Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Ukončení genderově podmíněného násilí –města a regiony ukazují cestu

(C/2024/1042)

Zpravodajka:

Donatella PORZI (IT/Renew E.), členka zastupitelstva regionu Umbrie

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Obecné souvislosti a hlavní problémy

zdůrazňuje, že genderově podmíněné násilí představuje surové porušení lidských práv a že se s tímto problémem potýká celá Evropa;

poukazuje na to, že genderově podmíněné násilí je fyzické i nefyzické násilí, které je proti dané osobě namířeno z důvodu její příslušnosti k určitému genderu či vyjádření genderové identity nebo které výrazněji postihuje osoby určitého genderu. Obětí násilí motivovaného příslušností k určitému pohlaví či genderu se může stát kdokoli, ve zvlášť velké míře však hrozí ženám a dívkám. VR zdůrazňuje, že genderově podmíněné násilí, včetně násilí páchaného na ženách, je obtížné definovat mj. i z toho důvodu, že podstatnou roli hrají kulturní, historické, náboženské a institucionální faktory. Podle Istanbulské úmluvy se nicméně „genderově podmíněným násilím na ženách“ rozumí násilí, které je „zaměřené proti ženě proto, že je žena, nebo které postihuje ženy ve vyšší míře“ (1);

poukazuje na to, že tato formulace vystihuje strukturální rozměr genderově podmíněného násilí, které se dotýká soukromého, pracovního a společenského života, a přiřazuje mu mnohočetné konotace. K potírání a vymýcení takto složitého jevu je naprosto nezbytné si uvědomit kulturní stereotypy, v nichž se toto násilí, které je pácháno na osobách jakéhokoliv genderu, rodí a rozvíjí. Z tohoto důvodu je nutné podniknout na všech úrovních kroky s cílem zpochybnit a vyvrátit tyto genderové stereotypy, aby bylo možné vytvořit takovou společnost, v níž nebude genderově podmíněné násilí vůbec tolerováno;

zdůrazňuje, že je mimořádně důležité, abychom na genderově podmíněné násilí přestali pohlížet jako na souhrn oddělených projevů trestného či patologického počínání jednotlivců, oprostili se od tohoto způsobu vnímání a uvědomili si, že příčiny tohoto násilí tkví v obrovské nerovnováze v genderových vztazích a ve škodlivých kulturních a společenských normách, které násilí páchané na ženách připouštějí nebo zlehčují;

připomíná, že genderově podmíněné násilí, které obecně více postihuje ženy, hrozí v ještě větší míře ženám z některých skupin, například rasově znevýhodněným ženám, ženám náležícím k pracující třídě, ženám LGBTQIA+, ženám se zdravotním postižením, ženám v ústavní péči, migrantkám a ženám bez dokladů, ženám živícím se prostitucí a mladým ženám a dívkám. Je tudíž nezbytné zaujmout ke zkoumání a potírání genderově podmíněného násilí průřezový přístup a poskytnout speciální ochranu zvlášť ohroženým skupinám;

je zhrozen tím, že jedna třetina žen v Evropě se v dospělém věku minimálně jednou setkala s fyzickým nebo sexuálním násilím, 20 % mladých žen bylo vystaveno sexuálnímu obtěžování na internetu, každá pátá žena se stala obětí nebezpečného pronásledování, každá dvacátá žena byla znásilněna a více než desetina žen zažila sexuální násilí vyznačující se neprojevením souhlasu z jejich strany či použitím síly (2);

vítá skutečnost, že předsedkyně Ursula von der Leyen ve svém projevu o stavu Unie konkrétně a důrazně poukázala na to, že je naléhavě nutné bojovat proti genderově podmíněnému násilí, přičemž jasně vyzdvihla základní zásadu „ne znamená ne“. Z jejího pevného odhodlání zaměřit se na tyto palčivé problémy, jako je znásilňování a otázka souhlasu, je patrné nejen to, nakolik je stanovisko VR aktuální, ale také jak moc je nezbytné podniknout proti genderově podmíněnému násilí rozhodné kroky;

upozorňuje, že od vypuknutí pandemie COVID-19 nabyly veškeré druhy násilí páchaného na ženách a dívkách na intenzitě (3);

je si vědom toho, že ke genderově podmíněnému násilí nedochází pouze doma nebo na veřejnosti, ale také v digitálním prostoru, v němž se z důvodu absence právní úpravy a systematického přístupu ve velké míře rozšířilo násilí a vyhrožování s genderovým podtextem;

10.

žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost ochraně žen z řad migrantů a uprchlíků a dětí těchto žen (mj. i v souvislosti s válkou, kterou vede Rusko proti Ukrajině), protože tyto osoby velmi často čelí zneužívání, porušování práv a různým formám násilí. Vyzývá místní a regionální orgány, aby zaměřily svou pozornost a péči především na ženy a dívky, které se na území EU dostaly v rámci sloučení rodiny. Těmto ženám totiž ve zvlášť velké míře hrozí domácí násilí, poněvadž jsou z důvodu svého postavení nuceny pobývat ve stejné domácnosti s potenciálním pachatelem tohoto násilí;

11.

zdůrazňuje však, že jen asi jedna třetina žen, které se setkaly s fyzickým nebo sexuálním násilím, se obrátí na příslušné orgány (4), což je povětšinou dáno tím, že tyto činy nejsou náležitě postihovány, nemluví se o nich a jejich oběti jsou stigmatizovány a pociťují strach a stud;

12.

upozorňuje všechny politické činitele, že genderově podmíněné násilí má nejenom katastrofální dopad na oběti tohoto násilí a jejich rodiny, ale způsobuje rovněž značné sociální a hospodářské náklady naší společnosti, a pokud ho nevymýtíme, přinese značné náklady i v budoucnu, poněvadž násilí se může dále předávat;

13.

domnívá se, že v rámci snahy vymýtit v evropské společnosti genderově podmíněné násilí hraje důležitou roli strategie Evropské komise s názvem Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025;

14.

s potěšením konstatuje, že Rada konečně schválila přistoupení EU k Istanbulské úmluvě. EU tak bude povinna fakticky zavést politiky, které umožní předcházet genderově podmíněnému násilí, ochránit oběti a trestně stíhat pachatele, a místní a regionální orgány budou moci na svém území přijmout konkrétní opatření s cílem zamezit genderově podmíněnému násilí;

15.

vyzývá zbývající členské státy EU, aby Istanbulskou úmluvu co nejdříve ratifikovaly;

16.

vítá návrh směrnice týkající se potírání násilí vůči ženám a domácího násilí na úrovni EU (5), který předložila Evropská komise, a podporuje ambiciózní postoj (6), jejž k tomuto návrhu zaujal Evropský parlament, včetně navrženého zahrnutí nového článku 5a;

17.

poukazuje však na to, že genderově podmíněné násilí postihuje také osoby, které se neidentifikují jako ženy, a zdůrazňuje, že je třeba, aby byla tato směrnice, byť se v jejím názvu hovoří o násilí páchaném na ženách, zaměřena i na osoby jiné genderové příslušnosti;

18.

oceňuje skutečnost, že Evropský parlament a Rada uznaly úlohu místních a regionálních orgánů. Požaduje však, aby těmto orgánům nebyla svěřena pouze koordinace, neboť disponují řadou nástrojů v oblasti prevence genderově podmíněného násilí, péče o oběti a vzdělávací a informační činnosti zaměřené na negativní dopady tohoto násilí, a v konečném důsledku tedy mohou přispět k dosažení větší genderové rovnosti;

19.

vyzývá k tomu, aby byla na všech úrovních správy zavedena účinnější opatření a rámce s cílem zajistit, aby byli trestně stíháni pachatelé těchto činů, a položit důraz na prevenci násilí a pomoc obětem. V těchto rámcích by měl být uplatňován mnohostranný přístup a měla by se na nich podílet celá řada různých subjektů;

20.

z interního průzkumu ohledně genderově podmíněného násilí v regionech EU, který provedla Komise pro sociální politiku, vzdělávání, zaměstnanost, výzkum a kulturu (SEDEC) ve VR a o jehož výsledcích byli členové této komise informováni, vyvozuje, že místní a regionální orgány ve vztahu k této problematice uplatňují tři různé přístupy, přičemž jsou zde patrné zeměpisné rozdíly v rámci EU:

některé místní a regionální orgány přikládají vymýcení genderově podmíněného násilí ve svém politickém a strategickém programu velmi vysoký význam, což je dáno tím, že byly v těchto zemích na celostátní úrovni přijaty důrazné právní předpisy (a zároveň byly také realizovány mezinárodní závazky) a na regionální a místní úrovni pak bylo vyvinuto ještě větší úsilí prostřednictvím kampaní a inovativních a cílených iniciativ;

ii.	jiné místní a regionální orgány zavedly právní a praktická opatření a soudí, že mají problém genderově podmíněného násilí pod kontrolou. Tato otázka tedy v jejich politickém a strategickém programu nezaujímá prioritní místo;

iii.	další skupina místních a regionálních orgánů nepovažuje vymýcení genderově podmíněného násilí za důležité a nevěnuje mu přednostní pozornost;

Nedostatek údajů – pokud o určitém jevu nemáme potřebné informace, pak nemůžeme posoudit jeho výskyt a následně proti němu bojovat

21.

se zájmem očekává příští aktualizované vnitrostátní údaje o genderově podmíněném násilí a dalších formách interpersonálního násilí, které by měly být zveřejněny v roce 2024 (7);

22.

je mu známo, že některé členské státy, například Itálie, pravidelně shromažďují údaje o genderově podmíněném násilí na svém území. Sběr těchto údajů však v jednotlivých zemích a mnohdy ani v rámci jednoho státu neprobíhá stejným způsobem, a proto je obtížné získat představu o skutečné situaci;

23.

vyzývá tudíž všechny členské státy, aby shromažďovaly porovnatelné, spolehlivé, kvalitní a rozčleněné údaje o genderově podmíněném násilí (včetně informací o domácím násilí páchaném na mužích a dětech), a navrhuje zvážit využití ukazatelů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) (8)] týkajících se partnerského násilí, znásilnění a vražd žen s cílem zaručit porovnatelnost těchto údajů;

24.

je si vědom problémů při shromažďování údajů na nižší než celostátní úrovni. Je nicméně pevně přesvědčen o tom, že je důležité, aby místní a regionální orgány těmito údaji přispívaly k celostátnímu monitorování situace, poněvadž existují rozdíly v četnosti výskytu genderově podmíněného násilí, ale také ve formách a hlavních příčinách tohoto násilí nejen mezi členskými státy, ale také v rámci jednotlivých zemí a regionů;

25.

vyzývá tedy místní a regionální orgány a místní subjekty občanské společnosti, aby lépe spolupracovaly a koordinovaly svůj postup při shromažďování porovnatelných údajů na administrativní úrovni i v rámci průzkumů. Subjekty na celostátní úrovni pak žádá, aby tyto údaje zpřístupňovaly a zároveň zajistily ochranu soukromí;

26.

je znepokojen tím, že případy genderově podmíněného násilí jsou často považovány za soukromou záležitost, a proto se k nim přistupuje shovívavě a nejsou oznamovány orgánům. Domnívá se rovněž, že je důležité využívat snadno dostupné metody, například pravidelně prováděné průzkumy mezi obyvatelstvem, s cílem posoudit skutečnou situaci;

27.

domnívá se, že je mimořádně důležité zaměřit se na základní příčiny genderově podmíněného násilí, aby bylo možné násilí předcházet. K dosažení toho, aby byly v Evropské unii vymýceny veškeré formy genderově podmíněného násilí, je nutné provést institucionální a strukturální změny;

Prevence – opatření k dosažení okamžité změny

28.

připomíná, že města a regiony mohou v souvislosti s potíráním genderově podmíněného násilí navrhnout a zavést komplexní rámce, politiky a opatření, která budou zohledňovat genderové aspekty. V některých případech tak mohou učinit ve spolupráci se třetími stranami, například s organizacemi občanské společnosti a zejména s organizacemi zastupujícími ženy;

29.

vyzývá místní a regionální orgány, aby vzaly v potaz význam plánování urbanistického rozvoje a dopravního systému s cílem vytvořit bezpečný prostor, což může pomoci snížit počet genderově motivovaných napadení na ulicích, ve veřejných dopravních prostředcích a okolní infrastruktuře, ve školách, na pracovišti, na veřejných toaletách, v zařízeních pro distribuci vody a potravin, v parcích a na dalších veřejných místech;

30.

v této souvislosti vítá globální iniciativu OSN věnovanou ženám s názvem Bezpečná města a bezpečná veřejná prostranství pro ženy a dívky a vyzývá další města v EU, aby se k této iniciativě připojila a využila tento rámec;

31.

žádá všechny členy VR, aby se v rámci sítě EU pro prevenci genderově podmíněného násilí podělili o své případné osvědčené postupy, například co se týče zajištění bezpečnosti při slavnostních akcích ve městech, dostatečného osvětlení veřejných prostranství, možnosti nastoupit v nočních hodinách do veřejných dopravních prostředků i mimo vyznačené zastávky, náležitého označení východů z uzavřených prostor v dopravní síti atd. Požaduje, aby VR na svých internetových stránkách zřídil on-line platformu, na níž budou tyto postupy shromažďovány a prezentovány. Vyzývá členské státy a politické představitele EU, aby se seznámili s osvědčenými postupy používanými v praxi a zohlednili je při zavádění ambiciózních právních předpisů;

Vzdělávání – opatření k dosažení dlouhodobé změny ve společnosti

32.

zdůrazňuje, že trvalou změnu ve společnosti a genderovou rovnost lze podpořit prostřednictvím informačních a vzdělávacích kampaní k odstranění hlavních příčin genderově podmíněného násilí. Je tedy třeba se zaměřit především na nerovnosti a mocenskou dynamiku mezi gendery a genderové role a na šíření povědomí o otázce vyjádření souhlasu. V tomto ohledu hrají místní a regionální orgány a další územní aktéři (například různá sdružení a instituce poskytující vzdělávání a odbornou přípravu) stěžejní úlohu, protože mají na starosti kulturu a vzdělávání;

33.

připomíná, že podle většiny respondentů, kteří se zúčastnili veřejné konzultace Evropské komise v roce 2021 (9), plynou rozdíly v míře ochrany před sexuálním obtěžováním z toho, že veřejnost toto obtěžování nepovažuje za skutečný problém (66 %);

34.

oceňuje skutečnost, že Evropská komise dne 8. března 2023 zahájila kampaň s cílem vyvrátit genderové stereotypy. Klade si však otázku, do jaké míry se jí touto kampaní podařilo oslovit evropské občany v jejich vesnicích, městech a regionech. V této souvislosti Evropskou komisi žádá, aby jej v budoucnu zapojila do podobných iniciativ a aby zavedla cílenou kampaň zaměřenou na vymýcení genderově podmíněného násilí;

35.

je si vědom toho, že sice existuje poměrně velký počet informačních kampaní, které však ne vždy patřičně proniknou k cílovým skupinám a kladou příliš malý důraz na právo na ochranu před násilím (10). Požaduje tudíž, aby byly tyto kampaně uzpůsobeny těm, jimž jsou určeny – s cílem nejen informovat, ale také přispět ke změnám postojů, podle nichž je genderově podmíněné násilí normálním a přípustným jevem, a to na internetu i v reálném životě, a pomoci překonat problémy způsobené digitální propastí a rozdíly v digitální gramotnosti;

36.

domnívá se, že smyslem těchto kampaní by mělo být nejen zvýšit povědomí v řadách veřejnosti, ale také podnítit na politické úrovni vůli jednat a nalézt zdroje určené na předcházení všem formám genderově podmíněného násilí a jejich vymýcení. Některé druhy genderově podmíněného násilí (například mrzačení ženských pohlavních orgánů a zločiny ze cti) pramení z kulturních a náboženských zvyklostí, za jejichž nedílnou součást lze označit patriarchální postoje, genderové rozdíly a mužskou dominanci. Je nezbytné, aby v souvislosti s těmito kulturními a/nebo náboženskými přesvědčeními a praktikami došlo ke změnám;

37.

zdůrazňuje, že prevence násilí nespočívá pouze v zakročení v případě použití násilí, nýbrž v zajištění toho, aby k násilí vůbec nedocházelo. Pro účinnou prevenci násilí má zcela zásadní význam znalost genderových stereotypů, hegemonní maskulinity, názorů a zkušeností žen, nátlakové kontroly a genderově podmíněného násilí. Je důležité jasněji vyzdvihnout, že prevence násilí musí být zaměřena na muže a musí muže také zahrnovat a dále musí prosazovat genderovou rovnost a bojovat proti destruktivním normám maskulinity a stereotypním představám o genderu a sexualitě. Komplexní úsilí v oblasti prevence násilí musí být pro obce a regiony prioritou;

38.

domnívá se, že k tomu, aby mezi politiky zavládla vůle zcela vymýtit genderově podmíněné násilí, by výrazně přispělo vyváženější zastoupení mužů a žen v celé jejich rozmanitosti na politické scéně;

39.

zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, aby byly z veřejné sféry vymýceny psané i mluvené projevy a obsah, které propagují genderové stereotypy nebo ospravedlňují genderově podmíněné násilí a odůvodňují, omlouvají či podporují genderově podmíněné násilí nebo ubližování;

40.

je pevně přesvědčen o tom, že je důležité působit na děti a mladé lidi a snažit se změnit postoje a vyvrátit genderové stereotypy prostřednictvím vzdělávání. V této souvislosti vyzývá místní a regionální orgány, které mají příslušné pravomoci, aby zvážily zavedení kampaní a speciálních předmětů ve školách. Jako vzor může posloužit například region Brusel;

41.

vyzývá subjekty, které se podílejí na vzdělávacích a informačních kampaních upozorňujících na problematiku genderově podmíněného násilí, aby se veškerými možnými způsoby, mj. i prostřednictvím sociálních médií, snažily oslovit mladé lidi a popřípadě pro tyto kampaně získaly také známé osobnosti, jež jsou mezi mladými lidmi populární;

42.

domnívá se, že v zájmu prevence násilí by tyto kampaně měly být zaměřeny na to, aby pachatelům zabránily v domácím násilí. V rámci těchto kampaní je třeba usilovat o změnu destruktivních norem maskulinity, jež vedou k násilí a zneužívání, a přimět lidi k tomu, aby pokud se stanou očitými svědky násilí a zneužívání nebo se o těchto činech doslechnou, tyto činy nahlásili. Je mimořádně důležité položit důraz na to, že genderově podmíněné násilí není soukromou záležitostí, a informovat oběti násilí i potenciální pachatele o jejich právech a dostupných formách pomoci;

43.

je hluboce znepokojen tím, co mladým lidem zprostředkovává pornografický průmysl formou destruktivních norem maskulinity, brutálního sexuálního násilí a ponižování žen a dívek, a také tím, že se k pornografickému obsahu snadno mohou dostat nezletilé osoby. V zájmu potírání genderově podmíněného násilí je nezbytné zaručit dětem prostředí, v němž se nebude vyskytovat pornografie, a zabránit jejímu šíření;

44.

vyzývá k tomu, aby bylo zvyšování povědomí o genderově podmíněném násilí bráno jako účinný způsob, jak docílit rozsáhlejšího oznamování těchto případů. Z nedávných studií (11) totiž vyplývá, že iniciativy, jako je například hnutí #MeToo, pomáhají přesvědčit oběti, aby se odhodlaly promluvit;

45.

vítá informační kampaně, například kampaň #SafePlace4Women (12), jejímž prostřednictvím jsou veřejné orgány vybízeny k tomu, aby svá města a své regiony prohlásily za bezpečný prostor pro ženy. Žádá všechny členy VR, aby se v této věci angažovali a připojili se k této kampani nebo k podobným iniciativám;

Okamžité poskytnutí ochrany obětem: co dělat, když prevence a vzdělávání nezabírá

46.

zdůrazňuje, že je nutné posílit na všech úrovních správy přístup, v jehož rámci je věnována stěžejní pozornost obětem genderově podmíněného násilí a jejich právům. Dále pak zdůrazňuje, že je důležité, aby se dostalo komplexní odborné přípravy pracovníkům, kteří bývají jako první v kontaktu s oběťmi genderově podmíněného násilí – jde například o policisty, lékaře či sociální pracovníky. Účelem je zajistit, aby se oběti cítily v bezpečí a viděly, že jsou respektovány a chráněny, a zamezit další traumatizaci. VR upozorňuje, že místní a regionální orgány jsou nezřídka těmi prvními, kdo obětem tohoto násilí poskytuje potřebnou pomoc a zajišťuje, aby se jim v daném místě dostalo sociální, zdravotní a psychologické péče a také ochrany ze strany donucovacích orgánů;

47.

vyzývá členy VR, Evropskou síť regionálních a místních zastupitelů a mladé zvolené politiky, aby učinili ještě důraznější krok a připojili se k Evropské chartě pro rovnost mezi ženami a muži v místním životě (13), do níž se již zapojilo více než 2 000 nejrůznějších místních a regionálních orgánů z celé Evropy;

48.

připomíná, že podle 60 % účastníků veřejné konzultace, kterou uskutečnila Evropská komise v roce 2021 v souvislosti se směrnicí o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, je třeba zajistit, aby byly oběti lépe informovány o svých právech, službách, na které se mohou obrátit, a o krocích, které byly podniknuty na základě jejich stížností. Dále pak z této konzultace vyplynulo, že informace nejsou poskytovány s dostatečnou rychlostí (43 % respondentů), je těžké je najít (42 %) a jsou neucelené a rozptýlené v různých zdrojích (42 %). 41 % respondentů uvedlo, že informace o podpůrných službách nejsou vždy obětem poskytovány včas a v jazyce, jemuž rozumějí;

49.

poukazuje na studii (14), v níž Evropský parlament konstatoval, že v jednotlivých členských státech panuje odlišná míra informovanosti o podpůrných službách určených obětem genderově podmíněného násilí a domácího násilí a že nejméně o těchto službách vědí občané východoevropských zemí;

50.

vyzývá všechny regionální orgány, aby zavedly přístupné oznamovací systémy zaměřené na oběti násilí (může se jednat například o tísňové linky nebo důvěrné poradce), aby vytvořily vícejazyčné informační platformy a materiály (v elektronické i tištěné podobě), jejichž prostřednictvím se budou moci případné oběti násilí snadno a rychle informovat o svých právech a o dostupných formách ochrany a pomoci, a aby na celém území zajistily rovný přístup a stejný způsob řešení těchto případů. Skvělým příkladem jsou platformy, které již fungují v Bavorsku a Baskicku;

51.

vyzývá místní a regionální orgány, aby zvážily zavedení speciálního systému pomoci ženám a dětem, které se staly oběťmi trestných činů z nenávisti, například po vzoru systému existujícího v Toskánsku. V tomto regionu byla zřízena síť s názvem „Codice Rosa“, jejímž cílem je postarat se o oběti násilí a poskytnout jim péči a ochranu při zohlednění genderových aspektů a která propojuje všechna toskánská zdravotnická zařízení se státním zastupitelstvím, donucovacími orgány a příslušnými sdruženími. Obětem násilí se v rámci této sítě postupně dostává zdravotní péče, nouzového ubytování a také rad a instrukcí, jak se z tohoto násilí definitivně vymanit;

52.

poukazuje na to, že je nutné zavést intervenční programy určené těm, kdo spáchali trestný čin nebo se obávají, že by jej spáchat mohli, a to s cílem co nejvíce omezit riziko recidivy u násilných trestných činů páchaných na ženách. V této souvislosti zdůrazňuje, že je rovněž důležité, aby byly k dispozici přístupné zdroje v oblasti duševního zdraví a lidé tak mohli zkoumat a řešit problémy, které by u nich mohly vyvolat násilné jednání;

53.

v této souvislosti vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby investovaly do programů systematické včasné intervence, prevence a odborné přípravy zohledňující genderové aspekty, které budou určeny odborným pracovníkům přicházejícím do kontaktu s oběťmi násilí, zejména policistům a zdravotníkům, a zajistí, aby tito pracovníci na násilí pohlíželi z genderového hlediska a nebrali oznámené případy na lehkou váhu a naopak byli schopni rychle a správně v dané situaci reagovat;

54.

soudí, že je jednoznačně zapotřebí poskytovat odlišnou odbornou přípravu subjektům podílejícím se na prevenci, subjektům, jež mají na starosti péči, a subjektům odpovědným za realizaci opatřen;

55.

žádá členy VR, aby šli příkladem a snažili se zvýšit v rámci svých orgánů veřejné správy povědomí o genderové rovnosti a rozvíjet dovednosti zohledňující genderové aspekty;

56.

upozorňuje však na to, že je rovněž nutné zajistit genderovou vyváženost mezi účastníky těchto vzdělávacích kurzů, poněvadž u některých stávajících iniciativ se ukázalo, že se jich účastní převážně ženy;

57.

vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby se inspirovaly příkladem některých regionů, například Katalánska, a zřídily zvláštní policejní a soudní orgány, které se budou zabývat genderově podmíněným násilím;

Financování a šíření projektů zaměřených na boj proti genderově podmíněnému násilí

58.

vítá skutečnost, že byly na potírání genderově podmíněného násilí a násilí páchaného na dětech vyčleněny prostředky v rámci iniciativy Daphne, která je součástí programu Občané, rovnost, práva a hodnoty. Je nicméně toho názoru, že tyto prostředky nejsou ze zeměpisného hlediska rozděleny rovným způsobem a že zejména ve střední a východní Evropě chybí iniciativy, které by umožnily tyto prostředky EU využít (15);

59.

žádá Evropskou komisi, aby členy VR o programu Daphne lépe informovala, aby tak mohly místní a regionální orgány tyto prostředky využít a kromě toho s touto možností seznámit také další subjekty na místní úrovni;

60.

vyzývá Evropskou komisi, aby co nejdříve zřídila síť EU pro prevenci genderově podmíněného násilí a domácího násilí, do níž budou zapojeny i místní a regionální orgány a v jejímž rámci bude rovněž probíhat výměna osvědčených postupů ohledně iniciativ v oblasti prevence, vzdělávání a odborné přípravy a bude vypracována příručka týkající se finančních nástrojů EU, které jsou v tomto ohledu k dispozici;

61.

naléhavě žádá Evropskou komisi a členské státy, aby – pokud jde o víceletý finanční rámec a vnitrostátní rozpočty – uplatňovaly zásady genderového rozpočtování jakožto nástroj k posílení genderové rovnosti prostřednictvím rozpočtových opatření, který může pomoci odstranit genderové rozdíly, a aby vyčlenily dostatečné, dlouhodobé a udržitelné finanční a lidské zdroje na odpovídající prevenci a potírání všech forem genderově podmíněného násilí.

V Bruselu dne 29. listopadu 2023.

předseda Evropského výboru regionů

Vasco ALVES CORDEIRO

(1) Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (CETS č. 210, https://rm.coe.int/168008482e).

(2) http://fra.europa.eu/cs/publication/2014/violence-against-women-eu-wide-survey-main-results-report.

(3) WHO warns of surge of domestic violence in Europe (https://unric.org/en/who-warns-of-surge-of-domestic-violence-as-covid-19-cases-decrease-in-europe/) (Světová zdravotnická organizace upozorňuje na nárůst domácího násilí v Evropě).

(4) Ending gender-based violence (https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/policies/justice-and-fundamental-rights/gender-equality/gender-based-violence/ending-gender-based-violence_en) (Vymýcení genderově podmíněného násilí).

(5) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (COM(2022) 105 final).

(6) Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, A9-0234/2023 https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/A-9-2023-0234_CS.html).

(7) Gender-based violence: capturing accurate data (https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/wdn-20211004-1).europa.eu) (Genderově podmíněné násilí – shromáždění přesných údajů), Products Eurostat News, Eurostat.

(8) https://eige.europa.eu/sites/default/files/documents/mh0221655ena_002.pdf.

(9) Viz otevřená veřejná konzultace, kterou uskutečnila Evropská komise v roce 2021 v souvislosti s výše uvedeným návrhem COM(2022) 105 final.

(10) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí ((COM(2022) 105 final – 2022/0066 (COD)).

(11) The Silenced Women: What works in encouraging women to report cases of gender-based violence? (https://blogs.worldbank.org/developmenttalk/silenced-women-what-works-encouraging-women-report-cases-gender-based-violence) (Mlčení žen – jak pobídnout ženy, aby oznamovaly případy genderově podmíněného násilí?).

(12) https://pes.cor.europa.eu/sites/default/files/Resolution_Safe%20Place%20For%20Women%20EN.docx.

(13) Znění této charty – středisko pro sledování evropské charty (https://charter-equality.eu/the-charter/lobservatoire-europeen-en.html).

(14) Implementation of the Daphne programme and other funds aimed at fighting violence against women and girls (Provádění programu Daphne a dalších fondů zaměřených na potírání násilí páchaného na ženách a dívkách), Evropský parlament, 2019.

(15) Implementation of the Daphne programme and other funds aimed at fighting violence against women and girls (Provádění programu Daphne a dalších fondů zaměřených na potírání násilí páchaného na ženách a dívkách), Evropský parlament, 2019.