1)

Musí být unijní právo vykládáno, případně i na základě Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, v tom smyslu, že rodinný příslušník pečující o nezletilé dítě s těžkým zdravotním postižením, který tvrdí, že byl v souvislosti s péčí o něj nepřímo diskriminován v zaměstnání, má právo dovolávat se antidiskriminační ochrany, kterou by této osobě se zdravotním postižením, pokud by byla zaměstnancem, poskytovala směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (2)?

2)

V případě kladné odpovědi na otázku a), musí být unijní právo vykládáno, případně i na základě Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, v tom smyslu, že je povinností zaměstnavatele výše uvedeného pečovatele provést přiměřená uspořádání, aby zajistil i ve prospěch tohoto pečovatele dodržení zásady rovného zacházení ve vztahu k ostatním pracovníkům, po vzoru toho, co je stanoveno pro osoby se zdravotním postižením v článku 5 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání?

3)

V případě kladné odpovědi na otázku a) nebo b), musí být unijní právo, případně i na základě Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, vykládáno v tom smyslu, že pečovatelem relevantním pro účely směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000 je třeba rozumět každou osobu patřící do rodinného kruhu nebo faktického soužití, která v domácím prostředí, byť neformálně, bezplatně, kvantitativně významně, výlučně, nepřetržitě a dlouhodobě pečuje o osobu, která z důvodu svého těžkého zdravotního postižení není zcela soběstačná při provádění každodenních životních úkonů, anebo má být unijní právo vykládáno v tom smyslu, že dotčená definice „pečovatele“ je širší nebo dokonce užší než výše uvedená?