—

s ohledem na čl. 5 odst. 3 rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (1) (dále jen „rozhodnutí o vlastních zdrojích“),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (2),

—

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (3),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (4), včetně společných a jednostranných prohlášení schválených jako součást víceletého finančního rámce (VFR),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. dubna 2021 o nové strategii financování nástroje NextGenerationEU (COM(2021)0250),

—

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí o vlastních zdrojích, jenž předložila Komise (COM(2021)0570),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019)0640) a na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 na toto téma (5),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a na přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0250/2022),

A.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí o vlastních zdrojích zmocňuje Komisi, aby si v letech 2021 až 2026 vypůjčila na kapitálových trzích jménem Unie finanční prostředky až do výše 750 miliard EUR v cenách roku 2018, a to výhradně za účelem řešení důsledků krize COVID-19 prostřednictvím nástroje EU na podporu oživení NextGenerationEU (NGEU); vzhledem k tomu, že 360 miliard EUR v cenách roku 2018 může být použito na poskytování půjček členským státům a 390 miliard EUR je možné využít přímo na výdaje EU;

B.

vzhledem k tomu, že splácení vypůjčených prostředků a souvisejících úroků má být hrazeno z rozpočtu Unie a naplánováno tak, aby bylo zajištěno stálé a předvídatelné snižování závazků nejpozději do 31. prosince 2058; vzhledem k tomu, že stropy vlastních zdrojů byly zvýšeny o 0,6 %, aby byly pokryty všechny závazky Unie vyplývající z výpůjček na NGEU;

C.

vzhledem k tomu, že Parlament, Rada a Komise přijaly právně závazný plán zavedení nových vlastních zdrojů s cílem vytvořit dostatečné finanční prostředky na pokrytí očekávaných výdajů souvisejících se splácením NGEU a nesnížit zároveň financování programů a politik Unie;

D.

vzhledem k tomu, že podle rozhodnutí o vlastních zdrojích musí Komise pravidelně a komplexně informovat Parlament a Radu o všech aspektech své strategie řízení dluhu, včetně harmonogramu emisí s očekávanými daty a objemy emisí pro nadcházející rok a plánu stanovujícího očekávané splátky jistiny a úroků;

E.

vzhledem k tomu, že celková částka plánovaná pro NGEU a periodické kuponové platby a umoření v době splatnosti (náklady na splácení nástroje EURI) byla na období 2021–2027 stanovena na 14,7 miliardy EUR;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její hlavu XIX,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků (1),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2021/764 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (3),

—

s ohledem na pracovní programy Evropské rady pro inovace (ERI) na roky 2021 a 2022,

—

s ohledem na zprávu ERI o dopadu za rok 2021,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. ledna 2018 nazvané „Průběžné hodnocení programu Horizont 2020: maximalizace dopadů výzkumu a inovací EU“ (COM(2018)0002),

—

s ohledem na posouzení dopadů ze dne 7. června 2018, které je průvodním dokumentem k návrhu Komise o programu Horizont Evropa (SWD(2018)0307),

—

s ohledem na prohlášení výboru ERI ze dne 16. srpna 2022 k diskusi v parlamentním Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku o provádění ERI (4),

—

s ohledem na prohlášení výboru ERI ze dne 9. února 2022 o pracovním programu výboru ERI na rok 2022 a budoucnosti fondu ERI (5),

—

s ohledem na tiskovou zprávu Komise ze dne 5. srpna 2022 nazvanou „Aktuální informace o provádění nástroje ERI Accelerator“ (6),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0268/2022),

A.

vzhledem k tomu, že ERI je stěžejním programem EU v oblasti inovací a jejím účelem je identifikovat, rozvíjet a rozšiřovat průlomové, a zejména deep-tech inovace; vzhledem k tomu, že ERI usnadňuje a posiluje vytváření sítí a spolupráci a vytváří synergie mezi různými inovačními komunitami v EU, a zejména s Evropským inovačním a technologickým institutem (EIT), a zajišťuje široké zeměpisné pokrytí; vzhledem k tomu, že ERI byla zřízena s cílem podpořit strategickou autonomii Evropy v oblasti technologií, jakož i zlepšit fungování evropského trhu rizikového kapitálu;

B.

vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2021/695 označuje ERI za „centrálně řízené jednotné kontaktní místo“, které „se zaměří především na průlomové a přelomové inovace, bude cílit zejména na ty, které vytvářejí tržní příležitosti, přičemž rovněž podpoří všechny druhy inovací, včetně inkrementálních“;

C.

vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2021/695 stanoví, že ERI musí fungovat na zásadách jasné přidané hodnoty Unie, samostatnosti, schopností nést riziko, účinnosti, účelnosti, transparentnosti a odpovědnosti;

D.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí Rady (EU) 2021/764 stanoví, že ERI má dva cíle: za prvé identifikovat, vyvíjet a zavádět vysoce rizikové inovace všeho druhu, včetně inkrementálních, a za druhé podporovat rychlý růst inovativních společností na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni na cestě od nápadů k tržnímu uplatnění;

E.

vzhledem k tomu, že aktivity ERI jsou prováděny prostřednictvím tří hlavních pilířů: nástroje ERI Pathfinder, nástroje ERI Transition a nástroje ERI Accelerator;

F.

vzhledem k tomu, že nástroj Pathfinder poskytuje granty vysoce rizikovým špičkovým projektům, které zkoumají oblasti nových technologií s cílem vyvinout potenciálně radikální inovativní technologie budoucnosti a nové tržní příležitosti;

G.

vzhledem k tomu, že nástroj Accelerator podporuje především malé a střední podniky a má ambice vyvíjet průlomové, hluboké technologické inovace, které jsou klíčové pro budoucí růst Evropy a otevřenou strategickou autonomii;

H.

vzhledem k tomu, že nástroj Accelerator využívá především kombinované financování ERI přidělované v jediném, jasném a transparentním řízení a jediným rozhodnutím, což inovátorovi, který získá podporu, zajistí jediný globální závazek k poskytnutí finančních prostředků pokrývající různé fáze inovace až po tržní uplatnění včetně fáze před masovou komercializací;

I.

vzhledem k tomu, že právní předpisy, jimiž se řídí program Horizont Evropa, umožňují, aby Unie nesla počáteční riziko vybrané inovace sama;

J.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí Rady (EU) 2021/764 vyžaduje, aby Komise ustavila zvláštní účelovou jednotku pro provádění kombinovaného financování ERI a aby řídila všechny provozní prvky projektů nástroje Accelerator;

K.

vzhledem k tomu, že pilotní projekt ERI a rozšířený pilotní projekt ERI úspěšně prokázaly proveditelnost ERI jako plnohodnotného programu, jak je uvedeno v obecných závěrech hodnotící studie z roku 2022, kterou zveřejnila Komise (7), a to i přes některé počáteční problémy včetně nejasné komunikace s příjemci o investičních podmínkách pro podniky;

L.

vzhledem k tomu, že účinnost pilotního projektu ERI byla pod tlakem kvůli nízké míře úspěšnosti;

M.

vzhledem k tomu, že v letech 2018 až 2020 bylo z pilotního projektu ERI financováno 330 projektů nástroje Pathfinder v rámci výzev s vysokým počtem předložených žádostí;

N.

vzhledem k tomu, že zeměpisné rozložení účasti, a zejména koordinace pilotního projektu Pathfinder, se soustředilo v EU-15 a přidružených zemích; vzhledem k tomu, že postavení země v evropském žebříčku inovací se zřejmě odráží v počtu žádostí i v úspěšnosti jejích inovátorů v projektu Pathfinder Pilot: nejvyšší úspěšnost měli inovační lídři a nejnižší úspěšnost měli začínající inovátoři;

O.

vzhledem k tomu, že na základě své původní struktury, jak byla stanovena v roce 2020 v rámci pilotního programu ERI a jak ji svého času schválila Komise, fond ERI řádně fungoval; vzhledem k tomu, že bylo přijato 140 rozhodnutí o kapitálových investicích, a to navzdory opakovaným zpožděním a problémům při podpisu nástroje kombinovaného financování; vzhledem k tomu, že tato rozhodnutí měla pákový efekt 2,7, což ukazuje, že fond ERI byl ve své původní struktuře schopen vytvořit významné společné investice;

P.

vzhledem k tomu, že hodnotící studie dospěla k závěru, že „fond ERI se opírá o řádně odůvodněné cíle veřejné politiky a potřeby trhu“ a že „sporný bod týkající se struktury fondu se týká výkladu dvou pravidel způsobilosti: způsobilosti nebankovních institucí a společných investic“;

Q.

vzhledem k tomu, že postup náležité péče zavedený v rámci pilotního projektu ERI byl obzvláště úspěšný, neboť poskytl vysoce kvalitní posouzení náležité péče, což potvrzuje skutečnost, že některá z těchto posouzení byla použita k přilákání externích investorů, což ukazuje, že investoři zakládají svá investiční rozhodnutí na dostatečně kvalitní náležité péči;

R.

vzhledem k tomu, že strukturované odborné investiční poradenství poskytované investičním výborem a týmem Evropské investiční banky (EIB) začleněným do ERI a Výkonné agentury Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky (EISMEA) bylo schopno zajistit vysokou kvalitu náležité péče díky jedinečné spolupráci mezi EISMEA a EIB v kombinaci s investičními odbornými znalostmi, které v investičním výboru poskytli externí odborníci, včetně sériových investorů a rizikového kapitálu;

S.

vzhledem k tomu, že komentovaná vzorová grantová dohoda pro program Horizont Evropa byla zveřejněna velmi pozdě, což u žadatelů, včetně potenciálních žadatelů v rámci ERI, vyvolalo značnou nejistotu;

T.

vzhledem k tomu, že zavedení programových manažerů má potenciál zvýšit účinnost ERI; vzhledem k tomu, že bylo jmenováno dalších devět programových manažerů,

U.

vzhledem k tomu, že činnost programových manažerů stále není viditelná a zúčastněné strany ji považují za netransparentní;

V.

vzhledem k tomu, že ERI je novým typem programu, který s sebou nese větší finanční riziko než tradiční výdaje Unie, což vyžaduje specializovanou auditní strategii;

W.

vzhledem k tomu, že v rámci pracovních programů na rok 2021 a 2022 bylo ERI poskytnuto 1,55 miliardy EUR respektive 1,71 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že v obou těchto letech pocházelo přibližně 430 milionů EUR z rozpočtu nástroje Next Generation EU, přičemž všechny tyto prostředky byly dány k dispozici pro grantové složky ERI; vzhledem k tomu, že přibližně 52 % dostupného rozpočtu bylo přiděleno na otevřené výzvy zdola nahoru v rámci otevřených výzev; vzhledem k tomu, že 65 % dostupných finančních prostředků bylo přiděleno na grantové složky ERI a 35 % na investiční složky; vzhledem k tomu, že téměř 70 % dostupných finančních prostředků bylo přiděleno nástroji Accelerator a 20 % směřovalo do výzev nástroje Pathfinder;

X.

vzhledem k tomu, že u otevřené výzvy nástroje Pathfinder byla v roce 2021 úspěšnost 6,45 % a v roce 2022 7 %; vzhledem k tomu, že v rámci výzvy Pathfinder Challenges z roku 2021 bylo předloženo 403 návrhů a 39 jich bylo schváleno, což znamená, že míra úspěšnosti činila 9,7 %;

Y.

vzhledem k tomu, že v případě výzev nástroje Accelerator byla v roce 2021 a 2022 stanovena dvě data uzávěrky;

Z.

vzhledem k tomu, že do září 2022 byly příjemcům v rámci nástroje Accelerator převáděny pouze zálohy na granty, u nichž doba do poskytnutí grantu činila 12 měsíců, v rámci (kvazi) kapitálové podpory nebyly převáděny žádné prostředky a bylo přijato pouze jedno rozhodnutí o investici, což vedlo k tomu, že doba do investice výrazně přesáhla jeden rok; vzhledem k tomu, že Komise začala podepisovat podmínky dohod pro příjemce vybrané v roce 2021 až v létě 2022 a že většina z nich bude podepsána po létě (8);

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku a Ukrajině, včetně usnesení ze dne 6. října 2022 o eskalaci ruské válečné agrese proti Ukrajině (1), ze dne 19. května 2022 o boji proti beztrestnosti pachatelů válečných zločinů na Ukrajině (2) a ze dne 25. listopadu 2021 o porušování lidských práv soukromými vojenskými a bezpečnostními společnostmi, zejména Wagnerovou skupinou (3),

—

s ohledem na Chartu OSN, Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidia ze dne 9. prosince 1948 a Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války ze dne 12. srpna 1949,

—

s ohledem na mezinárodní právní rámec pro předcházení terorismu a boj proti němu, včetně rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2341 o ochraně kritické infrastruktury před teroristickými činy, která byla přijata dne 13. února 2017,

—

s ohledem na Evropskou úmluvu o potlačování terorismu ze dne 27. ledna 1977 a na následné mezinárodní úmluvy,

—

s ohledem na právní rámec EU pro boj proti terorismu, včetně společného postoje 2001/931/SZBP ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (4) a nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (5),

—

s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,

—

s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 2463 ze dne 13. října 2022 o další eskalaci agrese Ruské federace proti Ukrajině,

—

s ohledem na prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela ze dne 10. října 2022 k násilným útokům Ruska na Kyjev a další města po celé Ukrajině,

—

s ohledem na prohlášení, které vydal dne 22. září 2022 vysoký představitel jménem Evropské unie k ruské vojenské agresi proti Ukrajině,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 14. listopadu 2022, v níž se doporučuje vytvořit rejstřík pro evidenci škod způsobených agresí Ruské federace vůči Ukrajině,

—

s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že od roku 2014, a zejména od 24. února 2022, kdy Rusko obnovilo nezákonnou, nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válku proti Ukrajině, provádějí jeho ozbrojené síly nerozlišující útoky na obytné oblasti a civilní infrastrukturu, zabíjejí tisíce ukrajinských civilistů a dopouštějí se po celé zemi aktů terorismu namířených proti různým částem civilní infrastruktury, jako jsou obytné oblasti, školy, nemocnice, železniční stanice, divadla a vodovodní a elektrické sítě; vzhledem k tomu, že tyto brutální a nelidské činy mají za následek utrpení, ničení a vysidlování obyvatelstva;

B.

vzhledem k tomu, že ruské ozbrojené síly a jejich zástupné síly se dopouštějí hromadných poprav, únosů, sexuálního násilí, mučení a dalších otřesných činů na již dříve a nově okupovaných územích Ukrajiny, včetně masakrů civilistů ve městech, jako je Buča, Irpiň, Izjum a Lyman, úmyslného útoku na divadlo v Mariupolu, při němž zahynuly stovky lidí, a útoku na železniční stanici v Kramatorsku, při kterém přišlo o život 60 civilistů;

C.

vzhledem k tomu, že ruské ozbrojené síly a jejich zástupné síly na Ukrajině zavraždily tisíce civilistů, včetně stovek dětí, a že mnoho dalších osob bylo těmito silami vystaveno mučení, obtěžování, sexuálnímu napadání, únosům, násilnému vysídlení nebo je kvůli nim pohřešováno; vzhledem k tomu, že skupiny hájící lidská práva spolu s mezinárodními pozorovatelskými misemi důkladně zdokumentovaly četná zvěrstva páchaná ruskými ozbrojenými silami a jejich zástupnými silami na ukrajinských civilistech, například mimosoudní popravy, mučení, znásilňování a hromadné zadržování civilistů v tzv. filtračních centrech, jakož i nucené adopce ukrajinských dětí a nucené deportace; vzhledem k tomu, že počet doložených válečných zločinů na Ukrajině se blíží 40 000 a očekává se, že se zvýší poté, co budou zdokumentovány válečné zločiny v nedávno osvobozených částech Chersonské oblasti; vzhledem k tomu, že podle monitorovacích údajů, které shromáždil ukrajinský Institut hromadných informací, Ruská federace spáchala na Ukrajině 457 trestných činů proti novinářům a sdělovacím prostředkům a ruští okupanti usmrtili od začátku útočné války více než 40 ukrajinských a zahraničních novinářů; vzhledem k tomu, že od roku 2014 používá Ruská federace a její zástupci na okupovaných územích stejné metody, přičemž nejznámějším příkladem je věznice Izolacija v Doněcku;

D.

vzhledem k tomu, že Ruská federace nadále vytrvale porušuje zásady Charty OSN svými akty agrese proti svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti Ukrajiny a bezostyšně a hrubě porušuje mezinárodní humanitární právo, mimo jiné tím, že záměrně útočí na civilní objekty, které by podle čl. 52 odst. 1 Dodatkového protokolu I Ženevských úmluv z roku 1949 neměly být cílem útoku; vzhledem k tomu, že tyto zločiny odrážejí až groteskní lhostejnost k pravidlům a zákonům vedení války, které omezují uplatňování vojenské moci, což se projevuje například v nelidském zacházení s válečnými zajatci, v rozsáhlém mučení ukrajinských válečných zajatců a jejich sumárních popravách, stejně jako v odpírání vstupu mezinárodním humanitárním organizacím, například Mezinárodnímu výboru Červeného kříže, na určitá místa;

E.

vzhledem k tomu, že Ruská federace už proti Ukrajině vypustila více než 4 000 raket a více než 24 000krát tuto zemi ostřelovala, mimo jiné i z běloruského území; vzhledem k tomu, že ruské raketové a dělostřelecké údery spolu s útoky za použití dronů dosud na Ukrajině poškodily nebo zničily 60 982 objektů civilní infrastruktury, včetně 42 818 obytných budov a domů, 1 960 vzdělávacích institucí, 396 zdravotnických zařízení, 392 kulturních a 87 náboženských budov, stejně jako 5 315 zařízení pro rozvod vody a elektřiny; vzhledem k tomu, že záměrné raketové útoky a útoky bezpilotními vzdušnými prostředky ze strany Ruské federace, mimo jiné za pomoci bezpilotních vzdušných prostředků dodaných Íránem, zničily 40 % kritické energetické infrastruktury na Ukrajině;

F.

vzhledem k tomu, že během obléhání Mariupolu zapříčinily orgány Ruské federace rozsáhlou humanitární krizi, která vedla k úmrtí více než 22 000 civilistů a ke zničení 95 % města;

G.

vzhledem k tomu, že Rusko od října 2022 záměrně útočí na ukrajinskou kritickou infrastrukturu po celé zemi s cílem terorizovat obyvatelstvo a přerušit jeho přístup k zemnímu plynu, elektřině, vodě, internetovému připojení a dalšímu základnímu zboží a službám, což je obzvláště zničující s ohledem na blížící se zimu; vzhledem k tomu, že účelem těchto útoků je terorizovat ukrajinské obyvatelstvo, potlačit jeho odpor a odhodlání pokračovat v obraně své země a přinutit je, aby se smířilo s okupační mocí a souhlasilo s nezákonným pokusem o anexi několika částí Ukrajiny; vzhledem k tomu, že při těchto útocích bylo zasaženo polské území a že při tom zahynuli dva polští občané;

H.

vzhledem k tomu, že Rusko je zodpovědné za celosvětovou krizi v oblasti potravinové bezpečnosti, jež vznikla v důsledku jeho útočné války proti Ukrajině a blokády ukrajinských námořních přístavů; vzhledem k tomu, že Rusko od začátku války proti Ukrajině používá potraviny a hlad jako zbraně; vzhledem k tomu, že Rusko svými úmyslnými kroky, včetně ničení zásob, narušování produkce a zavádění kvót na vlastní vývoz potravin a hnojiv, prohloubilo celosvětovou krizi v oblasti potravinové bezpečnosti;

I.

vzhledem k tomu, že Rusko protiprávně anektovalo ukrajinskou Autonomní republiku Krym a město Sevastopol, jakož i Doněckou, Chersonskou, Luhanskou a Záporožskou oblast Ukrajiny; vzhledem k tomu, že ruská okupace Záporožské jaderné elektrárny představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost a ochranu této elektrárny; vzhledem k tomu, že Rusko uneslo pracovníky této elektrárny a přinutilo je k práci proti jejich vůli, skladovalo vojenské vybavení v areálu elektrárny a zahájilo střelbu na cíle v jejím bezprostředním okolí; vzhledem k tomu, že Rusko rovněž ohrozilo bezpečnost a ochranu černobylské jaderné elektrárny;

J.

vzhledem k tomu, že Rusko představuje riziko pro bezpečnost celého evropského kontinentu a ochranu mezinárodního řádu založeného na pravidlech, neboť se snaží narušit zabezpečení ukrajinských jaderných zařízení a vyhrožuje použitím jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že při několika příležitostech ruští úředníci vyhrožovali evropským zemím, mimo jiné i použitím „vojensko-technických opatření“, kvůli tomu, že tyto země podporují Ukrajinu nebo usilují o vstup do NATO; vzhledem k tomu, že snahu Ruska využívat vývoz energie jako nástroj geopolitického nátlaku lze přirovnat k použití dodávek energie jako zbraně; vzhledem k tomu, že poškození plynovodů Nord Stream 1 a 2 dne 26. září 2022 vedlo k zásadnímu úniku plynu do Baltského moře, což představuje i ekologický útok na EU;

K.

vzhledem k tomu, že ruské ozbrojené síly, ruským státem kontrolované skupiny a zástupné síly Ruska, jako je Wagnerova skupina, opakovaně útočily na civilisty na několika dalších místech, mimo jiné během druhé čečenské války, rusko-gruzínské války v roce 2008 a syrské občanské války, jakož i v Libyi, Středoafrické republice a Mali; vzhledem k tomu, že Wagnerova skupina získává významnou politickou, ekonomickou a logistickou podporu od ruského státu, zejména od ruského ministerstva obrany;

L.

vzhledem k tomu, že Rusko již mnoho let podporuje a financuje teroristické režimy a organizace, zejména Asadův režim v Sýrii, kterému Rusko dodalo zbraně a při jehož obraně provedlo záměrné útoky na syrské civilní obyvatelstvo, města a civilní infrastrukturu; vzhledem k tomu, že Rusko provedlo útoky v jiných svrchovaných zemích a na svém území, včetně zabití nebo pokusu o zavraždění mnoha oponentů Putinovy diktatury, mimo jiné novinářů, politiků, aktivistů a zahraničních vůdců – zejména Anny Politkovské, Viktora Juščenka, Borise Němcova, Stanislava Markelova, Anastasie Baburové, Sergeje Protazanova, Natalji Estemirovové, Sergeje Magnitského, Sergeje Jušenkova, Jurije Ščekočichina, Borise Berezovského, Džochara Dudajeva a Zelimchana Changošviliho –, jakož i otravy Skripalovy rodiny nervově paralyzujícími látkami ve Spojeném království, otravy Alexandra Litviněnka, Vladimira Kary-Murzy, Alexeje Navalného a dalších osob a bombového útoku na muniční sklad v České republice v roce 2014; vzhledem k tomu, že současné systematické represe ruského režimu vůči vlastnímu obyvatelstvu nabyly totalitní povahy, a vzhledem k tomu, že má tento režim dlouhou historii používání násilí vůči svým politickým oponentům;

M.

vzhledem k tomu, že Ruská federace Alexandra Lukašenku aktivně podporuje a umožňuje mu utlačovat běloruský lid prostřednictvím obrovské vlny masových represivních opatření, včetně mučení; vzhledem k tomu, že podle výsledků šetření vrchní běloruští představitelé jednali ve shodě a v rámci společné zvláštní operace běloruských a ruských tajných služeb použili falešné hlášení o bombě na palubě k protiprávnímu odklonu dopravního letadla společnosti Ryanair s cílem zatknout běloruské disidenty; vzhledem k tomu, že únos civilního letadla představuje akt státního terorismu; vzhledem k tomu, že Lukašenka by měl být považován za spolupachatele útočné války proti Ukrajině, neboť umožnil útoky z území Běloruska a otevřeně podporoval ruské agresory;

N.

vzhledem k tomu, že dne 15. listopadu 2022 nizozemský soud odsoudil dva Rusy a promoskevského ukrajinského separatistu v nepřítomnosti za vraždu 298 osob a za sestřelení letu 17 Malajsijských aerolinií; vzhledem k tomu, že ruský stát nadále popírá svou odpovědnost za sestřelení letu 17 Malajsijských aerolinií a odmítá spolupracovat s mezinárodními justičními orgány; vzhledem k tomu, že Ruská federace rovněž nadále odmítá vrátit vrak a černé skříňky polského vládního letadla TU-154, které se v dubnu 2010 zřítilo poblíž Smolenska v Ruské federaci;

O.

vzhledem k tomu, že Rusko rovněž vede aktivní informační válku, šíří dezinformace o Ukrajině, Evropě a liberálně demokratických hodnotách a provádí speciální operace s cílem destabilizovat společnost na Ukrajině a diskreditovat vztahy s jejími mezinárodními partnery;

P.

vzhledem k tomu, že EU vede seznam osob, skupin a subjektů zapojených do teroristických činů, na něž se vztahují sankce, avšak její stávající právní rámec na rozdíl od zemí, jako jsou Spojené státy a Kanada, neumožňuje označit určitý stát jako stát podporující terorismus;

Q.

vzhledem k tomu, že činy ruských ozbrojených a zástupných sil naplňují definici terorismu, kterou přijala EU, Rada bezpečnosti OSN a Valné shromáždění OSN a která je obsažena v rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1566 z roku 2004, rezoluci Valného shromáždění OSN č. 49/60 z 9. prosince 1994 a ve společných postojích Rady 2001/931/SZBP a 2009/468/SZBP (6);

R.

vzhledem k tomu, že v posledních měsících přijaly parlamenty nebo parlamentní komory v Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Polsku a Česku, stejně jako Parlamentní shromáždění Rady Evropy a Konference výborů pro evropské záležitosti parlamentů Evropské unie (COSAC) usnesení, v nichž prohlásily Rusko za teroristický stát či za stát podporující terorismus nebo označily současný ruský režim za teroristický; vzhledem k tomu, že usnesení Senátu USA ze dne 27. července 2022 a usnesení Sněmovny reprezentantů USA ze dne 12. května 2022 vyzvala americké ministerstvo zahraničí, aby označilo Ruskou federaci za stát, který podporuje terorismus;

S.

vzhledem k tomu, že předseda Evropské rady Charles Michel při mimořádné rozpravě v Parlamentu dne 1. března 2022 o ruské agresi vůči Ukrajině prohlásil, že ruská agrese představuje „geopolitický terorismus v čisté a jednoznačné podobě“; vzhledem k tomu, že předseda Michel dne 23. září 2022 ve svém projevu na 77. zasedání Valného shromáždění OSN o Ruské federaci prohlásil, že „pokud stálý člen Rady bezpečnosti rozpoutá nevyprovokovanou a neodůvodněnou válku, kterou Valné shromáždění odsoudí, mělo by být jeho členství v Radě bezpečnosti automaticky pozastaveno“;

T.

vzhledem k tomu, že úřadující předseda Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Zbigniew Rau ve svém prohlášení ze dne 14. března 2022 označil útoky vlády Ruské federace na nevinné civilisty a civilní infrastrukturu na Ukrajině za „státní terorismus“;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména na články 8 a 21 této smlouvy,

—

s ohledem na společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2022 nazvané „Provádění společné bezpečnostní a obranné politiky – výroční zpráva za rok 2021“ (2),

—

s ohledem na zprávu vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 16. června 2021 nazvanou „Zpráva o SZBP – naše priority v roce 2021“,

—

s ohledem na společné prohlášení Evropské unie a Agentury Organizace spojených národů pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA) ze dne 17. listopadu 2021 o podpoře Evropské unie poskytované agentuře UNRWA (2021–2024),

—

s ohledem na společné sdělení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 18. května 2022 o strategickém partnerství s oblastí Zálivu (JOIN(2022)0013) a na závěry Rady ze dne 20. června 2022 o tomto tématu,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 66/290 ze dne 10. září 2012 nazvanou „Následná opatření k bodu 143 výsledků světového summitu v roce 2005 o lidské bezpečnosti“,

—

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) ze dne 31. října 2000 o ženách a míru a bezpečnosti,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 70/1 ze dne 25. září 2015 nazvanou „Přeměna našeho světa: agenda pro udržitelný rozvoj 2030“,

—

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2020 o rovnosti žen a mužů v zahraniční a bezpečnostní politice EU (3),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9–0256/2022),

A.

vzhledem k tomu, že země v širším regionu Blízkého východu, o nichž se hovoří v této zprávě a které zahrnují oblast mezi Středozemním mořem a Perským zálivem, jsou velmi rozmanité; vzhledem k tomu, že tento region je pro EU strategický vzhledem ke své zeměpisné poloze a společným vazbám a vyžaduje dlouhodobý přístup a koordinovanou politiku, a to s ohledem na cíle Unie, jimiž je prosazovat hodnoty míru, bezpečnosti a ochrany lidských práv v přísném souladu s mezinárodním právem; vzhledem k tomu, že stabilita a bezpečnost Evropy a širšího regionu Blízkého východu jsou vzájemně provázány, a vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v tomto regionu se v současné době vyznačuje pokračujícími konflikty se silným regionálním a mimoregionálním rozměrem a je křehká a velmi znepokojivá;

B.

vzhledem k tomu, že oblast Blízkého východu je sužována ohnisky nestability, což je důsledkem jak strukturálního geopolitického napětí, tak přetrvávajících vnitřních faktorů, jako jsou problémy v oblasti socioekonomického rozvoje, špatná správa věcí veřejných a náboženský radikalismus; vzhledem k tomu, že řada zemí v širším regionu Blízkého východu čelí válce, nestabilitě a sociálním a finančním krizím; vzhledem k tomu, že teroristické organizace tuto nestabilitu a bezpečnostní situaci zneužívají a zapříčinily mnoho civilních úmrtí; vzhledem k tomu, že EU musí v tomto problematickém kontextu a s ohledem na historické a sousedské vztahy hrát klíčovou úlohu, aby tomuto regionu napomohla dosáhnout stability; vzhledem k tomu, že EU musí být coby globální hráč schopna prosazovat se jako konstruktivní partner a využívat svých zprostředkovatelských kapacit, aby zemím Blízkého východu napomohla dosáhnout stability a prosperity;

C.

vzhledem k tomu, že vliv a úloha různých členských států EU v tomto regionu jsou velmi nerovnoměrné kvůli jejich specifickým historickým, kulturním a socioekonomickým vazbám; vzhledem k tomu, že všechny členské státy EU sledují společné cíle bezpečnosti a stability, jakož i prosazování lidských práv a demokracie; vzhledem k tomu, že tyto rozdíly mohou někdy vést k vzájemně si odporujícím nebo protichůdným názorům v zemích tohoto regionu a k soupeřícím strategiím, které vážně ohrožují dosažení soudržnějšího a účinnějšího přístupu ze strany EU; vzhledem k tomu, že politika EU se stále více zaměřuje na otázky migrace a azylu a na boj proti terorismu; vzhledem k tomu, že je nezbytné zaměřit se i na základní příčiny nestability, aby bylo možné vypracovat dlouhodobé strategie a nalézt řešení společných výzev;

D.

vzhledem k tomu, že v oblasti Perského zálivu existuje mnoho vášnivých rivalit mezi státy a etnickými a náboženskými skupinami, jejichž důsledkem pravděpodobně nebude jen pokračování stávajících krizí, jako je krize v Jemenu, ale také šíření nestability v rámci celého regionu;

E.

vzhledem k tomu, že nevyřešené konflikty v Libyi a Sýrii jsou důvodem k velkým obavám a narušují stabilitu celého regionu; vzhledem k tomu, že v těchto zemích jsou přítomny třetí strany, jako např. Írán, Rusko a Turecko v Sýrii, a že do těchto konfliktů jsou zapojeny vojenské a polovojenské skupiny, jako je ruská Wagnerova skupina; vzhledem k tomu, že Jemen zažívá vleklou politickou a humanitární krizi, jež byla ještě zhoršena válkou, a že do země neustále proudí zbraně; vzhledem k tomu, že 80 % obyvatelstva, tj. 24,1 milionu lidí, potřebuje humanitární pomoc a ochranu; vzhledem k tomu, že válka v Jemenu nyní představuje největší humanitární krizi na světě; vzhledem k tomu, že v Iráku a Libanonu probíhají sociální a politické konflikty, v nichž se různé regionální mocnosti pokoušejí ovlivňovat místní obyvatelstvo, aby rozšířily svou kontrolu; vzhledem k tomu, že tyto konflikty se mohou dále rozrůstat; vzhledem k tomu, že zdrojem nestability zůstává pokračující izraelská okupace palestinských území; vzhledem k tomu, že konflikty v regionu zasáhly životy milionů uprchlíků, kteří byli nuceni opustit svou zemi, včetně přibližně 14 milionů Palestinců (4), 7 milionů Syřanů (5), 2 milionů Iráčanů (6) a 1,7 milionu Jemenců (7);

F.

vzhledem k tomu, že agentura UNRWA nadále přispívá k regionální stabilitě a míru; vzhledem k tomu, že její financování není dostatečné k tomu, aby mohla plnit svůj mandát, jenž je klíčový pro lidský rozvoj a humanitární podporu uprchlíků, kteří patří k nejzranitelnějším na světě, a proto je pokračující podpora EU poskytovaná této agentuře klíčovým prvkem unijní strategie s cílem přispívat k prosazování bezpečnosti, stability a rozvoje v regionu;

G.

vzhledem k tomu, že USA v tomto regionu i nadále hrají významnou úlohu, přestože mu přiřazují menší prioritu, a to i prostřednictvím přímé vojenské a bezpečnostní přítomnosti, která se sice zmenšuje, avšak v mnoha zemích je stále rozhodující; vzhledem k tomu, že Rusko se stalo vojenským aktérem v regionu poté, co v roce 2015 zasáhlo na podporu syrského režimu;

H.

vzhledem k tomu, že dne 15. září 2020 se Spojené arabské emiráty a Bahrajn dohodly s Izraelem na normalizaci vzájemných vztahů podpisem tzv. Abrahámovských dohod;

I.

vzhledem k tomu, že summit Izraele, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Egypta a Maroka, který se konal ve dnech 27. a 28. března 2022 a jehož cílem bylo vytvořit nový regionální přístup k bezpečnosti a posílit vzájemnou spolupráci a jehož se zúčastnil i ministr zahraničí USA, připravil půdu pro nový regionální přístup k bezpečnosti; vzhledem k tomu, že od roku 2011 výrazně rozšiřuje svůj vliv v regionu Írán; vzhledem k tomu, že na výročním summitu Rady pro spolupráci v Zálivu, který se konal v roce 2021 v Al-Ula v Saúdské Arábii, ukončily Spojené arabské emiráty, Egypt a Bahrajn po téměř čtyřech letech bojkot Kataru; vzhledem k tomu, že v roce 2021 přispěly rozhovory mezi Saúdskou Arábií a Íránem a dialogy na vysoké úrovni mezi Íránem a Spojenými arabskými emiráty ke zmírnění napětí v regionu;

J.

vzhledem k tomu, že Ukrajina i Rusko jsou hlavními vývozci obilí a hnojiv pro zemědělské produkty do mnoha zemí v regionu, jež jsou vysoce závislé a zranitelné; vzhledem k tomu, že válka vedená Ruskem na Ukrajině a jeho blokáda ukrajinského obilí způsobují nedostatek pšenice a obilovin, v jehož důsledku by se až 49 milionů lidí mohlo ocitnout na pokraji hladomoru; vzhledem k tomu, že narušení související s válkou zvyšují již tak rostoucí ceny potravin a prohlubují chudobu;

K.

vzhledem k tomu, že členské státy EU i nadále do zemí v regionu vyvážejí zbraně; vzhledem k tomu, že EU vypracovala společný postoj, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (8);

L.

vzhledem k tomu, že země v tomto regionu jsou pro EU klíčovými obchodními partnery a že mezi oběma stranami existují významné hospodářské vazby; vzhledem k tomu, že současná celosvětová energetická krize, kterou ještě zhoršila ruská válka na Ukrajině, vedla k intenzivnějším kontaktům s Radou pro spolupráci v Zálivu a dalšími zeměmi v regionu ve věci dovozu energetických zdrojů do EU; vzhledem k tomu, že existuje potenciál pro užší spolupráci v dalších oblastech, jako je ekologická transformace, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, cestovní ruch, lepší správa věcí veřejných, vzdělávání, kultura a lidská práva; vzhledem k tomu, že společné sdělení o strategickém partnerství s oblastí Zálivu nastínilo řadu oblastí společného zájmu pro EU, Radu pro spolupráci v Zálivu a další země v Perském zálivu; vzhledem k tomu, že arabské země Perského zálivu navýšily svou mezinárodní humanitární a rozvojovou pomoc;

M.

vzhledem k tomu, že širší region Blízkého východu patří k regionům, jež jsou celosvětově nejvíce zasaženy změnou klimatu, a teploty zde rostou dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr; vzhledem k tomu, že země tohoto regionu čelí celé řadě problémů v oblasti životního prostředí, jako je dezertifikace, úbytek biologické rozmanitosti, znečištění mořských a pobřežních oblastí, znečištění ovzduší a problémy s nedostatkem a špatnou kvalitou vody, které se se změnou klimatu dále zhorší; vzhledem k tomu, že v regionu se neustále zvyšuje četnost a intenzita písečných bouří; vzhledem k tomu, že nedostatek vody, dezertifikace a nedostatek potravin, jež jsou způsobeny změnou klimatu, ohrožují bezpečnost lidí a mohou zhoršit stávající konflikty v regionu nebo vyvolat konflikty nové; vzhledem k tomu, že v souvislosti s probíhající celosvětovou energetickou krizí a ruskou útočnou válkou proti Ukrajině je třeba posílit kontakty s partnery v tomto regionu; vzhledem k tomu, že zde existuje potenciál pro užší spolupráci i v dalších oblastech, jako je ekologická transformace, lepší správa věcí veřejných a lidská práva; vzhledem k tomu, že Zelená dohoda pro Evropu může vytvořit kanály pro konstruktivní spolupráci mezi EU a zeměmi v regionu; vzhledem k tomu, že EU bude muset dovážet energii z obnovitelných zdrojů, aby splnila své cíle v oblasti klimatu; vzhledem k tomu, že v souvislosti s celosvětovým úsilím o snížení emisí skleníkových plynů a ukončení používání fosilních paliv musí země širšího regionu Blízkého východu diverzifikovat své ekonomiky, které jsou silně závislé na těžbě uhlovodíků a obchodu s nimi; vzhledem k tomu, že v říjnu 2021 se Spojené arabské emiráty zavázaly k dosažení nulových čistých emisí do roku 2050, Saúdská Arábie přislíbila, že na domácí úrovni dosáhne nulových čistých emisí do roku 2060, a Katar přislíbil, že do roku 2030 dosáhne 25 % snížení emisí skleníkových plynů;

N.

vzhledem k tomu, že problémy spojené s neinkluzivní správou věcí veřejných a porušováním zásad právního státu, lidských práv a základních svobod, jakož i s terorismem, korupcí a zahraničím vměšováním v regionu jsou znepokojivé a představují významný zdroj nestability a nejistoty; vzhledem k tomu, že v reakci na legitimní demokratické ambice došlo k nárůstu případů věznění nebo mučení pokojných představitelů politické opozice, obránců lidských práv a sociálních aktivistů v několika zemích napříč regionem, což připravuje půdu pro další konflikty; vzhledem k tomu, že podle zpráv bylo v roce 2021 zaznamenáno 520 poprav v sedmi zemích – Egyptě, Íránu, Iráku, Jemenu, Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech a Sýrii – což ve srovnání s rokem 2020 představuje 19 % nárůst; vzhledem k tomu, že hluboce zakořeněná korupce má negativní dopad na zaměstnanost, růst a rozvoj a ohrožuje schopnost států, aby ve svých jurisdikcích plnily své povinnosti spočívající v prosazování, dodržování a ochraně lidských práv jednotlivců; vzhledem k tomu, že nejvyšší míra nezaměstnanosti mladých lidí na světě a věznění nebo mučení představitelů politické opozice a sociálních aktivistů v celém regionu podněcují napětí a konflikty;

O.

vzhledem k tomu, že definice stability a bezpečnosti pozitivně souvisejí s demokratickým rozvojem a s dodržováním zásad právního státu; vzhledem k tomu, že nedávný výzkum (9) v oblasti politické ekonomie potvrzuje, že „z hospodářského a statistického hlediska existuje významný pozitivní dopad demokracie na budoucí HDP na obyvatele“, a uvádí, že „dlouhodobý HDP se v průběhu 25 let po demokratizačním procesu zvyšuje o přibližně 20–25 %“; vzhledem k tomu, že zásahy proti pluralitě sdělovacích prostředků a svobodě tisku tento region dále destabilizovaly, neboť zvýšily podporu násilí a démonizovaly všechny hlasy opozice;

P.

vzhledem k tomu, že podle fondu UNICEF tvoří v současné době téměř polovinu obyvatel na Blízkém východě a v severní Africe děti a mladí lidé (ve věku 0–24 let); vzhledem k tomu, že podle arabského průzkumu mezi mládeží z roku 2021 jsou za hlavní problémy regionu považovány rostoucí životní náklady a další každodenní starosti, neboť více než třetina mladých Arabů má problém vyjít s penězi; vzhledem k tomu, že stovky evropských dětí jsou již déle než čtyři roky zadržovány v detenčních táborech al-Húl a al-Raudž;

Q.

vzhledem k tomu, že obecné zásady EU v oblasti lidských práv, včetně obecných zásad EU týkajících se násilí páchaného na ženách a dívkách a prosazování práv žen a rovnosti žen a mužů, by měly být posíleny a stát se základem strategie EU pro tento region; vzhledem k tomu, že lidská práva žen jsou v tomto regionu systematicky porušována a že aktivisté bojující za práva žen jsou zde i nadále obtěžováni, zastrašováni, zadržováni a vězněni nebo jim je zakázáno cestovat; vzhledem k tomu, že v mnoha zemích širšího regionu Blízkého východu jsou stále běžné vraždy ze cti a mnoho žen je i nadále uvězněno v manželství; vzhledem k tomu, že plné zapojení žen do předcházení konfliktům a jejich řešení se ukázalo být přínosné pro podporu bezpečnosti a stability na celém světě; vzhledem k tomu, že ve státech Rady pro spolupráci v Zálivu se v posledních letech klade značný důraz na zvýšení zastoupení žen v rámci pracovní síly, ale i na úřadech místní samosprávy a v parlamentech;

R.

vzhledem k tomu, že osoby LGBTI se i nadále v celém regionu stávají oběťmi represí a násilí a že v mnoha zemích regionu stále existuje trest smrti;

S.

vzhledem k tomu, že náboženské a etnické menšiny, včetně křesťanů, jsou v mnoha zemích Blízkého východu i nadále pronásledovány, a vzhledem k tomu, že by těmto lidem mělo být zaručeno, aby mohli plně požívat svých práv a svobod;

T.

vzhledem k tomu, že nedávné události v Íránu dále prohloubily již existující krizi v oblasti lidských práv; vzhledem k tomu, že po smrti Mahsy Amíniové vypukly v celé zemi masové protesty, na něž íránské orgány zareagovaly nepřijatelnými represivními opatřeními, která se zaměřují zejména na ženy protestující proti špatnému zacházení a systémové diskriminaci;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 168 této smlouvy,

—

s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, zejména na cíl udržitelného rozvoje č. 3, dílčí cíl 4, kterým je snížit o jednu třetinu počet předčasných úmrtí v důsledku nepřenosných nemocí prostřednictvím prevence a léčby a podporovat duševní zdraví a pohodu, a cíl udržitelného rozvoje č. 3, dílčí cíl 8, kterým je dosažení všeobecné zdravotní péče, včetně ochrany před finančními riziky, přístupu ke kvalitním základním službám zdravotní péče a přístupu k bezpečným, účinným, kvalitním a cenově dostupným základním lékům a očkovacím látkám pro všechny (1),

—

s ohledem na globální monitorovací rámec pro prevenci a kontrolu nepřenosných nemocí, zejména na prioritu zastavení nárůstu diabetu a obezity (2),

—

s ohledem na výslednou zprávu z evropské konference na vysoké úrovni Světové zdravotnické organizace (WHO) o nepřenosných nemocech, která se konala ve dnech 9.–10. dubna 2019 v Ašchabadu (Turkmenistán) pod názvem: „Time to Deliver in Europe: meeting non-communicable disease targets to achieve the Sustainable Development Goals“ (V Evropě nastal čas jednat: splnění cílů v oblasti nepřenosných nemocí v zájmu dosažení cílů udržitelného rozvoje (3),

—

s ohledem na globální pakt WHO o diabetu (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2012 o řešení epidemie diabetu v EU (5),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019)0640) a na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 na toto téma (6),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (COM(2020)0381) a na své usnesení ze dne 20. října 2021 na toto téma (7),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2020 o Farmaceutické strategii pro Evropu (COM(2020)0761) a na své usnesení ze dne 24. listopadu 2021 na toto téma (8),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. února 2021 o Evropském plánu boje proti rakovině (COM(2021)0044) a na své usnesení ze dne 16. února 2022 o posilování Evropy v boji proti rakovině – směrem ke komplexní a koordinované strategii (9),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví (program EU pro zdraví) („EU4Health“) na období 2021–2027 (10),

—

s ohledem na návrh nařízení o evropském prostoru pro zdravotní data (COM(2022)0197), který předložila Komise,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2282 ze dne 15. prosince 2021 o hodnocení zdravotnických technologií (11),

—

s ohledem na iniciativu EU Společně za lepší zdraví týkající se nepřenosných nemocí, kterou dne 20. června 2022 přijala Komise (12),

—

s ohledem na usnesení Světového zdravotnického shromáždění ze dne 28. května 2019 o zlepšení transparentnosti trhů s léčivými přípravky, očkovacími látkami a dalšími zdravotnickými produkty,

—

s ohledem na akční plán pro provádění evropského pilíře sociálních práv (13),

—

s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že diabetes je jednou z nejběžnějších nepřenosných nemocí; vzhledem k tomu, že v EU žije s diabetem více než 33 milionů lidí; vzhledem k tomu, že se předpokládá, že počet osob žijících s diabetem v EU vzroste do roku 2030 na 38 milionů (14);

B.

vzhledem k tomu, že přibližně polovina lidí žijících s diabetem nedosahuje optimálních hodnot obsahu glukózy v krvi nebo si je nedokáže udržet (15), čímž se zvyšuje riziko komplikací souvisejících s diabetem, které vedou ke zhoršení kvality života a dalším důsledkům včetně ztráty produktivity a nákladům pro společnost; vzhledem k tomu, že Evropa je regionem s nejvyšším počtem dětí a mladých lidí žijících s diabetem 1. typu na světě (16);

C.

vzhledem k tomu, že více než 95 % diabetiků trpí diabetem 2. typu a jsou u nich přítomny rizikové faktory jako tělesná hmotnost nad zdravým pásmem, užívání tabáku, nedostatečný pohyb a nezdravé stravování; vzhledem k tomu, že diabetes 2. typu je stále častější u dětí a mladých dospělých (17);

D.

vzhledem k tomu, že se ukázalo, že diabetes 1. i 2. typu má negativní dopad na střední délku života (18); vzhledem k tomu, že podle odhadů je diabetes čtvrtou hlavní příčinou úmrtí v Evropě (19);

E.

vzhledem k tomu, že diabetes nelze v současnosti vyléčit;

F.

vzhledem k tomu, že diabetem mohou být postiženi lidé všech věkových kategorií a ze všech společenských vrstev;

G.

vzhledem k tomu, že diabetes postihuje různé socioekonomické skupiny nestejně a socioekonomické faktory rozhodují také o tom, jaké má důsledky pro život lidí;

H.

vzhledem k tomu, že všichni pacienti mají právo na optimální léčbu bez ohledu na jejich finanční možnosti, pohlaví, věk nebo státní příslušnost, vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné zajistit rovný přístup k bezpečné, účinné a cenově dostupné léčbě v rámci EU;

I.

vzhledem k tomu, že občané EU stále čelí nerovnostem v oblasti prevence, jsou nestejně chráněni před rizikovými faktory, nemají stejné znalosti o zdravém životním stylu a nejsou ve stejné míře připraveni na to, jak čelit dezinformacím; vzhledem k tomu, že občané EU si nejsou rovni, pokud jde o včasný přístup k cenově dostupné a vysoce kvalitní léčbě a péči, přičemž rozdíly existují jak mezi jednotlivými členskými státy, tak i region od regionu v rámci dané země;

J.

vzhledem k tomu, že diabetes je příčinou mnoha zdravotních komplikací, kdy u třetiny diabetiků se rozvine diabetická retinopatie (20) a u třetiny kardiovaskulární onemocnění (21); vzhledem k tomu, že čtyři pětiny případů onemocnění ledvin v konečném stadiu se vyskytují u lidí trpících diabetem 2. typu a/nebo hypertenzí (22); vzhledem k tomu, že diabetes je příčinou časné úmrtnosti a zdravotního postižení (slepota, amputace, srdeční selhání);

K.

vzhledem k tomu, že některým formám diabetu 2. typu, těhotenskému diabetu, komplikacím souvisejícím s diabetem a dalším důsledkům diabetu lze předcházet politikami zaměřenými na modifikovatelné rizikové faktory onemocnění, jako je podpora aktivního života bez tabáku a přístupu ke zdravým potravinám, jakož i politikami zaměřenými na environmentální, kulturní a socioekonomické determinanty zdraví a podporu včasné diagnostiky a akce; vzhledem k tomu, že diabetes je však často diagnostikován příliš pozdě a až třetina všech lidí žijících s diabetem v EU o svém stavu zatím neví (23);

L.

vzhledem k tomu, že výživové označování produktů na přední straně obalu pomáhá občanům při výběru zdravějších potravin, čímž se předchází nezdravé konzumaci potravin s vysokým obsahem soli, tuku a cukru a obezitě, která je jedním z hlavních určujících rizikových faktorů pro rozvoj diabetu 2. typu;

M.

vzhledem k tomu, že diabetici patří ke skupinám nejvíce postiženým onemocněním COVID-19, a to nejen v souvislosti s rizikem vzniku závažných forem onemocnění, ale také kvůli riziku pozdních komplikací v důsledku přerušení péče během pandemie (24);

N.

vzhledem k tomu, že diabetes je komplexní a multifaktoriální onemocnění, neboť jej ovlivňuje vzájemné působení s jinými onemocněními a se všemi úrovněmi péče; vzhledem k tomu, že prevence, léčba a zvládání nemoci mohou být ukazatelem kvality, účinnosti, výkonnosti a odolnosti systému zdravotní péče; vzhledem k tomu, že účinná léčba diabetiků a péče o ně rovněž vede k lepším výsledkům v případě dalších nepřenosných nemocí a jiných onemocnění;

O.

vzhledem k tomu, že 100 let od průlomového objevu inzulinu stále existuje mnoho nerovností celosvětově i mezi členskými státy a v rámci nich, pokud jde o přístup k péči, vzdělávání, autonomii, léčivé přípravky, nástroje pro sledování hladiny cukru v krvi, dodávky a technologie a výsledky v oblasti zdraví (25); vzhledem k tomu, že je stále zapotřebí provést výzkum, který by jasně identifikoval individualizované rizikové faktory diabetu 1. typu, pomohl určit, jak nejlépe umožnit dřívější diagnózu diabetu 1. typu, a identifikovat pacienty, pro něž by v budoucnu mohl být vhodný imunologický přístup k léčbě; vzhledem k tomu, že je rovněž zapotřebí dalšího výzkumu, včetně behaviorálního výzkumu, aby se zlepšily a dále určily nejúčinnější zákroky v oblasti prevence a léčby diabetu 2. typu;

P.

vzhledem k tomu, že na diabetes připadá ve všech členských státech přibližně 9 % výdajů na zdravotní péči (26), a vzhledem k tomu, že až 75 % těchto nákladů by mohlo souviset s komplikacemi, kterým by zřejmě bylo možné předcházet (27); vzhledem k tomu, že prevence je účinnější než jakákoli léčba, neboť snižuje incidenci, prevalenci a komplikace některých druhů diabetu a zároveň je nákladově nejefektivnější dlouhodobou strategií boje proti diabetu;

Q.

vzhledem k tomu, že diabetici si musí několikrát za rok sami upravovat způsob zvládání svého onemocnění, přičemž se jim dostává jen sporadických rad nebo podpory od zdravotnických pracovníků; vzhledem k tomu, že zátěž, kterou diabetes představuje pro jednotlivce a jejich rodiny, je nejen finanční, ale zahrnuje také obrovské psychosociální problémy a sníženou kvalitu života; vzhledem k tomu, že inovace v oblasti samoměření hladiny cukru v krvi umožňují snadnější a lepší regulaci glykemie; vzhledem k tomu, že je přínosné, aby byla podporována rychlá dostupnost takových inovací pro pacienty s diabetem, neboť se tím zlepšuje úspěšnost zvládání diabetu, a tudíž se předchází zdravotním komplikacím a následným nákladům na zdravotní péči;

R.

vzhledem k tomu, že neexistuje právní rámec EU proti diskriminaci osob žijících s diabetem nebo jinými chronickými onemocněními a že v celé EU – ve školách, při přijímání do zaměstnání, na pracovištích, při uzavírání pojištění a při vydávání řidičských průkazů – jsou stále rozšířeny předsudky proti diabetikům; vzhledem k tomu, že vývoj znalostí o diabetu, jakož i v oblasti léčby a technologií v posledních letech znamená, že diabetici mohou mít hodnoty glykemie pod daleko přesnější a soustavnější kontrolou, což jim umožňuje překonat rizika dříve spojovaná s každodenními činnostmi;

S.

vzhledem k tomu, že se ukázalo, že lidé žijící s diabetem a dalšími nepřenosnými nemocemi jsou během humanitárních krizí vystaveni velkému riziku přerušení péče a toho, že se u nich rozvinou závažnější příznaky a komplikace;

T.

vzhledem k tomu, že diabetem se zabývalo hned několik opatření EU, včetně závěrů Rady z roku 2006 o podpoře zdravého životního stylu a prevenci diabetu a usnesení Parlamentu ze dne 14. března 2012 o řešení epidemie diabetu v EU; vzhledem k tomu, že existuje pádný důvod pro zvýšení tohoto úsilí jako reakce na rostoucí zátěž spojenou s diabetem a že je naléhavě nutné, aby členské státy přijaly důrazná opatření, zejména s ohledem na přidanou hodnotu společného úsilí na úrovni EU; vzhledem k tomu, že iniciativa EU Společně za lepší zdraví týkající se nepřenosných nemocí řeší některé potřeby a požadavky členských států uvedené v usnesení Parlamentu z roku 2012, ale postrádá jasný rámec pro opatření v členských státech a nemá konkrétní cíle, které by umožnily stanovení úkolů a měření pokroku;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci v Afghánistánu, zejména ze dne 16. září 2021 (1) a 7. dubna 2022 (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 o ochraně lidských práv a vnější migrační politice EU (3),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 14. listopadu 2022 o ženách, míru a bezpečnosti a ze dne 15. září 2021 o Afghánistánu, které nastínily pět kritérií pro spolupráci EU s faktickými orgány vedenými Tálibánem,

—

s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedy Komise o Afghánistánu,

—

s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Afghánistánu, včetně rezolucí 2626 (2022), 2596 (2021), 2543 (2020) a 2513 (2020),

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 10. listopadu 2022 o situaci v Afghánistánu,

—

s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 8. července 2022 o situaci v oblasti lidských práv žen a dívek v Afghánistánu,

—

s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN o situaci v oblasti lidských práv v Afghánistánu ze dne 9. září 2022,

—

s ohledem na zprávu podpůrné mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) ze dne 20. července 2022, která nastiňuje situaci v Afghánistánu v oblasti lidských práv v průběhu deseti měsíců od převzetí moci Tálibánem,

—

s ohledem na oznámení Tálibánu ze dne 7. září 2021 o vytvoření prozatímní vlády Afghánistánu,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech,

—

s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen a Úmluvu o právech dítěte, které Afghánistán ratifikoval,

—

s ohledem na Úmluvu o právním postavení uprchlíků, podepsanou dne 28. července 1951 v Ženevě, a na protokol z roku 1967 k této úmluvě,

—

s ohledem na Dohodu o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Islámskou republikou Afghánistán na straně druhé, která byla podepsána dne 18. února 2017,

—

s ohledem na tematické obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv, podpory a ochrany práv dítěte, násilí páchaného na ženách a dívkách a boje proti všem formám jejich diskriminace,

—

s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že po stažení vojsk NATO a spojeneckých sil převzal Tálibán dne 15. srpna 2021 v Afghánistánu moc; vzhledem k tomu, že obnovil Islámský emirát Afghánistán a jmenoval prozatímní vládu složenou výhradně z mužů, včetně členů tálibánského režimu z let 1996–2001, z nichž někteří jsou hledáni na základě obvinění z terorismu; vzhledem k tomu, že EU zachovává pevný postoj a faktickou vládu Tálibánu neuznává;

B.

vzhledem k tomu, že Tálibán odstraňuje pokrok, kterého bylo dosaženo za posledních 20 let; vzhledem k tomu, že Tálibán opět zřídil ministerstvo pro podporu ctnosti a předcházení neřesti a uzavřel ministerstvo pro ženské záležitosti, afghánskou nezávislou komisi pro lidská práva a další místní struktury poskytující podporu ženám a dívkám, zrušil dříve vymáhané zákony na ochranu žen a striktně omezil práva žen; vzhledem k tomu, že Tálibán vyloučil ženy z veřejné správy a žádné ženy nezahrnul ani do své nové neuznané vlády;

C.

vzhledem k tomu, že od převzetí moci Tálibánem čelí ženy a dívky rostoucímu omezování svých základních práv, zejména pokud jde o přístup ke vzdělání a zaměstnání a svobodu pohybu; vzhledem k tomu, že ženy byly prakticky vyřazeny ze všech oblastí veřejného života;

D.

vzhledem k tomu, že dívkám starším 12 let je v Afghánistánu odpíráno vzdělání; vzhledem k tomu, že dne 15. ledna 2022 faktické orgány Afghánistánu slíbily, že po zahájení nového školního roku v druhé polovině března 2022 umožní dívkám vrátit se do škol všech úrovní; vzhledem k tomu, že dívky nesmějí navštěvovat sedmou třídu ani vyšší ročníky; vzhledem k tomu, že je tím porušeno základní právo všech dětí na vzdělání, jak je zakotveno ve Všeobecné deklaraci lidských práv; vzhledem k tomu, že afghánské dívky a ženy v zemi statečně pořádají pokojné protesty a požadují, aby bylo dodržováno jejich právo na vzdělání; vzhledem k tomu, že počet sňatků dětí prudce vzrostl;

E.

vzhledem k tomu, že Tálibán nedávno zintenzivnil systematické represe vůči ženám a dívkám vlnou zatýkání obránkyň lidských práv; vzhledem k tomu, že od října 2021 je pohřešována ředitelka ženské věznice v Herátu Alía Aziziová; vzhledem k tomu, že organizace na ochranu lidských práv mají podezření, že byla násilně unesena; vzhledem k tomu, že Tálibán dne 3. listopadu 2022 přerušil tiskovou konferenci oznamující vytvoření afghánského hnutí žen za rovnost a zatkl jednu ženu, Zarifu Yaqobiovou, a čtyři její kolegy; vzhledem k tomu, že dne 11. listopadu 2022 Tálibán zatkl přední aktivistku Farhat Popalzaiovou, jednu ze zakladatelek Spontánního hnutí afghánských žen; vzhledem k tomu, že dne 13. listopadu 2022 vzal Tálibán do vazby další obránkyni práv žen Humairu Yusufovou;

F.

vzhledem k tomu, že jsou denně hlášeny případy porušování lidských práv, včetně zatýkání, zadržování, únosů, mučení, vyhrožování, vydírání, zabíjení a útoků na obránce lidských práv a jejich rodinné příslušníky; vzhledem k tomu, že v souvislosti s těmito činy není vůči nikomu vyvozována odpovědnost; vzhledem k tomu, že Tálibán nedávno nařídil soudcům, aby plně uplatňovali tálibánský výklad práva šaría, což může vést ke krutým a nelidským trestům a vzbuzuje obavy z dalšího porušování lidských práv;

G.

vzhledem k tomu, že po převzetí moci Tálibánem došlo k nárůstu útoků proti menšinovým skupinám, zejména Hazárům, hinduistům, sikhům a křesťanům; vzhledem k tomu, že od převzetí moci Tálibánem dochází k velkému počtu útoků na převážně šíitskou menšinovou komunitu Hazárů, které páchají Islámský stát provincie Chorásán a další aktéři; vzhledem k tomu, že tyto útoky a historické pronásledování Hazárů by mohly představovat zločiny proti lidskosti; vzhledem k tomu, že od srpna 2021 jsou systematicky napadána místa jejich bohoslužeb a vzdělávací a zdravotnická zařízení a jejich členové jsou svévolně zatýkáni, mučeni, bez soudu popravováni, vystěhováváni, marginalizováni a v některých případech nuceni opustit zemi; vzhledem k tomu, že v letech 2021 a 2022 bylo v Kábulu napadeno několik vzdělávacích zařízení v převážně hazárské čtvrti Dašt-e Barchi, zejména vzdělávací zařízení Sajjid ul-Šuhadá, Abdul Rahím Šahíd, Mumtáz a Kádž; vzhledem k tomu, že v důsledku těchto útoků zemřely nebo byly zraněny stovky lidí; vzhledem k tomu, že jednotky Tálibánu k rozehnání demonstrací na protest proti útokům údajně zahájily palbu a použily fyzické násilí;

H.

vzhledem k tomu, že humanitární krize v Afghánistánu se rychle zhoršuje a neúměrně postihuje ženy a dívky; vzhledem k tomu, že nové politiky zavedené vládou Tálibánu kriticky omezují možnost žen pracovat, a to i jako humanitární pracovnice, což má rovněž negativní dopad na přístup žen k humanitární pomoci; vzhledem k tomu, že omezení účasti žen na pracovním procesu prohlubuje chudobu žen a vystavuje odhadem 850 000 dívek riziku hospodářského a sexuálního vykořisťování, jakož i sňatků dětí; vzhledem k tomu, že méně než jedna čtvrtina obránkyň lidských práv, které zůstávají v Afghánistánu, uvedla, že má přístup k nějakému druhu humanitární pomoci nebo finanční a právní podpory;

I.

vzhledem k tomu, že podpůrná mise OSN v Afghánistánu odhaduje, že v červenci 2022 potřebovalo humanitární pomoc 59 % obyvatel, což ve srovnání s počátkem roku 2021 představuje nárůst o 6 milionů osob; vzhledem k tomu, že se očekává, že v roce 2023 bude humanitární pomoc potřebovat 28 milionů lidí, z toho 13 milionů dětí; vzhledem k tomu, že podle odhadů Světového potravinového programu se 18,9 milionu Afghánců potýká s akutním nedostatkem potravin; vzhledem k tomu, že 4,3 milionu Afghánců je vnitřně vysídleno a 5,6 milionu jich uprchlo do sousedních zemí; vzhledem k tomu, že velká část afghánských uprchlíků, tj. 2,2 milionu registrovaných afghánských uprchlíků, našlo útočiště v Íránu a Pákistánu;

J.

vzhledem k tomu, že v červnu 2022 zasáhlo východní Afghánistán ničivé zemětřesení, při němž zahynulo více než 1 000 lidí a přes 6 000 osob bylo zraněno; vzhledem k tomu, že v srpnu 2022 zasáhly několik oblastí Afghánistánu silné deště, což podle zpráv sdělovacích prostředků způsobilo záplavy, přívalové povodně a sesuvy půdy, při nichž zahynulo více než 180 lidí a přes 250 osob bylo zraněno; vzhledem k tomu, že zemětřesení, povodně, sucha, dopad pandemie COVID-19 a rostoucí ceny komodit v důsledku ruské invaze na Ukrajinu dále zhoršují již tak zoufalou humanitární situaci;

K.

vzhledem k tomu, že v zájmu podpory zranitelných Afghánců žijících v zemi a regionu zahájila EU v říjnu 2021 balíček humanitární pomoci pro Afghánistán zahrnující 1 miliardu EUR; vzhledem k tomu, že skupina G20 plánuje v rámci svého nového balíčku humanitární pomoci určené na potravinovou pomoc pro nejzranitelnější osoby na celém světě, jenž má k dispozici 210 milionů EUR, vyplatit Afghánistánu na řešení dramatické situace v oblasti zajišťování potravin v zemi 75 milionů EUR;

L.

vzhledem k tomu, že prostor pro nezávislé sdělovací prostředky a občanskou společnost se pod vládou Tálibánu drasticky zmenšil; vzhledem k tomu, že nařízení vydaná různými orgány Tálibánu značně omezila novinářskou činnost a vedla k nárůstu svévolného zatýkání novinářů;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o Bělorusku,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na všechny úmluvy o lidských právech, jichž je Bělorusko smluvní stranou,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 12. října 2020,

—

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 21. a 22. října 2021,

—

s ohledem na zprávy vypracované mezinárodními a nezávislými běloruskými lidskoprávními organizacemi,

—

s ohledem na zprávy o stavu lidských práv v Bělorusku ze dne 4. května 2021 a 20. července 2022 vypracované zvláštní zpravodajkou OSN Anaïs Marinovou pro Radu OSN pro lidská práva a na výzvu odborníků OSN ze dne 10. října 2022 k okamžitému propuštění uvězněného nositele Nobelovy ceny a dalších obránců práv v Bělorusku,

—

s ohledem na zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 4. března 2022 o stavu lidských práv v Bělorusku před prezidentskými volbami v roce 2020 a po jejich ukončení,

—

s ohledem na prohlášení ministrů zahraničních věcí skupiny G7 ze dne 4. listopadu 2022 o Bělorusku,

—

s ohledem na prohlášení zástupce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro svobodu sdělovacích prostředků ze dne 13. července 2022 o soustavném věznění novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků v Bělorusku,

—

s ohledem na prohlášení Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 7. října 2022 o odsouzení zástupců nezávislých sdělovacích prostředků,

—

s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že běloruský režim se systematickým útlakem občanské společnosti a obránců lidských práv snaží umlčet všechny nezávislé hlasy, které ještě v Bělorusku zbývají; vzhledem k tomu, že podle odhadů již někdy bylo za protesty proti režimu zadrženo přes 10 000 Bělorusů; vzhledem k tomu, že obránci lidských práv, opoziční politici, zástupci občanské společnosti, umělci, nezávislí novináři, představitelé a členové odborových svazů a další aktivisti musí soustavně čelit násilnému útlaku a bývají nuceni uprchnout ze země;

B.

vzhledem k tomu, že porušování lidských práv v Bělorusku se od srpna 2020 stupňuje a že v listopadu 2022 se v něm nacházelo více než 1 400 politických vězňů, včetně letošního nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého; vzhledem k tomu, že na seznamu vězňů jsou i nezletilé osoby, zdravotně postižené osoby, důchodci a vážně nemocné osoby; vzhledem k tomu, že procesy s politickými vězni pokračují a že je vynášen bezprecedentní počet odsuzujících rozsudků;

C.

vzhledem k tomu, že stále častěji dochází k tvrdým zásahům proti běloruskému demokratickému opozičnímu hnutí, které se těší široké podpoře; vzhledem k tomu, že v říjnu 2022 odsoudil obvodní soud v Grodnu politického aktivistu Mikalaje Autuchoviče ke 25 letům odnětí svobody na základě zcela vykonstruovaných obvinění, která zahrnovala i vlastizradu; vzhledem k tomu, že se jedná o zatím nejdelší trest odnětí svobody, který kdy byl odpůrci Lukašenkova režimu uložen; vzhledem k tomu, že pan Autuchovič, který v létě zahájil protestní hladovku, je od svého uvěznění vystaven bití a mučení;

D.

vzhledem k tomu, že kromě pana Autuchoviče bylo obžalováno dalších 11 osob (jmenovitě Paval Sava, Halina Dzerbyšová, Volga Majoravová, Viktar Sněhur, Uladzimir Hundar, Sjarhej Rezanovič, Pavel Rezanovič, Ljubov Rezanovičová, Iryna Melcherová, Antan Melcher a Irina Haračkinová, známí jako „Autuchovičova dvanáctka“), nad nimiž byly vyneseny tresty odnětí svobody v úhrnu 169 a půl roku; vzhledem k tomu, že někteří z nich byli opakovaně umístěni na samotku poté, co jejich rodiny ohlásily kruté zacházení a dokonce mučení ze strany pracovníků vězeňské ostrahy;

E.

vzhledem k tomu, že běloruské soudy vynesly stovky nespravedlivých a svévolných rozsudků v politicky motivovaných procesech souvisejících s tzv. případem „kolového tance“, a že během těchto procesů se slyšení často konala za zavřenými dveřmi, nebylo zajištěno řádné soudní řízení a diplomatům EU byl odepřen přístup do soudní síně;

F.

vzhledem k tomu, že Vyšetřovací výbor Běloruska zahájil řízení v nepřítomnosti proti vůdcům běloruské demokratické opozice a členům Koordinační rady, mezi nimiž je i Svjatlana Cichanouskaja, Paval Latuška, Volha Kavalkovová, Marija Marozová, Sjarhej Dyleuski, Dzmitry Navoša, Valerija Zanemonskaja, Daniil Bohdanovič, Janina Sazanovičová, Volha Vysockaja, Aleksandra Gerasimovová, Aljaksandr Opejkin a Dzmitry Solovjev;

G.

vzhledem k tomu, že vůdci a zástupci demokratických opozičních stran jsou stále vězněni v nelidských podmínkách, mezi nimi například Pavel Sevjarynec, Mikalaj Kazlov, Antanina Kavalevová, Aksana Aljaksejevová, Tatsiana a Dzmitry Kaneuski, Ihar Salavej, Pavel Spiryn, Uladzimir Njapomnjaščych, Aljaksandr Agrajcovič, Pavel Belavus, Andrej Kudzik, Mikolaj Sjarhjenka, Ramuald Ulan, Aljaksandr Nahela, Andrej Kabanav, Artur Smaljakov, Andrej Asmalouski, Dzjana Čarnušinová, Mikolaj Statkevič, Sjarhej Cichanouski, Viktar Babaryka, Maryja Kalesnikavová, Maksim Znak, Ihar Losik, Sergej Spariš;

H.

vzhledem k tomu, že běloruský režim nevyšetřuje tisíce ohlášených případů policejní brutality; vzhledem k tomu, že místo toho povyšuje a odměňuje osoby zodpovědné za tyto akty násilí; vzhledem k tomu, že velmi rozšířená beztrestnost za porušování lidských práv prohlubuje zoufalou situaci obyvatel Běloruska; vzhledem k tomu, že absence právního státu znemožňuje běloruským občanům právo na spravedlivý proces;

I.

vzhledem k tomu, že Bělorusko je jedinou zemí v Evropě, která používá trest smrti, a že nedávno oznámilo, že budou vykonány popravy politických odpůrců režimu; vzhledem k tomu, že v lednu 2022 byl novelizován trestní zákoník Běloruska, který Lukašenka stvrdil podpisem v květnu 2022, čímž byl trest smrti rozšířen na „pokus o spáchání teroristického činu“, a že konečným cílem je zakročit proti politickým disidentům a zavést řízení v nepřítomnosti na základě obvinění z extremismu nebo terorismu;

J.

vzhledem k tomu, že se Lukašenkův režim stále uchyluje k mučení a že političtí vězni nadále informují o zhoršujících se zdravotních podmínkách, ponižování a nelidském a krutém zacházení; vzhledem k tomu, že Lukašenka ve svém tažení proti lidskoprávním aktivistům a novinářům přitvrdil a nechal uvěznit významného novináře a aktivistu Andrzeje Poczobuta, který je příslušníkem polské menšiny v Bělorusku, a zařadil jej na „seznam teroristů“; vzhledem k tomu, že se vystupňovalo nepřijatelné pronásledování polské menšiny a dalších národnostních menšin a že běloruské orgány nedávno přijaly rozhodnutí, kterými chtějí zlikvidovat výuku v polštině a litevštině, provádějí domovní prohlídky u představitelů polské komunity a ničí polské hřbitovy a hroby básníků, spisovatelů, odbojářů a vojáků Zemské armády; vzhledem k tomu, že orgány ukončily smlouvu o bezplatném využívání „červeného“ kostela římskokatolickou farností sv. Šimona a sv. Heleny, která následně musela kostel vyklidit;

K.

vzhledem k tomu, že podle zvláštní zpravodajky pro stav lidských práv v Bělorusku hrozí vysokoškolským studentům svévolné zatýkání, neoprávněné propuštění či vyloučení ze studia, čímž je evidentně ohrožena jejich akademická svoboda;

L.

vzhledem k tomu, že Bělorusko odstoupilo od Aarhuské úmluvy, díky níž byla významně posílena přístupová práva, udržitelný rozvoj a environmentální demokracie;

M.

vzhledem k tomu, že běloruské orgány se často uchylují ke sledování, online cenzuře a dezinformacím a používají technologie ke kontrole obyvatelstva; vzhledem k tomu, že tyto represivní praktiky jsou dalším krokem na cestě k digitálnímu autoritářství a potlačování digitálních práv běloruských občanů, což vede ke stále většímu zastrašování občanů a zmenšování občanského prostoru; vzhledem k tomu, že v důsledku toho již neexistuje svoboda slova;

N.

vzhledem k tomu, že dne 14. listopadu 2022 informovaly nezávislé sdělovací prostředky o trestním stíhání Ireny Valiusové a Renaty Dzemančukové, vedoucích představitelek Svazu Poláků v Bělorusku;

O.

vzhledem k tomu, že Lukašenkův režim v Bělorusku i nadále pomáhá Rusku v jeho neodůvodněné agresivní válce proti Ukrajině tím, že mu umožňuje využívat běloruské území k vojenským útokům proti Ukrajině;

P.

vzhledem k tomu, že Bělorusové, kteří se připojili k protiválečnému hnutí, jsou cílem represivních opatření, jsou umisťováni do správní vazby nebo obžalováni z trestných činů, včetně právníka Alexandra Danileviče, který je trestně stíhán v souvislosti s podepsáním veřejné petice proti válce na Ukrajině, a tří běloruských občanů – Dzjanise Dzikuna, Dzmitryho Raviče a Aleha Malčanava, kteří byli obviněni z terorismu za sabotáž železniční infrastruktury ve snaze zabránit přepravě ruského vojenského vybavení;

Q.

vzhledem k tomu, že středisko pro lidská práva Vjasna je předmětem několika trestních vyšetřování, přičemž byla vznesena obvinění např. proti Alesovi Bjaljackému, Valjancinu Stefanovičovi, Uladzimiru Labkovičovi, Marfě Rabkovové, Leanidu Sudalenkovi, Taccjaně Lasicové a Andreji Čapjukovi;

R.

vzhledem k tomu, že bylo zlikvidováno nebo je v likvidaci více než 600 nevládních organizací, včetně prakticky všech lidskoprávních skupin působících v této zemi; vzhledem k tomu, že stále probíhá pronásledování nezávislých odborů a jejich vůdci a aktivisté, např. Aljaksandr Jarašuk, Henadz Fedynič, Sjarhej Antusevič, Michail Gromov, Iryna Bud-Husaimová, Janina Malašová, Vasil Berasnieu, Zinajda Michnjuková, Aljaksandr Mišuk, Ihar Povarav, Jauhen Hovar, Arcjom Žernak a Daniil Čeunakov, zůstávají ve vězení; vzhledem k tomu, že v červenci Nejvyšší soud Běloruska zlikvidoval Běloruský kongres demokratických odborů, který je zastřešující organizací pro nezávislé odbory, čímž prakticky zakázal veškeré nezávislé odbory;

S.

vzhledem k tomu, že jednou ze skupin, na které se režim zaměřuje nejvíce, jsou i nadále novináři, např. Kacjaryna Andrejevová, Iryna Slaunikava, Sjarhej Sacuk, Ihar Losik, Xenia Luckina a Andrej Kuznečyk; vzhledem k tomu, že dne 6. října 2022 odsoudil oblastní soud v Minsku tři novináře ze zakázaného nezávislého média BelaPAN, konkrétně šéfredaktorku Irynu Leušynovou, ředitele Dzmitryho Navažylava, zástupce ředitele Andreje Aljaksandrava, a také nezávislou novinářku Irynu Zlobinovou, k trestu odnětí svobody v rozmezí od 4 do 14 let;

T.

vzhledem k tomu, že neustále dochází k porušování svobody pokojného shromažďování; vzhledem k tomu, že od zfalšovaných prezidentských voleb v srpnu 2020 nebyly povoleny žádné opoziční pouliční protesty;

U.

vzhledem k tomu, že Lukašenka pokračuje ve své politice rusifikace Běloruska, kdy se snaží marginalizovat a zničit projevy národní identity Bělorusů, a to z hlediska jazyka, vzdělávání i kultury, a používá k tomu svévolné zatýkání, zadržování a zejména brutální zacházení s představiteli kultury;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o Demokratické republice Kongo,

—

s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 10. října 2022 o dětech a ozbrojeném konfliktu v Demokratické republice Kongo,

—

s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979 (CEDAW),

—

s ohledem na čtvrtou Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války z roku 1949 a na její dodatkové protokoly z let 1977 a 2005,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948,

—

s ohledem na úmluvu Organizace spojených národů o právech dítěte (UNCRC) ze dne 20. listopadu 1989,

—

s ohledem na zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva a mise MONUSCO z července 2020 nazvanou „Zpráva o porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva ozbrojenými skupinami spojeneckých demokratických sil a členy obranných a bezpečnostních sil v oblasti Beni v provincii Severní Kivu a v oblasti Irumu a Mambasa v provincii Ituri v období od 1. ledna 2019 do 31. ledna 2020“,

—

s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella ze dne 4. července 2022 o situaci ve východní části Demokratické republiky Kongo,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí (1),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (2),

—

s ohledem na dohodu z Cotonou,

—

s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v Demokratické republice Kongo se nadále zhoršuje, zejména v severovýchodní části země, a to v důsledku činnosti zahraničních i domácích ozbrojených skupin, včetně skupiny M23 s vazbami na Rwandu; vzhledem k tomu, že některé povstalecké skupiny mají vazby na Ugandu a Burundi a údajně se přihlásily k Islámskému státu a byly zapojeny do četných masakrů, v jejichž důsledku došlo k vysídlení tisíců civilistů, a vzhledem k tomu, že se objevují zprávy o tom, že ozbrojené skupiny rekrutují děti a často se dopouští sexuálního a genderově podmíněného násilí;

B.

vzhledem k tomu, že od 20. října 2022 vedl postup skupiny M23 k vysídlení tisíců lidí z Rutshuru do utečeneckých táborů Kanyaruchinya a Kibati, severně od města Gomy, a na území Lubera, čímž se počet šesti milionů osob, které byly vnitřně vysídleny již dříve, i nadále zvyšuje;

C.

vzhledem k tomu, že od 20. října 2022 bylo vysídleno přibližně 183 000 osob, většinou žen a dětí, což znamená, že počet vysídlených civilních obyvatel ve východní části země nyní dosahuje více než 232 000 osob; vzhledem k tomu, že 2,4 milionu konžských dětí mladších pěti let trpí celkovou akutní podvýživou; vzhledem k tomu, že v souvislosti s útěky před útoky povstaleckých skupin dochází k četným případům odloučení dětí od rodičů a opatrovníků; vzhledem k tomu, že podle odhadů potřebuje v současné době pomoc asi 7,5 milionu lidí, kteří nemají přístup k vodě a hygienickým zařízením;

D.

vzhledem k tomu, že východní provincie Demokratické republiky Kongo Ituri a Kivu jsou po dvě desetiletí sužovány stále se vracejícím konfliktem, při němž se ozbrojené skupiny dopouštějí masakrů na civilním obyvatelstvu a jiného násilí, avšak vládní orgány dosud nedokázaly pohnat nestátní skupiny k odpovědnosti za trestné činy spáchané v minulosti;

E.

vzhledem k tomu, že v říjnu 2022 se objevily zprávy o masivním porušování lidských práv, kterého se v nedávném konfliktu s povstaleckými silami skupiny M23 měly dopustit konžské armádní jednotky a jejich spojenci; vzhledem k tomu, že bylo rovněž hlášeno závažné porušování lidských práv, jako je dětská práce;

F.

vzhledem k tomu, že novináři, kteří informují o konfliktu, jsou stále častěji vystaveni obtěžování, vyhrožování a zatýkání;

G.

vzhledem k tomu, že Luandský proces usiluje o urovnání konfliktu ve východní části Demokratické republiky Kongo, a to prostřednictvím jednání, která mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou zprostředkovává Angola; vzhledem k tomu, že Východoafrické společenství, jehož členem se Demokratická republika Kongo stala v březnu 2022, zahájilo proces usilující o ukončení nestability ve východním Kongu, který má probíhat ve dvou rovinách: tou první jsou politické diskuse se skupinami povstalců, které vyjádřily ochotu ukončit boje a odevzdat zbraně, tou druhou je rozmístění východoafrických vojenských sil;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

—

s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Evropské komise ze dne 30. ledna 2008 nazvané „Nový evropský konsensus o humanitární pomoci (1),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 30. dubna 2014 nazvaný „Soubor nástrojů pro přístup založený na právech a zahrnující veškerá lidská práva pro rozvojovou spolupráci EU“ (SWD(2014)0152),

—

s ohledem na rezoluci OSN ze dne 21. října 2015 nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, která byla přijata na summitu OSN pro udržitelný rozvoj dne 25. září 2015, a na jejích 17 cílů udržitelného rozvoje,

—

s ohledem na třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která se konala ve dnech 13. až 16. července 2015 v Addis Abebě, a na akční program z Addis Abeby,

—

s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu v Paříži (dále jen „Pařížská dohoda“),

—

s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise ze dne 30. června 2017 nazvané „Nový Evropský konsensus o rozvoji – Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“ (2),

—

s ohledem na zprávu skupiny odborníků na vysoké úrovni ohledně evropské struktury pro financování rozvoje z října 2019 nazvanou „Evropa ve světě – budoucnost evropské struktury pro rozvoj“,

—

s ohledem na studii proveditelnosti Rady ze dne 14. dubna 2021 o možnostech posílení budoucí evropské struktury pro financování rozvoje,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 10. června 2021 o posílení evropské struktury pro financování rozvoje,

—

s ohledem na plán Komise ze dne 24. března 2022 na zlepšení evropské struktury pro financování rozvoje a zprávu o pokroku za rok 2021 (COM(2022)0139),

—

s ohledem na společnou zprávu EIB a EBRD ze dne 25. listopadu 2021 o opatřeních přijatých v souvislosti se závěry Rady o evropské struktuře pro financování rozvoje,

—

s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 7/2020 ze dne 11. září 2020, které doprovází zprávu Komise o provádění Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021„Nová strategie EU-Afrika – partnerství pro udržitelný a inkluzivní rozvoj“ (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 o zprávě o provádění týkající se svěřenských fondů EU a nástroje pro uprchlíky v Turecku (4),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. prosince 2021 s názvem „Global Gateway“ (JOIN(2021)0030),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (5),

—

s ohledem na 6. summit Evropské unie a Africké unie, který se konal ve dnech 17.–18. února 2022 a související závěrečné prohlášení s názvem „Společná vize pro rok 2030“,

—

s ohledem na článek 209 Smlouvy o fungování Evropské unie a na statut Evropské investiční banky (EIB), který je připojený ke Smlouvám a stanoví, že EIB je finanční institucí Evropské unie, je výlučně vlastněna všemi 27 členskými státy EU a jejím úkolem je přispívat k provádění rozvojové politiky EU,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro zahraniční věci,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A9-0270/2022),

A.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 prohloubila již tak značnou mezeru ve financování cílů udržitelného rozvoje a způsobila celkový pokles zdrojů o 700 miliard USD a zároveň nárůst potřeb o 1 bilion USD, což způsobilo nůžkový efekt, takže se očekává, že roční propad ve financování cílů udržitelného rozvoje v rozvojových zemích ve výši 2,5 bilionu USD před pandemií se po pandemii COVID-19 zvýší o 70 % na 4,2 bilionu USD (3,7 bilionu EUR) (6);

B.

vzhledem k tomu, že v zemích s nízkými a nižšími středními příjmy existuje roční finanční deficit ve výši 148 miliard USD v souvislosti s dosažením cíle udržitelného rozvoje č. 4 pro období do roku 2030; vzhledem k tomu, že dodatečné náklady vyplývající ze zavírání škol v souvislosti s pandemií COVID-19 mohou tento finanční rozdíl zvýšit až o jednu třetinu;

C.

vzhledem k tomu, že ruská vojenská agrese na Ukrajině dramaticky zhoršila situaci v oblasti cílů udržitelného rozvoje na Ukrajině a v sousedních zemích; vzhledem k tomu, že současná ruská vojenská agrese na Ukrajině bude mít dopad na celosvětové plnění cílů udržitelného rozvoje, zejména pokud jde o boj proti chudobě a hladu, které zvyšují riziko rostoucích občanských nepokojů, konfliktů a nelegální migrace; vzhledem k tomu, že ničivé důsledky způsobené zločinným aktem Putinovy války výrazně odčerpaly již tak skrovné zdroje rozvojové pomoci; vzhledem k tomu, že dlouhodobé důsledky této války jsou zatím neznámé; vzhledem k tomu, že velký propad ve financování cílů udržitelného rozvoje a důsledky pandemie COVID-19, která má ničivé následky v celém rozvojovém světě, vyžadují mimořádnou a stálou reakci všech aktérů EU a celosystémovou revizi evropské struktury pro financování rozvoje;

D.

vzhledem k tomu, že současné politické a finanční vedení EU a její úsilí nestačí k dosažení cílů udržitelného rozvoje a cílů Pařížské dohody a k řešení dalších akutních globálních výzev, zejména zhoršující se změny klimatu, dramaticky rostoucího dluhového zatížení partnerských zemí, důsledků onemocnění COVID-19 a násilných konfliktů, a proto je zapotřebí společné angažovanosti na mezinárodní úrovni, aby bylo zajištěno, že evropská struktura pro financování rozvoje bude schopna na tyto nové výzvy reagovat;

E.

vzhledem k tomu, že pro skutečné dosažení cílů udržitelného rozvoje a překonání pandemie COVID-19 je naléhavě zapotřebí soudržnosti politik a úzké spolupráce mezi všemi oficiálními rozvojovými finančními institucemi, jejich vládními akcionáři, orgány EU a všemi stávajícími partnery, aby se zajistilo, že omezené veřejné prostředky budou využity co nejúčinněji a nejúčelněji; vzhledem k tomu, že úspěšná mobilizace dalšího kapitálu, soukromého i veřejného, vedle oficiální rozvojové pomoci a dalších stávajících forem financování rozvoje, má zásadní význam a musí být v souladu s cíli rozvojové politiky, zejména s ohledem na snižování nerovností a chudoby jako prvního cíle Agendy 2030;

F.

vzhledem k tomu, že i s ohledem na udržitelný rozvoj zemí globálního Jihu je nanejvýš důležité, aby se v budoucnu reorganizovaly světové energetické toky a aby v nich africký kontinent hrál důležitou roli; vzhledem k tomu, že posílení jeho úlohy v oblasti udržitelné výroby, využívání a vývozu energie poskytne šanci na udržitelný hospodářský rozvoj orientovaný na budoucnost a může zlepšit životní podmínky velké většiny obyvatelstva;

G.

vzhledem k tomu, že významnou překážkou dosažení cílů udržitelného rozvoje je nedostatek potravin, zejména v Africe, kde 2 z 10 lidí trpí podvýživou; vzhledem k tomu, že tento problém se v důsledku růstu populace dále zvýrazní; vzhledem k tomu, že spolupráce EU s partnerskými zeměmi musí tuto výzvu účinně a udržitelně řešit;

H.

vzhledem k tomu, že orgány EU a 27 členských států EU dohromady představují největšího dárce pro rozvojové země, který je zodpovědný za přibližně 46 % celkové oficiální rozvojové pomoci poskytované všemi členy OECD rozvojovým zemím;

I.

vzhledem k tomu, že vytvoření přístupu „tým Evropa“ coby globální reakce EU na onemocnění COVID-19 by mohlo pomoci nastolit jednotný strategický rámec koordinace pro vnější reakci EU na pandemii a na další velké výzvy, jako jsou důsledky ruské vojenské agrese proti Ukrajině, za podpory partnerských zemí; vzhledem k tomu, že tento přístup je slibným procesem umožňujícím další spolupráci mezi orgány EU, členskými státy a evropskými dvoustrannými a mnohostrannými rozvojovými finančními institucemi, EIB a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD), což neustále zvyšuje kolektivní účinnost a viditelnost EU;

J.

vzhledem k tomu, že vstup v platnost Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) s celkovým rozpočtem 79,5 miliardy EUR představuje historickou změnu ve vnější a rozvojové politice EU, která vede k racionalizaci a konsolidaci rozvojových výdajů EU a dává nový impuls k větší spolupráci mezi evropskými aktéry v oblasti rozvoje; vzhledem k tomu, že nástroj NDICI – Globální Evropa významně mění rámec vnějších investic a spojuje smíšené financování a záruky v rámci Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) – Záruka pro vnější činnost (EAG); vzhledem k tomu, že EFSD+ výrazně rozšiřuje zeměpisný rozsah a finanční krytí svého předchůdce, EFSD, a bude schopen prostřednictvím EAG pokrýt zárukou operace až do výše 53,4 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že zásada „politika na prvním místě“, která je jádrem nástroje NDICI – Globální Evropa, představuje posun směrem ke spolupráci řízené politickými cíli a zajišťuje, aby bylo do procesu programování zahrnuto využití rozpočtových záruk EU;

K.

vzhledem k tomu, že EFSD+, zřízený v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa, poskytuje finanční prostředky na operace smíšeného financování a rozpočtové záruky, které mají provádět způsobilí partneři na základě otevřeného přístupu a spolupráce;

L.

vzhledem k tomu, že článek 36 nařízení o NDICI – Globální Evropa stanoví zvláštní úlohu EIB v rámci tohoto nástroje;

M.

vzhledem k tomu, že podniky a finanční instituce EU působící v rozvojových zemích v posledním desetiletí čím dál častěji čelily nekalé hospodářské soutěži ze strany globálních hráčů, kteří působí mimo multilaterální systém financování rozvoje, jenž stanoví mezinárodní soubor pravidel a předpisů, jako jsou zvláštní požadavky na oficiální rozvojovou pomoc, oficiálně podporované úvěry, udržitelné půjčky a udržitelnost dluhu, zakázané vývozní subvence a mezinárodní normy pro boj proti úplatkářství a korupci;

N.

vzhledem k tomu, že řádně fungující soudržnost politik ve prospěch rozvoje a podpora mobilizace domácích zdrojů je nedílnou součástí řádného finančního řízení a jejím cílem je zvýšit účinnost pomoci prostřednictvím konkrétních iniciativ, jako je podpora boje proti korupci, rozvoj progresivních daňových systémů a boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům;

O.

vzhledem k tomu, že zpráva skupiny odborníků na vysoké úrovni zveřejněná v říjnu 2019 zahrnovala mezi svá doporučení zřízení Evropské banky pro klima a udržitelný rozvoj (ECSDB), což členské státy okamžitě odmítly jako příliš nákladnou možnost, jejíž realizace v novém rozpočtovém období by trvala příliš dlouho; vzhledem k tomu, že Rada místo toho zvolila alternativní možnost k možnostem navrženým skupinou odborníků na vysoké úrovni nazvanou Status Quo +, která zásadně nemění stávající struktury, ale vyzývá k jejich zlepšení; vzhledem k tomu, že varianta Status Quo+ předpokládá následující zlepšení bez dodatečných nákladů pro členské státy: zlepšení přítomnosti EIB na místě a změna jejího obchodního modelu směrem k modelu více zaměřenému na rozvojovou banku, postupné rozšíření působnosti EBRD do subsaharské Afriky a zvýšení kapacit Komise, Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a delegací EU;

P.

vzhledem k tomu, že členské státy vyzvaly všechny evropské rozvojové banky a finanční instituce, aby na základě silných stránek a odborných znalostí každé instituce zvýšily svou spolupráci a koordinaci jak mezi sebou, tak s ostatními multilaterálními a mezinárodními finančními institucemi, a tím posílily efektivnost, viditelnost a dopad evropské struktury pro financování rozvoje a podnítily dále zapojení soukromého sektoru a přitom dále doplňovaly veřejný sektor a podporovaly jeho zapojení.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

—

s ohledem na Smlouvu o energetické chartě, která byla podepsána v roce 1994 a vstoupila v platnost v roce 1998,

—

s ohledem na proces modernizace Smlouvy o energetické chartě, který byl zahájen v roce 2017, a na návrh EU na její modernizaci,

—

s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu v Paříži (Pařížská dohoda),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 s názvem Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019)0640),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (1),

—

s ohledem na doporučení Komise (EU) 2021/1749 ze dne 28. září 2021 k zásadám „energetická účinnost v první řadě“: od principů k praxi (2) a na k němu připojené pokyny,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (dále jen „směrnice o obnovitelných zdrojích energie“) (3),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (4),

—

s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie, zejména na jeho posudek 2/15 ze dne 16. května 2017 k dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurskou republikou (5), rozsudek ze dne 6. března 2018 ve věci C-284/16 (předběžné rozhodnutí ve věci Slovenská republika v. Achmea BV) (6), posudek 1/17 ze dne 30. dubna 2019 ke komplexní dohodě o hospodářské a obchodní spolupráci mezi Kanadou a EU a jejími členskými státy (7), rozsudek ze dne 2. září 2021 ve věci C-741/19 (předběžné rozhodnutí ve věci Moldavská republika v. Komstroy LLC) (8) a rozsudek ze dne 26. října 2021 ve věci C-109/20 (předběžné rozhodnutí ve věci Polská republika v. PL Holdings Sàrl) (9),

—

s ohledem na mandát, který byl v roce 2017 udělen pracovní skupině III Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) k práci na reformě urovnávání sporů mezi investorem a státem,

—

s ohledem na rozhodnutí Itálie odstoupit od Smlouvy o energetické chartě ke dni 1. ledna 2016,

—

s ohledem na návrh zákona o ukončení Smlouvy o energetické chartě, který přijala polská vláda dne 10. srpna 2022 a který dne 25. srpna 2022 postoupila polskému parlamentu,

—

s ohledem na oznámení španělské vlády ze dne 12. října 2022, nizozemské vlády ze dne 19. října 2022, francouzské vlády ze dne 21. října 2022, slovinské vlády ze dne 10. listopadu 2022, německé vlády ze dne 11. listopadu 2022 a lucemburské vlády ze dne 18. listopadu 2022 o záměru odstoupit od Smlouvy o energetické chartě,

—

s ohledem na dohodu o ukončení platnosti dvoustranných dohod o investicích mezi členskými státy Evropské unie, která byla podepsána dne 5. května 2020 (10),

—

s ohledem na svá nejnovější usnesení, zejména na usnesení ze dne 23. června 2022 o budoucnosti mezinárodní investiční politiky EU (11) a na usnesení ze dne 20. října 2022 o konferenci OSN o změně klimatu v roce 2022 v Šarm aš-Šajchu, Egypt (COP27) (12),

—

s ohledem na skutečnost, že se v Radě nepodařilo dosáhnout kvalifikované většiny ve prospěch modernizace Smlouvy o energetické chartě jako základu pro postoj EU na 33. zasedání Konference energetické charty,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. října 2022 o dohodě mezi členskými státy, Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii o výkladu Smlouvy o energetické chartě (COM(2022)0523),

—

s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Smlouva o energetické chartě je mezinárodní dohodou; vzhledem k tomu, že smlouva byla podepsána v prosinci 1994 a vstoupila v platnost v dubnu 1998; vzhledem k tomu, že Smlouva o energetické chartě má 53 signatářů a smluvních stran, včetně Evropské unie, Euratomu a všech jeho členských států s výjimkou Itálie, která od této smlouvy v roce 2016 odstoupila; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy představují více než polovinu hlasujících členů Smlouvy o energetické chartě;

B.

vzhledem k tomu, že původním cílem Smlouvy o energetické chartě bylo vytvořit fórum pro spolupráci mezi Východem a Západem v oblasti energetiky, ochrany investic, obchodu a tranzitu; vzhledem k tomu, že ustanovení smlouvy o ochraně investic nebyla od 90. let 20. století aktualizována a neodpovídají novým standardům stanoveným v rámci reformovaného přístupu EU k investiční politice; vzhledem k tomu, že nedošlo k žádnému pokusu začlenit naléhavé zmírňování změny klimatu a postupné ukončování investic do fosilních paliv do roku 2018;

C.

vzhledem k tomu, že členské státy mají přibližně 1 500 dvoustranných investičních smluv ratifikovaných před Lisabonskou smlouvou, které stále chrání investice do fosilních paliv, zahrnují starou podobu urovnávání sporů mezi investorem a státem a obsahují zastaralá ustanovení a mechanismy, které nejsou slučitelné s hodnotami a právními zásadami EU; vzhledem k tomu, že žádná z nových mezinárodních dohod o investicích vycházejících z moderního přístupu, které EU vyjednala po Lisabonské smlouvě, nevstoupila v platnost;

D.

vzhledem k tomu, že odvrácení závažných klimatických krizí a ochrana naší energetické bezpečnosti budou vyžadovat urychlení procesu postupného ukončování používání fosilních paliv a rychlý přechod na energii z obnovitelných zdrojů;

E.

vzhledem k tomu, že cílem Zelené dohody pro Evropu je reagovat na výzvy spojené se změnou klimatu a zhoršováním stavu životního prostředí; vzhledem k tomu, že k tomuto cíli musí přispívat všechna politická opatření EU, včetně investiční politiky;

F.

vzhledem k tomu, že Mezivládní panel pro změnu klimatu ve své zprávě o zmírňování změny klimatu na rok 2022 vydané v dubnu 2022 označil Smlouvu o energetické chartě za „závažnou překážku zmírňování změny klimatu“;

G.

vzhledem k tomu, že transformace energetiky vyžaduje urychlení celosvětových investic do čisté energie a pobídky pro evropské energetické společnosti, aby investovaly do energie z obnovitelných zdrojů;

H.

vzhledem k tomu, že s ohledem na rostoucí právní a politické obavy v souvislosti se Smlouvou o energetické chartě byl pod vedením EU a jejích členských států v listopadu 2018 zahájen proces modernizace zaměřený na standardy ochrany investic, jakož i na omezení ochrany poskytované fosilním palivům a na podporu udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že dne 27. listopadu 2018 schválila Konference energetické charty seznam témat pro modernizaci; vzhledem k tomu, že Rada v červenci 2019 udělila Komisi mandát k jednání o modernizaci Smlouvy o energetické chartě; vzhledem k tomu, že v květnu 2020 EU předložila návrh na modernizaci Smlouvy o energetické chartě; vzhledem k tomu, že dne 15. února 2021 předložila EU sekretariátu energetické charty doplňující návrh na řešení otázky definice hospodářské činnosti v odvětví energetiky, známý také jako vynětí fosilních paliv;

I.

vzhledem k tomu, že smluvní strany dosáhly dne 24. června 2022 principiální dohody o modernizaci Smlouvy o energetické chartě; vzhledem k tomu, že změny této smlouvy zahrnují změny standardů Smlouvy o energetické chartě týkajících se ochrany investic a odkaz na právo zemí přijímat regulační opatření z důvodů, jako je ochrana životního prostředí nebo opatření v oblasti klimatu;

J.

vzhledem k tomu, že právní text konečné dohody dosud nebyl formálně zveřejněn, což je v rozporu s úrovní transparentnosti ostatních obchodních a investičních dohod EU;

K.

vzhledem k tomu, že od uzavření jednání Německo, Francie, Španělsko, Nizozemsko, Polsko, Slovinsko a Lucembursko, které dohromady představují více než 70 % obyvatelstva EU, oznámily svůj záměr odstoupit od Smlouvy o energetické chartě; vzhledem k tomu, že Itálie od této smlouvu odstoupila v roce 2016; vzhledem k tomu, že další členské státy o odstoupení nadále uvažují;

L.

vzhledem k tomu, že se v Radě nepodařilo dosáhnout kvalifikované většiny ve prospěch modernizace Smlouvy o energetické chartě jako základu pro schválení modernizace na Konferenci energetické charty v listopadu 2022; vzhledem k tomu, že modernizace byla proto z programu Konference energetické charty vypuštěna;

M.

vzhledem k tomu, že EU disponuje počtem hlasů, které se rovnají počtu jejích členských států, jež jsou smluvními stranami Smlouvy o energetické chartě; vzhledem k tomu, že členské státy mohou uplatnit své právo hlasovat jen tehdy, pokud jej neuplatní EU; vzhledem k tomu, že ratifikace členskými státy EU, které jsou smluvními stranami Smlouvy o energetické chartě, by musela proběhnout v souladu s jejich vnitrostátními ratifikačními pravidly a s rozdělením pravomocí mezi EU a členské státy;

N.

vzhledem k tomu, že v souladu s politickými směry Komise by před tím, než by EU mohla modernizovanou Smlouvu o energetické chartě prozatímně uplatňovat, musel k modernizaci smlouvy udělit souhlas Parlament; vzhledem k tomu, že Parlament by musel souhlasit s odstoupením EU od Smlouvy o energetické chartě;

O.

vzhledem k tomu, že znepokojivý počet sporů spojených s investicemi se týká environmentálních opatření; vzhledem k tomu, že na různé země, včetně členských států EU, byly podány žaloby v souvislosti s politikou v oblasti klimatu nebo spravedlivého přechodu; vzhledem k tomu, že Smlouva o energetické chartě je dohodou o ochraně investic, která vyvolává největší počet sporů; vzhledem k tomu, že v současné době se projednává více než 40 případů rozhodčích řízení ohledně investic v rámci EU; vzhledem k tomu, že podle sekretariátu energetické charty bylo k 1. červnu 2022 na základě Smlouvy o energetické chartě zahájeno nejméně 150 rozhodčích řízení v oblasti investic, z nichž jedna třetina se týká investic do fosilních paliv a 70 % z nich tvoří rozhodčí řízení v oblasti investic uvnitř EU založených na Smlouvě o energetické chartě;

P.

vzhledem k tomu, že Smlouva o energetické chartě je v současné době neslučitelná se Smlouvami EU, neboť investičním tribunálům umožňuje vykládat a uplatňovat právo EU bez zavedení potřebných záruk, které by zachovávaly regulační autonomii EU, a má nepříznivý vliv na fungování orgánů EU v souladu s ústavním rámcem EU;

Q.

vzhledem k tomu, že SDEU ve svém rozsudku ze dne 6. března 2018 ve věci C-284/16 (rozhodnutí o předběžné otázce ve věci Slovenská republika v. Achmea BV) rozhodl, že rozhodčí doložky mezi investorem a státem v mezinárodních dohodách uzavřených mezi členskými státy EU jsou v rozporu se Smlouvami EU a v důsledku toho je nelze uplatňovat ode dne, kdy se poslední ze smluvních stran dvoustranné dohody o investicích uvnitř EU stala členským státem EU; vzhledem k tomu, že na základě týchž zásad SDEU ve svém rozsudku ze dne 2. září 2021 ve věci C-741/19 (rozhodnutí o předběžné otázce ve věci Moldavská republika v. Komstroy LLC) rozhodl, že čl. 26 odst. 2 písm. c) Smlouvy o energetické chartě musí být vykládán v tom smyslu, že se nevztahuje na spory mezi členským státem EU a investorem z jiného členského státu EU týkající se investice uskutečněné tímto investorem v uvedeném členském státě; vzhledem k zavedené zásadě, že rozsudky SDEU se uplatňují ex tunc; vzhledem k tomu, že rozhodčí soudci nebrali tyto rozsudky SDEU ve svém rozhodování na vědomí;

R.

vzhledem k tomu, že EU se postavila do čela reformy investiční politiky; vzhledem k tomu, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost EU na naléhání Parlamentu a s jeho podporou schválila reformovaný model ochrany investic a rozhodla se nahradit urovnávání sporů mezi investorem a státem systémem investičních soudů, zahájila jednání o mnohostranném soudu pro investice, přijala právní předpisy k regulaci zahraničních subvencí, které narušují vnitřní trh, a přijala právní předpisy k prověřování přímých investic ze zahraničí; vzhledem k tomu, že tyto změny jsou důležitými kroky správným směrem, tj. k modernizované a udržitelné investiční politice; vzhledem k tomu, že pro pokrok v této reformní agendě je třeba ještě mnoho vykonat;

S.

vzhledem k tomu, že EU podporuje jednání, která probíhají v pracovní skupině III komise UNCITRAL, a zřízení mnohostranného soudu pro investice;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.