(1a)

Voda je veřejným statkem, který patří všem a všichni jej využívají a který je jako základní, nenahraditelný a pro život nepostradatelný přírodní zdroj třeba posuzovat a integrovat v jeho třech rozměrech: sociálním, ekonomickém a environmentálním.

(1b)

V usneseních Evropského parlamentu ze dne 5. října 2022 o vnějším rozměru lidského práva na přístup k vodě a ze dne 8. září 2015 o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu („Right2Water“) se uvádí, že s vodou by se mělo zacházet jako se společným statkem.

(2)

Směrnice 91/271/EHS stanoví právní rámec pro odvádění, čištění a vypouštění městských odpadních vod a vypouštění biologicky odbouratelných odpadních vod z určitých průmyslových odvětví. Jeho cílem je chránit životní prostředí před nepříznivými účinky, které má vypouštění nedostatečně vyčištěných městských odpadních vod. Směrnice by měla i nadále sledovat stejný cíl a zároveň přispívat i k ochraně veřejného zdraví, jsou-li například městské odpadní vody vypouštěny do vod ke koupání nebo do vodních útvarů využívaných k odběru pitné vody nebo jsou-li městské odpadní vody využívány jako ukazatel parametrů relevantních pro veřejné zdraví. Měla by rovněž zlepšit přístup k sanitárním zařízením a službám a ke klíčovým informacím o správě v oblasti odvádění a čištění městských odpadních vod. V neposlední řadě by směrnice měla přispět k  postupné eliminaci emisí skleníkových plynů z činností v oblasti odvádění a čištění městských odpadních vod, zejména dalším snižováním emisí dusíku, ale také podporou energetické účinnosti a výroby energie z obnovitelných zdrojů, a měla by tak přispět k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050 stanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (37).

(2)

Směrnice 91/271/EHS stanoví právní rámec pro odvádění, čištění a vypouštění městských odpadních vod a vypouštění biologicky odbouratelných odpadních vod z určitých průmyslových odvětví. Cílem tohoto rámce je chránit životní prostředí , včetně biologické rozmanitosti pevninských, námořních a pobřežních ekosystémů, před nepříznivými účinky, které má vypouštění nedostatečně vyčištěných městských odpadních vod tak, aby bylo dosaženo cílů stanovených směrnicí 2000/60/ES a dalšími příslušnými právními předpisy .  S ohledem na cíle ekologické transformace stanovené v Zelené dohodě pro Evropu by tato směrnice měla i nadále sledovat stejný cíl a zároveň přispívat i k ochraně veřejného zdraví, jsou-li například městské odpadní vody vypouštěny do vod ke koupání nebo do vodních útvarů využívaných k odběru pitné vody nebo jsou-li městské odpadní vody využívány jako ukazatel parametrů relevantních pro veřejné zdraví. Měla by rovněž zajistit přístup k sanitárním zařízením a službám a ke klíčovým informacím o správě v oblasti odvádění a čištění městských odpadních vod. Směrnice by měla také přispět k  postupnému snižování emisí skleníkových plynů z činností v oblasti odvádění a čištění městských odpadních vod, zejména dalším snižováním emisí dusíku, ale také podporou energetické účinnosti a výroby energie z obnovitelných zdrojů, a měla by tak přispět k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050 stanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (37). V neposlední řadě by rovněž měla podporovat využívání řešení inspirovaných přírodou, jako je budování mokřadů jakožto nástroje pro čištění a vypouštění městských odpadních vod.

(4)

Malé aglomerace vytvářejí významný tlak na 11 % útvarů povrchových vod v Unii (39). Aby bylo možné znečištění z těchto aglomerací lépe řešit a zabránit vypouštění nevyčištěných městských odpadních vod do životního prostředí, měla by oblast působnosti této směrnice zahrnovat všechny aglomerace s populačním ekvivalentem 1 000 PE a vyšším.

(4)

Malé aglomerace vytvářejí významný tlak na 11 % útvarů povrchových vod v Unii (39). Aby bylo možné znečištění z těchto aglomerací lépe řešit a zabránit vypouštění nevyčištěných městských odpadních vod do životního prostředí, měla by oblast působnosti této směrnice zahrnovat všechny aglomerace s populačním ekvivalentem 750 PE a vyšším.

(5)

V zájmu zajištění účinného čištění městských odpadních vod před jejich vypuštěním do životního prostředí by všechny městské odpadní vody z aglomerací s populačním ekvivalentem 1 000 PE a vyšším měly být zachycovány v centralizovaných stokových soustavách. Pokud již takové systémy existují, měly by členské státy zajistit, aby k nim byly připojeny všechny zdroje městských odpadních vod.

(5)

V zájmu zajištění účinného čištění městských odpadních vod před jejich vypuštěním do životního prostředí by všechny městské odpadní vody z aglomerací s populačním ekvivalentem 750 PE a vyšším měly být zachycovány v centralizovaných stokových soustavách. Pokud již takové systémy existují, měly by členské státy zajistit, aby k nim byly připojeny všechny zdroje městských odpadních vod. Nejsou-li tyto systémy vzájemně propojeny, měly by členské státy podněcovat a podporovat malé obce v tom, aby se sdružily za účelem společného nakládání s odpadními vodami, přičemž toto společné řízení rovněž umožní snížení nákladů.

(6)

Ve výjimečných případech, kdy lze prokázat, že zřízení centralizované stokové soustavy městských odpadních vod by nemělo žádný přínos pro životní prostředí nebo by vyžadovalo nadměrné náklady, by členským státům mělo být umožněno používat k čištění městských odpadních vod individuální systémy, za předpokladu, že zajistí stejnou úroveň čištění jako sekundární a terciární čištění. Za tím účelem by členské státy měly zřídit vnitrostátní registry pro identifikaci individuálních systémů používaných na jejich území a přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby systémy byly adekvátně projektovány, byly řádně udržovány a podléhaly pravidelné kontrole souladu s příslušnými požadavky. Zejména by členské státy měly zajistit, aby individuální systémy používané k odvádění a uchovávání městských odpadních vod byly vodotěsné a nepropustné a aby byly v pravidelných a pevně stanovených intervalech monitorovány a kontrolovány.

(6)

Ve výjimečných případech, kdy lze prokázat, že zřízení centralizované stokové soustavy městských odpadních vod by nemělo žádný přínos pro životní prostředí nebo by vyžadovalo nadměrné náklady, by členským státům mělo být umožněno používat k čištění městských odpadních vod individuální systémy, za předpokladu, že zajistí stejnou úroveň ochrany životního prostředí jako sekundární a terciární čištění. Za tím účelem by členské státy měly zřídit vnitrostátní a, je-li to vhodné, regionální registry pro identifikaci individuálních systémů používaných na jejich území a přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby systémy byly adekvátně projektovány, byly řádně udržovány a podléhaly pravidelné kontrole souladu s příslušnými požadavky. Zejména by členské státy měly zajistit, aby individuální systémy používané k odvádění a uchovávání městských odpadních vod byly vodotěsné a nepropustné a aby byly v pravidelných a pevně stanovených intervalech monitorovány a kontrolovány. S cílem umožnit harmonizovanou regulaci individuálních systémů mezi členskými státy by Komise měla poskytnout pokyny k výše uvedeným požadavkům týkajícím se projektování, provozu a údržby těchto individuálních systémů.

(7)

Významným zdrojem znečištění vypouštěného do životního prostředí zůstávají během srážek odlehčení přívalových vod a  městský srážkový odtok . Očekává se, že tyto emise vlivem kombinovaných účinků urbanizace a postupné změny srážkového režimu spojeného se změnou klimatu ještě vzrostou. Řešení, jež by tento zdroj znečištění zmenšila, by měla být definována na místní úrovni s přihlédnutím ke specifickým místním podmínkám. Jejich základem by mělo být integrované kvantitativní a kvalitativní vodní hospodářství v městských oblastech. Členské státy by proto měly zajistit vypracování místních integrovaných plánů pro nakládání s městskými odpadními vodami ve všech aglomeracích s populačním ekvivalentem 100 000 PE a vyšším, neboť tyto aglomerace mají na emitovaném znečištění významný podíl. Integrované plány pro nakládání s městskými odpadními vodami by dále měly být vypracovány i pro aglomerace s populačním ekvivalentem v rozmezí 10 000 až 100 000 PE, v nichž odlehčení přívalových vod nebo městský srážkový odtok ohrožují životní prostředí nebo veřejné zdraví.

(7)

Významným zdrojem znečištění vypouštěného do životního prostředí zůstávají během srážek odlehčení přívalových vod a  vypouštění městského srážkového odtoku . Očekává se, že tyto emise vlivem kombinovaných účinků urbanizace a postupné změny srážkového režimu spojeného se změnou klimatu ještě vzrostou. Změna klimatu skutečně zvýší pravděpodobnost odlehčování přívalových vod a vypouštění městského srážkového odtoku. Změna klimatu proto významně ohrožuje infrastrukturu pro nakládání s městskými odpadními vodami. Řešení, jež by tento zdroj znečištění zmenšila, by měla být definována na místní a regionální úrovni s přihlédnutím ke specifickým místním podmínkám , včetně podmínek klimatických a zranitelnosti příslušné infrastruktury. Bylo by rovněž přínosné, kdyby místní a regionální akční plány pokrývaly více lokalit, pokud by všechny mohly být ovlivněny stejnými vodními toky v podmínkách hojných srážek a implicitně i městským srážkovým odtokem. Jejich základem by mělo být integrované kvantitativní a kvalitativní vodní hospodářství v městských oblastech. Kromě toho by jako první krok měla být začleněna kontrola u zdroje prostřednictvím řešení inspirovaných přírodou s cílem zamezit znečištění městského srážkového odtoku, jakož i koordinace opatření na kontrolu množství městského srážkového odtoku u zdroje. Členské státy by proto měly zajistit vypracování místních a případně i regionálních integrovaných plánů pro nakládání s městskými odpadními vodami , včetně posouzení zátěžových testů zranitelnosti stokových soustav a čistíren městských odpadních vod na základě scénářů změny klimatu, ve všech aglomeracích s populačním ekvivalentem 100 000 PE a vyšším, neboť tyto aglomerace mají na emitovaném znečištění významný podíl. Integrované plány pro nakládání s městskými odpadními vodami by dále měly být vypracovány i pro aglomerace s populačním ekvivalentem v rozmezí 10 000 až 100 000 PE, v nichž odlehčení přívalových vod nebo městský srážkový odtok ohrožují životní prostředí nebo veřejné zdraví. Navrhovaný cíl omezit odlehčování přívalových vod na přibližně 1 % ročního zatížení odváděných městských odpadních vod vypočteného za suchých povětrnostních podmínek a měřeného na vstupu čistírny odpadních vod se týká zejména obsahu dusíku. Vzhledem k technickým podmínkám mohou členské státy v souladu s pravidly stanovenými v příloze 5 stanovit alternativní cíle pro jiné ukazatele, jako je chemická spotřeba kyslíku, které by se mohly zpočátku lišit procentním podílem v závislosti na ukazateli, ale lze je modelovat podle stejných ukazatelů jako stanovený cíl.

(7a)

Při vypracovávání svých integrovaných plánů pro nakládání s městskými odpadními vodami by členské státy měly zohlednit kumulativní účinky demografických změn, meteorologických jevů a očekávaného zvýšení hladiny moří, zejména v pobřežních oblastech a přímořských regionech. Tyto kumulativní účinky, které jsou příčinou odlehčení v čistírnách odpadních vod, mají negativní dopad na životní prostředí a zdraví tím, že zvyšují znečištění. Nakládání s odpadními vodami v těchto oblastech by měla být věnována náležitá pozornost, včetně pravidelného monitorování údržby systému čištění odpadních vod.

(7b)

Lepší řízení kvality a množství vody v městských oblastech přispěje k přizpůsobování se změně klimatu. Aby se omezily negativní dopady odlehčování přívalových vod, měly by se členské státy zaměřit na rozšíření zelených a modrých ploch v městských oblastech tím, že zohlední Evropskou platformu pro ozeleňování měst, která poskytuje pokyny a znalosti na podporu měst. Členské státy by rovněž měly usilovat o rozvoj nových infrastruktur a upřednostňovat zelenou a modrou infrastrukturu, jako jsou zelené městské plochy, zelené střechy, příkopy s vegetací, čistící mokřady a retenční rybníky navržené za účelem podpory biologické rozmanitosti. Preventivní opatření, jejichž cílem je zabránit vnikání neznečištěných dešťových vod do stokových soustav, a opatření na rozšíření zelených a modrých ploch by měla zahrnovat opatření na podporu přirozeného zadržování vody nebo sběru dešťové vody. Další opatření by mohla zahrnovat zvýšení počtu parků, stromů a zalesněných ploch s původními druhy, zelených střech, travních porostů s planě rostoucími květinami, zahrad, ulic se stromořadími, městských luk a živých plotů, rybníků a vodních toků omezujících nepropustné plochy v aglomeracích a množství městské hortikultury, což může nejen vytvořit dobré stanoviště pro opylovače, ptáky a další druhy, ale také přímo přispět ke kontrole a snížení množství dešťové vody a souvisejícího znečištění a zároveň zlepšit celkovou kvalitu života v těchto městech. Ve vhodných případech by mělo být při vypracovávání integrovaných plánů pro nakládání s městskými odpadními vodami zohledněno také opětovné využití vody.

(8)

Aby byly integrované plány pro nakládání s městskými odpadními vodami nákladově efektivní, musí vycházet z postupů, které se osvědčily ve vyspělých městských oblastech. Zvažovaná opatření by proto měla vycházet z důkladné analýzy místních podmínek a měla by upřednostňovat preventivní přístup zaměřený na omezení zachycování neznečištěné dešťové vody a optimalizaci využívání stávajících infrastruktur. Jelikož přednost má ekologický rozvoj, měla by se nová šedá infrastruktura plánovat pouze tam, kde je to naprosto nezbytné. V zájmu ochrany životního prostředí, zejména pobřežního a mořského prostředí, a veřejného zdraví před nepříznivým vlivem vypouštění nedostatečně vyčištěných městských odpadních vod by veškeré městské odpadní vody vypouštěné z aglomerací s populačním ekvivalentem 1 000 PE a vyšším měly být podrobovány sekundárnímu čištění.

(8)

Aby byly integrované plány pro nakládání s městskými odpadními vodami nákladově efektivní, musí vycházet z postupů, které se osvědčily ve vyspělých městských oblastech , přičemž je třeba rovněž zohlednit dostupnost digitálních nástrojů a neustálou změnu chemického složení odpadních vod způsobenou uváděním nových produktů na trh, což vyžaduje zavedení vhodných opatření pro identifikaci a odstraňování těchto produktů z odpadních vod . Zvažovaná opatření by proto měla vycházet z důkladné analýzy místních podmínek a měla by upřednostňovat preventivní přístup zaměřený na omezení zachycování neznečištěné dešťové vody a optimalizaci využívání stávajících infrastruktur s cílem dosahovat úspor energie a přispívat ke snižování emisí . Jelikož přednost mají ekologický a „modrý“ rozvoj a investice , měla by se nová šedá infrastruktura plánovat pouze tam, kde je to naprosto nezbytné. V zájmu ochrany životního prostředí, zejména pobřežního a mořského prostředí, a veřejného zdraví , včetně ochrany povrchové, podzemní a pitné vody, před nepříznivým vlivem vypouštění nedostatečně vyčištěných městských odpadních vod by veškeré městské odpadní vody vypouštěné z aglomerací s populačním ekvivalentem 750 PE a vyšším měly být podrobovány sekundárnímu čištění.

(9a)

Je velmi důležité, aby Komise zohlednila velké obtíže a výzvy související s čištěním odpadních vod např. při revizi nařízení (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek („nařízení REACH“) týkající se postupného ukončování používání per- a polyfluoralkylových látek (PFAS). Ve svém sdělení ze dne 14. října 2020 nazvaném „Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek: K životnímu prostředí bez toxických látek“ Komise zdůraznila, že látkám PFAS je třeba věnovat zvláštní pozornost vzhledem k velkému počtu případů kontaminace půdy a vody, včetně pitné vody, v Unii i ve světě, počtu zasažených osob s celým spektrem onemocnění a souvisejícím společenským a ekonomickým nákladům, a dále stanovila cíl postupně ukončit používání PFAS v Unii, pokud se neprokáže, že mají pro společnost zásadní význam.

(10)

Terciární čištění by mělo být povinné i v aglomeracích s populačním ekvivalentem 10 000 PE a vyšším, které vypouštějí odpadní vody v oblastech, v nichž dochází k eutrofizaci nebo v nich eutrofizace hrozí. Aby se zajistilo, že se snahy o omezení eutrofizace budou pro celé povodí koordinovat na úrovni příslušných dílčích povodí, měly by být oblasti, v nichž je podle aktuálně dostupných údajů eutrofizace považována za problém, v této směrnici vyjmenovány. Aby se zajistila soudržnost mezi příslušnými právními předpisy Unie, měly by členské státy na svém území určit další oblasti, v nichž k eutrofizaci dochází nebo u nichž eutrofizace hrozí, zejména podle údajů shromážděných na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (40), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (41) a směrnice Rady 91/676/EHS (42). Zpřísnění mezních hodnot, ucelenější a inkluzivnější vymezení oblastí citlivých na eutrofizaci a povinnost zajistit terciární čištění ve všech velkých zařízeních společně pomohou eutrofizaci omezit. Jelikož si to vyžádá další investice na vnitrostátní úrovni, měl by být členským státům poskytnut dostatek času na vybudování potřebné infrastruktury.

(10)

Terciární čištění by mělo být povinné i v aglomeracích s populačním ekvivalentem 10 000 PE a vyšším, které vypouštějí odpadní vody v oblastech, v nichž dochází k eutrofizaci nebo v nich eutrofizace hrozí. Aby se zajistilo, že se snahy o omezení eutrofizace budou pro celé povodí koordinovat na úrovni příslušných dílčích povodí, měly by být oblasti, v nichž je podle aktuálně dostupných údajů eutrofizace považována za problém, v této směrnici vyjmenovány. Aby se zajistila soudržnost mezi příslušnými právními předpisy Unie, měly by členské státy na svém území určit další oblasti, v nichž k eutrofizaci dochází nebo u nichž eutrofizace hrozí, a určit, zda se jedná o oblasti citlivé na dusík nebo fosfor, zejména podle údajů shromážděných na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (40), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (41) a směrnice Rady 91/676/EHS (42). Zpřísnění mezních hodnot, ucelenější a inkluzivnější vymezení oblastí citlivých na eutrofizaci a povinnost zajistit terciární čištění ve všech velkých zařízeních společně pomohou eutrofizaci omezit. Jelikož si to vyžádá další investice na vnitrostátní úrovni, měl by být členským státům poskytnut dostatek času na vybudování potřebné infrastruktury.

(10a)

S ohledem na rozvoj potenciálu odvětví městských odpadních vod v oblasti oběhového hospodářství živin a na podporu opětovného využívání vody v souladu s novým akčním plánem pro oběhové hospodářství  (1a) by bylo vhodné, aby se na recyklovanou odpadní vodu, která má být využívána pro účely zavlažování v zemědělství v souladu s nařízením o opětovném využívání vody, uplatňovaly méně omezující požadavky na odstraňování živin stanovené tato směrnici.

(11)

Nedávné vědecké poznatky, o něž se opírá několik strategií Komise (43), zdůrazňují potřebu přijmout opatření k řešení problému mikropolutantů, které jsou nyní detekovány ve všech vodách Unie. Některé z těchto mikropolutantů jsou nebezpečné pro veřejné zdraví a životní prostředí, a to i v malých množstvích. Proto by mělo být zavedeno další čištění, tj. kvartérní čištění, kterým by se rozsáhlé spektrum mikropolutantů z městských odpadních vod odstraňovalo. Kvartérní čištění by se mělo nejprve zaměřit na organické mikropolutanty, které tvoří velkou část znečištění a k jejichž odstraňování již byly navrženy odpovídající technologie. Čištění by mělo být povinné v rámci zásady obezřetnosti v kombinaci s přístupem založeným na posouzení rizik. Kvartérní čištění by měly provádět všechny čistírny městských odpadních vod zpracovávající zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 100 000 PE a více, neboť právě ty se na vypouštění mikropolutantů do životního prostředí významnou měrou podílejí a odstraňování mikropolutantů v čistírnách městských odpadních vod v takovém rozsahu je nákladově efektivní. U aglomerací s populačním ekvivalentem v rozmezí 10 000 až 100 000 PE by členské státy měly uložit povinné kvartérní čištění ve všech oblastech, jež budou na základě jasných kritérií, která by měla být upřesněna, označeny jako citlivé vůči znečištění mikropolutanty. Tyto oblasti by měly zahrnovat místa, kde vypouštění vyčištěných městských odpadních vod do vodních útvarů vede k nízkým ředicím poměrům nebo kde jsou vodní recipienty využívány k výrobě pitné vody nebo jako vody ke koupání. Povinnému kvartérnímu čištění v aglomeracích s populačním ekvivalentem v rozmezí 10 000 až 100 000  PE se členské státy mohou vyhnout, pokud formou standardizovaného posouzení rizik prokáží absenci rizik pro životní prostředí nebo veřejné zdraví. Aby měly členské státy na plánování a výstavbu nezbytné infrastruktury dostatek času, měla by se povinnost kvartérního čištění zavádět postupně až do roku 2040 s jasnými dílčími cíli.

(11)

Nedávné vědecké poznatky, o něž se opírá několik strategií Komise (43), zdůrazňují potřebu přijmout opatření k řešení problému mikropolutantů, které jsou nyní detekovány ve všech vodách Unie a které se objevily v souvislosti s uváděním nových produktů používaných v domácnostech nebo v průmyslu na trh, což vyžaduje nové metody pro identifikaci těchto produktů a jejich odstraňování z odpadních vod . Některé z těchto mikropolutantů jsou nebezpečné pro veřejné zdraví a životní prostředí, a to i v malých množstvích. Proto by mělo být zavedeno další čištění, tj. kvartérní čištění, kterým by se rozsáhlé spektrum mikropolutantů z městských odpadních vod odstraňovalo. Kvartérní čištění by se mělo nejprve zaměřit na organické mikropolutanty, které tvoří velkou část znečištění a k jejichž odstraňování již byly navrženy odpovídající technologie. Čištění by mělo být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (dále jen „rámcová směrnice o vodě“) a mělo by být uloženo na základě zásady předběžné opatrnosti v kombinaci s přístupem založeným na posouzení rizik. Kvartérní čištění by měly provádět všechny čistírny městských odpadních vod zpracovávající zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 150 000 PE a více, neboť právě ty se na vypouštění mikropolutantů do životního prostředí významnou měrou podílejí a odstraňování mikropolutantů v čistírnách městských odpadních vod v takovém rozsahu je nákladově efektivní. U aglomerací s populačním ekvivalentem v rozmezí 35 000 až 150 000 PE by členské státy měly uložit povinné kvartérní čištění ve všech oblastech, jež budou na základě jasných kritérií, která by měla být upřesněna, označeny jako citlivé vůči znečištění mikropolutanty. Tato kritéria by měla zejména odrážet rizika spojená s mikroplasty a PFAS. Tyto oblasti by měly zahrnovat místa, kde vypouštění vyčištěných městských odpadních vod do vodních útvarů vede k nízkým ředicím poměrům nebo kde jsou vodní recipienty využívány k výrobě pitné vody nebo jako vody ke koupání. Povinnému kvartérnímu čištění v aglomeracích s populačním ekvivalentem v rozmezí 35 000 až 150 000  PE se členské státy mohou vyhnout, pokud formou standardizovaného posouzení rizik prokáží absenci rizik pro životní prostředí nebo veřejné zdraví. Aby měly členské státy na plánování a výstavbu nezbytné infrastruktury dostatek času, měla by se povinnost kvartérního čištění zavádět postupně až do … [vložte prosím datum patnáct let po vstupu této směrnice v platnost] s jasnými dílčími cíli.

(13)

Kvartérní čištění nezbytné k odstranění mikropolutantů z městských odpadních vod povede ke vzniku dodatečných nákladů, například k nákladům spojeným s monitorováním a novými pokročilými zařízeními, která budou instalována v některých čistírnách městských odpadních vod. Za účelem pokrytí těchto dodatečných nákladů a v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ vyjádřenou v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je nezbytné, aby výrobci, kteří uvádějí na trh Unie výrobky obsahující látky, které jsou na konci své životnosti nacházeny coby mikropolutanty v městských odpadních vodách, převzali za dodatečné čištění nezbytné k odstranění těchto látek vznikajících v rámci jejich obchodní činnosti odpovědnost. Nejvhodnějším způsobem jak toho dosáhnout je systém rozšířené odpovědnosti výrobce, neboť ten by omezil finanční dopad na daňové poplatníky a na poplatky za vodu a zároveň by motivoval k vývoji ekologičtějších výrobků. Hlavním zdrojem mikropolutantů vyskytujících se v městských odpadních vodách, které vyžadují další (kvartérní) čištění, jsou v současné době rezidua léčivých a kosmetických přípravků. Proto by se na tyto dvě skupiny výrobků měla vztahovat rozšířená odpovědnost výrobce.

(13)

Kvartérní čištění nezbytné k odstranění mikropolutantů z městských odpadních vod povede ke vzniku dodatečných nákladů, například k nákladům spojeným s monitorováním a novými pokročilými zařízeními, která budou instalována v některých čistírnách městských odpadních vod. Za účelem pokrytí těchto dodatečných nákladů a v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ vyjádřenou v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je nezbytné, aby výrobci, kteří uvádějí na trh Unie výrobky obsahující látky, které jsou na konci své životnosti nacházeny coby mikropolutanty v městských odpadních vodách, převzali za dodatečné čištění nezbytné k odstranění těchto látek vznikajících v rámci jejich obchodní činnosti odpovědnost. Nejvhodnějším způsobem jak toho dosáhnout je systém rozšířené odpovědnosti výrobce, neboť ten by omezil finanční dopad na daňové poplatníky a na poplatky za vodu a zároveň by motivoval k vývoji ekologičtějších výrobků. Aby se omezily nezamýšlené důsledky pro dostupnost, cenovou dostupnost a přístupnost životně důležitých výrobků, měla by být odpovědnost výrobce doplněna o vnitrostátní financování, a to vzhledem k vysoké společenské hodnotě odvětví, na něž se vztahuje rozšířená odpovědnost výrobce. Systémy rozšířené odpovědnosti výrobce by měly být prováděny v souladu se lhůtou stanovenou v prováděcích ustanoveních této směrnice. Podle článku 191 Smlouvy o fungování EU je politika Unie v oblasti životního prostředí zaměřena na vysokou úroveň ochrany, přičemž přihlíží k rozdílné situaci v jednotlivých regionech Unie. Je založena na zásadách obezřetnosti a prevence, odvracení ohrožení životního prostředí především u zdroje a na zásadě „znečišťovatel platí“. Zásadou „znečišťovatel platí“ se rozumí zásada, podle níž by měli znečišťovatelé nést náklady spojené s jimi způsobeným znečištěním nebo škodou na životním prostředí, včetně nákladů na opatření přijatá za účelem prevence, kontroly a nápravy znečištění. Systém rozšířené odpovědnosti výrobce stanovený v této směrnici je založen na zásadě „znečišťovatel platí“ a jeho cílem je plné provedení ve spojení s vnitrostátním příspěvkem vzhledem k potřebě dalšího posouzení, aby byla zajištěna úplná odpovědnost za veškeré způsobené znečištění a plné financování a aby nebyla narušena dostupnost a přístupnost životně důležitých výrobků. Hlavním zdrojem mikropolutantů vyskytujících se v městských odpadních vodách, které vyžadují další (kvartérní) čištění, jsou v současné době rezidua léčivých a kosmetických přípravků. Proto by se na tyto dvě skupiny výrobků měla vztahovat rozšířená odpovědnost výrobce. Vzhledem k vnitrostátním rozdílům by členské státy měly mít dostatečnou flexibilitu, aby mohly určit, které výrobky jsou klasifikovány jako životně důležité výrobky, což by mohly být např. léčivé přípravky s velkým dopadem na kvalitu života, hygienické přípravky nebo přípravky na ochranu proti slunečnímu záření. Seznam skupin výrobků by měl být v budoucnu podle potřeby upraven v souladu s vědeckým a technologickým vývojem, vývojem sortimentu výrobků uváděných na trh a novými údaji z monitorování.

(13a)

Znečištění mikroplasty a nanoplasty je často způsobeno procesy barvení a praní syntetických textilií, při nichž se do odpadních vod uvolňují syntetická mikrovlákna. Jedná se zejména o plastová mikrovlákna nebo nanoplasty, fragmenty makroplastů, makroodpad nebo částice z jiných forem rozkládání plastu, jejichž přítomnost v životním prostředí a v oceánech byla dlouhou dobu podceňována. Většina mikroplastů z textilií se uvolňuje během prvních pěti až deseti vyprání, což pouze posiluje souvislost mezi tzv. rychlou módou a znečištěním mikroplasty. Komise by v souladu se svou iniciativou „Opatření ke snížení dopadu znečištění mikroplasty na životní prostředí“ měla předložit legislativní návrh doplněný posouzením dopadů, aby do 31. prosince 2027 byla na úrovni EU zavedena povinnost používat u nových praček filtry zachycující plastová mikrovlákna.

(14)

Od povinností rozšířené odpovědnosti výrobce by však mělo být možné se osvobodit, pokud jsou výrobky uváděny na trh v malých množstvích, tj. méně než 2 tuny výrobků, neboť dodatečná administrativní zátěž pro výrobce by v takových případech byla ve srovnání s přínosy pro životní prostředí nepřiměřená. Osvobození by mělo být možné i tehdy, pokud výrobce prokáže, že na konci životnosti výrobku žádné mikropolutanty nevznikají. Tak tomu může být například v případě, kdy lze prokázat, že rezidua výrobku jsou v odpadních vodách a životním prostředí rychle biologicky rozložitelná nebo se nedostávají do čistíren městských odpadních vod. Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem stanovení podrobných kritérií určování výrobků uváděných na trh, které na konci své životnosti nevytvářejí mikropolutanty v odpadních vodách. Při vypracovávání těchto kritérií by Komise měla zohlednit vědecké nebo jiné dostupné odborné informace, včetně příslušných mezinárodních norem.

(14)

Od povinností rozšířené odpovědnosti výrobce by však mělo být možné se osvobodit, pokud jsou výrobky uváděny na trh v malých množstvích, tj. méně než 2 tuny výrobků vypočtené pro trh EU , neboť dodatečná administrativní zátěž pro výrobce by v takových případech byla ve srovnání s přínosy pro životní prostředí nepřiměřená. Osvobození by mělo být možné i tehdy, pokud výrobce prokáže, že výrobky, které uvádí na trh, jsou rychle biologicky rozložitelné nebo že na konci životnosti výrobku žádné mikropolutanty nevznikají. Tak tomu může být například v případě, kdy lze prokázat, že rezidua výrobku jsou v odpadních vodách a životním prostředí rychle biologicky rozložitelná nebo se nedostávají do čistíren městských odpadních vod. Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem stanovení podrobných kritérií určování výrobků uváděných na trh, které na konci své životnosti nevytvářejí mikropolutanty v odpadních vodách. Při vypracovávání těchto kritérií by Komise měla zohlednit vědecké nebo jiné dostupné odborné informace, včetně příslušných mezinárodních norem.

(14a)

Při zajišťování rozšířené odpovědnosti výrobců by členské státy měly mít možnost přidat další odvětví, jako jsou pesticidy, výrobky pro domácnost a plastové přídatné látky, a to na základě důkazů o přítomnosti mikropolutantů ve vodě po terciárním čištění, v kalech nebo trvale v systému, aby se zohlednila specifika jednotlivých států.

(15)

Aby se zabránilo možnému narušení vnitřního trhu, měly by být v této směrnici stanoveny minimální požadavky na uplatňování rozšířené odpovědnosti výrobce, přičemž o praktické organizaci systému by mělo být rozhodnuto na vnitrostátní úrovni. Příspěvky výrobců by měly být úměrné množství výrobků, které uvádějí na trh, a nebezpečnosti jejich reziduí. Příspěvky by měly pokrývat , ale nepřesáhnout náklady na činnosti spočívající v monitorování mikropolutantů, shromažďování, vykazování a  nestranné ověřování statistických údajů o množství a nebezpečnosti výrobků uváděných na trh a na účinné kvartérní čištění městských odpadních vod v souladu s touto směrnicí. Vzhledem k tomu, že městské odpadní vody se čistí kolektivně, je vhodné zavést požadavek, aby se výrobci připojili k centralizované organizaci, která by jejich povinnosti vyplývající z rozšířené odpovědnosti výrobce plnila jejich jménem.

(15)

Aby se zabránilo možnému narušení vnitřního trhu, měly by být v této směrnici stanoveny minimální požadavky na uplatňování rozšířené odpovědnosti výrobce, přičemž o praktické organizaci systému by mělo být rozhodnuto na vnitrostátní úrovni. Komise by měla poskytnout pokyny k systémům rozšířené odpovědnosti výrobce s cílem umožnit harmonizované provádění v členských státech. Příspěvky výrobců by měly být úměrné množství výrobků, které uvádějí na trh, a nebezpečnosti jejich reziduí. Příspěvky by společně s vnitrostátním financováním měly pokrývat náklady na činnosti spočívající v monitorování mikropolutantů, shromažďování , analýze , vykazování a  nestranném ověřování statistických údajů o množství a nebezpečnosti výrobků uváděných na trh , náklady na poskytování odpovídajících informací spotřebitelům a  náklady na účinné kvartérní čištění městských odpadních vod v souladu s touto směrnicí. Vzhledem k tomu, že městské odpadní vody se čistí kolektivně, je vhodné zavést požadavek, aby se výrobci připojili k centralizované organizaci, která by jejich povinnosti vyplývající z rozšířené odpovědnosti výrobce plnila jejich jménem.

(16)

Hodnocení také ukázalo, že odvětví čištění odpadních vod nabízí příležitost výrazně snížit vlastní spotřebu energie a vyrábět energii z obnovitelných zdrojů, například lepším využíváním dostupných ploch v čistírnách městských odpadních vod k výrobě solární energie nebo k výrobě bioplynu z kalů. Dále hodnocení ukázalo, že bez jasných právních povinností lze v tomto odvětví očekávat pouze částečný pokrok. V souvislosti s tím by členské státy měly mít povinnost zajistit, aby celková roční spotřeba energie všech čistíren městských odpadních vod na jejich území zpracovávajících zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 10 000 PE a více nepřekračovala objem energie z obnovitelných zdrojů ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (44), kterou tyto čistírny městských odpadních vod vyrobí. Toho by mělo být postupně dosaženo v rámci plnění prozatímních cílů do 31. prosince 2040. Dosažení této energetické neutrality přispěje ke snížení emisí skleníkových plynů z tohoto odvětví, kterým lze předejít, o 46 % a zároveň podpoří dosažení cílů klimatické neutrality do roku 2050 a souvisejících vnitrostátních a unijních cílů (jako jsou cíle stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842) (45). Podpora výroby bioplynu nebo solární energie v EU současně se zpřísněním opatření v oblasti energetické účinnosti podle zásady „energetická účinnost v první řadě“ (46), což znamená při utváření energetické politiky a přijímání příslušných investičních rozhodnutí co nejvíce zohlednit nákladově efektivní opatření v oblasti energetické účinnosti, rovněž pomůže snížit energetickou závislost Unie, což je jeden z cílů stanovených v plánu Komise „Repower EU“ (47). Je také v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 (48) a se směrnicí (EU) 2018/2001, v níž jsou čistírny městských odpadních vod kvalifikovány jako vhodné oblasti pro obnovitelné zdroje energie, neboli místa zvláště vhodná pro instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. V zájmu dosažení energetické neutrality prostřednictvím optimálních opatření pro každou čistírnu městských odpadních vod a stokovou soustavu by členské státy měly zajistit, aby se každé čtyři roky prováděly energetické audity v souladu s článkem 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (49). Audity by měly zahrnovat určení potenciálu pro nákladově efektivní využívání nebo výrobu energie z obnovitelných zdrojů podle kritérií stanovených v příloze VI směrnice 2012/27/EU.

(16)

Hodnocení také ukázalo, že odvětví čištění odpadních vod nabízí příležitost výrazně snížit vlastní spotřebu energie a vyrábět energii z obnovitelných zdrojů, například lepším využíváním dostupných ploch v čistírnách městských odpadních vod k výrobě solární energie nebo k výrobě bioplynu z kalů , jakož i k výrobě energie teplem nebo kinetickou energií nebo z jiných obnovitelných zdrojů, které mohou být k dispozici v důsledku budoucího výzkumu, v souladu se směrnicí o energii z obnovitelných zdrojů (2009/28/ES) . Dále hodnocení ukázalo, že bez jasných právních povinností lze v tomto odvětví očekávat pouze částečný pokrok. V souvislosti s tím by členské státy měly mít povinnost zajistit, aby celková roční spotřeba energie všech čistíren městských odpadních vod na jejich území zpracovávajících zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 10 000 PE a více nepřekračovala objem energie z obnovitelných zdrojů ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (44), kterou tyto čistírny městských odpadních vod vyrobí , a to například přímo na místě, poblíž místa či prostřednictvím příspěvků do externího systému výroby energie, jako je odesílání kalu do centralizovaného zařízení na výrobu bioplynu . Toho by mělo být postupně dosaženo v rámci plnění prozatímních cílů do 31. prosince 2040. Dosažení této energetické neutrality přispěje ke snížení emisí skleníkových plynů z tohoto odvětví, kterým lze předejít, o 46 % a zároveň podpoří dosažení cílů klimatické neutrality do roku 2050 a souvisejících vnitrostátních a unijních cílů (jako jsou cíle stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842) (45). Podpora výroby bioplynu nebo solární energie v EU současně se zpřísněním opatření v oblasti energetické účinnosti podle zásady „energetická účinnost v první řadě“ (46), což znamená při utváření energetické politiky a přijímání příslušných investičních rozhodnutí co nejvíce zohlednit nákladově efektivní opatření v oblasti energetické účinnosti, rovněž pomůže snížit energetickou závislost Unie, což je jeden z cílů stanovených v plánu Komise „Repower EU“ (47). Je také v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 (48) a se směrnicí (EU) 2018/2001, v níž jsou čistírny městských odpadních vod kvalifikovány jako vhodné oblasti pro obnovitelné zdroje energie, neboli místa zvláště vhodná pro instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. V zájmu dosažení energetické neutrality prostřednictvím optimálních opatření pro každou čistírnu městských odpadních vod a stokovou soustavu by členské státy měly zajistit, aby se každé čtyři roky prováděly energetické audity v souladu s článkem 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (49) a byl rovněž vypracován akční plán, který stanoví soubor opatření, která mají tato zařízení provést za účelem snížení své spotřeby energie . Pokud zařízení nedosahují své maximální energetické účinnosti v souladu s touto směrnicí nebo jakýchkoli přísnějších vnitrostátních cílů, měly by být tyto audity doprovázeny akčním plánem, který stanoví soubor opatření, která mají zařízení přijmout za účelem snížení své spotřeby energie. Tyto audity by měly rovněž zahrnovat identifikaci potenciálu pro snížení spotřeby energie v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“, nákladově efektivní získání a využití odpadního tepla, a to buď na místě, nebo prostřednictvím oblastního energetického systému, nebo nákladově efektivní využívání nebo výrobu energie z obnovitelných zdrojů podle kritérií stanovených v příloze VI směrnice 2012/27/EU. Audity by měly také vymezit možná zlepšení za účelem snížení emisí metanu a oxidu dusného.

(16a)

Odvětví odpadních vod je spolu se zemědělstvím, energetikou a odpady jedním že čtyř hlavních zdrojů emisí metanu. Komise by proto měla do 31. prosince 2025 a na základě posouzení dopadů navrhnout závazný cíl Unie v oblasti snižování emisí metanu do roku 2030, který by se vztahoval na všechna příslušná odvětví produkující emise. Dosažené výsledky v oblasti snižování emisí metanu jsou (za období 20 let) 82,5 krát účinnější než je snížení emisí CO2, a s 12 lety ve srovnání s více než stovkami let v případě CO2 se metan mnohem rychleji rozpouští a odchází z atmosféry. Je proto velmi důležité a výhodné snižovat emise metanu v souladu se závazkem přijatým v rámci Globálního metanového závazku. Členské státy by měly zajistit, aby odvětví odpadních vod dosáhlo cíle klimatické neutrality nejpozději do roku 2050, jak je stanoveno v evropském právním rámci pro klima.

(17)

Vzhledem k tomu, že přeshraniční povaha znečištění vody vyžaduje, aby na jeho řešení a určování opatření k odstranění jeho zdroje spolupracovaly sousedící členské státy nebo třetí země, měly by mít členské státy povinnost informovat sebe navzájem nebo třetí zemi, pokud významné znečištění vody způsobené vypouštěním městských odpadních vod v jednom členském státě nebo třetí zemi ovlivňuje nebo je pravděpodobné, že ovlivní, kvalitu vody v jiném členském státě nebo třetí zemi. V případě náhodného znečištění významně ovlivňujícího vodní útvary dále po proudu by takové oznámení mělo být učiněno okamžitě. Komise by v takových případech měla být informována a v případě potřeby se na žádost členských států účastnit jednání. Důležité je řešit také přeshraniční znečištění pocházející ze třetích zemí, které sdílejí vodní útvary s některými členskými státy. Spolupráce a koordinace se třetími zeměmi za účelem řešení znečištění přicházejícího ze třetích zemí nebo do nich směřujícího může probíhat v rámci Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN (EHK) (50) o vodách nebo jiných příslušných regionálních úmluv, jako jsou regionální úmluvy o ochraně mořského prostředí nebo řek.

(17)

Vzhledem k tomu, že přeshraniční povaha znečištění vody vyžaduje, aby na jeho řešení a určování opatření k odstranění jeho zdroje spolupracovaly sousedící členské státy nebo třetí země, měly by mít členské státy povinnost informovat sebe navzájem nebo třetí zemi, pokud významné znečištění vody způsobené vypouštěním městských odpadních vod v jednom členském státě nebo třetí zemi ovlivňuje nebo je pravděpodobné, že ovlivní, kvalitu vody v jiném členském státě nebo třetí zemi. V případě náhodného znečištění významně ovlivňujícího vodní útvary dále po proudu by takové oznámení mělo být učiněno okamžitě , a to prostřednictvím včasných poplašných systémů na místní, regionální a přeshraniční úrovni . Komise by v takových případech měla být informována a v případě potřeby se na žádost členských států účastnit jednání. Důležité je řešit také přeshraniční znečištění pocházející ze třetích zemí, které sdílejí vodní útvary s některými členskými státy. Spolupráce a koordinace se třetími zeměmi za účelem řešení znečištění přicházejícího ze třetích zemí nebo do nich směřujícího může probíhat v rámci Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN (EHK) o vodách (50) nebo jiných příslušných regionálních úmluv, jako jsou regionální úmluvy o ochraně mořského prostředí nebo řek.

(18)

Aby byla zajištěna ochrana životního prostředí a  lidského zdraví , měly by členské státy zajistit, aby čistírny městských odpadních vod postavené za účelem splnění požadavků této směrnice byly projektovány, budovány, provozovány a udržovány tak, aby byla zaručena jejich dostatečná účinnost za všech běžných místních klimatických podmínek.

(18)

Aby byla zajištěna ochrana životního prostředí a  zdraví v souladu s přístupem „jedno zdraví“ , měly by členské státy zajistit, aby stokové soustavy a čistírny městských odpadních vod postavené za účelem splnění požadavků této směrnice byly projektovány, budovány, provozovány a udržovány tak, aby byla zaručena jejich dostatečná účinnost za všech běžných místních klimatických podmínek , a měly by průběžně přizpůsobovat své metody identifikace znečišťujících látek v odpadních vodách souběžně s uváděním nových výrobků, které se mohou následně nacházet v odpadních vodách, na trh .

(19)

Čistírny městských odpadních vod přijímají i tzv. ostatní odpadní vody (tj. jiné než splaškové), včetně průmyslových odpadních vod, které mohou obsahovat řadu znečišťujících látek, na něž se směrnice 91/271/EHS výslovně nevztahuje, například těžké kovy, mikroplasty, mikropolutanty a jiné chemické látky. Ve většině případů o tomto znečištění, které může zhoršit fungování procesu čištění a přispět ke znečištění recipientů, ale také zabránit využívání kalů a opětovnému použití vyčištěných odpadních vod, neexistují dostatečné poznatky a znalosti. Členské státy by proto měly znečištění pocházející z jiných než domovních zdrojů, které vstupuje do čistíren městských odpadních vod a je vypouštěno do vodních útvarů, pravidelně monitorovat a podávat o něm zprávy. Aby se zabránilo znečištění v důsledku vypouštění ostatních odpadních vod u zdroje, mělo by vypouštění z průmyslu nebo podniků napojených na stokové soustavy podléhat povolení. Aby se zajistilo, že stokové soustavy a čistírny městských odpadních vod jsou technicky schopny přijímat a čistit příchozí znečištění, měli by být před vydáním takového povolení konzultováni provozovatelé čistíren městských odpadních vod, které ostatní odpadní vody přijímají, a měli by mít možnost nahlížet do vydaných povolení, aby mohli své procesy čištění přizpůsobit. Je-li ve vstupujících vodách zjištěno znečištění pocházející z jiných než domovních zdrojů, měly by členské státy přijmout odpovídající opatření ke snížení znečištění u zdroje, a to intenzivnějším monitorováním znečišťujících látek ve stokových soustavách tak, aby bylo možné identifikovat zdroje znečištění, a v případě potřeby přezkumem povolení udělených příslušným připojeným čistírnám městských odpadních vod. Vodní zdroje Unie jsou vystaveny stále většímu tlaku, což vede k trvalému nebo dočasnému nedostatku vody v některých oblastech Unie. Schopnost Unie reagovat na rostoucí tlaky na vodní zdroje by se mohla zlepšit širším opětovným používáním vyčištěných městských odpadních vod, čímž by se omezil odběr vody z povrchových a podzemních útvarů. Opětovné používání vyčištěných městských odpadních vod by se mělo podporovat a provádět vždy, kdy je to vhodné, přičemž by se měl brát ohled na dobrý ekologický a chemický stav vodních recipientů ve smyslu směrnice 2000/60/ES. Přísnější požadavky na čištění i opatření za účelem lepšího monitorování, sledování a snižování znečištění u zdroje ovlivní kvalitu vyčištěných městských odpadních vod, a podpoří tak jejich opětovné použití. Pokud se voda opětovně použije k zavlažování v zemědělství, mělo by tak být učiněno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 (51).

(19)

Čistírny městských odpadních vod přijímají i tzv. ostatní odpadní vody (tj. jiné než splaškové), včetně průmyslových odpadních vod, které mohou obsahovat řadu znečišťujících látek, včetně mikrovláken a nanoplastů, na něž se směrnice 91/271/EHS výslovně nevztahuje, například těžké kovy, mikroplasty, mikropolutanty a jiné chemické látky. Ve většině případů o tomto znečištění, které může zhoršit fungování procesu čištění a přispět ke znečištění recipientů, ale také zabránit využívání kalů a opětovnému použití vyčištěných odpadních vod, neexistují dostatečné poznatky a znalosti. Členské státy by proto měly znečištění pocházející z jiných než domovních zdrojů, které vstupuje do čistíren městských odpadních vod a je vypouštěno do vodních útvarů, pravidelně monitorovat a podávat o něm zprávy. Aby se zabránilo znečištění v důsledku vypouštění ostatních odpadních vod u zdroje, mělo by vypouštění z průmyslu nebo podniků napojených na stokové soustavy podléhat povolení. Aby se zajistilo, že stokové soustavy a čistírny městských odpadních vod jsou technicky schopny přijímat a čistit příchozí znečištění, měli by být před vydáním takového povolení konzultováni provozovatelé čistíren městských odpadních vod, které ostatní odpadní vody přijímají, a měli by mít možnost nahlížet do vydaných povolení, aby mohli své procesy čištění přizpůsobit , a udělit s těmito povoleními souhlas. Kromě toho by provozovatelé stokových soustav a čistíren městských odpadních vod, kteří přijímají jiné než domácí odpadní vody, měli mít možnost tato vypouštění monitorovat předtím, než tato vypouštění dosáhnou stokových soustav a čistíren městských odpadních vod . Je-li ve vstupujících vodách zjištěno znečištění pocházející z jiných než domovních zdrojů, měly by členské státy přijmout odpovídající opatření ke snížení znečištění u zdroje, a to intenzivnějším monitorováním znečišťujících látek ve stokových soustavách tak, aby bylo možné identifikovat zdroje znečištění, a v případě potřeby přezkumem povolení udělených příslušným připojeným čistírnám městských odpadních vod. Vodní zdroje Unie jsou vystaveny stále většímu tlaku, což vede k trvalému nebo dočasnému nedostatku vody v některých oblastech Unie. Schopnost Unie reagovat na rostoucí tlaky na vodní zdroje by se mohla zlepšit širším opětovným používáním vyčištěných městských odpadních vod, čímž by se omezil odběr vody z povrchových a podzemních útvarů. Opětovné používání vyčištěných městských odpadních vod by se proto mělo podporovat a provádět vždy, kdy je to vhodné, zejména v průmyslových procesech a v dálkovém vytápění a chlazení. Členské státy by měly vypracovat vnitrostátní plány úspor vody a opětovného využívání vody, které určí cíle opětovného využívání a úspor vody ve všech odvětvích považovaných za relevantní, přičemž by se měl brát ohled na dobrý ekologický a chemický stav vodních recipientů ve smyslu směrnice 2000/60/ES , a zajistit minimální ekologický průtok . Přísnější požadavky na čištění i opatření za účelem lepšího monitorování, sledování a snižování znečištění u zdroje ovlivní kvalitu vyčištěných městských odpadních vod, a podpoří tak jejich opětovné použití. Pokud se voda opětovně použije k zavlažování v zemědělství, mělo by tak být učiněno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 (51).

(19a)

Jádrem této vazby mezi vodou a energií je rychle rostoucí povědomí o tom, že klimatické a vodní systémy jsou propojeny a změny v jednom systému vedou k významným, nelineárním změnám v druhém systému. Cíle klimatické neutrality a pozornost věnovaná vodním zdrojům by proto měly být rozvíjeny vzájemně se posilujícím způsobem díky dosažení společnosti inteligentně hospodařící s vodou. Myslí se tím společnost, v níž je hodnota vody uznávána a realizována v praxi, všechny dostupné vodní zdroje jsou řízeny tak, aby se zabránilo nedostatku vody a znečištění, vodní systém je odolný vůči dopadu demografických změn, sucha a povodní a všechny příslušné zúčastněné strany se angažují v zájmu zajištění udržitelné správy vodních zdrojů, zatímco koloběhy vody a zdrojů jsou z velké části uzavřeny s cílem podpořit oběhové hospodářství.

(20)

Aby bylo zajištěno řádné provedení této směrnice, a zejména dodržování mezních hodnot emisí, je důležité monitorovat vypouštění vyčištěných městských odpadních vod do životního prostředí. Monitorování by mělo být prováděno pomocí vnitrostátního systému povinného předchozího povolení k vypouštění vyčištěných městských odpadních vod do životního prostředí. Aby se zabránilo neúmyslnému vypouštění plastových biomédií z čistíren městských odpadních vod používajících tuto techniku do životního prostředí, je navíc nezbytné zahrnout do povolení k vypouštění zvláštní povinnost takové vypouštění průběžně monitorovat a  předcházet mu .

(20)

Aby bylo zajištěno řádné provedení této směrnice, a zejména dodržování mezních hodnot emisí, je důležité monitorovat vypouštění vyčištěných městských odpadních vod do životního prostředí. Monitorování by mělo být prováděno pomocí vnitrostátního systému povinného předchozího povolení k vypouštění vyčištěných městských odpadních vod do životního prostředí. Aby se kromě toho setrvale zabránilo jak náhodným akutním únikům, tak chronickým difúzním únikům plastových biomédií , včetně bionosičů, biokuliček a polystyrenových kuliček, z čistíren městských odpadních vod do životního prostředí, je nezbytné zahrnout do povolení k vypouštění zvláštní povinnosti používat vhodná retenční řešení, jako jsou mřížky a oka, aby se zabránilo jejich vypouštění , a průběžně monitorovat jakékoli vypouštění plastových biomédií. Aby bylo možné připravit se na očekávaný nárůst využívání biomédií, jakož i technologický pokrok v tomto odvětví, měla by definice plastových biomédií zahrnovat všechny stávající technologie a zároveň být dostatečně flexibilní, aby obstála i v budoucnu a byla dostatečně flexibilní, aby zohledňovala budoucí pokrok v této oblasti.

(21)

Aby byla zajištěna ochrana životního prostředí, mělo by přímé vypouštění biologicky odbouratelných ostatních odpadních vod z určitých průmyslových odvětví do životního prostředí podléhat předchozímu vnitrostátnímu povolení a příslušným požadavkům. Tyto požadavky by měly zajistit, aby přímé vypouštění z určitých průmyslových odvětví bylo podrobeno podle potřeby sekundárnímu, terciárnímu a kvartérnímu čištění za účelem ochrany lidského zdraví a životního prostředí.

(21)

Aby byla zajištěna ochrana životního prostředí, mělo by přímé vypouštění biologicky odbouratelných ostatních odpadních vod z určitých průmyslových odvětví do životního prostředí podléhat předchozímu vnitrostátnímu povolení a příslušným požadavkům. Tyto požadavky by měly zajistit, aby přímé vypouštění z určitých průmyslových odvětví podléhalo sekundárnímu, terciárnímu a kvartérnímu čištění nezbytnému pro ochranu zdraví v souladu s přístupem „jedno zdraví“ a  ochranu životního prostředí a aby byly při konečné analýze dodrženy parametry stanovené pro vyčištěné odpadní vody .

(22)

Podle čl. 168 odst. 1 Smlouvy o fungování EU činnost Unie doplňuje politiky členských států a má být zaměřena na zlepšování veřejného zdraví a prevenci nemocí. Aby bylo zajištěno optimální využití příslušných údajů o veřejném zdraví z městských odpadních vod, měl by být zaveden dohled nad městskými odpadními vodami, který by měl být využíván pro účely prevence nebo včasného varování, například při detekci specifických virů v městských odpadních vodách jako signálu vzniku epidemie nebo pandemie. Členské státy by měly navázat stálý dialog a koordinaci mezi příslušnými orgány odpovědnými za veřejné zdraví a příslušnými orgány odpovědnými za nakládání s městskými odpadními vodami. V rámci této koordinace by měl být vypracován seznam ukazatelů důležitých pro veřejné zdraví, které mají být v městských odpadních vodách monitorovány, jakož i četnost a místo odběru vzorků. Tento přístup využije a doplní další iniciativy Unie v oblasti ochrany veřejného zdraví, jako je monitorování životního prostředí, které zahrnuje dohled nad odpadními vodami (52). Na základě informací shromážděných během pandemie COVID-19 a zkušeností získaných při provádění doporučení Komise o společném přístupu k zavedení systematického dohledu nad virem SARS-CoV-2 a jeho variantami v odpadních vodách v EU (53) (dále jen „doporučení“) by členské státy měly mít povinnost pravidelně sledovat zdravotní parametry související s virem SARS-CoV-2 a jeho variantami . Aby se zajistilo, že používané metody budou harmonizované, měly by členské státy v maximální možné míře používat metody odběru vzorků a analýzy stanovené v doporučení pro monitorování viru SARS-CoV-2 a jeho variant.

(22)

Podle čl. 168 odst. 1 Smlouvy o fungování EU činnost Unie doplňuje politiky členských států a má být zaměřena na zlepšování veřejného zdraví a prevenci nemocí. Aby bylo zajištěno optimální využití příslušných údajů o veřejném zdraví z městských odpadních vod, měl by být zaveden dohled nad městskými odpadními vodami, který by měl být využíván pro účely prevence nebo včasného varování, například při detekci specifických virů v městských odpadních vodách jako signálu vzniku epidemie nebo pandemie , jako tomu bylo během pandemie COVID-19 . Členské státy by měly navázat stálý dialog a koordinaci mezi příslušnými orgány odpovědnými za veřejné zdraví a příslušnými orgány odpovědnými za nakládání s městskými odpadními vodami a jasně rozdělit úlohy, povinnosti a náklady mezi tyto příslušné orgány . V rámci této koordinace by měl být vypracován seznam ukazatelů důležitých pro veřejné zdraví, které mají být v městských odpadních vodách monitorovány, jakož i četnost a místo odběru vzorků. Tento přístup využije a doplní další iniciativy Unie v oblasti ochrany veřejného zdraví, jako je monitorování životního prostředí, které zahrnuje dohled nad odpadními vodami (52). Na základě informací shromážděných během pandemie COVID-19 a zkušeností získaných při provádění doporučení Komise o společném přístupu k zavedení systematického dohledu nad virem SARS-CoV-2 a jeho variantami v odpadních vodách v EU (53) (dále jen „doporučení“) by členské státy měly mít povinnost pravidelně sledovat zdravotní parametry. Aby se zajistilo, že používané metody budou harmonizované, měly by členské státy v maximální možné míře používat metody odběru vzorků a analýzy stanovené v doporučení pro monitorování viru SARS-CoV-2 a jeho variant.

(23a)

Tato směrnice uznává přístup „jedno zdraví“, jak jej uznává Světová zdravotnická organizace, jakožto integrovaný a sjednocující přístup, jehož cílem je udržitelná rovnováha a optimalizace zdraví lidí, zvířat a ekosystémů. Přístup „jedno zdraví“ uznává, že zdraví lidí, domácích a volně žijících zvířat, rostlin a širšího životního prostředí, včetně ekosystémů, jsou úzce provázané a vzájemně na sobě závislé. Je proto vhodné stanovit, že čištění odpadních vod by mělo zahrnovat předcházení nepříznivým účinkům na zdraví, včetně epidemií, a respektovat právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí. S ohledem na závazek skupiny G7 uznat rychlý nárůst antimikrobiální rezistence (AMR) v celosvětovém měřítku je nezbytné podporovat uvážlivé a odpovědné používání antibiotik v humánních a veterinárních léčivých přípravcích.

(24)

V zájmu ochrany životního prostředí a  lidského zdraví by členské státy měly identifikovat rizika, která přináší nakládání s městskými odpadními vodami. Na základě toho, a je-li to nezbytné pro splnění požadavků právních předpisů Unie týkajících se vody, by členské státy měly přijmout přísnější opatření pro odvádění a čištění městských odpadních vod, než jsou opatření nezbytná ke splnění minimálních požadavků stanovených v této směrnici. V závislosti na situaci mohou tato přísnější opatření zahrnovat mimo jiné vybudování stokových soustav, vypracování integrovaných plánů pro nakládání s městskými odpadními vodami nebo provádění sekundárního, terciárního nebo kvartérního čištění městských odpadních vod v aglomeracích nebo čistírnách městských odpadních vod, které nedosahují prahových hodnot PE zakládajících uplatnění standardních požadavků. Mohou rovněž zahrnovat pokročilejší čištění, než je čištění nezbytné pro dodržení minimálních požadavků nebo dezinfekce vyčištěných městských odpadních vod nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES (55).

(24)

V zájmu ochrany životního prostředí a  zdraví v souladu s přístupem „jedno zdraví“ by členské státy měly identifikovat rizika, která přináší nakládání s městskými odpadními vodami. Za tímto účelem by v souladu s čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování EU měla být podporována kontrola u zdroje, aby se předcházelo znečištění městských odpadních vod. Na základě toho, a je-li to nezbytné pro splnění požadavků právních předpisů Unie týkajících se vody, by členské státy měly přijmout přísnější opatření pro odvádění a čištění městských odpadních vod, než jsou opatření nezbytná ke splnění minimálních požadavků stanovených v této směrnici. V závislosti na situaci mohou tato přísnější opatření zahrnovat mimo jiné preventivní opatření, vybudování stokových soustav, vypracování integrovaných plánů pro nakládání s městskými odpadními vodami nebo provádění sekundárního, terciárního nebo kvartérního čištění městských odpadních vod v aglomeracích nebo čistírnách městských odpadních vod, které nedosahují prahových hodnot PE zakládajících uplatnění standardních požadavků , jakož i přezkum povolení k vypouštění a používání rovnocenného čištění zajišťujícího stejnou úroveň ochrany životního prostředí . Mohou rovněž zahrnovat pokročilejší čištění, než je čištění nezbytné pro dodržení minimálních požadavků nebo dezinfekce vyčištěných městských odpadních vod nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES (55).

(25)

Cíl udržitelného rozvoje č. 6 a související cíl požadující, aby členské státy do roku 2030 „dosáhly přístupu k odpovídajícímu a spravedlivému systému sanitárních a hygienických zařízení pro všechny a vymýtily problém vyměšování na veřejnosti, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat potřebám žen a dívek a osob ve zranitelném postavení“ (56). Zásada č. 20 evropského pilíře sociálních práv (57) navíc stanoví, že každý má právo na přístup ke kvalitním základním službám, včetně vody a sanitárních zařízení a služeb. V této souvislosti a v souladu s doporučeními uvedenými v pokynech WHO o sanitaci a zdraví (58) a s ustanoveními protokolu o vodě a zdraví (59) by se členské státy měly zabývat otázkou přístupu k sanitárním zařízením a službám na vnitrostátní úrovni. To by mělo být provedeno prostřednictvím opatření zaměřených na zlepšení přístupu k sanitárním zařízením a službám pro všechny, například zřízením sanitárních zařízení ve veřejných prostorách, a také podporou dostupnosti vhodných bezplatných anebo pro všechny cenově dostupných sanitárních zařízení ve veřejné správě a veřejných budovách. Sanitární zařízení by měla umožnit bezpečné nakládání s lidskou močí, výkaly a  menstruační krví a jejich likvidaci . Měla by být spravována bezpečným způsobem, což znamená, že by měla být přístupná vždy a všem, a to i osobám se zvláštními potřebami, jako jsou děti, starší osoby, osoby se zdravotním postižením a osoby bez domova, že by měla být umístěna na místě, kde je zaručeno minimální riziko pro bezpečnost uživatelů, a že jejich používání by mělo být z hygienického a technického hlediska bezpečné. Tato zařízení by rovněž měla být dostatečně početná, aby byly potřeby lidí uspokojeny a čekací doba nebyla nepřiměřeně dlouhá.

(25)

Cíl udržitelného rozvoje č. 6 a související cíl požadující, aby členské státy do roku 2030 „dosáhly přístupu k odpovídajícímu a spravedlivému systému sanitárních a hygienických zařízení pro všechny a vymýtily problém vyměšování na veřejnosti, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat potřebám žen a dívek a osob ve zranitelném postavení“ (56).Zásada č. 20 evropského pilíře sociálních práv (57) navíc stanoví, že každý má právo na přístup ke kvalitním základním službám, včetně vody a sanitárních zařízení a služeb. V této souvislosti a v souladu s doporučeními uvedenými v pokynech WHO o sanitaci a zdraví (58) a s ustanoveními protokolu o vodě a zdraví (59) by se členské státy měly zabývat otázkou přístupu k sanitárním zařízením a službám na vnitrostátní úrovni. To by mělo být provedeno prostřednictvím opatření zajišťujících přístup k sanitárním zařízením a službám pro všechny, například zřízením sanitárních zařízení ve veřejných prostorách, a také podporou dostupnosti vhodných bezplatných anebo pro všechny cenově dostupných sanitárních zařízení ve veřejné správě a veřejných budovách. Sanitární zařízení by měla umožnit bezpečné nakládání s lidskou močí a výkaly a  s výměnou výrobků spojených s menstruací . Měla by být spravována bezpečným způsobem, což znamená, že by měla být přístupná vždy a všem, a to i osobám se zvláštními potřebami, jako jsou děti, starší osoby, osoby se zdravotním postižením a osoby bez domova, že by měla být umístěna na místě, kde je zaručena maximální bezpečnost uživatelů, a že jejich používání by mělo být z hygienického a technického hlediska bezpečné. Tato zařízení by rovněž měla být dostatečně početná, aby byly potřeby lidí uspokojeny a čekací doba nebyla nepřiměřeně dlouhá.

(26)

Zvláštní situace menšinových kultur, jako jsou Romové a Travelleři, bez ohledu na to, zda žijí usazeně, či nikoli, a zejména jejich nedostatečný přístup k sanitárním zařízením a službám, byla uznána ve sdělení Komise ze dne 7. října 2020„Unie rovnosti: strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů“, který vyzývá ke zlepšení účinného rovného přístupu k základním službám. Celkově je vhodné, aby členské státy věnovaly zvláštní pozornost zranitelným a marginalizovaným skupinám tím , že přijmou nezbytná opatření ke zlepšení přístupu těchto skupin k sanitárním zařízením a službám. Je důležité, aby identifikace těchto skupin byla v souladu s čl. 16 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/ 2184  (60). Opatření ke zlepšení přístupu zranitelných a marginalizovaných skupin k sanitárním zařízením a službám by mohla zahrnovat poskytování sanitárních zařízení ve veřejných prostorách zdarma nebo za nízký poplatek, zlepšení nebo zachování připojení k odpovídajícím systémům odvádění městských odpadních vod a zvyšování povědomí o nejbližších sanitárních zařízeních.

(26)

Zvláštní situace menšinových kultur, jako jsou Romové a Travelleři, bez ohledu na to, zda žijí usazeně, či nikoli, a zejména jejich nedostatečný přístup k sanitárním zařízením a službám, byla uznána ve sdělení Komise ze dne 7. října 2020„Unie rovnosti: strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů“, který vyzývá ke zlepšení účinného rovného přístupu k základním službám. Celkově je vhodné, aby členské státy věnovaly zvláštní pozornost zranitelným skupinám nebo skupinám , které jsou marginalizovány v důsledku faktorů souvisejících s jejich socioekonomickou situací, etnickým původem, sexualitou, pohlavím , zdravotním postižením, bezdomovectvím, právním statusem, náboženským přesvědčením nebo jinými důvody, a to přijetím nezbytných opatření k zajištění přístupu těchto skupin k sanitárním zařízením a službám. Je důležité, aby identifikace těchto skupin byla v souladu s čl. 16 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/ 2184 . Opatření ke zlepšení přístupu zranitelných a marginalizovaných skupin k sanitárním zařízením a službám by mohla zahrnovat poskytování sanitárních zařízení ve veřejných a soukromých prostorách (jakož i v budovách státní správy) zdarma nebo za nízký poplatek, zlepšení nebo zachování připojení k odpovídajícím systémům odvádění městských odpadních vod a zvyšování povědomí o nejbližších sanitárních zařízeních.

(28)

Hodnocení dospělo k závěru, že nakládání s kaly by se mohlo zlepšit, tak aby lépe odpovídalo principům oběhového hospodářství a hierarchie způsobů nakládání s odpady ve smyslu článku 4 směrnice 2008/98/ES. Opatření za účelem lepšího monitorování a omezení znečištění u zdroje v důsledku vypouštění ostatních odpadních vod pomohou zlepšit kvalitu produkovaných kalů a zajistit jejich bezpečné používání v zemědělství. Aby bylo zajištěno řádné a bezpečné opětovné využití živin z kalů, včetně kritické látky fosforu, měly by být minimální míry opětovného využití stanoveny na úrovni Unie .

(28)

Hodnocení dospělo k závěru, že nakládání s kaly by se mohlo zlepšit, tak aby lépe odpovídalo principům oběhového hospodářství a hierarchie způsobů nakládání s odpady ve smyslu článku 4 směrnice 2008/98/ES. Opatření za účelem lepšího monitorování a omezení znečištění u zdroje v důsledku vypouštění ostatních odpadních vod pomohou zlepšit kvalitu produkovaných kalů a zajistit jejich bezpečné používání v zemědělství a v dalších odvětvích . Aby bylo zajištěno a usnadněno řádné a bezpečné opětovné využití živin z kalů a odpadních vod a byla zaručena soudržnost ve vztahu k cíli Unie zajistit dostupnost bezpečných a udržitelných dodavatelských řetězců kritických surovin , včetně kritické látky fosforu, měly by být na úrovni Unie stanoveny minimální míry opětovného využití , přičemž je rovněž třeba úžeji spolupracovat s akademickou obcí a výzkumnými pracovníky s cílem určit a uplatňovat nejvhodnější metody opětovného využívání živin z kalů pro následné použití v zemědělství. Komise by měla podporovat legislativní rámce pro rozvoj funkčního trhu s rekuperovaným fosforem a dusíkem a členské státy by měly usnadnit přístup na trh a další využívání rekuperovaného fosforu. Požadavky na rekuperaci by měly zůstat otevřené budoucímu vývoji technologií a procesních cest pro rekuperaci živin. Členské státy by měly zvážit těžbu cenných zdrojů z kalů z čistíren odpadních vod pro zemědělské účely s cílem upevnit odolnost a udržitelnost tohoto odvětví a přispět ke strategické autonomii unijního odvětví hnojiv. Členské státy by měly usilovat o účinnou oběhovost živin a usilovat o zlepšení opětovného využívání živin a kovů z kalů z čistíren odpadních vod se zaměřením na dosažení dalších vedlejších přínosů, jako je výroba bioplynu nebo biouhlu.

(29)

Další monitorování je nezbytné k ověření souladu s novými požadavky týkajícími se mikropolutantů, znečištění z ostatních zdrojů, energetické neutrality, emisí skleníkových plynů, odlehčení přívalových vod a městského srážkového odtoku. K ověření účinnosti kvartérního čištění z hlediska snižování množství mikropolutantů ve vypouštěných městských odpadních vodách stačí monitorovat omezený soubor reprezentativních mikropolutantů. Četnost monitorování by měla být sladěna se stávajícími osvědčenými postupy v současnosti uplatňovanými ve Švýcarsku. Kvůli zachování nákladové efektivity by tyto povinnosti měly být přizpůsobeny velikosti čistíren městských odpadních vod a aglomerací. Monitorování také poskytne údaje pro celkový rámec pro monitorování životního prostředí, jak je stanoven v 8. akčním programu pro životní prostředí (63), a konkrétněji pro rámec pro monitorování nulového znečištění, z něhož vychází (64).

(29)

Další monitorování je nezbytné k ověření souladu s novými požadavky týkajícími se mikropolutantů, znečištění z ostatních zdrojů, energetické neutrality, všech emisí skleníkových plynů, včetně oxidu dusného a metanu, a odlehčení přívalových vod a městského srážkového odtoku. Toto monitorování napomáhá podávání zpráv o vnitrostátní situaci, poskytuje nezbytnou infrastrukturu pro provádění pokynů IPCC pro monitorování a umožňuje budoucí vypracování akčních plánů pro zmírňování založených na vědeckých poznatcích v souladu s Pařížskou dohodou. K ověření účinnosti kvartérního čištění z hlediska snižování množství mikropolutantů ve vypouštěných městských odpadních vodách stačí monitorovat omezený soubor reprezentativních mikropolutantů. Četnost monitorování by měla vycházet ze stávajících osvědčených postupů v současnosti uplatňovaných ve Švýcarsku . Měly by být rozšířeny tak, aby zachycovaly zvláště nebezpečné látky, jako je Telmisartan, bisfenol A, β-estradiol a kyselina perfluoroktansulfonová (PFOS) . Kvůli zachování nákladové efektivity by tyto povinnosti měly být přizpůsobeny velikosti čistíren městských odpadních vod a aglomerací. Monitorování také poskytne údaje pro celkový rámec pro monitorování životního prostředí, jak je stanoven v 8. akčním programu pro životní prostředí (63), a konkrétněji pro rámec pro monitorování nulového znečištění, z něhož vychází (64) , a podpoří digitální transformaci ve vodohospodářství v souladu s digitální strategií EU .

(30)

V zájmu snížení administrativní zátěže a lepšího využití možností, které nabízí digitalizace, by podávání zpráv o provádění směrnice mělo být zlepšeno a zjednodušeno zrušením povinnosti členských států podávat Komisi zprávu každé dva roky a povinnosti Komise každé dva roky zveřejnit zprávu. Místo toho by měl být stanoven požadavek, aby členské státy s podporou Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) zlepšily stávající vnitrostátní standardizované datové soubory zavedené podle směrnice 91/271/EHS a pravidelně je aktualizovaly. Komisi a EEA by měl být poskytnut trvalý přístup k vnitrostátním databázím. Aby byly informace o uplatňování této směrnice úplné, měly by datové soubory zahrnovat informace o tom, jak čistírny městských odpadních vod plní požadavky na čištění (plní/neplní, míra zatížení a koncentrace vypouštěných znečišťujících látek), o míře plnění cílů energetické neutrality, o emisích skleníkových plynů z čistíren zpracovávajících zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu nad 10 000 PE a o opatřeních přijatých členskými státy v souvislosti s odlehčováním přívalových vod / městským srážkovým odtokem, přístupem k sanitárním zařízením a  čištěním pomocí individuálních systémů. Kromě toho by měl být zajištěn plný soulad s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 (65), aby se optimalizovalo využívání údajů a podpořila plná transparentnost.

(30)

V zájmu snížení administrativní zátěže a lepšího využití možností, které nabízí digitalizace, by podávání zpráv o provádění směrnice mělo být zlepšeno a zjednodušeno zrušením povinnosti členských států podávat Komisi zprávu každé dva roky a povinnosti Komise každé dva roky zveřejnit zprávu. Místo toho by měl být stanoven požadavek, aby členské státy s podporou Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) zlepšily stávající vnitrostátní standardizované datové soubory zavedené podle směrnice 91/271/EHS a pravidelně je aktualizovaly. Komisi a EEA by měl být poskytnut trvalý přístup k vnitrostátním databázím , které by měly být zpřístupněny veřejnosti prostřednictvím centralizované celounijní databáze čištění městských odpadních vod. Tato databáze by měla umožnit porovnávat mezi členskými státy výkonnost čistíren odpadních vod při prevenci znečištění, umožnit srovnávání přijatých opatření a podporovat dodržování této směrnice, včetně uplatňování rozšířené odpovědnosti výrobce se zvláštním zaměřením na zdroje znečištění . Aby byly informace o uplatňování této směrnice úplné, měly by datové soubory zahrnovat informace o tom, jak čistírny městských odpadních vod plní požadavky na čištění (plní/neplní, míra zatížení a koncentrace vypouštěných znečišťujících látek), o míře plnění cílů energetické neutrality, o emisích skleníkových plynů z čistíren zpracovávajících zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu nad 10 000 PE a o opatřeních přijatých členskými státy v souvislosti s odlehčováním přívalových vod / městským srážkovým odtokem, včetně systémů včasného varování v případě srážkového odtoku, přístupem k sanitárním zařízením a  čištění pomocí individuálních systémů a uplatňování rozšířené odpovědnosti výrobce . Kromě toho by měl být zajištěn plný soulad s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 (65), aby se optimalizovalo využívání údajů a podpořila plná transparentnost. Administrativní zátěž spojená s poskytováním informací a údajů veřejnosti musí vždy respektovat zásadu proporcionality.

(31a)

Unie má v současné době k dispozici značné finanční prostředky na pokrytí nákladů na provádění směrnice o čištění městských odpadních vod. Prostředky přidělené v rámci politiky soudržnosti na odvětví odpadních vod dosáhly od roku 2000 38,8 miliardy EUR. Kromě financování v rámci politiky soudržnosti určeného na přímé investice do vodohospodářství podporovaly fondy Unie, včetně fondů politiky soudržnosti, programů Horizont 2020 a LIFE, také výzkum v odvětví vodohospodářství v Unii. V letech 2000 až 2017 financovala Unie celkem 138 projektů programu LIFE týkajících se čištění odpadních vod. Další podpora na úrovni Unie bude nezbytná pro dosažení nových ambiciózních cílů, při němž nebude nikdo opomenut a zároveň bude zajištěna vysoká úroveň čištění městských odpadních vod a přístup občanů k tomuto čištění v celé Evropě. Kvartérní čištění by však mělo být financováno prostřednictvím vnitrostátních systémů rozšířené odpovědnosti výrobce spolu s vnitrostátním financováním, aby se omezil dopad na účty občanů za vodu a zajistilo se dodržování zásady „znečišťovatel platí“. Jako další opatření v souladu s posouzením provádění by Komise měla zajistit, aby byly poskytnuty odpovídající finanční prostředky na čištění odpadních vod s cílem zajistit komplexní plnění povinností stanovených v této směrnici všemi členskými státy prostřednictvím investičních programů příštího víceletého finančního rámce (VFR, po roce 2027).

(32)

Odvětví odvádění a čištění městských odpadních vod je specifické , funguje jako závislý trh , na němž jsou veřejnost a malé podniky napojeny na stokovou soustavu, aniž by měly možnost zvolit si jejího provozovatele. Je proto důležité, aby klíčové ukazatele výkonnosti provozovatelů, jako je dosažený stupeň čištění, náklady na čištění, spotřebovaná a vyrobená energie a související emise skleníkových plynů a uhlíková stopa, byly veřejně přístupné. Aby se zvýšilo povědomí veřejnosti o důsledcích čištění městských odpadních vod, měly by být hlavní informace o ročních nákladech na odvádění a čištění odpadních vod poskytovány každé domácnosti snadno přístupným způsobem , například na fakturách, zatímco další podrobné informace by měly být přístupné online na internetových stránkách provozovatele nebo příslušného orgánu.

(32)

Odvětví odvádění a čištění městských odpadních vod je specifické tím , že jsou veřejnost a malé podniky napojeny na stokovou soustavu, aniž by měly možnost zvolit si jejího provozovatele. Je proto důležité zajistit přístup k vodě a hygienickým službám a zařízením. Je rovněž důležité, aby klíčové ukazatele výkonnosti provozovatelů, jako je dosažený stupeň čištění, náklady na čištění, spotřebovaná a vyrobená energie a související emise skleníkových plynů a uhlíková stopa, byly veřejně přístupné. Aby se zvýšilo povědomí veřejnosti o důsledcích čištění městských odpadních vod, měly by být hlavní informace o ročních nákladech na odvádění a čištění odpadních vod poskytovány každé domácnosti snadno přístupným způsobem na fakturách, zatímco další podrobné informace by měly být přístupné v uživatelsky vstřícném formátu online na internetových stránkách provozovatele nebo příslušného orgánu.

(33)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (65) zaručuje právo na přístup k informacím o životním prostředí v členských státech v souladu s Aarhuskou úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí z roku 1998 (dále jen „Aarhuská úmluva“). Aarhuská úmluva zahrnuje široce pojaté závazky, které se týkají zpřístupnění informací o životním prostředí na vyžádání a aktivního šíření těchto informací. Je zapotřebí, aby ustanovení této směrnice, která se týkají přístupu k informacím a ujednání o sdílení údajů, uvedenou směrnici doplňovala, a sice tak, že stanoví povinnost zpřístupnit veřejnosti informace o odvádění a čištění městských odpadních vod online uživatelsky vstřícným způsobem, aniž by vytvářela samostatný právní režim.

(33)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (66) zaručuje právo na přístup k informacím o životním prostředí v členských státech v souladu s Aarhuskou úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí z roku 1998 (dále jen „Aarhuská úmluva“). Aarhuská úmluva zahrnuje široce pojaté závazky, které se týkají zpřístupnění informací o životním prostředí na vyžádání a aktivního šíření těchto informací. Je zapotřebí, aby ustanovení této směrnice, která se týkají přístupu k informacím a ujednání o sdílení údajů, uvedenou směrnici doplňovala, a sice tak, že stanoví povinnost zpřístupnit veřejnosti informace o odvádění a čištění městských odpadních vod online uživatelsky vstřícným způsobem, aniž by vytvářela samostatný právní režim. Při zajišťování toho, aby byla veřejnost v dotčené oblasti informována o škodlivých a významných úrovních kontaminace v případě znečištění vody nad prahovou hodnotu stanovenou Unií nebo vnitrostátními právními předpisy, by členské státy měly zohlednit pokyny Komise a zavést systémy veřejného varování založené na osvědčených postupech, jako je technologie hromadného zasílání zpráv na mobilní telefony (Cell Broadcast).

(35)

Za účelem přizpůsobení této směrnice vědeckému a technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny některých částí příloh týkajících se požadavků na sekundární, terciární a kvartérní čištění a o požadavky na zvláštní povolení k vypouštění ostatních odpadních vod do stokových soustav a čistíren městských odpadních vod, a dále pokud jde o doplnění této směrnice stanovením minimální míry opětovného použití a recyklace fosforu a dusíku z kalů. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(35)

Za účelem přizpůsobení této směrnice vědeckému a technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny některých částí příloh týkajících se požadavků na sekundární, terciární a kvartérní čištění a o požadavky na zvláštní povolení k vypouštění ostatních odpadních vod do stokových soustav a čistíren městských odpadních vod, a dále pokud jde o doplnění této směrnice stanovením minimální míry opětovného použití a recyklace fosforu a dusíku z  městských odpadních vod a kalů s cílem podpořit různé techniky využití, včetně pyrolýzy a srážení struvitu, jakož i získávání živin z kalů. Vzhledem k tomu, že fosfor a dusík jsou pro zemědělství hodnotnými zdroji, měla by Komise přijmout tyto akty v přenesené pravomoci do jednoho roku po skončení lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu. Je obzvláště důležité, aby Komise v průběhu této lhůty vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Kromě toho by Komise měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci za účelem rozšíření seznamu odvětví přispívajících k systémům rozšířené odpovědnosti výrobce.

(36)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání norem pro projektování individuálních systémů, přijímání metod monitorování a hodnocení ukazatelů kvartérního čištění, stanovení společných podmínek a kritérií uplatňování osvobození některých výrobků z rozšířené odpovědnosti výrobce, stanovení metodik na podporu rozvoje integrovaných plánů pro nakládání s městskými odpadními vodami a měření antimikrobiální rezistence a mikroplastů v městských odpadních vodách a přijetí formátu a způsobů předkládání informací o provádění této směrnice, které poskytují členské státy a shromažďuje EEA. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (67).

(36)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání norem pro projektování individuálních systémů, přijímání metod monitorování a hodnocení ukazatelů kvartérního čištění, vytvoření a aktualizaci seznamu mikropolutantů, stanovení společných podmínek a kritérií uplatňování osvobození některých výrobků z rozšířené odpovědnosti výrobce, stanovení metodik na podporu rozvoje integrovaných plánů pro nakládání s městskými odpadními vodami a měření antimikrobiální rezistence a mikroplastů v městských odpadních vodách a přijetí formátu a způsobů předkládání informací o provádění této směrnice, které poskytují členské státy a shromažďuje EEA. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (67). Komise by měla přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým stanoví požadavky na monitorování mikroplastů v městských odpadních vodách podle této směrnice, a to postupem stanoveným v této směrnici a ve lhůtě 12 měsíců po jejich zařazení na seznam sledovaných látek podle směrnice 2022/0344 (COD).

(37a)

Je důležité zajistit, aby tato směrnice zajistila dosažení lepší kvality vody, aniž by ohrozila přístupnost, dostupnost a cenovou dostupnost životně důležitých výrobků.

(37b)

Členské státy by měly mít možnost zvážit dodatečnou úhradu rozdílu nákladů vzniklých v důsledku požadavků stanovených v této směrnici na podporu základních léčivých přípravků, aby se zajistilo, že budou i nadále na trhu dostupné a občané budou mít k nim přístup.

(38)

Podle interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (68) by Komise měla provést hodnocení této směrnice do určité doby ode dne stanoveného pro její provedení ve vnitrostátním právu. Hodnocení by mělo vycházet ze zkušeností získaných a údajů shromážděných při provádění této směrnice, z případných dostupných doporučení WHO a rovněž z relevantních vědeckých, analytických a epidemiologických údajů. Při hodnocení by se měla věnovat zvláštní pozornost možné potřebě přizpůsobit seznam výrobků, na něž se vztahuje rozšířená odpovědnost výrobce, vývoji škály výrobků uváděných na trh, zlepšení znalostí o přítomnosti mikropolutantů v odpadních vodách a jejich dopadech na veřejné zdraví a životní prostředí a údajům z nových monitorovacích povinností týkajících se mikropolutantů na vtoku do čistíren městských odpadních vod a na odtoku z nich.

(38)

Podle interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (68) by Komise měla provést hodnocení této směrnice do určité doby ode dne stanoveného pro její provedení ve vnitrostátním právu. Hodnocení by mělo vycházet ze zkušeností získaných a údajů shromážděných při provádění této směrnice, z případných dostupných doporučení WHO a rovněž z relevantních vědeckých, analytických a epidemiologických údajů. Při hodnocení by se měla věnovat zvláštní pozornost možné potřebě zavést cíle snížení emisí skleníkových plynů v odvětví čištění odpadních vod, potřebě odstranit mikroplasty a látky PFAS z městských odpadních vod před vypuštěním, potřebě přizpůsobit seznam výrobků, na něž se vztahuje rozšířená odpovědnost výrobce, vývoji škály výrobků uváděných na trh, metodě jejich odstraňování a denaturace ve fázi konečného použití bez významných dopadů na životní prostředí, zlepšení znalostí o přítomnosti mikropolutantů v odpadních vodách a jejich dopadech na veřejné zdraví a životní prostředí a údajům z nových povinností monitorování a analýzy mikropolutantů na vtoku do čistíren městských odpadních vod a na odtoku z nich. Při přijímání příslušných opatření na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, jejichž cílem je dosažení nulového znečištění vod, by se členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise měly řídit „zásadou předběžné opatrnosti“ a zásadou „znečišťovatel platí“ stanovenými ve Smlouvě o fungování EU a zásadou „neškodit“ stanovenou v Zelené dohodě pro Evropu.

1)

„městskými odpadními vodami“ splašky, směs splašků a ostatních odpadních vod nebo směs splašků a městského srážkového odtoku;

1)

„městskými odpadními vodami“:

a)

splašky;

b)

směs splašků a ostatních odpadních vod;

c)

směs splašků a městského srážkového odtoku;

d)

směs splašků, ostatních odpadních vod a městského srážkového odtoku;

3)

„ostatními  odpadními vodami“ jakékoli odpadní vody vypouštěné  do stokových soustav z objektů používaných pro jakoukoli z následujících činností:

3)

„ostatními  odpadními vodami“ jakékoli odpadní vody , které nejsou převážně produktem lidského metabolismu nebo činností v domácnosti a jsou vypouštěny  do stokových soustav z objektů používaných pro jakoukoli z následujících činností:

4)

„aglomerací“ oblast, v níž je zatížení městských odpadních vod znečišťujícími látkami natolik soustředěno ( 10 PE na hektar nebo více), že městské odpadní vody jsou shromažďovány a odváděny do městské čistírny odpadních vod nebo do společného místa vypouštění;

4)

„aglomerací“ oblast, v níž je zatížení městských odpadních vod znečišťujícími látkami natolik soustředěno ( 25 PE na hektar nebo více), že městské odpadní vody jsou shromažďovány a odváděny do městské čistírny odpadních vod nebo do společného místa vypouštění;

5)

„městským srážkovým odtokem“ dešťová voda z aglomerací odváděná pomocí jednotné nebo oddílné kanalizace;

5)

„městským srážkovým odtokem“ dešťová voda , sníh nebo tající voda odváděná pomocí jednotné nebo oddílné kanalizace;

6)

„odlehčením přívalových vod“ vypouštění nevyčištěných městských odpadních vod z jednotné kanalizace do vodních recipientů v důsledku dešťových srážek;

6)

„odlehčením přívalových vod“ vypouštění nevyčištěných nebo částečně vyčištěných městských odpadních vod z jednotné kanalizace nebo z čistíren městských odpadních vod do vodních recipientů v důsledku zvýšených dešťových srážek;

16)

„mikropolutantem“ látka, včetně produktů jejího rozkladu, která je obvykle přítomna v životním prostředí a městských odpadních vodách v koncentracích nižších než miligramy na litr a kterou lze považovat za nebezpečnou pro lidské zdraví nebo životní prostředí na základě kteréhokoli z kritérií stanovených v části 3 a 4 přílohy I nařízení (ES) (69);

16)

„mikropolutantem“ látka vymezená nařízením (ES) č. 1907/2006 , včetně produktů jejího rozkladu, která je obvykle přítomna v životním prostředí a městských odpadních vodách v koncentracích v řádech mikrogramů na litr či nižších a kterou lze považovat za nebezpečnou pro zdraví a životní prostředí na základě kritérií stanovených v části 3 a 4 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008  (69);

19)

„organizací odpovědnosti výrobců“ organizace založená společně výrobci za účelem plnění jejich povinností podle článku 9;

19)

„organizací odpovědnosti výrobců“ organizace založená pod dohledem příslušných orgánů s cílem podpořit výrobce při plnění jejich povinností podle článku 9;

19a)

20)

„sanitárními zařízeními a službami“ zařízení a služby pro bezpečnou likvidaci lidské moči, výkalů a  menstruační krve ;

20)

„sanitárními zařízeními a službami“ zařízení a služby pro bezpečnou , hygienickou, zabezpečenou a společensky a kulturně přijatelnou likvidaci lidské moči a výkalů a  pro výměnu a likvidaci menstruačních pomůcek, které zajišťují soukromí a důstojnost ;

21a)

22)

„dotčenou veřejností“ veřejnost, která je nebo by mohla být ovlivněna rozhodováním o plnění povinností stanovených v této směrnici nebo která má na tomto rozhodování zájem, včetně nevládních organizací podporujících ochranu lidského zdraví nebo životního prostředí;

22)

„dotčenou veřejností“ veřejnost, která je nebo by mohla být ovlivněna rozhodováním o plnění povinností stanovených v této směrnici nebo která má na tomto rozhodování zájem, včetně nevládních organizací podporujících ochranu zdraví v souladu s přístupem „jedno zdraví“ nebo životního prostředí;

23)

„plastovými biomédii“ plastové nosiče používané pro množení bakterií potřebných pro čištění městských odpadních vod;

23)

„plastovými biomédii“ jakékoli plastové nosiče používané pro množení bakterií , mimo jiné bionosiče, biokuličky a polystyrenové kuličky, které jsou potřebné pro čištění odpadních vod;

24a)

24b)

c)

prokázat soulad s minimálními požadavky uvedenými v odstavci 3, pokud Komise uplatnila svou přenesenou pravomoc podle uvedeného odstavce.

ca)

prokázat soulad s environmentálními cíli stanovenými ve směrnici 2000/60/ES.

a)

odlehčení přívalových vod nebo městský srážkový odtok představuje riziko pro životní prostředí nebo lidské zdraví ;

a)

odlehčení přívalových vod nebo městský srážkový odtok představuje riziko pro životní prostředí nebo zdraví v souladu s přístupem „jedno zdraví“ ;

b)

odlehčení přívalových vod představuje více než 1 % ročního zatížení odváděných městských odpadních vod, vypočteného za suchého počasí;

b)

odlehčení přívalových vod představuje více než přibližně 1 % ročního zatížení odváděných městských odpadních vod, vypočteného za suchého počasí;

iva)

požadavků stanovených v článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES;

b)

poskytnout metodiky pro určení alternativních ukazatelů pro účely ověření, zda bylo dosaženo orientačního cíle snížení znečištění uvedeného v bodě 2 písm. a) přílohy V ;

b)

poskytnout metodiky pro určení alternativních ukazatelů stanovených v bodě 2 písm. a) přílohy V pro účely ověření, zda bylo dosaženo cíle snížení znečištění uvedeného ve zmíněném bodě ;

a)

do 31. prosince 2035 82,5  % u celkového fosforu a  80  % u celkového dusíku;

a)

do 31. prosince 2035 90  % u celkového fosforu a  75  % u celkového dusíku;

b)

do 31. prosince 2040 90  % u celkového fosforu a  85  % u celkového dusíku.

b)

do 31. prosince 2040 93  % u celkového fosforu a  80  % u celkového dusíku. Dny, kdy teplota odtoku klesne pod 12 oC, nejsou pro výpočet odstraňování dusíku pro účely uvedené v prvním pododstavci relevantní.

f)

oblasti, v nichž je ke splnění požadavků stanovených ve směrnicích 2000/60/ES a 2008/105/ES nezbytné dodatečné čištění.

f)

oblasti, v nichž je ke splnění požadavků stanovených ve směrnicích 2000/60/ES , 2006/118/ES, 2008/105 /ES a 2008/56 /ES nezbytné dodatečné čištění.

fa)

zvláštní oblasti ochrany vymezené podle směrnice 92/43/EHS a zvláště chráněné oblasti vymezené podle směrnice 79/409/EHS, které tvoří ekologickou síť Natura 2000.

a)

plné náklady na splnění požadavků stanovených v článku 8, včetně nákladů na kvartérní čištění městských odpadních vod za účelem odstranění mikropolutantů a jejich reziduí pocházejících z výrobků, které uvádějí na trh, a na monitorování mikropolutantů uvedené v čl. 21 odst. 1 písm. a)  a

a)

plné náklady na splnění požadavků stanovených v článku 8, včetně nákladů na kvartérní čištění městských odpadních vod (CAPEX a OPEX) za účelem odstranění mikropolutantů , které nelze odstranit primárním, sekundárním ani terciárním čištěním a které pocházejí z výrobků, které uvádějí na trh , a jejich reziduí , a na monitorování mikropolutantů uvedené v čl. 21 odst. 1 písm. a); a

c)

ostatní náklady potřebné k výkonu jejich rozšířené odpovědnosti výrobce.

c)

ostatní náklady potřebné k výkonu rozšířené odpovědnosti výrobce.

a)

množství výrobku, které uvádějí na trh, je nižší než 2 tuny ročně;

a)

množství výrobku, které uvádějí na trh Unie , je nižší než 2 tuny ročně;

b)

z výrobků , které uvádějí na trh, se na konci jejich životnosti nedostávají do odpadních vod mikropolutanty.

b)

výrobky , které uvádějí na trh, jsou rychle biologicky rozložitelné v souladu s částí 4.1.2.9.5 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008  (1a) v odpadních vodách nebo se z těchto výrobků na konci jejich životnosti nedostávají do odpadních vod mikropolutanty.

ba)

látky obsažené ve výrobcích uváděných na trh jsou rychle biologicky rozložitelné ve vodním prostředí v souladu s částí 4.1.2.9.5 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008  (1a) .

ii)

informace o nebezpečnosti výrobků uvedených v bodě i) v odpadních vodách na konci jejich životnosti;

ii)

informace o nebezpečnosti výrobků uvedených v bodě i) v odpadních vodách a o jejich biologické rozložitelnosti na konci jejich životnosti;

ca)

finanční příspěvek výrobců je vyčleněn na náklady uvedené v odstavci 1 a provozovatelé čistíren mají přístup k finančním prostředkům podle svých investičních cyklů a potřeb.

ca)

souhlasila s podrobnými pravidly pro sdílení zátěže s přihlédnutím k faktorům, jako je množství mikropolutantů ve výrobku.

a)

jmenovali právnickou nebo fyzickou osobu usazenou na jeho území jako zplnomocněného zástupce pro účely plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce na jeho území; nebo

b)

přijali opatření rovnocenná opatřením uvedeným v písmenu a).

a)

do 31 . prosince 2025 u čistíren městských odpadních vod, které zpracovávají zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 100 000 PE a více, a na ně napojených stokových soustav;

a)

do … [dvacet čtyři měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] u čistíren městských odpadních vod, které zpracovávají zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu 100 000 PE a více, a na ně napojených stokových soustav;

b)

do 31 . prosince 2030 u čistíren městských odpadních vod, které zpracovávají zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu v rozmezí 10 000 až 100 000 PE, a na ně napojených stokových soustav.

b)

do .. . [čtyřicet osm měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] u čistíren městských odpadních vod, které zpracovávají zatížení odpovídající populačnímu ekvivalentu v rozmezí 10 000 až 100 000 PE, a na ně napojených stokových soustav;

a)

50 % celkové roční spotřeby energie v těchto zařízeních do 31. prosince 2030 ;

a)

50 % celkové roční spotřeby energie v těchto zařízeních do 31. prosince 2033 ;

b)

75 % celkové roční spotřeby energie v těchto zařízeních do 31. prosince 2035 ;

b)

75 % celkové roční spotřeby energie v těchto zařízeních do 31. prosince 2036 ;

b)

umožnil provozovatelům stokových soustav a čistíren městských odpadních vod, do nichž jsou ostatní odpadní vody vypouštěny, na vyžádání konzultovat zvláštní povolení udělená v jejich povodích.

b)

umožnil provozovatelům stokových soustav a čistíren městských odpadních vod, do nichž jsou ostatní odpadní vody vypouštěny, konzultovat zvláštní povolení , která mají být udělena v jejich povodích , ještě před jejich udělením;

ba)

zajistil, aby provozovatel, který vypouští ostatní odpadní vody, splňoval všechny tyto požadavky:

bb)

neudělil zvláštní povolení, pokud vypouštění ostatních odpadních vod představuje riziko pro vodní útvary používané k odběru vody určené k lidské spotřebě ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2020/2184;

bc)

tyto postupy nepřiměřeně nezpožďovaly udělení zvláštního povolení.

c)

vyčištěné městské odpadní vody mají být znovu použity v souladu s nařízením (EU) 2020/741;

c)

vyčištěné městské odpadní vody mají být znovu použity v souladu s nařízením (EU) 2020/741 nebo znovu použity pro jiné než zemědělské účely ;

a)

neexistuje žádné riziko pro zdraví nebo životní prostředí, včetně eutrofizace;

b)

recyklovaná odpadní voda splňuje požadavky stanovené v nařízení (EU) 2020/741;

c)

v recyklovaných městských odpadních vodách se provádí další monitorování mikropolutantů a mikroplastů;

d)

minimální ekologický průtok vodního recipientu není ohrožen;

e)

v obdobích, kdy městské odpadní vody nejsou opětovně využívány v zemědělství, je pro všechny příchozí městské odpadní vody zajištěna dostatečná kapacita čištění nebo skladování.

a)

určí soubory opatření potřebných k zajištění bezpečnosti, udržitelnosti a odolnosti příslušných vodních zdrojů členských států nebo přeshraničních vodních zdrojů sdílených s jiným členským státem nebo třetí zemí;

b)

definuje vnitrostátní cíle a akční plány týkající se oblastí uvedených v písmenu a), včetně cílů pro opětovné využívání vody a úsporu vody, aniž je dotčen článek 2 nařízení (EU) 2020/741, s přihlédnutím k prognózám týkajícím se dopadu změny klimatu na dostupnost vody, pokud jde o oblasti, kam se vypouštějí vyčištěné městské odpadní vody;

c)

poskytne popis prováděcích opatření k dosažení těchto cílů, včetně souvisejících finančních prostředků.

a)

alternativní způsoby řešení nárůstu zatížení odpadními vodami z domácností a srážkovým odtokem, včetně zvážení alternativních míst jejich vypouštění, by z hlediska životního prostředí nebyly přínosnější nebo by znamenaly nadměrné náklady;

b)

všechna technicky proveditelná zmírňující opatření jsou stanovena v povolení čistírny odpadních vod podle článků 14 a 15 a účinně prováděna s cílem minimalizovat dopady městských odpadních vod na dotčené vodní útvary, včetně přísnějších kontrol emisí, je-li to nutné, s cílem splnit cíle stanovené ve směrnici 2000/60/ES a normy environmentální kvality stanovené v souladu se směrnicí 2008/105/ES.

f)

jakékoli jiné parametry veřejného zdraví, jejichž sledování považují příslušné orgány členských států za důležité.

f)

jakékoli jiné parametry veřejného zdraví, jako je přítomnost E. coli nebo legionelly, jejichž sledování považuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nebo příslušné orgány členských států za důležité.

aa)

jasné rozdělení úloh, odpovědnosti a nákladů mezi hospodářské subjekty a relevantní příslušné orgány, a to i pokud jde o odběr vzorků a jejich analýzu;

ab)

upřesnění povinností zúčastněných příslušných orgánů, provozovatelů čistíren městských odpadních vod a dalších příslušných subjektů, přičemž dodatečné náklady na odběr vzorků a analýzu vyplývající z povinností podle tohoto článku neponesou provozovatelé čistíren městských odpadních vod;

b)

určení místa a četnosti odběru vzorků městských odpadních vod a analýzy jednotlivých parametrů veřejného zdraví určených v souladu s odstavcem 1, s přihlédnutím k dostupným údajům o veřejném zdraví a  k potřebám z hlediska těchto údajů a případně s přihlédnutím k  místní epidemiologické situaci;

b)

určení místa a četnosti odběru vzorků městských odpadních vod a analýzy jednotlivých parametrů veřejného zdraví určených v souladu s odstavcem 1, přičemž za provádění odběru vzorků odpovídají orgány odpovědné za čištění městských odpadních vod a za provádění analýz odpovídají orgány odpovědné za veřejné zdraví. Přitom se zohlední dostupné údaje o veřejném zdraví a  potřeby z hlediska těchto údajů a případně místní epidemiologická situace.

c)

organizaci vhodného a včasného sdělování výsledků sledování příslušným orgánům odpovědným za veřejné zdraví a platformám Unie, pokud takové platformy existují.

c)

organizaci vhodného a včasného sdělování výsledků sledování příslušným orgánům odpovědným za veřejné zdraví a platformám Unie, pokud takové platformy existují , a společnostem dodávajícím pitnou vodu .

c)

dobrého ekologického stavu vodních útvarů ve smyslu čl. 2 bodu 22 směrnice 2000/60/ES;

c)

dobrého ekologického stavu vodních útvarů ve smyslu čl. 2 bodu 22 , dobrého chemického stavu útvaru povrchové vody ve smyslu čl. 2 bodu 24 a dobrého chemického stavu útvaru podzemní vody ve smyslu čl. 2 bodu 25 směrnice 2000/60/ES;

da)

dobrého ekologického stavu mořského prostředí ve smyslu čl. 3 bodu 5 směrnice 2008/56/ES.

–a)

a)

vybudování stokových soustav v souladu s článkem 3 pro aglomerace s populačním ekvivalentem nižším než 1 000 PE;

a)

vybudování stokových soustav v souladu s článkem 3 pro aglomerace s populačním ekvivalentem nižším než 750  PE;

b)

provádění sekundárního čištění v souladu s článkem 6 u městských odpadních vod vypouštěných z aglomerací s populačním ekvivalentem nižším než 1 000 PE;

b)

provádění sekundárního čištění v souladu s článkem 6 u městských odpadních vod vypouštěných z aglomerací s populačním ekvivalentem nižším než 750  PE;

a)

určí kategorie osob, které nemají přístup k sanitárním zařízením nebo k nim mají omezený přístup, včetně zranitelných a  marginalizovaných skupin , a uvedou důvody omezeného nebo chybějícího přístupu;

a)

určí kategorie osob, které nemají přístup k sanitárním zařízením nebo k nim mají omezený přístup, přičemž budou zvláštní pozornost věnovat zranitelným a  marginalizovaným skupinám , a uvedou důvody omezeného nebo chybějícího přístupu;

b)

posoudí možnosti zlepšení přístupu k sanitárním zařízením pro kategorie osob uvedené v písmenu a);

b)

posoudí možnosti přístupu k sanitárním zařízením pro kategorie osob uvedené v písmenu a)  a přístup zlepší ;

c)

podpoří zřízení dostatečného počtu sanitárních zařízení ve veřejných prostorách, která jsou bezplatně, a zejména pro ženy bezpečně, přístupná, ve všech aglomeracích s populačním ekvivalentem 10 000 PE a vyšším.

c)

podpoří zřízení dostatečného počtu sanitárních zařízení ve veřejných prostorách, která jsou bezplatně, a zejména pro ženy bezpečně, přístupná, ve všech aglomeracích s populačním ekvivalentem 5 000 PE a vyšším;

ca)

vybídnou příslušné orgány, aby ve veřejných budovách, zejména ve správních budovách, bezplatně zpřístupnily hygienická zařízení, a podporovaly zpřístupnění hygienických zařízení pro všechny, zdarma nebo za nízký poplatek v restauracích, obchodech a podobných soukromých prostorách;

cb)

přijmou dodatečná opatření, která považují za nezbytná a vhodná k zajištění přístupu k hygienickým zařízením pro všechny.

c)

místo určení vyčištěných městských odpadních vod včetně podílu opětovně využité vody;

c)

místo určení vyčištěných městských odpadních vod včetně podílu opětovně využité vody , včetně monitorování toho, zda je při vypouštění vyčištěných odpadních vod do vodního útvaru vždy zajištěn minimální ekologický průtok ;

d)

vyprodukované skleníkové plyny a energii spotřebovanou a vyrobenou v čistírnách městských odpadních vod s populačním ekvivalentem vyšším než 10 000 PE.

d)

přímé a nepřímé emise skleníkových plynů vyprodukované při všech provozních činnostech čistírny městských odpadních vod a energii spotřebovanou a vyrobenou v čistírnách městských odpadních vod s populačním ekvivalentem vyšším než 10 000 PE. Monitorování by mělo rovněž zahrnovat zjišťování úniků methanu a nevyčištěné odpadní vody ze stokové soustavy;

a)

znečišťující látky vyjmenované v:

a)

příslušné znečišťující látky vyjmenované v:

b)

ukazatele vyjmenované v  části B přílohy III směrnice (EU) 2020/2184, pokud jsou městské odpadní vody vypouštěny v povodí uvedeném v článku 8 uvedené směrnice;

b)

ukazatele vyjmenované v  částech A a B přílohy III směrnice (EU) 2020/2184, pokud jsou městské odpadní vody vypouštěny v povodí uvedeném v článku 8 uvedené směrnice;

ca)

přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (PFAS) a chlorthalonilu v souladu se směrnicí (EU) 2020/2184 o jakosti vody určené k lidské spotřebě a směrnicí 2008/105/ES o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky;

b)

nejméně jeden vzorek každé dva roky u aglomerací s populačním ekvivalentem v rozmezí 10 000 až 100 000  PE.

b)

nejméně jeden vzorek každoročně u aglomerací s populačním ekvivalentem v rozmezí 10 000 až 100 000 PE.

a)

do 31. prosince 2025 sestaví datový soubor obsahující informace shromážděné v souladu s článkem 21, včetně informací týkajících se ukazatelů uvedených v čl. 21 odst. 1 písm. a) a výsledků zkoušek s ohledem na kritéria splnění/nesplnění požadavků stanovená v části D přílohy I, a následně tento datový soubor každoročně aktualizují;

a)

do 31. prosince 2026 sestaví datový soubor obsahující informace shromážděné v souladu s článkem 21, včetně informací týkajících se ukazatelů uvedených v čl. 21 odst. 1 písm. a) a výsledků zkoušek s ohledem na kritéria splnění/nesplnění požadavků stanovená v části D přílohy I, a následně tento datový soubor každoročně aktualizují;