Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2023/C 112/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 104, 20.3.2023

Dřívější publikace

Úř. věst. C 94, 13.3.2023

Úř. věst. C 83, 6.3.2023

Úř. věst. C 71, 27.2.2023

Úř. věst. C 63, 20.2.2023

Úř. věst. C 54, 13.2.2023

Úř. věst. C 45, 6.2.2023

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 9. února 2023 – Evropská komise v. Slovenská republika

(Věc C-342/21) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Životní prostředí - Směrnice 2008/50/ES - Kvalita vnějšího ovzduší - Článek 13 odst. 1 a příloha XI - Systematické a trvající překračování mezních hodnot stanovených pro mikročástice (PM10) v některých zónách Slovenska - Článek 23 odst. 1 - Příloha XV - ‚Co možná nejkratší‘ období překročení těchto mezních hodnot - Náležitá opatření“)

(2023/C 112/02)

Jednací jazyk: slovenština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: R. Lindenthal a M. Noll-Ehlers, zmocněnci)

Žalovaná: Slovenská republika (zástupkyně: S. Ondrášiková, zmocněnkyně)

Výrok

1)

Slovenská republika: — tím, že od roku 2005 do roku 2019 včetně, s výjimkou roku 2016, v zóně SKBB01 Banskobystrický kraj a, s výjimkou let 2009, 2015 a 2016, v aglomeraci SKKO0.1 Košice systematicky a trvale překračovala denní mezní hodnotu platnou pro koncentraci částic PM10, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 13 odst. 1 ve spojení s přílohou XI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu, a — tím, že v uvedené zóně a uvedené aglomeraci, jakož i v zóně SKKO02 Košický kraj, v plánech kvality ovzduší nestanovila náležitá opatření, aby bylo období překročení mezní hodnoty co možná nejkratší, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 23 odst. 1 druhého pododstavce ve spojení s přílohou XV této směrnice.

2)	Slovenské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 278, 12.7.2021.

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 9. února 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Raad van State – Nizozemsko) – Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid v. S a E, C v. Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid

(Věc C-402/21 (1), Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid a další (Odnětí práva pobytu tureckému pracovníkovi)

(„Řízení o předběžné otázce - Dohoda o přidružení EHS-Turecko - Rozhodnutí č. 1/80 - Články 6 a 7 - Turečtí státní příslušníci, kteří jsou již integrováni na pracovním trhu hostitelského členského státu a požívají souvisejícího práva pobytu - Rozhodnutí vnitrostátních orgánů o odnětí práva pobytu tureckým státním příslušníkům oprávněně pobývajícím v dotyčném členském státě po dobu delší než 20 let s odůvodněním, že představují aktuální, skutečné a dostatečně závažné ohrožení některého základního zájmu společnosti - Článek 13 - Doložka standstill - Článek 14 - Odůvodnění - Důvody veřejného pořádku“)

(2023/C 112/03)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid, E, C

Odpůrci: S, Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid

Výrok

1)	Článek 13 rozhodnutí Rady přidružení č. 1/80 ze dne 19. září 1980 o vývoji přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem musí být vykládán v tom smyslu, že se jej turečtí státní příslušníci s právy vyplývajícími z článku 6 nebo 7 tohoto rozhodnutí mohou dovolávat.

2)

Článek 14 rozhodnutí č. 1/80 musí být vykládán v tom smyslu, že se turečtí státní příslušníci, kteří podle příslušných vnitrostátních orgánů dotyčného členského státu představují skutečné, aktuální a dostatečně závažné ohrožení některého zájmu společnosti, mohou dovolávat článku 13 tohoto rozhodnutí s cílem zabránit tomu, aby vůči nim bylo uplatněno „nové omezení“ ve smyslu tohoto ustanovení, které těmto orgánům umožňuje ukončit jejich právo pobytu z důvodů veřejného pořádku. Takové omezení může být na základě článku 14 tohoto rozhodnutí odůvodněné, pokud je způsobilé zaručit dosažení sledovaného cíle ochrany veřejného pořádku a nejde nad rámec toho, co je k jeho dosažení nezbytné.

---

(1)  Úř. věst. C 391, 27.9.2021.

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 9. února 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesarbeitsgericht – Německo) – X-FAB Dresden GmbH & Co. KG v. FC

(Věc C-453/21 (1), X-FAB Dresden)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů - Nařízení (EU) 2016/679 - Článek 38 odst. 3 - Pověřenec pro ochranu osobních údajů - Zákaz propuštění v souvislosti s plněním svých úkolů - Požadavek funkční nezávislosti - Vnitrostátní právní úprava zakazující propuštění pověřence pro ochranu osobních údajů bez závažného důvodu - Článek 38 odst. 6 - Střet zájmů - Kritéria“)

(2023/C 112/04)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesarbeitsgericht

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: X-FAB Dresden GmbH & Co. KG

Žalovaný: FC

Výrok

1)

Článek 38 odst. 3 druhá věta nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, jež stanoví, že správce nebo zpracovatel může odvolat pověřence pro ochranu osobních údajů, který je jeho zaměstnancem, pouze ze závažného důvodu, i když odvolání nesouvisí s výkonem úkolů tohoto pověřence, pokud tato právní úprava neohrožuje dosažení cílů tohoto nařízení.

2)

Článek 38 odst. 6 nařízení (EU) 2016/679 musí být vykládán v tom smyslu, že „střet zájmů“ ve smyslu tohoto ustanovení může nastat, pokud jsou pověřenci svěřeny jiné úkoly nebo povinnosti, které by vedly k tomu, že by tento pověřenec určoval účely a prostředky zpracování osobních údajů u správce nebo zpracovatele, což musí vnitrostátní soud určit případ od případu na základě posouzení všech relevantních okolností, zejména organizační struktury správce nebo zpracovatele, a ve světle veškeré použitelné právní úpravy, včetně případných interních pravidel tohoto správce či zpracovatele.

---

(1)  Úř. věst. C 490 6.12.2021.

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 9. února 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Törvényszék – Maďarsko) – Euler Hermes SA Magyarországi Fióktelepe v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

(Věc C-482/21 (1), Euler Hermes)

(„Řízení o předběžné otázce - Daně - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Článek 90 - Základ daně - Snížení - Pojistitel, který vyplácí pojištěným náhradu za nezaplacené pohledávky včetně DPH - Vnitrostátní právní úprava, která tomuto pojistiteli jako právnímu nástupci odpírá snížení základu daně - Zásada daňové neutrality - Zásada efektivity“)

(2023/C 112/05)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Törvényszék

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Euler Hermes SA Magyarországi Fióktelepe

Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

Výrok

Článek 90 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010, jakož i zásada daňové neutrality

musí být vykládány v tom smyslu, že

nebrání právní úpravě členského státu, podle níž se snížení základu daně v případě nezaplacení, stanovené v tomto ustanovení, nevztahuje na pojistitele, který v rámci smlouvy o pojištění obchodních pohledávek vyplatí pojištěnému jako náhradu za nezaplacení pohledávky část základu daně dotčeného zdanitelného plnění zahrnující daň z přidané hodnoty, ačkoliv podle této smlouvy byla tato část pohledávky a všechna práva s ní související postoupena tomuto pojistiteli.

---

(1)  Úř. věst. C 471, 22.11.2021.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 9. února 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof – Rakousko) – UniCredit Bank Austria AG v. Verein für Konsumenteninformation

(Věc C-555/21 (1), UniCredit Bank Austria)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana spotřebitele - Směrnice Rady 2014/17/EU - Smlouvy o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení - Článek 25 odst. 1 - Předčasné splacení - Právo spotřebitele na snížení celkových nákladů úvěru, jež sestávají z úroku a poplatků za zbývající dobu platnosti smlouvy - Článek 4 bod 13 - Pojem ‚celkové náklady úvěru pro spotřebitele‘ - Poplatky nezávislé na době trvání smlouvy“)

(2023/C 112/06)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: UniCredit Bank Austria AG

Žalovaný: Verein für Konsumenteninformation

Výrok

Článek 25 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010

musí být vykládán v tom smyslu, že

nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že právo spotřebitele na snížení celkových nákladů úvěru v případě jeho předčasného splacení se týká pouze úroků a poplatků, jež jsou závislé na době splatnosti úvěru.

---

(1)  Úř. věst. C 513, 20.12.2021.

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 9. února 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesarbeitsgericht – Německo) – ZS v. Zweckverband „Kommunale Informationsverarbeitung Sachsen“ KISA, Körperschaft des öffentlichen Rechts

(Věc C-560/21 (1), KISA)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů - Nařízení (EU) 2016/679 - Článek 38 odst. 3 - Pověřenec pro ochranu osobních údajů - Zákaz propuštění v souvislosti s plněním svých úkolů - Požadavek funkční nezávislosti - Vnitrostátní právní úprava zakazující propuštění pověřence pro ochranu osobních údajů bez závažného důvodu“)

(2023/C 112/07)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesarbeitsgericht

Účastníci původního řízení

Žalobce: ZS

Žalovaný: Zweckverband „Kommunale Informationsverarbeitung Sachsen“ KISA, Körperschaft des öffentlichen Rechts

Výrok

Článek 38 odst. 3 druhá věta nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, jež stanoví, že správce nebo zpracovatel může odvolat pověřence pro ochranu osobních údajů, který je jeho zaměstnancem, pouze ze závažného důvodu, i když odvolání nesouvisí s výkonem úkolů tohoto pověřence, pokud tato právní úprava neohrožuje dosažení cílů tohoto nařízení.

---

(1)  Úř. věst. C 37, 24.1.2022.

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 9. února 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Bremen – Německo) – LB GmbH v. Hauptzollamt D

(Věc C-635/21 (1), LB GmbH (Air loungers))

(„Řízení o předběžné otázce - Celní unie - Společný celní sazebník - Kombinovaná nomenklatura - Sazební zařazení zboží - Číslo 9401 - Rozsah - Nafukovací pohovky (air loungers)“)

(2023/C 112/08)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Bremen

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: LB GmbH

Žalovaný: Hauptzollamt D

Výrok

Číslo 9401 kombinované nomenklatury obsažené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (EU) č. 2016/1821 ze dne 6. října 2016, musí být vykládáno v tom smyslu, že se nevztahuje na typ nafukovací pohovky sestávající z vnitřní plastové duše a z vnějšího textilního potahu.

---

(1)  Úř. věst. C 64, 7.2.2022.

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 9. února 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Augstākā tiesa (Senāts) – Lotyšsko) – „Druvnieks“ SIA

(Věc C-668/21 (1), Druvnieks)

(„Řízení o předběžné otázce - Zemědělství - Společná zemědělská politika - Podpora rozvoje venkova - Společná pravidla - Nařízení (EU) č. 1306/2013 - Článek 60 - Doložka o obcházení - Pojem ‚uměle vytvořené podmínky‘ - Zamítnutí žádosti o podporu s ohledem na situaci, v níž se nachází podnik, který náleží stejnému vlastníkovi jako podnik, který podal žádost o dotyčnou podporu“)

(2023/C 112/09)

Jednací jazyk: lotyština

Předkládající soud

Augstākā tiesa (Senāts)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně:„Druvnieks“ SIA

Za účasti: Lauku atbalsta dienests

Výrok

1)

Článek 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 musí být vykládán v tom smyslu, že situace, kdy podmínky pro zamítnutí žádosti o podporu z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) stanovené vnitrostátními právními předpisy nesplňuje žadatel o dotyčnou podporu, ale jiný podnik téhož vlastníka, jehož zemědělskou činnost žadatel převzal, by mohla spadat pod pojem „uměle vytvořené podmínky“ ve smyslu tohoto článku, pokud zaprvé ze souboru objektivních okolností vyplývá, že navzdory formálnímu splnění podmínek stanovených uvedenými předpisy nebylo dosaženo cíle sledovaného odvětvovými zemědělskými předpisy, a zadruhé je prokázán úmysl získat výhodu vyplývající z unijních předpisů umělým vytvořením podmínek potřebných k jejímu získání.

2)	Článek 60 nařízení č. 1306/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že jej lze použít, i když žadateli o dotčenou podporu nebo jeho vlastníkovi nebyla uložena žádná správní sankce.

---

(1)  Úř. věst. C 37, 24.1.2022.

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 7. února 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État – Francie) – Confédération paysanne a další v. Premier ministre, Ministre de l'Agriculture et de l'Alimentation

(Věc C-688/21 (1), Confédération paysanne a další (Náhodná mutageneze in vitro))

(„Řízení o předběžné otázce - Životní prostředí - Záměrné uvolňování geneticky modifikovaných organismů - Směrnice 2001/18/ES - Článek 3 odst. 1 - Příloha I B bod 1 - Oblast působnosti - Výjimky - Techniky/metody genetické modifikace, které jsou používány již dlouho a je u nich dlouhodobě dokumentována bezpečnost - Náhodná mutageneze in vitro“)

(2023/C 112/10)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Confédération paysanne, Réseau Semences Paysannes, Les Amis de la Terre France, Collectif Vigilance OGM et Pesticides 16, Vigilance OG2M, CSFV 49, OGM: dangers, Vigilance OGM 33, Fédération Nature et Progrès

Odpůrci: Premier ministre, Ministre de l'Agriculture et de l'Alimentation

Za účasti: Fédération française des producteurs d’oléagineux et de protéagineux

Výrok

Článek 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS, ve spojení s přílohou I B bodem 1 této směrnice a ve světle bodu 17 jejího odůvodnění,

musí být vykládán v tom smyslu, že

na organismy získané použitím techniky/metody mutageneze zakládající se na stejném způsobu modifikace genetického materiálu dotyčného organismu působením mutagenu jako technika/metoda mutageneze, která je již dlouho běžně používána a je u ní dlouhodobě dokumentována bezpečnost, avšak odlišující se od této druhé techniky/metody mutageneze jinými charakteristikami, se výjimka upravená v tomto ustanovení v zásadě nevztahuje, pokud je prokázáno, že tyto charakteristiky mohou způsobit modifikace genetického materiálu tohoto organismu, které se svou povahou nebo tempem, jakým probíhají, liší od modifikací vyplývajících z použití této druhé techniky/metody mutageneze. Účinky neodmyslitelně spjaté s kulturami in vitro však jako takové neodůvodňují, aby byly z působnosti této výjimky vyloučeny organismy získané tak, že technika/metoda mutageneze, která je již dlouho běžně používána in vivo a je u ní pro toto použití dlouhodobě dokumentována bezpečnost, se použije in vitro.

---

(1)  Úř. věst. C 37, 21.1.2022.

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 9. února 2023 – Évariste Boshab v. Rada Evropské unie

(Věc C-708/21 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Demokratické republice Kongo - Nařízení (ES) č. 1183/2005 - Článek 2b a čl. 9 odst. 2 - Rozhodnutí 2010/788/SZBP - Článek 3 odst. 2 a čl. 9 odst. 2 - Ponechání jména žalobce na seznamech uvedených osob a subjektů - Rozhodnutí (SZBP) 2019/2109 - Prováděcí nařízení (EU) 2019/2101“)

(2023/C 112/11)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Évariste Boshab (zástupci: T. Bontinck, P. De Wolf, A. Guillerme a T. Payan, advokáti)

Další účastnice řízení: Rada Evropské unie (zástupkyně: M.-C. Cadilhac a S. Lejeune, zmocněnkyně)

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Évariste Boshab ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 51, 31.1.2022.

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 9. února 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof – Německo) – A v. Finanzamt X

(Věc C-713/21 (1), Finanzamt X (Služby vlastníka výcvikové stáje))

(„Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Článek 2 odst. 1 písm. c) - Pojem ‚poskytnutí služby za úplatu‘ - Poskytování jediné služby zahrnující ustájení a trénink koní, jakož i účast v závodech - Odměna hrazená prostřednictvím postoupení polovičního podílu na pohledávce na vyplacení cen dosažených koňmi v závodech“)

(2023/C 112/12)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobce: A

Žalovaný: Finanzamt X

Výrok

Článek 2 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty

musí být vykládán v tom smyslu, že:

jediné plnění poskytované vlastníkem výcvikové stáje pro soutěžní koně, které sestává z ustájení a tréninku koní, jakož i jejich účasti v závodech, představuje poskytnutí služby za úplatu ve smyslu tohoto ustanovení, pokud vlastník koní toto plnění hradí prostřednictvím postoupení polovičního podílu na pohledávce na vyplacení ceny, která mu náleží v případě úspěšné účasti v závodu.

---

(1)  Úř. věst. C 119, 14.3.2022.

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 9. února 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Retten i Esbjerg – Dánsko) – Skatteministeriet Departementet v. Global Gravity ApS

(Věc C-788/21 (1), Global Gravity)

(„Řízení o předběžné otázce - Celní unie - Společný celní sazebník - Zařazení zboží - Kombinovaná nomenklatura - Podpoložky 7616 99 90 a 8609 00 90 - Tubular Transport Running-system (TubeLock) - Pojem ‚kontejner‘“)

(2023/C 112/13)

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Retten i Esbjerg

Účastníci původního řízení

Žalobce: Skatteministeriet Departementet

Žalovaná: Global Gravity ApS

Výrok

Podpoložka 8609 00 90 kombinované nomenklatury, která je obsažena v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1001/2013 ze dne 4. října 2013

musí být vykládána v tom smyslu, že

pod ni nespadá zařízení pro přepravu trubek, které se skládá z určitého počtu párů hliníkových držáků, mezi něž jsou kolmo pokládány přepravované trubky, tyto páry držáků jsou navzájem propojeny dvěma ocelovými spojovacími tyčemi opatřenými oky, a další trubky mohou být ze shora pokládány stejným způsobem, dokud nebude náklad obsahovat počet trubek, které mají být přepraveny, přičemž náklad je doplněn uchycením ocelových řetězů ke spojovacím tyčím ve čtyřech rozích nákladu (jejich provlečením uvedenými oky), aby byla usnadněna manipulace s celým nákladem, což musí ověřit předkládající soud.

---

(1)  Úř. věst. C 109, 7.3.2022.

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 9. února 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale per la Lombardia – Itálie) – VZ v. CA

[Věc C-53/22 (1), VZ (Uchazeč, který byl s konečnou platností vyloučen)]

(„Řízení o předběžné otázce - Přezkumné řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce - Směrnice 89/665/EHS - Článek 1 odst. 3 - Právní zájem na podání žaloby - Dostupnost přezkumného řízení - Vážné profesní pochybení z důvodu dohody narušující hospodářskou soutěž - Jiný subjekt, který byl s konečnou platností vyloučen z účasti v dotčeném zadávacím řízení z důvodu nesplnění minimálních požadavků“)

(2023/C 112/14)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per la Lombardia

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: VZ

Žalovaný: CA

Za účasti: RT, BO, Regione Lombardia, Regione Liguria

Výrok

Článek 1 odst. 3 směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014,

musí být vykládán v tom smyslu, že

nebrání právní úpravě členského státu, která neumožňuje subjektu, který se nemůže účastnit zadávacího řízení na veřejnou zakázku z důvodu, že nesplňuje jednu z podmínek účasti stanovených v dotčeném oznámení o veřejné zakázce a jehož žaloba proti zahrnutí této podmínky do tohoto oznámení o veřejné zakázce byla zamítnuta rozhodnutím zakládajícím překážku věci pravomocně rozsouzené, aby zpochybnil skutečnost, že dotyčný veřejný zadavatel odmítl zrušit rozhodnutí o zadání této veřejné zakázky v návaznosti na to, že v soudním rozhodnutí byla potvrzena účast jak úspěšného uchazeče, tak všech ostatních uchazečů na dohodě narušující pravidla hospodářské soutěže ve stejném odvětví, jako je odvětví, jehož se týká zadávací řízení na uvedenou veřejnou zakázku.

---

(1)  Úř. věst. C 148, 4.4.2022.

Usnesení Soudního dvora ze dne 22. prosince 2022 – Evropská komise (C-341/21 P) v. KM, Evropský parlament, Rada Evropské unie a Rada Evropské unie (C-357/21 P) v. KM, Evropská komise, Evropský parlament

(Spojené věci C-341/21 P a C-357/21 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Článek 182 jednacího řádu Soudního dvora - Veřejná služba - Důchod - Služební řád úředníků Evropské unie - Článek 20 přílohy VIII - Přiznání pozůstalostního důchodu - Pozůstalá manželka po bývalém úředníkovi pobírajícím starobní důchod - Manželství uzavřené po ukončení služby tohoto úředníka - Podmínka minimální doby pěti let trvání manželství ke dni úmrtí úředníka - Článek 18 přílohy VIII - Manželství uzavřené před ukončením služby úředníka - Podmínka minimální doby trvání manželství pouze jeden rok - Námitka protiprávnosti článku 20 přílohy VIII - Listina základních práv Evropské unie - Článek 20 - Zásada rovného zacházení - Článek 21 odst. 1 - Zásada zákazu diskriminace na základě věku - Článek 52 odst. 1 - Absence svévolného nebo zjevně nepřiměřeného rozlišování s ohledem na cíl sledovaný unijním normotvůrcem“)

(2023/C 112/15)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

(Věc C-341/21 P)

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: T. S. Bohr a B. Mongin, zmocněnci)

Další účastníci řízení: KM (zástupce: M. Müller-Trawinski, Rechtsanwalt), Evropský parlament (zástupce: J. Van Pottelberge, zmocněnec), Rada Evropské unie (zástupci: M. Alver a M. Bauer, zmocněnci)

(Věc C-357/21 P)

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Rada Evropské unie (zástupci: M. Alver a M. Bauer, zmocněnci),

Další účastníci řízení: KM (zástupce: M. Müller-Trawinski, Rechtsanwalt), Evropská komise (zástupci: T. S. Bohr a B. Mongin, zmocněnci), Evropský parlament (zástupce: J. Van Pottelberge, zmocněnec)

Výrok

1.	Rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 24. března 2021, KM v. Komise (T-374/20, nezveřejněný EU:T:2021:162), se zrušuje.

2.	Žaloba KM ve věci T-374/20 se zamítá.

3.	KM ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí a Radou Evropské unie jak ve věci T-374/20, tak ve věcech C-341/21 P a C-357/21 P.

4.	Evropský parlament ponese náklady vynaložené ve věci T-374/20.

---

(1)  Úř. věst. C 303, 8.8.2022.

Úř. věst. C 310, 2.8.2021.

Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 22. prosince 2022 – Jean-François Jalkh v. Evropský parlament

(Věc C-82/22 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Článek 181 jednacího řádu Soudního dvora - Institucionální právo - Člen Evropského parlamentu - Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie - Článek 9 třetí pododstavec - Rozhodnutí o zbavení poslanecké imunity - Zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek“)

(2023/C 112/16)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Jean-François Jalkh (zástupce: F. Wagner, advokát)

Další účastník řízení: Evropský parlament (zástupci: A. Dumbrăvan a N. Lorenz, zmocněnci)

Výrok

1.	Kasační opravný prostředek se zčásti odmítá jako zjevně nepřípustný a zčásti zamítá jako zjevně neopodstatněný.

2.	Jean-François Jalkh ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropským parlamentem.

---

(1)  Úř. věst. C 138, 28.3.2022.

Kasační opravný prostředek podaný dne 6. srpna 2022 Equinoccio-Compañía de Comercio Exterior, SL proti usnesení Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 9. června 2022 ve věci T-493/21, Equinoccio-Compañía de Comercio Exterior v. Komise

(Věc C-527/22 P)

(2023/C 112/17)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Equinoccio-Compañía de Comercio Exterior SL (zástupci: D. Luff, advokát a R. Sciaudone, avvocato)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Usnesením ze dne 14. února 2023 Soudní dvůr (osmý senát) rozhodl, že kasační opravný prostředek se zamítá jako zjevně neopodstatněný a že Equinoccio-Compañía de Comercio Exterior SL ponese vlastní náklady řízení.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia del País Vasco (Španělsko) dne 14. října 2022 – XXX v. Randstad Empleo SA, Serveo Servicios SA, Axa Seguros Generales SA de Seguros y Reaseguros

(Věc C-649/22)

(2023/C 112/18)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Superior de Justicia del País Vasco

Účastníci původního řízení

Žalobce: XXX

Žalované: Randstad Empleo SA, Serveo Servicios SA, Axa Seguros Generales SA de Seguros y Reaseguros

Předběžná otázka

Musí být články 20 a 21 Listiny základních práv Evropské unie, článek 2 SEU a čl. 3 odst. 1 písm. f) a článek 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104 (1) vykládány v tom smyslu, že brání takovému judikaturnímu výkladu španělské právní úpravy, který z pojmu „základní pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání“ vylučuje odškodnění, které náleží zaměstnanci agentury práce, jehož pracovní poměr skončil, když byl uznán trvale a úplně práce neschopným v důsledku pracovního úrazu, který utrpěl u uživatele, u něhož pracoval?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání (Úř. věst. 2008, L 327, s. 9).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Social no1 de Sevilla (Španělsko) dne 27. října 2022 – CCC v. Tesorería General de la Seguridad Social (TGSS), Instituto Nacional de la Seguridad Social (INSS)

(Věc C-673/22)

(2023/C 112/19)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de lo Social no1 de Sevilla

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: CCC

Žalovaní: Tesorería General de la Seguridad Social (TGSS), Instituto Nacional de la Seguridad Social (INSS)

Předběžné otázky

Juzgado de lo Social número uno de Sevilla rozhodl:

o předložení Soudnímu dvoru Evropské unie na základě článku 267 SFEU následující předběžné otázky týkající se výkladu článku 5 a bodu 37 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (1):

i)

Je v souladu se směrnicí, jež ukládá při určování podmínek poskytování rodičovské dovolené a podrobných pravidel pro její čerpání, aby bylo zohledněno mimo jiné narození dítěte v neúplné rodině, že španělský zákonodárce v čl. 48 odst. 2 Texto Refundido de la Ley del Estatuto de los Trabajadores (přepracované znění zákoníku práce) a v článcích 177, 178 a 179 Texto Refundido de la Ley General de la Seguridad Social (přepracované znění obecného zákona o sociálním zabezpečení) nepřijal právní úpravu, která by zahrnovala zohlednění zvláštních potřeb neúplných rodin při dosahování rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, což má dopad na dobu péče o novorozené dítě ve srovnání s dítětem narozeným v úplné rodině, v níž oba rodiče mohou využít placenou dovolenou, pokud oba splňují podmínky pro nárok na dávku sociálního zabezpečení?

ii)

Musí být podmínky čerpání pracovního volna při narození dítěte, podmínky poskytnutí peněžité dávky sociálního zabezpečení, jakož i režim čerpání rodičovské dovolené, a zejména případné prodloužení její délky z důvodu absence jiného rodiče než biologické matky, která o dítě pečuje, vykládány v případě neexistence zvláštní právní úpravy stanovené španělským zákonodárcem pružně v souladu s unijní právní úpravou?

---

(1)  Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Audiencia Provincial de Alicante (Španělsko) dne 7. listopadu 2022 – Julieta, Rogelio v. Agencia Estatal de la Administración Tributaria

(Věc C-687/22)

(2023/C 112/20)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Audiencia Provincial de Alicante

Účastníci původního řízení

Žalobci: Julieta, Rogelio

Žalovaný: Agencia Estatal de la Administración Tributaria

Předběžné otázky

i)

Je možné uplatnit zásadu výkladu v souladu s čl. 23 odst. 4 směrnice (1), pakliže skutkové okolnosti (jako v projednávané věci, s ohledem na datum návrhu na oddlužení) nastaly během přechodného období mezi vstupem směrnice v platnost a uplynutím lhůty pro její provedení, a použitelné vnitrostátní právní předpisy (konsolidované znění zákona o úpadku, ve znění královského legislativního nařízení č. 1/20) směrnici neprovádí (provádí ji zákon č. 16/22)?

ii)

Je slučitelné s čl. 23 odst. 4 směrnice a se zásadami týkajícími se oddlužení, z nichž vychází, aby taková vnitrostátní právní úprava, jako je španělská právní úprava zakotvená v konsolidovaném znění zákona o úpadku (ve znění královského legislativního nařízení č. 1/2020), nijak neodůvodňovala vyloučení veřejných pohledávek z oddlužení? Ohrožuje nebo znemožňuje tato právní úprava, která vylučuje veřejné pohledávky z oddlužení a postrádá řádné odůvodnění, dosažení cílů směrnice?

iii)

Je výčet v čl. 23 odst. 4 směrnice taxativním a uzavřeným výčtem kategorií pohledávek, které mohou být vyloučeny z oddlužení, nebo jde naopak o výčet čistě demonstrativní a vnitrostátní zákonodárce může zcela libovolně a dle své úvahy stanovit kategorie pohledávek, které lze vyloučit, pakliže je to řádně a v souladu s vnitrostátním právem odůvodněno?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci) (Úř. věst. 2019, L 172, s. 18).

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. listopadu 2022 Evropskou investiční bankou proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) ze dne 7. září 2022 ve věci T-651/20, KL v. EIB

(Věc C-704/22)

(2023/C 112/21)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Evropská investiční banka (zástupci: G. Faedo a I. Zanin, zmocněnkyně, ve spolupráci s A. Duron, advokátkou)

Další účastník řízení: KL

Usnesením ze dne 30. ledna 2023 předseda Soudního dvora vyškrtl věc C-704/22 z rejstříku Soudního dvora a uložil navrhovatelce nést vlastní náklady řízení.

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. listopadu 2022 Evropskou investiční bankou proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 7. září 2022 ve věci T-751/20, KL v. EIB

(Věc C-705/22 P)

(2023/C 112/22)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská investiční banka (zástupkyně: G. Faedo a I. Zanin, zmocněnkyně, ve spolupráci s A. Duron, advokátkou)

Další účastník řízení: KL

Usnesením ze dne 30. ledna 2023 předseda Soudního dvora vyškrtnul věc C-705/22 P z rejstříku Soudního dvora a rozhodl, že účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek ponese vlastní náklady řízení.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Supremo (Španělsko) dne 16. listopadu 2022 – Asociación Española de Productores de Vacuno de Carne – ASOPROVAC v. Administración General del Estado

(Věc C-708/22)

(2023/C 112/23)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo

Účastníci původního řízení

Žalobce: Asociación Española de Productores de Vacuno de Carne – ASOPROVAC

Žalovaná: Administración General del Estado

Předběžné otázky

1)

Musí být článek 4 a čl. 32 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (1) ze dne 17. prosince 2013 a článek 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (2) ze dne 17. prosince 2013 vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je královské nařízení č. 41/2021, které ve snaze zabránit umělému vytváření podmínek při udělování koncesí ke společně využívaným trvalým travním porostům ve veřejném vlastnictví příjemcům, kteří je nevyužívají, povoluje v těchto případech pastevní činnost pouze tehdy, je-li prováděna s využitím zvířat z vlastního zemědělského podniku?

2)

Musí být článek 60 nařízení (EU) č. 1306/2013 o umělém vytváření podmínek pro získání podpor vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je královské nařízení č. 41/2021, které zavedlo domněnku umělého vytváření podmínek pro přístup k podpoře v případech, kdy je zemědělská činnost spočívající v pastvě na společně využívaných trvalých travních porostech ve veřejném vlastnictví prováděna s využitím zvířat, která nepocházejí z vlastního zemědělského podniku žadatele o podporu?

3)

Musí být čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1307/2013 vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je královské nařízení č. 1075/2014 ze dne 19. prosince 2014, podle nějž pastvu na zemědělských plochách nelze kvalifikovat jako činnost spočívající v udržování těchto ploch ve stavu vhodném pro pastvu?

4)

Musí být čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1307/2013 vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je královské nařízení č. 1075/2014 ze dne 19. prosince 2014, podle nějž osoby, které jsou pouze držiteli nevýhradního práva pastvy na pozemku, jejž nevlastní, a které toto právo převedou na třetí osobu, jež hodlá travní porosty využívat ke krmení svých hospodářských zvířat, nevykonávají zemědělskou činnost ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu i) uvedeného nařízení?

5)

Musí být čl. 4 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 1307/2013 vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je královské nařízení č. 1075/2014 ze dne 19. prosince 2014, podle nějž osoby, které jsou pouze držiteli nevýhradního práva pastvy na společně využívaném pozemku, jejž nevlastní, nelze považovat za „správce“ travních porostů, jichž se toto právo pastvy s cílem vykonávat činnost spočívající v udržování těchto zemědělských ploch ve stavu vhodném pro pastvu týká?

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 608).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 549).

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. listopadu 2022 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (šestého rozšířeného senátu) vydanému dne 14. září 2022 ve spojených věcech T-371/20 a T-554/20, Pollinis France v. Komise

(Věc C-726/22 P)

(2023/C 112/24)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: S. Delaude, C. Ehrbar, G. Gattinara, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Pollinis France

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil napadený rozsudek;

—	uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení ve věcech T-371/20 a T-554/20 a řízení o tomto kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Evropská komise na podporu kasačního opravného prostředku předkládá dva důvody.

1.

Tribunál nesprávně vyložil pojem „záležitost, v níž orgán ještě nerozhodl“ uvedený v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci nařízení č. 1049/2001. Tribunál nesprávně vyložil pojem „záležitost, v níž orgán ještě nerozhodl“, když omezil použití čl. 4 odst. 3 prvního pododstavce nařízení č. 1049/2001 na záležitosti předložené k projednání v rámci orgánu nebo bezprostředně předložené k projednání.

2.

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když zkoumal, zda „by zpřístupnění dokumentu vážně ohrozilo rozhodovací proces orgánu“ ve smyslu čl. 4 odst. 3 prvního pododstavce nařízení č. 1049/2001. Druhý důvod kasačního opravného prostředku je rozdělen do dvou částí. Zaprvé Tribunál nahradil napadená rozhodnutí vlastním výkladem a jeho odůvodnění je rozporuplné. Zadruhé Tribunál nesprávně odmítl relevanci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, a vzorového jednacího řádu výborů, a to za účelem posouzení, zda „by zpřístupnění dokumentu vážně ohrozilo rozhodovací proces orgánu“. Kromě toho nepoužil správná právní kritéria pro posouzení relevantních faktorů a nezkoumal relevantní faktory jako součást souboru shodujících se nepřímých důkazů.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal de première instance de Liège (Belgie) dne 2. prosince 2022 – Casino de Spa SA a další

(Věc C-741/22)

(2023/C 112/25)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal de première instance de Liège

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Casino de Spa SA a další

Žalovaný: Belgický stát (SPF Finances)

Předběžné otázky

1)

Mají být ustanovení čl. 135 odst. 1 písm. i) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty a zásada neutrality vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby členský stát zacházel v případě, že se jedná o podobné služby, odlišně s online loteriemi nabízenými Národní loterií, subjektem veřejného práva, které jsou osvobozeny od daně z přidané hodnoty, a jinými online hazardními hrami nabízenými soukromými provozovateli, které podléhají dani z přidané hodnoty?

2)

Má vnitrostátní soud při odpovědi na předchozí otázku za účelem určení, zda existují dvě podobné kategorie, které si vzájemně konkurují a které vyžadují stejné zacházení pro účely daně z přidané hodnoty, nebo zda existují samostatné kategorie, které umožňují rozdílné zacházení, zohlednit pouze skutečnost, že obě formy her si z hlediska průměrného spotřebitele konkurují nebo nekonkurují v tom smyslu, že služby jsou podobné, pokud mají podobné vlastnosti a uspokojují stejné potřeby spotřebitele na základě kritéria srovnatelnosti v užívání, a pokud existující rozdíly nemají významný vliv na rozhodnutí průměrného spotřebitele využít jednu nebo druhou službu (kritérium substituce), nebo musí zohlednit jiná kritéria, jako je existence diskreční pravomoci členského státu osvobodit určité kategorie her od DPH a jiné kategorie této dani podrobit, skutečnost, že loterie patří do zvláštní kategorie her uvedené v čl. 135 odst. 1 písm. i) směrnice o DPH, rozdílné právní rámce, které se vztahují na Národní loterii a na jiné hazardní hry, rozdílné kontrolní orgány nebo společenské cíle a cíle ochrany hráčů, které sleduje právní úprava použitelná na Národní loterii?

3)

Je třeba zásadu loajální spolupráce stanovenou v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 267 Smlouvy o fungování Evropské unie, ustanoveními směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty a případně zásadou efektivity vykládat v tom smyslu, že umožňuje ústavnímu soudu členského státu, aby na základě ustanovení vnitrostátního práva – v projednávané věci článku 8 loi spéciale du 6 janvier 1989 sur la Cour constitutionnelle (zvláštní zákon ze dne 6. ledna 1989 o Ústavním soudu) – z vlastního podnětu a aniž by položil předběžnou otázku na základě článku 267 SFEU zachoval zpětné účinky vnitrostátních ustanovení o dani z přidané hodnoty, která byla shledána v rozporu s vnitrostátní ústavou a z tohoto důvodu zrušena a jejichž nesoulad s unijním právem byl rovněž uplatněn na podporu žaloby na neplatnost před vnitrostátním soudem, aniž by však tento vnitrostátní soud tento žalobní důvod přezkoumal, a to z obecného důvodu „rozpočtových a administrativních obtíží, které by vrácení již zaplacených daní způsobilo“, čímž byly osoby povinné k dani zcela zbaveny práva na vrácení DPH odvedené v rozporu s právem Unie?

4)

V případě záporné odpovědi na předchozí otázku, ukládají stejná ustanovení a zásady, vykládané zejména ve světle rozsudku ze dne 10. dubna 2008, Marks & Spencer, C-309/06, podle kterého obecné zásady práva Společenství včetně zásady daňové neutrality přiznávají hospodářskému subjektu, který tato plnění uskutečnil, právo na vrácení částek, které byly za tato plnění nesprávně požadovány (rozsudek ze dne 10. dubna 2008, Marks & Spencer, C-309/06), dotyčnému členskému státu povinnost vrátit osobám povinným k dani DPH odvedenou v rozporu s právem Unie, pokud to jako v projednávané věci vyplývá následně z rozsudku Soudního dvora, který v odpovědi na předběžné otázky uvedl jednak, že zrušená vnitrostátní ustanovení nejsou v souladu se směrnicí Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, a jednak, že rozhodnutí Ústavního soudu o zachování zpětných účinků zrušených ustanovení není v souladu s právem Unie?

5)

Vytváří odlišné zacházení zavedené články 29, 30, 31, 32, 33 a 34 loi-programme du 1er juillet 2016 (programový zákon ze dne 1. července 2016), zrušeného rozsudkem Ústavního soudu č. 34/2018 ze dne 22. března 2018, jehož účinky však byly zachovány i po tomto datu pro daně, které již za období od 1. července 2016 do 21. května 2018 odvedly loterie, ať už fyzické nebo online, a subjekty jiných online her a sázek, selektivní výhodu zvýhodňující provozovatele těchto loterií, a tedy podporu poskytovanou belgickým státem nebo ze zdrojů belgického státu, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky, a která je neslučitelná s vnitřním trhem ve smyslu článku 107 Smlouvy o fungování Evropské unie?

6)

V případě kladné odpovědi na předchozí otázku, umožňuje povinnost uložená členským státům zajistit ochranu práv osob dotčených protiprávním poskytnutím dotčené podpory, tak jak vyplývá z rozsudku ze dne 5. října 2006, Transalpine Ölleitung in Österreich, C-368/04, zásada loajální spolupráce a obecné zásady práva Společenství – včetně zásady daňové neutrality –, jež umožňují hospodářskému subjektu, který dodal zboží nebo poskytl služby, získat zpět částky, které mu byly za toto zboží nebo služby chybně účtovány (rozsudek ze dne 10. dubna 2008, Marks & Spencer, C-309/06), osobám povinným k dani, kterým byla vyměřena DPH na základě protiprávní státní podpory, získat zpět částku odpovídající zaplacené dani ve formě náhrady škody, která jim vznikla, včetně úroků?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale ordinario di Bergamo (Itálie) dne 7. prosince 2022 – KH v. Istituto nazionale della previdenza sociale (INPS)

(Věc C-747/22)

(2023/C 112/26)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale ordinario di Bergamo

Účastníci původního řízení

Žalobce: KH

Žalovaný: Istituto nazionale della previdenza sociale (INPS)

Předběžná otázka

Musí být články 29 a 26 směrnice 2011/95 (1) vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní úpravě, jako je právní úprava obsažená v čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády s mocí zákona č. 4/2019, která pro nárok na dávku určenou na boj proti chudobě a na podporu přístupu k zaměstnání a sociálnímu začlenění, jako je „všeobecný základní příjem“, stanoví vedle podmínky dvou let nepřetržitého pobytu před podáním žádosti podmínku desetiletého pobytu v italském státě?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (přepracované znění) (Úř. věst. 2011, L 337, s. 9).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesverwaltungsgericht (Německo) dne 15. prosince 2022 – Bayerische Ärzteversorgung, Bayerische Architektenversorgung, Bayerische Apothekerversorgung, Bayerische Rechtsanwalts- und Steuerberaterversorgung, Bayerische Ingenieurversorgung-Bau m. Psychotherapeutenversorgung v. Deutsche Bundesbank

(Věc C-758/22, Bayerische Ärzteversorgung a další)

(2023/C 112/27)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesverwaltungsgericht

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Bayerische Ärzteversorgung, Bayerische Architektenversorgung, Bayerische Apothekerversorgung, Bayerische Rechtsanwalts- und Steuerberaterversorgung, Bayerische Ingenieurversorgung-Bau m. Psychotherapeutenversorgung

Žalovaná: Deutsche Bundesbank

Předběžné otázky:

Otázky týkající se výkladu nařízení (EU) 2018/231 a (EU) č. 2018/231 549/2013: (1)

1.

a) Požaduje příloha A bod 3.19 první pododstavec písm. b) ESA, aby se všichni spotřebitelé produktů nabízených výrobcem mohli svobodně rozhodnout, zda nakoupí, nebo nenakoupí a rozhodli se na základě účtovaných cen? V případě záporné odpovědi na tuto otázku: b) Postačuje ke splnění požadavků tohoto ustanovení v případech, kdy velká většina těchto spotřebitelů, aniž se může rozhodnout svobodně, dostává od výrobce produkty v rozsahu přesahujícím polovinu jeho produkce na základě zákonem stanoveného povinného členství u tohoto výrobce a musí platit povinné příspěvky v jím stanovené výši, že menšina měla možnost přistoupit k tomuto výrobci dobrovolně a tuto možnost využila, aby získala produkty za stejné příspěvky jako povinní členové?

2.

Jedná se o tržní produkci za ekonomicky významné ceny ve smyslu přílohy A bodů 3.17 až 3.19 ESA vždy tehdy, když je splněno „kritérium 50 %“ definované v příloze A bodu 3.19 třetím pododstavci třetí a čtvrté větě, tedy alespoň poloviční pokrytí nákladů tržbami v nepřerušeném víceletém období, nebo je nezbytné chápat toto kritérium nikoliv jako postačující (soběstačnou), ale jako nezbytnou podmínku, která musí být splněna navíc k podmínkám stanoveným v příloze A bodu 3.19 prvním pododstavci druhé větě písm. a) a b) ESA?

3.	Musí být při přezkumu, zda jsou institucionální jednotky tržními výrobci podle přílohy A bodu 3.24 ESA, použity kromě požadavků stanovených v příloze A bodech 3.17, 3.19 a 3.26 rovněž dodatečné požadavky stanovené v příloze A bodu 1.37 odst. 2 ESA?

4.

a) Stanoví příloha A bod 2.107 ESA pro zařazení institucionální jednotky do subsektoru S.129 jako nutnou podmínku, že všechny své dávky poskytuje všem účastníkům na základě smluvní dohody? Je-li tomu tak: b) Je požadavek smluvního základu v tomto smyslu splněn, když jsou povinné členství, povinné příspěvky a povinné dávky institucionální jednotky sice svrchovaně upraveny stanovami, ale i povinní členové mohou dobrovolnými příspěvky založit nároky na dodatečné dávky?

5.

Musí být čl. 1 bod 1 třetí věta písm. f) nařízení (EU) č. 2018/231 vykládán v tom smyslu, že z pojmu penzijní fond v první větě tohoto ustanovení vyjímá pouze ty institucionální jednotky, které splňují obě kritéria uvedená v příloze A bodu 2.117 ESA, nebo se tato výjimka týká rovněž dalších institucionálních jednotek, které je podle přílohy A bodu 17.43 ESA nezbytné považovat za penzijní programy sociálního zabezpečení, aniž splňuje všechny požadavky stanovené v příloze A bodu 2.117 ESA?

6.

a) Označuje pojem vládní instituce v příloze A bodu 2.117 písm. b) a bodu 17.43 ESA pouze příslušnou primární jednotku nebo sem patří rovněž programy sociálního zabezpečení zřízené na základě zákona, právně samostatné, s povinným členstvím a financované na základě příspěvků s právem na autonomii a vlastní účetnictví? Platí-li posledně uvedené: b) Je stanovením příspěvků a dávek v příloze A bodu 2.117 písm. b) ESA myšleno stanovení konkrétní částky nebo postačuje, pokud zákon stanoví minimální rizika, která musí být zajištěna, a minimální úroveň zajištění a upravuje zásady a meze výběru příspěvků, stanovení výše příspěvků a dávek v tomto rámci ale přenechává programu sociálního zabezpečení? c) Zahrnuje výraz jednotka vládních institucí v příloze A bodu 20.39 ESA pouze institucionální jednotky, které splňují všechny požadavky přílohy A bodů 20.10 a 20.12 ESA?

---

(1)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2018/231 ze dne 26. ledna 2018 o statistické zpravodajské povinnosti penzijních fondů (ECB/2018/2) (Úř. věst. 2018, L 45, s. 3) ve spojení s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. 2013, L 174, s. 1, dále jen „ESA“).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesverwaltungsgericht (Německo) dne 15. prosince 2022 – Sächsische Ärzteversorgung v. Deutsche Bundesbank

(Věc C-759/22, Sächsische Ärzteversorgung)

(2023/C 112/28)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesverwaltungsgericht

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Sächsische Ärzteversorgung

Žalovaná: Deutsche Bundesbank

Předběžné otázky:

Otázky týkající se výkladu nařízení (EU) 2018/231 a (EU) č. 2018/231 549/2013: (1)

1.

a) Požaduje příloha A bod 3.19 první pododstavec písm. b) ESA, aby se všichni spotřebitelé produktů nabízených výrobcem mohli svobodně rozhodnout, zda nakoupí, nebo nenakoupí a rozhodli se na základě účtovaných cen? V případě záporné odpovědi na tuto otázku: b) Postačuje ke splnění požadavků tohoto ustanovení v případech, kdy velká většina těchto spotřebitelů, aniž se může rozhodnout svobodně, dostává od výrobce produkty v rozsahu přesahujícím polovinu jeho produkce na základě zákonem stanoveného povinného členství u tohoto výrobce a musí platit povinné příspěvky v jím stanovené výši, že menšina měla možnost přistoupit k tomuto výrobci dobrovolně a tuto možnost využila, aby získala produkty za stejné příspěvky jako povinní členové?

2.

Jedná se o tržní produkci za ekonomicky významné ceny ve smyslu přílohy A bodů 3.17 až 3.19 ESA vždy tehdy, když je splněno „kritérium 50 %“ definované v příloze A bodu 3.19 třetím pododstavci třetí a čtvrté větě, tedy alespoň poloviční pokrytí nákladů tržbami v nepřerušeném víceletém období, nebo je nezbytné chápat toto kritérium nikoliv jako postačující (soběstačnou), ale jako nezbytnou podmínku, která musí být splněna navíc k podmínkám stanoveným v příloze A bodu 3.19 prvním pododstavci druhé větě písm. a) a b) ESA?

3.	Musí být při přezkumu, zda jsou institucionální jednotky tržními výrobci podle přílohy A bodu 3.24 ESA, použity kromě požadavků stanovených v příloze A bodech 3.17, 3.19 a 3.26 rovněž dodatečné požadavky stanovené v příloze A bodu 1.37 odst. 2 ESA?

4.

a) Stanoví příloha A bod 2.107 ESA pro zařazení institucionální jednotky do subsektoru S.129 jako nutnou podmínku, že všechny své dávky poskytuje všem účastníkům na základě smluvní dohody? Je-li tomu tak: b) Je požadavek smluvního základu v tomto smyslu splněn, když jsou povinné členství, povinné příspěvky a povinné dávky institucionální jednotky sice svrchovaně upraveny stanovami, ale i povinní členové mohou dobrovolnými příspěvky založit nároky na dodatečné dávky?

5.

Musí být čl. 1 bod 1 třetí věta písm. f) nařízení (EU) č. 2018/231 vykládán v tom smyslu, že z pojmu penzijní fond v první větě tohoto ustanovení vyjímá pouze ty institucionální jednotky, které splňují obě kritéria uvedená v příloze A bodu 2.117 ESA, nebo se tato výjimka týká rovněž dalších institucionálních jednotek, které je podle přílohy A bodu 17.43 ESA nezbytné považovat za penzijní programy sociálního zabezpečení, aniž splňuje všechny požadavky stanovené v příloze A bodu 2.117 ESA?

6.

a) Označuje pojem vládní instituce v příloze A bodu 2.117 písm. b) a bodu 17.43 ESA pouze příslušnou primární jednotku nebo sem patří rovněž programy sociálního zabezpečení zřízené na základě zákona, právně samostatné, s povinným členstvím a financované na základě příspěvků s právem na autonomii a vlastní účetnictví? Platí-li posledně uvedené: b) Je stanovením příspěvků a dávek v příloze A bodu 2.117 písm. b) ESA myšleno stanovení konkrétní částky nebo postačuje, pokud zákon stanoví minimální rizika, která musí být zajištěna, a minimální úroveň zajištění a upravuje zásady a meze výběru příspěvků, stanovení výše příspěvků a dávek v tomto rámci ale přenechává programu sociálního zabezpečení? c) Zahrnuje výraz jednotka vládních institucí v příloze A bodu 20.39 ESA pouze institucionální jednotky, které splňují všechny požadavky přílohy A bodů 20.10 a 20.12 ESA?

---

(1)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2018/231 ze dne 26. ledna 2018 o statistické zpravodajské povinnosti penzijních fondů (ECB/2018/2) (Úř. věst. 2018, L 45, s. 3) ve spojení s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. 2013, L 174, s. 1, dále jen „ESA“).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal judiciaire de Marseille (Francie) dne 16. prosince 2022 – Procureur de la République v. OP

(Věc C-763/22)

(2023/C 112/29)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal judiciaire de Marseille

Účastníci původního řízení

Žalobce: Procureur de la République

Obžalovaný: OP

Předběžná otázka

Brání rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (1), aby právní předpisy členského státu svěřovaly pravomoc k rozhodnutí, zda bude muset být vykonán evropský zatýkací rozkaz, nebo žádost o vydání souběžně podaná třetím státem, vládnímu orgánu, bez možnosti opravného prostředku?

---

(1)  Úř. věst. 2002, L 190, s. 1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgerichts München (Německo) dne 16. prosince 2022 – WD v. Allane SE

(Věc C-766/22)

(2023/C 112/30)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht München

Účastníci původního řízení

Žalobce: WD

Žalovaná: Allane SE

Předběžné otázky

1.

Jsou smlouvy o leasingu motorového vozidla s vyúčtováním počtu kilometrů uzavřené se spotřebitelem na dobu určitou v trvání 24 měsíců poskytováním „pronájmu vozidel“ a vztahuje se na ně proto výjimka týkající se práva odstoupit od smlouvy stanoveného pro smlouvy uzavřené na dálku v čl. 16 písm. l) směrnice 2011/83/EU (1)?

2.	V případě záporné odpovědi na první předběžnou otázku: Jsou smlouvy o leasingu motorového vozidla s vyúčtováním počtu kilometrů uzavřené se spotřebitelem smlouvami o finančních službách ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice 2002/65/ES (2), které byly převzaty do čl. 2 bodu 12 směrnice 2011/83/EU?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. 2011, L 304, s. 64).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES (Úř. věst. 2002, L 271, s. 16; Zvl. vyd. 06/04, s. 321 – 329).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bezirksgericht für Handelssachen Wien (Rakousko) dne 19. prosince 2022 – Bundesarbeitskammer v. HDI Global SE

(Věc C-771/22 HDI Global)

(2023/C 112/31)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bezirksgericht für Handelssachen Wien

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Bundesarbeitskammer

Žalovaná: HDI Global SE

Předběžné otázky

1)

Musí být článek 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 (1) ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS vykládán v tom smyslu, že na platby cestujícího, které pořadateli uhradil před zahájením cesty nebo pobytu, se vztahuje ochrana pouze v případě, že se cesta nebo pobyt neuskuteční v důsledku platební neschopnosti, nebo se ochrana vztahuje i na platby, které byly pořadateli uhrazeny před zahájením insolvenčního řízení, pokud cestující smlouvu před vznikem platební neschopnosti ukončí z důvodu mimořádných okolností ve smyslu článku 12 uvedené směrnice 2015/2302?

2)

Musí být článek 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS vykládán v tom smyslu, že na platby cestujícího, které pořadateli uhradil před zahájením cesty nebo pobytu, se vztahuje ochrana, pokud cestující smlouvu o cestě nebo pobytu z důvodu mimořádných okolností ve smyslu článku 12 výše uvedené směrnice 2015/2302 ukončí ještě před vznikem platební neschopnosti, avšak platební neschopnost by nastala v průběhu rezervované cesty nebo pobytu?

3)

Musí být článek 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS vykládán v tom smyslu, že na platby cestujícího, které pořadateli uhradil před zahájením cesty nebo pobytu, se vztahuje ochrana, pokud cestující smlouvu o cestě nebo pobytu z důvodu mimořádných okolností ve smyslu článku 12 výše uvedené směrnice 2015/2302 ukončí ještě před vznikem platební neschopnosti a pořadatel se ocitl v platební neschopnosti z důvodu těchto mimořádných okolností?

---

(1)  Úř. věst. 2015, L 326. s. 1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Nürnberg (Německo) dne 21. prosince 2022 – JX v. FTI Touristik GmbH

(Věc C-774/22, FTI Touristik)

(2023/C 112/32)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Nürnberg

Účastníci původního řízení

Žalobce: JX

Žalovaná: FTI Touristik GmbH

Předběžná otázka

Musí být čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (1) ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „čl. 18 odst. 1 nařízení č. 1215/2012“) vykládán v tom smyslu, že toto ustanovení kromě právní úpravy mezinárodní příslušnosti stanoví i pravidlo upravující místní příslušnost vnitrostátních soudů ve věcech přepravních smluv, kterým se rozhodující soud musí řídit, pokud jak spotřebitel jako cestující, tak i jeho smluvní partner, poskytovatel souborných služeb cestovního ruchu, mají své sídlo ve stejném členském státě, cíl cesty se ale nachází v zahraničí a ne v tomto členském státě (tzv. „nepravé tuzemské případy“), s tím důsledkem, že spotřebitel může žalobu na uplatnění svých smluvních nároků proti poskytovateli souborných služeb cestovního ruchu – na základě doplnění vnitrostátních právních předpisů upravujících příslušnost soudů – podat u soudu místa svého bydliště?

---

(1)  Úř. věst. 2012, L 351, s. 1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Hamburg (Německo) dne 22. prosince 2022 – flightright GmbH v. TAP Portugal

(Věc C-778/22, flightright)

(2023/C 112/33)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Hamburg

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: flightright GmbH

Žalovaná: TAP Portugal

Předběžná otázka

Musí být čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 261/2004 (1) vykládán v tom smyslu, že letecký dopravce musí cestujícím, kteří z důvodu mimořádné okolnosti zmeškali navazující let, nabídnout náhradní přepravu při nejbližší příležitosti – spoj s přestupy bez „Check Through“, kterým by cestující v porovnání s pozdějším přímým letem uskutečněným následujícího dne do svého cíle dorazili o 5 hodin a 15 minut dříve, avšak stále ještě se zpožděním činícím 18 hodin a 15 minut, a v rámci něhož by mimoto museli využít tří letů místo jednoho přímého letu a na obou přestupních letištích vyzvednout svá zavazadla, opustit vyhrazený bezpečnostní prostor a vždy dvě hodiny před plánovaným časem odletu opět provést odbavení pro nové lety a odevzdat svá zavazadla a následně projít bezpečnostní kontrolou, přičemž dva z těchto letů uskutečňují vnitrostátní brazilské letecké společnosti, z nichž jedna je tzv. „nízkonákladový dopravce“?

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. 2004, L 46, s. 1; Zvl. vyd. 07/08, s. 10).

Kasační opravný prostředek podaný dne 27. prosince 2022 Eulex Kosovo proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 19. října 2022 ve věci T-242/17 RENV, SC v. Eulex Kosovo

(Věc C-785/22 P)

(2023/C 112/34)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Eulex Kosovo (zástupci: L.-G. Wigemark, zmocněnec a E. Raoult, advokátka)

Další účastnice řízení: SC

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	vyhověl kasačnímu opravnému prostředku a napadený rozsudek v plném rozsahu zrušil;

—	návrhová žádání v plném rozsahu zamítl;

—	uložil SC náhradu nákladů řízení ve věcech T-242/17, C-730/18 a T-242/17 RENV a nákladů tohoto řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku uplatňuje navrhovatelka několik připomínek k napadenému rozsudku:

—	připomínky k argumentaci Tribunálu o přípustnosti návrhového žádání SC;

—	připomínky k závěrům Tribunálu v rozsudku pro zmeškání týkajícím se pravomoci Tribunálu a přípustnosti žaloby SC;

—	námitky vůči meritornímu posouzení návrhového žádání Tribunálem a

—	připomínky k závěrům Tribunálu týkajícím se návrhových žádání SC znějících na náhradu škody.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Frankfurt am Main (Německo) dne 25. ledna 2023 – otec v. matka

(Věc C-35/23, Greislzel (1))

(2023/C 112/35)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Frankfurt am Main

Účastníci původního řízení

Navrhovatel a navrhovatel v řízení o stížnosti: otec

Odpůrkyně a odpůrkyně v řízení o stížnosti: matka

Zúčastněný: dítě L, Rechtsanwältin (opatrovnice ad litem)

Předběžné otázky

V jakém rozsahu se mechanismus upravený v článcích 10 a 11 nařízení (ES) č. 2201/2003 (2) (nařízení Brusel IIa) omezuje na řízení mezi členskými státy EU?

Konkrétně:

1.

Použije se článek 10 nařízení Brusel IIa s tím důsledkem, že nadále trvá příslušnost soudů dosavadního státu pobytu, pokud dítě mělo před [odebráním] přemístěním obvyklé bydliště v členském státě EU (Německo) a řízení o navrácení podle Haagské úmluvy o únosech dětí z roku 1980 bylo vedeno mezi členským státem EU (Polsko) a třetí zemí (Švýcarsko), přičemž v tomto řízení bylo navrácení dítěte zamítnuto? V případě kladné odpovědi na první otázku:

2.	Jaké požadavky musí být v rámci čl. 10 písm. b) bodu i) nařízení Brusel IIa splněny k prokázání trvající příslušnosti?

3.	Použije se čl. 11 odst. 6 až 8 nařízení Brusel IIa rovněž v řízení o navrácení podle Haagské úmluvy z roku 1980 mezi třetím státem a členským státem EU jakožto státem, do něhož bylo dítě přemístěno, jestliže dítě mělo před přemístěním obvyklé bydliště v jiném členském státě EU?

---

(1)  Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádného z účastníků řízení.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (Úř. věst. 2003, L 338, s. 1; Zvl. vyd.19/06 s. 243)

Kasační opravný prostředek podaný dne 27. ledna 2023 Kurdskou stranou pracujících (PKK) proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého rozšířeného senátu) vydanému dne 30. listopadu 2022 ve spojených věcech T-316/14 RENV a T-148/19, PPK v. Rada

(Věc C-44/23 P)

(2023/C 112/36)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Kurdská strana pracujících (PKK) (zástupkyně: A.M. van Eik, T. Buruma, lawyers)

Další účastníci řízení: Rada Evropské unie, Evropská komise, Francouzská republika, Nizozemské království

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 30. listopadu 2022 ve spojených věcech T-316/14 RENV a T-148/19 v rozsahu, v němž se týká zamítnutí žalob směřujících na zrušení prováděcího nařízení Rady (EU) 2015/513 (1) ze dne 26. března 2015, prováděcího nařízení Rady (EU) 2015/1325 (2) ze dne 31. července 2015, prováděcího nařízení Rady (EU) 2015/2425 (3) ze dne 21. prosince 2015, prováděcího nařízení Rady (EU) 2016/1127 (4) ze dne 12. července 2016, prováděcího nařízení Rady (EU) 2017/150 (5) ze dne 27. ledna 2017, prováděcího nařízení Rady (EU) 2017/1420 (6) ze dne 4. srpna 2017, rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/25 (7) ze dne 8. ledna 2019 a rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1341 (8) ze dne 8. srpna 2019 v rozsahu, v němž se týkají PKK (také známa jako „KADEK“, také známa jako „KONGRA-GEL“);

—	vydal konečné rozhodnutí ve věcech, které jsou předmětem tohoto kasačního opravného prostředku a zrušil tato prováděcí nařízení a rozhodnutí v rozsahu, v němž se týkají PKK (také známa jako „KADEK“, také známa jako „KONGRA-GEL“);

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení, které vynaložila navrhovatelka v souvislosti s tímto řízením a řízením ve spojených věcech T-316/14 RENV a T-148/19, včetně úroků.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka vytýká Tribunálu, že se v napadeném rozsudku údajně dopustil těchto pochybení:

I.

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení ve vztahu k čl. 1 odst. 3 bodu i) (9) společného postoje 2001/931 (dále jen „společný postoj č. 931), zejména pokud jde o výklad pojmu „s cílem“ uvedeného bodu a jeho uplatnění v projednávané věci. Tribunál podle navrhovatelky nesprávně dospěl k závěru, že žalobní důvod založený na porušení čl. 1 odst. 3 společného postoje č. 931 je třeba zamítnout.

II.

Tribunál nesprávně konstatoval, že se Rada mohla opírat o nařízení ministra vnitra Spojeného království ze dne 29. března 2001 (dále jen „rozhodnutí Spojeného království z roku 2001“) jakožto o rozhodnutí ve smyslu čl. 1 odst. 4 společného postoje č. 931, neboť není jasné, zda jsou události uvedené v odůvodnění v souvislosti s rozhodnutím Spojeného království z roku 2001 základem pro posledně uvedené rozhodnutí, tyto události nejsou aktuální a nepodporují závěr, že by navrhovatelka byla teroristickou skupinou ve smyslu uvedeného článku. Tribunál nesprávně konstatoval, že žalobní důvod vycházejí z porušení čl. 1 odst. 3 a 4 společného postoje č. 931 musí být zamítnut v rozsahu, v němž jsou sporná opatření založena na rozhodnutí Spojeného království z roku 2001.

III.

Tribunál pochybil, když konstatoval, že přezkum Rady splňoval požadavky podle čl. 1 odst. 6 společného postoje č. 931, tento přezkum byl proveden náležitě a řádně a že žalobní důvod navrhovatelky v řízení v prvním stupni spočívající v tom, že Rada porušila čl. 1 odst. 6, je třeba ve vztahu k opatřením z let 2015 až 2017 a rozhodnutím z roku 2019 zamítnout.

IV.	Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, pokud jde o zásadu proporcionality, kterou v projednávané věci použil nesprávně.

V.	Tribunál měl nesprávně za to, že Rada splnila povinnost uvést odůvodnění.

---

(1)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/513 ze dne 26. března 2015 , kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 790/2014 (Úř. věst. 2015, L 82, s. 1).

(2)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/1325 ze dne 31. července 2015, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2015/513 (Úř. věst. 2015, L 206, s. 12).

(3)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/2425 ze dne 21. prosince 2015, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2015/1325 (Úř. věst. 2015, L 334, s. 1).

(4)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2016/1127 ze dne 12. července 2016, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2015/2425 (Úř. věst. 2016, L 188, s. 1).

(5)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2017/150 ze dne 27. ledna 2017, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2016/1127 (Úř. věst. 2017, L 23, s. 3).

(6)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2017/1420 ze dne 4. srpna 2017, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2017/150 (Úř. věst. 2017, L 204, s. 3).

(7)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/25 ze dne 8. ledna 2019, kterým se mění a aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, a kterým se zrušuje rozhodnutí (SZBP) 2018/1084 (Úř. věst. 2019, L 6, s. 6).

(8)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1341 ze dne 8. srpna 2019, kterým se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, a kterým se zrušuje rozhodnutí (SZBP) 2019/25 (Úř. věst. 2019, L 209, s. 15).

(9)  Společný postoj Rady ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (Úř. Věst. 2001, L 344, s 93, Zvl. vyd. 18/01, s. 217).

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 28. prosince 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Kammergericht Berlin – Německo) – PM v. Senatsverwaltung für Justiz, Vielfalt und Antidiskriminierung, za účasti: CM

(Věc C-304/22 (1), PM)

(2023/C 112/37)

Jednací jazyk: němčina

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 318, 22. 8. 2022.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. února 2023 – Aquind a další v. Komise

(Věc T-295/20) (1)

(„Energetika - Transevropské energetické sítě - Nařízení (EU) č. 347/2013 - Nařízení v přenesené pravomoci, kterým se mění seznam projektů společného zájmu - Článek 172 druhý pododstavec SFEU - Odmítnutí členského státu schválit projekt elektrického propojení za účelem přiznání statusu projektu společného zájmu - Nezařazení projektu Komisí na pozměněný seznam - Povinnost uvést odůvodnění - Zásada řádné správy - Rovné zacházení - Právní jistota - Legitimní očekávání - Proporcionalita - Článek 10 Smlouvy o energetické chartě“)

(2023/C 112/38)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Aquind Ltd (Wallsend, Spojené království), Aquind SAS (Rouen, Francie), Aquind Energy Sàrl (Lucemburk, Lucembursko) (zástupci: S. Goldberg, C. Davis, J. Bille, solicitors, a E. White, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: O. Beynet a B. De Meester, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Spolková republika Německo (zástupci: J. Möller a S. Costanzo, zmocněnci), Španělské království (zástupkyně: M. Ruiz Sánchez, zmocněnkyně), Francouzská republika (zástupci: A.-L. Desjonquères, A. Daniel, W. Zemamta a R. Bénard, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhají zrušení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/389, ze dne 31. října 2019, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu (Úř. věst. 2020, L 74, s. 1).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnostem Aquind Ltd, Aquind SAS a Aquind Energy Sàrl se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Spolková republika Německo, Španělské království a Francouzská republika ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 247, 27.7.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. února 2023 – Carpatair v. Komise

(Věc T-522/20) (1)

(„Státní podpory - Odvětví letecké dopravy - Opatření přijatá Rumunskem ve prospěch letiště v Temešváru - Opatření provedená letištěm v Temešváru ve prospěch společnosti Wizz Air a leteckých společností, které jej využívají - Rozhodnutí, kterým se zčásti konstatuje neexistence státní podpory ve prospěch letiště v Temešváru a leteckých společností, jež toto letiště využívají - Letištní poplatky - Žaloba na neplatnost - Nařizovací akt - Osobní dotčení - Podstatný zásah do soutěžního postavení - Bezprostřední dotčení - Právní zájem na podání žaloby - Přípustnost - Článek 107 odst. 1 SFEU - Selektivní povaha - Zvýhodnění - Kritérium soukromého hospodářského subjektu“)

(2023/C 112/39)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Carpatair SA (Temešvár, Rumunsko) (zástupci: J. Rivas Andrés a A. Manzaneque Valverde, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupkyně: F. Tomat a C. Georgieva, zmocněnkyně)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Wizz Air Hungary Légiközlekedési Zrt. (Wizz Air Hungary Zrt.) (Budapešť, Maďarsko) (zástupci: E. Vahida, S. Rating a I.-G. Metaxas-Maranghidis, advokáti) a Societăţii Naţionale „Aeroportul Internaţional Timişoara – Traian Vuia“ SA (AITTV) (Ghiroda, Rumunsko) (zástupci: V. Power a R. Hourihan, solicitors)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise (EU) 2021/1428 ze dne 24. února 2020 o státní podpoře SA. 31662 – C/2011 (ex NN/2011), kterou poskytlo Rumunsko mezinárodnímu letišti Temešvár – Wizz Air (Úř. věst. 2021, L 308, s. 1), v rozsahu, v němž konstatuje, že některá opatření nepředstavují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

Výrok rozsudku

1)

Článek 2 rozhodnutí Komise (EU) 2021/1428 ze dne 24. února 2020 o státní podpoře SA. 31662 – C/2011 (ex NN/2011), kterou poskytlo Rumunsko mezinárodnímu letišti Temešvár – Wizz Air, se zrušuje v rozsahu, v němž dochází k závěru, že letištní poplatky uvedené v letecké informační příručce na rok 2010 a v dohodách uzavřených společnostmi Societăţii Naţionale „Aeroportul Internaţional Timişoara – Traian Vuia“ SA (AITTV) a Wizz Air Hungary Légiközlekedési Zrt. (Wizz Air Hungary Zrt.) v roce 2008 (včetně pozměňovacích dohod z roku 2010) nepředstavují státní podporu.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Carpatair SA.

3)	Wizz Air Hungary a AITTV ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 378, 9.11.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. února 2023 – PBL a WA v. Komise

(Věc T-538/21) (1)

(„Státní podpory - Podpora poskytnutá ve prospěch fotbalového klubu - Odmítnutí zápisu stížnosti podané jedním z členů fotbalového klubu do rejstříku - Postavení zúčastněné strany“)

(2023/C 112/40)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Penya Barça Lyon: Plus que des supporters (PBL) (Bron, Francie) a WA (zástupce: J. Branco, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: B. Stromsky a G. Braga da Cruz, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobci domáhají jednak zrušení rozhodnutí Komise COMP/C.4/AH/mdr 2021(092342) ze dne 1. září 2021 o stavu stížnosti podané ohledně údajné podpory poskytnuté fotbalovému klubu Paris Saint-Germain (SA.64489), a jednak vydání několika příkazů Evropské komisi.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Penya Barça Lyon: Plus que des supporters (PBL) a WA se ukládá náhrada nákladů řízení, včetně nákladů řízení o předběžném opatření.

---

(1)  Úř. věst. C 431, 25.10.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. února 2023 – UniSkin v. EUIPO – Unicskin (UNISKIN by Dr. Søren Frankild)

(Věc T-787/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie UNISKIN by Dr. Søren Frankild - Starší národní obrazová ochranná známka UNICSKIN YOUR EFFECTIVE SOLUTION - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Podobnost výrobků nebo služeb - Rozlišovací způsobilost starší ochranné známky - Podobnost označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2023/C 112/41)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: UniSkin ApS (Silkeborg, Dánsko) (zástupce: M. Hoffgaard Rasmussen, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: E. Śliwińska a T. Frydendahl, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Unicskin, SL (Madrid, Španělsko)

Předmět

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 20. října 2021 (věc R 771/2021-4).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	UniSkin ApS ponese náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 73, 14.2.2022.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. února 2023 – Bensoussan v. EUIPO – Lulu’s Fashion Lounge (LOULOU STUDIO)

(Věc T-24/22) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie LOULOU STUDIO - Starší mezinárodní slovní ochranná známka LULU’S - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2023/C 112/42)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Ugo Bensoussan (Paříž, Francie) (zástupkyně: V. Bouchara a A. Maier, advokátky)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: T. Frydendahl, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Lulu’s Fashion Lounge LLC (Chico, Kalifornie, Spojené státy) (zástupci: C. Bercial Arias, K. Dimidjian Lecompte a K. Henry, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná na základě článku 263 SFEU, kterou se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 12. listopadu 2021 (věc R 480/2021-4).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Ugu Bensoussanovi se ukládá náhrada nákladů řízení

---

(1)  Úř. věst. C 138, 28.3.2022.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. února 2023 – Sport1 v. EUIPO – SFR (SFR SPORT1)

(Věc T-141/22) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie SFR SPORT 1 - Starší národní obrazová ochranná známka sport1 a starší mezinárodní obrazová ochranná známka sport1 - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Rozlišovací způsobilost získaná užíváním - Vzájemná závislost mezi faktory“)

(2023/C 112/43)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sport1 GmbH (Ismaning, Německo) (zástupci: J. Krekel a C. Otto, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: E. Markakis, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Société française du radiotéléphone – SFR (Paříž, Francie) (zástupkyně: M. Pasquier, advokátka)

Předmět

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 10. prosince 2021 (věc R 2329/2020-1).

Výrok

1)

Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 10. prosince 2021 (věc R 2329/2020-1) se zčásti zrušuje v rozsahu, v němž odvolací senát dospěl k závěru, že neexistuje nebezpečí záměny, pokud jde o služby, na které se vztahuje přihlášená ochranná známka a které jsou uvedeny v bodech 42 až 44 a 52 až 61 tohoto rozhodnutí.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Sport1 GmbH.

4)	Société française du radiotéléphone – SFR ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 191, 10.5.2022.

Usnesení Tribunálu ze dne 9. února 2023 – Folkertsma v. Komise

(Věc T-778/21) (1)

(„Žaloba na náhradu škody - Smlouva o technické pomoci na podporu změny v oblasti Bangsamoro (Subatra) - Žádost Komise znějící na nahrazení žalobce jako odborníka - Rozvázání smlouvy mezi zadavatelem a žalobcem - Mimosmluvní odpovědnost - Dostatečně závažné porušení právní normy, která přiznává práva jednotlivcům - Příčinná souvislost - Žaloba, která je po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2023/C 112/44)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobce: Rommert Folkertsma (Zierikzee, Nizozemsko) (zástupci: L. Levi a P. Baudoux, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: C. Giolito a T. Van Noyen, zmocněnci)

Předmět věci

Svou žalobou na základě článku 268 SFEU se žalobce domáhá náhrady finanční a nemajetkové újmy, kterou údajně utrpěl v důsledku žádosti Evropské komise, aby byl nahrazen jako odborník v rámci projektu technické pomoci Evropské unie ve prospěch Filipínské republiky.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Rommertu Folkertsmovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 84, 21.2.2022.

Usnesení Tribunálu ze dne 7. února 2023 – Euranimi v. Komise

(Věc T-81/22) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Dumping - Dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Indonésie - Konečné antidumpingové clo - Nedostatek osobního dotčení - Nařizovací akt vyžadující přijetí prováděcích opatření - Nepřípustnost“)

(2023/C 112/45)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: European Association of Non-Integrated Metal Importers & distributors (Euranimi) (Brusel, Belgie) (zástupci: M. Campa, D. Rovetta, P. Gjørtler a V. Villante, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: K. Blanck a G. Luengo, zmocněnci)

Předmět

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobce – sdružení zastupující zájmy evropských dovozců, distributorů, obchodníků a zpracovatelů neintegrované oceli, korozivzdorné oceli a kovodělných výrobků – domáhá zrušení prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/2012 ze dne 17. listopadu 2021, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností se vybírá prozatímní clo uložené na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Indonésie (Úř. věst. 2021, L 410, s. 153).

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	O návrhu Association Européenne de l’Acier (Eurofer) na vstup do řízení jako vedlejší účastník již není důvodné rozhodovat.

3)	European Association of Non-Integrated Metal Importers & distributors (Euranimi) se ukládá náhrada nákladů řízení.

4)	Euranimi, Evropská komise a Eurofer ponesou vlastní náklady řízení související s návrhem Eurofer na vstup do řízení jako vedlejší účastník.

---

(1)  Úř. věst. C 148, 4.4.2022.

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 1. února 2023 – Grodno Azot a Khimvolokno Plant v. Rada

(Věc T-117/22 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření s ohledem na situaci v Bělorusku - Návrh na odklad vykonatelnosti - Neexistence naléhavosti“)

(2023/C 112/46)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Grodno Azot AAT (Grodno, Bělorusko), Khimvolokno Plant (Grodno) (zástupci: N. Tuominen a L. Engelen, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. Boggio Tomasaz a A. Antoniadis, zmocněnci)

Předmět

Návrhem podaným na základě článků 278 a 279 SFEU se žalobkyně domáhají odkladu vykonatelnosti prováděcího rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/2125 ze dne 2. prosince 2021, kterým se provádí rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících o patřeních vzhledem k situaci v Bělorusku (Úř. věst. 2021, L 430 I, s. 16), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2021/2124 ze dne 2. prosince 2021, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. 2021, L 430 I, s. 1), v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobkyň.

Výrok

1)	Návrh na vydání předběžného opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Usnesení Tribunálu ze dne 30. ledna 2023 – Beijing Unicorn Technology v. EUIPO – WD Plus (Zobrazení kruhu se dvěma špičatými částmi)

(Věc T-631/22) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Zpětvzetí námitek - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2023/C 112/47)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Beijing Unicorn Technology Co. Ltd (Peking, Čína) (zástupci: M. Kinkeldey, S. Brandstätter a S. Clotten, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: V. Ruzek, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: WD Plus GmbH (Hannover, Německo)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 267 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 26. července 2022 (věc R 246/2022-2).

Výrok

1.	Není již důvodné rozhodnout ve věci samé.

2.	Společnost Beijing Unicorn Technology Co. Ltd ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

---

(1)  Úř. věst. C 463, 5.12.2022.

Žaloba podaná dne 25. ledna 2023 – Stevi a The New York Times v. Komise

(Věc T-36/23)

(2023/C 112/48)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Matina Stevi (Brusel, Belgie), The New York Times Company (New York, New York, Spojené státy) (zástupkyně: B. Kloostra, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil potvrzující rozhodnutí Komise C(2022) 8371 final ze dne 15. listopadu 2022 („napadené rozhodnutí“);

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (1) a zejména jeho čl. 3 odst. 2 a z porušení článku 11 Listiny základních práv Evropské unie. Uplatněním mimoprávního argumentu vycházejícího z čl. 7 odst. 1 rozhodnutí Komise (EU) 2021/2121 (2), Komise protiprávně vyloučila použití nařízení č. 1049/2001 a konkrétně jeho čl. 3 písm. a), tím, že měla za to, že nezaznamenané textové zprávy nepředstavují dokumenty ve smyslu nařízení č. 1049/2001 a/nebo tím, že na požadované informace neuplatnila čl. 3 písm. a) nařízení č. 1049/2001, čímž rovněž porušila základní právo na informace zakotvené v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení nařízení č. 1049/2001 a zejména jeho čl. 2 odst. 3. Uplatněním mimoprávního argumentu vycházejícího z čl. 7 odst. 1 rozhodnutí Komise (EU) 2021/2121, Komise protiprávně vyloučila použití nařízení č. 1049/2001 a konkrétně jeho čl. 3 písm. a), tím, že měla za to, že nezaznamenané textové zprávy nepředstavují dokumenty v držení Komise ve smyslu nařízení č. 1049/2002 a/nebo tím, že vyložila čl. 2 odst. 3 nařízení č. 1049/2001 tak, že vede k závěru, že Komise nemá požadované informace k dispozici.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady řádné správy a povinnosti uvést odůvodnění. Komise v napadeném rozhodnutí, aniž uvedla důvody, tvrdí, že požadované informace neexistují, což je v neopodstatněném rozporu s vyjádřením předsedy Komise a představuje to tak nesprávný úřední postup.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001, L 145; Zvl. vyd. 01/03 s. 331).

(2)  Rozhodnutí Komise (EU) 2021/2121 ze dne 6. července 2020 o správě záznamů a archivech (Úř. věst. 2021, L 430, s. 30).

Žaloba podaná dne 3. února 2023 – Pollen + Grace v. EUIPO – Grace Foods (POLLEN + GRACE)

(Věc T-41/23)

(2023/C 112/49)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Pollen + Grace Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupci: P. Johnson, Barrister at Law a L. Buckley, Solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Grace Foods Ltd (Castries, Svatá Lucie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie POLLEN + GRACE – Přihláška č. 17 099 623

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 13. prosince 2022, ve věci R 1815/2021-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	rozhodl, že EUIPO a další účastnici řízení před odvolacím senátem ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené žalobkyní.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 6. února 2023 – Kaili v. Parlament a Úřad evropského veřejného žalobce

(Věc T-46/23)

(2023/C 112/50)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Eva Kaili (Ixelles, Belgie) (zástupce: S. Pappas, advokát)

Žalovaní: Evropský parlament a Úřad evropského veřejného žalobce

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí evropské nejvyšší žalobkyně ze dne 15. prosince 2022 požadující zbavení žalobkyně poslanecké imunity,

—	zrušil rozhodnutí předsedkyně Evropského parlamentu ze dne 10. ledna 2023 o oznámení této žádosti v plénu a jejím postoupením Výboru pro právní záležitosti,

—	rozhodl, že žalovaní ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené žalobkyní v rámci tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby předkládá žalobkyně pět důvodů.

1.

První žalobní důvod vychází z nedostatku pravomoci evropské nejvyšší žalobkyně k přijetí napadeného aktu: podle článku 9 jednacího řádu Evropského parlamentu platného v době přijetí rozhodnutí evropské nejvyšší žalobkyně, tedy k 15. prosinci 2022, byly k přijetí takového rozhodnutí oprávněny pouze členské státy. V důsledku toho rozhodnutí přijala, aniž by k tomu měla pravomoc.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení dvou podstatných procesních náležitostí: — dostatečného odůvodnění: v aktu evropské nejvyšší žalobkyně není upřesněno, zda i) žalobkyně byla přistižena při páchání vytýkaného jednání ani ii) zda výsady a imunity žalobkyně nebrání vyšetřování údajných nesrovnalostí, — dodržení práva na obhajobu: evropská nejvyšší žalobkyně ani předsedkyně Evropského parlamentu neumožnily žalobkyni získat kopie dokumentů, na nichž založily svá rozhodnutí. Žalobkyně mimo to nebyla před přijetím napadených aktů vyslechnuta.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z absence dostatečného a náležitého odůvodnění, čímž byl porušen článek 29 nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (1) nebo ustanovení tohoto nařízení a zásada zákazu zpětné účinnosti.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality.

5.	Pátý žalobní důvod vychází z porušení zásady demokracie a práva na spravedlivý proces.

---

(1)  Úř. věst. 2017, L 283, s. 1.

Žaloba podaná dne 7. února 2023 – Vinet Miłosz Jeleń v. EUIPO – The Animal Store, Food and Accessories (WILD INSPIRED)

(Věc T-47/23)

(2023/C 112/51)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Vinet Miłosz Jeleń (Mszalnica, Polsko) (zástupkyně: M. Bac-Matuszewska, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: The Animal Store, Food a Accessories, SL (Valencia, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie WILD INSPIRED – Přihláška č. 18 334 973

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. prosince 2022, ve věci R 1299/2022-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení článku 8 odst. 1 písm. b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 8. února 2023 – Olive Line International v. EUIPO – Santa Rita Harinas (SANTARRITA)

(Věc T-52/23)

(2023/C 112/52)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Olive Line International, SL (Madrid, Španělsko) (zástupkyně: K. Guridi Sedlak, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Santa Rita Harinas, SLU (Loranca de Tajuña, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie SANTARRITA – Přihláška č. 18 236 520

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí odvolacího senátu EUIPO ze dne 7. prosince 2022 ve věci R 577/2022-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí a rozhodl, že neexistuje nebezpečí záměny mezi kolidujícími ochrannými známkami, jelikož spolužalovaná, majitelka namítané ochranné známky, neprokázala minimální a skutečné užívání označení pro výrobky „smažené cibule“;

—	podpůrně a kumulativně zrušil napadené rozhodnutí a rozhodl, že neexistuje nebezpečí záměny mezi kolidujícími ochrannými známkami ve vztahu k výrobkům „zpracované olivy“ a „smažené cibule“ ve třídě 29, jelikož se jedná o odlišné produkty;

—	uložil EUIPO a protistraně, pokud se bude účastnit tohoto řízení, náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 8. února 2023 – TVR Automotive v. EUIPO – TVR Italia (TVR)

(Věc T-53/23)

(2023/C 112/53)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: TVR Automotive Ltd (Walliswood, Spojené království) (zástupci: A. von Mühlendahl a H. Hartwig, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: TVR Italia Srl (Milán, Itálie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie TVR – Přihláška č. 12 185 922

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 24. října 2022, ve věci R 1493/2018-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO a společnosti TVR Italia S.R.L., vstoupí-li do tohoto řízení v postavení vedlejší účastnice, náhradu nákladů řízení..

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství.

Žaloba podaná dne 8. února 2023 – Tiendanimal v. EUIPO – Salvana Tiernahrung (SALVAJE)

(Věc T-55/23)

(2023/C 112/54)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Tiendanimal Comercio Electronico de Articulos para Mascotas, SL (Malaga, Španělsko) (zástupkyně: S. Correa Rodríguez, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Salvana Tiernahrung GmbH (Klein Offenseth Sparrieshoop, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie SALVAJE – Přihláška č. 14 882 666

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 7. listopadu 2022, ve věci R 2192/2021-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí a zamítnutí přihlášky ochranné známky Evropské unie č. 14 882 666 SALVAJE (a průmyslového vzoru) pro třídu 31 a část služeb třídy 35; a

—	uložil žalovanému a společnosti Salvana Tiernahrung GmbH, pokud vstoupí do tohoto řízení jako vedlejší účastnice, náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 8. února 2023 – Laboratorios Ern v. EUIPO – Ahlberg Dollarstore (A’PEAL)

(Věc T-56/23)

(2023/C 112/55)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Laboratorios Ern, SA (Barcelona, Španělsko) (zástupce: R. Guerras Mazón, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Ahlberg Dollarstore AB (Kista, Švédsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie A’PEAL – Přihláška č. 18 337 467

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 15. listopadu 2022, ve věci R 911/2022-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí a zamítl spornou ochrannou známku pro všechny výrobky náležející do třídy 3 a 5;

—	uložil EUIPO a společnosti Ahlberg-Dollarstore AB, pokud se rozhodne vstoupit do řízení jako vedlejší účastník, náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 2017/1001;

—	Porušení čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 9. února 2023 – Goldair Tourism v. EUIPO – Gkolemis Etaireia (Goldair Tourism)

(Věc T-57/23)

(2023/C 112/56)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Goldair Tourism Touristikes Epicheiriseis AE (Paiania, Řecko) (zástupkyně: E. Ventouri, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Gkolemis Etaireia Aeroporikon Exypiretiseon AE (Marousi, Řecko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie Goldair Tourism – Ochranná známka Evropské unie č. 18 275 928

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 19. prosince 2022, ve věci R 1385/2022-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, tedy, v němž vyhovělo žádosti o prohlášení neplatnosti.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 27 odst. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/625;

—	Porušení čl. 60 odst. 1 písm. a) a čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 9. února 2023 – Supermac’s v. EUIPO – McDonald’s International Property (BIG MAC)

(Věc T-58/23)

(2023/C 112/57)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Supermac’s (Holdings) Ltd (Galway, Irsko) (zástupci: V. von Bomhard a J. Fuhrmann, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: McDonald’s International Property Co. Ltd (Chicago, Illinois, Spojené státy)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie BIG MAC – zápis ochranné známky Evropské unie č. 62 638

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 14. prosince 2022, ve věci R 543/2019-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil bod 1 výroku napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká: — „potravin vyrobených z drůbežího a jiného masa, masových sendvičů, kuřecích sendvičů“ náležejících do třídy 29 Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků; — „jedlých sendvičů, kuřecích sendvičů“ náležejících do třídy 30; — „služeb poskytovaných nebo souvisejících s provozem restaurací a jiných zařízení nebo zařízení prodávajících jídlo a nápoje určené ke konzumaci a drive-through zařízení; přípravy jídla ke konzumaci mimo stravovací zařízení“ náležejících do třídy 42.

—	změnil napadené rozhodnutí v tom smyslu, že odvolání společnosti McDonald’s se zamítá, pokud jde o všechny výrobky a služby s výjimkou „masových sendvičů“ náležejících do třídy 30;

—	uložil EUIPO, a pokud vstoupí do řízení rovněž McDonald’s International Property Company, Ltd. náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení článku 51 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 207/2009.

Žaloba podaná dne 10. února 2023 – DEC Technologies v. EUIPO – Tehnoexport (DEC FLEXIBLE TECHNOLOGIES)

(Věc T-59/23)

(2023/C 112/58)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: DEC Technologies BV (Enschede, Nizozemsko) (zástupce: R. Brtka, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Tehnoexport d.o.o. (Indjija, Srbsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie DEC FLEXIBLE TECHNOLOGIES – Ochranná známka Evropské unie č. 18 194 573

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. prosince 2022, ve věci R 2009/2021-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 9. února 2023 – Ilovepdf v. EUIPO (ILOVEPDF)

(Věc T-60/23)

(2023/C 112/59)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ilovepdf, SL (Barcelona, Španělština) (zástupce: J. Oriol Asensio, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie ILOVEPDF – Přihláška č. 18 142 577

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. listopadu 2022, ve věci R 641/2021-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál zrušil napadené rozhodnutí (jakož i sporné rozhodnutí ze dne 12. února 2021) a vydal nové rozhodnutí, kterým nahradí předchozí, za účelem pokračování řízení ke zveřejnění přihlašovaného označení ve Věstníku ochranných známek Evropské unie, v zájmu zapsání přihlašovaného označení ILOVEPDF, a uložil EUIPO náhradu vynaložených nákladů a vrácení poplatků zaplacených EUIPO za odvolání podané k odvolacímu senátu EUIPO.

Dovolávané žalobní důvody

—	Nerozhodnutí o podstatné předběžné procesní otázce týkající se přezkumu rozhodnutí a následného opakování důvodů odmítnutí v rozhodnutí odvolacího senátu EUIPO.

—	Porušení čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

—	Porušení článku 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 10. února 2023 – Ona Investigación v. EUIPO – Formdiet (BIOPÔLE)

(Věc T-61/23)

(2023/C 112/60)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ona Investigación, SL (Madrid, Španělsko) (zástupkyně: T. Villate Consonni, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Formdiet, SA (Alcarras, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie BIOPÔLE – Přihláška č. 18 157 716

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 15. listopadu 2022, ve věci R 1097/2022-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál vydal rozsudek, kterým vyhoví jejím návrhovým žádáním a odmítne přihlášku sporné ochranné známky.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 13. února 2023 – Aesculap v. EUIPO – Aeneas (AESKUCARE Food Intolerance)

(Věc T-64/23)

(2023/C 112/61)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Aesculap AG (Tuttlingen, Německo) (zástupce: N. Hebeis, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Aeneas GmbH & Co. KG (Wendelsheim, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie AESKUCARE Food Intolerance – Přihláška č. 17 918 102

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 29. listopadu 2022, ve věci R 21/2022-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž toto rozhodnutí zrušilo rozhodnutí námitkového oddělení EUIPO ze dne 30. listopadu 2021 a zamítlo námitku pro výrobky a služby zařazené do tříd 5, 42 a 44;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení před Tribunálem a další účastnici řízení náhradu nákladů řízení před EUIPO.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/1001.

Žaloba podaná dne 13. února 2023 – Aesculap v. EUIPO – Aeneas (AESKUCARE)

(Věc T-65/23)

(2023/C 112/62)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Aesculap AG (Tuttlingen, Německo) (zástupce: N. Hebeis, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Aeneas GmbH & Co. KG (Wendelsheim, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie AESKUCARE – Přihláška č. 17 789 025

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 12. listopadu 2022, ve věci R 18/2022-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž toto rozhodnutí zrušilo rozhodnutí námitkového oddělení EUIPO ze dne 30. listopadu 2021 a zamítlo námitku pro výrobky a služby zařazené do tříd 5, 42 a 44;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení před Tribunálem a další účastnici řízení náhradu nákladů řízení před EUIPO.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/1001.

Žaloba podaná dne 13. února 2023 – Aesculap v. EUIPO – Aeneas (AESKUCARE Allergy)

(Věc T-66/23)

(2023/C 112/63)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Aesculap AG (Tuttlingen, Německo) (zástupce: N. Hebeis, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Aeneas GmbH & Co. KG (Wendelsheim, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie AESKUCARE Allergy – Přihláška č. 17 917 493

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 23. listopadu 2022, ve věci R 20/2022-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž toto rozhodnutí zrušilo rozhodnutí námitkového oddělení EUIPO ze dne 30. listopadu 2021 a zamítlo námitku pro výrobky a služby zařazené do tříd 5, 42 a 44;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení před Tribunálem a další účastnici řízení náhradu nákladů řízení před EUIPO.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/1001.

Žaloba podaná dne 10. února 2023 – DEC Technologies v. EUIPO – Tehnoexport (Zobrazení čtverce s křivkami)

(Věc T-68/23)

(2023/C 112/64)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: DEC Technologies BV (Enschede, Nizozemsko) (zástupce: R. Brtka, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Tehnoexport d.o.o. (Indjija, Srbsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie (Zobrazení čtverce s křivkami) – Ochranná známka Evropské unie č. 18 124 427

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 30. listopadu 2022, ve věci R 2012/2021-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.