Úřední věstník |
CS Série C |
C/2024/1823 |
11.3.2024 |
Rozsudek Soudního dvora ze dne 25. ledna 2024 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Consiglio di Stato – Itálie) – GC a další v. Croce Rossa Italiana, Ministero della Difesa, Ministero della Salute, Ministero dell'Economia e delle Finanze, Presidenza del Consiglio dei ministri
(Věc C-389/22 (1), Croce Rossa Italiana a další)
(„Řízení o předběžné otázce - Článek 267 SFEU - Rozsah povinnosti vnitrostátních soudů rozhodujících v posledním stupni podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Výjimky z této povinnosti - Kritéria - Situace, kdy je správný výklad unijního práva je natolik zřejmý, že není ponechán prostor pro žádnou rozumnou pochybnost - Podmínka, aby byl vnitrostátní soud rozhodující v posledním stupni přesvědčen, že stejnou jistotu by měly i ostatní soudy členských států rozhodující v posledním stupni a Soudní dvůr - Směrnice 1999/70/ES - Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS - Ustanovení 2 a 3 - Pojem ‚zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou‘ - Členové vojenského sboru italského Červeného kříže - Ustanovení 5 - Opatření k předcházení a případně postihu zneužití vyplývajícího z využívání po sobě jdoucích pracovních smluv nebo poměrů na dobu určitou - Přeměna postavení ‚zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou‘ na zaměstnance v pracovním poměru na dobu neurčitou - Ustanovení 4 - Zásada zákazu diskriminace“)
(C/2024/1823)
Jednací jazyk: italština
Předkládající soud
Consiglio di Stato
Účastníci původního řízení
Žalobci: GC, a další
Žalovaní: Croce Rossa Italiana, Ministero della Difesa, Ministero della Salute, Ministero dell'Economia e delle Finanze, Presidenza del Consiglio dei ministri
Výrok
1) |
Článek 267 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že vnitrostátní soud, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, se může zdržet předložení otázky výkladu unijního práva Soudnímu dvoru a vyřešit ji na vlastní odpovědnost, je-li správný výklad unijního práva natolik zřejmý, že neponechává prostor pro žádnou rozumnou pochybnost. Existence takové možnosti musí být posuzována v závislosti na charakteristikách vlastních unijnímu právu, zvláštních obtížích, které vykazuje jeho výklad, a riziku rozdílnosti judikatury uvnitř Unie. Tento vnitrostátní soud není povinen podrobně prokázat, že by ostatní soudy členských států rozhodující v posledním stupni a Soudní dvůr provedly stejný výklad, ale musí na základě posouzení zohledňujícího tyto skutečnosti nabýt přesvědčení, že by i tyto ostatní vnitrostátní soudy a Soudní dvůr měly stejnou jistotu. |
2) |
Ustanovení 5 bod 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, uzavřené dne 18. března 1999, která je uvedena v příloze směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, musí být vykládáno v tom smyslu, že
|
3) |
Zásada zákazu diskriminace, tak jak je provedena a konkretizována ustanovením 4 bodem 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, uzavřené dne 18. března 1999, která je uvedena v příloze směrnice 1999/70/ES musí být vykládáno v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která po reorganizaci takového subjektu, jako je italský Červený kříž, umožňuje takovým osobám, jako je personál jeho vojenského sboru povolaný do stálé služby, pokračovat ve výkonu jejich činnosti ve službě tohoto subjektu, ale nestanoví tuto možnost pro takové osoby, jako je personál téhož vojenského sboru povolaný do dočasné služby, jejichž činnost ve službě tohoto subjektu skončila k datu stanovenému za tímto účelem. |
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/1823/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)