ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 188
European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 66
30. května 2023

Obsah

Strana

 

I   Usnesení, doporučení a stanoviska

 

USNESENÍ

 

Výbor regionů

 

154. plenární zasedání VR, 15. 3. 2023–16. 3. 2023

2023/C 188/01

Usnesení Evropského výboru regionů k tématu Využívání talentů v evropských regionech

1

2023/C 188/02

Usnesení Evropského výboru regionů k iniciativě zaměřené na posílení sociálního dialogu

6

 

STANOVISKA

 

Výbor regionů

 

154. plenární zasedání VR, 15. 3. 2023–16. 3. 2023

2023/C 188/03

Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Budoucnost Východního partnerství z místní a regionální perspektivy

10

2023/C 188/04

Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Cíle a nástroje pro inteligentní venkovské oblasti v Evropě

14

 

III   Přípravné akty

 

Výbor regionů

 

154. plenární zasedání VR, 15. 3. 2023–16. 3. 2023

2023/C 188/05

Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Krátkodobé pronájmy ubytování: nalézt rovnováhu mezi potřebami místních komunit, podnikatelů a turistů

19

2023/C 188/06

Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu udržitelné používání pesticidů

43

2023/C 188/07

Stanovisko Evropského výboru regionů k návrhu směrnice o azbestu

70

2023/C 188/08

Stanovisko Evropského výboru regionů – Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků

79

CS

 

I Usnesení, doporučení a stanoviska

USNESENÍ

Výbor regionů

154. plenární zasedání VR, 15. 3. 2023–16. 3. 2023

30.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 188/1

Usnesení Evropského výboru regionů k tématu Využívání talentů v evropských regionech

(2023/C 188/01)

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

S ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Využívání talentů v evropských regionech;

Obecné připomínky

1.

 vítá sdělení Evropské komise na téma Využití talentů v evropských regionech a podporuje jeho celkové cíle, zejména pak co se týče prevence zeměpisných rozdílů mezi regiony a městy plynoucích z jejich velikosti a z dovedností jejich obyvatel v produktivním věku;

2.

 poukazuje na vážné problémy regionů, které jsou vystaveny nebezpečí, že se dostanou do pasti rozvoje talentů. Aktuálně to hrozí 82 regionům v 16 členských státech (tedy téměř 30 % obyvatel EU), které vykazují vážný úbytek obyvatelstva v produktivním věku, nízký podíl absolventů vysokých škol a negativní mobilitu populace ve věku od 15 do 39 let;

3.

 oceňuje mechanismus podpory talentů s tím, že očekává rychlé a účinné provádění jeho osmi návrhů na evropské, místní i regionální úrovni;

4.

 uznává potřebu měst a regionů rychle využít potenciál těchto strategií k vytvoření ekosystémů, které budou díky přizpůsobení konkrétnímu zadání, interoperabilitě a návaznosti na místní potřeby způsobilé přilákat talenty. Platí to zvláště pro regiony, kterým hrozí pád do pasti rozvoje talentů, a mezi nimi pak ty, které trpí nízkou mírou porodnosti, úbytkem obyvatelstva v produktivním věku, nízkým podílem absolventů vysokých škol a odlivem mozků;

5.

 připomíná, že demografická změna, její mnohostranné důsledky a jejich územní dopad byly předmětem několika doporučení Konference o budoucnosti Evropy, určených orgánům EU (zejména návrh č. 47.7). Občané žádají specifické politiky, které zabrání odlivu mozků z některých regionů a zemí EU a také odlivu evropských talentů a pracovních sil do třetích zemí (návrh 47.7). Dále chtějí zajistit udržitelný rozvoj a demografickou odolnost zaostávajících regionů (návrh 15.9);

6.

 za prvořadé kandidáty na zařazení do mechanismu podpory talentů považuje regiony, na něž má specifický dopad ekologická a digitální transformace, jako jsou uhelné regiony, regiony s vysokými emisemi uhlíku a regiony s automobilovým průmyslem, neboť právě ony budou mít výrazný počet pracovníků, kteří budou potřebovat prohlubování dovedností či změnu kvalifikace;

7.

 vyzývá místní a regionální orgány, aby při realizaci svých strategií k přilákání a udržení talentů na svých územích využily Evropský rok dovedností. Ten podporuje politiky a sociální investice v oblasti dovedností s cílem řešit nedostatek pracovní síly, aby EU do budoucna získala kvalifikovanější a přizpůsobivější pracovní sílu. Užitečné bude též zapojit organizace mladých lidí včetně mládežnických organizací politických stran na místní, regionální, celostátní i evropské úrovni, a to v duchu začleňování problematiky mládeže a odkazu Evropského roku mládeže;

8.

 v této souvislosti poukazuje na nutnost vytvářet fakticky podložené politiky, včetně zpracování strategického výhledu na příslušné regionální a místní úrovni, a s využitím zavedené prognostické metodiky formulovat místně orientované scénáře a připravit se na různé možnosti vývoje v závislosti na souhře různých dlouhodobých trendů a faktorů;

9.

 poukazuje na význam cílených investic do iniciativ zaměřených na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a vybízí místní a regionální orgány, aby sdílely příklady osvědčených postupů z oblasti politik vstřícných k rodinám;

Využití rozvoje talentů s podporou místně orientovaných politik

10.

 poukazuje na nutnost využít potenciál mentorských programů a prosazovat partnerství různých oblastí (měst, venkovských oblastí nebo celých regionů) s využitím zásad spolupráce v rámci víceúrovňové správy k podpoře životně důležité úlohy menších měst a obcí pro integrovaný územní rozvoj;

11.

 doporučuje Evropské komisi, aby intenzivněji pracovala na snížení regionálních nerovností s podporou místně orientovaných politik, a to prostřednictvím posílené politiky soudržnosti, která se zaměří na problém využití talentů ve všech regionech EU tak, aby všechny regiony v Evropské unii měly rovnocenné možnosti těžit z výhod jednotného trhu, což se příznivě promítne do konkurenceschopnosti EU;

12.

 doporučuje využívat posouzení územního dopadu a mechanismus ověřování dopadu na venkovské oblasti jako účinné nástroje uplatňování zásady „nepoškozování soudržnosti“, kterou Evropská komise zavedla v osmé zprávě o soudržnosti (1) a podle níž by „žádné opatření […] nemělo bránit procesu sbližování ani napomáhat vytváření regionálních rozdílů“;

13.

 navrhuje provést podrobnější analýzu regionů, které se ocitly v pasti rozvoje talentů nebo jim to hrozí, a identifikovat rozdíly, výzvy a příležitosti v těchto regionech. Politická reakce by měla zahrnovat komplexní soubor opatření vypracovaných a prováděných prostřednictvím cílených přístupů, řízených politikou soudržnosti a doplněných odvětvovými strategiemi;

14.

 připomíná, že aktivní součástí přípravy potřebných reforem by měl být evropský semestr, silněji zaměřený na partnerství a víceúrovňovou správu, a to zejména v případě reforem trhu práce a systémů vzdělávání a odborné přípravy, kdy cílem je stimulovat rozvoj talentů;

15.

 zdůrazňuje, že trh práce v EU aktuálně kvalitativně i kvantitativně ovlivňuje digitální i ekologická transformace, jež vyžadují zásadní změnu dovedností. Prohlubování dovedností a změna kvalifikace, které pracovníky připraví na nová zaměstnání nebo novou náplň práce v rámci stávajících pracovních míst, představují spolu s novými pracovními metodami a flexibilní schopností podniků přizpůsobovat se novým skutečnostem a potřebám společnosti strategické cíle, jejichž plnění musí zahájit a podpořit veřejné orgány na všech úrovních správy a činit tak v souladu se zásadou subsidiarity;

16.

 poukazuje na nutnost zachovat kontinuitu stávajícího Fondu pro spravedlivou transformaci (FST) v nastavení jeho budoucí podoby (FST 2.0) – coby nástroje udržitelné transformace – na základě místní a regionální perspektivy a zkušeností s přípravou a prováděním plánů spravedlivé územní transformace. Budou zapotřebí podrobné analýzy, které regiony a která odvětví jsou zasaženy nejvíce a jaké to má dopady na jejich dodavatelské řetězce a pracovní síly;

17.

 považuje za nutné zavést soubor politik zaměřených na venkovské oblasti a jejich problém úbytku obyvatel a tím i talentů. Tím spíše to platí pro oblasti nejvíce zasažené změnou klimatu a oblasti se závažným a trvalým přírodním nebo demografickým znevýhodněním, jako jsou nejvzdálenější regiony, ostrovy a vzdálenější a izolovanější regiony s často omezenějším přístupem ke zdrojům. Výbor připomíná, že budoucnost těchto oblastí závisí na udržení a přilákání mladých talentů, aby se tito lidé rozhodli právě zde plnit své životní cíle, a současně je nutné mladé lidi plně zapojovat do řešení problémů, které v daném místě vyvstávají;

18.

 požaduje, aby vzdělávání a odborná příprava byly přístupné všem věkovým a společenským skupinám, a to jak prezenčně na místě, tak prostřednictvím vzdáleného přístupu, a dále žádá sdílení poznatků o inovativních přístupech k osvojování dovedností a rozvoj komunitních center s celou škálou služeb od knihoven až po sociální práci. Souhlasí rovněž, že je důležité rozšířit pracovní a vzdělávací příležitosti a podporovat opatření ve prospěch rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem;

19.

 pro řešení problematiky týkající se nedostatečné generační obměny je naprosto nezbytné posílit veřejné politiky na podporu modernizace zemědělských podniků a jejich přizpůsobení změně klimatu a motivovat mladé pracovníky ke vstupu do zemědělství. K tomu je třeba přezkoumat a podpořit jejich přístup k programům socioprofesního začlenění a k možnostem vzdělávání, prohlubování dovedností a změny kvalifikace nabízeným na místní úrovni a ke kulturní nabídce;

20.

 zdůrazňuje, že inteligentní vesnice vytvářejí nové příležitosti pro diverzifikované venkovské hospodářství a přístup na trh práce, a požaduje intenzivní podporu venkovských oblastí v plnění politického programu na období do roku 2030, zvláště co se týče posilování digitálních dovedností a vzdělávání, bezpečné a udržitelné digitální infrastruktury, digitální transformace podniků a digitalizace veřejných služeb. Vítá zařazení venkovských oblastí do evropského prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu;

21.

 uznává význam přítomnosti žen v oblastech ohrožených vylidňováním, a prosazuje a podporuje tak opatření k zajištění rovných příležitostí pro ženy k zapojení do inovativních, udržitelných a tvůrčích pracovních míst a služeb;

22.

 podtrhuje, že členské státy by měly rozhodně podpořit politiky ve prospěch zapojení dívek a žen do vzdělávání v oborech STEAM (informační a komunikační technologie, přírodní vědy, technologie, inženýrství, umění a matematika) a vytvořit pobídky ke vzniku pracovních míst v odvětvích, kde lze jejich znalosti uplatnit;

23.

 zdůrazňuje, že klíčové je rozpohybovat digitální transformaci regionů, které se dostaly do pasti rozvoje talentů, což je také v zájmu silné hospodářské, sociální a územní soudržnosti. VR navrhuje podporovat „digitální soudržnost“ jako cíl Evropské unie tak, aby mohla být zavedena vhodná digitální infrastruktura, která zajistí, že práce na dálku, elektronické služby a digitální vzdělávání budou přístupné všem. Zvláštní pozornost by měla být věnována přístupu k digitálním nástrojům pro znevýhodněné a zranitelné skupiny obyvatel;

24.

 konstatuje, že občané a podniky v příhraničních regionech Evropy se potýkají s řadou právních a administrativních překážek, které brání hospodářskému růstu a přeshraniční spolupráci. Považuje za nutné rozšířit schengenský prostor bez hranic na všechny členské státy, což by usnadnilo mobilitu studentů, pracovníků i podnikatelských činností zejména v příhraničních regionech;

25.

 zdůrazňuje úlohu sociálních inovací pro rozvoj nových myšlenek, služeb a modelů, jež mají pomoci řešit společenské výzvy zvláště na poli zaměstnanosti, vzdělávání, dovedností a sociálního začleňování, a vyzdvihuje jejich přínos pro rozvoj komunit a zlepšení sociálních služeb v praxi. Zde Výbor poukazuje na potenciál sociální ekonomiky v odborném vzdělávání, na vysokých školách a všech ostatních úrovních vzdělávání, i v politikách zaměstnanosti a při rozvoji dovedností a kompetencí;

26.

 vybízí k maximálnímu využití prostředků ze složky Sociální inovace fondu ESF+ k posílení inovační kapacity a usnadnění přenosu a šíření inovativních řešení;

Zvyšování účinnosti vzdělávání a reakce na potřeby trhu práce

27.

 konstatuje, že i když se situace napříč EU velmi liší, jednou z hlavních výzev při vytváření a zavádění nových standardů a postupů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy je jejich schopnost úspěšně reagovat na potřeby trhu práce. Nedostatečné a nevyhovující dovednosti prohlubují územní rozdíly, a tento problém je nutno řešit pomocí dobře nastavených, místně orientovaných a dostatečně financovaných politik;

28.

 shledává, že rychlé změny na trhu práce vytvářejí pro rostoucí počet lidí riziko ztráty zaměstnání v důsledku toho, že jejich dovednosti už nejsou zapotřebí nebo jim potřebné dovednosti scházejí. Víc než kdy dříve jsou dnes prvořadé moderní dovednosti a přístup k celoživotnímu učení, zvláště přihlédneme-li k rostoucímu vlivu umělé inteligence na evropský trh práce v důsledku rozsáhlé automatizace stávajících pracovních míst. Rozvoj talentů u lidí s rozdílnou historií vzdělání a profesních zkušeností proto vyžaduje holistický a na budoucí vývoj a potřeby zaměřený přístup;

29.

 považuje za nezbytné zajistit, aby místní a regionální orgány chápaly význam univerzit a poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy pro rozvoj dynamických inovačních ekosystémů prostřednictvím strategií inteligentní specializace a technologických a sociálních inovací. Místní univerzity a technické vysoké školy mohou účinně využívat talenty, rozvíjet klastry znalostí a přitahovat do svého okolí podniky tím, že s nimi navážou partnerství v kvalifikačních programech zaměřených na nové dovednosti, které jsou v místě zapotřebí. Podobně musí veřejné orgány navazovat partnerství s vysokými školami a musí si být vědomy toho, že je třeba tyto školy podporovat, mimo jiné též investicemi do místní infrastruktury, včetně jejích digitálních forem;

30.

 považuje za nutné také vytvořit podmínky, které umožní malým a středním podnikům zapojit se do inovačních ekosystémů a optimalizovat tak své omezené rozpočtové a lidské zdroje. Proto Výbor podporuje názor Komise, že malé a střední podniky mohou k inovacím a digitalizaci využít podporu centra pro digitální inovace;

Cílené posilování schopnosti získávat a udržet talenty a zajistit jim mobilitu

31.

 konstatuje, že odliv mozků a související jevy je v EU třeba pochopit a posoudit v kontextu víceúrovňové správy. V této souvislosti upozorňuje, že odliv mozků představuje ohrožení dlouhodobé udržitelnosti evropského projektu, a to zejména tam, kde se prohlubují rozdíly mezi zdrojovými a cílovými regiony. Navrhuje, aby místní a regionální orgány vytvářely místní aliance zahrnující všechny zúčastněné strany (veřejné orgány, podniky, vysoké školy, nevládní organizace atd.), které se budou moci podílet na přípravě i provádění místních politik, jejichž cílem je odliv mozků tlumit, a vyzvaly sociální partnery k aktivní účasti na rozvíjení talentů;

32.

 vzhledem k čím dál širším možnostem práce na dálku vybízí místní a regionální orgány, aby pomocí cílených informačních kampaní propagovaly život mimo hustě osídlená města a zaměřily se na různé atraktivní aspekty regionů;

33.

 upozorňuje na skutečnost, že vzhledem k demografickému vývoji může řada evropských regionů řešit svůj nedostatek pracovních sil jen prostřednictvím legální migrace. Zdůrazňuje, že zejména inovativní podniky mají čím dál větší problém najít pracovní sílu. Vybízí k intenzivnějšímu dialogu na toto téma mezi regionálními orgány, podniky, vysokými školami a nevládními organizacemi především v příhraničních regionech. Zasazuje se o transparentní a spravedlivé systémy přistěhovalectví, které budou reagovat na nedostatek pracovních sil, a to jak na úrovni členských států, tak na úrovni EU;

34.

 zdůrazňuje, že úbytek mladých lidí v regionech, z nichž odcházejí obyvatelé, a také klesající porodnost nesmírně ztěžují situaci v menších obcích, a to z hlediska zajištění základních veřejných služeb a podpory hospodářství, což jsou zásadní předpoklady udržení a získávání talentů na daném území;

35.

 požaduje strategický přístup k integraci státních příslušníků třetích zemí do EU, kterou považuje za potenciální hybnou sílu místního růstu. Výbor vítá opatření zařazená do balíčku týkajícího se získávání kvalifikovaných a talentovaných pracovníků, včetně zavedení nového online nástroje pro hledání zaměstnání, pilotní iniciativy rezervoár talentů EU se specifickým zaměřením na lidi prchající z Ukrajiny a plánu na jeho rozšíření na kvalifikované pracovníky ze zemí mimo EU, kteří vyjádří zájem o migraci do EU, což by mělo připravit půdu pro udržitelnější a inkluzivnější přístup k mobilitě pracovních sil a řešení s využitím pracovníků ze třetích zemí;

36.

 poukazuje na doporučení občanů zjištěná během Konference o budoucnosti Evropy, včetně toho, aby EU motivovala členské státy ke zjednodušení procesu přijetí a integrace legálních migrantů a jejich přístupu na trh práce EU a k zajištění lepší interoperability mezi jednotlivými administrativami, lepší komunikace, snazšího uznávání kvalifikací a účinnějších nástrojů, jako je online služba zaměřená na sladění nabízených a požadovaných dovedností;

37.

 požaduje přenositelnost právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v EU, které bylo přiznáno státním příslušníkům třetích zemí, aby tito lidé mohli účinně využít mobilitu v rámci EU, což může zlepšit jejich vyhlídky na to, že se stanou cennou součástí evropské společnosti, umožnit jim vyhnout se nejistému zaměstnání a naopak naplnit pracovní místa tam, kde je nedostatek pracovních sil, a pomoci tak vyrovnávat regionální rozdíly;

38.

 pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předložil Evropské komisi, Evropskému parlamentu, švédskému a španělskému předsednictví Rady EU a předsedovi Evropské rady.

V Bruselu dne 16. března 2023.

předseda Evropského výboru regionů

Vasco ALVES CORDEIRO

(1)  COM(2022) 34 final.

30.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 188/6

Usnesení Evropského výboru regionů k iniciativě zaměřené na posílení sociálního dialogu

(2023/C 188/02)

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

—

s ohledem na návrh doporučení Rady k posílení sociálního dialogu v Evropské unii (1);

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Posílení sociálního dialogu v Evropské unii: využití jeho plného potenciálu ke zvládnutí spravedlivých transformací (2);

1.   

vítá iniciativu Evropské komise zaměřenou na posílení sociálního dialogu, neboť jejím cílem je zajistit, aby se sociální dialog stal nedílnou součástí rozhodování na evropské a vnitrostátní úrovni, zabývá se potřebou vést intenzivní sociální dialog na všech úrovních a Komise v ní doporučuje, jak sociální dialog a kolektivní vyjednávání co nejlépe posílit;

2.   

připomíná, že Unie v souladu s článkem 152 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) usnadňuje dialog mezi sociálními partnery, přičemž uznává jejich samostatnost, zatímco Komise je v souladu s článkem 154 SFEU odpovědná za podporu a usnadnění evropského sociálního dialogu. Tato iniciativa Komise rovněž představuje prováděcí opatření k zásadě č. 8 evropského pilíře sociálních práv, podle níž musí být při tvorbě a provádění hospodářské politiky, politiky zaměstnanosti a sociální politiky konzultováni sociální partneři. VR proto podtrhuje význam této součinnosti a zároveň připomíná, že proces evropského semestru by podle něj měl být transparentnější, měl by se vyznačovat rozsáhlejší víceúrovňovou účastí, měl by být demokratičtější a měli by do něj být smysluplně zapojeni sociální partneři;

3.   

domnívá se, že součástí provádění evropského pilíře sociálních práv musí být též reformy trhu práce v jednotlivých členských státech. VR očekává, že Komise též provede analýzu reforem trhu práce, které státy zařadily do svých národních plánů pro oživení a odolnost k řešení této problematiky;

4.   

zdůrazňuje, že iniciativa Komise je v souladu s návrhy Konference o budoucnosti Evropy, a to zejména s návrhem č. 13, podle nějž sociální dialog a kolektivní vyjednávání představují způsob, jak zajistit inkluzivní trhy práce, a s návrhem č. 39.5, podle nějž by měly být ve všech fázích rozhodovacího procesu EU zaručeny řádné mechanismy a procesy občanského a sociálního dialogu;

5.   

je přesvědčen, že je naléhavě nutné posílit sociální dialog na evropské, vnitrostátní, místní i odvětvové úrovni, a to v důsledku mnoha tlaků vyplývajících z dopadu transformace na práci a klesajícího podílu pracovníků, na které se vztahují kolektivní smlouvy (z 66 % v roce 2000 na 56 % v roce 2019);

6.   

zdůrazňuje skutečnost, že kolektivní smlouvy se často nevztahují na pracovníky, kteří působí v menších podnicích či vykonávají nestandardní zaměstnání, nebo jejich zastoupení není dostatečně reprezentativní. Zároveň poukazuje na to, že pracovníci platforem mnohdy nemohou uplatňovat svá základní práva týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání, což je mj. dáno tím, že nemají k dispozici prostředky pro vzájemnou komunikaci a nemají možnost se sejít, ať už online či osobně; (3)

7.   

poukazuje na to, že má-li se sociální dialog stát standardním způsobem, jakým EU a členské státy vytvářejí politiky ovlivňující svět práce, je třeba jej podporovat jak na meziodvětvové, tak na odvětvové úrovni. To by mělo zahrnovat kolektivní vyjednávání, podporu budování kapacit, podmínky pro větší rozšíření kolektivního vyjednávání a aktivní propagaci přínosu sociálního dialogu;

8.   

sdílí názor Komise, že sociální dialog se náležitě podílí na zajištění sociální spravedlnosti, účinném řízení krizí – zejména během pandemie COVID-19 – a na spravedlivém zvládání změn. Během pandemie přispěli sociální partneři na místní a regionální úrovni rozhodující měrou k tomu, že navzdory obtížné hospodářské a finanční situaci byly nadále poskytovány základní veřejné služby;

9.   

dává Komisi za pravdu, že sociální dialog není ve všech částech Evropy ani zdaleka dostatečně uplatňován, a připomíná, že odvětvový sociální dialog, a to i na místní a regionální úrovni, je nezbytným předpokladem k dosažení vysoké míry pokrytí kolektivními smlouvami;

10.   

apeluje na členské státy, aby provedly směrnici o přiměřených minimálních mzdách (4), podle níž mají členské státy zajistit, aby hospodářské subjekty a jejich subdodavatelé při zadávání veřejných zakázek nebo udělování koncesí a při jejich plnění dodržovali příslušné povinnosti týkající se mezd, práva odborově se organizovat a kolektivního vyjednávání o stanovování mezd;

11.   

vítá návrh jmenovat v každém generálním ředitelství Komise koordinátora sociálního dialogu a závazek více zapojit meziodvětvové sociální partnery před vypracováním ročního pracovního programu Komise. To by zaručilo soudržnější přístup ke konzultacím se sociálními partnery a zajistilo by, že sociální partneři budou řádně konzultováni v souladu s článkem 154 SFEU;

12.   

trvá na tom, aby v návaznosti na iniciativu Komise byla zajištěna trvalá administrativní, finanční, právní a politická podpora evropských odvětvových sociálních partnerů a jejich přidružených organizací v jednotlivých státech s cílem posílit schopnost sociálních partnerů zapojit se do sociálního dialogu na vnitrostátní i evropské úrovni. Zároveň je zapotřebí respektovat autonomii sociálních partnerů a dodržovat zásadu subsidiarity i pravomoci členských států;

13.   

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají zásadní úlohu při podpoře sociálního dialogu, neboť místní a regionální orgány veřejné správy zaměstnávají více než 12,3 milionu pracovníků, kteří zajišťují celou řadu veřejných služeb (5) a mají k malým a středním podnikům a pracovníkům působícím v daných regionech nejblíže. Místní a regionální orgány znají stejně jako organizace zaměstnanců místní podmínky, což je ten nejlepší předpoklad pro vedení sociálního dialogu a uzavírání udržitelných a flexibilních dohod. Členské státy by proto měly zajistit, aby byly zavedeny odpovídající struktury pro sociální dialog s cílem podpořit kolektivní vyjednávání a řešit příslušné problémy související se zaměstnaností v místních a regionálních orgánech;

14.   

poukazuje na význam, jejž má Evropský výbor pro odvětvový sociální dialog pro místní a regionální zaměstnavatele (6), neboť zajišťuje, aby byly potřeby, zájmy a specifika místních a regionálních samospráv a jejich pracovníků zohledněny v právních předpisech EU týkajících se práva odborově se organizovat a pracovních podmínek. VR rovněž poukazuje na důležitou práci, kterou tento výbor dosud odvedl v relevantních otázkách, jako je restrukturalizace, digitalizace, migrace a boj proti diskriminaci, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, boj proti násilí ze strany třetích osob či genderová rovnost, a vyzývá partnery v rámci sociálního dialogu, aby tato doporučení co nejvíce prosazovali;

15.   

zdůrazňuje odkaz na nedávno přijaté sdělení Komise Využívání talentů v evropských regionech, v němž se uvádí, že pro rozvoj místně orientovaných řešení na podporu lepších pracovních podmínek a přiměřených mezd a pro řešení nedostatku kvalifikací a pracovních sil je zásadní posílit zapojení sociálních partnerů v regionech, které čelí pasti rozvoje talentů nebo které by se v ní mohly ocitnout;

16.   

vyzývá evropské sociální partnery, aby spolupracovali s konzultačními platformami VR, jako je síť regionálních center (RegHubs) (7), jež v roce 2023 jednu ze svých konzultací zaměří na směrnici o pracovní době (8), což je pro evropský sociální dialog zvlášť relevantní téma;

17.   

konstatuje, že je třeba posoudit dopad privatizace veřejných služeb, jež byly tradičně poskytovány celostátními, regionálními nebo místními orgány (energie, voda, doprava, poštovní služby atd.), na sociální dialog a postupy kolektivního vyjednávání. Připomíná, že je třeba zachovat sociální dialog a postupy kolektivního vyjednávání a zavést opatření, která by zabránila zhoršení pracovních podmínek v důsledku změny vlastníka;

18.   

poukazuje na narůstající míru násilí ze strany třetích osob namířeného zejména proti ženám (9), jež vzhledem k jejich vysokému zastoupení ve službách obvykle poskytovaných místními a regionálními orgány (např. zdravotní péče a sociální služby) a k fyzické blízkosti pachatelů a obětí násilí ze strany třetích osob postihuje i pracovnice zaměstnané místními a regionálními samosprávami;

19.   

zdůrazňuje význam sociálního dialogu pro zlepšení politiky a dialogu v oblasti migrace pracovních sil a poukazuje v této souvislosti na své stanovisko Legální migrace – Zatraktivnění EU pro kvalifikované a talentované lidi (10) a na společné pokyny týkající se migrace a posílení boje proti diskriminaci v rámci místních a regionálních samospráv, které přijal výbor pro odvětvový sociální dialog místních a regionálních samospráv (11). V této souvislosti VR rovněž poukazuje na návrh Konference o budoucnosti Evropy č. 41.1, podle nějž má být v celé EU zahájena komunikační kampaň s cílem zvýšit povědomí podniků z EU, které zaměstnávají státní příslušníky třetích zemí, o existenci Evropské služby zaměstnanosti (EURES), portálu EU o přistěhovalectví a o nástroji EU pro tvorbu dovednostního profilu státních příslušníků třetích zemí. Kromě toho by Komise měla motivovat členské státy, aby zjednodušily proces přijímání a integrace legálních migrantů a jejich přístup na trh práce EU;

20.   

vyzývá k posílení rovného zacházení s pracovníky pocházejícími ze třetích zemí, zejména pokud jde o pracovní podmínky, svobodu sdružování a spolčování a dávky sociálního zabezpečení, s přihlédnutím k průřezovým formám znevýhodnění, např. na základě genderu, věku, sexuální orientace a identity, náboženského vyznání aj.;

21.   

poukazuje na to, že Mezinárodní organizace práce (MOP) prosazuje, aby se pracovní migrací zabývaly orgány práce ve spolupráci se sociálními partnery, a vypracovaly tak důvěryhodné a udržitelné politiky v oblasti pracovní migrace a boje proti diskriminaci, které budou založeny na právech, budou konzistentní, zohlední místní a regionální podmínky, a budou tak moci přispět k regionálním integračním procesům;

22.   

vítá další opatření, která jsou stanovena v balíčku týkajícím se kvalifikovaných a talentovaných pracovníků, mj. spuštění pilotního projektu EU pro nábor talentovaných pracovníků, který je konkrétně zaměřen na osoby prchající před ruskou invazí na Ukrajinu, navrhované vytvoření rezervoáru talentů EU a záměr rozšířit jej i na uprchlíky pobývající v EU; VR upozorňuje, že při koncipování těchto nástrojů je třeba více zohlednit i relevantní měkké kompetence, které mohou uchazeči o zaměstnání nabídnout, a více usilovat o vytvoření spravedlivých, přístupných a uživatelsky přívětivých systémů migrace pracovních sil, neboť příliš byrokratická řízení mohou ovlivnit přístup uprchlíků na trh práce, a zvýšit tak riziko, že se budou muset uchýlit k nejistému zaměstnání a stanou se obětí zneužívání a vykořisťování;

23.   

vyzdvihuje úlohu Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, který pomáhá zajistit, aby byla spravedlivým, jednoduchým a účinným způsobem prosazována pravidla EU týkající se pracovní mobility a koordinace sociálního zabezpečení, a to mj. prostřednictvím poskytování informací, koordinovaných a společných inspekcí, posílené administrativní spolupráce a podpory pracovní mobility, zejména v rámci EURES;

24.   

vítá skutečnost, že do pracovního programu sociálních partnerů EU byly zařazeny otázky související s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků a s tím, jak co nejlépe dosáhnout spravedlivé transformace. VR zdůrazňuje úlohu, kterou v těchto oblastech sehrávají regiony a města jakožto zaměstnavatelé, a požaduje proto, aby byly na příslušných jednáních meziodvětvových sociálních partnerů náležitě zastoupeny;

25.   

vítá doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu, včetně potřeby začlenit cíle spravedlivé transformace do tvorby politik na všech úrovních, vybízet regionální a místní orgány, aby hrály aktivní úlohu při tvorbě, provádění a monitorování politik spravedlivé transformace, a aktivně zapojit sociální partnery na celostátní, regionální a místní úrovni a respektovat zároveň jejich autonomii;

26.   

zdůrazňuje klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů jakožto zaměstnavatelů a podporuje jejich aktivní zapojení v zájmu zajištění odpovídající účasti sociálních partnerů a jim přizpůsobeného budování kapacit, pokud jde o provádění opatření podporovaných z Evropského sociálního fondu plus. Vítá v této souvislosti požadavek vynaložit alespoň 0,25 % finančních prostředků na podporu budování kapacit sociálních partnerů v zemích, které obdržely doporučení pro jednotlivé země týkající se sociálního dialogu. Přijímání opatření výhradně na úrovni členských států povede k promarnění cenných příležitostí k součinnosti;

27.   

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předložil Evropské komisi, Evropskému parlamentu, švédskému a španělskému předsednictví Rady EU a předsedovi Evropské rady.

V Bruselu dne 16. března 2023.

předseda Evropského výboru regionů

Vasco ALVES CORDEIRO

(1)  COM(2023) 38 final.

(2)  COM(2023) 40 final.

(3)  Stanovisko Evropského výboru regionů – Zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem (Úř. věst. C 375, 30.9.2022, s. 45).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii (Úř. věst. L 275, 25.10.2022, s. 33).

(5)  Eurofound, Representativeness of the European social partner organisations: Local and regional government sector and social services (Reprezentativnost organizací evropských sociálních partnerů: Orgány místní a regionální samosprávy a sociální služby), 2020.

(6)  Výbor pro odvětvový sociální dialog místních a regionálních samospráv se skládá ze dvou vzájemně uznávaných odvětvových sociálních partnerů v tomto odvětví: Rady evropských obcí a regionů (CEMR) a Evropské federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU).

(7)  https://portal.cor.europa.eu/reghub/Pages/default.aspx.

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9).

(9)  https://www.etuc.org/en/document/safe-home-safe-work-final-report-national-country-studies.

(10)  Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Legální migrace – přilákání kvalifikovaných a talentovaných pracovníků do EU (Úř. věst. C 79, 2.3.2023, s. 59)..

(11)  Databáze textů týkajících se sociálního dialogu – Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování – Evropská komise (europa.eu).

STANOVISKA

Výbor regionů

154. plenární zasedání VR, 15. 3. 2023–16. 3. 2023

30.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 188/10

Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Budoucnost Východního partnerství z místní a regionální perspektivy

(2023/C 188/03)

Zpravodaj:

Alin Adrian NICA (RO/ELS)

Odkaz:

stanovisko z vlastní iniciativy

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

1.

 vzhledem k tomu, že válka, kterou Rusko s běloruskou pomocí vede na Ukrajině, a neustálá hrozba pro územní celistvost Moldavska a Gruzie ukazují, že je naléhavě nutné, aby EU podporovala svobodnou a demokratickou cestu zemí ve svém sousedství důrazněji;

2.

 vzhledem k tomu, že se členské státy EU a stávající východoevropské partnerské země (Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldavská republika a Ukrajina) zavázaly pokračovat v iniciativě, kterou představuje Východní partnerství, a obnovit jej a posílit tak, aby zůstalo hlavním fórem a rámcem pro spolupráci se sousedními zeměmi na východ od EU;

3.

 vzhledem k tomu, že nejsilnější dlouhodobou evropskou reakcí na ruskou invazi bude existence svobodných a demokratických států ve východní Evropě, na jižním Kavkaze i jinde, jejichž regionální a místní orgány budou silné a města z hospodářského hlediska dynamická a jejichž odolná společnost bude vyznávat evropské hodnoty;

4.

 vzhledem k tomu, že všechny partnerské země se všemi právy a povinnostmi zakotvenými v Helsinských dohodách a zakládacích stanovách OBSE mohou i nadále svobodně směřovat evropskou cestou, pokud rovněž splní kodaňská kritéria;

II.   NOVÉ VYMEZENÍ VÝCHODNÍHO PARTNERSTVÍ

5.

 vítá rozhodnutí Evropské rady z června 2022 udělit Moldavské republice a Ukrajině status kandidátské země EU a uznat budoucí evropskou perspektivu Gruzie;

6.

 oceňuje značný pokrok, kterého tyto tři země (Gruzie, Moldavsko a Ukrajina – společně označované jako „Trio“) dosáhly, pokud jde o provádění jejich dohod o přidružení a prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu;

7.

 vítá skutečnost, že dne 3. března 2021 vstoupila v platnost dohoda o komplexním a posíleném partnerství mezi EU a Arménií, a považuje tuto dohodu za milník ve vztazích s touto zemí;

8.

 domnívá se, že v zájmu toho, aby se země v rámci Východního partnerství více semkly, je třeba společně vycházet ze „základních prvků“, tj. ze společných závazků v oblasti svobody, demokracie, právního státu a lidských práv, a zároveň pokračovat v úsilí o naplnění společných cílů, jako je prosazování rovnosti žen a mužů, ochrana menšin a jazykových práv, boj proti změně klimatu, podpora ekologické a digitální transformace, podpora silné a nezávislé občanské společnosti, zvyšování odolnosti a prosperity a prohlubování hospodářských vztahů. Zdůrazňuje, že pro prosazování demokratických hodnot v Bělorusku je naprosto zásadní trvalá podpora tamější demokratické opozice na všech úrovních správy, jakož i podpora občanské společnosti;

9.

 poukazuje na to, že při prosazování těchto základních prvků v regionech a místních komunitách i při dosahování společných cílů mohou hrát významnou úlohu regionální a místní orgány, které zároveň zaručují uplatňování zásady subsidiarity EU tím, že občanům přímo na místě přibližují Evropskou unii a její hodnoty;

10.

 zdůrazňuje nicméně, že k tomu, aby bylo Východní partnerství nadále prospěšné, je třeba nově vymezit jeho politické cíle a jeho mnohostrannou strukturu;

11.

 uznává, že po více než deseti letech spolupráce v rámci Východního partnerství se priority jednotlivých zemí tohoto partnerství nyní rozcházejí, a to vzhledem k jejich různým rozvojovým potřebám, vnitrostátním prioritám a integračním aspiracím, ale také kvůli politice agrese a destabilizační taktice Ruska a jeho dezinformacím. VR proto netrpělivě očekává návrh Evropské komise na posouzení budoucnosti Východního partnerství;

12.

 uznává, že Východní partnerství zůstává relevantním rámcem, který ještě nevyčerpal všechen svůj regionální potenciál a může nadále sloužit svému účelu ku prospěchu všech partnerů, bude-li reformováno tak, aby byly vymezeny cíle jednotlivých zemí, pokud jde o jejich směřování do EU. Flexibilní formáty a nástroje v tomto rámci by měly doplňovat potřeby nových kandidátských zemí EU i ostatních partnerů, a to při zachování společných hodnot, pravidel a zájmů a vzájemných závazků;

13.

 poukazuje na to, že by Východní partnerství mělo být více zaměřeno na výsledky, a to na základě přizpůsobení jeho nástrojů a operačních formátů tak, aby odpovídaly potřebám partnerů, včetně pomoci nejpokročilejším partnerům na jejich cestě k členství v EU;

14.

 vyzývá Evropskou komisi i vlády partnerských zemí, aby do stanovování priorit spolupráce s územním dopadem (týkajících se např. energetické účinnosti, životního prostředí a přizpůsobování se změně klimatu, dopravního propojení, decentralizace a reformy veřejné správy či podpory občanské společnosti) zapojily regionální a místní orgány a aby je zahrnuly do příslušných platforem a panelů Východního partnerství, které by měly být rozšířeny o zástupce CORLEAP;

15.

 bere na vědomí pozitivní dopady spolupráce v rámci Východního partnerství na životy běžných občanů, avšak zdůrazňuje skutečnost, že je třeba zvýšit viditelnost partnerství a přispění EU a využít k tomu úspěchy dosažené v minulosti. Tohoto cíle lze dosáhnout také systematickou spoluprací s místními a regionálními orgány a jejich sdruženími na místní úrovni;

16.

 konstatuje, že v zájmu dosažení cílů Východního partnerství je třeba dále podporovat místní samosprávu, která je zcela zásadním pilířem a základním kamenem demokracie, a vítá činnost Kongresu místních a regionálních orgánů Rady Evropy v této oblasti;

III.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

17.

 vyslovuje se pro uplatnění uzpůsobeného přístupu k cílům Východního partnerství, jenž by zohledňoval různé potřeby kandidátských zemí EU, potenciálních kandidátů a dalších partnerů, neboť univerzální přístup již není odůvodněný. Konkrétní potřeby jednotlivých zemí by měly být formulovány tak, že budou vzaty v potaz rovněž specifické zájmy regionálních a místních komunit;

18.

 doporučuje pružnější zeměpisnou působnost Východního partnerství, díky čemuž by byla umožněna užší spolupráce se zeměmi, jako jsou některé země ve Střední Asii, a mohly by být určeny oblasti spolupráce se zeměmi západního Balkánu;

19.

 poukazuje na to, že v rámci přepracovaného Východního partnerství by měl být zachován důraz na regionální a místní rozměr vytváření sítí, a to prostřednictvím politického dialogu (CORLEAP) a územní spolupráce. V této souvislosti by Evropský výbor regionů a CORLEAP mohly prostřednictvím svých členů a partnerů přispět k provádění územní agendy Východního partnerství pomocí mechanismů vzájemné spolupráce a vzájemného učení;

20.

 uznává, že se Východní partnerství osvědčilo, jelikož zajistilo rámec pro řadu projektů zaměřených na řádnou správu věcí veřejných a posílilo občanskou společnost. Má však za to, že je třeba do běžné agendy začlenit opatření na posílení odolnosti a nabídnout všem úrovním správy příslušné nové nástroje;

21.

 poukazuje na to, že by v rámci Východního partnerství měla být zřízena víceúrovňová platforma pro lokalizaci cílů udržitelného rozvoje. Naplnění těchto cílů v tomto regionu by totiž přispělo k zavedení místních energetických opatření a alternativních řešení, díky nimž by byly vytvořeny systémy šetrné k životnímu prostředí a nezávislé na ruských zdrojích energie a zároveň by se zlepšily životní podmínky a odolnost místních komunit a jejich občanů;

22.

 navrhuje vytvořit společný sekretariát Východního partnerství, v němž bude řádně zastoupena EU a všichni partneři, včetně zástupců místní a regionální úrovně, a jehož cílem bude co nejlépe využít finanční prostředky a určit a koncipovat projekty v souladu s hlavními politickými cíli partnerství. Domnívá se, že společný sekretariát by u členů posílil pocit spoluodpovědnosti za daný projekt a zvýšil by transparentnost a viditelnost a zlepšil koordinaci;

23.

 doporučuje bezodkladně realizovat projekt virtuální akademie pro místní a regionální veřejnou správu (1) s cílem posílit budování kapacit místních a regionálních orgánů v zemích Východního partnerství, prosazovat transparentnost a řádnou správu věcí veřejných, bojovat proti korupci a pomáhat partnerům z řad členů při provádění decentralizačních reforem;

24.

 vyslovuje se pro rozšíření nástroje TAIEX a twinningových programů na regionální a místní orgány v zemích Východního partnerství s cílem zlepšit jejich správní kapacity. Bude-li síť stran zainteresovaných v twinningových projektech rozšířena o regionální a místní orgány, projeví se to i dále a přispěje se tím ke snazší realizaci cílů projektů;

25.

 domnívá se, že zvláštní finanční příděly pro místní a regionální orgány v zemích EU a Východního partnerství, které mají být určeny v rámci hospodářského a investičního plánu pro Východní partnerství ve výši 17 miliard EUR, by pomohly rozšířit přeshraniční a územní spolupráci, a to i prostřednictvím využívání evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), což by podnítilo sdílení osvědčených postupů a provádění projektů uzpůsobených potřebám souvisejícím se stanovenými územními cíli;

26.

 domnívá se, že by se Východní partnerství mohlo více zaměřit na praktické projekty a iniciativy věnované intenzivnějšímu propojení zemí tohoto partnerství s EU, zejména v oblasti fyzické infrastruktury (silniční a železniční doprava, elektrické a digitální kabely, námořní trasy, energetická propojení atd.), jakož i na ty, které se soustředí na integraci těchto zemí do digitálního a telekomunikačního trhu EU (např. zrušení poplatků za roaming). Navrhuje proto nabídnout okamžité možnosti odvětvové hospodářské integrace, včetně opatření zaměřených na integraci do vnitřního trhu EU, a finanční podporu v nebývalé výši a tempu, a to mimo jiné prostřednictvím podpory místního a regionálního podnikání zejména malých a středních podniků ve třech zemích společně označovaných jako „Trio“;

27.

 vyzývá k vytvoření investiční platformy v rámci Východního partnerství, která by propojila úsilí mezinárodních finančních institucí a umožnila by místním a regionálním orgánům podporovat projekty v rámci tohoto partnerství, co se týče budování kapacit, technické pomoci a řádné správy věcí veřejných. Byl by to způsob, jak stimulovat udržitelný územní rozvoj, předcházet sociálním a hospodářským nerovnostem a podporovat lokalizaci a dosažení cílů udržitelného rozvoje v této oblasti;

28.

 navrhuje proto, aby byl na základě zkušeností získaných v rámci Rozvojové banky Rady Evropy vypracován model pro místní investice určené pro Východní partnerství s cílem financovat širokou škálu sociálních a hospodářských projektů prováděných vládními, místními a regionálními zúčastněnými stranami a veřejnými institucemi;

29.

 domnívá se, že by země Východního partnerství měly mít možnost pružně vybírat programy, které jsou pro ně nejdůležitější, a zároveň upřednostňovat programy zaměřené na místní a regionální orgány. Evropskému výboru regionů by tak připadla klíčová úloha při určování evropských partnerů, kteří jsou připraveni dále spolupracovat se svými protějšky;

30.

 doporučuje upřednostnit opatření a projekty zaměřené zejména na ekologickou a digitální transformaci a na podporu socioekonomického oživení a vyzývá k tomu, aby byl na nadcházejícím summitu hlav států Východního partnerství přijat program pro oživení, odolnost a reformy;

31.

 podtrhuje skutečnost, že partnerské země podepsaly dohodu o spolupráci s cílem bojovat proti zhoršování životního prostředí, přičemž zvláštní důraz byl položen na opatření v oblasti klimatu, včetně energetiky a infrastruktury, a na snižování množství odpadu a zachování biologické rozmanitosti;

32.

 zdůrazňuje, že správní decentralizace a vyšší podíl veřejných záležitostí, za něž odpovídají místní orgány, jsou v partnerských zemích klíčovým faktorem pro zajištění a zachování všeobecně rozšířené demokracie, jež umožní zlepšit účast občanů, včetně podpory nových metod veřejných konzultací (panelové diskuse občanů, participativní demokracie), protikorupčních opatření, ochrany lidských práv, včetně práv menšin, a zlepšení systémů soudnictví, i vyzdvihovat základní hodnoty EU;

33.

 doporučuje, aby místní a regionální orgány zemí Východního partnerství dále spolupracovaly se všemi partnery usilujícími o podporu politik místního rozvoje nad rámec politiky rozšíření EU, a to i s Radou Evropy a Evropským politickým společenstvím.

V Bruselu dne 15. března 2023.

předseda Evropského výboru regionů

Vasco ALVES CORDEIRO

(1)  Stanovisko Evropského výboru regionů – Místní a regionální orgány utvářející budoucnost Východního partnerství (Úř. věst. C 79, 10.3.2020, s. 45).

30.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 188/14

Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Cíle a nástroje pro inteligentní venkovské oblasti v Evropě

(2023/C 188/04)

Zpravodaj:

Radim SRŠEŇ (CZ/ELS), starosta obce Dolní Studénky

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

Výzvy, kterým čelíme

1.

 znovu opakuje, že stojí za Dlouhodobou vizí pro venkovské oblasti EU do roku 2040 (1), která podpoří územní soudržnost a vytvoří nové příležitosti pro přilákání inovativních podniků, zajistí přístup ke kvalitním pracovním místům, podpoří nové a lepší dovednosti, zajistí lepší infrastrukturu a služby a posílí úlohu udržitelného zemědělství a diverzifikovaných hospodářských činností;

2.

 považuje dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 díky Zelené dohodě pro Evropu za zásadní pro zvýšení prosperity evropské společnosti, pro zachování dobrých životních podmínek v EU a pro podporu inovací, které povedou k dosažení tohoto cíle a zajistí konkurenceschopnost EU v celosvětovém měřítku;

3.

 uznává, že pandemie COVID-19 a agrese Ruska vůči Ukrajině ukázaly mimořádnou potřebu odolnosti na všech úrovních v rámci EU – ze strany obcí, měst, regionů a členských států;

4.

 domnívá se, že provádění řady odvětvových a průřezových strategií a politik (2), které spojují zelenou a digitální transformaci v novém geopolitickém kontextu (3), je klíčem k dosažení hlavních evropských cílů;

5.

 v duchu Lednického prohlášení (4) je přesvědčen, že všechny tyto plány, činnosti a podpora mohou vést ke společnému cíli pouze tehdy, budou-li řešeny komplexně a prováděny ve prospěch všech obyvatel EU a celého území EU s využitím všech dostupných fondů, politik a nástrojů EU;

6.

 je přesvědčen, že venkovské oblasti je třeba ocenit jako prostor, bez něhož není možné dosáhnout dlouhodobého udržitelného rozvoje EU v duchu výše uvedených cílů;

7.

 zdůrazňuje, že koncepce inteligentních vesnic je inovativní politikou EU a nástrojem rozvoje venkova, který může přispět k oživení venkova, jež je základním cílem dlouhodobé vize pro venkovské oblasti;

Současný stav ukazuje naši zranitelnost

8.

 uznává zranitelnost EU ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje – společnosti, životním prostředí a hospodářství;

9.

 zdůrazňuje, že venkovské oblasti tvoří 80 % území EU a jsou domovem 30 % obyvatel EU;

10.

 je si vědom rozdílů v životních podmínkách ve venkovských a městských oblastech;

11.

 vnímá rizika vyplývající z potenciálního nedostatku energie z neevropských zdrojů, vysoké eroze půdy v řadě členských států EU a potenciálního nedostatku vody;

12.

 zdůrazňuje, že je nutné přizpůsobit území EU změně klimatu, zajistit biologickou rozmanitost a více využívat obnovitelné zdroje energie;

13.

 poukazuje na to, že mnohé z těchto zásadních výzev, jimž EU čelí, nelze vyřešit jinak než řádnou podporou venkovských oblastí, která je stále nedostatečná;

14.

 je znepokojen nedostatečným přístupem k digitalizaci a nedostatky v oblasti infrastruktury a služeb, které omezují hospodářský rozvoj venkovských oblastí. K zachování dynamiky venkovských oblastí je třeba vytvořit předpoklady pro práci na dálku a podmínky pro podniky, aby se mohly etablovat a fungovat stejně jako ve městech. Stabilní a dobré internetové připojení by umožnilo provozovat činnost v řídce osídlených oblastech nejen podnikům z odvětví vyspělých technologií, které využívají velké množství dat, ale také výrobnímu odvětví. V současné době panují značné rozdíly v přístupu k internetu, jelikož venkovské a řídce osídlené oblasti zaostávají za aglomeracemi a městy. Pro obce a regiony je velmi důležité moci poskytovat sociální služby prostřednictvím širokopásmového připojení nebo mobilní sítě, a to vyžaduje lepší pokrytí sítí a vyšší přenosovou rychlost. V obcích, kde není připojení k internetu, hrozí, že budou občané digitálně vyloučeni;

15.

 opakuje, že trh práce se v důsledku digitalizace zásadně mění a že v roce 2040 bude mít 40 % obyvatel EU v produktivním věku vysokoškolské vzdělání (5), přičemž na trhu práce bude převažovat „digitální“ generace Y a Z;

16.

 je přesvědčen, že příklady uskutečňování koncepce inteligentních vesnic ukazují význam tohoto nového nástroje změny pro ucelený přístup k lidem a území (6), který propojuje inteligentní obce, inteligentní města a inteligentní regiony v inteligentní EU;

Výzva občanům

17.

 je přesvědčen, že prosperita EU závisí na kvalitě celého jejího území a na vytvoření srovnatelných podmínek pro život jejích občanů všech věkových kategorií, se všemi úrovněmi vzdělání a ze všech společenských vrstev ve všech částech EU;

18.

 vyzývá proto Evropskou komisi a spolunormotvůrce, aby přijali ucelený pohled na rozvoj EU, v jehož rámci bude uznáno, že rozvoj venkovských oblastí má zásadní význam pro všechny občany EU;

19.

 vyzývá orgány EU, členské státy a regiony, aby využily veškerý potenciál koncepce inteligentních vesnic jakožto nového inovativního nástroje pro evropskou politiku a pro rozvoj venkovských oblastí. Digitální a technologická transformace přináší nové výzvy a příležitosti mj. i k zajištění vyšší kvality života a služeb ve venkovských oblastech. Vytváří nové příležitosti pro diverzifikované venkovské hospodářství a přístup na trh práce. Může tedy přispět k řešení stávajících demografických výzev, k udržení mladých lidí ve venkovských oblastech a ke zvrácení trendů vylidňování a odlivu mozků;

20.

 požaduje větší podporu venkovských oblastí na evropské úrovni a na úrovni členských států, aby bylo možné rozvíjet inteligentní vesnice a fungující vazby mezi městem a venkovem, kde budou životní podmínky co nejvíce srovnatelné s podmínkami v městských oblastech, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat horským, příhraničním, nejvzdálenějším a hospodářsky, sociálně a demograficky ohroženým venkovským oblastem a ostrovům, které musí být všechny považovány za mimořádně zranitelné. Venkovské oblasti budou považovány za kulturní území spravované inteligentními obcemi s diverzifikovaným hospodářstvím, jehož nedílnou a nezanedbatelnou součástí bude zemědělství;

21.

 trvá na tom, že všechny politiky EU by měly zvyšovat atraktivitu těchto území a chránit tamní kvalitu života a venkovské obyvatelstvo tím, že zajistí rovný přístup k základním službám a příležitostem. To se týká nejen politiky soudržnosti, ale také politik EU v oblasti zemědělství, jednotného trhu, hospodářské soutěže, životního prostředí a energetiky a bude nutné zohlednit měnící se technologické možnosti a změny ve společnosti vyvolané úsilím o dosažení celoevropských cílů;

22.

 navrhuje, aby se při budování inteligentních vesnic uplatňovalo sedm zásad:

—

zásada změny směru, kdy měnící se technologické nástroje umožňují lidem pracovat na dálku z domova nebo ze své komunity a získat služby doma,

—

zásada krátkých vzdáleností, která vede k místní výrobě a spotřebě, za použití zásad hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti (7),

—

zásada odolnosti lidí a komunit, místního hospodářství a životního prostředí,

—

zásada jednoho řešení s několika rovnocennými účinky, tj. celostní přístup,

—

zásada spolupráce za účelem dosažení účinných řešení, která propojí obce s cílem vyřešit otázky společného zájmu, jenž není omezen správními hranicemi regionů,

—

zásada soudržnosti a doplňkovosti, kdy jsou inteligentní vesnice a inteligentní města v inteligentních regionech rozvíjeny prostřednictvím horizontální i vertikální spolupráce na daném území, jsou vyrovnány příležitosti a omezeny tlaky,

—

zásada rozhodování založeného na důkazech na základě veřejně přístupných dat a transparentnosti postupů, kdy jsou údaje získané s podporou z veřejných zdrojů k dispozici veřejné správě, občanům a podnikatelům v zájmu nových řešení pro rozvoj dobrých podmínek pro život lidí, pro komunity i pro podniky;

23.

 domnívá se, že tento přístup bude vyžadovat řadu nových řešení přizpůsobených různým regionům a konkrétním venkovským oblastem, což rovněž znamená významnou podporu inovací, výzkumu a vývoje jak na evropské úrovni, tak na úrovni členských států;

24.

 poukazuje na to, že je důležité poskytovat služby všem občanům v každé lokalitě EU ve lhůtě, která bude stanovena na základě charakteristik jednotlivých venkovských oblastí. V měnícím se „inteligentním“ venkovském prostředí bude nezbytná podpora výzkumu a vývoje ve všech oblastech života;

25.

 požaduje, aby byla infrastruktura vybudována v souladu s tímto kritériem, s přihlédnutím k tomu, že rozvoj silniční a železniční dopravní infrastruktury je stejně důležitý jako rozvoj sítí 5G a související digitální infrastruktury;

26.

 požaduje intenzivní podporu venkovských oblastí s cílem splnit politický program I do roku 2030 (8), zejména posílit digitální dovednosti a vzdělávání, zabezpečené a udržitelné digitální infrastruktury, digitální transformaci podniků a digitalizaci veřejných služeb. Vítá začlenění venkovských oblastí do Evropského prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu (9);

27.

 zdůrazňuje, že je třeba zabránit vzniku digitálně vyloučených komunit a digitálně vyloučených lokalit, aby se neprohlubovaly rozdíly ve společnosti;

28.

 požaduje, aby byly využívány všechny skutečně dostupné obnovitelné zdroje energie, které se mohou vyskytovat na daném území, a aby byla silně podporována lokalizace výroby a spotřeby energie (rozvoj „prozumentů“);

29.

 požaduje, aby byla podporována energeticky účinná výstavba a renovace bydlení ve venkovských oblastech s cílem vytvořit dobré podmínky pro stávající obyvatele a pro příchod nových lidí;

30.

 požaduje vytvoření lepších podmínek pro rozvoj diverzifikovaných malých a středních podniků a pro to, aby se začínající podniky staly přirozenou součástí budování inteligentních obcí ve venkovských oblastech;

31.

 považuje iniciativu „Start-up villages“ za důležitou součást rozvoje inteligentních vesnic v jejich hospodářském pilíři;

32.

 zdůrazňuje, že provádění strategií inteligentní specializace je důležité také pro inovace v celé EU, včetně venkovských oblastí;

33.

 vyzývá k rozvoji „řádné správy věcí veřejných“, včetně digitální veřejné správy, která lidem ve venkovských oblastech umožní vzdálený přístup k obecním, regionálním a státním službám. Společně s tím musí dojít k administrativnímu zjednodušení;

34.

 požaduje, aby vzdělávání bylo přístupné všem věkovým skupinám, a to jak prezenčně na místě, tak prostřednictvím vzdáleného přístupu, a aby byla rozvíjena komunitní centra s celou škálou služeb od knihoven až po sociální práci;

35.

 požaduje zaručit kvalitní decentralizovanou, propojenou a organizovanou zdravotní a sociální péči, aby lidé mohli žít ve svých domovech po celý svůj život;

36.

 konstatuje, že je velmi užitečné rozvíjet možnosti telemedicíny a elektronického zdravotnictví obecně, a také nových oborů (jako je např. virtuální realita), které mohou být prospěšné v řadě oblastí od odborného vzdělávání až po sociální péči;

37.

 požaduje, aby integrovaný záchranný systém fungoval nejen v rámci jednotlivých členských států, ale díky vzájemné spolupráci také přeshraničně, zejména v příhraničních oblastech, což umožní rychlou reakci na mimořádné události;

38.

 požaduje podporu rozvoje moderního zemědělství a bioekonomiky (v pobřežních oblastech modré ekonomiky) a podporu odpovědného řízení surovin a materiálů ve smyslu oběhového hospodářství. Je přesvědčen, že agrolesnictví, inteligentní zemědělství, akvaponie a další oblasti a postupy usnadní práci lidí v zemědělství a zvýší rovněž potravinovou soběstačnost Evropy a pomohou bojovat proti erozi;

39.

 žádá, aby byl zohledněn očekávaný nárůst počtu osob pracujících na kvalifikovaných pracovních místech bez ohledu na lokalitu (např. lidé v tvůrčích oblastech) a usazujících se ve venkovských oblastech;

40.

 požaduje, aby byla podporována nová řešení v této oblasti s tím, že Nový evropský Bauhaus se nevztahuje pouze na města, ale také na vytváření krajiny, jejíž rozmanitost je zohledněna, přičemž je třeba mít na paměti nezbytnost zachování a rozvoje biologické rozmanitosti;

41.

 požaduje, aby byla z finančního hlediska zvážena skutečnost, že schopnost přizpůsobit se změně klimatu a zachování biologické rozmanitosti a kvality lesů závisí především na inteligentním rozvoji venkovských oblastí. Poukazuje na potenciál decentralizované úpravy vody v malých obcích pro zlepšení zadržování vody v krajině;

42.

 vyzývá k vytvoření podmínek pro aktivní mobilitu (infrastruktury pro nemotorizovanou dopravu) s cílem umožnit posílení zdravého životního stylu místních obyvatel a další rozvoj udržitelného cestovního ruchu;

43.

 zdůrazňuje zásadní přínos autonomní čisté mobility k rozvoji inteligentních vesnic;

44.

 žádá, aby bylo zajištěno, že podpora komunitní práce bude prováděna tak, aby chránila zranitelné skupiny obyvatelstva, zejména ženy. Sociální práce vede ke zlepšení životních podmínek marginalizovaných skupin obyvatelstva ve venkovských oblastech a ke zlepšení životních vyhlídek dětí z vyloučených komunit;

45.

 zdůrazňuje, že inteligentní vesnice by se měly stát nedílnou součástí politiky regionálního rozvoje a vytvářet synergie se stávajícími nástroji, jako je např. LEADER/komunitně vedený místní rozvoj. V rámci této činnosti by orgány a instituce působící na všech úrovních měly ucelenějším způsobem zapojit do svých plánů místní akční skupiny. Inteligentní vesnice, které by mohly být spravovány místními akčními skupinami, mají potenciál zvýšit hospodářskou, sociální a územní soudržnost;

46.

 je přesvědčen, že díky podpoře rozvoje venkovských oblastí prostřednictvím výše uvedených opatření bude dosaženo významného posílení odolnosti Evropy, bude zajištěna vyšší kvalita života nejen v těchto oblastech, ale také ve městech v důsledku změn ve venkovských oblastech, zvýší se konkurenceschopnost EU, zlepší se kvalita životního prostředí a posílí se sociální soudržnost;

47.

 poukazuje na to, že rozsah výzev vyžaduje silnou koncentraci finančních zdrojů a všech činností ve venkovských oblastech, a to i pro rozvíjení vazeb mezi městskými a venkovskými oblastmi. Domnívá se, že je nezbytné propojit nástroje rozvoje, omezit jejich nesourodost a posílit součinnost mezi iniciativou LEADER/komunitně vedeným místním rozvojem, iniciativami inteligentních vesnic a místními akčními skupinami díky financování ze všech evropských fondů, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, plánů SZP či fondů Next Generation EU. Všechny tyto nástroje mají rozhodující význam pro podporu soudržného rozvoje venkovských oblastí;

48.

 požaduje postupnou změnu kritérií pro rozdělování podpory ze zdrojů EU tak, aby byl zohledněn územní podíl venkovských oblastí v EU a počet obcí v nich;

49.

 požaduje, aby byly na úrovni EU v rámci politiky soudržnosti po roce 2027 vyčleněny konkrétní regionálně zaměřené prostředky pro venkovské oblasti, přičemž podpora by měla dosáhnout minimální výše stanovené v dohodách o partnerství. Z hlediska ověřování dopadu na venkovské oblasti a v souladu se zásadou „nepoškozování soudržnosti“ by se to mělo případně vztahovat i na další politiky financované z rozpočtu EU, které mají územní rozměr, včetně jakéhokoli nástroje, který nahradí nástroj Next Generation EU;

Monitorovací systém

50.

 vítá zřízení Střediska pro sledování venkovských oblastí za účelem vypracování ukazatelů pro sledování rozvoje venkovských oblastí, neboť dostupnost údajů na úrovni alespoň NUTS3 ve všech členských státech EU má zásadní význam. Zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy tyto údaje každoročně poskytovaly ve formátu veřejně přístupných dat, která budou k dispozici veřejnosti, včetně vědecké obce;

51.

 upozorňuje na naléhavou potřebu jít nad rámec nové Územní agendy 2030 a dlouhodobé vize pro venkovské oblasti s cílem zavést evropský program pro venkov, který by mohl mobilizovat specifické ukazatele k ověření využívání strukturálních fondů v regionech uvedených v článku 174. Ukazatele by měly být stanoveny jak formou základních ukazatelů pro celé území venkovských oblastí, např. v oblasti digitální infrastruktury, tak i následně formou specifických ukazatelů s přihlédnutím ke specifické situaci na jednotlivých územích – s konkrétními údaji o horských regionech, ostrovech, venkovských oblastech, oblastech s demografickým a průmyslovým propadem atd. Tyto ukazatele by měly být definovány na nižší než regionální úrovni (např. NUTS 3 a místní správní jednotky), kde budou zjištěny největší rozdíly v rozvoji, a měly by být použity při ověřování dopadu všech politik EU na venkovské oblasti;

52.

 vyzývá Komisi, aby navrhované cíle a ukazatele zahrnula do své hodnotící zprávy o provádění dlouhodobé vize pro venkovské oblasti. Dále ji vyzývá, aby navrhla, jak tyto cíle zapracovat do stávajících monitorovacích systémů EU (např. do evropského semestru);

53.

 vyzývá členské státy a regiony, aby spolupracovaly na vypracování a uplatňování těchto ukazatelů s cílem měřit změny ve venkovských oblastech;

54.

 uvědomuje si možnosti, které nabízí systematický nepřetržitý sběr údajů, např. prostřednictvím družic, a požaduje jejich náležité využívání;

55.

 je si vědom toho, že kvalitu života nelze posuzovat pouze kvantitativně. Proto požaduje, aby EU podpořila výzkumné projekty, které povedou k vypracování dalších, zejména kvalitativních ukazatelů a metod, které umožní analyzovat stav a dynamiku rozvoje ve venkovských oblastech, což umožní ucelený pohled na tento vývoj a podporu nejúčinnějších opatření při dalším rozvoji území a společnosti EU.

V Bruselu dne 15. března 2023.

předseda Evropského výboru regionů

Vasco ALVES CORDEIRO

(1)  COM(2021) 345 final.

(2)  Například 8. akční program pro životní prostředí, akční plán pro nulové znečištění, Strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, REPowerEU, Digitální kompas 2030, politický program Digitální dekáda 2030.

(3)  COM(2022) 289 final.

(4)  https://memportal.cor.europa.eu/Handlers/ViewDoc.ashx?doc=COR-2022-05357-00-00-DECL-TRA-CS.docx.

(5)  Lutz, W., Goujon, A., Kc, S., Stonawski, M. a Stilianakis, N., Demographic and Human Capital Scenarios for the 21st Century: 2018 assessment for 201 countries (Demografické scénáře a scénáře pro lidský kapitál pro 21. století: hodnocení za rok 2018 pro 201 zemí), EUR 29113 EN, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2018, ISBN 978-92-79-78024-0 (on-line), JRC111148.

(6)  Viz příklady správné praxe předložené na konferenci Inovativní region – příležitosti a výzvy, která se konala v roce 2022 v Jeseníku v rámci českého předsednictví Evropské rady: https://mmr.cz/cs/microsites/pres/akce/cz-pres-konference-inovativni-region-prilezitosti.

(7)  Zásada „3E“ (economy, efficiency, effeciveness).

(8)  COM(2021) 574 final.

(9)  https://digital-strategy.ec.europa.eu/cs/library/european-declaration-digital-rights-and-principles.

III Přípravné akty

Výbor regionů

154. plenární zasedání VR, 15. 3. 2023–16. 3. 2023

30.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 188/19

Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Krátkodobé pronájmy ubytování: nalézt rovnováhu mezi potřebami místních komunit, podnikatelů a turistů

(2023/C 188/05)

Zpravodaj:

Roberto CIAMBETTI (IT/EKR), předseda a člen rady regionu Benátsko

Odkaz:

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724

COM/2022/571 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

1. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1)

Služby v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování nabízené hostiteli existují již mnoho let jako doplněk k jiným ubytovacím službám, jako jsou hotely, hostely nebo penziony. Objem služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování se v celé Unii výrazně zvyšuje v důsledku růstu ekonomiky platforem. Zatímco služby v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování vytvářejí mnoho příležitostí pro hosty, hostitele a celý ekosystém cestovního ruchu, jejich rychlý růst vyvolává také obavy a výzvy, zejména pro místní komunity a orgány veřejné moci. Jedním z hlavních problémů je nedostatek spolehlivých informací o službách v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování, jako je totožnost hostitele, místo, kde jsou tyto služby nabízeny, a doba jejich trvání, což orgánům ztěžuje posouzení dopadu služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a vypracování vhodných a přiměřených politických opatření a jejich prosazování.

1)

Služby v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování nabízené hostiteli existují již mnoho let jako doplněk k jiným ubytovacím službám, jako jsou hotely, hostely nebo penziony. Objem služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování se v celé Unii výrazně zvyšuje v důsledku růstu ekonomiky platforem. Fungování některých platforem není v souladu s právními předpisy a pravidly ani se zásadou spolupráce. Zatímco služby v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování vytvářejí mnoho příležitostí pro hosty, hostitele a celý ekosystém cestovního ruchu, jejich rychlý růst vyvolává také obavy a výzvy, zejména pro místní komunity a orgány veřejné moci. Jedním z hlavních problémů je nedostatek spolehlivých informací o službách v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování, jako je totožnost hostitele, místo, kde jsou tyto služby nabízeny, a doba jejich trvání, což orgánům ztěžuje posouzení dopadu služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a vypracování vhodných a přiměřených politických opatření a jejich prosazování.

Pozměňovací návrh 2

3. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3)

Za tímto účelem by měla být stanovena harmonizovaná pravidla pro vytváření a sdílení údajů o službách v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování s cílem zlepšit přístup orgánů veřejné moci k údajům o poskytování služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a jejich kvalitu, což by jim následně mělo umožnit účinným a přiměřeným způsobem navrhovat a provádět politiky týkající se těchto služeb.

3)

Za tímto účelem by měla být stanovena harmonizovaná pravidla pro vytváření a sdílení údajů o službách v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování s cílem zlepšit přístup orgánů veřejné moci k údajům o poskytování služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a jejich kvalitu, což by jim následně mělo umožnit účinným a přiměřeným způsobem navrhovat a provádět politiky týkající se těchto služeb. V této souvislosti je nutné zachovat příležitosti pro platformy a zároveň respektovat cíle veřejné politiky, jako je dostupné a cenově přijatelné bydlení a ochrana městských center, zejména za situace, kdy se v Evropě zhoršuje hospodářská situace. Služby v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování prostřednictvím platforem a jejich dopady nesmí negativně ovlivnit vysokou míru příznivého přijímání cestovního ruchu v evropských regionech a městech ani podmínky života v městských čtvrtích.

Pozměňovací návrh 3

5. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

5)

Toto nařízení nemá za cíl zajistit dodržování celních nebo daňových předpisů a nedotýká se pravomocí členských států v oblasti trestných činů. Nedotýká se proto pravomocí členských států nebo Unie v uvedených oblastech ani nástrojů vnitrostátního práva nebo práva Unie přijatých na základě těchto pravomocí pro přístup k údajům, jejich sdílení a používání v uvedených oblastech. Mělo by být proto vyloučeno případné budoucí použití osobních údajů zpracovávaných podle tohoto nařízení pro účely prosazování práva nebo pro daňové a celní účely.

5)

Toto nařízení nemá za cíl zajistit dodržování celních nebo daňových předpisů a nedotýká se pravomocí členských států v oblasti trestných činů. Nedotýká se proto pravomocí členských států nebo Unie v uvedených oblastech ani nástrojů vnitrostátního práva nebo práva Unie přijatých na základě těchto pravomocí pro přístup k údajům, jejich sdílení a používání v uvedených oblastech. Mělo by být proto vyloučeno případné budoucí použití osobních údajů zpracovávaných podle tohoto nařízení pro účely prosazování práva nebo pro daňové a celní účely. Výraz „vnitrostátní“ zahrnuje ve všech oblastech legislativní činnosti a vymáhání předpisů vždy i místní, regionální a venkovskou úroveň.

Pozměňovací návrh 4

9. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

9)

Postupy registrace umožňují příslušným orgánům shromažďovat informace o hostitelích a jednotkách, které se týkají služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování. Registrační číslo, které je jedinečným identifikačním kódem pronajaté jednotky, by mělo zajistit, aby údaje shromažďované a sdílené platformami mohly být správně přiřazeny hostitelům a jednotkám. Pokud příslušné orgány chtějí od poskytovatelů online platforem pro krátkodobé pronájmy získávat údaje, měly by tudíž zavést nebo zachovat postupy registrace hostitelů a jejich jednotek na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni.

9)

Postupy registrace umožňují příslušným orgánům shromažďovat informace o hostitelích a jednotkách, které se týkají služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování. Registrační číslo, které je jedinečným identifikačním kódem pronajaté jednotky, by mělo zajistit, aby údaje shromažďované a sdílené platformami mohly být správně přiřazeny hostitelům a jednotkám. Pokud příslušné orgány chtějí od poskytovatelů online platforem pro krátkodobé pronájmy získávat údaje, měly by tudíž zavést nebo zachovat postupy registrace hostitelů a jejich jednotek na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni. Postupem registrace podle tohoto nařízení není dotčena případná jiná oznamovací povinnost, například v souvislosti s daněmi, registrací obyvatel či statistikou.

Odůvodnění

Tímto nařízením by neměla být dotčena jiná oznamovací povinnost, kterou pronajímatelům a platformám ukládají jiné právní předpisy či pravidla, jež jsou v souladu s právem EU.

Pozměňovací návrh 5

12. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

12)

Členské státy by měly mít možnost požadovat, aby hostitelé předkládali další informace a dokumentaci potvrzující splnění požadavků stanovených vnitrostátními právními předpisy, jako jsou požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost a ochranu spotřebitele. V zájmu zajištění rovného přístupu a začlenění mohou členské státy zejména vyžadovat, aby hostitelé poskytovali informace o přístupnosti jednotek nabízených pro krátkodobé ubytovací služby pro osoby se zdravotním postižením související s vnitrostátními nebo místními požadavky na přístupnost. Veškeré požadavky by však měly být v souladu se zásadou nediskriminace a proporcionality, což znamená, že musí být přiměřené a nezbytné k dosažení legitimního regulatorního cíle, a se Smlouvou o fungování Evropské unie a směrnicí 2006/123/ES. Členské státy by dále měly mít možnost uložit hostitelům, kteří dodržují právní předpisy Unie, požadavky na informace týkající se záležitostí, na něž se nevztahuje toto nařízení, jako jsou neplacené pobyty, včetně případů, kdy se ujednání o ubytování týkají zranitelných osob, jako jsou uprchlíci nebo osoby požívající dočasné ochrany.

12)

Členské státy by měly mít možnost požadovat, aby hostitelé předkládali další informace a dokumentaci potvrzující splnění požadavků stanovených vnitrostátními právními předpisy, jako jsou daňové požadavky , požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost a ochranu spotřebitele. V zájmu zajištění rovného přístupu a začlenění mohou členské státy zejména vyžadovat, aby hostitelé poskytovali informace o přístupnosti jednotek nabízených pro krátkodobé ubytovací služby pro osoby se zdravotním postižením související s vnitrostátními nebo místními požadavky na přístupnost. Veškeré požadavky by však měly být v souladu se zásadou nediskriminace a proporcionality, což znamená, že musí být přiměřené a nezbytné k dosažení legitimního regulatorního cíle, a se Smlouvou o fungování Evropské unie a směrnicí 2006/123/ES. Členské státy by dále měly mít možnost uložit hostitelům, kteří dodržují právní předpisy Unie, požadavky na informace týkající se záležitostí, na něž se nevztahuje toto nařízení, jako jsou neplacené pobyty, včetně případů, kdy se ujednání o ubytování týkají zranitelných osob, jako jsou uprchlíci nebo osoby požívající dočasné ochrany.

Pozměňovací návrh 6

16. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

16)

Článek 31 nařízení (EU) 2022/2065 stanoví určité požadavky na náležitou péči pro poskytovatele online platforem, které spotřebitelům umožňují uzavírat smlouvy s obchodníky na dálku. Tyto požadavky se vztahují na online platformy pro krátkodobé pronájmy, pokud jde o služby v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování nabízené hostiteli, kteří jsou kvalifikováni jako obchodníci. Odvětví krátkodobých pronájmů ubytování se však vyznačuje tím, že hostitelé jsou často soukromé osoby, které nabízejí služby v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování příležitostně na základě vzájemné výměny a které nemusí nutně splňovat podmínky pro to, aby byly podle práva Unie považovány za „obchodníky“. V souladu s koncepcí a cílem „zajišťování souladu s předpisy již od stadia návrhu“ podle článku 31 nařízení (EU) 2022/2065 a s cílem umožnit příslušným orgánům ověřit, zda jsou dodržovány platné registrační povinnosti, je proto vhodné uplatňovat v souvislosti se službami v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování, včetně služeb nabízených hostiteli, kteří nejsou kvalifikováni jako obchodníci podle práva Unie, zvláštní podmínky pro zajišťování souladu s předpisy již od stadia návrhu. Online platformy pro krátkodobé pronájmy by měly zajistit, aby nebyly nabízeny služby, u nichž nebylo uvedeno registrační číslo, v případech, kdy hostitel prohlásí, že takové registrační číslo má. To by nemělo znamenat povinnost online platforem pro krátkodobé pronájmy obecně sledovat služby nabízené hostiteli prostřednictvím jejich platformy ani obecnou povinnost zjišťovat skutečnosti, jejichž cílem je posoudit správnost registračního čísla před zveřejněním nabídky služby v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování.

16)

Článek 31 nařízení (EU) 2022/2065 stanoví určité požadavky na náležitou péči pro poskytovatele online platforem, které spotřebitelům umožňují uzavírat smlouvy s obchodníky na dálku. Tyto požadavky se vztahují na online platformy pro krátkodobé pronájmy, pokud jde o služby v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování nabízené hostiteli, kteří jsou kvalifikováni jako obchodníci. Odvětví krátkodobých pronájmů ubytování se však vyznačuje tím, že hostitelé jsou často soukromé osoby, které nabízejí služby v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování příležitostně na základě vzájemné výměny a které nemusí nutně splňovat podmínky pro to, aby byly podle práva Unie považovány za „obchodníky“. V souladu s koncepcí a cílem „zajišťování souladu s předpisy již od stadia návrhu“ podle článku 31 nařízení (EU) 2022/2065 a s cílem umožnit příslušným orgánům ověřit, zda jsou dodržovány platné registrační povinnosti, je proto vhodné uplatňovat v souvislosti se službami v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování, včetně služeb nabízených hostiteli, kteří nejsou kvalifikováni jako obchodníci podle práva Unie, zvláštní podmínky pro zajišťování souladu s předpisy již od stadia návrhu. Online platformy pro krátkodobé pronájmy by měly zajistit, aby nebyly nabízeny služby, u nichž nebylo uvedeno registrační číslo, v případech, kdy hostitel prohlásí, že takové registrační číslo má. To by mělo pro online platformy pro krátkodobé pronájmy znamenat obecnou povinnost zjišťovat skutečnosti, jejichž cílem je posoudit správnost registračního čísla před zveřejněním nabídky služby v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování.

Odůvodnění

Platformy by měly mít povinnost ověřovat správnost registračního čísla.

Pozměňovací návrh 7

18. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

18)

Příslušné orgány, které chtějí získávat od online platforem pro krátkodobé pronájmy informace o činnostech hostitelů a mají zavedené systémy registrace, by měly mít možnost pravidelně od online platforem získávat údaje o činnosti. Druh údajů, které lze získat, by měl být plně harmonizován a měl by zahrnovat informace o počtu nocí, na které byla zaregistrovaná jednotka pronajata, o počtu hostů, kteří v jednotce za noc pobývali , registrační číslo a URL nabídky jednotky, které jsou potřebné k  usnadnění identifikace hostitele a jednotky nabízené pro krátkodobé ubytovací služby v případech, kdy registrační číslo chybí nebo je nesprávné . Povinnost poskytovat údaje o činnosti, registrační číslo a URL nabídky jednotky se vztahuje pouze na online platformy, které účinně usnadňují uzavírání přímých transakcí mezi hostiteli a hosty, neboť pouze tyto platformy jsou schopny shromažďovat údaje, například o počtu nocí, na které je jednotka pronajata, a o počtu hostů, kteří se v jednotce za noc ubytovali. Členské státy by neměly zachovávat ani zavádět opatření, která vyžadují, aby platformy podávaly zprávy o poskytovatelích služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a jejich činnostech, které jsou odlišné od opatření stanovených v tomto nařízení, pokud právo Unie nestanoví jinak.

18)

Příslušné orgány, které chtějí získávat od online platforem pro krátkodobé pronájmy informace o činnostech hostitelů a mají zavedené systémy registrace, by měly mít možnost pravidelně od online platforem získávat údaje o činnosti. Druh údajů, které lze získat, by měl být plně harmonizován a měl by zahrnovat informace o počtu nocí, na které byla zaregistrovaná jednotka pronajata, o počtu hostů, jimž byla jednotka na noc pronajata , registrační číslo a URL nabídky jednotky . Pokud registrační číslo chybí nebo je nesprávné, měly by být uvedeny i další údaje, jako je adresa jednotky včetně konkrétního čísla bytu , které jsou potřebné k  umožnění snazší identifikace hostitele a jednotky nabízené pro krátkodobé ubytovací služby. Povinnost poskytovat údaje o činnosti, registrační číslo a URL nabídky jednotky se vztahuje pouze na online platformy, které účinně usnadňují uzavírání přímých transakcí mezi hostiteli a hosty, neboť pouze tyto platformy jsou schopny shromažďovat údaje, například o počtu nocí, na které je jednotka pronajata, a o počtu hostů, kteří se v jednotce za noc ubytovali. Členské státy by neměly zachovávat ani zavádět opatření, která vyžadují, aby platformy podávaly zprávy o poskytovatelích služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a jejich činnostech, které jsou odlišné od opatření stanovených v tomto nařízení, pokud právo Unie nestanoví jinak.

Odůvodnění

Pokud registrační číslo chybí nebo je nesprávné, pak URL k identifikaci hostitele a jednotky nepomůže. V takovém případě je nutná přesná adresa včetně čísla bytu.

Pozměňovací návrh 8

23. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

23)

Jednotná digitální kontaktní místa by měla usnadnit online platformám pro krátkodobé pronájmy možnost namátkové kontroly platnosti registračního čísla nebo správnosti vlastních prohlášení, aby se snížil počet chyb a nesrovnalostí, pokud jde o předávání údajů, a aby se jim usnadnilo dodržování předpisů. Jednotné digitální kontaktní místo by sice nemělo vyžadovat skutečné uložení registračního čísla, ale mělo by umožňovat provádění namátkových kontrol buď automaticky prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací umožňujících ověření registračního čísla v daných záznamech v rejstříku jednotlivých postupů registrace v členském státě připojeném k jednotnému digitálnímu kontaktnímu místu, nebo ručně, například zadáním registračního čísla do online rozhraní a obdržením potvrzení o jeho platnosti. Online platformy pro krátkodobé pronájmy by měly mít možnost provádět další kontroly prostřednictvím jednotného digitálního kontaktního místa. Členské státy by měly i nadále vymáhat dodržování registračních povinností pomocí nástrojů, které již mají k dispozici.

23)

Jednotná digitální kontaktní místa by měla usnadnit online platformám pro krátkodobé pronájmy možnost kontroly platnosti registračního čísla nebo správnosti vlastních prohlášení, aby se snížil počet chyb a nesrovnalostí, pokud jde o předávání údajů, a aby se jim usnadnilo dodržování předpisů. Jednotné digitální kontaktní místo by sice nemělo vyžadovat skutečné uložení registračního čísla, ale mělo by umožňovat provádění namátkových kontrol buď automaticky prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací umožňujících ověření registračního čísla v daných záznamech v rejstříku jednotlivých postupů registrace v členském státě připojeném k jednotnému digitálnímu kontaktnímu místu, nebo ručně, například zadáním registračního čísla do online rozhraní a obdržením potvrzení o jeho platnosti. Online platformy pro krátkodobé pronájmy by měly mít možnost provádět další kontroly prostřednictvím jednotného digitálního kontaktního místa. Členské státy by měly i nadále vymáhat dodržování registračních povinností pomocí nástrojů, které již mají k dispozici.

Odůvodnění

Namátkové kontroly nestačí. Registrační čísla mají určitý formát a lze je ověřovat automaticky, čímž se snižuje související zátěž.

Pozměňovací návrh 9

26. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

26)

Pro transparentní sdílení údajů o činnosti a registračních čísel je nezbytný přiměřený, omezený a předvídatelný rámec na úrovni Unie v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (31). Za tímto účelem by členské státy měly vypracovat seznam příslušných orgánů na vnitrostátní, regionální i místní úrovni, které zavedly nebo zachovávají postup registrace za účelem vyžádání údajů o činnosti jednotek nacházejících se na jejich území. Tyto údaje by měly být zpracovávány pouze pro účely sledování dodržování postupů registrace nebo prováděcích pravidel týkajících se přístupu ke službám v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a jejich poskytování. V druhém případě by takové zpracování mělo být povoleno pouze tehdy, pokud jsou daná pravidla nediskriminační, přiměřená a v souladu s právem Unie, včetně pravidel volného pohybu služeb, svobody usazování a pravidel uvedených ve směrnici 2006/123/ES. Pro účely souladu s právem Unie v oblasti ochrany údajů by veškerá pravidla týkající se přístupu ke službám v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a jejich poskytování měla stanovit účel zpracování údajů v souladu s požadavky nařízení (EU) 2016/679. Údaje o činnosti, které nezahrnují osobní údaje, jsou rovněž nezbytné pro orgány, které tato pravidla vytvářejí v rámci úsilí o podporu vyváženého ekosystému cestovního ruchu, včetně účinných a přiměřených pravidel pro přístup ke službám v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a jejich poskytování. Doba uchovávání v délce maximálně jednoho roku by měla příslušným orgánům umožnit zajistit dodržování pravidel a předpisů platných pro hostitele nebo týkajících se pronajímaných jednotek a pro rozvoj politiky.

26)

Pro transparentní sdílení údajů o činnosti a registračních čísel je nezbytný přiměřený, omezený a předvídatelný rámec na úrovni Unie v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (31). Za tímto účelem by členské státy měly vypracovat seznam příslušných orgánů na vnitrostátní, regionální i místní úrovni, které zavedly nebo zachovávají postup registrace za účelem vyžádání údajů o činnosti jednotek nacházejících se na jejich území. Tyto údaje by měly být zpracovávány pouze pro účely sledování dodržování postupů registrace nebo prováděcích pravidel týkajících se přístupu ke službám v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a jejich poskytování. V druhém případě by takové zpracování mělo být povoleno pouze tehdy, pokud jsou daná pravidla nediskriminační, přiměřená a v souladu s právem Unie, včetně pravidel volného pohybu služeb, svobody usazování a pravidel uvedených ve směrnici 2006/123/ES. Pro účely souladu s právem Unie v oblasti ochrany údajů by veškerá pravidla týkající se přístupu ke službám v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a jejich poskytování měla stanovit účel zpracování údajů v souladu s požadavky nařízení (EU) 2016/679. Údaje o činnosti, které nezahrnují osobní údaje, jsou rovněž nezbytné pro orgány, které tato pravidla vytvářejí v rámci úsilí o podporu vyváženého ekosystému cestovního ruchu, včetně účinných a přiměřených pravidel pro přístup ke službám v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a jejich poskytování. Doba uchovávání v délce maximálně jednoho roku by měla příslušným orgánům umožnit zajistit dodržování pravidel a předpisů platných pro hostitele nebo týkajících se pronajímaných jednotek a pro rozvoj politiky.

Pozměňovací návrh 10

34. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

34)

Komise by měla toto nařízení pravidelně vyhodnocovat a sledovat jeho dopady na poskytování služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování nabízených prostřednictvím online platforem pro krátkodobé pronájmy v Unii. Toto hodnocení by mělo zahrnovat veškeré dopady na poskytovatele online platforem pro krátkodobé pronájmy a veškeré dopady zvýšené dostupnosti údajů na obsah a přiměřenost vnitrostátních, regionálních i místních pravidel týkajících se poskytování služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování . Za účelem získání širokého přehledu vývoje v tomto odvětví by hodnocení mělo zohledňovat zkušenosti členských států a příslušných zúčastněných stran.

34)

Komise by měla toto nařízení pravidelně vyhodnocovat a sledovat jeho dopady na poskytování služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování nabízených prostřednictvím online platforem pro krátkodobé pronájmy v Unii. Toto hodnocení by mělo zahrnovat veškeré dopady na poskytovatele online platforem pro krátkodobé pronájmy a veškeré dopady zvýšené dostupnosti , využitelnosti a kvality dat . Za účelem získání širokého přehledu vývoje v tomto odvětví by hodnocení mělo zohledňovat zkušenosti příslušných orgánů členských států a příslušných zúčastněných stran.

Odůvodnění

Přiměřenost pravidel je zaručena oznamovacím postupem stanoveným v celostátních, regionálních a místních předpisech v souladu se směrnicí o službách.

Pozměňovací návrh 11

Čl. 2 odst. 2 a 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Tímto nařízením nejsou dotčeny:

2.   Tímto nařízením nejsou dotčeny:

a)

vnitrostátní, regionální nebo místní předpisy upravující přístup hostitelů ke službám v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování nebo jejich poskytování, pokud toto nařízení nestanoví jinak;

a)

vnitrostátní, regionální nebo místní předpisy upravující přístup hostitelů ke službám v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování nebo jejich poskytování, pokud toto nařízení nestanoví jinak;

b)

vnitrostátní, regionální nebo místní předpisy upravující rozvoj nebo využití pozemků, územní plánování nebo stavební normy;

b)

vnitrostátní, regionální nebo místní předpisy upravující rozvoj nebo využití pozemků, územní plánování, stavební normy nebo právo užívat byt ;

c)

právo Unie nebo vnitrostátní právo upravující prevenci, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů nebo výkon trestů;

c)

právo Unie nebo vnitrostátní právo upravující prevenci, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů nebo výkon trestů;

d)

právo Unie nebo vnitrostátní právo upravující správu, výběr, prosazování a vymáhání daní, cel a jiných poplatků.

d)

právo Unie nebo vnitrostátní právo upravující správu, výběr, prosazování a vymáhání daní, cel a jiných poplatků.

3.   Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla stanovená jinými právními akty Unie, které upravují další aspekty poskytování služeb online platformami pro krátkodobé pronájmy a poskytování služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování, zejména:

3.   Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla stanovená jinými právními akty Unie, které upravují další aspekty poskytování služeb online platformami pro krátkodobé pronájmy a poskytování služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování, zejména:

a)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 (37);

b)

nařízení (EU) 2022/2065;

c)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 (38);

d)

směrnice 2000/31/ES;

e)

směrnice 2006/123/ES;

f)

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (39);

g)

směrnice Rady (EU) 2010/24/EU (40) a

h)

směrnice Rady (EU) 2011/16/EU (41).

a)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 (37);

b)

nařízení (EU) 2022/2065;

c)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 (38);

d)

směrnice 2000/31/ES;

e)

směrnice 2006/123/ES;

f)

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (39);

g)

směrnice Rady (EU) 2010/24/EU (40) ;

h)

směrnice Rady (EU) 2011/16/EU (41) a

i)

nařízení (EU) č. 692/2011 .

Odůvodnění

Ve výčtu chybí právní předpisy upravující bydlení, např. nájemní předpisy, předpisy o sociálním bydlení a důležité nařízení EU s konkrétními ustanoveními o statistikách.

Pozměňovací návrh 12

Čl. 3 bod 2, 10 a 11

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2)

„hostitelem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje nebo má v úmyslu poskytovat službu v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování za úplatu prostřednictvím online platformy pro krátkodobé pronájmy v rámci podnikatelské či nepodnikatelské činnosti;

2)

„hostitelem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje nebo má v úmyslu poskytovat službu v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování za úplatu prostřednictvím online platformy pro krátkodobé pronájmy v rámci trvalé či dočasné podnikatelské či nepodnikatelské činnosti a bez ohledu na to, zda tyto služby v oblasti pronájmů ubytování poskytuje přímo nebo prostřednictvím správcovské nebo marketingové společnosti v oblasti cestovního ruchu či obdobné společnosti ;

[…]

 

[…]

 

10)

„příslušným orgánem“ se rozumí vnitrostátní, regionální nebo místní orgán členského státu, který je příslušný k řízení a prosazování postupů registrace služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a/nebo ke shromažďování údajů o těchto službách;

10)

„příslušným orgánem“ se rozumí vnitrostátní, regionální nebo místní orgán členského státu, který je příslušný k řízení a prosazování postupů registrace služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a/nebo ke shromažďování údajů o těchto službách , nebo orgány odpovědné za ověřování souladu s vnitrostátními předpisy upravujícími „jednotky“ a „hostitele“, např. s předpisy o územním plánování či stavebními normami ;

11)

„údaji o činnosti“ se rozumí počet nocí, na které je jednotka pronajata, a počet hostů, kteří v jednotce za noc pobývali;

11)

„údaji o činnosti“ se rozumí počet nocí, na které je jednotka pronajata, a počet hostů za noc , kteří v jednotce pobývali;

Odůvodnění

V souladu s čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/123/ES se „službou“ rozumí jakákoli samostatná výdělečná činnost vykonávaná zpravidla za úplatu. Služby v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování jsou „službou“ ve smyslu směrnice o službách, a proto spadají do oblasti její působnosti.

Pozměňovací návrh 13

Čl. 4 odst. 2 a 5 (nový odstavec)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Členské státy zajistí, aby:

2.   Členské státy zajistí, aby:

a)

postupy registrace fungovaly na základě prohlášení hostitelů;

a)

postupy registrace fungovaly na základě prohlášení hostitelů;

b)

postupy registrace umožnily automatické a okamžité vydání registračního čísla pro konkrétní jednotku po předložení informací uvedených v čl. 5 odst. 1 hostitelem a případně veškeré podpůrné dokumentace požadované podle čl. 5 odst. 2;

b)

postupy registrace umožnily automatické a okamžité vydání registračního čísla pro konkrétní jednotku po předložení informací uvedených v čl. 5 odst. 1 hostitelem a případně veškeré podpůrné dokumentace požadované podle čl. 5 odst. 2;

c)

jednotka nepodléhala více než jednomu postupu registrace;

c)

jednotka nepodléhala více než jednomu postupu registrace ve smyslu tohoto nařízení, aniž by tím byla dotčena případná jiná oznamovací povinnost v souladu s právními předpisy EU, například v souvislosti s daněmi, registrací obyvatel či statistikami ;

d)

byly k dispozici technické prostředky umožňující aktualizaci informací a dokumentace ze strany hostitele;

d)

byly k dispozici technické prostředky umožňující aktualizaci informací a dokumentace ze strany hostitele;

e)

byly k dispozici technické prostředky pro posouzení platnosti registračních čísel;

e)

byly k dispozici technické prostředky pro posouzení platnosti registračních čísel . Za tímto účelem bude vytvořena společná struktura registračních čísel, jak je stanoveno v článku 11 ;

f)

byly k dispozici technické prostředky, které hostiteli umožňují vyřadit jednotku z rejstříku uvedeného v odstavci 3;

f)

byly k dispozici technické prostředky, které hostiteli umožňují vyřadit jednotku z rejstříku uvedeného v odstavci 3;

g)

byli hostitelé povinni při nabízení svých služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování prostřednictvím online platformy pro krátkodobé pronájmy prohlásit, zda se nabízená jednotka nachází v oblasti, kde byl zaveden nebo se uplatňuje postup registrace, a pokud ano, aby uvedli její registrační číslo.

g)

byli hostitelé povinni při nabízení svých služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování prostřednictvím online platformy pro krátkodobé pronájmy prohlásit, zda se nabízená jednotka nachází v oblasti, kde byl zaveden nebo se uplatňuje postup registrace, a pokud ano, aby uvedli její registrační číslo.

[…]

[…]

 

5.     Pokud se uplatňuje režim povolení (seznam uvedený v čl. 13 odst. 1 písm. c)), nesmí být vydané registrační číslo uvedeno na nabídce jednotky zveřejněné na online platformě pro pronájmy do doby, než bude povolovací postup ukončen a pronajímatel obdrží od příslušného orgánu povolení k nabízení krátkodobého pronájmu.

Pozměňovací návrh 14

Čl. 5 odst. 1 a 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Informace, které mají hostitelé poskytovat

Informace, které mají hostitelé poskytovat

1.   Při registraci podle postupu registrace uvedeného v článku 4 předloží hostitel formou prohlášení tyto informace:

1.   Při registraci podle postupu registrace uvedeného v článku 4 předloží hostitel formou prohlášení tyto informace:

a)

pro každou jednotku:

a)

pro každou jednotku:

 

1)

adresu jednotky;

2)

druh jednotky;

3)

zda je jednotka nabízena jako součást hlavního nebo vedlejšího bydliště hostitele nebo k jiným účelům;

4)

maximální počet hostů, které je možné v jednotce ubytovat;

 

1)

adresu jednotky;

2)

druh jednotky;

3)

zda je jednotka nabízena jako součást hlavního nebo vedlejšího bydliště hostitele nebo k jiným účelům;

4)

maximální počet hostů, které je možné v jednotce ubytovat;

5)

zda pro jednotku musí být vystaveno povolení k poskytování služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování, a pokud ano, zda hostitel toto povolení od příslušných orgánů obdržel, pokud je uvedený požadavek v souladu s právem Unie;

b)

pokud je hostitel fyzická osoba:

b)

pokud je hostitel fyzická osoba:

 

1)

své jméno;

2)

vnitrostátní identifikační číslo, nebo pokud není k dispozici, jiné informace umožňující identifikaci osoby;

3)

svou adresu;

4)

své kontaktní telefonní číslo;

5)

adresu elektronické pošty, kterou může příslušný orgán používat pro písemnou komunikaci;

 

1)

své jméno;

2)

vnitrostátní identifikační číslo, nebo pokud není k dispozici, jiné informace umožňující identifikaci osoby;

3)

svou adresu;

4)

své kontaktní telefonní číslo;

5)

adresu elektronické pošty, kterou může příslušný orgán používat pro písemnou komunikaci;

c)

pokud je hostitel právnická osoba:

c)

pokud je hostitel právnická osoba:

 

1)

její název;

2)

vnitrostátní registrační číslo;

3)

jména všech jejích zákonných zástupců;

4)

adresu jejího sídla;

5)

kontaktní telefonní číslo zástupce této právnické osoby;

6)

adresu elektronické pošty, kterou může příslušný orgán používat pro písemnou komunikaci.

 

1)

její název;

2)

vnitrostátní registrační číslo;

3)

jména všech jejích zákonných zástupců;

4)

adresu jejího sídla;

5)

kontaktní telefonní číslo zástupce této právnické osoby;

6)

adresu elektronické pošty, kterou může příslušný orgán používat pro písemnou komunikaci.

2.   Členské státy mohou požadovat, aby k informacím předloženým podle odstavce 1 byla přiložena odpovídající podpůrná dokumentace.

2.   Členské státy mohou požadovat, aby k informacím předloženým podle bodů 1 až 4 písmene a) a písmen b) a c) odstavce 1 byla přiložena odpovídající podpůrná dokumentace. Co se týče informací uvedených v odst. 1 písm. a) bodě 5, pokud hostitel prohlásí, že pro jednotku musí být vystaveno povolení, nebo pokud ostatní informace uvedené v odstavci 1 umožňují automaticky určit, že pro jednotku musí být vystaveno povolení, mohou členské státy požádat o kopii tohoto povolení nebo odkaz na něj.

Odůvodnění

Mělo by být v rozporu se zákonem zveřejnit nabídku předtím, než skončí povolovací postup. V opačném případě by byl zmařen smysl režimu povolení. V oblastech, kde se uplatňuje režim povolení, lze požadovat kopii povolení nebo odkaz na něj.

Pozměňovací návrh 15

Čl. 6 odst. 5 (nový odstavec)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

5.     Pokud příslušný orgán po ověření podle odstavce 1 zjistí, že nabízení služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování v konkrétní jednotce je v rozporu s platnými pravidly členského státu týkajícími se přístupu ke službám v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a jejich poskytování, má pravomoc pozastavit platnost dotčených registračních čísel a vydat příkaz, kterým požádá online platformy pro krátkodobé pronájmy, aby bez zbytečného odkladu odstranily nebo znemožnily přístup ke všem nabídkám týkajícím se dané jednotky nebo jednotek.

Odůvodnění

Přijmout opatření by mělo být možné i v případech, kdy bylo zjištěno porušení vnitrostátních předpisů.

Pozměňovací návrh 16

Článek 7

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Zajišťování souladu s předpisy již od stadia návrhu

Zajišťování souladu s předpisy již od stadia návrhu

1.   Online platformy pro krátkodobé pronájmy musí:

1.   Online platformy pro krátkodobé pronájmy musí:

a)

navrhnout a  uspořádat své online rozhraní tak, aby po hostitelích bylo vyžadováno učinění prohlášení o tom, zda se jednotka nabízená ke krátkodobému pronájmu nachází v oblasti, kde byl zaveden nebo se uplatňuje postup registrace;

a)

navrhnout, uspořádat a průběžně aktualizovat své online rozhraní tak, aby bylo povinné udávat registrační číslo v případě, že se adresa konkrétní jednotky nachází v oblasti, kde byl zaveden nebo se uplatňuje postup registrace (seznam v článku 13) ;

b)

pokud hostitel prohlásí, že jednotka nabízená ke krátkodobému pronájmu se nachází v oblasti, kde byl zaveden nebo se uplatňuje postup registrace, navrhnout a uspořádat své online rozhraní tak, aby hostitelé mohli umožnit uživatelům identifikovat jednotku prostřednictvím registračního čísla, a zajistit, aby hostitelé poskytli registrační číslo před tím, než ve vztahu k této jednotce umožní nabízení služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování;

b)

pokud hostitel prohlásí, že jednotka nabízená ke krátkodobému pronájmu se nachází v oblasti, kde byl zaveden nebo se uplatňuje postup registrace, navrhnout a uspořádat své online rozhraní tak, aby hostitelé měli povinnost umožnit uživatelům identifikovat jednotku prostřednictvím registračního čísla, a zajistit, aby hostitelé poskytli registrační číslo před tím, než ve vztahu k této jednotce umožní nabízení služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování;

c)

vynaložit přiměřené úsilí k namátkové kontrole prohlášení hostitelů o existenci či neexistenci postupu registrace, přičemž zohlední seznam zpřístupněný podle čl. 13 odst. 1 písm. a), a pokud takový postup registrace existuje, platnosti registračního čísla poskytnutého hostitelem, a to i prostřednictvím využití funkcí nabízených jednotnými digitálními kontaktními místy uvedenými v čl. 10 odst. 2 písm. b), poté, co hostiteli umožní nabízet služby v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování.

c)

vynaložit přiměřené úsilí k namátkové kontrole nejméně u 20 % nabídek na platformě, pokud jde o existenci či neexistenci postupu registrace, přičemž zohlední seznam zpřístupněný podle čl. 13 odst. 1 písm. a), a pokud takový postup registrace existuje, platnosti registračního čísla poskytnutého hostitelem, a to i prostřednictvím využití funkcí nabízených jednotnými digitálními kontaktními místy uvedenými v čl. 10 odst. 2 písm. b), poté, co hostiteli umožní nabízet služby v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování. Platformy by rovněž měly na žádost příslušných orgánů provádět dodatečné ad hoc kontroly .

2.   Online platformy pro krátkodobé pronájmy neprodleně informují příslušné orgány a hostitele o výsledcích namátkových kontrol uvedených v odst. 1 písm. c), pokud jde o nesprávná prohlášení hostitelů nebo neplatná registrační čísla.

2.   Online platformy pro krátkodobé pronájmy neprodleně informují příslušné orgány , orgán uvedený v článku 14 a hostitele o výsledcích namátkových kontrol uvedených v odst. 1 písm. c), pokud jde o nesprávná prohlášení hostitelů nebo neplatná registrační čísla a o počet řádně zveřejněných nabídek .

3.   Online platformy pro krátkodobé pronájmy uvedou ve zvláštní části online rozhraní, která je přímo a snadno přístupná, odkaz na informace, které mají členské státy zpřístupnit podle čl. 17 odst. 1.

3.   Online platformy pro krátkodobé pronájmy uvedou ve zvláštní části online rozhraní, která je přímo a snadno přístupná, odkaz na informace, které mají členské státy zpřístupnit podle čl.  13 odst. 1 a 2 a čl.  17 odst. 1.

Pozměňovací návrh 17

Čl. 9 odst. 1 a 3 (nový odstavec)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Povinnost online platforem pro krátkodobé pronájmy předávat údaje o činnosti a registrační čísla

Povinnost online platforem pro krátkodobé pronájmy předávat údaje o činnosti a registrační čísla

1.   Pokud se nabídka týká jednotky nacházející se v oblasti uvedené na seznamu podle čl. 13 odst. 1 písm. b), poskytovatelé online platforem pro krátkodobé pronájmy shromažďují a každý měsíc předávají jednotnému digitálnímu kontaktnímu místu členského státu, v němž se jednotka nachází, údaje o činnosti jednotlivých jednotek, spolu s příslušným registračním číslem poskytnutým hostitelem a URL nabídky. Toto předávání probíhá pomocí prostředků komunikace mezi stroji.

1.   Pokud se nabídka týká jednotky nacházející se v oblasti uvedené na seznamu podle čl. 13 odst. 1 písm. b), poskytovatelé online platforem pro krátkodobé pronájmy shromažďují a každý měsíc předávají jednotnému digitálnímu kontaktnímu místu členského státu, v němž se jednotka nachází, údaje o činnosti jednotlivých jednotek, spolu s adresou jednotky včetně konkrétního čísla bytu a  s příslušným registračním číslem poskytnutým hostitelem a URL nabídky. Toto předávání probíhá pomocí prostředků komunikace mezi stroji.

[…]

 

3.     Pokud příslušný orgán po ověření zjistí, že existují zjevné a vážné pochybnosti o správnosti a úplnosti předaného souboru údajů, má pravomoc vydat příkaz, v němž vyzve online platformy pro krátkodobé pronájmy, aby tento soubor údajů v přiměřené lhůtě, kterou stanoví příslušný orgán, opravily.

Pozměňovací návrh 18

Článek 12 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Přístup k informacím předávaným podle článku 9 se příslušnému orgánu poskytne pouze v případě, že zamýšleným účelem zpracování je jeden z těchto účelů:

2.   Přístup k informacím předávaným podle článku 9 se příslušnému orgánu poskytne pouze v případě, že zamýšleným účelem zpracování je jeden z těchto účelů:

a)

sledování dodržování postupů registrace uvedených v článku 8;

a)

sledování dodržování postupů registrace uvedených v článku 8;

b)

provádění pravidel upravujících přístup ke službám v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a jejich poskytování , pokud jsou tato pravidla nediskriminační, přiměřená a v souladu s právem Unie .

b)

provádění pravidel upravujících přístup ke službám v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a jejich poskytování;

 

c)

využití k ověření souladu s jinými vnitrostátními právními předpisy a v potřebném rozsahu, v celé úplnosti a neanonymní formě pro příslušné orgány odpovědné za vymáhání těchto předpisů (např. předpisů o územním plánování či stavebních norem) .

Odůvodnění

b)

Viz pozměňovací návrh k 26. bodu odůvodnění.

c)

Podle čl. 12 odst. 3 lze údaje předat jiným orgánům pouze pod podmínkou, že nebudou mít možnost zjistit, o jaké konkrétní jednotky a hostitele se jedná. K vymáhání předpisů jsou potřebná konkrétní data.

Pozměňovací návrh 19

Čl. 12 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4.   Členské státy shromažďují údaje o činnosti získané podle článku 9 a každý měsíc je předávají národním statistickým úřadům a Eurostatu pro účely sestavování statistik v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (1). Údaje o činnosti se shromažďují na vnitrostátní, regionální i obecní úrovni a v každé zeměpisné části zahrnují informace o celkovém počtu jednotek a o maximálním počtu hostů, které je možné v jednotce ubytovat. Uvedené údaje se člení podle druhu jednotky, jak je popsáno v čl. 5 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení. Členské státy určí vnitrostátní subjekt odpovědný za shromažďování údajů o činnosti a jejich předávání národním statistickým úřadům a Eurostatu.

4.   Členské státy shromažďují údaje o činnosti získané podle článku 9 a každý měsíc je předávají národním , popř. regionálním statistickým úřadům a Eurostatu pro účely sestavování statistik v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (1). Údaje o činnosti se shromažďují na vnitrostátní, regionální i obecní úrovni a v každé zeměpisné části zahrnují informace o celkovém počtu jednotek a o maximálním počtu hostů, které je možné v jednotce ubytovat. Uvedené údaje se člení podle druhu jednotky, jak je popsáno v čl. 5 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení. Údaje je třeba poskytnout místním a regionálním orgánům pro účely vypracování politik a podpory plánování, provádění a vymáhání místních předpisů. Členské státy určí vnitrostátní subjekt odpovědný za shromažďování údajů o činnosti a jejich předávání národním statistickým úřadům a Eurostatu.

Odůvodnění

Je důležité vložit zmínku o regionálních statistikách a zdůraznit, že k těmto údajům musí mít přístup i místní a regionální orgány.

Pozměňovací návrh 20

Čl. 13 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Informační povinnosti

Informační povinnosti

1.   Členské státy vypracují a bezplatně zpřístupní tyto seznamy:

1.   Členské státy vypracují a bezplatně zpřístupní tyto seznamy:

a)

seznam oblastí, v nichž se na jejich území uplatňuje postup registrace;

a)

seznam oblastí, v nichž se na jejich území uplatňuje postup registrace;

b)

seznam oblastí, pro které si příslušné orgány vyžádaly údaje od poskytovatelů online platforem pro krátkodobé pronájmy.

b)

seznam oblastí, pro které si příslušné orgány vyžádaly údaje od poskytovatelů online platforem pro krátkodobé pronájmy;

 

c)

seznam oblastí, na jejichž území se uplatňuje režim povolení .

Odůvodnění

V některých oblastech může být uplatňován režim povolení. Pro členské státy je snadné takový seznam oblastí vypracovat. Seznam poskytne užitečné informace zejména pronajímatelům a byl by účelný i k zamezení zveřejňování nezákonných nabídek.

Pozměňovací návrh 21

Čl. 15 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3.   Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení čl. 7 odst. 2 a 3 a článku 9 ze strany online platforem pro krátkodobé pronájmy. Členské státy zajistí, aby tyto sankce byly účinné, přiměřené a odrazující.

3.   Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení článku 6, čl. 7 odst. 1, 2 a 3 a článku 9 ze strany online platforem pro krátkodobé pronájmy a pronajímatelů . Členské státy zajistí, aby tyto sankce byly účinné, přiměřené a odrazující.

Odůvodnění

Porušení se mohou dopouštět i pronajímatelé. Je třeba zmínit všechny články, v nichž jsou uvedeny povinnosti. V posouzení dopadů a v odůvodnění se upozorňuje na neexistenci účinného a vymahatelného rámce.

Pozměňovací návrh 22

Článek 16

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Výbor

Výbor

1.   Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

1.   Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek  4 nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek  5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Odůvodnění

Vzhledem k učiněným důležitým rozhodnutím by se u prováděcích aktů měl uplatňovat postup přezkumu.

Pozměňovací návrh 23

Článek 18

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Hodnocení a revize

Hodnocení a revize

1.   Nejpozději do pěti let od data použitelnosti tohoto nařízení provede Komise hodnocení tohoto nařízení a předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Tato zpráva vychází z hodnocení předložených vnitrostátními dozorovými úřady podle článku 14.

1.   Nejpozději do pěti let od data použitelnosti tohoto nařízení provede Komise hodnocení tohoto nařízení a předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu, Radě , Evropskému výboru regionů a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Tato zpráva vychází z hodnocení předložených vnitrostátními dozorovými úřady podle článku 14.

2.   Při hodnocení podle odstavce 1 se posuzuje zejména:

2.   Při hodnocení podle odstavce 1 se posuzuje zejména:

a)

dopad tohoto nařízení na povinnosti uložené online platformám pro krátkodobé pronájmy;

a)

dopad tohoto nařízení na povinnosti uložené online platformám pro krátkodobé pronájmy;

b)

dopad tohoto nařízení na dostupnost údajů týkajících se poskytování služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování nabízených v Unii hostiteli prostřednictvím online platforem pro krátkodobé pronájmy a

b)

dopad tohoto nařízení na dostupnost údajů týkajících se poskytování služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování nabízených v Unii hostiteli prostřednictvím online platforem pro krátkodobé pronájmy;

c)

pokud možno dopad tohoto nařízení na obsah a přiměřenost vnitrostátních právních a správních opatření týkajících se přístupu ke službám v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a jejich poskytování, včetně případů, kdy jsou tyto služby poskytovány přeshraničně.

c)

pokud možno dopad tohoto nařízení na obsah a přiměřenost vnitrostátních právních a správních opatření týkajících se přístupu ke službám v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a jejich poskytování, včetně případů, kdy jsou tyto služby poskytovány přeshraničně ; a

 

d)

dopad na místní a regionální orgány a jejich schopnost vypracovat opatření na základě údajů, které platformy sdělily příslušným orgánům . Zahrnuta by měla být také dostupnost, kvalita a využitelnost údajů a fungování přeshraničního vymáhání předpisů a správní spolupráce.

Odůvodnění

Vložení odkazu na Evropský výbor regionů nevyžaduje odůvodnění. Závěr byl doplněn v zájmu zajištění souladu s odstavcem 56.

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

1.

 vítá zveřejnění návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724 (1) a jeho hlavní cíl „harmonizovat a zefektivnit rámec pro vytváření a sdílení údajů“ a zvýšit transparentnost v tomto odvětví, a tím zajistit lepší sledovatelnost a převzetí odpovědnosti;

2.

 oceňuje návrh, jehož cílem je zvýšit transparentnost prostřednictvím shromažďování a sdílení údajů, přičemž členské státy EU budou mít i nadále kontrolu nad regulací odvětví krátkodobého pronájmu, mj. nad předpisy týkajícími se ochrany zdraví a bezpečnosti, nad politikou v oblasti bydlení a nad daňovými otázkami;

3.

 zdůrazňuje význam dobře fungujícího jednotného trhu, včetně jeho digitálního rozměru, jakožto základního kamene růstu Unie poskytujícího rámcové podmínky, které jsou pro evropský cestovní ruch nezbytné, aby mohl prosperovat, a poukazuje na závěry Rady 9707/19 z května 2019, v nichž jsou požadována „jasnější pravidla použitelná pro nové podnikatelské modely, a to i pokud jde o poskytování služeb krátkodobého ubytování v EU“;

4.

 zastává názor, že klíčovým aspektem dosažení soudržnosti je právo místních veřejných orgánů na stanovení cílů veřejného zájmu v oblastech spadajících do jejich působnosti (například bydlení a plánování). Souvisí to rovněž se zásadou subsidiarity;

5.

 domnívá se, že evropský právní rámec je slučitelný s respektováním místních a regionálních specifik;

6.

 očekává, že nařízení určí nejen soubor jasných pravidel a povinností na evropské úrovni, ale poskytne také řadu nástrojů a možností, které budou moci města a regiony využít ke sledování situace v praxi a k přijímání politických rozhodnutí, jež budou více uzpůsobena jejich konkrétním potřebám;

Funkce platforem ekonomiky sdílení v oblasti cestovního ruchu

7.

 zdůrazňuje, že cestovní ruch je strategické odvětví, je nástrojem integrace a důležitým prostředkem k oživení společnosti a hospodářství. Podílí se více než 10 % na hrubém domácím produktu EU, zaměstnává 26 milionů osob a činí 6 % celkového vývozu z EU;

8.

 připomíná, že na cestovní ruch měla obrovský dopad pandemie COVID-19 a že se toto odvětví do dnešního dne nedostalo zpět na úroveň z období před rokem 2020, přestože údaje z roku 2022 ukazují, že oživení pokračuje, a opět potvrzují, že evropští občané mají velký zájem o cestování do jiných zemí;

9.

 uznává, že poskytování služeb krátkodobého pronájmu ubytování (short-term accomodation rentals, STR) je důležitou součástí uceleného systému cestovního ruchu v EU. Dokládá to skutečnost, že 29 % noclehů se v současné době rezervuje prostřednictvím příslušných platforem a že se tento podíl neustále zvyšuje;

10.

 uznává, že krátkodobé pronájmy jsou v mnoha případech vítanou pobídkou k renovacím a rekonstrukcím bytového fondu ve městech a na předměstích, mj. i z hlediska udržitelnosti. Umožňují tak opětovné využívání velkého počtu bytových jednotek, které by jinak nebyly na trhu k dispozici, a nemovitostí, které by jinak zůstaly nevyužity;

11.

 upozorňuje na skutečnost, že v roce 2019 bylo více než 512 milionů noclehů v EU zarezervováno prostřednictvím jedné ze čtyř hlavních platforem působících v tomto odvětví, tj. v průměru 1,4 milionu hostů za den. To znamená, že každou minutu bylo zarezervováno přibližně 90 pobytů a každý den téměř 130 000 pobytů (2);

12.

 konstatuje, že tyto platformy mají na regionální úrovni v EU nestejný dopad;

13.

 upozorňuje na ztrátu přidané hodnoty, neboť řada platforem má sídlo mimo EU;

14.

 s ohledem na skutečnost, že v méně rozvinutých regionech jsou služby v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování poskytovány převážně ve venkovských oblastech, by EU měla zajistit, že bude obchodníkům s krátkodobými pronájmy ubytování poskytnuta podpora při budování jejich digitálních kapacit, prohlubování znalosti cizích jazyků a získávání dalších dovedností souvisejících s cestovním ruchem s cílem zlepšit spolupráci s místními orgány. V této souvislosti je třeba podpořit místní orgány v zájmu posílení budování kapacit obchodníků s krátkodobými pronájmy ubytování, zvýšení vzájemné důvěry mezi nimi, a tím i přispění k posílení venkovského cestovního ruchu, který má po pandemii COVID-19 přidanou hodnotu z hlediska místního a regionálního hospodářského rozvoje;

15.

 poukazuje na skutečnost, že v roce 2019, tj. před pandemií, vykazovalo 42 měst v EU více než 1 milion noclehů turistů, přičemž Paříž, Barcelona, Lisabon a Řím zaznamenaly více než 10 milionů noclehů. Právě městský cestovní ruch resp. cestovní ruch ve městech s uměleckými památkami byl v letech 2020 a 2021 nejvíce zasažen pandemií COVID-19, stejně jako cestovní ruch v turistických destinacích, kam lidé jezdí na dovolenou za sluncem a k moři;

16.

 považuje za pozitivní, že se zájem turistů přesunul k menším městům a k venkovským komunitám, a vítá, že návštěvníci dávají čím dál více přednost „netradičním“ turistickým trasám. V této souvislosti rozhodně podporuje strategii EU pro inteligentní mobilitu (3) v tom, že je třeba zdvojnásobit provoz na vysokorychlostní železnici všude v Evropě. Je přesvědčen, že moderní a udržitelné modely cestování přispějí k dalšímu posílení cestovního ruchu na venkově;

17.

 zdůrazňuje, že EU sice je hlavní světovou turistickou destinací, nicméně na oživení cestovního ruchu v EU v posledních dvou letech má zásluhu zejména domácí a evropský cestovní ruch. VR požaduje, aby bylo v zájmu dalšího podpoření evropských občanů, kteří cestují po EU, opětovně vynaloženo úsilí o znovuzprovoznění stávajících přeshraničních železničních přechodů (149 z 265 spojení nefunguje (4)) s cílem podpořit dopravu s nulovými emisemi, oživit rozvoj železniční sítě v EU a připravit ji na výzvy 21. století díky co největšímu využití nejmodernějších technologií v oblasti železniční dopravy;

Dopad na odvětví bydlení

18.

 uznává, že zejména městské části velkých evropských měst čelí rostoucí poptávce po cenově dostupném bydlení pro občany, kteří tam chtějí studovat, pracovat a žít. Zajištění cenově dostupného bydlení je věcí veřejného zájmu, která spadá do působnosti místních orgánů. Ty musí nalézt co nejlepší řešení, aby se vyhnuly konfliktu s jedinci, kteří chtějí nabízet ubytování turistům;

19.

 vyzdvihuje skutečnost, že krátkodobé pronájmy propojují dva různé trhy – bytový trh a trh cestovního ruchu. Z toho plyne, že finanční nebo daňové pobídky určené na renovaci nemovitostí mohou podpořit změnu účelu obytných budov z bytových prostor na ubytovací kapacity. Vzniká tak možnost jejich komerčního využití na úkor obyvatel, studentů a pracovníků;

20.

 každý jednotlivý příslušný orgán by měl rozhodnout, zda umožní krátkodobé pronájmy ubytování v budovách sloužících k sociálnímu bydlení;

21.

 zdůrazňuje, že v oblastech s intenzivní aktivitou internetových platforem jsou dopady na trh s nemovitostmi značné (5). To vede k růstu nájemného a cen nemovitostí a k následnému snížení počtu dostupných nemovitostí pro místní obyvatelstvo;

22.

 zdůrazňuje, že platformám je sice třeba poskytovat příležitosti, nicméně klíčový význam má respektování cílů veřejné politiky, jako je dostupné a cenově přijatelné bydlení a ochrana městských center, zejména za situace, kdy se v Evropě zhoršuje hospodářská situace. Služby v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování prostřednictvím platforem a jejich dopady nesmí negativně ovlivnit vysokou míru příznivého přijímání cestovního ruchu v evropských regionech a městech ani podmínky života v městských čtvrtích;

Výměna údajů

23.

 domnívá se tudíž, že pro platformy působící na trhu s krátkodobými pronájmy musí – pod podmínkou dodržování předpisů o ochraně údajů – platit závazné požadavky týkající se předávání informací, neboť veřejné orgány tyto informace potřebují k tomu, aby mohly zajišťovat přístup k cenově dostupnému bydlení;

24.

 vyjadřuje své znepokojení z toho, že platformy považují za obtížné poskytovat veřejným orgánům kritické informace, přestože jsou zde určité náznaky větší ochoty pomáhat orgánům místní a regionální samosprávy přijímat informovaná politická rozhodnutí a zjednodušovat prosazování a chápání místních předpisů;

25.

 upozorňuje na administrativní zátěž pro veřejné orgány, které musí řešit stále větší počet občanských stížností a jsou nuceny prošetřovat oznámení o nezákonných krátkodobých pronájmech ubytování, aby bylo možné uložit sankce. Důrazně odsuzuje skutečnost, že se místní a regionální orgány musí zákazu nezákonné činnosti domáhat soudní cestou, aby mohly prosadit dodržování platných předpisů;

26.

 poukazuje na rozsudek Evropského soudního dvora C-674/20 (6), že ukládat poskytovatelům služeb zprostředkování nemovitostí – a zejména provozovatelům elektronických ubytovacích platforem – povinnost předávat příslušným daňovým orgánům určité údaje týkající se transakcí spojených s ubytováním turistů není v rozporu s právem EU;

27.

 dává jasně najevo, že právní akt EU o elektronickém obchodu (směrnice 2000/31/ES (7)), který platformám zaručuje právo poskytovat komplexní služby, nezprošťuje platformy povinnosti dodržovat místní a regionální předpisy upravující shromažďování daňových údajů;

28.

 připomíná však rozsudek Soudního dvora (C-390/18 (8)), v němž jsou platformy označeny za „poskytovatele zprostředkovatelské služby“, a nikoli za poskytovatele ubytování, a upozorňuje, že je nelze považovat za internetové realitní kanceláře;

29.

 upozorňuje na skutečnost, že platformy budou muset počínaje 1. lednem 2023 začít daňovým orgánům předávat určité informace o příjmech, které získaly osoby pronajímající jejich prostřednictvím ubytování (směrnice (EU) 2021/514 (9)). Předpokládá, že se díky této povinnosti zlepší odvod daní a veřejné orgány budou moci lépe stíhat nelegální provozovatele. V této souvislosti upozorňuje na skutečnost, že musí být zachována soudržnost různých právních předpisů;

30.

 doufá, že se pravidla stanovená v návrhu nařízení budou vztahovat i na služby v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování, které nejsou poskytovány prostřednictvím online platforem, aby se předešlo případným rozdílům v přístupu k různým pronajímatelům. Je třeba mít na paměti, že služby v oblasti krátkodobých pronájmů poskytované mimo rámec těchto platforem nepodléhají registračním povinnostem, a proto by mohly uniknout pozornosti veřejných orgánů;

31.

 očekává, že platformy po dohodě s celostátními, regionálními a místními orgány zavedou postupy pro odstraňování nezákonných nabídek ze svých internetových stránek;

32.

 v zájmu posílení spolupráce s místními orgány zdůrazňuje, že je nutné zajistit obchodníkům s krátkodobými pronájmy ubytování působícím ve venkovských oblastech a méně rozvinutých regionech podporu při budování kapacit, prohlubování digitálních kompetencí a vytváření příležitostí;

33.

 obává se, že maximální doba, po niž lze podle čl. 12 odst. 3 návrhu nařízení uchovávat údaje, „nejdéle však jeden rok“, by se mohla ukázat jako nedostatečná, a požaduje její prodloužení nejméně na dva roky;

Místní a regionální řešení

34.

 zdůrazňuje, že značný počet měst a regionů v EU přijal individuální opatření ke sledování nebo omezení služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování ve svých městských částech. K těmto opatřením patří mj. omezení počtu dnů, na něž lze určitou nemovitost pronajmout, výběr daní a zákaz krátkodobých pronájmů ubytování v určitých konkrétních typech budov nebo v určitých oblastech;

35.

 znovu opakuje, že je třeba poskytnout celostátním, regionálním i místním orgánům široký prostor ke stanovení vhodných pravidel pro pohostinství. Patří k tomu povinná registrace, omezení povolení a konkrétní opatření v oblasti územního plánování, omezení doby pro krátkodobé pronájmy ubytování a předpisy znemožňující „turistifikaci“ a z toho plynoucí vylidňování městských center a pokles kvality života na úkor obyvatel;

36.

 upozorňuje, že žádné opatření nesmí narušit fungování trhu ani zvýhodnit určitý typ ubytování oproti jinému. Dále je třeba zohlednit rozmanitost ubytovacích trhů a nezaměřovat se výhradně na města, neboť na platformách jsou zveřejňovány i nabídky ubytování ve venkovských oblastech a v destinacích, kam lidé jezdí na dovolenou za sluncem a k moři;

Regulace krátkodobých pronájmů ubytování

37.

 domnívá se, že v současnosti panuje nejasnost ohledně předpisů vztahujících se na poskytovatele krátkodobých pronájmů ubytování a místní a regionální orgány. V této souvislosti vítá návrh nařízení, který má zlepšit shromažďování a výměnu informací mezi platformami a veřejnými orgány;

38.

 konstatuje, že některá města, regiony a členské státy se ještě před zveřejněním tohoto návrhu pokusily tento nový sektor regulovat prostřednictvím řady různých požadavků, jako je omezení počtu noclehů, systém registrací a povolení, požadavky v oblasti územního plánování a udělování licencí;

39.

 poukazuje na skutečnost, že tato opatření měla jen omezený úspěch kvůli nedostatečné spolupráci ze strany platforem ekonomiky sdílení při reagování na žádosti veřejných orgánů o poskytnutí požadovaných informací. Proto vítá, že byla zvolena forma nařízení, které je vhodným právním nástrojem a umožní zvýšit transparentnost a zjednodušit tok dat;

40.

 rozhodně odsuzuje skutečnost, že Evropská komise označila místní a regionální systémy registrace a místní a regionální předpisy za „zatěžující“, „neefektivní a rozdílné“;

41.

 upozorňuje na skutečnost, že registrační systém existuje ve 22 členských státech. Tyto systémy se liší co do rozsahu, postupů, požadavků a mechanismů uplatňování, ale i míry spolupráce požadované po platformách;

42.

 připomíná, že je na členských státech a příslušných orgánech, aby rozhodly o zavedení registračního systému v souladu s návrhem nařízení. Pokud tak učiní, získají přístup k údajům;

43.

 podporuje návrh Evropské komise, aby byl podpořen rozvoj podobných interoperabilních registračních systémů na úrovni EU, aby bylo zajištěno, že pronajímatelé a platformy po celé EU budou dodržovat soudržná pravidla registrace. To by mohlo rovněž pomoci snížit administrativní náklady orgánů. Domnívá se, že by do procesu registrace mohl být zahrnut mechanismus pro zajištění souladu již ve fázi koncipování systémů;

44.

 předpokládá, že by veřejné orgány měly být díky nařízení s to lépe koncipovat opatření ke správě krátkodobých pronájmů ubytování a zavádět konkrétnější a vhodnější právní předpisy, které pak budou moci být také snáze uplatňovány;

45.

 vyjadřuje nicméně znepokojení nad očekávanými administrativními náklady, které veřejným orgánům vzniknou v souvislosti se zavedením registračních systémů a jednotných digitálních bran;

46.

 upozorňuje na skutečnost, že náklady na registrační systém a spojení s jednotnou národní digitální bránou ponesou místní orgány příslušné pro danou oblast, a zdůrazňuje, že přizpůsobení novému systému by mohlo být časově náročnější;

47.

 zdůrazňuje, že je i nadále na členských státech (na celostátní, regionální či místní úrovni), aby určily pravidla upravující přístup ke krátkodobým pronájmům ubytování a jejich poskytování. Stále ještě existuje možnost zavést systémy povolování přístupu ke krátkodobým pronájmům ubytování a jejich poskytování;

Podíly na trhu a pronajímatelé

48.

 vyzývá k dalšímu prozkoumání definic a očekává, že bude vypracován jednotný soubor kritérií k rozlišování mezi různými typy vlastníků (profesionálními a příležitostnými pronajímateli nebo vlastníky, kteří správou svých nemovitostí pověřili správce nemovitostí) s cílem zajistit skutečný přístup na trh a odstranit v tomto směru zbytečné překážky zejména pro drobné provozovatele;

49.

 zdůrazňuje, že návrh Evropské komise je plně v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality. Příslušným orgánům nabízí různé příležitosti, umožňuje jim rozhodnout o zavedení registračního systému a nekoliduje s jinými právními předpisy v obecném zájmu;

50.

 požaduje, aby bylo provedeno posouzení trhu s cílem odhadnout stupeň profesionalizace pronajímatelů;

51.

 doufá, že speciální registrační číslo bude postačovat ke zjištění počtu nemovitostí či jednotek spravovaných jednotlivými fyzickými či právnickými osobami;

52.

 žádá Evropskou komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala zprávu, v níž bude popsán předmětný trh a odhadnut podíl, který na trhu zaujímají jednotliví provozovatelé, včetně určitých segmentů, jako jsou profesionální a příležitostní pronajímatelé (peer-to-peer), pronajímatelé ve venkovských oblastech nebo malých městech v porovnání s turistickými středisky, provozovatelé a zprostředkovatelé nabízející přeshraniční služby v porovnání s místními, a aby aktualizovala informace uvedené v hodnocení dopadu;

53.

 domnívá se, že by pro profesionální správce krátkodobě pronajímaných nemovitostí („obchodníci“) měla platit přísnější pravidla než pro příležitostné pronajímatele (peer-to-peer);

Registrace

54.

 požaduje, aby bylo vyjasněno, zda rozhodnutí o zavedení registračního systému (spolu s jednotnou digitální bránou) spadá do výhradní pravomoci členských států, nebo zda ho mohou přijmout také místní a regionální orgány daného členského státu, pokud si to přejí;

55.

 oceňuje skutečnost, že je v návrhu stanovena společná koncepce postupu registrace, podle níž bude každé jednotlivé jednotce přiděleno speciální národní registrační číslo, aby byla zajištěna větší transparentnost a sledovatelnost;

56.

 je znepokojen skutečností, že navrhované předpisy umožňují automatické a okamžité vydání registračního čísla a zahájení činnosti pronajímatele. Je si sice vědom toho, že registrace se nerovná ověření, nicméně očekává, že bude podrobně vyjasněno, jak mohou příslušné orgány omezit vydávání registračních čísel v oblastech nebo budovách, pro něž byl prostřednictvím místních předpisů vydán zákaz krátkodobých pronájmů ubytování. Již při registraci by mělo být požadováno alespoň předložení dokladu o právu využívat jednotku;

57.

 doufá, že bude podrobně vyjasněno znění článku 6, pokud jde o sankce ukládané platformám za nedodržení pozastavení nebo odstranění nezákonných nabídek. Domnívá se, že by v nařízení mělo být výslovně stanoveno, že příslušné orgány jednotlivých členských států mají pravomoc penalizovat platformy, které nedodržují platné předpisy;

Ověření a hodnocení

58.

 požaduje podrobnější vyjasnění čl. 7 odst. 1 písm. c), podle něhož musí platformy „vynaložit přiměřené úsilí k namátkové kontrole prohlášení hostitelů“. Domnívá se, že formulace jako „přiměřené úsilí“ nebo „namátková kontrola“ jsou příliš vágní a umožňují různý výklad. Domnívá se rovněž, že by tyto činnosti související s namátkovým ověřováním a oznamováním výsledků příslušným orgánům měly být prováděny nejméně jednou za čtvrt roku;

59.

 zdůrazňuje, že postupem registrace podle tohoto nařízení není dotčena případná jiná oznamovací povinnost, například v souvislosti s daněmi, registrací obyvatel či statistikou;

60.

 domnívá se, že v rámci hodnocení, které má být provedeno tři roky po vstupu nařízení v platnost, by měl být rovněž zhodnocen dopad na místní a regionální orgány a jejich schopnost vypracovat opatření na základě údajů, které platformy sdělily příslušným orgánům. Zahrnuta by měla být také dostupnost, kvalita a využitelnost údajů a fungování přeshraničního vymáhání předpisů a správní spolupráce;

61.

 domnívá se, že by v článku 7 nařízení o zajišťování souladu s předpisy již od stadia návrhu mělo být stanoveno, že rozhraní bude zajišťovat vygenerování povinného políčka k uvedení registračního čísla jednotky v nabídkách krátkodobých pronájmů ubytování na platformách, a zastává názor, že toto povinné políčko by mělo být generováno automaticky ve chvíli, kdy budou pronajímatelé zveřejňovat svou nabídku ubytování v jednotce nacházející se v regionu, kde byl zaveden postup registrace, a nikoli když pronajímatel podává dobrovolné vlastní prohlášení. Dále konstatuje, že vzhledem k tomu, že čl. 13 odst. 1 písm. a) ukládá členským státům povinnost vést aktuální seznamy regionů, v nichž se uplatňuje postup registrace, budou mít platformy technické prostředky nezbytné k automatickému provedení této kontroly, aniž by to představovalo značné náklady;

62.

 má pochybnosti o tom, zda je prohlášení samotného pronajímatele, zda se jednotka nabízená ke krátkodobému pronájmu nachází v oblasti, kde byl zaveden nebo se uplatňuje postup registrace, dostačující. Namísto toho doporučuje, aby bylo rozhraní uspořádáno způsobem, který bude v takovém případě vyžadovat zadání registračního čísla.

V Bruselu dne 15. března 2023.

předseda Evropského výboru regionů

Vasco ALVES CORDEIRO

(31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(37)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).

(38)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) (Úř. věst. L 265, 12.10.2022, s. 1).

(39)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (kodifikované znění) (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).

(40)  Směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření (Úř. věst. L 84, 31.3.2010, s. 1).

(41)  Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(37)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).

(38)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) (Úř. věst. L 265, 12.10.2022, s. 1).

(39)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (kodifikované znění) (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).

(40)  Směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření (Úř. věst. L 84, 31.3.2010, s. 1).

(41)  Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1).

(2)  https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Short-stay_accommodation_offered_via_online_collaborative_ economy_platforms.

(3)  https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_cs.

(4)  https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-cross-border-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders.

(5)  https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498.

(6)  Věc C-674/20: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 27. dubna 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour constitutionnelle – Belgie) – Airbnb Ireland UC v. Région de Bruxelles-Capitale (Úř. věst. C 237, 20.6.2022, s. 13), https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A62020CA0674

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).

(8)  Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 19. prosince 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juge d'instruction du tribunal de grande instance de Paris – Francie) – trestní řízení proti X (Úř. věst. C 61, 24.2.2020, s. 8), https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=CELEX:32000L0031

(9)  Směrnice Rady (EU) 2021/514 ze dne 22. března 2021, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní (Úř. věst. L 104, 25.3.2021, s. 1).

30.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 188/43

Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu udržitelné používání pesticidů

(2023/C 188/06)

Zpravodaj:

Heinz-Joachim HÖFER (DE/SES), člen zastupitelstva okresního města Altenkirchen (Westerwald)

Odkaz:

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin a změně nařízení (EU) 2021/2115

COM(2022) 305

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

5. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

5)

Aby bylo zajištěno úplné dosažení cílů právního rámce Unie pro udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin, je třeba jej upravit stanovením jasnějších a přímo použitelných pravidel pro hospodářské subjekty. Kromě toho by měla být vyjasněna řada pravidel, včetně pravidel pro uplatňování integrované ochrany rostlin, omezení používání přípravků na ochranu rostlin a kontroly zařízení používaného k aplikaci přípravků na ochranu rostlin. Je proto vhodné zrušit směrnici 2009/128/ES a nahradit ji nařízením.

5)

Aby bylo zajištěno úplné dosažení cílů právního rámce Unie pro udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin, je třeba jej upravit stanovením jasnějších a přímo použitelných pravidel pro hospodářské subjekty a rovněž posílit kontroly na hranicích s cílem zajistit, aby dovážené zboží splňovalo stejná kritéria, jako ta požadovaná na území EU, a potažmo tedy aby se na území EU nedostal žádný potravinářský výrobek, rostlina či květina, které by byly ošetřeny přípravkem na ochranu rostlin (pesticidem, fungicidem atd.), jenž je v EU zakázán . Kromě toho by měla být vyjasněna řada pravidel, včetně pravidel pro uplatňování integrované ochrany rostlin, omezení používání přípravků na ochranu rostlin a kontroly zařízení používaného k aplikaci přípravků na ochranu rostlin. Je proto vhodné zrušit směrnici 2009/128/ES a nahradit ji nařízením.

Pozměňovací návrh 2

9. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

9)

V závěrečné zprávě Konference o budoucnosti Evropy, která byla zveřejněna 9. května 2022, občané v případě návrhů týkajících se zemědělství, produkce potravin, biologické rozmanitosti a ekosystémů a znečištění žádají Unii, aby především výrazně snížila používání chemických pesticidů a hnojiv v souladu se stávajícími cíli a zároveň nadále zajistila potravinové zabezpečení a podporu výzkumu za účelem rozvoje udržitelnějších a na přírodě založených iniciativ. Občané žádají další výzkum a inovace, mimo jiné i v oblasti technologických řešení pro udržitelnou produkci, odolnost rostlin a přesné zemědělství, jakož i intenzivnější komunikaci, více poradenských systémů a školení pro zemědělce i ze strany zemědělců a žádají Unii, aby chránila hmyz, zejména původní a opylující hmyz.

9)

V závěrečné zprávě Konference o budoucnosti Evropy, která byla zveřejněna 9. května 2022, občané v případě návrhů týkajících se zemědělství, produkce potravin, biologické rozmanitosti a ekosystémů a znečištění žádají Unii, aby především výrazně snížila používání chemických pesticidů a hnojiv v souladu se stávajícími cíli a zároveň nadále zajistila potravinové zabezpečení a podporu výzkumu za účelem rozvoje udržitelnějších a na přírodě založených iniciativ. Občané žádají další výzkum a inovace, mimo jiné i v oblasti technologických řešení pro udržitelnou produkci, odolnost rostlin a přesné zemědělství, jakož i intenzivnější komunikaci, více poradenských systémů a školení pro zemědělce i ze strany zemědělců a žádají Unii, aby chránila hmyz, zejména původní a opylující hmyz. Občané kromě toho doporučují, aby byla uplatňována zásada „znečišťovatel platí“, která by měla být zakotvena i v daňových opatřeních.

Pozměňovací návrh 3

12. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

12)

Cílem strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ je dosáhnout podstatného pokroku v omezování používání chemických přípravků na ochranu rostlin ekonomicky životaschopným způsobem. K dosažení tohoto cíle je nezbytné stanovit na úrovni Unie a na úrovni členských států kvantifikované cíle pro omezení používání chemických přípravků na ochranu rostlin a snížení rizika s nimi spojeného a omezení používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin s cílem sledovat pokrok. Vnitrostátní cíle by měly být stanoveny vnitrostátními právními předpisy, aby byl zajištěn odpovídající pokrok a odpovědnost ve vztahu k těmto cílům. Těchto závazných vnitrostátních cílů by měly členské státy rovněž dosáhnout do roku 2030. Očekává se, že omezením používání chemických přípravků na ochranu rostlin se významně sníží rizika profesionálních uživatelů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

12)

Cílem strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ je dosáhnout podstatného pokroku v omezování používání chemických přípravků na ochranu rostlin ekonomicky životaschopným způsobem. K dosažení tohoto cíle je nezbytné stanovit na úrovni Unie a na úrovni členských států kvantifikované cíle pro omezení používání chemických přípravků na ochranu rostlin a snížení rizika s nimi spojeného a omezení používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin s cílem sledovat pokrok. Vnitrostátní cíle by měly být stanoveny vnitrostátními právními předpisy, aby byl zajištěn odpovídající pokrok a odpovědnost ve vztahu k těmto cílům. Těchto závazných vnitrostátních cílů by měly členské státy rovněž dosáhnout do roku 2030. Očekává se, že omezením používání chemických přípravků na ochranu rostlin se významně sníží rizika profesionálních uživatelů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci , ale také rizika, jimž jsou vystavováni občané a spotřebitelé, a zejména pak zranitelné skupiny .

Pozměňovací návrh 4

Bod odůvodnění 13a (nový bod odůvodnění)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

13a)

Evropská komise ve svém pracovním dokumentu o faktorech potravinového zabezpečení uznala, že půda, voda, biologická rozmanitost a ovzduší jsou základními předpoklady pro produkci potravin. Došla rovněž k závěru, že současný model intenzivního zemědělství s velkým množstvím vstupů, založený na chemických pesticidech, zřejmě ve střednědobém horizontu ohrozí potravinové zabezpečení v důsledku ztráty biologické rozmanitosti, pravděpodobného rozsáhlejšího výskytu škůdců, zhoršení stavu půdy a úbytku opylovačů, kteří jsou pro zemědělskou produkci nezbytní. Dále pak zdůraznila, že v zájmu dlouhodobého zajištění potravinového zabezpečení v EU je nutné zavést cíle k omezení používání pesticidů.

Odůvodnění

Omezení používání pesticidů je nezbytné k tomu, aby bylo možné docílit potravinového zabezpečení.

Pozměňovací návrh 5

14. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

14)

Členské státy by měly vypracovat a zveřejnit národní akční plány. Aby byly národní akční plány členských států účinné, měly by obsahovat kvantitativní cíle, odkazy na závazné vnitrostátní cíle omezení do roku 2030, které jsou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech, spolu se souvisejícími orientačními cíli stanovenými v národních akčních plánech, opatřeními, harmonogramy a ukazateli pro snížení rizik a dopadů používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. To umožní strukturovaný přístup ke stanovení kvantitativních cílů a cílových hodnot s jasnou vazbou na vnitrostátní cíle omezení do roku 2030. Za účelem sledování souladu s ustanoveními tohoto nařízení by členské státy měly mít rovněž povinnost předkládat každoročně zprávy o cílech a přesné kvantitativní údaje týkající se dodržování ustanovení o používání, odborné přípravě, aplikačním zařízení a integrované ochraně rostlin.

14)

Členské státy by měly vypracovat a zveřejnit národní akční plány. Aby byly národní akční plány členských států účinné, měly by obsahovat kvantitativní cíle, odkazy na závazné vnitrostátní cíle omezení do roku 2030, které jsou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech, spolu se souvisejícími orientačními cíli stanovenými v národních akčních plánech, opatřeními, harmonogramy a ukazateli pro snížení rizik a dopadů používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. To umožní strukturovaný přístup ke stanovení kvantitativních cílů a cílových hodnot s jasnou vazbou na vnitrostátní cíle omezení do roku 2030. Za účelem sledování souladu s ustanoveními tohoto nařízení by členské státy měly mít rovněž povinnost předkládat každoročně zprávy o cílech a přesné kvantitativní údaje týkající se dodržování ustanovení o používání, odborné přípravě, aplikačním zařízení a integrované ochraně rostlin. Evropská komise bude moci provádět následnou kontrolu těchto národních akčních plánů s pomocí expertní skupiny tvořené odborníky na ochranu životního prostředí a zástupci občanské společnosti, aby byla zaručena transparentnost stanovisek.

Pozměňovací návrh 6

16. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

14)

Provádění politik a opatření v oblastech udržitelného používání přípravků na ochranu rostlin má dopad na životní prostředí, veřejné zdraví a pracovní podmínky. Členské státy by proto měly zajistit, aby veřejnost a sociální partneři měli dostatek příležitostí zapojit se do přípravy národních akčních plánů členských států a do konzultací ohledně přípravy těchto plánů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (24).

16)

Provádění politik a opatření v oblastech udržitelného používání přípravků na ochranu rostlin má dopad na životní prostředí, veřejné zdraví a pracovní podmínky. Členské státy by proto měly zajistit, aby místní a regionální orgány (v rámci svých pravomocí), veřejnost a sociální partneři měli dostatek příležitostí zapojit se do přípravy národních akčních plánů členských států a do konzultací ohledně přípravy těchto plánů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (24).

Pozměňovací návrh 7

24. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

22)

Aby bylo zajištěno, že přípravky na ochranu rostlin a související aplikační zařízení budou používány způsobem, který chrání lidské zdraví a životní prostředí, je nutné stanovit obecné požadavky na profesionální uživatele, pokud jde o odbornou přípravu vyžadovanou pro používání určitých přípravků na ochranu rostlin nebo aplikační zařízení, používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin a nutnost splnit požadavky na kontroly profesionálně používaného aplikačního zařízení.

24)

Aby bylo zajištěno, že přípravky na ochranu rostlin a související aplikační zařízení budou používány způsobem, který chrání lidské zdraví a životní prostředí, je nutné stanovit obecné požadavky na profesionální uživatele, pokud jde o odbornou přípravu vyžadovanou pro používání určitých přípravků na ochranu rostlin nebo aplikační zařízení, používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin a nutnost splnit požadavky na kontroly profesionálně používaného aplikačního zařízení. Současně by mělo být zakázáno používání chemických přípravků na ochranu rostlin neprofesionálními uživateli, kteří nemají potřebnou odbornou přípravu, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti lidí nebo životního prostředí.

Pozměňovací návrh 8

Bod odůvodnění 24a (nový bod odůvodnění)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

24a)

Je nezbytné monitorovat životní prostředí s cílem zkoumat veškeré účinky používání přípravků na ochranu rostlin z hlediska lidského zdraví a životního prostředí. Požadavky EU v oblasti monitorování se v současné době zaměřují pouze na vodu. Aby bylo možné přesně posoudit, zda se podařilo dosáhnout cílů tohoto nařízení, pokud jde o snížení rizika spojeného s přípravky na ochranu rostlin, zavedou členské státy komplexní programy monitorování výskytu reziduí účinných látek a jejich metabolitů v životním prostředí, ve vodě a u zvířat a lidí.

Pozměňovací návrh 9

Bod odůvodnění 24b (nový bod odůvodnění)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

24b)

V prováděcím plánu Evropské komise s názvem „Dohoda o půdě pro Evropu“ se uvádí, že 83 % zemědělské půdy v EU je kontaminováno zbytkovými pesticidy, přičemž intenzifikace zemědělství a nadměrné používání pesticidů tuto situaci v budoucnu pravděpodobně ještě zhorší. Za faktor ohrožující zdraví půdy je konkrétně označována vysoká perzistence pesticidů v půdě a jejich toxicita pro necílové druhy. Při provádění ustanovení tohoto nařízení by proto měl být náležitě zohledněn význam ochrany půdy.

Pozměňovací návrh 10

25. bod odůvodnění (bod odůvodnění)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

23)

Používání přípravků na ochranu rostlin může mít zvláště negativní dopady v určitých oblastech, jež jsou často využívány širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami, komunitami, ve kterých lidé žijí a pracují, a v ekologicky citlivých oblastech, jako jsou lokality sítě Natura 2000 chráněné v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (33) a směrnicí Rady 92/43/EHS (34). Pokud jsou přípravky na ochranu rostlin používány v oblastech používaných širokou veřejností, je možnost expozice lidí těmto přípravkům na ochranu rostlin vysoká. V zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí by proto mělo být používání přípravků na ochranu rostlin v citlivých oblastech a v třímetrovém pásmu okolo těchto oblastí zakázáno. Výjimky ze zákazu by měly být povolovány pouze za určitých podmínek a v jednotlivých konkrétních případech.

25)

Používání přípravků na ochranu rostlin může mít zvláště negativní dopady v určitých oblastech, jež jsou často využívány širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami, komunitami, ve kterých lidé žijí a pracují, a v ekologicky citlivých oblastech, jako jsou lokality sítě Natura 2000 chráněné v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (33) a směrnicí Rady 92/43/EHS (34). Pokud jsou přípravky na ochranu rostlin používány v oblastech používaných širokou veřejností, je možnost expozice lidí těmto přípravkům na ochranu rostlin vysoká. V zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí by proto mělo být používání přípravků na ochranu rostlin v citlivých oblastech a v třímetrovém pásmu okolo těchto oblastí zakázáno. Výjimky ze zákazu by měly být povolovány pouze za určitých podmínek a v jednotlivých konkrétních případech. V oblastech, v nichž se pohybuje především zranitelné obyvatelstvo, a v případě použití vysoce nebezpečných přípravků na ochranu rostlin by mělo být vymezeno rozsáhlejší ochranné pásmo o šířce 50 metrů. Výjimky ze zákazu by měly být udělovány pouze pro přípravky na ochranu rostlin povolené v souladu s nařízením (EU) 2018/848 v zájmu zachování stávajících zemědělských činností nebo za určitých přísně stanovených podmínek a v jednotlivých konkrétních případech.

Odůvodnění

Podle vědeckých poznatků musí být ochranná pásma široká několik set metrů, aby byla účinná a zabránila zanášení pesticidů. V rámci nedávno provedeného výzkumu kontaminace veřejných dětských hřišť pesticidy bylo zjištěno, že téměř polovina hřišť je kontaminována alespoň jedním pesticidem a čtvrtina více než jedním (včetně chemických látek narušujících endokrinní systém) a že nulové kontaminace pesticidy by bylo možné dosáhnout až při vzdálenosti 100 metrů. Z navazující studie pak vyplynulo, že dokonce ani ještě přísnější opatření ke zmírnění rizika, než je Komisí navrhované třímetrové ochranné pásmo, neumožňují zamezit expozici dětí a široké veřejnosti nebezpečným pesticidům.

Pozměňovací návrh 11

26. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

24)

Vodní prostředí a zásoby pitné vody jsou vůči přípravkům na ochranu rostlin zvláště citlivé. V zájmu ochrany vodního prostředí by proto mělo být používání přípravků na ochranu rostlin v oblastech povrchových vod a okolo těchto oblastí zakázáno. Členské státy by měly mít zavedena vhodná opatření, aby zabránily zhoršování povrchových a podzemních vod, jakož i pobřežních a mořských vod, a umožnily dosažení dobrého stavu povrchových a podzemních vod a chránily vodní prostředí a zásoby pitné vody před vlivem přípravků na ochranu rostlin. Kromě toho je důležité, aby profesionální uživatelé v rámci odborné přípravy získali povědomí o způsobech, jak minimalizovat nebo vyloučit aplikace určitých přípravků na ochranu rostlin klasifikovaných jako „škodlivé pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“, „vysoce toxické pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“ nebo „toxické pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“. Je také důležité, aby byli profesionální uživatelé odborně připraveni, pokud jde o důležitost upřednostňování přípravků na ochranu rostlin s nízkým rizikem nebo nechemických alternativ a používání technologie pro omezení úletu postřikové kapaliny a opatření na zmírnění rizika.

26)

Vodní prostředí a zásoby pitné vody jsou vůči přípravkům na ochranu rostlin zvláště citlivé. V zájmu ochrany vodního prostředí by proto mělo být používání přípravků na ochranu rostlin v oblastech povrchových vod a okolo těchto oblastí zakázáno. Členské státy by měly mít zavedena vhodná opatření, aby v budoucnu zamezily systematickému výskytu nepřijatelně vysokých koncentrací pesticidů v životním prostředí, zabránily dalšímu zhoršování povrchových a podzemních vod, jakož i pobřežních a mořských vod, a umožnily dosažení dobrého stavu povrchových a podzemních vod a chránily vodní prostředí a zásoby pitné vody před vlivem přípravků na ochranu rostlin. V této souvislosti je nezbytné, aby byl dodavatelům pitné vody zaručen systematický a neomezený přístup k informacím o aplikaci pesticidů v okruhu ochranných pásem vodních zdrojů, která spadají do oblasti jejich odpovědnosti, přičemž tyto informace musí být časově a místně dostatečně diferencované a musí zahrnovat údaje o jednotlivých účinných látkách. Kromě toho je důležité, aby profesionální uživatelé v rámci odborné přípravy získali povědomí o způsobech, jak minimalizovat nebo vyloučit aplikace určitých přípravků na ochranu rostlin klasifikovaných jako „škodlivé pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“, „vysoce toxické pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“ nebo „toxické pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“. Je také důležité, aby byli profesionální uživatelé odborně připraveni, pokud jde o důležitost upřednostňování přípravků na ochranu rostlin s nízkým rizikem nebo nechemických alternativ a používání technologie pro omezení úletu postřikové kapaliny a opatření na zmírnění rizika.

Odůvodnění

Vzhledem k systematickému a rozsáhlému výskytu pesticidů ve vodních zdrojích v takových koncentracích, které jsou podle schvalovacího postupu EU zcela nepřípustné a které tudíž mají výrazný negativní dopad na biologickou rozmanitost a rovnováhu v přírodě, je zjevné, že musí být zavedena opatření, která v první řadě zajistí přijatelný status quo.

Zásobování pitnou vodou je mimořádně důležitou otázkou obecného zájmu a dodavatelům musí být poskytovány veškeré potřebné informace, aby mohli sledovat a zajišťovat kvalitu pitné vody.

Pozměňovací návrh 12

27. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

25)

Přesné zemědělství označuje systémy zemědělského hospodaření, které pečlivě přizpůsobují produkci plodin tak, aby vyhovovala místním podmínkám, například podmínkám, které panují na jednotlivých zemědělských pozemcích. Využívání existující technologie, včetně unijních kosmických dat a služeb (Galileo a Copernicus), může používání pesticidů značně snížit. Je proto nezbytné stanovit legislativní rámec, který bude podněcovat rozvoj přesného zemědělství. Letecká aplikace přípravků na ochranu rostlin, včetně aplikace letadly, vrtulníky a drony, je obvykle méně přesná než jiné způsoby aplikace, a proto může mít potenciálně nepříznivé dopady na lidské zdraví a životní prostředí. Letecká aplikace by proto měla být zakázána, a to s omezenými individuálními výjimkami v případech, kdy má méně negativní dopad na lidské zdraví a životní prostředí než jakákoli alternativní metoda aplikace nebo kdy neexistuje žádná jiná použitelná alternativní metoda aplikace. Je také nutné evidovat počty leteckých aplikací, které byly provedeny na základě vydaných povolení k letecké aplikaci, aby existovaly jasné údaje o tom, kolik leteckých aplikací, pro které byla povolení udělena, skutečně proběhlo.

27)

Přesné zemědělství označuje systémy zemědělského hospodaření, které pečlivě přizpůsobují produkci plodin tak, aby vyhovovala místním podmínkám, například podmínkám, které panují na jednotlivých zemědělských pozemcích. Využívání existující technologie, včetně unijních kosmických dat a služeb (Galileo a Copernicus), může značně snížit používání pesticidů a rizika, která jsou s nimi spojena . Je proto nezbytné stanovit legislativní rámec, který bude podněcovat rozvoj přesného zemědělství. Letecká aplikace přípravků na ochranu rostlin, včetně aplikace letadly, vrtulníky a drony, je obvykle méně přesná než jiné způsoby aplikace, a proto může mít potenciálně nepříznivé dopady na lidské zdraví a životní prostředí. Nové technologie představené v posledních letech však vykazují velkou přesnost a skýtají značný potenciál pro inovace a aplikace v budoucnu. Letecká aplikace by proto měla být zakázána, a to s omezenými individuálními výjimkami v případech, kdy má méně negativní dopad na lidské zdraví a životní prostředí než jakákoli alternativní metoda aplikace nebo kdy neexistuje žádná jiná použitelná alternativní metoda aplikace. Současně je však třeba neustále tuto otázku přezkoumávat a přehodnocovat na základě technologických inovací uskutečňovaných v rámci přesného zemědělství. Je také nutné evidovat počty leteckých aplikací, které byly provedeny na základě vydaných povolení k letecké aplikaci, aby existovaly jasné údaje o tom, kolik leteckých aplikací, pro které byla povolení udělena, skutečně proběhlo.

Odůvodnění

Není vhodné zaměřovat se v této souvislosti pouze na používání.

Pozměňovací návrh 13

30. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

28)

Vzhledem k důležitosti poradenství v oblasti používání přípravků na ochranu rostlin jako prostředku na podporu používání těchto přípravků způsobem, který chrání lidské zdraví a životní prostředí v souladu s integrovanou ochranou rostlin, je důležité, aby poradci absolvovali náležitou odbornou přípravu.

30)

Vzhledem k důležitosti poradenství v oblasti používání přípravků na ochranu rostlin jako prostředku na podporu používání těchto přípravků způsobem, který chrání lidské zdraví a životní prostředí v souladu s integrovanou ochranou rostlin, je důležité, aby poradci absolvovali náležitou odbornou přípravu a aby byli nezávislí na podnicích, které přípravky na ochranu rostlin vyrábějí (nebo s nimi obchodují) .

Odůvodnění

Jde o výrobce a distributory pesticidů.

Pozměňovací návrh 14

31. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

29)

Prodej přípravku na ochranu rostlin je důležitým prvkem v distribučním řetězci, neboť umožňuje distributorům poskytovat nezbytné informace na podporu jeho správného použití. Kupující nebo konečný uživatel by měl mít v době prodeje k dispozici zvláštní poradenství v oblasti bezpečnostních pokynů týkajících se lidského zdraví a životního prostředí, aby bylo možné zodpovědět otázky, které usnadní správné použití příslušného přípravku na ochranu rostlin. Pro neprofesionální uživatele by v místě prodeje měly být k dispozici obecné informace o bezpečném používání a skladování přípravků na ochranu rostlin, o nakládání s těmito přípravky a o likvidaci obalů takových přípravků, protože tito uživatelé obecně nemají stejné praktické znalosti jako profesionální uživatelé.

31)

Prodej přípravku na ochranu rostlin je důležitým prvkem v distribučním řetězci, neboť umožňuje distributorům poskytovat nezbytné informace na podporu jeho správného použití. Kupující nebo konečný uživatel by měl mít v době prodeje k dispozici zvláštní poradenství v oblasti bezpečnostních pokynů týkajících se lidského zdraví a životního prostředí, aby bylo možné zodpovědět otázky, které usnadní správné použití příslušného přípravku na ochranu rostlin. Pro neprofesionální uživatele by v místě prodeje měly být k dispozici obecné informace o bezpečném používání a skladování přípravků na ochranu rostlin, o nakládání s těmito přípravky a o likvidaci obalů takových přípravků, protože tito uživatelé obecně nemají stejné praktické znalosti jako profesionální uživatelé. V zájmu zajištění soudržnosti by mělo být v rámci nařízení (ES) č. 1107/2009 zakázáno vyvážet z Evropské unie pesticidy a jejich účinné látky, které se v Evropské unii nesmějí používat.

Odůvodnění

Je samozřejmé, že by se chemické látky, které se v EU kvůli škodlivému účinku na životní prostředí nebo lidské zdraví již nesmějí používat, neměly z EU ani vyvážet. To platí jak pro pesticidní přípravky, tak pro jednotlivé účinné látky, které jsou v nich obsaženy.

Pozměňovací návrh 15

Bod odůvodnění 33a (nový bod odůvodnění)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

33a)

Orgány, které mají na starosti posuzování a schvalování přípravků na ochranu rostlin, by měly pravidelně vyhodnocovat jejich účinnost. V zájmu omezení používání pesticidů a pokud se ukáže, že si populace škodlivých organismů, na něž je daný výrobek zaměřen, vytvořily rezistenci, bude třeba výrazně omezit nebo zrušit povolení k jeho používání, aby tak na trhu nesetrvávaly výrobky, které ztratily účinek.

Odůvodnění

Je třeba učinit v zemědělství veškerá možná opatření, aby se zamezilo vzniku rezistence a jejím negativním důsledkům, a dbát na to, aby v takovém případě nebyl daný pesticid nahrazen pesticidem jiným, který by byl z hlediska lidského zdraví nebo životního prostředí ještě problematičtější.

Pozměňovací návrh 16

34. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

32)

Vzhledem k možným rizikům pro lidské zdraví a životní prostředí plynoucím z používání přípravků na ochranu rostlin by měla mít veřejnost přístup k lepším informacím o celkových dopadech používání takových přípravků prostřednictvím osvětových programů, informací podávaných distributory a jiných vhodných opatření.

34)

Vzhledem k možným rizikům pro lidské zdraví a životní prostředí plynoucím z používání přípravků na ochranu rostlin by měla mít veřejnost přístup k lepším informacím , např. o evropském povolovacím postupu, o zásadě, podle níž jsou povolené přípravky na ochranu rostlin při správném používání považovány za bezpečné z hlediska životního prostředí a zdraví, a  o celkových dopadech používání takových přípravků , a to prostřednictvím osvětových programů, informací podávaných nezávislými orgány nebo státními orgány, které mají na starosti otázky životního prostředí a zdraví, a jiných vhodných opatření.

Odůvodnění

Jen tyto orgány mohou zajistit, že budou podávány relevantní informace, které nebudou ovlivněny specifickými zájmy.

Pozměňovací návrh 17

35. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

33)

Aby bylo možné lépe porozumět trendům v oblasti akutních otrav a chronických otrav v důsledku expozice osob přípravkům na ochranu rostlin, měl by každý členský stát shromažďovat informace o těchto trendech. Komise by rovněž měla sledovat celkové trendy na úrovni Unie.

35)

Aby bylo možné lépe porozumět trendům v oblasti akutních otrav a chronických otrav v důsledku expozice osob přípravkům na ochranu rostlin, měl by každý členský stát shromažďovat informace o těchto trendech. Komise by rovněž měla sledovat celkové trendy na úrovni Unie. V této souvislosti je třeba provádět především průběžné studie zaměřené na skupiny, které s těmito přípravky přicházejí ve zvlášť velké míře do styku (uživatele), a na zranitelné skupiny (např. těhotné ženy a děti), a to po vzoru studií, jaké jsou již realizovány v některých členských státech.

Odůvodnění

Musí zde být konkrétněji uvedeno, jaké kroky mají být podniknuty, aby tak byla náležitě zohledněna důležitost otázky ochrany lidského zdraví.

Pozměňovací návrh 18

Bod odůvodnění 35a (nová bod odůvodnění)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

35a)

V zájmu omezení používání pesticidů je třeba prozkoumat kombinovaný účinek pesticidů, které jsou obsaženy ve směsích, na životní prostředí a lidské zdraví a výrazněji než doposud k němu přihlížet v procesu jejich schvalování, aby měli občané k dispozici relevantní a transparentní informace o celkovém dopadu používání těchto výrobků.

Odůvodnění

Celý proces schvalování pesticidů je zaměřen na jednotlivé účinné látky nebo z nich vyrobené přípravky. Řada studií však dokládá, že životní prostředí a lidské zdraví může ohrozit také kombinace účinných látek, což nelze z údajů o jednotlivých pesticidech celkově vyvodit.

Pozměňovací návrh 19

43. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

41)

Za účelem vymáhání povinností stanovených v tomto nařízení by členské státy měly stanovit pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit, aby byla tato pravidla prosazována. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující. Je rovněž důležité zajistit, aby členské státy vymáhaly zpět náklady související s plněním povinností podle tohoto nařízení prostřednictvím poplatků nebo plateb, aby bylo zajištěno, že příslušné orgány budou mít k dispozici přiměřené finanční zdroje.

43)

Za účelem vymáhání povinností stanovených v tomto nařízení by členské státy měly stanovit pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit, aby byla tato pravidla prosazována. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující. Je rovněž důležité zajistit, aby členské státy vymáhaly zpět náklady související s plněním povinností podle tohoto nařízení prostřednictvím poplatků nebo plateb nebo prostřednictvím zdanění přípravků na ochranu rostlin na základě souvisejícího rizika , aby bylo zajištěno, že příslušné orgány budou mít k dispozici přiměřené finanční zdroje.

Pozměňovací návrh 20

Bod odůvodnění 43a (nový bod odůvodnění)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

43a)

Je třeba zajistit dostatek finančních prostředků na integrovanou ochranu rostlin. Bylo by například možné zřídit státní fond, což by umožnilo podpořit zavádění a uplatňování integrované ochrany rostlin a zatraktivnit související opatření pro zemědělce, např. poskytnutím kompenzací v případě prokázané ztráty příjmů. Tento fond by mohl být mimo jiné financován z příjmů ze zdanění přípravků na ochranu rostlin na základě souvisejícího rizika, z příspěvků maloobchodníků nebo z vybraných pokut.

Pozměňovací návrh 21

Článek 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Toto nařízení stanoví pravidla pro udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin, a to prostřednictvím stanovení cílů týkajících se omezení používání chemických přípravků na ochranu rostlin a snížení rizika s nimi spojeného a jejich dosažení do roku 2030, stanovení požadavků na používání, skladování, prodej a  likvidaci přípravků na ochranu rostlin a zařízení pro jejich aplikaci, stanovení odborné přípravy a zvyšování povědomí , jakož i provádění integrované ochrany rostlin .

Cílem tohoto nařízení je snížit rizika a dopady používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí a také závislost na pesticidech. Nařízení stanoví pravidla pro udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin, a to prostřednictvím stanovení cílů týkajících se omezení používání chemických přípravků na ochranu rostlin a snížení rizika s nimi spojeného a jejich dosažení do roku 2030, podpory a uplatňování integrované ochrany rostlin založené na nechemických preventivních a alternativních přístupech a technikách, prosazování přechodu na zemědělské systémy s malým množstvím vstupů a  stanovení požadavků v oblasti používání, skladování, prodeje a  likvidace přípravků na ochranu rostlin a zařízení pro jejich aplikaci, ochrany a odborné přípravy pracovníků, nezávislého poradenství a zvyšování povědomí.

Odůvodnění

Tato formulace přesněji vyjadřuje záměry a cíle tohoto nařízení, s položením důrazu na snížení rizik a zavádění alternativních postupů v zemědělství, přičemž konečným cílem je dosáhnout udržitelnosti potravinového systému.

Pozměňovací návrh 22

Čl. 3 odst. 16 písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

a)

plocha využívaná širokou veřejností, jako je veřejný park nebo zahrada, rekreační plocha nebo sportovní hřiště nebo veřejná cesta;

a)

plocha využívaná širokou veřejností, jako je veřejný park nebo zahrada, rekreační plocha nebo sportovní hřiště, veřejná cesta a všechny obytné oblasti ;

Pozměňovací návrh 23

Čl. 3 odst. 16) písm. f) bod i)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

i)

chráněná oblast podle směrnice 2000/60/ES včetně případných ochranných pásem i úprav těchto oblastí na základě výsledků posouzení rizik pro místa odběru pitné vody podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 (47);

i)

chráněná oblast podle směrnice 2000/60/ES včetně případných ochranných pásem i úprav těchto oblastí na základě výsledků posouzení rizik pro místa odběru pitné vody podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 (47) , s výjimkou oblastí ohrožených dusičnany, živinami a městskými odpadními vodami, na něž se nevztahují definice citlivé oblasti ani stanovená omezení ;

Pozměňovací návrh 24

Čl. 3 odst. 16) písm. f) bod ii)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

ii)

lokality významné pro Společenství podle čl. 4 odst. 2 směrnice 92/43/EHS a zvláštní oblasti ochrany podle čl. 4 odst. 4 uvedené směrnice a zvláště chráněné oblasti klasifikované podle článku 4 směrnice 2009/147/ES a jakákoli jiná vnitrostátní, regionální nebo místní chráněná oblast, kterou členské státy oznámí do soupisu vnitrostátně stanovených chráněných oblastí (CDDA);

ii)

lokality významné pro Společenství podle čl. 4 odst. 2 směrnice 92/43/EHS a zvláštní oblasti ochrany podle čl. 4 odst. 4 uvedené směrnice a zvláště chráněné oblasti klasifikované podle článku 4 směrnice 2009/147/ES a jakákoli jiná vnitrostátní, regionální nebo místní chráněná oblast, kterou členské státy oznámí do soupisu vnitrostátně stanovených chráněných oblastí (CDDA) , neboť si ji sami přejí zahrnout mezi oblasti s tímto stupněm ochrany ;

Odůvodnění

Členské státy mohou zvážit případné vyškrtnutí zmínky o těchto oblastech z definice citlivých oblastí uvedené v nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin, aby bylo možné soustředit ochranu především na nejdůležitější citlivé oblasti.

Pozměňovací návrh 25

Čl. 8 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Do dne … [Úřad pro publikace: vložte datum – osmnáct měsíců ode dne použitelnosti tohoto nařízení] každý členský stát navrhne a zveřejní na internetových stránkách národní akční plán obsahující tyto informace:

1.   Do dne … [Úřad pro publikace: vložte datum – osmnáct měsíců ode dne použitelnosti tohoto nařízení] každý členský stát navrhne a zveřejní na internetových stránkách národní akční plán obsahující tyto informace:

a)

vnitrostátní cíle omezení do roku 2030 přijaté v souladu s kapitolou II;

a)

fytosanitární situace, pokud jde o organismy působící škody na plodinách, a související vývojové tendence, zejména co se týče vzniku rezistence, s upozorněním na výskyt nových organismů;

b)

informace o vnitrostátních cílech omezení do roku 2030 podle článku 9;

b )

vnitrostátní cíle omezení do roku 2030 přijaté v souladu s kapitolou II;

c)

podrobnosti o plánovaném pokroku, pokud jde o prvky významné z hlediska provádění tohoto nařízení, které jsou uvedeny v části 2 přílohy II;

c )

informace o vnitrostátních cílech omezení do roku 2030 podle článku 9;

d)

odkaz na příslušné části strategických plánů SZP vypracovaných v souladu s nařízením (EU) 2021/2115, které stanoví plány na navýšení obhospodařované zemědělské půdy pro ekologické zemědělství a způsob, jak tyto plány přispějí k dosažení cíle stanoveného ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (1), podle kterého má být 25 % obhospodařované zemědělské půdy do roku 2030 vyhrazeno ekologickému zemědělství;

d )

podrobnosti o plánovaném pokroku, pokud jde o prvky významné z hlediska provádění tohoto nařízení, které jsou uvedeny v části 2 přílohy II;

e)

seznam profesionálně používaného aplikačního zařízení, v případě kterého členský stát uplatňuje odlišné požadavky na kontroly v souladu s čl. 32 odst. 1;

e )

odkaz na příslušné části strategických plánů SZP vypracovaných v souladu s nařízením (EU) 2021/2115, které stanoví plány na navýšení obhospodařované zemědělské půdy pro ekologické zemědělství a způsob, jak tyto plány přispějí k dosažení cíle stanoveného ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (1), podle kterého má být 25 % obhospodařované zemědělské půdy do roku 2030 vyhrazeno ekologickému zemědělství;

f)

informace o odhadovaných ročních množstvích přípravků na ochranu rostlin nezákonně použitých nebo zabavených prostřednictvím operací zaměřených na boj proti podvodům během předchozích tří let a o všech plánovaných souvisejících opatřeních;

f )

seznam profesionálně používaného aplikačního zařízení, v případě kterého členský stát uplatňuje odlišné požadavky na kontroly v souladu s čl. 32 odst. 1;

g)

vnitrostátní opatření na podporu používání nechemických metod profesionálními uživateli prostřednictvím finančních pobídek v souladu s právními předpisy Unie o státní podpoře;

g )

informace o odhadovaných ročních množstvích přípravků na ochranu rostlin nezákonně použitých nebo zabavených prostřednictvím operací zaměřených na boj proti podvodům během předchozích tří let a o všech plánovaných souvisejících opatřeních;

h)

plánovaná a přijatá opatření na podporu inovací a rozvoje a používání metod nechemické ochrany proti škodlivým organismům nebo jejich zajištění prostřednictvím závazných požadavků stanovených vnitrostátními právními předpisy;

h )

vnitrostátní opatření na podporu používání nechemických metod profesionálními uživateli prostřednictvím finančních pobídek v souladu s právními předpisy Unie o státní podpoře;

i)

jiná plánovaná a přijatá opatření na podporu udržitelného používání přípravků na ochranu rostlin v souladu se zásadami integrované ochrany rostlin nebo jeho zajištění prostřednictvím závazných požadavků stanovených vnitrostátními právními předpisy, včetně opatření obsažených v pravidlech pro konkrétní plodiny podle čl. 15 odst. 1.

i )

plánovaná a přijatá opatření na podporu inovací a rozvoje a používání metod nechemické ochrany proti škodlivým organismům nebo jejich zajištění prostřednictvím závazných požadavků stanovených vnitrostátními právními předpisy;

 

j )

jiná plánovaná a přijatá opatření na podporu udržitelného používání přípravků na ochranu rostlin v souladu se zásadami integrované ochrany rostlin nebo jeho zajištění prostřednictvím závazných požadavků stanovených vnitrostátními právními předpisy, včetně opatření obsažených v pravidlech pro konkrétní plodiny podle čl. 15 odst. 1.

Každý členský stát neprodleně oznámí Komisi první zveřejnění svého národního akčního plánu.

Každý členský stát neprodleně oznámí Komisi první zveřejnění svého národního akčního plánu , aby Komise mohla provést jeho následnou kontrolu .

Pozměňovací návrh 26

Čl. 9 odst. 1 písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

a)

seznam alespoň pěti účinných látek, které nejsilněji ovlivňují trend omezování používání chemických přípravků na ochranu rostlin a snižování rizika s nimi spojeného a trend používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin, jak je stanoveno za použití metodiky podle přílohy I, během tří let předcházejících přijetí národního akčního plánu;

a)

seznam alespoň pěti účinných látek, které v největší míře negativně ovlivňují trend omezování používání chemických přípravků na ochranu rostlin a snižování rizika s nimi spojeného a trend používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin, jak je stanoveno za použití metodiky podle přílohy I, během tří let předcházejících přijetí národního akčního plánu;

Odůvodnění

Tato formulace je nejasná. Jsou tady myšleny především ty účinné látky, které mají nejvýraznější podíl na tom, že se nedaří dosáhnout zamýšleného omezení rizika ve vyšší míře.

Pozměňovací návrh 27

Čl. 13 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Povinnosti profesionálních uživatelů a poradců v souvislosti s integrovanou ochranou rostlin

Povinnosti profesionálních uživatelů a poradců v souvislosti s integrovanou ochranou rostlin

1.     Před tím, než začnou profesionální uživatelé aplikovat chemické přípravky na ochranu rostlin, uplatní nejprve opatření, při kterých se k  prevenci nebo potlačení škodlivých organismů nevyžaduje použití chemických přípravků na ochranu rostlin.

1.     Profesionální uživatelé vždy používají nechemická preventivní opatření, jako například vhodné agronomické postupy. Jsou-li nezbytné zásahy, pak profesionální uživatelé uplatní nejprve opatření, při kterých se k potlačení škodlivých organismů nevyžaduje použití chemických přípravků na ochranu rostlin , a to v souladu s hierarchií integrované ochrany rostlin . Chemické přípravky na ochranu rostlin lze použít pouze v případě, že se neosvědčilo žádné jiné preventivní opatření nechemického charakteru nebo kombinace takových opatření.

Pozměňovací návrh 28

Čl. 13 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Záznamy profesionálního uživatele podle čl. 14 odst. 1 musí prokazovat, že zvážil všechny tyto možnosti:

2.   Záznamy profesionálního uživatele podle čl. 14 odst. 1 musí prokazovat, že před použitím chemických pesticidů uplatnil všechny použitelné možnosti z níže uvedeného seznamu :

—

střídání plodin,

—

rozsáhlé střídání plodin po dobu nejméně čtyř let ,

—

používání moderních pěstitelských postupů, včetně postupu využívajícího úhorované půdy připravené k setí, doby a hustoty výsevu, podsevu, souběžného pěstování více plodin, šetrných postupů obdělávání půdy, jednocení a přímého výsevu,

—

větší rozmanitost plodin, včetně kombinování různých odrůd, pěstování meziplodin nebo polykultur,

—

používání odolných nebo tolerantních kultivarů a vysoce kvalitního nebo certifikovaného osiva a sadby,

—

používání moderních pěstitelských postupů, včetně postupu využívajícího úhorované půdy připravené k setí, doby a hustoty výsevu, podsevu, souběžného pěstování více plodin, šetrných nechemických postupů obdělávání půdy, jednocení a přímého výsevu,

—

vyvážené hnojení, vápnění, zavlažování nebo odvodňování,

—

používání odolných nebo tolerantních kultivarů a vysoce kvalitního nebo certifikovaného osiva a sadby,

—

zamezení šíření škodlivých organismů pomocí hygienických opatření, včetně pravidelného čištění strojů a zařízení,

—

regenerační obhospodařování půdy, včetně používání zeleného hnojení, hnojení organickým materiálem nebo mulčování,

—

ochrana a podpora důležitých užitečných organismů, včetně prospěšných opatření na ochranu rostlin nebo využívání ekologických infrastruktur na produkčních plochách i mimo ně,

—

zamezení nadměrnému hnojení a  vápnění a  omezení zavlažování nebo odvodňování,

—

zamezení zavlečení škodlivých organismů použitím chráněných konstrukcí, sítí a jiných fyzických překážek.

—

zamezení šíření škodlivých organismů pomocí hygienických opatření, včetně pravidelného čištění strojů a zařízení,

—

ochrana a podpora důležitých užitečných organismů, včetně prospěšných opatření na ochranu rostlin nebo využívání ekologických infrastruktur na produkčních plochách i mimo ně,

—

zamezení zavlečení škodlivých organismů použitím chráněných konstrukcí, sítí a jiných fyzických překážek.

Pozměňovací návrh 29

Čl. 13 odst. 3 písm. c)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

c)

využívání poradenství odborně kvalifikovaných poradců.

c)

využívání poradenství nezávislých odborně kvalifikovaných poradců.

Odůvodnění

Je nutné zaručit neutralitu poskytovaného poradenství.

Pozměňovací návrh 30

Článek 14

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Záznamy o preventivních opatřeních a zásazích na ochranu plodin ze strany profesionálních uživatelů a o poradenství týkajícím se používání přípravků na ochranu rostlin

Záznamy o preventivních opatřeních a zásazích na ochranu plodin ze strany profesionálních uživatelů a o poradenství týkajícím se používání přípravků na ochranu rostlin

1.   Pokud profesionální uživatel přijme preventivní opatření nebo provede zásah, zaznamená do elektronického registru integrované ochrany rostlin a používání přípravků na ochranu rostlin podle článku 16, který se vztahuje na oblast, v níž profesionální uživatel působí, tyto informace:

1.   Pokud profesionální uživatel provede zásah (preventivní či léčebný) , zaznamená do elektronického registru integrované ochrany rostlin a používání přípravků na ochranu rostlin podle článku 16, který se vztahuje na oblast, v níž profesionální uživatel působí, tyto informace:

a)

preventivní opatření nebo zásah a důvod tohoto preventivního opatření nebo zásahu, včetně určení a posouzení množství škodlivých organismů , pokud členský stát, v němž profesionální uživatel působí, nepřijal pro příslušnou plodinu a oblast žádná konkrétní pravidla;

a)

preventivní opatření nebo soubor různých preventivních opatření (preventivních či léčebných) , pokud členský stát, v němž profesionální uživatel působí, nepřijal pro příslušnou plodinu a oblast žádná konkrétní pravidla

b)

preventivní opatření nebo zásah a důvod tohoto preventivního opatření nebo zásahu, včetně určení a posouzení množství škodlivých organismů , s odkazem na měřitelná kritéria stanovená v použitelných pravidlech pro konkrétní plodiny, pokud členský stát, v němž profesionální uživatel působí, přijal pro příslušnou plodinu a oblast konkrétní pravidla.

b)

preventivní opatření nebo soubor různých preventivních opatření (preventivních či léčebných) , s odkazem na měřitelná kritéria stanovená v použitelných pravidlech pro konkrétní plodiny, pokud členský stát, v němž profesionální uživatel působí, přijal pro příslušnou plodinu a oblast konkrétní pravidla.

2.   Profesionální uživatel vloží do elektronického registru integrované ochrany rostlin a používání přípravků na ochranu rostlin podle článku 16 elektronický záznam s uvedením jména poradce a dat a obsahu poradenství, které od poradce obdržel v souladu s čl. 26 odst. 3. Profesionální uživatel na požádání zpřístupní tyto záznamy příslušnému orgánu uvedenému v čl. 15 odst. 2.

2.   Profesionální uživatel vloží do elektronického registru integrované ochrany rostlin a používání přípravků na ochranu rostlin podle článku 16 elektronický záznam s uvedením jména poradce a dat a obsahu poradenství, které od poradce obdržel v souladu s čl. 26 odst. 3. Profesionální uživatel na požádání zpřístupní tyto záznamy příslušnému orgánu uvedenému v čl. 15 odst. 2.

3.   Profesionální uživatel vloží elektronický záznam o každé aplikaci přípravku na ochranu rostlin podle článku 67 nařízení (ES) č. 1107/2009 do elektronického registru integrované ochrany rostlin a používání přípravků na ochranu rostlin podle článku 16. Profesionální uživatel vloží rovněž elektronický záznam, ve kterém upřesní, zda byla aplikace provedena pomocí leteckého nebo pozemního zařízení. V případě letecké aplikace musí profesionální uživatel upřesnit typ použitého zařízení.

3.   Profesionální uživatel vloží elektronický záznam o každé aplikaci přípravku na ochranu rostlin podle článku 67 nařízení (ES) č. 1107/2009 do elektronického registru integrované ochrany rostlin a používání přípravků na ochranu rostlin podle článku 16. Profesionální uživatel vloží rovněž elektronický záznam, ve kterém upřesní, zda byla aplikace provedena pomocí leteckého nebo pozemního zařízení. V případě letecké aplikace musí profesionální uživatel upřesnit typ použitého zařízení.

 

4.    Pro sledování pokroku dosaženého při snižování rizik a nepříznivých dopadů používání přípravků na ochranu rostlin na lidské zdraví a životní prostředí je nezbytné přepracovat systém harmonizovaných ukazatelů rizika stanovených směrnicí (EU) 2009/128/ES tak, aby byl skutečně schopen zajistit splnění obou sledovaných cílů, tj. omezit množství používaných přípravků na ochranu rostlin a snížit s nimi spojená rizika. Přezkum systému harmonizovaných ukazatelů rizika se provede v rámci článku 35 tohoto nařízení.

4.   Aby byla zajištěna jednotná struktura záznamů, které mají profesionální uživatelé vytvářet v elektronickém registru integrované ochrany rostlin a používání přípravků na ochranu rostlin v souladu s odstavci 1, 2 a 3, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijmout standardní vzor takových záznamů. Každý takový vzor obsahuje pole pro vkládání záznamů, které je třeba vést v souladu s článkem 67 nařízení (ES) č. 1107/2009, a vyžaduje použití rozpoznatelného identifikačního označení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 41 odst. 2.

5.   Aby byla zajištěna jednotná struktura záznamů, které mají profesionální uživatelé vytvářet v elektronickém registru integrované ochrany rostlin a používání přípravků na ochranu rostlin v souladu s odstavci 1, 2 a 3, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijmout standardní vzor takových záznamů. Každý takový vzor obsahuje pole pro vkládání záznamů, které je třeba vést v souladu s článkem 67 nařízení (ES) č. 1107/2009, a vyžaduje použití rozpoznatelného identifikačního označení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 41 odst. 2.

Odůvodnění

Stávající návrh týkající se harmonizovaných ukazatelů rizika s sebou nese některé závažné problémy, které lze shrnout takto:

—

Všem povoleným účinným látkám je přiřazen stejný faktor (konkrétně 8) a následně se vůbec nepřihlíží k obrovským rozdílům v míře toxicity těchto látek.

—

V rámci skupiny látek se stejným váhovým faktorem tedy najednou opět nabývá zcela mimořádného významu aplikované množství, které určuje, jakým způsobem se jednotlivé látky z této skupiny nakonec promítnou do harmonizovaného ukazatele rizika.

—

Přirozený sled skupin, k nimž pesticidy v průběhu času náleží, je tento: momentálně povolená látka -> látka, která má být nahrazena -> látka, která se již nesmí používat. S tím pak rovněž postupně klesá jejich aplikace v zemědělství. Stanovení váhových faktorů v rámci tohoto sledu, jak je popsáno výše, má nevyhnutelně za následek, že harmonizovaný ukazatel rizika, který se nakonec na základě těchto faktorů vypočte, se může prakticky jedině snižovat a toto snižování se s nárůstem váhových faktorů dokonce ještě „zrychluje“.

Harmonizovaný ukazatel rizika tedy mnohdy indikuje klesající riziko, což je ovšem dáno pouze tím, jak je tento ukazatel koncipován. K indikovanému poklesu rizika však ve skutečnosti vůbec nedojde, nebo alespoň dojít nemusí. Tato situace je rovněž v naprostém rozporu s cíli transparentní politiky EU v oblasti chemických látek a Zelené dohody pro Evropu.

Pozměňovací návrh 31

Čl. 15 odst. 7

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

7.   Každý členský stát přezkoumá každý rok svá pravidla pro konkrétní plodiny a v případě potřeby je aktualizuje, včetně případů, kdy je to nutné k zohlednění změn v dostupnosti nástrojů pro regulaci škodlivých organismů.

7.   Každý členský stát přezkoumá každý rok svá pravidla pro konkrétní plodiny a v případě potřeby je aktualizuje, včetně případů, kdy je to nutné k zohlednění změn v dostupnosti nástrojů pro regulaci škodlivých organismů , a každých pět let přezkoumá, zda vůči danému přípravku u příslušných populací škodlivých organismů nevznikla rezistence .

Pozměňovací návrh 32

Čl. 16 odst. 8 (nový odstavec)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

8.     Je třeba vést záznamy i o nezemědělských plochách, např. o používání pesticidů v lesích, ve veřejném prostoru a podél silnic a železničních tratí.

Pozměňovací návrh 33

Čl. 16 odst. 9 (nový odstavec)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

9.     Registry musí být zpřístupněny veřejnosti, přičemž je ovšem třeba zároveň ochránit osobní údaje. Vzhledem k emisím do životního prostředí má totiž veřejný zájem přednost před ochranou důvěrnosti údajů.

Pozměňovací návrh 34

Čl. 18 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Používání přípravků na ochranu rostlin v citlivých oblastech

Používání přípravků na ochranu rostlin v citlivých oblastech

1.   Používání všech přípravků na ochranu rostlin je zakázáno ve všech citlivých oblastech a v pásmu tří metrů od takových oblastí. Při použití alternativních technik zmírňování rizik se toto třímetrové ochranné pásmo nezmenšuje.

1.   Používání všech přípravků na ochranu rostlin je zakázáno ve všech citlivých oblastech a v pásmu tří metrů od takových oblastí. Při použití alternativních technik zmírňování rizik se toto třímetrové ochranné pásmo nezmenšuje. U citlivých oblastí využívaných zranitelnými skupinami činí toto ochranné pásmo 50 metrů. Padesátimetrové ochranné pásmo musí být dodrženo také při používání nebezpečnějších pesticidů.

Odůvodnění

Podle vědeckých poznatků musí být ochranná pásma široká několik set metrů, aby byla účinná a zabránila zanášení pesticidů. V rámci nedávno provedeného výzkumu kontaminace veřejných dětských hřišť pesticidy bylo zjištěno, že téměř polovina hřišť je kontaminována alespoň jedním pesticidem a čtvrtina více než jedním (včetně chemických látek narušujících endokrinní systém) a že nulové kontaminace pesticidy by bylo možné dosáhnout až při vzdálenosti 100 metrů. Z navazující studie pak vyplynulo, že dokonce ani ještě přísnější opatření, než je Komisí navrhované třímetrové ochranné pásmo, neumožňují zamezit expozici dětí a široké veřejnosti nebezpečným pesticidům.

Pozměňovací návrh 35

Čl. 18 odst. 2a (nový odstavec)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

2a)     Členské státy stanoví jasný postup a metody řešení problému výskytu škůdců v citlivých oblastech, a to s dostupnými alternativními nechemickými řešeními, počínaje prevencí, monitorováním, fyzickými a mechanickými metodami a biologickou ochranou.

Pozměňovací návrh 36

Čl. 18 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3.   Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán určený členským státem povolit profesionálnímu uživateli používat přípravek na ochranu rostlin v citlivé oblasti po omezenou dobu s přesně stanoveným počátečním a konečným datem, která je co nejkratší, avšak nepřesáhne 60 dnů za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

3.   Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán určený členským státem povolit profesionálnímu uživateli používat přípravek na ochranu rostlin v citlivé oblasti po omezenou dobu s přesně stanoveným počátečním a konečným datem, která je co nejkratší, avšak nepřesáhne 90 dnů za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

existuje prokázané vážné a výjimečné riziko šíření karanténních škodlivých organismů nebo invazních nepůvodních druhů;

a)

existuje prokázané vážné a výjimečné riziko šíření škodlivých organismů nebo invazních nepůvodních druhů;

b)

neexistuje žádná technicky proveditelná alternativní technika regulace spojená s nižším rizikem, která by zamezila šíření karanténních škodlivých organismů nebo invazních nepůvodních druhů.

b)

neexistuje žádná technicky proveditelná alternativní technika regulace spojená s nižším rizikem, která by zamezila šíření škodlivých organismů nebo invazních nepůvodních druhů.

Pozměňovací návrh 37

Článek 19

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Opatření na ochranu vodního prostředí a pitné vody

Opatření na ochranu vodního prostředí a pitné vody

1.   Používání všech přípravků na ochranu rostlin je zakázáno ve všech povrchových vodách a v pásmu tří metrů od takových vod. Při použití alternativních technik zmírňování rizik se toto třímetrové ochranné pásmo nezmenšuje.

1.   Používání všech přípravků na ochranu rostlin je zakázáno ve všech povrchových vodách a v pásmu tří metrů od takových vod. Při použití alternativních technik zmírňování rizik se toto třímetrové ochranné pásmo nezmenšuje.

2.   Členské státy mohou v blízkosti povrchových vod zřídit větší povinná ochranná pásma.

2.   Členské státy mohou v blízkosti povrchových vod zřídit větší povinná ochranná pásma.

3.   Do dne … [Úřad pro publikace: vložte datum použitelnosti tohoto nařízení] zavedou členské státy vhodná opatření, aby zabránily zhoršování stavu povrchových a podzemních vod, jakož i pobřežních a mořských vod, a umožnily dosažení dobrého stavu povrchových a podzemních vod, chránily vodní prostředí a dodávky pitné vody před vlivem přípravků na ochranu rostlin, aby bylo dosaženo alespoň cílů stanovených ve směrnicích 2000/60/ES, 2006/118/ES, 2008/105/ES, 2008/56/ES a (EU) 2020/2184.

3.   Do dne … [Úřad pro publikace: vložte datum použitelnosti tohoto nařízení] zavedou členské státy vhodná opatření, aby neprodleně eliminovaly stávající výskyt uniklých pesticidů mající za následek nepřijatelně vysokou koncentraci v životním prostředí, zabránily dalšímu zhoršování stavu povrchových a podzemních vod, jakož i pobřežních a mořských vod, a umožnily dosažení dobrého stavu povrchových a podzemních vod, chránily vodní prostředí a dodávky pitné vody před vlivem přípravků na ochranu rostlin, aby bylo dosaženo alespoň cílů stanovených ve směrnicích 2000/60/ES, 2006/118/ES, 2008/105/ES, 2008/56/ES a (EU) 2020/2184.

 

4.     V této souvislosti je nezbytné, aby byl dodavatelům pitné vody zaručen systematický a neomezený přístup k informacím o aplikaci pesticidů v okruhu ochranných pásem vodních zdrojů, která spadají do oblasti jejich odpovědnosti, přičemž tyto informace musí být časově a místně dostatečně diferencované a musí zahrnovat údaje o jednotlivých účinných látkách. Tyto údaje by měly být vhodným způsobem zpřístupněny i široké veřejnosti.

5.     Aplikace chemických přípravků na ochranu rostlin by měla být zakázána na velmi propustných površích nebo na jiné infrastruktuře v blízkosti povrchových nebo podzemních vod nebo na nepropustných površích s vysokým rizikem úniku do vody nebo kanalizace.

6.     Členské státy stanoví ochranná pásma pro povrchové a podzemní vody používané k odběru pitné vody, v nichž je zakázáno používat nebo skladovat pesticidy.

Odůvodnění

Vzhledem k systematickému a rozsáhlému výskytu pesticidů ve vodních zdrojích v takových koncentracích, které jsou podle schvalovacího postupu EU zcela nepřípustné a které tudíž mají výrazný negativní dopad na biologickou rozmanitost a rovnováhu v přírodě, je zjevné, že musí být zavedena opatření, která v první řadě zajistí přijatelný status quo.

Zásobování pitnou vodou je mimořádně důležitou otázkou obecného zájmu a dodavatelům musí být poskytovány veškeré potřebné informace, aby mohli sledovat a zajišťovat kvalitu pitné vody.

Pozměňovací návrh 38

Článek 19a (nový článek)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Rozšířená odpovědnost producenta

 

1.     Členské státy přijmou opatření k zajištění toho, aby se na výrobce, kteří uvádějí na trh přípravky na ochranu rostlin, vztahovala rozšířená odpovědnost výrobce.

 

2.     Členské státy zajistí, aby byly pro všechny přípravky na ochranu rostlin včetně jejich metabolitů zavedeny režimy rozšířené odpovědnosti výrobce v souladu s články 8 a 8a směrnice 2008/98/ES.

 

3.     Členské státy zajistí, aby výrobci přípravků na ochranu rostlin hradili náklady podle ustanovení o rozšířené odpovědnosti výrobce obsažených ve směrnici 2008/98/ES, a nejsou-li zahrnuty již v uvedené směrnici, aby hradili tyto náklady:

 

a)

investiční a provozní náklady dodavatelů pitné vody na zajištění souladu s hodnotami ukazatelů pro pesticidy a jejich metabolity stanovenými v části B přílohy 1 směrnice (EU) 2020/2184;

b)

náklady na shromažďování a ověřování údajů o výrobcích uváděných na trh.

 

4.     Tyto náklady, jež mají být pokryty podle odstavce 3, nepřesáhnou náklady, které jsou nezbytné k nákladově efektivnímu poskytování služeb uvedených v tomto odstavci, a jsou transparentně stanoveny mezi dotčenými subjekty.

 

5.     Členské státy zajistí, aby byl příspěvek každého výrobce uvedený v odstavci 3 stanoven na základě rizika z hlediska životního prostředí a zdraví, které je s daným přípravkem na ochranu rostlin uváděným na trh spojeno.

 

6.     Členské státy jasně vymezí úkoly a povinnosti všech relevantních zúčastněných subjektů.

 

7.     Každý členský stát umožní výrobcům usazeným v jiném členském státě, kteří uvádějí výrobky na jeho trh, určit právnickou nebo fyzickou osobu usazenou na jeho území jako pověřeného zástupce pro účely plnění povinností výrobce vyplývajících z režimů rozšířené odpovědnosti výrobce na jeho území.

Pozměňovací návrh 39

Čl. 27 odst. 3 písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

a)

potenciální rizika pro lidské zdraví a životní prostředí v důsledku akutních nebo chronických účinků souvisejících s používáním přípravků na ochranu rostlin;

a)

potenciální rizika pro lidské zdraví a životní prostředí v důsledku akutních nebo chronických účinků souvisejících s používáním přípravků na ochranu rostlin;

aa)

potenciální rizika kombinovaného použití přípravků na ochranu rostlin pro lidské zdraví a životní prostředí a absence údajů o dopadech kombinovaného použití přípravků na ochranu rostlin, které nejsou posuzovány v souvislosti s používáním přípravků na ochranu rostlin;

Pozměňovací návrh 40

Čl. 28 odst. 2 až 4 (nový odstavec)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Každý rok do dne 31. srpna předloží jednotlivé členské státy Komisi zprávu, ve které uvedou:

2.   Každý rok do dne 31. srpna předloží jednotlivé členské státy Komisi zprávu, ve které uvedou:

a)

počet případů akutních a chronických otrav následkem expozice osob přípravkům na ochranu rostlin za předchozí kalendářní rok;

a)

počet případů akutních a chronických otrav následkem expozice osob přípravkům na ochranu rostlin za předchozí kalendářní rok;

b)

informace uvedené v odstavci 1 pro každý jednotlivý případ otravy.

b)

informace uvedené v odstavci 1 pro každý jednotlivý případ otravy;

 

c)

počet případů nemocí z povolání vzniklých následkem použití přípravků na ochranu rostlin a/nebo expozice těmto přípravkům za předchozí rok.

3.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví formát předkládání informací a údajů podle odstavce 2 tohoto článku. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 41 odst. 2.

3.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví formát předkládání informací a údajů podle odstavce 2 tohoto článku. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 41 odst. 2.

 

4.     Nemoci z povolání vzniklé následkem použití přípravků na ochranu rostlin a/nebo expozice těmto přípravkům v předchozím roce:

 

a)

každý členský stát určí příslušný orgán, který zřídí systém pro ohlašování nemocí z povolání vzniklých následkem použití přípravků na ochranu rostlin a/nebo expozice těmto přípravkům, uznávání těchto nemocí a poskytování spravedlivé kompenzace;

 

b)

členské státy zajistí, aby tyto příslušné orgány měly k dispozici dostatek pracovníků a zdrojů, a mohly tak řádně plnit své úkoly, včetně účinného provádění kontrol;

 

c)

členské státy zajistí, aby byly sledovány, dodržovány a uplatňovány závazné vnitrostátní limitní hodnoty expozice na pracovišti (BOELV) týkající se používání účinných látek obsažených v přípravcích na ochranu rostlin a/nebo expozice těmto látkám;

 

d)

členské státy zajistí, aby měli všichni profesionální uživatelé, včetně těch v zaměstnaneckém poměru, přístup k oficiálním dokumentům obsahujícím informace o tom, jakého typu jsou přípravky na ochranu rostlin, které při své práci používají, a jaká je doba expozice;

 

e)

zaměstnavatelé zpřístupní všem zaměstnancům, kteří v jejich podniku pracují, oficiální dokumenty uvedené v odstavci 4;

 

f)

členské státy zajistí, aby byla dodržována povinnost uvedená v odstavci 5, a v případě porušení této povinnosti uplatní účinné, odrazující a přiměřené sankce;

 

g)

členské státy usnadní ohlašování nemocí z povolání vzniklých následkem použití přípravků na ochranu rostlin a/nebo expozice těmto přípravkům, a to tím, že pro tento účel zřídí přístupné a účinné mechanismy;

 

h)

členské státy jsou povinny zajistit, aby byly tyto nemoci uznávány a aby byla v této souvislosti poskytována náležitá kompenzace.

Pozměňovací návrh 41

Článek 33a (nový článek)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Monitorování reziduí pesticidů

1.     Členské státy zavedou běžná opatření pro provádění specifických reprezentativních programů monitorování reziduí účinných látek a jejich metabolitů ve vodních zdrojích, podzemních vodách, půdě, ovzduší/prachu/srážkách, biotě a u lidí.

2.     Stávající programy a ukazatele monitorování se vyhodnotí a v případě potřeby upraví a nové programy se podle potřeby přizpůsobí tak, aby bylo zaručeno, že budou v rámci tohoto monitorování získávány vhodné údaje. V případě potřeby členské státy zavedou další opatření s cílem zajistit, že bude používání přípravků na ochranu rostlin v souladu s ustanoveními článků 4 a 29 nařízení (EU) č. 1107/2009.

3.     Výsledky programů monitorování se předkládají Komisi a zveřejňují se na internetových stránkách uvedených v článku 8. Komise výsledky posoudí a zváží, zda je nutné změnit právní předpisy.

Pozměňovací návrh 42

Čl. 36 odst. 2 písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

a)

určí pět účinných látek, které nejvýznamněji ovlivňují výsledek;

a)

určí pět účinných látek, které v největší míře negativně ovlivňují výsledek;

Odůvodnění

Účelem je vyjasnit formulaci.

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR)

1.

 jednoznačně podporuje opatření, jejichž cílem je omezit používání chemických přípravků na ochranu rostlin, snížit rizika, která jsou s nimi spojena, a zajistit udržitelnost potravinových systémů. Bude však třeba dbát na to, aby povinnosti stanovené v těchto právních předpisech nepřinesly přílišnou administrativní zátěž;

2.

 připomíná, že Evropský výbor regionů ve svém stanovisku věnovaném reformě společné zemědělské politiky (SZP) vyjádřil požadavek, aby byly v nařízení o SZP (1) do roku 2027 stanoveny kvantifikované, měřitelné a dosažitelné společné evropské cíle pro vnitrostátní strategické plány, přičemž bude třeba snížit používání pesticidů v členských státech alespoň o 30 % v porovnání s rokem 2017;

3.

 domnívá se, že Evropská komise se musí věnovat průběžnému a systematickému přezkumu ukazatelů prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci a v souladu s článkem 35 tohoto nařízení, přičemž je nutné v dostatečné míře oddělovat aspekt toxicity a množství aplikovaných pesticidů a diferencovaně zohledňovat široké spektrum různých stupňů toxicity, které byly například až doposud zahrnuty do jedné skupiny se stejným váhovým faktorem pro výpočet harmonizovaného ukazatele rizika;

4.

 žádá, aby byly národní akční plány předloženy Komisi, aby mohla provést jejich následnou kontrolu s pomocí nezávislé expertní skupiny zahrnující mj. i zástupce občanské společnosti, a to s cílem zaručit transparentnost postupů;

5.

 vyzývá Evropský úřad pro bezpečnost potravin, aby velmi systematicky posuzoval účinnost povolených pesticidů a přehodnocoval vydaná povolení, jakmile u příslušných populací škodlivých organismů vznikne rezistence vůči danému přípravku, a zamezil tak multiplikaci neúčinných a tudíž zbytečných přípravků;

6.

 žádá EU, aby financovala projekty zaměřené na zkoumání zatím neznámých dopadů kombinovaného použití pesticidů na lidské zdraví a biologickou rozmanitost;

7.

 poukazuje na to, že byl v uplynulých deseti letech učiněn výrazný pokrok v soukromém i veřejném výzkumu v oblasti biologické a integrované ochrany proti škodlivým organismům, díky němuž nyní existují alternativy, jimiž lze ze 40 % nahradit používané syntetické pesticidy. Žádá, aby EU v rámci své výzkumné agendy tyto programy ještě rozsáhleji podporovala, aby se tak podařilo dosáhnout alespoň cíle spočívajícího v omezení používání pesticidů do roku 2030 o polovinu;

8.

 žádá EU, aby podstatnou měrou změnila způsob výpočtu harmonizovaného ukazatele rizika s cílem zaručit, že bude vedle aplikovaného množství výrazně zohledňována zejména toxicita. Vyzývá EU, aby důkladně prozkoumala prognostický účinek harmonizovaného ukazatele rizika nebo případně jiného postupu, který by mohl být alternativně použit, a aby zajistila, že vypočtená nižší míra rizika s sebou skutečně ponese také menší negativní dopady daného pesticidu na životní prostředí a lidské zdraví. Vyzývá Evropskou komisi, aby provedla systematický přezkum s cílem zajistit, že výsledky získané na základě současných ukazatelů budou spolehlivé;

9.

 žádá, aby EU v souladu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ze dne 1. října 2019 financovala provádění experimentálních studií, v jejichž rámci bude ještě před vydáním povolení k použití na evropském trhu zkoumána dlouhodobá toxicita pesticidů v jejich kompletním složení;

10.

 poukazuje na to, že je třeba zajistit, aby v případě příliš rychlé adaptace v souvislosti se současnou krizí nedošlo k ohrožení potravinového zabezpečení;

11.

 upozorňuje, že omezením používání pesticidů a snížením toxicity se naopak zvýší odolnost zemědělských podniků vůči hospodářským, energetickým či ekologickým krizím;

12.

 kromě toho zdůrazňuje, že snížení standardů udržitelné produkce potravin v rámci současné krize by mohlo způsobit nejen environmentální náklady, ale také větší volatilitu cen;

13.

 vyzývá členské státy, aby v rámci svých strategických plánů SZP posílily opatření, jimiž zemědělcům pomáhají omezit používání pesticidů a snížit rizika, která jsou s nimi spojena;

14.

 vyjadřuje politování nad tím, že Evropská komise navrhuje, aby byly potřebné finanční prostředky po dobu pěti let poskytovány ze zdrojů společné zemědělské politiky (SZP), aniž by byl navýšen její rozpočet;

15.

 vyjadřuje politování nad tím, že vnitrostátní strategické plány, které byly schváleny Komisí, vykazují velmi nízkou míru ambicí, co se týče omezení množství používaných pesticidů a především snížení rizik, která jsou s nimi spojena, a že se tudíž nepodaří dosáhnout cílů, jež si Evropa vytyčila;

16.

 žádá EU, aby zakázala dovoz potravin ošetřených pesticidy, které se nesmějí používat v Evropě a představují hrozbu z hlediska zdraví občanů a životního prostředí, a vytvořila tak našim producentům spravedlivé konkurenční podmínky;

17.

 vyzývá Komisi, aby v zájmu zajištění souladu s nařízením (EU) č. 1107/2009 (2) zakázala vývoz nepovolených pesticidů a účinných látek v pesticidech z Evropy do třetích zemí;

18.

 připomíná orgánům EU, že v rámci Konference o budoucnosti Evropy je občané vyzvali, aby přijaly rozhodná opatření s cílem podpořit a zaručit ekologičtější a ke klimatu šetrnější zemědělství;

19.

 poukazuje na úlohu, kterou hrají evropské regiony a místní orgány při provádění Zelené dohody pro Evropu, obzvláště tím, že se podílejí na provádění a monitorování SZP;

20.

 vyzývá místní a regionální orgány, aby své občany informovaly o rizicích spojených s používáním pesticidů;

21.

 žádá, aby byl zakázán prodej nejnebezpečnějších chemických přípravků na ochranu rostlin jiným než profesionálním zákazníkům;

22.

 žádá, aby chemické přípravky na ochranu rostlin nesměli používat jiní než profesionální zákazníci;

23.

 zdůrazňuje, že evropské regionální a místní orgány mají právo měnit plány týkající se jejich území, a to v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality.

V Bruselu dne 15. března 2023.

předseda Evropského výboru regionů

Vasco ALVES CORDEIRO

(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).

(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).

(33)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (kodifikované znění) (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(34)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(33)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (kodifikované znění) (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(34)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(47)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění) (Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1).

(47)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění) (Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1).

(1)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (COM(2020) 381 final).

(1)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (COM(2020) 381 final).

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 187).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

30.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 188/70

Stanovisko Evropského výboru regionů k návrhu směrnice o azbestu

(2023/C 188/07)

Zpravodajka:

Hanna ZDANOWSKA (PL/ELS), starostka města Lodž

Odkaz:

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci

COM(2022) 489 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

3. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(3)

Azbest je vysoce nebezpečná karcinogenní látka, která stále ovlivňuje různá hospodářská odvětví, jako je stavebnictví a renovace, těžba a dobývání, nakládání s odpady a hašení požárů, kde jsou zaměstnanci vystaveni vysokému riziku expozice. Azbestová vlákna jsou klasifikována jako karcinogeny kategorie 1 A podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/200865. Vdechování azbestových vláken rozptýlených ve vzduchu může vyvolat závažná onemocnění, jako je mezoteliom a rakovina plic, a první příznaky onemocnění se mohou projevit v průměru až po 30 letech od okamžiku expozice, což nakonec vede k úmrtím souvisejícím s výkonem povolání.

(3)

Azbest je vysoce nebezpečná karcinogenní látka, která stále ovlivňuje různá hospodářská odvětví, jako je stavebnictví a renovace, těžba a dobývání, energetika, chemický průmysl, doprava, nakládání s odpady a hašení požárů, kde jsou zaměstnanci vystaveni vysokému riziku expozice. Azbestová vlákna jsou klasifikována jako karcinogeny kategorie 1 A podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/200865. Vdechování azbestových vláken rozptýlených ve vzduchu může vyvolat závažná onemocnění, jako je mezoteliom a rakovina plic, a první příznaky onemocnění se mohou projevit v průměru až po 30 letech od okamžiku expozice, což nakonec vede k úmrtím souvisejícím s výkonem povolání.

Odůvodnění

Účelem je doplnit tento výčet odvětví, ve kterých měl azbest hojné využití a nyní může ohrozit zdraví pracovníků a obyvatel.

Pozměňovací návrh 2

5. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(5)

Evropský plán boje proti rakovině (1) podporuje potřebu opatření v oblasti ochrany zaměstnanců před karcinogenními látkami. Lepší ochrana zaměstnanců vystavených azbestu bude důležitá také v souvislosti s ekologickou transformací a prováděním Zelené dohody pro Evropu, včetně zejména renovační vlny pro Evropu (2). Doporučení občanů v rámci Konference o budoucnosti Evropy (3) rovněž zdůraznila význam spravedlivých pracovních podmínek, zejména revize směrnice 2009/148/ES.

(5)

Evropský plán boje proti rakovině (1) podporuje potřebu opatření v oblasti ochrany zaměstnanců před karcinogenními látkami. Lepší ochrana zaměstnanců vystavených azbestu a  osob, které jsou přímo či nepřímo vystaveny azbestu v důsledku pracovní činnosti jiných osob, zejména na místech, kde probíhají rekonstrukce, renovace a demolice a kde je uskladněn azbestový odpad, bude důležitá také v souvislosti s ekologickou transformací a prováděním Zelené dohody pro Evropu, včetně zejména renovační vlny pro Evropu (2). Doporučení občanů v rámci Konference o budoucnosti Evropy (3) rovněž zdůraznila význam spravedlivých pracovních podmínek, zejména revize směrnice 2009/148/ES.

Odůvodnění

Všemi požadované uskutečnění ekologické transformace a záměru EU zvýšit v rámci renovační vlny podíl renovovaných budov může mít zároveň za následek rozsáhlejší expozici azbestu, a to nejen v případě pracovníků ve stavebnictví, ale také jiných osob (například obyvatel okolních budov a dalších jednotlivců).

Pozměňovací návrh 3

8. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(8)

V této směrnici by měla být stanovena revidovaná limitní hodnota s ohledem na dostupné informace, včetně aktuálních vědeckých důkazů a technických údajů, na základě důkladného posouzení socioekonomického dopadu a dostupnosti protokolů a technik měření expozice na pracovišti. Tyto informace by měly vycházet ze stanovisek Výboru pro posuzování rizik (RAC) Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) zřízené nařízením (ES) č. 1907/2006 a  ze stanovisek Poradního výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (ACSH) zřízeného rozhodnutím Rady ze dne 22. července 2003 (1).

(8)

V této směrnici by měla být stanovena revidovaná limitní hodnota s ohledem na dostupné informace, včetně aktuálních vědeckých důkazů a technických údajů, na základě důkladného posouzení socioekonomického dopadu a dostupnosti protokolů a technik měření expozice na pracovišti. Tyto informace by měly vycházet z různých možností, které byly popsány ve stanoviscích Výboru pro posuzování rizik (RAC) Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) zřízené nařízením (ES) č. 1907/2006 a  stanoviscích Poradního výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (ACSH) zřízeného rozhodnutím Rady ze dne 22. července 2003 (1).

Odůvodnění

Ve stanoviscích těchto orgánů byly popsány různé možnosti, co se týče limitních hodnot expozice azbestu na pracovišti a vztahu mezi expozicí a rizikem.

Pozměňovací návrh 4

9. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(9)

S ohledem na příslušné vědecké poznatky a vyvážený přístup, který zajistí odpovídající ochranu zaměstnanců na úrovni Unie a zároveň zabrání nepřiměřenému ekonomickému znevýhodnění a zatížení dotčených hospodářských subjektů (včetně malých a středních podniků) , by měla být stanovena revidovaná limitní hodnota expozice na pracovišti na úrovni 0,01 vlákna/cm3 vypočtená jako časově vážený průměr (TWA) za referenční období osmi hodin. Tento vyvážený přístup vychází z cíle veřejného zdraví, který usiluje o  nezbytné bezpečné odstraňování azbestu. Při navrhování limitní hodnoty expozice na pracovišti byly zohledněny rovněž ekonomické a technické aspekty umožňující účinné odstraňování azbestu.

(9)

S ohledem na příslušné vědecké poznatky a vyvážený přístup, který zajistí odpovídající ochranu zaměstnanců na úrovni Unie , a také s ohledem na postupy, které jsou již uplatňovány v některých členských státech EU a dokládají, že je možné zavést novou limitní hodnotu expozice na pracovišti , by měla být stanovena revidovaná limitní hodnota expozice na pracovišti na úrovni 0,01 vlákna/cm3 vypočtená jako časově vážený průměr (TWA) za referenční období osmi hodin. Do tří let od vstupu této směrnice v platnost by pak měla být zavedena limitní hodnota expozice na pracovišti na úrovni 0,002 vlákna/cm3. Tento vyvážený přístup vychází z cíle veřejného zdraví, který usiluje o bezpečné odstraňování azbestu. V rámci navrhovaného postupného snižování limitní hodnoty expozice na pracovišti byly zohledněny rovněž ekonomické a technické aspekty umožňující účinné odstraňování azbestu.

Odůvodnění

V Nizozemsku platí od roku 2016 vnitrostátní limitní hodnota expozice azbestu na pracovišti na úrovni 0,002 vlákna/cm3 (měřeno pomocí rastrovací elektronové mikroskopie a energeticky disperzní rentgenové analýzy SEM/EDXA). Tato závazná limitní hodnota byla stanovena na základě zprávy nizozemské Rady pro zdravotnictví z roku 2010, která je jedním z hlavních zdrojů, z nichž čerpá Evropská agentura pro chemické látky při určování vztahu mezi expozicí a rizikem.

Pozměňovací návrh 5

11. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(11)

Optická mikroskopie , ačkoli neumožňuje počítání nejmenších vláken škodlivých pro zdraví , je v současnosti nejpoužívanější metodou pro pravidelná měření azbestu. Vzhledem k tomu, že je možné změřit limitní hodnotu expozice na pracovišti na úrovni 0,01 vlákna/cm3 pomocí mikroskopu s fázovým kontrastem (PCM), není pro zavedení revidované limitní hodnoty expozice na pracovišti nutné žádné přechodné období . V souladu se stanoviskem výboru ACSH by měla být použita modernější a citlivější metodika založená na elektronové mikroskopii, přičemž by měla být zohledněna potřeba přiměřené doby na přizpůsobení a potřeba větší harmonizace různých metodik elektronové mikroskopie na úrovni EU.

(11)

Optická mikroskopie neumožňuje počítání nejmenších vláken škodlivých pro zdraví a pomocí mikroskopu s fázovým kontrastem (PCM) není možné změřit limitní hodnotu expozice na pracovišti pod úrovní 0,01 vlákna/cm3. V souladu se stanoviskem výboru ACSH by měla být postupně zavedena modernější a citlivější metodika založená na elektronové mikroskopii, přičemž by měla být zohledněna potřeba přizpůsobení a potřeba větší harmonizace různých metodik elektronové mikroskopie na úrovni EU.

Odůvodnění

Ve stanovisku Výboru pro posuzování rizik (RAC) k vědeckému hodnocení limitních hodnot expozice na pracovišti pro azbest, které bylo zveřejněno 21. června 2021, se uvádí, že měření pomocí mikroskopu s fázovým kontrastem již v současné době není považováno za nejmodernější metodu měření výskytu azbestu na pracovišti.

Pozměňovací návrh 6

bod odůvodnění 14a (nový bod odůvodnění)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

(14a)

Členské státy se vyzývají, aby harmonizovaly vnitrostátní normy a postupy týkající se uznávání nemocí souvisejících s azbestem a aby zřídily rejstřík těchto nemocí. Je nutné vytvořit speciální systém pro poskytování péče a léčby onemocnění souvisejících s azbestem všem osobám, které v minulosti pracovaly nebo v současnosti pracují v odvětvích, v nichž může dojít k expozici azbestu, a také jejich rodinným příslušníkům a jiným osobám vystaveným azbestu v okolním prostředí.

Odůvodnění

Pokud jde o onemocnění související s azbestem, v současnosti jsou identifikována pouze onemocnění způsobená expozicí při práci. Nejsou k dispozici komplexní a porovnatelné údaje z členských států, a proto není možné spolehlivě odhadnout úmrtnost, mj. v souvislosti s mezoteliomem pleury, ani náležitě posoudit rizika spojená s azbestem. V důsledku toho se rovněž značně liší vnitrostátní systémy odškodnění. Je tedy důležité, aby byla politika týkající se azbestu v oblasti zdraví doplněna vytvořením rejstříku onemocnění souvisejících s azbestem (při určování jejich počtu se nejčastěji vychází z onemocnění způsobených expozicí azbestu při práci).

Pozměňovací návrh 7

bod odůvodnění 16a (nový bod odůvodnění)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

(16a)

Vzhledem k tomu, že onemocnění související s azbestem mají dlouhou dobu latence a že panuje malé povědomí o rizicích spojených s expozicí azbestu, začne Evropská komise ihned po vstupu této směrnice v platnost spolu s členskými státy provádět pravidelné, intenzivní a cílené informační a vzdělávací kampaně ohledně rizik plynoucích z expozice azbestu a vhodných způsobů ochrany. Tyto kroky by měly být zaměřeny na:

—

pracovníky a jejich rodiny,

—

zaměstnavatele,

—

vlastníky a správce budov,

—

místní a regionální orgány,

—

obyvatele oblastí, ve kterých převažuje stará zástavba,

—

zdravotnické pracovníky, a to s cílem zlepšit informovanost radiologů a praktických lékařů a jejich schopnost diagnostikovat a léčit onemocnění související s azbestem.

Odůvodnění

Používání azbestu je sice v EU od roku 2005 zakázáno a rizika spojená s azbestem se zdají být všeobecně známa, faktická znalost této problematiky je však malá, a to jak u pracovníků a zaměstnavatelů (zejména ve stavebnictví), tak u samotných obyvatel, zaměstnanců místních a regionálních orgánů, bytových družstev a společenství vlastníků jednotek.

Pozměňovací návrh 8

Čl. 1 bod 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4)

v čl. 7 odst. 6 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Počítání vláken se provádí pomocí mikroskopu s fázovým kontrastem (PCM) v souladu s metodou doporučenou Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v roce 1997 (*1) nebo, pokud je to možné, jakoukoli jinou metodou s rovnocennými nebo lepšími výsledky, například metodou založenou na elektronové mikroskopii (EM).

4)

v čl. 7 odst. 6 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Počítání vláken se během přechodného období provádí pomocí mikroskopu s fázovým kontrastem (PCM) v souladu s metodou doporučenou Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v roce 1997 (*2) . Po zavedení limitní hodnoty expozice na pracovišti na úrovni 0,002 vlákna/cm3 pak bude nutné používat elektronovou mikroskopii (EM).

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že optická mikroskopie neumožňuje změřit pomocí mikroskopu s fázovým kontrastem limitní hodnoty expozice pod úrovní 0,01 vlákna/cm3, by se měla používat modernější a citlivější metoda založená na elektronové mikroskopii. Odpovídá to rovněž stanovisku, které v tomto ohledu vyjádřil Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Pozměňovací návrh 9

Čl. 1 bod 4a (nový bod)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

4a)

v článku 7 se doplňuje nový odstavec 7, který zní:

„7.     Vzhledem k nákladnosti kvalitního laboratorního vybavení, které se používá ke zkoumání azbestových vláken, se doporučuje zřídit ve větších městech certifikační střediska, která budou provádět činnost na žádost zainteresovaných stran nebo za účelem monitorování. Laboratoře, které zkoumají azbest, musí mít akreditaci podle platné normy systému řízení kvality vztahující se na zkušební laboratoře.“

Odůvodnění

Je nutné zajistit fungování (a spolufinancování) certifikovaných laboratoří, které budou mít odpovídající vybavení, aby mohly zkoumat vzorky. Umožní to snížit finanční zátěž na straně zaměstnavatelů a kromě toho také zaručit spolehlivost prováděného výzkumu. Díky akreditaci laboratoří podle normy systému řízení kvality bude zaručeno, že budou způsobilé k provádění spolehlivých analýz. Zaručí se tím rovněž jednotná kontrola laboratoří ve všech členských státech EU.

Pozměňovací návrh 10

Čl. 1 bod 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

5)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Zaměstnavatelé zajistí, aby žádný zaměstnanec nebyl vystaven koncentraci azbestu ve vzduchu vyšší než 0,01 vlákna na cm3 vypočtené jako časově vážený průměr (TWA) za referenční období osmi hodin.“;

5)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Zaměstnavatelé zajistí, aby žádný zaměstnanec nebyl vystaven koncentraci azbestu ve vzduchu vyšší než 0,01 vlákna na cm3 vypočtené jako časově vážený průměr (TWA) za referenční období osmi hodin. Do tří let od vstupu této směrnice v platnost pak bude zavedena limitní hodnota expozice na pracovišti na úrovni 0,002 vlákna na cm3. “

Odůvodnění

Navrhované provedení změny závazné limitní hodnoty ve dvou fázích zohledňuje skutečnost, že je potřeba ponechat určité přechodné období pro adaptaci. Navrhovaná ambicióznější limitní hodnota expozice na pracovišti mimoto již od roku 2016 platí v Nizozemsku a byla stanovena na základě zprávy nizozemské Rady pro zdravotnictví z roku 2010, která je jedním z hlavních zdrojů, z nichž čerpá Evropská agentura pro chemické látky při určování vztahu mezi expozicí a rizikem.

Pozměňovací návrh 11

Čl. 1 bod 6a (nový bod)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

6a)

Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Před provedením demolice nebo odstranění azbestu musí daný podnik doložit, že on sám i jeho zaměstnanci mají pro tyto práce oficiálně potvrzenou odbornou způsobilost (a že v této souvislosti rovněž pravidelně absolvují školení). Toto potvrzení se vystavuje v souladu s vnitrostátními právními předpisy a/nebo postupy a s pokyny EU, které vypracuje Evropská komise ve spolupráci s tripartitním Poradním výborem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (ACSH).“

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

1.

 vítá úsilí, které vynaložila Evropská komise v souvislosti s přezkumem směrnice o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, a to mj. s cílem zabránit novému nárůstu počtu obětí azbestu v průběhu uskutečňování ambiciózních cílů renovační vlny. Zároveň vyzývá k tomu, aby byla přijata další opatření v zájmu účinné a komplexní prevence nádorových onemocnění souvisejících s výkonem povolání;

2.

 poukazuje na to, že směrnice se problematikou azbestu zabývá velmi ohraničeně a zužuje ji pouze na otázku ochrany pracovníků před riziky ohrožujícími jejich zdraví a bezpečnost v důsledku expozice azbestu na pracovišti;

3.

 upozorňuje, že:

—

azbest byl v 80 % případů používán k výrobě stavebních materiálů,

—

více než 220 milionů budov či objektů bylo postaveno dlouho předtím, než bylo používání azbestu zakázáno (takže velká část z nich může azbest stále obsahovat),

—

78 % diagnostikovaných nádorových onemocnění z povolání v EU souvisí s azbestem,

—

průměrná doba mezi expozicí a prvními příznaky onemocnění je 30 let,

—

podle odhadů je škodlivému účinku azbestových vláken v současnosti vystaveno 4,1 až 7,3 milionů pracovníků;

4.

 doporučuje uplatnit dvoufázový postup, při němž bude tři roky po zavedení závazné limitní hodnoty expozice na pracovišti na úrovni 0,01 vlákna/cm3 zavedena ambicióznější hodnota na úrovni 0,002 vlákna/cm3. V této souvislosti rovněž žádá, aby byla optická mikroskopie postupně nahrazena přesnější elektronovou mikroskopií, která umožňuje detekovat azbest při uplatnění limitní hodnoty expozice na pracovišti pod úrovní 0,01 vlákna/cm3;

5.

 se znepokojením konstatuje, že stávající tempo odstraňování azbestu v EU není ani zdaleka uspokojivé a liší se v jednotlivých členských státech. Stejně tak se liší jimi uplatňované strategie, postupy inventarizace a sledování výskytu azbestu a způsoby jeho odstraňování;

6.

 žádá, aby byl Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA) nebo popřípadě jiným příslušným evropským orgánem vypracován jednotný přístup k detekci výrobků obsahujících azbest. Bylo by vhodné vytvořit rejstřík výrobků, které mohou obsahovat azbest, s cílem usnadnit členským státům jejich včasnou detekci. Z tohoto důvodu též vítá legislativní iniciativu s názvem Kontrola výskytu, evidence a sledování azbestu, kterou navrhuje Evropská komise a jejímž cílem je vyrovnat rozdíly v opatřeních, která v této oblasti provádějí jednotlivé členské státy. Zavedení povinnosti kontrolovat a evidovat výskyt azbestu v budovách a vypracování vnitrostátních strategií pro odstraňování azbestu by mělo zaručit, že bude v celé EU uplatňován koordinovaný a srovnatelný postup, díky čemuž bude možné vytvořit bezpečnější prostředí a poskytnout občanům EU vyšší míru ochrany. Směrnice by se měla zaměřit také na potřebu ochránit před riziky spojenými s expozicí azbestu pracovníky záchranných služeb (mj. požárníky, policisty, lékaře a záchranáře). Za tímto účelem je třeba vytvořit průběžně aktualizovanou a přístupnou databázi, která bude obsahovat spolehlivé informace o infrastruktuře, v níž se azbest prokazatelně vyskytuje nebo se vyskytovat může;

7.

 poukazuje na to, že by členské státy a orgány EU měly ve všech fázích koordinace a provádění přepracované směrnice aktivně zapojit místní a regionální orgány, aby tak směrnice mohla přinést očekávané výsledky;

8.

 podporuje přijetí společného rámce na úrovni EU s cílem zajistit, aby bylo možné snáze zjišťovat výskyt azbestu ve fondu budov v EU a poté jej bezpečně odstraňovat. Vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby vypracovaly společný, komplexní a systematický přístup k řešení problematiky azbestu a vybízely k jeho uplatňování (od postupů inventarizace přes informační a vzdělávací kampaně a programy zaměřené na pomoc obyvatelům, podnikatelům a místním a regionálním orgánům při odstraňování azbestu až po opatření v oblasti ochrany zdraví a likvidace azbestu);

9.

 se znepokojením konstatuje, že v některých členských státech EU je povoleno provádět svépomocnou demontáž výrobků obsahujících azbest. Z hlediska prevence rizik souvisejících s expozicí azbestu na pracovišti má stěžejní význam odborná příprava pracovníků, pročež VR zdůrazňuje, že je nutné vypracovat na evropské úrovni pokyny ohledně certifikace nezbytných dovedností, aby bylo zaručeno, že budou v celé EU uplatňovány stejné normy. Požaduje tudíž, aby byly vypracovány evropské pokyny pro certifikaci dovedností, jimiž musí pracovníci v zájmu bezpečného odstraňování materiálů obsahujících azbest disponovat;

10.

 vyzývá Evropskou komisi, aby vytvořila mechanismy, které umožní bezpečným způsobem urychlit odstraňování azbestu, a to zajištěním rozsáhlejšího povědomí a lepšího vzdělávání a ochrany pracovníků a obyvatel prostřednictvím účinných, atraktivních a cílených vzdělávacích a informačních programů (prováděných i v řadách zaměstnanců místních a regionálních orgánů a zdravotnických pracovníků);

11.

 upozorňuje, že všemi požadované uskutečnění ekologické transformace a záměru EU zvýšit v rámci renovační vlny podíl renovovaných budov může mít zároveň za následek rozsáhlejší expozici azbestu, zejména v případě pracovníků ve stavebnictví. Z tohoto důvodu je nezbytné zavést opatření, díky nimž bude možné účinněji na odstraňování azbestu dohlížet, a dále pak vytvořit speciální systém pro poskytování péče a léčby onemocnění souvisejících s azbestem (určený osobám, které v minulosti pracovaly nebo v současnosti pracují v odvětvích, v nichž může dojít k expozici azbestu);

12.

 upozorňuje na to, že je nutné podnítit a finančně podpořit inovační činnost výzkumných a vývojových středisek v oblasti bezpečné likvidace a bezpečného uchovávání a skladování azbestu (například v rámci programu Horizont). Ve většině zemí je azbestový odpad stále ještě ukládán na skládkách nebezpečného odpadu nebo ve speciálně k tomu určených zařízeních. Spolu se zrychlením tempa odstraňování azbestu bude rovněž nutné výrazně navýšit kapacity pro skladování této nebezpečné nerostné látky. VR mimoto doporučuje vytvořit síť sdružující města a regiony, jež se na svém území s tímto problémem a s dopady azbestu potýkají. Umožnilo by to rozvíjet spolupráci, v jejímž rámci by probíhala vzájemná výměna postupů a byla by navazována partnerství za účelem realizace společných nadnárodních výzkumných projektů spolufinancovaných Evropskou unií;

13.

 poukazuje na to, že pomalé tempo odstraňování azbestu je dáno hlavně tím, že je dotována pouze demontáž a likvidace azbestových výrobků (především eternitových střešních krytin). Obyvatelé mnohdy nemají dostatečné finanční prostředky na pořízení stavebního materiálu a služeb, které jsou k výměně střechy nezbytné, a proto od této investice upouštějí. Je nutné zavést nové dotační mechanismy a pobídky (například v podobě daňových úlev či finančních příspěvků);

14.

 připojuje se k výzvě, aby byla vypracována evropská strategie pro odstraňování azbestu, která by umožnila zaujmout v rámci různých politik integrovaný přístup a zavést ve všech členských státech systémová a účinná řešení v oblasti evidence, sledování, bezpečné likvidace, skladování a vzdělávání a odborné přípravy. Účelem je ochránit pracovníky, kteří s azbestem přicházejí do styku, a co nejvíce omezit dopad azbestu na životní prostředí;

15.

 zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby měly místní a regionální orgány v souvislosti s realizací plánů bezpečného odstraňování azbestu přímý přístup k evropským strukturálním a investičním fondům. Bez přímého poskytnutí finančních prostředků obcím a regionům totiž nebude možné dosáhnout opravdových výsledků;

16.

 žádá, aby byl vytvořen finanční rámec založený na využívání fondů (fondů ESI) s cílem pomoci vlastníkům budov a propojit touto cestou bezpečné odstraňování azbestu s jinými veřejnými politikami a programy (jako je například energetická účinnost, zlepšování životních podmínek, sociální bydlení a prevence nemocí).

V Bruselu dne 16. března 2023.

předseda Evropského výboru regionů

Vasco ALVES CORDEIRO

(1)  https://ec.europa.eu/health/system/files/2022-02/eu_cancer-plan_en_0.pdf

(2)  Renovační vlna: zdvojnásobení míry renovací s cílem snížit emise, podpořit obnovu a snížit energetickou chudobu (COM(2020) 662 final).

(3)  Konference o budoucnosti Evropy. Zpráva o konečném výsledku (květen 2022). https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/new-push-european-democracy/conference-future-europe_cs

(1)  https://ec.europa.eu/health/system/files/2022-02/eu_cancer-plan_en_0.pdf

(2)  Renovační vlna: zdvojnásobení míry renovací s cílem snížit emise, podpořit obnovu a snížit energetickou chudobu (COM(2020) 662 final).

(3)  Konference o budoucnosti Evropy. Zpráva o konečném výsledku (květen 2022). https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/new-push-european-democracy/conference-future-europe_cs

(1)  Rozhodnutí Rady ze dne 22. července 2003, kterým se zřizuje Poradní výbor pro bezpečnost a zdraví při práci (Úř. věst. C 218, 13.9.2003, s. 1).

(1)  Rozhodnutí Rady ze dne 22. července 2003, kterým se zřizuje Poradní výbor pro bezpečnost a zdraví při práci (Úř. věst. C 218, 13.9.2003, s. 1).

(*1)  Stanovení koncentrace vláken rozptýlených ve vzduchu. Doporučená metoda: pomocí optického mikroskopu s fázovým kontrastem (metoda membránového filtru), WHO, Ženeva 1997 (ISBN 92 4 154496 1).“;

(*2)  Stanovení koncentrace vláken rozptýlených ve vzduchu. Doporučená metoda: pomocí optického mikroskopu s fázovým kontrastem (metoda membránového filtru), WHO, Ženeva 1997 (ISBN 92 4 154496 1).“;

30.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 188/79

Stanovisko Evropského výboru regionů – Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků

(2023/C 188/08)

Zpravodaj:

Mark SPEICH (DE/ELS), státní tajemník spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko pro spolkové, evropské a mezinárodní záležitosti a média

Odkazy:

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společný rámec pro mediální služby na vnitřním trhu (Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků) a mění směrnice 2010/13/EU

COM(2022) 457 final

Doporučení Komise o vnitřních zárukách redakční nezávislosti a transparentnosti vlastnictví v odvětví sdělovacích prostředků

C(2022) 6536 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společný rámec pro mediální služby na vnitřním trhu (Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků) a mění směrnice 2010/13/EU

COM(2022) 457 final

Pozměňovací návrh 1

2. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2)

Vzhledem k jejich jedinečné úloze je ochrana svobody a plurality sdělovacích prostředků jedním ze základních prvků dobře fungujícího vnitřního trhu mediálních služeb (neboli „vnitřního mediálního trhu“). Tento trh se od začátku nového století výrazně změnil a je stále více digitální a mezinárodní. Nabízí mnoho hospodářských příležitostí, zároveň však čelí řadě výzev. Unie by měla pomoci mediálnímu odvětví využívat těchto příležitostí v rámci vnitřního trhu a zároveň chránit hodnoty, jako je ochrana základních práv, které jsou Unii a jejím členským státům společné.

2)

S ohledem na jejich jedinečnou úlohu je třeba věnovat zvláštní pozornost ochraně svobody a plurality sdělovacích prostředků na vnitřním trhu mediálních služeb. Vnitřní trh mediálních služeb se v posledních desetiletích zásadně změnil a je stále více digitální a mezinárodní. Nabízí mnoho hospodářských příležitostí, zároveň však čelí řadě výzev. Unie by měla mediální odvětví podporovat při využívání těchto příležitostí v rámci vnitřního trhu a zároveň usilovat o ochranu společných hodnot Unie a členských států, jako jsou základní práva.

Odůvodnění

Je třeba zohlednit zvláštní úlohu sdělovacích prostředků jako hospodářského a kulturního statku i pravomoci jak Evropské unie, tak členských států, které z této úlohy vyplývají.

Pozměňovací návrh 2

3. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3)

V elektronickém mediálním prostoru občané a podniky přistupují k mediálnímu obsahu, který mají na svých osobních zařízeních bezprostředně dostupný, a konzumují jej, a to stále častěji v přeshraničním kontextu. Globální online platformy fungují jako brány k mediálnímu obsahu a jejich podnikatelské modely mají tendenci „vynechávat“ zprostředkovatele přístupu k mediálním službám a posilovat polarizující obsah a dezinformace. Tyto platformy jsou také zásadními poskytovateli online reklamy, která odklání finanční prostředky z mediálního odvětví, což má vliv na jeho finanční udržitelnost a následně i na rozmanitost nabízeného obsahu. Mediální služby jsou náročné na znalosti a kapitál, a proto vyžadují určitý rozsah, aby si zachovaly konkurenceschopnost a dařilo se jim uspět na vnitřním trhu. Za tímto účelem je obzvláště důležitá možnost nabízet služby přes hranice a získávat investice, a to i z jiných členských států nebo v nich.

3)

V elektronickém mediálním prostoru občané a podniky přistupují k mediálnímu obsahu, který mají na svých osobních zařízeních bezprostředně dostupný, a konzumují jej, a to stále častěji v přeshraničním kontextu. Globální online platformy a vyhledávače fungují jako brány k mediálnímu obsahu a jejich podnikatelské modely mají tendenci „vynechávat“ zprostředkovatele přístupu k mediálním službám a posilovat polarizující obsah a dezinformace. Tyto platformy jsou také zásadními poskytovateli online reklamy, která odklání finanční prostředky z mediálního odvětví, což má vliv na jeho finanční udržitelnost a následně i na rozmanitost nabízeného obsahu. V zájmu zajištění nezávislosti a rozmanitosti sdělovacích prostředků je proto nutno tyto účastníky trhu náležitě zapojit. Mediální služby jsou náročné na znalosti a kapitál, a proto vyžadují určitý rozsah, aby si zachovaly konkurenceschopnost a dařilo se jim uspět na vnitřním trhu. Za tímto účelem může být obzvláště důležitá možnost nabízet služby přes hranice a získávat investice, a to i z jiných členských států nebo v nich.

Zároveň však může růst podniků omezovat rozmanitost obsahu a nabídky na domácím trhu a dále zvyšovat tlak na účastníky trhu působící v místním či regionálním měřítku.

Odůvodnění

Je třeba zohlednit všechny relevantní aspekty vývoje trhu.

Pozměňovací návrh 3

4. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4)

Vnitřní trh mediálních služeb však není dostatečně integrovaný. Volnému pohybu na vnitřním trhu brání řada vnitrostátních omezení. Přeshraniční působení a expanzi subjektům na mediálním trhu ztěžují zejména rozdílná vnitrostátní pravidla a přístupy týkající se plurality a redakční nezávislosti sdělovacích prostředků , nedostatečná spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty a neprůhledné a nespravedlivé rozdělování veřejných a soukromých hospodářských zdrojů , což rovněž vytváří nerovné podmínky v celé Unii . Integrita vnitřního trhu mediálních služeb může být rovněž narušována poskytovateli, kteří se systematicky dopouštějí dezinformací, včetně manipulace s informacemi a vměšování, a zneužívají svobody vnitřního trhu, včetně státem kontrolovaných poskytovatelů mediálních služeb financovaných některými třetími zeměmi.

4)

Funkční vnitrostátní pravidla a přístupy týkající se plurality a redakční nezávislosti sdělovacích prostředků zohledňují potřeby na celostátní, regionální a místní úrovni v souladu se základní povinností členských států přijmout odpovídající opatření k zajištění plurality sdělovacích prostředků. Společné minimální normy pro přípravu těchto opatření, stanovené s ohledem na kulturní suverenitu členských států, pravděpodobně podpoří vnitřní trh a zabrání nevhodným vnitrostátním omezením volného pohybu na vnitřním trhu. K tomu je rovněž zapotřebí zlepšit spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty . Neprůhledné a nespravedlivé rozdělování veřejných a soukromých hospodářských zdrojů vytváří nerovné podmínky , jež mohou také narušit hospodářskou soutěž ve vydavatelském odvětví . Integrita vnitřního trhu mediálních služeb může být rovněž narušována poskytovateli, kteří se systematicky dopouštějí dezinformací, včetně manipulace s informacemi a vměšování, a zneužívají svobody vnitřního trhu, včetně státem kontrolovaných poskytovatelů mediálních služeb financovaných některými třetími zeměmi.

Odůvodnění

Je třeba zohlednit příslušné pravomoci svěřené Evropské unii a jejím členským státům.

Pozměňovací návrh 4

5. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

5)

Kromě toho některé členské státy přijaly v reakci na výzvy týkající se plurality sdělovacích prostředků a svobody sdělovacích prostředků online regulační opatření a je pravděpodobné, že tak učiní i další členské státy, což může vést k dalšímu prohloubení rozdílů ve vnitrostátních přístupech a omezení volného pohybu na vnitřním trhu.

 

Odůvodnění

Není vhodné označovat opatření přijatá na ochranu plurality sdělovacích prostředků v souladu s povinnostmi a pravomocemi členských států za překážku vnitřního trhu.

Pozměňovací návrh 5

6. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

6)

Příjemci mediálních služeb v Unii (fyzické osoby, které jsou státními příslušníky členských států nebo požívají práv, která jim přiznává právo Unie, a právnické osoby usazené v Unii) by měli mít možnost účinně využívat svobodu přijímat svobodné a pluralitní mediální služby na vnitřním trhu. Při podpoře přeshraničního toku mediálních služeb by měla být na vnitřním trhu zajištěna minimální úroveň ochrany příjemců služeb. To by bylo v souladu s právem přijímat a rozšiřovat informace podle článku 11 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Je proto nezbytné harmonizovat některé aspekty vnitrostátních předpisů týkajících se mediálních služeb. V závěrečné zprávě konference o budoucnosti Evropy občané vyzvali EU, aby dále podporovala nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků, zejména zavedením právních předpisů, které by se zabývaly ohrožením nezávislosti sdělovacích prostředků prostřednictvím minimálních norem platných v celé EU.

 

Odůvodnění

Nařízení by se mělo zaměřovat na pravomoci Evropské unie.

Pozměňovací návrh 6

7. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

7)

Pro účely tohoto nařízení by se definice mediální služby měla omezit na služby, jak jsou definovány ve Smlouvě, a měla by tedy zahrnovat jakoukoli formu hospodářské činnosti. Tato definice by měla vylučovat obsah vytvořený uživatelem, který je nahrán na online platformu, pokud nepředstavuje profesionální činnost, která je obvykle poskytována za úplatu (ať už finanční nebo jiné povahy). Z definice by měla být rovněž vyloučena čistě soukromá korespondence, jako jsou e-maily, a také všechny služby, jejichž hlavním účelem není poskytování audiovizuálních nebo zvukových pořadů nebo tiskových publikací, takže obsah je pouze vedlejší součástí služby a nikoli jejím hlavním účelem, jako jsou reklamy nebo informace týkající se výrobku nebo služby poskytované na internetových stránkách, které nenabízejí mediální služby. Definice mediální služby by měla zahrnovat zejména televizní nebo rozhlasové vysílání, audiovizuální mediální služby na vyžádání, zvukové podcasty nebo tiskové publikace. Z oblasti působnosti této definice by měla být vyloučena podniková komunikace a šíření informačních nebo propagačních materiálů pro veřejné nebo soukromé subjekty.

7)

Pro účely tohoto nařízení by se definice mediální služby měla omezit na služby, jak jsou definovány ve Smlouvě, a měla by tedy zahrnovat jakoukoli formu přeshraniční hospodářské činnosti. Tato definice by měla vylučovat obsah vytvořený uživatelem, který je nahrán na online platformu, pokud nepředstavuje profesionální činnost, která je obvykle poskytována za úplatu (ať už finanční nebo jiné povahy). Z definice by měla být rovněž vyloučena čistě soukromá korespondence, jako jsou e-maily, a také všechny služby, jejichž hlavním účelem není poskytování audiovizuálních nebo zvukových pořadů nebo tiskových publikací, takže obsah je pouze vedlejší součástí služby a nikoli jejím hlavním účelem, jako jsou reklamy nebo informace týkající se výrobku nebo služby poskytované na internetových stránkách, které nenabízejí mediální služby. Definice mediální služby by měla zahrnovat zejména televizní nebo rozhlasové vysílání, audiovizuální mediální služby na vyžádání, zvukové podcasty nebo tiskové publikace. Z oblasti působnosti této definice by měla být vyloučena podniková komunikace a šíření informačních nebo propagačních materiálů pro veřejné nebo soukromé subjekty.

Odůvodnění

Nařízení by se mělo zaměřovat na pravomoci Evropské unie.

Pozměňovací návrh 7

10. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

10)

Reklamu zadávanou státem je třeba chápat široce, neboť zahrnuje činnosti za účelem propagace či vlastní propagace prováděné širokou škálou orgánů nebo subjektů veřejné správy, pro ně nebo z jejich pověření, včetně státní správy, regulačních orgánů nebo subjektů, jakož i státních podniků nebo jiných státem kontrolovaných subjektů v různých odvětvích, na celostátní nebo regionální úrovni, či místních samospráv územních celků s více než 1 milionem obyvatel. Definice reklamy zadávané státem by však neměla zahrnovat sdělení veřejných orgánů při mimořádných událostech, která jsou nezbytná například v případech přírodních nebo zdravotních katastrof, nehod nebo jiných nenadálých nežádoucích příhod, které mohou způsobit újmu jednotlivcům.

10)

Reklamu zadávanou státem je třeba chápat široce, neboť zahrnuje činnosti za účelem propagace či vlastní propagace prováděné širokou škálou orgánů nebo subjektů veřejné správy, pro ně nebo z jejich pověření, včetně státní správy, regulačních orgánů nebo subjektů, jakož i státních podniků nebo jiných státem kontrolovaných subjektů v různých odvětvích, na unijní, celostátní nebo regionální úrovni, či místních samospráv územních celků s více než 100 000 obyvatel , přičemž kritérium počtu obyvatel je třeba zohledňovat ve spojení s vymezením minimální prahové hodnoty pro roční výdaje . Definice reklamy zadávané státem by však neměla zahrnovat sdělení veřejných orgánů při mimořádných událostech, která jsou nezbytná například v případech přírodních nebo zdravotních katastrof, nehod nebo jiných nenadálých nežádoucích příhod, které mohou způsobit újmu jednotlivcům , nejedná-li se o víc než o úhradu výdajů vzniklých příslušnému poskytovateli mediálních služeb .

Odůvodnění

Požadavky na transparentnost by měly platit též pro Evropskou unii samotnou. Mimoto prahová hodnota 1 milion obyvatel není pro menší členské státy realistická. Snížení této prahové hodnoty a její zohlednění spolu s minimální prahovou hodnotou pro roční výdaje omezí riziko, že budou existovat mezery v oblasti transparentnosti, a zároveň zabrání vzniku neúměrné administrativní zátěže v souvislosti s požadavky na podávání zpráv.

Pozměňovací návrh 8

11. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

11)

Aby bylo zajištěno, že společnost bude těžit z výhod vnitřního mediálního trhu, je nezbytné zaručit nejen základní svobody podle Smlouvy, ale také právní jistotu, kterou příjemci mediálních služeb potřebují pro využívání příslušných výhod. Tito příjemci by měli mít přístup ke kvalitním mediálním službám, které byly vytvořeny novináři a redaktory nezávislým způsobem a v souladu s novinářskými standardy, a tudíž poskytují důvěryhodné informace, včetně zpravodajství a publicistického obsahu. Z tohoto práva nevyplývá pro žádného poskytovatele mediálních služeb příslušná povinnost dodržovat normy, které nejsou výslovně stanoveny zákonem. Takové kvalitní mediální služby jsou také prevencí proti dezinformacím, včetně zahraniční manipulace s informacemi a vměšování.

11)

Aby bylo zajištěno, že budou mediální služby náležitě zohledněny coby kulturní statky na vnitřním trhu, je nezbytné zaručit základní svobody zakotvené ve Smlouvě a zároveň zachovat kulturní rozmanitost Unie s ohledem na povinnost zajistit rozmanitost sdělovacích prostředků a chránit svobodu informací uživatelů zakotvenou v základních právních předpisech. K tomu je nutno položit důraz na odpovědnost členských států za utváření jejich vlastních vnitrostátních mediálních systémů, tuto jejich odpovědnost opřít o společné hodnoty a zároveň respektovat kulturní suverenitu a různé ústavní tradice členských států.

Odůvodnění

Je třeba zohlednit příslušné pravomoci svěřené Evropské unii a jejím členským státům.

Pozměňovací návrh 9

13. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

13)

Volný tok důvěryhodných informací má pro dobře fungující vnitřní trh mediálních služeb zásadní význam. Poskytování mediálních služeb by proto nemělo podléhat žádným omezením, která jsou v rozporu s  tímto nařízením nebo jinými právními předpisy Unie , jako např. směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU, kterou se stanoví opatření nezbytná k ochraně uživatelů před nezákonným a škodlivým obsahem . Omezení mohou vyplývat také z opatření uplatňovaných vnitrostátními orgány veřejné správy v souladu s právem Unie.

13)

Volný tok důvěryhodných informací by měl být zaručen v co nejvyšší možné míře. Musí proto být povinností členských států – v souladu s jejich ústavami, podle článku 11 a dalších základních práv, zejména těch, jež vycházejí z Listiny základních práv Evropské unie, konkrétně svobody slova a svobody podnikání, a za současného dodržování základních svobod vnitřního trhu – zajistit vhodný právní a administrativní rámec, v němž bude účinně a dostatečně zaručena pluralita a nezávislost sdělovacích prostředků. Poskytování mediálních služeb by nemělo podléhat omezením, která jsou v rozporu s  těmito základními zásadami a nejsou v souladu s  právními předpisy Unie. Omezení mohou vyplývat také z opatření uplatňovaných vnitrostátními orgány v souladu s právem Unie.

Odůvodnění

Je třeba zohlednit příslušné pravomoci svěřené Evropské unii a jejím členským státům.

Pozměňovací návrh 10

14. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

14)

Ochrana redakční nezávislosti je předpokladem výkonu činnosti poskytovatelů mediálních služeb a jejich profesní bezúhonnosti. Redakční nezávislost je zvláště důležitá pro poskytovatele mediálních služeb, kteří poskytují obsah v podobě zpravodajství a publicistiky, vzhledem k jejich společenské roli jako veřejného statku. Poskytovatelé mediálních služeb by měli mít možnost svobodně vykonávat svou hospodářskou činnost na vnitřním trhu a rovnocenně soutěžit v prostředí, kde se stále více prosazuje online tok informací přesahující hranice.

14)

Poskytovatelé mediálních služeb by měli mít možnost co nejsvobodněji vykonávat svou hospodářskou činnost na vnitřním trhu se zachováním vlastní redakční nezávislosti pro tyto účely a rovnocenně soutěžit v prostředí, kde se stále více prosazuje online tok informací přesahující hranice.

Odůvodnění

Je třeba zohlednit příslušné pravomoci svěřené Evropské unii a jejím členským státům. Redakční svobodu je navíc třeba zohlednit jako součást zajištění rozmanitosti sdělovacích prostředků.

Pozměňovací návrh 11

18. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

18)

Veřejnoprávní sdělovací prostředky zřízené členskými státy plní na vnitřním mediálním trhu zvláštní úlohu, neboť v rámci svého poslání zajišťují občanům a podnikům přístup ke kvalitním informacím a nestrannému zpravodajství. Veřejnoprávní sdělovací prostředky však mohou být vystaveny riziku zásahů zejména vzhledem ke své institucionální blízkosti ke státu a veřejnému financování, které dostávají. Toto riziko může být zvýšeno nerovnoměrnými ochrannými mechanismy týkajícími se nezávislé správy a vyváženého zpravodajství veřejnoprávních sdělovacích prostředků v celé Unii. Tato situace může vést k neobjektivnímu nebo částečnému mediálnímu pokrytí, může narušit hospodářskou soutěž na vnitřním mediálním trhu a nepříznivě ovlivnit přístup k nezávislým a nestranným mediálním službám. Je proto nezbytné zavést právní záruky nezávislého fungování veřejnoprávních sdělovacích prostředků v celé Unii, a to na základě mezinárodních norem, které v tomto ohledu vypracovala Rada Evropy. Je rovněž třeba zaručit, aby poskytovatelé veřejnoprávních sdělovacích prostředků měli pro plnění svého poslání k dispozici dostatečné a stabilní financování, které umožní předvídatelnost jejich plánování, aniž je dotčeno uplatňování pravidel Unie pro státní podporu. O takovém financování by se mělo rozhodovat a prostředky by měly být přidělovány na víceletém základě v souladu s posláním veřejné služby poskytovatelů veřejnoprávních sdělovacích prostředků, aby se předešlo možnému nepatřičnému ovlivňování při každoročních jednáních o rozpočtu. Požadavky stanovenými v tomto nařízení není dotčena pravomoc členských států zajistit financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků, jak je zakotveno v Protokolu č. 29 o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech, připojeném ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie.

18)

Veřejnoprávní sdělovací prostředky zřízené členskými státy plní při zabezpečování plurality sdělovacích prostředků zvláštní úlohu, neboť v rámci svého poslání zajišťují občanům a podnikům přístup ke kvalitním informacím a nestrannému zpravodajství. Veřejnoprávní sdělovací prostředky však mohou mít vliv na poskytování soukromých mediálních služeb na vnitřním trhu vzhledem ke své institucionální blízkosti ke státu a veřejnému financování, které dostávají. Proto je nutné s ohledem na příslušné mezinárodní normy formulované Radou Evropy podporovat členské státy při zřizování veřejnoprávních sdělovacích prostředků, současně je však třeba definovat pro tento účel společné minimální normy, které budou zohledňovat zásady vnitřního trhu a současně budou v souladu s protokolem č. 29 připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie. Požadavky stanovenými v tomto nařízení není dotčena pravomoc členských států zajistit financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků, jak je zakotveno v Protokolu č. 29 o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech, připojeném ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie.

Odůvodnění

Je třeba respektovat zvláštní úlohu veřejnoprávních sdělovacích prostředků podle Amsterodamského protokolu.

Pozměňovací návrh 12

19. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

19)

Příjemci mediálních služeb musí s jistotou vědět, kdo vlastní zpravodajské sdělovací prostředky a kdo za nimi stojí, aby tak mohli odhalit a rozpoznat případné střety zájmů, což je předpokladem pro vytváření dobře informovaných názorů a tím i pro aktivní účast v demokracii. Tato transparentnost je také účinným nástrojem k omezení rizik narušení redakční nezávislosti. Je proto nezbytné zavést společné požadavky na informace pro všechny příslušné poskytovatele mediálních služeb v celé Unii, které by měly zahrnovat přiměřené požadavky na zveřejňování informací o vlastnictví. V této souvislosti by neměla být dotčena opatření přijatá členskými státy podle čl. 30 odst. 9 směrnice (EU) 2015/849. Požadované informace by měli příslušní poskytovatelé zveřejňovat na svých internetových stránkách nebo na jiném snadno a přímo přístupném médiu.

19)

Příjemci mediálních služeb musí s jistotou vědět, kdo vlastní zpravodajské sdělovací prostředky a kdo za nimi stojí, aby tak mohli odhalit a rozpoznat případné střety zájmů, což je předpokladem pro vytváření dobře informovaných názorů a tím i pro aktivní účast v demokracii. Tato transparentnost je také účinným nástrojem k omezení rizik narušení redakční nezávislosti. Je proto nezbytné zavést společné požadavky na informace pro všechny příslušné poskytovatele mediálních služeb v celé Unii, které by měly zahrnovat přiměřené požadavky na zveřejňování informací o vlastnictví. Při tom je nutno dodržet obecně platné požadavky na audiovizuální mediální služby podle čl. 30 odst. 9 směrnice (EU) 2015/849 , aniž jsou dotčena opatření přijatá členskými státy pro jiné účely. Požadované informace by měli příslušní poskytovatelé zveřejňovat na svých internetových stránkách nebo na jiném snadno a přímo přístupném médiu.

Odůvodnění

Je třeba zamezit kolizím s platnými předpisy.

Pozměňovací návrh 13

20. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

20)

Integrita sdělovacích prostředků rovněž vyžaduje proaktivní přístup k podpoře redakční nezávislosti mediálních společností, zejména prostřednictvím vnitřních ochranných mechanismů. Poskytovatelé mediálních služeb by měli přijmout přiměřená opatření, aby po dohodě mezi vlastníky a redaktory o celkové redakční koncepci zaručili redaktorům svobodu přijímat individuální rozhodnutí v rámci své profesní činnosti. Cíl chránit redaktory před nepatřičným zasahováním do rozhodování o konkrétním obsahu v rámci každodenní práce přispívá k zajištění rovných podmínek na vnitřním trhu mediálních služeb a kvality těchto služeb. Tento cíl je rovněž v souladu se základním právem přijímat a rozšiřovat informace podle článku 11 Listiny. S ohledem na tyto skutečnosti by poskytovatelé mediálních služeb měli rovněž zajistit transparentnost skutečných nebo potenciálních střetů zájmů pro příjemce svých služeb.

20)

Integrita sdělovacích prostředků rovněž vyžaduje proaktivní přístup k podpoře redakční nezávislosti mediálních společností, zejména prostřednictvím vnitřních ochranných mechanismů. Poskytovatelé mediálních služeb by měli uvážit opatření, která by redaktorům umožnila náležitě svobodné působení. Tato opatření mohou přispět ke zlepšení podmínek hospodářské soutěže na vnitřním trhu a kvality služeb. Tento cíl je rovněž v souladu se základním právem přijímat a rozšiřovat informace podle článku 11 Listiny.

Odůvodnění

Je třeba vzít v potaz různé úhly pohledu na redakční svobodu.

Pozměňovací návrh 14

21. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

21)

V zájmu zmírnění regulační zátěže by měly být mikropodniky ve smyslu článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (50) vyňaty z požadavků týkajících se informací a  vnitřních ochranných mechanismů , aby byla zaručena nezávislost jednotlivých redakčních rozhodnutí. Poskytovatelé mediálních služeb by navíc měli mít možnost přizpůsobit vnitřní ochranné mechanismy svým potřebám, zejména pokud jsou malými a středními podniky ve smyslu uvedeného článku. Doporučení, které je připojeno k tomuto nařízení, obsahuje katalog dobrovolných vnitřních ochranných mechanismů, které mohou být v tomto ohledu přijaty v rámci mediálních společností. Toto nařízení by nemělo být vykládáno tak, že zbavuje vlastníky soukromých poskytovatelů mediálních služeb jejich výsady stanovovat strategické nebo obecné cíle a podporovat růst a finanční životaschopnost svých podniků. V tomto ohledu toto nařízení uznává, že cíl podpory redakční nezávislosti je třeba sladit s legitimními právy a zájmy soukromých vlastníků sdělovacích prostředků.

21)

V zájmu zmírnění regulační zátěže by měly být mikropodniky ve smyslu článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (50) vyňaty z požadavků týkajících se informací a  opatření , aby byla posílena nezávislost jednotlivých redakčních rozhodnutí. Doporučení, které je připojeno k tomuto nařízení, obsahuje katalog dobrovolných vnitřních ochranných mechanismů, které mohou být v tomto ohledu přijaty v rámci mediálních společností. Toto nařízení by nemělo být vykládáno tak, že zbavuje vlastníky soukromých poskytovatelů mediálních služeb jejich výsady stanovovat strategické nebo obecné cíle a podporovat růst a finanční životaschopnost svých podniků. V tomto ohledu toto nařízení uznává, že cíl podpory redakční nezávislosti je třeba sladit s legitimními právy a zájmy soukromých vlastníků sdělovacích prostředků.

Odůvodnění

Je třeba vzít v potaz různé úhly pohledu na redakční svobodu.

Pozměňovací návrh 15

22. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

22)

Nezávislé vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty mají klíčový význam pro řádné uplatňování práva v oblasti sdělovacích prostředků v celé Unii. Vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty uvedené v článku 30 směrnice 2010/13/EU mají nejlepší předpoklady k tomu, aby zajistily správné uplatňování požadavků týkajících se spolupráce v oblasti regulace a dobře fungujícího trhu s mediálními službami, které jsou stanoveny v kapitole III tohoto nařízení. V zájmu zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení a dalších právních předpisů Unie v oblasti sdělovacích prostředků je třeba zřídit na úrovni Unie nezávislý poradní orgán, který by tyto orgány nebo subjekty sdružoval a koordinoval jejich činnost. Zásadní význam pro podporu důsledného provádění této směrnice má skupina evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA) zřízená směrnicí 2010/13/EU. Evropský sbor pro mediální služby (dále jen „sbor“) by proto měl navázat na skupinu ERGA a nahradit ji. To vyžaduje cílenou změnu směrnice 2010/13/EU spočívající ve vypuštění článku 30b, kterým se zřizuje skupina ERGA, a – v návaznosti na tuto změnu – nahrazení odkazů na skupinu ERGA a její úkoly. Změna směrnice 2010/13/EU tímto nařízením je v tomto případě odůvodněná, neboť se omezuje na ustanovení, které členské státy nemusí provést ve vnitrostátním právu, a je určena orgánům Unie.

22)

Nezávislé vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty mají klíčový význam pro řádné uplatňování práva v oblasti sdělovacích prostředků v celé Unii. Vnitrostátní regulační orgány, subjekty uvedené v článku 30 směrnice 2010/13/EU nebo jiné regulační orgány určené členskými státy v souladu s požadavky uvedenými v článku 30 směrnice 2010/13/EU mají nejlepší předpoklady k tomu, aby zajistily správné uplatňování požadavků týkajících se spolupráce v oblasti regulace a dobře fungujícího trhu s mediálními službami, které jsou stanoveny v kapitole III tohoto nařízení. V zájmu zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení a dalších právních předpisů Unie v oblasti sdělovacích prostředků je třeba zřídit na úrovni Unie nezávislý poradní orgán, který by tyto orgány nebo subjekty sdružoval a koordinoval jejich činnost. Zásadní význam pro podporu důsledného provádění této směrnice má skupina evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA) zřízená směrnicí 2010/13/EU. Evropský sbor pro mediální služby (dále jen „sbor“) by proto měl navázat na skupinu ERGA a nahradit ji. To vyžaduje cílenou změnu směrnice 2010/13/EU spočívající ve vypuštění článku 30b, kterým se zřizuje skupina ERGA, a – v návaznosti na tuto změnu – nahrazení odkazů na skupinu ERGA a její úkoly. Změna směrnice 2010/13/EU tímto nařízením je v tomto případě odůvodněná, neboť se omezuje na ustanovení, které členské státy nemusí provést ve vnitrostátním právu, a je určena orgánům Unie.

Odůvodnění

Je třeba pamatovat na různé struktury dohledu nad sdělovacími prostředky.

Pozměňovací návrh 16

23. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

23)

Ve sboru by měli zasedat vysocí představitelé vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů uvedených v článku 30 směrnice 2010/13/EU jmenovaní těmito orgány nebo subjekty. V případech, kdy mají členské státy několik příslušných regulačních orgánů nebo subjektů, včetně regionálních , by měl být vhodnými postupy vybrán společný zástupce a hlasovací právo by mělo být omezeno na jednoho zástupce z každého členského státu. Tím by neměla být dotčena možnost ostatních vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů účastnit se podle potřeby zasedání sboru. Sbor by měl mít rovněž možnost po dohodě s Komisí přizvat na svá zasedání odborníky a pozorovatele, zejména regulační orgány nebo subjekty z kandidátských zemí, potenciálních kandidátských zemí, zemí EHP nebo delegáty ad hoc z jiných příslušných vnitrostátních orgánů. Vzhledem k citlivosti mediálního odvětví a v souladu s praxí rozhodování v rámci skupiny ERGA, jak vyplývá z jednacího řádu, by měl sbor přijímat svá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů.

23)

Ve sboru by měli zasedat vysocí představitelé vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů uvedených v článku 30 směrnice 2010/13/EU jmenovaní těmito orgány nebo subjekty. V případech, kdy mají členské státy několik příslušných regulačních orgánů nebo subjektů, včetně regionálních a včetně systémů samoregulace a společné regulace, by měl být vhodnými postupy vybrán společný zástupce, a je-li to nutné, měly by být stanoveny doplňkové postupy zapojení regulačních orgánů, zejména těch, které spadají do samoregulace a společné regulace. Hlasovací práva určeného zástupce by měla být omezena na jednoho zástupce z každého členského státu. Sbor by měl mít rovněž možnost přizvat na svá zasedání odborníky a pozorovatele, zejména regulační orgány nebo subjekty z kandidátských zemí, potenciálních kandidátských zemí, zemí EHP nebo delegáty ad hoc z jiných příslušných vnitrostátních orgánů. Vzhledem k citlivosti mediálního odvětví a v souladu s praxí rozhodování v rámci skupiny ERGA, jak vyplývá z jednacího řádu, by měl sbor přijímat svá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů.

Odůvodnění

Je třeba pamatovat na různé struktury dohledu nad sdělovacími prostředky.

Pozměňovací návrh 17

24. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

24)

Aniž jsou dotčeny pravomoci svěřené Komisi Smlouvami, je nezbytné, aby Komise a sbor úzce spolupracovaly. Sbor by měl zejména aktivně podporovat Komisi při plnění jejích úkolů, kterými je zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení a vnitrostátních předpisů, kterými se provádí směrnice 2010/13/EU. Za tímto účelem by měl sbor zejména poskytovat poradenství Komisi a být jí nápomocen v předpisových, technických nebo praktických aspektech týkajících se uplatňování práva Unie, podporovat spolupráci a účinnou výměnu informací, zkušeností a osvědčených postupů a po dohodě s Komisí nebo na její žádost vypracovávat stanoviska v případech stanovených tímto nařízením. Aby mohl sbor účinně plnit své úkoly, měl by mít možnost využívat odborné znalosti a lidské zdroje sekretariátu, který zajišťuje Komise. Sekretariát Komise by měl poskytovat správní a organizační podporu sboru a pomáhat mu při plnění jeho úkolů.

24)

Sbor by měl svoji činnost vykonávat nezávisle a neměl by být vystaven politickému vlivu. Komise by proto neměla mít na činnost sboru rozhodující vliv mimo pravomoc jej konzultovat či výkon své úlohy „strážkyně Smluv“. Sbor by měl aktivně podporovat Komisi při plnění jejích úkolů, kterými je zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení a provádění směrnice 2010/13/EU. Za tímto účelem by měl sbor poskytovat Komisi poradenství a být jí nápomocen zejména v technických nebo praktických aspektech týkajících se uplatňování práva Unie, podporovat spolupráci a účinnou výměnu informací, zkušeností a osvědčených postupů a vypracovávat stanoviska v případech stanovených tímto nařízením. Aby mohl sbor účinně plnit své úkoly, měl by mít možnost využívat odborné znalosti a lidské zdroje sekretariátu, který zajišťuje Komise. Sekretariát zajištěný Komisí by měl sbor administrativně a organizačně podporovat při plnění jeho úkolů. K zajištění nezávislosti a nevládní povahy činnosti sboru by sekretariát měl disponovat dostatečnými finančními a lidskými zdroji. Sekretariát by měl svoji hlavní činnost vykonávat nezávisle na Komisi a měl by při tom podléhat pouze vedení ze strany sboru, konkrétně pak jeho předsedy nebo místopředsedy.

Odůvodnění

Je třeba zajistit nezávislost sboru.

Pozměňovací návrh 18

26. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

26)

S cílem zajistit účinné prosazování právních předpisů Unie v oblasti sdělovacích prostředků, s cílem zabránit možnému obcházení platných pravidel v oblasti sdělovacích prostředků nepoctivými poskytovateli mediálních služeb a s cílem zabránit vzniku dalších překážek na vnitřním trhu mediálních služeb, je nezbytné stanovit jasný, právně závazný rámec pro účinnou a účelnou spolupráci vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů.

26)

S cílem zajistit účinné prosazování opatření Unie týkajících se sdělovacích prostředků, s cílem zabránit možnému obcházení platných pravidel nepoctivými poskytovateli mediálních služeb a s cílem zabránit dalším překážkám poskytování mediálních služeb na vnitřním trhu je nezbytná účinná a účelná spolupráce vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů.

Odůvodnění

Je třeba zachovat platné pořadí pravomocí.

Pozměňovací návrh 19

30. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

30)

Regulační orgány nebo subjekty uvedené v článku 30 směrnice 2010/13/EU mají specifické praktické znalosti, které jim umožňují účinně vyvažovat zájmy poskytovatelů a příjemců mediálních služeb a zároveň zajišťovat dodržování svobody projevu. To má zásadní význam zejména pro ochranu vnitřního trhu před činnostmi poskytovatelů mediálních služeb usazených mimo Unii, kteří se zaměřují na příjemce v Unii, kde mohou mimo jiné s ohledem na kontrolu, kterou nad nimi mohou vykonávat třetí země, ohrožovat veřejnou bezpečnost a obranu nebo představovat riziko jejich ohrožení. V tomto ohledu je třeba posílit koordinaci mezi vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty, aby společně čelily možným hrozbám pro veřejnou bezpečnost a obranu, které vyplývají z těchto mediálních služeb , a poskytnout jim právní rámec, který zajistí účelnost a možnou koordinaci vnitrostátních opatření přijatých v souladu s právními předpisy Unie v oblasti sdělovacích prostředků . Aby se zajistilo, že mediální služby pozastavené v některých členských státech podle čl. 3 odst. 3 a 5 směrnice 2010/13/EU nebudou v těchto členských státech nadále poskytovány prostřednictvím družice nebo jinými prostředky, měl by být k dispozici také mechanismus urychlené vzájemné spolupráce a pomoci, který by zaručil praktickou účinnost (effet utile) příslušných vnitrostátních opatření v souladu s právem Unie. Kromě toho je nezbytné koordinovat vnitrostátní opatření, která mohou být přijata k boji proti hrozbám pro veřejnou bezpečnost a obranu ze strany mediálních služeb usazených mimo Unii a zaměřených na příjemce v Unii, včetně možnosti, aby sbor po dohodě s Komisí vydával k těmto opatřením případná stanoviska. V tomto ohledu je třeba posoudit rizika pro veřejnou bezpečnost a obranu s ohledem na všechny důležité věcné a právní prvky na vnitrostátní i evropské úrovni. Tím není dotčena pravomoc Unie podle článku 215 Smlouvy o fungování Evropské unie.

30)

Regulační orgány nebo subjekty uvedené v článku 30 směrnice 2010/13/EU mají specifické praktické znalosti, které jim umožňují účinně vyvažovat zájmy poskytovatelů a příjemců mediálních služeb a zároveň zajišťovat dodržování svobody projevu. To má zásadní význam zejména pro ochranu vnitřního trhu před činnostmi poskytovatelů mediálních služeb usazených mimo Unii, kteří se zaměřují na příjemce v Unii, kde mohou mimo jiné s ohledem na kontrolu, kterou nad nimi mohou vykonávat třetí země, ohrožovat veřejnou bezpečnost a obranu nebo představovat riziko jejich ohrožení. V tomto ohledu je třeba posílit koordinaci mezi vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty, aby společně čelily možným hrozbám pro veřejnou bezpečnost a obranu, které vyplývají z těchto mediálních služeb. Aby se zajistilo, že mediální služby pozastavené v některých členských státech podle čl. 3 odst. 3 a 5 směrnice 2010/13/EU nebudou v těchto členských státech nadále poskytovány prostřednictvím družice nebo jinými prostředky, měl by být k dispozici také mechanismus urychlené vzájemné spolupráce a pomoci, který by zaručil praktickou účinnost (effet utile) příslušných vnitrostátních opatření v souladu s právem Unie.

Odůvodnění

Pravomoci sboru by měly být zaměřeny na přeshraniční otázky.

Pozměňovací návrh 20

31. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

31)

Velmi velké online platformy slouží mnoha uživatelům jako brána pro přístup k mediálním službám. Poskytovatelé mediálních služeb, kteří nesou redakční odpovědnost za svůj obsah, plní důležitou úlohu při šíření informací a při uplatňování svobody informací online. Očekává se od nich, že při výkonu této redakční odpovědnosti budou jednat svědomitě a poskytovat informace, které jsou důvěryhodné a dodržují základní práva, a to v souladu s regulačními nebo samoregulačními požadavky, které se na ně v členských státech vztahují. Proto i s ohledem na svobodu informací uživatelů, mají-li poskytovatelé velmi velkých online platforem za to, že obsah poskytovaný těmito poskytovateli mediálních služeb není slučitelný s jejich podmínkami, aniž by zároveň přispíval k systémovému riziku uvedenému v článku 26 nařízení (EU) 2022/XXX [akt o digitálních službách], měli by náležitě zohlednit svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků v souladu s nařízením (EU) 2022/XXX [akt o digitálních službách] a co nejdříve poskytnout potřebná vysvětlení poskytovatelům mediálních služeb jakožto svým obchodním uživatelům v odůvodnění podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150. Aby se minimalizoval dopad jakéhokoli omezení tohoto obsahu na svobodu informací uživatelů, měly by se velmi velké online platformy snažit předložit odůvodnění předtím, než omezení nabude účinnosti, aniž by byly dotčeny jejich povinnosti podle nařízení (EU) 2022/XXX [akt o digitálních službách]. Toto nařízení by zejména nemělo bránit poskytovateli velmi velké online platformy, aby v souladu s právem Unie, konkrétně podle nařízení (EU) 2022/XXX [akt o digitálních službách], přijal urychleně opatření buď proti nezákonnému obsahu šířenému prostřednictvím jeho služby, nebo za účelem zmírnění systémových rizik, která šíření určitého obsahu prostřednictvím jeho služby představuje.

31)

Velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače slouží mnoha uživatelům jako brána pro přístup k mediálním službám. Poskytovatelé mediálních služeb, kteří nesou redakční odpovědnost za svůj obsah, plní důležitou úlohu při šíření informací a při uplatňování svobody informací online. Očekává se od nich, že při výkonu této redakční odpovědnosti budou jednat svědomitě a poskytovat informace, které jsou důvěryhodné a dodržují základní práva, a to v souladu s regulačními nebo samoregulačními požadavky, které se na ně v členských státech vztahují. Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů jsou rovněž povinni náležitě zohlednit svobodu informací uživatelů a svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků v souladu s nařízením (EU) 2022/2065 [nařízení o digitálních službách]. Toto nařízení by nemělo bránit poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, aby v souladu s právem Unie, konkrétně podle nařízení (EU) 2022/2065 [nařízení o digitálních službách], přijal okamžitá opatření buď proti nezákonnému obsahu šířenému prostřednictvím jeho služby, nebo za účelem zmírnění systémových rizik, která šíření určitého obsahu prostřednictvím jeho služby představuje.

Odůvodnění

Je třeba zohlednit důležitou úlohu velkých zprostředkovatelských služeb, pokud jde o dostupnost mediálního obsahu.

Pozměňovací návrh 21

32. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

32)

S ohledem na očekávaný příznivý dopad na svobodu poskytování služeb a svobodu projevu je dále odůvodněné, aby v případech, kdy poskytovatelé mediálních služeb dodržují určité regulační nebo samoregulační normy, byly jejich stížnosti proti rozhodnutím poskytovatelů velmi velkých online platforem vyřizovány přednostně a bez zbytečného odkladu.

32)

Vzhledem k očekávanému příznivému dopadu na svobodu poskytování služeb a svobodu projevu je dále odůvodněné, aby v případech, kdy poskytovatelé mediálních služeb dodržují určité regulační nebo samoregulační normy, nebyly jejich obsah nebo nabídka příslušným poskytovatelem platformy nebo internetovým vyhledávačem ihned blokovány, odstraněny nebo jinak vyřazeny z šíření či zveřejnění.

Odůvodnění

Je třeba zohlednit důležitou úlohu velkých zprostředkovatelských služeb, pokud jde o dostupnost mediálního obsahu.

Pozměňovací návrh 22

33. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

33)

Za tímto účelem by poskytovatelé velmi velkých online platforem měli na svém online rozhraní nabízet funkci, která by poskytovatelům mediálních služeb umožnila prohlásit, že splňují určité požadavky, a zároveň by si měli ponechat možnost toto jejich vlastní prohlášení nepřijmout , pokud se domnívají, že příslušné podmínky splněny nejsou. Poskytovatelé velmi velkých online platforem mohou vycházet z informací týkajících se dodržování těchto požadavků, jako je např. strojově čitelný standard iniciativy Journalism Trust Initiative nebo jiné příslušné kodexy chování. Účinné provádění této funkce mohou usnadňovat pokyny Komise, včetně pokynů týkajících se způsobů zapojení příslušných organizací občanské společnosti do přezkumu prohlášení, případných konzultací s regulačním orgánem země usazení či řešení případného zneužití této funkce.

33)

Za tímto účelem by poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů měli na svém online rozhraní nabízet funkci, která by poskytovatelům mediálních služeb umožnila prohlásit, že splňují určité požadavky a jakému dohledu podléhají , a zároveň by si měli ponechat možnost toto jejich vlastní prohlášení podrobit ověření , pokud se domnívají, že příslušné podmínky splněny nejsou. Poskytovatelé velmi velkých online platforem mohou vycházet z informací týkajících se dodržování těchto požadavků, jako je např. strojově čitelný standard iniciativy Journalism Trust Initiative nebo jiné příslušné kodexy chování. Účinné provádění této funkce mohou usnadňovat pokyny Komise, včetně pokynů týkajících se způsobů zapojení příslušných organizací občanské společnosti do přezkumu prohlášení, případných konzultací s regulačním orgánem země usazení či řešení případného zneužití této funkce.

Odůvodnění

Je třeba zohlednit důležitou úlohu velkých zprostředkovatelských služeb, pokud jde o dostupnost mediálního obsahu, přičemž je třeba uvítat jakékoli prostředky usnadňující ověřování souladu s konkrétními požadavky.

Pozměňovací návrh 23

35. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

35)

Poskytovatelé velmi velkých online platforem by měli navázat spolupráci s poskytovateli mediálních služeb, kteří dodržují standardy důvěryhodnosti a transparentnosti a kteří se domnívají, že poskytovatelé velmi velkých online platforem často bez dostatečného odůvodnění omezují jejich obsah , aby našli smírné řešení, jak ukončit neoprávněná omezení a  v budoucnu se jim vyhnout. Poskytovatelé velmi velkých online platforem by se měli těchto výměn účastnit v dobré víře a věnovat zvláštní pozornost ochraně svobody sdělovacích prostředků a svobody informací.

35)

Poskytovatelé velmi velkých online platforem by měli navázat spolupráci s poskytovateli mediálních služeb, kteří dodržují standardy důvěryhodnosti a transparentnosti a kteří se domnívají, že poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů často bez dostatečného odůvodnění vznášejí námitky proti jejich obsahu , aby našli smírné řešení, jak se v budoucnu vyhnout žalobám . Poskytovatelé velmi velkých online platforem by se měli těchto výměn účastnit v dobré víře a věnovat zvláštní pozornost ochraně svobody sdělovacích prostředků a svobody informací.

Odůvodnění

Je třeba zohlednit důležitou úlohu velkých zprostředkovatelských služeb, pokud jde o dostupnost mediálního obsahu.

Pozměňovací návrh 24

37. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

37)

Příjemci audiovizuálních mediálních služeb by měli mít možnost účinně volit audiovizuální obsah, který chtějí sledovat, podle svých preferencí. Jejich svoboda v této oblasti však může být omezena obchodní praxí uplatňovanou v mediálním odvětví, konkrétně dohodami o upřednostňování obsahu mezi výrobci zařízení nebo poskytovateli uživatelských rozhraní, která řídí nebo spravují přístup k audiovizuálním mediálním službám, jako jsou připojené televizory, a poskytovateli mediálních služeb. Stanovení priorit může být prováděno například na domovské obrazovce zařízení, prostřednictvím hardwarových prvků nebo softwarových zkratek, aplikací a vyhledávacích polí, jež mají dopad na chování příjemců, kteří mohou být nepřiměřeně motivováni k výběru určitých nabídek audiovizuálních sdělovacích prostředků před jinými. Příjemci služeb by měli mít možnost jednoduchým a uživatelsky přívětivým způsobem změnit výchozí nastavení zařízení nebo uživatelského rozhraní, které řídí nebo spravuje přístup k audiovizuálním mediálním službám a jejich využívání, aniž by byla dotčena opatření k zajištění náležitého zdůraznění audiovizuálních mediálních služeb obecného zájmu, kterými se provádí článek 7a směrnice 2010/13/ES, přijatá s ohledem na legitimní veřejné politiky.

37)

Příjemci audiovizuálních mediálních služeb by měli mít možnost účinně volit audiovizuální obsah, který chtějí sledovat, podle svých preferencí. Jejich svoboda v této oblasti však může být omezena obchodní praxí uplatňovanou v mediálním odvětví, konkrétně dohodami o upřednostňování obsahu mezi výrobci zařízení nebo poskytovateli uživatelských rozhraní, která řídí nebo spravují přístup k audiovizuálním mediálním službám, jako jsou připojené televizory, a poskytovateli mediálních služeb. Stanovení priorit může být prováděno například na domovské obrazovce zařízení, prostřednictvím hardwarových prvků nebo softwarových zkratek, aplikací a vyhledávacích polí, jež mají dopad na chování příjemců, kteří mohou být nepřiměřeně motivováni k výběru určitých nabídek audiovizuálních sdělovacích prostředků před jinými. Příjemci služeb by měli mít možnost jednoduchým a uživatelsky přívětivým způsobem změnit výchozí nastavení zařízení nebo uživatelského rozhraní, které řídí nebo spravuje přístup k audiovizuálním mediálním službám a jejich využívání, aniž by byla dotčena opatření k zajištění náležitého zdůraznění audiovizuálních mediálních služeb obecného zájmu, kterými se hlavně, nikoli však výlučně provádí článek 7a směrnice 2010/13/ES, přijatá s ohledem na legitimní veřejné politiky.

Odůvodnění

Pravomoc členských států zajišťovat pluralitu sdělovacích prostředků by neměla být omezována.

Pozměňovací návrh 25

39. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

39)

Klíčový význam má také to, že sbor je oprávněn vydat na žádost Komise stanovisko v případě, že vnitrostátní opatření mohou ovlivnit fungování vnitřního trhu mediálních služeb . Tak je tomu například v případě, kdy je vnitrostátní správní opatření určeno poskytovateli mediálních služeb, který poskytuje své služby ve více než jednom členském státě , nebo pokud má dotčený poskytovatel mediálních služeb významný vliv na utváření veřejného mínění v daném členském státě .

39)

Klíčový význam má také to, že sbor je oprávněn vydat stanovisko v případě, že vnitrostátní opatření týkající se mediálních služeb mohou ovlivnit fungování vnitřního trhu. Tak je tomu například v případě, kdy je vnitrostátní správní opatření určeno poskytovateli mediálních služeb, který poskytuje své služby ve více než jednom členském státě.

Odůvodnění

Důraz by měl být kladen na otázky vnitřního trhu.

Pozměňovací návrh 26

40. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

40)

Sdělovací prostředky hrají rozhodující úlohu při utváření veřejného mínění a pomáhají občanům účastnit se demokratických procesů. Proto by členské státy měly ve svých právních systémech stanovit pravidla a postupy, které zajistí posouzení spojování na mediálním trhu, jež by mohla mít významný dopad na pluralitu nebo redakční nezávislost sdělovacích prostředků. Tato pravidla a postupy mohou mít dopad na volné poskytování mediálních služeb na vnitřním trhu a musí být řádně formulovány a musí být rovněž transparentní, objektivní, přiměřené a nediskriminační. Spojováním na mediálním trhu, na která se tato pravidla vztahují, by se měla rozumět taková spojení, v jejichž důsledku by jeden subjekt mohl ovládat mediální služby, které mají významný vliv na utváření veřejného mínění na daném mediálním trhu, v rámci určitého mediálního pododvětví nebo v různých mediálních odvětvích v jednom nebo více členských státech, nebo v nich získat významný podíl. Důležitým kritériem, které je třeba vzít v úvahu, je omezení konkurenčních názorů na daném trhu v důsledku spojení.

40)

Sdělovací prostředky hrají rozhodující úlohu při utváření veřejného mínění a pomáhají občanům účastnit se demokratických procesů. Proto by členské státy měly ve svých právních systémech stanovit pravidla a postupy, které zajistí posouzení spojování na mediálním trhu, jež by mohla mít významný dopad na pluralitu sdělovacích prostředků včetně redakční nezávislosti . Tato pravidla a postupy mohou mít dopad na volné poskytování mediálních služeb na vnitřním trhu a musí být řádně formulovány a musí být rovněž transparentní, objektivní, přiměřené a nediskriminační. Spojováním na mediálním trhu, na která se tato pravidla vztahují, by se měla rozumět taková spojení, v jejichž důsledku by jeden subjekt mohl ovládat mediální služby, které mají významný vliv na utváření veřejného mínění na daném mediálním trhu, v rámci určitého mediálního pododvětví nebo v různých mediálních odvětvích v jednom nebo více členských státech, nebo v nich získat významný podíl. Důležitým kritériem, které je třeba vzít v úvahu, je omezení konkurenčních názorů na daném trhu v důsledku spojení.

Odůvodnění

Důraz by měl být kladen na otázky vnitřního trhu.

Pozměňovací návrh 27

41. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

41)

Na posuzování dopadu spojování na mediálním trhu na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků by se měly podílet vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty, které mají zvláštní odborné znalosti v oblasti plurality sdělovacích prostředků, pokud nejsou samy určenými orgány nebo subjekty. V zájmu posílení právní jistoty a zajištění toho, aby pravidla a postupy byly skutečně zaměřeny na ochranu plurality a redakční nezávislosti sdělovacích prostředků, je nezbytné, aby byla předem stanovena objektivní, nediskriminační a přiměřená kritéria pro oznamování a posuzování dopadu spojování na mediálním trhu na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků.

41)

Dopad spojování na mediálním trhu na pluralitu sdělovacích prostředků by měly posuzovat vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty, které mají zvláštní odborné znalosti v oblasti plurality sdělovacích prostředků, pokud nejsou samy určenými orgány nebo subjekty. V zájmu skutečné ochrany plurality sdělovacích prostředků je nezbytné, aby byla předem stanovena objektivní, nediskriminační a přiměřená kritéria pro oznamování a posuzování dopadu spojování na mediálním trhu na pluralitu sdělovacích prostředků.

Odůvodnění

Za posuzování spojování na mediálním trhu na území členského státu odpovídají vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty.

Pozměňovací návrh 28

42. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

42)

Pokud spojování na mediálním trhu představuje spojování spadající do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (55), nemělo by mít uplatňování tohoto nařízení nebo jakýchkoli pravidel a postupů přijatých členskými státy na základě tohoto nařízení vliv na uplatňování čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 139/2004. Veškerá opatření přijatá určenými nebo zúčastněnými vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty na základě jimi provedených posouzení dopadu spojování na mediálním trhu na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků by proto měla být zaměřena na ochranu oprávněných zájmů ve smyslu čl. 21 odst. 4 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 139/2004 a měla by být v souladu s obecnými zásadami a dalšími ustanoveními práva Unie.

42)

Pokud spojování na mediálním trhu představuje spojování spadající do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (55), nemělo by mít uplatňování tohoto nařízení nebo jakýchkoli pravidel a postupů přijatých členskými státy na základě tohoto nařízení vliv na uplatňování čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 139/2004. Veškerá opatření přijatá určenými nebo zúčastněnými vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty na základě jimi provedených posouzení dopadu spojování na mediálním trhu na pluralitu sdělovacích prostředků by proto měla být zaměřena na ochranu svobody a plurality sdělovacích prostředků, s přihlédnutím k důležitosti redakční nezávislosti, coby oprávněných zájmů ve smyslu čl. 21 odst. 4 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 139/2004 a měla by být v souladu s obecnými zásadami a dalšími ustanoveními práva Unie.

Odůvodnění

Je třeba jasně deklarovat význam plurality sdělovacích prostředků.

Pozměňovací návrh 29

43. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

43)

Sbor by měl být oprávněn vydávat stanoviska k návrhům rozhodnutí nebo stanovisek určených nebo zúčastněných vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů, pokud oznamovaná spojení mohou ovlivnit fungování vnitřního mediálního trhu. Tak by tomu bylo například tehdy, kdy se taková spojení týkají alespoň jednoho podniku usazeného v jiném členském státě nebo působícího ve více než jednom členském státě nebo by vedla k tomu, že by poskytovatelé mediálních služeb získali významný vliv na utváření veřejného mínění na daném mediálním trhu . Pokud navíc příslušné vnitrostátní orgány nebo subjekty neposuzovaly dopady spojení na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků nebo pokud vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty nekonzultovaly dané spojení na mediálním trhu se sborem, ale má se za to, že toto spojení na mediálním trhu může ovlivnit fungování vnitřního trhu mediálních služeb, měl by být sbor schopen na žádost Komise vydat stanovisko. Komise si v každém případě ponechává možnost vydávat vlastní stanoviska v návaznosti na stanoviska vypracovaná sborem.

43)

Sbor by měl být oprávněn vydávat stanoviska k návrhům rozhodnutí nebo stanovisek určených nebo zúčastněných vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů, pokud oznamovaná spojení mohou ovlivnit fungování vnitřního mediálního trhu. Tak by tomu bylo například tehdy, kdy se taková spojení týkají alespoň jednoho podniku usazeného v jiném členském státě nebo působícího ve více než jednom členském státě. Komise by měla mít možnost vydávat vlastní stanoviska v návaznosti na stanoviska vypracovaná sborem.

Odůvodnění

Důraz by měl být kladen na otázky vnitřního trhu.

Pozměňovací návrh 30

44. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

44)

S cílem zajistit pluralitní mediální trhy by vnitrostátní orgány nebo subjekty a sbor měly zohlednit určitý soubor kritérií. Zejména je třeba zvážit dopad na pluralitu sdělovacích prostředků, včetně vlivu na utváření veřejného mínění, s přihlédnutím k online prostředí. Současně by se mělo zvážit, zda by na daném trhu (trzích) po příslušném spojení nadále existovaly jiné sdělovací prostředky, které by poskytovaly odlišný a alternativní obsah. Posouzení záruk redakční nezávislosti by mělo zahrnovat zkoumání možných rizik nepatřičného vměšování budoucího vlastníka, vedení nebo řídící struktury do jednotlivých redakčních rozhodnutí převzatého nebo sloučeného subjektu. V úvahu je třeba vzít také stávající nebo plánované vnitřní ochranné mechanismy, jejichž cílem je zachovat nezávislost jednotlivých redakčních rozhodnutí v rámci dotčených mediálních podniků. Při posuzování možných dopadů je třeba rovněž zvážit dopady daného spojení na hospodářskou udržitelnost subjektu nebo subjektů, které jsou předmětem spojení, a zda by v případě, že by nedošlo ke spojení, byly ekonomicky udržitelné v tom smyslu, že by byly schopny ve střednědobém horizontu nadále poskytovat a dále rozvíjet finančně životaschopné, dostatečně vybavené a technologicky přizpůsobené kvalitní mediální služby na trhu.

44)

S cílem zajistit pluralitní mediální trhy by členské státy měly definovat relevantní kritéria, která je nutno zohlednit. Zejména je třeba zvážit dopad na pluralitu sdělovacích prostředků, včetně vlivu na utváření veřejného mínění, s přihlédnutím k online prostředí. Při rozhodování, zda je určité spojení podniků přípustné, by mělo být zohledněno, zda by nabývající a nabývaný subjekt bez daného spojení zůstaly ekonomicky životaschopné, zda existují alternativní způsoby zajištění jejich ekonomické životaschopnosti a zda jsou i navzdory spojení možná a účinná opatření k zajištění plurality sdělovacích prostředků.

Odůvodnění

Mělo by být jasně deklarováno, že členské státy mají právo a povinnost rozhodovat o kritériích, která jsou v souladu s platnými zásadami.

Pozměňovací návrh 31

50. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

50)

Rizika ohrožující fungování a odolnost vnitřního mediálního trhu by měla být pravidelně sledována v rámci úsilí o zlepšení fungování vnitřního trhu mediálních služeb. Cílem tohoto sledování by mělo být poskytování podrobných údajů a kvalitativních hodnocení odolnosti vnitřního trhu mediálních služeb , včetně míry koncentrace trhu na vnitrostátní a regionální úrovni a rizik zahraniční manipulace s informacemi a vměšování . Mělo by být prováděno nezávisle na základě důkladného seznamu klíčových ukazatelů výkonnosti, který vypracuje a pravidelně aktualizuje Komise po konzultaci se sborem. Vzhledem k rychle se vyvíjející povaze rizik a technologického vývoje na vnitřním mediálním trhu by sledování mělo zahrnovat výhledové studie, jako např. zátěžové testy, s cílem posoudit budoucí odolnost vnitřního mediálního trhu , upozornit na slabá místa v oblasti plurality a redakční nezávislosti sdělovacích prostředků a napomoci úsilí o zlepšení správy, kvality údajů a řízení rizik. Sledování by se mělo týkat zejména úrovně přeshraniční činnosti a investic , spolupráce v oblasti regulace a sbližování právních předpisů v oblasti sdělovacích prostředků, překážek v poskytování mediálních služeb, a to i v digitálním prostředí , jakož i transparentnosti a spravedlivého rozdělování hospodářských zdrojů na vnitřním mediálním trhu. Mělo by rovněž zohlednit i širší trendy na vnitřním mediálním trhu a na vnitrostátních mediálních trzích, jakož i vnitrostátní právní předpisy, které mají vliv na poskytovatele mediálních služeb . Kromě toho by sledování mělo nabídnout přehled o opatřeních přijatých poskytovateli mediálních služeb s cílem zaručit nezávislost jednotlivých redakčních rozhodnutí, včetně opatření navržených v přiloženém doporučení.  V zájmu zajištění nejvyšších standardů by měl být do tohoto sledování řádně zapojen sbor, který sdružuje subjekty se specializovanými znalostmi mediálního trhu.

50)

Rizika ohrožující fungování a odolnost vnitřního mediálního trhu by měla být pravidelně sledována v rámci úsilí o zlepšení fungování vnitřního trhu mediálních služeb. Cílem tohoto sledování by mělo být poskytování podrobných údajů a kvalitativních hodnocení odolnosti vnitřního trhu z hlediska mediálních služeb. Zahrnut by měl být též vývoj na úrovni členských států, se zvláštním důrazem na zohlednění interakce mezi vnitřním trhem a vnitrostátními trhy a dopadu na svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků na různých úrovních. Mělo by být prováděno nezávisle na základě důkladného seznamu klíčových ukazatelů výkonnosti, který vypracuje a pravidelně aktualizuje Komise po konzultaci se sborem. Vzhledem k rychle se vyvíjející povaze rizik a technologického vývoje na vnitřním mediálním trhu by sledování mělo zahrnovat výhledové studie, jako např. zátěžové testy, s cílem posoudit budoucí odolnost vnitřního mediálního trhu a napomoci úsilí o zlepšení správy, kvality údajů a řízení rizik. Sledování by se mělo týkat zejména úrovně přeshraniční činnosti a investic, jakož i transparentnosti a spravedlivého rozdělování hospodářských zdrojů na vnitřním mediálním trhu. Mělo by rovněž zohlednit i širší trendy na vnitřním mediálním trhu a na mediálních trzích členských států . V zájmu zajištění nejvyšších standardů by měl být do tohoto sledování řádně zapojen sbor, který sdružuje subjekty se specializovanými znalostmi mediálního trhu.

Odůvodnění

Úkoly Komise by se měly zaměřovat na aspekty týkající se vnitřního trhu. Nutnou součástí by mělo být zohlednění vývoje mediálních trhů v členských státech, zejména vzhledem k tomu, že může docházet k interakcím s jednotným trhem. Přehled o možných slabých místech a upozorňování na ně může také napomoci při přípravě vhodných opatření na ochranu svobody a plurality sdělovacích prostředků.

Pozměňovací návrh 32

51. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

51)

Za účelem přípravy podmínek pro řádné provádění tohoto nařízení by se jeho ustanovení týkající se nezávislých orgánů pro sdělovací prostředky, sboru a požadovaných změn směrnice 2010/13/EU (články 7 až 12 a článek 27 tohoto nařízení) měla použít 3 měsíce po vstupu tohoto aktu v platnost , přičemž všechna ostatní ustanovení tohoto nařízení se použijí 6 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost . To je nutné zejména proto, aby mohl být sbor zřízen včas, a bylo tak zajištěno úspěšné provádění nařízení.

51)

Za účelem přípravy podmínek pro řádné provádění tohoto nařízení by se jeho ustanovení měla v zásadě použít 20 měsíců po vstupu tohoto aktu v platnost.

Odůvodnění

Členské státy mohou být nuceny upravit své regulační systémy, nařízení by tudíž mělo stanovit přiměřenou lhůtu.

Pozměňovací návrh 33

Čl. 1 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Toto nařízení stanoví společná pravidla pro řádné fungování vnitřního trhu s mediálními službami , včetně zřízení Evropského sboru pro mediální služby , při zachování kvality mediálních služeb.

1.   Toto nařízení stanoví společná pravidla pro řádné fungování vnitřního trhu , pokud jde o mediální služby , včetně zřízení Evropského sboru pro mediální služby , přičemž se usiluje o  zachování kvality mediálních služeb.

2.     Nařízení stanoví v rozsahu potřebném k dosažení cíle vytyčeného v odstavci 1 společné základní zásady jako minimální normy pro bezpečný a neomezený provoz mediálních služeb a činnost novinářů, při zachování nezávislosti a plurality sdělovacích prostředků.

Odůvodnění

Cíl a oblast působnosti nařízení by měly odpovídat působnosti Evropské unie, tedy jasně odkazovat na harmonizaci vnitřního trhu. Mediální služby jsou součástí vnitřního trhu. Není však na místě předpokládat jednotný „vnitřní trh mediálních služeb“, zejména proto, že i přes jejich trvalou konvergenci nelze všechny formy sdělovacích prostředků přiřadit z hlediska uživatele k jednotnému trhu. V zájmu smysluplného vymezení oblasti působnosti nařízení a vyjasnění jeho cílů by mělo navíc být zřetelně uvedeno, že cílem právního aktu je definovat společné minimální normy pro činnost poskytovatelů mediálních služeb a novinářů a podporovat přeshraniční aktivity s ohledem na nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků.

Pozměňovací návrh 34

Čl. 1 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2 .   Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla stanovená:

3.    Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla stanovená:

a)

směrnicí 2000/31/ES;

b)

směrnicí 2019/790/EU ;

…

a)

směrnicí 2000/31/ES;

b)

směrnicí 2010/13/EU, s výjimkou změn podle článku 27 tohoto nařízení;

c)

směrnicí 2019/790/EU;

…

Odůvodnění

Standard podle směrnice o audiovizuálních mediálních službách (2010/13/EU) by měl být zachován. Tímto se zde upřesňuje, že její požadavky zůstávají nedotčeny doplňujícími ustanoveními tohoto právního aktu.

Pozměňovací návrh 35

Článek 1 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3.     Tímto nařízením není dotčena možnost členských států přijímat podrobnější pravidla v oblastech, na které se vztahuje kapitola II a oddíl 5 kapitoly III, pokud jsou tato pravidla v souladu s právem Unie.

4.     Členské státy mohou vůči mediálním službám, které spadají do jejich pravomoci, uplatňovat v oblastech, na které se vztahuje toto nařízení, podrobnější nebo přísnější pravidla, pokud jsou tato pravidla v souladu s právem Unie.

Odůvodnění

Podle evropských smluv je kulturní svrchovanost, a tedy i pravomoc regulovat sdělovací prostředky, v působnosti členských států. Evropská unie musí respektovat různorodost kultur a má v této oblasti pouze doplňující a podpůrnou pravomoc, kterou chrání článek 167 ve spojení s čl. 6 písm. c) SFEU. Proto by stejně jako u směrnice o audiovizuálních mediálních službách neměla být zaváděna harmonizace nad rámec minimálních norem.

Pozměňovací návrh 36

Čl. 2 bod. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3)

„poskytovatelem veřejnoprávních sdělovacích prostředků“ poskytovatel mediálních služeb, který je podle vnitrostátního práva pověřen posláním veřejné služby nebo který za účelem plnění takového poslání čerpá vnitrostátní veřejné finanční prostředky;

3)

„poskytovatelem veřejnoprávních sdělovacích prostředků“ poskytovatel mediálních služeb, který je pověřen posláním veřejné služby a  za účelem plnění takového poslání čerpá vnitrostátní veřejné finanční prostředky;

Odůvodnění

Financování je zásadním faktorem pro relevanci veřejnoprávní nabídky a klíčovým prvkem veřejnoprávních sdělovacích prostředků. Otevřenost pojmu „poslání“ navíc není vhodná ke korektnímu omezení oblasti působnosti. Tento pojem by například mohl nedůvodně zahrnovat také soukromé poskytovatele mediálních služeb, na něž se vztahují zákonné požadavky na pluralitu.

Pozměňovací návrh 37

Čl. 2 bod 10

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

10 )

„poskytovatelem velmi velké online platformy“ poskytovatel online platformy, která byla označena za velmi velkou online platformu podle čl.  25 odst. 4 nařízení (EU) 2022/XXX [ akt o digitálních službách];

10 )

„poskytovatelem velmi velké online platformy“ poskytovatel online platformy, která byla označena za velmi velkou online platformu podle čl.  33 odst. 4 nařízení (EU) 2022/ 2065 [nařízení o digitálních službách];

 

11)

„poskytovatelem velmi velkého internetového vyhledávače“ poskytovatel internetového vyhledávače, který byl označen za velmi velký internetový vyhledávač podle čl. 33 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2065 [nařízení o digitálních službách];

Odůvodnění

Doplnění definice podle nařízení o digitálních službách (1) pro účely zařazení do článku 17.

Pozměňovací návrh 38

Čl. 2 bod 15

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

15 )

„zadáváním reklamy státem“ umístění, zveřejnění nebo šíření sdělení pro účely propagace či vlastní propagace prostřednictvím jakékoli mediální služby, obvykle za úplatu nebo jinou protihodnotu, jakýmkoli celostátním nebo regionálním orgánem veřejné správy, jako jsou celostátní, federální nebo regionální vládní instituce, regulační orgány nebo subjekty, jakož i státní podniky nebo jiné státem kontrolované subjekty na celostátní nebo regionální úrovni, nebo jakoukoli místní samosprávou územního celku s více než 1 milionem obyvatel, nebo pro tento orgán či v jeho zastoupení;

15 )

„zadáváním reklamy státem“ umístění, zveřejnění nebo šíření sdělení pro účely propagace či vlastní propagace prostřednictvím jakékoli mediální služby, obvykle za úplatu nebo jinou protihodnotu, jakýmkoli orgánem veřejné správy, jako jsou unijní, celostátní, federální nebo regionální vládní instituce, regulační orgány nebo subjekty, jakož i státní podniky nebo jiné státem kontrolované subjekty na celostátní nebo regionální úrovni, nebo jakoukoli místní samosprávou územního celku s více než 100 000 obyvatel – přičemž kritérium počtu obyvatel je třeba zohledňovat ve spojení s vymezením minimální prahové hodnoty pro roční výdaje – , nebo pro tento orgán či v jeho zastoupení;

Odůvodnění

Pokud jde o zadávání reklamy státem, měla by být zahrnuta též sama EU. Mimoto prahová hodnota 1 milion obyvatel není pro menší členské státy realistická. Snížení této prahové hodnoty a její zohlednění spolu s minimální prahovou hodnotou pro roční výdaje omezí riziko, že budou existovat mezery v oblasti transparentnosti, a zároveň zabrání vzniku neúměrné administrativní zátěže v souvislosti s požadavky na podávání zpráv.

Pozměňovací návrh 39

Článek 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Práva příjemců mediálních služeb

Příjemci mediálních služeb v Unii mají právo přijímat pluralitní zpravodajský a publicistický obsah, který je vytvářen způsobem, který zajišťuje dodržování redakční svobody poskytovatelů mediálních služeb a je přínosem pro veřejný diskurz.

Zajištění svobody a plurality sdělovacích prostředků

Členské státy zajistí, aniž je dotčeno jejich vnitrostátní ústavní právo, v souladu s článkem 11 a dalšími základními právy Listiny základních práv Evropské unie a za současného dodržování základních svobod vnitřního trhu, vhodný právní a administrativní rámec, v němž bude zaručena účinná pluralita a nezávislost sdělovacích prostředků, a to rovněž z hlediska uživatelů.

Odůvodnění

Svoboda informací je právně zakotvené základní právo. Je třeba je však blíže definovat a vážit proti jiným zákonným zájmům. Rozsah zákonného práva je v této souvislosti nejasný a měl by být předmětem podrobnějšího právního vymezení. Co se týče místní a regionální nabídky, zůstává otázkou, zda je standard relevantní pro vnitřní trh.

Naproti tomu členské státy mají právo a povinnost zajistit různorodost názorů a sdělovacích prostředků, a tedy i formulovat vlastní regulaci sdělovacích prostředků. Při utváření svých předpisů pro sdělovací prostředky jsou povinny respektovat základní svobody vnitřního trhu v rozsahu, v němž se týkají přeshraničního poskytování mediálních služeb. Jak také Evropská komise uvedla ve svých zprávách o právním státu, drtivá většina členských států již má účinnou regulaci různorodého mediálního prostředí s nezávislými sdělovacími prostředky, která je v souladu s evropskými hodnotami, normami i cíli. To by nemělo oslabovat snahy členských států pokračovat v co nejsvědomitějším plnění svých povinností, zejména pak tam, kde panují zjevné nedostatky, a s ohledem na již zjištěné nedostatky a negativní vývoj v neprospěch nezávislosti a různorodosti sdělovacích prostředků.

Právní akt by proto měl tuto povinnost zdůraznit a zakotvit ji jako součást předpisů, aby Unie a její členské státy mohly společně napravovat systémové nedostatky bez narušení již fungujících mediálních systémů.

Pozměňovací návrh 40

Čl. 4 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Práva poskytovatelů mediálních služeb

1.    Poskytovatelé mediálních služeb mají právo vykonávat svou hospodářskou činnost na vnitřním trhu bez omezení kromě těch, která jsou povolena právem Unie.

Nezávislost sdělovacích prostředků

1.    Členské státy přijmou vhodná opatření k tomu, aby poskytovatelé mediálních služeb mohli vykonávat svou hospodářskou činnost na vnitřním trhu bez omezení kromě těch, která jsou povolena právem Unie.

Odůvodnění

Právo dle znění návrhu zůstává vágní, a jako takové se jeví jako stěží prosaditelné. Pokud by však poskytovatelé mediálních služeb mohli na jeho základě uplatňovat nároky přímo u soudu, umožnilo by to zpochybnění jakéhokoli opatření přijatého členským státem vůči určitému poskytovateli mediálních služeb, včetně všech důvodných opatření přijatých regulačními orgány. Vzhledem k tomu, že práva poskytovatelů mediálních služeb a novinářů, zaručená základními právy a svobodami, je třeba podrobněji definovat, a jako taková jsou součástí právního řádu daného členského státu, měly by členské státy mít povinnost tato práva náležitě respektovat.

Pozměňovací návrh 41

Čl. 4 odst 2 písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

a)

nezasahují do redakční politiky a rozhodnutí poskytovatelů mediálních služeb ani se je nesnaží jakýmkoli způsobem přímo či nepřímo ovlivňovat;

a)

nezasahují do redakční politiky a rozhodnutí poskytovatelů mediálních služeb ani se je nesnaží jakýmkoli způsobem přímo či nepřímo ovlivňovat , aniž jsou dotčeny právní požadavky a jejich prosazování na základě cílů obecného zájmu, zejména pokud jde o různorodost, nelegální obsah nebo ochranu nezletilých ve sdělovacích prostředcích, nebo aniž je dotčena definice poslání veřejné služby veřejnoprávních sdělovacích prostředků ;

Odůvodnění

Mělo by být upřesněno, že zákaz ovlivňování redakčních strategií či rozhodnutí poskytovatelů mediálních služeb nezahrnuje opatření vnitrostátních regulačních orgánů, jejichž cílem je dosažení souladu s právně zakotvenými požadavky nebo jejich prosazování, zejména co se týče nabídky poskytovatelů mediálních služeb.

Pozměňovací návrh 42

Článek 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Záruky nezávislého fungování poskytovatelů veřejnoprávních sdělovacích prostředků

Veřejnoprávní sdělovací prostředky

1.     Poskytovatelé veřejnoprávních sdělovacích prostředků poskytují svým příjemcům pluralitu informací a názorů nestranným způsobem v souladu s posláním veřejné služby.

1.     Členské státy mohou zajišťovat veřejnoprávní sdělovací prostředky, které slouží jejich demokratickým, sociálním a kulturním potřebám.

2.     Vedoucí pracovníci a členové správní rady poskytovatelů veřejnoprávních sdělovacích prostředků jsou jmenováni transparentním, otevřeným a nediskriminačním postupem a na základě transparentních, objektivních, nediskriminačních a přiměřených kritérií předem stanovených vnitrostátními právními předpisy.

2.     Financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků slouží poslání veřejné služby a zohledňuje potřeby související s plněním tohoto poslání. Pro tento účel členské státy stanoví mechanismy k zajištění přiměřeného a předvídatelného financování v souladu s posláním podle zákona nebo na základě zákonem stanovených postupů.

Délka jejich funkčního období je stanovena vnitrostátními právními předpisy a je přiměřená a dostatečná k zajištění účinné nezávislosti poskytovatele veřejnoprávních sdělovacích prostředků. Před koncem funkčního období mohou být odvoláni pouze výjimečně, pokud přestanou splňovat zákonem předepsané podmínky pro výkon své funkce, které jsou předem stanoveny vnitrostátními právními předpisy, nebo z konkrétních důvodů protiprávního jednání nebo závažného pochybení, které jsou předem stanoveny vnitrostátními právními předpisy.

 

Rozhodnutí o odvolání z funkce musí být řádně odůvodněno, musí být předem oznámeno dotčené osobě a musí zahrnovat možnost soudního přezkumu. Důvody propuštění se zveřejní.

 

3.     Členské státy zajistí, aby poskytovatelé veřejnoprávních sdělovacích prostředků měli k dispozici přiměřené a stabilní finanční zdroje pro plnění svého poslání veřejné služby. Tyto zdroje musí být takové, aby byla ochráněna redakční nezávislost.

3.     Aniž je dotčena pravomoc členských států svěřit, definovat a organizovat poslání veřejné služby, zajistí členské státy, aby služby veřejnoprávních sdělovacích prostředků zohledňovaly potřebu chránit pluralitu. K tomu je třeba stanovit poskytovatelům veřejnoprávních služeb povinnost zejména vyváženě prezentovat co nejširší škálu témat a názorů a dodržovat zásady objektivního a nestranného zpravodajství.

4.     Členské státy určí jeden nebo více nezávislých orgánů nebo subjektů, které budou sledovat dodržování odstavců 1 až 3.

4.     Při definování a organizaci vlastních veřejnoprávních sdělovacích prostředků členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění jejich redakční nezávislosti a nezávislosti orgánů nebo subjektů, které nad nimi vykonávají dohled.

Odůvodnění

Činnost veřejnoprávních sdělovacích prostředků, které z podstaty působí na vnitrostátní úrovni a jsou v členských státech částečně decentralizovány, má pouze omezený dopad na vnitřní trh. Jejich vnitřní organizace zde nemá patrnou souvislost.

Je na členských státech, jak strukturují a definují vlastní odvětví veřejnoprávních sdělovacích prostředků. Uvedená ustanovení tak nejsou v souladu s pravomocí Evropské unie ani nejsou dostatečně pružná k plnění potenciálně proměnlivých požadavků na poskytovatele mediálních služeb s posláním veřejné služby.

Vzhledem k právu členských států rozhodovat samostatně o struktuře, organizaci a financování vlastních veřejnoprávních sdělovacích prostředků je třeba zakotvit hlavní požadavky na integraci veřejnoprávních sdělovacích prostředků do vnitřního trhu, které již platí pro veřejnoprávní vysílání podle Amsterodamského protokolu. Proto by mělo být upřesněno, že členské státy mají právo zřizovat a financovat veřejnoprávní sdělovací prostředky dle svých demokratických, sociálních a kulturních potřeb.

Pozměňovací návrh 43

Čl. 6 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Povinnosti poskytovatelů mediálních služeb poskytujících zpravodajský a publicistický obsah

Povinnosti poskytovatelů mediálních služeb poskytujících zpravodajský a publicistický obsah , pokud jde o transparentnost

1.    Poskytovatelé mediálních služeb poskytující zpravodajský a publicistický obsah musí příjemcům svých služeb snadno a přímo zpřístupnit tyto informace :

1.    Členské státy zajistí, aby poskytovatelé mediálních služeb poskytující zpravodajský a publicistický obsah umožnili příjemcům svých služeb snadný, přímý a trvalý přístup alespoň k těmto informacím :

a)

oficiální název a kontaktní údaje;

a)

oficiální název , zeměpisnou adresu, na níž je daný poskytovatel mediálních služeb usazen, a kontaktní údaje , nejméně adresu elektronické pošty nebo internetových stránek, které umožňují rychlé, přímé a účinné navázání kontaktu s ním ;

b)

jméno (jména) jejich přímého nebo nepřímého vlastníka (vlastníků) s podíly, které jim umožňují uplatňovat vliv na provoz a strategické rozhodování;

b)

jméno (jména) jejich přímého nebo nepřímého vlastníka (vlastníků) s podíly, které jim umožňují uplatňovat vliv na provoz a strategické rozhodování;

c)

jména jejich skutečných vlastníků ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849.

c)

jména jejich skutečných vlastníků ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice (EU) 2015/849.

 

Tímto ustanovením nejsou dotčena další opatření podle článku 5 směrnice (EU) 2010/13/EU.

Odůvodnění

Je nutno náležitě uznat úlohu členských států.

Pozměňovací návrh 44

Čl. 6 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Aniž jsou dotčeny vnitrostátní ústavněprávní předpisy, které jsou v souladu s Listinou, přijmou poskytovatelé mediálních služeb poskytující zpravodajský a publicistický obsah opatření, která považují za vhodná k ochraně nezávislosti jednotlivých redakčních rozhodnutí. Cílem těchto opatření je zejména:

a)

zaručit, že redaktoři mohou při výkonu své profesní činnosti přijímat individuální redakční rozhodnutí a

b)

zajistit zveřejnění jakéhokoli skutečného nebo potenciálního střetu zájmů jakékoli strany, která má podíl v poskytovatelích mediálních služeb a která může mít dopad na poskytování zpravodajského a publicistického obsahu.

2.   Aniž jsou dotčeny vnitrostátní ústavněprávní předpisy, které jsou v souladu s Listinou, zohlední poskytovatelé mediálních služeb poskytující zpravodajský a publicistický obsah opatření, která považují za vhodná k ochraně nezávislosti redakčních rozhodnutí.

Odůvodnění

Povinnost zaručit vnitřní svobodu sdělovacích prostředků ve smyslu redakční svobody není absolutním požadavkem plynoucím ze základních práv, a to ani z pohledu různých ústavních tradic. Na nezávislost redaktorů jako nástroj k zajištění různorodosti je třeba nahlížet diferencovaně a s vědomím, že mezi ní a svobodou podnikání a svobodou sdělovacích prostředků jako takovými existuje napětí. Důraz by proto měl být kladen na požadavky na transparentnost, které uživateli umožní rozpoznat a zařadit možné pozadí určitých tendencí. Veškerá další opatření týkající se redakčních svobod by měla být ponechána na samoregulačních mechanismech.

Pozměňovací návrh 45

Čl. 7 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Za uplatňování kapitoly III tohoto nařízení odpovídají vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty uvedené v článku 30 směrnice 2010/13/EU.

1.   Za uplatňování kapitoly III tohoto nařízení odpovídají vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty uvedené v článku 30 směrnice 2010/13/EU v rozsahu poskytování služby nebo obsahu audiovizuální mediální služby ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. a) směrnice 2010/13/EU . Vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty uvedené v první větě odpovídají též za uplatňování kapitoly III tohoto nařízení v širším rozsahu, ledaže je tento rozsah omezen tím, že členský stát určil jiné vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty nebo zavedl systém samoregulace nebo společné regulace.

Odůvodnění

Pravomoc příslušných orgánů podle směrnice o audiovizuálních mediálních službách (2010/13/EU) (2) by měla jít nad rámec obsahu nebo nabídky audiovizuálních mediálních služeb a videonahrávek vytvářených uživateli dle definice ve směrnici 2010/13/EU pouze v případě a v takovém rozsahu, kdy nejsou na vnitrostátní úrovni pro jiná mediální odvětví zřízeny jiné orgány nebo subjekty včetně subjektů samoregulačních systémů, jaké se běžně užívají pro tisk. Pro veškeré státní orgány dohledu stanoví čl. 7 odst. 2, že se použijí požadavky směrnice 2010/13/EU týkající se nezávislého dohledu nad sdělovacími prostředky a dále zásada dostatečného financování.

Pozměňovací návrh 46

Čl. 10 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Složení sboru

1.   Sbor se skládá ze zástupců vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů uvedených v  článku 30 směrnice 2010/13/EU .

Složení sboru

1.   Sbor se skládá ze zástupců vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů uvedených v  čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení .

Odůvodnění

Subjekt se skládá ze zástupců vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů, které podle vnitrostátního práva vykonávají dohled nad poskytovateli mediálních služeb. Tím je zajištěno, že tento výčet zahrnuje nejen orgány nebo subjekty odpovědné za audiovizuální sdělovací prostředky, a tím zohledňuje diferencované pravomoci na vnitrostátní úrovni, které jsou v některých případech rozděleny jak funkčně, tak zeměpisně. Veřejné orgány nebo subjekty jsou v každém případě zahrnuty pouze tehdy, jestliže splňují požadavky článku 30 směrnice 2010/13/EU.

Pozměňovací návrh 47

Čl. 10 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3.   Pokud má členský stát více než jeden vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt, tyto regulační orgány nebo subjekty svou činnost případně vzájemně koordinují a jmenují společného zástupce, který vykonává hlasovací právo.

3.   Pokud má členský stát více než jeden vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt, tyto regulační orgány nebo subjekty , včetně systémů samoregulace nebo společné regulace, svou činnost případně vzájemně koordinují a jmenují společného zástupce, který vykonává hlasovací právo.

Odůvodnění

Subjekty samoregulace a společné regulace by měly být zařazeny v rozsahu svých pravomocí.

Pozměňovací návrh 48

Čl. 10 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4.   Sbor zastupuje jeho předseda. Předsedu volí sbor ze svých členů dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. Funkční období předsedy je dvouleté .

4.   Sbor zastupuje jeho předseda. Předsedu a místopředsedu volí sbor ze svých členů dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. Funkční období předsedy a místopředsedy je jeden rok . Předseda a místopředseda mohou být zvoleni ještě jednou, a to nejvýše na období jednoho roku.

Není-li předseda schopen výkonu funkce, přechází jeho pravomoci v plném rozsahu na místopředsedu. Podrobnosti stanoví sbor ve svém jednacím řádu.

Odůvodnění

Podobně jako u skupiny ERGA by funkční období předsedy mělo být jednoroční s možností opětovného zvolení na jedno další období. Bude tak umožněno také zapojení menších vnitrostátních regulačních orgánů prostřednictvím funkce předsedy.

K zajištění akceschopnosti sboru by mělo být zařazeno jmenování místopředsedy.

Pozměňovací návrh 49

Čl. 10 odst. 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

5.    Komise do sboru jmenuje svého zástupce. Zástupce Komise se účastní všech činností a schůzí sboru a nemá hlasovací právo. Předseda sboru informuje Komisi o probíhajících a plánovaných činnostech sboru. Sbor konzultuje s Komisí přípravu svého pracovního programu a hlavních cílů.

5.   Předseda sboru informuje Komisi o probíhajících a plánovaných činnostech sboru. Sbor umožní Komisi vyjádřit se k přípravě jeho pracovního programu a hlavních cílů. Každý rok podá zprávu členským státům.

Odůvodnění

K zajištění nezávislosti sboru se Komise nutně nemusí účastnit všech jeho schůzí. Měla by však mít zaručeno základní právo na informace. Komise by vedle toho měla mít možnost sdělovat komentáře a návrhy k pracovnímu programu sboru. Informace o činnosti sboru by měly být dostupné také členským státům, neboť jeho činnost a zjištění mohou být členským státům užitečné v dalším utváření jejich vnitrostátních právních rámců.

Pozměňovací návrh 50

Čl. 10 odst. 6

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

6.   Sbor může po dohodě s Komisí přizvat na svá zasedání odborníky a pozorovatele.

6.   Sbor může přizvat na svá zasedání odborníky , zástupce Komise a pozorovatele.

Odůvodnění

Sbor by měl mít možnost diskutovat se třetími stranami, zejména odborníky, bez souhlasu Komise. Sbor by měl také uvážit přizvání Komise na svá zasedání.

Pozměňovací návrh 51

Čl. 10 odst. 8

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

8.   Sbor přijímá svůj jednací řád dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem po dohodě s Komisí .

8.   Sbor přijímá svůj jednací řád dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.

Před svým rozhodnutím umožní sbor Komisi, aby se vyjádřila.

Odůvodnění

K zajištění nezávislosti sboru přijímá sbor svůj jednací řád, podobně jako tomu je v případě skupiny ERGA. K tomu nemá být nutný souhlas Komise. Jako přiměřené se však jeví umožnit Komisi, aby se k procedurálním pravidlům předem vyjádřila.

Pozměňovací návrh 52

Čl. 11 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Sekretariát sboru

1.   Sbor má k dispozici sekretariát, jehož služby poskytuje Komise.

Sekretariát sboru

1.   Sbor má k dispozici sekretariát, jehož služby poskytuje Komise pomocí odpovídajícího personálního a materiálního zajištění . Pracovníci sekretariátu se řídí výhradně pokyny předsedy. Případným služebním pokynům Komise podléhají pouze v rozsahu, v němž nedojde k narušení nezávislosti výkonu jejich činnosti.

Odůvodnění

Je třeba ocenit, že nový sbor bude mít pro svoji činnost podporu v podobě sekretariátu.

Jeho funkčnost lze zajistit pouze v případě, že Komise sekretariátu poskytne odpovídající personální a materiální zajištění. K zachování nezávislého a nevládního dohledu je zapotřebí, aby se pracovníci sekretariátu řídili výhradně pokyny předsedy sboru, případně místopředsedy – v době předsedovy nepřítomnosti. Pokud jde o služební věci, podléhají pokynům Komise pouze v rozsahu, v němž nedojde k narušení nezávislosti výkonu jejich činnosti.

Pozměňovací návrh 53

Čl. 11 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.    Hlavním úkolem sekretariátu je přispívat k plnění úkolů sboru stanovených v tomto nařízení a ve směrnici 2010/13/EU.

 

Odůvodnění

Tento dovětek je duplicitní k odstavci 3 a neměl by být chápán jako rozšíření nezávislého mandátu.

Pozměňovací návrh 54

Čl. 11 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3.    Sekretariát zajišťuje správní a organizační podporu činnosti sboru. Sekretariát je rovněž nápomocen sboru při plnění jeho úkolů.

2.    Sekretariát zajišťuje správní a organizační podporu činnosti sboru. Sekretariát je rovněž na pokyn předsedy nápomocen sboru při plnění jeho úkolů.

Odůvodnění

Je třeba upřesnit, že funkcí a úlohou sekretariátu je výlučně podpora a pomoc ve prospěch sboru.

Pozměňovací návrh 55

Článek 12, první odstavec

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Úkoly sboru

Aniž jsou dotčeny pravomoci svěřené Komisi Smlouvami, podporuje sbor účinné a jednotné uplatňování tohoto nařízení a  vnitrostátních předpisů provádějících směrnici 2010/13/EU v celé Unii. Sbor:

Úkoly sboru

Aniž jsou dotčeny pravomoci svěřené Komisi Smlouvami, podporuje sbor účinné a jednotné uplatňování tohoto nařízení a  jednotné uplatňování směrnice 2010/13/EU v celé Unii. Sbor:

Odůvodnění

Není vhodné stanovit přímý dohled sboru nad vnitrostátními opatřeními, neboť ten by vyžadoval uplatňování a výklad vnitrostátního práva sborem. Je totiž třeba zachovat pravomoci členských států a principiálně decentralizovaný dohled dle uvážení členských států. Pokud jde o směrnici o audiovizuálních mediálních službách (2010/13/EU), měl by se sbor omezit na její provádění; to je v souladu s čl. 30b odst. 3 směrnice 2010/13/EU, která stanoví „jednotné provádění této směrnice“ jako úkol skupiny ERGA. V tomto přístupu je třeba pokračovat a náležitě jej vyjasnit.

Pozměňovací návrh 56

Čl. 12 písm. b)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

b)

podporuje spolupráci a účinnou výměnu informací, zkušeností a osvědčených postupů mezi vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty v oblasti uplatňování unijních a vnitrostátních předpisů vztahujících se na mediální služby, včetně tohoto nařízení a směrnice 2010/13/EU, zejména s ohledem na články 3, 4 a 7 uvedené směrnice;

b)

podporuje spolupráci a účinnou výměnu informací, zkušeností a osvědčených postupů mezi vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty v oblasti uplatňování unijních předpisů vztahujících se na mediální služby, včetně tohoto nařízení a směrnice 2010/13/EU, zejména s ohledem na články 3, 4 a 7 uvedené směrnice;

Odůvodnění

Činnost sboru by se měla týkat výhradně předpisů EU a jejich provádění do vnitrostátního práva, neměla by však zahrnovat přezkum uplatňování vnitrostátního práva. Ten by měl zůstat ve výlučné pravomoci vnitrostátních regulátorů.

Pozměňovací návrh 57

Čl. 12 písm. c)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

c)

na žádost Komise jí poskytuje poradenství ohledně regulačních, technických nebo praktických aspektů souvisejících s důsledným uplatňováním tohoto nařízení a prováděním směrnice 2010/13/EU, jakož i ohledně všech dalších záležitostí týkajících se mediálních služeb, které spadají do její pravomoci. Jestliže Komise žádá sbor o poradenství nebo stanovisko, může uvést určitou lhůtu s přihlédnutím k naléhavosti dané záležitosti;

c)

poskytuje Komisi poradenství ohledně technických nebo praktických aspektů souvisejících s důsledným uplatňováním tohoto nařízení a prováděním směrnice 2010/13/EU, jakož i ohledně všech dalších záležitostí týkajících se mediálních služeb, které spadají do její pravomoci. Jestliže Komise žádá sbor o poradenství nebo stanovisko, může uvést přiměřenou lhůtu s přihlédnutím k naléhavosti dané záležitosti . Jsou-li zjištění sboru v obecném zájmu, měl by je sbor zpřístupnit členským státům ;

Odůvodnění

Problematika regulace přísluší zákonodárci, nikoli orgánu dohledu, a proto by neměla být zařazena do náplně činnosti sboru. Zjištění sboru, která jsou v obecném zájmu, by měla být zpřístupněna také členským státům, neboť pro ně mohou být rovněž užitečná.

Pozměňovací návrh 58

Čl. 12 písm. e)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

e)

po dohodě s Komisí vypracovává stanoviska týkající se:

e)

vypracovává stanoviska týkající se:

 

i)

žádostí o spolupráci a vzájemnou pomoc mezi vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty v souladu s čl. 13 odst. 7 tohoto nařízení;

 

i)

žádostí o spolupráci a vzájemnou pomoc mezi vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty v souladu s čl. 13 odst. 7 tohoto nařízení;

 

ii)

žádostí o donucovací opatření v případě neshody mezi žádajícím orgánem nebo subjektem a dožádaným orgánem nebo subjektem ohledně opatření doporučených podle čl. 14 odst. 4 tohoto nařízení;

 

ii)

žádostí vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů o donucovací opatření v případě neshody mezi žádajícím orgánem nebo subjektem a dožádaným orgánem nebo subjektem podle čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení;

 

iii)

vnitrostátních opatření týkajících se poskytovatelů mediálních služeb usazených mimo Unii v souladu s čl. 16 odst. 2 tohoto nařízení;

 

iii)

vnitrostátních opatření vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů týkajících se poskytovatelů mediálních služeb usazených mimo Unii v souladu s čl. 16 odst. 2 tohoto nařízení;

 

 

iv)

faktorů podle čl. 21 odst. 3 tohoto nařízení nebo, na žádost vnitrostátního regulačního orgánu nebo subjektu, dopadů spojování na mediálním trhu, jež podléhá oznamovací povinnosti, na pluralitu sdělovacích prostředků a fungování vnitřního trhu podle čl. 21 odst. 4 tohoto nařízení;

Odůvodnění

K zajištění nezávislosti a politické neutrality dohledu by sbor měl mít možnost jednat z vlastního podnětu – a nikoli po konzultaci s Komisí – v oblasti spolupráce a opatření zaměřených na prosazování a ve vztahu k poskytovatelům, kteří jsou třetími stranami. Dále je třeba upřesnit, že úkolem sboru je poskytovat vnitrostátním regulačním orgánům nebo subjektům poradenství k praktickým otázkám.

Dále je nutné provést úpravy v návaznosti na pozměňovací návrhy ke článkům 14 a 21 tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 59

Čl. 12 písm. f)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

f)

na žádost Komise vypracovává stanoviska týkající se:

f)

na žádost Komise vypracovává stanoviska týkající se opatření vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů , která mohou ovlivnit fungování vnitřního trhu mediálních služeb v souladu s čl. 20 odst. 2 tohoto nařízení;

 

i)

vnitrostátních opatření, která mohou ovlivnit fungování vnitřního trhu mediálních služeb v souladu s čl. 20 odst. 4 tohoto nařízení;

ii)

spojování na mediálním trhu, která mohou ovlivnit fungování vnitřního trhu mediálních služeb v souladu s čl. 22 odst. 1 tohoto nařízení;

 

Odůvodnění

V návaznosti na pozměňovací návrh ke článku 20 je třeba upřesnit, že přezkum se týká výhradně opatření přijatých vnitrostátními regulačními orgány, a nesouvisí tak s legislativními opatřeními.

Vzhledem k návrhu na odstranění článku 22 je zapotřebí změna týkající se písm. f) bodu ii).

Pozměňovací návrh 60

Čl. 12 písm. h)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

h)

pomáhá Komisi při vypracovávání pokynů týkajících se:

h)

pomáhá Komisi při vypracovávání pokynů týkajících se použití čl. 23 odst. 1, 2 a 3 podle čl. 23 odst. 4 tohoto nařízení;

 

i)

uplatňování tohoto nařízení a vnitrostátních předpisů provádějících směrnici 2010/13 v souladu s čl. 15 odst. 2 tohoto nařízení;

ii)

faktorů, které je třeba zohlednit při uplatňování kritérií pro posuzování dopadu spojování na mediálním trhu v souladu s čl. 21 odst. 3 tohoto nařízení;

iii)

použití čl. 23 odst. 1, 2 a 3 podle čl. 23 odst. 4 tohoto nařízení;

 

Odůvodnění

V návaznosti na pozměňovací návrh ke čl. 15 odst. 2 a čl. 21 odst. 3 tohoto nařízení je třeba odstranit písm. h) bod i) a ii).

Pozměňovací návrh 61

Čl. 13 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt může kdykoli požádat (dále jen „žádající orgán“) o spolupráci nebo vzájemnou pomoc jeden nebo více vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů (dále jen „dožádané orgány“) za účelem výměny informací nebo přijetí opatření důležitých pro jednotné a účinné uplatňování tohoto nařízení nebo vnitrostátních opatření, kterými se provádí směrnice 2010/13/EU.

1.   Vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt může kdykoli požádat (dále jen „žádající orgán“) o spolupráci nebo vzájemnou pomoc jeden nebo více vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů (dále jen „dožádané orgány“) za účelem výměny informací nebo přijetí opatření důležitých pro jednotné a účinné uplatňování tohoto nařízení nebo provádění směrnice 2010/13/EU.

Odůvodnění

Úkolem sboru by mělo být poskytovat na žádost pomoc v otázkách týkajících se provádění směrnice o audiovizuálních službách (2010/13/EU), nikoli s uplatňováním vnitrostátního práva, kterým se směrnice provádí. Posledně uvedený úkol spadá do výlučné pravomoci vnitrostátních orgánů nebo subjektů.

Pozměňovací návrh 62

Čl. 13 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4.   Dožádaný orgán může odmítnout se zabývat žádostí pouze v případě, že:

4.   Dožádaný orgán může odmítnout se zabývat žádostí pouze v případě, že:

a)

není příslušný pro předmět žádosti nebo pro opatření, o jejichž výkon je žádán;

a)

není příslušný pro předmět žádosti nebo pro opatření, o jejichž výkon je žádán;

b)

splnění žádosti by bylo v rozporu s tímto nařízením, směrnicí 2010/13/EU nebo jinými právními předpisy Unie nebo členského státu, které jsou v souladu s právem Unie a které se na dožádaný orgán vztahují.

b)

splnění žádosti by bylo v rozporu s tímto nařízením, směrnicí 2010/13/EU nebo jinými právními předpisy Unie nebo členského státu, které jsou v souladu s právem Unie a které se na dožádaný orgán vztahují.

Dožádaný orgán uvede důvody pro případné odmítnutí vyřízení žádosti.

Dožádaný orgán uvede důvody pro případné odmítnutí zabývat se žádostí , a je-li to nezbytné a možné, odkáže na příslušný orgán .

Odůvodnění

V případě odmítnutí z důvodu nepříslušnosti by měl být pokud možno uveden též orgán, který je z hlediska odmítajícího orgánu příslušný. Žádající orgán tak bude mít možnost řešit svoji žádost bez dalšího odkladu.

Pozměňovací návrh 63

Čl. 13 odst. 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

5.   Dožádaný orgán informuje žádající orgán o  dosažených výsledcích nebo o průběhu opatření přijatých v reakci na žádost.

5.   Dožádaný orgán bez zbytečného odkladu informuje žádající orgán o  svém odmítnutí zabývat se žádostí nebo o opatřeních přijatých v reakci na žádost a o průběhu a dosažených výsledcích .

Odůvodnění

V zájmu účinného postupu by mělo být upřesněno, že dožádaný orgán je povinen odmítnutí žádosti provést v přiměřené lhůtě. Bylo by ku prospěchu věci, kdyby hned v úvodu byly uvedeny informace o opatřeních přijatých dožádaným orgánem. Následovat mohou další kroky.

Pozměňovací návrh 64

Čl. 13 odst. 6

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

6.     Dožádaný orgán učiní vše, co je v jeho silách, aby žádost vyřešil a odpověděl na ni bez zbytečného odkladu. Dožádaný orgán poskytne průběžné výsledky do 14 kalendářních dnů od obdržení žádosti a následně pravidelně informuje o průběhu vyřizování žádosti. V případě žádostí o urychlenou spolupráci nebo vzájemnou pomoc dožádaný orgán žádost řeší a odpoví na ni do 14 kalendářních dnů.

 

Odůvodnění

Ustanovení v odstavci 6 se jeví jako nadbytečné s tím, že nepřináší přidanou hodnotu nad odstavec 5, který již stanoví, že žádost lze odmítnout pouze v úzce definovaných případech. Uvedená povinnost „učinit vše, co je v jeho silách“ není jasná a jeví se jako neprosaditelná. Lhůty se též jeví jako příliš rigidní a, jelikož překračují dobu „zbytečného odkladu“, jako nadbytečné. Při vědomí správnosti požadavku na efektivitu postupu a vážnosti zpracování žádosti dožádaným orgánem nebo subjektem je nicméně zejména zapotřebí zajistit, aby orgány dohledu, které jsou strukturálně menšího rozsahu, rovněž mohly náležitě vykonávat úkoly jim svěřené.

Pozměňovací návrh 65

Čl. 13 odst. 7

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

7.    Pokud žádající orgán nepovažuje opatření přijatá dožádaným orgánem za dostačující způsob řešení jeho žádosti a odpověď, informuje o tom bez zbytečného odkladu dožádaný orgán a vysvětlí důvody svého postoje. Pokud dožádaný orgán s tímto postojem nesouhlasí nebo pokud dožádaný orgán nereaguje, může kterýkoli z těchto orgánů věc postoupit sboru. Do 14 kalendářních dnů od obdržení tohoto předložení věci k přezkoumání vydá sbor po dohodě s Komisí stanovisko k dané věci, včetně doporučených opatření . Dožádaný orgán učiní vše, co je v jeho silách, aby zohlednil stanovisko sboru.

6.    Pokud žádající orgán nepovažuje opatření přijatá dožádaným orgánem za dostačující způsob řešení jeho žádosti a odpověď, informuje o tom bez zbytečného odkladu dožádaný orgán a vysvětlí důvody svého postoje. Pokud dožádaný orgán s tímto postojem nesouhlasí nebo pokud dožádaný orgán nereaguje, může kterýkoli z těchto orgánů věc postoupit sboru. Do 14 kalendářních dnů od obdržení tohoto předložení věci k přezkoumání podnikne sbor kroky k dosažení smírného řešení se zapojením příslušných regulačních orgánů nebo subjektů .

Odůvodnění

Účinek stanoviska sboru nelze přesně definovat. Sbor by navíc mohl zasáhnout do postupů, které podléhají příslušnému vnitrostátnímu předpisu. Intervence sboru by měly vyšší právní sílu než pravomoc vnitrostátních regulátorů. Celkově se tak jako vhodnější a účinnější jeví mechanismus pro řešení sporů. Srovnatelný mechanismus je již stanoven v čl. 14 odst. 4 návrhu nařízení.

Pozměňovací návrh 66

Čl. 14 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Dožádaný vnitrostátní orgán nebo subjekt bez zbytečného odkladu a do 30 kalendářních dnů informuje žádající vnitrostátní orgán nebo subjekt o opatřeních, které přijal nebo plánuje přijmout podle odstavce 1.

2.   Dožádaný vnitrostátní orgán nebo subjekt bez zbytečného odkladu informuje žádající vnitrostátní orgán nebo subjekt o opatřeních, které přijal nebo plánuje přijmout podle odstavce 1.

Odůvodnění

Lhůta se jeví jako příliš rigidní a ve srovnání se lhůtou 14 dnů podle článku 13 jako nepříliš důvodná, je-li zájmem co nejrychlejší průběh postupu. Proto by i zde měla být pevná lhůta odstraněna.

Pozměňovací návrh 67

Čl. 14 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4.   Pokud se po zprostředkování sborem nepodaří smírné řešení nalézt, může žádající vnitrostátní orgán nebo subjekt nebo dožádaný vnitrostátní orgán nebo subjekt požádat sbor o vydání stanoviska k dané záležitosti. Sbor ve svém stanovisku posoudí, zda dožádaný orgán nebo subjekt vyhověl žádosti uvedené v odstavci 1. Pokud má sbor za to, že dožádaný orgán žádosti nevyhověl, doporučí opatření, jejichž cílem je žádosti vyhovět. Sbor vydá své stanovisko po dohodě s Komisí bez zbytečného odkladu.

4.   Pokud se po zprostředkování sborem nepodaří smírné řešení nalézt, může žádající vnitrostátní orgán nebo subjekt nebo dožádaný vnitrostátní orgán nebo subjekt požádat sbor o vydání stanoviska k dané záležitosti. Sbor ve svém stanovisku posoudí, zda dožádaný orgán nebo subjekt vyhověl žádosti uvedené v odstavci 1. Pokud má sbor za to, že dožádaný orgán žádosti nevyhověl, doporučí opatření, jejichž cílem je žádosti vyhovět. Sbor vydá své stanovisko bez zbytečného odkladu.

Odůvodnění

Koordinace stanoviska s Komisí není vhodná z důvodu ochrany neutrality a nezávislosti sboru. Namísto toho by mělo být ponecháno na uvážení sboru, jakým postupem bude pokračovat v hledání smírného řešení. Mimoto by měla být stanovena povinnost informovat Komisi o dosažených výsledcích a dalších krocích.

Pozměňovací návrh 68

Čl. 14 odst. 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

5.     Dožádaný vnitrostátní orgán nebo subjekt bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 kalendářních dnů od obdržení stanoviska uvedeného v odstavci 4, informuje sbor, Komisi a žádající orgán nebo subjekt o opatřeních, které přijal nebo má v plánu přijmout v souvislosti se stanoviskem.

5.     Sbor informuje Komisi o dosažených výsledcích, zejména o opatřeních přijatých nebo plánovaných dožádaným orgánem nebo subjektem.

Odůvodnění

Vedle obecné účasti Komise a jejích práv na informace by sbor měl Komisi informovat o výsledcích dohodovacího postupu, zejména o opatřeních přijatých nebo plánovaných dožádaným orgánem. Bude tak zajištěn tok informací ke Komisi, který je v souladu se zásadami nezávislosti a státní neutrality dohledu nad sdělovacími prostředky, a zároveň bude Komisi umožněno, aby vykonávala svou úlohu „strážkyně Smluv“.

Pozměňovací návrh 69

Čl. 15 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Sbor podporuje výměnu osvědčených postupů mezi vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty , v případě potřeby konzultuje se zúčastněnými stranami a úzce spolupracuje s Komisí v otázkách předpisových, technických nebo praktických hledisek souvisejících s jednotným a účinným uplatňováním tohoto nařízení a  vnitrostátních předpisů, kterými se provádí směrnice 2010/13/EU.

1.   Sbor podporuje výměnu osvědčených postupů mezi vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty v otázkách technických nebo praktických hledisek souvisejících s jednotným a účinným uplatňováním tohoto nařízení a  prováděním směrnice 2010/13/EU.

Odůvodnění

Podpora výměny poznatků mezi vnitrostátními regulačními orgány nebo subjekty ze strany sboru se jeví jako užitečná. Komise se této výměny může zúčastnit. Neměla by nicméně mít možnost (spolu)určovat podobu této výměny. Dále by se podobně jako v článku 12 měly úkoly sboru týkající se směrnice o audiovizuálních mediálních službách (2010/13/EU) omezit na její provádění. Uplatňování vnitrostátního práva by mělo zůstat v rukou vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů.

Mimoto se nezdá nutné, aby sbor v této souvislosti pořádal cílené konzultace se zúčastněnými stranami. Sboru by podle čl. 10 odst. 6 tohoto návrhu nařízení náležela pravomoc konzultovat při projednávání příslušných případů odborníky. Další vývoj legislativy by však sboru jako regulátorovi sdělovacích prostředků příslušet neměl, neboť je sám regulovanou součástí výkonné moci.

Pozměňovací návrh 70

Čl. 15 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Pokud Komise vydává pokyny týkající se uplatňování tohoto nařízení nebo vnitrostátních předpisů provádějících směrnici 2010/13/EU, poskytuje jí sbor odborné poradenství v otázkách předpisových, technických nebo praktických hledisek , zejména pokud jde o:

2.   Pokud Komise vydává pokyny týkající se uplatňování tohoto nařízení nebo vnitrostátních předpisů provádějících směrnici 2010/13/EU, poskytuje jí sbor odborné poradenství v otázkách technických nebo praktických hledisek.

a)

náležité zdůraznění audiovizuálních mediálních služeb obecného zájmu podle článku 7a směrnice 2010/13/EU;

b)

zpřístupnění informací o vlastnické struktuře poskytovatelů mediálních služeb podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2010/13/EU .

 

Odůvodnění

Příspěvek sboru by se měl týkat technických a praktických otázek, podobně jako to článek 30b směrnice 2010/13/EU stanoví u skupiny ERGA.

Článek 7a směrnice 2010/13/EU ponechává členským státům vysokou míru flexibility, pokud jde o definici požadavků týkajících se dohledatelnosti a v tomto rozsahu i zdůraznění obsahu obecného veřejného zájmu. Tento přístup a cíl, který je jím sledován, by neměl být oslabován pravomocí Komise vydávat pokyny. Sbor by měl být nanejvýš oprávněn vydávat (nezávazná) stanoviska k empirickým údajům shromážděným prostřednictvím vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů, přičemž tato stanoviska mohou členským státům posloužit jako vodítko k přijetí opatření.

Pozměňovací návrh 71

Čl. 16 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Sbor koordinuje opatření vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů týkající se šíření mediálních služeb poskytovaných poskytovateli mediálních služeb usazenými mimo Unii, kteří se zaměřují na příjemce v Unii, nebo přístupu k nim, pokud tyto mediální služby, mimo jiné s ohledem na kontrolu, kterou nad nimi mohou vykonávat třetí země, závažným a hrubým způsobem porušují veřejnou bezpečnost a obranu, nebo představují závažné a značné riziko jejich ohrožení.

1.   Sbor koordinuje opatření vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů týkající se šíření mediálních služeb poskytovaných poskytovateli mediálních služeb usazenými mimo Unii , avšak spadajícími do pravomoci členského státu podle čl. 2 odst. 4 směrnice 2010/13/EU , kteří se zaměřují na příjemce v Unii, nebo přístupu k nim, pokud tyto mediální služby, mimo jiné s ohledem na kontrolu, kterou nad nimi mohou vykonávat třetí země, závažným a hrubým způsobem porušují veřejnou bezpečnost a obranu, nebo představují závažné a značné riziko jejich ohrožení.

Odůvodnění

Vylepšenou spolupráci vnitrostátních regulátorů v případech, kdy panuje vážné riziko ohrožení veřejné bezpečnosti a obrany, je třeba ocenit. Plánovaný nový mechanismus by měl užitečně doplnit mechanismus směrnice o audiovizuálních mediálních službách (2010/13/EU) a zvýšit její účinnost. Použil by se např. u přeshraničních případů zasahujících do několika členských států.

Směrnice 2010/13/EU stanoví pravomoc členského státu v některých případech, kdy není dáno sídlo podniku v Unii, jako je tomu v případech, kdy jsou pomocí zařízení pro přenos vzestupného signálu v členském státě EU přenášeny signály ze třetích zemí. V těchto případech je zapotřebí vhodná koordinace mezi cílovým členským státem a členským státem vykonávajícím pravomoc nad daným poskytovatelem mediální služby.

Čistě vnitrostátní otázky by nicméně neměly podléhat koordinaci ze strany sboru. Jakmile tedy jde o omezení signálů, které míří přímo do členského státu z místa mimo EU, není zapotřebí dalšího povinného mechanismu spolupráce, neboť donucovací opatření mohou členské státy provádět samy v souladu s platnou zásadou regulace domovskou zemí. V této souvislosti by povinné použití mechanismu spolupráce bylo spíše na překážku prosazování a nevhodně by omezilo svrchovaný postup členského státu.

Pozměňovací návrh 72

Čl. 16 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Sbor může po dohodě s Komisí vydávat stanoviska k náležitým vnitrostátním opatřením podle odstavce 1. Všechny příslušné vnitrostátní orgány, včetně vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů, učiní vše, co je v jejich silách, aby zohlednily stanoviska sboru.

2.   Sbor může na žádost vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů nejméně dvou členských států vydávat stanoviska k náležitým opatřením podle odstavce 1.

Odůvodnění

Sbor by měl mít možnost vydávat doporučení k potřebnému postupu. Ta by neměla podléhat koordinaci s Komisí, aby byla zajištěna nezávislost a nevládní povaha dohledu nad sdělovacími prostředky. Vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt může doporučení sboru vzít v úvahu pouze pod podmínkou, že pro to bude existovat odpovídající právní základ. Bez něj nelze vnitrostátnímu regulačnímu orgánu nebo subjektu ukládat provádění jako povinnost.

Pozměňovací návrh 73

Článek 17

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Obsah poskytovatelů mediálních služeb na velmi velkých online platformách

Obsah poskytovatelů mediálních služeb na velmi velkých online platformách a ve velmi velkých internetových vyhledávačích

1.    Poskytovatelé velmi velkých online platforem poskytnou funkci, která umožní příjemci jejich služeb prohlásit, že:

1.     Poskytovatelé velmi velkých online platforem a poskytovatelé velmi velkých internetových vyhledávačů jsou povinni respektovat právo na svobodu projevu a svobodu sdělovacích prostředků a řádně přispívat k pluralitě sdělovacích prostředků.

a)

je poskytovatelem mediálních služeb ve smyslu čl. 2 bodu 2;

 

b)

je redakčně nezávislý na členských státech a třetích zemích a

 

c)

podléhá regulačním požadavkům na výkon redakční odpovědnosti v jednom nebo více členských státech nebo uplatňuje mechanismus společné regulace nebo samoregulace, který upravuje redakční normy a který je široce uznáván a přijímán v příslušném mediálním odvětví v jednom nebo více členských státech.

 

2.    Pokud se poskytovatel velmi velké online platformy rozhodne pozastavit poskytování svých online zprostředkovatelských služeb v souvislosti s obsahem poskytovaným poskytovatelem mediálních služeb, který předložil prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku, z důvodu, že předmětný obsah není slučitelný s jeho podmínkami, aniž by tento obsah přispíval k některému ze systémových rizik podle článku 26 nařízení (EU) 2022/ XXX [ akt o digitálních službách], přijme veškerá možná opatření v rozsahu, který je v souladu s jeho povinnostmi vyplývajícími z práva Unie, včetně nařízení (EU) 2022/ XXX [ akt o digitálních službách], aby dotčenému poskytovateli mediálních služeb sdělil odůvodnění připojené k tomuto rozhodnutí, jak to vyžaduje čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1150 , a to předtím, než pozastavení nabude účinku .

2.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů poskytnou funkci, která umožní příjemci jejich služeb prohlásit, že:

 

a)

je poskytovatelem mediálních služeb ve smyslu čl. 2 bodu 2;

 

b)

je redakčně nezávislý na členských státech a třetích zemích;

 

c)

podléhá regulačním požadavkům na výkon redakční odpovědnosti v jednom nebo více členských státech nebo uplatňuje mechanismus společné regulace nebo samoregulace, který upravuje redakční normy a který je široce uznáván a přijímán v příslušném mediálním odvětví v jednom nebo více členských státech a

 

d)

podléhá dohledu nezávislého vnitrostátního regulačního orgánu nebo subjektu nebo dohledu mechanismu samoregulace nebo společné regulace s uvedením jeho názvu a kontaktních údajů. Poskytovatel velmi velké online platformy nebo poskytovatel velmi velkého internetového vyhledávače může požádat příslušný orgán nebo subjekt dohledu o potvrzení informace uváděné poskytovatelem mediálních služeb .

3.    Poskytovatelé velmi velkých online platforem přijmou veškerá nezbytná technická a organizační opatření, aby zajistili, že stížnosti podle článku 11 nařízení (EU) 2019/1150 podané poskytovateli mediálních služeb, kteří předložili prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku, budou vyřízeny a rozhodnuty přednostně a bez zbytečného odkladu.

3.    Pokud se poskytovatel velmi velké online platformy nebo poskytovatel velmi velkého internetového vyhledávače, který umožňuje šíření pořadů nebo tiskových publikací, rozhodne odstranit, znepřístupnit nebo jinak změnit službu nebo obsah poskytovaný poskytovatelem mediálních služeb, který předložil prohlášení podle odstavce 2 tohoto článku, z důvodu, že předmětná služba nebo obsah nejsou slučitelné s jeho podmínkami, aniž by tato služba nebo obsah přispívaly k některému ze systémových rizik podle článku 26 nařízení (EU) 2022/ 2065 ( nařízení o digitálních službách), přijme veškerá možná opatření v rozsahu, který je v souladu s jeho povinnostmi vyplývajícími z práva Unie, včetně nařízení (EU) 2022/ 2065 [ nařízení o digitálních službách], aby dotčenému poskytovateli mediálních služeb a příslušnému orgánu nebo subjektu dohledu sdělil odůvodnění připojené k tomuto rozhodnutí, jak to vyžaduje čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1150.

4.    Pokud se poskytovatel mediálních služeb, který předložil prohlášení podle odstavce 1, domnívá, že poskytovatel velmi velké online platformy často omezuje nebo pozastavuje poskytování svých služeb v souvislosti s obsahem poskytovaným poskytovatelem mediálních služeb bez dostatečného důvodu , zahájí poskytovatel velmi velké online platformy s poskytovatelem mediálních služeb na jeho žádost v dobré víře smysluplný a účinný dialog, jehož cílem je nalézt smírné řešení , které zajistí ukončení neodůvodněných omezení nebo pozastavení, a v budoucnu jim předcházet . Poskytovatel mediálních služeb může výsledek těchto jednání oznámit sboru.

4.    Pokud do 24 hodin poskytovatel mediálních služeb velmi velké online platformě dostatečně doloží, že příslušná služba nebo obsah nejsou neslučitelné s jejími podmínkami, není platforma oprávněna provést své rozhodnutí. Pokud velmi velká online platforma po řádném uvážení stále příslušnou službu nebo obsah považuje za neslučitelné se svými podmínkami, je oprávněna postoupit případ příslušnému orgánu nebo subjektu dohledu, jenž bez zbytečného odkladu rozhodne, zda je zásah s odvoláním na podmínky platformy slučitelný se svobodou projevu a svobodou sdělovacích prostředků. Do přijetí tohoto rozhodnutí neprovede platforma své zamýšlené rozhodnutí.

 

Poskytovatelé velmi velkých online platforem přijmou veškerá nezbytná technická a organizační opatření, aby zajistili, že stížnosti podle článku 11 nařízení (EU) 2019/1150 podané poskytovateli mediálních služeb, kteří předložili prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku, budou vyřízeny a rozhodnuty přednostně a bez zbytečného odkladu.

5.    Poskytovatelé velmi velkých online platforem každoročně zveřejňují informace o:

a)

počtu případů, kdy uložili jakékoli omezení nebo pozastavení z důvodu, že obsah poskytovaný poskytovatelem mediálních služeb, který předložil prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku, není slučitelný s jejich podmínkami a

b)

důvodech pro uložení těchto omezení.

5.    Pokud se poskytovatel mediálních služeb, který předložil prohlášení podle odstavce 1, domnívá, že poskytovatel velmi velké online platformy často namítá neslučitelnost služby nebo obsahu poskytovaných poskytovatelem mediálních služeb s jejími podmínkami , zahájí poskytovatel velmi velké online platformy s poskytovatelem mediálních služeb na jeho žádost v dobré víře smysluplný a účinný dialog, jehož cílem je nalézt do budoucna smírné řešení. Poskytovatel mediálních služeb může výsledek těchto jednání oznámit sboru.

6.    S cílem usnadnit důsledné a účinné provádění tohoto článku může Komise vydat pokyny, kterými stanoví formu a náležitosti prohlášení uvedeného v odstavci 1.

6.    Poskytovatelé velmi velkých online platforem každoročně zveřejňují informace o:

 

a)

počtu případů, kdy uložili jakékoli omezení nebo pozastavení z důvodu, že obsah nebo služba poskytované poskytovatelem mediálních služeb, který předložil prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku, nejsou slučitelné s jejich podmínkami a

b)

důvodech pro uložení těchto omezení.

 

7.    S cílem usnadnit důsledné a účinné provádění tohoto článku může Komise vydat pokyny, kterými stanoví formu a náležitosti prohlášení uvedeného v odstavci 1.

Odůvodnění

Vzhledem k rostoucímu významu zprostředkovatelských služeb pro dohledatelnost mediálního obsahu a přístup k němu, a zejména vzhledem k jejich významu pro nabídku a obsah regionálních a místních poskytovatelů mediálních služeb by velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače měly v této oblasti přijmout odpovědnost specifickým způsobem.

Jelikož mají výsadní postavení na trhu, musí jejich obecně otevřené zaměření, vysoký stupeň závislosti uživatelů a se zařazením dotčených zájmů provozovatelů platformy a dalších třetích stran právo na určení použití, které platformě umožňuje, aby po uvážení kolize základních práv a zájmů stran a zájmů třetích stran, které mají být zařazeny, požadovala na uživatelích dodržování určitých komunikačních norem v jejích podmínkách, které přesahují požadavky trestního práva, být omezeny nejen zásadou rovnosti, která vyžaduje, aby se přinejmenším ke všem nabídkám přistupovalo stejně, nýbrž také zárukou svobody a plurality sdělovacích prostředků.

K tomu by měl být zaveden mechanismus, který zohlední výsadní úlohu mediálních služeb a bude zahrnovat již existující vnitrostátní regulační orgány tak, aby byl zajištěn soulad s právními normami.

Pozměňovací návrh 74

Čl. 19 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Právo na přizpůsobení nabídky audiovizuálních sdělovacích prostředků

1.   Uživatelé mají právo snadno změnit výchozí nastavení jakéhokoli zařízení nebo uživatelského rozhraní, které řídí nebo spravuje přístup k audiovizuálním mediálním službám a jejich využívání, aby si mohli nabídku audiovizuálních sdělovacích prostředků přizpůsobit podle svých zájmů nebo preferencí v souladu s právními předpisy. Tímto ustanovením nejsou dotčena vnitrostátní opatření, kterými se provádí článek 7a směrnice 2010/13/EU.

Právo na přizpůsobení nabídky audiovizuálních sdělovacích prostředků

1.   Uživatelé mají právo snadno změnit výchozí nastavení jakéhokoli zařízení nebo uživatelského rozhraní, které řídí nebo spravuje přístup k audiovizuálním mediálním službám a jejich využívání, aby si mohli nabídku audiovizuálních sdělovacích prostředků přizpůsobit podle svých zájmů nebo preferencí v souladu s právními předpisy. Tímto ustanovením nejsou dotčena vnitrostátní opatření, kterými se provádí článek 7a směrnice 2010/13/EU , nebo jiná vnitrostátní opatření týkající se dohledatelnosti mediálních služeb nebo obsahu s cílem zajistit pluralitu sdělovacích prostředků .

Odůvodnění

Cílem doplnění je zajistit, aby pravidla týkající se dohledatelnosti platila a mohla být dále rozvíjena i nad rámec článku 7a směrnice o audiovizuálních mediálních službách (2010/13/EU), neboť tato pravidla slouží k zajištění plurality.

Pozměňovací návrh 75

Čl. 20 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.     Každý vnitrostátní postup použitý pro účely přípravy nebo přijetí některého regulačního nebo správního opatření uvedeného v odstavci 1 podléhá předem jasně stanoveným lhůtám.

 

Odůvodnění

Hlavní myšlenka ustanovení je pochopitelná, tato zásada se však nejeví jako vhodná pro všechny případy. Zvláště v oblasti přípravy nebo vydání zákonné úpravy nebo správního aktu v řízeních ex officio ve smyslu odstavce 1 nelze bez dalšího žádat konkrétní předem stanovenou lhůtu.

Pozměňovací návrh 76

Čl. 20 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4.    Pokud je pravděpodobné, že některé vnitrostátní legislativní, regulační nebo správní opatření bude mít vliv na fungování vnitřního trhu mediálních služeb, vypracuje sbor na žádost Komise stanovisko. V návaznosti na stanovisko sboru, aniž jsou dotčeny jeho pravomoci podle Smluv, může Komise vydat k této záležitosti vlastní stanovisko. Stanoviska sboru a případně Komise se zveřejňují.

3.    Pokud je pravděpodobné, že některé opatření vnitrostátního regulačního orgánu nebo subjektu bude mít vliv na fungování vnitřního trhu mediálních služeb, vypracuje sbor na žádost Komise stanovisko. Stanoviska sboru se zveřejňují.

Odůvodnění

Není zřejmé, jak se legislativní a správní opatření odlišují od opatření regulačních. Sbor je složen ze zástupců vnitrostátních výkonných subjektů, které samy podléhají vnitrostátní regulaci, a jako takový se nejeví jako subjekt vhodný k posuzování legislativních záležitostí.

Komise by si měla zachovat svoji úlohu strážkyně Smluv, a sbor tudíž konzultovat v technických či jiných odborných otázkách. Sbor by proto měl mít možnost posoudit na žádost Komise opatření vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů, jestliže tato opatření ovlivňují fungování vnitřního trhu.

Pozměňovací návrh 77

Čl. 21 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Posouzení spojování na mediálním trhu

1.   Členské státy stanoví ve svých vnitrostátních právních řádech hmotněprávní a procesní pravidla, která zajistí posouzení spojování na mediálním trhu , jež by mohla mít významný dopad na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků. Tato pravidla:

Posouzení spojování na mediálním trhu

1.   Členské státy stanoví ve svých vnitrostátních právních řádech hmotněprávní a procesní pravidla, která zajistí , aby spojení na mediálním trhu byla posuzována s cílem chránit pluralitu sdělovacích prostředků , a budou zahrnovat vhodná opatření k zajištění, zachování a prosazování plurality sdělovacích prostředků, s přihlédnutím k důležitosti redakční nezávislosti . Tato pravidla:

Odůvodnění

Cílem je předcházet omezení rozsahu základních svobod, a proto by měla být jasněji vymezena možnost (a povinnost) členských států uzákonit opatření na ochranu plurality sdělovacích prostředků v rámci právní úpravy spojování sdělovacích prostředků.

Pozměňovací návrh 78

Čl. 21 odst. 1 písm. b)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

b)

požadují, aby strany spojení na mediálním trhu, které by mohlo mít významný dopad na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků, toto spojení předem oznámily příslušným vnitrostátním orgánům nebo subjektům;

b)

požadují, aby strany spojení na mediálním trhu, které by mohlo mít významný dopad na pluralitu sdělovacích prostředků , včetně redakční nezávislosti , toto spojení předem oznámily příslušným vnitrostátním orgánům nebo subjektům;

Odůvodnění

Redakční svoboda může být součástí ochrany plurality sdělovacích prostředků.

Pozměňovací návrh 79

Čl. 21 odst. 1. písm. d)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

d)

předem stanovují objektivní, nediskriminační a přiměřená kritéria pro oznamování spojení na mediálním trhu, která by mohla mít významný dopad na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků, a pro posuzování dopadu spojování na mediálním trhu na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků.

d)

předem stanovují kritéria posuzování dopadu spojování na mediálním trhu na pluralitu sdělovacích prostředků , včetně redakční nezávislosti;

Odůvodnění

Oznamování spojení plyne již z písmene b) a požadavky obecně („objektivní, nediskriminační a přiměřená“ kritéria a jejich transparentnost) jsou již zakotveny v písmeně a). Redakční nezávislost dále není nezávislým kritériem, ale možnou součástí zajištění plurality sdělovacích prostředků.

Pozměňovací návrh 80

Čl. 21, odst. 1. písm. e) (nové písmeno)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

e)

předem a v souladu se zásadami uvedenými v článku 3 stanovují kritéria nebo referenční hodnoty ke zjištění a nastavení kritérií příslušným vnitrostátním regulačním orgánem nebo subjektem, pomocí nichž se posoudí přípustnost daného spojení. Při rozhodování, zda je určité spojení přípustné, by mělo být zohledněno i to, zda by nabývající a nabývaný subjekt bez daného spojení zůstaly ekonomicky životaschopné, zda existují alternativní způsoby zajištění jejich ekonomické životaschopnosti a zda jsou možná a účinná opatření podle písm. f);

Odůvodnění

Členské státy by měly předem a v souladu se zásadami uvedenými v článku 3 stanovit kritéria nebo referenční hodnoty ke zjištění a nastavení kritérií příslušným vnitrostátním regulačním orgánem nebo subjektem, pomocí nichž se posoudí přípustnost daného spojení.

Při rozhodování, zda je určité spojení přípustné, by mělo být zohledněno i to, zda by nabývající a nabývaný subjekt bez daného spojení zůstaly ekonomicky životaschopné, zda existují alternativní způsoby zajištění jejich ekonomické životaschopnosti a zda jsou možná a účinná opatření podle písm. f).

Pozměňovací návrh 81

Čl. 21 odst. 1 písm. e) (nové písmeno)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

f)

předem stanovují opatření nebo referenční hodnoty k určení a nastavení opatření, která mohou být v souladu s článkem 3 v případě spojení uložena danému subjektu k zajištění, zachování a prosazování plurality sdělovacích prostředků a redakční nezávislosti.

Odůvodnění

Členské státy by rovněž měly předem stanovit opatření nebo kritéria k určení opatření, jež mohou být v souladu s článkem 3 uložena příslušnému subjektu v případě spojení, s cílem zajistit, zachovat a prosazovat pluralitu a nezávislost sdělovacích prostředků. Při rozhodování, zda je určité spojení přípustné, by mělo být zohledněno i to, zda by nabývající a nabývaný subjekt bez daného spojení zůstaly ekonomicky životaschopné a zda existují alternativní způsoby zajištění jejich ekonomické životaschopnosti.

Pozměňovací návrh 82

Čl. 21 odst. 1, poslední odstavec

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Posouzení uvedené v tomto odstavci je odlišné od posouzení podle právních předpisů o hospodářské soutěži, včetně posouzení podle pravidel pro kontrolu fúzí. Tím není případně dotčen čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 139/2004.

Posouzení a opatření uvedená v tomto odstavci přesahují posouzení podle právních předpisů o hospodářské soutěži, včetně posouzení podle pravidel pro kontrolu fúzí. Tím není případně dotčen čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 139/2004.

Odůvodnění

Stále není zřejmé, jaký je vztah mezi posouzeními, která jsou v tomto ohledu prohlášena za odlišná. Cílem úpravy je vyjádřit, že posouzení včetně prvků sloužících k zajištění plurality, která jsou zakotvena v tomto aktu, přesahují kontrolu podle soutěžního práva, a mohou ji tak případně překonat vyšší právní silou, a to i pokud jde o jejich výsledek.

Pozměňovací návrh 83

Čl. 21 odst. 2), první odstavec

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Při posuzování podle odstavce 1 se berou v úvahu tyto prvky:

2.   Při posuzování podle odstavce 1 by se měly vzít v úvahu zejména tyto prvky:

Odůvodnění

Kritéria posouzení podle článku 21 by se měla zaměřit na aspekty ochrany rozmanitosti. V rámci posouzení by se rovněž mělo zkoumat, zda a jaké existují možnosti překonávat prostřednictvím doplňujících ochranných opatření případná omezení nebo ohrožení plurality sdělovacích prostředků, která mohou plynout z určitého spojení.

Pozměňovací návrh 84

Čl. 21 odst. 2) písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

a)

dopad spojení na pluralitu sdělovacích prostředků, včetně jeho účinků na utváření veřejného mínění a na rozmanitost mediálních subjektů na trhu, s přihlédnutím k online prostředí a k zájmům, vazbám nebo činnostem stran v jiných sdělovacích prostředcích nebo v jiných podnicích mimo odvětví sdělovacích prostředků;

a)

dopad spojení na pluralitu sdělovacích prostředků na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni , zejména jeho účinky na svobodné utváření veřejného mínění a na rozmanitost mediálních subjektů a obsahu na trhu, včetně ekonomické a redakční nezávislosti a rozmanitosti poskytovatelů služeb a dostupnosti služeb a obsahu, s přihlédnutím k online prostředí a k zájmům, vazbám nebo činnostem stran v jiných sdělovacích prostředcích nebo v jiných podnicích mimo odvětví sdělovacích prostředků;

Odůvodnění

Mělo by být upřesněno, že v úvahu je třeba vzít různé úrovně (vedle evropské). Jejich váha by neměla být stanovena předem. Zdůraznit je zapotřebí svobodu utvořit si vlastní mínění. Patří se doplnit, že vedle rozmanitosti služeb je nutné zachovat též rozmanitost obsahu a zvláštní pozornost zasluhuje přístup a dohledatelnost jako zvláštní výzva podmiňující zajištění rozmanitosti, zejména pokud jde o online prostředí.

Pozměňovací návrh 85

Čl. 21 odst. 2 písm. c)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

c)

zda by v případě, že by ke spojení nedošlo, zůstal nabývající a nabývaný subjekt ekonomicky udržitelný a zda existují možné alternativy k zajištění jeho hospodářské udržitelnosti.

 

Odůvodnění

Hospodářská udržitelnost nepatří k předním otázkám posuzování spojení z hlediska ochrany rozmanitosti. Konsistentní úsilí o zachování plurality vyžaduje zaměřit se na konkurenci mezi novináři a otázku, zda a jak ji lze chránit nebo podpořit pomocí opatření na ochranu rozmanitosti sdělovacích prostředků. Z hlediska zajištění plurality není každé spojení nutně odůvodněno ztrátou ekonomické životaschopnosti příslušného podniku bez daného spojení, které tak z tohoto pohledu nemá alternativu. Bylo by však důvodné, pokud by jinak (ještě více) utrpěla pluralita na trhu.

Pozměňovací návrh 86

Čl. 21 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3.   Komise může za pomoci sboru vydat pokyny týkající se faktorů, které mají být zohledněny při uplatňování kritérií pro posuzování dopadu spojování na mediálním trhu na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků ze strany vnitrostátních regulačních orgánů nebo subjektů.

3.    Sbor může vydávat stanoviska týkající se faktorů, které mohou být relevantní při uplatňování prvků uvedených v odstavci 2 pro posuzování dopadu spojování souvisejících s vnitřním trhem na mediálním trhu na pluralitu sdělovacích prostředků.

Odůvodnění

Komise by neměla navrhovat žádná konkrétní ustanovení, která by omezila možnost členských států reagovat při uplatňování a vážení faktorů na celostátní, regionální nebo místní potřeby.

Stanoviska sboru by se mohla pro vnitrostátní regulátory stát vodítkem, jak reagovat na celostátní, regionální a místní potřeby v rozsahu jejich pravomocí a jak nastavit vnitrostátní opatření. Mělo by být jasně řečeno, že tato stanoviska se týkají pouze prvků uvedených v odstavci 2 a nepokrývají veškeré posuzování spojování z tohoto hlediska, takže vnitrostátní orgány mohou posouzení provádět i na základě dalších nutných kritérií.

Pozměňovací návrh 87

Čl. 21 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4.   vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt předem konzultuje se sborem každé stanovisko nebo rozhodnutí, které hodlá přijmout a které posuzuje dopady spojování na mediálním trhu, jež podléhá oznamovací povinnosti, na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků, pokud toto spojení může ovlivnit fungování vnitřního trhu.

4.   vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt předem informuje sbor o spojení na mediálním trhu, jež podléhá oznamovací povinnosti, pokud toto spojení může ovlivnit fungování vnitřního trhu.

Vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt může před přijetím rozhodnutí nebo opatření požádat sbor o stanovisko k dopadu spojení na mediálním trhu, jež podléhá oznamovací povinnosti, na pluralitu sdělovacích prostředků a fungování vnitřního trhu.

Odůvodnění

Z hlediska regulační pravomoci by od závazných požadavků článku 21 měla být osvobozena pouze ta spojení, která mají souvislost s vnitřním trhem. Ve všech ostatních ohledech by požadavky neměly přesahovat vydaná doporučení.

Vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty by neměly mít povinnost konzultovat svoji činnost se sborem – na jedné straně z důvodu zachování pravomoci vnitrostátního orgánu a na straně druhé proto, aby nedocházelo k prodlužování postupů na vnitrostátní úrovni. Příslušný vnitrostátní regulační orgán by však měl sbor upozornit na relevantní případy. Sbor by měl mít též právo zaujmout stanovisko ve všech případech, u nichž zjistí souvislost s vnitřním trhem.

Pozměňovací návrh 88

Čl. 21 odst. 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

5.   Do 14 kalendářních dnů od přijetí konzultace uvedené v odstavci 4 vypracuje sbor stanovisko k návrhu vnitrostátního stanoviska nebo rozhodnutí, které mu bylo předloženo, s přihlédnutím k prvkům uvedeným v odstavci 2, a předá toto stanovisko konzultujícímu orgánu a Komisi.

5.    Je-li sbor požádán o  stanovisko, vypracuje je bez odkladu s přihlédnutím k prvkům uvedeným v odstavci 2 a předá je konzultujícímu orgánu a Komisi.

Odůvodnění

Lhůta se jeví jako rigidní a ve složitých případech může být příliš krátká.

Pozměňovací návrh 89

Čl. 21 odst. 6

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

6.    Vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt uvedený v odstavci 4 stanovisko uvedené v odstavci 5 v nejvyšší míře zohlední. Pokud se tento orgán stanoviskem zcela nebo zčásti neřídí, předloží sboru a Komisi do 30 kalendářních dnů od obdržení stanoviska příslušné zdůvodnění svého postoje. Aniž jsou dotčeny její pravomoci podle Smluv, může Komise vydat k této záležitosti vlastní stanovisko.

6.   Aniž jsou dotčeny její pravomoci podle Smluv, může Komise vydat k této záležitosti vlastní stanovisko.

Odůvodnění

Komise by měla mít možnost na stanovisko reagovat. Závaznost pro příslušný vnitrostátní orgán se v této souvislosti nejeví jako vhodná, neboť spojení se v konečném důsledku posuzuje podle vnitrostátního práva. Komise má z titulu své funkce „strážkyně Smluv“ možnost ověřit existenci vhodných předpisů a zajistit jejich uplatňování na pozadí práva Unie.

Pozměňovací návrh 90

Čl. 21 odst. 7 (nový odstavec)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

7.     Stanoviska sboru a případně Komise se zveřejňují.

Odůvodnění

Převzetí znění čl. 22 odst. 3 v návaznosti na pozměňovací návrh k článku 22.

Pozměňovací návrh 91

Čl. 22 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Stanoviska ke spojením na mediálním trhu

1.   Pokud není provedeno posouzení nebo konzultace podle článku 21, vypracuje sbor na žádost Komise stanovisko k dopadu spojování na mediálním trhu na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků, pokud je pravděpodobné, že spojení na mediálním trhu ovlivní fungování vnitřního trhu mediálních služeb. Sbor založí své stanovisko na prvcích uvedených v čl. 21 odst. 2. Sbor může Komisi upozornit na spojování na mediálním trhu, která by mohla ovlivnit fungování vnitřního trhu mediálních služeb.

Stanoviska ke spojením na mediálním trhu

1.   Pokud není provedeno posouzení nebo konzultace podle článku 21, vypracuje sbor stanovisko k dopadu spojování na mediálním trhu na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků, pokud je pravděpodobné, že spojení na mediálním trhu ovlivní fungování vnitřního trhu mediálních služeb. Sbor založí své stanovisko na prvcích uvedených v čl. 21 odst. 2. Sbor může Komisi upozornit na spojování na mediálním trhu, která by mohla ovlivnit fungování vnitřního trhu mediálních služeb.

Odůvodnění

Sbor by měl mít možnost vypracovat stanovisko nezávisle, aniž by o to musel být požádán Komisí.

Pozměňovací návrh 92

Čl. 24 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Orgány veřejné moci, včetně vnitrostátních, federálních nebo regionálních vládních institucí, regulačních orgánů nebo subjektů, jakož i státní podniky nebo jiné státem kontrolované subjekty na celostátní nebo regionální úrovni nebo místní samosprávy územních celků s více než 1 milionem obyvatel, zveřejní přesné, úplné, srozumitelné, podrobné a roční informace o svých výdajích na reklamu, přidělených poskytovatelům mediálních služeb, které obsahují alespoň tyto údaje:

2.   Orgány veřejné moci, včetně unijních, vnitrostátních, federálních nebo regionálních vládních institucí, regulačních orgánů nebo subjektů, jakož i státní podniky nebo jiné státem kontrolované subjekty na celostátní nebo regionální úrovni nebo místní samosprávy územních celků s více než 100 000 obyvatel – přičemž kritérium počtu obyvatel je třeba zohledňovat ve spojení s vymezením minimální prahové hodnoty pro roční výdaje – , zveřejní přesné, úplné, srozumitelné, podrobné a roční informace o svých výdajích na reklamu, přidělených poskytovatelům mediálních služeb, které obsahují alespoň tyto údaje:

Odůvodnění

Pozměňovací návrh navazuje na pozměňovací návrh k definici „zadávání reklamy státem“ v článku 2.

Pozměňovací návrh 93

Článek 25

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Komise zajistí nezávislé sledování vnitřního trhu mediálních služeb, včetně rizik a pokroku v jeho fungování a odolnosti. Výsledky sledování jsou předkládána ke konzultaci sboru.

1.   Komise zajistí nezávislé sledování vnitřního trhu z hlediska mediálních služeb , pokud jde o rizika a pokrok v jeho fungování a odolnosti. Výsledky sledování jsou předkládána ke konzultaci sboru.

2.   Komise stanoví klíčové ukazatele výkonnosti, které se použijí pro sledování podle odstavce 1, a to po konzultaci se sborem.

2.   Komise stanoví klíčové ukazatele výkonnosti, které se použijí pro sledování podle odstavce 1, a to po konzultaci se sborem.

3.   Sledování zahrnuje:

3.   Sledování zahrnuje:

a)

podrobnou analýzu odolnosti mediálních trhů všech členských států, včetně míry koncentrace sdělovacích prostředků a rizik manipulace a zasahování do informací ze zahraničí ;

a)

podrobnou analýzu odolnosti mediálních trhů všech členských států, včetně míry koncentrace sdělovacích prostředků;

b)

přehled a výhledové hodnocení odolnosti vnitřního trhu mediálních služeb jako celku;

b)

přehled a výhledové hodnocení odolnosti vnitřního trhu mediálních služeb jako celku.

c)

přehled opatření přijatých poskytovateli mediálních služeb s cílem zaručit nezávislost jednotlivých redakčních rozhodnutí .

 

4.   Sledování se provádí každoročně a jeho výsledky se zveřejňují.

4.   Sledování se provádí každoročně a jeho výsledky se zveřejňují.

Odůvodnění

Úkoly Komise by se v souladu s jejími pravomocemi měly zaměřovat na aspekty vnitřního trhu jako celku. V této souvislosti může být důležitou součástí hodnocení též posouzení vnitrostátních trhů.

Pozměňovací návrh 94

Čl. 28 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Toto nařízení se použije od [6 měsíců po vstupu v platnost].

2.   Toto nařízení se použije od [20 měsíců po vstupu v platnost].

Články 7 až 12 a 27 se však použijí od [3 měsíce po vstupu v platnost] a čl. 19 odst. 2 se použije od [48 měsíců po vstupu v platnost].

Čl . 19 odst. 2 se však použije od [48 měsíců po vstupu v platnost].

Odůvodnění

Vstup v platnost by měl být odložen, neboť je nutné podrobnější provedení do práva členských států.

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

1.

 významně podporuje úsilí věnované ochraně svobody, plurality a nezávislosti sdělovacích prostředků i bezpečnosti novinářů jako zásadní předpoklad zachování integrity evropského informačního prostoru a zajištění funkční evropské demokracie na všech úrovních: regionální, místní, celostátní i evropské. V této souvislosti bere na vědomí deklarované cíle iniciativy Komise, jež vyústila v návrh nařízení, kterým se stanoví společný rámec pro mediální služby na vnitřním trhu, a doprovodné doporučení o vnitřních zárukách redakční nezávislosti a transparentnosti vlastnictví v odvětví sdělovacích prostředků;

2.

 považuje za zásadně důležité zajistit silné pluralitní, ekonomicky životaschopné, inovativní, nezávislé a spolehlivé evropské mediální prostředí, které bude schopno oslovit všechny složky společnosti. To je velmi důležité pro Evropskou unii a její demokracie, ale také pro občany, spotřebitele a podniky;

3.

 zdůrazňuje, že jsou zapotřebí přísné závazné požadavky na transparentnost pro oblast zadávání reklamy státem. Má však za to, že vynětí územních celků s více než 1 milionem obyvatel z těchto požadavků nelze v řadě menších členských států EU uplatnit, čímž de facto vzniká možnost vyhnout se transparentnosti. Požaduje proto, aby byla tato prahová hodnota výrazně snížena, a to na 100 000 obyvatel. Dále vyzývá Komisi, aby kritérium počtu obyvatel zohledňovala ve spojení s vymezením minimální prahové hodnoty pro roční výdaje;

4.

 připomíná a zdůrazňuje, že subsidiarita, proporcionalita a víceúrovňová správa jsou klíčovými zásadami a základními rysy fungování EU a její demokratické odpovědnosti. Zdůrazňuje, že právní akt v podobě směrnice by těmto zásadám odpovídal lépe a zároveň splňoval cíle iniciativy;

5.

 zdůrazňuje, že v řadě členských států se regiony účastní regulace a podpory odvětví sdělovacích prostředků a kultury, a lituje, že v návrhu nařízení není tato pravomoc výslovně uznána;

6.

 varuje před možnými nepříznivými dopady nadměrné regulace zavedených mediálních systémů v těch členských státech EU, kde je zaručena svoboda a pluralita sdělovacích prostředků. Iniciativa by neměla poškodit funkční mediální systémy většiny členských států EU;

7.

 vyzývá v této souvislosti k obezřetnosti, pokud jde o iniciativy, jejichž cílem je harmonizace a centralizace regulace sdělovacích prostředků na evropské úrovni. To se týká i hierarchie pravomocí a ochrany kulturní rozmanitosti v Evropské unii, stejně jako možných dopadů na pluralitu sdělovacích prostředků, a to zejména na regionální a místní úrovni, které by mohly být důsledkem přístupu čistě z hlediska vnitřního trhu;

8.

 vyjadřuje dále pochybnost, zda je vhodné regulovat mediální systémy pouze na základě pravomoci v oblasti vnitřního trhu podle článku 114 SFEU, přihlédneme-li k tomu, že vedle tržního rozměru plní mediální služby také významnou funkci v odvětví kultury, vzdělávání, sociálního začleňování a ochrany svobody projevu;

9.

 vyzývá proto k upřesnění, že ochrana svobody a plurality sdělovacích prostředků patří do pravomoci členských států, a uznání skutečnosti, že tyto cíle jsou širší než pouhá podpora vnitřního trhu;

10.

 varuje před omezením možnosti členských států uplatňovat jiná či přísnější pravidla v oblastech působnosti tohoto nařízení. I nadále musí být možné zavést v ústavních tradicích jednotlivých členských států rozsáhlejší či podrobnější úpravu ochrany rozmanitosti sdělovacích prostředků, která by se v případě pochybností použila namísto ustanovení upravujících podmínky tržního hospodářství;

11.

 zdůrazňuje, že dohled nad ochranou plurality sdělovacích prostředků musí odpovídat struktuře pravomocí. Protože tento dohled zasahuje do oblastí, které se týkají nejen vnitřního trhu, musí dostatečně zohledňovat kulturní svrchovanost členských států;

12.

 dále zdůrazňuje, že na evropské úrovni nesmí docházet k překryvům v dohledu nad pluralitou sdělovacích prostředků včetně redakční nezávislosti, že je naopak nutné účinně uplatňovat povinnost a odpovědnost členských států zaručit pluralitu sdělovacích prostředků a že je třeba zajistit dodržování zásad politicky nezávislého dohledu nad sdělovacími prostředky;

13.

 ačkoli uznává potřebu užší spolupráce regulačních orgánů pro sdělovací prostředky, požaduje důsledné zajištění nezávislosti navrženého Evropského sboru pro mediální služby na vlivu politického a podnikatelského prostředí. Dále žádá, aby složení sboru odpovídalo strukturám a tradicím regulačních systémů jednotlivých členských států;

14.

 vyzývá k zavedení konkrétních povinností pro velmi velké online platformy nad rámec předložení odůvodnění před uvalením určitého omezení, a to s cílem chránit novinářský a redakční obsah v online odvětví;

15.

 opakuje svůj závazek pokračovat v úsilí o ochranu demokratické odolnosti, právního státu a základních práv, zejména s ohledem na rostoucí hrozbu narušení evropského demokratického řádu, a pevně podporuje všechny snahy o zajištění otevřené, spravedlivé a pluralitní politické diskuse.

V Bruselu dne 16. března 2023.

předseda Evropského výboru regionů

Vasco Alves CORDEIRO

(50)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(50)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(55)  Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

(55)  Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (kodifikované znění) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).