10.3.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 89/1

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 16. ledna 2023

k návrhu směrnice o energetické náročnosti budov (přepracované znění)

(CON/2023/2)

(2023/C 89/01)

Úvod a právní základ

Dne 15. prosince 2021 zveřejnila Evropská komise návrh směrnice o energetické náročnosti budov (1) (dále jen „navrhovaná směrnice“).

Evropská centrální banka (ECB) se rozhodla vydat k navrhované směrnici stanovisko z vlastního podnětu. Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a článku 25.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), a to zejména proto, že navrhovaná směrnice se týká a) základního úkolu, který plní Evropský systém centrálních bank (ESCB) a který spočívá ve vymezování a provádění měnové politiky podle čl. 127 odst. 2 SFEU; b) úkolů ECB, které se týkají obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi podle čl. 127 odst. 6 SFEU; a c) toho, jak ECB podle potřeby přispívá k harmonizaci pravidel a postupů, kterými se řídí shromažďování, sestavování a šíření statistických údajů v oblastech její působnosti podle článku 5.3 statutu ESCB. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

1. Obecné připomínky

1.1.

ECB obecně podporuje navrhovanou směrnici, jejímž cílem je zlepšit míru a rozsah renovací budov v Unii, zlepšit informace o energetické náročnosti budov a zajistit, aby všechny budovy byly v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu. Navrhovaná směrnice přispěje nejen k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu, ale také podpoří úsilí Unie o zajištění energetické bezpečnosti. Tím, že řeší překážky bránící renovacím a stanoví cíle pro zlepšení energetické účinnosti budov, přispěje navrhovaná směrnice ke snížení závislosti Unie na fosilních palivech a snížení poptávky po zemním plynu. Snížením spotřeby energie v budovách navrhovaná směrnice kromě toho zvýší odolnost domácností a podniků vůči prudkým nárůstům cen energie a ve střednědobém až dlouhodobém horizontu pomůže snížit cenovou citlivost vůči kolísání cen fosilních paliv. Navrhovaná směrnice navíc přináší větší jistotu, pokud jde o tempo a harmonogram udržitelné transformace Unie, a to způsobem, který mohou úvěrové a finanční instituce zohlednit při rozhodování o alokaci portfolia a střednědobém financování.

1.2.

ECB vítá cíl navrhované směrnice, kterým je zlepšit přístup k certifikátům energetické náročnosti v celé Unii. Navrhovaná opatření by zajistila, aby finanční instituce měly přístup k certifikátům energetické náročnosti v plném rozsahu, a řešila by přitom významné problémy týkající se přístupu k těmto informacím, kterým v současné době čelí zejména úvěrové instituce a finanční instituce obecněji. Tato opatření by úvěrovým institucím a finančním institucím umožnila zlepšit posuzování rizik transformace souvisejících s klimatem, pokud jde o jejich nemovitý majetek. Toto zlepšení je pro ECB, Eurosystém a ESCB relevantní z několika důvodů. Za prvé, jelikož úvěry na nemovitosti představují významný podíl bankovního portfolia úvěrových institucí podléhajících dohledu, jsou tyto informace pro ECB a její funkce bankovního dohledu velmi důležité. Za druhé, vzhledem k tomu, že významný podíl zajištění používaného protistranami při operacích měnové politiky tvoří finanční aktiva zajištěná hypotékami na nemovitosti, zajištění úplného přístupu úvěrových institucí a finančních institucí k informacím o certifikátech energetické náročnosti by zvýšilo schopnost Eurosystému – při plnění jeho mandátu v oblasti cenové stability – identifikovat, sledovat a zmírňovat rizika, která jsou spojena s jeho protistranami, zajištěním, které přijímá ve svých refinančních operacích, a držbou aktiv vyplývajících z přímých transakcí. Za třetí, k podpoře statistických úkolů ESCB, včetně vývoje statistických ukazatelů pro analýzu rizik souvisejících se změnou klimatu, je nutný lepší přístup k podrobným informacím o certifikátech energetické náročnosti. To by ECB naopak pomohlo, když přispívá k harmonizaci pravidel a postupů, jimiž se řídí shromažďování, sestavování a šíření statistických údajů v oblastech její působnosti.

1.3.

ECB má však obavy, pokud jde o navrhovanou metodiku pro definici nových tříd certifikátů energetické náročnosti, a vyzývá k vyšší míře harmonizace v celé Unii. Navrhovaná směrnice definuje pouze společná kritéria pro nejlepší a nejhorší certifikáty energetické náročnosti pro každý členský stát, aniž by plně harmonizovala základní definice a metodiky, které jsou stanoveny na vnitrostátní úrovni. Z hlediska rizika to sníží srovnatelnost mezi členskými státy a sníží užitečnost certifikátů energetické náročnosti jako reprezentativních indikátorů rizikovosti konkrétního nemovitostního aktiva. Harmonizovanější metodika by ECB v rámci jejích funkcí v oblasti obezřetnostního dohledu pomohla posoudit dopad energetické účinnosti na expozice úvěrových institucí v oblasti nemovitostí, a to na základě spolehlivých a srovnatelných údajů a společných a standardizovaných definic na úrovni Unie. Rovněž by to posílilo schopnost Eurosystému řádně sledovat a posuzovat dopad finančních rizik souvisejících se změnou klimatu na aktiva, která drží ve své rozvaze, a zajistit přiměřenou ochranu rozvahy Eurosystému před riziky.

1.4.

Navrhovaná směrnice správně uznává zájem finančního odvětví na přístupu k informacím o energetické náročnosti budov. Navrhovaná směrnice by měla jasně stanovit, že úvěrové instituce, které jsou hlavním zdrojem hypotečních úvěrů, jsou zahrnuty do její oblasti působnosti.

1.5.

Jak je podrobněji uvedeno níže, ECB upřednostňuje zejména a) harmonizovanější metodiku označování pomocí certifikátů energetické náročnosti v celé Unii, b) úplný a včasný přístup úvěrových institucí a finančních institucí do databází certifikátů energetické náročnosti k řízení jejich rizik transformace souvisejících se změnou klimatu; a c) provedení navrhované směrnice do roku 2025.

Konkrétní připomínky

2. Metodika pro definici nových tříd energetické náročnosti

2.1.

Vzhledem k tomu, že některé členské státy uplatňují standardy pro certifikáty energetické náročnosti na regionální úrovni, ECB by upřednostnila, aby postup označování pomocí certifikátů energetické náročnosti a související prahové hodnoty byly v rámci členských států harmonizovány. Kromě toho by navrhovaná směrnice měla omezit výjimky, které spadají do pravomoci členských států (tj. v některých členských státech se požadavky na certifikát energetické náročnosti nevztahují na samostatné budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou menší než 50 m2), s cílem zajistit nejvyšší úroveň dostupnosti certifikátů energetické náročnosti na trhu a společný přístup na úrovni Unie.

2.2.

Pokud jde o definici certifikátu energetické náročnosti, ECB oceňuje, že cílem navrhované směrnice je zvýšit srovnatelnost tříd energetické náročnosti v celé Unii ve srovnání se současným stavem, avšak je znepokojena tím, že navrhovaná metodika nedosahuje nezbytné míry harmonizace.

Za prvé, jak ukázal klimatický zátěžový test provedený ECB v roce 2022, různorodá vnitrostátní nařízení o certifikátech energetické náročnosti, která jsou v současné době zavedena, zejména různé metodiky používané členskými státy k výpočtu energetické účinnosti budov, neumožňují přesnou agregaci údajů na úrovni Unie (2).

Za druhé, navrhovaná směrnice stanoví pouze společná kritéria pro definici nejlepších a nejhorších budov. Zejména budovy G budou definovány jako 15 % energeticky nejnáročnějších budov v každém členském státě v době zavedení nových certifikátů energetické náročnosti. To znamená, že 15 % energeticky nejnáročnějších budov by mělo v jednotlivých členských státech velmi odlišnou skutečnou energetickou náročnost, což výrazně snižuje skutečnou srovnatelnost v celé Unii.

Za třetí, navrhovaná směrnice nezavádí jednotné prahové hodnoty v celé Unii za účelem harmonizace systému označování energetickými štítky, nýbrž ponechává definici certifikátu energetické náročnosti na uvážení členských států. Ačkoli by tento přístup mohl zvýšit transparentnost relativní energetické náročnosti budov v rámci členského státu a vést ke srovnatelnému úsilí v oblasti renovací v celé Unii, mohl by potenciálně vést k neefektivní alokaci kapitálu v rámci Unie (3). Kromě toho by certifikáty energetické náročnosti specifické pro jednotlivé členské státy a související cíle v oblasti renovací mohly mít dopad na oceňování nemovitostí, pokud toto ocenění přímo nesouvisí s energetickou náročností a souvisejícím dopadem nákladů souvisejících s energií. To je z hlediska dohledu a řízení rizik nežádoucí, neboť by to ztížilo propojení oceňování nemovitostí s parametry úvěrového rizika a úvěrovými standardy.

Za čtvrté, vzhledem k současnému omezenému pokrytí certifikátů energetické náročnosti a nedostatku údajů o energetické náročnosti fondu budov by prahové hodnoty pro jednotlivé země, pokud by byly založeny na stávajících informacích v certifikátech energetické náročnosti, mohly rovněž vést k tomu, že zejména v členských státech, kde je pokrytí certifikáty energetické náročnosti nedostatečné, by prahové hodnoty byly nesprávně nastaveny. Pokud jsou prahové hodnoty nesprávně nastaveny, nemusí údaje v certifikátech energetické náročnosti odrážet celkové rozložení energetické náročnosti mezi jednotlivými budovami, a zavádějí tak neodůvodněnou různorodost mezi členskými státy.

2.3.

Z výše uvedených důvodů je ECB toho názoru, že je vhodnější jednotnější celounijní metodika, zejména v dlouhodobém horizontu. ECB uznává, že volba mezi prahovými hodnotami na úrovni členských států a na úrovni Unie je v konečném důsledku politickým rozhodnutím, které musí rovněž zohlednit řadu dalších aspektů, jako je srovnatelné úsilí v oblasti renovací v každém členském státě bez ohledu na stav původního fondu budov nebo použitelnost pro nájemce a kupující. Navrhovaná směrnice by však měla usilovat o postupné sbližování certifikátů energetické náročnosti v rámci členských států. Takový přístup by zajistil jednotnější definici v celé Unii a posílil by informační obsah certifikátů energetické náročnosti jako základu pro rozlišení rizik u nemovitostí na základě energetické náročnosti budov (4).

2.4.

Nebude-li změna metodiky harmonizace certifikátů energetické náročnosti v konečném důsledku možná, mohly by být prahové hodnoty energetické náročnosti lépe nastaveny pomocí statistického výběru vzorků založeného na jiných atributech a údajích o budovách ze všech členských států. S cílem zabránit roztříštěnosti metodik odhadu by toto nastavení mělo být v ideálním případě provedeno na úrovni Unie. Podrobnější informace o velikosti náhodných vzorků, které mají být použity (5), pokud jde o podíl vnitrostátních nemovitostí, by zejména zvýšily jednotnost metodik ve všech členských státech.

2.5.

Pokud tyto změny nejsou dosažitelné, je přinejmenším nezbytné, aby údaje používané pro výpočet certifikátů energetické náročnosti byly veřejně dostupné, jak je uvedeno níže.

3. Přístup zúčastněných stran k údajům o energetické náročnosti

3.1.

ECB důrazně podporuje cíl navrhované směrnice, kterým je zajistit přístup úvěrových institucí a finančních institucí k certifikátům energetické náročnosti. Přístup k údajům o energetické náročnosti budov je základním předpokladem pro posouzení rizik transformace souvisejících se změnou klimatu, jakož i uhlíkové stopy nemovitostních aktiv, neboť mají dopad na úvěrové instituce a finanční instituce, zejména na jejich hypoteční portfolia. Takový přístup by proto pomohl zabránit možnému šíření do finančního systému Unie. Orgány odpovědné za dohled nad úvěrovými a finančními institucemi, včetně ECB, by měly mít úplný přístup k certifikátům energetické náročnosti, aby mohly posoudit související klimatická rizika.

3.2.

Kromě úvěrových institucí, finančních institucí a centrálních bank potřebují jiní účastníci finančního trhu, kteří investují do produktů zajištěných nemovitostmi, jako jsou hypoteční portfolia, cenné papíry kryté aktivy nebo kryté dluhopisy, přístup k údajům o energetické náročnosti podkladových nemovitostí pro vlastní posouzení klimatických rizik a zveřejňování informací o nich, zejména podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 (6) (dále jen „nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování“), jakož i pro posouzení souladu hospodářských činností v oblasti nemovitostí s kritérii zmírňování změny klimatu stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (7) (dále jen „nařízení o taxonomii“). Navrhovaná směrnice by proto měla zajistit, aby investoři, kteří jsou třetími stranami a kteří přímo investují do aktiv, jež jsou v konečném důsledku kryta nemovitostmi, nebo kteří tato aktiva přijímají jako zajištění, měli přístup k informacím certifikátu energetické náročnosti pro tyto nemovitosti.

3.3.

Údaje v certifikátu energetické náročnosti, včetně informací o potřebě primární energie, by měly být dostupné nejen úvěrovým institucím a finančním institucím v souvislosti s přímými investicemi nebo hypotečními úvěry na výstavbu nebo nákup domu, ale také v případě úvěrů na rozsáhlé renovace. To by úvěrovým institucím a finančním institucím umožnilo posoudit dopad těchto renovací na hodnotu zajištění a provést vhodnou analýzu rizik. Pokud by taková ustanovení neexistovala, hrozí, že navrhovaná směrnice nevyřeší jeden z hlavních nedostatků v údajích, které byly zjištěny u úvěrových a finančních institucí, pokud je o shromažďování informací požadovaných nařízením o taxonomii (8).

3.4.

S ohledem na omezení stávající metodiky pro výpočet standardů pro certifikát energetické náročnosti (viz bod 2.2 výše), zejména při neexistenci harmonizovanější metodiky pro nové třídy certifikátů energetické náročnosti, by navrhovaná směrnice měla přinejmenším zajistit, aby všechny klíčové atributy a pole certifikátů energetické náročnosti (např. spotřeba primární energie v kWh/(m2.y)) byly dostupné všem zúčastněným stranám, včetně úvěrových institucí a finančních institucí. Přístup k dostatečně podrobným informacím (např. spotřeba primární energie v kWh/(m2.y)) a nejen k agregovaným informacím je klíčem k překonání omezení vyplývajících z rozdílů ve třídách certifikátů energetické náročnosti v jednotlivých členských státech a k zajištění jejich srovnatelnosti.

3.5.

Jedinečná identifikace má zásadní význam pro propojení informací z různých zdrojů údajů, což umožní interoperabilitu a zabrání zdvojování požadavků na vykazování. Navrhovaná směrnice by proto měla rovněž zajistit, aby údaje z certifikátů energetické náročnosti mohly být propojeny s přesným umístěním budovy, jejími fyzickými atributy nebo příslušnými finančními informacemi pomocí jedinečné identifikace budovy a v souladu s pokyny vypracovanými v rámci Infrastruktury pro prostorové informace v Evropě (9) (INSPIRE), aby investorům, centrálním bankám a regulačním orgánům byla dána možnost co nejlépe posoudit rizika transformace a fyzická rizika spojená s budovami.

3.6.

Navrhovaná směrnice by měla vyjasnit, že přenos informací z vnitrostátních databází do střediska Unie pro sledování fondu budov nebo jiné specializované platformy by měl být chápán tak, že zahrnuje podrobné informace, aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (10) (dále jen „obecné nařízení o ochraně osobních údajů“, GDPR) a další právní záruky. Aby se zajistilo, že všechny zúčastněné strany budou mít aktuální informace, měly by být veřejně dostupné informace z vnitrostátních databází, jakož i informace předávané středisku pro sledování fondu budov nebo jiné specializované platformě aktualizovány častěji než jednou nebo dvakrát ročně, jak se v současné době předpokládá v navrhované směrnici (11).

4. Harmonogram pro novou metodiku pro certifikáty energetické náročnosti

4.1.

ECB navrhuje, aby navrhovaná směrnice byla provedena dříve, a to do konce roku 2024, nikoli do konce roku 2025, a to z následujících důvodů.

Za prvé, dohled, který ECB provedla v roce 2022, prokázal, že objem údajů z certifikátů energetické náročnosti, který poskytují úvěrové instituce, je klíčovou otázkou. Zatímco úvěrové instituce poukazovaly na omezený přístup k rejstříkům certifikátů energetické náročnosti v některých členských státech (12) jako na jednu z hlavních příčin, nenahlásily však smysluplné alternativní ukazatele. V tomto ohledu by poskytnutí co nejrychlejšího přístupu úvěrových institucí a finančních institucí k podrobným údajům certifikátů energetické náročnosti zlepšilo jejich stávající postupy a strategie řízení rizik, pokud jde o rizika transformace související se změnou klimatu, zejména pokud se týká objemu jejich portfolia úvěrů na nemovitosti.

Za druhé, včasná dostupnost údajů o energetické náročnosti na úrovni Unie má zásadní význam pro řádné plnění přísnějších požadavků vyplývajících z navrhované směrnice. Navrhovaná směrnice stanoví, že budovy a ucelené části budov ve vlastnictví veřejných subjektů a nebytové budovy a ucelené části budov by měly být do roku 2027 zlepšeny alespoň na úroveň třídy energetické náročnosti F, a to na základě nových standardů pro certifikáty energetické náročnosti. Těchto cílů je obtížné dosáhnout, pokud nové standardy pro certifikáty energetické náročnosti nebudou přijaty dříve (13). Členské státy jsou povinny provést navrhovanou směrnici do roku 2025, přičemž na dokončení nezbytných renovací jsou ponechány pouze dva roky.

4.2.

Nelze-li provedení navrhované směrnice posunout na dřívější termín, ECB navrhuje, aby se provedení některých ustanovení navrhované směrnice urychlilo tak, aby k němu došlo do konce roku 2024, a nikoli do konce roku 2025.

5. Způsoby harmonizace certifikátů energetické náročnosti

5.1.

Vzhledem k tomu, že nově vydané certifikáty energetické náročnosti budou platné až 10 let, bude přijetí navrhované směrnice znamenat, že po roce 2025 budou po značnou dobu vedle sebe existovat dvě generace certifikátů energetické náročnosti. Provedení navrhované směrnice do vnitrostátního práva by proto mělo vyjasnit, jak si tyto staré a nové generace certifikátů energetické náročnosti budou vzájemně odpovídat, zda by s nimi mělo být pro regulační účely zacházeno stejně a jak budou vlastníci dostávat aktualizované certifikáty energetické náročnosti založené na unijních standardech, neboť by to mělo dopad na hodnotu budov. Například „budovy s nulovými emisemi“ jsou podle navrhované směrnice spojeny s třídou energetické náročnosti A, není však jasné, zda budovy, které získaly třídu energetické náročnosti A podle stávající směrnice, budou považovány za budovy s nulovými emisemi. Je obzvláště důležité vzít tento bod v úvahu ve spojení s dalšími právními předpisy Unie, jako je nařízení o taxonomii a nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování, které odkazují na certifikáty energetické náročnosti a definice „budov s nulovými emisemi“ a „budov s téměř nulovou spotřebou energie“ (14).

5.2.

Kromě toho by členské státy měly určit nejvhodnější řešení, jak motivovat vlastníky budov, aby včas aktualizovali své certifikáty energetické náročnosti, jakožto prostředek ke zvýšení povědomí o doporučených nákladově efektivních renovacích za účelem snížení energetické náročnosti.

6. Standardy hypotečního portfolia

6.1.

Navrhovaná směrnice pověřuje členské státy, aby podporovaly podpůrné finanční nástroje, mimo jiné prostřednictvím norem hypotečního portfolia, které zahrnují mechanismy, které motivují poskytovatele hypotečních úvěrů ke zlepšení energetické náročnosti jejich portfolia (15). Navrhovaná definice „norem hypotečního portfolia“ je však poměrně široká a existuje jen málo pokynů k tomu, jak by tyto standardy měly být definovány na vnitrostátní úrovni (16). Po provedení ve vnitrostátním právu by tato definice mohla vést k tomu, že v členských státech bude převládat heterogenní prostředí neharmonizovaných norem hypotečního portfolia. Navrhovaná směrnice nebo nový akt Komise v přenesené pravomoci by mohly podrobněji specifikovat minimální požadavky, které by harmonizovaly normy hypotečního portfolia v celé Unii. Stejně tak je nanejvýš důležité, aby koncepce norem hypotečního portfolia byla snadno použitelná při vydávání finančních a dluhových nástrojů. Taková koncepce by mohla usnadnit přeshraniční investice do hypoték zlepšujících energetickou účinnost – a to i v souvislosti s unií kapitálových trhů – a maximalizovat příspěvek finančních trhů, čímž by se snížila závislost na bankovních úvěrech a vládních podpůrných programech.

6.2.

Normy hypotečního portfolia by v ideálním případě měly být postupně stále přísnější s tím. jak se zlepšuje průměrná úroveň certifikátů energetické náročnosti u nemovitostí. Normy hypotečního portfolia by proto měly být pravidelně přezkoumávány s cílem zohlednit zlepšení energetické účinnosti fondu nemovitostí s cílem zachovat finanční pobídku k dalšímu zlepšování energetické náročnosti hypotečních portfolií.

7. Standardizace databází

7.1.

Navrhovaná směrnice zajišťuje, aby vnitrostátní databáze byly propojeny s jinými datovými soubory týkajícími se budov. To vyžaduje interoperabilitu a propojení vnitrostátních databází energetické náročnosti budov s dalšími správními databázemi obsahujícími informace o budovách, jako je vnitrostátní katastr budov a digitální deníky budov. S cílem rozšířit použitelnost shromážděných informací pro účely rozhodování ECB navrhuje, aby navrhovaná směrnice rovněž předpokládala revizi technických prováděcích norem, které jsou zapotřebí pro tuto interoperabilitu a propojení nad rámec vnitrostátní úrovně.

Konkrétní pozměňovací návrhy k těm ustanovením navrhované směrnice, která ECB doporučuje změnit, jsou uvedeny v samostatném technickém pracovním dokumentu včetně příslušného odůvodnění. Technický pracovní dokument je k dispozici v anglickém jazyce na internetových stránkách EUR-Lex.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 16. ledna 2023.

Prezidentka ECB

Christine LAGARDE

(1) COM(2021) 802 final.

(2) Viz klimatický zátěžový test z roku 2022, červenec 2022, k dispozici na internetových stránkách ECB věnovaných bankovnímu dohledu www.bankingsupervision.europa.eu.

(3) Vlastníci v členských státech s relativně vysokou úrovní energetické účinnosti (s přihlédnutím k místnímu klimatu) by museli svou budovu renovovat, i když je budova z hlediska celé Unie poměrně energeticky účinná. Uznává se, že dostupnost (většinou místní) pracovní síly by v některých členských státech mohla být omezujícím faktorem.

(4) Přesnější, ale jednodušší metodikou při harmonizaci certifikátů energetické náročnosti by mohlo být nalezení společného ukazatele na úrovni Unie, který by byl rozhodným faktorem a kterým by mohla být například spotřeba primární energie v kWh/(m2.y) nebo emise CO2 nebo pokud možno jejich kombinace, pak jeho výpočet pro všechny budovy a rozdělení výsledků do sedmi tříd. Pro doplnění informací, které vyplývají z certifikátů energetické náročnosti, pokud jde o energetickou účinnost, by na základě spotřeby primární energie v kWh/(m2.y) mohla být zvážena horní hranice přijatelných emisí skleníkových plynů (kgCO2eq/(m2.y) pro každou třídu certifikátu energetické náročnosti, aby se zajistila rychlejší dekarbonizace nemovitostí.

(5) Viz odstavec 2 přílohy VI navrhované směrnice.

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(8) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1), stanoví, že pro činnost „Renovace stávajících budov“ je dáno toto kritérium významného přínosu: renovace budov odpovídá příslušným požadavkům pro větší renovace. Alternativně vede ke snížení potřeby primární energie nejméně o 30 %.

(9) Viz znalostní základna Infrastruktury pro prostorové informace v Evropě, k dispozici na adrese https://inspire.ec.europa.eu

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(11) Viz čl. 19 odst. 3 a 19 odst. 4 navrhované směrnice.

(12) Viz klimatický zátěžový test z roku 2022, červenec 2022, k dispozici na internetových stránkách ECB věnovaných bankovnímu dohledu www.bankingsupervision.europa.eu

(13) Viz článek 9 navrhované směrnice.

(14) Viz příloha I oddíl 7.1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, příloha I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 ze dne 6. dubna 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088, pokud jde o regulační technické normy, které upřesňují podrobnosti týkající se obsahu a struktury informací ve vztahu k zásadě „významně nepoškozovat“ a které upřesňují obsah, metodologie a strukturu informací ve vztahu k ukazatelům udržitelnosti a nepříznivým dopadům na udržitelnost a obsah a strukturu informací ve vztahu k prosazování environmentálních nebo sociálních vlastností a cílů udržitelných investic v dokumentech před uzavřením smlouvy, na webových stránkách a v pravidelných zprávách (Úř. věst. L 196, 25.7.2022, s. 1).

(15) Viz čl. 15 odst. 4 navrhované směrnice.

(16) Viz čl. 2 odst. 36 navrhované směrnice.

10.3.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 89/10

Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k návrhu směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se harmonizují některé aspekty insolvenčního práva

(2023/C 89/05)

(Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů https://edps.europa.eu.)

Dne 7. prosince 2022 vydala Evropská komise návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se harmonizují některé aspekty insolvenčního práva. Cílem návrhu je stanovit pravidla posilující sbližování vybraných aspektů právních předpisů členských států týkajících se insolvenčních řízení nebankovních společností.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá záruky pro přístup k informacím obsaženým ve vnitrostátních centralizovaných registrech bankovních účtů ze strany určených soudů členských států.

Předkládá však následující doporučení:

Zaprvé, pokud jde o přístup insolvenčních správců k vnitrostátním registrům majetku, evropský inspektor ochrany údajů doporučuje upřesnit účel tohoto přístupu nejen v preambuli, ale také v normativní části budoucí směrnice.

Zadruhé, evropský inspektor ochrany údajů doporučuje zavést na úrovni EU nezbytné záruky pro přístup insolvenčních správců, který návrh nově zavádí, k osobním údajům obsaženým v registrech skutečných majitelů a ve vnitrostátních registrech majetku.

Kromě toho, pokud jde o propojení dražebních platforem, evropský inspektor ochrany údajů doporučuje upřesnit, že právním základem tohoto propojení má být budoucí směrnice, a nikoli prováděcí akty Komise.

Evropský inspektor ochrany údajů dále doporučuje zajistit, aby prováděcí akty Komise, které mají být přijaty za účelem zřízení tohoto propojení, byly v platnosti, až budoucí směrnice a zákony členských států, které ji provádějí, nabydou účinnosti.

V neposlední řadě pak, pokud jde o elektronickou komunikaci, evropský inspektor ochrany údajů doporučuje případně upřesnit, zda má být v případě elektronické komunikace uvedené v návrhu uplatněno budoucí nařízení o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech.

1. ÚVOD

Dne 7. prosince 2022 vydala Evropská komise návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se harmonizují některé aspekty insolvenčního práva (dále jen „návrh“) (2).

Cílem návrhu je stanovit pravidla posilující sbližování vybraných aspektů právních předpisů členských států týkajících se insolvenčních řízení nebankovních společností (3). Podle zprávy o posouzení dopadů odhalily konzultace se zúčastněnými stranami obtíže spojené s vysledováním majetku (4), zejména pokud se majetek nachází v jiném členském státě, než ve kterém bylo řízení zahájeno. Účinnost vysledování majetku má klíčový význam při maximalizaci hodnoty majetkové podstaty, neboť dlužníci jsou motivováni k tomu, aby majetek z majetkové podstaty vyňali. Prostředky, které mají insolvenční správci k dispozici k vysledování a zmrazování majetku patřícího do majetkové podstaty v jiném členském státě, jsou nedostatečné nebo nepřiměřené, což často vede ke ztrátě tohoto majetku do doby, než budou přijata příslušná opatření. Nezbytné informace pro účely vysledování majetku jsou obsaženy ve vnitrostátních registrech, ale insolvenční správci k nim buď nemají přístup a/nebo pro ně nejsou srozumitelné (kvůli jazykovým bariérám). Kromě toho má každý členský stát svá vlastní pravidla a svěřuje insolvenčním správcům různé pravomoci, pokud jde o vysledování majetku. Chybějící nebo složité možnosti vysledování majetku narušují schopnost soudů, insolvenčních správců nebo jiných stran s legitimními zájmy určit a lokalizovat majetek, přezkoumat příjmy plynoucí z často podvodné činnosti a sledovat jeho stopu (5).

V hlavě III návrhu o vysledování majetku patřícího do majetkové podstaty se stanoví:

—

přístup výslovně určených příslušných vnitrostátních soudů (6) k vnitrostátnímu centralizovanému registru bankovních účtů (7) zřízenému podle směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (8) o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (dále jen „směrnice o boji proti praní peněz“), a zejména k informacím o bankovních účtech uvedeným v čl. 32a odst. 3 uvedené směrnice (9). Přístup má být umožněn na žádost insolvenčního správce (10) jmenovaného v probíhajícím insolvenčním řízení, je-li to nezbytné pro účely identifikace a vysledování majetku patřícího do majetkové podstaty dlužníka v tomto řízení, včetně majetku, který je předmětem vylučovacích žalob. Budoucí směrnice by členským státům ukládala povinnost zajistit, aby tyto určené soudy měly pravomoc přistupovat k informacím dostupným v jiném členském státě prostřednictvím jednotného místa přístupu do registrů bankovních účtů, které má být zřízeno novou směrnicí o boji proti praní peněz, jakmile bude přijata (11) (články 13 až 16),

—	nepřímý přístup insolvenčních správců k těmto informacím tím, že požádají určené soudy v členském státě o přístup a provedení vyhledávání (16. bod odůvodnění),

—	přímý přístup insolvenčních správců k informacím o skutečném vlastnictví (článek 17),

—	přímý přístup insolvenčních správců k vnitrostátním registrům majetku, jsou-li k dispozici (článek 18).

Kromě toho by návrh (článek 40) vyžadoval, aby členské státy zajistily, aby ve zjednodušeném likvidačním řízení mikropodniků v úpadku mohla veškerá komunikace mezi příslušným orgánem a případně insolvenčním správcem na jedné straně a účastníky tohoto řízení na straně druhé probíhat elektronickými prostředky v souladu s článkem 28 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 (12) (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci) (13).

V neposlední řadě pak návrh stanoví, aby členské státy zřídily a provozovaly jednu nebo více elektronických dražebních platforem pro účely prodeje majetkové podstaty ve zjednodušeném likvidačním řízení (článek 50) a aby Komise vytvořila jejich propojení prostřednictvím prováděcích aktů (článek 51).

Tato iniciativa, oznámená v září 2020, je součástí priority Komise, jejímž cílem je pokročit v budování unie kapitálových trhů (14), což je klíčový projekt pro další finanční a hospodářskou integraci v Evropské unii (15).

Toto stanovisko evropského inspektora ochrany údajů je vydáno v reakci na konzultaci Evropské komise ze dne 13. prosince 2022 podle čl. 42 odst. 1 nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie. Evropský inspektor ochrany údajů vítá odkaz na tuto konzultaci v 63. bodě odůvodnění návrhu. V tomto ohledu evropský inspektor ochrany údajů rovněž s uspokojením konstatuje, že byl předtím neformálně konzultován podle 60. bodu odůvodnění nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie.

5. ZÁVĚRY

22.

Vzhledem k výše uvedenému vydává evropský inspektor ochrany údajů tato doporučení:

(1)	vyjasnit v normativní části budoucí směrnice, že přístup insolvenčních správců k vnitrostátním registrům majetku je povolen pouze v případech, kdy je to nezbytné pro účely identifikace a vysledování majetku patřícího do majetkové podstaty dlužníka v probíhajícím insolvenčním řízení;

(2)	zavést na úrovni EU nezbytné záruky pro přístup insolvenčních správců, který návrh nově zavádí, k osobním údajům obsaženým v registrech skutečných majitelů a ve vnitrostátních registrech majetku;

(3)	vyjasnit, že budoucí směrnice vytváří propojení vnitrostátních elektronických dražebních systémů;

(4)

zajistit, aby prováděcí akty, které má Komise přijmout za účelem vytvoření propojení elektronických dražebních systémů, již byly zavedeny v době, kdy nabydou účinnosti vnitrostátní právní předpisy provádějící směrnici, tak aby byly rovněž zavedeny záruky ochrany údajů, které mají být upřesněny prostřednictvím těchto prováděcích aktů;

(5)	případně upřesnit, zda má být v případě elektronické komunikace uvedené v návrhu uplatněno budoucí nařízení o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech.

V Bruselu dne 6. února 2023.

Wojciech Rafał WIEWIÓROWSKI

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(2) COM(2022) 702 final.

(3) Viz zpráva o posouzení dopadů (SWD(2022) 395 final), strana 7.

(4) Viz strana 172: „vysledováním majetku se rozumí nástroj pro ‚sledování peněz‘, který umožňuje soudům, insolvenčním správcům nebo stranám, které prokázaly oprávněný zájem, určit a lokalizovat majetek, přezkoumat příjmy plynoucí z často podvodné činnosti a sledovat jeho stopu. ‚Vysledování majetku‘ je právní proces identifikace a lokalizace neoprávněně užívaného majetku nebo výnosů (hodnot) z něho náležejících do majetkové podstaty dlužníka. Zahrnuje jak ochranu (zmrazení) identifikovaného majetku, tak repatriaci (pokud se majetek nachází v jiném státě)“. [„UNCITRAL, Civil asset tracing and recovery in insolvency proceedings (Sledování civilního majetku a jeho vymáhání v insolvenčním řízení). Poznámka sekretariátu, 4. října 2021 (A/CN.9/WG.V/WP.175), § 29. Viz výše Report of the Colloquium on Civil Asset Tracing and Recovery (Zpráva kolokvia o sledování a vymáhání majetku v občanských věcech, Vídeň, 6. prosince 2019) (A/CN/9/1008). Všechny tyto dokumenty jsou k dispozici na adrese www.uncitral.org“].

(5) Viz zpráva o posouzení dopadů, strany 26–28 a 172.

(6) Podle čl. 2 písm. b) se soudem rozumí soudní orgán členského státu.

(7) Podle čl. 2 písm. d) návrhu se „centralizovanými registry bankovních účtů“ rozumí centralizované automatizované mechanismy, jako jsou centrální registry nebo centrální elektronické systémy vyhledávání dat, zřízené v souladu s čl. 32a odst. 1 směrnice (EU) 2015/849.

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(9) Podle čl. 32a odst. 3 směrnice o boji proti praní peněz „prostřednictvím centralizovaných mechanismů uvedených v odstavci 1 jsou k dispozici a lze vyhledávat tyto informace:

—	u klienta – majitele účtu a jakékoli osoby, která prohlašuje, že jedná jménem klienta: jméno doplněné buď dalšími identifikačními údaji, které se vyžadují podle vnitrostátních předpisů provádějících čl. 13 odst. 1 písm. a) ve vnitrostátním právu, nebo jedinečným identifikačním číslem;

—	u skutečného majitele klienta – majitele účtu: jméno doplněné buď dalšími identifikačními údaji, které se vyžadují podle vnitrostátních předpisů provádějících čl. 13 odst. 1 písm. b) ve vnitrostátním právu, nebo jedinečným identifikačním číslem;

—	u bankovního nebo platebního účtu: číslo IBAN a datum založení a zrušení účtu;

—	u bezpečnostní schránky: jméno nájemce doplněné buď dalšími identifikačními údaji, které se vyžadují podle vnitrostátních předpisů provádějících čl. 13 odst. 1, nebo jedinečným identifikačním číslem a dobou trvání nájmu“.

(10) V čl. 2 písm. a) návrhu se definuje insolvenční správce jako „správce jmenovaný soudním nebo správním orgánem v řízeních týkajících se restrukturalizace, insolvence a oddlužení podle článku 26 směrnice (EU) 2019/1023“.

(11) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, a o zrušení směrnice (EU) 2015/849 (COM(2021)423 final).

(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (kodifikované znění) (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).

(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 18).

Článek 28 Používání elektronických komunikačních prostředků: „Členské státy zajistí, aby v postupech restrukturalizace, insolvence a oddlužení mohli účastníci postupů, odborník a soudní či správní orgán, mimo jiné i v přeshraničních situacích, za použití elektronických komunikačních prostředků provádět alespoň tyto úkony:

(a)	přihlašování pohledávek;

(b)	předkládání restrukturalizačních plánů nebo splátkových kalendářů;

(c)	zasílání oznámení věřitelům;

(d)	podávání námitek a odvolání.“

(14) COM/2020/590 final.

(15) Důvodová zpráva k návrhu, strana 1.

10.3.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 89/23

Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace produktu týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

(2023/C 89/11)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY

„Manzanilla-Sanlúcar de Barrameda / Manzanilla“

PDO-ES-A1482-AM04

Datum oznámení: 12.12.2022

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1. Zařazení chráněného názvu

Popis:

Doplňuje se ochrana samostatného výrazu „Manzanilla“.

Změna se týká oddílu A specifikace produktu. Jednotný dokument se nemění.

Jedná se o standardní změnu, protože neodpovídá žádnému z typů uvedených v čl. 105 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 („nařízení o jednotné společné organizaci trhů“). Zejména neznamená změnu názvů, které mají být chráněny, neboť výraz „Manzanilla“ byl již právními předpisy Společenství chráněn. Ačkoli tedy specifikace tento výraz neuváděla, jednotný dokument jej již obsahoval jako název, který má být chráněn.

Odůvodnění:

Kromě častého používání samostatného výrazu Manzanilla na etiketách a jiných médiích od zavedení nařízení Rady (ES) č. 1426/96 ze dne 26. června 1996 jsou výrazy „Manzanilla“ a „Manzanilla-Sanlúcar de Barrameda“ rovnocenné.

2. Změny v popisu produktu

Popis:

Mění se oddíl B.1 Analytické vlastnosti produktu, a to v těchto ohledech:

a)	Název a číselné označení tohoto oddílu se mění na B.2 Analytické vlastnosti.

b)	Minimální obsah cukru se snižuje z 5 gramů na 4 gramy na litr.

Odůvodnění:

Úprava a uspořádání obsahu specifikace produktu.

Informace o obsahu cukru se mění z „redukujících cukrů“ (které zahrnují řadu dalších sloučenin) na výhradně glukózu a fruktózu, což je technicky správnější.

Mění se oddíl B.2 Organoleptické vlastnosti.

a)	Číselné označení tohoto oddílu se mění na B.3. Organoleptické vlastnosti.

b)	Vylepšuje se a systematizuje popis organoleptických vlastností vína.

c)	Odstavec týkající se manzanilla pasada se přesouvá do oddílu C.3 „Zrání“.

Odůvodnění:

Úprava a uspořádání obsahu specifikace produktu.

Zařazují se vizuální, čichové a chuťové vlastnosti, které může degustační komise potvrdit.

Oddíl C.3 je vhodnějším místem pro zmínku o manzanilla pasada.

Změna se týká oddílu B specifikace produktu a bodu 4 jednotného dokumentu.

Jedná se o standardní změnu, protože neodpovídá žádnému z typů uvedených v čl. 105 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 („nařízení o jednotné společné organizaci trhů“).

3. Změny ve zvláštních enologických postupech a zavedených omezeních

Popis:

1.	Název kapitoly se mění na C) ZVLÁŠTNÍ POSTUPY ZPRACOVÁNÍ A ZAVEDENÁ OMEZENÍ Odůvodnění: Přizpůsobení právní terminologii.

2.	Vypouští se oddíl C.1. Definice. Odůvodnění: Definice jednotlivých pojmů jsou v případě potřeby uvedeny v příslušných oddílech a odstavcích.

Mění se oddíl C.2 Metoda vinifikace:

a)	Název a číselné označení tohoto oddílu C.2. Metoda vinifikace se mění na C.1 Vinifikace. Odůvodnění: Úprava a uspořádání oddílů specifikace produktu. Zařazuje se definice vinifikace.

b)	Vypouští se odkaz na výrobní limity pro doplňkové produkty. Odůvodnění: Vztahují se na ně zákonné limity.

c)	V mezích platných předpisů se zařazuje možnost okyselení síranem vápenatým. Odůvodnění: Tím se přejímá tradiční postup povolený pro CHOP „Sanlúcar de Barrameda“.

Vkládá se oddíl C.2. Fortifikace.

Vkládá se oddíl C.2. Fortifikace, v němž se tento postup definuje a zdůvodňuje se jeho použití. Dříve byl uveden v oddíle C.4. Víno obohacené alkoholem.

Odůvodnění:

Vylepšení formulace, které odráží povolené postupy. Používá se pojem „fortifikace“ namísto dříve používaného synonyma „alkoholizované víno“.

b)	Slova „alkohol z vína“ se nahrazují slovy „alkohol vinného původu“. Odůvodnění: Úprava je odůvodněna na základě produktů povolených podle platných právních předpisů Evropské Unie.

c)	Do tohoto oddílu se zařazuje možnost, že alkohol pochází z hroznů mimo oblast, která byla dříve uvedena v oddíle D.1. Odůvodnění: Lepší uspořádání informací.

Mění se oddíl C.3 Zrání, a to v těchto ohledech:

Zařazují se tyto definice: zrání, sudy, biologické zrání, povrchové působení kvasinek, oxidační zrání, systém „criaderas y solera“, odběry, svlažení, solera, criadera, kupáž, systém „añada“ a výrazy „Manzanilla Pasada“ a „Añada“.

Odůvodnění:

Účelem je jasně definovat zrání vín s CHOP „Manzanilla Sanlúcar de Barrameda“.

b)	Slova „dřevěné nádoby“ se mění na „dubové sudy“. Odůvodnění: Přizpůsobení terminologii nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934 ze dne 12. března 2019.

c)	Vypouští se informace o tom, že během procesu zrání metodou biologického zrání může dojít ke snížení obsahu alkoholu ve víně, a to i pod úroveň 15 % objemových. Odůvodnění: Nepoužije se, protože produkt musí splňovat podmínky v době, kdy je certifikován výrobcem.

d)	Vypouští se zmínka o tom, že vína musí dosahovat průměrného stáří nejméně dvou let. Odůvodnění: Jedná se o obecný předpis v případě alkoholizovaných vín, který se objevuje jako požadavek v popisu vína v oddíle B.

Vypouští se kvóta pro expedici 40 % zásob každého typu zrání na začátku hospodářského roku a další pravidla týkající se kvóty (zvýšení zásob o více než 10 %) a zahrnuje se vzorec pro výpočet průměrného stáří.

Odůvodnění:

Tato změna je odůvodněna zahrnutím konkrétnějšího vzorce, který umožňuje zaručit minimální průměrné stáří.

f)	Zahrnuje se požadavek na konkrétní stáří pro Manzanilla Pasada: sedm let. Odůvodnění: Tím se upřesňuje to, co bylo dosud jen „delší zrání“.

g)	Vypouští se zmínky o delším zrání po dobu dvanácti a patnácti let. Odůvodnění: Biologické zrání netrvá tolik let, a proto se tyto zvláštní kategorie stáří v této specifikaci neuplatňují.

Vypouští se oddíl C.4. Víno obohacené alkoholem.

Odůvodnění:

Z důvodů uspořádání a úpravy textu.

Změna se týká oddílu C specifikace produktu a bodu 5.1 jednotného dokumentu.

Jedná se o standardní změnu, protože neodpovídá žádnému z typů uvedených v čl. 105 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“).

4. Změny v zeměpisné oblasti

Popis:

Mění se oddíl D.1 Zóna produkce:

a)	Název tohoto oddílu se mění na D.1. Oblast produkce. Odůvodnění: Název oddílu se mění tak, jak to vyžadují platné právní předpisy.

b)	Možnost, že doplňkový produkt uvedený v oddílu C.4. může pocházet z hroznů mimo oblast produkce, se přesouvá do oddílu C.2. Fortifikace. Odůvodnění: Uspořádání obsahu specifikace produktu.

c)	Zařazují se vinice San José del Valle nacházející se západně od nultého poledníku: 5°49’ západní délky. Odůvodnění: Současná obec San José del Valle je součástí obce Jerez de la Frontera. Do vymezené oblasti musí být zahrnuty již existující vinice.

Mění se oddíl D.2 Oblast zrání:

a)	Název tohoto oddílu se mění na D.2. Menší zeměpisné jednotky vymezené oblasti. Odůvodnění: Důvodem je uspořádání a vylepšené znění specifikace produktu.

Uvádějí se menší zeměpisné jednotky, tradičně nazývané „pagos“, a doplňuje se příloha, která obsahuje seznam všech vymezených jednotek pagos.

Odůvodnění:

Pagos jsou jedním z klíčových prvků identity vín Manzanilla. Teprve v roce 2015 však došlo k jejich úplnému zeměpisnému vymezení, a od té doby je tedy možné certifikovat původ hroznů.

Doplňuje se oddíl D.3. Vinice Jerez Superior.

Klasifikace vinic jako „Jerez Superior“ již není omezena na určité obce (jak tomu bylo v kapitole „definice“ stávající specifikace), ale otevírá se pro celou vymezenou oblast a je podmíněna studiemi, které posuzuje technická komise, jak bylo dříve uvedeno v oddíle C.1.

Definice.

Odůvodnění:

Důvodem je uspořádání znění specifikace produktu a skutečnost, že omezení na určité obce je technicky neodůvodnitelnou diskriminací.

Doplňuje se oddíl D.4. Oblast zrání, dříve označovaný D.2.

Odůvodnění:

Důvodem je uspořádání a vylepšené znění specifikace produktu. Změna se týká oddílu D specifikace produktu a bodu 6 jednotného dokumentu.

Jedná se o standardní změnu, protože neodpovídá žádnému z typů uvedených v čl. 105 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“).

5. Změny v maximální produkci na hektar

Popis:

1.	Vypouští se informace o maximálním přípustném výnosu 80 hektolitrů.

2.	Ruší se možnost zavlažování vinic určených k výrobě doplňkových produktů.

3.	Zvláštní limity produkce pro vinice v prvních letech po výsadbě se nemění, ale přesouvají se do oddílu H) Další podmínky. Změna se týká oddílu E specifikace produktu a bodu 5.2 jednotného dokumentu.

Jedná se o standardní změnu, protože neodpovídá žádnému z typů uvedených v čl. 105 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“).

Odůvodnění:

Výnosy by se měly vztahovat výhradně na kilogramy na hektar. Informace o zavlažování je zbytečná. Zlepšuje se uspořádání informací.

6. Změny odrůd, z nichž víno pochází

Popis:

1.	Odrůdy se omezují výhradně na Listán Blanco nebo Palomino Fino a Palomino. To znamená, že se vypouští Pedro Ximenez a Moscatel a Palomino se rozděluje na dvě odrůdy: Palomino a Palomino Fino.

2.	Odpadá povinnost, že nejméně 60 % použitých hroznů musí pocházet z vinic v oblasti Jerez Superior.

Změna se týká oddílu F specifikace produktu a bodu 7 jednotného dokumentu.

Jedná se o standardní změnu, protože neodpovídá žádnému z typů uvedených v čl. 105 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“).

Odůvodnění:

Toto odůvodnění vychází ze skutečnosti, že v praxi se používají pouze odrůdy Listán Blanco nebo Palomino Fino a Palomino, a také ze záměru zachovat identitu odrůdy Manzanilla.

Pokud jde o povinnost používat více než 60 % hroznů z oblasti Jerez Superior, toto omezení by v praxi bránilo tomu, aby se při výrobě vína manzanilla získávaného z hroznů pocházejících 100 % ze zeměpisných jednotek „pagos“, které nejsou zahrnuty do oblasti Jerez Superior, uváděly na etiketách názvy těchto „pagos“.

7. Změny ve formulaci příčinné souvislosti mezi zeměpisnou oblastí a jakostí vína

Popis:

Vylepšuje se formulace a mění se uspořádání informací tak, aby byla náležitě odůvodněna souvislost mezi vlastnostmi produktu a vymezenou oblastí.

Mění se oddíly G.1. Lidské faktory a G.2. Přírodní faktory.

a)	Název oddílu se mění na G.1. Charakteristické faktory zeměpisné oblasti a jsou zde sjednoceny informace dříve uvedené v oddílech G.1. Lidské faktory a G.2. Přírodní faktory. Odůvodnění: Lepší uspořádání informací s uvedením zvláštních vlastností vín s CHOP „Manzanilla-Sanlúcar de Barrameda“.

b)	Doplňuje se oddíl G.2. Vlastnosti vín s chráněným označením, které jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím. Odůvodnění: Lepší uspořádání informací.

c)	Doplňuje se oddíl G.3. Příčinná souvislost mezi zeměpisným prostředím a vlastnostmi vín.

Odůvodnění:

Lepší uspořádání informací. Nově formulovaný oddíl spojující vlastnosti vín s prostředím.

Změna se týká oddílu G specifikace produktu. Jednotný dokument se nemění.

Jedná se o standardní změnu, protože neodpovídá žádnému z typů uvedených v čl. 105 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“). Zejména se neruší souvislost, neboť se pouze vylepšuje její znění.

8. Změny v oddílu nazvaném „požadavkyuplatňované regulační radou“

Popis:

Název oddílu se mění v souladu s předpisy na H) DALŠÍ PODMÍNKY a obecně se v tomto oddílu vypouštějí odkazy na procesní požadavky nebo požadavky obecných předpisů.

Odůvodnění:

Současný název „Požadavky uplatňované regulační radou“ není v souladu se vzory stanovenými Evropskou komisí a odkazy, které byly vypuštěny, nemá smysl do specifikace produktu zařazovat.

Mění se oddíl H.1 Rejstříky:

S odkazem na rejstříky stanovené v nařízení o fungování regulační rady se vypouští podrobný seznam rejstříků a vymezují se činnosti, při nichž musí být zúčastněné hospodářské subjekty registrovány u regulační rady.

Odůvodnění:

Znění se mění tak, aby bylo v souladu s rejstříky stanovenými v předpisech o fungování regulační rady.

Mění se oddíl H.2 Rejstříky týkající se produkce hroznů:

Vypouští se odkaz na článek 9 zákona č. 24/2003 ze dne 10. července 2003 o vinné révě a víně, neboť byl zrušen, a možnost zavlažování vinné révy určené k výrobě doplňkových produktů. Možnost zavlažování se omezuje na vinnou révu určenou k výrobě alkoholu pro fortifikaci, protože není určena pro základní víno.

Odůvodnění:

Odkaz na článek 9 zákona č. 24/2003 ze dne 10. července 2003 o vinné révě a víně se vypouští, neboť tento článek byl zrušen.

Pokud jde o možnost zavlažování vinné révy určené k výrobě alkoholu, není nutné splňovat požadavky stanovené pro výrobu vína s chráněným označením.

b)	Doplňuje se nový odstavec c) Výnosy, který byl dříve součástí oddílu E) Maximální produkce na hektar. Odůvodnění: Nové uspořádání a vylepšené znění specifikace produktu.

Pokud jde o oddíl H.3. Požadavky na zapsané vinařské podniky:

a)	Vypouští se požadavek na minimální zásoby pro vinařské podniky. Odůvodnění: Nejedná se o požadavek, který by měl dopad na kvalitu, a zakládá neoprávněnou diskriminaci.

Odpadá nutnost uchovávat zásoby biologicky zrajících vín s označením původu „Jerez-Xérès-Sherry“ a „Manzanilla-Sanlúcar de Barrameda“ ve fyzicky vymezených prostorách.

Odůvodnění:

Jedná se o procesní otázku kontroly, nikoli o podmínku certifikovatelného výrobku.

Zásoby, které biologicky zrají v Sanlúcar de Barrameda, jsou výhradně určeny pro označení původu „Manzanilla-Sanlúcar de Barrameda“, i když je běžné, že část těchto zásob, není-li certifikována jako „Manzanilla-Sanlúcar de Barrameda“, může být použita k výrobě vína „Jerez-Xérès-Sherry“.

Oddíl H.4. Balení a označování:

a)	Obecně dochází k novému uspořádání informací a zlepšuje se jejich znění bez podstatných obsahových změn a zahrnuje se odkaz na novou přílohu 3, která obsahuje všechna pravidla označování. Odůvodnění: Lepší uspořádání informací a kontrola produktu.

Rozšiřuje se oddíl týkající se požadavku na balení v místě původu s odůvodněním, že je třeba chránit pověst vín s chráněným označením posílením kontroly jejich zvláštních vlastností a jakosti. Zároveň se možnost dodávat sudové víno nahrazuje možností dodávat víno v určitých nádobách schválených regulační radou pro potravinářské podniky, které víno používají jako přísadu.

Odůvodnění:

Posiluje se odůvodnění požadavku na balení v místě původu a mění se expedice vín určených pro potravinářské podniky, které víno používají jako přísadu při výrobě potravin nebo nápojů.

Zahrnují se oddíly týkající se dodávek do schválených potravinářských podniků, do ubytovacích a stravovacích zařízení a pro účely prodeje veřejnosti v provozovnách registrovaných vinařských podniků.

Odůvodnění:

Umožnit regulační radě zavést tradiční postupy uvádění na trh přizpůsobené požadavkům odvětví.

Změna se týká oddílu H specifikace produktu a bodu 9 jednotného dokumentu.

Jedná se o standardní změnu, protože neodpovídá žádnému z typů uvedených v čl. 105 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“). Zejména nemění stávající povinnost plnit do lahví v místě původu.

9. Kontrolní subjekt

Popis:

Tento oddíl zahrnuje tyto změny: referenční norma, příslušný orgán a odkaz na informace o zmocněném kontrolním subjektu, který je pověřen ověřováním shody specifikace produktu.

Změna se týká oddílu I specifikace produktu. Jednotný dokument se nemění.

Jedná se o standardní změnu, protože neodpovídá žádnému z typů uvedených v čl. 105 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“).

Odůvodnění:

Aktualizace informací.

10. Změny v příloze 2. Seznam názvů pagos vymezených v označení původu

Popis:

1.	Název se mění na PŘÍLOHA 2. Seznam pagos (menších zeměpisných jednotek) vymezené oblasti.

2.	Seznam je doplněn o všechny pagos vymezené regulační radou.

Změna se týká přílohy 2 specifikace produktu a bodu 6 jednotného dokumentu.

Jedná se o standardní změnu, protože neodpovídá žádnému z typů uvedených v čl. 105 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“).

Odůvodnění:

Přizpůsobení terminologie platným právním předpisům. A doplnění identifikace zeměpisného vymezení všech menších zeměpisných jednotek, které bylo provedeno v roce 2015, kdy je od té doby možné certifikovat původ hroznů.

11. Doplňuje se příloha 3.

Popis:

Doplňuje se nová PŘÍLOHA 3 Označování vín s chráněným označením „Manzanilla-Sanlúcar de Barrameda“.

Do specifikace produktu se zařazuje nová příloha 3 a mění se bod 9 jednotného dokumentu.

Jedná se o standardní změnu, protože neodpovídá žádnému z typů uvedených v čl. 105 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“).

Odůvodnění:

Do specifikace produktu byly zařazeny nové informace o označování a stávající informace byly nově uspořádány.

Jsou uvedeny povinné údaje, jako jsou chráněný název, identifikace vinařského podniku, který víno expedoval, a typ vína, a nepovinné údaje, jako jsou značka, kategorie podle stáří vína, barva, menší zeměpisná jednotka pago a další popisné údaje, pokud je to v souladu s platnými předpisy.

12. Zahrnují se další přechodná ustanovení

Popis:

Stanoví se další a přechodná ustanovení k některým požadavkům specifikace produktu.

Tato ustanovení jsou nově začleněna do specifikace produktu. Jednotný dokument se nemění.

Jedná se o standardní změnu, protože neodpovídá žádnému z typů uvedených v čl. 105 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“).

Odůvodnění:

Provedení některých změn specifikace produktu vyžaduje čas.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1. Název (názvy)

Manzanilla-Sanlúcar de Barrameda

Manzanilla

2. Typ zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3. Druhy výrobků z révy vinné

1.	Likérové víno

4. Popis vína (vín)

Likérová vína

STRUČNÝ POPIS

Vína s chráněným označením původu „Manzanilla-Sanlúcar de Barrameda“, tradičně známá pod názvem „Manzanilla“, jsou fortifikovaná vína, jejichž vlastnosti jsou výsledkem zvláštního procesu biologického zrání, které probíhá minimálně dva roky ve vinařských podnicích nacházejících se v obci Sanlúcar de Barrameda.

Manzanilla je víno slámově žluté až jantarové barvy s vůní a chutí typickou pro biologické zrání.

Jeho zvláštní vlastnosti jsou důsledkem toho, že celý proces zrání probíhá za povrchového působení kvasinek.

Musí mít obsah cukru nižší než 4 gramy na litr a obsah alkoholu 15 % objemových nebo vyšší a 17 % objemových nebo nižší.

Obecné analytické vlastnosti

Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)

Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových) 15

Minimální celková kyselost v miliekvivalentech na litr

Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)

Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

5. Enologické postupy

a. Zvláštní enologické postupy

Zvláštní enologický postup

Maximální výlisnost pro výrobu vín s chráněným označením odpovídá 70 litrům vína na 100 kg hroznů.

Všechny zásoby zrajícího vína musí být uloženy v dubových sudech o objemu nejvýše 1 000 litrů. Všechna vína musí mít průměrné stáří nejméně dva roky, aby mohla být expedována.

Vína lze kdykoli během procesu výroby a zrání obohatit vinným alkoholem.

Může být okyseleno síranem vápenatým v mezích stanovených platnými předpisy.

b. Maximální výnosy

11 428 kilogramů hroznů na hektar

6. Vymezená zeměpisná oblast

Jedná se o vymezenou zeměpisnou oblast zahrnující území rozkládající se v obcích Sanlúcar de Barrameda, Jerez de la Frontera, El Puerto de Santa María, Trebujena, Chipiona, Rota, Puerto Real, Chiclana de la Frontera, Lebrija a San José del Valle, které se nacházejí v oblasti vymezené souřadnicemi 5o49’ západní délky na východě a 36o58’ severní šířky na severu.

Vína s chráněným označením musí zrát ve vinařských podnicích nacházejících se v obci Sanlúcar de Barrameda.

7. Hlavní moštové odrůdy

PALOMINO

PALOMINO FINO – LISTÁN BLANCO

8. Popis souvislostí

Likérové víno

Přítomnost kvasinkového povlaku a systému Solera má historický charakter, který souvisí se starobylou vinařskou činností v obci Sanlúcar de Barrameda a její zvláštní zeměpisnou polohou. Výsledkem pěstebních postupů rozvinutých na vinicích a hledání ideálních podmínek prostředí pro rozvoj biologického zrání ve vinařském podniku jsou vína, v nichž se silně odráží místní terroir a která jsou zároveň silně poznamenána zvláštnostmi kvasinkového povlaku typického pro Sanlúcar; blízkost moře a vysoká vlhkost vzduchu podporují intenzivní a dlouhodobou činnost kvasinek, která dává odrůdě Manzanilla její specifické vlastnosti.

9. Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek: Balení ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Aby se zajistilo zachování zvláštních vlastností a jakosti vín a zabránilo se jakémukoli zhoršení organoleptických vlastností v důsledku přepravy do jiných oblastí, musí se balení povinně uskutečnit ve vymezené oblasti produkce.

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Další ustanovení týkající se označování vín

Popis podmínek:

Označování vín s chráněným označením musí být v souladu s ustanoveními platných předpisů a s přílohou 3 této specifikace produktu, pokud jde o povinná i dobrovolná označování.

Obaly musí být opatřeny záručními pečetěmi vydanými regulační radou nebo zadními etiketami s rozlišovacím znakem a alfanumerickým identifikačním kódem v souladu s pravidly stanovenými regulační radou. Nepovinné uvádění větší zeměpisné jednotky: „Andalucía“

Odkaz na specifikaci produktu

https://lajunta.es/3vpjr

(1) Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 89

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 66 10. března 2023

Obsah		Strana
	III Přípravné akty
	EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA
2023/C 89/01	Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 16. ledna 2023 k návrhu směrnice o energetické náročnosti budov (přepracované znění) (CON/2023/2)	1

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2023/C 89/02	Oznámení určené jednomu subjektu, na nějž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2010/413/SZBP a nařízením Rady (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu	7
2023/C 89/03	Oznámení určené jednomu subjektu, na nějž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady (SZBP) 2020/1999 a nařízením Rady (EU) 2020/1998 o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv	8
	Evropská komise
2023/C 89/04	Směnné kurzy vůči euru – 9. března 2023	9
	Evropský inspektor ochrany údajů
2023/C 89/05	Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k návrhu směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se harmonizují některé aspekty insolvenčního práva (Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů https://edps.europa.eu.)	10
	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2023/C 89/06	Oznámení podle Schengenského hraničního kodexu – Ministerstvo vnitra Chorvatské republiky	14
	INFORMACE TŘETÍCH STÁTŮ
	Evropská komise
2023/C 89/07	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.11044 – DERICHEBOURG / ELIOR) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	16

	V Oznámení
	SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
	Evropská komise
2023/C 89/08	Oznámení podle čl. 29 odst. 2 služebního řádu – Oznámení o volném pracovním místě na pozici zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství pro obraný průmysl a vesmír (DEFIS) (třída AD 15), Brusel – COM/2023/10428	18
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2023/C 89/09	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.11020 – KKR / APRIL) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	19
2023/C 89/10	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.11063 – CVC CAPITAL / SCAN GLOBAL LOGISTICS) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	21
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2023/C 89/11	Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace produktu týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33	23

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,0554
JPY	japonský jen	143,82
DKK	dánská koruna	7,4421
GBP	britská libra	0,88814
SEK	švédská koruna	11,3365
CHF	švýcarský frank	0,9911
ISK	islandská koruna	149,90
NOK	norská koruna	11,2715
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	23,626
HUF	maďarský forint	379,10
PLN	polský zlotý	4,6785
RON	rumunský lei	4,9150
TRY	turecká lira	20,0026
AUD	australský dolar	1,5965
CAD	kanadský dolar	1,4574
HKD	hongkongský dolar	8,2848
NZD	novozélandský dolar	1,7232
SGD	singapurský dolar	1,4279
KRW	jihokorejský won	1 395,00
ZAR	jihoafrický rand	19,6578
CNY	čínský juan	7,3515
IDR	indonéská rupie	16 294,30
MYR	malajsijský ringgit	4,7715
PHP	filipínské peso	58,237
RUB	ruský rubl
THB	thajský baht	37,066
BRL	brazilský real	5,4202
MXN	mexické peso	18,9237
INR	indická rupie	86,6215


	(1) Text s významem pro EHP.