—

s ohledem na článek 165 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na Úmluvu o statutu evropských škol (1),

—

s ohledem na studii provedenou pro Výbor pro kulturu a vzdělávání dne 9. června 2022 nazvanou „Systém evropských škol: Aktuální stav, výzvy a perspektivy“  (2),

—

s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj z prosince 2022 nazvanou „ PISA for Schools: How The European Schools Compare Internationally 2022 “ (PISA pro školy: Jak si evropské školy vedou na mezinárodní úrovni v roce 2022),

—

s ohledem na závěrečnou zprávu Evropské agentury pro speciální a inkluzivní vzdělávání z roku 2022 nazvanou „Externí hodnocení provádění akčního plánu Evropských škol na podporu vzdělávání a inkluzivního vzdělávání“,

—

s ohledem na zprávu Evropského účetního dvora ze dne 25. listopadu 2022 nazvanou „Zpráva o ověření roční účetní závěrky evropských škol za rozpočtový rok 2021“,

—

s ohledem na interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2011 o systému evropských škol (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2021 o Evropském prostoru vzdělávání: sdílený holistický přístup (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2022 o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 – mikrocertifikáty, individuální vzdělávací účty a učení pro udržitelné životní prostředí (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o utváření politiky digitálního vzdělávání (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2016 o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením (8),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A9-0205/2023),

A.

vzhledem k tomu, že Systém evropských škol (dále jen „ESS“) je jedinečným systémem, který od svého vzniku v 50. letech 20. století prokázal své silné stránky a kvalitu, jak ukazuje například uznání evropské maturity ve všech členských státech a neustálý nárůst počtu akreditovaných evropských škol (AES); vzhledem k tomu, že každý občan EU by měl mít možnost mít těžit z tohoto vzdělávání;

B.

vzhledem k tomu, že každý by měl mít možnost těžit z typu vzdělávání, které je v rámci ESS poskytováno, a že každý školský systém v celé Evropské unii musí dostat možnost čerpat z pedagogických odborných znalostí systému ESS;

C.

vzhledem k tomu, že systém ESS, který kombinuje vzdělávací systémy členských států (prostřednictvím paralelních jazykových sekcí) se silným evropským rozměrem, pocitem sounáležitosti a kulturní identity, vícejazyčným vzděláváním a zaměřením na přírodní vědy, technologie, techniku, humanitní obory a matematiku, jakož i s pedagogickými inovacemi, představuje laboratoř a zdroj zkušeností pro reformu vzdělávání, a to i pro vytváření Evropského prostoru vzdělávání (dále jen „EPV“);

D.

vzhledem k tomu, že systém ESS by měl být v plném souladu se vzdělávacími politikami, jež navrhuje Evropská unie; vzhledem k tomu, že hlavním cílem ESS je usnadnit mobilitu a přechod do všech vnitrostátních vzdělávacích systémů a z nich, přičemž členské státy musí zajistit spravedlivé a rovné převedení výsledků vzdělávání ze systému ESS;

E.

vzhledem k tomu, že struktura řízení systému ESS má tu výhodu, že zachovává přímou vazbu s členskými státy, ale vyžaduje reformu vzhledem k jejím jasným omezením v oblasti rozhodování, řízení změn a strukturované výměny osvědčených postupů s vnitrostátními vzdělávacími systémy;

F.

vzhledem k tomu, že je třeba zvýšit rozsah působnosti Komise v systému ESS a rozšířit v něm formy její činnosti vzhledem k tomu, že její zapojení je v současné době omezeno na rozpočtové záležitosti, přičemž jsou opomíjeny stejně důležité aspekty v oblastech vzdělávání, provozu a lidských zdrojů;

G.

vzhledem k tomu, že současný systém náboru učitelů v systému ESS má závažné nedostatky, což vede k nesouladu mezi potřebami na místě a pracovníky skutečně vysílanými členskými státy, k problémům s ročními náborovými plány, obtížím při hledání kvalifikovaných učitelů a zaměstnanců, nejistým pracovním podmínkám místních učitelů a dalších pedagogických pracovníků a problémům s trvalým profesním rozvojem; vzhledem k tomu, že je třeba zvýšit přitažlivost ESS pro učitele;

H.

vzhledem k tomu, že ačkoli systém ESS dosáhl v začleňování studentů se zvláštními potřebami, zdravotním postižením nebo poruchami učení pokroku, chybí v něm psychologická podpora a roste potřeba intenzivní podpůrné asistence; vzhledem k tomu, že komunikace a odpovídající podmínky zaměstnání jsou klíčové k zajištění toho, aby pedagogičtí a psychologičtí pracovníci poskytovali žákům a studentům kvalitní, přizpůsobenou a trvalou podporu;

I.

vzhledem k tomu, že systém ESS je odpovědný za zajištění toho, aby výuka ve všech jazycích EU, včetně těch malých, byla zabezpečena rovným dílem, a za podporu jazykové a kulturní rozmanitosti při současném posilování evropského rozměru učení; vzhledem k tomu, že je třeba uvítat plány na to, aby byly v Bruselu do roku 2028 zastoupeny všechny jazykové sekce jak v primárním, tak v sekundárním cyklu;

J.

vzhledem k tomu, že rodiče hrají v těchto školách klíčovou úlohu, mimo jiné tím, že organizují mimoškolní aktivity a poskytují dopravní a jiné služby, a jsou zastupováni specializovanými rodičovskými sdruženími;

K.

vzhledem k tomu, že zdroje EU tvoří převážnou část rozpočtu systému ESS, a proto musí Parlament řízení a fungování ESS přísněji kontrolovat a ESS by měl lépe zohledňovat cíle a investiční priority, které EU přijímá v oblasti vzdělávání;

L.

vzhledem k tomu, že nedostatečná odpovědnost některých hostitelských zemí, které jsou odpovědné za poskytování a údržbu školních budov, vedla k vážným problémům, zejména v Bruselu, kde se školy potýkají s přeplněností; vzhledem k tomu, že tyto problémy mají hluboké dopady na úroveň vzdělávání, na organizační aspekty a na bezpečnost, ochranu a dobré životní podmínky studentů i zaměstnanců;