Dne 5. září 2023 přijala Komise rozhodnutí podle článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925  (1) . V souladu s ustanoveními článku 44 nařízení (EU) 2022/1925 Komise tímto zveřejňuje jména stran a hlavní obsah rozhodnutí, přičemž bere v úvahu oprávněný zájem podniků na ochraně jejich obchodního tajemství.

1.   ÚVOD

(1)

Účelem rozhodnutí o označení (dále jen „rozhodnutí“) je označit společnost Meta za strážce přístupu podle článku 3 nařízení (EU) 2022/1925 (dále jen „nařízení o digitálních trzích“) a uvést výčet hlavních služeb platforem, které poskytuje společnost Meta a jež jednotlivě jsou klíčovou branou pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o digitálních trzích.

(2)

Společnost Meta dále předložila protiargument podle čl. 3 odst. 5 nařízení o digitálních trzích se svým oznámením v souvislosti se i) svou interpersonální komunikační službou nezávislou na číslech Messenger a ii) svými online zprostředkovatelskými službami Marketplace. V rozhodnutí Komise odmítá protiargumenty v obou případech, protože nejsou dostatečně podloženy k tomu, aby zjevně zpochybnily domněnky uvedené v čl. 3 odst. 2 nařízení o digitálních trzích, a to z důvodů shrnutých v níže uvedeném posouzení Komise.

2.   POSTUP

(3)

Dne 3. července 2023 oznámila společnost Meta Komisi v souladu s čl. 3 odst. 3 prvním pododstavcem nařízení o digitálních trzích, že dosahuje prahových hodnot stanovených v čl. 3 odst. 2 uvedeného nařízení, pokud jde o tyto její hlavní služby platforem: i) její jedinou službu online sociálních sítí podporovanou online reklamou, která podle názoru společnosti Meta zahrnuje Facebook, Instagram, Meta Ads, Messenger, Marketplace, Facebook Dating a Facebook Gaming Play, a ii) WhatsApp, její interpersonální komunikační službu nezávislou na číslech.

(4)

Dne 6. července 2023 zaslala Komise společnosti Meta žádost o informace podle čl. 21 odst. 3 nařízení o digitálních trzích. Požadované informace byly nezbytné k tomu, aby Komise mohla posoudit, zda Marketplace a Messenger představují samostatné hlavní služby platforem, které jednotlivě dosahují prahových hodnot uvedených v čl. 3 odst. 2 nařízení o digitálních trzích. Společnost Meta předložila svou odpověď dne 11. července 2023.

(5)

Dne 10. července 2023 zaslala Komise společnosti Meta podle čl. 21 odst. 2 nařízení o digitálních trzích žádost o informace datovanou dne 7. července a týkající se služby Messenger. Společnost Meta předložila svou odpověď dne 12. července 2023 a 16. července 2023.

(6)

Dne 26. července 2023 zaslala Komise společnosti Meta dopis týkající se oznámení společnosti Meta (dále jen „dopis“). V tomto dopise zaujala Komise předběžné stanovisko, že podle čl. 3 odst. 4 nařízení o digitálních trzích určí společnost Meta jako strážce přístupu ve vztahu k: i) její službě online sociálních sítí Facebook; ii) její službě online sociálních sítí Instagram; iii) její online reklamní službě Meta Ads; iv) její interpersonální komunikační službě nezávislé na číslech WhatsApp; v) její interpersonální komunikační službě nezávislé na číslech Messenger a vi) její online zprostředkovatelské službě Marketplace.

(7)

Dne 3. srpna 2023 zaslala společnost Meta odpověď na dopis Komise, v němž zpochybnila předběžná stanoviska Komise a trvala na svém postoji, a dne 13. srpna 2023 dodatečný dopis.

3.   PRÁVNÍ RÁMEC

(8)

Nařízení o digitálních trzích stanoví soubor úzce vymezených objektivních kritérií, podle nichž se bude rozhodovat, které velké online platformy splňují podmínky pro označení za strážce přístupu. Označení se provede ve vztahu k jedné nebo více hlavním službám platforem poskytovaným podnikem, které jsou klíčovou branou pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o digitálních trzích. Aby bylo možné určit, zda je služba poskytovaná podnikem hlavní službou platformy, která splňuje požadavek stanovený v čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o digitálních trzích, je třeba příslušnou službu předběžně kvalifikovat a vymezit. Relevantním kritériem pro kvalifikaci a vymezení hlavních služeb platformy je účel, pro který je služba využívána buď koncovými uživateli, nebo podnikatelskými uživateli, případně oběma.

(9)

Podle čl. 3 odst. 1 nařízení o digitálních trzích Komise označí podnik za strážce přístupu, pokud splňuje tři kumulativní požadavky, a to: a) má významný dopad na vnitřní trh; b) poskytuje hlavní službu platformy, která je klíčovou branou pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů, a c) má ve své činnosti zavedené a trvalé postavení nebo lze předpokládat, že takové postavení v blízké budoucnosti získá. V čl. 3 odst. 2 nařízení o digitálních trzích je stanovena domněnka, že tyto požadavky jsou splněny, pokud je dosaženo určitých kvantitativních prahových hodnot, konkrétně obratu nebo tržní kapitalizace společnosti, jakož i počtu koncových uživatelů a podnikatelských uživatelů konkrétní hlavní služby platformy v každém z posledních tří účetních období.

(10)

Podle čl. 3 odst. 5 prvního pododstavce nařízení o digitálních trzích může podnik, který dosahuje všech prahových hodnot stanovených v čl. 3 odst. 2 nařízení o digitálních trzích, spolu se svým oznámením předložit argumenty, aby prokázal, že výjimečně z důvodu okolností, za nichž příslušná hlavní služba platformy působí, nesplňuje požadavky stanovené v čl. 3 odst. 1 nařízení o digitálních trzích, přestože dosahuje všech těchto prahových hodnot. Ustanovení čl. 3 odst. 5 druhého pododstavce nařízení o digitálních trzích stanoví, že pokud předložené argumenty nejsou dostatečně podložené, protože jimi nejsou zjevně zpochybněny domněnky podle čl. 3 odst. 2 nařízení o digitálních trzích, může Komise argumenty odmítnout. Pokud se naopak Komise domnívá, že předložené důkazy jsou dostatečné k prokázání toho, že požadavky stanovené v čl. 3 odst. 1 nařízení o digitálních trzích nejsou splněny, může akceptovat protiargumenty a případně zahájit, či nezahájit šetření trhu podle čl. 17 odst. 3 nařízení o digitálních trzích.

4.   POSOUZENÍ KOMISE

(11)

Na základě oznámení společnosti Meta Komise konstatovala, že níže uvedené oznámené služby představují hlavní služby platforem podle článku 2 nařízení o digitálních trzích a jsou individuálně klíčovou branou pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o digitálních trzích: a. Facebook, služba online sociálních sítí společnosti Meta; b. Instagram, služba online sociálních sítí společnosti Meta; c. Meta Ads, online reklamní služba společnosti Meta; d. WhatsApp, interpersonální komunikační služba nezávislá na číslech společnosti Meta; e. Messenger, interpersonální komunikační služba nezávislá na číslech společnosti Meta a f. Marketplace, online zprostředkovatelská služba společnosti Meta.

(12)

Pokud jde o služby online sociálních sítí společnosti Meta Facebook a Instagram, Komise se v rozporu se stanoviskem společnosti Meta domnívá, že Facebook představuje hlavní službu platformy online sociálních sítí, která se liší od služby online sociálních sítí Instagram, protože tyto služby i) jsou nabízeny jako zcela samostatné služby; ii) nejsou nabízeny uživatelům integrovaným způsobem a v každém případě iii) jsou jejich koncovými uživateli a jejich podnikatelskými uživateli využívány k různým účelům, neboť tito uživatelé mají tendenci na obou platformách sdílet různé typy obsahu, funkcí a uživatelských základen a vstupovat do interakce s různými typy obsahu, funkcí a uživatelských základen.

(13)

Komise se dále domnívá, že v rozporu se stanoviskem společnosti Meta představují služby Facebook Dating a Facebook Gaming Play, které jsou součástí platformy Facebook, služby odlišné od služby online sociálních sítí Facebook, a to bez ohledu na to, zda tyto služby představují hlavní služby platforem. Komise se domnívá, že každá z těchto služeb slouží účelu, který je odlišný od účelu služby online sociálních sítí Facebook a že je společnost Meta nabízí jako jasně identifikovatelné a odlišné služby od služby online sociálních sítí Facebook.

(14)

Pokud jde o Meta Ads, online reklamní službu společnosti Meta, Komise s oznámením společnosti Meta nesouhlasí. Podle společnosti Meta zahrnuje tato služba online sociálních sítí podporovaná reklamou prvky a funkce, které tvoří reklamní plochy Facebooku a Instagramu, které jsou podporovány příjmy pocházejícím ze služby Meta Ads.

(15)

Komise se domnívá, že online reklamní služby a služby online sociálních sítí společnosti Meta nabízejí velmi odlišné prvky a funkce a slouží velmi odlišným účelům jak z hlediska koncových uživatelů, tak z pohledu podnikatelských uživatelů. Příloha nařízení o digitálních trzích kromě toho objasňuje, že hlavní služby platforem nabízené integrovaným způsobem by měly být považovány za samostatné, pokud nepatří do stejné kategorie hlavní služby platformy. Komise proto dospěla k závěru, že služba Meta Ads představuje samostatnou online reklamní hlavní službu platformy ve smyslu čl. 2 bodu 2 písm. j) nařízení o digitálních trzích a že služba Meta Ads dosahuje prahových hodnot stanovených v čl. 3 odst. 2 nařízení o digitálních trzích.

(16)

Komise souhlasí s vymezením interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech WhatsApp společnosti Meta. Na základě informací poskytnutých společností Meta Komise konstatuje, že prahové hodnoty pro podnikatelské uživatele je rovněž dosaženo ve vztahu k službě WhatsApp, pokud se zohlední různé způsoby, které společnost Meta poskytuje podnikům pro komunikaci prostřednictvím této služby.

(17)

Pokud jde o interpersonální komunikační službu nezávislou na číslech Messenger společnosti Meta, Komise se v rozporu s tvrzením společnosti Meta domnívá, že Messenger je samostatnou službou odlišnou od její služby online sociálních sítí Facebook. Komise se domnívá, že Messenger splňuje definici interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech stanovenou v čl. 2 bodu 7 kodexu pro elektronické komunikace, na kterou odkazuje definice interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech stanovená v čl. 2 bodu 9 nařízení o digitálních trzích.

(18)

Rozhodnutí dále uvádí, že právní test navržený společností Meta pro posouzení, zda je Messenger samostatnou hlavní službou platformy, nebo chatovací funkcí její služby online sociálních sítí Facebook, je z právního hlediska chybný.

(19)

Komise se navíc domnívá, že služba Messenger dosahuje prahových hodnot uvedených v čl. 3 odst. 2 nařízení o digitálních trzích. Pokud jde konkrétně o podnikatelské uživatele, na základě informací poskytnutých společností Meta a navzdory nedostatkům v její metodice Komise konstatuje, že číselný údaj poskytnutý společností Meta jen za září 2020 překračuje prahovou hodnotu 10 000 podnikatelských uživatelů. Na základě extrapolací tohoto údaje na roky 2020, 2021 a 2022 proto Komise konstatuje, že prahové hodnoty je dosaženo.

(20)

Komise má v neposlední řadě za to, že argumenty předložené společností Meta v souvislosti se službou Messenger nejsou dostatečně podloženy, aby zjevně zpochybnily domněnky uvedené v čl. 3 odst. 2 nařízení o digitálních trzích. Komise se zejména domnívá, že počet aktivních podnikatelských uživatelů služby Messenger za rok výrazně překračuje prahovou hodnotu 10 000 podnikatelských uživatelů, a společnost Meta nepředložila přesvědčivé důkazy o tom, že i s takovým rozpětím není dotčená hlavní služba platformy branou pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů. Komise navíc nesouhlasí se společností Meta, že služba Messenger není klíčovou branou, neboť údaje poskytnuté společností Meta týkající se počtu jak podnikatelských, tak koncových uživatelů jasně prokazují značný rozsah služby Messenger, pokud jde o koncové i podnikatelské uživatele, a její význam jako klíčové brány mezi oběma těmito skupinami uživatelů.

(21)

Pokud jde o Marketplace, online zprostředkovatelskou službu společnosti Meta, Komise se domnívá, že v rozporu s tvrzeními společnosti Meta je Marketplace, přestože je integrována do Facebooku, službou odlišnou od služby online sociálních sítí Facebook. Facebook totiž svým koncovým uživatelům umožňuje spojit se a komunikovat, sdílet obsah a objevovat jiné uživatele a obsah, zatímco služba Marketplace umožňuje uživatelům, včetně podnikatelských uživatelů, nabízet zboží nebo služby k prodeji jiným uživatelům s cílem usnadnit zahájení přímých transakcí mezi těmito uživateli.

(22)

Kromě toho se Komise v rozporu se stanovisky společnosti Meta domnívá, že služba Marketplace splňuje definici online zprostředkovatelských služeb uvedenou v čl. 2 bodu 5 nařízení o digitálních trzích. Služba Marketplace není výhradně platformou mezi spotřebiteli (C2C), ale má také podnikatelské uživatele, a takový závěr není ovlivněn skutečností, že Marketplace umožňuje rovněž transakce mezi spotřebiteli. V období 2020–2022 mohli podnikatelští uživatelé legitimně nabízet své produkty nebo služby k prodeji na Marketplace prostřednictvím svého obchodního profilu na Facebooku. Kromě toho mohli ve stejném období 2020–2022 podnikoví uživatelé rovněž působit v rámci své obchodní nebo profesní činnosti i nabízením produktů a služeb k prodeji koncovým uživatelům na Marketplace prostřednictvím svého osobního profilu na Facebooku. I když od 30. ledna 2023 již podnikatelští uživatelé nesmí nabízet zboží k prodeji prostřednictvím své obchodní stránky na Facebooku, mohou stále nabízet zboží prostřednictvím svého osobního profilu, jak to rovněž inzeruje i samotná společnost Meta.

(23)

Kromě toho se Komise v rozporu se stanovisky společnosti Meta domnívá, že podnikatelské uživatele služby Marketplace lze vzhledem k údajům poskytovaným společností Meta identifikovat pomocí nejlepšího dostupného odhadu, jak je uvedeno v oddíle A bodu 1 přílohy nařízení o digitálních trzích. Na základě toho je vhodné považovat za podnikatelské uživatele služby Marketplace všechny uživatele usazené nebo nacházející se v Unii, kteří vytvořili 28 nebo více nabídek během alespoň jednoho měsíce účetního období, přičemž 80 % nebo více nabídek bylo provedeno ve stejné kategorii. Na žádost Komise společnost Meta uvedla, že na základě těchto kritérií byla prahová hodnota pro podnikatelské uživatele v účetních obdobích 2020, 2021 a 2022 dosažena s velkým rozdílem více než desetinásobně.

(24)

Nakonec se konstatuje, že argumenty předložené společností Meta v souvislosti se službou Marketplace nejsou dostatečně podloženy, aby zjevně zpochybnily domněnky uvedené v čl. 3 odst. 2 nařízení o digitálních trzích. Zaprvé v rozporu se stanoviskem společnosti Meta, a jak je podrobně vysvětleno v předchozích odstavcích, má služba Marketplace podnikatelské uživatele ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení o digitálních trzích a je branou mezi těmito podnikatelskými a koncovými uživateli. Za druhé je služba Marketplace s potenciálně více než 100 000 podnikatelskými uživateli a více než 100 miliony koncových uživatelů rovněž klíčovou branou. Zatřetí je Marketplace rovněž jednotlivě klíčovou branou; tvrzení společnosti Meta v opačném smyslu z toho důvodu, že služba Marketplace využívá Facebook, vychází z nesprávného uplatnění vymezovacích pravidel uvedených v oddíle D bodě 2 písm. c) přílohy nařízení o digitálních trzích. Začtvrté v rozporu se stanoviskem společnosti Meta je správným kritériem pro posouzení protiargumentu podle čl. 3 odst. 5 nařízení o digitálních trzích „zjevně zpochybnit domněnky“ uvedené v čl. 3 odst. 2 nařízení o digitálních trzích.

(25)

Zjištění uvedená v rozhodnutí vycházejí z informací, které měla Komise k dispozici v době přijetí rozhodnutí. Dojde-li k jakékoli podstatné změně kterékoli ze skutečností, na nichž je toto rozhodnutí založeno, nebo pokud se toto rozhodnutí zakládá na neúplných, nesprávných nebo zavádějících informacích, může Komise rozhodnutí podle čl. 4 odst. 1 nařízení o digitálních trzích přehodnotit nebo změnit.

5.   ZÁVĚR

(26)

Z výše uvedených důvodů rozhodnutí označuje společnost Meta za strážce přístupu v souvislosti se i) službou online sociálních sítí Facebook společnosti Meta; ii) službou online sociálních sítí Instagram společnosti Meta; iii) online reklamní službou Meta Ads společnosti Meta; iv) interpersonální komunikační službou nezávislou na číslech WhatsApp společnosti Meta; v) interpersonální komunikační službou nezávislou na číslech Messenger a vi) online zprostředkovatelskou službou Marketplace společnosti Meta.

(27)

Rozhodnutí odmítá protiargumenty vznesené společností Meta v souvislosti s i) interpersonální komunikační službou nezávislou na číslech Messenger a ii) online zprostředkovatelskou službou Marketplace.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) (Úř. věst. L 265, 12.10.2022, s. 1).