Usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Společně za demokracii“

(2023/C 184/01)

Zpravodajové:

Stefano MALLIA (MT-I) Oliver RÖPKE (AT-II) Séamus BOLAND (IE-III)

Právní základ	Článek 50 jednacího řádu
Přijato na plenárním zasedání	23/03/2023
Plenární zasedání č.	577
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	181/0/5

Oživení po pandemii, demokratické hodnoty, občanský prostor, svoboda médií, rozmanitost a liberální demokracie jsou pod tlakem na obou stranách hranic EU a od vypuknutí války na evropské půdě se tato situace ještě zhoršila: v demokratickém systému žije méně než 50 % světové populace.

Vzhledem k tomu, že je svět i nadále svědkem brutální války na Ukrajině a jejích ničivých humanitárních, sociálních a hospodářských důsledků, EHSV vyzývá k posílení demokracie a demokratických hodnot.

Mimořádné nasazení organizací občanské společnosti EU, jež poskytují humanitární, logistickou a lékařskou pomoc ukrajinskému lidu, rovněž ukázalo význam dobře propojené, efektivní a dynamické občanské společnosti. Vedle Ukrajiny bojují občanská hnutí za demokracii rovněž v Íránu, Bělorusku a Moldavsku. Posilovat tato hnutí znamená posilovat demokracii.

Více než kdy jindy je dnes důležité investovat do zvyšování odolnosti demokracií a posilování jejich schopnosti ochránit naše základní práva, budovat dlouhodobý mír a stabilitu a v konečném důsledku zajistit prosperitu pro všechny.

Není pochyb o tom, že bychom se měli společně zamyslet nad novými přístupy k posílení struktur participativní demokracie. Silná, nezávislá a různorodá občanská společnost je důležitější než kdy jindy coby klíčový prvek pro zajištění aktivního občanství a odolné demokracie, jež může ochránit právní stát, základní práva, svobodu projevu a integritu našeho demokratického způsobu života. Demokracie v EU je nerozlučně a neodvolatelně spjata s pojmy rovnosti, spravedlnosti, dodržování lidských práv a nepřípustnosti diskriminace, jak je stanoveno v článku 2 Smlouvy o EU.

V dobách složitých změn a výzev může být poradní/participativní demokracie součástí širší vize nezbytné systémové změny. Existuje mnoho příkladů, které – budou-li účinně aplikovány – mohou tvůrcům politik umožnit přijímat obtížná rozhodnutí týkající se nejnáročnějších problémů veřejné politiky a posílit důvěru mezi občany a vládami. Podmínkou toho je zajistit, že bude zohledněna rozmanitost názorů a právo svobodně je vyjadřovat. Participativní demokracie však není všelékem. Demokratické společnosti čelí široké škále výzev, jež si žádají různé formy účasti. Demokratická správa věcí veřejných proto vyžaduje, aby byly pro různé účely používány různé mechanismy, a využily se tak jejich silné a slabé stránky.

Musíme společně usilovat o novou rovnováhu mezi zastupitelskou demokracií, participativní demokracií a přímou demokracií.

Závěry Konference o budoucnosti Evropy ze dne 9. května 2022 týkající se evropské demokracie, konkrétně návrhy č. 36 a 39, stanoví cíle zvýšení účasti občanů a posílení struktur participativní demokracie a poradních opatření. S ohledem na výsledky Konference o budoucnosti Evropy a na důležitou úlohu, kterou již hraje Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV), by EHSV rád nastínil různé možnosti, které by mohly představovat plán institucionálních reforem, jenž by co nejlépe posloužil cílům EHSV.

V této souvislosti a v návaznosti na Dny občanské společnosti 2023 Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV):

1.

vyzývá k účinnému provádění článku 11 Smlouvy o EU, včetně evropské strategie pro občanskou společnost a evropského statutu sdružení, s cílem spojit různé prvky do skutečně posilujícího a inkluzivního prostoru, a opět tak podnítit angažovanost a navázat strukturovaný občanský dialog se všemi orgány a institucemi EU, včetně přizvání organizované občanské společnosti především na sociální summity a konference na vysoké úrovni. Má-li být sektor občanské společnosti smysluplněji a ve větší míře zapojen, jsou důležité také zdroje. K tomu, aby bylo možné budovat kapacitu a odolnost všech organizací občanské společnosti – včetně mládežnických organizací, sociální ekonomiky a odvětví dobrovolné činnosti –, potřebují organizace občanské společnosti lepší možnosti financování a spravedlivé a transparentní politické rámce, včetně přeshraniční ochrany, jakož i přístup k flexibilním a udržitelným zdrojům, ať už soukromým, nebo veřejným;

2.

zdůrazňuje, že podmínkou dalšího posilování občanského dialogu ve všech členských státech i na úrovni EU je posílení klíčové úlohy organizované občanské společnosti a sociálních partnerů v rámci podpory poradní demokracie, která doplňuje demokracii zastupitelskou. Síla a moc evropských demokracií se opírají o pevnou a rozsáhlou spolupráci mezi EU a jejími členskými státy, která musí napomáhat budování kapacit organizací občanské společnosti. Nezávislé organizace občanské společnosti jsou totiž „ochránkyněmi společného blaha“ a hrají klíčovou úlohu při hledání udržitelných řešení, podpoře společenských inovací a budování vzájemné důvěry v rámci společnosti. Organizace občanské společnosti rovněž pomáhají identifikovat procesy, poskytují odborné znalosti vedoucí ke zvýšení rozmanitosti diskusí a usnadňují participativní demokracii, jak je stanoveno ve Smlouvách;

3.

vyzývá k přijetí komplexního a kooperativního přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě, jenž umožní čelit současným výzvám. Evropská politika v oblasti dovedností by měla být koncipována ve spolupráci s organizacemi občanské společnosti a sociálními partnery, kteří disponují politickým kapitálem a konkrétními znalostmi a chápou současné potřeby a nedostatky. V této souvislosti vyzývá k tomu, aby byl rok 2025 vyhlášen Evropským rokem dobrovolníků, neboť toto odvětví hraje klíčovou úlohu při rozvoji neformálních dovedností;

4.

zdůrazňuje, že skutečnou páteří participativní a poradní demokracie jsou průřezové schopnosti: spolupráce, kritické myšlení, řešení problémů, demokratická a kolektivní správa, řešení konfliktů, občanská výchova a mediální gramotnost. Tyto schopnosti mají zásadní význam pro boj s protidemokratickými tendencemi, prosazování evropských hodnot a překonávání současných sociálně-ekonomických a politických rozdílů. Zároveň organizacím občanské společnosti a sociálním partnerům umožňují, aby prostřednictvím konzultačních nebo participativních nástrojů spoluvytvářeli politiky s cílem zajistit odpovědnost, transparentnost a aktivní občanství;

5.

je odhodlán napomáhat dalšímu rozvoji nástrojů sloužících posilování participativní a poradní demokracie, jako je evropská občanská iniciativa a on-line veřejné konzultace EU, které musí být plně přístupné široké veřejnosti, jež o nichž musí být informována;

6.

zdůrazňuje význam voleb do Evropského parlamentu v roce 2024 a zásadní úlohu organizací občanské společnosti při podpoře volební účasti a proevropských postojů, jakož i v rámci boje proti neúčasti ve volbách a dezinformacím. EHSV vyzývá evropské politické skupiny, aby ve svých volebních programech zdůrazňovaly úlohu organizací občanské společnosti při posilování demokratického života;

7.

znovu opakuje, že je – společně s širším okruhem organizací občanské společnosti a orgány a institucemi EU – připraven fungovat jako mediátor diskuse o evropském projektu s občany, a to nejen s těmi, kteří o něm jsou již přesvědčeni, a oslovovat je v rámci jejich komunit, území, měst a vesnic. Je proto nezbytné nabídnout možnosti zapojení do veřejných diskusí a podpořit kulturu účasti na všech úrovních;

8.

Komise by měla do svého organigramu zahrnout pracovníky, kteří budou v rámci své agendy kontaktní osobou pro občanský dialog, a měla by vybízet členské státy, aby posilovaly struktury občanského dialogu a podporovaly jejich vytváření tam, kde ještě neexistují, a to za použití prostředků z evropských fondů. Tato iniciativa by zvýšila informovanost a zlepšila kvalitu občanského dialogu, a pomohla tak Komisi a členským státům lépe pochopit přínosy, jež může mít dobře fungující občanský dialog pro tvorbu politik. Občanský dialog by navíc posílily výzkumné a monitorovací činnosti, což by vedlo k identifikaci a sdílení osvědčených postupů;

9.

v této souvislosti zdůrazňuje, že zapojení mladých lidí a mládežnických organizací je obzvláště důležité při aktivizaci prvovoličů a mladých voličů. Aby mohlo být dosaženo plné reprezentativnosti, je nezbytné podporovat řešení, která v tomto ohledu umožňují široké zapojení a podporují rovnost příležitostí. Je nezbytné oslovit ty, kteří jsou od rozhodovacích instancí vzdáleni nejvíce, a zahájit s nimi diskusi. Větší účast na místní úrovni se jeví jako nezbytná;

10.

dále EHSV vyzývá Evropský parlament, Evropskou radu a členské státy, aby co nejdříve pozměnily akt o volbách, který byl vydán v roce 1976, a upřesnily tak zásady všeobecnosti, přímosti a tajnosti voleb. To by umožnilo zavedení jednotných standardů v celé EU, což by zaručilo hlasovací právo osobám se zdravotním postižením.

Na základě výše uvedených doporučení a Konference o budoucnosti Evropy EHSV:

11.

považuje nedávno (27. října 2022) podepsaný protokol o spolupráci s Evropskou komisí za obnovení politického závazku přispívat k evropské politické agendě a k hlavnímu cíli, záměrům (1) a ambicím Evropy, tj. dosáhnout Evropské unie, jež bude konkurenceschopná, hospodářsky prosperující, sociálně inkluzivní a environmentálně udržitelná, a zároveň zajistí, že přechod ke klimatické neutralitě, digitalizace a demografické změny budou sociálně spravedlivé a vyvážené, což povede k úspěchu Zelené dohody pro Evropu a nadcházejí digitální dekády do roku 2030 ve prospěch všech Evropanů. Evropská unie se musí rovněž řídit evropským pilířem sociálních práv a agendou pro konkurenceschopnost, tj. musí mít politické plány, které zajistí, aby nebyl nikdo opomenut;

12.

je připraven působit jako klíčová platforma pro zapojení občanů a organizované občanské společnosti, včetně budoucích panelových diskusí občanů, a má k tomu větší legitimitu než kdykoli předtím. Úlohou této platformy by bylo znásobit účinek probíhajících konzultací s občany organizovaných Evropskou komisí a dalšími institucemi a rovněž systematicky shromažďovat zpětnou vazbu od evropské organizované občanské společnosti ke všem hlavním prioritám a politikám evropské politické agendy. To pomůže zvýšit důvěru veřejnosti v evropský projekt a orgány EU, neboť občané se budou moci účinně podílet na veřejném rozhodování. EHSV by plnil úlohu hostitele, jenž by za pomoci externích odborníků a zástupců organizací občanské společnosti vedl, kontroloval, připravoval, organizoval, prováděl a zprostředkovával poradní procesy. Tato nabídka navazuje zejména na závěrečnou zprávu Konference o budoucnosti Evropy ze dne 9. května 2022, v níž se výslovně navrhuje „posílit institucionální úlohu EHSV a posílit jeho postavení zprostředkovatele a garanta činností participativní demokracie, jako je strukturovaný dialog s organizacemi občanské společnosti a panely občanů“. V této souvislosti by doporučení obsažená ve stanoviscích EHSV z vlastní iniciativy a v průzkumných stanoviscích vypracovaných na žádost Komise měla být v příslušných případech přezkoumána prostřednictvím hodnocení politik EU;

13.

je toho názoru, že panelové diskuse občanů a konzultace s organizacemi občanské společnosti by se mohly zaměřit na tvorbu agendy, jako je např. příprava pracovního programu Komise, nebo by mohly být spojeny s životním cyklem klíčových legislativních priorit. Podněty občanů by mohly být nejužitečnější v předlegislativní fázi, aby tak bylo možné projednat a vydat doporučení ještě před tím, než budou přijaty některé klíčové (legislativní) návrhy. Za tímto účelem by konzultace v podobě panelových diskusí občanů a konzultace s organizacemi občanské společnosti mohly probíhat na základě ročního plánu a harmonogramu, který by stanovil EHSV ve spolupráci s evropskými orgány a institucemi. Ten by mohl zohledňovat konkrétní žádosti Evropské komise, Evropského parlamentu nebo Rady Evropské unie, jakož i konzultace z vlastní iniciativy EHSV nebo z iniciativy jeho partnerské organizace – Evropského výboru regionů;

14.

opakuje, že celý cyklus by mohl začínat projevem o stavu Unie a oznámením záměru, s přihlédnutím k ročnímu pracovnímu programu Evropské komise na následující rok. Konzultace by se konaly v prvním pololetí následujícího roku;

15.

bude ostatním orgánům a institucím EU i nadále navrhovat zřízení každoročního fóra EU pro základní práva, lidská práva a právní stát, které by doplnilo nástroje k posilování právního státu. Toto fórum zlepší monitorování, neboť umožní, aby rozhodující činitelé v EU dostávali včasná varování od organizované občanské společnosti a občanských organizací ze všech členských států EU, pokud jde o plné a transparentní uplatňování článku 2 Smlouvy o EU. Výbor dále vyzývá Evropskou komisi, aby do nadcházejícího přezkumu Akčního plánu pro evropskou demokracii začlenila kapitolu o občanské společnosti. EHSV bude rovněž hrát důležitou úlohu při monitorování procesu přistoupení kandidátských zemí a zprostředkovávat smysluplnou diskusi se zúčastněnými stranami s cílem zajistit dodržování evropských hodnot, včetně těch, jež se týkají národnostních a etnických menšin;

16.

zahájí Týden evropské občanské společnosti, aby tak posílil svou úlohu „zástupce evropské občanské společnosti“ a rozšířil dosah svých stěžejních iniciativ, k nimž patří Dny občanské společnosti, Den evropské občanské iniciativy, Vaše Evropa, váš názor a Cena pro občanskou společnost. Tato iniciativa propojí klíčové aktéry z řad evropských a vnitrostátních organizacích občanské společnosti a poskytne fórum pro dialog o otázkách, jež se týkají subjektů občanské společnosti na evropské úrovni. EHSV bude usilovat o posílení činnosti na místní úrovni s cílem co nejvíce oslovit ty, kteří mají omezené možnosti zapojit se do diskusí o evropských otázkách, a o zajištění toho, aby byly jejich názory zohledněny v rozhodovacích procesech.

---

(1)  Články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Akční plán pro mládež v rámci vnější činnosti EU na období 2022–2027“

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2023/C 184/02)

Zpravodaj:	Michael McLOUGHLIN
Spoluzpravodajka:	Tatjana BABRAUSKIENĖ

Rozhodnutí plenárního shromáždění	22. 9. 2022
Právní základ	čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Vnější vztahy
Přijato v sekci	6. 3. 2023
Přijato na plenárním zasedání	22. 3. 2023
Plenární zasedání č.	577
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	157/0/1

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) sice Akční plán pro mládež v rámci vnější činnosti EU vítá, poukazuje však na to, že při jeho zavádění a provádění mohou nastat problémy, které bude třeba monitorovat a jež budou vyžadovat dohled. EHSV vyjadřuje přání být do provádění Akčního plánu pro mládež aktivně zapojen.

1.2.

EHSV je přesvědčen, že cenným zdrojem při realizaci plánu jsou pro Evropskou komisi i delegace EU odborné znalosti a zkušenosti mládežnických organizací v EU i na celém světě. Domnívá se rovněž, že je třeba zajistit, aby všichni zaměstnanci EU pracující s mladými lidmi měli základní dovednosti v oblastech, jako je vytvoření vhodného prostoru pro mládež, vedení konzultací a metody práce s mládeží.

1.3.

EHSV by si přál, aby byla při provádění plánu neustále věnována pozornost nejvíce marginalizovaným mladým lidem včetně mladých lidí se zdravotním postižením a aby veškerou činnost týkající se vedoucí úlohy mládeže doplňoval stejný důraz na podporu mladých lidí v místních komunitách na místní úrovni. Procesy týkající se vedoucí úlohy a účasti mládeže by měly být koncipovány tak, aby zajistily zapojení na místní úrovni a procesy zdola nahoru s cílem vychovat vůdčí osobnosti zakotvené v každodenním životě.

1.4.

EHSV zdůrazňuje, že klíčovou výzvou při provádění Akčního plánu pro mládež je sběr údajů a monitorování, v rámci nějž by Evropská komise, Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a agentury a organizace občanské společnosti, které v této oblasti působí a čerpají prostředky, měly pravidelně podávat zprávy, a to v souladu s mapováním mezinárodních údajů o mládeži a analýzou jejich nedostatků, které nedávno provedla Evropská komise (1).

1.5.

EHSV vítá a podporuje vazby na činnost Organizace spojených národů (OSN) a jejích agentur v této oblasti, zejména pokud jde o agendu v oblasti mládeže, míru a bezpečnosti a jakoukoli součinnost s Výborem OSN pro práva dítěte.

1.6.

EHSV je přesvědčen, že hlavní politiky EU v oblasti mládeže, jako jsou program Erasmus+ a záruky pro mladé lidi, mohou být užitečné při práci v oblasti zapojení mládeže a politik mládeže. Při využívání těchto struktur je třeba věnovat pozornost nezávislosti řízení při podávání žádostí a otázkám, jako jsou víza a jazyky.

1.7.

EHSV doporučuje, aby Rada EU vybízela členské státy k tomu, aby měly vlastní plány, jež by byly zaměřené na podobné otázky jako Akční plán pro mládež, a aby spolupracovaly s občanskou společností, zejména s mládežnickými organizacemi. Kromě toho by měly být vybudovány a posíleny stávající vazby a partnerství občanské společnosti mezi členskými státy EU a cílovými zeměmi, zejména mezi mládežnickými organizacemi.

1.8.

EHSV rovněž doporučuje, aby byly podporovány cílové země a aby jim byly poskytnuty nástroje, které jim umožní vypracovat vlastní konkrétní politiky zaměřené specificky na mládež a založit národní rady mládeže nebo podobné instituce. Při podpoře těchto cílových zemí by se měla Komise zároveň řídit zásadami lidských práv.

1.9.

EHSV je přesvědčen, že by mělo dojít k propojení Akčního plánu pro mládež a Evropského roku dovedností, aby se zajistilo, že tato činnost bude v partnerských zemích prioritou.

1.10.

EHSV je toho názoru, že činnosti zaměřené na vzdělávání by se měly soustředit na rovnost, zejména na ochranu mladých dívek, a že strategie by měly zajistit zapojení těch nejobtížněji dosažitelných osob. Všechny možnosti stipendií by měly být otevřené a transparentní a měly by mít promyšlené metody, které by motivovaly ty nejobtížněji dosažitelné osoby.

1.11.

EHSV je pevně přesvědčen, že je třeba podporovat občanskou angažovanost prostřednictvím všech organizací občanské společnosti, jako jsou mládežnické organizace, odborové svazy a skupiny mladých podnikatelů.

1.12.

EHSV se domnívá, že EU musí prozkoumat dopad své obchodní politiky a vazby na mladé lidi, zejména v rámci kapitol o obchodu a udržitelnosti a dohod o hospodářském partnerství.

1.13.

EHSV doporučuje, aby v souladu se studií Evropské komise byly pro práci s mladými lidmi v rámci vnější činnosti zřízeny specifické komunitní služby pro mladé lidi v oblasti duševního zdraví a stanoveny cíle týkající se jak počtu výstupů, tak kvalitativního zlepšení duševního zdraví.

1.14.

EHSV se domnívá, že důležitou součástí Akčního plánu pro mládež by měl být boj proti dětské práci, která by se ve 21. století měla konečně stát minulostí.

2.   Souvislosti: činnost EHSV v příslušných oblastech

2.1.

V říjnu 2018 přijal EHSV stanovisko k nové strategii EU pro mládež (2), v němž zdůraznil potřebu meziodvětvového přístupu k mládeži a nutnost věnovat větší pozornost zaměstnanosti, duševnímu zdraví, rovnosti a vzdělávání. Zdůraznil také význam, který mají v tomto ohledu politiky v oblasti vnější činnosti EU.

2.2.

V září 2020 pak přijal stanovisko Směrem ke strukturovanému zapojení mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti v rámci rozhodovacího procesu EU (3). Vyzval v něm mimo jiné k vytvoření kulatých stolů mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti, k zařazení delegáta mládeže do oficiální delegace EU na zasedáních konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC COP) a k začlenění názorů mladých lidí do stanovisek EHSV týkajících se klimatu a udržitelnosti.

2.3.

Ve stanovisku Politika v oblasti mládeže v zemích západního Balkánu jakožto součást agendy inovací pro západní Balkán (4), které bylo přijato v červenci 2022, vyzval EHSV vlády zemí západního Balkánu, aby se řídily klíčovými dokumenty EU, které se týkají politiky mládeže, a aby dále investovaly do fakticky podložených politik v této oblasti, které řeší problémy rozvoje mládeže, a zajistily dostatečné a transparentní rozpočtové prostředky.

2.4.

EHSV má jedinečné postavení, aby usnadnil zapojení mládežnických sítí. Zřídil koordinační skupinu pro Evropský rok mládeže, která dostala za úkol posílit spolupráci s mládežnickými organizacemi a mladými lidmi během Evropského roku mládeže i po jeho skončení a spolupracovat s dalšími orgány a institucemi EU a organizacemi občanské společnosti na zlepšování průřezové integrace mládeže do jejich každodenních činností. V září 2022 přijal EHSV stanovisko Ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi (5) a vyzval ke strukturovanějšímu, smysluplnějšímu a cílenějšímu zapojení mládeže.

3.   Obecné připomínky k Akčnímu plánu pro mládež

3.1.

EHSV velmi vítá společné sdělení Akční plán pro mládež v rámci vnější činnosti EU na období 2022–2027, které představuje důležitý krok v oblasti vnější činnosti a politiky mládeže, neboť uznává potenciální součinnost mezi těmito dvěma oblastmi, která měla být uznána již dávno. Tento počin navíc v rámci Evropského roku mládeže svědčí o uznání toho, že problematika mládeže a života mladých lidí souvisí se všemi oblastmi politiky a že názory této skupiny je třeba zohlednit ve všech oblastech politiky, a nikoli pouze v „tradičních“ oblastech spojených s mladými lidmi.

3.2.

Válka na Ukrajině má i nadále závažný dopad na civilní obyvatelstvo, zejména na děti, dospívající a mladé lidi. Akční plán pro mládež by se měl na Ukrajině, ale i v dalších oblastech světa zasažených konflikty, zaměřit na zvýšení odolnosti mládeže, podporu občanské angažovanosti mladých lidí a posílení jejich postavení, aby se stali strůjci změn ve svých komunitách, zejména s ohledem na poválečnou obnovu.

3.3.

Předmětné sdělení rovněž náležitě zohledňuje situaci po pandemii COVID-19 a uznává, že na mladé lidi, jejich vzdělávání a svobodu pohybu dolehla tato krize nejvíce. Zatímco Evropa si uvědomuje, jaký dopad měla pandemie COVID-19 na mladé lidi, v ostatních částech světa se této otázce věnuje méně pozornosti, což platí zejména o rozvojových zemích a nestabilních státech.

3.4.

V podstatě podporujeme myšlenku, že všechny vnitřní politiky týkající se mládeže by mělo být možné promítnout do našich vnějších vztahů, přičemž je třeba zohlednit specifické místní/regionální podmínky, v nichž se vnější činnost odehrává. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se EHSV domnívá, že by ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi mělo být doporučeno rovněž těm, kdo budou Akční plán pro mládež provádět.

3.5.

EHSV rovněž vítá skutečnost, že Akční plán pro mládež vychází z evropského pilíře sociálních práv a z Akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii, které zdůrazňují potřebu rovné, plné a smysluplné účasti mladých lidí na veřejném a politickém životě. Mladí lidé – i když stojí v čele změn – jsou stále až příliš často nedostatečně zastoupeni, což je v rozporu s jejich základními právy. EHSV oceňuje, že Akční plán pro mládež je velmi ambiciózní a klade zřetelně důraz na potřebu jednat. Kromě toho Výbor vítá také skutečnost, že se v plánu uznává mezigenerační rozměr dnešních globálních výzev.

3.6.

Sdělení shrnuje všechny hlavní politické aktivity týkající se mládeže v různých oblastech. Při jeho provádění bude důležité zajistit určitý celkový dohled, zejména s ohledem na různé agentury podílející se na jeho realizaci a různorodost příslušných politik. Měly by se na něm podílet také subjekty odpovědné za mládež a vzdělávání, mládežnické organizace a samotní mladí lidé, ale také agentury poskytující pomoc a další vnitrostátní orgány členských států EU, finančně podporované agentury a organizace občanské společnosti. Stejně tak bude zapotřebí vzít při realizaci v potaz různé příslušné finanční zdroje, subjekty a ukazatele. Celkově to bude náročné, ale účinný systém dohledu přinese své ovoce a mohl by se stát modelem pro společné provádění politik.

3.7.

Téměř ve všech oblastech vnější činnosti je třeba zlepšit sběr údajů o mládeži. Na tuto náročnou oblast bude třeba se zaměřit i při zavádění Akčního plánu pro mládež, jak vyplývá z mapování mezinárodních údajů o mládeži a analýzy jejich nedostatků, které nedávno provedla Evropská komise. Může být obtížné rozčlenit výstupy a výsledky a rozlišit přesný přínos každého programu nebo iniciativy k danému výsledku. Proto je třeba u všech opatření zaměřených na mládež provést analýzu dlouhodobých údajů.

3.8.

EU a všechny její orgány by měly spolupracovat se Spojeným královstvím a zajistit, aby se mezi mladými lidmi a mládežnickými organizacemi v této zemi nevytratil duch spolupráce a mezikulturního vzdělávání a aby nepřišli o zkušenosti nabyté díky programu Erasmus+ a všem ostatním formám spolupráce. Je zapotřebí využít každou příležitost s cílem maximalizovat možnost obnovení vztahů s organizacemi občanské společnosti ve Spojeném království a navázání a pěstování vztahů nových (6).

Vedoucí postavení a účast

3.9.

Akční plán pro mládež se do značné míry zaměřuje na vedoucí úlohu a účast mladých lidí. To je vítáno a do značné míry to odpovídá osvědčeným postupům při práci s mladými lidmi. EHSV je však přesvědčen, že při dalším zavádění tohoto přístupu v rámci vnější činnosti EU bude zapotřebí velmi důkladný a promyšlený přístup. I v rámci EU a jejích členských států máme před sebou v oblasti participativní praxe ještě dlouhou cestu, a to navzdory značnému vynaloženému úsilí. Vedoucí postavení mládeže obecně vzniká na základě dobré práce na místní úrovni v příznivém prostředí. Díky tomu pak vyrůstají mladí lidé, kteří dokáží vyjádřit své názory, a to na základě kontaktů se svými vrstevníky a zkušeností s místními problémy v oblastech, jako je životní prostředí, doprava, vzdělávání, duševní zdraví, sociální pomoc a řada dalších. Tuto práci často usnadňují organizace občanské společnosti. Doufáme, že se na tyto potřeby budou moci zaměřit tematické programy týkající se občanské společnosti, lidských práv a demokracie.

3.10.

K vytvoření správné praxe v této oblasti je tedy nutná kombinace několika souvisejících faktorů. Program Erasmus+ se stále snaží upřednostňovat mladé lidi s omezenými příležitostmi, čímž se v podstatě uznává, že tento hlavní program má v této oblasti ještě hodně práce. V oblasti mezilidských kontaktů a mobility mají rozhodující vliv na zajištění dobrých zkušeností účastníků administrativní aspekty, jako např. víza, a je zde zapotřebí postupovat společně. Aplikujeme-li to na rozvojové země, nestabilní státy, nebo dokonce totalitní země, pak zde jsou tyto výzvy jednoznačně ještě větší. Veškerá plánovaná práce v oblasti vedoucího postavení a účasti musí být nakonec založena na místních a komunitních zkušenostech.

3.11.

Musíme být opatrní, abychom tento proces nepřevrátili proces a nepracovali rovnou s „vůdci“ z řad mládeže, aniž by měli jakoukoli skutečnou podporu zdola. Toto vedoucí postavení nemohou zajistit financující subjekty ani mezinárodní nevládní organizace, k tomu jsou zapotřebí kvalitní vazby na místní úrovni. Proto potřebujeme transparentní výběr, otevřené a inkluzivní metody a záruky proti ovládnutí ze strany států a jiných subjektů, zejména v nestabilních státech. Rozhodující význam má angažovanost, účast a vůdčí dovednosti a náš přístup musí vést k vybudování infrastruktury, která je zajistí. Je zapotřebí prosazovat spíše dlouhodobou podporu mládežnických organizací a občanské společnosti než přístup založený na krátkodobých projektech. Při práci s vůdčími osobnostmi z řad mládeže jsou také zapotřebí strategie zaměřené na to, jak přistupovat k neustále se měnící skupině osob, které jsou v přechodné fázi, rostou, rozvíjejí se a v určitém bodě budou potřebovat nebo chtít jít dál.

3.12.

Je třeba poskytovat smysluplnou podporu místním organizacím, které působí v terénu, aby se mohly vnitřně rozvíjet a stát se významnými hráči ve svých místních komunitách. Doufáme, že se touto otázkou budou při své práci zabývat platforma Youth Sounding Board pro mezinárodní partnerství a platforma pro dialog s mládežnickými organizacemi, která je součástí politického fóra o rozvoji. Podpora odborových organizací a odborových organizací mládeže může navíc pomoci povzbudit a podpořit mladé lidi v tom, aby se demokraticky zapojili do dění na svém pracovišti. Národní rady mládeže – jsou-li nezávislé – mohou poskytnout dobrou infrastrukturu pro rozhodování o tom, s kým v partnerských zemích spolupracovat. To mohou zajistit rovněž iniciativy, jako např. iniciativa Globální mobilizace mládeže (7), kterou podporuje šest největších mládežnických organizací na světě.

Metody provádění

3.13.

Akční plán pro mládež obsahuje značný počet vítaných odkazů na program Erasmus+. V tomto ohledu se sdělení nesnaží „znovu objevit Ameriku“. Struktury a procesy programu mohou a měly by být v případě potřeby využívány v našich vnějších vztazích. Při provádění může být užitečné oddělit od sebe dílčí části programu, jako jsou mládež, školy, odborné vzdělávání a příprava (OVP) a vysokoškolské vzdělávání. Je třeba odstranit překážky, jako jsou víza, nedostatek finančních prostředků a jazykové bariéry, a zaměřit se při provádění na vzájemné učení, rozvoj dovedností a zkušenosti. Budou-li využívány národní agentury, měly by být pečlivě prověřeny, aby bylo zajištěno respektování řádných subjektů občanské společnosti a jejich nezávislosti.

3.14.

Počáteční odborné vzdělávání a příprava (počáteční OVP) usnadňuje budoucí uplatnitelnost mladých lidí na trhu práce a jejich účast na celoživotním učení. Politiky odborného vzdělávání a přípravy a osvědčené postupy v této oblasti podporují sociální začleňování mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), a jejich integraci na trh práce.

3.15.

Sdělení poukazuje na užitečné souvislosti mezi vnější činností EU a právy dítěte, pro něž EU nedávno vypracovala strategii. Při provádění Akčního plánu pro mládež by bylo vhodné zajistit větší návaznost také na Úmluvu OSN o právech dítěte z roku 1989, například s využitím zpráv států Ženevského výboru. Mnoho mladých lidí je mladších 18 let a zásady obsažené v Úmluvě OSN o právech dítěte jim mohou sloužit jako vodítko, nicméně práce EU s mládeží není omezena touto věkovou hranicí. Neměli bychom vždy automaticky považovat 18 let za věkovou hranici.

3.16.

K provádění Akčního plánu pro mládež na vnitrostátní, regionální a mnohostranné úrovni je třeba uplatňovat přístup „tým Evropa“. EU by tak měla postupovat v souladu se specifickými potřebami a podmínkami v jednotlivých regionech. EHSV je přesvědčen, že by bylo přínosné, kdyby partnerství pomohla doplnit chybějící znalosti a údaje o mládeži, zejména ty, které se týkají prioritních oblastí, za něž jsou považovány rozvoj digitálních dovedností, změna klimatu a Zelená dohoda. EHSV by se v nadcházejících měsících rád dozvěděl, jak budou různorodá opatření prováděna, a je připraven k tomu přispět.

3.17.

Doufali jsme, že během konzultačního procesu týkajícího se Akčního plánu pro mládež bude odezva větší a že odpovědi budou reprezentativnější. To ukazuje na potřebu poskytnout mladým lidem veškeré relevantní informace týkající se důležitých témat, aby se mohli informovaně rozhodovat a vhodně a smysluplně přispívat k procesu tvorby politik. Tyto informace mohou získat pomocí nástrojů, jako např. značka kvality Evropské informační a poradenské agentury pro mládež (ERYICA).

4.   Konkrétní připomínky týkající se některých částí Akčního plánu pro mládež

4.1.

Ustanovení Akčního plánu pro mládež shrnují celou řadu probíhajících činností, přičemž výzvy při jejich provádění budou obrovské, zejména po pandemii COVID-19. Zásadní význam má přístup ke vzdělávání a genderová rovnost a v těchto oblastech bylo dosaženo pokroku.

Vzdělávání

4.2.

Při zavádění Akčního plánu pro mládež je zapotřebí zajistit úzkou návaznost na Evropský rok dovedností. EHSV poukazuje na to, že je důležité zohlednit potřeby týkající se rozvoje dovedností, zejména v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, ale i v oblasti oběhového hospodářství, duševního a tělesného zdraví, sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, a to i v rámci změny kvalifikace a prohlubování dovedností mladých lidí (8). Sociální a občanský dialog má zásadní význam a je třeba jej posílit.

4.3.

Do vzdělávání bude opět zapojeno více zúčastněných stran, takže je třeba stanovit jasné cíle a měřítka. Je nezbytně nutné vyvíjet neustálé úsilí, pokud jde o nejobtížněji dosažitelné osoby, zejména v nejchudších a nejvíce nestabilních státech. Vítáme závazek vyčlenit 10 % prostředků z Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) Evropské komise a z rozpočtu na humanitární pomoc a uvítali bychom závazky také dalších agentur a států. Dlouhodobá řešení v oblasti vzdělávání musí pocházet od vlád v cílových zemích a významnou úlohu by měly hrát místní organizace občanské společnosti. Mezinárodní společenství nemůže být dlouhodobě hlavním aktérem. Doufáme, že na summitu o transformaci vzdělávání bude možné dosáhnout v této oblasti pokroku.

4.4.

Ustanovení o stipendiích a svěřenských fondech jsou vítána, musíme však věnovat pozornost otázkám výběru a zajistit zapojení organizací občanské společnosti. Je důležité, aby při vytváření těchto příležitostí byly stanoveny transparentní, spravedlivé a inkluzivní postupy pro výběr účastníků akademických programů, přičemž je třeba upřednostnit přístup pro jednotlivce s omezenými příležitostmi.

4.5.

Pro zvýšení konkurenceschopnosti a boj proti nezaměstnanosti má zásadní význam maximální zhodnocení lidského kapitálu při současném respektování zásad udržitelného rozvoje. To vyžaduje, aby pracovníci disponovali řadou průřezových dovedností a byli schopni se přizpůsobit. Politika vzdělávání a odborné přípravy musí být vytvářena a prováděna v úzké spolupráci se sociálními partnery a musí se zaměřovat spíše na kompetence než na kvalifikace. To pomůže zmírnit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi.

Mládežnické organizace

4.6.

Ve sdělení je uvedeno několik fór a subjektů pro zapojení mladých lidí. Platforma v rámci politického fóra o rozvoji je vítána, pokud zajistí kontakt se základními mládežnickými organizacemi, které jsou nezávislé, samostatně organizované a v ideálním případě vedené mladými lidmi.

4.7.

Sdělení obsahuje vítané zmínky o zapojení mládežnických organizaci do komunikace. Při zavádění Akčního plánu pro mládež by bylo vhodné zohlednit různé modely práce s mládeží, s nimiž se lze v EU v praxi setkat. Tato praxe může být stejně důležitá jako názory mladých lidí, neboť posiluje schopnosti všech mladých lidí na místní úrovni a utváří vůdčí osobnosti z řad mládeže, které se opírají o místní zkušenosti. V rámci partnerství EU a Rady Evropy a v oblasti dobrovolnictví mládeže je k dispozici velké množství podkladů a modelů.

4.8.

Mládežnické organizace mohou být při realizaci plánu cenným zdrojem. Členské státy EU by měly být vybízeny k tomu, aby do této oblasti zapojily odvětví mládeže prostřednictvím národních akčních plánů. Měli bychom dávat přednost dobrým modelům a práci mládežnických organizací EU v oblasti rozvoje, konfliktů a lidských práv před například americkými modely „rozvoje mládeže“, které se často běžně používají v rozvojových zemích a jiných regionech a mnohdy nejsou založeny na stejných hodnotách. Dobře by to fungovalo se závazkem, že konkrétní regiony budou mít individuálně uzpůsobená řešení.

4.9.

Zavádění závazků v oblasti vzdělávání by se mělo týkat také informálních a neformálních systémů v komunitách, organizacích občanské společnosti a organizacích pro práci s mládeží. Dobré vodítko zde poskytují definice UNESCO a Rady Evropy, stejně jako práce v rámci kapitoly věnované mládeži v programu Erasmus+. Musíme uznat obrovský přínos, jejž má pro všechny učení mimo školní prostředí, které je celoživotní a všeživotní.

4.10.

Politický dialog je důležitý a cíle Akčního plánu pro mládež jsou ambiciózní, neměli bychom však opomíjet politiku mládeže v jednotlivých zemích a odpovědnost vlád, stejně jako potřebu skutečného dobrovolnictví a občanské společnosti. Zavedení Akčního plánu pro mládež musí rovněž podpořit rozvoj politiky v oblasti práce s mládeží, zakládání národních rad mládeže nebo podobných orgánů a přístupy, jako je ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi aj.

4.11.

Mládežnické organizace již mají vazby po celém světě, jak dokládá činnost šesti největších mládežnických organizací na světě, a měly by se podílet na zavádění akčního plánu, který by měl navázat na již vykonanou práci a sloužit jako vzor pro další iniciativy. Měli bychom si také dávat pozor, abychom v otázkách týkajících se účasti nebyli příliš restriktivní. Není jasné, zda při výběru témat pro Fond pro posílení postavení mládeže byly využity participativní procesy. Mladí lidé si nemusejí vždy vybírat témata, která ostatní považují za důležitá, zejména v rozvojových zemích a nestabilních státech, kde mohou být důležitější praktičtější hlediska.

4.12.

Ustanovení o budování kapacit mládežnických organizací jsou velmi vítána a měla by je doprovázet účinná podpora pro založení hnutí na místní úrovni v partnerských zemích, v nichž mohou delegace EU hrát klíčovou úlohu po celém světě. Ve vhodných případech by měla být nabízena partnerství s organizacemi EU a příslušná činnost musí být monitorována. Je důležité napomáhat vytváření a posilování sítí jak s organizacemi z EU, tak s organizacemi mimo EU.

Účinné provádění

4.13.

Do této činnosti je zapojeno mnoho subjektů, politik a zdrojů financování, jako jsou delegace EU, různá generální ředitelství Komise, ESVČ, Rada EU a členské státy a různé rozpočtové prostředky určené na pomoc. Při zavádění Akčního plánu pro mládež je třeba dbát na jasnost a řádnou meziodvětvovou spolupráci, aby se v konečném důsledku zajistil silný důraz na cílovou skupinu a dostatečný rozpočet.

4.14.

Koncepce navazování kontaktů mohou vycházet ze stávající práce a zohledňovat partnerskou spolupráci a další iniciativy programu Erasmus+ (týkající se mládeže). Dobrým vzorem pro projekty zaměřené na mládež v cílových zemích by mohly být také projekty v rámci programu Erasmus+ pro zapojení mládeže (bez nadnárodního rozměru).

4.15.

Mladí lidé jsou budoucími vůdci a strůjci změn a jsou zásadními partnery přispívajícími k úspěchu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, Pařížské dohody o změně klimatu a digitální transformace. Akční plán pro mládež by měl zajistit, aby vnější činnost EU posilovala postavení mladých lidí na politické, sociální a ekonomické úrovni. EHSV, který se zavázal plnit doporučení Konference o budoucnosti Evropy, jež spočívá v posílení institucionální úlohy Výboru i jeho postavení jako zprostředkovatele a garanta aktivit participativní demokracie, jako je strukturovaný dialog s organizacemi občanské společnosti a panelové diskuse občanů, je připraven splnit svou úlohu.

4.16.

V Akčním plánu pro mládež se hojně zmiňuje přechod k dospělosti. To je velmi vítané a je to v souladu s hodnotami, z nichž vychází práce s mládeží v EU. V této souvislosti je důležité, aby se mladí lidé seznámili se svými občanskými právy a povinnostmi, osvojili si finanční gramotnost, naučili se cizí jazyky a učili se o udržitelnosti naší planety a podnikání. EHSV rovněž vítá propojení s agendou OSN v oblasti mládeže, míru a bezpečnosti a výzvu k širší spolupráci s OSN. Při provádění Akčního plánu pro mládež si musíme být vědomi vzdálenosti, která v mnoha oblastech mladé lidi obecně dělí od rozhodování.

4.17.

Zásadním nástrojem pro spolupráci s mladými lidmi na celém světě je rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2250 (2015) o mládeži, míru a bezpečnosti. Vymezuje pět klíčových pilířů činnosti: účast, ochrana, prevence, partnerství a odklon od dosavadní činnosti a opětovné začlenění. Tato přelomová rezoluce naléhavě vyzývá signatářské strany, aby mládeži daly větší slovo při rozhodování na místní, celostátní, regionální a mezinárodní úrovni a aby zvážily vytvoření mechanismů, které by mladým lidem umožnily smysluplně se podílet na mírových procesech. Těm, kdo chtějí tuto agendu provádět na místní a celostátní úrovni, by měla být poskytnuta podpora. Značnou součinnost by v tomto směru pomohlo zajistit propojení a koordinace s Fondem pro posílení postavení mládeže.

Gender

4.18.

EHSV je přesvědčen, že využití potenciálu mladých lidí a podpora genderové rovnosti jsou klíčové pro udržitelný rozvoj. Cílem vnější činnosti EU je posílit postavení mladých lidí na politické, sociální a ekonomické úrovni a pomoci jim zapojit se smysluplným a inkluzivním způsobem do rozhodování a tvorby politik. EHSV považuje posílení postavení dívek a mladých žen za zásadní pro zajištění udržitelného rozvoje a oceňuje, že se Akční plán pro mládež zmiňuje o zajištění rovnosti žen a mužů a ukončení diskriminace. EHSV poukazuje na to, že Akční plán pro mládež by se měl promítnout do smysluplných, strategických a dlouhodobých opatření, z nichž budou mít stejný prospěch mladí muži i mladé ženy. To obnáší rozvoj strategií na podporu genderového mainstreamingu ve všech oblastech vnější činnosti.

4.19.

Je důležité zvýšit počet mladých lidí, zejména mladých žen, se schopnostmi v oborech STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika) a digitálními dovednostmi a již v rané fázi vzbudit zájem dívek o obory STEM, podporovat podnikatelky a ženské vzory v těchto oborech a investovat do programů zaměřených na to, aby se o obory STEM zajímaly dívky na středních školách.

Duševní zdraví

4.20.

Vítáme, že se sdělení zmiňuje o duševním zdraví, a doufáme, že bude hrát důležitou roli při provádění Akčního plánu pro mládež. Vzhledem k tomu, že systémy zdravotní péče jsou po celém světě slabé, je třeba v této oblasti dosáhnout zlepšení ve prospěch mladých lidí.

Osoby se zdravotním postižením

4.21.

Kromě toho považuje EHSV za stejně důležité, že se ve sdělení poukazuje na mladé lidi se zdravotním postižením, a má za to, že na tuto problematiku je zapotřebí se zaměřit i při provádění akčního plánu pro mládež. Mladí lidé se zdravotním postižením představují skupinu, na kterou se při posilování postavení mládeže a podpoře její demokratické účasti často zapomíná a která by měla být do provádění akčního plánu pro mládež rovněž zapojena.

Ekonomické příležitosti

4.22.

Klíčem k budoucím ekonomickým příležitostem pro mladé lidi jsou správné dovednosti. Podnikatelé a začínající podniky budou potřebovat podporu včetně financování a úvěrů, protože se objeví mnoho příležitostí, především v digitální oblasti, a to zejména v rozvojových zemích.

4.23.

V oblasti ekonomických příležitostí je dobrým příkladem systém záruk EU pro mladé lidi, který je vhodně nastaven tak, aby poskytoval příležitosti lidem, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. K tomu, aby se agenda důstojné práce skutečně promítla do praxe, bude zapotřebí vzdělávání v oblasti pracovních a sociálních práv.

4.24.

V rámci Akčního plánu pro mládež je třeba zkoumat otázky, jako je obchod, například v kapitolách týkajících se udržitelnosti v dohodách o volném obchodu, a mělo by se prosazovat zapojení občanské společnosti, například mládežnických organizací. Mladí lidé představují i nadále skupinu, která je nejzranitelnější, pokud jde o dětskou práci a další formy špatného zacházení. Chceme-li tomu zabránit, měla by se otázka boje proti dětské práci stát důležitou součástí Akčního plánu pro mládež, aby tak byla tato práce ve 21. století konečně vymýcena. Je zapotřebí vyhradit za tímto účelem finanční prostředky, aby dětští pracovníci již nebyli závislí na tom, co si vydělají. Na druhou stranu je třeba omezit akceschopnost podniků, které ve svém globálním výrobním řetězci dětskou práci využívají.

4.25.

Často jsou to právě mladí lidé, kteří se jako první vydávají na strastiplnou pouť, aby emigrovali do Evropy či jiných částí světa. Chceme-li zajistit, aby mladí lidé již nebyli nuceni podnikat nebezpečnou cestu a často i nelegálně překračovat mezinárodní hranice, měl by Akční plán pro mládež zahrnovat aktivní spolupráci se třetími zeměmi, která by umožnila vytvořit humanitární koridory a programy pro přesídlování pro mladé lidi, a ti se tak mohli do Evropy dostat bezpečně a legálně.

---

(1)  Kalantaryan, S., McMahon, S. a Ueffing, P., Youth in external action (Problematika mládeže v rámci vnější činnosti), JRC130554, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2022.

(2)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 142.

(3)  Úř. věst. C 429, 11.12. 2020, s. 44.

(4)  Úř. věst. C 443, 22.11. 2022, s. 44.

(5)  Úř. věst. C 486, 21.12.2022, s. 46.

(6)  Informační zpráva EHSV Provádění dohody o vystoupení Spojeného království, včetně Protokolu o Irsku a Severním Irsku.

(7)  https://globalyouthmobilization.org/.

(8)  Úř. věst. C 100, 16.3. 2023, s. 38.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociální výboru k tématu „Zapojení mladých lidí do ekologické transformace“

(průzkumné stanovisko na žádost švédského předsednictví)

(2023/C 184/03)

Zpravodajka:

Nicoletta MERLO

Žádost švédského předsednictví Rady	dopis ze dne 14. 11. 2022
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	8. 3. 2023
Přijato na plenárním zasedání	22. 3. 2023
Plenární zasedání č.	577
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	152/00/01

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV se domnívá, že mladí lidé mohou a musí hrát v rámci ekologické transformace zásadní roli. Má za to, že je nezbytně nutné mít nový model správy překonávající přetrvávající překážky, který bude inkluzivnější a bude schopen zajistit aktivní zapojení mladých lidí do rozhodovacích procesů.

1.2.

EHSV zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby mládežnické organizace hrály vedoucí úlohu v rozhodovacím procesu a při rozvoji a šíření projektů týkajících se udržitelnosti a životního prostředí, mj. tím, že jim bude zaručena potřebná finanční podpora.

1.3.

EHSV považuje za nezbytné neustále sledovat dopady, které mají a v budoucnu budou mít veřejné investice, včetně investic souvisejících s ekologickou transformací, na mladé lidi, a to prostřednictvím hodnocení hospodářského, politického a sociálního dopadu politik, které mají být realizovány, a s využitím ukazatelů před jejich schválením, v jeho průběhu a po něm.

1.4.

EHSV vybízí orgány EU a členské státy, aby náležitě prováděly ověřování dopadů předpisů EU na mladé lidi a zavedly opatření a mechanismy, které zajistí zohlednění názorů mladých lidí ve všech oblastech politiky, a aby vytvořily prostor, který bude moci zaručit aktivní účast mladých lidí.

1.5.

EHSV považuje za zásadní propojit iniciativy a politiky, které budou přijaty v rámci Evropského roku dovedností, s problematikou ekologické transformace, udržitelného rozvoje a výzev, kterým mladí lidé čelí v rychle se měnícím světě.

1.6.

EHSV považuje za nezbytné řešit otázku vzdělávání a rozvoje dovedností, které se od mladých lidí v této oblasti očekávají, za použití průřezového přístupu, který může poskytnout teoretické i praktické dovednosti, včetně zavedení a podpory různých způsobů přechodu ze školy do zaměstnání a odborné učňovské přípravy, a to i za účasti sociálních partnerů. Vzdělávání o těchto otázkách by mělo být rovněž pojato strukturálně, a tudíž by mělo být koncipováno a rozvíjeno s ohledem na jednotlivá území a jejich potřeby a mělo by být zasazeno do širšího rámce na celostátní úrovni.

1.7.

EHSV považuje za nezbytné začít s výukou otázek týkajících se udržitelnosti a ochrany životního prostředí již od útlého věku a využívat inovativní vzdělávací nástroje, které zohlední ochranu životního prostředí, sociální a hospodářský rozvoj a dosahování souvisejících cílů. Rozhodující vliv má v tomto směru kvalitní vzdělávání pro všechny a důstojná práce pro ty, kteří ho poskytují.

1.8.

EHSV zdůrazňuje, že je důležité, aby se školy ve spolupráci s místními orgány a subjekty zajišťujícími mimoškolní aktivity, zejména s mládežnickými organizacemi a organizovanou občanskou společností, věnovaly otázkám ekologické transformace, a zvyšovaly tak informovanost a účast běžných občanů. V této souvislosti EHSV hodnotí pozitivně zkušenosti získané v rámci projektu Zelený Erasmus a těší se na jeho provádění.

1.9.

EHSV považuje za důležité investovat do učení se praxí a podporovat odbornou přípravu na pracovišti a kvalitní stáže a učňovskou přípravu, které umožní navázat účinný pozitivní dialog mezi potřebami trhu a individuálními dovednostmi mladých lidí, aby byli mladí i starší pracovníci vybaveni dovednostmi, které jim umožní řídit inovace, jež přináší ekologická transformace. Klíčovou úlohu může v tomto ohledu sehrát sociální dialog a kolektivní vyjednávání.

1.10.

EHSV se domnívá, že je nezbytné mít komplexní politiky odborné přípravy, které budou integrované s průmyslovými politikami, koordinované s ostatními strategiemi rozvoje a podrobně plánované na územní a místní úrovni v úzké spolupráci se sociálními partnery, aby se zajistilo, že ekologická transformace bude spravedlivou transformací, která nebude nikoho opomíjet.

1.11.

EHSV se domnívá, že v zájmu zajištění náležité účasti žen v odvětvích spojených s ekologickou transformací musí být nedílnou součástí této transformace rovnost žen a mužů. Členské státy by měly investovat více prostředků do poradenství pro volbu povolání určeného pro mladé lidi ve školách a do jejich podpory při vstupu do zaměstnání prostřednictvím účinných veřejných služeb zaměstnanosti, které jsou přiměřeně propojeny s výrobní strukturou daného území.

1.12.

Důležitou roli v rozvoji inovací, a to i v oblasti ekologické transformace, mohou hrát mladí podnikatelé. EHSV se domnívá, že těmto mladým lidem je třeba nabídnou pomoc prostřednictvím speciální odborné přípravy a podpory inovativních projektů a zajištěním náležité finanční podpory.

1.13.

Chceme-li zajistit, že ekologická transformace bude také transformací spravedlivou a že nedojde k uzavírání podniků a následnému propouštění, je podle EHSV v prvé řadě zapotřebí, aby členské státy investovaly značné prostředky (počínaje prostředky z národních plánů pro oživení a odolnost) do podpory podniků, které musí změnit svou činnost, do přeřazení propuštěných pracovníků a do podpory podnikatelů, zejména mladých, kteří hodlají investovat do ekologických podniků.

2.   Souvislosti stanoviska

2.1.

Toto průzkumné stanovisko si vyžádalo švédské předsednictví Rady EU s cílem prozkoumat úlohu mladých lidí v rámci ekologické transformace.

2.2.

„Ekologickou transformací“ se rozumí transformace hospodářství a společnosti EU směrem k dosažení cílů v oblasti klimatu a životního prostředí, a to především prostřednictvím politik a investic v souladu s evropským aktem o klimatu, který stanoví povinnost dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, Zelenou dohodou pro Evropu a Pařížskou dohodou, přičemž je třeba zajistit, aby tato transformace byla spravedlivá a inkluzivní pro všechny.

2.3.

Vzhledem k těmto velkým výzvám je důležité připomenout, že právě mladá generace vnímá tyto otázky nejcitlivěji a nejlépe si uvědomuje, že chceme-li dosáhnout environmentální udržitelnosti, musíme nutně jednat. Pokud dnes existuje nějaká otázka, která je schopná účinně skloubit obavy a hodnoty mladých lidí s otevřenými otázkami naší doby a která má velký potenciál pro inovaci modelů výroby a spotřeby, pak je to právě otázka životního prostředí, podpory zdraví a ochrany biologické rozmanitosti naší planety.

2.4.

V posledních letech se na podporu opatření v oblasti klimatu zmobilizovalo velké množství mladých lidí v celé Evropě a na regionální, celostátní i evropské úrovni vyrostla četná ekologická a sociální hnutí tvořená mladými lidmi, kteří demonstrují a požadují od vlád a tvůrců politik konkrétní opatření na ochranu životního prostředí a dosažení klimatické neutrality.

2.5.

Rok 2022 byl vyhlášen Evropským rokem mládeže nejen proto, aby oslavil a podpořil mladé lidi – generaci nejvíce postiženou pandemií – a vzbudil v nich novou naději, sílu a víru v budoucnost, ale představuje také příležitost, jak zdůraznit, že ekologická a digitální transformace nabízí nové perspektivy a příležitosti.

3.   Zapojení mládeže do ekologické transformace

3.1.

Pro dosažení spravedlivé ekologické transformace je nezbytné provést Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích 17 cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu, a to mimo jiné zavedením nového modelu správy, který bude inkluzivnější a bude schopen aktivně zapojit mladé lidi do rozhodovacích procesů.

3.2.

Rozhodnutí, která dnes političtí představitelé přijímají v souvislosti se změnou klimatu a dalšími otázkami týkajícími se životního prostředí, budou mít dopad zejména na dnešní mladé lidi a na budoucí generace. Mladí lidé mají právo vyjadřovat se k otázkám, které se jich týkají, jak je uvedeno v Agendě 2030, jež v rámci svých cílů udržitelného rozvoje uznává mladé lidi jako „zásadní strůjce změn“.

3.3.

Ačkoli je úloha mladých lidí při budování udržitelnějšího, inkluzivnějšího a ekologičtějšího světa stále více uznávána a navzdory vyhlášení Evropského roku mládeže je zřejmé, že ve skutečnosti je pro mladé lidi stále obtížné se aktivně zapojit do činnosti rozhodovacích orgánů.

3.4.

V posledních letech jsme navzdory vysoké míře aktivismu mladých lidí v otázce změny klimatu rovněž svědky rostoucí nespokojenosti a ztráty důvěry mladých lidí vůči politickým institucím, což se projevuje poklesem jejich aktivní účasti v politických stranách a rostoucí neúčastí v politických volbách, a to jak v roli voličů, tak v roli kandidátů. To představuje hrozbu pro demokratický systém a překážku pro rozvoj politik zaměřených na budoucnost, počínaje těmi, které jsou nezbytné pro řešení výzev klimatické transformace a které jsou schopny nabídnout odpověď na různé citlivé otázky a potřeby. V tomto ohledu se EHSV domnívá, že podpora zapojení mladých lidí do politického života a dalších rozhodovacích procesů by měla být prioritou a že by měly být prozkoumány všechny možnosti, aby toto zapojení bylo proveditelné a účinné na všech úrovních.

3.5.

Pro začátek by bylo důležité identifikovat a překonat sociální, ekonomické a kulturní překážky bránící plné účasti mladých lidí, které mohou být způsobeny také nedostatečnou informovaností nebo obtížným přístupem k informacím týkajícím se účasti mládeže a mechanismů zastupování. Další aspekt, který je třeba zdůraznit, se týká nových, často neformálních způsobů, jimiž se dnes mladí lidé zapojují a vedou dialog, často prostřednictvím technologií a sociálních médií, a které by měly být náležitě zohledněny, neboť jsou schopny mobilizovat celé generace.

3.6.

Otázka udržitelnosti je hluboce zakořeněna v pohledu mladých lidí na svět a v jejich rozhodovacích procesech, avšak s velkou dávkou pragmatismu. Mládežnické organizace, které zastupují zájmy a tlumočí obavy milionů mladých lidí v Evropě, proto mohou hrát důležitou roli při zajišťování toho, aby byla mladší generace zastoupena nejen v institucích a občanské společnosti, ale měla také možnost smysluplně a kvalifikovaně přispívat k rozhodovacímu procesu na místní, regionální, celostátní i evropské úrovni (1).

3.7.

Z těchto důvodů EHSV zdůrazňuje, že je důležité vytvořit příležitosti pro všechny nejreprezentativnější mládežnické organizace, počínaje organizacemi zastupujícími nejzranitelnější mladé lidi a ty, kteří žijí v nejokrajovějších a venkovských oblastech, aby se zapojily do tvorby politik a do rozvíjení myšlenek týkajících se otázek udržitelnosti.

3.8.

Mládežnické organizace mohou plnit mnoho funkcí a hrát klíčovou úlohu při šíření a provádění projektů souvisejících s životním prostředím a udržitelností. EHSV proto vyzývá instituce EU, aby těmto sdružením poskytly strukturální finanční podporu prostřednictvím odpovídajících a specifických zdrojů, a mládežnické organizace tak měly vhodné podmínky pro zajištění zapojení mladých lidí do ekologické transformace a jeho rozvoj.

3.9.

Samotné zapojení však nestačí. V rámci všech veřejných politik je nutné brát v úvahu dopad, který budou mít na mladé lidi a na jejich očekávání, včetně očekávání budoucích generací. Proto je třeba provádět předběžné, průběžné a následné hodnocení všech investic, včetně těch, které se týkají ekologické transformace, aby bylo možné pomocí ukazatelů s jistotou stanovit, jaké ekonomické, politické a sociální dopady budou tyto investice mít na mladé generace.

3.10.

EHSV vybízí orgány EU a členské státy, aby náležitě prováděly ověřování dopadů předpisů EU na mladé lidi (2) a zavedly opatření a mechanismy, které zajistí zohlednění názorů mladých lidí ve všech oblastech politiky, a zároveň aby vytvořily prostor pro to, aby mladí lidé mohli důsledně a na základě svých schopností přispívat k řešení problémů, kterým čelí.

3.11.

Pro dobro naší planety i pro další rozvoj našich členských států je zapotřebí posílit postavení mladých lidí ve čtyřech hlavních oblastech: zapojení do procesů změn, možnost hrát aktivní úlohu převzetím odpovědnosti za individuální a kolektivní rozhodnutí, zlepšení znalostí o probíhajících změnách a nevyhnutelných důsledcích ekologické a digitální transformace a rozvoj dovedností v zájmu kvalifikovaného zapojení.

4.   Ekologická transformace ve vzdělávání a na trhu práce

4.1.

Rok 2023 byl vyhlášen Evropským rokem dovedností. EHSV považuje za zásadní propojit iniciativy a politiky, které budou v této souvislosti přijaty, s tématem ekologické transformace, udržitelného rozvoje a výzev, kterým mladí lidé čelí v rychle se měnícím světě.

4.2.

V situaci klimatické a environmentální krize by se vzdělávání o otázkách udržitelnosti mělo stát pro školy prioritou. Pedagogové hrají zásadní roli při zajišťování toho, aby byli studenti klimaticky gramotní a měli znalosti a dovednosti, které potřebují k zapojení do zelené ekonomiky. Existuje mnoho přístupů, které mohou učitelé a školy využít k tomu, aby se společně se studenty těmito otázkami zabývali, ale to rovněž vyžaduje kvalitní vzdělávání pro všechny a důstojnou práci pro ty, kteří ho poskytují. EHSV považuje za nezbytné zajistit náležité financování na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni s cílem rozvíjet projekty a iniciativy na podporu a provádění výuky a učení v oblasti životního prostředí a udržitelnosti.

4.3.

Ekologická transformace a strategie udržitelného rozvoje přestavují jednoznačně průřezové téma. Je proto nezbytné řešit otázku vzdělávání a rozvoje dovedností, které se mladých lidí v této oblasti očekávají, za použití průřezového přístupu, který může poskytnout teoretické i praktické dovednosti, včetně zavedení a podpory různých způsobů přechodu ze školy do zaměstnání a odborné učňovské přípravy. Vzdělávání o těchto otázkách by mělo být rovněž pojato strukturálně, a tudíž by mělo být koncipováno a rozvíjeno s ohledem na jednotlivá území a jejich potřeby, mělo by zohledňovat celoživotní vzdělávání a být zasazeno do širšího rámce na celostátní úrovni.

4.4.

Se vzděláváním dětí o otázkách udržitelnosti a ochrany životního prostředí by se mělo začít již v raném věku, počínaje mateřskými školami, a mělo by pokračovat specializovanými programy po celou dobu školní docházky. Je proto důležité, aby se také učitelům dostalo zvláštní odborné přípravy a aby měli zaručené možnosti své dovednosti neustále doplňovat.

4.5.

Zavedení výuky o různých podobách ekologické a kulturní transformace do vzdělávacích procesů znamená opětovné potvrzení vzdělávací role škol, jejichž úkolem je podporovat občanská řešení, jež mohou vést studenty k novému a udržitelnému způsobu obývání světa. Studenti se tak stávají protagonisty změny, která je nasměruje k novému modelu společnosti, jenž staví životní prostředí do středu zájmu a umožní jim experimentovat a šířit nový životní styl v rovnováze s přírodou.

4.6.

V současné situaci, která se neustále a rychle mění, je zapotřebí vytvořit inovativní vzdělávací prostředí s novou „ekologickou abecedou“, která bude v souladu s cíli Agendy 2030. Důraz by měl být kladen na metody zavádění oběhového hospodářství a na nástroje, které máme k dispozici díky zohledňování životního cyklu (3), při němž je věnována pozornost ochraně životního prostředí, sociálnímu a hospodářskému rozvoji a dosažení souvisejících cílů.

4.7.

EHSV zdůrazňuje, že každý by měl mít znalosti o tom, jak bojovat proti změně klimatu. To se týká zejména veškerých aspektů udržitelné spotřeby a produkce, odpovědného výběru potravin, snižování plýtvání potravinami a využívání udržitelné energie. Vzdělávání mladých lidí by mělo být podpořeno celoživotním učením rodičů a vzděláváním občanů (4).

4.8.

Úspěch ekologické transformace proto bude záviset na schopnosti škol spolupracovat s místními orgány a subjekty zajišťujícími mimoškolní aktivity, zejména s mládežnickými organizacemi a organizovanou občanskou společností, a zvyšovat tak informovanost a účast, a to i mezi běžnými občany. V této souvislosti EHSV hodnotí pozitivně zkušenosti získané v rámci projektu Zelený Erasmus a těší se na jeho provádění.

4.9.

U mladší generace, tj. generace Z nebo „Gen Z“ (do 25 let), a u mladých lidí s vyšším vzděláním a silnějšími kulturními nástroji jsou povědomí, znalosti a pozitivní vůdčí úloha v otázkách ochrany životního prostředí ještě silnější. To znamená, že povědomí a kvalifikovaná informovanost budou i nadále růst a upevňovat se, ale také že potřebnou kladnou odezvu lze posílit zlepšením vzdělání mladých lidí a rozvíjením jejich lidského kapitálu v sociální a ekonomické oblasti. Naopak nízká vzdělanost a obtížnost vstupu na trh práce nejen zpomalují příspěvek k současnému růstu dané země, ale oslabují také úlohu mladých lidí jako aktivních účastníků nových procesů růstu, které více odpovídají výzvám doby, v níž žijí.

4.10.

Bez dovedností nelze dosáhnout žádné transformace. Je naprosto nezbytné vybavit mladé i starší pracovníky dovednostmi, které jim umožní řídit inovace, jež přináší ekologická transformace, která nevyhnutelně má – a v budoucnu bude mít – značný dopad na svět práce. EHSV se domnívá, že je důležité investovat do učení se praxí. Učení se praxí, tj. soubor postupů odborné přípravy a učení, které probíhají v pracovním prostředí, zejména ve formě učňovské přípravy, představuje rozhodující nástroj pro (znovu)získávání dovedností, a to jak technických, tak průřezových. Odborná příprava na pracovišti, stáže a učňovská příprava jsou tři formy, které svým vlastním a rozmanitým způsobem pomáhají vytvářet účinný dialog mezi potřebami trhu a individuálními dovednostmi mladých lidí. Zásadní úlohu při dosahování tohoto cíle sehrávají sociální partneři, a to prostřednictvím sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání.

4.11.

Ekologická transformace musí být spravedlivou transformací, která zajistí změnu kvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovníků a kvalitní pracovní místa pro všechny, aby se zajistilo, že nikdo nezůstane opomenut. EHSV proto považuje za nezbytné, aby politiky odborné přípravy byly komplexní, integrované s průmyslovými politikami, koordinované s ostatními rozvojovými strategiemi a podrobně plánované na územní a místní úrovni v úzké spolupráci se sociálními partnery.

4.12.

V současné době existují důkazy o neexistenci takového komplexního přístupu a o nedostatečném šíření zelených dovedností, a v důsledku toho i zelených pracovních míst, zejména mezi osobami s nižší úrovní vzdělání a kvalifikace. To by mohlo vést k nové polarizaci: mezi těmi, kteří mají zelené dovednosti, a jsou tak s ohledem na nové možnosti, jež nabízí ekologická transformace, výborně zaměstnatelní, a těmi, kteří jsou namísto toho z těchto procesů odborné přípravy vyloučeni, mají jen omezené dovednosti a často vykonávají úkoly, u nichž hrozí, že v důsledku kombinovaného účinku ekologické transformace a průmyslové automatizace zaniknou.

4.13.

Nedílnou součástí strategií zelené ekonomiky musí být také rovnost žen a mužů. Mladé ženy jsou v technologických a vědeckých oborech zastoupeny nedostatečně, protože kvůli genderovým stereotypům, podle nichž jsou určitá povolání určena výhradně mužům, je nepravděpodobné, že by si zvolily specializované vzdělání v těchto oborech. Pro zajištění náležité účasti žen v odvětvích, která procházejí a v blízké budoucnosti budou procházet významnými změnami v důsledku ekologické transformace, je třeba tyto stereotypy odstranit. Klíčovou úlohu při tom může sehrát poradenství pro volbu povolání nabízené ve školách. EHSV se domnívá, že členské státy by měly investovat více prostředků do poradenství pro volbu povolání určeného pro mladé lidi ve školách a do jejich podpory při vstupu do zaměstnání prostřednictvím účinných veřejných služeb zaměstnanosti, které jsou náležitě propojeny s výrobní strukturou daného území.

4.14.

Rozvoj inovací je klíčem k úspěchu ekologické transformace. Pro dosažení požadovaných cílů je proto zásadní podněcovat mladé lidi s podnikatelským duchem k inovacím, a to zajištěním specifické odborné přípravy a podpory inovativních projektů a poskytováním odpovídající finanční podpory.

4.15.

Podle posouzení dopadů (5), které provedla Evropská agentura pro životní prostředí, by ekologická transformace v Evropské unii mohla vést do roku 2030 k vytvoření 1 milionu nových pracovních míst, 500 000 až 2 miliony lidí by však zároveň v důsledku této transformace mohly přijít o práci. Podle EHSV je v prvé řadě zapotřebí, aby členské státy investovaly značné prostředky (počínaje prostředky z národních plánů pro oživení a odolnost) do podpory podniků, které musí změnit svou činnost, do přeřazení propuštěných pracovníků a do podpory podnikatelů, zejména mladých, kteří hodlají investovat do ekologických podniků.

---

(1)  Stanovisko EHSV Směrem ke strukturovanému zapojení mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti v rámci rozhodovacího procesu EU (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 44).

(2)  Stanovisko EHSV Ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi (Úř. věst. C 486, 21.12.2022, s. 46).

(3)  https://www.lifecycleinitiative.org/starting-life-cycle-thinking/what-is-life-cycle-thinking/.

(4)  Stanovisko EHSV Posílení postavení mladých lidí s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje prostřednictvím vzdělávání (Úř. věst. C 100, 16.3.2023, s. 38).

(5)  https://www.eea.europa.eu/policy-documents/swd-2020-176-final-part.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Používání dřeva k výstavbě za účelem snížení emisí CO2 ve stavebnictví“

(průzkumné stanovisko na žádost švédského předsednictví)

(2023/C 184/04)

Zpravodaj:	Rudolf KOLBE
Spoluzpravodaj:	Sam HÄGGLUND

Žádost o vypracování stanoviska	švédské předsednictví Rady, 14. 11. 2022
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Rozhodnutí plenárního shromáždění	14. 12. 2022
Odpovědná sekce	Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato v sekci	7. 3. 2023
Přijato na plenárním zasedání	22. 3. 2023
Plenární zasedání č.	577
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	153/2/4

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) považuje stavebniny z biologického materiálu za důležitý aspekt ekologické transformace. Zvyšování podílu dřeva ve stavebnictví za účelem snížení emisí uhlíku je třeba podporovat aktivním a udržitelným obhospodařováním lesů v EU, nikoliv mu bránit prostřednictvím politických omezení.

1.2

Vzhledem k tomu, že veřejný sektor má jít příkladem, vyzývá EHSV členské státy, aby u stavby veřejných budov zvýšily míru využívání dřeva, která leží pod celkovým průměrem.

1.3

Za důležitý prostředek k využití potenciálu, který skýtá používání dřeva k výstavbě, považuje EHSV také opatření na podporu výzkumu, vývoje a inovací v oblasti alternativních stavebních materiálů, která jsou snadno přístupná malým a středním podnikům.

1.4

EHSV navrhuje prověřit, zda překážky, které brání výstavbě dřevěných konstrukcí a které jsou důsledkem formálních, právních a technických požadavků, jsou nezbytné z hlediska kvality plánování, a konstatuje, že je třeba poskytnout prostor pro inovace, které budou odpovídat současnému stavu techniky nejen tím, že budou splňovat platné normy, ale také tím, že budou uplatňovat „rovnocenná alternativní řešení“.

1.5

Vzhledem k tomu, že používání obnovitelných stavebních materiálů brání i různé stavební předpisy, navrhuje EHSV přijmout opatření k jejich sjednocení a za důležitou hnací sílu považuje Nový evropský Bauhaus (NEB).

1.6

EHSV doporučuje, aby za účelem kvalifikovaného hodnocení udržitelnosti budov v průběhu celého jejich životního cyklu budov a porovnání jejich dopadů na životní prostředí bylo důsledně prováděno posuzování životního cyklu.

1.7

EHSV vyzdvihuje význam minimálních norem emisí uhlíku z budov po celou dobu jejich životnosti a nutnost povinného řádného vykazování emisí uhlíku v celém stavebním odvětví.

1.8

EHSV považuje směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD) za hlavní politický nástroj ke stanovení požadavků na snižování emisí uhlíku po celou dobu životnosti budov. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala systém uhlíkové certifikace, který by plně zohledňoval význam výrobků ze dřeva pro kompenzaci emisí.

1.9

Za nezbytné považuje EHSV předávání technologických znalostí, které je plánováno v rámci Akademie Nového evropského Bauhausu, a zajištění odpovídající nabídky školení a dalšího odborného vzdělávání na vnitrostátní úrovni. Školení a další vzdělávání v oblasti používání nových udržitelných stavebních metod a materiálů je nutné pro všechny, kdo se podílejí na procesu stavby: projektanty, architekty, inženýry, techniky, IT specialisty a stavební dělníky.

1.10

Nezbytným předpokladem dosažení cílů v oblasti klimatu a podpory využívání dřeva k výstavbě je podle EHSV udělování zakázek prostřednictvím kvalitních zadávacích řízení na základě kritérií udržitelnosti a životního cyklu a volba vhodných postupů zadávání veřejných zakázek, které umožňují inovativní řešení. EHSV proto žádá, aby byla posílena jak právní povinnost zajištění kvalitní hospodářské soutěže a zadávání veřejných zakázek šetrných k životnímu prostředí, tak opatření, jež veřejným zadavatelům poskytnou odpovídající školení.

1.11

EHSV vyzývá členské státy, aby se zapojily do iniciativy rakouské a finské vlády Wood POP, jejímž cílem je mobilizovat veřejné a soukromé subjekty v dřevařském průmyslu na celostátní a regionální úrovni a podpořit přeorientování investic do udržitelných biomateriálových řešení a hodnotové řetězce v dřevozpracujícím průmyslu.

2.   Obecné připomínky

2.1

Tradice využívání dřeva k výstavbě se opírá o staletou historii inovací. Na používání udržitelných materiálů byla mimo jiné založena koncepce Nového evropského Bauhausu (1).

2.2

EHSV souhlasí s názorem Komise, že z hlediska ekologické transformace mají mimořádný význam inovativní (stavební) materiály, které jsou biologického původu a jsou vyrobené udržitelným postupem s nízkými emisemi CO2. Podle zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) o budovách (2) jsou budovy v současnosti (2021) zdrojem 33 % celosvětových emisí CO2. Většina těchto emisí souvisí přímo i nepřímo s provozem budov, ale 6,4 % (2021) je způsobeno výstavbou a výrobou stavebních materiálů. Nezohledňuje se při tom doprava, demolice a inženýrské stavby. Emise způsobené dopravou jsou připočítány na vrub odvětví dopravy. Lze předpokládat, že skutečné emise způsobené výstavbou jsou vyšší. Podle Komise jsou budovy v EU zdrojem přibližně 40 % spotřeby energie a přibližně třetiny emisí skleníkových plynů v EU. Ke snižování emisí skleníkových plynů dochází především díky opatřením v oblasti zlepšování tepelné izolace budov, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie a modernizaci topných systémů. Na druhé straně však roste počet trvale obývaných bytů a zvětšuje se užitná plocha bytových jednotek.

2.3

EHSV vyzdvihuje nedocenitelný význam lesů pro život lidí na celém světě. Například 400 miliard stromů v Evropě pohlcuje téměř 9 % evropských emisí skleníkových plynů. EHSV si je vědom toho, že odlesňování představuje v celosvětovém měřítku velmi vážný problém, v EU se však lesní zdroje zvyšují. Mezi lety 1990 a 2020 se lesní plochy rozšířily o 9 % a objem dřeva v evropských lesích vzrostl o 50 % (3). EHSV plně podporuje veškeré úsilí Evropské komise o řešení celosvětového problému s odlesňováním a zdůrazňuje, že v podpoře zdravých a přibývajících lesů v Unii je třeba nadále pokračovat. Zvyšování podílu dřeva ve stavebnictví za účelem snížení emisí uhlíku by mělo být podporováno aktivním a udržitelným obhospodařováním lesů v celé EU, nikoliv mu bránit prostřednictvím politických omezení.

2.4

EHSV proto konstatuje, že využití potenciálu, který skýtá stavba dřevěných konstrukcí (ať už masivních či nikoliv) z hlediska ochrany klimatu, musí být neoddělitelně spjato s udržitelným obhospodařováním lesů. V rámci rakouského projektu CareforParis (4), na němž spolupracovaly Spolkové středisko pro výzkum lesů (BFW), Univerzita přírodních zdrojů a aplikovaných věd o životě (BOKU), Wood K plus a Spolková agentura pro životní prostředí, byly vypracovány a zkoumány různé modely lesního hospodářství. Tyto modely předpokládají různé klimatické změny a adaptační strategie pro rakouské lesy a ukazují možný vývoj až do roku 2150. Podrobněji byla analyzována bilance emisí CO2 v lesích a u výrobků ze dřeva a také možnost omezit tyto emise díky používání výrobků ze dřeva. Přibývání lesů, využívání dřeva a omezování emisí skleníkových plynů díky výrobkům ze dřeva vytváří souhru činitelů, která vede ke kladné bilanci skleníkových plynů. Evropské lesy jsou významným úložištěm uhlíku. V letech 2010–2020 dosáhla průměrná roční sekvestrace uhlíku v lesní biomase v Evropě 155 milionů tun. V EU-28 odpovídá tato hodnota 10 % hrubého objemu emisí skleníkových plynů (5). Z hlediska ochrany klimatu je důležitější nahradit fosilní suroviny a zdroje energie dřevem (jakožto materiálu i zdroje energie) a omezit tak emise. Zajištění dřeva jako náhrady za materiály, které během svého životního cyklu produkují větší množství emisí, je proto důležitým opatřením k ochraně klimatu.

2.5

Šedá energie je energie používaná k výrobě, skladování, přepravě a recyklaci materiálů, resp. stavebních dílů a budov. Ve srovnání s ostatními tradičními stavebními materiály váže dřevo uhlík ještě předtím, než je použito jako stavební materiál (strom obsahuje přibližně 50 % čistého uhlíku). Při posuzování emisní bilance dřeva jsou rozhodující faktory původu, přepravní vzdálenosti, způsobu zpracování a opětovné využitelnosti. Z porovnání ekvivalentních budov zohledňujícího celý jejich životní cyklus vyplývá, že dřevo vykazuje oproti jiným stavebním materiálům lepší hodnoty z hlediska šedé energie, emisí skleníkových plynů, znečištění ovzduší a vody a dalších ukazatelů dopadu. Při svém současném ročním objemu zabrání výrobky ze dřeva (= dřevo používané jako materiál) už jen díky substitučnímu efektu vzniku přibližně 10 % celkových ročních emisí skleníkových plynů.

2.6

Využíváním dřeva k výstavbě lze konkrétně ušetřit až 40 % emisí CO2 v porovnání s výstavbou z betonu. Pokud se použije přepočet z objemu na hmotnost, který doporučují Hagauer a kol. (2009) (6), činí 1 plnometr (PLM) suchého dřeva (směs dřeva z jehličnatých a listnatých stromů) 417 kg. Za předpokladu, že podíl uhlíku je 50 %, pak ekvivalent CO2 vychází na 0,765 tun na PLM. To znamená, že z 1 milionu PLM okamžitě použitelného dřeva, které bylo vytěženo navíc, je 0,765 milionu t CO2 vázáno v trvalých výrobcích.

2.7

Podíl dřevostaveb se v posledních letech zvýšil. Například v Rakousku se podíl dřevostaveb (7) během 20 let zvýšil o více než 70 % a v roce 2018 činil z hlediska užitné plochy 24 %. Z toho 53 % připadalo na bytovou výstavbu, 11 % na komerční a průmyslovou výstavbu a 29 % na zemědělské stavby. V porovnání k tomu činil tento podíl v sektoru veřejných budov pouze 7 %. Ve Švédsku a Finsku se ze dřeva staví 90 % všech nových rodinných domů a dřevěnou konstrukci má i přibližně 20 % nově stavěných bytových domů.

2.8

Zahušťování městské zástavby je důležitým nástrojem boje proti změně klimatu a je nevyhnutelně a neoddělitelně spojeno s rostoucí výškou budov. Současné projekty ukazují, že i dřevostavby mohou být velmi vysoké. Jako příklad lze uvést kulturní centrum Sara ve Švédsku, které má 20 pater a je 75 m vysoké (8), nebo výškovou budovu Ascent v Milwaukee, která má 18 dřevěných podlaží (9).

2.9

Současné systémy stavby dřevěných konstrukcí lze snadno přizpůsobit tak, aby nabízely komplexní řešení v oblasti renovace budov, a bylo tak možné stavět kvalitní byty a dosahovat značných úspor energie. U projektů v oblasti renovací se nejenom využívá snadno dostupná městská infrastruktura, ale odpadá zároveň spotřeba šedé energie, která je již obsažena ve stávajícím fondu budov.

2.10

V zásadě se vždy musí upřednostnit využití existujících rezerv před stavbou nových budov, neboť to znamená účinnější využívání zdrojů, jež má město k dispozici. Výhodou je rychlá montáže a rychlé sestavení dílů, lepší poměr mezi nosností a hmotností oproti jiným materiálům a z toho plynoucí relativně nízké vlastní zatížení působící na stávající konstrukci.

2.11

Dřevo je navíc vhodné i pro kaskádové využití. Díky vícestupňovému využití je možné zvýšit přidanou hodnotu, snížit spotřebu zdrojů a vázat CO2 po delší dobu.

2.12

Formální, právní a technické požadavky na kvalitu projektování dřevostaveb jsou v porovnání s jinými typy staveb vyšší a rozsáhlejší. Tato složitost brání zvyšování podílu dřevostaveb na trhu. Normalizace dílů, spojů a stavebních sestav může realizaci staveb usnadnit a zabezpečit ekonomickou efektivitu a kvalitu. Jednou z již existujících iniciativ je databáze dataholz.eu, která na internetu nabízí prefabrikované sestavy a stavební spoje schválené pro použití v Německu a Rakousku. EHSV je v zásadě přesvědčen, že je třeba zajistit, aby i inovace ve všech oblastech dřevařského průmyslu mohly dosáhnout současného stavu techniky nejen prostřednictvím platných norem, ale také díky uplatňování „rovnocenných alternativních řešení“.

3.   Konkrétní připomínky

3.1

EHSV konstatuje, že díky normalizaci, přesnosti a kvalitě jsou systémy stavby dřevěných konstrukcí vhodné jak pro stavbu nových budov, tak pro renovaci již existujících budov a pro zahušťování městské zástavby. Mezi jejich četné výhody patří přizpůsobivost, vysoká míra prefabrikace, kratší doba stavby a nižší hmotnost oproti jiným stavebním materiálům.

3.2

Zásadním kritériem posuzování budov je dopad na životní prostředí během celého jejich životního cyklu. K dopadům na životní prostředí dochází během výstavby (výroba a doprava používaných stavebních výrobků), užívání a demontáže staveb (včetně recyklace nebo likvidace stavebních výrobků). Dopady na životní prostředí se zaznamenávají v rámci posuzování životního cyklu (EN 15804:15.02.2022).

3.3

Posuzování životního cyklu je vhodným nástrojem k posouzení udržitelnosti stavebních výrobků. EHSV doporučuje, aby bylo posuzování životního cyklu důsledně používáno jako nástroj ke kvalifikovanému hodnocení udržitelnosti budov v průběhu celého jejich životního cyklu pro účely prezentace a porovnání dopadů na životní prostředí.

3.4

Požadavky stanovené ve stavebních předpisech byly v posledních letech změněny tak, že umožňují používání obnovitelných stavebních materiálů. Možnosti výstavby ze dřeva se rozšířily zejména z hlediska protipožární ochrany. Tomuto tématu se věnují i současné projekty.

3.5

V rámci výzkumného projektu TIMpuls (10), uskutečňovaný pod vedením Technické univerzity v Mnichově (TUM), se v současné době zkoumají požáry ve vícepodlažních dřevostavbách s cílem získat relevantní podklady pro jednotný soubor pravidel výstavby dřevěných výškových budov.

3.6

Z výsledků nedávných výzkumů a uskutečněných projektů vyplývá, že z hlediska protipožární ochrany dřevěné konstrukce nijak nezaostávají za jinými typy konstrukcí a mají navíc přednosti z hlediska seismické bezpečnosti (11).

3.7

Rozdílné právní předpisy, dokonce i v rámci jednoho členského státu, vytvářejí často zbytečné překážky. EHSV proto požaduje další harmonizaci stavebních předpisů s cílem zrovnoprávnit využívání všech stavebních materiálů.

3.8

EHSV vyzývá členské státy, aby u stavby veřejných budov zvýšily míru využívání dřeva, která leží pod celkovým průměrem. Veřejný sektor má jít při využívání potenciálu, který skýtá stavba dřevěných konstrukcí z hlediska dosažení cílů v oblasti ochrany klimatu, příkladem. Zejména výjimečné inovativní budovy postavené ze dřeva mohou být základem pro určitý trend a poskytnout impuls k širšímu využívání dřeva.

3.9

Při zadávání veřejných zakázek se při rozhodování o nejlepší nabídce často nepřihlíží ke kritériím, jako je biohospodářství, udržitelnost, náklady životního cyklu, dopad na klima atd., nebo se tato kritéria zohledňují příliš málo, což staví projekty dřevostaveb do nevýhodné pozice. EHSV proto požaduje, aby se při zadávání veřejných zakázek důsledněji dbalo na zohledňování kritérií, která slouží k dosažení cílů v oblasti klimatu.

3.10

V případě stavby prefabrikovaných dřevěných konstrukcí musí mít projekt téměř podobu hotové stavby, aby se vyloučilo riziko různého výkladu a byla zaručena jednoznačná porovnatelnost. V zájmu využití výhod, které nabízí technicko-ekonomická optimalizace a časového rozpětí realizace (12), je třeba dříve než u staveb s nízkým stupněm prefabrikace zohlednit rozsáhlou škálu sortimentu a vliv výrobních, logistických a montážních procesů. Toho lze dosáhnout včasným získáním informací o uchazečích, ať už volbou vhodného postupu zadání zakázky, jako je architektonická soutěž nebo soutěžní dialog, nebo tím, že zadavatel do projektu zapojí specializované projektanty.

3.11

EHSV zdůrazňuje význam Nového evropského Bauhausu pro podporu kvalitních stavebních materiálů šetrných ke klimatu, a tedy i pro využívání dřeva ve stavebnictví. V současné době činí podíl dřeva jako stavebního materiálu v EU pouze 3 %, takže potenciál, který skýtá využívání dřeva k výstavbě z hlediska ochrany klimatu, není zdaleka vyčerpán. EHSV proto považuje opatření k podpoře výzkumu, vývoje a inovací v oblasti alternativních stavebních materiálů v rámci Nového evropského Bauhausu za důležitý krok vedoucí k využívání tohoto potenciálu.

3.12

V mnoha případech nejsou uživatelé působící v oboru stavebnictví s možnostmi využití dřeva dosud dostatečně obeznámeni. A častým důsledkem chybějících znalostí je pak to, že se dřevo používá jen v omezené míře. Za velmi důležité proto EHSV považuje předávání technologických znalostí v rámci Evropy, které je plánováno v rámci Akademie Nového evropského Bauhausu, a zároveň konstatuje, že je nutné zajistit i na vnitrostátní úrovni odpovídající nabídku školení a dalšího odborného vzdělávání. Školení a další vzdělávání v oblasti používání nových udržitelných stavebních metod a materiálů bude nutné pro všechny kategorie pracovníků, kteří se podílejí na procesu stavby: projektanty, architekty, inženýry, techniky, IT specialisty a stavební dělníky. Ekologickou transformaci lze provést jen s náležitě vyškolenými pracovníky.

3.13

EHSV vítá společný evropský sociální projekt RESILIENTWOOD, který vedou Evropská konfederace dřevozpracujícího průmyslu (CEI-Bois) a Evropská federace stavebních a dřevozpracujících podniků (EFBWW) a který si klade za cíl vypracovat doporučení a pokyny pro podniky, odborné vzdělávání a veřejné orgány s cílem přilákat mladé lidi do dřevozpracujícího průmyslu EU, přizpůsobit se technologickým změnám a zvyšovat kvalifikaci pracovníků.

3.14

EHSV se domnívá, že je důležité zveřejňovat odborné informace, aby se všechny zainteresované subjekty mohly seznámit se současnými technickými možnostmi v oblasti využívání dřeva k výstavbě a aby byly stanoveny stavební a stavebně-fyzikální normy, které usnadní stavbu dřevěných konstrukcí.

3.15

Nejdůležitějším právním předpisem EU pro oblast budov je směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD). Tato směrnice ukládá členským státům EU povinnost určit úroveň energetické náročnosti svých budov, vypracovat strategické plány dekarbonizace fondu budov v podobě dlouhodobých strategií renovace a přijmout i další opatření. Směrnice EPBD je proto jednoznačně tím správným politickým nástrojem k určení požadavků a jasných spouštěcích mechanismů pro snižování emisí uhlíku po celou dobu životnosti budov.

3.16

Ustanovení směrnice EPBD musí být v souladu s cíli klimatické neutrality a musí v nich být stanovena nejdůležitější a nejnaléhavější opatření, jež mají být přijata do roku 2050. Snižování energetické náročnosti budov je sice důležité, ale bez jasného pochopení jejich celkové uhlíkové stopy hrozí, že opatření nebudou mít optimální efekt.

3.17

EHSV vítá návrh nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků z jara 2022, neboť je důležitým krokem k ekologičtějším a oběhovým výrobkům. Minimální kritéria, jako je například snížení environmentální a klimatické stopy výrobků, lze snadno stanovit i pro stavbu dřevěných konstrukcí, což by vytvořilo příležitosti pro hospodářské inovace, hospodářské příležitosti pro inovace, přestože se toto nařízení v současné době na využívání dřeva k výstavbě nevztahuje.

3.18

Povinné podávání zpráv o emisích CO2 ve stavebnictví po celou dobu životnosti staveb usnadní shromažďování údajů a referenční srovnávání a umožní odvětví stavebnictví rozvíjet potřebné dovednosti a kapacity. Je třeba zavést závazné minimální normy pro emise uhlíku po celou dobu životnosti staveb a tyto normy postupně zpřísňovat. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala systém uhlíkové certifikace, který by plně zohledňoval význam výrobků ze dřeva pro kompenzaci emisí.

3.19

EHSV vyzývá členské státy, aby se plně zapojily do nové iniciativy rakouské a finské vlády Wood POP, která slouží jako platforma pro podporu politického dialogu o využívání dřeva, jejímž cílem je mobilizovat významné veřejné a soukromé subjekty v dřevařském průmyslu na celostátní a regionální úrovni a podpořit přeorientování investic do udržitelných biomateriálových řešení a hodnotové řetězce v dřevozpracujícím průmyslu.

3.20

EHSV ve svém doplňujícím stanovisku CCMI/205 Používání dřeva k výstavbě a průmysl 5.0 zdůrazňuje, že využívání dřeva jako stavebního materiálu je velkou příležitostí, neboť představuje udržitelnou a nákladově efektivní alternativu k tradičním stavebním materiálům, jako je beton a ocel. Další výhodou je vysoká produktivita práce, která umožňuje rychlejší a účinnější průběh stavebních prací. Stavba dřevěných konstrukcí navíc vytváří ve venkovských oblastech pracovní příležitosti a má přínos i pro životní prostředí. Dřevo je totiž obnovitelný zdroj a na rozdíl od jiných materiálů produkuje při zpracování i během celého svého životního cyklu méně emisí uhlíku. Využívání dřeva ve stavebnictví navíc podporuje ochranu a údržbu lesů, a přispívá tak ke snížení emisí skleníkových plynů.

---

(1)  Úř. věst. C 275, 18.7.2022, s. 73, Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 73.

(2)  IEA (2022), zpráva o budovách, in: https://www.iea.org/reports/buildings.

(3)  https://foresteurope.org/wp-content/uploads/2016/08/SoEF_2020.pdf.

(4)  Weiss P., Braun M., Fritz D., Gschwantner T., Hesser F., Jandl R., Kindermann G., Koller T., Ledermann T., Ludvig A., Pölz W., Schadauer K., Schmid B.F., Schmid C., Schwarzbauer P., Weiss G.: Závěrečná zpráva k projektu CareforParis, Klima- und Energiefonds, Vídeň, 2020.

(5)  https://foresteurope.org/wp-content/uploads/2016/08/SoEF_2020.pdf.

(6)  Hagauer, D., B. Lang, C. Pasteiner a K. Nemesthoty, Recommended conversion factors for energy wood assortments in wood or energy balance calculations (Doporučené přepočtové koeficienty pro klasifikaci druhů energetického dřeva v rámci výpočtu materiálové a energetické bilance), Spolkové ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství, odbor V/10 – Energetika a ekologické hospodářství, Vídeň (vlastním nákladem), 2009.

(7)  Stingl, R., Praxmarer, G. O., Teischinger, A., Holzbauanteil in Österreich. Eine statistische Erhebung aller Hochbauvorhaben in den Jahren 1998 – 2008 – 2018 (Podíl dřevostaveb v Rakousku, Statistický přehled všech projektů dřevostaveb v letech 1998-2008-2018), Univerzita přírodních zdrojů a aplikovaných věd o životě, Vídeň, na objednávku sdružení proHolz Austria.

(8)  Viz kulturní centrum Sara, Skelleftea, Švédsko, White Arkitekter, 2021.

(9)  Viz výšková budova Ascent, Milwaukee, WIEHAG, Rakousko, 2021.

(10)  www.cee.ed.tum.de/hbb/forschung/laufende-forschungsprojekte/timpuls (náhled dne 23. ledna 2023).

(11)  Viz výzkumný projekt Erdbebensicherheit von Holzgebäuden (Seismická bezpečnost dřevostaveb), Vysoká odborná škola Bern, 2020, www.bfh.ch/de/forschung/referenzprojekte/erdbebensicherheit-holzgebaeude (náhled dne 23. ledna 2023).

(12)  Viz výzkumný projekt leanWOOD – Neue Kooperations- und Prozessmodelle für das vorgefertigte Bauen mit Holz (leanWOOD – Nové modely spolupráce a postupů v oblasti stavby prefabrikovaných dřevěných konstrukcí), Vysoká odborná škola Luzern, 2017.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření pro vysokou úroveň interoperability veřejného sektoru v celé Unii (akt o Interoperabilní Evropě)

(COM(2022) 720 final – 2022/0379 (COD))

a ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o posílené politice v oblasti interoperability veřejného sektoru – Propojení veřejných služeb, podpora veřejných politik a poskytování veřejných výhod – Směrem k „Interoperabilní Evropě“

(COM(2022) 710 final)

(2023/C 184/05)

Zpravodaj:

Vasco DE MELLO

Žádosti o vypracování stanoviska	a) Evropský parlament, 21. 11. 2022 b) Rada Evropské unie, 25. 11. 2022
Právní základ	a) článek 172 Smlouvy o fungování Evropské unie b) článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	10. 3. 2023
Přijato na plenárním zasedání	22. 3. 2023
Plenární zasedání č.	577
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	200/0/3

1.   Závěry a doporučení

1.1

Stejně jako Komise se i Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) domnívá, že interoperabilita veřejných služeb je základním předpokladem pro vytvoření jednotného digitálního trhu.

1.2

Dosažení tohoto cíle však – s ohledem na nejzranitelnější skupiny občanů – nesmí vést k tomu, že členské státy zavedou politiku úplné digitalizace veřejných služeb na úkor služeb poskytovaných osobně. Školení v oblasti digitálních dovedností by mělo být dostupné pro všechny, ale zejména pro tyto skupiny obyvatelstva.

1.3

Namísto snížení počtu zaměstnanců přinese rozvoj a provoz digitálních služeb zpočátku větší potřebu pracovníků. Předpokladem úspěšné digitální transformace je odpovídající personální zajištění.

1.4

EHSV s potěšením uznává, že digitalizace veřejných služeb během pandemie značně pokročila.

1.5

EHSV podporuje vytvoření modelu správy v rámci této politiky sestávajícího ze dvou hlavních orgánů, a to Sboru pro Interoperabilní Evropu a Sdružení pro Interoperabilní Evropu.

1.6

EHSV vítá skutečnost, že ve sdělení se počítá s vývojem experimentálních řešení umožňujících partnerství mezi veřejným sektorem a inovativními technologickými společnostmi a rovněž začínajícími podniky, a to za účelem vytváření inovativních experimentálních řešení, která bude možné využívat v rámci veřejných služeb a která tyto služby budou moci sdílet.

1.7

EHSV považuje za důležité, aby v budoucích programech financování projektů v oblasti interoperability veřejných služeb bylo čerpání finančních prostředků podmíněno akceptací zásad a struktur, které prosazuje Evropský rámec interoperability.

1.8

EHSV sice vítá skutečnost, že tento proces probíhá v kontextu tzv. souběžné transformace, avšak varuje, že některá technologická řešení v oblasti digitalizace mohou být vysoce energeticky náročná.

1.8.1

EHSV se domnívá, že ochrana údajů – které je třeba věnovat náležitou pozornost – nesmí být pro veřejné služby ani soukromé osoby překážkou pro vytváření nových řešení v oblasti interoperability.

1.8.2

Zároveň má EHSV za to, že přístup k údajům, ať už ze strany občanů, podniků, či jiných subjektů poskytujících veřejné služby, by měl podléhat různým stupňům oprávnění, aby byla zachována jejich důvěrnost a aby byly poskytovány pouze ty údaje, které jsou nezbytně nutné.

2.   Souvislosti

2.1

Vytvoření vnitřního trhu, tj. prostoru volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu, vyžaduje odstranění všech stávajících vnitrostátních překážek.

2.2

Evropská unie se již od svého vzniku – a s ještě větší naléhavostí od vytvoření jednotného trhu – snaží odstraňovat všechny druhy překážek, které mohou bránit vytvoření skutečného vnitřního trhu.

2.3

Aby mohl existovat skutečný vnitřní trh, je nezbytné, aby měli občané a podniky snadný a rychlý přístup k veřejným službám v členských státech a možnost snadné a rychlé interakce se subjekty, které je poskytují, a to na místní, regionální i vnitrostátní úrovni.

2.4

Otevřený prostor, jako je ten evropský, navíc vyžaduje sdílení údajů a spolupráci mezi orgány veřejné správy na všech úrovních.

2.5

Od devadesátých let minulého století podniká Komise kroky, které mají vybudovat a umožnit interoperabilitu (1) nebo ještě lépe vzájemnou propojenost různých veřejných služeb členských států (2).

2.6

Tato potřeba se postupem času prohlubovala s tím, jak se vnitřní trh přesunul do nové, digitální reality (3).

2.7

Digitalizace představuje skutečnou revoluci, a to jak pokud jde o zvyklosti občanů, tak co se týče způsobu fungování podniků a veřejné správy.

2.8

V posledních letech začala být řada veřejných služeb v členských státech, které byly dříve poskytovány pouze osobně, poskytována i digitálně, což je velmi přínosné jak pro občany a podniky, tak i pro samotné správní orgány. Ty tím ušetřily mnoho hodin práce i značné finanční prostředky.

2.9

Krize COVID-19 tento trend urychlila, neboť ukázala, že interoperabilita mezi různými evropskými subjekty poskytujícími veřejné služby se může stát užitečným nástrojem zajištění volného pohybu osob, o čemž svědčí například používání certifikátu EU COVID.

2.10

Evropská unie uznává, že digitalizace veřejného sektoru by vzhledem k jeho podílu na HDP (4) mohla být klíčovým faktorem evropského procesu digitalizace, a to nejen z důvodu jeho vlivu ve vztahu k jiným odvětvím, ale také proto, že má v celém procesu v kontextu evropského hospodářství vedoucí úlohu.

2.11

Právě proto zahrnují všechny plány pro oživení a odolnost veřejné investice do digitalizace veřejné správy v celkové výši 47 miliard EUR.

2.12

Evropská unie – prostřednictvím Komise – i vlády členských států postupem času uznaly, že je třeba posílit interoperabilitu a vzájemnou propojenost vnitrostátních veřejných služeb a jejich propojenost se službami Evropské unie (5), aby občané a podniky v celé Unii měli k těmto službám přístup bez ohledu na to, kde se nacházejí.

2.13

Interoperabilita veřejných služeb není novým tématem (6), avšak cílem sdělení, jež je předmětem tohoto stanoviska, je vytvořit formálnější, stabilnější a bezpečnější rámec pro spolupráci, díky němuž bude možné dále posílit stávající vzájemnou propojenost digitálních systémů různých vnitrostátních veřejných služeb a jejich propojenost s vlastními službami Evropské unie (7). Mělo by to urychlit dosažení tohoto cíle, tak aby do roku 2030 míra digitalizace veřejných služeb v Evropské unii činila 100 %, jak je navrženo ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády (COM(2021) 118).

2.14

Za tímto účelem stanoví sdělení následující klíčové pilíře, jež mají zaručit soudržný přístup: — vytvoření nové správní struktury v oblasti interoperability složené ze dvou orgánů (Sbor pro Interoperabilní Evropu a Sdružení pro Interoperabilní Evropu), která má umožnit spolupráci orgánů veřejné správy – a to jak na obecné úrovni (evropské, vnitrostátní, regionální a místní), tak na úrovni odvětvové (spravedlnost, doprava, vnitřní věci, zdravotnictví, ekologie atd.) –, jakož i spolupráci soukromých zúčastněných stran, s mandátem dohodnout se na společných řešeních interoperability (např. rámcích, otevřených specifikacích, otevřených standardech, aplikacích nebo pokynech), — zavedení povinného posouzení dopadů na přeshraniční interoperabilitu v případě zavedení nebo pozměnění informačního systému určité veřejné služby, — spoluvytvoření ekosystému řešení interoperability pro veřejný sektor EU (zavedení aktivních katalogů interoperability, jež budou uznány a budou moci být využívány veřejnou správou a při přípravě politik – například pokud jde o nástroje, specifikace nebo digitální řešení), aby orgány veřejné správy na všech úrovních v EU a další zúčastněné strany mohly přispívat k vytváření a zdokonalování těchto řešení a k jejich opakovanému využívání a tím umožnit společné inovování a vytváření veřejné hodnoty, — podmínit poskytování určitých unijních finančních prostředků na vytvoření nebo posílení vnitrostátních informačních systémů používáním řešení a respektováním zásad předem stanovených Evropskou unií (8).

3.   Obecné připomínky

3.1

Stejně jako Komise se i EHSV domnívá, že interoperabilita veřejných služeb je základním předpokladem pro vytvoření jednotného digitálního trhu a pro odstranění překážek, jež přetrvávají na trhu fyzickém (9).

3.2

Pokud má být dosaženo cíle 100 % poskytování veřejných služeb online v celé Evropské unii, jenž byl stanoven pro rok 2030, bude nutné urychlit a zdokonalit transevropskou síť, která tyto služby propojí a která bude využívat společné prvky, a to jak na technické, sémantické, právní, organizační a dalších úrovních.

3.3

Realizace tohoto cíle by však neměla vyústit ve vnitrostátní politiku úplné digitalizace veřejných služeb na úkor služeb poskytovaných osobně, neboť je třeba brát ohled na nejzranitelnější skupiny občanů – k veřejným službám poskytovaným osobně musí mít všichni přístup. Školení v oblasti digitálních dovedností by mělo být dostupné pro všechny, ale zejména pro tyto skupiny obyvatelstva.

3.4

Namísto snížení počtu zaměstnanců přinese rozvoj a provoz digitálních služeb zpočátku větší potřebu pracovníků. Předpokladem úspěšné digitální transformace je odpovídající personální zajištění.

3.5

Výsledkem digitalizace by mělo být zajištění lepší veřejné služby.

3.6

Jak EHSV uvedl v jednom ze svých předchozích stanovisek, „nesmí […] jít o to, aby byly lidské bytosti nahrazeny informačními nástroji, ale o uvolnění lidských kapacit, aby lidé získali více času na řešení úkolu větší přidané hodnoty […]“ (10).

3.7

Digitalizace a využívání umělé inteligence nesmí být prostředkem legitimizace plošného snižování počtu pracovních míst. To, že díky digitalizaci odpadnou rutinní úkoly, by mělo vést k tomu, že zaměstnanci budou mít více času na náročnou práci a poradenství.

3.8

Kromě toho bude v roce 2030 určitě stále existovat menšina občanů, kteří trpí digitálním vyloučením a jsou nuceni přistupovat k veřejným službám pouze osobně (11). Během digitalizace nesmí dojít k tomu, že analogový přístup k veřejným službám bude znesnadněn nebo uzavřen.

3.9

EHSV proto vítá skutečnost, že cílem tohoto sdělení je posílit a zlepšit úroveň interoperability veřejného sektoru vytvořením právního rámce vymezeného na úrovni EU (12).

3.10.

EHSV uznává, že toto posílení interoperability bude velmi přínosné jak pro občany – zejména pro přeshraniční pracovníky –, tak pro podniky a samotnou veřejnou správu členských států.

3.11

Aby však byl tento přínos reálný, nestačí – jak uznává Komise – stanovit technické normy, jež umožní propojení služeb. Je třeba realizovat odpovídající veřejné investice, a to na všech úrovních.

3.12

Je nutná koordinace, a to jak na legislativní úrovni, tak na úrovni sítí odvětvových služeb, jednak aby přínosy interoperability nemařila zbytečná byrokracie, a jednak aby občané a podniky nebyli nuceni opakovaně sdělovat veřejným službám stejné údaje, což by znamenalo zdvojování úkonů a zbytečné náklady.

3.13

Zároveň nesmí na vnitrostátní úrovni existovat žádné překážky pro digitální veřejné služby, které by znemožňovaly jejich přeshraniční využívání, a to ani z hlediska propojení či interoperability, ať už ve vztahu k občanům a podnikům z jiných členských států, nebo k orgánům poskytujícím veřejné služby v jiných členských státech (13).

3.14

EHSV s potěšením konstatuje, že digitalizace veřejných služeb se značně rozvinula v době pandemie a omezení volného pohybu osob.

3.15

V této souvislosti vítáme, že sdělení, jež je předmětem tohoto stanoviska, si dalo za cíl dosáhnout souladu mezi všemi politikami zaměřenými na dosažení interoperability, a to jak na úrovni vnitrostátních politik, tak na úrovni evropských odvětvových politik. Toho by mělo být dosaženo motivováním k používání společných vzorů, sdílením technických specifikací a využitím dalších sdílených řešení.

3.16

Ze stejných důvodů EHSV podporuje zásadu opakovaného používání a převodu prvků a údajů mezi různými subjekty poskytujícími veřejné služby, a to jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni.

3.17

V souvislosti s interoperabilitou veřejných služeb je EHSV znepokojen také otázkou používání různých jazyků. Jazykový režim by neměl představovat byrokratickou překážku. Je nezbytné zajistit, aby sdílení údajů a informací probíhalo v jazyce, kterému všichni rozumějí.

3.18

EHSV podporuje vytvoření a institucionalizaci modelu správy v rámci této politiky, který by se skládal ze dvou klíčových orgánů, a to Sboru pro Interoperabilní Evropu, kterému bude předsedat Komise a který se bude skládat ze zástupců všech členských států, zástupce Výboru regionů a zástupce Evropského hospodářského a sociálního výboru, a ze Sdružení pro Interoperabilní Evropu, jež bude sestávat ze zástupců občanské společnosti a soukromého sektoru (14) (15).

3.19

EHSV považuje za důležité zapojit do nastavování politik v oblasti interoperability občanskou společnost, zejména sociální partnery, a to nejen proto, že občané a podniky jsou konečnými adresáty této politiky, ale také z toho důvodu, že občanská společnost může přispět k této politice novými technologickými řešeními, která veřejný sektor zajistit nedokáže.

3.20

EHSV se domnívá, že občanská společnost musí být zapojena na několika různých úrovních a že Komise by měla motivovat a stimulovat členské státy, aby její zapojení podporovaly, a to na celostátní, regionální i místní úrovni.

3.21

EHSV vítá, že Komise vytvořila jednotné přístupové místo s cílem koncentrovat a centralizovat veškeré poznatky a řešení týkající se interoperability, jež budou moci poskytovat veřejné i soukromé subjekty.

3.22

EHSV souhlasí s Komisí, že veřejné služby EU by neměly být tolik závislé na digitální infrastruktuře poskytované třetími zeměmi – to ohrožuje evropskou digitální suverenitu.

3.23

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že Komise se domnívá, že by přednostně měly být používány otevřené systémy s otevřeným zdrojovým kódem, což umožňuje sdílení řešení mezi vývojáři.

3.24

EHSV vítá skutečnost, sdělení počítá s vytvářením a podporou experimentálních řešení umožňujících partnerství mezi veřejným sektorem a inovativními technologickými společnostmi a rovněž začínajícími podniky, a to za účelem vytváření inovativních experimentálních řešení, která bude možné – v případě, že jejich zkušební fáze bude úspěšná – využívat v rámci subjektů poskytujících veřejné služby a která tyto subjekty budou moci sdílet.

3.25

EHSV považuje za důležité, aby v budoucích programech financování projektů v oblasti interoperability veřejných služeb bylo čerpání finančních prostředků podmíněno akceptací zásad a struktur, které prosazuje Evropský rámec interoperability.

3.26

To je dobrý způsob, jak přimět subjekty poskytující veřejné služby, aby dobrovolně přijaly společné normy v oblasti interoperability.

3.27

EHSV je překvapen tím, že na rozdíl od předchozích sdělení (16) se toto sdělení vůbec nezmiňuje o tom, jaké výhody může interoperabilita evropských veřejných systémů poskytnout v rámci boje proti podvodům, a to v podobě zvýšení efektivity i příjmů členských států.

3.28

V tomto ohledu EHSV zdůrazňuje, že interoperabilita systémů by měla jít ruku v ruce s využitím umělé inteligence. To by mohlo pomoci subjektům poskytujícím veřejné služby analyzovat údaje a zároveň umožnit vytváření výstrah a varování a jejich zasílání různým subjektům, jež v členských státech poskytují veřejné služby.

3.29.

A dvě závěrečné poznámky v souvislosti s ekologickou transformací a ochranou údajů:

3.29.1

Jedním z cílů sdělení je začlenit strategii pro interoperabilitu veřejných systémů nejen do strategie pro digitální transformaci, ale také do strategie pro ekologickou transformaci.

3.29.2

EHSV poukazuje na to, že některá řešení v oblasti informačních technologií mohou být vysoce energeticky náročná, i když jsou vysoce účinná.

3.29.3

Tak je tomu v případě technologie blockchain, která je sice velmi účinná z hlediska bezpečnosti, například pokud jde o citlivé údaje, avšak je také velmi náročná z hlediska spotřeby energie.

3.29.4.

EHSV vítá způsob, jakým je v rámci tohoto sdělení pojata úprava regulačních pískovišť.

3.29.5

EHSV se domnívá, že ochrana údajů – které je třeba věnovat náležitou pozornost – nesmí být pro veřejné služby ani soukromé osoby překážkou pro vytváření nových řešení v oblasti interoperability.

3.29.6

Zároveň má EHSV za to, že přístup k údajům, ať už ze strany občanů, podniků, či jiných subjektů poskytujících veřejné služby, by měl podléhat různým stupňům oprávnění, aby byla zachována jejich důvěrnost a aby byly poskytovány pouze ty údaje, které jsou nezbytně nutné.

3.29.7

Tímto způsobem bude možné se vyhnout otázkám, jako jsou ty, které vyvstaly nedávno v souvislosti s přístupem k údajům z registru informací o skutečných majitelích a ke kterým již vydal rozhodnutí Soudní dvůr Evropské unie.

---

(1)  Interoperabilita veřejného sektoru „je tím, co umožňuje správním orgánům spolupracovat a zajistit fungování veřejných služeb přes hranice, napříč odvětvími a přes hranice organizací“. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o posílené politice v oblasti interoperability veřejného sektoru – Propojení veřejných služeb, podpora veřejných politik a poskytování veřejných výhod – Směrem k „Interoperabilní Evropě“

(2)  Prostřednictvím rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1719/1999/ES zahájila Komise iniciativu zaměřenou na dosažení interoperability veřejných služeb. Ta sestávala z řady hlavních směrů týkajících se mimo jiné určení projektů společného zájmu v oblasti transevropských sítí pro elektronickou výměnu dat mezi správními orgány.

(3)  Při budování digitálního vnitřního trhu je naléhavě nutné nejen odstraňovat překážky bránící jeho existenci, ale také vytvářet mechanismy, které brání vzniku překážek nových.

(4)  V roce 2022 představoval veřejný sektor podle údajů Eurostatu 53,1 % evropského HDP – Government finance statistics – Statistics Explained (europa.eu).

(5)  Viz například závěrečná komuniké ze setkání ministrů v Tallinnu v roce 2017, Berlíně v roce 2020 a ve Štrasburku v roce 2022.

(6)  V roce 2010 předložila Komise sdělení Cesta k interoperabilitě evropských veřejných služeb (COM(2010) 744 final), které bylo předmětem stanoviska EHSV TEN/448-449 a jež bylo provedeno prostřednictvím programu týkajícího se řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA) – rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES – a následně programu ISA2 – rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 – a programu Digitální Evropa – nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694.

(7)  Komise v návrhu, jenž je předmětem analýzy, uznává, že dosud uplatňovaný dobrovolný přístup k dosažení navrhovaných cílů v oblasti interoperability nestačí.

(8)  Viz odůvodnění návrhu nařízení a sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o posílené politice v oblasti interoperability veřejného sektoru – Propojení veřejných služeb, podpora veřejných politik a poskytování veřejných výhod – Směrem k „Interoperabilní Evropě“.

(9)  Již ve svém stanovisku TEN/635 Evropský rámec interoperability – Strategie provádění EHSV zdůraznil význam interoperability pro dokončení jednotného digitálního trhu (Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s 176).

(10)  Viz stanovisko EHSV ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropský akční plán „eGovernment“ na období 2011–2015 – Využívání IKT na podporu inteligentní, udržitelné a inovativní veřejné správy a sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Cesta k interoperabilitě evropských veřejných služeb (Úř. věst. C 376, 22.12.2011, s. 92).

(11)  Tato obava se ve stanoviscích EHSV vyskytuje opakovaně – viz stanovisko TEN/176 (Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 176).

(12)  EHSV ve svých předchozích stanoviscích vyjádřil podporu všem projektům Evropské unie zaměřeným na dosažení cílů v oblasti digitální transformace Evropské unie – viz stanovisko TEN/13 (Úř. věst. C 365, 23.9.2022, s.13).

(13)  Jedním z témat, která by se mohla stát překážkou přeshraniční interoperability veřejných služeb, jsou osobní údaje.

(14)  Sbor pro Interoperabilní Evropu je pověřen úkolem navrhovat opatření, poskytovat podporu a poradenství a monitorovat evropské politiky v oblasti interoperability. Součástí Sdružení pro Interoperabilní Evropu budou zástupci občanské společnosti, kteří budou Sboru nápomocni při hledání a definování nových řešení, které bude tento orgán navrhovat.

(15)  Možnost, kterou Komise zvolila, je v souladu s doporučeními EHSV předloženými v předchozích stanoviscích – viz stanovisko TEN/176 (Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s 176).

(16)  Viz přílohu ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropský rámec interoperability – Strategie provádění.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se harmonizují některé aspekty insolvenčního práva

(COM(2022)702 final – 2022/0408 (COD))

(2023/C 184/06)

Zpravodajka:	Sandra PARTHIE
Spoluzpravodaj:	Philip VON BROCKDORFF

Žádost o vypracování stanoviska	Evropský parlament, 26. 1. 2023 Rada Evropské unie, 30. 1. 2023
Právní základ	Článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	10. 3. 2023
Přijato na plenárním zasedání	22. 3. 2023
Plenární zasedání č.	577
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	207/0/3

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) zdůrazňuje, že řádně koncipovaný insolvenční režim by měl pomoci životaschopným podnikům zůstat v provozu a vyhnout se předčasné likvidaci. Cílem by mělo být nalezení rovnováhy mezi předčasným úpadkem a příliš pozdním zahájením řízení. Klíčovými faktory v této souvislosti jsou transparentnost řízení a snadný přístup k informacím o výkonnosti podniku. Řádně koncipovaný insolvenční režim by měl kromě toho rovněž odrazovat věřitele od vydávání vysoce rizikových úvěrů a manažery a akcionáře od toho, aby se k těmto úvěrům uchýlili a přijímali další nezodpovědná finanční rozhodnutí (1).

1.2

EHSV se domnívá, že reformy insolvenčního řízení, jejichž cílem je podpořit restrukturalizaci dluhu a vnitřní reorganizaci, pomáhají zachovat pracovní místa a zároveň snížit míru selhání malých a středních podniků, jakož i likvidaci ziskových podniků. EHSV by však uvítal návrhy na řešení otevřené otázky platební neschopnosti fyzických osob.

1.3

EHSV pochybuje o tom, zda tento návrh, který je prezentován jako důležitý krok k odstranění příslušných mezer pro zlepšení unie kapitálových trhů EU, může toto očekávání skutečně naplnit. Návrh neobsahuje harmonizovanou definici insolvenčních důvodů a pořadí pohledávek, které jsou klíčové pro dosažení větší účinnosti a omezení stávající roztříštěnosti vnitrostátních insolvenčních pravidel.

1.4

EHSV proto vyzývá Komisi, Parlament a Radu, aby přezkoumaly návrh uvedený v článku 27, tedy uložit protistranám, např. dodavatelům podniku, který vstupuje do insolvenčního řízení, povinnost podepisovat nesplněné smlouvy, které jsou následně postoupeny nabyvateli podniku bez souhlasu protistrany. To ho ve skutečnosti uměle zavazuje ke smluvnímu partnerovi, kterého si nikdy nezvolil ani neověřil, a omezuje jeho svobodu podnikání. Omezení práva na ukončení smlouvy v případě platební neschopnosti sníží ochotu rozhodujících dodavatelů poskytovat úvěry, zejména v případě mikropodniků a malých a středních podniků, které čelí finančním potížím.

1.5

EHSV nicméně vítá návrh na zavedení zvláštního postupu pro usnadnění a urychlení likvidace mikropodniků, který pro tyto podniky umožní nákladově efektivnější postup v případě úpadku. Tato opatření rovněž podporují řádnou likvidaci mikropodniků „bez majetku“ a řeší skutečnost, že některé členské státy odmítají přístup k insolvenčnímu řízení, pokud je předpokládaná zpětně získaná hodnota nižší než soudní náklady. EHSV zdůrazňuje, že se jedná o přibližně 90 % případů platební neschopnosti v EU, a proto považuje tento postup za velmi významný.

1.6

EHSV sice tento zvláštní postup podporuje, upozorňuje však na to, že požadavky na vnitrostátní soudy v souvislosti s plněním těchto úkolů mohou vést k přetížení vnitrostátních soudních systémů, pokud by tyto soudy byly odpovědné za posouzení toho, zda je mikropodnik skutečně v platební neschopnosti, i za provádění nezbytných zdlouhavých řízení, včetně zpeněžení majetku a rozdělení výtěžku. V zájmu snížení zátěže soudnictví proto EHSV doporučuje využít dalších kompetentních subjektů, například insolvenčních správců (2).

1.7

Závěrem by EHSV rád poukázal na to, že v důsledku neúčinného insolvenční řízení se může zvýšit objem úvěrů se selháním, a tak může být ohrožena finanční stabilita a může to mít rovněž dopad na úvěry, inflaci a reálné HDP. EHSV má za to, že účinné insolvenční režimy a režimy práv věřitelů/dlužníků jsou jedním z doplňkových nástrojů, který může tvůrce politik využít k omezení nárůstu úvěrů se selháním tím, že se zvýší pravděpodobnost splacení úvěrů a rychleji upraví objem úvěrů se selháním.

2.   Shrnutí návrhu Komise

2.1

Cílem návrhu je snížit rozdíly ve vnitrostátních insolvenčních právních předpisech, a tím i řešit problém potenciálně neefektivních insolvenčních rámců v členských státech, kde k těmto rozdílům dochází, a obecně zvýšit transparentnost insolvenčních řízení a omezit překážky volného pohybu kapitálu. Harmonizací cílených aspektů insolvenčních právních předpisů má návrh zejména snížit náklady přeshraničních investorů na informace a na jejich získávání. Očekává se, že jednotnější insolvenční právní předpisy by měly rozšířit možnosti financování, které mají společnosti k dispozici v celé Unii.

2.2

Cílem tohoto návrhu je odstranit určité mezery v předchozích právních předpisech EU o insolvenčních pravidlech, tj. ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 (3) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 (4), zejména pokud jde o zpětné získání majetku z likvidované majetkové podstaty, efektivitu řízení a předvídatelné a spravedlivé rozdělení zpětně získané hodnoty mezi věřitele. To se týká zejména otázek souvisejících s vylučovacími žalobami, vysledováním majetku, povinnostmi a odpovědností členů představenstva, prodejem společnosti jako fungujícího podniku prostřednictvím „postupu pre-pack“, spouštěcím mechanismem úpadku, zvláštním insolvenčním režimem pro mikropodniky a malé podniky, pořadím pohledávek a věřitelskými výbory.

2.3

Bylo zjištěno, že ve stávajících vnitrostátních insolvenčních pravidlech v členských státech existují značné rozdíly v době potřebné k likvidaci společnosti a hodnotě, kterou lze případně získat zpět. V některých členských státech to vede k dlouhým insolvenčním řízením a nízké průměrné hodnotě zpětně získaných prostředků v případech likvidace. Podle Evropské komise to představuje překážku pro unii kapitálových trhů a pro přeshraniční investice v rámci EU.

3.   Obecné připomínky

3.1

EHSV vítá návrh Komise na větší transparentnost a dostupnost informací o přeshraničních insolvenčních pravidlech a řízeních. EHSV je však toho názoru, že tento návrh představuje pouze první krok k dosažení sbližování insolvenčních režimů napříč členskými státy EU. EHSV by rovněž uvítal návrhy na řešení otevřené otázky platební neschopnosti fyzických osob.

3.2

EHSV zdůrazňuje, že řádně koncipovaný insolvenční režim by měl pomoci životaschopným podnikům zůstat v provozu a vyhnout se předčasné likvidaci. Měl by rovněž odrazovat věřitele od vydávání vysoce rizikových úvěrů a manažery a akcionáře od toho, aby se k těmto úvěrům uchýlili a přijímali další nezodpovědná finanční rozhodnutí (5). Podnik zasažený dočasným hospodářským poklesem nebo špatným rozhodnutím může stále zvrátit vývoj, pokud se hospodářská situace zlepší nebo podnik přijme nápravná opatření. Když k tomu dojde, budou mít prospěch všechny zúčastněné strany. Věřitelé mohou získat zpět větší část svých investic, více pracovníků si udrží práci a síť dodavatelů a zákazníků zůstane zachována.

3.3

V této souvislosti EHSV poukazuje na studie, které ukazují, že účinné reformy práv věřitelů jsou spojeny s nižšími náklady na úvěry, lepším přístupem k úvěrům, lepším vymáháním pohledávek a účinnějším zachováním pracovních míst (6). Měla by být posílena i práva věřitelského výboru na účast, přičemž by mohl být zapojen zástupce zaměstnanců. Pokud na konci insolvenčního řízení mohou věřitelé získat zpět většinu svých investic, mohou pokračovat v reinvestování do firem a zlepšovat jejich přístup k úvěrům. Stejně tak pokud režim úpadku respektuje absolutní prioritu pohledávek, mohou zajištění věřitelé pokračovat v poskytování úvěrů a důvěra v úpadkový systém je zachována (7).

3.4

EHSV je toho názoru, že reformy insolvenčního řízení, jejichž cílem je podpořit restrukturalizaci dluhu a vnitřní reorganizaci, pomohou zachovat pracovní místa a snížit míru selhání malých a středních podniků i likvidaci ziskových podniků.

3.5

Jako překážky pro přeshraniční investice jsou často uváděny značné rozdíly jak ve vnitrostátních insolvenčních právních předpisech, tak v daňových předpisech. EHSV se domnívá, že větší míra sbližování insolvenčních právních předpisů by pomohla dosáhnout lepšího fungování kapitálových trhů, a tím usnadnila investice v celé EU. Návrh však neharmonizuje hlavní aspekty insolvenčních právních předpisů, jako je harmonizovaná definice důvodů platební neschopnosti a pořadí pohledávek, které jsou klíčové pro dosažení větší účinnosti a omezení stávající roztříštěnosti vnitrostátních insolvenčních pravidel. Nijak to nepřispívá k dosažení tolik potřebného, byť ambiciózního cíle unie kapitálových trhů.

3.6

EHSV nicméně zdůrazňuje svou neochvějnou podporu otevřenějšímu kapitálovému trhu v celé EU, který podnikům poskytuje širší škálu přístupu k investicím, a bere na vědomí zjištění Komise a Světové banky (8), že zvýšení míry zpětného získávání aktiv v souvislosti s větší účinností insolvenčních práv a práv věřitelů rozšiřuje přístup evropských podniků k úvěrům.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

EHSV uznává, že insolvenční řízení se v jednotlivých členských státech značně liší, přičemž vnitrostátní právní předpisy upřednostňují buď přístup „dlužníka s dispozičními oprávněními“, nebo přístup s více „právy věřitelů“, nebo přístup, který upřednostňuje zaměstnanost a právní předpisy v oblasti zaměstnanosti. To vede k různým preferencím, pokud jde o likvidaci společností, pořadí pohledávek věřitelů a úlohu ředitelů společností, insolvenčních správců a soudů. Stejně tak musí být při navrhování politik zohledněny rozdíly mezi akcionáři a držiteli dluhu – zatímco první z nich většinou reagují na nástroje prevence a racionalizace, držitelé dluhů více reagují na dostupnost restrukturalizačních nástrojů. EHSV je toho názoru, že návrhy Komise jsou prvním krokem ke sbližování v rámci celé EU, ale stále nezajišťují efektivní harmonizaci a ponechávají nevyřešenou otázku platební neschopnosti fyzických osob.

4.2

EHSV podporuje názor Komise, že vnitrostátní insolvenční právní předpisy jsou pro zahraniční investory klíčovým hlediskem. EHSV však poukazuje na to, že počet případů platební neschopnosti s přeshraničním poskytováním úvěrů nepřesahuje 20 % všech případů a že údaje týkající se zemí G20 ukazují, že účinný systém zákonných práv pouze zvyšuje úroveň přímých zahraničních investic (PZI) ze 2 % na 3 % HDP. Významná část přímých zahraničních investic je navíc spíše výsledkem fúzí a akvizic stávajících korporací než investic do nových podniků.

4.3

EHSV proto varuje před příliš vysokým očekáváním ohledně dopadu sbližování insolvenčních právních předpisů na investice. EHSV však uznává, že zajištění účinného právního rámce práv věřitelů, větší transparentnosti insolvenčních právních předpisů pro všechny potenciální investory a rovných informací o právní situaci může mít na zahraniční investice pozitivní dopad. Jistota ohledně pravidel týkajících se práv věřitelů a dlužníků a větší harmonizace postupů odstranění kolaterálu napříč členskými státy by také snížila rizika a poskytla další impuls pro přeshraniční investice a vnitřní obchod.

4.4

EHSV se dále domnívá, že je velmi důležité poskytovat investorům informace a transparentnost v otázkách souvisejících s vylučovacími žalobami, vysledováním majetku, povinnostmi a odpovědností členů představenstva, prodejem společnosti jako fungujícího podniku prostřednictvím „postupu pre-pack“, spouštěcím mechanismem úpadku, zvláštním insolvenčním režimem pro mikropodniky a malé podniky, pořadím pohledávek a věřitelskými výbory.

4.5

EHSV rovněž vítá skutečnost, že návrh zavádí zvláštní postup pro usnadnění a urychlení likvidace mikropodniků, který pro tyto mikropodniky umožní nákladově efektivnější postup v případě úpadku. Tato opatření rovněž podporují řádnou likvidaci mikropodniků „bez majetku“ a řeší skutečnost, že některé členské státy odmítají přístup k insolvenčnímu řízení, pokud je předpokládaná zpětně získaná hodnota nižší než soudní náklady. EHSV zdůrazňuje, že se jedná o přibližně 90 % případů platební neschopnosti v EU, a proto považuje tento postup za velmi významný.

4.6

EHSV sice tento zvláštní postup podporuje, upozorňuje však na to, že požadavky na vnitrostátní soudy v souvislosti s plněním těchto úkolů v souladu s článkem 12 směrnice a články následujícími mohou vést k přetížení vnitrostátních soudních systémů, pokud by tyto soudy byly odpovědné za posouzení toho, zda je mikropodnik skutečně v platební neschopnosti, i za provádění nezbytných zdlouhavých řízení. Podle názoru Výboru by to částečně mařilo účel navrhovaného právního předpisu. V předchozích stanoviscích (9) EHSV uvedl, že systematické využívání soudů nemusí být upřednostňovanou možností, a doporučil zřídit nové orgány, které by za tento úkol převzaly odpovědnost. Ukázalo se, že účinné zapojení nezávislých insolvenčních správců je přínosné zejména pro špatně organizované mikropodnikatele ve zjednodušeném likvidačním řízení, a EHSV se domnívá, že o zapojení insolvenčních správců by se mělo aktivně uvažovat (10).

4.7

EHSV také doporučuje, aby insolvenční správci měli v případě oprávněného zájmu přímý a rychlý přístup k vnitrostátním rejstříkům majetku bez ohledu na členský stát, v němž byli jmenováni. EHSV rovněž poukazuje na to, že tyto rejstříky dosud nebyly zřízeny ve všech členských státech, a vyzývá příslušné orgány, aby tuto situaci urychleně napravily.

4.8

V zájmu efektivity EHSV vítá návrh postupu „pre-pack“, kdy se prodej podniku dlužníka (nebo jeho části) připravuje a projednává před formálním zahájením insolvenčního řízení. To umožňuje provést prodej a získat výtěžek krátce po zahájení formálního insolvenčního řízení určeného k likvidaci společnosti. EHSV však varuje před návrhem v článku 27, tedy uložit protistranám, např. dodavatelům podniku, který vstupuje do insolvenčního řízení, povinnost podepisovat nesplněné smlouvy, které jsou následně postoupeny nabyvateli podniku bez souhlasu protistrany. To ho ve skutečnosti uměle zavazuje ke smluvnímu partnerovi, kterého si nikdy nezvolil ani neověřil, a omezuje jeho svobodu podnikání. Platí to zejména pro pracovníky, jejichž právo svobodné volby povolání nesmí být porušeno vynucenou změnou zaměstnavatele. EHSV proto vyzývá Komisi, Parlament a Radu, aby tento návrh přezkoumaly. Kromě toho by i v rámci postupu „pre-pack“ měla být posílena případná účast věřitelského výboru a kontrola z jeho strany.

4.9

EHSV rovněž poukazuje na to, že předmětná směrnice se ve skutečnosti nezabývá otázkou sbližování pořadí pohledávek ani nedefinuje důvody platební neschopnosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o klíčové požadavky pro zajištění harmonizovaného insolvenčního řízení, EHSV vyjadřuje hluboké politování nad tím, že se jimi Komise dále nezabývala.

4.10

Návrh rovněž dostatečně nezohledňuje spouštěcí mechanismy pro insolvenci, a to navzdory tomu, že sdělení o směrnici tvrdí opak. Návrh uvádí, že dvěma obvyklými spouštěcími mechanismy pro zahájení standardního insolvenčního řízení v členských státech jsou test zastavení plateb a rozvahový test.

4.11

Za účelem zjednodušení insolvenčního řízení, které EHSV v zásadě podporuje, směrnice navrhuje, aby kritériem pro zahájení zjednodušeného likvidačního řízení byla neschopnost splácet závazky při jejich splatnosti. Namísto poskytnutí pokynů, jak definovat konkrétní podmínky, za nichž je toto kritérium splněno, návrh žádá členské státy, aby tento bod definovaly samy, a vzdává se možnosti soudržnosti v celé EU.

4.12

EHSV rovněž konstatuje, že banky jsou obvykle primárními finančními zprostředkovateli a mají zásadní význam pro stabilní finanční systém. Úvěry se selháním snižují ziskovost a mohou ohrozit solventnost bank. Insolvenční režimy a režimy práv věřitelů/dlužníků jsou jedním z doplňkových nástrojů v arzenálu tvůrce politik, který má omezit nárůst úvěrů se selháním a pomoci při jejich řešení, pokud dosáhnou problematické úrovně. Analýza na úrovni podniků ukazuje, že reformy insolvenčních režimů, které snižují překážky pro restrukturalizaci podniků a osobní náklady spojené s neúspěchem podnikání, mohou snížit podíl kapitálu ztraceného v tzv. zombie podnicích. Těchto zisků je částečně dosaženo restrukturalizací slabých podniků, což následně vede k přerozdělení kapitálu do produktivnějších podniků.

4.13.

V neposlední řadě EHSV doporučuje, aby Komise zveřejňovala pravidelné statistiky o insolvenčních řízeních podle příslušného nařízení o insolvenčním řízení, aby bylo možné průběžně posuzovat účinnost zavedeného systému.

---

(1)  Resolving Insolvency (Řešení insolvence), Světová banka, zobrazeno dne 3. ledna 2023.

(2)  Principles for Effective Insolvency and Creditor/Debtor Regimes (Zásady účinných insolvenčních a věřitelských/dlužních režimů), revidované vydání z roku 2021, Světová banka, zásada c6.1 a c19.6.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci) (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 18).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 19).

(5)  Resolving Insolvency (Řešení insolvence), Světová banka, zobrazeno dne 3. ledna 2023.

(6)  Resolving Insolvency (Řešení insolvence), Světová banka, zobrazeno dne 3. ledna 2023.

(7)  Resolving Insolvency (Řešení insolvence), Světová banka, zobrazeno dne 3. ledna 2023.

(8)  How Insolvency and Creditor/Debtor Regimes Can Help Address Nonperforming Loans (Jak mohou insolvenční a věřitelské/dlužní režimy pomoci řešit úvěry se selháním), finanční informační zpráva EFI, Washington, DC: Světová banka.

(9)  Včetně stanoviska EHSV Platební neschopnost podniků (Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 21).

(10)  Principles for Effective Insolvency and Creditor/Debtor Regimes (Zásady účinných insolvenčních a věřitelských/dlužních režimů), revidované vydání z roku 2021, Světová banka, zásada c6.1 a c19.6.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 2246/2002

(COM(2022) 666 final – 2022/0391 (COD))

a k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o právní ochraně (průmyslových) vzorů (přepracované znění)

(COM(2022) 667 final – 2022/0392 (COD))

(2023/C 184/07)

Zpravodaj:

Ferre WYCKMANS

Žádosti o vypracování stanoviska	a) Rada, 21. 12. 2022 b) Evropský parlament, 12. 12. 2022 Rada, 21. 12. 2022
Právní základ	a) článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie b) články 114 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato na plenárním zasedání	22. 3. 2023
Plenární zasedání č.	577
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	148/0/3

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se domnívá, že účinný systém ochrany (průmyslových) vzorů je přínosem pro spotřebitele a širokou veřejnost, neboť podporuje spravedlivou hospodářskou soutěž a poctivé obchodní praktiky. Přispívá také k hospodářskému rozvoji tím, že podněcuje kreativitu v průmyslu, výrobě, podnikání a vývozu.

1.2

Ve většině členských států musí být (průmyslový) vzor zapsán u vnitrostátního úřadu průmyslového vlastnictví, aby byl chráněn zákonem. V závislosti na vnitrostátních právních předpisech a druhu (průmyslového) vzoru může být tento vzor chráněn také autorským právem jako nezapsaný (průmyslový) vzor nebo jako umělecké dílo. V některých členských státech se ochrana (průmyslového) vzoru a ochrana autorským právem kumulují, v jiných se vzájemně vylučují. Za určitých okolností může být (průmyslový) vzor způsobilý také pro ochranu podle práva na ochranu proti nekalé soutěži, ale podmínky ochrany a rozsah stávajících práv a opravných prostředků se mohou výrazně lišit.

1.3

EHSV se domnívá, že je nezbytné přizpůsobit právní rámec pro (průmyslové) vzory digitálnímu věku, a to s cílem podpořit oživení a odolnost Unie a také inovace a konkurenceschopnost. Souhlasí s novou definicí (průmyslového) vzoru uvedenou v návrhu směrnice. Ta nabývá na relevanci s ohledem na technologický pokrok, neboť rozšiřuje pojem výrobku na technologické (průmyslové) vzory, které nejsou součástí fyzických předmětů.

1.4

EHSV rovněž vítá omezení ochrany na vzhledové znaky viditelně uvedené v přihlášce k zápisu, neboť to zvyšuje právní jistotu ochrany.

1.5

EHSV vítá, že bylo v návrhu nařízení převzato řešení, které popsal Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku „Acacia“ ze dne 20. prosince 2017 (1), v němž vyjasnil výklad pojmu „ustanovení o opravách“, zejména proto, že toto řešení zlepšuje ochranu spotřebitele.

1.6

EHSV se však nedomnívá, že sloučení poplatku za zveřejnění a poplatku za zápis povede ke snížení celkové výše poplatků, které je třeba zaplatit, protože v souladu s návrhem dojde k výraznému zvýšení nákladů na obnovení. Toto opatření tedy není pro malé a střední podniky a jednotlivé původce tak výhodné, jak se uvádí. EHSV by uvítal, kdyby byly pro malé a střední podniky a jednotlivé původce stanoveny nižší částky, případně úměrně jejich obratu.

1.7

EHSV se domnívá, že zjednodušení vyplývající ze zrušení požadavku „jednoty třídy“ je nezbytné, ale ne postačující, neboť kromě toho je třeba zlepšit uživatelskou přívětivost systémů pro podávání přihlášek (průmyslových) vzorů, které jsou k dispozici na internetových stránkách vnitrostátních úřadů průmyslového vlastnictví a Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO, dále jen „úřad“). Úřady by k provedení tohoto kroku mohly využít služeb patentových zástupců, čímž by malým a středním podnikům a jednotlivým původcům usnadnily ochranu jejich (průmyslových) vzorů.

1.8

EHSV se domnívá, že k vypracování pravidel pro soudní spory a odvolání proti rozhodnutím úřadu není vhodné použít článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), neboť akt v přenesené pravomoci má pouze doplňovat základní akt a musí se týkat pouze jiných než podstatných prvků. Ustanovení, jež mají být dle návrhu nařízení přijata prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci, se však týkají práv v oblasti spravedlnosti zakotvených v hlavě VI Listiny základních práv, zejména v článku 47 o právu na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Nelze je proto považovat za jiné než podstatné prvky.

1.9

EHSV doporučuje, aby tato ustanovení byla stanovena v samotném nařízení.

2.   Souvislosti

2.1

V rámci pozitivního práva byly směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/71/ES (2) (dále jen „směrnice“) částečně harmonizovány vnitrostátní právní předpisy o právní ochraně (průmyslových) vzorů a nařízením Rady (ES) č. 6/2002 (3) (dále jen „nařízení“) byl zaveden samostatný systém ochrany jednotných práv v celé Unii pro zapsané i nezapsané (průmyslové) vzory Společenství, pokud tyto vzory splňují podmínky ochrany, tj. pokud jsou nové a mají individuální povahu. V případě absence zápisu může být pro majitele obtížné prokázat existenci práva k (průmyslovému) vzoru. Doba ochrany je navíc omezena na tři roky a rozsah přiznaných práv je menší.

2.2

Nařízení bylo změněno v roce 2006, aby byla zohledněna skutečnost, že EU přistoupila k Haagskému systému mezinárodního zápisu průmyslových vzorů, jehož cílem bylo zavést jednotný, jednoduchý, levný a centralizovaný postup zápisu (průmyslových) vzorů u Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO).

2.3

V nařízení byly z ochrany (průmyslových) vzorů Společenství vyňaty náhradní díly, protože během příprav návrhu směrnice se v této otázce nepodařilo dosáhnout dohody. Návrh na revizi směrnice nezískal podporu v Radě, a proto jej Komise v roce 2014 stáhla.

2.4

V návaznosti na tento neúspěch byl nyní předložen stávající návrh, který vychází ze sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2020 Maximální využití inovačního potenciálu EU – Akční plán pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU, jež bylo zveřejněno v souvislosti s reformou známkového práva. Jeho cílem je lépe se přizpůsobit digitálnímu věku, zajistit jednotlivým původcům, malým a středním podnikům a průmyslovým odvětvím lepší přístupnost a větší efektivitu, docílit snížení nákladů a zjednodušení a posílit právní jistotu systému ochrany.

3.   Obecné připomínky

3.1

Průmyslovým vzorem se rozumí ozdobný vzhled předmětu. Může být trojrozměrný nebo dvourozměrný. Úspěšný (průmyslový) vzor se vyznačuje tím, že harmonicky spojuje funkci a formu. Ať už se jedná o stůl nebo telefon, (průmyslový) vzor činí předmět atraktivním nebo výhodnějším než jiný.

3.2

(Průmyslový) vzor se vztahuje na celou řadu průmyslových a řemeslných výrobků, jako jsou technické nebo lékařské nástroje, hodinky, šperky, luxusní zboží, domácí potřeby, elektrické spotřebiče, vozidla, architektonické konstrukce, textilní výrobky, výrobky pro volný čas atd.

3.3

Tím, že (průmyslový) vzor dodává předmětu přitažlivost a atraktivitu, zvyšuje tržní hodnotu daného výrobku. Ochrana (průmyslového) vzoru tedy pomáhá zajistit návratnost investic.

3.3.1

EHSV se domnívá, že účinný systém ochrany je tudíž přínosem pro spotřebitele a širokou veřejnost, neboť podporuje spravedlivou hospodářskou soutěž a poctivé obchodní praktiky.

3.3.2

Přispívá také k hospodářskému rozvoji tím, že podněcuje kreativitu v průmyslu a průmyslové výrobě, jakož i rozvoj podnikání a vývozu.

3.4

Ve většině členských států musí být (průmyslový) vzor zapsán u vnitrostátního úřadu průmyslového vlastnictví, aby byl chráněn zákonem. V závislosti na vnitrostátních právních předpisech a druhu (průmyslového) vzoru může být tento vzor chráněn také autorským právem jako nezapsaný (průmyslový) vzor nebo jako umělecké dílo.

3.5

V některých členských státech se ochrana (průmyslového) vzoru a ochrana autorským právem kumulují, v jiných se vzájemně vylučují. (Průmyslový) vzor může být způsobilý také pro ochranu podle práva na ochranu proti nekalé soutěži, ale podmínky ochrany a rozsah stávajících práv a opravných prostředků se mohou lišit.

3.6

S ohledem na cíle Unie spočívající v podpoře oživení a odolnosti a také inovací a konkurenceschopnosti se EHSV domnívá, že je nezbytné přizpůsobit právní rámec pro (průmyslové) vzory digitálnímu věku. Souhlasí s navrhovanou novou definicí, neboť je relevantní s ohledem na technologický pokrok, jelikož rozšiřuje pojem výrobku na technologické (průmyslové) vzory, které nejsou součástí fyzických předmětů.

3.7

EHSV rovněž vítá větší právní jistotu, kterou přinese omezení ochrany na vzhledové znaky viditelně uvedené v přihlášce k zápisu.

3.8

EHSV souhlasí také s přizpůsobením rozsahu práv vyplývajících ze zápisu (průmyslového) vzoru tak, aby bylo možné řešit problémy spojené s používáním technologií 3D tisku. Dále pak souhlasí s tím, aby bylo v zájmu boje proti padělání, podobně jako v právu ochranných známek, doplněno právo majitelů (průmyslových) vzorů zabránit tomu, aby padělané výrobky byly přepravovány přes území EU v režimu tranzitu nebo aby byly uváděny do jiného celního režimu, aniž by v EU byly propuštěny do volného oběhu.

4.   Konkrétní připomínky

4.1    Ustanovení o opravách a ochrana spotřebitelů

4.1.1

O ochraně náhradních dílů („součástí složeného výrobku“) podle práva (průmyslových) vzorů toho bylo napsáno již mnoho. Na základě nařízení se na ni vztahuje výjimka – takzvané „ustanovení o opravách“ –, která má omezit monopol výrobců a dodavatelů vybavení (zejména v automobilovém průmyslu) na trhu s náhradními díly (článek 110). Toto „ustanovení o opravách“ stanoví, že majitel (průmyslového) vzoru na náhradní díl nemá právo na monopol a nemůže ani bránit třetí straně v uvádění na trh náhradních dílů určených k opravě výrobku a obnovení jeho původního vzhledu.

4.1.2

Výrobce složeného konečného výrobku (automobilu, hodinek, mobilního telefonu atd.) totiž často kontroluje celý výrobní řetězec. Je tedy pravděpodobné, že dosáhne dvojího zisku, jednak na trhu s prodejem konečného výrobku, ale také na trhu s prodejem náhradních dílů.

4.1.3

Behaviorální ekonomie však prokázala, že většina spotřebitelů se rozhoduje na základě prodejní ceny primárního výrobku, aniž by brala v úvahu prodejní cenu sekundárních služeb. Jsou tedy vázáni svou počáteční investicí a jsou nuceni zaplatit cenu, kterou by za jiných okolností zřejmě neakceptovali.

4.1.4

EHSV konstatuje, že tato situace proto může vést k problémům v oblasti práva hospodářské soutěže, neboť původní výrobce nebo subjekt provádějící montáž, který je majitelem práva na (průmyslový) vzor, má významnou konkurenční výhodu, která může v konečném důsledku poškodit spotřebitele, a to: — co se týče zákazníků, protože mu umožňuje účtovat vysoké ceny nebo praktikovat vázaný prodej; — co se týče opraven, kdy může ovládnout trh nebo diktovat podmínky těm opravnám, jimž se rozhodne dodávat; — co se týče dodavatelů, kterým může zakázat dodávat zboží nezávislým opravnám, nebo může nezávislým dodavatelům zakázat kopírovat jeho díly za účelem zásobování trhu oprav.

4.1.5

Aby se zabránilo monopolizaci sekundárních trhů, rozhodl se evropský normotvůrce omezit práva, která lze získat k náhradním dílům. — První omezení se někdy označuje jako výjimka „must-match“ a vztahuje se na výrobky, které musí být uzpůsobeny tak, aby mohly být spojeny s jiným výrobkem (čl. 8 odst. 2). Vnější vzhled výrobku, který je nezbytný k připojení k jinému výrobku, nelze chránit. — Druhé omezení se týká ochrany dílů, které nejsou viditelné.

4.1.6

Díly, které nejsou při běžném používání výrobku viditelné, nemohou být chráněny přihlášením (průmyslového) vzoru (čl. 4 odst. 2). Patří mezi ně například: — mechanika hodinek; — vnitřní části motorů většiny domácích spotřebičů; — motor automobilu (považuje se za neviditelný při běžném používání vozidla, i když je snadno viditelný po zvednutí kapoty).

4.1.7

To znamená, že lze chránit ty náhradní díly, které nemají žádný propojovací mechanismus a jsou viditelné. Podle nařízení je tudíž možné chránit velké množství dílů. V případě automobilu se jedná například o: — světlomety, — blatníky, — kapotu a dveře (nikoli však závěsy), — volant.

4.1.8

Výrobek, který není chráněn přihlášením (průmyslového) vzoru, tedy může okopírovat jakýkoliv konkurenční výrobce náhradních dílů, který jím může zásobovat trh s opravami.

4.1.9

Uplatňování těchto ustanovení nicméně vzbudilo jisté pochybnosti. EHSV proto vítá, že bylo v návrhu nařízení převzato řešení, které popsal Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku „Acacia“ ze dne 20. prosince 2017, v němž vyjasnil výklad pojmu „ustanovení o opravách“.

4.1.10

EHSV poukazuje na to, že pařížský odvolací soud (Cour d’appel de Paris) toto řešení konkrétně uplatnil ve svém rozsudku ze dne 11. září 2018 ve věci č. 2017/01589 v případě ráfků kol uváděných na trh prostřednictvím e-shopu. Prodejce se nemohl platně dovolávat „ustanovení o opravách“, protože tyto ráfky byly nabízeny „za účelem individuální estetické úpravy vozidel“ a „tuningu“. Dotyčné ráfky byly proto označeny za zboží porušující právo a prodejce byl potrestán za padělání (průmyslových) vzorů.

4.1.11

Některé členské státy trh s náhradními díly liberalizovaly. Francouzský zákon „Climat et Résilience“ (Klima a odolnost) č. 2021–1104 ze dne 22. srpna 2021 otevřel od 1. ledna 2023 trh s prodejem některých náhradních dílů pro automobily.

4.1.12

Cílem tohoto opatření je snížit ceny na tomto trhu. Mezi lety 2019 a 2020 vzrostly ceny v průměru o 8 %, a to zejména kvůli technické složitosti jednotlivých dílů, jako jsou elektromotorky zpětných zrcátek, senzory instalované v čelních sklech atd. Členské státy, které jsou v tomto odvětví nejvíce liberální, nemají vysoce rozvinutý průmysl, na rozdíl od Německa, v němž působí silní výrobci automobilů, kde je však trh již otevřenější. Ve Francii budou moci od 1. ledna 2023 dodavatelé vybavení, ať už výrobci originálního vybavení, tj. výrobci, kteří se podíleli na montáži nového vozidla, nebo nezávislí výrobci, prodávat skleněné výplně. Dodavatelé vybavení, kteří se podíleli na původní montáži jiných viditelných částí (díly osvětlení, zrcátka atd.), tedy budou moci tyto díly prodávat jako výrobci.

4.2    Náklady na ochranu (průmyslových) vzorů

4.2.1

EUIPO používá internetový systém pro podávání přihlášek (průmyslových) vzorů, v němž uvádí aktuální náklady od 350 EUR. EHSV připomíná, že zapsaný (průmyslový) vzor Společenství je platný po počáteční dobu pěti let od data podání přihlášky a může být každých pět let obnovován na maximální dobu 25 let.

4.2.2

Kromě nákladů na podání přihlášky existují tři druhy poplatků: — poplatek za zápis ve výši 230 EUR, k němuž lze připočítat příplatek za zápis ve výši 115 EUR v případě 2 až 10 dalších zápisů a 50 EUR v případě 10 a více dalších zápisů, — poplatek za zveřejnění ve výši 120 EUR, který lze navýšit o 60 EUR v případě 2 až 10 dalších zveřejnění a o 30 EUR v případě 10 a více dalších zveřejnění, — poplatek za odklad zveřejnění ve výši 40 EUR, který může být navýšen o 20 EUR v případě 2 až 10 (průmyslových) vzorů a o 10 EUR v případě 10 a více (průmyslových) vzorů.

4.2.3

Výše splatných poplatků závisí na dvou faktorech: — na počtu (průmyslových) vzorů, kterých se přihláška týká, — na tom, zda je zveřejnění (průmyslového) vzoru odloženo, či nikoliv.

4.2.4

Struktura poplatků je následující: — základní poplatek za jeden (průmyslový) vzor nebo za první (průmyslový) vzor z hromadné přihlášky, — snížený poplatek za druhý až desátý (průmyslový) vzor, — ještě nižší poplatek od jedenáctého (průmyslového) vzoru.

4.2.5

Návrh nařízení stanoví snížení poplatku za první obnovení (po pěti letech) na 70 EUR a zvýšení poplatku za druhé obnovení (po deseti letech) na 140 EUR, za třetí obnovení (po patnácti letech) na 280 EUR a za čtvrté obnovení (po dvaceti letech) na 560 EUR. Součet poplatků za první dvě obnovení zůstává stejný jako v současnosti, tj. celkem 210 EUR, ale poplatky za další obnovení se výrazně zvyšují.

4.2.6

Toto opatření se tedy nezdá být pro malé a střední podniky a jednotlivé původce tak výhodné, jak se uvádí. EHSV proto požaduje, aby byly pro malé a střední podniky a jednotlivé původce stanoveny nižší částky, případně úměrně jejich obratu.

4.2.7

EHSV se navíc nedomnívá, že změna struktury poplatků spočívající ve sloučení poplatků za zveřejnění a zápis povede ke snížení celkových nákladů na poplatky.

4.3    Zrušení požadavku „jednoty třídy“

4.3.1

I když se přihláška může týkat více (průmyslových) vzorů, tyto musí být nutně určeny k zahrnutí nebo k použití u výrobků patřících do stejné „třídy“, podle takzvaného požadavku „jednoty třídy“. Tyto třídy jsou uvedeny v seznamu zvaném „locarnské třídění“.

4.3.2

Locarnské třídění má podle čl. 2 odst. 1 Locarnské dohody „jen správní význam“ a zahrnuje: — seznam tříd a podtříd, — abecední seznam výrobků, které mohou být předmětem (průmyslových) vzorů, s uvedením tříd a podtříd, do nichž jsou zařazeny, — vysvětlující poznámky.

4.3.3

Smyslem zrušení požadavku „jednoty třídy“, k němuž má dle navrhovaného nařízení dojít a které by podnikům umožnilo podávat hromadné přihlášky (průmyslových) vzorů zahrnutím několika (průmyslových) vzorů do jedné hromadné přihlášky, aniž by se museli omezit na výrobky patřící do stejné locarnské třídy, je povzbudit malé a střední podniky a jednotlivé původce k podávání přihlášek k ochraně jejich (průmyslových) vzorů.

4.3.4

EHSV se domnívá, že zjednodušení vyplývající ze zrušení požadavku „jednoty třídy“ je nezbytné, ale ne postačující, neboť kromě toho je třeba zlepšit uživatelskou přívětivost systémů pro podávání přihlášek (průmyslových) vzorů, které jsou k dispozici na internetových stránkách vnitrostátních úřadů průmyslového vlastnictví a úřadu EUIPO.

4.3.5

Úřady by k provedení tohoto kroku mohly využít odborných znalostí patentových zástupců, čímž by malým a středním podnikům a jednotlivým původcům usnadnily ochranu jejich (průmyslových) vzorů.

4.3.6

Patentoví zástupci budou samozřejmě i nadále pomáhat majitelům práv při využívání jejich (průmyslových) vzorů a zastupovat je v soudních sporech.

4.4    Přenesení pravomoci a přijímání aktů v přenesené pravomoci

4.4.1

V návrhu nařízení se stanoví, že ustanovení týkající se sporů v oblasti práva (průmyslových) vzorů budou přijata prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Jedná se o: — stažení a změnu (průmyslových) vzorů (články 47a a 47b), — řízení o prohlášení neplatnosti (článek 53a), — postup odvolání proti rozhodnutím úřadu (článek 55a), — ústní jednání před odvolacími senáty úřadu (článek 64a), — dokazování (článek 65a), — oznámení rozhodnutí a předvolání (článek 66a), — postup pro sdělení určená úřadu (článek 66d), — výpočet a délku procesních lhůt (článek 66f), — obnovení řízení před úřadem (článek 67c), — kvalifikované zastupování před úřadem v případě sporu (článek 78a), — placení poplatků a plateb (článek 106aa).

4.4.2

EHSV se domnívá, že k vypracování pravidel pro soudní spory a odvolání proti rozhodnutím úřadu není vhodné použít článek 290 SFEU, neboť akt v přenesené pravomoci má pouze doplňovat základní akt a musí se týkat pouze jiných než podstatných prvků. Dotčená ustanovení se však týkají práv v oblasti spravedlnosti zakotvených v hlavě VI Listiny základních práv, zejména v článku 47 o právu na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Nelze je proto považovat za jiné než podstatné prvky základního aktu.

---

(1)  Spojené věci C-397/16 a C-435/16.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/71/ES ze dne 13. října 1998 o právní ochraně (průmyslových) vzorů (Úř. věst. L 289, 28.10.1998, s. 28).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (Úř. věst. L 3, 5.1.2002, s. 1).

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Zpráva o strategickém výhledu z roku 2022 – Souběžná zelená a digitální transformace v novém geopolitickém kontextu

(COM(2022) 289 final)

(2023/C 184/08)

Zpravodaj:

Angelo PAGLIARA

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 27. 10. 2022
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	10. 3. 2023
Přijato na plenárním zasedání	22. 3. 2023
Plenární zasedání č.	577
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	204/0/3

Preambule

Zpráva Evropské komise a toto stanovisko byly vypracovány v období poznamenaném sociálními, geopolitickými a hospodářskými důsledky pokračující vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině. Strategická rozhodnutí, která Evropská unie činí v těchto měsících, zásadně ovlivní nejen dosažení cílů spojených se souběžnou ekologickou a digitální transformací, ale také odolnost a strategickou autonomii Unie.

EHSV si je vědom klíčové úlohy organizované občanské společnosti při identifikaci a interpretaci megatrendů a potažmo toho, jak důležité je zapojit ji již do raných fází procesu přípravy strategického výhledu EU. Tímto stanoviskem proto hodlá přispět i k vypracování zprávy o strategickém výhledu z roku 2023, která se zaměří na strategické směry, které mohou posílit globální úlohu EU.

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV vybízí Komisi, aby i nadále rozvíjela agendu pro strategický výhled, a žádá větší zapojení do celého procesu, a to od samého jeho počátku. Intenzivnější zapojení EHSV jakožto hlasu sociálních partnerů a organizované občanské společnosti by pomohlo posílit analytické a prognostické kapacity a identifikovat trendy a možná řešení.

1.2

EHSV by si přál, aby se agenda pro strategický výhled i činnost Evropské komise zaměřily na vytvoření nového modelu rozvoje, jenž by dbal na hospodářskou, environmentální a sociální udržitelnost.

1.3

Vzhledem k tomu, že dosažení souběžné transformace závisí také na vůli a chování lidí, doporučuje EHSV, aby Komise věnovala pozornost také obavám existujícím ve společnosti a možnému odmítavému postoji lidí k navrhovaným změnám.

1.4

Zpráva popisuje, jak by měla ideálně vypadat budoucnost a jaké zdroje jsou k uskutečnění této vize zapotřebí, nevěnuje se však v dostatečné míře rizikům ani hrozbám. EHSV vyzývá Komisi, aby lépe popsala také rizika a aby zanalyzovala možnosti a scénáře pro případ, že se nepodaří dosáhnout kýžených cílů, a to zejména pokud jde o dostupnost surovin, vzácných zemin a vodních zdrojů a případná související témata.

1.5

Aktuální geopolitické problémy budou mít dopad na systémy dodávek a na odolnost evropského zemědělsko-potravinářského odvětví. Situace, která nastala v nedávné době v souvislosti s pandemií COVID-19 a s vojenskou agresí Ruska vůči Ukrajině, narušila náš distribuční systém. To by se mohlo brzy opakovat. EHSV vítá doporučení snížit závislost EU na dovozu krmiv, hnojiv a jiných vstupů a navrhuje, aby byla vymezena definice otevřené strategické autonomie v kontextu potravinových systémů zahrnující aspekty produkce potravin, pracovní síly a spravedlivého obchodu v rámci obecného cíle v podobě potravinového zabezpečení všech občanů EU, jenž má být uskutečněn prostřednictvím odolného a spravedlivého systému dodávek zdravých a udržitelných potravin.

1.6

Zpráva o strategickém výhledu nezohledňuje strategický význam silného, soudržného a inovativního evropského průmyslového systému schopného vytvářet kvalitní pracovní místa. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala konkrétní prognózy týkající se budoucnosti evropské průmyslové politiky, a doporučuje, aby byly přijaty vhodné hospodářské politiky s cílem posílit její dlouhodobou konkurenceschopnost a produktivitu a stimulovat v tomto směru veřejné i soukromé investice.

1.7

Ruská vojenská agrese vůči Ukrajině, energetická krize a nová hospodářská a geopolitická realita budou mít dopad na způsob, jakým bude provedena souběžná transformace. EHSV vítá odhodlání EU dosáhnout svých cílů, zároveň však vyzývá Komisi a Radu, aby vyvinuly veškeré nástroje nezbytné k posílení strategické energetické autonomie a podpoře evropského průmyslového systému a podniků a pracovníků, a to po vzoru kroků, které podnikly v průběhu pandemie zavedením nástroje na základě modelu programu SURE.

1.8

EHSV vítá zvýšený důraz na sociální rozměr a – stejně jako ve stanovisku z roku 2021 – vyzývá Komisi, aby v rámci strategické analýzy vypracovala konkrétní prognostické nástroje týkající se dopadu transformací na systémy sociálního zabezpečení a následně navrhla specifická opatření ke zmírnění sociálních důsledků souběžné transformace.

1.9

EHSV se domnívá, že aby mohla EU upevnit svou úlohu globálního hráče, musí hájit své hodnoty a pokračovat ve spolupráci se třetími zeměmi, posilovat společnou vnější politiku, hledat společná řešení a zajistit, že naše spolupráce a obchod budou pro obyvatele těchto zemí přínosem z pohledu hospodářských a sociálních práv, a to zejména s ohledem na dlouhodobou udržitelnost.

2.   Obecné připomínky

2.1

Ruská vojenská agrese na ukrajinském území a její dopady na hospodářský, sociální a průmyslový systém – co se týče technologie, obchodu, norem v oblasti investic a změn v průmyslové struktuře – zvyšují potřebu investovat do ekologické a digitální transformace, a to i s ohledem na snahu dosáhnout evropské strategické autonomie. Z těchto důvodů EHSV vítá strategickou reflexi ohledně interakce mezi ekologickou a digitální transformací a jejich schopnosti vzájemně se posilovat.

2.2

Sled krizí v podobě pandemie následované válkou vedl k tomu, že lidé pociťují větší potřebu bezpečnosti, a to v různých aspektech života, a požadují větší ochranu. V tomto ohledu je nezbytné věnovat při naplňování cílů souběžné transformace značnou pozornost potenciálním negativním hospodářským a sociálním dopadům, jakož i dopadům na veškeré další oblasti, a to mimo jiné formou zavedení vhodných politických nástrojů. EHSV v této souvislosti poukazuje na to, že evropští občané, zejména pak ti nejslabší, by vůči změnám, jež nastanou v důsledku této transformace, mohli zaujmout více odmítavý postoj, budou-li mít dojem, že je tyto změny spíše poškozují.

2.3

Stále intenzivnější zapojení EHSV jakožto hlasu sociálních partnerů a organizované občanské společnosti do činností prováděných v rámci cyklu agendy pro strategický výhled by posílilo analytické a prognostické kapacity a umožnilo lépe identifikovat trendy.

2.4

EHSV rozvíjí kapacity organizované občanské společnosti pro strategické prognózování, a to činností zaměřenou jednak na jeho členy a jejich prostřednictvím také na vnitrostátní organizace, které zastupují, a jednak na občanskou společnost na úrovni EU prostřednictvím své styčné skupiny, v níž jsou zastoupeny největší sítě a organizace občanské společnosti na úrovni EU. Věnuje se zejména zajišťování dialogu a pořádání konzultací s organizovanou občanskou společností a zvyšování povědomí o významu strategického výhledu a poskytuje také konkrétní nástroje k jeho provádění. Díky strukturovanému zapojení organizované občanské společnosti, kterou bude EHSV v tomto procesu reprezentovat, bude rovněž možné do strategické agendy uceleným způsobem zahrnout veškeré různé rozměry (rozměr průmyslový, sociální, hospodářský, environmentální atd.).

2.5

S ohledem na výše uvedené by EHSV velmi rád spolupracoval s Evropskou komisí v rámci cyklu agendy pro strategický výhled, a to od samého jeho počátku, s cílem zajistit participativnější charakter tohoto procesu. Příkladem takové praxe je slyšení, v jehož rámci EHSV shromáždil názory organizací občanské společnosti i expertů, které se týkaly výzev a příležitostí, jakým bude EU čelit při naplňování vize sociálně a ekonomicky udržitelné Evropy. EHSV v tomto stanovisku předkládá podněty a návrhy týkající se těchto klíčových aspektů, na něž by se Evropská komise měla zaměřit ve své příští zprávě.

2.6

S ohledem na výzvy a příležitosti, kterým bude Evropa čelit v nadcházejících desetiletích, nabude strategický výhled na významu. EHSV proto vyzývá Komisi, aby pokračovala v rozvoji agendy pro strategický výhled a posílila jeho zapojení do fáze analýzy a přípravy zprávy.

2.7

Zpráva dostatečně nezohledňuje skutečnost, že digitální propast existující mezi různými evropskými regiony ohrožuje dosažení cílů souběžné transformace. Příští zpráva o strategickém výhledu musí vzít v potaz tyto nerovnosti a jejich možné sociální dopady i to, jaké dopady budou mít z hlediska dostupných příležitostí.

2.8

EHSV si je vědom toho, že digitální technologie mohou pozitivně ovlivnit dosažení cílů v oblasti klimatu a také zvýšit energetickou bezpečnost, zatímco ekologická transformace může současně přispět k transformaci digitálního odvětví a celého hospodářství. Vítá proto četné zmínky o nezbytnosti investic do technologií a vhodných politik, jež napomohou dosažení těchto cílů, a rovněž zmínky o potřebě opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti zaměřených na ochranu strategických technologií.

2.9

Na několika málo místech je ve zprávě o strategickém výhledu z roku 2022 zdůrazněna otázka energetických potřeb daných digitalizací a spotřeby, jež vzniká v důsledku provozu sítí, systémů a zařízení a která je kompenzována zvýšenou účinností a udržitelností souvisejících procesů (v zemědělství, logistice, cloud computingu atd.). Zdá se zcela správné upozornit na to, že je potřeba zajistit, aby se zlepšila energetická účinnost a Evropa opět začala plnit významnější úlohu v oběhovém hospodářství v rámci tohoto odvětví (od přístupu ke kritickým surovinám až po nakládání s elektronickým odpadem či rozvoj pokročilých digitálních technologií).

2.10

Je však třeba výslovněji zdůraznit přínosy digitální transformace z hlediska udržitelnosti a úspor energie (elektronizace a „nahrazování“) a přispět tak k posílení vědomí hodnoty a dopadu těchto procesů hluboké transformace v řadách občanů a tvůrců politik.

2.11

Pokud jde o změny spojené s digitalizací, nezmiňuje se zpráva o kryptoměnách a digitálních měnách. To, že jsou kryptoměny stále rozšířenější, přitom souvisí právě s všudypřítomností digitalizace a s rozvojem technologie blockchain. Toky v rámci této technologie jsou mimo dosah veřejné regulace, což poskytuje značný prostor nelegální ekonomice. EHSV proto poukazuje na to, že je třeba, aby se zpráva o strategickém výhledu věnovala interpretaci a analýze používání kryptoměn a digitálních měn, a vyzývá Komisi, aby přijala a zavedla jednotný regulační rámec, jenž bude v souladu se závěry G20.

2.12

EHSV vítá úvahy, jež jsou ve zprávě věnovány zemědělství, neboť na rozdíl od mnoha jiných oblastí staví v tomto směru do popředí samotné prognózy úlohu evropské politiky a ústřední význam její činnosti zaměřené na určování budoucího vývoje. Zpráva v tomto případě vyjmenovává opatření, která by EU měla přijmout, aby zabránila nebezpečné regresi, což u ostatních analyzovaných oblastí většinou nečiní.

2.13

Mělo by dojít k větší diverzifikaci potravinových systémů v EU, měly by být posíleny pracovní síly v zemědělství, především přilákáním mladých lidí a zajištěním důstojných pracovních podmínek a platů, a obchodní politiky by měly být sladěny s normami EU v oblasti udržitelnosti potravin a s konkurenceschopností. Je také třeba řešit otázku koncentrace v potravinových řetězcích a finančního vlastnictví a rovněž transparentnosti trhu, aby bylo možné zajistit, že budoucí krize se nebudou prohlubovat v důsledku nepřiměřené spekulace s komoditami.

2.14

EHSV by rád zdůraznil, že v současném geopolitickém kontextu má zásadní význam přístup ke kritickým surovinám, a to nejen pro dosažení cílů souběžné transformace, ale především pro zachování a posílení evropského průmyslového systému a pro sociální a hospodářskou odolnost a odolnost v oblasti zaměstnanosti. V tomto ohledu EHSV navrhuje, aby Komise provedla hlubší analýzu pomocí vhodných analytických a prognostických nástrojů (a to i z geopolitického pohledu).

2.15

EHSV poukazuje na to, že pokud jde o vodu a vodní zdroje, o nichž se ve zprávě několikrát hovoří, představuje tato oblast nejen problém, ale nabízí také potenciál, zejména co se týče zlepšení efektivity využívání vody, hospodaření s vodními zdroji a osvětových kampaní zaměřených na odpovědnou spotřebu. Zejména modrá ekonomika hraje významnou úlohu a má stále větší potenciál v unijní i globální ekonomice, a to pro tvorbu pracovních míst i z hlediska dobrých životních podmínek a zdraví lidí. EHSV má za to, že tyto příležitosti – zahrnující širokou škálu tradičních i nově vznikajících odvětví a činností – je třeba maximálně využít a zároveň je nutné minimalizovat nepříznivý dopad na klima, biologickou rozmanitost a životní prostředí.

2.16

EHSV vyzývá Komisi, aby v rámci souběžné transformace více zohlednila možné změny scénáře v důsledku války na Ukrajině, zejména pokud jde o dodávky energie a kritických surovin.

2.17

EHSV souhlasí s tím, že je třeba přizpůsobit evropské politiky novému hospodářskému modelu, navýšit investice do zvýšení blahobytu a posílit produktivitu a konkurenceschopnost evropského průmyslového a hospodářského systému. V této souvislosti vyzývá k vypracování konkrétních prognóz týkajících se budoucnosti evropské průmyslové politiky, která má zásadní význam pro dosažení plné strategické autonomie.

2.18

EHSV souhlasí s doporučením zvýšit veřejné a soukromé investice za účelem dosažení cílů transformace. Poukazuje však na to, že evropská ekonomická rozhodnutí, a zejména výhled na další zvýšení úrokových sazeb, mohou mít na investice negativní dopad.

2.19

EHSV vítá, že zpráva vyzývá k zajištění spravedlivé transformace a že ve srovnání s předchozí zprávou je v ní věnována větší pozornost sociální soudržnosti a úloze sociálního dialogu. EHSV rovněž věří, že pozornost věnovaná sociálnímu rozměru a kvalitě pracovních míst se stane jednou z priorit evropské agendy a že se tak změní pořadí priorit, v jehož rámci měla dosud tato otázka doplňkovou povahu.

2.20

EHSV oceňuje, že je ve zprávě o strategickém výhledu z roku 2022 věnována pozornost změnám, ke kterým došlo v důsledku souběžné transformace a které se týkají trhu práce, hospodářské situace a nejzranitelnějších složek společnosti (rodin, komunit), i to, že se v ní klade důraz na potřebu zajistit odpovídající zdroje pro opatření v sociální oblasti. EHSV apeluje rovněž na to, aby byla věnována větší pozornost otázkám chudoby a sociálního vyloučení.

2.21

EHSV vyzývá EU, aby vzala v potaz stárnutí obyvatelstva a demografické změny, v jejichž důsledku se jednak zvýší předpokládaná poptávka po péči, a jednak prohloubí nedostatek zdravotnických pracovníků. EU musí zajistit, aby byla péče i nadále dostupná, a to za přijatelné ceny, a nestala se luxusním zbožím.

2.22

EHSV poukazuje na to, že otázka zrychlování hybridizace pracoviště v důsledku digitalizace je ve zprávě pojímána poněkud obecně (přičemž je jí ve zprávě věnována pouhá zmínka v rámci odstavce o digitalizaci a poptávce po dopravě) a navíc je prezentována jen jako důsledek procesu technologické transformace, zatímco její dopady na pracovní podmínky a pracovněprávní vztahy a související regulační potřeby zůstávají bez povšimnutí.

2.23

EHSV poukazuje na to, že zpráva o strategickém výhledu může mít v konečném důsledku příliš ekonomické zaměření, s přehnaným důrazem na téma hospodářské soutěže a trhu coby skutečného pojítka mezi opatřeními, zájmy a strategií na evropské úrovni. Společnost a pracovníci mají v tomto pojetí doplňkovou úlohu, aniž by se bralo dostatečně v potaz, že souběžná transformace může vytvářet nové a větší bohatství a napomoci budování nových modelů schopných snížit zranitelnost a socializovat související přínosy.

2.24

EHSV vyzývá Komisi, aby v zájmu lepšího pochopení očekávání a názorů občanů provedla zvláštní průzkum Eurobarometr věnovaný tématům, jimiž se bude zabývat budoucí zpráva o strategickém výhledu. To má zásadní význam i z hlediska anticipace toho, jakého přijetí se dostane opatřením, jež budou v prognostické zprávě navržena.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru – Cesta k silnějšímu clearingovému systému v EU

(COM(2022) 696 final)

a k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, (EU) č. 575/2013 a (EU) 2017/1131, pokud jde o opatření ke zmírnění nadměrných expozic vůči ústředním protistranám ze třetích zemí a ke zlepšení účinnosti clearingových trhů Unie

(COM(2022) 697 final – 2022/0403 (COD))

(2023/C 184/09)

Zpravodaj:

Florian MARIN

Žádosti o vypracování stanoviska	Rada, 31. 1. 2023 Evropský parlament, 1. 2. 2023 Evropská komise, 8. 2. 2023
Právní základ	článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	2. 3. 2023
Přijato na plenárním zasedání	22. 3. 2023
Plenární zasedání č.	577
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	201/1/3

1.   Závěry a doporučení

1.1

Výbor vítá návrh nařízení (1) a úsilí Komise, pokud jde o zajištění strategické autonomie našich kapitálových trhů, posílení vnitřní clearingové kapacity a zvýšení bezpečnosti a odolnosti clearingového systému EU. Výbor se domnívá, že pro finanční stabilitu kapitálových trhů EU je naprosto nezbytné mít k dispozici konkurenceschopný a účinný clearingový systém.

1.2

EHSV navrhuje, aby clearingová střediska se sídlem v EU rozvíjela a navrhla rámce své kapacity a investovala do jejich dalšího vylepšení s cílem povzbudit účastníky trhu, aby clearing svých operací prováděli v EU.

1.3

Výbor je toho názoru, že ihned po brexitu měl být zaveden komplexní plán na podporu přechodu ke clearingovým střediskům se sídlem v EU, a je zklamán pomalým rozhodovacím procesem týkajícím se trhu s deriváty v hodnotě 81 bilionů EUR. EHSV očekával jasnější postoj ke snížení expozice vůči ústředním protistranám ze Spojeného království a konkrétnější pravidla a pobídky, které by podnítily přechod k ústředním protistranám se sídlem v EU.

1.4

EHSV se domnívá, že je mimořádně důležité mít k dispozici konkrétní údaje o clearingovém systému EU zahrnující všechny kategorie a objemy aktiv, a má za to, že by se v tomto ohledu mělo učinit více. Měl by být pravidelně posuzován vztah mezi shromážděnými údaji a dynamikou rizik, aby bylo možné přesně porozumět rizikům, která ohrožují finanční stabilitu. EHSV uznává, že vedle finančního rizika musí modely rizik zohledňovat i sociální rizika, rizika v oblasti řízení a environmentální rizika ústředních protistran a že by tato rizika měla mít v rámci různých scénářů a analýz rizik stejnou důležitost.

1.5

EHSV požaduje, aby byly komplexně posouzeny případné dodatečné náklady, které by vznikly Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a jiným orgánům EU, pokud jde o pracovní sílu, IT systémy, společné týmy dohledu a navrhovaný mechanismus společného sledování.

1.6

Vzhledem k dodatečným pravomocem, které byly orgánu ESMA svěřeny na základě změn nařízení o infrastruktuře evropských trhů (dále jen „nařízení EMIR“) z roku 2019 a na základě stávajícího návrhu nařízení, by EHSV uvítal systém brzd a protivah zaměřený na činnosti orgánu ESMA. Výbor navrhuje, aby orgán ESMA vyvíjel větší úsilí k zajištění toho, aby clearing u velké části služeb poskytovaných jeho klientům z EU musely provádět ústřední protistrany z EU.

1.7

Co se týče obchodů uvnitř skupin, oceňuje Výbor rozhodnutí neosvobodit subjekty ze zemí, které jsou uvedeny na seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, a ze zemí, které jsou uvedeny na seznamu vysoce rizikových jurisdikcí v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, od povinnosti clearingu a maržových požadavků.

1.8

EHSV vyjadřuje zklamání nad tím, že Komise neprovedla komplexní posouzení stávajícího rámce a toho, jak se v posledních letech změnila atraktivita trhu EU, a to vzhledem k tomu, že nařízení bylo naposledy změněno před více než třemi lety. Výbor vítá zavedení článku 7b a žádá orgán ESMA, aby jeden rok po vstupu nařízení v platnost předložit zprávu o hlavních důvodech využívání ústředních protistran ze zemí mimo EU.

1.9

Výbor se domnívá, že ústřední protistrany z EU musí být transparentní, pokud jde o jejich poplatky, výzvy k dodatkové úhradě marže a opatření v obdobích napjatých podmínek na trhu, aby se tak zlepšila předvídatelnost pro všechny účastníky trhu.

1.10

EHSV žádá Komisi, aby upřesnila, co je míněno výrazem „naléhavé“ v navrhovaných změnách článku 20, a žádá spolunormotvůrce, aby stanovili, které výjimky spadají do kategorie „naléhavých“ rozhodnutí.

1.11

EHSV podporuje navrhované změny článku 23 týkající se vytvoření společných týmů dohledu a mechanismu společného sledování. Výbor navrhuje, aby byla občanská společnost zapojena do mechanismu sledování zřízeného podle článku 23c a aby byl EHSV v mechanismu společného sledování udělen status pozorovatele.

1.12

EHSV se domnívá, že pětiletá lhůta, v níž má Komise provést přezkum uplatňování nařízení, je příliš dlouhá. Dále má za to, že by se mělo intenzivněji usilovat o zkrácení doby potřebné k udělení povolení nebo k rozšíření činností a služeb a o vytvoření centrální databáze. EHSV požaduje větší interoperabilitu evropského clearingového systému a také snížení administrativní zátěže a zjednodušení přístupových řešení.

1.13

Výbor schvaluje větší transparentnost, kterou přinášejí změny článku 38, v nichž se stanoví, že členové clearingového systému a klienti, kteří poskytují clearingové služby, musí své klienty a potenciální klienty informovat o modelech marží a možných ztrátách či jiných nákladech.

2.   Souvislosti

2.1

Unie kapitálových trhů (UKT), jejíž fungování zahájila Evropská komise v roce 2015, představuje ambiciózní dlouhodobý projekt zaměřený na zajištění volného pohybu kapitálu v Unii, který je jednou ze čtyř základních svobod jednotného trhu. Brexit výrazně oslabil globální roli Evropy na kapitálových trzích – její globální aktivita poklesla z 22 %, kterých dosahovala před brexitem, na pouhých 14 % (2). Uplynulo sice již třicet let od vytvoření jednotného trhu, dvacet let od zavedení eura a sedm let od zahájení iniciativy týkající se unie kapitálových trhů, EU však bude muset vykonat ještě hodně práce, aby realizovala jednotný kapitálový trh.

2.2

Nařízení o infrastruktuře evropských trhů revidované v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (dále jen „EMIR REFIT (3)“) a nařízení EMIR 2.2 (4) zajistily větší transparentnost, pokud jde o ústřední protistrany ze třetích zemí, zavedly změny v mandátu k provádění clearingu a svěřily orgánu ESMA, tedy unijnímu orgánu dohledu, další pravomoci. Tento návrh nařízení uděluje orgánu ESMA ještě více pravomocí. Vzhledem k tomu, že clearingová kapacita je důležitou součástí UKT, jsou evropské finanční trhy ohroženy přílišnou závislostí na službách poskytovaných ústředními protistranami ze třetích zemí, zejména ze Spojeného království. V rámci dohody o brexitu EU umožnila clearingovým střediskům ze Spojeného království nadále poskytovat služby účastníkům trhu v EU, a to do konce června 2022. Tato lhůta byla kvůli ohrožení stability finančního trhu o tři roky prodloužena s cílem poskytnout dostatek času na postupný přesun clearingových operací do EU.

2.3

Cílem návrhu nařízení je zajistit větší stabilitu, předvídatelnost a proporcionalitu pro všechny subjekty s povinností clearingu, návrh dále zavádí požadavek, aby účastníci trhu nahlašovali, do jaké míry jsou při zpracování svých transakcí s deriváty závislí na třetích zemích. Navrhované změny se rovněž zaměřují na opatření, která mají zatraktivnit ústřední protistrany z EU, snížit administrativní zátěž, podpořit centrální clearing v EU tím, že subjektům clearingového systému ukládá povinnost mít aktivní účet u ústředních protistran z EU, a poskytnout místním orgánům nezbytné pravomoci k dohledu nad riziky spojenými s přeshraničními transakcemi.

3.   Obecné připomínky

3.1

EHSV již dlouho vyzývá, aby byly vypracovány právní předpisy, které posílí kapitálové trhy EU a zvýší jejich stabilitu a atraktivitu (5). Vzhledem k nedávnému geopolitickému vývoji (ruská invaze na Ukrajinu, nárůst cen energií, geopolitické napětí v mnoha částech světa a pandemie COVID-19) a bezprostředním dopadům na hospodářské prostředí EHSV zdůrazňuje, že je třeba rychle přijmout opatření k zajištění a zvýšení stability finančních trhů EU. EHSV se domnívá, že pro finanční stabilitu kapitálových trhů EU je naprosto nezbytné mít k dispozici konkurenceschopný a účinný clearingový systém.

3.2

Výbor vítá návrh nařízení a záměr Komise podniknout kroky s cílem zajistit strategickou autonomii našich kapitálových trhů, posílit naši vnitřní clearingovou kapacitu a zvýšit bezpečnost a odolnost clearingového systému. Při posilování clearingového trhu EU by se měly brát v úvahu náklady vzniklé přesunem kapitálu z clearingových trhů, které se nacházejí mimo EU, potřeba chránit přístup založený na riziku a vzájemná závislost mezi finančními trhy v EU a mimo ni.

3.3

Návrh na změnu nařízení EMIR přichází po dramatickém nárůstu cen energií v Evropě, který byl způsoben především neodůvodněným útokem Ruska na Ukrajinu. To vyvolalo nestabilitu na clearingových trzích a některé společnosti nebyly schopné poskytnout kolaterál na své derivátové smlouvy. EHSV naléhavě žádá, aby konsolidace sektoru clearingových služeb v EU byla i nadále prioritou. Aby bylo možné zvýšit konkurenceschopnost clearingového systému EU, je třeba uvážit ceny, likviditu, riziko, marže, regulaci a účinnost. Výbor souhlasí s tím, že je třeba zkrátit dobu potřebnou k udělení povolení nebo k rozšíření činností a služeb a vytvořit centrální databázi.

3.4

Výbor se domnívá, že ústřední protistrany se sídlem v EU musí naplánovat a navrhnout rámce své kapacity a investovat do jejich dalšího vylepšení s cílem přesvědčit účastníky trhu, aby clearing svých operací prováděli v EU. Za tímto účelem je především zapotřebí posílit jejich technologické a provozní schopnosti, zajistit lepší spolupráci mezi účastníky trhu a zlepšit postupy řízení rizik. V zájmu lepší předvídatelnosti musí být ústřední protistrany transparentní, pokud jde o jejich poplatky, výzvy k dodatkové úhradě marže a opatření v obdobích napjatých podmínek na trhu.

3.5

Podmínkou stability kapitálových trhů je vyvážený a stabilní trh práce. EHSV uznává, že vedle finančního rizika musí modely rizik zohledňovat i sociální rizika, rizika v oblasti řízení a environmentální rizika ústředních protistran a že by tato rizika měla mít v rámci různých scénářů a analýz rizik stejnou důležitost.

3.6

EHSV vítá konzultace, které Komise vedla na začátku roku 2022, schůzky se zástupci členských států a Evropského parlamentu, Výborem pro finanční služby a Hospodářským a finančním výborem a také dvoustranné schůzky s příslušnými zúčastněnými stranami.

3.7

EHSV vyjadřuje zklamání nad tím, že lhůta pro neomezený přístup clearingových středisek se sídlem ve Spojeném království k zúčastněným stranám se sídlem v EU byla prodloužena o tři roky, tedy do 30. června 2025. Domnívá se, že ihned po brexitu měl být zaveden podrobný plán, který by vytvářel pobídky pro přechod ke clearingovým střediskům se sídlem v EU. Výbor vnímá kriticky absenci dřívější reakce, omezené konzultace a pomalý rozhodovací proces týkající se trhu s deriváty v hodnotě 81 bilionů EUR.

3.8

Evropské banky mají možnost provádět clearing v různých měnách na britském trhu. Přechod k evropským clearingovým střediskům by vedl k založení clearingu na euru, což by bankovnímu systému způsobilo vysoké náklady. EHSV tento přechod sice podporuje a domnívá se, že by měl proběhnout co nejdříve, má nicméně za to, že je nutné poskytnout odpovídající pobídky, aby se banky v tomto ohledu nepřeorientovaly na jiné trhy. V zájmu konsolidace sektoru clearingových služeb v EU je třeba zvážit zavedení cílenějších a uzpůsobenějších pobídek.

3.9

Mnoho účastníků trhu v EU provádí clearing svých transakcí s deriváty v jiných zemích, EHSV proto očekával jasnější postoj namířený proti tomuto trendu a konkrétnější pravidla a pobídky, které by podnítily přechod k ústředním protistranám se sídlem v EU. Výbor očekával, že alespoň veřejné subjekty budou povinny provádět clearing v EU, a požaduje, aby byla představena jasná vize, jak tuto závislost co nejdříve ukončit.

3.10

EHSV se domnívá, že rozvoj clearingových činností v EU by měl zohledňovat celý dodavatelský řetězec, a to ve prospěch účastníků trhu. Při snižování expozice vůči ústředním protistranám ze Spojeného království by měla být pečlivě řízena tržní likvidita, zároveň je třeba vytvořit dlouhodobější perspektivu a standardizovat požadavky, pokud jde o přístup na clearingový trh EU. Je třeba vzít v potaz přípravu klientů na clearing a provést různé simulace ve prospěch těchto klientů. Výbor se rovněž domnívá, že orgán ESMA by měl opatření pečlivě přizpůsobit malým a středním účastníkům trhu.

3.11

EHSV zdůrazňuje, jaký význam mají ústřední protistrany ze třetích zemí pro finanční stabilitu EU. Je naprosto nezbytné snížit rizika koncentrace a zajistit, aby vztahy s těmito ústředními protistranami byly založeny na transparentním, předvídatelném, přiměřeném a na rizika orientovaném přístupu. Vzhledem k tomu, že návrh nařízení svěří orgánu ESMA ještě více pravomocí, by si EHSV přál, aby byl zaveden systém brzd a protivah zaměřený na činnosti orgánu ESMA.

3.12

Aby bylo možné získat jasnou představu pro účely monitorování, je podle EHSV důležité mít k dispozici konkrétní údaje o clearingovém systému EU. Tyto údaje musí být srovnatelné a musí zahrnovat všechny kategorie a objemy aktiv. Je důležité shromažďovat správné údaje, aby bylo možné udělat si přesný obrázek o rizicích ohrožujících finanční stabilitu, a je třeba systematicky zohledňovat synergii mezi shromážděnými údaji a dynamikou rizik. EHSV má za to, že by se v tomto ohledu mělo učinit více.

3.13

Mělo by být uváženo více synergií mezi činnostmi v oblasti clearingu a jednotným evropským přístupovým místem. Jednotné evropské přístupové místo podporuje finance založené na datech a výrazně zlepšuje přístup společností, podniků a finančních institucí k datům a informacím o subjektech a dále prosazuje přizpůsobení hospodářství digitální budoucnosti, posílení digitální suverenity, zvýšení rychlosti informačních toků a nastavení společných standardů se zaměřením na data, technologie a infrastrukturu (6).

3.14

EHSV souhlasí s návrhem zmírnit pravidla nařízení EMIR týkající se derivátů a umožnit přijímání bankovních záruk a akreditivů jako vysoce likvidního kolaterálu, neboť tyto nehotovostní alternativy zajišťují likviditu trhu a jsou již ve velkém měřítku využívány na vyspělejších kapitálových trzích, například v USA. EHSV podporuje posílení úlohy centrálních bank při ochraně spotřebitelů EU.

3.15

EHSV podporuje změny navržené v článcích 11, 14, 15 a 17, pokud jde o čtyřměsíční lhůtu pro provedení v případě nefinančních smluvních stran, které jsou poprvé povinny vyměňovat kolaterál, a pokud jde o to, aby postupy umožňující ústředním protistranám rozšiřování nabídky produktů byly kratší a méně složité. Výbor vítá navrhované změny, neboť zefektivní proces rozšiřování činností a služeb a udělování a zamítání povolení. Je třeba zajistit větší interoperabilitu evropského clearingového systému a také snížit administrativní zátěž a zjednodušit přístupová řešení.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

EHSV nesouhlasí s prohlášením Evropské komise, která uvádí: „Tato legislativní iniciativa nebude mít žádný dopad na výdaje orgánu ESMA ani jiných orgánů Evropské unie.“ Domnívá se, že dojde k nárůstu nákladů v oblastech, jako jsou pracovní síla, IT systémy, společné týmy dohledu a navrhovaný mechanismus společného sledování. Výbor podotýká, že Komise v navrhované změně článku 90 žádá orgán ESMA, aby podal zprávu, v níž posoudí „potřeby v oblasti lidských a finančních zdrojů“. EHSV proto požaduje, aby byly důkladně posouzeny dodatečné náklady a vypočteny a oznámeny odhadované dopady na rozpočet.

4.2

EHSV bere na vědomí a podporuje návrh Komise, podle něhož budou muset mít všichni účastníci trhu podléhající povinnosti clearingu účet u ústředních protistran v EU. Na základě konzultace s Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, Evropskou radou pro systémová rizika a Evropským systémem centrálních bank žádá orgán ESMA, aby pro velkou část služeb poskytovaných jeho klientům z EU a označených jako služby s podstatným systémovým významem stanovil, že musí být clearing prováděn u ústředních protistran EU.

4.3

Výbor vítá záměr požadovat po účastnících trhu, aby uváděli přesné údaje a závislost na zahraničních clearingových střediscích. Výbor počítá s tím, že orgán ESMA urychleně vypracuje technické normy, které tyto informace upřesní, a se zájmem očekává podrobnou zprávu, jež bude vydána rok po vstupu nařízení EMIR v platnost, a předpokládá, že bude nařízení v návaznosti na to odpovídajícím způsobem změněno.

4.4

Pokud jde o obchody uvnitř skupiny, EHSV oceňuje rozhodnutí neosvobodit subjekty ze zemí, které jsou uvedeny na seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, a ze zemí, které jsou uvedeny na seznamu vysoce rizikových jurisdikcí v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, od povinnosti clearingu a maržových požadavků. Výbor plně podporuje administrativní opatření týkající se těchto jurisdikcí a domnívá se, že tyto subjekty představují značnou hrozbu pro finanční systém EU.

4.5

Digitální aktualizace sice znamená dodatečné rozpočtové potřeby, EHSV však považuje za zásadní, aby byly uskutečňovány digitální investice na podporu navrhovaných změn nařízení EMIR. Výbor vítá návrh na vytvoření pokročilého IT programu pro on-line předkládání dokumentů v oblasti dohledu, který by byl přístupný všem příslušným orgánům.

4.6

EHSV vyjadřuje zklamání nad tím, že Komise neprovedla komplexní hodnocení stávajícího rámce, a to vzhledem k tomu, že nařízení bylo naposledy změněno před více než třemi lety. Výbor navíc očekával, že aby stávající změny odpovídaly svému účelu, bude provedena cílená analýza toho, jak se v posledních letech změnila atraktivita trhu EU, zejména v souvislosti s nedávným podstatným geopolitickým vývojem.

4.7

Výbor se domnívá, že technické normy vypracované podle článku 7 by měly být transparentní a inkluzivní. Měla by být rovněž zohledněna možnost provádět změny, aby bylo možné tyto normy rychle přizpůsobit. Pro správce aktiv je důležité, aby měli k dispozici nástroje pro porovnání cen, co se týče nákladů na provádění obchodů, nákladů na provedení clearingu a nákladů člena clearingového systému.

4.8

Výbor vítá zavedení článku 7b, který stanoví, že poskytovatelé clearingových služeb musí oznamovat rozsah clearingu prováděného u ústřední protistrany ze země mimo EU a jsou povinni informovat své klienty o možnosti provést clearing příslušné smlouvy u ústřední protistrany v EU. Výbor žádá orgán ESMA, aby vypracoval standardizovaný postup podávání zpráv, který se bude používat ve všech členských státech, a doporučuje, aby jeden rok po vstupu nařízení v platnost byla předložena zpráva o hlavních důvodech využívání ústředních protistran ze zemí mimo EU. Měl by být rovněž pečlivě řízen společný přístup k pokutám udělovaným účastníkům trhu, aby byla zajištěna proporcionalita na jednotném trhu.

4.9

Výbor žádá Komisi, aby upřesnila, co je míněno výrazem „naléhavé“ uvedeným v navrhovaných změnách článku 20, a žádá spolunormotvůrce, aby se dohodli a stanovili, které výjimky spadají do kategorie „naléhavých“ rozhodnutí.

4.10

EHSV souhlasí s navrhovanými změnami článku 23, pokud jde o zřízení společných týmů dohledu a mechanismu společného sledování, ale upozorňuje, že to bude mít dopad na rozpočet, protože tyto orgány budou muset přijmout více zaměstnanců, což se týká i orgánu ESMA. EHSV navrhuje, aby byla občanská společnost zapojena do mechanismu sledování zřízeného podle článku 23c, zejména s ohledem na budoucí politická rozhodnutí.

4.11

Občanská společnost by se měla podílet i na řádném posouzení rizik vyplývajících z vzájemné propojenosti, vzájemných vazeb a koncentrace v rámci výboru pro dohled nad ústředními protistranami (článek 24a) a EHSV by měl být udělen status pozorovatele v mechanismu společného sledování. Měla by být zohledněna potřeba omezit překrývání pravomocí mezi velkým počtem orgánů zapojených do clearingového systému. Spolupráce mezi evropskými a vnitrostátními orgány by měla být účinná a přizpůsobená dynamice tržních rizik.

4.12

Pětiletá lhůta, v níž má Komise provést pečlivý přezkum uplatňování nařízení po jeho vstupu v platnost, se zdá být velmi dlouhá vzhledem k tomu, v jakých intervalech dochází ke změnám nařízení EMIR. EHSV navíc očekával, že Komise dne 2. ledna 2023 vydá zprávu o uplatňování nařízení EMIR REFIT a EMIR 2.2, jak bylo dohodnuto, ale Komise nyní navrhuje zrušení tohoto požadavku. Výbor je proti tomuto návrhu a domnívá se, že by to mohlo vést k situaci, kdy změny nařízení EMIR nebudou vůbec vyhodnoceny, a to vzhledem k následným změnám, které již byly v nařízení EMIR provedeny.

4.13

Dále pak Výbor schvaluje větší transparentnost, kterou přináší návrh na změnu článku 38, pokud jde o povinnost členů clearingového systému a klientů, kteří poskytují clearingové služby, informovat své klienty a potenciální klienty o modelech marží a možných ztrátách či jiných nákladech, jestliže ústřední protistrana uplatní ozdravná opatření. EHSV se domnívá, že členové clearingového systému by rovněž měli přispívat ke zvýšení transparentnosti v rámci clearingového systému EU.

---

(1)  COM(2022) 697 final.

(2)  Report – A new vision for EU capital markets (Zpráva – Nová vize pro kapitálové trhy EU).

(3)  Úř. věst. L 141, 28.5.2019, s. 42.

(4)  Úř. věst. L 322, 12.12.2019, s. 1.

(5)  Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 20.

(6)  Úř. věst. C 290, 29.7.2022, s. 58.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní

(COM(2022) 707 final – 2022/0413 (CNS))

(2023/C 184/10)

Zpravodaj: Petru Sorin DANDEA

Spoluzpravodaj: Benjamin RIZZO

Žádost o vypracování stanoviska	Rada, 7. 2. 2023
Právní základ	článek 113, 115 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	2. 3. 2023
Přijato na plenárním zasedání	22. 3. 2023
Plenární zasedání č.	577
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	208/0/5

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV vítá návrh Komise týkající se správní spolupráce v oblasti daní (DAC 8), který považuje za důležitý krok vpřed ke zlepšení a doplnění stávající směrnice o správní spolupráci.

1.2

EHSV zastává názor, že navrhovaná zlepšení směrnice o správní spolupráci budou účinně odrazovat držitele kryptoaktiv od nedodržování fiskálních pravidel, čímž se posílí boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, a to v souladu s několika předchozími iniciativami Komise.

1.3

EHSV je přesvědčen, že iniciativa Komise je plně v souladu se zásadou spravedlivého a účinného zdanění, která je pilířem evropského sociálně tržního hospodářství. Jejím cílem je zajistit, aby všichni přispívali spravedlivým dílem a dostávalo se jim stejného a přiměřeného zacházení bez ohledu na druh držených aktiv.

1.4

EHSV konstatuje, že globální úsilí o regulaci kryptoaktiv a jejich používání má klíčový význam pro úspěšné řešení narůstajících problémů a důsledků celosvětového rozsahu, které s těmito aktivy souvisejí. V tomto ohledu má zásadní význam probíhající činnost na úrovni OECD a skupiny G20, jež usilují o uzavření celosvětové dohody o transparentnosti kryptoměn. EHSV vybízí Komisi, aby na mezinárodní scéně sehrála aktivní úlohu.

1.5

EHSV oceňuje, že lepší a účinnější zdanění kryptoaktiv pomůže rozšířit oblast podléhající zdanění a posílit vnitrostátní rozpočty, což umožní využít dodatečné zdroje ke společnému blahu a na investiční priority Komise (zelená transformace a digitalizace).

1.6

EHSV se domnívá, že systém oznamování informací o daňových identifikačních číslech (DIČ) je nejúčinnější kontrolní metodou pro zajištění účinnosti nových pravidel. EHSV proto důrazně podporuje návrh Komise týkající se DIČ, neboť přispívá k předcházení možným chybám, čímž zlepšuje právní jistotu a předvídatelnost systému.

1.7

EHSV se domnívá, že oznamovací povinnosti by se neměly omezovat pouze na výměny a převody kryptoaktiv, ale měly by být v zájmu transparentnosti a jistoty alespoň v počáteční fázi rozšířeny i na celkovou držbu aktiv v kryptoměnách, ačkoli je nadále jasné, že zdanění by se mělo vztahovat pouze na skutečné zisky.

1.8

EHSV zdůrazňuje, že jsou zapotřebí účinné a přiměřené sankce, přičemž rozhodnutí o konkrétní výši sankcí, jež mají být uloženy, by mělo být ponecháno na členských státech. EHSV rovněž doporučuje, aby Komise po provedení směrnice podala zprávu o struktuře sankcí, které členské státy zavedly, a vydala pokyny, jak je v případě potřeby upravit.

1.9

EHSV doufá, že sankce a opatření pro dodržování předpisů umožní dosáhnout náležité rovnováhy mezi účinností pravidel a přiměřeným odrazujícím účinkem na jedné straně a proporcionalitou na straně druhé. Proporcionalita by mohla být zajištěna například náležitým zohledněním počtu transakcí souvisejících s porušením předpisů ze strany určité společnosti.

1.10

EHSV zdůrazňuje, že zvláštní ustanovení a záruky týkající se ochrany údajů obsažené v návrhu směrnice, které jsou v souladu s pravidly obecného nařízení o ochraně osobních údajů, by měly být řádně uplatňovány a dodržovány v souladu s vysokými standardy, aby byla plně chráněna základní práva jednotlivců, jejichž údaje budou shromažďovány, vyměňovány a uchovávány.

1.11

EHSV doporučuje, aby Komise do svého návrhu zahrnula pravidla pro posílení spolupráce mezi daňovými orgány, na něž se již vztahuje stávající znění, a orgány odpovědnými za boj proti praní peněz a financování nezákonných činností a terorismu. EHSV v této souvislosti opakuje, že veřejné – v tomto případě daňové – orgány potřebují odpovídající zdroje v podobě kvalifikovaného personálu a kvalitních digitálních technologií a norem.

2.   Návrh Komise

2.1

Cílem návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2011/16/EU (1) o správní spolupráci v oblasti daní („DAC 8“) (2), který předložila Komise, je aktualizovat stávající směrnici („DAC“), a rozšířit tak oznamování a výměnu informací mezi daňovými orgány, aby zahrnovaly příjmy nebo výnosy uživatelů, kteří jsou rezidenty v Evropské unii, plynoucí z kryptoaktiv. Daňové orgány v současné době nemají nezbytné informace ke sledování výnosů získaných pomocí kryptoaktiv, se kterými se snadno obchoduje přes hranice.

2.2

Cílem této legislativní iniciativy je zavést větší daňovou transparentnost kryptoaktiv prostřednictvím konkrétních ustanovení o oznamování a výměně informací pro účely přímých daní. Návrh rovněž zpřesňuje stávající platná ustanovení, aby se zabránilo mezerám a posílil se právní rámec.

2.3

Směrnice DAC 8 je v souladu s definicemi stanovenými v nařízení o trzích s kryptoaktivy (dále jen „nařízení MiCA“) (3), které samo o sobě neposkytuje daňovým orgánům základ pro shromažďování a výměnu informací potřebných ke zdanění příjmů z kryptoaktiv. Směrnice DAC 8 však vychází ze zkušeností s nařízením MiCA a staví na požadavku na udělení povolení, který již byl zaveden tímto nařízením, čímž se zabrání další administrativní zátěži pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.

2.4

Návrh je v souladu s nedávno schváleným rámcem OECD pro oznamování kryptoaktiv („CARF“) (4) i se změnami jeho společného standardu pro oznamování. Tyto standardy také schválila skupina G20. Během konzultace Komise se většina členských států vyslovila pro to, aby byla oblast působnosti právního rámce EU uvedena do souladu s výsledky činnosti OECD.

2.5

Aby se zlepšila schopnost členských států odhalovat a řešit daňové podvody, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem, budou všichni oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy muset oznamovat transakce svých zákazníků, kteří jsou rezidenty v Evropské unii, a to bez ohledu na svou velikost nebo umístění. Týkat se to bude domácích i přeshraničních transakcí. V některých případech se oznamovací povinnost bude vztahovat i na nezaměnitelné tokeny. Podrobná pravidla týkající se povinností, které mají oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy plnit, jsou stanovena v příloze VI.

2.6

Oznamované transakce zahrnují směnné transakce a převody oznamovaných kryptoaktiv. Do oblasti působnosti návrhu spadají jak domácí, tak přeshraniční transakce, které jsou agregovány podle druhu oznamovaných kryptoaktiv.

2.7

Finanční instituce budou provádět oznamování týkající se elektronických peněz a digitálních měn centrálních bank, přičemž bude rozšířen rozsah automatické výměny informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem pro jednotlivce s vysokým čistým jměním. Jedná se o osoby, které drží finanční či investovatelný majetek nebo spravovaná aktiva v minimální výši 1 000 000 EUR. Členské státy si budou vyměňovat informace o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem vydaných, pozměněných nebo obnovených v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2025.

2.8

Návrh neomezuje schopnost členských států vytvářet jejich vlastní systém dodržování předpisů. Bude však stanovena a vymáhána společná minimální výše sankcí za nejzávažnější porušení předpisů, jako je neoznámení informací i po obdržení správních upomínek.

3.   Obecné připomínky

3.1

EHSV vítá a podporuje návrh směrnice týkající se správní spolupráce v oblasti daní (DAC 8), který předložila Komise. Tento návrh totiž představuje další zásadní krok směrem ke zlepšení a doplnění směrnice o správní spolupráci (DAC) v návaznosti na doporučení Evropského účetního dvora, který varoval, že „pokud daňový poplatník drží peníze v elektronických kryptoměnách, nejsou platforma ani jiný elektronický poskytovatel poskytující služby portfolia pro takové zákazníky povinni ohlásit jakékoli takové částky nebo nabyté zisky daňovým orgánům. Proto peníze držené v takových nástrojích zůstávají z velké míry nezdaněné“ (5).

3.2

EHSV zastává názor, že navrhovaná zlepšení směrnice o správní spolupráci představují účinný nástroj pro odrazování držitelů kryptoaktiv od nedodržování fiskálních pravidel, čímž se posílí boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, a to v souladu s několika iniciativami Komise z minulých let.

3.3

EHSV oceňuje rozsáhlou a přehlednou konzultaci, kterou Komise k tomuto návrhu uskutečnila a do níž byly zapojeny všechny zainteresované strany i cílenější skupina odvětvových subjektů, které Komise konzultovala zvlášť. Členské státy měly rovněž příležitost vyjádřit svůj postoj a vyzvaly Komisi, aby postupovala v souladu s probíhající činností OECD. Díky těmto konzultacím byl legislativní proces transparentnější a smysluplnější, a to i přes vysoce technickou povahu návrhu.

3.4

EHSV poukazuje na to, že globální úsilí o regulaci kryptoaktiv a jejich používání je nezbytné pro úspěšné řešení narůstajících problémů a důsledků celosvětového rozsahu, které s těmito aktivy souvisejí. V tomto ohledu má zásadní význam probíhající činnost a jednání na úrovni OECD a skupiny G20, jež usilují o uzavření celosvětové dohody o transparentnosti kryptoměn. EHSV vybízí Komisi, aby na mezinárodní scéně sehrála vedoucí úlohu.

3.5

EHSV je přesvědčen, že iniciativa Komise je plně v souladu se zásadou spravedlivého a účinného zdanění, která je pilířem evropského sociálně tržního hospodářství. Jejím cílem je zajistit, aby všichni přispívali spravedlivým dílem a dostávalo se jim stejného a přiměřeného zacházení bez ohledu na druh držených aktiv či způsob přijatých plateb.

3.6

EHSV oceňuje, že lepší a účinnější zdanění kryptoaktiv pomůže rozšířit oblast podléhající zdanění a posílit vnitrostátní rozpočty, což umožní využít dodatečné zdroje ke společnému blahu a na investiční priority Komise (zelená transformace a digitalizace).

3.7

EHSV plně souhlasí s Komisí v tom, že větší transparentnost sníží rozdíly a stávající neodůvodněné odlišnosti týkající se právního rámce a zacházení, které vedou k tomu, že uživatelé kryptoaktiv mají „výhodu ve srovnání s těmi, kteří do kryptoaktiv neinvestují“, což brání nejen dosažení „cíle spravedlivého zdanění“, ale také správnému fungování jednotného trhu a zajištění skutečně rovných podmínek.

3.8

Co se týče právního základu tohoto návrhu, EHSV se zasazuje o současné použití článku 113 SFEU (vzhledem k tomu, že vyměňované informace by mohly být použity také pro účely DPH) i článku 115 SFEU. Vzhledem k tomu, že kryptoaktiva lze použít k několika účelům, je v tomto ohledu skutečně relevantní sbližování vnitrostátních právních předpisů, které mají vliv na fungování jednotného trhu, jak je zakotveno v článku 115. Je proto třeba se vyvarovat nesrovnalostí jak v obecném právním rámci, tak v nástrojích prosazování na celém jednotném trhu, neboť mohou poškodit jeho upevnění.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

EHSV vybízí Komisi a členské státy, aby do stávajícího návrhu zahrnuly oznamovací povinnosti pro fyzické osoby, které drží kryptoaktiva. To by jistě zvýšilo účinnost a oblast působnosti návrhu.

4.2

EHSV se domnívá, že systém oznamování informací o daňových identifikačních číslech (DIČ) je nejúčinnější kontrolní metodou pro zajištění účinnosti nových pravidel. EHSV proto důrazně podporuje návrh Komise týkající se DIČ, neboť toto číslo jako jedinečný identifikační kód umožňuje vyhnout se chybám, a posiluje tak účinnost návrhu, čímž přispívá k právní jistotě a předvídatelnosti systému.

4.3

EHSV konstatuje, že většina členských států již zavedla právní předpisy nebo alespoň administrativní pokyny pro zdanění příjmů získaných z investic do kryptoaktiv, ale příslušným orgánům často chybí nezbytné informace, aby je mohly uvést do praxe. Právní jistotu a jasnost lze tedy zajistit pouze tím, že se neefektivní vnitrostátní situace budou řešit prostřednictvím legislativní iniciativy EU zaměřené na posílení účinné a efektivní spolupráce mezi daňovými orgány.

4.4

EHSV se domnívá, že oznamovací povinnosti by se neměly omezovat pouze na výměny a převody kryptoaktiv, ale měly by být v zájmu transparentnosti a jistoty alespoň v této počáteční fázi rozšířeny i na celkovou držbu aktiv v kryptoměnách, ačkoli je nadále jasné, že zdanění by se mělo vztahovat pouze na skutečné zisky.

4.5

EHSV zdůrazňuje, že jsou zapotřebí účinné a přiměřené sankce, přičemž rozhodnutí o konkrétní výši sankcí, jež mají být uloženy, by mělo být ponecháno na členských státech. Zdá se, že minimální hranice mohou zvýšit účinnost nových pravidel pro zdanění kryptoměn. EHSV doufá, že sankce a opatření pro dodržování předpisů umožní dosáhnout náležitou rovnováhu mezi účinností pravidel a přiměřeným odrazujícím účinkem na jedné straně a proporcionalitou na straně druhé. Proporcionalita by mohla být zajištěna například náležitým zohledněním počtu transakcí souvisejících s porušením předpisů ze strany určité společnosti.

4.6

Kromě toho by Komise měla po provedení směrnice podat zprávu o struktuře sankcí, které členské státy zavedly, a vydat pokyny, jak systém sankcí a opatření pro dodržování předpisů v případě potřeby upravit.

4.7

EHSV zdůrazňuje, že zvláštní ustanovení a záruky týkající se ochrany údajů obsažené v návrhu směrnice, které jsou v souladu s pravidly a zásadami obecného nařízení o ochraně osobních údajů, by měly být pečlivě uplatňovány a dodržovány v souladu s vysokými standardy, aby byla plně chráněna základní práva jednotlivců, jejichž údaje budou shromažďovány, vyměňovány a uchovávány.

4.8

EHSV opět vyzývá členské státy, aby do svých daňových a dalších příslušných správních orgánů náležitě investovaly, a tyto orgány tak měly potřebné kapacity ke splnění úkolu v podobě navázání lepší spolupráce v oblasti daní.

4.9

Závěrem EHSV doporučuje, aby Komise do svého návrhu zahrnula požadavek týkající se spolupráce mezi daňovými orgány, na něž se již vztahuje stávající znění, a orgány odpovědnými za boj proti praní peněz a financování nezákonných činností a terorismu, protože v posledních letech mohlo dojít k několika případům, kdy byla kryptoaktiva využita k nezákonným účelům a praní peněz. EHSV v této souvislosti opakuje, že veřejné – v tomto případě daňové – orgány potřebují odpovídající zdroje v podobě kvalifikovaného personálu a kvalitních digitálních technologií a norem.

---

(1)  Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(2)  COM(2022) 707 final.

(3)  COM(2020) 593 final.

(4)  Rámec OECD pro oznamování kryptoaktiv a změny společného standardu pro oznamování, OECD, 8. 10. 2022.

(5)  Evropský účetní dvůr (2021), Výměna daňových informací v EU: pevný základ, trhliny v uplatňování. Výměna informací se zvýšila, ale některé informace stále nejsou oznamovány.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Na cestě ke směrnici o trestních sankcích za porušování omezujících opatření Unie

(COM(2022) 249 final)

k návrhu rozhodnutí Rady o zařazení porušení omezujících opatření Unie mezi oblasti trestné činnosti stanovené v čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie

(COM(2022) 247 final)

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření Unie

(COM(2022) 684 final)

(2023/C 184/11)

Zpravodaj:

José Antonio MORENO DÍAZ

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 26. 7. 2022
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	8. 3. 2023
Přijato na plenárním zasedání	22. 3. 2023
Plenární zasedání č.	577
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	141/1/2

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV vítá rozhodnutí začlenit porušení omezujících opatření na seznam trestných činů podle čl. 83 odst. 1 SFEU a návrh směrnice, která má sblížit definice a minimální sankce ukládané ve vnitrostátních právních předpisech za porušení omezujících opatření.

1.2

EHSV však vyjadřuje politování nad tím, že výše uvedené rozhodnutí nebylo kvůli aktivaci postupu pro naléhavé případy zcela demokraticky projednáno ve Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Obdobně je EHSV znepokojen tím, že návrhu směrnice předloženému Komisí nepředcházelo posouzení dopadů. EHSV dále vyjadřuje politování nad tím, že v návrhu směrnice o vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření, který Komise předložila, není ani zmínka o tom, že jednou ze zúčastněných stran, s nimiž byly vedeny konzultace, byl i Evropský hospodářský a sociální výbor.

1.3

EHSV vybízí Evropskou komisi, Evropský parlament a Radu Evropské unie, aby při přípravě směrnice rozšířily humanitární výjimku a zprostily humanitární organizace a jejich pracovníky trestní odpovědnosti, a sladily tak toto ustanovení se současnou mezinárodní praxí. Zároveň by měly zajistit, aby byly vytvořeny vhodné mechanismy, které zabrání zneužití k účelům trestné činnosti nebo politickým účelům.

1.4

EHSV podporuje začlenění odpovídajících záruk a ochrany pro oznamovatele a novináře, kteří poukazují na pokusy vyhnout se omezujícím opatřením a na něž by se měla rovněž vztahovat výše uvedená výjimka.

1.5

EHSV vyzývá Evropskou komisi, Evropský parlament a Radu Evropské unie, aby zajistily, že soukromý sektor a organizace občanské společnosti budou mít během procesu přizpůsobování se novým právním předpisům a při plnění nových požadavků dostatečné informace a proaktivní podporu.

1.6

EHSV vybízí Evropskou komisi, Evropský parlament a Radu Evropské unie, aby kromě podpory harmonizace právních předpisů zajistily, že členské státy budou mít k dispozici odpovídající správní kapacity, dostatečné finanční prostředky a vyškolené zaměstnance, kteří budou schopni odhalovat, stíhat a trestat porušování omezujících opatření, což by mohla podpořit spolupráce mezi členskými státy prostřednictvím výměny osvědčených postupů v oblasti odhalování a stíhání.

1.7

EHSV vítá skutečnost, že se v návrhu směrnice klade důraz na dodržování zásady zákazu retroaktivity, a zdůrazňuje, že obviněným je třeba zaručit práva na spravedlivý proces a poskytnout další záruky v oblasti lidských práv.

1.8

EHSV je i nadále znepokojen tím, že tak závažné trestné činy, jako je genderově podmíněné násilí a trestné činy z nenávisti, stále nespadají do oblasti působnosti čl. 83 odst. 1 SFEU jakožto „eurozločiny“, a zdůrazňuje, že geopolitické imperativy by neměly mít přednost před zajištěním ochrany a dobrých životních podmínek našich občanů.

2.   Úvod

2.1

Sankce v oblasti zahraniční politiky (neboli, v žargonu EU, omezující opatření) schvaluje Rada Evropské unie v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a tato opatření mají podobu závazných právních předpisů s přímým účinkem ve všech členských státech EU.

2.2

Na rozdíl od právních předpisů týkajících se omezujících opatření, které jsou přijímány centrálně a platí v celé EU, je provádění a prosazování těchto omezujících opatření decentralizované: za sledování toho, zda podniky a občané zákazy dodržují, za udělování výjimek, stanovování sankcí v případě porušování a za vyšetřování a stíhání těchto případů jsou odpovědné orgány členských států. To platí pro všechna omezující opatření s výjimkou zákazů vstupu, které spadají do přímé pravomoci státních orgánů.

2.3

Decentralizovaná povaha systému provádění omezujících opatření EU vede k roztříštěnosti (1): vnitrostátní právní předpisy se liší, pokud jde o definice a rozsah porušování omezujících opatření a sankce, k nimž mohou vést. Existují rovněž rozdíly v administrativních kapacitách pro vyšetřování. Kromě toho mají jednotlivé vnitrostátní orgány širokou posuzovací pravomoc při rozhodování o tom, zda udělit výjimku z humanitárních důvodů, či nikoliv.

2.4

Výzkum potvrdil značné rozdíly v provádění a prosazování omezujících opatření v různých členských státech EU (2). Nedávná studie Evropské sítě pro vyšetřování a stíhání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů (Sítě pro vyšetřování genocidy) poukázala na značné rozdíly v sankcích za porušení omezujících opatření mezi členskými státy EU (3).

2.5

Komise má určité pravomoci v oblasti dohledu: zajišťuje, aby všechny členské státy plnily své povinnosti vyplývající z nařízení o omezujících opatřeních EU, jako je zavedení vhodných sankcí. Stejně jako v jiných oblastech správy EU je Komise oprávněna zahájit řízení o nesplnění povinnosti proti kterémukoli členskému státu, který tyto závazky neplní, ačkoli dosud žádné takové opatření přijato nebylo. Komise rovněž podporuje provádění omezujících opatření tím, že vydává pokyny, např. pro udělování výjimek.

2.6

Ačkoliv je zjevné, že systém ze své podstaty může vést k roztříštěnosti, začala Komise teprve nedávno podnikat určité kroky (4) ke zlepšení provádění a prosazování omezujících opatření EU. Ačkoliv obnovená činnost Komise v tomto ohledu započala ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, k níž došlo v únoru 2022, vlna omezujících opatření, kterou tato událost vyvolala, dodala posilování provádění a prosazování omezujících opatření nový impuls.

2.7

Rozhodnutí Rady 2022/2332 (5) považuje porušování omezujících opatření EU za jednu z oblastí trestné činnosti splňující kritéria stanovená v čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, kterým se lidově říká „eurozločiny“, a umožňuje tudíž Komisi navrhnout právní předpisy ke sbližování definice trestných činů, jakož i sankcí v jednotlivých členských státech (6).

2.8

Tento návrh je odůvodněn tím, že porušování může přispět k udržování hrozeb pro mír a bezpečnost, jakož i pro právní stát, demokracii a lidská práva ve třetích zemích, a často mívá přeshraniční rozměr. Konkrétně se v návrhu uvádí, že porušování omezujících opatření představuje „mimořádně závažnou trestnou činnost, neboť může udržovat existenci hrozeb pro mezinárodní mír a bezpečnost, mařit upevňování a podporu demokracie, právního státu a lidských práv a vést k významným hospodářským a společenským škodám a škodám na životním prostředí“ (7). Současná situace umožňuje jednotlivcům a společnostem, kteří by omezující opatření rádi obešli, vybrat si z různých možností tu, která je pro ně nejvýhodnější, a zároveň brání vytvoření rovných podmínek pro hospodářské subjekty z EU.

2.9

Rada Evropské Unie se dne 30. června 2022 dohodla na tomto znění a požádala Evropský parlament, aby udělil souhlas s návrhem rozhodnutí Rady o doplnění porušování omezujících opatření Unie mezi oblasti trestné činnosti stanovené v čl. 83 odst. 1 SFEU (8). Evropský parlament vyjádřil svůj souhlas v rámci postupu pro naléhavé případy dne 7. července 2022 (9). Rozhodnutí bylo přijato dne 28. listopadu 2022 (10).

2.10

Komise předložila dne 2. prosince 2022 návrh směrnice o stanovení minimálních pravidel týkajících se vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření (11).

3.   Obecné připomínky

3.1

Určení porušování omezujících opatření jako jedné z oblastí trestné činnosti podle čl. 83 odst. 1 SFEU představuje pozitivní krok, který pomůže harmonizovaně typizovat porušování omezujících opatření a související sankce v celé EU a zlepšit provádění a prosazování omezujících opatření.

3.2

EHSV vyzývá Evropskou komisi, Evropský parlament a Radu Evropské unie, aby při navrhování a přijímání v současnosti projednávané směrnice a jiných sekundárních právních předpisů hmotného práva týkajících se stanovení minimálních pravidel pro vymezení trestných činů a sankcí za porušování omezujících opatření zohlednily připomínky uvedené v následujícím oddíle.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

Evropský parlament vyslovil s návrhem rozhodnutí Rady souhlas prostřednictvím postupu pro naléhavé případy. To znamená, že Evropský parlament vyslovil souhlas bez předchozího projednání ve svém Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Silný geopolitický imperativ, na jehož základě byl tento návrh přijat, by neměl odvést pozornost od skutečnosti, že legislativní návrhy je nutné podrobit náležité demokratické kontrole. Měly by být zachovány standardy demokratické odpovědnosti. EHSV připomíná, že je důležité zajistit náležitou kontrolu ze strany Evropského parlamentu, pokud jde o návrh směrnice o stanovení minimálních pravidel pro vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření, který se v současnosti projednává.

4.2

V témže duchu se pak v návrhu směrnice uvádí, že Komise neprovedla posouzení dopadů vzhledem k „naléhavé potřebě přivést fyzické a právnické osoby podílející se na porušení omezujících opatření Unie k odpovědnosti“ (12). Ačkoliv EHSV uznává, že je namístě urychlit přijímání směrnice o trestních sankcích za porušování unijních omezujících opatření, zastává názor, že relativní naléhavost harmonizace definic a sankcí neodůvodňuje to, že nebylo provedeno posouzení dopadů, které by mělo přípravu směrnice doprovázet. To platí obzvláště v tomto případě, protože fyzické a právnické osoby, které se podílí na porušování omezujících opatření, již mohou být hnány k odpovědnosti podle platných vnitrostátních právních předpisů, což znamená, že zpoždění při přijímání směrnice nepovede k beztrestnosti porušování. EHSV proto podporuje provedení řádného posouzení dopadů a doporučuje, aby tato směrnice ihned po svém přijetí urychleně vstoupila v platnost.

4.3

EHSV sice vítá rozsáhlé konzultace, které Komise vedla s širokou škálou zúčastněných stran, lituje však, že se v návrhu směrnice o vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření, který Komise předložila, neuvádí mezi těmito zúčastněnými stranami i Evropský hospodářský a sociální výbor.

4.4

Pozornost věnovaná odhalování, stíhání a trestání porušování omezujících opatření by měla být doprovázena srovnatelným úsilím o vedení hospodářských subjektů a subjektů občanské společnosti při provádění těchto opatření. Nedostatky v provádění omezujících opatření jsou často způsobeny nedostatečným povědomím zúčastněných stran v soukromém sektoru, a to navzdory tomu, že se je vnitrostátní instituce snaží informovat (13). Je třeba mít na paměti, že většinu hospodářských subjektů EU tvoří malé a střední podniky (MSP), které často nejsou obeznámeny s povinnostmi vyplývajícími z právních předpisů o omezujících opatřeních, neboť hospodářská opatření byla v dřívější praxi v oblasti omezujících opatření vzácná (14). EHSV vítá současné úsilí Komise zlepšit podporu poskytovanou hospodářským subjektům a vybízí ji, aby tak činila i nadále (15).

4.5

Měla by být přijata odpovídající opatření na ochranu humanitární činnosti v jurisdikcích, na které se vztahují omezující opatření. Odpovědnost za případné porušení omezujících opatření je pro humanitární subjekty, jež poskytují pomoc jurisdikcím výrazně zatíženým těmito omezujícími opatřeními, i nadále důvodem k obavám (16). Tyto subjekty soustavně upozorňují na to, že je obtížné zaručit, aby v průběhu jejich činnosti nedošlo k žádnému porušení právních předpisů o omezujících opatřeních, jakož i na negativní důsledky jejich spojování s omezujícími opatřeními Západu v očích válčících stran (17). V důsledku nedávného přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2664 z prosince 2022 (18), která obsahuje obecnou výjimku umožňující poskytování finančních prostředků a služeb humanitárním organizacím (19) a která byla rychle provedena orgány USA (20), se z přetrvávajících humanitárních doložek s úzkou působností v právních předpisech EU stává výjimka, na kterou je upřena velká pozornost. Aby se zajistilo, že rámec sankcí nebude bránit humanitární činnosti, měla by navrhovaná směrnice být formulována jasněji. V současnosti jsou z kriminalizace vyloučeny pouze „dodávky humanitární pomoci osobám v nouzi“ (21). EHSV podporuje přijetí širší humanitární výjimky, která by vylučovala trestní odpovědnost v rámci režimů omezujících opatření EU pro všechny zaměstnance nestranných humanitárních organizací. Taková doložka by zajistila, že právní rámce omezujících opatření EU budou v souladu s mezinárodním humanitárním právem. Zároveň by měla existovat ustanovení, která by zabránila možnému zneužití k účelům trestné činnosti či politickým účelům. Ochrana humanitárních pracovníků by se měla vztahovat i na investigativní novináře.

4.6

EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby monitorovala provádění směrnice, a to nejen pokud jde o přijímání tohoto právního předpisu, ale také aby věnovala pozornost vybavení vnitrostátních správních, soudních a donucovacích orgánů dostatečnými administrativními, finančními, technologickými a personálními kapacitami a vhodnou odbornou přípravou, aby byly schopné uvést obsah tohoto nového právního předpisu do praxe. Bez vhodného vybavení, personálního zajištění a finančních prostředků je pravděpodobné, že samotná harmonizace právních předpisů nesplní svůj úkol, pokud jde o odhalování, stíhání a trestání porušování omezujících opatření. EHSV dále Komisi vybízí, aby stanovila kritéria, která bude při monitorování uplatňovat, a poskytla tak zúčastněným stranám určité vodítko.

4.7

Pokud odsouzení v trestní věci umožňuje zabavení majetku, měla by být značná část výnosů určena na odškodnění obětí a v případě omezujících opatření, která byla v současné době uvalena na ruské cíle v důsledku ruské války proti Ukrajině, na poválečnou obnovu Ukrajiny. EHSV tento požadavek podporuje v souladu se svým stanoviskem (22) k návrhu směrnice o vymáhání a konfiskaci majetku, který předložila Komise. Kromě toho EHSV nabádá Komisi, aby spolupracovala se specializovanými organizacemi občanské společnosti na definici obětí a na návrhu mechanismů, které by umožnily nasměrovat výnosy získané při obcházení omezujících opatření k obětem nebo na sociální investice, které jsou těmto obětem přímo ku prospěchu. V zájmu zajištění odpovědnosti prosazuje EHSV větší transparentnost v podobě zveřejnění údajů o zabaveném majetku a jeho následném využití.

4.8

Navrhovaná směrnice by rovněž měla obsahovat vhodná ustanovení na ochranu oznamovatelů a investigativních novinářů, kteří odhalili praktiky obcházení omezujících opatření. Jejich klíčová role jako mechanismů „včasného varování“ zasluhuje ochranu. V tomto ohledu EHSV podporuje návrh Komise, aby byla ochrana poskytovaná podle směrnice (EU) 2019/1937 (23) rozšířena i na oznamování porušení omezujících opatření EU a na osoby, které tak učiní.

4.9

Jak se uvádí v současném znění směrnice, je třeba přijmout opatření na dodržování zásady zákazu retroaktivity trestních sankcí v souladu se zásadou „nulla poena sine lege“. EHSV zdůrazňuje, že obviněným je třeba zaručit práva na spravedlivý proces a poskytnout další záruky v oblasti lidských práv.

4.10

EHSV vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli určení porušení omezujících opatření coby „eurozločinu“ proběhlo rychle, tak závažné a běžné trestné činy, jako jsou trestné činy z nenávisti a genderově podmíněné násilí, nelze do oblasti působnosti čl. 83 odst. 1 SFEU zahrnout. Geopolitické imperativy by se neměly upřednostňovat za cenu zanedbávání jiných trestných činů, které mají na naše občany bezprostřední dopad.

4.11

Závěrem je třeba připomenout, že cílem harmonizace sankcí je zvýšit důvěryhodnost omezujících opatření přijímaných v rámci SZBP. Z tohoto hlediska by členské státy měly usilovat o dodržování zákazů udělování víz EU se stejnou pečlivostí, jaká se očekává od občanů a hospodářských subjektů EU (24).

---

(1)  Portela, C., Implementation and Enforcement (Provádění a prosazování), in N. Helwig a kol., Sharpening EU sanctions policy, zpráva FIIA č. 63, Finský institut mezinárodních vztahů, Helsinki. Studie, kterou nechal vypracovat Úřad předsedy vlády Finska, 2020, s. 107.

(2)  Druláková, R. a Přikryl, P., The implementation of sanctions imposed by the European Union (Provádění omezujících opatření uložených Evropskou unií), Central European Journal of International and Security Studies, sv. 10, č. 1, 2016, s. 134.

(3)  Síť pro vyšetřování genocidy, Prosecution of sanctions (restrictive measures) violations in national jurisdictions: a comparative analysis (Stíhání porušování sankcí (omezujících opatření) v jurisdikcích jednotlivých států: srovnávací analýza), 2021.

(4)  Sdělení Evropské komise Evropský hospodářský a finanční systém: podpora otevřenosti, síly a odolnosti (COM(2021) 32 final).

(5)  Rozhodnutí Rady (EU) 2022/2332 ze dne 28. listopadu 2022, kterým se porušování omezujících opatření Unie určuje jako oblast trestné činnosti splňující kritéria stanovená v čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 308, 29.11.2022, s. 18).

(6)  Sdělení Evropské komise Na cestě ke směrnici o trestních sankcích za porušování omezujících opatření Unie (COM(2022) 249 final).

(7)  Toto znění ze sdělení Komise COM(2022) 249 final, s. 4, je zohledněno v bodě 10 odůvodnění rozhodnutí Rady (EU) 2022/2332 (Úř. věst. L 308, 29.11.2022, s. 18).

(8)  Tisková zpráva Rady Evropské unie ze dne 30. června 2022.

(9)  Legislativní usnesení Evropského parlamentu TA/2022/0295.

(10)  Úř. věst. L 308, 29.11.2022, s. 18.

(11)  Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření Unie (COM(2022) 684 final), který předložila Evropská komise.

(12)  COM(2022) 684 final.

(13)  Druláková, R. a Zemanová, S., Why the implementation of multilateral sanctions does (not) work: lessons learnt from the Czech Republic (Proč uplatňování mnohostranných omezujících opatření (ne)funguje: zkušenosti z České republiky), European Security, sv. 29, č. 4, 2020, s. 524.

(14)  Portela, C., Sanctions in EU foreign policy (Omezující opatření v rámci zahraniční politiky EU), in N. Helwig a kol., Sharpening EU sanctions policy, zpráva FIIA č. 63, Finský institut mezinárodních vztahů, Helsinky. Studie, kterou nechal vypracovat Úřad předsedy vlády Finska, 2020, s. 23.

(15)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1506 ze dne 9. září 2022 o akci Evropské unie na podporu rozvoje informačních technologií ke zlepšení šíření informací o omezujících opatřeních Unie (Úř. věst. L 235, 12.9.2022, s. 30).

(16)  Portela, C., What if the EU made sanctions compatible with humanitarian aid? (Co kdyby EU zajistila slučitelnost omezujících opatření s humanitární pomocí?), in F. Gaub (ed.) What if…? Fourteen Scenarios for 2021, EUISS: Paříž, 2020.

(17)  Debarre, A., Safeguarding humanitarian action in sanctions regimes (Ochrana humanitární činnosti v rámci režimů omezujících opatření), New York, International Peace Institute, 2019.

(18)  Rezoluce OSN č. 2664, S/RES/2664(2022).

(19)  Příslušný bod 1 rezoluce S/RES/2664(2022) stanoví, že poskytování finančních prostředků nebo poskytování výrobků a služeb nezbytných k zajištění včasného poskytnutí humanitární pomoci ze strany Organizace spojených národů nebo nevládních organizací či jiných subjektů, které doplní jednotlivé výbory zřízené touto Radou, je povoleno a nepředstavuje porušení příkazů k zajištění aktiv, které uložila tato Rada nebo její sankční výbory.

(20)  Ministerstvo financí USA, tisková zpráva Treasury Implements Historic Humanitarian sanctions Exceptions (Ministerstvo financí zavádí historické humanitární výjimky z omezujících opatření), 20. prosince 2022.

(21)  COM(2022) 684 final.

(22)  Úř. věst. C 100, 16.3.2023, s. 105.

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).

(24)  Mangas Martin, A., Sobre la vinculatoriedad de la PESC y el espacio aéreo como territorio de un estado (Comentario al auto del TS español de 26 de noviembre de 2020, sala de lo penal) (O závazné povaze SZBP a vzdušném prostoru jakožto území státu (komentář k soudnímu rozhodnutí španělského nejvyššího soudu ze dne 26. listopadu 2020, trestní senát)). Revista General de Derecho Europeo, 53, 2021.