(1)

Aby bylo možné bojovat proti nekalým obchodním praktikám, které spotřebitelům brání rozhodovat se pro udržitelnou spotřebu, například praktikám spojeným s předčasným zastaráváním zboží, klamavými environmentálními tvrzeními („lakováním nazeleno“), netransparentními a nedůvěryhodnými označeními udržitelnosti nebo nástroji pro informování o udržitelnosti, měla by být do spotřebitelského práva Unie zavedena zvláštní pravidla. To by příslušným vnitrostátním orgánům umožnilo tyto praktiky účinně řešit. V případě zajištění spravedlivosti environmentálních tvrzení se spotřebitelé budou moci rozhodovat pro produkty, které jsou skutečně lepší pro životní prostředí než konkurenční produkty. Tím se povzbudí hospodářská soutěž ve směru k environmentálně udržitelnějším produktům, což sníží nepříznivý dopad na životní prostředí.

(1)

Aby bylo možné bojovat proti nekalým obchodním praktikám, které matou spotřebitele a brání jim rozhodovat se pro udržitelnou spotřebu, například praktikám spojeným s předčasným zastaráváním zboží, klamavými nebo nepravými environmentálními tvrzeními („lakováním nazeleno“), netransparentními , necertifikovanými a nedůvěryhodnými označeními udržitelnosti nebo nástroji pro informování o udržitelnosti, měla by být do spotřebitelského práva Unie zavedena zvláštní pravidla. To by příslušným vnitrostátním orgánům umožnilo tyto praktiky účinně řešit. V případě zajištění spolehlivosti, jasnosti, srozumitelnosti a spravedlivosti environmentálních tvrzení se spotřebitelé budou moci rozhodovat pro produkty, které jsou skutečně lepší pro životní prostředí než konkurenční produkty. Tím se povzbudí hospodářská soutěž ve směru k environmentálně udržitelnějším produktům, což sníží nepříznivý dopad na životní prostředí. Podniky musí rovněž hrát úlohu při podpoře ekologické transformace a větší udržitelnosti výrobků, které vyrábějí a prodávají na vnitřním trhu.

(3)

S cílem odradit obchodníky od uvádění spotřebitelů v omyl, pokud jde o environmentální nebo sociální dopad jejich produktů, trvanlivost nebo opravitelnost těchto produktů, a to i prostřednictvím celkové prezentace produktů, by měl čl. 6 odst. 1 směrnice 2005/29/ES být změněn doplněním dopadu na životní prostředí nebo sociálního dopadu, trvanlivosti a opravitelnosti produktu na seznam hlavních znaků produktů, ve vztahu k nimž může být jednání obchodníka považováno za klamavé, a to na základě individuálního posouzení. Spotřebitele by rovněž neměly uvádět v omyl informace poskytované obchodníky o sociální udržitelnosti produktů, jako jsou informace o pracovních podmínkách, dobročinných příspěvcích nebo dobrých životních podmínkách zvířat.

(3)

S cílem odradit obchodníky od uvádění spotřebitelů v omyl, pokud jde o environmentální nebo sociální dopad jejich produktů, trvanlivost nebo opravitelnost těchto produktů, a to i prostřednictvím celkové prezentace produktů, by měl čl. 6 odst. 1 směrnice 2005/29/ES být změněn doplněním dopadu na životní prostředí nebo sociálního dopadu, trvanlivosti , opětovné použitelnosti, recyklovatelnosti a opravitelnosti produktu na seznam hlavních znaků produktů, ve vztahu k nimž může být jednání obchodníka považováno za klamavé, a to na základě individuálního posouzení. Spotřebitele by rovněž neměly uvádět v omyl informace poskytované obchodníky o sociální udržitelnosti produktů, jako jsou informace o pracovních podmínkách, dobročinných příspěvcích nebo dobrých životních podmínkách zvířat.

(4)

Environmentální tvrzení, zejména tvrzení související s klimatem, se stále více vztahují k budoucímu vlivu na životní prostředí v podobě přechodu na uhlíkovou či klimatickou neutralitu nebo dosažení podobného cíle do určitého data. Prostřednictvím těchto tvrzení vytvářejí obchodníci dojem, že spotřebitelé nákupem jejich produktů přispívají k nízkouhlíkovému hospodářství. K zajištění spravedlivosti a důvěryhodnosti těchto tvrzení by měl být čl. 6 odst. 2 směrnice 2005/29/ES změněn tak, aby tato tvrzení zakazoval, a to na základě individuálního posouzení, nejsou-li podporovány jasnými, objektivními a ověřitelnými závazky a cíli stanovenými obchodníkem. Taková tvrzení by rovněž měla být podporována nezávislým systémem monitorování, který by monitoroval pokrok obchodníka z hlediska závazků a cílů.

(4)

Environmentální tvrzení, zejména tvrzení související s klimatem, se stále více vztahují k budoucímu vlivu na životní prostředí v podobě přechodu na uhlíkovou či klimatickou neutralitu nebo dosažení podobného cíle do určitého data. Prostřednictvím těchto tvrzení vytvářejí obchodníci dojem, že spotřebitelé nákupem jejich produktů přispívají k nízkouhlíkovému hospodářství. K zajištění spravedlivosti a důvěryhodnosti těchto tvrzení by měl být čl. 6 odst. 2 směrnice 2005/29/ES změněn tak, aby tato tvrzení zakazoval, a to na základě individuálního posouzení, pokud jsou založena pouze na režimech kompenzace emisí uhlíku a nejsou-li podložena jasnými, objektivními , kvantifikovanými, vědecky podloženými a ověřitelnými závazky a cíli stanovenými obchodníkem , včetně podrobného a realistického plánu provádění k dosažení této budoucí environmentální výkonnosti . Tento plán by měl obsahovat konkrétní průběžné cíle, které budou v souladu s plněním dlouhodobého závazku obchodníka, budou podpořeny dostatečným rozpočtem a přidělením dostatečných prostředků. Tvrzení by rovněž měla být podporována nezávislým systémem monitorování, který by monitoroval pokrok plánu provádění, závazků a cílů obchodníka .

(6)

Stále běžnější marketingovou technikou je srovnávání produktů na základě jejich environmentálních nebo sociálních aspektů, včetně využívání nástrojů pro informování o udržitelnosti. S cílem zajistit, aby taková srovnání neuváděla spotřebitele v omyl, by měl být změněn článek 7 směrnice 2005/29/ES tak, aby spotřebiteli byly poskytnuty informace o metodě srovnání, o produktech, které jsou předmětem srovnání, a o dodavatelích těchto produktů a o opatřeních k aktualizaci informací. To by mělo zajistit, že se spotřebitelé budou ohledně obchodních transakcí rozhodovat informovaněji, pokud těchto služeb využijí. Srovnání by mělo být objektivní, a to zejména díky porovnání produktů, které plní stejnou funkci, používání společné metody a společných předpokladů a porovnání podstatných a ověřitelných vlastností srovnávaných produktů.

(6)

Srovnávání produktů na základě jejich environmentálních nebo sociálních aspektů, včetně využívání nástrojů pro informace o udržitelnosti , je stále běžnější marketingovou technikou, která by mohla být zavádějící pro spotřebitele, kteří nejsou vždy schopni posoudit spolehlivost těchto informací . S cílem zajistit, aby taková srovnání neuváděla spotřebitele v omyl, by měl být změněn článek 7 směrnice 2005/29/ES tak, aby spotřebiteli byly poskytnuty informace o metodě srovnání, o produktech, které jsou předmětem srovnání, a o dodavatelích těchto produktů a o opatřeních k aktualizaci informací. To by mělo zajistit, že se spotřebitelé budou ohledně obchodních transakcí rozhodovat informovaněji, pokud těchto služeb využijí. Srovnání by mělo být objektivní, a to zejména díky porovnání produktů, které plní stejnou funkci, používání společné metody a společných předpokladů a porovnání podstatných a ověřitelných vlastností srovnávaných produktů.

(7)

Použití označení udržitelnosti, která se nezakládají na systému certifikace nebo nejsou zavedena orgány veřejné správy, by mělo být zakázáno zahrnutím těchto praktik do seznamu v příloze I směrnice 2005/29/ES. Systém certifikace by měl splňovat minimální podmínky transparentnosti a důvěryhodnosti. Použití označení udržitelnosti bez systému certifikace je i nadále možné v případech, kdy jsou tato označení zavedena orgánem veřejné správy, nebo v případě dalších způsobů vyjadřování a uvádění údajů v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1169/2011. Toto pravidlo doplňuje bod 4 přílohy I směrnice 2005/29/ES, který zakazuje tvrzení, že obchodníku, obchodním praktikám obchodníka nebo produktu bylo uděleno schválení, potvrzení nebo povolení veřejného nebo soukromého subjektu, ačkoli tomu tak není nebo takové tvrzení není v souladu s podmínkami schválení, potvrzení nebo povolení.

(7)

Použití označení udržitelnosti, která se nezakládají na systému certifikace nebo nejsou zavedena orgány veřejné správy, by mělo být zakázáno zahrnutím těchto praktik do seznamu v příloze I směrnice 2005/29/ES. Systém certifikace by měl splňovat minimální podmínky transparentnosti a důvěryhodnosti. Monitorování toho, zda je dodržován systém certifikace, by mělo být podporováno metodami, které jsou přiměřené a relevantní pro povahu produktů, procesů nebo podniků, na něž se systém vztahuje. Mělo by být prováděno třetí stranou, jejíž pravomoci a nezávislost jak na vlastníkovi systému, tak na obchodníkovi byly ověřeny členskými státy. Kromě toho by systémy certifikace měly zahrnovat systém pro podávání stížností, který bude k dispozici spotřebitelům a dalším externím zúčastněným stranám, zaměří se na nedodržování předpisů a zajistí odejmutí značky udržitelnosti v případě neplnění. Použití označení udržitelnosti bez systému certifikace je i nadále možné v případech, kdy jsou tato označení zavedena orgánem veřejné správy, nebo v případě dalších způsobů vyjadřování a uvádění údajů v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1169/2011. Toto pravidlo doplňuje bod 4 přílohy I směrnice 2005/29/ES, který zakazuje tvrzení, že obchodníku, obchodním praktikám obchodníka nebo produktu bylo uděleno schválení, potvrzení nebo povolení veřejného nebo soukromého subjektu, ačkoli tomu tak není nebo takové tvrzení není v souladu s podmínkami schválení, potvrzení nebo povolení. Označení udržitelnosti zavedená veřejnými orgány by měla být za rozumnou cenu přístupná všem podnikům bez ohledu na jejich velikost a finanční způsobilost. Měly by být podporovány systémy certifikace a označení udržitelnosti, které podporují postupné zavádění udržitelných postupů malými a středními podniky.

(9)

Příloha I směrnice 2005/29/ES by rovněž měla být změněna tak, aby zakazovala uvádět obecná environmentální tvrzení bez uznaného vynikajícího environmentálního profilu, relevantního pro dané tvrzení. Příkladem takových obecných environmentálních tvrzení jsou „ekologicky šetrné“, „environmentálně šetrné“, „eko“ , „zelené“, „přátelské k přírodě“ , „ekologické“ , „šetrné k životnímu prostředí“, „šetrné ke klimatu“, „jemné k životnímu prostředí“, „uhlíkově šetrné“ , „uhlíkově neutrální“ , „uhlíkově pozitivní“ , „klimaticky neutrální“, „energeticky úsporné“ , „biologicky rozložitelné“, „na biologické bázi“ nebo podobná tvrzení , jakož i širší prohlášení, jako jsou „vědomé“ nebo „odpovědné“, která naznačují vynikající environmentální profil nebo vytvářejí dojem takového profilu . Taková obecná environmentální tvrzení by měla být zakázána, pokud není prokázán vynikající environmentální profil nebo pokud není tvrzení specifikováno jasným a výrazným způsobem na stejném nosiči, například ve stejném televizním nebo rozhlasovém reklamním spotu, na obalu produktu nebo v internetovém prodejním rozhraní. Například tvrzení „biologicky rozložitelné“ ohledně určitého produktu by bylo obecným tvrzením, zatímco tvrzení „obal je biologicky rozložitelný kompostováním během jednoho měsíce“ by bylo konkrétním tvrzením, které nespadá do působnosti tohoto zákazu.

(9)

Příloha I směrnice 2005/29/ES by rovněž měla být změněna tak, aby zakazovala uvádět obecná environmentální tvrzení , aniž by byl poskytnut důkaz vynikajícího environmentálního profilu, relevantního pro dané tvrzení. Příkladem takových obecných environmentálních tvrzení jsou „ekologicky šetrné“, „environmentálně šetrné“, „ekologické“ , „zelené“, „přítel přírody“, „přírodní“„šetrné vůči zvířatům“, „eko“ , „bez brutality“ , „udržitelné“, „ekologická“, „správné z hlediska životního prostředí“, „šetrné ke klimatu“, „ohleduplné na životním prostředí“, „bez odlesňování“ , „bezuhlíkové“ , „klimatická neutralita“ , „energetická účinnost“ , „biologicky rozložitelné“, „plastově neutrální“, „bez plastů“, „biologické“ nebo podobná prohlášení , jakož i širší prohlášení, jako jsou „vědomé“ nebo „odpovědné“, která naznačují nebo vytvářejí dojem vynikajícího vlivu na životní prostředí . Taková obecná environmentální tvrzení by měla být zakázána, pokud jsou založena na kompenzaci dopadů na životní prostředí, jako je nákup uhlíkových kreditů, nebo pokud není prokázán vynikající environmentální profil nebo jeho vědecké důkazy, či pokud není tvrzení specifikováno jasným a výrazným způsobem na stejném nosiči, například ve stejném televizním nebo rozhlasovém reklamním spotu, na obalu produktu nebo v internetovém prodejním rozhraní. Například tvrzení „biologicky rozložitelné“ ohledně určitého produktu by bylo obecným tvrzením, zatímco tvrzení „obal je biologicky rozložitelný kompostováním během jednoho měsíce“ by bylo konkrétním tvrzením, které nespadá do působnosti tohoto zákazu. V případech, kdy to nelze podložit vědeckými důkazy, je obzvláště důležité zakázat tvrzení, která na základě kompenzace emisí uhlíku naznačují, že výrobek nebo služba mají neutrální, snížený, kompenzovaný nebo pozitivní dopad emisí uhlíku na životní prostředí, neboť mohou uvést spotřebitele v omyl tím, že se domnívají, že výrobek, který kupují, nebo podnikání obchodníka nemají žádný dopad na životní prostředí. To by nemělo společnostem bránit v tom, aby propagovaly své investice do iniciativ v oblasti životního prostředí, pokud tato propagace netvrdí, že tyto investice nebo iniciativy kompenzují, neutralizují nebo činí pozitivními dopady produktu nebo dopad podnikání obchodníka na životní prostředí.

(14)

S cílem zlepšit blahobyt spotřebitelů by změny přílohy I směrnice 2005/29/ES rovněž měly řešit několik praktik spojených s předčasným zastaráváním, včetně praktik plánovaného zastarávání, které je chápáno jako obchodní politika zahrnující záměrné plánování či navržení produktu s omezenou životností, aby se po uplynutí určité doby stal předčasně zastaralým nebo nefunkčním. Koupě produktů, u nichž se očekává, že vydrží déle, než se ve skutečnosti děje, působí spotřebitelům újmu. Navíc mají praktiky předčasného zastarávání celkově negativní dopad na životní prostředí v podobě zvýšeného materiálového odpadu. Proto řešení těchto praktik rovněž pravděpodobně sníží množství odpadu a přispěje k udržitelnější spotřebě.

(14)

S cílem zlepšit blahobyt spotřebitelů by změny přílohy I směrnice 2005/29/ES rovněž měly řešit několik praktik spojených s předčasným zastaráváním, včetně praktik plánovaného zastarávání, které je chápáno jako obchodní politika zahrnující záměrné plánování či navržení produktu s omezenou životností, aby se po uplynutí určité doby stal předčasně zastaralým nebo nefunkčním. Účast na praktikách, které vedou ke zkrácení životnosti výrobku, nebo koupě produktů, u nichž se očekává, že vydrží déle, než se ve skutečnosti děje, působí spotřebitelům újmu. Navíc mají praktiky předčasného zastarávání celkově negativní dopad na životní prostředí v podobě zvýšeného materiálového odpadu. Proto řešení těchto praktik rovněž pravděpodobně sníží množství odpadu a přispěje k udržitelnější spotřebě.

(16)

Mělo by být rovněž zakázáno neinformovat spotřebitele o existenci prvku zboží, který byl zaveden s cílem omezit trvanlivost zboží . Takovým prvkem by například mohl být software, který po určité době zastaví či sníží funkčnost zboží, nebo by se mohlo jednat o hardware, který je navržen tak, aby po určité době selhal. Zákaz neinformovat spotřebitele o těchto prvcích zboží doplňuje práva spotřebitelů a nemá dopad na prostředky nápravy, které mají spotřebitelé k dispozici, pokud představují nesoulad dle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/ 771  (26) . K tomu, aby byla taková obchodní praktika pokládána za nekalou, by nemělo být nutné prokazovat, že účelem daného prvku je podnítit nahrazení příslušného zboží. Používání prvků omezujících trvanlivost zboží by se mělo rozlišovat od výrobních postupů využívajících materiály nebo procesy obecně nízké kvality, které vedou k omezené trvanlivosti zboží. Nesoulad zboží v důsledku použití materiálů nebo postupů nízké kvality by se měl i nadále řídit pravidly pro shodu zboží stanovenými ve směrnici (EU) 2019/771.

(16)

Mělo by být rovněž zakázáno zavádět prvek zboží, který omezí jeho trvanlivost. Takovým prvkem by například mohl být software, který po určité době zastaví či sníží funkčnost zboží, nebo by se mohlo jednat o hardware, který je navržen tak, aby po určité době selhal. Zákaz zavádět takové prvky zboží doplňuje práva spotřebitelů a nemá dopad na prostředky nápravy, které mají spotřebitelé k dispozici, pokud představují nesoulad dle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 (26) . K tomu, aby byla taková obchodní praktika pokládána za nekalou, by nemělo být nutné prokazovat, že účelem daného prvku je podnítit nahrazení příslušného zboží. Používání prvků omezujících trvanlivost zboží by se mělo rozlišovat od výrobních postupů využívajících materiály nebo procesy obecně nízké kvality, které vedou k omezené trvanlivosti zboží. Nesoulad zboží v důsledku použití materiálů nebo postupů nízké kvality by se měl i nadále řídit pravidly pro shodu zboží stanovenými ve směrnici (EU) 2019/771.

(17)

Další praktikou, která by měla být zakázána přílohou I směrnice 2005/29/ES, je praktika spočívající v tvrzení, že zboží má určitou trvanlivost, ačkoliv tomu tak není. Příkladem by byla situace, kdy obchodník spotřebitele informuje, že pračka by dle očekávání měla vydržet určitý počet pracích cyklů, přestože skutečné používání pračky ukazuje, že tomu tak není.

(17)

Další praktikou, která by měla být zakázána přílohou I směrnice 2005/29/ES, je praktika spočívající v tvrzení, že zboží má určitou trvanlivost, ačkoliv tomu tak není. Příkladem by byla situace, kdy obchodník spotřebitele informuje, že pračka by dle očekávání měla vydržet určitý počet pracích cyklů s běžným očekávaným použitím v souladu s pokyny , přestože skutečné používání pračky ukazuje, že tomu tak není.

(18)

Podobně by příloha I směrnice 2005/29/ES měla být změněna tak, aby zakazovala prezentovat , že produkty umožňují opravu , pokud taková oprava není možná , jakož i  neinformovat spotřebitele , že zboží dle požadavků právních předpisů není možné opravit .

(18)

Podobně by příloha I směrnice 2005/29/ES měla být rovněž změněna tak, aby zakázala uvádět na trh výrobek , který neumožňuje opravu v souladu s právními požadavky , či neinformovat spotřebitele o tom , že zboží je neopravitelné. Kromě toho by měla být změněna příloha I směrnice 2005/29/ES, aby se zajistilo, že spotřebitel bude vždy informován o omezeních, která se na opravy vztahují, jako je nedostupnost opravárenských služeb, nedostupnost náhradních dílů nebo odmítnutí opravy v případě, že výrobek opravil nezávislý odborník, neprofesionál nebo uživatel.

(20)

Další praktika spojená s předčasným zastaráváním, která by měla být zakázána a přidána na seznam v příloze I směrnice 2005/29/ES, je snaha přimět spotřebitele k nahrazení spotřebního materiálu produktu dříve, než by jinak bylo z technických důvodů nutné. Takové praktiky uvádějí spotřebitele v omyl, aby se domníval, že zboží již nebude fungovat, pokud k výměně spotřebního materiálu nedojde, a vedou jej tak k zakoupení více spotřebního materiálu, než je zapotřebí. Například praktika, kdy je spotřebitel prostřednictvím nastavení tiskárny vyzván , aby vyměnil inkoustové kazety tiskárny před tím, než jsou skutečně prázdné, za účelem pobídky ke koupi dalších inkoustových kazet, by byla zakázána.

(20)

Další praktika spojená s předčasným zastaráváním, která by měla být zakázána a přidána na seznam v příloze I směrnice 2005/29/ES, je uvádění na trh výrobků, které vyžadují nahrazení spotřebního materiálu produktu dříve, než by jinak bylo z technických důvodů nutné. Takové praktiky uvádějí spotřebitele v omyl, aby se domníval, že zboží již nebude fungovat, pokud k výměně spotřebního materiálu nedojde, a vedou tak spotřebitele k zakoupení více spotřebního materiálu, než je zapotřebí. Například uvedení na trh tiskárny, která od spotřebitele vyžaduje , aby vyměnil inkoustové kazety tiskárny před tím, než jsou skutečně prázdné, za účelem pobídky ke koupi dalších inkoustových kazet, by byla zakázána.

(21)

Příloha I směrnice 2005/29/ES by měla být rovněž změněna tak, aby zakazovala neinformování spotřebitele, že zboží je navrženo způsobem , který omezuje jeho funkčnost, je-li používán spotřební materiál, náhradní díly nebo příslušenství, které neposkytuje původní výrobce. Například by bylo zakázáno uvádět na trh tiskárny, které jsou navrženy tak, aby se omezila jejich funkčnost , jestliže se používají inkoustové kazety neposkytované původním výrobcem tiskárny , aniž by byly tyto informace spotřebiteli sděleny . Tato praktika by mohla spotřebitele klamavě vést ke koupi jiné inkoustové kazety, kterou nelze pro tuto tiskárnu použít, což by mělo za následek zbytečné náklady na opravu, toky odpadu nebo dodatečné náklady způsobené povinností používat spotřební materiál původního výrobce, které spotřebitel v okamžiku koupě nemohl předvídat. Podobně by bylo také zakázáno uvádět na trh chytrá zařízení navržená tak, aby byla omezena jejich funkčnost při používání nabíječek nebo náhradních dílů, které neposkytuje původní výrobce, aniž by byly tyto informace spotřebiteli sděleny .

(21)

Příloha I směrnice 2005/29/ES by měla být rovněž změněna tak, aby zakazovala uvádění na trh zboží , které je navrženo způsobem omezujícím jeho funkčnost, je-li používán spotřební materiál, náhradní díly nebo příslušenství, které neposkytuje původní výrobce. Bylo by například zakázáno uvádět na trh tiskárny, které jsou navrženy tak, aby fungovaly omezeně , pokud spotřebitelé používají inkoustové kazety , které nebyly dodány původním výrobcem tiskárny. Tato praktika by mohla spotřebitele klamavě vést ke koupi jiné inkoustové kazety, kterou nelze pro tuto tiskárnu použít, což by mělo za následek zbytečné náklady na opravu, toky odpadu nebo dodatečné náklady způsobené povinností používat spotřební materiál původního výrobce, které spotřebitel v okamžiku koupě nemohl předvídat. Stejně tak by bylo zakázáno uvádět na trh inteligentní zařízení určená k omezení jejich funkčnosti při používání nabíječek nebo náhradních dílů, které nejsou poskytovány původním výrobcem .

(22)

V zájmu toho, aby se spotřebitelé mohli informovaněji rozhodovat, a za účelem stimulace poptávky po zboží s delší trvanlivostí a jeho nabídky by měly být před uzavřením smlouvy poskytnuty konkrétní informace o trvanlivosti a opravitelnosti produktu. U zboží s digitálními prvky, digitálního obsahu a  digitálních služeb by spotřebitelé měli být navíc informováni o době, po kterou jsou k dispozici bezplatné aktualizace softwaru. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU (27) o právech spotřebitelů by proto měla být změněna tak, aby spotřebitelům poskytovala předsmluvní informace o trvanlivosti, opravitelnosti a dostupnosti aktualizací. Informace by spotřebitelům měly být poskytovány jasně a srozumitelně a v souladu s požadavky na přístupnost uvedenými ve směrnici (EU) 2019/882 (28). Povinnost poskytovat spotřebitelům tyto informace doplňuje a neovlivňuje práva spotřebitelů uvedená ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 (29) a (EU) 2019/771 (30).

(22)

V zájmu toho, aby se spotřebitelé mohli informovaněji rozhodovat, a za účelem stimulace poptávky po zboží s delší trvanlivostí a jeho nabídky by měly být před uzavřením smlouvy poskytnuty konkrétní informace o trvanlivosti a opravitelnosti produktu. Kromě toho, pokud jde o zboží s digitálními prvky, digitální obsah a  digitální služby, spotřebitelé by měli být informováni o době, po kterou jsou k dispozici bezplatné aktualizace softwaru v souladu s požadavky práva Unie nebo vnitrostátního práva, což je přinejmenším lhůta stanovená v právu Unie a její dobrovolné prodloužení, pokud výrobce tyto informace zpřístupní . Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU (27) o právech spotřebitelů by proto měla být změněna tak, aby spotřebitelům poskytovala předsmluvní informace o trvanlivosti, opravitelnosti a dostupnosti aktualizací. Informace by spotřebitelům měly být poskytovány jasně a srozumitelně , a to i v úředním jazyce nebo v úředních jazycích členského státu, kde je zboží nabízeno, a v souladu s požadavky na přístupnost uvedenými ve směrnici (EU) 2019/882 (28). Povinnost poskytovat spotřebitelům tyto informace doplňuje a neovlivňuje práva spotřebitelů uvedená ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 (29), (EU) 2019/771 (30) a (EU) 2011 / 83 .

(23)

Dobrým ukazatelem trvanlivosti zboží je obchodní záruka výrobce na trvanlivost ve smyslu článku 17 směrnice (EU) 2019/771. Směrnice 2011/83/EU by proto měla být změněna tak, že bude výslovně vyžadovat , aby obchodníci prodávající zboží informovali spotřebitele o existenci obchodní záruky výrobce na trvanlivost pro všechny druhy zboží, pokud výrobce tyto informace zpřístupní .

(23)

Dobrým ukazatelem trvanlivosti zboží je doba trvání zákonné záruky za soulad zboží, včetně dobrovolných prodloužení ve formě obdobné obchodní záruce výrobce na trvanlivost ve smyslu článku17 směrnice (EU) 2019/771 , přičemž se vztahuje na celý výrobek a je poskytnuta bez dodatečných nákladů . Směrnice 2011/83/EU by proto měla být změněna tak, aby výslovně vyžadovala , aby obchodníci před uzavřením smlouvy poskytli štítek uvádějící alespoň připomenutí zákonné záruky souladu a případně její dobrovolné prodloužení ve formě obchodní záruky na trvanlivost .

(23a)

Je-li zboží dodáváno spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům, měl by být štítek zřetelně a čitelně zobrazen.

(24)

Problém omezené trvanlivosti, která je v rozporu s očekáváním spotřebitelů, je nejvýznamnější u zboží využívajícího energii, což je zboží napájené z vnějšího zdroje energie. Také spotřebitelé mají o informace ohledně očekávané trvanlivosti největší zájem u této kategorie zboží. Z těchto důvodů, pouze u této kategorie zboží, by spotřebitelé měli být informováni, že výrobce neposkytl informace o existenci obchodní záruky výrobce týkající se trvanlivosti na dobu delší než dva roky.

(25)

Produkty obsahující součásti využívající energii, pokud jsou tyto součásti pouhým příslušenstvím a nepřispívají k hlavní funkci uvedeného zboží, jako je ozdobné osvětlení oděvů nebo obuvi nebo elektrické světlo pro jízdní kolo, by se za zboží využívající energii považovat neměly.

(26)

S ohledem na stanovenou minimální dobu trvání odpovědnosti prodávajícího za nesoulad se smlouvou v délce dvou let dle směrnice (EU) 2019/771 a na skutečnost, že k mnoha selháním produktů dochází po dvou letech, by se povinnost obchodníka informovat spotřebitele o existenci a době trvání obchodní záruky výrobce na trvanlivost měla vztahovat na záruky delší než dva roky.

(27)

S cílem usnadnit spotřebitelům při porovnávání zboží před uzavřením smlouvy informované rozhodnutí o obchodní transakci by obchodníci měli spotřebitele informovat o existenci a době trvání obchodní záruky výrobce na trvanlivost celého zboží, a nikoli určitých součástí zboží.

(28)

Výrobce a prodejce by měli mít i nadále možnost nabízet jiné druhy obchodních záruk a poprodejní služby s jakoukoli dobou trvání. Informace poskytované spotřebiteli o těchto jiných obchodních zárukách či službách by však neměly spotřebitele mást , pokud jde o existenci a dobu trvání obchodní záruky výrobce na trvanlivost, která se vztahuje na celé zboží a trvá déle než dva roky .

(28)

Výrobce a prodejce by měli mít i nadále možnost nabízet jiné druhy obchodních záruk a poprodejní služby s jakoukoli dobou trvání. Informace poskytované spotřebiteli o těchto jiných obchodních zárukách či službách by však neměly spotřebitele mást.

(29)

V zájmu podpory hospodářské soutěže mezi výrobci, pokud jde o trvanlivost zboží s digitálními prvky, by obchodníci prodávající toto zboží měli spotřebitele informovat o minimální době, po kterou se výrobce zavazuje pro toto zboží poskytovat aktualizace softwaru . Aby se však zabránilo zahlcení spotřebitelů informacemi , měly by být tyto informace poskytovány pouze v  případě, že je tato doba delší než doba trvání obchodní záruky výrobce na trvanlivost, která přesahuje dva roky, neboť tato záruka zahrnuje poskytování aktualizací, včetně aktualizací zabezpečení , jež jsou nezbytné pro zachování požadovaných funkcí a výkonnosti zboží s digitálními prvky . Dále jsou informace o závazku výrobce poskytovat aktualizace softwaru relevantní pouze v případě, že kupní smlouva týkající se zboží s digitálními prvky stanoví jediné poskytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby, pro které se použije čl. 7 odst. 3 písm. a) směrnice (EU) 2019/771. Naproti tomu by neměl existovat žádný nový závazek poskytovat uvedené informace v případě, že kupní smlouva stanoví nepřetržité poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby po určitou dobu, neboť u těchto smluv čl. 7 odst. 3 písm. b) směrnice (EU) 2019/771 s odkazem na čl. 10 odst. 2 nebo 5 určuje dobu, po kterou má prodávající zajistit, aby byl spotřebitel informován o aktualizacích a aby mu aktualizace byly poskytovány.

(29)

V zájmu podpory hospodářské soutěže mezi výrobci, pokud jde o trvanlivost zboží s digitálními prvky, by obchodníci prodávající toto zboží měli spotřebitele informovat o minimální době, po kterou bude výrobce pro toto zboží poskytovat aktualizace softwaru, včetně alespoň včetně lhůty stanovené v  právu Unie a její dobrovolné prodloužení , pokud výrobce tyto informace zpřístupní; informace by měly být poskytnuty pouze tehdy , je-li toto období delší než období obchodní záruky výrobce .

(30)

Obdobně by obchodníci nabízející digitální obsah a digitální služby měli spotřebitele rovněž informovat o minimální době, po kterou se poskytovatel digitálního obsahu nebo digitální služby, pokud se liší od obchodníka, zavazuje poskytovat aktualizace softwaru, včetně aktualizací zabezpečení , jež jsou nezbytné pro zachování souladu digitálního obsahu a digitálních služeb. Informace o závazku poskytovatele poskytovat aktualizace softwaru jsou relevantní pouze v případě, že smlouva stanoví jediné poskytnutí nebo řadu jednotlivých poskytnutí , pro které se použije čl. 8 odst. 2 písm. b) směrnice 2019/770 . Naproti tomu by neměl existovat žádný nový závazek poskytovat uvedené informace v případě, že smlouva stanoví nepřetržité poskytování po určitou dobu, neboť u těchto smluv stanoví čl. 8 odst. 2 písm. a) směrnice (EU) 2019/770 dobu, po kterou má obchodník zajistit, aby byl spotřebitel informován o aktualizacích a aby mu aktualizace byly poskytovány .

(30)

Obdobně by obchodníci nabízející digitální obsah a digitální služby měli spotřebitele rovněž informovat o minimální době po datu uvedení na trh, během níž bude poskytovatel digitálního obsahu nebo digitální služby, pokud je poskytovatel odlišný od obchodníka, poskytovat aktualizace softwaru, včetně bezpečnostních aktualizací , nezbytné pro zachování souladu digitálního obsahu a digitálních služeb. Tyto informace by měly zahrnovat alespoň povinné období , po  které jsou aktualizace poskytovány v souladu s právními předpisy Unie . Poskytovatel poskytne tyto informace obchodníkovi ve všech případech .

(31)

Aby se spotřebitelé mohli informovaně rozhodovat o obchodní transakci a  vybírat si zboží, které lze snáze opravit, měli by obchodníci před uzavřením smlouvy ve vhodných případech poskytnout u veškerých druhů zboží hodnocení opravitelnosti zboží poskytnuté výrobcem dle práva Unie.

(31)

Aby mohli spotřebitelé učinit informované rozhodnutí o obchodní transakci a  zvolit si zboží, které lze snadněji opravit, měli by obchodníci před uzavřením smlouvy v příslušných případech stanovit pro všechny druhy zboží skóre opravitelnosti zboží poskytnuté výrobcem v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem .

(32)

Podle čl. 5 odst. 1 písm. e) a čl. 6 odst. 1 písm. m) směrnice 2011/83/EU jsou obchodníci povinni poskytnout spotřebiteli před tím, než je spotřebitel vázán smlouvou, informace o existenci a podmínkách poprodejních služeb, včetně služeb opravy , pokud jsou tyto služby poskytovány . Aby se navíc zajistilo, že spotřebitelé budou dobře informováni o opravitelnosti zboží, které kupují, měli by obchodníci v případech, kdy není dle práva Unie stanoveno hodnocení opravitelnosti, poskytnout u veškerých druhů zboží další relevantní informace o opravách, které zpřístupňuje výrobce, jako jsou informace o dostupnosti náhradních dílů a  dále uživatelská příručka a  příručka pro opravy .

(32)

Podle čl. 5 odst. 1 písm. e) a čl. 6 odst. 1 písm. m) směrnice 2011/83/EU jsou obchodníci povinni poskytnout spotřebiteli před tím, než je spotřebitel vázán smlouvou, informace o existenci a podmínkách poprodejních služeb, včetně služeb opravy. Aby se navíc zajistilo, že spotřebitelé budou dobře informováni o opravitelnosti zboží, které kupují, měli by obchodníci v případech, kdy není hodnocení opravitelnosti stanoveno , poskytnout u veškerých druhů zboží další relevantní informace o opravách, jako jsou informace o dostupnosti a maximální očekávané ceně náhradních dílů nezbytných k opravě zboží, včetně minimální doby po zakoupení zboží, po kterou jsou náhradní díly a  příslušenství dostupné, postupu při jejich objednávání, dostupnosti uživatelské příručky a návodu k opravě, jakož i dostupnost diagnostických a opravárenských nástrojů a  služeb. Tyto informace by měli příslušným obchodníkům poskytnout výrobci zboží.

(33)

Obchodníci by měli spotřebitelům poskytovat informace o existenci a době trvání obchodní záruky výrobce na trvanlivost a minimální době pro aktualizace, a  dále informace o  opravách jiné než hodnocení opravitelnosti, pokud výrobce nebo poskytovatel digitálního obsahu či digitální služby , liší-li se od obchodníka, příslušné informace zpřístupní . Zejména pokud jde o zboží, měl by obchodník spotřebitelům sdělit informace, které výrobce poskytl obchodníkovi nebo je zamýšlel jinak učinit snadno přístupnými pro spotřebitele před uzavřením smlouvy, a to uvedením na samotném produktu, jeho obalu nebo etiketách a štítcích, které by si spotřebitel před uzavřením smlouvy běžně prohlédl. Od obchodníka by se nemělo vyžadovat, aby tyto informace od výrobce aktivně vyhledával, například na internetových stránkách daného produktu.

(33)

Obchodníci by měli spotřebitelům poskytovat informace o existenci štítku, o  minimální době pro aktualizace a o  jiných informacích o opravách , než je skóre opravitelnosti . Zejména pokud jde o zboží, měl by obchodník spotřebitelům sdělit informace, které výrobce poskytl obchodníkovi nebo je zamýšlel jinak učinit snadno přístupnými pro spotřebitele před uzavřením smlouvy, a to uvedením na samotném produktu, jeho obalu nebo etiketách a štítcích, které by si spotřebitel před uzavřením smlouvy běžně prohlédl. Od obchodníka by se nemělo vyžadovat, aby tyto informace od výrobce aktivně vyhledával, například na internetových stránkách daného produktu. Pokud obchodníci nejsou výrobci zboží, může být jejich vliv na design výrobků a jejich vliv, co se týče jakýchkoli informací přiložených k výrobkům, omezený. V takovém případě by výrobci měli obchodníkům, kteří jednají se spotřebiteli, poskytnout příslušné informace. Za další předávání těchto informací spotřebitelům by měli odpovídat pouze obchodníci.

(36a)

Komise by měla podnikům předložit snadno srozumitelné pokyny s požadavky této směrnice. Při vypracovávání těchto pokynů by Komise měla zohlednit potřeby malých a středních podniků s cílem omezit administrativní a finanční zátěž na minimum a zároveň usnadnit jejich soulad s touto směrnicí. Komise by měla konzultovat příslušné zúčastněné strany s odbornými znalostmi v oblasti marketingu.

(1)

v článku 2 se doplňují nová písmena o) až y ), která znějí:

(1)

v článku 2 se doplňují nová písmena o) až ya ), která znějí:

(o)

„environmentálním tvrzením“ jakékoli sdělení nebo znázornění, které není povinné podle práva Unie ani vnitrostátního práva, včetně textového, obrazového, grafického nebo symbolického znázornění v jakékoli formě, včetně štítků, obchodních značek, názvů společností nebo názvů produktů, v souvislosti s obchodním sdělením, které uvádí nebo naznačuje, že produkt nebo obchodník mají pozitivní nebo žádný dopad na životní prostředí nebo na životní prostředí působí méně škodlivě než jiné produkty nebo obchodníci, nebo že v průběhu času svůj dopad zlepšili;

(o)

„environmentálním tvrzením“ jakékoli sdělení nebo znázornění, které není povinné podle práva Unie ani vnitrostátního práva, včetně textového, obrazového, grafického nebo symbolického znázornění v jakékoli formě, včetně štítků, obchodních značek, názvů společností nebo názvů produktů, v souvislosti s obchodním sdělením, které uvádí nebo naznačuje, že produkt , kategorie výrobku, značka nebo obchodník mají pozitivní nebo žádný dopad na životní prostředí nebo na životní prostředí působí méně škodlivě než jiné produkty , značky nebo obchodníci, nebo že v průběhu času svůj dopad zlepšili;

(p)

„výslovným environmentálním tvrzením“ environmentální tvrzení, které má textovou podobu nebo je uvedeno na označení udržitelnosti;

q)

„obecným environmentálním tvrzením“ jakékoli výslovné environmentální tvrzení, které není obsaženo v označení udržitelnosti, pokud specifikace tvrzení není uvedena jasným a výrazným způsobem na stejném nosiči;

q)

„obecným environmentálním tvrzením“ jakékoli environmentální tvrzení, které není obsaženo v označení udržitelnosti, pokud specifikace tvrzení není uvedena jasným a výrazným způsobem na stejném nosiči;

s)

„systémem certifikace“ systém ověřování třetí stranou otevřený za transparentních, spravedlivých a nediskriminačních podmínek všem obchodníkům, kteří jsou ochotni a schopni dodržovat požadavky systému, který osvědčuje, že produkt splňuje určité požadavky, a jehož sledování souladu s požadavky je objektivní, založené na mezinárodních, unijních nebo vnitrostátních normách a postupech a prováděné stranou nezávislou na vlastníkovi systému i na obchodníkovi;

s)

„systémem certifikace“ systém ověřování třetí stranou:

i)

který je otevřený za veřejně dostupných, transparentních, spravedlivých a nediskriminačních podmínek a za přiměřených nákladů pro obchodníky a subjekty, kteří jsou ochotni a schopni dodržovat požadavky systému;

ii)

který osvědčuje, že produkt, proces nebo podnik splňuje určité veřejně dostupné a nezávisle vypracované požadavky;

iii)

jehož sledování shody a udělování osvědčení jsou objektivní, a to na základě mezinárodních, unijních nebo vnitrostátních norem a postupů zohledňujících povahu dotčených výrobků, procesů nebo podniků;

iv)

který zajišťuje, že sledování souladu uvedené v bodě iii) je prováděno třetí stranou, jejíž pravomoci a nezávislost jak na vlastníkovi systému, tak na obchodníkovi, byly ověřeny členskými státy; a dále

v)

zahrnující systém pro podávání stížností, který bude k dispozici spotřebitelům a dalším externím zúčastněným stranám, zaměří se na nedodržování předpisů a zajistí odejmutí značky udržitelnosti v případě neplnění.

t)

„nástrojem pro informování o  udržitelnosti“ software, včetně internetové stránky, části internetových stránek nebo aplikace, provozovaný obchodníkem nebo jeho jménem, který poskytuje spotřebitelům informace o environmentálních nebo sociálních aspektech produktů nebo který produkty z hlediska těchto aspektů srovnává;

t)

„nástrojem pro informování o  udržitelnosti a srovnávání“ software, včetně internetové stránky, části internetových stránek nebo aplikace, provozovaný obchodníkem nebo jeho jménem, který poskytuje spotřebitelům informace o environmentálních nebo sociálních aspektech produktů nebo který produkty z hlediska těchto aspektů srovnává.

w)

„aktualizací softwaru“ bezplatná aktualizace, včetně aktualizace zabezpečení , jež je nezbytná k zachování souladu zboží s digitálními prvky, digitálním obsahem a digitálními službami podle směrnic (EU) 2019/770 a (EU) 2019/771;

w)

„aktualizací softwaru“ bezplatná aktualizace, buď včetně bezpečnostní aktualizace , nebo jakékoli jiné funkce nebo aktualizace funkcí , která je nezbytná pro zachování souladu zboží s digitálními prvky, digitálním obsahem a digitálními službami v souladu se směrnicemi (EU) 2019/770 a (EU) 2019/771 , nebo která zlepšuje nebo snižuje jejich trvanlivost ;

wa)

„aktualizací zabezpečení“ aktualizace operačního systému, včetně bezpečnostních oprav, je-li to pro dané zařízení relevantní, jejímž hlavním účelem je zvýšit bezpečnost daného zařízení;

wb)

„aktualizací funkčnosti“ aktualizace operačního systému, jejímž hlavním účelem je zavedení nových funkcí;

x)

„spotřebním materiálem“ jakákoli součást zboží, která je opakovaně používána a musí být nahrazena, aby zboží fungovalo tak, jak je zamýšleno;

x)

„spotřebním materiálem“ jakákoli součást zboží, která je opakovaně používána a musí být nahrazena či doplněna , aby zboží fungovalo tak, jak je zamýšleno;

ya)

„kompenzací emisí uhlíku“ nákup uhlíkových kreditů nebo poskytnutí finanční podpory na projekty v oblasti životního prostředí, jejichž cílem je neutralizovat, snížit, kompenzovat nebo zvrátit vlastní dopad kupujícího na životní prostředí nebo dopad jeho zboží či služeb.

„b)

hlavní znaky produktu, jako je jeho dostupnost, výhody, rizika, provedení, složení, dopad na životní prostředí nebo sociální dopad, příslušenství, trvanlivost, opravitelnost, poprodejní služby zákazníkům a vyřizování reklamací a stížností, postup a datum výroby nebo dodání, způsob dodání, způsobilost k účelu použití, možnosti použití, množství, specifikace, zeměpisný nebo obchodní původ nebo očekávané výsledky jeho použití nebo výsledky a podstatné části zkoušek nebo kontrol provedených na produktu“;

„b)

hlavní znaky produktu, jako je jeho dostupnost, výhody, rizika, provedení, složení, dopad na životní prostředí nebo sociální dopad, příslušenství, trvanlivost, opravitelnost, opětovná použitelnost, recyklovatelnost, poprodejní služby zákazníkům a vyřizování reklamací a stížností, postup a datum výroby nebo dodání, způsob dodání, způsobilost k účelu použití, možnosti použití, množství, specifikace, zeměpisný nebo obchodní původ nebo očekávané výsledky jeho použití nebo výsledky a podstatné části zkoušek nebo kontrol provedených na produktu“;

aa)

v odstavci 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

c)

jakékoliv uvádění zboží na trh v jednom členském státě jako zboží totožné se zbožím uváděným na trh v jiných členských státech, ačkoliv takové zboží má podstatně odlišné složení nebo znaky, není-li to odůvodněno oprávněnými a objektivními faktory.

„c)

jakékoliv uvádění zboží na trh v jednom členském státě se zdánlivě shodnou prezentací s jiným zbožím , které je uváděno na trh v jiných členských státech pod stejnou značkou, ochrannou známkou nebo označením , ačkoliv takové zboží vykazuje rozdíly ve složení nebo vlastnostech, včetně svého senzorického profilu;“

b)

v odstavci 2 se doplňují nová písmena d)  a e) , která znějí:

b)

v odstavci 2 se doplňují nová písmena d)  až ea) , která znějí:

d)

uvedení environmentálního tvrzení, které se týká budoucího vlivu na životní prostředí bez jasných, objektivních a ověřitelných závazků a cílů a bez nezávislého systému monitorování;

d)

uvedení environmentálního tvrzení, které se týká budoucího vlivu na životní prostředí , pouze na základě systémů kompenzace emisí uhlíku nebo bez jasných, objektivních , kvantifikovaných, vědecky podložených a ověřitelných závazků , bez podrobného a realistického plánu provádění zahrnujícího rozpočtové a technologické závazky, bez proveditelných cílů a bez nezávislého systému monitorování , který je založen na relevantních datech ;

ea)

a)

vkládá se nový bod 3a, který zní:

(14d)

„hodnocením opravitelnosti“ bodové hodnocení vyjadřující způsobilost zboží k tomu, aby bylo opraveno, na základě metody stanovené v souladu s právem Unie;

(14d)

„hodnocením opravitelnosti“ bodové hodnocení vyjadřující způsobilost zboží k tomu, aby bylo opraveno, na základě harmonizované metody stanovené na úrovni Unie;

-a)

a)

vkládají se nová písmena ea) až ed ), která znějí:

a)

vkládají se nová písmena ea) až ec ), která znějí:

ea)

u veškerého zboží informace o tom, že se na zboží vztahuje obchodní záruka na trvanlivost, a o její době trvání v jednotkách času, pokud se záruka na trvanlivost vztahuje na celé zboží a trvá déle než dva roky, zpřístupní-li tyto informace výrobce ;

ea)

u veškerého zboží štítek uvedený v příloze Z uvádějící dobu trvání zákonné záruky za soulad a případně její dobrovolné prodloužení ve formě obchodní záruky na trvanlivost;

eb)

ec)

u zboží s digitálními prvky , zpřístupní-li tyto informace výrobce, minimální dobu v jednotkách času, během níž výrobce poskytuje aktualizace softwaru, pokud smlouva nestanoví nepřetržité poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby po určitou dobu. Jsou-li poskytnuty informace o existenci obchodní záruky na trvanlivost v souladu s písmenem ea), poskytnou se informace o aktualizacích, pokud jsou tyto aktualizace poskytovány po dobu delší, než trvá obchodní záruka na trvanlivosti ;

ec)

u zboží s digitálními prvky minimální dobu v jednotkách času po datu uvedení na trh , během níž výrobce poskytuje aktualizace softwaru, která pokrývá přinejmenším období stanovené právem Unie a jeho dobrovolné prodloužení, pokud výrobce zpřístupní takové informace, pro něž se aktualizace poskytují ;

ed)

u digitálního obsahu a digitálních služeb, pokud se jejich poskytovatel liší od obchodníka a tyto informace zpřístupní , minimální dobu v jednotkách času, během níž poskytovatel dodává aktualizace softwaru, pokud smlouva nestanoví nepřetržité poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby po určitou dobu ;

ed)

u digitálního obsahu a digitálních služeb, pokud se jejich poskytovatel liší od obchodníka, minimální dobu v jednotkách času po datu uvedení na trh , během níž poskytovatel dodává aktualizace softwaru, která minimálně pokrývá období, po které jsou aktualizace poskytovány v souladu s použitelnými právními předpisy Unie ;

j)

nepoužije-li se písmeno i), informace zpřístupněné výrobcem ohledně dostupnosti náhradních dílů, včetně postupu jejich objednání, a o dostupnosti uživatelské příručky a příručky pro opravy.

j)

nepoužije-li se písmeno i), informace poskytnuté výrobcem ohledně dostupnosti a maximální očekávané ceně náhradních dílů nezbytných k opravě zboží , včetně minimální doby po zakoupení zboží, během níž jsou náhradní díly a příslušenství k dispozici, postupu jejich objednání, a o dostupnosti uživatelské příručky a příručky pro opravy , jakož i dostupnosti diagnostických a opravárenských nástrojů a služeb ;

ba)

vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

bb)

vkládá se nový odstavec 1b, který zní:

-a)

písmeno g) se nahrazuje tímto:

„g)

podmínky platby, dodání, plnění, lhůtu, do níž se obchodník zavazuje dodat zboží nebo poskytnout službu, a případně existenci možností dodání s nižšími emisemi CO2 a případně obchodníkovy podmínky vyřizování reklamací a stížností;“;

-aa)

ma)

u veškerého zboží informace o tom, že se na zboží vztahuje obchodní záruka na trvanlivost , a o její době trvání v jednotkách času, pokud se záruka na trvanlivost vztahuje na celé zboží a trvá déle než dva roky, zpřístupní-li tyto informace výrobce ;

ma)

u veškerého zboží štítek uvedený v příloze Z uvádějící dobu trvání zákonné záruky na soulad a případně její dobrovolné prodloužení ve formě obchodní záruky na trvanlivost;

mb)

u zboží využívajícího energii, pokud výrobce nezpřístupní informace uvedené v písmeni ea), informace, které výrobce neposkytl o existenci obchodní záruky na trvanlivost delší než dva roky. Tyto informace musí být přinejmenším stejně výrazné jako jakékoli jiné informace o existenci a podmínkách poprodejních služeb a obchodních záruk poskytovaných dle písmene m);

mc)

u zboží s digitálními prvky , zpřístupní-li tyto informace výrobce, minimální dobu v jednotkách času, během níž výrobce poskytuje aktualizace softwaru, pokud smlouva nestanoví nepřetržité poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby po určitou dobu. Jsou-li poskytnuty informace o existenci obchodní záruky na trvanlivost v souladu s písmenem ma), poskytnou se informace o aktualizacích, pokud jsou tyto aktualizace poskytovány po dobu delší, než trvá obchodní záruka na trvanlivosti ;

mc)

u zboží s digitálními prvky minimální dobu v jednotkách času po datu uvedení na trh , během níž výrobce poskytuje aktualizace softwaru, která pokrývá přinejmenším období stanovené právem Unie a jeho dobrovolné prodloužení, pokud výrobce tyto informace zpřístupní a pro něž se aktualizace poskytují ;

md)

u digitálního obsahu a digitálních služeb, pokud se jejich poskytovatel liší od obchodníka a tyto informace zpřístupní , minimální dobu v jednotkách času, během níž poskytovatel dodává aktualizace softwaru, pokud smlouva nestanoví nepřetržité poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby po určitou dobu ;

md)

u digitálního obsahu a digitálních služeb, pokud se jejich poskytovatel liší od obchodníka, minimální dobu v jednotkách času po uvedení na trh , během níž poskytovatel dodává aktualizace softwaru, zahrnující minimálně povinné období, po které musí být aktualizace poskytovány v souladu s právními předpisy Unie ;

v)

nepoužije-li se písmeno u), informace zpřístupněné výrobcem ohledně dostupnosti náhradních dílů, včetně postupu jejich objednání, a o dostupnosti uživatelské příručky a příručky pro opravy.

v)

nepoužije-li se písmeno u), informace poskytnuté výrobcem o dostupnosti a maximální očekávané ceně náhradních dílů nezbytných k opravě zboží , včetně minimální doby po zakoupení zboží, během níž jsou náhradní díly a příslušenství k dispozici , postupu jejich objednání, a o dostupnosti uživatelské příručky a příručky pro opravy , jakož i dostupnosti diagnostických a opravárenských nástrojů a služeb;

va)

adresu dostupných opravárenských středisek, kam má spotřebitel vrátit zboží za účelem opravy.

bb)

vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

1.

XX roky + YY roky

2.

3.

(2)

Vkládají se nové body 4a a 4b , které znějí:

(2)

Vkládají se nové body 4a až 4bb , které znějí:

4a.

Uvedení obecného environmentálního tvrzení, u kterého obchodník není schopen prokázat uznaný vynikající environmentální profil relevantní pro dané tvrzení.

4a.

Uvedení obecného environmentálního tvrzení, u kterého obchodník neposkytne důkaz o uznaném vynikajícím environmentálním profilu relevantním pro dané tvrzení.

4b.

Uvedení environmentálního tvrzení o celém produktu, pokud se ve skutečnosti týká pouze určitého aspektu produktu.

4b.

Uvedení environmentálního tvrzení o celém produktu nebo činnosti obchodníka , pokud se ve skutečnosti týká pouze určitého aspektu produktu nebo činnosti obchodníka .

4ba.

4bb.

(2a)

„7a.

(3a)

Vkládá se nový bod 13a, který zní:

(4)

Vkládají se nové body 23d až 23i , které znějí:

(4)

Vkládají se nové body 23d až 23ib , které znějí:

23da.

23e.

Neinformování spotřebitele o existenci prvku zboží, který byl zaveden s cílem omezit trvanlivost zboží.

23e.

Zavedení prvku s cílem omezit trvanlivosti zboží.

23ea.

23g.

Prezentace produktů v tom smyslu, že umožňují opravu, pokud tomu tak není, nebo neinformování spotřebitele o tom, že v souladu s požadavky právních předpisů není oprava zboží možná.

23g.

Uvedení zboží na trh, u něhož není možná oprava v souladu s právními požadavky , nebo neinformování spotřebitele o tom, že oprava zboží není možná.

23ga.

23gb.

23h.

Snaha přimět spotřebitele k výměně spotřebního materiálu zboží dříve, než je to z technických důvodů nutné.

23h.

Uvádění na trh zboží, které vyžaduje výměnu spotřebního materiálu dříve, než je to z technických důvodů nutné.

23i.

Neinformování o tom, že zboží je navrženo tak, aby se při použití spotřebního materiálu, náhradních dílů nebo příslušenství, které nejsou poskytovány původním výrobcem, omezila jeho funkčnost.

23i.

Uvádění na trh produktu, který je navržen tak, aby se při použití spotřebního materiálu, náhradních dílů nebo příslušenství, které nejsou poskytovány původním výrobcem, omezila jeho funkčnost.

23ia.

23ib.