SDĚLENÍ KOMISE

o výkladu a provádění některých právních ustanovení aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací podle článku 8 nařízení EU o taxonomii, pokud jde o vykazování hospodářských činností a aktiv způsobilých pro taxonomii a hospodářských činností a aktiv v souladu s taxonomií (druhé sdělení Komise)

(C/2023/305)

Nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic (dále jen „nařízení o taxonomii“) vytvořilo jednotný klasifikační systém EU pro environmentálně udržitelné hospodářské činnosti a uložilo některým nefinančním a finančním podnikům povinnosti týkající se transparentnosti těchto činností (1).

V červnu 2021 přijala Komise akt v přenesené pravomoci o taxonomii EU pro oblast klimatu (2) za účelem provedení nařízení o taxonomii, pokud jde o hospodářské činnosti, které významně přispívají k cílům zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně (dále jen „činnosti v souladu s taxonomií“). V březnu 2022 Komise akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu změnila tak, že doplnila kritéria pro některé nové činnosti v odvětví energetiky (3).

Komise přijala v červenci 2021 akt v přenesené pravomoci, který upřesňuje povinnosti podniků týkající se zveřejňování informací podle článku 8 nařízení o taxonomii, pokud jde o způsobilost jejich činností pro taxonomii a soulad těchto činností s taxonomií („akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací“) (4).

Komise již k obsahu aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací zveřejnila tři soubory pokynů, a to:

—	Dokument útvarů Komise „Často kladené dotazy“ na téma „Co je akt v přenesené pravomoci podle článku 8 taxonomie EU a jak bude fungovat v praxi?“ (5)

—	Dokument útvarů Komise „Často kladené dotazy“ týkající se toho, jak by měly finanční a nefinanční podniky vykazovat své hospodářské činnosti a aktiva způsobilá pro taxonomii v souladu s aktem v přenesené pravomoci o zveřejňování informací (6).

—	Sdělení Komise o výkladu některých právních ustanovení aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, pokud jde o vykazování hospodářských činností způsobilých pro taxonomii (7).

Nefinanční podniky začnou vykazovat své klíčové ukazatele výkonnosti podle taxonomie od 1. ledna 2023. Účelem tohoto sdělení je poskytnout těmto nefinančním podnikům další výkladové a prováděcí pokyny ve formě odpovědí na často kladené dotazy týkající se vykazování podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Komise může tyto často kladené dotazy v případě potřeby aktualizovat.

Finanční podniky začnou vykazovat svůj ukazatel zelených aktiv (GAR) / ukazatel zelených investic (GIR) od 1. ledna 2024. Další sdělení ve formě odpovědí na často kladené dotazy týkající se podávání zpráv finančními podniky podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací může být přijato ve vhodnou dobu.

Akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací vyžaduje, aby finanční podniky při výpočtu svých ukazatelů GAR/GIR používaly klíčové ukazatele výkonnosti zveřejněné jejich protistranami (např. nefinančními podniky). Kromě toho nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (8) vyžaduje, aby účastníci finančního trhu používali klíčové ukazatele výkonnosti zveřejňované společnostmi, do nichž se investuje, k posuzování úrovně vlivu finančních produktů uváděných na trh na životní prostředí.

Toto sdělení se zveřejňuje společně s dalším sdělením Komise ve formě odpovědí na často kladené dotazy týkající se technických screeningových kritérií pro hospodářské činnosti v souladu s taxonomií stanovených v aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu (sdělení Komise o aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu (9)).

Odpovědi na často kladené dotazy uvedené v tomto sdělení objasňují ustanovení, která jsou již obsažena v platných právních předpisech. Nerozšiřují nijak práva a povinnosti, které z těchto právních předpisů vyplývají, ani nezavádějí další požadavky na dotčené subjekty a příslušné orgány. Odpovědi na často kladené dotazy mají pouze pomoci nefinančním podnikům při provádění příslušných právních předpisů. K závaznému výkladu práva Unie je příslušný pouze Soudní dvůr Evropské unie. Názory vyjádřené v tomto sdělení nemohou předjímat stanovisko, které Evropská komise případně zaujme před unijními a vnitrostátními soudy.

Obsah

Slovníček relevantních termínů a platných právních předpisů

ODDÍL I –

Odpovědi na často kladené dotazy pro širokou veřejnost

Jaký je předpokládaný časový rámec pro uplatňování zveřejňování informací souvisejících s taxonomií stanovený v doplňkovém aktu v přenesené pravomoci?

Jaký je předpokládaný přístup k vykazování souvisejícímu s taxonomií ve vztahu k environmentálním cílům?

Jaký je dopad směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti na okruh vykazujících subjektů podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací?

Kdy a jakým způsobem by měli zveřejňování informací o taxonomii ověřovat externí posuzovatelé? Jak se to změní s uplatněním směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti?

Jsou podniky usazené v zemích EHP povinny vykazovat soulad svých hospodářských činností s taxonomií?

Jak mohou subjekty zajistit, aby jejich dobrovolné vykazování souladu jejich hospodářských činností s taxonomií nebylo v rozporu s povinným zveřejňováním informací stanoveným v aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací nebo ho nezkreslovalo?

Jakým způsobem mají vykazující podniky zveřejňovat srovnávací informace při zveřejňování informací podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací?

Jak by měly vykazující podniky řešit „dvojí započítání“ v souvislosti s podnikatelskými činnostmi, které přispívají k dosažení více environmentálních cílů?

Přínos ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu

Zacházení s CapEx za účelem splnění kritérií zásady „významně nepoškozovat“ pro environmentální cíle nesouvisející s klimatem v případě činností, které významně přispívají ke zmírňování změny klimatu

Zacházení s činností, která významně přispívá k více environmentálním cílům (jiným než pouze ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu)

Jaká by měla být úroveň konsolidace klíčových ukazatelů výkonnosti mateřského podniku s ohledem na i) jeho dceřiné podniky ve třetích zemích a ii) jeho činnosti/aktiva ve třetích zemích nebo činnosti/aktiva jeho dceřiných podniků v EU? Kde by měly být zveřejněny klíčové ukazatele výkonnosti?

10.

Jaká je úroveň konsolidace klíčových ukazatelů výkonnosti skupin mimo EU s dceřiným podnikem podle směrnice o vykazování nefinančních informací v EU?

11.

Může být dceřiný podnik, který spadá do oblasti působnosti směrnice o vykazování nefinančních informací / směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, osvobozen od zveřejňování informací souvisejících s taxonomií, pokud jeho mateřský podnik zveřejňuje informace související s taxonomií na konsolidované úrovni na požádání nebo dobrovolně?

12.

Pokud je vykazující podnik povinen poskytovat konsolidované klíčové ukazatele výkonnosti, měl by také poskytovat klíčové ukazatele výkonnosti svých dceřiných podniků?

13.

Existuje nějaká minimální hranice obratu, CapEx a OpEx, pod jejíž úrovní podniky nejsou povinny způsobilost pro taxonomii ani soulad s taxonomií u svých hospodářských činností vykazovat („hranice významnosti“)?

14.

Jak by se mělo zacházet s obratem, CapEx a OpEx společných podniků pro účely vykazování klíčových ukazatelů výkonnosti souvisejících s taxonomií?

15.

Jak by měly vykazující podniky účtovat o zajišťovacích nástrojích (včetně forwardového prodeje elektřiny)?

16.

Jak by měly nefinanční podniky upravit klíčové ukazatele výkonnosti, aby se zohlednily jimi vydané environmentálně udržitelné dluhopisy, a zabránilo se tak „dvojímu započítání“? Jak by se mělo zacházet s environmentálně udržitelnými dluhopisy / dluhovýmicennými papíry a jak by měly být řešeny související otázky dvojího započítání?

17.

Jak má vykazující podnik zacházet s obratem a CapEx z vyřazovaných skupin a ukončovaných činností a v souvislosti s IFRS 5?

18.

Jak by měly vykazující podniky posuzovat způsobilost hospodářských činností pro taxonomii z hlediska přizpůsobování se změně klimatu podle čl. 11 odst. 1 písm. a) nařízení o taxonomii?

19.

Jaký je podíl v souladu s taxonomií v případě obratu a odpovídajících CapEx/OpEx z činností uvedených v příloze II aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu?

ODDÍL II –

Často kladené dotazy týkající se klíčových ukazatelů výkonnosti pro obrat

20.

Kdy by měl podnik podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací vykazovat hospodářskou činnost, kterou vykazující subjekt nevykonává sám, ale prostřednictvím subdodavatele?

21.

Jak by měly vykazující podniky zveřejňovat obrat z hospodářských činností v souladu s taxonomií, jejichž výstupy jsou využívány nebo spotřebovávány interně?

22.

Jak mají vykazující podniky přiřadit obrat k hospodářským činnostem, v rámci kterých je zákazníkům poskytováno více služeb nebo výrobků?

ODDÍL III –

Často kladené dotazy týkající se klíčových ukazatelů výkonnosti pro CAPEX

23.

Jak by měly vykazující podniky zacházet s veřejným financováním a dotacemi přijatými na financování svých CapEx?

24.

Od jakého okamžiku začíná u nefinančních podniků pětileté až desetileté období plánu CapEx pro účely vykazování? Vztahuje se tato lhůta jak na plán rozšíření hospodářské činnosti v souladu s taxonomií, tak na povýšení hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii na hospodářskou činnost v souladu s taxonomií?

25.

Jaký je počátek osmnáctiměsíční lhůty pro dokončení jednotlivých opatření uvedených v oddíle 1.1.2.2 prvním odstavci písm. c) přílohy I?

26.

Jak komplexní a přesný by měl být plán CapEx, aby mohl být započítán do čitatele klíčového ukazatele výkonnosti pro CapEx? Započítalo by se rozšíření stávající hospodářské činnosti v souladu s taxonomií ve stejném objektu jako CapEx podle oddílu 1.1.2.2 prvního odstavce písm. a) nebo b) přílohy I?

27.

Jak by měla být hodnota CapEx v souladu s taxonomií uvedena podle oddílu 1.1.2.2 prvního odstavce písm. a), b) a c) přílohy I?

28.

Jaký je rozsah CapEx a OpEx uvedených v oddíle 1.1.2.2 a 1.1.3.2 prvním odstavci písm. c) přílohy I, tj. souvisejících s koupí výstupu v souladu s taxonomií a s jednotlivými opatřeními?

29.

Jak by měly být zveřejňovány CapEx a OpEx začleněné do hodnotových řetězců v situaci, kdy vykazující podnik vykonává jak předcházející, tak navazující hospodářskou činnost způsobilou pro taxonomii?

30.

Jak by měly být CapEx posuzovány s ohledem na soulad s taxonomií, pokud by aktivum, které je pomocí CapEx financováno, mohlo být použito na různé projekty?

31.

Mohou být zálohy započítávány jako součást CapEx v souladu s taxonomií?

ODDÍL IV –

Často kladené dotazy týkající se klíčových ukazatelů výkonnosti pro OpEx

32.

Jak by se měl výzkum a vývoj započítávat do čitatele klíčového ukazatele výkonnosti pro OpEx, pokud jej nelze spojit s konkrétními činnostmi?

33.

Jak by měly být kategorie OpEx uvedené v oddíle 1.1.3.2 prvním odstavci písm. a) až c) přílohy I (čitatel OpEx) chápány a zpracovány v čitateli a jmenovateli klíčového ukazatele výkonnosti pro OpEx?

34.

Na které prvky definice jmenovatele klíčového ukazatele výkonnosti pro OpEx se vztahuje pojem „údržba a opravy a jakékoli jiné přímé výdaje související s každodenní údržbou aktiv v podobě pozemků, budov a zařízení“ podle oddílu 1.1.3.1 přílohy I?

Slovníček relevantních termínů a platných právních předpisů

Nařízení	Odkaz
Směrnice o účetnictví	Směrnice 2013/34/EU (10)
Příloha I	Příloha I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
Příloha II	Příloha II aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
CapEx	Kapitálové výdaje
Klíčový ukazatel výkonnosti pro CapEx	Klíčový ukazatel výkonnosti související s kapitálovými výdaji uvedený v oddíle 1.1.2 přílohy I
Doplňkový akt v přenesené pravomoci	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214 (11)
Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti	Směrnice týkající se podávání zpráv podniků o udržitelnosti (12)
Přizpůsobování se změně klimatu	Přizpůsobování se změně klimatu uvedené v čl. 9 písm. b) nařízení o taxonomii
Zmírňování změny klimatu	Zmírňování změny klimatu uvedené v čl. 9 písm. a) nařízení o taxonomii
Akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 (13)
Akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 (14)
Zásada „významně nepoškozovat“	Zásada „významně nepoškozovat“
Podpůrné činnosti	Hospodářské činnosti uvedené v článku 16 nařízení o taxonomii
První sdělení Komise	Sdělení Komise o výkladu některých právních ustanovení aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací podle článku 8 nařízení EU o taxonomii, pokud jde o vykazování způsobilých hospodářských činností a aktiv (15)
První dokument útvarů Komise	Dokument útvarů Komise „Často kladené dotazy: Co je to akt v přenesené pravomoci podle článku 8 taxonomie EU a jak bude fungovat v praxi?“ (16)
IAS	Mezinárodní účetní standardy
IFRS	Mezinárodní standardy účetního výkaznictví
Klíčové ukazatele výkonnosti	Klíčové ukazatele výkonnosti nefinančních podniků uvedené v příloze I
Environmentální cíle nesouvisející s klimatem	Environmentální cíle uvedené v čl. 9 písm. c), d), e) a f) nařízení o taxonomii (udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů); přechod na oběhové hospodářství; prevence a omezování znečištění; ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů)
Směrnice o vykazování nefinančních informací	Směrnice 2014/95/EU (17)
OpEx	Provozní výdaje
Klíčový ukazatel výkonnosti pro OpEx	Klíčový ukazatel výkonnosti související s provozními výdaji uvedený v oddíle 1.1.3 přílohy I
Vykazující podnik	Nefinanční podnik, na který se vztahuje povinnost vykazování podle čl. 8 odst. 1 nařízení o taxonomii
Druhý dokument útvarů Komise	Dokument útvarů Komise „Často kladené dotazy: Jak by finanční a nefinanční podniky měly vykazovat hospodářské činnosti a aktiva způsobilé pro taxonomii v souladu s aktem v přenesené pravomoci o zveřejňování informací podle článku 8 nařízení o taxonomii?“ (18)
Významný přínos	Významný přínos k jednomu nebo více environmentálním cílům stanoveným v článku 9 v souladu s články 10 až 16 nařízení o taxonomii
Nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb	Nařízení (EU) 2019/2088 (19)
Hospodářská činnost v souladu s taxonomií	Hospodářská činnost definovaná v čl. 1 bodě 2 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
Hospodářská činnost způsobilá pro taxonomii	Hospodářská činnost definovaná v čl. 1 bodě 5 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
Hospodářská činnost nezpůsobilá pro taxonomii	Hospodářská činnost definovaná v čl. 1 bodě 6 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací
Nařízení o taxonomii	Nařízení (EU) 2020/852 (20)
TSC	Technická screeningová kritéria
Přechodné činnosti	Hospodářské činnosti uvedené v čl. 10 odst. 2 nařízení o taxonomii
Klíčový ukazatel výkonnosti pro obrat	Klíčový ukazatel výkonnosti související s obratem uvedený v oddíle 1.1.1 přílohy I

ODDÍL I

ODPOVĚDI NA ČASTO KLADENÉ DOTAZY PRO ŠIROKOU VEŘEJNOST

1. Jaký je předpokládaný časový rámec pro uplatňování zveřejňování informací souvisejících s taxonomií stanovený v doplňkovém aktu v přenesené pravomoci (21) ?

Doplňkový akt v přenesené pravomoci mění:

—	akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu tím, že do taxonomie EU doplňuje konkrétní nové hospodářské činnosti související s jadernou energií a fosilním plynem, a

—	akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací tím, že v novém čl. 8 odst. 6, 7 a 8 tohoto aktu v přenesené pravomoci stanoví konkrétní povinnosti týkající se zveřejňování informací o těchto činnostech.

Článek 3 doplňkového aktu v přenesené pravomoci stanoví, že změny v něm obsažené se začnou uplatňovat od 1. ledna 2023. To znamená, že nefinanční podniky by měly zveřejňovat způsobilost, nezpůsobilost a soulad činností souvisejících s jadernou energií a fosilním plynem v souladu s čl. 8 odst. 6, 7 a 8 novelizovaného aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací od 1. ledna 2023 (22). První vykazované období se týká (účetního) roku 2022 v souladu s čl. 8 odst. 2 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

2. Jaký je předpokládaný přístup k vykazování souvisejícímu s taxonomií ve vztahu k environmentálním cílům?

V době zveřejnění tohoto sdělení Komise nepřijala nařízení v přenesené pravomoci v souladu s čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o taxonomii, které by stanovilo technická screeningová kritéria pro hospodářské činnosti související s environmentálními cíli nesouvisejícími s klimatem.

Podle čl. 27 odst. 2 písm. b) ve spojení s články 4 až 8 nařízení o taxonomii by se zveřejňování informací vykazujícími podniky v souvislosti s environmentálními cíli nesouvisejícími s klimatem mělo v zásadě uplatňovat od 1. ledna 2023. Vykazující podniky nemohou tato zveřejňování informací uplatňovat na soulad s taxonomií a způsobilost pro taxonomii, pokud neexistuje nařízení v přenesené pravomoci, které tato technická screeningová kritéria stanoví. Důvodem jsou tyto skutečnosti:

—	hospodářské činnosti v souladu s taxonomií jsou vymezeny mimo jiné odkazem na soulad s kritérii, která by měla stanovit Komise v souladu s čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 nebo čl. 15 odst. 2, jak je uvedeno v čl. 3 písm. d) nařízení o taxonomii, a

—	hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii jsou vymezeny popisem hospodářských činností v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle výše uvedených článků.

To znamená, že dříve než se začne uplatňovat nařízení v přenesené pravomoci přijaté v souladu s čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o taxonomii, lze podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací způsobilost pro taxonomii a soulad s taxonomií posuzovat, hodnotit a zveřejňovat pouze u hospodářských činností s cíli v oblasti klimatu (zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu).

Proto se u vykazování v roce 2023 neočekává vykazování způsobilosti a souladu ze strany nefinančních podniků pro zbývající čtyři environmentální cíle.

3. Jaký je dopad směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti na okruh vykazujících subjektů podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací?

V souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení o taxonomii mají povinnost vykazovat své klíčové ukazatele výkonnosti podle článku 8 nařízení o taxonomii a aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací pouze podniky, na které se vztahuje povinnost zveřejňovat nefinanční informace podle článků 19a nebo 29a směrnice o účetnictví (ustanovení zavedená směrnicí o vykazování nefinančních informací) (23).

Článek 19a nebo článek 29a směrnice o účetnictví byly změněny směrnicí o podávání zpráv podniků o udržitelnosti. Po vstupu směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti v platnost se bude povinnost vykazování podle článku 8 nařízení o taxonomii a aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací vztahovat na následující podniky (24):

Pro účetní období počínající dne 1. ledna 2024 nebo později (s prvním zveřejněním v roce 2025):

—

velké podniky ve smyslu čl. 3 odst. 4 směrnice o účetnictví (dále jen „velké podniky“), které jsou subjekty veřejného zájmu (dále jen „subjekty veřejného zájmu“) ve smyslu čl. 2 bodu 1 uvedené směrnice a které k rozvahovému dni překračují kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců během účetního období,

—	subjekty veřejného zájmu, které jsou mateřskými podniky velké skupiny ve smyslu čl. 3 odst. 7 směrnice o účetnictví (dále jen „velká skupina“) a které k rozvahovému dni na konsolidovaném základě překračují kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců během účetního období.

ii)

Pro účetní období počínající dne 1. ledna 2025 nebo později (s prvním zveřejněním v roce 2026):

—	velké podniky a mateřské podniky velké skupiny, které nejsou uvedeny v bodě i) výše.

iii)

Pro účetní období počínající dne 1. ledna 2026 nebo později (s prvním zveřejněním v roce 2027):

—	malé a střední podniky ve smyslu čl. 3 odst. 2 a čl. 3 odst. 3 směrnice o účetnictví, s výjimkou mikropodniků ve smyslu čl. 3 odst. 1 uvedené směrnice, s cennými papíry přijatými k obchodování na regulovaných trzích EU (dále jen „kótované malé a střední podniky s výjimkou mikropodniků“),

—	malé a nepříliš složité instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 145 nařízení (EU) č. 575/2013 (25) za předpokladu, že se jedná o velké podniky nebo o kótované malé a střední podniky s výjimkou mikropodniků,

—	kaptivní pojišťovny ve smyslu čl. 13 bodu 2 směrnice 2009/138/ES (26) a kaptivní zajišťovny ve smyslu čl. 13 bodu 5 uvedené směrnice za předpokladu, že se jedná o velké podniky nebo že se jedná o kótované malé a střední podniky s výjimkou mikropodniků.

Stejný výše popsaný postupný přístup se bude vztahovat na podniky ze třetích zemí, jejichž cenné papíry jsou kótovány na regulovaných trzích EU, vzhledem k tomu, že směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti rovněž změnila směrnici 2004/109/ES (směrnice o průhlednosti) (27).

4. Kdy a jakým způsobem by měli zveřejňování informací o taxonomii ověřovat externí posuzovatelé? Jak se to změní s uplatněním směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti?

V současné době se na zveřejňování informací o taxonomii vztahují pravidla směrnice o účetnictví týkající se ověřování, která jsou stanovena v článcích 19a a 29a dané směrnice (28). Statutární auditor nebo auditorská společnost by měli v souladu s vnitrostátními předpisy, kterými se provádí směrnice o vykazování nefinančních informací, ověřit, zda byly předloženy přehled nefinančních informací nebo samostatná zpráva uvedené v čl. 19a odst. 4 nebo čl. 29a odst. 4 směrnice o účetnictví, které zahrnují zveřejňování informací o taxonomii. Vnitrostátní právní předpisy mohou požadovat, aby tyto informace ověřil nezávislý poskytovatel ověřovacích služeb.

Poté, co se směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti stane použitelnou pro účetní období počínající dne 1. ledna 2024 nebo později podle postupného harmonogramu uvedeného v otázce č. 3, se její pravidla pro ověřování týkající se podávání zpráv o udržitelnosti podle směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti použijí ve stejném rozsahu na zveřejňování informací v souladu s aktem v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

Podle směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (29) by měl statutární auditor nebo auditorská společnost (nebo nezávislý poskytovatel ověřovacích služeb, pokud to příslušný členský stát povoluje) vyjádřit výrok na základě ověření poskytujícího omezenou jistotu ohledně souladu podávání zpráv o udržitelnosti s požadavky směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, včetně souladu s požadavky na vykazování podle článku 8 nařízení o taxonomii.

Kromě toho akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu výslovně vyžaduje, aby u některých činností ověřovala jejich soulad s technickými screeningovými kritérii nezávislá třetí strana, a to z důvodu jejich složitosti. Nezávislou třetí stranou by měly být ověřeny například kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu několika hospodářských činností (30).

5. Jsou podniky usazené v zemích EHP povinny vykazovat soulad svých hospodářských činností s taxonomií?

Na jednotném trhu je zajištěn volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob. Evropský hospodářský prostor (EHP) je oblast volného obchodu a volného pohybu osob, kterou tvoří členské státy EU, Norsko, Island a Lichtenštejnsko. V celém EHP v zásadě platí stejná pravidla pro zachování homogenního trhu. Proto by se v případě taxonomického vykazování měly uplatňovat stejné požadavky s výhradou začlenění pravidel do acquis EHP.

6. Jak mohou subjekty zajistit, aby jejich dobrovolné vykazování souladu jejich hospodářských činností s taxonomií nebylo v rozporu s povinným zveřejňováním informací stanoveným v aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací nebo ho nezkreslovalo?

Dobrovolné vykazování (31) souladu s taxonomií ze strany subjektů je obecný výraz, který může označovat různé možné situace, mimo jiné:

—

předpokládané vykazování souladu s taxonomií ze strany subjektů, které dosud nepodléhají povinnému vykazování souladu s taxonomií, ale podléhají pouze vykazování způsobilosti pro taxonomii (např. vykazování souladu s taxonomií před termínem stanoveným v článku 10 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací),

—

vykazování ze strany subjektů, na které se nevztahuje žádný povinný požadavek na taxonomické vykazování podle článku 8 nařízení o taxonomii, tj. vykazování ze strany subjektu, na který se nevztahuje povinnost zveřejňovat nefinanční informace podle směrnice o vykazování nefinančních informací / směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.

•Vykazující subjekty, na které se vztahuje článek 8 nařízení o taxonomii, by měly ve všech těchto případech objasnit základ pro sestavení výkazů v rámci dobrovolného vykazování, včetně toho, že předpokládané vykazování jinak splňuje požadavky stanovené v aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací (32).

Pokud jde o vykazující subjekty, na které se nevztahuje článek 8 nařízení o taxonomii, doporučuje se, aby postupovaly stejně jako subjekty, na které se článek 8 nařízení o taxonomii vztahuje (jak je uvedeno výše).

Pokud podnik vedle výkazů v rámci povinného vykazování zveřejňuje i výkazy v rámci tohoto dobrovolného vykazování, měl by jasně uvést, v čem se tyto dva typy výkazů liší. Jak je uvedeno v odpovědi na otázku č. 7 prvního sdělení Komise, dobrovolně vykázané informace by neměly být výraznější než povinně vykázané informace a měly by být vypracovány na základě, který není v rozporu s povinnými informacemi podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací ani je nezkresluje (33).

Pokud subjekty ve svých výkazech v rámci povinného vykazování odkazují na informace z výkazů v rámci dobrovolného vykazování souladu s taxonomií, měly by uvést také odpovídající kvalitativní a/nebo kvantitativní informace týkající se povinného vykazování, pokud jsou k dispozici.

Při zveřejňování dobrovolných taxonomických výkazů by subjekty měly rovněž zohlednit obsah pokynů orgánu ESMA k alternativním měřítkům výkonnosti (34) a souvisejících otázek a odpovědí (35).

7. Jakým způsobem mají vykazující podniky zveřejňovat srovnávací informace při zveřejňování informací podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací?

V souladu s čl. 8 odst. 3 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací musí vykazující podnik v roce N zveřejnit klíčové ukazatele výkonnosti zveřejněné v tomto roce N a klíčové ukazatele výkonnosti zveřejněné v roce N-1. Druhý pododstavec tohoto ustanovení dále upřesňuje, že období N-1, za které nefinanční podniky zveřejňují první klíčové ukazatele výkonnosti, začíná rokem 2023.

V souladu s čl. 10 odst. 4 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací musí vykazující nefinanční podniky v roce 2023 zveřejnit pouze první klíčové ukazatele výkonnosti, tj. klíčové ukazatele výkonnosti vztahující se k vykazovanému období 2022.

V roce 2024 musí vykazující nefinanční podniky zveřejnit klíčové ukazatele výkonnosti za vykazované období 2023 a jako srovnávací informace klíčové ukazatele výkonnosti zveřejněné v roce 2023 za vykazované období 2022.

V roce 2024 musí vykazující finanční podnik zveřejnit klíčové ukazatele výkonnosti za vykazované období 2023 bez srovnávacích informací. V roce 2025 musí vykazující finanční i nefinanční podnik zveřejnit klíčové ukazatele výkonnosti za vykazované období 2024 spolu se srovnávacími klíčovými ukazateli výkonnosti za předchozí rok, tj. klíčovými ukazateli výkonnosti zveřejněnými v roce 2024 za vykazované období 2023 atd.

8. Jak by měly vykazující podniky řešit „dvojí započítání“ v souvislosti s podnikatelskými činnostmi, které přispívají k dosažení více environmentálních cílů?

Přínos ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu

Než budou v některých aktech v přenesené pravomoci stanovena technická screeningová kritéria pro významný přínos činností k environmentálním cílům nesouvisejícím s klimatem, lze posuzovat a zveřejňovat pouze soulad s taxonomií ve vztahu k cílům souvisejícím s klimatem (zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu).

Přínos dané činnosti ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu by měl být posuzován na základě povahy této činnosti.

Pokud jde o klíčový ukazatel výkonnosti pro CapEx, jak je uvedeno v posledním odstavci oddílu 1.1.2.2 přílohy I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, povahu a rozsah CapEx v rámci činnosti, která významně přispívá ke zmírňování změny klimatu, by bylo možné v některých případech odlišit – a tedy snadno rozlišit – od CapEx, které tuto činnost přizpůsobují změně klimatu. To může nastat v situacích, kdy má adaptační řešení externí charakter vůči aktivu, které je v souladu se zmírňováním změny klimatu (tj. samostatně identifikovatelné a realizované opatření/projekt), nebo kdy je řešení uvedeno v adaptačním plánu stávající činnosti/aktiva. Například CapEx na výstavbu pobřežní větrné elektrárny, která se nachází v blízkosti mořského pobřeží, které by měly být posuzovány z hlediska zmírňování změny klimatu, by měly být odlišeny od CapEx na ochranu této větrné farmy před stoupáním hladiny moře nebo erozí mořského pobřeží, které by měly být posuzovány z hlediska přizpůsobování se změně klimatu.

Na druhou stranu, pokud je adaptační řešení nedílnou součástí návrhu nového aktiva, které je samo o sobě v souladu se zmírňováním změny klimatu (36), mohlo by být obtížné rozlišit CapEx související s přizpůsobováním se změně klimatu od CapEx souvisejících se zmírňováním změny klimatu. V takovém případě by CapEx v rámci zmírňování změny klimatu mohly pokrýt i CapEx na adaptační řešení, které je nedílnou součástí uvedeného návrhu. Například aby byla nová mořská větrná elektrárna v souladu se zmírňováním změny klimatu, musela by být navržena tak, aby byla odolná vůči dopadům stoupání hladiny moře (tj. aby splňovala zásadu „významně nepoškozovat“ z hlediska přizpůsobování se změně klimatu). Pro provozovatele může být obtížné zjistit srovnatelné CapEx u mořské větrné elektrárny, která není přizpůsobena stoupání hladiny moře. V takových situacích by měly být CapEx vykazovány pouze v rámci cíle zmírňování změny klimatu.

Pokud jde o klíčový ukazatel výkonnosti pro obrat, v souladu s druhým odstavcem oddílu 1.1.1 přílohy I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací nelze do čitatele klíčového ukazatele výkonnosti pro obrat podniku započítat příjmy z činnosti, která je přizpůsobena změně klimatu, pokud tato činnost není:

—	činností podporující přizpůsobování se změně klimatu (37), popř.,

—	v souladu se zmírňováním změny klimatu nebo jakýmkoliv environmentálním cílem nesouvisejícím s klimatem.

Obrat z pobřežní větrné elektrárny, která je přizpůsobena změně klimatu, lze tedy započítat do klíčového ukazatele pro obrat podniku pouze v případě, že je tato větrná elektrárna v souladu s taxonomií s ohledem na zmírňování změny klimatu, přičemž by měl být vykázán v rámci cíle zmírňování změny klimatu. Klíčový ukazatel výkonnosti pro obrat týkající se přizpůsobování by se nevykazoval u činností, které jsou pouze přizpůsobeny.

U přizpůsobených činností podporujících významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu by podnik mohl započítat příslušný obrat do čitatele klíčového ukazatele výkonnosti pro obrat v rámci cíle přizpůsobování se změně klimatu (sloupec 6) s označením E (sloupec 20). Pokud taková činnost rovněž významně přispívá ke zmírňování změny klimatu (např. zalesňování), mohl by podnik započítat příslušný obrat do čitatele klíčového ukazatele výkonnosti pro obrat v rámci cíle zmírňování změny klimatu (sloupec 5) (38). Nefinanční podnik by například mohl vykazovat obrat ze zalesňování v lokalitě náchylné k riziku sucha pomocí stromů přizpůsobených klimatu (např. stromů odolných vůči suchu) v rámci cíle zmírňování změny klimatu (sloupec 5) a obrat z prodeje semen a sazenic odolných vůči suchu v rámci cíle přizpůsobování se změně klimatu (sloupec 6). Podobný přístup by měl podnik uplatňovat k OpEx a vykazovat OpEx související se zalesňováním v rámci cíle zmírňování změny klimatu a OpEx související s prodejem upravených semen a sazenic v rámci cíle přizpůsobování se změně klimatu.

Zacházení s CapEx (39) za účelem splnění kritérií zásady „významně nepoškozovat“ pro environmentální cíle nesouvisející s klimatem v případě činností, které významně přispívají ke zmírňování změny klimatu

V případě činností, které významně přispívají ke zmírňování změny klimatu, mohou vykazující podniky vynaložit CapEx na splnění kritérií zásady „významně nepoškozovat“ pro environmentální cíle nesouvisející s klimatem. Například výrobce automobilů, který provozuje továrnu vyrábějící elektromobily (40), jež splňují kritéria významného přínosu ke zmírňování změny klimatu, bude možná muset vynaložit CapEx na splnění kritérií zásady „významně nepoškozovat“ pro cíle oběhového hospodářství nebo prevence znečištění, aby byla výroba těchto vozidel v souladu s taxonomií. Tyto CapEx by neměly být vykazovány v rámci těchto environmentálních cílů (sloupec 8 nebo 9 šablony v příloze II), protože pro tyto cíle činnost splňuje pouze úroveň výkonnosti podle zásady „významně nepoškozovat“ a nebylo pro ně dosud stanoveno technické screeningové kritérium pro významný přínos (41). Namísto toho by se tyto CapEx měly vykazovat v rámci cíle zmírňování změny klimatu (sloupec 5 šablony v příloze II), protože byly vynaloženy v souvislosti s tím, aby se činnost, která významně přispívá ke zmírňování změny klimatu, stala činností v souladu s taxonomií tím, že splňuje kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro jiné cíle.

Zacházení s činností, která významně přispívá k více environmentálním cílům (jiným než pouze ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu)

Až budou v některém aktu v přenesené pravomoci stanovena technická screeningová kritéria pro hospodářské činnosti přispívající k environmentálním cílům, je možné, že některé hospodářské činnosti budou významně přispívat k více environmentálním cílům než jen ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu.

Vykazování těchto činností podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, zejména podle oddílu 1.2.2.2 přílohy I, může být po stanovení příslušných technických screeningových kritérií dále upřesněno.

9. Jaká by měla být úroveň konsolidace klíčových ukazatelů výkonnosti mateřského podniku s ohledem na i) jeho dceřiné podniky ve třetích zemích a ii) jeho činnosti/aktiva ve třetích zemích nebo činnosti/aktiva jeho dceřiných podniků v EU? Kde by měly být zveřejněny klíčové ukazatele výkonnosti?

V souladu s bodem 2 písm. f) přílohy I se klíčové ukazatele výkonnosti podniků uvedou na úrovni jednotlivého podniku, pokud tento podnik sestavuje pouze jednotlivé přehledy nefinančních informací, nebo na úrovni skupiny, pokud podnik sestavuje konsolidované přehledy nefinančních informací.

Články 19a a 29a směrnice o účetnictví určují, zda mají vykazující podniky vypracovávat jednotlivý nebo konsolidovaný přehled nefinančních informací, který musí zahrnovat zveřejňování informací o taxonomii (42). Vykazující podnik vypracovává jednotlivý přehled nefinančních informací, pokud jeho mateřský podnik nevypracovává přehled nefinančních informací na konsolidované úrovni, který tento podnik zahrnuje. Mateřský podnik vypracovává konsolidovaný přehled nefinančních informací, pokud jeho vlastní mateřský podnik nezahrnuje tento mateřský podnik a jeho dceřiné podniky do konsolidovaného přehledu nefinančních informací.

Pro účely poskytování konsolidovaných klíčových ukazatelů výkonnosti by tedy měly mateřské subjekty konsolidovat:

—	všechny své dceřiné podniky, včetně dceřiných podniků ve třetích zemích, podle kapitoly 6 směrnice o účetnictví,

—	všechny své činnosti (tj. obrat, CapEx, OpEx) a aktiva a činnosti a aktiva svých dceřiných podniků/subjektů v EU i mimo EU, včetně těch prováděných ve třetích zemích.

To znamená, že konsolidovaný čistý obrat, CapEx a OpEx podle směrnice o účetnictví by se měly použít pro klíčové ukazatele výkonnosti zveřejňované na konsolidované úrovni skupiny bez ohledu na to, zda se určitá část tohoto čistého obratu, CapEx a OpEx uskutečňuje v EU nebo ve třetí zemi.

Tento přístup ke konsolidaci se nemění ani podle směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, která umožňuje, aby byl dceřiný podnik osvobozen od povinnosti vypracovávat a zveřejňovat své zprávy o udržitelnosti, pokud jsou tento dceřiný podnik a jeho dceřiné podniky zahrnuty do konsolidovaných zpráv o udržitelnosti mateřského podniku vypracovaných v souladu se standardy EU pro podávání zpráv o udržitelnosti nebo standardy, které jsou prováděcím aktem Komise považovány za rovnocenné. Ustanovení čl. 19a odst. 10 a čl. 29a odst. 9 směrnice o účetnictví ve znění směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti však z tohoto osvobození výslovně vylučují velké podniky s cennými papíry přijatými k obchodování na regulovaných trzích EU.

Kromě toho čl. 19a odst. 1 a čl. 29a odst. 1 směrnice o účetnictví ve znění směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti vyžadují, aby podniky zveřejňovaly své zprávy o udržitelnosti v jasně vymezené zvláštní části své zprávy vedení podniku, resp. konsolidované zprávy vedení podniku. Podniky, na které se vztahuje směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, budou muset zveřejnit své klíčové ukazatele výkonnosti pro taxonomii v rámci stejné zvláštní části zprávy vedení podniku nebo konsolidované zprávy vedení podniku. Podle nového článku 29d směrnice o účetnictví ve znění směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti budou muset podniky, na které se vztahuje směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, vypracovat svou zprávu vedení podniku ve strojově čitelném formátu stanoveném nařízením Komise v přenesené pravomoci 2019/815 (43) o jednotném evropském elektronickém formátu (dále jen „nařízení ESEF“) a v rámci zprávy vedení podniku označit část obsahující zprávu o udržitelnosti – včetně svých klíčových ukazatelů výkonnosti pro taxonomii – v souladu s digitální taxonomií, která bude přijata prostřednictvím změny nařízení ESEF.

10. Jaká je úroveň konsolidace klíčových ukazatelů výkonnosti skupin mimo EU s dceřiným podnikem podle směrnice o vykazování nefinančních informací v EU?

V současné době by vykazující podnik, který je dceřiným podnikem mateřského podniku mimo EU, měl poskytovat jednotlivé nekonsolidované klíčové ukazatele výkonnosti ve svém jednotlivém přehledu nefinančních informací podle článku 19 směrnice o účetnictví. Pokud je takový dceřiný podnik mateřským podnikem jiných dceřiných podniků, měl by poskytovat klíčové ukazatele výkonnosti, které konsolidují jeho dceřiné podniky v konsolidovaném přehledu nefinančních informací podle článku 29a směrnice o účetnictví. Osvobození podle čl. 19a odst. 3 a čl. 29a odst. 3 směrnice o účetnictví se použijí pouze tehdy, pokud konečný mateřský podnik mimo EU zveřejní konsolidovanou zprávu vedení podniku nebo samostatnou zprávu vypracovanou v souladu s článkem 29 a 19a nebo 29a dané směrnice, která zahrnuje všechny příslušné dceřiné podniky.

Po vstupu směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti v platnost (44) bude muset dceřiný podnik mateřského podniku mimo EU, na který se vztahují články 19a nebo 29a směrnice o účetnictví, zveřejňovat své zprávy o udržitelnosti na konsolidované úrovni, pokud je tento dceřiný podnik rovněž mateřským podnikem. Tento dceřiný podnik bude osvobozen od povinnosti zveřejňovat své zprávy o udržitelnosti, pokud jsou tento dceřiný podnik a jeho dceřiné podniky zahrnuty do konsolidovaných zpráv o udržitelnosti tohoto mateřského podniku mimo EU vypracovaných v souladu se standardy EU pro podávání zpráv o udržitelnosti nebo standardy, které jsou prováděcím aktem Komise považovány za rovnocenné. Ustanovení čl. 19a odst. 10 a čl. 29a odst. 9 směrnice o účetnictví však z tohoto osvobození výslovně vylučují velké podniky s cennými papíry přijatými k obchodování na regulovaných trzích EU.

Během sedmiletého přechodného období od vstupu směrnice o účetnictví v platnost může vykazující podnik, na který se vztahují články 19a nebo 29a směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti a který je dceřiným podnikem mateřského podniku mimo EU, poskytovat klíčové ukazatele výkonnosti, které v konsolidované zprávě o udržitelnosti konsolidují všechny dceřiné podniky v EU konečného mateřského podniku mimo EU, na které se vztahují články 19a nebo 29a dané směrnice. Tento vykazující podnik musí být jedním z dceřiných podniků skupiny v Unii, která dosáhla největšího obratu v Unii alespoň v jednom z předchozích pěti účetních období (případně na konsolidovaném základě). Po uplynutí tohoto přechodného období nebude moci být vykazující dceřiný podnik v EU mateřského podniku mimo EU (45) osvobozen od povinnosti zveřejňovat své zprávy o udržitelnosti (na své vlastní konsolidované úrovni, pokud je tento dceřiný podnik rovněž mateřským podnikem), pokud jeho mateřský podnik mimo EU nezveřejní konsolidovanou zprávu o udržitelnosti na úrovni tohoto mateřského podniku mimo EU (tj. neuvede klíčové ukazatele výkonnosti na konsolidované úrovni tohoto mateřského podniku mimo EU) vypracovanou v souladu se standardy EU pro podávání zpráv o udržitelnosti nebo rovnocennými standardy.

11. Může být dceřiný podnik, který spadá do oblasti působnosti směrnice o vykazování nefinančních informací / směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, osvobozen od zveřejňování informací souvisejících s taxonomií, pokud jeho mateřský podnik zveřejňuje informace související s taxonomií na konsolidované úrovni na požádání nebo dobrovolně?

V současné době jsou podniky, které jsou osvobozeny od zveřejňování nefinančních informací podle čl. 19a odst. 3 a čl. 29a odst. 3 směrnice o účetnictví, rovněž osvobozeny od zveřejňování informací souvisejících s taxonomií podle čl. 8 odst. 1 nařízení o taxonomii, pokud jsou splněny podmínky uvedené v těchto ustanoveních (tj. zveřejňování informací souvisejících s taxonomií v případě osvobozeného podniku je zahrnuto do konsolidovaného přehledu nefinančních informací nebo samostatné zprávy jiného (mateřského) podniku).

Pokud mateřský podnik není povinen vypracovávat konsolidovaný přehled nefinančních informací nebo samostatnou zprávu a vypracovává je pouze dobrovolně, nelze dceřiný podnik osvobodit od zveřejňování informací souvisejících s taxonomií podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, pokud mateřský podnik nezveřejní konsolidovanou zprávu vedení podniku, která zahrnuje tento dceřiný podnik a která je vypracována v souladu s články 29 a 19a nebo 29a směrnice o účetnictví.

Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti zavádí podobná osvobození do čl. 19a odst. 9 a čl. 29a odst. 8 směrnice o účetnictví:

—

dceřiný podnik je osvobozen, pokud jsou tento podnik a jeho dceřiné podniky zahrnuty do konsolidované zprávy vedení podniku mateřského podniku vypracované v souladu s ustanoveními směrnice o účetnictví ve znění směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti a pokud jsou splněny další podmínky stanovené v čl. 19a odst. 9. Osvobození se vztahuje i na případ, kdy je tento dceřiný podnik dceřiným podnikem podniku mimo EU.

—

mateřský podnik je osvobozen, pokud jsou tento mateřský podnik a jeho dceřiné podniky zahrnuty do konsolidované zprávy vedení podniku jiného podniku vypracované v souladu s ustanoveními směrnice o účetnictví ve znění směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti a jsou splněny další požadavky stanovené v čl. 29a odst. 8. Osvobození se vztahuje i na případ, kdy je mateřský podnik dceřiným podnikem podniku mimo EU.

Velké podniky s cennými papíry přijatými k obchodování na regulovaných trzích EU jsou z výjimky vyloučeny (čl. 19a odst. 10 a čl. 29a odst. 9 směrnice o účetnictví ve znění směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti).

12. Pokud je vykazující podnik povinen poskytovat konsolidované klíčové ukazatele výkonnosti, měl by také poskytovat klíčové ukazatele výkonnosti svých dceřiných podniků?

Článek 29a směrnice o účetnictví vyžaduje, aby mateřské podniky velkých skupin podávaly konsolidované zprávy o udržitelnosti na úrovni skupiny. Cílem je podávat informace nezbytné pro pochopení dopadů skupiny na záležitosti týkající se udržitelnosti a informace nezbytné pro pochopení toho, jak záležitosti týkající se udržitelnosti ovlivňují vývoj skupiny, její výkonnost a postavení.

Podle čl. 29a odst. 4 směrnice o účetnictví ve znění směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti platí, že pokud mateřský podnik zjistí významné rozdíly mezi riziky nebo dopady skupiny a riziky nebo dopady jednoho nebo více svých dceřiných podniků, musí mateřský podnik prokázat přiměřené porozumění rizikům a dopadům těchto dceřiných podniků. Mateřské podniky musí rovněž uvést, které dceřiné podniky zahrnuté do konsolidace jsou osvobozeny od povinnosti předkládat roční nebo konsolidované zprávy o udržitelnosti podle čl. 19a odst. 9 a čl. 29a odst. 8. V takových situacích by konsolidované zprávy o udržitelnosti měly v rámci kontextových informací uvádět také klíčové ukazatele výkonnosti pro taxonomii na úrovni dceřiných podniků.

13. Existuje nějaká minimální hranice obratu, CapEx a OpEx, pod jejíž úrovní podniky nejsou povinny způsobilost pro taxonomii ani soulad s taxonomií u svých hospodářských činností vykazovat („hranice významnosti“)?

Podle čl. 8 odst. 2 nařízení o taxonomii mají podniky, na které se vztahuje směrnice o vykazování nefinančních informací / směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, povinnost vykazovat podíl svého obratu, CapEx a OpEx souvisejících s hospodářskými činnostmi v souladu s taxonomií. Obsah a strukturu příslušných informací, které mají být vykazovány, blíže upřesňuje akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Nepředpokládá se žádné osvobození od povinnosti podávat informace.

Pokud příslušné podniky nejsou kvůli nedostatku údajů nebo důkazů schopny poskytnout ujištění o souladu činností, které nejsou pro jejich hlavní činnost významné a jsou způsobilé pro taxonomii, s technickými screeningovými kritérii, měly by bez dalšího vyhodnocení tyto činnosti vykazovat jako činnosti, které nejsou v souladu s taxonomií.

Kromě toho oddíl 1.1.3.2. přílohy I umožňuje určitou míru flexibility při vykazování klíčového ukazatele výkonnosti pro OpEx, pokud jsou OpEx považovány pro obchodní model nefinančního podniku za „ nevýznamné “. V této situaci je vykazující podnik:

—	osvobozen od výpočtu čitatele klíčového ukazatele výkonnosti pro OpEx a zveřejní tento čitatel jako rovný nule,

—	zveřejní celkovou hodnotu jmenovatele OpEx,

—	vysvětlí neexistenci významnosti OpEx (tj. celkových OpEx, které odpovídají jmenovateli, jak je definováno v aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací) ve svém obchodním modelu.

V důsledku toho by společnosti, které nemají žádné nebo mají jen malé způsobilé OpEx (čitatel), ale mají značné celkové OpEx (jmenovatel), neměly toto osvobození využívat.

Osvobození od výpočtu klíčového ukazatele výkonnosti pro OpEx však neznamená osvobození od povinnosti zveřejňovat informace v plném rozsahu, neboť vykazující podniky jsou stále povinny poskytnout vysvětlení o neexistenci významnosti OpEx ve svém konkrétním obchodním modelu.

14. Jak by se mělo zacházet s obratem, CapEx a OpEx společných podniků pro účely vykazování klíčových ukazatelů výkonnosti souvisejících s taxonomií?

V souladu s IFRS 11 je společný podnik společné ujednání, v němž mají spoluovládající strany práva na čistá aktiva ujednání. V souladu s IFRS 11 se podíly ve společných podnicích vykazují jako investice a účtují se ekvivalenční metodou v souladu s IAS 28 Investice do přidružených a společných podniků, pokud účetní jednotka není osvobozena od použití ekvivalenční metody, jak je uvedeno v tomto standardu (IFRS 11, odstavec 24).

Aby však vykazující podniky mohly poskytnout přesný obraz o svých investicích v souladu s taxonomií a v souladu s oddílem 1.2.3 přílohy I, mohou nefinanční podniky dobrovolně zveřejnit další klíčové ukazatele výkonnosti založené na obratu, CapEx a OpEx, které zahrnují investice do vlastního kapitálu vykazované ve společných podnicích podle IFRS 11 nebo IAS 28 na poměrném základě, který odpovídá jejich podílu na vlastním kapitálu společného podniku.

15. Jak by měly vykazující podniky účtovat o zajišťovacích nástrojích (včetně forwardového prodeje elektřiny)?

Vykazovaná částka obratu by měla být stejná jako částka zaúčtovaná podle IAS 1.82(a). Změny reálné hodnoty zajišťovacích nástrojů používaných v rámci kvalifikovaného zajišťovacího vztahu podle IFRS 9 mohou ovlivnit výši obratu, pokud je zajišťovanou položkou obrat. Tato úprava však není účtována v rámci IAS 1.82(a), ale je ziskem nebo ztrátou ze zajišťovacího nástroje, a proto není součástí klíčového ukazatele výkonnosti pro obrat.

16. Jak by měly nefinanční podniky upravit klíčové ukazatele výkonnosti, aby se zohlednily jimi vydané environmentálně udržitelné dluhopisy, a zabránilo se tak „dvojímu započítání“? Jak by se mělo zacházet s environmentálně udržitelnými dluhopisy / dluhovými cennými papíry a jak by měly být řešeny související otázky dvojího započítání?

Akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací vyžaduje, aby finanční podniky používaly klíčové ukazatele výkonnosti nefinančních podniků při zahrnutí expozic vůči těmto nefinančním podnikům do svých ukazatelů GAR/GIR, s výjimkou některých expozic, u nichž je známo, že použití výnosů je v souladu s taxonomií, např. udržitelné dluhopisy vydané nefinančními podniky. Udržitelné dluhopisy se mohou započítávat do čitatele ukazatelů GAR/GIR až do výše výdajů v souladu s taxonomií, které jsou hrazeny z výnosů z těchto dluhopisů, tj. nad procentuální hodnotu klíčových ukazatelů výkonnosti na úrovni společnosti a potenciálně až do 100 % expozice vůči udržitelným dluhopisům.

Pokud jsou výnosy z udržitelného dluhopisu použity na úhradu CapEx v souladu s taxonomií, jsou tyto CapEx již zohledněny v ukazatelích GAR/GIR (46) finančního podniku. Na druhé straně jsou tyto CapEx součástí klíčového ukazatele výkonnosti nefinančního podniku pro CapEx a byly by podruhé započítány do ukazatelů GAR/GIR finančního podniku v rámci výpočtu klíčového ukazatele výkonnosti finančního podniku na základě klíčových ukazatelů výkonnosti pro CapEx podniků, do nichž se investuje. Aby se předešlo dvojímu započítání, měly by finanční podniky používat upravený klíčový ukazatel výkonnosti pro CapEx, který by měl nefinanční podnik zveřejňovat vedle svých neupravených klíčových ukazatelů výkonnosti (47).

Tyto CapEx v souladu s taxonomií, které byly uhrazeny z výnosů z udržitelného dluhopisu, představují vytvoření nebo doplnění aktiv/zařízení v souladu s taxonomií, která by mohla být použita ve výrobním procesu k produkci výstupu, a tedy i obratu v souladu s taxonomií. Tento obrat v souladu s taxonomií by byl součástí klíčového ukazatele výkonnosti pro obrat nefinančního podniku. V důsledku toho by se stejný obrat v souladu s taxonomií promítl do ukazatelů GAR/GIR finančního podniku jednak zahrnutím udržitelného dluhopisu přímo do ukazatelů GAR/GIR a jednak by se do ukazatelů GAR/GIR započítal podruhé zahrnutím ostatních expozic, vynásobených klíčovým ukazatelem výkonnosti pro obrat, vůči tomuto nefinančnímu podniku. Aby se předešlo dvojímu započítání, měly by finanční podniky používat upravený klíčový ukazatel výkonnosti pro obrat, který by měl nefinanční podnik až do splatnosti udržitelného dluhopisu zveřejňovat vedle svých neupravených klíčových ukazatelů výkonnosti.

Pokud jde o zveřejňování klíčových ukazatelů výkonnosti pro CapEx a/nebo OpEx, měly by nefinanční podniky, které během vykazovaného období vydaly výnosové udržitelné dluhopisy, jimiž financují některé nebo veškeré své CapEx a/nebo případně OpEx, zveřejnit také upravené klíčové ukazatele výkonnosti pro CapEx a/nebo OpEx, aby se finanční podniky vyhnuly dvojímu započítání těchto CapEx a/nebo OpEx ve svých ostatních expozicích vůči nefinančnímu podniku (48). V upravených klíčových ukazatelích výkonnosti pro CapEx a OpEx by se od čitatele upravených klíčových ukazatelů výkonnosti pro CapEx a/nebo OpEx měla odečíst část CapEx a/nebo OpEx v souladu s taxonomií, které byly vynaloženy během vykazovaného období a které byly uhrazeny z výnosů z emise výnosových udržitelných dluhopisů.

Podobně u klíčových ukazatelů výkonnosti pro obrat by nefinanční podniky, které vydávají výnosové udržitelné dluhopisy, z nichž se financuje (část) aktiv v souladu s taxonomií (a s nimi spojené CapEx a OpEx), jež se používají při tvorbě obratu v souladu s taxonomií během vykazovaného období, měly až do splatnosti udržitelných dluhopisů zveřejňovat také upravené klíčové ukazatele výkonnosti pro obrat (49). V upraveném klíčovém ukazateli výkonnosti pro obrat by se od čitatele klíčového ukazatele výkonnosti pro obrat měla odečíst část obratu v souladu s taxonomií, která odpovídá podílu aktiv v souladu s taxonomií, jež byla financována z výnosů z udržitelného dluhopisu (dluhopisů).

17. Jak má vykazující podnik zacházet s obratem a CapEx z vyřazovaných skupin a ukončovaných činností a v souvislosti s IFRS 5?

Měl by být použit účetní postup uvedený v oddílech 1.1.1 a 1.1.2 přílohy I. Zatímco výnosy z ukončovaných činností musí být uváděny odděleně od pokračujících činností (IFRS 5.33), a proto nemohou být zahrnuty do položky výnosů, jak požaduje IAS 1.82(a), výnosy z dlouhodobých aktiv nebo vyřazovaných skupin klasifikovaných jako držené k prodeji zůstávají součástí pokračujících činností, a proto jsou zahrnuty do položky výnosů, jak požaduje IAS 1.82(a).

Aktiva, která jsou součástí dlouhodobých aktiv nebo vyřazovaných skupin klasifikovaných jako držené k prodeji nebo ukončovaná činnost, musí být reklasifikována podle IFRS 5 a vykazována společně v samostatné rozvahové položce. Do data klasifikace podle IFRS 5 nebo v případě dlouhodobých aktiv či vyřazovaných skupin klasifikovaných jako držené k prodeji i po tomto datu lze přírůstky v rozvaze, které obecně splňují definici CapEx, provádět v průběhu účetního období. V případě dlouhodobých aktiv nebo vyřazovaných skupin klasifikovaných jako držené k prodeji a ukončené činnosti je třeba při výpočtu klíčového ukazatele výkonnosti pro CapEx zohlednit všechny přírůstky, které splňují definici CapEx.

Vykazující subjekty by navíc měly poskytnout kontextové informace podle oddílu 1.2.3 přílohy I týkající se současného a budoucího dopadu dlouhodobých aktiv nebo vyřazovaných skupin klasifikovaných jako držené k prodeji a ukončované činnosti na klíčový ukazatel výkonnosti pro obrat a klíčový ukazatel výkonnosti pro CapEx.

18. Jak by měly vykazující podniky posuzovat způsobilost hospodářských činností pro taxonomii z hlediska přizpůsobování se změně klimatu podle čl. 11 odst. 1 písm. a) nařízení o taxonomii?

Pokud jde o činnosti pro zmírňování změny klimatu nebo podporující přizpůsobování se změně klimatu (viz otázka č. 19 tohoto sdělení), může být jejich způsobilost pro taxonomii posuzována pouze na základě popisu dané činnosti bez ohledu na to, zda tato činnost splňuje technická screeningová kritéria (v souladu s odpověďmi na otázky č. 3 a č. 9 prvního sdělení Komise).

Pokud jde o přizpůsobené činnosti (viz otázky č. 8 a č. 19 tohoto sdělení), pro účely posouzení způsobilosti činností pro přizpůsobování se změně klimatu pro taxonomii v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. a) nařízení o taxonomii není ke stanovení významného přínosu k přizpůsobování se změně klimatu sám o sobě rozhodující název nebo popis hospodářské činnosti uvedený v příloze II aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu. Vykazující podnik by měl spíše zvážit adaptační řešení, která zavádí a která by mohla učinit hospodářskou činnost přizpůsobivější/odolnější vůči změně klimatu. V souladu s odpovědí na otázku č. 5 prvního sdělení Komise musí podnik za účelem prokázání způsobilosti činnosti pro taxonomii provést posouzení klimatických rizik a zranitelných míst pro nejvýznamnější fyzická klimatická rizika, která jsou podstatná pro jeho hospodářskou činnost. Kromě toho musí podnik zavést plán, v němž uvede, jak a do kdy budou zavedena adaptační řešení proti těmto fyzickým rizikům. Pokud například výrobce cementu zjistí, že je jeho výrobní areál ohrožován lavinami, může zavést plán pro přijetí technických ochranných opatření na zadržení lavin, jako jsou lavinové bariéry nebo sněhové zábrany. Existence takového plánu založeného na posouzení klimatických rizik a zranitelných míst činí hospodářskou činnost způsobilou pro taxonomii z hlediska přizpůsobování se změně klimatu. Tato způsobilost pro taxonomii nevyžaduje, aby hospodářská činnost splňovala všechny technická screeningová kritéria pro přizpůsobování se změně klimatu, tj. aby bylo zajištěno, že adaptační řešení již byla provedena.

19. Jaký je podíl v souladu s taxonomií v případě obratu a odpovídajících CapEx/OpEx z činností uvedených v příloze II aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu?

Příloha II aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu rozlišuje tři typy hospodářských činností, které jsou způsobilé pro přizpůsobování se změně klimatu:

1) Přizpůsobené činnosti:

Jedná se o hospodářské činnosti, které mohou významně přispět k přizpůsobování se změně klimatu tím, že se stanou odolnými vůči změně klimatu nebo se jí přizpůsobí. To znamená zavést adaptační řešení, která mohou čelit nejvýznamnějším fyzickým klimatickým rizikům, jež danou činnost ohrožují a jež byla zjištěna v rámci posouzení klimatických rizik a zranitelností. Tyto činnosti se kvalifikují jako činnosti v souladu s taxonomií, pokud splňují body 1 až 4 obecných kritérií významného přínosu k přizpůsobení. Pokud například výrobce cementu zjistí, že je jeho výrobní areál ohrožován lavinami, může zavést plán pro přijetí konstrukčních ochranných opatření na zadržení lavin, jako jsou lavinové bariéry nebo sněhové zábrany. V případě těchto činností lze za výdaje v souladu s taxonomií považovat pouze CapEx a OpEx spojené se zaváděním adaptačních řešení. Obrat z této činnosti lze považovat za uvedený do souladu s taxonomií, pouze pokud je i činnost sama v souladu s taxonomií (viz oddíl 1.1.1 přílohy I) s ohledem na zmírňování změny klimatu, a pak by měl být započítán pouze do cíle zmírňování změny klimatu, nebo vstoupí-li v platnost nařízení v přenesené pravomoci přijaté v souladu s čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o taxonomii, do jakéhokoli jiného environmentálního cíle (viz odpovědi na otázky č. 5 a č. 8 prvního sdělení Komise). Jinak lze tyto činnosti vykazovat pouze v rámci klíčových ukazatelů výkonnosti pro CapEx a OpEx.

2) Podpůrné činnosti:

Jedná se o činnosti, které mohou významně přispět tím, že samy poskytují adaptační řešení, která mohou podporovat jiné hospodářské činnosti v dosažení významného přínosu k jednomu ze šesti environmentálních cílů uvedených v článku 9 nařízení o taxonomii. Podpůrný charakter těchto činností je výslovně uveden v jejich popisu (50). Kromě toho nesplňují obecná kritéria významného přínosu k přizpůsobování se změně klimatu. Tyto činnosti se omezují na následující činnosti uvedené v příloze II aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu:

—	9.1. Inženýrské činnosti a související technické poradenství zaměřené na přizpůsobení se změně klimatu,

—	9.2. Výzkum, vývoj a inovace blízké trhu,

—	10.1. Neživotní pojištění: upisování rizik souvisejících s klimatem,

—	10.2. Zajištění.

U těchto činností lze obrat, CapEx a OpEx spojené s plněním technických screeningových kritérií stanovených v příloze II aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu započítat jako položky v souladu s taxonomií.

3) Přizpůsobené podpůrné činnosti

Jedná se o hospodářské činnosti, které kombinují výše uvedené typy 1 a 2, neboť mohou významně přispět k přizpůsobování se změně klimatu tím, že:

—	se samy přizpůsobí (přizpůsobená činnost) a

—	podporují ostatní činnosti v tom, aby měly významný přínos (podpůrná činnost).

Tyto činnosti jsou v popisu činnosti označeny následující větou: „ Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie splňuje kritérium významného přínosu uvedené v bodě 5, je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle “. Činnosti, které spadají do tohoto typu, musí splňovat obecná kritéria pro významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu stanovená v příloze II aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu s dalšími kritérii týkajícími se podpůrného charakteru. Pokud tedy činnost splňuje body 1 až 4 kritérií významného přínosu, může být kvalifikována jako přizpůsobená činnost. Pokud navíc splňuje bod 5 těchto kritérií, může být rovněž kvalifikována jako podpůrná. Aby však bylo možné tuto činnost považovat za podpůrnou, musí být nejprve sama o sobě přizpůsobená. Například škola, která je ohrožena sesuvem půdy, může použít betonový podklad nebo tryskovou injektáž, aby byla odolná vůči změně klimatu, a tím se kvalifikuje jako přizpůsobená činnost. Kromě toho může škola nabízet některé kurzy týkající se klimatu, které mohou podnítit individuální opatření v oblasti klimatu.

U těchto činností se mohou CapEx a OpEx spojené se zavedením adaptačních řešení určených k zajištění její odolnosti vůči klimatu započítat jako výdaje v souladu s taxonomií s ohledem na přizpůsobování se změně klimatu (51) (ve výše uvedeném příkladu se jedná o CapEx na betonový podklad nebo tryskovou injektáž). Kromě toho se obrat a související CapEx a OpEx spojené se zajištěním samotného adaptačního řešení (např. kurzy týkající se klimatu) mohou započítat jako položky v souladu s taxonomií s ohledem na přizpůsobování se změně klimatu.

ODDÍL II

ČASTO KLADENÉ DOTAZY TÝKAJÍCÍ SE KLÍČOVÝCH UKAZATELŮ VÝKONNOSTI PRO OBRAT

20. Kdy by měl podnik podle aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací vykazovat hospodářskou činnost, kterou vykazující subjekt nevykonává sám, ale prostřednictvím subdodavatele?

Vykazující subjekty musí vykazovat obrat z činností vykonávaných prostřednictvím subdodavatele v souladu s účetním postupem uvedeným v oddíle 1.1.1 přílohy I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Vykazující subjekt by proto měl určit, zda příjmy z této činnosti účtuje jako své vlastní příjmy podle zásad stanovených v příslušném standardu IFRS 15. Pokud je příjem subdodavatele účtován jako příjem vykazujícího subjektu, musí být zahrnut do výpočtu klíčového ukazatele výkonnosti pro obrat.

Například: Subjekt působí v odvětví logistiky a svým zákazníkům poskytuje služby v oblasti silniční nákladní dopravy (činnost 6.6 „ silniční nákladní doprava “ popsaná v aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu jako „ zakoupení, financování, leasing, pronájem a provozování vozidel kategorie… “). Za účelem poskytování těchto dopravních služeb subjekt buď přímo vlastní a provozuje některá vozidla, nebo část svých činností zajišťuje externě prostřednictvím smluv se subdodavateli nebo třetími poskytovateli dopravních služeb, aby svým zákazníkům mohl poskytovat dopravní služby, aniž by si určená vozidla přímo kupoval, pronajímal nebo je provozoval.

Obrat vzniká za celou činnost v oblasti dopravních služeb nezávisle na tom, jak (kým) jsou služby poskytovány; externě zajišťovaná činnost je součástí obecné činnosti 6.6 „ silniční nákladní doprava “, i když si daný subjekt vozidla nekupuje, nepronajímá ani je přímo neprovozuje. Pro tuto externě zajišťovanou část činností je klíčovým ukazatelem výkonnosti pro obrat, který je třeba vzít v úvahu pro účely zveřejňování informací o taxonomii, ukazatel odvozený z účetní závěrky v souladu s IFRS 15.34 až B3.

Pokud účetní jednotka v rámci plnění závazků k plnění v účetní závěrce jedná v roli odpovědného subjektu, vykazuje výnosy v hrubé částce protihodnoty, na kterou jí dle jejího očekávání vzniká nárok výměnou za stanovené převedené zboží nebo službu. Pokud účetní jednotka, která je zástupcem, plní závazek k plnění, vykazuje výnosy v částce poplatků nebo provizí, na které jí dle jejího očekávání vzniká nárok výměnou za to, že zajistila, aby stanovené zboží nebo služby byly poskytnuty jinou stranou. Jak je uvedeno v bodě 1.1.1 přílohy 1 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, obrat zahrnuje výnosy vykázané podle IAS 1.82 (a).

21. Jak by měly vykazující podniky zveřejňovat obrat z hospodářských činností v souladu s taxonomií, jejichž výstupy jsou využívány nebo spotřebovávány interně?

Zveřejnění údajů podle oddílu 1.2.3.1 písm. b) přílohy I o „ částkách souvisejících s činnostmi v souladu s taxonomií vykonávanými pro vlastní vnitřní spotřebu nefinančních podniků “ je prvkem kontextových informací, které vykazujícím podnikům umožňují vysvětlit, zda a jak se ve vykazovaném období vyvíjely výstupy z vnitřního prodeje nebo spotřeby hospodářských činností v souladu s taxonomií, spolu s hlavními faktory a prvky změn v jejich klíčových ukazatelích výkonnosti pro obrat (52). Tyto informace umožňují vykazujícím podnikům zveřejnit, kde a jakým způsobem mohly být výstupy hospodářských činností v souladu s taxonomií (např. energie z obnovitelných zdrojů v souladu s taxonomií) přesměrovány pro vnitřní spotřebu, a nejsou proto uvedeny v jejich klíčových ukazatelích výkonnosti pro obrat, které zaznamenávají pouze vnější prodeje.

22. Jak mají vykazující podniky přiřadit obrat k hospodářským činnostem, v rámci kterých je zákazníkům poskytováno více služeb nebo výrobků?

Musí se použít účetní postup uvedený v oddíle 1.1.1 přílohy I. Standard IFRS 15 zejména stanoví kritéria pro vykazování výnosů na základě závazků k plnění splněných vykazující jednotkou, včetně případů, kdy více závazků k plnění tvoří jeden soubor, k němuž jsou výnosy zcela přiřazeny. Tato kritéria je třeba dodržovat pro účely vykazování klíčového ukazatele výkonnosti pro obrat, aby bylo možné určit, jak přiřadit výnosy k různým hospodářským činnostem, pokud je splněno více závazků k plnění v případě stejného zákazníka nebo skupiny zákazníků.

Subjekt například uzavře smlouvu o výstavbě infrastruktury pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů pro zákazníka. Subjekt je zodpovědný za celkové řízení projektu a určí různé slíbené zboží nebo služby, včetně inženýrské činnosti, vyklízení staveniště, zakládání, nákupní činnosti, výstavby objektu, instalace zařízení a technologií a dokončovacích prací. Přiřazení obratu z tohoto projektu k různým hospodářským činnostem se řídí analýzou, která byla provedena v účetní závěrce v souladu s IFRS 15, tj. v závislosti na tom, zda jsou zboží a služby z účetního hlediska odlišné, či nikoli. Pokud jsou zboží a služby odlišné, obrat se rozdělí a přiřadí k odpovídajícím základním hospodářským činnostem.

ODDÍL III

ČASTO KLADENÉ DOTAZY TÝKAJÍCÍ SE KLÍČOVÝCH UKAZATELŮ VÝKONNOSTI PRO CAPEX

23. Jak by měly vykazující podniky zacházet s veřejným financováním a dotacemi přijatými na financování svých CapEx?

Zdroj financování (např. veřejný nebo soukromý, externí nebo interní, nebo jejich kombinace) CapEx nefinančních podniků nemá pro účely posouzení souladu těchto CapEx s taxonomií žádný význam. Vykazující podniky by měly pro účely posouzení souladu s taxonomií zohlednit všechny své CapEx bez ohledu na zdroj jejich financování.

24. Od jakého okamžiku začíná u nefinančních podniků pětileté až desetileté období plánu CapEx pro účely vykazování? Vztahuje se tato lhůta jak na plán rozšíření hospodářské činnosti v souladu s taxonomií, tak na povýšení hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii na hospodářskou činnost v souladu s taxonomií?

Pětileté až desetileté období pro plán CapEx uvedené v oddíle 1.1.2.2 přílohy I by mělo začít běžet od jeho schválení řídícím orgánem nebo jiným orgánem, který jej schvaluje na základě pověření. Tato lhůta se vztahuje jak na plán rozšíření hospodářských činností podniku v souladu s taxonomií, tak na plán povýšení nebo zahájení hospodářských činností způsobilých pro taxonomii s cílem uvést je do souladu s taxonomií.

25. Jaký je počátek osmnáctiměsíční lhůty pro dokončení jednotlivých opatření uvedených v oddíle 1.1.2.2 prvním odstavci písm. c) přílohy I?

Datum zahájení jednotlivých opatření uvedených v oddíle 1.1.2.2 prvním odstavci písm. c) přílohy I by mělo být sladěno s okamžikem, kdy účetní pravidla (například v IAS 16(7) pro hmotná aktiva a IAS 38(21) pro nehmotná aktiva) zachycují související CapEx v účetní závěrce, a nikoli v okamžiku, kdy je uzavřena smlouva o dodání výstupu, služby nebo opatření v souladu s taxonomií.

26. Jak komplexní a přesný by měl být plán CapEx, aby mohl být započítán do čitatele klíčového ukazatele výkonnosti pro CapEx? Započítalo by se rozšíření stávající hospodářské činnosti v souladu s taxonomií ve stejném objektu jako CapEx podle oddílu 1.1.2.2 prvního odstavce písm. a) nebo b) přílohy I?

Plán CapEx uvedený v oddíle 1.1.2.2 přílohy I by měl určit všechna plánovaná opatření, která jsou nezbytná k zajištění souladu hospodářské činnosti s technickými screeningovými kritérii, a obsahovat popis těchto opatření, výdaje související s těmito opatřeními a jejich časový harmonogram, včetně významných průběžných milníků, aby investoři mohli účinně sledovat provádění investičního plánu (53). Neměly by být zahrnuty výdaje, které nesouvisejí s tím, aby činnost splňovala zmíněná kritéria, např. dekorativní prvky objektu, v němž je činnost prováděna, bez jakéhokoliv vlivu na environmentální profil činnosti. OpEx, které jsou nezbytné k zajištění efektivního fungování a každodenní obsluhy aktiv v souladu s taxonomií, by měly být zahrnuty jako relevantní do plánu OpEx v souladu s oddílem 1.1.3.2 prvním odstavcem písm. a) a b) přílohy I.

Aby bylo možné určit, zda by se rozšíření stávající hospodářské činnosti v souladu s taxonomií započítávalo jako CapEx podle oddílu 1.1.2.2 prvního odstavce písm. a) nebo b) přílohy I, je třeba zvážit, kdy bude rozšíření dokončeno a zprovozněno ve vztahu k okamžiku, kdy vzniknou související CapEx. Pokud je rozšíření uvedeno do provozu ve stejném účetním období, kdy byly vynaloženy všechny s ním související CapEx, mohlo by být započítáno podle oddílu 1.1.2.2 prvního odstavce písm. a). (tj. není nutné použít plán CapEx pro rozšíření). Na druhou stranu, pokud rozšíření probíhá v několika účetních obdobích, budou CapEx vynaloženy v účetních obdobích před dokončením rozšíření. Pro jejich započtení jako CapEx v souladu s taxonomií v účetním období, kdy byly vynaloženy, zatímco rozšíření ještě není dokončeno, by měl podnik použít plán CapEx podle oddílu 1.1.2.2 prvního odstavce písm. b). Účelem plánu CapEx je poskytnout určitou míru jistoty, že rozšířená činnost bude po dokončení v souladu s taxonomií, a na tomto základě umožnit započítat CapEx jako již uvedené do souladu s taxonomií, pokud vznikly v obdobích před dokončením rozšíření. V obou případech musí rozšířená činnost po dokončení splňovat příslušná technická screeningová kritéria.

27. Jak by měla být hodnota CapEx v souladu s taxonomií uvedena podle oddílu 1.1.2.2 prvního odstavce písm. a), b) a c) přílohy I?

V souladu s oddílem 1.2.3.2. „ Kontextové informace o klíčových ukazatelích výkonnosti pro CapEx “ přílohy I musí být různé položky CapEx podle oddílu 1.1.2.2 prvního odstavce písm. a), b) a c) přílohy I týkající se hospodářských činností v souladu s taxonomií uvedeny na úrovni činností. To znamená, že příslušné hodnoty různých položek CapEx mají být uvedeny v souhrnné podobě s ohledem na danou činnost. V případě podniku s více hospodářskými činnostmi způsobilými pro taxonomii / v souladu s taxonomií musí být z uvedených informací zřejmé, ke které činnosti se položka CapEx vztahuje. Pokud by bylo možné rozlišit jednotlivé hodnoty příslušných CapEx v souladu s taxonomií podle oddílu 1.1.2.2 prvního odstavce písm. a), b) a c) přílohy I, vykazující podniky by se mohly rozhodnout uvést je takto rozlišené v šabloně v příloze II v rámci jedné příslušné činnosti. Celková hodnota příslušných CapEx v souladu s taxonomií pro příslušnou činnost musí být součtem položek v oddíle 1.1.2.2 písm. prvním odstavci a), b) a c) v rámci příslušných činností v souladu s taxonomií. Hodnoty jednotlivých položek by měly být rovněž náležitě vysvětleny v rámci specifikací a kontextových informací požadovaných podle oddílu 1.2 přílohy I.

28. Jaký je rozsah CapEx a OpEx uvedených v oddíle 1.1.2.2 a 1.1.3.2 prvním odstavci písm. c) přílohy I, tj. souvisejících s koupí výstupu v souladu s taxonomií a s jednotlivými opatřeními?

Odkazuje se na vysvětlení uvedená v odpovědi na otázku č. 11 prvního sdělení Komise týkající se činností/opatření, které spadají do oblasti CapEx a OpEx uvedených v oddíle 1.1.2.2 a 1.1.3.2 prvním odstavci písm. c) (54). Pro účely této otázky v tomto sdělení je třeba odkazy na způsobilost pro taxonomii v této odpovědi chápat jako odkazy na soulad s taxonomií.

Vzhledem k tomu, že jsou postupem času do taxonomie EU doplňovány hospodářské činnosti uvedené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 2 nařízení o taxonomii, může se rozsah příslušných činností/opatření rozšiřovat.

29. Jak by měly být zveřejňovány CapEx a OpEx začleněné do hodnotových řetězců v situaci, kdy vykazující podnik vykonává jak předcházející, tak navazující hospodářskou činnost způsobilou pro taxonomii?

V případě, že je dílčí předcházející činnost vymezena v aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu jako samostatná činnost, měly by být CapEx nebo OpEx spojené s touto činností posuzovány nezávisle na použití výstupu z této činnosti pro jinou navazující činnost, která je rovněž vymezena v aktu o přenesené pravomoci pro oblast klimatu. Pokud například podnik vyrábí cement (činnost uvedená v oddíle 3.7 přílohy I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu) a používá tento cement na stavbu budovy, jsou CapEx spojené s plněním technických screeningových kritérií pro cement v souladu s taxonomií bez ohledu na to, zda je v souladu s taxonomií stavba budovy. Odkazuje se rovněž na otázku č. 21 tohoto sdělení, která se týká způsobu, jakým by podniky měly zveřejňovat obrat z hospodářských činností v souladu s taxonomií, jejichž výstupy jsou využívány nebo spotřebovávány interně.

30. Jak by měly být CapEx posuzovány s ohledem na soulad s taxonomií, pokud by aktivum, které je pomocí CapEx financováno, mohlo být použito na různé projekty?

Aby se zabránilo klamavé ekologické reklamě (tzv. greenwashingu) a zajistilo se vykazování přesných informací, je nutné přidělit pouze tu část CapEx, která skutečně napomáhá provádění hospodářských činností, které jsou v souladu s taxonomií. Vykazující subjekty by měly používat nefinanční metriku, která umožňuje přesné přiřazení CapEx k činnosti v souladu s taxonomií. Například pokud aktivum financované z CapEx vyprodukuje 100 jednotek výstupu v souladu s taxonomií a 100 jednotek výstupu v nesouladu s taxonomií, vykazující podnik by mohl vykázat 50 % těchto CapEx jako CapEx v souladu s taxonomií. Metodika použitá pro přiřazení CapEx k činnostem v souladu s taxonomií by měla být založena na ověřitelných důkazech.

Vykazující podnik by měl rovněž poskytnout kontextové informace podle oddílu 1.2.3 přílohy I týkající se:

—	přiřazení CapEx k více projektům a

—	metodiky pro přiřazení CapEx k činnostem v souladu s taxonomií.

31. Mohou být zálohy započítávány jako součást CapEx v souladu s taxonomií?

Náklady, které je třeba zvážit pro zahrnutí do klíčového ukazatele výkonnosti pro CapEx, jsou náklady uvedené v oddíle 1.1.2 přílohy I. Zahrnutí těchto nákladů se řídí časovým rozvrhem požadavků na uznání podle příslušných účetních standardů, protože tyto zálohy by neměly být považovány za náklady, které jsou způsobilé pro taxonomii nebo jsou v souladu s taxonomií, dokud nejsou příslušné prvky CapEx uznány podle příslušných účetních standardů.

ODDÍL IV

ČASTO KLADENÉ DOTAZY TÝKAJÍCÍ SE KLÍČOVÝCH UKAZATELŮ VÝKONNOSTI PRO OPEX

32. Jak by se měl výzkum a vývoj započítávat do čitatele klíčového ukazatele výkonnosti pro OpEx, pokud jej nelze spojit s konkrétními činnostmi?

Ustanovení oddílu 1.1.3.2 prvního odstavce písm. a) přílohy I vyžaduje, aby OpEx týkající se výzkumu a vývoje byly „ spojeny s hospodářskými činnostmi v souladu s taxonomií “, aby mohly být zahrnuty do čitatele klíčového ukazatele výkonnosti pro OpEx. Pokud tedy výzkum a vývoj nelze spojit s hospodářskými činnostmi v souladu s taxonomií, nelze jej započítat do čitatele klíčového ukazatele výkonnosti pro OpEx. Pokud je výzkum a vývoj využíván jak pro činnosti v souladu s taxonomií, tak pro činnosti v nesouladu s taxonomií, měly by být náklady na výzkum a vývoj zahrnuty do čitatele klíčového ukazatele výkonnosti pro OpEx na základě jejich poměrného příspěvku k činnostem v souladu s taxonomií (viz odpověď na otázku č. 26 v tomto sdělení).

33. Jak by měly být kategorie OpEx uvedené v oddíle 1.1.3.2 prvním odstavci písm. a) až c) přílohy I (čitatel OpEx) chápány a zpracovány v čitateli a jmenovateli klíčového ukazatele výkonnosti pro OpEx?

Kategorie OpEx uvedené v oddíle 1.1.3.2 prvním odstavci písm. a) až c) přílohy I, které jsou součástí čitatele klíčového ukazatele výkonnosti pro OpEx, by měly být rovněž zohledněny ve jmenovateli klíčového ukazatele výkonnosti pro OpEx.

34. Na které prvky definice jmenovatele klíčového ukazatele výkonnosti pro OpEx se vztahuje pojem „ údržba a opravy a jakékoli jiné přímé výdaje související s každodenní údržbou aktiv v podobě pozemků, budov a zařízení “ podle oddílu 1.1.3.1 přílohy I?

Údržba a opravy a jakékoli jiné přímé výdaje ve jmenovateli klíčového ukazatele výkonnosti pro OpEx se týkají především hmotných aktiv. Údržba a opravy nebo jiné přímé náklady však mohou být relevantní i v případě nehmotných aktiv (např. aktiva s právem na užívání, software). Všechny tyto náklady by proto měly být součástí jmenovatele klíčového ukazatele výkonnosti pro OpEx.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1).

(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214 ze dne 9. března 2022, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, pokud jde o hospodářské činnosti v některých odvětvích energetiky, a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi (Úř. věst. L 188, 15.7.2022, s. 1).

(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací (Úř. věst. L 443, 10.12.2021, s. 9).

(5) https://finance.ec.europa.eu/system/files/2021-07/sustainable-finance-taxonomy-article-8-faq_en.pdf

(6) https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/business_economy_euro/banking_and_finance/documents/sustainable-finance-taxonomy-article-8-report-eligible-activities-assets-faq_en.pdf

(7) Sdělení Komise o výkladu některých právních ustanovení aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací podle článku 8 nařízení EU o taxonomii, pokud jde o vykazování způsobilých hospodářských činností a aktiv 2022/C 385/01 (Úř. věst. C 385, 6.10.2022, s. 1).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).

(9) ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/267/oj

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(11) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214 ze dne 9. března 2022, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, pokud jde o hospodářské činnosti v některých odvětvích energetiky, a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi (Úř. věst. L 188, 15.7.2022, s. 1).

(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014 a směrnice 2013/34/EU, směrnice 2004/109/ES a směrnice 2006/43/ES, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 15).

(13) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1).

(14) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací (Úř. věst. L 443, 10.12.2021, s. 9).

(15) Sdělení Komise o výkladu některých právních ustanovení aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací podle článku 8 nařízení EU o taxonomii, pokud jde o vykazování způsobilých hospodářských činností a aktiv 2022/C 385/01 (Úř. věst. C 385, 6.10.2022, s. 1).

(16) https://finance.ec.europa.eu/system/files/2021-07/sustainable-finance-taxonomy-article-8-faq_en.pdf

(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami (Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1).

(18) Dokument útvarů Komise zveřejněný online v prosinci 2021 (aktualizace v lednu 2022).

(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).

(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(21) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214 ze dne 9. března 2022, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, pokud jde o hospodářské činnosti v některých odvětvích energetiky, a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi (Úř. věst. L 188, 15.7.2022, s. 1).

(22) V souladu s časovým rozvrhem uvedeným v článku 10 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, rovněž pokud jde o činnosti související s jadernou energií a fosilním plynem, budou finanční podniky do 31. prosince 2023 zveřejňovat pouze skutečnosti požadované podle čl. 10 odst. 3 týkající se způsobilosti a nezpůsobilosti činností souvisejících s jadernou energií a fosilním plynem pro taxonomii v šablonách 1, 4 a 5 přílohy XII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, které se týkají vykazování způsobilosti pro taxonomii, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 8 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Finanční podniky zveřejní od 1. ledna 2024 také poměrné ukazatele souladu činností souvisejících s jadernou energií a fosilním plynem s taxonomií v šabloně 2 a 3 přílohy XII aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 8 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací. Finanční podniky vypočítají ve svých klíčových ukazatelích výkonnosti činnosti související s jadernou energií a fosilním plynem s použitím nejnovějších dostupných údajů a klíčových ukazatelů výkonnosti svých protistran v souladu s čl. 8 odst. 4 druhým pododstavcem aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

(23) Podrobnější informace jsou uvedeny v odpovědi na otázku č. 1 prvního sdělení Komise.

(24) Viz článek 5 týkající se provádění směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.

(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(26) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (přepracované znění) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).

(28) V čl. 8 odst. 1 nařízení o taxonomii se upřesňuje, že „jakýkoli podnik, na který se vztahuje povinnost

zveřejňovat nefinanční informace podle článku 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU, zahrne do svého přehledu nefinančních informací nebo konsolidovaného přehledu nefinančních informací informace o tom, jakým způsobem a do jaké míry činnosti podniku souvisejí s hospodářskými činnostmi, které se […] kvalifikují jako environmentálně udržitelné.“

(29) Viz odpověď na otázku č. 3 v tomto sdělení, která podrobně popisuje postupné zavádění standardů pro podávání zpráv podle směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.

(30) Viz například 11. bod odůvodnění aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu a oddíly 3.6, 3.10, 3.13, 4.5, 4.6, 4.7, 4.18, 4.19, 4.22, 4.23 přílohy I aktu v přenesené pravomoci pro oblast klimatu týkající se výrobních a energetických činností.

(31) Více informací o konceptu dobrovolného vykazování naleznete v otázce 7 prvního sdělení Komise.

(32) Další podrobnosti naleznete v dokumentu útvarů Komise „ Často kladené dotazy: Jak by finanční a nefinanční podniky měly vykazovat hospodářské činnosti a aktiva způsobilé pro taxonomii v souladu s aktem v přenesené pravomoci o zveřejňování informací podle článku 8 nařízení o taxonomii? “, zejména v poznámce pod čarou č. 35 v rámci odpovědi na otázku č. 31.

(33) Další pokyny k dobrovolnému vykazování a používání odhadů pro vykazování způsobilosti v prvním roce (prvních letech)

vykazování uvádí platforma pro udržitelné financování ve svém dodatku: https://finance.ec.europa.eu/system/files/2021-12/sustainable-finance-taxonomy-eligibility-reporting-voluntary-information_en.pdf

(34) ESMA/2015/1415en – Pokyny orgánu ESMA k alternativním měřítkům výkonnosti.

(35) ESMA32-51-370 – Otázky a odpovědi k pokynům orgánu ESMA k alternativním měřítkům výkonnosti – 1. dubna 2022 (upozorňujeme, že tento dokument může být aktualizován, a proto je třeba vždy odkazovat na jeho nejnovější verzi dostupnou na internetových stránkách orgánu ESMA https://www.esma.europa.eu/).

(36) Technická screeningová kritéria podle zásady „významně nepoškozovat“ z hlediska přizpůsobování se změně klimatu vyžadují, aby hospodářský subjekt u nových činností a stávajících činností využívajících nově vytvořená hmotná aktiva integroval adaptační řešení, která snižují nejvýznamnější zjištěná fyzická klimatická rizika, jež jsou pro tuto činnost v době návrhu a výstavby významná, a zavedl je ještě před zahájením provozu.

(37) U činností podporujících významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu, jako jsou některé druhy inženýrských, pojišťovacích a vzdělávacích činností, by mohl být vykazován klíčový ukazatel pro obrat pro přizpůsobování se změně klimatu, ale nikoli pro zmírňování změny klimatu, protože pro tyto činnosti v případě zmírňování změny klimatu neexistují kritéria významného přínosu.

(38) Pokud činnost uvedená v předchozí větě není podpůrná, měl by být klíčový ukazatel výkonnosti pro obrat v rámci cíle zmírňování změny klimatu vykázán na samostatném řádku bez označení E. Ve všech případech by se měl podnik vyhnout dvojímu započítání v souladu s oddílem 1.2.2.2 přílohy I. Klíčový ukazatel výkonnosti vykázaný ve sloupci 4 by měl být stejný jako údaj uvedený ve sloupci 18.

(39) Obrat z takové činnosti by byl uznán v čitateli klíčového ukazatele výkonnosti pro obrat až poté, co by byla činnost uvedena do souladu s taxonomií.

(40) Viz akt v přenesené pravomoci pro oblast klimatu, příloha I, oddíl 3.3. „Výroba nízkouhlíkových technologických zařízení pro dopravu“.

(41) Jakmile budou stanovena technická screeningová kritéria významného přínosu k dosažení těchto cílů, může být zapotřebí dalších CapEx k tomu, aby daná činnost významně přispívala k dosažení těchto cílů.

(42) Podrobnější informace naleznete v otázce č. 1 prvního sdělení Komise.

(43) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv (Úř. věst. L 143, 29.5.2019, s. 1).

(44) Odkazuje se na popis postupného uplatňování v odpovědi na otázku č. 3 tohoto sdělení.

(45) Podle čl. 40a odst. 1 třetího pododstavce směrnice o účetnictví ve znění směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.

(46) Finanční podnik zveřejňuje ukazatele GAR/GIR, které se zakládají na klíčových ukazatelích výkonnosti pro obrat podniků, do nichž se investuje, a ukazatele GAR/GIR, které se zakládají na klíčových ukazatelích výkonnosti pro CapEx těchto podniků, v souladu s oddílem 1.2 přílohy III; oddílem 1.2.1 čtvrtým pododstavcem písm. a) přílohy V. oddílem 2.4 prvním odstavcem přílohy VII a oddílem 1 čtvrtým pododstavcem přílohy IX.

(47) Poslední odstavec čl. 7 odst. 4 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování informací.

(48) Viz poslední odstavce oddílu 1.2.3.2 přílohy I.

(49) Viz poslední odstavec oddílu 1.2.3.1 přílohy I.

(50) V popisu činnosti se doplňuje nová věta, která zní: „ Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle. “

(51) Oddíl 1.1.2.2 poslední odstavec a oddíl 1.1.3.2 čtvrtý odstavec přílohy I.

(52) Náklady na vnitřní prodej/spotřebu činností v souladu s taxonomií lze kvalifikovat jako OpEx podle oddílu 1.1.3.2 písm. c) přílohy I.

(53) Doporučuje se, aby podniky začlenily své plány CapEx do svých plánů přechodu uvedených v směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.

(54) Ve třetím odstavci odpovědi na otázku č. 11 prvního sdělení Komise je odkazem na oddíl 1.1.3.2 myšlen odkaz na oddíl 1.1.2.2 přílohy I.