Zpravodajka:	Maria NIKOLOPOULOU
Spoluzpravodajka:	Antje GERSTEIN

Žádost o vypracování stanoviska	španělské předsednictví Rady, 14. 4. 2023
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	2. 10. 2023
Přijato na plenárním zasedání	25. 10. 2023
Plenární zasedání č.	582
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	172/2/2

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Zvláštní vydání zprávy OSN o pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje odhaluje znepokojivou skutečnost, že plnění mnohých cílů udržitelného rozvoje v polovině časového plánu v celosvětovém měřítku zaostává (1). Podle této zprávy předběžné hodnocení zhruba 140 cílů s údaji ukazuje, že pouze asi 12 % z nich je plněno podle plánu, téměř polovina z nich, i když vykazuje pokrok, za plánem mírně nebo výrazně zaostává a přibližně 30 % buď nezaznamenalo žádný posun, nebo kleslo pod výchozí úroveň z roku 2015.

1.2.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) opakuje, že přestože Komise považuje cíle udržitelného rozvoje za klíčovou součást politických směrů, EU potřebuje integrovanou, komplexní strategii s ambiciózními dlouhodobými cíli a plány, aby se urychlil pokrok v oblasti cílů udržitelného rozvoje na evropské i celosvětové úrovni. EU by se těmito cíli neměla zabývat jednotlivě, ale, ale v zájmu snížení složitosti svých politik a nástrojů pro udržitelný rozvoj by měla přijmout holistický přístup.

1.3.

EHSV zdůrazňuje, že Komise musí přijmout dlouhodobý politický závazek, který bude přesahovat její funkční období. Musí se zavázat k zapojení zúčastněných stran již v rané fázi přípravy a nastavení programu, zastoupení ostatních orgánů a institucí a zajištění dostatečných zdrojů na smysluplnou a inkluzivní účast organizací občanské společnosti. Cíle udržitelného rozvoje musí být dlouhodobým závazkem též na dobu po roce 2030.

1.4.

EHSV zdůrazňuje, že do plnění cílů udržitelného rozvoje je třeba zapojit občanskou společnost, veřejný a soukromý sektor, akademickou obec a organizace zastupující mládež a ženy. Vzhledem k tomu, že nedávné působení EHSV jako subjektu napomáhajícího zohledňování názorů organizací občanské společnosti v dobrovolném přezkumu EU mělo pozitivní výsledky, naléhavě žádáme Komisi, aby spolu s EHSV vytvořila prostor pro pravidelný a strukturovaný dialog občanské společnosti za účasti podniků, odborů a organizací občanské společnosti, které pracují v terénu.

1.5.

EHSV se domnívá, že dalšími klíčovými faktory urychlujícími plnění cílů udržitelného rozvoje jsou společenské přijetí prostřednictvím poměrného sdílení nákladů a přínosů transformace, proaktivní komunikační strategie proti agendě odporující Agendě 2030, další investice a sladění cílů udržitelného rozvoje s evropským semestrem, multilateralismus a budování silné diplomatické činnosti v oblasti cílů udržitelného rozvoje a Zelené dohody. Náklady této transformace by neměly být neúnosné pro podniky, pracovníky ani zbývající části společnosti.

2.   Aktuální stav podle Evropské komise

2.1.

Podle Evropské komise jsou cíle udržitelného rozvoje klíčovou součástí politických směrů předsedkyně von der Leyen a ročních pracovních plánů Evropské komise (2). Komise se při plnění cílů udržitelného rozvoje řídí přístupem založeným na mezirezortní spolupráci a upřednostňuje tyto cíle v právních předpisech, politice a financování EU (3), (4).

2.2.

V červenci 2023 předložila Evropská komise svůj první dobrovolný přezkum EU, v němž potvrdila závazek EU k provádění Agendy 2030 a zohlednila příspěvky občanské společnosti. Tento přezkum hodnotí pokrok EU při plnění cílů udržitelného rozvoje na vnitřní i vnější úrovni (5).

2.3.

Nejnovější vydání zprávy Eurostatu Sustainable development in the European Union – monitoring report on progress towards the SDGs in an EU context (Udržitelný rozvoj v Evropské unii – monitorovací zpráva o pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU, vydání 2023) zdůrazňuje pokrok, kterého EU dosáhla od roku 2015. Ačkoli ve většině oblastí byl pokrok mírný, v plnění tří konkrétních cílů bylo dosaženo významných pokroků (6). Nicméně od roku 2020 se tempo pokroku zpomalilo a v některých oblastech došlo dokonce k regresi, a to z důvodu mnoha krizí, včetně pandemie COVID-19, klimatické krize a války na Ukrajině. Zatímco dopady krize COVID-19 jsou v údajích již patrné, u války na Ukrajině lze analyzovat jen krátkodobé účinky. Celkově bylo dosaženo významného pokroku při plnění několika málo socioekonomických cílů a je třeba vyvinout větší úsilí k zajištění ochrany životního prostředí a udržitelného využívání zdrojů.

U cílů udržitelného rozvoje č. 13, 15 a 17 je třeba dosáhnout většího pokroku

2.4.

Pokud jde o klimatická opatření (cíl udržitelného rozvoje č. 13), odhaduje se, že se již podařilo snížit čisté emise skleníkových plynů o 30 %, avšak k dosažení ambiciózního cíle 55 % snížení do roku 2030 je zapotřebí většího úsilí než v minulých letech (7).

2.5.

Mírné zlepšení lze pozorovat v oblasti života na souši (cíl udržitelného rozvoje č. 15) a větší úsilí je třeba vyvinout ke zvrácení degradace půdy a úbytku biologické rozmanitosti. Je třeba důsledněji revidovat, zlepšit a inovovat výrobní procesy v EU a zaměřit spotřební návyky na skutečně udržitelná řešení na všech úrovních evropských a celosvětových dodavatelských řetězců.

2.6.

Pokrok v oblasti partnerství ke splnění cílů (cíl udržitelného rozvoje č. 17) byl mírně záporný, zlepšení bylo zaznamenáno pouze ve dvou oblastech: dovoz z rozvojových zemí a podíl domácností s vysokorychlostním internetem (8). Podle OECD (9) je podíl vyčleněný na oficiální rozvojovou pomoc (ORP) ve většině zemí EU nedostatečný a tyto země nepokročily směrem k cíli, jímž je věnovat do roku 2030 na oficiální rozvojovou pomoc 0,7 % HND (10).

2.7.

Podle zvláštní zprávy Evropského účetního dvora o cílech EU v oblasti klimatu a energetiky (11) existuje jen málo skutečností, které by nasvědčovaly tomu, že se ambiciózní cíle EU promítnou do dostatečných opatření k dosažení cílů pro rok 2030 v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu, balíčkem „Fit for 55“ a plánem REPowerEU.

Pokrok v plnění zbývajících cílů udržitelného rozvoje

2.8.

V EU bylo dosaženo značného pokroku při zajišťování důstojné práce a ekonomického růstu (cíl udržitelného rozvoje č. 8) (12). EU zaznamenala v roce 2022 rekordně vysokou míru zaměstnanosti (74,6 %) a je na dobré cestě k dosažení cíle pro rok 2030. Podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, byl v roce 2022 historicky nejnižší a cíl pro rok 2030 ve výši 9 % je na dosah. Investice v roce 2022 nadále výrazně rostly a dosáhly nejvyšší hodnoty 23,2 % HDP (13).

2.9.

Pokud jde o konec chudoby (cíl udržitelného rozvoje č. 1), EU zaznamenala v období do roku 2019 zlepšení ve všech rozměrech chudoby, což vedlo k tomu, že stále více lidí je schopno uspokojit své základní potřeby. Počínaje rokem 2020 je tempo snižování chudoby obecně příliš nízké a mezi členskými státy EU panují v míře chudoby značné rozdíly, přičemž chudobou a sociálním vyloučením trpí zejména děti a mládež (14).

2.10.

Pokrok v oblasti rovnosti mužů a žen (cíl udržitelného rozvoje č. 5) byl relativně pozitivní (15). Rozdíly v odměňování žen a mužů se zmenšily a ženy nadále zastávají stále více vedoucích pozic. Rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů se sice zmenšil, nicméně k dosažení cíle pro rok 2030 je zapotřebí výraznějšího pokroku. Naopak muži nadále zaostávají za ženami v dosahování terciárního vzdělání.

2.11.

EU dosáhla dobrého pokroku v oblasti snižování nerovností (cíl udržitelného rozvoje č. 10), poskytování kvalitního vzdělání (cíl udržitelného rozvoje č. 4), nastolení míru a spravedlnosti a zajištění silných institucí (cíl udržitelného rozvoje č. 16), podpory zdraví a kvalitního života (cíl udržitelného rozvoje č. 3) a rozvoje průmyslu, inovací a infrastruktury (cíl udržitelného rozvoje č. 9) (16). Pokrok v oblasti dosažení odpovědné spotřeby a výroby (cíl udržitelného rozvoje č. 12), udržitelných měst a obcí (cíl udržitelného rozvoje č. 11), života ve vodě (cíl udržitelného rozvoje č. 14), konce hladu (cíl udržitelného rozvoje č. 2) a pitné vody a kanalizace (cíl udržitelného rozvoje č. 6) (17) byl však mírný. Kromě toho, ačkoliv došlo k mírnému pokroku v oblasti dostupných a čistých energií (cíl udržitelného rozvoje č. 7), nedávné údaje nezohledňují důsledky války na Ukrajině v souvislosti s energetikou, jak je uvedeno v dokumentu Evropský semestr 2023 – Jarní balíček (18).

Dopady mezinárodních vedlejších účinků

2.12.

EU rovněž dosáhla pokroku ve vytváření pozitivních vedlejších účinků, pokud jde o hrubou přidanou hodnotu, a současně snížila svůj čistý dovoz surovin (19).

2.13.

Pokud jde o budoucí politiky, musí být EU opatrná, aby její politické přístupy nevytvářely nové negativní mezinárodní vedlejší účinky spojené s její spotřebou (ať už jde o energii, emise, suroviny, potraviny nebo spotřební zboží atd.).

3.   Aktuální stav podle organizací občanské společnosti

3.1.

Skutečnost, že organizace občanské společnosti přicházejí s kritičtějším obrazem, není překvapivá – je to především proto, že tyto zprávy zahrnují i neoficiální údaje ze spolehlivých zdrojů, jako je organizace Transparency International, sledují širší škálu ukazatelů a více zohledňují dopad EU na ostatní země.

3.2.

V této souvislosti EHSV konstatuje, že podle organizací občanské společnosti je po třech letech po sobě jdoucích krizí dosažení cílů udržitelného rozvoje vážně ohroženo. Nejnovější zpráva o udržitelném rozvoji (20) a zpráva generálního tajemníka OSN poukazují na komplikace, které tyto krize způsobily v oblasti cílů udržitelného rozvoje a lidského rozvoje na celém světě. V kontextu rostoucího geopolitického napětí a oslabeného multilateralismu je však zásadní uznat obrovskou hodnotu cílů udržitelného rozvoje a Agendy 2030 coby nejkomplexnějšího, nejambicióznějšího a nejuniverzálnějšího plánu pro udržitelnou socioekonomickou prosperitu v mezích planety. Nerealizování zásad cílů udržitelného rozvoje by mohlo vést k dalším krizím, a proto je ještě důležitější, aby Evropská unie zdvojnásobila své úsilí a využila cíle udržitelného rozvoje jako kompas pro zvýšení vnitřních ambicí a posílení dialogu a spolupráce navenek.

3.3.

Několik zpráv v poslední době zdokumentovalo nedostatečné výsledky v oblasti udržitelného rozvoje na celém světě a v Evropě v celosvětovém měřítku. Zvláštní vydání zprávy OSN o pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje znepokojivě odhaluje, že plnění mnohých cílů udržitelného rozvoje v polovině časového plánu v celosvětovém měřítku zaostává (21). Podle této zprávy předběžné hodnocení zhruba 140 cílů s údaji ukazuje, že pouze asi 12 % z nich je plněno podle plánu, téměř polovina z nich, i když vykazuje pokrok, za plánem mírně nebo výrazně zaostává a přibližně 30 % buď nezaznamenalo žádný posun, nebo kleslo pod výchozí úroveň z roku 2015.

3.4.

Zprávy občanské společnosti založené na dostupných údajích o vývoji ukazují, že EU nebyla na dobré cestě k dosažení všech cílů udržitelného rozvoje dokonce již před pandemií. Tento pokrok, třebaže ne správným tempem, se od roku 2020 zastavil úplně (22). V současné době je EU na dobré cestě k dosažení přibližně 66 % cílů udržitelného rozvoje uvedených ve zprávě o udržitelném rozvoji Evropy (23), ale u 20 % ukazatelů došlo jen k omezenému pokroku a u 13 % k regresi. EU čelí značným výzvám v oblastech, jako je odpovědná spotřeba a výroba, udržitelné potravinové systémy, opatření v oblasti klimatu a zdraví suchozemských i mořských ekosystémů (cíle udržitelného rozvoje č. 2 a 12–15). U cíle udržitelného rozvoje č. 9 (průmysl, inovace a infrastruktura) jsou navíc patrné rozdíly ve výkonnosti jednotlivých zemí.

3.5.

Kromě toho se v posledních dvou letech v několika členských státech zvýšily nerovnosti v rámci země, jak ukazuje nedostatečný pokrok v mnoha rozměrech indexu „nikoho neopomíjet“ na úrovni EU (24). Dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 17 (partnerství ke splnění cílů) v Evropě je náročné, zčásti i proto, že pouze čtyři členské státy EU splňují cíl věnovat 0,7 % svého hrubého národního důchodu na oficiální rozvojovou pomoc.

3.6.

Organizace občanské společnosti rovněž zjistily, že některé politiky a nástroje EU, jako je Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv (25) a Zelená dohoda pro Evropu (26), nejsou s cíli udržitelného rozvoje dostatečně sladěny (27). Znovu také upozorňují na nedostatečné zapojení subjektů občanské společnosti do monitorování a plnění cílů udržitelného rozvoje v EU.

4.   Budoucí politiky: klíčové faktory pro dosažení cílů udržitelného rozvoje

4.1.

EHSV je znepokojen roztříštěným přístupem právních předpisů EU k plnění cílů udržitelného rozvoje. Místo toho EU a členské státy potřebují integrovanou a komplexní strategii k dosažení cílů udržitelného rozvoje na evropské i celosvětové úrovni. V zájmu zjednodušení politik udržitelného rozvoje a účinného zapojení občanů a vědců EHSV vyzývá k přijetí zastřešující strategie (28) s celostním přístupem namísto rozdělování cílů a jejich samostatného řešení.

4.2.

Jsou zapotřebí cíle, harmonogramy a plány, které by objasnily, jak EU hodlá dosáhnout 17 cílů udržitelného rozvoje. Tato strategie by se mohla opírat o operativnější přístup, jako je šest transformací (29), který člení všechny cíle udržitelného rozvoje do šesti hloubkových transformací. Každá transformace je navázána na veřejnou správu a popisuje zásadní změny sociální, hospodářské, politické a technické struktury, vycházející ze zásady oběhovosti a zásady „zajistit, aby nikdo nebyl opomenut“. Tento rámec byl přizpůsoben evropskému kontextu (30) tak, aby vznikl funkční a sdělný narativ a bylo možno stavět na synergiích a řešit kompromisy napříč cíli a úkoly. Podle EHSV zasluhuje tento zajímavý přístup bližší pozornost a mohl by posloužit jako východisko k plnění cílů udržitelného rozvoje v praxi. Klíčové je též pravidelně plán aktualizovat a cíle zachovat jako trvalé i po roce 2030.

4.3.

K udržitelnějšímu a zároveň lepšímu životnímu stylu občanů, který dále podpoří cíle udržitelného rozvoje, mohou přispět i další politiky, které na první pohled s cíli udržitelného rozvoje přímo nesouvisejí. Například politiky v oblasti časových harmonogramů, organizace pracovní doby, volného času a dalších časových aspektů v životě člověka, nebo např. městské plánování by mohly zlepšit školní a pracovní výsledky, sladit rodinný a pracovní život, vytvořit více inteligentních měst s odpovídajícími systémy veřejné dopravy atd. I když je tyto politiky třeba rozvíjet a realizovat na úrovni regionů a států, musí nicméně splňovat i cíle politiky EU. Zvláštní pozornost je nutno věnovat snížení územních rozdílů mezi městy a venkovem, aby nedocházelo k vylidňování a opouštění venkovských oblastí.

4.4.

Kromě toho by se měly využívat i praktiky a postupy veřejné správy, zejména zadávání veřejných zakázek, a hodnocení dopadů regulace, aby se předešlo nezamýšleným důsledkům domácích politik. Cíle založené na spotřebě, opatření v oblasti stravování a energetické účinnosti a inovace mohou pomoci omezit vedlejší účinky v dodavatelských řetězcích v oblasti potravin, minerálů i v dalších oblastech. Takový balíček politik by měl být podpořen jasnou komunikační strategií, v případě potřeby mechanismy prosazování a komplexními systémy údajů na úrovni EU, jednotlivých států, odvětví a podniků.

4.5.

Chceme-li dosáhnout cílů udržitelného rozvoje, musíme je lokalizovat. Klíčem k úspěchu budou místní a regionální subjekty, které se zavážou k zapracování cílů udržitelného rozvoje do svých politik. Tuto lokalizaci je nutno podpořit účinnými řídicími prvky na různých úrovních. Vedle zařazení cílů udržitelného rozvoje do plánů místního rozvoje by měly být zavedeny pobídky, které by motivovaly veřejné i soukromé zúčastněné strany ke spolupráci, inovacím a společnému hledání řešení napříč odvětvími.

Systematické sledování dialogu a vytvoření spolehlivé databáze

4.6.

Ústředním bodem při tvorbě evropské politiky by měla být silná partnerství mnoha zúčastněných stran a vědecky podložené postupy. Naslouchání podnikům, odborům a organizacím občanské společnosti, které pracují v terénu a mají jasný přehled o hospodářství a sociálních potřebách, a zohledňování jejich myšlenek a připomínek tento proces urychlí a předejde úskalím při provádění nových politik.

4.7.

Během přípravy dobrovolného přezkumu EU sehrál EHSV klíčovou úlohu při shromažďování názorů organizací občanské společnosti, které byly následně zahrnuty do konečného dokumentu. Vzhledem k úspěšné spolupráci na tomto úkolu EHSV naléhavé žádá Komisi, aby spolu s EHSV vytvořila prostor pro strukturované zapojení občanské společnosti do plnění cílů udržitelného rozvoje. Za tímto účelem je důležité zajistit dlouhodobý politický závazek Komise, který musí přesahovat toto funkční období, zapojit zúčastněné strany do přípravy a stanovení agendy již v rané fázi, zajistit zastoupení dalších institucí a mít k dispozici dostatečné zdroje, aby byla zaručena smysluplná a inkluzivní účast organizací občanské společnosti. Bylo by rovněž užitečné nastolit spolupráci s hlavními skupinami a dalšími zúčastněnými stranami a jejich regionálními koordinátory s cílem zprostředkovat jejich postoje EU a OSN a více jejich požadavky zviditelnit (31).

4.8.

S odkazem na 39. návrh ze závěrečné zprávy Konference o budoucnosti Evropy nabízí EHSV svou jedinečnou úlohu v rámci institucionální struktury EU s cílem umožnit a moderovat panelové diskuse občanů, které by se týkaly lepšího dosažení cílů udržitelného rozvoje. EHSV je přesvědčen, že poradní demokratické procesy mohou zlepšit politiky a posílit hospodářskou a sociální soudržnost, zejména v tak náročném přechodném období. Pro dosažení cílů udržitelného rozvoje jsou klíčoví mladí lidé a vzdělávání, neboť na mladé lidi budou mít současná rozhodnutí největší dopad a jsou to oni, kteří mají stále větší obavy o budoucnost.

4.9.

Při prosazování udržitelného rozvoje mají prvořadou úlohu organizace zastupující mládež a ženy, které by měly mít možnost promítnout cíle udržitelného rozvoje do celostátních, regionálních a místních politik. EU by měla zvýšit vliv evropské mládeže a žen na politiku v oblasti cílů udržitelného rozvoje a rozhodování o nich na všech úrovních. Využít může dobré příklady zapojení mládeže, jako je vyslání delegáta mládeže za EHSV na COP nebo jako jsou kulaté stoly EU o udržitelnosti.

4.10.

Dobrá tvorba politik se vyvíjí na základě spolehlivých údajů: v evropském kontextu je klíčové sledování a hodnocení pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje, a to i s ohledem na vnější vztahy s partnerskými zeměmi mimo EU. EHSV vyzývá Eurostat, aby do své databáze týkající se cílů udržitelného rozvoje systematicky začleňoval údaje o výkonnosti z evropského semestru, aby bylo možné lépe posuzovat plnění cílů udržitelného rozvoje v rámci Evropské unie. Eurostat musí zůstat oficiálním zdrojem údajů, ale musí se také zlepšit a zvážit inovativnější přístup k ukazatelům. Kromě toho existují organizace občanské společnosti, které mají velmi specifické a velmi cenné údaje, jež by měli tvůrci politik v příslušných případech zohledňovat.

4.11.

EHSV je překvapen, že analýza Komise vychází z údajů do roku 2019, zvláště co se týče cíle udržitelného rozvoje č. 1 na téma chudoby. Následkem četných krizí od té doby, tj. pandemie COVID-19, zvýšení úrokových sazeb, vysoké inflace a cen energie a dalších dopadů spojených s ruskou invazí na Ukrajinu se situace mnoha rodin zhoršila. Pokud jde o dětskou chudobu a chudobu mladých lidí, v roce 2021 bylo v EU odhadem 24,4 % dětí (mladších 18 let) ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, proti 21,1 % u dospělých (18 a více let) (32). Z nejnovějších údajů vyplývá, že ohroženo chudobou bylo v roce 2021 20 % mladých lidí ve věku 15–29 let, zatímco celková míra ohrožení chudobou v populaci jako celku dosahovala v EU 17 % (33). Kromě toho hladovělo podle FAO v roce 2022 o 122 milionů lidí více než v roce 2019 a nedostatek potravin v Evropě se prohloubil (34).

Podpora dalších investic do lidí a infrastruktury

4.12.

Cíle udržitelného rozvoje jsou z velké části programem investic do lidského kapitálu (zdraví, vzdělávání, sociální ochrana) a fyzické infrastruktury (elektrifikace, čistá energie, digitální infrastruktura). Z tohoto důvodu potřebuje EU extenzivní přístup, který nasměruje toky veřejných a soukromých investic do plnění cílů udržitelného rozvoje. To vyžaduje soudržné a lepší plánování, regulaci, podávání zpráv a dohled na úrovni jednotlivých států. Také v této souvislosti by sladění semestru s cíli udržitelného rozvoje mohlo být účinným způsobem, jak podpořit nový hospodářský model, který by byl udržitelný a inkluzivní (35).

4.13.

Společenské přijetí cílů udržitelného rozvoje lze zvýšit také zdůrazněním vnitřní vazby mezi politikami udržitelného rozvoje a dobrými životními podmínkami, zdravou ekonomikou, právním státem a základními právy, tj. pilíři dlouhodobého blahobytu společnosti. Je důležité jasně informovat o tom, jak dosažení cílů udržitelného rozvoje pozitivně ovlivní různé skupiny společnosti. Zejména je důležité ukázat, jak cíle udržitelného rozvoje vytvářejí hodnotu pro podniky, například generování příjmů prostřednictvím diferenciace trhu, vyvolání zájmu investorů a zvýšení odolnosti dodavatelského řetězce (36).

4.14.

Zvýšení společenského přijetí cílů udržitelného rozvoje může napomoci vysvětlení jejich významu jednoduchým způsobem a zdůraznění jejich přínosů. Pochopení významu cílů udržitelného rozvoje začíná formálním vzděláváním nebo informálním učením (37). Je třeba odpovídajícím způsobem reagovat na falešné zprávy týkající se negativních dopadů Agendy 2030. Vzhledem k tomu, že zkreslenou rétoriku o negativních dopadech udržitelného rozvoje si osvojila některá populistická hnutí šířící konspirační teorie, avšak zejména krajně pravicové politické strany, je nanejvýš důležité přijmout s ohledem na nadcházející evropské volby proaktivní a na faktech založenou komunikační strategii.

4.15.

Dalším prvkem, který napomůže tomu, aby se cíle udržitelného rozvoje staly společensky přijatelnými, je, aby lidé viděli, že nejen náklady, ale i přínosy přechodu k ekologičtějšímu, spravedlivějšímu a prosperujícímu světu jsou rovnoměrně rozděleny. Aby si členské státy a EU v tomto smyslu získaly důvěru lidí, musí navíc prokázat svou schopnost zaručit, že takového rozdělení bude skutečně dosaženo. Náklady této transformace by neměly být neúnosné pro podniky, pracovníky ani zbývající části společnosti.

Vnější pohled: multilateralismus a zelená diplomacie

4.16.

EU sehrála důležitou úlohu při přípravě přijetí cílů udržitelného rozvoje a nyní by měla hrát vedoucí úlohu při prosazování výraznějšího globálního závazku v oblasti těchto cílů. EU by měla stát v čele diplomatické činnosti v oblasti cílů udržitelného rozvoje a Zelené dohody na summitu o cílech udržitelného rozvoje v roce 2023, na konferenci COP28 a na summitu o budoucnosti v roce 2024.

4.17.

Vzhledem k tomu, že země s nízkými a středními příjmy čelí velkým problémům s fiskálním prostorem a nemají přístup k mezinárodnímu kapitálu, aby mohly investovat do Agendy 2030, měla by EU realizovat a posílit závazky přijaté na konferenci COP27 a summitu G20 na Bali a podpořit výzvu generálního tajemníka OSN, aby byl vytvořen stimul pro cíle udržitelného rozvoje, v jehož rámci by se rozdělilo břemeno financování adaptace na změnu klimatu a nákladů na ztráty a škody mezi země, které za ně nesou největší odpovědnost. Kromě masivního navýšení financování cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím zvýšení úvěrové kapacity mezinárodních rozvojových bank by EU měla usilovat o zásadní reformu celosvětové finanční struktury a mezinárodních institucí včetně OSN, Světové banky a MMF. Odvážnými kroky k posílení mezinárodního financování cílů udržitelného rozvoje a systémů OSN může EU získat další země pro své hodnoty zaměřené na lidskou důstojnost, svobodu, demokracii a právní stát.

4.18.

EHSV dále vyzývá k zintenzivnění úsilí o dosažení cíle, jímž je věnovat 0,7 % hrubého národního produktu na oficiální rozvojovou pomoc v zájmu podpory udržitelného hospodářského rozvoje a blahobytu rozvojových zemí, tak aby tohoto cíle mohlo být dosaženo co nejdříve, nejpozději však do roku 2030. To se týká jak finančních prostředků EU, tak finančních prostředků členských států.

Minimalizace negativních mezinárodních vedlejších účinků

4.19.

Spotřeba EU je spojena s významnými negativními environmentálními a sociálními vedlejšími účinky ve světě. EU v poslední době zvýšila své úsilí o monitorování a omezování negativních mezinárodních vedlejších účinků v podobě neudržitelných dodavatelských řetězců, zejména spoluprací s partnerskými zeměmi v oblasti cest transformace. Důležité jsou silné dvoustranné obchodní dohody, které by byly v nejlepším zájmu EU a třetích zemí a obsahovaly reciproční doložky týkající se cílů udržitelného rozvoje, a to nejen proto, aby se zabránilo vedlejším účinkům a pomohlo jiným zemím zvýšit jejich standardy, ale také jako způsob, jak být spravedlivý vůči podnikům a odvětvím v EU, zejména vůči primárnímu sektoru, které se snaží dosáhnout cílů udržitelného rozvoje a investují do jejich plnění finanční prostředky.

4.20.

Za účinnou příležitost k urychlení procesu dosažení cílů Agendy 2030 je třeba považovat současné legislativní akty v EU, které jsou již projednávány. Návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (38), návrh na zákaz produktů pocházejících z nucené práce (39) a plnění doporučení uvedených ve sdělení o důstojné práci na celém světě (40) mohou přispět k dosažení cílů udržitelného rozvoje č. 12 a 8. Pozitivní vliv na dosažení cílů udržitelného rozvoje a omezení negativních vedlejších účinků budou mít dále i nařízení o obalech a obalových odpadech a směrnice o energetické účinnosti. Závěrem se EHSV domnívá, že EU musí při plnění cílů udržitelného rozvoje Agendy 2030 sehrát spolu s globálními partnery vedoucí úlohu. EU by měla pokračovat ve své práci na celosvětové úrovni a usilovat o neustálé zlepšování podpůrných dohod, jako jsou obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv.

---

(1)  Organizace spojených národů, Hospodářská a sociální rada (květen 2023), Special edition: progress towards the Sustainable Development Goals Report of the Secretary-General (Zvláštní vydání: pokrok při plnění cílů udržitelného rozvoje. Zpráva generálního tajemníka), New York, USA.

(2)  Evropská komise, 2023, Holistický přístup EU k udržitelnému rozvoji.

(3)  Evropská komise, 2023, Dobrovolný přezkum provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

(4)  SWD(2020) 400 final: Delivering on the UN’s Sustainable Development Goals – A comprehensive approach (Plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje – komplexní přístup).

(5)  Evropská komise, 2023, Dobrovolný přezkum provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

(6)  Eurostat, 2023.Sustainable development in the European Union – monitoring report on progress towards the SDGs in an EU context, 2023 edition (Udržitelný rozvoj v Evropské unii – monitorovací zpráva o pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU, vydání 2023).

(7)  Eurostat, 2023.Sustainable development in the European Union – monitoring report on progress towards the SDGs in an EU context, 2023 edition (Udržitelný rozvoj v Evropské unii – monitorovací zpráva o pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU, vydání 2023).

(8)  Eurostat, 2023.Sustainable development in the European Union – monitoring report on progress towards the SDGs in an EU context, 2023 edition (Udržitelný rozvoj v Evropské unii – monitorovací zpráva o pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU, vydání 2023).

(9)  https://data.oecd.org/oda/net-oda.htm.

(10)  Eurostat, 2023.Sustainable development in the European Union – monitoring report on progress towards the SDGs in an EU context, 2023 edition (Udržitelný rozvoj v Evropské unii – monitorovací zpráva o pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU, vydání 2023).

(11)  Zvláštní zpráva 18/2023 – Cíle EU v oblasti klimatu a energetiky – Cíle pro rok 2020 byly splněny, avšak pouze málo skutečností nasvědčuje tomu, že opatření k dosažení cílů pro rok 2030 budou dostatečná.

(12)  Eurostat, 2023.Sustainable development in the European Union – monitoring report on progress towards the SDGs in an EU context, 2023 edition (Udržitelný rozvoj v Evropské unii – monitorovací zpráva o pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU, vydání 2023).

(13)  Eurostat, 2023.Sustainable development in the European Union – monitoring report on progress towards the SDGs in an EU context, 2023 edition (Udržitelný rozvoj v Evropské unii – monitorovací zpráva o pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU, vydání 2023).

(14)  Eurostat, 2023.Sustainable development in the European Union – monitoring report on progress towards the SDGs in an EU context, 2023 edition (Udržitelný rozvoj v Evropské unii – monitorovací zpráva o pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU, vydání 2023).

(15)  Eurostat, 2023.Sustainable development in the European Union – monitoring report on progress towards the SDGs in an EU context, 2023 edition (Udržitelný rozvoj v Evropské unii – monitorovací zpráva o pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU, vydání 2023).

(16)  Eurostat, 2023.Sustainable development in the European Union – monitoring report on progress towards the SDGs in an EU context, 2023 edition (Udržitelný rozvoj v Evropské unii – monitorovací zpráva o pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU, vydání 2023)..

(17)  Eurostat, 2023.Sustainable development in the European Union – monitoring report on progress towards the SDGs in an EU context, 2023 edition (Udržitelný rozvoj v Evropské unii – monitorovací zpráva o pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU, vydání 2023)..

(18)  Evropská komise, 2023, Jarní balíček evropského semestru 2023.

(19)  Eurostat, 2023.Sustainable development in the European Union – monitoring report on progress towards the SDGs in an EU context, 2023 edition (Udržitelný rozvoj v Evropské unii – monitorovací zpráva o pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU, vydání 2023).

(20)  Sachs, J., Lafortune, G., Kroll, C., Fuller, G., Woelm, F., Sustainable Development Report 2022: From Crisis to Sustainable Development: The SDGs as Roadmap to 2030 and Beyond (Zpráva o udržitelném rozvoji za rok 2022: Od krizí k udržitelnému rozvoji: Cíle udržitelného rozvoje jako plán do roku 2030 a dále), Cambridge University Press: Cambridge, Spojené království, 2022.

(21)  Organizace spojených národů, Hospodářská a sociální rada (květen 2023), Special edition: progress towards the Sustainable Development Goals Report of the Secretary-General (Zvláštní vydání: pokrok při plnění cílů udržitelného rozvoje. Zpráva generálního tajemníka), New York, USA.

(22)  Lafortune, G., Fuller, G., Bermont Diaz, L., Kloke-Lesch, A., Koundouri, P., Riccaboni, A. (2022), Achieving the SDGs: Europe's Compass in a Multipolar World. Europe Sustainable Development Report 2022 (Dosažení cílů udržitelného rozvoje: evropský kompas v multipolárním světě. Zpráva o udržitelném rozvoji v Evropě za rok 2022), SDSN a SDSN Europe, Paříž, Francie.

(23)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Vhodnější ukazatele k hodnocení cílů udržitelného rozvoje – příspěvek občanské společnosti (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 14).

(24)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Vhodnější ukazatele k hodnocení cílů udržitelného rozvoje – příspěvek občanské společnosti (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 14).

(25)  Mezinárodní konfederace odborových svazů (ITUC) 2023. Halfway to 2030: A trade union take on the EU and the SDGs (Na půli cesty k roku 2030: pohled odborů na EU a cíle udržitelného rozvoje). https://www.ituc-csi.org/halfway-to-2030-a-trade-union-take-on-the-eu-and-the-sdgs?lang=en.

(26)  Koundouri, P. a kol. (2022). Financing the Joint Implementation of the SDGs and the European Green Deal. 2nd report of the SDSN Senior Working Group on the European Green Deal (Financování společného provádění cílů udržitelného rozvoje a Zelené dohody pro Evropu. Druhá zpráva vyšší pracovní skupiny SDSN pro Zelenou dohodu pro Evropu). SDSN Europe.

(27)  SDG Watch Europe (2023). How far is Europe from achieving the SDGs? Civil Society Spotlight Report (Jak daleko má Evropa k dosažení cílů udržitelného rozvoje? Zpráva zaměřená na občanskou společnost). https://sdgwatcheurope.org/imagining-europe-beyond-growth/.

(28)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Vhodnější ukazatele k hodnocení cílů udržitelného rozvoje – příspěvek občanské společnosti (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 14).

(29)  https://resources.unsdsn.org/six-transformations-to-achieve-the-sustainable-development-goals-sdgs.

(30)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Vhodnější ukazatele k hodnocení cílů udržitelného rozvoje – příspěvek občanské společnosti (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 14).

(31)  Viz také Posílení multilateralismu a základních mezinárodních zásad pro zajištění řádu založeného na pravidlech v rychle se měnícím světě – Význam příspěvku občanské společnosti k systému OSN.

(32)  https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/ddn-20221027-2.

(33)  https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/ILC_LI02__custom_5706066/default/table?lang=en.

(34)  https://www.fao.org/3/cc3017en/online/state-food-security-and-nutrition-2023/food-security-nutrition-indicators.html.

(35)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k doporučení EHSV ohledně důkladné reformy evropského semestru (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 228, 29.6.2023, s. 1).

(36)  UNDP (není k dispozici). SDG Accelerator. Business and the SDGs (Urychlení v oblasti cílů udržitelného rozvoje. Podnikání a cíle udržitelného rozvoje). https://www.undp.org/sdg-accelerator/business-and-sdgs.

(37)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Posílení postavení mladých lidí s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje prostřednictvím vzdělávání (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 100, 16.3.2023, s. 38).

(38)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Povinnost náležité péče (průzkumné stanovisko) (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 136), Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 (COM(2022) 71 final) (Úř. věst. C 443, 22.11.2022, s. 81).

(39)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru Zákaz produktů pocházejících z nucené práce na trhu Unie (COM(2022) 453 final) (Úř. věst. C 140, 21.4.2023, s. 75).

(40)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Důstojná práce na celém světě (COM(2022) 66 final) (Úř. věst. C 486, 21.12.2022, s. 149).