Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2023/C 314/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 304, 28.8.2023

Dřívější publikace

Úř. věst. C 296, 21.8.2023

Úř. věst. C 286, 14.8.2023

Úř. věst. C 278, 7.8.2023

Úř. věst. C 271, 31.7.2023

Úř. věst. C 261, 24.7.2023

Úř. věst. C 252, 17.7.2023

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank Den Haag, zittingsplaats Roermond (Nizozemsko) dne 14. března 2023 – K, L, M a N v. Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid

(Věc C-156/23, Ararat (1))

(2023/C 314/02)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Den Haag, zittingsplaats Roermond

Účastníci původního řízení

Žalobci: K, L, M a N

Žalovaný: Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid

Předběžné otázky

1)

Musí být článek 47 Listiny základních práv Evropské unie ve spojení s článkem 4 a čl. 19 odst. 2 Listiny, jakož i článek 5 směrnice o navracení (2) vykládán v tom smyslu, že soud musí z moci úřední zkoumat na základě informací, které získal ze spisu a které byly doplněny nebo vyjasněny v kontradiktorním řízení probíhajícím u tohoto soudu, možné nedodržení zásady nenavracení? Závisí rozsah této povinnosti na tom, zda toto kontradiktorní řízení bylo zahájeno prostřednictvím žádosti o mezinárodní ochranu, takže rozsah této povinnosti je při posuzování rizika vyplývajícího z navrácení v rámci přijetí cizinců jiný, než při posuzování tohoto rizika v rámci navrácení?

2)

Musí být článek 5 směrnice o navracení ve spojení s čl. 19 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie vykládán v tom smyslu, že pokud je rozhodnutí o navrácení přijato v řízení, které nebylo zahájeno prostřednictvím žádosti o mezinárodní ochranu, musí být posouzení, zda navrácení brání zákaz navrácení, provedeno před přijetím rozhodnutí o navrácení, a brání pak zjištěné riziko vyplývající z navrácení vydání rozhodnutí o navrácení, nebo představuje v této situaci překážku vyhoštění?

3)

Dojde k obnovení rozhodnutí o navrácení, pokud byl jeho výkon odložen z důvodu nového řízení, které nebylo zahájeno prostřednictvím žádosti o mezinárodní ochranu, nebo musí být článek 5 směrnice o navracení ve spojení s čl. 19 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie vykládán v tom smyslu, že při neposouzení rizika vyplývajícího z navrácení v řízení, které vede k opětovnému konstatování neoprávněného pobytu, musí být provedeno aktuální posouzení tohoto rizika, a musí pak být přijato nové rozhodnutí o navrácení? Bude odpověď na tuto otázku jiná, pokud nedošlo k odložení výkonu rozhodnutí o navrácení, nýbrž se jedná o rozhodnutí o navrácení, které státní příslušník třetí země po delší dobu nedodržoval a ani příslušné orgány jeho splnění nevynucovaly?

---

(1)  Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádného z účastníků řízení.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. 2008, L 348, s. 98).

Kasační opravný prostředek podaný dne 1. května 2023 Canai Technology Co. Ltd proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 1. března 2023 ve věci T-25/22, Canai Technology v. EUIPO – Trend Fin (HE&ME)

(Věc C-280/23 P)

(2023/C 314/03)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Canai Technology Co. Ltd (zástupci: J. F. Gallego Jiménez, E. Sanz Valls, P. Bauzá Martínez a Y. Hernández Viñes, abogados)

Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví, Trend Fin BV

Usnesením ze dne 17. července 2023 Soudní dvůr (senát rozhodující o přípustnosti kasačních opravných prostředků) rozhodl, že kasační opravný prostředek není přípustný a že společnost Canai Technology Co. Ltd ponese vlastní náklady řízení.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank van eerste aanleg Oost-Vlaanderen, Afdeling Gent (Belgie) dne 25. května 2023 – Dranken Van Eetvelde NV v. Belgische Staat

(Věc C-331/23, Dranken Van Eetvelde)

(2023/C 314/04)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank van eerste aanleg Oost-Vlaanderen, Afdeling Gent

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Dranken Van Eetvelde NV

Žalovaný: Belgische Staat

Předběžné otázky

1)	Je článek 51a § 4 WBTW (1) v rozporu s článkem 205 směrnice 2006/112 (2) ve spojení se zásadou proporcionality, protože toto ustanovení stanoví objektivní solidární odpovědnost a soud nemůže tuto odpovědnost posoudit s ohledem na individuální podíl jednotlivých osob na spáchání daňového úniku?

2)

Je článek 51a § 4 WBTW v rozporu s článkem 205 směrnice 2006/112 ve spojení se zásadou neutrality v oblasti DPH, pokud toto ustanovení musí být vykládáno v tom smyslu, že určitá osoba je společně a nerozdílně povinna odvést DPH namísto osoby, která je daň povinna odvést ze zákona, aniž je nutno zohlednit odpočet daně na vstupu, který může uplatnit osoba, která je daň povinna odvést ze zákona?

3)

Musí být článek 50 Listiny základních práv Evropské unie vykládán v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje kumulaci (správních a trestních) sankcí trestní povahy uložených v různých řízeních za totožné skutky, které však byly spáchány v po sobě jdoucích letech (ale z hlediska trestního práva by bylo třeba kvalifikovat je jako pokračující trestný čin vedený jednotným záměrem), přičemž skutek spáchaný v jednom roce je stíhán ve správním a skutek spáchaný v jiném roce v trestním řízení? Musí být tyto skutky považovány za skutky, které nejsou vzájemně neoddělitelně spjaty, protože byly spáchány v po sobě jdoucích letech?

4)

Musí být článek 50 Listiny základních práv Evropské unie vykládán v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, podle které může být proti určité osobě zahájeno řízení o uložení správní pokuty trestní povahy za skutek, za který již tato osoba byla pravomocně odsouzena v trestním řízení, přičemž obě řízení jsou vedena zcela nezávisle na sobě a jediná záruka, že závažnost všech uložených sankcí odpovídá závažnosti dotyčného protiprávního jednání, spočívá v tom, že finanční soud může provést meritorní přezkum proporcionality, zatímco vnitrostátní právní úprava v tomto ohledu nestanoví žádná pravidla a nestanoví ani pravidla, která správnímu orgánu umožňují zohlednit již uloženou trestní sankci?

---

(1)  Belgische btw-wetboek.

(2)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Rejonowym w Siemianowicach Śląskich (Polsko) dne 30. května 2023 – Horyzont Niestandaryzowany Sekurytyzacyjny Fundusz Inwestycyjny Zamknięty v. LC

(Věc C-339/23, Horyzont)

(2023/C 314/05)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Rejonowy w Siemianowicach Śląskich

Účastníci původního řízení

Žalobce: Horyzont Niestandaryzowany Sekurytyzacyjny Fundusz Inwestycyjny Zamknięty

Žalovaná: LC

Předběžná otázka

Má být článek 8 směrnice 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (1) vykládán v tom smyslu, že v něm vyjádřená povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele (dlužníka) je rovnocenná ostatním povinnostem stanoveným výše uvedenou směrnicí (zejména informačním povinnostem stanoveným v článku 10 a následujících), takže sankce, na které odkazuje článek 23 této směrnice, nemohou být odlišné, tj. nemohou stanovit různé právní důsledky v souvislosti s porušením každé z těchto povinností zvlášť?

---

(1)  Úř. věst. 2008, L 133, s. 66.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Administrativen sad Sofia-grad (Bulharsko) dne 7. června 2023 – LF v. Zamestnik-predsedatel na Darzhavna agentsia za bezhantsite

(Věc C-352/23, [Changu] (1))

(2023/C 314/06)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen sad Sofia-grad

Účastníci původního řízení

Žalobce: LF

Žalovaný: Zamestnik-predsedatel na Darzhavna agentsia za bezhantsite

Předběžné otázky

1.

Musí být bod 15 odůvodnění, čl. 2 písm. h) a článek 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95 (2) ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany vykládány v tom smyslu, že členskému státu umožňují zavést vnitrostátní právní úpravu poskytnutí mezinárodní ochrany z rodinných nebo humanitárních důvodů, která v souladu s bodem 15 odůvodnění a čl. 2 písm. h) směrnice 2011/95 (jiná forma ochrany) nijak nesouvisí s logikou a duchem směrnice 2011/95, nebo musí i v takovém případě možnost poskytnutí ochrany z „humanitárních důvodů“, kterou stanoví vnitrostátní právo, být podle článku 3 směrnice 2011/95 v souladu s právními předpisy upravujícími mezinárodní ochranu?

2.

Ukládají bod 12 odůvodnění a čl. 14 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115 (3) ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, ve spojení s články 1 a 4 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) členskému státu nutně povinnost vydat státním příslušníkům třetí země písemné potvrzení o tom, že jejich pobyt je neoprávněný, ale jejich navrácení ještě není možné?

3.

Je v případě vnitrostátního právního rámce, jehož jediným ustanovením upravujícím status státního příslušníka třetí země z „humanitárních důvodů“ je čl. 9 odst. 8 zakon za ubežišteto i bežancite (zákon o azylu a uprchlících, dále jen „ZUB“), výklad tohoto vnitrostátního ustanovení, který nijak nesouvisí s povahou a důvody směrnice 2011/95, slučitelný s bodem 15 odůvodnění, jakož i s čl. 2 písm. h) a článkem 3 směrnice 2011/95?

4.	Vyžadují články 1, 4 a 7 Listiny pro účely použití směrnice 2011/95 přezkum, zda dlouhý pobyt státního příslušníka třetí země bez upraveného statusu v členském státě představuje samostatný důvod pro poskytnutí mezinárodní ochrany z „naléhavých humanitárních důvodů“?

5.

Připouští pozitivní povinnost členského státu zaručit dodržování článků 1 a 4 Listiny široký výklad vnitrostátního opatření podle čl. 9 odst. 8 ZUB, který jde nad rámec logiky a ustanovení o mezinárodní ochraně podle směrnice 2011/95, a vyžaduje výklad, který se zaměřuje výlučně na ochranu absolutních základních práv podle článků 1 a 4 Listiny?

6.	Může neposkytnutí ochrany podle čl. 9 odst. 8 ZUB státnímu příslušníkovi třetí země v takové situaci, v níž se nachází žalobce, vést k tomu, že členský stát nesplní své povinnosti vyplývající z článků 1, 4 a 7 Listiny?

---

(1)  Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádného z účastníků řízení.

(2)  Úř. věst. L 337, 2011, s. 9.

(3)  Úř. věst. L 348, 2008, s. 98.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal College van Beroep voor het bedrijfsleven (Nizozemsko) dne 8. června 2023 – LM BV v. Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit

(Věc C-354/23, Seberts (1))

(2023/C 314/07)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

College van Beroep voor het bedrijfsleven

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: LM BV

Žalovaný: Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit

Předběžné otázky

Musí být pokyny Evropské unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014 až 2020 (2) (2014/C 204/01), zejména jejich body 135, 136 a 137 a bod 144 písm. a) vykládány v tom smyslu, že o investiční podporu na úhradu nákladů na výstavbu, pořízení nebo vylepšení nemovitého majetku se jedná pouze v případě, že příjemce dotace je sám rovněž vlastníkem nemovitých věcí, k nimž se dané náklady vážou, nebo se jím stane?

---

(1)  Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádného z účastníků řízení.

(2)  Úř. věst. 2014, C 204, s. 1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Varchoven administrativen sad (Bulharsko) dne 9. června 2023 – „Vivacom Bulgaria“ EAD v. Varchoven administrativen sad, Nacionalna agencija za prichodite

(Věc C-369/23, Vivacom Bulgaria)

(2023/C 314/08)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Varchoven administrativen sad

Účastníci původního řízení

Žalobkyně a navrhovatelka v řízení o kasačním opravném prostředku:„Vivacom Bulgaria“ EAD

Žalovaní a odpůrci v řízení o kasačním opravném prostředku: Varchoven administrativen sad, Natsionalna agentsia za prihodite

Předběžná otázka

Brání čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU a článek 47 Listiny základních práv Evropské unie vnitrostátnímu ustanovení, jako je čl. 2c odst. 1 bod 1 Zakon za otgovornostta na daržavata i obštinite za vredi (zákon o odpovědnosti státu a obcí za škody) ve spojení s čl. 203 odst. 3 a čl. 128 odst. 1 bodem 6 Administrativnoprocesualen kodeks (soudní řád správní), podle kterého musí Varchoven administrativen sad (Vrchní správní soud, dále jen „VAS“) v posledním stupni přezkoumat žalobu na náhradu škody způsobené porušením unijního práva, jehož se dopustil VAS, v níž je tento soud žalovanou stranou?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein oikeus (Finsko) dne 22. června 2023 – Cestující A v. Finnair Oyj

(Věc C-385/23, Finnair)

(2023/C 314/09)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein oikeus

Účastníci původního řízení

Žalobce: Cestující A

Žalovaná: Finnair Oyj

Předběžné otázky

1)

Může se letecký dopravce dovolávat mimořádných okolností ve smyslu čl. 5 odst. 3 nařízení č. 261/2004 (1) pouze proto, že výrobce letadla nahlásil, že se vyskytla skrytá konstrukční vada ohrožující leteckou bezpečnost a postihující celý typ letadla, ačkoli bylo toto hlášení učiněno teprve poté, co došlo ke zpoždění nebo zrušení letu?

2)

Pokud je odpověď na první otázku záporná a je třeba posoudit, zda jsou dané okolnosti výsledkem událostí, které jsou vlastní běžnému výkonu činnosti dotčeného leteckého dopravce a nevymykají se jeho účinné kontrole z důvodu své povahy či původu, použije se pak v takovém případě, jako je tento, kdy ani výrobci ani leteckému dopravci v době zrušení letu nebylo známo, jaké povahy je vada dotčeného nového typu letadla a jak ji lze odstranit, judikatura Soudního dvora Evropské unie týkající se předčasného selhání některých technických součástí?

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. 2004, L 46, s. 1; Zvl. vyd. 07/08 s. 1).

Žaloba podaná dne 5. července 2023 – Evropská komise v. Slovenská republika

(Věc C-412/23)

(2023/C 314/10)

Jednací jazyk: slovenština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Gattinara a R. Lindenthal, zmocněnci)

Žalovaná: Slovenská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Slovenská republika tím, že v letech 2015, 2016 a 2017, jakož i od roku 2018 dále nezajistila, aby veřejnoprávní subjekty poskytující zdravotní péči splácely své obchodní dluhy ve lhůtě nejvýše 60 kalendářních dnů, a tím, že tento stav pokračuje, nesplnila své povinnosti, které pro ni vyplývají ze směrnice 2011/7 (1) o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, zejména jejího čl. 4 odst. 3 a odst. 4 písm. b),

—	uložit Slovenské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle čl. 4 odst. 3 směrnice 2011/7 měla Slovenská republika zajistit, aby v obchodních transakcích, kde je dlužníkem orgán veřejné moci, lhůta splatnosti pro platby, které musí uskutečnit jako úplatu za tyto transakce s podniky, nepřesahovala 30 kalendářních dnů od naplnění skutkových okolností, které stanoví. Současně podle čl. 4 odst. 4 písm. b) této směrnice platí, že ve Slovenské republice si mohou veřejnoprávní subjekty poskytující zdravotní péči prodloužit tuto lhůtu na 60 kalendářních dnů.

Slovenská republika však nezajistila, aby u těchto veřejnoprávních subjektů poskytujících zdravotní péči v obchodních transakcích, kde jsou dlužníkem, lhůta splatnosti nepřesahovala 60 kalendářních dnů.

Z údajů o průměrné lhůtě splatnosti dluhů veřejných nemocnic v obchodních transakcích vyplývá, že Slovenská republika v letech 2015, 2016 a 2017, jakož i od roku 2018 až do okamžiku podání této žaloby stále porušuje ustanovení čl. 4 odst. 3 a odst. 4 písm. b) uvedené směrnice.

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (Úř. věst. 2011, L 48, s. 1).

Kasační opravný prostředek podaný dne 12. července 2023 SN proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 3. května 2023 ve věci T-249/21, SN v. Parlament

(Věc C-430/23 P)

(2023/C 314/11)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): SN (zástupce: P. Eleftheriadis, Barrister)

Další účastník řízení: Evropský parlament

Návrhová žádání

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

částečně zrušil rozsudek vydaný dne 3. května 2023 pátým senátem Tribunálu Evropské unie ve věci T-249/21, SN v. Evropský parlament, v rozsahu, v němž tento rozsudek potvrzuje částečnou platnost rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu týkajícího se SN ze dne 21. prosince 2020 a oznámení o dluhu č. 7010000021 zaslaného SN znějícího na částku 196 199,84 eur ze dne 15. ledna 2021,

—	zrušil v plném rozsahu rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu týkající se SN ze dne 21. prosince 2020,

—	zrušil v plném rozsahu oznámení o dluhu č. 7010000021 zaslané SN znějící na částku 196 199,84 eur ze dne 15. ledna 2021,

—	Uložil Evropskému parlamentu náhradu nákladu řízení navrhovatele vynaložených v tomto řízení, včetně nákladů řízení vynaložených před Soudním dvorem a Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1)

Nepoužití testu „znalostí“ 137 pracovního řádu ostatních zaměstnanců  (1): Tribunál porušil unijní právo tím, že nezohlednil, že na vymáhání vrácení odměny parlamentního asistenta poslancem se vztahuje test „znalostí“ podle článku 137 pracovního řádu ostatních zaměstnanců a článku 85 služebního řádu, který vyžaduje, aby příjemce platby v případě parlamentní asistence skutečně věděl nebo předpokládal, že platba nebyla splatná.

2)

Neuplatnění skutečného významu článku 33 prováděcích opatření ke statutu poslanců  (2): Tribunál porušil unijní právo tím, že nesprávně uplatnil články 33 a 68 prováděcích opatření ke statutu poslanců, které vyžadují, aby odměna vyplácená asistentovi poslance byla platem, a nikoliv odměnou za poskytnuté služby, takže by se taková výplata stala „neoprávněnou“ podle unijního práva pouze tehdy, pokud by nebyla splatná podle podmínek pracovní smlouvy v souladu s obvyklými podmínkami zaměstnávání asistentů poslanců.

3)

Nedostatečná ochrana práva poslanců na svobodu a nezávislost: Tribunál porušil unijní právo tím, že dostatečně nechránil právo poslanců na svobodu a nezávislost (článek 2 a čl. 21 odst. 2 statutu poslanců Evropského parlamentu) tím, že stanovil přísný režim odpovědnosti za neúmyslná pochybení, který je natolik nepředvídatelný a omezující, že je neslučitelný s právem poslanců na svobodu a nezávislost.

---

(1)  Pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. 1962, 45, s. 1385).

(2)  Rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 19. května a 9. července 2008, kterým se stanoví prováděcí opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu (Úř. věst. 2009, C 159, s. 1).

Rozsudek Tribunálu ze dne 12. července 2023 – Multiópticas v. EUIPO – Nike Innovate (Vyobrazení dvou černých geometrických tvarů)

(Věc T-487/22) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie vyobrazující dva černé geometrické tvary - Starší národní obrazová ochranná známka a starší obrazová ochranná známka Evropské unie mó - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Neexistence poškození dobrého jména - Neexistence podobnosti označení - Článek 8 odst. 5 nařízení (EU) 2017/1001“)

(2023/C 314/12)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Multiópticas S. Coop. (Madrid, Španělsko) (zástupci: M. López Camba a A. Lyubomirova Geleva, advokátky)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: E. Markakis, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Nike Innovate CV (Beaverton, Oregon, Spojené státy)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 2. června 2022 (věc R 1762/2021-4).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Multiópticas S. Coop. a Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 368, 26.9.2022.

Žaloba podaná dne 27. června 2023 – Zalando v. Evropská komise

(Věc T-348/23)

(2023/C 314/13)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Zalando SE (Berlín, Německo) (zástupci: R. Briske, K. Ewald, L. Schneider a J. Trouet, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise C(2023) 2727 final ze dne 25. dubna 2023,

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně následující důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z nedodržení působnosti nařízení (EU) 2022/2009 (1) a nesprávných právních posouzení při použití tohoto nařízení. Žalobkyně má za to, že se na ni nařízení nevztahuje, jelikož neposkytuje zprostředkovatelskou službu, a tudíž není hostingovou službou ani on-line platformou ve smyslu nařízení. Nebyla splněna podmínka poskytování obsahu třetí strany. Prodejem svých článků poskytuje žalobkyně vlastní obsah a rovněž v plném rozsahu převzala obsah svých partnerů prostřednictvím přísného postupu onboardingu. I kdyby část služby musela být kvalifikována jako „on-line platforma“, nedosáhla by prahové hodnoty 45 milionů aktivních uživatelů měsíčně. Žalovaná popírá hybridní povahu služby: všichni uživatelé služby nejsou automaticky vystaveni obsahu zpřístupněnému třetími osobami, ale je zapotřebí přesná diferenciace. Žalovaná se opírá o nesprávná kritéria, jako je údajná nemožnost rozpoznat dodavatele. Opomíjí skutečnost, že se nejedná o určující prvek, ale spíše, vzhledem k posouzením z hlediska unijního práva, o prvek podporující naopak předpoklad existence vlastního obsahu.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z nepřesnosti čl. 33 odst. 1 a 4 nařízení č. 2022/2065 ve spojení s jeho čl. 24 odst. 2. Požadavky týkající se výpočtu prahové hodnoty jsou příliš nepřesné a porušují zásadu určitosti unijního práva. Článek 33 odst. 1 nařízení tedy nepředstavuje právní základ, který by byl v souladu s unijním právem. Bod 77 odůvodnění nařízení je z důvodu své právní povahy a neúplného obsahu nedostatečný pro stanovení metody výpočtu, neboť je ponecháno bez odpovědi příliš mnoho zásadních otázek. Stanovuje pouze, na koho se vztahuje, ale nikoliv jak. Kritéria nakonec nemohou být dostatečně určena bez přijetí aktu v přenesené pravomoci. Srovnání s nařízením (EU) 2022/1925 (Digital Markets Act) (2) poukazuje na tento nedostatek: to se částečně opírá o stejnou prahovou hodnotu, ale kritéria výpočtu stanovuje podrobněji a dokonce v samostatné příloze. Ani tam však nelze nalézt dostatečně konkrétní požadavky na výpočet.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení obecné zásady rovnosti Neurčitost metody výpočtu je v rozporu s čl. 2 první větou SEU a článkem 20 Listiny základních práv EU, neboť z ní vyplývá (faktické) nerovné zacházení s poskytovateli on-line platforem. Poskytovatelé zaplňují mezeru vyplývající zejména ze zákazu sledování jednotlivých uživatelů nejednotnými a netransparentními metodami. Zároveň nařízení nestanoví povinnou kontrolu všech metod výpočtu, ale pouze ad hoc kontroly. To nevytváří pro konkurenční poskytovatele služeb spravedlivé level playing field. Kromě toho nařízení porušuje zásadu rovného zacházení, jelikož se na všechny on-line platformy vztahuje paušální prahová hodnota bez ohledu na kritéria dotčených služeb založená na rizicích.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality Použití nařízení nepřiměřeně zasahuje do základních práv a svobod žalobkyně, a porušuje tak zásadu proporcionality uvedenou v čl. 5 odst. 4 druhém pododstavci SEU. Jednak není paušální prahová hodnota vhodná a jednak uložení jiných povinností žalobkyni již není nezbytné, jelikož on-line obchod je již (nadměrně) regulovaný.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti odůvodnění Žalovaná ve svém rozhodnutí porušila povinnost uvést odůvodnění stanovenou v článku 296 SFEU, takže toto rozhodnutí není pro žalobkyni jako adresáta srozumitelné. Chybí jakékoliv podřazení pod definici hostingové služby ve smyslu čl. 3 písm. g) bodu iii) nařízení, ačkoli to je rozhodující pro použitelnost článku 33 nařízení.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. 2022, L 277, s. 1).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) (Úř. věst. 2022, L 265, s. 1).

Žaloba podaná dne 5. července 2023 – Hypo Vorarlberg Bank v. SRB

(Věc T-369/23)

(2023/C 314/14)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Hypo Vorarlberg Bank AG (Břežnice, Rakousko) (zástupci: G. Eisenberger, A. Brenneis a J. Holzmann, advokáti)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí o výpočtu příspěvků předem do Jednotného fondu pro řešení krizí za rok 2023 (SRB/ES/SRF/2023/23) ze dne 2. května 2023, včetně příloh, a to každopádně v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a

—	uložil Jednotnému výboru pro řešení krizí náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby předkládá žalobkyně devět důvodů.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení článku 102 směrnice 2014/59/EU (1), článku 69 a čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014 (2), článku 3 a čl. 4 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 (3), jakož i zásady proporcionality z důvodu nesprávného stanovení cílové úrovně, jelikož žalovaný stanovil tuto úroveň příliš vysokou, což je v rozporu s unijním právním rámcem.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení čl. 70 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 806/2014, čl. 103 odst. 7 směrnice 2014/59/EU, čl. 6 odst. 1 až 6, čl. 7 odst. 2, článku 20 a přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 z důvodu, že žalovaná v rozporu s požadavky unijního práva neuplatnila tři ukazatele rizika, a sice „kapitál a způsobilé závazky nebo pasiva instituce nad rámec minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky“, „složitost“ a „způsobilost k řešení krizí“.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení čl. 6 odst. 5 a 7, čl. 7 odst. 2, článku 4 a přílohy I kroku 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 z důvodu nesprávného použití ukazatele rizika „zapojení do institucionálního systému ochrany“ a jeho váhy, zejména proto, že nebylo provedeno posouzení tohoto systému.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení podstatných formálních náležitostí z důvodu nedostatečného odůvodnění rozhodnutí. Napadené rozhodnutí porušuje povinnost uvést odůvodnění plynoucí z čl. 296 druhého pododstavce SFEU, jakož i z čl. 41 odst. 1 a čl. 41 odst. 2 písm. c) Listiny, jelikož nebyly dodrženy požadavky týkající se rozsahu této povinnosti stanovené Soudním dvorem ve věci C-584/20 P (4).

5.

Pátý žalobní důvod vychází z porušení podstatných formálních náležitostí z důvodu nedostatečného odůvodnění uplatnění značného prostoru žalovaného pro uvážení. Napadené rozhodnutí porušuje povinnost odůvodnění plynoucí z čl. 296 druhého pododstavce SFEU, jakož i z čl. 41 odst. 1 a čl. 41 odst. 2 písm. c) Listiny, jelikož pokud jde o prostor pro uvážení, kterým žalovaný disponuje, nebylo upřesněno, k jakým posouzením dospěl ani z jakého důvodu se tak stalo. Nelze tedy vyloučit svévolný výkon posuzovací pravomoci ze strany žalovaného.

6.

Šestý žalobní důvod vychází z porušení podstatných formálních náležitostí z důvodu nevyslechnutí žalobkyně a porušení jejího práva být vyslechnuta. Žalobkyně nebyla v rozporu s tím, co stanoví čl. 41 odst. 1 a čl. 41 odst. 2 písm. a) Listiny vyslechnuta před přijetím napadeného rozhodnutí ani před vydáním výměru, který byl na něm založen. Konzultace provedená žalovaným jí rovněž neumožnila účinným a vyčerpávajícím způsobem zaujmout stanovisko ke konkrétnímu výpočtu příspěvků.

7.

Sedmý žalobní důvod vychází z protiprávnosti nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 jakožto základu oprávnění k přijetí napadeného rozhodnutí a protiprávnosti metodologie úpravy příspěvku podle rizikového profilu stanovené v uvedeném nařízení, jakož i prostoru pro uvážení přiznaného Jednotnému výboru. Články 4 až 7, 9, 17 a 20, jakož i přílohy I a II nařízení 2015/63, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, vytvářejí netransparentní a neobjektivní systém stanovování příspěvků, který je v rozporu s články 16, 17, 41 a 47 Listiny a který neumožňuje zaručit dodržování článků 20 a 21 Listiny ani soulad se zásadami proporcionality a právní jistoty.

8.

Osmý žalobní důvod vychází z protiprávnosti prováděcího nařízení (EU) č. 2015/81 (5) jako zmocňujícího základu pro přijetí napadeného rozhodnutí. Napadené rozhodnutí porušuje Smlouvy, jelikož článek 8 prováděcího nařízení (EU) 2015/81 překračuje meze stanovené v čl. 70 odst. 7 nařízení (EU) č. 806/2014 ve spojení s článkem 291 SFEU a jelikož prováděcí nařízení ani základ pro zmocnění nejsou opatřeny odůvodněním, které by bylo v souladu s čl. 296 odst. 2 SFEU.

9.

Devátý žalobní důvod vychází z protiprávnosti směrnice 2014/59/EU a nařízení (EU) č. 806/2014 jako zmocňujícího základu pro přijetí nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 a prováděcího nařízení (EU) 2015/81, a tudíž i napadeného rozhodnutí. Podpůrně žalobkyně uplatňuje protiprávnost ustanovení směrnice 2014/59/EU a nařízení (EU) č. 806/2014, která činí systém příspěvků provedený nařízením 2015/63 povinným a přiznávají žalovanému příliš široký prostor pro uvážení. Vzhledem k tomu, že tato ustanovení, zejména pak čl. 69 odst. 1 a 2 a čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014, jakož i čl. 102 odst. 1 a 2 směrnice 2014/59/EU, nemohou být vykládána způsobem, který by byl v souladu s primárním právem, porušují zásadu odůvodnění právních aktů, zásadu právní jistoty, jakož i Smlouvy (zejména čl. 1 druhý pododstavec SEU a články 15, 296 a 298 SFEU) a Listinu (zejména články 16, 17, 41, 42 a 47).

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. 2014, L 173, s. 190).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. 2014, L 225, s. 1).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. 2015, L 11, s. 44).

(4)  Rozsudek ze dne 15. července 2021, Komise v. Landesbank Baden-Württemberg a SRB (C-584/20 P a C-621/20 P, EU:C:2021:601).

(5)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/81 ze dne 19. prosince 2014, kterým se stanoví jednotné podmínky uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014, pokud jde o příspěvky předem do Jednotného fondu pro řešení krizí (Úř. věst. 2015, L 15, s. 1).

Žaloba podaná dne 6. července 2023 – Volkskreditbank v. SRB

(Věc T-374/23)

(2023/C 314/15)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Volkskreditbank AG (Linec, Rakousko) (zástupci: G. Eisenberger, A. Brenneis a J. Holzmann, advokáti)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí o výpočtu příspěvků předem do Jednotného fondu pro řešení krizí za rok 2023 (SRB/ES/SRF/2023/23) ze dne 2. května 2023, včetně příloh, a to každopádně v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a

—	uložil Jednotnému výboru pro řešení krizí náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žaloba je založena na devíti důvodech, které jsou totožné s žalobními důvody uplatněnými ve věci T-369/23, Hypo Vorarlberg Bank v. SRB.

Žaloba podaná dne 6. července 2023 – Hypo-Bank Burgenland v. SRB

(Věc T-386/23)

(2023/C 314/16)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Hypo-Bank Burgenland AG (Železno, Rakousko) (zástupci: G. Eisenberger, A. Brenneis a J. Holzmann, advokáti)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí o výpočtu příspěvků předem do Jednotného fondu pro řešení krizí za rok 2023 (SRB/ES/SRF/2023/23) ze dne 2. května 2023, včetně příloh, a to každopádně v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a

—	uložil Jednotnému výboru pro řešení krizí náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně mimoto navrhuje, aby Tribunál v souladu s článkem 68 svého jednacího řádu spojil věc zahájenou na základě této žaloby na neplatnost s věcí téže povahy T-387/23, Schelhammer Capital Bank v. SRB, z důvodu jejich vzájemné souvislosti a téhož předmětu, a to pro účely ústní i písemné části řízení, jakož i rozhodnutí, jímž se ukončí řízení:

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žaloba je založena na devíti důvodech, které jsou totožné s žalobními důvody uplatněnými ve věci T-369/23, Hypo Vorarlberg Bank v. SRB.

Žaloba podaná dne 6. července 2023 – Schelhammer Capital Bank v. SRB

(Věc T-387/23)

(2023/C 314/17)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Schelhammer Capital Bank AG (Vídeň, Rakousko) (zástupci: G. Eisenberger, A. Brenneis a J. Holzmann, advokáti)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí o výpočtu příspěvků předem do Jednotného fondu pro řešení krizí za rok 2023 (SRB/ES/2023/23) ze dne 2. května 2023, včetně příloh, a to každopádně v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a

—	uložil Jednotnému výboru pro řešení krizí náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně zároveň navrhuje, aby Tribunál z důvodu jejich vzájemné souvislosti a stejného předmětu řízení spojil v souladu s článkem 68 Jednacího řádu Tribunálu věc založenou na této žalobě o neplatnost s podobnou věcí T-386/23 Hypo-Bank Burgenland v. SRB pro účely společného řízení v rámci písemné nebo ústní části řízení, jakož i ro účely společného rozhodnutí.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žaloba se zakládá na devíti žalobních důvodech, které jsou identické se žalobními důvody uplatněnými ve věci T 369/23, Hypo Vorarlberg Bank v. SRB.

Žaloba podaná dne 12. července 2023 – Barry’s Bootcamp v. EUIPO – Hummel (Zobrazení dvou černých vodorovných čar ve tvaru V)

(Věc T-390/23)

(2023/C 314/18)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Barry’s Bootcamp Holdings LLC (Miami, Florida, Spojené státy) (zástupci: M. Hawkins, T. Dolde a C. Zimmer, lawyers)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Hummel Holding A/S (Aarhus, Dánsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporné ochranné známky: Žalobkyně v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie (Zobrazení dvou černých vodorovných čar ve tvaru V) – Ochranná známka Evropské unie č. 3 015 377

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 5. dubna 2023, ve věci R 1423/2022-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil žalovanému a další účastnici řízení před odvolacím senátem náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 94 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 13. července 2023 – Imerys Aluminates Groupe v. Komise

(Věc T-391/23)

(2023/C 314/19)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Imerys Aluminates Groupe (Paříž, Francie) (zástupce: Y. Martinet, avocat)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

rozhodl, že Evropská komise v dokumentu nazvaném „Frequently Asked Questions on Free Allocation Rules for the EU ETS post 2020“ (Často kladené otázky týkající se pravidel bezplatného přidělování v Evropské unii po roce 2020) ze dne 22. července 2019 přijala výklad, který se dotýká žalobce a který je závazný pro členské státy, jak jej vyložila francouzská Conseil d’État (vnitrostátní soud poslední instance);

—

uložil Evropské komisi, aby nahradila škodu, která společnosti Imerys Aluminates vznikla v důsledku přijetí dokumentu nazvaného „Frequently Asked Questions on Free Allocation Rules for the EU ETS post 2020“ (Často kladené otázky týkající se pravidel bezplatného přidělování v Evropské unii po roce 2020) ze dne 22. července 2019, ve výši 40 075 347 eur;

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod, vycházející z pochybení Komise, které vzniklo přijetím dokumentu ze dne 22. července 2019 nazvaného „Frequently Asked Questions on Free Allocation Rules for the EU ETS post 2020“ (Často kladené otázky týkající se pravidel bezplatného přidělování v Evropské unii po roce 2020, dále jen „FAQ“). Tento žalobní důvod se dělí na tři části. — První část, vycházející z porušení zásady ochrany legitimního očekávání. — Druhá část, vycházející z porušení zásada právní jistoty. — Třetí část, vycházející z porušení článku 6 Aarhuské úmluvy.

2.	Druhý žalobní důvod, vycházející z nedodržení zásada právní jistoty v případě, že prováděcí nařízení č. 2021/447 (1) bude vykládáno tak, že implicitně stanoví pravidla výkladu výslovně uvedená v dokumentu FAQ ze dne 22. července 2019.

---

(1)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/447 ze dne 12. března 2021, kterým se stanoví revidované hodnoty referenční úrovně pro přidělování bezplatných povolenek na emise na období 2021 až 2025 podle čl. 10a odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. 2021, L 87, s. 29)202120212021.

Žaloba podaná dne 14. července 2023 – Stada Arzneimittel v. EUIPO – Bioiberica (DAOgest)

(Věc T-396/23)

(2023/C 314/20)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Stada Arzneimittel AG (Bad Vilbel, Německo) (zástupci: J.-C. Plate, R. Kaase a K. Schmid-Burgk, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Bioiberica, SAU (Palafolls, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie DAOgest – Přihláška č. 18 332 942

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 25. dubna 2023, ve věci R 1384/2022-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	porušení čl. 94 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	porušení čl. 95 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 14. července 2023 – Bodegas Aguiuncho v. EUIPO – – Mar de Frades (ALBARIÑO mar de ons)

(Věc T-398/23)

(2023/C 314/21)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Bodegas Aguiuncho, SL (Sanxenxo, Španělsko) (zástupci: J. M. Diez Roig, abogado)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Mar de Frades, SL (Cartagena, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie ALBARIÑO mar de ons – Přihláška č. 18 408 426

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. května 2023, ve věci R 0164/2023-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil a změnil;

—	rozhodl o zápisu sporné ochranné známky do třídy 33 kombinované nomenklatury a to se všemi účinky takového rozhodnutí.

Dovolávané žalobní důvody

—	Zájem disponibility.

—	Nekonfliktní koexistence ochranných známek.

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

—	Porušení rozsudku ze dne 24. června 2014, Rani Refreshments v. OHIM — Global-Invest Bartosz Turek (Sani), T-523/12, nezveřejněný, EU:T:2014:571.

—	Rozlišovací způsobilost grafického zpracování.

Žaloba podaná dne 12. července 2023 – Erste Group Bank v. SRB

(Věc T-400/23)

(2023/C 314/22)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Erste Group Bank AG (Vídeň, Rakousko) (zástupci: G. Eisenberger, A Brenneis a J. Holzmann, Rechtsanwälte)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí ze dne 2. května 2023 o výpočtu příspěvků předem za rok 2023 do Jednotného fondu pro řešení krizí (SRB/ES/2023/23) včetně jeho příloh, každopádně pak v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a

—	uložil Jednotnému výboru pro řešení krizí náhradu nákladů řízení.

Kromě toho žalobkyně navrhuje, aby Tribunál následující podobné věci z důvodu jejich vzájemné souvislosti a téhož předmětu spojil podle článku 68 jednacího řádu Tribunálu pro účely ústní a písemné části řízení, jakož i pro účely rozhodnutí: T-400/23, Erste Group Bank v. SRB, T-401/23, Erste Bank der österreichischen Sparkassen v. SRB, T-402/23, Steiermärkische Bank und Sparkasse v. SRB, T-403/23, Dornbirner Sparkasse Bank v. SRB, T-404/23, Kärntner Sparkasse v. SRB, T-405/23, Sparkasse Niederösterreich Mitte West v. SRB, T-406/23, Tiroler Sparkasse v. SRB, T-407/23, Salzburger Sparkasse Bank v. SRB, T-408/23, Sparkasse Oberösterreich Bank v. SRB.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně následující žalobní důvod:

Napadené rozhodnutí porušuje článek 102 směrnice 2014/59/EU (1), článek 69 a čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014 (2), článek 3 a čl. 4 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 (3), jakož i zásadu proporcionality z důvodu nesprávného stanovení cílové úrovně, protože žalovaný v rozporu s unijním právem stanovil příliš vysokou cílovou úroveň.

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. 2014, L 173, s. 190).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. 2014, L 225, s. 1).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. 2015, L 11, s. 44).

Žaloba podaná dne 12. července 2023 – Erste Bank der österreichischen Sparkassen v. SRB

(Věc T-401/23)

(2023/C 314/23)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Erste Bank der österreichischen Sparkassen AG (Vídeň, Rakousko) (zástupci: G. Eisenberger, A. Brenneis a J. Holzmann, Rechtsanwälte)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí ze dne 2. května 2023 o výpočtu příspěvků předem za rok 2023 do Jednotného fondu pro řešení krizí (SRB/ES/2023/23) včetně jeho příloh, každopádně pak v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a

—	uložil Jednotnému výboru pro řešení krizí náhradu nákladů řízení.

Kromě toho žalobkyně navrhuje, aby Tribunál následující podobné věci z důvodu jejich vzájemné souvislosti a téhož předmětu spojil podle článku 68 jednacího řádu Tribunálu pro účely ústní a písemné části řízení, jakož i pro účely rozhodnutí: T-400/23, Erste Group Bank v. SRB, T-401/23, Erste Bank der österreichischen Sparkassen v. SRB, T-402/23, Steiermärkische Bank und Sparkasse v. SRB, T-403/23, Dornbirner Sparkasse Bank v. SRB, T-404/23, Kärntner Sparkasse v. SRB, T-405/23, Sparkasse Niederösterreich Mitte West v. SRB, T-406/23, Tiroler Sparkasse v. SRB, T-407/23, Salzburger Sparkasse Bank v. SRB, T-408/23, Sparkasse Oberösterreich Bank v. SRB.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žaloba se opírá o jeden žalobní důvod, který je totožný s žalobním důvodem uvedeným ve věci T-400/23, Erste Group Bank v. SRB.

Žaloba podaná dne 13. července 2023 – Steiermärkische Bank und Sparkasse v. SRB

(Věc T-402/23)

(2023/C 314/24)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Steiermärkische Bank und Sparkassen AG (Štýrský Hradec, Rakousko) (zástupci: G. Eisenberger, A. Brenneis a J. Holzmann, advokáti)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí o výpočtu příspěvků předem do Jednotného fondu pro řešení krizí za rok 2023 (SRB/ES/SRF/2023/23) ze dne 2. května 2023, včetně příloh, a to každopádně v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a

—	uložil Jednotnému výboru pro řešení krizí náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně mimoto navrhuje, aby Tribunál v souladu s článkem 68 svého jednacího řádu spojil následující věci téže povahy z důvodu jejich vzájemné souvislosti a téhož předmětu, a to pro účely ústní i písemné části řízení, jakož i rozhodnutí, jímž se ukončí řízení: T-400/23, Erste Group Bank v. SRB, T-401/23, Erste Bank der österreichischen Sparkassen v. SRB, T-402/23, Steiermärkische Bank und Sparkasse v. SRB, T-403/23, Dornbirner Sparkasse Bank v. SRB, T-404/23, Kärntner Sparkasse v. SRB, T-405/23, Sparkasse Niederösterreich Mitte West v. SRB, T-406/23, Tiroler Sparkasse v. SRB, T-407/23, Salzburger Sparkasse Bank v. SRB, a T-408/23, Sparkasse Oberösterreich Bank v. SRB.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby předkládá žalobkyně sedm důvodů.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení článku 102 směrnice 2014/59/EU (1), článku 69 a čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014 (2), článku 3 a čl. 4 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 (3), jakož i zásady proporcionality z důvodu nesprávného stanovení cílové úrovně, jelikož žalovaný stanovil tuto úroveň příliš vysokou, což je v rozporu s unijním právním rámcem.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení podstatných formálních náležitostí z důvodu nedostatečného odůvodnění rozhodnutí. Napadené rozhodnutí porušuje povinnost uvést odůvodnění plynoucí z čl. 296 druhého pododstavce SFEU, jakož i z čl. 41 odst. 1 a čl. 41 odst. 2 písm. c) Listiny, jelikož nebyly dodrženy požadavky týkající se rozsahu této povinnosti stanovené Soudním dvorem ve věci C-584/20 (4).

3.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení podstatných formálních náležitostí z důvodu nedostatečného odůvodnění uplatnění značného prostoru žalovaného pro uvážení. Napadené rozhodnutí porušuje povinnost odůvodnění plynoucí z čl. 296 druhého pododstavce SFEU, jakož i z čl. 41 odst. 1 a čl. 41 odst. 2 písm. c) Listiny, jelikož pokud jde o prostor pro uvážení, kterým žalovaný disponuje, nebylo upřesněno, k jakým posouzením dospěl ani z jakého důvodu. Nelze tedy vyloučit svévolný výkon posuzovací pravomoci ze strany žalovaného.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení podstatných formálních náležitostí z důvodu nevyslechnutí žalobkyně a porušení jejího práva být vyslechnuta. Žalobkyně nebyla v rozporu s tím, co stanoví čl. 41 odst. 1 a čl. 41 odst. 2 písm. a) Listiny vyslechnuta před přijetím napadeného rozhodnutí ani před vydáním výměru, který byl na něm založen. Konzultace provedená žalovaným jí rovněž neumožnila účinným a vyčerpávajícím způsobem zaujmout stanovisko ke konkrétnímu výpočtu příspěvků.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z protiprávnosti nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 jakožto základu oprávnění k přijetí napadeného rozhodnutí a protiprávnosti metodologie úpravy příspěvku podle rizikového profilu stanovené v uvedeném nařízení, jakož i prostoru pro uvážení přiznaného Jednotnému výboru. Články 4 až 7, 9, 17 a 20, jakož i přílohy I a II nařízení 2015/63, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, vytvářejí netransparentní a neobjektivní systém stanovování příspěvků, který je v rozporu s články 16, 17, 41 a 47 Listiny a který neumožňuje zaručit dodržování článků 20 a 21 Listiny ani soulad se zásadami proporcionality a právní jistoty.

6.

Šestý žalobní důvod vychází z protiprávnosti prováděcího nařízení (EU) č. 2015/81 (5) jako zmocňujícího základu pro přijetí napadeného rozhodnutí. Napadené rozhodnutí porušuje Smlouvy, jelikož článek 8 prováděcího nařízení (EU) 2015/81 překračuje meze stanovené v čl. 70 odst. 7 nařízení (EU) č. 806/2014 ve spojení s článkem 291 SFEU a jelikož prováděcí nařízení ani základ pro zmocnění nejsou opatřeny odůvodněním, které by bylo v souladu s čl. 296 odst. 2 SFEU.

7.

Sedmý žalobní důvod vychází z protiprávnosti směrnice 2014/59/EU a nařízení (EU) č. 806/2014 jako zmocňujícího základu pro přijetí nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 a prováděcího nařízení (EU) 2015/81, a tudíž i napadeného rozhodnutí. Podpůrně žalobkyně uplatňuje protiprávnost ustanovení směrnice 2014/59/EU a nařízení (EU) č. 806/2014, která činí systém příspěvků provedený nařízením 2015/63 povinným a přiznávají žalovanému příliš široký prostor pro uvážení. Vzhledem k tomu, že tato ustanovení, zejména pak čl. 69 odst. 1 a 2 a čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014, jakož i čl. 102 odst. 1 a 2 směrnice 2014/59/EU, nemohou být vykládána způsobem, který by byl v souladu s primárním právem, porušují zásadu odůvodnění právních aktů, zásadu právní jistoty, jakož i Smlouvy (zejména čl. 1 druhý pododstavec SEU a články 15, 296 a 298 SFEU) a Listinu (zejména články 16, 17, 41, 42 a 47).

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. 2014, L 173, s. 190).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. 2014, L 225, s. 1).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. 2015, L 11, s. 44).

(4)  Rozsudek ze dne 15. července 2021, Komise v. Landesbank Baden-Württemberg a SRB (C-584/20 P a C-621/20 P, EU:C:2021:601).

(5)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/81 ze dne 19. prosince 2014, kterým se stanoví jednotné podmínky uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014, pokud jde o příspěvky předem do Jednotného fondu pro řešení krizí (Úř. věst. 2015, L 15, s. 1).

Žaloba podaná dne 13. července 2023 – Dornbirner Sparkasse Bank v. SRB

(Věc T-403/23)

(2023/C 314/25)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Dornbirner Sparkasse Bank AG (Dornbirn, Rakousko) (zástupci: G. Eisenberger, A. Brenneis a J. Holzmann, Rechtsanwälte)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí ze dne 2. května 2023 o výpočtu příspěvků předem za rok 2023 do Jednotného fondu pro řešení krizí (SRB/ES/2023/23) včetně jeho příloh, každopádně pak v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a

—	uložil Jednotnému výboru pro řešení krizí náhradu nákladů řízení.

Kromě toho žalobkyně navrhuje, aby Tribunál následující podobné věci z důvodu jejich vzájemné souvislosti a téhož předmětu spojil podle článku 68 jednacího řádu Tribunálu pro účely ústní a písemné části řízení, jakož i pro účely rozhodnutí: T-400/23, Erste Group Bank v. SRB, T-401/23, Erste Bank der österreichischen Sparkassen v. SRB, T-402/23, Steiermärkische Bank und Sparkasse v. SRB, T-403/23, Dornbirner Sparkasse Bank v. SRB, T-404/23, Kärntner Sparkasse v. SRB, T-405/23, Sparkasse Niederösterreich Mitte West v. SRB, T-406/23, Tiroler Sparkasse v. SRB, T-407/23, Salzburger Sparkasse Bank v. SRB, T-408/23, Sparkasse Oberösterreich Bank v. SRB.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žaloba se opírá o sedm žalobních důvodů, které jsou totožné s žalobními důvody uvedenými ve věci T-402/23, Steiermärkische Bank und Sparkasse v. SRB.

Žaloba podaná dne 13. července 2023 – Kärntner Sparkasse v. SRB

(Věc T-404/23)

(2023/C 314/26)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Kärntner Sparkasse AG (Klagenfurt, Rakousko) (zástupci: G. Eisenberger, A. Brenneis a J. Holzmann, Rechtsanwälte)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí ze dne 2. května 2023 o výpočtu příspěvků předem za rok 2023 do Jednotného fondu pro řešení krizí (SRB/ES/2023/23) včetně jeho příloh, každopádně pak v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a

—	uložil Jednotnému výboru pro řešení krizí náhradu nákladů řízení.

Kromě toho žalobkyně navrhuje, aby Tribunál následující podobné věci z důvodu jejich vzájemné souvislosti a téhož předmětu spojil podle článku 68 jednacího řádu Tribunálu pro účely ústní a písemné části řízení, jakož i pro účely rozhodnutí: T-400/23, Erste Group Bank v. SRB, T-401/23, Erste Bank der österreichischen Sparkassen v. SRB, T-402/23, Steiermärkische Bank und Sparkasse v. SRB, T-403/23, Dornbirner Sparkasse Bank v. SRB, T-404/23, Kärntner Sparkasse v. SRB, T-405/23, Sparkasse Niederösterreich Mitte West v. SRB, T-406/23, Tiroler Sparkasse v. SRB, T-407/23, Salzburger Sparkasse Bank v. SRB, T-408/23, Sparkasse Oberösterreich Bank v. SRB.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žaloba se opírá o sedm žalobních důvodů, které jsou totožné s žalobními důvody uvedenými ve věci T-402/23, Steiermärkische Bank und Sparkasse v. SRB.

Žaloba podaná dne 13. července 2023 – Sparkasse Niederösterreich Mitte West v. SRB

(Věc T-405/23)

(2023/C 314/27)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sparkasse Niederösterreich Mitte West AG (Svatý Hypolit, Rakousko) (zástupci: G. Eisenberger, A. Brenneis a J. Holzmann, advokáti)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí o výpočtu příspěvků předem do Jednotného fondu pro řešení krizí za rok 2023 (SRB/ES/SRF/2023/23) ze dne 2. května 2023, včetně příloh, a to každopádně v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a

—	uložil Jednotnému výboru pro řešení krizí náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně mimoto navrhuje, aby Tribunál v souladu s článkem 68 svého jednacího řádu spojil následující věci téže povahy z důvodu jejich vzájemné souvislosti a téhož předmětu, a to pro účely ústní i písemné části řízení, jakož i rozhodnutí, jímž se ukončí řízení: T-400/23, Erste Group Bank v. SRB, T-401/23, Erste Bank der österreichischen Sparkassen v. SRB, T-402/23, Steiermärkische Bank und Sparkasse v. SRB, T-403/23, Dornbirner Sparkasse Bank v. SRB, T-404/23, Kärntner Sparkasse v. SRB, T-405/23, Sparkasse Niederösterreich Mitte West v. SRB, T-406/23, Tiroler Sparkasse v. SRB, T-407/23, Salzburger Sparkasse Bank v. SRB, a T-408/23, Sparkasse Oberösterreich Bank v. SRB.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žaloba je založena na sedmi důvodech, které jsou totožné s žalobními důvody uplatněnými ve věci T-402/23, Steiermärkische Bank und Sparkasse v. SRB.

Žaloba podaná dne 13. července 2023 – Tiroler Sparkasse v. SRB

(Věc T-406/23)

(2023/C 314/28)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Tiroler Sparkasse Bankaktiengesellschaft Innsbruck (Innsbruck, Rakousko) (zástupci: G. Eisenberger, A. Brenneis a J. Holzmann, Rechtsanwälte)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí ze dne 2. května 2023 o výpočtu příspěvků předem za rok 2023 do Jednotného fondu pro řešení krizí (SRB/ES/2023/23) včetně jeho příloh, každopádně pak v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a

—	uložil Jednotnému výboru pro řešení krizí náhradu nákladů řízení.

Kromě toho žalobkyně navrhuje, aby Tribunál následující podobné věci z důvodu jejich vzájemné souvislosti a téhož předmětu spojil podle článku 68 jednacího řádu Tribunálu pro účely ústní a písemné části řízení, jakož i pro účely rozhodnutí: T-400/23, Erste Group Bank v. SRB, T-401/23, Erste Bank der österreichischen Sparkassen v. SRB, T-402/23, Steiermärkische Bank und Sparkasse v. SRB, T-403/23, Dornbirner Sparkasse Bank v. SRB, T-404/23, Kärntner Sparkasse v. SRB, T-405/23, Sparkasse Niederösterreich Mitte West v. SRB, T-406/23, Tiroler Sparkasse v. SRB, T-407/23, Salzburger Sparkasse Bank v. SRB, T-408/23, Sparkasse Oberösterreich Bank v. SRB.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žaloba se opírá o jeden žalobní důvod, který je totožný s žalobním důvodem uvedeným ve věci T 400/23, Erste Group Bank v. SRB.

Žaloba podaná dne 13. července 2023 – Salzburger Sparkasse Bank v. SRB

(Věc T-407/23)

(2023/C 314/29)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Salzburger Sparkasse Bank AG (Salcburk, Rakousko) (zástupci: G. Eisenberger, A. Brenneis a J. Holzmann, Rechtsanwälte)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí ze dne 2. května 2023 o výpočtu příspěvků předem za rok 2023 do Jednotného fondu pro řešení krizí (SRB/ES/2023/23) včetně jeho příloh, každopádně pak v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a

—	uložil Jednotnému výboru pro řešení krizí náhradu nákladů řízení.

Kromě toho žalobkyně navrhuje, aby Tribunál následující podobné věci z důvodu jejich vzájemné souvislosti a téhož předmětu spojil podle článku 68 jednacího řádu Tribunálu pro účely ústní a písemné části řízení, jakož i pro účely rozhodnutí: T-400/23, Erste Group Bank v. SRB, T-401/23, Erste Bank der österreichischen Sparkassen v. SRB, T-402/23, Steiermärkische Bank und Sparkasse v. SRB, T-403/23, Dornbirner Sparkasse Bank v. SRB, T-404/23, Kärntner Sparkasse v. SRB, T-405/23, Sparkasse Niederösterreich Mitte West v. SRB, T-406/23, Tiroler Sparkasse v. SRB, T-407/23, Salzburger Sparkasse Bank v. SRB, T-408/23, Sparkasse Oberösterreich Bank v. SRB.

Žalobní důvod a hlavní argumenty

Žaloba se opírá o jeden žalobní důvod, který je totožný s žalobním důvodem uvedeným ve věci T-400/23, Erste Group Bank v. SRB.

Žaloba podaná dne 17. července 2023 – Sparkasse Oberösterreich Bank v. SRB

(Věc T-408/23)

(2023/C 314/30)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sparkasse Oberösterreich Bank AG (Linec, Rakousko) (zástupci: G. Eisenberger, A. Brenneis a J. Holzmann, Rechtsanwälte)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí ze dne 2. května 2023 o výpočtu příspěvků předem za rok 2023 do Jednotného fondu pro řešení krizí (SRB/ES/2023/23) včetně jeho příloh, každopádně pak v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a

—	uložil Jednotnému výboru pro řešení krizí náhradu nákladů řízení.

Kromě toho žalobkyně navrhuje, aby Tribunál následující podobné věci z důvodu jejich vzájemné souvislosti a téhož předmětu spojil podle článku 68 jednacího řádu Tribunálu pro účely ústní a písemné části řízení, jakož i pro účely rozhodnutí: T-400/23, Erste Group Bank v. SRB, T-401/23, Erste Bank der österreichischen Sparkassen v. SRB, T-402/23, Steiermärkische Bank und Sparkasse v. SRB, T-403/23, Dornbirner Sparkasse Bank v. SRB, T-404/23, Kärntner Sparkasse v. SRB, T-405/23, Sparkasse Niederösterreich Mitte West v. SRB, T-406/23, Tiroler Sparkasse v. SRB, T-407/23, Salzburger Sparkasse Bank v. SRB, T-408/23, Sparkasse Oberösterreich Bank v. SRB.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žaloba se opírá o sedm žalobních důvodů, které jsou totožné s žalobními důvody uvedenými ve věci T-402/23, Steiermärkische Bank und Sparkasse v. SRB.

Žaloba podaná dne 26. července 2023 – Essity Hygiene and Health AB v EUIPO (Znázornění listu)

(Věc T-434/23)

(2023/C 314/31)

Jednací jazyk: švédština

Účastníci řízení

Žalobce: Essity Hygiene and Health AB (Gothenburg, Sweden) (zástupce: U. Wennermark, lawyer)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie (Znázornění listu) – Přihláška č. 16 709 305

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 30. května 2023 ve věci R 2196/2017-4

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž zruší odvolání (výrok pod bodem dva);

—	změnil napadené rozhodnutí tak, že vyhoví odvolání podanému proti rozhodnutí průzkumového referenta pro zboží zařazené do třídy 16, na které se přihláška vztahuje;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení vynaložených žalobcem v řízení před EUIPO i před Tribunálem.

Žalobce podpůrně navrhuje, aby Tribunál:

—	uložil EUIPO, aby nesl vlastní náklady řízení, a zároveň nahradil náklady řízení vynaložen žalobcem v řízení před Tribunálem.

Žalobce podpůrněji navrhuje, aby Tribunál:

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení vynaložených v řízení před Tribunálem.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.