P9_TA(2023)0376

Generační obměna v zemědělských podnicích budoucnosti v EU

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. října 2023 o generační obměně v zemědělských podnicích budoucnosti v EU (2022/2182(INI))

(C/2024/2658)

Evropský parlament,

—	s ohledem na články 39 a 174 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (1),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (2),

—

s ohledem na studii, kterou si vyžádal Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, nazvanou „Budoucnost evropského modelu zemědělství: Socioekonomické a územní důsledky poklesu počtu zemědělských podniků a zemědělců v EU“, kterou v dubnu 2022 zveřejnila tematická sekce Strukturální politika a politika soudržnosti generálního ředitelství pro vnitřní politiky Unie,

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 8. dubna 2021 s názvem „Hodnocení dopadu SZP na generační obměnu, místní rozvoj a pracovní místa ve venkovských oblastech“ (SWD(2021)0078),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (3),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (4),

—	s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2022 o tématu „Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU – na cestě k posílenému, propojenému, odolnému a prosperujícímu venkovu do roku 2040“ (5),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. června 2021 „Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU – na cestě k posílenému, propojenému, odolnému a prosperujícímu venkovu do roku 2040“ (COM(2021)0345),

—	s ohledem na výsledky zemědělského sčítání z roku 2020 zveřejněné Eurostatem,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2016 k tématu: „Jak může SZP zlepšit tvorbu pracovních míst ve venkovských oblastech?“ (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o ženách a jejich úloze ve venkovských oblastech (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 30. května 2018 o budoucnosti potravinářství a zemědělství (8),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019)0640),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 s názvem „Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. prosince 2020 nazvané „Doporučení členským státům ohledně jejich strategického plánu pro společnou zemědělskou politiku“ (COM(2020)0846),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. ledna 2023 nazvané „Využívání talentů v evropských regionech“ (COM(2023)0032),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2021 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (9),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (10),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 17. června 2020 o dopadu demografických změn (COM(2020)0241),

—	s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 27. ledna 2021 na téma „stárnutí – podpora mezigenerační solidarity a odpovědnosti“ (COM(2021)0050),

—	s ohledem studii Komise nazvanou „Zemědělci budoucnosti“, kterou zveřejnilo v roce 2020 Společné výzkumné středisko,

—

s ohledem na zprávu nazvanou „Problematika opouštění půdy po roce 2020 a možná zmírňující opatření“ (The challenge of land abandonment after 2020 and options for mitigating measures), kterou v prosinci 2020 zveřejnila tematická sekce Strukturální politika a politika soudržnosti na generálním ředitelství pro vnitřní politiky Unie,

—	s ohledem na deklaraci OSN o právech drobných zemědělců a dalších osob pracujících ve venkovských oblastech, kterou přijal Výbor pro lidská práva dne 28. září 2018,

—	s ohledem na deklaraci o mládeži přijatou na 67. konferenci odboru OSN pro poskytování informací veřejnosti / nevládních organizací ve dnech 22. a 23. srpna 2018,

—	s ohledem na obecné doporučení č. 34 (2016) Výboru pro odstranění diskriminace žen o právech venkovských žen, které bylo přijato dne 7. března 2016,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A9-0283/2023),

vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo většině (57,6 %) vedoucích pracovníků zemědělských podniků (všech pohlaví) nejméně 55 let a přibližně pouze 12 % vedoucích pracovníků zemědělských podniků bylo mladší 40 let, přičemž téměř polovině z těchto vedoucích pracovníků bylo 35 až 39 let; vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech je poměrně vysoký podíl zemědělců ve věku nad 65 let, přičemž na každého zemědělce ve věku do 40 let připadají v průměru tři vedoucí pracovníci zemědělského podniku ve věku nad 65 let (2016); vzhledem k tomu, že problém generační obměny je obzvláště naléhavý v těch členských státech, které mají podprůměrný podíl mladých zemědělců a nadprůměrný podíl zemědělců v důchodovém věku;

vzhledem k tomu, že téměř všechny regiony EU zažívají trvalý nárůst průměrné velikosti zemědělských podniků a koncentraci produkce do menšího počtu větších zemědělských podniků, což ovlivňuje různé druhy produkce různě; vzhledem k tomu, že počet zemědělských podniků v EU-27 se mezi lety 2005 a 2020 snížil přibližně o 37 %, přičemž trend je klesající a nejvýraznější pokles se týká malých zemědělských podniků (11); vzhledem k tomu, že koncentrace půdy a snížení počtu zemědělských podniků a zemědělců obecně vedou ke zjednodušení v zemědělství, což vede k menší rozmanitosti produktů a větší ztrátě biologické rozmanitosti;

vzhledem k tomu, že příjmy v zemědělství zůstávají pod průměrnými příjmy ve zbytku hospodářství téměř ve všech členských státech a v hospodářství EU představují 47 % průměrných hrubých mezd a platů; vzhledem k tomu, že zemědělské podniky, které řídí vedoucí pracovníci ve věku 40 let nebo mladší, mají na úrovni EU v průměru nejnižší příjmy, a k tomu, že zemědělské podniky provozované ženami mají nižší příjmy než podniky provozované muži (12);

D.	vzhledem k tomu, že v roce 2020 muži tvořili o něco více než dvě třetiny (68,4 %) vedoucích pracovníků v zemědělských podnicích v EU, kterých bylo 9,1 milionu;

vzhledem k tomu, že 72,3 % vedoucích pracovníků zemědělských podniků v EU v roce 2020 mělo pouze praktické zkušenosti, zatímco sotva 10,2 % mělo úplné zemědělské vzdělání a zbývajících 17,5 % pouze základní zemědělské vzdělání; vzhledem k tomu, že mladí zemědělci dosáhli vyšší úrovně vzdělání, pokud jde o úplné zemědělské vzdělání (21,4 % oproti 3,6 % u zemědělců starších 65 let) a absolvovali aktuální školení včetně kurzů o nových a inovativních zemědělských postupech;

vzhledem k tomu, že zemědělství zůstává převážně rodinnou činností, neboť v roce 2020 bylo téměř 9 z 10 (86,1 %) osob, které pravidelně pracovaly v zemědělství v EU, jediným vlastníkem (zemědělcem) nebo členy rodiny zemědělce; vzhledem k tomu, že nedostatečná generační obměna může vést k opouštění půdy;

G.	vzhledem k tomu, že zemědělská půda má určité jedinečné vlastnosti, neboť její plocha a poloha jsou pevně dány, zatímco její úrodnost může být zlepšena nebo snížena postupy zemědělců;

H.	vzhledem k tomu, že generační obměna vyžaduje, aby mladí lidé ze zemědělského prostředí setrvávali na této profesní cestě a aby byli ke vstupu do tohoto odvětví motivováni noví zájemci;

I.	vzhledem k tomu, že opatření pro generační obměnu v rámci společné zemědělské politiky (SZP) nejsou vždy vhodná pro převody zemědělských podniků na osoby, které nejsou rodinnými příslušníky zemědělce;

J.	vzhledem k tomu, že překážkou pro možnost dosáhnout spravedlivých cen a výnosů na trhu je rovněž dovoz zemědělských produktů nižší kvality, než jsou produkty vyprodukované v Evropě;

K.	vzhledem k tomu, že odlehlost je důležitým prvkem problémů ve venkovských oblastech a má dopad na řadu aspektů života, což znamená, že horské oblasti naléhavě potřebují soudržný proces generační obměny v zemědělství;

Nástin situace

zdůrazňuje, že generační obměna je klíčová pro budoucí sociální, hospodářskou a environmentální udržitelnost venkovských oblastí, potravinové zabezpečení EU a zachování venkovské krajiny, a zejména pro budoucnost zemědělství, včetně rozmanitosti udržitelných zemědělských systémů a tradičních modelů rodinných zemědělských podniků;

poukazuje na to, že nízká úroveň generační obměny v zemědělství, jež je součástí většího trendu demografického poklesu, je obecným znepokojením pro EU s ohledem na toto odvětví a pro společnost jako celek a týká se zejména odlehlých venkovských oblastí;

zdůrazňuje nejen rozsah a význam zemědělství pro socioekonomický rozvoj nejvzdálenějších regionů, ale také omezení, kterým toto odvětví v těchto regionech čelí vzhledem k jejich zvláštním zeměpisným, klimatickým a půdním podmínkám; v důsledku toho konstatuje, že tyto trvalé obtíže snižují přitažlivost tohoto odvětví pro nové generace v těchto regionech;

zdůrazňuje, že mladí a noví zemědělci s větší pravděpodobností zavádějí inovativní obchodní nápady, podporují kratší potravinové řetězce, budou používat nové technologie a výrobní metody a uplatňovat udržitelné zemědělské postupy, včetně agroekologických postupů a ekologického zemědělství;

připomíná, že podpora generační obměny v zemědělství je cílem SZP na-období 2023 2027 a že členské státy musí na tento cíl, což představuje modernizaci oproti předchozím programovým obdobím, věnovat alespoň 3 % svého finančního krytí přímých plateb před převodem;

zdůrazňuje, že spravedlivý a důstojný příjem, udržitelné a stabilní živobytí, spravedlivě rozdělovaná přímá podpora EU, pozitivní obraz zemědělství, předvídatelný právní rámec, kvalita života zemědělců a jejich rodin a odpovídající rovnováha mezi pracovním a soukromým životem mají zásadní význam pro přilákání mladých zemědělců a nových lidí do tohoto odvětví;

Výzvy a zdroje pro generační obměnu

konstatuje, že cena a dostupnost půdy, obecně nízká ziskovost zemědělských činností, administrativní požadavky a celkový obraz tohoto odvětví byly označeny za hlavní překážky, které brání lidem, aby se stávali zemědělci (13); upozorňuje na skutečnost, že další faktory, jako je nedostatek vlastního kapitálu a obtížný přístup k úvěrům, technickým službám a podpůrným opatřením, jakož i dopady změny klimatu mohou rovněž představovat významné překážky pro zapojení mladých a nových zemědělců do tohoto odvětví;

zdůrazňuje, že omezená dostupnost půdy a náklady na pronájem nebo nákup půdy jsou hlavní překážkou pro mladé zemědělce, zejména pro ty, kteří nepocházejí ze zemědělské rodiny; připomíná, že nástupnictví v rámci rodiny je stále dominantní formou vstupu do zemědělské činnosti;

poukazuje na to, že obavy s ohledem na odchod do důchodu, které vyplývají především z nedostatečných záchranných sociálních sítí pro důchodce, konkrétně z nízkých důchodů, často vedou starší zemědělce k využívání přímých plateb jako formy podpory v důchodu a zpožďují převod půdy;

10.

poukazuje na to, že Soudní dvůr Evropské unie ve svých rozhodnutích uznává specifickou povahu zemědělské půdy, jakož i soubor veřejných zájmů a cílů, které mohou odůvodnit zavedení opatření pro regulaci trhu s půdou členskými státy;

11.

zdůrazňuje, že tržní hodnota zemědělského podniku a jeho skutečná ziskovost nemusí být v souladu;

12.

poukazuje na to, že u mladých zemědělců je dvakrát až třikrát větší pravděpodobnost, že jim budou zamítnuty žádosti o půjčku na zahájení činnosti nebo rozšíření jejich zemědělských podniků, a to zejména kvůli tomu, že jsou vnímáni jako riskantní investice, chybí jim bankovní historie a nemají dostatek aktiv, která by mohla být poskytnuta jako záruka, zejména v případě malých a rodinných zemědělských podniků; poukazuje na to, že pro mladé zemědělce je stále náročnější získat půjčky na investice do zemědělské půdy;

13.

zdůrazňuje, že zemědělství není jen práce, ale i způsob života s úzkými vazbami na přírodu a silným pocitem sounáležitosti venkovských komunit a s pozitivním dopadem na společnost, když přináší prospěch celé společnosti, ale je třeba jej ještě řádně uznat; zdůrazňuje, že zemědělství nabízí širokou škálu pracovních příležitostí;

14.

vyjadřuje politování nad tím, že mladí lidé v mnohých venkovských oblastech, zejména mladé ženy, čelí významným a specifickým každodenním problémům, zejména pokud jde o vzdělávání a odbornou přípravu, přístup ke kvalitním pracovním místům a cenově dostupnému bydlení, sociální izolaci, infrastrukturu a veřejnou dopravu, zdravotní péči a digitální konektivitu, zejména v odlehlých, horských a nejvzdálenějších regionech a méně rozvinutých venkovských regionech;

15.

konstatuje, že pro odvětví zemědělství v nejvzdálenějších regionech má význam program s možnostmi, které se konkrétně týkají odlehlosti a ostrovní povahy, neboť přispívá k zachování úrovně produkce, bezpečnosti potravin a zejména příjmů zemědělců v těchto regionech a zároveň podporuje atraktivitu tohoto odvětví u mladých lidí; vyjadřuje však politování nad nedostatečným financováním tohoto programu (14), které musí být v příštím víceletém finančním rámci řádně napraveno;

16.

uznává pozitivní účinek opatření SZP pro mladé zemědělce na řadu mladých zemědělců, zejména těch, kteří se nacházejí v okrajovějších venkovských oblastech (15); poukazuje však na to, že je nadměrná příslušná administrativní zátěž a že stávající koncepce SZP může hrát roli při zachovávání překážek pro vstup mladých a nových zemědělců do tohoto odvětví tím, že přispěje ke zvýšení cen a snížení dostupnosti orné půdy, jakož i ke koncentraci zemědělských podniků;

17.

zdůrazňuje pozitivní přínos projektů a iniciativ realizovaných s využitím metody LEADER k podpoře sociálního začleňování, řešení výzev, jimž čelí mladí lidé, a k podpoře prosperujících místních venkovských ekonomik, zejména upřednostňováním mladých lidí ve výběrových kritériích a zřizováním místních akčních skupin mládeže;

Způsoby podpory generační obměny v zemědělství

18.

uznává složitou a mnohovrstevnou povahu procesu generační obměny, která je ovlivněna faktory souvisejícími se soukromou sférou zemědělců, včetně vzdělávání, charakteristik zemědělského podniku, politického rámce a podpůrných opatření a širšího socioekonomického kontextu a výhledu, přičemž všechny tyto faktory by měly být zohledněny při navrhování politik EU i vnitrostátních politik;

19.

vyzývá členské státy, aby vypracovaly soudržné a dlouhodobé strategie na podporu generačních změn a zvýšení atraktivity práce v zemědělství, které budou vzájemně doplňovat různá opatření, jako je finanční podpora, včetně podpor při zakládání podniku, širší daňové úlevy a pobídky, zejména pro převod půdy, a přiměřené důchody a sociální ochrana; dále vyzývá členské státy, aby zlepšily vazby mezi politikami EU a vnitrostátními a regionálními politikami a strategiemi, včetně vnitrostátních strategických plánů;

20.

vyzývá Komisi, aby podporovala sdílení osvědčených postupů a inovativních nápadů mezi členskými státy, pokud jde o koncepci opatření pro mladé zemědělce, se zaměřením na zvýšení účinnosti, zjednodušení a dostupnosti a snížení byrokracie; vyzývá členské státy, aby vytvořily systém jednoho kontaktního místa, který by usnadnil administrativní postupy v nejvhodnější územní oblasti;

21.

zdůrazňuje příležitosti, které nabízí nový mechanismus EU pro podporu talentů, pokud jde o podporu regionů a venkovských oblastí postižených zrychleným úbytkem jejich obyvatelstva v produktivním věku při odborné přípravě, udržení a přilákání lidí, dovedností a kompetencí, které potřebují k řešení dopadu demografických změn a ke zvýšení jejich odolnosti a konkurenceschopnosti;

22.

zdůrazňuje, že generační obměna vyžaduje jak mladší, tak starší generace, a že je proto třeba podporovat mezigenerační spolupráci a dialog;

23.

vyzývá členské státy, aby ve svých systémech zemědělských poradenských služeb poskytly přístup k „facilitátorovi pro nástupnictví v zemědělských podnicích“, který může poskytovat poradenství během převodů zemědělských podniků, zejména pokud jde o mezigenerační dialog, právní a daňové rámce a rámce katastrálních služeb a možnosti finanční podpory, vytvoření plánu vstupu do podniku s diagnostikou zemědělských podniků a zajištění následných opatření; konstatuje, že to má zásadní význam pro předávání znalostí, dovedností a vlastnictví zemědělského podniku z generace na generaci;

24.

vyzývá členské státy, aby posuzovaly a podporovaly inovativní modely mezigenerační spolupráce, jako jsou partnerství, podílnické hospodaření nebo služby propojování půdy, s cílem povzbudit mladé k práci v zemědělství a usnadnit převody půdy, vybavení a zemědělského know-how, a to i pro projekty mimo rodinu;

25.

připomíná potenciál opatření na spolupráci v rámci strategických plánů SZP v tomto ohledu a lituje, že tuto možnost využilo pouze 5 členských států; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily podpůrný administrativní rámec, který usnadní zavádění inovativních přístupů, a to na základě zkušeností získaných s již zavedenými systémy; vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy týkající se práva na zkoušku pro zemědělce, kteří se chtějí stát partnery ve společně řízeném zemědělském podniku, což nabízí větší flexibilitu při organizaci soukromého a profesního života;

26.

vybízí členské státy, aby navrhly mechanismy, které usnadní přechod do důchodu, zejména systémy předčasného odchodu do důchodu, a aby podporovaly vzájemně prospěšný převod zemědělských podniků na mladé zemědělce;

27.

zdůrazňuje význam ochrany zemědělské půdy a cílů udržitelné produkce potravin; vyzývá Komisi, aby zahájila práci na studii o dopadech konkurujících způsobech využívání zemědělské půdy, jako je urbanizace a energetika, na množství a kvalitu dostupné zemědělské půdy, jistotu jejího dlouhodobého využívání, ceny a koncentraci půdy, jakož i na hnací síly opouštění zemědělské půdy, a aby v tomto ohledu rovněž vyhodnotila dopady všech příslušných oblastí politiky EU, včetně SZP;

28.

žádá, aby Komise a členské státy řádně řešily problém záboru půdy, zejména v rámci právních předpisů o zdraví půdy, a to při dodržení zásady subsidiarity, s cílem omezit úbytek zemědělské půdy;

29.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly model založený na ekologickém hospodářství jako na příznivém systému, který může posílit příjmy zemědělců; dále vyzývá k podpoře úlohy ekosystémových služeb chovu hospodářských zvířat, protože mohou přispět k příznivému koloběhu uhlíku;

30.

zdůrazňuje, že právní předpisy věnované nízkouhlíkovému zemědělství mohou být pozitivní pobídkou k zajištění toho, aby zemědělci byli lépe odměňováni, zejména ti nejmladší, prostřednictvím opatření k sekvestraci a snižování emisí v zemědělských podnicích;

31.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a jejich regiony vyhodnotila možnost opatření na úrovni EU, a to i prostřednictvím legislativních nástrojů a podpory sdílení osvědčených postupů, s cílem zlepšit fungování vnitrostátních trhů se zemědělskou půdou, zlepšit přístup mladých zemědělců k půdě a přispět k řešení problémů koncentrace a zabírání půdy;

32.

vyzývá Komisi, aby posoudila účinnost regulace trhu se zemědělskou půdou v členských státech, pokud jde o usnadnění vstupu mladých zemědělců do tohoto odvětví, potenciál těchto předpisů a jejich dopad na konkurenceschopnost zemědělských podniků (16);

33.

vyzývá členské státy, aby regulovaly trhy se zemědělskou půdou a její využívání s cílem podpořit přístup mladých zemědělců k půdě prostřednictvím nákupu, pronájmu nebo jiných forem přístupu, a to s využitím všech dostupných a na daném místě vhodných prostředků-jako jsou předkupní práva ve prospěch mladých zemědělců -, regulace cen za prodej a pronájem, záruky dlouhodobého využívání, horní hranice pro nákupy nebo povinnosti zachovat zemědělskou činnost, přičemž upřednostňují udržitelnou produkci potravin a boj proti nadměrné koncentraci a zabírání půdy; vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby právnické osoby, jako jsou investiční fondy, nekonkurovaly nekalým způsobem mladým zemědělcům, pokud jde o přístup k půdě;

34.

zdůrazňuje, že pronájem půdy je životaschopnou alternativou, jak získat přístup k půdě vyžadující méně zdrojů k usazení; vyzývá členské státy, aby přijaly politiky na podporu podmínek dlouhodobého pronájmu půdy, jako je osvobození od daní, což přinese jistotu vlastnictví a čas na investování, což také potenciálně zlepší zdraví půdy v dlouhodobém horizontu;

35.

vyzývá členské státy, aby zajistily transparentnost trhu se zemědělskou půdou a zároveň zajistily aktuální veřejné informace o trzích s pozemky a územním plánování, a také aby komunikovaly o prodeji půdy a o cenách pronájmu a sledovaly převody a koncentraci půdy;

36.

vyzývá Komisi, aby v rámci Střediska EU pro sledování venkovských oblastí zřídila Středisko EU pro sledování zemědělské půdy, co nejlépe přitom využila veškeré stávající nástroje pro sběr údajů, zejména od členských států, které by sledovalo a sdílelo údaje zejména o trendech a cenách prodeje a pronájmu půdy, systémech pronájmu a koncentraci půdy, jakož i o změnách ve využívání zemědělské půdy a opouštění půdy; zdůrazňuje význam tohoto střediska pro zvýšení transparentnosti transakcí se zemědělskou půdou v EU;

37.

vybízí členské státy, aby vytvořily a podporovaly pozemkové banky a vypracovaly vnitrostátní plány zaměřené na usnadnění programů mobility půdy, a podpořily tak mezigenerační převod půdy a zlepšily přístup aktivních mladých zemědělců k půdě, a vybízí Komisi, aby je v tomto ohledu podpořila; vyzývá členské státy, aby podporovaly sdružení nebo družstva, která spolupracují se zemědělci, nakupují půdu a pronajímají ji zemědělcům, přičemž upřednostňují mladé lidi, a aby vypracovaly soupis dostupné veřejné zemědělské půdy; vyzývá členské státy, aby vytvořily podpůrný systém na pomoc mladým zemědělcům s nabýváním půdy, zejména prostřednictvím nižších úrokových sazeb a pomoci s první splátkou půjčky;

38.

zdůrazňuje, že uznání hodnoty zemědělců v rámci zemědělsko-potravinářského hodnotového řetězce je nezbytnou podmínkou pro vytvoření dostatečných příjmů pro svět zemědělství; vyzývá Komisi k další analýze provádění směrnice (EU) 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci ze strany členských států (17); vyzývá členské státy, aby zajistily větší ochranu zemědělců tím, že provedou účinné a odrazující sankce proti nekalým praktikám v zemědělsko-potravinářském hodnotovém řetězci;

39.

konstatuje, že účinný a udržitelný systém veřejné dopravy je jednou z nezbytných podmínek pro regionální hospodářský rozvoj, územní soudržnost a rozvoj regionálního potenciálu, a zdůrazňuje, že je třeba poskytnout nezbytné finanční prostředky na rozvoj a údržbu dopravních spojení, neboť by to mohlo podpořit starší generaci, aby setrvala v zemědělství déle, a přilákat mladé lidi z regionálních center k práci ve venkovských oblastech;

40.

vyzývá členské státy, aby vybudovaly účinné systémy pojištění přizpůsobené zvláštnostem zemědělského odvětví s cílem podpořit zemědělce v případě přírodních katastrof; věří, že tyto mechanismy poskytnou zemědělcům větší finanční a právní jistotu a usnadní mladým zemědělcům zahájení činnosti;

41.

zdůrazňuje, že veřejná podpora je zásadní pro řešení problémů s financováním, které se týkají mladých zemědělců, zejména žen a malých zemědělských podniků; zdůrazňuje, že je třeba podporovat mladé zemědělce v přístupu k informacím o možnostech financování a vypracovávání podnikatelských plánů i získávání přístupu k zárukám a úvěrům a poskytovat jim za tímto účelem bezplatné odborné poradenství;

42.

vyzývá členské státy, aby v rámci celého rozpočtového období SZP zpřístupnily mladým zemědělcům podporu na zahájení činnosti a investiční podporu, a plně využily všech dostupných možností pomoci mladým zemědělcům; zdůrazňuje, že je třeba poskytnout přístup k příležitostem odborné přípravy, zejména pokud jde o měkké a digitální dovednosti, možnosti diverzifikace podniků, řízení a udržitelné zemědělské metody, s přihlédnutím ke specifickým potřebám nových účastníků trhu;

43.

bere na vědomí skutečnost, že členské státy ve svých vnitrostátních strategických plánech obecně přidělily na podporu mladých zemědělců (18) více než minimální požadovanou částku;

44.

vyzývá členské státy, aby náležitě využívaly doplňkovou redistributivní podporu příjmů pro udržitelnost podle článku 16 nařízení (EU) 2021/2115 s cílem podpořit mladé zemědělce;

45.

vyzývá Komisi, aby při přípravě nového programového období jako pobídku poskytla v rámci programu LEADER finanční opatření, která by podpořila generační obměnu v zemědělských podnicích;

46.

zdůrazňuje, že je třeba neustále investovat do infrastruktury podporující zemědělské odvětví, jako je vodohospodářská a dopravní infrastruktura, a potřebu zvýšit energetickou účinnost zemědělských podniků s cílem snížit výrobní náklady;

47.

zdůrazňuje, že je důležité poskytovat poradenské a školicí služby na míru, zejména na podporu mladých zemědělců, nových účastníků trhu a pracovníků v zemědělství, a to počínaje definováním podnikatelského záměru, i v následujících letech, přičemž tyto služby musí být přizpůsobeny jejich potřebám, příležitostem a potenciálu; upozorňuje na možnost diverzifikace modelů poradenství, aby se lépe zohlednila rozmanitost zemědělců (např. vzájemné učení, zaučování prostřednictvím mentorství), jelikož to může hrát důležitou úlohu při předávání znalostí;

48.

zdůrazňuje, že kromě technického, podnikatelského a digitálního obsahu je důležité začlenit mimo jiné do programů odborné přípravy obsah týkající se sociálních dovedností, komunikace, vedení, duševního zdraví a dobrých životních podmínek; domnívá se, že je třeba posílit odbornou přípravu v oblasti udržitelných výrobních metod, inovativních postupů a nových technologií, a povzbudit tak mladé lidi k jejich přijetí a posílit schopnost pozitivně reagovat na současné i budoucí výzvy a příležitosti;

49.

vybízí mladé zemědělce, aby co nejlépe využívali příležitostí, jež nabízí dostupné iniciativy pro vytváření sítí; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zapojením regionálních a místních orgánů zajistily inkluzivní přístup a zapojení ve venkovských oblastech a podporovaly výměny mezi evropskými zemědělskými školami;

50.

znovu potvrzuje význam projektu EU „Ovoce, zelenina a mléko do škol“, který má pomoci dětem zdravě se stravovat a zároveň je seznámit se zemědělskou činností, podnítit zájem mladé generace o zemědělství a vytvořit tak pozitivní obraz zemědělství; vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby posílily vzdělávací opatření;

Mladí zemědělci pro budoucnost

51.

trvá na tom, že mladí lidé a mladí zemědělci musí být zapojeni a musí jim být poskytnuta příležitost účastnit se aktivně politického života a podílet se na rozhodovacích procesech, včetně podpory organizací mladých zemědělců na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni, aby se zajistilo, že budou zohledněny jejich specifické potřeby a že politiky budou poskytovat účinnou podporu pro jejich rozvoj; vyzývá členské státy, aby více zapojily místní obyvatele a jejich komunity do vytváření řešení, která podporují generační obměnu;

52.

vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost potřebám, výzvám a potenciálu mladých žen v zemědělství a aby bojovaly proti nerovnosti žen a mužů; poukazuje na to, že je důležité vytvořit příznivé prostředí pro podnikatelky ve venkovských oblastech, a to s přihlédnutím k právním a politickým aspektům, například v oblasti společného zemědělství, zajištění lepšího přístupu k informacím, znalostem a příležitostem k odborné přípravě a usnadnění přístupu k finančním zdrojům;

53.

vyzývá Komisi, aby předložila sdělení o ženách v zemědělství, v němž by analyzovala a obhajovala osvědčené postupy v členských státech a identifikovala překážky obnovy zemědělských podniků, které jsou specifické z hlediska genderu;

54.

vyzdvihuje skutečnost, že dopady změny klimatu a úbytkem biologické rozmanitosti budou nejvíce postiženi dnešní a budoucí mladí zemědělci, ale že jsou také lépe připraveni využít příležitostí, které nabízí zelená a digitální transformace, a stát se jejími klíčovými přispěvateli a aktéry;

55.

vyzývá Komisi a členské státy, aby při navrhování politik a nástrojů financování horizontálně zohledňovaly rozměr mladých zemědělců; zdůrazňuje úlohu, kterou hraje SZP v pomoci mladým zemědělcům, ale domnívá se, že není dostatečná pro řešení výzvy generační obměny v EU;

56.

vyzývá Komisi, aby určila specifické potřeby mladých zemědělců a zajistila, aby byly zohledněny v posouzeních dopadů nových politik, a aby sledovala dopad jejich provádění na vyhlídky mladých zemědělců; domnívá se, že by to mělo zahrnovat kritéria týkající se dopadu na generační obměnu, hospodářskou životaschopnost, přístup k půdě, administrativní zátěž, finanční tlak a zachování přírodních zdrojů pro zemědělskou činnost; vyzývá Komisi, aby o tomto hodnocení a jeho výsledcích informovala Radu a Parlament;

57.

zdůrazňuje, že Komise a členské státy se musí spojit s úsilím o zajištění udržitelné obživy pro mladé zemědělce; zdůrazňuje, že důstojné a atraktivní příjmy a životní podmínky pro mladé zemědělce závisí mimo jiné na lepším podílu, co se týče hodnoty v rámci zemědělsko-potravinářských řetězců, etických marketingových postupech a dlouhodobých smlouvách;

58.

vybízí politiky, školy, sdělovací prostředky, zemědělce a místní sdružení ke spolupráci při propagaci pozitivního obrazu zemědělství a venkovských oblastí, a také ke zvýšení své přitažlivosti pro mladé lidi při volbě budoucího životního stylu; zdůrazňuje, že pro účely podávání informací o úloze zemědělců v oblasti produkce potravin a environmentálních služeb jsou nezbytné aktivnější iniciativy na úrovni EU, přičemž je třeba zdůraznit širokou škálu povolání v zemědělství a širokou škálu s tím souvisejících požadovaných dovedností;

59.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat zemědělskou profesi mezi novými generacemi a zajistit lepší porozumění realitě zemědělského světa; připomíná, že generační obměny nelze dosáhnout bez přilákání nových lidí z oblastí mimo zemědělství, zejména prostřednictvím pobídek k návštěvám zemědělských podniků; naléhavě vyzývá členské státy, aby iniciovaly a prováděly programy, které pomohou přilákat studenty k zemědělským oborům na vysokých školách, vyšších odborných školách a dalších vzdělávacích institucích s cílem zvýšit počet studentů, kteří si vybírají zemědělské obory;

60.

zdůrazňuje, že v zemědělství je třeba zavést soustavný profesní rozvoj, jakož i kvalifikační status rovnocenný ostatním povoláním, aby se mladým zemědělcům zajistil profesní status a zlepšily se jejich dovednosti a kvalifikace;

61.

vyzývá Komisi, aby věnovala větší pozornost zemědělským odvětvím náchylným ke krizím, neboť právě strach z možných častých krizí odrazuje mladé lidi od některých zemědělských odvětví, například od odvětví mléka a mléčných výrobků; naléhavě žádá Komisi, aby zefektivnila mechanismy předvídání a prevence krizí, aby se v budoucnu neopakovaly krize na úrovni jednotlivých členských států nebo EU, jako tomu bylo např. zejména v letech 2014-2016 v případě mléčné krize, která odradila mnoho producentů mléka od výroby mléka a odradila mladé lidi od vstupu do tohoto odvětví;

62.

vyzývá zejména k podpoře inovativních podnikatelských nápadů mladých zemědělců, které vznikají vedle tradiční prvovýroby prostřednictvím zpracování, uvádění na trh a v navazujících a předcházejících oblastech prvovýroby;

63.

doporučuje, aby členské státy podporovaly nákup zemědělsko-potravinářského zboží od místních mladých zemědělců a aby podporovaly zapojení mladých zemědělců do rozvoje krátkých dodavatelských řetězců;

64.

trvá na tom, že generační obměna musí zůstat v budoucím programovém období vysokou prioritou, zejména v kontextu SZP, kde je třeba její povinné zvýšené podpory;

65.

vyzývá členské státy, aby při vypracovávání strategií na podporu generační obměny komplexně zohledňovaly specifické potřeby a požadavky mladých zemědělců a nových zemědělců, zejména potřeby těch, kteří nepocházejí ze zemědělských rodin; dále vyzývá členské státy a regiony, aby z politiky generační obměny učinily motor svých národních nebo regionálních zemědělských strategií;

66.

poukazuje na to, že rozhodnutí o vstupu do zemědělského odvětví se přijímají dříve než ve fázi převodu zemědělských podniků, na kterou je zaměřena většina současných politických nástrojů; domnívá se proto, že veřejné politiky by se měly zabývat potřebami zemědělců ještě před jejich usazením;

67.

vyzývá všechny zúčastněné strany z hodnotových řetězců, aby se generační obměna v zemědělství stala strategickou prioritou, a to nabídkou vhodných pobídek doplňujících veřejnou podporu;

68.

domnívá se, že ve veřejných politikách na evropské a vnitrostátní úrovni by měly být podporovány různé možnosti usnadnění procesu předávání zemědělských podniků, jako jsou stávající zemědělské podniky fungující jako inkubátory pro začínající podniky nebo nové modely podnikání umožňující postupný převod půdy a majetku mezi zemědělci a jejich nástupci;

69.

zdůrazňuje, že generační obměna v zemědělství je demografickou výzvou, která závisí také na schopnosti SZP definovat a podporovat aktivní zemědělce, zaměřit na ně podporu a kontrolovat rozšiřování zemědělských podniků;

70.

domnívá se, že mladí a noví zemědělci by měli mít možnost rozvíjet své podnikání postupně, a proto doporučuje, aby byla přehodnocena stávající lhůta pro přístup k podpoře v rámci společné zemědělské politiky a aby byly zhodnoceny stávající administrativní a právní překážky; zdůrazňuje pozitivní úlohu postupného usazování a vyzývá k odstranění stávajících právních překážek v tomto ohledu;

71.

zdůrazňuje úlohu zemědělských družstev a organizací zemědělců pomáhajících mladým zemědělcům překonávat překážky při usazování, při poskytování poradenských služeb a posilování jejich účasti na politickém dialogu; trvá na tom, že je třeba zajistit zastoupení mladých zemědělců v těchto organizacích a zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů v jejich správních orgánech, přičemž zdůrazňuje, že tato sdružení jsou klíčovým způsobem, jak zapojit ženy do zemědělské činnosti; zdůrazňuje zásadní úlohu organizací mladých zemědělců;

72.

zdůrazňuje, že je důležité povzbuzovat mladé zemědělce, aby se připojili ke sdružením, a vybízí členské státy, aby podporovaly spolupráci mezi zemědělskými podniky prostřednictvím družstev, která sdílejí výrobní a/nebo zpracovatelské vybavení, a snížily tak finanční zdroje, které mladí zemědělci potřebují, i výrobní náklady, a aby podporovaly společné marketingové iniciativy a opatření ke zvýšení hodnoty jejich produktů;

73.

vyzdvihuje dopad a potenciál digitálních technologií pro činnost mladých zemědělců a příležitosti k podnikání, i skutečnost, že je zapotřebí výrazného politického odhodlání na všech úrovních provádění politik, aby se zajistila vysokorychlostní širokopásmová infrastruktura a konektivita a zvláštní důraz na digitální začlenění;

74.

upozorňuje na rozdíly v digitálních dovednostech mezi venkovskými a městskými oblastmi a na vyšší riziko vyloučení malých zemědělských podniků a nejvzdálenějších regionů z digitální transformace; poukazuje na to, že je třeba přijmout opatření k zajištění toho, aby digitální transformace byla přínosem pro všechny zemědělce;

75.

v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba podporovat mladé zemědělce při přizpůsobování se digitálním technologiím a rozvoji digitálních dovedností, které jim mohou pomoci lépe realizovat své projekty při usazování, podpořit udržitelné zemědělství a předvídat budoucí podmínky produkce i očekávání spotřebitelů a společnosti;

76.

zdůrazňuje význam spolehlivého přístupu k internetu pro kvalitu života mladých zemědělců ve venkovských oblastech, zejména pro překonání sociální izolace, přístup ke vzdělání a možnostem odborné přípravy, jakož i pro poskytování služeb;

77.

trvá na tom, že je třeba zajistit důstojné pracovní a životní podmínky a sociální ochranu pro mladé zemědělské pracovníky, a obzvláště věnovat pozornost ženám, sezónním a migrujícím pracovníkům;

78.

vyzývá k většímu zaměření na vytváření kvalitních pracovních míst v zemědělském odvětví, při zaručení práv, stabilních a spravedlivých mezd a pracovních podmínek, a aby se účinně a intenzivně bojovalo proti chudobě a sociálnímu vyloučení ve venkovských oblastech;

79.

vyzývá členské státy, aby podpořily a vylepšovaly systémy pro nahrazení zemědělců nebo jakýchkoli zemědělských zaměstnanců v případě nemoci, úrazu nebo v zájmu zajištění lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem zemědělců;

80.

trvá na tom, že venkovské oblasti musí být schopny zajistit náležité životní podmínky pro mladé a nové zemědělce a jejich rodiny, zejména udržitelné živobytí, profesní příležitosti, lepší mobilitu, přístup k lepšímu vzdělávání, zdravotní péči, volnočasovým a kulturním službám a rozsáhlejší digitální konektivitě;

81.

připomíná, že produkce evropských zemědělců je vystavena konkurenci produkce ze zahraničí, která nesplňuje evropské normy ukládané evropským výrobcům, zejména ty, které byly přijaty za účelem ochrany životního prostředí a zdraví spotřebitelů; zdůrazňuje, že norma uložená výhradně našim výrobcům nabízí výhodu těm, kteří je nemusí dodržovat;

82.

vyzývá Komisi, aby ukončila tuto nekalou soutěž tím, že zakáže zahraniční produkty, které nedodržují ekologické normy ukládané evropským zemědělcům;

° °

83.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11.

(2) Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1.

(3) Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 187.

(4) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159.

(5) Úř. věst. C 177, 17.5.2023, s. 35.

(6) Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 228.

(7) Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 14.

(8) Úř. věst. C 76, 9.3.2020, s. 62.

(9) Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 2.

(10) Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 25.

(11) Studie – „Budoucnost evropského modelu zemědělství: Socioekonomické a územní důsledky poklesu počtu zemědělských podniků a zemědělců v EU“, Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, ředitelství B – Strukturální politika a politika soudržnosti, duben 2022.

(12) Evropská komise, Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova, „EU Farm Economic Overview – FADN 2018“, červen 2021.

(13) Evropská komise, „Výsledky veřejné konzultace o reformě SZP“, 2017.

(14) Zpráva Komise ze dne 7. prosince 2021 o provádění režimu zvláštních opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (POSEI) (COM(2021)0765).

(15) Pracovní dokument útvarů Komise ze dne 8. dubna 2021 nazvaný „Hodnocení dopadu SZP na generační obměnu, místní rozvoj a pracovní místa ve venkovských oblastech“ (Evaluation of the impact of the CAP on generational renewal, local development and jobs in rural areas) (SWD(2021)0078).

(16) Vranken, L. et al., „Regulace trhu se zemědělskou půdou v členských státech EU“, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2021.

(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 ze dne 17. dubna 2019 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 59).

(18) Evropská komise, Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova, „Schváleno 28 strategických plánů SZP na období 2023–2027 – souhrnný přehled pro 27 členských států – fakta a čísla“, duben 2023.