SDĚLENÍ KOMISE

o evropské občanské iniciativě „Stop Finning – Stop the Trade“ („Zastavme odstraňování žraločích ploutví – zastavme obchodování s nimi“)

(2023/C 275/01)

1.   ÚVOD: OBČANSKÁ INICIATIVA

Prostřednictvím evropské občanské iniciativy podle čl. 11 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii může milion nebo více občanů pocházejících z alespoň sedmi členských států EU vyzvat Evropskou komisi, aby v rámci svých pravomocí předložila vhodný návrh k otázce, k níž je podle mínění těchto občanů nezbytné přijetí právního aktu Unie pro účely provedení Smluv.

„Stop Finning – Stop the Trade“ (1) („Zastavme odstraňování žraločích ploutví – zastavme obchodování s nimi“) je osmou evropskou občanskou iniciativou, která dosáhla limitů požadovaných Smlouvou a nařízením (EU) 2019/788 o evropské občanské iniciativě (2). Vyzývá Komisi, aby přijala opatření k ukončení obchodu se žraločími ploutvemi oddělenými od těl v EU, včetně dovozu, vývozu a tranzitu ploutví v tomto znění:

„Přestože je zakázáno odstraňovat ploutve na palubě plavidel EU a ve vodách EU a žraloci musí být vykládáni s ploutvemi neoddělenými od těl, je EU jedním z největších vývozců ploutví a významným tranzitním uzlem pro celosvětový obchod s ploutvemi. EU je jedním z čelních subjektů využívajících žraloky a vzhledem k tomu, že inspekce na moři jsou nedostatečné, ploutve jsou stále nezákonně ponechávány na palubě, překládány nebo vykládány v EU. Naším cílem je ukončit obchodování s ploutvemi v EU, včetně jejich dovozu, vývozu a tranzitu, s výjimkou ploutví neoddělených od těl zvířat. Vzhledem k tomu, že odstraňování žraločích ploutví brání účinnému uplatňování opatření na zachování populací žraloků, žádáme o rozšíření působnosti NAŘÍZENÍ (EU) č. 605/2013 i na obchod s ploutvemi, a proto žádáme Komisi, aby vypracovala nové nařízení, jímž se kritérium ‚s ploutvemi neoddělenými od těl‘ rozšíří na veškeré obchodování se žraloky a rejnoky v EU.“

Komise iniciativu zaregistrovala dne 17. prosince 2019 (3). Vzhledem k tomu, že iniciativa sbírala prohlášení o podpoře během pandemie COVID-19, mohla využít prodloužení zákonného dvanáctiměsíčního období sběru o dvanáct měsíců (tj. podpisy bylo tedy možné sbírat od 31. ledna 2020 do 31. ledna 2022) (4). Poté, co orgány členských států ověřily shromážděné podpisy, předložili organizátoři dne 11. ledna 2023 svou iniciativu Komisi.

Organizátoři podrobně vysvětlili cíle iniciativy na setkání s odpovědným členem Komise dne 6. února 2023 a na veřejném slyšení v Evropském parlamentu dne 27. března 2023.

Evropský parlament uspořádal plenární rozpravu o této iniciativě dne 11. května 2023. Během rozpravy Komise potvrdila, že sdílí obavy občanů a je velmi aktivní v rámci EU i mimo ni, pokud jde o ochranu a udržitelný rybolov žraloků. Komise se odvolala na mezinárodní kontext, v jehož rámci EU aktivně podporuje zachování a udržitelné řízení populací žraloků na příslušných mezinárodních fórech, jakož i již existující pravidla EU pro prosazování politiky „ploutví neoddělených od těl“.

Toto sdělení stanoví právní a politické hodnocení této iniciativy ze strany Komise, opatření, jež má v úmyslu podniknout, důvody pro přijetí opatření a plánovaný harmonogram v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení o evropské občanské iniciativě.

2.   SOUVISLOSTI

2.1   Přehled celosvětové situace

Ke žralokům se počítá asi 500 různých druhů s různými ekologickými a biologickými vlastnostmi. Tvoří důležitou skupinu mořské biologické rozmanitosti a jako predátoři stojící na vrcholu potravního řetězce hrají zásadní roli při udržování rovnováhy mořských ekosystémů, které jsou nezbytné pro zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Vzhledem k obecně dlouhé délce života a nízké míře reprodukce jsou žraloci citliví na lidskou činnost, zejména rybolov a úbytek stanovišť.

Jsou také zdrojem potravy podobně jako jiné druhy ryb a mnoha lidem zajišťují živobytí. Lidé loví a konzumují žraloky již po celá staletí, avšak v posledních desetiletích vznikl vlivem rostoucí poptávky a ekonomické globalizace skutečně celosvětový trh pro lov a konzumací žraloků. Loďstva podílející se na průmyslovém rybolovu i loďstva provozující drobný rybolov z celého světa dnes zásobují tradiční asijské trhy žraločími ploutvemi, zatímco maso z těch samých ulovených žraloků se stále častěji dostává samostatnými dodavatelskými kanály na rostoucí trhy, například do Brazílie.

Navzdory snahám o zlepšení ochrany žraloků v posledních letech se mnohé populace žraloků nacházejí v kritické situaci. Provádět globální hodnocení je obtížné vzhledem k vysokému počtu druhů žraloků a vzhledem k tomu, že jejich populace se v různých regionech liší. Odhady velikosti populace žraloků však v mnoha regionech nabývají stále propracovanější podoby. Podle nejnovějšího globálního hodnocení Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN™ je více než třetina druhů žraloků ohrožena vyhynutím (tj. považována za kriticky ohrožené, ohrožené nebo zranitelné) (5).

Evropská občanská iniciativa proto správně poukazuje na to, že je důležité urychleně se zabývat znepokojivou situací žraloků na celosvětové úrovni a úlohou, kterou hraje poptávka po žraločích ploutvích při zvyšování rybolovného tlaku, i tím, jak tato poptávka ohrožuje úsilí o zachování těchto druhů.

2.2   Rybolov a obchod se žraločími ploutvemi

Podle údajů FAO (6) se celosvětové úlovky žraloků od roku 1950 ztrojnásobily a v roce 2000 dosáhly historického maxima 868 000 tun. Od té doby měl objem úlovků klesající tendenci a v roce 2020 se snížil na na 665 622 tun. Podle stejných údajů se hodnota celosvětového obchodu se žraločími komoditami přiblížila 1 miliardě USD ročně a v roce 2021 přibližně 7 100 tunám žraločích ploutví.

Pokud jde o EU, ta v letech 2017–2021 zaznamenala jen malý dovoz žraločích ploutví, zatímco vývoz z EU byl významný, v průměru činil přibližně 2 300 tun a 170 milionů EUR ročně (7). V roce 2021 činila průměrná vývozní cena žraločích ploutví 16 EUR za kg, zatímco vývozní cena žraločího masa dosahovala 1,43 EUR za kg (8). Zdaleka nejdůležitějším hráčem mezi členskými státy EU je Španělsko, a to jak v případě dovozu, tak vývozu ploutví, který představuje více než 99 % celkového vývozu EU, přičemž přibližně 96 % tohoto vývozu tvoří zmrazené žraločí ploutve (9).

Během stejného období byly hlavními cílovými zeměmi vývozu žraločích ploutví z EU (10) v ročním průměru Singapur (985 tun, 13 milionů EUR), Čína (893 tun, 11 milionů EUR), Hongkong (194 tun, 7 milionů EUR). Přibližně 82 % vývozu EU směřuje do Singapuru a Číny, zatímco další významné obchodní toky probíhají s Hongkongem a nově také s Japonskem. Přibližně 85 % vývozu zmrazených žraločích ploutví směřuje do Singapuru a Číny.

Pokud jde o rybolov v EU, v letech 2019 až 2021 plavidla EU nahlásila úlovky v celkové výši 248 392 tun žraloků (11), což je v průměru 82 797 tun ročně. Jednoznačně nejvýznamnějším druhem byl žralok modrý (Prionace glauca), který v tomto období tvořil 56 % úlovků. Následovali máčka skvrnitá, rejnok ostnatý a žralok mako (Isurus oxyrinchus), kteří tvořili 7 %, 6 % a 3 % celkových úlovků. U mnoha dalších druhů byly celkové úlovky v tomto období nižší než 100 kg, což svědčí pouze o náhodných úlovcích.

Většina úlovků pochází z plavidel EU používajících dlouhé lovné šňůry v mezinárodních vodách ve všech oceánech, zejména v jižním Atlantiku a jižním Pacifiku. Úlovky v mezinárodních vodách představují 60 % objemu úlovků. Žralok modrý a žralok mako se loví téměř výhradně v mezinárodních vodách v rámci působnosti regionálních organizací pro řízení rybolovu, což platí pro 87 % a 88 % jejich úlovků (12).

Žraloci ulovení plavidly EU nebo ve vodách EU musí být vykládáni s ploutvemi neoddělenými od těl (viz oddíl 2.3). Zpracovávají se na souši, a jak vyplývá z výše uvedených statistik, ploutve a těla se následně odesílají na různé trhy. Převážná většina žraločích ploutví je určena ke spotřebě v zemích východní a jihovýchodní Asie. Mezitím se maso a další části těl spotřebovávají v EU a část se vyváží do třetích zemí, zejména do zemí Latinské Ameriky.

2.3   Současné unijní a mezinárodní politické a právní rámce

Evropská občanská iniciativa výslovně požaduje, aby bylo nařízení (EU) č. 605/2013 rozšířeno na obchod s ploutvemi. Žádá proto Komisi, aby požadavek na „ploutve neoddělené od těl“ rozšířila na veškeré obchodování se žraloky a rejnoky v EU. Evropská občanská iniciativa tvrdí, že hlavním motivem při lovu žraloků jsou jejich ploutve vzhledem k jejich úloze na asijském trhu. Dále tvrdí, že celosvětově jsou systémy prosazování a dodržování předpisů příliš slabé, a to i v EU, neboť uplatňované kontrolní nástroje a vynaložené finanční prostředky, jakož i školení a koordinace příslušných orgánů nejsou dostatečné k identifikaci druhů pouze na základě jejich ploutví a k zajištění dodržování příslušných předpisů v celém hodnotovém řetězci. Proto navrhovatelé požadují, aby se v zájmu usnadnění celních kontrol a zabránění obchodu se žraločími ploutvemi obchodovalo pouze s celými žraloky, čímž se de facto zakáže obchodování s oddělenými částmi žraločích těl (ploutvemi nebo těly) v EU.

Pokud jde o obchod se žraloky a jejich lov, provádí EU bohatý politický a právní rámec.

Cílem Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (úmluva CITES) je ochrana volně žijících zvířat a planě rostoucích rostlin proti nadměrnému využívání v důsledku mezinárodního obchodu. EU je smluvní stranou úmluvy CITES a aktivně podporuje ochranu mořských druhů. Na poslední konferenci smluvních stran v listopadu 2022 bylo do příloh úmluvy CITES zařazeno téměř 100 dalších druhů žraloků a rejnoků. V případě žraloků EU spolupodpořila návrh Panamy na zařazení žraloků čeledi modrounovitých do přílohy II úmluvy CITES, včetně žraloka modrého. Toto zařazení na seznam vstoupí v platnost dne 25. listopadu 2023. V současné době je na seznamu CITES uvedeno celkem 174 druhů žraloků a rejnoků, přičemž většina z nich je zařazena do přílohy II, což znamená, že obchod s nimi musí být kontrolován, aby se zabránilo využívání, které je neslučitelné s jejich přežitím.

V EU je obchod s chráněnými a ohroženými druhy, včetně mořských, regulován souborem předpisů, které provádějí úmluvu CITES. Nařízení (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (13) stanoví soubor ustanovení pro dovoz, vývoz a zpětný vývoz exemplářů druhů, včetně jejich částí nebo odvozenin, uvedených ve čtyřech přílohách. Přílohy nařízení zahrnují všechny druhy uvedené na seznamu CITES i druhy, které na seznamu CITES nejsou.

Odstraňování žraločích ploutví (14) představuje jednu z hlavních hrozeb pro zachování populací žraloků a EU byla první, kdo toto považoval za nepřijatelnou rybolovnou praktiku. Od roku 2003 zakazuje nařízení (ES) č. 1185/2003 (nařízení o odstraňování žraločích ploutví) (15) odstraňování žraločích ploutví na palubě všech rybářských plavidel ve vodách EU a všude na plavidlech pod vlajkou členského státu EU. Toto nařízení bylo posíleno přísnou politikou „ploutví neoddělených od těl“ prostřednictvím nařízení (EU) č. 605/2013 (16). Zakazuje odstraňovat žraločí ploutve na palubě plavidel a ponechávat je na palubě, překládat je nebo je vykládat. To znamená, že ploutve lze odstranit pouze při vykládce.

Členské státy EU provádějí monitorování a kontrolu, aby zajistily úplné provádění nařízení o odstraňování žraločích ploutví. Členské státy musí podávat zprávy o sledování dodržování nařízení ve vodách EU i mimo ně. Zpráva musí obsahovat informace o: i) počtu vykládek žraloků; ii) počtu, datu a místu provedených kontrol; iii) počtu a charakteru zjištěných případů porušení nařízení včetně plné identifikace příslušného plavidla nebo plavidel a o sankcích uložených v jednotlivých případech porušení nařízení; iv) celkovém objemu vykládek podle druhu (hmotnost/počet) a podle přístavu.

V roce 2016 podala Komise zprávu o provádění nařízení o odstraňování žraločích ploutví (17). Komise dospěla k závěru, že se počet porušení zdá být velmi malý, že v důsledku provádění politiky „ploutví neoddělených od těl“ vznikají dotčeným plavidlům dodatečné náklady a že je důležité, aby se politika „ploutví neoddělených od těl“ prosazovala na mezinárodních fórech. Poslední přezkum nařízení o odstraňování žraločích ploutví a akčního plánu EU pro žraloky provedl v roce 2019 na žádost Komise Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) (18). Výbor VTHVR dospěl k závěru, že míra nedodržování předpisů členskými státy, které podaly zprávu, je nízká a že při provádění opatření na zachování a řízení populací žraloků bylo dosaženo pokroku. Nicméně konstatoval, že je třeba lépe informovat o činnostech prováděných loďstvy EU mimo vody EU.

EU aktivně podporuje politiku „ploutví neoddělených od těl“ na mezinárodní úrovni a v obecnější rovině minimalizaci dopadů rybolovu na žraloky. Regionální organizace pro řízení rybolovu, jichž je EU členem, zavedly v průběhu let konkrétní závazná opatření na zachování a řízení populací jednotlivých druhů žraloků.

Odstraňování žraločích ploutví bylo původně regulováno zavedením poměru hmotnosti ploutví k hmotnosti těl, což znamená, že ploutve nacházející se na palubě až do okamžiku první vykládky nesmí tvořit více než 5 % celkového objemu vyložených těl. V průběhu let byly vědecký základ a účinnost poměru hmotnosti ploutví k hmotnosti těl zpochybněny a EU důsledně prosazovala přijetí politiky „ploutví neoddělených od těl“ ve všech regionálních organizacích pro řízení rybolovu, jichž je členem, jako nejúčinnějšího prostředku k ukončení praktik odstraňování žraločích ploutví. Tyto snahy vedly k tomu, že některé regionální organizace pro řízení rybolovu přijaly politiku „ploutví neoddělených od těl“ jako jedinou možnost (19), nebo jako jednu z možností (20) prosazování zákazu odstraňování ploutví. EU pokračuje ve svém úsilí o zrušení požadavku na poměr hmotnosti ploutví k hmotnosti těl tam, kde se stále uplatňuje (21), a o jeho nahrazení politikou „ploutví neoddělených od těl“, a to ve všech regionálních organizacích pro řízení rybolovu.

Zatímco mnohé druhy žraloků vyžadují přísnou ochranu, včetně zákazu jejich zadržování, jiné lze lovit v souladu s mezinárodně dohodnutými pravidly, zejména pravidly přijatými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu. Regionální organizace pro řízení rybolovu přijímají opatření v oblasti řízení populací, jako je objem celkových přípustných úlovků, na základě posouzení stavu populací a vědeckých doporučení od příslušných vědeckých orgánů a plavidla podávají zprávy o svých úlovcích. Rybolovné činnosti, které zahrnují interakce se žraloky, musí být rovněž hlášeny v souladu s příslušnými postupy regionální organizace pro řízení rybolovu pro podávání zpráv (včetně odhadů mrtvých výmětů a údajů o četnosti a velikosti). Tyto údaje jsou k dispozici v databázích různých regionálních organizací pro řízení rybolovu a podporují vědecká doporučení, na jejichž základě se přijímají rozhodnutí o řízení populací různých druhů. Jednotlivé regionální organizace pro řízení rybolovu však nemají jednotné požadavky a ve vykazování údajů o vedlejších úlovcích necílových druhů žraloků, zejména údajů o jednotlivých druzích, jsou nedostatky.

V zájmu zkvalitnění vědeckého poradenství v regionálních organizacích pro řízení rybolovu podporuje EU vědeckou práci prostřednictvím dobrovolných finančních příspěvků určených na vývoj vhodných metodik hodnocení stavu klíčových druhů žraloků z hlediska ochrany a zlepšení právního rámce pro zachování populací žraloků.

3.   HODNOCENÍ NÁVRHU V RÁMCI INICIATIVY

3.1   Reakce na iniciativu

Evropská občanská iniciativa nastoluje důležité otázky, které jsou relevantní z hlediska politiky EU v oblasti ochrany mořského prostředí, ochrany a zachování rybolovných zdrojů a zajištění udržitelného rybolovu v EU i ve světě. Zachování současného stavu by vedlo k tomu, že by se nadále obchodovalo se stejnými produkty a že by byly zachovány činnosti prováděné loďstvy a hospodářskými subjekty EU. Neznamenalo by to však další významný krok vpřed, pokud jde o obnovu celosvětových populací žraloků, konkrétně při potírání negativních dopadů, které má obchod se žraločími ploutvemi na stav jejich populací.

Zákaz obchodu s oddělenými žraločími ploutvemi v EU by se vztahoval na ty druhy, které jsou loveny loďstvem EU v souladu s mezinárodně dohodnutými pravidly, zejména pravidly přijatými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu. Obchod se žraločími ploutvemi představuje hlavní odbytiště loďstva EU, jež loví žraloky v mezinárodních vodách, a EU je celosvětově důležitým aktérem. Zákaz obchodování s oddělenými ploutvemi by znamenal, že příslušné loďstvo EU by v mezinárodních vodách ulovilo méně žraloků, což by vyvolávalo obavy ze socioekonomických dopadů. Navíc vzhledem k povaze samostatných trhů se žraločími ploutvemi a žraločím masem a problémům logistického charakteru v tom smyslu, že tyto druhy jsou převážně loveny loďstvem EU v mezinárodních vodách, které spadají do působnosti regionálních organizací pro řízení rybolovu, by takové omezení činnosti mohlo vytvořit podmínky pro méně udržitelné postupy rybolovu mimo EU. Proto musí být veškerá opatření přijatá na úrovni EU doplněna opatřeními na mezinárodní úrovni, aby byly zajištěny rovné podmínky a kladný vliv na životní prostředí.

Zákaz EU obchodovat s oddělenými ploutvemi musí být v souladu s mezinárodními závazky EU, včetně pravidel Světové obchodní organizace (WTO). Světová obchodní organizace nezpochybňuje právo zemí přijmout opatření týkající se například ochrany vyčerpatelných přírodních zdrojů nebo dobrých životních podmínek zvířat, pokud jsou splněny určité podmínky. Taková opatření musí zejména a) skutečně sledovat jeden z cílů uvedených v článku XX GATT 1994, b) splňovat tzv. test nezbytnosti, což znamená, že k dosažení uvedeného cíle není k dispozici žádné méně obchod omezující opatření, a c) zajistit, aby opatření bylo koncipováno nestranně a nevedlo k neodůvodněné nebo svévolné diskriminaci nebo skrytému omezování mezinárodního obchodu.

Nařízení o evropské občanské iniciativě vyžaduje, aby Komise do šesti měsíců od obdržení iniciativy oznámila své právní a politické závěry a rovněž opatření, která má v úmyslu přijmout. V tomto časovém rámci nebyla Komise schopna shromáždit veškeré potřebné údaje a provést všechny příslušné analýzy, aby mohla plně vyhodnotit vhodnost zahájení opatření, o které žádá evropská občanská iniciativa. Kromě toho by každému legislativnímu návrhu muselo předcházet posouzení možných environmentálních, sociálních a hospodářských dopadů.

Komise proto do konce roku 2023 zahájí posouzení dopadů týkající se environmentálních, sociálních a hospodářských důsledků uplatňování politiky „ploutví neoddělených od těl“ na uvádění žraloků na trh v EU, ať už pro účely spotřeby v EU, nebo pro mezinárodní obchod (dovoz a vývoz). Posouzení umožní učinit možné budoucí kroky založené na kvalitních informacích a podložené fakty (22). To bude zahrnovat analýzu hospodářských, environmentálních a sociálních dopadů na zúčastněné strany v EU a na třetí země, které by mohly být dotčeny, potenciální změnu dynamiky globálního trhu, environmentální a socioekonomické přínosy lépe chráněných populací žraloků a hodnocení možných alternativních prostředků k dosažení sledovaného cíle, jakož i podrobné posouzení nejvhodnějšího právního základu a nástroje. Posouzení dopadů by mělo posloužit jako rámec pro další postup Komise v souladu s jejími prioritami, zvláště v souvislosti se Zelenou dohodu pro Evropu, hospodářstvím ve prospěch občanů a silnější Evropou ve světě a evropským způsobem života.

Komise uznává, že sledování obchodních tras a křižovatek je obtížné z důvodu nedostatečného rozčlenění údajů týkajících se vykládek a obchodu se žraločím masem a ploutvemi na úrovni druhů. Tato nedostačující standardizace v taxonomii ztěžuje analýzu trendů, pokud jde o dynamiku úlovků a obchodu v celosvětovém měřítku. Komise zjistila, že existuje prostor pro doplnění informací o vývozu a dovozu, které hospodářské subjekty předkládají vnitrostátním celním systémům. Informace získané z celních prohlášení by pomohly analyzovat trendy v dynamice úlovků a obchodu na podrobnější úrovni a blíže prozkoumat údajně vysokou míru podvodů, kterou odhalili organizátoři evropské občanské iniciativy.

Komise proto do konce roku 2023 přezkoumá nejlepší právní prostředky, pomocí nichž by se při dovozu a vývozu vyžadovaly podrobnější informace k identifikaci druhů žraloků a příslušných produktů z nich. Přijme rozhodnutí tak, aby vstoupilo v platnost nejpozději 1. ledna 2025.

3.2   Doprovodné akce na úrovni EU i na mezinárodní úrovni

EU provádí celou řadu opatření, která se přímo či nepřímo zaměřují na zachování a udržitelné řízení populací žraloků. V této souvislosti evropská občanská iniciativa upozornila na řadu důležitých témat, která lze řešit dalším úsilím při prosazování práva EU a posílením opatření na mezinárodní úrovni.

3.2.1   Prosazování stávajících právních předpisů EU

Společná rybářská politika (SRP) poskytuje nástroje a rámec pro přijetí vědecky podložených opatření k minimalizaci negativního dopadu rybolovných činností na mořské druhy a stanoviště (23). Musí být v souladu (24) s cílem rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí (25), kterým je zajistit, aby mořské vody EU dosáhly dobrého stavu prostředí, což zahrnuje zajištění zdravých úrovní četnosti a přípustných vedlejších úlovků všech mořských druhů (26), včetně nekomerčně využívaných ryb, jako jsou např. druhy podtřídy příčnoústých. Komise sleduje stav žraloků a v souladu s cíli SRP zajišťuje soudržný přístup mezi vnitřní a vnější politikou pro lov žraloků.

Od roku 2009 usiluje akční plán EU na zachování a řízení populací žraloků (27), inspirovaný Mezinárodním akčním plánem pro zachování a řízení populací žraloků (viz oddíl 3.2.2), o rozšíření poznatků týkajících se lovu žraloků a druhů žraloků a jejich úlohy v ekosystému, jakož i o zajištění toho, aby byl lov žraloků udržitelný a aby byly řádně regulovány vedlejší úlovky žraloků spojené s jiným rybolovem. Poskytuje vodítko pro opatření přijatá jak na úrovni EU (rybolovná práva, technická opatření, omezení intenzity a kapacity, sběr údajů), tak na mezinárodní úrovni (regionální organizace pro řízení rybolovu, úmluva CITES, Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, regionální úmluvy pro mořské prostředí).

U některých druhů žraloků by i omezená rybolovná činnost mohla představovat vážné riziko pro jejich zachování. Tyto druhy jsou chráněny opatřeními EU. Následná každoroční nařízení o rybolovných právech, jako je nařízení (EU) 2023/194, zakazují rybářským plavidlům EU a plavidlům ze zemí mimo EU, která loví ve vodách EU, lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat druhy uvedené na seznamu zakázaných druhů, včetně druhů žraloků (28). Ulovené exempláře musí být nezraněné okamžitě vypuštěny, čímž se dále zabrání tomu, aby se ploutve ohrožených druhů dostaly na trh. Stejná ustanovení platí i pro hlubinné druhy žraloků.

Zatímco některé druhy žraloků vyžadují přísnou ochranu, některé lze lovit udržitelným způsobem, pokud je to vědecky podloženo. U těchto populací jsou vykládky řízeny prostřednictvím řady celkových přípustných odlovů (TAC) podle nařízení o ročních rybolovných právech ve vodách EU a pro plavidla EU ve vodách mimo EU. TAC, které navrhuje Komise a přijímá Rada, vycházejí z vědeckých doporučení a ze zásady předběžné opatrnosti a zohledňují biologické a socioekonomické aspekty.

Nařízení (EU) 2019/1241 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření (nařízení o technických opatřeních) (29) obsahuje obecný zákaz lovu některých vzácných/citlivých druhů žraloků a rejnoků (čl. 10 odst. 2 a příloha I) (30) a ustanovení omezující používání pevných a unášených tenatových sítí k lovu několika druhů nebo čeledí žraloků (čl. 9 odst. 4 a příloha III).

Organizátoři evropské občanské iniciativy upozornili na obtíže při sledování žraloků a produktů z nich na úrovni druhů v celém obchodním a tržním řetězci. Sledovatelnost produktů ze žraloků a transparentní informace pro spotřebitele hrají v politice EU v oblasti žraloků klíčovou roli. K zajištění sledovatelnosti byl nařízením (ES) č. 1224/2009 (31) zaveden kontrolní režim Společenství pro rybolov, který hospodářským subjektům v EU ukládá pravidla týkající se sledovatelnosti. Každá partie produktů rybolovu vyložená plavidly EU musí obsahovat tyto minimální informace týkající se sledovatelnosti: i) identifikační číslo, vnější identifikační číslo a název rybářského plavidla; ii) třímístný písmenný kód FAO jednotlivých druhů; iii) obchodní označení a latinský název druhu a iv) příslušnou zeměpisnou oblast, způsob produkce, datum odlovu a množství jednotlivých druhů. Tyto informace by měly být v kterékoli fázi hodnotového řetězce k dispozici orgánům odpovědným za kontrolu a prosazování a podnikatelským subjektům. Probíhající revize režimu EU pro kontrolu rybolovu (32), ohledně níž bylo v květnu 2023 dosaženo politické dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, zahrnuje další ustanovení týkající se informací o sledovatelnosti. Stanoví zlepšení v oblasti podávání zpráv o úlovcích, rybolovných činností a kontrol dodavatelského řetězce, včetně konzervovaných a připravených produktů, jakož i dovážených produktů, a to: elektronické zaznamenávání údajů o úlovcích, včetně hlášení množství výmětů u citlivých druhů a sledování rybolovných činností pomocí dálkových elektronických prostředků, včetně systémů uzavřeného televizního okruhu.

Pokud jde o informace pro spotřebitele, nařízení (ES) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (33) stanoví, že informace o potravinách nesmí být zavádějící. Kromě toho zvláštní ustanovení v odvětví rybolovu zajišťují vysokou míru informovanosti spotřebitelů. Nařízení (EU) č. 1379/2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury (34) stanoví, že produkty ze žraloků, které nejsou připravené nebo konzervované, včetně filé a ploutví, mohou být uváděny na trh pouze s obchodním označením příslušného druhu a jeho vědeckým názvem. Existují náznaky svědčící o rozdílech v plnění požadavků na uvádění povinných informací podle článku 35 nařízení o společné organizaci trhů, jak uvedla Komise v návaznosti na otevřenou veřejnou konzultaci o provádění nařízení o společné organizaci trhů (35). Jedná se o identifikaci vědeckého a obchodního názvu druhu. Tento potenciální problém tedy s odstraňováním ploutví přímo zásadně nesouvisí, nicméně zlepšení v oblasti plnění požadavků na označování by mohlo pomoci produkty ze žraloků obecněji lépe identifikovat.

Evropská občanská iniciativa poukázala na existenci nelegálního obchodu. Kromě omezeného množství údajů týkajících se případů zabavení druhů uvedených na seznamu CITES (36) Komise neshromáždila důkazy o tom, v jakém rozsahu dochází v EU k údajnému nezákonnému obchodu s ohroženými druhy. Přesto uznává, že obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy je závažným problémem, a předložila nový akční plán EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy (37) s cílem posílit opatření EU proti tomuto rozšířenému jevu.

Obecněji řečeno, evropská občanská inciativa poukazuje na skutečnost, že zlepšení sledovatelnosti úlovků, vykládek, dovozu a vývozu žraloků a ploutví na úrovni EU a na mezinárodní úrovni v rámci celého hodnotového řetězce vyžaduje:

1)

posílení prosazování práva EU v oblasti: i) sledování rybolovu a tržních činností; ii) kontrolních opatření pro zpracování, uvádění na trh, přepravu a skladování; iii) dovozu a vývozu produktů ze žraloků, včetně zejména ploutví, u dotčených druhů žraloků a iv) pravidel týkajících se sledovatelnosti a označování platných v členských státech a

2)	zajištění shromažďování úplných a spolehlivých informací týkajících se rybolovu a obchodu.

Za tímto účelem Komise:

—

vyzývá členské státy, aby zajistily odpovídající kontrolu povolení a potvrzení podle úmluvy CITES, a vyzývá je, aby zabezpečily dostatečné kapacity v oblasti kontroly a sledovatelnosti chráněných žraloků a produktů z nich, jako jsou: i) školení v oblasti identifikace příslušných druhů žraloků a produktů z nich; ii) vývoj a používání technologií, nástrojů (včetně digitálních) a protokolů analýzy DNA pro identifikaci druhů žraloků, iii) vhodné systémy sledovatelnosti a iv) sdílení osvědčených postupů (38),

—	do konce roku 2023 zašle členským státům žádost o vzájemnou pomoc podle nařízení (ES) č. 1005/2008 proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu (39), aby je upozornila na produkty ze žraloků,

—	bude do konce roku 2023 spolupracovat s Europolem, aby prozkoumala rozsah nezákonného obchodu se žraločími ploutvemi do EU a z EU,

—	urychleně zahájí práce na provádění revidovaného nařízení o kontrolním režimu, jakmile bude přijato, aby zajistila, že zlepšení, která obsahuje, budou co nejdříve použitelná,

—

vyzývá členské státy, aby posílily monitorování a prosazování nařízení EU o kontrole a o odstraňování žraločích ploutví a pravidel regionálních organizací pro řízení rybolovu, přičemž zásadním krokem je zlepšení zaznamenávání a hlášení úlovků a náhodných úlovků žraloků. Toto platí rovněž pro plavidla EU lovící ve vodách EU i v mezinárodních vodách,

—

vyzývá členské státy (40), aby do konce roku 2023 stanovily prahové hodnoty pro maximální úrovně vedlejších úlovků nekomerčně využívaných ryb, jako jsou druhy podtřídy příčnoústých, ve vodách EU podle rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí a přijaly vhodná opatření pro řízení rybolovu, aby tyto prahové hodnoty dodržely,

—

s účinností od roku 2024 zavede opatření v oblasti kontroly kvality údajů a křížové kontroly, které se budou provádět mezi měsíčními hlášeními úlovků zasílanými členskými státy podle nařízení o kontrole na jedné straně a každoročními hlášeními údajů týkajících se vykládky žraloků a informacemi požadovanými dle nařízení o odstraňování žraločích ploutví na straně druhé, a

—	do konce roku 2023 provede analýzu odpovědi členských států na nedávno zahájený průzkum týkající se provádění požadavků na označování podle nařízení o společné organizaci trhů, přičemž zvláštní pozornost bude věnovat specifické otázce nesprávného označování obchodního názvu druhů.

Další probíhající iniciativy a opatření jsou důležitým podpůrným rámcem pro zlepšení politiky EU v oblasti žraloků.

„Akční plán pro mořské prostředí“ v rámci Strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (41), který Komise přijala 21. února 2023, obsahuje výzvy k přijetí opatření určených členským státům s cílem zlepšit ochranu citlivých druhů, včetně některých zranitelných druhů žraloků, a to snahou o snížení objemu náhodných úlovků při rybolovu, zajištěním ochrany jejich chovných a potravních teritorií a zlepšením systémů monitorování za účelem zjištění rozsahu a rozložení náhodných úlovků.

Cílem návrhu nařízení o obnově přírody (42), který vypracovala Komise a který byl přijat v červnu 2022, je mimo jiné obnova znehodnocených mořských stanovišť a stanovišť nejznámějších mořských druhů, jako jsou delfíni, sviňuchy, žraloci a mořští ptáci. Seznam dotčených druhů žraloků je uveden v příloze III návrhu a vychází z přílohy I (seznam zakázaných druhů) nařízení o technických opatřeních (EU) 2019/1241.

Cílem mise EU „Obnova našich oceánů a vod“ (43) je do roku 2030 chránit a obnovit zdraví našich oceánů a vod. V rámci prvního pilíře, který se týká ochrany a obnovy, se bude zabývat obnovou stanovišť a podporou společenstev druhů, včetně predátorů, kteří je podporují, jako jsou žraloci. Za účelem prosazování kontrol je nezbytné provést specifický výzkum zaměřující se na rychlejší a levnější identifikaci druhů na základě DNA ze žraločích ploutví, přičemž projekt programu Horizont Evropa (44) týkající se boje proti nezákonnému rybolovu a výmětům již rychlou analýzu DNA pro účely kontroly rybolovu zahrnuje.

Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ v rámci Zelené dohody pro Evropu uznává silnou vazbu mezi zdravím lidí, společnosti a planety a potřebu zajistit živobytí primárních producentů, aby bylo možné úspěšně přejít na udržitelný potravinový systém EU.

3.2.2   Posílení opatření na celosvětové úrovni

Obchod se žraločími ploutvemi probíhá v celosvětovém měřítku, stejně jako lov žraloků, přičemž dochází k dramatickému úbytku jejich populací. Proto byl v roce 1999 pod záštitou Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) přijat Mezinárodní akční plán pro zachování a řízení populací žraloka (45). Jeho hlavním cílem je udržitelné zachování a řízení populací žraloka. Uvedený akční plán poskytuje rámec, který pomáhá vytvářet vnitrostátní, subregionální a regionální akční plány na zachování a řízení populací žraloka. Na jeho základě bylo poprvé zakázáno odstraňování žraločích ploutví, což posloužilo jako vzor pro další mezinárodní akční plány, například evropský.

Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů je smlouva OSN o ochraně životního prostředí. Obsahuje ustanovení o zachování a řízení populací stěhovavých druhů, jejich stanovišť a migračních tras. Smluvní strany úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů se zavazují dodržovat zásady úmluvy (tj. uznávat význam stěhovavých druhů a pracovat na zachování těchto druhů a jejich stanovišť) a přijímat okamžitá opatření na ochranu druhů podpisem mezinárodních dohod nebo memorand o porozumění. EU je signatářem memoranda o porozumění o ochraně stěhovavých druhů žraloků a v této souvislosti podporuje výzkum, udržitelný rybolov, ochranu stanovišť a mezinárodní spolupráci.

Zatímco EU vyváží žraločí ploutve pocházející z řízeného lovu žraloků, u velkého objemu ploutví vyvážených jinými zeměmi na největší spotřebitelské trhy tomu tak často není. Přestože většina regionálních organizací pro řízení rybolovu a mnoho zemí přijalo a zavedlo opatření na zachování a řízení populací žraloků, je třeba zlepšit ještě mnoho věcí, aby obchodní praktiky neohrožovaly úsilí a pokrok, kterého bylo při ochraně některých druhů žraloků dosaženo. Proto je na celosvětové úrovni nutné i nadále prosazovat účinný zákaz odstraňování žraločích ploutví, zajistit globální účinné kontroly obchodních toků s produkty ze žraloků a usilovat o omezení poptávky po těchto produktech.

Za tímto účelem bude Komise po celý rok 2023 i poté:

—	vybízet příslušné třetí země, aby účinně prováděly zařazení žraloků na seznam v návaznosti na nedávné rozhodnutí konference CITES CoP19 o zařazení téměř 100 dalších druhů žraloků a rejnoků (a produktů z nich) do přílohy II CITES,

—	podporovat sekretariát CITES při vytváření kapacit areálových států (46) za účelem provádění zařazení žraloků a dalších mořských druhů na seznam CITES,

—

zvyšovat úsilí EU v rámci regionálních orgánů pro řízení rybolovu za účelem přijímání nových opatření a/nebo posilování a účinného provádění stávajících opatření na zachování a řízení druhů žraloků, jakož i za účelem posuzování účinnosti přijatých opatření a posilování kontrolních opatření, aby se zajistilo řádné uplatňování a prosazování stávajících pravidel. To zahrnuje přijetí politiky „ploutví neoddělených od těl“ jako nejúčinnějšího prostředku k ukončení praktik odstraňování ploutví,

—

ve všech ostatních příslušných mezinárodních orgánech a organizacích bude členským státům navrhovat, aby zahájily diskuzi o nových a/nebo posílených stávajících opatřeních na zachování a řízení druhů žraloků, jakož i o jejich účinném provádění prostřednictvím posílení kontrol. Komise navrhne členským státům, aby tuto otázku vznesly na 19. zasedání podvýboru FAO pro obchod s rybami, které se bude konat v září 2023 v Norsku, a

—	spolupracovat s nečlenskými zeměmi EU s cílem motivovat ke snížení poptávky po nelegálně získaných žraločích ploutvích, a to i prostřednictvím financování projektů, a podporovat klíčové třetí země při vytváření kapacit pro boj proti obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy.

4.   ZÁVĚR A VÝHLED

Evropská občanská iniciativa „Stop Finning – Stop the Trade“ odráží společenské a environmentální obavy na celosvětové úrovni ze znepokojivé situace ohledně žraloků a z úlohy, kterou hraje poptávka po žraločích ploutvích. Komise ji považuje jako významnou pro politiku EU v oblasti ochrany mořského prostředí, ochrany a zachování rybolovných zdrojů a zajištění udržitelného rybolovu v EU i ve světě. Tato iniciativa je v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a závazkem EU chránit mořské ekosystémy a ohrožené druhy na celém světě a podporovat mezinárodní správu oceánů.

EU byla první, kdo považoval odstraňování žraločích ploutví za nepřijatelnou rybolovnou praktiku. Podle práva EU musí být žraloci ulovení plavidly EU nebo ve vodách EU vykládáni s ploutvemi neoddělenými od těl.

Zákaz obchodování s oddělenými ploutvemi by znamenal, že příslušné loďstvo EU by v mezinárodních vodách ulovilo méně žraloků, což by vyvolávalo obavy ze socioekonomických dopadů. Vzhledem k tomu, že dotčené druhy jsou převážně loveny loďstvem EU v mezinárodních vodách, jež spadají do působnosti regionálních organizací pro řízení rybolovu, by takové omezení činnosti mohlo navíc vytvořit podmínky pro méně udržitelné postupy rybolovu mimo EU. Je však nutné provést další posouzení širších hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů na zúčastněné strany v EU a na třetí země, které by mohly být dotčeny. Aby mohla Komise přijímat informovaná rozhodnutí, potřebuje soubor úplnějších a podrobnějších údajů a statistik, aby mohla analyzovat trendy v dynamice úlovků a obchodu.

Proto Komise:

—

neprodleně zahájí přípravné práce, aby se mohlo do konce roku 2023 započít s posouzením dopadů týkajícím se environmentálních, sociálních a hospodářských důsledků uplatňování politiky „ploutví neoddělených od těl“ na uvádění žraloků na trh v EU, ať už pro účely spotřeby EU v jejím rámci, nebo mezinárodního obchodu (dovozy a vývozy),

—	do konce roku 2023 přezkoumá nejlepší právní prostředky, které umožní vyžadovat podrobnější informace k identifikaci druhů žraloků a příslušných produktů z nich při dovozu a vývozu, a přijme rozhodnutí tak, aby mohlo vstoupit v platnost nejpozději 1. ledna 2025.

Evropská občanská iniciativa rovněž upozornila na řadu důležitých témat, která lze řešit dalším úsilím při prosazování práva EU a posílením opatření na mezinárodní úrovni. Komise proto souběžně:

—	posílí způsob, jakým jsou prosazovány právní předpisy EU, pokud jde o monitorování rybolovu a tržních činností, kontrolní opatření týkající se zpracování a uvádění na trh, jakož i o dovoz a vývoz produktů ze žraloků a pravidla sledovatelnosti a označování,

—

přijme další opatření na mezinárodní úrovni a zasadí se o intenzivnější činnost na ochranu ohrožených druhů žraloků a o to, aby zajistila, že komerčně využívané populace žraloků zůstanou zdravé. Bude usilovat o účinný celosvětový zákaz odstraňování ploutví, o zajištění účinných globálních kontrol obchodních toků s produkty ze žraloků a o snížení poptávky po produktech ze žraloků pocházejících z neudržitelného rybolovu.

---

(1)  Registrační číslo Komise ECI(2020)000001(https://europa.eu/citizens-initiative/initiatives/details/2020/000001_cs).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/788 ze dne 17. dubna 2019 o evropské občanské iniciativě (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 55).

(3)  Rozhodnutí Komise (EU) 2019/2252 ze dne 17. prosince 2019 o navrhované občanské iniciativě s názvem „Stop Finning – Stop the trade“ (oznámeno pod číslem C(2019) 9203) (Úř. věst. L 336, 30.12.2019, s. 312).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1042 ze dne 15. července 2020, kterým se stanoví dočasná opatření týkající se období sběru a lhůt pro ověřování a přezkum podle nařízení (EU) 2019/788 o evropské občanské iniciativě s ohledem na rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 231, 17.7.2020, s. 7); prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/2200 ze dne 17. prosince 2020 o prodloužení období sběru prohlášení o podpoře některých evropských občanských iniciativ podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1042 (Úř. věst. L 434, 23.12.2020, s. 56); prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/360 ze dne 19. února 2021 o prodloužení období sběru prohlášení o podpoře některých evropských občanských iniciativ podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1042 (oznámeno pod číslem C(2021) 1121) (Úř. věst. L 69, 26.2.2021, s. 9).

(5)  Červený seznam ohrožených druhů IUCN.

(6)  Žraloci | Mezinárodní akční plán na zachování a řízení populací žraloků | Organizace OSN pro výživu a zemědělství (fao.org).

(7)  Viz příloha.

(8)  Zdroj: EUMOFA Evropské středisko pro sledování trhu s produkty rybolovu a akvakultury (EUMOFA)

(9)  Zdroj: EUMOFA Evropské středisko pro sledování trhu s produkty rybolovu a akvakultury (EUMOFA)

(10)  Zdroj: EUMOFA Evropské středisko pro sledování trhu s produkty rybolovu a akvakultury (EUMOFA)

(11)  Zdroj: statistiky Eurostatu v oblasti rybolovu

(12)  Zdroj: Zprávy členských států předložené Komisi. Rejnokovití nespadají do působnosti nařízení o odstraňování žraločích ploutví, jsou však loveni téměř výhradně ve vodách EU.

(13)  Nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s. 1).

(14)  „Odstraňování žraločích ploutví“ je postup, při kterém jsou žralokům na palubě rybářských plavidel odstraňovány ploutve a zbylá žraločí těla jsou vyhazována do moře.

(15)  Nařízení Rady (ES) č. 1185/2003 ze dne 26. června 2003 o odstraňování žraločích ploutví na palubě plavidel (Úř. věst. L 167, 4.7.2003, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 605/2013 ze dne 12. června 2013, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1185/2003 o odstraňování žraločích ploutví na palubě plavidel (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 1).

(17)  Zpráva Komise Parlamentu a Radě o provádění nařízení o odstraňování žraločích ploutví (COM(2016) 207 final).

(18)  VĚDECKOTECHNICKÝ A HOSPODÁŘSKÝ VÝBOR PRO RYBÁŘSTVÍ (STECF), Přezkum provádění nařízení o odstraňování žraločích ploutví a posouzení dopadu akčního plánu Evropského společenství pro ochranu a řízení populací žraloků (CPOA) z roku 2009 (STECF-19-17).

(19)  Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC), Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM), Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO).

(20)  Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT), Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC), Meziamerická komise pro tropické tuňáky (IATTC), Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO), Komise na ochranu tuňáka jižního (CCSBT), Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC), Komise pro rybolov v severním Tichém oceánu (NPFC).

(21)  Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPRFMO), Dohoda o rybolovu v jižním Indickém oceánu (SIOFA), Úmluva o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR).

(22)  Viz pracovní dokument útvarů Komise, Pravidla pro zlepšování právní úpravy, SWD(2021) 305 final.

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22). Cílem SRP je zajistit, aby rybolovné činnosti byly udržitelné z hlediska životního prostředí a byly řízeny v souladu s hospodářskými a sociálními cíli a cíli v oblasti zaměstnanosti (čl. 2 odst. 1). K řízení rybolovu uplatňuje přístup předběžné opatrnosti a ekosystémový přístup (čl. 2 odst. 2 a 3).

(24)  Ustanovení čl. 2 odst. 5 písm. j) nařízení o SRP.

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(26)  Deskriptor rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí D1C1 rozhodnutí Komise (EU) 2017/848 o míře úmrtnosti mořských druhů v důsledku vedlejších úlovků.

(27)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o akčním plánu Evropského společenství na zachování a řízení populací žraloků (COM/2009/0040 final).

(28)  19. a 20. bod odůvodnění nařízení Rady (EU) 2023/194 ze dne 30. ledna 2023, kterým se pro rok 2023 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace, a kterým se pro roky 2023 a 2024 stanoví tato rybolovná práva pro některé populace hlubinných druhů ryb (Úř. věst. L 28, 31.1.2023, s. 1).

(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105).

(30)  Druhy, které je zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, vystavovat nebo nabízet k prodeji.

(31)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(32)  Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1224/2009, nařízení Rady (ES) č. 768/2005, nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139, pokud jde o kontrolu rybolovu (COM/2018/368 final).

(33)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).

(34)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

(35)  Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě, Provádění nařízení (EU) č. 1379/2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury (COM(2023) 101 final), Revize akčního plánu EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy (COM(2022) 581 final).

(36)  V roce 2021 byly členskými státy EU nahlášeny tři případy zabavení, které zahrnovaly celkem osm ploutví nebo jejich částí.

(37)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Revize akčního plánu EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy (COM(2022) 581 final).

(38)  Viz identifikační materiály týkající se žraloků | CITES.

(39)  Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).

(40)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Akční plán: ochrana a obnova mořských ekosystémů pro udržitelný a odolný rybolov (COM/2023/102 final).

(41)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Akční plán EU: ochrana a obnova mořských ekosystémů pro udržitelný a odolný rybolov (COM/2023/102 final).

(42)  Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o obnově přírody (COM/2022/304 final).

(43)  Obnova našich oceánů a vod (europa.eu)

(44)  CL6-2023-FARM2FORK-01-8

(45)  1. MEZINÁRODNÍ AKČNÍ PLÁNY – ŽRALOCI (fao.org)

(46)  Stát, jehož území se nachází v přirozeném areálu rozšíření daného druhu.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.11202 – FORTUM MARKETS / TELGE ENERGI)

(Text s významem pro EHP)

(2023/C 275/02)

Dne 31. července 2023 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (https://competition-cases.ec.europa.eu/search). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32023M11202. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.11137 – EMIL FREY FRANCE / SACAPUCE / JAM PROD / GROUPE KERTRUCKS FINANCE)

(Text s významem pro EHP)

(2023/C 275/03)

Dne 3. července 2023 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v francouzštině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (https://competition-cases.ec.europa.eu/search). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32023M11137. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.11181 – MACQUARIE / BCI / ENDEAVOUR ENERGY)

(Text s významem pro EHP)

(2023/C 275/04)

Dne 26. července 2023 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (https://competition-cases.ec.europa.eu/search). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32023M11181. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.11096 – MAPFRE / VAS / JV)

(Text s významem pro EHP)

(2023/C 275/05)

Dne 28. července 2023 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (https://competition-cases.ec.europa.eu/search). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32023M11096. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Oznámení určené některým osobám a subjektům, na něž se vztahují omezující opatření stanovená v rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/849 a v nařízení Rady (EU) 2017/1509 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice

(2023/C 275/06)

Níže uvedené informace se dávají na vědomí těmto osobám a subjektům: Jae-gyong PAK (č. 4), Yong Chol KIM (č. 7), Sung-Mu HONG (č. 10), Kyongchol JO (č. 11), Jong-chon PAK (č. 17), Kim Su Gil (č. 28), Il Ho JON (č. 29), Jin YU (č. 31), Yongbyon Nuclear Scientific Research Centre (č. 4), osobám a subjektům uvedeným v oddíle I přílohy II rozhodnutí (SZBP) 2016/849 (1) a v příloze XV nařízení (EU) 2017/1509 (2), a dále těmto osobám a subjektům: Chang Hyok KIM, také známý jako: James Kim (č. 8), Su Nyo RYANG (č. 10), Won Gun PYON (č. 11), Won Chol PAE (č. 12), Sin Song RI (č. 13), Sung Su KIM (č. 14), Pyong Chol KIM (č. 15), O Yong Ho (č. 31), Pan Systems Pyongyang, také známá jako Wonbang Trading Co.; Glocom; International Golden Services; International Global System (č. 4), Eritech Computer Assembly & Communication Technology PLC (č. 5), Korea General Corporation for External Construction (Aliases: KOGEN, GENCO) (č. 6), a osobám a subjektům uvedeným v příloze III rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/849 a v příloze XVI nařízení (EU) 2017/1509.

Rada hodlá zachovat omezující opatření vůči výše uvedeným osobám a subjektům na základě nových odůvodnění. Těmto osobám se sděluje, že mohou před 11. srpna 2023 podat Radě žádost o poskytnutí zamýšlených odůvodnění jejich označení, a to na tuto adresu:

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

E-mail: sanctions@consilium.europa.eu

---

(1)  Úř. věst. L 141, 28.5.2016, s. 79.

(2)  Úř. věst. L 224, 31.8.2017, s. 1.

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 25. července 2023

o jmenování výkonného ředitele Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví

(2023/C 275/07)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (1), a zejména na čl. 158 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Funkční období stávajícího výkonného ředitele Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) skončí dne 30. září 2023. Proto je nutné jmenovat nového výkonného ředitele tohoto úřadu.

(2)	Správní rada úřadu EUIPO předložila dopisem ze dne 6. června 2023 Radě seznam kandidátů na místo výkonného ředitele úřadu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

---

(1)  Úř. věst. L 154, 16.6.2017, s. 1.

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 14. července 2023,

kterým se mění rozhodnutí 98/481/ES o schválení externího auditora Evropské centrální banky

(2023/C 275/08)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Protokol o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, připojený ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 27 odst. 1 tohoto protokolu,

s ohledem na doporučení Evropské centrální banky ECB/2023/15 ze dne 6. června 2023 Radě Evropské unie o externím auditorovi Evropské centrální banky (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Účetnictví Evropské centrální banky (ECB) a národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro, mají ověřovat nezávislí externí auditoři doporučení Radou guvernérů ECB a schválení Radou Evropské unie.

(2)	V roce 2017 ECB vybrala za svého externího auditora pro účetní roky 2018 až 2022 společnost Baker Tilly GmbH & Co. KG Wirtschaftsprüfungsgesellschaft, s možností prodloužení mandátu na účetní roky 2023 a 2024 (2).

(3)	Mandát společnosti Baker Tilly GmbH & Co. KG Wirtschaftsprüfungsgesellschaft skončil po provedení auditu za účetní rok 2022. Je proto nezbytné jmenovat externího auditora od účetního roku 2023 dále.

(4)	ECB má v úmyslu prodloužit mandát společnosti Baker Tilly GmbH & Co. KG Wirtschaftsprüfungsgesellschaft na účetní roky 2023 a 2024. Toto prodloužení je možné v souladu se smluvními ujednáními mezi ECB a společností Baker Tilly GmbH & Co. KG Wirtschaftsprüfungsgesellschaft.

(5)	Rada guvernérů ECB doporučila, aby externím auditorem ECB pro účetní roky 2023 až 2024 byla jmenována společnost Baker Tilly GmbH & Co. KG Wirtschaftsprüfungsgesellschaft.

(6)	Je vhodné řídit se doporučením Rady guvernérů ECB a odpovídajícím způsobem změnit rozhodnutí Rady 98/481/ES (3),

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

---

(1)  Úř. věst. C 208, 15.6.2023, s. 1.

(2)  Doporučení Evropské centrální banky ECB/2017/42 ze dne 15. prosince 2017 Radě Evropské unie o externím auditorovi Evropské centrální banky (Úř. věst. C 444, 23.12.2017, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Rady 98/481/ES ze dne 20. července 1998 o schválení externího auditora Evropské centrální banky (Úř. věst. L 216, 4.8.1998, s. 7).

Oznámení určené fyzickým a právnickým osobám, subjektům a orgánům, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2012/642/SZBP ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/1592 a nařízením Rady (EU) č. 765/2006, prováděným prováděcím nařízením Rady (EU) 2023/1591, o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do ruské agrese proti Ukrajině

(2023/C 275/09)

Osobám, subjektům a orgánům uvedeným v příloze rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP (1) ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/1592 (2) a v příloze I nařízení Rady (EU) č. 765/2006 (3), prováděného prováděcím nařízením Rady (EU) 2023/1591 (4), o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do ruské agrese proti Ukrajině, se dávají na vědomí následující informace.

Rada Evropské unie rozhodla, že tyto osoby, subjekty a orgány by měly být zařazeny na seznam osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím 2014/642/SZBP a nařízením (EU) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do ruské agrese proti Ukrajině. Důvody označení těchto osob, subjektů a orgánů jsou uvedeny v příslušných položkách uvedených příloh.

Dané osoby, subjekty a orgány se upozorňují, že mohou požádat příslušné orgány daného členského státu (daných členských států) uvedené na internetových stránkách obsažených v příloze II nařízení (EU) č. 765/2006 o povolení použít zmrazené finanční prostředky na základní potřeby nebo konkrétní platby (viz článek 3 uvedeného nařízení).

Dotčené osoby, subjekty a orgány mohou před 30. listopadem 2023 zaslat Radě žádost včetně podpůrných dokumentů, aby rozhodnutí o jejich zařazení na výše uvedený seznam bylo znovu zváženo, a to na tuto adresu:

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

E-mail: sanctions@consilium.europa.eu

Dotčené osoby, subjekty a orgány se rovněž upozorňují, že mají možnost napadnout rozhodnutí Rady u Tribunálu Evropské unie v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 275 druhém pododstavci a čl. 263 čtvrtém a šestém pododstavci Smlouvy o fungování Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 285, 17.10.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 195 I, 3.8.2023, s. 31.

(3)  Úř. věst. L 134, 20.5.2006, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 195 I, 3.8.2023, s. 1.

Oznámení určené subjektům údajů, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2012/642/SZBP a nařízením Rady (EU) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do ruské agrese proti Ukrajině

(2023/C 275/10)

Subjektům údajů se v souladu s článkem 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (1) dávají na vědomí následující informace.

Právním základem tohoto zpracování údajů jsou rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP (2) ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/1592 (3) a nařízení (EU) č. 765/2006 (4), prováděné prováděcím nařízením Rady (EU) 2023/1591 (5).

Správcem tohoto zpracování údajů je Rada Evropské unie zastupovaná generální ředitelkou generálního ředitelství pro vnější vztahy (RELEX) generálního sekretariátu Rady a zpracováním je pověřeno oddělení RELEX.1, které lze kontaktovat na této adrese:

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

E-mail: sanctions@consilium.europa.eu

Pověřence pro ochranu osobních údajů v generálním sekretariátu Rady lze kontaktovat na této adrese:

Pověřenec pro ochranu osobních údajů

data.protection@consilium.europa.eu

Účelem zpracování údajů je sestavit a aktualizovat seznam osob, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím 2012/642/SZBP ve znění rozhodnutí (SZBP) 2023/1592 a nařízením (EU) č. 765/2006, prováděným prováděcím nařízením (EU) 2023/1591.

Subjekty údajů jsou fyzické osoby, které splňují kritéria pro zařazení na seznam stanovená rozhodnutím 2012/642/SZBP a nařízením (EU) č. 765/2006.

Mezi shromažďované osobní údaje patří údaje nezbytné ke správné identifikaci dotčené osoby, odůvodnění a veškeré další údaje související s důvody zařazení na seznam.

Právním základem pro nakládání s osobními údaji jsou rozhodnutí Rady přijatá podle článku 29 SEU a nařízení Rady přijatá podle článku 215 SFEU, která určují fyzické osoby (subjekty údajů) a ukládají zmrazení majetku a cestovní omezení.

Zpracování je nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. a) a pro splnění právních povinností stanovených ve výše uvedených právních aktech, které se na správce vztahují v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2018/1725.

Zpracování je nezbytné z důvodů významného veřejného zájmu v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) 2018/1725.

Rada může získat osobní údaje subjektů údajů od členských států nebo od Evropské služby pro vnější činnost. Příjemci osobních údajů jsou členské státy, Evropská komise a Evropská služba pro vnější činnost.

Veškeré osobní údaje zpracovávané Radou v souvislosti s autonomními omezujícími opatřeními EU budou uchovávány po dobu pěti let od okamžiku, kdy byl subjekt údajů odstraněn ze seznamu osob, na něž se vztahuje zmrazení majetku, nebo od uplynutí doby platnosti opatření nebo, bude-li podána žaloba k Soudnímu dvoru, až do vynesení pravomocného rozsudku. Osobní údaje obsažené v dokumentech zaregistrovaných Radou uchovává Rada pro účely archivace ve veřejném zájmu ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2018/1725.

Rada může být nucena vyměňovat si osobní údaje týkající se subjektu údajů se třetí zemí nebo mezinárodní organizací v souvislosti s prováděním označení ze strany OSN Radou nebo v rámci mezinárodní spolupráce týkající se politiky omezujících opatření EU.

Neexistuje-li rozhodnutí o odpovídající ochraně nebo vhodné záruky, vychází předání osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci z těchto podmínek podle článku 50 nařízení (EU) 2018/1725:

—	předání je nezbytné z důležitých důvodů veřejného zájmu;

—	předání je nezbytné pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků.

Do zpracování osobních údajů subjektu údajů není zapojeno žádné automatizované rozhodování.

Subjekty údajů mají právo na informace a na přístup ke svým osobním údajům. Mají rovněž právo na opravu a doplnění svých údajů. Za určitých okolností mohou mít právo na výmaz svých osobních údajů nebo právo vznést námitku proti zpracování svých osobních údajů nebo požádat o omezení tohoto zpracování.

Subjekty údajů mohou tato práva uplatnit zasláním e-mailu správci s kopií pro pověřence pro ochranu osobních údajů, jak je uvedeno výše.

Pro potvrzení své totožnosti musí subjekty údajů ke své žádosti přiložit kopii dokladu totožnosti (průkaz totožnosti nebo cestovní pas). V tomto dokladu by mělo být uvedeno identifikační (rodné) číslo, země vydání, platnost dokladu, jméno, adresa a datum narození. Jakékoli jiné údaje obsažené v kopii tohoto dokladu totožnosti, jako jsou fotografie nebo jakékoli osobní charakteristiky, je možné začernit.

Subjekty údajů mají právo podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů v souladu s nařízením (EU) 2018/1725 (edps@edps.europa.eu).

Než tak učiní, doporučuje se, aby se subjekty údajů nejprve pokusily dosáhnout nápravy tím, že se obrátí na správce nebo pověřence Rady pro ochranu osobních údajů.

Aniž jsou dotčeny jakékoli opravné prostředky soudní, správní nebo mimosoudní povahy, mohou subjekty údajů podat stížnost evropskému inspektorovi ochrany údajů v souladu s nařízením (EU) 2018/1725 (edps@edps.europa.eu).

---

(1)  Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39.

(2)  Úř. věst. L 285, 17.10.2012, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 195 I, 3.8.2023, s. 31.

(4)  Úř. věst. L 134, 20.5.2006, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 195 I, 3.8.2023, s. 1.

Směnné kurzy vůči euru (1)

3. srpna 2023

(2023/C 275/11)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,0932
JPY	japonský jen	156,24
DKK	dánská koruna	7,4517
GBP	britská libra	0,86468
SEK	švédská koruna	11,7415
CHF	švýcarský frank	0,9579
ISK	islandská koruna	144,70
NOK	norská koruna	11,2765
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	24,034
HUF	maďarský forint	390,85
PLN	polský zlotý	4,4598
RON	rumunský lei	4,9390
TRY	turecká lira	29,4774
AUD	australský dolar	1,6748
CAD	kanadský dolar	1,4619
HKD	hongkongský dolar	8,5331
NZD	novozélandský dolar	1,7985
SGD	singapurský dolar	1,4678
KRW	jihokorejský won	1 422,79
ZAR	jihoafrický rand	20,3700
CNY	čínský juan	7,8397
IDR	indonéská rupie	16 582,02
MYR	malajsijský ringgit	4,9795
PHP	filipínské peso	60,744
RUB	ruský rubl
THB	thajský baht	37,852
BRL	brazilský real	5,2996
MXN	mexické peso	18,8294
INR	indická rupie	90,4965

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

Nová národní strana euromincí určených k oběhu

(2023/C 275/12)

Národní strana nové dvoueurové pamětní mince určené k oběhu a vydávané Chorvatskem

Euromince určené k oběhu mají v rámci celé eurozóny postavení zákonného platidla. S cílem informovat širokou veřejnost a všechny, kdo přicházejí s mincemi do styku, Komise zveřejňuje popis návrhů všech nových euromincí (1). V souladu se závěry Rady ze dne 10. února 2009 (2) v této věci se členským státům eurozóny a zemím, které uzavřely měnovou dohodu s Evropskou unií, na jejímž základě mohou vydávat euromince, povoluje za určitých podmínek vydávat pamětní euromince určené k oběhu, zejména za podmínky, že jde výlučně o mince v nominální hodnotě dvou eur. Tyto mince mají stejné technické vlastnosti jako ostatní dvoueurové mince, ale na jejich národní straně je vyobrazen pamětní motiv, jenž má z hlediska národního nebo evropského vysokou symbolickou hodnotu.

Vydávající země: Chorvatsko

Pamětní motiv: zavedení eura jako oficiální měny Chorvatska dne 1. ledna 2023

Popis návrhu: Na návrhu je název vydávající země „HRVATSKA“ (Chorvatsko) a rok emise „2023“, které jsou uvedeny horizontálně, a dále slova „ČLANICA EUROPODRUČJA“ (člen eurozóny), která jsou vyryta podél vnějšího okraje středu mince. Tyto nápisy symbolicky tvoří stylizovaný symbol eura „€“. Dalším ústředním motivem mince je chorvatská šachovnice, charakteristický a rozpoznatelný symbol Chorvatska, který je součástí znaku Chorvatské republiky.

Na mezikruží mince je dvanáct hvězd evropské vlajky.

Odhadovaný objem emise:250 000 mincí

Datum emise: září 2023

---

(1)  Národní strany všech mincí, které byly vydány v roce 2002, naleznete v Úř. věst. C 373, 28.12.2001, s. 1.

(2)  Viz závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 10. února 2009 a doporučení Komise ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 52).

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 28. července 2023,

o zveřejnění žádosti o zápis názvu uvedené v článku 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 v Úředním věstníku Evropské unie„Irish Grass Fed Beef“ (CHZO)

(2023/C 275/13)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	V souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 byla žádost Irska o zápis názvu „Irish Grass Fed Beef“ jako chráněného zeměpisného označení zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Dne 21. února 2022 obdržela Komise od Spojeného království (Severního Irska) oznámení o námitce včetně souvisejícího odůvodněného prohlášení o námitce. Námitka byla shledána přípustnou. Irsko a Spojené království (Severní Irsko) vedly odpovídající konzultace a dosáhly dohody, kterou se jednotný dokument podstatně mění.

(3)

V souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. 1151/2012 zaslalo Irsko Komisi dokumenty a informace týkající se dohody se Spojeným královstvím (Severním Irskem) v námitkovém řízení týkajícím se žádosti o zápis názvu „Irish Grass Fed Beef“ jako chráněného zeměpisného označení, včetně podstatně pozměněného jednotného dokumentu.

(4)	Komise tuto žádost v souladu s článkem 50 a čl. 51 odst. 4 nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala a dospěla k závěru, že splňuje podmínky stanovené v uvedeném nařízení.

(5)	Aby bylo možné podat podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012 námitky, měl by být jednotný dokument a odkaz na zveřejnění specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení pro název „Irish Grass Fed Beef“ zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie,

ROZHODLA TAKTO:

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 492, 8.12.2021, s. 12.

Zveřejnění žádosti o změnu tradičního výrazu v odvětví vína v souladu s čl. 28 odst. 3 a článkem 34 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu

„Vino generoso“

(2023/C 275/14)

Tímto zveřejněním se přiznává právo vznést proti žádosti námitku podle čl. 22 odst. 1 a čl. 27 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/34 (1). Komise musí obdržet námitky do dvou měsíců po tomto zveřejnění.

ŽÁDOST O ZMĚNU TRADIČNÍHO VÝRAZU

„Vino generoso“

Datum doručení: 5. května 2023

Počet stran (včetně této): 4

Jazyk žádosti o změnu: Španělština

Číslo spisu: Ares(2023) 3171190

Tradiční výraz, u kterého se žádá změna: Vino generoso

Žadatel: Generální ředitelství pro potravinářský průmysl, španělské ministerstvo zemědělství, rybolovu a potravinářství

Úplná adresa (název a číslo ulice, obec a PSČ, země):

Po Infanta Isabel, 1

28071 Madrid

ESPAÑA

Státní příslušnost: Španělská

Telefon, fax, e-mail:

Tel. +34 913475397

Fax +34 913475410

E-mail: dgia@mapa.es; sgccala@mapa.es

Popis změny

Shrnutí definice / podmínek použití tradičního výrazu „vino generoso“ v databázi eAmbrosia uvádí, že:

„[část B bod 8 přílohy III nařízení Komise (ES) č. 606/2009] nebo víno s CHOP ‚Montilla-Moriles‘ s výše uvedenou definicí pod podmínkou, že během výrobního procesu není přidáván žádný alkohol, přičemž skutečný obsah alkoholu nesmí být nižší než 15 % objemových a musí být dosažen přirozenou cestou.“

Tato definice / tyto podmínky použití souvisí s nařízením Komise (ES) č. 606/2009, které bylo zrušeno nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934, které ve své příloze III části B bodu 8 stanoví pravidla pro tradiční výraz „vino generoso“:

„Zvláštní tradiční výraz ‚vino generoso‘ je v případě likérových vín vyhrazen suchému likérovému vínu s chráněným označením původu, které se vyrábí zcela nebo částečně povrchovým působením kvasinek a:

—	je získáno z bílých hroznů odrůd révy Palomino de Jerez, Palomino fino, Pedro Ximénez, Verdejo, Zalema a Garrido Fino,

—	dodává se na trh po průměrné době zrání dvou let v dubových sudech.

Výrobou s použitím povrchového působení kvasinek uvedenou v prvním pododstavci se rozumí biologický proces, při kterém proběhne spontánní tvorba typického kožovitého kvasinkového povlaku na volném povrchu vína po úplném alkoholickém zkvašení hroznového moštu a produkt tak získá svoje specifické analytické a organoleptické vlastnosti.“

Definice / podmínky použití se nahrazují tímto:

„Název ‚vino generoso‘ se používá pouze pro vína a suchá likérová vína kategorií 1 a 3 podle části II přílohy VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013 s chráněným označením původu ‚Condado de Huelva‘, ‚Jerez-Xérès-Sherry‘, ‚Lebrija‘, ‚Málaga‘, ‚Manzanilla-Sanlúcar de Barrameda‘, ‚Montilla-Moriles‘ a ‚Rueda‘, která splňují následující podmínky:

1.	Vyrábějí se pouze z bílých hroznů získaných z odrůd révy povolených pro každé z výše uvedených chráněných označení původu.

2.	Dodávají se na trh po průměrné době zrání v délce alespoň dva roky v dubových sudech.

3.	Na volném povrchu vína se po úplném alkoholovém kvašení moštu spontánně vytvoří povlak typických kvasinek (tzv. ‚flor‘), které produktu dodávají specifické analytické a organoleptické vlastnosti, s výjimkou tradičních suchých vín s CHOP ‚Málaga‘.

4.	Mají minimální skutečný obsah alkoholu 14 % objemových pro kategorii 1 a 15 % objemových pro kategorii 3, kromě výjimek stanovených v platných právních předpisech EU.

5.

Mají maximální obsah redukujících cukrů (glukózy a fruktózy): a) 4 gramy na litr, nebo b) 9 gramů na litr, pokud celkový obsah kyselin přepočtený na kyselinu vinnou na jeden litr je nejvýše o 2 gramy nižší než hodnota obsahu zbytkového cukru; nebo c) výhradně pro likérová vína, na úrovni stanovené ve specifikaci pro ‚suché víno‘.“

Vysvětlení důvodů změny

Tradiční výraz „vino generoso“ patří k těm, které se mezi chráněnými označeními původu v Andalusii těší největší prestiži a tradici. Odkazuje se na něj v různých právních textech, které toto CHOP uznávají.

Tradiční výraz je v současné době chráněn a jeho používání je regulováno na úrovni Evropské unie podle čl. 112 písm. a) a článku 113 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007.

Je rovněž definován v části B bodu 8 přílohy III nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934 ze dne 12. března 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o vinařské oblasti, kde lze zvýšit obsah alkoholu, povolené enologické postupy a omezení týkající se výroby a ošetření výrobků z révy vinné, minimální procentní podíl alkoholu pro vedlejší výrobky a jejich likvidaci a zveřejnění složek OIV. Kromě toho byl tento výraz původně zařazen do elektronické databáze Evropské komise „e-Bacchus“, která byla nahrazena elektronickým rejstříkem „eAmbrosia“. Použitá definice vychází z odkazu na část B bod 8 přílohy III nařízení Komise (ES) č. 606/2009 ze dne 10. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o druhy výrobků z révy vinné, enologické postupy a omezení, která se na ně použijí, následně zrušeného nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934 ze dne 12. března 2019, které zachovává definice stanovené v nařízení Komise (ES) č. 606/2009 ze dne 10. července 2009.

V zájmu jasnosti, transparentnosti a právní jistoty byly některé tradiční výrazy pro vína s chráněným označením původu Andalusie upraveny nařízením regionálního ministerstva zemědělství, rybolovu, vodního hospodářství a rozvoje venkova ze dne 22. února 2023, zveřejněným v andaluském úředním věstníku (BOJA) č. 42 ze dne 3. března 2023. Toto nařízení je vhodným právním nástrojem pro schválení tradičního výrazu a pro jeho následnou změnu v rejstříku EU. Definice byla stanovena a zveřejněna za účelem zajištění právního přechodu od stávajícího legislativního rámce tradičního výrazu „vino generoso“ a souvisejících chráněných tradičních výrazů. Definice pomocí tradičního výrazu popisuje charakteristické a společné znaky chráněných označení původu. Umožňuje tak spravedlivou hospodářskou soutěž mezi výrobci a zároveň poskytuje jasné informace spotřebitelům. Jednou z novinek nové definice je, že určuje konkrétní chráněná označení původu, která mají právo používat tento tradiční výraz. Kromě šesti označení původu z Andalusie je identifikováno také označení „Rueda“, protože jeho specifikace vždy zahrnovala použití tohoto tradičního výrazu.

Jméno podepisující osoby: Generální ředitel pro potravinářský průmysl

---

(1)  Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 46.

Zveřejnění schválené standardní změny specifikace produktu s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením v odvětvích zemědělských a potravinářských produktů podle čl. 6b odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014

(2023/C 275/15)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 6b odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 (1).

SDELENI O SCHVALENI STANDARDNI ZMENY SPECIFIKACE PRODUKTU S CHRANENÝM OZNACENIM PUVODU NEBO CHRANENÝM ZEMEPISNÝM OZNACENIM, KTERÝ POCHAZI Z CLENSKEHO STATU

[Nařízení (EU) č. 1151/2012]

„Volailles de Licques“

EU č.: PGI-FR-0162-AM01 – 11.5.2023

CHOP ( ) CHZO (X)

1.   Název produktu

„Volailles de Licques“

2.   Členský stát, ke kterému zeměpisná oblast patří

Francie

3.   Orgán členského státu sdělující standardní změnu

Ministerstvo zemědělství a potravinové soběstačnosti

—

4.   Popis schválené změny (schválených změn)

1.   Příslušný orgán členského státu

Doplňují se kontaktní údaje na Institut national de la qualité et de l’origine (Národní institut pro původ a kvalitu, INAO) jakožto příslušný orgán členského státu.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

2.   Seskupení žadatelů

Uvádějí se kontaktní údaje na sdružení QUALICNOR.

Změna má vliv na jednotný dokument.

3.   Popis produktu

Pokud jde o produkty, na které se vztahuje CHZO, změna se týká produkce těchto dalších druhů:

—	mladá slepice (pulard),

—	perlák kapoun

Seskupení žadatelů produkuje tyto dva druhy v oblasti již mnoho let. Renomé mladé slepice (pularda) sahá do roku 1987 a renomé perláka kapouna od roku 2010.

Položka se doplňuje o kritéria shody a organoleptickým popisem každého druhu.

Doplňuje se hluboké zmrazení a různé možnosti balení. Zpracovatelé budou moci diverzifikovat obchodní úpravu svých výrobků tak, aby splnili očekávání spotřebitelů a zároveň zajistili kvalitu výrobků.

Změna má vliv na jednotný dokument.

4.   Zeměpisná oblast

Změna oblasti je způsobena administrativními změnami v důsledku sloučení obcí ve vymezení oblasti v současné specifikaci.

Tyto změny nemají vliv na původní zeměpisnou oblast.

Změna má vliv na jednotný dokument.

5.   Důkaz, že produkt pochází z dané oblasti

Doplňují se nové části:

—	kategorie hospodářských subjektů v dané zeměpisné oblasti,

—	prohlášení o identifikaci pro účely uznání způsobilosti hospodářských subjektů před zahájením příslušné činnosti.

Doplňuje se tabulka sledovatelnosti směrem k dodavateli i ke spotřebiteli.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

6.   Metoda produkce

Podpoložka 5.2 „Použitá plemena“

Jsou definována kritéria pro výběr plemen nebo křížení plemen.

Všechna plemena jsou s pomalým růstem a vhodná pro venkovní chov. Použitá plemena a kříženci musí za podmínek krmení a chovu definovaných ve specifikaci umožnit dosažení minimální hmotnosti jatečně upraveného těla v minimálním věku pro porážku. Navíc byla přidána tabulka shrnující fenotyp pro každý druh.

Podpoložka 5.3 „Způsob chovu“

Byla doplněna zvláštní pravidla pro chov kapounů a perláků kapounů. Kastrace probíhá nejpozději v 63 dnech v případě kapounů a v 91 dnech v případě perláků kapounů. Během výkrmu se pak kapouni chovají v halách nejdříve od 125. dne chovu, a to po dobu nejvýše 4 týdnů. V halách je nastaven program osvětlení.

Podpoložka 5.4 „Krmení“

Podíl obilovin se snižuje ze 75 % na 70 % krmiva.

Doplňuje se seznam surovin, které mohou být součástí krmiva.

Podpoložka 5.5 „Chovné haly a výběhy“

Popis výběhů nebyl v dosud platné specifikaci stanoven. Obecně platí, že výběhy musí být osázeny stromy. Uvádějí se podrobnosti o osázení ploch (druhy stromů a jejich počet) Pro každý druh je uvedena minimální plocha výběhu, která se u drůbeže typu mladá slepice (pulard) a kapoun ode dne částečného odebrání z chovu upravuje. Doplňuje se období ponechání haly bez obsádky, které je třeba dodržovat mezi jednotlivými hejny, a povinnost údržby výběhů.

V případě perliček se přidávají specifická kritéria týkající se zřizování venkovní voliéry a instalace hřadů v chovných halách.

Jsou uvedena také kritéria pro chov v chovných halách. Veškerá drůbež musí být chována v pevných nebo mobilních halách s jedním hejnem na halu. Maximální velikost každé haly je stanovena na 400 m2 v případě pevných hal a 150 m2 v případě mobilních hal. Pro doplnění oddílu je uvedena tabulka s maximální hustotou zvířat na halu:

Podpoložka 5.6 „Minimální doba ponechání haly bez obsádky“

Doplňuje se povinnost čištění a dezinfekce, jakož i doba ponechání haly bez obsádky, jakmile je drůbež odebrána z chovu.

Podpoložka 5.7 „Podmínky pro odebrání, přepravu a porážku“:

Doplňuje se povinnost nepodávat drůbeži před odebráním z chovu minimálně 5 hodin žádné krmivo.

Byla doplněna maximální doba přepravy 3 hodiny a doba na zotavení na jatkách 30 minut.

Změna má vliv na jednotný dokument.

7.   Souvislost

Kapitola „Souvislost se zeměpisným původem“ stávající specifikace byla zásadním způsobem přepracována. Byla rozdělena do tří částí, které umožňují rozlišit specifičnost zeměpisné oblasti, produktu a příčinnou souvislost. Znění je stručnější a bylo vypuštěno mnoho ilustrací a historických odkazů.

Změna má vliv na jednotný dokument.

8.   Označování

Stávající odstavec se zrušuje a nahrazuje se větou uvádějící povinné prvky.

Změna má vliv na jednotný dokument.

9.   Kontrolní subjekt

Uvádějí se kontaktní údaje příslušných francouzských kontrolních orgánů: Institut de l’origine et de la qualité (INAO – Národní institut pro původ a kvalitu) a Direction générale de la concurrence, de la consommation et de la répression des fraudes (DGCCRF – Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž, spotřebu a potírání podvodů). Název a kontaktní údaje certifikačního orgánu lze nalézt na webových stránkách INAO a v databázi Evropské komise.

Změna má vliv na jednotný dokument.

10.   Vnitrostátní požadavky

Položka je uváděna v podobě tabulky s hlavními body, které je nutno kontrolovat, a jejich metodami posuzování.

Změna má vliv na jednotný dokument.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Volailles de Licques“

EU č.: PGI-FR-0162-AM01 – 11.5.2023

CHOP ( ) CHZO (X)

1.   Název (názvy) [(CHOP či CHZO)]

„Volailles de Licques“

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu (podle přílohy XI)

Třída 1.1 Čerstvé maso (a droby)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Drůbež „Volailles de Licques“ jsou ptáci řádu hrabavých. Pocházejí z pomalu rostoucích odolných linií, které umožňují dlouhý odchov a porážku na hranici pohlavní dospělosti.

Drůbež „Volailles de Licques“ má tyto vlastnosti:

—	dobrá stavba těla,

—	jatečně upravená těla s dobrou protučnělostí a zmasilostí, s pevným masem,

—	dobře vyvinutá svalovina prsou a stehen.

Drůbež „Volailles de Licques“ zahrnuje tyto druhy zvířat:

Kuře: chová se po dobu nejméně 81 dní. Minimální hmotnost jatečně upraveného těla je 1,30 kg u částečně vykuchaného kuřete a 0,95 kg u vykuchaného kuřete bez drobů, připraveného k tepelné úpravě.

Perlička: chová se po dobu nejméně 94 dní. Minimální hmotnost jatečně upraveného těla je 1,10 kg u částečně vykuchané mladé slepice (pularda) a 0,85 kg u vykuchané mladé slepice (pularda) bez drobů, připravené k tepelné úpravě.

Krůta: chová se po dobu nejméně 140 dní. Minimální hmotnost jatečně upraveného těla je 2,70 kg u částečně vykuchané krůty a 2,30 kg u vykuchané krůty bez drobů, připravené k tepelné úpravě.

Kapoun: chová se po dobu nejméně 150 dní. Minimální hmotnost jatečně upraveného těla je 2,90 kg u částečně vykuchaného kapouna a 2,50 kg u vykuchaného kapouna bez drobů, připraveného k tepelné úpravě.

Mladá slepice (pulard): chová se po dobu nejméně 120 dní. Minimální hmotnost jatečně upraveného těla je 1,95 kg u částečně vykuchané mladé slepice (pularda) a 1,65 kg u vykuchané mladé slepice (pularda) bez drobů, připravené k tepelné úpravě.

Perlák kapoun: chová se po dobu nejméně 150 dní. Minimální hmotnost jatečně upraveného těla je 1,80 kg u částečně vykuchaného perláka kapouna a 1,40 kg u vykuchaného perláka kapouna bez drobů, připraveného k tepelné úpravě.

Drůbež „Volailles de Licques“ je uváděna trh ve formě jatečně upravených těl nebo jako porcované díly, jako čerstvé nebo zmrazené maso (kromě částečně vykuchané drůbeže). Jatečně upravená těla musí splňovat kritéria obchodní úpravy pro třídu A. Porcované díly musí splňovat kritéria obchodní úpravy pro třídu A a musí pocházet z jatečně upravených těl, která splňují minimální hmotnost pro drůbež připravenou k tepelné úpravě. Drůbež „Volailles de Licques“ je nabízena jako nebalená nebo zabalené ve fólii, vakuově zabalená nebo zabalená v ochranné atmosféře.

Na trh se uvádí:

—	připravená k tepelné úpravě,

—	částečně vykuchaná,

—	naporcovaná.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Množství krmiva podávaného ve fázi výkrmu obsahuje podle spotřeby vypočítané jako vážený průměr nejméně 70 % obilovin a výrobků z obilovin.

Výrobky z obilovin činí maximálně 15 % celkové hmotnosti krmné směsi.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Chov drůbeže od umístění mladých zvířat.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Na etiketě je ve stejném zorném poli uveden název „Volailles de Licques“ a symbol CHZO Evropské unie.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Celá zeměpisná oblast se nachází v departementu Pas de Calais a zahrnuje tyto správní jednotky:

celé území okresů: Boulogne-sur-Mer, Calais, Montreuil a Saint-Omer

a celé území těchto obcí: Anvin, Aubrometz, Auchy-au-Bois, Aumerval, Auxi-le-Château, Bailleul-lès-Pernes, Beauvoir-Wavans, Bergueneuse, Blessy, Boffles, Bonnières, Boubers-sur-Canche, Bourecq, Bouret-sur-Canche, Bours, Boyaval, Buire-au-Bois, Conchy-sur-Canche, Conteville-en-Ternois, Eps, Equirre, Erin, Estrée-Blanche, Fiefs, Fleury, Floringhem, Fontaine-l'Etalon, Fontaine-lès-Boulans, Fontaine-lès-Hermans, Fortel-en-Artois, Frévent, Gennes-Ivergny, Ham-en-Artois, Haravesnes, Hestrus, Heuchin, Huclier, Isbergues, Lambres, Le Ponchel, Liettres, Ligny-lès-Aire, Ligny-sur-Canche, Linghem, Lisbourg, Marest, Mazinghem, Monchel-sur-Canche, Monchy-Cayeux, Nédon, Nédonchel, Noeux-lès-Auxi, Norrent-Fontes, Pernes, Prédefin, Pressy, Quoeux-Haut-Maînil, Quernes, Rely, Rombly, Rougefay, Sachin, Sains-lès-Pernes, Saint-Hilaire-Cottes, Tangry, Teneur, Tilly-Capelle, Tollent, Vacquerie-le-Boucq, Valhuon, Vaulx, Villers-l'Hôpital, Westrehem, Willencourt, Witternesse.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Souvislost s původem CHZO „Volailles de Licques“ se zakládá na přírodních i lidských faktorech v oblasti Licques, kde se produkuje drůbež se specifickými vlastnostmi, díky nimž získala svou dobrou pověst.

Zeměpisná oblast zahrnuje velkou část departementu Pas de Calais v severní Francii. Oblast je na západě ohraničena Lamanšským průlivem (od hranice s departementem Somme po město Calais) a Severním mořem (od Calais po hranici s departementem Nord) a na východě se svažuje do zemědělské krajiny.

Podnebí je oceánského typu. Teplotní výkyvy jsou malé, zimy i léta mírná, ovlivněná větrem od moře a pravidelnými srážkami (600 až 800 milimetrů ročně). Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 11 °C.

Díky tomuto mírnému klimatu a absenci teplotních výkyvů je běžně možný volný výběh drůbeže.

Oblast leží v nadmořské výšce přibližně od 0 do 200 metrů, přičemž se zde střídají náhorní plošiny a údolí. Zemědělské a přírodní oblasti jsou různorodé, s ohrazenými zemědělskými pozemky a hojností luk a hustou sítí vodních toků, zejména řekami Authie, Canche, Ternoise, Liane, Scarpe, Lys a Aa.

Zeměpisná oblast je oblastí se smíšenou rostlinnou a živočišnou výrobou, kde se tradičně chová drůbež a pěstují obilniny, což je dodnes velmi rozšířená činnost, která utváří rozmanitou krajinu, v níž se střídají přírodní oblasti, zemědělská půda s různým využitím a lesy.

Drůbež má k dispozici mnoho travnatých výběhů osázených stromy.

Drůbež „Volailles de Licques“ pochází z pomalu rostoucích odolných linií, které umožňují dlouhý odchov a porážku na hranici pohlavní dospělosti. Ptáci jsou přizpůsobeni životu pod širým nebem, což znamená, že je lze chovat ve volných výbězích na loukách osázených stromy.

Drůbež „Volailles de Licques“ má tyto vlastnosti:

—	dobrá stavba těla,

—	jatečně upravená těla s dobrou protučnělostí a zmasilostí, s pevným masem,

—	dobře vyvinutá svalovina prsou a stehen.

Mírné podnebí a nízká nadmořská výška jsou parametry, díky nimž je tato zeměpisná oblast mimořádně vhodná k chovu drůbeže, zejména v travnatých výbězích. Oceánský vliv podnebí s pravidelnými srážkami přispívá k pravidelnému růstu trávy a víceletých rostlin na pastvinách. Nízká teplotní amplituda a mírné teploty jsou výhodou při celoročním chovu drůbeže v těchto výbězích. Díky tomu si může drůbež ve výbězích doplnit krmení o další složky. Tyto podmínky jsou navíc příznivé pro pravidelnou produkci obilovin, tradičního základu krmiva pro drůbež.

Historické znalosti a zkušenosti chovatelů, které jsou výsledkem přizpůsobení se prostředí, se zaměřují na:

—	používání plemen s pomalým růstem,

—	správné vypouštění drůbeže ven,

—	krmiva na bázi obilovin.

Tyto tradiční metody, které se používají dodnes, stojí za dobrou pověstí označení „Volailles de Licques“.

Počátky „Volailles de Licques“ sahají až k opatství Licques, založenému v roce 1051, jež bylo ve 13. století svěřeno premonstrátským mnichům, kteří zde mýtili lesy a rozvíjeli chov drůbeže včetně historického produktu, krůty, a pěstování obilovin.

V 17. a 18. století tvořili 90 % obyvatelstva drobní zemědělci, kteří se věnovali chovu pro vlastní spotřebu. Drůbež pokrývala potřeby rodiny a sloužila také jako platidlo. V knize Albérica de Calloneho „La vie agricole sous l'Ancien Régime dans le Nord de la France“ se uvádí, že „kdyby se v jiných zemích za jeden rok zabil stejný počet kapounů, slepic a kuřat jako u nás za jeden den, bylo by třeba se obávat, aby tento druh nevyhynul“.

V průběhu 19. a 20. století se chov drůbeže „Volailles de Licques“ rozvíjel spolu se zdokonalováním pěstování obilovin (pšenice, ječmen), což umožnilo lepší krmení a dokrmování drůbeže. Pověst drůbeže „Volailles de Licques“ se rozšířila i za hranice Pays de Licques do Anglie, jak uvádí Jean Tribondeau ve své zemědělské monografii „L'agriculture du Pas-de-Calais“: „Chov krocanů je v regionu Boulonnais velmi oblíbený a je také předmětem významného obchodu s Anglií. “

Produkce drůbeže si však zachovala svůj tradiční, rodinný charakter, který je historickým základem chovu v této oblasti.

Od padesátých let vedly strukturální změny ve venkovském prostředí k postupné změně způsobu chovu. Producenti „Volailles de Licques“ si přáli zachovat extenzivní chov. V roce 1965 založili Svaz chovatelů v Licques s cílem zachovat tradiční chov drůbeže.

I dnes představuje produkce „Volailles de Licques“ pro chovatele zdroj diverzifikace a dodatečných příjmů.

Odkaz na zveřejnění specifikace

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-070fab1c-4223-4f7f-bacb-2218e19ecec7

---

(1)  Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 17.

Zveřejnění žádosti o změnu tradičního výrazu v odvětví vína v souladu s čl. 28 odst. 3 a článkem 34 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu

„Vino generoso de licor“

(2023/C 275/16)

Tímto zveřejněním se přiznává právo vznést proti žádosti námitku podle čl. 22 odst. 1 a čl. 27 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/34 (1). Komise musí obdržet námitky do dvou měsíců po tomto zveřejnění.

ŽÁDOST O ZMĚNU TRADIČNÍHO VÝRAZU

„Vino generoso de licor“

Datum doručení: 5. května 2023

Počet stran (včetně této): 4

Jazyk žádosti o změnu: Španělština

Číslo spisu: Ares(2023) 3171348

Tradiční výraz, u kterého se žádá změna: Vino generoso de licor

Žadatel: Generální ředitelství pro zemědělsko-potravinářský průmysl, inovace a potravinový řetězec andaluského ministerstva zemědělství, rybolovu, vodního hospodářství a rozvoje venkova

Úplná adresa (název a číslo ulice, obec a PSČ, země):

C/Tabladilla, s/n,

41071 Sevilla

ESPAÑA

Státní příslušnost: španělská

Telefon, fax, e-mail:

Tel. +34 955032278

Fax +34 955032460

E-mail: dgiica.capadr@juntadeandalucia.es

Popis změny:

Shrnutí definice / podmínek použití tradičního výrazu „vino generoso de licor“ v databázi eAmbrosia uvádí, že:

Tato definice / tyto podmínky použití souvisí s nařízením Komise (ES) č. 606/2009, které bylo zrušeno nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934, které ve své příloze III části B bodu 10 stanoví pravidla pro tradiční výraz „vino generoso de licor“:

„Zvláštní tradiční výraz ‚vino generoso de licor‘ je vyhrazen likérovému vínu s chráněným označením původu:

—

vyráběnému z vína ‚vino generoso‘ uvedeného v odstavci 8 nebo z vína s využitím povrchového působení kvasinek vhodného k získání tohoto ‚vino generoso‘, k němuž se buď přidává mošt ze zaschlých hroznů, do něhož byl přidán neutrální alkohol vinného původu s cílem zamezit kvašení, nebo rektifikovaný moštový koncentrát či ‚vino dulce natural‘,

—	dodávanému na trh po průměrné době zrání dvou let v dubových sudech.“

Definice / podmínky použití se nahrazují tímto:

„Název ‚vino generoso de licor‘ se používá pouze pro likérová vína s chráněným označením původu ‚Condado de Huelva‘, ‚Jerez-Xérès-Sherry‘, ‚Lebrija‘, ‚Málaga‘ a ‚Montilla-Moriles‘, která splňují následující podmínky:

1.

Jsou získána z: a) vína ‚vino generoso‘, nebo b) vína, které má vrstvu povrchových kvasinek schopnou takové ‚vino generoso‘ vyrobit, nebo c) vína s CHOP ‚Málaga‘, z něhož lze takové ‚vino generoso‘ vyrobit, do něhož byl přidán jeden nebo více následujících produktů, pokud jejich použití bylo povoleno Evropskou komisí, pokud se vyžaduje: — víno ‚vino dulce natural‘, — víno, na které se vztahuje odchylka podle části II bodu 1 písm. b) přílohy VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, místně známé jako ‚vino tierno‘, — částečně zkvašený hroznový mošt, — mošt ze sušených hroznů, do kterého byl přidán vinný alkohol nebo alkohol ze sušených hroznů o skutečném obsahu alkoholu nejméně 95 % objemových a nejvýše 96 % objemových, nebo neutrální alkohol révového původu o skutečném obsahu alkoholu nejméně 96 % objemových, — moštový koncentrát, — rektifikovaný moštový koncentrát, — zahuštěný hroznový mošt získaný přímým ohřevem, který, odhlédne-li se od tohoto postupu, odpovídá definici zahuštěného hroznového moštu.

2.	Na trh se dodávají po průměrné době zrání v délce dvou let v dubových sudech.“

Vysvětlení důvodů změny

Tradiční výraz „vino generoso de licor“ patří k těm, která se mezi chráněnými označeními původu v Andalusii těší největší prestiži a tradici. Odkazuje se na něj v různých právních textech, které toto CHOP uznávají.

Tradiční výraz je v současné době chráněn a jeho používání je regulováno na úrovni Evropské unie podle čl. 112 písm. a) a článku 113 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007.

Je rovněž definován v části B bodu 10 přílohy III nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934 ze dne 12. března 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o vinařské oblasti, kde lze zvýšit obsah alkoholu, povolené enologické postupy a omezení týkající se výroby a ošetření výrobků z révy vinné, minimální procentní podíl alkoholu pro vedlejší výrobky a jejich likvidaci a zveřejnění složek OIV. Kromě toho byl tento výraz původně zařazen do elektronické databáze Evropské komise „e-Bacchus“, která byla nahrazena elektronickým rejstříkem „eAmbrosia“. Použitá definice vychází z odkazu na část B bod 10 přílohy III nařízení Komise (ES) č. 606/2009 ze dne 10. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o druhy výrobků z révy vinné, enologické postupy a omezení, která se na ně použijí, následně zrušeného nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934 ze dne 12. března 2019, které zachovává definice stanovené v nařízení Komise (ES) č. 606/2009 ze dne 10. července 2009.

V zájmu jasnosti, transparentnosti a právní jistoty byly některé tradiční výrazy pro vína s chráněným označením původu Andalusie upraveny nařízením regionálního ministerstva zemědělství, rybolovu, vodního hospodářství a rozvoje venkova ze dne 22. února 2023, zveřejněným v andaluském úředním věstníku (BOJA) č. 42 ze dne 3. března 2023. Toto nařízení je vhodným právním nástrojem pro schválení tradičního výrazu a pro jeho následnou změnu v rejstříku EU.

Definice byla stanovena a zveřejněna za účelem zajištění právního přechodu od stávajícího legislativního rámce tradičního výrazu „vino generoso de licor“. Definice pomocí tradičního výrazu popisuje charakteristické a společné znaky chráněných označení původu. Umožňuje tak spravedlivou hospodářskou soutěž mezi výrobci a zároveň poskytuje jasné informace spotřebitelům.

Jméno podepisující osoby: Generální ředitel pro zemědělsko-potravinářský průmysl, inovace a potravinový řetězec

---

(1)  Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 46.

Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2023/C 275/17)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Ayaş Domatesi“

EU č.: PDO-TR-02883 – 9.1.2023

CHOP (X) CHZO ( )

1.   Název (názvy)

„Ayaş Domatesi“

2.   Členský stát nebo třetí země

Turecko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.6 Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Ayaş Domatesi“ jsou rajčata s tenkou slupkou a velmi šťavnatou dužinou, která se pěstují z místního ekotypu semen a sazenic v okrese Ayaş v provincii Ankara. Plody „Ayaş Domatesi“ jsou velké a masité, o hmotnosti 250–300 g a jejich slupka má matně růžovo-červenou barvu. Na vnějším povrchu plodů je jemné žebrování. Po rozkrojení plodu je viditelné bílé zbarvení dužiny. Díky vysokému obsahu kyselin mají rajčata mírně slané a citronové aroma. Rajčata „Ayaş Domatesi“ mají vysoký obsah lykopenu – přibližně 5 916 mg/100 g.

Fyzikální a chemické vlastnosti produktu „Ayaş Domatesi“
Ve vodě rozpustná sušina (°Bx)		alespoň 4,20
Hodnota pH		4,20 –4,70
Celkový obsah kyselin (% kyseliny citronové)		alespoň 0,40  %
Hodnota podle Hunterovy barevné stupnice (minimální a maximální)	*L	28,0 –29,0
	*a	14,0 –17,0
	*b	8,0 –12,0

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

—

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Ve vymezené zeměpisné oblasti se musejí uskutečnit všechny fáze produkce.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Vymezenou zeměpisnou oblastí je okres Ayaş v provincii Ankara, která se nachází v regionu Střední Anatolie v Turecku.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Žádost o zápis označení původu „Ayaş Domatesi“ je založena pouze na specifické jakosti a vlastnostech produktu, jež vyplývají z přírodních faktorů vyskytujících se v dané zeměpisné oblasti.

Rajčata „Ayaş Domatesi“ se v okrese Ayaş pěstují od 60. let 20. století. „Ayaş Domatesi“ jsou rajčata s tenkou slupkou a velmi šťavnatou dužinou, která se pěstují z místního ekotypu semen a sazenic. Plody „Ayaş Domatesi“ jsou velké a masité, o hmotnosti 250–300 g a jejich slupka má matně růžovo-červenou barvu. Na vnějším povrchu plodů je jemné žebrování. Po rozkrojení plodu je viditelné bílé zbarvení dužiny. Díky vysokému obsahu kyselin mají rajčata mírně slané a citronové aroma. Tvar a struktura plodů „Ayaş Domatesi“ závisí na místních semenech a sazenicích, které se v dané zeměpisné oblasti předávají z generace na generaci. Rostliny jsou zakrslé a mají úzké listy. Výška rostliny je přibližně 120 cm a její vývoj probíhá ke konci sezóny. Listy i stonek jsou pokryty chloupky, které mají intenzivní rajčatové aroma. Listy jsou velké a členěné. Ačkoli jsou rostliny v daném regionu vystaveny intenzivnímu slunečnímu svitu, plody „Ayaş Domatesi“ netrpí popáleninami, neboť jsou před sluncem chráněny velkým množstvím listů s širokou čepelí.

Podnebí v okrese Ayaş ve Střední Anatolii se liší od klimatu ve zbytku regionu a vykazuje vlastnosti mikroklimatu. Toto podnebí utváří vlastnosti výsledného produktu.

Typické kontinentální klima okresu Ayaş, který se nachází v nadmořské výšce 910 m, se vyznačuje chladnými zimami a horkými a suchými léty. Roční průměrná teplota je 11,4 °C a průměrná relativní vlhkost činí 54 %. Nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou 0,5 °C a nejteplejší jsou měsíce červenec a srpen, které mají průměrnou teplotu 22,2 °C.

Nejvíce srážek spadne v prosinci (57,2 mm) a nejméně v srpnu (9,6 mm). „Ayaş Domatesi“ je samosprašná rostlina, která vykazuje pozdní vývoj. „Ayaş Domatesi“ klíčí pouze v případě, že opylení proběhlo při teplotě alespoň 10 °C, a procento nasazených plodů se snižuje, pokud teplota během zrání klesne pod 15 °C. Optimální teplota pro klíčení pylu a nasazování plodů je 18–26 °C a relativní vlhkost vzduchu 50–80 %. Při nízkých teplotách se tvoří velmi málo pylových zrn, dochází pouze k částečnému oplodnění a výsledný plod je zdeformovaný. Během procesu zrání plodů by teplota měla být mezi 18–26 °C. V tomto rozmezí teplot se také nejlépe syntetizují látky odpovědné za barvu plodů, a tedy i lykopen. Rajčata „Ayaş Domatesi“ mají vysoký obsah lykopenu – přibližně 5 916 mg/100 g.

Podnebí v okrese Ayaş poskytuje nejvhodnější podmínky pro opylení a vývoj plodů. Sazenice se vysazují ve vzdálenosti 50–60 cm pro stolní odrůdy a ve vzdálenosti 25–30 cm, má-li být produkt dodáván průmyslu, přičemž vzdálenost řádků činí 1,8–2,0 m. Tento pěstitelský způsob výsadby rajčat v dostatečných rozestupech a půda bohatá na draslík a železo, která se ve vymezené zeměpisné oblasti nachází, zajišťují proudění vzduchu a vystavení slunečnímu svitu, což přispívá ke zvýšení výnosů, a tím i k produkci větších plodů.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.