Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.11053 – GROUP CREDIT AGRICOLE / MICHELIN / WATEA)

(Text s významem pro EHP)

(2023/C 106/01)

Dne 15. března 2023 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32023M11053. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 1. února 2023

k návrhu nařízení, kterým se mění nařízení (EU) č. 260/2012 a (EU) 2021/1230, pokud jde o okamžité úhrady v eurech

(CON/2023/4)

(2023/C 106/02)

Úvod a právní základ

Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 16. listopadu 2022 žádost Rady Evropské unie a dne 24. listopadu 2022 žádost Evropského parlamentu o stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 260/2013 a nařízení (EU) 2021/1230, pokud jde o okamžité úhrady v eurech (1) (dále jen „navrhované nařízení“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť navrhované nařízení obsahuje ustanovení, která spadají do oblasti působnosti ECB podle čl. 127 odst. 2 SFEU a článku 3.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, zejména v souvislosti se základním úkolem Evropského systému centrálních bank podporovat plynulé fungování platebních systémů. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

1.   Obecné připomínky

1.1

ECB vřele vítá iniciativu Evropské komise k podpoře poskytování a využívání okamžitých plateb, které jsou definovány jako úhrady v eurech v EU, kterými se převádějí peněžní prostředky na platební účet příjemce do deseti sekund po obdržení platebního příkazu od plátce. Tato iniciativa je dobře propojena se strategií Eurosystému pro malé platby (2), jejímiž hlavními prvky jsou: a) vytvoření celoevropského řešení pro malé platby v bodu interakce; b) úplné zavedení okamžitých plateb; c) zlepšení přeshraničních plateb mimo EU; a d) podpora inovací, digitalizace a evropského platebního ekosystému.

1.2

V zájmu podpory plynulého fungování platebních systémů je zásadní řešit problémy roztříštěnosti v rámci jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA). V současné době není poskytování okamžitých plateb k dispozici ve všech jurisdikcích SEPA za rovných podmínek. V této souvislosti by opatření, která by dále harmonizovala poskytování okamžitých plateb v jurisdikcích SEPA, rozšířila výběr pro spotřebitele a podpořila inovace, bezpečnost a otevřenou strategickou autonomii evropských plateb. Ve stejném duchu by měla být podporována i opatření, která mohou podpořit účinnost v rámci SEPA, pokud je zajištěn soulad s platnými právními předpisy v oblasti ochrany údajů. Bylo by užitečné prozkoumat možnost zavedení standardizovaných a/nebo případně centralizovaných celoevropských řešení pro kontroly nesrovnalostí, jež by poskytovatelé platebních služeb zpřístupnili před schválením okamžité platby nebo před připsáním finančních prostředků na účet příjemce, například tím, že Eurosystém využije svého ústředního postavení v prostředí okamžitých plateb, což mu umožní oslovit všechny příslušné protistrany.

1.3

Poskytování a využívání okamžitých plateb v Unii od zahájení systému okamžitých úhrad v rámci SEPA (SCT Inst) v roce 2017 vzrostlo, ale dosud se nestalo novou normou, jak by bylo možné očekávat. ECB i nadále vybízí účastníky trhu, aby zavedli okamžité platby na celoevropském základě a aby co nejdříve podporovali jejich využívání koncovými uživateli. V listopadu 2018 ECB zahájila službu zúčtování okamžitých plateb v systému TARGET (TIPS), která poskytovatelům platebních služeb usnadňuje nabízení okamžitých plateb a umožňuje jim okamžitě, bezpečně a kdykoli vypořádávat okamžité platby. Od roku 2022 musí být všichni poskytovatelé platebních služeb, kteří se řídí systémem SCT Inst a jsou dosažitelní v TARGET2, dosažitelní i prostřednictvím TIPS, což přispívá k celoevropské dostupnosti (nebo interoperabilitě) poskytovatelů platebních služeb, kteří nabízejí okamžité platby na technické úrovni tržní infrastruktury.

1.4

ECB bere na vědomí vyloučení institucí elektronických peněz a platebních institucí, které by jinak byly povinny nabízet všem svým uživatelům platebních služeb platební službu pro odesílání a přijímání okamžitých plateb, neboť se nemohou účastnit systémů vypořádání určených podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES (3) (dále jen „směrnice o neodvolatelnosti zúčtování“) (4). ECB má za to, že pokud bude oblast působnosti směrnice o neodvolatelnosti zúčtování rozšířena tak, aby zahrnovala instituce elektronických peněz a platební instituce, měli by tito poskytovatelé platebních služeb rovněž splňovat požadavek nabízet všem svým uživatelům platebních služeb platební službu pro odesílání a přijímání okamžitých plateb, neboť by se přímo podíleli na systémech vypořádání určených podle uvedené směrnice. ECB podporuje požadavek, aby dotčení poskytovatelé platebních služeb nabízeli okamžité platby za stejné náklady, za něž nabízejí platby, které nejsou okamžité. ECB rovněž vítá zavedení zjednodušeného procesu kontroly dodržování sankčních předpisů s cílem překonat stávající model ověřování jednotlivých transakcí, aniž by se snížila účinnost kontroly dodržování sankčních předpisů. ECB dále podporuje navrhované zavedení služby pro odhalování nesrovnalostí mezi mezinárodním číslem bankovního účtu příjemce (IBAN) a jménem. Taková služba má potenciál omezit chyby a podvody při okamžitých platbách. Související poplatek za tuto službu však může od využití této služby odrazovat a ve spojení s ustanovením o možnosti rozhodnout se službu nevyužívat může vést k omezenějšímu využívání této dodatečné ochrany plátců, přičemž poskytovatelům platebních služeb stále ukládá investiční náklady na rozvoj služby. Požadavky na to, jak by měla být služba kontroly nesrovnalostí prováděna, nejsou příliš normativní, což umožňuje trhu potřebnou flexibilitu pro vývoj řešení. Harmonizovaný přístup by však zabránil možným problémům s roztříštěností. Je rovněž důležité poskytnout trhu dostatek času na vypracování a provedení vhodných opatření, která nebudou ohrožovat rychlost okamžitých plateb, neboť by to mohlo narušit jejich zavádění v místě prodeje.

2.   Konkrétní připomínky

2.1   Definované pojmy

Některé pojmy vymezené v navrhovaném nařízení mohou a) vyžadovat sladění s pojmy, které se používají ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (5) (dále jen „směrnice o platebních službách“ (PSD2)), a b) vyžadovat změny směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU (6) (dále jen „směrnice o platebních účtech“ (PAD)) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 (7) (dále jen „evropský akt o přístupnosti“ (EAA)). Konkrétně by definice „identifikátoru platebního účtu“ zavedená v navrhovaném nařízení měla být stejná jako „jedinečný identifikátor“ definovaný ve směrnici o platebních službách (8). ECB navrhuje, aby normotvůrce Unie s ohledem na výše uvedené zvážil použití stejné terminologie v navrhovaném nařízení. „Úhrada“ je navíc pojem, který je již definován ve směrnici o platebních účtech (9). ECB navrhuje, aby byla tato definice z důvodu jednotnosti sladěna s definicí „okamžité úhrady“, která se zavádí v navrhovaném nařízení. V tomto ohledu směrnice o platebních účtech (10) zdůrazňuje, že je třeba zajistit sladění definic, které jsou v ní obsaženy, s definicemi obsaženými ve směrnici o platebních službách a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 (11). Kromě toho evropský akt o přístupnosti obsahuje definici „platebního terminálu“ s podobným významem jako pojem „rozhraní uživatele platebních služeb“, které je navrhováno v navrhovaném nařízení. ECB navrhuje, aby normotvůrce Unie zvážil změnu evropského aktu o přístupnosti za účelem sladění definice „platebního terminálu“ s definicí „rozhraní uživatele platebních služeb“. V neposlední řadě je v zájmu zajištění systematické soudržnosti důležité zvážit definované pojmy, které zavádí navrhované nařízení, v souvislosti s nadcházejícími změnami směrnice o platebních službách.

2.2   Nesrovnalosti mezi jménem a identifikátorem platebního účtu příjemce

Podle důvodové zprávy připojené k navrhovanému nařízení mohou poskytovatelé platebních služeb účtovat dodatečný poplatek za službu zjišťování nesrovnalostí mezi jménem a identifikátorem platebního účtu příjemce (12). Dodatečný poplatek za zjištění nesrovnalostí by na jedné straně mohl mít odrazující účinek pro uživatele platebních služeb, což nemusí poskytování a využívání okamžitých plateb napomáhat. Na druhé straně je v souvislosti s okamžitými platbami tato služba kontroly nesrovnalostí zásadní. Z tohoto důvodu by navrhované nařízení mělo být pozměněno, aby se zabránilo tomu, že uživatelé platebních služeb buď okamžité platby nepoužívají, nebo nevyužívají služby kontroly nesrovnalostí kvůli souvisejícím poplatkům. Bez ohledu na využívání služby uživateli platebních služeb ukládá navrhované nařízení poskytovatelům platebních služeb povinnost tuto službu nabízet, což vyžaduje investiční náklady. V některých členských státech (např. v Nizozemsku) je již zavedena povinná kontrola IBAN podle jména příjemce, kterou všichni poskytovatelé platebních služeb poskytují u čísel IBAN pro domácí účty bez dodatečných poplatků. Harmonizovaný přístup k těmto kontrolám IBAN v rámci SEPA může být přínosný a nákladově efektivnější, což může vést například k zavedení společného systému a/nebo k poskytování služby centralizovaným způsobem.

2.3   Prověřování okamžitých plateb z hlediska unijních sankcí

Dotčení poskytovatelé platebních služeb musí provádět kontroly souladu se sankčními předpisy Unie ihned po vstupu veškerých omezujících opatření přijatých v souladu s článkem 215 SFEU v platnost (13). V tomto ohledu by ECB chtěla uvést tři body.

Za prvé, navrhované nařízení nezbavuje příslušného poskytovatele platebních služeb povinnosti dodržovat příslušné vnitrostátní sankce uplatňované vůči příslušné osobě, orgánu nebo subjektu.

Za druhé, omezující opatření přijatá v souladu s článkem 215 SFEU mohou vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo prvním dnem po jejich vyhlášení. S cílem zajistit, aby dotčení poskytovatelé platebních služeb tato omezující opatření neprodleně uplatňovali, ECB navrhuje, aby dotčení poskytovatelé platebních služeb byli povinni provést tato ověření okamžitě po vyhlášení omezujících opatření v Úředním věstníku (namísto bezprostředně po vstupu těchto opatření v platnost), čímž se usnadní jejich dodržování ve všech případech, kdy datum vstupu v platnost nastává později než datum vyhlášení.

Za třetí a v zájmu zajištění právní jistoty si je ECB vědoma potenciálně prospěšné úlohy, kterou by mohly identifikační kódy právnických osob (LEI) hrát v souvislosti s kontrolami souladu se sankčními předpisy Unie a/nebo jako globální identifikační standard pro protistrany, pokud jde o službu kontroly nesrovnalostí. Nejnovější pokyny EPC k plánovanému přechodu souborů pravidel EPC pro platební schémata na verzi normy ISO 20022 pro zasílání zpráv z roku 2019 do listopadu 2023 vycházejí z toho, že kódy LEI budou fungovat jako alternativní identifikátory pro „nesoukromou“ stranu (14). To by řešilo technické překážky na úrovni platebního schématu EPC. Zatímco spoléhání se na kódy LEI závisí na jejich širším provádění, zahrnutí odkazu na možné použití identifikačních kódů LEI v navrhovaném ustanovení o kontrole souladu se sankčními předpisy by ukázalo, že Evropská unie podporuje používání a prosazování tohoto globálního standardu.

2.4   Řízení o porušení povinnosti

Aby se zabránilo scénáři, kdy by plánovaná doba výpadku systému SCT Inst neúmyslně vedla k tomu, že poskytovatelé platebních služeb poruší právo Unie, navrhuje ECB, aby byla do navrhovaného nařízení zahrnuta výhrada. ECB proto navrhuje vyjmout poskytovatele platebních služeb z řízení o porušení povinnosti ve zcela výjimečném případě, kdy systém SCT Inst není po krátkou dobu k dispozici, jak to schválil jeho příslušný řídící orgán, což zabraňuje zpracování okamžitých plateb.

Konkrétní pozměňovací návrhy k těm ustanovením navrhovaného nařízení, která ECB doporučuje změnit, jsou uvedeny v samostatném technickém pracovním dokumentu včetně příslušného odůvodnění. Technický pracovní dokument je k dispozici v anglickém jazyce na internetových stránkách EUR-Lex.

---

(1)  COM(2022) 546 final.

(2)  Viz strategie Eurosystému pro malé platby, která je k dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).

(4)  Viz čl. 1 odst. 2 navrhovaného nařízení.

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES, 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).

(8)  Viz čl. 4 bod 33 směrnice o platebních službách.

(9)  Viz čl. 2 bod 20 směrnice o platebních účtech.

(10)  Viz 14. bod odůvodnění směrnice o platebních účtech.

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22).

(12)  Viz strana 10 důvodové zprávy k navrhovanému nařízení.

(13)  Viz čl. 1 odst. 2 navrhovaného nařízení.

(14)  Viz pokyny na internetových stránkách EPC www.europeanpaymentscouncil.eu.

Směnné kurzy vůči euru (1)

21. března 2023

(2023/C 106/03)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,0776
JPY	japonský jen	142,63
DKK	dánská koruna	7,4465
GBP	britská libra	0,88033
SEK	švédská koruna	11,0990
CHF	švýcarský frank	0,9970
ISK	islandská koruna	150,10
NOK	norská koruna	11,3125
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	23,846
HUF	maďarský forint	391,58
PLN	polský zlotý	4,6998
RON	rumunský lei	4,9225
TRY	turecká lira	20,5035
AUD	australský dolar	1,6136
CAD	kanadský dolar	1,4726
HKD	hongkongský dolar	8,4547
NZD	novozélandský dolar	1,7412
SGD	singapurský dolar	1,4392
KRW	jihokorejský won	1 406,34
ZAR	jihoafrický rand	19,9659
CNY	čínský juan	7,4058
IDR	indonéská rupie	16 490,75
MYR	malajsijský ringgit	4,8196
PHP	filipínské peso	58,485
RUB	ruský rubl
THB	thajský baht	36,929
BRL	brazilský real	5,6491
MXN	mexické peso	20,1454
INR	indická rupie	89,0308

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.11081 – MARCEGAGLIA CARBON STEEL / SIA SEVERSTAL DISTRIBUTION)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2023/C 106/04)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2023/C 106/05)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Edremit Zeytinyağı“

EU č.: PDO-TR-02783 – 5. 7. 2021

CHOP (X) CHZO ( )

1.   Název (názvy) [(CHOP či CHZO)]

Edremit Zeytinyağı

2.   Členský stát nebo třetí země

Türkiye

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu (podle přílohy XI)

Třída 1.5 Oleje a tuky (máslo, margarín, olej atd.)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Edremit Zeytinyağı“ je přírodní extra panenský olivový olej, který se vyrábí z oliv odrůdy Edremit pěstovaných ve vymezené zeměpisné oblasti. Chemické vlastnosti produktu „Edremit Zeytinyağı“ jsou uvedeny v následující tabulce.

Sloučeniny	Množství
Nízký obsah volných mastných kyselin	≤ 0,8 % (vyjádřeno jako podíl kyseliny olejové)
Nízký obsah α-tokoferolu	150–250 mg/kg
Nízký celkový obsah fenolových sloučenin	100–200 mg/kg
Vysoký celkový obsah desmethylsterolů (kampesterolu, klerosterolu, β-sitosterolu, Δ-5-avenasterolu a zjevného β-sitosterolu)	2 000 –3 000 mg/kg

„Edremit Zeytinyağı“ má tyto senzorické vlastnosti:

—	chuť a vůni jarních květů a zelené trávy, ale mohou být zastoupeny i ovocné tóny čerstvých mandlí a žlutých jablek,

—	mírnou (medián < 3,0) nebo střední (3,0 < medián < 6,0) intenzitu ovocné chuti a vůně,

—	zralou ovocnou chuť a vůni v případě sklizně zralých plodů a rané sklizně ne zcela dozrálých plodů s různým stupněm zabarvení,

—	mírný stupeň hořkosti (medián < 3,0); v případě rané sklizně je stupeň hořkosti střední (3 < medián < 6,0),

—	mírnou štiplavost (medián < 3,0); v případě rané sklizně je stupeň štiplavosti střední (3 < medián < 6,0),

—	barva se podle stupně zralosti oliv pohybuje od zlatožluté po tmavozelenou,

—	z hlediska viskozity je řídký.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

„Edremit Zeytinyağı“ se vyrábí výhradně z oliv odrůdy Edremit, které se pro tento účel pěstují ve vymezené zeměpisné oblasti. Množství jiných odrůd než Edremit přimíchaných během sklizně nesmí překročit 2 %.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny postupy (pěstování, sklizeň, odstranění listů, mytí, drcení, hnětení a lisování) se musejí provádět ve vymezené zeměpisné oblasti uvedené v bodě 4.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Produkty o hmotnosti 0,25 až 18 kg se mohou balit do obalů určených pro potravinářské účely.

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Etikety musí obsahovat:

—	název označení „Edremit Zeytinyağı“,

—	název společnosti a adresu nebo zkrácený název a adresu či ochrannou známku producenta,

—	logo Evropské unie pro CHOP,

—	následující logo,

—	úřední hologram pravosti.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast, v níž se „Edremit Zeytinyağı“ oficiálně vyrábí, zahrnuje okresy Edremit a Havran v Balıkesirské provincii. Toto území o rozloze přibližně 224 580 dekarů je na severu ohraničeno pohořím Kaz, na západě řekou Mıhlı, jež tvoří hranici mezi okresem Edremit a provincií Çanakkale, na východě okresem Havran a dále okresem Burhaniye, který rovněž náleží do Balıkesirské provincie.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Specifičnost zeměpisné oblasti

Edremitský záliv je tradiční oblastí pěstování oliv. Převládá zde středomořské podnebí, k jehož teplotnímu režimu patří horká léta. Ta jsou důležitá pro urychlení fyziologických procesů v olivovnících a vývoje plodů. V tomto ohledu je pro růst oliv ideální, když teploty v nejteplejším měsíci dosahují kolem 27 °C. Průměrné teploty v Edremitském zálivu se okolo této hodnoty pohybují a to se na růstu oliv pozitivně projevuje.

Tající sníh, který v zimě padá v pohořích Kaz a Madra, doplňuje stav podzemní vody. Díky těmto zásobám vody a složení půdy, jež přispívá k jejímu zadržování, mají olivovníky požadovaný přísun vody. Oblast má navíc vody dostatek – z tohoto hlediska je jedním z určujících faktorů vyvážený srážkový režim. Množství srážek se pohybuje v rozmezí 600–700 kg/m2.

Klimatické podmínky v oblasti jsou významným způsobem určeny geomorfologickými prvky. Z hor proudí ke svahům otočeným k moři (vysokým mezi 50 a 250 m) chladný vzduch bohatý na kyslík a úzká, hluboká údolí a kaňony ochlazují olivovníkové háje, díky čemuž rostou na svazích olivy vyšší jakosti. Podobné podmínky panují i v oblastech mezi pohořím Madra a Edremitským zálivem. Důležité je rovněž to, že v regionu je půda středomořského typu s pH v ideálním rozmezí (6,5–8,5), díky níž olivovníky prospívají a rodí olivy vysoké jakosti – vysokou jakost má proto i získaný olivový olej.

Díky chladivým účinkům regionálních větrů, které zpomalují zrání oliv, dostatečnému zavlažování a vhodným půdním podmínkám získávají plody kulatý tvar, jenž je pro odrůdu oliv Edremit charakteristický, a vyznačují se tenkou, ale odolnou slupkou a peckou s hladkým povrchem. Odolná slupka chrání plody před poškozením, které by způsobilo vysokou kyselost. Slupka je však zároveň tenká, a proto se olej z oliv při drcení a hnětení získává snadno.

Podnebí

Uvedené podmínky prostředí (půda, podnebí, vítr, zásoby vody) omezují stres, kterému jsou olivovníky vystaveny. Čím je stres menší, tím má „Edremit Zeytinyağı“ výraznější příchuť trávy a typické aroma jarních květů. Z hlediska viskozity je také charakteristicky řídký a je popisován jako „vodnatý“. Tyto vlastnosti produkt „Edremit Zeytinyağı“ pěstovaný v oblasti Edremitského zálivu odlišují od obdobných produktů, které pocházejí z jiných oblastí, kde se pěstují olivy.

Lidské faktory

Město Edremit je starobylou oblastí s lidským osídlením trvajícím již více než 3 000 let. Zdejší přírodní podmínky učinily z pěstování oliv a produkce olivového oleje nejdůležitější zemědělskou činnost v regionu. Díky dlouhé tradici produkce olivového oleje bylo v této oblasti rovněž vybudováno mnoho zařízení pro jeho výrobu.

Sklizeň oliv probíhá od půli října až do konce prosince. Plody se sklízejí opatrně, aby se nepoškodily. Na produkt „Edremit Zeytinyağı“ se zpracovávají do deseti hodin od sklizení. Aby se nenarušily senzorické vlastnosti produktu, nesmí podle doporučení teplota pasty během lisování oleje překročit 27 oC a drcení oliv a hnětení by celkem nemělo trvat déle než 45 minut. Skladovací teplota by měla být okolo 18 °C. Při těchto podmínkách zpracování se udržuje nízký obsah volných mastných kyselin (< 0,8 %, vyjádřeno jako podíl kyseliny olejové). Opatrné sklízení a rychlé zpracování oliv jsou zásadní pro to, aby obsah volných mastných kyselin zůstal nízký.

Vedle rychlosti zpracování dbají výrobci produktu „Edremit Zeytinyağı“ na teplotu, při níž se olej lisuje (≤ 27 °C), dobu hnětení (≤ 45 min) a skladovací teplotu (~ 18 °C, přičemž olej nesmí být ve styku se vzduchem vůbec, nebo jen minimálně).

Specifičnost produktu

Olej má aroma tvořené jedním nebo více ovocnými tóny (tóny čerstvých mandlí, žlutých jablek, květin a zelené trávy), které také může připomínat vůni jarních květů. Ve srovnání s jinými olivovými oleji zpracovávanými v oblasti jižního Egejského moře má „Edremit Zeytinyağı“ nízký obsah α-tokoferolu (150–250 mg/kg) a nízký celkový obsah fenolových sloučenin (100–200 mg/kg), avšak vysoký celkový obsah desmethylsterolů (kampesterolu, klerosterolu, β-sitosterolu, Δ-5-avenasterolu a zjevného β-sitosterolu) (2 000–3 000 mg/kg). Díky rychlému zpracování má „Edremit Zeytinyağı“ nízký obsah volných mastných kyselin (≤ 0,8 %, vyjádřeno jako podíl kyseliny olejové).

Příčinná souvislost

Pro „Edremit Zeytinyağı“ je charakteristická odrůda Edremit, která má v této oblasti své pevné místo – téměř všechny olivovníky v oblasti jsou stromy této odrůdy. Dominantní zastoupení této odrůdy má podíl na chemickém složení oleje.

Větry vanoucí z pohoří Kaz a Madra mají chladivý účinek na olivovníky rostoucí na svazích a v jejich důsledku zrají olivy pomalu a mají tenké, ale odolné slupky. Složení půdy s vysokým obsahem jílu udržuje u olivovníků vláhu. Roční dešťové a sněhové srážky poskytují dostatečnou závlahu, díky čemuž nehrozí sucho a olivy se tak mohou plně vyvíjet. V důsledku těchto podmínek je „Edremit Zeytinyağı“ charakteristicky řídký a má specifické aroma (se zastoupením čerstvých mandlí, žlutých jablek, květin a zelené trávy).

Díky mikroklimatickým podmínkám daným topografií olivy dozrávají pomaleji než olivy pěstované v oblasti okolo jižního Egejského moře nebo ve Středomoří. Produkt „Edremit Zeytinyağı“ tak má, na rozdíl od olivových olejů z uvedených oblastí, nízký obsah α-tokoferolu a nízký celkový obsah fenolových sloučenin, a přitom vysoký celkový obsah desmethylsterolů (kampesterolu, klerosterolu, β-sitosterolu, Δ-5-avenasterolu a zjevného β-sitosterolu).

Odkaz na zveřejnění specifikace

—

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.