ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 155
European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 66
2. května 2023

Obsah

Strana

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Soudní dvůr Evropské unie

2023/C 155/01

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

1

 

V   Oznámení

 

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

 

Soudní dvůr

2023/C 155/02

Věc C-682/20 P: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 9. března 2023 – Les Mousquetaires, ITM Entreprises SAS v. Evropská komise, Rada Evropské unie (Kasační opravný prostředek – Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Rozhodnutí Evropské komise o nařízení kontroly – Opravné prostředky proti postupu provádění kontroly – Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie – Právo na účinný prostředek nápravy – Nařízení (ES) č. 1/2003 – Článek 19 – Nařízení (ES) č. 773/2004 – Článek 3 – Pořizování záznamu dotazování vedeného Komisí v průběhu jejího šetření – Počátek šetření Komise)

2

2023/C 155/03

Věc C-690/20 P: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 9. března 2023 – Casino, Guichard-Perrachon, Achats Marchandises Casino SAS (AMC) v. Evropská komise, Rada Evropské unie (Kasační opravný prostředek – Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Rozhodnutí Evropské komise o nařízení kontroly – Opravné prostředky proti postupu provádění kontroly – Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie – Právo na účinný prostředek nápravy – Nařízení (ES) č. 1/2003 – Článek 19 – Nařízení (ES) č. 773/2004 – Článek 3 – Pořizování záznamu dotazování vedeného Komisí v průběhu jejího šetření – Počátek šetření Komise)

3

2023/C 155/04

Věc C-693/20 P: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 9. března 2023 – Intermarché Casino Achats v. Evropská komise, Rada Evropské unie (Kasační opravný prostředek – Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Rozhodnutí Evropské komise, kterým se nařizuje provedení kontroly – Opravné prostředky proti postupu provádění kontroly – Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie – Právo na účinný prostředek – Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 – Článek 19 – Nařízení Rady (ES) č. 773/2004 – Článek 3 – Pořizování záznamu dotazování vedeného Komisí v průběhu jejího šetření – Výchozí bod šetření Komise)

4

2023/C 155/05

Věc C-695/20, Fenix International: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 28. února 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce First-tier Tribunal (Tax Chamber) – Spojené království) – Fenix International Limited v. Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs (Řízení o předběžné otázce – Prováděcí pravomoc Rady Evropské unie – Článek 291 odst. 2 SFEU – Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Články 28 a 397 – Osoba povinná k dani jednající vlastním jménem, avšak na účet jiné osoby – Poskytovatel elektronicky poskytovaných služeb – Prováděcí nařízení (EU) č. 282/2011 – Článek 9a – Domněnka – Platnost)

4

2023/C 155/06

Věc C-31/21, Eurocostruzioni: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Corte suprema di cassazione – Itálie) – Eurocostruzioni Srl v. Regione Calabria (Řízení o předběžné otázce – Strukturální fondy – Nařízení (ES) č. 1685/2000 – Způsobilost výdajů – Povinnost prokázat platbu – Potvrzené faktury – Účetní doklady stejné průkazní hodnoty – Stavební práce prováděné přímo konečným příjemcem)

5

2023/C 155/07

Věc C-46/21 P: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 9. března 2023 – Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů v. Aquind Ltd (Kasační opravný prostředek – Energetika – Nařízení (ES) č. 714/2009 – Článek 17 – Žádost o výjimku týkající se elektrického propojovacího vedení – Zamítavé rozhodnutí Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) – Nařízení (ES) č. 713/2009 – Článek 19 – Odvolací senát ACER – Intenzita přezkumu)

6

2023/C 155/08

Věc C-78/21, PrivatBank a další: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Administratīvā apgabaltiesa – Lotyšsko) – AS PrivatBank, A, B, Unimain Holdings Limited v. Finanšu un kapitāla tirgus komisija (Řízení o předběžné otázce – Články 56 a 63 SFEU – Volný pohyb služeb – Volný pohyb kapitálu – Vnitrostátní opatření ukládající úvěrové instituci povinnost ukončit obchodní vztahy nebo nadále nenavazovat takové vztahy s osobami, které nejsou státními příslušníky – Omezení – Článek 65 odst. 1 písm. b) SFEU – Odůvodnění – Směrnice (EU) 2015/849 – Předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu – Přiměřenost)

6

2023/C 155/09

Věc C-119/21 P: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 9. března 2023 – PlasticsEurope v. Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), Spolková republika Německo, Francouzská republika, ClientEarth (Kasační opravný prostředek – Sestavení seznamu látek podléhajících povolení – Nařízení (ES) č. 1907/2006 – Příloha XIV – Seznam látek pro případné zahrnutí do přílohy XIV – Aktualizace záznamu o látce bisfenol A jako látce vzbuzující mimořádné obavy)

7

2023/C 155/10

Věc C-268/21, Norra Stockholm Bygg: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Högsta domstolen – Švédsko) – Norra Stockholm Bygg AB v. Per Nycander AB (Řízení o předběžné otázce – Ochrana osobních údajů – Nařízení (EU) 2016/679 – Článek 6 odst. 3 a 4 – Zákonnost zpracování – Předložení dokumentu, který obsahuje osobní údaje, v rámci občanskoprávního řízení – Článek 23 odst. 1 písm. f) a j) – Ochrana nezávislosti soudnictví a soudních řízení – Vymáhání občanskoprávních nároků – Požadavky, které musí být dodrženy – Zohlednění zájmu subjektů údajů – Vážení protichůdných zájmů – Článek 5 – Minimalizace osobních údajů – Listina základních práv Evropské unie – Článek 7 – Právo na respektování soukromého života – Článek 8 – Ochrana osobních údajů – Článek 47 – Právo na účinnou soudní ochranu – Zásada proporcionality)

8

2023/C 155/11

Věc C-270/21, A (Učitel mateřské školy): Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Korkein hallinto-oikeus – Finsko) – A (Řízení o předběžné otázce – Volný pohyb pracovníků – Uznání odborné kvalifikace v členském státě – Směrnice 2005/36/ES – Právo vykonávat povolání učitele mateřské školy – Regulované povolání – Právo na přístup k povolání na základě diplomu vydaného v domovském členském státě – Odborná kvalifikace získaná ve třetí zemi)

9

2023/C 155/12

Věc C-354/21, Registrų centras: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 9. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas – Litva) – R.J.R. v. Registrų centras VĮ (Řízení o předběžné otázce – Justiční spolupráce v občanských věcech – Evropské dědické osvědčení – Nařízení (EU) č. 650/2012 – Článek 1 odst. 2 písm. l) – Oblast působnosti – Článek 68 – Obsah evropského dědického osvědčení – Článek 69 odst. 5 – Účinky evropského dědického osvědčení – Nemovitý majetek z pozůstalosti, jenž se nachází v jiném členském státě, než ve kterém probíhá dědické řízení – Zápis takového nemovitého majetku do katastru nemovitostí tohoto členského státu – Právní požadavky pro tento zápis stanovené právem tohoto členského státu – Prováděcí nařízení (EU) č. 1329/2014 – Povinná povaha formuláře V obsaženého v příloze 5 tohoto prováděcího nařízení)

10

2023/C 155/13

Věc C-375/21, Sdruženie Za Zemjata – dostap do pravosadie a další: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 9. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Varhoven administrativen sad – Bulharsko) – Sdruženie Za Zemjata – dostap do pravosadie, Тhe Green Тank – graždansko sdruženie s nestopanska cel – Řecká republika, NS v. Izpalnitelen direktor na Izpalnitelna agencia po okolna sreda, TEC Marica-iztok 2 EAD (Řízení o předběžné otázce – Životní prostředí – Kvalita vnějšího ovzduší – Směrnice 2008/50/ES – Články 13 a 23 – Mezní hodnoty pro ochranu lidského zdraví – Překročení – Plán kvality ovzduší – Směrnice 2010/75/EU – Integrovaná prevence a omezování znečištění – Aktualizace povolení k provozu tepelné elektrárny – Mezní hodnoty emisí – Článek 15 odst. 4 – Žádost o výjimku, která stanoví mírnější mezní hodnoty emisí – Závažné znečištění – Článek 18 – Dodržování norem kvality životního prostředí – Povinnosti příslušného orgánu)

11

2023/C 155/14

Věc C-394/21, Bursa Română de Mărfuri: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Curtea de Apel Bucureşti – Rumunsko) – Bursa Română de Mărfuri SA v. Autoritatea Naţională de Reglementare în domeniul Energiei (ANRE) (Řízení o předběžné otázce – Vnitřní trh s elektřinou – Směrnice 2009/72/ES – Nařízení (EU) 2019/943 – Článek 1 písm. b) a c), jakož i článek 3 – Zásady týkající se fungování trhů s elektřinou – Nařízení (EU) 2015/1222 – Článek 5 odst. 1 – Nominovaný organizátor trhu s elektřinou – Národní oprávněný monopol na služby obchodování na denním a vnitrodenním trhu – Vnitrostátní právní úprava, která stanoví monopol na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé velkoobchodní obchodování s elektřinou)

12

2023/C 155/15

Spojené věci C-410/21 a C-661/21, DRV Intertrans a další: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van Cassatie – Belgie) – trestní řízení proti FU a DRV Intertrans BV (C-410/21) a Verbraeken J. en Zonen BV a PN (C-661/21) (Řízení o předběžné otázce – Migrující pracovníci – Sociální zabezpečení – Použitelné právní předpisy – Nařízení (ES) č. 987/2009 – Článek 5 – Ověření A 1 – Prozatímní odebrání – Závaznost – Ověření získané nebo uplatněné podvodně – Nařízení (ES) č. 883/2004 – Článek 13 odst. 1 písm. b) bod i) – Osoby obvykle zaměstnané ve dvou nebo více členských státech – Použitelnost právních předpisů členského státu sídla zaměstnavatele – Pojem sídlo – Podnik, který získal licenci Společenství k provozování dopravy podle nařízení (ES) č. 1071/2009 a (ES) 1072/2009 – Dopad – Licence získaná nebo uplatněná podvodem)

13

2023/C 155/16

Věc C-432/21: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 2. března 2023 – Evropská komise v. Polská republika (Nesplnění povinnosti státem – Životní prostředí – Směrnice Rady 92/43/EHS – Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin – Článek 6 odst. 1 až 3, čl. 12 odst. 1 písm. a) až d), čl. 13 odst. 1 písm. a) a čl. 16 odst. 1 – Směrnice 2009/147/ES – Ochrana volně žijících ptáků – Článek 4 odst. 1, čl. 5 písm. a), b) a d) a čl. 9 odst. 1 – Obhospodařování lesů založené na správné praxi – Lesní hospodářské plány – Aarhuská úmluva – Přístup k právní ochraně – Článek 6 odst. 1 písm. b) a čl. 9 odst. 2 – Přezkum zákonnosti plánů obhospodařování lesů po stránce hmotné i procesní – Právo organizací na ochranu životního prostředí podat opravný prostředek)

14

2023/C 155/17

Věc C-477/21, MÁV-START: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Miskolci Törvényszék – Maďarsko) – IH v. MÁV-START Vasúti Személyszállító Zrt. (Řízení o předběžné otázce – Sociální politika – Ochrana bezpečnosti a zdraví pracovníků – Úprava pracovní doby – Článek 31 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie – Směrnice 2003/88/ES – Články 3 a 5 – Denní odpočinek a týdenní doba odpočinku – Vnitrostátní právní úprava, která stanoví minimální týdenní dobu odpočinku v délce 42 hodin – Povinnost poskytnout denní odpočinek – Podrobná pravidla pro poskytování)

15

2023/C 155/18

Věc C-571/21, RWE Power: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 9. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Düsseldorf – Německo) – RWE Power Aktiengesellschaft v. Hauptzollamt Duisburg (Řízení o předběžné otázce – Zdanění energetických produktů a elektřiny – Směrnice 2003/96/ES – Článek 14 odst. 1 písm. a) – Článek 21 odst. 3 druhá a třetí věta – Elektřina používaná k výrobě elektřiny a k udržení schopnosti vyrábět elektřinu – Osvobození – Rozsah – Povrchová těžba – Elektřina používaná pro účely provozování zásobníků paliva a dopravních prostředků)

16

2023/C 155/19

Věc C-604/21, Vapo Atlantic: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 9. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Administrativo e Fiscal de Braga – Portugalsko) – Vapo Atlantic SA v. Entidade Nacional para o Setor Energético E.P.E. (ENSE) (Řízení o předběžné otázce – Postup při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti – Směrnice 98/34/ES – Článek 1 bod 4 – Pojem jiné požadavky – Článek 1 bod 11 – Pojem technický předpis – Článek 8 odst. 1 – Povinnost členských států oznámit Evropské komisi každý návrh technického předpisu – Vnitrostátní ustanovení, které stanoví přimíchávání určitého procentního podílu biopaliv do pohonných hmot – Článek 10 odst. 1 třetí odrážka – Pojem ochranná doložka obsažená v závazných právních předpisech Unie – Nezahrnutí čl. 4 odst. 1 druhého pododstavce směrnice 2009/30/ES)

17

2023/C 155/20

Věc C-664/21, Nec Plus Ultra Cosmetics AG: Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vrhovnega sodišča Republike Slovenije – Slovinsko) – Nec Plus Ultra Cosmetics AG v. Slovinská republika (Řízení o předběžné otázce – Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Článek 138 odst. 1 – Osvobození od daně vztahující se na plnění uvnitř Společenství – Dodání zboží – Zásady daňové neutrality, efektivity a proporcionality – Splnění věcných požadavků – Lhůta pro předložení důkazů)

18

2023/C 155/21

Věc C-666/21, Åklagarmyndigheten: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hovrätten för Nedre Norrland – Švédsko) – AI v. Åklagarmyndigheten (Řízení o předběžné otázce – Silniční doprava – Nařízení (ES) č. 561/2006 – Oblast působnosti – Článek 2 odst. 1 písm. a) – Článek 3 písm. h) – Pojem přeprava zboží – Pojem maximální přípustná hmotnost – Vozidlo upravené jako dočasný obytný prostor a prostor pro nakládku zboží k neobchodním účelům – Nařízení (EU) č. 165/2014 – Tachografy – Článek 23 odst. 1 – Povinnost pravidelných kontrol schválenými dílnami)

18

2023/C 155/22

Věc C-684/21, Papierfabriek Doetinchem: Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht Düsseldorf – Německo) – Papierfabriek Doetinchem B.V. v. Sprick GmbH Bielefelder Papier- und Wellpappenwerk & Co. (Řízení o předběžné otázce – Duševní vlastnictví – (Průmyslové) vzory Společenství – Nařízení (ES) č. 6/2002 – Článek 8 odst. 1 – Vzhledové znaky výrobku, které jsou podmíněné pouze jeho technickou funkcí – Kritéria pro posouzení – Existence alternativních (průmyslových) vzorů – Majitel, který má k dispozici rovněž množství alternativních chráněných (průmyslových) vzorů – Vícebarevnost výrobku, která není zřejmá ze zápisu dotčeného (průmyslového) vzoru)

19

2023/C 155/23

Věc C-695/21, Recreatieprojecten Zeeland a další: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nederlandstalige rechtbank van eerste aanleg Brussel – Belgie) – Recreatieprojecten Zeeland BV, Casino Admiral Zeeland BV, Supergame BV v. Belgische Staat (Řízení o předběžné otázce – Volný pohyb služeb – Článek 56 SFEU – Omezení volného pohybu služeb – Hazardní hry – Právní úprava členského státu, která stanoví obecný zákaz, aby zařízení pro hazardní hry prováděla reklamu – Výjimka ex lege z tohoto zákazu pro zařízení, která mají provozní licenci vydanou orgány tohoto členského státu – Nemožnost udělit výjimku pro zařízení nacházející se v jiném členském státě)

20

2023/C 155/24

Věc C-714/21 P: Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 9. března 2023 – Francoise Grossetête v. Evropský parlament (Kasační opravný prostředek – Institucionální právo – Pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu – Změna dobrovolného doplňkového systému důchodového pojištění – Individuální rozhodnutí, kterým se určují důchodová práva na základě systému doplňkových (dobrovolných) starobních důchodů – Námitka protiprávnosti – Pravomoc předsednictva Parlamentu – Nabytá a nabývaná práva – Přiměřenost – Rovné zacházení – Právní jistota)

21

2023/C 155/25

Spojené věci C-715/21 P a C-716/2 P: Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 9. března 2023 – Gerardo Galeote (C-715/21 P), Graham Watson (C-716/21 P) v. Evropský parlament (Kasační opravný prostředek – Institucionální právo – Pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu – Změna dobrovolného doplňkového systému důchodového pojištění – Individuální rozhodnutí o stanovení nároků na dobrovolný doplňkový důchod – Námitka protiprávnosti – Pravomoc předsednictva Parlamentu – Nabytá práva a budoucí nároky – Proporcionalita – Rovné zacházení – Právní jistota)

21

2023/C 155/26

Věc C-760/21, Kwizda Pharma: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Wien – Rakousko) – Kwizda Pharma GmbH v. Landeshauptmann von Wien (Řízení o předběžné otázce – Bezpečnost potravin – Potraviny – Nařízení (EU) č. 609/2013 – Článek 2 odst. 2 písm. g) – Pojem potravina pro zvláštní lékařské účely – Jiné lékařsky stanovené požadavky na výživu – Řízená dietní výživa – Změna stravy – Živiny – Použití pod lékařským dohledem – Složky, které nejsou vstřebávány nebo metabolizovány v trávicím traktu – Vymezení ve vztahu k léčivým přípravkům – Vymezení ve vztahu k doplňkům stravy)

22

2023/C 155/27

Věc C-16/22, Staatsanwaltschaft Graz (Finanční úřad pro daňové trestní věci v Düsseldorfu): Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht Graz – Rakousko) – řízení o uznání a výkonu evropského vyšetřovacího příkazu týkajícího se MS (Řízení o předběžné otázce – Prostor svobody, bezpečnosti a práva – Justiční spolupráce v trestních věcech – Směrnice 2014/41/EU – Evropský vyšetřovací příkaz – Článek 1 odst. 1 – Pojem justiční orgán – Článek 2 písm. c) – Pojem vydávající orgán – Rozhodnutí vydané daňovou správou bez potvrzení soudcem nebo státním zástupcem – Daňová správa, která přebírá práva a povinnosti státního zastupitelství v daňovém trestním řízení)

23

2023/C 155/28

Věc C-520/22, Horezza: Usnesení Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 7. února 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rady Úradu pre verejné obstarávanie – Slovensko) – HOREZZA a.s. v. Úrad pre verejné obstarávanie (Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Článek 53 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora – Článek 267 SFEU – Pojem soud – Odvolací orgán vnitrostátního orgánu pro přezkum veřejných zakázek – Nezávislost – Postavení třetí strany ve vztahu k orgánu, který přijal napadené rozhodnutí – Zjevná nepřípustnost žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce)

24

2023/C 155/29

Věc C-521/22, Konštrukta – Defence: Usnesení Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 7. února 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rady Úradu pre verejné obstarávanie – Slovensko) – KONŠTRUKTA – Defence a.s. v. Úrad pre verejné obstarávanie (Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Článek 53 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora – Článek 267 SFEU – Pojem soud – Odvolací orgán vnitrostátního orgánu pro přezkum veřejných zakázek – Nezávislost – Postavení třetí strany ve vztahu k orgánu, který přijal napadené rozhodnutí – Zjevná nepřípustnost žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce)

24

2023/C 155/30

Věc C-657/22: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunalul Prahova (Rumunsko) dne 18. října 2022 – SC Bitulpetrolium Serv SRL v. Administraţia Judeţeană a Finanţelor Publice Prahova – Direcţia Generală Regională a Finanţelor Publice Ploieşti

25

2023/C 155/31

Věc C-782/22: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Gerechtshof 's-Hertogenbosch (Nizozemsko) dne 14. prosince 2022 – XX v. Inspecteur van de Belastingdienst

26

2023/C 155/32

Věc C-791/22, Hauptzollamt Braunschweig: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Hamburg (Německo) dne 28. prosince 2022 – G.A. v. Hauptzollamt Braunschweig

26

2023/C 155/33

Věc C-11/23, Eventmedia Soluciones: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Mercantil no 1 de Palma de Mallorca (Španělsko) dne 12. ledna 2023 – Eventmedia Soluciones SL v. Air Europa Líneas Aéreas SAU

27

2023/C 155/34

Věc C-18/23, Dyrektor Krajowej Informacji Skarbowej: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Wojewódzkim Sądem Administracyjnym w Gliwicach (Polsko) dne 18. ledna 2023 – F S.A. v. Dyrektor Krajowej Informacji Skarbowej

27

2023/C 155/35

Věc C-21/23, Lindenapotheke: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 19. ledna 2023 – ND v. DR

28

2023/C 155/36

Věc C-27/23, Hocinx: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation du Grand-Duché de Luxembourg (Lucembursko) dne 23. ledna 2023 – FV v. Caisse pour l’avenir des enfants

29

2023/C 155/37

Věc C-33/23, Schwarzder: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesgerichts Korneuburg (Rakousko) dne 24. ledna 2023 – AA AG v. VM, AG GmbH

29

2023/C 155/38

Věc C-34/23, Getin Noble Bank: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Okręgowym w Koszalinie (Polsko) dne 24. ledna 2023 – RF v. Getin Noble Bank S.A.

30

2023/C 155/39

Věc C-37/23, Giocevi: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione (Itálie) dne 25. ledna 2023 – Agenzia delle Entrate v. PR

30

2023/C 155/40

Věc C-45/23, MS Amlin Insurance: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Nederlandstalige Ondernemingsrechtbank Brussel (Belgie) dne 31. ledna 2023 – A, B, C, D v. MS Amlin Insurance SE

31

2023/C 155/41

Věc C-58/23, Abboudnam: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Upravno sodišče Republike Slovenije (Slovinsko) dne 6. února 2023 – Y.N. v. Republika Slovinsko

31

2023/C 155/42

Věc C-67/23, W. GmbH: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 8. února 2023 – trestní řízení proti S.Z.

32

2023/C 155/43

Věc C-79/23, Kaszamás: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná A Fővárosi Törvényszék (Maďarsko) dne 14. února 2023 – FJ v. Agrárminiszter

33

2023/C 155/44

Věc C-80/23, Ministerstvo na vatreshnite raboti: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sofiyski gradski sad (Bulharsko) dne 14. února 2023 – trestní řízení proti V.S.

34

2023/C 155/45

Věc C-86/23, HUK-COBURG-Allgemeine Versicherung: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Varchoven kasacionen sad (Bulharsko) dne 15. února 2023 – E.N.I., J.K.I. v. HUK-COBURG-Allgemeine Versicherung AG

34

2023/C 155/46

Věc C-88/23, Parfümerie Akzente: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Svea Hovrätt, Patent- och marknadsöverdomstolen (Švédsko) dne 15. února 2023 – Parfümerie Akzente GmbH v. KTF Organisation AB

35

2023/C 155/47

Věc C-99/23 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 20. února 2023 PNB Banka AS proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého rozšířeného senátu) vydanému dne 7. prosince 2022 ve věci T-275/19, PNB Banka v. ECB

36

2023/C 155/48

Věc C-100/23 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 20. února 2023 PNB Banka AS proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého rozšířeného senátu) vydanému dne 7. prosince 2022 ve věci T-301/19, PNB Banka v. ECB

37

2023/C 155/49

Věc C-101/23 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 20. února 2023 PNB Banka AS proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého rozšířeného senátu) vydanému dne 7. prosince 2022 ve věci T-330/19, PNB Banka v. ECB

37

2023/C 155/50

Věc C-102/23 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 20. února 2023 PNB Banka AS proti rozsudku Tribunálu (desátého senátu) vydanému dne 7. prosince 2022 ve věci T-230/20, PNB Banka v. ECB

38

2023/C 155/51

Věc C-103/23 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 15. února 2023 Trasta Komercbanka AS proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 30. září 2022 ve věci T-698/16, Trasta Komercbanka a další v. ECB

39

2023/C 155/52

Věc C-124/23 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 2. března 2023 E. Breuninger GmbH & Co. proti rozsudku Tribunálu (druhého rozšířeného senátu) vydanému dne 21. prosince 2022 ve věci T-260/21, E. Breuninger GmbH & Co. v. Evropská komise

40

2023/C 155/53

Věc C-127/23 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 2. března 2023 FALKE KGaA proti rozsudku Tribunálu (druhého rozšířeného senátu) vydanému dne 21. prosince 2022 ve věci T-306/21, FALKE KGaA v. Evropská komise

41

2023/C 155/54

Věc C-147/23: Žaloba podaná dne 10. března 2023 – Evropská komise v. Polská republika

42

2023/C 155/55

Věc C-149/23: Žaloba podaná dne 14. března 2023 – Evropská komise v. Spolková republika Německo

43

2023/C 155/56

Věc C-150/23: Žaloba podaná dne 13. března 2023 – Evropská komise v. Lucemburské velkovévodství

44

2023/C 155/57

Věc C-152/23: Žaloba podaná dne 13. března 2023 – Evropská komise v. Česká republika

45

2023/C 155/58

Věc C-154/23: Žaloba podaná dne 14. března 2023 – Evropská komise v. Estonská republika

45

2023/C 155/59

Věc C-155/23: Žaloba podaná dne 14. března 2023 – Evropská komise v. Maďarsko

46

 

Tribunál

2023/C 155/60

Věc T-100/21: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Sánchez-Gavito León v. Rada a Komise (Mezinárodní poradní výbor pro bavlnu – Rozhodnutí (EU) 2017/876 – Zaměstnanci mezinárodní organizace, k níž Unie přistoupila – Dohoda o podmínkách odchodu žalobkyně – Žaloba pro nečinnost – Částečné opomenutí výzvy k jednání – Nedostatek aktivní legitimace – Nepřípustnost – Odpovědnost – Příčinná souvislost)

48

2023/C 155/61

Věc T-235/21: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Bulharsko v. Komise (EZZF a EZFRV – Výdaje vyloučené z financování – Výdaje vynaložené Bulharskem – Propagační opatření – Zpráva o vyšetřování OLAF – Schvalování souladu – Povinnost uvést odůvodnění)

48

2023/C 155/62

Věc T-372/21: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Sympatex Technologies v. EUIPO – Liwe Española (Sympathy Inside) (Ochranná známka Evropské unie – Námitkové řízení – Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie Sympathy Inside – Starší slovní ochranná známka Evropské unie INSIDE. – Relativní důvod pro zamítnutí zápisu – Nebezpečí záměny – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] – Řádné užívání starší ochranné známky – Článek 15 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 18 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) nařízení 2017/1001] – Neexistence změny rozlišovací způsobilosti)

49

2023/C 155/63

Věc T-426/21: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Assaad v. Rada (Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vůči Sýrii – Zmrazení finančních prostředků – Nesprávné posouzení – Zpětná účinnost – Legitimní očekávání – Právní jistota – Překážka věci rozsouzené)

50

2023/C 155/64

Věc T-759/21: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Société des produits Nestlé v. EUIPO – The a2 Milk Company (A 2) (Ochranná známka Evropské unie – Námitkové řízení – Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie – Obrazová ochranná známka A 2 – Starší mezinárodní zápis – Obrazová ochranná známka THE a2 MILK COMPANY THE a2 MILK COMPANY – Relativní důvod pro zamítnutí zápisu – Nebezpečí záměny – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001)

51

2023/C 155/65

Věc T-763/21: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – SE v. Komise (Veřejná služba – Dočasní zaměstnanci – Přijímání zaměstnanců – Pilotní program Komise určený k přijímání administrátorů-juniorů – Zamítnutí žádosti uchazeče – Podmínky způsobilosti – Kritérium nanejvýše tři roky odborné zkušenosti – Rovné zacházení – Diskriminace na základě věku)

51

2023/C 155/66

Věc T-65/22: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – PS v. EIB (Veřejná služba – Zaměstnanci EIB – Sociální zabezpečení – Systém pojištění pracovních úrazů a nemocí z povolání – Úplná a trvalá invalidita – Profesní původ nemoci – Smlouva uzavřená s pojišťovnou – Rozsah povinností na straně EIB)

52

2023/C 155/67

Věc T-70/22: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Novasol v. ECHA (REACH – Poplatek při registraci látky – Snížení pro MSP – Ověření provedené ECHA v souvislosti s prohlášením o velikosti podniku – Žádost o důkazy prokazující postavení MSP – Odmítnutí poskytnout určité informace – Rozhodnutí, kterým se ukládá povinnost doplatit neuhrazenou část splatného poplatku a administrativní poplatek – Pojem propojený podnik – Doporučení 2003/361/ES – Povinnost uvést odůvodnění)

52

2023/C 155/68

Věc T-90/22: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Kande Mupompa v. Rada (Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá s ohledem na situaci v Konžské demokratické republice – Zmrazení finančních prostředků – Omezení vstupu na území členských států – Ponechání jména žalobce na seznamech dotčených osob – Právo být vyslechnut – Důkaz o opodstatněnosti zařazení osoby na seznamy a jejího ponechání na nich – Zjevně nesprávné posouzení – Přetrvávání skutkových a právních okolností, které vedly k přijetí omezujících opatření)

53

2023/C 155/69

Věc T-92/22: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Amisi Kumba v. Rada (Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá s ohledem na situaci v Konžské demokratické republice – Zmrazení finančních prostředků – Omezení vstupu na území členských států – Ponechání jména žalobce na seznamech dotčených osob – Právo být vyslechnut – Důkaz o opodstatněnosti zařazení osoby na seznamy a jejího ponechání na nich – Zjevně nesprávné posouzení – Přetrvávání skutkových a právních okolností, které vedly k přijetí omezujících opatření)

54

2023/C 155/70

Věc T-93/22: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Ramazani Shadary v. Rada (Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá s ohledem na situaci v Konžské demokratické republice – Zmrazení finančních prostředků – Omezení vstupu na území členských států – Ponechání jména žalobce na seznamech dotčených osob – Důkaz o opodstatněnosti zařazení osoby na seznamy a jejího ponechání na nich – Změna skutkových a právních okolností, které vedly k přijetí omezujících opatření)

54

2023/C 155/71

Věc T-95/22: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Kanyama v. Rada (Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá s ohledem na situaci v Konžské demokratické republice – Zmrazení finančních prostředků – Omezení vstupu na území členských států – Ponechání jména žalobce na seznamech dotčených osob – Právo být vyslechnut – Důkaz o opodstatněnosti zařazení osoby na seznamy a jejího ponechání na nich – Zjevně nesprávné posouzení – Přetrvávání skutkových a právních okolností, které vedly k přijetí omezujících opatření)

55

2023/C 155/72

Věc T-96/22: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Kampete v. Rada (Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá s ohledem na situaci v Konžské demokratické republice – Zmrazení finančních prostředků – Omezení vstupu na území členských států – Ponechání jména žalobce na seznamech dotčených osob – Právo být vyslechnut – Důkaz o opodstatněnosti zařazení osoby na seznamy a jejího ponechání na nich – Zjevně nesprávné posouzení – Přetrvávání skutkových a právních okolností, které vedly k přijetí omezujících opatření)

56

2023/C 155/73

Věc T-98/22: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Boshab v. Rada (Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá s ohledem na situaci v Konžské demokratické republice – Zmrazení finančních prostředků – Omezení vstupu na území členských států – Ponechání jména žalobce na seznamech dotčených osob – Právo být vyslechnut – Důkaz o opodstatněnosti zařazení osoby na seznamy a jejího ponechání na nich – Zjevně nesprávné posouzení – Přetrvávání skutkových a právních okolností, které vedly k přijetí omezujících opatření)

56

2023/C 155/74

Věc T-172/22: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Gönenç v. EUIPO – Solar (termorad ALUMINIUM PANEL RADIATOR) (Ochranná známka Evropské unie – Námitkové řízení – Obrazová ochranná známka Evropské unie TERMORAD ALUMINIUM PANEL RADIATOR – Starší slovní ochranná známka Beneluxu THERMRAD – Relativní důvod pro zamítnutí zápisu – Nebezpečí záměny – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001)

57

2023/C 155/75

Věc T-212/22: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Prigozhina v. Rada (Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím Ukrajinu – Zmrazení finančních prostředků – Omezení vstupu na území členských států – Seznam osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahuje zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů – Zařazení jména žalobkyně na seznam – Rodina osoby odpovědné za činnosti narušující nebo ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny nebo stabilitu či bezpečnost na Ukrajině – Pojem spojení – Nesprávné posouzení)

58

2023/C 155/76

Věc T-170/22 R-RENV: Usnesení místopředsedy Tribunálu ze dne 28. února 2023 – Telefónica de España v. Komise (Řízení o předběžných opatřeních – Veřejné zakázky na služby – Zabezpečené transevropské služby pro telematiku mezi správními orgány (TESTA) – Návrh na předběžné opatření – Nedostatek fumus boni juris)

59

2023/C 155/77

Věc T-743/22 R: Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 1. března 2023 – Mazepin v. Rada (Řízení o předběžných opatřeních – Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vzhledem k činnostem Ruska narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny – Zmrazení finančních prostředků – Návrh na předběžné opatření – Fumus boni juris – Naléhavost – Zvážení zájmů)

59

2023/C 155/78

Věc T-83/23: Žaloba podaná dne 20. února 2023 – VP v. Parlament

61

2023/C 155/79

Věc T-90/23: Žaloba podaná dne 20. února 2023 – D’Agostino v. ECB

61

2023/C 155/80

Věc T-103/23: Žaloba podaná dne 23. února 2023 – Stan v. Úřad evropského veřejného žalobce

63

2023/C 155/81

Věc T-108/23: Žaloba podaná dne 22. února 2023 – UY v. Komise

63

2023/C 155/82

Věc T-109/23: Žaloba podaná dne 23. února 2023 – UY v. Komise

65

2023/C 155/83

Věc T-119/23: Žaloba podaná dne 3. března 2023 – Insider v. EUIPO – Alaj (in Insajderi)

66

2023/C 155/84

Věc T-121/23: Žaloba podaná dne 3. března 2023 – UZ v. Komise a ECHA

67

2023/C 155/85

Věc T-122/23: Žaloba podaná dne 6. března 2023 – Ege İhracatçıları Birliği a další v. Komise

68

2023/C 155/86

Věc T-126/23: Žaloba podaná dne 9. března 2023 – VC v. EU-OSHA

69

2023/C 155/87

Věc T-127/23: Žaloba podaná dne 9. března 2023 – eClear v. Komise

70

2023/C 155/88

Věc T-128/23: Žaloba podaná dne 9. března 2023 – Meta Platforms Ireland v. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů

71

2023/C 155/89

Věc T-129/23: Žaloba podaná dne 9. března 2023 – Meta Platforms Ireland v. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů

72

2023/C 155/90

Věc T-130/23: Žaloba podaná dne 10. března 2023 – Nike Innovate v. EUIPO – Puma (FOOTWARE)

73

2023/C 155/91

Věc T-355/22: Usnesení Tribunálu ze dne 9. března 2023 – Aitana v. EUIPO

74

CS

 

IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Soudní dvůr Evropské unie

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/1

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2023/C 155/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 134, 17.4.2023

Dřívější publikace

Úř. věst. C 127, 11.4.2023

Úř. věst. C 121, 3.4.2023

Úř. věst. C 112, 27.3.2023

Úř. věst. C 104, 20.3.2023

Úř. věst. C 94, 13.3.2023

Úř. věst. C 83, 6.3.2023

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

V Oznámení

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Soudní dvůr

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/2

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 9. března 2023 – Les Mousquetaires, ITM Entreprises SAS v. Evropská komise, Rada Evropské unie

(Věc C-682/20 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Rozhodnutí Evropské komise o nařízení kontroly - Opravné prostředky proti postupu provádění kontroly - Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie - Právo na účinný prostředek nápravy - Nařízení (ES) č. 1/2003 - Článek 19 - Nařízení (ES) č. 773/2004 - Článek 3 - Pořizování záznamu dotazování vedeného Komisí v průběhu jejího šetření - Počátek šetření Komise“)

(2023/C 155/02)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Les Mousquetaires, ITM Entreprises SAS (zástupci: M. Blutel, N. Jalabert-Doury a K. Mebarek, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: P. Berghe, A. Cleenewerck de Crayencour, A. Dawes a I. V. Rogalski, zmocněnci), Rada Evropské unie (zástupci: A.-L. Meyer a M. O. Segnana, zmocněnci)

Výrok

1)

Bod 2 výroku rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 5. října 2020, Les Mousquetaires a ITM Entreprises v. Komise (T-255/17, EU:T:2020:460), se zrušuje v rozsahu, v němž Tribunál ve zbývající části zamítl žalobu navrhovatelek proti rozhodnutí Komise C(2017) 1057 final ze dne 9. února 2017, kterým se společnosti Intermarché, jakož i všem společnostem, které přímo nebo nepřímo kontroluje, nařizuje podřídit se kontrole v souladu s čl. 20 odst. 1 a 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (AT.40466 – Tute 1), a proti rozhodnutí Komise C(2017) 1361 final ze dne 21. února 2017, kterým se společnosti Les Mousquetaires, jakož i všem společnostem, které přímo nebo nepřímo kontroluje, nařizuje podřídit se kontrole v souladu s čl. 20 odst. 1 a 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (AT.40467 – Tute 2).

2)

Bod 3 výroku rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 5. října 2020, Les Mousquetaires a ITM Entreprises v. Komise (T-255/17, EU:T:2020:460), se zrušuje v rozsahu, v němž Tribunál rozhodl o nákladech řízení.

3)

Rozhodnutí Komise C(2017) 1057 final ze dne 9. února 2017, kterým se společnosti Intermarché, jakož i všem společnostem, které přímo nebo nepřímo kontroluje, nařizuje podřídit se kontrole v souladu s čl. 20 odst. 1 a 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (AT.40466 – Tute 1) a rozhodnutí Komise C(2017) 1361 final ze dne 21. února 2017, kterým se společnosti Les Mousquetaires, jakož i všem společnostem, které přímo nebo nepřímo kontroluje, nařizuje podřídit se kontrole v souladu s čl. 20 odst. 1 a 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (AT.40467 – Tute 2), se zrušují.

4)

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společnostmi Les Mousquetaires SAS a ITM Entreprises SAS jak v řízení v prvním stupni, tak v řízení o kasačním opravném prostředku.

5)

Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení vynaložené jak v řízení v prvním stupni, tak v řízení o kasačním opravném prostředku.

(1)  Úř. věst. C 44, 8.2.2021.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/3

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 9. března 2023 – Casino, Guichard-Perrachon, Achats Marchandises Casino SAS (AMC) v. Evropská komise, Rada Evropské unie

(Věc C-690/20 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Rozhodnutí Evropské komise o nařízení kontroly - Opravné prostředky proti postupu provádění kontroly - Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie - Právo na účinný prostředek nápravy - Nařízení (ES) č. 1/2003 - Článek 19 - Nařízení (ES) č. 773/2004 - Článek 3 - Pořizování záznamu dotazování vedeného Komisí v průběhu jejího šetření - Počátek šetření Komise“)

(2023/C 155/03)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Casino, Guichard-Perrachon, Achats Marchandises Casino SAS (AMC) (zástupci: G. Aubron, Y. Boubacir, O. de Juvigny, I. Simic a A. Sunderland, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: P. Berghe, A. Cleenewerck de Crayencour, A. Dawes a I. V. Rogalski, zmocněnci), Rada Evropské unie (zástupci: A.-L. Meyer a M. O. Segnana, zmocněnci)

Výrok

1)

Bod 2 výroku rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 5. října 2020, Casino, Guichard-Perrachon a AMC v. Komise (T-249/17, EU:T:2020:458) se zrušuje.

2)

Bod 3 výroku rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 5. října 2020, Casino, Guichard-Perrachon a AMC v. Komise (T-249/17, EU:T:2020:458) se zrušuje v rozsahu, v němž Tribunál rozhodl o nákladech řízení.

3)

Rozhodnutí Komise C(2017) 1054 final ze dne 9. února 2017, kterým se společnosti Casino, jakož i všem společnostem, které přímo nebo nepřímo kontroluje, nařizuje podřídit se kontrole v souladu s čl. 20 odst. 1 a 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (AT.40466 – Tute 1), se zrušuje.

4)

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společnostmi Casino, Guichard-Perrachon SA a Achats Marchandises Casino SAS (AMC) jak v řízení v prvním stupni, tak v řízení o kasačním opravném prostředku.

5)

Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení vynaložené jak v řízení v prvním stupni, tak v řízení o kasačním opravném prostředku.

(1)  Úř. věst. C 62, 22.2.2021.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/4

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 9. března 2023 – Intermarché Casino Achats v. Evropská komise, Rada Evropské unie

(Věc C-693/20 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Rozhodnutí Evropské komise, kterým se nařizuje provedení kontroly - Opravné prostředky proti postupu provádění kontroly - Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie - Právo na účinný prostředek - Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 - Článek 19 - Nařízení Rady (ES) č. 773/2004 - Článek 3 - Pořizování záznamu dotazování vedeného Komisí v průběhu jejího šetření - Výchozí bod šetření Komise“)

(2023/C 155/04)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Intermarché Casino Achats (zástupci: F. Abouzeid, S. Eder, J. Jourdan, C. Mussi a Y. Utzschneider, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: P. Berghe, A. Cleenewerck de Crayencour, A. Dawes a I. V. Rogalski, zmocněnci), Rada Evropské unie (zástupci: A.-L. Meyer a O. Segnana, zmocněnci)

Výrok

1)

Bod 2 výroku rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 5. října 2020, Intermarché Casino Achats v. Komise (T-254/17, nezveřejněný, EU:T:2020:459), se zrušuje.

2)

Bod 3 výroku rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 5. října 2020, Intermarché Casino Achats v. Komise (T-254/17, nezveřejněný, EU:T:2020:459), se zrušuje v rozsahu, v němž Tribunál rozhodl o nákladech řízení.

3)

Rozhodnutí Komise C(2017) 1056 final ze dne 9. února 2017, jímž se společnosti Intermarché Casino Achats, jakož i všem společnostem, které přímo, nebo nepřímo kontroluje, nařizuje podřídit se kontrole v souladu s čl. 20 odst. 1 a 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (AT.40466 – Tute 1), se zrušuje.

4)

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Intermarché Casino Achats SARL jak v řízení v prvním stupni, tak v řízení o kasačním opravném prostředku.

5)

Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení vynaložené jak v řízení v prvním stupni, tak v řízení o kasačním opravném prostředku.

(1)  Úř. věst. C 62, 22.2.2021.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/4

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 28. února 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce First-tier Tribunal (Tax Chamber) – Spojené království) – Fenix International Limited v. Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs

(Věc C-695/20 (1), Fenix International)

(„Řízení o předběžné otázce - Prováděcí pravomoc Rady Evropské unie - Článek 291 odst. 2 SFEU - Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Články 28 a 397 - Osoba povinná k dani jednající vlastním jménem, avšak na účet jiné osoby - Poskytovatel elektronicky poskytovaných služeb - Prováděcí nařízení (EU) č. 282/2011 - Článek 9a - Domněnka - Platnost“)

(2023/C 155/05)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

First-tier Tribunal (Tax Chamber)

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Fenix International Limited

Žalovaná: Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs

Výrok

Posouzení předběžné otázky neodhalilo žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost článku čl. 9a odst. 1 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1042/2013 ze dne 7. října 2013, s ohledem na články 28 a 397 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady (EU) 2017/2455 ze dne 5. prosince 2017, jakož i čl. 291 odst. 2 SFEU.

(1)  Úř. věst. C 110, 29. 3. 2021.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/5

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Corte suprema di cassazione – Itálie) – Eurocostruzioni Srl v. Regione Calabria

(Věc C-31/21 (1), Eurocostruzioni)

(„Řízení o předběžné otázce - Strukturální fondy - Nařízení (ES) č. 1685/2000 - Způsobilost výdajů - Povinnost prokázat platbu - Potvrzené faktury - Účetní doklady stejné průkazní hodnoty - Stavební práce prováděné přímo konečným příjemcem“)

(2023/C 155/06)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte suprema di cassazione

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Eurocostruzioni Srl

Žalovaný: Regione Calabria

Výrok

1)

Bod 2.1. pravidla č. 1 přílohy nařízení Komise (ES) č. 1685/2000 ze dne 28. července 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 týkající se způsobilosti výdajů na činnosti spolufinancované strukturálními fondy, ve znění nařízení Komise (ES) č. 448/2004 ze dne 10. března 2004,

musí být vykládán v tom smyslu, že

neumožňuje konečnému příjemci financování výstavby budovy, který ji postavil vlastními prostředky, aby doložil vynaložené výdaje předložením jiných dokumentů než těch, jež jsou výslovně uvedeny v tomto ustanovení.

2)

Bod 2.1. pravidla č. 1 přílohy nařízení č. 1685/2000, ve znění nařízení č. 448/2004

musí být vykládán v tom smyslu, že

pokud jde o konečného příjemce financování výstavby budovy, který ji postavil vlastními prostředky, stavební deník a účetní evidence lze kvalifikovat jako „účetní doklady stejné průkazní hodnoty“ ve smyslu tohoto ustanovení pouze tehdy, pokud tyto doklady s ohledem na jejich konkrétní obsah a relevantní vnitrostátní právní úpravu umožňují prokázat účelnost výdajů vynaložených tímto konečným příjemcem a podávají o nich pravdivý a přesný obraz.

(1)  Úř. věst. C 98, 22.3.2021.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/6

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 9. března 2023 – Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů v. Aquind Ltd

(Věc C-46/21 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Energetika - Nařízení (ES) č. 714/2009 - Článek 17 - Žádost o výjimku týkající se elektrického propojovacího vedení - Zamítavé rozhodnutí Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) - Nařízení (ES) č. 713/2009 - Článek 19 - Odvolací senát ACER - Intenzita přezkumu“)

(2023/C 155/07)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (zástupci: P. Martinet a E. Tremmel, zmocněnci, ve spolupráci s B. Crevem, advokat)

Další účastnice řízení: Aquind Ltd (zástupci: J. Bille, C. Davis, S. Goldberg a E. White, solicitors)

Výrok

1)

Hlavní kasační opravný prostředek se zamítá.

2)

Není důvodné rozhodnout o vedlejším kasačním opravném prostředku.

3)

Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) ponese vlastní náklady řízení související s hlavním kasačním opravným prostředkem a nahradí náklady řízení vynaložené společností Aquind Ltd.

4)

Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů a Aquind Ltd ponesou vlastní náklady řízení související s vedlejším kasačním opravným prostředkem.

(1)  Úř. věst. C 98, 22.3.2021.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/6

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Administratīvā apgabaltiesa – Lotyšsko) – AS „PrivatBank“, A, B, Unimain Holdings Limited v. Finanšu un kapitāla tirgus komisija

(Věc C-78/21 (1), PrivatBank a další)

(„Řízení o předběžné otázce - Články 56 a 63 SFEU - Volný pohyb služeb - Volný pohyb kapitálu - Vnitrostátní opatření ukládající úvěrové instituci povinnost ukončit obchodní vztahy nebo nadále nenavazovat takové vztahy s osobami, které nejsou státními příslušníky - Omezení - Článek 65 odst. 1 písm. b) SFEU - Odůvodnění - Směrnice (EU) 2015/849 - Předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu - Přiměřenost“)

(2023/C 155/08)

Jednací jazyk: lotyština

Předkládající soud

Administratīvā apgabaltiesa

Účastníci původního řízení

Žalobci: AS „PrivatBank“, A, B, Unimain Holdings Limited

Žalovaná: Finanšu un kapitāla tirgus komisija

Výrok

1)

Finanční půjčky a úvěry, jakož i operace na běžných a vkladových účtech u finančních institucí, zejména úvěrových institucí, představují pohyb kapitálu ve smyslu čl. 63 odst. 1 SFEU.

2)

Článek 56 první pododstavec a čl. 63 odst. 1 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že správní opatření, kterým příslušný orgán členského státu jednak zakazuje úvěrové instituci navazovat obchodní vztahy s jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobou, která nemá vazbu na členský stát, v němž je tato instituce usazena, a jejíž měsíční kreditní pohyby kapitálu přesahují určitou částku, a jednak takové instituci ukládá povinnost ukončit takové obchodní vztahy, pokud byly navázány po přijetí tohoto opatření, představuje omezení volného pohybu služeb ve smyslu prvního z těchto ustanovení, jakož i omezení pohybu kapitálu ve smyslu druhého z těchto ustanovení.

3)

Článek 56 první pododstavec a čl. 63 odst. 1 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání správnímu opatření, kterým příslušný orgán členského státu jednak zakazuje úvěrové instituci navazovat obchodní vztahy s jakoukoli fyzickou osobou, která nemá vazbu na členský stát, v němž je tato instituce usazena, a jejíž měsíční kreditní pohyby kapitálu přesahují částku 15 000 eur, nebo s jakoukoli právnickou osobou, jejíž hospodářská činnost není spojena s tímto členským státem a jejíž měsíční kreditní pohyby kapitálu přesahují částku 50 000 eur, a jednak ukládá takové instituci, aby ukončila takové obchodní vztahy, pokud byly navázány po přijetí tohoto opatření, je-li toto správní opatření zaprvé odůvodněno cílem předcházet praní peněz a financování terorismu nebo jakožto nezbytné opatření k zabránění porušování vnitrostátních právních předpisů v oblasti dohledu nad finančními institucemi anebo jakožto opatření odůvodněné veřejným pořádkem, jak je uvedeno v čl. 65 odst. 1 písm. b) SFEU, zadruhé je vhodné k zajištění dosažení těchto cílů, zatřetí nepřekračuje meze toho, co je k jejich dosažení nezbytné, a začtvrté nadměrně nenarušuje práva a zájmy chráněné v souladu s články 56 a 63 SFEU, jichž požívá dotyčná úvěrová instituce a její klienti.

(1)  Úř. věst. C 138, 19.4.2021.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/7

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 9. března 2023 – PlasticsEurope v. Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), Spolková republika Německo, Francouzská republika, ClientEarth

(Věc C-119/21 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Sestavení seznamu látek podléhajících povolení - Nařízení (ES) č. 1907/2006 - Příloha XIV - Seznam látek pro případné zahrnutí do přílohy XIV - Aktualizace záznamu o látce bisfenol A jako ‚látce vzbuzující mimořádné obavy‘“)

(2023/C 155/09)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: PlasticsEurope (zástupci: R. Cana a E. Mullier, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) (zástupci: W. Broere a A. Hautamäki, zmocněnci, ve spolupráci s S. Raesem, advocaat), Spolková republika Německo (zástupci: původně J. Möller a D. Klebs, zmocněnci, poté J. Möller, zmocněnec), Francouzská republika (zástupci: G. Bain a T. Stéhelin, zmocněnci), ClientEarth (zástupce: P. Kirch, advokát)

Výrok

1)

Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)

PlasticsEurope AISBL ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA) a ClientEarth.

3)

Francouzská republika a Spolková republika Německo ponesou vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 163, 3.5.2021.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/8

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Högsta domstolen – Švédsko) – Norra Stockholm Bygg AB v. Per Nycander AB

(Věc C-268/21 (1), Norra Stockholm Bygg)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana osobních údajů - Nařízení (EU) 2016/679 - Článek 6 odst. 3 a 4 - Zákonnost zpracování - Předložení dokumentu, který obsahuje osobní údaje, v rámci občanskoprávního řízení - Článek 23 odst. 1 písm. f) a j) - Ochrana nezávislosti soudnictví a soudních řízení - Vymáhání občanskoprávních nároků - Požadavky, které musí být dodrženy - Zohlednění zájmu subjektů údajů - Vážení protichůdných zájmů - Článek 5 - Minimalizace osobních údajů - Listina základních práv Evropské unie - Článek 7 - Právo na respektování soukromého života - Článek 8 - Ochrana osobních údajů - Článek 47 - Právo na účinnou soudní ochranu - Zásada proporcionality“)

(2023/C 155/10)

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Högsta domstolen

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Norra Stockholm Bygg AB

Žalovaná: Per Nycander AB

Za účasti: Entral AB

Výrok

1)

Článek 6 odst. 3 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)

musí být vykládán v tom smyslu, že

toto ustanovení se použije v rámci občanskoprávního řízení na situaci, kdy má být jako důkaz předložena evidence zaměstnanců obsahující osobní údaje třetích osob, které jsou shromažďovány především pro účely daňové kontroly.

2)

Články 5 a 6 nařízení 2016/679

musí být vykládány v tom smyslu, že

při posuzování otázky, zda musí být nařízeno předložení dokumentu obsahujícího osobní údaje, je vnitrostátní soud povinen zohlednit zájmy subjektů údajů a vyvážit je v závislosti na okolnostech každého případu, jakož i druhu daného řízení, a náležitě při tom zohlednit požadavky vyplývající ze zásady proporcionality, a zejména požadavky vyplývající ze zásady minimalizace údajů uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení.

(1)  Úř. věst. C 252, 28.6.2021.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/9

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Korkein hallinto-oikeus – Finsko) – A

(Věc C-270/21 (1), A (Učitel mateřské školy))

(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb pracovníků - Uznání odborné kvalifikace v členském státě - Směrnice 2005/36/ES - Právo vykonávat povolání učitele mateřské školy - Regulované povolání - Právo na přístup k povolání na základě diplomu vydaného v domovském členském státě - Odborná kvalifikace získaná ve třetí zemi“)

(2023/C 155/11)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein hallinto-oikeus

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: A

Za účasti: Opetushallitus

Výrok

1)

Článek 3 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013,

musí být vykládán v tom smyslu, že

povolání, pro něž vnitrostátní právní úprava stanoví podmínky způsobilosti umožňující přístup k němu nebo jeho výkon, avšak ponechává zaměstnavatelům pravomoc posoudit, zda jsou tyto podmínky splněny, se nepovažuje za „regulované povolání“ ve smyslu tohoto ustanovení.

2)

Článek 3 odst. 3 směrnice 2005/36, ve znění směrnice 2013/55,

musí být vykládán v tom smyslu, že

se toto ustanovení nepoužije v případě, kdy byl doklad o dosažené kvalifikaci předložený v hostitelském členském státě získán na území jiného členského státu v době, kdy tento členský stát existoval nikoli jako samostatný stát, nýbrž jako sovětská socialistická republika, a tento doklad o dosažené kvalifikaci byl tímto členským státem uznán za rovnocenný dokladu o dosažené kvalifikaci vydanému v tomto státě po znovunabytí jeho samostatnosti. Takový doklad o dosažené kvalifikaci musí být považován za získaný v členském státě, a nikoli ve třetí zemi.

(1)  Úř. věst. C 263, 5.7.2021.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/10

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 9. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas – Litva) – R.J.R. v. Registrų centras VĮ

(Věc C-354/21 (1), Registrų centras)

(„Řízení o předběžné otázce - Justiční spolupráce v občanských věcech - Evropské dědické osvědčení - Nařízení (EU) č. 650/2012 - Článek 1 odst. 2 písm. l) - Oblast působnosti - Článek 68 - Obsah evropského dědického osvědčení - Článek 69 odst. 5 - Účinky evropského dědického osvědčení - Nemovitý majetek z pozůstalosti, jenž se nachází v jiném členském státě, než ve kterém probíhá dědické řízení - Zápis takového nemovitého majetku do katastru nemovitostí tohoto členského státu - Právní požadavky pro tento zápis stanovené právem tohoto členského státu - Prováděcí nařízení (EU) č. 1329/2014 - Povinná povaha formuláře V obsaženého v příloze 5 tohoto prováděcího nařízení“)

(2023/C 155/12)

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: R.J.R.

Odpůrce: Registrų centras VĮ

Výrok

Článek 1 odst. 2 písm. l), čl. 68 písm. l) a čl. 69 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení

musí být vykládány v tom smyslu, že

nebrání právní úpravě členského státu, která stanoví, že žádost o zápis nemovitosti do katastru nemovitostí tohoto členského státu může být zamítnuta, pokud jediným dokumentem předloženým na podporu této žádosti je evropské dědické osvědčení, ve kterém tato nemovitost není identifikována.

(1)  Úř. věst. C 349, 30.8.2021.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/11

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 9. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Varhoven administrativen sad – Bulharsko) – Sdruženie „Za Zemjata – dostap do pravosadie“, „Тhe Green Тank – graždansko sdruženie s nestopanska cel“ – Řecká republika, NS v. Izpalnitelen direktor na Izpalnitelna agencia po okolna sreda, „TEC Marica-iztok 2“ EAD

(Věc C-375/21 (1), Sdruženie „Za Zemjata – dostap do pravosadie“ a další)

(„Řízení o předběžné otázce - Životní prostředí - Kvalita vnějšího ovzduší - Směrnice 2008/50/ES - Články 13 a 23 - Mezní hodnoty pro ochranu lidského zdraví - Překročení - Plán kvality ovzduší - Směrnice 2010/75/EU - Integrovaná prevence a omezování znečištění - Aktualizace povolení k provozu tepelné elektrárny - Mezní hodnoty emisí - Článek 15 odst. 4 - Žádost o výjimku, která stanoví mírnější mezní hodnoty emisí - Závažné znečištění - Článek 18 - Dodržování norem kvality životního prostředí - Povinnosti příslušného orgánu“)

(2023/C 155/13)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Varhoven administrativen sad

Účastníci původního řízení

Žalobci: Sdruženie „Za Zemjata – dostap do pravosadie“, „Тhe Green Тank – graždansko sdruženie s nestopanska cel“ – Řecká republika, NS

Žalovaní: Izpalnitelen direktor na Izpalnitelna agencia po okolna sreda, „TEC Marica-iztok 2“ EAD

Výrok

Článek 15 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) ve spojení s článkem 18 této směrnice a s články 13 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu

musí být vykládán v tom smyslu, že

při posuzování žádosti o udělení výjimky podle tohoto čl. 15 odst. 4 musí příslušný orgán s přihlédnutím ke všem relevantním vědeckým datům týkajícím se znečištění, včetně kumulativního účinku s jinými zdroji dotčené znečišťující látky, a k opatřením stanoveným v příslušném plánu kvality ovzduší vypracovaném pro dotyčnou zónu nebo aglomeraci v souladu s článkem 23 směrnice 2008/50 takovou výjimku odmítnout, je-li způsobilá přispět k překročení norem kvality ovzduší definovaných na základě článku 13 směrnice 2008/50 nebo být v rozporu s opatřeními, jež předvídá tento plán a jež mají zajistit dodržování těchto norem a omezit období překročení těchto norem na co nejkratší dobu.

(1)  Úř. věst. C 401, 4.10.2021.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/12

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Curtea de Apel Bucureşti – Rumunsko) – Bursa Română de Mărfuri SA v. Autoritatea Naţională de Reglementare în domeniul Energiei (ANRE)

(Věc C-394/21 (1), Bursa Română de Mărfuri)

(„Řízení o předběžné otázce - Vnitřní trh s elektřinou - Směrnice 2009/72/ES - Nařízení (EU) 2019/943 - Článek 1 písm. b) a c), jakož i článek 3 - Zásady týkající se fungování trhů s elektřinou - Nařízení (EU) 2015/1222 - Článek 5 odst. 1 - Nominovaný organizátor trhu s elektřinou - Národní oprávněný monopol na služby obchodování na denním a vnitrodenním trhu - Vnitrostátní právní úprava, která stanoví monopol na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé velkoobchodní obchodování s elektřinou“)

(2023/C 155/14)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Bucureşti

Účastníci/ Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Bursa Română de Mărfuri SA

Žalovaný: Autoritatea Naţională de Reglementare în domeniul Energiei (ANRE)

Za účasti: Federaţia Europeană a Comercianţilor de Energie

Výrok

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou, zejména čl. 1 písm. b) a c), čl. 2 bod 40, jakož i článek 3 tohoto nařízení ve spojení se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES

musí být vykládáno v tom smyslu, že

—

nebrání právní úpravě členského státu, podle které je zachován národní oprávněný monopol na služby zprostředkování nabídek prodeje a nákupu elektřiny pro denní a vnitrodenní velkoobchodní trhy, pokud v okamžiku vstupu v platnost nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení, již tento monopol v tomto členském státě existoval, a to v souladu s článkem 5 tohoto nařízení;

—

nebrání právní úpravě členského státu, podle které je zachován národní oprávněný monopol na služby zprostředkování nabídek prodeje a nákupu elektřiny pro dlouhodobý velkoobchodní trh, přičemž soulad takové právní úpravy s unijním právem je nutné posoudit s ohledem na příslušná ustanovení primárního práva Unie.

(1)  Úř. věst. C 191, 10.5.2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/13

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van Cassatie – Belgie) – trestní řízení proti FU a DRV Intertrans BV (C-410/21) a Verbraeken J. en Zonen BV a PN (C-661/21)

(Spojené věci C-410/21 a C-661/21 (1), DRV Intertrans a další)

(„Řízení o předběžné otázce - Migrující pracovníci - Sociální zabezpečení - Použitelné právní předpisy - Nařízení (ES) č. 987/2009 - Článek 5 - Ověření A 1 - Prozatímní odebrání - Závaznost - Ověření získané nebo uplatněné podvodně - Nařízení (ES) č. 883/2004 - Článek 13 odst. 1 písm. b) bod i) - Osoby obvykle zaměstnané ve dvou nebo více členských státech - Použitelnost právních předpisů členského státu sídla zaměstnavatele - Pojem ‚sídlo‘ - Podnik, který získal licenci Společenství k provozování dopravy podle nařízení (ES) č. 1071/2009 a (ES) 1072/2009 - Dopad - Licence získaná nebo uplatněná podvodem“)

(2023/C 155/15)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van Cassatie

Účastníci původního řízení

FU, DRV Intertrans BV (C-410/21), Verbraeken J. en Zonen BV a PN (C-661/21)

Výrok

1)

Článek 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 465/2012 ze dne 22. května 2012

musí být vykládán v tom smyslu, že

osvědčení A 1 vydané příslušnou institucí členského státu váže instituce a soudy členského státu, v němž je práce vykonávána, a to i v případě, že v návaznosti na žádost o přezkum a o odebrání zaslanou příslušnou institucí tohoto členského státu vydávající instituci tato informovala o pozastavení závazných účinků tohoto osvědčení do doby, než o této žádosti s konečnou platností rozhodne. Za takových okolností nicméně soud členského státu, v němž je práce vykonávána, může v rámci trestního řízení vedeného proti osobám podezřelým z toho, že osvědčení A 1 získaly nebo využívaly podvodně, konstatovat, že došlo k podvodu, a v důsledku toho k těmto osvědčením v rámci tohoto řízení nepřihlížet, pokud již uběhla přiměřená doba, aniž vydávající instituce znovu přezkoumala opodstatněnost vydání osvědčení a zaujala stanovisko ke konkrétním důkazům předloženým příslušnou institucí hostitelského členského státu, které nasvědčují tomu, že tato potvrzení byla získána nebo uplatňována podvodem, a případně uvedená osvědčení zrušila nebo odebrala, a dále pokud jsou dodrženy záruky spojené s právem na spravedlivý proces, které musí být těmto osobám přiznány.

2)

Článek 13 odst. 1 písm. b) bod i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení ve znění nařízení č. 465/2012 vykládaný ve světle čl. 3 odst. 1 písm. a) a čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, jakož i čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy

musí být vykládán v tom smyslu, že

držení licence Společenství k silniční dopravě vydané příslušnými orgány členského státu nepředstavuje pro účely určení použitelných vnitrostátních právních předpisů sociálního zabezpečení podle článku 13 odst. 1 písm. b) bodu i) nařízení č. 883/2004 ve znění nařízení č. 465/2012 nezvratný důkaz o sídle společnosti v tomto členském státě.

(1)  Úř. věst. C 391, 27.9.2021.

Úř. věst. C 84, 21.2.2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/14

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 2. března 2023 – Evropská komise v. Polská republika

(Věc C-432/21) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Životní prostředí - Směrnice Rady 92/43/EHS - Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin - Článek 6 odst. 1 až 3, čl. 12 odst. 1 písm. a) až d), čl. 13 odst. 1 písm. a) a čl. 16 odst. 1 - Směrnice 2009/147/ES - Ochrana volně žijících ptáků - Článek 4 odst. 1, čl. 5 písm. a), b) a d) a čl. 9 odst. 1 - Obhospodařování lesů založené na správné praxi - Lesní hospodářské plány - Aarhuská úmluva - Přístup k právní ochraně - Článek 6 odst. 1 písm. b) a čl. 9 odst. 2 - Přezkum zákonnosti plánů obhospodařování lesů po stránce hmotné i procesní - Právo organizací na ochranu životního prostředí podat opravný prostředek“)

(2023/C 155/16)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: M. Brauhoff, G. Gattinara, C. Hermes a D. Milanowska, zmocněnci)

Žalovaná: Polská republika (zástupce: B. Majczyna, zmocněnec)

Výrok

1)

Polská republika tím, že přijala čl. 14b odst. 3 ustawy o lasach (zákon o lesích) ze dne 28. září 1991, ve znění ustawy o zmianie ustawy o ochronie przyrody oraz ustawy o lasach (zákona, kterým se mění zákon o ochraně přírody a zákon o lesích) ze dne 16. prosince 2016, v němž se stanoví, že obhospodařování lesů v souladu s požadavky správné praxe neporušuje ustanovení týkající se ochrany jedinečných přírodních zdrojů, útvarů a složek, zejména ustanovení článků 51 a 52 ustawy o ochronie przyrody (zákon o ochraně přírody) ze dne 16. dubna 2004, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 6 odst. 1 a 2, čl. 12 odst. 1, čl. 13 odst. 1 písm. a) a čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, ve znění směrnice Rady 2013/17/EU ze dne 13. května 2013, jakož i čl. 4 odst. 1, čl. 5 písm. a), b) a d) a čl. 9 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků, ve znění směrnice 2013/17.

2)

Polská republika tím, že nepřijala veškeré nezbytné právní předpisy k zajištění toho, aby organizace na ochranu životního prostředí měly možnost předložit soudu návrh, kterým je usilováno o přezkum, po stránce hmotné i procesní, zákonnosti plánů obhospodařování lesů ve smyslu ustanovení zákona o lesích, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43, ve znění směrnice 2013/17, ve spojení s čl. 6 odst. 1 písm. b) a čl. 9 odst. 2 Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, podepsané v Aarhusu dne 25. června 1998 a schválené jménem Evropského společenství rozhodnutím Rady 2005/370/ES ze dne 17. února 2005.

3)

Polské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 452, 8.11.2021.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/15

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Miskolci Törvényszék – Maďarsko) – IH v. MÁV-START Vasúti Személyszállító Zrt.

(Věc C-477/21 (1), MÁV-START)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Ochrana bezpečnosti a zdraví pracovníků - Úprava pracovní doby - Článek 31 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie - Směrnice 2003/88/ES - Články 3 a 5 - Denní odpočinek a týdenní doba odpočinku - Vnitrostátní právní úprava, která stanoví minimální týdenní dobu odpočinku v délce 42 hodin - Povinnost poskytnout denní odpočinek - Podrobná pravidla pro poskytování“)

(2023/C 155/17)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Miskolci Törvényszék

Účastníci původního řízení

Žalobce: IH

Žalovaná: MÁV-START Vasúti Személyszállító Zrt.

Výrok

1)

Článek 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby musí být ve světle čl. 31 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie

vykládán v tom smyslu, že

denní odpočinek stanovený v článku 3 této směrnice není součástí týdenní doby odpočinku podle uvedeného článku 5, ale k této době se přičítá.

2)

Články 3 a 5 směrnice 2003/88 musí být ve světle čl. 31 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie

vykládány v tom smyslu, že

stanoví-li vnitrostátní předpisy týdenní dobu odpočinku delší než 35 po sobě jdoucích hodin, měl by být pracovníkovi kromě této doby poskytnut denní odpočinek, který je zaručen článkem 3 této směrnice.

3)

Článek 3 směrnice 2003/88 musí být ve světle čl. 31 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie

vykládán v tom smyslu, že

je-li pracovníkovi poskytnuta týdenní doba odpočinku, má tento pracovník rovněž nárok na dobu denního odpočinku, která předchází uvedené týdenní době odpočinku.

(1)  Úř. věst. C 471, 22.11.2021.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/16

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 9. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Düsseldorf – Německo) – RWE Power Aktiengesellschaft v. Hauptzollamt Duisburg

(Věc C-571/21 (1), RWE Power)

(„Řízení o předběžné otázce - Zdanění energetických produktů a elektřiny - Směrnice 2003/96/ES - Článek 14 odst. 1 písm. a) - Článek 21 odst. 3 druhá a třetí věta - Elektřina používaná k výrobě elektřiny a k udržení schopnosti vyrábět elektřinu - Osvobození - Rozsah - Povrchová těžba - Elektřina používaná pro účely provozování zásobníků paliva a dopravních prostředků“)

(2023/C 155/18)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: RWE Power Aktiengesellschaft

Žalovaný: Hauptzollamt Duisburg

Výrok

1)

Článek 14 odst. 1 písm. a) první věta směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve spojení s čl. 21 odst. 3 druhou větou této směrnice

musí být vykládán v tom smyslu, že

osvobození „elektřiny používané k výrobě elektřiny“ od daně, které je upraveno v tomto ustanovení, se nevztahuje na elektřinu používanou při těžbě takového energetického produktu, jako je hnědé uhlí, v povrchovém dole, jelikož tato elektřina se nepoužívá v rámci technologického procesu výroby elektřiny, ale používá se k výrobě energetického produktu. Toto osvobození od daně se naproti tomu může vztahovat na úpravu, jakož i pozdější zpracování tohoto energetického produktu v elektrárnách za účelem výroby elektřiny, pokud jsou tyto činnosti nezbytné a přímo přispívají k technologickému procesu této výroby.

2)

Článek 14 odst. 1 písm. a) první věta směrnice 2003/96

musí být vykládán v tom smyslu, že

osvobození „elektřiny používané k udržení schopnosti vyrábět elektřinu“ od daně, které je upraveno v tomto ustanovení, se může vztahovat na elektřinu určenou k provozu zařízení pro skladování takového energetického produktu, jako je hnědé uhlí, a dopravních prostředků umožňujících tento produkt přepravovat, pokud jsou tyto činnosti prováděny uvnitř elektráren a jsou nezbytné a přímo přispívají k udržení technologického procesu výroby elektřiny, jelikož jsou nutné k zajištění udržování schopnosti nepřetržitě vyrábět elektřinu.

(1)  Úř. věst. C 490, 6.12.2021.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/17

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 9. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Administrativo e Fiscal de Braga – Portugalsko) – Vapo Atlantic SA v. Entidade Nacional para o Setor Energético E.P.E. (ENSE)

(Věc C-604/21 (1), Vapo Atlantic)

(„Řízení o předběžné otázce - Postup při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti - Směrnice 98/34/ES - Článek 1 bod 4 - Pojem ‚jiné požadavky‘ - Článek 1 bod 11 - Pojem ‚technický předpis‘ - Článek 8 odst. 1 - Povinnost členských států oznámit Evropské komisi každý návrh technického předpisu - Vnitrostátní ustanovení, které stanoví přimíchávání určitého procentního podílu biopaliv do pohonných hmot - Článek 10 odst. 1 třetí odrážka - Pojem ‚ochranná doložka obsažená v závazných právních předpisech Unie‘ - Nezahrnutí čl. 4 odst. 1 druhého pododstavce směrnice 2009/30/ES“)

(2023/C 155/19)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal Administrativo e Fiscal de Braga

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Vapo Atlantic SA

Žalovaný: Entidade Nacional para o Setor Energético E.P.E. (ENSE)

za účasti: Fundo Ambiental, Fundo de Eficiência Energética (FEE)

Výrok

1)

Článek 1 bod 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice Rady 2006/96/ES ze dne 20. listopadu 2006,

musí být vykládán v tom smyslu, že

vnitrostátní právní úprava, která stanoví cíl spočívající v přimíchání 10 % biopaliv do pohonných hmot propuštěných ke spotřebě hospodářským subjektem za daný rok, spadá pod pojem „jiný požadavek“ ve smyslu čl. 1 bodu 4 směrnice 98/34, ve znění pozdějších změn, a představuje tak „technický předpis“ ve smyslu čl. 1 bodu 11 směrnice 98/34, ve znění pozdějších změn, přičemž tento předpis lze uplatnit vůči jednotlivcům pouze v případě, že byl jeho návrh oznámen v souladu s čl. 8 odst. 1 směrnice 98/34, ve znění pozdějších změn.

2)

Článek 8 odst. 1 směrnice 98/34, ve znění směrnice 2006/96,

musí být vykládán v tom smyslu, že

že vnitrostátní právní úprava, jejímž cílem je provést čl. 7a odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, v souladu s cílem uvedeným v čl. 3 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES, nemůže představovat pouhé přejímání úplného znění evropské normy ve smyslu čl. 8 odst. 1 směrnice 98/34, ve znění pozdějších změn, a vyhnout se tudíž povinnosti oznámení stanovené v tomto ustanovení.

3)

Článek 4 odst. 1 druhý pododstavec směrnice 2009/30

musí být vykládán v tom smyslu, že

toto ustanovení nepředstavuje ochrannou doložku obsaženou v závazných právních předpisech Unie ve smyslu čl. 10 odst. 1 třetí odrážky směrnice 98/34, ve znění směrnice 2006/96.

(1)  Úř. věst. C 11, 10. 1. 2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/18

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vrhovnega sodišča Republike Slovenije – Slovinsko) – Nec Plus Ultra Cosmetics AG v. Slovinská republika

(Věc C-664/21 (1), Nec Plus Ultra Cosmetics AG)

(„Řízení o předběžné otázce - Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Článek 138 odst. 1 - Osvobození od daně vztahující se na plnění uvnitř Společenství - Dodání zboží - Zásady daňové neutrality, efektivity a proporcionality - Splnění věcných požadavků - Lhůta pro předložení důkazů“)

(2023/C 155/20)

Jednací jazyk: slovinština

Předkládající soud

Vrhovno sodišče Republike Slovenije

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Nec Plus Ultra Cosmetics AG

Žalovaná: Slovinská republika

Výrok

Článek 131 a čl. 138 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve spojení se zásadami daňové neutrality, efektivity a proporcionality

musí být vykládány v tom smyslu, že

nebrání vnitrostátní právní úpravě, která zakazuje předkládat a provádět nové důkazy prokazující splnění věcných požadavků stanovených v čl. 138 odst. 1 směrnice během správního řízení vedoucího k vydání daňového výměru, zejména po provedení daňové kontroly, ale před vydáním výměru, za předpokladu, že jsou dodrženy zásady rovnocennosti a efektivity.

(1)  Úř. věst. C 64, 7.2.2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/18

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hovrätten för Nedre Norrland – Švédsko) – AI v. Åklagarmyndigheten

(Věc C-666/21 (1), Åklagarmyndigheten)

(„Řízení o předběžné otázce - Silniční doprava - Nařízení (ES) č. 561/2006 - Oblast působnosti - Článek 2 odst. 1 písm. a) - Článek 3 písm. h) - Pojem ‚přeprava zboží‘ - Pojem ‚maximální přípustná hmotnost‘ - Vozidlo upravené jako dočasný obytný prostor a prostor pro nakládku zboží k neobchodním účelům - Nařízení (EU) č. 165/2014 - Tachografy - Článek 23 odst. 1 - Povinnost pravidelných kontrol schválenými dílnami“)

(2023/C 155/21)

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Hovrätten för Nedre Norrland

Účastníci původního řízení

Žalobce: AI

Žalovaný: Åklagarmyndigheten

Výrok

Článek 2 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014, ve spojení s čl. 3 písm. h) nařízení č. 561/2006, ve znění pozdějších změn,

musí být vykládán v tom smyslu, že

pojem „přeprava zboží“ ve smyslu prvně zmíněného ustanovení zahrnuje silniční přepravu vozidlem, jehož maximální přípustná hmotnost ve smyslu čl. 4 písm. m) nařízení č. 561/2006, ve znění pozdějších změn, překračuje 7,5 tuny, a to i v případě, že je toto vozidlo upraveno tak, aby sloužilo nejen jako prostor pro dočasné soukromé bydlení, ale i jako prostor pro nakládku zboží k neobchodním účelům, přičemž nosnost tohoto vozidla a kategorie, pro kterou je vozidlo zapsáno ve vnitrostátním registru silničních vozidel, nemají v tomto směru žádný vliv.

(1)  Úř. věst. C 24, 17.1.2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/19

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht Düsseldorf – Německo) – Papierfabriek Doetinchem B.V. v. Sprick GmbH Bielefelder Papier- und Wellpappenwerk & Co.

(Věc C-684/21 (1), Papierfabriek Doetinchem)

(„Řízení o předběžné otázce - Duševní vlastnictví - (Průmyslové) vzory Společenství - Nařízení (ES) č. 6/2002 - Článek 8 odst. 1 - Vzhledové znaky výrobku, které jsou podmíněné pouze jeho technickou funkcí - Kritéria pro posouzení - Existence alternativních (průmyslových) vzorů - Majitel, který má k dispozici rovněž množství alternativních chráněných (průmyslových) vzorů - Vícebarevnost výrobku, která není zřejmá ze zápisu dotčeného (průmyslového) vzoru“)

(2023/C 155/22)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Düsseldorf

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Papierfabriek Doetinchem B.V.

Žalovaná: Sprick GmbH Bielefelder Papier- und Wellpappenwerk & Co.

Výrok

1)

Článek 8 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství

musí být vykládán v tom smyslu, že

posouzení otázky, zda jsou vzhledové znaky výrobku podmíněny pouze jeho technickou funkcí ve smyslu tohoto ustanovení, musí být provedeno s ohledem na všechny relevantní objektivní okolnosti projednávané věci, zejména ty, jimiž se řídí výběr těchto znaků, dále na existenci alternativních (průmyslových) vzorů umožňujících plnit tuto technickou funkci a s ohledem na skutečnost, že majitel dotyčného (průmyslového) vzoru je rovněž majitelem řady dalších alternativních (průmyslových) vzorů; posledně uvedená skutečnost nicméně není pro účely použití tohoto ustanovení rozhodující.

2)

Článek 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002

musí být vykládán v tom smyslu, že

v rámci přezkumu otázky, zda je vzhled výrobku podmíněn pouze jeho technickou funkcí, nemůže být skutečnost, že koncepce tohoto výrobku umožňuje vícebarevnost, zohledněna, pokud vícebarevnost nevyplývá ze zápisu dotyčného (průmyslového) vzoru.

(1)  Úř. věst. C 84, 21.2.2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/20

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nederlandstalige rechtbank van eerste aanleg Brussel – Belgie) – Recreatieprojecten Zeeland BV, Casino Admiral Zeeland BV, Supergame BV v. Belgische Staat

(Věc C-695/21 (1), Recreatieprojecten Zeeland a další)

(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb služeb - Článek 56 SFEU - Omezení volného pohybu služeb - Hazardní hry - Právní úprava členského státu, která stanoví obecný zákaz, aby zařízení pro hazardní hry prováděla reklamu - Výjimka ex lege z tohoto zákazu pro zařízení, která mají provozní licenci vydanou orgány tohoto členského státu - Nemožnost udělit výjimku pro zařízení nacházející se v jiném členském státě“)

(2023/C 155/23)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Nederlandstalige rechtbank van eerste aanleg Brussel

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Recreatieprojecten Zeeland BV, Casino Admiral Zeeland BV, Supergame BV

Žalovaný: Belgische Staat

Výrok

Článek 56 první pododstavec SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání právním předpisům členského státu, které provozovatelům omezeného a kontrolovaného počtu zařízení pro hazardní hry, která se nacházejí na území tohoto členského státu, poskytují výjimku ex lege ze zákazu reklamy, který se obecně použije na taková zařízení, aniž stanoví, že provozovatelé zařízení pro hazardní hry nacházejících se v jiném členském státě mají možnost získat výjimku za stejným účelem.

(1)  Úř. věst. C 84, 21. 2. 2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/21

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 9. března 2023 – Francoise Grossetête v. Evropský parlament

(Věc C-714/21 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Institucionální právo - Pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu - Změna dobrovolného doplňkového systému důchodového pojištění - Individuální rozhodnutí, kterým se určují důchodová práva na základě systému doplňkových (dobrovolných) starobních důchodů - Námitka protiprávnosti - Pravomoc předsednictva Parlamentu - Nabytá a nabývaná práva - Přiměřenost - Rovné zacházení - Právní jistota“)

(2023/C 155/24)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Francoise Grossetête (zástupci: E. Arnaldos Orts, abogado, F. Doumont, avocat, J. Martínez Gimeno a D. Sarmiento Ramírez-Escudero, abogados)

Další účastník řízení: Evropský parlament (zástupci: M. Ecker, N. Görlitz a T. Lazian, zmocněnci)

Výrok

1)

Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)

Françoise Grossetête se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 37, 24. 1. 2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/21

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 9. března 2023 – Gerardo Galeote (C-715/21 P), Graham Watson (C-716/21 P) v. Evropský parlament

(Spojené věci C-715/21 P a C-716/2 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Institucionální právo - Pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu - Změna dobrovolného doplňkového systému důchodového pojištění - Individuální rozhodnutí o stanovení nároků na dobrovolný doplňkový důchod - Námitka protiprávnosti - Pravomoc předsednictva Parlamentu - Nabytá práva a budoucí nároky - Proporcionalita - Rovné zacházení - Právní jistota“)

(2023/C 155/25)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Gerardo Galeote (C-715/21 P), Graham Watson (C-716/21 P) (zástupci: E. Arnaldos Orts, abogado, F. Doumont, avocat, J. Martínez Gimeno a D. Sarmiento Ramírez-Escudero, abogados)

Další účastník řízení: Evropský parlament (zástupci: M. Ecker, N. Görlitz a T. Lazian, zmocněnci)

Výrok

1)

Kasační opravné prostředky se zamítají.

2)

Gerardovi Galeotemu a Grahamu Watsonovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 37, 24.1.2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/22

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Wien – Rakousko) – Kwizda Pharma GmbH v. Landeshauptmann von Wien

(Věc C-760/21 (1), Kwizda Pharma)

(„Řízení o předběžné otázce - Bezpečnost potravin - Potraviny - Nařízení (EU) č. 609/2013 - Článek 2 odst. 2 písm. g) - Pojem ‚potravina pro zvláštní lékařské účely‘ - Jiné lékařsky stanovené požadavky na výživu - Řízená dietní výživa - Změna stravy - Živiny - Použití pod lékařským dohledem - Složky, které nejsou vstřebávány nebo metabolizovány v trávicím traktu - Vymezení ve vztahu k léčivým přípravkům - Vymezení ve vztahu k doplňkům stravy“)

(2023/C 155/26)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Wien

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Kwizda Pharma GmbH

Žalovaný: Landeshauptmann von Wien

Výrok

1)

Článek 1 bod 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, a čl. 2 odst. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 ze dne 12. června 2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnic Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009

musí být vykládány v tom smyslu, že

za účelem odlišení pojmu „léčivý přípravek“, který je definován v prvně uvedeném ustanovení, a pojmu „potravina pro zvláštní lékařské účely“, který je definován v ustanovení uvedeném na druhém místě, je třeba s ohledem na povahu a vlastnosti dotyčného výrobku posoudit, zda se jedná o potravinu určenou pro řízenou dietní výživu, nebo o výrobek určený k prevenci nebo léčbě lidských onemocnění, k obnově, úpravě či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku nebo ke stanovení lékařské diagnózy, či případně o výrobek, který je takto představován.

2)

Článek 2 odst. 2 písm. g) nařízení č. 609/2013

musí být vykládán v tom smyslu, že

zaprvé pojem „řízená dietní výživa“ odpovídá výživě vyžadované onemocněním, poruchou nebo zdravotním stavem, která je pro pacienta z výživového hlediska nezbytná, zadruhé kvalifikace určitého výrobku coby „potraviny pro zvláštní lékařské účely“ nemůže být podmíněna tím, že „řízená dietní výživa“ vyžadovaná onemocněním, poruchou nebo zdravotním stavem uspokojuje příslušné požadavky na výživu v průběhu trávení nebo po něm, a uvedený výrobek tedy vyvolává účinek v průběhu trávení nebo po něm, a zatřetí slovní spojení „pouze změnou normální stravy“ se vztahuje jak na situace, kdy je změna stravy pro pacienta nemožná nebo nebezpečná, tak na situace, kdy je pacientovi velmi ztíženo uspokojovat své výživové potřeby běžnými potravinami.

3)

Článek 2 odst. 2 písm. g) nařízení č. 609/2013

musí být vykládán v tom smyslu, že

pro účely použití tohoto nařízení, které nedefinuje pojem „živina“, je třeba vycházet z definice tohoto pojmu obsažené v čl. 2 odst. 2 písm. s) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004.

4)

Článek 2 odst. 2 písm. g) nařízení č. 609/2013

musí být vykládán v tom smyslu, že

výrobek musí být používán pod lékařským dohledem, je-li s ohledem na řízenou dietní výživu vyžadovanou určitým onemocněním, poruchou nebo zdravotním stavem a na účinky výrobku na řízenou dietní výživu pacienta a na pacienta samotného nezbytné doporučení a následné vyhodnocení ze strany zdravotnického pracovníka, a dále že naplnění požadavku, podle kterého je potravina pro zvláštní lékařské účely určena „k použití pod lékařským dohledem“, není podmínkou kvalifikace určitého výrobku jako takové potraviny.

5)

Článek 2 směrnice 2002/46 a čl. 2 odst. 2 písm. g) nařízení č. 609/2013

musí být vykládány v tom smyslu, že

pojem „doplněk stravy“, který je definován v prvně uvedeném ustanovení, a pojem „potravina pro zvláštní lékařské účely“, který je definován v ustanovení uvedeném na druhém místě, se navzájem vylučují a to, zda určitý výrobek spadá pod první, nebo druhý pojem, je nutno určit v každém jednotlivém případě a na základě vlastností a podmínek užívání.

(1)  Úř. věst. C 138, 28.3.2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/23

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 2. března 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht Graz – Rakousko) – řízení o uznání a výkonu evropského vyšetřovacího příkazu týkajícího se MS

(Věc C-16/22 (1), Staatsanwaltschaft Graz (Finanční úřad pro daňové trestní věci v Düsseldorfu))

(„Řízení o předběžné otázce - Prostor svobody, bezpečnosti a práva - Justiční spolupráce v trestních věcech - Směrnice 2014/41/EU - Evropský vyšetřovací příkaz - Článek 1 odst. 1 - Pojem ‚justiční orgán‘ - Článek 2 písm. c) - Pojem ‚vydávající orgán‘ - Rozhodnutí vydané daňovou správou bez potvrzení soudcem nebo státním zástupcem - Daňová správa, která přebírá práva a povinnosti státního zastupitelství v daňovém trestním řízení“)

(2023/C 155/27)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Graz

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: MS

za účasti: Staatsanwaltschaft Graz, Finanzamt für Steuerstrafsachen und Steuerfahndung Düsseldorf

Výrok

Článek 1 odst. 1 první pododstavec a čl. 2 písm. c) bod i) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech

musí být vykládány v tom smyslu, že

—

daňová správa členského státu, která, ač je součástí jeho moci výkonné, samostatně vede v souladu s vnitrostátním právem daňová trestní vyšetřování namísto státního zastupitelství, přičemž přebírá jeho práva a povinnosti, nemůže být kvalifikována jako „justiční orgán“ ani jako „vydávající orgán“ ve smyslu těchto ustanovení.

—

takový správní orgán naproti tomu může spadat pod pojem „vydávající orgán“ ve smyslu čl. 2 písm. c) bodu ii) uvedené směrnice, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto ustanovení.

(1)  Úř. věst. C 138, 28.3.2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/24

Usnesení Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 7. února 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rady Úradu pre verejné obstarávanie – Slovensko) – HOREZZA a.s. v. Úrad pre verejné obstarávanie

(Věc C-520/22 (1), Horezza)

(„Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Článek 53 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora - Článek 267 SFEU - Pojem ‚soud‘ - Odvolací orgán vnitrostátního orgánu pro přezkum veřejných zakázek - Nezávislost - Postavení třetí strany ve vztahu k orgánu, který přijal napadené rozhodnutí - Zjevná nepřípustnost žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce“)

(2023/C 155/28)

Jednací jazyk: slovenština

Předkládající soud

Rada Úradu pre verejné obstarávanie

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: HOREZZA a.s.

Žalovaný: Úrad pre verejné obstarávanie

Výrok

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozhodnutím Rady Úradu pre verejné obstarávanie (Slovensko) ze dne 3. srpna 2022 je zjevně nepřípustná.

(1)  Datum doručení: 4.8.2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/24

Usnesení Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 7. února 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rady Úradu pre verejné obstarávanie – Slovensko) – KONŠTRUKTA – Defence a.s. v. Úrad pre verejné obstarávanie

(Věc C-521/22 (1), Konštrukta – Defence)

(„Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Článek 53 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora - Článek 267 SFEU - Pojem ‚soud‘ - Odvolací orgán vnitrostátního orgánu pro přezkum veřejných zakázek - Nezávislost - Postavení třetí strany ve vztahu k orgánu, který přijal napadené rozhodnutí - Zjevná nepřípustnost žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce“)

(2023/C 155/29)

Jednací jazyk: slovenština

Předkládající soud

Rada Úradu pre verejné obstarávanie

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: KONŠTRUKTA – Defence a.s.

Žalovaný: Úrad pre verejné obstarávanie

Výrok

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozhodnutím Rady Úradu pre verejné obstarávanie (Slovensko) ze dne 3. srpna 2022 je zjevně nepřípustná.

(1)  Datum doručení: 4.8.2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/25

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunalul Prahova (Rumunsko) dne 18. října 2022 – SC Bitulpetrolium Serv SRL v. Administraţia Judeţeană a Finanţelor Publice Prahova – Direcţia Generală Regională a Finanţelor Publice Ploieşti

(Věc C-657/22)

(2023/C 155/30)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Tribunalul Prahova

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: SC Bitulpetrolium Serv SRL

Žalovaní: Administraţia Judeţeană a Finanţelor Publice Prahova – Direcţia Generală Regională a Finanţelor Publice Ploieşti

Předběžné otázky

1)

Jsou taková vnitrostátní ustanovení a praxe, jako jsou ustanovení a praxe, o které se jedná v projednávané věci, podle nichž opětovné uvedení paliva (topného oleje) do daňového skladu bez celního ověření [zakládá] domněnku porušení režimu uskladnění, [která] odůvodňuje uplatnění spotřební daně ve výši stanovené pro naftu – palivo, jehož [spotřební daň je] více než 21krát vyšší než spotřební daň z topného oleje, v rozporu se zásadou proporcionality a čl. 2 odst. 3, článkem 5 a čl. 21 odst. 1 směrnice 2003/96/ES (1)?

2)

Jsou taková vnitrostátní ustanovení a praxe, jako jsou ustanovení a praxe, o které se jedná v projednávané věci, podle nichž je uvalena DPH na částky dodatečně stanovené daňovými orgány z titulu spotřební daně z nafty jako sankce za nedodržení režimu celního dohledu osobou povinnou k dani, a to v důsledku toho, že osoba povinná k dani znovu uskladnila energetické produkty typu topný olej, z nichž již byla zaplacena spotřební daň, které byly zákazníky odmítnuty, zůstávají nedotčeny a [jsou skladovány] do doby, než se najde [nový] kupující, v rozporu se zásadou proporcionality, zásadou neutrality DPH a články 2, 250 a 273 směrnice 2006/112/ES (2)?

(1)  Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. 2003, L 283, s. 51; Zvl. vyd. 09/01 s. 405).

(2)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1).

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/26

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Gerechtshof 's-Hertogenbosch (Nizozemsko) dne 14. prosince 2022 – XX v. Inspecteur van de Belastingdienst

(Věc C-782/22)

(2023/C 155/31)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Gerechtshof 's-Hertogenbosch

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: XX

Odpůrce: Inspecteur van de Belastingdienst

Předběžná otázka

Brání čl. 63 odst. 1 SFEU takové právní úpravě, jako je ta, o kterou se jedná v projednávané věci, podle níž jsou výplaty dividend společností (kotovaných na burze), které jsou usazeny v Nizozemsku, společnosti se sídlem v jiném členském státě, která k pokrytí budoucích platebních závazků investovala mimo jiné do akcií této společnosti (kotované na burze), zdaněny srážkovou daní ve výši 15 % z hrubé částky těchto výplat, zatímco dividendy vyplacené společnosti se sídlem v Nizozemsku by za jinak stejných podmínek daní zatíženy nebyly, protože při výpočtu základu daně pro daň ze zisku, které by podléhala posledně uvedená společnost, by se zohlednily výdaje způsobené nárůstem budoucích platebních závazků této společnosti, přičemž tento nárůst téměř v plném rozsahu odpovídá (pozitivní) změně hodnoty investic, i když obdržení dividend jako takové nevede ke změně hodnoty těchto závazků?

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/26

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Hamburg (Německo) dne 28. prosince 2022 – G.A. v. Hauptzollamt Braunschweig

(Věc C-791/22, Hauptzollamt Braunschweig)

(2023/C 155/32)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Hamburg

Účastníci původního řízení

Žalobce: G.A.

Žalovaný: Hauptzollamt Braunschweig

Předběžná otázka

Je v rozporu se směrnicí 2006/112/ES (1), zejména jejími články 30 a 60, vnitrostátní ustanovení, podle něhož se čl. 215 odst. 4 nařízení (EHS) č. 2913/92 (2) použije obdobně na DPH při dovozu?

(1)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1).

(2)  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. 1992, L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04 s. 307).

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/27

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Mercantil no 1 de Palma de Mallorca (Španělsko) dne 12. ledna 2023 – Eventmedia Soluciones SL v. Air Europa Líneas Aéreas SAU

(Věc C-11/23, Eventmedia Soluciones)

(2023/C 155/33)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de lo Mercantil no 1 de Palma de Mallorca

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Eventmedia Soluciones SL

Žalovaná: Air Europa Líneas Aéreas SAU

Předběžné otázky

1)

Lze zahrnutí takového ujednání do přepravní smlouvy, o jaké se jedná v projednávané věci, považovat za nepřípustné zproštění odpovědnosti ve smyslu článku 15 nařízení (ES) [č. 261/2004] (1) z toho důvodu, že omezuje odpovědnost dopravce tím, že znemožňuje cestujícím dosáhnout uspokojení práva na náhradu škody za zrušení letu prostřednictvím postoupení pohledávky?

2)

Lze čl. 7 odst. 1 ve spojení s čl. 5 odst. 1 písm. c) a čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) [č. 261/2004] vykládat v tom smyslu, že zaplacení náhrady škody za zrušení letu provozujícím leteckým dopravcem je povinností uloženou nařízením bez ohledu na existenci přepravní smlouvy s cestujícím a zaviněné porušení smluvních povinností leteckého dopravce?

Podpůrně, v případě, že bude rozhodnuto, že dotčené ujednání nepředstavuje nepřípustné zproštění odpovědnosti ve smyslu článku 15 nařízení (ES) [č. 261/2004], nebo že bude rozhodnuto, že právo na náhradu škody má smluvní povahu, se předkládá následující předběžná otázka:

3)

Musí být čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (2) vykládány v tom smyslu, že vnitrostátní soud, který rozhoduje o žalobě na náhradu škody za zrušení letu podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) [č. 261/2004], musí z úřední povinnosti přezkoumat případnou zneužívající povahu ujednání obsaženého v přepravní smlouvě, které neumožňuje cestujícímu postoupit svá práva, pokud žalobu podává postupník, který na rozdíl od postupitele nemá postavení spotřebitele a uživatele?

4)

V případě, že je třeba provést přezkum z úřední povinnosti, lze upustit od povinnosti informovat spotřebitele a zjistit, zda tvrdí zneužívající povahu ujednání nebo s ním souhlasí, a to s ohledem na konečný úkon, kterým postoupil svou pohledávku v rozporu s případně zneužívajícím ujednáním, které neumožňovalo postoupení pohledávky?

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91(Úř. věst. 2004, L 46, s. 1; Zvl. vyd. 07/08 s. 10).

(2)  Úř. věst. 1993, L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02 s. 288.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/27

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Wojewódzkim Sądem Administracyjnym w Gliwicach (Polsko) dne 18. ledna 2023 – F S.A. v. Dyrektor Krajowej Informacji Skarbowej

(Věc C-18/23, Dyrektor Krajowej Informacji Skarbowej)

(2023/C 155/34)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Wojewódzki Sąd Administracyjny w Gliwicach

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: F S.A.

Žalovaný: Dyrektor Krajowej Informacji Skarbowej

Předběžná otázka

Musí být ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (1), a to zejména čl. 29 odst. 1 této směrnice ve spojení s články 18, 49 a 63 Smlouvy o fungování Evropské unie, vykládána v tom smyslu, že brání stanovení formálních požadavků ve vnitrostátních předpisech, jak tomu bylo v původním řízení, v oblasti využívání osvobození od daně z příjmů subjekty kolektivního investování, které mají sídlo v jiném členském státě Evropské unie než v Polské republice nebo v jiném státě Evropského hospodářského prostoru, tj. požadavku, aby byly spravovány externími subjekty, které vykonávají činnost na základě povolení vydaného příslušnými orgány dohledu nad finančním trhem státu, v němž tyto subjekty mají sídlo?

(1)  Úř. věst. 2009, L 302 s. 32.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/28

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 19. ledna 2023 – ND v. DR

(Věc C-21/23, Lindenapotheke)

(2023/C 155/35)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalovaný a navrhovatel v řízení o opravném prostředku „Revision“: ND

Žalobce a odpůrce v řízení o opravném prostředku „Revision“: DR

Předběžné otázky

1.

Brání ustanovení kapitoly VIII obecného nařízení o ochraně osobních údajů (1) takové vnitrostátní právní úpravě, podle níž – vedle pravomocí příslušných dozorových úřadů pověřených dohledem a uplatňováním nařízení a možností právní ochrany subjektu údajů – mají rovněž konkurenti možnost bránit se v případě porušení obecného nařízení o ochraně osobních údajů proti porušovateli cestou podání žaloby k občanskoprávnímu soudu s odkazem na zákaz provádění nekalých obchodních praktik?

2.

Jsou údaje, které zákazníci lékárníka vystupujícího na internetové obchodní platformě jako prodávající zadávají při objednávce léků, které sice musí být prodávány v lékárně, nejsou ovšem na předpis (jméno zákazníka, dodací adresa a informace nezbytné k individualizaci objednaného léku povinně prodávaného v lékárně), údaji o zdravotním stavu ve smyslu čl. 9 odst. 1 obecného nařízení o ochraně osobních údajů nebo údaji týkajícími se zdraví ve smyslu čl. 8 odst. 1 směrnice o ochraně osobních údajů (2)?

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. 2016, L 119, s. 1).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. 1995, L 281, s. 31; Zvl. vyd. 13/15 s. 355).

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/29

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation du Grand-Duché de Luxembourg (Lucembursko) dne 23. ledna 2023 – FV v. Caisse pour l’avenir des enfants

(Věc C-27/23, Hocinx) (1)

(2023/C 155/36)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation du Grand-Duché de Luxembourg

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: FV

Odpůrkyně: Caisse pour l’avenir des enfants

Předběžné otázky

Brání zásada rovného zacházení zaručená článkem 45 SFEU a čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 492/2011 (2), jakož i článek 67 nařízení (ES) č. 883/2004 (3) a článek 60 nařízení (ES) č. 987/2009 (4) právním předpisům členského státu, podle kterých v tomto členském státě nemůže být příhraničním pracovníkům vyplácen na děti, umístěné u těchto pracovníků na základě soudního rozhodnutí, rodinný přídavek spojený s výkonem závislé činnosti těmito pracovníky, ačkoliv všechny děti, o jejichž umístění rozhodl soud a mají bydliště v uvedeném členském státě, mají nárok na tento přídavek, který se vyplácí fyzické nebo právnické osobě, které bylo dítě svěřeno do péče, u které má dítě zákonné bydliště a u které skutečně a soustavně pobývá? Může mít na odpověď na tuto otázku vliv skutečnost, že příhraniční pracovník zajišťuje výživu tohoto dítěte?

(1)  Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádného z účastníků řízení.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie (Úř. věst. 2011, L 141, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. 2004, L 166, s. 1; Zvl. vyd. 05/05 s. 72).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. 2009, L 284, s. 1).

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/29

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesgerichts Korneuburg (Rakousko) dne 24. ledna 2023 – AA AG v. VM, AG GmbH

(Věc C-33/23, Schwarzder (1))

(2023/C 155/37)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesgericht Korneuburg

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: AA AG

Odpůrci: VM, AG GmbH

Předběžné otázky

1.

Musí být čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 261/2004 (2) ve spojení s Dohodou o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 21. června 1999, ve znění rozhodnutí č. 2/2010 Výboru Společenství-Švýcarsko pro leteckou dopravu ze dne 26. listopadu 2010 (3) vykládán v tom smyslu, že jedno letecké spojení sestávající ze dvou úseků s odletem na území Švýcarské konfederace, mezipřistáním na území členského státu a cílovým místem určení na území třetí země (jehož provozující letecký dopravce je navíc dopravcem Společenství), spadá do oblasti působnosti nařízení 261/2004?

2.

Musí být čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení č. 261/2004 ve spojení s Dohodou o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 21. června 1999, ve znění rozhodnutí č. 2/2010 vykládán v tom smyslu, že jedno letecké spojení sestávající ze dvou úseků s odletem na území třetí země, mezipřistáním na území členského státu a cílovým místem určení na území Švýcarské konfederace, jehož provozující letecký dopravce je dopravcem Společenství, spadá do oblasti působnosti nařízení 261/2004?

(1)  Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádného z účastníků řízení.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. 2004, L 46, s. 1; Zvl. vyd. 07/08, s. 10).

(3)  Rozhodnutí Smíšeného výboru Společenství-Švýcarsko pro leteckou dopravu zřízeného Dohodou mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o letecké dopravě č. 2/2010 ze dne 26. listopadu 2010, kterým se nahrazuje příloha Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o letecké dopravě (Úř. věst. 2010, L 347, s. 54).

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/30

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Okręgowym w Koszalinie (Polsko) dne 24. ledna 2023 – RF v. Getin Noble Bank S.A.

(Věc C-34/23, Getin Noble Bank)

(2023/C 155/38)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Okręgowy w Koszalinie

Účastníci původního řízení

Žalobce: RF

Žalovaná: Getin Noble Bank S.A.

Předběžná otázka

Týká se zákaz uvedený v čl. 70 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (1), výlučně možnosti zajištění peněžité pohledávky formou výkonu rozhodnutí nebo také zahájení jakéhokoliv zajišťovacího řízení ve vztahu k subjektu v nucené restrukturalizaci?

(1)  Úř. věst. 2014, L 173, s. 190.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/30

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione (Itálie) dne 25. ledna 2023 – Agenzia delle Entrate v. PR

(Věc C-37/23, Giocevi (1))

(2023/C 155/39)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte suprema di cassazione

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Agenzia delle Entrate

Odpůrce: PR

Předběžná otázka

Brání zásady uvedené v usnesení Nuova Invincibile, C-82/14, EU:C:2015:510, a v rozsudku ze dne 17. července 2008, Komise v. Itálie, C-132/06, EU:C:2008:412, takové právní úpravě, jako je právní úprava uvedená v čl. 33 odst. 28 zákona č. 183/2011, která umožňuje daňovým poplatníkům získat vrácení 60 % DPH zaplacené v období od dubna 2009 do prosince 2010 v souvislosti se zemětřesením, které postihlo italský region Abruzzo dne 6. dubna 2009?

(1)  Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádného z účastníků řízení.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/31

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Nederlandstalige Ondernemingsrechtbank Brussel (Belgie) dne 31. ledna 2023 – A, B, C, D v. MS Amlin Insurance SE

(Věc C-45/23, MS Amlin Insurance)

(2023/C 155/40)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Nederlandstalige Ondernemingsrechtbank Brussel

Účastníci původního řízení

Žalobci: A, B, C, D

Žalovaná: MS Amlin Insurance SE

Předběžná otázka

Musí být čl. 17 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 (1) ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS vykládán v tom smyslu, že v něm stanovená záruka vrácení veškerých plateb uskutečněných cestujícími nebo v jejich prospěch platí rovněž tehdy, pokud cestující ukončí smlouvu o souborných službách pro cesty z důvodu nevyhnutelných a mimořádných okolností ve smyslu čl. 12 odst. 2 této směrnice a pořadatel se – po ukončení smlouvy o souborných službách pro cesty z tohoto důvodu, avšak před skutečným vrácením těchto částek cestujícímu – dostane do platební neschopnosti, čímž cestující utrpí finanční ztrátu a v případě platební neschopnosti pořadatele proto nese hospodářské riziko?

(1)  Úř. věst. 2015, L 326, s. 1.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/31

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Upravno sodišče Republike Slovenije (Slovinsko) dne 6. února 2023 – Y.N. v. Republika Slovinsko

(Věc C-58/23, Abboudnam (1))

(2023/C 155/41)

Jednací jazyk: slovinština

Předkládající soud

Upravno sodišče Republike Slovenije

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Y.N.

Odpůrkyně: Republika Slovinsko

Předběžná otázka

Musí být čl. 46 odst. 4 směrnice o azylovém řízení (2) ve spojení s článkem 47 Listiny (3) vykládán v tom smyslu, že brání takovému vnitrostátnímu procesnímu pravidlu, jako je čl. 70 odst. 1 druhá věta ZMZ-1, které za účelem podání opravného prostředku k soudu proti rozhodnutí, jímž příslušný orgán v rámci zrychleného řízení zamítá žádost jako zjevně nedůvodnou, stanoví prekluzivní lhůtu tří dnů od doručení takového rozhodnutí, včetně svátků a dnů pracovního klidu, přičemž tato lhůta může uplynout na konci prvního následujícího pracovního dne?

(1)  Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádného z účastníků řízení.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (přepracované znění) (Úř. věst. 2013, L 180, s. 60).

(3)  Listina základních práv Evropské unie (Úř. věst. C 326, 2012, s. 391).

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/32

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 8. února 2023 – trestní řízení proti S.Z.

(Věc C-67/23, W. GmbH)

(2023/C 155/42)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastníci původního trestního řízení

Obžalovaný: S.Z.

Subjekt dotčený konfiskací: W. GmbH.

Další účastník řízení: Generalbundesanwalt beim Bundesgerichtshof

Předběžné otázky

1.

Musí být výraz „pochází z Barmy/Myanmaru“ uvedený v čl. 2 odst. 2 a) i) nařízení ES 194/2008 (1) vykládán v tom smyslu, že žádné z níže uvedených zpracování teakových kmenů, které vyrostly v Myanmaru, ve třetí zemi (v projednávané věci na Tchaj-wanu) nemělo za následek změnu původu, takže příslušně zpracované teakové dřevo je i nadále zbožím, které „pochází z Barmy/Myanmaru“:

—

odstranění větví a kůry z teakových kmenů;

—

opracování teakových kmenů do tvaru týkových hranolů („teak-squares“ – kmeny zbavené větví a kůry a přiřezané do tvaru hranolů);

—

rozřezání teakových kmenů na fošny nebo prkna (řezivo)?

2.

Musí být výraz „vyvezeno z Barmy/Myanmaru“ uvedený v čl. 2 odst. 2 a) ii) nařízení ES 194/2008 vykládán v tom smyslu, že se týká pouze zboží, které bylo do Evropské unie vyvezeno přímo z Myanmaru, takže na zboží, které bylo nejprve převezeno do třetí země (v projednávané věci Tchaj-wan) a odtud přepraveno dále do Evropské unie, se tato právní úprava nevztahuje, a sice nezávisle na tom, zda bylo v třetí zemi podrobeno opracování nebo zpracování, které určuje původ?

3.

Musí být čl. 2 odst. 2 a) i) nařízení ES 194/2008 vykládán v tom smyslu, že osvědčení o původu zboží vydané v třetí zemi (v projednávané věci Tchaj-wan), podle něhož rozřezané respektive přiřezané teakové kmeny pocházející z Myanmaru získaly tímto zpracováním v třetí zemi její původ, není pro posouzení porušení zákazu dovozu stanoveného v čl. 2 odst. 2 nařízení ES 194/2008 závazné?

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 194/2008 ze dne 25. února 2008 , kterým se obnovují a zpřísňují omezující opatření vůči Barmě/Myanmaru a zrušuje nařízení (ES) č. 817/2006 (Úř. věst. 2008, L 66, s. 1).

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/33

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná A Fővárosi Törvényszék (Maďarsko) dne 14. února 2023 – FJ v. Agrárminiszter

(Věc C-79/23, Kaszamás (1))

(2023/C 155/43)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Törvényszék

Účastníci původního řízení

Žalobce: FJ

Žalovaný: Agrárminiszter

Předběžné otázky

1)

Je pro účely výkladu a použití čl. 58 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 1122/2009 (2) použitelný pojem „zjištění“ ve smyslu článku 35 nařízení (ES) č. 1290/2005 (3) o financování společné zemědělské politiky?

2)

V případě kladné odpovědi na předchozí otázku, je třeba pojem „zjištění“ ve smyslu článku 35 nařízení č. 1290/2005 vykládat tak, že za kalendářní rok prvotního zjištění správním orgánem nebo soudem je třeba považovat kalendářní rok, v němž orgán, který vede správní řízení zahájené na základě žádosti,

—

provede první krok zaměřený na opatření důkazů, při kterém zjistí existenci nesrovnalosti, což je v tomto případě rok, v němž byl vypracován protokol obsahující zjištění z kontroly na místě, nebo

—

rok, v němž přijme na základě tohoto kroku zaměřeného na opatření důkazů první rozhodnutí ve věci samé, nebo

—

rok, v němž přijme v rámci řízení poslední a konečné rozhodnutí o vyloučení?

3)

Má na odpověď na předchozí otázku vliv skutečnost, že písemné hodnocení, které je zjištěním, může být následně odvoláno nebo změněno v důsledku práva podat opravný prostředek, které přiznávají dotyčné osobě právní předpisy, a nikoli v důsledku změn ve vývoji správního nebo soudního řízení?

4)

Pokud je kalendářním rokem zjištění kalendářní rok prvního kroku zaměřeného na opatření důkazů a tento krok spočíval, jako v projednávaném případě, v kontrole na místě provedené při různých příležitostech, musí být pojem prvotního zjišťujícího kroku zaměřeného na opatření důkazů dle článku 35 nařízení č. 1290/2005 vykládán tak, že odpovídá první kontrole orgánu na místě, nebo tak, že odpovídá jeho poslední kontrole na místě, při níž byly zohledněny i připomínky a důkazy poskytnuté dotčenou osobou?

5)

V případě záporné odpovědi na první otázku, mění se tím nějak obsah zjištění, které je třeba zohlednit na základě čl. 58 třetího pododstavce nařízení č. 1122/2009, jak je uvedeno výše?

(1)  Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádného z účastníků řízení.

(2)  Úř. věst. 2005, L 209, s. 1.

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína (Úř. věst. 2009, L 316, s. 65).

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/34

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sofiyski gradski sad (Bulharsko) dne 14. února 2023 – trestní řízení proti V.S.

(Věc C-80/23, Ministerstvo na vatreshnite raboti)

(2023/C 155/44)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Sofiyski gradski sad

Účastník původního řízení

V.S.

Předběžné otázky

1.

Je požadavek ověření „naprosté nezbytnosti“ podle článku 10 směrnice 2016/680 (1), jak jej Soudní dvůr vyložil v bodě 133 rozsudku [ze dne 26. ledna 2023, Ministerstvo na vatrešnite raboti, C-205/21 (2)] splněn, pokud je přezkum proveden pouze na základě usnesení o vznesení obvinění a na základě písemného odmítnutí shromažďování biometrických a genetických údajů, nebo je nutné, aby měl soud k dispozici všechny informace ze spisu, který je mu podle vnitrostátního práva předložen v případě návrhu na povolení k provedení vyšetřovacích úkonů, které zasahují do soukromí fyzických osob, pokud je tento návrh podán v trestním řízení?

2.

V případě kladné odpovědi na první otázku – může soud poté, co mu byl předložen spis, v rámci posouzení „naprosté nezbytnosti“ podle článku 10 ve spojení s čl. 6 písm. a) směrnice 2016/680, rovněž přezkoumat, zda existuje důvodné podezření, že obviněný spáchal trestný čin uvedený v obvinění?

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. 2016, L 119, s. 89).

(2)  ECLI:EU:C:2023:49

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/34

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Varchoven kasacionen sad (Bulharsko) dne 15. února 2023 – E.N.I., J.K.I. v. HUK-COBURG-Allgemeine Versicherung AG

(Věc C-86/23, HUK-COBURG-Allgemeine Versicherung)

(2023/C 155/45)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Varchoven kasacionen sad

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: E.N.I., J.K.I.

Odpůrkyně: HUK-COBURG-Allgemeine Versicherung AG

Předběžná otázka

Musí být článek 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 (1) ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (nařízení Řím II) vykládán v tom smyslu, že takové vnitrostátní ustanovení, jako je ustanovení dotčené v původním řízení, které stanoví použití takové základní zásady práva členského státu, jako je zásada spravedlnosti, při stanovení náhrady nemajetkové újmy v případech, kdy došlo k úmrtí blízkých osob v důsledku deliktu, lze považovat za imperativní ustanovení ve smyslu tohoto článku?

(1)  Úř. věst. 2007, L 199, s. 40.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/35

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Svea Hovrätt, Patent- och marknadsöverdomstolen (Švédsko) dne 15. února 2023 – Parfümerie Akzente GmbH v. KTF Organisation AB

(Věc C-88/23, Parfümerie Akzente)

(2023/C 155/46)

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Svea Hovrätt, Patent- och marknadsöverdomstolen

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: Parfümerie Akzente GmbH

Odpůrkyně: KTF Organisation AB

Předběžné otázky

1)

Musí být čl. 3 odst. 2 směrnice 2000/31/ES (1) s ohledem na unijní právo obecně a na jeho účinné provádění vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, která vylučuje použití vnitrostátní právní úpravy v rámci koordinované oblasti, včetně vnitrostátní právní úpravy, kterou se provádí směrnice 2005/29/ES (2), pokud je poskytovatel služby usazen a poskytuje služby informační společnosti z jiného členského státu a neexistují žádné požadavky na uplatnění výjimky vyplývající z těch vnitrostátních předpisů, kterými se provádí čl. 3 odst. 4 směrnice 2000/31?

2)

Vztahuje se koordinovaná oblast podle směrnice 2000/31 na uvádění na trh prostřednictvím internetových stránek prodávajícího a na prodej on-line takového výrobku, který je údajně označen v rozporu s požadavky platnými pro toto zboží v členském státě kupujícího spotřebitele?

3)

V případě kladné odpovědi na druhou otázku, jsou z koordinované oblasti podle čl. 2 písm. h) bodu ii) směrnice 2000/31 vyloučeny takové požadavky, které se vztahují na doručování a na zboží jako takové, pokud doručování zboží jako takového představuje nezbytný krok při uvádění na trh a prodeji on-line, nebo je třeba doručování zboží jako takového považovat za aspekt, který je doplňkový a neoddělitelný od uvádění na trh a prodeje on-line?

4)

Jakou váhu, pokud vůbec nějakou, má pro posouzení druhé a třetí otázky skutečnost, že požadavky vztahující se na zboží jako takové vyplývají z vnitrostátních předpisů, které provádějí a doplňují unijní odvětvové právní předpisy, včetně čl. 8 odst. 2 směrnice 75/324/EHS (3) a čl. 19 odst. 5 nařízení (ES) [č.] 1223/2009 (4), a které znamenají, že požadavky vztahující se na zboží musí být splněny, aby bylo možné zboží uvést na trh nebo dodat konečným spotřebitelům v členském státě?

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. 2000, L 178, s. 1; Zvl. vyd. 13/25, s. 399).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. 2005, L 149, s. 22).

(3)  Směrnice Rady ze dne 20. května 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aerosolových rozprašovačů (Úř. věst. 1975, L 147, s. 40; Zvl. vyd.13/02 s. 192).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. 2009, L 342, s. 59).

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/36

Kasační opravný prostředek podaný dne 20. února 2023 PNB Banka AS proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého rozšířeného senátu) vydanému dne 7. prosince 2022 ve věci T-275/19, PNB Banka v. ECB

(Věc C-99/23 P)

(2023/C 155/47)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: PNB Banka AS (zástupce: O. Behrends, Rechtsanwalt)

Další účastnice řízení: Evropská centrální banka (ECB), Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil napadený rozsudek;

—

prohlásil, že rozhodnutí ECB, doručené dopisem ze dne 14. února 2019, o provedení kontroly na místě v prostorách navrhovatelky je neplatné;

—

uložil ECB náhradu nákladů řízení vynaložených navrhovatelkou a nákladů řízení o tomto kasačním opravném prostředku a

—

v rozsahu, v němž Soudní dvůr nemůže rozhodnout ve věci samé, vrátil věc Tribunálu.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku uplatňuje navrhovatelka jediný důvod, který vychází z toho, že napadený rozsudek je stižen procesní vadou, jelikož se Tribunál náležitě nezabýval otázkou zastoupení navrhovatelky v řízení před tímto soudem.

Tribunál pochybil, když konstatoval, že otázka integrity řízení před Tribunálem nevyvolává problémy, lze-li tvrdit, že by tento problém nenastal, kdyby Lotyšsko hypoteticky dodrželo své povinnosti. Porušil proto zásadu, podle které právní ochrana nesmí být toliko teoretická a iluzorní, a tudíž článek 47 Listiny.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/37

Kasační opravný prostředek podaný dne 20. února 2023 PNB Banka AS proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého rozšířeného senátu) vydanému dne 7. prosince 2022 ve věci T-301/19, PNB Banka v. ECB

(Věc C-100/23 P)

(2023/C 155/48)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: PNB Banka AS (zástupce: O. Behrends, Rechtsanwalt)

Další účastnice řízení: Evropská centrální banka (ECB)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil napadený rozsudek;

—

prohlásil, že rozhodnutí ECB, doručené dopisem ze dne 1. března 2019, kterým byla navrhovatelka klasifikována jako významný subjekt podléhající přímému dohledu, je neplatné;

—

uložil ECB náhradu nákladů řízení vynaložených navrhovatelkou a nákladů řízení o tomto kasačním opravném prostředku a

—

v rozsahu, v němž Soudní dvůr nemůže rozhodnout ve věci samé, vrátil věc Tribunálu.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku uplatňuje navrhovatelka jediný důvod, který vychází z toho, že napadený rozsudek je stižen procesní vadou, jelikož se Tribunál náležitě nezabýval otázkou zastoupení navrhovatelky v řízení před tímto soudem.

Tribunál pochybil, když konstatoval, že otázka integrity řízení před Tribunálem nevyvolává problémy, lze-li tvrdit, že by tento problém nenastal, kdyby Lotyšsko hypoteticky dodrželo své povinnosti. Porušil proto zásadu, podle které právní ochrana nesmí být toliko teoretická a iluzorní, a tudíž článek 47 Listiny.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/37

Kasační opravný prostředek podaný dne 20. února 2023 PNB Banka AS proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého rozšířeného senátu) vydanému dne 7. prosince 2022 ve věci T-330/19, PNB Banka v. ECB

(Věc C-101/23 P)

(2023/C 155/49)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: PNB Banka AS (zástupce: O. Behrends, Rechtsanwalt)

Další účastnice řízení: Evropská centrální banka (ECB), Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil napadený rozsudek;

—

prohlásil, že rozhodnutí ECB, doručené dopisem ze dne 21. března 2019, o vyjádření nesouhlasu s operací spočívající v nabytí kvalifikovaných účastí v B je neplatné;

—

uložil ECB náhradu nákladů řízení vynaložených navrhovatelkou a nákladů řízení o tomto kasačním opravném prostředku a

—

v rozsahu, v němž Soudní dvůr nemůže rozhodnout ve věci samé, vrátil věc Tribunálu.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku uplatňuje navrhovatelka jediný důvod, který vychází z toho, že napadený rozsudek je stižen procesní vadou, jelikož se Tribunál náležitě nezabýval otázkou zastoupení navrhovatelky v řízení před tímto soudem.

Tribunál pochybil, když konstatoval, že otázka integrity řízení před Tribunálem nevyvolává problémy, lze-li tvrdit, že by tento problém nenastal, kdyby Lotyšsko hypoteticky dodrželo své povinnosti. Porušil proto zásadu, podle které právní ochrana nesmí být toliko teoretická a iluzorní, a tudíž článek 47 Listiny.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/38

Kasační opravný prostředek podaný dne 20. února 2023 PNB Banka AS proti rozsudku Tribunálu (desátého senátu) vydanému dne 7. prosince 2022 ve věci T-230/20, PNB Banka v. ECB

(Věc C-102/23 P)

(2023/C 155/50)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: PNB Banka AS (zástupce: O. Behrends, Rechtsanwalt)

Další účastnice řízení: Evropská centrální banka (ECB), Lotyšská republika

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil napadený rozsudek;

—

prohlásil, že rozhodnutí ECB ze dne 17. února 2020, ECB-SSM-220-LVPNB-1, WHD-2019-0016, kterým bylo navrhovatelce odňato povolení vykonávat činnost úvěrové instituce, je neplatné;

—

uložil ECB náhradu nákladů řízení vynaložených navrhovatelkou a nákladů řízení o tomto kasačním opravném prostředku a

—

v rozsahu, v němž Soudní dvůr nemůže rozhodnout ve věci samé, vrátil věc Tribunálu.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka uplatňuje dva důvody kasačního opravného prostředku.

První důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál nesprávně přistoupil k otázce zastoupení navrhovatelky. Tento důvod má tři části.

Zaprvé, Tribunál z přezkumu nesprávně vyloučil první část řízení o odnětí povolení, a sice přípravu rozhodnutí prováděnou vnitrostátním příslušným orgánem.

Tribunál se zadruhé dopustil pochybení v souvislosti s rozsudkem ze dne 5. listopadu 2019, ECB a další v. Trasta Komercbanka a další (C-663/17 P, C-665/17 P a C-669/17 P, EU:C:2019:923), když k tomuto rozsudku přistupoval tak, jako kdyby měnil právní předpisy, a proto nevzal v úvahu, že ECB měla napravit svůj předchozí postup spočívající v nedodržení zásad potvrzených v tomto rozsudku.

Tribunál se zatřetí dopustil pochybení v souvislosti s tím, jak posoudil postup ECB poté, co ECB změnila svůj postoj v důsledku rozsudku ze dne 5. listopadu 2019, ECB a další v. Trasta Komercbanka a další (C-663/17 P, C-665/17 P a C-669/17 P, EU:C:2019:923). ECB tudíž správně nesplnila povinnosti vyplývající z rozsudku Soudního dvora.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že napadený rozsudek je stižen procesní vadou, jelikož se Tribunál náležitě nezabýval otázkou zastoupení navrhovatelky v řízení před tímto soudem.

Tribunál pochybil, když konstatoval, že otázka integrity řízení před Tribunálem nevyvolává problémy, lze-li tvrdit, že by tento problém nenastal, kdyby Lotyšsko hypoteticky dodrželo své povinnosti. Porušil proto zásadu, podle které právní ochrana nesmí být toliko teoretická a iluzorní, a tudíž článek 47 Listiny.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/39

Kasační opravný prostředek podaný dne 15. února 2023 Trasta Komercbanka AS proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 30. září 2022 ve věci T-698/16, Trasta Komercbanka a další v. ECB

(Věc C-103/23 P)

(2023/C 155/51)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Trasta Komercbanka AS (zástupci: A. Rasa)

Další účastníci řízení: Evropská centrální banka, Lotyšská republika, Evropská komise, Ivan Fursin, Igors Buimisters, C & R Invest SIA, Figon Co. Ltd, GCK Holding Netherlands BV, Rikam Holding SA

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil napadený rozsudek;

—

uložil ECB povinnost zaplatit finanční náhradu za škody, které navrhovatelka utrpěla v důsledku rozhodnutí ECB o odebrání licence navrhovatelky ze dne 3. března 2016 a v důsledku souvisejícího jednání, které je popsáno v tomto návrhu;

—

určil, že majetková újma představuje nejméně 162 milionů eur plus kompenzační úroky, které počínají běžet ode dne 3. března 2016 do vyhlášení rozsudku v této věci a příslušné úroky z prodlení, které počínají běžet ode dne vyhlášení rozsudku do úplného zaplacení vzniklé škody;

—

uložil ECB náhradu nákladů řízení podle článků 134 a 135 jednacího řádu Tribunálu.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

V napadeném rozsudku se Tribunál dopustil řady procesních pochybení, které jsou důvodem ke zrušení rozsudku.

Vzhledem k tomu, že existují pochybnosti o střetu zájmů O. Behrendse, když jednal za společnost Trasta Komercbanka AS a další žalobce v řízení před Tribunálem, má se za to, že bylo porušeno právo navrhovatelky na spravedlivý proces před Tribunálem.

V souladu s lotyšským právem mohou do řízení vstoupit rovněž i dědicové Igora Buimisterse.

Jelikož napadený rozsudek ukládá společnosti Trasta Komecbanka AS náhradu nákladů soudního řízení, porušuje práva třetích osob – věřitelů společnosti Trasta Komercbanka AS. Tento rozsudek tak porušuje práva třetích osob, které neměly právo účastnit se soudního řízení.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/40

Kasační opravný prostředek podaný dne 2. března 2023 E. Breuninger GmbH & Co. proti rozsudku Tribunálu (druhého rozšířeného senátu) vydanému dne 21. prosince 2022 ve věci T-260/21, E. Breuninger GmbH & Co. v. Evropská komise

(Věc C-124/23 P)

(2023/C 155/52)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: E. Breuninger GmbH & Co. (zástupce: R. Velte, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise, Spolková republika Německo

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 21. března 2017 ve věci T-260/21 Breuninger v. Komise v rozsahu, v němž zamítl žalobu a uložil společnosti E. Breuninger GmbH & Co. KG, aby nesla vlastní náklady řízení a nahradila náklady řízení vynaložené Evropskou komisí;

—

rozhodl ve věci samé a zrušil sporné rozhodnutí; podpůrně, pokud Soudní dvůr nerozhodne ve věci, vrátil věc Tribunálu k rozhodnutí podle rozsudku Soudního dvora, a

—

uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení před Tribunálem a Soudním dvorem.

První důvod kasačního opravného prostředku:

Kasační opravný prostředek je založen na čtyřech důvodech:

Zaprvé navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu čl. 107 odst. 1 SFEU. Na základě jeho znění a účelu musí být posouzení účinků napadeného rozhodnutí založeno na hospodářské soutěži mezi odvětvími fyzického maloobchodu, kterých se týkal lockdown, a nikoli posouzení na úrovni podniku zahrnujícím i odvětví výroby, kterých se lockdown netýkal. Tribunál nezohlednil skutečnost, že napadený režim podpor tím, že zvýhodňuje čistě prodejce ve fyzickém maloobchodě na úkor obchodníků „Multi Channel“, jako je navrhovatelka, má za následek podstatné narušení hospodářské soutěže jak v oblasti fyzického maloobchodu, tak i v on-line obchodě.

Zadruhé se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU. Neposoudil skutečnost, že čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU představuje výjimku, která souvisí s podmínkami použití čl. 101 odst. 1 SFEU. V důsledku tohoto nesprávného posouzení Tribunál nezohlednil skutečnost, že se Komise dopustila nesprávného posouzení tím, že nezohlednila účinky režimu podpor narušující hospodářskou soutěž. Selektivita podpory způsobená kritériem způsobilosti „poklesu obratu na úrovni podniku“ mimoto porušuje zásadu rovného zacházení, jelikož zachází s navrhovatelkou rozdílně, i když je zavřením v odvětví „fyzického maloobchodu“ dotčena stejně jako soutěžitelé, kteří jsou příjemci podpory.

Zatřetí Tribunál provedl nesprávný výklad a kvalifikaci dočasného rámce Komise, na kterém byl založen napadený režim podpor. Dočasný rámec nevyžaduje ohrožení životaschopnosti podniků, kterých se týkal lockdown. Cílem podpory není podpora podniků v obtížích, ale naopak poskytnutí dočasné podpory dotčeným podnikům, aby mohly pokračovat v provozu dotčených odvětví a vyhnout se nákladným a nezvratným restrukturalizacím. Dočasný rámec tedy neprovádí posouzení na úrovni podniku, ale posouzení výrobních odvětví dotčených zavřením.

Začtvrté navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál rovněž dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu zásady proporcionality uvedené v čl. 5 odst. 4 SFEU. Kritérium způsobilosti založené na posouzení na úrovni podniku není přiměřené ani nezbytné k dosažení cíle režimu podpor, kterým je umožnit odvětvím výroby, které jsou dotčeny zavřením spojeným s pandemií COVID 19, pokračovat v provozu prostřednictvím vyrovnání nepokrytých fixních nákladů. Vážné narušení hospodářské soutěže způsobené použitým kritériem způsobilosti rovněž není vhodné k dosažení – nesprávného – cíle režimu podpory. Přiměřenost napadeného režimu podpor nemůže být odůvodněna pouhým požadavkem na hospodárné využití rozpočtových prostředků, a to tím spíše, že podpora na fixní náklady se poskytuje příjemcům – prodejcům ve fyzickém maloobchodu bez ohledu na jejich výnosnost a jejich kapitál.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/41

Kasační opravný prostředek podaný dne 2. března 2023 FALKE KGaA proti rozsudku Tribunálu (druhého rozšířeného senátu) vydanému dne 21. prosince 2022 ve věci T-306/21, FALKE KGaA v. Evropská komise

(Věc C-127/23 P)

(2023/C 155/53)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: FALKE KGaA (zástupce: R. Velte, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise, Spolková republika Německo

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 21. prosince 2022 ve věci T-306/21 Falke v. Komise v rozsahu, v němž zamítl žalobu (výrok č. 1) a uložil společnosti Falke KGaA, aby nesla vlastní náklady řízení a nahradila náklady řízení vynaložené Evropskou komisí (výrok č. 2);

—

rozhodl ve věci samé a zrušil sporné rozhodnutí; podpůrně, pokud Soudní dvůr nerozhodne ve věci, vrátil věc Tribunálu k rozhodnutí podle rozsudku Soudního dvora, a

—

uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení před Tribunálem a Soudním dvorem.

První důvod kasačního opravného prostředku:

Kasační opravný prostředek je založen na čtyřech důvodech:

Zaprvé navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu čl. 107 odst. 1 SFEU. Na základě jeho znění a účelu musí být posouzení účinků napadeného rozhodnutí založeno na hospodářské soutěži mezi odvětvími fyzického maloobchodu, kterých se týkal lockdown, a nikoli posouzení na úrovni podniku zahrnujícím i odvětví výroby, kterých se lockdown netýkal. Tribunál nezohlednil skutečnost, že napadený režim podpor tím, že zvýhodňuje čistě prodejce ve fyzickém maloobchodě na úkor obchodníků „Multi Channel“, jako je navrhovatelka, má za následek podstatné narušení hospodářské soutěže jak v oblasti fyzického maloobchodu, tak i v on-line obchodě.

Zadruhé se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU. Neposoudil skutečnost, že čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU představuje výjimku, která souvisí s podmínkami použití čl. 101 odst. 1 SFEU. V důsledku tohoto nesprávného posouzení Tribunál nezohlednil skutečnost, že se Komise dopustila nesprávného posouzení tím, že nezohlednila účinky režimu podpor narušující hospodářskou soutěž. Selektivita podpory způsobená kritériem způsobilosti „poklesu obratu na úrovni podniku“ mimoto porušuje zásadu rovného zacházení, jelikož zachází s navrhovatelkou rozdílně, i když je zavřením v odvětví „fyzického maloobchodu“ dotčena stejně jako soutěžitelé, kteří jsou příjemci podpory.

Zatřetí Tribunál provedl nesprávný výklad a kvalifikaci dočasného rámce Komise, na kterém byl založen napadený režim podpor. Dočasný rámec nevyžaduje ohrožení životaschopnosti podniků, kterých se týkal lockdown. Cílem podpory není podpora podniků v obtížích, ale naopak poskytnutí dočasné podpory dotčeným podnikům, aby mohly pokračovat v provozu dotčených odvětví a vyhnout se nákladným a nezvratným restrukturalizacím. Dočasný rámec tedy neprovádí posouzení na úrovni podniku, ale posouzení výrobních odvětví dotčených zavřením.

Začtvrté navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál rovněž dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu zásady proporcionality uvedené v čl. 5 odst. 4 SFEU. Kritérium způsobilosti založené na posouzení na úrovni podniku není přiměřené ani nezbytné k dosažení cíle režimu podpor, kterým je umožnit odvětvím výroby, které jsou dotčeny zavřením spojeným s pandemií COVID 19, pokračovat v provozu prostřednictvím vyrovnání nepokrytých fixních nákladů. Vážné narušení hospodářské soutěže způsobené použitým kritériem způsobilosti rovněž není vhodné k dosažení – nesprávného – cíle režimu podpory. Přiměřenost napadeného režimu podpor nemůže být odůvodněna pouhým požadavkem na hospodárné využití rozpočtových prostředků, a to tím spíše, že podpora na fixní náklady se poskytuje příjemcům – prodejcům ve fyzickém maloobchodu bez ohledu na jejich výnosnost a jejich kapitál.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/42

Žaloba podaná dne 10. března 2023 – Evropská komise v. Polská republika

(Věc C-147/23)

(2023/C 155/54)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: M. Owsiany-Hornung, J. Baquero Cruz, zmocněnci)

Žalovaná: Polská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

určil, že Polská republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (1), a neoznámila je Komisi, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 26 odst. 1 a 3 této směrnice;

—

uložil Polské republice povinnost zaplatit Komisi paušální částku odpovídající té z následujících dvou částek, která bude vyšší: i) denní částka ve výši 13 700 EUR vynásobená počtem dní mezi uplynutím lhůty k provedení dané směrnice a dnem, kdy bylo nesplnění povinnosti napraveno, nebo – v případě, že nesplnění povinnosti napraveno nebylo – do dne vyhlášení rozsudku v projednávané věci; ii) minimální paušální částka ve výši 3 836 000 EUR;

—

v případě, že nesplnění povinnosti uvedené v první odrážce bude v den vyhlášení rozsudku v projednávané věci trvat, uložil Polské republice povinnost zaplatit Komisi penále ve výši 53 430 EUR za každý den prodlení ode dne vyhlášení rozsudku v projednávané věci do dne, kdy Polská republika splní povinnosti vyplývající ze směrnice; a

—

uložil Polské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 upravuje účinný systém ochrany osob, které pracující pro soukromou či veřejnou organizaci nebo s takovou organizací udržují kontakt, oznamují-li porušení unijního práva v některých oblastech. Podle čl. 26 odst. 1 směrnice byly členské státy povinny uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 17. prosince 2021. Podle odstavce 3 téhož ustanovení byly členské státy rovněž povinny neprodleně Komisi sdělit znění přijatých předpisů.

Dne 27. ledna 2022 zaslala Komise Polské republice výzvu. Dne 15. července 2022 zaslala Komise Polské republice odůvodněné stanovisko. Polská republika však opatření k provedení této směrnice ještě nepřijala, ani je neoznámila Komisi.

(1)  Úř. věst. 2019, L 305, s. 17.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/43

Žaloba podaná dne 14. března 2023 – Evropská komise v. Spolková republika Německo

(Věc C-149/23)

(2023/C 155/55)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: J. Baquero Cruz a L. Mantl, zmocněnci)

Žalovaná: Spolková republika Německo

Návrhová žádání žalobkyně

Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

určil, že tím, že nepřijala veškeré právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí (EU) 2019/1937 (1), a tím, že nesdělila uvedené předpisy Komisi, Spolková republika Německo nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 26 odst. 1 a 3 uvedené směrnice;

—

uložil, aby Spolková republika Německo zaplatila Komisi paušální částku, která odpovídá vyšší částce z následujících dvou částek: i) denní sazba ve výši 61 600 eur vynásobená počtem dní mezi dnem následujícím po uplynutí lhůty pro provedení stanovené v této směrnici a dnem, kdy bylo porušení práva napraveno, nebo v případě, že nedošlo k nápravě, dnem vyhlášení rozsudku v tomto řízení; (ii) minimální paušální částka ve výši 17 248 000 eur;

—

pokud nesplnění povinností zjištěné v bodě 1 trvalo až do dne vyhlášení rozsudku v tomto řízení, uložil Spolkové republice Německo zaplatit Komisi penále ve výši 240 240 eur za den ode dne vyhlášení uvedeného rozsudku až do dne, kdy své povinnosti stanovené uvedenou směrnicí Spolková republika Německo splní; a

—

uložil Spolkové republice Německo náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svou žalobou Komise vytýká Spolkové republice Německo, že nesplnila své povinnosti, které pro ni vyplývají ze směrnice 2019/1937 – která zavádí účinný systém ochrany osob, které pracují v soukromé nebo veřejné organizaci nebo jsou s těmito organizacemi v kontaktu, když oznamují porušení práva Unie v určitých oblastech.

Podle čl. 26 odst. 1 této směrnice měly členské státy uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 17. prosince 2021. Podle odstavce 3 téhož článku byly členské státy rovněž povinny neprodleně sdělit Komisi znění těchto přijatých předpisů.

Podle Komise opatření nezbytná k úplnému provedení směrnice Spolková republika Německo dosud nepřijala nebo v každém případě neoznámila Komisi více než 13 měsíců po uplynutí lhůty k provedení směrnice.

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. 2019, L 305, s. 17).

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/44

Žaloba podaná dne 13. března 2023 – Evropská komise v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-150/23)

(2023/C 155/56)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: J. Baquero Cruz, F. Blanc a T. Materne, zmocněnci)

Žalovaný: Lucemburské velkovévodství

Návrhová žádání žalobkyně

Evropská komise navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

určil, že tím, že nepřijalo veškeré právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí (EU) 2019/1937 (1), a tím, že nesdělilo uvedené předpisy Komisi, Lucemburské velkovévodství nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 26 odst. 1 a 3 uvedené směrnice;

—

uložil, aby Lucembursko zaplatilo Komisi paušální částku, která odpovídá vyšší částce z následujících dvou částek: i) denní sazba ve výši 900 eur vynásobená počtem dní mezi dnem následujícím po uplynutí lhůty pro provedení stanovené v uvedené směrnici a dnem, kdy bylo porušení práva napraveno, nebo v případě, že nedošlo k nápravě, dnem vyhlášení rozsudku v tomto řízení; (ii) minimální paušální částka ve výši 252 000 eur;

—

pokud nesplnění povinností zjištěné v bodě 1 trvalo až do dne vyhlášení rozsudku v tomto řízení, uložil Lucemburskému velkovévodství zaplatit Komisi penále ve výši 3 150 eur za den ode dne vyhlášení rozsudku v tomto řízení až do dne, kdy své povinnosti stanovené uvedenou směrnicí Lucembursko splní; a

—

uložil Lucembursku náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle Komise směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, zavádí účinný systém ochrany osob, které pracují v soukromé nebo veřejné organizaci nebo jsou s těmito organizacemi v kontaktu, když oznamují porušení práva Unie v určitých oblastech.

Podle čl. 26 odst. 1 této směrnice měly členské státy uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 17. prosince 2021. Podle odstavce 3 téhož článku byly členské státy rovněž povinny neprodleně sdělit Komisi znění těchto předpisů.

Dne 21. ledna 2022 zaslala Komise Lucembursku výzvu dopisem. Dne 15. července 2022 zaslala Komise Lucembursku odůvodněné stanovisko. Lucembursko však dosud nepřijalo ani neoznámilo opatření nezbytná k provedení směrnice.

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. 2019, L 305, s. 17).

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/45

Žaloba podaná dne 13. března 2023 – Evropská komise v. Česká republika

(Věc C-152/23)

(2023/C 155/57)

Jednací jazyk: čeština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: M. Salyková, J. Baquero Cruz, zmocněnci)

Žalovaná: Česká republika

Návrhové žádání žalobkyně

—

určit, že tím, že nepřijala veškeré právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 (1) ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, a tím, že nesdělila uvedené předpisy Komisi, Česká republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 26 odst. 1 a 3 uvedené směrnice;

—

uložit, aby Česká republika zaplatila Komisi paušální částku, která odpovídá vyšší z následujících dvou částek: i) denní sazba ve výši 4 900 EUR/den EUR vynásobená počtem dní mezi dnem následujícím po uplynutí lhůty pro provedení stanovené v uvedené směrnici a dnem, kdy bylo porušení práva napraveno, nebo v případě, že nedošlo k nápravě, dnem vyhlášení tohoto rozsudku; (ii) minimální paušální částka ve výši 1 372 000 EUR;

—

pokud nesplnění povinností zjištěné v bodě 1 trvalo až do dne vyhlášení rozsudku v tomto řízení, uložit České republice zaplatit Komisi penále ve výši 19 110 EUR za den ode dne vyhlášení rozsudku v tomto řízení až do dne, kdy své povinnosti stanovené uvedenou směrnicí splní; a

—

uložit České republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 zavádí účinný systém ochrany osob, které pracují v soukromé nebo veřejné organizaci nebo jsou s těmito organizacemi v kontaktu, když oznamují porušení práva Unie v určitých oblastech. Podle čl. 26 odst. 1 směrnice měly členské státy uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 17. prosince 2021. Podle odstavce 3 téhož článku byly členské státy rovněž povinny neprodleně sdělit Komisi znění těchto předpisů.

Dne 27. ledna 2022 zaslala Komise České republice výzvu dopisem. Dne 15. července 2022 zaslala Komise České republice odůvodněné stanovisko. Česká republika však dosud nepřijala ani neoznámila opatření nezbytná k provedení směrnice.

(1)  Úř. Vest 2019, L 305, s. 17.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/45

Žaloba podaná dne 14. března 2023 – Evropská komise v. Estonská republika

(Věc C-154/23)

(2023/C 155/58)

Jednací jazyk: estonština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: J. Baquero Cruz a L. Maran, zmocněnci)

Žalovaná: Estonská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Evropská komise navrhuje, aby Soudní dvůr:

1)

určil, že tím, že nepřijala veškeré právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí (EU) 2019/1937 (1), a tím, že nesdělila uvedené předpisy Komisi, Estonská republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 26 odst. 1 a 3 uvedené směrnice;

2)

uložil, aby Estonská republika zaplatila Komisi paušální částku, která odpovídá vyšší částce z následujících dvou částek: i) denní sazba ve výši 600 eur vynásobená počtem dní mezi dnem následujícím po uplynutí lhůty pro provedení stanovené v uvedené směrnici a dnem, kdy bylo porušení práva napraveno, nebo v případě, že nedošlo k nápravě, dnem vyhlášení rozsudku v tomto řízení; (ii) minimální paušální částka ve výši 168 000 eur;

3)

pokud nesplnění povinností zjištěné v bodě 1 trvalo až do dne vyhlášení rozsudku v tomto řízení, uložil Estonské republice zaplatit Komisi penále ve výši 2 340 eur za den ode dne vyhlášení uvedeného rozsudku až do dne, kdy své povinnosti stanovené touto směrnicí Estonská republika splní; a

4)

uložil Estonské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle Komise směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, zavádí účinný systém ochrany osob, které pracují v soukromé nebo veřejné organizaci nebo jsou s těmito organizacemi v kontaktu, když oznamují porušení práva Unie v určitých oblastech.

Podle čl. 26 odst. 1 směrnice měly členské státy uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 17. prosince 2021. Členské státy byly rovněž povinny neprodleně sdělit Komisi znění těchto předpisů.

Vzhledem k tomu, že Evropská komise neobdržela od Estonské republiky informace o opatřeních nezbytných k provedení směrnice, zaslala Estonské republice dne 27. ledna 2022 výzvu dopisem. Vzhledem k tomu, že Estonská republika ji neinformovala o provedení směrnice, zaslala jí Komise dne 15. července 2022 odůvodněné stanovisko.

Estonská republika opatření k provedení směrnice dosud nepřijala a ani je Komisi neoznámila.

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst 2019, L 305, s. 17).

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/46

Žaloba podaná dne 14. března 2023 – Evropská komise v. Maďarsko

(Věc C-155/23)

(2023/C 155/59)

Jednací jazyk: maďarština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: J. Baquero Cruz a A. Tokár, zmocněnci)

Žalovaný: Maďarsko

Návrhová žádání žalobkyně

Evropská komise navrhuje, aby Soudní dvůr:

1)

určil, že Maďarsko tím, že nepřijalo veškeré právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (1) a tím, že je neoznámilo Komisi, porušilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 26 odst. 1 a 3 uvedené směrnice;

2)

uložil Maďarsku, aby Komisi zaplatilo paušální částku odpovídající vyšší ze dvou částek: i) denní částka 3 500 eur vynásobená počtem dnů mezi dnem následujícím po dni uplynutí lhůty pro provedení směrnice a dnem odstranění nesplnění povinnosti, nebo pokud k němu nedojde, dnem vyhlášení rozsudku v tomto řízení; ii) minimální paušální částka ve výši 980 000 eur;

3)

v případě, že nesplnění povinnosti zjištěné v bodě 1 bude pokračovat až do data vyhlášení rozsudku v tomto řízení, uložil Maďarsku, aby zaplatilo pokutu ve výši 13 650 eur za každý den prodlení ode dne vyhlášení uvedeného rozsudku až do dne, kdy Maďarsko splní povinnosti, které pro něj vyplývají ze směrnice; a

4)

uložil Maďarsku náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, zavádí účinný systém ochrany osob, které pracují pro určitou veřejnou nebo soukromou organizaci nebo jsou s touto organizací v kontaktu, v době kdy oznamují porušení práva v různých oblastech. Podle čl. 26 odst. 1 této směrnice musí členské státy uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 17. prosince 2021. Podle odstavce 3 tohoto článku jsou členské státy rovněž povinny neprodleně sdělit Komisi znění těchto předpisů.

Dne 27. ledna 2022 zaslala Komise Maďarsku výzvu dopisem. Dne 22. července 2022 mu Komise zaslala odůvodněné stanovisko. Maďarsko však stále nepřijalo prováděcí opatření, ani je neoznámilo Komisi.

(1)  Úř. věst. 2019, L 305, s. 17.

Tribunál

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/48

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Sánchez-Gavito León v. Rada a Komise

(Věc T-100/21) (1)

(„Mezinárodní poradní výbor pro bavlnu - Rozhodnutí (EU) 2017/876 - Zaměstnanci mezinárodní organizace, k níž Unie přistoupila - Dohoda o podmínkách odchodu žalobkyně - Žaloba pro nečinnost - Částečné opomenutí výzvy k jednání - Nedostatek aktivní legitimace - Nepřípustnost - Odpovědnost - Příčinná souvislost“)

(2023/C 155/60)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Maria del Carmen Sánchez Gavito León (Reston, Virginie, Spojené státy) (zástupkyně: M. Veissiere, advokátka)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. Antoniadis, M. Bauer a A. Boggio Tomasaz, zmocněnci), Evropská komise (zástupci: T. Lilamand a M. Monfort, zmocněnci)

Předmět věci,

Svou žalobou podanou na základě článků 265 a 268 SFEU se žalobkyně domáhá určení, že se Rada Evropské unie a Evropská komise dopustily protiprávní nečinnosti v rozsahu, v němž tyto orgány protiprávně nejednaly v návaznosti na výzvu, kterou jim formálně zaslala žalobkyně, španělská státní příslušnice a bývalá úřednice Mezinárodního poradního výboru pro bavlnu (ICCC), k němuž Unie přistoupila přijetím rozhodnutí Rady (EU) 2017/876, ze dne 18. května 2017 o přistoupení Evropské unie k Mezinárodnímu poradnímu výboru pro bavlnu (CCIC) (Úř. věst. 2017, L 134, s. 23) a dále náhrady újmy, která jí údajně vznikla v důsledku jednání Rady, Komise a jejich zaměstnanců, kteří nejednali, přestože věděli o obtěžování, jehož byla žalobkyně obětí, ze strany výkonného ředitele CCIC a tím, že tento ředitel nedodržel dohodu o podmínkách odchodu žalobkyně ze sekretariátu CCIC, jakož i neexistence jakéhokoliv právního prostředku, který by žalobkyni umožnil uplatnit její výtky.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Maríi del Carmen Sánchez-Gavito León se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 182, 10.5.2021.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/48

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Bulharsko v. Komise

(Věc T-235/21) (1)

(„EZZF a EZFRV - Výdaje vyloučené z financování - Výdaje vynaložené Bulharskem - Propagační opatření - Zpráva o vyšetřování OLAF - Schvalování souladu - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2023/C 155/61)

Jednací jazyk: bulharština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Bulharská republika (zástupkyně: T. Mitova a L. Zaharieva, zmocněnkyně)

Žalovaná: Evropská komise (zástupkyně: G. Koleva, J. Aquilina a A. Sauka, zmocněnkyně)

Předmět věci

Žalobou založenou na článku 263 SFEU se Bulharská republika domáhá zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2021/261 ze dne 17. února 2021, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. 2021, L 59, s. 10), v rozsahu, v němž se týká některých výdajů, které vynaložila.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Bulharské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 263, 5.7.2021.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/49

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Sympatex Technologies v. EUIPO – Liwe Española (Sympathy Inside)

(Věc T-372/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie Sympathy Inside - Starší slovní ochranná známka Evropské unie INSIDE. - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Řádné užívání starší ochranné známky - Článek 15 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 18 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) nařízení 2017/1001] - Neexistence změny rozlišovací způsobilosti“)

(2023/C 155/62)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sympatex Technologies GmbH (Unterföhring, Německo) (zástupkyně: E. Strauß, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: G. Predonzani a D. Gája, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Liwe Española, SA (Puente Tocinos, Španělsko) (zástupce: Á. Pérez Lluna, advokát)

Předmět

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 26. dubna 2021 (věc R 1777/2018-5).

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Sympatex Technologies GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 329, 16.8.2021.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/50

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Assaad v. Rada

(Věc T-426/21) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Sýrii - Zmrazení finančních prostředků - Nesprávné posouzení - Zpětná účinnost - Legitimní očekávání - Právní jistota - Překážka věci rozsouzené“)

(2023/C 155/63)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Nizar Assaad (Bejrút, Libanon) (zástupci: M. Lester, KC, G. Martin a C. Enderby Smith, solicitors)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: T. Haas a M. Bishop, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou na základě článku 263 SFEU se žalobce domáhá zrušení prováděcího rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/751 ze dne 6. května 2021, kterým se provádí rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2021, L 160 I, s. 115), prováděcího nařízení Rady (EU) 2021/743 ze dne 6. května 2021, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii (Úř. věst. 2021, L 160 I, s. 1), rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/849 ze dne 30. května 2022, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2022, L 148, s. 52), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2022/840 ze dne 30. května 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii (Úř. věst. 2022, L 148, s. 8), v rozsahu, v němž se tyto akty na něj vztahují.

Výrok rozsudku

1)

Prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/751 ze dne 6. května 2021, kterým se provádí rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii, prováděcí nařízení Rady (EU) 2021/743 ze 6. května 2021, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii, rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/849 ze dne 30. května 2022, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii a prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/840 ze dne 30. května 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii, se zrušují v rozsahu v němž se týkají Nizara Assaada.

2)

Účinky rozhodnutí 2022/849 zůstanou zachovány vůči Nizaru Assaadovi až do data uplynutí lhůty pro podání kasačního opravného prostředku, nebo pokud bude v této lhůtě podán kasační opravný prostředek, do případného zamítnutí kasačního opravného prostředku.

3)

Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 338, 23.8.2021.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/51

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Société des produits Nestlé v. EUIPO – The a2 Milk Company (A 2)

(Věc T-759/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie - Obrazová ochranná známka A 2 - Starší mezinárodní zápis - Obrazová ochranná známka THE a2 MILK COMPANY THE a2 MILK COMPANY - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2023/C 155/64)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Société des produits Nestlé SA (Vevey, Švýcarsko) (zástupkyně: A. Jaeger Lenz a J. Thomsen, advokátky)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: E. Nicolás Gómez a M. Eberl, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: The a2 Milk Company Ltd (Auckland, Nový Zéland) (zástupci: M. Hawkins, T. Dolde a C. Zimmer, advokáti)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 15. října 2021 (věc 2447/2020-4).

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Société des produits Nestlé SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 37, 24.1.2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/51

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – SE v. Komise

(Věc T-763/21) (1)

(„Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Přijímání zaměstnanců - Pilotní program Komise určený k přijímání administrátorů-juniorů - Zamítnutí žádosti uchazeče - Podmínky způsobilosti - Kritérium nanejvýše tři roky odborné zkušenosti - Rovné zacházení - Diskriminace na základě věku“)

(2023/C 155/65)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: SE (zástupkyně: L. Levi a A. Blot, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: B. Schima, L. Vernier a I. Melo Sampaio, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou na základě článku 270 SFEU se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Evropské komise ze dne 23. dubna 2021, kterým byla odmítnuta jeho přihláška do pilotního programu „Zaměstnanci-junioři“ a dále náhrady újmy, která mu údajně vznikla tímto rozhodnutím.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

SE se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 73, 14.2.2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/52

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – PS v. EIB

(Věc T-65/22) (1)

(„Veřejná služba - Zaměstnanci EIB - Sociální zabezpečení - Systém pojištění pracovních úrazů a nemocí z povolání - Úplná a trvalá invalidita - Profesní původ nemoci - Smlouva uzavřená s pojišťovnou - Rozsah povinností na straně EIB“)

(2023/C 155/66)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: PS (zástupce: S. Orlandi, advokát)

Žalovaná: Evropská investiční banka (zástupci: K. Carr a E. Manoukian, zmocněnkyně, ve spolupráci s A. Dal Ferrem, advokátem)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 270 SFEU a článku 50a statutu Soudního dvora Evropské unie se žalobce domáhá zaprvé zrušení rozhodnutí Evropské investiční banky (EIB) ze dne 12. července 2021 v rozsahu, v němž mu bylo odepřeno vyplacení částky 233 500 eur z titulu náhrady majetkové a nemajetkové újmy, zadruhé uložení povinnosti EIB zaplatit mu náhradu z titulu jeho údajné nemoci z povolání a zatřetí uložení povinnosti EIB zaplatit mu částku 24 000 eur jako náhradu tvrzené nemajetkové újmy vzhledem k jeho zdravotnímu stavu.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

PS se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 128, 21.3.2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/52

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Novasol v. ECHA

Věc T-70/22 (1)

(„REACH - Poplatek při registraci látky - Snížení pro MSP - Ověření provedené ECHA v souvislosti s prohlášením o velikosti podniku - Žádost o důkazy prokazující postavení MSP - Odmítnutí poskytnout určité informace - Rozhodnutí, kterým se ukládá povinnost doplatit neuhrazenou část splatného poplatku a administrativní poplatek - Pojem ‚propojený podnik‘ - Doporučení 2003/361/ES - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2023/C 155/67)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Novasol (Kraainem, Belgie) (zástupci: C. Alter a G. Bouton, advokáti)

Žalovaná: Evropská agentura pro chemické látky (zástupci: F. Becker, S. Mahoney a M. Heikkilä, zmocněnci, ve spolupráci s A. Guillermem, advokátem)

Předmět věci

Žalobkyně se svou žalobou na základě článku 263 SFEU domáhá zrušení rozhodnutí Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) ze dne 25. listopadu 2021, kterým uvedená agentura rozhodla, že žalobkyně nepředložila důkazy nezbytné k tomu, aby mohla mít nárok na snížení poplatku, které je stanoveno ve prospěch středních podniků, a v němž se žalobkyni ukládá, aby uhradila částku poplatku odpovídající rozdílu již uhrazeného poplatku a částkou poplatku, jež se použije na velké podniky, jakož i správní poplatek ve výši 19 900 EUR.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Novasol se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 138, 28.3.2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/53

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Kande Mupompa v. Rada

(Věc T-90/22) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá s ohledem na situaci v Konžské demokratické republice - Zmrazení finančních prostředků - Omezení vstupu na území členských států - Ponechání jména žalobce na seznamech dotčených osob - Právo být vyslechnut - Důkaz o opodstatněnosti zařazení osoby na seznamy a jejího ponechání na nich - Zjevně nesprávné posouzení - Přetrvávání skutkových a právních okolností, které vedly k přijetí omezujících opatření“)

(2023/C 155/68)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Alex Kande Mupompa (Kinshasa, Konžská demokratická republika) (zástupci: T. Bontinck, P. De Wolf, A. Guillerme a T. Payan, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: S. Lejeune a B. Driessen, zmocněnci)

Předmět

Svou žalobou, podanou na základě článku 263 SFEU, se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/2181 ze dne 9. prosince 2021, kterým se mění rozhodnutí 2010/788/SZBP o omezujících opatřeních vůči Demokratické republice Kongo (Úř. věst. 2021, L 443, s. 75), jakož i prováděcího nařízení Rady (EU) 2021/2177 ze dne 9. prosince 2021, kterým se provádí článek 9 nařízení (ES) č. 1183/2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti osobám, které porušují zbrojní embargo vůči Konžské demokratické republice (Úř. věst. 2021, L 443, s. 3), a to v rozsahu, v němž se ho tyto akty týkají.

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Alexi Kande Mupompaovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 148, 4.4.2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/54

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Amisi Kumba v. Rada

(Věc T-92/22) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá s ohledem na situaci v Konžské demokratické republice - Zmrazení finančních prostředků - Omezení vstupu na území členských států - Ponechání jména žalobce na seznamech dotčených osob - Právo být vyslechnut - Důkaz o opodstatněnosti zařazení osoby na seznamy a jejího ponechání na nich - Zjevně nesprávné posouzení - Přetrvávání skutkových a právních okolností, které vedly k přijetí omezujících opatření“)

(2023/C 155/69)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Gabriel Amisi Kumba (Kinshasa, Konžská demokratická republika) (zástupci: T. Bontinck, P. De Wolf, A. Guillerme a T. Payan, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: B. Driessen a M.-C. Cadilhac, zmocněnci)

Předmět

Svou žalobou, podanou na základě článku 263 SFEU, se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/2181 ze dne 9. prosince 2021, kterým se mění rozhodnutí 2010/788/SZBP o omezujících opatřeních vůči Demokratické republice Kongo (Úř. věst. 2021, L 443, s. 75), jakož i prováděcího nařízení Rady (EU) 2021/2177 ze dne 9. prosince 2021, kterým se provádí článek 9 nařízení (ES) č. 1183/2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti osobám, které porušují zbrojní embargo vůči Konžské demokratické republice (Úř. věst. 2021, L 443, s. 3), a to v rozsahu, v němž se ho tyto akty týkají.

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Gabrielovi Amisi Kumbovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 148, 4.4.2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/54

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Ramazani Shadary v. Rada

(Věc T-93/22) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá s ohledem na situaci v Konžské demokratické republice - Zmrazení finančních prostředků - Omezení vstupu na území členských států - Ponechání jména žalobce na seznamech dotčených osob - Důkaz o opodstatněnosti zařazení osoby na seznamy a jejího ponechání na nich - Změna skutkových a právních okolností, které vedly k přijetí omezujících opatření“)

(2023/C 155/70)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Emmanuel Ramazani Shadary (Kinshasa, Konžská demokratická republika) (zástupci: T. Bontinck, P. De Wolf, A. Guillerme a T. Payan, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: S. Lejeune a B. Driessen, zmocněnci)

Předmět

Svou žalobou, podanou na základě článku 263 SFEU, se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/2181 ze dne 9. prosince 2021, kterým se mění rozhodnutí 2010/788/SZBP o omezujících opatřeních vůči Demokratické republice Kongo (Úř. věst. 2021, L 443, s. 75), jakož i prováděcího nařízení Rady (EU) 2021/2177 ze dne 9. prosince 2021, kterým se provádí článek 9 nařízení (ES) č. 1183/2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti osobám, které porušují zbrojní embargo vůči Konžské demokratické republice (Úř. věst. 2021, L 443, s. 3), a to v rozsahu, v němž se ho tyto akty týkají.

Výrok

1)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/2181 ze dne 9. prosince 2021, kterým se mění rozhodnutí 2010/788/SZBP o omezujících opatřeních vůči Demokratické republice Kongo, a prováděcí nařízení Rady (EU) 2021/2177 ze dne 9. prosince 2021, kterým se provádí článek 9 nařízení (ES) č. 1183/2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti osobám, které porušují zbrojní embargo vůči Konžské demokratické republice, se v rozsahu, v němž se tyto akty týkají Emmanuela Ramazani Shadaryho, zrušují.

2)

Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 148, 4.4.2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/55

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Kanyama v. Rada

(Věc T-95/22) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá s ohledem na situaci v Konžské demokratické republice - Zmrazení finančních prostředků - Omezení vstupu na území členských států - Ponechání jména žalobce na seznamech dotčených osob - Právo být vyslechnut - Důkaz o opodstatněnosti zařazení osoby na seznamy a jejího ponechání na nich - Zjevně nesprávné posouzení - Přetrvávání skutkových a právních okolností, které vedly k přijetí omezujících opatření“)

(2023/C 155/71)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Célestin Kanyama (Kinshasa, Konžská demokratická republika) (zástupci: T. Bontinck, P. De Wolf, A. Guillerme a T. Payan, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupkyně: M.-C. Cadilhac a S. Lejeune, zmocněnkyně)

Předmět

Svou žalobou, podanou na základě článku 263 SFEU, se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/2181 ze dne 9. prosince 2021, kterým se mění rozhodnutí 2010/788/SZBP o omezujících opatřeních vůči Demokratické republice Kongo (Úř. věst. 2021, L 443, s. 75), jakož i prováděcího nařízení Rady (EU) 2021/2177 ze dne 9. prosince 2021, kterým se provádí článek 9 nařízení (ES) č. 1183/2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti osobám, které porušují zbrojní embargo vůči Konžské demokratické republice (Úř. věst. 2021, L 443, s. 3), a to v rozsahu, v němž se ho tyto akty týkají.

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Célestinu Kanyamovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 148, 4.4.2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/56

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Kampete v. Rada

(Věc T-96/22) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá s ohledem na situaci v Konžské demokratické republice - Zmrazení finančních prostředků - Omezení vstupu na území členských států - Ponechání jména žalobce na seznamech dotčených osob - Právo být vyslechnut - Důkaz o opodstatněnosti zařazení osoby na seznamy a jejího ponechání na nich - Zjevně nesprávné posouzení - Přetrvávání skutkových a právních okolností, které vedly k přijetí omezujících opatření“)

(2023/C 155/72)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Ilunga Kampete (Kinshasa, Konžská demokratická republika) (zástupci: T. Bontinck, P. De Wolf, A. Guillerme a T. Payan, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: B. Driessen a M.-C. Cadilhac, zmocněnci)

Předmět

Svou žalobou, podanou na základě článku 263 SFEU, se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/2181 ze dne 9. prosince 2021, kterým se mění rozhodnutí 2010/788/SZBP o omezujících opatřeních vůči Demokratické republice Kongo (Úř. věst. 2021, L 443, s. 75), jakož i prováděcího nařízení Rady (EU) 2021/2177 ze dne 9. prosince 2021, kterým se provádí článek 9 nařízení (ES) č. 1183/2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti osobám, které porušují zbrojní embargo vůči Konžské demokratické republice (Úř. věst. 2021, L 443, s. 3), a to v rozsahu, v němž se ho tyto akty týkají.

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Ilungovi Kampetemu se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 148, 4.4.2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/56

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Boshab v. Rada

(Věc T-98/22) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá s ohledem na situaci v Konžské demokratické republice - Zmrazení finančních prostředků - Omezení vstupu na území členských států - Ponechání jména žalobce na seznamech dotčených osob - Právo být vyslechnut - Důkaz o opodstatněnosti zařazení osoby na seznamy a jejího ponechání na nich - Zjevně nesprávné posouzení - Přetrvávání skutkových a právních okolností, které vedly k přijetí omezujících opatření“)

(2023/C 155/73)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Évariste Boshab (Kinshasa, Konžská demokratická republika) (zástupci: T. Bontinck, P. De Wolf, A. Guillerme a T. Payan, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: S. Lejeune a B. Driessen, zmocněnci)

Předmět

Svou žalobou, podanou na základě článku 263 SFEU, se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/2181 ze dne 9. prosince 2021, kterým se mění rozhodnutí 2010/788/SZBP o omezujících opatřeních vůči Demokratické republice Kongo (Úř. věst. 2021, L 443, s. 75), jakož i prováděcího nařízení Rady (EU) 2021/2177 ze dne 9. prosince 2021, kterým se provádí článek 9 nařízení (ES) č. 1183/2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti osobám, které porušují zbrojní embargo vůči Konžské demokratické republice (Úř. věst. 2021, L 443, s. 3), a to v rozsahu, v němž se ho tyto akty týkají.

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Évaristu Boshabovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 148, 4.4.2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/57

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Gönenç v. EUIPO – Solar (termorad ALUMINIUM PANEL RADIATOR)

(Věc T-172/22) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Obrazová ochranná známka Evropské unie TERMORAD ALUMINIUM PANEL RADIATOR - Starší slovní ochranná známka Beneluxu THERMRAD - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2023/C 155/74)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Salim Selahaddin Gönenç (Konya, Turecko) (zástupkyně: V. Martín Santos, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: M. Eberl a J. Ivanauskas, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Solar A/S (Vejen, Dánsko) (zástupkyně: L. Elmgaard Sørensen, advokátka)

Předmět věci

Svou žalobou na základě článku 263 SFEU se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 18. ledna 2022 (věc R 770 /2021-2).

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Salim Selahaddin Gönenç ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené v rámci tohoto řízení Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a společností Solar A/S.

(1)  Úř. věst. C 207, 23.5.2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/58

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2023 – Prigozhina v. Rada

(Věc T-212/22) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím Ukrajinu - Zmrazení finančních prostředků - Omezení vstupu na území členských států - Seznam osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahuje zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů - Zařazení jména žalobkyně na seznam - Rodina osoby odpovědné za činnosti narušující nebo ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny nebo stabilitu či bezpečnost na Ukrajině - Pojem ‚spojení‘ - Nesprávné posouzení“)

(2023/C 155/75)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Violetta Prigozhina (Petrohrad, Rusko) (zástupce: M. Cessieux, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M.-C. Cadilhac a V. Piessevaux, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení jednak rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/265 ze dne 23. února 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 42 I, s. 98), a jednak prováděcího nařízení Rady (EU) 2022/260 ze dne 23. února 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 42 I, s. 3), a to v rozsahu, v němž bylo její jméno zařazeno na seznamy osob a subjektů v příloze rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2014, L 78, s. 16) a v příloze I nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2014, L 78, s. 6).

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/265 ze dne 23. února 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 42 I, s. 98), a prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/260 ze dne 23. února 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 42 I, s. 3), se zrušují v rozsahu, v němž bylo jméno Violetty Prigozhiny zařazeno na seznamy osob a subjektů v příloze rozhodnutí 2014/145/SZBP a v příloze I uvedeného nařízení.

2)

Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení, které vynaložila paní Violetta Prigozhina.

(1)  Úř. věst. C 237, 20.6.2022.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/59

Usnesení místopředsedy Tribunálu ze dne 28. února 2023 – Telefónica de España v. Komise

(Věc T-170/22 R-RENV)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Veřejné zakázky na služby - Zabezpečené transevropské služby pro telematiku mezi správními orgány (TESTA) - Návrh na předběžné opatření - Nedostatek fumus boni juris“)

(2023/C 155/76)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Telefónica de España, SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: F. González-Díaz, J. Blanco Carol, avocats a P. Stuart, Barrister)

Žalovaná: Evropská komise (zástupkyně: L. André a M. Ilkova, zmocněnkyně)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: BT Global Services Belgium BV (Machelen, Belgie) (zástupkyně: V. Dor, A. Lepièce a M. Vilain XIIII, avocates)

Předmět věci

Svým návrhem na základě článků 278 a 279 SFEU se žalobkyně domáhá zaprvé odkladu vykonatelnosti rozhodnutí Komise ze dne 21. ledna 2022 týkající se výzvy k podávání nabídek DIGIT/A 3/PR/2019/010, nazvané „Transevropské služby pro telematiku mezi správními orgány (TESTA)“, kterým byla informována, že její nabídka nebyla v rámci zadávacího řízení přijata a smlouva s úspěšným uchazečem bude podepsána v blízké době, a zadruhé, aby Komisi byla uložena povinnost odložit podepsání této smlouvy.

Výrok

1)

Návrh na vydání předběžného opatření se zamítá.

2)

Usnesení ze dne 1. dubna 2022, Telefónica de España v. Komise (T-170/22 R), se zrušuje.

3)

O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/59

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 1. března 2023 – Mazepin v. Rada

(Věc T-743/22 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k činnostem Ruska narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny - Zmrazení finančních prostředků - Návrh na předběžné opatření - Fumus boni juris - Naléhavost - Zvážení zájmů“)

(2023/C 155/77)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Nikita Dmitrijevič Mazepin (Moskva, Rusko) (zástupci: D. Rovetta, M. Campa, M. Moretto, V. Villante, T. Marembert a A. Bass, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: J. Rurarz a P. Mahnič, zmocněnci)

Předmět věci

Svým návrhem na základě článků 278 a 279 SFEU se žalobce zaprvé domáhá odkladu vykonatelnosti rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1530 ze dne 14. září 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 239, s. 149), prováděcího nařízení Rady (EU) 2022/1529 ze dne 14. září 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 239, s. 1) a aktu Rady ze dne 15. září 2022, který ponechává jeho jméno na seznamu osob, subjektů a orgánů, proti nimž jsou namířena omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2014/145/SZBP ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2014, L 78, s. 16) ve znění pozdějších předpisů a nařízením Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2014, L 78, s. 6) ve znění pozdějších předpisů v rozsahu, v němž mu tyto akty brání ve sjednávání jeho náboru jakožto profesionálního jezdce Formule 1 nebo jakožto jezdce jiných šampionátů automobilového sportu, které se konají rovněž nebo výhradně na území Evropské unie, jakož i v účasti na Velkých cenách, zkouškách, přípravách a trénincích Formule 1 a ostatních šampionátech, závodech, zkouškách, přípravách a trénincích automobilového sportu, které probíhají na území Unie, a zadruhé se domáhá poskytnutí všech vhodných předběžných opatření, která mu umožní sjednat svůj nábor jakožto profesionálního jezdce Formule 1 nebo jakožto jezdce jiných šampionátů automobilového sportu, které se konají rovněž nebo výhradně na území Unie, být najat jako jezdec týmy, které se účastní příslušných šampionátů, jakož i vykonávat práva a plnit povinnosti vyplývající z dotčeného náboru, včetně účasti na Velkých cenách, zkouškách, přípravách a trénincích Formule 1 a ostatních šampionátech, závodech, zkouškách, přípravách a trénincích automobilového sportu, které probíhají na území Unie.

Výrok

1)

Vykonatelnost rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1530 ze dne 14. září 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, prováděcího nařízení Rady (EU) 2022/1529 ze dne 14. září 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny a aktu Rady ze dne 15. září 2022, který ponechává jméno Nikita Dmitrijevič Mazepin na seznamu osob, subjektů a orgánů, proti nimž jsou namířena omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2014/145/SZBP ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny ve znění pozdějších předpisů a nařízením Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny ve znění pozdějších předpisů se odkládá v rozsahu, v němž ponechává jméno N. D. Mazepina na seznamu osob, subjektů a orgánů, na které se vztahují tato omezující opatření, a pouze pokud se to ukáže jako nezbytné k tomu umožnit mu sjednávat nábor jakožto profesionálního jezdce Formule 1 nebo jakožto jezdce jiných šampionátů automobilového sportu, které se konají rovněž nebo výhradně na území Evropské unie, jakož i účastnit se Velkých cen, zkoušek, příprav a tréninků Formule 1 a jiných šampionátů, závodů, zkoušek, příprav a tréninků automobilového sportu, které se konají na území Unie. Za tímto účelem bylo N. D. Mazapinovi dovoleno zaprvé vstoupit na území Unie, aby sjednával a uzavíral smlouvy se závodním týmem nebo se sponzory, kteří nejsou spojeni s činnostmi Dmitrije Arkaďjeviče Mazepina ani s fyzickými či právnickými osobami, které jsou uvedeny na seznamech v přílohách rozhodnutí 2014/145 a nařízení č. 269/2014, zadruhé vstoupit na území Unie, aby se účastnil jakožto hlavní jezdec nebo rezervní jezdec šampionátů Formule 1 Mezinárodní automobilové federace (FIA) nebo ostatních šampionátů, příprav, zkoušek nebo tréninků, a to i za účelem obnovení jeho superlicence, zatřetí vstoupit na území Unie, aby se podrobil lékařským prohlídkám předepsaným FIA nebo jeho závodním týmem, začtvrté vstoupit na území Unie za účelem účasti na závodních, sponzorských a propagačních činnostech na žádost jeho závodního týmu nebo jeho sponzorů, zapáté otevřít si bankovní účet, na který mu může být vyplácena mzda, odměny, výhody od jeho závodního týmu a finanční příspěvky od sponzorů přijaté jeho stájí, a zašesté užívat bankovní účet a kreditní kartu pouze k úhradě nákladů, které umožňují profesionálnímu jezdci cestovat po území Unie, sjednávat a uzavírat smlouvy se závodním týmem nebo sponzory a účastnit se šampionátů, Velkých cen, závodů, příprav, zkoušek nebo tréninků v členských státech Unie.

V případě získání pozice jezdce Formule 1 nebo jezdce jiných šampionátů automobilového sportu, které se konají rovněž nebo výhradně na území Unie, se N. D. Mazepin musí zavázat k tomu, že bude závodit pod neutrální vlajkou a že podepíše závazek jezdců požadovaný FIA za tímto účelem.

2)

O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/61

Žaloba podaná dne 20. února 2023 – VP v. Parlament

(Věc T-83/23)

(2023/C 155/78)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobce: VP (zástupkyně: M. Brzozowska, advokátka)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil na základě článku 263 SFEU rozhodnutí předsedy Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2022 č. D 314619, jímž bylo konstatováno, že se žalobce dopustil psychického obtěžování ve vztahu k akreditované parlamentní asistentce

—

uložil Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení práva na obhajobu a práva na řádnou správu;

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 12a odst. 3 služebního řádu úředníků Evropské unie;

3.

Třetí žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení, z porušení zásady uvést odůvodnění a z nesplnění povinnosti jednat s řádnou péčí.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/61

Žaloba podaná dne 20. února 2023 – D’Agostino v. ECB

(Věc T-90/23)

(2023/C 155/79)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Aldo D’Agostino (Neapol, Itálie) (zástupkyně: M. De Siena, advokátka)

Žalovaná: Evropská centrální banka

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

určil a prohlásil mimosmluvní odpovědnost Evropské centrální banky (ECB), zastoupené Christine Lagarde:

a)

za to, že u finančních cenných papírů držených A. D’Agostinem, nazvaných SI FTSE.COPERP, způsobila propad ve výši 841 809,34 eura v důsledku ztráty ve výši 99,47 % celkové hodnoty investovaného kapitálu ve výši 846 198,90 euro z důvodu, že dne 12. března 2020 Christine Lagarde, jakožto prezidentka ECB pronesla slavnou větu „ECB tu není od toho, aby snižovala spready“, což vedlo k významnému snížení hodnoty cenných papírů na všech světových burzách a propadu o 16,92 % na Milánské burze, který dosud nikdy nenastal v historii této instituce, a to proto, že v této větě na celosvětově vysílané tiskové konferenci uvedla, že ECB již nepodporuje hodnotu cenných papírů vydaných zeměmi v obtížích, a tudíž sdělením o úplné změně orientace měnové politiky ECB oproti době, kdy jí předsedal předchozí prezident, který dokončil své funkční období v listopadu 2019;

b)

tím, že tímto jednáním a v důsledku strmého poklesu výše uvedeného indexu na Milánské burze způsobila snížení hodnoty majetku žalobce;

c)

za způsobení majetkové újmy ve výši 841 809,34 eura jako skutečnou újmu a 998 683,90 euro jako ušlý zisk;

d)

za způsobení majetkové újmy v celkové výši 1 840 493,24 eura;

e)

za způsobení nemajetkové újmy vyplývající z vlastního psychického utrpení a rodiny, poškození cti, pověsti, osobní a profesní identity ve výši 1 000 000,00 euro;

f)

za způsobení újmy z důvodu ztráty příležitosti.

—

uložil ECB v postavení předsedkyně pro tempore, aby nahradila majetkovou újmu tvořenou skutečnou újmou a ušlým ziskem, výše uvedenou nemajetkovou újmou a újmou vyplývající ze ztráty příležitosti ve prospěch žalobce, Aldy D’Agostina, určené podle kritérií uvedených v příslušných kapitolách a odstavcích této žaloby, a to zaplacením následujících částek:

—

1 840 493,24 eura, […] jako majetkové újmy;

—

1 000 000,00 euro, […] jako nemajetkové újmy;

—

a tedy k zaplacení celkové částky 2 840 493,24 eura […];

—

částky, kterou Tribunál podle vlastního spravedlivého posouzení určí jako náhradu škody vyplývající ze ztráty příležitosti;

—

zaplacení úroků z prodlení od 12. března 2020, kdy došlo ke škodné události, až do skutečné náhrady škody.

—

podpůrně, aby ECB nahradila žalobci škodu tím, že ECB v postavení předsedkyně pro tempore uloží zaplacení výše uvedených druhů újmy, částek v jiné výši, které byly zjištěny v průběhu řízení, v rozsahu považovaném za vhodný, a to i prostřednictvím znaleckého posudku, který nařídí Tribunál v souladu s článkem 70 jednacího řádu Tribunálu Evropské unie;

—

veškeré úroky z prodlení ode dne 12. března 2020, tj. ode dne škodné události až do skutečné náhrady škody;

—

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z odpovědnosti ECB podle čl. 340 odst. 3 SFEU a článku 2043 italského občanského zákoníku za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou žalobci.

2.

Druhý žalobní důvod odkazuje na zásady stanovené judikaturou Evropské unie, zejména v rozsudcích ze dne 28. října 2021, Vialto Consulting v. Komise, C-650/19 P, ze dne 9. února 2022, QI a další v. Komise a ECB, T-868/16, a ze dne 21. ledna 2014, Klein v. Komise, T-309/10.

Uvádějí se podmínky vzniku mimosmluvní odpovědnosti evropského orgánu vůči občanu Evropské unie a uplatňuje se kladné ověření splnění uvedených podmínek.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení primárního a sekundárního práva Evropské unie a ze zneužití pravomoci předsedkyně.

Žalobce se jeho prostřednictvím dovolává porušení, k němuž došlo dne 12. března 2020 ze strany ECB v osobě její předsedkyně, pokud jde o články 3, 10, 11, 12, 13 a 38 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, článek 127 SFEU obsažený v kapitole 2, nadepsané „Měnová politika“, články 3, 10, 11, 12, 13 a 38 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, jakož i čl. 17 body 17.2 a 17.3 nařízení přijatého rozhodnutím ECB ze dne 19. února 2004 (1). Tři podmínky nezbytné k tomu, aby bylo možné dospět k závěru o existenci odpovědnosti ECB a o neexistenci přispívajících příčin, jsou doloženy odkazy na připojenou technickou zprávu.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vyčísluje, odůvodňuje a dokumentuje majetkovou a nemajetkovou újmu, jakož i újmu způsobenou žalobci ztrátou příležitosti.

(1)  Rozhodnutí Evropské centrální banky č. 2004/257/ES ze dne 19. února 2004, kterým se přijímá jednací řád Evropské centrální banky (ECB/2004/2) (Úř. věst. 2004, L 80, s. 33), ve znění rozhodnutí Evropské centrální banky ECB/2014/1 ze dne 22. ledna 2014 (Úř. věst. 2014, L 95, s. 56).

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/63

Žaloba podaná dne 23. února 2023 – Stan v. Úřad evropského veřejného žalobce

(Věc T-103/23)

(2023/C 155/80)

Jednací jazyk: rumunština

Účastníci řízení

Žalobce: Victor Constantin Stan (Bukurešť, Rumunsko) (zástupce: A. Şandru, advokát)

Žalovaný: Úřad evropského veřejného žalobce

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál zrušil rozhodnutí stálé komory přijaté dne 9. prosince 2022 v trestní věci č. 1.000026/2022 projednávané úřadem evropského veřejného žalobce (dále jen „rozhodnutí stálé komory“ nebo „napadené rozhodnutí“), jakož i následné akty k tomuto rozhodnutí, jako protiprávní a neopodstatněné na základě důvodů této žaloby a podpůrně, aby prohlásil za nepoužitelná ustanovení jednacího řádu Úřadu evropského veřejného žalobce, která jsou v rozporu s nařízením Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby žalobce v zásadě uvádí skutečnost, že napadené rozhodnutí čtvrté stálé komory bylo přijato za porušení článku 10 nařízení 2017/1939, který vyžaduje, aby stálé komory měly kromě předsedy dva stálé členy. Napadené rozhodnutí bylo přijatou komorou, která měla kromě předsedy pouze jednoho stálého člena, kromě evropského veřejného žalobce pověřeného dozorem nad věcí, který se účastnil přijetí rozhodnutí.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/63

Žaloba podaná dne 22. února 2023 – UY v. Komise

(Věc T-108/23)

(2023/C 155/81)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: UY (zástupkyně: R. Holzeisen, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil prováděcí rozhodnutí (1) Komise ze dne 3. října 2022 o registraci humánního léčivého přípravku „Spikevax – Elasomeran“ podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 a o zrušení rozhodnutí C(2021) 94(final), včetně následných změn a doplnění, jakož i prováděcí rozhodnutí předcházející tomuto rozhodnutí;

—

zrušil směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (2), pokud jde o léčivé přípravky pro moderní terapii – příloha I část IV bod 2.1. poslední věta;

—

zrušil směrnici Komise 2009/120/ES ze dne 14. září 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, pokud jde o léčivé přípravky pro moderní terapii (3) – příloha týkající se části IV bodu 2.1 poslední věty.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobce následujících pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod: Závažné porušení článků 8, 11, 26, 54, 58, 59, 86 a násl., 101 a násl., části I, části III, části IV přílohy I směrnice 2001/83/ES, článků 3 až 7, 10a, 12, 14-a nařízení (ES) č. 726/2004 (4), jakož i Deklarace OSN o lidském genomu a lidských právech obcházením přísných kontrolních norem pro léčivé přípravky pro genovou terapii.

—

Použití pravidel pro registraci stanovených pro léčivé přípravky pro moderní terapii bylo vyloučeno, ačkoli dotčené látky, prohlášené za očkovací látky proti infekčním onemocněním, ve skutečnosti odpovídají léčivým přípravkům pro genovou terapii.

—

V každém případě nebyl do registračního řízení zapojen zvláštní výbor EMA pro moderní terapie, což je nezbytné pouze z důvodu genetické struktury a způsobu účinku látky, bez ohledu na kvalifikaci jako léčivý přípravek pro genovou terapii.

—

V každém případě byly porušeny podmínky pro registraci očkovacích látek založených na genetické technologii.

2.

Druhý žalobní důvod: Závažné porušení článků 8, 11, 26, 54, 58, 59, 86 a násl., 101 a násl., části I, části III, a části IV přílohy I směrnice 2001/83/ES, článků 3 až 7, 10a, 12, 14, 14a, 20, 20a, 25a, 57, 81, 84a nařízení (ES) č. 726/2004 a článků 5 a 7 nařízení (ES) č. 507/2006 (5)

Původně podmínečnou registraci léčivého přípravku Spikevax (Moderna) změnila Evropská komise na základě doporučení Výboru pro humánní léčivé přípravky (CHMP) agentury EMA na registraci, která není podmínečná, nebo registraci bez zvláštních podmínek, a to bez ohledu na neprovedení nejzákladnějších studií.

3.

Třetí žalobní důvod: Porušení nařízení (EU) č. 536/2014 (6)

Od roku 2021 byl na všech obyvatelích EU prováděn nelegální farmakologicko-genetický a trestněprávní experiment.

4.

Čtvrtý žalobní důvod: Neplatnost napadených prováděcích rozhodnutí z důvodu zneužití a porušení nařízení (ES) č. 507/2006

5.

Pátý žalobní důvod: Neplatnost napadených prováděcích rozhodnutí z důvodu závažného porušení článků 168 a 169 SFEU, jakož i článků 3, 35 a 38 Listiny.

(1)  C(2022)7163 (final).

(2)  Úř. věst. 2001, L 311, s. 67; Zvl. vyd. 13/27, s. 69.

(3)  Úř. věst. 2009, L 242, s. 3.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst.2004, L 136, s. 1; Zvl. vyd. 13/34, s. 229).

(5)  Nařízení Komise (ES) č. 507/2006 ze dne 29. března 2006 o podmínečné registraci pro humánní léčivé přípravky spadající do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 (Úř. věst.2006, L 92, s. 6).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES(Úř. věst. 2014, L 158, s. 1).

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/65

Žaloba podaná dne 23. února 2023 – UY v. Komise

(Věc T-109/23)

(2023/C 155/82)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: UY (zástupkyně: R. Holzeisen, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál zrušil:

—

prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 10. října 2022, kterým se uděluje registrace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 pro humánní léčivý přípravek „Comirnaty – tozinameranum, mRNA vakcína proti onemocnění COVID-19 (modifikovaný nukleosid)“ a zrušuje rozhodnutí C(2020) 9598(final) (1), ve znění změn a doplnění, jakož i prováděcí rozhodnutí předcházející tomuto rozhodnutí;

—

směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (2), v části týkající se léčivých přípravků pro moderní terapii – poslední větu přílohy I části IV bodu 2.1;

—

směrnici Komise 2009/120/ES ze dne 14. září 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, pokud jde o léčivé přípravky pro moderní terapii (3) – příloha týkající se části IV, bod 2.1, poslední věta.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vychází ze závažného porušení článků 8, 11, 26, 54, 58, 59, 86 a násl., článku 101 a následujících článků, přílohy I části I, III a IV směrnice 2001/83/ES, článků 3 až 7, 10a, 12, 14a nařízení (ES) č. 726/2004 (4), jakož Prohlášení Organizace spojených národů o lidském genomu a lidských právech, neboť byly obejity přísné podmínky stanovené pro léčivé přípravky pro genovou terapii.

—

Podle žalobce je vyloučené uplatnit ustanovení o registraci léčivých přípravků pro moderní terapii, i když dotčené látky, jež byly deklarovány jakožto vakcíny proti infekčním onemocněním, ve skutečnosti odpovídají léčivým přípravkům pro genovou terapii.

—

Registrační řízení se každopádně uskutečnilo bez účasti zvláštního výboru pro moderní terapii Evropské agentury pro léčivé přípravy, jež je vyžadována již z důvodu genové technologie řídící vytvoření látky a způsob jejího účinkování, bez ohledu na to, zda je tento léčivý přípravek klasifikován jako přípravek pro genovou terapii či nikoli.

—

Každopádně nebyly dodrženy podmínky pro registraci stanovené pro vakcíny založené na genetické technologii.

2.

Druhý žalobní důvod vychází ze závažného porušení článků 8, 11, 26, 54, 58, 59, 86 a násl., článku 101 a násl., přílohy I, části I, III a IV směrnice 2001/83/ES, článků 3 až 7, 10 a, 12, 14, 14a, 20, 20a, 25a, 57, 81 a 84a nařízení (ES) č. 726/2004 a článků 5 a 7 nařízení (ES) č. 507/2006 (5).

Žalobce tvrdí, že registrace léčivého přípravku Comirnaty (bioNTech), která byla původně podmíněná, byla na doporučení výboru pro humánní léčivé přípravky Evropské agentury pro léčivé přípravky změněna Evropskou komisí na registraci nepodmíněnou, tj. na registraci bez požadavků, přes neexistenci důkladnějších hodnocení léčivého přípravku.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení nařízení (EU) č. 536/2014 (6).

Podle žalobce je veškeré obyvatelstvo Evropské unie od roku 2021 vystaveno farmakologickému pokusu protiprávní genové technologie, který by měl být stíhán trestním právem.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z neplatnosti napadených prováděcích rozhodnutí z důvodu závažného zneužití a porušení nařízení (ES) č. 507/2006.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z neplatnosti napadených prováděcích rozhodnutí z důvodu závažného porušení článků 168 a 169 SFEU, jakož i článků 3, 35 a 38 Listiny základních práv Evropské unie.

(1)  C(2022)7342 (final).

(2)  Úř. věst. 2001, L 311, s. 67.

(3)  Úř. věst. 2009, L 242, s. 3

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst. 2004, L 136, s. 1; Zvl. vyd. 13/34, s. 229).

(5)  Nařízení Komise (ES) č. 507/2006 ze dne 29. března 2006 o podmínečné registraci pro humánní léčivé přípravky spadající do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 (Úř. věst. 2006, L 92, s. 6).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES (Úř. věst. 2014, L 158, s. 1).

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/66

Žaloba podaná dne 3. března 2023 – Insider v. EUIPO – Alaj (in Insajderi)

(Věc T-119/23)

(2023/C 155/83)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Insider LLC (Priština, Kosovská republika) (zástupce: M. Ketler, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Florim Alaj (Zug, Švýcarsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: další účastník v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: obrazová ochranná známka Evropské unie obsahující slovní prvky „in Insajderi“ – Přihláška č. 18 255 587

Řízení před EUIPO: námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 5. prosince 2022 ve věci R 1152/2022-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

napadené rozhodnutí zrušil;

—

uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—

porušení čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—

porušení pravidel týkajících se řízení před EUIPO;

—

porušení článku 41 Listiny základních práv Evropské unie.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/67

Žaloba podaná dne 3. března 2023 – UZ v. Komise a ECHA

(Věc T-121/23)

(2023/C 155/84)

Jednací jazyk: angličtina.

Účastnice řízení

Žalobkyně: UZ (zástupci: H. Estreicher, A. Bartl a M. Escorneboueu, advokáti)

Žalované: Evropská komise a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou,

—

zrušil rozhodnutí Evropské komise (grow.f.1(2022)9602146) ze dne 21. prosince 2022 a přiloženou zprávu ECHA, týkající se zamítnutí žádosti sdružení Concawe, jednajícího jménem svých členů (včetně žalobkyně), o přezkum zařazení látky fenanthren mezi látky vzbuzující mimořádné obavy,

—

uložil žalovaným náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení, jehož se dopustila Evropská komise tím, že nepověřila ECHA přípravou dokumentace k přehodnocení zařazení fenanthrenu na kandidátský seznam, ačkoli povaha nových informací i zpráva ECHA ukazovaly, že nové informace jsou pro přehodnocení relevantní.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že žalované jednaly ultra vires nebo porušily článek 59 REACH tím, že s konečnou platností opětovně posoudily vyřazení fenanthrenu ze seznamu, namísto toho, aby omezily své posouzení na to, zda jsou nové informace spolehlivé a relevantní pro přehodnocení.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/68

Žaloba podaná dne 6. března 2023 – Ege İhracatçıları Birliği a další v. Komise

(Věc T-122/23)

(2023/C 155/85)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Ege İhracatçıları Birliği (Konak, Turecko), Akdeniz İhracatçıları Birliği (Yenişehir, Turecko), İstanbul İhracatçıları Birliği (Yenibosna, Turecko), Doğu Karadeniz İhracatçıları Birliği (Ortahisar, Turecko), Denizli İhracatçıları Birliği (Pamukkale, Turecko), Abalıoğlu Balık ve Gıda Ürünleri AŞ (Honaz, Turecko), Bağcı Balık Gıda ve Enerji Üretimi Sanayi ve Ticaret AŞ (Köyceğiz, Turecko), Ertuğ Balık Üretim Tesisi Gıda ve Tarım İşletmeleri Sanayi ve Ticaret AŞ (Bornova, Turecko), Gümüşdoğa Su Ürünleri Üretim İhracat ve İthalat AŞ (Milas, Turecko), Kemal Balıkçılık İhracat Limited Şirketi (Sancaktepe, Turecko), Kılıç Deniz Ürünleri Üretimi İhracat ve İthalat AŞ (Bodrum, Turecko), Kuzuoğlu Su Ürünleri Sanayi ve Ticaret AŞ (Merkez, Turecko), Liman Entegre Balıkçılık Sanayi ve Ticaret Limited Şirketi (Maltepe, Turecko), More Su Ürünleri Ticaret AŞ (Bornova, Turecko), Ömer Yavuz Balıkçılık Su Ürünleri ve Ticaret Limited Şirketi (Merkez, Turecko), Özpekler İnşaat Taahhüt Dayanıklı Tüketim Malları Su Ürünleri Sanayi ve Ticaret Limited Şirketi (Merkezefendi, Turecko), Premier Kültür Balıkçılığı Yatırım ve Pazarlama AŞ (Maltepe, Turecko), Selina Balık İşleme Tesisi İthalat İhracat Ticaret AŞ (Seydikemer, Turecko), Uluturhan Balıkçılık Turizm Ticaret Limited Şirketi (Dinar, Turecko), Yavuzlar Otomotiv Balıkçılık Sanayi ve Ticaret Limited Şirketi (Pamukkale, Turecko) (zástupci: G. Coppo a A. Scalini, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—

zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2390 ze dne 7. prosince 2022, kterým se mění konečné vyrovnávací clo uložené na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka prováděcím nařízením (EU) 2021/823 v návaznosti na částečný prozatímní přezkum podle článku 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 (1) (dále jen „napadené nařízení“), v rozsahu, v němž se týká žalobců;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci sedm žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z toho, že napadené nařízení porušuje čl. 1 odst. 1, čl. 3 odst. 2, článek 5 a článek 7 základního nařízení, jelikož Komise neprovedla analýzu přenosu, pokud jde o subvenci na kilogram nakoupeného pstruha.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené nařízení porušuje čl. 22 odst. 6 základního nařízení, jelikož Komise použila novou metodiku pro stanovení výše subvence na kilogram nakoupeného pstruha.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že napadené nařízení porušuje čl. 1 odst. 1, čl. 3 odst. 2, článek 5 a článek 7 základního nařízení, jelikož se Komise dopustila zjevných chyb při výpočtu výše subvence na kilogram nakoupeného pstruha.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené nařízení porušuje čl. 22 odst. 6 základního nařízení, jelikož Komise zahrnula do výpočtu výše subvence na kilogram nakoupeného pstruha velké pstruhy.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené nařízení porušuje čl. 1 odst. 1, čl. 3 odst. 2, článek 5 a článek 7 základního nařízení, jelikož Komise zahrnula do výpočtu výše subvence na kilogram nakoupeného pstruha velké pstruhy.

6.

Šestý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené nařízení porušuje článek 3 základního nařízení v rozsahu, v němž Komise dospěla k závěru, že některé podmíněné vývozní úvěry poskytnuté soukromými bankami společnosti Gümüşdoğa by měly být připsány turecké vládě.

7.

Sedmý žalobní důvod vycházející z toho, že napadené nařízení porušuje článek 5, čl. 7 odst. 2 a čl. 7 odst. 4 základního nařízení v rozsahu, v němž se Komise dopustila zjevných chyb při výpočtu subvenčního rozpětí společnosti Gümüşdoğa.

(1)  Úř. věst. 2022, L 316, s. 52.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/69

Žaloba podaná dne 9. března 2023 – VC v. EU-OSHA

(Věc T-126/23)

(2023/C 155/86)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: VC (zástupci: J. Rodríguez Cárcamo a S. Centeno Huerta, abogados)

Žalovaná: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

podle článku 263 SFEU zrušil v plném rozsahu rozhodnutí prozatímního výkonného ředitele EU-OSHA ze dne 18. ledna 2023 o vyloučení Deloite Consulting z účasti na zadávacích řízeních, dotacích, cenách, zadání zakázky a finančních nástrojích poskytovaných ze souhrnného rozpočtu EU, jakož i z účasti na zadávacích řízeních financovaných z ERF na základě nařízení Rady (EU) 2018/1877 (1);

—

podpůrně podle článku 261 SFEU a čl. 143 odst. 9 nařízení 2018/1046 (2) (dále jen „finanční nařízení“) nahradil vylučovací opatření peněžitou sankci nebo zrušil článek 4 napadeného rozhodnutí týkající se opatření spočívající ve zveřejnění;

—

uložil EU-OSHA náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení č. 106 odst. 2 nařízení 966/2012 (3) ve znění nařízení 2015/1929 (4) (dále jen „finanční nařízení použitelné od ledna 2016“) ve spojení s právem na účinnou soudní ochranu zakotveným v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, s hodnotou právního státu zakotvenou v čl. 19 odst. 1 SEU, se zásadou loajální spolupráce stanovenou v čl. 4 odst. 3 SFEU a s čl. 325 odst. 1 SFEU. Žalobce tvrdí, že napadené rozhodnutí nebylo v souladu s rozhodnutím o odkladu vykonatelnosti rozsudku přijatým příslušným vnitrostátním soudem.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 106 odst. 7 písm. a) finančního nařízení použitelného od ledna 2016 (odpovídající čl. 136 odst. 6 písm. a) finančního nařízení) a ze zjevně nesprávného posouzení. Žalobce uvádí, že schvalující osoba měla v důsledku zjevně nesprávného posouzení za to, že nápravná opatření přijatá žalovaným nejsou dostatečná k tomu, aby nebylo použito vylučovací opatření.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 106 odst. 3 a 7 písm. a) a d) finančního nařízení použitelného od ledna 2016 ve spojení se zásadou proporcionality, jelikož schvalující osoba se dopustila zjevně nesprávného posouzení.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 140 odst. 1 finančního nařízení (odpovídající čl. 106 odst. 16 finančního nařízení použitelného od ledna 2016), čl. 140 odst. 2 písm. b) finančního nařízení (odpovídající čl. 106 odst. 17 písm. b) finančního nařízení použitelného od ledna 2016) a čl. 136 odst. 3 finančního nařízení z důvodu nedostatku odůvodnění rozhodnutí o zveřejnění.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 106 odst. 13 písm. a) finančního nařízení použitelného od ledna 2016. Žalobce tvrdí, že schvalující osoba nezvážila použití peněžité sankce jako alternativy v rozhodnutí o vyloučení, takže rozhodnutí musí být zrušeno z důvodu nedostatečného odůvodnění. Žalobce v každém případě navrhuje, aby Tribunál v případě, že nezruší napadené rozhodnutí v plném rozsahu, nahradil vylučovací opatření sankcí, která bude přiměřená okolnostem případu v souladu s článkem 261 SFEU a čl. 143 odst. 9 finančního nařízení.

(1)  Nařízení Rady (EU) 2018/1877 ze dne 26. listopadu 2018 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond a o zrušení nařízení (EU) 2015/323 (Úř. věst. 2018, L 307, s. 1).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. 2018, L 193, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. 2012, L 298, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2015/1929 ze dne 28. října 2015, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. 2015, L 286, s. 1).

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/70

Žaloba podaná dne 9. března 2023 – eClear v. Komise

(Věc T-127/23)

(2023/C 155/87)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: eClear AG (Berlín, Německo) (zástupce: R. Thomas, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil implicitní zamítnutí ze dne 4. ledna 2023 žádosti žalobkyně o přístup k dokumentům Komise ze dne 14. září 2022 – č.j. GESTDEM 2022/5489 – kterým žádá o přístup ke všem rozhodnutím o závazné informaci o sazebním zařazení zboží od roku 2004;

—

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uvádí žalobkyně dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod: Porušení čl. 2 odst. 1 nařízení č. 1049/2001 (1)

—

V případě požadovaných rozhodnutí o závazné informaci o sazebním zařazení zboží se jedná o dokumenty ve smyslu nařízení 1049/2001.

—

Komise ve svém rozhodnutí o původní žádosti nezohlednila skutečnost, že v minulosti jí byla rozhodnutí o závazné informaci o sazebním zařazení zboží poskytnuta v papírové podobě, přičemž všechna tato rozhodnutí spadala pod pojem „dokument“ ve smyslu nařízení č. 1049/2001.

—

Komise měla nesprávně za to, že neplatná rozhodnutí o závazné informaci o sazebním zařazení zboží, do nichž již veřejnost nemůže nahlížet on-line, nejsou dokumenty ve smyslu nařízení č. 1049/2001. V případě databáze závazných informací o sazebním zařazení zboží jako celek se jedná o dokument, který může být zpřístupněn žalobkyni.

—

Stejně tak podle judikatury Soudního dvora jsou jednotlivá rozhodnutí o závazné informaci o sazebním zařazení zboží dokumenty ve smyslu tohoto nařízení, neboť úředníci a ostatní zaměstnanci Unie k nim mají přístup pomocí nástrojů, které mají k dispozici.

2.

Druhý žalobní důvod: Porušení článku 42 Listiny základních práv

—

Pokud by organizace databáze rozhodnutí o závazné informaci o sazebním zařazení zboží vedla k tomu, že by neplatná rozhodnutí již nespadala pod pojem „dokument“ ve smyslu nařízení č. 1049/2001, představovalo by to porušení článku 42 Listiny základních práv a Komise by se na to nemohla odvolávat.

—

Platná rozhodnutí o závazné informaci o sazebním zařazení zboží, která jsou dostupná v databázi, jsou nepochybně dokumenty ve smyslu nařízení 1049/2001.

—

Pokud by skutečné jednání unijního orgánu, v projednávané věci programování databáze, vedlo k vyloučení některých dokumentů z působnosti nařízení č. 1049/2001, jednalo by se o zásah do práva na přístup k dokumentům orgánů. Zásah musí být možné posoudit s ohledem na čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv.

—

V projednávaném případě již neexistuje žádný právní základ, který by Komisi umožňoval vyloučit rozhodnutí o závazné informaci o sazebním zařazení zboží z působnosti Listiny základních práv po skončení jejich platnosti.

—

Krom toho není zřejmé, jaké soukromé či veřejné zájmy ve smyslu čl. 15 odst. 3 druhého pododstavce SFEU jsou sledovány zásahem do článku 42 Listiny základních práv.

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001, L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/71

Žaloba podaná dne 9. března 2023 – Meta Platforms Ireland v. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů

(Věc T-128/23)

(2023/C 155/88)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Meta Platforms Ireland Ltd (Dublin, Irsko) (zástupci: H. G. Kamann, F. Louis, M. Braun a A. Vallery, advokáti, P. Nolan, B. Johnston, C. Monaghan a D. Breatnach, Solicitors, D. McGrath, E. Egan McGrath a H. Godfrey, Barristers)

Žalovaný: Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil závazné rozhodnutí Evropského sboru pro ochranu osobních údajů (EDPB) 4/2022 ze dne 5. prosince 2022 týkající se sporu ohledně návrhu rozhodnutí Irského orgánu dozoru týkajícího se společnosti Meta Platforms Ireland Ltd a její instagramové služby (podle článku 65 GDPR) v plném rozsahu nebo podpůrně v jeho relevantních částech, a

—

uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vychází z toho, že EDPB překročil meze svých pravomocí podle článku 65 GDPR.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že EDPB porušil čl. 6 odst. 1 písm. b) GDPR příliš úzkým výkladem pojmu smluvní nezbytnost a tím, že toto nesprávné právní kritérium uplatnil na základě nesprávného výkladu podmínek používání stanovených společností Meta Ireland.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že EDPB porušil právo na řádnou správu zakotvené v článku 41 Listiny základních práv EU.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že EDPB porušil povinnost jednat jako nestranný orgán.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z toho, že EDPB porušil článek 83 GDPR a různé související zásady, kterými se řídí určování pokut podle GDPR.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/72

Žaloba podaná dne 9. března 2023 – Meta Platforms Ireland v. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů

(Věc T-129/23)

(2023/C 155/89)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Meta Platforms Ireland Ltd (Dublin, Irsko) (zástupci: H. Kamann, F. Louis, M. Braun a A. Vallery, advokáti, P. Nolan, B. Johnston, C. Monaghan a D. Breatnach, Solicitors, D. McGrath, E. Egan McGrath a H. Godfrey, Barristers)

Žalovaný: Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil závazné rozhodnutí Evropského sboru pro ochranu osobních údajů (EDPB) 3/2022 ze dne 5. prosince 2022 týkající se sporu ohledně návrhu rozhodnutí Irského orgánu dozoru týkajícího se společnosti Meta Platforms Ireland Ltd a její služby Facebook (podle článku 65 GDPR) v plném rozsahu nebo podpůrně v jeho relevantních částech, a

—

uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vychází z toho, že EDPB překročil meze svých pravomocí podle článku 65 GDPR.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že EDPB porušil čl. 6 odst. 1 písm. b) GDPR příliš úzkým výkladem pojmu smluvní nezbytnost a tím, že toto nesprávné právní kritérium uplatnil na základě nesprávného výkladu podmínek používání stanovených společností Meta Ireland.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že EDPB porušil právo na řádnou správu zakotvené v článku 41 Listiny základních práv EU.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že EDPB porušil povinnost jednat jako nestranný orgán.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z toho, že EDPB porušil článek 83 GDPR a různé související zásady, kterými se řídí určování pokut podle GDPR.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/73

Žaloba podaná dne 10. března 2023 – Nike Innovate v. EUIPO – Puma (FOOTWARE)

(Věc T-130/23)

(2023/C 155/90)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Nike Innovate CV (Beaverton, Oregon, Spojené státy) (zástupce: J. C. Rebling, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Puma SE (Herzogenaurach, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie FOOTWARE – Ochranná známka Evropské unie č. 18 035 847

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 9. ledna 2023, ve věci R 2173/2021-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

napadené rozhodnutí zrušil;

—

potvrdil rozhodnutí zrušovacího oddělení EUIPO o zachování zápisu v plném rozsahu;

—

uložil EUIPO náhradu nákladů řízení, které vynaložila žalobkyně.

Dovolávané žalobní důvody

—

odvolací senát porušil a nesprávně uplatnil čl. 59 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 tím, že nesprávně vyložil povahu vhodné vlastnosti, která může být v rozporu s tímto ustanovením;

—

odvolací senát porušil a nesprávně uplatnil čl. 59 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 tím, že nezohlednil různé způsoby vnímání ochranné známky ve vztahu k širokému okruhu jednotlivých výrobků a služeb, kterých se zápis týká;

—

odvolací senát porušil a nesprávně uplatnil čl. 59 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 tím, že řádně nezohlednil, jak by ochrannou známku vnímaly ve vztahu k danému zboží různé skupiny spotřebitelů s různou znalostí angličtiny a jak by tato jazyková znalost ovlivnila jejich vnímání ochranné známky;

—

odvolací senát nesprávně uplatnil čl. 95 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 a porušil čl. 27 odst. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/625;

—

odvolací senát porušil čl. 95 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

2.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/74

Usnesení Tribunálu ze dne 9. března 2023 – Aitana v. EUIPO

(Věc T-355/22) (1)

(2023/C 155/91)

Jednací jazyk: španělština

Předseda devátého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

(1)  Úř. věst. C 303, 8.8.2022.