3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/2

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 17. května 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof – Rakousko) – Funke Sp. z o.o. v. Landespolizeidirektion Wien

(Věc C-626/21 (1), Funke)

(„Řízení o předběžné otázce - Sbližování právních předpisů - Směrnice 2001/95/ES - Článek 12 a příloha II - Normy a technické předpisy - Systém Evropské unie pro rychlou výměnu informací (RAPEX) - Pokyny - Nebezpečné nepotravinářské výrobky - Prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/417 - Nařízení (ES) č. 765/2008 - Články 20 a 22 - Oznámení Evropské komisi - Správní rozhodnutí - Zákaz prodeje určitých pyrotechnických výrobků a povinnost stažení z trhu - Žádost distributora dotčených výrobků o doplnění oznámení - Orgán příslušný k rozhodnutí o žádosti - Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie - Účinná soudní ochrana“)

(2023/C 235/02)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Funke Sp. z o.o.

Žalovaný: Landespolizeidirektion Wien

Výrok

Články 20 a 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a zrušuje se jím nařízení Rady (EHS) č. 339/93, článek 12 a příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění nařízení č. 765/2008, jakož i příloha prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/417 ze dne 8. listopadu 2018, kterým se stanoví pokyny pro řízení systému Evropské unie pro rychlou výměnu informací „RAPEX“ zřízeného podle článku 12 směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků a jeho systému oznamování

musí být vykládány v tom smyslu, že

hospodářskému subjektu, jehož zájmy mohou být poškozeny oznámením, které členský stát zaslal podle článku 22 nařízení č. 765/2008 Komisi, jako je dovozce výrobků uvedených v tomto oznámení, přiznávají právo požádat příslušné orgány oznamujícího členského státu, aby bylo uvedené oznámení doplněno.

Články 20 a 22 nařízení č. 765/2008, článek 12 a příloha II směrnice 2001/95, ve znění nařízení č. 765/2008, jakož i příloha prováděcího rozhodnutí 2019/417, vykládané ve světle článku 47 Listiny základních práv Evropské unie,

musí být vykládány v tom smyslu, že

že takový hospodářský subjekt, jako je dovozce výrobků uvedených v oznámení učiněném podle článku 22 nařízení č. 765/2008, který není adresátem opatření, na jehož základě bylo toto oznámení učiněno a jehož zájmy mohou být poškozeny z důvodu neúplnosti uvedeného oznámení, musí mít v oznamujícím členském státě k dispozici prostředek nápravy, aby se mohl domoci toho, že povinnosti, které v této souvislosti má tento členský stát, budou splněny.

(1) Úř. věst. C 37, 24. 1. 2022.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/3

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 17. května 2023 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht Essen – Německo) – DC v. HJ

[Věc C-97/22 (1), DC (Odstoupení od smlouvy po jejím splnění)]

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana spotřebitele - Směrnice 2011/83/EU - Článek 14 odst. 4 písm. a) bod i) a odst. 5 - Právo odstoupit od smlouvy v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory - Informační povinnosti dotyčného obchodníka - Opomenutí tohoto obchodníka informovat spotřebitele - Závazky spotřebitele v případě odstoupení od smlouvy - Odstoupení od smlouvy po jejím splnění - Důsledky“)

(2023/C 235/03)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Essen

Účastníci původního řízení

Žalobce: DC

Žalovaný: HJ

Výrok

Článek 14 odst. 4 písm. a) bod i) a odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES,

musí být vykládán v tom smyslu, že

osvobozuje spotřebitele od jakékoli povinnosti zaplatit za plnění poskytnutá v rámci plnění smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory, pokud mu dotyčný obchodník neposkytl informace uvedené v tomto čl. 14 odst. 4 písm. a) bodě i) a tento spotřebitel uplatnil své právo odstoupit od smlouvy po jejím splnění.

(1) Úř. věst. C 165, 19.4.2022.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/4

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 17. května 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Naczelnego Sądu Administracyjnego – Polsko) – P.M. v. Dyrektor Izby Administracji Skarbowej w Warszawie

[Věc C-105/22 (1), Dyrektor Izby Administracji Skarbowej w Warszawie (Zdanění vyvážených ojetých vozidel)]

(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb zboží - Daňová ustanovení - Článek 110 SFEU - Spotřební daně - Vývoz vozidla registrovaného v členském státě do země Evropského hospodářského prostoru (EHP) - Odmítnutí vrácení spotřební daně odvedené za toto vozidlo ve výši úměrné době jeho užívání na území členského státu registrace - Zásady jednorázového zdanění spotřební daní a proporcionality“)

(2023/C 235/04)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Naczelny Sąd Administracyjny

Účastníci původního řízení

Žalobce: P.M.

Žalovaný: Dyrektor Izby Administracji Skarbowej w Warszawie

Výrok

Unijní primární právo, zejména čl. 110 první pododstavec SFEU, jakož i zásady jednorázového zdanění spotřební daní a proporcionality, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která v případě vývozu osobního automobilu registrovaného v dotyčném členském státě, nestanoví vrácení spotřební daně odvedené za toto vozidlo v tomto členském státě ve výši částky úměrné k době používání uvedeného vozidla na jeho území.

(1) Úř. věst. C 207, 23.5.2022.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/5

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 17. května 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal da Relação de Lisboa – Portugalsko) – Fonds de Garantie des Victimes des Actes de Terrorisme et d’Autres Infractions (FGTI) v. Victoria Seguros S.A.

(Věc C-264/22 (1), Fonds de Garantie des Victimes des Actes de Terrorisme et d’Autres Infractions)

(„Řízení o předběžné otázce - Justiční spolupráce v občanských věcech - Právo rozhodné pro mimosmluvní závazkové vztahy - Nařízení (ES) č. 864/2007 - Článek 4 odst. 1 - Článek 15 písm. h) - Článek 19 - Nehoda způsobená lodí v členském státě - Náhrada škody poškozenému při nehodě - Subrogace v souladu s právem jiného členského státu - Žádost o náhradu škody podaná třetí osobou, která vstoupila do práv poškozeného - Rozhodné právo“)

(2023/C 235/06)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal da Relação de Lisboa

Účastníci původního řízení

Žalobce: Fonds de Garantie des Victimes des Actes de Terrorisme et d’Autres Infractions (FGTI)

Žalovaná: Victoria Seguros S.A.

Výrok

Článek 4 odst. 1, čl. 15 písm. h) a článek 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II)

musí být vykládány v tom smyslu, že

právem, kterým se řídí žaloba třetí osoby, jež vstoupila do práv poškozeného, proti osobě, jež škodu způsobila, a které určuje konkrétně pravidla a promlčení možnosti podat tuto žalobu, je v zásadě právo země, kde tato škoda vznikla.

(1) Úř. věst. C 284, 25.7.2022.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/5

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 17. května 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour de cassation – Belgie) – IT v. État belge

[Věc C-365/22 (1), État belge (DPH – Vozidla prodávaná na náhradní díly)]

(„Řízení o předběžné otázce - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Režim ziskové přirážky - Článek 311 - Pojem ‚použité zboží‘ - Vozidla s ukončenou životností prodávaná na náhradní díly“)

(2023/C 235/07)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastníci původního řízení

Žalobce: IT

Žalovaný: État belge

Výrok

Článek 311 odst. 1 bod 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty

musí být vykládán v tom smyslu, že

motorová vozidla, jejichž životnost byla s konečnou platností ukončena a jež podnik pořídil od osob uvedených v článku 314 této směrnice, a která jsou určena k prodeji „na náhradní díly“, aniž z nich byly díly odmontovány, představují použité zboží ve smyslu čl. 311 odst. 1 bodu 1 uvedené směrnice, pokud zaprvé obsahují ještě díly, jež si zachovávají funkčnost, kterou měly v novém stavu tak, aby mohly být dále použity v daném stavu nebo po opravě, a zadruhé je prokázáno, že tato vozidla zůstala z důvodu takového dalšího použití dílů ve svém hospodářském cyklu.

(1) Úř. věst. C 380, 3.10.2022.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/7

Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 24. května 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Supremo Tribunal Administrativo – Portugalsko) – Shortcut – Consultadoria e Serviços de Tecnologias de Informação, Lda v. Autoridade Tributária e Aduaneira

(Věc C-690/22 (1), Shortcut)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Článek 178 písm. a) - Nárok na odpočet - Způsoby uplatnění - Článek 226 bod 6 - Povinně uváděné údaje na faktuře - Rozsah a druh poskytnutých služeb - Faktury obsahující obecný popis poskytnutých služeb“)

(2023/C 235/09)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Supremo Tribunal Administrativo

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Shortcut – Consultadoria e Serviços de Tecnologias de Informação, Lda

Žalovaná: Autoridade Tributária e Aduaneira

Výrok

Článek 178 písm. a), článek 219 a čl. 226 bod 6 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty

musí být vykládány v tom smyslu, že

brání tomu, aby vnitrostátní daňové orgány mohly odmítnout nárok na odpočet daně z přidané hodnoty z důvodu, že faktury obsahující takový údaj, jako „služby vývoje aplikací“, nejsou v souladu s formálními požadavky stanovenými v posledně uvedeném ustanovení.

(1) Datum doručení: 9.11.2022.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/8

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 7. března 2023 – X v. Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-137/23, Alsen (1))

(2023/C 235/11)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: X

Odpůrce: Staatssecretaris van Financiën

Předběžné otázky

Musí být čl. 14 odst. 1 písm. c) směrnice 2003/96 (2) vykládán v tom smyslu, že se osvobození od daně podle tohoto článku použije na energetické produkty, u nichž je jisté, že budou použity k pohonu lodí pro plavbu ve vnitrozemských vodách Unie – i když tyto energetické produkty (v projednávané věci plynový olej) během tohoto použití neobsahují stanovený minimální obsah značkovací látky Solvent Yellow 124 –, jestliže daňové orgány nemají jeden nebo několik důkazů, že se vlastník nebo provozovatel lodi nebo jeho zástupce na palubě lodi (kapitán) ohledně plynového oleje nacházejícího se v jeho držení podílí na daňovém úniku, zneužití nebo vyhýbání se daňové povinnosti?

V případě záporné odpovědi na první otázku: Musí být čl. 7 odst. 2 směrnice 2008/118 vykládán v tom smyslu, že, je-li jisté, že zásobníková nádrž vnitrozemské lodě obsahuje pouze plynový olej pocházející od dodavatele pohonných hmot, který tento plynový olej může na základě povolení daňových orgánů propustit ke spotřebě a je osvobozen od spotřební daně, pouhá skutečnost, že plynový olej nevykazuje nezbytný minimální obsah značkovací látky Solvent Yellow 124, znamená, že daňová povinnost ke spotřební dani vznikla výlučně v okamžiku tohoto dřívějšího propuštění ke spotřebě podle čl. 7 odst. 2 písm. a) této směrnice?

V případě záporné odpovědi na druhou otázku a pokud se z toho důvodu v této situaci použije rovněž čl. 7 odst. 2 písm. b) směrnice 2008/118: Brání unijní zásada proporcionality tomu, aby spotřební daň, která vznikla podle čl. 7 odst. 2 písm. b) směrnice 2008/118 (3), byla podle čl. 8 odst. 1 písm. b) této směrnice vybrána od kapitána, který má v držení zboží podléhající spotřební dani, i když tato osoba neměla důvod pochybovat o tom, že plynový olej byl v souladu s předpisy unijního a vnitrostátního práva dodán jako osvobozený od spotřební daně?

4)	Je pro odpověď na třetí otázku relevantní, že kapitán svou funkci nevykonává v rámci zaměstnaneckého poměru, nýbrž je současně vlastníkem lodě?

(1) Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádného z účastníků řízení.

(2) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. 2003, L 283, s. 51; Zvl. vyd. 09/01, s. 405).

(3) Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS (Úř. věst. 2009, L 9, s. 12).

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/8

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Ravensburg (Německo) dne 9. března 2023 – TJ, KI, FA v. Mercedes-Benz Bank AG, Volkswagen Bank GmbH

(Věc C-143/23, Mercedes-Benz Bank a Volkswagen Bank)

(2023/C 235/12)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Ravensburg

Účastníci původního řízení

Žalobci: TJ, KI, FA

Žalované: Mercedes-Benz Bank AG, Volkswagen Bank GmbH

Předběžné otázky

Je slučitelné s unijním právem, zejména s čl. 14 odst. 1 směrnice 2008/48/ES (1), pokud se v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru, která byla zrušena v důsledku odstoupení a která je vázána na smlouvu o koupi vozidla uzavřenou v obchodních prostorách prodejce, výše náhrady za ztrátu hodnoty financovaného vozidla, kterou spotřebitel musí věřiteli zaplatit při vrácení financovaného vozidla, vypočítává tak, že se od prodejní ceny prodejce platné v době pořízení vozidla spotřebitelem odečte nákupní cena prodejce platná v době vrácení vozidla?

2.	Je ustanovení čl. 14 odst. 3 písm. b) první věty směrnice 2008/48/ES, pokud jde o smlouvy o spotřebitelských úvěrech vázáných na smlouvu o koupi vozidla, plně harmonizující, a tedy kogentní pro členské státy? V případě záporné odpovědi na druhou předběžnou otázku:

Je slučitelné s unijním právem, zejména s čl. 14 odst. 1 směrnice 2008/48/ES, pokud je dlužník po odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, který je vázán na smlouvu o koupi vozidla, povinen zaplatit za dobu mezi vyplacením úvěru prodejci financovaného vozidla a dnem vrácení vozidla věřiteli (nebo prodejci) smluvně dohodnutý výpůjční úrok?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. 2008, L 133, s. 66).

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/9

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad van State (Nizozemsko) dne 15. března 2023 – T.G. v. Minister van Sociale Zaken en Werkgelegenheid

(Věc C-158/23, Keren (1))

(2023/C 235/13)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Žalobce v odvolacím řízení: T.G.

Odpůrce v odvolacím řízení: Minister van Sociale Zaken en Werkgelegenheid

Předběžné otázky

1)	Musí být článek 34 kvalifikační směrnice (2) vykládán v tom smyslu, že brání takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je článek 7b Wet inburgering (zákon o integraci), které osobám s právem na azyl ukládá pod hrozbou pokuty povinnost úspěšně složit integrační zkoušku?

2)	Musí být článek 34 kvalifikační směrnice vykládán v tom smyslu, že brání takovému vnitrostátnímu ustanovení, podle kterého osoby s právem na azyl v zásadě samy hradí všechny náklady na integrační programy?

3)	Je pro odpověď na druhou otázku relevantní, že osoby s právem na azyl mohou obdržet státní půjčku na úhradu nákladů integračních programů a tato půjčka je jim odpouštěna, pokud včas složí integrační zkoušku nebo pokud jsou od integrační povinnosti včas osvobozeny či z ní vyňaty?

Pokud článek 34 kvalifikační směrnice připouští, aby osobám s právem na azyl byla pod hrozbou pokuty uložena povinnost úspěšného složení integrační zkoušky a aby byly povinny hradit plné náklady integračních programů, ohrožuje pak výše půjčky, která musí být vrácena, případně ve spojení s pokutou, naplnění cíle a užitečný účinek článku 34 kvalifikační směrnice?

(1) Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádného z účastníků řízení.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (Úř. věst. 2011, L 337, s. 9).

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Înalta Curte de Casaţie şi Justiţie (Rumunsko) dne 21. března 2023 – Centrul Român pentru Administrarea Drepturilor Artiștilor Interpreți (Credidam) v. Guvernul României, Ministerul Finanțelor

(Věc C-179/23, Credidam)

(2023/C 235/14)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Înalta Curte de Casaţie şi Justiţie

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé – Žalovaní: Guvernul României, Ministerul Finanțelor

Odpůrce – Žalobce: Centrul Român pentru Administrarea Drepturilor Artiștilor Interpreți (Credidam)

Předběžné otázky

Představuje činnost organizací kolektivní správy spočívající ve vybírání, rozdělování a vyplácení odměn, za kterou je těmto organizacím vyplácena provize, poskytování služeb ve smyslu čl. 24 odst. 1 a čl. 25 písm. c) směrnice 2006/112/ES (1) (směrnice o DPH) ve vztahu k nositelům autorských práv nebo práv s nimi souvisejících?

V případě kladné odpovědi na první otázku, představuje činnost organizací kolektivní správy ve vztahu k nositelům práv poskytnutí služby ve smyslu směrnice o DPH, i když se má za to, že nositelé práv, jejichž jménem organizace kolektivní správy vybírají odměnu, neposkytují služby uživatelům, kteří jsou povinni odměnu zaplatit?

(1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1, Zvl. vyd. 09/sv. 003, s. 7).

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/11

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Lörrach (Německo) dne 23. března 2023 – v dědickém řízení P. M. J. T., zůstavitel

(Věc C-187/23, Albausy (1))

(2023/C 235/16)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Lörrach

Účastníci původního řízení

Účastníci řízení: E. V. G.-T., P. T., F. T., G. T

Předběžné otázky

Musí být čl. 67 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) nařízení č. 650/2012 (2) vykládán v tom smyslu, že se vztahuje i na námitky, které byly podány v rámci samotného postupu, v němž se vydává evropské dědické osvědčení a které soud nemůže přezkoumat, a že se tedy nevztahuje pouze na námitky, které byly uplatněny v jiném řízení?

V případě kladné odpovědi na otázku uvedenou v písmenu a): Musí být čl. 67 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) nařízení č. 650/2012 vykládán v tom smyslu, že evropské dědické osvědčení nemůže být vydáno ani tehdy, pokud byly v rámci postupu, v němž se vydává evropské dědické osvědčení, uplatněny námitky, které ale již byly přezkoumány v rámci řízení o vydání dědického osvědčení podle německého práva?

c)	V případě kladné odpovědi na otázku uvedenou v písmenu b): Musí být čl. 67 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) nařízení č. 650/2012 vykládán v tom smyslu, že jsou jím myšleny jakékoliv námitky, i když nebyly opodstatněné a o této skutečnosti nemusí být provedeno formální dokazování?

d)	V případě záporné odpovědi na otázku uvedenou v písmenu a): Jakou formou musí soud uvést důvody, které jej vedly k zamítnutí námitek a vydání evropského dědického osvědčení?

(1) Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádného z účastníků řízení.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení (Úř. věst. 2012, L 201, s. 107).

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/11

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Mainz (Německo) dne 31. března 2023 – FT, RRC Sports GmbH v. Fédération internationale de football association (FIFA)

(Věc C-209/23, RRC Sports)

(2023/C 235/17)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Mainz

Účastníci původního řízení

Žalobci: FT, RRC Sports GmbH

Žalovaná: Fédération internationale de football association (FIFA)

Předběžná otázka

Musí být článek 101 SFEU (zákaz kartelových dohod), článek 102 SFEU (zákaz zneužití dominantního postavení) a článek 56 SFEU (volný pohyb služeb), jakož i článek 6 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (1) vykládány v tom smyslu, že brání právní úpravě, kterou přijímá světová sportovní federace (v projednávané věci: FIFA), která sdružuje 211 národních sportovních asociací dané sportovní disciplíny (v projednávané věci: fotbal) a jejíž pravidla jsou proto závazná přinejmenším pro velkou část subjektů působících v příslušných národních profesionálních soutěžích dané sportovní disciplíny [v projednávané věci: kluby (přičemž se tím mají na mysli i fotbalové kluby, které jsou organizovány jako kapitálové společnosti), hráči (kteří jsou členy klubu) a agenti hráčů], a která má následující obsah:

1)	je zakázáno sjednávat pro agenty hráčů nebo agentům hráčů platit odměny, které překračují horní hranici vypočtenou procentem z přestupové částky nebo roční odměny tohoto hráče, jak je stanoveno v čl. 15 odst. 2 FIFA Football Agent Regulations (dále jen „FFAR“),

2)	je zakázáno, aby odměny ze smlouvy o zastupování hráče agentem platily smluvnímu partnerovi agenta hráčů třetí osoby, jak je stanoveno v čl. 14 odst. 2 a odst. 3 FFAR,

3)	v případech, kdy je agent hráčů činný pro přijímající klub i hráče, se klubům zakazuje platit za služby agenta hráčů více než 50 % celkové odměny placené hráči a klubu, jak je stanoveno v čl. 14 odst. 10 FFAR,

pro vydání licence agenta hráčů, která je předpokladem pro poskytování služeb agenta hráčů, se vyžaduje, aby se žadatel podřídil vnitřním předpisům světové sportovní federace (v projednávané věci: FFAR, stanovám FIFA, disciplinárnímu řádu FIFA, etickému kodexu FIFA, pravidlům FIFA pro status a přestupy hráčů, jakož i stanovám, regulím, směrnicím a rozhodnutím orgánů a grémií), jakož i její rozhodčí pravomoci a rozhodčí pravomoci konfederací a členských asociací,

jak je stanoveno v čl. 4 odst. 2, čl. 16 odst. 2 písm. b), článku 20 FFAR ve spojení s čl. 8 odst. 3, čl. 57 odst. 1, čl. 58 odst. 1, 2 stanov FIFA, čl. 5 písm. a), čl. 49, čl. 53 odst. 3 disciplinárního řádu FIFA, čl. 4 odst. 2, čl. 82 odst. 1 etického kodexu,

jsou stanoveny podmínky pro udělení licence agenta hráčů, podle kterých je permanentně vyloučeno udělení licence v případě odsouzení nebo narovnání v trestním řízení nebo zákazu činnosti na dobu nejméně dvou let, pozastavení, odebrání povolení nebo jiné diskvalifikace ze strany orgánu nebo sportovní asociace, a to bez možnosti pozdějšího udělení licence,

jak je stanoveno v čl. 5 odst. 1 písm. a) bodech ii., iii. FFAR,

agentům hráčů se v souvislosti s uzavřením smlouvy o přestupu a/nebo pracovní smlouvy zakazuje poskytovat služby agenta hráčů nebo jiné služby následujícím subjektům a být za to těmito odměňován

a)	uvolňujícímu klubu a přijímajícímu klubu,

b)	uvolňujícímu klubu a hráči,

c)	všem zúčastněným stranám (uvolňující klub, přijímající klub a hráč),

jak je stanoveno v čl. 12 odst. 8 a odst. 9 FFAR, resp.

6a)

agentům hráčů se v souvislosti s uzavřením smlouvy o přestupu a/nebo pracovní smlouvy společně se spřízněným agentem hráčů zakazuje poskytovat služby agenta hráčů nebo jiné služby následujícím subjektům a být za to těmito odměňován

a)	uvolňujícímu klubu a přijímajícímu klubu,

b)	uvolňujícímu klubu a hráči,

c)	všem zúčastněným stranám (uvolňující klub, přijímající klub a hráč),

kdy pojem spřízněného agenta hráčů zahrnuje kooperaci odpovídající definici „Connected Football Agent“ stanovené ve FFAR [str. 6, bod (iv) FFAR],

jak je stanoveno v čl. 12 odst. 10 FFAR ve spojení s definicí „Connected Football Agent“, str. 6, bod (iv) FFAR,

agentům hráčů se zakazuje navazovat kontakty nebo uzavřít smlouvu o zastupování s klubem, hráčem, členskou asociací světové sportovní federace nebo právnickou osobou provozující tzv. Single-Entity-League, které smí angažovat agenty hráčů a které uzavřely výhradní smlouvu s jiným agentem hráčů,

jak je stanoveno v čl. 16 odst. 1 písm. b) a c) FFAR,

jména a detailní informace o všech agentech hráčů, jména klientů, které zastupují, služby agenta hráčů, které poskytují každému jednotlivému klientovi a/nebo detaily všech transakcí, do kterých jsou agenti hráčů zapojeni, včetně výše odměny placené agentům hráčů musí být nahrány na platformu světové sportovní federace a tyto informace se částečně zpřístupní jiným klubům, hráčům nebo agentům hráčů,

jak je stanoveno v článku 19 FFAR,

9)	je zakázáno sjednávat odměnu za služby agenta hráčů jiným způsobem než výhradně na základě odměny hráče nebo přestupové částky, jak je stanoveno v čl. 15 odst. 1 FFAR,

10)

má se za to, že jiné služby poskytované agentem hráčů nebo s ním spřízněným agentem hráčů 24 měsíců před nebo po poskytnutí služby agenta hráčů klientovi zapojenému do transakce, při které byly služby agenta hráčů poskytnuty, jsou součástí služeb agenta hráčů, a pokud nelze domněnku vyvrátit, považují se odměny za jiné služby za součást odměny za službu agenta hráčů,

jak je stanoveno v čl. 15 odst. 3 a 4 FFAR,

11)	výše procentuálně vypočtené odměny agentů hráčů se má vyměřovat pouze z platu skutečně vyplaceného hráči, jak je stanoveno v čl. 14 odst. 7 a odst. 12 FFAR,

12)

agenti hráčů jsou povinni zpřístupnit světové sportovní federaci následující informace:

a)	do 14 dnů od uzavření: každou dohodu s klientem, která není dohodou o zastupování, včetně těch, které zahrnují, avšak neomezují se na jiné služby, a informace požadované platformou,

b)	do 14 dnů po zaplacení odměny: informace požadované platformou,

c)	do 14 dnů od zaplacení odměny související s jakoukoli dohodou s klientem, která není dohodou o zastupování: informace požadované platformou,

d)	do 14 dnů od uzavření: každé smluvní nebo jiné ujednání mezi agenty hráčů o spolupráci při poskytování jakýchkoli služeb nebo o sdílení příjmů nebo zisků z jakékoli části jejich služeb agenta hráčů,

e)	za předpokladu, že svou činnost provádějí prostřednictvím agentury, do 14 dnů od první transakce za účasti agentury: počet agentů hráčů vykonávajících svou činnost prostřednictvím stejné agentury a jména všech zaměstnanců,

jak je stanoveno v čl. 16 odst. 2 písm. j), ii. – v., písm. k), ii. FFAR,

13)

klubům se zakazuje sjednávat s agenty hráčů odměny nebo složky odměn za umístění hráče nebo vyplácet agentům hráčů odměny nebo složky odměn, jejichž vyměřovací základ je (také) závislý na budoucích náhradách za přestup, které klub obdrží z dalšího přestupu hráče,

jak je stanoveno v čl. 18b odst. 1 první alternativě pravidel FIFA pro status a přestupy hráčů a čl. 16 odst. 3 písm. e FFAR.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. 2016, L 119, s. 1).

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Törvényszék (Maďarsko) dne 11. dubna 2023 – FR v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

(Věc C-225/23, Pinta (1))

(2023/C 235/18)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Törvényszék

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: FR

Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

Předběžné otázky

Musí být čl. 54 odst. 3 písm. g) a článek 58 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství (dále jen „Smlouva o EHS“), které určují účinky směrnice Rady 78/660/EHS (2) (dále jen „čtvrtá směrnice“), vykládány v tom smyslu, že do její působnosti nespadají daňoví poplatníci-jednotlivci, nýbrž jen společnosti uvedené v článku 58 Smlouvy o EHS?

V případě kladné odpovědi na předchozí otázku, znamená to, že co do účinků čtvrté směrnice se její ustanovení, která stanoví povinnosti v oblasti účetnictví, vypracovávání dokladů, uchovávání dokumentů a publicity, nevztahují na daňové poplatníky-jednotlivce; jinými slovy tedy, že povinnosti, které stanoví, se vztahují jen na společnosti, které spadají do její působnosti, takže je nelze uplatňovat vůči poplatníkům-jednotlivcům ani se jich vůči nim dovolávat v daňovém řízení správním nebo v soudním řízení, jehož účelem je přezkoumat, zda tito poplatníci plní své daňové povinnosti?

Je, bez ohledu na výše uvedené otázky, je jednání daňové správy členského státu v souladu se základními účetními zásadami a s cílem a účelem informační povinnosti, jak jsou uvedeny v článcích 2, 31, 47, 48 a 51 čtvrté směrnice, s právem na spravedlivý proces, zakotveným coby obecná zásada právní v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), a se základními zásadami právní jistoty a proporcionality, jestliže tato správa stanoví na základě účetních předpisů daňový rozdíl v neprospěch jednotlivce pouze proto, že z důvodů, které mu nelze přičítat, nebyl schopen předložit daňové správě veškeré účetní doklady obchodních společností, jež byly v okamžiku provedení daňové kontroly na něm nezávislé nebo jejichž zápis do rejstříku byl v témže okamžiku již zrušený, za účelem prokázání, že do pokladny těchto společností vložil v hotovosti peněžní částky, jež předtím obdržel z titulu funkcí, které pro tyto společnosti vykonával, nebo na základě dohody, nebo jež byly převedeny na jeho soukromý účet, takže daňová správa uplatňuje v neprospěch tohoto daňového poplatníka neexistenci či nedostatečnost některých účetních dokladů společností, které kvůli objektivním překážkám nemohl mít v okamžiku daňové kontroly k dispozici a na jejichž vznik nebo formu vyhotovení neměl tento daňový poplatník vliv?

Lze odůvodnění a články 2, 31, 47, 48 a 51 čtvrté směrnice vykládat v tom smyslu, že splnění povinností stanovených v tomto odůvodnění a v uvedených článcích zakládá zákonnou domněnku souladu údajů uvedených v zveřejněných ročních účetních závěrkách se základními účetními zásadami, zejména se zásadou správnosti a zásadou odůvodnění, a s účetními doklady na nich založenými?

Je v souladu s články 2, 31, 47, 48 a 51 čtvrté směrnice, jakož i s právem na spravedlivý proces, zakotveným v článku 47 Listiny, a se základními zásadami právní jistoty, přednosti unijního práva a efektivity unijního práva takové jednání daňové správy spočívající v tom, že bez vyvrácení zákonné domněnky dodržení ustanovení čtvrté směrnice nepřipouští, že by určité účetní doklady vyhotovené v souladu s účetními předpisy samy o sobě představovaly věrohodné důkazy?

Je v souladu s články 2, 31, 47, 48 a 51 čtvrté směrnice, jakož i s právem na spravedlivý proces, zakotveným v článku 47 Listiny, a se základní zásadou právní jistoty takové jednání daňové správy spočívající v tom, že jako údaje pro kontrolu formálně řádných účetních dokladů (pokladních stvrzenek) předložených daňovým poplatníkem-jednotlivcem nepřipouští zveřejněné roční účetní závěrky společnosti ani svědecké výpovědi či prohlášení, jež je potvrzují, s tím, že podle ní nejsou samy o sobě dostatečné, protože k věrohodnému doložení pohybu sporných prostředků je nezbytná veškerá účetní dokumentace společnosti za posuzované zdaňovací období? Je z uvedených článků čtvrté směrnice třeba vyvodit, že důkazní hodnota veškeré účetní dokumentace vedené v souladu s nimi je v souvislosti s důkazy o hotovostních platbách z bankovního účtu společnosti vyšší než důkazní hodnota ročních účetních závěrek zveřejněných v souladu s články 48 a 51 čtvrté směrnice nebo důkazní hodnota určitých pokladních stvrzenek vyhotovených v souladu s týmiž účetními předpisy?

(1) Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádného z účastníků řízení.

(2) Čtvrtá Směrnice Rady ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností (Úř. věst. 1978, L 222, s. 11; Zvl. vyd. 17/01, s. 21).

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/16

Kasační opravný prostředek podaný dne 17. dubna 2023 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (osmého rozšířeného senátu) vydanému dne 8. února 2023 ve věci T-522/20, Carpatair v. Komise

(Věc C-244/23 P)

(2023/C 235/20)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Evropská komise (zástupci: I. Georgiopoulos, F. Tomat, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Carpatair SA, Wizz Air Hungary Légiközlekedési Zrt. (Wizz Air Hungary Zrt.), Societatea Naţională „Aeroportul Internaţional Timişoara – Traian Vuia“ SA (AITTV)

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil rozsudek Tribunálu (osmého rozšířeného senátu) ze dne 8. února 2023 ve věci T-522/20, Carpatair v. Komise, v rozsahu, v němž jím bylo vyhověno druhému žalobnímu důvodu a rozhodnuto, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, když dospěla k závěru, že dohody, které v letech 2008 a 2010 uzavřely společnosti Societatea Națională „Aeroportul Internaţional Timişoara – Traian Vuia“ SA (AITTV) a Wizz Air Hungary Légiközlekedési Zrt. (Wizz Air Hungary Zrt.), neposkytly společnosti Wizz Air výhodu,

—	zamítl druhý žalobní důvod uplatněný ve věci T-522/20 a

—	uložil společnosti Carpatair SA náhradu nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Napadeným rozsudkem Tribunál zrušil článek 2 rozhodnutí Komise (EU) 2021/1428 (1) ze dne 24. února 2020 o státní podpoře SA. 31662 – C/2011 (ex NN/2011), kterou poskytlo Rumunsko mezinárodnímu letišti Temešvár – Wizz Air, v rozsahu, v němž dochází k závěru, že letištní poplatky uvedené v letecké informační příručce na rok 2010 a v dohodách uzavřených společnostmi Societăţea Naţională „Aeroportul Internaţional Timişoara – Traian Vuia“ SA (AITTV) a Wizz Air Hungary Légiközlekedési Zrt. (Wizz Air Hungary Zrt.) v roce 2008 (včetně pozměňovacích dohod z roku 2010) nepředstavují státní podporu.

Komise uplatňuje na podporu kasačního opravného prostředku podaného proti dotčenému rozsudku jediný důvod.

Důvod kasačního opravného prostředku: V bodech 179 až 201 napadeného rozsudku se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu čl. 107 odst. 1 SFEU, porušil povinnost uvést odůvodnění, jelikož jeho odůvodnění je nedostatečné a rozporuplné, a zkreslil a nesprávně vyložil dotčené rozhodnutí. Tento důvod kasačního opravného prostředku je rozdělen do pěti částí.

—

První část: V bodech 186 až 192 napadeného rozsudku se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu čl. 107 odst. 1 SFEU, a to zejména s ohledem na uplatnění zásady tržně jednajícího hospodářského subjektu. Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení tím, že konstatoval, že neprovedení předchozího hodnocení je samo o sobě rozhodující skutečností pro uplatnění této zásady.

—

Druhá část: V bodech 186 až 192 napadeného rozsudku se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu čl. 107 odst. 1 SFEU, a to zejména s ohledem na uplatnění zásady tržně jednajícího hospodářského subjektu, když odmítl relevanci ex ante analýz ziskovosti, které byly vytvořeny ex post na základě údajů dostupných v době, kdy bylo vydáno rozhodnutí o přijetí opatření, a vývoje, který tehdy bylo možno očekávat.

—

Třetí část: V bodech 179 až 185 napadeného rozsudku se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu čl. 107 odst. 1 SFEU, a to zejména s ohledem na uplatnění zásady tržně jednajícího hospodářského subjektu a druh důkazů vyžadovaných k uplatnění této zásady. V bodech 182 a 184 napadeného rozsudku kromě toho Tribunál porušil povinnost uvést odůvodnění, jelikož jeho odůvodnění je nedostatečné a rozporuplné.

—

Čtvrtá část: V bodech 186 až 192 napadeného rozsudku se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu čl. 107 odst. 1 SFEU, a to zejména s ohledem na uplatnění zásady tržně jednajícího hospodářského subjektu a relevanci faktorů, které vznikly po přijetí opatření. Tribunál nerozlišoval mezi faktory, které vznikly po přijetí opatření, a hospodářskými studiemi a analýzami, které sice byly provedeny po přijetí tohoto opatření, ale vycházejí z informací dostupných v době, kdy bylo vydáno rozhodnutí o provedení opatření, a z vývoje, který tehdy bylo možno očekávat. V bodech 196 a 197 napadeného rozsudku kromě toho Tribunál rozhodnutí Komise (EU) 2021/1428 ze dne 24. února 2020 o státní podpoře SA. 31662 zkreslil a nesprávně vyložil.

—

Pátá část: V bodech 193 a 195 napadeného rozsudku se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu čl. 107 odst. 1 SFEU, porušil povinnost uvést odůvodnění, jelikož jeho odůvodnění je nedostatečné a rozporuplné, a zkreslil a nesprávně vyložil rozhodnutí Komise (EU) 2021/1428 ze dne 24. února 2020 o státní podpoře SA. 31662.

A konečně Tribunál nepřípustně vztáhl závěry učiněné v souvislosti s dohodami z roku 2008 na pozměňovací dohody z roku 2010. Závěry učiněné v bodech 170 až 198 napadeného rozsudku se týkají pouze dohod z roku 2008. Bod 199 a bod 1 výroku tohoto rozsudku se ovšem týkají i pozměňovacích dohod z roku 2010; to však nemá oporu v závěrech obsažených v napadeném rozsudku. Napadený rozsudek je tudíž stižen vadou spočívající v porušení povinnosti uvést odůvodnění.

(1) Úř. věst. 2021, L 308, s. 1.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/17

Kasační opravný prostředek podaný dne 17. dubna 2023 Wizz Air Hungary Légiközlekedési Zrt. (Wizz Air Hungary Zrt.) proti rozsudku Tribunálu (osmého rozšířeného senátu) vydanému dne 8. února 2023 ve věci T-522/20, Carpatair v. Komise

(Věc C-245/23 P)

(2023/C 235/21)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Wizz Air Hungary Légiközlekedési Zrt. (Wizz Air Hungary Zrt.) (zástupci: E. Vahida, avocat, S. Rating, abogado, I.-G. Metaxas-Maranghidis, Δικηγόρος)

Další účastnice řízení: Carpatair SA, Evropská komise, Societatea Naţională „Aeroportul Internaţional Timişoara – Traian Vuia“ SA (AITTV)

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu ve věci T-522/20, Carpatair SA v. Evropská komise,

—	zamítl žalobu na neplatnost, kterou podala společnost Carpatair proti rozhodnutí Evropské komise (EU) 2021/1428 (1) ze dne 24. února 2020 o státní podpoře SA. 31662 – C/2011 (ex NN/2011), kterou poskytlo Rumunsko mezinárodnímu letišti Temešvár – Wizz Air, a

—	rozhodl, že společnost Carpatair ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené společností Wizz Air v řízení před Tribunálem a v řízení před Soudním dvorem.

Podpůrně navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu ve věci T-522/20, Carpatair SA v. Evropská komise,

—	vrátil věc Tribunálu k novému rozhodnutí a

—	rozhodl, že o nákladech řízení v prvním stupni a řízení o kasačním opravném prostředku bude rozhodnuto později.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka tvrdí, že napadený rozsudek by měl být zrušen z následujících důvodů.

—

První důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál zkreslil důkazy a nedodržel podstatnou procesní náležitost v závěrech týkajících se příčinné souvislosti mezi dohodami, které v letech 2008 a 2010 uzavřely společnost Wizz Air a letiště, a údajnými podstatnými zásahy, které utrpěla společnost Carpatair.

—	Druhý důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál nezdůvodnil, proč společnost Carpatair údajně utrpěla podstatný zásah v důsledku letecké informační příručky z roku 2010, a nezdůvodnil ani existenci právního zájmu na podání žaloby ve vztahu k témuž opatření.

—	Třetí důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že závěr Komise, podle něhož byla letecká informační příručka z roku 2010 neselektivní, byl nesprávný.

—	Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že ex post zpráva o ziskovosti dohod z let 2008 a 2010, která vycházela z ex ante údajů, byla irelevantní.

(1) Úř. věst. 2021, L 308, s. 1.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/18

Kasační opravný prostředek podaný dne 17. dubna 2023 Societatea Naţională „Aeroportul Internaţional Timişoara – Traian Vuia“ SA (AITTV) proti rozsudku Tribunálu (osmého rozšířeného senátu) vydanému dne 8. února 2023 ve věci T-522/20, Carpatair v. Komise

(Věc C-246/23 P)

(2023/C 235/22)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Societatea Naţională „Aeroportul Internaţional Timişoara – Traian Vuia“ SA (AITTV) (zástupci: V. Power, R. Hourihan, Solicitors)

Další účastnice řízení: Carpatair SA, Evropská komise, Wizz Air Hungary Légiközlekedési Zrt. (Wizz Air Hungary Zrt.)

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil rozsudek Tribunálu a zamítl žalobu na neplatnost, kterou podala společnost Carpatair proti dotčenému rozhodnutí (1), a buď sám vydal rozsudek, kterým žalobu společnosti Carpatair v plném rozsahu zamítne (a to včetně třetího a čtvrtého žalobního důvodu, o kterých Tribunál nerozhodl), nebo vrátil věc Tribunálu k novému projednání a

—

rozhodl, že pokud se věc vrátí Tribunálu, o nákladech řízení společnosti Carpatair a AITTV bude rozhodnuto později, nebo pokud Soudní dvůr sám vydá rozsudek, rozhodl, že společnost Carpatair ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené AITTV v řízení v prvním stupni a v řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka tvrdí, že napadený rozsudek by měl být zrušen z následujících důvodů:

První důvod kasačního opravného prostředku – Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení tím, že považoval žalobu společnosti Carpatair za přípustnou, ačkoliv tato společnost nebyla spornými dohodami „podstatně dotčena“.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku – Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení tím, že konstatoval, že dohody byly selektivní.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku – Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení tím, že odmítl přípustnost ex ante posouzení.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku – Tribunál nezohlednil relevantní faktory (např. když považoval zprávu Oxera za „irelevantní“).

Pátý důvod kasačního opravného prostředku – Tribunál dostatečně nezohlednil důkazy předložené Komisí, společností Wizz a AITTV, které se týkaly faktického nedostatku hospodářské soutěže mezi společnostmi Wizz a Carpatair v době uzavření dohod.

(1) Rozhodnutí Komise (EU) 2021/1428 ze dne 24. února 2020 o státní podpoře SA. 31662 – C/2011 (ex NN/2011), kterou poskytlo Rumunsko mezinárodnímu letišti Temešvár – Wizz Air (Úř. věst. 2021, L 308, s. 1).

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Törvényszék (Maďarsko) dne 18. dubna 2023 – VP v. Országos Idegenrendészeti Főigazgatóság

(Věc C-247/23, Deldits (1))

(2023/C 235/23)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Törvényszék

Účastníci původního řízení

Žalující strana: VP

Žalovaný: Országos Idegenrendészeti Főigazgatóság

Předběžné otázky

Musí být článek 16 GDPR (2) vykládán v tom smyslu, že orgán odpovědný za vedení rejstříků podle vnitrostátního práva je povinen v souvislosti s výkonem práv subjektu údajů opravit osobní údaje týkající se pohlaví této osoby, které tento orgán zapsal, pokud se tyto údaje od doby zápisu do rejstříku změnily a z tohoto důvodu nejsou v souladu se zásadou přesnosti stanovenou v čl. 5 odst. 1 písm. d) GDPR?

2)	V případě kladné odpovědi na první předběžnou otázku, musí být článek 16 GDPR vykládán v tom smyslu, že vyžaduje, aby osoba, která žádá o opravu údajů týkajících se jejího pohlaví, předložila důkazy na podporu své žádosti o opravu?

3)	V případě kladné odpovědi na druhou předběžnou otázku, musí být článek 16 GDPR vykládán v tom smyslu, že žádající osoba je povinna prokázat, že podstoupila operaci změny pohlaví?

(1) Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádného z účastníků řízení.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. 2016, L 119, s. 1).

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/20

Kasační opravný prostředek podaný dne 18. dubna 2023 ClientEarth AISBL proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 1. února 2023 ve věci T-354/21, ClientEarth v. Komise

(Věc C-249/23 P)

(2023/C 235/25)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: ClientEarth AISBL (zástupci: O. W. Brouwer, a T. C. van Helfteren, advocaten)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil napadený rozsudek;

—

vydal konečný rozsudek a zrušil rozhodnutí Komise C(2021) 4348 final ze dne 7. dubna 2021, kterým byl odepřen přístup k určitým dokumentům, jejichž zpřístupnění bylo požadováno na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (1), nebo podpůrně

—	vrátil věc Tribunálu k novému posouzení v souladu s rozsudkem Soudního dvora; a

—	uložil Komisi náhradu nákladů tohoto řízení a řízení před Tribunálem, včetně nákladů řízení vynaložených případnými vedlejšími účastníky řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka dva důvody.

První důvod kasačního opravného prostředku vychází ze skutečnosti, že rozsudek Tribunálu je stižen vadou spočívající v rozporném odůvodnění, zkreslení důkazů, nesprávném právním posouzením při použití právních norem použitelných na posouzení existence převažujícího veřejného zájmu, jenž může odůvodnit zpřístupnění ve smyslu čl. 4 odst. 2 nařízení 1049/2001.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází ze skutečnosti, že rozsudek Tribunálu je stižen vadou spočívající v nedostatečném odůvodnění, pokud jde o odmítnutí existence převažujícího veřejného zájmu.

(1) Úř. věst. 2001, L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/21

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Ekonomisko lietu tiesa (Lotyšsko) dne 19. dubna 2023 – Trestní řízení proti A, B, C, D, F, E, G, SIA „AVVA“, SIA „Liftu alianse“

(Věc C-255/23, AVVA a další)

(2023/C 235/26)

Jednací jazyk: lotyština

Předkládající soud

Ekonomisko lietu tiesa

Účastníci původního trestního řízení

A, B, C, D, F, E, G, SIA „AVVA“, SIA „Liftu alianse“

Předběžné otázky

Dovolují čl. 1 odst. 1, čl. 6 odst. 1 písm. a) a čl. 24 odst. 1 druhý pododstavec směrnice 2014/41 (1) takovou právní úpravu členského státu, která umožňuje, aby se osoba, která má bydliště v jiném členském státě, i bez vydání evropského vyšetřovacího příkazu účastnila prostřednictvím videokonference probíhajícího soudního řízení v postavení obviněné osoby, jestliže v této fázi soudního řízení neprobíhá výslech obviněné osoby, tj. nedochází k dokazování, za podmínky, že osoba odpovědná za předmětné řízení v členském státě, v němž je daná věc projednávána, má možnost ujistit se prostřednictvím technických prostředků o totožnosti osoby nacházející se v jiném členském státě a že se této osobě zaručí práva obhajoby a zajistí, že bude mít k dispozici tlumočníka?

V případě kladné odpovědi na první předběžnou otázku, mohl by souhlas osoby, která musí být vyslechnuta, představovat kritérium nebo předběžný samostatný či doplňkový požadavek, na základě něhož by se osoba, která musí být vyslechnuta, mohla účastnit prostřednictvím videokonference tohoto soudního řízení, v němž nedochází k dokazování, za podmínky, že osoba odpovědná za předmětné řízení v členském státě, v němž je daná věc projednávána, má možnost ujistit se prostřednictvím technických prostředků o totožnosti osoby nacházející se v jiném členském státě a že se této osobě zaručí práva obhajoby a zajistí, že bude mít k dispozici tlumočníka?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech (Úř. věst. 2014, L 130, s. 1).

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/21

Kasační opravný prostředek podaný dne 8. května 2023 Bulharskou republikou proti rozsudku Tribunálu vydanému dne 8. března 2023 ve věci T-235/21, Bulharská republika v. Evropská komise

(Věc C-294/23 P)

(2023/C 235/27)

Jednací jazyk: bulharština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Bulharská republika (zástupkyně: T. Mitova, S. Ruseva, zmocněnkyně)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil v plném rozsahu rozsudek ze dne 8. března 2023 ve věci T-235/21, Bulharská republika v. Evropská komise a rozhodl v posledním stupni o sporu nebo případně vrátil věc Tribunálu, aby rozhodl o sporu; a

—	uložil Komisi náhradu nákladů projednávaného řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka opírá svůj kasační opravný prostředek o dva důvody:

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení při svém výkladu čl. 52 odst. 3 nařízení č. 1306/2013 (1) a článku 34 nařízení č. 908/2014 (2) ve spojení s čl. 52 odst. 1 a 54 odst. 5 nařízení č. 1306/2013, jakož i porušil povinnost uvést odůvodnění stanovenou v článku 296 SFEU, zásadu řádné správy a loajální spolupráce a dospěl tak k protiprávnímu závěru, podle kterého bylo dodrženo právo na obhajobu Bulharské republiky a procesní zásady vyplývající z postupu schvalování souladu, byla dodržena povinnost odůvodnit opatření a zásada řádné správy a loajální spolupráce. Odůvodnění rozsudku je nedostatečné a nepřiměřené, jelikož Tribunál neposoudil všechny relevantní skutečnosti a argumenty belgického státu.

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení při svém výkladu čl. 54 odst. 5 písm. a) a b) ve spojení s čl. 54 odst. 1 nařízení č. 1306/2013, když měl v projednávaném případě za to, že lhůta 18 měsíců stanovená v čl. 54 odst. 1 nařízení č. 1306/2013 počala běžet „ode dne obdržení“ závěrečných zpráv OLAF „platební agenturou“. To, co Tribunál rozhodl v bodech 76 až 78 rozsudku ve věci T-235/21 je v rozporu s ustálenou judikaturou, podle které postup schvalování souladu na základě článku 52 nařízení č. 1306/2013 má kontradiktorní povahu a různé dokumenty vyměněné v rámci správního řízení jsou přípravné dokumenty ke schvalování souladu.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. 2016, L 347, s. 549).

(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 908/2014 ze dne 6. července 2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, pravidla pro kontroly, jistoty a transparentnost (Úř. věst. 2014, L 255, s. 59).

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/22

Kasační opravný prostředek podaný dne 11. května 2023 Harley-Davidson Europe Ltd a Neovia Logistics Services International proti rozsudku Tribunálu (osmého rozšířeného senátu) vydanému dne 1. března 2023 ve věci T-324/21, Harley-Davidson Europe a Neovia Logistics Services International v. Komise

(Věc C-297/23 P)

(2023/C 235/28)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Harley-Davidson Europe Ltd a Neovia Logistics Services International (zástupci: E. Righini, avvocato a S. Völcker, Rechtsanwalt)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnic řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelky“) navrhují, aby Soudní dvůr:

—	zrušil napadený rozsudek;

—	zrušil napadené rozhodnutí; a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených navrhovatelkami v řízení před Soudním dvorem a Tribunálem

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

První důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení Tribunálu, pokud jde o výklad článku 33 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (1) (dále jen „nařízení 2015/2446“). Tribunál neposoudil účel a kontext článku 33 nařízení 2015/2446, nesprávně nezohlednil právo obchodníků reagovat na opatření obchodní politiky Evropské unie přemístěním jejich výrobních provozů a provedl nesprávný výklad důkazního standardu nezbytného pro přenesení důkazního břemena na navrhovatelky.

2.	Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení, pokud jde o závěr Tribunálu, že článek 33 nařízení 2015/2446 nepřekračuje meze přenesení pravomoci, která byla Komisi svěřena na základě článku 62 nařízení (EU) č. 952/2013 (2), kterým se stanoví celní kodex Unie.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení práva navrhovatelek na řádnou správu. Tribunál nesprávně potvrdil napadené rozhodnutí i přes skutečnost, že konstatoval porušení jejich práva být vyslechnut a nesprávně dospěl k závěru, že délka řízení před Komisí, včetně lhůty na zahájení formálního řízení nebyla nepřiměřená v rozporu se zásadou přiměřené lhůty a legitimní důvěry navrhovatelek.

(1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. 2015, L 343, s. 1).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. 2013, L 269, s. 1).

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/24

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2023 – EVH v. Komise

(Věc T-312/20) (1)

(„Hospodářská soutěž - Spojování podniků - Německý trh s elektřinou - Rozhodnutí, kterým se spojení podniků prohlašuje za slučitelné s vnitřním trhem - Žaloba na neplatnost - Aktivní legitimace - Přípustnost - Povinnost uvést odůvodnění - Pojem ‚jediné spojení‘ - Právo na účinnou soudní ochranu - Právo být vyslechnut - Vymezení trhu - Období analýzy - Analýza tržní síly - Rozhodující vliv - Zjevně nesprávná posouzení - Povinnost řádné péče“)

(2023/C 235/29)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: EVH GmbH (Halle, Německo) (zástupci: I. Zenke a T. Heymann, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Meessen a I. Zaloguin, zmocněnci, ve spolupráci s: T. Funke a A. Dlouhy, advokáti)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Spolková republika Německo (zástupci: J. Möller a S. Costanzo, zmocněnci), E.ON SE (Essen, Německo) (zástupci: C. Grave, C. Barth a D. J. dos Santos Goncalves, advokáti), RWE AG (Essen) (zástupci: U. Scholz, J. Siegmund a J. Ziebarth, advokáti)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise C(2019) 1711 final ze dne 26. února 2019, kterým se spojení prohlašuje za slučitelné s vnitřním trhem a Dohodou o EHP (věc M.8871 – RWE/E.ON Assets) (Úř. věst. 2020, C 111, s. 1).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	EVH GmbH ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, E.ON SE a RWE AG.

3)	Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 247, 27.7.2020.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/24

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2023 – Stadtwerke Leipzig v. Komise

(Věc T-313/20) (1)

(2023/C 235/30)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Stadtwerke Leipzig GmbH (Lipsko, Německo) (zástupci: I. Zenke a T. Heymann, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Meessen a I. Zaloguin, zmocněnci, ve spolupráci s: T. Funke a A. Dlouhy, advokáti)

Předmět věci

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Stadtwerke Leipzig GmbH ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, E.ON SE a RWE AG.

3)	Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 247, 27. 7. 2020.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/25

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2023 – Stadtwerke Hameln Weserbergland v. Komise

(Věc T-314/20) (1)

(„Hospodářská soutěž - Spojování podniků - Německý trh s elektřinou - Rozhodnutí, kterým se spojení podniků prohlašuje za slučitelné s vnitřním trhem - Žaloba na neplatnost - Nedostatek aktivní legitimace - Neexistence aktivní účasti - Nepřípustnost“)

(2023/C 235/31)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Stadtwerke Hameln Weserbergland GmbH, dříve GWS Stadtwerke Hameln GmbH (Hamelin, Německo) (zástupci: I. Zenke a T. Heymann, avocats)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Meessen a I. Zaloguin, zmocněnci, ve spolupráci s: T. Funke a A. Dlouhy, avocats)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Spolková republika Německo (zástupci: J. Möller a S. Costanzo, zmocněnci), E.ON SE (Essen, Německo) (zástupci: C. Grave, C. Barth a D. J. dos Santos Goncalves, avocats), RWE AG (Essen) (zástupci: U. Scholz, J. Siegmund a J. Ziebarth, avocats)

Předmět věci

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná..

2)	Stadtwerke Hameln Weserbergland GmbH ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, E.ON SE a RWE AG.

3)	Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 247, 27. 7. 2020.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/26

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2023 – TEAG v. Komise

(Věc T-315/20) (1)

(2023/C 235/32)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: TEAG Thüringer Energie AG (Erfurt, Německo) (zástupci: I. Zenke a T. Heymann, avocats)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Meessen a I. Zaloguin, zmocněnci, ve spolupráci s: T. Funke a A. Dlouhy, avocats)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Spolková republika Německo (zástupci: J. Möller a S. Costanzo, zmocněnci), E.ON SE (Essen, Německo) (zástupci: C. Grave, C. Barth a D. J. dos Santos Goncalves, avocats), RWE AG (Essen) (zástupci: U. Scholz, J. Siegmund a J. Ziebarth, avocats)

Předmět věci

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	TEAG Thüringer Energie AG ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, E.ON SE a RWE AG.

3)	Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 247, 27. 7. 2020.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/26

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2023 – Naturstrom v. Komise

(Věc T-316/20) (1)

(2023/C 235/33)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Naturstrom AG (Düsseldorf, Německo) (zástupci: I. Zenke a T. Heymann, avocats)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Meessen a I. Zaloguin, zmocněnci, ve spolupráci s: T. Funke a A. Dlouhy, avocats)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Spolková republika Německo (zástupci: J. Möller a S. Costanzo, zmocněnci), E.ON SE (Essen, Německo) (zástupci: C. Grave, C. Barth a D. J. dos Santos Goncalves, avocats), RWE AG (Essen) (zástupci: U. Scholz, J. Siegmund a J. Ziebarth, avocats)

Předmět věci

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Naturstrom AG ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, E.ON SE a RWE AG.

3)	Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 247, 27. 7. 2020.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/27

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2023 – EnergieVerbund Dresden v. Komise

(Věc T-317/20) (1)

(2023/C 235/34)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: EnergieVerbund Dresden GmbH (Drážďany, Německo) (zástupci: I. Zenke a T. Heymann, avocats)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Meessen a I. Zaloguin, zmocněnci, ve spolupráci s: T. Funke a A. Dlouhy, avocats)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Spolková republika Německo (zástupci: J. Möller a S. Costanzo, zmocněnci), E.ON SE (Essen, Německo) (zástupci: C. Grave, C. Barth a D. J. dos Santos Goncalves, avocats), RWE AG (Essen) (zástupci: U. Scholz, J. Siegmund a J. Ziebarth, avocats)

Předmět věci

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	EnergieVerbund Dresden GmbH ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, E.ON SE a RWE AG.

3)	Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 240, 20. 7. 2020.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/28

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2023 – eins energie in sachsen v. Komise

(Věc T-318/20) (1)

(2023/C 235/35)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně:: eins energie in sachsen GmbH & Co. KG (Saská Kamenice, Německo) (zástupci: I. Zenke a T. Heymann, avocats)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Meessen a I. Zaloguin, zmocněnci, ve spolupráci s: T. Funke a A. Dlouhy, avocats)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Spolková republika Německo (zástupci: J. Möller a S. Costanzo, zmocněnci), E.ON SE (Essen, Německo) (zástupci: C. Grave, C. Barth a D. J. dos Santos Goncalves, avocats), RWE AG (Essen) (zástupci: U. Scholz, J. Siegmund a J. Ziebarth, avocats)

Předmět věci

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Eins energie in sachsen GmbH & Co. KG ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, E.ON SE a RWE AG.

3)	Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 240, 20. 7. 2020.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/28

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2023 – GGEW v. Komise

(Věc T-319/20) (1)

(2023/C 235/36)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: GGEW, Gruppen Gas und Elektrizitätswerk Bergstraße AG (Bensheim, Německo) (zástupci: I. Zenke a T. Heymann, avocats)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Meessen a I. Zaloguin, zmocněnci, ve spolupráci s: T. Funke a A. Dlouhy, avocats)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Spolková republika Německo (zástupci: J. Möller a S. Costanzo, zmocněnci), E.ON SE (Essen, Německo) (zástupci: C. Grave, C. Barth a D. J. dos Santos Goncalves, avocats), RWE AG (Essen) (zástupci: U. Scholz, J. Siegmund a J. Ziebarth, avocats)

Předmět věci

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	GGEW, Gruppen-Gas- und Elektrizitätswerk Bergstraße AG ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, E.ON SE a RWE AG.

3)	Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 240, 20. 7. 2020.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/29

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2023 – Mainova v. Komise

(Věc T-320/20) (1)

(„Hospodářská soutěž - Spojování podniků - Německý trh s elektřinou - Rozhodnutí prohlašující spojení za slučitelné s vnitřním trhem - Žaloba na neplatnost - Nedostatek aktivní legitimace - Neexistence aktivní účasti - Nepřípustnost“)

(2023/C 235/37)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Mainova AG (Frankfurt nad Mohanem, Německo) (zástupci: C. Schalast a H. Löschan, avocats)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Meessen a I. Zaloguin, zmocněnci, ve spolupráci s: F. Haus a F. Schmidt, avocats)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Spolková republika Německo (zástupci: J. Möller a S. Costanzo, zmocněnci), E.ON SE (Essen, Německo) (zástupci: C. Grave, C. Barth a D. J. dos Santos Goncalves, avocats), RWE AG (Essen) (zástupci: U. Scholz, J. Siegmund a J. Ziebarth, avocats)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU, se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise C(2019) 1711 final, kterým se spojení prohlašuje za slučitelné s vnitřním trhem a s Dohodou o EHP (věc M.8871 – RWE/E.ON Assets) (Úř. věst. 2020, C 111, s. 1).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Společnost Mainova AG ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí a společnostmi E.ON a RWE.

3)	Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení..

(1) Úř. věst. C 247, 27.7.2020.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/30

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2023 – enercity v. Komise

(Věc T-321/20) (1)

(2023/C 235/38)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: enercity AG (Hannover, Německo) (zástupci: C. Schalast a H. Löschan, avocats)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Meessen a I. Zaloguin, zmocněnci, ve spolupráci s: F. Haus a F. Schmidt, avocats)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Spolková republika Německo (zástupci: J. Möller a S. Costanzo, zmocněnci), E.ON SE (Essen, Německo) (zástupci: C. Grave, C. Barth a D. J. dos Santos Goncalves, avocats), RWE AG (Essen) (zástupci: U. Scholz, J. Siegmund a J. Ziebarth, avocats)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU, se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise C(2019) 1711 final ze dne 26. února 2019, kterým se spojení prohlašuje za slučitelné s vnitřním trhem a s Dohodou o EHP (věc M.8871 – RWE/E.ON Assets) (Úř. věst. 2020, C 111, s. 1).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Společnost enercity AG ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí a společnostmi E.ON a RWE.

3)	Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 247, 27.7.2020.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/30

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2023 – Stadtwerke Frankfurt am Main v. Komise

(Věc T-322/20) (1)

(„Hospodářská soutěž - Spojování podniků - Německý trh s elektřinou - Rozhodnutí, kterým se spojení podniků prohlašuje za slučitelné s vnitřním trhem - Žaloba na neplatnost - Neexistence právního zájmu na podání žaloby - Nepřípustnost“)

(2023/C 235/39)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Stadtwerke Frankfurt am Main Holding GmbH (Frankfurt nad Mohanem, Německo) (zástupci: C. Schalast a H. Löschan, avocats)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Meessen a I. Zaloguin, zmocněnci, ve spolupráci s: T. Funke a A. Dlouhy, avocats)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Spolková republika Německo (zástupci: J. Möller a S. Costanzo, zmocněnci), E.ON SE (Essen, Německo) (zástupci: C. Grave, C. Barth a D. J. dos Santos Goncalves, avocats), RWE AG (Essen) (zástupci: U. Scholz, J. Siegmund a J. Ziebarth, avocats)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEZ se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise C(2019) 1711 final ze dne 26. února 2019, kterým se spojení prohlašuje za slučitelné s vnitřním trhem a Dohodou o EHP (věc M.8871 – RWE/E.ON Assets) (Úř. věst. 2020, C 111, s. 1).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Stadtwerke Frankfurt am Main Holding GmbH ponese vlastní náklady řízení a uhradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, E.ON SE a RWE AG.

3)	Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 247, 27.7.2020.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/31

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. května 2023 – Meta Platforms Ireland v. Komise

(Věc T-451/20) (1)

(„Hospodářská soutěž - Trh s daty - Správní řízení - Článek 18 odst. 3 a čl. 24 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 1/2003 - Žádost o informace - Virtuální datová místnost - Povinnost uvést odůvodnění - Právní jistota - Právo na obhajobu - Nezbytná povaha vyžadovaných informací - Zneužití pravomoci - Právo na respektování soukromého života - Proporcionalita - Zásada řádné správy - Profesní tajemství“)

(2023/C 235/40)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Meta Platforms Ireland Ltd, dříve Facebook Ireland Ltd (Dublin, Irsko) (zástupci: D. Jowell, KC, D. Bailey, barrister, J. Aitken, D. Das, S. Malhi, R. Haria, M. Quayle, solicitors a T. Oeyen, avocat)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Conte, C. Urraca Caviedes a C. Sjödin, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Spolková republika Německo (zástupci: S. Costanzo, zmocněnec)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise C(2020) 3011 final ze dne 4. května 2020 v řízení podle čl. 18 odst. 3 a čl. 24 odst. 1 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (věc AT.40628 – Praktiky společnosti Facebook týkající se dat), ve znění rozhodnutí Komise C(2020) 9231 final ze dne 11. prosince 2020.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost Meta Platforms Ireland Ltd ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, včetně nákladů řízení vynaložených v rámci řízení o předběžném opatření.

3)	Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 287, 31.8.2020.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/32

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. května 2023 – Meta Platforms Ireland v. Komise

(Věc T-452/20) (1)

(2023/C 235/41)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Conte, C. Urraca Caviedes a C. Sjödin, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Spolková republika Německo (zástupce: S. Costanzo, zmocněnec)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise C(2020) 3013 final ze dne 4. května 2020 v řízení podle čl. 18 odst. 3 a čl. 24 odst. 1 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (věc AT.40684 – Facebook Marketplace), ve znění rozhodnutí Komise C(2020) 9229 final ze dne 11. prosince 2020.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost Meta Platforms Ireland Ltd ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, včetně nákladů řízení vynaložených v rámci řízení o předběžném opatření.

3)	Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 287, 31.8.2020.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/32

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. května 2023 – Ljubetskaja v. Rada

(Věc T-556/21) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření vzhledem k situaci v Bělorusku - Zmrazení finančních prostředků - Omezení v oblasti přijímání na území členských států - Zařazení jména žalobkyně na dotčené seznamy osob, subjektů a orgánů - Povinnost uvést odůvodnění - Nesprávné posouzení - Přiměřenost“)

(2023/C 235/42)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Svetlana Ljubetskaja (Minsk, Bělorusko) (zástupci: D. Litvinski, avocat)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. C. Cadilhac a S. Saez Moreno, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení prováděcího rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/1002 ze dne 21. června 2021, kterým se provádí rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku (Úř. věst. 2021, L 219, s. 70) a prováděcího nařízení Rady (EU) 2021/1997 ze dne 21. června 2006, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. 2021, L 219, s. 3) v rozsahu, v němž se ji tyto akty týkají.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Svetlana Ljubetskaja ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

(1) Úř. věst. C 11, 10.1.2022.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/33

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. května 2023 – Omelijanjuk v. Rada

(Věc T-557/21) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření vzhledem k situaci v Bělorusku - Zmrazení finančních prostředků - Omezení v oblasti přijímání na území členských států - Zařazení jména žalobce na seznamy dotčených osob, subjektů a orgánů - Povinnost uvést odůvodnění - Nesprávné posouzení - Přiměřenost“)

(2023/C 235/43)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Aleksandr Omelijanjuk (Minsk, Bělorusko) (zástupci: D. Litvinski, avocat)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. C. Cadilhac a S. Saez Moreno, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou na základě článku 263 SFEU se žalobce domáhá zrušení prováděcího rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/1002 ze dne 21. června 2021, kterým se provádí rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku (Úř. věst. 2021, L 219, s. 70) a prováděcího nařízení Rady (EU) 2021/1997 ze dne 21. června 2006, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. 2021, L 219, s. 3) v rozsahu, v němž se jej tyto akty týkají.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Aleksandr Omelijanjuk ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

(1) Úř. věst. C 11, 10.1.2022.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/33

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. května 2023 – Gusašenka v. Rada

(Věc T-579/21) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření s ohledem na situaci v Bělorusku - Zmrazení finančních prostředků - Omezení v oblasti přijímání na území členských států - Zařazení jména žalobce na seznamy dotčených osob, subjektů a orgánů - Nesprávné posouzení - Přiměřenost - Svoboda projevu“)

(2023/C 235/44)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Siarhei Gusašenka (Minsk, Bělorusko) (zástupci: D. Litvinski, avocat)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. Limonet a V. Piessevaux, zmocněnci)

Předmět věci

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Siarhei Gusašenka ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

(1) Úř. věst. C 11, 10.1.2022.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/34

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. května 2023 – Gajdukevič v. Rada

(Věc T-580/21) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření s ohledem na situaci v Bělorusku - Zmrazení finančních prostředků - Omezení v oblasti přijímání na území členských států - Zařazení jména žalobce na seznamy dotčených osob, subjektů a orgánů - Povinnost uvést odůvodnění - Nesprávné posouzení - Přiměřenost“)

(2023/C 235/45)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Oleg Gajdukevič (Semkino, Bělorusko) (zástupci: D. Litvinski, avocat)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: S. Lejeune, E. d’Ursel a V. Piessevaux, zmocněnci)

Předmět věci

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Oleg Gajdukevič ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

(1) Úř. věst. C 11, 10.1.2022.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/36

Rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2023 – Consulta v. EUIPO – Karlinger (ACASA)

(Věc T-267/22) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie ACASA - Absolutní důvod neplatnosti - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Povinnost uvést odůvodnění - Článek 94 nařízení 2017/1001“)

(2023/C 235/48)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Consulta GmbH (Cham, Švýcarsko) (zástupci: M. Kinkeldey a S. Brandstätter, avocats)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: M. Eberl a E. Nicolás Gómez, zmocněnci)

Další účastník řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastník před Tribunálem: Mario Karlinger (Sölden, Rakousko) (zástupci: M. Mungenast a K. Riedmüller, avocats)

Předmět věci

Svou žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 24. ledna 2022 (věc R 487/2021-1).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Consulta GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 257, 4.7.2022.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/39

Usnesení Tribunálu ze dne 10. května 2023 – PSCC 2012 v. EUIPO – Starwood Hotels & Resorts Worldwide (LA BOTTEGA W)

(Věc T-265/22) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Zpětvzetí přihlášky k zápisu - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2023/C 235/53)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: PSCC 2012 Srl (Řím, Itálie) (zástupci: P. Alessandrini a E. Montelione, avocats)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: G. Predonzani a R. Raponi, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Starwood Hotels & Resorts Worldwide LLC (Bethesda, Maryland, Spojené státy) (zástupci: P. Roncaglia, M. Boletto a N. Parrotta, avocats)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá prohlášení neplatnosti a změny rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 24. února 2022 (věc R 621/2019-2).

Výrok

1)	O žalobě již není důvodné rozhodovat.

2)	Společnosti PSCC 2012 Srl a Starwood Hotels & Resorts Worldwide LLC ponesou vlastní náklady řízení a každá z nich nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

(1) Úř. věst. C 257, 4.7.2022.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/39

Žaloba podaná dne 13. března 2023 – Óbudai Egyetem v. Rada a Komise

(Věc T-132/23)

(2023/C 235/54)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Óbudai Egyetem (Budapešť, Maďarsko) (zástupci: V. Łuszcz a K. Bendzsel-Varga, lawyers)

Žalované: Rada Evropské unie a Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil částečně čl. 2 odst. 2 prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/2506 ze dne 15. prosince 2022 (1) v rozsahu, v němž stanoví „ani s žádným subjektem, který je takovou veřejně prospěšnou fundací vlastněn“, a v rozsahu, v němž se toto ustanovení rozhodnutí 2022/2506 týká žalobkyně;

—	zrušil společné prohlášení komisařů Hahna a Gabriela ze dne 26. ledna 2023 o uplatňování prováděcího rozhodnutí Rady ze dne 15. prosince 2022 ve vztahu k maďarským veřejně prospěšným fundacím v rozsahu, v němž je dotčena žalobkyně;

—	zrušil oznámení Komise ze dne 20. ledna, 21. února a 3. března 2023, zveřejněná jako „Disclaimers“ nebo „FAQ“ na portálech ERASMUS+ a Horizon Europe, která jsou zmíněna v uvedeném společném prohlášení, a to v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně;

—	zrušil akt Komise obsažený v e-mailu EIT Manufacturing ze dne 2. února 2023 zaslaném koordinátorovi konsorcia v rámci projektu Action to Boost Ecosystem Impact through Cross-partner Learning – EcoAction, v rozsahu, v němž je dotčena žalobkyně;

—	uložil Radě a Komisi a jakémukoliv vedlejšímu účastníkovi podporujícímu žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení nařízení o podmíněnosti (2), povinnosti uvést odůvodnění, zásady proporcionality, článku 16 Listiny základních práv Evropské unie a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018 (3).

—

Žalobkyně tvrdí, že Komise a Rada (i) neprokázaly relevanci porušení pro řádné finanční řízení rozpočtu EU nebo ochranu finančních zájmů EU a neprokázaly skutečnou souvislost mezi porušením a vážným ohrožením řádného finančního řízení rozpočtu EU nebo ochrany finančních zájmů EU; a (ii) neprokázaly přiměřenost opatření podle čl. 5 odst. 3 nařízení o podmíněnosti. Žalobkyně má dále za to, že Komise a Rada se dopustily nesprávného právního posouzení, porušily nařízení o podmíněnosti a nesplnily povinnost uvést v tomto ohledu odpovídající důvody. Žalobkyně rovněž vznáší námitku protiprávnosti proti nařízení o podmíněnosti v případě, že toto nařízení vylučuje individuální výjimky z uplatňování napadeného rozhodnutí.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení presumpce neviny a porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení práva působit na nenarušeném trhu (článek 16 Listiny základních práv Evropské unie ve spojení s články 101 až 108 SFEU).

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení zásady právní jistoty, legitimního očekávání a z porušení podstatných procesních náležitostí.

V rámci prvního, druhého a čtvrtého žalobního důvodu žalobkyně vznáší rovněž námitku protiprávnosti proti nařízení o podmíněnosti v případě, že toto nařízení vylučuje individuální výjimky z uplatňování napadeného rozhodnutí.

(1) Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/2506 ze dne 15. prosince 2022 o opatřeních na ochranu rozpočtu Unie před porušováním zásad právního státu v Maďarsku (Úř. věst. 2022, L 325, s. 94).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. 2020, L 433I, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. 2018, L 193, s. 1).

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/41

Žaloba podaná dne 13. března 2023 – Állatorvostudományi Egyetem v. Rada a Komise

(Věc T-133/23)

(2023/C 235/55)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Állatorvostudományi Egyetem (Budapešť, Maďarsko) (zástupci: V. Łuszcz a K. Bendzsel-Varga, lawyers)

Žalované: Rada Evropské unie a Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil částečně čl. 2 odst. 2 prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/2506 ze dne 15. prosince 2022 (1) v rozsahu, v němž stanoví „ani s žádným subjektem, který je takovou veřejně prospěšnou fundací vlastněn“, a v rozsahu, v němž se toto ustanovení rozhodnutí 2022/2506 týká žalobkyně;

—	zrušil společné prohlášení komisařů Hahna a Gabriela ze dne 26. ledna 2023 o uplatňování prováděcího rozhodnutí Rady ze dne 15. prosince 2022 ve vztahu k maďarským veřejně prospěšným fundacím v rozsahu, v němž je dotčena žalobkyně;

—	zrušil oznámení Komise ze dne 20. ledna, 21. února a 3. března 2023, zveřejněná jako „Disclaimers“ nebo „FAQ“ na portálech ERASMUS+ a Horizon Europe, která jsou zmíněna v uvedeném společném prohlášení, a to v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně;

—	zrušil akt Komise obsažený v e-mailu Evropské výkonné agentury pro zdraví a digitální oblast (HADEA) ze dne 25. ledna 2023 zaslaném koordinátorovi konsorcia v rámci projektu Digital Europe v oblasti informačních technologií a potravinářské vědy (TRACE4EU), v rozsahu, v němž je dotčena žalobkyně;

—	uložil Radě a Komisi a jakémukoliv vedlejšímu účastníkovi podporujícímu žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

—

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení presumpce neviny a porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení práva působit na nenarušeném trhu (článek 16 Listiny základních práv Evropské unie ve spojení s články 101 až 108 SFEU).

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení zásady právní jistoty, legitimního očekávání a z porušení podstatných procesních náležitostí.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. 2020, L 433I, s. 1).

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/42

Žaloba podaná dne 13. března 2023 – Miskolci Egyetem v. Rada a Komise

(Věc T-139/23)

(2023/C 235/56)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Miskolci Egyetem (Miškovec, Maďarsko) (zástupci: V. Łuszcz a K. Bendzsel-Varga, lawyers)

Žalované: Rada Evropské unie a Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil částečně čl. 2 odst. 2 prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/2506 ze dne 15. prosince 2022 (1) v rozsahu, v němž stanoví „ani s žádným subjektem, který je takovou veřejně prospěšnou fundací vlastněn“, a v rozsahu, v němž se toto ustanovení rozhodnutí 2022/2506 týká žalobkyně;

—	zrušil společné prohlášení komisařů Hahna a Gabriela ze dne 26. ledna 2023 o uplatňování prováděcího rozhodnutí Rady ze dne 15. prosince 2022 ve vztahu k maďarským veřejně prospěšným fundacím v rozsahu, v němž je dotčena žalobkyně;

—	zrušil oznámení Komise ze dne 20. ledna, 21. února a 3. března 2023, zveřejněná jako „Disclaimers“ nebo „FAQ“ na portálech ERASMUS+ a Horizon Europe, která jsou zmíněna v uvedeném společném prohlášení, a to v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně;

—	zrušil akt Komise obsažený v dopise EACEA ze dne 21. února 2023 zaslaném koordinátorovi konsorcia v rámci projektu „Enhancing sport organisations and management“, v rozsahu, v němž je dotčena žalobkyně;

—	uložil Radě a Komisi a jakémukoliv vedlejšímu účastníkovi podporujícímu žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 (nařízení o podmíněnosti“) (2), povinnosti uvést odůvodnění, zásady proporcionality, článku 16 Listiny základních práv Evropské unie a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018 (3).

—

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení presumpce neviny a porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení práva působit na nenarušeném trhu (článek 16 Listiny základních práv Evropské unie ve spojení s články 101 až 108 SFEU)

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení zásady právní jistoty, legitimního očekávání a z porušení podstatných procesních náležitostí.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. 2020, L 433I, s. 1).

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/43

Žaloba podaná dne 13. března 2023 – Dunaújvárosi Egyetem v. Rada a Komise

(Věc T-140/23)

(2023/C 235/57)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Dunaújvárosi Egyetem (Dunaújváros, Maďarsko) (zástupci: V. Łuszcz a K. Bendzsel-Varga, lawyers)

Žalované: Rada Evropské unie a Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	částečně zrušil čl. 2 odst. 2 prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/2506 ze dne 15. prosince 2022 (1) v rozsahu, v němž stanoví „ani s žádným subjektem, který je takovou veřejně prospěšnou fundací vlastněn“, a v rozsahu, v němž se toto ustanovení rozhodnutí 2022/2506 týká žalobkyně;.

—	zrušil Společné prohlášení komisařů Hahna a Gabriel ze dne 26. ledna 2023 o uplatňování prováděcího rozhodnutí Rady ze dne 15. prosince 2022 v souvislosti s maďarskou veřejně prospěšnou fundací v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

—	zrušil sdělení Komise ze dne 20. ledna, 21. února a 3. března 2023, zveřejněná jako „Disclaimers“ nebo „FAQ“ na portálech programů ERASMUS+ a Horizon Europe portals, jak jsou uvedeny ve výše zmíněném Společném prohlášení, v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně;

—	uložil Radě a Komisi a jakémukoli vedlejšímu účastníkovi, který vznese námitky proti této žalobě, náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 (dále jen „nařízení o podmíněnosti“) (2), povinnosti uvést náležité odůvodnění, zásady proporcionality, článku 16 Listiny základních práv EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018 (3).

—

Žalobkyně tvrdí, že Komise a Rada i) neprokázaly relevanci porušení řádného finančního řízení rozpočtu EU nebo ochrany finančních zájmů EU a neprokázaly skutečnou souvislost mezi porušením a vážným rizikem narušení řádného finančního řízení rozpočtu EU nebo ochrany finančních zájmů EU; a ii) neprokázaly přiměřenost opatření podle čl. 5 odst. 3 nařízení o podmíněnosti. Žalobkyně má dále za to, že se Komise a Rada dopustily nesprávného posouzení, porušily nařízení o podmíněnosti a porušily povinnost uvést v tomto ohledu náležité odůvodnění.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásady presumpce nevinny a porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení práva na podnikání v nenarušeném tržním prostředí (Článek 16 Listiny základních práv EU ve spojení s články 101-108 SFEU).

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení zásad právní jistoty, legitimního očekávání a porušení podstatných formálních náležitostí.

V rámci prvního, druhého a čtvrtého žalobního důvodu žalobkyně uplatňuje též námitku protiprávnosti nařízení o podmíněnosti v rozsahu, v němž toto nařízení vylučuje individuální výjimky z uplatňování napadeného rozhodnutí.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. 2020, L 433I, s. 1).

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/44

Žaloba podaná dne 17. dubna 2023 – Domingo Alonso Group v. EUIPO – Ald Automotive y Salvador Caetano Auto (my CARFLIX)

(Věc T-200/23)

(2023/C 235/58)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Domingo Alonso Group, SL (Las Palmas de Gran Canaria, Španělsko) (zástupci: J. García Domínguez, abogado)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Ald Automotive, SA (Majadahonda, Španělsko), Salvador Caetano Auto (SGPS), SA (Vila Nova de Gaia, Portugalsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně před Tribunálem, Domingo Alonso Group, SL, a další účastnice řízení před odvolacím senátem, Salvador Caetano Auto (SGPS), SA

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka my CARFLIX – Ochranná známka Evropské unie č. 18 124 505

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 24. října 2022, ve věci R 2213/2021-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál konstatoval neplatnost napadeného rozhodnutí a aby jí byla přiznána náhrada nákladů tohoto řízení, jakož i odvolacího řízení před pátým senátem EUIPO.

Dovolávaný žalobní důvod

Porušení čl. 60 odst. 1, ve spojení s čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/45

Žaloba podaná dne 20. dubna 2023 – Laboratorios Ern v. EUIPO – Cannabinoids Spain (Sanoid)

(Věc T-206/23)

(2023/C 235/59)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Laboratorios Ern, SA (Barcelona, Španělsko) (zástupci: T. González Martínez, abogada)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Cannabinoids Spain SLU (Córdoba, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie (Vyobrazení Sanoid) – Přihláška č. 18 091 726

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 3. února 2023, ve spojených věcech R 1024/2022-5 a R 1036/2022-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí;

—	zamítnul přihlášku obrazové ochranné známky Evropské unie č. 18 091 726 Sanoid pro třídy 3, 5, 31, 32, 35, 41, 42 y 44;

—	uložil EUIPO a případně vedlejšímu účastníku řízení náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/46

Žaloba podaná dne 23. dubna 2023 – Fractal Analytics v. EUIPO – Fractalia Remote Systems (FRACTALIA Remote Systems)

(Věc T-211/23)

(2023/C 235/60)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Fractal Analytics, Inc. (New York, New York, Spojené státy) (zástupci: J. Güell Serra, abogado)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Fractalia Remote Systems, SL (Madrid, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka FRACTALIA Remote Systems – Ochranná známka Evropské unie č. 5 106 406

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 30. ledna 2023, ve věci R 858/2022-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO a další účastnici řízení před EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 27 odst. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/625, ve spojení s čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 a čl. 19 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/625.

—	Porušení čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

—	Porušení čl. 58 odst. 1 písm. a) a čl. 10 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/46

Žaloba podaná dne 18. dubna 2023 – Greenpeace a další v. Komise

(Věc T-214/23)

(2023/C 235/61)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Greenpeace eV (Hamburk, Německo) a 7 dalších žalobců (zástupci: R. Verheyen, lawyer)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 6. února 2023, kterým byla zamítnuta žádost žalobců o vnitřní přezkum;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci čtrnáct žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející z toho, že rozhodnutí Komise ze dne 6. února 2023 (dále jen „napadené rozhodnutí“) je stiženo nesprávným právním posouzením anebo nesprávným posouzením při výkladu čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (1), pokud jde o požadavek, aby technická screeningová kritéria (dále jen „TSK“) byla založena na přesvědčivých vědeckých důkazech a na zásadě předběžné opatrnosti.

Pokud jde o jaderné činnosti

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je stiženo nesprávným právním posouzením anebo nesprávným posouzením skutkového stavu, když odmítá argument, že TSK pro jadernou energii nesplňují požadavek na „nejlepší výsledky v daném odvětví“ podle čl. 10 odst. 2 písm. a) nařízení 2020/852.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je stiženo nesprávným právním posouzením anebo nesprávným posouzením skutkového stavu, když zamítá výtku, že kritéria stanovená v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214 (2) nejsou v souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení 2020/852 („přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství“).

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je stiženo nesprávným právním posouzením anebo nesprávným posouzením skutkového stavu, když zamítá výtku, že jaderná energie významně nepřispívá k přizpůsobování se změně klimatu podle čl. 11 odst. 1 písm. a) nařízení 2020/852.

Pátý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je stiženo nesprávným právním posouzením, nesprávným posouzením skutkového stavu anebo nedostatečným odůvodněním, když odmítá tvrzení, že jaderná činnost nesplňuje požadavek „významně nepoškozovat“, který je stanoven v článcích 3, 9 a 17 nařízení 2020/852.

Šestý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je stiženo nesprávným právním posouzením anebo nesprávným posouzením skutkového stavu anebo nedostatečným odůvodněním, když odmítá výtku, že došlo k porušení požadavku na minimální záruky pro jaderné činnosti podle čl. 3 písm. c) a článku 18 nařízení 2020/852.

Pokud jde o činnosti v oblasti fosilních plynů

Sedmý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je stiženo nesprávným právním posouzením anebo nesprávným posouzením skutkového stavu, když odmítá tvrzení, že prahové hodnoty emisí stanovené pro činnosti v oblasti fosilních plynů jsou v rozporu s požadavky čl. 10 odst. 2 nařízení 2020/852.

Osmý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je stiženo nesprávným právním posouzením anebo nesprávným posouzením skutkového stavu, když odmítá výtku, že by zahrnutí činností v oblasti fosilních plynů bránilo rozvoji a zavádění nízkouhlíkových alternativ, což je v rozporu s čl. 10 odst. 2 nařízení 2020/852.

Devátý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je stiženo nesprávným právním posouzením anebo nesprávným posouzením skutkového stavu, když odmítá výtku, že TSK pro fosilní paliva jsou v rozporu s požadavkem stanoveným v čl. 10 odst. 2 nařízení 2020/852, podle kterého není k dispozici žádná nízkouhlíková alternativa.

10.

Desátý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je stiženo nesprávným právním posouzením anebo nesprávným posouzením skutkového stavu, když odmítá výtku, že klasifikace činností v oblasti fosilních plynů jako udržitelných činností je v rozporu s požadavkem stanoveným v čl. 10 odst. 2 písm. c) nařízení 2020/852, podle kterého činnost nesmí vést tomu, že aktiva s vysokými emisemi skleníkových plynů budou zakonzervována.

11.

Jedenáctý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je stiženo nesprávným právním posouzením anebo nesprávným posouzením skutkového stavu, když odmítá výtku, že TSK pro činnosti v oblasti fosilních plynů jsou v rozporu s požadavkem „významně nepoškozovat“, který je stanoven v článcích 3, 9 a 17 nařízení 2020/852.

Další žalobní důvody

12.	Dvanáctý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je stiženo nesprávným právním posouzením anebo nesprávným posouzením skutkového stavu, když odmítá výtky, že Komise neprávem neprovedla posouzení klimatické soudržnosti nebo posouzení dopadů.

13.	Třináctý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je stiženo nesprávným právním posouzením anebo nesprávným posouzením skutkového stavu, když odmítá výtky týkající se účinné konzultace platformy a odborné skupiny členských států.

14.	Čtrnáctý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je stiženo nesprávným právním posouzením, když odmítá výtky týkající se jeho neslučitelnosti s čl. 290 odst. 1 SFEU.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. 2020, L 198, s. 13).

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214 ze dne 9. března 2022, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, pokud jde o hospodářské činnosti v některých odvětvích energetiky, a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi (Úř. věst. 2022, L 188, s. 1).

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/48

Žaloba podaná dne 18. dubna 2023 – ClientEarth a další v. Komise

(Věc T-215/23)

(2023/C 235/62)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: ClientEarth AISBL (Ixelles, Belgie), Fédération européenne pour le transport et l’environnement (Ixelles), WWF European Policy Programme (Bruxelles, Belgie) a Bund für Umwelt und Naturschutz Deutschland (Berlín, Německo) (zástupci: F. Logue, solicitor, a J. MacLeod, barrister-at-law)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise zaslané dopisem ze dne 8. února 2023, kterým Komise zamítla žádost žalobců ze dne 9. září 2022 o vnitřní přezkum podle článku 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 (1), a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených žalobci v rámci tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňují žalobci následující žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že Komise pochybila, když odmítla argumenty, že byla povinna provést a neprovedla posouzení souladu s cílem klimatické neutrality, jak vyžaduje čl. 6 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (2).

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že Komise pochybila, pokud jde o požadavky článku 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (3), a to nejen pokud jde o jejich celkovou analýzu, ale také co se týče:

—	jejich výkladu a vyhodnocení požadavků na „přesvědčivé vědecké důkazy a zásadu předběžné opatrnosti“,

—	životního cyklu hospodářských činností a

—	uvízlých aktiv a ustrnutí v oblasti emisí.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že Komise pochybila, co se týče klasifikace činností jako přechodných, zejména pokud jde o:

—	klasifikaci činností založených na fosilních plynech jako přechodných,

—	limitů stanovených pro emise skleníkových plynů,

—	přínos alternativních technologií,

—	požadavek na postupný útlum emisí skleníkových plynů a

—	vývoj a zavádění náhradních nízkouhlíkových řešení.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že Komise pochybila, pokud jde o požadavek „významně nepoškozovat“ žádný ze šesti environmentálních cílů nařízení 2020/852.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. 2006, L 264, s. 13).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. 2021, L 243, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. 2020, L 198, s. 13).

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/49

Žaloba podaná dne 28. dubna 2023 – VY v. Parlament

(Věc T-224/23)

(2023/C 235/63)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: VY (zástupci: L. Levi a P. Baudoux, avocates)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil tuto žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

a v důsledku toho

—	zrušil rozhodnutí ze dne 9. června 2021, kterým se žalobci oznamuje ukončení jeho smlouvy, a v případě potřeby, i rozhodnutí ze dne 17. ledna 2023, doručené dne 23. ledna 2023, kterým se zamítá jeho stížnost proti rozhodnutí ze dne 9. června 2022;

—	uložil žalovanému náhradu škody způsobené žalobci;

—	uložil žalovanému náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení důvodů a porušení zásady proporcionality.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článku 41 Listiny základních práv Evropské unie a přesněji z práva být vyslechnut, povinnosti uvést odůvodnění, dodržení požadavku nestrannosti administrativy a povinnosti řádné péče.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení řádné péče.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/50

Žaloba podaná dne 2. května 2023 – Neuraxpharm Pharmaceuticals v. Komise

(Věc T-226/23)

(2023/C 235/64)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Neuraxpharm Pharmaceuticals SL (Barcelona, Španělsko) (zástupci: K. Roox, T. De Meese, J. Stuyck, M. Van Nieuwenborgh a N. Dumont, lawyers)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	rozhodl, že její návrh na zrušení je přípustný a opodstatněný;

—	zrušil rozhodnutí Komise uvedené v jejím dopise ze dne 17. března 2023 [ref. SANTE.DDG1.B.5/AL/mmc (2023) 2915367], jakož i jakékoliv pozdější rozhodnutí prodlužující nebo nahrazující toto rozhodnutí včetně jakéhokoliv následného regulačního opatření v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z nedostatku pravomoci a zneužití pravomoci výše uvedeným rozhodnutím Komise ze dne 17. března 2023 (dále jen „napadené rozhodnutí“) o změně nebo zrušení rozhodnutí o registraci udělené žalobkyni.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení podstatných procesních náležitostí, jelikož napadené rozhodnutí postrádá právní základ a porušuje právo žalobkyně být vyslechnuta obsažené v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení Smluv nebo jakéhokoli právního předpisu týkajícího se jejich provádění:

—

napadené rozhodnutí nesprávně uplatňuje právo, jelikož se Komise dopustila pochybení ohledně rozsahu rozsudku Soudního dvora ze dne 16. března 2023, Komise a další v. Pharmaceutical Works Polpharma (C-438/21 P až C-440/21 P, EU:C:2023:213), a nezohlednila přezkum Výboru pro humánní léčivé přípravky;

—	napadené rozhodnutí porušuje právo na účinnou procesní obranu a spravedlivý proces podle článku 47 Listiny základních práv Evropské unie;

—	napadené rozhodnutí porušuje zásadu právní jistoty;

—	napadené rozhodnutí porušuje legitimní očekávání žalobkyně včetně řady závazků k veřejným orgánům, výrobcům, dodavatelům, dopravním společnostem a nemocnicím za dodávání výrobků z generického dimethyl-fumarátu, jakož i k pacientům;

—	napadené rozhodnutí porušuje právo na vlastnictví uvedené v článku 17 Listiny základních práv Evropské unie.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/51

Žaloba podaná dne 2. května 2023 – Zaklady Farmaceutyczne Polpharma v. Komise

(Věc T-228/23)

(2023/C 235/65)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Zaklady Farmaceutyczne Polpharma S.A. (Starogard Gdański, Polsko) (zástupci: K. Roox, T. De Meese, J. Stuyck, M. Van Nieuwenborgh a N. Dumont, lawyers)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil žalobu na neplatnost za přípustnou a opodstatněnou,

—	zrušil rozhodnutí Komise obsažené v jejím dopise ze dne 17. března 2023 [zn. SANTE.DDG1.B.5/AL/mmc (2023) 2915860], jakož i veškerá ostatní rozhodnutí směřující k zachování nebo nahrazení tohoto rozhodnutí, včetně jakýchkoli následných správních opatření, v rozsahu, v němž by se týkala žalobkyně,

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně tři důvody.

1.	První žalobní důvod vychází z nedostatku pravomoci a zneužití pravomoci týkajících se výše uvedeného rozhodnutí Komise ze dne 17. března 2023 (dále jen „napadené rozhodnutí“), pokud jde o změnu nebo zrušení registrace udělené žalobkyni.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z porušení podstatných formálních náležitostí, jelikož napadené rozhodnutí postrádá právní základ a porušuje právo žalobkyně být vyslechnuta v souladu s článkem 41 Listiny základních práv Evropské unie.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení Smluv nebo jakéhokoli právního předpisu týkajícího se jejich provádění:

—

napadené rozhodnutí nesprávně uplatňuje právo, neboť Komise pochybila, pokud jde o dosah rozsudku Soudního dvora ze dne 16. března 2023, Komise a další v. Pharmaceutical Works Polpharma (438/21 P až 440/21 P, EU:C:2023:213), a nijak nezohlednila přezkum provedený Výborem pro humánní léčivé přípravky,

—	napadené rozhodnutí porušuje práva na obhajobu a na spravedlivý proces zakotvená v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie,

—	napadené rozhodnutí porušuje právní jistotu,

—	napadené rozhodnutí porušuje legitimní očekávání žalobkyně, týkající se mj. řady povinností, které má vůči svým zákazníkům, orgánům veřejné moci, velkoobchodníkům, přepravním společnostem a nemocnicím, pokud jde o prodej a distribuci generických přípravků dimethyl-fumarátu, a pacientům,

—	napadené rozhodnutí porušuje právo na soukromé vlastnictví zakotvené v článku 17 Listiny základních práv Evropské unie.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/52

Žaloba podaná dne 1. května 2023 – WA v. Komise

(Věc T-234/23)

(2023/C 235/66)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: WA (zástupce: M. Velardo, avvocata)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 5. května 2022, kterým žalobce nebyl zařazen na rezervní seznam výběrových řízení EPSO/AD/380/19-AD7 a EPSO/AD/380/19-AD9;

—	zrušil rozhodnutí ze dne 15. července 2022, kterým se zamítá žádost o přezkum nezařazení na rezervní seznam výběrových řízení EPSO/AD/380/19-AD7 a EPSO AD/380/19-AD9;

—

zrušil rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 11. února 2023, které bylo vydáno fiktivně v důsledku nečinnosti Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) po dobu delší než čtyři měsíce, kterým byla zamítnuta stížnost podaná dne 11. října 2022 na základě článku 90 odst. 2 služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“);

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce sedm žalobních důvodů.

—

První žalobní důvod vycházející z porušení právních předpisů upravujících jazykový režim v rámci evropských orgánů. Konání písemné a ústní zkoušky v jiném jazyce (angličtině a francouzštině), než je jeho mateřský jazyk, znemožnilo řádné hodnocení jeho schopností, neboť výsledek zkoušek byl rovněž podmíněn úrovní jazykových znalostí. Z toho mimo jiné vyplývá porušení článku 27 služebního řádu.

—

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovného zacházení s kandidáty, z neexistence objektivního hodnocení uchazečů (judikatura Glantenay) a z porušení čl. 5 odst. 1 a 3 přílohy III služebního řádu. Někteří z nich totiž zopakovali písemné zkoušky, které vykazovaly mnohem nižší míru obtížnosti.

Srovnání uchazečů během zkoušek v hodnotícím centru bylo narušeno, protože výběrová komise předem neověřila pravdivost prohlášení obsažených v tzv. „Talent Screener“ (přehled schopností).

—

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění a související zásady rovnosti účastníků řízení (článek 47 Listiny základních práv Evropské unie), jelikož žalobce nebyl před podáním žaloby s to seznámit se s úplným odůvodněním svého vyloučení z výběrového řízení. To rovněž vedlo k porušení zásady rovnosti procesních zbraní.

—	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 5 prvního pododstavce přílohy III služebního řádu v rozsahu, v němž výběrová komise nezařadila na rezervní seznam alespoň dvojnásobek kandidátů oproti volným pracovním místům.

—

Pátý žalobní důvod vycházející z porušení oznámení o výběrovém řízení, čl. 5 prvního pododstavce přílohy III služebního řádu a z toho vyplývajícího zjevně nesprávného posouzení, jelikož ve výběrovém řízení AD 7 byly rovněž hodnoceny vedoucí schopnosti kandidátů, přestože tento parametr byl vyhrazen pouze pro AD9.

—

Šestý žalobní důvod vycházející z porušení zásad stanovených v judikatuře Di Prospero v. Komise a z porušení článku 27 služebního řádu a zásady rovnosti tím, že oznámení o výběrovém řízení neumožňovalo účast v obou výběrových řízeních pro AD7 a AD9, i když na rezervní seznam AD7 byli automaticky zařazeni někteří kandidáti, kteří se přihlásili do výběrového řízení AD9.

—	Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovnosti kandidátů a nedostatku objektivity při hodnocení z důvodu nedostatečné stability výběrové komise v důsledku častých výkyvů ve složení výběrové komise a absence „shadowing“ (stínování) ze strany předsedy.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/53

Žaloba podaná dne 2. května 2023 – WB v. Komise

(Věc T-235/23)

(2023/C 235/67)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: WB (zástupce: M. Velardo, avvocata)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 5. května 2022, kterým žalobce nebyl zařazen na rezervní seznam výběrových řízení EPSO/AD/380/19-AD7 a EPSO/AD/380/19-AD9;

—	zrušil rozhodnutí ze dne 15. července 2022, kterým se zamítá žádost o přezkum nezařazení na rezervní seznam výběrových řízení EPSO/AD/380/19-AD7 a EPSO AD/380/19-AD9;

—

zrušil rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 10. února 2023, které bylo vydáno fiktivně v důsledku nečinnosti Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) po dobu delší než čtyři měsíce, kterým byla zamítnuta stížnost podaná dne 10. října 2022 na základě článku 90 odst. 2 služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“);

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce sedm žalobních důvodů.

—

—	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 5 prvního pododstavce přílohy III služebního řádu v rozsahu, v němž výběrová komise nezařadila na rezervní seznam alespoň dvojnásobek kandidátů oproti volným pracovním místům.

—

—	Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovnosti kandidátů a nedostatku objektivity při hodnocení z důvodu nedostatečné stability výběrové komise v důsledku častých výkyvů ve složení výběrové komise a absence „shadowing“ (stínování) ze strany předsedy.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/54

Žaloba podaná dne 2. května 2023 – WD v. Komise

(Věc T-236/23)

(2023/C 235/68)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: WD (zástupce: M. Velardo, avvocata)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 5. května 2022, kterým žalobce nebyl zařazen na rezervní seznam výběrového řízení EPSO/AD/380/19-AD9;

—	zrušil rozhodnutí ze dne 15. července 2022, kterým se zamítá žádost o přezkum nezařazení na rezervní seznam výběrového řízení EPSO AD/380/19-AD9;

—

zrušil rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 14. února 2023, které bylo vydáno fiktivně v důsledku nečinnosti Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) po dobu delší než čtyři měsíce, kterým byla zamítnuta stížnost podaná dne 14. října 2022 na základě článku 90 odst. 2 služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“);

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce sedm žalobních důvodů.

—

—	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 5 prvního pododstavce přílohy III služebního řádu v rozsahu, v němž výběrová komise nezařadila na rezervní seznam alespoň dvojnásobek kandidátů oproti volným pracovním místům.

—

—	Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovnosti kandidátů a nedostatku objektivity při hodnocení z důvodu nedostatečné stability výběrové komise v důsledku častých výkyvů ve složení výběrové komise a absence „shadowing“ (stínování) ze strany předsedy.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/55

Žaloba podaná dne 3. května 2023 – WE v. Komise

(Věc T-237/23)

(2023/C 235/69)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: WE (zástupce: M. Velardo, avvocata)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 5. května 2022, kterým žalobce nebyl zařazen na rezervní seznam výběrových řízení EPSO/AD/380/19-AD7 a EPSO/AD/380/19-AD9;

—	zrušil rozhodnutí ze dne 15. července 2022, kterým se zamítá žádost o přezkum nezařazení na rezervní seznam výběrových řízení EPSO/AD/380/19-AD7 a EPSO AD/380/19-AD9;

—

zrušil rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 12. února 2023, které bylo vydáno fiktivně v důsledku nečinnosti Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) po dobu delší než čtyři měsíce, kterým byla zamítnuta stížnost podaná dne 12. října 2022 na základě článku 90 odst. 2 služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“);

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce sedm žalobních důvodů.

—

—	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 5 prvního pododstavce přílohy III služebního řádu v rozsahu, v němž výběrová komise nezařadila na rezervní seznam alespoň dvojnásobek kandidátů oproti volným pracovním místům.

—

—	Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovnosti kandidátů a nedostatku objektivity při hodnocení z důvodu nedostatečné stability výběrové komise v důsledku častých výkyvů ve složení výběrové komise a absence „shadowing“ (stínování) ze strany předsedy.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/56

Žaloba podaná dne 4. května 2023 – WF v. Komise

(Věc T-238/23)

(2023/C 235/70)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: WF (zástupce: M. Velardo, avvocata)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 5. května 2022, kterým žalobce nebyl zařazen na rezervní seznam výběrových řízení EPSO/AD/380/19-AD7 a EPSO/AD/380/19-AD9;

—	zrušil rozhodnutí ze dne 15. července 2022, kterým se zamítá žádost o přezkum nezařazení na rezervní seznam výběrových řízení EPSO/AD/380/19-AD7 a EPSO AD/380/19-AD9;

—

zrušil rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 6. března 2023, které bylo vydáno fiktivně v důsledku nečinnosti Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) po dobu delší než čtyři měsíce, kterým byla zamítnuta stížnost podaná dne 6. října 2022 na základě článku 90 odst. 2 služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“);

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce sedm žalobních důvodů.

—

—	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 5 prvního pododstavce přílohy III služebního řádu v rozsahu, v němž výběrová komise nezařadila na rezervní seznam alespoň dvojnásobek kandidátů oproti volným pracovním místům.

—

—	Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovnosti kandidátů a nedostatku objektivity při hodnocení z důvodu nedostatečné stability výběrové komise v důsledku častých výkyvů ve složení výběrové komise a absence „shadowing“ (stínování) ze strany předsedy.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/57

Žaloba podaná dne 8. května 2023 – LichtBlick v. Komise

(Věc T-240/23)

(2023/C 235/71)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: LichtBlick SE (Hamburk, Německo) (zástupci: C. von Hammerstein, P. Roegele a H. Schutte, Rechtsanwälte)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí žalované ze dne 21. prosince 2022 (State Aid SA.104606 (2222/N) – Germany, sdělení TCF: Temporary cost containment of natural gas, heat and electricity price increases) v rozsahu, v němž prohlásila za slučitelné s vnitřním trhem poskytnutí podpor na základě německého zákona, kterým se zavádí brzda cen elektřiny a mění další ustanovení v oblasti energetiky ve prospěch provozovatelů nabíjecích stanic, aby se snížily náklady na nabíjecí proud, který spotřebují třetí osoby za nabíjecí stanicí;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby uplatňuje žalobkyně pět žalobních důvodů.

První žalobní důvod

V rámci prvního žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že navzdory závažným obtížím Komise nezahájila hlavní vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU. Žalovaná nezohlednila skutečnost, že režim podpor stanovený německým zákonem, kterým se zavádí brzda cen elektřiny, zvýhodňuje rovněž provozovatele nabíjecích stanic, ačkoli se nejedná o konečné spotřebitele, ale o dodavatele energie.

Druhý žalobní důvod

V rámci druhého žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že hlavní vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU mělo být zahájeno, jelikož během úplného přezkumu měla Komise konstatovat, že příjemci podpory mají být provozovatelé nabíjecích stanic, kteří jsou zároveň poskytovateli i dodavateli nabíjecího proudu, nikoli však čistí dodavatelé nabíjecího proudu, jako je žalobkyně.

Třetí žalobní důvod

V rámci třetího žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že žalovaná nesprávně prohlásila režim podpor stanovený zákonem, kterým se zavádí brzda cen elektřiny, ve prospěch provozovatelů nabíjecích stanic za slučitelný s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU. Ze sdělení o TCF vyplývá, že podpora určená ke kompenzaci výrazně zvýšených dodatečných nákladů v důsledku ruské útočné války na Ukrajině z důvodu mimořádného zvýšení cen elektřiny je slučitelná s čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU pouze tehdy, pokud existuje mechanismus zaručující, že podpora bude poskytnuta i těm, kteří jsou postiženi vážným narušením hospodářství členského státu. Takový mechanismus chybí, pokud jde o podporu ve prospěch provozovatelů nabíjecích stanic.

Čtvrtý žalobní důvod

V rámci čtvrtého žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že režim podpor stanovený německým zákonem, kterým se zavádí brzda cen elektřiny, pro provozovatele nabíjecích stanic je neslučitelný s vnitřním trhem, jelikož bez řádného důvodu narušuje hospodářskou soutěž mezi čistými dodavateli nabíjecího proudu na straně jedné a provozovateli nabíjecích stanic na straně druhé. Režim podpor stanovený zákonem, kterým se zavádí brzda cen elektřiny, zvýhodňoval pouze dodavatele nabíjecího proudu, kteří jsou současně provozovateli nabíjecích stanic. Naproti tomu čistí dodavatelé nabíjecího proudu neobdrželi podpory podle zákona, kterým se zavádí brzda cen elektřiny. Provozovatelé nabíjecích stanic tak mají oproti čistým dodavatelům nabíjecího proudu konkurenční výhodu.

Pátý žalobní důvod

V rámci pátého žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že podpora nabíjecího proudu je v rozporu se směrnicí (EU) 2019/944 (1), jelikož je založena na protiprávní fikci ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice (EU) 2019/944, podle níž jsou provozovatelé nabíjecích stanic konečnými spotřebiteli, ačkoli jsou skutečně elektroenergetickými podniky ve smyslu čl. 2 bodu 57 směrnice (EU) 2019/944 a plní úkoly dodávek ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice (EU) 2019/944. Selektivní podpora ve prospěch pouze provozovatelů nabíjecích stanic, a nikoli také čistých dodavatelů nabíjecího proudu narušuje hospodářskou soutěž v rozporu s čl. 3 odst. 4 a čl. 5 odst. 1 směrnice (EU) 2019/944.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (přepracované znění) (Úř. věst. 2019, L 158, s. 125).

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/58

Žaloba podaná dne 8. května 2023 – WG v. Komise

(Věc T-241/23)

(2023/C 235/72)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: WG (zástupce: M. Velardo, avvocata)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 5. května 2022, kterým žalobce nebyl zařazen na rezervní seznam výběrových řízení EPSO/AD/380/19-AD7 a EPSO/AD/380/19-AD9;

—	zrušil rozhodnutí ze dne 15. července 2022, kterým se zamítá žádost o přezkum nezařazení na rezervní seznam výběrových řízení EPSO/AD/380/19-AD7 a EPSO AD/380/19-AD9;

—

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce sedm žalobních důvodů.

—

—	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 5 prvního pododstavce přílohy III služebního řádu v rozsahu, v němž výběrová komise nezařadila na rezervní seznam alespoň dvojnásobek kandidátů oproti volným pracovním místům.

—

—	Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovnosti kandidátů a nedostatku objektivity při hodnocení z důvodu nedostatečné stability výběrové komise v důsledku častých výkyvů ve složení výběrové komise a absence „shadowing“ (stínování) ze strany předsedy.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/60

Žaloba podaná dne 9. května 2023 – WH v. Komise

(Věc T-242/23)

(2023/C 235/73)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: WH (zástupce: M. Velardo, avvocata)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 5. května 2022, kterým žalobce nebyl zařazen na rezervní seznam výběrových řízení EPSO/AD/380/19-AD7 a EPSO/AD/380/19-AD9;

—	zrušil rozhodnutí ze dne 15. července 2022, kterým se zamítá žádost o přezkum nezařazení na rezervní seznam výběrových řízení EPSO/AD/380/19-AD7 a EPSO AD/380/19-AD9;

—

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce sedm žalobních důvodů.

—

—	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 5 prvního pododstavce přílohy III služebního řádu v rozsahu, v němž výběrová komise nezařadila na rezervní seznam alespoň dvojnásobek kandidátů oproti volným pracovním místům.

—

—	Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovnosti kandidátů a nedostatku objektivity při hodnocení z důvodu nedostatečné stability výběrové komise v důsledku častých výkyvů ve složení výběrové komise a absence „shadowing“ (stínování) ze strany předsedy.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/61

Žaloba podaná dne 12. května 2023 – Braunschweiger Versorgungs v. EUIPO – B.F. Energy (BF energy)

(Věc T-245/23)

(2023/C 235/74)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Braunschweiger Versorgungs AG & Co. KG (Braunschweig, Německo) (zástupce: C. Drzymalla, lawyer)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: B.F. Energy Srl (Řím, Itálie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Ochranná známka Evropské unie BF energy – Přihláška č. 18 336 443

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 17. února 2023, ve věci R 1646/2022-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	zamítl přihlášku sporné ochranné známky;

—	uložil EUIPO a další účastnici v řízení náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení před odvolacím senátem.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o úroveň pozornosti široké veřejnosti;

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001, pokud jde o vzhledovou, sluchovou a pojmovou podobnost označení;

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001, pokud jde o celkové posouzení nebezpečí záměny.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/62

Žaloba podaná dne 8. května 2023 – Sky v. EUIPO – Skyworks Solutions (SKYWORKS Sky5)

(Věc T-246/23)

(2023/C 235/75)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sky Ltd (Isleworth, Spojené království) (zástupkyně: A. Zalewska Orabona, lawyer)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Skyworks Solutions, Inc. (Wilmington, Delaware, Spojené státy)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie SKYWORKS Sky5 – Přihláška č. 17 936 585

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 11. února 2023, ve věci R 2461/2020-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO a v případě, že vstoupí do řízení jako vedlejší účastník, další účastnici v řízení náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní.

Dovolávané žalobní důvody

—

Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b), čl. 8 odst. 5, čl. 8 odst. 2 písm. c) a čl. 8 odst. 4, ve spojení s čl. 46 odst. 1 písm. a) a písm. c) a čl. 8 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001, v rozsahu, v němž odvolací senát dospěl k závěru, že starší britská práva již nejsou platným základem v řízení inter partes před EUIPO;

—

Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 v rozsahu, v němž odvolací senát shledal, že důkaz o užívání, zvýšené rozlišovací způsobilosti nebo dobrém jménu starších ochranných známek EU musí být z námitkového řízení vyloučen v rozsahu, v němž se tento důkaz týkal území Spojeného království.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/62

Žaloba podaná dne 12. května 2023 – Bonami.CZ v. EUIPO – Roval Print (Bonami)

(Věc T-248/23)

(2023/C 235/76)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Bonami.CZ, a.s. (Praha, Česká republika) (zástupce: M. G. Marinescu, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: SC Roval Print SRL (Galati, Rumunsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie Bonami – Přihláška č. 18 009 799

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 23. února 2023 ve věci R 1291/2022-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí a námitky v plném rozsahu zamítl,

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení procesních náležitostí týkajících se (on-line) odůvodnění námitek;

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/63

Žaloba podaná dne 13. května 2023 – WI v. Komise

(Věc T-249/23)

(2023/C 235/77)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: WI (zástupce: M. Velardo, avvocata)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 5. května 2022, kterým žalobce nebyl zařazen na rezervní seznam výběrových řízení EPSO/AD/380/19-AD7 a EPSO/AD/380/19-AD9;

—	zrušil rozhodnutí ze dne 15. července 2022, kterým se zamítá žádost o přezkum nezařazení na rezervní seznam výběrových řízení EPSO/AD/380/19-AD7 a EPSO AD/380/19-AD9;

—

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce sedm žalobních důvodů.

—

—	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 5 prvního pododstavce přílohy III služebního řádu v rozsahu, v němž výběrová komise nezařadila na rezervní seznam alespoň dvojnásobek kandidátů oproti volným pracovním místům.

—

—	Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovnosti kandidátů a nedostatku objektivity při hodnocení z důvodu nedostatečné stability výběrové komise v důsledku častých výkyvů ve složení výběrové komise a absence „shadowing“ (stínování) ze strany předsedy.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/64

Žaloba podaná dne 13. května 2023 – WJ v. Komise

(Věc T-250/23)

(2023/C 235/78)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: WJ (zástupce: M. Velardo, avvocata)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 5. května 2022, kterým žalobce nebyl zařazen na rezervní seznam výběrových řízení EPSO/AD/380/19-AD7 a EPSO/AD/380/19-AD9;

—	zrušil rozhodnutí ze dne 15. července 2022, kterým se zamítá žádost o přezkum nezařazení na rezervní seznam výběrových řízení EPSO/AD/380/19-AD7 a EPSO AD/380/19-AD9;

—

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce sedm žalobních důvodů.

—

—	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 5 prvního pododstavce přílohy III služebního řádu v rozsahu, v němž výběrová komise nezařadila na rezervní seznam alespoň dvojnásobek kandidátů oproti volným pracovním místům.

—

—	Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovnosti kandidátů a nedostatku objektivity při hodnocení z důvodu nedostatečné stability výběrové komise v důsledku častých výkyvů ve složení výběrové komise a absence „shadowing“ (stínování) ze strany předsedy.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/65

Žaloba podaná dne 13. května 2023 – WK v. Komise

(Věc T-251/23)

(2023/C 235/79)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: WK (zástupce: M. Velardo, avvocata)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 5. května 2022, kterým žalobce nebyl zařazen na rezervní seznam výběrových řízení EPSO/AD/380/19-AD7 a EPSO/AD/380/19-AD9;

—	zrušil rozhodnutí ze dne 15. července 2022, kterým se zamítá žádost o přezkum nezařazení na rezervní seznam výběrových řízení EPSO/AD/380/19-AD7 a EPSO AD/380/19-AD9;

—

zrušil rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 8. února 2023, které bylo vydáno fiktivně v důsledku nečinnosti Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) po dobu delší než čtyři měsíce, kterým byla zamítnuta stížnost podaná dne 8. října 2022 na základě článku 90 odst. 2 služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“);

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce sedm žalobních důvodů.

—

—	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 5 prvního pododstavce přílohy III služebního řádu v rozsahu, v němž výběrová komise nezařadila na rezervní seznam alespoň dvojnásobek kandidátů oproti volným pracovním místům.

—

—	Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovnosti kandidátů a nedostatku objektivity při hodnocení z důvodu nedostatečné stability výběrové komise v důsledku častých výkyvů ve složení výběrové komise a absence „shadowing“ (stínování) ze strany předsedy.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/66

Žaloba podaná dne 14. května 2023 – WL v. Komise

(Věc T-252/23)

(2023/C 235/80)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: WL (zástupce: M. Velardo, avvocata)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 5. května 2022, kterým žalobce nebyl zařazen na rezervní seznam výběrových řízení EPSO/AD/380/19-AD7 a EPSO/AD/380/19-AD9;

—	zrušil rozhodnutí ze dne 15. července 2022, kterým se zamítá žádost o přezkum nezařazení na rezervní seznam výběrových řízení EPSO/AD/380/19-AD7 a EPSO AD/380/19-AD9;

—

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce sedm žalobních důvodů.

—

—	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 5 prvního pododstavce přílohy III služebního řádu v rozsahu, v němž výběrová komise nezařadila na rezervní seznam alespoň dvojnásobek kandidátů oproti volným pracovním místům.

—

—	Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovnosti kandidátů a nedostatku objektivity při hodnocení z důvodu nedostatečné stability výběrové komise v důsledku častých výkyvů ve složení výběrové komise a absence „shadowing“ (stínování) ze strany předsedy.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/67

Žaloba podaná dne 14. května 2023 – WM v. Komise

(Věc T-253/23)

(2023/C 235/81)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: WM (zástupce: M. Velardo, avvocata)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 5. května 2022, kterým žalobce nebyl zařazen na rezervní seznam výběrového řízení EPSO/AD/380/19-AD7;

—	zrušil rozhodnutí ze dne 15. července 2022, kterým se zamítá žádost o přezkum nezařazení na rezervní seznam výběrového řízení EPSO/AD/380/19-AD7;

—

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce sedm žalobních důvodů.

—

—	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 5 prvního pododstavce přílohy III služebního řádu v rozsahu, v němž výběrová komise nezařadila na rezervní seznam alespoň dvojnásobek kandidátů oproti volným pracovním místům.

—

—	Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovnosti kandidátů a nedostatku objektivity při hodnocení z důvodu nedostatečné stability výběrové komise v důsledku častých výkyvů ve složení výběrové komise a absence „shadowing“ (stínování) ze strany předsedy.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/69

Žaloba podaná dne 16. května 2023 – Symrise v. Komise

(Věc T-263/23)

(2023/C 235/82)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Symrise AG (Holzminden, Německo) (zástupci: T. Kuhn, M. Rust, T.-M. Wienke, L. Bär a J. Jourdan, lawyers)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise C(2023) 1103 final ze dne 10. února 2023, kterým se podle čl. 20 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (1) nařizuje kontrola společnosti Symrise AG a všech jejích přímo a nepřímo ovládaných dceřiných společností (AT.40826 – Rose);

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení základních práv žalobkyně na nedotknutelnost obydlí a na soukromí, která jsou zakotvena v článku 7 Listiny základních práv. Žalobkyně tvrdí, že uvedené rozhodnutí nařizující kontrolu v prostorách žalobkyně je (i) svévolné, neboť Komise neměla dostatečné indicie pro podezření, že se žalobkyně podílela na jakémkoli porušení práva hospodářské soutěže, a (ii) představuje nepřiměřený zásah do jejích základních práv na nedotknutelnost obydlí a na soukromí, jelikož neobsahuje žádné časové omezení.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 20 odst. 4 nařízení (ES) č. 1/2003 a povinnosti Komise uvést odůvodnění, jak stanoví čl. 296 druhý pododstavec SFEU. Žalobkyně tvrdí, že dané rozhodnutí je v rozporu s povinností Komise jasně a přesně uvést předmět kontroly, což je v rozporu s čl. 20 odst. 4 nařízení (ES) č. 1/2003, a povinností Komise jasně odůvodnit svá rozhodnutí. Konkrétně žalobkyně tvrdí, že jí znění rozhodnutí neumožnilo pochopit rozsah kontroly, a tedy uplatnit její právo na obhajobu.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. 2003, L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/69

Žaloba podaná dne 11. května 2023 – VDK v. Komise

(Věc T-265/23)

(2023/C 235/83)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobce: Verband der Deutschen Kutter und Küstenfischer e.V. (VDK) (Hamburg, Německo) (zástupci: M. Waller, Rechtsanwalt)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/340 ze dne 8. prosince 2022, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/118, pokud jde o opatření pro zachování zdrojů v lokalitách Sylter Aussenriff, Borkum-Riffgrund, Doggerbank a Östliche Deutsche Bucht a lokalitách Klaverbank, Friese Front a Centrale Oestergronden (1);

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení Smluv.

Podle žalobce napadené nařízení porušuje zásadu proporcionality vymezenou v čl. 5 odst. 4 Smlouvy o EU. Toto porušení spočívá zejména v tom, že:

—

Pokud jde o ochranu typu stanoviště „útesy“ (kód 1170), nesleduje napadené nařízení již žádný legitimní cíl, kterého má dosáhnout. Definice typu stanoviště „útes“ uvedená v příloze I směrnice o stanovištích, kterou Německo použilo k odůvodnění, je podle žalobce příliš neurčitá. Komise nepostupovala správně, když tuto definici nezpochybnila.

—	Oblasti, na které se vztahují omezení rybolovu stanovená napadeným nařízením, jsou vymezeny příliš široce a jdou nad rámec toho, co bylo nezbytné pro ochranu stanovišť.

—	V rozsahu, v němž napadené nařízení slouží k ochraně typu biotopu „druhově bohaté oblasti štěrku, hrubého písku a lasturového štěrku mořských a pobřežních oblastí“, nebylo v této souvislosti podle názoru žalobce prokázáno, že by omezení rybolovu bylo nezbytné k ochraně tohoto typu biotopu.

—	Přezkum vhodnosti omezení rybolovu stanovených v napadeném nařízení není podle žalobce možný, neboť odborné základy pro opatření k řízení rybolovu, jež předložilo Německo, již nejsou dostatečné. Komise nepostupovala údajně správně, když tyto základy nezpochybnila.

—	Kromě toho byly ve východní části lokality Sylter Aussenriff stanoveny výjimky z některých omezení odlovu v případě tradičního rybolovu krabů, ale nikoli pro jiné rybolovné techniky, které mají srovnatelně nepatrný dopad na stanoviště.

—	Navíc podle žalobce nebylo rybolovem krabů možné odůvodnit zákaz vztahující se na 55 % Amrum Bank. Dopady rybolovu krabů na písčitá dna byly dostatečně prozkoumány řadou studií. Významné dopady na přírodní stanoviště v podobě písečných břehů jsou tak podle žalobce vyloučeny.

—	Pro vynětí části lokality Sylter Aussenriff z omezení rybolovu není podle žalobce žádné odborné zdůvodnění, čímž je zpochybněno omezení rybolovu v celé lokalitě.

Druhý žalobní důvod vycházející z nedostatku pravomoci

V rozsahu, v němž je předmětem napadeného nařízení v přenesené pravomoci ochrana typu biotopu „druhově bohaté oblasti štěrku, hrubého písku a lasturového štěrku“, jde tato ochrana nad rámec pravomoci podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 (2) ve spojení s čl. 13 odst. 4 směrnice 2008/56/ES (3), neboť tento typ biotopu není údajně součástí vnitrostátního programu opatření a není chráněnou oblastí uvedenou v čl. 13 odst. 4 směrnice 2008/56/ES

(1) Úř. věst. 2023, L 48, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. 2013, L 354, s. 22).

(3) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008 , kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. 2008, L 164, S. 19).

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/71

Žaloba podaná dne 18. května 2023 – Rosbank v. Rada

(Věc T-270/23)

(2023/C 235/85)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Rosbank PAO (Moskva, Rusko) (zástupci: A. Genko, avocat)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil její žalobu na neplatnost za přípustnou a opodstatněnou a v důsledku toho:

—	zrušil nařízení Rady (EU) 269/2014 ze dne 17. března 2014, ve znění prováděcího nařízení (EU) 2023/429 ze dne 25. února 2023 (Úř. věst. L 59 I, s. 278), v rozsahu, v němž pod číslem položky 199 zařazuje žalobkyni na seznam subjektů, na které se vztahují sankce;

—	zrušil rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP ze dne 17. března 2014, ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/432 ze dne 25. února 2023 (Úř. věst. L 59 I, s. 437), v rozsahu, v němž pod číslem položky 199 zařazuje žalobkyni na seznam subjektů, na které se vztahují sankce;

—

zrušil nařízení Rady (EU) 269/2014 ze dne 17. března 2014, pozměněné dne 25. února 2022 nařízením (EU) 2022/330 (Úř. věst. L 51, s. 1) tak, že bylo doplněno nové kritérium umožňující sankcionování „předních podnikatelů nebo právnických osob, subjektů či orgánů, které jsou zapojeny do hospodářských odvětví, která poskytují značné zdroje příjmů vládě Ruské federace […]“, v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

—

zrušil rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP ze dne 17. března 2014, pozměněné rozhodnutím Rady (SZBP) 2022/329 ze dne 25. února 2022 (Úř. věst. L 50, s. 1) tak, že bylo doplněno nové kritérium umožňující sankcionování „předních podnikatelů, kteří jsou zapojeni do hospodářských odvětví, která poskytují značné zdroje příjmů vládě Ruské federace […]“, v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

—	zrušil akty o ponechání ne seznamech v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně;

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně osm žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející z nedostatku odůvodnění. Žalobkyně je toho názoru, že Rada nepředložila žádný individuální, specifický a konkrétní důvod, který by umožňoval kvalifikovat žalobkyni podle kritéria, které na ni bylo uplatněno, tedy kritéria umožňujícího sankcionovat „subjekty, […] které jsou zapojeny do hospodářských odvětví, která poskytují značné zdroje příjmů vládě Ruské federace“.

Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného posouzení. Žalobkyně tvrdí, že odůvodnění obsahuje nesprávná tvrzení a že důkazní spis neprokazuje existenci skutečností odůvodňujících sankci. Dále žalobkyně tvrdí, že nebyl prokázán významný příspěvek do finančních zdrojů vlády Ruské federace. A konečně, Rada vycházela ze zastaralých skutkových okolností.

Třetí žalobní důvod vycházející ze zneužití pravomoci. Z důkazního spis Rady podle žalobkyně vyplývá, že prostřednictvím tohoto opatření je sankcionována fyzická osoba, která je třetí osobou, a obecněji že opatření sleduje cíl spočívající v sankcionování ruského majetku v Evropě, a nikoli žalobkyně.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality, neboť sankce má nepřiměřený účinek na třetí osoby a nemůže naplnit cíle nařízení č. 269/2014.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z porušení zásady zákazu diskriminace, neboť sankce má nepřiměřený účinek na třetí osoby a nemůže naplnit cíle nařízení č. 269/2014.

6.	Šestý žalobní důvod vycházející z nepřiměřeného zásahu do základních práv a zejména do práva na vlastnictví.

7.	Sedmý žalobní důvod vycházející z možnosti přijmout jiná opatření, která jsou méně omezující než předmětná opatření.

Osmý žalobní důvod vycházející z incidenční námitky protiprávnosti kritéria týkajícího se subjektů, které bylo doplněno do čl. 3 odst. 1 písm. g) nařízení č. 269/2014. Žalobkyně tvrdí, že mezi kritériem a sledovaným cílem neexistuje dostatečná vazba a že byly porušeny základní zásady Unie, zejména zásada rovnosti a zákazu diskriminace.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/72

Žaloba podaná dne 22. května 2023 – Alfa-Bank v. Rada

(Věc T-271/23)

(2023/C 235/86)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Alfa-Bank JSC (Moskva, Rusko) (zástupci: B. Malmendier, lawyer)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil bod 198 rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/432 ze dne 25. února 2023 (1), kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP ze dne 17. března 2014;

—	zrušil bod 198 prováděcího nařízení Rady (EU) 2023/429 ze dne 25. února 2023 (2), kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014;

—	uložil Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející z toho, že Rada nesprávně posoudila skutkové okolnosti, což vedlo k neopodstatněné klasifikaci žalobkyně jako osoby spadající do vymezené kategorie „předních podnikatelů nebo právnických osob, subjektů či orgánů, které jsou zapojeny do hospodářských odvětví, která poskytují značné zdroje příjmů vládě Ruské federace odpovědné za anexi Krymu a za destabilizaci Ukrajiny, a fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů s nimi spojených“.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z neexistence právního základu umožňujícího Radě uložit hospodářská omezující opatření žalobkyni, osobám s ní spojeným nebo jejím klientům.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že Rada nemá úplné, spolehlivé a dostačující důkazy odůvodňující uplatnění omezujících opatření vůči žalobkyni a osobám, které jsou s ní spojené.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality a z porušení základních práva, zejména práva na vlastnictví, svobody vykonávat hospodářskou nebo obchodní činnost a práva na ochranu dobré pověsti.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z nedostatku důkazů o existenci právnických osob, které jsou s žalobkyní spojeny, jakož i o relevanci a typu vztahu mezi žalobkyní a osobami s ní spojenými.

6.	Šestý žalobní důvod vycházející z toho, že Rada porušila rovnováhu mezi zahraničněpolitickým cílem sankcí a omezením hospodářských práv žalobkyně, čímž přispěla ke zchudnutí obyvatel Ruské federace.

(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/432 ze dne 25. února 2023, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2023, L 59I, s. 437).

(2) Prováděcí nařízení Rady (EU) 2023/429 ze dne 25. února 2023, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2023, L 59I, s. 278).

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/73

Žaloba podaná dne 19. května 2023 – Karadeniz v. EUIPO – Cakmakci (Acapulco)

(Věc T-274/23)

(2023/C 235/87)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Taha Karadeniz (Dinslaken, Německo) (zástupce: J. Breyer, Rechtsanwalt)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Ayhan Cakmakci (Bochum, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporné ochranné známky: žalobce

Sporná ochranná známka: slovní ochranná známka Evropské unie Acapulco – ochranná známka Evropské unie č. 18 125 766

Řízení před EUIPO: řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 14. února 2023 ve věci R 691/2022-5

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí,

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení včetně nákladů řízení před odvolacím senátem.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001,

—	porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/74

Žaloba podaná dne 22. května 2023 – Sumol + Compal Marcas v. EUIPO – Kåska (smål)

(Věc T-279/23)

(2023/C 235/88)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sumol + Compal Marcas SA (Carnaxide, Portugalsko) (zástupkyně: R. Milhões, lawyer)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Kåska Oy (Helsinky, Finsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie smål – Přihláška č. 18 442 375

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 1. března 2023, ve věci R 2295/2022-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí;

—	zrušil rozhodnutí námitkového oddělení ze dne 23. září 2022 v námitkovém řízení č. B 3 150 396;

—	uložil EUIPO a další účastnici řízení náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení a nesprávné uplatnění čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/75

Žaloba podaná dne 23. května 2023 – Aven v. Rada

(Věc T-283/23)

(2023/C 235/89)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Petr Aven (Klauģulejas, Lotyšsko) (zástupci: T. Marembert a A. Bass, avocats)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/572 (1), kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, v rozsahu, v němž se týká žalobce;

—	zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) 2023/571 (2) ze dne 13. března 2023, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, v rozsahu, v němž se týká žalobce;

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce šest žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vycházející z porušení podstatných formálních náležitostí a povinnosti pravidelného přezkumu.

Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného posouzení. Žalobce poukazuje na to, že žádné z tvrzení v odůvodnění Komise není prokázáno a není splněno kritérium aktivní podpory činností a politik, jež narušují nebo ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, tedy kritérium uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí 2014/145/SZBP.

Třetí žalobní důvod vycházející z nesprávného posouzení. Žalobce poukazuje na to, že žádné z tvrzení v odůvodnění Komise není prokázáno a není splněno kritérium týkající se aktivní materiální či finanční podpory ruských činitelů s rozhodovací pravomocí odpovědných za anexi Krymu nebo za destabilizaci Ukrajiny či prospěchu z vazby na tyto činitele, tedy kritérium uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. d) rozhodnutí 2014/145/SZBP.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z námitky protiprávnosti kritéria uvedeného v čl. 2 odst. 1 písm. g) rozhodnutí 2014/145/SZBP. Žalobce má za to, že uvedené kritérium postrádá právní základ.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z námitky protiprávnosti kritéria uvedeného v čl. 2 odst. 1 písm. g) rozhodnutí 2014/145/SZBP. Žalobce v tomto ohledu uvádí, že uvedené kritérium porušuje zásadu proporcionality.

6.	Šestý žalobní důvod vycházející z nesprávného posouzení, jelikož Rada neprokázala, že žalobce je předním podnikatelem, ani že bankovní odvětví poskytuje značné zdroje příjmů vládě Ruské federace. Nakonec žalobce poukazuje na to, že již téměř rok není činný v ruském bankovním odvětví.

(1) Úř. věst. 2023, L 75 I, s. 134.

(2) Úř. věst. 2023, L 75 I, s. 1.

3.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 235/76

Žaloba podaná dne 24. května 2023 – Volta Charging v. EUIPO – The Paper & Office Equipment Spain Ass (VOLTA)

(Věc T-285/23)

(2023/C 235/90)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Volta Charging LLC (San Francisco, Kalifornie, Spojené státy) (zástupci: T. Stein, lawyer)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: The Paper & Office Equipment Spain Ass, SA (Arrankudiaga, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie VOLTA – Ochranná známka Evropské unie č. 17 630 252

Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. března 2023 ve věci R 1860/2022-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí;

—	zrušil ochrannou známku Evropské unie č. 17 630 252 VOLTA v celém rozsahu;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení vynaložené žalobkyní v řízení před Tribunálem a odvolacím senátem

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 58 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 235

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 66 3. července 2023

Obsah		Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2023/C 235/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie	1