Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/16/ES o státní přístavní inspekci

(COM(2023) 271 final – 2023/0165 (COD))

(C/2023/876)

Zpravodaj:

Panagiotis GKOFAS

Žádost o vypracování stanoviska	Evropský parlament: 10. 7. 2023 Rada Evropské unie: 13. 7. 2023
Právní základ	čl. 100 odst. 2 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato v sekci	6. 9. 2023
Přijato na plenárním zasedání	20. 9. 2023
Plenární zasedání č.	581
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	212/1/2

1. Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) zdůrazňuje, že směrnice EU 2009/16/ES o státní přístavní inspekci fungovala během dvanácti let svého uplatňování účinně. Podle zúčastněných stran a zpráv evropských orgánů o posouzení dopadů státní přístavní inspekce významně přispěla k dosažení cíle, který spočíval ve zvýšení bezpečnosti, ochrany a udržitelnosti námořní dopravy, a zároveň posílila spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy.

1.2.

Nové výzvy související se změnou klimatu, ekologizací, digitalizací a lepším monitorováním různých druhů lodí, plavidel a námořních činností vyžadují další změny stávajícího regulačního rámce. Revize směrnice 2009/16/ES (1) je proto považována za zásadní pro další přizpůsobení tohoto odvětví novým výzvám v oblasti monitorování, cílům na poli udržitelnosti a hladké konsolidaci námořního trhu.

1.3.

Z administrativního hlediska Evropská komise zajistí, aby nedocházelo k významnému překrývání nebo rozporům v souvislosti s uplatňováním a revizí směrnice o souladu s požadavky na stát vlajky (2). EHSV zdůrazňuje, že je důležité, aby nové předpisy EU zajistily soulad s regulačním rámcem IMO.

1.4.

Přechod ke klimaticky neutrální a digitalizované mořské ekonomice je klíčovou motivací pro zavedení konkrétnějšího a jednoduššího rámce pro cílené inspekce a zároveň stimuluje majitele plavidel k tomu, aby zlepšili environmentální výkonnost svých loďstev.

1.5.

EHSV sdílí společné obavy týkající se potřeby sladit právní předpisy členských států a EU s mezinárodními normami, které jsou stanoveny v mezinárodních úmluvách a dohodách, jako jsou nejnovější akty a iniciativy Pařížského memoranda o porozumění a Mezinárodní námořní organizace (IMO). Mělo by být zavedeno přechodné období v délce jednoho až tří let, aby se členské státy mohly revidovaným právním předpisům účinně přizpůsobit.

1.6.

Změny směrnice (3) musí zohlednit hlavní politické priority EU související se Zelenou dohodou pro Evropu, agendou EU a OSN v oblasti cílů udržitelného rozvoje, lidskými právy a právy pracovníků a sociální soudržností. Revidované části směrnice proto musí vyjasnit minimální pracovní podmínky námořníků, ochranu vod a ryb a ochranu životního prostředí jako celku.

1.7.

EHSV vítá změnu uvedenou v bodě 3 (článek 1 návrhu změny směrnice 2009/16/ES, článek 5), kde se přímo hovoří o úpravě algoritmu pro výpočet celkového počtu potenciálních inspekcí (tzv. „spravedlivý podíl“). Tento algoritmus zohledňuje počet ostatních přístavních inspekcí, který není přímo spojen s výpočtem vyšších rizik nebo objemů přepravy.

1.8.

Důležité je také ustanovení uvedené v bodě 7 (článek 8a návrhu změny, vyšší moc), neboť to členským státům poskytuje větší flexibilitu – umožňuje jim totiž přeorganizovat nebo vynechat inspekce, dojde-li k závažné události vyšší moci, a to na základě řádně doložených důkazů.

1.9.

Je třeba průběžně provádět pečlivý přezkum environmentálních kritérií a průběžně tato kritéria upravovat, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže v odvětví mezinárodní lodní dopravy na úkor evropských loďstev.

1.10.

Je nutné zvýšit kvalifikaci i počet personálu státní přístavní inspekce, neboť nový právní předpis založený na pravidlech IMO má vyšší požadavky. Dovednosti v oblasti inspekce je třeba zlepšit po technické i provozní stránce. Je proto nezbytné financovat prohlubování dovedností a změnu kvalifikace úředníků státní přístavní inspekce prostřednictvím moderních vzdělávacích kurzů. EHSV vítá skutečnost, že Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) byla pověřena přípravou a poskytováním kurzů odborné přípravy pro agentury členských států EU, tak aby mohly lépe plnit ustanovení směrnice.

1.11.

EHSV souhlasí se záměrem Evropské komise rozšířit úlohu agentury EMSA. Je však zřejmé, že aby mohla agentura skutečně provádět všechny dané povinnosti, bude potřebovat dodatečné lidské a finanční zdroje. Je nutné ji podpořit, pokud jde o nástroje, finanční prostředky, odborné znalosti a personál, a to s cílem zvýšit úroveň odborné přípravy a rozvíjet know-how v oblasti státní přístavní inspekce. Tyto nové znalosti musí být dále předány vnitrostátním orgánům, i ty totiž musí zlepšit své odborné znalosti a úroveň spolupráce.

1.12.

Členské státy musí zajistit, aby existovala společná, jednotná a vzájemně schválená metodika a certifikační postupy pro digitální monitorování a výměnu informací pro všechny druhy plavidel. EHSV podporuje pozměněná ustanovení (body 16 a 26), která podporují používání elektronických osvědčení (což zahrnuje také společnou šablonu a využívání společného ověřovacího nástroje a společného úložiště na úrovni EU).

1.13.

Pro splnění cílů revize budou velmi důležité nové investice do technologických a digitálních prostředků a modernizace přístavní infrastruktury. Rozpočet EU musí s těmito druhy financování počítat.

1.14.

Při posuzování rizik u lodí se nesmí jednat pouze o omezující opatření týkající se dodržování předpisů, ale je také třeba stanovit lhůtu pro přizpůsobení, zejména u lodí, které nedostatky nevykazují často. Zároveň musí být majitelům lodí poskytnuty pokyny a doporučení, jak neustále zlepšovat a renovovat své loďstvo.

1.15.

EHSV doporučuje, aby Komise přezkoumala provádění pozměněné směrnice dříve než za deset let od jejího přijetí (viz bod 22) a aby tento přezkum doprovázela také průběžná hodnotící zpráva vypracovaná Evropským parlamentem, EHSV a zúčastněnými stranami na vnitrostátní úrovni. Zapojení sociálních partnerů v tomto směru má zásadní význam.

2. Souvislosti

2.1.

Státní přístavní inspekce zahrnuje všechny nezbytné postupy pro inspekci zahraničních lodí v přístavech jednotlivých států, jejichž smyslem je zajistit, že kompetence posádky, pracovní podmínky, plavební způsobilost lodi a její poslání jsou v souladu s mezinárodními předpisy zakotvenými ve vnitrostátních a evropských právních předpisech.

2.2.

Státní přístavní inspekce je účinným nástrojem, který modrému ekosystému EU umožňuje řešit rizika spojená s nezodpovědnou plavbou po moři, nevyhovující námořní dopravou, nedostatky v oblasti bezpečnosti a zabezpečení a obecně s jednáním, které přímo či nepřímo poškozuje mořské a pobřežní ekosystémy nebo na ně má negativní vedlejší účinky.

2.3.

V roce 2018 podrobila Evropská komise provádění směrnice 2009/16/ES hodnocení ex post. Hlavními závěry tohoto hodnocení bylo, že směrnice o státní přístavní inspekci byla v předchozích letech poměrně účinná a inkluzivní, což významně přispělo k provádění norem IMO a EU, ale že některé aspekty je třeba dále přezkoumat a zlepšit. V průběhu předchozích desetiletí došlo v námořní dopravě k určitým významným změnám v oblasti technologií a práva a objevily se nové politické priority a výzvy.

2.4.

V červnu 2023 předložila Evropská komise návrh nové směrnice o státní přístavní inspekci spolu s dalšími iniciativami týkajícími se revize předpisů v oblasti námořní dopravy.

2.5.

Cílem revize směrnice o státní přístavní inspekci je zahrnout nové parametry a kritéria, pokud jde o výkon kontroly nad aspekty, jako jsou environmentální údaje o lodích a rizikové profily podniků, a zajistit účinné uplatňování mezinárodních pravidel.

2.6.

Revize se zaměří na možnost rozsáhlého využívání elektronických údajů, které by umožnilo cílenější inspekce. Díky tomu by se inspekce mohly spíše než na kontrolu dokumentace soustředit na provozní záležitosti. Kromě toho to umožní větší zaměření na environmentální otázka rozvoj mechanismu pobídek pro novější/zelenější a kvalitní námořní dopravu.

2.7.

Cílem revidované směrnice je posílit budování kapacit členských států pro nábor a odbornou přípravu inspektorů s vhodnou kvalifikací a využívat inspekční databázi, aby bylo možné lépe rozdělit zátěž mezi členské státy.

2.8.

Očekává se, že revize rozšíří rozsah inspekcí na zahraniční rybářská plavidla, u nichž se ukázalo, že jsou obzvláště nebezpečná. Aktualizuje rovněž způsob provádění inspekce lodí a při určování jejich rizikového profilu přikládá větší význam environmentální výkonnosti lodí, čímž se zlepší kapacita členských států. Oblast působnosti této směrnice bude rozšířena na rybářská plavidla a dojde k větší digitalizaci státní přístavní inspekce.

2.9.

Iniciativa revize je rovněž spojena s programem Komise REFIT, jehož cílem je harmonizovat, sladit a zjednodušit regulační rámec v námořní oblasti. Iniciativa se zaměřuje na zlepšení bezpečnostního profilu námořních plavidel a na podporu orgánů členských států při plnění jejich inspekčních a ohlašovacích povinností.

3. Obecné připomínky

3.1.

Hlavním posláním politiky EU v oblasti státní přístavní inspekce je prosadit uplatňování harmonizovaného inspekčního systému založeného na mezinárodních normách IMO a Pařížského memoranda o porozumění. Směrnice o státní přístavní inspekci byla členskými státy řádně provedena a uplatňována, což přispělo ke zvýšení úrovně bezpečnosti lodí vplouvajících do přístavů EU.

3.2.

Podle posouzení dopadů vypracovaného Komisí (4) se navrhovaná revize směrnice zaměřuje na tyto cíle:

„…zahrnout do oblasti působnosti rybářská plavidla; vytvořit systém pro harmonizované používání a přijímání elektronických zákonných osvědčení v celé EU; stanovit povinnost využívání dostupných elektronických informací, elektronických osvědčení atd.; zajistit vypracování proaktivnějších programů odborné přípravy Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA) pro úředníky státní přístavní inspekce týkající se bezpečnosti, ochrany a prevence znečištění; zavést systém pobídek pro lodě s dobrými výsledky a/nebo lodě šetrné k životnímu prostředí; zpřísnit pravidla týkající se mechanismu zákazu přístupu, aby lodím nesplňujícím normy, u nichž bylo opakovaně zjištěno, že se odchylují od platných norem, mohl být zakázán přístup do vod EU bez ohledu na to, pod jakou vlajkou plují; regulovat podmínky a časový rámec pro odkládání inspekcí; prozkoumat dopad, který budou mít na státní přístavní inspekci ekologické technologie a nová paliva, jakož i autonomní lodní doprava.“

3.3.

Inspekce vykonávané v rámci státní přístavní inspekce doplňují provádění směrnice o souladu s požadavky na stát vlajky a jsou často označovány jako „druhá linie obrany“ proti nevyhovující námořní dopravě. Aby se snížila neefektivnost plavidel a lodí vplouvajících do přístavů EU a snížil počet těch, které mají slabou výkonnost, je nezbytné sladit inspekce prováděné v rámci státní přístavní inspekce s požadavky na stát vlajky.

3.4.

Objevují se nové druhy rizik, musí být prováděny nové administrativní úkony, a proto je třeba rozvíjet v rámci těchto náročných postupů přístavní inspekce nové dovednosti. Agentura EMSA musí členským státům pomáhat na provozní a administrativní úrovni s cílem zlepšit jejich výkonnost v oblasti monitorování a dovednosti jejich zaměstnanců, kteří se musí přizpůsobit novým technologickým, digitálním a ekologickým výzvám. Dalšími významnými faktory, které musí přístavní orgány a členské státy posuzovat jednotným a harmonizovaným způsobem, jsou bezpečnost pracovníků, ochrana a rizika v oblasti znečištění.

3.5.

Uvádí se, že inspekce v současné době postrádají nástroje a digitální kapacity potřebné k tomu, aby se staly účinnějšími díky většímu využívání elektronických verzí osvědčení a dalších dokumentů. Je nezbytné vytvořit jednotný digitální registr připlouvajících a odplouvajících plavidel a lodí ve všech evropských přístavech a dosáhnout dalšího pokroku na základě předpisů IMO a mezinárodních úmluv.

3.6.

Členské státy s omezenými lidskými a finančními zdroji, které jsou v EU často prvním místem, kam lodě připlují, mají potíže s účinným plněním svých inspekčních závazků. EHSV považuje investice do personálu a infrastruktury za přípravný krok směrem k harmonizaci a rovnoměrnému rozdělení administrativní zátěže mezi členské státy.

3.7.

Stávající systém cíleného výběru neumožňuje klást větší důraz na environmentální aspekty a odměňovat „zelenější“ plavidla. Je proto nezbytné restrukturalizovat pobídkový mechanismus a způsob vyhodnocování rizikového profilu lodí a plavidel vplouvajících do přístavů EU. Cílem balíčku „Fit for 55“ je snížit do roku 2030 celkové emise skleníkových plynů v EU o 55 % a do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Očekává se, že činnosti v námořní dopravě se odpovídajícím způsobem přizpůsobí. Hluk, znečištění ovzduší a emise uhlíku jsou složené faktory, které zvyšují riziko nevyhovující lodní dopravy.

3.8.

Pandemie nepochybně změnila priority členských států a zúčastněných stran obecně, což vedlo ke snížení počtu inspekcí a k neoptimálním postupům a výsledkům inspekcí. Revidovaný právní předpis bude zahrnovat nová rizika, která se mohou v budoucnu objevit, a umožní členským státům a orgánům účinněji řešit očekávané i neočekávané katastrofy, rizika atd. V této souvislosti je rovněž nezbytné, aby se případy vyšší moci řešily v rámci doporučeného plánu, který navrhnou a vypracují evropské orgány ve spolupráci se zúčastněnými stranami na vnitrostátní úrovni.

3.9.

Rybářská plavidla byla až dosud z působnosti státní přístavní inspekce vyňata, ale bylo zjištěno, že v případě velkých plavidel (delších než 24 metrů) vznikají závažné problémy týkající se bezpečnosti, zhoršujících se pracovních podmínek a nadměrného rybolovu. Je proto nezbytné zlepšit bezpečnostní normy pro rybářská plavidla prostřednictvím konkrétního mechanismu cílených inspekcí a zavést adaptační období.

4. Konkrétní připomínky – volitelné

4.1.

Školicí programy a programy pro prohlubování dovedností zaměstnanců, odborných pracovníků a zaměstnavatelů (například program Erasmus+) a výměny osvědčených postupů mezi vnitrostátními agenturami musí být koncipovány a realizovány v souladu se společnými evropskými integrovanými vzdělávacími projekty. Účelem je, aby díky nim úředníci státní přístavní inspekce byli schopni plnit rostoucí požadavky v oblasti inspekcí.

4.2.

V nové směrnici nesmí být opomenuta ochrana dobrých životních podmínek mořských živočichů, která musí přispět ke konsolidaci rybolovných postupů a omezení a ke zvýšení účinnosti inspekcí týkajících se dopadu znečištění na modré ekosystémy.

4.3.

Státní přístavní orgány musí být řádně vyškoleny, připraveny a schopny zvládat potenciální závažná rizika v námořním odvětví (znečištění vody, bezpečnostní otázky plavby, účinek tsunami, zničení infrastruktury v důsledku klimatických jevů, migrační toky po moři atd.).

4.4.

EHSV považuje za žádoucí cílené programy pro nábor mladých lidí a žen, které by řešily problematiku odlivu mozků a genderové nerovnosti v námořním odvětví.

V Bruselu dne 20. září 2023.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Oliver RÖPKE

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (přepracované znění) (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/21/ES ze dne 23. dubna 2009 o souladu s požadavky na stát vlajky (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 132).

(3) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52023PC0271.

(4) https://ec.europa.eu/transparency/documents-register/detail?ref=SWD(2023)148&lang=cs.