1)

Je třeba čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU vykládat ve světle výkladu Soudního dvora v rozsudku ve věci C 487/19, W. Ż. v tom smyslu, že pověření soudce Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy; dále jen „Nejvyšší soud“) dočasným rozhodováním v jiném kolegiu Nejvyššího soudu bez jeho souhlasu porušuje zásadu neodvolatelnosti a nezávislosti soudců jako v případě přeřazení soudce obecného soudu z jednoho oddělení téhož soudu do druhého, jestliže:

2)

Bez ohledu na odpověď na první otázku, je třeba čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU vykládat v tom smyslu, že soudem „zřízeným zákonem“ není soud ve složení, jež je výsledkem vydání rozhodnutí prvního předsedy NS o pověření soudce rozhodováním v jiném kolegiu a rozhodnutí předsedy civilního kolegia NS o přidělení konkrétních věcí, a to osobami jmenovanými do funkce soudce Nejvyššího soudu za totožných okolností jako ve věci C 487/18 [C 487/19], W. Ż., jestliže podle dosavadní judikatury jsou soudní řízení s účastí takových osob neplatná, neboť porušují právo stran na spravedlivý proces podle článku 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod?

3)

Jestliže je odpověď na první otázku kladná nebo Soudní dvůr odpoví na druhou otázku, podle níž takto ustavený soud není soudem „zřízeným zákonem“, je třeba čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU a zásadu svrchovanosti unijního práva vykládat v tom smyslu, že soudci přidělení ke kolegiu soudu ustavenému tak, jak je popsáno v prvních dvou otázkách, mohou odmítnout činit úkony v jim přidělené věci, včetně rozhodování, jestliže mají za to, že rozhodnutí o pověření rozhodováním v jiném kolegiu Nejvyššího soudu a o přidělení konkrétních věcí jsou nicotná, či mají vydat rozhodnutí s tím, že ponechají na stranách, zda rozhodnutí napadnou z důvodu porušení práva stran na řízení před soudem splňujícím požadavky plynoucí z čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU a článku 47 Listiny základních práv?