(1)

Ustanovení těchto obecných pravidel se použijí, nestanoví-li oznámení o výběrovém řízení jinak.

(2)

Uchazečům jsou na účet EPSO zasílány informace, u nichž je důležitým faktorem čas. Uchazeči by měli svůj účet EPSO kontrolovat nejméně jednou za tři kalendářní dny, aby mohli sledovat svůj postup ve výběrovém řízení a nepromeškali případné lhůty.

Jestliže uchazeč nemůže svůj účet EPSO zkontrolovat kvůli technickým problémům na straně úřadu EPSO, je povinen tuto skutečnost úřadu EPSO ihned oznámit prostřednictvím online kontaktního formuláře (1).

(3)

V případě, že se v kterékoli fázi výběrového řízení na posledním postupujícím místě umístí několik uchazečů se stejným počtem bodů, postoupí do další fáze výběrového řízení všichni tito uchazeči. V případě, že se na rezervním seznamu na posledním dostupném místě umístí několik uchazečů se stejným počtem bodů, budou na rezervní seznam zapsáni všichni tito uchazeči.

(4)

Všichni uchazeči, kteří byli na základě úspěšné žádosti, stížnosti nebo žaloby znovu připuštěni do výběrového řízení, budou podle okolností buď a) znovu zařazeni do výběrového řízení ve fázi, v níž z něj byli vyloučeni, nebo b) zapsáni na rezervní seznam.

(5)

Při komunikaci prostřednictvím účtu EPSO nebo e-mailem se úřad EPSO na uchazeče bude obracet v jednom z jazyků, o nichž uchazeč v části přihlášky „Schopnost číst“ uvedl, že je ovládá na úrovni B2 nebo vyšší (2).

(6)

Uchazeči se mohou na úřad EPSO obrátit prostřednictvím online kontaktního formuláře, který je k dispozici na internetových stránkách EPSO (3). Doporučujeme uchazečům, aby se před kontaktováním úřadu EPSO nejprve podívali do sekce „Časté otázky“ na internetových stránkách EPSO (4).

(7)

Úřad EPSO si vyhrazuje právo ukončit jakoukoli nepatřičnou (tj. opakující se, urážlivou a/nebo irelevantní) korespondenci.

(1)

Tituly, diplomy a/nebo osvědčení, ať už vydané v zemích EU, nebo mimo EU, musí být uznány příslušným orgánem některého členského státu EU.

(2)

Při posuzování toho, zda uchazeči mají kvalifikaci požadovanou v oznámení o výběrovém řízení, budou zohledněny rozdíly mezi vnitrostátními vzdělávacími systémy, zejména rozdíly v názvech udělovaných titulů, diplomů a osvědčení.

(3)

U každé získané kvalifikace by uchazeči měli uvést název, úroveň vzdělání, příslušné předměty, datum zahájení a ukončení studia a běžnou/oficiální délku studia.

(4)

V záložce „Vzdělání“ v přihlášce by uchazeči měli uvést rovněž své středoškolské vzdělání.

(1)

Aby byla odborná praxe zohledněna, musí splňovat tyto obecné podmínky:

(2)

V potaz se bere rovněž odborná praxe uvedená níže, a to podle zvláštních pravidel, včetně některých výjimek z požadavků uvedených v odstavci 1 výše:

(1)

Uchazeči budou muset – na svůj účet EPSO – nahrát naskenované kopie dokumentů, jimiž doloží údaje, které uvedli v přihlášce. Musí tak učinit do data stanoveného v oznámení o výběrovém řízení nebo – není-li v oznámení stanoveno žádné datum – do data uvedeného úřadem EPSO.

(2)

Jestliže uchazeč doklad či doklady do výše uvedeného data neposkytne, může dojít k tomu, že bude považován za nezpůsobilého k účasti ve výběrovém řízení nebo že nebude zohledněna určitá uchazečova kvalifikace či praxe.

(3)

Uchazeči mohou být v kterékoli fázi řízení požádáni (obvykle e-mailem), aby poskytli doplňující informace nebo dokumenty.

(4)

Mimo jiné budou muset uchazeči nahrát kopii svého průkazu totožnosti nebo cestovního pasu platného v den uzávěrky pro podání přihlášek. Na požádání budou muset předložit originál svého průkazu totožnosti nebo cestovního pasu.

(5)

Jako doklad o kvalifikaci a odborné přípravě budou muset uchazeči předložit:

(6)

Všechny doby odborné praxe musí být doloženy originály nebo ověřenými kopiemi těchto dokladů:

(1)

Výběrová komise rozhoduje o obtížnosti testů v rámci výběrového řízení a schvaluje jejich obsah, posuzuje, zda uchazeči splňují zvláštní podmínky účasti, porovnává kvality uchazečů a vybírá nejlepší uchazeče s ohledem na požadavky stanovené v oznámení o výběrovém řízení.

(2)

Jednání výběrové komise jsou tajná.

(3)

Výběrové komisi je při práci nápomocen úřad EPSO.

(1)

Jména členů výběrové komise se zveřejní na internetových stránkách EPSO (5).

(2)

Uchazeči, členové výběrové komise a zaměstnanci úřadu EPSO, kteří se podílejí na organizaci konkrétního výběrového řízení, jsou povinni oznámit jakýkoli střet zájmů, který by mohl nastat, zejména v případě rodinného nebo přímého pracovního vztahu. Situace, která by mohla představovat střet zájmů, musí být oznámena úřadu EPSO, jakmile se o ní dotyčná osoba dozví. Úřad EPSO každý případ individuálně posoudí a přijme patřičná opatření.

(3)

Aby byla zajištěna nezávislost výběrové komise, s výjimkou výslovně schválených případů se uchazečům i všem osobám, které nejsou členy výběrové komise, přísně zakazuje pokoušet se o kontakt s kterýmkoli z jejích členů v jakékoli záležitosti týkající se výběrového řízení nebo jednání komise.

(4)

Uchazeči, kteří chtějí výběrové komisi přednést své argumenty, tak musí učinit písemně a korespondenci předat prostřednictvím úřadu EPSO (6).

(5)

Porušení kteréhokoli z výše uvedených pravidel může vést k disciplinárnímu řízení proti členovi výběrové komise nebo zaměstnanci úřadu EPSO a/nebo k diskvalifikaci uchazeče z výběrového řízení (viz oddíl 6).

(1)

Testy budou uspořádány a dozorovány na dálku (online). Požadavky v oblasti IT nutné k absolvování testů jsou uvedeny na internetových stránkách EPSO (7). Důrazně uchazečům doporučujeme, aby si informace na těchto stránkách přečetli co nejdříve a ujistili se, že jejich digitální vybavení předepsané požadavky splňuje.

(2)

Uchazeči si musí rezervovat termín testu podle pokynů úřadu EPSO. Období, v němž je možné provést rezervaci, i období, v němž se lze testů účastnit, jsou omezena.

(3)

Veškeré další nezbytné informace a pokyny budou uvedeny v pozvánkách k testům.

(4)

V případě, že si uchazeči nezarezervují, neabsolvují nebo nedokončí jeden či více testů, bude se mít za to, že jejich účast ve výběrovém řízení byla ukončena, ledaže tito uchazeči mohou prokázat, že neprovedení rezervace, neabsolvování nebo nedokončení testu bylo způsobeno okolnostmi, které uchazeči nemohli ovlivnit, nebo zásahem vyšší moci. Nedodržení podmínek pro průběh testů, s nimiž byli uchazeči seznámeni v pokynech a informacích, nebude považováno za okolnost, kterou uchazeč nemůže ovlivnit, ani za případ vyšší moci.

(1)

Uchazeči mohou být v kterékoli fázi výběrového řízení diskvalifikováni z těchto důvodů:

(2)

V souladu s čl. 27 prvním pododstavcem a čl. 28 písm. c) služebního řádu se očekává, že uchazeči o místo v orgánech EU projevují maximální bezúhonnost. V případě podvodu nebo pokusu o podvod může úřad EPSO rozhodnout, že uchazeče na určitou dobu prohlásí za nezpůsobilého k účasti v budoucích výběrových řízeních.

(1)

Pokud uchazeči v kterékoli fázi výběrového řízení narazí na závažný technický nebo organizační problém, měli by informovat úřad EPSO prostřednictvím online kontaktního formuláře (8).

(2)

V případě problémů s přihláškou se uchazeči musí na úřad EPSO obrátit neprodleně a v každém případě před uplynutím lhůty pro podání přihlášek.

(3)

Pokud problém nastane při testech na dálku, musí uchazeč jednak:

(4)

Podání učiněná v souvislosti se stížnostmi uvedenými v bodech 7.2.2 a 7.3.1 na základě údajných technických a/nebo organizačních problémů, které nebyly nahlášeny v souladu s bodem 7.1, budou zamítnuta.

(1)

Uchazeči, kteří dle svého názoru mají oprávněné důvody domnívat se, že jejich schopnost odpovědět byla ovlivněna chybou v jedné či více z otázek v testu s otázkami s výběrem odpovědí, mohou požádat o přezkoumání dané otázky či otázek.

(2)

Výběrová komise může rozhodnout o zrušení otázky či otázek s chybou: dotyčná otázka či otázky se zruší a body, které byly původně této otázce / těmto otázkám přiděleny, se přerozdělí mezi zbývající otázky testu. Přepočet se dotkne pouze uchazečů, kterým byla dotyčná otázka položena. Způsob bodového hodnocení testů uvedený v příslušných oddílech oznámení o výběrovém řízení zůstává beze změn.

(3)

Chce-li uchazeč podat stížnost týkající se otázky či otázek v testu s otázkami s výběrem odpovědí, měl by:

(4)

Na stížnosti, které budou podány po stanovené lhůtě nebo které jasně nepopisují spornou otázku či otázky a domnělou chybu či chyby, nebude brán zřetel. Zohledněny nebudou zejména stížnosti, které pouze poukazují na domnělé problémy s překladem a přitom neupřesňují daný problém.

(5)

Podání učiněná v souvislosti se stížnostmi uvedenými v bodě 7.3.1 na základě údajných problémů v otázkách v testu s otázkami s výběrem odpovědí, které nebyly nahlášeny v souladu s bodem 7.2.1, budou zamítnuta.

(1)

Uchazeči mohou požádat o přezkum rozhodnutí přijatého výběrovou komisí, které stanoví jejich výsledky, určuje, zda mohou postoupit do další fáze výběrového řízení, nebo jinak ovlivňuje jejich právní postavení uchazeče.

(2)

Účelem přezkumného řízení je umožnit výběrové komisi v případech, kdy k tomu existuje důvod (například chyba v hodnocení), napadené rozhodnutí změnit. V rámci přezkumného řízení výběrová komise přezkoumá své posouzení kvalit uchazeče a buď své původní závěry potvrdí, nebo předloží revidované posouzení.

(3)

Výběrová komise nebude odpovídat na žádné právní argumenty, ať již se týkají sporného posouzení, či nikoli. Případné argumenty právní povahy a tvrzení týkající se právního rámce výběrového řízení lze předložit v podobě správní stížnosti (viz bod 7.3.1).

(4)

Pouhá skutečnost, že uchazeči nesouhlasí s hodnocením svého výkonu v testu nebo své kvalifikace a/nebo praxe provedeným výběrovou komisí, neznamená, že se výběrová komise dopustila nesprávného posouzení. Při hodnocení výkonu, kvalifikace a praxe uchazečů má výběrová komise široký prostor pro vlastní uvážení.

(5)

Žádost o přezkum nelze podat v souvislosti s výsledky testů s otázkami s výběrem odpovědí.

(6)

Chce-li uchazeč podat žádost o přezkum, musí:

(7)

Uchazečům bude zasláno automatické potvrzení, že jejich žádost byla obdržena. Výběrová komise žádost o přezkum posoudí a co nejdříve uchazeče informuje o svém rozhodnutí.

(8)

Žádosti o přezkum, které budou obdrženy po uplynutí lhůty uvedené v bodě 6 písm. a) výše, budou považovány za nepřípustné a nebudou posouzeny, s výjimkou případů, kdy uchazeči mohou prokázat zásah vyšší moci.

(1)

Uchazeči mohou podat správní stížnost na opatření (rozhodnutí nebo skutečnost, že rozhodnutí nebylo učiněno), pokud:

(2)

Stížnost na skutečnost, že nebylo učiněno rozhodnutí, lze podat v případech, kdy existuje povinnost přijmout rozhodnutí ve lhůtě stanovené služebním řádem.

(3)

Uchazeči, kteří podali žádost o přezkum (viz bod 7.2.2), musí vyčkat oznámení odpovědi na tuto žádost a teprve poté se rozhodnout, zda chtějí podat správní stížnost. V takových případech začíná lhůta pro podání správní stížnosti běžet ode dne oznámení rozhodnutí výběrové komise o žádosti o přezkum.

(4)

Správní stížnosti posuzuje ředitel/ředitelka úřadu EPSO, který/která vykonává pravomoc orgánu oprávněného ke jmenování podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu.

(5)

Účelem řízení o správní stížnosti je ověřit, zda byl dodržen právní rámec výběrového řízení. Uchazeči by měli vzít na vědomí, že ředitel/ředitelka úřadu EPSO nemůže zvrátit úsudek výběrové komise a nemá zákonnou pravomoc změnit podstatu rozhodnutí výběrové komise. Jestliže ředitel/ředitelka úřadu EPSO zjistí procesní chybu nebo zjevnou chybu v posouzení, vrátí věc výběrové komisi k novému posouzení.

(6)

Chce-li uchazeč podat správní žádost, měl by:

(7)

Správní stížnosti obdržené po uplynutí lhůty stanovené v čl. 90 odst. 2 služebního řádu budou považovány za nepřípustné.

(1)

Uchazeči mají právo podat žalobu k Tribunálu podle článku 270 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 91 služebního řádu.

(2)

Žaloba podaná proti rozhodnutí úřadu EPSO (a nikoli proti rozhodnutí výběrové komise) nebude u Tribunálu přípustná, pokud uchazeč nejprve řádně nevyužil opravného prostředku v podobě správní stížnosti podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu (viz bod 7.3.1 výše).

(3)

Veškeré informace o podání žaloby jsou k dispozici na internetových stránkách Tribunálu (13).

(1)

Všichni občané Evropské unie a osoby v EU trvale pobývající mohou podat stížnost na nesprávný úřední postup k evropskému veřejnému ochránci práv.

(2)

Před podáním stížnosti k veřejnému ochránci práv musí uchazeči nejprve vyčerpat interní opravné prostředky, které nabízí úřad EPSO (viz body 7.1 a 7.2 výše).

(3)

Stížnosti k veřejnému ochránci práv nemají odkladný účinek, pokud jde o lhůty stanovené pro podávání žádostí, stížností nebo žalob k soudu uvedených v těchto pravidlech.

(4)

Veškeré informace o stížnostech k veřejnému ochránci práv jsou k dispozici na příslušných internetových stránkách (14).

1.

Zajišťování dohledu nad hospodářským, makrofinančním a fiskálním/rozpočtovým vývojem a politikami členských států, eurozóny, Evropské unie nebo významných partnerských zemí (včetně Spojených států, Číny a zemí evropského sousedství) a podávání zpráv o nich.

2.

Příprava hospodářských a fiskálních/rozpočtových prognóz.

3.

Analýza makroekonomických/makrofinančních ukazatelů, finanční stability a nerovnováhy nebo navrhování, provádění a/nebo posuzování politických opatření ke snížení nerovnováhy.

4.

Účast na formulování a posuzování hospodářských politik, mimo jiné v oblastech, jako je fiskální a měnová politika, makrofinanční politiky, energetika, zaměstnanost, vzdělávání a další strukturální politiky zaměřené na podporu investic a růstu, veřejných financí, hospodářské soutěže, průmyslové politiky, finančních institucí a trhů.

5.

Vytváření, využívání a hodnocení makroekonomických modelů (např. dynamických stochastických modelů všeobecné rovnováhy (DSGE)) a dalších mikro- a makroekonomických nástrojů pro analýzu a hodnocení hospodářského vývoje a výkonnosti politik; provádění empirické mikro- nebo makroekonometrické analýzy a/nebo modelové simulace na podporu formulování a hodnocení hospodářských politik, mimo jiné v oblastech, jako je makroekonomická stabilizace, veřejné finance, strukturální reformy (např. výrobkové trhy, trhy práce, systémy daní a dávek, důchody, zdravotnictví, dlouhodobá péče), finanční instituce a trhy, cla, obchod, hospodářská soutěž, průmyslová politika, technologie a inovace.

6.

Analýza hospodářského dopadu a výkonnosti rozpočtu EU a jeho programů.

7.

Uplatňování mikro- nebo makroekonomické analýzy na legislativní a politickou činnost v různých odvětvích.

8.

Zajišťování analýzy a tvorby politiky založené na důkazech na podporu produktivity, investic, inkluzivního růstu, připravenosti na ekologickou a digitální transformaci a odolnosti vůči velkým hospodářským otřesům. Zkoumání hospodářských a fiskálních dopadů politik v oblasti změny klimatu a energetiky.

9.

Spolupráce s mezinárodními hospodářskými a finančními institucemi, veřejnými orgány a dalšími zúčastněnými stranami při provádění hospodářského dohledu a při formulování a posuzování opatření hospodářské politiky, podávání zpráv těmto institucím a jednání s nimi.

1.

Zajišťování dohledu nad fungováním finančních trhů nebo tržních segmentů členských států, eurozóny a Evropské unie a analýza tohoto fungování, a to včetně zjišťování existence případných selhání trhu a stanovování nepřiměřených cen.

2.

Analýza a posuzování životaschopnosti, výkonnosti a udržitelnosti finančních institucí a trhů v členských státech, včetně těch států, kde jsou prováděny ekonomické ozdravné programy. To zahrnuje analýzu kapitálových a zvláštních obezřetnostních požadavků na finanční instituce, přezkum kvality aktiv (včetně znehodnocených aktiv z dřívější doby) a posuzování podnikatelských plánů.

3.

Provádění analýzy na podporu formulování a posuzování politik souvisejících s prohlubováním hospodářské a měnové unie (HMU) a s regulací finančních trhů, finančních institucí a finanční infrastruktury.

4.

Vytváření právních předpisů pro finanční instituce a služby v souvislosti s dokončováním bankovní unie a unie kapitálových trhů. To zahrnuje plnění povinností v oblasti kontroly regulace během legislativního procesu.

5.

Vytváření a používání metod a nástrojů pro posuzování a sledování finančních rizik v souvislosti s řízením aktiv a závazků, včetně analýzy scénářů a zátěžových testů. To zahrnuje podporu navrhování, vytváření, zavádění, řízení a údržby nástrojů EU pro udržitelnost podmíněných závazků se zaměřením na projekce, zátěžové testy, analýzu a podávání zpráv.

6.

Vytváření a používání metod, matematických rovnic, nástrojů a postupů pro pochopení a/nebo zpracování a interpretaci finančních, měnových a obecných ekonomických údajů na podporu politiky EU. To zahrnuje údaje o finančních nástrojích, k čemuž může být nutné používat pokročilé kvantitativní techniky pro účely posuzování a oceňování těchto nástrojů a hodnocení finančních nástrojů na základě zásady tržně jednajícího hospodářského subjektu.

7.

Vytváření a používání metod a nástrojů pro řízení portfolií finančních aktiv v oblastech, jako je strategická a taktická alokace aktiv, provádění investičních strategií a sledování a vyvažování portfolií.

8.

Plánování a provádění strategie financování EU. Příprava, provádění a řízení veškerých výpůjčních operací (včetně dluhopisů EU, pokladničních poukázek EU a zelených dluhopisů NextGenerationEU) uzavíraných jménem EU ve spolupráci s investičními bankami a institucionálními investory.

9.

Provádění úvěrové analýzy a analýzy finančních výkazů u projektů i podniků. Oceňování aktiv a společností (a účastí ve společnostech), včetně oceňování nevýkonných nebo klasifikovaných aktiv.

10.

Navrhování, sjednávání a provádění finančních nástrojů, rozpočtových záruk nebo zvláštních účelových jednotek (jako jsou dluhové a kapitálové nástroje, systémy záruk nebo nástroje pro sdílení rizik) na podporu provádění politik EU, mimo jiné v oblasti vnějších vztahů a na podporu ekologické a digitální transformace. Sledování a posuzování provádění těchto opatření (mimo jiné i partnerskými institucemi) a případné formulování vhodných politických zásahů.

11.

Spolupráce s mezinárodními ekonomickými a finančními institucemi, veřejnými orgány a dalšími zúčastněnými subjekty při provádění hospodářského dohledu nad finančními trhy, včetně dohledu v rámci ekonomických ozdravných programů a provádění finančních nástrojů.

12.

Zajišťování soudržnosti státní podpory v rámci finančních nástrojů spojených s rozpočtem EU.

13.

Zajišťování bezproblémového dokončení a realizace ekonometrických modelů. Zajišťování toho, aby vytvářené modely dosahovaly těch nejvyšších standardů a využívaly jednotných metod, které lze použít v dalších projektech, a aby správně odpovídaly na příslušné politické otázky.

14.

Vypracovávání analytických, politických a právních dokumentů pro interní i externí použití, včetně rozhodnutí, která mají být přijata evropskými orgány.

15.

Koordinace týmů odpovědných za provádění každodenních činností pokladny (včetně plateb, řízení likvidity, činnosti back-office, podávání zpráv atd.). Navrhování a zavádění systémů správy pokladny, včetně řízení likvidity, bankovní architektury, formátování plateb a/nebo inovativních řešení v rámci pokladny. Navrhování a provádění politik řízení rizik v rámci pokladny a nových okruhů peněžních toků.

16.

Plánování, organizace a provádění činností souvisejících s roční účetní uzávěrkou a sestavováním finančních výkazů a dohled nad nimi. Sledování činností v oblasti účetnictví a dohled nad nimi; plnění funkce kontaktního místa, které poskytuje podporu a odborné vedení v účetních záležitostech.

17.

Poskytování poradenství ohledně účinnosti a účelnosti vnitřní kontroly a identifikace osvědčených postupů, poskytování doporučení a sdělování pokynů k řešení rizik, jejich měření a hypotéz klíčových údajů o rizicích.

18.

Analýza a hodnocení finančních opatření a politik mezinárodních finančních institucí (jako je mimo jiné Evropská investiční banka, Evropský investiční fond a Evropská banka pro obnovu a rozvoj) s ohledem na jejich dopad na politiky EU. Vypracovávání postojů pro zástupce EU v jejich rozhodovacích orgánech.

1.

Analýza pobídek a konkurenčních interakcí podniků, například v souvislosti s uplatňováním tržní síly a jejím dopadem, v různých odvětvích (včetně energetiky, dopravy, bankovnictví, digitálních trhů, výroby, zdravotnictví atd.).

2.

Uplatňování ekonomické analýzy na případy hospodářské soutěže (spojování podniků, antimonopolní pravidla a státní podpora).

3.

Provádění ekonomické analýzy v kontextu průmyslové politiky a jednotného trhu EU. To zahrnuje ekonomickou analýzu inovací, zavádění a šíření technologií a průmyslových ekosystémů a odvětví.

4.

Provádění ekonomické analýzy dodavatelských řetězců, strategických závislostí a integrace toků zboží a služeb v rámci jednotného trhu EU.

5.

Provádění empirické a ekonometrické analýzy a/nebo modelování simulací, aplikovaných na průmyslovou ekonomiku, otázky jednotného trhu, politiku hospodářské soutěže a průmyslovou politiku.

6.

Uplatňování ekonomické analýzy na legislativní a politickou činnost v různých odvětvích a posuzování interakce mezi hospodářskou soutěží, regulací a veřejnými zásahy.

7.

Provádění ekonomického hodnocení veřejných politik a činností v oblasti prosazování právních předpisů.

8.

Provádění šetření trhu.

9.

Příprava rozhodnutí, která mají být přijata orgány EU, účast na posuzování dopadů pro účely legislativní činnosti, příprava zpráv, sdělení ad hoc a věstníků.