SDĚLENÍ KOMISE

Pokyny k adaptačním strategiím a plánům členských států

(2023/C 264/01)

Obsah

Úvod

2

Klíčové prvky politiky přizpůsobení

3

Klíčové kroky při vytváření nebo aktualizaci adaptačních strategií/plánů

4

Krok 1:

Vytvoření institucionálního rámce a zajištění zapojení zúčastněných stran

4

Krok 2:

Provádění posouzení rizik a zranitelnosti v souvislosti se změnou klimatu

9

Krok 3:

Určení adaptačních možností a stanovení jejich priorit

15

Krok 4:

Vypracování akčního plánu a provádění adaptačních opatření

17

Krok 5:

Monitorování a hodnocení

19

Příloha I –

Příklad šablony adaptační strategie

23

Příloha II –

Nové oblasti politiky přizpůsobení

27

Spravedlivá odolnost

27

Nevhodné přizpůsobení

27

Přírodě blízká řešení

29

Klimatické zátěžové testování

30

Úvod

Nedávné extrémní jevy – lesní požáry, sucho, povodně a smrtící vlny veder – v Evropě i ve světě ukázaly, že důsledky změny klimatu dopadají na naši společnost silněji a rychleji, než věda předpokládala. Nárůst extrémních povětrnostních událostí a přírodních katastrof má stále větší dopad na fyzické a duševní zdraví lidí, na zbytek přírody a na hospodářská aktiva. Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) (1) uvádí, že „globální adaptace je převážně pomalá, izolovaná a postupná“ a „i při snížení emisí dostatečném pro splnění cílů Pařížské dohody bude nutná transformativní adaptace“ (2).

Tyto události a zpráva IPCC bohužel také poukázaly na nedostatečnou připravenost a nepoměr mezi klimatickými hrozbami a existujícími mechanismy a strukturami reakce. Odhad budoucích klimatických rizik je sice nejistý, ale to, jak bude nakonec vypadat vývoj teploty do roku 2100 – zda bude situace dobrá, špatná, nebo dokonce katastrofální – ve skutečnosti nic nemění na výzvách, které dnes existují v oblasti tvorby politiky, pokud jde o přizpůsobování se změně klimatu. Je zřejmé, že aby se zvýšila připravenost společnosti na sílící dopady změny klimatu, veřejný sektor musí hrát ještě větší roli při zajišťování potřebné odolnosti vůči změně klimatu a udržitelných investic. Je také třeba dále rozvíjet a stanovit správné regulační podmínky a kapacity plánování, aby různé subjekty a trhy mohly s důvěrou a jistotou pokračovat ve své činnosti a směřovat investice do odolnosti.

Evropská strategie pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2013 vyzvala všechny členské státy EU, aby přijaly komplexní strategie pro přizpůsobení. Komise rovněž zveřejnila pokyny pro vypracování strategií pro přizpůsobení se změně klimatu, které mají členským státům EU pomoci při přípravě jejich strategií pro přizpůsobení. Mezi lety 2013 a 2018 se počet členských států EU, které vypracovaly strategie pro přizpůsobení, prudce zvýšil z 15 na 25 a do roku 2020 připravily své strategie všechny členské státy EU. Tyto strategie se však značně liší, pokud jde o rozsah, realizaci a způsob provádění.

Nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu z roku 2018 řeší přizpůsobení se změně klimatu dvěma způsoby. Za prvé stanoví pro členské státy EU stávající povinnosti týkající se podávání zpráv o přizpůsobování se změně klimatu. Za druhé uvádí, že každý členský stát EU musí ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu stanovit v příslušných případech další cíle a úkoly, včetně adaptačních cílů.

S cílem reagovat na měnící se situaci a podnítit strukturální změny došlo ke zvýšení ambic nové Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (2021) a rozšíření její působnosti tak, aby zahrnovala nové oblasti a priority, které přispějí k dosažení odolnosti EU vůči změně klimatu, a tato strategie vyzvala k přezkumu pokynů pro vypracování strategií pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2013.

V červenci 2021 navíc vstoupil v platnost evropský právní rámec pro klima. Zatímco dříve byly povinnosti přizpůsobení vyplývající z nařízení o správě spíše procesní povahy, právní rámec pro klima stanovil „povinnost“ přizpůsobit se změně klimatu. Konkrétně stanovil požadavek na zajištění trvalého pokroku při zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu v souladu s článkem 7 Pařížské dohody. Právní rámec pro klima obsahuje ustanovení týkající se vnitrostátních adaptačních strategií a plánů (vedle úrovně Unie) a formuluje očekávání ohledně kvality politiky přizpůsobení a jejích výsledků. Vyžaduje, aby Komise pravidelně posuzovala soulad příslušných vnitrostátních opatření s pokrokem v oblasti přizpůsobování a vydávala doporučení, pokud zjistí, že opatření členského státu EU nejsou v souladu se zajištěním pokroku, pokud jde o zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu.

V souladu s těmito ustanoveními je účelem těchto pokynů:

—	Podpořit členské státy EU při revizi jejich adaptačních strategií a vypracovávání/revizi jejich adaptačních plánů v rámci řešení výzev souvisejících s adaptací, kterým čelí, s přihlédnutím k rozdílům v jejich správních strukturách a směrům plánování adaptace, které zvolily.

—

Zdůraznit klíčové prvky, které jsou nezbytné pro zajištění kvalitní politiky a výsledků v oblasti přizpůsobování. Vzhledem k tomu, že dopady změny klimatu vyžadují systémovější a naléhavější reakci, adaptační strategie a plány, které nezahrnují všechny oblasti politiky a nejsou začleněny do rozhodování na všech úrovních, již nejsou dostatečným prostředkem pro řešení situace v dané oblasti. Zásady se proto vztahují na celkový vnitrostátní rámec politiky přizpůsobení, zatímco adaptační strategie a plány podporují dosažení dobrých výsledků v oblasti přizpůsobení se změně klimatu.

—	Poskytnout příklad šablony, která nastíní strukturu strategie a usnadní přístup k těmto strategiím a jejich porovnávání a zajistí srovnatelný přehled o stavu připravenosti a plánovaných opatřeních na úrovni EU.

—	Posílit politiku přizpůsobení zahrnutím nových oblastí.

Kromě těchto pokynů existuje nástroj na podporu přizpůsobení (AST) vyvinutý a spravovaný Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA), který uvádí více podrobností a dobré příklady prováděcích zásad, postupů a možností, jak postupovat nad rámec pokynů.

Konkrétní adaptační směry a příklady transformativních řešení jsou rovněž vypracovávány s regionálními orgány v celé Evropě prostřednictvím mise programu Horizont Evropa zaměřené na přizpůsobování se změně klimatu, která byla zahájena v září 2021.

Klíčové prvky politiky přizpůsobení

Je zapotřebí silných adaptačních strategií a plánů, které zajistí, aby se společenská, politická a hospodářská připravenost neustále zlepšovala (v souladu s evropským právním rámcem pro klima) a předjímala klimatickou krizi (konečné praktické opodstatnění). Úspěšné provedení strategií a plánů však závisí na angažovanosti zúčastněných stran a na zdrojích, které mají k dispozici. Pro vytvoření/revizi silných adaptačních strategií a plánů, které se opírají o podpůrný právní rámec, a pro realizaci vysoce kvalitní politiky přizpůsobení jsou zásadní následující prvky.

Některé z těchto prvků představují základní stavební kameny politiky přizpůsobení, zatímco jiné se týkají spíše procesů a prostředků. Dohromady tvoří soubor předpokladů nezbytných k dosažení kvalitního výsledku přizpůsobení s obsáhlejší, rychlejší a systematičtější reakcí na změnu klimatu.

Co (podstatné stavební prvky)

1.

Právní rámce, které stanoví „povinnost přizpůsobit se“ na vnitrostátní úrovni, včetně závazných, pravidelně aktualizovaných (odvětvových) adaptačních cílů pro měření celkového pokroku při budování odolnosti vůči dopadům změny klimatu.

2.

Pravidelně aktualizované adaptační strategie a plány, které vymezují celkovou politiku přizpůsobení a její provádění na strategické a provozní úrovni (v souladu s adaptačními cíli uvedenými v bodě 1 výše).

3.

Priority politiky přizpůsobení určující odvětví nebo oblasti, které mají být zahrnuty do plánování přizpůsobení se změně klimatu, a dopady nebo rizika, kterými je třeba se při plánování přizpůsobení zabývat. Priority by měly být stanoveny podle cílů a úkolů, po nichž by měly být vymezeny jasné scénáře přizpůsobování, které stanoví postup, jak těchto cílů a úkolů dosáhnout prostřednictvím řady možností a opatření (které jsou zohledněny v adaptačních strategiích a plánech v bodě 2).

4.

Pravidelně aktualizovaná a důkladná posouzení dopadů změny klimatu a zranitelnosti založená na nejnovějších vědeckých poznatcích o klimatu, která určí obyvatelstvo, základní infrastrukturu (aktiva) a odvětví (činnosti), jež jsou zvláště zranitelné vůči změně klimatu, určí celkové strategické směřování politiky přizpůsobení a budou průběžně sloužit jako podklad pro rozhodování (příspěvek k bodům 1, 2 a 3).

5.

Zátěžové testování (kritické) infrastruktury a systémů jako klíčový vstup pro posouzení rizik změny klimatu (příspěvek k bodu 4).

Jak (postupy a prostředky)

6.

Dostatečný počet kvalifikovaných zaměstnanců a dostatečné finanční zdroje ve všech souvisejících institucích a správních útvarech pro koordinaci činností a provádění opatření na všech úrovních správy (vnitrostátní, regionální, místní).

7.

Zapojení všech příslušných zúčastněných stran (soukromý sektor, nevládní organizace, některé komunity atd.), které jsou obzvláště ohrožené/zranitelné a/nebo mají znalosti/zdroje/schopnosti nezbytné pro získání podkladů pro vytvoření a/nebo provádění adaptačních opatření.

8.

Víceúrovňová koordinace a začleňování, a to jak horizontální (např. napříč ministerstvy), tak vertikální (např. s dalšími úrovněmi veřejné správy), při plánování a provádění adaptačních opatření.

9.

Průběžné monitorování a hodnocení provádění opatření v oblasti přizpůsobení, které se týká jak postupů, tak účinků a výsledků, a disponuje potřebnými nástroji. Mohou také existovat významné synergie mezi infrastrukturou pro monitorování výsledků přizpůsobení a systémem včasného varování.

Klíčové kroky při vytváření nebo aktualizaci adaptačních strategií/plánů

Obrázek 1

Přehled přípravných kroků při vypracovávání nebo aktualizaci adaptační strategie / adaptačního plánu

Zdroj:

Evropská komise

Klíčové kroky při vypracovávání nebo aktualizaci adaptačních strategií a plánů jsou shrnuty na obrázku 1, přičemž podrobnější informace jsou uvedeny níže v následujících oddílech.

Krok 1:     Vytvoření institucionálního rámce a zajištění zapojení zúčastněných stran

Krok 1 pokynů pomůže: — připravit proces pro strategie pro přizpůsobení se změně klimatu, — vytvořit institucionální rámce zahrnující příslušné zúčastněné strany, — zapojit orgány na nižší než celostátní úrovni, — mobilizovat zdroje na přizpůsobení se změně klimatu, — informovat o potřebě přizpůsobení, — integrovat politiku v oblasti klimatu do odvětvových politik (začleňování).

Vzhledem k rostoucím dopadům změny klimatu v celé Evropské unii (EU) je nezbytné posílit ambice a účinnost politik, strategií a plánů v oblasti přizpůsobování se změně klimatu.

Prvním krokem k posílení ambicí by mohlo být přijetí právního rámce („právního rámce pro klima“) pro vnitrostátní politiku v oblasti klimatu, který by stanovil závazné, pravidelně aktualizované adaptační cíle pro měření celkového pokroku při budování odolnosti. Vnitrostátní právní předpisy v oblasti klimatu mohou rovněž poskytnout dodatečnou podporu rámcům politiky přizpůsobení stanoveným v adaptačních strategiích a plánech.

Za účelem podpory dosažení dobrých výsledků v oblasti přizpůsobení je třeba strategie a plány pravidelně aktualizovat (3) . Kromě toho je v těchto dokumentech zapotřebí klást větší důraz na integraci přizpůsobování se změně klimatu do ostatních politik v příslušných odvětvích, tzv. začleňování (4), a zároveň se jasněji zaměřit na přímé výsledky úsilí v oblasti přizpůsobování.

Zapojení všech úrovní veřejné správy a občanské společnosti je proto při vypracovávání účinné strategie a/nebo plánu pro přizpůsobení se změně klimatu zásadní. K vypracování, koordinaci a provádění adaptačních strategií a plánů je nezbytný dostatek kvalifikovaných pracovníků, technických nástrojů a finančních zdrojů ve všech částech souvisejících institucí a správních útvarů na všech úrovních správy (vnitrostátní, regionální, místní).

Zajištění koordinace mezi sousedními členskými státy EU má zásadní význam pro účinnost adaptačních opatření v příhraničních oblastech, kde se vystavení rizikům neomezuje pouze na jednu stranu hranice, ale ovlivňuje oba sousední členské státy EU. Z tohoto důvodu mohou být adaptační opatření v příhraničních regionech účinná pouze tehdy, pokud jsou zavedena společně.

Krok 1.a:   Získání podpory na vysoké úrovni

Významným faktorem, který pomáhá mobilizovat a zapojit vládní aktéry a aktéry občanské společnosti do začleňování přizpůsobení se změně klimatu, je politická podpora na vysoké úrovni, tj. ze strany úřadu předsedy vlády nebo prezidenta. Ta také zajišťuje dlouhodobý závazek na vysoké úrovni k adaptačním politikám, strategiím a plánům.

Krok 1.b:   Příprava procesu

-   Zřízení národní meziresortní pracovní skupiny pro přizpůsobení se změně klimatu

Adaptační strategie jsou klíčové nástroje pro zvýšení připravenosti společnosti na nevyhnutelné dopady změny klimatu, které zajišťují ochranu nejzranitelnějších a nejvíce postižených skupin obyvatelstva a odvětví. Tyto strategie musí být základem pro koordinovanou činnost vlády. S cílem zajistit nezbytné zapojení a úspěšné začlenění přizpůsobení se změně klimatu do různých odvětvových politik se navrhuje vytvoření meziresortní pracovní skupiny nebo výboru, které by byly řízeny úřadem předsedy vlády (nebo jeho obdobou). Tato skupina by měla být odpovědná za dohled nad vypracováním strategie a/nebo plánu pro přizpůsobení se změně klimatu. Měla by mít také jasný mandát k řízení jejich provádění.

Do této pracovní skupiny by měla být zapojena ministerstva a/nebo agentury související s odvětvími se zvýšeným rizikem dopadů změny klimatu. Mezi klíčová ministerstva, která mají být zapojena, patří ministerstva pro změnu klimatu, životního prostředí / přírody, veřejného zdraví, civilní ochrany / vnitřních věcí, infrastruktury, energetiky, hospodářství/financí, zemědělství, lesnictví, rybolovu, vodního hospodářství a zaměstnanosti a sociálních věcí. Měly by být zapojeny i přeshraniční subjekty, aby se zajistila koordinovaná opatření mezi sousedními členskými státy EU v příhraničních regionech. Doporučuje se, aby každá z určených správ jmenovala „úředníka pro přizpůsobení“, který by zajistil soustavné zapojení příslušných ministerstev do plánování přizpůsobení se změně klimatu.

-   Zapojení regionální a místní úrovně správy

Heslo „mysli globálně, jednej lokálně“ má zvláště velký význam při projednávání strategií a plánů pro přizpůsobení se změně klimatu. Místní a regionální správa je klíčovou hnací silou přizpůsobení, neboť mnoho intervencí v oblasti přizpůsobení se změně klimatu probíhá na místní a regionální úrovni, a závisí tedy na kontextově specifických podmínkách. Místní samosprávy hrají klíčovou roli při podpoře zapojení veřejnosti a místních opatření tím, že informují lidi o přínosech přizpůsobení se změně klimatu pro jejich region. Místní samosprávy navíc disponují mnoha důležitými informacemi o možných lokálních opatřeních pro přizpůsobení se změně klimatu, která jsou v jejich oblasti proveditelná. Meziresortní pracovní skupina pro přizpůsobení by proto měla zajistit smysluplnou výměnu informací s orgány na nižší než celostátní úrovni s cílem využít jejich odborné znalosti při tvorbě politiky přizpůsobení a podpořit regionální/místní aktivity v souladu s národní politikou přizpůsobení. Zvláštní pozornost by měla být věnována způsobu zapojení regionální a místní úrovně správy. Lze tak učinit například oslovením regionálních sdružení nebo meziregionálních sítí místních samospráv, jako je Pakt starostů a primátorů, kde více než 11 000 místních a regionálních orgánů zastupujících 341 milionů lidí připravuje své komunity na to, jak žít s důsledky změny klimatu.

-   Určení a zapojení zúčastněných stran

Změna klimatu vyvolá nejistotu a dopady v celé společnosti, což zdůrazňuje, že je důležité, aby meziresortní pracovní skupina určila všechny příslušné skupiny zúčastněných stran včetně sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, jejichž zapojení je nezbytné pro vytvoření důsledných opatření pro přizpůsobení se změně klimatu. Zapojení zúčastněných stran zvýší kvalitu rozhodování o přizpůsobení se změně klimatu tím, že zajistí, aby se zúčastněné strany staly součástí procesu. To povede ke zlepšení celkové kvality strategie nebo plánu pro přizpůsobení se změně klimatu vytvořených meziresortní pracovní skupinou. Proces identifikace skupin zúčastněných stran může být usnadněn rozlišením dvou skupin zúčastněných stran – hybatelů změny, a těch, kteří mohou být změnou klimatu ovlivněni:

—

Jednou ze skupin zúčastněných stran jsou možní hybatelé změny, kteří mohou přispět k úsilí vnitrostátních a/nebo regionálních/místních správních orgánů tím, že poskytnou další informace, zdroje nebo kapacity. Zúčastněné strany, které by spadaly do této kategorie, jsou výzkumné ústavy, které poskytují nebo rozšiřují znalostní základny o přizpůsobování se změně klimatu, soukromý sektor, který poskytuje cenné informace o lepší úpravě politik přizpůsobení nebo poskytuje finanční prostředky, přeshraniční subjekty, které zajišťují lepší porozumění přeshraničním územím a příhraničním regionům, a nevládní organizace, zejména místní organizace občanské společnosti, které pomáhají zajistit lepší porozumění územím, provádět adaptační opatření a informovat o potřebě přizpůsobení se změně klimatu, aby se usnadnila změna na místní a regionální úrovni.

—

Další skupinou zúčastněných stran, které je třeba zapojit do procesu přizpůsobení se změně klimatu, jsou ty, u nichž existuje větší pravděpodobnost, že budou změnou klimatu ovlivněny. Většinou se jedná o zranitelné komunity (mimo jiné osoby žijící v chudobě a v sociálním vyloučením a osoby, které jsou chudobou a sociálním vyloučením ohroženy, osoby se zdravotním postižením, starší osoby a osoby, které již trpí nějakými zdravotními problémy, těhotné ženy, vysídlené osoby, osoby na okraji společnosti, exponované pracovníky a děti) nebo o obhájce a zájmové skupiny, které zastupují tyto zranitelné komunity, jež by jinak byly z procesu účasti vyloučeny. Nerovnoměrné vystavení a zranitelnost různých regionů a socioekonomických skupin vůči dopadům klimatu prohlubuje již existující nerovnosti a zranitelnost. Proto je nezbytné zajistit spravedlivou transformaci, která sníží nerovnoměrné zatížení klimatickými riziky a zajistí spravedlivé rozdělení přínosů přizpůsobení.

Koncepční oddělení těchto dvou skupin zúčastněných stran má zajistit dostatečné pokrytí z potřebných hledisek, ale je třeba uznat a ocenit jejich vzájemné překrývání. Jinými slovy, ti, kteří jsou vůči změně klimatu obzvláště zranitelní, mohou být také možnými hybateli změny, i když jsou jejich zdroje v některých ohledech omezené. Mohou dokonce disponovat zdroji, především informacemi o tom, jak se zranitelnost vůči změně klimatu projevuje a jaká je pravděpodobná účinnost zásahů, které jsou pro ty, kdo nejsou v jejich postavení, hůře dostupné. Rozdíly mezi pohlavími v chování a postojích ke změně klimatu (5) navíc zdůrazňují potřebu zajistit vyváženou účast mužů a žen v rozhodovacím procesu a při jeho provádění. Děti obvykle nejsou do veřejného rozhodování zahrnuty, ale jejich právo podílet se na rozhodování ve všech záležitostech, které se týkají jejich života, je ve skutečnosti dobře zavedenou právní zásadou. Vzhledem k tomu, že každá generace dětí zdědí škody na životním prostředí způsobené předchozími generacemi, existuje obzvláště silný argument pro zapojení mladších věkových skupin (6) do rozhodování o politice v oblasti změny klimatu.

Doporučuje se, aby se meziresortní pracovní skupina předem dohodla na úloze zúčastněných stran, zejména v případě, že zúčastněné strany spolupracují s vnitrostátními správními orgány na provádění konkrétních adaptačních opatření.

Krok 1.c:   Mobilizace zdrojů

Příklad 1: partnerství veřejného a soukromého sektoru pro vytvoření nové protipovodňové čtvrti ve španělském Bilbau Čtvrť Zorrotzaurre v Bilbau se nachází na průmyslovém poloostrově ohroženém povodněmi. Vzhledem k tomu, že se v budoucnu v Baskicku v důsledku změny klimatu očekává nárůst extrémních srážek a potřeba nového bydlení pro obyvatele Bilbaa, probíhá v současné době rozsáhlý projekt obnovy města, jehož cílem je přestavba čtvrti Zorrotzaurre na novou obytnou čtvrť odolnou proti povodním. Ochrana před povodněmi zahrnuje pět klíčových opatření: 1) otevření kanálu Deusto (přeměna poloostrova na ostrov), 2) vybudování protipovodňové zdi, 3) zvýšení úrovně terénu pro nové budovy o 1,5 metru, 4) instalace nádrží na srážkovou vodu a 5) vytvoření zelených veřejných prostranství, která mohou rovněž absorbovat vodu při povodních. Za účelem realizace tohoto projektu obnovy města bylo vytvořeno partnerství veřejného a soukromého sektoru pro financování a řízení plánu. Náklady na sanační práce budou hrazeny v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, tj. vlastníky pozemků v závislosti na jejich vlastnickém podílu.

Náklady na přizpůsobení se změně klimatu rostou a v příštích desetiletích se budou zvyšovat v důsledku rostoucí naléhavosti opatření v oblasti přizpůsobení. Finanční prostředky na přizpůsobení by se proto měly odpovídajícím způsobem navýšit. Kromě toho by mohlo být užitečné určit předpokládané nebo již vzniklé náklady související s nepřizpůsobením (tj. finanční ztráta a škody spojené se změnou klimatu), neboť to může odůvodnit přerozdělení stávajících finančních prostředků na přizpůsobení. Pro místní, regionální a vnitrostátní orgány to však může představovat problém kvůli nejistotě ohledně výše potřebných finančních prostředků vzhledem k často nepředvídatelným klimatickým rizikům a dopadům. Je třeba prozkoumat tradiční veřejné a soukromé zdroje financování, ale zároveň se navrhuje hledat inovativní nástroje financování prostřednictvím spolupráce se soukromým sektorem (7). Dva příklady dobré praxe inovativních nástrojů financování jsou:

1.	partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) pro opatření pro přizpůsobení se změně klimatu v Malmö a

2.	PPP pro novou protipovodňovou čtvrť v Bilbau, stručně popsané v textovém rámečku v příkladu 1 výše.

Nedostatek finančních prostředků na přizpůsobení se změně klimatu je patrný zejména u nižších úrovní správy, které jsou odpovědné za provádění většiny adaptačních opatření. Kromě obtížně dostupného financování může být příčinou nedostatek interních kapacit a odborných znalostí. Pro zajištění dostatečných kapacit a odborných znalostí nezbytných pro správu i provádění je nutná cílená pomoc i těm nejmenším místním a regionálním orgánům.

EU financuje přizpůsobení se změně klimatu prostřednictvím široké škály nástrojů. Mezi ně patří:

—	program LIFE, hlavní nástroj EU pro financování opatření v oblasti životního prostředí a klimatu,

—	Horizont Evropa, klíčový program EU pro financování výzkumu a inovací,

—	Evropský fond pro regionální rozvoj, zejména prostřednictvím projektů v rámci iniciativy INTERREG,

—	Fond soudržnosti, prostřednictvím investic do životního prostředí a transevropských dopravních sítí,

—	Fond pro spravedlivou transformaci, jehož cílem je zmírnit negativní dopady transformace na území nejvíce postižená přechodem ke klimatické neutralitě a odolnosti.

A zde naleznete mnoho dalších příkladů finančních nástrojů EU, které by mohly pomoci financovat přizpůsobení. Ačkoli financování z prostředků EU může do určité míry pomoci financovat adaptační opatření, pro překlenutí nedostatku finančních prostředků na přizpůsobení je zásadní financování z vnitrostátních a soukromých zdrojů.

Tyto finanční toky by měly být urychleny a rozpočty i činnosti by měly zapojit ženy i muže do všech úrovní rozhodovacího procesu.

Krok 1.d:   Soustavné informování o potřebě přizpůsobení a zvyšování povědomí

Obce v celé EU zažívají extrémní povětrnostní události a nestálý charakter počasí. Komunikační bariéra, pokud jde o téma klimatu, mezi akademickou obcí a vládami na jedné straně a komunitami na straně druhé může vést k nesprávným opatřením v oblasti přizpůsobování se klimatu, nebo dokonce k úplné nečinnosti. Systémovější komunikace o klimatu by měla vytvářet povědomí způsobem, který je snadno srozumitelný. To pomáhá připravit komunitám půdu pro podniknutí kroků a účast na opatřeních pro přizpůsobení se změně klimatu. Různé cílové skupiny (např. veřejný sektor, komunity) vyžadují různá sdělení ve vhodných formách pro vytvoření výzvy k přijetí opatření.

-   Objasnění terminologie

Vytvoření společného jazyka, který je přístupný všem zúčastněným stranám, má zásadní význam pro komunikaci o přizpůsobování se změně klimatu, aby se dosáhlo společného porozumění. Glosář může být vytvořen na základě dohodnutých mezinárodních definic, které jsou obsaženy v glosáři Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) nebo v glosáři IPCC, přičemž jej lze zároveň přizpůsobit místním charakteristikám a souvislostem.

-   Komunikace o změně klimatu a potřebě přizpůsobit se této změně

Sdílení informací o možných dopadech změny klimatu, a tedy i o potřebě přizpůsobit se této změně a rovněž ji zmírňovat, je nezbytným předpokladem pro budování odolnosti. Tato sdělení by měla být uživatelsky přívětivá a měla by být stylově i obsahově přizpůsobena různým cílovým skupinám, přičemž by měla odrážet jejich roli v adaptační politice (např. soukromý sektor nebo širší veřejnost), jejich zázemí (např. městské nebo venkovské prostředí, pohlaví) a jejich zranitelnost a vystavení rizikům. Je třeba zvážit možné překážky v přístupu k informacím a odborné přípravě. Klíčové je také informovat o přínosech opatření pro přizpůsobení se změně klimatu, aby se zvýšilo jejich přijetí ze strany společnosti a podpořila změna chování. Mnoho adaptačních opatření má také významné vedlejší přínosy, jako jsou například přírodě blízká adaptační opatření, která zvyšují biologickou rozmanitost a snižují znečištění, podporují vytváření místních a kvalitních pracovních příležitostí nebo snižování emisí skleníkových plynů. Významnou, často nedostatečně využívanou příležitostí v rámci komunikace jsou přínosy přizpůsobení pro zdraví a dobré životní podmínky: vysoká úroveň informovanosti o rostoucích zdravotních rizicích, která se týkají všech, pomůže vysvětlit potřebu opatření a zvýšit míru jejich přijetí.

Vnitrostátní, regionální a místní správci by mohli být zapojeni například prostřednictvím seminářů a exkurzí s cílem podpořit zapojení do opatření v oblasti klimatu na základě faktů. Komunity by se měly zapojit prostřednictvím veřejných konzultací, sdílení informací a interaktivních a neformálních způsobů, jako jsou výstavy, soutěže, online hry atd. Důležitými partnery jsou také organizace občanské společnosti a nevládní organizace, které slouží jako most mezi zúčastněnými stranami a komunikací o klimatu díky svým stávajícím zkušenostem s přizpůsobováním se změně klimatu na daném území a v dotčených komunitách a prostřednictvím zvyšování povědomí o dopadech změny klimatu a potřebě přizpůsobení se změně klimatu. Aby tato komunikace s komunitami byla účinná, musí být podpořena odpovídajícími zdroji, a to prostřednictvím financování a budování kapacit.

Výborným prostředkem pro šíření relevantních informací jsou národní nebo regionální internetové portály nebo platformy, které shromažďují individuálně přizpůsobené informace o změně klimatu a přizpůsobení se této změně. Tyto platformy by měly být propojeny s existujícími portály o odvětvových politikách (např. snižování rizika katastrof, voda, zdraví, biologická rozmanitost atd.), aby se podpořilo začleňování změny klimatu. Internetová stránka platformy EU Climate-ADAPT hraje klíčovou roli tím, že pomáhá lidem v přístupu k údajům a informacím o otázkách souvisejících se změnou klimatu a přizpůsobováním se změně klimatu a při jejich sdílení. Ve většině evropských zemí byly rovněž zřízeny národní internetové portály zabývající se přizpůsobováním se změně klimatu, které poskytují příležitost poučit se z příkladů osvědčených postupů z jiných zemí nebo regionů. Ty by mohly pomoci inspirovat k opatřením v oblasti přizpůsobení se změně klimatu. Internetové portály a platformy by však měly být doplněny dalšími komunikačními aktivitami, aby se zabránilo prohlubování digitální propasti mezi členskými státy a regiony EU a aby byl zajištěn přístup k informacím pro všechny.

Další informace o vytvoření institucionálního rámce a zajištění zapojení zúčastněných stran naleznete také v oddílu Nástroj na podporu přizpůsobení v části Vytváření předpokladů pro přizpůsobení.

Krok 2:     Provádění posouzení rizik a zranitelnosti v souvislosti se změnou klimatu

Krok 2 pokynů pomůže: — stanovit základní prvky posouzení rizik a zranitelnosti v souvislosti se změnou klimatu, — posoudit sociální dopady změny klimatu, — posoudit přeshraniční a kaskádová rizika, — rozhodnout o kritériích pro „přijatelná“ rizika a stanovení priorit v oblasti potřeb přizpůsobení.

Po přípravné činnosti pro vytvoření plánu nebo strategie pro přizpůsobení se změně klimatu je druhým krokem posouzení dopadů změny klimatu a zranitelnosti. Účelem tohoto posouzení je zjistit, jaké budou potenciální dopady změny klimatu v určité oblasti, jaká rizika jsou s těmito dopady v určité oblasti nebo odvětví spojena, a stanovit priority ohledně toho, která rizika vyžadují naléhavější reakci.

K zajištění náležité účinnosti strategií nebo plánů pro přizpůsobení se změně klimatu se považuje za osvědčený postup pravidelná aktualizace posouzení, a to přinejmenším současně s každou aktualizací strategie/plánu. Mezi výhody tohoto postupu patří:

—	sledování příslušných změn stávajících rizik a zranitelnosti, včetně fyzických rizik infrastruktury a socioekonomických a zdravotních dopadů na komunity,

—	identifikace nových, vznikajících rizik a zranitelných míst, která mohou mít v budoucnu velké hospodářské, sociální a/nebo environmentální dopady,

—	identifikace nových příležitostí, které vznikají v důsledku změny klimatu.

Obecně by posouzení mělo vycházet z nejnovějších vědeckých poznatků o klimatu, aby bylo možné identifikovat obyvatelstvo, základní infrastrukturu a odvětví zvláště zranitelné vůči změně klimatu, stanovit celkové strategické směřování politiky přizpůsobení a průběžně poskytovat podklady pro rozhodovací proces.

Krok 2.a.   Vypracování komplexní metodiky pro posuzování dopadů změny klimatu

Příklad 2: přizpůsobení se dopadům vln veder v měnícím se klimatu ve švédské obci Botkyrka Vlny veder ve Švédsku v posledních desetiletích narůstají, což vede ke zvýšené úmrtnosti. V roce 2010 se obec Botkyrka potýkala s dlouhodobě vysokými teplotami, což vedlo k problémům starších lidí v zařízeních pro seniory a pečovatelských domech. V obci Botkyrka bylo vyvinuto rozsáhlé úsilí, částečně v rámci projektu programu Climatools, o snížení zdravotního rizika vln veder. Zaměstnanci domovů pro seniory a pečovatelských domů byli proškoleni o rizicích vln veder a o tom, co je třeba udělat v případě varování před vlnou veder. V případě potřeby lze povolat další personál, který zajistí další podporu pro zajištění řádné péče. Proto byla obec během vlny veder v roce 2018 mnohem lépe připravena a vybavena než v předchozích letech. Botkyrka také podporuje akce zaměřené na zlepšení tepelné pohody uvnitř budov a na vytvoření „chladných míst“ v různých částech města.

Metodika posouzení je základem pro správný odhad rizik a zranitelností. Zajišťuje také, že posouzení lze v budoucnu provést relativně rychle znovu, aniž by bylo nutné pokaždé vypracovávat novou metodiku. Pro zajištění věrohodného posouzení klimatických rizik a zranitelnosti prostřednictvím spolehlivé metodiky se doporučuje zahrnout tyto prvky:

—

Posouzení by mělo být založeno na nejnovějších vědeckých poznatcích, aby byla zaručena přesnost a relevantnost současných předpovědí budoucích dopadů změny klimatu. Součástí posouzení by měly být informace o trendech současných klimatických podmínek a nejnovější prognózy budoucích klimatických scénářů, včetně událostí s pomalým nástupem a extrémních událostí. Dostupné informace o budoucích hrozbách a příležitostech vaší země lze shromáždit a analyzovat na základě celé řady zpráv a posouzení zranitelnosti, které provedl Mezivládní panel pro změnu klimatu, Evropská agentura pro životní prostředí, Společné výzkumné středisko nebo výzkumný program Horizont Evropa 2020.

—

Posouzení by mělo vycházet z výsledků zátěžových testů a mělo by být zaměřeno zejména na infrastrukturu a systémy poskytující kritické služby. Klimatické zátěžové testy odhalují potenciální rizika v určeném odvětví nebo systému (např. veřejné zdraví, bezpečnost a zabezpečení vodních zdrojů nebo bezpečnost potravin a potravinové zabezpečení) v důsledku rizik souvisejících s klimatem, jako jsou povodně, horko, sucho, bouře atd. Prvním krokem zátěžového testu je identifikace potenciálních rizik souvisejících s klimatem v určité oblasti. Druhý krok zahrnuje zkoumání obecných zranitelností určité oblasti nebo odvětví vůči klimatickému riziku, které může být doplněno hloubkovým hodnocením zranitelnosti. V úvahu by měly být vzaty i další zátěžové testy a hodnocení zranitelnosti provedené pro širší soubor rizik katastrof nesouvisejících s klimatem (8). Výsledky zátěžového testu lze využít pro strategii pro přizpůsobení se změně klimatu. Příkladem dobré praxe při využívání výsledků je využití „dialogů o rizicích“ v Nizozemsku. Více informací o zátěžovém testování a dialogu o rizicích naleznete v příloze II.

—

Posouzení by mělo být provedeno na výchozí úrovni, která by měla být aktualizována při každé aktualizaci posouzení. Výchozí úroveň se zde vztahuje k referenčnímu bodu souvisejícímu se stavem klimatu a zranitelností lokality v dané oblasti. Pečlivě navržené výchozí hodnoty jsou nezbytné pro pozdější měření výsledků, které byly prostřednictvím provádění dosaženy, a zlepšují proces monitorování a hodnocení.

—	Posouzení by mělo pokud možno obsahovat kvantitativní informace o dopadech změny klimatu (fyzické škody, dopady na zdraví, hospodářské a fiskální dopady).

—

Posouzení by mělo zahrnovat jasný časový rámec pro provedení samotného posouzení a časový rámec pro očekávaná klimatická rizika v budoucnosti. Lze například očekávat odlišné dopady v krátkodobém horizontu (do 30. let 21. století), střednědobém horizontu (do 50. let 21. století) a dlouhodobém horizontu (do prvního desetiletí příštího století).

—

Posouzení by mělo řešit mezery ve znalostech a nejistoty, což představuje velkou výzvu při řešení rizik spojených se změnou klimatu a přizpůsobováním se této změně. Metodika zátěžových testů a obecněji návrh adaptačních strategií musí zohlednit rozsah mezery ve znalostech. Jasné vyjádření nedostatků ve znalostech a jejich řešení ve strategii pro přizpůsobení se změně klimatu může také motivovat ke sdílení osvědčených postupů, výzkumu a sociálnímu učení s cílem mezery ve znalostech odstranit. Kromě toho je pro řešení nejistot nezbytné vypracovat posouzení a adaptační politiku, která nepředpokládá jediný budoucí scénář, ale několik budoucích scénářů, jak je uvedeno výše.

Krok 2.b.   Zohlednění sociálních dopadů změny klimatu

Faktory nesouvisející s klimatem mohou významně ovlivnit zranitelnost vůči dopadům klimatu. Některé sociální skupiny a zeměpisné oblasti jsou neúměrně zasaženy změnou klimatu, a to z důvodu nerovnoměrné expozice nebo již existující zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu. Například těhotné ženy, děti, starší osoby a osoby s určitým zdravotním postižením jsou z biologického hlediska vůči mnoha dopadům klimatu více zranitelné. Stejně důležité jsou i sociální rizikové faktory. Například finanční bohatství může znamenat více prostředků na přizpůsobení, přičemž je pozoruhodné, že počet chudých žen je v EU stále vyšší než počet chudých mužů a existuje silná korelace mezi chudobou žen a chudobou dětí. Změna klimatu proto může prohloubit stávající nerovnosti a vytvořit nové. Podle souhrnné zprávy IPCC z roku 2023, Shrnutí pro tvůrce politik, „se zranitelnost zvyšuje v důsledku nerovnosti a marginalizace související např. s pohlavím, etnickým původem, nízkými příjmy, neformálním osídlením, zdravotním postižením, věkem a historickými a přetrvávajícími vzorci nerovnosti, jako je kolonialismus, zejména v případě mnoha domorodých národů a místních komunit“.

Proto se doporučuje zahrnout do hodnocení nejen fyzické dopady změny klimatu, ale také sociální faktory a zohlednit nejen „objektivní“ dopady změny klimatu na různé sociální skupiny a zeměpisné oblasti, ale také například rozdíly ve vnímání rizik mezi muži a ženami. To posiluje vytváření „spravedlivé odolnosti“ v rámci posouzení a adaptační strategie, která je považována za klíčovou pro rozvoj schopnosti přizpůsobit se a podílet se na výhodách, které zranitelným komunitám poskytují adaptační opatření. Význam spravedlivé odolnosti je dále rozveden v příloze II, přičemž příklad správné praxe je uveden v rámečku výše.

Zvláště důležitým sociálním aspektem, který je třeba zahrnout, je dopad na svět práce. V souladu s tím je třeba v posouzeních uvést očekávané změny pracovních metod v rámci profesí, včetně standardů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci navržených s ohledem na změny fyzického prostředí, změny v odvětvové skladbě zaměstnanosti, změnu kvalifikace a rekvalifikaci pracovníků pro dosažení spravedlivé a vyvážené odolnosti a vytváření pracovních míst v oblastech činnosti, jako je stavebnictví, které přímo přispívají k přizpůsobení. Do plánování všech výše uvedených změn je třeba zajistit zapojení sociálních partnerů.

Krok 2.c.   Zohlednění přeshraničních a kaskádových rizik

Klimatické riziko je sdílenou realitou, neboť riziko související s klimatem se nemusí nutně omezovat na území jednoho členského státu EU, ale může se vyskytovat na přeshraničním území, a postihovat tak příhraniční regiony dvou nebo více sousedních členských států EU. I v případě, kdy se riziko související s klimatem vyskytne pouze na území jednoho členského státu EU, může vyvolat kaskádu důsledků, které překračují státní hranice a ovlivňují životy a živobytí lidí v jiném členském státě. Vzhledem k územní, hospodářské, environmentální a sociální provázanosti mezi zeměmi se proto doporučuje, aby posouzení zohledňovalo přeshraniční a kaskádová rizika. Stejně jako je odpovědnost za rizika spojená s klimatem společná, musí být společná i odpovědnost za přizpůsobení. V evropských regionech, například v alpském regionu, Karpatech, severozápadní Evropě, jihovýchodní Evropě, v oblasti Baltského moře a mezi zeměmi povodí Dunaje, již probíhají přeshraniční aktivity zaměřené na změnu klimatu a společné vypracování adaptačních opatření, které jsou podporovány z prostředků EU.

Přizpůsobení se změně klimatu může vyvolat vlastní přeshraniční účinky, kdy posiluje odolnost jedněch na úkor druhých a přerozděluje zranitelnost, místo aby ji snižovala. Budování spravedlivé odolnosti se tedy neodehrává pouze ve vnitrostátním měřítku, ale také v měřítku regionálním, přeshraničním a mezinárodním. Témata, která lze vzít v úvahu u širšího souboru zemí než jen u přímých sousedů, zahrnují obchod, klimatickou migraci, nestabilitu atd. Posouzení rizik vycházející z těchto témat může sloužit jako znalostní základna pro navrhování konkrétních adaptačních opatření zaměřených na budování odolnosti, ať už v rámci státních hranic, nebo mimo ně. V této souvislosti by se mělo zvážit i posouzení rizik širšího spektra rizik katastrof jako doplňkové posouzení přeshraničních rizik a rizik kaskádového efektu.

Krok 2.d.   Posouzení a stanovení priorit zjištěných dopadů a zranitelných míst pro účely adaptační strategie

Na základě výsledků posouzení rizik souvisejících se změnou klimatu zahrnujících zjištěné dopady a zranitelnosti, mohou být upřednostněna klíčová rizika/odvětví (9) . Struktura této části posouzení by se měla ubírat jednou ze dvou cest: zaměřit se buď na klíčová rizika v určitých odvětvích nebo oblastech, nebo na klíčová odvětví či oblasti ovlivněné změnou klimatu v krátkodobém horizontu (do 30. let 21. století), střednědobém horizontu (do 50. léta 21. století) nebo dlouhodobém horizontu (do prvního desetiletí příštího století). Za osvědčený postup se považuje zaměření na následující oblasti nebo odvětví:

—	odvětví a/nebo oblasti obzvláště zranitelné vůči změně klimatu,

—	odvětví a/nebo oblasti, jejichž činnosti jsou klíčové pro odolnost ostatních odvětví,

—	odvětví a/nebo oblasti, které mají značný význam pro národní hospodářství nebo veřejné zdraví, a to i v případě, že změna klimatu nepředstavuje v době posouzení významnou hrozbu.

Kritéria pro to, jaká rizika jsou považována za „přijatelná“ a jaká nikoli, jsou velmi závislá na daném kontextu, nicméně příkladem správné praxe je nizozemský přístup v tzv. dialozích o rizicích, který je popsán v příloze II.

Obecně však lze říci, že hlavními problémy, které vyžadují přednostní reakci, mohou být tyto dopady a rizika:

—	které se objevují dnes nebo se očekává jejich nárůst v důsledku změny klimatu, socioekonomického vývoje nebo jiných neklimatických faktorů,

—	u nichž se předpokládá, že ovlivní kritickou infrastrukturu nebo systémy s dlouhou životností. Obavy týkající se klimatických rizik pro kritickou infrastrukturu nebo systémy lze dále prověřit pomocí zátěžových testů, o nichž pojednává příloha II,

—	u nichž se předpokládá, že systémy nevratně ovlivní.

Příklad cíle SMART 1: prevence a snižování dopadů sucha v oblasti zemědělství — Cíl je zaměřen na konkrétní oblast: zemědělství nebo zemědělskou půdu. — Je měřitelný jak z hlediska procesů, tak z hlediska výsledků. Ukazatele uvedené v následujících odstavcích představují několik příkladů, jak přistupovat k měření politických procesů a výsledků, přičemž lze použít alternativní přístupy a ukazatele. — Procesní ukazatele popisují správní, hospodářská, technologická nebo ekosystémová opatření, která byla zavedena. Například procentní podíl zemědělské půdy, na kterou se vztahuje podpora v rámci společné zemědělské politiky1, objem finanční podpory poskytnuté na provádění technických opatření ke snížení odpařování vody z půdy nebo ke zvýšení účinného využívání vody pro zavlažování atd. — Ukazatele výsledků pro měření zemědělského sucha jsou často složené ukazatele, které obvykle sestávají z ukazatelů srážek, evapotranspirace a půdní vlhkosti. Příkladem takového složeného ukazatele je kombinovaný ukazatel sucha vyvinutý Evropskou observatoří pro sledování sucha, který se používá pro zjišťování a monitorování oblastí, které jsou postiženy nebo bezprostředně ohroženy zemědělským suchem. Alternativním přístupem může být zohlednění celkové rozlohy zemědělské půdy, kde se zvýšila schopnost přírodní infrastruktury omezovat dopady změny klimatu. — Tento cíl je dosažitelný vzhledem k dostupným postupům řízení a technickým opatřením. — Je relevantní pro konečný cíl budování odolnosti. — Může být časově vymezený alespoň z hlediska časového horizontu strategie nebo akčního plánu. Kromě toho se doporučuje stanovit kvantitativní cíle pro prevenci a snížení dopadů zemědělského sucha na příštích pět až deset let. Hodnocení by mělo být prováděno každé dva roky, aby bylo možné shromáždit údaje pro dvouleté zprávy o pokroku v oblasti přizpůsobování v souladu s nařízením (EU) 2018/1999. 1 V rámci společné zemědělské politiky na období 2023–2027 se očekává, že standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) se budou vztahovat na téměř 90 % zemědělské půdy v EU (Společná zemědělská politika na období 2023–2027.Stručný přehled 28 strategických plánů SZP, odkaz získán 10. února 2023).

Dále by měly být prozkoumány konkrétní oblasti nebo odvětví, které budou postiženy více než jedním rizikem, protože vytvářejí vyšší poptávku po přizpůsobení.

Výsledky posouzení by měly být prezentovány tak, aby usnadnily strategické směřování z hlediska dlouhodobé vize, střednědobých strategických cílů nebo oblastí a krátkodobých specifických cílů. Tyto cíle by měly být pokud možno konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené (SMART). Posouzení, zda je cíl SMART, vždy závisí na daném kontextu a v některých případech nemusí být možné splnit všechna kritéria. Měřitelnost cíle například závisí na existenci vhodné metodiky a dostupnosti údajů. Některé příklady cílů SMART jsou nicméně uvedeny v rámečcích níže.

Příklad cíle SMART 2: snížení rizik spojených s vysokými teplotami v městské krajině — Cíl je zaměřen na konkrétní oblast: městskou krajinu. — Je měřitelný jak z hlediska procesů, tak z hlediska výsledků. Ukazatele uvedené v následujících odstavcích představují několik příkladů, jak přistupovat k měření politických procesů a výsledků, přičemž lze použít alternativní přístupy a ukazatele. — Procesní ukazatele popisují správní, hospodářská, technologická nebo ekosystémová opatření, která byla zavedena. Například konkrétní úpravy předpisů územního plánování, objem finanční podpory poskytnuté na ozelenění městských oblastí atd. — Ukazatele výsledků mohou měřit: — Celkové vystavení městských oblastí vysokým teplotám. Například odchylku průměrné měsíční teploty od dlouhodobého měsíčního normálu, počet tropických nocí (kdy teplota neklesne pod 20 °C), počet dnů s vlnou veder atd., což poskytuje užitečné informace ve srovnání s údaji z mimoměstských oblastí. — Schopnost přizpůsobení městských oblastí vysokým teplotám. Například podíl zelených ploch v městské krajině, průměrnou vzdálenost k nejbližší zelené ploše1, podíl budov vybavených aktivním nebo pasivním chlazením, podíl budov s instalovanou tepelnou izolací atd. — Citlivost městských oblastí na vysoké teploty. Například procentní podíl městské oblasti, která je klasifikována jako vysoce náchylná k přehřívání, atd. Pokud jde o údaje o využití půdy, jako užitečné zdroje se ukázaly služby pozorování Země, jako je Copernicus nebo Landsat. Důležitou skupinou ukazatelů pro měření rizik spojených s vysokými teplotami nejen v městské krajině jsou ukazatele související se zdravím. Například zranitelnost vůči vystavení horku nebo vystavení zranitelných skupin obyvatelstva vlnám horka, přičemž obojí bylo představeno ve zprávě Lancet Countdown o zdraví a změně klimatu v Evropě z roku 2022. Další ukazatele týkající se klimatu a zdraví v Evropě jsou k dispozici na stránkách Evropského střediska pro sledování klimatu a zdraví. — Tento cíl je dosažitelný vzhledem k dostupným adaptačním možnostem. — Je relevantní pro konečný cíl budování odolnosti. — Může být časově vymezený alespoň z hlediska časového horizontu strategie nebo akčního plánu. Kromě toho se doporučuje stanovit kvantitativní cíle pro snížení rizik spojených s vysokou teplotou v městské krajině na příštích pět až deset let. Hodnocení by mělo být prováděno každé dva roky, aby bylo možné shromáždit údaje pro dvouleté zprávy o pokroku v oblasti přizpůsobování v souladu s nařízením (EU) 2018/1999. 1 Například iniciativa IUCN Urban Alliance prosazuje pravidlo 3-30-300: každý by měl mít možnost vidět ze svého domu alespoň tři stromy (přiměřené velikosti), v každé čtvrti by mělo být minimálně 30 procent korunového zápoje a vzdálenost k nejbližší zelené ploše (o rozloze alespoň jeden hektar) by měla být maximálně 300 metrů. (Podpora zdraví a dobrých životních podmínek prostřednictvím městských lesů – zavedení pravidla 3-30-300, odkaz získán 10. února 2023).

Příklad cíle SMART 3: posílení ochrany kritických služeb a kritické infrastruktury — Cíl je zaměřen na konkrétní oblast: kritické služby a kritickou infrastrukturu, tj. dodávky energie a vody, dopravu atd. — Je měřitelný jak z hlediska procesů, tak z hlediska výsledků. Ukazatele uvedené v následujících odstavcích představují několik příkladů, jak přistupovat k měření politických procesů a výsledků, přičemž lze použít alternativní přístupy a ukazatele. — Procesní ukazatele popisují, jaká správní, hospodářská, technologická nebo ekosystémová opatření byla zavedena. Například v odvětví energetiky diverzifikace dodavatelských řetězců za účelem řešení více typů narušení, přemístění nejzranitelnějších zařízení atd. — Ukazatele výsledků, například v odvětví dopravy, mohou měřit: — expozici, včetně procentního podílu všech nehod souvisejících s povětrnostními vlivy, procentního podílu všech výdajů na údržbu silnic určených na odstraňování škod na infrastruktuře způsobených povětrnostními vlivy, procentního podílu silniční sítě E nacházející se v oblastech náchylných k povodním Q20 1 atd., — adaptační kapacitu, včetně rozsahu infrastruktury pokryté systémy varování a sledování, procentního podílu vozidel městské hromadné dopravy vybavených klimatizací v prostoru pro cestující atd., — citlivost, včetně rozsahu infrastruktury, na kterou se vztahují Technické pokyny k prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu v období 2021–2027, procentního podílu vnitrozemské vodní dopravy na celkové výkonnosti dopravy atd. — Tento cíl je dosažitelný vzhledem k dostupným adaptačním možnostem. — Je relevantní pro konečný cíl budování odolnosti. — Může být časově vymezený alespoň z hlediska časového horizontu strategie nebo akčního plánu. Kromě toho se doporučuje stanovit kvantitativní cíle pro posílení ochrany kritické infrastruktury na příštích pět až deset let. Hodnocení by mělo být prováděno každé dva roky, aby bylo možné shromáždit údaje pro dvouleté zprávy o pokroku v oblasti přizpůsobování v souladu s nařízením (EU) 2018/1999. 1 Povodně s dobou opakování každých dvacet let.

Nedílnou součástí každé strategie pro přizpůsobení se změně klimatu je provedení posouzení rizik a zranitelnosti v souvislosti se změnou klimatu. Kromě běžných úvah o metodice, jako jsou nejistoty a časové rámce, je nezbytné zohlednit sociální dopady změny klimatu podporou spravedlivé odolnosti a zvážit přeshraniční a kaskádovou povahu rizik změny klimatu. Teprve poté je možné provést řádné posouzení dopadů a zranitelnosti a stanovit jejich priority, aby byla zajištěna komplexní strategie pro přizpůsobení se změně klimatu.

Další informace o provádění posuzování rizik a zranitelnosti v souvislosti se změnou klimatu naleznete také v oddílu Nástroje na podporu přizpůsobení – Posouzení rizik a zranitelnosti v souvislosti se změnou klimatu.

Krok 3:     Určení adaptačních možností a stanovení jejich priorit

Krok 3 pokynů pomáhá: — určit adaptační možnosti, — posoudit adaptační možnosti a stanovit jejich priority, — zabránit nevhodnému přizpůsobení, — vypořádat se s nejistotou ohledně dopadů změny klimatu.

Následujícím krokem při vytváření adaptační strategie a/nebo plánu je identifikace potenciálních adaptačních možností, shromáždění relevantních informací o těchto možnostech a stanovení jejich priorit na základě největšího přínosu nebo prevence největších ztrát.

Krok 3.a.   Určení adaptačních možností a vytvoření portfolia možností

Za účelem řešení dříve identifikovaných obav z negativních dopadů souvisejících s klimatem lze určit příslušné adaptační možnosti a spojit je do portfolia. Adaptační možnosti lze uvažovat z různých zdrojů, jako jsou přehledy literatury (např. platforma CLIMATE-ADAPT, výsledky projektů, stávající politiky), konzultace s vědeckými odborníky a/nebo kolegy z jiných orgánů a prostřednictvím zapojení zúčastněných stran. Při aktualizaci strategie pro přizpůsobení se změně klimatu by měla být úspěšně provedená adaptační opatření znovu použita a upřednostněna, zatímco neúspěšně provedená opatření by měla být přehodnocena a upravena.

Adaptační možnosti nejsou zaměřeny pouze na zamezení nebo snížení expozice vůči rizikům plynoucím ze změny klimatu, například výstavbu protipovodňových zábran. Mezi adaptační možnosti může patřit také přijetí dopadů změny klimatu a ztrát stažením se z určité oblasti. Adaptační možnosti se mohou také zaměřit na využití nových příležitostí v důsledku změny klimatu, včetně odlišných (a dokonce lepších) podmínek pro zemědělství. Finanční adaptace se může týkat ujednání o sdílení rizika, která přenášejí riziko prostřednictvím pojištění proti katastrofám, ponechávají riziko podle jasně stanovených podmínek a absorbují část dopadu prostřednictvím osobních finančních rezerv.

Další informace o určování adaptačních možností a vytváření portfolia možností naleznete také v oddílu Nástroj na podporu přizpůsobení v části Určení adaptačních možností.

Krok 3.b.   Posouzení a stanovení priorit adaptačních možností

Příklad 3: zelené střechy v Basileji, Švýcarsko – kombinace zmírňujících a adaptačních opatření Město Basilej ve Švýcarsku má s 5,71 m2 zelených střech na obyvatele (údaj z roku 2019) největší plochu zelených střech na obyvatele na světě. Iniciativy zaměřené na zvýšení počtu zelených střech v Basileji byly původně prováděny v rámci programů na úsporu energie a následně v rámci programů na zachování biologické rozmanitosti. Basilej podpořila zelené střechy investicemi do pobídkových programů, které poskytovaly dotace na instalaci zelených střech. Programy byly financovány z Fondu úspor energie, jejž tvořilo 5 % účtů za energie všech zákazníků v kantonu Basilej. V roce 2002 byla přijata novela basilejského stavebního zákona. Zákon vyžaduje, aby všechny nové a rekonstruované ploché střechy byly ozeleněné a aby byly dodrženy související pokyny týkající se designu. Tento požadavek byl v roce 2010 zpřísněn dalším zákonným nařízením, které vyžaduje zelené střechy pro všechny ploché střechy, pokud jsou součástí modernizace budovy, a pro všechny nové budovy s plochými střechami. Očekává se, že strategie zelených střech v Basileji přinese adaptační výhody v podobě nižších teplot a snížení povrchového odtoku.

Poté, co byly stanoveny adaptační možnosti, lze pomocí kritérií tyto možnosti posoudit a stanovit jejich priority na základě místního kontextu. Do strategie by měly být zahrnuty možnosti, které co nejúčinněji a nejefektivněji přispívají k dosažení cílů a úkolů v oblasti přizpůsobení. Účinnost adaptační možnosti lze stanovit v závislosti na jejím typu. Například posouzením potenciálu dané možnosti snížit konkrétní riziko (rizika), včetně naléhavosti klimatického rizika, které má daná možnost zmírnit. Efektivnost adaptační možnosti lze zjistit pomocí analýzy nákladů a přínosů, kterou lze provést i v nepeněžním vyjádření.

Při posuzování adaptačních možností je třeba věnovat zvláštní pozornost širším sociálním (rovnost ochrany, přínosy pro zdraví a dobré životní podmínky), hospodářským (zátěž spojená s adaptací) a environmentálním (negativní vedlejší účinky, jakož i přínosy pro cíle v oblasti zmírňování změny klimatu a další environmentální cíle) cílům a dalším aspektům, aby se omezil výskyt nevhodného přizpůsobení. Tato otázka je podrobněji popsána v příloze II. U dalších adaptačních možností, které mají transformační povahu – jako je například poskytnutí nového obydlí skupině lidí v určité nízko položené oblasti –, by měly být rovněž zváženy překážky a celková proveditelnost s ohledem na společenskou přijatelnost, sociální důsledky a rozpočtová omezení.

Adaptační možnosti mohou přinést vedlejší přínosy v jiných oblastech, jako je biologická rozmanitost, zmírňování změny klimatu, oběhové hospodářství nebo zdraví a životní podmínky lidí: takové možnosti by měly být upřednostněny. Příkladem vedlejších přínosů je přechod na oběhové hospodářství, který poskytuje příležitost pro přizpůsobení se klimatu tím, že snižuje naši potřebu zdrojů a zachovává hodnotu stávajících výrobků a materiálů, zejména v situaci, kdy je jich nedostatek a ceny kolísají. Oběhové hospodářství také přispívá k obnově přírody a ekosystémovým službám.

Výsledky posouzení představují základ pro stanovení priorit adaptačních možností. Toto stanovení priorit by mělo být pokud možno založeno na analýzách více kritérií.

Budoucí dopady změny klimatu v určitých oblastech nebo odvětvích jsou nejisté. To však neznamená, že správnou reakcí je nečinnost v oblasti přizpůsobení. Rozhodovací procesy v nejisté situaci lze usnadnit tím, že se zaměříme na adaptační možnosti, které minimalizují rizika spojená s prováděním, a to i v případě, že existují související nejistoty ohledně rizik a přínosů těchto možností:

—	„Možnosti s čistým pozitivním dopadem“ jsou za současných klimatických podmínek nákladově efektivní a vyplatí se bez ohledu na rozsah budoucích klimatických změn, včetně neprovádění výstavby ve vysoce rizikových oblastech nebo navrhování budov tak, aby byly v letních měsících odolné vůči teplu.

—	„Možnosti s převažujícím pozitivním dopadem“ jsou relativně levné a přinášejí poměrně velké výhody v předpovídaných budoucích klimatických podmínkách, například tím, že vyžadují, aby nové stavby zachycovaly dešťovou vodu a recyklovaly šedou vodu.

—

„Všestranně výhodné možnosti“ přispívají k přizpůsobení se klimatickému riziku a zároveň k dosažení dalších sociálních, environmentálních nebo hospodářských cílů a zahrnují mimo jiné přírodě blízká řešení, jako je instalace zelených střech a zelených stěn, které zvyšují biologickou rozmanitost, nebo zvýšenou výsadbu stromů na otevřených prostranstvích. Příklad osvědčeného postupu naleznete v textovém rámečku příkladu 3.

—	„Možnosti flexibilního nebo adaptivního řízení“ jsou snadno upravitelné s nízkými náklady, pokud se klimatické podmínky změní oproti původním prognózám.

—	„Možnosti s více přínosy“ mohou přispívat k více cílům, jako je zmírnění, snížení rizika katastrof, environmentální řízení nebo udržitelnost.

Přírodě blízká řešení často nabízejí účinné, nákladově efektivní a adaptivní možnosti, což je podrobněji popsáno v příloze II.

Další informace o stanovení priorit adaptačních možností naleznete také v oddíle Nástroje na podporu přizpůsobení – Posouzení adaptačních možností.

Krok 4:     Vypracování akčního plánu a provádění adaptačních opatření

Krok 4 pokynů pomůže: — proměnit adaptační možnosti v adaptační opatření, — vytvořit akční plán pro přizpůsobení, — připravit půdu pro provádění prostřednictvím adaptačních směrů.

Akční plán pro přizpůsobení převádí navrhované adaptační možnosti na konkrétní adaptační opatření, která lze provést. Plán obvykle podrobně popisuje, co je třeba udělat (kdo a kdy), jaké jsou potřeby zdrojů, jejich přidělení a dostupnost. Akční plán(y) pro přizpůsobení je (jsou) proto nedílnou součástí každé adaptační strategie, protože usnadňují provádění adaptačních opatření. Akční plán obvykle pokrývá kratší časový horizont než strategie pro přizpůsobení se změně klimatu a je pravidelněji revidován. Provádění jedné strategie pro přizpůsobení se změně klimatu proto může být pokryto více akčními plány.

Krok 4.a.   Základní prvky akčního plánu pro přizpůsobení

Příklad 4: začlenění přizpůsobení do řízení vodních zdrojů za účelem ochrany před povodněmi v obci Isola Vicentina v Itálii Obec Isola Vicentina (Itálie) podepsala v roce 2014 iniciativu EU „Mayors Adapt“ a od té doby zahájila proces vypracovávání obecního plánu řízení vodních zdrojů (MWMP) s cílem začlenit do svých vodohospodářských politik přizpůsobení se změně klimatu. Plán analyzoval každé povodí, řeku a potok protékající obcí a vyhodnotil jejich maximální průtok a objem povodňové vlny s různou dobou opakování (5, 10, 20, 30, 100 a 300 let). Zjištěné kritické problémy se staly výchozím bodem pro plánování opatření v oblasti prevence a připravenosti, jakož i přibližně 50 opatření včasné ochrany, jako jsou např.: i) přijetí regulačního rámce pro správu a údržbu malých soukromých struh, ii) právě probíhající výstavba jedné ze tří plánovaných oblastí pro zadržování vody a iii) vymezení pilotní oblasti o rozloze deset hektarů pro simulaci toho, jak může zachování lesních porostů zvýšit odolnost území obce vůči povodním a sesuvům půdy.

—

Prováděcí kroky a směry vývoje, které zohledňují nejistotu dopadů změny klimatu v krátkodobém horizontu (do 30. let 21. století), střednědobém (do 50. let 21. století) nebo dlouhodobém horizontu (do prvního desetiletí příštího století). Akční plán pro přizpůsobení může být strukturován do adaptačních směrů, kdy schéma provádění každé adaptační možnosti sestává ze sledu opatření směřujících ke konečnému adaptačnímu cíli. Adaptační směry se tedy podobají rozhodovacímu stromu a vzhledem k tomu, že opatření lze provádět postupně, umožňují flexibilní plánování politiky. Extrémní povětrnostní události vyvolané klimatem nebo změny v předpokládaném budoucím klimatu mohou spustit mechanismus přezkumu, aby se zjistilo, zda adaptační směr stále splňuje adaptační cíl.

Obrázek 2

Příklad adaptačního směru pro hospodaření s vodou

Zdroj:

Kingsborough et al., 2016.

—

Nástroje, které nabízejí vstupní body pro provádění a začleňování, tj. začlenění adaptace do jiných odvětvových politik a nástrojů. Adaptace by neměla být prováděna izolovaně od stávajících politik. Proto je třeba podporovat vytváření vazeb mezi adaptací a stávajícími nástroji. Měly by být využity synergie se stávajícími vnitrostátními politikami a nástroji. Mezi klíčové nástroje, které slouží jako vstupní body pro začlenění přizpůsobení, patří: právní předpisy, stávající strategie, normy, plánovací nástroje, rámce pro posuzování, programy výzkumu a vývoje, sítě a pracovní skupiny. Toto začlenění přizpůsobení by se však nemělo omezovat pouze na stanovení cílů, možností a opatření pro konkrétní odvětví v adaptační strategii. Za osvědčený postup se považuje přezkoumání souladu všech souvisejících opatření s adaptačními cíli, jakož i přínosu každé politiky k adaptačním řešením. Příklad osvědčeného postupu je popsán v textovém rámečku příkladu 4. Makrofiskální aspekt přizpůsobování se změně klimatu je důležitou průřezovou oblastí politiky. Změna klimatu má makroekonomický význam, protože ovlivňuje veřejné výdaje i příjmy. Vnitrostátní fiskální rámce v členských státech EU však změnu klimatu a související fiskální rizika zohledňují pouze v omezené míře, většinou v rámci rozpočtových opatření pro zvládání nákladů na katastrofy související s klimatem. Za účelem zlepšení fiskální/finanční odolnosti vůči změně klimatu by rozpočtové plánování, správa a institucionální opatření mohly lépe zohlednit fiskální rizika a ztráty související s klimatem. Tento cíl by podpořilo i politické úsilí o překlenutí mezery v ochraně klimatu, tj. podílu nepojištěných ztrát, které může omezit fiskální náklady související se změnou klimatu, a zachovat tak zdroje pro investice do přizpůsobení. Další významnou oblastí politiky, která má velký význam pro provádění a začleňování adaptace, je řízení rizik katastrof a úloha civilní ochrany. Orgány civilní ochrany nejenže jako první reagují na očekávané stále závažnější katastrofické události související s klimatem (povodně, bouře, požáry atd.), ale v jejich kompetenci je také širší oblast rizik katastrof, která se týká jiných přírodních katastrof (např. zemětřesení, sopečných erupcí) a technologických a společenských rizik (např. kybernetických hrozeb, hybridních hrozeb, průmyslových havárií). Důležitá je úzká součinnost při vypracovávání akčních plánů a jejich provádění, včetně přidělování zdrojů na adaptační a preventivní opatření a zohlednění fiskální odolnosti. Očekává se, že opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a opatření pro předcházení katastrofám v souvislosti s klimatickými riziky budou do značné míry stejná. Je však důležité zvážit i další aspekty prevence katastrof, aby se zajistila maximální součinnost mezi opatřeními (např. přizpůsobení budov změně klimatu, případně i seismická bezpečnost) a aby se zásady nepůsobit škodu a vyloučit nevhodné přizpůsobení zohlednily v širší perspektivě odolnosti vůči katastrofám a společnosti.

—

Odhad investičních potřeb pro adaptační plán nebo strategii. Doporučuje se uvést přehled potřebných veřejných a soukromých investic nebo nákladů, které je třeba vynaložit (včetně zdroje financování) na provedení opatření stanovených v akčním plánu pro přizpůsobení nebo adaptační strategii v návaznosti na posouzení rizik a zranitelnosti v oblasti klimatu. Odhad investičních potřeb nebo nákladů na přizpůsobení se změně klimatu by měl sloužit jako podklad pro rozhodnutí učiněná v akčním plánu pro přizpůsobení nebo adaptační strategii a musí být v souladu s veškerými odhady a informacemi ohledně adaptace na změnu klimatu poskytnutými v rámci vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu (10).

—

Plánování zdrojů potřebných pro provádění přizpůsobení, pokud jde o lidské, finanční a znalostní zdroje. Doporučuje se mít vyhrazený rozpočet na přizpůsobení se změně klimatu, který by měl být součástí souhrnného státního rozpočtu na opatření v oblasti změny klimatu. Souhrnný rozpočet by měl zahrnovat jak zmírňující, tak adaptační opatření, a měl by zkoumat synergie mezi oběma typy opatření.

—

Úlohy a povinnosti prováděcích subjektů na všech úrovních, jež zahrnuji organizaci komunikace, spolupráce a koordinace mezi zúčastněnými stranami. Přizpůsobení se změně klimatu se týká celé společnosti, a vyžaduje proto opatření na všech úrovních správy a ve všech odvětvích společnosti. Vnitrostátní úroveň by měla v příslušných případech sladit své politiky přizpůsobení s politikami na úrovni EU a na nadnárodní úrovni a současně podporovat budování odolnosti vůči změně klimatu na nižší než celostátní úrovni. Nižší než celostátní úroveň může zase celostátní úrovni přinést poznatky, které mohou pomoci určit hlavní problémy nebo překážky v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a monitorovat a hodnotit úsilí v oblasti přizpůsobování. Dále je třeba řešit nedostatek dovedností pro provádění adaptačních opatření zajištěním odborné přípravy a prohlubování dovedností na všech úrovních správy, zejména na místní a regionální úrovni.

—

Potenciální překážky, střety a synergie spojené s prováděním. Překážky mohou souviset s nedostatečným přijetím navrhovaných opatření pro přizpůsobení se změně klimatu ze strany společnosti nebo s nedostatkem finančních prostředků. Mohou vzniknout rozpory s některými hospodářskými nebo sociálními cíli určité oblasti, což vyžaduje důkladné konzultace se zúčastněnými stranami. Synergie, jak již bylo řečeno, by mohly být vytvořeny také se zmírňujícími strategiemi nebo se souběžně existujícími sociálními cíli.

—

Je třeba se zabývat nedostatky ve znalostech a nejistotami, například pokud jde o možné krátkodobé a dlouhodobé dopady změny klimatu. Mezery ve znalostech a nejistota by však neměly být důvodem k nečinnosti. Akční plány pro přizpůsobení jsou nezbytné pro dosažení cílů popsaných ve strategii pro přizpůsobení se změně klimatu. Je důležité, aby akční plán zahrnoval flexibilitu, která zmírní rizika spojená s nejistotami, a začlenění, které zajistí řádné přijetí přizpůsobení se změně klimatu ve všech odvětvích a vrstvách společnosti. Teprve pak může strategie pro přizpůsobení se změně klimatu důsledně a přesně provádět adaptační opatření. Další informace o vypracování akčního plánu naleznete také v části Nástroje na podporu přizpůsobení – provádění přizpůsobení.

Krok 5:   Monitorování a hodnocení

Krok 5 pokynů pomůže: — stanovit cíl a účel systému monitorování a hodnocení, — zapojit zúčastněné strany do procesu hodnocení, — definovat ukazatele systému monitorování a hodnocení.

Monitorování a hodnocení probíhajícího úsilí o přizpůsobení je nezbytné pro udržení odpovědnosti a zlepšení celkové politiky přizpůsobení. Přestože tyto činnosti představují poslední krok v cyklu plánování přizpůsobení, měly by být projednány v rámci předchozích fází tvorby politiky. Jasná formulace adaptačních cílů, možností a opatření, které lze „snadno“ měřit, monitorovat a u nichž lze posoudit pokrok a následně o něm informovat, umožňuje dosáhnout cílenějšího systému monitorování a hodnocení. Problém přizpůsobení ve srovnání s jinými politikami spočívá v tom, že úspěšné přizpůsobení zabraňuje negativním dopadům změny klimatu. Skutečné přínosy proto nejsou vždy patrné nebo měřitelné.

Převažující praxe se zaměřuje na monitorování a hodnocení procesů stanovených adaptačními politikami a odpovídá na otázku „jaké kroky jsou podnikány?“. Pro získání uceleného obrazu o celkové účinnosti a efektivitě adaptační politiky je však stále důležitější porozumět účinkům a výsledkům těchto procesů a souvisejících adaptačních opatření, a odpovědět tak na otázku „jaký je přínos těchto procesů/opatření při řešení naší zranitelnosti a rizik?“. Zaměření na účinky a výsledky adaptačních politik může také pomoci určit, zda je strategie/plán dostatečně ambiciózní, aby významně přispěl k budování odolnosti, a prozkoumat nové problémy, kterým je třeba v budoucnu věnovat větší pozornost.

Na rozdíl od převládající praxe by měly být monitorovány a vyhodnocovány nejen fyzické, ale i sociální účinky a výsledky adaptačních opatření, včetně jejich rozložení v různých skupinách obyvatelstva. To je důležité pro zajištění toho, aby se adaptační opatření zaměřila na zranitelné komunity a podporovala je a aby neměla nezamýšlené účinky, které by prohlubovaly nerovnosti nebo vytvářely nerovnosti nové.

Krok 5.a.   Stanovení cíle a účelu monitorování a hodnocení

Příklad 5:„Mückenatlas“: Projekt občanské vědy pro sledování komárů v Německu Onemocnění přenášená na zvířata a lidi komářím kousnutím se dostala do popředí zájmu v celé EU, neboť byly zaznamenány případy horečky dengue, viru Chikungunya a západonilského viru (WNV), zejména v jižní Evropě. Šíření druhů komárů přenášejících tyto původce nákazy (jako jsou viry, bakterie a paraziti, kteří mohou způsobovat onemocnění) však bylo zaznamenáno i v severnějších zemích EU, včetně Německa. Změna klimatu je považována za jeden z faktorů, které k tomuto šíření přispívají. Pro řešení potenciálních zdravotních rizik je třeba kombinovat opatření v oblasti dozoru, prevence a snižování rizik. Německý „Mückenatlas“ („atlas komárů“) je příkladem toho, jak může projekt občanské vědy nejen přispět k výzkumu, ale také doplnit tradiční metody monitorování a fungovat jako systém včasného varování. Do projektu se zapojují lidé, kteří zasílají vzorky komárů, jež jsou následně identifikovány a použity pro výzkum prováděný odborníky. „Mückenatlas“ proto přispívá ke znalostem o původních a invazních druzích komárů a souvisejících onemocněních v Německu a snaží se vytvořit informační základnu pro tvůrce politik a výzkumné pracovníky, aby mohli posoudit budoucí rizika.

Prvním krokem při vytváření systému monitorování a hodnocení je definování jeho cíle a účelu, neboť toto rozhodnutí má důsledky pro koordinaci a organizaci práce.

Monitorování a hodnocení může sloužit k mnoha účelům, z nichž nejvýznamnější je sledování pokroku a výkonnosti politiky přizpůsobení za účelem získání podkladů pro tvorbu a zdokonalení politiky. Je vhodné zaměřit se nejen na samotnou adaptační strategii nebo plán, ale také na příslušné odvětvové politiky. V tomto ohledu je prvním krokem ověření, zda a do jaké míry bylo do odvětvových politik začleněno přizpůsobení. Druhým krokem je pravidelné monitorování opatření souvisejících s přizpůsobením, která jsou již zahrnuta v odvětvových politikách.

Sekundárním účelem monitorování a hodnocení může být zvýšení odpovědnosti v rámci veřejné správy, zlepšení znalostní základny, získání poznatků pro přizpůsobení probíhajících nebo připravovaných procesů nebo zvýšení povědomí o potřebě přizpůsobení.

Krok 5.b.   Rozhodování o tom, koho do procesu zapojit

Pro zajištění účinného monitorování, podávání zpráv a hodnocení je nezbytné rozhodnout, kdo převezme celkovou odpovědnost za monitorování, podávání zpráv a hodnocení, vyjasnit role jednotlivých aktérů a zavést mechanismy vertikální a horizontální koordinace s různými aktéry napříč odvětvími a správními úrovněmi.

Celková odpovědnost za monitorování, podávání zpráv a hodnocení obvykle spadá pod odpovědnost za koordinaci procesu a podávání zpráv o výsledcích. Orgánem odpovědným za monitorování, podávání zpráv a hodnocení může být tentýž orgán, který koordinuje vnitrostátní politiku přizpůsobení nebo subjekt nezávislý na subjektech odpovědných za plánování a provádění politik přizpůsobení. Oba přístupy mají své výhody. Na jedné straně může úzké propojení mezi monitorováním, podáváním zpráv a hodnocením a rozvojem politiky například usnadnit učení a využití výsledků monitorování a hodnocení při rozvoji a revizi politik. Na druhou stranu může být nezávislost žádoucí zejména u hodnotících činností.

Zapojení zúčastněných stran, zejména těch, které byly identifikovány v rámci kroku 1, a regionální a místní úrovně správy je klíčové nejen pro monitorování, podávání zpráv a hodnocení, aby bylo možné získat relevantní kvantitativní a kvalitativní informace, údaje a znalosti, ale také pro interpretaci a vyvození relevantních závěrů z dostupných údajů a zodpovězení otázek „jak“ a „proč“.

Krok 5.c.   Definování ukazatelů a smíšených metod

Při monitorování a hodnocení přizpůsobení se doporučuje kombinovat kvantitativní a kvalitativní metody, neboť tento přístup je pravděpodobně flexibilnější a umožňuje porovnávat různé zdroje údajů a informací k zajištění toho, že celkový popis pokroku a výkonnosti přizpůsobení je spolehlivý, konzistentní a zasazený do kontextu. Tento přístup může také pomoci překonat některá omezení kvantitativních nebo kvalitativních údajů používaných samostatně a poskytnout informace a důkazy z více zdrojů.

Kvantitativní ukazatele a soubory ukazatelů poskytují kvantifikovatelné a zdánlivě jednoznačné důkazy o pokroku a výkonnosti. Při určování vhodných ukazatelů pro monitorování a hodnocení procesu i výsledků se doporučuje:

—	Využít již existující ukazatele, pokud odpovídají celkovému cíli systému monitorování a hodnocení.

—	Ujistit se, že soubor ukazatelů poskytuje ucelený a spolehlivý obraz o pokroku a výkonnosti v oblasti přizpůsobování.

—	Zohlednit a výslovně uvést všechny vstupní předpoklady, omezení a nejistoty dané povahou ukazatelů.

—	Využít kombinaci ukazatelů procesů, výstupů a výsledků s cílem zajistit reprezentativnost a měřit pokrok u důležitých nebo zásadních opatření, nikoliv u druhořadých otázek.

—	Zvážit dostupné zdroje, jakož i přístup k údajům, jejich pravidelnou dostupnost a soudržnost.

Ačkoli je třeba v rámci souboru ukazatelů posoudit přiměřenost každého jednotlivého ukazatele, každý ukazatel by měl splňovat následující kritéria:

—	Platnost: měří ukazatel výsledek?

—	Přesnost: shodují se zúčastněné strany na tom, co přesně ukazatel měří?

—	Praktičnost, dostupnost, jednoduchost: jsou informace dostupné při vynaložení přiměřených nákladů? Bude snadné je shromažďovat a analyzovat?

—	Spolehlivost: jedná se o konzistentní měřítko v průběhu času?

—	Citlivost: když se výsledek změní, bude ukazatel citlivý vůči těmto změnám?

—	Jasnost: jsme si jisti, zda je zvýšení dobré nebo špatné?

—	Užitečnost: budou informace užitečné pro rozhodování, odpovědnost a učení?

—	Přijetí: shodují se zúčastněné strany na tom, že má smysl tento ukazatel používat?

Krok 5.d.   Sdělování výsledků, které budou sloužit jako podklad pro tvorbu politiky a praxi

Aby bylo možné výsledky monitorování a hodnocení co nejlépe využít pro zlepšení celkové politiky přizpůsobení, je třeba o zjištěních informovat celou řadu subjektů s rozhodovací pravomocí, a to ve správný čas a vhodným způsobem. Příklad správné praxe týkající se zapojení zúčastněných stran a informování subjektů s rozhodovací pravomocí o výsledcích je popsán v příkladu 5 v textovém rámečku.

K většímu využívání výsledků monitorování a hodnocení při tvorbě politik je vhodné:

—	Dohodnout se na způsobu využití výsledků před vytvořením systému monitorování a hodnocení.

—	Zapojit do vypracování nebo revize strategie a akčního plánu zúčastněné strany a prodiskutovat s nimi předběžné výsledky s cílem vyměnit si názory na to, jak by mohly být interpretovány a sdělovány.

—	Zlepšit komunikaci v oblasti monitorování, podávání zpráv a hodnocení pomocí různých prostředků a se zaměřením na cílové skupiny a daný kontext.

—	Zaměřit se na šíření informací, zvyšování povědomí a budování kapacit.

—	Využívat výsledky monitorování a hodnocení k zajištění toho, aby se přizpůsobení stalo prioritou politické agendy na všech úrovních správy.

Monitorování a vyhodnocování účinnosti a efektivity prováděných opatření pro přizpůsobení se změně klimatu je nezbytné k zajištění přezkumu fyzických a sociálních dopadů opatření pro přizpůsobení se změně klimatu za účelem posouzení toho, zda je třeba strategii pro přizpůsobení se změně klimatu aktualizovat.

Další informace o monitorování a hodnocení naleznete také v oddílu Nástroje na podporu přizpůsobení – monitorování a hodnocení přizpůsobení.

---

(1)  Příspěvek pracovní skupiny II Climate Change 2022: Impacts, Adaptation and Vulnerability (Změna klimatu 2022: dopady, adaptace a zranitelnost).

(2)  Podle souhrnné zprávy AR6 Souhrn pro tvůrce politik IPCC (2023) je transformativní změna podporována „adaptačními a zmírňujícími opatřeními, která kladou důraz na rovnost, sociální spravedlnost, klimatickou spravedlnost, přístupy založené na právech a inkluzivnost“. Rovněž se má za to, že tato opatření „vedou k udržitelnějším výsledkům, omezují kompromisy […] a podporují rozvoj odolný vůči změně klimatu“.

(3)  Ustanovení čl. 5 odst. 4 evropského právního rámce pro klima: Členské státy svou strategii pravidelně aktualizují a uvádějí související aktuální informace ve zprávách předkládaných podle čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1999.

(4)  Začleňování musí být chápáno jako obousměrný proces: mělo by rovněž zohledňovat přínos ostatních odvětvových politik k adaptačním opatřením.

(5)  Z literatury například vyplývá, že muži se o změnu klimatu zajímají méně než ženy, pokud jsou země bohatší. Viz např. Bush a Clayton (2023).

(6)  Některé osvědčené postupy a pokyny lze nalézt v publikaci Children’s participation in public decision-making – Why should I involve children? (Účast dětí na veřejném rozhodování – Proč bych měl zapojit děti?)

(7)  Další možnosti se otevírají díky činnostem týkajícím se přizpůsobení se změně klimatu v rámci aktu v přenesené pravomoci o taxonomii v oblasti klimatu.

(8)  S odkazem na posouzení rizik, scénáře a cíle odolnosti vůči katastrofám vypracované podle mechanismu civilní ochrany Unie.

(9)  Posouzení rizik však může jít ještě dále, a to stanovením nezbytných adaptačních opatření a určením jejich priorit.

(10)  Sdělení Komise o pokynech pro členské státy k aktualizaci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030, oddíl 3.6., obsahuje pokyny k odhadům investičních potřeb, včetně adaptačních opatření. Tytéž pokyny lze použít pro akční plány pro přizpůsobení a adaptační strategie, včetně zajištění souladu s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu.

Oznámení určené subjektům údajů, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady (SZBP) 2020/1999 a nařízením Rady (EU) 2020/1998 o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv

(2023/C 264/02)

Subjektům údajů se v souladu s článkem 16 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (1) dávají na vědomí níže uvedené informace.

Právním základem tohoto zpracování údajů jsou rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1999 (2) ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/[číslo] (3) a nařízení Rady (EU) 2020/1998 (4), prováděné prováděcím nařízením Rady (EU) 2023/[číslo] (5).

Správcem tohoto zpracování údajů je Rada Evropské unie zastupovaná generálním ředitelem generálního ředitelství pro vnější vztahy (RELEX) generálního sekretariátu Rady a zpracováním je pověřeno oddělení RELEX.1, které lze kontaktovat na této adrese:

Council of the European Union General Secretariat

RELEX.1

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

E-mailová adresa: sanctions@consilium.europa.eu

Pověřence Rady pro ochranu osobních údajů lze kontaktovat na této adrese:

Data Protection Officer

data.protection@consilium.europa.eu

Účelem zpracování údajů je sestavit a aktualizovat seznam osob, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím (SZBP) 2020/1999 ve znění rozhodnutí (SZBP) 2023/[číslo] a nařízením (EU) 2020/1998, prováděným prováděcím nařízením (EU) 2023/[číslo], o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv.

Subjekty údajů jsou fyzické osoby, které splňují kritéria pro zařazení na seznam stanovená rozhodnutím (SZBP) 2020/1999 a nařízením (EU) 2020/1998.

Mezi shromažďované osobní údaje patří údaje nezbytné ke správné identifikaci dotčené osoby, odůvodnění a veškeré další údaje související s důvody zařazení na seznam.

Právním základem pro nakládání s osobními údaji jsou rozhodnutí Rady přijatá podle článku 29 SEU a nařízení Rady přijatá podle článku 215 SFEU, která určují fyzické osoby (subjekty údajů) a ukládají zmrazení majetku a cestovní omezení.

Zpracování je nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. a) a pro splnění právních povinností stanovených ve výše uvedených právních aktech, které se na správce vztahují v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2018/1725.

Zpracování je nezbytné z důvodů významného veřejného zájmu v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) 2018/1725.

Rada může získat osobní údaje subjektů údajů od členských států nebo od Evropské služby pro vnější činnost. Příjemci osobních údajů jsou členské státy, Evropská komise a Evropská služba pro vnější činnost.

Veškeré osobní údaje zpracovávané Radou v souvislosti s autonomními omezujícími opatřeními EU budou uchovávány po dobu pěti let od okamžiku, kdy byl subjekt údajů odstraněn ze seznamu osob, na něž se vztahuje zmrazení majetku, nebo od uplynutí doby platnosti opatření nebo, bude-li podána žaloba k Soudnímu dvoru, až do vynesení pravomocného rozsudku. Osobní údaje obsažené v dokumentech zaregistrovaných Radou uchovává Rada pro účely archivace ve veřejném zájmu ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2018/1725.

Rada může být nucena vyměňovat si osobní údaje týkající se subjektu údajů se třetí zemí nebo mezinárodní organizací v souvislosti s prováděním označení ze strany OSN Radou nebo v rámci mezinárodní spolupráce týkající se politiky omezujících opatření EU.

Neexistuje-li rozhodnutí o odpovídající ochraně nebo vhodné záruky, vychází předání osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci z těchto podmínek podle článku 50 nařízení (EU) 2018/1725:

—	předání je nezbytné z důležitých důvodů veřejného zájmu;

—	předání je nezbytné pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků.

Do zpracování osobních údajů subjektu údajů není zapojeno žádné automatizované rozhodování.

Subjekty údajů mají právo na informace a na přístup ke svým osobním údajům. Mají rovněž právo na opravu a doplnění svých údajů. Za určitých okolností mohou mít právo na výmaz svých osobních údajů nebo právo vznést námitku proti zpracování svých osobních údajů nebo požádat o omezení tohoto zpracování.

Subjekty údajů mohou tato práva uplatnit zasláním e-mailu správci s kopií pro pověřence pro ochranu osobních údajů, jak je uvedeno výše.

Pro potvrzení své totožnosti musí subjekty údajů ke své žádosti přiložit kopii dokladu totožnosti (průkaz totožnosti nebo cestovní pas). V tomto dokladu by mělo být uvedeno identifikační (rodné) číslo, země vydání, platnost dokladu, jméno, adresa a datum narození. Jakékoli jiné údaje obsažené v kopii tohoto dokladu totožnosti, jako jsou fotografie nebo jakékoli osobní charakteristiky, je možné začernit.

Subjekty údajů mají právo podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů v souladu s nařízením (EU) 2018/1725 (edps@edps.europa.eu).

Než tak učiní, doporučuje se, aby se subjekty údajů nejprve pokusily dosáhnout nápravy tím, že se obrátí na správce nebo pověřence Rady pro ochranu osobních údajů.

---

(1)  Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39.

(2)  Úř. věst. L 410 I, 7.12.2020, s. 13.

(3)  Úř. věst. L 183 I, 20.7.2023, s. 35.

(4)  Úř. věst. L 410 I, 7.12.2020, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 183 I, 20.7.2023, s. 1.

Oznámení určené osobám a subjektům, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady (SZBP) 2020/1999 ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/1500 a nařízením Rady (EU) 2020/1998, prováděným prováděcím nařízením Rady (EU) 2023/1495, o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv

(2023/C 264/03)

Osobám a subjektům uvedeným v příloze rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1999 (1) ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/1500 (2) a v příloze I nařízení Rady (EU) 2020/1998 (3), prováděného prováděcím nařízením Rady (EU) 2023/1495 (4), o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv se dávají na vědomí níže uvedené informace.

Rada Evropské unie rozhodla, že uvedené osoby a subjekty by měly být zařazeny na seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím (SZBP) 2020/1999 a nařízením (EU) 2020/1998. Důvody zařazení těchto osob a subjektů na seznam jsou uvedeny v příslušných položkách uvedených příloh.

Dotčené osoby a subjekty se upozorňují, že mohou požádat příslušné orgány daného členského státu (daných členských států) uvedené na internetových stránkách obsažených v příloze II nařízení (EU) 2020/1998 o povolení použít zmrazené finanční prostředky na základní potřeby nebo konkrétní platby (viz článek 4 uvedeného nařízení).

Dotčené osoby a subjekty mohou před 28. červencem 2023 zaslat Radě žádost včetně podpůrných dokumentů, aby rozhodnutí o jejich zařazení na výše uvedený seznam bylo znovu zváženo, a to na tuto adresu:

Council of the European Union

General Secretariat

RELEX.1

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

e-mailová adresa: sanctions@consilium.europa.eu

Rada veškeré obdržené připomínky zohlední při pravidelném přezkumu podle článku 10 rozhodnutí (SZBP) 2020/1999.

---

(1)  Úř. věst. L 410 I, 7.12.2020, s. 13.

(2)  Úř. věst. L 183 I, 20.7.2023, s. 35.

(3)  Úř. věst. L 410 I, 7.12.2020, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 183 I, 20.7.2023, s. 1.

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 25. července 2023

o jmenování jedné náhradnice Poradního výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci za Maďarsko

(2023/C 264/04)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 22. července 2003, kterým se zřizuje Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (1), a zejména na článek 3 uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na seznamy kandidátů předložené Radě vládami členských států,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rozhodnutím ze dne 24. února 2022 (2) jmenovala Rada členy a náhradníky Poradního výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období od 1. března 2022 do 28. února 2025.

(2)	Maďarská vláda předložila návrh na jmenování na jedno volné místo,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

---

(1)  Úř. věst. C 218, 13.9.2003, s. 1.

(2)  Rozhodnutí Rady ze dne 24. února 2022 o jmenování členů a náhradníků Poradního výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (Úř. věst. C 92, 25.2.2022, s. 1).

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 25. července 2023,

o jmenování jedné náhradnice správní rady Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) za Nizozemsko

(2023/C 264/05)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/128 ze dne 16. ledna 2019 o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 337/75 (1), a zejména na článek 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na seznamy kandidátů navržených ke jmenování předložené Radě vládami členských států a organizacemi zaměstnanců a zaměstnavatelů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rozhodnutím ze dne 28. března 2023 (2) Rada jmenovala členy a náhradníky správní rady střediska Cedefop na období od 1. dubna 2023 do 31. března 2027.

(2)	Na uvolněné místo navrhla organizace zaměstnavatelů BusinessEurope svou kandidátku,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

---

(1)  Úř. věst. L 30, 31.1.2019, s. 90.

(2)  Rozhodnutí Rady ze dne 28. března 2023 o jmenování členů a náhradníků správní rady Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) (Úř. věst. C 116, 31.3.2023, s. 15).

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 25. července 2023

o jmenování jedné členky a jednoho náhradníka správní rady Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci za Maďarsko

(2023/C 264/06)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/126 ze dne 16. ledna 2019 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2062/94 (1), a zejména na článek 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na seznamy kandidátů navržených ke jmenování předložené Radě vládami členských států a organizacemi zaměstnanců a zaměstnavatelů,

s ohledem na seznamy členů a náhradníků Poradního výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rozhodnutím ze dne 28. března 2023 (2) Rada jmenovala členy a náhradníky správní rady agentury EU-OSHA na období od 1. dubna 2023 do 31. března 2027.

(2)	Na dvě neobsazená místa za Maďarsko předložila organizace zaměstnanců ETUC další návrhy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

---

(1)  Úř. věst. L 30, 31.1.2019, s. 58.

(2)  Rozhodnutí Rady ze dne 28. března 2023 o jmenování členů a náhradníků správní rady Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) (Úř. věst. C 116, 31.3.2023, s. 19).

Nová národní strana euromincí určených k oběhu

(2023/C 264/07)

Národní strana nové dvoueurové pamětní mince určené k oběhu a vydávané Estonskem

Euromince určené k oběhu mají v rámci celé eurozóny postavení zákonného platidla. S cílem informovat širokou veřejnost a všechny, kdo přicházejí s mincemi do styku, Komise zveřejňuje popis návrhů všech nových euromincí (1). V souladu se závěry Rady ze dne 10. února 2009 (2) v této věci se členským státům eurozóny a zemím, které uzavřely měnovou dohodu s Evropskou unií, na jejímž základě mohou vydávat euromince, povoluje za určitých podmínek vydávat pamětní euromince určené k oběhu, zejména za podmínky, že jde výlučně o mince v nominální hodnotě dvou eur. Tyto mince mají stejné technické vlastnosti jako ostatní dvoueurové mince, ale na jejich národní straně je vyobrazen pamětní motiv, jenž má z hlediska národního nebo evropského vysokou symbolickou hodnotu.

Vydávající země: Estonsko

Pamětní motiv: estonský národní pták – vlaštovka obecná

Popis návrhu: Návrh znázorňuje siluetu vlaštovky obecné a v jeho pravé horní části je v půlkruhu vyražen nápis „HIRUNDO RUSTICA“ (latinsky vlaštovka obecná). Dole je umístěn název vydávající země „EESTI“ a pod ním je uveden rok vydání mince „2023“.

Na mezikruží mince je dvanáct hvězd evropské vlajky.

Odhadovaný objem emise:1 000 000 mincí

Datum emise: druhé čtvrtletí roku 2023

---

(1)  Národní strany všech mincí, které byly vydány v roce 2002, naleznete v Úř. věst. C 373, 28.12.2001, s. 1.

(2)  Viz závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 10. února 2009 a doporučení Komise ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 52).

Směnné kurzy vůči euru (1)

26. července 2023

(2023/C 264/08)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1059
JPY	japonský jen	155,30
DKK	dánská koruna	7,4517
GBP	britská libra	0,85695
SEK	švédská koruna	11,5313
CHF	švýcarský frank	0,9549
ISK	islandská koruna	145,50
NOK	norská koruna	11,2000
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	24,050
HUF	maďarský forint	384,13
PLN	polský zlotý	4,4200
RON	rumunský lei	4,9288
TRY	turecká lira	29,8020
AUD	australský dolar	1,6401
CAD	kanadský dolar	1,4620
HKD	hongkongský dolar	8,6308
NZD	novozélandský dolar	1,7814
SGD	singapurský dolar	1,4682
KRW	jihokorejský won	1 410,55
ZAR	jihoafrický rand	19,5801
CNY	čínský juan	7,9109
IDR	indonéská rupie	16 639,98
MYR	malajsijský ringgit	5,0313
PHP	filipínské peso	60,421
RUB	ruský rubl
THB	thajský baht	37,910
BRL	brazilský real	5,2401
MXN	mexické peso	18,6702
INR	indická rupie	90,7231

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

OZNÁMENÍ O OTEVŘENÉM VÝBĚROVÉM ŘÍZENÍ

(2023/C 264/09)

Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) pořádá toto otevřené výběrové řízení:

EPSO/AD/403/23 – Administrátoři (AD 7) v těchto oborech:

1.	Řešení krizí

2.	Migrace a vnitřní bezpečnost

Oznámení o výběrovém řízení se zveřejňuje ve 24 jazycích v  Úředním věstníku Evropské unie C 264 A ze dne 27. července 2023 .

Další informace jsou k dispozici na internetových stránkách EPSO (1).

---

(1)  https://epso.europa.eu/cs

Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

(2023/C 264/10)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY

„Atlantique“

PGI-FR-A1365-AM02

Datum oznámení: 27. 4. 2023

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1.   Snížení objemové koncentrace alkoholu na 9 % obj.

Snížení objemová koncentrace alkoholu by mělo umožnit reagovat na nové trhy s méně alkoholizovanými, „čerstvějšími“ a snadno pitelnými víny.

Jednotný dokument se mění v bodě 4.

2.   Zavedení odrůd Sauvignac B a Touriga nacional

Zavádějí se dvě nové odrůdy révy: Sauvignac B, který vykazuje odolnost vůči padlí, perenosporu a černé hnilobě a Touriga nacional pro přizpůsobení se změně klimatu.

Jednotný dokument se mění v bodě 7.

3.   Údaje o kontrolním orgánu

Znění odkazu na kontrolní orgán bylo revidováno, aby bylo v souladu se zněním použitým v jiných specifikacích. Jedná se o změnu pouze redakční.

Touto změnou se jednotný dokument nemění.

4.   Úřední zeměpisný kodex

S ohledem na oficiální zeměpisný kodex z roku 2022 byl aktualizován seznam obcí nacházejících se v zeměpisné oblasti.

Jedná se o čistě redakční změnu a zeměpisná oblast se nezměnila.

Jednotný dokument se mění v bodě 6.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1.   Název (názvy)

Atlantique

2.   Typ zeměpisného označení

CHZO – chráněné zeměpisné označení

3.   Druhy výrobků z révy vinné

1.

Víno

4.   Popis vína (vín)

Jedná se o tichá červená, růžová a bílá vína. Mají minimální objem alkoholu 9 % objemových.

STRUČNÝ POPIS

Vína s chráněným zeměpisným označením „Atlantique“ jsou tichá červená, růžová a bílá vína.

Mají minimální skutečný obsah alkoholu 10,5 % objemových,

Minimální či maximální hodnoty pro celkový obsah oxidu siřičitého, obsah těkavých kyselin, celkovou kyselost a celkový obsah alkoholu v % objemových jsou stanoveny právními předpisy EU. Červená vína se vyznačují vláčnými a harmonickými tříslovinami. Jsou vyvážená, ovocná a elegantní. Bílá a růžová vína vyjadřují v plném rozsahu svěžest a aromata odrůd, z nichž byly vyrobeny. Jejich chuť je velmi jemná.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

5.   Enologické postupy

5.1.   Zvláštní enologické postupy

Víno musí z hlediska enologických postupů splňovat povinnosti stanovené na úrovni EU a v zákoníku zemědělství a mořského rybolovu.

5.2.   Maximální výnosy

120 hektolitrů na hektar

6.   Vymezená zeměpisná oblast

Sklizeň hroznů, vinifikace a výroba vín s chráněným zeměpisným označením „Atlantique“ probíhají v těchto obcích zapsaných v úředním zeměpisném kodexu ze 18. února 2022:

V departementu Charente obce:

Abzac, Les Adjots, Agris, Aigre, Alloue, Ambérac, Ambernac, Anais, Angeac-Champagne, Angeac-Charente, Angeduc, Angoulême, Ansac-sur-Vienne, Ars, Asnières-sur-Nouère, Aubeterre-sur-Dronne, Aunac-sur-Charente, Aussac-Vadalle, Baignes-Sainte-Radegonde, Balzac, Barbezières, Barbezieux-Saint-Hilaire, Bardenac, Barret, Barro, Bassac, Bazac, Beaulieu-sur-Sonnette, Bécheresse, Bellevigne, Bellon, Benest, Bernac, Berneuil, Bessac, Bessé, Bioussac, Birac, Blanzaguet-Saint-Cybard, Boisbreteau, Boisné-La Tude, Bonnes, Bonneuil, Bors (kanton Tude-et-Lavalette), Bors (kanton Charente-Sud), Le Bouchage, Bouëx, Bourg-Charente, Bouteville, Boutiers-Saint-Trojan, Brettes, Bréville, Brie, Brie-sous-Barbezieux, Brie-sous-Chalais, Brigueuil, Brillac, Brossac, Bunzac, Cellefrouin, Cellettes, Chabanais, Chabrac, Chadurie, Chalais, Challignac, Champagne-Vigny, Champagne-Mouton, Champmillon, Champniers, Chantillac, La Chapelle, Charmé, Charras, Chasseneuil-sur-Bonnieure, Chassenon, Chassiecq, Chassors, Châteaubernard, Châteauneuf-sur-Charente, Châtignac, Chazelles, Chenon, Cherves-Châtelars, Cherves-Richemont, La Chèvrerie, Chillac, Chirac, Claix, Cognac, Combiers, Condac, Condéon, Confolens, Coteaux-du-Blanzacais, Coulgens, Coulonges, Courbillac, Courcôme, Courgeac, Courlac, La Couronne, Couture, Criteuil-la-Magdeleine, Curac, Deviat, Dignac, Dirac, Douzat, Ébréon, Échallat, Écuras, Édon, Empuré, Épenède, Les Essards, Esse, Étagnac, Étriac, Exideuil-sur-Vienne, Eymouthiers, La Faye, Feuillade, Fléac, Fleurac, Fontclaireau, Fontenille, La Forêt-de-Tessé, Fouquebrune, Fouqueure, Foussignac, Garat, Gardes-le-Pontaroux, Genac-Bignac, Gensac-la-Pallue, Genté, Gimeux, Gond-Pontouvre, Les Gours, Le Grand-Madieu, Grassac, Graves-Saint-Amant, Guimps, Guizengeard, Gurat, Hiersac, Hiesse, Houlette, L’Isle-d’Espagnac, Jarnac, Jauldes, Javrezac, Juignac, Juillac-le-Coq, Juillé, Julienne, Lachaise, Ladiville, Lagarde-sur-le-Né, Laprade, Lessac, Lesterps, Lésignac-Durand, Lichères, Ligné, Lignières-Ambleville, Linars, Le Lindois, Londigny, Longré, Lonnes, Louzac-Saint-André, Lupsault, Lussac, Luxé, La Magdeleine, Magnac-Lavalette-Villars, Magnac-sur-Touvre, Maine-de-Boixe, Mainzac, Mainxe-Gondeville, Manot, Mansle, Marcillac-Lanville, Mareuil, Marillac-le-Franc, Marsac, Marthon, Massignac, Mazerolles, Médillac, Mérignac, Merpins, Mesnac, Les Métairies, Mons, Montboyer, Montbron, Montmérac, Montemboeuf, Montignac-Charente, Montignac-le-Coq, Montjean, Montmoreau, Montrollet, Mornac, Mosnac-Saint-Simeux, Moulidars, Moulins-sur-Tardoire, Mouthiers-sur-Boëme, Mouton, Moutonneau, Mouzon, Nabinaud, Nanclars, Nanteuil-en-Vallée, Nercillac, Nersac, Nieuil, Nonac, Oradour, Oradour-Fanais, Orgedeuil, Oriolles, Orival, Paizay-Naudouin-Embourie, Palluaud, Parzac, Passirac, Pérignac, Pillac, Les Pins, Plassac-Rouffiac, Pleuville, Poullignac, Poursac, Pranzac, Pressignac, Puymoyen, Puyréaux, Raix, Ranville-Breuillaud, Reignac, Réparsac, Rioux-Martin, Rivières, La Rochefoucauld-en-Angoumois, La Rochette, Ronsenac, Rouffiac, Rougnac, Rouillac, Roullet-Saint-Estèphe, Roussines, Rouzède, Ruelle-sur-Touvre, Ruffec, Saint-Adjutory, Saint-Amant-de-Boixe, Saint-Amant-de-Nouère, Saint-Aulais-la-Chapelle, Saint-Avit, Saint-Bonnet, Saint-Brice, Saint-Christophe, Saint-Ciers-sur-Bonnieure, Saint-Claud, Saint-Coutant, Saint-Cybardeaux, Saint-Félix, Saint-Fort-sur-le-Né, Saint-Fraigne, Saint-Front, Saint-Genis-d’Hiersac, Saint-Georges, Saint-Germain-de-Montbron, Saint-Gourson, Saint-Groux, Saint-Laurent-de-Céris, Saint-Laurent-de-Cognac, Saint-Laurent-des-Combes, Saint-Martial, Saint-Martin-du-Clocher, Saint-Mary, Saint-Maurice-des-Lions, Saint-Médard, Saint-Même-les-Carrières, Saint-Michel, Saint-Palais-du-Né, Saint-Preuil, Saint-Quentin-sur-Charente, Saint-Quentin-de-Chalais, Saint-Romain, Saint-Saturnin, Sainte-Sévère, Saint-Séverin, Saint-Simon, Saint-Sornin, Sainte-Souline, Saint-Sulpice-de-Cognac, Saint-Sulpice-de-Ruffec, Saint-Vallier, Saint-Yrieix-sur-Charente, Salles-d’Angles, Salles-de-Barbezieux, Salles-de-Villefagnan, Salles-Lavalette, Saulgond, Sauvagnac, Sauvignac, Segonzac, Sers, Sigogne, Sireuil, Souffrignac, Souvigné, Soyaux, Suaux, La Tâche, Taizé-Aizie, Taponnat-Fleurignac, Le Tâtre, Terres-de-Haute-Charente, Theil-Rabier, Torsac, Tourriers, Touvérac, Touvre, Triac-Lautrait, Trois-Palis, Turgon, Tusson, Val-d’Auge, Val-de-Bonnieure, Val des Vignes, Valence, Vars, Vaux-Lavalette, Vaux-Rouillac, Ventouse, Verdille, Verneuil, Verrières, Verteuil-sur-Charente, Vervant, Vibrac, Le Vieux-Cérier, Vieux-Ruffec, Vignolles, Villebois-Lavalette, Villefagnan, Villejoubert, Villiers-le-Roux, Villognon, Vindelle, Vitrac-Saint-Vincent, Voeuil-et-Giget, Vouharte, Voulgézac, Vouthon, Vouzan, Xambes, Yviers, Yvrac-et-Malleyrand.

V departementu Charente-Maritime obce:

Agudelle, Aigrefeuille-d'Aunis, Allas-Bocage, Allas-Champagne, Anais, Andilly, Angliers, Angoulins, Annepont, Annezay, Antezant-la-Chapelle, Arces, Archiac, Archingeay, Ardillières, Ars-en-Ré, Arthenac, Arvert, Asnières-la-Giraud, Aujac, Aulnay, Aumagne, Authon-Ébéon, Avy, Aytré, Bagnizeau, Balanzac, Ballans, Ballon, La Barde, Barzan, Bazauges, Beaugeay, Beauvais-sur-Matha, Bedenac, Belluire, Benon, Bercloux, Bernay-Saint-Martin, Berneuil, Beurlay, Bignay, Biron, Blanzac-lès-Matha, Blanzay-sur-Boutonne, Bois, Le Bois-Plage-en-Ré, Boisredon, Bords, Boresse-et-Martron, Boscamnant, Bougneau, Bouhet, Bourcefranc-le-Chapus, Bourgneuf, Boutenac-Touvent, Bran, La Brée-les-Bains, Bresdon, Breuil-la-Réorte, Breuillet, Breuil-Magné, Brie-sous-Archiac, Brie-sous-Matha, Brie-sous-Mortagne, Brives-sur-Charente, Brizambourg, La Brousse, Burie, Bussac-sur-Charente, Bussac-Forêt, Cabariot, Celles, Cercoux, Chadenac, Chaillevette, Chambon, Chamouillac, Champagnac, Champagne, Champagnolles, Champdolent, Chaniers, Chantemerle-sur-la-Soie, La Chapelle-des-Pots, Charron, Chartuzac, Le Château-d'Oléron, Châtelaillon-Plage, Chatenet, Chaunac, Le Chay, Chenac-Saint-Seurin-d'Uzet, Chepniers, Chérac, Cherbonnières, Chermignac, Chevanceaux, Chives, Cierzac, Ciré-d'Aunis, Clam, Clavette, Clérac, Clion, La Clisse, La Clotte, Coivert, Colombiers, Consac, Contré, Corignac, Corme-Écluse, Corme-Royal, La Couarde-sur-Mer, Coulonges, Courant, Courcelles, Courcerac, Courçon, Courcoury, Courpignac, Coux, Cozes, Cramchaban, Cravans, Crazannes, Cressé, Croix-Chapeau, La Croix-Comtesse, Dampierre-sur-Boutonne, La Devise, Doeuil-sur-le-Mignon, Dolus-d'Oléron, Dompierre-sur-Charente, Dompierre-sur-Mer, Le Douhet, Échebrune, Échillais, Écoyeux, Écurat, Les Éduts, Les Églises-d'Argenteuil, L'Éguille, Épargnes, Esnandes, Les Essards, Essouvert, Étaules, Expiremont, Fenioux, Ferrières, Fléac-sur-Seugne, Floirac, La Flotte, Fontaine-Chalendray, Fontaines-d'Ozillac, Fontcouverte, Fontenet, Forges, Le Fouilloux, Fouras, Geay, Gémozac, La Genétouze, Genouillé, Germignac, Gibourne, Le Gicq, Givrezac, Les Gonds, Gourvillette, Grandjean, Le Grand-Village-Plage, La Grève-sur-Mignon, Grézac, La Gripperie-Saint-Symphorien, Le Gua, Le Gué-d'Alleré, Guitinières, Haimps, L'Houmeau, Île-d'Aix, La Jard, Jarnac-Champagne, La Jarne, La Jarrie, La Jarrie-Audouin, Jazennes, Jonzac, Juicq, Jussas, Lagord, La Laigne, Landes, Landrais, Léoville, Loire-les-Marais, Loiré-sur-Nie, Loix, Longèves, Lonzac, Lorignac, Loulay, Louzignac, Lozay, Luchat, Lussac, Lussant, Macqueville, Marans, Marennes-Hiers-Brouage, Marignac, Marsais, Marsilly, Massac, Matha, Les Mathes, Mazeray, Mazerolles, Médis, Mérignac, Meschers-sur-Gironde, Messac, Meursac, Meux, Migré, Migron, Mirambeau, Moëze, Mons, Montendre, Montguyon, Montils, Montlieu-la-Garde, Montpellier-de-Médillan, Montroy, Moragne, Mornac-sur-Seudre, Mortagne-sur-Gironde, Mortiers, Mosnac, Le Mung, Muron, Nachamps, Nancras, Nantillé, Néré, Neuillac, Neulles, Neuvicq, Neuvicq-le-Château, Nieul-lès-Saintes, Nieul-le-Virouil, Nieul-sur-Mer, Nieulle-sur-Seudre, Les Nouillers, Nuaillé-d'Aunis, Nuaillé-sur-Boutonne, Orignolles, Ozillac, Paillé, Pérignac, Périgny, Pessines, Le Pin, Pisany, Plassac, Plassay, Polignac, Pommiers-Moulons, Pons, Pont-l'Abbé-d'Arnoult, Port-des-Barques, Port-d'Envaux, Les Portes-en-Ré, Pouillac, Poursay-Garnaud, Préguillac, Prignac, Puilboreau, Puy-du-Lac, Puyravault, Puyrolland, Réaux sur Trèfle, Rétaud, Rivedoux-Plage, Rioux, Rochefort, La Rochelle, Romazières, Romegoux, La Ronde, Rouffiac, Rouffignac, Royan, Sablonceaux, Saint-Agnant, Saint-Aigulin, Saint-André-de-Lidon, Saint-Augustin, Saint-Bonnet-sur-Gironde, Saint-Bris-des-Bois, Saint-Césaire, Saint-Christophe, Saint-Ciers-Champagne, Saint-Ciers-du-Taillon, Saint-Clément-des-Baleines, Sainte-Colombe, Saint-Coutant-le-Grand, Saint-Crépin, Saint-Cyr-du-Doret, Saint-Denis-d'Oléron, Saint-Dizant-du-Bois, Saint-Dizant-du-Gua, Saint-Eugène, Saint-Félix, Saint-Fort-sur-Gironde, Saint-Froult, Sainte-Gemme, Saint-Genis-de-Saintonge, Saint-Georges-Antignac, Saint-Georges-de-Didonne, Saint-Georges-de-Longuepierre, Saint-Georges-des-Agoûts, Saint-Georges-des-Coteaux, Saint-Georges-d'Oléron, Saint-Georges-du-Bois, Saint-Germain-de-Lusignan, Saint-Pierre-la-Noue, Saint-Germain-de-Vibrac, Saint-Germain-du-Seudre, Saint-Grégoire-d'Ardennes, Saint-Hilaire-de-Villefranche, Saint-Hilaire-du-Bois, Saint-Hippolyte, Saint-Jean-d'Angély, Saint-Jean-d'Angle, Saint-Jean-de-Liversay, Saint-Julien-de-l'Escap, Saint-Just-Luzac, Saint-Laurent-de-la-Prée, Saint-Léger, Sainte-Lheurine, Saint-Loup, Saint-Maigrin, Saint-Mandé-sur-Brédoire, Saint-Mard, Sainte-Marie-de-Ré, Saint-Martial, Saint-Martial-de-Mirambeau, Saint-Martial-de-Vitaterne, Saint-Martial-sur-Né, Saint-Martin-d'Ary, Saint-Martin-de-Coux, Saint-Martin-de-Juillers, Saint-Martin-de-Ré, Saint-Médard, Saint-Médard-d'Aunis, Sainte-Même, Saint-Nazaire-sur-Charente, Saint-Ouen-d'Aunis, Saint-Ouen-la-Thène, Saint-Palais-de-Négrignac, Saint-Palais-de-Phiolin, Saint-Palais-sur-Mer, Saint-Pardoult, Saint-Pierre-d'Amilly, Saint-Pierre-de-Juillers, Saint-Pierre-de-l'Isle, Saint-Pierre-d'Oléron, Saint-Pierre-du-Palais, Saint-Porchaire, Saint-Quantin-de-Rançanne, Sainte-Radegonde, Sainte-Ramée, Saint-Rogatien, Saint-Romain-de-Benet, Saint-Saturnin-du-Bois, Saint-Sauvant, Saint-Sauveur-d'Aunis, Saint-Savinien, Saint-Seurin-de-Palenne, Saint-Sever-de-Saintonge, Saint-Séverin-sur-Boutonne, Saint-Sigismond-de-Clermont, Saint-Simon-de-Bordes, Saint-Simon-de-Pellouaille, Saint-Sorlin-de-Conac, Saint-Sornin, Sainte-Soulle, Saint-Sulpice-d'Arnoult, Saint-Sulpice-de-Royan, Saint-Thomas-de-Conac, Saint-Trojan-les-Bains, Saint-Vaize, Saint-Vivien, Saint-Xandre, Saintes, Saleignes, Salignac-de-Mirambeau, Salignac-sur-Charente, Salles-sur-Mer, Saujon, Seigné, Semillac, Semoussac, Semussac, Le Seure, Siecq, Sonnac, Soubise, Soubran, Soulignonne, Souméras, Sousmoulins, Surgères, Taillant, Taillebourg, Talmont-sur-Gironde, Tanzac, Taugon, Ternant, Tesson, Thaims, Thairé, Thénac, Thézac, Thors, Le Thou, Tonnay-Boutonne, Tonnay-Charente, Torxé, Les Touches-de-Périgny, La Tremblade, Trizay, Tugéras-Saint-Maurice, La Vallée, Vanzac, Varaize, Varzay, Vaux-sur-Mer, Vénérand, Vergeroux, Vergné, La Vergne, Vérines, Vervant, Vibrac, Villars-en-Pons, Villars-les-Bois, La Villedieu, Villedoux, Villemorin, Villeneuve-la-Comtesse, Villexavier, Villiers-Couture, Vinax, Virollet, Virson, Voissay, Vouhé, Yves.

V departementu Dordogne obce:

Abjat-sur-Bandiat, Agonac, Ajat, Alles-sur-Dordogne, Allas-les-Mines, Allemans, Angoisse, Anlhiac, Annesse-et-Beaulieu, Antonne-et-Trigonant, Archignac, Aubas, Audrix, Augignac, Auriac-du-Périgord, Azerat, La Bachellerie, Badefols-d'Ans, Badefols-sur-Dordogne, Baneuil, Bardou, Bars, Bassillac et Auberoche, Bayac, Beaumontois en Périgord, Beaupouyet, Beauregard-de-Terrasson, Beauregard-et-Bassac, Beauronne, Beleymas, Berbiguières, Bergerac, Bertric-Burée, Besse, Beynac-et-Cazenac, Biras, Biron, Boisse, Boisseuilh, Bonneville-et-Saint-Avit-de-Fumadières, Borrèze, Bosset, Bouillac, Boulazac Isle Manoire, Bouniagues, Bourdeilles, Le Bourdeix, Bourg-des-Maisons, Bourg-du-Bost, Bourgnac, Bourniquel, Bourrou, Bouteilles-Saint-Sébastien, Bouzic, Brantôme en Périgord, Brouchaud, Le Bugue, Le Buisson-de-Cadouin, Bussac, Busserolles, Bussière-Badil, Calès, Calviac-en-Périgord, Campagnac-lès-Quercy, Campagne, Campsegret, Capdrot, Carlux, Carsac-Aillac, Carsac-de-Gurson, Carves, La Cassagne, Castelnaud-la-Chapelle, Castels et Bézenac, Cause-de-Clérans, Celles, Cénac-et-Saint-Julien, Chalagnac, Chalais, Champagnac-de-Belair, Champagne-et-Fontaine, Champcevinel, Champniers-et-Reilhac, Champs-Romain, Chancelade, Chantérac, Chapdeuil, La Chapelle-Aubareil, La Chapelle-Faucher, La Chapelle-Gonaguet, La Chapelle-Grésignac, La Chapelle-Montabourlet, La Chapelle-Montmoreau, La Chapelle-Saint-Jean, Chassaignes, Château-l'Évêque, Châtres, Cherval, Cherveix-Cubas, Chourgnac, Cladech, Clermont-de-Beauregard, Clermont-d'Excideuil, Colombier, Coly-Saint-Amand, Comberanche-et-Épeluche, Condat-sur-Trincou, Condat-sur-Vézère, Connezac, Conne-de-Labarde, La Coquille, Corgnac-sur-l'Isle, Cornille, Les Coteaux Périgourdins, Coubjours, Coulaures, Coulounieix-Chamiers, Coursac, Cours-de-Pile, Coutures, Coux et Bigaroque-Mouzens, Couze-et-Saint-Front, Creyssac, Creysse, Creyssensac-et-Pissot, Cubjac-Auvézère-Val d'Ans, Cunèges, Daglan, Doissat, Domme, La Dornac, Douchapt, Douville, La Douze, Douzillac, Dussac, Échourgnac, Église-Neuve-de-Vergt, Église-Neuve-d'Issac, Escoire, Étouars, Excideuil, Eygurande-et-Gardedeuil, Eymet, Eyraud-Crempse-Maurens, Eyzerac, Les Eyzies, Fanlac, Les Farges, Faurilles, Faux, La Feuillade, Firbeix, Le Fleix, Fleurac, Florimont-Gaumier, Fonroque, La Force, Fossemagne, Fougueyrolles, Fouleix, Fraisse, Gabillou, Gageac-et-Rouillac, Gardonne, Gaugeac, Génis, Ginestet, Gout-Rossignol, Grand-Brassac, Granges-d'Ans, Grignols, Grives, Groléjac, Grun-Bordas, Hautefaye, Hautefort, Issac, Issigeac, Jaure, Javerlhac-et-la-Chapelle-Saint-Robert, Jayac, La Jemaye-Ponteyraud, Journiac, Jumilhac-le-Grand, Lacropte, Lalinde, Lamonzie-Montastruc, Lamonzie-Saint-Martin, Lamothe-Montravel, Lanouaille, Lanquais, Le Lardin-Saint-Lazare, Larzac, Lavalade, Lavaur, Les Lèches, Léguillac-de-l'Auche, Lembras, Lempzours, Limeuil, Limeyrat, Liorac-sur-Louyre, Lisle, Lolme, Loubejac, Lunas, Lusignac, Lussas-et-Nontronneau, Manzac-sur-Vern, Marcillac-Saint-Quentin, Mareuil en Périgord, Marnac, Marquay, Marsac-sur-l'Isle, Marsalès, Mauzac-et-Grand-Castang, Mauzens-et-Miremont, Mayac, Mazeyrolles, Ménesplet, Mensignac, Mescoules, Meyrals, Mialet, Milhac-de-Nontron, Minzac, Molières, Monbazillac, Monestier, Monfaucon, Monmadalès, Monmarvès, Monpazier, Monsac, Monsaguel, Montagnac-d'Auberoche, Montagnac-la-Crempse, Montagrier, Montaut, Montazeau, Montcaret, Montferrand-du-Périgord, Montignac, Montpeyroux, Monplaisant, Montpon-Ménestérol, Montrem, Mouleydier, Moulin-Neuf, Mussidan, Nabirat, Nadaillac, Nailhac, Nanteuil-Auriac-de-Bourzac, Nantheuil, Nanthiat, Nastringues, Naussannes, Négrondes, Neuvic, Nontron, Orliac, Parcoul-Chenaud, Paulin, Paunat, Paussac-et-Saint-Vivien, Pays de Belvès, Payzac, Pazayac, Pechs-de-l'Espérance, Périgueux, Petit-Bersac, Peyrignac, Peyzac-le-Moustier, Pezuls, Piégut-Pluviers, Le Pizou, Plaisance, Plazac, Pomport, Pontours, Port-Sainte-Foy-et-Ponchapt, Prats-de-Carlux, Prats-du-Périgord, Pressignac-Vicq, Preyssac-d'Excideuil, Prigonrieux, Proissans, Queyssac, Quinsac, Rampieux, Razac-d'Eymet, Razac-de-Saussignac, Razac-sur-l'Isle, Ribagnac, Ribérac, La Rochebeaucourt-et-Argentine, La Roche-Chalais, La Roque-Gageac, Rouffignac-Saint-Cernin-de-Reilhac, Rouffignac-de-Sigoulès, Rudeau-Ladosse, Sadillac, Sagelat, Saint-Agne, Saint-Amand-de-Vergt, Saint-André-d'Allas, Saint-André-de-Double, Saint-Antoine-de-Breuilh, Saint-Aquilin, Saint-Astier, Saint-Aubin-de-Cadelech, Saint-Aubin-de-Lanquais, Saint-Aubin-de-Nabirat, Saint Aulaye-Puymangou, Saint-Avit-de-Vialard, Saint-Avit-Rivière, Saint-Avit-Sénieur, Saint-Barthélemy-de-Bellegarde, Saint-Barthélemy-de-Bussière, Saint-Capraise-de-Lalinde, Saint-Capraise-d'Eymet, Saint-Cassien, Saint-Cernin-de-Labarde, Saint-Cernin-de-l'Herm, Saint-Chamassy, Saint-Crépin-d'Auberoche, Saint-Crépin-et-Carlucet, Sainte-Croix, Sainte-Croix-de-Mareuil, Saint-Cybranet, Saint-Cyprien, Saint-Cyr-les-Champagnes, Saint-Estèphe, Saint-Étienne-de-Puycorbier, Sainte-Eulalie-d'Ans, Saint-Félix-de-Bourdeilles, Saint-Félix-de-Reillac-et-Mortemart, Saint-Félix-de-Villadeix, Sainte-Foy-de-Belvès, Sainte-Foy-de-Longas, Saint-Front-d'Alemps, Saint-Front-de-Pradoux, Saint-Front-la-Rivière, Saint-Front-sur-Nizonne, Saint-Geniès, Saint-Georges-Blancaneix, Saint-Georges-de-Montclard, Saint-Géraud-de-Corps, Saint-Germain-de-Belvès, Saint-Germain-des-Prés, Saint-Germain-du-Salembre, Saint-Germain-et-Mons, Saint-Géry, Saint-Geyrac, Saint-Hilaire-d'Estissac, Saint-Julien-Innocence-Eulalie, Saint-Jean-d'Ataux, Saint-Jean-de-Côle, Saint-Jean-d'Estissac, Saint-Jory-de-Chalais, Saint-Jory-las-Bloux, Saint-Julien-de-Lampon, Saint-Just, Saint-Laurent-des-Hommes, Saint-Laurent-des-Vignes, Saint-Laurent-la-Vallée, Saint-Léon-d'Issigeac, Saint-Léon-sur-l'Isle, Saint-Léon-sur-Vézère, Saint-Louis-en-l'Isle, Saint-Marcel-du-Périgord, Saint-Marcory, Saint-Martial-d'Albarède, Saint-Martial-d'Artenset, Saint-Martial-de-Nabirat, Saint-Martial-de-Valette, Saint-Martial-Viveyrol, Saint-Martin-de-Fressengeas, Saint-Martin-de-Gurson, Saint-Martin-de-Ribérac, Saint-Martin-des-Combes, Saint-Martin-l'Astier, Saint-Martin-le-Pin, Saint-Maime-de-Péreyrol, Saint-Méard-de-Drône, Saint-Méard-de-Gurçon, Saint-Médard-de-Mussidan, Saint-Médard-d'Excideuil, Saint-Mesmin, Saint-Michel-de-Double, Saint-Michel-de-Montaigne, Saint-Michel-de-Villadeix, Sainte-Mondane, Sainte-Nathalène, Saint-Nexans, Sainte-Orse, Saint-Pancrace, Saint-Pantaly-d'Excideuil, Saint-Pardoux-de-Drône, Saint-Pardoux-et-Vielvic, Saint-Pardoux-la-Rivière, Saint-Paul-de-Serre, Saint-Paul-la-Roche, Saint-Paul-Lizonne, Saint-Perdoux, Saint-Pierre-de-Chignac, Saint-Pierre-de-Côle, Saint-Pierre-de-Frugie, Saint-Pierre-d'Eyraud, Saint-Pompont, Saint-Priest-les-Fougères, Saint Privat en Périgord, Saint-Rabier, Sainte-Radegonde, Saint-Raphaël, Saint-Rémy, Saint-Romain-de-Monpazier, Saint-Romain-et-Saint-Clément, Saint-Saud-Lacoussière, Saint-Sauveur, Saint-Sauveur-Lalande, Saint-Seurin-de-Prats, Saint-Séverin-d'Estissac, Saint-Sulpice-de-Roumagnac, Saint-Sulpice-d'Excideuil, Sainte-Trie, Saint-Victor, Saint-Vincent-de-Connezac, Saint-Vincent-de-Cosse, Saint-Vincent-Jalmoutiers, Saint-Vincent-le-Paluel, Saint-Vincent-sur-l'Isle, Saint-Vivien, Salagnac, Salignac-Eyvigues, Salles-de-Belvès, Salon, Sanilhac, Sarlande, Sarlat-la-Canéda, Sarliac-sur-l'Isle, Sarrazac, Saussignac, Savignac-de-Miremont, Savignac-de-Nontron, Savignac-Lédrier, Savignac-les-Églises, Sceau-Saint-Angel, Segonzac, Sergeac, Serres-et-Montguyard, Servanches, Sigoulès-et-Flaugeac, Simeyrols, Singleyrac, Siorac-de-Ribérac, Siorac-en-Périgord, Sorges et Ligueux en Périgord, Soudat, Soulaures, Sourzac, Tamniès, Teillots, Temple-Laguyon, Terrasson-Lavilledieu, Teyjat, Thénac, Thenon, Thiviers, Thonac, Tocane-Saint-Apre, La Tour-Blanche-Cercles, Tourtoirac, Trélissac, Trémolat, Tursac, Urval, Val de Louyre et Caudeau, Vallereuil, Valojoulx, Vanxains, Varaignes, Varennes, Vaunac, Vélines, Vendoire, Verdon, Vergt, Vergt-de-Biron, Verteillac, Veyrignac, Veyrines-de-Domme, Veyrines-de-Vergt, Vézac, Villac, Villamblard, Villars, Villefranche-de-Lonchat, Villefranche-du-Périgord, Villetoureix, Vitrac.

V departementu Gironde obce:

Abzac, Aillas, Ambarès-et-Lagrave, Ambès, Andernos-les-Bains, Anglade, Arbanats, Arcachon, Arcins, Arès, Arsac, Artigues-près-Bordeaux, Les Artigues-de-Lussac, Arveyres, Asques, Aubiac, Audenge, Auriolles, Auros, Avensan, Ayguemorte-les-Graves, Bagas, Baigneaux, Balizac, Barie, Baron, Le Barp, Barsac, Bassanne, Bassens, Baurech, Bayas, Bayon-sur-Gironde, Bazas, Beautiran, Bégadan, Bègles, Béguey, Belin-Béliet, Bellebat, Bellefond, Belvès-de-Castillon, Bernos-Beaulac, Berson, Berthez, Beychac-et-Caillau, Bieujac, Biganos, Les Billaux, Birac, Blaignac, Blaignan-Prignac, Blanquefort, Blasimon, Blaye, Blésignac, Bommes, Bonnetan, Bonzac, Bordeaux, Bossugan, Bouliac, Bourdelles, Bourg, Bourideys, Le Bouscat, Brach, Branne, Brannens, Braud-et-Saint-Louis, Brouqueyran, Bruges, Budos, Cabanac-et-Villagrains, Cabara, Cadarsac, Cadaujac, Cadillac, Cadillac-en-Fronsadais, Camarsac, Cambes, Camblanes-et-Meynac, Camiac-et-Saint-Denis, Camiran, Camps-sur-l'Isle, Campugnan, Canéjan, Capian, Caplong, Captieux, Carbon-Blanc, Carcans, Cardan, Carignan-de-Bordeaux, Cars, Cartelègue, Casseuil, Castelmoron-d'Albret, Castelnau-de-Médoc, Castelviel, Castets et Castillon, Castillon-la-Bataille, Castres-Gironde, Caudrot, Caumont, Cauvignac, Cavignac, Cazalis, Cazats, Cazaugitat, Cénac, Cenon, Cérons, Cessac, Cestas, Cézac, Chamadelle, Cissac-Médoc, Civrac-de-Blaye, Civrac-sur-Dordogne, Civrac-en-Médoc, Cleyrac, Coimères, Coirac, Comps, Coubeyrac, Couquèques, Courpiac, Cours-de-Monségur, Cours-les-Bains, Coutras, Coutures, Créon, Croignon, Cubnezais, Cubzac-les-Ponts, Cudos, Cursan, Cussac-Fort-Médoc, Daignac, Dardenac, Daubèze, Dieulivol, Donnezac, Donzac, Doulezon, Les Églisottes-et-Chalaures, Escaudes, Escoussans, Espiet, Les Esseintes, Étauliers, Eynesse, Eyrans, Eysines, Faleyras, Fargues, Fargues-Saint-Hilaire, Le Fieu, Floirac, Flaujagues, Floudès, Fontet, Fossès-et-Baleyssac, Fours, Francs, Fronsac, Frontenac, Gabarnac, Gaillan-en-Médoc, Gajac, Galgon, Gans, Gardegan-et-Tourtirac, Gauriac, Gauriaguet, Générac, Génissac, Gensac, Gironde-sur-Dropt, Giscos, Gornac, Goualade, Gours, Gradignan, Grayan-et-l'Hôpital, Grézillac, Grignols, Guillac, Guillos, Guîtres, Gujan-Mestras, Le Haillan, Haux, Hostens, Hourtin, Hure, Illats, Isle-Saint-Georges, Izon, Jau-Dignac-et-Loirac, Jugazan, Juillac, Labarde, Labescau, La Brède, Lacanau, Ladaux, Lados, Lagorce, La Lande-de-Fronsac, Lamarque, Lamothe-Landerron, Lalande-de-Pomerol, Landerrouat, Landerrouet-sur-Ségur, Landiras, Langoiran, Langon, Lansac, Lanton, Lapouyade, Laroque, Lartigue, Laruscade, Latresne, Lavazan, Lège-Cap-Ferret, Léogeats, Léognan, Lerm-et-Musset, Lesparre-Médoc, Lestiac-sur-Garonne, Les Lèves-et-Thoumeyragues, Libourne, Lignan-de-Bazas, Lignan-de-Bordeaux, Ligueux, Listrac-de-Durèze, Listrac-Médoc, Lormont, Loubens, Louchats, Loupes, Loupiac, Loupiac-de-la-Réole, Lucmau, Ludon-Médoc, Lugaignac, Lugasson, Lugon-et-l'Île-du-Carnay, Lugos, Lussac, Macau, Madirac, Maransin, Marcenais, Marcheprime, Margaux-Cantenac, Margueron, Marimbault, Marions, Marsas, Martignas-sur-Jalle, Martillac, Martres, Masseilles, Massugas, Mauriac, Mazères, Mazion, Mérignac, Mérignas, Mesterrieux, Mios, Mombrier, Mongauzy, Monprimblanc, Monségur, Montagne, Montagoudin, Montignac, Montussan, Morizès, Mouillac, Mouliets-et-Villemartin, Moulis-en-Médoc, Moulon, Mourens, Naujac-sur-Mer, Naujan-et-Postiac, Néac, Nérigean, Neuffons, Le Nizan, Noaillac, Noaillan, Omet, Ordonnac, Origne, Paillet, Parempuyre, Pauillac, Les Peintures, Pellegrue, Périssac, Pessac, Pessac-sur-Dordogne, Petit-Palais-et-Cornemps, Peujard, Le Pian-Médoc, Le Pian-sur-Garonne, Pineuilh, Plassac, Pleine-Selve, Podensac, Pomerol, Pompéjac, Pompignac, Pondaurat, Porchères, Le Porge, Porte-de-Benauge, Portets, Le Pout, Préchac, Preignac, Prignac-et-Marcamps, Pugnac, Puisseguin, Pujols-sur-Ciron, Pujols, Le Puy, Puybarban, Puynormand, Queyrac, Quinsac, Rauzan, Reignac, La Réole, Rimons, Riocaud, Rions, La Rivière, Roaillan, Romagne, Roquebrune, La Roquille, Ruch, Sablons, Sadirac, Saillans, Saint-Aignan, Saint-André-de-Cubzac, Saint-André-du-Bois, Saint-André-et-Appelles, Saint-Androny, Saint-Antoine-du-Queyret, Saint-Antoine-sur-l'Isle, Saint-Aubin-de-Blaye, Saint-Aubin-de-Branne, Saint-Aubin-de-Médoc, Saint-Avit-de-Soulège, Saint-Avit-Saint-Nazaire, Saint-Brice, Saint-Caprais-de-Bordeaux, Saint-Christoly-de-Blaye, Saint-Christoly-Médoc, Saint-Christophe-des-Bardes, Saint-Christophe-de-Double, Saint-Cibard, Saint-Ciers-d'Abzac, Saint-Ciers-de-Canesse, Saint-Ciers-sur-Gironde, Sainte-Colombe, Saint-Côme, Sainte-Croix-du-Mont, Saint-Denis-de-Pile, Saint-Émilion, Saint-Estèphe, Saint-Étienne-de-Lisse, Sainte-Eulalie, Saint-Exupéry, Saint-Félix-de-Foncaude, Saint-Ferme, Sainte-Florence, Sainte-Foy-la-Grande, Sainte-Foy-la-Longue, Sainte-Gemme, Saint-Genès-de-Blaye, Saint-Genès-de-Castillon, Saint-Genès-de-Fronsac, Saint-Genès-de-Lombaud, Saint-Genis-du-Bois, Saint-Germain-de-Grave, Saint-Germain-d'Esteuil, Saint-Germain-du-Puch, Saint-Germain-de-la-Rivière, Saint-Gervais, Saint-Girons-d'Aiguevives, Sainte-Hélène, Saint-Hilaire-de-la-Noaille, Saint-Hilaire-du-Bois, Saint-Hippolyte, Saint-Jean-de-Blaignac, Saint-Jean-d'Illac, Saint-Julien-Beychevelle, Saint-Laurent-Médoc, Saint-Laurent-d'Arce, Saint-Laurent-des-Combes, Saint-Laurent-du-Bois, Saint-Laurent-du-Plan, Saint-Léger-de-Balson, Saint-Léon, Saint-Loubert, Saint-Loubès, Saint-Louis-de-Montferrand, Saint-Macaire, Saint-Magne, Saint-Magne-de-Castillon, Saint-Maixant, Saint-Mariens, Saint-Martial, Saint-Martin-Lacaussade, Saint-Martin-de-Laye, Saint-Martin-de-Lerm, Saint-Martin-de-Sescas, Saint-Martin-du-Bois, Saint-Martin-du-Puy, Saint-Médard-de-Guizières, Saint-Médard-d'Eyrans, Saint-Médard-en-Jalles, Saint-Michel-de-Castelnau, Saint-Michel-de-Fronsac, Saint-Michel-de-Rieufret, Saint-Michel-de-Lapujade, Saint-Morillon, Saint-Palais, Saint-Pardon-de-Conques, Saint-Paul, Saint-Pey-d'Armens, Saint-Pey-de-Castets, Saint-Philippe-d'Aiguille, Saint-Philippe-du-Seignal, Saint-Pierre-d'Aurillac, Saint-Pierre-de-Bat, Saint-Pierre-de-Mons, Saint-Quentin-de-Baron, Saint-Quentin-de-Caplong, Sainte-Radegonde, Saint-Romain-la-Virvée, Saint-Sauveur, Saint-Sauveur-de-Puynormand, Saint-Savin, Saint-Selve, Saint-Seurin-de-Bourg, Saint-Seurin-de-Cadourne, Saint-Seurin-de-Cursac, Saint-Seurin-sur-l'Isle, Saint-Sève, Saint-Sulpice-de-Faleyrens, Saint-Sulpice-de-Guilleragues, Saint-Sulpice-de-Pommiers, Saint-Sulpice-et-Cameyrac, Saint-Symphorien, Sainte-Terre, Saint-Trojan, Saint-Vincent-de-Paul, Saint-Vincent-de-Pertignas, Saint-Vivien-de-Blaye, Saint-Vivien-de-Médoc, Saint-Vivien-de-Monségur, Saint-Yzan-de-Soudiac, Saint-Yzans-de-Médoc, Salaunes, Salleboeuf, Salles, Les Salles-de-Castillon, Samonac, Saucats, Saugon, Saumos, Sauternes, La Sauve, Sauveterre-de-Guyenne, Sauviac, Savignac, Savignac-de-l'Isle, Semens, Sendets, Sigalens, Sillas, Soulac-sur-Mer, Soulignac, Soussac, Soussans, Tabanac, Le Taillan-Médoc, Taillecavat, Talais, Talence, Targon, Tarnès, Tauriac, Tayac, Le Teich, Le Temple, La Teste-de-Buch, Teuillac, Tizac-de-Curton, Tizac-de-Lapouyade, Toulenne, Le Tourne, Tresses, Le Tuzan, Uzeste, Val-de-Livenne, Val de Virvée, Valeyrac, Vayres, Vendays-Montalivet, Vensac, Vérac, Verdelais, Le Verdon-sur-Mer, Vertheuil, Vignonet, Villandraut, Villegouge, Villenave-de-Rions, Villenave-d'Ornon, Villeneuve, Virelade, Virsac, Yvrac.

V departementu Lot-et-Garonne obce:

Allons, Ambrus, Antagnac, Anzex, Argenton, Auriac-sur-Dropt, Baleyssagues, Barbaste, Beaupuy, Beauziac, Bouglon, Boussès, Bruch, Buzet-sur-Baïse, Calignac, Cambes, Casteljaloux, Castelnau-sur-Gupie, Caubeyres, Caubon-Saint-Sauveur, Cocumont, Couthures-sur-Garonne, Damazan, Durance, Duras, Escassefort, Esclottes, Espiens, Fargues-sur-Ourbise, Feugarolles, Gaujac, Grézet-Cavagnan, Guérin, Houeillès, Jusix, Labastide-Castel-Amouroux, Lachapelle, Lagupie, Lavardac, Lévignac-de-Guyenne, Leyritz-Moncassin, Loubès-Bernac, Marcellus, Marmande, Mauvezin-sur-Gupie, Meilhan-sur-Garonne, Moncaut, Montagnac-sur-Auvignon, Montesquieu, Monteton, Montgaillard-en-Albret, Montpouillan, Moustier, Nérac, Pardaillan, Peyrière, Pindères, Pompiey, Pompogne, Poussignac, Puch-d'Agenais, Razimet, La Réunion, Romestaing, Ruffiac, Saint-Astier, Saint-Avit, Sainte-Bazeille, Sainte-Colombe-de-Duras, Sainte-Colombe-en-Bruilhois, Sainte-Gemme-Martaillac, Saint-Géraud, Saint-Jean-de-Duras, Saint-Laurent, Saint-Léon, Saint-Martin-Curton, Saint-Martin-Petit, Saint-Pierre-de-Buzet, Saint-Pierre-sur-Dropt, Saint-Sauveur-de-Meilhan, Saint-Sernin, Samazan, Sauméjan, La Sauvetat-du-Dropt, Savignac-de-Duras, Sérignac-sur-Garonne, Seyches, Soumensac, Thouars-sur-Garonne, Vianne, Villefranche-du-Queyran, Villeneuve-de-Duras, Virazeil, Xaintrailles.

7.   Moštová odrůda (moštové odrůdy)

Abondant B

Abouriou B

Alicante Henri Bouschet N

Aligoté B

Alphonse Lavallée N

Altesse B

Alvarinho – Albariño

Aléatico N

Aramon N

Aramon blanc B

Aramon gris G

Aranel B

Arbane B

Arinarnoa N

Arriloba B

Arrouya N

Arrufiac B – Arrufiat

Artaban N

Aubin B

Aubin vert B

Aubun N – Murescola

Auxerrois B

Bachet N

Barbaroux Rs

Baroque B

Biancu Gentile B

Blanc Dame B

Bouchalès N

Bouillet N

Bouquettraube B

Bourboulenc B – Doucillon blanc

Brachet N – Braquet

Bronner B

Brun Fourca N

Brun argenté N – Vaccarèse

Béclan N – Petit Béclan

Béquignol N

Cabernet blanc B

Cabernet cortis N

Cabernet franc N

Cabernet-Sauvignon N

Caladoc N

Calitor N

Camaralet B

Carcajolo N

Carcajolo blanc B

Carignan N

Carignan blanc B

Carmenère N

Castets N

Chardonnay B

Chasan B

Chasselas B

Chasselas rose Rs

Chatus N

Chenanson N

Chenin B

Cinsaut N – Cinsault

Clairette B

Clairette rose Rs

Clarin B

Claverie B

Codivarta B

Colombard B

Colombaud B – Bouteillan

Corbeau N – Douce noire

Cot N – Malbec

Counoise N

Courbu B – Gros Courbu

Courbu noir N

Crouchen B – Cruchen

César N

Danlas B

Duras N

Durif N

Egiodola N

Ekigaïna N

Elbling B

Etraire de la Dui N

Fer N – Fer Servadou, Braucol, Mansois, Pinenc

Feunate N

Floreal B

Folignan B

Folle blanche B

Franc noir de Haute-Saône N

Fuella nera N

Furmint B

Gamaret

Gamay Fréaux N

Gamay N

Gamay de Bouze N

Gamay de Chaudenay N

Ganson N

Gascon N

Genovèse B

Goldriesling B

Gouget N

Graisse B

Gramon N

Grassen N – Grassenc

Grenache N

Grenache blanc B

Grenache gris G

Gringet B

Grolleau N

Grolleau gris G

Gros Manseng B

Gros vert B

Jacquère B

Johanniter B

Joubertin

Jurançon blanc B

Jurançon noir N – Dame noire

Knipperlé B

Lauzet B

Len de l'El B – Loin de l'Oeil

Liliorila B

Listan B - Palomino

Lival N

Macabeu B – Macabeo

Mancin N

Manseng noir N

Marsanne B

Marselan N

Mauzac B

Mauzac rose Rs

Mayorquin B

Melon B

Merlot N

Merlot blanc B

Meslier Saint-François B – Gros Meslier

Meunier N

Milgranet N

Molette B

Mollard N

Monarch N

Mondeuse N

Mondeuse blanche B

Monerac N

Montils B

Morrastel N – Minustellu, Graciano

Mourvaison N

Mourvèdre N – Monastrell

Mouyssaguès

Muresconu N – Morescono

Muscadelle B

Muscardin N

Muscaris B

Muscat Ottonel B – Muscat, Moscato

Muscat cendré B – Muscat, Moscato

Muscat d'Alexandrie B – Muscat, Moscato

Muscat de Hambourg N – Muscat, Moscato

Muscat à petits grains blancs B – Muscat, Moscato

Muscat à petits grains roses Rs – Muscat, Moscato

Mérille N

Müller-Thurgau B

Nielluccio N – Nielluciu

Noir Fleurien N

Négret de Banhars N

Négrette N

Ondenc B

Orbois B

Pagadebiti B

Pascal B

Perdea B

Persan N

Petit Courbu B

Petit Manseng B

Petit Meslier B

Petit Verdot N

Picardan B – Araignan

Pineau d'Aunis N

Pinot blanc B

Pinot gris G

Pinot noir N

Pinotin N

Piquepoul blanc B

Piquepoul gris G

Piquepoul noir N

Plant droit N – Espanenc

Portan N

Poulsard N – Ploussard

Prior N

Prunelard N

Précoce Bousquet B

Précoce de Malingre B

Raffiat de Moncade B

Ribol N

Riminèse B

Rivairenc N – Aspiran noir

Rivairenc blanc B – Aspiran blanc

Rivairenc gris G – Aspiran gris

Romorantin B – Danery

Rosé du Var Rs

Roublot B

Roussanne B

Roussette d'Ayze B

Sacy B

Saint Côme B

Saint-Macaire N

Saint-Pierre doré B

Saphira B

Sauvignac

Sauvignon B – Sauvignon blanc

Sauvignon gris G – Fié gris

Savagnin blanc B

Savagnin rose Rs

Sciaccarello N

Segalin N

Select B

Semebat N

Semillon B

Servanin N

Servant B

Solaris B

Soreli B

Souvignier gris Rs

Syrah N – Shiraz

Tannat N

Tempranillo N

Terret blanc B

Terret gris G

Terret noir N

Tibouren N

Tourbat B

Touriga nacional N

Tressot N

Trousseau N

Téoulier N

Ugni blanc B

Valdiguié N

Velteliner rouge précoce Rs

Verdesse B

Vermentino B – Rolle

Vidoc N

Viognier B

Voltis B

8.   Popis souvislostí

Zeměpisná oblast produkce se rozkládá na celém území departementů Charente, Charente-Maritime, Dordogne, Gironde a v západní části departementu Lot-et-Garonne.

Název chráněného zeměpisného označení úzce souvisí s blízkostí Atlantského oceánu, který ohraničuje zeměpisnou oblast na západě v délce 250 kilometrů. Oblastí protékají velké řeky Garonna, Dordogne, Charente, Lot a jejich četné přítoky a v centrální části ji od západu k východu protíná široké ústí Gironde. Tyto vodní toky a plochy, stejně jako teplý Golfský proud, výrazně ovlivňují mírné oceánské klima tohoto regionu. Zimy jsou mírné a vlhké a léta teplá, suchá a slunečná. Průměrný počet hodin slunečního svitu dosahuje přibližně 1 950 hodin za rok. Tyto klimatické podmínky jsou pro pěstování vinné révy velmi příznivé. Díky přílivům, které se projevují i v ústí řek, a převládajícím západním větrům z oceánu je mírné přímořské podnebí patrné i více než sto kilometrů od míst, kde se řeky vlévají do oceánu. Oceánský typ podnebí směrem na východ slábne a narůstá vliv kontinentálního typu, který přináší chladnější zimy a teplejší léta.

Vyskytují se zde tři typy půd, které jsou pro zakládání vinic velmi vhodné: jílovito-vápenitá hnědozem na vápencovém podkladě, písčitohlinitá půda, která vznikla navátím eolické spraše na „písky, jíly a štěrky oblasti Périgord“, a půdy vzniklé naplavením štěrku, jílu, písku a hlíny v různých poměrech, které se usadily na svazích, jež bývaly v minulosti či nedávno řečišti zmíněných řek. Oblast produkce má volný přístup k moři, a proto zde již od antiky probíhala obchodní výměna. Pěstování révy se na jihozápad Francie dostalo v době Římské říše. Ve středověku vinice vzkvétala díky tomu, že Akvitánie patřila pod anglickou korunu. Věhlas vín, která často nesla názvy říčních přístavů, v nichž byla nakládána, se značně rozšířil po celé Evropě. Na základě námořního obchodu s víny a lihovinami pocházejícími z celého regionu se rozvíjely velké přístavy jako například Bordeaux či La Rochelle.

Většina vinařské produkce v tomto regionu je chráněna kontrolovanými označeními původu. V souvislosti se zavedením francouzských vinařských oblastí a v rámci nové klasifikace vín vyrobených v hlavních vinařských krajích vznikla tzv. vin de pays (zemská vína) z kraje Atlantique a představují nyní v této nové klasifikaci jeden ze základních prvků. První sklizeň proběhla v roce 2006.

Vína označená CHZO „Atlantique“ se vyskytují ve všech třech barvách, přičemž jsou převážně červená (50 %) a následují růžová a bílá vína, a to ve stejném poměru (25 %). Používají se zejména tradiční odrůdy francouzského jihozápadu, a to v případě červených a růžových vín Merlot N, Cabernet-Sauvignon N, Cabernet franc N a Cot N (nebo Malbec) a v případě bílých vín Sauvignon B, Sémillon B a Ugni blanc B. Producentům je ponechána možnost zasadit též odrůdy z jiných vinic, aby bylo možné produkci přizpůsobovat a zlepšovat její kvalitu a rovněž vyrábět vína z odrůd, jejichž názvy spotřebitel snadno rozezná.

Vyrobená vína jsou hladká, ovocná a aromatická. Produkce CHZO „Atlantique“ činila za první čtyři roky v průměru 25 000 hektolitrů za rok. Vinice se nachází na celém území zeměpisné oblasti CHZO Atlantique již po dva tisíce let, což dokazuje, že se tato oblast k výrobě vína již odedávna hodí.

Tato vína jsou hojně prodávána v místě, a to pro účely turismu na atlantském pobřeží. Bílá a růžová vína se svou svěžestí zejména hodí pro rychlou letní spotřebu při konzumaci ústřic z Marennes nebo Arcachon a dalších produktů jihozápadní Francie. Červená vína, která jsou pro tuto část Francie typičtější, doplňují nabídku světoznámých vín s označeními původu, jež se vyrábějí na stejném území. Mírné podnebí ovlivněné blízkostí Atlantského oceánu je příznivé pro výrobu vyvážených, svěžích a elegantních vín a vín, která plně vyjadřují typické vlastnosti odrůd, z nichž byla vyrobena. Díky těmto produktům má spotřebitel snadný přístup k vínům tohoto regionu a skýtá se mu možnost objevovat mnohá chráněná označení původu se zcela typickými vlastnostmi, která tvoří pestrou nabídku vín na tomto území.

9.   Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

Oblast v bezprostřední blízkosti (1)

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ další podmínky:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínky:

Oblast v bezprostřední blízkosti vymezená odchylkou pro vinifikaci a výrobu vín s chráněným zeměpisným označením „Atlantique“ se rozkládá na území následujících obcí zapsaných v úředním zeměpisném kodexu z 18. února 2022:

V departementu Corrèze obce:

Albignac, Allassac, Arnac-Pompadour, Astaillac, Aubazines, Ayen, Beaulieu-sur-Dordogne, Benayes, Beynat, Beyssac, Beyssenac, Bilhac, Branceilles, Brignac-la-Plaine, Brive-la-Gaillarde, Chabrignac, La Chapelle-aux-Brocs, La Chapelle-aux-Saints, Chartrier-Ferrière, Chasteaux, Chauffour-sur-Vell, Chenailler-Mascheix, Collonges-la-Rouge, Concèze, Cosnac, Cublac, Curemonte, Dampniat, Donzenac, Estivals, Estivaux, Jugeals-Nazareth, Juillac, Lagleygeolle, Lanteuil, Larche, Lascaux, Ligneyrac, Liourdres, Lissac-sur-Couze, Lostanges, Louignac, Lubersac, Malemort, Mansac, Marcillac-la-Croze, Meyssac, Montgibaud, Nespouls, Noailhac, Noailles, Nonards, Objat, Orgnac-sur-Vézère, Palazinges, Perpezac-le-Blanc, Perpezac-le-Noir, Le Pescher, Puy-d'Arnac, Queyssac-les-Vignes, Rosiers-de-Juillac, Sadroc, Saillac, Saint-Aulaire, Saint-Bazile-de-Meyssac, Saint-Bonnet-la-Rivière, Saint-Bonnet-l'Enfantier, Saint-Cernin-de-Larche, Saint-Cyprien, Saint-Cyr-la-Roche, Saint-Eloy-les-Tuileries, Sainte-Féréole, Saint-Julien-le-Vendômois, Saint-Julien-Maumont, Saint-Martin-Sepert, Saint-Pantaléon-de-Larche, Saint-Pardoux-Corbier, Saint-Pardoux-l'Ortigier, Saint-Robert,

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ další podmínky:

další ustanovení týkající se označování

Popis podmínky:

K chráněnému zeměpisnému označení „Atlantique“ mohou být doplněny následující zmínky:

Uvedení jedné či více odrůd révy.

Výrazy „primeur“ nebo „nouveau“.

Je-li na označení namísto výrazu „Chráněné zeměpisné označení“ uveden tradiční výraz „Vin du pays“ (zemské víno), použije se logo CHZO.

Oblast v bezprostřední blízkosti (2)

Právní rámec:

Právní předpisy EU

Typ další podmínky:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínky:

Saint-Solve, Saint-Sornin-Lavolps, Saint-Viance, Segonzac, Ségur-le-Château, Sérilhac, Sioniac, Troche, Tudeils, Turenne, Ussac, Varetz, Vars-sur-Roseix, Végennes, Vigeois, Vignols, Voutezac, Yssandon.

V departementu Gers obce:

Arblade-le-Haut, Avensac, Avezan, Ayguetinte, Ayzieu, Bajonnette, Bascous, Beaucaire, Beaumont, Béraut, Berrac, Bétous, Bezolles, Bivès, Blaziert, Bonas, Bourrouillan, Bretagne-d'Armagnac, Brugnens, Cadeilhan, Campagne-d'Armagnac, Cassaigne, Castelnau-d'Arbieu, Castelnau d'Auzan Labarrère, Castelnau-sur-l'Auvignon, Castéra-Lectourois, Castéra-Verduzan, Castéron, Castet-Arrouy, Castex-d'Armagnac, Caupenne-d'Armagnac, Caussens, Cazaubon, Cazeneuve, Céran, Cézan, Condom, Courrensan, Cravencères, Dému, Eauze, Espas, Estang, Estramiac, Flamarens, Fleurance, Fourcès, Gaudonville, Gavarret-sur-Aulouste, Gazaupouy, Gimbrède, Gondrin, Goutz, Homps, Le Houga, L'Isle-Bouzon, Justian, Labrihe, Lagarde, Lagardère, Lagraulet-du-Gers, Lalanne, Lamothe-Goas, Lannemaignan, Lannepax, Lanne-Soubiran, Larée, Larressingle, Larroque-Engalin, Larroque-Saint-Sernin, Larroque-sur-l'Osse, Laujuzan, Lauraët, Lectoure, Lias-d'Armagnac, Ligardes, Loubédat, Luppé-Violles, Magnan, Magnas, Maignaut-Tauzia, Manciet, Mansempuy, Mansencôme, Maravat, Marguestau, Marsolan, Mas-d'Auvignon, Mauléon-d'Armagnac, Maupas, Mauroux, Mauvezin, Miradoux, Miramont-Latour, Monclar, Monfort, Monguilhem, Monlezun-d'Armagnac, Montestruc-sur-Gers, Montréal, Mormès, Mouchan, Mourède, Nogaro,

Oblast v bezprostřední blízkosti (3)

Právní rámec:

Právní předpisy EU

Typ další podmínky:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínky:

Noulens, Panjas, Pauilhac, Perchède, Pergain-Taillac, Pessoulens, Peyrecave, Pis, Plieux, Pouy-Roquelaure, Préchac, Puységur, Ramouzens, Réans, Réjaumont, La Romieu, Roquepine, Roques, Rozès, Saint-Antoine, Saint-Antonin, Saint-Avit-Frandat, Saint-Brès, Sainte-Christie-d'Armagnac, Saint-Clar, Saint-Créac, Sainte-Gemme, Saint-Griède, Saint-Léonard, Saint-Martin-d'Armagnac, Saint-Martin-de-Goyne, Sainte-Mère, Saint-Mézard, Saint-Orens, Saint-Orens-Pouy-Petit, Saint-Paul-de-Baïse, Saint-Puy, Sainte-Radegonde, Salles-d'Armagnac, Sarrant, La Sauvetat, Séailles, Sempesserre, Sérempuy, Sion, Solomiac, Sorbets, Taybosc, Terraube, Toujouse, Tournecoupe, Urdens, Urgosse, Valence-sur-Baïse.

V departementu Landes obce:

Aire-sur-l'Adour, Arboucave, Arengosse, Argelouse, Artassenx, Arthez-d'Armagnac, Arue, Arx, Aubagnan, Audignon, Aureilhan, Aurice, Bahus-Soubiran, Banos, Bascons, Bas-Mauco, Bats, Baudignan, Belhade, Bélis, Benquet, Betbezer-d'Armagnac, Bias, Biscarrosse, Bordères-et-Lamensans, Bostens, Bougue, Bourdalat, Bourriot-Bergonce, Bretagne-de-Marsan, Brocas, Buanes, Cachen, Callen, Campagne, Campet-et-Lamolère, Canenx-et-Réaut, Castandet, Castelnau-Tursan, Castelner, Cauna, Cazalis, Cazères-sur-l'Adour, Cère, Classun, Clèdes, Commensacq, Coudures, Créon-d'Armagnac, Duhort-Bachen, Dumes, Escalans, Escource, Estigarde, Eugénie-les-Bains, Eyres-Moncube, Fargues, Le Frêche, Gabarret, Gaillères, Garein, Gastes, Geaune, Geloux, Grenade-sur-l'Adour, Hagetmau, Haut-Mauco,

Oblast v bezprostřední blízkosti (4)

Právní rámec:

Právní předpisy EU

Typ další podmínky:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínky:

Herré, Hontanx, Horsarrieu, Labastide-Chalosse, Labastide-d'Armagnac, Labouheyre, Labrit, Lacajunte, Lacquy, Lacrabe, Laglorieuse, Lagrange, Larrivière-Saint-Savin, Latrille, Lauret, Lencouacq, Lesperon, Liposthey, Losse, Lubbon, Lucbardez-et-Bargues, Lüe, Luglon, Lussagnet, Luxey, Maillas, Maillères, Mano, Mant, Mauries, Maurrin, Mauvezin-d'Armagnac, Mazerolles, Mézos, Mimizan, Miramont-Sensacq, Momuy, Monget, Monségur, Montaut, Mont-de-Marsan, Montégut, Montgaillard, Montsoué, Morcenx-la-Nouvelle, Morganx, Moustey, Onesse-Laharie, Ousse-Suzan, Parentis-en-Born, Parleboscq, Payros-Cazautets, Pécorade, Perquie, Peyre, Philondenx, Pimbo, Pissos, Pontenx-les-Forges, Poudenx, Pouydesseaux, Pujo-le-Plan, Puyol-Cazalet, Renung, Retjons, Rimbez-et-Baudiets, Roquefort, Sabres, Saint-Agnet, Saint-Avit, Sainte-Colombe, Saint-Cricq-Chalosse, Saint-Cricq-Villeneuve, Sainte-Eulalie-en-Born, Sainte-Foy, Saint-Gein, Saint-Gor, Saint-Julien-d'Armagnac, Saint-Justin, Saint-Loubouer, Saint-Martin-d'Oney, Saint-Maurice-sur-Adour, Saint-Paul-en-Born, Saint-Perdon, Saint-Pierre-du-Mont, Saint-Sever, Samadet, Sanguinet, Sarbazan, Sarraziet, Sarron, Saugnacq-et-Muret, Le Sen, Serres-Gaston, Serreslous-et-Arribans, Solférino, Sorbets, Sore, Trensacq, Uchacq-et-Parentis, Urgons, Vert, Vielle-Tursan, Vielle-Soubiran, Le Vignau, Villeneuve-de-Marsan, Ychoux, Ygos-Saint-Saturnin.

V departementu Lot obce:

Albas, Anglars-Juillac, Arcambal, Les Arques, Aujols, Bach,

Oblast v bezprostřední blízkosti (5)

Právní rámec:

Právní předpisy EU

Typ další podmínky:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínky:

Beauregard, Bélaye, Belfort-du-Quercy, Bellefont-La Rauze, Belmont-Sainte-Foi, Berganty, Blars, Boissières, Porte-du-Quercy, Bouziès, Cabrerets, Cahors, Caillac, Calamane, Calvignac, Cambayrac, Carnac-Rouffiac, Cassagnes, Castelfranc, Castelnau Montratier-Sainte Alauzie, Catus, Cazals, Cénevières, Cézac, Cieurac, Concots, Cras, Crayssac, Crégols, Cremps, Douelle, Duravel, Escamps, Esclauzels, Espère, Flaujac-Poujols, Floressas, Fontanes, Francoulès, Frayssinet-le-Gélat, Gigouzac, Gindou, Goujounac, Grézels, Les Junies, Labastide-du-Vert, Labastide-Marnhac, Laburgade, Lacapelle-Cabanac, Lagardelle, Lalbenque, Lamagdelaine, Laramière, Lauzès, Lendou-en-Quercy, Lentillac-du-Causse, Lherm, Lhospitalet, Limogne-en-Quercy, Lugagnac, Luzech, Marminiac, Mauroux, Maxou, Mechmont, Mercuès, Le Montat, Montcabrier, Montcléra, Montcuq-en-Quercy-Blanc, Montdoumerc, Montgesty, Montlauzun, Nadillac, Nuzéjouls, Orniac, Parnac, Les Pechs du Vers, Pern, Pescadoires, Pomarède, Pontcirq, Pradines, Prayssac, Promilhanes, Puy-l'évêque, Sabadel-Lauzès, Saillac, Saint-Caprais, Saint-Cirq-Lapopie, Barguelonne-en-Quercy, Saint-Denis-Catus, Saint Géry-Vers, Saint-Martin-Labouval, Saint-Martin-le-Redon, Saint-Médard, Saint-Paul-Flaugnac, Saint-Pierre-Lafeuille, Saint-Vincent-Rive-d'Olt, Sauliac-sur-Célé, Sauzet, Sénaillac-Lauzès, Sérignac, Soturac, Tour-de-Faure, Touzac, Trespoux-Rassiels, Varaire, Vaylats, Vidaillac, Villesèque, Vire-sur-Lot.

Oblast v bezprostřední blízkosti (6)

Právní rámec:

Právní předpisy EU

Typ další podmínky:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínky:

V departementu Lot-et-Garonne obce:

Agen, Agmé, Agnac, Aiguillon, Allemans-du-Dropt, Andiran, Armillac, Astaffort, Aubiac, Bajamont, Bazens, Beaugas, Birac-sur-Trec, Boé, Bon-Encontre, Boudy-de-Beauregard, Bourgougnague, Bourran, Brax, Brugnac, Cahuzac, Calonges, Cancon, Casseneuil, Castelmoron-sur-Lot, Castelnaud-de-Gratecambe, Castillonnès, Caudecoste, Caumont-sur-Garonne, Cavarc, Clairac, Clermont-Dessous, Colayrac-Saint-Cirq, Coulx, Cuq, Douzains, Estillac, Fals, Fauguerolles, Fauillet, Ferrensac, Fieux, Fongrave, Foulayronnes, Fourques-sur-Garonne, Francescas, Fréchou, Frégimont, Galapian, Gontaud-de-Nogaret, Grateloup-Saint-Gayrand, Hautesvignes, Labretonie, Lafitte-sur-Lot, Lagarrigue, Lagruère, Lalandusse, Lamontjoie, Lannes, Laparade, Laperche, Laplume, Lasserre, Lauzun, Lavergne, Layrac, Longueville, Lougratte, Marmont-Pachas, Le Mas-d'Agenais, Mézin, Miramont-de-Guyenne, Moirax, Monbahus, Monclar, Moncrabeau, Monheurt, Montastruc, Montauriol, Montignac-de-Lauzun, Montignac-Toupinerie, Monviel, Moulinet, Nicole, Nomdieu, Pailloles, Le Passage, Pinel-Hauterive, Pont-du-Casse, Port-Sainte-Marie, Poudenas, Puymiclan, Puysserampion, Réaup-Lisse, Roquefort, Roumagne, Saint-Barthélemy-d'Agenais, Saint-Colomb-de-Lauzun, Saint-Etienne-de-Fougères, Saint-Hilaire-de-Lusignan, Saint-Léger, Sainte-Marthe, Sainte-Maure-de-Peyriac, Saint-Maurice-de-Lestapel, Saint-Nicolas-de-la-Balerme,

Oblast v bezprostřední blízkosti (7)

Právní rámec:

Právní předpisy EU

Typ další podmínky:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínky:

Saint-Pardoux-du-Breuil, Saint-Pardoux-Isaac, Saint-Pastour, Saint-Pé-Saint-Simon, Saint-Quentin-du-Dropt, Saint-Salvy, Saint-Sixte, Saint-Vincent-de-Lamontjoie, Saumont, Sauveterre-Saint-Denis, Ségalas, Sénestis, Sérignac-Péboudou, Sos, Taillebourg, Tombebéuf, Tonneins, Tourtrès, Varès, Verteuil-d'Agenais, Villebramar, Villeton.

V departementu Deux-Sèvres obce:

Aiffres, Aigondigné, Alloinay, Amuré, Arçais, Ardin, Asnières-en-Poitou, Aubigné, Augé, Avon, Azay-le-Brûlé, Beaussais-Vitré, Beauvoir-sur-Niort, Béceleuf, Bessines, Beugnon-Thireuil, Bougon, Le Bourdet, Brieuil-sur-Chizé, Brioux-sur-Boutonne, Brûlain, Le Busseau, Caunay, Celles-sur-Belle, Champdeniers, La Chapelle-Bâton, La Chapelle-Pouilloux, Chauray, Chef-Boutonne, Chenay, Chérigné, Cherveux, Chey, Chizé, Clussais-la-Pommeraie, Coulon, Coulonges-sur-l'Autize, Cours, Couture-d'Argenson, La Crèche, Echiré, Ensigné, Epannes, Exireuil, Exoudun, Faye-sur-Ardin, Fenioux, Fontenille-Saint-Martin-d'Entraigues, Fontivillié, Fors, Les Fosses, La Foye-Monjault, François, Fressines, Frontenay-Rohan-Rohan, Germond-Rouvre, Granzay-Gript, Juillé, Juscorps, Lezay, Limalonges, Lorigné, Loubigné, Loubillé, Luché-sur-Brioux, Lusseray, Magné, Mairé-Levescault, Maisonnay, Marcillé, Marigny, Mauzé-sur-le-Mignon, Melle, Melleran, Messé, Montalembert, La Mothe-Saint-Héray, Nanteuil, Niort, Paizay-le-Chapt, Pamplie, Pamproux, Périgné, Pers, Plaine-d'Argenson, Pliboux, Prahecq,

Oblast v bezprostřední blízkosti (8)

Právní rámec:

Právní předpisy EU

Typ další podmínky:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínky:

Prailles-La Couarde, Prin-Deyrançon, Puihardy, La Rochénard, Rom, Romans, Saint-Christophe-sur-Roc, Saint-Coutant, Sainte-Eanne, Saint-Gelais, Saint-Georges-de-Rex, Saint-Hilaire-la-Palud, Saint-Laurs, Saint-Maixent-de-Beugné, Saint-Maixent-l'école, Saint-Martin-de-Bernegoue, Saint-Martin-de-Saint-Maixent, Saint-Maxire, Sainte-Néomaye, Sainte-Ouenne, Saint-Pompain, Saint-Rémy, Saint-Romans-des-Champs, Saint-Romans-lès-Melle, Sainte-Soline, Saint-Symphorien, Saint-Vincent-la-Châtre, Saivres, Salles, Sansais, Sauzé-Vaussais, Sciecq, Scillé, Secondigné-sur-Belle, Séligné, Sepvret, Soudan, Souvigné, Surin, Valdelaume, Val-du-Mignon, Vallans, Vançais, Le Vanneau-Irleau, Vanzay, Vernoux-sur-Boutonne, Le Vert, Villefollet, Villemain, Villiers-en-Bois, Villiers-en-Plaine, Villiers-sur-Chizé, Vouillé, Xaintray.

V departementu Vendée obce:

Les Achards, L'Aiguillon-la-Presqu'île, L'Aiguillon-sur-Vie, Angles, Antigny, Apremont, Auchay-sur-Vendée, Avrillé, Barbâtre, La Barre-de-Monts, Bazoges-en-Pareds, Beaulieu-sous-la-Roche, Beauvoir-sur-Mer, Benet, Le Bernard, Bois-de-Céné, La Boissière-des-Landes, Bouillé-Courdault, Bouin, Le Boupère, Bourneau, Brem-sur-Mer, Bretignolles-sur-Mer, Breuil-Barret, La Caillère-Saint-Hilaire, Cezais, Chaillé-les-Marais, La Chaize-Giraud, Challans, Champagné-les-Marais, Le Champ-Saint-Père, La Chapelle-aux-Lys, La Chapelle-Hermier, La Chapelle-Palluau,

Oblast v bezprostřední blízkosti (9)

Právní rámec:

Právní předpisy EU

Typ další podmínky:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínky:

La Chapelle-Thémer, Chasnais, La Châtaigneraie, Châteauneuf, Chavagnes-les-Redoux, Cheffois, Coëx, Commequiers, Curzon, Damvix, Doix lès Fontaines, L'Epine, Falleron, Faymoreau, Le Fenouiller, Fontenay-le-Comte, Foussais-Payré, Froidfond, La Garnache, Le Girouard, Givrand, Le Givre, Grand'Landes, Grosbreuil, Grues, Le Gué-de-Velluire, La Guérinière, L'Hermenault, L'Ile-d'Elle, L'Ile-d'Olonne, L'Ile-d'Yeu, Jard-sur-Mer, La Jaudonnière, La Jonchère, Lairoux, Landeronde, Landevieille, Le Langon, Liez, Loge-Fougereuse, Longèves, Longeville-sur-Mer, Luçon, Maché, Les Magnils-Reigniers, Maillé, Maillezais, Marillet, Marsais-Sainte-Radégonde, Martinet, Le Mazeau, La Meilleraie-Tillay, Menomblet, Mervent, Monsireigne, Montournais, Montreuil, Moreilles, Mouilleron-Saint-Germain, Moutiers-les-Mauxfaits, Mouzeuil-Saint-Martin, Nalliers, Nieul-le-Dolent, Noirmoutier-en-l'Ile, Notre-Dame-de-Monts, Notre-Dame-de-Riez, L'Orbrie, Palluau, Le Perrier, Petosse, Pissotte, Poiroux, Pouillé, Pouzauges, Puy-de-Serre, Puyravault, Réaumur, La Réorthe, Rives-d'Autise, Les Sables-d'Olonne, Saint-Aubin-la-Plaine, Saint-Avaugourd-des-Landes, Saint-Benoist-sur-Mer, Saint-Christophe-du-Ligneron, Saint-Cyr-des-Gâts, Saint-Cyr-en-Talmondais, Saint-Denis-du-Payré, Saint-Etienne-de-Brillouet, Saint-Etienne-du-Bois, Sainte-Flaive-des-Loups, Sainte-Foy,

Oblast v bezprostřední blízkosti (10)

Právní rámec:

Právní předpisy EU

Typ další podmínky:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínky:

Sainte-Gemme-la-Plaine, Saint-Georges-de-Pointindoux, Saint-Gervais, Saint-Gilles-Croix-de-Vie, Sainte-Hermine, Saint-Hilaire-de-Riez, Saint-Hilaire-des-Loges, Saint-Hilaire-de-Voust, Saint-Hilaire-la-Forét, Saint-Jean-de-Beugné, Saint-Jean-de-Monts, Saint-Juire-Champgillon, Saint-Julien-des-Landes, Saint-Laurent-de-la-Salle, Saint-Maixent-sur-Vie, Saint-Martin-de-Fraigneau, Saint-Martin-des-Fontaines, Saint-Martin-Lars-en-Sainte-Hermine, Saint-Mathurin, Saint-Maurice-des-Noues, Saint-Maurice-le-Girard, Saint-Mesmin, Saint-Michel-en-l'Herm, Saint-Michel-le-Cloucq, Saint-Paul-Mont-Penit, Saint-Pierre-du-Chemin, Saint-Pierre-le-Vieux, Sainte-Radégonde-des-Noyers, Saint-Révérend, Saint-Sigismond, Saint-Sulpice-en-Pareds, Saint-Urbain, Saint-Valérien, Saint-Vincent-sur-Graon, Saint-Vincent-sur-Jard, Sallertaine, Sérigné, Sèvremont, Soullans, La Taillée, Tallud-Sainte-Gemme, Talmont-Saint-Hilaire, La Tardière, Thiré, Thouarsais-Bouildroux, La Tranche-sur-Mer, Triaize, Vairé, Les Velluire-sur-Vendée, Vix, Vouillé-les-Marais, Vouvant, Xanton-Chassenon.

V departementu Vienne obce:

Adriers, Anché, Angles-sur-l'Anglin, Antigny, Asnières-sur-Blour, Asnois, Availles-Limouzine, Béthines, Blanzay, Bouresse, Bourg-Archambault,

Oblast v bezprostřední blízkosti (11)

Právní rámec:

Právní předpisy EU

Typ další podmínky:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínky:

Brigueil-le-Chantre, Brion, Brux, La Bussière, Champagné-le-Sec, Champagné-Saint-Hilaire, Champniers, La Chapelle-Bâton, Chapelle-Viviers, Charroux, Chatain, Château-Garnier, Chaunay, Chauvigny, Civaux, Civray, Coulonges, La Ferrière-Airoux, Fleix, Gençay, Genouillé, Gouex, Haims, L'Isle-Jourdain, Jouhet, Journet, Joussé, Lathus-Saint-Rémy, Lauthiers, Leignes-sur-Fontaine, Lhommaizé, Liglet, Linazay, Lizant, Luchapt, Lussac-les-Châteaux, Magné, Mauprévoir, Mazerolles, Millac, Montmorillon, Moulismes, Moussac, Mouterre-sur-Blourde, Nalliers, Nérignac, Paizay-le-Sec, Payroux, Persac, Pindray, Plaisance, Pressac, Queaux, Romagne, Saint-Gaudent, Saint-Germain, Saint-Laurent-de-Jourdes, Saint-Léomer, Saint-Macoux, Saint-Martin-l'Ars, Saint-Maurice-la-Clouère, Saint-Pierre-de-Maillé, Saint-Pierre-d'Exideuil, Sainte-Radégonde, Saint-Romain, Saint-Savin, Saint-Saviol, Saint-Secondin, Saulgé, Savigné, Sillars, Sommières-du-Clain, Surin, Thollet, La Trimouille, Usson-du-Poitou, Valdivienne, Valence-en-Poitou, Verrières, Le Vigeant, Villemort, Voulême, Voulon.

V departementu Haute-Vienne obce:

Aixe-sur-Vienne, Ambazac, Arnac-la-Poste, Augne, Aureil, Azat-le-Ris, Balledent, La Bazeuge, Beaumont-du-Lac, Bellac, Berneuil, Bersac-sur-Rivalier,

Oblast v bezprostřední blízkosti (12)

Právní rámec:

Právní předpisy EU

Typ další podmínky:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínky:

Bessines-sur-Gartempe, Beynac, Les Billanges, Blanzac, Blond, Boisseuil, Bonnac-la-Côte, Bosmie-l'Aiguille, Breuilaufa, Le Buis, Bujaleuf, Burgnac, Bussière-Galant, Les Cars, Chaillac-sur-Vienne, Le Chalard, Châlus, Chamboret, Champagnac-la-Rivière, Champnétery, Champsac, La Chapelle-Montbrandeix, Chaptelat, Château-Chervix, Châteauneuf-la-Forét, Châteauponsac, Le Châtenet-en-Dognon, Cheissoux, Chéronnac, Cieux, Cognac-la-Forêt, Compreignac, Condat-sur-Vienne, Coussac-Bonneval, Couzeix, La Croisille-sur-Briance, La Croix-sur-Gartempe, Cromac, Cussac, Dinsac, Dompierre-les-Églises, Domps, Le Dorat, Dournazac, Droux, Eybouleuf, Eyjeaux, Eymoutiers, Feytiat, Flavignac, Folles, Fromental, Gajoubert, La Geneytouse, Glandon, Glanges, Gorre, Les Grands-Chézeaux, Isle, Jabreilles-les-Bordes, Janailhac, Javerdat, La Jonchère-Saint-Maurice, Jouac, Jourgnac, Ladignac-le-Long, Laurière, Lavignac, Limoges, Linards, Lussac-les-églises, Magnac-Bourg, Magnac-Laval, Mailhac-sur-Benaize, Maisonnais-sur-Tardoire, Marval, Masléon, Meilhac, Meuzac, La Meyze, Moissannes, Montrol-Sénard, Mortemart, Nantiat, Nedde, Neuvic-Entier, Nexon, Nieul, Nouic, Oradour-Saint-Genest, Oradour-sur-Glane, Oradour-sur-Vayres, Pageas, Le Palais-sur-Vienne, Panazol, Pensol, Peyrat-de-Bellac, Peyrat-le-Château, Peyrilhac, Pierre-Buffière, La Porcherie, Rancon, Razès, Rempnat, Rilhac-Lastours, Rilhac-Rancon, Rochechouart, La Roche-l'Abeille, Royères, Roziers-Saint-Georges,

Oblast v bezprostřední blízkosti (13)

Právní rámec:

Právní předpisy EU

Typ další podmínky:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínky:

Saillat-sur-Vienne, Saint-Amand-le-Petit, Saint-Amand-Magnazeix, Sainte-Anne-Saint-Priest, Saint-Auvent, Saint-Bazile, Saint-Bonnet-Briance, Saint-Bonnet-de-Bellac, Saint-Brice-sur-Vienne, Saint-Cyr, Saint-Denis-des-Murs, Saint-Gence, Saint-Genest-sur-Roselle, Saint-Georges-les-Landes, Saint-Germain-les-Belles, Saint-Gilles-les-Foréts, Saint-Hilaire-Bonneval, Saint-Hilaire-la-Treille, Saint-Hilaire-les-Places, Saint-Jean-Ligoure, Saint-Jouvent, Saint-Julien-le-Petit, Saint-Junien, Saint-Junien-les-Combes, Saint-Just-le-Martel, Saint-Laurent-les-églises, Saint-Laurent-sur-Gorre, Saint-Léger-la-Montagne, Saint-Léger-Magnazeix, Saint-Léonard-de-Noblat, Sainte-Marie-de-Vaux, Saint-Martial-sur-Isop, Saint-Martin-de-Jussac, Saint-Martin-le-Mault, Saint-Martin-le-Vieux, Saint-Martin-Terressus, Saint-Mathieu, Saint-Maurice-les-Brousses, Saint-Méard, Saint-Ouen-sur-Gartempe, Saint-Pardoux-le-Lac, Saint-Paul, Saint-Priest-Ligoure, Saint-Priest-sous-Aixe, Saint-Priest-Taurion, Saint-Sornin-la-Marche, Saint-Sornin-Leulac, Saint-Sulpice-Laurière, Saint-Sulpice-les-Feuilles, Saint-Sylvestre, Saint-Victurnien, Saint-Vitte-sur-Briance, Saint-Yrieix-la-Perche, Saint-Yrieix-sous-Aixe, Les Salles-Lavauguyon, Sauviat-sur-Vige, Séreilhac, Solignac, Surdoux, Sussac, Tersannes, Thouron, Val d'Issoire, Val-d'Oire-et-Gartempe, Vaulry, Vayres, Verneuil-Moustiers, Verneuil-sur-Vienne, Veyrac, Vicq-sur-Breuilh, Videix, Le Vigen, Villefavard.

Odkaz na specifikaci výrobku

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-1db0da02-46fc-4e90-95af-b544f83dd5cd

---

(1)  Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.

Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2023/C 264/11)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Requeijão da Madeira“

EU č.: PGI-PT-02831 — 6.3.2022

CHOP ( ) CHZO (X)

1.   Název (názvy) [CHOP či CHZO]

2.   Členský stát nebo třetí země

Portugalsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.4. Ostatní produkty živočišného původu (vejce, med, různé mléčné výrobky kromě másla atd.)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Requeijão da Madeira“ je čerstvý mléčný výrobek, který vzniká tepelným srážením plnotučného nebo odstředěného kravského mléka vyrobeného na ostrově Madeira, které se nejprve srazí přirozeným kysáním díky působení původních mléčných bakterií, jež se v syrovém mléce vyvíjejí. Nepřidává se žádné syřidlo, ferment ani okyselující látka. V souladu s tradičním způsobem výroby na ostrově Madeira se přidává pouze sůl a výrobek neprochází žádným procesem zrání.

Fyzikálně-chemické vlastnosti:

Jedná se o čerstvý výrobek, jehož nestlačená hmota se tvaruje do bavlněných pláten, která se stlačí a vytvoří se z nich tzv. pães (bochníky) nebo bolas (koule), které mohou mít různou hmotnost (ale ne více než 10 kg) a jsou baleny vcelku nebo po částech v uzavřených plastových vaničkách nebo sáčcích. Může se také tvarovat do forem na sýr nebo do zásobníků s více formami, které umožňují odtok syrovátky, a poté balit do jednotlivých nádob o různém objemu (od 100 g do 500 g), které se rovněž uzavírají.

Vlhkost se může pohybovat mezi 52 % (při lisování) a 66 % (při tvarování) a výrobek je mírně kyselý (pH mezi 5,6 a 6,2).

Obsahuje vysoké množství:

bílkovin: obvykle více než 15 %;

tuku: až 16 %;

popelovin: více než 1,8 %;

cukrů: 2 % až 3 % a dále

obsahuje 0,2 až 0,3 % soli.

Tyto hodnoty se mohou v průběhu roku měnit v důsledku přirozených změn ve složení kravského mléka produkovaného na ostrově, přičemž pokud bylo syrové mléko odstředěno, obsah tuku může být nižší.

Organoleptické vlastnosti:

Barva se pohybuje od intenzivní po víceméně matnou, od křídově bílé po mírně nažloutlou.

Konzistence výrobku je od krémové a hladké až po poměrně hrudkovitou a hustou, s několika trhlinami nebo dírami. Obvykle je poměrně tuhý, takže se dá pro účely balení krájet, ale pokud se tvaruje do forem na sýr nebo na tácky pro jednotlivé balení, je vlhčí a tvárnější. Má nízkou až střední soudržnost, přilnavost a tvrdost; má normální žvýkatelnost a pružnost.

Má mléčnou, máslovou vůni se sladkými ovocnými tóny. Chuť je rovněž mléčná a příjemná, lehce máslová a/nebo sladká, s mírnou kyselostí a normální slaností. Vůně i chuť mají normální intenzitu.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Hlavní surovinou pro výrobu sýra „Requeijão da Madeira“ je kravské mléko získané na ostrově, které se v současnosti vyrábí převážně v komerčních hospodářstvích, kde se k produkci mléka využívá především holštýnsko-fríské plemeno.

Častý nedostatek vláknitého krmiva (slámy, sena a siláže), které je nezbytnou součástí výživy dojnic, jakož i krmných směsí, které jsou potřebné v různých fázích jejich růstu, vede na ostrově Madeira k tomu, že se místní chovatelé často uchylují k nákupu těchto produktů na trhu uvnitř Společenství.

Tam, kde jsou k dispozici, se používají místní vedlejší zemědělské produkty, jako jsou výhonky brambor nebo sladkých brambor, sláma z cukrové třtiny, banánové listy a výlisky z cukrové třtiny, jablek nebo ječmene, které chovatelé nakupují nebo odebírají od zemědělců a tradičního zemědělského průmyslu a používají je jako doplňkové krmivo nebo podestýlku pro zvířata. Pouze na několika rodinných farmách, kde se stále chovají kříženci madeirského skotu, jsou zvířata dodnes krmena samovolně rostoucími rostlinami, listy vinné révy a dalšími zbytky plodin z farmy.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Produkce kravského mléka a jeho zpracování na sýr „Requeijão da Madeira“ musí probíhat ve vymezené zeměpisné oblasti.

3.5.   Zvláštní pravidla týkající se krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Na místním maloobchodním trhu se výrobek prodává v samostatných, obvykle zapečetěných obalech; může se také prodávat v plátcích nebo porcích bochníku pão de requeijão zabalených v sáčcích nebo na tácku přikrytém potravinářskou fólií.

Celé bochníky pães de requeijão se prodávají hlavně místním cukrárnám a stravovacím zařízením na výrobu tradičních i moderních madeirských koláčů a zákusků.

Balení sýru „Requeijão da Madeira“ – bez ohledu na jeho podobu – probíhá od začátku až do konce na ostrově Madeira, aby se předešlo riziku kontaminace nebo znehodnocení tohoto čerstvého produktu, který se vyrábí z přirozeně zkyslého, syrového, plnotučného nebo odstředěného kravského mléka bez přídavku jakýchkoli konzervačních látek kromě soli a který neprochází žádným procesem zrání, a má proto omezenou dobu trvanlivosti a musí se uchovávat v chladu při nízkých teplotách (0 až 5 °C).

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Ostrov Madeira.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Spojení mezi sýrem „Requeijão da Madeira“ a zeměpisnou oblastí je založeno na specifických vlastnostech, které jsou výsledkem tradičního výrobního procesu na ostrově Madeira.

Při výrobě sýru „Requeijão da Madeira“ se kravské mléko, které je dodáno do sýrárny a které může být odstředěné, rychle zchladí a uchovává se po delší dobu (více než 24 hodin) při určité teplotě (pod 6 °C), aby mohlo působením původních bakterií, které přeměňují laktózu na kyselinu mléčnou, přirozeně zkysnout. Mléko lze také zakysat pomocí mléčného zákysu, který se vyrobí na místě tak, že se odebere malé množství přijatého syrového mléka, které se odstaví při okolní teplotě a v chráněných podmínkách, aby se urychlil přirozený proces zakysání, a poté se smíchá se zbytkem zpracovávaného mléka.

V obou případech je cílem snížit normální pH mléka (které se pohybuje mezi 6,6 a 6,8) na přibližně 6,0 až 6,2, což se považuje za optimální pro zahájení tepelného srážení zakysaného mléka nebo směsi zakysaného a čerstvého mléka postupným zahříváním po dobu 1,5 až 2 hodin, dokud teplota nedosáhne 90–92 oC, jež vedou ke srážení mléčných bílkovin.

Díky zkušenostem, které místní sýraři získávali po generace, snadno poznají, kdy je kyselost mléka správná, aby se začalo „vařit“ na vysokou teplotu. Spoléhají se především na empirický „lžičkový test“, při kterém zahřívají malé vzorky zakysaného mléka nebo směsi zakysaného a čerstvého mléka v kovové lžíci na otevřeném plameni, dokud není mléko dostatečně kyselé, aby se v něm srážely mléčné bílkoviny.

Proces srážení kyselinou a teplem vyžaduje nižší kyselost, aby se iniciovalo vysrážení kaseinu, protože postupné zahřívání na teplotu vyšší než 85–90 °C podporuje celkovou denaturaci syrovátkových bílkovin v mléce, které se sráží společně s ním. Bílkoviny a další složky mléka se tak mohou získat v sýřenině, která plave na povrchu syrovátky. Ty se buď sbírají a sypou do nádob vyložených bavlněnou tkaninou, z nichž se vytvářejí embrulhos (svazky), které se lisují a z nichž se formují pães (bochníky) nebo bolas (koule), nebo se jimi plní formy na sýr nebo zásobníky s více formami, které se nechávají vykapat, aby syrovátka odtekla a sýrová hmota ztuhla, než se jednotlivě zabalí.

Tradiční způsob zpracování kravského mléka vyprodukovaného na ostrově pro výrobu sýra „Requeijão da Madeira“ znamená, že sýr:

—	má specifické organoleptické vlastnosti popsané v bodě 3.2, které mu dodávají příjemnou, svěží, mléčnou, mírně nakyslou (pH mezi 5,6 a 6,2) a lehce máslovou a ovocnou vůni a chuť, a které jsou velmi ceněné, pokud se konzumuje samotný;

—	jeho složení zachovává většinu složek mléka, z něhož se vyrábí, a proto má vysoký obsah bílkovin, tuku (pokud se použije plnotučné mléko) a popelovin a stále obsahuje určité množství cukrů a

—

kromě kaseinu má vysokou koncentraci syrovátkových bílkovin, které mu dodávají vysokou vlhkost (52 až 66 %), dobrou soudržnost a nízkou tavitelnost, díky čemuž se dá snadno krájet a jíst samotný nebo balit do porcí a je ideální pro výrobu nejznámějších madeirských klášterních sladkostí a moderních dortů a zákusků.

Chov dobytka na Madeiře sahá až do doby jejího prvního osídlení, tedy do roku 1425, kdy se na ostrov dobytek dostal spolu s prvními osadníky. První zmínky o výrobě sýrů na ostrově pocházejí až z konce 18. století, kdy se ve městě Funchal vedle másla prodávaly čerstvé sýry z kravského mléka. Knihy příjmů a výdajů vedené ostrovními kláštery obsahují také záznamy o nákupu místního sýra requeijão na výrobu queijadas (sladkých sýrových koláčků) a dalších typických sladkostí připravovaných během svátků.

Současní producenti vyprávějí, že na počátku 20. století začali jejich prarodiče v horských oblastech farností Santo Antonio da Serra, Camacha a Gaula vyrábět čerstvý mléčný výrobek s využitím základních postupů, které po staletí udržovali chovatelé dobytka a podomní prodejci syrového mléka, aby zužitkovali zkyslé mléko.

Původně se vyráběl ze syrovátky (soro), která se získávala z kravského mléka, jež chovatelé vozili do odstřeďovacích zařízení po celém ostrově, aby zde byla oddělena smetana, která se měla sesbírat a dodat mlékárně, založené roku 1895 v Santo de Serra, na výrobu exportního másla, přičemž syrovátka se vracela chovatelům, aby byla použita jako potrava pro lidi nebo zvířata.

Toto takzvané soro, což bylo ve skutečnosti odstředěné mléko – obsahovalo všechny bílkoviny a další složky mléka – přirozeně zkyslo, a proto ho někteří chovatelé začali „vařit“, dokud se nevytvořil tvaroh, který se pak sbíral a lisoval v bavlněných plátnech a z nějž se tvořily malé bolas (koule) nebo pães (bochníky) pro domácí spotřebu.

Restrukturalizace mlékárenského průmyslu kolem roku 1936 v důsledku poklesu vývozu másla vedla k uzavření ostrovních zařízení na odstřeďování mléka, takže někteří výrobci začali k výrobě bochníků pães de requeijão používat plnotučné kravské mléko, které se nyní kromě domácí spotřeby těšilo i místní poptávce. Tradiční výrobní postup se předával z generace na generaci a v druhé polovině 20. století se zdokonaloval, aby se zajistilo dodržování pravidel a předpisů pro řemeslnou výrobu sýrů.

Protože se původně vyráběl z toho, čemu se tehdy říkalo soro, nazývali místní sýraři svůj výrobek jako requeijão, což byl název používaný až do konce 20. století, kdy museli přijmout označení „Requeijão Madeirense“ nebo „Requeijão da Madeira“, aby jej odlišili od sýrů requeijão z jiných míst, které se skutečně dělají ze syrovátky pocházející z výroby různých druhů sýra.

Díky své kvalitě je sýr „Requeijão da Madeira“ velmi vyhledávaný spotřebiteli i místními pekaři a restauratéry, a to jak k přímé konzumaci, tak i k přípravě různých tradičních i moderních koláčů a zákusků z ostrova Madeira, pro něž je sýr „Requeijão da Madeira“ hlavní složkou, zejména tradičních madeirských koláčů „queijadas“. Sýr „requeijão da Madeira“ se prodává ve specializovaných provozovnách a větších maloobchodních prodejnách na ostrově Madeira.

V posledních letech vzrostla jeho proslulost mezi cukráři, novináři a studenty etnografie a kuchyně ostrova Madeira, o čemž svědčí různé články v celostátním tisku a dalších publikacích, které se o sýru „Requeijão da Madeira“ zmiňují, jako například článek „Moro numa ilha subtropical“ (Žiji na subtropickém ostrově) od Alexandry Prado Coelho, zveřejněný v květnu 2016 v časopise Fugas deníku Público v edici „Volta às Ilhas“ [Kolem ostrovů], článek „Madeira para todos os bolsos“ [Madeira pro každým rozpočet] od Tiaga Paise, který vyšel v novinách Observador v červnu 2017, internetová stránka „Sobremesas e doçaria típica da Madeira“ [Dezerty a sladkosti typické pro Madeiru], kterou zveřejnila restaurace MadMarket v listopadu 2017, a publikace Gastronomia Tradicional - O Requeijão de massa, která vyšla v dubnu 2017 jako součást sbírky periodik Národopisného muzea Madeiry.

Touha poznat tento originální produkt ostrova Madeira, jež vyniká charakteristickými organoleptickými vlastnostmi a jedinečnou konzistencí – nejedná se totiž ani o obyčejný requeijão, ani o obyčejný sýr – je důvodem, proč je tento sýr tak vyhledávaný a proslulý.

Odkaz na zveřejnění specifikace

https://tradicional.dgadr.gov.pt/pt/cat/queijos-e-produtos-lacteos/1116-requeijao-da-madeira

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2023/C 264/12)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Achill Island Sea Salt“

EU č: PDO-IE-02652 – 23.12.2020

CHOP (X) CHZO ( )

1.   Název (názvy) [CHOP či CHZO]

2.   Členský stát nebo třetí země

Irsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 2.6 Sůl

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Achill Island Sea Salt“ je název pro mořskou sůl, která se získává z vod v okolí ostrova Achill v hrabství Mayo v Irsku. Sůl „Achill Island Sea Salt“ má jemnou vločkovitou strukturu, bílý krystalický vzhled, koncentrovanou slanou chuť a neobsahuje žádné přísady ani konzervační látky. Jemná vločkovitá struktura umožňuje soli snadno se rozpadat a rozpouštět v potravinách, a tím sůl rychle zvýrazňuje jejich chuť.

Hodnoty z osvědčení o analýze soli „Achill Island Sea Salt“ se pohybují v rozmezí +/– 20 % vůči hodnotám v níže uvedené tabulce:

Analýza soli „Achill Island Sea Salt“
Prvek		Mg/kg
As	Arsen	< 0,01
B	Bor	6,9
Cd	Kadmium	< 0,040
Ca	Vápník	682
Cr	Chrom	< 0,20
Co	Kobalt	< 0,050
Cu	Měď	< 0,10
Fe	Železo	1,3
Pb	Olovo	< 0,050
Mg	Hořčík	5 690
Mn	Mangan	< 0,10
Ni	Nikl	< 0,20
K	Draslík	3 000
Se	Selen	< 5,0
Na	Sodík	364 000
Zn	Zinek	0,86

3.3.   Krmiva (pouze pro produkty živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Mořská sůl se získává přirozenou cestou z Atlantského oceánu

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny postupy získávání, odpařování, krystalizace a sušení probíhají ve vymezené oblasti a za řízených a monitorovaných podmínek, aby se zajistila stejnorodost a vysoká jakost konečného produktu.

Výrobní postupy zahrnují:

—	čerpání mořské vody z určeného sběrného místa do vakuové cisterny

—	přepravu načerpané mořské vody do výrobního zařízení

—	filtraci mořské vody pomocí speciálně navrženého filtračního systému

—	odpařování mořské vody v uzavřeném tlakovém systému

—	krystalizaci koncentrovaného solného roztoku v otevřené krystalizační pánvi

—	ručně prováděný sběr vloček mořské soli

—	sušení vloček mořské soli v sušicím systému s řízenou teplotou Mořská sůl „Achill Island Sea Salt“ se vyrábí z čisté mořské vody; v žádné fázi výrobního procesu se nepřidává další mořská nebo kamenná sůl.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

není relevantní

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

není relevantní

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Ostrov Achill je největší irský ostrov nacházející se u západního pobřeží hrabství Mayo.

Ostrov má rozlohu 140 km2, pobřeží v délce 128 km a souřadnice 53° 57‘ 50,0724'' severní šířky a 10° 0‘ 10,9116'' západní délky.

Ostrov měří 20 km od východu na západ, 18 km od severu k jihu a je spojen mostem s pevninou na jihovýchodě ostrova v oblasti průlivu Achill Sound. Šířka průlivu se pohybuje od přibližně 270 metrů na jihu po přibližně 6 km na severu.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Ostrov Achill obklopuje Atlantský oceán, který vykazuje nejvyšší slanost (3,5 %) ze všech pěti oceánských pánví. Úřad pro ochranu mořského rybolovu řadí vody obklopující ostrov Achill trvale do třídy „A“ klasifikace jakosti měkkýšů (International Shellfish Quality). Vzhledem k venkovské poloze nejsou tyto vody ovlivněny velkými městy ani těžkým průmyslem. Oblast odběru vody na mírně chráněném severním pobřeží je ideální díky vynikající kvalitě a stejnorodosti mořské vody.

Mořská voda používaná k výrobě soli „Achill Island Sea Salt“ se odebírá na severní straně ostrova u mola v údolí o souřadnicích 54° 01' 21,3" (severní šířky), 9° 57‘ 50,9" (západní délky).

Přílivové a odlivové proudy jsou v blízkosti pobřeží poměrně mírné, na moři však výrazně sílí, neboť proudy v průlivu Achill Sound dosahují rychlosti až 7 metrů za sekundu. Hlavní silou, která řídí cirkulaci a výměnu vody v pobřežních vodách, je příliv a odliv. Přílivové a odlivové proudy podél pobřeží směřují z jižního směru a protékají průlivem Achill Sound na severu ostrova. Rozsah a rychlost přílivu a odlivu jsou ovlivněny slapovým cyklem, který se mění od skočného po hluché přílivové dmutí (Aqua-Fact, 2003). Toto přílivové dmutí zajišťuje rovnováhu stopových minerálů, které přispívají k obsahu minerálů a následně k charakteristické slané chuti soli „Achill Island Sea Salt“.

Mořská sůl „Achill Island Sea Salt“ neobsahuje žádné přísady ani konzervační látky a postup výroby umožňuje zachovat více než 20 stopových prvků, které jsou přirozeně přítomny v mořské vodě. Pro mořskou sůl „Achill Island Sea Salt“ je příznačný její původ patrný na chuti i vzhledu, na které má vliv čistota mořské vody, kterou Úřad pro ochranu mořského rybolovu řadí do třídy „A“ klasifikace jakosti měkkýšů, obsah minerálních látek i použitý postup výroby. Obsah minerálů v mořské vodě přispívá k prokazatelně charakteristické struktuře a koncentrované slané chuti mořské soli „Achill Island Sea Salt“. Mořská sůl „Achill Island Sea Salt“ má přirozeně čistý krystalicky bílý vzhled. Nepravidelný tvar, různá velikost a jemná struktura vloček soli jsou způsobeny procesem sběru mořské soli, při kterém se mořská voda pomalu odpařuje za tepla, což umožňuje krystalizaci vloček mořské soli. Tento postup provádějí vyškolení výrobci, kteří díky svým znalostem správné doby a teplot, které soli dodávají jedinečný tvar a strukturu, zajišťují výrobu soli s nejvyšší jakostí. Kromě toho je třeba při oddělování vloček mořské soli postupovat opatrně a zručně, aby byla zachována struktura vloček. Každý zaměstnanec prochází školením, aby byl schopen zajistit správnou strukturu, velikost a tvar solných vloček. To je součástí školicího programu, který zahrnuje praktické ukázky náležitého oddělování mořské soli od nečistot a správné regulace teploty a času, které jsou zásadní pro dosažení požadovaných vloček mořské soli. V průběhu školení jsou zaměstnancům rovněž předváděny příklady správné a nesprávné struktury a velikosti vloček. Všichni zaměstnanci dodržují standardní operační postupy, aby bylo zajištěno dosažení stejnorodé jakosti z hlediska všech ukazatelů.

Historicky se mořská sůl na ostrově Achill sbírala a získávala až do začátku 19. století, což dokládá MacKenzieho publikace Maritime Survey of Ireland z roku 1776 a „Baldova mapa ostrova Achill z roku 1809“, na níž jsou v lokalitě Polranny u průlivu Achill Sound jasně vyznačena místa získávání a odpařování mořské soli, tzv. „Salt Point“ a „Salt Pans“. Předpokládá se, že výroba soli byla na počátku 19. století ukončena z různých důvodů, zejména kvůli nedostatku potravin ve spojení s širokou dostupností levnější průmyslově vyráběné soli.

S životem komunity na ostrově Achill bylo po celé generace neoddělitelně spjato moře. Bohaté rybolovné vody poskytovaly místní komunitě obživu a způsob života. Sůl jako přírodní konzervační prostředek byla pro rybářský průmysl důležitou přísadou, neboť umožňovala konzervaci, skladování a spotřebu.

Odkaz na zveřejnění specifikace

https://www.gov.ie/pdf/?file=https://assets.gov.ie/100780/7edb4c2b-0763-4bb7-bb9d-5051d5cefb8b.pdf#page=null

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

Oprava otevřené výzvy k předkládání návrhů – GP/DVQ/ReferNet_FPA/001/23 – ReferNet – evropská expertní síť pro odborné vzdělávání a přípravu při středisku Cedefop

( Úřední věstník Evropské unie C 243 ze dne 10. července 2023 )

(2023/C 264/13)

Strana 8: Bod 4. Uzávěrka:

místo:

má být:

Bod 5. Další informace:

místo:

má být: