European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Série C


C/2023/405

23.11.2023

P9_TA(2023)0082

Vztahy mezi EU a Ázerbájdžánem

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. března 2023 o vztazích mezi EU a Ázerbájdžánem (2021/2231(INI))

(C/2023/405)

Evropský parlament,

s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, kterou Ázerbájdžán ratifikoval v roce 2002,

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

s ohledem na Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984,

s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 822 ze dne 30. dubna 1993, č. 853 ze dne 29. července 1993, č. 874 ze dne 14. října 1993 a č. 884 ze dne 12. listopadu 1993,

s ohledem na rezoluce Organizace spojených národů o probíhající válce na Ukrajině, konkrétně na rezoluce ES-11/1 a ES-11/2 z března 2022, ES-11/3 z dubna 2022 a ES-11/4 z října 2022,

s ohledem na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora ze dne 7. prosince 2021,

s ohledem na činnost spolupředsedů Minské skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE),

s ohledem na svá usnesení ze dne 16. února 2006 o kulturním dědictví v Ázerbájdžánu (1), ze dne 20. května 2021 o válečných zajatcích po posledním konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem (2), ze dne 17. února 2022 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2021 (3), ze dne 10. března 2022 o ničení kulturního dědictví v Náhorním Karabachu (4), ze dne 8. června 2022 o bezpečnosti v oblasti Východního partnerství a úloze společné bezpečnostní a obranné politiky (5) a ze dne 19. ledna 2023 o humanitárních důsledcích blokády Náhorního Karabachu (6);

s ohledem na usnesení Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. února 2023 o uplatňování Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace (Arménie v. Ázerbájdžán a Ázerbájdžán v. Arménie),

s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé (7), která byla uzavřena dne 22. dubna 1996,

s ohledem na doporučení Rady pro spolupráci EU-Ázerbájdžán č. 1/2018 ze dne 28. září 2018 k prioritám partnerství EU-Ázerbájdžán (8),

s ohledem na doporučení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2018 Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k jednání o komplexní dohodě mezi EU a Ázerbájdžánem (9),

s ohledem na své doporučení ze dne 15. listopadu 2017 k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017 (10),

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. března 2020 nazvané „Politika Východního partnerství po roce 2020: Posilování odolnosti – Východní partnerství, které je přínosné pro všechny“ (JOIN(2020)0007),

s ohledem na zasedání Rady pro spolupráci EU-Ázerbájdžán ze dne 19. července 2022 a na společný pracovní dokument útvarů ze dne 14. července 2022 nazvaný „Zpráva o spolupráci s Ázerbájdžánem“ (SWD(2022)0197),

s ohledem na společné stanovisko Benátské komise a Generálního ředitelství pro lidská práva a právní stát (DGI) Rady Evropy k zákonu o sdělovacích prostředcích, které Benátská komise přijala na svém 131. plenárním zasedání ve dnech 17.–18. června 2022,

s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2022 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (11),

s ohledem na prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela ze dne 14. prosince 2021 a 6. dubna 2022 a na jeho tisková prohlášení ze dne 22. května 2022, 31. srpna 2022 v návaznosti na třístranné setkání s prezidentem Ilhamem Alijevem a premiérem Nikolem Pašinjanem, jakož i na prohlášení ze dne 6. října 2022 po čtyřstranném setkání prezidenta Alijeva, premiéra Pašinjana, prezidenta Macrona a předsedy Michela,

s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, které vydal dne 19. listopadu 2020 jménem Evropské unie o Náhorním Karabachu,

s ohledem na zprávu komisařky pro lidská práva Rady Evropy v návaznosti na její návštěvu Ázerbájdžánu ve dnech 8.–12. července 2019  (12),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2019 o Ázerbájdžánu, zejména o případu Mehmána Hüsejnova (13) a na další usnesení o Ázerbájdžánu, zejména ta, která se týkají situace v oblasti lidských práv a právního státu,

s ohledem na prozatímní usnesení Rady Evropy o výkonu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva, skupina Mammadli proti Ázerbájdžánu, ze dne 22. září 2022,

s ohledem na zprávu nezávislého vyšetřovacího orgánu o obviněních z korupce v Parlamentním shromáždění Rady Evropy ze dne 15. dubna 2018,

s ohledem na nařízení Mezinárodního soudního dvora o uplatňování Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace (Arménie v. Ázerbájdžán) ze dne 7. prosince 2021,

s ohledem na zprávy Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti, která je orgánem Rady Evropy, zejména na monitorovací zprávu o Ázerbájdžánu z roku 2016;

s ohledem na zprávu Parlamentního shromáždění Rady Evropy nazvanou „Údajné porušování práv LGBTI osob v zemích jižního Kavkazu“  (14),

s ohledem na stanovisko k Ázerbájdžánu, které dne 4. února 2019 zveřejnil Poradní výbor Rady Evropy k Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin,

s ohledem na zprávy organizace Freedom House z roku 2022 s názvem „Freedom in World“ (Svoboda ve světě) a s názvem „Nations in Transit“ (Národy procházející změnou),

s ohledem na víceletý orientační program Komise pro Ázerbájdžán (2021–2027),

s ohledem na společný pracovní dokument útvarů ze dne 2. července 2021 nazvaný „Oživení, odolnost a reforma: priority Východního partnerství po roce 2020“ (SWD(2021)0186),

s ohledem na memorandum o porozumění o strategickém partnerství v oblasti energetiky podepsané mezi EU a Ázerbájdžánem dne 18. července 2022,

s ohledem na společné prohlášení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. června 2016 s názvem „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ (JOIN(2016)0029),

s ohledem na pravidelné dvoustranné dialogy na vysoké úrovni o bezpečnosti, energetice a dopravě mezi EU a Ázerbájdžánem,

s ohledem na index Východního partnerství 2021,

s ohledem na hospodářský a investiční plán zveřejněný dne 2. července 2021,

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0037/2023),

A.

vzhledem k tomu, že již déle než tři desetiletí probíhající konflikt v Náhorním Karabachu, jakož i válka mezi Arménií a Ázerbájdžánem vedly k desítkám tisíc obětí, obrovskému ničení, včetně kulturních a náboženských památek, a k vysídlení statisíců lidí;

B.

vzhledem k tomu, že mezi Ázerbájdžánem a Arménií pravidelně dochází k vojenským střetům s oběťmi na životech; vzhledem k tomu, že prohlášení o příměří ze dne 9. listopadu 2020, které bylo zavedeno po 44denní válce vedené Ázerbájdžánem v roce 2020, nebylo plně provedeno; vzhledem k tomu, že příměří bylo navíc několikrát porušeno, což vedlo ke stovkám obětí a okupaci arménského svrchovaného území na východě a jihovýchodě země ázerbájdžánskými jednotkami; vzhledem k tomu, že civilní doprava mezi Arménií a Náhorním Karabachem v Lačinském koridoru je od prosince 2022 zablokována, což má negativní dopad na dodávky potravin a dalšího základního zboží do regionu;

C.

vzhledem k tomu, že se po střetech v září 2022 objevila obvinění z toho, že řada arménských válečných zajatců byla vystavena fyzickému zneužívání a ponižování; vzhledem k tomu, že se objevila další obvinění týkající se případů mučení a jiného zneužívání arménských civilistů, včetně starších lidí, ázerbájdžánskými silami a také případu mimosoudní popravy na začátku roku 2021; vzhledem k tomu, že se objevila také obvinění z nejméně tuctu dalších mimosoudních poprav arménských vojáků a civilistů v roce 2020 a na začátku roku 2021;

D.

vzhledem k tomu, že ruské mírové síly rozmístěné v regionu nebyly ochotny a schopny zabránit dalším útokům z Ázerbájdžánu a jejich počet neustále klesá, zejména po zahájení ruské zločinné útočné války proti Ukrajině;

E.

vzhledem k tomu, že válečná agrese Ruska proti Ukrajině má důsledky pro jižní Kavkaz a dále komplikuje bezpečnostní situaci v tomto regionu;

F.

vzhledem k tomu, že EU je odhodlána aktivně podporovat bezpečnost, stabilitu, mír a prosperitu regionu jižního Kavkazu, který má silné hospodářské, politické a kulturní vazby s EU; vzhledem k tomu, že EU je připravena hrát aktivní úlohu spolehlivého obchodního partnera a nestranného prostředníka při jednání o trvalém mírovém urovnání mezi Arménií a Ázerbájdžánem, přičemž svou činnost zakládá na podpoře demokracie, právního státu a dodržování lidských práv;

G.

vzhledem k tomu, že EU podporuje mírové řešení všech nevyřešených regionálních konfliktů diplomatickými prostředky;

H.

vzhledem k tomu, že v Bruselu se konala setkání na vysoké úrovni mezi prezidentem Alijevem a premiérem Pašinjanem, zprostředkovaná předsedou Charlesem Michelem, která vyústila v přijetí závazků;

I.

vzhledem k tomu, že po čtyřstranném setkání prezidenta Alijeva, premiéra Pašinjana, prezidenta Macrona a předsedy Michela, které proběhlo dne 6. října 2022 v Praze, rozmístila EU dočasnou monitorovací kapacitu podél arménské strany mezinárodní hranice s Ázerbájdžánem s cílem monitorovat a analyzovat situaci v regionu a podávat o ní zprávy;

J.

vzhledem k tomu, že v březnu 2022 Ázerbájdžán navrhl pět základních zásad pro normalizaci vztahů mezi Ázerbájdžánem a Arménií, které zahrnovaly vzájemné uznání územní celistvosti, nedotknutelnosti hranic a politické nezávislosti, vzájemné potvrzení neexistence územních nároků vůči sobě navzájem, povinnost zdržet se vzájemného ohrožování národní bezpečnosti, vymezení a vyznačení státní hranice mezi Arménií a Ázerbájdžánem a otevření dopravních komunikací; vzhledem k tomu, že ačkoli Arménie vyjádřila předběžný souhlas s těmito zásadami, později reagovala dalšími zásadami, mezi něž patří bezpečnost a práva etnických Arménů v Náhorním Karabachu, určení konečného statusu regionu, návrat zadržovaných osob a obnovení komunikace;

K.

vzhledem k tomu, že udržitelná normalizace vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem a základ pro trvalý a spravedlivý mír vyžadují, aby ustalo veškeré násilí, aby se řešily všechny základní příčiny konfliktu a aby byly plně uplatňovány dohody dosažené mezi oběma stranami s cílem zajistit rozvoj obou zemí; vzhledem k tomu, že tohoto cíle lze dosáhnout pouze tehdy, pokud orgány Arménie a Ázerbájdžánu zaručí mírové soužití, bezpečnost a dodržování práv menšin;

L.

vzhledem k tomu, že ozbrojené konflikty mezi Arménií a Ázerbájdžánem mají katastrofální dopad na kulturní, náboženské a historické dědictví celého regionu;

M.

vzhledem k tomu, že v nařízení Mezinárodního soudního dvora ze dne 7. prosince 2021 byla vznesena závažná obvinění týkající se zapojení ázerbájdžánských orgánů do ničení hřbitovů, kostelů a historických památek v Náhorním Karabachu; vzhledem k tomu, že podle tohoto nařízení je Arménie povinna přijmout veškerá nezbytná opatření, aby zabránila podněcování a podpoře rasové nenávisti namířené proti osobám ázerbájdžánské národnosti nebo etnické příslušnosti;

N.

vzhledem k tomu, že výsledky Ázerbájdžánu v oblasti dodržování lidských práv a základních svobod jsou stále velmi negativní a je třeba je zlepšit, než EU dále prohloubí své politické a energetické partnerství s touto zemí;

O.

vzhledem k tomu, že se EU a Ázerbájdžán prostřednictvím dohody o partnerství a spolupráci z roku 1996 společně dohodly na obecné zásadě respektování demokracie, zásad mezinárodního práva a lidských práv; vzhledem k tomu, že se strany zavázaly spolupracovat při dodržování a podpoře lidských práv, zejména práv menšin;

P.

vzhledem k tomu, že v rozporu s ázerbájdžánskou ústavou, která zajišťuje svobodu pokojného shromažďování a sdružování, ázerbájdžánské orgány tyto svobody soustavně a silně omezují, čímž vytvářejí podmínky vedoucí k faktickému zákazu shromažďování; vzhledem k tomu, že v Ázerbájdžánu byl výrazně omezen prostor pro nezávislý aktivismus, kritickou žurnalistiku a politickou činnost opozice; vzhledem k tomu, že mnozí aktivisté, obránci lidských práv a novináři byli zatčeni a uvězněni na základě zákonů a předpisů, které omezují činnost nezávislých skupin;

Q.

vzhledem k tomu, že v Ázerbájdžánu stále neexistuje nezávislé soudnictví a že zasahování do práce a nezávislosti právníků je všudypřítomné; vzhledem k tomu, že špatné zacházení v policejní vazbě je naprosto běžné, údajně s cílem přimět k doznání, přičemž zadržovaným osobám je odepírán kontakt s rodinou a přístup k nezávislým právníkům nebo nezávislé lékařské péči; vzhledem k tomu, že orgány obvykle zamítají stížnosti na mučení a jiné špatné zacházení ve vazbě a tato praxe beztrestně pokračuje;

R.

vzhledem k tomu, že ázerbájdžánské orgány neustále omezují pluralitu sdělovacích prostředků a svobodu projevu; vzhledem k tomu, že političtí oponenti vlády, obránci lidských práv a novináři jsou terčem nenávistných projevů a politicky motivovaného násilí a jsou svévolně vězněni; vzhledem k tomu, že jejich případy nejsou dostatečně vyšetřovány; vzhledem k tomu, že v červenci 2021 bylo v rámci projektu pro podávání zpráv o organizované trestné činnosti a korupci uvedeno, že ázerbájdžánští novináři jsou terčem špionážního softwaru Pegasus společnosti NSO;

S.

vzhledem k tomu, že podle tzv. duhového indexu Mezinárodní asociace lesbických žen, gayů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů má Ázerbájdžán největší nedostatky v oblasti legislativy a politiky zaměřené na ochranu LGBTIQ osob, což ho řadí na poslední místo ze všech zemí Rady Evropy; vzhledem k tomu, že nenávistné projevy a trestné činy z nenávisti proti LGBTIQ osobám v Ázerbájdžánu přetrvávají a kvůli nedostatku důvěry v orgány prosazování práva a jejich nečinnosti zůstávají většinou nenahlášeny a bez postihu; vzhledem k tomu, že Parlamentní shromáždění Rady Evropy přijalo v roce 2022 usnesení o porušování práv LGBTI osob na jižním Kavkaze a zaslalo orgánům řadu žádostí o reformu právních předpisů s cílem tato porušování řešit;

T.

vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán neplní svou povinnost náležité péče, pokud jde o prevenci, vyšetřování a trestání násilí páchaného na ženách a přijetí účinných právních opatření; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí je v Ázerbájdžánu stále velmi rozšířené, ale málo hlášené; vzhledem k tomu, že počet femicid vzrostl a že vraždy žen často plánují předem rodinní příslušníci; vzhledem k tomu, že v oficiální reakci na vraždu žen nadále přetrvávají závažné nedostatky, včetně nedostatečné ochrany a možnosti pomoci pro přeživší;

U.

vzhledem k tomu, že obránkyně lidských práv jsou systematicky terčem útoků a čelí výhrůžkám, nátlaku, policejnímu bití, porušování jejich práva na soukromí a pomlouvačným kampaním, které jsou genderově specifické s cílem diskreditovat je a umlčet; vzhledem k tomu, že novinářky a další pracovnice sdělovacích prostředků čelí specifickému genderovému nebezpečí, včetně sexistických, misogynních a ponižujících urážek, výhrůžek, zastrašování, obtěžování a sexuálních útoků a násilí;

V.

vzhledem k tomu, že korupce je v Ázerbájdžánu všudypřítomná; vzhledem k tomu, že zpráva nezávislého vyšetřovacího orgánu o obviněních z korupce v rámci Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 15. dubna 2018 uvádí, že „řada bývalých poslanců Parlamentního shromáždění Rady Evropy … jednala v rozporu s kodexem chování Parlamentního shromáždění“ a že „někteří současní a bývalí členové Parlamentního shromáždění se podíleli na korupční činnosti“ ve prospěch Ázerbájdžánu;

W.

vzhledem k tomu, že jižní Kavkaz zaujímá strategické místo na světovém trhu s energií a Ázerbájdžán je strategickým dodavatelem energie (zejména ropy a plynu) do EU; vzhledem k tomu, že jeho význam v této úloze roste, protože EU potřebuje diverzifikovat své dodávky energie;

X.

vzhledem k tomu, že EU podporuje užší hospodářskou integraci s Ázerbájdžánem prostřednictvím evropské politiky sousedství a iniciativy Východní partnerství; vzhledem k tomu, že EU je hlavním obchodním partnerem Ázerbájdžánu a podporuje přistoupení Ázerbájdžánu k WTO, jakož i diverzifikaci, digitalizaci a dekarbonizaci ázerbájdžánského hospodářství;

Y.

vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit propojení mezi Evropou a Asií, které umožní vyhnout se ruskému území; vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán zaujímá strategickou polohu pro podporu euroasijského propojení; vzhledem k tomu, že EU má velký zájem na rozvoji účinných obchodních a energetických koridorů mezi Evropou a Asií, jak ukázala konference o propojení mezi EU a Střední Asií, která se konala dne 18. listopadu 2022 v Samarkandu;

Z.

vzhledem k tomu, že od roku 2017 probíhají jednání o nové dohodě o partnerství mezi EU a Ázerbájdžánem; vzhledem k tomu, že nová dohoda mezi EU a Ázerbájdžánem by měla sloužit zájmům EU v tomto regionu a prosazovat lidská práva, demokratické normy a zásady, růst a hospodářský rozvoj;

Řešení konfliktu a normalizace vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem

1.

domnívá se, že ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach, který v průběhu let způsobil obrovské utrpení a zkázu, významně narušuje rozvoj a stabilitu celého jihokavkazského regionu a má dopad na širší evropskou stabilitu; je přesvědčen, že trvalého míru mezi Arménií a Ázerbájdžánem nelze dosáhnout vojenskými prostředky a hrozbou použití síly, ale na základě komplexního politického urovnání v souladu s mezinárodním právem, včetně zásad zakotvených v Chartě OSN, Helsinském závěrečném aktu OBSE z roku 1975, zejména třech zásad o nepoužití síly, územní celistvosti a sebeurčení, základních zásad Minské skupiny OBSE z roku 2009 a všech dohod dosažených mezi oběma stranami, včetně deklarace z Alma Aty z roku 1991; znovu potvrzuje, že má-li být komplexní mírová smlouva účinná, musí obsahovat ustanovení, která zaručí integritu arménského svrchovaného území, práva a bezpečnost arménského obyvatelstva žijícího v Náhorním Karabachu a dalších oblastech postižených konfliktem a rychlý a bezpečný návrat všech uprchlíků a vnitřně vysídlených osob do jejich domovů; vyzývá mezinárodní společenství, aby se nadále zabývalo tímto konfliktem, který se týká stability a bezpečnosti celého regionu;

2.

vítá četné kroky vedoucích představitelů Arménie a Ázerbájdžánu k překonání rozdílů a dosažení trvalého a vyváženého míru v regionu a oceňuje jejich stálé odhodlání pokračovat v probíhajících jednáních; v této souvislosti odsuzuje jednání ázerbájdžánských lídrů, kteří tomuto úsilí brání, zejména prostřednictvím explicitního vyhrožování dalšími útoky, častým narušováním hranic, územními nároky na tzv. Západní Ázerbájdžán a šířením nenávistných výroků proti arménskému obyvatelstvu, zejména ve školství; vyzývá vedoucí představitele Ázerbájdžánu, aby přestali takto jednat, a naléhá na obě strany, aby neztratily dynamiku, dohodly se na konkrétních krocích k pokroku a zajistily bezpečné, zajištěné a prosperující prostředí ve prospěch všech etnických skupin v regionu;

3.

důrazně odsuzuje poslední rozsáhlou vojenskou agresi Ázerbájdžánu v září 2022 proti četným cílům na svrchovaném území Arménie, která byla vážným porušením prohlášení o příměří z listopadu 2020 a byla v rozporu s dřívějšími závazky, včetně závazků přijatých v rámci rozhovorů zprostředkovaných EU; odsuzuje vojenské vpády přes nevymezenou hranici, k nimž dochází od května 2021; naléhavě žádá, aby se všechny síly vrátily do svých výchozích pozic; odsuzuje veškeré pokusy o narušení mírového procesu a naléhavě vyzývá všechny strany konfliktu, aby se zdržely dalšího používání síly; opakuje, že územní celistvost Arménie a Ázerbájdžánu musí plně respektovat všechny strany; zdůrazňuje, že EU je připravena se aktivněji zapojit do řešení vleklých konfliktů v regionu; je vážně znepokojen pokračující blokádou Lačinského koridoru; naléhavě vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby zajistily volný a bezpečný pohyb podél tohoto koridoru, jak je stanoveno ve trojstranném prohlášení ze dne 9. listopadu 2020; upozorňuje na povinnosti Ázerbájdžánu vyplývající z usnesení Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. února 2023, podle něhož musí Ázerbájdžán přijmout veškerá opatření, která má k dispozici, aby zajistil neomezený pohyb osob, vozidel a nákladu podél Lačinského koridoru oběma směry; vyzývá Arménii a Ázerbájdžán, aby veškeré obavy související s fungováním Lačinského koridoru řešily prostřednictvím dialogu a konzultací se všemi zúčastněnými stranami; vítá nedávné setkání mezi ázerbájdžánskou oficiální delegací a arménskými obyvateli Náhorního Karabachu za účelem projednání záležitostí, včetně otázek týkajících se znovuotevření Lačinského koridoru; vyzývá Radu, aby v případě, že nebude okamžitě proveden příkaz Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. února 2023, uvalila cílené sankce na ázerbájdžánské vládní činitele;

4.

naléhavě vyzývá Arménii a Ázerbájdžán, aby v plném rozsahu a ve všech aspektech provedly trojstranné prohlášení o příměří ze dne 9. listopadu 2020; zdůrazňuje, že je třeba pokročit v jednáních o budoucí mírové smlouvě, řešit základní příčiny konfliktu a zdržet se jakýchkoli kroků, které by mohly vést k další eskalaci; trvá na tom, že je naléhavě nutné zdržet se jakékoli nepřátelské rétoriky nebo činů, které mohou být vnímány jako podněcování k nenávisti nebo přímému násilí nebo jako podpora beztrestnosti, nebo činů, které by mohly ohrozit úsilí o nastolení a prosazení atmosféry důvěry, usmíření, spolupráce a udržitelného míru, včetně mezilidských kontaktů; zdůrazňuje naléhavou potřebu zvýšit věrohodná opatření na budování důvěry s cílem čelit polarizaci, nedostatku důvěry a nenávistným projevům a jiné štvavé rétorice; je toho názoru, že důsledky těchto nepřátelských akcí a přítomnost ruských mírových sil mají rovněž vliv na politický vývoj v regionu; vyjadřuje znepokojení nad přítomností tzv. ruských mírových sil a jejich potenciálním dopadem na politický vývoj na jižním Kavkaze a budoucnost reformního programu v regionu;

5.

vítá závazek Ázerbájdžánu normalizovat vztahy s Arménií, včetně návrhu pěti zásad z března 2022, a vyzývá obě strany, aby nalezly schůdné řešení pro propojení regionu Nachičevan se zbytkem Ázerbájdžánu; připomíná závazek Arménie stáhnout své ozbrojené síly a zaručit bezpečnost dopravních spojení mezi západními oblastmi Ázerbájdžánské republiky a Nachičevanskou autonomní republikou, aby byl zajištěn volný pohyb občanů, vozidel a zboží v obou směrech; se znepokojením bere na vědomí nízkou míru přesnosti poskytovaných map nášlapných min; vyzývá Komisi, aby mobilizovala pomoc na humanitární odminovací operace v Náhorním Karabachu;

6.

vyzývá Arménii a Ázerbájdžán, aby dosáhly trvalého míru a usmíření tím, že vytvoří přechodný mechanismus spravedlnosti jako krok k budování důvěry směrem k uznání utrpení na obou stranách a aby usilovaly o usmíření na základě věcného posouzení událostí, ke kterým došlo během ozbrojeného konfliktu od roku 1988; doporučuje, aby EU tuto činnost podporovala a napomáhala jí ve spolupráci s dalšími orgány, jako je OSN, Rada Evropy, OBSE, Mezinárodní výbor Červeného kříže a další příslušné mezinárodní organizace;

7.

připomíná, že pasivní postoj EU během války v roce 2020 a bezprostředně po ní poskytl dalším regionálním aktérům, jako je Rusko, Írán a Turecko, příležitost nadále uplatňovat svůj vliv v regionu; připomíná, že aktivnější evropská preventivní diplomacie mohla takovému výsledku zabránit;

8.

zdůrazňuje, že od rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se situace v kavkazském regionu mění, protože důvěryhodnost a schopnost Ruska jako prostředníka a čestného zprostředkovatele byla poškozena; zdůrazňuje, že Rusko hraje v regionu nečestnou a škodlivou úlohu a nemá zájem na nalezení mírového řešení konfliktu o Náhorní Karabach, neboť jeho prodlužování poskytuje Moskvě důležitý prostředek tlaku na Arménii i Ázerbájdžán; varuje proto před jakýmikoli strategickými dohodami s Ruskem, které by mělo být od invaze na Ukrajinu považováno za mezinárodního vyvrhele;

9.

odsuzuje expanzionistickou a destabilizující úlohu Turecka na jižním Kavkaze, mimo jiné vysláním syrských žoldnéřů do boje na straně Ázerbájdžánu proti Arménii během druhé války v Náhorním Karabachu v roce 2020; domnívá se, že má-li Turecko hrát v regionu konstruktivní úlohu, mělo by přehodnotit svou bezpodmínečnou podporu Ázerbájdžánu a podniknout konkrétní kroky k normalizaci vztahů s Arménií;

10.

důrazně proto podporuje iniciativu předsedy Charlese Michela organizovat dvoustranná setkání vedoucích představitelů Arménie a Ázerbájdžánu a být na nich prostředníkem a podporuje práci zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii na místě;

11.

vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby zintenzivnili úsilí o oživení mírového řešení tohoto konfliktu a účinně k němu přispěli, mimo jiné podporou stabilizace, obnovy po skončení konfliktu, rekonstrukce a opatření k budování důvěry;

12.

naléhavě vyzývá vlády obou zemí, aby se plně zapojily do vypracování komplexní a vzájemně přijatelné mírové smlouvy, která by měla řešit práva a bezpečnost všech obyvatel Náhorního Karabachu, návrat vnitřně vysídlených osob a uprchlíků a ochranu kulturního, náboženského a historického dědictví; vítá v tomto ohledu setkání ministrů zahraničních věcí obou zemí, která se uskutečnila dne 30. září 2022 v Ženevě a 8. listopadu 2022 ve Washingtonu, D.C.; zdůrazňuje, že by mělo být nalezeno schůdné právní řešení týkající se práv a bezpečnosti obyvatel Náhorního Karabachu s cílem zajistit trvalé urovnání konfliktu;

13.

vyzývá Ázerbájdžán, aby zajistil bezpečnost a dodržování práv všech menšin v regionu Náhorního Karabachu, neboť se jedná o základní předpoklad pro vytvoření podmínek vedoucích k poválečné obnově a skutečnému usmíření;

14.

vítá zřízení ázerbájdžánských a arménských komisí pro vymezení hranic a bere na vědomí pokrok, jehož bylo v procesu vymezování hranic dosaženo; zdůrazňuje, že je důležité pořádat schůze těchto hraničních komisí pravidelněji s cílem řešit všechny otázky týkající se hranic, zlepšit bezpečnostní situaci a dosáhnout pokroku při vymezování hranic; požaduje, aby na mezinárodní úrovni procesu vyznačování hranic napomohla EU v zájmu zajištění důvěryhodnosti, spravedlnosti a udržitelnosti;

15.

vítá práci monitorovací kapacity EU v Arménii, která dokončila svou činnost dne 19. prosince 2022; vítá, že dne 20. února 2023 došlo k rozmístění civilní mise EU v Arménii v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky na arménské straně mezinárodní hranice s Ázerbájdžánem, jejímž cílem je přispět ke stabilitě v pohraničních oblastech Arménie, budovat a podporovat důvěru, posílit odolnost a navázat dialog mezi oběma stranami; vítá ochotu Arménie podpořit misi na svém území a vyzývá Ázerbájdžán, aby umožnil přítomnost pozorovatelů EU i na své straně hranice;

16.

vítá humanitární pomoc, kterou EU poskytuje obyvatelstvu postiženému konfliktem v Náhorním Karabachu a jeho okolí, a její vedoucí úlohu při poskytování pomoci při humanitárních odminovacích operacích v oblastech zasažených konfliktem; vyzývá Komisi, aby pro odminování zajistila dodatečné financování a pomoc, včetně vybavení, odborné přípravy a osvěty o rizicích; vyzývá k další spolupráci při odminování s odborníky z členských států EU a nevládních organizací; vyzývá Arménii, aby poskytla přesné mapy umístění nášlapných min v dříve okupovaných oblastech Ázerbájdžánu;

17.

vyzývá Komisi, aby zvýšila pomoc EU lidem v nouzi, včetně v Náhorním Karabachu, usnadnila provádění ambicióznějších opatření na budování důvěry, podporovala mezináboženský a mezietnický dialog, chránila práva menšin a posilovala osobní kontakty mezi občany na obou stranách hranice s cílem položit základy pro udržitelné a mírové soužití; vyzývá k nalezení oboustranně přijatelných řešení pro bezpečný návrat vysídlených osob;

18.

požaduje, aby byl do Náhorního Karabachu umožněn přístup mezinárodním humanitárním organizacím, zejména Organizaci spojených národů, a připomíná, že v současné době má do regionu povolen přístup pouze Mezinárodní výbor Červeného kříže, což nestačí k přesnému posouzení podmínek a potřeb tamních obyvatel;

19.

je nadále znepokojen osudem arménských vojenských i civilních vězňů zajatých během konfliktu a po něm a stále zadržovaných Ázerbájdžánem, a vítá propuštění některých z nich; připomíná, že Arménie a Ázerbájdžán jsou stranami Ženevské úmluvy (III), která se týká zacházení s válečnými zajatci a v níž se uvádí, že s válečnými zajatci musí být vždy zacházeno humánně a musejí být propuštěni a repatriováni neprodleně po skončení aktivních nepřátelských akcí; vyzývá všechny strany, aby vyjasnily osud zmizelých osob a místo, kde se osoby nacházejí, a aby s těly mrtvých zacházely důstojně; vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech zbývajících zadržovaných, včetně těch, kteří byli zajati během nedávných vojenských konfrontací, a k tomu, aby s nimi bylo zacházeno v souladu s mezinárodním humanitárním právem;

20.

je zděšen záběry zachycujícími mučení, mrzačení a zabití příslušnice arménské armády a neozbrojených arménských válečných zajatců ázerbájdžánskými ozbrojenými silami a odsuzuje jejich veřejné šíření; žádá úplné a nezávislé vyšetření těchto videonahrávek s cílem identifikovat odpovědné osoby a pohnat je za jejich činy k odpovědnosti; odsuzuje všechny případy mučení a násilného zmizení, včetně případů, kdy k nim došlo v ozbrojeném konfliktu, a rovněž špatné zacházení s těly obětí a jejich znesvěcování; zdůrazňuje, že tyto činy jsou v rozporu s Ženevskými úmluvami, které Ázerbájdžán ratifikoval, a mohou představovat válečné zločiny;

21.

vyjadřuje politování nad otevřením tzv. Parku vojenských trofejí v Baku, který byl slavnostně otevřen dne 12. dubna 2021, neboť tento park podkopává budování vzájemné důvěry mezi Arménií a Ázerbájdžánem; bere na vědomí rozhodnutí o odstranění dehumanizujících voskových figurín a přileb z tzv. Parku vojenských trofejí po mezinárodních protestech a žalobě, kterou Arménie podala u Mezinárodního soudního dvora;

22.

trvá na tom, že na oba státy se vztahují mezinárodní závazky, že povedou nezávislá, rychlá, veřejná a účinná vyšetřování a že budou stíhat veškerá věrohodná obvinění ze závažného porušení Ženevských úmluv a mezinárodního práva a z válečných zločinů, aby se zajistilo potrestání odpovědných osob a odškodnění pro oběti;

23.

odsuzuje ničení arménského a ázerbájdžánského kulturního, náboženského a historického dědictví, k němuž dochází od počátku konfliktu v Náhorním Karabachu; požaduje, aby se Ázerbájdžán a Arménie zdržely dalšího ničení a pozměňování dědictví a aby zaručily, že občanům nebude v tomto ohledu bráněno uplatňovat svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení; naléhavě vyzývá obě země, aby se skutečně zavázaly k zachování, ochraně a podpoře této bohaté rozmanitosti bez ohledu na její původ, aniž by si ji přisvojovaly nebo nesprávně kategorizovaly; vyzývá k odpovědnosti za všechny zločiny ničení a pozměňování a k zachování a obnově poškozených lokalit v souladu s normami a pokyny UNESCO a k většímu zapojení mezinárodního společenství do ochrany kulturního, náboženského a historického dědictví v regionu; vyzývá Arménii a Ázerbájdžán, aby bezodkladně povolily a umožnily působení mise UNESCO na svém území bez kladení podmínek;

24.

v této souvislosti zdůrazňuje závazky Ázerbájdžánu a Arménie vyplývající z rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora ze dne 7. prosince 2021 o uplatňování naléhavých opatření, která vyžadují, aby Ázerbájdžán bránil činům vandalismu a znesvěcení, které mají dopad na arménské kulturní dědictví, mimo jiné včetně kostelů a jiných míst bohoslužeb, památek, význačných míst, hřbitovů a artefaktů, a aby tyto činy trestal; trvá na tom, aby Ázerbájdžán a Arménie plně dodržovaly Úmluvu UNESCO o ochraně kulturních statků v případě ozbrojeného konfliktu z roku 1954, obecně označovanou jako Haagská úmluva z roku 1954, v níž se požaduje, aby se strany konfliktu zdržely všech nepřátelských činů namířených proti kulturním statkům;

25.

vybízí k prohloubení dvoustranných kontaktů mezi politickými orgány Arménie a Ázerbájdžánu, jakož i k iniciativám podporujícím osobní kontakty lidí mezi oběma zeměmi, zejména na úrovni občanské společnosti, univerzit, mládežnických organizací a nevládních organizací; zdůrazňuje, že je třeba vést konzultace a spolupracovat s občanskou společností a obránci lidských práv, zejména v otázkách řešení konfliktů, budování míru, usmíření a humanitární pomoci, a upozorňuje na význam udržitelného financování a svobody těchto organizací pro výkon jejich činnosti bez omezení; vyzývá proto Komisi, aby podporovala organizace občanské společnosti v Arménii a Ázerbájdžánu, které skutečně přispívají k usmíření;

26.

zdůrazňuje, že konflikt má dopad zejména na ženy a marginalizované skupiny, včetně nárůstu domácího násilí po nedávné válce, a upozorňuje na vyloučení žen z oficiálního mírového procesu; vyzývá ázerbajdžánskou vládu a mezinárodní mediátory, aby odstranili překážky bránící účasti žen ve všech oblastech a aby do všech konzultací systematicky zapojovali odbornice a obránkyně lidských práv;

27.

připomíná, že evropská politika sousedství zdůrazňuje potřebu posilovat vztahy mezi sousedy a podporovat regionální spolupráci;

Lidská práva a základní svobody

28.

připomíná, že dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Ázerbájdžánem z roku 1996 je založena na respektování demokracie a zásad mezinárodního práva a lidských práv a že tyto zásady nejsou v Ázerbájdžánu systematicky dodržovány; zdůrazňuje, že vnější činnost EU, včetně jejích dohod se zeměmi mimo EU, by měla být založena na základních hodnotách EU, zejména na dodržování demokracie, právního státu a lidských práv; zdůrazňuje, že jakoukoli další spolupráci mezi EU a Ázerbájdžánem je třeba podmínit účinným a hmatatelným pokrokem země směrem k dodržování mezinárodních norem a mezinárodních závazků, zejména těch, které se týkají demokracie, lidských práv, právního státu a základních svobod, především svobody projevu a sdružování, řádné správy věcí veřejných, práv menšin, svobody sdělovacích prostředků a genderové rovnosti;

29.

bere na vědomí multikulturní a multináboženský charakter Ázerbájdžánu, a vyzývá proto ázerbájdžánské orgány, aby zvýšily své úsilí o zajištění nediskriminačního zacházení s národnostními menšinami a aby aktivně vyšetřovaly a odsuzovaly trestné činy motivované nenávistí z náboženských, genderových nebo etnických důvodů; vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby zajistily, že všechny menšinové skupiny budou vzdělávány ve svých národních jazycích a budou mít rovné příležitosti a přiměřené zastoupení v politickém a kulturním životě, ve veřejných sdělovacích prostředcích a ve správě; vyzývá Ázerbájdžán, aby chránil a podporoval hmotné a nehmotné kulturní dědictví, jazyky a tradice svých národnostních menšin;

30.

zdůrazňuje, že v závěrečných poznámkách k desáté až dvanácté zprávě Výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace ze dne 30. srpna 2022 o Ázerbájdžánu bylo vyjádřeno znepokojení nad podněcováním k rasové nenávisti a šířením rasistických stereotypů vůči osobám arménské národnosti nebo etnické příslušnosti, včetně na internetu a sociálních sítích, jakož i ze strany veřejných činitelů a vládních úředníků, a nad nedostatkem podrobných informací o vyšetřování, stíhání, odsouzeních a trestech za takové činy;

31.

vyzývá ázerbájdžánskou vládu a orgány, aby urychleně začaly dodržovat základní svobody a lidská práva a zdržely se jakéhokoli neoprávněného uplatňování trestního práva s cílem tato práva a svobody omezit; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že porušování základních lidských práv v Ázerbájdžánu je systematické a rozsáhlé a zasahuje práva občanů na svobodu a bezpečnost;

32.

vyjadřuje hluboké politování nad současným stavem svobody sdělovacích prostředků v Ázerbájdžánu; vyjadřuje znepokojení nad novým zákonem o sdělovacích prostředcích přijatým v prosinci 2021, který fakticky zakazuje všechny formy nezávislé žurnalistiky a práci ázerbájdžánských novinářů v exilu; zdůrazňuje zásadní význam svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků v demokratických společnostech; vyzývá Ázerbájdžán, aby zvýšil své úsilí o vytvoření nezávislého a pluralitního mediálního prostředí v souladu s doporučeními obsaženými ve stanovisku Benátské komise ze dne 17.–18. června 2022; naléhavě vyzývá Ázerbájdžán, aby přestal pronásledovat bloggery, redaktory, novináře a mediální organizace, kteří jsou pravidelně zadržováni nebo vězněni na základě různých obvinění, a aby jim zajistil bezpečné pracovní prostředí; vyzývá Ázerbájdžán, aby propustil všechny novináře a bloggery, kteří jsou v současné době zadržováni na základě svých vyjádřených názorů;

33.

vyzývá ázerbájdžánskou vládu, aby dekriminalizovala pomluvu a provedla doporučení Výboru ministrů Rady Evropy o ochraně žurnalistiky a bezpečnosti novinářů a dalších mediálních subjektů;

34.

odsuzuje cenzuru přístupu k informacím v Ázerbájdžánu a vyzývá orgány, aby zlepšily přístup k internetu a komunikačnímu pokrytí; vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby uvedly právní předpisy a postupy ovlivňující svobodu internetu do souladu s evropskými normami;

35.

doporučuje, aby ESVČ, Komise a členské státy zvýšily svou podporu občanské společnosti a obráncům lidských práv a prohloubily spolupráci s nimi, zejména pokud jde o omezení jejich činnosti; vyzývá ázerbájdžánskou vládu, aby navázala pravidelný a důkladný politický dialog s občanskou společností s cílem podpořit ambiciózní a široce sdílené reformy, jejichž smyslem je učinit instituce demokratičtějšími a nezávislejšími, prosazovat lidská práva a svobodu sdělovacích prostředků a vytvořit regulační prostředí, v němž může občanská společnost působit bez nepatřičných zásahů;

36.

důrazně odsuzuje pronásledování a represe, a to jak doma, tak v zahraničí, vůči politickým aktivistům, novinářům, studentům, obráncům lidských práv a zástupcům organizací občanské společnosti, včetně těch, kteří byli zatčeni za veřejné výzvy k míru během střetů v září 2022, prostřednictvím zastrašování zatýkání, mučení, zadržování, pomlouvačných kampaní, únosů, zákazu cestování bez informování cílových osob a bez soudních řízení; naléhavě vyzývá Ázerbájdžán, aby s těmito praktikami přestal a propustil všechny politické vězně a vězně svědomí, kteří jsou v současné době zadržováni; s politováním konstatuje, že Ázerbájdžán nedodržuje v plné míře rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva; vyzývá Ázerbájdžán, aby tato rozhodnutí v plném rozsahu provedl a řešil nevyřízené případy; naléhavě vyzývá Ázerbájdžán, aby nadále přijímal veškerá nezbytná opatření k zabránění politicky motivovanému svévolnému uplatňování právních předpisů; opakuje svůj postoj, že propuštění všech politických vězňů je nezbytnou podmínkou pro uzavření nové dohody o partnerství mezi EU a Ázerbájdžánem;

37.

vyzývá Radu, aby přezkoumala možnost uvalení cílených individuálních sankcí v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv na ázerbájdžánské představitele, kteří se dopustili závažného porušování lidských práv, jako jsou příslušníci donucovacích orgánů, zejména s ohledem na značně rozšířené policejní násilí vůči politickým aktivistům, obráncům lidských práv a novinářům;

38.

vyzývá delegaci EU a zastoupení členských států v Ázerbájdžánu, aby zvýšily svou podporu práci obránců lidských práv a případně usnadnily vydávání mimořádných víz a poskytly dočasné útočiště v členských státech; naléhavě vyzývá Ázerbájdžán, aby ratifikoval Mezinárodní úmluvu Organizace spojených národů na ochranu všech osob před nuceným zmizením,

39.

důrazně odsuzuje zastrašování, vyhrožování smrtí a pokusy o atentát namířené proti odpůrcům ázerbájdžánské vlády, a to i v evropských zemích, a proti ázerbájdžánským občanům, kterým členské státy poskytly politický azyl, jako je Mahammad Mirzali ve Francii; zdůrazňuje, že pro členské státy je zabránění jakémukoli aktu odvety na jejich území záležitostí demokracie, lidských práv, bezpečnosti a svrchovanosti; trvá na tom, aby Europol tuto záležitost bedlivě sledoval;

40.

trvá na tom, aby Ázerbájdžán zajistil právo na pokojné shromažďování, a vyzývá Ázerbájdžán, aby přestal bránit pochodu u příležitosti Mezinárodního dne žen;

41.

zdůrazňuje význam genderové rovnosti a zastoupení žen na všech úrovních společenského a politického života; vyzývá ázerbájdžánskou vládu, aby ratifikovala Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, přijala národní akční plán k rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti, provedla strategii Rozvojového programu OSN pro rovnost žen a mužů na období 2022–2025 a přijala a prováděla politiky boje proti domácímu násilí a genderově podmíněnému násilí; důrazně trvá na tom, aby ázerbájdžánské orgány rychle, nestranně a účinně vyšetřily každý hlášený případ násilí, diskriminace a obtěžování žen a bojovaly proti beztrestnosti; vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby zastavily systematické pronásledování obránkyň lidských práv, novinářek a dalších žen působících ve sdělovacích prostředcích a aby zastavily sexistické pomlouvačné kampaně, zadržování, svévolné a nezákonné zasahování do soukromí, korespondence a další soukromé komunikace;

42.

připomíná, že postoj Parlamentu je jasný, pokud jde o nediskriminaci LGBTIQ osob, jejich ochranu před diskriminací v právních předpisech a praxi a stíhání všech případů zneužívání, nenávistných verbálních projevů a fyzického násilí páchaného na těchto osobách; naléhavě proto vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby přijaly antidiskriminační právní předpisy, jimiž by mezi zakázané důvody diskriminace přidaly sexuální orientaci, genderovou identitu a vyjádření a pohlavní znaky; naléhavě vyzývá Ázerbájdžán, aby přijal občanskoprávní, správní nebo trestní postupy na ochranu lidí před nenávistnými verbálními projevy a trestnými činy z nenávisti; vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby reformovaly trestněprávní předpisy přidáním výše uvedených důvodů jako přitěžujících okolností a aby bojovaly proti násilí vůči LGBTIQ osobám; opakuje výzvu Parlamentního shromáždění Rady Evropy adresovanou ázerbájdžánským orgánům, aby vyšetřily případy neoprávněného zatýkání LGBTIQ osob a zabránily policejnímu násilí vůči těmto osobám a bojovaly proti němu;

43.

odsuzuje dezinformace šířící se z Ázerbájdžánu a namířené proti Západu, zejména po zahájení ruské útočné války proti Ukrajině; konstatuje, že narativy používané proti Západu jsou okopírovány z ruské propagandy, včetně útoků na práva LGBTIQ osob a údajného ohrožení tradičních hodnot;

44.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Ázerbájdžán nedokázal plně provést Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin, kterou ratifikoval, což je porušením závazku země chránit práva etnických menšin, jako jsou Lezgové, Talyšové, Arméni, Kurdové a další;

45.

vyzývá Ázerbájdžán, aby odstranil současná omezení, zmírnil administrativní zátěž pro nevládní organizace a změnil restriktivní právní předpisy týkající se registrace, činnosti a financování nevládních organizací; vyzývá Ázerbájdžán, aby rovněž odstranil omezení pro náboženské komunity, zejména pokud jde o jejich registraci a financování; vyzývá Ázerbájdžán, aby odstranil současná legislativní omezení pro dárcovské instituce a mezinárodní organizace podporující činnost občanské společnosti; vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí v Ázerbájdžánu o zrušení omezení aktivit občanské společnosti, podpořila přijetí nových zákonů a zajistila větší zapojení nezávislých nevládních organizací do projektů financovaných EU a do monitorování provádění dohody o partnerství a spolupráci;

46.

je hluboce znepokojen tím, že návrh zákona o politických stranách může ještě více omezit svobodu sdružování Ázerbájdžánců tím, že ztíží registraci politických stran; naléhavě vyzývá Ázerbájdžán, aby reformoval svůj volební právní rámec tak, aby byl v souladu s mezinárodními normami a závazky, zaručil ústavně chráněná práva a svobody a řešil dosud neprovedená doporučení Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva a Benátské komise; požaduje uspořádání voleb v souladu s mezinárodními normami a při respektování závazků Ázerbájdžánu jakožto účastnického státu OBSE;

Řádná správa věcí veřejných, spravedlnost, právní stát a boj proti korupci

47.

vyjadřuje znepokojení nad přetrvávajícím nedostatkem nezávislosti, nestrannosti a účinnosti soudnictví a také nad transparentností jeho rozhodování a nad systémovými procesními nedostatky; naléhavě vyzývá Ázerbájdžán, aby reformoval soudnictví a státní zastupitelství s cílem zajistit naprostou nezávislost soudnictví, včetně Soudní a právní rady, do níž nesmí zasahovat donucovací orgány, aby se zvýšila důvěra občanů v soudní systém; dále naléhavě vyzývá Ázerbájdžán, aby přestal omezovat přístup do advokátní komory pro právníky hájící případy lidských práv a aby přestal používat disciplinární řízení jako prostředek k vyvíjení tlaku na tyto právníky; naléhavě vyzývá orgány, aby uvedly kodex chování do souladu s mezinárodními normami v oblasti svobody projevu; vyzývá Ázerbájdžán, aby zajistil a prosadil právo na právní služby poskytované nezávislými právníky; bere na vědomí opatření přijatá k posílení nezávislosti soudnictví v souladu s prezidentským dekretem ze dne 3. dubna 2019 s názvem „O prohlubování reforem v soudním a právním systému“, včetně legislativních a správních opatření zavedených za účelem zajištění nezávislosti soudnictví a soudců; vybízí Ázerbájdžán, aby pokračoval ve svém úsilí o provádění příslušných doporučení Skupiny států proti korupci (GRECO) v souvislosti s posilováním nezávislosti soudnictví;

48.

vyjadřuje politování nad omezeným pokrokem Ázerbájdžánu v oblasti předcházení korupci a boje proti ní; bere na vědomí přijetí komplexního národního akčního plánu na posílení boje proti korupci, jehož cílem je upevnit a posílit protikorupční úsilí orgánů; vyzývá Ázerbájdžán, aby řešil nedostatečně účinný systém majetkových přiznání pro poslance, soudce a státní zástupce s cílem posílit úlohu soudnictví v rámci Soudní a právní rady a odstranit přílišný vliv vlády na státní zastupitelství; vyjadřuje politování nad tím, že Ázerbájdžán nemá transparentní systém veřejných financí, včetně zadávání veřejných zakázek a výběrových řízení;

49.

odsuzuje aktivity ázerbájdžánské elity v několika mezinárodních organizacích, jejichž cílem je oslabit mezinárodní kritiku režimu, zejména v oblasti lidských práv, jak dokládá případ některých současných a bývalých členů Parlamentního shromáždění Rady Evropy, kteří „se podíleli na činnosti korupčního charakteru“ ve prospěch Ázerbájdžánu;

Bezpečnostní a geopolitické výzvy

50.

vítá skutečnost, že Ázerbájdžán oficiálně vyjádřil podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, jakož i humanitární pomoc poskytovanou Ukrajině během probíhající války; je však velmi znepokojen prohlášením o spojenectví mezi Ázerbájdžánskou republikou a Ruskou federací, které bylo podepsáno v únoru 2022 v Moskvě; bere dále na vědomí nedostatečnou podporu Ázerbájdžánu pro rezoluce, o nichž se hlasovalo na Valném shromáždění OSN o ruské útočné válce proti Ukrajině, a naléhavě vyzývá Ázerbájdžán, aby zajistil, že sankce proti Rusku nebudou obcházeny;

51.

vyjadřuje znepokojení nad destabilizačními a teroristickými akcemi na jižním Kavkaze; důrazně odsuzuje veškeré teroristické činy; vítá bezpečnostní spolupráci mezi EU, jejími členskými státy a Ázerbájdžánem a plně podporuje další prohlubování spolupráce v boji proti terorismu; vyzývá zejména k užší spolupráci v boji proti terorismu a radikalizaci a islamistickému extremismu;

52.

odsuzuje nezákonné a masivní používání sledovacího softwaru Pegasus společnosti NSO Group a represivních postupů kybernetické bezpečnosti ze strany Ázerbájdžánu proti novinářům, bloggerům, obráncům lidských práv, právníkům a politikům a vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby se zdržely jejich používání; dále znovu naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala seznam nezákonného sledovacího softwaru a aby tento seznam průběžně aktualizovala; vyzývá EU a členské státy, aby tento seznam používaly k zajišťování náležité péče v oblasti lidských práv a k řádnému prověřování vývozu evropských technologií pro sledování a technické pomoci a dovozu do členských států, který představuje jasné riziko z hlediska právního státu; opakuje svou výzvu k vytvoření občanské laboratoře EU, která by zahrnovala novináře, odborníky na oblast lidských práv a odborníky na reverzní inženýrství v oblasti malwaru, v níž by se pracovalo na zjišťování a odhalování protizákonného používání softwaru k nezákonnému sledování;

53.

připomíná důležitou koordinační úlohu Ázerbájdžánu v mnohostranných organizacích v souvislosti s bojem proti pandemii COVID-19;

54.

důrazně odsuzuje vojenská cvičení Íránu podél ázerbájdžánsko-íránské hranice založená na agresivních scénářích; vyzývá Íránskou islámskou republiku, aby zastavila veškeré provokace a respektovala územní celistvost a svrchovanost Ázerbájdžánu;

Energetika, obchod, životní prostředí, hospodářská spolupráce a propojení

55.

bere na vědomí dokončení jižního koridoru pro přepravu plynu mezi Ázerbájdžánem a Evropou a první dodávku plynu v prosinci 2020; uznává strategickou úlohu Ázerbájdžánu jakožto dodavatele energie z fosilních paliv do EU a vítá jeho ochotu přispět ještě více k cílům EU, pokud jde o bezpečnost a diverzifikaci dodávek energie a klimatickou neutralitu, jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu; vyjadřuje politování nad tím, že ambici Ázerbájdžánu stát se strategickým partnerem v oblasti energetiky neodpovídá jeho úsilí o demokratické reformy a dodržování základních svobod a lidských práv; vyzývá Komisi, aby podporovala zahraniční investice mezinárodních partnerů zaměřené na zvýšení propojení mezi EU a Ázerbájdžánem; žádá Komisi, aby zaručila, že za žádným dovozem plynu ze zemí mimo EU se nebude skrývat ruský plyn, na jehož dovoz jsou uvaleny sankce; vyzývá Ázerbájdžán, aby provedl reformy v souladu s mezinárodními závazky země;

56.

bere na vědomí nové memorandum o porozumění mezi EU a Ázerbájdžánem o strategickém partnerství v oblasti energetiky, které dne 18. července 2022 podepsali v Baku prezident Alijev a předsedkyně Komise von der Leyenová a které pokládá základy pro budoucí spolupráci v oblasti zelené energie a zahrnuje závazek zdvojnásobit kapacitu jižního koridoru pro přepravu plynu tak, aby do roku 2027 bylo EU dodáno nejméně 20 miliard metrů krychlových plynu ročně; vyjadřuje však politování nad tím, že se memorandum zaměřuje pouze na spolupráci v oblasti energetiky bez jakýchkoli podmínek; vítá účast Ázerbájdžánu na programu EU4Energy a naléhavě jej vyzývá, aby dosáhl většího pokroku v oblasti energetické účinnosti;

57.

zdůrazňuje potenciál Ázerbájdžánu jako výrobce a budoucího vývozce energie z obnovitelných zdrojů, zejména pobřežní větrné energie a zeleného vodíku, a vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily spolupráci mezi EU a Ázerbájdžánem v této oblasti a podpořily úsilí Ázerbájdžánu přeměnit se z dodavatele ropy a zemního plynu na partnera EU v oblasti obnovitelné energie; zdůrazňuje, že používání fosilních paliv jen zhorší současnou klimatickou krizi, v níž žijeme; zdůrazňuje, že by EU měla investovat do energie z obnovitelných zdrojů, aby splnila svůj závazek v oblasti klimatu; vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby podnikly zásadní kroky k urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie a ke zvýšení energetické účinnosti;

58.

vyzývá Ázerbájdžán, aby se ještě více zapojil do boje proti změně klimatu a do ochrany životního prostředí; vybízí Ázerbájdžán, aby své cíle v oblasti snižování emisí v rámci svého vnitrostátně stanoveného příspěvku zvýšil a aby se vážně zavázal ke snižování emisí;

59.

bere na vědomí pokrok, jehož bylo dosaženo při jednáních o nové komplexní dvoustranné dohodě mezi EU a Ázerbájdžánem, a vyzývá jednající strany, aby v nové dohodě zvážily posílenou spolupráci mimo odvětví energetiky; trvá na tom, že prioritou musí být lidská práva, právní stát, demokracie a řádná správa věcí veřejných; vybízí k posílení meziparlamentní spolupráce mezi EU a Ázerbájdžánem se širokou agendou otázek společného zájmu; zdůrazňuje, že řádná správa věcí veřejných a dodržování mezinárodního práva a norem mají pro dosažení dlouhodobého míru se sousedy Ázerbájdžánu a v širším regionu zásadní význam;

60.

vítá významné obchodní toky mezi EU a Ázerbájdžánem a vysokou úroveň investic EU v Ázerbájdžánu; zdůrazňuje, že hospodářský a investiční plán pro Východní partnerství by mohl mobilizovat až 2 miliardy EUR dodatečných investic do budování dynamického a odolného hospodářství, které přinese hmatatelné výhody ázerbájdžánskému obyvatelstvu a podpoří ekologickou a digitální transformaci země; vyzývá EU, aby nadále podporovala regionální rozvoj v Ázerbájdžánu, včetně rozvoje venkova, zemědělství a zajišťování potravin, a vítá stěžejní iniciativy zaměřené na podporu hospodářské udržitelnosti a odolnosti Ázerbájdžánu; bere na vědomí potenciál budoucí spolupráce s evropskými společnostmi a investory v souvislosti s projekty obnovy a rekonstrukce v Ázerbájdžánu;

61.

vyjadřuje politování nad tím, že Ázerbájdžán dosáhl minimálního pokroku v úsilí o odstranění nejhorších forem dětské práce, sexuálního vykořisťování a nuceného žebrání;

62.

konstatuje, že odblokování regionálních dopravních a komunikačních spojení přinese významnou příležitost pro sociálně-ekonomický rozvoj na jižním Kavkaze; zdůrazňuje, že je třeba tak učinit při plném respektování svrchovanosti všech zemí v regionu a na základě zásady reciprocity; zdůrazňuje, že v rámci třístranného prohlášení o příměří z listopadu 2020 se Arménie a Ázerbájdžán dohodly na odblokování spojení mezi západními regiony Ázerbájdžánské republiky a Nachičevanskou autonomní republikou a na zajištění spojení mezi Arménií a Náhorním Karabachem;

63.

vítá iniciativu na vytvoření nové regionální platformy Ázerbájdžán– Gruzie–Arménie a vyzývá EU, aby podporovala regionální spolupráci s cílem posílit mír, bezpečnost a prosperitu v regionu;

64.

uznává strategickou zeměpisnou polohu Ázerbájdžánu jako potenciální brány mezi Evropou a Střední Asií a dalšími regiony v rámci tzv. středního koridoru, který bude vyžadovat investice a finanční prostředky EU, aby se stal plně funkčním; zdůrazňuje, že tzv. střední koridor by mohl hrát důležitou úlohu při hledání alternativ k obchodním trasám přes Rusko;

65.

naléhavě proto vyzývá EU, aby podporovala Ázerbájdžán a jeho sousední země v úsilí o vytvoření spojení přes Kaspické moře a Kavkaz a aby udržovala úzké kontakty s Ázerbájdžánem a se zeměmi Střední Asie s cílem rozvíjet projekty propojení mezi Evropou, jižním Kavkazem a Střední Asií; žádá, aby bylo dosaženo přesvědčivého pokroku, pokud jde o studii výstavby transkaspického plynovodu, což by přispělo k bezpečnosti dodávek energie a diverzifikaci dodavatelů, zdrojů a tras do Evropské unie a umožnilo vyhnout se tranzitu přes ruské území; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila dvoustranné výměny v rámci dialogu na vysoké úrovni o dopravě;

66.

vyzývá ázerbájdžánskou vládu, aby lépe využívala programy a projekty dostupné v rámci Východního partnerství, zejména ty, které podporují mezilidské kontakty mezi EU a Ázerbájdžánem, jako je usnadnění cestování a akademické výměny;

o

o o

67.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a vládě Ázerbájdžánu.

(1)   Úř. věst. C 290 E, 29.11.2006, s. 421.

(2)   Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 156.

(3)   Úř. věst. C 342, 6.9.2022, s. 148.

(4)   Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 198.

(5)   Úř. věst. C 493, 27.12.2022, s. 70.

(6)  Přijaté texty, P9_TA(2023)0012.

(7)   Úř. věst. L 246, 17.9.1999, s. 3.

(8)   Úř. věst. L 265, 24.10.2018, s. 18.

(9)   Úř. věst. C 118, 8.4.2020, s. 158.

(10)   Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 130.

(11)   Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 61.

(12)  https://rm.coe.int/report-on-the-visit-to-azerbaijan-from-8-to-12-july-2019-by-dunja-mija/168098e108.

(13)   Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 107.

(14)  https://pace.coe.int/en/files/29711/html.


ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/405/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)