Zpravodaj:

Krzysztof BALON

Žádosti o vypracování stanoviska	Evropský parlament, 20. 11. 2023 a 11. 12. 2023 Rada Evropské unie, 30. 11. 2023 a 7. 12. 2023
Právní základ	články 114 a 173, čl. 175 odst. 3 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	2. 2. 2024
Datum přijetí na plenárním zasedání	14. 2. 2024
Plenární zasedání č.	585
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	206/1/3

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se domnívá, že oba dva návrhy, kterými se mění předchozí nařízení v oblasti požadavků na podávání zpráv u finančních služeb a podpory investic a v oblasti zlepšení referenčních hodnot (1), které Komise zveřejnila dne 17. října 2023, již řeší mnoho problémů a otázek spojených s danými oblastmi, které se týkají podniků, spotřebitelů, malých a středních podniků, subjektů sociální ekonomiky a poskytovatelů služeb obecného zájmu. Komise navíc těmito návrhy přispívá k naplňování cílů popsaných v jejím sdělení „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ (2).

1.2.

Pokud jde o návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1092/2010, (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010, (EU) č. 1095/2010 a (EU) 2021/523 (3), EHSV:

1.2.1.

vítá iniciativu zaměřenou na racionalizaci a zjednodušení požadavků na podávání zpráv v oblasti dohledu a zároveň zdůrazňuje, že zavedení silnějšího právního základu pro sdílení údajů mezi orgány dohlížejícími na finanční sektor je pozitivní a odpovídá požadavkům vyplývajícím z obecných zásad a pravidel práva EU;

1.2.2.

upozorňuje, že aby bylo možné zabránit duplicitním žádostem o podávání zpráv v případech, kdy má více orgánů pravomoc shromažďovat určité údaje od finančních institucí nebo jiných účastníků trhu, bude nutné standardizovat rozsah a formát údajů zahrnutých do výměny informací mezi orgány dohlížejícími na finanční sektor;

1.2.3.

zdůrazňuje, že racionalizace a zjednodušení požadavků na podávání zpráv by měly vést ke snížení administrativních nákladů, zejména nákladů na zpracování a vykazování údajů;

1.2.4.

poukazuje na to, že v zájmu dosažení zjednodušení by měla být povinná pravidelná revize požadavků na podávání zpráv;

1.2.5.

má za to, že pokud jsou normy a rozsah údajů stejné nebo podobné, mělo by se poskytnutí údajů jednomu příslušnému orgánu (nebo sdílené platformě) považovat za poskytnutí všem ostatním příslušným orgánům (koncepce jednotného kontaktního místa);

1.2.6.

vítá prodloužení období pro povinné podávání zpráv z šesti měsíců na jeden rok.

1.3.

Pokud jde o návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011 (4), EHSV:

1.3.1.

vítá vyváženější a přiměřenější přístup k ochraně finanční stability a integrity evropských trhů i ke snížení nákladů a regulačních požadavků, zejména snížením požadavků na referenční hodnoty bez značného významu. Výbor zároveň vítá vyjasnění úlohy Komise, Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a vnitrostátních orgánů v procesu, který se uplatňuje u referenčních hodnot s kritickým a značným významem;

1.3.2.

vyzdvihuje úlohu orgánu ESMA coby poradní instituce pro vnitrostátní orgány v procesu určování referenčních hodnot se značným významem, při zajišťování transparentnosti prostřednictvím shromažďování rozhodnutí o určení vydaných příslušnými vnitrostátními orgány a při určování referenčních hodnot se značným významem u zemí mimo EU.

2.   Souvislosti

2.1.

Dne 17. října 2023 zveřejnila Komise dva návrhy nařízení, kterými se mění předchozí nařízení v oblasti zlepšení referenčních hodnot a požadavků na podávání zpráv u finančních služeb a investiční podpory. Těmito návrhy Komise přispívá k naplňování cílů popsaných v jejím sdělení „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ (5), a to zejména prostřednictvím regulačního systému, který zajistí, že cílů sdělení bude dosaženo s minimálními náklady.

2.2.

Cílem návrhu nařízení, kterým se mění některá nařízení, pokud jde o některé požadavky na podávání zpráv v oblasti finančních služeb a podpory investic (6), je přispět k racionalizaci a zjednodušení požadavků na podávání zpráv ve dvou oblastech: v oblasti vnitřního trhu a konkrétně v odvětví finančních služeb návrh usnadní výměnu informací mezi orgány dohlížejícími na finanční sektor a konsolidaci podávání zpráv, které se v současnosti provádí podle různých požadavků, a v oblastech politiky konkurenceschopnosti, růstu, zaměstnanosti, inovací, sociální odolnosti, soudržnosti a strategických investic je cílem návrhu racionalizovat a zjednodušit požadavky na podávání zpráv o provádění Programu InvestEU.

2.3.

Cílem návrhu nařízení, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o oblast působnosti pravidel pro referenční hodnoty, používání referenčních hodnot, které poskytuje administrátor nacházející se ve třetí zemi, v Unii a některé požadavky na podávání zpráv (7), je zase racionalizovat povolování a registraci a snížit zátěž společností v EU, zejména malých a středních podniků (jmenovitě menších administrátorů referenčních hodnot a uživatelů referenčních hodnot).

3.   Obecné připomínky

3.1.

EHSV se domnívá, že návrhy již řeší mnoho problémů a otázek spojených s danými oblastmi, které se týkají podniků, spotřebitelů, malých a středních podniků, subjektů sociální ekonomiky a poskytovatelů služeb obecného zájmu. Kromě toho jsou respektována základní práva na ochranu údajů, soukromí a vlastnictví (týkající se vlastnických práv k určitým údajům, které jsou obchodně důvěrné nebo chráněné právy duševního vlastnictví). To platí i pro zásady uznané Listinou základních práv EU, zejména svobodu podnikání (článek 16). Výbor proto souhlasí s cílem a většinou obsahu návrhů Komise, ale zároveň předkládá následující připomínky a pozměňovací návrhy.

3.2.

K návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1092/2010, (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010, (EU) č. 1095/2010 a (EU) 2021/523, pokud jde o některé požadavky na podávání zpráv v oblasti finančních služeb a podpory investic:

3.2.1.

EHSV vítá iniciativu zaměřenou na racionalizaci a zjednodušení požadavků na podávání zpráv v oblasti dohledu a dalších požadavků na podávání zpráv orgánům dohledu, jejímž konečným cílem je snížit zátěž, aniž by byly ohroženy související politické cíle. Účel změn je jasný a odůvodněný.

3.2.2.

Výbor konstatuje, že navrhované změny jsou v souladu se zásadou zákonnosti vyplývající z článku 2 Smlouvy o Evropské unii, která mimo jiné vyžaduje, aby veřejné orgány jednaly v mezích zákona a na jeho základě. Zavedení silnějšího právního základu pro sdílení údajů mezi orgány dohlížejícími na finanční sektor je proto nezbytné, pozitivní a odpovídá požadavkům vyplývajícím z obecných zásad a pravidel práva EU.

3.2.3.

EHSV konstatuje, že návrh se týká tří druhů samostatného vykazování údajů: i) pravidelného podávání zpráv v oblasti dohledu včetně podávání zpráv v oblasti finanční stability, ii) ad hoc vykazování údajů orgánům dohledu a dalším příslušným orgánům a iii) poskytování rozšířených informací/údajů odvozených z výše uvedeného. U všech těchto tří druhů vykazovaných údajů i u tří příjemců těchto údajů: i) orgánů dohledu, ii) finančních institucí, výzkumných pracovníků a dalších subjektů pro účely výzkumu a inovací a iii) Evropské komise se návrh vztahuje ke kvantitativním a kvalitativním údajům.

3.2.4.

EHSV poukazuje na to, že v praxi tyto změny poskytují pevnější právní základ pro výměnu informací a podporu dobrovolné výměny údajů. Orgán není zbaven práva žádat vykazující subjekty o informace (pokud je to třeba). Ačkoli je vyžádání informací od jiného orgánu dobrovolné (dobrovolná žádost), očekává se, že tato žádost bude znamenat povinnost poskytnout a sdílet informace, pokud o to jiný orgán požádá (povinné sdílení).

3.2.4.1.

Je však třeba také poznamenat, že navrhované změny jsou mnohem více zaměřeny na usnadnění výměny informací mezi orgány dohlížejícími na finanční sektor než na snížení požadavků týkajících se shromažďování údajů od zúčastněných stran na finančním trhu. I když tento návrh přímo nesnižuje požadavky na podávání zpráv, EHSV se vzhledem k těmto skutečnostem domnívá a očekává, že vyšší míra sdílení a opakovaného používání údajů pravděpodobně k tomuto snížení povede.

3.2.5.

EHSV velmi oceňuje, že se zabrání duplicitním žádostem o podávání zpráv v případech, kdy má více orgánů pravomoc shromažďovat určité údaje od finančních institucí nebo jiných účastníků trhu. Aby to bylo možné, bude nutné standardizovat rozsah a formát údajů zahrnutých do výměny informací mezi orgány dohlížejícími na finanční sektor.

3.2.5.1.

EHSV si je vědom, že regulace a operativní provádění norem s cílem zabránit duplicitnímu podávání zpráv, zjednodušit požadavky na podávání zpráv a snížit zátěž je náročný a komplexní úkol, který vyžaduje postupné přijímání kroků. EHSV vítá tuto fázi pokroku jako součást širší iniciativy s možnými dalšími fázemi standardizace údajů a uplatňování moderních technologií.

3.2.6.

Racionalizace a zjednodušení požadavků na podávání zpráv by měly vést ke snížení administrativních nákladů, zejména nákladů na zpracování a vykazování údajů; Zavedení systému, který by poskytoval orgánům dohledu na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni přesné, konzistentní a včasné údaje, však může přinést určité náklady na realizaci nebo další standardizaci, zejména v souvislosti s používáním společných formátů vykazování nebo zvláštních platforem, které mohou být pro tyto účely vytvořeny.

3.2.6.1.

EHSV chápe, že v této fázi spolupráce mezi orgány se neuvažuje o jednotném systému podávání zpráv, který by byl oddělen od sdílení údajů, a že by to vyžadovalo odpovídající posouzení dopadů v oblasti proveditelnosti a nákladů. Je však třeba poznamenat, že má-li být zavedena nebo i jen reorganizována praxe sdílení údajů, může být vhodné nebo nutné poskytnout dodatečné finanční prostředky, zejména na začátku spolupráce. To však nevyvrací obecný názor EHSV, že by měl návrh z dlouhodobého hlediska přispět k úsporám.

3.2.7.

Výbor poukazuje na to, že v zájmu dosažení trvalého zjednodušujícího účinku v praxi je třeba zdůraznit význam vytvoření společné kultury dohledu, v rámci níž by docházelo k pravidelnému přezkumu požadavků na podávání zpráv a k odstraňování těch požadavků, které se staly nadbytečnými nebo zastaralými, například v důsledku rozšířené výměny informací, a v rámci které by byla podporována spolupráce.

3.2.8.

V zájmu transparentnosti a důvěry mezi zúčastněnými stranami na trhu i nákladové efektivnosti by se v případě automatizovaných způsobů výměny nebo platforem pro výměnu – pokud jsou normy a rozsah údajů stejné nebo podobné – mělo poskytnutí údajů jednomu příslušnému orgánu (nebo sdílené platformě) považovat za poskytnutí všem ostatním příslušným orgánům (koncepce jednotného kontaktního místa). EHSV si je vědom toho, že tato fáze pokroku je zaměřena na lepší sdílení údajů a opakované používání vykázaných údajů coby jeden ze stavebních kamenů širší strategie. Výbor doporučuje zvážit tuto iniciativu v dalších fázích, aby se dosáhlo většího potenciálu spolupráce a usnadnění pro subjekty, nad nimiž je vykonáván dohled.

3.2.9.

Kromě výše uvedeného EHSV konstatuje, že změny neukládají sdílení údajů mezi orgány a že sdílení údajů bude i nadále podmíněno dobrovolnou žádostí. To znamená, že usnadnění závisí na spolupráci mezi orgány a stále zůstává v kategorii možnosti, a nikoli povinnosti.

3.2.10.

Výbor rovněž uznává, že minimalizace nákladů na podávání zpráv by mohla ohrozit kvalitu údajů, bezpečnost jejich předávání nebo jejich integritu. Rovněž je třeba vzít v úvahu, že finanční instituce a další subjekty působící na finančních trzích jsou povinny vykazovat širokou škálu informací, aby mohly orgány EU a vnitrostátní orgány dohlížející na finanční systém sledovat rizika a zajistit finanční stabilitu. EHSV zdůrazňuje, že změny umožňují získat informace od jiného orgánu, čímž se finančním institucím ulehčí, a ušetří se tak čas a peníze.

3.3.

K návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o oblast působnosti pravidel pro referenční hodnoty, používání referenčních hodnot, které poskytuje administrátor nacházející se ve třetí zemi, v Unii a některé požadavky na podávání zpráv:

3.3.1.

EHSV vítá vyváženější a přiměřenější přístup k ochraně finanční stability a integrity evropských trhů i ke snížení nákladů a regulačních požadavků, zejména snížením požadavků na referenční hodnoty bez značného významu.

3.3.2.

Výbor konstatuje, že navrhované změny zvyšují míru právní jistoty, která je nutná pro činnost administrátorů referenčních hodnot. EHSV vítá účast orgánů na všech úrovních v procesu regulace referenčních hodnot i vyjasnění úlohy Komise, Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a vnitrostátních orgánů v procesu, který se uplatňuje u referenčních hodnot s kritickým a značným významem.

3.3.3.

EHSV je přesvědčen, že navrhované změny povedou k tomu, že pro uživatele v EU bude zachován přístup k většímu počtu referenčních hodnot, což bude mít pozitivní dopad na hospodářskou soutěž na evropském finančním trhu.

3.3.4.

EHSV konstatuje, že navrhované změny zahrnují dva nezávislé postupy týkající se referenčních hodnot se značným významem. První z nich souvisí se zákonnou prahovou hodnotou kumulativní hodnoty aktiv ve výši 50 miliard EUR, která se ze zákona vztahuje na všechny zúčastněné strany, i když by tato prahová hodnota měla být vypočítána pouze na základě použití referenční hodnoty v rámci EU. Druhý souvisí s místním hodnocením založeným na vnitrostátním uvážení považovat určité indexy za indexy se značným významem, a to i v případě, že se referenční hodnota používá převážně v jednom členském státě nebo že nejsou splněny dohodnuté prahové hodnoty pro určení jako referenční hodnoty se značným významem pro EU.

3.3.5.

EHSV poukazuje na to, že oba výše popsané postupy mohou zajistit přiměřenou míru harmonizace a ponechat členským státům určitý stupeň volnosti a flexibility. EHSV se domnívá, že určení příslušným orgánem na základě kvalitativních podmínek, jak je uvedeno v čl. 24 odst. 1 písm. b), by mělo být považováno za výjimku z pravidla 50 miliard EUR hodnoty aktiv, a pokud je jeho použití některým členským státem nezbytné, mělo by být řádně odůvodněno.

3.3.6.

Snížení povinností podle nařízení o referenčních hodnotách, zejména odstranění požadavků popsaných v hlavách II, III, IV a VI pro referenční hodnoty bez značného významu, povede k úspoře času a nákladů. V této souvislosti Výbor důrazně doporučuje prověřit, zda by byla možná nějaká iniciativa, která by minimalizovala požadavky na podávání zpráv nebo ušetřila náklady u referenčních hodnot s kritickým nebo značným významem.

3.3.7.

EHSV vítá úlohu orgánu ESMA coby poradní instituce pro vnitrostátní orgány v procesu určování referenčních hodnot se značným významem, při zajišťování transparentnosti prostřednictvím shromažďování rozhodnutí o určení vydaných příslušnými vnitrostátními orgány a při určování referenčních hodnot se značným významem u zemí mimo EU.

4.   Konkrétní připomínky

4.1.   Změny nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 (8)

4.1.1.

Pokud jde o navrhované změny čl. 8 odst. 3, EHSV konstatuje, že v zájmu zjednodušení výměny údajů a splnění požadavků na úplnost, kvalitu a ochranu údajů je třeba zajistit, aby nově zavedené mechanismy sdílení údajů nebyly v rozporu s povinnostmi týkajícími se služebního tajemství (např. doplněním odkazu na příslušné oddíly nařízení).

4.1.2.

Pokud jde o navrhované změny čl. 15 odst. 11, EHSV poukazuje na to, že v zájmu podpory automatizované výměny informací musí (nikoli pouze „mohou“) orgány uvedené v odstavci 8 uzavřít memoranda o porozumění, v nichž se upřesní způsoby výměny informací. Pro urychlení výměny informací a podporu odstranění překážek by měla být zavedena povinnost připravit memoranda pro účely standardizace. EHSV bere v úvahu, že záměrem návrhu bylo vyhnout se zbytečné zátěži a neuložit povinnost, protože určitá opatření již mohou být zavedena nebo již další opatření nemusí být nutná, zejména pokud jde o dobrovolnou žádost o informace.

4.1.3.

Pokud jde o navrhované změny čl. 15 odst. 13 (9), EHSV zdůrazňuje, že není třeba vyžadovat „odůvodněnou žádost a v jednotlivých případech“, zejména pokud jde o Komisi. Vzhledem k úkolům, cílům a pravomocím Komise a účelu změn – poskytovat Komisi přesné a komplexní informace pro tvorbu politik, hodnocení stávajících právních předpisů a posuzování dopadu potenciálních legislativních a nelegislativních iniciativ, včetně na důkazech založených podkladů pro formulování a hodnocení politik Unie – by nemělo být vyžadováno žádné zvláštní odůvodnění.

4.1.3.1.

EHSV se domnívá, že zachováním těchto požadavků Komise zabrání dojmu, že údaje jsou předávány bez rozlišení. Prokáže se tím, že návrh nemá vliv na změny pravomocí různých orgánů a institucí. Výbor zdůrazňuje, že shromažďování údajů v jednotlivých případech a z konkrétních, opodstatněných důvodů zlepší legitimní základ pro sdílení a prokáže, že jejich zpřístupňování není v rozporu s právním systémem.

4.2.   Změny nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (10) , (EU) č. 1094/2010 (11) a (EU) č. 1095/2010 (12)

4.2.1.

V navrhovaných změnách čl. 29 odst. 1 písm. d) by požadavek na minimalizaci nákladů neměl být oddělen od ostatních cílů shromažďování a sdílení údajů a měl by být doplněn o související cíl přidáním formulace „při zachování použitelnosti a kvality údajů“.

4.3.   Změny nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (13)

4.3.1.

EHSV vítá prodloužení období pro povinné podávání zpráv z šesti měsíců na jeden rok. Tato změna odráží praktické potřeby a důvody vykazování a zároveň minimalizuje úsilí potřebné k přípravě obsahu a četnost předávání údajů. EHSV vítá přísnější lhůtu pro předkládání výročních zpráv na základě dohod o zárukách podepsaných s prováděcími partnery.

---

(1)  COM(2023) 593 final; COM(2023) 660 final.

(2)  COM(2023) 168 final.

(3)  COM(2023) 593 final.

(4)  COM(2023) 660 final.

(5)  COM(2023) 168 final.

(6)  COM(2023) 593 final.

(7)  COM(2023) 660 final.

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1).

(9)   „Aniž jsou dotčeny jiné povinnosti stanovené v právu Unie pro sdílení informací, ESRB na odůvodněnou žádost a v jednotlivých případech sdílí s Komisí nebo některým z orgánů uvedených v odstavci 8 informace, které jí jiné orgány oznámily v souladu se svými povinnostmi podle práva Unie. ESRB předává tyto informace ve formě, která neumožňuje identifikaci jednotlivých subjektů a neobsahuje osobní údaje.“

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).