(1)

Metan , který je hlavní složkou zemního plynu, je po oxidu uhličitém druhým nejvýznamnějším skleníkovým plynem z pohledu celkového působení na změnu klimatu a zapříčiňuje přibližně třetinu současného oteplování klimatu.

(1)

Metan je po oxidu uhličitém druhým nejvýznamnějším skleníkovým plynem z pohledu celkového působení na změnu klimatu a zapříčiňuje přibližně třetinu současného oteplování klimatu. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) zveřejnil ve své šesté hodnotící zprávě zjištění, že aby nárůst teploty zůstal pod 1,5  oC, je zapotřebí značně snížit antropogenní emise metanu do roku 2030.

(2)

Na molekulární úrovni metan zůstává v atmosféře kratší dobu (10 až 12 let) než oxid uhličitý (stovky let), jeho skleníkový účinek na klima je významnější a přispívá k tvorbě ozonu, který silně znečišťuje ovzduší a způsobuje vážné zdravotní problémy . Množství metanu v atmosféře za posledních deset let prudce vzrostlo.

(2)

Ačkoli metan zůstává v atmosféře v průměru kratší dobu (10 až 12 let) než oxid uhličitý (stovky let), jeho skleníkový účinek na klima je ve dvacetiletém časovém horizontu více než 80krát  (1a) významnější než u oxidu uhličitého (CO2) . Množství metanu v atmosféře za posledních deset let prudce vzrostlo.

(2a)

(3a)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2021 o strategii EU ke snížení emisí metanu  (1a) vyzývá Komisi, aby v případě politiky a opatření analyzovala důsledky využití dvacetiletého časového horizontu pro potenciál globálního oteplování, a to jako doplněk ke stoletému časovému rámci, který se v současné době používá v souladu se stávajícími pokyny k inventurám skleníkových plynů podle UNFCCC; dále konstatuje, že větší transparentnost, pokud jde o krátkodobé dopady emisí metanu na globální oteplování, by pomohla lépe informovat politická opatření EU v oblasti klimatu, a zdůrazňuje, že používání takové doplňkové metriky by v žádném případě nemělo být využíváno k odložení dalších opatření nezbytných k výraznému a rychlému snížení emisí CO2;

(4)

Podle údajů z inventur skleníkových plynů v Unii se odhaduje, že na odvětví energetiky připadá 19 % emisí metanu v Unii. Do toho nejsou nezahrnuty emise metanu spojené se spotřebou energie z fosilních zdrojů v Unii, k nimž dochází mimo území Unie.

(4)

Podle údajů z inventur skleníkových plynů v Unii se odhaduje, že 53 % antropogenních emisí metanu pochází ze zemědělství, 26 % z odpadů a že na odvětví energetiky připadá 19 % emisí metanu v Unii. Do toho nejsou nezahrnuty emise metanu spojené se spotřebou energie z fosilních zdrojů v Unii, k nimž dochází mimo území Unie. Unie je největším světovým dovozcem fosilního plynu, a proto významně přispívá k celosvětovým emisím metanu.

(5)

Zelená dohoda pro Evropu je kombinací komplexního souboru opatření a iniciativ zaměřených na dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2050, které se vzájemně doplňují. Ve sdělení Zelená dohoda pro Evropu (14) se uvádí, že dekarbonizace odvětví zemního plynu bude usnadněna mimo jiné řešením otázky emisí metanu souvisejících s energetikou. V říjnu 2020 přijala Komise strategii EU ke snížení emisí metanu (dále jen „strategie pro metan“), která stanoví opatření ke snížení emisí metanu v EU včetně odvětví energetiky a též na mezinárodní úrovni. V nařízení (EU) 2021/1119 (15) (dále jen „evropský právní rámec pro klima“) Unie do právních předpisů zakotvila cíl klimatické neutrality v rámci celého hospodářství do roku 2050 a rovněž stanovila závazný unijní závazek snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcení) nejméně o 55 % pod úroveň roku 1990. K  dosažení této úrovně snížení emisí skleníkových plynů by se měly emise metanu z odvětví energetiky do roku 2030 ve srovnání s rokem 2020 snížit přibližně o 58 % .

(5)

Zelená dohoda pro Evropu je kombinací komplexního souboru opatření a iniciativ zaměřených na dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2050, které se vzájemně doplňují. Ve sdělení Zelená dohoda pro Evropu (14) se uvádí, že dekarbonizace odvětví zemního plynu bude usnadněna mimo jiné řešením otázky emisí metanu souvisejících s energetikou. V říjnu 2020 přijala Komise strategii EU ke snížení emisí metanu (dále jen „strategie pro metan“), která stanoví opatření ke snížení emisí metanu v EU včetně odvětví energetiky a též na mezinárodní úrovni. V nařízení (EU) 2021/1119 (15) (dále jen „evropský právní rámec pro klima“) Unie do právních předpisů zakotvila cíl klimatické neutrality v rámci celého hospodářství do roku 2050 a rovněž stanovila závazný unijní závazek snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcení) nejméně o 55 % pod úroveň roku 1990. Komise ve svém doprovodném posouzení dopadů k  tomuto nařízení uvádí, že 77 % celkových předpokládaných emisí metanu nad rámec výchozí úrovně může být v roce 2030 sníženo při nákladech nižších, než je součet sociálních a environmentálních nákladů metanu  (15a) , což pozitivně přispěje k omezení globálního oteplování na 1,5  oC a umožní Unii hrát účinnou vedoucí úlohu v boji proti emisím metanu a v posilování energetické bezpečnosti .

(6)

Emise metanu jsou zahrnuty do oblasti působnosti cílů Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 stanovených v evropském právním rámci pro klima a závazných vnitrostátních cílů snižování emisí podle nařízení (EU) 2018/842 (16). V současné době však na úrovni Unie neexistuje žádný právní rámec, který by stanovil konkrétní opatření ke snížení antropogenních emisí metanu v  odvětví energetiky . Směrnice 2010/75 (17) o průmyslových emisích se sice vztahuje na emise metanu z rafinace minerálních olejů a plynů, nepoužije se však na jiné činnosti v odvětví energetiky.

(6)

Emise metanu pocházejí z celé řady odvětví, včetně zemědělství, odpadů, odpadních vod a energetiky. Emise metanu jsou zahrnuty do oblasti působnosti cílů Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 stanovených v evropském právním rámci pro klima a závazných vnitrostátních cílů snižování emisí podle nařízení (EU) 2018/842 (16). V současné době však na úrovni Unie neexistuje žádný právní rámec, který by stanovil konkrétní cíle a opatření vztahující se na všechna odvětví za účelem snížení antropogenních emisí metanu , který by vedl k významnému snížení emisí metanu v  Unii do roku 2030 v souladu s Pařížskou dohodou . Směrnice 2010/75 (17) o průmyslových emisích se sice vztahuje na emise metanu z rafinace minerálních olejů a plynů, nepoužije se však na jiné činnosti v odvětví energetiky.

(7)

V této souvislosti by se toto nařízení mělo vztahovat na snižování emisí metanu z těžebního průzkumu a těžby ropy a fosilního plynu, na sběr a zpracování fosilního plynu, přepravu, distribuci, podzemní skladování a terminály kapalného fosilního plynu (LNG), jakož i na aktivní hlubinné a povrchové uhelné doly a uzavřené a opuštěné hlubinné uhelné doly.

(7)

V této souvislosti by se toto nařízení mělo vztahovat na snižování emisí metanu z těžebního průzkumu a těžby ropy a fosilního plynu, na sběr a zpracování fosilního plynu, přepravu, distribuci, podzemní skladování a terminály zkapalněného fosilního plynu (LNG), jakož i na petrochemické odvětví, aktivní hlubinné a povrchové uhelné doly a uzavřené a opuštěné hlubinné uhelné doly.

(7a)

Vzhledem k tomu, že při těžebním průzkumu a těžbě, sběru a zpracování ropy a fosilního plynu vzniká také nafta a kapaliny zemního plynu pro použití v petrochemickém odvětví, což vede k emisím metanu, měla by se na petrochemické odvětví vztahovat opatření týkající se monitorování a hlášení, zjišťování a oprav úniků a omezení odvětrávání a spalování podobná opatřením v odvětví energetiky.

(8)

Pravidla pro přesné měření, vykazování a ověřování emisí metanu v ropném, plynárenském a uhelném průmyslu, jakož i pro snižování těchto emisí, mimo jiné prostřednictvím kontrol ke zjišťování a opravě netěsností a omezení odvětrávání a spalování, by měla být upravena vhodným právním rámcem Unie. Tento rámec by měl obsahovat pravidla pro zvýšení transparentnosti , pokud jde o dovoz energie z fosilních zdrojů do Unie, čímž by se zlepšily pobídky k širšímu využívání řešení pro zmírňování metanu na celém světě.

(8)

Pravidla pro přesné měření, vykazování a ověřování emisí metanu v ropném, plynárenském a uhelném průmyslu, jakož i pro snižování těchto emisí, mimo jiné prostřednictvím kontrol ke zjišťování a opravě netěsností a omezení odvětrávání a spalování, by měla být upravena vhodným právním rámcem Unie , přičemž je třeba zajistit ochranu pracovníků před emisemi metanu . Tato pravidla stanovená v tomto nařízení by měla zvýšit transparentnost , pokud jde o dovoz energie z fosilních zdrojů do Unie, a vést k širšímu využívání řešení pro zmírňování emisí metanu na celém světě.

(9)

Dodržování povinností podle tohoto nařízení bude pravděpodobně vyžadovat investice ze strany regulovaných operátorů a náklady spojené s těmito investicemi by měly být zohledněny při stanovování sazeb s výhradou zásad efektivnosti.

(9)

Dodržování povinností podle tohoto nařízení bude pravděpodobně vyžadovat investice ze strany regulovaných operátorů a  dodatečné náklady spojené s těmito investicemi by měly být zohledněny při stanovování sazeb s výhradou zásad efektivnosti. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) jsou opatření ke snížení emisí metanu nákladově velmi účinná, a to v odvětví ropy a plynu, zejména vzhledem ke zvýšeným tržním cenám plynu, a nezbytné investice do těchto opatření by byly omezené s krátkou dobou návratnosti  (1a) . Nezbytné náklady by neměly vést k nepřiměřené finanční zátěži pro koncové uživatele a spotřebitele. Při stanovování sazeb by proto měly být zohledněny náklady spojené s investicemi do opatření ke snížení emisí metanu přesahující nulové čisté náklady. Zranitelné domácnosti by měly být chráněny před nepřiměřenou finanční zátěží vyplývající z tohoto nařízení. Vhodnými opatřeními přijatými provozovateli za účelem prevence a minimalizace emisí metanu by měla být opatření, u nichž je výsledný společenský dopad emisí větší než společenský dopad zmírňujícího opatření.

(10)

Každý členský stát by měl určit alespoň jeden příslušný orgán, který bude dohlížet na to, aby provozovatelé účinně dodržovali povinnosti stanovené v tomto nařízení, a měl by o určení příslušného orgánu a jakýchkoli jeho změnách informovat Komisi. Určené příslušné orgány by měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění souladu s  požadavky stanovenými v tomto nařízení . Vzhledem k přeshraniční povaze činností v odvětví energetiky a emisí metanu by příslušné orgány měly spolupracovat mezi sebou a zároveň s Komisí. V této souvislosti by Komise a příslušné orgány členských států měly vytvořit síť veřejných orgánů uplatňujících toto nařízení s cílem podpořit úzkou spolupráci, přijmout nezbytná opatření pro výměnu informací a osvědčených postupů a umožnit konzultace.

(10)

Každý členský stát by měl určit alespoň jeden příslušný orgán, který bude dohlížet na to, aby provozovatelé účinně dodržovali povinnosti stanovené v tomto nařízení, a měl by o určení příslušného orgánu a jakýchkoli jeho změnách informovat Komisi. Určeným příslušným orgánům by měly členské státy poskytnout dostatečné finanční a lidské zdroje a tyto orgány by měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění souladu s  tímto nařízením. Příslušný orgán by měl zřídit kontaktní místo . Vzhledem k přeshraniční povaze činností v odvětví energetiky a emisí metanu by příslušné orgány měly spolupracovat mezi sebou a zároveň s Komisí. V této souvislosti by Komise a příslušné orgány členských států měly vytvořit síť veřejných orgánů uplatňujících toto nařízení s cílem podpořit úzkou spolupráci, přijmout nezbytná opatření pro výměnu informací a osvědčených postupů a umožnit konzultace.

(12)

Aby bylo zajištěno plnění jejich úkolů, měli by provozovatelé poskytovat příslušným orgánům veškerou nezbytnou součinnost. Kromě toho by provozovatelé měli přijmout veškerá nezbytná opatření určená příslušnými orgány ve lhůtě stanovené těmito orgány nebo v jakékoli jiné lhůtě dohodnuté s příslušnými orgány.

(12)

Aby bylo zajištěno plnění jejich úkolů, měli by provozovatelé poskytovat příslušným orgánům veškerou nezbytnou součinnost. Kromě toho by provozovatelé měli přijmout veškerá nezbytná opatření určená příslušnými orgány ve lhůtě stanovené těmito orgány nebo v jakékoli jiné lhůtě dohodnuté s příslušnými orgány. Členské státy by měly pravidelně sledovat situaci v odvětví s cílem odhalit jakékoli případné zpoždění při uplatňování tohoto nařízení v důsledku nedostatku kvalifikovaných pracovníků a technologií.

(12a)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006  (1a) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES  (1b) jsou emise do životního prostředí informacemi o životním prostředí. Veškeré důvody pro odepření informací ze strany orgánů členských států nebo orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, které se týkají přístupu k informacím, je proto třeba vykládat restriktivně s přihlédnutím k veřejnému zájmu, kterému zveřejnění slouží, a ke skutečnosti, zda se požadované informace týkají emisí do životního prostředí.

(13)

Hlavním mechanismem, který mají příslušné orgány k dispozici, by měly být inspekce, a to včetně kontroly dokumentace a záznamů, měření emisí a kontrol na místě. Inspekce by měly probíhat pravidelně na základě posouzení rizik pro životní prostředí provedeného příslušnými orgány. Kromě toho by měly být prováděny inspekce s cílem prošetřit odůvodněné stížnosti a případy nedodržování předpisů a zajistit, aby opravy nebo výměny součástí byly prováděny v souladu s nařízením. Pokud příslušné orgány zjistí závažné porušení požadavků nařízení, měly by provozovatele informovat o nápravných opatřeních, která má přijmout. Příslušné orgány by také měly uchovávat záznamy o provedených kontrolách a příslušné informace by měly být zpřístupněny v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (19).

(13)

Hlavním mechanismem, který mají příslušné orgány k dispozici, by měly být inspekce, a to včetně kontroly dokumentace a záznamů, měření emisí a kontrol na místě. Inspekce by měly probíhat pravidelně na základě posouzení rizik pro životní prostředí provedeného příslušnými orgány. Měly by se zohlednit již zavedené kontrolní mechanismy dostupné příslušným orgánům. Příslušné orgány by měly identifikovat příklady osvědčených postupů. Kromě toho by měly být prováděny inspekce s cílem prošetřit odůvodněné stížnosti a případy nedodržování předpisů a zajistit, aby opravy nebo výměny součástí byly prováděny v souladu s nařízením. Pokud příslušné orgány zjistí porušení požadavků nařízení, měly by provozovatele informovat o nápravných opatřeních, která má přijmout. Příslušné orgány by také měly uchovávat záznamy o provedených kontrolách a příslušné informace by měly být zpřístupněny v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (19).

(14)

S ohledem na blízkost některých zdrojů emisí metanu k městským nebo obytným oblastem by fyzické nebo právnické osoby poškozené porušením tohoto nařízení měly mít možnost podat příslušným orgánům řádně odůvodněné stížnosti. Stěžovatelé by měli být průběžně informováni o příslušném řízení a přijatých rozhodnutích a měli by obdržet konečné rozhodnutí v přiměřené lhůtě od podání stížnosti.

(14)

S ohledem na blízkost některých zdrojů emisí metanu k městským nebo obytným oblastem a na jejich dopad na zdraví, životní prostředí a klima by fyzické nebo právnické osoby měly mít možnost podat příslušným orgánům řádně odůvodněné stížnosti na možná porušení tohoto nařízení . V této souvislosti by měl Evropský justiční portál umožňovat podávání stížností a poskytovat vnitrostátním orgánům přístup a informace. Stěžovatelé by měli být průběžně informováni o příslušném řízení a přijatých rozhodnutích a měli by obdržet konečné rozhodnutí v přiměřené lhůtě od podání stížnosti.

(15)

Spolehlivý rámec pro ověřování může zlepšit důvěryhodnost vykazovaných údajů. Míra podrobnosti a technická složitost měření emisí metanu navíc vyžaduje řádné ověřování údajů o emisích metanu vykázaných provozovateli a provozovateli dolů. I když je možné ověření samotným provozovatelem, ověřování třetí stranou zajišťuje větší nezávislost a transparentnost. Kromě toho umožňuje vytvořit harmonizovaný soubor kompetencí a úrovně odborných znalostí, které nemusí být dostupné všem veřejným subjektům. Ověřovatelé by měli být akreditováni akreditačními orgány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (20). Nezávislí akreditovaní ověřovatelé by proto měli zajistit, aby výkazy emisí vypracované provozovateli a provozovateli dolů byly správné a v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení. Měli by přezkoumat údaje ve výkazech emisí, aby posoudili jejich spolehlivost, důvěryhodnost a přesnost na základě bezplatných a veřejně dostupných evropských nebo mezinárodních norem vypracovaných nezávislými subjekty a uplatňovaných Komisí. Komise by proto měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci za účelem začlenění a stanovení použitelnosti příslušných evropských nebo mezinárodních norem. Ověřovatelé nemají vazbu na příslušné orgány a měli by být nezávislí na provozovatelích a provozovatelích dolů, kteří by jim měli poskytovat veškerou součinnost nezbytnou k umožnění nebo usnadnění provádění ověřovacích činností, zejména pokud jde o přístup do prostor a předkládání dokumentace nebo záznamů.

(15)

Spolehlivý rámec pro ověřování může zlepšit důvěryhodnost vykazovaných údajů. Míra podrobnosti a technická složitost měření emisí metanu navíc vyžaduje řádné ověřování údajů o emisích metanu vykázaných provozovateli a provozovateli dolů. I když je možné ověření samotným provozovatelem, ověřování třetí stranou zajišťuje větší nezávislost a transparentnost. Kromě toho umožňuje vytvořit harmonizovaný soubor kompetencí a úrovně odborných znalostí, které nemusí být dostupné všem veřejným subjektům. Ověřovatelé by měli být akreditováni akreditačními orgány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (20). Nezávislí akreditovaní ověřovatelé by proto měli zajistit, aby výkazy emisí vypracované provozovateli a provozovateli dolů byly správné a v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení. Ověřovací činnosti by měly být prováděny v souladu se stávajícími evropskými a mezinárodními normami a metodikami a s náležitým ohledem na povahu činností provozovatele. Ověřovatelé by měli přezkoumat údaje ve výkazech emisí, aby posoudili jejich spolehlivost, důvěryhodnost a přesnost na základě bezplatných a veřejně dostupných evropských nebo mezinárodních norem vypracovaných nezávislými subjekty a uplatňovaných Komisí. V zájmu zajištění přesnosti údajů by měli ověřovatelé provádět ohlášené i neohlášené kontroly na místě. Komise by proto měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci za účelem začlenění a stanovení použitelnosti příslušných evropských nebo mezinárodních norem. Ověřovatelé nemají vazbu na příslušné orgány a měli by být nezávislí na provozovatelích a provozovatelích dolů, kteří by jim měli poskytovat veškerou součinnost nezbytnou k umožnění nebo usnadnění provádění ověřovacích činností, zejména pokud jde o přístup do prostor a předkládání dokumentace nebo záznamů.

(16)

Informace ve výkazech emisí předkládaných příslušným orgánům by měly být poskytnuty Komisi s ohledem na ověřovací úlohu, která má být svěřena Mezinárodnímu středisku pro sledování emisí metanu (IMEO), zejména pokud jde o metodiky pro agregaci a analýzu údajů a ověřování metodik a statistických postupů, které společnosti používají k vyčíslení svých vykázaných údajů o emisích. Referenční kritéria v tomto ohledu mohou zahrnovat normy a pokyny OGMP. Informace získané střediskem IMEO by měly být zpřístupněny veřejnosti a Komise by měla tyto informace použít k řešení veškerých zjištěných nedostatků, pokud jde o měření, vykazování a ověřování údajů o emisích metanu.

(16)

Při plnění svých povinností a výkonu svých pravomocí podle tohoto nařízení by ověřovatelé, příslušné orgány a Komise měli vzít v úvahu informace zpřístupněné na mezinárodní úrovni, například Mezinárodním střediskem pro sledování emisí metanu (IMEO), zejména pokud jde o metodiky pro agregaci a analýzu údajů a ověřování metodik a statistických postupů, které provozovatelé nebo provozovatelé dolů používají k vyčíslení svých vykázaných údajů o emisích. Referenční kritéria v tomto ohledu mohou zahrnovat normy a pokyny Partnerství pro metan v odvětví ropy a  zemního plynu (OGMP) .

(17)

Středisko IMEO bylo Unií zřízeno v říjnu 2020 v rámci partnerství s Programem OSN pro životní prostředí, Koalicí pro klima a čisté ovzduší a Mezinárodní energetickou agenturou a jeho činnost byla zahájena na summitu skupiny G20 v říjnu 2021. Středisko IMEO bylo pověřeno shromažďováním, porovnáváním, ověřováním a zveřejňováním údajů o antropogenních emisích metanu na globální úrovni. Středisko IMEO je součástí Programu OSN pro životní prostředí, který s Evropskou unií uzavřel memorandum o porozumění. Má zásadní význam pro ověřování údajů o emisích metanu v odvětví energetiky a je třeba navázat vhodné vztahy s cílem zahájit ověřování v praxi. Vzhledem k tomu, že středisko IMEO není subjektem Unie a nepodléhá právu Unie, je nezbytné stanovit, aby přijalo vhodná opatření k zajištění ochrany zájmů Unie a  jejích členských států .

(17)

Středisko IMEO bylo Unií zřízeno v říjnu 2020 v rámci partnerství s Programem OSN pro životní prostředí, Koalicí pro klima a čisté ovzduší a Mezinárodní energetickou agenturou a jeho činnost byla zahájena na summitu skupiny G20 v říjnu 2021. Středisko IMEO bylo pověřeno shromažďováním, porovnáváním, ověřováním a zveřejňováním údajů o antropogenních emisích metanu na globální úrovni. Středisko IMEO by mělo hrát roli při identifikaci producentů superemisí prostřednictvím systému včasného odhalování rizik a  varování .

(25)

Má-li být měření a vykazování účinné, měly by mít ropné a plynárenské společnosti povinnost měřit a vykazovat emise metanu podle zdroje a zpřístupňovat souhrnné údaje členským státům, aby mohly zlepšit přesnost svých výkazů v rámci inventur. Kromě toho je nezbytné účinné ověřování údajů vykazovaných společnostmi, přičemž by v zájmu minimalizace administrativní zátěže pro provozovatele mělo být vykazování organizováno jednou ročně.

(25)

Má-li být kvantifikace a vykazování účinné, měly by mít ropné a plynárenské společnosti povinnost kvantifikovat a vykazovat emise metanu podle zdroje a zpřístupňovat souhrnné údaje členským státům, aby mohly zlepšit přesnost svých výkazů v rámci inventur. Kromě toho je nezbytné účinné ověřování údajů vykazovaných společnostmi, přičemž by v zájmu minimalizace administrativní zátěže pro provozovatele mělo být vykazování organizováno jednou ročně.

(27)

Rámec OGMP 2.0 definuje pět úrovní vykazování. Vykazování na úrovni zdroje začíná na úrovni 3, která je považována za srovnatelnou s úrovní 3 UNFCCC. Umožňuje použití obecných emisních faktorů. Vykazování OGMP 2.0 úrovně 4 vyžaduje přímé měření emisí metanu u zdroje. Umožňuje použití specifických emisních faktorů. Vykazování OGMP 2.0 úrovně 5 nadto vyžaduje doplňková měření na úrovni lokality. Kromě toho rámec OGMP 2.0 vyžaduje, aby společnosti podávaly výkazy o přímém měření emisí metanu do tří let od vstupu do OGMP 2.0 pro provozovaná zařízení a do pěti let pro neprovozovaná zařízení. Na základě přístupu k vykazování na úrovni zdroje použitého v OGMP 2.0 a s ohledem na skutečnost, že velký počet společností v Unii se již v roce 2021 k OGMP 2.0 přihlásil, by provozovatelé v Unii měli mít povinnost provádět přímá měření svých emisí na úrovni zdroje do 24 měsíců u provozovaných zařízení a do 36 měsíců u neprovozovaných zařízení. Kromě kvantifikace na úrovni zdroje umožňuje kvantifikace na úrovni lokality posouzení, ověření a sesouhlasení odhadů na úrovni zdroje agregovaných podle jednotlivých lokalit, čímž se zvyšuje důvěryhodnost vykazovaných emisí. Toto nařízení stejně jako OGMP 2.0 vyžaduje, aby měření na úrovni lokality odpovídala měřením na úrovni zdroje.

(27)

Nejnovější rámec OGMP 2.0 definuje pět úrovní vykazování. Vykazování na úrovni zdroje začíná na úrovni 3, která je považována za srovnatelnou s úrovní 3 UNFCCC. Umožňuje použití obecných emisních faktorů. Vykazování OGMP 2.0 úrovně 4 vyžaduje přímé měření emisí metanu u zdroje. Umožňuje použití specifických emisních faktorů. Vykazování OGMP 2.0 úrovně 5 nadto vyžaduje doplňková měření na úrovni lokality. Kromě toho rámec OGMP 2.0 vyžaduje, aby společnosti podávaly výkazy o přímém měření emisí metanu do tří let od vstupu do OGMP 2.0 pro provozovaná zařízení a do pěti let pro neprovozovaná zařízení. Na základě přístupu k vykazování na úrovni zdroje použitého v OGMP 2.0 a s ohledem na skutečnost, že velký počet společností v Unii se již v roce 2021 k OGMP 2.0 přihlásil, by provozovatelé v Unii měli mít povinnost provádět přímá měření svých emisí na úrovni zdroje do 12 měsíců u provozovaných zařízení a do 24 měsíců u neprovozovaných zařízení. Kromě kvantifikace na úrovni zdroje umožňuje kvantifikace na úrovni lokality posouzení, ověření a sesouhlasení odhadů na úrovni zdroje agregovaných podle jednotlivých lokalit, čímž se zvyšuje důvěryhodnost vykazovaných emisí. Toto nařízení stejně jako OGMP 2.0 vyžaduje, aby měření na úrovni lokality odpovídala kvantifikaci na úrovni zdroje.

(30)

Zatímco odvětrávání metanu je obvykle záměrné a je výsledkem procesů nebo činností a zařízení určených k tomuto účelu , může být rovněž neúmyslné, jako je tomu v případě poruchy .

(30)

Spalování a odvětrávání metanu je záměrné a je výsledkem procesů nebo činností a zařízení určených k tomuto účelu.

(31a)

Společnosti, které jsou členy iniciativy v oblasti klimatu v odvětví ropy a zemního plynu (OGCI), včetně mnoha společností se sídlem v Evropě, se zavázaly do roku 2025 snížit intenzitu metanu na 0,2  % a začaly vyvíjet úsilí o zmírnění změny klimatu. Společnosti, které jsou členy OGCI, splnily již v roce 2020 svůj původní cíl intenzity metanu pro rok 2025 v segmentu těžebního průzkumu a těžby a v roce 2021 dosáhly 0,17  %. Několik významných evropských výrobců uvedlo, že dosáhli značně nižší úrovně intenzity metanu v těžebním průzkumu a těžbě, jakož i v přepravě a skladování. Komise by proto měla prozkoumat možnost zavedení ambiciózní výkonnostní normy intenzity emisí metanu v segmentu těžebního průzkumu a těžby na úrovni 0,2  % nebo nižší a navrhnout metriku a ustanovení pro provádění příslušné výkonnostní normy.

(32)

Konkrétně se emise metanu z netěsností nejčastěji snižují pomocí kontrol ke zjišťování a opravě netěsností („LDAR“), které se provádějí s cílem netěsnosti zjistit a následně je odstranit. Provozovatelé by proto měli provádět alespoň pravidelné kontroly LDAR, které by měly zahrnovat i průzkum součástí odvětrávajících metan za účelem odhalení případného neúmyslného odvětrávání metanu .

(32)

Konkrétně se emise metanu z netěsností nejčastěji snižují pomocí kontrol ke zjišťování a opravě netěsností („LDAR“), které se provádějí s cílem netěsnosti zjistit a následně je odstranit nebo nahradit netěsnící součásti . Provozovatelé by proto měli provádět alespoň pravidelné kontroly LDAR, které by měly zahrnovat i průzkum součástí odvětrávajících metan za účelem odhalení špatně fungujícího vybavení .

(33)

K tomu by měl být zaveden harmonizovaný přístup k zajištění rovných podmínek pro všechny hospodářské subjekty v Unii. Tento přístup by měl zahrnovat minimální požadavky na kontroly LDAR a zároveň ponechat členským státům a provozovatelům odpovídající míru flexibility. To je nezbytné k umožnění inovací a vývoje nových technologií a metod LDAR, čímž se zabrání závislosti na určité technologii na úkor ochrany životního prostředí. Nadále se objevují nové technologie a metody detekce a členské státy by měly podporovat inovace v tomto odvětví, aby bylo možné používat co nejpřesnější a nákladově nejefektivnější metody.

(33)

K tomu by měl být zaveden harmonizovaný přístup k zajištění rovných podmínek pro všechny hospodářské subjekty v Unii. Tento přístup by měl zahrnovat minimální požadavky na kontroly LDAR a zároveň ponechat členským státům a provozovatelům odpovídající míru flexibility. To je nezbytné k umožnění inovací a vývoje nových součástí, technologií a metod LDAR, čímž se zabrání závislosti na určité technologii na úkor ochrany životního prostředí. Nadále se objevují nové technologie a metody detekce a členské státy by měly podporovat inovace v tomto odvětví, aby bylo možné používat co nejvíce těsnící, nejpřesnější a nákladově nejefektivnější součásti, technologie a metody LDAR .

(33a)

Harmonizovaný přístup využívá standardizované specifikace pro identifikaci nebo detekci úniků metanu pomocí různých nástrojů a technologií, které mohou být založeny nebo stanoveny prostřednictvím evropských norem nebo, pokud tyto normy neexistují, prostřednictvím mezinárodních norem. V případě neexistence vhodných evropských norem by Komise měla zvážit, zda požádá příslušné evropské normalizační organizace, aby takové normy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 přijaly. Komise by proto měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci za účelem stanovení těchto specifikací.

(34)

Povinnosti týkající se kontrol LDAR by měly odrážet řadu osvědčených postupů. Kontroly LDAR by měly být primárně zaměřeny na zjišťování a  opravu netěsností spíše než na jejich kvantifikaci a oblasti s vyšším rizikem netěsností by měly být kontrolovány častěji ; četnost těchto kontrol by se měla řídit nejen potřebou opravit součásti, z nichž metan uniká v objemech nad prahovou hodnotu emisí metanu, ale také provozními aspekty s přihlédnutím k bezpečnostním rizikům. Pokud je tedy zjištěno vyšší bezpečnostní riziko nebo vyšší riziko ztrát metanu , měly by mít příslušné orgány možnost doporučit u příslušných součástí vyšší četnost kontrol ; všechny netěsnosti bez ohledu na velikost by měly být zaznamenávány a sledovány , neboť malé úniky se mohou rozšířit; po odstranění netěsností by mělo následovat potvrzení, že bylo účinné; aby bylo možno v budoucnu používat pokročilejší technologie zjišťování emisí metanu, měla by být specifikována velikost ztráty metanu, při jejímž dosažení či překročení je odstranění netěsnosti odůvodněné , přičemž provozovatelům by měla být umožněna volba detekčního zařízení. V souvislosti s tímto nařízením lze případně použít průběžné monitorování.

(34)

Povinnosti týkající se kontrol LDAR by měly odrážet řadu osvědčených postupů. Kontroly LDAR by měly být primárně zaměřeny na co nejrychlejší zjišťování a  odstranění netěsností prostřednictvím opravy nebo výměny netěsnících součástí, spíše než na jejich kvantifikaci ; četnost těchto kontrol by se měla řídit potřebou opravit nebo vyměnit součásti technologií , která je těsnější ; všechny netěsnosti bez ohledu na velikost by měly být opraveny , neboť malé úniky se mohou rozšířit; po odstranění netěsností by mělo následovat potvrzení, že bylo účinné; aby bylo možno v budoucnu používat pokročilejší součásti nebo technologie zjišťování emisí metanu, měly by být stanoveny minimální požadavky na zařízení a metodiku pro zjišťování netěsností , a to na základě jejich prokázané účinnosti .

(34a)

Mnohé úniky jsou dnes způsobeny starými technologiemi a špatnou údržbou. Tyto technologie by měly být rychle nahrazeny novými inovativními řešeními. Program zjišťování a opravy netěsností by proto měl nastínit, jak provozovatel zamýšlí zmapovat součásti, u nichž existuje vysoké riziko úniků metanu, a stanovit, jak hodlá nahradit všechny tyto součásti novými inovativními technologiemi, které zajistí dlouhodobou ochranu před budoucími úniky.

(35)

Odvětrávání spočívá v uvolňování nespáleného metanu z procesů nebo činností nebo ze zařízení určených k tomuto účelu do atmosféry buď záměrně, nebo neúmyslně v případě poruchy . Vzhledem k tomu, že odvětrávání vede k výrazným emisím skleníkových plynů, mělo by být zakázáno s výjimkou případů mimořádných událostí, poruchy nebo některých specifických okolností, kdy je do určité míry nevyhnutelné.

(35)

Odvětrávání spočívá v  záměrném uvolňování nespáleného metanu z procesů nebo činností nebo ze zařízení určených k tomuto účelu do atmosféry. Vzhledem k tomu, že odvětrávání vede k výrazným emisím skleníkových plynů, mělo by být zakázáno s výjimkou případů mimořádných událostí, poruchy nebo některých specifických okolností, kdy je do určité míry nevyhnutelné. Aby se zajistilo, že provozovatelé nebudou používat zařízení určená k odvětrávání, měly by být přijaty technologické normy, které umožní používat alternativy s nulovými emisemi.

(36)

Spalováním se rozumí řízené spalování metanu v zařízení k tomu určeném za účelem jeho odstranění. Provádí-li se při běžné těžbě ropy nebo fosilního plynu nebo v důsledku nedostatečného vybavení nebo nevhodných geologických podmínek ke zpětné injektáži metanu, jeho využití na místě nebo distribuci na trh, považuje se za rutinní spalování. Rutinní spalování by mělo být zakázáno. Spalování by mělo být přípustné pouze tehdy, je-li jedinou alternativou k odvětrávání a není-li odvětrávání zakázáno. Odvětrávání je pro životní prostředí škodlivější než spalování, neboť uvolňovaný plyn má obvykle vysoký obsah metanu, zatímco při spalování dochází k oxidaci metanu na oxid uhličitý.

(36)

Spalováním se rozumí řízené spalování metanu v zařízení k tomu určeném za účelem jeho odstranění. Provádí-li se při běžné těžbě ropy nebo fosilního plynu nebo v důsledku nedostatečného vybavení nebo nevhodných geologických podmínek ke zpětné injektáži metanu, jeho využití na místě nebo distribuci na trh, považuje se za rutinní spalování. Rutinní spalování by mělo být zakázáno. Spalování by mělo být přípustné pouze tehdy, je-li jedinou alternativou k odvětrávání a není-li odvětrávání zakázáno , a pokud tedy není k dispozici jiná možnost, mělo by být spalování vždy upřednostněno před odvětráváním . Podle IEA  (1a) však bylo v roce 2021 celosvětově spalováno 143 miliard m3 fosilního plynu, což zhruba odpovídá celkovému objemu zemního plynu dovezeného do Německa, Francie a Nizozemska. To vedlo k přímému uvolnění 270 Mt CO2 a téměř 8 Mt metanu (240 milionů tun ekvivalentu CO2). Odvětrávání je pro životní prostředí škodlivější než spalování, neboť uvolňovaný plyn má obvykle vysoký obsah metanu, zatímco při spalování dochází k oxidaci metanu na oxid uhličitý. Podle IEA by omezení spalování, odvětrávání a úniků metanu poskytlo trhům s plynem bezprostřednější úlevu než investice do nových dodávek. IEA  (1b) odhadla, že téměř 210 miliard metrů krychlových zemního plynu by mohlo být dáno trhům se zemním plynem k dispozici díky celosvětovému úsilí o odstranění nenouzového spalování a snížení emisí metanu z těžby ropy a zemního plynu.

(37)

Použití spalování jako alternativy k odvětrávání vyžaduje, aby spalovací zařízení byla při spalování metanu účinná. Z tohoto důvodu by měl být požadavek na účinnost spalování zahrnut i v případech, kdy je spalování přípustné. Mělo by být rovněž vyžadováno používání pilotních hořáků, které zajišťují spolehlivější vznícení, neboť nejsou ovlivněny větrem.

(37)

Použití spalování jako alternativy k odvětrávání vyžaduje, aby spalovací zařízení byla při spalování metanu účinná. Z tohoto důvodu by měl být požadavek na účinnost spalování zahrnut i v případech, kdy je spalování přípustné. Mělo by být rovněž vyžadováno používání samozapalovacích nebo trvalých pilotních hořáků, které zajišťují spolehlivější vznícení, neboť nejsou ovlivněny větrem.

(40)

Emise metanu z neaktivních ropných a plynových vrtů představují riziko pro veřejné zdraví, bezpečnost a životní prostředí. Proto by měly i nadále platit povinnosti týkající se monitorování a vykazování a tyto vrty a vrtné lokality by měly být regenerovány a sanovány. V takových případech by měly mít rozhodující úlohu členské státy, zejména pokud jde o vypracování plánů inventur a zmírňování emisí.

(40)

Emise metanu z neaktivních ropných a plynových vrtů představují riziko pro veřejné zdraví, bezpečnost a životní prostředí. Proto by měly i nadále platit povinnosti týkající se monitorování a vykazování a tyto vrty a vrtné lokality by měly být regenerovány a sanovány. V takových případech by měly mít rozhodující úlohu členské státy, zejména pokud jde o vypracování plánů inventur a zmírňování emisí s jasnými lhůtami .

(44)

Důl uvolňuje metan i poté, co je těžba zastavena a důl uzavřen nebo opuštěn, a tento metan se označuje jako metan z opuštěných dolů (AMM). K takovým emisím obvykle dochází v přesně definovaných bodových zdrojích, jako jsou větrací šachty nebo přetlakové klapky. S vyššími ambicemi v oblasti klimatu a přesunem výroby energie na zdroje energie s nižšími emisemi uhlíku se emise AMM v Unii pravděpodobně zvýší. Odhaduje se, že z nezaplavených dolů se metan vypouští i deset let po ukončení těžby, a to na úrovních dosahujících přibližně 40 % emisí zaznamenávaných v době uzavření dolu25. Přístup k AMM navíc zůstává nejednotný kvůli rozdílným vlastnickým a užívacím právům v různých částech EU. Členské státy by proto měly vypracovat soupis uzavřených a opuštěných uhelných zařízení a měla by existovat povinnost instalovat zařízení na měření emisí metanu, kterou by nesly členské státy, nebo určená odpovědná strana.

(44)

Důl uvolňuje metan i poté, co je těžba zastavena a důl uzavřen nebo opuštěn, a tento metan se označuje jako metan z opuštěných dolů (AMM). K takovým emisím obvykle dochází v přesně definovaných bodových zdrojích, jako jsou větrací šachty nebo přetlakové klapky. S vyššími ambicemi v oblasti klimatu a přesunem výroby energie na zdroje energie s nižšími emisemi uhlíku se emise AMM v Unii pravděpodobně zvýší. Odhaduje se, že z nezaplavených dolů se metan vypouští i deset let po ukončení těžby, a to na úrovních dosahujících přibližně 40 % emisí zaznamenávaných v době uzavření dolu25. Přístup k AMM navíc zůstává nejednotný kvůli rozdílným vlastnickým a užívacím právům v různých částech EU. Členské státy by proto měly vypracovat soupis uzavřených a opuštěných uhelných zařízení a měla by existovat povinnost instalovat zařízení na měření emisí metanu, kterou by nesly členské státy, nebo určená odpovědná strana. Příklady osvědčených postupů by měly být identifikovány a začleněny do možných pokynů pro zacházení s AMM.

(48)

Hlubinné doly se využívají k těžbě energetického nebo koksovatelného uhlí. Energetické uhlí se používá především jako zdroj energie, zatímco koksovatelné uhlí se používá jako palivo a jako redukční činidlo při výrobě oceli. Povinnost měření, vykazování a ověřování emisí metanu by se měla vztahovat jak na doly produkující koksovatelné uhlí, tak i na doly produkující energetické uhlí.

(48)

Hlubinné doly se využívají k těžbě energetického nebo koksovatelného uhlí. Energetické uhlí se používá především jako zdroj energie, zatímco koksovatelné uhlí se používá jako palivo a jako redukční činidlo při výrobě oceli. Povinnost měření, vykazování a ověřování emisí metanu a přijetí opatření ke zmírnění emisí by se měla vztahovat jak na doly produkující koksovatelné uhlí, tak i na doly produkující energetické uhlí.

(49)

V případě aktivních hlubinných uhelných dolů by se měly emise metanu snižovat postupným ukončením odvětrávání a spalování. V případě uzavřených nebo opuštěných hlubinných uhelných dolů sice lze emisím metanu zabránit zaplavením dolu, k tomu však zpravidla nedochází systematicky a příslušný postup s sebou také nese ekologická rizika. Odvětrávání a spalování by mělo být postupně ukončeno i u tohoto typu dolů. Vzhledem k tomu, že ke zmírňování emisí metanu z opuštěných hlubinných uhelných dolů nelze kvůli geologickým omezením a ekologickým aspektům přistupovat paušálně (31), měly by členské státy vypracovat vlastní plán zmírňování emisí s přihlédnutím k daným omezením a k technické proveditelnosti zmírňování AMM.

(49)

V případě aktivních hlubinných uhelných dolů by se měly emise metanu snižovat postupným ukončením odvětrávání a spalování s účinností menší než 99 % . V případě uzavřených nebo opuštěných hlubinných uhelných dolů sice lze emisím metanu zabránit zaplavením dolu, k tomu však zpravidla nedochází systematicky a příslušný postup s sebou také nese ekologická rizika. Odvětrávání a spalování s účinností menší než 99 % by mělo být postupně ukončeno i u tohoto typu dolů. Vzhledem k tomu, že ke zmírňování emisí metanu z opuštěných hlubinných uhelných dolů nelze kvůli geologickým omezením a ekologickým aspektům přistupovat paušálně (31), měly by členské státy vypracovat vlastní plán zmírňování emisí s přihlédnutím k daným omezením a k technické proveditelnosti zmírňování AMM.

(49a)

V zájmu snížení emisí metanu z provozovaných uhelných dolů by Unie měla podporovat systémy pobídek ke snižování emisí metanu. Tyto systémy mohou zejména motivovat k investicím do zachycování a vstřikování metanu do sítě, snižování emisí metanu z větracích šachet a ze spalování. Unie by měla přijmout rozhodná opatření k mobilizaci finančních zdrojů Unie zaměřených na investice do technologií snižování metanu ve všech provozovaných a opuštěných dolech. V případech, kdy podpora Unie nestačí na podporu tohoto cíle, by měly být podporovány specializované systémy poplatků, které jsou jasně strukturovány tak, aby usnadňovaly investice do snižování emisí metanu, mimo jiné v rámci programů státní podpory zaměřených na vyřazování uhelných těžebních kapacit z provozu.

(51)

Unie je závislá na dovozu 70 % své spotřeby černého uhlí, 97 % své spotřeby ropy a 90 % své spotřeby fosilního plynu. Nejsou k dispozici přesné poznatky o rozsahu, původu nebo povaze emisí metanu souvisejících s fosilní energií spotřebovávanou v Unii , ke kterým dochází ve třetích zemích .

(51)

Unie je závislá na dovozu 70 % své spotřeby černého uhlí, 97 % své spotřeby ropy a 90 % své spotřeby fosilního plynu. IEA odhaduje, že v roce 2020 představovaly emise metanu spojené s dováženou ropou a plynem do Unie přibližně 9 000 kilotun metanu  (1a) . Pro srovnání se odhaduje, že v roce 2019 došlo v Unii k 1 033 kilotunám emisí metanu z ropy a plynu  (1b). Ačkoli podíl celkových emisí metanu způsobených člověkem v Evropě se odhaduje na přibližně 6 %  (1c) , spotřeba fosilních paliv vyráběných mimo EU a závislost na dovozu na nich tudíž významně zvyšují úrovně emisí metanu, které vznikají v důsledku spotřeby v rámci Unie.

(52)

Účinky globálního oteplování způsobovaného emisemi metanu jsou přeshraniční. Ačkoli některé země vyrábějící fosilní energii začínají na domácím trhu jednat s cílem snížit emise metanu ze svého energetického průmyslu, mnoho vývozců nepodléhá na domácím trhu žádným právním předpisům. Tito provozovatelé potřebují jasné pobídky, aby se svými emisemi metanu zabývali, a proto by měly být na trzích zpřístupněny transparentní informace o emisích metanu .

(52)

Účinky globálního oteplování způsobovaného emisemi metanu jsou přeshraniční. Ačkoli některé země vyrábějící fosilní energii začínají na domácím trhu jednat s cílem snížit emise metanu ze svého energetického průmyslu, mnoho vývozců nepodléhá na domácím trhu žádným právním předpisům. Tito provozovatelé potřebují jasné pobídky, aby se svými emisemi metanu zabývali, a proto je třeba, aby se toto nařízení vztahovalo na celý dodavatelský řetězec .

(54)

Jak bylo oznámeno ve sdělení o strategii EU pro metan (34), je Unie odhodlána spolupracovat se svými energetickými partnery a dalšími klíčovými zeměmi dovážejícími fosilní energii s cílem řešit emise metanu v celosvětovém měřítku. Diplomatická činnost v oblasti energetiky týkající se emisí metanu již přinesla významné výsledky. Unie a Spojené státy v září 2021 oznámily tzv. Globální metanový závazek, který představuje politický závazek ke snížení celosvětových emisí metanu o 30 % do roku 2030 (oproti úrovním z roku 2020), který nabyl platnosti na konferenci OSN o změně klimatu (COP 26) v listopadu 2021 v Glasgow. Tento závazek se rozhodlo podpořit více než sto zemí, v nichž vzniká téměř polovina celosvětových antropogenních emisí metanu. Globální metanový závazek zahrnuje závazek přejít k používání nejlepších dostupných inventurních metodik pro kvantifikaci emisí metanu se zvláštním zaměřením na zdroje s vysokými emisemi .

(54)

Jak bylo oznámeno ve sdělení o strategii EU pro metan (34), je Unie odhodlána spolupracovat se svými energetickými partnery a dalšími klíčovými zeměmi dovážejícími fosilní energii s cílem řešit emise metanu v celosvětovém měřítku. Diplomatická činnost v oblasti energetiky týkající se emisí metanu již přinesla významné výsledky. Unie a Spojené státy v září 2021 oznámily tzv. Globální metanový závazek, který představuje politický závazek k přijetí dobrovolných opatření s cílem přispět ke společnému úsilí o snížení celosvětových emisí metanu o 30 % do roku 2030 (oproti úrovním z roku 2020), který nabyl platnosti na konferenci OSN o změně klimatu (COP 26) v listopadu 2021 v Glasgow. Tento závazek se rozhodlo podpořit více než sto zemí, v nichž vzniká téměř polovina celosvětových antropogenních emisí metanu. Globální metanový závazek zahrnuje závazek přejít k používání nejlepších dostupných inventurních metodik pro kvantifikaci emisí metanu.

(57)

Souběžně s  úspěšným diplomatickým úsilím o dosažení těchto globálních závazků Unie dále podporuje významné celosvětové snižování emisí metanu, a to zejména v zemích, které jí dodávají fosilní energii.

(57)

Souběžně s diplomatickým úsilím o dosažení těchto globálních závazků k významnému snížení metanu by Unie měla prostřednictvím regulace dovozu dále vyvinout maximální úsilí v souvislosti s významným celosvětovým snižováním emisí metanu, a to zejména v zemích, které jí dodávají fosilní energii.

(58)

Dovozci fosilní energie do Unie by proto měli mít povinnost poskytovat členským státům informace o opatřeních souvisejících s měřením , vykazováním a snižováním emisí metanu ze strany vývozců, zejména o  uplatňování regulatorních nebo dobrovolných opatřeních ke kontrole jejich emisí metanu včetně opatření , jako jsou kontroly zjišťování a  oprava netěsností nebo opatření k regulaci a omezení odvětrávání a spalování metanu. Úrovně měření a vykazování stanovené v požadavcích na informace, které se vztahují na dovozce, odpovídají úrovním, které mají být podle tohoto nařízení požadovány od provozovatelů v Unii, jak je uvedeno ve 24. až 26. a 46. bodě odůvodnění. Informace o opatřeních k omezení emisí metanu nejsou více zatěžující než informace požadované od provozovatelů v Unii.

(58)

Dovozci fosilní energie do Unie by proto měli podléhat stejným pravidlům jako výrobci v Unii , pokud jde o  monitorování, vykazování a ověřování , zjišťování a  opravy úniků a omezení odvětrávání a spalování.

(58a)

Pokud dovozce prokáže, že v celém dodavatelském řetězci provádí opatření, jež jsou považována za srovnatelně účinná s požadavky stanovenými v tomto nařízení, nebo poskytuje záruky původu a dopravy v zemích, jejichž předpisy se považují za rovnocenné, měl by být způsobilý pro udělení výjimky. Komise by měla posoudit a udělit výjimku s cílem zajistit její slučitelnost s obchodním právem.

(59)

Členské státy by měly tyto informace sdělovat Komisi. Na základě těchto informací by Unie měla zřídit a spravovat databázi transparentnosti pro dovoz energie z fosilních zdrojů do Unie, v níž bude podrobně uvedeno, zda se vyvážející společnosti připojily k OGMP pro ropné a plynárenské společnosti a to v rozsahu, v jakém byla stanovena, nebo k jiné rovnocenné, mezinárodně nebo Unií uznávané normě pro uhelné společnosti. Tyto informace by měly prokazovat míru odhodlání společností ve vyvážejících zemích měřit, vykazovat a ověřovat své emise metanu v souladu s metodami úrovně 3 vykazování podle UNFCCC. Tato databáze transparentnosti by sloužila jako zdroj informací pro nákupní rozhodnutí dovozců fosilní energie do Unie, jakož i pro další zúčastněné strany a veřejnost. Databáze transparentnosti by měla rovněž odrážet úsilí vynaložené společnostmi v Unii a společnostmi vyvážejícími fosilní energii do Unie k měření, vykazování a snižování jejich emisí metanu. Měla by rovněž obsahovat informace o měření, vykazování a zmírňujících regulačních opatřeních zemí, v nichž se vyrábí fosilní energie.

(59)

Členské státy by měly tyto informace sdělovat Komisi. Na základě těchto informací by Unie měla zřídit a spravovat databázi transparentnosti pro dovoz energie z fosilních zdrojů do Unie, v níž bude podrobně uvedeno, zda se vyvážející společnosti připojily k OGMP pro ropné a plynárenské společnosti a to v rozsahu, v jakém byla stanovena, nebo k jiné rovnocenné, mezinárodně nebo Unií uznávané normě pro uhelné společnosti. Tyto informace by měly prokazovat míru odhodlání společností ve vyvážejících zemích měřit, vykazovat a ověřovat své emise metanu v souladu s metodami úrovně 3 vykazování podle UNFCCC. Tato databáze transparentnosti by sloužila jako zdroj informací pro nákupní rozhodnutí dovozců fosilní energie do Unie, jakož i pro další zúčastněné strany a veřejnost. Databáze transparentnosti by měla rovněž odrážet opatření přijatá společnostmi v Unii a společnostmi vyvážejícími fosilní energii do Unie k měření, vykazování a snižování jejich emisí metanu. Měla by rovněž obsahovat informace o měření, vykazování a zmírňujících regulačních opatřeních zemí, v nichž se vyrábí fosilní energie.

(61)

Opatření uvedená v 58. až 60. bodě odůvodnění by společně měla zvýšit transparentnost pro kupující , umožnit jim přijímat informovaná rozhodnutí o výběru zdrojů a  zlepšit možnost širšího zavádění řešení ke zmírňování emisí metanu po celém světě . Kromě toho by měly mezinárodní společnosti motivovat k tomu, aby se připojily k mezinárodním normám pro měření a vykazování metanu, jako je OGMP, nebo aby přijaly účinná opatření v oblasti měření, vykazování a zmírňování jeho emisí. Tato opatření jsou navržena jako základ pro postupné zpřísňování opatření použitelných na dovoz. Komise by proto měla být zmocněna ke změně nebo doplnění požadavků na vykazování ze strany dovozců. Komise by dále měla vyhodnotit provádění těchto opatření, a pokud to uzná za vhodné, předložit návrhy na přezkum s cílem uložit dovozcům přísnější opatření a zajistit srovnatelnou úroveň účinnosti opatření platných ve třetích zemích za účelem monitorování, vykazování, ověřování a zmírňování emisí metanu . Toto hodnocení by mělo zohlednit práci vykonanou střediskem IMEO, včetně indexu dodávek metanu, databáze transparentnosti a nástroje pro celosvětové monitorování producentů metanu. Pokud by Komise považovala za vhodné zpřísnit opatření vztahující se na dovoz, je obzvláště důležité, aby v rámci přípravných prací vedla odpovídající konzultace včetně konzultací s příslušnými třetími zeměmi.

(61)

Opatření uvedená v 58. až 60. bodě odůvodnění by společně měla zvýšit transparentnost pro kupující a  usnadnit posuzování plného souladu s právními předpisy Unie týkajícími se dovozu . Kromě toho by měly mezinárodní společnosti motivovat k tomu, aby se připojily k mezinárodním normám pro měření a vykazování metanu, jako je OGMP, nebo aby přijaly účinná opatření v oblasti měření, vykazování a zmírňování jeho emisí. Komise by měla být zmocněna ke změně nebo doplnění požadavků na vykazování ze strany dovozců. Komise by dále měla vyhodnotit provádění těchto opatření, a pokud to uzná za vhodné, předložit návrhy na přezkum s cílem uložit dovozcům přísnější opatření. Toto hodnocení by mělo zohlednit práci vykonanou střediskem IMEO, včetně indexu dodávek metanu, databáze transparentnosti a nástroje pro celosvětové monitorování producentů metanu. Pokud by Komise považovala za vhodné zpřísnit opatření vztahující se na dovoz, je obzvláště důležité, aby v rámci přípravných prací vedla odpovídající konzultace včetně konzultací s příslušnými třetími zeměmi.

b)

terminály pro přepravu, distribuci, podzemní skladování a zkapalněný plyn (LNG) provozované s fosilním a/ nebo obnovitelným (bio- nebo syntetickým) metanem;

b)

terminály pro přepravu, distribuci, podzemní skladování (s výjimkou měřících systémů v bodech konečné spotřeby) a  terminály pro zkapalněný plyn provozované s fosilním nebo obnovitelným (bio- nebo syntetickým) metanem;

ca)

petrochemické výrobky.

1)

„emisemi metanu“ veškeré přímé emise vznikající ze všech součástí, které jsou potenciálními zdroji emisí metanu, ať už v důsledku úmyslného nebo neúmyslného odvětrávání, neúplného spalování na flérách, nebo z jiných součástí a  neúmyslných úniků;

1)

„emisemi metanu“ veškeré přímé emise vznikající ze všech součástí, které jsou potenciálními zdroji emisí metanu, ať už v důsledku odvětrávání, neúplného spalování na flérách nebo z jiných součástí a úniků;

1a)

1b)

7)

„ověřovatelem“ právnická osoba, jiná než příslušné orgány pověřené v souladu s článkem 4 tohoto nařízení, která provádí ověřovací činnosti a která je akreditována vnitrostátním akreditačním orgánem podle nařízení (ES) č. 765/2008, nebo fyzická osoba jinak oprávněná, aniž je dotčen čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení, v době vydání prohlášení o ověření;

7)

„ověřovatelem“ právnická osoba, která provádí ověřovací činnosti a která je akreditována vnitrostátním akreditačním orgánem podle nařízení (ES) č. 765/2008, nebo fyzická osoba jinak oprávněná, aniž je dotčen čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení, v době vydání prohlášení o ověření;

9a)

9b)

10)

„emisním faktorem“ koeficient, který kvantifikuje emise nebo pohlcení plynu na jednotku činnosti, který je často založen na vzorku údajů z měření, zprůměrovaný za účelem stanovení reprezentativní míry emisí pro danou úroveň činnosti za daného souboru provozních podmínek;

10)

„emisním faktorem“ koeficient, který kvantifikuje emise plynu na jednotku činnosti, který je často založen na vzorku údajů z měření, zprůměrovaný za účelem stanovení reprezentativní míry emisí pro danou úroveň činnosti za daného souboru provozních podmínek;

12)

„specifickým emisním faktorem“ emisní faktor odvozený z přímých měření;

12)

„specifickým emisním faktorem“ emisní faktor pro určitý druh zdroje emisí, který je odvozený z přímých měření;

13)

„přímým měřením“ přímá kvantifikace emisí metanu na úrovni zdroje pomocí měřicího zařízení metanu;

13)

„přímým měřením“ měření emisí metanu na úrovni zdroje pomocí měřicího zařízení metanu , které takové měření umožňuje ;

13a)

14)

„emisemi metanu na úrovni lokality“ všechny zdroje emisí v  rámci určitého zařízení ;

14)

„emisemi metanu na úrovni lokality“ všechny zdroje emisí v  celé lokalitě ;

15)

„měřením na úrovni lokality“ měření shora dolů, které obvykle zahrnuje použití čidel instalovaných na mobilní platformě, jako jsou vozidla, drony, letadla, plavidla a družice , nebo jiné prostředky k zachycení úplného přehledu emisí v celé lokalitě;

15)

„měřením na úrovni lokality“ měření shora dolů, které obvykle zahrnuje použití čidel instalovaných na mobilní platformě, jako jsou vozidla, drony, letadla, plavidla , družice, použití pevných čidel, jako jsou sítě kontinuálních bodových čidel , nebo jiné prostředky k zachycení úplného přehledu emisí v celé lokalitě;

17)

„kontrolou ke zjišťování a opravě netěsností“ průzkum s cílem určit zdroje emisí metanu včetně netěsností a  neúmyslného odvětrávání ;

17)

„kontrolou ke zjišťování a opravě netěsností“ průzkum s  přístrojem nebo jinou vyspělou technologií s minimálním detekčním limitem a spolehlivostí s  cílem určit a odhalit zdroje netěsností a úniků metanu a jiných neúmyslných emisí metanu a  opravit nebo nahradit netěsné součásti ;

18)

„odvětráváním“ uvolňování nespáleného metanu do atmosféry buď záměrně z procesů, činností nebo ze zařízení určených k tomuto účelu , nebo neúmyslně v případě poruchy nebo geologických omezení ;

18)

„odvětráváním“ záměrné uvolňování nespáleného metanu do atmosféry z procesů, činností nebo ze zařízení určených k tomuto účelu;

22)

„rutinním spalováním“ spalování při běžné těžbě ropy nebo fosilního plynu, a pokud není k dispozici dostatečné vybavení nebo nejsou vhodné geologické podmínky ke zpětné injektáži metanu, jeho využití na místě nebo uvedení na trh;

22)

„rutinním spalováním“ spalování při běžné těžbě ropy nebo fosilního plynu, a pokud není k dispozici dostatečné vybavení nebo nejsou vhodné geologické podmínky ke zpětné injektáži metanu, jeho využití na místě , zpracování nebo uvedení na trh s výjimkou spalování způsobeného mimořádnou událostí ;

24)

„neaktivním vrtem“ ropný nebo plynárenský vrt nebo vrtná lokalita, kde byly průzkumné nebo těžební činnosti ukončeny nejméně před jedním rokem;

24)

„neaktivním vrtem“ ropný nebo plynárenský vrt nebo vrtná lokalita na pevnině či na moři , kde byly průzkumné nebo těžební činnosti ukončeny nejméně před jedním rokem; neaktivní vrt nezahrnuje trvale utěsněné a opuštěné vrty;

(24a)

(39a)

(41)

„dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba působící v Unii , která v rámci své obchodní činnosti uvádí na trh Unie fosilní energii ze třetí země.

(41)

„dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba, která v rámci obchodní činnosti uvádí na trh Unie fosilní zemní plyn, ropu nebo uhlí ze třetí země , včetně jakékoli fyzické osoby usazené v Unii, která je pověřena prováděním opatření požadovaných podle kapitoly 27 .

a)

prošetřit odůvodněné stížnosti uvedené v článku 7 a případy nedodržování co nejdříve po dni, kdy se příslušné orgány o těchto stížnostech nebo nedodržování dozvěděly;

a)

prošetřit odůvodněné stížnosti uvedené v článku 7 a případy nedodržování co nejdříve po dni, kdy se příslušné orgány o těchto stížnostech nebo nedodržování dozvěděly , nejpozději však do šesti měsíců od uvedeného data;

d)

systémy řízení jakosti nebo zajištění jakosti používané provozovateli nebo provozovateli dolů.

d)

systémy řízení jakosti nebo zajištění jakosti používané provozovateli, provozovateli dolů nebo dovozci, se na tyto dovozce vztahují požadavky podle článku 27 .

e)

podávání zpráv o zjištěních o významných nesrovnalostech mezi zdroji údajů.

e)

podávání zpráv o zjištěních o významných nesrovnalostech mezi zdroji údajů , což přispěje k tvorbě spolehlivějších vědeckých metod;

ea)

ohlašování zvláště velkých zdrojů emisí (superemitorů) pomocí systému včasného odhalování rizik a varování.

a)

za provozovaná zařízení do … [12 měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost] a

b)

za neprovozovaná zařízení do … [24 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost], pokud tato zařízení nebyla provozovatelem vykázána v souladu s povinností podle písmene a).

a)

za provozovaná zařízení do … [24 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každý rok do 31. května a

b)

za neprovozovaná zařízení do … [42 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté do 31. května každého roku, pokud tato zařízení provozovatel nevykázal podle písmene a).

c)

podrobné informace o kvantifikačních metodikách použitých k měření emisí metanu ;

c)

podrobné informace o kvantifikačních metodikách;

a)

pokud je měření na úrovni lokality statisticky významně vyšší než inventář na úrovni zdroje, zahrne provozovatel do výkazu dokumentaci k porovnání inventáře na úrovni zdroje s měřením na úrovni lokality a aktualizuje svůj inventář na úrovni zdroje tak, aby odrážel vyšší měření na úrovni lokality;

b)

Pokud je měření na úrovni lokality statisticky významně nižší než inventář na úrovni zdroje, přezkoumá provozovatel minimální detekční limit (MDL) měřicích zařízení na úrovni lokality, aby potvrdil, že je MDL dostatečně nízký pro detekci očekávaných úrovní emisí z jednotlivých součástí; pokud MDL není dostatečně nízký, zopakuje provozovatel v témže kalendářním roce měření pomocí zařízení s dostatečně nízkým MDL a porovná tento výsledek s inventářem na úrovni zdroje; je-li MDL shledán přiměřeným, zahrne provozovatel do výkazu dokumentaci, v níž jsou uvedeny důvody pro uvedený rozdíl.

a)

jednou za dva měsíce pro všechny nadzemní součásti používající detekční zařízení s minimálním limitem detekce uvedeným v odst. 3 písm. a);

b)

jednou za čtyři měsíce pro všechny nadzemní součásti používající detekční zařízení s minimálním limitem detekce uvedeným v odst. 3 písm. b);

c)

jednou za pět měsíců nebo v intervalech stanovených v části 1 přílohy I pro všechny podzemní součásti používající detekční zařízení s minimálním detekčním limitem uvedeným v odst. 3 písm. c).

a)

17 gramů metanu za hodinu při standardní teplotě a tlaku; kontrola se provede na úrovni každého jednotlivého potenciálního zdroje emisí;

b)

50 ppm v objemu metanu nebo 1 gram za hodinu; kontrola se provede při kontaktu s každým jednotlivým potenciálním zdrojem emisí u nadzemních součástí;

c)

500 ppm nebo 5 gramů metanu za hodinu u podzemních součástí.

a)

bezpečnost personálu a osob v blízkosti zjištěného úniku;

b)

jakékoli nepříznivé dopady přijetí opatření na životní prostředí, pokud lze prokázat, že by tyto dopady byly větší než environmentální přínosy přijetí opatření, například pokud by oprava mohla vést k vyšší celkové úrovni emisí metanu, než by tomu bylo v případě jejího neprovedení;

c)

přístupnost součásti, včetně veškerých povolení k přístupu; a dále

d)

nedostupnost náhradních dílů nezbytných pro opravu součásti nebo součástí nezbytných pro výměnu.

a)

v případě mimořádné události nebo poruchy a

a)

v případě mimořádné události nebo poruchy.

b)

pokud je nevyhnutelné a nezbytně nutné k provozu, opravě, údržbě nebo zkoušení součástí nebo vybavení, přičemž se na ně vztahuje povinnost předkládat výkazy dle článku 16.

a)

během běžného provozu určitých součástí za předpokladu, že vybavení splňuje všechny normy pro ně stanovené a je řádně udržováno a pravidelně kontrolováno, aby se minimalizovaly ztráty metanu;

a)

během běžného provozu pneumatických zařízení a čerpadel, suchých plynových ucpávek, kompresorů, cisteren atmosférického tlaku nebo jiných součástí určených k odvětrávání za předpokladu, že zařízení splňuje všechny normy pro zařízení stanovené podle odstavce 5b a je řádně udržováno a pravidelně kontrolováno, aby se minimalizovaly ztráty metanu;

c)

během měření nebo odběru vzorků ze zásobníku nebo jiné nízkotlaké nádoby;

c)

během měření nebo odběru vzorků ze zásobníku nebo jiné nízkotlaké nádoby za předpokladu, že zásobník nebo nádoba splňuje normy stanovené podle odstavce 5b ;

d)

během nakládky kapalin ze zásobníku nebo jiné nízkotlaké nádoby do přepravního vozidla v souladu s platnými normami;

d)

během nakládky kapalin ze zásobníku nebo jiné nízkotlaké nádoby do přepravního vozidla v souladu s platnými normami za předpokladu, že zásobník nebo nádoba splňuje normy stanovené podle odstavce 5b ;

e)

během opravy a  údržby , včetně odvětrávání a odtlakování zařízení za účelem opravy a údržby;

e)

během opravy , údržby, zkušebních postupů a  vyřazování z provozu , včetně odvětrávání a odtlakování zařízení za účelem opravy a údržby;

a)

způsobené mimořádnou událostí nebo poruchou;

a)

způsobené mimořádnou událostí, poruchou nebo

c)

emise metanu vznikající během doprovodných potěžebních činností.

c)

emise metanu vznikající během doprovodných potěžebních činností v oblasti dolu .

a)

způsobené mimořádnou událostí nebo poruchou;

a)

způsobené mimořádnou událostí,

a)

musí být možné zachycovat metan jeho odplynováním,

b)

může i nadále docházet k používání odplynovacích zařízení důležitých pro bezpečnost, např. odvzdušňovacích odsavačů (Protegohaube),

c)

oblast působnosti tohoto nařízení se nevztahuje na použití důlního plynu jako zdroje energie,

d)

nařízení povoluje vzdouvání důlní vody za účelem snížení emisí metanu.

a)

k účinnosti opatření nebo regulačních požadavků ve srovnání s těmi, které se uplatňují v Unii,

b)

ke správnosti údajů poskytnutých dovozci a

c)

k sankcím za nedodržování požadavků a za jejich nedostatečně účinné vymáhání v příslušných jurisdikcích, v nichž se usiluje o rovnocennost právních předpisů.

a)

vykazování dostupných údajů o emisích metanu shromážděných v rámci nástroje pro celosvětové monitorování producentů metanu uvedeného v článku 29;

b)