Zpravodaj: Giorgio MAGLIOCCA (IT/ELS), předseda rady provincie Caserta

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

Vhodný okamžik

1.

konstatuje, že strategický výhled je disciplína, která umožňuje strukturovaně, systémově a kolektivně předvídat a zkoumat různé varianty budoucnosti, a přijímat tak vhodnější rozhodnutí;

2.

zdůrazňuje, že cílem strategického výhledu není předpovídat budoucnost, ale připravit se na ni, a přispět tak ke správě založené na předjímání na všech úrovních. Zdůrazňuje proto jeho význam, zejména ve složitém, nejistém a rychle se měnícím prostředí, s cílem zvýšit odolnost a schopnost včas a inovativně reagovat na změny na všech institucionálních úrovních Evropské unie, a to v souladu se zásadou subsidiarity;

3.

připomíná, že závěrečná doporučení Konference o budoucnosti Evropy vycházejí z očekávání občanů, pokud jde o prozíravá a udržitelná opatření EU, která obstojí i v budoucnu; vítá v tomto ohledu, že Komise uznala strategický výhled jako průřezový cíl na institucionální úrovni i jako nástroj správy a řízení;

4.

zdůrazňuje, že výhledy přispívají k zajištění dlouhodobé strategické perspektivy, což je obzvláště důležité pro vypracování strategické agendy pro budoucnost EU po evropských volbách v roce 2024 a s ohledem na přijetí nové politické agendy na období 2024–2029 i během přípravné fáze nového politického cyklu;

5.

vyjadřuje politování nad tím, že strategický výhled je mnohdy prováděn ojediněle nebo se jím zabývá pouze určitá malá skupina analytiků a odborníků. Domnívá se totiž, že tento výhled má značný politický význam, a měl by být tudíž chápán jako strategická reflexe v rámci institucí, a že by se mělo jednat o proces soustavné interakce s kontextem, v němž tyto instituce působí, a se zúčastněnými stranami a občany. V konečném důsledku tedy musí pomáhat posílit víceúrovňovou správu věcí veřejných a realizovat opatření, která budou zaměřena na budoucnost a budou lépe odpovídat potřebám občanů;

6.

domnívá se rovněž, že mezi důležité prvky patří jmenování místopředsedy Komise pověřeného strategickým výhledem a zahrnutí této problematiky do pokynů a souboru opatření pro zlepšení právní úpravy (2021). Očekává, že tato konkrétní opatření schválí i nová Komise a budou v budoucnu dále rozvíjena;

7.

poukazuje na potenciál výhledu jakožto užitečného nástroje ke strategické orientaci i lepšímu rozhodování o finančních a rozpočtových věcech. Zjištění faktorů, které budou mít vliv na budoucí vývoj (a s nimi spojených požadavků), usnadní určení investičních priorit a vyčlenění zdrojů na oblasti, které budou mít pravděpodobně největší dopad;

8.

zdůrazňuje, že strategický výhled je třeba průřezově a systematičtěji začlenit do politik EU, aby se zlepšila odolnost EU a zajistila tvorba takových unijních politik, které obstojí i do budoucna. Zároveň upozorňuje, že rozvíjení kultury strategického výhledu zaměřené na lepší správu věcí veřejných na místní a regionální úrovni a její větší propojení s dalšími úrovněmi rozhodování je nedílnou součástí budování odolnosti a správy založené na předvídání a na zapojení občanů v celé EU i na celém světě;

9.

zdůrazňuje, že regionální a místní orgány, jakož i další zainteresované územní subjekty a občané, zejména mladí lidé, musí být hlavními aktéry provádění strategického výhledu a aktivně přispívat k rozhodnutím, která budou určovat jejich budoucnost;

Globální trendy a územní výzvy

10.

považuje za nezbytné včas a systematicky rozpoznávat dopad globálních trendů na územní rozměr. Lepší propojení informací a schopností na různých úrovních má totiž zásadní význam pro lepší pochopení různých možných scénářů a přípravu na ně;

11.

domnívá se proto, že je nezbytné určit nejvhodnější způsoby a kanály, kterými by místní a regionální orgány a další příslušné zainteresované územní subjekty (např. regionální rozvojové agentury) mohly využívat stávajících činností strategického výhledu na evropské úrovni nebo k nim přispívat;

12.

připomíná, že zpráva systému ESPAS (1) o globálních trendech a zprávy Komise o strategickém výhledu nastiňují klíčové výzvy, které mají dopad na všechny úrovně správy EU, zejména úsilí o otevřenou strategickou autonomii, potřebu zmírnit změnu klimatu a přizpůsobit se jí, potřebu sladit ekologickou a digitální transformaci, zajistit hospodářskou a sociální udržitelnost, naléhavost řešení rostoucích územních rozdílů a dopadů probíhající urbanizace. Zdůrazňuje, že skutečnou výzvou je zjistit, jak se mohou zjištěné trendy vzájemně ovlivňovat, a včas pochopit nejen územní a sociální dopad těchto trendů, ale také územní a sociální dopad opatření a rozhodnutí, jež byla v reakci na ně přijata na evropské úrovni. Upozorňuje zejména na to, že je důležité náležitě posoudit jejich dopady z hlediska světa práce, průmyslové politiky a případného prohloubení rozdílů na územní a celostátní úrovni;

13.

konstatuje, že urbanizace je místem, kde se sbíhají hlavní globální trendy, a že ji lze u mnohých z nich považovat za urychlující sílu. Zdůrazňuje rovněž, že města se musí vypořádat s rostoucím počtem nadnárodních výzev a stále více působí jako globální hráči: jedná se o důležitý prvek strategického myšlení;

14.

konstatuje, že města, provincie a regiony jsou místy transformace; zdůrazňuje proto, že je třeba, aby se tyto procesy řídily strategickým, inovativním, participativním a dlouhodobým územním plánováním. V této souvislosti se domnívá, že místně orientovaný přístup, víceodvětvové politické rámce (2) a procesy, jako je inteligentní specializace, meziregionální aliance a inovační ekosystémy, mohou podpořit nové územní modely pro udržitelnější společnosti a zároveň snížit riziko zaostávání celých oblastí. Zdůrazňuje, že strategický výhled je vhodným nástrojem k usnadnění těchto procesů;

15.

vyzývá k další diskusi o nejvhodnějších a nejužitečnějších přístupech k rozhodovacím procesům, které by se měly používat při tvorbě územního strategického výhledu, přičemž by se měla zohlednit i metodická omezení, specifika a problémy prostředí, v němž se uplatňují, jako je rostoucí sociální zranitelnost, územní rozmanitost a faktory nespokojenosti občanů.

Přidaná hodnota územního strategického výhledu pro program zlepšování právní úpravy EU

16.

zdůrazňuje, že strategický výhled je nedílnou součástí úsilí a nástrojů EU v oblasti zlepšování právní úpravy, jejichž cílem je vytvářet udržitelné a transparentní právní předpisy podložené důkazy, které obstojí i v budoucnu a které přinášejí maximální přidanou hodnotu pro občany EU. Konstatuje, že tento přístup je plně v souladu s pojmem „aktivní subsidiarity“, který zastává VR (3);

17.

opakovaně vyzývá k tomu, aby byl v úzké spolupráci se Společným výzkumným střediskem Evropské komise vypracován srovnávací přehled územní zranitelnosti s cílem lépe pochopit a zohlednit rizika spojená s touto zranitelností (4);

18.

opakuje, že všechny úrovně správy, počínaje místní a regionální úrovní, obsahují prvky důležité pro každou fázi životního cyklu právních předpisů a politik EU. V této souvislosti zdůrazňuje význam kroků, jako je společné určení budoucích výzev a dlouhodobých trendů; pečlivé posouzení jejich dopadu při tvorbě právních předpisů i na územní úrovni (včetně povinného posuzování územního dopadu); kontrola slučitelnosti se zásadami subsidiarity a proporcionality (a to i ze strany VR a orgánů na nižší než celostátní úrovni správy); přezkum provádění právních předpisů a posouzení jejich vhodnosti také s ohledem na kritéria územního dopadu (např. prostřednictvím sítě RegHub VR a platformy Fit pro budoucnost). Dále se domnívá, že metody předvídání, jako jsou zátěžové testy politik, mohou pomoci lépe se připravit na krize a rušivé události, a tyto postupy podporuje;

19.

poukazuje na to, že vytvoření řídicí skupiny pro zlepšování právní úpravy a aktivní subsidiaritu (BRASS-G) spojuje na politické úrovni různé činnosti VR v oblasti zlepšování právní úpravy. Uvažuje se o možnosti zařadit do této skupiny člena VR, který by se zaměřil na strategický výhled;

Interinstitucionální spolupráce v oblasti strategického výhledu

20.

potvrzuje, že je ochoten přispět a napomoci k interinstitucionálnímu úsilí v oblasti strategického výhledu, které EU prosazuje. V tomto ohledu vítá návrhy, které přijala Konference předsedů VR ve svém plánu činnosti VR v oblasti strategického výhledu (2022);

21.

navrhuje posílit znalosti a zvýšit povědomí o strategickém výhledu mezi členy a úředníky VR a klíčovými zaměstnanci místních a regionálních orgánů. Za tímto účelem hodlá podporovat vzdělávací činnosti přizpůsobené konkrétním potřebám;

22.

zavazuje se přispívat ke stávajícím činnostem v oblasti interinstitucionální spolupráce, jako je aktivní účast v systému ESPAS, „mapování situace“ a určování nejdůležitějších trendů pro budoucnost, a to s důrazem na územní hledisko. Naléhavě proto žádá, aby zpráva Komise o strategickém výhledu a zpráva systému ESPAS o globálních trendech zahrnovaly tento rozměr;

23.

opakuje svůj záměr začlenit průřezovým způsobem přístup strategického výhledu do stanovisek VR a vítá skutečnost, že stále větší počet studií podporujících práci VR obsahuje prvky strategického výhledu;

24.

navrhuje rovněž podporovat součinnost a lepší způsoby výměny informací mezi městy, provinciemi a regiony, které mají zájem o posílení svých kapacit strategického výhledu a/nebo sdílení osvědčených postupů nebo procesů vzájemného učení;

25.

zavazuje se proto, že bude na evropské úrovni vyjadřovat názory svých členů a že bude shromažďovat a využívat dovednosti a zkušenosti místních a regionálních orgánů a dalších místních subjektů v oblasti tvorby výhledu;

26.

je připraven ve spolupráci s orgány EU podporovat užší propojení mezi činnostmi v oblasti strategického výhledu podporovanými na místní, provinční a regionální úrovni a činnostmi na vnitrostátní úrovni; vyjadřuje proto svůj zájem být informován o iniciativách, které v této oblasti podporují rotující předsednictví Rady EU a/nebo Komise, a podílet se na nich;

27.

vybízí Komisi (konkrétně Společné výzkumné středisko) a Parlament (zejména službu EPRS), aby spolupracovaly s VR na vývoji snadno dostupných a vícejazyčných nástrojů (příruček, vzdělávacích kurzů, souborů nástrojů atd.) s cílem podpořit šíření společných odborných znalostí a posílit struktury pro strategický výhled v rámci místních a regionálních orgánů;

28.

zdůrazňuje, že existuje mnoho přístupů ke strategickému výhledu a že místní a regionální orgány by měly s nezbytnou flexibilitou zvolit metody, které nejlépe vyhovují jejich potřebám a schopnostem, nebo vypracovat vlastní přístupy;

29.

vyzývá Společné výzkumné středisko, aby úzce spolupracovalo s VR na rozvoji metodických přístupů a tematických aplikací přizpůsobených potřebám orgánů na nižší než celostátní úrovni a územních zúčastněných stran; vítá proto spolupráci mezi VR a Společným výzkumným střediskem při organizaci prognostického hodnocení budoucnosti Zelené dohody pro Evropu (pracovní skupina VR pro provádění Zelené dohody na místní úrovni);

Doporučení pro strategický výhled s územním přístupem

30.

zdůrazňuje, že je důležité zahrnout územní hledisko a širokou strategickou vizi do vymezení agendy na období 2024–2029 a jejího provádění; vyzývá proto Parlament, předsednictví Rady a Komisi, aby vzaly na vědomí význam tohoto rozměru a zahrnuly jej do svých zpráv a činností věnovaných strategickému výhledu;

31.

žádá, aby byl v procesu přípravy výroční zprávy Komise o strategickém výhledu systematicky a včas konzultován, a zavazuje se, že posílí zaměření své výroční zprávy o stavu měst a regionů v EU na strategický výhled;

32.

zdůrazňuje demokratickou hodnotu podpory participativních činností strategického výhledu na místní úrovni a význam příspěvků zdola nahoru k víceúrovňové správě a agendě udržitelného rozvoje. Vybízí proto k učení a zapojení občanů a místních a regionálních orgánů do prognostických činností, jako je „mapování situace“, zjišťování náznaků změn a dlouhodobých trendů, definování možných scénářů a společné určování možností pro budoucnost;

33.

poukazuje na to, že budoucí revize interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů by měla jasně uznat strategický výhled jako klíčový prvek tohoto programu. V této souvislosti zdůrazňuje, že VR musí být lépe zohledněn a musí hrát významnější úlohu, zejména v rámci Výboru pro kontrolu regulace, vzhledem k politické legitimitě jeho členů a zkušenostem, které může přinést z územní úrovně;

34.

zdůrazňuje, že VR by měl mít na základě revize uvedené dohody přístup k třístranným rozhovorům v rámci spolurozhodování, a opakuje svůj závazek prozkoumat nové způsoby, jak ovlivnit interinstitucionální dialog EU. To je o to důležitější v souvislosti s uznáním strategického výhledu a jeho místního a regionálního rozměru coby klíčového prvku agendy EU;

35.

vyzývá k posílení úlohy místních a regionálních orgánů a VR při tvorbě politik EU. Domnívá se například, že tvůrci politik by měli být více zapojeni do zátěžových testů s cílem předvídat a revidovat právní předpisy EU a přizpůsobit politiky (5);

36.

vyzývá ostatní orgány EU, aby podpořily VR při posilování schopností místních a regionálních orgánů v souvislosti se strategickým výhledem prostřednictvím vhodného šíření informací a vzdělávací činnosti pro místní tvůrce politik a místní veřejné činitele. Vyzývá je ke spolupráci při posilování prestiže a zviditelňování činností územního strategického výhledu ve všech fázích rozhodovacího procesu EU;

37.

vyzývá místní a regionální orgány, aby se věnovaly strategickému výhledu a jeho potenciálnímu přínosu například k prozíravějšímu, systematičtějšímu, soudržnějšímu a participativnějšímu územnímu plánování nebo k inovativnějším a udržitelnějším strategiím rozvoje.

---

(1)  Evropský systém pro strategickou a politickou analýzu.

(2)  Například politické rámce kombinující politiky zaměřené na průmysl, inovace a vzdělávání.

(3)  Konstruktivní zapojení všech úrovní správy do vytváření přidané hodnoty EU.

(4)  Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Připravenost na krize a jejich řešení – posílení odolnosti EU, jejích regionů a měst (Úř. věst. C 257, 21.7.2023, s. 6).

(5)  Stanovisko Evropského výboru regionů – Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (Úř. věst. C 301, 5.8.2022, s. 33).