a)

zúčastněné členské státy pokračovaly ve zvyšování svých výdajů na obranu, což vedlo k 12 % růstu v roce 2023, přičemž v letech 2024–2025 se předpokládá další nárůst. Kromě toho 25 % celkových výdajů na obranu přidělených na investice do obrany bylo v roce 2022 použito k tomu, aby bylo urychleno získávání potřebných schopností a doplnění zásob převážně pořizováním standardních produktů v zájmu nalezení okamžitých řešení, a rovněž ve prospěch EDTIB. Rada připomíná versailleský program a Strategický kompas a znovu opakuje, že je třeba zvýšit a zkvalitnit výdaje v oblasti obrany a zlepšit rozvoj a plánování schopností v Unii s cílem lépe řešit operační realitu a nové hrozby a výzvy. Rada zároveň vyzývá všechny zúčastněné členské státy ke společnému úsilí o zvrácení poklesu výdajů na obranný výzkum a technologie z 1,7 % na 1,1 %, což je výrazně pod 2 % společnou referenční hodnotou. Prioritou zúčastněných členských států by měla zůstat podpora výzkumu, technologií, vývoje a inovací, jakož i akvizice – zejména uskutečňované společně členskými státy –, přičemž je rovněž třeba nalézt správnou rovnováhu mezi dlouhodobými inovacemi pro účely budoucích schopností a odpovídajícím množstvím vojenského vybavení a zásob, mimo jiné i v zájmu posílení EDTIB;

b)

zúčastněné členské státy prokázaly určitá zlepšení ve využívání nástrojů a iniciativ Unie pro rozvoj schopností jako referencí ve vnitrostátních procesech. V tomto ohledu se vyzývají, aby plně využívaly nástrojů a iniciativ Unie pro stanovování priorit, zejména plán rozvoje schopností EU, který slouží jako hlavní reference pro rozvoj schopností Unie, s přihlédnutím k procesu v rámci Základního cíle pro plánování schopností a pro všechny iniciativy a nástroje Unie související s obranou, jakož i doporučení koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany, s cílem informovat vnitrostátní plánovací subjekty v oblasti schopností, a pokud možno tak podpořit úsilí zúčastněných členských států o sblížení jejich obranných plánů. Rada připomněla, že je a nadále bude zajišťována soudržnost výstupů z plánu rozvoje schopností a z každoročního přezkumu v oblasti obrany na jedné straně a příslušných procesů NATO, jako je proces obranného plánování NATO, na straně druhé v oblastech, v nichž se požadavky překrývají, přičemž se uznává odlišná povaha obou organizací a jejich úkolů a členství v nich;

c)

zúčastněné členské státy se vyzývají, aby v zájmu urychleného odstranění přetrvávajících nedostatků zvýšily své příspěvky k probíhajícím vojenským misím a operacím v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky a ke komplexní databázi, založené na rozpisu bojových uskupení EU, databázi rychlé reakce a seznamech složek sil, která představuje základní prvek struktury kapacity EU pro rychlé nasazení, s přihlédnutím k zásadě jednoho souboru sil. Zúčastněné členské státy se dále s odkazem na proces v rámci Základního cíle vyzývají, aby se konkrétněji zabývaly nedostatky ve strategických schopnostech, zejména cíli v oblasti schopností s velkým dopadem. Zúčastněné členské státy by rovněž měly dokončit nové posouzení rozsahu a definice společných nákladů vojenských misí a operací společné bezpečnostní a obranné politiky, vojenských cvičení a kapacity EU pro rychlé nasazení s cílem dosáhnout v roce 2023 politické dohody. Co nejdříve by měla být dokončena práce na vymezení parametrů spravedlivého podílu na příspěvcích na vojenské mise a operace, jak je požadováno v doporučení ze dne 16. listopadu 2021;

d)

zúčastněné členské státy při řešení nedostatků ve schopnostech dosud dostatečně neupřednostnily evropský kolaborativní přístup. Rada vítá skutečnost, že zúčastněné členské státy stále více zkoumají unijní možnosti spolupráce, jejichž prostřednictvím lze řešit naléhavé potřeby a zlepšit dostupnost a účinnost obranných schopností, a vybízí je, aby více investovaly a využívaly zvyšující se obranné rozpočty rovněž k investicím do evropských řešení založených na spolupráci s cílem odstranit nedostatky ve schopnostech, a tím přispět k soudržnějšímu obrannému prostředí Unie a ke snížení technologické a průmyslové závislosti v případech, kdy je to proveditelné;

e)

zúčastněné členské státy nadále využívají Evropskou obrannou agenturu (EDA) jako hlavní evropské fórum pro společný rozvoj schopností, zejména v případě činností, jako jsou harmonizace požadavků a inovace, a jako rámec pro společné nákupy. Harmonizace vojenských požadavků a interoperabilita ozbrojených sil, pokud jde o schopnosti i operace, zůstávají v souladu se závazky přijatými v rámci PESCO hlavními cíli;

f)

zúčastněné členské státy se zaměřily na to, aby umožnily svým vnitrostátním průmyslovým odvětvím účastnit se přeshraniční spolupráce v Unii, zejména v rámci Evropského obranného fondu. Některé zúčastněné členské státy dávají najevo záměr upravit vnitrostátní obranné průmyslové politiky a strategie v kontextu měnícího se bezpečnostního prostředí, včetně řešení bezpečnosti dodávek a snížení strategických závislostí. Rada zdůrazňuje, že by měla být posílena reaktivita a odolnost EDTIB, aby bylo možné čelit scénářům války vysoké intenzity, a vybízí zúčastněné členské státy, aby využívaly nových iniciativ ke zvýšení výrobní kapacity obranného průmyslu Unie. Zúčastněné členské státy se rovněž vyzývají, aby se i nadále zapojovaly do programů spolupráce, které mají pozitivní dopad na EDTIB, což mimo jiné zahrnuje zohlednění těchto programů v jejich akvizičních strategiích a postupech.