Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 21. prosince 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Court of Appeal – Irsko) – GV v. Chief Appeals Officer, Social Welfare Appeals Office, The Minister for Employment Affairs and Social Protection, Irsko, The Attorney General

(Věc C-488/21 (1), Chief Appeals Officer a další)

(„Řízení o předběžné otázce - Občanství Evropské unie - Články 21 a 45 SFEU - Právo občanů Unie svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států - Pracovník, který nabyl státní příslušnost hostitelského členského státu a zároveň si ponechal původní státní příslušnost - Směrnice 2004/38/ES - Článek 3 - Oprávněné osoby - Článek 2 bod 2 písm. d) - Rodinný příslušník - Předci v přímé linii vyživovaní pracovníkem, který je občanem Unie - Článek 7 odst. 1 písm. a) a d) - Právo pobytu po dobu delší než tři měsíce - Ponechání postavení vyživované osoby v hostitelském členském státě - Článek 14 odst. 2 - Zachování práva pobytu - Nařízení (EU) č. 492/2011 - Článek 7 odst. 2 - Rovné zacházení - Sociální výhody - Dávky sociální pomoci - Nepřiměřená zátěž pro systém sociální pomoci hostitelského členského státu“)

(C/2024/1366)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Court of Appeal

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: GV

Žalovaní: Chief Appeals Officer, Social Welfare Appeals Office, The Minister for Employment Affairs and Social Protection, Irsko, The Attorney General

Výrok

Článek 45 SFEU, jak byl proveden čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie, ve spojení s čl. 2 bodem 2 písm. d), čl. 7 odst. 1 písm. a) a d), jakož i s čl. 14 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS,

musí být vykládán v tom smyslu, že

brání právní úpravě členského státu, která umožňuje orgánům tohoto členského státu, aby odmítly přiznat dávku sociální pomoci předkovi v přímé linii, který je v okamžiku podání žádosti týkající se této dávky osobou vyživovanou pracovníkem, který je občanem Evropské unie, případně mu odňaly právo pobytu po dobu delší než tři měsíce, z důvodu, že přiznání uvedené dávky by mělo za následek, že by tento rodinný příslušník již nebyl osobou vyživovanou tímto pracovníkem, který je občanem Unie, a stal by se tak nepřiměřenou zátěží pro systém sociální pomoci uvedeného členského státu.

(1) Úř. věst. C 422, 18.10.2021.