ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 71
European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 66
27. února 2023

Obsah

Strana

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Soudní dvůr Evropské unie

2023/C 71/01

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

1

 

V   Oznámení

 

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

 

Soudní dvůr

2023/C 71/02

Věc C-883/19 P: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 12. ledna 2023 – HSBC Holdings plc, HSBC Bank plc, HSBC Continental Europe dříve HSBC France v. Evropská komise (Kasační opravný prostředek – Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Odvětví úrokových derivátů denominovaných v eurech – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP – Manipulace s mezibankovními referenčními sazbami Euribor – Výměna důvěrných informací – Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu – Kvalifikace – Zohlednění prosoutěžních účinků – Jediné a trvající protiprávní jednání – Hybridní řízení, které vedlo postupně k přijetí rozhodnutí o narovnání a rozhodnutí v řádném řízení – Listina základních práv Evropské unie – Článek 41 – Právo na řádnou správu – Článek 48 – Presumpce neviny)

2

2023/C 71/03

Spojené věci C-702/20 a C-17/21: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 12. ledna 2023 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Augstākā tiesa (Senāts) – Lotyšsko) – DOBELES HES SIA (C-702/20), Sabiedrisko pakalpojumu regulēšanas komisija (C-17/21) (Řízení o předběžné otázce – Státní podpory – Článek 107 odst. 1 SFEU – Vnitrostátní právní úprava stanovící povinnost veřejného poskytovatele zásobovat se u výrobců energií z obnovitelných zdrojů za cenu vyšší, než je tržní cena – Nevyplacení části předmětné podpory – Žádost o náhradu škody podaná těmito výrobci u orgánu veřejné moci odlišného od orgánu, který je v zásadě povinen na základě této vnitrostátní právní úpravy vyplácet tuto podporu a jehož rozpočet je určen pouze k zajištění jeho vlastního chodu – Nová podpora – Oznamovací povinnost – Podpora de minimis – Nařízení (EU) č. 1407/2013 – Článek 5 odst. 2 – Kumulace – Zohlednění částek podpory již obdržených na základě uvedené vnitrostátní právní úpravy během referenčního období)

3

2023/C 71/04

Věc C-42/21 P: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 12. ledna 2023 – Lietuvos geležinkeliai AB v. Evropská komise, Orlen Lietuva AB (Kasační opravný prostředek – Hospodářská soutěž – Zneužití dominantního postavení – Trh nákladní železniční přepravy – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 102 SFEU – Přístup třetích podniků k infrastrukturám provozovaným litevskou státní železniční společností – Demontáž úseku železniční trati – Pojem zneužití – Skutečné nebo pravděpodobné vyloučení konkurenta – Výkon pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci ze strany Tribunálu – Snížení pokuty)

4

2023/C 71/05

Věc C-57/21: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 12. ledna 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nejvyššího soudu – Česká republika) – RegioJet a.s. v. České dráhy, a.s. (Řízení o předběžné otázce – Hospodářská soutěž – Zneužití dominantního postavení – Pravidla upravující žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské soutěži – Směrnice 2014/104/EU – Články 5 a 6 – Zpřístupnění důkazů – Důkazy obsažené ve spisu vedeném u orgánu pro hospodářskou soutěž – Řízení probíhající před Evropskou komisí ve věci jednání porušujícího pravidla hospodářské soutěže – Vnitrostátní řízení o žalobě o náhradu škody týkající se téhož protiprávního jednání – Podmínky týkající se zpřístupnění důkazů)

5

2023/C 71/06

Věc C-132/21: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 12. ledna 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Törvényszék – Maďarsko) – BE v. Nemzeti Adatvédelmi és Információszabadság Hatóság (Řízení o předběžné otázce – Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů – Nařízení (EU) 2016/679 – Články 77 až 79 – Procesní prostředky – Souběžné využití – Koordinace – Procesní autonomie – Účinnost pravidel ochrany stanovených v tomto nařízení – Soudržné a jednotné uplatňování těchto pravidel v celé Evropské unii – Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie)

6

2023/C 71/07

Věc C-154/21: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 12. ledna 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof – Rakousko) – RW v. Österreichische Post AG (Řízení o předběžné otázce – Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů – Nařízení (EU) 2016/679 – Článek 15 odst. 1 písm. c) – Právo subjektu údajů na přístup ke svým údajům – Informace o příjemcích nebo kategoriích příjemců, kterým osobní údaje byly nebo budou zpřístupněny – Omezení)

7

2023/C 71/08

Věc C-280/21: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 12. ledna 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas – Litva) – P. I. v. Migracijos departamentas prie Lietuvos Respublikos vidaus reikalų ministerijos (Řízení o předběžné otázce – Prostor svobody, bezpečnosti a práva – Společná azylová politika – Podmínky pro přiznání postavení uprchlíka – Směrnice 2011/95/EU – Článek 10 odst. 1 písm. e) a odst. 2 – Důvody pronásledování – Pojmy politické názory a připisované politické názory – Pokusy žadatele o azyl chránit se v zemi svého původu zákonnými prostředky proti nestátním subjektům, které jednají protiprávně a mají možnost využívat represivní složky dotčeného státu)

8

2023/C 71/09

Spojené věci C-323/21 až 325/21: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 12. ledna 2023 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Raad van State – Nizozemsko) – Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid v. B (C-323/21), F (C-324/21) a K v. Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid (C-325/21) (Řízení o předběžné otázce – Nařízení (EU) č. 604/2013 – Určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu – Podání několika žádostí o mezinárodní ochranu ve třech členských státech – Článek 29 – Lhůta pro přemístění – Uplynutí – Přechod příslušnosti k posuzování žádosti – Článek 27 – Opravný prostředek – Rozsah soudního přezkumu – Možnost žadatele dovolávat se přechodu příslušnosti k posuzování žádosti)

8

2023/C 71/10

Věc C-356/21: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 12. ledna 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sądu Rejonowego dla m.st. Warszawy w Warszawie – Polsko) – J.K. v. TP S.A. (Řízení o předběžné otázce – Rovné zacházení v zaměstnání a povolání – Směrnice 2000/78/ES – Článek 3 odst. 1 písm. a) a c) – Podmínky přístupu k samostatné výdělečné činnosti – Podmínky zaměstnání a pracovní podmínky – Zákaz diskriminace na základě sexuální orientace – Nezávislý podnikatel, který pracuje na základě smlouvy o dílo – Ukončení smlouvy a neuzavření nové – Svobodná volba smluvní strany)

9

2023/C 71/11

Věc C-395/21: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 12. ledna 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos Aukščiausiasis Teismas – Litva) – D. V. v. M. A. (Řízení o předběžné otázce – Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13/EHS – Smlouva o poskytování právních služeb uzavřená mezi advokátem a spotřebitelem – Článek 4 odst. 2 – Posouzení zneužívající povahy smluvních ujednání – Vyloučení ujednání týkajících se hlavního předmětu smlouvy – Ustanovení o úhradě odměny advokáta na základě hodinové sazby – Článek 6 odst. 1 – Pravomoci vnitrostátního soudu v případě existence ujednání kvalifikovaného jako zneužívající)

10

2023/C 71/12

Věc C-396/21: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 12. ledna 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht München I – Německo) – KT, NS v. FTI Touristik GmbH (Řízení o předběžné otázce – Směrnice (EU) 2015/2302 – Článek 14 odst. 1 – Souborné služby pro cesty a spojené cestovní služby – Plnění smlouvy o souborných službách pro cesty – Odpovědnost pořadatele – Opatření k boji proti celosvětovému šíření infekční choroby – Pandemie covid-19 – Omezení přijatá v místě určení a v místě bydliště cestujícího, jakož i v jiných zemích – Neplnění smluvních podmínek v rámci poskytování souborných cestovních služeb – Přiměřené snížení ceny zájezdu)

11

2023/C 71/13

Věc C-719/21 P: Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 12. ledna 2023 – Frédéric Jouvin v. Evropská komise (Kasační opravný prostředek – Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Článek 101 SFEU – Stížnost podaná k Evropské komisi – Rozhodnutí Komise o zamítnutí stížnosti – Žaloba na neplatnost – Lhůta k předložení kasační odpovědi)

12

2023/C 71/14

Věc C-583/22 PPU: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 12. ledna 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof – Německo) – trestní řízení proti MV (Řízení o předběžné otázce – Prostor svobody, bezpečnosti a práva – Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech – Rámcové rozhodnutí 2008/675/SVV – Článek 3 odst. 1 – Zásada asimilace předchozích odsouzení vydaných v jiném členském státě – Povinnost přiznat těmto odsouzením stejné účinky jako předchozím vnitrostátním odsouzením – Vnitrostátní právní předpisy týkající se dodatečného ukládání souhrnného trestu – Několik trestných činů – Stanovení souhrnného trestu – Patnáctiletá horní hranice pro časově omezené tresty odnětí svobody – Článek 3 odst. 5 – Výjimka – Trestný čin spáchaný dříve, než bylo vydáno nebo vykonáno odsouzení v jiném členském státě)

12

2023/C 71/15

Věc C-359/21: Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 12. ledna 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Administratīvā rajona tiesa – Lotyšsko) – MS Konsultanti SIA v. Valsts ieņēmumu dienests (Vyškrtnutí)

13

2023/C 71/16

Věc C-469/22: Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 10. ledna 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Supremo Tribunal Administrativo – Portugalsko) – Ambisig – Ambiente e Sistemas de Informação Geográfica SA v. Fundação do Desporto, ANO – Sistemas de Informática e Serviços Lda, Link Consulting – Tecnologias de Informação SA (Řízení o předběžné otázce – Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora – Zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce – Směrnice 2014/24/EU – Průběh řízení – Výběr účastníků a zadání veřejných zakázek – Článek 63 – Hospodářský subjekt, který ke splnění požadavků zadavatele využije kapacity jiného subjektu – Povinnost tohoto hospodářského subjektu předložit po zadání veřejné zakázky doklady o kvalifikaci subdodavatele – Neslučitelnost)

14

2023/C 71/17

Spojené věci C-313/21 P a C-314/21 P: Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 22. prosince 2022 – Rada v. FI (C-313/21 P) a Komise v. FI (C-314/21 P) (Kasační opravný prostředek – Článek 182 jednacího řádu Soudního dvora – Veřejná služba – Důchod – Služební řád úředníků Evropské unie – Článek 20 přílohy VIII – Přiznání pozůstalostního důchodu – Pozůstalý manžel/pozůstalá manželka po bývalém úředníkovi pobírajícím invalidní důchod – Manželství uzavřené poté, co byl úředníkovi přiznán příspěvek v invaliditě – Podmínka minimální doby pěti let trvání manželství ke dni úmrtí úředníka – Článek 19 přílohy VIII – Manželství uzavřené před tím, než byl úředníkovi přiznán příspěvek v invaliditě – Nesplnění podmínky minimální doby trvání manželství – Námitka protiprávnosti článku 20 přílohy VIII – Listina základních práv Evropské unie – Článek 20 – Zásada rovného zacházení – Článek 21 odst. 1 – Zásada zákazu diskriminace – Článek 52 odst. 1 – Absence svévolného nebo zjevně nepřiměřeného rozlišování s ohledem na cíl sledovaný unijním normotvůrcem)

14

2023/C 71/18

Věc C-680/22 P: Kasační opravný prostředek podaný DD dne 4. listopadu 2022 proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 7. září 2022 ve věci T-470/20, DD v. FRA

15

2023/C 71/19

Věc C-706/22: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesarbeitsgericht (Německo) dne 17. listopadu 2022 – Konzernbetriebsrat der O SE & Co. KG

16

2023/C 71/20

Věc C-744/22: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rajonen sad Nesebar (Bulharsko) dne 5. prosince 2022 – Vodosnabdjavane i kanalizacia EAD v. PQ

17

2023/C 71/21

Věc C-752/22: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein hallinto-oikeus (Finsko) dne 9. prosince 2022 – EP v. Maahanmuuttovirasto

18

2023/C 71/22

Věc C-760/22: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sofijski gradski sad (Bulharsko) dne 15. prosince 2022 – trestní řízení proti FP, QV, IN, YL, VD, JF a OL

18

 

Tribunál

2023/C 71/23

Věc T-250/19: Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – Tradición CZ v. EUIPO – Rivero Argudo (TRADICIÓN CZ, S.L.) (Ochranná známka Evropské unie – Námitkové řízení – Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie TRADICIÓN CZ, S.L. – Starší slovní ochranná známka Evropské unie RIVERO CZ – Relativní důvod pro zamítnutí zápisu – Neexistence nebezpečí záměny – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001])

19

2023/C 71/24

Věc T-242/21: Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – Pšonka v. Rada (Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině – Zmrazení finančních prostředků – Seznam osob, subjektů a orgánů, jimž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje – Ponechání jména žalobce na seznamu – Povinnost Rady ověřit, zda bylo rozhodnutí orgánu třetího státu přijato při dodržení práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu)

19

2023/C 71/25

Věc T-243/21: Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – Pšonka v. Rada (Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině – Zmrazení finančních prostředků – Seznam osob, subjektů a orgánů, jimž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje – Ponechání jména žalobce na seznamu – Povinnost Rady ověřit, zda bylo rozhodnutí orgánu třetího státu přijato při dodržení práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu)

20

2023/C 71/26

Věc T-260/21: Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – E. Breuninger v. Komise (Státní podpory – Rámcový režim, jehož cílem je poskytnout podporu na nepokryté fixní náklady v souvislosti s pandemií covidu-19 v Německu – Rozhodnutí nevznášet námitky – Dočasný rámec pro státní podpory – Individuální přezkum oznámeného režimu podpor – Opatření určené k nápravě vážné poruchy v hospodářství některého členského státu – Proporcionalita)

21

2023/C 71/27

Věc T-306/21: Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – Falke v. Komise (Státní podpory – Rámcový režim, jehož cílem je poskytnout podporu na nepokryté fixní náklady v souvislosti s pandemií covidu-19 v Německu – Rozhodnutí nevznášet námitky – Dočasný rámec pro státní podpory – Individuální přezkum oznámeného režimu podpor – Opatření určené k nápravě vážné poruchy v hospodářství některého členského státu – Proporcionalita)

22

2023/C 71/28

Věc T-525/21: Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – E. Breuninger v. Komise (Žaloba na neplatnost – Státní podpory – Rámcová právní úprava, kterou se v Německu zavádí spolkový režim odškodnění za škody vzniklé v důsledku rozhodnutí, kterými byl omezen volný pohyb osob – Rozhodnutí nevznášet námitky – Opatření určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi – Neexistence právního zájmu na podání žaloby – Nepřípustnost)

22

2023/C 71/29

Věc T-554/21: Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – European Lotto and Betting v. EUIPO – Tipp24 Services (Cash4Life) (Ochranná známka Evropské unie – Řízení o prohlášení neplatnosti – Slovní ochranná známka Evropské unie Cash4Life – Absolutní důvod neplatnosti – Popisný charakter – Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001])

23

2023/C 71/30

Věc T-702/21: Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – Ekobulkos v. Komise (Státní podpory – Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů – Stížnost – Žaloba pro nečinnost – Výzva k jednání – Přípustnost – Povinnost jednat – Neexistence)

24

2023/C 71/31

Věc T-777/21: Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – Trend Glass v. EUIPO (ECO STORAGE) (Ochranná známka Evropské unie – Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie ECO STORAGE – Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu – Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001 – Nedostatek rozlišovací způsobilosti – Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení 2017/1001 – Povinnost uvést odůvodnění – Právní jistota – Rovné zacházení)

24

2023/C 71/32

Věc T-43/22: Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – Sanrio v. EUIPO – Miroglio Fashion (SANRIO CHARACTERS) (Ochranná známka Evropské unie – Námitkové řízení – Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie SANRIO CHARACTERS – Starší slovní ochranná známka Evropské unie CARACTÈRE – Relativní důvod pro zamítnutí – Neexistence nebezpečí záměny – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001])

25

2023/C 71/33

Věc T-44/22: Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – International Masis Tabak v. EUIPO – Philip Morris Brands (Vyobrazení krabičky cigaret) (Ochranná známka Evropské unie – Námitkové řízení – Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie – Obrazová ochranná známka zobrazující krabičku cigaret – Starší mezinárodní obrazová ochranná známka Marlboro SELECTED PREMIUM TOBACCOS – Relativní důvod pro zamítnutí zápisu – Poškození dobrého jména – Článek 8 odst. 5 nařízení (EU) 2017/1001)

26

2023/C 71/34

Věc T-129/22: Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – Simba Toys v. EUIPO – Master Gift Import (BIMBA TOYS) (Ochranná známka Evropské unie – Námitkové řízení – Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie BIMBA TOYS – Starší mezinárodní slovní a obrazové ochranné známky Simba – Starší obchodní název Simba Toys GmbH & Co. KG – Relativní důvod pro zamítnutí zápisu – Nebezpečí záměny – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001 – Srovnávání výrobků – Článek 8 odst. 4 nařízení 2017/1001 – Blízkost hospodářských odvětví)

26

2023/C 71/35

Věc T-234/20: Usnesení Tribunálu ze dne 8. prosince 2022 – HB v. Evropská investiční banka (Veřejná služba – Žalobce, jenž přestal odpovídat na výzvy Tribunálu – Nevydání rozhodnutí ve věci samé)

27

2023/C 71/36

Věc T-706/20: Usnesení Tribunálu ze dne 15. prosince 2022 – MiMedx Group v. EUIPO – DIZG (Epiflex) (Ochranná známka Evropské unie – Řízení o zrušení – Zpětvzetí návrhu na zrušení – Nevydání rozhodnutí ve věci samé)

27

2023/C 71/37

Věc T-127/21: Usnesení Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – Swissgrid v. Komise (Žaloba na neplatnost – Energetika – Evropské platformy pro výměnu standardních produktů regulační energie – Účast Švýcarska – Článek 1 odst. 6 a 7 nařízení (EU) 2017/2195 – Dopis, kterým Komise odmítla účast švýcarského provozovatele přenosové soustavy – Akt, který nelze napadnout žalobou – Nepřípustnost)

28

2023/C 71/38

Věc T-480/21: Usnesení Tribunálu ze dne 22. prosince 2022 – British Airways v. Komise (Žaloba na neplatnost a žaloba na náhradu škody – Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Trh letecké nákladní dopravy – Rozhodnutí konstatující porušení článku 101 SFEU, článku 53 Dohody o EHP a článku 8 Dohody mezi Společenstvím a Švýcarskem o letecké dopravě – Zrušení Tribunálem – Odmítnutí Komise zaplatit úroky z prodlení – Opravné prostředky – Promlčecí lhůta – Lhůta k podání žaloby – Opožděnost – Akt potvrzující předchozí akt – Nepřípustnost)

29

2023/C 71/39

Věc T-566/21: Usnesení Tribunálu ze dne 7. prosince 2022 – Steinbach International v. Komise (Žaloba na neplatnost – Celní unie – Společný celní sazebník – Celní a statistická nomenklatura – Zařazení v kombinované nomenklatuře – Číslo celního sazebníku – Nařizovací akt vyžadující přijetí prováděcích opatření – Nedostatek osobního dotčení – Nepřípustnost)

29

2023/C 71/40

Věc T-692/21: Usnesení Tribunálu ze dne 22. prosince 2022 – AL v. Komise (Veřejná služba – Vyšetřování úřadu OLAF – Akty OLAF – Určení žalovaného – Neexistence aktu nepříznivě zasahujícího do právního postavení – Článek 76 písm. d) jednacího řádu – Nepřípustnost)

30

2023/C 71/41

Věc T-769/21: Usnesení Tribunálu ze dne 8. prosince 2022 – Euranimi v. Komise (Žaloba na neplatnost – Dumping – Dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu – Konečné antidumpingové clo – Nedostatek osobního dotčení – Nařizovací akt vyžadující přijetí prováděcích opatření – Nepřípustnost)

31

2023/C 71/42

Věc T-640/22 R: Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 6. prosince 2022 – Westpole Belgium v. Parlament (Řízení o předběžných opatřeních – Veřejné zakázky na služby – Poskytování externích služeb informačních technologií – Návrh na předběžné opatření – Neexistence naléhavosti)

31

2023/C 71/43

Věc T-759/22: Žaloba podaná dne 2. prosince 2022 – Electrawinds Shabla South EAD v. Rada

32

2023/C 71/44

Věc T-777/22: Žaloba podaná dne 12. prosince 2022 – Penguin Random House v. EUIPO – Ediciones Literarias Independientes (PLAN B)

33

2023/C 71/45

Věc T-787/22: Žaloba podaná dne 16. prosince 2022 – TT v. Frontex

34

2023/C 71/46

Věc T-791/22: Žaloba podaná dne 21. prosince 2022 – Broad Far (Hong Kong) a M21 v. Komise

35

2023/C 71/47

Věc T-794/22: Žaloba podaná dne 21. prosince 2022 – Dehesa de Los Llanos v. Komise

35

2023/C 71/48

Věc T-799/22: Žaloba podaná dne 22. prosince 2022 – Thunus a další v. EIB

36

2023/C 71/49

Věc T-828/22: Žaloba podaná dne 23. prosince 2022 – ACE v. Rada

37

2023/C 71/50

Věc T-2/23: Žaloba podaná dne 5. ledna 2023 – Romagnoli Fratelli v. CPVO

38

2023/C 71/51

Věc T-10/23: Žaloba podaná dne 17. ledna 2023 – Light Tec v. EUIPO – DecoTrend (stínidla)

39

CS

 

IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Soudní dvůr Evropské unie

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/1

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2023/C 71/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 63, 20.2.2023

Dřívější publikace

Úř. věst. C 54, 13.2.2023

Úř. věst. C 45, 6.2.2023

Úř. věst. C 35, 30.1.2023

Úř. věst. C 24, 23.1.2023

Úř. věst. C 15, 16.1.2023

Úř. věst. C 7, 9.1.2023

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

V Oznámení

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Soudní dvůr

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/2

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 12. ledna 2023 – HSBC Holdings plc, HSBC Bank plc, HSBC Continental Europe dříve HSBC France v. Evropská komise

(Věc C-883/19 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Odvětví úrokových derivátů denominovaných v eurech - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP - Manipulace s mezibankovními referenčními sazbami Euribor - Výměna důvěrných informací - Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu - Kvalifikace - Zohlednění prosoutěžních účinků - Jediné a trvající protiprávní jednání - ‚Hybridní řízení‘, které vedlo postupně k přijetí rozhodnutí o narovnání a rozhodnutí v řádném řízení - Listina základních práv Evropské unie - Článek 41 - Právo na řádnou správu - Článek 48 - Presumpce neviny“)

(2023/C 71/02)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: HSBC Holdings plc, HSBC Bank plc, HSBC Continental Europe dříve HSBC France (zástupci: C. Angeli, advokátka, K. Bacon, KC, D. Bailey, barrister, M. Demetriou, KC, M. Giner, advokátka a M. Simpson, solicitor)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: P. Berghe, M. Farley a F. van Schaik, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující navrhovatelky: Crédit agricole SA, Crédit agricole Corporate and Investment Bank, (zástupci: J. Jourdan, J.-J. Lemonnier, A. Sieffert-Xuriguera a J.-P. Tran Thiet, advokáti), JPMorgan Chase & Co., JPMorgan Chase Bank, National Association (zástupci: D. Das, N. English, N. French, N. Frey, solicitors, D. Heaton, barrister, A. Holroyd, D. Hunt, solicitors, M. Lester, KC, A. Ojukwu, solicitor, D. Piccinin, barrister, L. Ream, solicitor, D. Rose, KC a B. Tormey, solicitor)

Výrok

1)

Rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 24. září 2019, HSBC Holdings a další v. Komise (T 105/17, EU:T:2019:675), se zrušuje v rozsahu, v němž zamítá v bodě 2 svého výroku žalobu podanou ve věci T 105/17 společnostmi HSBC Holdings plc, HSBC Bank plc a HSBC France, nyní HSBC Continental Europe, znějící na zrušení článku 1 rozhodnutí Komise C(2016) 8530 final ze dne 7. prosince 2016 týkajícím se řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (AT.39914 – Úrokové deriváty v eurech) a podpůrně čl. 1 písm. b) tohoto rozhodnutí.

2)

Žaloba podaná společnostmi HSBC Holdings plc, HSBC Bank plc a HSBC France, nyní HSBC Continental Europe, ve věci T 105/17 znějící na zrušení článku 1 rozhodnutí C(2016) 8530 final a podpůrně čl. 1 písm. b) tohoto rozhodnutí se zamítá.

3)

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společnostmi HSBC Holdings plc, HSBC Bank plc a HSBC Continental Europe, dříve HSBC France, v řízení o kasačním opravném prostředku, jakož i vlastní náklady vynaložené v řízení v prvním stupni.

4)

Společnosti HSBC Holdings plc, HSBC Bank plc a HSBC Continental Europe, dříve HSBC France, ponesou vlastní náklady vynaložené v řízení v prvním stupni.

5)

Společnosti Crédit agricole SA a Crédit agricole Corporate and Investment Bank ponesou vlastní náklady řízení o kasačním opravném prostředku.

6)

Společnosti JP Morgan Chase & Co. a JP Morgan Chase Bank, National Association, ponesou vlastní náklady řízení o kasačním opravném prostředku.

(1)  Úř. věst. C 45, 10.2.2020.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/3

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 12. ledna 2023 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Augstākā tiesa (Senāts) – Lotyšsko) – „DOBELES HES“ SIA (C-702/20), Sabiedrisko pakalpojumu regulēšanas komisija (C-17/21)

(Spojené věci C-702/20 a C-17/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Státní podpory - Článek 107 odst. 1 SFEU - Vnitrostátní právní úprava stanovící povinnost veřejného poskytovatele zásobovat se u výrobců energií z obnovitelných zdrojů za cenu vyšší, než je tržní cena - Nevyplacení části předmětné podpory - Žádost o náhradu škody podaná těmito výrobci u orgánu veřejné moci odlišného od orgánu, který je v zásadě povinen na základě této vnitrostátní právní úpravy vyplácet tuto podporu a jehož rozpočet je určen pouze k zajištění jeho vlastního chodu - Nová podpora - Oznamovací povinnost - Podpora de minimis - Nařízení (EU) č. 1407/2013 - Článek 5 odst. 2 - Kumulace - Zohlednění částek podpory již obdržených na základě uvedené vnitrostátní právní úpravy během referenčního období“)

(2023/C 71/03)

Jednací jazyk: lotyština

Předkládající soud

Augstākā tiesa (Senāts)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně:„DOBELES HES“ SIA (C-702/20), Sabiedrisko pakalpojumu regulēšanas komisija (C-17/21)

Za účasti: Sabiedrisko pakalpojumu regulēšanas komisija, Ekonomikas ministrija, Finanšu ministrija, „GM“ SIA

Výrok

1)

Článek 107 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že vnitrostátní právní úprava, která zavazuje schválený podnik distribuující elektřinu k nákupu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie za cenu vyšší, než je tržní cena, a jež stanoví, že dodatečné náklady, které z toho vyplývají, jsou financovány z povinného poplatku hrazeného konečnými spotřebiteli, nebo stanoví, že finanční prostředky sloužící k financování těchto dodatečných nákladů zůstávají neustále pod veřejnou kontrolou, představuje zásah „ze státních prostředků“ ve smyslu tohoto ustanovení.

2)

Článek 107 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že kvalifikace výhody jako „státní podpory“ ve smyslu tohoto ustanovení nepodléhá podmínce, aby byl dotčený trh předem úplně liberalizován.

3)

Článek 107 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že pokud vnitrostátní právní úprava zavedla „státní podporu“ ve smyslu tohoto ustanovení, výplata částky požadované v soudním řízení na základě této právní úpravy rovněž představuje takovou podporu.

4)

Článek 107 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že pokud vnitrostátní právní úprava, která zavádí zákonný nárok na zvýšenou platbu za elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie, představuje „státní podporu“ ve smyslu tohoto ustanovení, žaloby směřující k získání využití tohoto nároku v plném rozsahu musí být považovány za návrhy na vyplacení části této nevyplacené státní podpory, a nikoli za návrhy směřující k tomu, aby soud, kterému byla věc předložena, poskytl odlišnou státní podporu.

5)

Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 [SFEU] na podporu de minimis, zejména jeho čl. 5 odst. 2, musí být vykládáno v tom smyslu, že dodržení prahu de minimis stanoveného v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení musí být posuzováno s ohledem na částku podpory požadované na základě relevantní vnitrostátní právní úpravy společně s výší plateb již obdržených během referenčního období na základě téže právní úpravy.

6)

Článek 1 písm. b) a c) nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 [SFEU] musí být vykládán v tom smyslu, že pokud státní podpora neodpovídá žádné z kategorií existujících podpor stanovených v čl. 1 písm. b) tohoto nařízení, musí být tato podpora, včetně její části, jejíž vyplacení je následně požadováno, kvalifikována jako „nová podpora“ ve smyslu čl. 1 písm. c) tohoto nařízení.

7)

Článek 108 odst. 3 SFEU, jakož i čl. 2 odst. 1 a článek 3 nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 [SFEU] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátní soud může vyhovět návrhu znějícímu na vyplacení částky odpovídající nové podpoře, která nebyla oznámena Komisi, s výhradou, že tato podpora je předem dotyčnými vnitrostátními orgány tomuto orgánu řádně oznámena a tento orgán v tomto ohledu udělí souhlas nebo se má za to, že souhlas udělil.

8)

Článek 107 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že pro posouzení, zda částky mají povahu „státní podpory“ ve smyslu tohoto ustanovení, je bezvýznamné, že jsou tyto částky požadovány od orgánu veřejné moci odlišného od orgánu veřejné moci, který je v zásadě povinen je vyplatit na základě dotčené vnitrostátní právní úpravy a jehož rozpočet je určen pouze k zajištění jeho vlastního chodu.

(1)  Úř. věst. C 79, 8.3.2021.

Úř. věst. C 88, 15.3.2021.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/4

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 12. ledna 2023 – Lietuvos geležinkeliai AB v. Evropská komise, Orlen Lietuva AB

(Věc C-42/21 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Zneužití dominantního postavení - Trh nákladní železniční přepravy - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 102 SFEU - Přístup třetích podniků k infrastrukturám provozovaným litevskou státní železniční společností - Demontáž úseku železniční trati - Pojem ‚zneužití‘ - Skutečné nebo pravděpodobné vyloučení konkurenta - Výkon pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci ze strany Tribunálu - Snížení pokuty“)

(2023/C 71/04)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Lietuvos geležinkeliai AB (zástupci: K. Apel, W. Deselaers a P. Kirst, Rechtsanwälte)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: A. Cleenewerck de Crayencour, A. Dawes, H. Leupold a G. Meessen, zmocněnci), Orlen Lietuva AB (zástupci: C. Conte, avvocato a C. Thomas, avocat)

Výrok

1)

Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)

Společnost Lietuvos geležinkeliai AB ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada nákladů řízení vynaložených Evropskou komisí a společností Orlen Lietuva AB.

(1)  Úř. věst. C 98, 22.3.2021.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/5

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 12. ledna 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nejvyššího soudu – Česká republika) – RegioJet a.s. v. České dráhy, a.s.

(Věc C-57/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Hospodářská soutěž - Zneužití dominantního postavení - Pravidla upravující žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské soutěži - Směrnice 2014/104/EU - Články 5 a 6 - Zpřístupnění důkazů - Důkazy obsažené ve spisu vedeném u orgánu pro hospodářskou soutěž - Řízení probíhající před Evropskou komisí ve věci jednání porušujícího pravidla hospodářské soutěže - Vnitrostátní řízení o žalobě o náhradu škody týkající se téhož protiprávního jednání - Podmínky týkající se zpřístupnění důkazů“)

(2023/C 71/05)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Nejvyšší soud

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: RegioJet a.s.

Žalovaná: České dráhy, a.s.

Za účasti: České republiky, Ministerstva dopravy

Výrok

1)

Článek 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/104/EU ze dne 26. listopadu 2014 o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské soutěži

musí být vykládán v tom smyslu, že

nebrání tomu, aby vnitrostátní soud nařídil zpřístupnění důkazů pro účely před ním zahájeného vnitrostátního řízení o žalobě o náhradu škody v souvislosti s jednáním porušujícím právo hospodářské soutěže, ačkoli o tomto jednání probíhá před Evropskou komisí řízení za účelem přijetí rozhodnutí podle kapitoly III nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích [101] a [102 SFEU], což vedlo vnitrostátní soud k přerušení před ním zahájeného řízení. Je však na vnitrostátním soudu, aby se ujistil, že zpřístupnění důkazů, které je v této fázi řízení požadováno a musí splňovat podmínky stanovené v článcích 5 a 6 směrnice 2014/104, nepřekročí meze toho, co je nezbytné z hlediska nároku na náhradu škody, který je před ním uplatněn.

2)

Článek 6 odst. 5 směrnice 2014/104

musí být vykládán v tom smyslu, že

přeruší-li vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž jím zahájené správní řízení z důvodu, že Evropská komise zahájila řízení podle kapitoly III nařízení č. 1/2003, nelze tuto skutečnost považovat za ukončení správního řízení tímto orgánem „přijetím rozhodnutí či jinak“ ve smyslu tohoto ustanovení.

3)

Článek 5 odst. 8, čl. 6 odst. 5 písm. a) a čl. 6 odst. 9 směrnice 2014/104

musí být vykládány v tom smyslu, že

brání vnitrostátní právní úpravě, která dočasně omezuje podle čl. 6 odst. 5 této směrnice nejen zpřístupnění informací výslovně „vypracovaných“ pro účely řízení orgánu pro hospodářskou soutěž, ale i zpřístupnění veškerých informací „předložených“ pro tyto účely.

4)

Článek 5 odst. 1 směrnice 2014/104, ve spojení s jejím čl. 6 odst. 5 písm. a),

musí být vykládán v tom smyslu, že

tato ustanovení nebrání tomu, aby vnitrostátní soud za použití procesního nástroje vnitrostátního práva rozhodl o zpřístupnění důkazů a nařídil jejich uložení do soudní úschovy, s tím, že zkoumání otázky, zda tyto důkazy obsahují ve smyslu posledně uvedeného ustanovení „informace, které vypracovala fyzická nebo právnická osoba výslovně pro řízení orgánu pro hospodářskou soutěž“, odloží do doby, než bude mít k těmto důkazům přístup. Při použití takového nástroje však musí být splněny požadavky vyplývající ze zásady proporcionality, jak jsou upřesněny v čl. 5 odst. 3 a čl. 6 odst. 4 směrnice 2014/104.

5)

Článek 6 odst. 5 písm. a) směrnice 2014/104

musí být vykládán v tom smyslu, že

jakmile vnitrostátní soud za použití procesního nástroje vnitrostátního práva odloží zkoumání otázky, zda důkazy, jejichž zpřístupnění je požadováno, obsahují „informace, které vypracovala fyzická nebo právnická osoba výslovně pro řízení orgánu pro hospodářskou soutěž“, musí tento soud zajistit, aby žadatel nebo jiní účastníci řízení a jejich zástupci neměli k těmto důkazům přístup, a to dokud vnitrostátní soud toto zkoumání neukončí, jedná-li se o důkazy patřící na bílou listinu, nebo dokud příslušný orgán pro hospodářskou soutěž neukončil své řízení, jedná-li se o důkazy patřící na šedou listinu.

(1)  Úř. věst. C 148, 26.4.2021.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/6

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 12. ledna 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Törvényszék – Maďarsko) – BE v. Nemzeti Adatvédelmi és Információszabadság Hatóság

(Věc C-132/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů - Nařízení (EU) 2016/679 - Články 77 až 79 - Procesní prostředky - Souběžné využití - Koordinace - Procesní autonomie - Účinnost pravidel ochrany stanovených v tomto nařízení - Soudržné a jednotné uplatňování těchto pravidel v celé Evropské unii - Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie“)

(2023/C 71/06)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Törvényszék

Účastníci původního řízení

Žalobce: BE

Žalovaný: Nemzeti Adatvédelmi és Információszabadság Hatóság

Za účasti: Budapesti Elektromos Művek Zrt

Výrok

Článek 77 odst. 1, čl. 78 odst. 1 a čl. 79 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) musí být ve světle článku 47 Listiny základních práv Evropské unie

vykládány v tom smyslu, že

umožňují současné a nezávislé využití procesních prostředků zakotvených v uvedených čl. 77 odst. 1 a čl. 78 odst. 1 a dále v čl. 79 odst. 1. Je na členských státech, aby v souladu se zásadou procesní autonomie stanovily pravidla pro koordinaci těchto procesních prostředků, aby byla zajištěna účinnost ochrany práv zaručených tímto nařízením, soudržné a jednotné uplatňování jeho ustanovení, jakož i právo na účinný prostředek nápravy před soudem ve smyslu článku 47 Listiny základních práv.

(1)  Úř. věst. C 206, 31.5.2021.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/7

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 12. ledna 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof – Rakousko) – RW v. Österreichische Post AG

(Věc C-154/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů - Nařízení (EU) 2016/679 - Článek 15 odst. 1 písm. c) - Právo subjektu údajů na přístup ke svým údajům - Informace o příjemcích nebo kategoriích příjemců, kterým osobní údaje byly nebo budou zpřístupněny - Omezení“)

(2023/C 71/07)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: RW

Žalovaná: Österreichische Post AG

Výrok

Článek 15 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)

musí být vykládán v tom smyslu, že

právo subjektu údajů na přístup k osobním údajům, které se ho týkají, stanovené tímto ustanovením, znamená v případě, že tyto údaje byly nebo budou zpřístupněny příjemcům, povinnost správce sdělit tomuto subjektu totožnost těchto příjemců, ledaže je nemožné identifikovat tyto příjemce nebo uvedený správce doloží, že žádosti subjektu údajů o přístup jsou zjevně nedůvodné nebo nepřiměřené ve smyslu čl. 12 odst. 5 nařízení 2016/679, v kterýchžto případech může správce poskytnout subjektu údajů informace pouze o kategoriích dotčených příjemců.

(1)  Úř. věst. C 217, 7.6.2021.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/8

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 12. ledna 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas – Litva) – P. I. v. Migracijos departamentas prie Lietuvos Respublikos vidaus reikalų ministerijos

(Věc C-280/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Prostor svobody, bezpečnosti a práva - Společná azylová politika - Podmínky pro přiznání postavení uprchlíka - Směrnice 2011/95/EU - Článek 10 odst. 1 písm. e) a odst. 2 - Důvody pronásledování - Pojmy ‚politické názory‘ a ‚připisované politické názory‘ - Pokusy žadatele o azyl chránit se v zemi svého původu zákonnými prostředky proti nestátním subjektům, které jednají protiprávně a mají možnost využívat represivní složky dotčeného státu“)

(2023/C 71/08)

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas

Účastníci původního řízení

Žalobce: P. I.

Žalovaný: Migracijos departamentas prie Lietuvos Respublikos vidaus reikalų ministerijos

Výrok

Článek 10 odst. 1 písm. e) a odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany,

musí být vykládán v tom smyslu, že

pojem „politické názory“ zahrnuje pokusy žadatele o mezinárodní ochranu ve smyslu čl. 2 písm. h) a i) této směrnice chránit své osobní majetkové a hospodářské zájmy zákonnými prostředky proti nestátním subjektům, které jednají protiprávně, když z důvodu svých korupčních vazeb na dotčený stát mohou využívat represivní složky tohoto státu k újmě uvedeného žadatele, v rozsahu, v němž původci pronásledování tyto pokusy vnímají jako nesouhlas nebo odpor v oblasti spojené s těmito původci nebo jejich politikami či postupy.

(1)  Úř. věst. C 278, 12.7.2021.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/8

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 12. ledna 2023 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Raad van State – Nizozemsko) – Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid v. B (C-323/21), F (C-324/21) a K v. Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid (C-325/21)

(Spojené věci C-323/21 až 325/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (EU) č. 604/2013 - Určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu - Podání několika žádostí o mezinárodní ochranu ve třech členských státech - Článek 29 - Lhůta pro přemístění - Uplynutí - Přechod příslušnosti k posuzování žádosti - Článek 27 - Opravný prostředek - Rozsah soudního přezkumu - Možnost žadatele dovolávat se přechodu příslušnosti k posuzování žádosti“)

(2023/C 71/09)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Odvolatelé: Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid (C-323/21), (C-324/21), K (C-325/21)

Odpůrci: B (C-323/21), F (C-324/21), Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid (C-325/21)

Výrok

1)

Věci C-323/21, C-324/21 a C-325/21 se pro účely rozsudku spojují.

2)

Články 23 a 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států,

musí být vykládány v tom smyslu, že

pokud mezi dožádaným členským státem a prvním dožadujícím členským státem začala běžet lhůta pro přemístění státního příslušníka třetí země, z důvodu uplynutí této lhůty přechází příslušnost k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu, kterou podala tato osoba, na tento dožadující členský stát, i když uvedená osoba mezitím podala ve třetím členském státě novou žádost o mezinárodní ochranu, v jejímž důsledku dožádaný členský stát vyhověl žádosti o přijetí zpět, kterou podal tento třetí členský stát, jestliže tato příslušnost nepřešla na uvedený třetí členský stát v důsledku uplynutí některé ze lhůt stanovených v tomto článku 23.

Po takovém přechodu uvedené příslušnosti nemůže členský stát, v němž se tato osoba nachází, provést její přemístění do jiného členského státu, než je nově příslušný členský stát, ale při dodržení lhůt stanovených v čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení může předložit posledně uvedenému členskému státu žádost o přijetí zpět.

3)

Článek 27 odst. 1 nařízení č. 604/2013, ve spojení s bodem 19 odůvodnění tohoto nařízení, jakož i článek 47 Listiny základních práv Evropské unie musí být vykládány v tom smyslu, že státní příslušník třetí země, který podal žádost o mezinárodní ochranu postupně ve třech členských státech, musí mít ve třetím z těchto členských států k dispozici účinný a rychlý opravný prostředek, na jehož základě se může dovolat toho, že příslušnost k posouzení jeho žádosti přešla z důvodu uplynutí lhůty pro přemístění stanovené v čl. 29 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení na druhý ze zmíněných členských států.

(1)  Úř. věst. C 320, 9.8.2021.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/9

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 12. ledna 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sądu Rejonowego dla m.st. Warszawy w Warszawie – Polsko) – J.K. v. TP S.A.

(Věc C-356/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Rovné zacházení v zaměstnání a povolání - Směrnice 2000/78/ES - Článek 3 odst. 1 písm. a) a c) - Podmínky přístupu k samostatné výdělečné činnosti - Podmínky zaměstnání a pracovní podmínky - Zákaz diskriminace na základě sexuální orientace - Nezávislý podnikatel, který pracuje na základě smlouvy o dílo - Ukončení smlouvy a neuzavření nové - Svobodná volba smluvní strany“)

(2023/C 71/10)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Rejonowy dla m.st. Warszawy w Warszawie

Účastníci původního řízení

Žalobce: J.K.

Žalovaná: TP S.A.

Za přítomnosti: PTPA

Výrok

Článek 3 odst. 1 písm. a) a c) směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání,

musí být vykládán v tom smyslu, že

brání vnitrostátní právní úpravě, v důsledku které je na základě svobodné volby smluvní strany z ochrany proti diskriminaci, která má být poskytnuta na základě této směrnice, vyloučena situace, kdy je odmítnutí uzavřít, nebo obnovit s určitou osobou smlouvu, jejímž předmětem je uskutečnění určitých plnění touto osobou v rámci výkonu nezávislé činnosti, založeno na její sexuální orientaci.

(1)  Úř. věst. C 391, 27.9.2021.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/10

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 12. ledna 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos Aukščiausiasis Teismas – Litva) – D. V. v. M. A.

(Věc C-395/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách - Směrnice 93/13/EHS - Smlouva o poskytování právních služeb uzavřená mezi advokátem a spotřebitelem - Článek 4 odst. 2 - Posouzení zneužívající povahy smluvních ujednání - Vyloučení ujednání týkajících se hlavního předmětu smlouvy - Ustanovení o úhradě odměny advokáta na základě hodinové sazby - Článek 6 odst. 1 - Pravomoci vnitrostátního soudu v případě existence ujednání kvalifikovaného jako ‚zneužívající‘“)

(2023/C 71/11)

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Lietuvos Aukščiausiasis Teismas

Účastníci původního řízení

Žalobce: D. V.

Žalovaný: M. A.

Výrok

1)

Článek 4 odst. 2 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011,

musí být vykládán v tom smyslu, že

pod toto ustanovení spadá ujednání smlouvy o poskytování právních služeb uzavřené mezi advokátem a spotřebitelem, které stanoví cenu poskytovaných služeb na základě hodinové sazby.

2)

Článek 4 odst. 2 směrnice 93/13, ve znění směrnice 2011/83,

musí být vykládán v tom smyslu, že

ujednání smlouvy o poskytování právních služeb uzavřené mezi advokátem a spotřebitelem, které stanoví cenu těchto služeb na základě hodinové sazby, aniž jsou spotřebiteli před uzavřením smlouvy sděleny informace, jež by mu umožnily přijmout rozhodnutí obezřetně a s veškerou znalostí finančních důsledků, které má uzavření této smlouvy, nesplňuje požadavek jasného a srozumitelného jazyka ve smyslu tohoto ustanovení.

3)

Článek 3 odst. 1 směrnice 93/13, ve znění směrnice 2011/83,

musí být vykládán v tom smyslu, že

ujednání smlouvy o poskytování právních služeb uzavřené mezi advokátem a spotřebitelem, které na základě hodinové sazby stanoví cenu těchto služeb, a tedy tvoří hlavní předmět této smlouvy, nesmí být považováno za zneužívající pouze proto, že nesplňuje požadavek transparentnosti stanovený v čl. 4 odst. 2 této směrnice ve znění pozdějších změn, ledaže členský stát, jehož vnitrostátní právo se na danou smlouvu vztahuje, v souladu s článkem 8 uvedené směrnice výslovně stanoví, že ujednání musí být kvalifikováno jako zneužívající z tohoto samotného důvodu.

4)

Článek 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice 93/13, ve znění směrnice 2011/83,

musí být vykládány v tom smyslu, že

pokud smlouva o poskytování právních služeb uzavřená mezi advokátem a spotřebitelem nemůže nadále existovat po zrušení ujednání prohlášeného za zneužívající, které stanoví cenu služeb na základě hodinové sazby, a pokud byly tyto služby poskytnuty, nebrání tomu, aby vnitrostátní soud rozhodl o obnovení situace, v níž by se spotřebitel nacházel v případě neexistence tohoto ujednání, i když to povede k tomu, že podnikatel neobdrží za své služby žádnou odměnu. V případě, že by neplatnost smlouvy jako celku vystavila spotřebitele zvláště nepříznivým důsledkům, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu, nebrání tato ustanovení tomu, aby vnitrostátní soud zhojil neplatnost uvedeného ujednání tím, že jej nahradí dispozitivním ustanovením vnitrostátního práva nebo ustanovením použitelným v případě dohody stran uvedené smlouvy. Tato ustanovení naproti tomu brání tomu, aby vnitrostátní soud nahradil zrušené zneužívající ujednání soudním posouzením výše odměny za uvedené služby.

(1)  Úř. věst. C 368, 13.9.2021.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/11

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 12. ledna 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht München I – Německo) – KT, NS v. FTI Touristik GmbH

(Věc C-396/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice (EU) 2015/2302 - Článek 14 odst. 1 - Souborné služby pro cesty a spojené cestovní služby - Plnění smlouvy o souborných službách pro cesty - Odpovědnost pořadatele - Opatření k boji proti celosvětovému šíření infekční choroby - Pandemie covid-19 - Omezení přijatá v místě určení a v místě bydliště cestujícího, jakož i v jiných zemích - Neplnění smluvních podmínek v rámci poskytování souborných cestovních služeb - Přiměřené snížení ceny zájezdu“)

(2023/C 71/12)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht München I

Účastníci původního řízení

Žalobci: KT, NS

Žalovaná: FTI Touristik GmbH

Výrok

Článek 14 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS

musí být vykládán v tom smyslu, že

cestující má nárok na slevu z ceny zájezdu, pokud je neplnění smluvních podmínek v rámci cestovních služeb, které jsou součástí jeho zájezdu, způsobeno omezeními, která byla zavedena v jeho cestovní destinaci za účelem boje proti šíření infekční choroby, a pokud taková omezení byla zavedena rovněž v místě jeho bydliště, jakož i v jiných zemích z důvodu celosvětového šíření této choroby. Aby tato sleva byla přiměřená, musí být stanovena s ohledem na služby, které jsou zahrnuty v daném zájezdu, a musí odpovídat hodnotě služeb, u nichž bylo konstatováno neplnění smluvních podmínek.

(1)  Úř. věst. C 382, 20.9.2021.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/12

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 12. ledna 2023 – Frédéric Jouvin v. Evropská komise

(Věc C-719/21 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Článek 101 SFEU - Stížnost podaná k Evropské komisi - Rozhodnutí Komise o zamítnutí stížnosti - Žaloba na neplatnost - Lhůta k předložení kasační odpovědi“)

(2023/C 71/13)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Frédéric Jouvin (zástupce: L. Bôle-Richard, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: A. Boitos, B. Ernst a A. Keidel, zmocněnci)

Výrok

1)

Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)

Frédéric Jouvin ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1)  Úř. věst. C 64, 7.2.2022.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/12

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 12. ledna 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof – Německo) – trestní řízení proti MV

(Věc C-583/22 PPU) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Prostor svobody, bezpečnosti a práva - Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech - Rámcové rozhodnutí 2008/675/SVV - Článek 3 odst. 1 - Zásada asimilace předchozích odsouzení vydaných v jiném členském státě - Povinnost přiznat těmto odsouzením stejné účinky jako předchozím vnitrostátním odsouzením - Vnitrostátní právní předpisy týkající se dodatečného ukládání souhrnného trestu - Několik trestných činů - Stanovení souhrnného trestu - Patnáctiletá horní hranice pro časově omezené tresty odnětí svobody - Článek 3 odst. 5 - Výjimka - Trestný čin spáchaný dříve, než bylo vydáno nebo vykonáno odsouzení v jiném členském státě“)

(2023/C 71/14)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastník původního trestního řízení

MV

Za přítomnosti: Generalbundesanwalt beim Bundesgerichtshof

Výrok

1)

Článek 3 odst. 1 a 5 rámcového rozhodnutí Rady 2008/675/SVV ze dne 24. července 2008 o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení

musí být vykládán v tom smyslu, že

členský stát není povinen v trestním řízení zahájeném proti určité osobě přiznat předchozím odsouzením vydaným v jiném členském státě proti této osobě a za jiné skutky stejné účinky, jaké jsou přisuzovány předchozím vnitrostátním odsouzením podle předpisů daného vnitrostátního práva týkajících se ukládání souhrnného trestu v případě, že, zaprvé, byl trestný čin, který byl předmětem tohoto řízení, spáchán dříve, než byla vydána tato předchozí odsouzení, a, zadruhé, zohlednění uvedených předchozích odsouzení podle těchto předpisů vnitrostátního práva by bránilo vnitrostátnímu soudu, který v uvedeném řízení rozhoduje, uložit trest, který by mohl být proti dané osobě vykonán.

2)

Článek 3 odst. 5 druhý pododstavec rámcového rozhodnutí 2008/675

musí být vykládán v tom smyslu, že

zohlednění předchozích odsouzení vydaných v jiném členském státě ve smyslu tohoto ustanovení nevyžaduje, aby vnitrostátní soud konkrétním způsobem prokázal a odůvodnil nevýhodu vyplývající z nemožnosti dodatečného uložení souhrnného trestu stanoveného pro předchozí vnitrostátní odsouzení.

(1)  Úř. věst. C 424, 7.11.2022.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/13

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 12. ledna 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Administratīvā rajona tiesa – Lotyšsko) – „MS Konsultanti“ SIA v. Valsts ieņēmumu dienests

(Věc C-359/21) (1)

(Vyškrtnutí)

(2023/C 71/15)

Jednací jazyk: lotyšština

Předkládající soud

Administratīvā rajona tiesa

Účastnice původního řízení

Žalobkyně:„MS Konsultanti“ SIA

Žalovaná: Valsts ieņēmumu dienests

Výrok

Věc C-359/21 se vyškrtává z rejstříku Soudního dvora.

(1)  Datum doručení: 8.6.2021.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/14

Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 10. ledna 2023 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Supremo Tribunal Administrativo – Portugalsko) – Ambisig – Ambiente e Sistemas de Informação Geográfica SA v. Fundação do Desporto, ANO – Sistemas de Informática e Serviços Lda, Link Consulting – Tecnologias de Informação SA

(Věc C-469/22) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce - Směrnice 2014/24/EU - Průběh řízení - Výběr účastníků a zadání veřejných zakázek - Článek 63 - Hospodářský subjekt, který ke splnění požadavků zadavatele využije kapacity jiného subjektu - Povinnost tohoto hospodářského subjektu předložit po zadání veřejné zakázky doklady o kvalifikaci subdodavatele - Neslučitelnost“)

(2023/C 71/16)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Supremo Tribunal Administrativo

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Ambisig – Ambiente e Sistemas de Informação Geográfica SA

Žalované: Fundação do Desporto, ANO – Sistemas de Informática e Serviços Lda, Link Consulting – Tecnologias de Informação SA

Výrok

Článek 63 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES ve spojení s článkem 59 a bodem 84 odůvodnění této směrnice

musí být vykládán v tom smyslu, že

brání vnitrostátní právní úpravě, podle které hospodářský subjekt, který hodlá využít kapacit jiného subjektu za účelem plnění veřejné zakázky, musí předat doklady o kvalifikaci tohoto subjektu a prohlášení o jeho závazku až po zadání dotčené veřejné zakázky.

(1)  Datum doručení: 13.7.2022.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/14

Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 22. prosince 2022 – Rada v. FI (C-313/21 P) a Komise v. FI (C-314/21 P)

(Spojené věci C-313/21 P a C-314/21 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Článek 182 jednacího řádu Soudního dvora - Veřejná služba - Důchod - Služební řád úředníků Evropské unie - Článek 20 přílohy VIII - Přiznání pozůstalostního důchodu - Pozůstalý manžel/pozůstalá manželka po bývalém úředníkovi pobírajícím invalidní důchod - Manželství uzavřené poté, co byl úředníkovi přiznán příspěvek v invaliditě - Podmínka minimální doby pěti let trvání manželství ke dni úmrtí úředníka - Článek 19 přílohy VIII - Manželství uzavřené před tím, než byl úředníkovi přiznán příspěvek v invaliditě - Nesplnění podmínky minimální doby trvání manželství - Námitka protiprávnosti článku 20 přílohy VIII - Listina základních práv Evropské unie - Článek 20 - Zásada rovného zacházení - Článek 21 odst. 1 - Zásada zákazu diskriminace - Článek 52 odst. 1 - Absence svévolného nebo zjevně nepřiměřeného rozlišování s ohledem na cíl sledovaný unijním normotvůrcem“)

(2023/C 71/17)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Ve věci C-313/21 P:

Navrhovatelka: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bauer, M. Alver, zmocněnci)

Další účastníci řízení: FI, Evropská komise, Evropský parlament

Ve věci C-314/21 P:

Navrhovatelka: Evropská komise (zástupci: T. S. Bohr, B. Mongin, zmocněnci)

Další účastníci řízení: FI, Evropský parlament, Rada Evropské unie

Usnesením ze dne 22. prosince 2022 Soudní dvůr (osmý senát) zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 10. března 2021, FI v. Komise (T-694/19, nezveřejněný, EU:T:2021:122), zamítl žalobu podanou FI ve věci T-694/19 a rozhodl, že FI ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie a Evropskou komisí jak ve věci T-694/19, tak ve věcech C-313/21 P a C-314/21 P, a Evropskému parlamentu uložil, že ponese náklady řízení vynaložené ve věci T-694/19.

(1)  Datum doručení: 19.5.2021

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/15

Kasační opravný prostředek podaný DD dne 4. listopadu 2022 proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 7. září 2022 ve věci T-470/20, DD v. FRA

(Věc C-680/22 P)

(2023/C 71/18)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: DD (zástupkyně: N. Lorenz, Rechtsanwältin)

Další účastnice řízení: Agentura Evropské unie pro základní práva

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil napadený rozsudek v plném rozsahu a

—

v důsledku toho

—

zrušil rozhodnutí ředitele FRA ze dne 11. listopadu 2019, kterým mu byla uložena disciplinární sankce ve formě zbavení funkce s účinkem od 15. listopadu 2019;

—

v případě potřeby zrušil rozhodnutí ředitele FRA ze dne 15. dubna 2020 o zamítnutí stížnosti navrhovatele;

—

rozhodl o náhradě majetkové a morální újmy, která byla navrhovateli způsobena;

—

uložil odpůrci nahradit veškeré náklady včetně nákladů vynaložených v prvním stupni a v řízení o odvolání.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel následující důvody a hlavní argumenty ohledně napadeného rozsudku:

1.

Nesprávné právní posouzení, nesprávná právní kvalifikace skutkových okolností, zkreslení důkazů, zjevně nesprávné posouzení, neúplné posouzení žalobního důvodu, nedostatečné odůvodnění, protiprávní zamítnutí požadovaných procesních opatření, chybné řízení ohledně sedmého žalobního důvodu.

2.

Nesprávné právní posouzení, nedostatečné odůvodnění, neúplné posouzení žalobního důvodu, zkreslení důkazů, zjevně nesprávné posouzení, jednání ultra vires a ultra petita, porušení článku 11 Listiny základních práv Evropské unie ohledně prvního žalobního důvodu.

3.

Nesprávné právní posouzení, nesprávná právní kvalifikace, zkreslení důkazů a zjevně nesprávné posouzení skutkového stavu.

4.

Nesprávné právní posouzení, zkreslení důkazů, zjevně nesprávné posouzení, nedostatečné odůvodnění, neúplné posouzení žalobního důvodu, neprokázání právně relevantních skutečností, neúplné posouzení žalobního důvodu, nedostatečné odůvodnění u pátého žalobního důvodu.

5.

Nesprávné právní posouzení, zkreslení důkazů, neúplné posouzení žalobního důvodu, nedostatečné odůvodnění, chybné řízení a jednání ultra vires ohledně šestého žalobního důvodu.

6.

Neúplné posouzení žalobního důvodu a nedostatečné odůvodnění u osmého žalobního důvodu.

7.

Zkreslení důkazů, zjevně nesprávné posouzení a neúplné posouzení druhého a třetího žalobního důvodu.

8.

Porušení článku 47 Listiny základních práv Evropské unie ze strany Tribunálu.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesarbeitsgericht (Německo) dne 17. listopadu 2022 – Konzernbetriebsrat der O SE & Co. KG

(Věc C-706/22)

(2023/C 71/19)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesarbeitsgericht

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Koncernová rada zaměstnanců společnosti O SE & Co. KG

Vedlejší účastník řízení: Představenstvo společnosti O Holding SE

Předběžné otázky

1.

Musí být čl. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 2157/2001 (1) ve spojení s články 3 až 7 směrnice 2001/86/ES (2) vykládán v tom smyslu, že při založení holdingové SE zúčastněnými společnostmi, které nezaměstnávají žádné zaměstnance a nemají dceřiné společnosti zaměstnávající zaměstnance, a při jejím zápisu do rejstříku členského státu (takzvaná „SE bez zaměstnanců“) bez provedení postupu vyjednávání o zapojení zaměstnanců v SE podle této směrnice musí být tento postup vyjednávání proveden dodatečně, pokud se SE stane ovládající společností dceřiných společností v několika členských státech Evropské unie, které mají zaměstnance?

2.

V případě kladné odpovědi Soudního dvora na první otázku:

Je dodatečné provedení postupu vyjednávání v takovém případě možné a nezbytné bez časového omezení?

3.

V případě kladné odpovědi Soudního dvora na druhou otázku:

Brání článek 6 směrnice 2001/86/ES použití práva toho členského státu, v němž má SE nyní sídlo, na dodatečné provedení postupu vyjednávání, pokud „SE bez zaměstnanců“ byla v jiném členském státě zapsána do rejstříku bez předchozího provedení tohoto postupu a ještě před přemístěním sídla se stala ovládající společností dceřiných společností v několika členských státech Evropské unie, které mají zaměstnance?

4.

V případě kladné odpovědi Soudního dvora na třetí otázku:

Platí to rovněž tehdy, pokud stát, v němž byla tato „SE bez zaměstnanců“ poprvé zapsána, vystoupila po přemístění jejího sídla z Evropské unie a její právo již neobsahuje žádná ustanovení upravující postup vyjednávání o zapojení zaměstnanců v SE?

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE) (Úř. věst. 2001, L 294, s. 1; Zvl. vyd. 06/04, s. 251).

(2)  Směrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců (Úř. věst. 2001, L 294, s. 22; Zvl. vyd. 06/04, s. 272).

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rajonen sad Nesebar (Bulharsko) dne 5. prosince 2022 – „Vodosnabdjavane i kanalizacia“ EAD v. PQ

(Věc C-744/22)

(2023/C 71/20)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Rajonen sad Nesebar

Účastníci původního řízení

Žalobkyně:„Vodosnabdjavane i kanalizacia“ EAD

Žalovaný: PQ

Předběžné otázky

1.

Jsou ustanovení čl. 2 odst. 5 a čl. 7 odst. 2 bodu 1 naredba 1 ot 09.07.2004g. za minimalnite razmeri na advokatskite vaznagraždenia (nařízení č. 1 ze dne 9. července 2004 o minimálních odměnách advokátů), která se použijí podle čl. 47 odst. 6 graždanski procesualen kodeks (občanský soudní řád, dále jen „GPK“) a která upravují pravidla pro stanovení odměny zástupce v nepřítomnosti žalovaného, pro cíle řízení, jako je řízení v původní věci – o žalobě proti spotřebiteli na zaplacení nepatrné spotřeby vody – v souladu s čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s čl. 169 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, jestliže je spotřebiteli v případě neúspěchu rozsudkem uložena rovněž povinnost nahradit náklady na zástupce v nepřítomnosti podle čl. 78 odst. 1 GPK?

2.

Je pravidlo o uustanovení o stanovení zástupce v nepřítomnosti pro případ, že spotřebitel není k zastižení na své adrese, které je zakotveno v čl. 47 odst. 6 GPK ve spojení s čl. 26 odst. 1 zakon za pravnata pomošt (zákon o právní pomoci) a podle něhož odměnu stanoví soud, přičemž existuje možnost stanovit ji částkou nižší, než je minimální částka, zatímco pro jmenování zástupce v nepřítomnosti je příslušný jiný orgán, totiž Rada advokacie, která může podle vlastního uvážení a pouze z důvodu nesouhlasu s odměnou stanovenou soudem odepřít jmenování zástupce v nepřítomnosti, slučitelné s čl. 19 odst. 1 SEU ve spojení s čl. 169 odst. 1 SFEU?

3.

Je soud oprávněn přímým použitím unijního práva a zejména ustanovení čl. 19 odst. 1 SEU ve spojení s čl. 169 odst. 1 SFEU při odmítnutí jmenovat advokáta zástupcem v nepřítomnosti použít jiná ustanovení k zajištění ochrany práv spotřebitele v řízení před soudem, která se podle vnitrostátního práva Bulharské republiky v takových případech v zásadě nepoužijí, jako je například poskytnutí právní pomoci podle čl. 95 odst. 1 GPK, aniž o ně spotřebitele požádal?

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein hallinto-oikeus (Finsko) dne 9. prosince 2022 – EP v. Maahanmuuttovirasto

(Věc C-752/22)

(2023/C 71/21)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein hallinto-oikeus

Účastníci původního řízení

Navrhovatel v řízení o kasačním opravném prostředku: EP

Další účastník řízení: Maahanmuuttovirasto

Předběžné otázky

1)

Platí pro vyhoštění osoby, která vstoupila na území členského státu v době platnosti jí uloženého zákazu vstupu a jejíž pobyt byl proto podle vnitrostátních právních předpisů neoprávněný a která v tomto členském státě nepožádala o povolení pobytu, z území Evropské unie směrnice 2003/109/ES (1) o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, pokud této osobě bylo v jiném členském státě vydáno povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývající rezidenty jako státní příslušníky třetí země?

V případě kladné odpovědi na první otázku:

2)

Jsou čl. 12 odst. 1 a 3 a čl. 22 odst. 3 směrnice 2003/109/ES o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, z hlediska svého obsahu tak bezpodmínečné a dostatečně přesné, aby se jich mohl státní příslušník třetí země vůči členskému státu dovolávat?

(1)  Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty (Úř. věst. 2004, L 16, s. 44; Zvl. vyd. 19/06 s. 272).

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sofijski gradski sad (Bulharsko) dne 15. prosince 2022 – trestní řízení proti FP, QV, IN, YL, VD, JF a OL

(Věc C-760/22)

(2023/C 71/22)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Sofijski gradski sad

Účastníci původního trestního řízení

FP, QV, IN, YL, VD, JF a OL

Předběžná otázka

Bylo by porušeno právo obžalovaného být přítomen při řízení před soudem podle čl. 8 [odst.] 1 směrnice 2016/343 (1) ve spojení s jejími body 33 a 44 odůvodnění, jestliže se soudního jednání v trestní věci účastní na svou výslovnou žádost prostřednictvím online spojení, je obhajován jím zplnomocněným advokátem přítomným v jednací síni, spojení mu umožňuje sledovat průběh řízení, označovat důkazní prostředky a seznamovat se s nimi, může být vyslechnut bez technických překážek a je mu zajištěna účinná a důvěrná komunikace s advokátem?

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem (Úř. věst. 2016, L 65, s. 1).

Tribunál

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/19

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – Tradición CZ v. EUIPO – Rivero Argudo (TRADICIÓN CZ, S.L.)

(Věc T-250/19) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie TRADICIÓN CZ, S.L. - Starší slovní ochranná známka Evropské unie RIVERO CZ - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2023/C 71/23)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Tradición CZ, SL (Jerez de la Frontera, Španělsko) (zástupce: M. Aznar Alonso, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: S. Palmero Cabezas a D. Gája, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: María Dolores Rivero Argudo (Jerez de la Frontera, Španělsko) (zástupce: A. Vela Ballesteros, advokát)

Předmět

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá částečného zrušení rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 4. února 2019 (věc R 257/2018-2).

Výrok

1)

Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví ze dne 4. února 2019 (věc R 257/2018-2) se zrušuje v rozsahu, v němž se vztahuje na „služby velkoobchodního a maloobchodního prodeje octů v kamenných obchodech a prostřednictvím celosvětových počítačových sítí“ spadající do třídy 35 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků.

2)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)

Tradición CZ, SL, Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a María Dolores Rivero Argudo ponesou vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 187, 3.6.2019.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/19

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – Pšonka v. Rada

(Věc T-242/21) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině - Zmrazení finančních prostředků - Seznam osob, subjektů a orgánů, jimž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje - Ponechání jména žalobce na seznamu - Povinnost Rady ověřit, zda bylo rozhodnutí orgánu třetího státu přijato při dodržení práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu“)

(2023/C 71/24)

Jednací jazyk: čeština

Účastníci řízení

Žalobce: Artem Viktorovyč Pšonka (Kramatorsk, Ukrajina) (zástupce: M. Mleziva, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Vobořil, R. Pekař a S. Van Overmeire, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/394 ze dne 4. března 2021, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2021, L 77, s. 29), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2021/391 ze dne 4. března 2021, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2021, L 77, s. 2), v rozsahu, v němž tyto akty ponechávají jméno žalobce na seznamu osob, subjektů a orgánů, na které se tato omezující opatření vztahují.

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/394 ze dne 4. března 2021, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině, a prováděcí nařízení Rady (EU) 2021/391 ze dne 4. března 2021, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině, se zrušují v rozsahu, v němž bylo na seznamu osob, subjektů a orgánů, na které se vztahují tato omezující opatření, ponecháno jméno Artema Viktorovyče Pšonky.

2)

Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 263, 5.7.2021.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/20

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – Pšonka v. Rada

(Věc T-243/21) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině - Zmrazení finančních prostředků - Seznam osob, subjektů a orgánů, jimž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje - Ponechání jména žalobce na seznamu - Povinnost Rady ověřit, zda bylo rozhodnutí orgánu třetího státu přijato při dodržení práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu“)

(2023/C 71/25)

Jednací jazyk: čeština

Účastníci řízení

Žalobce: Viktor Pavlovyč Pšonka (Kyjev, Ukrajina) (zástupce: M. Mleziva, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Vobořil, R. Pekař a S. Van Overmeire, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/394 ze dne 4. března 2021, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2021, L 77, s. 29), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2021/391 ze dne 4. března 2021, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2021, L 77, s. 2), v rozsahu, v němž tyto akty ponechávají jméno žalobce na seznamu osob, subjektů a orgánů, na které se tato omezující opatření vztahují.

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/394 ze dne 4. března 2021, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině, a prováděcí nařízení Rady (EU) 2021/391 ze dne 4. března 2021, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině, se zrušují v rozsahu, v němž bylo na seznamu osob, subjektů a orgánů, na které se vztahují tato omezující opatření, ponecháno jméno Viktora Pavlovyče Pšonky.

2)

Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 263, 5.7.2021.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/21

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – E. Breuninger v. Komise

(Věc T-260/21) (1)

(„Státní podpory - Rámcový režim, jehož cílem je poskytnout podporu na nepokryté fixní náklady v souvislosti s pandemií covidu-19 v Německu - Rozhodnutí nevznášet námitky - Dočasný rámec pro státní podpory - Individuální přezkum oznámeného režimu podpor - Opatření určené k nápravě vážné poruchy v hospodářství některého členského státu - Proporcionalita“)

(2023/C 71/26)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: E. Breuninger GmbH & Co. (Stuttgart, Německo) (zástupci: R. Velte a W. Meilicke, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: V. Bottka, G. Braga da Cruz a C. Kovács, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Spolková republika Německo (zástupci: P. L. Krüger a J. Möller, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou založenou na článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise C(2020) 8318 final ze dne 20. listopadu 2020 o státní podpoře SA.59289 (2020/N) – Německo covid-19 – Podpora na nepokryté fixní náklady (Úř. věst. 2022, C 124, s. 1), ve znění rozhodnutí Komise C(2021) 1066 final ze dne 12. února 2021 o státní podpoře SA.61744 (2021/N) – Hromadné oznámení změn o úpravě režimů podpor povolených podle dočasného rámce, zejména v důsledku páté změny dočasného rámce (Úř. věst. 2021, C 77, s. 18).

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

E. Breuninger GmbH & Co. ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)

Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 263, 5.7.2021.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/22

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – Falke v. Komise

(Věc T-306/21) (1)

(„Státní podpory - Rámcový režim, jehož cílem je poskytnout podporu na nepokryté fixní náklady v souvislosti s pandemií covidu-19 v Německu - Rozhodnutí nevznášet námitky - Dočasný rámec pro státní podpory - Individuální přezkum oznámeného režimu podpor - Opatření určené k nápravě vážné poruchy v hospodářství některého členského státu - Proporcionalita“)

(2023/C 71/27)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Falke KGaA (Schmallenberg, Německo) (zástupci: R. Velte a W. Meilicke, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: V. Bottka, G. Braga da Cruz a C. Kovács, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Spolková republika Německo (zástupci: P. L. Krüger a J. Möller, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou založenou na článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise C(2020) 8318 final ze dne 20. listopadu 2020 o státní podpoře SA.59289 (2020/N) – Německo covid-19 – Podpora na nepokryté fixní náklady (Úř. věst. 2022, C 124, s. 1), ve znění rozhodnutí Komise C(2021) 1066 final ze dne 12. února 2021 o státní podpoře SA.61744 (2021/N) – Hromadné oznámení změn o úpravě režimů podpor povolených podle dočasného rámce, zejména v důsledku páté změny dočasného rámce (Úř. věst. 2021, C 77, s. 18).

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Falke KGaA ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)

Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 278, 12.7.2021.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/22

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – E. Breuninger v. Komise

(Věc T-525/21) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Státní podpory - Rámcová právní úprava, kterou se v Německu zavádí spolkový režim odškodnění za škody vzniklé v důsledku rozhodnutí, kterými byl omezen volný pohyb osob - Rozhodnutí nevznášet námitky - Opatření určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi - Neexistence právního zájmu na podání žaloby - Nepřípustnost“)

(2023/C 71/28)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: E. Breuninger GmbH & Co. (Stuttgart, Německo) (zástupci: R. Velte a W. Meilicke, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: V. Bottka, G. Braga da Cruz a C. Kovács, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Spolková republika Německo (zástupci: J. Möller a P. L. Krüger, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise C(2021) 3999 final ze dne 28. května 2021 o státní podpoře SA.62784 (2021/N) – Německo COVID-19 – Spolkový režim odškodnění (Úř. věst. 2021, C 223, s. 25).

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se odmítá.

2)

Společnost E. Breuninger GmbH & Co ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)

Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 431, 25. 10. 2021.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/23

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – European Lotto and Betting v. EUIPO – Tipp24 Services (Cash4Life)

(Věc T-554/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie Cash4Life - Absolutní důvod neplatnosti - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001]“)

(2023/C 71/29)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: European Lotto and Betting Ltd (Ocean Village, Gibraltar) (zástupce: D. Egan, solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: J. Schäfer a M. Eberl, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Tipp24 Services Ltd (Londýn, Spojené království)

Předmět věci

Svou žalobou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 8. července 2021 (věc R 264/2020 1).

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti European Lotto and Betting Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 502, 13.12.2021.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/24

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – Ekobulkos v. Komise

(Věc T-702/21) (1)

(„Státní podpory - Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů - Stížnost - Žaloba pro nečinnost - Výzva k jednání - Přípustnost - Povinnost jednat - Neexistence“)

(2023/C 71/30)

Jednací jazyk: bulharština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ekobulkos EOOD (Todorichene, Bulharsko) (zástupce: M. Dimitrov, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupkyně: C. M. Carrega a C. Georgieva, zmocněnkyně)

Předmět věci

Žalobou na základě článku 265 SFEU se žalobkyně, Ekobulkos EOOD, domáhá toho, aby Tribunál určil, že Evropská komise se v rozporu s právem nevyjádřila k její stížnosti podané dne 21. února 2020, která se týkala údajné státní podpory poskytnuté Bulharskou republikou a zvýhodňující některé výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Ekobulkos EOOD a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 24, 17.1.2022.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/24

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – Trend Glass v. EUIPO (ECO STORAGE)

(Věc T-777/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie ECO STORAGE - Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001 - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení 2017/1001 - Povinnost uvést odůvodnění - Právní jistota - Rovné zacházení“)

(2023/C 71/31)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Trend Glass sp. z o.o. (Radom, Polsko) (zástupkyně: J. Gwiazdowska, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: M. Chylińska a J. Ivanauskas, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 11. října 2021 (věc R 1315/2021-4).

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Trend Glass sp. z o.o. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 51, 31.1.2022.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/25

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – Sanrio v. EUIPO – Miroglio Fashion (SANRIO CHARACTERS)

(Věc T-43/22) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie SANRIO CHARACTERS - Starší slovní ochranná známka Evropské unie CARACTÈRE - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2023/C 71/32)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sanrio Co. Ltd (Tokio, Japonsko) (zástupce: V. Schmitz-Fohrmann, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: R. Raponi a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Miroglio Fashion Srl (Alba, Itálie)

Předmět

Svou žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 16. listopadu 2021 (věc R 2460/2020-2).

Výrok

1)

Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 16. listopadu 2021 (věc R 2460/2020-2) se zrušuje v rozsahu, v němž se týká:

—

„[s]lužeb velkoobchodního, maloobchodního a korespondenčního prodeje kabelek, peněženek a náprsních tašek; služeb velkoobchodního, maloobchodního a korespondenčního prodeje obuvnického a kloboučnického zboží; služeb velkoobchodního, maloobchodního a korespondenčního prodeje sportovního zboží“, spadajících do třídy 35 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957 ve znění změn a doplňků,

—

a „[z]áchranářských přístrojů a vybavení; prostředků osobní ochrany před úrazy; potápěčských brýlí; sportovních brýlí; ochranných helem pro sportovce; ochranných brýlí; špuntů do uší pro potápěče; špuntů do uší pro plavce“, spadajících do třídy 9.

2)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)

Sanrio Co. Ltd a EUIPO ponesou vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 119, 14.3.2022.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/26

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – International Masis Tabak v. EUIPO – Philip Morris Brands (Vyobrazení krabičky cigaret)

(Věc T-44/22) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie - Obrazová ochranná známka zobrazující krabičku cigaret - Starší mezinárodní obrazová ochranná známka Marlboro SELECTED PREMIUM TOBACCOS - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Poškození dobrého jména - Článek 8 odst. 5 nařízení (EU) 2017/1001“)

(2023/C 71/33)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: International Masis Tabak LLC (Masis, Arménie) (zástupkyně: C. Bercial Arias a K. Dimidjian-Lecompte, advokátky)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: J. Schäfer a D. Gája, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Philip Morris Brands Sàrl (Neuchâtel, Švýcarsko) (zástupkyně: L. Alonso Domingo, advokátka)

Předmět

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 15. listopadu 2021 (věc R 261/2021-5).

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti International Masis Tabak LLC se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 119, 14.3.2022.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/26

Rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – Simba Toys v. EUIPO – Master Gift Import (BIMBA TOYS)

(Věc T-129/22) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie BIMBA TOYS - Starší mezinárodní slovní a obrazové ochranné známky Simba - Starší obchodní název Simba Toys GmbH & Co. KG - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001 - Srovnávání výrobků - Článek 8 odst. 4 nařízení 2017/1001 - Blízkost hospodářských odvětví“)

(2023/C 71/34)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Simba Toys GmbH & Co. KG (Fürth, Německo) (zástupce: O. Ruhl, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: T. Frydendahl, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Master Gift Import, SLU (Ronda, Španělsko)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 20. prosince 2021 (věc R 629/2021-4).

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Simba Toys GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 171, 25.4.2022.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/27

Usnesení Tribunálu ze dne 8. prosince 2022 – HB v. Evropská investiční banka

(Věc T-234/20) (1)

(„Veřejná služba - Žalobce, jenž přestal odpovídat na výzvy Tribunálu - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2023/C 71/35)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: HB (zástupci: A. Guillerme, T. Bontinck a L. Burguin, advokáti)

Žalovaná: Evropská investiční banka (zástupci: G. Faedo a K. Carr, zmocněnkyně, ve spolupráci s B. Wägenbaurem, advokátem)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 270 SFEU se žalobce domáhá zrušení jeho hodnocení pracovního výkonu za rok 2017 a rozhodnutí odvolacího výboru ze dne 21. října 2019, kterým bylo zamítnuto odvolání proti hodnocení pracovního výkonu za rok 2017.

Výrok

1)

O žalobě již není namístě rozhodovat.

2)

Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 215, 29.6.2020.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/27

Usnesení Tribunálu ze dne 15. prosince 2022 – MiMedx Group v. EUIPO – DIZG (Epiflex)

(Věc T-706/20) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Zpětvzetí návrhu na zrušení - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2023/C 71/36)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: MiMedx Group, Inc. (Marietta, Georgie, Spojené státy) (zástupkyně: J. Bogatz a Y. Stone, advokátky)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Bosse a E. Markakis, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: DIZG Deutsches Institut für Zell und Gewebeersatz gGmbH (Berlín, Německo) (zástupci: M. Plesser a R. Heine, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná podle článku 263 SFEU, kterou se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 25. září 2020 (věc R 133/2020-2).

Výrok

1)

O žalobě již není namístě rozhodnout.

2)

Společnosti MiMedx Group, Inc. a DIZG Deutsches Institut für Zell- und Gewebeersatz gGmbH ponesou vlastní náklady řízení a každá z nich nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

(1)  Úř. věst. C 35, 1. 2 .2021.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/28

Usnesení Tribunálu ze dne 21. prosince 2022 – Swissgrid v. Komise

(Věc T-127/21) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Energetika - Evropské platformy pro výměnu standardních produktů regulační energie - Účast Švýcarska - Článek 1 odst. 6 a 7 nařízení (EU) 2017/2195 - Dopis, kterým Komise odmítla účast švýcarského provozovatele přenosové soustavy - Akt, který nelze napadnout žalobou - Nepřípustnost“)

(2023/C 71/37)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Swissgrid AG (Aarau, Švýcarsko) (zástupci: P. De Baere, P. L’Ecluse, K. T’Syen a V. Lefever, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: O. Beynet a B. De Meester, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí, které má být obsaženo v dopise podepsaném ředitelkou Generálního ředitelství Komise pro energetiku a kterým měla odepřít souhlas na základě čl. 1 odst. 7 nařízení Komise (EU) 2017/2195 ze dne 23. listopadu 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice (Úř. věst. 2017, L 312, s. 6), s účastí Švýcarska v evropských platformách pro výměnu standardních produktů regulační energie, zejména v platformě Trans European Replacement Reserves Exchange (evropská platforma pro přeshraniční obchod se zálohami pro náhradu).

Výrok

1)

Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)

Společnosti Swissgrid AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 189, 17.5.2021.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/29

Usnesení Tribunálu ze dne 22. prosince 2022 – British Airways v. Komise

(Věc T-480/21) (1)

(„Žaloba na neplatnost a žaloba na náhradu škody - Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh letecké nákladní dopravy - Rozhodnutí konstatující porušení článku 101 SFEU, článku 53 Dohody o EHP a článku 8 Dohody mezi Společenstvím a Švýcarskem o letecké dopravě - Zrušení Tribunálem - Odmítnutí Komise zaplatit úroky z prodlení - Opravné prostředky - Promlčecí lhůta - Lhůta k podání žaloby - Opožděnost - Akt potvrzující předchozí akt - Nepřípustnost“)

(2023/C 71/38)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: British Airways plc (Harmondsworth, Spojené království) (zástupci: A. Lyle-Smythe a R. O’Donoghue, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: N. Khan, P. Rossi a L. Wildpanner, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobkyně se svou žalobou podanou podle jejího tvrzení na základě článku 263 SFEU, čl. 266 prvního pododstavce SFEU, článku 268 SFEU a čl. 340 druhého pododstavce SFEU domáhá, aby Tribunál jednak uložil Evropské komisi povinnost zaplatit jí částku odpovídající údajně splatným úrokům z prodlení a složeným úrokům, a jednak zrušil dopis ze dne 30. dubna 2021 a dopis ze dne 2. července 2021, kterými Komise odmítla jí vyplatit uvedené úroky.

Výrok

1)

Žaloba se odmítá.

2)

Společnosti British Airways plc se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 391, 27.9.2021.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/29

Usnesení Tribunálu ze dne 7. prosince 2022 – Steinbach International v. Komise

(Věc T-566/21) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Celní unie - Společný celní sazebník - Celní a statistická nomenklatura - Zařazení v kombinované nomenklatuře - Číslo celního sazebníku - Nařizovací akt vyžadující přijetí prováděcích opatření - Nedostatek osobního dotčení - Nepřípustnost“)

(2023/C 71/39)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Steinbach International GmbH (Schwertberg, Rakousko) (zástupce: J. Gesinn, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: M. Salyková a L. Mantl, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/957 ze dne 31. května 2021 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. 2021, L 211, s. 48).

Výrok

1)

Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)

Společnosti Steinbach International GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 490, 6.12.2021.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/30

Usnesení Tribunálu ze dne 22. prosince 2022 – AL v. Komise

(Věc T-692/21) (1)

(„Veřejná služba - Vyšetřování úřadu OLAF - Akty OLAF - Určení žalovaného - Neexistence aktu nepříznivě zasahujícího do právního postavení - Článek 76 písm. d) jednacího řádu - Nepřípustnost“)

(2023/C 71/40)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: AL (zástupkyně: R. Rata, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: T. Bohr, J. Baquero Cruz a A. C. Simon, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou na základě článku 270 SFEU se žalobce domáhá zrušení, zaprvé, různých aktů Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), které byly přijaty v rámci vyšetřování vedeného vůči jeho osobě a kterými tento úřad zejména zamítl dvě stížnosti, které podal proti závěrečné zprávě, jakož i proti doporučením učiněným v rámci uvedeného vyšetřování, zadruhé, sdělení Evropské komise ze dne 3. března 2021, v němž jej informuje o svém záměru vymáhat některé příspěvky, které mu byly vyplaceny, zatřetí, rozhodnutí Komise ze dne 22. března 2021, kterým rozhodla o vymáhání těchto příspěvků, začtvrté, interního sdělení Rady Evropské unie ze dne 22. ledna 2021, v němž se doporučuje zahájit proti němu disciplinární řízení, a dále náhrady majetkové a nemajetkové újmy, která mu údajně vznikla v důsledku strhávání různých částek z jeho platu v roce 2021 a z údajně protiprávního průběhu vyšetřování úřadu OLAF vůči jeho osobě a důsledků, které z něj vyplynuly.

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

O návrhu Rady Evropské unie na vstup do řízení není důvodné rozhodnout.

3)

AL ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

4)

Rada ponese vlastní náklady řízení související s návrhem na vstup do řízení jako vedlejší účastnice.

(1)  Úř. věst. C 37, 24.1.2022.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/31

Usnesení Tribunálu ze dne 8. prosince 2022 – Euranimi v. Komise

(Věc T-769/21) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Dumping - Dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu - Konečné antidumpingové clo - Nedostatek osobního dotčení - Nařizovací akt vyžadující přijetí prováděcích opatření - Nepřípustnost“)

(2023/C 71/41)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: European Association of Non Integrated Metal Importers & distributors (Euranimi) (Brusel, Belgie) (zástupci: M. Campa, D. Rovetta, P. Gjørtler a V. Villante, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: K. Blanck a G. Luengo, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobce domáhá zrušení prováděcího nařízení Komise (EU) č. 2021/1483 ze dne 15. září 2021, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. 2021, L 327, s. 1).

Výrok

1)

Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)

O návrhu Association Européenne de l’Acier (Eurofer) na vstup do řízení jako vedlejší účastnice již není důvodné rozhodovat.

3)

European Association of Non-Integrated Metal Importers & distributors (Euranimi) se ukládá náhrada nákladů řízení.

4)

Euranimi, Evropská komise a Eurofer ponesou vlastní náklady řízení související s návrhem Eurofer na vstup do řízení.

(1)  Úř. věst. C 51, 31.1.2022.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/31

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 6. prosince 2022 – Westpole Belgium v. Parlament

(Věc T-640/22 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Veřejné zakázky na služby - Poskytování externích služeb informačních technologií - Návrh na předběžné opatření - Neexistence naléhavosti“)

(2023/C 71/42)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Westpole Belgium (Vilvoorde, Belgie) (zástupce: A. Vercruysse, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupkyně: K. Wójcik a E. Taneva, zmocněnkyně)

Předmět věci

Návrhem podaným na základě článku 278 a 279 SFEU se žalobkyně domáhá jednak odkladu vykonatelnosti rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 3. října 2022 o zadání části 7 zakázky nazvané „PE/ITEC-ITS 19 – External Provision of IT Services“ třem uchazečům a nepřidělení uvedené části konsorciu InfraExpert, do něhož patří žalobkyně a jednak toho, aby Parlamentu bylo nařízeno neprovést napadená rozhodnutí a nepodepsat rámcové smlouvy, které jsou předmětem zadávacího řízení týkajícího se části 7 této zakázky.

Výrok

1)

Návrh na vydání předběžného opatření se zamítá.

2)

Usnesení ze dne 14. října 2022, Westpole Belgium a Unisys Belgium v. Parlament (T-640/22 R), se zrušuje.

3)

O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/32

Žaloba podaná dne 2. prosince 2022 – Electrawinds Shabla South EAD v. Rada

(Věc T-759/22)

(2023/C 71/43)

Jednací jazyk: bulharština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Electrawinds Shabla South EAD (Sofie, Bulharsko) (zástupce: M. Grozdev, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie (Úř. věst. 2022, L 261, s. 1);

—

zrušil toto rozhodnutí v části, v níž je stanoven povinný strop pro tržní příjmy dosažené výrobci elektřiny ze zdrojů uvedených v čl. 7 odst. 1, jakož i v části, v níž je každému členskému státu vyhrazeno oprávnění vybrat ve prospěch státu (zestátnit) „nadměrné příjmy“ těchto výrobců (podle definice v čl. 2 bodu 9 nařízení);

—

uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z neexistence příslušnosti

Nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 bylo vydáno v rozporu s unijním právem, neboť Rada nebyla k tomu příslušná. Článek 122 SFEU stanoví příslušnost Rady k zásahu v případě krize v oblasti energetiky, avšak toto smluvní ustanovení má velmi omezenou oblast působnosti a opatření k zásahu, stanovená v nařízení, překročila rámec této oblasti působnosti. Podle čl. 122 odst. 1 SFEU může Rada rozhodnout o opatřeních přiměřených hospodářské situaci, zejména když vzniknou závažné obtíže v zásobování určitými produkty, především v oblasti energetiky. Článek 122 SFEU tudíž nestanoví žádnou legislativní pravomoc Rady Evropské unie k přijetí opatření k překonání energetické krize, ale pouze pravomoc k zásahu v případě závažných obtíží v zásobování určitými produkty, především v oblasti energetiky.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality

Nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 je v rozporu se zásadou proporcionality. Podle článku 122 SFEU jsou přípustná pouze přiměřená opatření, avšak zavedení povinného stropu pro tržní příjmy není přiměřeným opatřením, neboť se nevztahuje přímo na tvorbu cen energie. Ceny nadále zůstanou a budou se vyvíjet jako vždy ať už se zastropováním příjmů, nebo bez nich. Mimoto zavedením stropu pro tržní příjmy a zdanění tržních příjmů nedojde ke změně poptávky po elektřině a zemním plynu.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení práva na vlastnictví

Nedostatek proporcionality opatření zavedených nařízením v rozsahu, v němž je stanoven povinný strop pro tržní příjmy výrobců energie z obnovitelných zdrojů, upravený v nařízení, jakož i oprávnění vyhrazená každému členskému státu k výběru „nadměrných příjmů“ těchto výrobců prospěch státu (zestátnění), porušují právo na vlastnictví. Použití čl. 122 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) představuje jeden z aspektů veřejného zájmu Společenství. Na základě použití tohoto článku lze tudíž stanovit omezení výkonu vlastnického práva, pokud nejsou strop pro tržní příjmy, který je stanoven pro výrobce energie z obnovitelných zdrojů a zavedený nařízením Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022, a výběr „nadměrných příjmů“ ve prospěch státu nepřiměřené a nedotýkají se podstaty tohoto práva.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/33

Žaloba podaná dne 12. prosince 2022 – Penguin Random House v. EUIPO – Ediciones Literarias Independientes (PLAN B)

(Věc T-777/22)

(2023/C 71/44)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Penguin Random House Grupo Editorial, SAU (Barcelona, Španělsko) (zástupce: E. Armijo Chávarri, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Ediciones Literarias Independientes, SL (Barcelona)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka PLAN B – Ochranná známka Evropské unie č. 17 887 136

Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 28. září 2022 ve věci R 2015/2021-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

napadené rozhodnutí zrušil;

—

podpůrně zrušil napadené rozhodnutí ve vztahu k výrobkům třídy 9 a 16, na které se nevztahuje španělská ochranná známka (kombinovaná) PLAN B č. 3 641 418 a na které se vztahuje napadená ochranná známka Evropské unie;

—

uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—

Porušení čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/34

Žaloba podaná dne 16. prosince 2022 – TT v. Frontex

(Věc T-787/22)

(2023/C 71/45)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: TT (zástupce: J. Navas Marqués, advokát)

Žalovaná: Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil nedatované rozhodnutí správní rady (Management Board) Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), s interní spisovou značkou GSC/HR/2022, které bylo oznámeno dne 17. října 2022;

—

zrušil hodnotící zprávu (Appraisal Report) za rok 2021, která se stala vůči žalobkyni konečnou prostřednictvím oznámení ze dne 18. března 2022 o rozhodnutí odvolacího hodnotitele (Appeal Assessor);

—

vyzval Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), aby předložil Tribunálu kopii své zprávy o šetření, které proběhlo v roce 2021 ohledně obtěžování na pracovišti a nevhodném chování vůči zaměstnancům agentury Frontex ze strany jejího bývalého výkonného ředitele.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

—

První důvod vycházející z toho, že napadené rozhodnutí vydal orgán, který k tomu nemá pravomoc, a z porušení podstatných formálních náležitostí: agentura Frontex porušila čl. 90 odst. 2 nařízení (1), kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství, zásadu řádné správy, právo být vyslechnut a právní zásadu „odpovědnosti jednat s náležitou péčí“ a správní rada agentury Frontex nemá pravomoc přijmout napadené rozhodnutí.

—

Druhý důvod vycházející z porušení práva být vyslechnut a porušení podstatné formální náležitosti vzhledem k porušení čl. 6 odst. 3 a 5 a článku 8 rozhodnutí správní rady č. 46/2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 43 služebního řádu a čl. 44 odst. 1 služebního řádu: neexistence formálního pohovoru s hodnotitelem (Reporting Officer) před hodnotící zprávou za rok 2021.

—

Třetí důvod vycházející z chybějícího odůvodnění napadeného rozhodnutí správní rady agentury Frontex, porušení práva na obhajobu a porušení článku 2 rozhodnutí správní rady agentury Frontex č. 46/2015 ze dne 20. listopadu 2015 hodnotící zprávou za rok 2021.

—

Čtvrtý důvod vycházející z porušení zásady nestrannosti a zneužití pravomoci ze strany hodnotitele [důvěrné údaje] (2) a odvolacího hodnotitele [důvěrné údaje] (3), kteří vyhotovili hodnotící zprávu za rok 2021: porušení článku 41 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 3 odst. 2 a 3 rozhodnutí správní rady agentury Frontex č. 46/2015 ze dne 20. listopadu 2015.

(1)  Nařízení (EHS) č. 31, (ESAE) č. 11, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. 1962, P 45, s. 1385).

(2)  Skryté dúvěrné údaje.

(3)  Skryté dúvěrné údaje.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/35

Žaloba podaná dne 21. prosince 2022 – Broad Far (Hong Kong) a M21 v. Komise

(Věc T-791/22)

(2023/C 71/46)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Broad Far (Hong Kong) Ltd (Wanchai, Hongkong, Čína), M21 Srl (San Donato Milanese, Itálie) (zástupce: F. Specchiale, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—

zrušil směrnici Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2100 (1) ze dne 29. června 2022,

—

zrušil nebo přinejmenším neuplatnil čl. 27 odst. 2 směrnice 2014/40/EU (2) ze dne 3. dubna 2014 v části, která upravuje automatické prodloužení přenesení pravomoci, jehož platnost uplynula dne 19. května 2019,

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení článku 290 SFEU ze dne 25. března 1957 z důvodu jeho neuplatnění a z porušení čl. 11 odst. 6 směrnice 2014/40/EU z důvodu překročení pravomoci.

—

V této souvislosti žalobkyně tvrdí, že pravomoc Komise přijímat akty v přenesené pravomoci podléhá přísným mezím a akt v přenesené pravomoci nemůže měnit podstatné prvky právních předpisů. V této věci Komise naopak zašla tak daleko, že zahřívané tabákové výrobky postavila na roveň tabákovým výrobkům ke kouření, čímž změnila právní úpravu Unie (viz článek 2 směrnice 2014/40), podle které jsou tabákovým výrobkem ke kouření pouze výrobky, které mají proces spalování.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení, které vyplývá z neuplatnění článku 290 SFEU ze dne 25. března 1957 z jiného hlediska

—

V této souvislosti žalobkyně tvrdí, že čl. 290 odst. 1 druhý pododstavec SFEU stanoví: „Legislativní akty výslovně vymezují cíle, obsah, rozsah a dobu trvání přenesení pravomoci.“ Článek 27 odst. 2 směrnice 2014/40 však stanoví, že „přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období…“ Článek 27 je tak v části, ve které stanoví prodloužení přenesené pravomoci v rozporu s článkem 290 SFEU, protože v podstatě odnímá demokraticky zvoleným a jmenovaným orgánům v rámci Evropské Unie (Parlament a Rada) jejich funkce.

(1)  Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2100 ze dne 29. června 2022, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU, pokud jde o zrušení některých výjimek týkajících se zahřívaných tabákových výrobků (Úř. věst. 2022, L 283, s. 4).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES (Úř. věst. 2014, L 127, s. 1).

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/35

Žaloba podaná dne 21. prosince 2022 – Dehesa de Los Llanos v. Komise

(Věc T-794/22)

(2023/C 71/47)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Dehesa de Los Llanos, SL (Albacete, Španělsko) (zástupce: J. Sedano Lorenzo, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

určil, že bod 4.1.8 strategického plánu SZP Španělska na období 2023–2027, schváleného prováděcím rozhodnutím Komise ze dne 31. srpna 2022, kterým se schvaluje strategický plán SZP Španělska na období 2023–2027 pro podporu Unie financovanou z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, jenž stanoví strop pro základní podporu příjmu na zemědělce ve výši 200 000 eur (dále jen „opatření“), je neplatný.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby uplatňuje žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení článku 17 nařízení (EU) 2021/2115 (1), kterým se stanoví pravidla podpory pro vnitrostátní strategické plány SZP a zrušuje nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013.

—

V tomto ohledu uvádí, že nařízení (EU) 2021/2115 umožňuje členským státům určit, které z intervencí uvedených v kapitolách II, III a IV hlavy II nejlépe odpovídají jejich zvláštním potřebám a jak je propojit. Napadené rozhodnutí ovšem zahrnuje jinou intervenci, než s jakými počítá uvedený článek, což znamená překročení stropů a pravomocí Komise podle nařízení (EU) 2021/2115.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z naprosté neexistence analýzy a posouzení dopadu nekritického stropu ve výši 200 000 eur na základní podporu příjmu SZP.

—

V tomto ohledu uvádí, že při přijímání napadeného rozhodnutí nebylo na španělské ani evropské úrovni provedeno žádné posouzení dopadu tohoto opatření. Kdyby byla provedena byť jen předběžná revize, vyšlo by najevo, že je opatření v rozporu s cíli SZP reprodukovanými v článcích 5 a 6 nařízení (EU) 2021/2115.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z narušení jednotného trhu a hospodářské soutěže na úkor španělských zemědělců.

—

V tomto ohledu uvádí, že napadené rozhodnutí způsobuje vážné a neodůvodněné narušení vnitřního trhu, jakož i roztříštění SZP v jednom z jejich základních mechanismů. Opatření totiž staví španělské zemědělce do horšího postavení než jejich evropské protějšky

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality.

—

V tomto ohledu uvádí, že opatření je v rozporu se zásadou proporcionality, jelikož není vhodné ani nezbytné k dosažení sledovaného cíle a zahrnuje nadměrné a neodůvodněné oběti pro vlastníky zemědělských podniků a jejich pracovníky, což není nijak kompenzováno uspokojováním jakéhokoli převažujícího veřejného zájmu.

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. 2021, L 435, s. 1).

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/36

Žaloba podaná dne 22. prosince 2022 – Thunus a další v. EIB

(Věc T-799/22)

(2023/C 71/48)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Vincent Thunus (Contern, Lucembursko) a osm dalších žalobců (zástupkyně: L. Levi, advokátka)

Žalovaná: Evropská investiční banka

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—

prohlásil projednávanou žalobu za přípustnou a opodstatněnou, včetně námitky protiprávnosti, kterou obsahuje;

v důsledku toho:

—

zrušil rozhodnutí obsažené ve výplatních páskách žalobců za únor 2022 (za devět žalobců) nebo za duben 2022 (za jednoho žalobce), z něhož poprvé vyplynulo, že rozhodnutí správní rady ze dne 15. prosince 2021, kterým se stanoví zvýšení platů za rok 2022, a rozhodnutí řídícího výboru ze dne 25. ledna 2022 o použití tohoto mzdového rozpočtu od 1. ledna 2022, byla provedena, a tedy zrušení obdobných rozhodnutí obsažených v navazujících výplatních páskách;

—

uložil tedy žalované

—

povinnost zaplatit majetkovou újmu (i) zůstatku platu odpovídajícího roční úpravě za rok 2022 pro zaměstnance, na které se vztahuje SR I, tedy zvýšení o 4,5 % za období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022; (ii) zůstatku platu odpovídajícího důsledkům použití roční úpravy ve výši 0,9 % pro zaměstnance, na které vztahuje SR I, pro rok 2022 na výši platů, které budou vyplaceny od ledna 2022; (iii) úroky z prodlení ze zůstatku dlužných platů do úplného splacení dlužných částek, přičemž použitelná sazba úroků z prodlení musí být vypočtena na základě sazby stanovené Evropskou centrální bankou pro hlavní refinanční operace, která se použije v daném období, zvýšené o tři procentní body;

—

uložit žalované náhradu všech nákladů řízení

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby uplatňují žalobci jeden a tři žalobní důvody, pokud jde o rozhodnutí správní rady ze dne 18. července 2017 a pokud jde o rozhodnutí správní rady ze dne 15. prosince 2021 a řídícího výboru ze dne 25. ledna 2022.

Pokud jde o rozhodnutí správní rady ze dne 18. července 2017:

Porušení článku 20 a přílohy I pracovního řádu I (dále jen „SR I“) a porušení legitimního očekávání a nabytých práv

Pokud jde o rozhodnutí správní rady ze dne 15. prosince 2021 a řídícího výboru ze dne 25. ledna 2022

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení článku 20 a přílohy I SR I

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení procesních záruk článku 41 Listiny základních práv Evropské unie

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení práva na konzultace a vyjednávání s kolegiem

Návrhem na náhradu újmy se žalobci domáhají zaplacení dlužného rozdílu v platu od 1. ledna 2022 (včetně dopadu tohoto navýšení na peněžité výhody) navýšené o úroky z prodlení.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/37

Žaloba podaná dne 23. prosince 2022 – ACE v. Rada

(Věc T-828/22)

(2023/C 71/49)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: ACE-Avocats, společně (Paříž, Francie) (zástupce: J. P. Hordies, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

prohlásil žalobu na částečné zrušení napadeného nařízení v jeho čl. 1 odst. 12, kterým se mění čl. 5n odst. 1, 2 a 5 nařízení (EU) č. 833/2014, za přípustnou a opodstatněnou;

—

zrušil čl. 1 odst. 12, kterým se mění čl. 5n odst. 1, 2 a 5 nařízení (EU) č. 833/2014 v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

—

uložil Radě náhradu nákladů řízení žalobkyně a rozhodl, že ponese vlastní náklady řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení práva Evropské unie, konkrétně četných rozsudků Soudního dvora a evropských směrnic uznávajících právo advokátů poskytovat služby právního poradenství bez zvláštních omezení.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článku 47 Listiny základních práv Evropské unie a článku 6.1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 52 odst. 1 prvního pododstavce Listiny základních práv Evropské unie.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/38

Žaloba podaná dne 5. ledna 2023 – Romagnoli Fratelli v. CPVO

(Věc T-2/23)

(2023/C 71/50)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Romagnoli Fratelli SpA (Bologna, Itálie) (zástupkyně: E. Truffo a A. Iurato, advokátky)

Žalovaný: Odrůdový úřad Společenství (CPVO)

Údaje týkající se řízení před CPVO

Sporné odrůdové právo Společenství: Odrůda Melrose – Odrůdové právo Společenství č. EU 31618

Napadené rozhodnutí: Navrácení do původního stavu Rozhodnutí Odrůdového úřadu Společenství (CPVO) ze dne 7. listopadu 2022 ve věci R 2009/240

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

napadené rozhodnutí zrušil,

—

uložil CPVO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—

vyšší moc a ztížené podmínky v důsledku pandemie covid-19,

—

omluvitelná chyba,

—

nesprávná nebo nepřesná interpretace důkazů a

—

porušení článku 65 nařízení Komise (ES) č. 874/2009.

27.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/39

Žaloba podaná dne 17. ledna 2023 – Light Tec v. EUIPO – DecoTrend (stínidla)

(Věc T-10/23)

(2023/C 71/51)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Light Tec Ltd (Tsuen Wan, Hongkong, Čína) (zástupce: M. H. Hoffmann, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: DecoTrend GmbH (Weiden, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporného (průmyslového) vzoru: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporný (průmyslový) vzor: (průmyslový) vzor Společenství stínidla – (průmyslový) vzor Společenství č. 4031201-0004

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 16. listopadu 2022, ve věci R 2105/2021-3

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

napadené rozhodnutí zrušil a (průmyslový) vzor Společenství č. 4031201-0004 zrušil;

—

uložil EUIPO a dalším účastníkům náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení vynaložených v řízení před EUIPO.

Dovolávané žalobní důvody

—

porušení čl. 63 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 6/2002;

—

porušení čl. 63 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 6/2002;

—

porušení povinnosti uvést odůvodnění;

—

porušení čl. 60 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 6/2002;

—

porušení práva být vyslechnut.