—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. května 2021 o strategických zásadách pro udržitelnější a konkurenceschopnější akvakulturu v EU na období 2021–2030 (COM(2021)0236),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. března 2021 o akčním plánu pro podporu ekologické produkce (COM(2021)0141),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381) a na své usnesení ze dne 20. října 2021 (1) na toto téma,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380) a na své usnesení ze dne 9. června 2021 (2) na toto téma,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019)0640) a na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 (3) na toto téma,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (4),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004 (5),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanovuje rámec pro územní plánování námořních prostor (6),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (7) (směrnice o ochraně ptáků),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování (8),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností (9),

—

s ohledem na směrnici Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (10),

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. září 2021 o strategických zásadách udržitelného rozvoje akvakultury v EU,

—

s ohledem na návrh stanoviska Výboru regionů ze dne 1.–3. prosince 2021 k udržitelné modré ekonomice a akvakultuře,

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 17. prosince 2015 o budoucnosti evropské akvakultury,

—

s ohledem na strategii pro udržitelný rybolov a akvakulturu ve Středozemním a Černém moři Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) do roku 2030,

—

s ohledem na průběžné hodnocení otevřené metody koordinace udržitelného rozvoje akvakultury (11),

—

s ohledem na zvláštní průzkum Eurobarometru č. 515 o návycích spotřebitelů v EU v souvislosti s produkty rybolovu a akvakultury z roku 2021,

—

s ohledem na studii Výboru pro rybolov (PECH) s názvem „Dopady pandemie onemocnění COVID-19 na rybolov a akvakulturu EU“, která byla zveřejněna dne 7. července 2021,

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. června 2018 nazvané „Na cestě k udržitelnému a konkurenceschopnému evropskému odvětví akvakultury: současný stav a budoucí výzvy“ (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. prosince 2008 o vypracování evropského plánu na regulaci populace kormoránů s cílem snížit rostoucí škody, které kormoráni způsobují rybím populacím, rybolovu a akvakultuře (13),

—

s ohledem na články 3, 4, 38 a 43 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0215/2022),

A.

vzhledem k tomu, že ve společné rybářské politice je stanoveno, že akvakultura by měla přispět k zachování potenciálu udržitelné produkce potravin v celé Unii, aby byla zaručena dlouhodobá potravinová bezpečnost, včetně dodávek potravin, a růst a zaměstnanost občanů Unie, a také k uspokojení rostoucí světové poptávky po potravinách z vodních organismů; vzhledem k tomu, že společná rybářská politika by měla plně zohledňovat zdraví zvířat, jejich dobré životní podmínky zvířat a bezpečnost potravin a krmiv; vzhledem k tomu, že je naprosto nutné snížit administrativní zátěž a uplatňovat právo Unie účinnějším způsobem, který lépe reaguje na potřeby zúčastněných stran;

B.

vzhledem k tomu, že chov měkkýšů a akvakultura hrají v EU důležitou a hodnotnou úlohu z hospodářského, sociálního a environmentálního hlediska a pomáhají zlepšovat kvalitu života v pobřežních, vnitrozemských a nejvzdálenějších regionech EU;

C.

vzhledem k tomu, že tato odvětví mají zásadní význam pro zajišťování potravin a živobytí v mnoha pobřežních, říčních, ostrovních, vnitrozemských a lagunových oblastech;

D.

vzhledem k tomu, že cílem Zelené dohody pro Evropu, strategie v oblasti biologické rozmanitosti a strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ je dosáhnout do roku 2050 uhlíkově neutrální Evropy a zajistit spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy v celé Unii; vzhledem k tomu, že akvakultura může poskytovat zdravé potraviny s menší klimatickou a environmentální stopou než neakvatické půdní zemědělství;

E.

vzhledem k tomu, že se v deklaraci FAO o udržitelném rybolovu a akvakultuře uznává, že akvakultura byla v posledních padesáti letech nejrychleji rostoucím odvětvím celosvětové produkce potravin a že je odpovědná za zdvojnásobení celosvětové spotřeby ryb na osoby od roku 1960 a ve stále větší míře poskytuje potravu a živobytí rostoucí populaci;

F.

vzhledem k tomu, že ve strategických pokynech EU pro udržitelnější a konkurenceschopnější akvakulturu EU, v šanghajském prohlášení FAO ze září 2021 o akvakultuře pro potraviny a udržitelný rozvoj a v Kodexu zdraví vodních živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) z roku 2021 jsou na podporu producentů a spotřebitelů stanoveny cíle pro zajištění dobrých životních podmínek zvířat v akvakultuře;

G.

vzhledem k tomu, že podle nejnovějších údajů (2018) (14) se akvakultura v EU podílí na celosvětové produkci pouze 1,15 %;

H.

vzhledem k tomu, že založení nebo rozšíření akvakulturního hospodářství v EU vyžaduje různé licence a povolení a je obecně pomalým a složitým postupem, který někdy postrádá právní jistotu a hospodářskou předvídatelnost; vzhledem k tomu, že tato situace brání rozvoji daného odvětví, odrazuje od podnikových investic, vede k nadměrným nákladům v tomto odvětví a zároveň podporuje dovoz ze třetích zemí;

I.

vzhledem k tomu, že se ve zprávě FAO o stavu světového rybolovu a akvakultury za rok 2020 uvádí, že celosvětově je podíl žen na celkové pracovní síle v akvakultuře (19 %) větší než v odvětví rybolovu (12 %) a že celkově hrají ženy klíčovou úlohu v celém hodnotovém řetězci v odvětví rybolovu a akvakultury a podílejí se jak na obecných obchodních, tak i na řemeslných pracovních postupech; vzhledem k tomu, že v odvětví akvakultury je v EU přímo zaměstnáno více než 74 000 osob ve více než 12 000 společností (15);

J.

vzhledem k tomu, že každý čtvrtý výrobek z mořských plodů spotřebovaný v Evropě pochází z akvakultury; vzhledem k tomu, že v letech 2018 až 2019 zaznamenala zjevná spotřeba těchto produktů na obyvatele 2 % nárůst; vzhledem k tomu, že v roce 2019 dosahovala soběstačnost EU, pokud jde o ryby a mořské plody, 41,2 %, přičemž z akvakultury v EU pocházelo pouze 10 % spotřeby mořských plodů v EU, což je méně než 2 % celosvětové produkce;

K.

vzhledem k tomu, že téměř 70 % produkce akvakultury v EU se soustřeďuje ve čtyřech členských státech (ve Španělsku, Francii, v Itálii a Řecku), přičemž většinu produkce představuje chov slávek, pstruhů, mořčáků, ústřic, mořana evropského, kaprů a mušlí; vzhledem k tomu, že stále existuje značný potenciál pro další růst a diverzifikaci, pokud jde o producentské země a chované druhy;

L.

vzhledem k tomu, že přestože v roce 2021 konzumovaly téměř dvě třetiny Evropanů doma produkty rybolovu nebo akvakultury alespoň jednou měsíčně, jedná se ve srovnání s údaji z roku 2018 o klesající trend; vzhledem k tomu, že spotřebitelé měli v roce 2021 rozdílné názory na produkty z volně žijících nebo chovaných druhů, přičemž asi třetina preferovala produkty z volně žijících druhů, další třetina produkty z chovaných druhů a podobný podíl neměl žádné preference;

M.

vzhledem k tomu, že některé počáteční odhady ukazují na 17 % snížení objemu prodeje a 18 % snížení celkových příjmů, což má obzvláště tvrdý dopad na segment mořských plodů;

N.

vzhledem k tomu, že produkce mořských plodů se v EU skládá především z měkkýšů, konkrétně ze slávek, ústřic a mušlí, a že se obecně jedná o tradiční akvakulturní činnost s vysokým podílem lidské práce prováděnou rodinnými podniky, které jsou plně integrovány do místního prostředí;

O.

vzhledem k tomu, že se ve strategii pro udržitelný rybolov a akvakulturu ve Středozemním a Černém moři Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři do roku 2030 uvádí, že produkce akvakultury musí uspokojovat poptávku, růst udržitelným způsobem, těžit z inovací, digitalizace a výměny poznatků a musí se stát přitažlivější pro investice; vzhledem k tomu, že se v této strategii dále uvádí, že pro dosažení udržitelnosti tohoto odvětví má zásadní význam monitorování a snižování environmentální stopy v tomto odvětví, řešení změny klimatu a znečištění a zajištění zdraví a dobrých životních podmínek zvířat;

P.

vzhledem k tomu, že se v hospodářské zprávě o odvětví akvakultury v EU z roku 2020, kterou vypracoval Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství, uvádí, že téměř 80 % všech podniků v odvětví akvakultury v EU tvoří mikropodniky s méně než deseti zaměstnanci;

Q.

vzhledem k tomu, že se v rámci průběžného hodnocení otevřené metody koordinace dospělo k závěru, že členské státy by měly vyvinout větší úsilí o rozšíření odvětví akvakultury EU, zvýšit jeho odolnost a konkurenceschopnost a zejména zaručit přístup k prostoru a vodě a transparentní a účinný regulační a správní rámec;

R.

vzhledem k tomu, že navzdory svému potenciálu rozvoj akvakultury v nejvzdálenějších regionech stále výrazně zaostává;

S.

vzhledem k tomu, že se ve zprávě Evropského střediska pro sledování trhu s produkty rybolovu a akvakultury ze září 2021 týkající se rybí moučky a rybího tuku uvádí, že většina rybí moučky v krmivu pro akvakulturu se spotřebuje v Asii a že v roce 2019 bylo 34 % rybí moučky použito v Číně, 35 % v ostatních asijských zemích a 9 % v Evropě; vzhledem k tomu, že 20 milionů tun volně žijících ryb je uloveno pro jiné účely než pro lidskou spotřebu; vzhledem k tomu, že na světových trzích s krmivy roste konkurence ohledně rybí moučky mezi akvakulturou a chovateli hospodářských zvířat; vzhledem k tomu, že vyšší ceny krmiva tlačí na další rozvoj alternativních krmných produktů a účinnost krmiv, aby byla zajištěna ziskovost produktů akvakultury s vysokou hodnotou;

T.

vzhledem k tomu, že se v technickém dokumentu FAO o rybolovu a akvakultuře ze dne 19. února 2019 nazvaném „Třetí posouzení celosvětových výmětů mořského rybolovu“ uvádí, že výměty dosahují celkem 9,1 milionu tun, což představuje 10,8 % ročního průměrného úlovku v letech 2010 až 2014;

U.

vzhledem k tomu, že se ve zprávě Evropského střediska pro sledování trhu s produkty rybolovu a akvakultury o ekologické akvakultuře v EU z května 2017 uvádí, že produkce ekologické akvakultury v některých členských státech výrazně roste, zatímco jiné se stále nacházejí v raných fázích vývoje této výrobní metody;

V.

vzhledem k tomu, že akvakultura je zvláště citlivá na extrémní povětrnostní vlivy v korytech řek a v pobřežních oblastech, včetně sucha, záplav, bouří a vln, jejichž výskyt v důsledku globálního oteplování stále roste a které vážně poškozují infrastrukturu akvakultury a chované druhy;

W.

vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU vyzývá všechny pobřežní členské státy, aby Komisi „co nejdříve, nejpozději však do 31. března 2021“, předložily svůj vnitrostátní územní plán námořních prostor;

X.

vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony jsou obzvláště vystaveny nestabilním klimatickým podmínkám a silným povětrnostním vlivům, které mohou ohrozit potenciál odvětví v těchto regionech;

Y.

vzhledem k tomu, že populace kormoránů zaznamenala obrovský nárůst; vzhledem k tomu, že to způsobuje mnoha mořským odvětvím včetně akvakultury vážné škody;

Z.

vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení o vypracování evropského plánu na regulaci populace kormoránů s cílem snížit rostoucí škody, které kormoráni způsobují rybím populacím, rybolovu a akvakultuře, přijatém před třinácti lety navrhl několik možných opatření k vyřešení problémů, které kormoráni představují i nadále;

AA.

vzhledem k tomu, že se v jeho usnesení nazvaném „Na cestě k udržitelnému a konkurenceschopnému evropskému odvětví akvakultury“ kromě mnoha dalších opatření zdůrazňuje, že je důležité snížit rostoucí škody, které kormoráni způsobují akvakultuře;

AB.

vzhledem k tomu, že provozovatelé akvakultury a rybolovu mají možnost získat za ztráty způsobené kormorány finanční náhradu;

AC.

vzhledem k tomu, že celé odvětví akvakultury v Evropě bude muset nést břemeno zvyšování nákladů na elektřinu a plyn, přičemž jej očekává ještě horší výhled v důsledku rostoucích výrobních nákladů a nejistoty při zajišťování odbytu, která byla způsobena rovněž koronavirovou krizí;

AD.

vzhledem k tomu, že velcí producenti ryb a rybích produktů v sousedství EU plánují zdvojnásobit svou produkci akvakultury do roku 2030 ve srovnání s rokem 2020, což by mohlo zvýšit tlak na unijní produkci;

AE.

vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy dostatečně zohledňují potenciál rozvoje akvakultury nebo jeho možné socioekonomické a environmentální dopady;

AF.

vzhledem k tomu, že roční spotřeba rybích produktů na obyvatele se v EU velmi liší, a to přibližně od 6 do 60 kg; vzhledem k tomu, že by to mohlo v dohledné budoucnosti zvýšit poptávku po produktech akvakultury v EU;

AG.

vzhledem k tomu, že pro mnoho podniků je obtížné udržet si svůj podíl na domácím i zahraničním trhu;

AH.

vzhledem k tomu, že podle nejnovějších údajů Eurostatu a Organizace pro výživu a zemědělství bylo v roce 2019 přibližně 76 % ryb spotřebovaných v EU volně žijících a 24 % pocházelo z chovu;

AI.

vzhledem k tomu, že do třídy 1.7. „Čerstvé ryby, měkkýši a korýši a výrobky z nich získané“ je zařazeno pouze 62 z celkových 1 382 produktů s chráněným zeměpisným označením (CHZO); vzhledem k tomu, že právě probíhají kroky zaměřené na zajištění ochrany dalších 14 produktů; vzhledem k tomu, že rejstřík zaručených tradičních specialit obsahuje pouze čtyři výrobky v této třídě; vzhledem k tomu, že některé z úspěšných registrací se týkaly produktů akvakultury;

AJ.

vzhledem k finanční podpoře, kterou poskytují odvětví akvakultury fondy EU v oblasti rybolovu (Evropský rybářský fond, Evropský námořní a rybářský fond, Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF));

AK.

vzhledem k tomu, že jedinci, kteří uniknou z akvakulturních farem, mohou způsobit genetické změny u volně žijících populací;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2020 nazvané „Akční plán pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení“ (COM(2020)0312),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. září 2020 o trzích s kryptoaktivy, který předložila Evropská komise (COM(2020)0593),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. září 2020 o strategii EU v oblasti digitálních financí (COM(2020)0591),

—

s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ze dne 12. října 2020 nazvanou „Taxing Virtual Currencies: An Overview of Tax Treatments and Emerging Tax Policy Issues“ (Zdaňování virtuálních měn: přehled daňových opatření a nových problémů v oblasti daňové politiky),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. května 2021 nazvané „Zdanění podniků pro 21. století“ (COM(2021)0251),

—

s ohledem na pracovní dokument Společného výzkumného střediska Komise z roku 2021 o zdanění a strukturálních reformách nazvaný „Cryptocurrencies: an empirical view from a tax perspective“ (Kryptoměny: empirický pohled z daňového hlediska),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. července 2021 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv, který předložila Komise (COM(2021)0422),

—

s ohledem na pracovní dokument Světové banky nazvaný „Crypto-Assets Activity around the World: Evolution and Macro-Financial Drivers“ (Činnost v oblasti kryptoaktiv ve světě: vývoj a makrofinanční hybné síly), který byl zveřejněn dne 8. března 2022,

—

s ohledem na dokument OECD o veřejné konzultaci ze dne 22. března 2022 nazvaný „Crypto-Asset Reporting Framework and Amendments to the Common Reporting Standard“ (Rámec pro podávání zpráv o kryptoaktivech a změny společného standardu pro oznamování),

—

s ohledem na svou studii ze dne 15. října 2018 nazvanou „VAT fraud: economic impact, challenges and policy issues“ (Podvody v oblasti DPH: hospodářský dopad, výzvy a politické problémy), na svou studii z července 2018 nazvanou „Cryptocurrencies and blockchain – Legal context and implications for financial crime, money laundering and tax evasion“ (Kryptoměny a blockchain – právní souvislosti a důsledky pro finanční trestnou činnost, praní peněz a daňové úniky), a na svou studii ze dne 15. února 2018 nazvanou „Impact of Digitalisation on International Tax Matters“(Dopad digitalizace na mezinárodní daňové záležitosti),

—

s ohledem na svou studii ze dne 21. října 2021 nazvanou „Exploring the opportunities and challenges of new technologies for EU tax administration and policy“ (Zkoumání příležitostí a výzev nových technologií pro daňovou správu a politiku EU),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0204/2022),

A.

vzhledem k tomu, že využívání nových technologií na jednotném trhu EU a digitalizace daňových správ v celé Evropě mění vztahy mezi daňovými poplatníky, konkrétně občany a podniky na jedné straně, a vnitrostátními daňovými orgány na straně druhé; vzhledem k tomu, že by EU mohla hrát vedoucí úlohu při zajišťování koordinace procesních a technických aspektů digitalizace daňových správ, aby se předešlo překážkám bránícím interoperabilitě vnitrostátních technických platforem;

B.

vzhledem k tomu, že různé vlastnosti různých druhů kryptoaktiv a hranice mezi různými druhy kryptoaktiv mohou být důležité pro určení jejich daňového režimu;

C.

vzhledem k tomu, že dynamika trhu kryptoaktiv ukazuje, že je třeba vytvořit jasný, stabilní a transparentní právní rámec;

D.

vzhledem k tomu, že daňové orgány dnes čelí mnoha výzvám, pokud jde o účinné vymáhání daní a zejména přeshraniční spolupráci, a to s ohledem na zrychlení digitálních transakcí, rostoucí mobilitu daňových poplatníků, počet přeshraničních transakcí a internacionalizaci hospodářských operací a obchodních modelů, stejně jako rizika dvojího zdanění nebo složité agresivní daňové režimy;

E.

vzhledem k tomu, že daňové orgány musí sledovat potenciální rizika pro udržitelnost daňových systémů a jejich schopnost prosazovat vnitrostátní a evropské právní rámce v oblasti zdanění;

F.

vzhledem k tomu, že daňové správy mohou využívat nová technologická řešení, jako je blockchain, k lepší reakci na potřeby daňových poplatníků, k výměně informací mezi jurisdikcemi, k různým typům vedení záznamů a k odrazování od korupce nebo k jejímu řešení, přičemž tyto technologie lze také zneužít a mohou sloužit jako nástroj pro nezákonné činnosti s úmyslem vyhýbat se placení daní; vzhledem k tomu, že zejména větší viditelnost blockchainových transakcí by mohla usnadnit úsilí daňových správ v boji proti daňovým podvodům;

G.

vzhledem k tomu, že některé daňové správy v celé Evropě již podnikají důležité kroky k digitalizaci procesů, i když v různé míře, což usnadňuje, zrychluje a zefektivňuje dodržování daňových předpisů; vzhledem k tomu, že používání nových technologií se v jednotlivých členských státech stále značně liší; vzhledem k tomu, že vnitrostátní daňové správy potřebují obecně větší podporu a více pobídek a opatření ke zvyšování povědomí, aby využily potenciál v oblasti technologické a digitální transformace; vzhledem k tomu, že technologie mohou pomoci usnadnit spolupráci mezi různými vládními orgány, zejména v záležitostech týkajících se daní;

H.

vzhledem k tomu, že rostoucí využívání kryptoaktiv nutí daňové správy k úpravě stávajících postupů zdanění v rámci jednotného trhu; vzhledem k tomu, že na trhu kryptoaktiv je identifikace činností souvisejících s daněmi složitá, protože se méně spoléhá na tradiční finanční zprostředkovatele, kteří obvykle poskytují informace pro daňové účely;

I.

vzhledem k tomu, že pět z 27 členských států má zvláštní právní předpisy o zdanění kryptoaktiv; vzhledem k tomu, že 19 členských států má správní pokyny týkající se zdanění kryptoaktiv;

J.

vzhledem k tomu, že společný standard OECD pro oznamování zlepšil mezinárodní daňovou transparentnost tím, že požaduje, aby jurisdikce získávaly informace o offshorových aktivech držených u finančních institucí a každoročně si tyto informace automaticky vyměňovaly s jurisdikcemi rezidence daňových poplatníků; vzhledem k tomu, že ve většině případů však kryptoaktiva nebudou spadat do oblasti působnosti společného standardu pro oznamování, který se vztahuje na tradiční finanční aktiva a fiat měny;

K.

vzhledem k tomu, že na mezinárodní úrovni existuje snaha a závazek lépe regulovat spravedlivé zdanění digitální ekonomiky; vzhledem k tomu, že kryptoaktiva by mohla být zneužívána k oslabení stávajících mezinárodních iniciativ v oblasti daňové transparentnosti, jak uznala OECD; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je zásadní, aby EU převzala vedoucí úlohu, zejména prostřednictvím úzké spolupráce mezi členskými státy při spravedlivém a transparentním zdanění kryptoaktiv;

L.

vzhledem k tomu, že světová ekonomika se mění a postupně digitalizuje a že zásady, na nichž je založen stávající mezinárodní daňový rámec, postupně zastarávají a nemohou již zajistit zdanění zisků tam, kde jsou prováděny hospodářské činnosti, které tyto zisky generují, a kde je vytvářena hodnota;

M.

vzhledem k tomu, že neexistuje žádný mezinárodní nástroj týkající se zdanění kryptoaktiv a že různé země uplatňují v této široké spektrum přístupů k této záležitosti; vzhledem k tomu, že EU musí jít v rámci příslušných mezinárodních platforem příkladem v prosazování inkluzivnější finanční účasti občanů, a to jak v rámci svých hranic, tak mimo ně;

N.

vzhledem k tomu, že OECD ve své zprávě o zdanění virtuálních měn z roku 2020 uvádí řadu důležitých bodů, které je třeba řešit, konkrétně vymezení zdanitelného plnění, formy příjmu spojené s virtuálními měnami a způsob, jak lze zdanění přizpůsobit povaze a dynamice kryptoaktiv s cílem zachytit zisky spravedlivým a účinným způsobem;

O.

vzhledem k tomu, že Unie již podnikla důležité kroky směrem k jasné definici určitých kryptoaktiv a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, a obecněji k vytvoření vhodného regulačního rámce pro kryptoaktiva – nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA); vzhledem k tomu, že tento rámec a tato vymezení usnadní spravedlivé a jednoduché zdanění těchto aktiv; vzhledem k tomu, že vymezení kryptoaktiv musí být sladěna s mezinárodními normami, konkrétně s normami vypracovanými OECD a Finančním akčním výborem;

P.

vzhledem k tomu, že vymezení kryptoaktiv musí být v celé EU jednotná a sladěna s mezinárodními normami; vzhledem k tomu, že stejná kryptoaktiva mohou mít v rámci EU různou kategorizaci jako „daňový předmět“, což vede k rozdílnému daňovému zacházení;

Q.

vzhledem k tomu, že některé oblasti daňové politiky spadají do kompetence členských států a spolupráce mezi členskými státy je nadále zásadní a nezbytná pro řešení problémů spojených s integritou jednotného trhu a udržitelností daňových systémů, mimo jiné rostoucího využívání kryptoaktiv; vzhledem k tomu, že rámec 27 výrazně odlišných přístupů ke zdanění kryptoaktiv by mohl způsobit značné překážky plnění cílů jednotného digitálního trhu; vzhledem k tomu, že existuje proto jasný důvod pro koordinaci a spolupráci na úrovni EU;

R.

vzhledem k tomu, že EU a její jednotný trh musí podnikům (zejména malým a středním podnikům a začínajícím podnikům) zajistit prostředí příznivé pro inovace, pokud jde o nové technologie v oblasti finančních služeb a kryptoaktiv; vzhledem k tomu, že tento hlavní cíl vyžaduje pevné odhodlání členských států v oblasti politik, zejména v oblasti daní, k zajištění stabilního, jasného a bezpečného regulačního rámce, který podnikům umožní prosperovat a přispívat k hospodářskému růstu; a vzhledem k tomu, že toto úsilí vyžaduje pevné odhodlání chránit práva občanů jako daňových poplatníků a spotřebitelů finančních služeb;

S.

vzhledem k tomu, že jasné pokyny jsou zásadní pro spravedlivý a účinný daňový systém, který, bude-li účinně prováděn členskými státy, by mohl vést k prospěšným reformám snížením administrativních nákladů a času na administrativní práci, snížením překážek vstupu a zajištěním jistoty a stability, což je nezbytným předpokladem pro konkurenceschopnost a také pro překlenutí propasti mezi podniky, zejména malými a středními podniky;

T.

vzhledem k tomu, že kryptoaktiva představují rychle se měnící prostředí a tvůrci politik s ním musí držet krok; vzhledem k tomu, že je třeba stále důkladně sledovat daňovou politiku a důsledky daňových úniků, protože jde o důležitý aspekt celkového regulačního rámce;

U.

vzhledem k tomu, že Parlament již zdůraznil, že „stávající mezinárodní pravidla pro daň z příjmů právnických osob již s ohledem na digitalizaci a globalizaci ekonomiky nevyhovují“ a že „vývoj digitalizace a větší závislost na nehmotných aktivech a zvýšení jejich výskytu v hodnotových řetězcích vytvářejí možnosti i výzvy, pokud jde o sledovatelnost hospodářských operací a zdanitelných plnění, včetně toho, že umožňují provádění praktik vyhýbání se daňovým povinnostem, zejména pokud se jedná o operace přeshraniční nebo probíhající mimo Unii“ (1);

V.

vzhledem k tomu, že na rozdíl od tradičních financí je svět kryptoměn někdy organizován decentralizovaně, což ztěžuje využívání zprostředkovatelů k podpoře daňových orgánů; vzhledem k tomu, že tito zprostředkovatelé často poskytují relevantní informace v tradičních režimech daňového výkaznictví třetích stran; vzhledem k tomu, že na průsečíku mezi odvětvím kryptoměn a tradičním finančním systémem obvykle existuje zprostředkovatel, například burza;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

—

s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na články 19, 48, 153, 165, 168 a 174 a čl. 67 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména její články 3, 21, 24, 26, 34, 35, 41 a 47,

—

s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a její vstup v platnost dne 21. ledna 2011, v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím (1),

—

s ohledem na obecné připomínky k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením vypracované Výborem OSN pro práva osob se zdravotním postižením jakožto směrodatné pokyny k jejímu provádění, a zejména na obecnou připomínku č. 2 k článku 9: Přístupnost, přijatou dne 11. dubna 2014,

—

s ohledem na Kodex chování mezi Radou, členskými státy a Komisí, kterým se stanoví vnitřní ujednání pro účely provádění Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropskou unií a zastoupení Evropské unie v souvislosti s touto úmluvou (2),

—

s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením ze dne 2. října 2015 k první zprávě Evropské unie,

—

s ohledem na strategické šetření evropské veřejné ochránkyně práv týkající se toho, jak Evropská komise monitoruje finanční prostředky EU využívané na podporu práv osob se zdravotním postižením a starších osob, které vedou nezávislý život,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané „Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),

—

s ohledem na návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426, „směrnice proti diskriminaci“) předložený Komisí a na postoj Parlamentu k tomuto návrhu ze dne 2. dubna 2009 (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. června 2020 o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020 (4),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/782 ze dne 29. dubna 2021 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (5),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (6) (Evropský akt přístupnosti),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (7),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (8),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/612 ze dne 6. dubna 2022 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (9),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“ (COM(2021)0118),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (10),

—

s ohledem na sdělení Komise s názvem „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ (COM(2020)0789),

—

s ohledem na Novou agendu pro spotřebitele (COM(2020)0696), která mezi svými pěti prioritami uvádí specifické potřeby některých skupin spotřebitelů, mezi nimiž jsou i osoby se zdravotním postižením,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (11) (směrnice o zadávání veřejných zakázek),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (12),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2018/254 ze dne 15. února 2018 o uzavření jménem Evropské unie Marrákešské smlouvy o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení (13),

—

s ohledem na normy přístupnosti vyplývající z mandátů Komise 376, 554, 420 a 473,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (14),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (15),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě (16),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (17),

—

s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 1300/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technických specifikacích pro interoperabilitu týkajících se přístupnosti železničního systému Unie pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace (18),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A9-0209/2022),

A.

vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením mají ve všech oblastech života stejná práva na rovnoprávném základě s ostatními a mají nezcizitelná práva na důstojnost, rovné zacházení, nezávislý život, autonomii a plné zapojení do společnosti, což je přínosné pro všechny úrovně společnosti;

B.

vzhledem k tomu, že více než 87 milionů lidí v Unii trpí nějakou formou zdravotního postižení, a vzhledem k tomu, že je třeba zohlednit demografický trend stárnutí obyvatelstva v Unii;

C.

vzhledem k tomu, že přístupnost je základním předpokladem pro to, aby osoby se zdravotním postižením mohly plně požívat lidských práv a základních svobod; vzhledem k tomu, že podle článku 9 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením o přístupnosti musí státy, které jsou stranami úmluvy, přijmout vhodná opatření, aby mohly osoby se zdravotním postižením žít nezávisle a plně se podílet na všech aspektech života, a to na rovnoprávném základě s ostatními, a měly přístup k fyzickému prostředí, dopravě, informacím a komunikacím, včetně informačních a komunikačních technologií a systémů (IKT), i k dalším zařízením a službám dostupným nebo poskytovaným veřejnosti, a to jak v městských, tak ve venkovských oblastech;

D.

vzhledem k tomu, že členské státy musí zajistit, aby byla přístupnost zohledňována na všech úrovních, a to nejen ve veřejných budovách a dopravě, ale také ve zdravotnictví a vzdělávání, a aby se zvýšila mobilita a integrace osob se zdravotním postižením;

E.

vzhledem k tomu, že Úmluva o právech osob se zdravotním postižením definuje „univerzální design“ jako navrhování výrobků, vybavení, programů a služeb tak, aby je mohly v co největší míře využívat všechny osoby bez nutnosti úprav nebo specializovaného designu a bez vyloučení pomocných zařízení pro zvláštní skupiny osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že přístupnost je jednou z obecných zásad Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a že EU a členské státy jsou podle rozhodnutí 2010/48/ES Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením právně vázány; vzhledem k tomu, že obecná připomínka č. 2 k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením upozorňuje na povinnost smluvních stran přijmout akční plány a strategie pro identifikaci stávajících překážek přístupnosti, stanovit časové rámce s konkrétními termíny a poskytnout lidské i materiální zdroje nezbytné k odstranění překážek; vzhledem k tomu, že přístupnost má zásadní význam pro to, aby osoby se zdravotním postižením mohly požívat práva na soukromí, nediskriminaci, zaměstnání, inkluzivní vzdělávání, účast na politickém životě a další práva zakotvená v Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením;

F.

vzhledem k tomu, že při podpoře členských států při vytváření sociálních politik, včetně politik týkajících se zdravotního postižení a přístupnosti, hrají klíčovou úlohu místní orgány, a to prostřednictvím analýz potřeb v praxi a provádění konkrétních opatření;

G.

vzhledem k tomu, že zajištění vysoce kvalitních a cenově dostupných podpůrných technologií podpoří plné začlenění osob se zdravotním postižením do společnosti a bude přínosem jak pro osoby se zdravotním postižením, tak pro poskytovatele těchto technologií i pro společnost jako celek; vzhledem k tomu, že podpůrné technologie pomohou snížit rozdíly mezi členskými státy, a vzhledem k tomu, že tyto technologie mohou fungovat pouze v přístupném prostředí;

H.

vzhledem k tomu, že vyšší míra zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, větší přístupnost a větší zapojení této skupiny do pracovní síly představují zřetelný hospodářský potenciál;

I.

vzhledem k tomu, že Unie vytvořila komplexní právní rámec pro přístupnost na vnitřním trhu, zejména přijetím zvláštních právních předpisů v oblasti přístupnosti, jako je Evropský akt přístupnosti, a zahrnutím povinností týkajících se přístupnosti do různých odvětvových právních předpisů, včetně nařízení o fondech EU; vzhledem k tomu, že Evropský akt přístupnosti, který bude platit od 28. června 2025, zavede nové významné požadavky, pokud jde o přístupnost výrobků a služeb;

J.

vzhledem k tomu, že skutečné provádění politik týkajících se zdravotního postižení pozitivně přispěje ke konkurenceschopnosti vnitřního trhu EU, a představuje tak nedílný zdroj pro hospodářství EU;

K.

vzhledem k tomu, že hodnocení evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 ukázalo, že její přínos znamenal zlepšení situace v řadě oblastí, ale rovněž zdůraznilo skutečnost, že osoby se zdravotním postižením stále čelí značným překážkám v přístupu ke zdravotní péči, vzdělávání, dopravě, k

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (dále jen „SEU“), Smlouvu o fungování Evropské unie a Listinu základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na Evropskou sociální chartu,

—

s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

—

s ohledem na právní rámec Rady Evropy pro ochranu menšin a judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, zejména pokud jde o zjevně diskriminační praktiky segregace romských dětí ve vzdělávání, a na judikaturu Soudního dvora,

—

s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (1) (směrnice o rasové rovnosti),

—

s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (3) (rámcová směrnice o odpadech),

—

s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva (4),

—

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030,

—

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv a sdělení Komise ze dne 4. března 2021„Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv“ (COM(2021)0102),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. února 2011 o evropské strategii pro začleňování Romů (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. prosince 2013 o genderových aspektech evropského rámce pro národní strategie na začlenění Romů (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2019 o nutnosti posílit strategický rámec EU pro národní strategie pro začleňování Romů na období po roce 2020 a o zintenzivnění boje proti anticiganismu (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. června 2020 o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020 (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020„Provádění vnitrostátních strategií integrace Romů: boj proti negativním postojům vůči osobám romského původu v Evropě“ (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o přístupu k důstojnému a dostupnému bydlení pro všechny (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2021 o právech dítěte s ohledem na strategii EU pro práva dítěte (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. dubna 2022 o ochraně EU poskytované dětem a mladým lidem prchajícím před válkou na Ukrajině (12),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. prosince 2018 nazvané „Zpráva o hodnocení rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“ (COM(2018)0785),

—

s ohledem na Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii (EU-MIDIS II) Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA),

—

s ohledem na monitorovací rámec agentury FRA pro strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů,

—

s ohledem na zpravodaj agentury FRA ze dne 29. září 2020 s názvem „Coronavirus pandemic in the EU – impact on Roma and Travellers“ (Pandemie koronaviru v EU – dopad na Romy a Travellery),

—

s ohledem na prohlášení federace FEANTSA (Evropská federace národních organizací pracujících s bezdomovci) ze dne 26. října 2020 s názvem „The Housing Situation for Roma in the EU Remains Difficult“ (Situace v oblasti bydlení je pro Romy v EU i nadále složitá),

—

s ohledem na brífink organizace European Network on Statelessness ze dne 10. března 2022 s názvem „Stateless people and people at risk of statelessness forcibly displaced from Ukraine“ (Lidé bez státní příslušnosti a lidé ohrožení ztrátou státní příslušnosti v důsledku nuceného vysídlení z Ukrajiny),

—

s ohledem na poziční dokument UNICEF z června 2012 s názvem „The Right of Roma Children to Education“ (Právo romských dětí na vzdělání),

—

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 14/2016 ze dne 28. června 2016 s názvem „Politické iniciativy a finanční podpora EU v oblasti romské integrace: v posledním desetiletí bylo dosaženo významného pokroku, avšak je zapotřebí dalšího úsilí přímo v terénu“,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. září 2020 nazvané „Unie rovnosti: Akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“ (COM(2020)0565),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. října 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategický rámec EU pro romskou menšinu – rovnost, začlenění a účast“ (COM(2020)0620),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. listopadu 2020 nazvané „Akční plán pro integraci a začleňování“ (COM(2020)0758),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. března 2021 o rovnosti, začlenění a účasti Romů (13),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. března 2021 nazvané „Strategie EU pro práva dítěte“ (COM(2021)0142),

—

s ohledem na doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021, kterým se zavádí evropská záruka pro děti (14),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané „Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),

—

s ohledem na návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, předložený Komisí (COM(2008)0426),

—

s ohledem na směrnici Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (15) (směrnice o dočasné ochraně),

—

s ohledem na otázky k ústnímu zodpovězení Radě a Komisi o situaci Romů žijících v osadách v EU (O-000022/2022 – B9-0018/2022 a O-000023/2022 – B9-0019/2022),

—

s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

A.

vzhledem k tomu, že hodnoty EU se prosazují ve společnosti, která respektuje rozmanitost, pluralitu, zákaz diskriminace, toleranci, spravedlnost, solidaritu a rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že členské státy mají zvláštní odpovědnost tyto hodnoty zaručovat pro všechny, včetně Romů;

B.

vzhledem k tomu, že slovo „Rom“ je zastřešující pojem, který zahrnuje širokou škálu různých lidí romského původu, jako jsou Romové, Sintové, Kalé, Romanichalové a Bojašové/Rudariové; vzhledem k tomu, že sem patří také skupiny jako Aškalijové, Egypťané, Jenišové, Domové, Lomové, Romové a Abdalové a kočovné populace včetně etnických Travellerů nebo ostatních skupin označovaných správním pojmem „Gens du voyage“, jakož i osoby, které se identifikují jako Cikáni, aniž by byla popírána jejich specifika;

C.

vzhledem k tomu, že Romové jsou největší etnickou menšinou v Evropě; vzhledem k tomu, že nepřijatelně vysoké procento Romů v Evropě stále žije v chudobě a čelí sociálnímu vyloučení a extrémně nejistým a nebezpečným životním podmínkám v přeplněných segregovaných venkovských i městských oblastech; vzhledem k tomu, že problém Romů žijících v osadách se neomezuje pouze na jednu zemi, a jedná se tedy o evropský problém, který je jako takový třeba řešit; vzhledem k tomu, že územní segregace je klíčovou příčinou nerovného přístupu ke zdravotní péči, předškolní péči o děti a vzdělávání, zaměstnání a základním službám, včetně napojení na silniční síť, dodávky vody, sanitárních zařízení a kanalizačních zařízení, elektřiny a svozu odpadu, přičemž se uvedená segregace a nerovný přístup vzájemně posilují; vzhledem k tomu, že to má nejen fyzické a hospodářské důsledky, ale také psychologické a sociologické důsledky jak pro jednotlivce, tak pro komunity; vzhledem k tomu, že mezigenerační chudoba v romských osadách je socioekonomického rázu a má závažné dopady na fyzické a duševní zdraví a dobré životní podmínky Romů, jejich životní příležitosti i uplatňování jejich základních lidských práv;

D.

vzhledem k tomu, že Romové častěji čelí nízké intenzitě práce, nejistotě zaměstnání a nezaměstnanosti a často pracují v atypických nebo nejistých pracovních situacích, což jim brání v přístupu k systémům podpory v nezaměstnanosti a k důchodovým nárokům; vzhledem k tomu, že Romové postrádají sítě zaměstnanosti a jsou diskriminováni, pokud jde o přístup k zaměstnání, a na pracovišti, a také mají vyšší koncentraci v sociálně a ekonomicky znevýhodněných regionech; vzhledem k tomu, že 6 milionů Romů sídlících v EU představuje významnou a rostoucí část obyvatelstva a má obrovský potenciál, který bude možné naplnit pouze tehdy, pokud se zlepší jejich situace v oblasti zaměstnanosti a sociálního začleňování;

E.

vzhledem k tomu, že podle šetření EU-MIDIS II pouze jeden ze čtyř Romů ve věku 16 let nebo starších uvádí v době šetření „zaměstnaná/ý“ nebo „osoba samostatně výdělečná činná“ jako svou hlavní činnost, a vzhledem k tomu, že romské ženy vykazují mnohem nižší míru zaměstnanosti než romští muži – 16 % ve srovnání se 34 %; vzhledem k tomu, že obzvláště znepokojivá byla situace mladých lidí, neboť v průměru bylo mezi Romy 63 % osob, které nebyly zaměstnané ani se neúčastnily vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), kdežto průměr EU činí v tomto ohledu 12 %; vzhledem k tomu, že u této věkové skupiny výsledky rovněž ukazují značné rozdíly mezi ženami a muži, neboť 72 % mladých romských žen není zaměstnáno ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy ve srovnání s 55 % mladých romských mužů; vzhledem k tomu, že tato situace je v ostrém kontrastu se zbytkem obyvatelstva (35 %); vzhledem k tomu, že se udává, že až 80 % Romů žije ve své zemi pod prahem ohrožení chudobou; vzhledem k tomu, že každá třetí osoba romského původu žije v obydlí bez tekoucí vody a 1 z 10 v obydlí bez elektřiny; vzhledem k tomu, že každé třetí romské dítě zažilo, jak jeden z jeho rodinných příslušníků nejméně jednou měsíčně chodí spát hladový, a téměř polovina Romů ve věku 6–24 let nenavštěvuje školu;

F.

vzhledem k tomu, že nedostatek významných politických opatření nebo investic, omezená dostupnost a nízká kvalita sociálního bydlení, diskriminace na trhu s bydlením a segregace udržují rozdíly v přístupu k bydlení mezi romským a neromským obyvatelstvem téměř beze změny (16);

G.

vzhledem k tomu, že Romové žijící v osadách by měli mít přístup k důstojnému, dostupnému, přístupnému, environmentálně bezpečnému, zdravému a nesegregovanému bydlení;

H.

vzhledem k tomu, že hluboce zakořeněný strukturální a institucionální anticiganismus nadále existuje na všech úrovních společnosti EU a představuje hlavní překážku, jež Romům brání plně uplatňovat svá základní práva, jež mají jako občané EU, ve všech oblastech života, včetně zaměstnání, bydlení, vzdělávání a zdravotní i sociální péče, sociální ochrany a jiných klíčových veřejných služeb; vzhledem k tomu, že 41 % Romů v devíti členských státech EU, které byly předmětem šetření EU-MIDIS II, se cítilo diskriminováno kvůli svému romskému původu alespoň v jedné oblasti každodenního života, jako je hledání práce, pracovní život, bydlení, zdravotnictví a vzdělávání; vzhledem k tomu, že integrace Romů vyžaduje citlivost vůči místním podmínkám, etnické a sociálně-ekonomické rozmanitosti a překážkám pro sociální mobilitu mezi Romy, ale také vůči průřezovým formám diskriminace, zejména pokud jde o pohlaví, věk a zdravotní postižení; vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů a situace romských dětí a mladých lidí jsou dvě klíčové oblasti intervence za účelem integrace a začleňování Romů, které nejsou dostatečně řešeny ani na úrovni EU, ani na vnitrostátní úrovni;

I.

vzhledem k tomu, že situace v romských osadách představuje jasné porušování lidských a základních práv zakotvených ve smlouvách EU, Evropské úmluvě o lidských právech, Listině základních práv EU a Evropské sociální chartě, Úmluvě OSN o právech dítěte a Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, jakož i zásad uznaných v evropském pilíři sociálních práv; vzhledem k tomu, že je znepokojivé, že tato práva nejsou v praxi dodržována, pokud jde o Romy žijící v osadách;

J.

vzhledem k tomu, že začarovaný kruh mezigenerační chudoby v marginalizovaných romských osadách představuje komplexní jev, který je třeba řešit horizontálně napříč různými vzájemně propojenými politickými oblastmi a komplexně a v úzké spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami; vzhledem k tomu, že účinná řešení vyžadují plné zapojení na unijní, vnitrostátní, regionální i místní úrovni ve spolupráci s iniciativami občanské společnosti, včetně charitativních a církevních organizací, sociálních partnerů a soukromých subjektů, přičemž se lze poučit z osvědčených postupů a inovativních řešení členských států a reprodukovat je v širším měřítku;

K.

vzhledem k tomu, že řada místních a regionálních orgánů a zástupců občanské společnosti již nějakou dobu aktivně pracuje s Romy žijícími v osadách a uskutečňuje prokazatelně úspěšné a inovativní přístupy a projekty, ale často nevyužívá dostupné evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy), protože procesy s nimi spojené jsou velmi zatěžující a složité; vzhledem k tomu, že nejběžnějšími zjištěnými překážkami v přístupu k fondům ESI je absence partnerského přístupu, pozdní hrazení žádostí o platby, skutečnost, že nejčastější možností platby z fondů ESI příjemci je využití systému vyplacení náhrad, čímž se příjemce stává závislým na vlastních zdrojích; zdlouhavé a opakované kontroly zadávání veřejných zakázek; nesoudržnost mezi závěry kontrol vedoucí k tomu, že jsou příjemci obviňováni za chyby, které mohou vyžadovat navrácení financování, čímž riskují přerozdělení zdrojů z jiných oblastí, nebo dokonce platební neschopnost; nedostatečné zapojení a spolupráce kontrolorů řídících nebo zprostředkujících orgánů s příjemci během procesu zadávání veřejných zakázek; a stanovení svévolných limitů a požadavků pro různé aspekty projektů;

L.

vzhledem k tomu, že Romové čelí nepřiměřeným překážkám v přístupu ke zdravotnickým službám a že tyto překážky ještě zhoršuje nedostatek dokladů o pojištění nebo osobní totožnosti, diskriminace ze strany zdravotnických pracovníků a segregace ve zdravotnických zařízeních; vzhledem k tomu, že přetrvávající nerovnosti v oblasti zdraví, včetně konkrétního dopadu územní segregace a přeplněného bydlení na zdraví, staví Romy do zranitelného postavení;

M.

vzhledem k tomu, že se všech 27 členských států zavázalo, že budou usilovat o ukončení bezdomovectví do roku 2030 tím, že podepsaly Lisabonské prohlášení z června 2020 a vytvořily evropskou platformu pro boj proti bezdomovectví, jejímž cílem je podporovat politiky založené na integrovaném přístupu zaměřeném na člověka a otázky bydlení;

N.

vzhledem k tomu, že EU poskytuje značnou finanční podporu na opatření v oblasti sociálního začleňování, včetně opatření na podporu začleňování Romů, zejména těch nejchudších; vzhledem k tomu, že z plánovacích dokumentů členských států vyplývá, že v programovém období 2014–2020 bylo vyčleněno 1,5 miliardy EUR na socio-ekonomickou integraci skupin zranitelných jednotlivců (17);

O.

vzhledem k tomu, že na všech úrovních vzdělávání přetrvávají rozdíly mezi romskou a neromskou populací; vzhledem k tomu, že v roce 2018 se podle šetření EU-MIDIS II účastnilo předškolního vzdělávání pouze 53 % romských dětí ve věku 4–6 let; vzhledem k tomu, že ve školách dochází k rozšířené segregaci romských studentů navzdory tomu, že tyto postupy jsou právními předpisy zakázané a že nejsou v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva; vzhledem k tomu, že tato segregace ve vzdělávání má obvykle tři odlišné formy: nepřiměřeně vysoký podíl romských dětí ve „zvláštních“ školách pro děti s mentálním postižením, segregované třídy nebo sekce pro romské žáky v rámci „smíšených“ škol a převaha romských dětí ve „školách-ghettech“; vzhledem k tomu, že romské děti čelí i dalším překážkám bránícím rovné účasti na vzdělávání, včetně nedostatečného pokrytí nákladů spojených se vzděláváním (včetně předškolního vzdělávání a péče), územní segregace, nedostatku zařízení péče o děti v blízkosti nebo nerovného nebo nulového přístupu k on-line a/nebo distančnímu vzdělávání; vzhledem k tomu, že chudoba a nedostatečný přístup k základním službám mají značný dopad na tělesný, duševní a emocionální vývoj dětí a zvyšují riziko, že budou zaostávat ve všech aspektech svého dospělého života;

P.

vzhledem k tomu, že nízká předškolní docházka je hlavním určujícím faktorem míry předčasného ukončování školní docházky mezi Romy, kterou dále zhoršuje pozdní zahajování školní docházky a nepravidelná školní docházka; vzhledem k tomu, že k předčasnému ukončování školní docházky dochází většinou v okamžiku přechodu mezi různými typy škol; vzhledem k tomu, že účasti na sekundárním vzdělávání brání faktory, jako je cestování, segregace v oblasti bydlení a špatně fungující poradenské služby; vzhledem k tomu, že rozdíly ve vzdělávání dále zhoršuje prohlubující se digitální propast mezi romskými a neromskými dětmi;

Q.

vzhledem k tomu, že během pandemie čelili Romové vyššímu riziku nákazy onemocněním COVID-19 kvůli zakořeněným nerovnostem v oblasti zdraví a v sociální oblasti a byli nepřiměřeně postiženi opatřeními přijatými za účelem zabránění šíření viru; vzhledem k tomu, že negativní sociální a hospodářské důsledky pandemie jsou pro romskou populaci v EU zvlášť škodlivé v důsledku vysokého podílu Romů zapojených do neformální ekonomiky a sezónní práce a nedostatku opatření přizpůsobených jejich specifické situaci v politikách ke zmírnění důsledků zdravotní krize; vzhledem k tomu, že pandemie vyvolala veřejné hledání obětního beránka a nenávistné projevy vůči Romům; vzhledem k tomu, že mimořádná situace v oblasti zdraví opět odhalila kritický nesoulad mezi rozsahem místních potřeb a schopností je řešit a zdůraznila potřebu okamžitých a dlouhodobých politických opatření, zejména v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a bydlení (18);

R.

vzhledem k tomu, že shromažďováním údajů o rovnosti se rozumí shromažďování všech druhů rozčleněných údajů používaných k posouzení relativní situace konkrétních skupin ohrožených diskriminací, k navrhování veřejných politik, které přispívají k prosazování rovnosti, a k posouzení jejich provádění na základě důkazů, nikoli pouhých předpokladů; vzhledem k tomu, že plánování, provádění, monitorování a hodnocení unijních a vnitrostátních opatření pro sociální začleňování Romů brání nedostatek komplexních kvalitních údajů rozčleněných podle etnického původu;

S.

vzhledem k tomu, že mnoho Romů žije v oblastech, kde jsou neúměrně vystaveni zhoršování stavu životního prostředí a znečištění způsobenému skládkami odpadu nebo kontaminovanými lokalitami a jsou připraveni o přístup k základním environmentálním službám a veřejným službám;

T.

vzhledem k tomu, že romské ženy jsou vystaveny vícenásobným a průřezovým formám diskriminace a násilí na základě kombinace jejich etnického původu, pohlaví a sociálního postavení, což bylo obzvláště patrné během pandemie COVID-19; vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů musí být zajištěna a podporována ve všech oblastech, a to i pokud jde o účast na trhu práce, pracovní podmínky včetně mezd, vzdělávání a odbornou přípravu a změnu profesní dráhy a kariérní postup;

U.

vzhledem k tomu, že přibližně 10 až 20 % z odhadovaného počtu 400 000 Romů žijících na Ukrajině je bez státní příslušnosti nebo jim hrozí absence státní příslušnosti (19); vzhledem k tomu, že ve zvlášť zranitelné situaci jsou romští uprchlíci prchající před válkou na Ukrajině bez dokladů potvrzujících jejich ukrajinské občanství nebo status z hlediska pobytu;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

—

s ohledem na zprávu Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) z roku 2019 o globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb,

—

s ohledem na zprávu Programu OSN pro životní prostředí a Organizace OSN pro výživu a zemědělství nazvanou „State of the World’s Forests 2020“ (Stav světových lesů za rok 2020), která zdůrazňuje klíčovou úlohu lesů, neboť poskytují stanoviště pro více než 80 % světové suchozemské biologické rozmanitosti, nabízejí nespočet ekosystémových služeb a zajišťují obživu mnoha komunitám, včetně původních obyvatel,

—

s ohledem na mořskou a pobřežní biologickou rozmanitost,

—

s ohledem na nadcházející 19. konferenci smluvních stran Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), která se bude konat ve dnech 14. až 25. listopadu 2022 v Panamě (CoP19),

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 75/311 ze dne 26. července 2021 o řešení nezákonného obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy,

—

s ohledem na usnesení podle úmluvy CITES Conf. 12.10 (Rev.CoP15) o registraci činností, které umožňují chovat v zajetí druhy zvířat uvedené v příloze I pro obchodní účely,

—

s ohledem na rozhodnutí CITES 18.226 a 18.227 o obchodu se slony indickými (Elephas maximus),

—

s ohledem na rozhodnutí CITES 18.81–18.85 o trestné činnosti na internetu poškozující volně žijící a planě rostoucí druhy,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380) a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2021 k tomuto sdělení (1),

—

s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (2), jejímž cílem je podpora zachování biologické rozmanitosti a která je základním kamenem unijní politiky ochrany přírody,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti a na 15. zasedání konference smluvních stran této úmluvy, které se bude konat ve dnech 7. až 19. prosince 2022 v kanadském Montrealu,

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o trestněprávní ochraně životního prostředí a o nahrazení směrnice 2008/99/ES, předložený Komisí (COM(2021)0851),

—

s ohledem na otázky předložené Radě a Komisi o klíčových cílech konference smluvních stran úmluvy CITES, která se bude konat ve dnech 14. až 25. listopadu 2022 v Panamě (O-000038/2022 – B9-0023/2022 a O-000039/2022 – B9-0024/2022),

—

s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že nebývalý celosvětový pokles biologické rozmanitosti, který v současnosti probíhá desetkrát až stokrát rychleji než přirozená míra vymírání druhů, je přímým důsledkem lidské činnosti a že vyhynutí hrozí přibližně 1 milionu živočišných a rostlinných druhů; vzhledem k tomu, že z dostupných důkazů vyplývá, že ještě není pozdě, abychom zastavili a zvrátili současné tendence úbytku biologické rozmanitosti;

B.

vzhledem k tomu, že biologická rozmanitost pozitivně přispívá ke zdraví lidské populace; vzhledem k tomu, že až 80 % léků používaných lidmi je přírodního původu;

C.

vzhledem k tomu, že oceány, které představují 95 % biosféry, jsou jedním z nejdůležitějších pohlcovačů uhlíku, protože regulují klima a absorbují CO2 z atmosféry;

D.

vzhledem k tomu, že je důležité chránit mořskou a pobřežní biologickou rozmanitost a řešit hrozby, které pro ni představuje neregulované nebo nedostatečně regulované využívání živých mořských zdrojů; vzhledem k tomu, že je rovněž důležité chránit sladkovodní biologickou rozmanitost, která se snižuje ve větší míře než u mořských a suchozemských ekosystémů, přičemž počet sladkovodních populací se v letech 1970–2014 snížil o 83 %;

E.

vzhledem k tomu, že naprostá většina druhů, které jsou předmětem obchodování, není chráněna úmluvou CITES; vzhledem k tomu, že mezinárodní obchod s těmito druhy zůstává neregulovaný a významně přispívá k vymírání volně žijících populací;

F.

vzhledem k tomu, že úmluva CITES je nejrozsáhlejší celosvětovou dohodou o ochraně volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, k níž připojilo svůj podpis 184 smluvních stran, včetně EU a jejích 27 členských států; vzhledem k tomu, že uznává, že volně žijící živočichové a planě rostoucí rostliny jsou ve svých jedinečných a mnohotvárných formách nenahraditelnou součástí přírodních systémů Země, které musí být chráněny pro příští generace;

G.

vzhledem k tomu, že cílem úmluvy CITES je zajistit, aby mezinárodní obchod s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami nepředstavoval hrozbu pro jejich přežití ve volné přírodě;

H.

vzhledem k tomu, že nezákonný i zákonný obchod s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami a jejich využívání a ničení přírodních stanovišť významně přispívají k úbytku biologické rozmanitosti, podkopávají celosvětové úsilí v boji proti změně klimatu a jsou příčinou i důsledkem korupce;

I.

vzhledem k tomu, že příloha I úmluvy CITES obsahuje všechny druhy ohrožené vyhynutím, které jsou nebo mohou být obchodem nepříznivě ovlivňovány; vzhledem k tomu, že příloha II zahrnuje všechny druhy, které mohou být ohroženy vyhynutím, pokud obchod s jedinci těchto druhů nebude podléhat přísné regulaci, která zabrání jejich využívání, jež není slučitelné s jejich přežitím, a pokud obchod s těmito druhy nebude pod účinnou kontrolou;

J.

vzhledem k tomu, že obchod s volně žijícími druhy zvyšuje kontakt mezi lidmi a volně žijícími druhy a vytváří potenciálně vysoké riziko vzniku a šíření zoonóz; vzhledem k tomu, že 70 % všech nově se objevujících infekčních onemocnění u lidí je zoonotického původu, představuje obchod s volně žijícími druhy vážné riziko pro zdraví zvířat i lidí; vzhledem k tomu, že je zapotřebí lepší a úplnější kontroly obchodu s masem a živými zvířaty; vzhledem k tomu, že odborníci doporučují omezit zoonotická rizika regulací trhů s živými zvířaty a vypracováním „pozitivního seznamu“ druhů zvířat, která mohou být přepravována na mezinárodní úrovni, přičemž se zohlední zoonotická rizika a další aspekty, jako jsou dobré životní podmínky zvířat, stav z hlediska ochrany a populační trendy;

K.

vzhledem k tomu, že náklady na globální strategie pro předcházení pandemiím založené na omezení nezákonného obchodu s volně žijícími druhy, zamezení změnám ve využívání půdy a zvýšení dohledu se odhadují na částku 22 až 31 miliard USD (3), což je jen malý zlomek nákladů způsobených pandemií;

L.

vzhledem k tomu, že 19 členských států podpořilo dokument kyperské vlády o postoji k novému legislativnímu rámci EU pro pozitivní seznam zvířat povolených jako domácí zvířata, který byl předložen na zasedání Rady pro zemědělství a rybolov dne 24. května 2022;

M.

vzhledem k tomu, že EU je hlavním uzlem, tranzitním místem a destinací pro legálně i nelegálně získané exempláře volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, ať už živých, nebo mrtvých, částí těl nebo výrobků z nich; vzhledem k tomu, že v roce 2019 představovaly nahlášené dovozní transakce s volně žijícími a planě rostoucími druhy chráněnými úmluvou CITES do EU 36 % celkového objemu dovozu;

N.

vzhledem k tomu, že v letech 2014 až 2018 dovezla EU druhý největší počet loveckých trofejí druhů volně žijících živočichů zařazených na seznam podle úmluvy CITES, a to hned po Spojených státech; vzhledem k tomu, že stále více evropských zemí přijímá nebo zvažuje opatření k zákazu dovozu loveckých trofejí;

O.

vzhledem k tomu, že mezinárodní obchod s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami dosahuje ročně hodnoty miliard eur a zahrnuje miliony těchto rostlin a volně žijících živočichů; vzhledem k tomu, že nezákonné obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy se stalo čtvrtým největším černým trhem po trzích s drogami, lidmi a zbraněmi; vzhledem k tomu, že trestné činy související s nezákonným obchodováním s volně žijícími a planě rostoucími druhy často nejsou dostatečně přísně trestány, aby působily odstrašujícím způsobem, a vzhledem k tomu, že aktéři na střední až vysoké úrovni jsou stíháni jen zřídka;

P.

vzhledem k tomu, že internet hraje klíčovou roli při usnadňování nezákonného obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy;

Q.

vzhledem k tomu, že je nezbytné zvýšit úsilí o zlepšení transparentnosti a účinné účasti občanské společnosti na rozhodování;

R.

vzhledem k tomu, že EU by se měla jednoznačně ujmout úlohy subjektu, který se zasadí o spolupráci a výměnu mezi vládními a nevládními útulky a záchrannými stanicemi s cílem najít dlouhodobá a z hlediska druhu vhodná řešení pro zabavené exempláře patřící k volně žijícím druhům;

S.

vzhledem k tomu, že tradiční léčivé přípravky patří mezi hlavní zabavené komodity v souvislosti s úmluvou CITES, o nichž informují členské státy; vzhledem k tomu, že používání volně žijících zvířat v tradičních léčivých přípravcích poškozuje biologickou rozmanitost, zejména pokud jde o druhy uvedené na červeném seznamu; vzhledem k tomu, že poptávka po tradičních léčivých přípravcích obsahujících živočišné složky vede k nárůstu nezákonného obchodu s volně žijícími zvířaty;

T.

vzhledem k tomu, že populace pelagických druhů žraloků se od roku 1970 snížily o 71 % a více než 50 % druhů žraloků je ohroženo nebo téměř ohroženo vyhynutím (4), přičemž jednou z hlavních příčin tohoto úbytku je jejich lov za účelem obchodu s částmi jejich těl; vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že z funkčního hlediska vyhynulo 20 % populací útesových žraloků; vzhledem k tomu, že v roce 2020 byly členské státy EU zdrojem více než 45 % všech produktů souvisejících se žraločími ploutvemi dovezených do tří hlavních obchodních středisek: Hongkongu, Singapuru a Tchaj-wanu;

U.

vzhledem k tomu, že v návaznosti na pokles populace slonů afrických (Loxodonta africana) v Africe o více než 60 % a o 86 % v případě slonů pralesních (Loxodonta cyclotis), k němuž došlo během tří generací, zvýšil Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) v roce 2021 stupeň ohrožení slona afrického ze zranitelného na ohrožený a samostatně zařadil slony pralesní na seznam kriticky ohrožených druhů (5);

V.

vzhledem k tomu, že pytláctví pro obchod se slonovinou je hlavní příčinou úbytku populace afrických slonů; vzhledem k tomu, že nezákonný obchod se slonovinou poškozuje hospodářský rozvoj, podporuje organizovanou trestnou činnost, podněcuje korupci a rozdmýchává konflikty; vzhledem k tomu, že po zavedení legálního prodeje se obchodování se slonovinou výrazně zvýšilo;

W.

vzhledem k tomu, že je zakázáno obchodovat s volně žijícími tygry; vzhledem k tomu, že nařízení EU o obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy však nebrání obchodu s tygry odchovanými v zajetí a částmi jejich těl, přestože rozhodnutí 14.69 podle úmluvy CITES o exemplářích odchovaných v zajetí a chovech na farmách se staví proti komerčnímu chovu tygrů a obchodu s nimi, pokud jde o části jejich těl; vzhledem k tomu, že členské státy i nadále dovážejí a vyvážejí živé tygry a části jejich těl registrované pod obchodními kódy CITES;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

75.

76.

77.

78.

79.

80.

81.

82.

83.

84.

85.

86.

87.

88.

89.

90.

91.

92.

93.

94.

95.

96.

97.

98.

99.

100.

101.

102.

103.

104.

105.

106.

107.

108.

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 64/292 ze dne 28. července 2010, která uznává lidské právo na nezávadnou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 68/157 ze dne 18. prosince 2013 nazvanou „Lidské právo na nezávadnou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky“,

—

s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva 45/8 ze dne 6. října 2020 nazvanou „Lidské právo na nezávadnou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky“,

—

s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva 48/13 ze dne 8. října 2021 nazvanou „Lidské právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí“,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 71/222 ze dne 21. prosince 2016 o mezinárodním desetiletí opatření zaměřených na téma „Voda pro udržitelný rozvoj“ (2018-2028),

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 75/212 ze dne 21. prosince 2020 o konferenci OSN o komplexním přezkumu provádění cílů mezinárodního desetiletí opatření zaměřených na téma „Voda pro udržitelný rozvoj“ (2018–2028) v polovině období (konference OSN o vodě v roce 2023),

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

—

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

—

s ohledem na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a na obecné připomínky Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva,

—

s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen, Úmluvu o právech dítěte a Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením,

—

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, který vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017,

—

s ohledem na obecnou připomínku č. 15 (2002) Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva o právu na vodu,

—

s ohledem na Deklaraci OSN o právech původních obyvatel a Úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 169 z roku 1989 o domorodém a kmenovém obyvatelstvu,

—

s ohledem na Úmluvu o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer z roku 1992 (Úmluva o vodách), která byla původně sjednána jako regionální nástroj a v roce 2016 byla otevřena pro přistoupení všech členských států OSN,

—

s ohledem na Úmluvu o právu využívání mezinárodních vodních toků pro neplavební účely z roku 1997 (Úmluva o vodních tocích),

—

s ohledem na Protokol EHK OSN-WHO o vodě a zdraví k Úmluvě o vodách z roku 1999, který poskytuje rámec pro praktické uplatňování lidských práv na vodu a odpovídající hygienické podmínky,

—

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN, zejména cíl č. 6 týkající se nezávadné pitné vody a odpovídajících hygienických podmínek, a na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030,

—

s ohledem na zprávu OSN ze dne 19. března 2019 o světovém vývoji v oblasti vody nazvanou „Nikdo nezůstane opomenut“,

—

s ohledem na zprávy o stavu výživy a zemědělství z roku 2020 a 2021 zveřejněné Organizací OSN pro výživu a zemědělství,

—

s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje pro lidská práva na nezávadnou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky ze dne 16. července 2021 o rizicích a dopadech komodifikace a financializace vody na lidská práva na nezávadnou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky a na jeho zprávu ze dne 21. července 2020 o lidských právech a privatizaci vody a hygienických služeb,

—

s ohledem na zprávu OSN o světovém vývoji v hospodaření s vodou za rok 2021: oceňování vody,

—

s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv ze dne 17. června 2019 týkající se nezávadné pitné vody a odpovídajících hygienických podmínek,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanovuje rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (1) (rámcová směrnice o vodě),

—

s ohledem na směrnici Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (3),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (4),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. března 2014 o evropské občanské iniciativě „Voda a hygiena jsou lidská práva! Voda je veřejné dobro, ne komodita!“, (COM(2014)0177),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (5),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 19. listopadu 2018 o diplomacii v oblasti vody, ze dne 17. června 2019 o obecných zásadách EU v oblasti lidských práv týkajících se nezávadné pitné vody a odpovídajících hygienických podmínek a ze dne 19. listopadu 2021 o problematice vody v rámci vnější činnosti EU,

—

s ohledem na evropskou občanskou iniciativu „Right2Water“ (Právo na vodu) a na své usnesení ze dne 8. září 2015 o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu („Right2Water“) (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021 o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2021 obsahující doporučení Komisi k náležité péči a odpovědnosti podniků (8),

—

s ohledem na stávající úspěšné metody přeshraniční spolupráce, jako jsou výměny názorů mezi vodohospodářskými a kanalizačními podniky v severských zemích zahájené v 80. letech minulého století a vytvoření společného Severského sdružení pro hydrologii v roce 1970, každoroční setkání severských poradců pro vodu, severská fóra pro vodu a rozsáhlá severská spolupráce v otázkách vodohospodářství,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0231/2022),

A.

vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN ve své rezoluci 64/292 uznalo právo na nezávadnou a čistou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky za „lidské právo, které má zásadní význam pro plnohodnotný život a požívání všech lidských práv“; vzhledem k tomu, že nedostatek vody je neslučitelný se životem a že obě práva jsou vzájemně provázaná a nezbytná pro důstojný život; vzhledem k tomu, že udržitelný a všeobecný přístup k nezávadné vodě nelze zajistit bez fungujících sanitárních řetězců; vzhledem k tomu, že voda a vodní toky mají vzhledem ke své zásadní úloze v životě společnosti rovněž silný kulturní, duchovní a náboženský rozměr;

B.

vzhledem k tomu, že 20. zásada evropského pilíře sociálních práv („Přístup k základním službám“) obsahuje výslovný odkaz na právo občanů na vodu a odpovídající hygienické podmínky;

C.

vzhledem k tomu, že odepření lidského práva na vodu má dopad na požívání práva na život a zdraví, neboť kontaminovaná voda, nevhodné nakládání s odpadními vodami a špatné hygienické podmínky jsou spojeny s přenosem vážných nemocí, a dokonce se smrtí; vzhledem k tomu, že dodávky vody a služby zajišťující odpovídající hygienické podmínky jsou jedním ze základních kamenů veřejného zdraví; vzhledem k tomu, že průjmová onemocnění jsou čtvrtou příčinou úmrtí dětí mladších pěti let a hlavní příčinou chronické podvýživy; vzhledem k tomu, že přístup k nezávadné vodě, hygienickým zařízením a hygieně je nezbytný pro zajištění globální odolnosti vůči pandemiím a dalším infekčním nemocem a pro boj proti nové hrozbě antimikrobiální rezistence;

D.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 nejvíce zasáhla nejzranitelnější osoby a znovu upozornila na potřebu dostatečného množství nezávadné vody a hygienických zařízení na celém světě; vzhledem k tomu, že dostupnost dodávek vody a sanitárních a hygienických služeb a přístup k nim, a to i pro zranitelné nebo marginalizované osoby, mají zásadní význam pro boj proti onemocnění COVID-19;

E.

vzhledem k tomu, že 80–90 % odpadních vod v rozvojových zemích je vypouštěno přímo do řek, jezer a moří, což způsobuje nemoci přenášené vodou a zároveň vážně poškozuje životní prostředí; vzhledem k tomu, že život milionů chudých osob závisí na dobrém stavu vodních zdrojů, a to nejen pokud jde o dodávky pitné vody, ale také o produkci potravin v zemědělství, chovu hospodářských zvířat a rybolovu;

F.

vzhledem k tomu, že nedostatečné respektování lidského práva na vodu a přiměřené hygienické podmínky, jejich ochrana a dodržování často brání právu na vzdělání; vzhledem k tomu, že děti a v mnoha případech dívky musí každý den ujít v průměru šest kilometrů, aby přinesly vodu, což jim znemožňuje chodit do školy; vzhledem k tomu, že náklady obětované příležitosti na zajištění vody jsou vysoké a mají dalekosáhlé dopady, neboť značně zkracují čas, který je k dispozici pro jiné důležité činnosti;

G.

vzhledem k tomu, že mnoho dětí musí přestat chodit do školy z důvodu onemocnění souvisejících s kontaminovanou vodou nebo špatnými hygienickými postupy; vzhledem k tomu, že každé třetí dítě nemá ve škole odpovídající přístup k vodě a hygienickým zařízením; vzhledem k tomu, že zpráva OSN o cílech udržitelného rozvoje pro rok 2021 ukazuje, že více než pětina základních škol na celém světě nemá přístup k základní dodávce pitné vody nebo odděleným toaletám pro chlapce a dívky a více než třetina nemá základní zařízení pro mytí rukou; vzhledem k tomu, že mnoho dívek je rovněž nuceno opustit školu, pokud nemají přístup k toaletám vhodným pro dívky a nemohou důstojně řešit hygienu v období menstruace;

H.

vzhledem k tomu, že děti se zdravotním postižením se rovněž potýkají s obtížemi při přístupu ke vzdělání kvůli nedostatku uzpůsobených toalet a hygienických zařízení; vzhledem k tomu, že zprávy UNESCO uvádí, že více než 90 % všech dětí se zdravotním postižením nenavštěvuje školu a že u dívek se zdravotním postižením je mnohem větší pravděpodobnost, že předčasně ukončí školní docházku, než u chlapců se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že pitná voda je nezbytná, aby bylo možné se během učení soustředit;

I.

vzhledem k tomu, že znevýhodnění mnoha žen a dívek, lidí s některými zdravotními postiženími a starších osob, pokud jde o vodu, sanitární a hygienické podmínky, se projevuje mnoha způsoby, které mají dopad na jejich celkové zdraví, dobré životní podmínky a důstojnost, reprodukční zdraví, vzdělávání, výživu, bezpečnost a zapojení do ekonomického a politického života; vzhledem k tomu, že především matky dětí se zdravotním postižením jsou nuceny odejít z práce, aby mohly pomáhat svým dětem s osobní hygienou a aby se mohly starat o vzdělávání svých dětí doma, pokud škola nemá přístupnou toaletu;

J.

vzhledem k tomu, že v mnoha zemích globálního Jihu jsou ženy a dívky tradičně odpovědné za zásobování domácnosti vodou a tyto povinnosti je činí zranitelnějšími vůči nemocem a násilí; vzhledem k tomu, že ženy a dívky jsou více ohroženy útoky, sexuálním a genderově podmíněným násilím, obtěžováním a dalšími hrozbami pro svou bezpečnost, když zajišťují vodu pro domácnost nebo používají hygienická zařízení mimo domov;

K.

vzhledem k tomu, že podle obecných zásad EU v oblasti lidských práv týkajících se nezávadné pitné vody a odpovídajících hygienických podmínek jsou základními prvky lidského práva na vodu a odpovídající hygienické podmínky disponibilita, dostupnost, přijatelnost, kvalita a finanční dostupnost vody a zásady přístupu založeného na lidských právech (nediskriminace, odpovědnost, transparentnost, účast na rozhodování atd.);

L.

vzhledem k tomu, že šestým cílem OSN v oblasti udržitelného rozvoje je zajistit, aby do roku 2030 měl celý svět univerzální a rovný přístup k nezávadné pitné vodě a odpovídajícím hygienickým podmínkám; vzhledem k tomu, že i přes dosažený pokrok je tento cíl podle nejnovější zprávy OSN o stavu vody i nadále výrazně opožděn a nedostatečně financován a že přetrvávají významné problémy, pokud jde o jeho dosažení a řešení velkých nerovností mezi jednotlivými zeměmi i v jednotlivých zemích v oblasti přístupu k základním službám souvisejícím s vodou a odpovídajícími hygienickými podmínkami;

M.

vzhledem k tomu, že ze zprávy OSN o cílech udržitelného rozvoje z roku 2021 vyplývá, že v roce 2020 stále 2 miliardy lidí neměly přístup k nezávadné pitné vodě, 3,6 miliardy lidí nemělo nezávadné hygienické podmínky, 2,3 miliardy lidí nemělo základní hygienická zařízení a že 129 zemí dosud nenastoupilo cestu k udržitelnému hospodaření s vodními zdroji do roku 2030; vzhledem k tomu, že přístup k vodě vytváří příznivé podmínky pro hospodářský rozvoj a že tyto podmínky umožňují zranitelným osobám získat finanční nezávislost;

N.

vzhledem k tomu, že dosažení univerzálního přístupu k nezávadné vodě a odpovídajícím hygienickým podmínkám by v letech 2021 až 2040 vedlo k čistým ziskům ve výši 37 až 86 miliard USD ročně;

O.

vzhledem k tomu, že voda je omezeným zdrojem; vzhledem k tomu, že v posledních dvou desetiletích drasticky kleslo množství dostupné sladké vody na osobu; vzhledem k tomu, že nerovnoměrný nárůst populace a vysídlování venkovských oblastí, intenzifikace zemědělství, dopady změny klimatu a zhoršování životního prostředí a určité nezákonné a znečišťující postupy při používání vody vedou v mnoha regionech ke stále větším problémům s přístupem k vodě a v budoucnu způsobí ještě větší problémy;

P.

vzhledem k tomu, že velká část čistého růstu světové populace do roku 2050 se odehraje ve městech rozvojových zemí, čímž se zvýší poptávka po vodě a potravinách ve městech; vzhledem k tomu, že podle zprávy OSN o světovém vývoji v hospodaření s vodou za rok 2019 bychom do roku 2050 mohli spotřebovávat o 20–30 % vody více než dnes, a vzhledem k tomu, že podle odhadů Světové banky se poptávka po vodě ve městech v příštích třech desetiletích zvýší o 50–70 %;

Q.

vzhledem k tomu, že 125 ze 154 rozvojových zemí zahrnulo sladkovodní zdroje a suchozemské a mokřadní ekosystémy do svých vnitrostátních plánů přizpůsobení se změně klimatu jako oblasti s nejvyšší prioritou, a to v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 13;

R.

vzhledem k tomu, že globální oteplování je hlavní příčinou nedostatku vody; vzhledem k tomu, že současná klimatická krize, která se vyznačuje zvýšeným suchem, záplavami a přívalovými dešti, prohlubuje nerovnoměrné rozdělení vody; vzhledem k tomu, že 90 % všech přírodních katastrof souvisí s vodou a voda způsobuje 70 % všech úmrtí v důsledku přírodních katastrof; vzhledem k tomu, že podle Atlasu mortality a hospodářských ztrát v důsledku povětrnostních, klimatických a vodních extrémů (1970–2019) Světové meteorologické organizace z deseti nejčastějších přírodních katastrof v daném období vedla k největším ztrátám na životech sucha, bouře a záplavy; vzhledem k tomu, že podle OECD bude v roce 2050 téměř 20 % světové populace ohroženo povodněmi;

S.

vzhledem k tomu, že nedostatek vody, který OSN definuje jako bod, v němž je poptávka po vodě vyšší než dostupné množství, nebo kdy je její používání omezeno nízkou kvalitou, by v některých případech mohl být příčinou indukovaného vysídlování a migrace; vzhledem k tomu, že podle zpráv OSN o světovém vývoji v hospodaření s vodou se s nedostatkem vody v současnosti potýká 5 z 11 světových regionů, což představuje dvě třetiny světové populace; vzhledem k tomu, že podle zprávy o cílech udržitelného rozvoje pro rok 2020 by mohl nedostatek vody do roku 2030 způsobit vysídlení přibližně 700 milionů osob;

T.

vzhledem k tomu, že odlesňování, zabírání půdy a nadměrné využívání a těžba přírodních zdrojů, především organizovanými zločineckými skupinami, mají značný dopad na hladinu vody v řekách a jezerech, mění koloběh vody a přispívají k vysychání řek a jezer a ke znečišťování oblastí, ve kterých těžba probíhá;

U.

vzhledem k tomu, že sladkovodní ekosystémy, které pokrývají méně než 1 % zemského povrchu, jsou domovem více než 10 % všech druhů a vyznačují se citlivou biologickou rozmanitostí; vzhledem k tomu, že přibližně 70 % sladké vody na světě se využívá v zemědělství, zatímco zbytek je rozdělen mezi průmyslové využití (19 %), zejména v potravinářství, textilním, energetickém, průmyslovém, chemickém, farmaceutickém a těžebním odvětví, a domácnosti (11 %), včetně přímé spotřeby;

V.

vzhledem k tomu, že zdravé ekosystémy umožňují zlepšovat kvantitu a kvalitu vody a zároveň zvyšují odolnost vůči změně klimatu;

W.

vzhledem k tomu, že zemědělství je největším spotřebitelem sladkovodních zdrojů na světě; vzhledem k tomu, že třetina orné půdy na celém světě se využívá ke krmení hospodářských zvířat; vzhledem k tomu, že zpráva FAO z roku 2020 nazvaná „Stav potravin a zemědělství – Překonání výzev v oblasti vody v zemědělství“ uvádí, že produktivitu potravin a příjmy na venkově lze výrazně zvýšit investicemi do nových zavlažovacích systémů nebo přizpůsobením a modernizací stávajících systémů, což by mělo být spojeno s lepším hospodařením s vodou, včetně lepších zemědělských postupů; vzhledem k tomu, že zabírání půdy má negativní dopad na dostupnost a kvalitu vody, připravuje místní komunity o vodní zdroje a porušuje jejich lidské právo na nezávadnou pitnou vodu;

X.

vzhledem k tomu, že odvětví energetiky je v současné době zodpovědné za 10 % čerpání vody na celosvětové úrovni a odhaduje se, že do roku 2040 vzroste spotřeba vody v energetice přibližně o 60 %;

Y.

vzhledem k tomu, že určité nekalé a v mnoha případech nelegální praktiky těžebního průmyslu mají významný dopad na povrchové a podzemní zdroje, znečištění a ničení ledovců, lesů, mokřadů, řek a dalších vodních zdrojů, které jsou pro lidskou spotřebu životně důležité;

Z.

vzhledem k tomu, že textilní průmysl je jedním z odvětví, které celosvětově spotřebovává nejvíce vody, a vzhledem k tomu, že konfekce a textil se vyrábějí v některých z oblastí s největším nedostatkem vody na světě; vzhledem k tomu, že toto odvětví je klasifikováno jako druhé celosvětově nejvíce znečišťující odvětví a že velká část tohoto znečištění končí ve vodě; vzhledem k tomu, že Komise plánuje přijmout v prvním čtvrtletí roku 2022 „strategii EU pro udržitelné textilní výrobky“, která má EU pomoci při přechodu na oběhové hospodářství, v němž jsou textilní výrobky navrhovány tak, aby vydržely déle a byly opakovaně použitelné, opravitelné, recyklovatelné a energeticky účinné;

AA.

vzhledem k tomu, že rostoucí poptávka po vodě vede k nadměrnému využívání vodních zdrojů a že nedostatek vody z ní činí zdroj konfliktů; vzhledem k tomu, že podle OSN existuje na světě přibližně 300 oblastí, kde se do roku 2025 očekává konflikt kvůli vodě;

AB.

vzhledem k tomu, že ochrana vodních zdrojů je napadána a znečišťování vody bylo v mnoha zemích prohlášeno za trestný čin; vzhledem k tomu, že v posledních letech se ochránci životního prostředí a práva na vodu stávají stále častěji obětí útoků, včetně vražd, únosů, mučení, genderově motivovaného násilí, výhrůžek, obtěžování, zastrašování, očerňujících kampaní, kriminalizace, soudní šikany, nuceného vystěhovávání a vysídlování, a že je nezbytně nutné aktivně je podporovat a chránit jejich životy a bezpečnost; vzhledem k tomu, že několik finalistů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení je terčem útoků za svou úlohu při obraně vody a společných statků; vzhledem k tomu, že obránci řeky Guapinol byli vězněni více než dva roky, než byli propuštěni; vzhledem k tomu, že Lolita Chávezová se již čtvrtý rok nachází v exilu, protože bránila území proti činnostem společností provozujících vodní elektrárny v Iximulew (Guatemala); vzhledem k tomu, že Berta Cáceresová byla v roce 2016 zavražděna kvůli tomu, že bránila řeky Blanco a Gualcarque, a že ti, kteří tento trestný čin nařídili, dosud nebyli odsouzeni;

AC.

vzhledem k tomu, že podle organizace Global Witness patřila více než třetina světových obránců půdy a životního prostředí zavražděných v letech 2015 až 2019 k domorodým komunitám, jejichž dovednosti ohledně hospodaření s půdou a vodou mají zásadní význam pro boj proti klimatické krizi a ztrátě biologické rozmanitosti;

AD.

vzhledem k tomu, že odpírání přístupu k vodě a ničení vodárenské infrastruktury je jednou ze základních taktik okupačních sil používaných k anexi obsazených oblastí a vytlačení obyvatelstva z jeho území;

AE.

vzhledem k tomu, že rámcová směrnice EU o vodě uznává, že „voda není běžný obchodní produkt, ale spíše dědictví, které je třeba chránit, střežit a podle toho s ním nakládat“;

AF.

vzhledem k tomu, že dne 6. prosince 2020 se na komoditním termínovém trhu na Wall Street začalo obchodovat s vodou; vzhledem k tomu, že podle Pedra Arroja, zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva na nezávadnou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky, má „voda pro naši společnost několik životně důležitých hodnot, které trh svou logikou neuznává, a tudíž je nemůže řádně spravovat, tím méně pak finanční sektor, který je velmi náchylný ke spekulacím“; vzhledem k tomu, že podle různých odborníků OSN uplatňování spekulativního přístupu ke správě zboží, které je nezbytné pro život a důstojnost jednotlivců, porušuje lidská práva osob žijících v chudobě, zhoršuje nerovnost žen a mužů a zvyšuje zranitelnost marginalizovaných komunit;

AG.

vzhledem k tomu, že vlády mají povinnost zaručit minimální základní úroveň dodávek vody a hygienických podmínek pro všechny; vzhledem k tomu, že zpráva zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva na nezávadnou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky ze dne 16. července 2021 zdůrazňuje, že voda by měla být považována za veřejný statek a měla by být spravována na základě přístupu založeného na lidských právech, aby bylo zaručeno právo na vodu a odpovídající hygienické podmínky a udržitelnost vodních ekosystémů; vzhledem k tomu, že dodávky vody a zajištění odpovídajících hygienických podmínek jsou službami obecného zájmu a příjmy z řízení vodního cyklu by měly pokrývat všechny související výdaje a náklady na zlepšování, přičemž musí být chráněn veřejný zájem;

AH.

vzhledem k tomu, že podle obecných zásad EU v oblasti lidských práv týkajících se nezávadné pitné vody a odpovídajících hygienických podmínek jsou státy povinny tato práva dodržovat, chránit a naplňovat a třetí strany by se měly důsledně zdržet zasahování do požívání práv na vodu a odpovídající hygienické podmínky;

AI.

vzhledem k tomu, že pracovníci, kteří pracují v hygienickém řetězci, čelí mnoha rizikům, včetně zdravotních rizik vyplývajících z nejistých pracovních podmínek; vzhledem k tomu, že tyto osoby jsou často neformálními pracovníky, které nechrání pracovněprávní předpisy; vzhledem k tomu, že právo na vodu a odpovídající hygienické podmínky by nemělo být na úkor bezpečnosti, důstojnosti a dobrých životních podmínek pracovníků sanitárních zařízení;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.