Hlavní zpravodaj:

Matteo Carlo BORSANI

Žádosti o vypracování stanoviska	Rada, 17. 7. 2023 Evropský parlament, 13. 7. 2023
Právní základ	články 164, 173, 175, 177, 178, čl. 182 odst. 1 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato na plenárním zasedání	20. 9. 2023
Plenární zasedání č.	581
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	181/1/3

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá předložený návrh nařízení, kterým se zřizuje Platforma strategických technologií pro Evropu („STEP“), neboť se domnívá, že tento návrh umožní pokročit v realizaci evropských cílů, pokud jde o průmyslovou politiku a konkurenceschopnost, a že představuje optimální krátkodobé řešení k zajištění financování evropských výzkumných a vývojových projektů v oblasti strategických technologií.

1.2

EHSV kladně hodnotí skutečnost, že toto řešení je nejen finančně udržitelné, ale bylo rovněž koncipováno tak, aby při jeho uplatňování byly zajištěny rovné podmínky, což má podle něj zásadní význam pro zabezpečení hospodářské soutěže na jednotném trhu a pro jeho přetrvání. V tomto ohledu doporučuje přijmout další opatření, jež budou zaměřena na problém „soupeření o dotace“, který vyvstal v souvislosti s uvolněním pravidel státní podpory.

1.3

EHSV plně podporuje ustanovení, které je v návrhu nařízení uvedeno a podle něhož bude možné podporovat prostřednictvím strukturálních fondů rovněž produktivní investice do jiných podniků než malých a středních podniků, a zdůrazňuje, že díky tomuto rozšíření se na místní úrovni docílí pákového účinku, a to i z hlediska malých a středních podniků.

1.4

V souvislosti s evropskou průmyslovou politikou EHSV doporučuje, aby investice do lidského kapitálu šly ruku v ruce s investicemi do výzkumu a vývoje výrobních technologií, a vyzývá Komisi, aby při uskutečňování cílů souběžné transformace soustavně podporovala také hospodářský růst a vytváření kvalitních pracovních míst. EHSV zejména požaduje, aby byly ve všech 27 členských státech vypracovány politiky zaměřené na jednotné prohlubování dovedností a změnu kvalifikace pracovníků, aby se zabránilo „odlivu mozků“ a konkurenčním asymetriím.

1.5

EHSV vítá, že byly v návrhu Komise stanoveny environmentální podmínky, a upozorňuje, že návrh vykazuje určité nedostatky, poněvadž přístup k dotacím nebyl závazně provázán se sociálními podmínkami.

1.6

EHSV plně podporuje pravidla a účel mechanismu Pečeti suverenity, který se jeví jako krok směrem ke zjednodušení administrativních a byrokratických postupů v zájmu zajištění snazšího, rychlejšího a cílenějšího přístupu k financování a zároveň usnadnění kumulativního nebo kombinovaného financování z různých nástrojů Unie. EHSV doporučuje, aby evropští spolunormotvůrci i tomto směru pokračovali a v budoucnu se přednostně zaměřili na vytváření nástrojů financování, které by již byly automatické a snadno proveditelné.

1.7

EHSV spolunormotvůrcům doporučuje, aby se v průběhu legislativního procesu snažili jednotně definovat odvětví, na něž se toto nařízení vztahuje, což zatím v návrhu Komise chybí.

1.8

EHSV vítá návrh Komise prodloužit prostřednictvím tohoto nařízení lhůty pro administrativní ukončení programů politiky soudržnosti na období 2014–2020 o 12 měsíců. EHSV rovněž doporučuje, aby spolunormotvůrci tuto flexibilitu zajistili i v programech fondů soudržnosti na období 2021–2027, a to vzhledem k mimořádným okolnostem způsobeným pandemií a energetickou krizí.

1.9

V neposlední řadě EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby konkretizovala přijetí společných nástrojů a zejména vytvoření skutečného fondu suverenity a aby jej doplnila souborem dlouhodobých reforem na podporu průmyslu a pracovníků.

2.   Souvislosti návrhu

2.1

Evropská unie čelí v posledních letech trojí výzvě. Zaprvé byly na základě evropských cílů v oblasti environmentální udržitelnosti a technologického pokroku stanoveny bezprecedentní normy, přičemž byl v evropské diskusi často položen větší důraz na cíle, jichž má být dosaženo, než na prostředky k jejich dosažení. Zadruhé došlo k mnoha nepředvídaným událostem, které otřásly domácím hospodářstvím a měly závažný dopad na výrobní strukturu – nejprve to byla pandemie a energetická krize a poté rostoucí inflací a nedostatek kritických surovin. Dále pak naši hlavní světoví konkurenti zavedli řadu plánů a opatření, z nichž vzešla nová rizika pro konkurenceschopnost evropského průmyslu. Jako příklad lze uvést zákon ke snížení inflace (Inflation Reduction Act – IRA) v USA, japonské plány ekologické transformace, indický systém pobídek na podporu konkurenceschopnosti v zelených odvětvích a další investiční plány pro čisté technologie, které byly navrženy ve Spojeném království, Kanadě a mnoha jiných zemích.

2.2

EU si prostřednictvím Zelené dohody, která byla zveřejněna v roce 2019, stanovila jedny z nejambicióznějších cílů udržitelnosti na světě, které budou od průmyslu vyžadovat obrovské úsilí. Teprve později, v posledních měsících, byly tyto ambice doprovázeny opatřeními průmyslové politiky na podporu souběžné transformace, a to prostřednictvím iniciativ k posílení evropské konkurenceschopnosti v této klíčové fázi. Průmyslový plán Zelené dohody, který Komise předložila v roce 2023, má za cíl vytvořit příznivější prostředí pro zvýšení výrobní kapacity EU v oblasti čistých technologií a stanoví soubor opatření k posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu s nulovými čistými emisemi, zabezpečení kritických surovin a podpoře rychlého přechodu ke klimatické neutralitě. Kromě toho přijala Komise v březnu 2023 nový dočasný krizový a transformační rámec pro opatření státní podpory, který členským státům poskytuje větší flexibilitu při navrhování a provádění podpůrných opatření v odvětvích, která mají stěžejní význam pro ekologickou transformaci. To je doplněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/435 (1) (nařízení týkající se kapitol REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost), které jednotlivým zemím umožňuje změnit národní plány pro oživení a odolnost tak, aby bylo možné poskytnout okamžitou podporu podnikům a posílit jejich konkurenceschopnost, aniž by vznikla strategická závislost.

2.3

U příležitosti přezkumu rozpočtu EU v polovině období Evropská komise nakonec uvedla, že ačkoli tato řešení zajišťují rychlou a cílenou podporu, potřebuje EU strukturálnější reakci na investiční potřeby svého průmyslu. Předsedkyně von der Leyen ve svém každoročním projevu o stavu Unie v září 2022 zdůraznila, že je třeba zajistit, aby byla budoucnost průmyslu utvářena v Evropě, a spolu s některými již uvedenými opatřeními avizovala zřízení Evropského fondu suverenity a uvedla, že společná evropská průmyslová politika vyžaduje společné evropské financování.

2.4

Do tohoto kontextu lze zasadit předložení návrhu nařízení o platformě STEP, k němuž došlo v souvislosti s nebývale rozsáhlým přezkumem víceletého finančního rámce. Cílem je zohlednit nejnaléhavější výzvy, jimž evropské ekonomiky v posledních třech letech čelily, a potřebu zvýšit flexibilitu a včasnost reakce na krize. Platforma STEP přinese financování ve třech strategických oblastech: i) deep tech a digitální technologie, ii) čisté technologie a iii) biotechnologie s cílem vytvořit nezbytné podmínky pro účinnější, účelnější a cílenější využívání stávajících fondů EU, přičemž bude přerozdělena část zdrojů a budou doplněny zdroje nové.

3.   Obecné připomínky

Posílení konkurenceschopnosti

3.1

V rámci souběžné transformace EU má posílení konkurenceschopnosti a odolnosti naší průmyslové struktury, zejména pak ve strategických odvětvích, zásadní význam pro zachování výrobní struktury, pracovních míst a evropského sociálního modelu, který se vyznačuje inkluzivní politikou v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, dobře fungujícími systémy sociální ochrany a ochranou veřejného zdraví a životního prostředí. V této souvislosti se musí evropská průmyslová politika zaměřit na dva hlavní aspekty, a to i) dosažení dvojí konkurenční rovnováhy, jak mimo Unii, tak v rámci Unie, a ii) odstranění strategické závislosti, pokud jde o suroviny a technologie, a výsledné dosažení autonomie ve strategických odvětvích.

Zachování rovných podmínek

3.2

Navrhované nařízení o platformě STEP, v jehož rámci má být zmobilizováno 10 miliard EUR mimorozpočtových zdrojů a využita část rozpočtových zdrojů, má za cíl podnítit 160 miliard EUR nových investic do strategických technologií. Navzdory tomuto úsilí, které lze připočíst k prostředkům, které jsou již k dispozici v rozpočtu EU, se zdroje poskytnuté evropskému průmyslu stále ani zdaleka nevyrovnají tomu, co zmobilizovaly Spojené státy prostřednictvím různých nástrojů, především zákona ke snížení inflace. Je však třeba mít na paměti, že evropský manévrovací prostor v těchto operacích je velmi omezený, neboť na rozdíl od jiných světových hospodářských velmocí se EU musí při mobilizaci značných zdrojů vypořádat s mnohem většími překážkami, neboť má omezený fiskální prostor a rozpočet EU je založen téměř výhradně na příspěvcích členských států. V této souvislosti EHSV vyzývá k přijetí opatření pro posílení transparentnosti a rozsáhlejší vedení diskusí o dotacích pro průmysl na mezinárodní úrovni tak, aby byly zajištěny rovné podmínky, které jsou základem prosperity EU jakožto konkurenta na mezinárodní scéně.

3.3

Je rovněž nesmírně důležité vytvořit rovné podmínky na evropské úrovni, aby bylo možné ochránit hospodářskou soutěž na jednotném trhu, který je v současné době vystaven tvrdé zkoušce, jelikož uvolnění pravidel státní podpory vyvolalo horlivé snahy o navýšení financování a dotací. V této souvislosti představuje návrh nařízení o platformě STEP optimální krátkodobé řešení, neboť je nejen finančně udržitelný, ale zohledňuje také dynamiku trhu tím, že bude mít pouze částečný dopad na rozpočet EU a místo toho přesměrovává zdroje předem přidělené členským státům na základě regionálního rozdělení.

Snížení strategické závislosti

3.4

Naše hospodářství dnes konkuruje globálním gigantům ve složité geopolitické rovnováze, v níž ekonomická závislost slouží jako skutečná zbraň. Je proto třeba podporovat a zachovat odolnost našich hodnotových řetězců prostřednictvím politik, které motivují k těžbě, zpracování a recyklaci kritických surovin, a výzkumu a vývoje strategických technologií probíhajícího v Evropě.

Přístup velkých podniků ke strukturálním fondům

3.5

Velmi inovativním prvkem tohoto návrhu nařízení je možnost rozšířit podporu ze strukturálních fondů na velké podniky v méně rozvinutých a přechodových regionech, jakož i ve více rozvinutých regionech členských států, jejichž průměrný HDP na obyvatele je nižší než průměr EU-27. Je třeba zdůraznit, že projekt, který vyhraje velký podnik, má nepřímý dopad na celé území, pokud jde o zakázky na dodávky, zvýšení úspor z rozsahu a vytváření výrobních center, z čehož plyne celá řada přínosů pro malé a střední podniky na daném území, které v současné době těchto fondů nemohou nijak využít, v neposlední řadě kvůli byrokratické složitosti nabídkových řízení.

Vyčlenění nových zdrojů

3.6

EHSV vítá návrh vyčlenit nové zdroje s cílem posílit a financovat programy, které již přispívají k souběžné transformaci, vytvářejí další investiční prostor pro podniky a podporují výzkum a inovace v evropské výrobní struktuře. Za pozitivní považuje zejména skutečnost, že byl mezi programy, které obdrží dodatečné zdroje, zahrnut Evropský obranný fond a Inovační fond, a vyzývá Komisi, aby zvážila podstatné posílení těchto programů v příštím programovém období.

Uzavření programů fondů soudržnosti na období 2014–2020 a 2021–2027

3.7

EHSV podporuje návrh Komise prodloužit prostřednictvím tohoto nařízení lhůty pro administrativní ukončení programů politiky soudržnosti na období 2014–2020 o 12 měsíců (oproti původní lhůtě stanovené na prosinec 2023) a o stejnou dobu prodloužit také lhůtu pro předložení závěrečné dokumentace. V návrhu bylo zdůrazněno, že mají-li být tato opatření, zavedená na konci programového období, plně využita a provedena, bude to vyžadovat dostatek času a administrativních zdrojů.

3.8

EHSV rovněž doporučuje, aby spolunormotvůrci tuto flexibilitu zajistili i v programech fondů soudržnosti na období 2021–2027, neboť ty začaly s dvouletým zpožděním, přičemž bude třeba prodloužit konečné účetní období pro způsobilost a vykazování výdajů o dva roky.

Politiky v oblasti odborné přípravy

3.9

EHSV doporučuje, aby byly v rámci evropské průmyslové politiky vedle investic do výzkumu vývoje výrobních technologií podporovány i investice do lidského kapitálu. V posledních měsících se začala otázka investic do odborné přípravy a rozvoje dovedností objevovat v některých legislativních návrzích týkajících se konkurenceschopnosti EU, jako je akt o průmyslu pro nulové čisté emise (2), akt o kritických surovinách a tento návrh nařízení o platformě STEP. Tyto návrhy kombinují cíle technologického a digitálního pokroku a environmentální udržitelnosti s opatřeními, která mohou pomoci vytvořit kvantitativně a kvalitativně připravenou pracovní sílu pro výrobní modely budoucnosti.

3.10

EHSV doporučuje pokračovat v rozvoji těchto opatření, mj. i v souvislosti s Evropským rokem dovedností, prostřednictvím politik EU v oblasti prohlubování dovedností a změny kvalifikace s cílem zabránit „odlivu mozků“ a konkurenční asymetrii.

3.11

Kromě toho je třeba vzít v této souvislosti v rámci iniciativ, investic a politik v potaz také opatření zaměřená na komunity s nízkými příjmy, pracovníky s nízkou kvalifikací a marginalizované skupiny.

Sociální a environmentální podmínky

3.12

EHSV plně podporuje environmentální podmínky stanovené v návrhu Komise a souhlasí s tím, že by měla být uplatňována a v případě potřeby uzpůsobena a rozšířena zásada „významně nepoškozovat“. Ze sociálního hlediska se však zdá, že návrh vykazuje určité nedostatky, poněvadž přístup k dotacím nebyl závazně provázán se sociálními podmínkami. Tento přístup je obsažen v americkém zákoně ke snížení inflace. EHSV vítá ustanovení nařízení, jejichž cílem je podpořit učňovskou přípravu a přístup k pracovním místům pro mladé lidi a zranitelné skupiny.

Pečeť suverenity

3.13

Zdá se, že Pečeť suverenity reaguje na potřebu zjednodušení administrativních a byrokratických postupů. Tento nástroj by měl navázat na pečeť excelence, a bude-li řádně prováděn, může být podnětem pro výzkum a vývoj v oblasti strategických technologií a investice do prohlubování dovedností a změny kvalifikace pracovníků v kritických odvětvích. EHSV žádá řídící orgány fondů na vnitrostátní a místní úrovni, aby zajistily rychlé začlenění pečeti do mechanismů financování, a vyzývá Evropskou komisi, aby podporovala její řádné provádění s cílem zajistit její rozsáhlé a jednotné uplatňování na evropské úrovni.

3.14

EHSV rovněž doporučuje, aby byly vytvořeny nástroje financování, které by již byly automatické a snadno proveditelné – jde především o daňové úlevy, a to formou daňových kreditů. Tento typ nástroje by mohl být nejen jednoduše a okamžitě prováděn, ale kromě toho by rovněž podnikům umožnil neprodleně zahájit plánované investice, urychlit proces souběžné transformace a držet krok s ambiciózními cíli EU.

Seznam strategických technologií

3.15

Není zcela jasné, na která odvětví se tento návrh nařízení vztahuje. Komise vyjmenovává několik příkladů technologií, které lze označit za strategické. EHSV v tomto ohledu doporučuje stanovit definici, aby byl možný jednotný výklad. Vzhledem k tomu, že biopaliva a paliva z obnovitelných zdrojů zaujímají v evropských právních předpisech o udržitelné mobilitě významné místo, EHSV doporučuje, aby byla zařazena na seznam čistých technologií užitečných pro dosažení klimatické neutrality.

Evropský fond suverenity

3.16

EHSV souhlasí s potřebou přidělit nové finanční zdroje strategickým odvětvím a s větší flexibilitou, kterou by měl tento návrh poskytnout stávajícím nástrojům financování. Ačkoli se jedná o krok vpřed v evropské průmyslové politice, užitečnost a účinnost tohoto nástroje spočívá v tom, že představuje výchozí bod pro strukturální evropskou reakci na investiční potřeby našich průmyslových odvětví. V nadcházejících letech, a zejména při jednáních o víceletém finančním rámci na období 2028–2034, bude nezbytné zvážit vytvoření skutečného Evropského fondu suverenity spolu s řadou dlouhodobých a na budoucnost zaměřených reforem pro podporu průmyslu s cílem dosáhnout fiskální stability a spravedlnosti mezi členskými státy.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

EHSV vítá návrh umožnit vyšší míru podpory prostřednictvím bonusu pro projekty v rámci platformy STEP v podporovaných regionech a doufá, že Komise bude tento návrh konzultovat s členskými státy, jak je uvedeno v nařízení o platformě STEP.

4.2

Návrh nařízení o platformě STEP má zcela správně za cíl podpořit podniky, které mají klíčový význam pro hodnotové řetězce, přičemž má rovněž podpořit projekty prováděné ve více zemích a zlepšit přístup všech členských států k těmto projektům, aby se tak posílil jednotný trh a zabránilo se nerovnoměrné dostupnosti státní podpory. Členské státy byly v návrhu zejména vyzvány k tomu, aby podporovaly strategické projekty, mj. i s využitím vnitrostátních zdrojů, a dodržovaly při tom pravidla státní podpory. EHSV doporučuje, aby bylo v zájmu zamezení pochybnostem ohledně výkladu a chybnému provádění vyjasněno, jakým způsobem lze dosáhnout synergie při vyčlenění většího množství prostředků na strategické projekty, které jsou v nařízení uvedeny, aby tak bylo možné kombinovat více podpůrných opatření, aniž by došlo k porušení platných pravidel státní podpory či mezinárodních závazků Unie.

4.3

EHSV vítá posílení nástroje Accelerator Evropské rady pro inovace (ERI) a vyzývá Komisi, aby sledovala, zda velké projekty, které mají být financovány, nenarušují rovné podmínky na vnitřním trhu a podporují vytvoření silného a soudržného inovačního ekosystému na evropské úrovni. EHSV v tomto ohledu doporučuje vyhnout se formulacím, na jejichž základě by mohlo být nařízení o platformě STEP vykládáno příliš rozsáhlým způsobem. Kromě toho je třeba zajistit, aby byly ke kapitálovým investicím do projektů odpovídajících cílům platformy STEP využívány pouze dodatečné (tj. nové) prostředky, které budou doplněny do rozpočtu ERI. Nové zdroje, které budou v rámci tohoto nástroje k dispozici, musí rovněž přispět k větší zeměpisné vyváženosti financovaných projektů. EHSV proto vyzývá Komisi, aby zavedla strategie a nástroje s cílem poskytnout větší podporu těm členským státům, které potřebují posílit vlastní ekosystém inovací a soukromého kapitálu. Kromě toho bude nutné pečlivě posoudit rozsah a dopad návrhu na přerozdělení prostředků z pilíře II programu Horizont Evropa, aby nedošlo k oslabení tohoto pilíře, který má v celkové struktuře programu Horizont Evropa zcela zásadní význam. Dále se pak zdá být důležité posílit koncepci, podle níž má ERI – ovšem v úzké spojitosti s cíli a technologiemi podporovanými v rámci nařízení o platformě STEP – v souladu s nařízením o programu Horizont Evropa financovat všechny druhy inovací, a nikoli pouze inovace přelomové.

4.4

V souvislosti se sociálním aspektem průmyslové politiky EHSV vítá, že bude možné financovat z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) odbornou přípravu, celoživotní učení, změnu kvalifikace a vzdělávání, k čemuž zatím sloužil pouze Evropský sociální fond plus (ESF+).

4.5

EHSV zdůrazňuje, že je třeba prozkoumat a pečlivě posoudit navrhované změny programu Horizont Evropa a fondů soudržnosti, přičemž je třeba položit zvláštní důraz na zajištění soudržnosti ustanovení o součinnosti mezi různými fondy, zejména pokud jde o možnosti kombinace různých zásahů. Je totiž nezbytné zajistit plnou harmonizaci, a to jak z hlediska subjektivního (subjekty zahrnuté do programů), tak objektivního (zboží a/nebo projekty, jež bude možné financovat).

4.6

EHSV velmi vítá skutečnost, že projekty, kterým byla udělena Pečeť suverenity, budou mít lepší přístup k financování EU, zejména díky usnadnění kumulativního nebo kombinovaného financování z několika nástrojů Unie. Považuje rovněž za pozitivní, že řídící orgány budou moci za tímto účelem poskytovat podporu z EFRR nebo ESF+ přímo na operace, kterým byla udělena Pečeť suverenity, neboť to usnadní postupy výběru operací.

4.7

EHSV vyzývá Komisi, aby vyjasnila aspekty spojené se správou Platformy strategických technologií pro Evropu, která bude muset být řádně definována, aby bylo zajištěno její účinné provádění.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/435 ze dne 27. února 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2021/241, pokud jde o kapitoly REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost, a nařízení (EU) č. 1303/2013, (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/1755 a směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 63, 28.2.2023, s. 1).

(2)  Návrh nařízení, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby produktů technologií pro nulové čisté emise, COM(2023) 161 final.