16.6.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 211/1

SDĚLENÍ KOMISE

o výkladu a provádění některých právních ustanovení nařízení EU o taxonomii a souvislostech s nařízením o zveřejňování informací o udržitelném financování

(2023/C 211/01)

Cílem tohoto dokumentu věnujícího se často kladeným dotazům je poskytnout vysvětlení týkající se toho, jakým způsobem by hospodářské subjekty měly zohlednit požadavky na soulad s minimálními zárukami podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (1) (dále jen „nařízení o taxonomii“). Cílem tohoto dokumentu je rovněž vyjasnit status investic do hospodářských činností a aktiv, které jsou v souladu s taxonomií, podle nařízení (EU) 2019/2088, tj. nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (dále jen „nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování“) (2).

Často kladené dotazy, kterým se tento dokument věnuje, objasňují stávající ustanovení platných právních předpisů. Nijak nerozšiřují práva a povinnosti vyplývající z těchto právních předpisů, ani nezavádějí žádné další požadavky na dotčené hospodářské subjekty a příslušné orgány. Účelem často kladených dotazů je pouze pomoci finančním a nefinančním podnikům při provádění příslušných právních předpisů. K závaznému výkladu práva Unie je příslušný pouze Soudní dvůr Evropské unie. Názory vyjádřené v tomto sdělení nepředjímají postoj, který může Evropská komise zaujmout u soudů EU a vnitrostátních soudů.

Obsah

Minimální záruky podle nařízení o taxonomii

Jakou úlohu hrají minimální záruky v nařízení o taxonomii?

Jak jsou minimální záruky v článku 18 nařízení o taxonomii EU stanovené?

Jaká jsou hlavní očekávání týkající se podniků podle článku 18 nařízení o taxonomii?

Interakce s nařízením o zveřejňování informací o udržitelném financování

Považují se investice, které jsou v souladu s taxonomií, za „udržitelné investice“ podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování?

Minimální záruky podle nařízení o taxonomii

1. Jakou úlohu hrají minimální záruky v nařízení o taxonomii?

Nařízení o taxonomii stanoví, že se hospodářská činnost může kvalifikovat jako environmentálně udržitelná pouze tehdy, pokud je kromě splnění ostatních požadavků článku 3 (3)„vykonávána v souladu s minimálními zárukami stanovenými v článku 18“. To je v souladu se zásadami zakotvenými v evropském pilíři sociálních práv na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, jakož i s příslušnými mezinárodními minimálními lidskými a pracovními právy a normami.

Minimální záruky proto tvoří nedílnou součást taxonomie a jsou jedním ze čtyř kritérií stanovených v článku 3, která musí být splněna, aby hospodářské činnosti mohly být považovány za environmentálně udržitelné. Cílem začlenění minimálních záruk do rámce taxonomie je zajistit, aby subjekty vykonávající hospodářské činnosti považované za činnosti, které jsou v souladu s taxonomií, splňovaly určité minimální normy v sociální a správní oblasti.

Jinými slovy, účelem minimálních záruk podle nařízení o taxonomii je zabránit tomu, aby se činnosti a investice považovaly za „udržitelné“, pokud v rámci nich dochází k porušení klíčových sociálních zásad a lidských a pracovních práv či pokud nejsou v souladu s minimálními standardy odpovědného chování podniků.

2. Jak jsou minimální záruky v článku 18 nařízení o taxonomii EU stanovené?

V článku 18 nařízení o taxonomii se stanoví zvláštní požadavky na minimální záruky, které odkazují jak na mezinárodní standardy odpovědného chování podniků podle čl. 18 odst. 1, tak na zásadu „významně nepoškozovat“ uvedenou v nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (4) podle čl. 18 odst. 2.

Podle čl. 18 odst. 1 se minimálními zárukami rozumí postupy náležité péče a nápravy uplatňované podnikem, který provádí hospodářskou činnost, jež zajišťují soulad s pokyny OECD pro nadnárodní společnosti a obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv. Posledně jmenované zahrnují zásady a práva stanovená v osmi z deseti základních úmluv uvedených v Deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o základních principech a právech v práci (5) a v Mezinárodní listině lidských práv (6).

Pokyny OECD pro nadnárodní podniky spojují všechny tematické oblasti odpovědného chování podniků a odpovědného řízení dodavatelského řetězce. Rovněž doporučují, aby podniky uplatňovaly postupy řádné správy a řízení, včetně náležité péče (7), jak je stanoveno v Principech OECD správy a řízení společností.

Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv i) určují standard chování podniků, jehož cílem je předcházet porušování lidských práv, a ii) zabývají se veškerými potenciálními riziky vyplývajícími z hospodářských činností prováděných podniky. Odpovědnost obchodních subjektů za dodržování lidských práv se týká mezinárodně uznávaných práv, kterými se rozumí přinejmenším práva vyjádřená v osmi z deseti základních úmluv MOP a v Mezinárodní listině lidských práv.

Ustanovení čl. 18 odst. 2 přímo odkazuje na zásadu „významně nepoškozovat“ uvedenou v čl. 2 bodě 17 nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování. Tím je zajištěno vymezení minimálních sociálních norem na evropské úrovni a konzistentnost evropských právních předpisů.

Podrobnosti o zásadě „významně nepoškozovat“ uvedené v nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování jsou uvedeny v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288, které Evropská komise přijala v dubnu 2022. Podle tohoto nařízení vyžaduje uplatňování zásady nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování „významně nepoškozovat“ kromě zveřejnění toho, zda jsou udržitelné investice v souladu s pokyny OECD pro nadnárodní podniky a obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv, také zvážení seznamu hlavních nepříznivých ukazatelů. Evropská komise se domnívá, že v kontextu čl. 18 odst. 2 nařízení o taxonomii je třeba souvislost mezi minimálními zárukami a zásadou „významně nepoškozovat“ uvedenou v nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování chápat minimálně prostřednictvím hlavních ukazatelů nepříznivých dopadů na udržitelnost v oblasti sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv, boje proti korupci a úplatkářství uvedených v tabulce 1 přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci k nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (8).

Ukazatel nepříznivých dopadů na udržitelnost z tabulky 1	Metrika
Porušování zásad globálního paktu Organizace spojených národů a pokynů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní podniky	Podíl investic do společností, do nichž je investováno, které se podílely na porušování zásad globálního paktu OSN nebo pokynů OECD pro nadnárodní podniky
Chybějící postupy a mechanismy pro sledování dodržování zásad globálního paktu OSN a pokynů OECD pro nadnárodní podniky	Podíl investic do společností, do nichž je investováno, bez politik pro sledování dodržování zásad globálního paktu OSN a pokynů OECD pro nadnárodní podniky nebo bez mechanismů pro vyřizování stížností na porušování zásad globálního paktu OSN a pokynů OECD pro nadnárodní podniky
Neočištěný rozdíl v odměňování žen a mužů	Průměrný neočištěný rozdíl v odměňování žen a mužů ve společnostech, do nichž je investováno
Genderová diverzita v představenstvu	Průměrný poměr žen vůči mužům v představenstvech společností, do nichž je investováno, vyjádřený jako procentní podíl všech členů představenstva
Expozice vůči kontroverzním zbraním (protipěchotní miny, kazetová munice, chemické a biologické zbraně)	Podíl investic do společností, do nichž je investováno, které se zabývají výrobou nebo prodejem kontroverzních zbraní

3. Jaká jsou hlavní očekávání týkající se podniků podle článku 18 nařízení o taxonomii?

Podniky, které zveřejňují informace o svém dodržování taxonomie, budou muset posoudit, zda splňují požadavky na minimální záruky taxonomie podle čl. 18 odst. 1 a čl. 18 odst. 2.

Podle čl. 18 odst. 1 musí podniky, jejichž hospodářské činnosti mají být považovány za činnosti, které jsou v souladu s taxonomií, uplatňovat postupy náležité péče a nápravy, aby tak zajistily soulad s normami odpovědného chování podniků uvedenými v pokynech OECD pro nadnárodní podniky a v obecných zásadách OSN v oblasti podnikání a lidských práv (viz otázka č. 2). Oba tyto texty podrobně popisují, jak lze zásady a postupy náležité péče uplatňovat.

Hlavním požadavkem podle čl. 18 odst. 1 je, že podnik musí uplatňovat vhodné postupy, včetně postupů pro průběžnou identifikaci, prevenci, zmírňování nebo nápravu příslušných skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů souvisejících s jeho vlastní činností, hodnotovými řetězci a obchodními vztahy, aby bylo zajištěno, že jeho činnosti jsou prováděny v souladu s těmito standardy.

Někdy se stává, že i když podnik všechny vhodné postupy uplatňuje, nemůže určitá rizika řešit nebo odstranit určité negativní dopady. To nemusí nutně znamenat, že podnik nedodržuje minimální záruky, pokud informace o těchto potenciálních dopadech jasně zveřejnil a vysvětlil, co učinil pro jejich identifikaci, prevenci, zmírnění nebo nápravu a proč nemohl některé dopady odstranit. Ve skutečnosti se uznává, že mohou nastat případy, kdy navzdory přiměřeným opatřením v oblasti náležité péče nemusí být podniky schopny předcházet nepříznivým dopadům ve svém hodnotovém řetězci, zastavit je nebo je zmírnit.

V rámci těchto postupů náležité péče a nápravy jsou společnosti podle čl. 18 odst. 2 povinny zohlednit hlavní ukazatele nepříznivých dopadů podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování týkající se sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv, boje proti korupci a úplatkářství uvedených v otázce č. 2 (9).

Jedinou otázkou, které se v současnosti věnuje čl. 18 odst. 2 a která není výslovně zahrnuta v čl. 18 odst. 1, je hlavní nepříznivý dopad související s expozicí vůči kontroverzním zbraním, jak jsou vymezeny v nařízení Komise v přenesené pravomoci k nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (10) (protipěchotní miny, kazetová munice, chemické a biologické zbraně). Podniky proto musí na základě čl. 18 odst. 2 zajistit, aby jejich postupy náležité péče a nápravy umožňovaly identifikaci, prevenci, zmírnění nebo nápravu jakékoli skutečné či potenciální expozice vůči výrobě nebo prodeji kontroverzních zbraní.

Kromě výše popsaných ustanovení čl. 18 odst. 2 se nařízení o taxonomii dále nijak nezabývá zbraněmi nebo vybavením a technologiemi pro obranné účely v souvislosti s posuzováním minimálních záruk. Jak je uvedeno v návrhu sdělení Komise o výkladu a provádění některých právních ustanovení aktu EU v přenesené pravomoci o taxonomii pro oblast klimatu (11), Komise uznává, že je třeba zajistit přístup k financování a investicím pro všechna strategická odvětví, včetně obranného průmyslu, a to včetně financování a investic ze soukromého sektoru. Obranný průmysl je považován za významného přispěvatele k odolnosti a bezpečnosti Unie, a tím i k míru a sociální udržitelnosti (12).

Seznam ukazatelů nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování týkajících se sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv, boje proti korupci a boje proti úplatkářství se může změnit s případnými budoucími revizemi aktu v přenesené pravomoci týkajícího se nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování. Z tohoto důvodu budou muset podniky rovněž zvážit všechny otázky, které by mohly v budoucnu řešit nepříznivé ukazatele nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování, a to v souladu s čl. 18 odst. 2.

Podávání zpráv v souladu se směrnicí o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (13) pomůže společnostem posoudit jejich soulad s požadavky článku 18 a pomůže investorům získat nezbytné informace od společností, do nichž je investováno (14). Článek 18 nařízení o taxonomii nevyžaduje další zveřejňování informací, a proto nedochází k duplicitě s požadavky na podávání zpráv podle směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.

Další neformální rady týkající se osvědčených postupů mohou uživatelé nalézt v Závěrečné zprávě o minimálních zárukách platformy pro udržitelné financování zveřejněné v říjnu 2022.

Interakce s nařízením o zveřejňování informací o udržitelném financování

4. Považují se investice, které jsou v souladu s taxonomií, za „udržitelné investice“ podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování?

V 19. bodě odůvodnění nařízení o taxonomii se objasňuje, že „udržitelné investice“ podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování zahrnují investice do „environmentálně udržitelných hospodářských činností“ ve smyslu nařízení o taxonomii.

V rámci stanovování toho, co musí určitá činnost splňovat, aby mohla být považována za „environmentálně udržitelnou“, vytváří čl. 18 odst. 2 vazbu mezi nařízením o taxonomii a nařízením o zveřejňování informací o udržitelném financování prostřednictvím jednoho z kroků požadovaných nařízením o taxonomii: souladu s minimálními zárukami. Podle doporučení uvedených v otázkách č. 1 a č. 2 výše se má za to, že sociální prvky zásady „významně nepoškozovat“ se na úrovni subjektu považují za splněné u podniků, které vykazují své činnosti jako „environmentálně udržitelné“ podle taxonomie EU.

Podle doporučení uvedených v otázkách č. 1 a č. 2 se navíc zásada „významně nepoškozovat“ uvedená v nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování a požadavek zajistit, že společnost, do níž je investováno, bude dodržovat postupy řádné správy, považují za splněné u investic do hospodářských činností, které jsou v souladu s taxonomií, neboť jsou v souladu s minimálními zárukami taxonomie. Čtyři aspekty řádné správy uvedené v čl. 2 bodě 17 nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (konkrétně řádnou strukturu řízení, vztahy se zaměstnanci, odměňování příslušných zaměstnanců a dodržování daňových předpisů (15)) lze považovat za splněné na základě ustanovení uvedených v článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852.

Proto lze tyto investice do „environmentálně udržitelných“ hospodářských činností v souladu s taxonomií automaticky kvalifikovat jako „udržitelné investice“ v souvislosti s požadavky na zveřejňování informací na úrovni produktu podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování. To znamená, že investice do konkrétních hospodářských činností lze považovat za udržitelné investice.

Pokud však účastník finančního trhu investuje do podniku s určitým stupněm souladu s taxonomií prostřednictvím nástroje financování, který nespecifikuje způsob použití výnosů, jako jsou obecný kapitál či dluh, musel by i tak zkontrolovat dodatečné prvky podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování, aby mohla být celá investice do tohoto podniku považována za udržitelnou investici. To znamená, že účastník finančního trhu by i tak musel: i) zkontrolovat, zda jsou ostatní hospodářské činnosti podniku v souladu s environmentálními prvky zásady „významně nepoškozovat“ uvedené v nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování a ii) posoudit, zda považuje příspěvek ke splnění environmentálního cíle za dostatečný.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).

(3) Čtyři kritéria stanovená v článku 3 nařízení o taxonomii stanoví, že hospodářská činnost: a) významně přispívá k jednomu nebo více environmentálním cílům stanoveným v článku 9 v souladu s články 10 až 16; b) významně nepoškozuje žádný z environmentálních cílů stanovených v článku 9 v souladu s článkem 17; c) je vykonávána v souladu s minimálními zárukami stanovenými v článku 18; d) splňuje technická screeningová kritéria, která Komise stanovila v souladu s čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 nebo čl. 15 odst. 2.

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).

(5) Mezi základní úmluvy Mezinárodní organizace práce patří: Úmluva č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat z roku 1948, Úmluva č. 98 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat z roku 1949, Úmluva č. 29 o odstranění nucené práce z roku 1930 (a protokol z roku 2014 k ní), Úmluva č. 105 o odstranění nucené práce z roku 1957, Úmluva č. 138 o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání z roku 1973, Úmluva č. 182 o nejhorších formách dětské práce z roku 1999, Úmluva č. 100 o stejném odměňování z roku 1951, Úmluva č. 111 o diskriminaci (zaměstnání a povolání) z roku 1958.

(6) To zahrnuje: Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966 a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech z roku 1966.

(7) Viz také specifické doporučení OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků z roku 2018 a odvětvové pokyny OECD, k dispozici na adrese: https://mneguidelines.oecd.org/mneguidelines/, které poskytují praktickou podporu podnikům při provádění pokynů OECD pro nadnárodní podniky.

(8) Metodika výpočtu těchto ukazatelů je uvedena v příloze I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288. Pojem „společnosti, do nichž je investováno“ uvedený v tabulce 1 přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 odpovídá odkazům na „podniky“ uvedeným v nařízení o taxonomii.

(9) Metodika výpočtu těchto ukazatelů je uvedena v tabulkách 1 a 3 přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 (Úř. věst. L 196, 25.7.2022, s. 1).

(10) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 ze dne 6. dubna 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088, pokud jde o regulační technické normy, které upřesňují podrobnosti týkající se obsahu a struktury informací ve vztahu k zásadě „významně nepoškozovat“ a které upřesňují obsah, metodologie a strukturu informací ve vztahu k ukazatelům udržitelnosti a nepříznivým dopadům na udržitelnost a obsah a strukturu informací ve vztahu k prosazování environmentálních nebo sociálních vlastností a cílů udržitelných investic v dokumentech před uzavřením smlouvy, na webových stránkách a v pravidelných zprávách (Úř. věst. L 196, 25.7.2022, s. 1).

(11) Otázka č. 11 „Jak se rámec udržitelného financování vztahuje na přístup obranného průmyslu k financování ze soukromých zdrojů?“, s. 16.

(12) Viz návrh Komise návrhu aktu na podporu výroby munice (ASAP), COM(2023) 237 final.

(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 15).

(14) Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti vyžaduje, aby standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti, jež mají podniky povinnost dodržovat za účelem splnění svých povinností týkajících se zveřejňování informací, obsahovaly informace, které účastníci finančního trhu potřebují ke splnění svých povinností týkajících se zveřejňování informací podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování. V praxi to znamená, že podniky budou muset vykazovat totožné informace o hlavních ukazatelích nepříznivých dopadů požadované podle nařízení v přenesené pravomoci k nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování. Ustanovení čl. 29b odst. 5 písm. b) směrnice 2013/34/EU

„5. Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle odstavce 1 Komise v co největší míře zohlední: [...] b) informace, které účastníci finančního trhu potřebují k plnění svých povinností týkajících se zveřejňování informací, jež jsou stanoveny v nařízení (EU) 2019/2088 a v aktech v přenesené pravomoci přijatých na základě uvedeného nařízení“.

(15) Unijní seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti byl aktualizován v únoru 2023. Poskytuje užitečné vodítko pro identifikaci zemí, které nesplnily své závazky týkající se dodržování kritérií řádné správy v oblasti daní v určitém časovém rámci, a zemí, které tak odmítly učinit.

16.6.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 211/9

Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

(2023/C 211/05)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY

„Gigondas“

PDO-FR-A0143-AM03

Datum oznámení: 20.4.2023

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1. Redakční změna zeměpisné oblasti a oblasti v bezprostřední blízkosti

Část IV Zeměpisná oblast a oblast v bezprostřední blízkosti v kapitole I specifikace se beze změny doplňuje o odkaz na úřední zeměpisný kód, kterým se uznává a stanovuje seznam obcí podle departementů na vnitrostátní úrovni. Tato redakční změna umožňuje uvést odkaz na zeměpisnou oblast podle úředního zeměpisného kodexu, který vydává institut INSEE (Národní institut pro statistiku a ekonomické studie), ve verzi z roku 2022, a zajistit vymezení zeměpisné oblasti z právního hlediska.

Tento odkaz se doplňuje do jednotného dokumentu do části „Zeměpisná oblast“ a „Další podmínky – oblast v bezprostřední blízkosti“.

2. Podmínky výroby bílých vín

Označení se rozšiřuje na výrobu bílých vín z odrůd, které jsou již obsaženy ve specifikaci jako bílé odrůdy určené k výrobě červených a růžových vín. V různých písemných dokumentech o historii vín Gigondas a v archivech se uvádí, že vinaři bílá vína vyráběli odjakživa.

Do specifikace produktu i do jednotného dokumentu se doplnil popis vyrobeného vína a podmínky produkce.

Doplňují se nové body specifikace produktu, které znějí:

—

bod V Odrůdová skladba: upřesňuje se seznam odrůd určených k výrobě bílých vín.

Odrůdy Clairette blanc B, Bourboulenc B, Clairette Rose Rs, Grenache blanc B, Grenache Gris, Marsanne B, Piquepoul blanc B, Roussanne B jsou uvedeny v jednotném dokumentu jako „Moštové odrůdy“.

Odrůdy Viognier B, Ugni blanc B jsou zařazeny do bodu „Sekundární odrůdy“ jednotného dokumentu.

—	v bodě IX se v části 1. Mísení odrůd stanoví podíl Clairette blanc na nejméně 70 %. Toto ustanovení se převádí do bodu „Popis vína (vín)“ jednotného dokumentu.

—	v bodě X Souvislost se zeměpisnou oblastí se v části 2. Informace o jakosti produktů doplňuje organoleptický popis bílých vín. Tento popis je uveden v jednotném dokumentu na v bodě „Popis vína (vín)“.

—	v bodě VII Sklizeň, přeprava a zralost hroznů se minimální obsah cukru při výrobě bílých vín stanoví na 196 g/l. Toto ustanovení nemá vliv na jednotný dokument.

—	Minimální přirozený obsah alkoholu v bílých vínech je stanoven ve stejném bodě VII specifikace na 12 % objemových a toto ustanovení je uvedeno v části „Popis vína (vín)“ jednotného dokumentu.

—	Bílá vína mají obsah těkavých kyselin nejvýše 17,30 meq na litr stanovený v kapitole I specifikace bod IX části Zpracování, výroba. Toto kritérium je uvedeno v jednotném dokumentu v části „Popis vína (vín)“.

—	v bodě VIII Výnos – výnos bílých vín je stanoven na 44 hl/ha. Toto ustanovení se převádí do bodu „Maximální výnosy“ jednotného dokumentu.

3. Změny podmínek výroby červených vín

—	Pravidla řezu: V kapitole I bodě VI specifikace produktu se část „Péče o vinici“ doplňuje o pravidla řezu a u odrůd Syrah a Viognier se povoluje prořezávání jednoduchým nebo dvojitým Guyotovým řezem. Tato ustanovení jsou uvedena v jednotném dokumentu jako bod „Enologické postupy“.

—

Seznam hlavních odrůd:

V kapitole I specifikace se v bodě V Odrůdová skladba převádí odrůda Cinsaut ze seznamu sekundárních odrůd na seznam hlavních odrůd. Producenti považují tuto odrůdu za zajímavou, neboť dodává vínům zvláštní jemnost a lehkost, aniž by se změnil jejich organoleptický profil. Tato změna byla rovněž provedena v jednotném dokumentu v části „Moštové odrůdy“.

—

Změna pravidel mísení:

V kapitole I specifikace se v bodě IX mění část 1. Mísení odrůd, protože seskupení si přeje zvýšit podíl ostatních odrůd v červených a růžových vínech tím, že podíl odrůdy Grenache bude stanoven na nejvýše 50 %.

Podíl odrůdy Clairette blanc v bílých vínech činí nejméně 70 %. Tato ustanovení se převádí do části „Popis vína (vín)“ jednotného dokumentu.

—	Snížení maximálního obsahu kyseliny jablečné v červených vínech z 0,4 na 0,3 g/l. Tato hodnota umožňuje lépe určit konec jablečno-mléčného kvašení. Kvašení je stanoveno v kapitole I specifikace produktu bodě IX – Zpracování, výroba – a mění se v části „Popis červených vín“ jednotného dokumentu.

—

Zrušení povinnosti zrání růžových a červených vín:

V kapitole I specifikace produktu se v bodě IX části 2. Ustanovení týkající se jednotlivých produktů vypouští datum zrání stanovené pro růžová vína na 1. ledna po sklizni a pro červená vína na 15. ledna po sklizni. Seskupení chce povinnost zrání zrušit, při výrobě vín s označením původu totiž není odůvodněná, a zabránit tak diskriminaci při uvádění na trh. Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.

—

Úprava data uvedení na trh pro spotřebitele:

V kapitole I specifikace se v bodě IX části 5. Ustanovení týkající se oběhu produktů a uvádění na trh pro spotřebitele stanoví datum uvedení na trh u růžových vín na 15. ledna po sklizni a u červených vín na 31. ledna. Vzhledem k tomu, že byla zrušena povinnost zrání, chce seskupení posunout datum uvedení růžových vín na trh pro spotřebitele na 15. prosinec, datum uvedení na trh pro červená vína však chce zachovat. Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.

4. Oznamovací povinnost

V kapitole II specifikace se bod I Oznamovací povinnosti mění takto:

—	Prohlášení o balení se přizpůsobilo plánu kontrol a může být zasláno přímo kontrolnímu subjektu až do tří pracovních dnů po balení.

—	Prohlášení o stažení z trhu je zbytečné. Vypouští se, protože vína nemohou využívat obecnějšího označení „Côtes du Rhône“ z důvodu odlišných výrobních podmínek.

Tyto změny nemají vliv na jednotný dokument.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1. Název (názvy)

Gigondas

2. Typ zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3. Kategorie výrobků z révy vinné

Víno

4. Popis vína (vín)

1. Růžová vína tichá

STRUČNÝ POPIS

Minimální přirozený obsah alkoholu v těchto vínech je 12,5 % objemových.

V okamžiku stáčení: – obsah fermentovatelného cukru (glukózy a fruktózy) je nejvýše 3 gramy na litr

Ostatní analytická kritéria jsou v souladu s právními předpisy EU.

Červená a růžová vína pocházejí převážně z odrůd Grenache N, Syrah N a Mourvèdre N. Podíl Grenache N ve vínech je stanoven na nejméně 50 %.

Odrůda Grenache N dodává kupážím třísloviny a kulatost. Odrůda Syrah N, přidávaná v mírném množství a při zachování charakteru vína, posiluje barvu, aromatickou intenzitu a vhodnost pro zrání. Odrůda Mourvèdre N svou vysokou antioxidační silou výborně doplňuje odrůdu Grenache N. Zvyšuje aromatickou různorodost, dodává kořeněné tóny a dokonale se hodí pro zrání v dřevěných sudech. Růžové víno představuje velmi malou část produkce, ale zaslouží si pozornost, zejména pro plnou chuť. Má sytě růžovou barvu s purpurovými odlesky. Je pro něj typická vůně mandlí a zavařeného drobného ovoce. Chuť je opojná a vyvážená.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)	14,5
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost:	v miliekvivalentech na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	14,28
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):

2. Červená vína tichá

STRUČNÝ POPIS

Minimální přirozený obsah alkoholu v těchto vínech je 12,5 % objemových.

V okamžiku stáčení:

—	je obsah kyseliny jablečné nejvýše 0,3 g/l

—	index celkových polyfenolů je nejméně 45

—	obsah fermentovatelného cukru (glukózy a fruktózy) je nejvýše 3 gramy na litr

Ostatní analytická kritéria jsou v souladu s právními předpisy EU.

Červená a růžová vína pocházejí převážně z odrůd Grenache N, Syrah N a Mourvèdre N. Podíl Grenache N ve vínech je stanoven na nejméně 50 %.

Odrůda Grenache N dodává kupážím třísloviny a kulatost. Odrůda Syrah N, přidávaná v mírném množství a při zachování charakteru vína, posiluje barvu, aromatickou intenzitu a vhodnost pro zrání. Odrůda Mourvèdre N svou vysokou antioxidační silou výborně doplňuje odrůdu Grenache N. Zvyšuje aromatickou různorodost, dodává kořeněné tóny a dokonale se hodí pro zrání v dřevěných sudech. Červené víno je určeno k archivaci, má jiskrnou rubínovou až tmavě granátovou barvu. Víno s plným, bohatým tělem má jako mladé vůni velmi zralého červeného a černého ovoce. Ta se později rozvine do divokých tónů lesního podrostu a lanýžů.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)	14,5
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost:	v miliekvivalentech na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	17,30
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):

3. Bílá vína tichá

STRUČNÝ POPIS

Minimální přirozený obsah alkoholu v bílých vínech je 12 %.

Obsah fermentovatelného cukru (glukózy a fruktózy) je nejvýše 3 gramy na litr.

Ostatní analytická kritéria jsou v souladu s právními předpisy EU.

Bílá vína pocházejí z hroznů nebo z vína, které je vyrobeno nejméně ze 70 % z bílé odrůdy Clairette.

Bílá vína se vyrábějí ve třech oblastech, jež vínům propůjčují mineralitu a rovnováhu a dodávají lesk. Mají světlou barvu s nádechem zelené, během zrání se mohou zbarvit do výraznějších a zlatějších tónů.

Bílé odrůdy (zejména Clairette) dozrávají ve vyšších polohách pomalu, a vynikne tak jejich svěží charakter. Za mineralitou ve vínech pak stojí vápencové podloží. Propojením těchto dvou prvků působí vína lehkým dojmem.

Na zvětralém podloží jsou bílé odrůdy o něco plnější a odráží se v nich vliv vápence, který je v oblasti Gigondas všudypřítomný.

V bílých odrůdách (zejména v Clairette) se na miocénních píscích rozvíjí slané tóny a aromatická různorodost.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)	14,5
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost:
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	17,30
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):

5. Enologické postupy

5.1. Zvláštní enologické postupy

1. Vedení révy

Pěstební postupy

—	Spon mezi řadami nesmí být větší než 2,50 m.

—	Plocha pro každý kmínek dosahuje maximálně 2,50 čtverečního metru. Tato plocha se vypočítá vynásobením vzdáleností mezi řadami a odstupem mezi kmínky ve stejném řadu.

—	Spon výsadby mezi kmínky v téže řadě se pohybuje v rozmezí od 0,80 metru do 1,25 metru.

—	Réva se prořezává krátkým řezem (Gobelet nebo kordonovým řezem Royat) s nejvíce šesti čípky. Na každém čípku se nechávají nejvýše dvě očka.

—	Období zakládání nebo omlazování kordonu Royat je omezeno na dva roky. Během této doby je povolen jednoduchý Guyotův řez s nejvýše 8 očky na tažeň a s jedním čípkem s nejvýše 2 očky nebo dvojitý Guyotův řez se 2 tažni, každý z nich nese 5 oček, a se 2 čípky, každý nese dvě očka.

—	Odrůdy Syrah N a Viognier B se mohou prořezávat jednoduchým Guyotovým řezem s nejvýše 8 očky na tažeň a 1 nebo 2 čípky s nejvýše 2 očky.

Zavlažování může být povoleno.

2. Enologické postupy

Zvláštní enologické postupy

—	Tepelné zpracování hroznů při teplotě vyšší než 40 °C je zakázáno.

—	Používání kousků dřeva je zakázáno.

—	Používání aktivního uhlí při výrobě růžových vín, samostatně nebo v přípravcích, je zakázáno.

Kromě uvedených ustanovení musí vína z hlediska enologických postupů splňovat povinnosti stanovené na evropské úrovni a v zákoníku pro zemědělství a mořský rybolov.

5.2. Maximální výnosy

1.	Červená a růžová vína 40 hektolitrů na hektar

2.	Bílá vína 44 hektolitrů na hektar

6. Vymezená zeměpisná oblast

Sklizeň hroznů, vinifikace, výroba a zrání vín probíhá na území obce Gigondas v departementu Vaucluse na základě oficiálního zeměpisného kodexu z roku 2022.

7. Moštová odrůda (moštové odrůdy)

Bourboulenc B – Doucillon blanc

Cinsaut N – Cinsault

Clairette B

Clairette rose Rs

Grenache N

Grenache blanc B

Grenache gris G

Marsanne B

Mourvèdre N – Monastrell

Piquepoul blanc B

Roussanne B

Syrah N – Shiraz

8. Popis souvislostí

8.1. Popis přírodních a lidských faktorů, jež přispívají ke spojení s vymezenou oblastí

Oblast chráněného označení „Gigondas“ v jižní části údolí Vallée du Rhône je uznaná za součást oblasti „Cru des Côtes du Rhône“ a je nerozlučně spojena s pozoruhodným vápencovým masivem Dentelles de Montmirail – mohutným a velkolepým reliéfem vzniklým v důsledku eroze. Zeměpisná oblast je omezena na obec Gigondas v departementu Vaucluse. Vinice se nacházejí v nadmořské výšce mezi 160 a 400 metry na místech chráněných před nadměrným letním slunečním svitem. Poloha ve svazích je chrání před mlhou a jarními mrazy a zajišťuje každoroční pravidelnou sklizeň. Podnebí je v pravém slova smyslu provensálské, s kontrasty horkého středomořského léta a silných větrů (mistral). Stejně jako v celé oblasti Středomoří v období rovnodennosti mohou být deště přívalové.

Vesnice Gigondas na úpatí Dentelles de Montmirail žije po dvě tisíciletí převážně z vinné révy. Založení prvních viničních tratí se připisuje vojákům 2. římské legie. Během 19. století výroba a věhlas vín „Gigondas“ neustále rostly. V roce 1924 byla tato vína díky své pověsti a na základě zákona ze dne 6. května 1919 prohlášena za vína s označením původu „Gigondas“.

Výroba „Gigondas“, která byla původně zapsána ve vymezené zeměpisné oblasti chráněného označení původu „Côtes du Rhône“ (výnos ze dne 19. listopadu 1937), byla rychle uznávána pro kvalitu a jedinečnost svých vín. Název obce tak mohl být od roku 1951 přirozeně spojován s názvem chráněného označení původu „Côtes du Rhône“ a výnosem ze dne 6. ledna 1971 bylo uznáno chráněné označení původu „Gigondas“, které tak patří mezi „Crus des Côtes du Rhône“.

V roce 2009 se vinice rozkládaly na ploše 1 230 hektarů s průměrnou produkcí 32 500 hektolitrů.

Vína se produkují červená, růžová a bílá – červená vína představují 99 % výroby, růžových a bílých vín se produkuje méně. 80 % vín produkují soukromá vinařství.

8.2. Příčinné souvislosti

Obec Gigondas se kdysi jmenovala Jucunditas, což v latině znamená „radost a veselí“ – právem ji lze tedy považovat za obec, jež si svou oblibu vysloužila díky svým typickým vínům uznávané kvality.

Pro vinnou révu je obec Gigondas tím nejpříhodnějším místem a zdejší obyvatelé v průběhu věků dokázali místních přírodních specifik využívat. Uvědomují si, že díky práci na této půdě budou mít hrozny skvělou kvalitu a víno si zachová svou jedinečnost.

Místní nádherná a současně blahodárná krajina vytváří vinicím mezoklima a ty se vinou mezi cesmínovými duby a olivovníky. Jsou vysazené na propustných půdách, které zmírňují erozi způsobenou odtokem vody a umožňují rychlé vysychání pečlivě vybraných pozemků. Půdy obecně kombinují jílovitou mateřskou horninu, která je vhodná pro řízený vodní režim, a vysokou kamenitost, která na jedné straně přispívá k vysychání a na straně druhé má velmi pozitivní tepelný účinek během zrání hroznů. Úbočí kopců leží v nadmořské výšce 160 až 400 metrů, a tak na ně mlhy od řeky Rhôny již nestoupají; jejich severo-severozápadní sklon navíc brání jak nadměrnému slunečnímu svitu, tak jarním mrazům.

Podnebí obce Gigondas proto umožňuje využívat všech výhod provensálského podnebí: slunečního svitu i chladného suchého větru mistral, který brání rozvoji plísňových onemocnění a má příznivý vliv na přirozené koncentrace cukrů v hroznech. Masiv Dentelles de Montmirail navíc hrozny před nepříznivým vlivem tohoto větru chrání.

Tato kombinace faktorů spolu s prací a know-how vinařů, které se projevují zejména výběrem odrůdové skladby a respektováním správných postupů sklizně hroznů včetně zavedení povinného třídění, umožňuje již po dva tisíce let dosahovat uznání, rozvíjet proslulost, a především zachovávat identitu vín vyrobených pod označením „Gigondas“.

9. Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

Oblast v bezprostřední blízkosti

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ další podmínky:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínky:

Oblast v bezprostřední blízkosti, vymezená odchylkou pro vinifikaci, výrobu a zrání vín, je na základě oficiálního zeměpisného kodexu z roku 2022 tvořena územím těchto obcí v departementu Vaucluse:

Aubignan, Le Barroux, Beaumes-de-Venise, Beaumont-du-Ventoux, Bédarrides, Bollène, Buisson, Caderousse, Cairanne, Camaret-sur-Aigues, Caromb, Carpentras, Châteauneuf-du-Pape, Courthezon, Le Crestet, Entrechaux, Faucon, Jonquières, Lafare, Lagarde-Paréol, Lamotte-du-Rhône, Lapalud, Loriol-du-Comtat, Malaucène, Mazan, Mondragon, Mornas, Orange, Piolenc, Puymeras, Rasteau, Roaix, La Roque-Alric, Sablet, Sainte-Cécile-les-Vignes, Saint-Hippolyte-le-Graveyron, Saint-Léger-du-Ventoux, Saint-Marcellin-lès-Vaison, Saint-Romain-en-Viennois, Saint-Roman-de-Malegarde, Sarrians, Séguret, Sérignan-du-Comtat, Sorgues, Suzette, Travaillan, Uchaux, Vacqueyras, Vaison-la-Romaine, Vedène, Villedieu, Violès, Visan.

Další údaje týkající se označování

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ další podmínky:

Doplňující ustanovení týkající se označování

Popis podmínky:

Označování vín s chráněným označením původu může uvádět menší zeměpisnou jednotku, pokud:

—	se jedná o název místa uvedeného v katastru;

—	tato jednotka je uvedena na prohlášení o sklizni.

Označování vín s chráněným označením původu může uvádět větší zeměpisnou jednotku „Cru des Côtes du Rhône“ nebo „Vignobles de la Vallée du Rhône“. Podmínky používání větší zeměpisné jednotky „Vignobles de la Vallée du Rhône“ jsou uvedeny v dohodě, kterou podepsaly jednotlivé dotčené orgány pro ochranu a řízení.

Odkaz na specifikaci produktu

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-ba4e714e-f1f5-476d-9097-07279359da1a

(1) Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 211

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 66 16. června 2023

Obsah		Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2023/C 211/01	Sdělení Komise o výkladu a provádění některých právních ustanovení nařízení EU o taxonomii a souvislostech s nařízením o zveřejňování informací o udržitelném financování	1
2023/C 211/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.11107 – EDF / SEKG / NEBRAS / QUWATT / SCE-QUVVAT) ( 1 )	6

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2023/C 211/03	Směnné kurzy vůči euru – 15. června 2023	7
	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2023/C 211/04	Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Zveřejněno podle čl. 64 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006) ( 1 )	8

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,0819
JPY	japonský jen	152,86
DKK	dánská koruna	7,4523
GBP	britská libra	0,85555
SEK	švédská koruna	11,6206
CHF	švýcarský frank	0,9761
ISK	islandská koruna	149,30
NOK	norská koruna	11,5025
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	23,751
HUF	maďarský forint	376,03
PLN	polský zlotý	4,4693
RON	rumunský lei	4,9578
TRY	turecká lira	25,6112
AUD	australský dolar	1,5924
CAD	kanadský dolar	1,4415
HKD	hongkongský dolar	8,4661
NZD	novozélandský dolar	1,7559
SGD	singapurský dolar	1,4543
KRW	jihokorejský won	1 387,60
ZAR	jihoafrický rand	19,9252
CNY	čínský juan	7,7491
IDR	indonéská rupie	16 208,51
MYR	malajsijský ringgit	5,0049
PHP	filipínské peso	60,638
RUB	ruský rubl
THB	thajský baht	37,693
BRL	brazilský real	5,2244
MXN	mexické peso	18,5832
INR	indická rupie	88,9825

	V Oznámení
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2023/C 211/05	Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33	9


	(1) Text s významem pro EHP.