P9_TA(2023)0104

Udržitelné uhlíkové cykly

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2023 o udržitelných uhlíkových cyklech (2022/2053(INI))

(C/2023/443)

Evropský parlament,

—

s ohledem na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) (COP21) a 11. konferenci smluvních stran jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu (CMP11), které se konaly ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015 v Paříži, a na Pařížskou dohodu, přijatou rozhodnutím 1/CP.21 na COP21, a zejména na článek 2 a čl. 6 odst. 2 a čl. 6 odst. 4 této dohody,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o boji proti desertifikaci,

—	s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,

—	s ohledem na zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), zejména na jeho zvláštní zprávu ze dne 8. října 2018 o globálním oteplení o 1,5 oC, šestou hodnotící zprávu (AR6) a souhrnnou zprávu s názvem „Změna klimatu v roce 2021: Fyzikální základy“, zveřejněnou dne 9. srpna 2021,

—

s ohledem na zprávu IPCC nazvanou „Změna klimatu v roce 2022: Dopady, přizpůsobení a zranitelnost“, zveřejněnou dne 28. února 2022, a zprávu „Změna klimatu v roce 2022: Zmírňování změny klimatu“, zveřejněnou dne 4. dubna 2022, jeho zvláštní zprávu ze dne 24. září 2019 o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu a zvláštní zprávu ze dne 8. srpna 2019 o změně klimatu a půdě,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019)0640),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. prosince 2021 o udržitelných uhlíkových cyklech (COM(2021)0800),

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 15. prosince 2021 nazvaný „Sustainable carbon cycles – Carbon farming“ (Udržitelné uhlíkové cykly – uhlíkové zemědělství) (SWD(2021)0450),

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 15. prosince 2021 nazvaný „Sustainable carbon cycles for a 2050 climate-neutral EU“ (Udržitelné uhlíkové cykly pro klimaticky neutrální EU do roku 2050) (SWD(2021)0451,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (1), zejména článek 32 tohoto nařízení,

—	s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591/EU ze dne 6. dubna 2022 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 (2),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (dále jen „strategické plány SZP“) (3),

—

s ohledem na svůj postoj (4) k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. července 2021, kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum (COM(2021)0554),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381) a na usnesení Parlamentu ze dne 20. října 2021 na stejné téma (5),

—	s ohledem na technickou příručku Komise nazvanou „Setting up and implementing result-based carbon farming mechanisms in the EU“ (Nastavení a zavádění mechanismů nízkouhlíkového zemědělství v EU založených na výsledcích), která byla zveřejněna dne 29. dubna 2021,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380) a na usnesení Parlamentu ze dne 9. června 2021 na stejné téma (6),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. července 2021 o nové Lesní strategii EU do roku 2030 (COM(2021)0572),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 o strategii EU ke snížení emisí methanu (COM(2020)0663) a na usnesení Parlamentu ze dne 21. října 2021 na stejné téma (7),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098) a na usnesení Parlamentu ze dne 10. února 2021 na stejné téma (8),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. února 2021 nazvané „Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“ (COM(2021)0082) a na usnesení Parlamentu ze dne 17. prosince 2020 na stejné téma (9),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. března 2021 nazvané „Akční plán pro podporu ekologické produkce“ (COM(2021)0141) a na usnesení Parlamentu ze dne 3. května 2022 na stejné téma (10),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. listopadu 2021 nazvané „Strategie EU pro půdu do roku 2030: Využití přínosů zdravé půdy pro lidi, potraviny, přírodu a klima“ (COM(2021)0699) a usnesení Parlamentu ze dne 28. dubna 2021 na stejné téma (11),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek: K životnímu prostředí bez toxických látek“ (COM(2020)0667) a na usnesení Parlamentu ze dne 10. července 2020 na stejné téma (12),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2021 o ochraně půdy (13),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (14),

—	s ohledem na sdělení Komise nazvané „Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU – na cestě k posílenému, propojenému, odolnému a prosperujícímu venkovu do roku 2040“ (COM(2021)0345),

—	s ohledem na sdělení Komise nazvané „Doporučení členským státům ohledně jejich strategického plánu pro společnou zemědělskou politiku“ (COM(2020)0846),

—	s ohledem na dopisy Komise s připomínkami ke strategickým plánům SZP členských států,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora 12/2021 nazvanou „Zásada ‚znečišťovatel platí‘: její uplatňování v environmentálních politikách a opatřeních EU není jednotné“,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora 16/2021 nazvanou „Společná zemědělská politika a klima: Polovina výdajů EU v oblasti klimatu, avšak emise ze zemědělských podniků neklesají“,

—	s ohledem na zprávu Programu OSN pro životní prostředí z roku 2021 o nedostatečném úsilí při snižování emisí zveřejněnou dne 26. října 2021 (15),

—	s ohledem na globální hodnotící zprávu Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) z 31. května 2019 o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách (16),

—	s ohledem na příručku Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) z roku 2021 pro vytváření projektů modrého uhlíku v Evropě a ve Středomoří,

—	s ohledem na studii nazvanou „Uhlíkové zemědělství – příprava zemědělství na rok 2030“, kterou si vyžádal Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a která byla zveřejněna dne 30. listopadu 2021 (17),

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru nazvané „Obnova udržitelných cyklů uhlíku“ (NAT/846-EESC-2021),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9-0066/2023),

vzhledem k tomu, že přechod k udržitelným potravinovým systémům v souladu s ambicemi Zelené dohody pro Evropu usilujícími o dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 by se měl stát ústředním tématem zemědělské a potravinové politiky; vzhledem k tomu, že uhlíkové zemědělství je schopno přispět k cílům EU v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a podpořit udržitelnou produkci potravin;

vzhledem k tomu, že různé uhlíkové cykly reagují odlišně, a proto by se k nim mělo přistupovat samostatně; vzhledem k tomu, že je třeba více využívat biologické propady uhlíku, a to způsobem, který podporuje biologickou rozmanitost a ekosystémové služby; vzhledem k tomu, že pro reakci na mnohočetné světové krize je zásadní obnova přírody; vzhledem k tomu, že systémy uhlíkového zemědělství, které mohou příjemci využívat dobrovolně, mohou přispět k plnění cílů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a zajistit, aby se jejich provádění zbavilo zbytečné byrokracie;

C.	vzhledem k tomu, že dobrovolné trhy s uhlíkem jsou nestabilní a nedokázaly motivovat správce půdy nabídkou spravedlivé ceny za jednotku uloženého uhlíku;

vzhledem k tomu, že má-li se předejít nejhorším dopadům změny klimatu, bude v první řadě zapotřebí co nejvíce omezit množství emisí skleníkových plynů uvolňovaných do atmosféry, a to i za využití technologií, jako je zachycování a ukládání uhlíku (CCS), jestliže jiné možnosti zmírňování změny klimatu nejsou proveditelné, a dále odstraňovat oxid uhličitý CO2, který se již nachází v atmosféře, prostřednictvím technologií, jako je pohlcování CO2;

vzhledem k tomu, že k dosažení rovnováhy mezi celounijními emisemi skleníkových plynů a jejich pohlcováním v rámci EU nejpozději do roku 2050 a k následnému dosažení negativních emisí je nezbytné, aby bylo pohlcováno větší množství uhlíku; vzhledem k tomu, že je třeba výrazně snížit závislost EU na fosilních palivech; vzhledem k tomu, že pohlcování uhlíku zůstává omezenější než absolutní snížení, ale může vyvážit nevyhnutelné emise v případech, kdy nejsou k dispozici žádné možnosti přímého snížení emisí;

F.	vzhledem k tomu, že hlavním cílem zemědělství a lesnictví je zajistit dostupnost přírodních surovin (tj. potravin a biomasy);

vzhledem k tomu, že biogenní uhlíkové cykly jsou přírodní procesy, které jsou do značné míry ovlivněny lidskými zásahy a které musí být udržitelné, aby mohl být pohlcován uhlík z atmosféry; vzhledem k tomu, že v rámci politik by se mělo rozlišovat mezi cykly biogenního a fosilního uhlíku, aby se emise fosilního uhlíku přiblížily nule co nejdříve;

vzhledem k tomu, že pohlcování s krátkým cyklem na základě pozemních propadů a pohlcování s dlouhým cyklem na základě geologického ukládání mají různou dobu ukládání, a to od desítek let po staletí v případě pozemních propadů a od tisíciletí po miliony let v případě geologického ukládání; vzhledem k tomu, že s pohlcováním s krátkým cyklem a pohlcováním s dlouhým cyklem jsou spojena také různá rizika zvratu nebo úniku, různé náklady a časové rámce zavádění;

vzhledem k tomu, že půdy jsou velmi složité ekosystémy, v nichž mikroorganismy reagují mnoha způsoby spolu navzájem i s rostlinami; vzhledem k tomu, že nedávný pokrok ve vědách o půdě přinesl poznatek, že život v půdě je hlavní hnací silou funkcí půdy, včetně koloběhu uhlíku; vzhledem k tomu, že půdní organismy hrají důležitou úlohu při ukládání uhlíku v půdě;

vzhledem k tomu, že zásoby uhlíku v půdě v celé EU mají v současné době v důsledku mnoha faktorů znepokojivě klesající trend; vzhledem k tomu, že zdraví půdy zlepšuje kapacitu pro produkci potravin, filtraci vody a absorpci uhlíku, čímž přispívá nejen ke stabilizaci klimatu, ale také k zajišťování potravin a obnově biologické rozmanitosti;

vzhledem k tomu, že předvídání skutečné schopnosti zemědělské půdy zmírnit dopady změny klimatu je velmi náročné vzhledem k obrovské rozmanitosti možných scénářů vyplývajících z kombinace postupů hospodaření, jejich možné oblasti použití a interakcí s jinými socioekonomickými faktory; vzhledem k tomu, že regenerativní zemědělství coby přístup k produkci potravin a k hospodaření s půdou by mohlo tyto problémy zmírnit a pomoci při přechodu na vysoce odolný zemědělský systém, jenž by byl založen na vhodném obhospodařování pozemků a půdy;

vzhledem k tomu, že trvalé travní porosty jsou spolu s rašeliništi hlavními zemědělskými propady uhlíku a jejich plochy se nadále zmenšují, neboť pravidla podmíněnosti SZP umožňují, aby se 5 % těchto ploch v každém programovém období zoralo z důvodu aktualizace referenčního roku a skutečnosti, že opatření je řízeno na příliš agregované úrovni;

vzhledem k tomu, že model rodinných zemědělských podniků je nezbytný pro budoucnost zemědělství a venkovských společenství v EU; vzhledem k tomu, že počet zemědělských podniků v EU se v poměrně krátkém období od roku 2005 do roku 2016 snížil přibližně o jednu čtvrtinu, přičemž v převážné většině šlo o malé rodinné zemědělské podniky;

N.	vzhledem k tomu, že postupy sekvestrace uhlíku, jako je uhlíkové zemědělství, mohou přispět k dostupnosti nových pracovních příležitostí na místní úrovni, k rozvoji venkova a k lepšímu sociálnímu začlenění venkovských oblastí;

O.	vzhledem k tomu, že cíl udržitelného rozvoje č. 12 „zajištění udržitelných vzorců spotřeby a výroby“ do roku 2030 zahrnuje rovněž cíle v oblasti snižování plýtvání potravinami ve všech různých fázích zemědělské výroby, zpracování, posklizňové manipulace až po skladování, distribuci a spotřebu;

P.	vzhledem k tomu, že mořské a sladkovodní ekosystémy hrají jakožto místa rozmnožování a stanoviště široké škály mořských a suchozemských druhů důležitou ekologickou úlohu v koloběhu živin a uhlíku při ochraně pobřeží, při udržování obživy a zajišťování dobrých životních podmínek místních komunit;

Q.	vzhledem k tomu, že k zajištění včasného uvádění na trh a zavádění technologií zachycování, pohlcování a ukládání uhlíku, jakož i nezbytné infrastruktury pro CO2 bude zapotřebí účinný a spolehlivý regulační rámec a odpovídající financování;

R.	vzhledem k tomu, že Londýnský protokol (18) zakazuje přeshraniční námořní přepravu CO2; vzhledem k tomu, že jeho změnu z roku 2009, jež se týká tohoto omezení, přijalo pouze pět členských států;

I. Obecné úvahy

zdůrazňuje, že dopad přírodních a průmyslových řešení pohlcování uhlíku na vyrovnávání emisí skleníkových plynů je omezený a neměl by být na úkor ambiciózních cílů v oblasti zmírňování změny klimatu, které vyžadují podstatné snížení emisí; zdůrazňuje, že cílem EU je upřednostňovat rychlé a předvídatelné snižování emisí a zároveň posílit pohlcování pomocí přírodních propadů v souladu s evropským právním rámcem pro klima; uznává, že iniciativa pro udržitelné uhlíkové cykly by mohla přispět k dosažení cíle EU, kterým je čisté pohlcování uhlíku ve výši nejméně 310 megatun uhlíku do roku 2030 při zohlednění zásady „významně nepoškozovat“, jak se uvádí ve sdělení Komise o udržitelných uhlíkových cyklech, a dále že je třeba zabránit dvojímu započítávání emisí uhlíku s cílem zajistit ekologickou vyváženost;

varuje před mnoha scénáři Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), které do značné míry závisí na budoucím pohlcování CO2; domnívá se, že vzhledem k mnoha nejistotám souvisejícím s těmito technologiemi a rizikům, která většina z nich představuje pro využívání půdy, vodní zdroje, ochranu biologické rozmanitosti a zabezpečení potravin, by měly být upřednostněny scénáře, které minimalizují pohlcování CO2, jako jsou scénáře nízké poptávky po energii; vyzývá nezávislý poradní výbor EU pro změnu klimatu, aby při posuzování toho, jaký rozpočet EU na emise skleníkových plynů by byl slučitelný s cílem 1,5 oC, upřednostňoval tyto scénáře a pečlivě zvážil využívání možností a technologií pohlcování CO2 sociálně, environmentálně a ekonomicky uvědomělým způsobem;

zdůrazňuje, že EU by měla usilovat o dosažení negativních emisí i o snížení emisí, aby se zabránilo závislosti na budoucích negativních emisích, jichž možná nebude nikdy dosaženo; trvá na tom, že dosažení nulových čistých emisí by nemělo být konečným cílem EU v oblasti klimatu, ale mělo by být odrazovým můstkem na cestě k dosažení čistých negativních emisí; vítá plán Komise týkající se toho, jak může pohlcování uhlíku přispět k dosažení čistých negativních emisí; vyzývá Komisi, aby stanovila seznam postupů s nejvyšším absorpčním potenciálem jako důležitý vstup pro zemědělce a aby dále investovala do vývoje přístupných a cenově dostupných technologií pro pohlcování uhlíku; trvá na tom, že pohlcení by měla být započítána do samostatného cíle pro pohlcení, aby se zajistilo, že nezpomalí úsilí o dekarbonizaci celého hospodářství;

zdůrazňuje, že zemědělství a lesnictví by měly hrát významnou úlohu při plnění cíle EU pro pohlcování uhlíku v odvětví využívání půdy a stejně jako všechna hospodářská odvětví by měly přispívat k dosažení klimatické neutrality EU; zdůrazňuje, že zdravé přírodní ekosystémy mohou představovat důležitý zdroj dlouhodobého pohlcování;

konstatuje, že čistá pohlcení ze suchozemských ekosystémů v EU mají v posledním desetiletí klesající tendenci, což je do značné míry způsobeno zhoršující se situací v lesních ekosystémech, jak je zdůrazněno ve sdělení; konstatuje, že posílení odolnosti lesních a zemědělských ekosystémů je naprosto zásadní pro to, aby bylo možné čelit důsledkům změny klimatu v EU a zachovat šanci na dodržování našich cílů v oblasti klimatu;

zdůrazňuje, že každé odvětví musí v první řadě nezávisle snižovat své vlastní emise CO2 a využívat kapacity pro ukládání uhlíku jiných odvětví, jako je zemědělství a lesnictví, především pro nesnížitelné emise a dočasně pro emise, jejichž snížení je velmi obtížné, aby bylo možné dosáhnout cílů v oblasti klimatu do roku 2050 a zahájit obchodní modely hospodaření s uhlíkem; domnívá se, že odvětví a zařízení s nesnížitelnými emisemi se mohou spoléhat pouze na kapacitu pro ukládání uhlíku jiných odvětví, aby jim pomohla splnit jejich cíl klimatické neutrality, pokud se použijí certifikáty o pohlcování uhlíku; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zabránit tomu, aby průmysl kompenzoval své emise uhlíkovými certifikáty;

zdůrazňuje, že cílem zemědělství je udržitelná produkce potravin, která má zajistit potravinové zabezpečení, a že cílem lesnictví a zemědělství je dostupnost udržitelných obnovitelných surovin; zdůrazňuje, že změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti mají na tato odvětví, a tím i na potravinové zabezpečení, výrazný dopad; zdůrazňuje, že ztráta biologické rozmanitosti a nedostatečná odolnost při přizpůsobování se změně klimatu již snižují výrobní kapacitu potravinového systému a lesnictví v EU;

zdůrazňuje, že postupy a úsilí o pohlcování uhlíku by neměly porušovat právo lidí na život ve zdravém prostředí, což zahrnuje zachování zdravé půdy; vyzývá Komisi, aby vypracovala jasné politiky na ochranu tohoto práva;

vyzývá průmyslová odvětví, aby předložila inovativní řešení a iniciativy zaměřené na postupné vyřazení fosilního uhlíku a snížení emisí uhlíku; podporuje další šíření technických řešení pro zachycování a využívání uhlíku a výrobu udržitelných syntetických paliv nebo jiných výrobků z nefosilního uhlíku, např. prostřednictvím finančních pobídek; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s průmyslovými odvětvími a dalšími zúčastněnými stranami, které se podílejí na postupech a technologiích pohlcování uhlíku, včetně organizací občanské společnosti, předložila konkrétní řešení a iniciativy zaměřené na nahrazení fosilního uhlíku udržitelnými toky recyklovaného uhlíku;

10.

uznává hodnotu průmyslových řešení při sekvestraci uhlíku a jejich příspěvek ke snižování emisí uhlíku; zdůrazňuje, že by měla být upřednostňována a podporována řešení inspirovaná přírodou, jako jsou rozmanité původní lesy, zavodňování odvodněných mokřadů a rašelinišť, agrolesnictví a opětovné zalesňování, neboť iniciativy v oblasti uhlíkového zemědělství by neměly upřednostňovat pouze modely průmyslového zemědělství;

11.

zdůrazňuje, že zajištění zdravé půdy je velmi důležité pro zlepšení úrodnosti půdy, zlepšení schopnosti adaptace a omezování emisí skleníkových plynů; zdůrazňuje, že ochrana a obnova půdy mají zásadní význam pro dosažení cílů EU a mezinárodních cílů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a pro přechod k udržitelným potravinovým systémům; zdůrazňuje proto, že navrhovaný právní rámec EU pro zdraví půdy by se neměl opozdit, neboť společný legislativní rámec bude usilovat o dosažení těchto cílů;

12.

zdůrazňuje, že sekvestrace uhlíku v půdě, ochrana a obnova ekosystémů a biologické rozmanitosti jsou úzce provázané a přispívají k větší odolnosti půdy a přizpůsobování se změně klimatu tím, že zlepšují strukturu půdy, zvyšují schopnost zadržovat vodu a mají pozitivní dopad na rostliny a plodiny a současně snižují riziko eroze půdy; vyzývá proto členské státy, aby do vnitrostátních strategických plánů SZP zavedly důslednou ochranu půdy;

13.

zdůrazňuje, že rostoucí množství uhlíku v půdě přináší mnoho výhod, včetně lepší kvality a úrodnosti půdy, zvýšené odolnosti vůči patogenům, větší odolnosti vůči extrémnímu počasí a lepší výživové kvality; dále konstatuje, že zvýšení organické hmoty v degradovaných půdách dodá dostatek živin, aby zůstaly zachovány výnosy plodin, a proto trvá na udržitelném hospodaření s půdou a připomíná, jak důležité jsou agroekologické postupy ke zlepšení sekvestrace uhlíku v půdě, jako jsou pokryvné plodiny, střídání plodin, ekologické zemědělství, udržování travních porostů (bez orby), přeměna orné půdy na trvalé travní porosty, extenzifikace chovu hospodářských zvířat v určitých oblastech, smíšené zemědělství spojující chov hospodářských zvířat s pěstováním plodin a agrolesnictví;

14.

uznává v této souvislosti vysokou intenzitu emisí CO2 z výroby chemických hnojiv a vyzývá Komisi, aby evropským zemědělcům a členským státům umožnila používání přírodních nebo upravených statkových hnojiv místo chemických hnojiv a jejich používání podporovala;

15.

zdůrazňuje, že lepší pohlcování uhlíku v rámci produktů musí vycházet ze spolehlivých metodik započítávání uhlíku, které plně zohledňují počáteční absorpci biogenního uhlíku do biomasy; žádá, aby byly vytvořeny pobídky pro využívání inovativních udržitelných, oběhových a trvanlivých biouhlíkových produktů, které zmírňují změnu klimatu zachycováním uhlíku v oběhovém biohospodářství, a to případně i tak, že budou provedeny vhodné změny platného legislativního rámce EU a zohledněny nepřímé emise a emise v dodavatelském řetězci, které vznikají v souvislosti se sekvestrací, výrobou biomasy, dopravou, rafinací, zachycováním a ukládáním těchto emisí; dále vyzývá k tomu, aby tato podpora v souladu s kritérii udržitelnosti těžila z politiky na zvýšení produkce biomethanu v rámci programu RePowerEU (návrh Komise na ukončení závislosti na ruských fosilních palivech do roku 2030) a aby byly využívány digestáty získané k pohlcování uhlíku; zdůrazňuje, že evropský model uhlíkového zemědělství by měl být realistický a přiměřený a vztahovat se na relevantní biologické a inovativní produkty, včetně produktů vyrobených z vedlejších produktů a zbytků, pokud u nich byl vědecky prokázán skutečný a ověřitelný dlouhodobý účinek sekvestrace uhlíku, který je podložen spolehlivým souborem vzájemně hodnocených vědeckých poznatků; vyzývá Komisi, aby rovněž revidovala metodiku stanovování environmentální stopy produktu (PEF) s cílem sladit ji s celosvětově uznávanými zásadami a transparentně zohlednit přínosy a kompromisy ve všech fázích produktových hodnotových řetězců;

16.

domnívá se, že ambiciózní cíl 20 % podílu udržitelných nefosilních zdrojů uhlíku v chemických a plastových výrobcích by se měl vztahovat i na dovoz;

II. Uhlíkové zemědělství

17.

zdůrazňuje, že rostoucí zájem o uhlíkové zemědělství by měl být příležitostí pro zemědělce, aby změnili svůj obchodní model, a příležitostí k lepšímu odměňování zemědělců, kteří se podílejí na přechodu na agroekologické a udržitelné agrolesnické postupy; vyzývá Komisi, aby rozšířila svou definici postupů uhlíkového zemědělství tak, aby zahrnovala i opatření ke zmírnění dopadů na zemědělské podniky, a to nad rámec opatření k sekvestraci v terénu; zdůrazňuje, že je důležité zajistit sociální, environmentální a hospodářskou integritu uhlíkového zemědělství s cílem zaručit potravinovou bezpečnost, důstojný příjem pro zemědělce a omezený dopad na životní prostředí; domnívá se, že uhlíkové zemědělství může být dobrovolnou činností a že finanční odměny za uhlíkové zemědělství by měly kompenzovat dodatečné úsilí, které zemědělci a lesníci vyvíjejí nad rámec povinností vyplývajících z právních předpisů EU a členských států; konstatuje, že iniciativy v oblasti uhlíkového zemědělství lze financovat prostřednictvím společné zemědělské politiky nebo jiných veřejných nástrojů financování, jako jsou státní podpora, soukromé iniciativy, např. tržní řešení, systém obchodovatelných uhlíkových kreditů nebo prostřednictvím kombinace těchto možností financování, příspěvky ze soukromých tržních programů uhlíkového zemědělství; domnívá se, že uhlíkové zemědělství by mělo být rozvíjeno na základě důvěryhodného a účinného politického rámce, přičemž je třeba vzít v úvahu, že je nutné vytvořit jasný soubor pravidel pro ty zemědělce a lesníky, kteří se rozhodnou postupy uhlíkového zemědělství uplatňovat; trvá na tom, že úspěšné provádění uhlíkového zemědělství závisí na komplexním řízení všech zásob uhlíku v půdě, materiálech a vegetaci, které integruje toky CO2, methanu a oxidu dusného jak pro půdu, tak pro hospodářská zvířata; dále zdůrazňuje, že je důležité zajistit spravedlivou výkupní cenu a odměnu pro zemědělské podniky; zdůrazňuje, že pobídky k zavádění uhlíkového zemědělství nesmí mít negativní vedlejší účinky, jako je zabírání půdy velkými společnostmi, které mají v úmyslu využívat půdu pro účely kompenzace emisí uhlíku, a nikoli ke skutečnému snížení emisí; zdůrazňuje obecnou zásadu, že příjemci plateb souvisejících s pohlcováním uhlíku by měli nést odpovědnost za své emise skleníkových plynů;

18.

zdůrazňuje, že je třeba zohlednit předcházející činnost a úsilí, které vykonali průkopníci v této oblasti, přičemž je třeba si uvědomit různé výchozí pozice členských států a zemědělců, a trvá na tom, aby se zemědělcům a lesníkům v celé EU zajistily spravedlivé příležitosti v oblasti uhlíkového zemědělství; zdůrazňuje, že účinný systém uhlíkového zemědělství by neměl penalizovat ty, kteří se snaží učinit první krok směrem k udržitelnějším postupům uhlíkového zemědělství;

19.

vyzývá Komisi, aby zohlednila specifickou situaci mladých zemědělců, jako je nedostatek kapitálu a obtížný přístup k zemědělské půdě, aby se zabránilo jakýmkoli nepříznivým vedlejším účinkům návrhu týkajícího se uhlíkového zemědělství, které by poškozovaly podnikání mladých lidí v zemědělství a generační obměnu;

20.

zdůrazňuje, že za cenný příspěvek k řešení probíhající změny klimatu by se měla považovat sekvestrace uhlíku v půdě a biomase; podtrhuje, že odvětví půdy a lesnictví má přirozenou maximální kapacitu pro ukládání uhlíku; poukazuje na to, že sekvestrace uhlíku může podléhat vnějším faktorům, které nejsou vždy pod kontrolou zemědělců a mohou ohrozit délku pohlcování; opakuje, že pohlcování skleníkových plynů pomocí přírodních propadů uhlíku je křehké a potenciálně vratné a riziko zvratu pohlcování uhlíku přirozenými propady uhlíku se dále zvyšuje v důsledku změny klimatu; zdůrazňuje, že je třeba zajistit jasnou definici trvalosti a pravidla pro odpovědnost za případné zvraty;

21.

konstatuje, že některé nástroje SZP mohou podněcovat postupy sekvestrace uhlíku; vyzývá k zahrnutí uhlíkového zemědělství do příštích vnitrostátních strategických plánů SZP v souladu s hodnoceními a potřebami členských států, tak aby byly řádně zohledněny místní přírodní podmínky a další okolnosti; zdůrazňuje, že uhlíkové zemědělství se musí provádět způsobem, který je v souladu se stávajícími i budoucími právními předpisy, předpisy upravujícími obnovu přírody, právním rámcem EU pro zdraví půdy i rámcem pro udržitelné potravinové systémy;

22.

vybízí Komisi i veřejné a soukromé iniciativy ke zvýšení povědomí o cenných vedlejších přínosech pro životní prostředí, které mohou mít postupy uhlíkového zemědělství; trvá na tom, že uhlíkové zemědělství může pomoci s přechodem na agroekologické uhlíkové zemědělství na úrovni zemědělských podniků;

23.

žádá Komisi, aby správcům půdy zpřístupnila ověřené údaje o emisích a pohlcování uhlíku na základě strategie vypracované na úrovni zemědělských podniků a zaměřené na výsledky, a to v dostatečném předstihu před rokem 2026, aby tyto údaje mohly být využity v rámci očekávaného legislativního návrhu udržitelných potravinových systémů i v nadcházející revizi společné zemědělské politiky;

III. Modrý uhlík

24.

zdůrazňuje, že modrá uhlíková ekonomika má velký potenciál přispět k ukládání CO2 v pobřežních regionech poté, co bude proveden pečlivý výzkum, aby se zabránilo poškození pobřežního ekosystému, a měla by skutečně přinést četné výhody; vybízí Komisi, aby shromáždila více údajů o sekvestraci a ukládání modrého uhlíku; vyzývá v této souvislosti k tomu, aby veřejný i soukromý sektor přispíval na tuto oblast i na obnovu biologické rozmanitosti moří;

25.

připomíná, že je třeba zmapovat mořské a sladkovodní ekosystémy, a konstatuje, že se jedná o zásadní nástroj pro sledování účinnosti politik a pro stanovení priorit budoucích opatření a že je důležité, aby bylo možné určit vývoj stanoviště a jeho rozšíření nebo degradaci porovnáním s referenčními roky;

26.

opakuje postoj (19) Parlamentu k rozšíření oblasti působnosti nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) (20) tak, aby zahrnovalo emise skleníkových plynů a jejich pohlcování z mořských, pobřežních a sladkovodních ekosystémů, včetně mokřadů v deltách řek, a to na základě nejnovějších vědeckých důkazů o těchto tocích a jejich příčinách, a aby na tyto emise a pohlcení uplatnilo konkrétní cíle;

27.

zdůrazňuje, že ambiciózní strategie oběhového hospodářství je předpokladem pro dosažení udržitelných uhlíkových cyklů odolných vůči změně klimatu zachováním uhlíku v cyklu; zdůrazňuje, že je třeba výslovně definovat recyklovaný uhlík; vyjadřuje znepokojení nad tím, že sdělení směšuje zpožděné emise, recyklaci uhlíku a pohlcení, aniž by byly dostatečně objasněny rozdíly v jejich úlohách a potřebách;

IV. Zachycování a ukládání uhlíku a zachycování a využívání uhlíku

28.

domnívá se, že technologie, jako je přímé zachycování z ovzduší, které se kombinují s trvalým uložením a jsou vědecky ověřené a bezpečné z hlediska životního prostředí, mohou přispívat k dosažení klimatické neutrality v EU nejpozději do roku 2050; zdůrazňuje, že snižování emisí u zdroje musí vždy zůstat prioritou; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout větší úsilí, aby se výrazně snížila environmentální stopa stávajících technologií zachycování uhlíku, zejména pokud jde o spotřebu energie a vody;

29.

upozorňuje na to, že řešení založená na technologiích zachycování a ukládání uhlíku (CCS) a zachycování a využívání uhlíku (CCU) mohou hrát roli při dekarbonizaci, a to zejména při snižování emisí z průmyslových procesů, pokud se jednotlivé členské státy rozhodnou tyto technologie využívat;

30.

vyzývá Komisi, aby vytvořila účinný a spolehlivý systém pro sledovatelnost zachyceného CO2, přičemž je třeba rozlišovat mezi zachycováním uhlíku na místě a z atmosféry, aby se zabránilo dvojímu započítávání a zajistila integrita pohlcování;

31.

zdůrazňuje, že ukládání uhlíku není povoleno ve všech členských státech a že členské státy mají možnost rozhodnout, zda povolí geologické ukládání CO2 na svém území; vyzývá Komisi a členské státy, aby dostatečně zdokumentovaly dlouhodobé účinky ukládání uhlíku v regionech s kapacitou geologického ukládání a podpořily výzkum s cílem získat více údajů o celkovém dopadu na životní prostředí, energetické účinnosti, sociální přijatelnosti, ekonomických nákladech a riziku úniku uhlíku a geologických narušení, a to před rozsáhlým zavedením této technologie; důrazně vybízí Komisi, aby vyjasnila otázku odpovědnosti v případě zvratu v pohlcování uhlíku, který by měl za následek poškození lidského zdraví, klimatu nebo životního prostředí;

32.

vítá plán Komise prozkoumat potřeby přeshraniční infrastruktury pro CO2 a zmapovat příslušné průmyslové klastry, které by mohly těžit z otevřených a multimodálních přepravních sítí CO2 do geologických úložišť; podporuje iniciativu Komise vybudovat do roku 2030 a v dalších letech přeshraniční síť pro rozvoj infrastruktury pro CO2 na úrovni EU i na regionální a vnitrostátní úrovni a zapojit do tohoto úsilí všechny příslušné veřejné i soukromé zúčastněné strany; vyzývá Komisi, aby přijala plán s jasnými kroky a milníky pro rozvoj infrastruktury pro ukládání a přepravu CO2, která je nezbytná ke splnění dlouhodobého cíle EU v oblasti klimatu, jímž má být nejpozději do roku 2050 klimatická neutralita;

33.

domnívá se, že přechod od fosilních zdrojů energie k průmyslovému využívání zdrojů energie z biomasy má vedlejší účinek a negativní dopady na množství uhlíku uloženého v odvětví využívání půdy; znovu opakuje, že z hlediska změny klimatu přetrvává nárůst emisí, dokud neuplyne doba návratnosti, což v případě energetických plodin může trvat staletí; konstatuje, že v souvislosti s cíli Pařížské dohody omezit oteplování na 1,5 oC se doba návratnosti delší než deset let stala irelevantní a kontraproduktivní (21); vyzývá k přijetí politických opatření, která posílí pohlcování a ukládání uhlíku v ekosystémech poskytováním konkurenčních pobídek pro správce půdy;

34.

zdůrazňuje, že odvětví, u nichž je obtížné snížit emise, se mohou stát méně závislými na fosilním uhlíku („defosilizují se“) tím, že budou používat obnovitelný uhlík biogenního původu (RCBO); podporuje a prosazuje, aby se uhlík RCBO získával udržitelným způsobem a aby pokud možno pocházel z biogenních odpadních materiálů; podporuje používání uhlíku RCBO v odvětvích, u nichž je obtížné snížit emise, jako vstupní suroviny, a nikoli jako palivo;

35.

uznává, že používání přírodních materiálů ve stavebnictví může nahradit konvenční materiály s vyšší uhlíkovou náročností; uznává, že existují kompromisy, které je třeba vzít v úvahu s cílem zajistit, aby životní cyklus těchto materiálů neohrožoval stávající zásoby uhlíku a nepoškozoval biologickou rozmanitost;

V. Nový regulační rámec pro certifikaci pohlcování uhlíku

36.

bere na vědomí návrh nařízení předložený Komisí, kterým se zřizuje rámec Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku (22) a jehož cílem je zajistit vysoce kvalitní pohlcování uhlíku v EU a zavést systém certifikace správy v EU, aby se zabránilo klamavé ekologické reklamě (tzv. greenwashingu), a to správným uplatňováním a prosazováním kritérií rámce kvality EU spolehlivým a harmonizovaným způsobem v celé EU;

37.

bere na vědomí záměr Komise zavést rámec pro identifikaci činností, které jednoznačně pohlcují uhlík z atmosféry; zdůrazňuje, že poté, co tento nový rámec pro monitorování, vykazování a ověřování prokázal svou účinnost a spolehlivost při zajišťování udržitelného a dlouhodobého pohlcování, by měl být základem dalších opatření na podporu těchto nových typů činností na pohlcování uhlíku;

VI. Financování uhlíkových cyklů

38.

zdůrazňuje, že opatření ke zvýšení pohlcování uhlíku, ať už přírodními propady uhlíku, nebo prostřednictvím technologií, mohou být financována z veřejných nebo soukromých prostředků; domnívá se, že by mohlo být prozkoumáno financování z hodnotového řetězce;

39.

připomíná, že veřejné financování v rámci SZP, příjmy ze systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) a prostředky z dalších programů EU, jako je program LIFE, Fond soudržnosti, program Horizont Evropa, Nástroj pro oživení a odolnost a Fond pro spravedlivou transformaci, již mohou podpořit sekvestraci uhlíku a přístupy zohledňující biologickou rozmanitost v lesích a zemědělské půdě a měly by se na tento účel dále zaměřit;

40.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala stávající možnosti financování s cílem odměňovat postupy, které mají přínosy pro klima a životní prostředí, jež jsou vědecky prokázané a vedou k udržitelnému a dlouhodobému zvyšování sekvestrace uhlíku v půdě a jiných biogenních zásobnících uhlíku a zároveň zajišťují vedlejší přínosy pro společnost; zdůrazňuje, že výzkum a inovace týkající se udržitelných uhlíkových cyklů by měly být stimulovány a financovány za použití různých finančních nástrojů EU, jako jsou programy LIFE a Horizont Evropa nebo inovační fond;

41.

vítá zvýšený zájem Evropské investiční banky o financování iniciativ v oblasti klimatu a životního prostředí; vyzývá k vytvoření specializovaného finančního nástroje, který by byl plně v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu, pro udržitelné, bezpečné, spolehlivé a trvalé pohlcování uhlíku a jasné výsledky obnovy ekosystémů, které přinášejí mnoho výhod a zároveň minimalizují rizika; vyzývá k tomu, aby byl tento nástroj zaměřen zejména na malé subjekty, neboť obvykle nemají přístup k tradičním finančním službám;

VII. Sdílení znalostí a spolupráce

42.

zdůrazňuje, že je třeba, aby zúčastněné strany navázaly intenzivnější spolupráci a výměnu osvědčených postupů s cílem podpořit lepší znalosti a hlubší pochopení příležitostí a rizik při provádění iniciativ v oblasti uhlíkových cyklů;

43.

vyzývá k tomu, aby poradenské služby v lesnictví a zemědělství, jako je zemědělský znalostní a inovační systém (AKIS), přispívaly širšími znalostmi a informacemi za účelem podpory udržitelných postupů, které budou posilovat sekvestraci uhlíku a chránit a podporovat biologickou rozmanitost a obnovu přírody, a aby zajistily snadný přístup k těmto informacím, včetně informací o případném použití digitálních řešení; dále systém AKIS vyzývá, aby zřídil digitální platformu pro sdílení znalostí, která by poskytovala technické poradenství správcům půdy a zpětnou vazbu členským státům;

44.

domnívá se, že řešení nedostatků ve znalostech, zejména mezi zemědělci a lesníky, má zásadní význam pro účinnost a udržitelnost uhlíkového zemědělství; vyzývá Komisi a členské státy, aby podnítily přenos znalostí pomocí cílených školících a vzdělávacích programů a rovněž zlepšily přístup ke specializovaným poradenským službám, aby se uhlíkové zemědělství mezi správci půdy, zemědělci a lesníky více rozšířilo; zdůrazňuje přínosy družstev, pokud jde o investice a synergie zaměřené na vyšší pohlcování CO2; vyzývá členské státy, aby ve svých plánech rozvoje venkova na období 2023–2027 vyčlenily odpovídající částku na poradenství a technickou pomoc; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy urychlila poskytování poradenství a technické pomoci, které musí zohledňovat místní podmínky;

45.

trvá na tom, že je třeba posílit mezinárodní spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními institucemi s cílem prosazovat udržitelné pohlcování uhlíku na celosvětové úrovni a přispět k cílům Pařížské dohody; vybízí k mezinárodní politické spolupráci, která by zajistila odpovídající finanční prostředky na ochranu a obnovu ekosystémů;

o o

46.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1.

(2) Úř. věst. L 114, 12.4.2022, s. 22.

(3) Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1.

(4) Přijaté texty, P9_TA(2022)0233.

(5) Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 2.

(6) Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 25.

(7) Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 105.

(8) Úř. věst. C 465, 17.11.2021, s. 11.

(9) Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 156.

(10) Úř. věst. C 465, 6.12.2022, s. 22.

(11) Úř. věst. C 506, 15.12.2021, s. 38.

(12) Úř. věst. C 371, 15.9.2021, s. 75.

(13) Úř. věst. C 506, 15.12.2021, s. 38.

(14) Úř. věst. C 232, 16.6.2021, s. 28.

(15) Program OSN pro životní prostředí. Emissions Gap Report 2021: The Heat Is On – A World of Climate Promises Not Yet Delivered (Zpráva o nedostatečném úsilí při snižování emisí z roku 2021: Začíná být horko – svět plný nesplněných klimatických slibů), Nairobi, 2021.

(16) IPBES. Summary for policymakers of the global assessment report on biodiversity and ecosystem services of the Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services (Shrnutí globální hodnotící zprávy o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách, kterou vypracovala Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, určené pro tvůrce politik), 2019.

(17) Studie Evropského parlamentu, Carbon farming – Making agriculture fit for 2030 (Uhlíkové zemědělství – příprava zemědělství na rok 2030), generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života, 2021.

(18) Protokol z roku 1996 k Úmluvě o zabránění námořního znečištění ukládáním odpadů a jiných látek z roku 1972.

(19) Přijaté texty, P9_TA(2023)0066.

(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).

(21) ESAC, EASAC's Environmental Experts call for international action to restrict climate-damaging forest bioenergy schemes (Odborníci rady EASAC na životní prostředí vyzývají k přijetí mezinárodních opatření k omezení programů v oblasti lesní biogenergie poškozujících klima).

(22) Návrh nařízení, kterým se zřizuje rámec Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku (COM(2022)0672).