P9_TA(2023)0133

Úloha politiky soudržnosti při řešení vícerozměrných environmentálních výzev v oblasti Středozemního moře

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. května 2023 o úloze politiky soudržnosti při řešení vícerozměrných environmentálních výzev v oblasti Středozemního moře (2022/2059(INI))

(C/2023/1061)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii a články 174 až 178 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (1) (nařízení o společných ustanoveních),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (2),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (3),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (4),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) (5),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (6),

—	s ohledem na závěry Rady o obnoveném partnerství se zeměmi jižního sousedství – nová agenda pro Středomoří ze dne 19. dubna 2021,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. února 2022 nazvané „Soudržnost v Evropě do roku 2050 – Osmá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti“ (COM(2022)0034),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. února 2021 nazvané „Obnovené partnerství se zeměmi jižního sousedství“ (SWD(2021)0023),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019)0640),

—	s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Paříži (Pařížská dohoda) (7),

—	s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 29. října 2021 nazvané „Obnovené partnerství se zeměmi jižního sousedství – nová agenda pro Středomoří“ (8),

—	s ohledem na stanovisko VR ze dne 14. října 2020 nazvané „Směrem k udržitelnému využívání přírodních zdrojů v ostrovním kontextu Středomoří“ (9),

—	s ohledem na stanovisko VR ze dne 11. října 2022 nazvané „Směrem k makroregionální strategii ve Středomoří“,

—	s ohledem na své usnesení ze dne čtvrtek 15. září 2022 o posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v EU: osmá zpráva o soudržnosti (10),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2022 o příhraničních regionech EU: živé laboratoře evropské integrace (11),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2022 o ostrovech EU a politice soudržnosti (12),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2022 o úloze politiky soudržnosti při podpoře inovativní a inteligentní transformace a regionálního propojení IKT (13),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021 o genderovém rozměru v politice soudržnosti (14),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o zvrácení demografických trendů v regionech EU s využitím nástrojů politiky soudržnosti (15),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o politice soudržnosti a regionálních strategiích v oblasti životního prostředí v boji proti změně klimatu (16),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (17),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (18),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2018 o zaostávajících regionech v Evropské unii (19),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2018 o politice soudržnosti a oběhovém hospodářství (20),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2012 nazvané „Evoluce makroregionálních strategií EU: současná praxe a výhledy do budoucna, zejména ve Středomoří“ (21),

—	s ohledem na studii vypracovanou pro Výbor pro regionální rozvoj nazvanou „Islands of the European Union: State of play and future challenges“ („Ostrovy Evropské unie – Současný stav a budoucí výzvy“), zveřejněnou v březnu 2021,

—	s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu nazvanou „Working towards a macro-regional strategy for the Mediterranean“ („Práce na makroregionální strategii pro Středomoří“), která byla zveřejněna v říjnu 2021,

—	s ohledem na první středomořskou hodnotící zprávu o změně klimatu a životního prostředí ve Středomoří, kterou vydali odborníci na oblast klimatu a životního prostředí (MedECC) v roce 2020,

—	s ohledem na regionální zprávu o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů z roku 2021 – regionální dialog Unie pro Středomoří o posílení postavení žen v evropsko-středomořském regionu (22),

—

s ohledem na zprávu OSN z roku 2022 nazvanou „Dimensions and examples of the gender-differentiated impacts of climate change, the role of women as make of change and opportunities for women“ (Rozměry a příklady genderově diferencovaných dopadů změny klimatu, úloha žen jako hybatelek změny a příležitosti pro ně),

—	s ohledem na Úmluvu o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří (Barcelonská úmluva), přijatou v Barceloně dne 16. února 1976 na Konferenci zplnomocněných zástupců pobřežních států oblasti Středozemního moře o ochraně Středozemního moře,

—	s ohledem na zprávu o pracovní cestě výboru PETI v návaznosti na návštěvu laguny Mar Menor (Murcie) ve Španělsku, jež se uskutečnila ve dnech 23.–25. února 2022 za účelem zjištění potřebných údajů v souvislosti se zhoršováním stavu životního prostředí v laguně Mar Menor,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 9/2022 nazvanou „Výdaje v rozpočtu EU na období 2014–2020 související s klimatem – nejsou tak vysoké, jak jsou vykázány“,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro rybolov,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A9-0094/2023),

vzhledem k tomu, že země Středomoří, mezi něž patří členské státy EU, kandidátské země a třetí země, jsou domovem 250 milionů obyvatel, z nichž polovina žije v Evropské unii a jedna třetina žije v pobřežních oblastech; vzhledem k tomu, že posílení spolupráce v rámci EU i mimo ni má zásadní význam pro řešení společných problémů, jako je zhoršování životního prostředí, znečištění a změna klimatu, zvyšování teploty vody, šíření extrémních povětrnostních jevů, nedostatek vody, úbytek biologické rozmanitosti a nedostatek potravin;

B.	vzhledem k tomu, že středomořská oblast je soudržnou zeměpisnou oblastí, jejíž obyvatelé sdílejí společné historické, kulturní a environmentální dědictví;

C.	vzhledem k tomu, že Evropský fond pro regionální rozvoj musí v současném programovém období 2021–2027 vyčlenit 30 % svých finančních prostředků na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, přičemž hlavním cílem je podpořit přechod na klimaticky neutrální ekonomiku;

D.	vzhledem k tomu, že Středozemní moře je polouzavřeným mořem s velmi pomalým promícháváním vod, bohatou biologickou rozmanitostí a vysokým podílem endemických druhů;

vzhledem k tomu, že Středozemní moře je jednou z oblastí s největší mírou nadměrného rybolovu na světě a že zde stále panují značné obavy z nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu; vzhledem k tomu, že udržitelnost rybolovu ve Středozemním moři je ohrožena zvýšeným znečištěním způsobeným lidskou činností, degradací stanovišť, zavlečením nepůvodních druhů a dopady změn klimatu na mořské prostředí a ekosystémy;

F.	vzhledem k tomu, že vedle trvalého růstu obyvatelstva v pobřežních oblastech ve Středomoří se zde realizuje 31 % světového cestovního ruchu na méně než 6 % světové pevniny;

G.	vzhledem k tomu, že vodní zdroje ve Středomoří jsou stále vzácnější, což vede ke konfliktům mezi různými odvětvími využívajícími vodu (zemědělství, cestovní ruch, průmysl a lidé žijící v regionu, jakož i zachování biologické rozmanitosti);

vzhledem k tomu, že množství odpadu se zde za posledních 30 let více než zdvojnásobilo, a to navzdory několika programům financovaným EU, jako je iniciativa Horizont 2020 pro čistší Středomoří, a činnostem pod záštitou Unie pro Středomoří; vzhledem k tomu, že nesprávné nakládání s odpady z řek a městských oblastí a jejich nesprávné čištění činí ze Středozemního moře oblast s šestým největším nahromaděním mořského odpadu na světě; vzhledem k tomu, že škodlivé dopady plastového odpadu, který je denně vyhazován ve středomořské oblasti a jehož množství se odhaduje na 730 tun, a vznikajícího tuhého komunálního odpadu, jehož množství se od roku 2014 v celém regionu zvyšuje, vyžadují ambiciózní opatření;

vzhledem k tomu, že námořní doprava ve Středomoří, která převáží 20 % světového obchodu v oblasti, jež představuje pouze 1 % světového oceánu, produkuje ročně 100 000 až 200 000 tun uniklých uhlovodíků, jako je unikající ropa, což vyžaduje přechod k větší udržitelnosti; vzhledem k tomu, že průmyslová činnost a intenzivní zemědělství mohou vést k odtokům do řek a ke kontaminaci podzemních vod a mohou přispívat spolu s rafinériemi ropy a zemního plynu na moři ke zhoršení znečištění moří v celé této oblasti;

J.	vzhledem k tomu, že množství mořských savců ve Středozemním moři se za posledních 50 let snížilo o 41 % a přibližně 80 % rybích populací trpí nadměrným rybolovem; vzhledem k tomu, že cíle udržitelného rybolovu lze dosáhnout za předpokladu, že členské státy k tomu budou mít politickou vůli;

vzhledem k tomu, že se oblast Středomoří otepluje o 20 % rychleji, než je celosvětový průměr; vzhledem k tomu, že globální oteplování bude mít vážné důsledky, které je třeba předvídat zejména s ohledem na srážky a hydrologický cyklus, ale také bude znamenat oteplování a extrémní teplo (v suchozemském i mořském prostředí), vzestup hladiny moří a acidifikaci mořské vody, jak je popsáno ve zprávě sítě MedECC z roku 2020; vzhledem k tomu, že hladina moří by se mohla do desetiletí 2040–2050 zvýšit až o 25 cm; vzhledem k tomu, že splnění limitu oteplování podle Pařížské dohody ve výši 1,5 oC bude vyžadovat snížení poptávky po energii v EU do roku 2050 o polovinu ve srovnání s úrovní z roku 2015, což znamená, že je třeba upřednostnit řešení v oblasti energetické účinnosti a intenzivnější spolupráci na projektech udržitelné energetiky s ostatními zeměmi u pobřeží Středozemního moře, a to zužitkováním nevyužitého potenciálu tohoto regionu k tomu, aby EU dosáhla svých cílů v oblasti energetiky a klimatu;

vzhledem k tomu, že se EU zavázala vynaložit nejméně 20 % VFR na období 2014–2020 na opatření v oblasti klimatu; vzhledem k tomu, že rozpočet EU na období 2021–2027 zahrnuje na opatření v oblasti klimatu vyšší cíl, který činí 30 %; vzhledem k tomu, že Středozemní moře je změně klimatu vystaveno více než jiná regionální moře a jeho pobřežní oblasti čelí zvýšenému riziku katastrof, včetně záplav a eroze, a zasolování říčních delt a zvodní, což ohrožuje potravinové zabezpečení a zdroje obživy;

vzhledem k tomu, že v průběhu let bylo ve Středomoří vytvořeno několik rámců a iniciativ nadnárodní a územní spolupráce, jako je Unie pro Středomoří, Evropsko-středomořské shromáždění zástupců regionů a měst Evropského výboru regionů (ARLEM), strategie EU pro jadransko-jónský region (EUSAIR), iniciativa EU pro západní Středomoří (WestMED), programy INTERREG a ENI CBC (např. MED, EURO-MED, ENICBC Med, Next-MED, ADRION, MARITTIMO), Středomořská aliance pro spolupráci (MedCoopAlliance), sítě regionů a místních samospráv (CPMR a její komise pro středomořské záležitosti, MedCities, Latin Arc) a euroregiony (jadransko-jónský region, pyrenejsko-středomořský region);

vzhledem k tomu, že makroregiony hrají klíčovou úlohu při posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti Evropské unie a jejího blízkého sousedství tím, že umožňují přeshraničním oblastem kolektivně řešit specifické a sdílené výzvy, a to prostřednictvím výměn, spolupráce a společného provádění, čímž přispívají ke zvýšení účinnosti a dopadu politiky;

vzhledem k tomu, že je třeba, aby středomořské oblasti měly konečně k dispozici operativní nástroj, jako je makroregionální strategie, který jim umožní vypracovat a provádět konkrétní akční plán a společné projekty v reakci na společné priority stanovené ve stávajících rámcích, jako je Unie pro Středomoří, ARLEM atd.;

vzhledem k tomu, že integrovaná a udržitelně řízená strategie modré ekonomiky má potenciál řešit vícerozměrné výzvy v oblasti životního prostředí, jimž středomořská oblast čelí, a zároveň zajistit důstojná pracovní místa, zachovat živobytí místních komunit, přispět k potravinovému zabezpečení a podpořit ekologickou transformaci širší oblasti Středomoří;

vzhledem k tomu, že členské státy by měly k územnímu plánování námořních prostor uplatňovat ekosystémový přístup, včetně důkladného strategického posouzení vlivů na životní prostředí, které zohlední kumulativní dopady všech námořních činností, změnu klimatu, zásadu předběžné opatrnosti, mapování citlivosti a aktivní zapojení zúčastněných stran způsobem, který je v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti;

R.	vzhledem k tomu, že negativní dopady změny klimatu, jak bylo zdůrazněno v několika zprávách, jsou často silněji pociťovány ženami než muži v důsledku systémové diskriminace na základě pohlaví a společenských očekávání souvisejících s genderovými rolemi;

S.	vzhledem k tomu, že poskytování sociálních dávek rybářům, zejména drobným rybářům, je mimořádně důležité pro zajištění odolnosti odvětví a přechod k udržitelnějšímu rybolovu;

Středozemní moře: výzva pro Evropu

připomíná, že území EU zahrnuje polovinu oblasti Středozemního moře a Evropská unie nemůže vůči četným politickým, sociálním, hospodářským, demografickým a environmentálním výzvám, kterým Středomoří čelí zůstat pasivní; zdůrazňuje význam přímé a diverzifikované spolupráce pro regionální mír, zejména ve východním Středomoří;

vyjadřuje politování nad neustálým zhoršováním stavu životního prostředí v oblasti Středozemního moře, úbytkem biologické rozmanitosti a rostoucím znečištěním ovzduší a moří;

zdůrazňuje, že politika soudržnosti má stále další potenciál, pokud jde o opatření, která by vhodným způsobem reagovala na výzvy, jimž čelí 110 milionů Evropanů; domnívá se, že opatření přijatá v rámci politiky soudržnosti musí být koordinována s opatřeními v rámci Evropského námořního a rybářského fondu, národních plánů pro oživení a odolnost a dalších vnitrostátních politik a musí je doplňovat;

je znepokojen rostoucím znečištěním plastovými odpady a odpadem z domácností a vyzývá k historickému úsilí o jejich omezení a řízení prostřednictvím podpory oběhového hospodářství, zejména ve vysoce urbanizovaných oblastech a na ostrovních územích, kde jsou prostor a zdroje pro ukládání a zpracování odpadu omezené; vyzývá členské státy, regiony a příslušné řídicí orgány, aby plánovaly investice do technologií a infrastruktury konkrétně zaměřených na zpětné získávání materiálů ze zbytkového odpadu pro účely oběhového hospodářství a využívaly k nim fondy soudržnosti; vyzývá k vytvoření pilotního projektu nulového znečištění moří ve Středomoří, čímž by se otestovaly hlavní zásady středomořské makroregionální strategie se zaměřením na konkrétní cíl;

poukazuje na to, že zabezpečení dodávek vody je jedním z klíčových faktorů pro dobré životní podmínky ve Středomoří; vyzývá k přijetí udržitelných opatření na zabezpečení vody a k zaujetí udržitelnějšího přístupu k přizpůsobení středomořského zemědělství nedostatku vody, a to s ohledem na jeho dopad na vodní ekosystém;

se znepokojením konstatuje, že evropské břehy Středozemního moře trpí větším zhoršováním životního prostředí než pobřeží severní Evropy (zejména v přístavních městech, která nemají prospěch z ochrany oblastí pro regulaci emisí, jež by snížily emise do ovzduší);

domnívá se, že problémy v oblasti životního prostředí jsou průřezové a složité, takže každý subjekt, region nebo stát, jenž jedná samostatně, může nabídnout pouze dílčí řešení a že je nezbytné zajistit široký, integrovaný a společný přístup zahrnující celou oblast Středomoří;

domnívá se, že dynamika spolupráce, kterou zahájila Unie a její členské státy a regiony, může mít na celou oblast dominový dopad; připomíná, že programy přímého a sdíleného řízení jako programy evropské územní spolupráce představují významnou příležitost k tomu, aby se umožnilo sladění cílů, fondů a projektů;

domnívá se, že je nezbytné vytvořit systém aktuálních informací o investicích uskutečněných v oblasti Středomoří, aby bylo možné sledovat environmentální účinnost příslušných finančních prostředků; vyzývá k účinnějšímu a lépe koordinovanému využívání stávajících nástrojů financování, aby bylo možné čelit výzvám, které vznikají v oblasti Středozemního moře, což zahrnuje opatření na zlepšení biologické rozmanitosti moří a na obnovu a ochranu mořských stanovišť a druhů; bere na vědomí, že výdaje pro jižní a východní sousedství EU byly v rozpočtu na rok 2023 navýšeny o 280 milionů EUR, a žádá, aby byly tyto finanční prostředky použity mimo jiné na podporu ambiciózních opatření v oblasti životního prostředí ve Středomoří; konstatuje, že ve stávající struktuře společné rybářské politiky a vzhledem k možnostem financování, které má rybolov k dispozici prostřednictvím ENRAF, jsou finanční prostředky většinou odděleny od politiky soudržnosti, ačkoli některé vzájemné vazby lze rozvíjet ad hoc; poukazuje na to, že prostřednictvím rozpočtu EU lze uvolnit velkou část finančních prostředků na podporu středomořských projektů, a to prostřednictvím nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, evropské územní spolupráce, programu Horizont Evropa, programu LIFE a programu Erasmus, které jsou rovněž otevřeny zemím mimo EU;

Oblast Středozemí: potenciál a problémy

10.

zdůrazňuje potenciál všech středomořských regionů pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie na pevnině a na moři a pro spravedlivou a inkluzivní ekologickou transformaci, pokud jde o příspěvek k zásadní transformaci na klimaticky neutrální ekonomiku v nadcházejících letech, zejména prostřednictvím rozvoje a rozšiřování obnovitelných forem energie a zvyšování propojení trhů s energií, jakož i spoluprací na výrobě a přepravě vodíku z obnovitelných zdrojů; domnívá se, že je velmi nejisté, zda lze vyšší poptávku po zelené energii uspokojit v rámci EU, pokud nebudou provedeny další investice do zabezpečení těchto dodávek v regionu a nebudou urychleny a zjednodušeny postupy pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;

11.

zdůrazňuje, že malé a střední podniky mohou přispět k nalezení inovativních řešení, a to nejen pro zavádění obnovitelných zdrojů energie a oběhovou a modrou ekonomiku; domnívá se, že by mělo být podporováno další zjednodušení s cílem zajistit, aby malé a střední podniky ve všech evropských regionech měly přístup k fondům soudržnosti;

12.

připomíná, že nadměrný rybolov a destruktivní rybolovné postupy jsou i nadále hrozbou pro přežití mnoha druhů; je znepokojen nezákonným lovem při dně pomocí vlečných sítí v chráněných mořských oblastech Středozemního moře; je přesvědčen, že přechod na udržitelnou modrou ekonomiku ve Středomoří přispěje k řešení problémů v oblasti životního prostředí, a tím k zachování zdraví této oceánské oblasti a zachování hospodářské prosperity a zároveň podpoří udržitelný rozvoj, jenž podporuje začlenění a kvalitní pracovní místa s přímým zapojením subjektů v odvětví rybolovu a zástupců pobřežních komunit; vyzývá Komisi, aby při přijímání rozhodnutí o rybolovných kvótách sledovala údaje o populacích a prováděla posouzení dopadů; vyzývá Komisi, aby v oblasti monitorování životního prostředí, podávání zpráv a posuzování, jakož i v otázkách správy podporovala digitální transformaci a využívání nových technologií;

13.

vyjadřuje znepokojení nad invazí nepůvodních druhů do Středozemního moře, která může mít v souvislosti se změnou klimatu, zvyšováním hladiny moří, vlnami veder a zvyšováním teplot mořské vody závažné dopady na vodní ekosystémy;

14.

upozorňuje na rostoucí hustotu námořní dopravy a nebezpečí úniků ropy a na rizika, která tyto činnosti představují pro mořské ekosystémy, a zejména pro mořské savce;

15.

vyjadřuje politování nad tím, že většina členských států EU v oblasti Středomoří nepřijala územní plány námořních prostor; vyzývá Komisi, aby tyto členské státy kontaktovala v zájmu rychlého přijetí těchto plánů;

16.

upozorňuje na environmentální i sociální dopady cestovního ruchu způsobené jeho sezónností a nekontrolovaným rozvojem (např. výletní plavby, zhoršující se eroze pobřeží, nové znečišťující volnočasové aktivity, nejistá sezónní práce a rostoucí ceny bydlení); domnívá se, že je třeba pečlivě vyvažovat cíle v oblasti životního prostředí a zachování hospodářské konkurenceschopnosti, a zdůrazňuje, že je důležité podporovat odpovědný přístup k cestovnímu ruchu; vyzývá členské státy a regiony, aby po konzultacích se zúčastněnými stranami a občanskou společností vypracovaly akční plány udržitelného cestovního ruchu, které budou v souladu s budoucím evropským plánem pro udržitelný cestovní ruch, a aby plně využívaly finančních prostředky nástroje Next Generation EU a strukturálních fondů k financování akčních plánů pro transformaci cestovního ruchu;

17.

poukazuje na to, že ostrovní území čelí hospodářské nerovnováze, jež souvisí se znevýhodněními z důvodu jejich relativní izolace, a to se musí být řešit pomocí konkrétních opatření v hospodářských, správních, kulturních a sociálních odvětvích, jak to požaduje článek 174 SFEU;

18.

zdůrazňuje, že účast žen na ekonomickém životě představuje i nadále významnou výzvu pro rovnost žen a mužů ve Středomoří, neboť míry jejich zaměstnanosti a zapojení do rozhodovacích procesů v zemích tohoto regionu jsou nerovnoměrné; připomíná, že posílení postavení žen a vytvoření předpokladů pro jejich inkluzivní účast ve veřejných a soukromých hospodářských a sociálních subjektech by mohlo vést k dosažení cílů zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně;

19.

domnívá se, že zeměpisná poloha Středomoří mezi Evropou a Afrikou a jeho úloha vyžaduje rozvoj přístupu založeného na spolupráci v celé oblasti s cílem podpořit lepší a bezpečnější řízení migrace, řešit příčiny nelegální migrace a nuceného vysídlování a pomoci ukončit humanitární katastrofy, k nimž ve Středozemním moři dochází;

Oblast Středozemí: společný prostor, který má být strukturován

20.

domnívá se, že oblast Středomoří je soudržnou zeměpisnou oblastí, jež sdílí jedinečné historické a kulturní dědictví a středomořské klima, které má podobné environmentální charakteristiky, a že čelí podobným rizikům přírodních katastrof, jako jsou požáry, povodně, zemětřesení, sucho a rostoucí nedostatek vodních zdrojů; konstatuje, že středomořská oblast byla v posledních letech zasažena extrémními povětrnostními jevy a přírodními katastrofami, jejichž počet stále stoupá; vyzývá proto Komisi, aby prozkoumala možnost lepšího přizpůsobení mechanismu civilní ochrany EU pro středomořskou oblast a aby předložila návrh na posílení Fondu solidarity; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření ke zmírnění dopadů vln veder a sucha v pobřežních oblastech, u nichž se očekává, že budou v souvislosti se změnou klimatu častější a které ohrožují lidský život a biologickou rozmanitost, a aby vyčlenily prostředky politiky soudržnosti na nápravu ekologických katastrof, k nimž došlo ve Středomoří, jako v laguně Mar Menor; vyzývá členské státy a Komisi, aby monitorovaly oblasti, v nichž hrozí ekologické katastrofy, a aby zmírňovaly dopad prostřednictvím fondů soudržnosti;

21.

vítá iniciativu WestMed pro oblast západního Středomoří a programy Interreg, jako je program Interreg Mediterranean, ADRION, NEXT MED a MARITTIMO, jako dobré příklady přímé a diverzifikované spolupráce se společnými cíli, a to i na regionální úrovni,;

22.

vyzývá Komisi, aby řešila rozdíly v úrovni rozvoje, včetně nedostatků v institucionálních a administrativních kapacitách, propojení infrastruktury a obchodních vztazích;

23.

vyzývá Komisi, aby podporovala sítě chráněných mořských oblastí ve Středomoří podobně jako sítě chráněných středomořských oblastí (MedPAN), a to zejména prostřednictvím programů Interreg, a aby pracovala na projektu vytvoření globální sítě chráněných mořských oblastí („modré pásmo“), která bude propojena s nejvzdálenějšími regiony a zámořskými zeměmi a územími;

24.

vítá pokrok v oblasti jadransko-jónské makroregionální strategie (EUSAIR), která mobilizovala členské země a jejich regiony i třetí země a jejich místní orgány; považuje strategii EUSAIR za úspěšný příklad, kdy se Unie ukázala jako hnací síla a faktor otevřenosti, neboť využívá nadnárodního programu ADRION, který harmonizoval cíle podporující plnění plánu strategie; trvá na tom, že tyto zásady a podobný společný přístup musí být uplatňovány i v ostatních oblastech Středomoří; domnívá se, že tato makroregionální strategie může posílit a urychlit politiky nezbytné pro rozvoj a zachování dostupných zdrojů prostřednictvím spolupráce všech zúčastněných stran;

25.

vyzývá Komisi, aby podpořila makroregionální strategii ve Středomoří s přihlédnutím ke své „nové agendě pro Středomoří“, zejména k bodu 5 týkajícímu se „ekologické transformace, odolnosti vůči změně klimatu, energetiky a životního prostředí“; domnívá se, že rozmanitost a velikost dotčeného území také vyžaduje provádění tří odlišných, ale koordinovaných strategií, a to strategie pro západní Středomoří, pro Jaderské a Jónské moře a pro východní Středomoří; vyzývá k podpoře dotčených zemí a orgánů a k tomu, aby při jejich řízení měly ústřední úlohu regiony a místní orgány;

26.

domnívá se, že makroregionální strategie pro Středomoří, která by vyžadovala podstatné a aktivní zapojení dotčených regionálních a místních orgánů, by měla značný potenciál pro řešení vícerozměrných environmentálních problémů celé oblasti Středomoří; domnívá se, že tato makroregionální strategie musí být založena na pevném a reprezentativním systému víceúrovňové správy zahrnujícím regionální a místní orgány za účasti subjektů občanské společnosti; domnívá se, že tato strategie by mohla být konkrétněji využita k podpoře projektů oběhového hospodářství, boji proti znečištění plasty, ochraně biologické rozmanitosti, posílení vztahů se třetími zeměmi s cílem kontrolovat nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov a zajistit soulad s politikami Úmluvy OSN o mořském právu, přispět k řešení konfliktů prostřednictvím řádného územního plánování námořních prostor, zachovat sociálně-ekonomický přínos rybolovu k blahobytu pobřežních komunit, zejména na ostrovech, podpořit diverzifikaci činností rybářů, včetně rekvalifikace a přechodu na jinou činnost, podporovat opatření pro řízení populací v celé oblasti Středozemního moře a vybízet třetí země k zavádění chráněných mořských oblastí v jejich teritoriálních vodách;

27.

domnívá se, že drobní rybáři a rybáři, kteří se nacházejí v mimořádně tísnivé situaci, potřebují zvláštní finanční pomoc a podporu, která by jim měla pomoci s přístupem k novým segmentům trhu, omezit hospodářské a sociální rozdíly mezi severem a jihem a chránit rybolovné činnosti a zaměstnanost v tomto odvětví;

28.

vyzývá členské státy, aby při navrhování a provádění strategií místního rozvoje zaměřených na hospodářské, sociální a environmentální potřeby plně využívaly místní akční skupiny pro rybolov (FLAG); vyzývá členské státy, aby zajistily, že skupiny FLAG budou zahrnovat všechny zúčastněné strany a že finanční prostředky EU budou vynakládány podle objektivních kritérií v zájmu udržitelného rozvoje místních komunit;

29.

připomíná, že každá úspěšná zkušenost se spoluprací přispívá k cílům míru a bezpečnosti, prosperity, lidského rozvoje a řádné správy věcí veřejných, které jsou dalšími základními cíli programu pro Středomoří;

30.

vyzývá Evropskou radu, aby předložila Komisi podrobnou makroregionální strategii pro Středomoří s cílem, aby byla schválena během španělského předsednictví Unie v druhé polovině roku 2023;

o o

31.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a vnitrostátním a regionálním parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159.

(2) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60.

(3) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1.

(4) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 94.

(5) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 21.

(6) Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135.

(7) Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(8) Úř. věst. C 440, 29.10.2021, s. 19.

(9) Úř. věst. C 440, 18.12.2020, s. 114.

(10) Úř. věst. C 125, 5.4.2023, s. 100.

(11) Úř. věst. C 125, 5.4.2023, s. 114.

(12) Úř. věst. C 493, 27.12.2022, s. 48.