European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Série C


C/2024/508

23.1.2024

P9_TA(2023)0243

Složení Evropského parlamentu

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. června 2023 o složení Evropského parlamentu (2021/2229(INL) – 2023/0900(NLE))

(C/2024/508)

Evropský parlament,

s ohledem na čl. 14 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii,

s ohledem na čl. 106a odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

s ohledem na rozhodnutí Evropské rady (EU) 2018/937 ze dne 28. června 2018, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2018 o složení Evropského parlamentu (2),

s ohledem na legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 o návrhu nařízení Rady o volbě poslanců Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, kterým se ruší rozhodnutí Rady (76/787/ESUO, EHS, Euratom) a Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách připojený k tomuto rozhodnutí (3) („legislativní usnesení ze dne 3. května 2022 o reformě evropského volebního práva“),

s ohledem na Kodex osvědčených postupů ve volebních záležitostech Benátské komise Rady Evropy,

s ohledem na články 46, 54 a 90 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A9-0214/2023),

A.

vzhledem k tomu, že složení Evropského parlamentu musí být v souladu s kritérii stanovenými v čl. 14 odst. 2 prvním pododstavci Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), tj. počet zástupců občanů Unie nesmí překročit sedm set padesát, nepočítaje předsedu, zastoupení občanů je zajištěno poměrným sestupným způsobem, je stanovena minimální hranice šesti členů na členský stát a žádnému členskému státu nesmí být přiděleno více než devadesát šest míst;

B.

vzhledem k tomu, že Parlament má právo podnětu, pokud jde o jeho složení Evropského parlamentu;

C.

vzhledem k tomu, že čl. 14 odst. 2 Smlouvy o EU stanoví, že Evropský parlament se skládá ze zástupců občanů Unie;

D.

vzhledem k tomu, že článek 10 Smlouvy o EU mimo jiné stanoví, že fungování Unie je založeno na zastupitelské demokracii a že občané jsou na úrovni Unie přímo zastoupeni v Evropském parlamentu;

E.

vzhledem k tomu, že legislativní usnesení Parlamentu ze dne 3. května 2022 o reformě evropského volebního práva navrhuje zřízení celounijního volebního obvodu;

F.

vzhledem k tomu, že má-li být takový případný celounijní volební obvod zřízen, je nutné změnit Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách;

G.

vzhledem k tomu, že počet míst v případném celounijním volebním obvodu se stanoví rozhodnutím Evropské rady o složení Evropského parlamentu přijímaným na základě čl. 14 odst. 2 Smlouvy o EU, zatímco ustanovení nezbytná pro jeho zřízení vycházejí z čl. 223 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

H.

vzhledem k tomu, že rozdělení míst mezi členské státy ve stávajícím volebním období a minulých volebních obdobích nebylo výsledkem permanentního systému výpočtu, ale politických jednání; vzhledem k tomu, že stávající metoda přidělování míst členským státům není tudíž automaticky v souladu se zásadou sestupné poměrnosti; vzhledem k tomu, že permanentní mechanismus výpočtu, který by odrážel počet obyvatel v členských státech Unie, by v budoucnu zajistil dodržování této zásady;

I.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí Evropské rady o složení Evropského parlamentu musí být k dispozici v dostatečném předstihu před konáním voleb do Evropského parlamentu na volební období 2024–2029, aby členské státy mohly přijmout nezbytná právní ustanovení pro jejich uspořádání;

1.

konstatuje, že současné rozdělení míst v Evropském parlamentu, jak je stanoveno rozhodnutím (EU) 2018/937, se vztahuje na volební období 2019–2024; zdůrazňuje proto, že je nezbytné neprodleně přijmout nové rozhodnutí o složení Evropského parlamentu na volební období 2024–2029;

2.

konstatuje, že několik členských států má za to, že při rozhodování o rozdělení míst v Evropském parlamentu je třeba zohlednit hlasovací systém v Radě;

3.

poukazuje na to, že v souladu s jeho návrhem nařízení Rady, který je přílohou k tomuto legislativnímu usnesení ze dne 3. května 2022 o reformě evropského volebního práva, bude reálně vytvořeno 28 dalších míst pro poslance zvolené v celounijním volebním obvodu až po volbách, které se budou konat po vstupu v platnost revidovaného evropského volebního práva a nezbytných ustanovení o celounijním volebním obvodu;

4.

důrazně podtrhuje, že v budoucnu bude zapotřebí permanentní systém založený na jasném matematickém vzorci, kterým by místa v Evropském parlamentu byla přidělována objektivním, spravedlivým, trvalým a transparentním způsobem, přičemž by byla dodržena zásada sestupné poměrnosti ve smyslu článku 1 rozhodnutí (EU) 2018/937; domnívá se, že navrhnout takový permanentní systém je pro Parlament v této fázi politicky nerealistické, jelikož takový systém vyžaduje další jednání a měl by být zaveden s dostatečným předstihem před volbami do Evropského parlamentu; vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti, aby se v tomto volebním období vrátil k práci na takovém permanentním systému a aby rovněž přezkoumal možnost zapojit do této práce Eurostat;

5.

domnívá se, že jakékoli další zpoždění v práci Rady na změně evropského volebního práva by bylo v rozporu se zásadou loajální spolupráce, která je zakotvena v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU, neboť rozhodnutí Rady bude mít pravděpodobně dopad na volby do Evropského parlamentu a může mít dopad na jeho složení;

6.

zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby Evropská rada rozhodnutí o složení Evropského parlamentu přijala, a členské státy tak mohly včas přijmout nezbytná vnitrostátní ustanovení, která jim umožní uspořádat volby do Evropského parlamentu na volební období 2024–2029; podtrhuje, že Parlament se v duchu vzájemné loajální spolupráce zavazuje k tomu, že postup souhlasu rychle dokončí;

7.

na základě práva podnětu stanoveného v čl. 14 odst. 2 Smlouvy o EU přijímá přiložený návrh rozhodnutí Evropské rady, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu, a předkládá jej Evropské radě; poukazuje na to, že takové rozhodnutí lze přijmout pouze se souhlasem Parlamentu, a proto žádá Evropskou radu, aby jej okamžitě informovala, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od předloženého návrhu, a informovala jej i o tom, jak se hodlá odchýlit;

8.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto legislativní usnesení a připojený návrh Evropské radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

(1)   Úř. věst. L 165 I, 2.7.2018, s. 1.

(2)   Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 83.

(3)   Úř. věst. C 465, 6.12.2022, s. 171.


PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ RADY,

kterým se stanoví složení Evropského parlamentu

EVROPSKÁ RADA,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 14 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména čl. 106a odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropského parlamentu (1),

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (2),

Vzhledem k tomu, že:

(1)

V čl. 14 odst. 2 prvním pododstavci Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) se stanoví kritéria pro složení Evropského parlamentu, a sice že celkový počet zástupců občanů Unie nemá překročit sedm set padesát, nepočítaje předsedu, toto zastoupení má být poměrné sestupné, přičemž je stanovena minimální hranice šesti členů na členský stát, a žádnému členskému státu nemá být přiděleno více než devadesát šest míst.

(2)

V článku 10 Smlouvy o EU se mimo jiné stanoví, že fungování Unie je založeno na zastupitelské demokracii, že občané jsou na úrovni Unie přímo zastoupeni v Evropském parlamentu a že členské státy jsou zastoupeny v Radě svými vládami, které jsou demokraticky odpovědné buď svým vnitrostátním parlamentům, nebo svým občanům.

(3)

Ustanovení čl. 14 odst. 2 Smlouvy o EU se tedy uplatňuje v širším institucionálním rámci stanoveném Smlouvami, do kterého patří i ustanovení o rozhodovacím procesu v Radě,

(4)

Pokud bude přijat právní základ pro celounijní volební obvod, měl by být stanoven přiměřený počet zástupců v Evropském parlamentu, kteří budou zvoleni v tomto celounijním volebním obvodě,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Při uplatňování čl. 14 odst. 2 Smlouvy o EU jsou dodržovány následující zásady:

celkový počet míst v Evropském parlamentu nesmí překročit 750, nepočítaje předsedu,

rozdělení míst mezi členské státy je zajištěno poměrným sestupným způsobem, přičemž je stanovena minimální hranice šesti míst a maximální hranice 96 míst na členský stát a má co nejlépe odrážet daný počet obyvatel v členských státech;

poměrné sestupné zastoupení se definuje takto: poměr mezi počtem obyvatel členských států a počtem míst pro jednotlivé členské státy před zaokrouhlením nahoru nebo dolů na celá čísla se liší v závislosti na počtu obyvatel těchto členských států tak, že poslanec Evropského parlamentu z členského státu s větším počtem obyvatel zastupuje více občanů než poslanec z členského státu s menším počtem obyvatel a naopak platí, že čím větší je počet obyvatel členského státu, tím více má míst v Evropském parlamentu.

Článek 2

Celkový počet obyvatel členských států vypočítá Komise (Eurostat) na základě údajů poskytnutých členskými státy v souladu s metodikou stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 (3).

Článek 3

1.   Počet zástupců v Evropském parlamentu volených v jednotlivých členských státech je pro volební období 2024–2029 stanoven následovně:

Belgie

21

Bulharsko

17

Česká republika

21

Dánsko

15

Německo

96

Estonsko

7

Irsko

14

Řecko

21

Španělsko

61

Francie

79

Chorvatsko

12

Itálie

76

Kypr

6

Lotyšsko

9

Litva

11

Lucembursko

6

Maďarsko

21

Malta

6

Nizozemsko

31

Rakousko

20

Polsko

52

Portugalsko

21

Rumunsko

33

Slovinsko

9

Slovensko

15

Finsko

15

Švédsko

21

2.   Pokud vstoupí v platnost nařízení Rady o volbě poslanců Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, kterým se ruší rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom a Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách připojený k tomuto rozhodnutí, bude v prvních volbách následujících po této události, jak stanoví uvedené nařízení, stanovující zřízení celounijního volebního obvodu kromě poslanců Evropského parlamentu volených v jednotlivých členských státech podle odstavce 1 do Evropského parlamentu voleno také 28 zástupců celounijního volebního obvodu.

Článek 4

S dostatečným předstihem před počátkem volebního období 2029–2034 předloží Evropský parlament Evropské radě v souladu s čl. 14 odst. 2 Smlouvy o EU návrh na úpravu rozdělení míst v Evropském parlamentu.

Článek 5

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V … dne …

Za Evropskou radu

předseda


(1)  Návrh přijatý dne … (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2)  Souhlas ze dne … (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o evropské demografické statistice (Úř. věst. L 330, 10.12.2013, s. 39).


ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/508/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)