Zpravodaj: Juan Manuel MORENO BONILLA (ES/ELS), předseda vlády autonomní oblasti Andalusie

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Úvodní poznámky: dopad změny klimatu a zhoršování životního prostředí na lidské zdraví

1.

zdůrazňuje, že existují spolehlivé vědecké důkazy o tom, jaké dopady na fyzické, sociální a duševní zdraví Evropanů mají změny teplot a srážek a změny v biologické rozmanitosti a v ekosystémech. V důsledku těchto změn bude narůstat frekvence a intenzita nepříznivých klimatických jevů (jako jsou sucha a povodně, tropické bouře a cyklony) a znečištění životního prostředí a potažmo bude i častěji docházet ke změnám ve využívání půdy;

2.

konstatuje, že změna klimatu představuje pro jednotlivce i celou Evropu stále větší zátěž a rizika pro ekosystémy, lidské zdraví a hospodářství. Na základě Zelené dohody bude nezbytné řešit problémy, využívat příležitosti a realizovat hlavní cíl zelené transformace, tj. dosažení klimaticky neutrální Evropy;

3.

připomíná, že prohlášení o změně klimatu a zdraví přijaté na 28. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Dubaji (COP28) klade důraz na to, že je důležité zabývat se vazbami mezi změnou klimatu a zdravím, a stanoví závazek důkladnějšího zohledňování zdravotních aspektů v rámci politických procesů v oblasti klimatu a klimatických aspektů v rámci programů zdravotní politiky;

4.

uznává, že je naléhavě nutné řešit dopad změny klimatu a zhoršování životního prostředí na lidské zdraví, a zdůrazňuje klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů při provádění cílených opatření, zejména v méně rozvinutých a v nejvzdálenějších regionech, s cílem zmírnit rozdíly v oblasti zdraví týkající se provádění zmírňujících a adaptačních opatření v souvislosti s těmito dopady a rozdíly v přístupu ke zdravotní péči a zajistit odolné systémy zdravotní péče a přístup k pitné vodě a vhodné výživě;

5.

vysílá varování v souvislosti s předpovědí ohledně nárůstu počtu dnů, po které trvají vlny veder. Ten se ve všech oblastech Evropy přinejmenším zdvojnásobil a v mnoha z nich se zvyšuje dramatickým způsobem. Tento jev přispívá nejen k úmrtím z důvodu kardiovaskulárních a respiračních onemocnění, ale také k výraznému nárůstu běžných potíží, jako je vyčerpání z horka, nevolnost, závratě a slabost, které mohou vyústit v úpal či selhání organismu;

6.

vyzývá k vytvoření komplexních strategií pro boj proti šíření nemocí souvisejících se změnou klimatu, včetně nemocí přenášených vektory a vodou, přičemž zdůrazňuje, že je důležité, aby byla na úrovni jednotlivých regionů vypracována posouzení týkající se problematiky rozvoje a organizace systémů zdravotní péče. Tato posouzení se musí zabývat zmírňujícími a adaptačními opatřeními určenými pro tyto regiony a jejich obyvatele, která budou vycházet ze specifických podmínek daných regionů. Dále se musí zaměřit na minimalizaci rozdílů v kvalitě péče, zejména pokud jde o méně rozvinuté a nejvzdálenější regiony, s cílem zajistit rovný přístup ke zdravotnickým službám;

7.

varuje, že toto postupné zvyšování teplot může mít další nepříznivé důsledky, jako je stoupající hladina moří a zasolování zvodní nebo prevalence či častější výskyt mnoha nemocí přenášených vektory (horečka dengue, onemocnění virem Zika nebo malárie) nebo vodou (bakterie rodu Vibrio), neboť tyto jevy zlepšují klimatické podmínky pro šíření nákazy a současně prodlužují období, během něhož existují vhodné podmínky pro přenos. Dále upozorňuje na to, že skutečnost, že jsou potraviny vystavovány stále se zvyšujícím teplotám, může napomáhat šíření nemocí přenášených potravou, jako je salmonelóza, kryptosporidióza a kampylobakteróza;

8.

zdůrazňuje, že extrémní povětrnostní jevy, jako jsou silné deště, větry a povodně, mají celou řadu přímých i nepřímých dopadů na lidské zdraví. Nejen že přímo způsobují úmrtí a tělesnou újmu, ale lidé také přicházejí o obydlí, majetek a komunity, což má významný dopad na jejich duševní zdraví a duševní pohodu v podobě posttraumatické stresové poruchy (PTSD), úzkostí a depresivních poruch;

9.

za obzvláště znepokojivé považuje změny ve srážkových modelech, které se projevují delšími, častějšími a intenzivnějšími obdobími sucha, a to zejména v jihoevropských regionech. Tato období jsou jednak hrozbou z hlediska zásobování vodou a hospodaření s vodními zdroji, neboť omezují přístup k pitné vodě (což může mít negativní dopad na hygienické standardy a zvyšuje riziko šíření nemocí přenášených vodou, jako jsou průjmy či cholera), ale vzhledem k nárůstu cen a nedostatku některých potravin také z hlediska zabezpečení potravin a výživy. Negativní vedlejší účinky mohou mít rovněž na hospodářství a zaměstnanost, což má významný dopad na zdraví;

10.

připomíná, že postupný nárůst teplot a ubývání srážek zvyšuje riziko požárů, což má kromě ekonomických ztrát následky v podobě úbytku půdy a biologické rozmanitosti a ohrožení bezpečnosti lidí;

11.

poukazuje na to, že hlavním rizikovým faktorem je z hlediska životního prostředí zhoršující se kvalita ovzduší – v Evropě každý rok předčasně zemře více než 300 000 lidí na respirační a kardiovaskulární onemocnění a v důsledku většího výskytu respiračních alergií a souvisejících chorob. Znepokojivé jsou též potravinové a výživové nedostatky, které vznikají následkem toho, jak se vysoké hodnoty CO2 promítají do výživové hodnoty zemědělských plodin;

12.

v souvislosti s předchozím odstavcem poukazuje na to, že změna klimatu mění období květu řady rostlinných druhů, jejichž pyly jsou přenášeny větrem, což vede k četnějšímu výskytu alergických epizod v populaci. To má negativní dopad na lidské zdraví a ovlivňuje to i veřejné systémy zdravotní péče, neboť je zapotřebí více zdrojů;

13.

zdůrazňuje ničivý dopad, který mají nepříznivé klimatické podmínky, jako je sucho a lesní požáry, na odvětví vinařství v celé Evropě. Přináší to další zátěž a tlak na zemědělce, kteří se již tak nacházejí v nelehké situaci, kdy se potýkají s rostoucími výrobními náklady v důsledku zvýšení cen vstupů, jako jsou hnojiva a voda. Dopady této situace na jejich duševní zdraví by neměly být podceněny;

14.

vyzývá v této souvislosti Evropskou komisi, aby přijala opatření s cílem poskytnout konkrétní pomoc regionům postiženým závažnými dopady změny klimatu na zemědělství, neboť společná zemědělská politika není schopna reagovat na zásadní výzvy, které změna klimatu přináší, a zmírnit tak stres a zdravotní rizika, kterým zemědělci v současné době čelí;

15.

varuje, že znečištění zásob vody, které je důsledkem jednak zvýšené četnosti extrémních klimatických jevů a jednak kvetením toxických řas způsobeným zvyšující se teplotou vod, může vést k významnějšímu šíření různých chorob přenášených v rámci tohoto prostředí, jako je průjem, cholera a dyzentérie;

16.

podtrhuje, že vlivem zhoršování stavu půdy dochází ke znepokojivému úbytku ekosystémových služeb a následnému zvyšování tlaku na zbývající půdu v dobrém stavu, a je proto nezbytné dosáhnout pokroku, pokud jde o udržitelné využívání půdy, s cílem zajistit bezpečnost a nezávadnost potravin a chránit zdraví občanů;

17.

připomíná, že dle Evropské agentury pro životní prostředí je každé osmé úmrtí v Evropské unii způsobeno znečištěním životního prostředí (některým z jeho projevů), že 18 % kardiovaskulárních a 10 % onkologických onemocnění má souvislost se zhoršeným životním prostředím a asi 238 000 předčasných úmrtí lze připsat vystavení škodlivým částicím;

18.

uznává proto, že je naléhavě nutné i nadále zvyšovat investice do vědeckého výzkumu, zajistit rozvoj digitálních řešení a zvýšit veřejné investice do vnitrostátních systémů veřejného zdraví, aby tak bylo možné řešit dopady těchto hrozeb na lidské zdraví – a to i díky přijímání a provádění strategií a nařízení, jež jsou stanoveny v Zelené dohodě, přičemž by měla být posílena úloha regionálních a místních orgánů;

19.

v tomto ohledu připomíná, že je důležité posílit spolupráci se třetími zeměmi v oblasti zdraví a změny klimatu, zejména pokud jde o činnost EU v sousedních afrických zemích, a klást důraz na práci výzkumných středisek, která se specializují na oblast kontroly, prevence, diagnostiky a zkoumání značného počtu tropických nemocí, jejichž výskyt v Evropě roste;

Zelená dohoda pro Evropu jako nástroj k řešení hrozeb pro lidské zdraví

20.

uznává význam Zelené dohody pro Evropu tváří v tvář výzvám vyplývajícím ze vzájemného působení změny klimatu, znečištění a zhoršování životního prostředí i to, že Zelená dohoda pro Evropu poskytuje široký a ambiciózní regulační rámec, který je nezbytný pro dosažení udržitelné a klimaticky neutrální Evropy v souladu s cíli udržitelného rozvoje Agendy 2030 souvisejícími s ochranou lidského zdraví a životního prostředí. Zdravé a odolné obyvatelstvo je schopno lépe zvládat problémy a využívat možnosti, které nabízí například Zelená dohoda;

21.

připomíná, že aby bylo možné v Evropě do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality, je zásadně důležité, aby byl řádně a sociálně a ekonomicky přijatelným způsobem prováděn právní rámec pro klima, a to s cílem zmírnit četné škodlivé účinky rostoucích teplot na zdraví;

22.

zdůrazňuje, že je třeba učinit pokroky, pokud jde o provádění balíčku „Fit for 55“ , jehož cílem je dosáhnout poklesu přímých emisí CO2 . Díky tomu se sníží výskyt respiračních a kardiovaskulárních onemocnění a omezí se zvyšování teploty či četnost extrémních povětrnostních jevů. Hodnotí proto kladně iniciativy, jako je dekarbonizace odvětví stavebnictví, o něž usiluje směrnice REPowerEU, dekarbonizace v oblasti vytápění a chlazení, která byla navržena při revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie, snížení celkového stropu emisí navržené v rámci změn systému EU pro obchodování s emisemi, zavedení ceny uhlíku, která se vztahuje na dovoz určitých produktů, a to v rámci mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, nebo úsilí o maximalizaci potenciálu zemědělského a lesnického odvětví prostřednictvím nařízení týkajícího se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví;

23.

uznává, že je důležité přijmout opatření v zájmu zlepšení přístupu ke spolehlivé veřejné dopravě, zejména ve venkovských oblastech, kde mnoho lidí nemá jinou možnost, než k přesouvání využívat vozidel, na kterých jsou závislí, a že důležitá je rovněž revize týkající se osvobození od daně pro letecká a námořní paliva provedená prostřednictvím reformy směrnice o zdanění energie;

24.

zdůrazňuje, že z hlediska čisté energie má zásadní význam přezkum hlavních směrů pro transevropské dopravní sítě (TEN-T) a vytvoření společného rámce na podporu měst EU při přechodu na udržitelnější mobilitu podporující používání energeticky účinných druhů dopravy, jako je veřejná doprava, a infrastruktury pro cyklisty a chodce, jakož i dostupných a cenově přijatelných elektrických vozidel (bateriových, vodíkových apod.), s cílem snížit výskyt zdravotních problémů spojených se znečištěním z dopravy a zajistit pozitivní účinky na zdraví a společenské soužití díky zvýšení fyzické aktivity a snížení nerovností v přístupu ke zboží a službám;

25.

připomíná význam průmyslového plánu Zelené dohody a aktu o průmyslu pro nulové čisté emise z hlediska podpory investic do ekologických technologií a také akčního plánu pro oběhové hospodářství spolu s reformami právních předpisů, které prosazuje průmyslová strategie pro čisté oběhové hospodářství. Mezi ty patří nařízení o perzistentních znečišťujících látkách, jehož cílem je trvalé odstranění organických znečišťujících látek a chemických látek, u nichž dochází k bioakumulaci ohrožující lidské zdraví;

26.

poukazuje na to, že zásadní význam mají opatření ke snížení emisí z dopravy prostřednictvím zavádění udržitelných a inteligentních řešení v oblasti mobility, mezi něž patří důraz na alternativní paliva, podpora železniční a veřejné dopravy, aktivní mobilita, opatření zajišťující přesun zejména meziregionální nákladní dopravy ze silnice na železnici nebo přezkum nařízení o transevropských dopravních sítích;

27.

zdůrazňuje, že je důležité propagovat udržitelné zemědělské postupy prostřednictvím strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ , která podporuje ekologické zemědělství, méně závislé na umělých pesticidech a hnojivech. Výsledkem budou zdravější potraviny bez reziduí chemických látek a obsahující větší množství živin;

28.

uznává význam kroků směřujících k zachování a ochraně ekosystémů a biologické rozmanitosti, jež přináší Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, která se zaměřuje na ochranu a obnovu evropských ekosystémů, a nová Lesní strategie EU, jež si klade za cíl vysadit do roku 2030 nejméně 3 miliardy stromů. V tomto ohledu návrh nařízení o obnově přírody podporuje zdravé lesy a mokřady a opětovné zavodňování rašelinišť, což pomáhá snižovat čisté emise skleníkových plynů a omezovat další hrozby pro lidské zdraví;

29.

zdůrazňuje význam opatření vyplývajících z akčního plánu pro nulové znečištění, jehož cílem je vytvořit životní prostředí bez toxických látek, ve kterém již úroveň znečištění ovzduší, vody a půdy nebude škodlivá pro zdraví ani přírodní ekosystémy, a ze Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek, která usiluje o ochranu zdraví a životního prostředí před škodlivými chemickými látkami;

30.

zdůrazňuje, že je důležité zkoumat změny období květu rostlin a sporulace větrosnubných hub, které lze přičíst změně klimatu, a to prostřednictvím analýzy a charakterizace pylů a spor v suspenzi, aby bylo možné předvídat vznik alergických epizod mezi citlivými obyvateli a bránit mu;

31.

připomíná důležitost revize směrnice o čištění městských odpadních vod a související ambiciózní cíl v podobě odstranění živin a ochrany před mikroplasty a mikropolutanty či směrnice o kvalitě ovzduší, jejímž záměrem je stanovit pro několik znečišťujících látek přísnější limitní a cílové hodnoty. Žádá, aby byla směrnice o kvalitě ovzduší závazně sladěna s pokyny WHO pro období do roku 2035, s cílem chránit zdraví občanů a přispět k naplnění cíle nulového znečištění;

32.

podtrhuje důležitost návrhů obsažených v nařízení o produkci ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin a reprodukčního materiálu lesních dřevin a jejich uvádění na trh, které zajistí existenci více odrůd odolných vůči škůdcům a suchu a umožní udržitelnější zemědělsko-potravinářskou produkci a zachování genetické rozmanitosti plodin;

33.

souhlasí s tím, že je třeba, aby se obhospodařování lesů přizpůsobilo změně klimatu. Za tímto účelem je nutné obhospodařovat více lesů formou přísných ochranných opatření, přijmout přísnější kritéria udržitelnosti v oblasti produkce a reprodukčního materiálu lesních dřevin a zavést opatření na ochranu ohrožených lesních genetických zdrojů. Současně je třeba zohlednit rozdílné okolnosti a podmínky lesního hospodářství v jednotlivých členských státech. Uznává důležitost vnitrostátních pohotovostních plánů pro posuzování rizika nedostatku materiálu pocházejícího z lesních dřevin a možného dopadu na zdraví lidí, zvířat a rostlin či na životní prostředí, s cílem zajistit dostatečné dodávky pro opětovné zalesňování oblastí postižených extrémními povětrnostními jevy a katastrofami;

34.

připomíná, že v zájmu prevence a zvládání klimatických katastrof je zásadně důležité zlepšit zdraví půdy. Zdravá půda totiž umožňuje ukládání uhlíku a zajišťuje větší odolnost suchozemských ekosystémů vůči suchu, záplavám, vlnám veder a dalším extrémním povětrnostním jevům. Je proto nezbytné učinit pokroky na poli ochrany a udržitelného využívání půdy, v souladu s balíčkem týkajícím se udržitelného využívání přírodních zdrojů a Strategií EU pro půdu do roku 2030;

35.

zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby byl soustavně prováděn výzkum účinků změny klimatu na zdraví a vítá skutečnost, že z udržitelnosti se stal průřezový pilíř všech politik EU, a připomíná, že díky výzkumu a inovacím bude možné řešit výzvy v oblasti životního prostředí prostřednictvím technologických a vědeckých řešení. Proto zdůrazňuje význam programu Horizont Evropa, zejména klastru 1: Zdraví, a všeobecného akčního programu pro životní prostředí, 8. programu na období do roku 2030, který posiluje vazby mezi politikami v oblasti životního prostředí, klimatu a zdraví a uvádí cíle v oblasti klimatu do souladu s ochranou zdraví a dobrých životních podmínek lidí;

36.

u všech výše uvedených oblastí politiky a předpisů považuje za důležité, aby byla pravidla a opatření účelná a účinná, byla v souladu se zásadou proporcionality a subsidiarity a poskytovala prostor pro místní a regionální řešení na základě širšího zaměření na udržitelný rozvoj. V této souvislosti odkazuje na svá četná a detailnější stanoviska k výše uvedeným oblastem, jako je čištění vod, lesy, využívání půdy, zdraví půdy, energetická účinnost, mobilita atd.;

37.

klade důraz na to, že je třeba dále zkoumat zdravotní rizika související se změnou klimatu. V této souvislosti podtrhuje význam strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, jež byla zahájena v únoru 2021, úlohu platformy pro přizpůsobení se změně klimatu Climate-ADAPT jakožto specializovaného nástroje pro monitorování, analýzu a prevenci dopadů změny klimatu a komunikaci o nich a vytvoření evropského střediska pro sledování klimatu a zdraví v rámci této platformy, které jsou užitečné jak pro občany, tak pro normotvůrce v oblasti klimatu;

38.

zdůrazňuje, že značný přínos má pro dosažení těchto cílů přezkum režimu státní podpory prostřednictvím zvláštních pokynů a nedávné reformy obecného nařízení o blokových výjimkách;

Úloha místních a regionálních orgánů v provádění Zelené dohody pro Evropu

39.

konstatuje, že místní a regionální orgány mají zásadní úlohu v provádění a rozvoji politik a opatření vyplývajících ze Zelené dohody pro Evropu, a potažmo ve zmírňování dopadu změny klimatu, znečištění a zhoršování životního prostředí na lidské zdraví. V této souvislosti připomíná kampaň Výboru regionů Provádění Zelené dohody na místní úrovni, díky níž se mohli občané se Zelenou dohodou blíže seznámit a místní a regionální orgány se staly ústředními subjekty strategie pro urychlení ekologické a energetické transformace;

40.

konstatuje, že existuje spojitost mezi změnou klimatu a sociálními a environmentálními faktory souvisejícími se zdravím a zvyšováním zdravotních rizik, nerovností a sociálního napětí. Tyto výzvy je třeba přetavit v příležitosti pro regionální a místní orgány, a to prostřednictvím spravedlivé transformace, která vezme v potaz genderové hledisko, zabrání vytváření nerovností v důsledku toho, že by se v případě některých regionů či socioekonomických skupin výrazněji projevily negativní dopady a zajistí, že žádný občan ani region nebude opominut;

41.

vítá doporučení, která studie s názvem Healthier environment for healthier lives: impacts of the European Green Deal on human health (1) (Zdravějším životním prostředím ke zdravějšímu žití: dopady Zelené dohody pro Evropu na lidské zdraví) předkládá politickým subjektům působícím na různých územních úrovních, neboť v komplexních oblastech politiky, jakou je oblast klimatu a zdraví, má pro optimalizaci efektivity zásadní význam stanovení a rozdělení úkolů;

42.

zdůrazňuje, že regionální a místní orgány jakožto správní orgány, které mají nejblíže k výzvám a potřebám občanů, mají vzhledem ke své oblasti působnosti strategickou příležitost k přizpůsobení a kontextualizaci politik v oblasti životního prostředí na územní úrovni. Je to pro ně rovněž příležitost přispět k zajištění zdraví svých obyvatel prostřednictvím přijetí regionálních nebo místních plánů pro zmírňování změny klimatu a adaptaci, které podpoří realizaci integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, pokud jde o řízení zdrojů městského znečištění, jako je městská doprava, nebo vytváření zelených a modrých ploch přispívajících k ochraně přírodních stanovišť, zejména v městské krajině;

43.

domnívá se, že přijetí politik a předpisů podporujících udržitelnou mobilitu (podpora účinných a bezpečných systémů veřejné dopravy, přesun zejména meziregionální nákladní dopravy ze silnice na železnici nebo propagace cyklistiky a chůze, které pomohou snížit znečištění ovzduší a zvýšit fyzickou aktivitu), energetickou účinnost budov, nové urbanistické přístupy, jako jsou „města do 15 minut“, posuzování dopadu veřejných politik na zdraví, ochranu přírodních oblastí a řádné nakládání s odpady přispěje k transformaci regionální a místní výrobní struktury na moderní a konkurenceschopné hospodářství účinně využívající zdroje a zároveň k podpoře zdraví a prevenci onemocnění, což přispěje ke snížení nákladů na zdravotní péči;

44.

má za to, že místní a regionální orgány jsou sice odpovědné za realizaci značné části opatření zajišťujících ochranu životního prostředí a zdraví, avšak účinnému provádění těchto politik stojí v cestě řada překážek. Jedná se o nedostatečné financování, skutečnost, že tyto orgány nemají k dispozici přesné a aktuální informace potřebné k přijímání rozhodnutí a vyhodnocování procesů, a potřeba posílit institucionální a technické kapacity;

45.

domnívá se, že vzhledem k tomu, že regionální a místní orgány hrají při provádění politik EU klíčovou úlohu, je nezbytné zachovat a posílit pravomoci, financování a schopnost jednat místní a regionální úrovně jako celku, posílit podporu, která je jim poskytována, a zajistit, aby měly větší akceschopnost, pokud jde o řešení rizik, jež pro společnost a životní prostředí vyplývají ze změny klimatu. Je třeba prosazovat zjednodušení administrativních kroků nezbytných k realizaci opatření;

46.

považuje za nezbytné, aby byla regionálním a místním orgánům poskytnuta významná podpora a technická pomoc. Současně je třeba prosazovat soudržnost mezi projekty financovanými EU a místními a regionálními politikami, s cílem zajistit co nejvyšší dopad. Realizace politik a opatření v oblasti životního prostředí vyžaduje značné investice do udržitelné infrastruktury, čistých technologií a programů zaměřených na zvyšování povědomí. Místní a regionální orgány se často potýkají s rozpočtovými omezeními a jsou závislé na externím financování. Je zásadně důležité zajistit, aby měly rovný přístup k finančním zdrojům, a mohly se tak plně zapojit do přechodu na ekologický model;

47.

zdůrazňuje, že v tomto směru je zásadně důležité, aby byly finanční nástroje politiky soudržnosti využívány za účelem naplňování Zelené dohody a aby je mohly využívat regionální a místní orgány při realizaci opatření stanovených v Zelené dohodě. V této souvislosti připomíná, že v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) je třeba zvýšit úroveň ambicí, pokud jde o otázky klimatu a životního prostředí, a že při realizaci spravedlivé transformace, jež je důsledkem uskutečňování Zelené dohody, náleží klíčová úloha Evropskému sociálnímu fondu+.

48.

zdůrazňuje, že zdravotní problémy spojené se změnou klimatu vyžadují, aby byla opatření stanovená v Zelené dohodě prováděna v úzké spolupráci mezi různými úrovněmi správy (evropskou, vnitrostátní, regionální a místní) a různými zúčastněnými odvětvími, zejména v oblasti zdraví, životního prostředí, územního plánování, energetiky a dopravy. Tento inkluzivní přístup ke kvalitě zdraví a životního prostředí, jenž je žádoucí a tvoří součást přístupu „jedno zdraví“, není možné uplatňovat bez kontaktu se zdravotnickými institucemi, organizacemi občanské společnosti a dalšími zúčastněnými stranami;

49.

podtrhuje, že je důležité, aby místní a regionální orgány, zdravotnické instituce a agentury životního prostředí spolupracovaly na přípravě adaptačních plánů jednotlivých regionů. Tyto plány by se měly zabývat jedinečnými výzvami, jimž čelí všechny regiony, a zejména pak ty méně rozvinuté, s cílem zajistit, aby systémy zdravotní péče byly odolné a adaptabilní a byly schopny reagovat na vyvíjející se zdravotní hrozby související se změnou klimatu;

50.

zdůrazňuje významnou úlohu místních a regionálních orgánů v rámci informování veřejnosti a zvyšování povědomí mezi komunitami EU. Za zásadně důležité proto považuje posílení spolupráce mezi místními a regionálními orgány prostřednictvím vytvoření platforem pro sdílení znalostí a informací, které umožní spolupráci mezi místními a regionálními orgány a akademickými a vědeckými institucemi s cílem zajistit pevnou znalostní základnu, a to za účelem optimalizace rozhodování a monitorování pokroku při plnění cílů v oblasti zdraví a životního prostředí;

51.

poukazuje na platformu zúčastněných stran pro nulové znečištění, kterou zřídila Komise ve spolupráci s Výborem regionů a jejímž cílem je sdružovat zúčastněné strany a odborníky z různých tematických oblastí politiky, jako je zdravotnictví, zemědělství, výzkum a inovace, doprava, digitalizace a životní prostředí a maximalizovat tak synergie v oblasti dekarbonizace a oživení po pandemii COVID-19;

52.

má za to, že vzhledem ke skutečnosti, že regionální a místní orgány mají blízko k evropským občanům, nacházejí se ve výlučném postavení, díky němuž mohou zajistit větší zapojení občanů do všech těchto iniciativ a zaručit jim tak široké přijetí a svou angažovanost. Domnívá se proto, že veřejné orgány, zejména na místní a regionální úrovni, se musí soustředit na zvyšování povědomí o otázkách životního prostředí prostřednictvím vzdělávacích kampaní a osvětových programů.

---

(1)  https://cor.europa.eu/en/engage/studies/Documents/QG0224012ENN Healthier environment for healthier lives.pdf