Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Nepoškozování soudržnosti – průřezová zásada přispívající k soudržnosti coby celkovému cíli a hodnotě EU

(2023/C 257/01)

Zpravodaj: Michiel RIJSBERMAN (NL/Renew E.) člen výkonné rady provincie Flevoland Odkazy: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů k osmé zprávě o soudržnosti: Soudržnost v Evropě do roku 2050 COM(2022) 34 final Commission Staff Working Document Cohesion in Europe towards 2050 accompanying the document Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions on the 8th Cohesion Report: Cohesion in Europe towards 2050 SWD(2022) 24 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

1.

vítá zavedení zásady „nepoškozování soudržnosti“ v osmé zprávě o soudržnosti, podle níž tato zásada znamená, že „žádné opatření by nemělo bránit procesu sbližování ani napomáhat vytváření regionálních rozdílů“ (1). Vyjadřuje však politování nad tím, že zmíněná zpráva neobsahuje podrobnější informace, které by umožnily získat jasnou představu o problémech (poškozování soudržnosti) a možných řešeních;

2.

zdůrazňuje význam soudržnosti coby základní hodnoty Evropské unie a průřezového cíle, který Evropský výbor regionů plně podporuje. Poukazuje na to, že nedávné krize vedly ke stagnaci procesu sbližování a dolehly zejména na nejzranitelnější občany. Trvá na tom, že v souvislosti s nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu je zapotřebí zabránit vytváření živné půdy pro populismus a extremismus;

3.

vyjadřuje poděkování Evropskému parlamentu (2) za to, že vyzval Evropský výbor regionů, aby se zapojil do koncipování a provádění zásady nepoškozování soudržnosti, a žádá Evropskou komisi, aby při dalším rozpracovávání této zásady zohlednila návrhy uvedené v tomto stanovisku;

4.

zdůrazňuje, že Rada ve svých závěrech k osmé zprávě o soudržnosti vyzývá k obecnému povědomí o zásadě „neškodit“ soudržnosti ve všech politikách a iniciativách Unie a při provádění vnitřního trhu, včetně pravidel státní podpory;

5.

připomíná, že podle článku 175 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) by evropské politiky a činnosti, ale i hospodářské politiky členských států měly přispívat k celkovému harmonickému rozvoji Unie a k sociální, hospodářské a územní soudržnosti. Trvá na tom, že i když z hlediska podpory soudržnosti hraje hlavní úlohu politika soudržnosti EU, musí se tímto cílem řídit také ostatní politiky EU. Konstatuje však, že v současné době neexistují žádné mechanismy, které by to zajistily;

6.

žádá Evropskou komisi, Evropský parlament, Radu a členské státy, aby zásada nepoškozování soudržnosti byla skutečně uplatňována v praxi;

7.

upozorňuje Komisi, že tuto zásadu nelze ještě ani zdaleka používat jako nástroj k dosažení soudržnosti, a může se stát, že ohrozí samotný účel politiky soudržnosti. Politika soudržnosti je a měla by zůstat hlavním nástrojem všech regionů pro zajištění harmonického rozvoje Unie;

8.

navrhuje široký výklad zásady nepoškozování soudržnosti, který by zahrnoval všechny evropské politiky, jež mají územní dopad, i příslušné vnitrostátní politiky. Jeho součástí by měl být též požadavek na dodržování zásad soudržnosti spočívajících v partnerství a víceúrovňové správy;

9.

navrhuje, aby Komise v důvodové zprávě ke každé navrhované iniciativě povinně uplatňovala zásadu „dodržuj nebo vysvětli“, která by byla navázána na zásadu nepoškozování soudržnosti.

10.

vyzývá Komisi, aby analýzu aspektů souvisejících se soudržností zařadila do evropského semestru, a to zejména prostřednictvím přílohy týkající se hospodářské a sociální výkonnosti na regionální úrovni, která je součástí zpráv o jednotlivých zemích. Ještě užitečnější by bylo, kdyby poskytovala přehled o stavu soudržnosti v členských státech na úrovni NUTS 2 a obsahovala analýzu stávajících politik, která by mohla vysvětlit danou situaci, a opatření, jež by mohla odstranit rozdíly mezi regiony;

Co může soudržnost poškozovat

11.

uznává, že jelikož rozdílů existuje celá řada a zároveň nemáme k dispozici dostatek údajů o tom, jak se v našich regionech a městech projevují jednotlivé politiky, ať už pozitivně či negativně, je obtížné získat lepší představu o tom, co konkrétně soudržnosti škodí, a navrhnout zvládnutelná řešení;

12.

poukazuje na to, že kromě politiky soudržnosti je to také tvorba a provádění některých politik EU, které přispívají k procesu sbližování, zatímco v případě jiných politik je tomu naopak. Připomíná, že nejen politiky v oblasti financování, ale i regulační iniciativy či obchodní dohody mohou mít značný dopad a komplikovat rozvoj méně rozvinutých regionů, ačkoli se zdá, že jsou z územního hlediska neutrální;

13.

upozorňuje například na to, že z jakéhokoli zmírnění pravidel státní podpory mají často větší prospěch rozvinutější členské státy;

14.

domnívá se, že by bylo možné lépe využít potenciální součinnost mezi fondy EU, jež mají územní rozměr;

15.

zdůrazňuje, že navzdory četným zjednodušením, která zavedla Komise, mají místní a regionální orgány vzhledem ke složitosti fondů EU a pravidel pro jejich čerpání stále potíže využívat programy EU;

16.

poukazuje na to, že omezená schopnost místních a regionálních subjektů využít možností financování a realizovat projekty je daná rovněž chybějícími technický dovednostmi nebo neschopností zajistit předpokládané spolufinancování. Vyzývá proto Evropskou komisi, aby prostřednictvím opatření zaměřených na budování kapacit podporovala zejména členské státy, jež vykazují nízkou míru čerpání prostředků;

17.

sdílí názor uvedený v usnesení Evropského parlamentu o osmé zprávě o soudržnosti, podle nějž je zavádění Nástroje pro oživení a odolnost na úrovni členských států vysoce centralizované a postrádá konzultace s regiony a obcemi (3);

18.

vyjadřuje politování nad tím, že členské státy nemají v souvislosti s Nástrojem pro oživení a odolnost povinnost vykazovat rozdělení finančních prostředků v jednotlivých regionech. Požaduje, aby bylo k dispozici více informací a byla zajištěna větší transparentnost, pokud jde o to, kam peníze směřují, a také, aby se budoucí investiční programy prováděly na místní nebo regionální úrovni;

19.

zdůrazňuje, že při provádění a využívání různých programů a fondů EU, které probíhají souběžně, jako je Nástroj pro oživení a odolnost, REACT-EU, FST (Fond pro spravedlivou transformaci), EFRR (Evropský fond pro regionální rozvoj) a ESF+ (Evropský sociální fond plus), musí řídicí orgány postupovat podle odlišných pravidel a mají odlišné povinnosti, což vede k nejistotě a zpomaluje zahájení některých programů;

20.

vyjadřuje politování nad tím, že neexistuje jasný přehled o kombinovaném dopadu velkého počtu nařízení EU, a to jak na celek, tak na sebe navzájem. Zdůrazňuje, že to omezuje možnost integrovaného územního rozhodování a komplikuje provádění jednotlivých právních předpisů a že je třeba činit rozhodnutí, pokud jde o usnadnění energetické transformace (investováním např. do topných sítí či solárních panelů), ozeleňování životního prostředí (např. pomocí stromů), zajištění udržitelné mobility a výstavbu dostatečného množství udržitelného bydlení;

21.

upozorňuje na skutečnost, že i v rámci politiky soudržnosti může docházet k neúmyslnému poškození, které dopad této politiky snižuje. Vnitrostátní orgány totiž nemusí přidělit maximální objem finančních prostředků méně rozvinutým či přechodovým regionům, což pak brání procesu sbližování. Požaduje, aby Komise a členské státy optimalizovaly využívání finančních prostředků politiky soudržnosti v méně rozvinutých a přechodových regionech, a to i v rámci nadcházejícího přezkumu programů na období 2021–2027 v polovině období;

22.

upozorňuje, že soudržnost může být ohrožena také tím, že finanční prostředky politiky soudržnosti byly systematicky využívány k řešení nedávných krizí. Zdůrazňuje, že ačkoli se i díky tomu možná podařilo zabránit dalšímu prohlubování rozdílů, měly by i přesto být v rámci každého nástroje určeného k řešení krizí respektovány zásady soudržnosti spočívající ve strategickém plánování založeném na ověřených faktech, v partnerství a víceúrovňové správě;

23.

zdůrazňuje, že VR odmítá jakékoli pokusy o centralizaci programů EU a nepřipustí, aby se v budoucích programech EU nadále opomíjela místní a regionální úroveň. Zdůrazňuje, že sdílené řízení se osvědčilo a nemělo by být zpochybňováno centrálně řízenými programy;

Uplatňování zásady prostřednictvím posíleného předběžného posuzování a střednědobého, průběžného a následného hodnocení územních dopadů všech příslušných politik EU

24.

zdůrazňuje, že v osmé zprávě o soudržnosti se vyzývá k posílení posuzování územních dopadů a ověřování dopadu na venkovské oblasti, „aby byly lépe zohledněny potřeby a specifika různých území EU“. Vítá skutečnost, že Rada ve svých závěrech k osmé zprávě o soudržnosti vyzvala Evropskou komisi, aby zvážila zahrnutí posouzení územního dopadu (regionální prověření) do příslušných politik EU jak ve fázi jejich koncepce, tak ve fázi hodnocení;

25.

zdůrazňuje, že již při navrhování všech nových politik EU s územním rozměrem je zapotřebí systematicky provádět předběžné posouzení možných rozdílných územních dopadů na všechny typy regionů, neboť jde o nejúčinnější způsob, jak zásadu „nepoškozování soudržnosti“ uplatnit v praxi;

26.

poukazuje na to, že podle interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů z roku 2016 mají Evropská komise, Evropský parlament a Rada povinnost provádět posouzení dopadů vždy, kdykoli je to možné, přičemž se mají zaměřit zejména na územní dopady. Domnívá se, že vhodný rámec pro posuzování územních dopadů představuje balíček předpisů EK pro zlepšování právní úpravy z roku 2021 (4). Vyjadřuje však politování nad tím, že předpoklad, podle nějž by posouzení dopadů měla být proporcionální k rozsahu a zaměření daného návrhu, vede v praxi často k velmi omezenému posouzení územních dopadů nebo k jejich podcenění. Připomíná, že Evropská komise se v posledních letech opakovaně zavázala (5) posuzování územního dopadu posílit;

27.

doporučuje proto, aby v souboru nástrojů EK pro zlepšování právní úpravy bylo posuzování možných rozdílných územních dopadů a negativních účinků na soudržnost posíleno několika způsoby: — doplněním seznamu otázek v nástroji pro zlepšování právní úpravy č. 18 o další otázku, která by mohla znít: „Brání daná iniciativa procesu sbližování nebo prohlubuje regionální rozdíly?“ — v rámci nástroje pro zlepšování právní úpravy č. 34 povinným ověřováním, zda je zapotřebí posoudit územní dopad, a jednoznačným upřednostňováním nástroje pro rychlou kontrolu posouzení územního dopadu sítě ESPON (Evropská monitorovací síť pro územní rozvoj a soudržnost) před veřejnými konzultacemi pro posouzení možných územních dopadů, neboť zmíněný nástroj je založen na kombinaci úsudku odborníků a kvantitativních územních údajů, které jsou k dispozici ke všem regionům EU. — zavedením doporučení, aby se konzultace se zúčastněnými stranami výslovně týkaly aspektů územní soudržnosti, a to buď odkazem ve „výzvě k předložení faktických podkladů“ či pomocí souboru otázek v rámci veřejné konzultace, anebo cílenými konzultacemi s regionálními a místními orgány, přičemž je třeba mít na paměti, že cílové skupiny v odlehlých a venkovských oblastech s obtížnějším přístupem k internetu může být zapotřebí oslovit prostřednictvím zvláštních kanálů. — zavedením povinnosti uvádět ve zprávě o posouzení dopadů informace o posouzení možných rozdílných územních dopadů a možného poškození soudržnosti, podobně jako je tomu v případě zásady „významně nepoškozovat“ v souvislosti s dopady na životní prostředí. Z posouzení dopadů by mělo být zřejmé, zda soudržnost EU bude nějakým způsobem ovlivněna a k jakým kompromisům může být nutno přistoupit mezi soudržností a jinými cíli. — zavedením zvláštního povinného oddílu v důvodové zprávě, v němž by bylo na základě zásady „dodržuj nebo vysvětli“ objasněno, jak je v rámci dané iniciativy zohledněna zásada „nepoškozování soudržnosti“. Komise by přitom měla buď prokázat, že provádění iniciativy nebrání soudržnosti Unie (a je tedy v souladu se zásadou „nepoškozování soudržnosti“), nebo vysvětlit, proč je případné poškození (k němuž dojde i po zavedení zmírňujících opatření) s ohledem na jiné cíle odůvodněné.

28.

vyzývá Komisi, aby s podporou JRC (Společného výzkumného střediska) a sítě ESPON dále rozvíjela modely a metody posuzování územního dopadu;

29.

vyzývá Komisi, aby vytvořila podmínky pro zřízení specializované služby, která by podporovala generální ředitelství při posuzování územního dopadu, a aby zajistila povinné školení na toto téma pro všechny úředníky Komise, kteří se posuzováním územního dopadu zabývají;

30.

opakovaně požaduje, aby součástí Výboru pro kontrolu regulace byl stálý člen jmenovaný VR s cílem zajistit, že v politikách EU nebude územní hledisko opomíjeno;

31.

je připraven pomáhat Komisi při posuzování územního dopadu. Zejména nabízí, že v rámci konzultací vedených Komisí pomůže určit relevantní otázky pro místní a regionální orgány a také odborníky na místní a regionální úrovni, kteří by se mohli účastnit workshopů Komise věnovaných této problematice;

32.

poukazuje na to, že bude-li mít k dispozici dodatečné prostředky, může hrát Evropský výbor regionů v rámci programu EU pro zlepšování právní úpravy významnější úlohu, a to např. tím, že bude provádět vlastní posouzení územního dopadu u politik EU, které by případně mohly poškozovat soudržnost;

33.

trvá na tom, že „zásada nepoškozování soudržnosti“ musí být uplatňována i ve fázi hodnocení (ex-post, v polovině období a průběžného). Nemá se jednat jen o jednorázové zaškrtávání políček během předběžného posouzení, nýbrž je třeba průběžně sledovat a hodnotit dopad odvětvových politik EU na soudržnost;

34.

v této souvislosti navrhuje, aby bylo do balíčku předpisů Komise pro zlepšování právní úpravy začleněno doporučení, podle nějž by se posuzované právní předpisy nebo programy měly zabývat možnými přímými dopady na soudržnost nebo (ne)souladem s politikou soudržnosti. Zprávy (odpovídající zprávě o soudržnosti) vypracované v souvislosti s odvětvovými politikami by měly obsahovat oddíl věnovaný dopadům na soudržnost;

35.

připomíná přínos, který pro hodnocení prováděných právních předpisů EU díky svým konzultacím se zúčastněnými stranami představuje síť RegHub. Znovu vyzývá, aby se v plné míře využívala platforma Fit pro budoucnost, síť RegHub i sám VR, a bylo tak zajištěno, že Komise bude mít k dispozici podrobné údaje o dopadu opatření v praxi;

36.

zdůrazňuje všeobecnou potřebu údajů a statistických nástrojů na místní a regionální úrovni jako základu pro předběžné i následné hodnocení dopadu politik/nástrojů EU na soudržnost. Upozorňuje, že (kromě HDP na obyvatele) jsou zapotřebí další ukazatele a komplexní indexy, jako je index sociálního pokroku EU nebo index regionální konkurenceschopnosti, které by odrážely všechny aspekty harmonického rozvoje, neboť se mohou objevit nové faktory způsobující rozdíly. Požaduje, aby bylo Eurostatu a Společnému výzkumnému středisku přiděleno více prostředků na rozvoj středisek pro sledování městských a venkovských oblastí; Vyzývá členské státy, aby zavedly systémy pro shromažďování údajů a informací na místní úrovni za účelem posouzení dopadu právních předpisů a politik;

Uplatňován zásady prostřednictvím lepší koordinace politik/fondů EU a jejich provádění na celostátní a nižší než celostátní úrovni

37.

vyzývá Evropskou komisi, aby v zájmu zajištění součinnosti a doplňkovosti zefektivnila investiční politiky a fondy, a bylo tak možné dosáhnout vybraných cílů. Požaduje, aby se Fond pro spravedlivou transformaci společně s Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a dalšími fondy řídily stejným nařízením o společných ustanoveních;

38.

zdůrazňuje, že je třeba zlepšit součinnost mezi politikou soudržnosti a programem Horizont Evropa s cílem posílit výzkumné a inovační kapacity ve všech evropských regionech, což EU umožní investovat do regionální excelence, a držet tak v celosvětovém měřítku krok s konkurencí, a může jít o způsob, jak středněpříjmovým regionům pomoci vymanit se z rozvojové pasti;

39.

vyzývá Evropskou komisi, aby při správě finančních prostředků EU nevycházela pouze z HDP, ale zohlednila také úroveň rozvoje regionů a potenciál ke snižování regionálních rozdílů;

40.

vybízí vlády členských států, aby prováděly systematické předběžné posouzení územního dopadu, a v žádné vnitrostátní politice tak nebylo územní hledisko opomíjeno. Vycházet by při tom měly ze zkušeností načerpaných během pilotní akce realizované v rámci Územní agendy 2030, jejímž smyslem bylo porozumět tomu, jak odvětvové politiky vedou k územní (ne)rovnováze;

41.

zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy zajistily komunikaci a koordinaci mezi různými ministerstvy, agenturami a řídícími orgány, a mohly tak co nejlépe využít potenciální součinnosti a doplňkovosti mezi různými politikami a finančními toky a zajistit, aby nedocházelo k jejich překrývání ani k poškozování soudržnosti;

42.

opakovaně členské státy a Komisi vyzývá, aby byl do Nástroje pro oživení a odolnost (a navazujících nástrojů) přímo zapracován přístup politiky soudržnosti spočívající ve strategickém plánování založeném na ověřených faktech, ve víceúrovňové správě a partnerství;

43.

zdůrazňuje, že různé úrovně správy musí spolupracovat v partnerství, aby bylo v praxi dosaženo soudržnosti, a koordinovat mj. provádění různých politik/nástrojů EU;

44.

vyzývá členské státy, aby podporovaly všechny své méně rozvinuté regiony při budování správních kapacit a při posilování rozvoje dovedností, aby tak tyto regiony mohly plně využívat programů EU.

---

(1)  Viz Soudržnost v Evropě do roku 2050 – Osmá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (https://ec.europa.eu/regional_policy/sources/reports/cohesion8/8cr_cs.pdf, s. 29).

(2)  Zpráva A9-0210/2022 o hospodářské, sociální a územní soudržnosti v EU: osmá zpráva o soudržnosti (2022/2032(INI).

(3)  Stanovisko Evropského výboru regionů ke zprávě o přezkumu provádění Nástroje pro oživení a odolnost (Úř. věst. C 157, 3.5.2023, s. 12).

(4)  Zlepšování právní úpravy: pokyny a nástroje.

(5)  Viz sdělení Komise Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU (2021) a Lidé na prvním místě, zajištění udržitelného růstu podporujícího začlenění, využívání potenciálu nejvzdálenějších regionů EU (2022).

Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Připravenost na krize a jejich řešení – posílení odolnosti EU, jejích regionů a měst

(2023/C 257/02)

Zpravodaj: Christophe CLERGEAU (FR/SES), člen rady regionu Pays de la Loire

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR)

Připravenost společnosti – nový přístup v rámci připravenosti na rizika a krize

1.

domnívá se, že sice nevíme, jaké krize Evropu a její města, departementy a regiony v budoucnu zasáhnou, ale jsme schopni předpovědět, koho se tyto krize dotknou. Krize se nezastavují na administrativních hranicích, a proto je nutné zaujmout k nim víceúrovňový přístup zahrnující všechny obecní orgány, místní orgány střední úrovně správy (například provincie, departementy atd.) a regionální úroveň. Chceme-li jejich důsledkům zamezit, musíme nalézt společný způsob, jak rizikům a krizím předcházet, tzn. zaujmout nový přístup k připravenosti společnosti v zájmu zajištění bezpečnosti, zdraví a dobrých životních podmínek lidí. A právě to je podstatou tohoto stanoviska;

2.

konstatuje, že krize, k nimž došlo v uplynulých letech, se vyznačovaly především nenadálostí a mimořádně tvrdým dopadem. Pokud jde o katastrofy a extrémní jevy související se změnou klimatu, ty bychom sice předpokládat a předvídat mohli a také měli, jejich intenzita a frekvence však předčí všechny předpovědi. S pandemií COVID-19 nebo válkou na Ukrajině a lidským utrpením, které tato válka přivodila, se pak objevil nový typ nečekaných krizí obrovského rozsahu. V reakci na tyto události již nestačí uplatňovat obecné postupy prevence – tj. přijímat opatření s cílem zamezit známým a pravděpodobným rizikům – či zásadu předběžné opatrnosti – tj. snažit se předejít vzniku nových závažných a neodvratitelných rizik z hlediska lidského zdraví nebo životního prostředí;

3.

je toho názoru, že se Evropa musí vydat novým směrem – směrem zajištění připravenosti společnosti, které spočívá v kolektivní schopnosti připravit společnost na to, aby dokázala semknutě a solidárně čelit budoucím výzvám a zejména pak krizím a katastrofám. Zajištění připravenosti společnosti je zaměřeno především na občanský, sociální a lidský rozměr a na přístup ke službám a kvalitní pomoc lidem. Krize a katastrofy totiž v první řadě postihují ty nejzranitelnější skupiny obyvatel, což se mj. ukázalo během krize COVID-19;

4.

domnívá se, že komplexní přístup k odolnosti v sobě musí spojovat dva prvky – musí rozvíjet jednak schopnost společnosti provádět potřebné změny k překonání výzev v souvislosti s hospodářskými, sociálními a územními nerovnostmi, změnou klimatu a ekologickou transformací, ale také schopnost snížit zranitelnost společnosti vůči rizikům, krizím a katastrofám, přičemž hraje zvlášť důležitou roli zajištění připravenosti společnosti;

5.

navrhuje, aby se rozlišovalo mezi zranitelností vůči známým rizikům, která se týkají hlavně životního prostředí, demografického vývoje a průmyslu, a zranitelností vůči rizikům neznámým, jež mohou být způsobena změnou klimatu, situací v oblasti zdraví nebo lidskou činností. Tyto dva typy zranitelnosti nelze odstranit prostřednictvím plánů řízení, byť by byly sebelepší. Za tímto účelem je (zejména v případě zranitelnosti vůči neznámým rizikům) předně nutné vytvořit si všeobecný způsob předcházení krizím a rizikům a kolektivní schopnost čelit nejistotě a katastrofám;

6.

žádá, aby bylo zkoumání sociální a územní zranitelnosti zařazeno mezi politické priority EU, jelikož bez těchto informací bude obtížné zajistit připravenost společnosti. Jedině v případě, že tuto zranitelnost jasně pojmenujeme a pochopíme, budeme moci v tomto ohledu účinně reagovat, a to na evropské i celostátní úrovni, ale především na úrovni jednotlivých měst, departementů a regionů. Měli bychom se totiž v souvislosti se zranitelností vyvarovat uplatňování příliš globálního přístupu v příliš rozsáhlém zeměpisném měřítku a zaujmout spíše místní přístup, který umožňuje přesně se zaměřit na konkrétní situaci, jíž místní obyvatelé čelí;

7.

je si vědom, že politika civilní ochrany je primárně v kompetenci členských států. Poukazuje však na to, že opatření v oblasti prevence, připravenosti společnosti a poskytování pomoci mají velmi často na starosti místní subjekty, města a departementy (či provincie apod.), které tyto úkoly zpravidla plní, a to s podporou ze strany regionů. Tyto orgány tudíž musí být v souladu se zásadou aktivní subsidiarity a s přístupem víceúrovňové správy zahrnující všechny územní úrovně úzce zapojeny do přípravy, realizace a sledování těchto opatření a musí obdržet odpovídající prostředky, a to finanční i právní;

8.

zdůrazňuje, že je třeba posílit schopnost měst a regionů poskytovat služby, které lidé potřebují, a to i v dobách krize. Jednou z hlavních cest, jak toho dosáhnout, je zvýšení společné bezpečnosti dodávek v celé Evropě. Za tímto účelem je nutné identifikovat oblasti kritické závislosti, zajistit, aby byla převážná část nezbytných výrobků a služeb vyráběna či zajišťována v Evropě, a zabezpečit mechanismy jednotného trhu, které umožňují zvýšit bezpečnost dodávek surovin, zboží a potravin. Posílena musí být rovněž kritická infrastruktura, aby mohly být v dobách krize zachovány potřebné podmínky k životu;

Zkoumání zranitelnosti jakožto nedílná součást budoucí politiky soudržnosti

Zavedení ukazatele a srovnávacího přehledu s cílem lépe pochopit a zohlednit rizika spojená se zranitelností jednotlivých území a obyvatel

9.

vítá úsilí, které vyvinulo Společné výzkumné středisko a jeho útvar pro řízení rizik s cílem vypracovat ukazatel zranitelnosti (1) zahrnující environmentální, územní, hospodářskou a sociální složku. Žádá, aby byla tomuto středisku poskytnuta veškerá politická a finanční podpora, která mu pomůže v tomto úkolu pokračovat;

10.

podtrhuje význam sociální stránky zranitelnosti, která je příliš často zohledňována nedostatečně nebo zcela opomíjena, ačkoli hraje z hlediska odolnosti klíčovou roli. Při zkoumání zranitelnosti je vždy zapotřebí plně zohlednit otázky přístupnosti lidem, sociální podpory a přístupu zranitelných osob ke zdravotnickému systému a sociálním službám a také otázky překlenutí digitální propasti a lepší dostupnosti digitálních technologií. VR upozorňuje na zranitelnost příslušníků menšin, žen, chudých osob, starších lidí a osob se zdravotním postižením či s chronickými onemocněními a na míru sociální zranitelnosti v nejvzdálenějších regionech a v ostrovních a izolovaných oblastech, které jsou v první linii boje proti změně klimatu;

11.

podporuje snahy Společného výzkumného střediska o zkvalitnění údajů a ukazatele zranitelnosti a také záměr zintenzivnit v tomto ohledu spolupráci mezi tímto střediskem, ostatními generálními ředitelstvími Komise a členskými státy. Souhlasí s tím, že by bylo vhodné měřit tento ukazatel na všech úrovních územního členění – na úrovni NUTS 2 a NUTS 3 a především na úrovni místní –, a opakuje svůj požadavek, aby byl vypracováván srovnávací přehled zranitelnosti, který by poskytoval představu o konkrétní situaci na jednotlivých územích. V této souvislosti doporučuje, aby členské státy a orgány územní správy investovaly do posuzování rizik, zejména co se týče zranitelnosti, a aby zveřejňovaly jeho výsledky s cílem posílit v Evropské unii celkový způsob předcházení rizikům;

12.

upozorňuje, že je třeba mít k dispozici údaje, které umožní účinně identifikovat nejzranitelnější skupiny obyvatel. Za tímto účelem je nezbytné shromažďovat neagregované údaje a různě údaje porovnávat s cílem odhalit určité situace (například ženy žijící v chudobě). Dále pak upozorňuje, že je rovněž zapotřebí mít k dispozici údaje, pomocí nichž bude možné odhalit problémy v oblasti přístupu ke službám;

13.

má za to, že není třeba usilovat o vypracování ideálního ukazatele, nýbrž že by se mělo především vyzkoušet, jakým způsobem bude fungovat jakožto pomocný nástroj v procesu rozhodování. Je potěšen tím, že řada místních organizací již v tomto směru podniká kroky, a žádá, aby byl zaveden pilotní program se zapojením měst, departementů a regionů, které mají zájem otestovat používání ukazatele zranitelnosti s cílem porovnat jej s místním pohledem na situaci a uzpůsobit dle něj svá politická opatření a své investice;

14.

soudí, že by Společné výzkumné středisko mohlo vytvořit evropskou platformu pro výměnu názorů a zkušeností ohledně komplexního přístupu ke zranitelnosti a předvídání, připravenosti a řízení v oblasti rizik a krizí, na níž by se podílely evropské orgány a instituce, členské státy, místní a regionální orgány a zainteresované strany. Při vytváření této platformy by bylo možné vyjít ze zkušeností získaných v rámci platforem pro inteligentní specializaci a platforma by mohla být financována z prostředků programu Interreg Europe. Opírala by se zejména o síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany (2), kterou je mimochodem také třeba podporovat a rozvíjet;

15.

prohlašuje, že je připraven pobídnout města, departementy a regiony k účasti na všech těchto iniciativách;

16.

vybízí k tomu, aby byla vytvořena evropská síť občanských hnutí a nevládních sdružení, jež se podílejí na prevenci a řízení rizik a krizí a na zajišťování připravenosti společnosti v tomto ohledu. Vyzývá Komisi, aby tuto iniciativu také podpořila a pomohla tuto síť vytvořit. VR je připraven přispět k jejímu vzniku spolu se sítí znalostí Unie v oblasti civilní ochrany, a to tím, že bude ve spolupráci s Úřadem OSN pro snižování rizika katastrof a s Evropskou komisí každoročně pořádat akci, na níž se budou všechny tyto subjekty scházet;

Řešení problematiky zranitelnosti jakožto nová priorita politiky soudržnosti

17.

chtěl by upozornit, jak výrazně se během krizí nastalých v poslední době ukázalo, že zranitelnost území a obyvatel může vést ke vzniku nových a hlubokých nerovností v oblasti zdraví a životních podmínek. Je tudíž toho názoru, že by se řešení problematiky sociální a územní zranitelnosti mělo stát jednou z politických priorit politiky soudržnosti. V této souvislosti by bylo zapotřebí posílit sociální rozměr této politiky, tak aby se vedle zaměstnanosti a vzdělávání zaměřovala i na otázky začleňování a přístupu ke zdravotním a sociálním službám. Pomohlo by to rovněž přiblížit politiku soudržnosti občanům;

18.

domnívá se, že vypracování ukazatele a srovnávacího přehledu územní zranitelnosti je nezbytným krokem, aby bylo možné zahájit politickou diskusi o tom, jaká opatření mají být v tomto ohledu přijata v rámci budoucí politiky soudržnosti. Ve všech složkách této politiky by měly být zohledňovány rovněž údaje na úrovni NUTS 3, aby byl zaručen cílenější, jasnější a účinnější přístup;

19.

má určité výhrady, co se týče používání ukazatele zranitelnosti jakožto pomocného nástroje při rozhodování o rozdělení prostředků politiky soudržnosti. Zdůrazňuje však, že je nutné posílit opatření této politiky v nejzranitelnějších regionech;

20.

navrhuje zařadit otázku odolnosti vůči krizím a řešení problematiky sociální a územní zranitelnosti mezi programové osy politiky soudržnosti. Mimoto soudí, že by bylo vhodné zavést dodatečný způsob financování doplňkového charakteru pro zvlášť zranitelné regiony a departementy, které se rozhodnou na tuto programovou osu v rámci politiky soudržnosti intenzivně zaměřit;

21.

má nicméně za to, že ačkoli politika soudržnosti může a musí být využívána v rámci zajištění připravenosti společnosti, neměla by sloužit k hrazení nákladů na nápravu škod způsobených závažnými katastrofami. Dále má za to, že nový nástroj s názvem rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech je zaměřen spíše na okamžitou reakci v případě katastrof či pandemií než na odstraňování jejich následků. Z těchto důvodů žádá, aby bylo zváženo zřízení stálého mechanismu intervence pro nápravu rozsáhlých škod způsobených katastrofami na určitém území;

22.

navrhuje, aby bylo v rámci evropských programů financování, například programů Interreg, Horizont Evropa nebo Erasmus+, podporováno vytváření projektů meziregionální spolupráce, jež musí být uzpůsobeny zeměpisným podmínkám jednotlivých územních celků a díky tomu umožní navázat spolupráci se třetími zeměmi. Tyto projekty by měly být zaměřeny na odolnost vůči krizím a řešení problematiky zranitelnosti, zejména s využitím přeshraničního přístupu k rizikům a krizím, který účinně pomáhá sblížit různé postupy uplatňované členskými státy v konkrétních otázkách. V souvislosti s tím bude zřejmě nutné zřídit zvláštní složku v rámci programu Interreg a využívat takové nástroje, jako jsou ESÚS;

23.

domnívá se, že nástroje na úrovni EU se sice ukázaly být velmi přínosné, je však ještě zapotřebí podniknout další kroky s cílem odstranit právní a administrativní problémy spojené s přeshraniční spoluprací, neboť odbourání překážek bránících této spolupráci by rovněž pomohlo posílit evropskou solidaritu. V této souvislosti vyzývá Evropskou komisi, aby opětovně zahájila proces přijetí evropského přeshraničního mechanismu;

Přechod od řízení rizik ke společnému způsobu předcházení rizikům – jak připravit Evropu a jednotlivá území na krize a katastrofy

24.

konstatuje, že od vypuknutí krize COVID-19 prochází evropská politika v oblasti civilní ochrany a veřejného zdraví horečným vývojem. Byla zavedena celá řada nových iniciativ – například rescEU a Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA). Z kroků, které Evropa podnikla v reakci na válku na Ukrajině, vzešel komplexní přístup k pomoci obyvatelstvu, v němž se do popředí dostal lidský a sociální aspekt řešení krizí. VR žádá, aby byl vedle procesu řešení krizí, který rozhodně nadále hraje zásadní roli, od nynějška kladen důraz na připravenost společnosti, tj. na prevenci rizik, připravenost na krize a rozvíjení společného způsobu předcházení rizikům a krizím v Evropě;

25.

upozorňuje na významnou úlohu Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC), které zaujímá ústřední místo v koordinaci evropské reakce v případě krizí, například v souvislosti s válkou na Ukrajině nebo se zemětřesením v Turecku. Při překonávání těchto krizí se jasně dostal do popředí lidský a sociální aspekt řešení krizí. Evropský výbor regionů proto žádá, aby byl vedle procesu řešení krizí, který rozhodně nadále hraje zásadní roli, od nynějška kladen důraz také na připravenost společnosti, tj. na prevenci rizik, připravenost na krize a šíření společného způsobu předcházení rizikům a krizím v Evropě;

Cíle EU v oblasti odolnosti vůči katastrofám

26.

vítá skutečnost, že Komise zveřejnila doporučení a sdělení týkající se cílů EU v oblasti odolnosti vůči katastrofám. Ztotožňuje se s obecnými zásadami obou dokumentů, jež odpovídají mnohým z návrhů, které VR formuloval ve svých předchozích stanoviscích, oceňuje lepší zohlednění situace na místní a regionální úrovni a vyzdvihuje význam stěžejních iniciativ, které mají být v tomto kontextu realizovány. Je přesvědčen, že tento rámec (byť není závazný) umožní zajistit větší soulad postupů, které jsou uplatňovány v jednotlivých členských státech, a tím pádem i lepší připravenost na krize. Žádá, aby byl úzce zapojen do Fóra o civilní ochraně, které se bude konat v roce 2024 a poskytne příležitost provést první zhodnocení těchto cílů a uzpůsobit je;

27.

vybízí regiony, aby využily nových možností z hlediska účasti na iniciativách a financování projektů, především v rámci cíle č. 2 („Připravit se“) a stěžejní iniciativy „preparEU“. Bude se rovněž snažit pomoci zajistit rozsáhlejší zapojení místních a regionálních orgánů do sítě znalostí Unie v oblasti civilní ochrany;

28.

vyjadřuje nicméně politování nad tím, že se tyto dokumenty týkají pouze mechanismu civilní ochrany Unie a nezaujímají k otázce zranitelnosti a odolnosti Evropy a jejích měst a regionů vůči krizím komplexnější přístup;

29.

je potěšen tím, že bude prováděno zátěžové testování odolnosti operačních středisek pro mimořádné události, žádá však, aby byly tomuto testování podrobovány i mechanismy varování a řešení krizí na celostátní, regionální a místní úrovni. Navrhuje, aby byly při tomto zátěžovém testování lépe zohledněny všechny faktory zranitelnosti, zejména faktory sociální a územní;

30.

vyzývá regiony a místní orgány, aby prováděly zátěžové testy na základě scénářů odpovídajících typům rizik, jimž daný region či daná obec čelí. Bylo by rovněž možné pobídnout k vypracování místních a regionálních atlasů rizik a k provádění opatření zaměřených na zvýšení informovanosti občanů o rizicích a jejich rizikové připravenosti a také opatření v rámci měsíce připravenosti na krize, jehož zavedení bylo navrženo ve sdělení o cílech v oblasti odolnosti vůči katastrofám;

Rozvíjení společného způsobu předcházení rizikům a krizím v řadách rozhodujících představitelů na místní, celostátní a evropské úrovni

31.

poukazuje na to, že během příslušných setkání zazněl ve většině případů požadavek, aby byl vypracován evropský strategický rámec týkající se rizik a krizí, což by umožnilo docílit systémového a koordinovaného přístupu, který dnes zdá se chybí. Mnohokrát bylo zmíněno také eventuální vytvoření generálního ředitelství pro rizika a krize, které by se zabývalo připraveností společnosti, prevencí a řízením v oblasti rizik a krizí plynoucích z naší zranitelnosti;

32.

je toho názoru, že stěžejním úkolem v souvislosti s riziky a krizemi je změnit způsob myšlení rozhodujících představitelů a postupy přijímání politických rozhodnutí. Převážná většina rozhodujících představitelů není vyškolena k předvídání a řešení krizí ani ke zvládání problémů spojených s odolností. Zrodilo se velké množství mechanismů zabývajících se řízením určitého jasně identifikovaného rizika. Ve veřejné politice tak došlo k fragmentaci, místo aby byl uplatněn ucelený přístup, který by byl zaměřen na odolnost, zkoumání sociální a územní zranitelnosti a připravenost na zatím neznámá rizika. Je nezbytné všeobecně rozvíjet nový společný způsob předcházení rizikům a krizím založený na připravenosti společnosti;

33.

navrhuje tudíž, aby byla zřízena evropská škola pro vzdělávání v oblasti rizik a krizí, jejímž úkolem by bylo nabízet vzdělávací programy určené rozhodujícím politickým činitelům a osobám řídícím průběh operací, vypracovat profesní rámce a systém akreditací v zájmu utvoření soudržné odborné komunity a usnadnění mobility a vzájemného uznávání, podporovat další odborné vzdělávání, rozvíjet sítě a činnosti sloužící k výměně poznatků a zkušeností a pořádat workshopy zaměřené na sdílení získaných zkušeností a přípravu inovativních operačních strategií a reakcí;

34.

poukazuje na to, že globální krize sice mohou vzniknout mimo evropské území, jejich důsledky však může pocítit kterýkoli členský stát EU, například v podobě uprchlické krize nebo problémů s přístupem ke kriticky důležitému zboží. Je třeba vynaložit úsilí s cílem posílit schopnost předvídat globální krize a předcházet jim prostřednictvím společných opatření, a to i mimo Evropskou unii;

35.

je toho názoru, že je v zájmu Evropy, aby se angažovala tam, kde vznikají nová rizika, a to s cílem omezit působení těchto rizik v EU. Je tudíž nutné zajistit, aby měly příslušné orgány v rámci EU možnost navázat ihned po zjištění rizik spolupráci s řadou aktérů, se kterými již VR udržuje partnerské vztahy (k nimž na mezinárodní úrovni patří zejména Úřad OSN pro snižování rizika katastrof, jeho platforma pro Evropu a Střední Asii a iniciativa MRC2030 „Odolnější města do roku 2030“) a ve spolupráci s dotčenými zeměmi se podílet na opatřeních prováděných za hranicemi EU a využívat k tomuto účelu značné množství zdrojů. Tato spolupráce musí probíhat také ve fázi přípravy a zahrnovat zejména opatření v oblasti prevence, snížení zranitelnosti a zajištění připravenosti společnosti na krize. V této souvislosti by měly stávající mechanismy a fóra zainteresovaných stran, jako je například síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany, posílit svá partnerství se subjekty občanské společnosti a místními nevládními organizacemi;

Vybudování odolné a předvídavé společnosti s cílem lépe čelit rizikům a krizím

36.

domnívá se, že jedním ze samotných základů odolnosti je schopnost občanů zmobilizovat se v prvních hodinách krize, než jim bude poskytnuta pomoc. Za tímto účelem je nutné předem zaškolit všechny občany a připravit všechny domácnosti a také rozvíjet solidární postupy na místní úrovni. EU by tedy měla zavést 72hodinovou strategii reakce v případě krize uzpůsobenou místním potřebám v závislosti na specifických podmínkách jednotlivých zemí a regionů a měla by při tom zejména vycházet z poznatků, které byly shromážděny například v Japonsku nebo ve Spojených státech;

37.

chtěl by zdůraznit dvě zásady, ve které pevně věří, tj. že nejlepší cestou ke změně způsobu myšlení je vzdělávání dětí a mladých lidí a že k posílení odolnosti společnosti může nejvíce přispět rozsáhlá angažovanost občanů, činnost různých sdružení a dobrovolníků. VR proto navrhuje, aby byly k unijním cílům v oblasti odolnosti vůči katastrofám doplněny tři nové stěžejní iniciativy: — všeobecné zavedení workshopů věnovaných otázce rizik (anglicky „risk factories“) (3) při zohlednění místních a regionálních podmínek a potřeb. Tyto workshopy již byly zkušebně realizovány v několika zemích a jejich cílem je naučit všechny děti ve věku 6 až 10 let, jaké otázky by si měly klást a jaké postupy by si měly osvojit, aby byly připraveny na rizika a byly schopny jim čelit; — vytvoření evropského rámce pro poskytování vzdělávání v oblasti počáteční reakce a první pomoci, který by umožnil získat v každé zemi vzdělání, na němž by bylo možné stavět a které by bylo možné využít i jinde. Všichni mladí lidé by při tom měli být pobízeni, aby toto vzdělání získali dřív, než dovrší věku 20 let; — uspořádání evropské kampaně na podporu dobrovolného zapojení občanů do činnosti dobrovolnických organizací a nevládních sdružení;

38.

vyzývá rovněž k tomu, aby se upustilo od přístupu založeného na odhadu pravděpodobnosti výskytu rizik, při němž systematicky dochází k podcenění velice závažných rizik (jak tomu bylo v případě epidemií). Dále pak zdůrazňuje, že nestačí disponovat plány řízení známých environmentálních a průmyslových rizik s odhadnutelnou pravděpodobností výskytu, nýbrž že je nutné zavést ve všech městech, departementech a regionech bez výjimky strategii budování odolnosti a platformu pro mobilizaci na místní úrovni, aby bylo možné vytvořit místní týmy pro otázky odolnosti a připravit společnost na krize, přičemž je třeba klást zvláštní důraz na pomoc nejzranitelnějším skupinám obyvatel. Tyto místní platformy odolnosti se musí opírat o mobilizaci občanů a musí rozvíjet mezioborový přístup, podporovat výměnu a interoperabilitu údajů, napomáhat spolupráci (zejména v přeshraničním měřítku), zajišťovat hladší průběh celého procesu reakce na krizi a posilovat odolnost vůči krizím;

39.

vyzývá k tomu, aby byly podniknuty velmi důrazné kroky s cílem vymýtit digitální chudobu, která v případě krize přináší dodatečné riziko, neboť kvůli ní nemá velká část obyvatel přístup k základním informacím a službám. Zdůrazňuje, že je nutné vytvořit ve městech a regionech síť kontaktních míst, která by fungovala v případě krize a v nichž by mohli obyvatelé na té nejbližší úrovni přímo získat informace, pomoc a lidskou podporu;

RescEU a systémy koordinace odezvy na mimořádné události

40.

podporuje veškeré finanční investice realizované na evropské úrovni s cílem posílit systém rescEU, aby mohla EU nejenom rychle, komplexně a autonomně reagovat, ale také zaujmout výraznější roli v oblasti řízení rizik a zvládání katastrof;

41.

vítá iniciativu ERCC 2.0, jejímž cílem je posílit schopnost předvídat průřezové události celounijního rozsahu, předcházet jim a připravit se na ně a dále vylepšovat systémy včasného varování a investovat do nich, a zajistit tak, že včasné informace a upozornění povedou ke konkrétním činům. Evropský výbor regionů oceňuje práci, kterou v tomto ohledu odvádí Evropská komise na základě svého mandátu v oblasti systémů včasného varování v rámci právních předpisů týkajících se mechanismu civilní ochrany Unie. Cílem je vytvořit přeshraniční systémy detekce, informací a varování, jako je například Evropský systém varování před povodněmi (EFAS), Evropský systém informací o lesních požárech (EFFIS) a Evropská observatoř pro sledování sucha (EDO);

Úřad HERA a evropská zdravotní unie

42.

podporuje úřad HERA a činnost, která je již rok vyvíjena, zejména s cílem identifikovat zdravotní rizika, navrhnout scénáře postupu a lékařská protiopatření a posílit hodnotové řetězce a kapacity pro výrobu nezbytného zboží a zajištění nezbytných služeb v rámci Evropy. Připomíná, že úřad HERA bude po řadu let potřebovat pevnou a trvalou politickou a finanční podporu, aby mohl účinně plnit své úkoly;

43.

je si vědom toho, že je obtížné vyhodnotit činnost úřadu HERA, od jehož zřízení uplynul teprve rok. Znovu však vyzývá k účinnějšímu zapojení Evropského parlamentu, ale také měst a regionů a subjektů z řad veřejnosti do práce orgánů tohoto úřadu a zejména jeho fóra;

44.

vítá zavedení nových přístupů, jako je přístup „jedno zdraví“, který umožňuje uceleně se zabývat otázkami lidského zdraví, zdraví zvířat a zdravého stavu životního prostředí a začlenit zdravotní politiku do soudržného přístupu k udržitelnému rozvoji;

45.

opětovně a důrazně upozorňuje Komisi a Radu, že se nedostatečně usiluje o to, aby se v Evropě rozsáhleji vyráběly výrobky a léčivé přípravky, které potřebujeme k překonávání zdravotních krizí, a že v řadě zemí kladou zadavatelé veřejných zakázek navzdory ponaučením z krize COVID-19 přednostní důraz na nízkou cenu, a nikoli na evropský původ výrobků;

46.

navrhuje, aby byla v rámci Evropy pro zdraví otevřeně projednána otázka odolnosti zdravotnických systémů, včetně komunitní zdravotní péče a nemocniční péče, a aby byly do této činnosti zapojeny členské státy a příslušné místní a regionální orgány. Je především nutné zajistit, aby mohla být v krizových obdobích zachována kontinuita poskytování péče, a to díky dostatečným příjmovým kapacitám, buď již existujícím, nebo přechodně vytvořeným. VR proto žádá, aby byly vypracovány studie s cílem posoudit, jaký dopad mělo odložení či přerušení léčby v důsledku krize COVID-19, zejména v případě nádorových a chronických onemocnění a duševního zdraví;

47.

vyzývá k důkladnějšímu prozkoumání otázky využívání zdravotních dat k určení kategorií osob, které jsou v dané krizi nejvíce ohroženy, aby jim tak mohla být snáze poskytnuta sociální pomoc a měly zaručenu kontinuitu lékařské péče. VR si sice uvědomuje, že je to z etického a praktického hlediska problematické, přesto vybízí k vytvoření evropského prostoru pro zdravotní data, v němž by bylo možné shromažďovat údaje, zlepšovat jejich kvalitu a zpřístupňovat je místním veřejným službám. Upozorňuje na to, že v záznamech mohou chybět zdravotní data celých skupin obyvatelstva, a to z důvodu jejich vyloučení nebo absence přístupu k digitálním technologiím;

Uplatňování průřezového přístupu k otázkám zranitelnosti, připravenosti na krize a řešení krizí

48.

navrhuje, aby byl ukazatel a srovnávací přehled zranitelnosti zohledňován i při koncipování jednotlivých ostatních politik EU, nejen politiky soudržnosti (týká se to například společné zemědělské politiky, politiky v oblasti výzkumu a inovací nebo evropské zdravotní unie). V tomto směru by mohlo být velmi užitečné zřídit v rámci Komise zvláštní pracovní skupinu složenou ze zástupců různých generálních ředitelství, která by dbala na plnění tohoto kroku;

49.

podporuje přístup kladoucí důraz na odolnost již od návrhu (anglicky „resilience by design“), který umožňuje vzít již v počátečních fázích přípravy veřejných politik, právních předpisů, akčních plánů, rozsáhlých investičních programů, velkých infrastrukturních projektů atd. v potaz jejich dopad z hlediska odolnosti a zranitelnosti;

50.

domnívá se, že zadávání veřejných zakázek hraje zásadní roli při podněcování inovací, zkoumání nových forem místní solidarity a posilování odolnosti infrastruktury a zařízení na jednotlivých územích;

51.

vyslovuje se pro to, aby byla v rámci programu Horizont Evropa zavedena mise zaměřená na odolnost vůči rizikům a krizím (řízení, připravenost, společný způsob jejich předcházení a zranitelnost). Tato mise by doplnila klastr „Civilní bezpečnost pro společnost“, který se zaměřuje na vývoj metod a technologií, aby tak vznikla živá laboratoř inovací a mobilizace pevně provázaných s životem měst a regionů.

---

(1)  https://drmkc.jrc.ec.europa.eu/risk-data-hub/#/vulnerability-in-europe

Ukazatel zranitelnosti umožňuje jít dále, než bylo možné v rámci činnosti Společného výzkumného střediska v souvislosti s přehledem odolnosti, v němž byla schopnost společnosti adaptovat se a předvídat pojata komplexněji (https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/strategic-planning/strategic-foresight/2020-strategic-foresight-report/resilience-dashboards_cs).

(2)  https://civil-protection-knowledge-network.europa.eu/about-knowledge-network

(3)  (Například ve Skotsku http://www.safercommunitiesscotland.org/wp-content/uploads/the-risk-factory.pdf) a v Nizozemsku (https://www.riskfactorymwb.nl/over-ons/).

Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Přezkum víceletého finančního rámce v polovině období: místní a regionální pohled

(2023/C 257/03)

Zpravodaj: Thomas HABERMANN (DE/ELS), zemský rada okresu Rhön-Grabfeld

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

1.

konstatuje, že útok Ruska na Ukrajinu a pokračující okupace ukrajinských území, která je v rozporu s mezinárodním právem, působí nejenom obrovské škody a utrpení na místě, ale má také citelné důsledky pro Evropskou unii, její členské státy a místní a regionální orgány ve venkovských oblastech i ve městech;

2.

dále konstatuje, že se Evropská unie dosud plně nevzpamatovala z pandemie COVID-19, která sama znamená další finanční zátěž, a to zvláště pro místní a regionální orgány;

3.

poukazuje na skutečnost, že stávající víceletý finanční rámec (VFR) byl vytvořen ještě předtím, než začala válka na Ukrajině, než se objevila pandemie COVID-19 a než začaly růst náklady na energii a inflace. Po dvou letech od jeho přijetí je zřejmé, že na nynější krize není stavěn;

4.

v této souvislosti vítá, že interinstitucionální dohoda připojená k víceletému finančnímu rámci zavazuje Evropskou komisi k předložení přezkumu VFR v polovině období, a vyzývá k rozsáhlému zhodnocení jeho rozsahu včetně jeho fungování, rozpočtových stropů a opatření v oblasti flexibility;

5.

zdůrazňuje význam horizontálních zásad, které tvoří základ VFR a všech souvisejících politik EU, zejména pokud jde o plnění cílů Unie v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a prosazování rovnosti žen a mužů. Zastává názor, že při revizi musí být tyto zásady zachovány jako ústřední prvek VFR a musí být naplněn závazek Unie zajistit spravedlivé, odolné, udržitelné a sociálně spravedlivé oživení pro všechny, včetně provádění revidovaného rámce pro cíle Unie v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí do roku 2030, aby bylo do roku 2050 dosaženo klimatické neutrality EU;

6.

zdůrazňuje, že podoba VFR má značný vliv na situaci, v níž se nacházejí místní a regionální orgány, a že velká část prostředků EU se využívá bezprostředně k podpoře obcí a regionů;

7.

zdůrazňuje, že politika soudržnosti EU je důležitá k dosažení hospodářské, územní a sociální soudržnosti ve všech regionech. Bez tohoto klíčového pilíře podpory z fondů EU by byla ohrožena úspěšnost jednotného evropského trhu. Zavazuje se, že bude vyvíjet úsilí zaměřené na Alianci soudržnosti, aby bylo zaručeno, že budoucí VFR zajistí silnou a vylepšenou politiku soudržnosti, která bude v Evropě i nadále hrát klíčovou roli;

8.

konstatuje, že nízká míra čerpání finančních prostředků EU určených na soudržnost zaznamenaná v některých zemích je způsobena především opožděným schválením programů a skutečností, že několik různých podpůrných programů EU má různá pravidla a odlišné lhůty pro závazky a platby, které se prolínají v čase (např. Nástroj pro oživení a odolnost, REACT-EU, Fond pro spravedlivou transformaci, strukturální a investiční fondy), a že dodatečně přijatá krizová opatření mají příliš krátké lhůty na plánování a provádění. Požaduje sladění pravidel pro různé fondy se sdíleným řízením v rámci nařízení o společných ustanoveních a zdůrazňuje, že stávající nízká míra čerpání prostředků z některých programů nesmí být využívána jako záminka ke škrtům finančních prostředků vyčleněných na soudržnost;

VFR a podpora investic na místní a regionální úrovni

9.

zdůrazňuje, že vysoká inflace, náklady na bydlení pro uprchlíky, na péči o ně a na jejich integraci a prudký nárůst nákladů na energii působí značné problémy i místním a regionálním orgánům. Ani v hospodářsky silnějších členských státech již místní orgány často nejsou s to samy realizovat nezbytné investice. Další výzvou, která ohrožuje hospodářskou stabilitu Evropy, je nedostatek surovin, nedostatek odborníků a nestabilita dodavatelských řetězců;

10.

konstatuje, že více než polovina prostředků FST pochází z nástroje NextGenerationEU a byly naplánovány jen na zkrácené období do roku 2023. Se znepokojením shledává, že v důsledku toho je zcela nový FST již ve svých začátcích pod nesmírným investičním tlakem, jemuž zavedené fondy politiky soudržnosti nečelí. Požaduje prodloužit investiční lhůtu prostředků FST z nástroje NextGenerationEU (např. prodloužením lhůt pro závazky), aby nebyly narušeny peněžní odtoky a bylo zaručeno, že prostředky FST budou v plném rozsahu využity na efektivní a udržitelné projekty v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu;

11.

upozorňuje na skutečnost, že značná část plánů, které byly vypracovány za účelem dosažení společných evropských cílů, navíc ke svému uskutečnění vyžaduje velké investice na místní a regionální úrovni, což má zároveň bezprostřední dopad na rozpočty na nižní než celostátní úrovni. – ale nejenom – pro digitální cíle EU a pro Zelenou dohodu pro Evropu, resp. pro balíček „Fit for 55“, v jehož rámci musí být více než polovina nezbytných investic učiněna na místní a regionální úrovni;

12.

vyzývá k dlouho očekávanému postupnému ukončení škodlivých dotací a k souladu mezi všemi fondy a programy EU ve VFR na období po roce 2027. Zastává názor, že projekty a programy, které nejsou v souladu s cílem omezit globální oteplování pod 1,5 oC nebo s cílem zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti, by neměly být způsobilé pro podporu z příštího VFR;

13.

poukazuje na skutečnost, že místní a regionální orgány jsou kvůli mnohde špatné rozpočtové situaci přetíženy svými nynějšími investičními povinnostmi, a obává se, že celkový pokles veřejných investic vážně ohrožuje dosažení celoevropských cílů (např. cílů Zelené dohody pro Evropu) a brzdí prosperitu občanů a celkový hospodářský potenciál regionů a obcí;

14.

domnívá se tudíž, že pouhé posílení VFR bez současného navýšení investičních kapacit místních a regionálních orgánů není účelné. V této souvislosti považuje rovněž za důležité podporovat využívání nástrojů decentralizovaného řízení (komunitně vedený místní rozvoj, integrované územní investice) – v případě potřeby prostřednictvím povinného využívání –, aby byly do plánování, konzultací, provádění a správy prostředků zapojeny ty správní úrovně, které jsou občanům nejblíže;

15.

konstatuje, že ačkoli mohou evropské fondy významně přispět k podpoře orgánů na nižší než celostátní úrovni, nebudou vždy stačit k tomu, aby na místní a regionální úrovni umožnily investice nutné k uskutečnění evropských cílů;

16.

v této souvislosti také připomíná, že většina členských států nemá žádné mechanismy k automatickému a plnému vyvažování nákladů, které vznikají místním a regionálním orgánům při plnění evropských cílů, ze strany orgánů na vyšších úrovních;

17.

domnívá se, že Evropská unie bude silná, konkurenceschopná a udržitelná jen v případě, že rozpočty všech správních úrovní budou vybaveny dostatečnými prostředky, budou navzájem propojené a budou se vzájemně doplňovat. Proto požaduje skutečný přezkum VFR, díky němuž budou zohledněny nové výzvy a zajištěny další finančních prostředky na jejich řešení;

18.

domnívá se, že u nových legislativních návrhů EU by měla Komise odhadnout výši nákladů na provádění na příslušné úrovni, zohlednit dostupnost kompenzačních mechanismů na vnitrostátní úrovni a určit výši finančního příspěvku z VFR na kompenzaci těchto nákladů. Vyzývá Komisi a členské státy, aby v případě výpadku investic zajistily, že budou k dispozici dostatečné prostředky na kompenzaci výdajů, a byl tak zaručen celkový, soudržný vývoj;

19.

vyzývá Komisi, aby v zájmu posouzení těchto aspektů ještě před navržením cílů provedla rozsáhlé posouzení územního dopadu, na němž by se měly podílet jak členské státy, tak i regionální centra;

20.

zdůrazňuje, že Osmá zpráva o soudržnosti vyzývá k posílení posouzení územního dopadu a ověřování dopadu na venkovské oblasti, aby byly lépe zohledněny potřeby a specifika různých území v EU. V této souvislosti odkazuje na své stanovisko Nepoškozování soudržnosti – průřezová zásada přispívající k soudržnosti coby celkovému cíli a hodnotě EU (1). Žádá rozpočtový orgán, aby přezkum VFR využil k doplnění dalších finančních prostředků na financování těchto posouzení územního dopadu;

VFR a posílení Evropské unie a zvýšení její odolnosti vůči krizím

21.

konstatuje, že schopnost Evropské unie reagovat byla v uplynulých letech při krizích omezena kvůli zdlouhavým vyjednáváním o rozpočtu, financování nových opatření a kvůli nedostatku nástrojů rozpočtové flexibility. Je pevně přesvědčen, že přezkum VFR v polovině období byl dohodnut za účelem přizpůsobení se těmto nepředvídatelným novým výzvám;

22.

domnívá se, že víceletý finanční rámec již není aktuální a je nutné ho přepracovat;

23.

poukazuje na provázanost VFR a vlastních zdrojů. Naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby dodržovaly plán zavádění nových vlastních zdrojů tak, jak byl sjednán v právně závazné Interinstitucionální dohodě podepsané v prosinci 2020, který je nutný přinejmenším ke splacení nástroje NextGenerationEU;

24.

vítá skutečnost, že Evropská komise v roce 2023 předloží návrhy ohledně dalších skutečných vlastních zdrojů. Zdůrazňuje, že by tyto nové příjmy měly být zahrnuty do rozpočtu EU jako účelově nevázané příjmy a měly by sloužit nejen k refinancování výpůjček pro nástroj NextGenerationEU, ale v souladu s čl. 174 smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) také v dlouhodobém horizontu zvýšit schopnost EU, členských států a místních a regionálních orgánů reagovat na krize. Kromě toho by měly v rámci požadavků kladených primárním právem a při plném respektování pravomocí členských států pomoci řešit naléhavé politické otázky v ekonomickém prostředí poznamenaném inflací a vysokými cenami energie a přispět ke snížení závislosti EU na prostředcích z HND. Při reformě systému vlastních zdrojů je třeba v rámci posuzování územního dopadu prozkoumat dopad na obce a regiony, v plném rozsahu zohlednit příslušná ustanovení Smlouvy o EU a dále omezit závislost na stávajících vlastních zdrojích založených na HND;

25.

upozorňuje na skutečnost, že by se před nárokováním nových vlastních zdrojů měl prozkoumat jeho dopad na místní a regionální orgány, podniky a domácnosti v EU. Je třeba vzít v úvahu zejména stávající systémy zdanění na celostátní, regionální a místní úrovni, aby se předešlo vzniku konkurence mezi evropskou úrovní na jedné straně a úrovní celostátní, regionální nebo místní, nebo dokonce dvojímu zdanění. V této souvislosti se odkazuje na stanovisko Nová generace vlastních zdrojů pro rozpočet EU (2);

26.

opakuje svou výzvu ze stanoviska Úspěšné zavedení ETS a CBAM do praxe ve městech a regionech EU (3), aby byl určitý podíl z nových příjmů poukazován přímo té úrovni, která je příslušná k provádění s tím souvisejících evropských právních předpisů;

27.

zastává názor, že by měl VFR přispět k decentralizaci tím, že posílí odolnost místních a regionálních orgánů a jejich schopnost investovat. Slučování kapacit na evropské úrovni nesmí být na úkor odolnosti orgánů na nižší než celostátní úrovni vůči krizím a jejich schopnosti reagovat;

28.

naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby provedla analýzu možných modelů zapojení do jednání o fondech spadajících do politiky soudržnosti (zejména o fondu nařízení o společných ustanoveních a o EZFRV) a jejich distribuci, plánování a použití tak, aby se regionální a místní orgány optimálně účastnily každého kroku řízení evropských fondů na období 2028–2034, a k provedení této analýzy využila zkušenosti získané v první polovině VFR;

29.

navrhuje, aby byla v rámci VFR vytvořena centrální a rozsáhlá rezerva na reakce na krize, která by v případě, že nebude do konce rozpočtového období využita a že budou u již naplánovaných opatření prodlouženy lhůty na provádění, měla být v rámci jednotlivých fondů použita na předcházení krizím na místní a regionální úrovni;

30.

připomíná, že pro Evropu je obnova Ukrajiny nutností a morální povinností, že vyžaduje celoevropskou koordinaci přímých podpůrných opatření ze strany členských států a že bude nezbytné na ni vyčlenit dodatečné prostředky mimo stávající VFR EU (4). Ty lze získat mj. dalším rozvojem mechanismu mnohostranné platformy pro koordinaci dárců pro Ukrajinu, který je podporován Evropskou komisí. Strategie obnovy by měla co nejvíce vycházet z metodiky politiky soudržnosti EU, aby se Ukrajina co nejlépe připravila na vstup do EU a sbližování s acquis EU;

VFR a náležité financování provádění evropských opatření

31.

konstatuje, že Evropská komise v minulosti pravidelně navrhovala nová opatření a v souvislosti s financováním plošně odkazovala na regionální politiku nebo na Nástroj pro oživení a odolnost, aniž by kontrolovala, zda jsou finanční prostředky v rámci programů, resp. plánů vůbec v praxi k dispozici;

32.

v tomto ohledu zdůrazňuje, že nové úkoly pro Evropskou unii vyžadují také nové zdroje, a vítá přijetí interinstitucionální dohody Evropského parlamentu, Rady a Komise o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů. Kromě toho se od Komise žádá, aby přezkoumala, zda jsou ve víceletém finančním rámci prostředky na nová evropská opatření k dispozici a zda je lze ve všech členských státech použít k plnění vytyčených cílů. Pokud jde o prostředky na regionální politiku, je třeba pečlivě přezkoumat, zda již dostupné prostředky nebyly vyčleněny na jiné účely či zda jejich využití nevyžaduje změnu operačních programů;

33.

požaduje, aby byl VFR uveden do souladu s politikami EU a zajistil finanční prostředky potřebné k jejich provádění. Zdůrazňuje, že přezkum VFR by měl být využit k nápravě nedostatků aktuálního víceletého rozpočtu;

34.

zdůrazňuje, že Evropská komise musí zajistit, aby Unie z finančního hlediska plnila své mezinárodní závazky v oblasti klimatu a aby v souladu s těmito přijatými závazky poskytovala finanční prostředky na mezinárodní financování opatření v oblasti klimatu, a zejména aby poskytla finanční prostředky na fond pro kompenzaci ztrát a škody dohodnutý na konferenci COP27 a na příslušné programy v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa;

35.

upozorňuje na skutečnost, že VR je od svého založení před téměř 30 lety ve srovnání s orgány a institucemi EU, které mají v souladu s primárním podobnou funkci (5), financován nedostatečně. I přesto efektivně prosazoval opatření v oblasti zlepšování právní úpravy a posuzování územního dopadu a prostřednictvím svých volených zástupců na místní a regionální úrovni posiloval demokracii v Evropě;

36.

znovu připomíná, že výše institucionálního rozpočtu VR na rok 2022 činila méně než 1 % evropské rozpočtové položky 7 – Evropská veřejná správa (6) a že finanční prostředky vyčleněné pro VR se vynakládají na uskutečňování politických priorit EU, přičemž je třeba mít na paměti, že 70 % cílů EU se uskutečňuje na místní a regionální úrovni a že místní a regionální orgány odpovídají v průměru za polovinu veřejných investic, za třetinu veřejných výdajů a za čtvrtinu příjmů z daní;

37.

zdůrazňuje proto, že je třeba peníze daňových poplatníků využívat více prostřednictvím kapitoly VFR věnované správním výdajům (rozpočtový okruh 7) s cílem obnovit důvěru a posílit dialog s občany, zejména prostřednictvím dvou politických shromáždění EU složených z demokraticky zvolených členů – tj. Evropského parlamentu a Evropského výboru regionů, s přihlédnutím k velké důvěře občanů v jejich místní a regionální činitele s rozhodovací pravomocí a k návrhům Konference o budoucnosti Evropy (7);

38.

lituje, že do konsolidovaného návrhu rozpočtu na rok 2024, který předložila Evropská komise, nebyl v rámci okruhu 7 VFR (Evropská veřejná správa) zahrnut návrh rozpočtu VR na rok 2024, který byl přijat převážnou většinou hlasů dne 15. března 2023 (tzv. projekt Popelka aneb „Využití potenciálu regionálních a místních orgánů k posílení EU“), zejména vzhledem k výjimečné souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu v roce 2024, k výsledkům Konference o budoucnosti Evropy a ke zkušenostem získaným z četných krizí, jimž místní a regionální orgány stále častěji čelí v první linii;

VFR a podpora hospodářské, sociální a územní soudržnosti

39.

požaduje, aby byl celý VFR sladěn s cíli článku 174 SFEU a aby vyváženým přidělováním prostředků přispíval k celkové hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Při tom je nutné rovněž zajistit, aby měly stejný přístup k financování i malé obce, zejména díky zjednodušení postupů podávání žádostí a cílené podpoře ze strany Evropské unie.

40.

poukazuje na to, že cílů evropské politiky soudržnosti lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li k dispozici finanční prostředky na dlouhodobé investice. Politika soudržnosti se osvědčila jako užitečný nástroj k okamžité reakci na nedávné krize, mimo jiné díky pružnosti a účinnosti zásady partnerství a víceúrovňové správy a také díky tomu, že na místní úrovni existuje specializovaný systém správců evropských fondů. Připomíná však, že ačkoli musí existovat určitá flexibilita, nesmí být finanční prostředky použity na okamžitou reakci na krizi, jako tomu bylo v uplynulých měsících a letech. Je třeba zavést rozpočtovou položku, která bude odolná vůči krizím, chráněná a která správním orgánům a příjemcům podpory umožní plánovat investice i v dlouhodobém horizontu;

41.

zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité co nejdříve zpřístupnit vnitrostátní příděly prostředků spadajících do politiky soudržnosti v souladu s právními předpisy všem členským státům, aby nebylo omezováno provádění a byly zajištěny rovné podmínky pro všechny příjemce;

42.

požaduje, aby byly všechny finanční prostředky nadále rozdělovány v plném souladu se zásadou partnerství. Finanční prostředky lze vynakládat nejefektivnějším způsobem tehdy, pokud budou příslušní partneři zapojeni do zjišťování problémů v praxi. V zájmu zajištění plného zapojení, zvýšení právní jistoty pro správní orgány a snížení administrativní zátěže Výbor vyzývá Evropskou komisi, aby co nejdříve přepracovala Evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (8);

43.

má za to, že v případě strukturálních fondů se osvědčil režim sdíleného řízení, a proto by měl být zachován i do budoucna. Tímto režimem by se měly řídit již existující fondy, ale i nové fondy, které budou teprve vytvořeny, a prostředky z nich by měly být rozdělovány pokud možno v rámci decentralizovaného řízení;

44.

v této souvislosti kritizuje skutečnost, že finanční prostředky určené na obnovu po krizi (NextGenerationEU) nejsou oficiálně součástí rozpočtu a že tato struktura komplikuje soudržné využívání zdrojů. Všechny stávající i budoucí fondy by měly být plně začleněny do rozpočtu;

45.

požaduje zintenzivnit úsilí o odstraňování rozdílů, které se na místní a regionální úrovni v Evropě v důsledku různých krizí ještě více prohloubily;

46.

zdůrazňuje, že řada regionů, které mají silnou průmyslovou základnu, prochází zásadními strukturálními změnami. V této souvislosti požaduje, aby byla budoucí politika v oblasti investic a soudržnosti přínosná pro transformaci a aby byly dotčené regiony cíleně podporovány v uskutečňování ekologické, sociální, demografické a digitální transformace, přičemž by byla dodržována zásada „nepoškozování soudržnosti“, což znamená, že by „žádné opatření […] nemělo bránit procesu sbližování ani napomáhat vytváření regionálních rozdílů“;

47.

domnívá se, že v tomto ohledu by se při přípravě a provádění fondu pro transformaci nemělo přihlížet pouze k územím, která čelí největším výzvám, ale také k těm, která již svou transformaci do jisté míry zahájila. Pokud navíc místní a regionální orgány nebudou do tohoto procesu dostatečně zapojeny, hrozí, že finanční prostředky budou přidělovány nevyváženě, bez důrazu na úroveň NUTS 3;

48.

vyzývá Evropskou komisi, aby nejpozději při navrhování příštího VFR na období po roce 2028 poskytla rozpočtové prostředky na spravedlivou transformaci regionů s automobilovým průmyslem, avšak v ideálním případě již při přezkumu stávajícího VFR v polovině období. V tomto ohledu je regionům třeba umožnit flexibilitu při využívání finanční podpory, neboť problémy jsou různého charakteru;

VFR a co nejefektivnější využívání dostupných finančních prostředků

49.

proto vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jak lze dostupné prostředky využívat co nejefektivněji. Cíle stanovené na úrovni EU by měly zaručit, že bude možné co nejefektivněji využívat nejen rozpočet EU, ale také rozpočty obcí a regionů, a že čerpání těchto prostředků nebude ztěžováno zbytečnou byrokracií;

50.

zastává názor, že právní předpisy EU a jejich provádění v členských státech by měly pokud možno vždy poskytovat dostatečně velký prostor pro uplatňování místních přístupů použitelných v praxi, přičemž musí být respektována zásada subsidiarity a místní samosprávy;

51.

kromě toho poukazuje na skutečnost, že množství právních předpisů a jejich složitost je velmi vysoká, a to zejména co se týče předpisů o státní podpoře a zadávání veřejných zakázek. Značná část místních a regionálních orgánů již není s to sama provádět právní a technické posouzení projektů a je nucena využívat právního a technického poradenství ze strany třetích subjektů. Prostředky přidělené na tento účel nelze využít k investování, a tím výrazně klesá schopnost místních a regionálních orgánů investovat. Žádá legislativní orgán, aby přijal opatření ke zjednodušení, a poukazuje na nutnost předcházet gold-platingu. Rovněž žádá, aby byly přiděleny finanční prostředky na zlepšení regionální a místní správní kapacity;

52.

v této souvislosti dále konstatuje, že zdlouhavé postupy zadávání veřejných zakázek do značné míry komplikují uskutečňování projektů ve lhůtách stanovených pro jejich realizaci, resp. financování;

53.

v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti EU a jejích místních a regionálních orgánů požaduje, aby byly právní předpisy EU v oblasti zadávání veřejných zakázek změněny tak, aby zaručovaly všem regionům spravedlivé podmínky hospodářské soutěže pro investice do technologií budoucnosti a do jejich vývoje;

54.

má za to, že by se i v souvislosti s nařízeními týkajícími se strukturálních fondů měly prověřit další možnosti, jak zjednodušit podávání žádostí a administrativu. Navrhuje, aby Komise a členské státy při stanovení podpory určily příslušnou administrativní zátěž s přihlédnutím k charakteristikám, rozdílům a cílům regionů. Měla by se například zlepšit soudržnost mezi jednotlivými fondy na evropské úrovni a jejich součinnost s financováním z vnitrostátních a regionálních prostředků. Poukazuje rovněž na specifické rysy nejvzdálenějších regionů, venkovských oblastí a území s přírodním znevýhodněním nebo demografickými problémy a požaduje, aby byly stanoveny výjimky z některých povinností, které mohou ve většině případů účinně dodržovat pouze příjemci s většími rozpočtovými prostředky, lepším vybavením a větším počtem obyvatel. Krom toho by mělo být umožněno flexibilní využívání fondů i v dlouhodobém horizontu, jako tomu bylo například v případě reakce na pandemii COVID-19. To by umožnilo jednak snížit administrativní zátěž a jednak zjednodušit situaci zejména menších obcí a podniků;

55.

domnívá se, že by případný „Evropský fond suverenity“ zřízený v reakci na zákon USA o snižování inflace měl poskytovat záruky podobně jako Evropský fond pro strategické investice (EFSI), a to využitím uvolněných rozpočtových prostředků, avšak s lepším zeměpisným vyvážením, které spravedlivěji přihlédne k situaci méně rozvinutých oblastí a umožní více flexibility.

---

(1)  COTER-VII/026 (viz strana 16 v tomto Úředním věstníku).

(2)  Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Nová generace vlastních zdrojů pro rozpočet EU (Úř. věst. C 79, 2.3.2023, s. 99).

(3)  Stanovisko Evropského výboru regionů – Úspěšné zavedení ETS a CBAM do praxe ve městech a regionech EU (Úř. věst. C 301, 5.8.2022, s. 116)

(4)  Stanovisko Evropského výboru regionů – Úloha měst a regionů EU při obnově Ukrajiny (Úř. věst. C 498, 30.12.2022, s. 12), odstavec 3.

(5)  Evropský výbor regionů, Posílení demokracie v EU: využití potenciálu milionu místních a regionálních politiků, s. 6.

(6)  154. plenární zasedání VR, 15. března 2023 – Příloha 1: Podrobný návrh rozpočtu VR na rok 2024, COR-2023-00005-01-00-NB-REF, s. 9.

(7)  Konference o budoucnosti Evropy, Zpráva o konečném výsledku, květen 2022, mj. posílení zastupitelské demokracie „nejen během evropských voleb, ale také před celostátními, regionálními a místními volbami“ (návrh plenárního zasedání č. 38.4), zapojení do problematiky evropské zdravotní unie (návrh plenárního zasedání č. 10.2) a zřizování místních rad mládeže (návrh plenárního zasedání č. 36.8).

(8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).

Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Nulová dlouhodobá nezaměstnanost: místní a regionální perspektiva

(2023/C 257/04)

Zpravodaj: Yonnec POLET (BE/SES), první radní obce Berchem-Sainte-Agathe

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

Úvodní připomínky

1.

připomíná, že EU si stanovila za cíl „udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku“ (1);

2.

poukazuje na to, že dlouhodobá nezaměstnanost, kterou Eurostat definuje jako počet osob, které jsou bez práce a aktivně hledají pracovní místo po dobu nejméně jednoho roku (2), představuje i nadále výzvu, kterou je třeba řešit, aby EU tohoto cíle dosáhla. Dlouhodobá nezaměstnanost se totiž v roce 2021 stále týkala 2,8 % aktivního obyvatelstva v Evropě, což představuje téměř 6 milionů osob (3);

3.

zdůrazňuje, že v roce 2021 se dlouhodobá nezaměstnanost týkala 3,5 % osob mezi 15 a 29 lety (4), tedy více než 2,5 milionu mladých lidí v Evropě;

4.

upozorňuje na to, že v Evropě je téměř čtvrtina osob ve věku od 15 do 64 let neaktivní (5), kam patří i osoby bez zaměstnání, které se již vzdaly aktivního hledání pracovního místa a nejsou započítány do statistik nezaměstnanosti;

5.

připomíná, že vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti svědčí o špatném fungování trhu práce, který se vyznačuje ztrátou lidských zdrojů a dovedností u nezaměstnaných osob, neodváděním příspěvků na sociální zabezpečení a poklesem hospodářské aktivity;

6.

poukazuje na sociální dopad dlouhodobé nezaměstnanosti a na to, že čím déle trvá, tím je opětovné začlenění na trh práce obtížnější;

7.

upozorňuje na vysoké společenské náklady dlouhodobé nezaměstnanosti a znovu zdůrazňuje (6), že je důležité bojovat proti dlouhodobé nezaměstnanosti, a zajistit tak sociální soudržnost a zabránit marginalizaci části obyvatelstva;

8.

připomíná, že evropský pilíř sociálních práv stanoví, že „každý má právo na včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc zlepšující vyhlídky na zaměstnání nebo na výkon samostatné výdělečné činnosti“ a že „dlouhodobě nezaměstnaní mají právo na hloubkové individuální posouzení jejich situace nejpozději 18 měsíců od ztráty zaměstnání“ (7);

9.

poukazuje na to, že Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv stanoví jasné cíle v oblasti zaměstnanosti a snižování chudoby a že Portské prohlášení (8) tyto cíle potvrzuje a zdůrazňuje, že je třeba řešit rizika vyloučení zvláště zranitelných sociálních skupin, zejména dlouhodobě nezaměstnaných osob;

10.

zdůrazňuje, že lepší příprava uchazečů o zaměstnání na požadavky trhu práce přispěje ke zlepšení jejich pracovních vyhlídek, a vítá úsilí Evropské komise, které je zaměřeno na zlepšení průběžného získávání a obnovy odborných dovedností, i její návrh vyhlásit rok 2023 Evropským rokem dovedností;

11.

vyjadřuje však politování nad tím, že od doporučení Rady (9) z roku 2016 nebyla zahájena žádná iniciativa určená k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti, ačkoli všechny členské státy tomuto problému nepřestávají čelit;

12.

upozorňuje na to, že pro osoby, které mají na trh práce nejtěžší přístup, mezi něž patří trvale nezaměstnané osoby, je přístup k odborné přípravě příliš často obtížný a sám o sobě návrat do zaměstnání neumožňuje;

13.

opakuje své konstatování, že „od chvíle, kdy poptávka po práci stagnuje [v určitém profesním odvětví nebo na místní úrovni], je pro nezaměstnané obtížné znovu najít práci, a to i když mají individuální plán odborné přípravy“ (10);

14.

zdůrazňuje, že je třeba nabídnout možnosti zaměstnání všem, včetně dlouhodobě nezaměstnaných;

Perspektiva nulové dlouhodobé nezaměstnanosti – místní inovace pro návrat do zaměstnání

15.

konstatuje, že ztráta pracovních míst je nákladnější než vytváření nových pracovních míst;

16.

poukazuje na inovativní povahu a přístup sociální a solidární ekonomiky několika experimentů typu „územní celky s nulovou dlouhodobou nezaměstnaností“ a konstatuje, že všechny tyto iniciativy přesměrovávají náklady, které představuje dlouhodobá nezaměstnanost, na vytváření důstojných pracovních míst, jež jsou užitečná pro daný územní celek, kde byla vytvořena;

17.

zaznamenává, že tyto iniciativy byly realizovány nejméně ve čtyřech členských státech Evropské unie: ve Francii od roku 2016, v Belgii od roku 2022 a od roku 2020 pod názvem „záruka zaměstnanosti“ v rakouském Gramatneusiedlu a „Basisbaan“ v nizozemském Groningenu;

18.

konstatuje, že tyto iniciativy jsou z velké části založeny na společných zásadách: a. nikdo není nezaměstnatelný, pokud je pracovní místo přizpůsobeno schopnostem a dovednostem daných osob, a zároveň existují pracovní místa, která trh práce nenabízí, a činnosti a služby, které neposkytuje soukromý ani veřejný sektor; b. dobrovolný přístup trvale nezaměstnaných osob, který na rozdíl od nucené činnosti nebo podmíněné podpory těmto osobám umožňuje převzít skutečnou odpovědnost, a rozšíření těchto opatření na osoby, které již nejsou registrovány u veřejných služeb zaměstnanosti; c. vytváření kvalitních pracovních míst na základě dovedností uchazečů o zaměstnání a jejich individuální situace, zejména pokud jde o zdravotní stav nebo rodinnou situaci; d. odměna ve výši minimální mzdy nebo vyšší a pracovní doba uzpůsobená každému dobrovolníkovi, a to se smlouvou na dobu neurčitou; e. poskytování služby, která je prospěšná pro celý územní celek, aniž by představovala konkurenci pro podniky, které již v této oblasti působí; f. participativní a inkluzivní přístup zahájený na místní úrovni se zapojením občanů a všech zúčastněných stran;

19.

konstatuje, že tyto iniciativy spadají do čtyř oblastí politiky, které byly zdůrazněny v doporučení Rady z roku 2016 o dlouhodobé nezaměstnanosti: lepší zapojení dlouhodobě nezaměstnaných osob, individualizovaný přístup, intenzivnější spolupráce místních subjektů v oblasti zaměstnanosti a partnerství s místními zaměstnavateli a místními komunitami. Dále zdůrazňuje, že v doporučení Rady z roku 2023 (11) o přiměřeném minimálním příjmu se doporučuje podporovat pracovní příležitosti v odvětví sociální ekonomiky i individualizovanou pomoc;

20.

pozoruje, že činnosti vyvíjené v územních celcích s nulovou dlouhodobou nezaměstnaností nebo v rámci „záruky pro zaměstnanost“ a iniciativy Basisbaan umožňují rozšířit nabídku dostupných a přístupných služeb pro jednotlivce a podniky v daném územním celku v sociální, environmentální nebo tržní oblasti a že tyto služby dosud neposkytovaly ani veřejné orgány, ani soukromé subjekty daného územního celku;

21.

konstatuje, že v rámci iniciativ, jako jsou „územní celky s nulovou dlouhodobou nezaměstnaností“, „záruka zaměstnanosti“ a iniciativa „Basisbaan“ vznikly tak rozmanité nabídky činností, jako je zahradničení, recyklace, oprava jízdních kol, úklid společenských prostor, služby podnikům, domovnictví, doručování, sociální supermarkety, péče o osoby a další činnosti v rámci oběhového hospodářství, které přispěly k ekologické transformaci a k rozvoji poskytování péče o osoby v EU;

22.

zdůrazňuje, že kromě toho, že má návrat do zaměstnání individuální a kolektivní hospodářský přínos, mohou tyto iniciativy usnadnit přístup k odborné přípravě a přispět ke zdraví, a to i k duševnímu zdraví, ke komunikaci a k sociálnímu začleňování a k dobrým životním podmínkám dlouhodobě nezaměstnaných osob. Zároveň posilují sociální soudržnost dotčených komunit;

23.

konstatuje, že tyto iniciativy vyžadují konzultace a koordinaci místních zainteresovaných subjektů působících v oblasti zaměstnanosti včetně podpůrných sociálních služeb, aby byl na místní úrovni dosažen konsensus, a poukazuje na to, že k přijetí a úspěchu těchto iniciativ jsou důležité konzultace a proces spoluvytváření s místními hospodářskými subjekty, podpůrnými službami a sociálními partnery;

24.

vyzdvihuje, že toto spoluvytváření prospívá místním hospodářským subjektům, a to buď přímo v souvislosti s jejich činností, když jsou nezaměstnané osoby zaměstnávány v podnicích, jako například v rámci rakouské „záruky zaměstnanosti“, nebo prostřednictvím služeb a hospodářské činnosti rozvíjené v územním celku, k němuž patří;

25.

poukazuje na to, že tato koordinace může být přínosná i pro provádění dalších aktivních politik na trhu práce včetně odborné přípravy a může přispět ke zřízení jednotných kontaktních míst pro uchazeče o zaměstnání;

Místní a regionální rozměr

26.

vyzdvihuje ústřední úlohu místních a regionálních orgánů při zavádění mechanismů, které řeší dlouhodobou nezaměstnanost, jako je iniciativa „územní celky s nulovou dlouhodobou nezaměstnaností“, jelikož tyto orgány mají informace o místním trhu práce, poskytují podpůrné služby pro sociální začleňování a začleňování na trh práce a udržují kontakty s místními podniky a místními sociálními partnery. Další osvědčený postup v tomto ohledu představuje příklad spolkové země Berlín, jež v rámci projektu „solidární základní příjem“ financovala v období 2019–2025 1 000 pracovních míst pro osoby, které byly nezaměstnané po dobu od jednoho roku do tří let;

27.

vyzývá místní a regionální orgány, aby zavedly přístupy inspirované základními prvky iniciativy „územní celky s nulovou dlouhodobou nezaměstnaností“ a „záruky zaměstnanosti“ a přeorientovaly náklady na nezaměstnanost na vytváření důstojných pracovních míst;

28.

žádá místní a regionální orgány, které takové iniciativy zavedly, aby do různých fází projektu zapojily přední představitele místní podnikatelské sféry a zástupce odborů, a zabránily tak především konkurenci se stávajícími činnostmi a zajistily dodržování platných kolektivních smluv v dotčených odvětvích;

29.

vybízí místní a regionální orgány, aby vedly s dalšími místními a regionálními orgány v jejich členském státě i v jiných členských státech diskusi a sdílely osvědčené postupy týkající se programů zaměřených na boj s dlouhodobou nezaměstnaností;

Financování iniciativ zaměřených na nulovou dlouhodobou nezaměstnanost

30.

zdůrazňuje význam využití pasivních výdajů pro úspěch iniciativ zaměřených na nulovou dlouhodobou nezaměstnanost a konstatuje, že jejich aktivace umožňuje kompenzovat náklady na vytváření nových pracovních míst tím, že se uspoří dávky v nezaměstnanosti, sociální dávky a náklady na zdravotní péči hrazené orgány sociálního zabezpečení;

31.

konstatuje, že v roce 2016 byl ve Francii zákonem o územních pilotních projektech zřízen ad hoc fond určený pro tuto aktivaci, jehož cílem je řešit dlouhodobou nezaměstnanost (12), a umožnit tak přidělení vnitrostátních zdrojů na vytváření pracovních míst na místní úrovni;

32.

zaznamenává, že v těch členských státech, kde neexistuje mechanismus pro aktivaci pasivních výdajů, iniciativa „Basisbaan“ v Nizozemsku a iniciativa „územní celky s nulovou dlouhodobou nezaměstnaností“ ve Valonsku čerpá finanční podporu z ESF+;

Financování ze strany členských států

33.

vyzdvihuje význam úzké spolupráce mezi místními subjekty působícími v oblasti zaměstnanosti a regionálními či vnitrostátními orgány sociálního zabezpečení a místními sociálními službami;

34.

vyzývá členské státy, aby přijaly opatření nezbytná k aktivaci pasivních výdajů souvisejících s dlouhodobou nezaměstnaností;

35.

žádá členské státy, aby vytvořily struktury nezbytné k řádnému fungování této aktivace pasivních výdajů souvisejících s dlouhodobou nezaměstnaností a zajistily, že úspory v oblasti sociálních dávek budou skutečně navraceny územním orgánům, které nesou náklady na iniciativy zaměřené na řešení dlouhodobé nezaměstnanosti;

36.

poukazuje na to, že pokud neexistuje mechanismus pro aktivaci pasivních výdajů souvisejících s dlouhodobou nezaměstnaností, finanční zátěž nejvíce dotčených územních orgánů, které zavádějí iniciativy zaměřené na řešení dlouhodobé nezaměstnanosti, zmírňuje (spolu)financování ze strany členských států či regionů;

Koordinace iniciativ zaměřených na řešení dlouhodobé nezaměstnanosti

37.

připomíná, že Rada vyzvala v roce 2016 Komisi, aby podporovala „projekty sociálních inovací, které mají začleňovat dlouhodobě nezaměstnané na trh práce“ (13);

38.

vítá záměr Evropské komise (14) dále podporovat přebírání úspěšných příkladů sociální ekonomiky ve všech členských státech;

39.

připomíná úspěch záruky pro mladé lidi, a zejména úspěch individuálního přístupu k uchazečům o zaměstnání, kterým se vyznačuje i iniciativa „územní celky s nulovou dlouhodobou nezaměstnaností“ a „záruka zaměstnanosti“;

40.

zdůrazňuje, že systém záruk pro mladé lidi, v jehož rámci je systematicky poskytováno individuálně uzpůsobené řešení, již umožnil zavedení mechanismů a metodik, které jsou zásadní pro zavedení iniciativ v mnoha členských státech, jež se podobají iniciativě „územní celky s nulovou dlouhodobou nezaměstnaností“ i „záruce zaměstnanosti“;

41.

vyzývá Evropskou komisi, aby tyto iniciativy zmapovala, zejména prostřednictvím evropské sítě veřejných služeb zaměstnanosti;

42.

doporučuje, aby Evropská komise navrhla pokyny pro provádění těchto iniciativ v dalších členských státech EU, a to na základě zásad uvedených v odstavci 17;

43.

zavazuje se, že tyto iniciativy začlení do digitální platformy Výboru regionů určené pro osvědčené postupy;

Přístup k finančním prostředkům EU

44.

vyzdvihuje úlohu ESF+ jako zdroje financování projektů zaměřených na nulovou dlouhodobou nezaměstnanost pro územní orgány, které dosud nevyužívají aktivaci pasivních výdajů souvisejících s dlouhodobou nezaměstnaností nebo jimž se nedostává důrazné podpory ze strany vnitrostátních a regionálních orgánů;

45.

v zájmu překonání těchto problémů vyzývá k tomu, aby byla část finančních prostředků ESF+ vyčleněna na místní iniciativy, jako je dlouhodobá nulová nezaměstnanost, zejména přidělováním prostředků na zahájení projektů a podporou jejich dalšího rozvoje na územní úrovni;

46.

vyzývá Komisi, aby v doporučení Rady o vypracování rámcových podmínek pro sociální ekonomiku, které bylo oznámeno na rok 2023, navrhla usnadnit přístup k evropským finančním prostředkům pro sociální a solidární podniky, které přispívají k řešení problému dlouhodobé nezaměstnanosti, a zejména k finančním prostředkům v rámci sociálních investic a dovedností z fondu InvestEU, a zlepšit tak provádění projektů zaměřených na řešení nulové dlouhodobé nezaměstnanosti;

47.

připomíná, že zavedení evropské Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v roce 2013 spolu s vysokou finanční podporou ve výši 8,9 miliardy EUR v období 2014–2020 umožnilo úspěšné provádění záruky pro mladé lidi a usnadnilo více než 24 milionům mladých lidí získat zaměstnání nebo se zapojit do dalšího vzdělávání, učňovské přípravy či stáže;

48.

opakuje své doporučení, které již vyjádřil ve svém stanovisku Začleňování dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce vypracované Enricem Rossim, že je třeba účinněji řešit dlouhodobou nezaměstnanost prostřednictvím mimořádných iniciativ, jako je zřízení ad hoc fondu pro boj proti dlouhodobé nezaměstnanosti (15);

49.

vyzývá Komisi, aby zřídila tento ad hoc fond pro boj proti dlouhodobé nezaměstnanosti po vzoru Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a vyčlenila na něj nejméně 750 milionů EUR na období pěti let, což by umožnilo zahájit nové pilotní projekty inspirované iniciativou „územní celky s nulovou dlouhodobou nezaměstnaností“ a „zárukou zaměstnanosti“ v regionech, které jsou v jednotlivých členských státech EU nejvíce postiženy dlouhodobou nezaměstnaností.

---

(1)  Článek 3 Smlouvy o Evropské unii.

(2)  Doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce (Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 1).

(3)  https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/une_ltu_a/default/table?lang=en

(4)  https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/yth_empl_130/default/table?lang=en

(5)  https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/LFSA_IPGA/default/table

(6)  Stanovisko Evropského výboru regionů Začleňování dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce (Úř. věst. C 120, 5.4.2016, s. 27).

(7)  https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/economy-works-people/jobs-growth-and-investment/european-pillar-social-rights/european-pillar-social-rights-20-principles_cs

(8)  https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2021/05/08/the-porto-declaration/

(9)  Doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce (Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 1).

(10)  Stanovisko Evropského výboru regionů Začleňování dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce (Úř. věst. C 120, 5.4.2016, s. 27).

(11)  Doporučení Rady ze dne 30. ledna 2023 o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění (Úř. věst. C 41, 3.2.2023, s. 1).

(12)  Zákon č. 2016–231 ze dne 29. února 2016 o územních pilotních projektech za účelem řešení dlouhodobé nezaměstnanosti.

(13)  Doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce (Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 1).

(14)  COM(2021) 778 final.

(15)  Stanovisko VR Začleňování dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce (Úř. věst. C 120, 5.4.2016, s. 27).

Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Právní rámec pro udržitelné potravinové systémy

(2023/C 257/05)

Zpravodajka: Joke SCHAUVLIEGE (BE/ELS), místopředsedkyně Vlámského parlamentu

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

Úvodní poznámky

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

1.

vítá záměr Evropské komise navrhnout legislativní rámec pro udržitelné potravinové systémy, zařazený do jejího pracovního programu na rok 2023;

2.

zdůrazňuje, že udržitelný potravinový systém musí být schopen zajistit potraviny a výživu pro všechny takovým způsobem, jenž neohrožuje hospodářské, sociální a environmentální základy nezbytné k zabezpečení potravin a výživy pro budoucí generace (1). Měl by přispívat ke všem složkám environmentální, sociální a hospodářské udržitelnosti;

3.

zdůrazňuje, že součástí potravinového systému jsou „prvky a činnosti související s výrobou a spotřebou potravin a jejich dopady včetně hospodářských, zdravotních a environmentálních“ (2), a to od zemědělce až ke spotřebiteli, včetně prvovýroby, zpracování, maloobchodu a stravovacích služeb – tedy vedle výrobců a spotřebitelů, na něž se již zaměřují stávající právní předpisy. Současně je třeba přihlédnout k sociálnímu a kulturnímu rozměru potravin a respektovat tradiční stravu;

4.

vyzývá Evropskou komisi, aby zajistila návaznost horizontálních a odvětvových politik týkajících se potravin a potravinových systémů na cíle a úkoly, jež budou stanoveny v budoucím rámci pro udržitelné potravinové systémy a které vyplývají ze strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, evropského právního rámce pro klima, Strategie v oblasti biologické rozmanitosti a cílů nulového znečištění, včetně náležitého posouzení a pravidelného monitorování;

5.

vyzývá Evropskou komisi, aby v souladu se zásadou subsidiarity a loajální spolupráce, jak je stanoveno ve Smlouvách, zajistila prostřednictvím pravidelného monitorování řádné posouzení dopadu budoucího legislativního rámce na evropské potravinové a výrobní systémy a rovněž jeho výsledků a aby co nejvíce omezila použití aktů v přenesené pravomoci a prováděcích právních předpisů u rozhodujících aspektů a aspektů s dopadem na evropské výrobní systémy;

6.

v této souvislosti žádá, aby bylo v rámci budoucího nařízení stanoveno, že Evropská komise provede následné posouzení a do roku 2030 přezkum všech současných horizontálních a odvětvových politik týkajících se potravin a potravinových systémů, aby zajistila, že budou v souladu s cíli a úkoly definovanými v budoucím nařízení o rámci pro udržitelné potravinové systémy a budou napomáhat jejich naplňování;

7.

zejména žádá, aby do souladu s tímto novým rámcem pro udržitelné potravinové systémy byly uvedeny též předpisy upravující společnou zemědělskou politiku (SZP), jakmile bude po roce 2027 zahájen jejich přezkum;

8.

poukazuje na vůli občanů EU dosáhnout bezpečné, udržitelné a spravedlivé produkce potravin zaručené z hlediska množství i kvality pro všechny, jež bude cenově dostupná, klimaticky odpovědná, pokud jde o řádné využívání zdrojů, bude respektovat zásady udržitelnosti a životní prostředí, chránit biologickou rozmanitost a ekosystémy a zároveň zajišťovat potravinové zabezpečení, jak se uvádí v závěrečné zprávě z Konference o budoucnosti Evropy;

9.

vyzývá k určení hlavních důvodů vedoucích k expozici občanů a životního prostředí a ke kontaminaci povrchových a podzemních vod, jakož i ke znečištění ovzduší a půdy;

10.

vyzývá místní, regionální a další veřejné orgány, aby si v rámci uplatňování pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek a pokynů Komise ohledně zelených a udržitelných veřejných zakázek stanovily své vlastní cíle pro veřejné zakázky na zdravé, nutričně vyvážené, sezónní, místní a ekologické potraviny ve veřejném stravování, které budou součástí strategie udržitelných veřejných zakázek. Tím se podpoří plnění cílů udržitelného rozvoje;

11.

poukazuje na strategický význam venkovských oblastí pro klima a potravinové zabezpečení a produkci zdravých a rozmanitých potravin, jelikož chrání zemědělskou půdu a její úrodnost. Tomu napomáhá souběžný chov zvířat a pěstování plodin ve venkovských oblastech a kultivace krajiny v celé EU, neboť to vytváří pracovní místa v zemědělství, zemědělsko-potravinářském průmyslu a přidružených odvětvích. Regiony a obce jsou velmi důležité pro zachování venkovských oblastí a venkovského prostředí, a to je třeba v návrhu Komise zohlednit;

12.

připomíná svoji výzvu, aby byl při revizi rámcové směrnice Evropského parlamentu a Rady o odpadech (3) a na základě činnosti optimalizované platformou EU věnovanou ztrátám potravin a plýtvání potravinami stanoven závazný cíl snížit do roku 2030 o polovinu množství potravinového odpadu. Poukazuje též na doporučení formulovaná v rámci evropské panelové diskuse občanů na téma potravinového odpadu (4);

13.

připomíná příspěvek udržitelného obhospodařování lesů a dalších lesních ploch, jakož i zemědělsko-lesnických systémů k výrobě potravin a zachování zdraví, které je jenom jedno; poukazuje na to, že roste zájem o potraviny z volně rostoucích zdrojů, a vyzývá, aby bylo podporováno využívání výše uvedených ploch k chovu dobytka, s cílem předcházet lesním požárům, obnovit biologickou rozmanitost a udržet a posilovat ekosystémové služby ve venkovských oblastech;

Harmonizovaný celounijní přístup

14.

považuje za naléhavě nutné vybudovat komplexní rámec pro udržitelné potravinové systémy v EU tak, aby se udržitelnost stala ústředním prvkem všech politik týkajících se potravin a zároveň byly tyto politiky vzájemně soudržnější;

15.

žádá holistický, vyvážený přístup spočívající na třech pilířích, tj. hospodářském, sociálním a environmentálním, které jsou založeny na jasných, vědeckých a celounijních definicích udržitelnosti, zásadách a obecných cílech;

16.

vyzývá EU a celostátní, regionální a místní orgány, aby zajistily začleňování udržitelnosti do všech politik týkajících se potravin. Rámcový právní předpis by se měl zabývat vyjasněním povinností všech aktérů potravinového systému formou navázání víceúrovňové spolupráce a podpory účasti na úrovni EU a členských států i na regionální a místní úrovni. Případné rozšíření odpovědnosti místní a regionální úrovně by mělo zahrnovat podporu, pokyny a odpovídající finanční prostředky na plnění dodatečných povinností;

17.

členské státy s nejvzdálenějšími regiony ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie mohou při přijímání vnitrostátních cílů omezení do roku 2030 zohlednit zvláštní potřeby těchto regionů, pokud jde o používání přípravků na ochranu rostlin, z důvodu zvláštních klimatických podmínek a plodin v těchto regionech. To však nesmí vést k umožnění nižších cílů v nejvzdálenějších regionech;

18.

zdůrazňuje význam technologických inovací pro dosažení environmentální udržitelnosti a současně zajištění hospodářské a sociální udržitelnosti a zachování stávající úrovně výroby;

Správa

19.

je přesvědčen, že klíčovými aktéry v této oblasti jsou města a regiony, neboť právě ony se zásadně podílejí na řešení problémů postihujících potravinové systémy, a že jejich úloze by tak měla být věnována náležitá pozornost, a to s náležitým ohledem k zásadě subsidiarity. Potraviny jsou součástí zdravotnictví a školství a struktury vlastních správních subjektů. Regiony a obce navíc plní velmi důležitou úlohu v úsilí o zajištění kvalitních a spravedlivých zdravotních podmínek a zdravého životního stylu jednotlivých skupin obyvatelstva. Kromě toho jsou potraviny jakožto předmět hospodářské činnosti jednoznačně spjaty s regionálním rozvojem a územním plánováním, které nezřídka spadají do působnosti místních a regionálních orgánů;

20.

poukazuje na význam sociálních inovací při uspokojování kolektivních potřeb a podpoře udržitelnosti systémů výroby a spotřeby potravin;

21.

zdůrazňuje význam kratších hodnotových řetězců, které přibližují zemědělce spotřebitelům díky přímým prodejům, jež spotřebitelům přinášejí potraviny za dostupné ceny a zároveň zaručují, že cena je pro výrobce příznivá a umožňuje jim důstojný život a slušné živobytí;

22.

připomíná tudíž svoji výzvu k vytvoření mnohostranné platformy pro udržitelné potravinové systémy, která by sdružovala Evropský výbor regionů a další příslušné zúčastněné strany a občanskou společnost, čímž by vznikla podpůrná síť, jež by usnadňovala přechod k udržitelnějším potravinovým systémům v evropských regionech a městech s přihlédnutím k rozdílům mezi regiony a jejich specializaci a tradicím;

23.

upozorňuje na různé aktéry potravinových systémů a jejich úlohu potenciálních „hybatelů změn“, od prvovýrobců, zemědělců a rybářů přes různé výrobce a podnikatele, výrobce potravin a velko- i maloobchodníky až po restaurační a stravovací podniky, subjekty působící ve zdravotnictví a spotřebitele;

24.

žádá Evropskou komisi, aby zavedla mechanismus „znečišťovatel platí a dodavatel dostává“, v němž by byli odměňováni zemědělci nebo jiní producenti potravin, kteří se nespokojí s dodržením minimálních zákonných požadavků a zajistí pro společnost EU další environmentální přínosy. Kromě toho by cílem mechanismu bylo motivovat ostatní ke zlepšení udržitelnosti jejich produkce;

Zdravé a udržitelné stravování

25.

žádá, aby rámec pro udržitelné potravinové systémy zahrnoval pojem „potravinového prostředí“, jehož smyslem je usnadňovat přístup ke zdravé a udržitelné výživě, neboť různé typy nezdravého a neudržitelného potravinového prostředí jsou hlavní příčinou nevhodných stravovacích návyků;

26.

poukazuje na podíl měst a regionů na utváření potravinových prostředí, která prosazují cenově dostupnou a přístupnou udržitelnou a zdravou výživu a zároveň podporují udržitelné výrobce. V této souvislosti vyzdvihuje význam územního plánování jako prostředku k usnadnění přístupu k možnostem stravovat se zdravě. To je zvláště důležité v blízkém okolí škol a v případě „potravinových pouští“;

27.

poukazuje na projekt EU Ovoce, zelenina a mléko do škol a jeho potenciál usnadnit přechod k udržitelným potravinovým systémům;

28.

vyzývá k přezkumu projektu EU Ovoce, zelenina a mléko do škol, který by upřednostnil spotřebu výrobků, které přispívají ke zdravému, udržitelnému stravování s vyšším podílem potravin rostlinného původu a zároveň obnovil vazby na zemědělství prostřednictvím vzdělávacích aktivit v udržitelných zemědělských podnicích. V rámci přezkumu by měly být prozkoumány předpoklady místních a regionálních orgánů pro podporu zdravé a udržitelné výživy;

29.

vyzývá k pravidelné aktualizaci vnitrostátních pokynů pro stravování tak, aby podporovaly zdravou a udržitelnou výživu a staly se oporou přechodu k udržitelným potravinovým systémům;

30.

vyzývá ke sladění propagačních kampaní zaměřených na zemědělsko-potravinářské produkty s cíli strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a Evropského plánu boje proti rakovině;

31.

žádá, aby z veřejných peněz byly hrazeny přednostně potraviny spojené se zdravým a udržitelným stravováním s vyšším podílem potravin rostlinného původu. V této souvislosti by obcím a regionům jakožto zadavatelům velkých veřejných zakázek měla být poskytována podpora a poradenství;

32.

žádá, aby cenové politiky navázaly ceny potravin na jejich skutečné náklady a snížily relativní cenu udržitelnějších potravinářských výrobků, např. těch, jež mají vyšší podíl potravin rostlinného původu;

33.

žádá, aby EU poskytovala dotace malým zemědělcům na podporu produkce ekologických potravin a jako odměnu pro zemědělce, kteří používají udržitelné postupy a podporují dobré životní podmínky zvířat;

34.

vyzývá k zavedení daňových pobídek a minimálních sazeb DPH na základní potraviny;

35.

vzhledem k připravovanému návrhu evropského nařízení o rostlinách vypěstovaných pomocí určitých nových genomických technik (NGT) vyjadřuje znepokojení nad možností opětovného zavedení geneticky modifikovaných organismů (GMO) do evropských potravin. To by mělo vycházet z důkladného posouzení a spolehlivých vědeckých důkazů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). V každém případě by potravinářské výrobky s obsahem GMO měly vždy být na přední straně označeny v tomto smyslu;

Veřejné zakázky na potraviny

36.

připomíná svůj požadavek (5) na odstranění stávajících omezení v pravidlech pro zadávání veřejných zakázek, aby mohla být uplatňována kritéria udržitelnosti. Právní předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže zakazují, aby byly v zadávací dokumentaci veřejných zakázek uváděny územní preference (například místní potraviny). Podotýká, že veřejné orgány, které si dnes přejí zařadit místní dodavatele a výrobce a podpořit regionální potravinovou ekonomiku, riskují žalobu pro možné porušení pravidel společného trhu, pokud využijí mezery v předpisech. Je třeba upřesnit, že by regionům a obcím jakožto zadavatelům velkých veřejných zakázek mělo být v této souvislosti poskytováno poradenství a vzdělávání;

37.

zdůrazňuje, že veřejné zakázky na udržitelné, zdravé, sezónní a místní potraviny představují nástroj, který může výrazně pomoci přechodu k udržitelnějším potravinovým systémům v souladu s politikami v oblasti udržitelnosti a cíli udržitelného rozvoje, a vyslovuje se pro používání kritérií pro zadávání zelených veřejných zakázek;

38.

zdůrazňuje, že je třeba zvýšit podíl potravin rostlinného původu a položit tak základ udržitelnějšího, klimaticky neutrálního a odolnějšího potravinového systému. V této souvislosti poukazuje na zdravotní a kulturní přínosy tradičních způsobů stravování;

39.

vyjadřuje znepokojení nad zaváděním laboratorně vypěstovaných potravin na evropské trhy, neboť to nezaručí kvalitu, dobré životní podmínky a ochranu kultury a tradic. Laboratorně vypěstované potraviny jsou i nadále drahé, což je významná překážka, již bude třeba překonat;

40.

připomíná, že nízkouhlíkový potravinový řetězec od zemědělce ke spotřebiteli pomáhá plnit cíle snížení emisí skleníkových plynů tím, že zavádí vědecké a technické inovace a uplatňuje v zemědělství zásady oběhovosti;

41.

upozorňuje na nutnost zapojit vnitrostátní a mezinárodní experty na veřejné zakázky do definování kritérií na podporu provádění na místní úrovni i veřejných subjektů, jako jsou státní orgány, regiony a města, a propagace strategičtějšího využívání veřejných zakázek;

42.

vyzývá k vydání praktických příruček pro úředníky pověřené zpracováním veřejných zakázek, v nichž bude vysvětleno, jak veřejné zakázky využívat k prosazování cílů udržitelného rozvoje a zdravých, sezónních, místních a ekologických potravin. Vyslovuje se pro vytváření a finanční podporu sítí, které zadavatelům veřejných zakázek umožní sdílet pokyny, odborné znalosti a osvědčené postupy;

43.

znovu žádá EU a členské státy, aby finančně a technicky podpořily strategičtější využívání veřejných zakázek v souladu s vnitrostátními i místními potravinovými strategiemi a cíli;

44.

poukazuje na přínosy sociálně odpovědných veřejných zakázek, které podněcují přítomnost zemědělců ve venkovských oblastech a zapojují sociální ekonomiku a sociální družstva do všech článků dodavatelského řetězce;

45.

navrhuje stanovit specifické cíle pro veřejné zakázky na udržitelné potraviny pro jednotlivé státy v souladu se strategií „Od zemědělce ke spotřebiteli“;

Označování

46.

konstatuje, že harmonizované označování udržitelných potravin by mělo být přiměřené, regulované právními předpisy, povinné a založené na solidních a nezávislých vědeckých datech a nemělo by kolidovat se stávajícími systémy např. zeměpisných označení nahodilou klasifikací potravin, která může být při jejich výběru zavádějící pro spotřebitele;

47.

zdůrazňuje, že označování udržitelných potravin by mělo vycházet z vědeckých poznatků a přihlížet ke všem aspektům, tedy environmentálním, sociálním i výživovým; Ty by měly být vyjádřeny pomocí samostatných ukazatelů, aby co nejméně docházelo ke kompromisům mezi různými rozměry udržitelnosti. VR podporuje jednoduché, celounijní označování potravinářských výrobků v EU na přední straně obalu, a to na základě spolehlivých a nezávislých vědeckých důkazů. Toto označení by zvýraznilo produkty s nízkým a vysokým stupněm sledovaného parametru a umožnilo tak spotřebitelům informovaný výběr potravin. V této souvislosti poukazuje na význam informačních kampaní, programů zaměřených na vzdělávání o udržitelných potravinách a iniciativ v místních komunitách se zaměřením na všechny věkové skupiny již od raného dětství;

48.

podtrhuje, že označování by mělo být provázáno s marketingovými a propagačními opatřeními a snižováním množství obalů a obalového odpadu;

49.

zdůrazňuje, že je nutné zemědělcům nabídnout účinná řešení v podobě organických či biologických metod, aby bylo možné snížit používání pesticidů a chemických látek, chceme-li zvýšit odolnost zemědělských podniků vůči vnějším otřesům, chránit zdraví občanů a přírodu a zachovat si úrodnou půdu – a v konečném důsledku posílit potravinové zabezpečení;

50.

domnívá se, že dobrovolné systémy označování potravin, jež nejsou koordinovány na evropské úrovni, by mohly mít rušivý a negativní dopad na jednotný trh, což by poškodilo zejména malé a střední výrobce. Uznává zároveň, že tato kritéria nepřevažují nad naléhavým požadavkem, aby byla při definování a provádění všech politik a činností nutně zajištěna vysoká míra ochrany lidského zdraví;

51.

vybízí k tomu, aby politiky EU pomáhaly spotřebitelům činit informovaná, zdravá a udržitelná rozhodnutí o potravinách, mimo jiné přijetím harmonizovaných a přiměřených evropských systémů označování potravin založených na spolehlivých a nezávislých vědeckých důkazech;

52.

zdůrazňuje, že označování potravin musí probíhat koordinovaným a harmonizovaným způsobem na evropské úrovni, přičemž by nemělo vytvářet žádná kvantitativní nebo kvalitativní omezení obchodu v rámci Evropy nebo ohrožovat řádné fungování jednotného trhu, pokud to nebude možné odůvodnit odkazem na naléhavé požadavky, jako je ochrana lidského zdraví;

Potravinové zabezpečení

53.

vyzývá EU k zajištění potravinového zabezpečení a investicím do udržitelné místní zemědělské produkce a zkrácení souvisejících dodavatelských řetězců;

54.

zdůrazňuje, že je nutné zajistit logistiku a přepravu potravin mezi jednotlivými členskými státy i během krizí;

55.

vyzývá ke snížení závislosti pomocí diverzifikace zdrojů klíčových dovozů a robustní obchodní politiky, která svým vlivem přiměje i obchodní partnery EU k přechodu k udržitelnějším modelům, a to díky tomu, že u dovážených výrobků budou vyžadovány stejné hygienické podmínky produkce jako ty, jež jsou vyžadovány od zemědělců z EU;

56.

žádá vysokou míru soudržnosti a koordinace všech politik EU týkajících se udržitelné produkce a spotřeby potravin a obchodování s nimi tak, aby se z neudržitelných postupů staly postupy udržitelné. V této souvislosti by rámec pro udržitelné potravinové systémy měl rovněž zajistit soudržnost a soulad politik EU v oblasti udržitelné produkce a spotřeby potravin a obchodování s nimi, aby dovážené zemědělsko-potravinářské produkty dodržovaly stejná sociální a environmentální pravidla produkce, jaká platí v Evropské unii v souladu s pravidly Světové obchodní organizace;

57.

zdůrazňuje, že je nutné posílit politiku na podporu výzkumu a inovací v oblasti udržitelných potravin. Evropa bude potřebovat předpisy podněcující k využívání nových inovativních technik.

---

(1)  FAO, 2014.

(2)  Food systems – OECD.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(4)  flw_eu-actions_fwrt_20230210_recom-cit_0.pdf (europa.eu).

(5)  Stanovisko Evropského výboru regionů Směrem k udržitelné politice EU v oblasti potravin, která vytváří pracovní místa a růst v regionech a městech Evropy (Úř. věst. C 272, 17.8.2017, s. 14).

Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Akt o Interoperabilní Evropě

(2023/C 257/06)

Zpravodaj: Michele PAIS (IT/EKR), předseda a člen rady regionu Sardinie Odkaz: Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření pro vysokou úroveň interoperability veřejného sektoru v celé Unii (akt o Interoperabilní Evropě) COM(2022) 720 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

3. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Nová správní struktura by měla mít právní mandát k dalšímu rozvoji Evropského rámce interoperability a dalších společných řešení interoperability, například specifikací a aplikací. Kromě toho by toto nařízení mělo stanovit jasné a snadno rozpoznatelné označení pro některá řešení interoperability. Mělo by se podporovat vytváření dynamické komunity kolem technologických řešení pro otevřenou veřejnou správu.

Nová správní struktura by měla místním a regionálním orgánům umožnit, aby se v souladu se zásadou subsidiarity přiměřeně vyjádřily k tempu a míře provádění. Správní struktura by tak získala právní mandát k dalšímu rozvoji Evropského rámce interoperability a dalších společných řešení interoperability, například specifikací a aplikací. Finanční dopady na místní a regionální orgány v souvislosti s úkoly týkajícími se provádění interoperability by měly být minimalizovány. Kromě toho by toto nařízení mělo stanovit jasné a snadno rozpoznatelné označení pro některá řešení interoperability. Mělo by se podporovat vytváření dynamické komunity kolem technologických řešení pro otevřenou veřejnou správu.

Odůvodnění

Místní a regionální orgány mají omezené zdroje, pokud jde o financování, lidské zdroje, nástroje atd. Proto by si místní a regionální orgány měly při dodržení zásady subsidiarity zachovat jistou kontrolu nad procesem provádění. Měly by rovněž obdržet odpovídající finanční prostředky na pokrytí dodatečných nákladů, které jim v důsledku provádění vzniknou.

Pozměňovací návrh 2

3. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Má-li být tento proces dostatečně demokratický a být veden zdola nahoru, měli by mít občané členských států EU možnost vyjádřit se k prioritám týkajícím se řešení interoperability. Za tímto účelem mohou místní a regionální orgány v souladu s cílem aktu o Interoperabilní Evropě vést jednou za dva roky přímé konzultace s občany, aby zjistily, která řešení interoperability považují občané za prioritní. Evropská komise poskytne místním a regionálním orgánům na vedení těchto dialogů s občany odpovídající finanční podporu. Místní a regionální orgány se o výsledky konzultací podělí se Sborem pro Interoperabilní Evropu a se Sdružením pro Interoperabilní Evropu.

Odůvodnění

Místní a regionální orgány mají k občanům nejblíže, a mohou tak získat nejlepší představu o tom, co občané považují za prioritu a jaká mají očekávání. Má-li se interoperabilita stát demokratickým procesem vedeným zdola nahoru, je zcela nezbytné, aby se místní a regionální orgány náležitě a aktivně podílely na sledování priorit občanů.

Pozměňovací návrh 3

8. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pro zavedení přeshraničních interoperabilních veřejných služeb je důležité zaměřit se v procesu tvorby politiky co nejdříve na aspekt interoperability. Proto by veřejná organizace, která zamýšlí zřídit novou síť a informační systém, nebo stávající síť a informační systém změnit, přičemž toto zamýšlené zřízení nebo změna pravděpodobně významně ovlivní přeshraniční interoperabilitu, měla provést posouzení interoperability. Toto posouzení je nezbytné k pochopení rozsahu dopadu plánované akce a k navržení opatření k využití přínosů a k řešení případných nákladů. Posouzení interoperability by mělo být povinné ve třech případech, které spadají do oblasti přeshraniční interoperability. V  jiných situacích se mohou veřejné organizace rozhodnout, že provedou posouzení interoperability dobrovolně.

Pro zavedení přeshraničních interoperabilních veřejných služeb je důležité zaměřit se v procesu tvorby politiky co nejdříve na aspekt interoperability. Proto by veřejná organizace, která zamýšlí zřídit novou síť a informační systém, nebo stávající síť a informační systém změnit, přičemž toto zamýšlené zřízení nebo změna pravděpodobně významně ovlivní přeshraniční interoperabilitu, měla provést posouzení interoperability. Toto posouzení je nezbytné k pochopení rozsahu dopadu plánované akce a k navržení opatření k využití přínosů a k řešení případných nákladů. V zájmu zajištění hladkého provádění posouzení interoperability by měl Sbor pro Interoperabilní Evropu vydat pokyny upřesňující, které služby spadají do rozsahu působnosti směrnice. Posouzení interoperability by mělo být povinné ve třech případech, které spadají do oblasti přeshraniční interoperability. Je-li posouzení interoperability povinné, měly by být zajištěny možnosti odborné přípravy; finanční zdroje, jako je program Digitální Evropa, zajistí, aby místní a regionální orgány také dostaly k dispozici zdroje pokrývající vzniklé dodatečné náklady.  V  případech, kdy není posouzení interoperability povinné, se mohou veřejné organizace rozhodnout, že provedou posouzení interoperability dobrovolně.

Odůvodnění

Místní a regionální orgány mají omezené zdroje, proto nelze očekávat, že samy pokryjí náklady na povinná posouzení. Za tímto účelem by Komise měla v případech, kdy je posouzení interoperability povinné, zajistit financování těchto posouzení.

Pozměňovací návrh 4

37. bod odůvodnění

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení pravidel a podmínek pro zřízení a provoz „regulačních pískovišť“.	Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci , aby ve spolupráci s příslušnými subjekty veřejného sektoru, včetně místních a regionálních orgánů, stanovila pravidla a podmínky pro zřízení a provoz „regulačních pískovišť“.

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že za provoz „regulačních pískovišť“ odpovídají zúčastněné subjekty veřejného sektoru, bylo by jednostranné, kdyby provozní podmínky stanovila pouze Evropská komise, bez konzultace s dalšími příslušnými subjekty.

Pozměňovací návrh 5

Čl. 3 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Příslušné vnitrostátní orgány a koordinátoři interoperability poskytnou při provádění posouzení interoperability nezbytnou podporu. Komise může na podporu posouzení poskytnout technické nástroje.

Příslušné vnitrostátní orgány a koordinátoři interoperability poskytnou při provádění posouzení interoperability nezbytnou podporu. Komise může na podporu posouzení poskytnout technické nástroje. Příslušné vnitrostátní orgány a Sbor pro Interoperabilní Evropu poskytnou podporu při předběžném posouzení, zda zamýšlená operace spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení, a to předtím, než vznikne povinnost provést posouzení interoperability.

Odůvodnění

Oblast působnosti nařízení je široká a pro menší subjekty veřejného sektoru nebo obce může být příliš složité posoudit, zda má zamýšlená operace přeshraniční prvek.

Pozměňovací návrh 6

Čl. 3 odst. 5

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
	5. […] — Při provádění posouzení interoperability nebude dotčený subjekt veřejného sektoru nebo orgán, instituce či jiný subjekt Unie využívat odborných znalostí svého poskytovatele stávajících služeb ani jeho zaměstnanců, aby se tak vyhnul potenciálnímu střetu zájmů. Touto konzultací není dotčena ochrana obchodních nebo veřejných zájmů ani bezpečnost těchto systémů.

Odůvodnění

Aby se předešlo závislosti na jednom poskytovateli, měly by dotčené subjekty veřejného sektoru využívat odborných znalostí osob, jež jsou nezávislé na dodavatelích stávajících systémů nebo sítí, neboť jejich posouzení by mohlo být zaujaté ve prospěch stávajících řešení.

Pozměňovací návrh 7

Čl. 9 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Projekt na podporu provádění politiky stanoví: a) stávající řešení pro Interoperabilní Evropu považovaná za nezbytná pro digitální provádění požadavků politiky; b) veškerá chybějící řešení interoperability, která je třeba vyvinout a která jsou považována za nezbytná pro digitální provádění požadavků politiky; c) další doporučená podpůrná opatření, například odborná příprava nebo vzájemné hodnocení.

Projekt na podporu provádění politiky stanoví: a) stávající řešení pro Interoperabilní Evropu považovaná za nezbytná pro digitální provádění požadavků politiky; b) veškerá chybějící řešení interoperability, která je třeba vyvinout a která jsou považována za nezbytná pro digitální provádění požadavků politiky; c) další doporučená podpůrná opatření, například odborná příprava nebo vzájemné hodnocení; d) možnosti finanční podpory na pomoc při provádění řešení interoperability.

Odůvodnění

Pro provádění interoperability bude finanční podpora nevyhnutelná. Proto by měla být rovněž konkrétním aspektem podpory provádění politiky.

Pozměňovací návrh 8

Čl. 11 odst. 2

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Za provoz „regulačních pískovišť“ odpovídají zúčastněné subjekty veřejného sektoru a v případě, že pískoviště zahrnuje zpracování osobních údajů subjekty veřejného sektoru, je provoz pod dohledem dalších příslušných vnitrostátních orgánů, […]	Za provoz „regulačních pískovišť“ odpovídají zúčastněné subjekty veřejného sektoru a v případě, že pískoviště zahrnuje zpracování osobních údajů subjekty veřejného sektoru, je provoz pod dohledem dalších příslušných vnitrostátních orgánů nebo orgánů na nižší než celostátní úrovni , […]

Odůvodnění

Regulační pískoviště lze provozovat i na místní a regionální úrovni. Místní a regionální orgány hrají při zavádění řešení interoperability blízkých občanům klíčovou úlohu a poskytují širokou škálu služeb na místní úrovni.

Pozměňovací návrh 9

Čl. 12 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Zúčastněné subjekty veřejného sektoru zajistí, aby v případě, že inovativní řešení interoperability obsahuje zpracování osobních údajů nebo jinak spadá do dozorové pravomoci jiných vnitrostátních orgánů poskytujících nebo podporujících přístup k údajům, byly do provozu „regulačního pískoviště“ zapojeny vnitrostátní orgány pro ochranu údajů a tyto jiné vnitrostátní orgány. […]

Zúčastněné subjekty veřejného sektoru zajistí, aby v případě, že inovativní řešení interoperability obsahuje zpracování osobních údajů nebo jinak spadá do dozorové pravomoci jiných vnitrostátních orgánů nebo orgánů na nižší než celostátní úrovni poskytujících nebo podporujících přístup k údajům, byly do provozu „regulačního pískoviště“ zapojeny vnitrostátní orgány nebo orgány na nižší než celostátní úrovni pro ochranu údajů a tyto jiné vnitrostátní orgány nebo orgány na nižší než celostátní úrovni . […]

Odůvodnění

Regulační pískoviště lze provozovat i na místní a regionální úrovni. Místní a regionální orgány hrají při zavádění řešení interoperability blízkých občanům klíčovou úlohu a poskytují širokou škálu služeb na místní úrovni.

Pozměňovací návrh 10

Čl. 13 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Komise pořádá kurzy odborné přípravy o otázkách interoperability na úrovni Unie s cílem posílit spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi zaměstnanci subjektů veřejného sektoru, orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie. Kurzy budou oznámeny na portálu Interoperabilní Evropa.

Komise pořádá kurzy odborné přípravy o otázkách interoperability na úrovni Unie s cílem posílit spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi zaměstnanci subjektů veřejného sektoru, orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie. Kurzy určené osobám s rozhodovací pravomocí nebo odborníkům z praxe budou oznámeny na portálu Interoperabilní Evropa a mohou zahrnovat informační setkání on-line, instruktážní videa a workshopy, materiály pro školitele a pokyny pro odbornou přípravu na pracovišti .

Odůvodnění

Při konzultaci sítě RegHub VR se ukázalo, že hlavní prioritou je školení o interoperabilitě. Kromě odborníků z praxe a odborníků na informační a komunikační technologie je důležité se zaměřit také na členy vrcholného vedení a vyškolit vedoucí pracovníky na střední úrovni, neboť může být zapotřebí změnit organizační kulturu.

Pozměňovací návrh 11

Čl. 15 odst. 4 písm. r)

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
pravidelně informovat koordinátory interoperability a Sdružení pro Interoperabilní Evropu a koordinovat s nimi činnost v záležitostech týkajících se přeshraniční interoperability sítí a informačních systémů.	pravidelně informovat koordinátory interoperability a Sdružení pro Interoperabilní Evropu a koordinovat s nimi činnost v záležitostech týkajících se přeshraniční interoperability sítí a informačních systémů a příslušné projekty a sítě financované EU .

Odůvodnění

Sbor pro Interoperabilní Evropu by měl předložit další relevantní projekty financované EU, jako je projekt AURORAL v rámci programu Horizont 2020, nebo sítě měst podporujících digitální transformaci, jako je hnutí living-in.eu, a usilovat o součinnost na strategické a provozní úrovni.

Pozměňovací návrh 12

Čl. 16 odst. 4

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
	d) podporovali subjekty veřejného sektoru, instituce, agentury nebo orgány Evropské unie při provádění posouzení interoperability.

Odůvodnění

Toto doporučení je v souladu s návrhem na sdružování odborníků ze všech členských států EU za účelem podpory posouzení interoperability. Na rozdíl od vzájemných hodnocení podle článku 14 nemusí být odborníci nutně vybíráni z jiných členských států, než je členský stát, v němž se nachází subjekt veřejného sektoru, který je předmětem vzájemného hodnocení v souvislosti s posouzením interoperability.

Pozměňovací návrh 13

Čl. 17 odst. 2 písm. f)

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
koordinuje a podporuje aktivní zapojení různých vnitrostátních subjektů do Sdružení pro Interoperabilní Evropu […]	koordinuje a podporuje aktivní zapojení různých vnitrostátních subjektů včetně místních a regionálních orgánů do Sdružení pro Interoperabilní Evropu […]

Odůvodnění

Místní a regionální orgány hrají při zavádění řešení interoperability blízkých občanům klíčovou úlohu a poskytují širokou škálu služeb na místní úrovni.

Pozměňovací návrh 14

Čl. 17 odst. 3

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Členské státy zajistí, aby měl příslušný orgán dostatečné pravomoci a zdroje pro účinné a efektivní plnění úkolů, které mu byly svěřeny.	Členské státy zajistí, aby měl příslušný orgán dostatečné pravomoci pro účinné a efektivní plnění úkolů, které mu byly svěřeny. Komise zajistí, aby příslušné orgány členských států obdržely odpovídající finanční prostředky na podporu plnění souvisejících úkolů.

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že určeným příslušným orgánům budou svěřeny dodatečné úkoly týkající se interoperability, musí Komise zajistit, aby finanční dopady příslušných úkolů, včetně případné potřeby najmout další zaměstnance, nenesly výhradně určené příslušné orgány.

Pozměňovací návrh 15

Čl. 19 odst. 2 písm. d)

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
určení synergií s dalšími příslušnými programy a iniciativami Unie a  členských států.	určení synergií s dalšími příslušnými programy a iniciativami Unie, členských států a místních a regionálních orgánů .

Odůvodnění

Místní a regionální orgány hrají při zavádění řešení interoperability blízkých občanům klíčovou úlohu a poskytují širokou škálu služeb na místní úrovni.

Pozměňovací návrh 16

Čl. 21 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V závislosti na dostupnosti finančních prostředků se ze souhrnného rozpočtu Unie hradí náklady na : a) vývoj a údržbu portálu Interoperabilní Evropa; b) vývoj, údržbu a propagaci řešení pro Interoperabilní Evropu; c) podpůrná opatření pro Interoperabilní Evropu.

V závislosti na dostupnosti finančních prostředků se ze souhrnného rozpočtu Unie hradí: a) náklady na vývoj a údržbu portálu Interoperabilní Evropa; b) náklady na vývoj, údržbu a propagaci řešení pro Interoperabilní Evropu; c) náklady na podpůrná opatření pro Interoperabilní Evropu; d) náklady místních a regionálních orgánů na povinná posouzení interoperability; e) konzultace s občany vedené místními a regionálními orgány ohledně priorit v oblasti interoperability.

Odůvodnění

Místní a regionální orgány mají omezené zdroje a nelze očekávat, že samy pokryjí veškeré náklady na povinná posouzení. Za tímto účelem by Komise měla v případech, kdy je posouzení interoperability povinné, zajistit financování těchto posouzení. Jak je uvedeno v pozměňovacím návrhu 12, místní a regionální orgány mají k občanům nejblíže, a mohou tak získat nejlepší představu o tom, co občané považují za prioritu a jaká mají očekávání, pokud jde o řešení interoperability, jež mají být vypracována. Náležité a aktivní zapojení místních a regionálních orgánů do sledování priorit občanů bude tedy mít zásadní význam a je zapotřebí na něj poskytnout dostatečné finanční prostředky.

Pozměňovací návrh 17

Čl. 21 odst. 1

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
	e) dodatečné náklady vzniklé příslušným orgánům v důsledku jejich činnosti týkající se interoperability.

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že určeným příslušným orgánům budou svěřeny dodatečné úkoly týkající se interoperability, musí Komise zajistit, aby finanční dopady příslušných úkolů, včetně případné potřeby najmout další zaměstnance, nenesly výhradně určené příslušné orgány.

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

1.

bere na vědomí legislativní návrh, jenž usiluje o vytvoření celounijního systému řízení interoperability, který by nastolil odpovídající rovnováhu mezi přístupem shora dolů při definování postupu za účelem stanovení obecných doporučení pro řešení interoperability na úrovni EU a příspěvky místních a regionálních orgánů vzhledem k tomu, že jsou nejblíže občanům, pokud jde o provádění právních předpisů EU;

2.

konstatuje však, že některé aspekty návrhu je třeba posílit a doladit, zejména pokud jde o nové úkoly pro orgány na nižší než celostátní úrovni, o poskytnuté zdroje, které jim umožní rychle a účinně zavést řešení interoperability, a o vyváženou strukturu řízení, která respektuje zásadu subsidiarity a různé modely veřejné správy v členských státech a umožňuje místním a regionálním orgánům spolurozhodovat o tempu a míře zavádění řešení interoperability;

3.

doporučuje zohlednit případné stávající vnitrostátní systémy interoperability, ať už obecné nebo odvětvové, které byly zahájeny před tímto regulačním rámcem. Může totiž dojít k jejich kolizi s nově zaváděnými pravidly, což by vyvolalo nesoulad a vyžadovalo by to vynaložení značných lidských i finančních zdrojů při jejich provádění;

4.

zdůrazňuje klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů při poskytování služeb občanům a skutečnost, že tyto služby by měly být do roku 2030 digitalizovány v souladu s ustanoveními Digitální dekády EU a se zásadami subsidiarity a proporcionality. Zejména při tom musí být vždy a všemi zúčastněnými stranami zajištěna ochrana osobních údajů;

5.

zdůrazňuje, že tyto služby obvykle pokrývají sektory, jako jsou mobilita, energetika, obyvatelstvo, zdravotnictví, zemědělství a další, a poukazuje na vzájemné vazby, pokud jde o využívání údajů v těchto sektorech a příslušné právní předpisy EU, jako je akt EU o datech (1), akt o správě dat a nařízení GDPR (2);

6.

uznává, že s dodatečnou finanční podporou a s odbornou přípravou a vzděláváním zaměstnanců veřejných orgánů má interoperabilita potenciál podstatně zlepšit účinnost veřejné správy na místní a regionální úrovni. Místní a regionální orgány by měly v rámci zásad subsidiarity a proporcionality zajistit, aby jejich systémy byly interoperabilní se systémy jiných místních orgánů, regionálních orgánů, celostátních orgánů i se systémy jiných zemí EU a se systémy spolupracujících společností a dodavatelů. V souvislosti s tímto legislativním návrhem EU je klíčovým problémem přeshraniční interoperabilita;

7.

připouští, že mnoho místních a regionálních orgánů za současné hospodářské situace čelí omezením v oblasti finančních a lidských zdrojů, přesto je třeba digitalizaci považovat za prioritu. Zdůrazňuje, že bez finanční podpory mohou tyto změny ohrozit budoucí hospodářské a sociální příležitosti a představovat reálné riziko pro celkovou digitální soudržnost. Vyzývá evropské orgány, aby digitální transformaci podporovaly odpovídajícími finančními zdroji, a to i pro menší a/nebo znevýhodněné regiony a ostrovy;

8.

zdůrazňuje, že průzkum sítě RegHub místních a regionálních orgánů (3) ukázal, že mezi hlavní výzvy v souvislosti s dosažením interoperability na místní úrovni patří: dodržování příslušných právních požadavků, splnění technických požadavků na integrování dat s často složitými specifikacemi dat, stávající chybějící interoperabilita různých systémů na vnitrostátní úrovni, chybějící trvale dostupné údaje, rozmanitost zdrojů a druhů spotřeby, a dále potřeba omezit byrokracii v organizacích a změnit organizační kulturu v souladu s interoperabilitou technických systémů (organizační interoperabilita);

9.

sleduje práci Evropské komise na přípravě tohoto návrhu a také její inkluzivní přístup, který zohledňuje doporučení expertní skupiny pro interoperabilitu veřejných služeb (4), nedávné stanovisko platformy Fit pro budoucnost ke „strategii interoperability vládních institucí“ (5) a příspěvky řady zúčastněných stran a těch, kteří jako první uvádějí inovativní řešení ve velmi rané fázi do praxe;

10.

opakuje, že je třeba prostřednictvím zajištění zpětné kompatibility nových systémů se systémy staršími zaručit, že budou zavedena soudržná řešení (6);

11.

oceňuje využívání svobodných řešení a řešení s otevřeným zdrojovým kódem, která budou pro místní orgány a evropské občany nezpochybnitelnou výhodou, neboť jsou rozhodující pro dosažení zamýšleného sdílení a dalšího využití řešení interoperability, a tím i pro zlepšení přeshraniční interoperability ve smyslu čl. 4 odst. 1;

12.

konstatuje, že vývoj a provádění společných řešení interoperability bude pro místní a regionální orgány znamenat značnou finanční a personální zátěž. Zdůrazňuje, že to zahrnuje potřebu vyvíjet nová interoperabilní řešení a investovat do nich nebo začít transformovat stávající systémy. Proto by měly finanční prostředky, jako je program Digitální Evropa, místním a regionálním orgánům pomáhat s krytím souvisejících nákladů;

13.

zdůrazňuje, že využívání svobodného softwaru a softwaru s otevřeným zdrojovým kódem je hlavním a nezbytným způsobem, jak zabránit vzniku závislosti na prodejci, a že případné sdílení a další využití řešení interoperability bez otevřeného zdrojového kódu neposkytne držitelům práv nekalou konkurenční výhodu ve smyslu čl. 4 odst. 2;

14.

žádá Sbor pro Interoperabilní Evropu, aby poskytl konkrétní informace o tom, kdy bude probíhat povinné posouzení interoperability a jaké faktory mohou vést k takovému posouzení, například v případě zadávání veřejných zakázek. Dále zdůrazňuje, že provádět posouzení interoperability by nemělo být povinné, dokud Sbor pro Interoperabilní Evropu nepřijme příslušné pokyny;

15.

navrhuje vypracovat rámce a pokyny pro odpovídající udělování licencí a uplatňování řešení interoperability s otevřeným zdrojovým kódem a řešení chráněných autorským právem, aby byly veřejné orgány podpořeny při nákupu a zadávání veřejných zakázek na taková řešení;

16.

konstatuje, že řízení interoperability je zejména v decentralizovaných zemích fragmentované v důsledku dobrovolné povahy Evropského rámce interoperability. Zdůrazňuje klíčovou úlohu příslušných vnitrostátních orgánů a místních a regionálních orgánů, které tento rámec přijaly jako první, při zvyšování povědomí a podpoře digitální transformace v jim rovnocenných městech a regionech;

17.

opakuje, že je třeba překlenout digitální a územní rozdíly; k dosažení tohoto cíle přispívá plán Digitálního kompasu (7) poskytovat do roku 2030 100 % klíčových veřejných služeb on-line. Zdůrazňuje, že poskytování interoperability veřejných služeb digitálně a/nebo on-line je nanejvýš důležité pro všechny obce a regiony v EU bez ohledu na jejich zeměpisnou polohu, včetně okrajových regionů, odlehlých ostrovů a horských oblastí. Technologie mohou zajistit, že regiony a obce překonají nevýhody své okrajové polohy. Poukazuje na to, že je třeba konkrétně a účinně spolupracovat s ostrovními a okrajovými regiony při řízení interoperabilní transformace;

18.

vítá aktivity proaktivních měst a regionů, které hledají řešení a sdílejí osvědčené postupy, přičemž se tak stávají prvními, kdo je přijímají a testují nové postupy. Oceňuje práci hnutí living-in.eu (8), které spojuje města a komunity při podpoře digitální transformace, nebo sítě Open and Agile Smart Cities, jež vyvíjí mechanismy minimální interoperability jako univerzální nástroje pro dosažení interoperability dat, systémů a služeb mezi městy a dodavateli po celém světě. Zdůrazňuje, že v zájmu dosažení jednotnějšího prostředí interoperability a široce používaných řešení interoperability je třeba vytvořit celounijní systém řízení;

19.

konstatuje, že zadávání veřejných zakázek a pořádání nabídkových řízení na nové systémy nebo modernizaci stávajících systémů budou pro místní a regionální orgány představovat zátěž, zejména kvůli nedostatečným odborným znalostem, financím a chybějícím zaměstnancům;

20.

opakuje, že interoperabilita má pro digitální odolnost a strategickou nezávislost EU zásadní význam. Jelikož systémy a služby jsou vzájemně propojené, je nutné zabránit možné digitální pandemii v důsledku významného kybernetického útoku na nejslabší článek sítě tím, že napříč vzájemně propojenými entitami budou využívána stejná nebo podobná řešení. Využívání řešení s otevřeným zdrojovým kódem zároveň sníží závislost na hlavních dodavatelích softwarových řešení, čímž se zvýší strategická nezávislost EU;

21.

připouští, že města, menší obce a regiony mají obavy z nových úkolů, které jim svěřuje navrhované nařízení, a zdůrazňuje, že je zcela nezbytné zohlednit jejich specifické zájmy. Klade důraz na to, že je třeba, aby zástupci VR byli nedílnou součástí strategické úrovně řízení interoperability. Prostřednictvím své účasti ve Sboru pro Interoperabilní Evropu hodlá zajistit, že budou zohledněny místní a regionální zájmy;

22.

zdůrazňuje, že pro místní a regionální orgány je důležité, aby od Sboru pro Interoperabilní Evropu a příslušných vnitrostátních orgánů získaly konkrétní pokyny týkající se služeb, na něž se vztahuje posouzení interoperability. Zdůrazňuje, že dříve, než bude provedeno jakékoli posouzení interoperability, by měla být definována předběžná kontrola přeshraničního uplatňování a tímto úkolem by měly být pověřeny příslušné vnitrostátní orgány;

23.

vítá důraz, který návrh klade na řešení s otevřeným zdrojovým kódem a také na účast vývojářů tohoto kódu v komunitě Interoperabilní Evropy. Skutečnost, že hlavním prvkem řešení v oblasti služeb na místní či regionální úrovni bude otevřený zdrojový kód, zvýší transparentnost, sníží náklady, podpoří kybernetickou bezpečnost a zabrání proprietárnímu uzamčení, tedy situaci, kdy by některé údaje, které již byly shromážděny, nemusely být při změně poskytovatelů služeb k dispozici;

24.

navrhuje, aby portál Interoperabilní Evropa (nebo portál s podobnými prvky) sloužil jako depozitář všech veřejných služeb poskytovaných on-line v členských státech EU a seskupených podle druhu služby a členského státu. Portál pak může být výchozím bodem pro každého občana, který hledá informace o tom, jak k těmto veřejným službám on-line získat přístup. Jednalo by se o účinný způsob, jak shromáždit informace o klíčových veřejných službách, které mají být do roku 2030 poskytovány on-line;

25.

závěrem konstatuje, že návrh je v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality.

---

(1)  Stanovisko Evropského výboru regionů – Evropský akt o datech (Úř. věst. C 375, 30.9.2022, s. 112), viz Základní informace o stanovisku (europa.eu).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(3)  Síť regionálních center (europa.eu).

(4)  Official expert recommendations for a new Interoperability Policy | Joinup (europa.eu).

(5)  Final opinion 2022_SBGR3_10 Governments interoperability strategy_rev.pdf (europa.eu).

(6)  Je to rovněž v souladu s doporučením předloženým ve stanovisku platformy Fit pro budoucnost, v němž se navrhuje zlepšit organizační a sémantické vrstvy interoperability tak, aby odrážely časový rozměr dat (to se týká kompatibility starých a nových verzí IT řešení).

(7)  https://digital-strategy.ec.europa.eu/cs/policies/digital-compass.

(8)  https://living-in.eu/