RADA EVROPSKÉ UNIE A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ, ZASEDAJÍCÍ V RADĚ,

BEROUCE V ÚVAHU, ŽE:

1.

značný dopad na mladé lidi měla řada hospodářských a sociálních krizí, kterým v posledních letech čelili, spolu s celosvětovou zdravotní krizí způsobenou pandemií COVID-19 a klimatickou krizí, jakož i dopadem válečné agrese Ruska vůči Ukrajině, neboť tyto události prohloubily nerovnosti, vedly k dalšímu porušování lidských práv a zároveň zvýraznily složitost problémů, s nimiž se mladí lidé v Evropské unii (EU) každý den potýkají. Řešení těchto problémů je součástí strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 (2), zejména evropského cíle v oblasti mládeže #3 „Inkluzivní společnosti“;

2.

toto vystavení po sobě jdoucím krizím zvýraznilo některé již existující strukturální problémy naší společnosti. Složitost problémů, s nimiž se mladí lidé potýkají, se stala patrnější než kdykoli předtím a vyplývá z úzkého vztahu mezi faktory, jako je přístup k zaměstnání, bydlení a kvalitnímu vzdělávání za rovných podmínek z hlediska sociální soudržnosti a sociálně-emocionální pohody, jakož i účasti na politickém a společenském životě, a naplňováním očekávání mladých lidí: Evropská unie poskytující příležitosti, v níž je zaručeno plné uplatňování práva na sociální spravedlnost (3);

3.

prioritním cílem Evropské unie je boj proti veškerým formám sociálního vyloučení, diskriminace a násilí. Konkrétně zásada nediskriminace je základní hodnotou Evropské unie a je zakotvena ve Smlouvě o založení Evropského společenství, v článku 9, 10 a 18 Smlouvy o fungování Evropské unie a v článcích 14, 21, 24, 32 a 33 Listiny základních práv;

4.

u Evropanů ve věku od 16 do 29 let je pravděpodobnost vážné materiální deprivace vyšší než u obecné populace. V roce 2021 bylo u osob ve věku 16–29 let riziko chudoby nebo sociálního vyloučení vyšší než u obecné populace (24,8 % ve srovnání s 21,6 %). Tento trend – vyšší riziko chudoby nebo sociálního vyloučení u mladých lidí – lze pozorovat téměř v polovině (13 z 27) členských států EU (4);

5.

vzhledem k obtížím, s nimiž se mladí lidé v EU potýkají při získávání přístupu k bydlení kvůli nejistotě zaměstnání a vysokým nákladům na koupi nebo pronájem vlastního bydlení, které si velká část mladých lidí nemůže dovolit, jsou možnosti samostatného bydlení i nadále omezené. Přístup k důstojnému bydlení je základní podmínkou pro zajištění skutečně inkluzivní a rovnoprávné společnosti, jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu (5), v němž se EU vyzývá, aby uznala přístup k důstojnému a dostupnému bydlení jako lidské právo, přičemž pro mladé lidi je tato otázka ještě naléhavější (6);

6.

další problém, který je třeba řešit, představují různé formy násilí, jimž jsou mladí Evropané vystaveni, a to zejména psychické násilí související se zavádějícími informacemi a dezinformacemi a dopadem sociálních sítí na duševní zdraví. Agentura EU pro základní práva ve své zprávě z roku 2021 (7) uvedla, že míra fyzického násilí, obtěžování a kyberšikany je u mladých lidí mnohem vyšší než u jiných věkových skupin. Zpráva dále zdůraznila skutečnost, že obzvláště zranitelné z hlediska násilí a obtěžování jsou LGBTI osoby, osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny a mladé ženy. To platí tím spíše v případě, že se mladí lidé potýkají s vícenásobnými a prolínajícími se formami diskriminace nebo jiných znevýhodnění, jak je uvedeno v závěrech předsednictví o bezpečnosti LGBTI osob v Evropské unii, přičemž Evropská komise v této souvislosti přijala významné strategie a akční plány na podporu Unie rovnosti (8) (9);

7.

podle nejnovějšího průzkumu Evropského parlamentu týkajícího se mládeže (Youth Survey) (10) 55 % mladých lidí v EU uvedlo, že o Evropské unii toho ví jen málo nebo vůbec nic. Většina dotazovaných mladých lidí se domnívala, že nemá velký vliv na důležitá rozhodnutí, zákony a politiky, které mají dopad na jejich život, nebo nemá vliv žádný (11). Mladí lidé se stále častěji přiklánějí k neinstitucionálním způsobům vyjadřování svých politických postojů. V zásadě lze takový vývoj považovat za pozitivní, ale je znepokojující, pokud vychází z domněnky, že evropské orgány a instituce neposkytují mladým lidem žádnou možnost zapojit se do rozhodovacích procesů nebo neřeší jejich potřeby a problémy. Komplexní přístup k problémům, s nimiž se mladí lidé potýkají, proto vyžaduje jejich zapojení do činnosti veřejných institucí a procesů tvorby politik a jejich účast v nich, a to jak prostřednictvím institucionálních, tak i neinstitucionálních forem účasti;

8.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) (12) zdůrazňuje, že je důležité provést posouzení dopadu procesu tvorby politik EU na mladé lidi s cílem zohlednit potřeby a očekávání mladých lidí a budoucích generací a poskytnout rozsah působnosti, který by zahrnoval všechny oblasti politiky, jež se mladých lidí přímo i nepřímo dotýkají. Posouzení dopadu se nevztahuje pouze na tradiční oblast politiky v oblasti mládeže;

9.

Evropský parlament ve svém usnesení o odkazu Evropského roku mládeže 2022 (13) vyzývá Komisi, aby začala plnohodnotným způsobem ověřovat dopad předpisů EU na mladé lidi (EU Youth Test) s cílem zajistit smysluplné zapojení, účast a angažovanost mladých lidí při přípravě všech politik EU, aby začala systematicky posuzovat dopad svých návrhů, tak aby zajistila, že budou propagovat a odrážet potřeby mladých lidí, a aby přijala zmírňující opatření, pokud by její návrhy měly mít negativní dopad;

10.

Evropský výbor regionů ve své chartě mládeže a demokracie (14) vyzývá k zavedení mechanismu ověřování dopadu předpisů na mladé lidi, který by zajistil, aby všechny nové právní předpisy a politiky EU podléhaly posouzení dopadu zaměřenému na mládež, jež by zahrnovalo konzultace s mládežnickými organizacemi na různých úrovních a s odborníky na mládež na úrovni EU a vypracování zmírňujících opatření pro případ, že by byl zjištěn negativní dopad;

11.

zpráva o konečném výsledku Konference o budoucnosti Evropy vyzývá k zavedení kontroly právních předpisů z hlediska mladých lidí, včetně posouzení dopadu a mechanismu konzultace se zástupci mladých lidí, v případě, že se bude mít za to, že dotčený právní předpis má dopad na mladé lidi, a jak je popsáno v návrhu č. 47, rovněž vyzývá „k zajištění toho, aby se na veškerou tvorbu politik na úrovni EU nahlíželo z hlediska mládeže. Zpráva dále vyzývá k vypracování mechanismu pro ověřování dopadu všech nových právních předpisů a politik EU na mladé lidi s cílem zajistit „posouzení dopadu na mladé lidi, včetně konzultace s nimi“ (15),

UZNÁVAJÍCE, ŽE:

12.

ve strategii Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 se zdůrazňuje, že „stále vyšší počet mladých lidí nemá důvěru v EU a obtížně chápe její zásady, hodnoty a fungování. Jako jeden z důvodů rostoucího euroskepticismu mezi mladými lidmi byl rovněž určen demokratický deficit (16) v procesech EU“. Nicméně podle průzkumu Eurobarometr z roku 2022 týkajícím se mladých lidí a demokracie mají mladí lidé od EU určitá očekávání, jako je zachování míru, zvýšení pracovních příležitostí pro mladé lidi a boj proti chudobě a hospodářské a sociální nerovnosti (17);

13.

při šestém cyklu konzultací v rámci dialogu EU s mládeží, které byly vedeny s cílem dát mladým lidem možnost vyjádřit své názory při koncipování strategie EU pro mládež, se ukázalo, že mladí lidé upozorňují na skutečnost, že jsou nedostatečně zastoupeni v rozhodovacích procesech a že mají omezenou schopnost průřezovým způsobem ovlivňovat všechny politiky, které mají dopad na problémy, s nimiž se na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni potýkají. Toto mínění přetrvává i v rámci nedávno uzavřeného devátého cyklu dialogu s mládeží, v němž mladí lidé i nadále požadují, aby byla přijata „vhodná opatření k zajištění smysluplné účasti mládeže v rámci všech příslušných oblastí politiky“ (18);

14.

v červnu 2021 bleskový průzkum Eurobarometr zaměřený na mládež ukázal, že jedním z hlavních očekávání mladých lidí je, aby společnost jako celek, a zejména činitelé s rozhodovací pravomocí, více naslouchali jejich názorům a řešili jejich potřeby. Tuto odpověď poskytlo 33 % mladých lidí (19);

15.

ze statistických údajů týkajících se ageismu vyplývá, že věk je jedním z hlavních diskriminačních faktorů, který vytváří v naší společnosti nerovnosti, jak uznává Světová zdravotnická organizace (20), a je velmi důležité vzít při koncipování veřejných politik týkajících se problematiky mládeže tuto skutečnost v potaz, aby bylo možno chránit hodnoty mezigenerační solidarity jakožto základní pilíř sociální soudržnosti;

16.

přechod ze vzdělávání a odborné přípravy na trh práce je pro mnoho mladých lidí v Evropě, kteří se potýkají se závažnými obtížemi při hledání důstojných pracovních míst, jež jim umožní plně realizovat jejich životní projekty a mít lepší vyhlídky do budoucnosti, i nadále plný překážek;

17.

mladí lidé, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), představují významnou část všech mladých lidí v Evropě. V roce 2021 do této skupiny patřilo 13,1 % všech osob ve věku 15–29 let (tj. více než 9,3 milionu osob), přičemž mezi jednotlivými členskými státy EU panovaly v tomto ohledu značné rozdíly. Této skupině je navíc věnována zvláštní pozornost v rámci Evropského roku dovedností (21);

18.

nezaměstnanost ve větší míře postihuje mladé lidi a má velký dopad na osoby, které se nacházejí v situaci sociálního vyloučení a které v rámci všech členských států EU žijí a pracují v ohrožených regionech, včetně nejvzdálenějších regionů (22). Z toho vyplývá, že zranitelnost mladých lidí z hlediska nezaměstnanosti je zvyšována prolínajícími se jednotlivými formami nerovnosti, které se jich nepříznivě dotýkají, nebo jednotlivými formami vyloučení, s nimiž se potýkají (23) .  (24);

19.

vzdělání, práce, bydlení a přístup ke kvalitním službám jsou základními právy pro všechny, a to i pro ty, kteří začínají novou životní fázi ve znevýhodněném postavení nebo čelí nejistým pracovním vyhlídkám a dalším průřezovým problémům, které tyto nerovnosti prohlubují, přičemž nedostatek příležitostí snižuje jejich šance na lepší život a již od samého počátku staví mnoho mladých lidí do slabé pozice (25);

20.

tato znevýhodnění jsou exponenciálně horší v případě mladých žen, mladých LGBTI lidí, mladých lidí z přistěhovaleckého prostředí a mladých lidí se zdravotním postižením;

21.

klimatickou krizi a důsledky globálního oteplování nebylo nikdy tak naléhavě nutné řešit jako v současnosti, přičemž se tyto skutečnosti dotýkají zejména životů mladých lidí. K tomu, aby nebyly ohroženy životní šance mladých lidí, jsou v mnoha oblastech politiky zapotřebí strukturální, dlouhodobá a udržitelná opatření, která musejí být konkrétně zaměřena na mladé lidi čelící vícenásobným formám diskriminace nebo jiným typům znevýhodnění;

22.

připravované sdělení Evropské komise o odkazu Evropského roku mládeže 2022, jakož i průběžné hodnocení strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 nabízejí vynikající příležitost k tomu, aby byly vyhodnoceny zkušenosti z minulosti, aby byly posíleny stávající klíčové nástroje politiky mládeže (26), aby se priority, jako je kvalita života mladých lidí, staly ústředním bodem tvorby politik a aby byly mladým lidem poskytnuty rovné příležitosti k realizaci jejich životních plánů, při níž se nebudou muset setkávat s násilím, budou si plně vědomi svých práv a budou je moci v plném rozsahu uplatňovat (27);

23.

významnou inovací, která vznikla na základě strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027, byla úloha, kterou hraje koordinátorka EU pro mládež působící v rámci Evropské komise tím, že v rámci útvarů Evropské komise posiluje meziodvětvovou spolupráci ohledně problematiky mládeže a zajišťuje její zohledňování, jakož i rozvíjení souvisejících znalostí a výměnu relevantních zkušeností a úzce spolupracuje s různými zainteresovanými stranami s cílem zajistit soudržnou komunikaci vůči mladým lidem,

BEROUCE V ÚVAHU, ŽE:

24.

všichni mladí lidé jsou pro společnost přínosem a všechny politiky a činnosti týkající se mladých lidí by se měly zasazovat o právo mladých lidí podílet se na přípravě, provádění, monitorování a hodnocení politik, které se jich dotýkají, a to prostřednictvím smysluplné účasti mladých lidí a mládežnických organizací. Evropská unie by proto měla usilovat o ochranu práv mladých lidí, řešit jejich problémy a reagovat na jejich potřeby a očekávání, a to i prostřednictvím svých programů, jako je Erasmus+ a Evropský sbor solidarity. Tímto způsobem lze zajistit takovou EU, která bude investovat do své vlastní budoucnosti a bude zachovávat svou hospodářskou, sociální a environmentální udržitelnost;

25.

mladí lidé jsou právními subjekty s veškerým svým potenciálem, schopnostmi a nadáním, které mají zásadní význam pro jakoukoli společnost, a měli by být plně začleněni do politických a rozhodovacích procesů;

26.

účast mladých lidí je základní podmínkou pro to, aby bylo možno legitimizovat a zvýšit efektivitu jakéhokoli politického procesu, jakož i pro to, aby mladí lidé mohli důvěřovat evropským orgánům a institucím a věřit v ně a aby bylo možno posílit vazby, jež je pojí k identitě a hodnotám Evropy, která se rovněž musí zavázat, že bude usilovat o zajištění budoucnosti mladých lidí, kteří v ní žijí;

27.

mladí lidé v Evropě tvoří složitou a různorodou skupinu osob a EU by měla zaručit, že při koncipování politik zaměřených na mládež bude uplatňován přístup založený na právech, který bude zohledňovat hledisko mládeže, a umožnit tak, aby byly tyto politiky skutečně inkluzivní a byly zaměřeny na všechny mladé lidi ve veškeré jejich rozdílnosti, která v rámci celé Evropy existuje;

28.

životy mladých lidí jsou formovány politikami zakotvenými v různých politických oblastech a prováděnými na různých úrovních. Pouze začleněním problematiky mládeže jako prioritní otázky do různých oblastí politiky může být tedy zajištěno, že v plánovaných politikách nebo programech budou zohledněny specifické potřeby mladých lidí či dopad, který by na ně měly mít (28);

29.

tyto evropské politiky se musí zaměřit rovněž na kvalitu života, duševní zdraví a zdravotní péči, včetně kolektivní reflexe a následných politických opatření s cílem chránit úlohu mladých lidí při sdílení zdrojů a jejich schopnost ovlivňovat z generačního hlediska relevantní rozhodovací procesy prostřednictvím mezigenerační spolupráce,

EVROPSKÁ KOMISE SE VYZÝVÁ, ABY:

30.

v souladu se strategií Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 a Evropským rokem mládeže posílila začleňování problematiky mládeže do všech oblastí politiky s cílem podpořit zohledňování hlediska mládeže při přípravě politik EU. Dále se vyzývá, aby pokud jde o konkrétnější rovinu, zohledňovala hledisko mládeže při koncipování, provádění, monitorování a hodnocení politik a uplatňovala tento přístup ve všech oblastech, které se života mladých lidí dotýkají, a aby do této činnosti odpovídajícím způsobem na úrovni EU zapojovala koordinátorku EU pro mládež;

31.

zajistila, že budou plně využívány stávající nástroje Komise ke zlepšování právní úpravy, tak aby byly při tvorbě politik EU zohledňovány dopady na mladé lidi. Výraznější zohledňování hlediska mládeže při tvorbě politik by mohlo přispět k tomu, aby byly plněny cíle týkající se ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi;

32.

prozkoumala, jak by v případě politik EU týkajících se mladých lidí bylo možno využít hodnocení dopadů regulace, a dále toto využití analyzovala. V rámci tohoto hodnocení lze případně uplatnit ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi. Takové ověřování by mohlo být chápáno jako analytický nástroj, jehož pomocí by byl posuzován dopad politik EU na mladé lidi. Mohl by vycházet z modelů, které již v některých členských státech existují,

ČLENSKÉ STÁTY A KOMISE SE VYZÝVAJÍ, ABY V SOULADU SE ZÁSADOU SUBSIDIARITY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A NA PŘÍSLUŠNÝCH ÚROVNÍCH:

33.

v souladu se strategií Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 případně spolupracovaly na začleňování problematiky mládeže do všech oblastí politiky s cílem podpořit zohledňování hlediska mládeže při přípravě politik v EU. Dále se vyzývají, aby pokud jde o konkrétnější rovinu, podporovaly zohledňování problematiky mládeže při rozhodování a při koncipování, provádění, monitorování a hodnocení politik a uplatňovaly tento přístup na všechny oblasti, které se života mladých lidí dotýkají;

34.

zlepšily spolupráci, včetně vzájemného učení, mezi Evropskou komisí, členskými státy, mládežnickými organizacemi a dalšími relevantními zainteresovanými stranami, mimo jiné prostřednictvím stávajících postupů, jako jsou činnosti vzájemného učení, týkající se toho, jak jsou v rámci veřejných politik uplatňovány inkluzivní přístupy, které analyzují dopad uvedených politik na život mladých lidí;

35.

podporovaly rozhodování, které je pevně založeno na důkazech a empirických údajích (29), a byly si vědomy, že zohledňování problematiky mládeže a její smysluplná účast mají zásadní význam pro přípravu veřejných politik;

36.

spolupracovaly s relevantními zainteresovanými stranami na nezbytném úsilí zaměřeném na to, aby byl rozměr mládeže začleněn do posuzování dopadů politik v EU a do jejich hodnocení s cílem zlepšit rozhodovací procesy a umožnit mladým lidem v EU, aby hráli důležitou úlohu při definování své vlastní budoucnosti;

37.

navázaly na úspěšné výsledky a na přístup zaměřený na spolutvorbu, který byl uplatněn v rámci Evropského roku mládeže, a nadále zajišťovaly angažovanost na různých úrovních, do níž budou zapojeny evropské orgány a instituce, členské státy a mladí lidé v EU a v jejímž rámci bude kladen důraz na hodnoty transparentnosti a přístupnosti, s cílem dosáhnout pozitivního dopadu na vazby, které mladé Evropany pojí k EU.

---

(1)  V těchto závěrech se zohledňováním problematiky mládeže rozumí „přístup, jehož prostřednictvím jsou hledisko a potřeby mladých lidí začleňovány do procesů tvorby, monitorování a hodnocení politik, jakož i do rozhodovacích procesů. Zohledňování této problematiky zajišťuje, aby nebyly výzvy a obavy související s mladými lidmi řešeny izolovaně, ale aby byly průřezovým způsobem integrovány do širších politických rámců“.

(2)   „Zlepšit politická rozhodnutí s ohledem na jejich dopad na mladé lidi napříč všemi odvětvími, zejména v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, zdraví a sociálního začleňování.“

(3)  Podle bleskového průzkumu Eurobarometr týkajícího se mládeže a demokracie, který byl proveden v období od 22. února do 4. března 2022, mladí lidé od Evropského roku mládeže 2022 nejčastěji očekávali, že činitelé s rozhodovací pravomocí budou více naslouchat jejich požadavkům a náležitě podle těchto požadavků jednat (72 %) a že budou podporovat jejich osobní, sociální a profesní rozvoj (71 %). Válečná agrese Ruska vůči Ukrajině posílila přesvědčení mladých lidí, že prvořadým cílem EU je zachování míru, posílení mezinárodní bezpečnosti a podpora mezinárodní spolupráce (37 %). Další v pořadí byla očekávání, že EU zvýší počet pracovních příležitostí pro mladé lidi (33 %), že bude bojovat proti chudobě a hospodářským a sociálním nerovnostem (32 %) a že bude podporovat politiky šetrné k životnímu prostředí a bojovat proti změně klimatu (31 %). Za hlavní oblasti zájmu Evropského roku mládeže považují mladí lidé nejen duševní a fyzické zdraví a pohodu (34 %), ochranu životního prostředí a boj proti změně klimatu (34 %), ale i vzdělávání a odbornou přípravu, včetně volného pohybu studentů (33 %).

(4)  Internetové stránky Eurostat, Statistics explained: Young people and social inclusion (Vysvětlení statistik – Mladí lidé a sociální začlenění).

(5)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. ledna 2021 o přístupu k důstojnému a dostupnému bydlení pro všechny (2019/2187(INI)).

(6)  Jak vyplývá z údajů Eurostatu za rok 2020, míra závažné deprivace v oblasti bydlení byla ve všech členských státech EU u mladých lidí vyšší než u obyvatelstva jako celku.

(7)  European Union Agency for Fundamental Rights (Agentura Evropské unie pro základní práva), Fundamental Rights Report 2021 (Zpráva o základních právech z roku 2021).

(8)  Závěry předsednictví o bezpečnosti LGBTI osob v Evropské unii, dokument 9942/23.

(9)  V letech 2020 a 2021 bylo přijato pět strategií rovnosti za účelem dosažení pokroku směrem k Unii rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 (COM(2020) 152 final), strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025, COM(2020) 698 final, Akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025, COM(2020) 565, strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů na období 2020–2030“ (COM(2020) 620 final) a Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 (COM(2021) 101 final).

(10)  Flash Eurobarometer (Bleskový průzkum Eurobarometr), zpráva ze září 2021.

(11)  Čím je daná úroveň správy vzdálenější, tím je tento pocit silnější: 53 % mladých lidí mělo pocit, že nemá velký nebo žádný vliv na rozhodnutí, zákony a politiky, které mají dopad na oblast, ve které žijí, přičemž v případě záležitostí, které ovlivňují EU jako celek, tento podíl dosahuje 70 %.

(12)  Evropský hospodářský a sociální výbor, Ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi (stanovisko z vlastní iniciativy), 21. září 2022, SOC/728 – EESC-2022.

(13)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 o odkazu Evropského roku mládeže 2022 (2022/2953(RSP)).

(14)  Charta mládeže a demokracie, Evropský výbor regionů, listopad 2022.

(15)  Konference o budoucnosti Evropy Závěrečná zpráva o výsledcích, květen 2022

(16)  V části věnované cílům v oblasti mládeže, které jsou výsledkem strukturovaného dialogu s mládeží z let 2017–2018, se uvádí, že ‚jako jeden z důvodů rostoucího euroskepticismu mezi mladými lidmi byl rovněž určen demokratický deficit v procesech EU‘, a poté se v jejím rámci navrhují konkrétní opatření týkající se tohoto deficitu. Evropská strategie pro mládež, příloha 3.

(17)  Viz poznámka pod čarou č. 4.

(18)  Usnesení Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o výsledcích devátého cyklu dialogu EU s mládeží (2023/C 185/04).

(19)  Flash Eurobarometer (Bleskový průzkum Eurobarometr), European Parliament Youth Survey (průzkum mínění Evropského parlamentu týkajícího se mládeže), září 2021.

(20)  Podle Světové zdravotnické organizace je ageismus v celosvětovém měřítku třetí hlavní příčinou diskriminace.

(21)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/936 o Evropském roku dovedností (Úř. věst. L 125, 11.5.2023, s. 1).

(22)  Internetové stránky Eurostat, statistics explained: Youth unemployment (Vysvětlení statistik – Nezaměstnanost mladých lidí), srpen 2022.

(23)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 (COM(2020) 152 final).

(24)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025 (COM(2020) 698 final).

(25)  Doporučení CM/Rec(2015)3, které dne 21. ledna 2015 přijal Výbor ministrů Rady Evropy.

(26)  Nástroje uvedené v oddíle 3 strategie EU pro mládež s názvem Spolupracovaly na základě nástrojů a řízení.

(27)  Viz poznámka pod čarou č. 3.

(28)  Reykjavik Declaration – United around our values (Prohlášení z Reykjavíku – Společně za našimi hodnotami), přijaté v návaznosti na 4. summit hlav států a předsedů vlád členských států Rady Evropy (16. a 17. května 2023, Reykjavík).

(29)  Usnesení Rady Evropské unie a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže: strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 (Úř. věst. C 456, 18.12.2018, s. 1).