P9_TA(2023)0077

Přezkum fungování ESVČ a silnější EU ve světě

Doporučení Evropského parlamentu ze dne 15. března 2023 Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o přezkumu fungování ESVČ a silnější EU ve světě (2021/2065(INI))

(C/2023/410)

Evropský parlament,

—	s ohledem na čl. 21 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU), který stanoví, že vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku je nápomocen Radě a Komisi při zajišťování soudržnosti mezi jednotlivými oblastmi vnější činnosti Unie,

—	s ohledem na čl. 21 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví, že činnost Unie na mezinárodní scéně musí spočívat na zásadách, které se uplatnily při jejím založení, jejím rozvoji a jejím rozšiřování a které hodlá podporovat v ostatním světě,

—	s ohledem na čl. 26 odst. 2 SEU, který stanoví, že Rada a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku dbají na jednotu, soudržnost a účinnost postupu Unie,

—	s ohledem na čl. 35 SEU, který stanoví, že diplomatická a konzulární zastoupení členských států a delegace Unie musí přispívat k uplatňování práva občanů Unie na ochranu na území třetí země,

—

s ohledem na článek 36 SEU, který stanoví, že vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku musí s Parlamentem pravidelně konzultovat hlavní hlediska a základní volby společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společné bezpečnostní a obranné politiky, informovat jej o vývoji těchto politik a zajistit, aby byly názory Parlamentu náležitě brány v úvahu,

—	s ohledem na článek 42 SEU, který vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku svěřuje pravomoc předkládat návrhy v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky, včetně zahajování misí, s použitím vnitrostátních i unijních zdrojů,

—

s ohledem na čl. 167 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který stanoví, že Unie musí povzbuzovat spolupráci mezi členskými státy a v případě potřeby podporovat a doplňovat jejich činnost v oblastech zlepšování znalostí a šíření kultury a dějin evropských národů, zachování a ochrany kulturního dědictví evropského významu, nekomerčních kulturních výměn a umělecké a literární tvorby, včetně audiovizuálního odvětví,

—	s ohledem na čl. 167 odst. 3 SFEU, který stanoví, že Unie a členské státy musí podporovat spolupráci v oblasti kultury se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (1) („rozhodnutí o ESVČ“) a zejména na článek 9 a čl. 13 odst. 3 tohoto rozhodnutí, které stanoví, že vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku musí do poloviny roku 2013 provést přezkum organizace a fungování ESVČ, který zahrnuje mimo jiné provádění čl. 6 odst. 6 a čl. 6 odst. 8 rozhodnutí ESVČ ohledně zeměpisné vyváženosti, případně doplněný legislativním návrhem na změnu rozhodnutí,

—	s ohledem na závěry Rady ohledně žen, míru a bezpečnosti ze dne 14. listopadu 2022,

—	s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 20. července 2010 o politické odpovědnosti (2),

—	s ohledem na doporučení Evropského parlamentu vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, Radě a Komisi ze dne 13. června 2013 ohledně přezkumu organizace a fungování ESVČ v roce 2013 (3),

—	s ohledem na úvodní projev vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedy Komise na výroční konferenci velvyslanců EU v roce 2022,

—	s ohledem na své doporučení ze dne 23. listopadu 2022 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se nové strategie EU v oblasti rozšíření (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2023 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2022 (5) a na své usnesení ze dne 18. ledna 2023 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky – výroční zpráva za rok 2022 (6),

—	s ohledem na akční plán EU pro ženy, mír a bezpečnost na období 2019–2024 ze dne 5. července 2019,

—	s ohledem na Strategický kompas pro bezpečnost a obranu EU, který byl přijat dne 21. března 2022,

—	s ohledem na článek 118 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0045/2023),

vzhledem k tomu, že ve Smlouvách je upřesněno, že úkolem Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) je pomáhat vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedovi Komise a spolupracovat s diplomatickými službami členských států (7); vzhledem k tomu, že Komise musí konzultovat své kroky při výkonu svých funkcí s Evropskou službou pro vnější činnost, pokud jde o záležitosti týkající se vnější činnosti EU;

vzhledem k tomu, že má-li EU dosáhnout strategického cíle, kterým je rozvíjet svou globální vedoucí úlohu, musí i nadále zastávat vedoucí úlohu při upevňování mnohostranných partnerství v oblasti globálních priorit, zejména partnerství s OSN a komplexní a otevřenou spolupráci s NATO, dalšími podobně smýšlejícími zeměmi a mezinárodními organizacemi, a to i tím, že bude usilovat o lepší, ještě komplexnější, koherentnější a otevřenější spolupráci s NATO, a při ochraně a podpoře demokracie, právního státu a lidských práv na celém světě;

vzhledem k tomu, že nastal čas reformovat rozhodovací proces EU a plně a účinněji tak využívat nástroje „tvrdé“ a „měkké“ síly EU, mimo jiné tím, že bude neprodleně zavedeno hlasování kvalifikovanou většinou pro rozhodování v některých oblastech zahraniční politiky EU, jako jsou sankce, lidská práva a ochrana mezinárodního práva, s výjimkou rozhodnutí o vytvoření vojenských misí nebo operací s výkonným mandátem v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), u nichž musí být stále vyžadována jednomyslnost, a zároveň zajistit, aby vnější a vnitřní opatření EU byla koherentně propojena;

vzhledem k tomu, že EU se musí i nadále posouvat směrem k vlastní a autonomní evropské diplomacii ve všech oblastech, mimo jiné včetně veřejné a kulturní, hospodářské, klimatické, digitální a kybernetické diplomacie, kterou povede diplomatická služba EU opírající se o společnou diplomatickou kulturou založenou na perspektivě EU;

E.	vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité posílit mezinárodní kulturní vztahy a kulturní diplomacii EU jako mosty k podpoře vzájemného porozumění a vztahů na celém světě, neboť se staly užitečným diplomatickým nástrojem EU a základní součástí její měkké síly;

F.	vzhledem k tomu, že globální geopolitická a humanitární krize ukazuje, že EU musí získávat důvěryhodné a přímé informace o stávajících a možných vnějších hrozbách pro EU, aby byla schopna rychle a účinně reagovat a lépe chránit své zájmy v zahraničí;

vzhledem k tomu, že je nezbytné posílit vnější činnost Unie a ESVČ vlastními, autonomními a stálými nástroji a zdroji EU v oblasti zahraničních věcí, ochrany a prosazování lidských práv a bezpečnosti a obrany, aby se Unie stala plnohodnotným a důvěryhodným globálním hráčem a byla schopna lépe sledovat své cíle a dosahovat jich a bránit na celosvětové úrovni své hodnoty;

vzhledem k tomu, že úloha ESVČ je jádrem provádění zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky EU a musí ukázat cestu ke komplexnějšímu přístupu, do něhož musí být zahrnuta generální ředitelství Komise, jako je mimo jiné Generální ředitelství pro mezinárodní partnerství (GŘ INTPA) a Generální ředitelství pro politiku sousedství a jednání o rozšíření (GŘ NEAR); vzhledem k tomu, že místopředseda Komise, vysoký představitel ve svém projevu na výroční konferenci velvyslanců EU v roce 2022 poukázal na nedostatky v diplomatické službě EU a vnějších politikách EU jako celku a požadoval, aby byly účinně řešeny s cílem posílit jejich kapacitu, účinnost a účelnost politik; vzhledem k tomu, že ESVČ se potýká s nesouladem mezi tím, co se od ní očekává, a tím, čeho je schopna, a postrádá rozhodovací pravomoci; vzhledem k tomu, že ESVČ by měla být reformována, aby se posílila úloha EU jako proaktivnějšího a odolnějšího aktéra v rámci mezinárodního řádu;

vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 9 rozhodnutí o ESVČ musí vysoký představitel zajistit celkovou politickou koordinaci a jednotu, soudržnost a účinnost vnější činnosti Unie, zatímco ESVČ musí přispívat k cyklu programování a řízení nástrojů EU pro financování vnější činnosti, včetně přídělů pro jednotlivé země a národních a regionálních orientačních programů;

vzhledem k tomu, že nevyprovokovaná, neoprávněná a nezákonná vojenská agrese Ruské federace vůči Ukrajině, která byla zahájena dne 24. února 2022, je zjevným porušením mezinárodního práva, Charty OSN a zásad zakotvených v Helsinském závěrečném aktu z roku 1975 a Budapešťském memorandu z roku 1994 a závažným způsobem podkopává evropskou a celosvětovou bezpečnost a stabilitu; vzhledem k tomu, že tato útočná válka proti Ukrajině zásadně změnila bezpečnostní situaci v Evropě, mimo jiné tím, že zvýšila nestabilitu v sousedství EU; vzhledem k tomu, že tato nová realita zdůrazňuje naléhavou potřebu upřednostnit účinnost zahraniční a bezpečnostní politiky EU, a to zvýšením její schopnosti jednat na ochranu našich hodnot a zájmů a prosazovat zásady zakotvené v článku 21 SEU; vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN přijalo několik rezolucí odsuzujících ruskou agresi vůči Ukrajině; vzhledem k tomu, že zásadní význam má boj proti beztrestnosti vysoce postavených představitelů v Rusku a dalších aktérů, kteří přispěli k válečné agresi na Ukrajině;

vzhledem k tomu, že změny v geopolitickém kontextu, k nimž došlo v posledních letech, včetně pandemie COVID-19 a ruské agrese na Ukrajině, výrazně zvýšily požadavky na EU, aby mobilizovala partnerské země a budovala regionální a globální aliance v souvislosti se strategickými prioritami EU, a zároveň zdůraznila nedostatečné pochopení perspektivy EU v partnerských zemích po celém světě, jakož i meze politického vlivu EU;

L.	vzhledem k tomu, že EU, její společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) a SBOP jsou stále častěji terčem dezinformačních kampaní, což vyžaduje důraznější strategickou komunikační politiku ESVČ;

vzhledem k tomu, že odhodlání Parlamentu chránit a bránit Unii a její hodnoty a zásady, včetně zásad územní celistvosti, národní suverenity a mezinárodního pořádku založeného na pravidlech, musí být doprovázeno odpovídajícími rozhodovacími a institucionálními strukturami pro vnější a interinstitucionální dialog a spolupráci a politickou vůlí;

vzhledem k tomu, že řízení vnější činnosti EU by mělo být reformováno s cílem dosáhnout společné diplomatické kultury EU, překonat nejasnost a zvýšit důvěru členských států využitím pragmatického prostoru, který vznikl v důsledku nedávných krizí; vzhledem k tomu, že čl. 24 odst. 3 SEU má zásadní význam pro účinnost vnější politiky EU, neboť ukládá členským státům povinnost aktivně a bezvýhradně podporovat vnější a bezpečnostní politiku Unie v duchu loajality a vzájemné solidarity a podporovat činnost Unie v této oblasti; vzhledem k tomu, že tyto reformy by měly EU umožnit přizpůsobit se současné geopolitické situaci, vyjasnit dělbu práce mezi vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedou Komise, předsedou Evropské rady, předsedkyní Komise a dalšími komisaři odpovědnými za vnější vztahy, omezit přetrvávající soupeření mezi útvary v rámci Komise a vymezit hranice a pravomoci ESVČ, Komise, Rady a struktur členských států způsobem, který by adekvátně odrážel zvláštní úlohu vysokého představitele v rámci vnější činnosti EU a který by zabránil zdvojování vnější činnosti EU; vzhledem k tomu, že existuje potenciál pro zlepšení spolupráce mezi místopředsedou Komise, vysokým představitelem a jeho službou a předsedou Evropské rady a jeho úřadem, což by mohlo pomoci zvýšit důvěru členských států v úlohu místopředsedy Komise, vysokého představitele, ESVČ a předsedy Evropské rady;

vzhledem k tomu, že pochopení toho, jak jsou společnosti utvářeny a ovlivňovány náboženstvími a jinými formami přesvědčení, má zásadní význam pro to, aby byla náboženská svoboda účinně zohledněna ve vnějších politikách EU; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu jsou pro ESVČ důležitým nástrojem obecné zásady EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení; vzhledem k tomu, že by bylo možné zlepšit znalosti a používání obecných zásad delegacemi EU, zejména s ohledem na konkrétní situace v jednotlivých zemích; vzhledem k tomu, že formální hodnocení obecných zásad pracovní skupinou Rady pro lidská práva (COHOM) mělo být provedeno již dávno;

P.	vzhledem k tomu, že by měla být posílena úloha a kapacita ESVČ, pokud jde o vymezování strategické orientace a přínos k uplatňování nástrojů financování vnější činnosti EU;

Q.	vzhledem k tomu, že velikost delegací EU a profily jejich zaměstnanců musí odrážet celkové strategické zájmy EU, jakož i specifické zájmy EU v příslušné partnerské zemi;

doporučuje Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku:

podniknout účinné kroky ke zlepšení koordinace a integrace zahraniční politiky EU a vnějšího rozměru vnitřních politik EU, zejména migrace, obchodu a energetiky; zajistit, aby rozvojová spolupráce, obchodní politika a bezpečnostní a obranná politika byly koherentní a v souladu s celkovými cíli SZBP EU a SBOP EU, jak je to uvedeno v článku 21 SEU a v integrovaném přístupu EU k vnějším konfliktům a krizím, ale i s hodnotami a zásadami, na nichž je EU založena;

posílit strategickou koordinační strukturu složenou ze všech příslušných komisařů, místopředsedy Komise, vysokého představitele a útvarů Komise a ESVČ s cílem zajistit soudržnost, součinnost, transparentnost a odpovědnost vnější činnosti EU, včetně jejích nástrojů financování vnější činnosti, dalších příslušných politik a programů a soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;

zaručit, že vedoucí úlohou místopředsedy Komise, vysokého představitele, bude role prostředníka mezi SZBP a vnějšími vztahy EU s cílem zajistit nejvyšší míru koordinace a soudržnosti vnější činnosti EU, a to i v úzké spolupráci se sborem komisařů s cílem koordinovat vnější rozměr vnitřních politik EU a posílit koordinaci vnější činnosti členských států;

d)	zajistit, aby veškerá vnější činnost a vnější politiky Unie přispívaly k plnění povinnosti vyplývající ze Smlouvy, tj. upevňovat a podporovat demokracii, právní stát, lidská práva a zásady mezinárodního práva;

e)	zajistit, aby ESVČ měla celkovou odpovědnost a plnila vedoucí institucionální funkci, pokud jde o budování všech vnějších vztahů EU, včetně vnějšího rozměru vnitřních politik, a aby vysoký představitel měl v případě neshod v rámci skupiny komisařů pro silnější Evropu ve světě prvořadou úlohu;

f)	aktualizovat rozhodnutí o ESVČ s cílem zvýšit její vliv, posílit ji a její nástroje a zvýšit její legitimitu; zdůrazňuje, že cílem výše uvedené aktualizace rozhodnutí o ESVČ by mělo být posílení její autonomie z pohledu EU, jakož i posílení struktury ESVČ a navýšení jejích zdrojů;

zvýšit vliv a účinnost zahraniční politiky EU zajištěním plného využívání hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech zahraniční politiky, jako jsou lidská práva a ochrana mezinárodního práva, a pro ukládání sankcí, ovšem s výjimkou rozhodnutí o vytvoření a nasazení vojenských misí nebo operací s výkonným mandátem v rámci SBOP, u nichž musí být stále vyžadována jednomyslnost, jak je stanoveno ve Smlouvě; mít na paměti, že i v rámci hlasování kvalifikovanou většinou by cílem mělo být dosažení co nejširšího konsenzu a pokud možno jednomyslnosti; prozkoumat další možnosti, které by mohly být v mezidobí zrealizovány, jako je zavedení „povinnosti dosáhnout výsledku“, která by vyžadovala, aby členské státy pokračovaly v projednávání konkrétní otázky až do přijetí rozhodnutí;

umožnit, aby EU a její členské státy vystupovaly v rámci OSN a dalších mnohostranných fór jednotně; opakuje, že Parlament je toho názoru, že EU by v zájmu zachování svých cílů a zájmů měla usilovat o přijetí společných postojů k otázkám projednávaným v Radě bezpečnosti prostřednictvím koordinace v rámci Rady EU a mezi orgány EU; zlepšit fungování a politický vliv zastoupení EU v mezinárodních organizacích, mimo jiné posílením jejich institucionálního zakotvení, zejména v rámci orgánů a zvláštních agentur OSN;

i)	předkládat solidní návrhy, jak v zájmu posílení angažovanosti, soudržnosti a důvěryhodnosti EU ve světě dosáhnout toho, aby Unie měla vlastní a trvalé zastoupení ve všech mnohostranných fórech, včetně Rady bezpečnosti OSN, nad rámec míst členských států, a jak to zaručit;

spolupracovat s podobně smýšlejícími partnery na řešení dominantního postavení nedemokratických zemí v některých velice důležitých orgánech v rámci mezinárodních organizací, včetně OSN a jejích agentur; posílit diplomatickou komunikaci se všemi státy, které se dne 2. března 2023 a 12. října 2022 zdržely nebo se nezúčastnily hlasování o rezolucích Valného shromáždění OSN, s cílem vysvětlit závažnost ruské agrese a potřebu jednomyslné reakce mezinárodního společenství;

k)	uznat zvláštní úlohu a hodnotu parlamentní diplomacie při doplňování a posilování viditelnosti a dopadu vnější činnosti EU; zajistit, aby byl Parlament účinně začleněn do všech vnějších politik a činností EU jako nedílný aktér „týmu Evropa“;

l)	zvážit a zahájit reformy s cílem dosáhnout toho, aby rozhodovací proces SBOP byl pružnější a účinnější, a to buď využitím nevyužitého potenciálu v rámci Smluv, nebo případně navržením změn Smluv, o nichž by se mělo rozhodnout v rámci konventu navazujícího na Konferenci o budoucnosti Evropy;

m)	prokázat flexibilitu a kreativitu s cílem zabránit tomu, aby prohlášení nebo jiné druhy kroků v oblasti vnější činnosti EU byly mařeny jedním členským státem nebo malou skupinou členských států;

posílit nástroje vypracováním vlastních, autonomních a stálých nástrojů EU v rámci její vnější činnosti a zajištěním souladu veškeré vnější činnosti se Smlouvami, v nichž se stanoví, že EU musí dosahovat stále větší míry sbližování činností členských států, což vyžaduje, aby ESVČ dostala jasnější úlohu a proaktivně prosazovala své vedoucí postavení při navrhování tvorby politik, aby bylo možné formulovat politiky, které budou prováděny, definovány a realizovány na základě vzájemné politické solidarity mezi členskými státy;

o)	aktivněji využívat globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv; zavést nový režim sankcí zaměřený na jednotlivce a subjekty odpovědné za rozsáhlou korupci;

p)	zvýšit legitimitu vnější a bezpečnostní politiky EU skrze užší spolupráci s členskými státy s cílem posílit jejich aktivní a bezvýhradnou podporu této politiky, jakož i loajální spolupráci a vzájemnou solidaritu v souladu se zásadami zakotvenými v článku 24 SEU;

plně podporovat angažovanost a aktivní zapojení delegací EU, pokud jde o ochranu a prosazování lidských práv ve třetích zemích; zajistit, aby členské státy a jejich ambasády byly rovněž plně angažovány a aby upřednostňovaly ochranu a prosazování lidských práv, kterým by se obecně neměly věnovat pouze delegace EU;

Zvýšení vlivu

plně začlenit do vztahů se třetími zeměmi zásadu „více za více“, podle níž bude EU rozvíjet užší partnerství se zeměmi, které s ní sdílejí zásady SZBP a SBOP a základní hodnoty Unie; naopak uplatňovat zásadu „méně za méně“ ve vztahu ke třetím zemím, které zjevně porušují lidská práva a mezinárodní právo, a odpovídajícím způsobem přizpůsobit úroveň a intenzitu angažovanosti EU, zejména pokud jde o rozvojovou spolupráci, obchodní výhody a přístup k programům EU; zajistit, aby kandidátské země zcela souhlasily s politikou SZBP a sankcemi EU, a zaručit, aby nebylo možné sankce EU obcházet;

zohlednit při stanovování finančních přídělů v rámci programování Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa a Nástroje předvstupní pomoci (NPP III) výsledky partnerských zemí při provádění mezinárodních dohod a závazků, včetně Agendy 2030, mezinárodních úmluv o lidských právech a Pařížské dohody, jakož i to, jak dodržují veškeré smluvní vztahy s Unií, a usilovat o rozvoj silnějších partnerství a aliancí se zeměmi, které sdílejí základní hodnoty a zásady EU a přispívají k multilateralismu založenému na pravidlech;

přizpůsobit strukturu ESVČ, aby mohla rozvíjet strategické priority a mohla mít vedoucí postavení v rámci činnosti EU, včetně nové politiky rozšíření, kybernetických a hybridních hrozeb a dezinformací, rozvoje obranných nástrojů a dalších nových výzev s ohledem na probíhající zásadní geopolitický vývoj, jako je především útočná válka Ruska proti Ukrajině; přidělovat zdroje podle těchto priorit, aniž by fungovaly izolovaně; zintenzivnit úsilí v boji proti zahraničnímu vměšování do demokratických procesů v partnerských zemích EU, mimo jiné šířením manipulativních dezinformací, a rozšířit zdroje a odborné znalosti ESVČ a delegací EU v oblasti klimatické diplomacie;

zajistit, aby struktura a personální obsazení ESVČ adekvátně odrážely trvalou potřebu nabývat a udržovat zeměpisné odborné znalosti, a to i v ústředí, jakož i silné dvoustranné vztahy se zeměmi po celém světě, protože to je základ pro podporu účinných regionálních a mnohostranných aliancí a partnerství a pro transformaci EU v účinného globálního aktéra; přijmout opatření k zajištění toho, aby činnost ESVČ vycházela z náležitých informací a byla podpořena jak zeměpisnými, tak tematickými odbornými znalostmi; zajistit, aby byla geografická oddělení v ústředí optimálně personálně obsazena, a mohla tak poskytovat kvalitní a včasné odborné znalosti pro tematické kroky přizpůsobené konkrétním potřebám po celém světě;

zajistit, aby ESVČ účinně prosazovala své vedoucí postavení ve strategických krocích víceletého programování nástrojů vnější činnosti, včetně stanovení finančních prostředků přidělených pro jednotlivé země a regiony a vypracování jejich budoucího přezkumu v polovině období, a aby měla ESVČ za tímto účelem strategickou vizi, odborné znalosti, personál a zdroje pro vedení;

w)	zvýšit operativní flexibilitu a koordinaci ESVČ a delegací EU, aby mohly rychleji a účinněji reagovat na nově vznikající problémy a výzvy; zavést systém včasného varování pro ESVČ a Parlament, aby byly řádně informovány o situaci na místě;

x)	zajistit, aby ESVČ mohla vybírat a přijímat stálé diplomatické pracovníky EU; vytvořit systém profesního rozvoje pro diplomaty a úředníky EU v ESVČ s cílem zajistit vyváženost na řídících pozicích v ESVČ;

y)	posoudit problémy způsobené dočasným vysláním diplomatů členských států do ESVČ, kteří se později vrátí do diplomatických služeb svých států;

z)	zlepšit vnitřní koordinaci mezi geografickými a horizontálními útvary ESVČ;

aa)

zajistit, aby dostupné finanční zdroje, odbornost zaměstnanců i náborová politika, včetně přísnějších kvalifikačních požadavků na nejdůležitější pozice, odpovídaly úrovni ambicí a podporovaly operativní flexibilitu potřebnou k tomu, aby mohla ESVČ v reálném čase reagovat na nově vznikající geopolitické výzvy; zaručit plný soulad s článkem 9 rozhodnutí o ESVČ, který stanoví, že místopředseda Komise, vysoký představitel musí zajistit jednotnost, soudržnost a účinnost vnější činnosti EU, zejména prostřednictvím nástrojů vnější pomoci; zajistit, aby měla ESVČ přiměřené lidské zdroje k zaručení okamžité operativní reakce v prioritních situacích;

ab)	revidovat článek 9 rozhodnutí o ESVČ s cílem odstranit zastaralé odkazy a zohlednit nástroje použitelné v období 2021–2027, zejména nástroj NDICI – Globální Evropa;

ac)	posílit viditelnost činnosti a pomoci EU na všech mnohostranných fórech a na místě, například prostřednictvím programu „tým Evropa“, který se zabýval ničivými dopady krize vyvolané onemocněním COVID-19 v partnerských zemích a regionech, zejména v Africe;

ad)

zvýšit viditelnost EU a podporovat porozumění zájmům, postojům a činnostem EU; urychleně poskytnout ESVČ, a zejména delegacím EU, nástroje k rozšíření činností veřejné diplomacie a kulturní diplomacie a pro rozvoj jejich schopností strategické komunikace, které jim umožní účinněji komunikovat jak s orgány s rozhodovací pravomocí, tak se širokou veřejností ve třetích zemích, a zejména bojovat proti dezinformacím a propagandě; vzít v úvahu rostoucí potřebu bojovat proti špionáži a nepřátelskému zahraničnímu vlivu, které jsou stále více využívány k podkopávání demokratického řádu v Unii a v zemích v blízkosti Unie; zvýšit účast delegací EU na sociálních sítích, v televizi a v diskusích, včetně v místních jazycích, s cílem zapojit se do bitvy o narativy a předcházet tak dezinformačním kampaním; vyjasnit úlohy delegací a ústředí při dosahování tohoto cíle; budovat kapacity pro zajištění bezpečnosti zaměstnanců delegací EU, včetně jejich rodinných příslušníků, pokud jsou v zemi vyslání uvedeni v propagandě nebo vystaveni obtěžování a zastrašování; zlepšit tok informací a koordinaci mezi ústředím ESVČ a delegacemi EU, jakož i mezi delegacemi na regionální úrovni;

ae)

posílit spolupráci s Radou Evropy, zejména s rozšířenou dílčí dohodou Rady Evropy o kulturních trasách, která je vedle svého kulturního a turistického významu pro členské státy EU také institucionálním nástrojem k posílení kulturních vztahů se třetími zeměmi a k zachování jejich společného kulturního dědictví;

Lepší zaměření nástrojů a posílení souboru nástrojů

af)

ukončit duplicitu zaměstnanců, zdrojů a odpovědnosti Komise a ESVČ v delegacích EU; přeměnit delegace EU ve skutečná velvyslanectví EU s jednotnou a jasnou hierarchií zaměstnanců, včetně úředníků Komise, pod vedením velvyslance EU pro danou zemi a pod výlučnou odpovědností ESVČ pracující v úzké koordinaci s diplomatickými zastoupeními členských států; posílit koordinaci, spolupráci a společnou politickou práci se zvláštními zástupci EU, misemi SBOP nebo kancelářemi Evropské investiční banky, což by mělo být doprovázeno větší koordinací v ústředí a jednotnými pokyny na místě; posílit autoritu vedoucích delegací vůči zaměstnancům delegací bez ohledu na jejich původ, aby jim mohli přidělovat úkoly podle priorit EU; zajistit, aby delegace měly při své politické činnosti k dispozici a mohly využívat odvětvové odborné znalosti v oblastech politiky relevantních pro dvoustranné vztahy s příslušnou partnerskou zemí; usilovat o sdružování zdrojů orgánů EU a zajistit jednotnou přítomnost EU v každé zemi, přičemž se pod jednou střechou shromáždí různé přítomné subjekty EU; podporovat větší spolupráci a společné iniciativy v jednotlivých zemích s cílem zvýšit politický vliv a viditelnost EU v partnerských zemích;

ag)

posílit politické, tiskové a informační sekce delegací EU po celém světě, zajistit, aby měly dostatečný a odpovídající personál, odborné znalosti a finanční zdroje, aby mohly připravovat včasné a kvalitní politické analýzy a podávat zprávy ústředí, smysluplně spolupracovat s místními aktéry, budovat silná spojenectví, a to i na regionální a mnohostranné úrovni, a zvyšovat porozumění EU a její viditelnost a politický profil;

ah)

poskytnout delegacím EU ve třetích zemích nezbytné zdroje a odborné znalosti k zajištění účinnosti rozvoje zapojením se do rovnocenného dialogu s partnerskými zeměmi, včetně občanské společnosti, určením konkrétních rozvojových priorit každé země a poskytnutím odpovídající přímé podpory prostřednictvím provádění rozvojové spolupráce;

ai)

zřídit na velvyslanectvích EU ve třetích zemích konzulární funkci a posílit a zajistit spolupráci a koordinaci mezi velvyslanectvími členských států EU a delegacemi EU ve třetích zemích, zejména v zemích, v nichž členské státy nemají konzulární zastoupení; poskytnout delegacím dostatečné prostředky, aby mohly účinněji pomáhat občanům EU, a to i v době krize, mimo jiné těm, kteří čelí trestnímu řízení, a těm, kteří jsou ve vězení nebo jsou odsouzeni k trestu smrti;

aj)	zajistit, aby delegace EU účinně pokračovaly v práci vykonané volebními pozorovatelskými misemi EU, včetně navázání na jejich doporučení a sledování místního vývoje relevantního pro jejich práci po celou dobu mezi misemi;

ak)	podpořit středisko EU pro reakci na krize, jehož úkolem je koordinovat činnost velvyslanectví a delegací EU a členských států a služby, které nabízejí občanům EU v době krize;

al)	zajistit, aby byly středisku ESVČ pro reakci na krize přiděleny náležité zdroje, včetně finančních a lidských zdrojů, aby mohlo účinně a účelně plnit své cíle, zejména s ohledem na to, že u služeb, které poskytuje, jsou důležitými faktory čas a rychlá reakce;

am)	zvážit vytvoření systému pro tok zpravodajských informací z členských států do ESVČ o otázkách zahraniční politiky a bezpečnosti, které vznikají mimo Unii; zlepšit bezpečnostní protokoly útvarů zabývajících se zpravodajskými službami nebo citlivými informacemi;

an)	maximalizovat spolupráci a koordinaci s rotujícím předsednictvím a ministry zahraničních věcí členských států, mimo jiné tím, že jim budou jménem Unie svěřeny specifické úkoly a mise, s cílem zajistit odpovídající politickou angažovanost, viditelnost a jednotu EU;

ao)

přizpůsobit rozsah a mandát příslušných přípravných orgánů Rady zabývajících se zahraničněpolitickými záležitostmi úkolům vysokého představitele a struktuře ESVČ; vytvořit podobný orgán zejména pro provádění postupů souvisejících s protokolem; vytvořit v rámci ESVČ specializovanou podpůrnou strukturu, která by zahrnovala veškeré horizontální otázky spojené se zvláštními zástupci EU, včetně zástupce pro lidská práva, zvláštního vyslance EU pro podporu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, zvláštního vyslance EU pro otázky Arktidy a zvláštního vyslance EU pro nešíření pro nešíření jaderných zbraní a jaderné odzbrojení, a s prováděním jejich mandátu; plně integrovat zvláštní zástupce a vyslance EU do struktury ESVČ jako velvyslance EU a podřídit je výlučné pravomocí vysokého představitele;

ap)	zvážit přesun úlohy zvláštního vyslance EU pro podporu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, který má být brzy jmenován, pod pravomoc ESVČ, nebo pokud to není proveditelné, zajistit mimořádně úzký pracovní vztah mezi zvláštním vyslancem a ESVČ;

aq)	vzhledem k rostoucímu významu sankcí v novém geopolitickém kontextu přiměřeně posílit jednotku ESVČ pro prosazování sankcí poskytnutím nezbytných prostředků a zaměstnanců;

ar)

vyzvat ESVČ, aby zvážila aktualizaci Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie z roku 2016 s ohledem na strategický kompas EU a potřebu jednat integrovaným způsobem v oblasti SBOP; na začátku každého funkčního období přijmout pracovní program, který stanoví politické priority a zejména plány na integraci zahraniční politiky EU a vnějšího rozměru vnitřních politik EU; pověřit ESVČ prováděním pravidelného strategického přezkumu tohoto dokumentu;

as)	zvýšit efektivitu schůzek v rámci dialogu o lidských právech zajištěním aktivní účasti občanské společnosti, navrhováním a schvalováním dalších kroků k řešení hlavních forem porušování lidských práv a prováděním komplexního posouzení pokroku v plnění předchozích závazků;

at)	zlepšit preventivní diplomacii Evropské unie jako proaktivní nástroj vnější politiky k předcházení sporům se třetími zeměmi a mezi nimi a k omezení důsledků v případě vypuknutí konfliktů;

au)

zajistit, aby delegace EU navázaly na naléhavá usnesení Parlamentu, vyzývaly příslušné orgány k řešení problémů, na které je v usneseních poukázáno, a poskytovaly podporu občanské společnosti a dalším subjektům, jejichž práva jsou porušována; za tímto účelem posílit kapacitu kontaktních míst pro lidská práva v delegacích EU;

av)	posílit činnosti ESVČ v oblasti ochrany kulturního dědictví a mezináboženského dialogu prostřednictvím činnosti jejích delegací a v koordinaci s diplomatickými misemi členských států a národními kulturními instituty;

aw)

vytvořit nástroj EU ztělesňující kulturní tvář Unie ve světě prostřednictvím kulturní diplomacie a mezinárodních kulturních vztahů založených na rámci kulturní spolupráce a spoluvytváření, který aktivně zapojí občanskou společnost a kulturní odvětví ve třetích zemích; zohlednit skutečnost, že cílem tohoto nástroje by mohla být propagace EU na celém světě, poskytování pomoci EU při budování kapacit a poskytování finanční podpory kulturním, tvůrčím a inovativním odvětvím občanské společnosti třetích zemí; zajistit, aby tento nástroj zahrnoval podporu mezikulturního dialogu, mobilitu umělců a kulturních pracovníků mezi EU a třetími zeměmi a boj proti dezinformacím; zajistit, aby tento soubor nástrojů zahrnoval úzkou spolupráci s národními kulturními instituty Evropské unie (EUNIC), stejně jako s podobně smýšlejícími partnery a mezinárodními organizacemi, jako je UNESCO, a čerpal z jejich zkušeností;

ax)

neprodleně přizpůsobit organizaci ESVČ a příslušných útvarů Komise novým strategickým potřebám vyplývajícím z nového geopolitického kontextu, se zvláštním důrazem na Arktidu, a mimo jiné s ohledem na strategii EU Global Gateway, klimatickou a digitální diplomacii, Latinskou Ameriku, Střední Asii a indicko-tichomořský region; umožnit flexibilní mandáty, aby byla schopna rychle reagovat na stávající a nové, vznikající hrozby;

ay)

plně vykonávat mandát vysokého představitele v jeho funkci místopředsedy Komise s cílem zajistit soudržnost vnější činnosti EU a úkolu ESVČ podporovat vysokého představitele v této úloze; za tímto účelem posílit koordinační úlohu ESVČ s cílem zajistit soudržnost vnější činnosti EU, a to i s ohledem na organizační struktury Komise, aby se snížila institucionální složitost a duplicitu a zvýšila se účinnost a soudržnost vnější politiky EU; změnit název funkce místopředsedy Komise, vysokého představitele na komisaře pro zahraniční věci;

az)

výrazně a naléhavě posílit útvar schopnosti vojenského plánování a vedení Unie (MPCC), který by měl být upřednostňovanou velitelskou a řídící strukturou rovněž pro výkonné vojenské operace a zejména pro operace budoucí schopnosti rychlého nasazení; okamžitě dosáhnout plné operační schopnosti útvaru MPCC, včetně výrazného navýšení počtu zaměstnanců až na 250 zaměstnanců, jakož i modernizace infrastruktury a vybavení, v souladu se závěry Rady ze dne 19. listopadu 2018, které pro splnění tohoto cíle stanovily jako lhůtu rok 2020;

ba)	zajistit, aby „tým Evropa“ nebyl pouhým sloganem, ale přinášel výsledky v praxi; zlepšit spolupráci a koordinaci mezi delegacemi EU a misemi SBOP EU v dané třetí zemi; považovat mise Parlamentu v zahraničí za plnou součást vnější politiky EU, a proto musí mít plnou podporu delegací EU v zahraničí;

bb)	vyčlenit odpovídající zdroje na oblasti odvětvové diplomacie s důležitými vnějšími rozměry, zejména na ochranu životního prostředí a boj proti změně klimatu, genderovou rovnost, digitální technologie, mládež, kulturu, vědu a vzdělávání a také hospodářskou a měnovou správu, demokracii a právní stát;

Zvýšení legitimity

bc)	zrevidovat prohlášení o politické odpovědnosti z roku 2010, a poskytnout tak Parlamentu prostředky k tomu, aby mohl plně zastávat svou úlohu v oblasti vnější činnosti Unie, včetně funkcí politické kontroly podle čl. 14 odst. 1 a článku 36 SEU;

bd)

pokračovat v úsilí o omlazení zaměstnanců ESVČ a o vytvoření stálého specializovaného evropského diplomatického sboru od nejnižší úrovně prostřednictvím specializovaných a cílených otevřených výběrových řízení zaměřených na nábor mladých absolventů s odpovídajícím nadáním, dovednostmi a potenciálem;

be)	poskytnout ESVČ náležitý politický mandát, který jí zajistí skutečnou a významnou úlohu při formování a řízení politického plánování nad rámec jejího současného hlavního zaměření na hledání konsensu a řízení s orientací na Brusel;

bf)

prosazovat společnou odbornou přípravu a další konkrétní opatření pro upevnění společné diplomatické kultury EU a zvýšení úrovně odbornosti všech zaměstnanců ESVČ, kteří mají různé diplomatické, kulturní a institucionální zázemí, což by mělo zahrnovat školení o rovnosti žen a mužů, posílení postavení žen a Akčním plánu pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen v rámci vnějších vztahů na období 2020–2025 (GAP III), agendě žen, míru a bezpečnosti, sexuálním vykořisťování a zneužívání, včetně sexuálního obtěžování, v ústředí a delegacích EU s cílem bojovat proti nevědomé předpojatosti a posílit rovnost žen a mužů, rozmanitost a začlenění; podporovat užší spolupráci s diplomatickými službami a diplomaty členských států EU a praxi společného vzdělávání a výměny zkušeností a osvědčených postupů jako součást jejich trvalého profesního rozvoje a dále přispívat k jednotnému obrazu EU ve vnějších vztazích;

bg)

zlepšit vzdělávání zaměstnanců delegací EU, pokud jde o obecné zásady EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, zejména s ohledem na větší důraz na porozumění konkrétním náboženským aspektům dotčené země, včetně jejich strukturálních složek, jako jsou správní struktury, soudnictví a právní systém a souvislost mezi státem a náboženským vyznáním nebo přesvědčením;

bh)	umožnit plnou funkční autonomii ESVČ, pokud jde o nábor a kariéru v rámci její struktury, včetně pozic v kabinetu místopředsedy Komise, vysokého představitele; podniknout kroky k zajištění toho, aby vyslání členskými státy do ESVČ bylo atraktivním kariérním stupněm;

bi)

zpřísnit a prosadit pravidla pro zaměstnávání zaměstnanců ESVČ a delegací EU po skončení pracovního poměru ve veřejném sektoru a provádět důslednou kontrolu s cílem zabránit střetu zájmů a efektu otáčivých dveří; neprodleně přijmout a uplatňovat vlastní samostatná prováděcí ustanovení týkající se externích činnosti a úkolů, která by vytvořila právní základ sui generis pro vedoucí delegací s cílem lépe chránit obraz a pověst EU jako celku; pěstovat kulturu bezúhonnosti v rámci ESVČ a delegací EU podporou znalostí zaměstnanců a porozumění etickým pravidlům; zajistit, aby se tato pravidla vztahovala i na stávající a bývalé držitele mandátu na vedoucích pozicích v oblasti vnějších záležitostí EU;

bj)	zajistit, aby jmenování zvláštních zástupců EU, vyslanců EU a velvyslanců EU mohlo být potvrzeno pouze po kladném posouzení Výborem pro zahraniční věci Evropského parlamentu;

bk)

plně podporovat a rozvíjet pilotní projekt „Na cestě k Evropské diplomatické akademii“, který byl prodloužen o jeden rok s cílem integrovat tyto funkce do stálých organizačních struktur; zajistit transparentnost kritérií přijímání účastníků tohoto programu a přidělení dostatečných zdrojů na tento projekt, aby bylo zajištěno účinné a včasné provedení, včetně práce na vytvoření stálé struktury pro Evropskou diplomatickou akademii; zajistit vytvoření stálé struktury pro Evropskou diplomatickou akademii, která by se měla zaměřit na různé cílové skupiny coby své budoucí účastníky; vzít v úvahu skutečnost, že i když by se akademie mohla v počáteční fázi zaměřit na profesní specializaci vnitrostátních diplomatů, v budoucnu by neměl být vyloučen systém výběru, náboru a odborné přípravy Evropanů, kteří nejsou diplomaty členských států a mají ukončené vysokoškolské vzdělání; určit způsoby, jak by mohli absolventi Evropské diplomatické akademie vstoupit do ESVČ a mít možnost stát se stálými zaměstnanci ESVČ;

bl)

zajistit, aby absolventi akademie získali společné dovednosti a kompetence k prosazování a účinné obraně zásad a zájmů EU ve světě prostřednictvím výuky o všech otázkách, mimo jiné včetně veřejné a kulturní, hospodářské, klimatické, digitální a kybernetické diplomacie, opírající se o společnou diplomatickou kulturu a skutečný pocit sounáležitosti;

bm)

poskytnout místopředsedovi Komise, vysokému představiteli potřebný prostor a podporu pro účinné a včasné provádění vnější politiky EU tak, aby tato politika EU nebyla jen souhrnem jejích částí a aby osoba zastávající tuto funkci byla jediným hlasem vnější politiky EU na celém světě, který bude podpořen váhou orgánů EU a členských států;

bn)

zlepšit přístup Parlamentu k dokumentům, neboť lepší formální výměna informací zlepší spolupráci a porozumění mezi orgány; aktualizovat interinstitucionální dohodu ze dne 20. listopadu 2002 mezi Evropským parlamentem a Radou o přístupu Evropského parlamentu k citlivým informacím Rady v oblasti bezpečnostní a obranné politiky (8); uznat aktivní zapojení Parlamentu do zahraniční politiky EU prostřednictvím jeho specifických nástrojů, význam a jedinečnost demokratizačních programů Parlamentu, jako je „dialog Jeana Monneta“, jehož cílem je podpořit a posílit práci parlamentů; povzbuzovat všechny orgány EU, aby se podílely a spolupracovaly na činnostech zaměřených na boj proti globálnímu zhoršování situace v oblasti demokracie, a to i prostřednictvím volebních pozorovatelských misí, mediace a dialogu, předcházení konfliktům, Sacharovovy ceny a sítě jejích nositelů a parlamentní diplomacie; prosazovat posílení rámce interinstitucionálních vztahů mezi Parlamentem a ESVČ, včetně jejích delegací, prostřednictvím rámcové dohody, která by mohla posílit parlamentní diplomacii a soubor nástrojů EU pro vnější činnost;

bo)

přijmout seriózní a trvalá opatření ke zlepšení genderové vyváženosti v rámci ESVČ, zejména na vyšších řídicích a politických pozicích; zajistit genderově citlivé a genderově vyvážené vedení, které zvyšuje počet a procentní podíl žen na vyšších a středních řídicích pozicích ve službách ESVČ prostřednictvím náborových postupů zohledňujících rovnost žen a mužů, které se aktivně zaměřují na snížení genderové předpojatosti v náborových postupech, a uplatňovat přednostní výběr na základě pohlaví, pokud jsou uchazeči o zaměstnání stejně kompetentní;

bp)

aktualizovat strategii ESVČ pro rovnost žen a mužů a rovné příležitosti na období 2018–2023 začleněním konkrétních, měřitelných a závazných politických závazků týkajících se zastoupení žen na vedoucích pozicích v souladu se záměry a cíli akčního plánu GAP III a zahrnutím cílů v oblasti rozmanitosti, zejména pokud jde o rasu, schopnosti a etnický původ;

bq)

přijmout seriózní a trvalá opatření ke zlepšení zeměpisné vyváženosti mezi zaměstnanci ESVČ na všech úrovních, zejména na vyšších řídicích pozicích a pozicích vedoucích delegací EU; přijmout opatření k zajištění větší zeměpisné rozmanitosti zaměstnanců ve všech odděleních a delegacích EU a zabránit nadměrnému zastoupení některých členských států;

o o

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto doporučení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

(1) Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30.

(2) Úř. věst C 53, 3.8.2010, s. 1.

(3) Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 168.

(4) Přijaté texty, P9_TA(2022)0406.

(5) Přijaté texty, P9_TA(2023)0009.

(6) Přijaté texty, P9_TA(2023)0010.

(7) Čl. 27 odst. 1 SEU.

(8) Úř. věst. C 298, 30.11.2002, s. 1.