ISSN 1977-0863
Úřední věstník
Evropské unie
C 116
České vydání
Informace a oznámení
Ročník 66
31. března 2023
|
ISSN 1977-0863 |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
C 116 |
|
|
|
||
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Ročník 66 |
|
Obsah |
Strana |
|
|
|
II Sdělení |
|
|
|
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
|
Evropská komise |
|
|
2023/C 116/01 |
Sdělení Komise – Změny sdělení Komise – Pokyny k prioritám Komise v oblasti prosazování práva při používání článku 82 Smlouvy o ES na zneužívající chování dominantních podniků vylučující ostatní soutěžitele ( 1 ) |
|
|
2023/C 116/02 |
||
|
2023/C 116/03 |
Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.11044 – DERICHEBOURG / ELIOR) ( 1 ) |
|
|
IV Informace |
|
|
|
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
|
Rada |
|
|
2023/C 116/04 |
Seznam jmenování Radou červenec až prosinec 2022 (sociální oblast) |
|
|
2023/C 116/05 |
||
|
2023/C 116/06 |
||
|
2023/C 116/07 |
||
|
|
Evropská komise |
|
|
2023/C 116/08 |
||
|
2023/C 116/09 |
||
|
2023/C 116/10 |
||
|
2023/C 116/11 |
||
|
2023/C 116/12 |
|
|
V Oznámení |
|
|
|
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE |
|
|
|
Evropská komise |
|
|
2023/C 116/13 |
Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.11099 - CINVEN / MBCC DIVESTMENT BUSINESS) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 ) |
|
|
|
JINÉ AKTY |
|
|
|
Evropská komise |
|
|
2023/C 116/14 |
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
|
CS |
|
II Sdělení
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská komise
|
31.3.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 116/1 |
SDĚLENÍ KOMISE
Změny sdělení Komise – Pokyny k prioritám Komise v oblasti prosazování práva při používání článku 82 Smlouvy o ES na zneužívající chování dominantních podniků vylučující ostatní soutěžitele
(Text s významem pro EHP)
(2023/C 116/01)
1.
V průběhu let měla pravidla Evropské unie (EU) v oblasti hospodářské soutěže zásadní význam pro ochranu hospodářské soutěže v rámci vnitřního trhu EU (1). Prosazování těchto pravidel, konkrétně článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), „tím, že pomáhá vytvořit rovné podmínky, takže trhy slouží spotřebitelům, prokazuje EU dobrou službu“ (2). Kromě toho může přispět k dosažení cílů, které jdou nad rámec blahobytu spotřebitelů, jako je pluralita v demokratické společnosti (3).
2.
V této souvislosti je nanejvýš důležité, aby pravidla Unie v oblasti hospodářské soutěže byla důsledně a účinně uplatňována. O to nezbytnější je to v dobách hospodářských obtíží a s ohledem na rostoucí koncentraci trhu v různých odvětvích.
3.
Článek 102 SFEU zakazuje zneužívání dominantního postavení podniky, které působí na vnitřním trhu. Významně přispěl ke korekci jednání dominantních podniků, které mají zvláštní odpovědnost za to, aby jejich chování nebránilo skutečné a nenarušené hospodářské soutěži na vnitřním trhu (4).
4.
Dne 5. prosince 2008 přijala Komise sdělení s názvem „Pokyny k prioritám Komise v oblasti prosazování práva při používání článku 82 Smlouvy o ES [nyní článek 102 SFEU] na zneužívající chování dominantních podniků vylučující ostatní soutěžitele“ (dále jen „pokyny k prioritám v oblasti prosazování práva“) (5).
5.
Uvedené sdělení stanovilo priority Komise v oblasti prosazování práva v případě zneužívání dominantního postavení spočívajícího ve vyloučení ostatních soutěžitelů, s cílem zajistit větší jasnost a předvídatelnost, pokud jde o obecný rámec analýzy Komise při určování toho, zda přednostně sledovat některé případy chování zakládajícího vyloučení (6). Pokyny k prioritám v oblasti prosazování práva přispěly k podpoře prosazování článku 102 SFEU se zaměřením na schopnost určitého chování poškodit hospodářskou soutěž, a to prostřednictvím analýzy dynamiky trhu, která byla popsána jako přístup založený na účincích (7).
6.
Pokyny k prioritám v oblasti prosazování práva však nepředstavovaly právní závěry a neposkytly výklad pojmu zneužití dominantního postavení, ale pouze popsaly přístup Komise, pokud jde o volbu případů, které hodlá přednostně posuzovat (8).
7.
Priority Komise v oblasti prosazování práva se v průběhu času vyvíjely díky zkušenostem získaným z praxe Komise, která zohledňovala vývoj judikatury soudů Unie (9), jakož i vývoj na trhu. Judikatura soudů Unie zejména potvrdila přístup k článku 102 SFEU založený na účincích a objasnila význam a rozsah některých pojmů obsažených v pokynech k prioritám v oblasti prosazování práva.
8.
S ohledem na tento vývoj mění toto sdělení některé části pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva, které již neodrážejí přístup Komise při určování toho, zda je třeba některé případy řešit přednostně. Změny jsou prováděny v souladu se zásadou řádné správy a s cílem zvýšit transparentnost zásad, na nichž je činnost Komise v oblasti prosazování práva založena.
9.
Změny pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva jsou uvedeny v příloze tohoto sdělení.
(1) Právo hospodářské soutěže je jednou ze složek dotvoření vnitřního trhu, který „zahrnuje systém zajišťující, aby hospodářská soutěž nebyla narušována“ (viz Protokol č. 27 ke Smlouvě o Evropské unii).
(2) Sdělení Komise – Formování digitální budoucnosti Evropy, COM(2020) 67 final, s. 8.
(3) Rozsudek ze dne 14. září 2022, Google a Alphabet v. Komise (Google Android), T-604/18, EU:T:2022:541, bod 1028.
(4) Rozsudek ze dne 6. září 2017, Intel v. Komise, C-413/14 P, EU:C:2017:632, bod 135 a citovaná judikatura; rozsudek ze dne 19. ledna 2023, Unilever Italia Mkt. Operations Srl v. Autorita Garante della Concorrenza e del Mercato, C-680/20, EU:C:2023:33, body 28 a 38.
(5) Úř. věst. C 45, 24.2.2009, s. 7.
(6) Pokyny k prioritám v oblasti prosazování práva, bod 2.
(7) Viz tisková zpráva ze dne 3. prosince 2008, Antimonopolní opatření: blaho spotřebitelů jako hlavní cíl boje Komise proti zneužívajícímu chování dominantních podniků, IP/08/1877.
(8) Rozsudek ze dne 6. října 2015, Post Danmark, C-23/14, EU:C:2015:651, bod 52.
(9) Od přijetí pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva přijala Komise 27 rozhodnutí na základě článku 102 SFEU (týkajících se chování zakládajícího vyloučení) a soudy Unie vydaly 32 rozsudků.
PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE
Změny sdělení Komise – Pokyny k prioritám Komise v oblasti prosazování práva při používání článku 82 Smlouvy o ES na zneužívající chování dominantních podniků vylučující ostatní soutěžitele
1.
S ohledem na zkušenosti získané při prosazování práva ze strany Komise a s přihlédnutím k objasněním vyplývajícím z judikatury soudů Unie je vhodné vyjasnit, že pojem „uzavírání trhu narušující hospodářskou soutěž“ (bod 19 pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva) se vztahuje nejen na případy, kdy chování dominantního podniku může vést k úplnému vyloučení nebo marginalizaci hospodářské soutěže, ale také na případy, kdy může vést k oslabení hospodářské soutěže, a tím narušit strukturu hospodářské soutěže na trhu ve prospěch dominantního podniku a na úkor spotřebitelů. Kromě toho je s ohledem na praxi Komise v oblasti prosazování práva a judikaturu soudů Unie důležité vyjasnit, že není vhodné používat prvek ziskovosti v chování dominantního podniku k určení priorit Komise v oblasti prosazování práva, tj. přednostně řešit pouze ty případy, kdy dominantní podnik může se ziskem udržovat vyšší než konkurenční ceny nebo se ziskem ovlivňovat jiné parametry hospodářské soutěže, jako je výroba, inovace, rozmanitost nebo kvalita zboží nebo služeb. V bodě 19 pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva se proto druhá věta nahrazuje tímto:„V tomto dokumentu se výraz ‚uzavírání trhu narušující hospodářskou soutěž‘ používá k popisu situace, kdy chování dominantního podniku nepříznivě ovlivňuje účinnou hospodářskou soutěž (1a), což tomuto dominantnímu podniku umožňuje negativně ovlivňovat k vlastnímu prospěchu a na úkor spotřebitelů různé parametry hospodářské soutěže, jako je cena, výroba, inovace, rozmanitost nebo kvalita zboží nebo služeb (1b).
(1a) Rozsudek ze dne 19. ledna 2023, Unilever Italia Mkt. Operations Srl v. Autorita Garante della Concorrenza e del Mercato, C-680/20, EU:C:2023:33, bod 36."
(1b) Rozsudek ze dne 14. září 2022, Google a Alphabet v. Komise (Google Android), T-604/18, EU:T:2022:541, bod 281.“"
2.
S ohledem na zkušenosti získané při prosazování práva ze strany Komise a s přihlédnutím k objasněním vyplývajícím z judikatury soudů Unie není vhodné, pokud jde o chování dominantního podniku spočívající ve vyloučení soutěžitelů na základě cen, věnovat se přednostně pouze chování, které může vést k odchodu z trhu nebo marginalizaci soutěžitelů, kteří jsou z hlediska struktury nákladů stejně výkonní jako dominantní podnik. Za určitých okolností může ke skutečné hospodářské soutěži docházet také ze strany podniků, které jsou z hlediska struktury nákladů méně výkonné než dominantní podnik. Proto byly v pokynech k prioritám v oblasti prosazování práva provedeny dvě níže uvedené změny:|
a) |
V bodě 23 pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva se poslední věta nahrazuje tímto: „S cílem zabránit uzavření trhu narušujícímu hospodářskou soutěž Komise obvykle zasáhne, jestliže dotyčné chování již narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž ze strany soutěžitelů, kteří jsou pokládáni za stejně výkonné jako dominantní podnik (1). (1) Rozsudek ze dne 3. července 1991, AKZO Chemie v. Komise, 62/86, EU:C:1991:286, bod 72, v němž v souvislosti s cenami nižšími než průměrné celkové náklady Soudní dvůr EU uvedl: ‚Takovéto ceny mohou vytlačit z trhu podniky, které jsou možná stejně výkonné jako dominantní podnik, jež však vzhledem ke svým nižším finančním prostředkům nejsou schopny odolat soutěži, která je proti nim vedena.‘; viz rovněž rozsudek ze dne 10. dubna 2008, Deutsche Telekom v. Komise, T-271/03, EU:T:2008:101, bod 194, potvrzený v odvolacím řízení Soudním dvorem (viz rozsudek ze dne 14. října 2010, Deutsche Telekom AG v. Komise, C-280/08 P, EU:C:2010:603). Soudní dvůr uznal, že pojem ‚stejně výkonný‘ soutěžitel odkazuje na efektivitu a atraktivitu pro spotřebitele mimo jiné z hlediska ceny, výběru, kvality nebo inovace, viz rozsudek ze dne 6. září 2017, Intel Corp. v. Komise, C-413/14 P, EU:C:2017:632, bod 134, a rozsudek ze dne 19. ledna 2023, Unilever Italia Mkt. Operations, C-680/20, EU:C:2023:33, bod 37.“" |
|
b) |
V bodě 24 pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva se první věta nahrazuje tímto: „Současně Komise uznává, že v určitých situacích může rovněž méně výkonný soutěžitel vyvíjet tlak, který je nutno vzít v úvahu při posuzování, zda konkrétní chování založené na ceně vede k uzavření trhu narušujícímu hospodářskou soutěž (1a). (1a) Rozsudek ze dne 6. října 2015, Post Danmark A/S v. Konkurrencerådet, C-23/14, EU:C:2015:651, body 59–60; rozsudek ze dne 19. ledna 2023, Unilever Italia Mkt. Operations, C-680/20, EU:C:2023:33, bod 57.“" |
3.
Jak vyplývá z praxe Komise v oblasti prosazování práva a z vysvětlení poskytnutých judikaturou soudů Unie, uplatnění kritéria „stejně výkonného soutěžitele“ na ceny a náklady je pouze jednou z řady metod, jak společně se všemi ostatními relevantními okolnostmi posoudit, zda určité chování může mít vylučující účinky. Soudní dvůr rovněž objasnil, že použití kritéria „stejně výkonného soutěžitele“ je nepovinné a že takové kritérium může být nevhodné v závislosti na druhu praktiky nebo na dynamice relevantního trhu (2). V důsledku toho není opodstatněné obecné používání tohoto kritéria k určení, které případy chování vylučujícího ostatní soutěžitele na základě cen je třeba přednostně sledovat, a pokud se toto kritérium uplatní, měly by být výsledky v každém případě posouzeny společně se všemi ostatními relevantními okolnostmi. Proto byly v pokynech k prioritám v oblasti prosazování práva provedeny dvě níže uvedené změny:|
a) |
V bodě 25 pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva se první věta nahrazuje tímto: „S cílem určit, zda by i hypotetickému soutěžiteli stejně výkonnému jako dominantní podnik z hlediska nákladů byl v důsledku dotyčného chování trh pravděpodobně uzavřen, Komise může ověřit hospodářské údaje týkající se nákladů a prodejních cen, a zejména to, zda dominantní podnik stanovuje ceny nižší než náklady (1b). (1b) Rozsudek ze dne 6. října 2015, Post Danmark A/S v. Konkurrencerådet, C-23/14, EU:C:2015:651, bod 61; rozsudek ze dne 6. září 2017, Intel Corp. v. Evropská komise, C-413/14 P, EU:C:2017:632, bod 141; rozsudek ze dne 14. září 2022, Google a Alphabet v. Komise (Google Android), T-604/18, EU:T:2022:541, bod 643; rozsudek ze dne 19. ledna 2023, Unilever Italia Mkt. Operations, C-680/20, EU:C:2023:33, body 57, 58 a 62.“" |
|
b) |
Bod 27 pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva se nahrazuje tímto: „Při analýze údajů za účelem posouzení, zda stejně výkonný soutěžitel může účinně soutěžit s cenovým chováním dominantního podniku, začlení Komise tuto analýzu do obecného posouzení uzavírání trhu narušujícího hospodářskou soutěž (viz oddíl B výše) s přihlédnutím k ostatním relevantním kvantitativním a/nebo kvalitativním důkazům (4). (4) Rozsudek ze dne 30. ledna 2020, Generics (UK) a další, C-307/18, EU:C:2020:52, bod 154; rozsudek ze dne 29. března 2012, Telefónica a Telefónica de España v. Komise, T-336/07, EU:T:2012:172, bod 175; rozsudek ze dne 14. října 2010, Deutsche Telekom v. Komise, C-280/08 P, EU:C:2010:603, bod 175; rozsudek ze dne 17. února 2011, TeliaSonera Sverige, C-52/09, EU:C:2011:83, bod 28.“" |
4.
S ohledem na zkušenosti získané při prosazování práva ze strany Komise, pokud jde o přístup ke vstupům nebo aktivům dominantního podniku, a s přihlédnutím k objasněním vyplývajícím z judikatury soudů Unie týkajícím se tohoto přístupu je důležité odlišit situace úplného odmítnutí dodávek od situací, kdy dominantní společnost podmiňuje přístup nespravedlivými podmínkami (tzv. „nepřímé odmítnutí dodávek“). V situacích nepřímého odmítnutí dodávek není vhodné přednostně sledovat pouze případy týkající se poskytnutí nezbytného vstupu nebo přístupu k základnímu zařízení. To je v souladu s judikaturou soudů Unie, která objasnila, že takové případy nelze považovat za přímé odmítnutí dodávek, a kritérium nezbytnosti dotčeného výrobku nebo služby se proto nepoužije (3).V bodě 79 pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva se proto zrušují poslední dvě věty.
5.
S ohledem na zkušenosti získané při prosazování práva ze strany Komise a s přihlédnutím k objasněním vyplývajícím z judikatury soudů Unie není vhodné se přednostně zabývat případy stlačování marží pouze tehdy, pokud se tyto případy týkají výrobku nebo služby, které jsou objektivně nutné pro účinnou soutěž na navazujícím trhu. To je v souladu s judikaturou soudů Unie, která objasnila, že stlačování marží není druhem odmítnutí dodávek, ale samostatnou formou zneužití, která podléhá odlišným kritériím posouzení. V pokynech k prioritám v oblasti prosazování práva byly proto provedeny čtyři níže uvedené změny:|
a) |
Nadpis předcházející bodu 75 pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva se nahrazuje tímto: „D. Odmítnutí dodávek“. |
|
b) |
Bod 80 včetně poznámek pod čarou č. 8 a 9 se zrušuje. |
|
c) |
Body 81 až 90 se přečíslují takto: bod 81 se označuje jako bod 80; bod 82 se označuje jako bod 81; bod 83 se označuje jako bod 82; bod 84 se označuje jako bod 83; bod 85 se označuje jako bod 84; bod 86 se označuje jako bod 85; bod 87 se označuje jako bod 86; bod 88 se označuje jako bod 87; bod 89 se označuje jako bod 88; bod 90 se označuje jako bod 89. |
|
d) |
Za nový bod 89 pokynů k prioritám v oblasti prosazování práva se vkládá nový nadpis a bod 90, které znějí: „E. Stlačování marží
(3) Včetně situace, kdy integrovaný podnik, který prodává ‚systém‘ doplňujících se výrobků, prodává jeden z doplňkových výrobků mimo spojený prodej soutěžiteli, který vyrábí druhý doplňkový výrobek." (4) Toto chování představuje samostatnou formu zneužití odlišnou od odmítnutí dodávek; rozsudek ze dne 17. února 2011, TeliaSonera Sverige, C-52/09, EU:C:2011:83, bod 56." (5) V některých případech je však možno jako referenční hodnotu použít dlouhodobé průměrné přírůstkové náklady neintegrovaného soutěžitele na navazujícím trhu, například není-li možné jednoznačně rozdělit náklady dominantního podniku na navazující a předcházející činnosti.“" |
(1a) Rozsudek ze dne 19. ledna 2023, Unilever Italia Mkt. Operations Srl v. Autorita Garante della Concorrenza e del Mercato, C-680/20, EU:C:2023:33, bod 36.
(1b) Rozsudek ze dne 14. září 2022, Google a Alphabet v. Komise (Google Android), T-604/18, EU:T:2022:541, bod 281.“
(1) Rozsudek ze dne 3. července 1991, AKZO Chemie v. Komise, 62/86, EU:C:1991:286, bod 72, v němž v souvislosti s cenami nižšími než průměrné celkové náklady Soudní dvůr EU uvedl: ‚Takovéto ceny mohou vytlačit z trhu podniky, které jsou možná stejně výkonné jako dominantní podnik, jež však vzhledem ke svým nižším finančním prostředkům nejsou schopny odolat soutěži, která je proti nim vedena.‘; viz rovněž rozsudek ze dne 10. dubna 2008, Deutsche Telekom v. Komise, T-271/03, EU:T:2008:101, bod 194, potvrzený v odvolacím řízení Soudním dvorem (viz rozsudek ze dne 14. října 2010, Deutsche Telekom AG v. Komise, C-280/08 P, EU:C:2010:603). Soudní dvůr uznal, že pojem ‚stejně výkonný‘ soutěžitel odkazuje na efektivitu a atraktivitu pro spotřebitele mimo jiné z hlediska ceny, výběru, kvality nebo inovace, viz rozsudek ze dne 6. září 2017, Intel Corp. v. Komise, C-413/14 P, EU:C:2017:632, bod 134, a rozsudek ze dne 19. ledna 2023, Unilever Italia Mkt. Operations, C-680/20, EU:C:2023:33, bod 37.“
(1a) Rozsudek ze dne 6. října 2015, Post Danmark A/S v. Konkurrencerådet, C-23/14, EU:C:2015:651, body 59–60; rozsudek ze dne 19. ledna 2023, Unilever Italia Mkt. Operations, C-680/20, EU:C:2023:33, bod 57.“
(1b) Rozsudek ze dne 6. října 2015, Post Danmark A/S v. Konkurrencerådet, C-23/14, EU:C:2015:651, bod 61; rozsudek ze dne 6. září 2017, Intel Corp. v. Evropská komise, C-413/14 P, EU:C:2017:632, bod 141; rozsudek ze dne 14. září 2022, Google a Alphabet v. Komise (Google Android), T-604/18, EU:T:2022:541, bod 643; rozsudek ze dne 19. ledna 2023, Unilever Italia Mkt. Operations, C-680/20, EU:C:2023:33, body 57, 58 a 62.“
(4) Rozsudek ze dne 30. ledna 2020, Generics (UK) a další, C-307/18, EU:C:2020:52, bod 154; rozsudek ze dne 29. března 2012, Telefónica a Telefónica de España v. Komise, T-336/07, EU:T:2012:172, bod 175; rozsudek ze dne 14. října 2010, Deutsche Telekom v. Komise, C-280/08 P, EU:C:2010:603, bod 175; rozsudek ze dne 17. února 2011, TeliaSonera Sverige, C-52/09, EU:C:2011:83, bod 28.“
(3) Včetně situace, kdy integrovaný podnik, který prodává ‚systém‘ doplňujících se výrobků, prodává jeden z doplňkových výrobků mimo spojený prodej soutěžiteli, který vyrábí druhý doplňkový výrobek.
(4) Toto chování představuje samostatnou formu zneužití odlišnou od odmítnutí dodávek; rozsudek ze dne 17. února 2011, TeliaSonera Sverige, C-52/09, EU:C:2011:83, bod 56.
(5) V některých případech je však možno jako referenční hodnotu použít dlouhodobé průměrné přírůstkové náklady neintegrovaného soutěžitele na navazujícím trhu, například není-li možné jednoznačně rozdělit náklady dominantního podniku na navazující a předcházející činnosti.““
(2) Rozsudek ze dne 19. ledna 2023, Unilever Italia Mkt. Operations Srl v. Autorita Garante della Concorrenza e del Mercato, C-680/20, EU:C:2023:33, body 57–58.
(3) Rozsudek ze dne 25. března 2021, Slovak Telekom v. Komise (Slovak Telekom), C-165/19 P, EU:C:2021:239, body 50–51, a rozsudek ze dne 12. února 2023, Lietuvos geležinkeliai AB v. Evropská komise, C-42/21 P, EU:C:2023:12, body 81–84 a 91.
|
31.3.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 116/6 |
Informace Evropské komise podle čl. 18 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2012 ze dne 17. prosince 2012, kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany (1)
(2023/C 116/02)
Den vstupu Dohody o Jednotném patentovém soudu v platnost (2): 1. 6. 2023.
Podrobné informace o ratifikaci Dohody o Jednotném patentovém soudu:
|
Belgie |
6. 6. 2014 |
|
Bulharsko |
3. 6. 2016 |
|
Dánsko |
20. 6. 2014 |
|
Německo |
17. 2. 2023 |
|
Estonsko |
1. 8. 2017 |
|
Francie |
14. 3. 2014 |
|
Itálie |
20. 2. 2017 |
|
Lotyšsko |
11. 1. 2018 |
|
Litva |
14. 8. 2017 |
|
Lucembursko |
22. 5. 2015 |
|
Malta |
9. 12. 2014 |
|
Nizozemsko |
14. 9. 2016 |
|
Rakousko |
6. 8. 2013 |
|
Portugalsko |
28. 8. 2015 |
|
Slovinsko |
15. 10. 2021 |
|
Finsko |
19. 1. 2013 |
|
Švédsko |
26. 4. 2018 |
|
31.3.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 116/7 |
Bez námitek k navrhovanému spojení
(Věc M.11044 – DERICHEBOURG / ELIOR)
(Text s významem pro EHP)
(2023/C 116/03)
Dne 24. března 2023 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v francouzštině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:
|
— |
v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví, |
|
— |
v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32023M11044. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu. |
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Rada
|
31.3.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 116/8 |
Seznam jmenování Radou
červenec až prosinec 2022 (sociální oblast)
(2023/C 116/04)
|
Výbor |
Konec funkčního období |
Zveřejnění v Úř. věst. |
Nahrazená osoba |
Odstoupení |
Člen/ náhradník |
Kategorie |
Země |
Jmenovaná osoba |
Organizace |
Datum rozhodnutí Rady |
|
Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci |
28. 2. 2022 |
paní Viktoria BERGSTRÖMOVÁ |
Odstoupení |
Náhradnice |
Vláda |
Švédsko |
paní Johanna BENGTSSON RYBERGOVÁ |
Regeringskansliet |
12. 7. 2022 |
|
|
Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci |
28. 2. 2022 |
paní Maret MARIPUUOVÁ |
Odstoupení |
Náhradnice |
Vláda |
Estonsko |
paní Meeli MIIDLA-VANATALUOVÁ |
The Labour Inspectorate of Estonia |
20. 9. 2022 |
|
|
Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci |
28. 2. 2025 |
paní Stephanie PROPSTOVÁ |
Odstoupení |
Náhradnice |
Zaměstnavatelé |
Rakousko |
pan Tobias SONNWEBER |
Federation of Austrian Industries |
17. 10. 2022 |
|
|
Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci |
28. 2. 2025 |
paní Heidi BOUSSENOVÁ |
Odstoupení |
Členka |
Vláda |
Nizozemsko |
paní Hanneke VAN DEN BOUTOVÁ |
Ministry of Social Affairs and Employment |
14. 11. 2022 |
|
|
Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci |
28. 2. 2025 |
paní Lena SØBYOVÁ |
Odstoupení |
Členka |
Zaměstnavatelé |
Dánsko |
pan Clemens ØRNSTRUP ETZERODT |
Dansk Arbejdsgiverforening |
28. 11. 2022 |
|
|
Poradní výbor pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení |
19. 10. 2025 |
pan Giovanni CALABRÒ |
Odstoupení |
Člen |
Vláda |
Itálie |
paní Caterina FRANCOMANOVÁ |
Ministry of Labour and Social Policies |
20. 9. 2022 |
|
|
Poradní výbor pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení |
19. 10. 2025 |
paní Silvia BOLOGNINIOVÁ |
Odstoupení |
Náhradnice |
Vláda |
Itálie |
paní Cristina BURZIOVÁ |
Ministry of Labour and Social Policies |
20. 9. 2022 |
|
|
Poradní výbor pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení |
19. 10. 2025 |
paní Helene TANDERUPOVÁ |
Odstoupení |
Členka |
Zaměstnavatelé |
Dánsko |
paní Maja KLUGER DIONIGIOVÁ |
Confederation of Danish Employers |
20. 9. 2022 |
|
|
Poradní výbor pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení |
19. 10. 2025 |
paní Birgitte NYMARKOVÁ |
Odstoupení |
Náhradnice |
Zaměstnavatelé |
Dánsko |
paní Trine Birgitte HOUGAARDOVÁ |
Confederation of Danish Employers |
20. 9. 2022 |
|
|
Poradní výbor pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení |
19. 10. 2025 |
pan Stefan MONDORF |
Odstoupení |
Člen |
Zaměstnavatelé |
Německo |
pan Fiete STARCK |
Bundesvereinigung der Deutschen Arbeitgeberverbände |
20. 9. 2022 |
|
|
Poradní výbor pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení |
19. 10. 2025 |
pan Michael STIEFEL |
Odstoupení |
Náhradník |
Zaměstnavatelé |
Německo |
pan Arne FRANKE |
Bundesvereinigung der Deutschen Arbeitgeberverbände |
20. 9. 2022 |
|
|
Poradní výbor pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení |
19. 10. 2025 |
paní Caroline GRAF-SCHIMEKOVÁ |
Odstoupení |
Členka |
Zaměstnavatelé |
Rakousko |
paní Christina MARXOVÁ |
Wirtschaftskammer Österreich |
13. 10. 2022 |
|
|
Poradní výbor pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení |
19. 10. 2025 |
pan Heinz WITTMANN |
Odstoupení |
Náhradník |
Vláda |
Rakousko |
paní Silvia HOLZMANN-WINDHOFEROVÁ |
Bundeskanzleramt |
13. 10. 2022 |
|
|
Správní rada Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci |
31. 3. 2023 |
paní Caroline HIELEGEMSOVÁ |
Odstoupení |
Členka |
Odbory |
Belgie |
paní Caroline VERDOOTOVÁ |
FGTB - ABVV |
12. 7. 2022 |
|
|
Správní rada Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci |
31. 3. 2023 |
paní Caroline VERDOOTOVÁ |
Odstoupení |
Náhradnice |
Odbory |
Belgie |
pan Kris VAN EYCK |
ACV-CSC |
12. 7. 2022 |
|
|
Správní rada Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci |
31. 3. 2023 |
paní Boel CALLERMOVÁ |
Odstoupení |
Členka |
Vláda |
Švédsko |
pan Magnus FALK |
Arbetsmiljöverket |
12. 7. 2022 |
|
|
Správní rada Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci |
31. 3. 2023 |
paní Viktoria BERGSTRÖMOVÁ |
Odstoupení |
Náhradnice |
Vláda |
Švédsko |
paní Johanna BENGTSSON RYBERGOVÁ |
Regeringskansliet |
12. 7. 2022 |
|
|
Správní rada Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci |
31. 3. 2023 |
paní Maret MARIPUUOVÁ |
Odstoupení |
Členka |
Vláda |
Estonsko |
paní Silja SOONOVÁ |
The Labour Inspectorate of Estonia |
20. 9. 2022 |
|
|
Správní rada Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci |
31. 3. 2023 |
paní Silja SOONOVÁ |
Odstoupení |
Náhradnice |
Vláda |
Estonsko |
paní Meeli MIIDLA-VANATALUOVÁ |
The Labour Inspectorate of Estonia |
20. 9. 2022 |
|
|
Správní rada Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci |
31. 3. 2023 |
paní Aija MAASIKASOVÁ |
Odstoupení |
Členka |
Odbory |
Estonsko |
pan Argo SOON |
The Estonian Trade Union Confederation |
20. 9. 2022 |
|
|
Správní rada Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci |
31. 3. 2023 |
pan Argo SOON |
Odstoupení |
Náhradník |
Odbory |
Estonsko |
paní Evelin TOMSONOVÁ |
The Estonian Trade Union Confederation |
20. 9. 2022 |
|
|
Správní rada Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci |
31. 3. 2023 |
pan Ziedonis ANTAPSONS |
Odstoupení |
Člen |
Odbory |
Lotyšsko |
pan Mārtiņš PUŽULS |
Free Trade Union Confederation (LBAS) |
26. 9. 2022 |
|
|
Správní rada Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci |
31. 3. 2023 |
pan Mārtiņš PUŽULS |
Odstoupení |
Náhradník |
Odbory |
Lotyšsko |
paní Gita OŠKĀJOVÁ |
Free Trade Union Confederation (LBAS) |
26. 9. 2022 |
|
|
Správní rada Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci |
31. 3. 2023 |
paní Stephanie PROPSTOVÁ |
Odstoupení |
Náhradnice |
Zaměstnavatelé |
Rakousko |
pan Tobias SONNWEBER |
Industriellenvereinigung |
25. 10. 2022 |
|
|
Správní rada Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek |
31. 3. 2023 |
paní Cheryl HABEROVÁ |
Odstoupení |
Náhradnice |
Vláda |
Malta |
pan Anthony AZZOPARDI |
Department for Industrial and Employment Relations (DIER) |
12. 7. 2022 |
|
|
Správní rada Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek |
31. 3. 2023 |
pan Andreas SOMMER MØLLER |
Odstoupení |
Náhradník |
Vláda |
Dánsko |
pan Søren FRIIS |
Ministry of Employment |
26. 9. 2022 |
|
|
Správní rada Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek |
31. 3. 2023 |
pan Vatroslav SUBOTIĆ |
Odstoupení |
Člen |
Vláda |
Chorvatsko |
paní Iva MUSIĆ OREŠKOVIĆOVÁ |
Ministarstvo rada, mirovinskoga sustava, obitelji i socijalne politike |
13. 10. 2022 |
|
|
Správní rada Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek |
31. 3. 2023 |
paní Narcisa MANOJLOVIĆOVÁ |
Odstoupení |
Náhradnice |
Vláda |
Chorvatsko |
paní Inja OGRIZOVIĆ DŽAMONJOVÁ |
Ministarstvo rada, mirovinskoga sustava, obitelji i socijalne politike |
13. 10. 2022 |
|
|
Správní rada Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek |
31. 3. 2023 |
paní Stephanie PROPSTOVÁ |
Odstoupení |
Členka |
Zaměstnavatelé |
Rakousko |
pan Tobias SONNWEBER |
Industriellenvereinigung |
25. 10. 2022 |
|
|
Správní rada Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek |
31. 3. 2023 |
pan Guy VAN GYES |
Odstoupení |
Člen |
Vláda |
Belgie |
pan Yves BOLSEE |
Federal Public Service Employment, Work and Social dialogue |
14. 11. 2022 |
|
|
Správní rada Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek |
31. 3. 2023 |
pan Fernando CATARINO JOSÉ |
Odstoupení |
Náhradník |
Vláda |
Portugalsko |
pan Ricardo BERNARDES |
Directorate-General for Employment and industrial Relations (DGERT) |
28. 11. 2022 |
|
|
Správní rada Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání |
31. 3. 2023 |
paní Daniela SIMIDCHIEVA |
Odstoupení |
Členka |
Zaměstnavatelé |
Bulharsko |
paní Svetlana DONCHEVA |
Bulgarian Industrial Association |
20. 9. 2022 |
|
|
Správní rada Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání |
31. 3. 2023 |
paní Anita PISARROVÁ |
Odstoupení |
Členka |
Vláda |
Itálie |
pan Andrea SIMONCINI |
Ministry of Labour and Social Policies |
26. 9. 2022 |
|
|
Správní rada Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání |
31. 3. 2023 |
pan Pietro TAGLIATESTA |
Odstoupení |
Náhradník |
Vláda |
Itálie |
paní Angela GRIECOVÁ |
Ministry of Labour and Social Policies |
26. 9. 2022 |
|
|
Správní rada Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání |
31. 3. 2023 |
pan Ivan ŠÓŠ |
Odstoupení |
Člen |
Odbory |
Slovensko |
pan Peter DANKO |
OZPSAV |
26. 9. 2022 |
|
|
Management Board of the European Centre for the Development of Vocational Training |
31. 3. 2023 |
pan António LEITE |
Odstoupení |
Náhradník |
Vláda |
Portugalsko |
paní Ana Elisa SANTOSOVÁ |
Ministério do Trabalho, Solidariedade e Segurança Social |
13. 10. 2022 |
|
|
Správní rada Evropského institutu pro rovnost žen a mužů |
31. 5. 2025 |
paní Annalise DESIRA |
Odstoupení |
Členka |
Vláda |
Malta |
pan Michael CAMILLERI |
Ministry for Home Affairs, Security, Reforms and Equality |
20. 9. 2022 |
|
|
Správní rada Evropského institutu pro rovnost žen a mužů |
31. 5. 2025 |
paní Zuzana BRIXOVÁ |
Odstoupení |
Členka |
Vláda |
Slovensko |
pan Marián LIZANEC |
Ministry of Labour, Social Affairs and Family of the Slovak Republic |
17. 10. 2022 |
|
|
Správní rada Evropského institutu pro rovnost žen a mužů |
31. 5. 2025 |
pan Ján TOMAŠTÍK |
Odstoupení |
Náhradník |
Vláda |
Slovensko |
paní Lucia VLASÁKOVÁ |
Ministry of Labour, Social Affairs and Family of the Slovak Republic |
17. 10. 2022 |
|
|
Správní rada Evropského institutu pro rovnost žen a mužů |
31. 5. 2025 |
paní Greta TUMĖNIENĖ |
Odstoupení |
Náhradnice |
Vláda |
Litva |
paní Milda JANEIKAITĖ |
Ministry of Social Security and Labour |
21. 11. 2022 |
|
31.3.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 116/15 |
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 28. března 2023,
o jmenování členů a náhradníků správní rady Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop)
(2023/C 116/05)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/128 ze dne 16. ledna 2019 o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 337/75 (1), a zejména na článek 4 uvedeného nařízení,
s ohledem na seznamy kandidátů navržených ke jmenování předložené Radě vládami členských států a organizacemi zaměstnanců a zaměstnavatelů,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Rada rozhodnutími ze dne 9. dubna 2019 (2), 8. července 2019 (3), 16. září 2019 (4) a 8. listopadu 2019 (5) jmenovala členy a náhradníky správní rady Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání(Cedefop) na období od 1. dubna 2019 do 31. března 2023. |
|
(2) |
Členové a náhradníci mají zůstat ve funkci, dokud nejsou opětovně jmenováni nebo ve funkci nahrazeni. |
|
(3) |
Členové a náhradníci mají být jmenováni na období čtyř let, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Členy a náhradníky správní rady Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) jsou na období od 1. dubna 2023 do 31. března 2027 jmenovány tyto osoby:
I. ZÁSTUPCI VLÁDY
|
Členský stát |
Členové |
Náhradníci |
|
Belgie (Vlámské společenství) |
pan Jeroen BACKS |
pan Bavo MEERT |
|
Belgie (Francouzské společenství) |
pan Guibert DEBROUX |
|
|
Bulharsko |
paní Vania TIVIDOŠEVOVÁ |
paní Polina ZLATARSKA |
|
Česká republika |
paní Marta STARÁ |
paní Martina KAŇÁKOVÁ |
|
Dánsko |
pan Morten HOLM-HEMMINGSEN |
pan Torben SCHUSTER |
|
Německo |
|
|
|
Estonsko |
paní Rita KASKOVÁ |
pan Teet TIKO |
|
Irsko |
|
|
|
Řecko |
|
|
|
Španělsko |
paní Lydia BERROCOSO RUFOVÁ |
paní María Antonia AGUDO RIAZOVÁ |
|
Francie |
|
|
|
Chorvatsko |
pan Božo PAVIČIN |
paní Irena BAČELIĆOVÁ |
|
Itálie |
|
|
|
Kypr |
pan Yiannis MOUROUZIDES |
pan Spyros SPYROU |
|
Lotyšsko |
|
|
|
Litva |
pan Julius JAKUČINSKAS |
paní Joana VILIMIENĖ |
|
Lucembursko |
|
|
|
Maďarsko |
paní Krisztina VUJKOVOVÁ |
paní Katalin ZOLTÁNOVÁ |
|
Malta |
|
|
|
Nizozemsko |
pan Emmelie VAN DEN BERGHOVÁ |
pan Wouter VERHEIJ |
|
Rakousko |
pan Eduard STAUDECKER |
pan Wolfgang SLAWIK |
|
Polsko |
pan Piotr BARTOSIAK |
paní Beata DZIEMIŃSKA-SKOWRONOVÁ |
|
Portugalsko |
paní Ana OLIMOVÁ |
paní Ana Elisa SANTOSOVÁ |
|
Rumunsko |
paní Ana RĂDULESCU |
paní Dalia-Maria MIRCEA-DARAMUSOVÁ |
|
Slovinsko |
paní Slavica ČERNOŠOVÁ |
|
|
Slovensko |
pan Karol JAKUBÍK |
|
|
Finsko |
paní Kari NYYSSÖLÄ |
paní Hanna AUTEREOVÁ |
|
Švédsko |
paní Carina LINDÉNOVÁ |
pan Jacob JOHANSSON |
II. ZÁSTUPCI ORGANIZACÍ ZAMĚSTNANCŮ
|
Členský stát |
Členové |
Náhradníci |
|
Belgie |
paní Sarah LAMBRECHTSOVÁ |
pan Cédric HEYLEN |
|
Bulharsko |
paní Leontina ISRAELOVÁ |
pan Adrian ILIEV |
|
Česká republika |
pan Lukáš NĚMEC |
paní Gabriela TLAPOVÁ |
|
Dánsko |
pan Thomas FELLAND |
paní Maria BJERREOVÁ |
|
Německo |
pan Mario PATUZZI |
pan Hans Ulrich NORDHAUS |
|
Estonsko |
pan Jaan-Hendrik TOOMEL |
paní Kaja TOOMSALUOVÁ |
|
Irsko |
|
|
|
Řecko |
pan Konstantinos KALLONIATIS |
pan Christos GOULAS |
|
Španělsko |
pan Vicente SÁNCHEZ JIMÉNEZ |
pan Juan-Carlos MORALES SAN JUAN |
|
Francie |
pan Nicolas FAINTRENIE |
|
|
Chorvatsko |
paní Dijana SOBOTOVÁ |
pan Jere BILAN |
|
Itálie |
pan Francesco LAURIA |
paní Milena MICHELETTIOVÁ |
|
Kypr |
pan Evangelos EVANGELOU |
pan Christos KARYDIS |
|
Lotyšsko |
paní Linda ROMELE |
pan Anda GRINFELDE |
|
Litva |
paní Tatjana BABRAUSKIENĖ |
|
|
Lucembursko |
pan Carlo FRISING |
paní Jeannine KOHNOVÁ |
|
Maďarsko |
|
|
|
Malta |
paní Elaine GERMANIOVÁ |
|
|
Nizozemsko |
paní Isabel COENENOVÁ |
|
|
Rakousko |
pan Bernhard HORAK |
pan Alexander PRISCHL |
|
Polsko |
paní Dagmara IWANCIWOVÁ |
paní Katarzyna PAWLACZYKOVÁ |
|
Portugalsko |
pan Hugo DIONISIO |
|
|
Rumunsko |
|
|
|
Slovinsko |
paní Laura WEBEROVÁ |
|
|
Slovensko |
pan Peter KOLESÍK |
pan Peter DANKO |
|
Finsko |
paní Riina NOUSIAINENOVÁ |
paní Kirsi RASINAHOVÁ |
|
Švédsko |
paní Hedvig MODINOVÁ |
paní Mia NIKALIOVÁ |
III. ZÁSTUPCI ORGANIZACÍ ZAMĚSTNAVATELŮ
|
Členský stát |
Členové |
Náhradníci |
|
Belgie |
paní Sandra COENEGRACHTSOVÁ |
pan Joris VANDERSTEENE |
|
Bulharsko |
paní Svetlana DONČEVOVÁ |
|
|
Česká republika |
pan Miloš RATHOUSKÝ |
paní Vladimíra DRBALOVÁ |
|
Dánsko |
paní Elisabeth LUND NYBORGOVÁ |
pan Louise HOEJ LARSENOVÁ |
|
Německo |
paní Barbara DORNOVÁ |
pan Christian SPERLE |
|
Estonsko |
|
paní Pille MEIEROVÁ |
|
Irsko |
pan Tony DONOHOE |
pan Adam Mark WEATHERLEY |
|
Řecko |
pan Christos IOANNOU |
pan Nikos GAVALAKIS |
|
Španělsko |
pan Juan Carlos TEJEDA |
paní Sandra MISO GUAJARDOVÁ |
|
Francie |
paní Siham SAÏDIOVÁ |
paní Florence GELOTOVÁ |
|
Chorvatsko |
pan Marko JURCIC |
paní Gordana NIKOLICOVÁ |
|
Itálie |
pan Alfonso BALSAMO |
paní Paola ASTORRIOVÁ |
|
Kypr |
paní Maria STYLIANOU THEODOROUOVÁ |
paní Maria PIREAOVÁ |
|
Lotyšsko |
paní Ilona KIUKUCĀNE |
paní Inese STEPIŅA |
|
Litva |
|
|
|
Lucembursko |
pan Marc GROSS |
pan Gilles WALERS |
|
Maďarsko |
paní Adrienne BALINTOVÁ |
|
|
Malta |
pan Joe FARRUGIA |
paní Daniela GRECHOVÁ |
|
Nizozemsko |
paní Hanneke ACKERMANNOVÁ |
|
|
Rakousko |
pan Gerhard RIEMER |
pan Thomas MAYR |
|
Polsko |
paní Magdalena ZABŁOCKA |
pan Sławomir SZYMCZAK |
|
Portugalsko |
pan Duarte VEIGA DA CUNHA |
pan Nuno BERNARDO |
|
Rumunsko |
paní Adriana RADOVÁ |
pan Vlad ILIESCU |
|
Slovinsko |
pan Simon OGRIZEK |
|
|
Slovensko |
pan Peter BENCKO |
pan Ľubomír GROMOŠ |
|
Finsko |
pan Mikko VIELTOJÄRVI |
paní Maiju KORHONENOVÁ |
|
Švédsko |
pan Pär LUNDSTRÖM |
pan Georgios SIDERAS |
Článek 2
Dosud nenavržené členy a náhradníky jmenuje Rada později.
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 28. března 2023.
Za Radu
předsedkyně
E. BUSCH
(1) Úř. věst. L 30, 31.1.2019, s. 90.
(2) Rozhodnutí Rady ze dne 9. dubna 2019 o jmenování členů a náhradníků správní rady Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) (Úř. věst. C 136,12.4.2019, s. 6).
(3) Rozhodnutí Rady ze dne 8 července 2019 o jmenování jedné náhradnice správní rady Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) za Litvu (Úř. věst. C 232, 10.7.2019, s. 5).
(4) Rozhodnutí Rady ze dne 16. září o jmenování jedné náhradnice správní rady Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) za Rumunsko (Úř. věst. C 316,20.9.2019, s. 3).
(5) Rozhodnutí Rady ze dne 8. listopadu 2019 o jmenování jedné náhradnice správní rady Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) za Lucembursko (Úř. věst. C 385, 13.11.2019, s. 6).
|
31.3.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 116/19 |
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 28. března 2023,
o jmenování členů a náhradníků správní rady Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA)
(2023/C 116/06)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/126 ze dne 16. ledna 2019 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2062/94 (1), a zejména článek 4 tohoto nařízení,
s ohledem na seznamy kandidátů navržených ke jmenování předložené Radě vládami členských států a organizacemi zaměstnanců a zaměstnavatelů,
s ohledem na seznamy členů a náhradníků Poradního výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Rada rozhodnutími ze dne 9. dubna 2019 (2), 6. června 2019 (3), 8. července 2019 (4), 14. června 2021 (5) a 2. června 2022 (6) jmenovala členy a náhradníky správní rady Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) na období od 1. dubna 2019 do 31. března 2023. |
|
(2) |
Členové a náhradníci mají zůstat ve funkci, dokud nejsou opětovně jmenováni nebo ve funkci nahrazeni. |
|
(3) |
Členové a náhradníci mají být jmenováni na období čtyř let, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Na období od 1. dubna 2023 do 31. března 2027 jsou jmenováni tito členové a náhradníci správní rady Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) :
I. ZÁSTUPCI VLÁDY
|
Členský stát |
Členové |
Náhradníci |
|
Belgie |
paní Véronique CRUTZENOVÁ |
paní Aurore MASSARTOVÁ |
|
Bulharsko |
paní Darina KONOVA |
pan Nikolaj ARNAUDOV |
|
Česká republika |
pan Jaroslav HLAVÍN |
paní Lucie KYSELOVÁ |
|
Dánsko |
paní Annemarie KNUDSENOVÁ |
paní Anne-Marie VON BENZONOVÁ |
|
Německo |
pan Kai SCHÄFER |
pan Sebastian HAUS-RYBICKI |
|
Estonsko |
paní Silja SOONOVÁ |
paní Marika LIIVOVÁ |
|
Irsko |
paní Marie DALTONOVÁ |
pan Stephen CURRAN |
|
Řecko |
pan Ioannis KONSTANTAKOPOULOS |
paní Aggeliki MOIROUOVÁ |
|
Španělsko |
pan Carlos ARRANZ CORDERO |
paní Mercedes TEJEDOR AIBAROVÁ |
|
Francie |
paní Lucie MEDIAVILLA |
paní Anne AUDICOVÁ |
|
Chorvatsko |
paní Marina PRELECOVÁ |
paní Žanna JANČIEVOVÁ |
|
Itálie |
pan Antonio VALENTI |
paní Laura TOMASSINIOVÁ |
|
Kypr |
pan Aristodemos ECONOMIDES |
pan Chrysanthos SAVVIDES |
|
Lotyšsko |
pan Renārs LŪSIS |
paní Jolanta GEDUŠA |
|
Litva |
paní Aldona SABAITIENĖ |
pan Gintarė BUŽINSKAITĖ |
|
Lucembursko |
pan Marco BOLY |
paní Patrice FURLANIOVÁ |
|
Maďarsko |
pan Attila LUMNICZKY |
pan Gyula MADARÁSZ |
|
Malta |
pan Melhino MERCIECA |
pan Silvio FARRUGIA |
|
Nizozemsko |
paní Tanja WESSELIUSOVÁ |
pan Martin DEN HELD |
|
Rakousko |
paní Gertrud BREINDLOVÁ |
paní Anna RITZBERGER-MOSEROVÁ |
|
Polsko |
paní Agnieszka WOLSKÁ |
paní Agnieszka GAJEKOVÁ |
|
Portugalsko |
Nelson FERREIRA |
paní Paula SOUSAOVÁ |
|
Rumunsko |
paní Elena PERJUOVÁ |
paní Veronica HAȘOVÁ |
|
Slovinsko |
pan Nikolaj PETRIŠIČ |
paní Vladka KOMELOVÁ |
|
Slovensko |
paní Martina KOSTURÁKOVÁ |
pan Adam ŠULÍK |
|
Finsko |
pan Raimo ANTILA |
paní Liisa HAKALAOVÁ |
|
Švédsko |
pan Magnus FALK |
paní Johanna BENGTSSON RYBERGOVÁ |
II. ZÁSTUPCI ORGANIZACÍ ZAMĚSTNANCŮ
|
Členský stát |
Členové |
Náhradníci |
|
Belgie |
paní Caroline VERDOOTOVÁ |
pan Kris VAN EYCK |
|
Bulharsko |
|
|
|
Česká republika |
|
|
|
Dánsko |
pan Ulrik SPANNOW |
pan Can SARIALTUN |
|
Německo |
pan Sebastian SCHNEIDER |
pan Moriz-Boje TIEDEMANN |
|
Estonsko |
|
|
|
Irsko |
pan Dessie ROBINSON |
pan Sylvester CRONIN |
|
Řecko |
pan Andreas STOIMENIDIS |
pan Markos KONTIZAS |
|
Španělsko |
paní Ana GARCÍA DE LA TORREOVÁ |
pan Rubén PINEL BALLESTEROS |
|
Francie |
pan Abderrafik ZAIGOUCHE |
|
|
Chorvatsko |
|
|
|
Itálie |
|
paní Cinzia FRASCHERIOVÁ |
|
Kypr |
pan Evangelos EVANGELOU |
pan Stelios CHRISTODOULOU |
|
Lotyšsko |
pan Mārtiņš PUŽULS |
paní Gita OŠKĀJOVÁ |
|
Litva |
paní Inga RUGINIENĖ |
pan Ričardas GARUOLIS |
|
Lucembursko |
|
|
|
Maďarsko |
|
|
|
Malta |
pan Victor CARACHI |
pan Anthony CASARU |
|
Nizozemsko |
pan Wim VAN VEELEN |
|
|
Rakousko |
paní Julia NEDJELIK-LISCHKOVÁ |
paní Petra STREITHOFEROVÁ |
|
Polsko |
pan Tomasz NAGÓRKA |
paní Paulina BARAŃSKA |
|
Portugalsko |
pan Eduardo Manuel NOGUEIRA CHAGAS |
paní Vanda Teresa ROGADO MADEIRA PEREIRA DA CRUZOVÁ |
|
Rumunsko |
|
|
|
Slovinsko |
|
|
|
Slovensko |
pan Peter RAMPAŠEK |
pan Vladimír KMEC |
|
Finsko |
pan Erkki AUVINEN |
paní Lotta SAVINKOVÁ |
|
Švédsko |
paní Karin FRISTEDTOVÁ |
paní Cyrene MARTINSSON WAERNOVÁ |
III. ZÁSTUPCI ORGANIZACÍ ZAMĚSTNAVATELŮ
|
Země |
Členové |
Náhradníci |
|
Belgie |
pan Kris DE MEESTER |
pan Marc DE WILDE |
|
Bulharsko |
pan Georgi STOJEV |
paní Petja GEOREVOVÁ |
|
Česká republika |
pan Jiří PUTNA |
pan Martin RÖHRICH |
|
Dánsko |
pan Clemens ØRNSTRUP ETZERODT |
pan Jens SKOVGAARD LAURITSEN |
|
Německo |
pan Eckhard METZE |
pan Stefan ENGEL |
|
Estonsko |
paní Marju PEÄRNBERGOVÁ |
|
|
Irsko |
pan Michael GILLEN |
paní Katharine MURRAYOVÁ |
|
Řecko |
paní Katerina DASKALAKIOVÁ |
|
|
Španělsko |
paní Miriam PINTO LOMEÑOVÁ |
paní Laura CASTRILLO NUÑEZOVÁ |
|
Francie |
pan Franck GAMBELLI |
pan Patrick LÉVY |
|
Chorvatsko |
pan Nenad SEIFERT |
paní Nuša ŽUNECOVÁ |
|
Itálie |
paní Fabiola LEUZZIOVÁ |
pan Pier Paolo MASCIOCCHI |
|
Kypr |
pan Emilios MICHAEL |
pan Polyvios POLYVIOU |
|
Lotyšsko |
|
|
|
Litva |
paní Rūta JASIENĖ |
|
|
Lucembursko |
pan Thierry GRIMÉE |
pan Marc KIEFFER |
|
Maďarsko |
pan István KOMORÓCZKI |
|
|
Malta |
pan Martin BONDIN |
pan Joseph DELIA |
|
Nizozemsko |
pan Mario VAN MIERLO |
|
|
Rakousko |
paní Christa SCHWENGOVÁ |
pan Tobias SONNWEBER |
|
Polsko |
|
|
|
Portugalsko |
pan Manuel Marcelino PERALTA DA PENA COSTA |
pan Luís HENRIQUE |
|
Rumunsko |
paní Victorița Mihaela GRIGOREOVÁ |
|
|
Slovinsko |
pan Jože SMOLE |
|
|
Slovensko |
pan Róbert MEITNER |
paní Silvia SUROVÁ |
|
Finsko |
paní Auli RYTIVAARAOVÁ |
paní Anne SALOMAAOVÁ |
|
Švédsko |
paní Cecilia ANDERSSONOVÁ |
pan Anders WESTLUND |
Článek 2
Dosud nenavržené členy a náhradníky jmenuje Rada později.
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 28. března 2023.
Za Radu
předsedkyně
E. BUSCH
(1) Úř. věst. L 30, 31.1.2019, s. 58.
(2) Rozhodnutí Rady ze dne 9. dubna 2019 o jmenování členů a náhradníků správní rady Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) (Úř. věst. C 135, 11.4.2019, s. 7).
(3) Rozhodnutí Rady ze dne 6. června 2019 o jmenování členů a náhradníků správní rady Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v kategorii zástupců vlád za Řecko, Francii a Lucembursko (Úř. věst. C 195, 11.6.2019, s. 4) a rozhodnutí Rady (EU) 2019/963 ze dne 6. června 2019 o jmenování jednoho náhradníka správní rady Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci za Francii (Úř. věst. L 156, 13.6.2019, s. 3).
(4) Rozhodnutí Rady (EU) 2019/963 ze dne 8. července 2019 o jmenování jednoho náhradníka správní rady Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci za Maďarsko (Úř. věst. C 232, 10.7.2019, s. 4).
(5) Rozhodnutí Rady (EU) 2022/896 ze dne 14. června 2021 o jmenování jednoho náhradníka správní rady Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci za Lotyšsko (Úř. věst. C 234 I, 17.6.2021, s. 3).
(6) Rozhodnutí Rady (EU) 2022/896 ze dne 2. června 2022 o jmenování jednoho náhradníka správní rady Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci za Rumunsko (Úř. věst. L 155, 8.6.2022, s. 49).
|
31.3.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 116/23 |
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 28. března 2023,
o jmenování členů a náhradníků správní rady Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound)
(2023/C 116/07)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/127 ze dne 16. ledna 2019 o zřízení Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1365/75 (1), a zejména na článek 4 uvedeného nařízení,
s ohledem na seznamy kandidátů navržených ke jmenování předložené Radě vládami členských států a organizacemi zaměstnanců a zaměstnavatelů,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Rada rozhodnutími ze dne 9. dubna 2019 (2), 25. června 2019 (3), 8. července 2019 (4), 16.září 2019 (5) a 14. června 2021 (6) jmenovala členy a náhradníky správní rady Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) na období od 1. dubna 2019 do 31. března 2023. |
|
(2) |
Členové a náhradníci mají zůstat ve funkci, dokud nejsou opětovně jmenováni nebo ve funkci nahrazeni. |
|
(3) |
Členové a náhradníci mají být jmenováni na období čtyř let, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Členy a náhradníky správní rady Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) jsou na období od 1. dubna 2023 do 31. března 2027 jmenovány tyto osoby:
I. ZÁSTUPCI VLÁDY
|
Členský stát |
Členové |
Náhradníci |
|
Belgie |
pan Yves BOLSÉE |
pan Alain PIETTE |
|
Bulharsko |
pan Nenko SALČEV |
paní Teodora TODOROVA |
|
Česká republika |
pan Vlastimil VÁŇA |
pan Ondřej KRÝSL |
|
Dánsko |
pan Søren FRIIS |
paní Lærke Thorø Borch SLOTHOVÁ |
|
Německo |
pan Thomas VOIGTLÄNDER |
paní Ina HINZEROVÁ |
|
Estonsko |
paní Marian JUURIKOVÁ |
paní Marion PAJUMETSOVÁ |
|
Irsko |
pan Marcus BREATHNACH |
paní Olivia CLARKEOVÁ |
|
Řecko |
pan Triantafyllia TOTOU |
pan Georgios GOURZOULIDIS |
|
Španělsko |
paní Marina GRIÑÓN MONTESOVÁ |
paní Gloria María ORTEGA GONZÁLEZOVÁ |
|
Francie |
paní Nathalie VAYSSEOVÁ |
paní Lucile CASTEX-CHAUVEOVÁ |
|
Chorvatsko |
paní Iva MUSIĆ OREŠKOVIĆOVÁ |
paní Inja OGRIZOVIĆ DŽAMONJOVÁ |
|
Itálie |
pan Romolo DE CAMILLIS |
paní Rosanna MARGIOTTOVÁ |
|
Kypr |
pan Orestis MESSIOS |
pan Panayiotis SAVVA |
|
Lotyšsko |
paní Ineta TĀRE |
paní Ineta VJAKSE |
|
Litva |
pan Donata ŠLEKYTĖ |
paní Rita SKREBIŠKIENĖ |
|
Lucembursko |
pan Tom OSWALD |
pan Bob GREIS |
|
Maďarsko |
paní Krisztina PELEIOVÁ |
paní Vera Judit ÁCSOVÁ |
|
Malta |
paní Diane VELLA MUSCATOVÁ |
pan Christopher GALEA |
|
Nizozemsko |
pan Wilm GEURTS |
paní Alexandra NICOLAIOVÁ |
|
Rakousko |
pan Harald FUGGER |
paní Petra PENCSOVÁ |
|
Polsko |
pan Jerzy CIECHAŃSKI |
paní Magdalena ZAWADZKA |
|
Portugalsko |
paní Cristina RODRIGUESOVÁ |
pan Ricardo BERNARDES |
|
Rumunsko |
paní Bianca Diana MIHĂIȚĂOVÁ |
paní Ioana DUMITRESCUOVÁ |
|
Slovinsko |
paní Vladka KOMELOVÁ |
pan Andraž BOBOVNIK |
|
Slovensko |
paní Silvia GREGORCOVÁ |
pan Ján GABURA |
|
Finsko |
pan Antti NÄRHINEN |
paní Maija LYLY-YRJÄNÄINENOVÁ |
|
Švédsko |
paní Aurora LEWÉNOVÁ |
pan Håkan NYMAN |
II. ZÁSTUPCI ORGANIZACÍ ZAMĚSTNANCŮ
|
Členský stát |
Členové |
Náhradníci |
|
Belgie |
pan Stijn GRYP |
paní Caroline VERDOOTOVÁ |
|
Bulharsko |
pan Todor KAPITANOV |
pan Veselin MITOV |
|
Česká republika |
pan Jiří VAŇÁSEK |
paní Jana MALÁČOVÁ |
|
Dánsko |
paní Maria BJERREOVÁ |
paní Käthe MUNK RYOMOVÁ |
|
Německo |
paní Tanja BERGRATHOVÁ |
paní Livia HENTSCHELOVÁ |
|
Estonsko |
pan Jaan-Hendrik TOOMEL |
pan Madis IGANÕMM |
|
Irsko |
pan David JOYCE |
pan Ger GIBBONS |
|
Řecko |
pan Ioannis POUPKOS |
pan Panagiotis KORDATOS |
|
Španělsko |
paní Valérie PARRA BALAYÉOVÁ |
pan Fernando ROCHA SÁNCHEZ |
|
Francie |
pan Charles PARMENTIER |
pan Romain LASSERRE |
|
Chorvatsko |
paní Marija HANŽEVAČKIOVÁ |
paní Dijana ŠOBOTOVÁ |
|
Itálie |
pan Salvatore MARRA |
paní Rossella BENEDETTIOVÁ |
|
Kypr |
pan Panicos ARGYRIDES |
pan Evangelos EVANGELOU |
|
Lotyšsko |
paní Linda ROMELEOVÁ |
pan Mārtiņš SVIRSKIS |
|
Litva |
pan Daiva KVEDARAITĖ |
paní Sigita MYKOLAITYTĖ |
|
Lucembursko |
paní Véronique EISCHENOVÁ |
pan Patrick DURY |
|
Maďarsko |
pan Szabolcs BEŐTHY -FEHÉR |
paní Viktória SZŰCSOVÁ |
|
Malta |
pan Joseph BUGEJA |
pan Paul PACE |
|
Nizozemsko |
pan Jan KOUWENBERG |
paní Lottie VAN KELLEOVÁ |
|
Rakousko |
paní Dinah DJALINOUS-GLATZOVÁ |
pan Adi BUXBAUM |
|
Polsko |
paní Katarzyna BARTKIEWICZOVÁ |
paní Katarzyna PIETRZAKOVÁ |
|
Portugalsko |
paní Vanda Teresa ROGADO MADEIRA PEREIRA DA CRUZOVÁ |
pan Hugo Filipe RODRIGUES DIONÍSIO |
|
Rumunsko |
pan Sabin RUSU |
Mihaela DÂRLEOVÁ |
|
Slovinsko |
paní Maja KONJAROVÁ |
pan Matija DRMOTA |
|
Slovensko |
pan Miroslav HAJNOŠ |
|
|
Finsko |
pan Juha ANTILA |
pan Seppo NEVALAINEN |
|
Švédsko |
pan Håkan GUSTAVSSON |
paní Carola LÖFSTRANDOVÁ |
III. ZÁSTUPCI ORGANIZACÍ ZAMĚSTNAVATELŮ
|
Členský stát |
Členové |
Náhradníci |
|
Belgie |
pan Kris DE MEESTER |
pan Phillipe VAN WALLEGHEM |
|
Bulharsko |
pan Dimiter BRANKOV |
pan Theodor DETČEV |
|
Česká republika |
paní Vladimíra DRBALOVÁ |
paní Pavla BŘEČKOVÁ |
|
Dánsko |
paní Christiane MIßLBECK-WINBERGOVÁ |
paní Maja KLUGER DIONIGIOVÁ |
|
Německo |
pan Matthias ROHRMANN |
pan Sebastian HOPFNER |
|
Estonsko |
paní Kristi SÕBEROVÁ |
pan Raul EAMETS |
|
Irsko |
paní Maeve McELWEEOVÁ |
paní Pauline O’HAROVÁ |
|
Řecko |
pan Christos IOANNOU |
paní Katerina DASKALAKI |
|
Španělsko |
paní Celia FERRERO ROMEROVÁ |
pan Miguel CANALES GUTIÉRREZ |
|
Francie |
pan Sébastien DARRIGRAND |
paní Anne VAUCHEZOVÁ |
|
Chorvatsko |
paní Nuša ŽUNECOVÁ |
pan Dario ĆORIĆ |
|
Itálie |
paní Stefania ROSSIOVÁ |
pan Giovanni MORLEO |
|
Kypr |
pan Polyvios POLYVIOU |
pan Georges HADJIKALLIS |
|
Lotyšsko |
paní Ilona KIUKUCĀNE |
paní Inese STEPIŅA |
|
Litva |
paní Ineta RIZGELĖ |
paní Monika GABALYTĖ |
|
Lucembursko |
pan Philippe HECK |
pan Marc KIEFFER |
|
Maďarsko |
paní Adrienn BÁLINTOVÁ |
paní Andrea MAGYAROVÁ |
|
Malta |
pan Joseph FARRUGIA |
paní Marthese MICALLEFOVÁ |
|
Nizozemsko |
pan Mario VAN MIERLO |
paní Nurcan YILMAZOVÁ |
|
Rakousko |
pan Tobias SONNWEBER |
pan Josef WIRTH |
|
Polsko |
pan Andrzej RUDKA |
paní Katarzyna SIEMIENKIEWICZOVÁ |
|
Portugalsko |
pan Manuel Marcelino PERALTA DA PENA COSTA |
pan Luís HENRIQUE |
|
Rumunsko |
paní Adelina DABUOVÁ |
pan Radu BURNETE |
|
Slovinsko |
pan Miroslav SMREKAR |
paní Nataša CVETEKOVÁ |
|
Slovensko |
paní Alexandra ŠARINOVÁ |
paní Katarína MARENČÁKOVÁ |
|
Finsko |
paní Katja MIETTINENOVÁ |
paní Suvi LAHTI-LEEVEOVÁ |
|
Švédsko |
pan Patrik KARLSSON |
paní Anna BERGSTENOVÁ |
Článek 2
Dosud nenavržené členy a náhradníky jmenuje Rada později.
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 28. března 2023.
Za Radu
předsedkyně
E. BUSCH
(1) Úř. věst. L 30, 31.1.2019, s. 74.
(2) Rozhodnutí Rady ze dne 9. dubna 2019 o jmenování členů a náhradníků správní rady Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) (Úř. věst. C 135, 11.4.2019, s. 1).
(3) Rozhodnutí Rady ze dne 25. června 2019 o jmenování členů a náhradníků správní rady Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) pro Litvu, Lucembursko a Slovinsko (Úř. věst. C 216, 27.6.2019, s. 1).
(4) Rozhodnutí Tady ze dne 8. července 2019 o jmenování členů a náhradníků správní rady Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) pro Francii a Maďarsko (Úř. věst. C 232, 10.7.2019, s. 3).
(5) Rozhodnutí Rady ze dne 16. září 2019 o jmenování členů a náhradníků správní rady Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) pro Lucembursko (Úř. věst. C 314, 18.9.2019, s. 2).
(6) Rozhodnutí Rady ze dne 14. června 2021 o jmenování členů a náhradníků správní rady Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) pro Nizozemsko (Úř. věst. C 234 I, 17.6.2021, s. 1).
Evropská komise
|
31.3.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 116/27 |
Směnné kurzy vůči euru (1)
30. března 2023
(2023/C 116/08)
1 euro =
|
|
měna |
směnný kurz |
|
USD |
americký dolar |
1,0886 |
|
JPY |
japonský jen |
144,42 |
|
DKK |
dánská koruna |
7,4493 |
|
GBP |
britská libra |
0,88164 |
|
SEK |
švédská koruna |
11,3037 |
|
CHF |
švýcarský frank |
0,9963 |
|
ISK |
islandská koruna |
148,10 |
|
NOK |
norská koruna |
11,3570 |
|
BGN |
bulharský lev |
1,9558 |
|
CZK |
česká koruna |
23,547 |
|
HUF |
maďarský forint |
380,63 |
|
PLN |
polský zlotý |
4,6813 |
|
RON |
rumunský lei |
4,9483 |
|
TRY |
turecká lira |
20,8653 |
|
AUD |
australský dolar |
1,6263 |
|
CAD |
kanadský dolar |
1,4740 |
|
HKD |
hongkongský dolar |
8,5455 |
|
NZD |
novozélandský dolar |
1,7462 |
|
SGD |
singapurský dolar |
1,4465 |
|
KRW |
jihokorejský won |
1 413,65 |
|
ZAR |
jihoafrický rand |
19,6460 |
|
CNY |
čínský juan |
7,4898 |
|
IDR |
indonéská rupie |
16 376,04 |
|
MYR |
malajsijský ringgit |
4,8143 |
|
PHP |
filipínské peso |
59,166 |
|
RUB |
ruský rubl |
|
|
THB |
thajský baht |
37,252 |
|
BRL |
brazilský real |
5,5531 |
|
MXN |
mexické peso |
19,6843 |
|
INR |
indická rupie |
89,3575 |
(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
|
31.3.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 116/28 |
Nová národní strana euromincí určených k oběhu
(2023/C 116/09)
Národní strana nové dvoueurové pamětní mince určené k oběhu a vydávané Finskem
Euromince určené k oběhu mají v rámci celé eurozóny postavení zákonného platidla. S cílem informovat širokou veřejnost a všechny, kdo přicházejí s mincemi do styku, Komise zveřejňuje popis návrhů všech nových euromincí (1). V souladu se závěry Rady ze dne 10. února 2009 (2) v této věci se členským státům eurozóny a zemím, které uzavřely měnovou dohodu s Evropskou unií, na jejímž základě mohou vydávat euromince, povoluje za určitých podmínek vydávat pamětní euromince určené k oběhu, zejména za podmínky, že jde výlučně o mince v nominální hodnotě dvou eur. Tyto mince mají stejné technické vlastnosti jako ostatní dvoueurové mince, ale na jejich národní straně je vyobrazen pamětní motiv, jenž má z hlediska národního nebo evropského vysokou symbolickou hodnotu.
Vydávající země: Finsko
Pamětní motiv: První finský zákon o ochraně přírody
Popis návrhu: Motivem mince je stylizovaný brouk. Ve vrchním půlkruhu je nápis „OCHRANA PŘÍRODY“ ve finštině a ve spodním půlkruhu je nápis „OCHRANA PŘÍRODY“ ve švédštině a rok vydání „2023“. Na pravé straně středu mince je nápis „FI“. Na levé straně středu mince je značka finské mincovny.
Na mezikruží mince je dvanáct hvězd evropské vlajky.
Odhadovaný objem emise:400 000 mincí
Datum emise: jaro 2023
(1) Národní strany všech mincí, které byly vydány v roce 2002, naleznete v Úř. věst. C 373, 28.12.2001, s. 1.
(2) Viz závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 10. února 2009 a doporučení Komise ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 52).
|
31.3.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 116/29 |
Nová národní strana euromincí určených k oběhu
(2023/C 116/10)
Národní strana nové dvoueurové pamětní mince určené k oběhu a vydávané Španělskem
Euromince určené k oběhu mají v rámci celé eurozóny postavení zákonného platidla. S cílem informovat širokou veřejnost a všechny, kdo přicházejí s mincemi do styku, Komise zveřejňuje popis návrhů všech nových euromincí (1). V souladu se závěry Rady ze dne 10. února 2009 (2) v této věci se členským státům eurozóny a zemím, které uzavřely měnovou dohodu s Evropskou unií, na jejímž základě mohou vydávat euromince, povoluje za určitých podmínek vydávat pamětní euromince určené k oběhu, zejména za podmínky, že jde výlučně o mince v nominální hodnotě dvou eur. Tyto mince mají stejné technické vlastnosti jako ostatní dvoueurové mince, ale na jejich národní straně je vyobrazen pamětní motiv, jenž má z hlediska národního nebo evropského vysokou symbolickou hodnotu.
Vydávající země: Španělsko
Pamětní motiv: UNESCO: Cáceres
Popis návrhu: Staré město Cáceres je městský celek nacházející se v autonomní oblasti Extramadura na západě Pyrenejského poloostrova. Město bylo zapsáno na seznam památek světového dědictví. Je jedinečné pro své historické rysy, které (od středověku až po antiku) nesou stopy velmi rozmanitých a protichůdných vlivů, jako je severská gotika, islámské umění, italská renesance a umění Nového světa.
Návrh vyobrazuje panoramatický pohled na tento monumentální komplex, konkrétně na jeho hlavní náměstí. Nahoře je velkými písmeny napsáno slovo „ESPAÑA“ a rok ražby „2023“. Na pravé straně nahoře je značka mincovny. Dole je velkými písmeny napsáno slovo „CÁCERES“.
Na mezikruží mince je dvanáct hvězd evropské vlajky.
Odhadovaný objem emise: 1 500 000 mincí
Datum emise: první čtvrtletí roku 2023
(1) Národní strany všech mincí, které byly vydány v roce 2002, naleznete v Úř. věst. C 373, 28.12.2001, s. 1.
(2) Viz závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 10. února 2009 a doporučení Komise ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 52).
|
31.3.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 116/30 |
Nová národní strana euromincí určených k oběhu
(2023/C 116/11)
Národní strana nové dvoueurové pamětní mince určené k oběhu a vydávané Slovenskem
Euromince určené k oběhu mají v rámci celé eurozóny postavení zákonného platidla. S cílem informovat širokou veřejnost a všechny, kdo přicházejí s mincemi do styku, Komise zveřejňuje popis návrhů všech nových euromincí (1). V souladu se závěry Rady ze dne 10. února 2009 (2) v této věci se členským státům eurozóny a zemím, které uzavřely měnovou dohodu s Evropskou unií, na jejímž základě mohou vydávat euromince, povoluje za určitých podmínek vydávat pamětní euromince určené k oběhu, zejména za podmínky, že jde výlučně o mince v nominální hodnotě dvou eur. Tyto mince mají stejné technické vlastnosti jako ostatní dvoueurové mince, ale na jejich národní straně je vyobrazen pamětní motiv, jenž má z hlediska národního nebo evropského vysokou symbolickou hodnotu.
Vydávající země: Slovensko
Pamětní motiv: 100. výročí první transfuze krve na Slovensku
Popis návrhu: Návrh zobrazuje rovnostranný kříž jakožto mezinárodně uznávaný symbol lékařské pomoci, naděje a lidskosti. Do každého ramene kříže je vepsána jedna z krevních skupin. A, B, 0 a AB. Do kříže jsou vyraženy další dva rovnostranné kříže ležící jeden ve druhém a v jejich středu je kapka krve. Kolem kříže ve středu mince jsou rovnoměrně rozmístěny spodní části osmi zkumavek, z nichž každá obsahuje vyraženou stylizovanou kapku krve. Mezi jednotlivými zkumavkami jsou reliéfy kapek krve. Napravo od dolní zkumavky jsou stylizované iniciály „MP“, které odkazují na návrhářku této mince Máriu Poldaufovou; nalevo je značka Mincovny Kremnica sestávající z písmen „MK“, která jsou umístěna mezi dvěma raznicemi. Kolem většiny okraje středu mince je vyrytý nápis „PRVÁ TRANSFÚZIA KRVI 1923 – 2023“ Podél spodní části okraje středu mince je jméno vydávající země „Slovensko“, které je od vyrytého nápisu z obou stran odděleno tečkou.
Na mezikruží mince je dvanáct hvězd evropské vlajky.
Odhadovaný objem emise: 1 milion mincí
Datum emise: březen 2023
(1) Národní strany všech mincí, které byly vydány v roce 2002, naleznete v Úř. věst. C 373, 28.12.2001, s. 1.
(2) Viz závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 10. února 2009 a doporučení Komise ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 52).
|
31.3.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 116/31 |
Nová národní strana euromincí určených k oběhu
(2023/C 116/12)
Národní strana nové dvoueurové pamětní mince určené k oběhu a vydávané Francií
Euromince určené k oběhu mají v rámci celé eurozóny postavení zákonného platidla. S cílem informovat širokou veřejnost a všechny, kdo přicházejí s mincemi do styku, Komise zveřejňuje popis návrhů všech nových euromincí (1). V souladu se závěry Rady ze dne 10. února 2009 (2) v této věci se členským státům eurozóny a zemím, které uzavřely měnovou dohodu s Evropskou unií, na jejímž základě mohou vydávat euromince, povoluje za určitých podmínek vydávat pamětní euromince určené k oběhu, zejména za podmínky, že jde výlučně o mince v nominální hodnotě dvou eur. Tyto mince mají stejné technické vlastnosti jako ostatní dvoueurové mince, ale na jejich národní straně je vyobrazen pamětní motiv, jenž má z hlediska národního nebo evropského vysokou symbolickou hodnotu.
Vydávající země: Francie
Pamětní motiv: Olympijské hry v Paříži 2024
Popis návrhu: Sto let po olympijských hrách v Paříži v roce 1924 bude francouzská metropole opět pořádat letní hry v roce 2024. Rok před zahájením olympijských her pokračuje Pařížská mincovna v oslavách, odpočítává začátek her a zdůrazňuje své dědictví a dědictví Paříže. Jde o mezinárodní událost, na niž se v letech, které jí předcházejí, postupně upíná čím dál větší pozornost – v minulých letech bylo olympijským hrám věnováno již několik dvoueurových pamětních mincí.
Návrh mince vyobrazuje rozsévačku, národní postavu a ikonu francouzské numismatiky, praktikující starověký box, čímž odkazuje na antické olympijské hry. Její silueta je v popředí před mostem Pont-Neuf a jeho okolím, typickým pro oblast Ile de la Cité, což je klíčový prvek pařížské krajiny. Na pozadí je znázorněna atletická dráha, na jejíž pravé straně je vloženo logo Paříž 2024. Pod obloukem, na zábradlí mostu a v řece Seině jsou vloženy letopočet, značka RF a značky mincovny.
Na mezikruží mince je dvanáct hvězd evropské vlajky.
Odhadovaný objem emise:260 000 mincí
Datum emise: leden 2023
(1) Národní strany všech mincí, které byly vydány v roce 2002, naleznete v Úř. věst. C 373, 28.12.2001, s. 1.
(2) Viz závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 10. února 2009 a doporučení Komise ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 52).
V Oznámení
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
Evropská komise
|
31.3.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 116/32 |
Předběžné oznámení o spojení podniků
(Věc M.11099 - CINVEN / MBCC DIVESTMENT BUSINESS)
Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem
(Text s významem pro EHP)
(2023/C 116/13)
1.
Komise dne 24. března 2023 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1).Toto oznámení se týká těchto podniků:
|
— |
Cinven, Cinven Capital Management (VII) General Partner Limited (Guernsey), kontrolovaného podnikem Cinven Partnership LLP („Cinven“, Spojené království), |
|
— |
určitých podnikatelských aktivit v Austrálii, Kanadě, zemích EHP, Novém Zélandu, Švýcarsku, Spojeném království a USA („MBCC Divestment Business“) a v současné době kontrolovaných podnikem LSF11 Skyscraper Midco 2 S.à.r.l. (Lucembursko). |
Podnik Cinven získá ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování výhradní kontrolu nad podnikem MBCC Divestment Business.
Spojení se uskutečňuje nákupem podílů v subjektech vlastnících MBCC Divestment Business.
2.
Předmětem podnikání příslušných podniků je:|
— |
podnik Cinven je soukromá investiční společnost, jež řadě investičních fondů poskytuje poradenské služby a služby při správě investic. Společnosti v portfoliu investic Cinven působí v široké škále pododvětví, zejména v oblasti podnikatelských služeb, spotřebitelských služeb, finančních služeb, zdravotní péče, průmyslu a technologií, sdělovacích prostředků a telekomunikací, |
|
— |
podnik MBCC Divestment Business zahrnuje činnosti mísení kompozitních stavebních materiálů skupiny MBCC Group v Austrálii, Kanadě, zemích EHP, Novém Zélandu, Švýcarsku, Spojeném království a USA a podnikání skupiny MBCC Group v oblasti stavebních systémů v Austrálii a na Novém Zélandu. |
3.
Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.
4.
Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Je třeba vždy uvést toto číslo jednací:
M.11099 - CINVEN / MBCC DIVESTMENT BUSINESS
Připomínky lze Komisi zaslat e-mailem nebo poštou. Použijte tyto kontaktní informace:
E-mail: COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu
Poštovní adresa:
|
Commission européenne/Europese Commissie |
|
Direction générale de la concurrence |
|
Greffe des concentrations |
|
1049 Bruxelles/Brussel |
|
BELGIQUE/BELGIË |
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).
JINÉ AKTY
Evropská komise
|
31.3.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 116/34 |
Zveřejnění jednotného dokumentu uvedeného v čl. 94 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 a odkazu na zveřejnění specifikace produktu týkající se názvu v odvětví vína
(2023/C 116/14)
Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 98 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (1) do dvou měsíců ode dne tohoto zveřejnění.
JEDNOTNÝ DOKUMENT
„Terras da Beira“
PGI-PT-02355
Datum podání žádosti: 22. 3. 2017
1. Název, který má být zapsán
Terras da Beira
2. Druh zeměpisného označení
CHZO – chráněné zeměpisné označení
3. Druhy výrobků z révy vinné
|
1. |
Víno |
|
4. |
Šumivé víno |
|
8. |
Perlivé víno |
4. Popis vína (vín)
1. Víno (bílé, růžové a červené)
Bílá vína jsou čirá, jasná a světle až slámově žlutá. Vyznačují se primárním aroma po bílém, tropickém a citrusovém ovoci; vína zrající v sudech mají vůni zralého ovoce. Mají ovocnou, kyselou a svěží chuť s minerálními tóny.
Růžová vína jsou čirá a světlá, s odstíny od červené a třešňově červené až po světle růžovou. Mají ovocnou vůni s nádechem červeného ovoce. Chuť mají ovocnou, kyselou a svěží s minerálními tóny.
Červená vína jsou čirá a jasná, s odstíny od světle červené až po cihlově červenou. Voní po červeném ovoci. Mají ovocnou, kyselou a svěží chuť s minerálními tóny.
Ostatní analytické vlastnosti odpovídají mezním hodnotám stanoveným právními předpisy EU.
|
Obecné analytické vlastnosti |
|
|
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových) |
|
|
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových) |
9,0 |
|
Minimální celková kyselost |
|
|
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr) |
|
|
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr) |
|
2. Šumivé víno (bílé, růžové a červené)
Bílé šumivé víno má zelenavě bílý až slámově žlutý vzhled, je čiré, s jemnými dlouhotrvajícími bublinkami. Má primární aroma bílého a tropického ovoce a ovocnou, kyselou a svěží chuť, případně s vyzrálými tóny.
Šumivé růžové víno má třešňově červený až světle růžový vzhled, je čiré, s jemnými a dlouhotrvajícími bublinkami. Má primární aroma červeného ovoce a ovocnou, kyselou a svěží chuť, případně s vyzrálými tóny.
Šumivé červené víno má jasně červený až rubínově červený vzhled, je čiré, s jemnými a dlouhotrvajícími bublinkami. Má primární aroma červeného ovoce. Vyznačuje se ovocnou, kyselou a svěží chutí s případnými vyzrálými tóny.
Všechny analytické vlastnosti odpovídají mezním hodnotám stanoveným právními předpisy EU.
|
Obecné analytické vlastnosti |
|
|
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových) |
|
|
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových) |
|
|
Minimální celková kyselost |
|
|
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr) |
|
|
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr) |
|
3. Perlivé víno (bílé, červené a růžové)
Bílé perlivé víno má zelenavě bílý až slámově žlutý vzhled, je čiré, s rychle vyprchávajícími bublinkami. Má primární aroma bílého a tropického ovoce a ovocnou, kyselou a svěží chuť.
Perlivé růžové víno má třešňově červený až světle růžový vzhled, je čiré, s rychle vyprchávajícími bublinkami. Má primární aroma červeného ovoce a ovocnou, kyselou a svěží chuť.
Perlivé červené víno je jasně červené až světle červené barvy, čiré, s rychle vyprchávajícími bublinkami. Má primární aroma červeného ovoce a ovocnou, kyselou a svěží chuť.
Všechny analytické vlastnosti odpovídají mezním hodnotám stanoveným právními předpisy EU.
|
Obecné analytické vlastnosti |
|
|
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových) |
|
|
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových) |
|
|
Minimální celková kyselost |
|
|
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr) |
|
|
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr) |
|
5. Enologické postupy
a. Základní enologické postupy
1. Víno – přirozený obsah alkoholu v % objemových – minimální úroveň
Relevantní omezení, pokud jde o výrobu vín
Víno
Mošt vín, která mohou používat zeměpisné označení „Terras da Beira“, musí mít minimální přirozený obsah alkoholu 9 % objemových.
2. Technika produkce vína – růžová vína
Zvláštní enologický postup
Víno, šumivé víno a perlivé víno
Růžové víno se musí vyrábět postupem bez slupek nebo lehkým kvašením se slupkami.
3. Půdy a pěstební postupy
Pěstební postupy
Víno, šumivé víno a perlivé víno
Pěstební postupy používané na vinicích určených k výrobě vín s CHZO „Terras da Beira“ musí být pro danou oblast tradiční, nebo doporučené certifikačním orgánem.
Vinice určené k výrobě vín s CHZO „Terras da Beira“ musí být vysazeny na půdách těchto typů:
|
— |
humózní lithické břidlicové a žulové půdy, |
|
— |
lithické žulové půdy, |
|
— |
hnědé a červené středomořské břidlicové půdy. |
b. Maximální výnosy
1. Víno (bílé a růžové), šumivé víno a perlivé víno:
90 hektolitrů na hektar
2. Víno (červené)
85 hektolitrů na hektar
6. Vymezená zeměpisná oblast
Zeměpisná oblast produkce zeměpisného označení „Terras da Beira“ zahrnuje:
|
— |
všechny farnosti ve všech obcích v okresu Castelo Branco, |
|
— |
obce Almeida, Celorico da Beira, Figueira de Castelo Rodrigo (kromě farnosti Escalhão), Guarda, Manteigas, Meda (kromě farností Fonte Longa, Longroiva, Meda a Poço do Canto), Pinhel, Sabugal a Trancoso v okrese Guarda. |
7. Hlavní moštové odrůdy
|
|
Alfrocheiro – Tinta-Bastardinha |
|
|
Alicante-Bouschet |
|
|
Alicante-Branco |
|
|
Alvar |
|
|
Alvarelhão – Brancelho |
|
|
Alvarinho |
|
|
Aragonez – Tinta-Roriz; Tempranillo |
|
|
Arinto – Pedernã |
|
|
Arinto-do-Interiér |
|
|
Azal |
|
|
Baga |
|
|
Barcelo |
|
|
Bastardo – Graciosa |
|
|
Batoca – Alvaraça |
|
|
Bical – Borrado-das-Moscas |
|
|
Cabernet Franc |
|
|
Cabernet-Sauvignon |
|
|
Caladoc |
|
|
Camarate |
|
|
Campanario |
|
|
Castelão – João-de-Santarém(1); Periquita |
|
|
Cercial – Cercial-da-Bairrada |
|
|
Chardonnay |
|
|
Chasselas |
|
|
Códega-do-Larinho |
|
|
Durif – Petite-Syrah |
|
|
Encruzado |
|
|
Fernão-Pires – Maria-Gomes |
|
|
Folgasão – Terrantez |
|
|
Folha de Figueira – Dona-Branca |
|
|
Fonte Cal |
|
|
Gewurztraminer |
|
|
Gouveio |
|
|
Grand-Noir |
|
|
Jaen – Mencía |
|
|
Loureiro |
|
|
Malvasia-Fina – Boal; Bual |
|
|
Malvasia Fina Roxa |
|
|
Malvasia Preta |
|
|
Malvasia Rei |
|
|
Marufo – Mourisco-Roxo |
|
|
Merlot |
|
|
Monvedro |
|
|
Moreto |
|
|
Moscatel-Galego-Branco – Muscat-à-Petits-Grains |
|
|
Mourisco |
|
|
Nebbiolo |
|
|
Petit-Bouschet |
|
|
Petit-Verdot |
|
|
Pilongo |
|
|
Pinot-Blanc |
|
|
Pinot-Noir |
|
|
Português-Azul – Blauer-Portugieser |
|
|
Rabigato |
|
|
Rabo-de-Ovelha |
|
|
Riesling |
|
|
Rufete – Tinta-Pinheira |
|
|
Sangiovese |
|
|
Sauvignon – Sauvignon-Blanc |
|
|
Semillon |
|
|
Sercial – Esgana-Cão |
|
|
Sercialinho |
|
|
Syrah – Shiraz |
|
|
Síria – Roupeiro, Códega |
|
|
Tamarez – Molinha |
|
|
Terrantez |
|
|
Tinta-Barroca |
|
|
Tinta-Carvalha |
|
|
Tinta-Francisca |
|
|
Tinta-Negra – Mole, Saborinho |
|
|
Tinto-Cão |
|
|
Touriga-Franca |
|
|
Touriga-Fêmea |
|
|
Touriga-Nacional |
|
|
Trincadeira – Tinta-Amarela, Trincadeira-Preta |
|
|
Tália – Ugni-Blanc; Trebbiano-Toscano |
|
|
Uva-Cão |
|
|
Verdejo |
|
|
Verdelho |
|
|
Verdial-Branco |
|
|
Vinhão – Sousão |
|
|
Viognier |
|
|
Viosinho |
|
|
Vital |
|
|
Água-Santa |
8. Popis souvislostí
Víno, šumivé víno a perlivé víno
Zeměpisná oblast „Terras da Beira“ se nachází ve středu a na severu vnitrozemí Portugalska a je nejvýše položenou vinařskou oblastí v Portugalsku, kde se vinná réva pěstuje v nadmořské výšce 300 až 750 metrů. Krajinu regionu formují zejména pohoří Estrela, Gardunha, Açor, Marofa a Malcata.
Na severu zeměpisné oblasti „Terras da Beira“ se rozkládají povodí řek Côa a Águeda a na jihu povodí řek Zêzere a Alto Tejo (horní Tejo).
Většina půd je žulového původu, zbytek tvoří převážně břidlicové půdy, a mezi těmito oběma typy se vyskytují křemenné sloje.
Podnebí v regionu je poměrně drsné, v zimě klesají teploty pod bod mrazu a léto je velmi horké a suché. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje mezi 400 a 700 mm/m2, přičemž na srážky jsou bohaté převážně zimní a jarní měsíce. V tomto období je tak obvykle v půdě nadbytek vody. Naopak v létě téměř neprší. Červenec a srpen jsou nejsuššími měsíci v roce s průměrným úhrnem srážek menším než 10 mm/m2.
Tato rozlehlá oblast Portugalska, která byla kdysi nedílnou součástí římské Lusitanie (rok 25 př. n. l.), je odjakživa úzce spojena s vinicemi a výrobou vína. O velkém významu a důležitosti vína v této oblasti již od římských dob svědčí výskyt lisů vytesaných do žuly. K významnému rozvoji vinařství však došlo až na přelomu 12. a 13. století, a to díky mnichům z kláštera Santa Maria de Aguiar ve Figueira de Castelo Rodrigo.
Dlouholeté zkušenosti i novější poznatky ukazují, že vlastnosti vín jsou dány výběrem odrůd, které se v oblasti pěstují, a jejich dobrou adaptací na místní klima a půdu.
Bílá vína jsou svěží a aromatická, s výraznou kyselostí a mineralitou.
Růžová vína jsou ovocná, s minerálními, kyselými a svěžími tóny.
Červená vína jsou plná, svěží, kyselá a aromatická, s minerálními tóny a vůní červeného ovoce.
Šumivá vína jsou ovocná, kyselá a svěží a vyznačují se přítomností dlouhotrvajících bublinek.
Perlivá vína jsou ovocná, svěží a kyselá.
Díky spojení půdních a klimatických faktorů a pro oblast typických odrůd vinné révy vznikají vína s charakteristickými vlastnostmi, která se vyznačují mineralitou, kyselostí a svěžestí.
Žulové půdy v oblasti dodávají zdejším vínům, perlivým vínům a šumivým vínům výraznou mineralitu.
Kvůli charakteru krajiny v regionu se víno musí pěstovat v horských oblastech, vinná réva tedy roste ve velkých nadmořských výškách. To zpomaluje proces zrání, který je důležitý pro vývoj fenolických sloučenin a aromatických prekurzorů obsažených v hroznech. V důsledku toho jsou vína, perlivá vína a šumivá vína aromatičtější.
Díky velkým teplotním rozdílům během dne a noci v létě (horké a suché dny a chladné noci) dozrávají hrozny pomalu a pozvolna. Výsledkem je nižší obsah přírodního cukru a přiměřený stupeň kyselosti, která dodává vínům, perlivým vínům a šumivým vínům z této oblasti charakteristickou svěžest.
Pro produkci hroznů, které dávají místním vínům, perlivým vínům a šumivým vínům jejich charakteristické vlastnosti, je zásadní lidský faktor, který spočívá jak v uchování tisícileté tradice, tak i ve výběru odrůd, které se nejlépe přizpůsobily podmínkám zeměpisné oblasti.
9. Další základní podmínky
Výroba mimo zeměpisnou oblast – odchylka
Právní rámec:
Vnitrostátní právní předpisy
Typ dalších podmínek:
Odchylka týkající se výroby ve vymezené zeměpisné oblasti
Popis podmínek:
Je povoleno vyrábět vína s CHZO „Terras da Beira“ z hroznů vypěstovaných v této zeměpisné oblasti, ale zpracovaných mimo ni, pokud se vína vyrábějí v oblasti sousedící s oblastí „Terras da Beira“.
Všechna vína se zeměpisným označením „Terras da Beira“
Právní rámec:
Vnitrostátní právní předpisy
Typ dalších podmínek:
Doplňující ustanovení týkající se označování
Popis podmínek:
Doplňující ustanovení týkající se označování
|
— |
Předchozí schválení označení. Etikety, které se budou používat na produktech se zeměpisným označením „Terras da Beira“, musí být nejprve předloženy ke schválení certifikačnímu orgánu. |
|
— |
Ochranná známka musí být zapsána u INPI [Státní úřad průmyslového vlastnictví], ale není výlučná pro zeměpisné označení. |
Odkaz na specifikaci produktu
http://www.ivv.gov.pt/np4/8616.html