15.2.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 56/1

DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 8. února 2023,

o cílech Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám

(2023/C 56/01)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (1), a zejména na čl. 6 odst. 5 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem mechanismu civilní ochrany Unie (dále jen „mechanismus Unie“), který byl zřízen rozhodnutím č. 1313/2013/EU, je posilovat spolupráci mezi Unií a členskými státy a usnadňovat koordinaci v oblasti civilní ochrany s cílem zlepšit účinnost systémů pro předcházení přírodním a člověkem způsobeným katastrofám, připravenost a odezvu na ně.

(2)

Podle čl. 6 odst. 5 rozhodnutí č. 1313/2013/EU má Komise ve spolupráci s členskými státy stanovit a vypracovat cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám týkající se civilní ochrany a vydat doporučení, aby byly stanoveny jako nezávazný společný základ na podporu opatření v oblasti prevence a připravenosti v případě katastrof, které mají nebo mohou mít přeshraniční dopady na více zemí.

(3)	Územní působnost cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám zahrnuje Unii a její členské státy a zúčastněné státy mechanismu Unie (2) podle čl. 4 bodu 4a a čl. 4 bodu 12 rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

(4)

Unie čelí častějším a závažnějším přírodním a člověkem způsobeným katastrofám. Změna klimatu a zhoršování stavu životního prostředí umocňují četnost a intenzitu událostí souvisejících s počasím, míru škodlivého znečištění, nedostatek vody a úbytek biologické rozmanitosti, a tím zhoršují rizika pro Unii. Katastrofy mají také stále častěji dopad na více států a oborů zároveň. Kromě toho, že způsobují oběti na životech a mají dopad na zdraví lidí, podkopávají také hospodářskou prosperitu a nenapravitelně poškozují životní prostředí, biologickou rozmanitost a kulturní dědictví. Odolnost vůči katastrofám by proto měla být posílena na úrovni Unie a na úrovni členských států. Cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám mají přispět k posílení odolnosti vůči katastrofám a zlepšit schopnost Unie a jejích členských států odolat účinkům současných a budoucích katastrof. Klíčem k posílení odolnosti jsou komplexní a integrované přístupy ke zvládání rizik katastrof.

(5)	Posilování odolnosti vůči katastrofám by mělo být založeno na specifických horizontálních zásadách a přístupech.

(6)	Ve spolupráci s členskými státy byly stanoveny cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám, které jsou přílohou tohoto doporučení.

(7)	Při stanovování těchto cílů byla zvláštní pozornost věnována specifickým potřebám zranitelných skupin. Jejich potřeby by při plnění a přezkumu cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám měly být zohledněny.

(8)

Při plnění těchto cílů a jejich dalším rozvoji je třeba usilovat o součinnost a doplňkovost s příslušnými mezinárodními rámci pro odolnost, jako je sendajský rámec pro snižování rizika katastrof, a s dalšími odvětvovými iniciativami Unie v oblasti budování odolnosti, aby se celková schopnost Unie a jejích členských států odolávat účinkům přírodních a člověkem způsobených katastrof zlepšila.

(9)

Proto je třeba prohloubit a rozšířit spolupráci s vnitrostátními orgány a příslušnými orgány na nižší než vnitrostátní úrovni i mimo oblast civilní ochrany, jakož i s poskytovateli základních služeb včetně odvětví dopravy, a se zúčastněnými stranami v soukromém sektoru, nevládními subjekty, výzkumnou obcí a odborníky na kulturní dědictví. Včasné zveřejnění údajů přístupným, interoperabilním a opakovaně použitelným způsobem usnadní meziodvětvovou a přeshraniční spolupráci.

(10)	Tato spolupráce může zahrnovat i civilně-vojenskou spolupráci v souladu s rozhodnutím č. 1313/2013/EU (3).

(11)

Příslušné orgány členských států, Komise a příslušné agentury Unie by měly být v rámci svých mandátů připraveny reagovat na přírodní a člověkem způsobené katastrofy různého druhu a rozsahu, včetně průmyslových, námořních a jiných havárií souvisejících s dopravou, mimořádných situací v oblasti zdraví, krizových situací vyznačujících se nejistotou a událostí, které by mohly narušit operace v oblasti civilní ochrany nebo kontinuitu činností.

(12)

Podle čl. 6 odst. 5 rozhodnutí č. 1313/2013/EU mají být cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám založeny na současných a výhledových scénářích, které zahrnují dopady změny klimatu na rizika katastrof, údaje o minulých událostech a meziodvětvovou analýzu dopadů se zvláštním důrazem na zranitelné skupiny obyvatel. Plánování zvládání katastrof a vytváření scénářů, které jsou stanoveny v článku 10 rozhodnutí č. 1313/2013/EU, mají zároveň zohlednit činnosti týkající se cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám. Rozvoj cílů je proto s vytvářením scénářů úzce propojený. Zatímco scénáře poskytnou důkazy a informace o konkrétních rizicích, které by měly být podkladem pro formulaci cílů, cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám by následně měly určit oblasti, které jsou důležité pro odolnost vůči katastrofám, a tak inspirovat vytváření scénářů.

(13)	Cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám by proto měly být průběžně přezkoumávány a revidovány s ohledem na pokrok dosažený při jejich rozvoji a plnění, nové okolnosti a měnící se potřeby.

(14)	Podávání zpráv podle čl. 34 odst. 2 rozhodnutí č. 1313/2013/EU by mimo jiné mělo poskytovat pravidelné informace o pokroku při plnění těchto cílů,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

PŘEDMĚT A ÚČEL

Tímto doporučením se v souladu s čl. 6 odst. 5 rozhodnutí č. 1313/2013/EU stanoví cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám týkající se civilní ochrany, jakož i obecné zásady jejich plnění, podávání zpráv a přezkumu.

Cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám jsou nezávazným společným základem pro podporu opatření v oblasti prevence a připravenosti v případě katastrof, které mají nebo mohou mít přeshraniční dopady na více zemí, pro účely zlepšení kapacity Unie a jejích členských států čelit těmto katastrofám a odolávat jejich dopadům. Tyto cíle určují prioritní oblasti a související specifické cíle pro posílení odolnosti mechanismu Unie a členských států vůči katastrofám.

HORIZONTÁLNÍ ZÁSADY A PŘÍSTUPY, NA NICHŽ JE ODOLNOST VŮČI KATASTROFÁM ZALOŽENA

Rizikové prostředí se rychle mění. Dopady častějších a intenzivnějších přírodních a člověkem způsobených katastrof se šíří přes hranice a do různých odvětví a způsobují ztráty na životech a hospodářské ztráty. Aby byla zachována schopnost aktérů civilní ochrany účinně zvládat širokou škálu budoucích rušivých událostí, je třeba odolnost vůči katastrofám posílit.

Posílení odolnosti vůči katastrofám v oblasti civilní ochrany by mělo být:

a)	komplexní: pokrytím celého cyklu zvládání katastrof, tedy prevence, připravenosti, odezvy a oživení;

b)	předvídavé: snížením zásadních rizik katastrof tam, kde je to možné, a zajištěním odpovídající připravenosti k účinné a efektivní odezvě na katastrofy;

meziodvětvové a přeshraniční: podporou přístupu, který zohledňuje vzájemné závislosti mezi více riziky, zajišťuje soudržnost mezi příslušnými oblastmi politiky a podporuje spolupráci mezi členskými státy, které sdílejí společná rizika. Spolupráce a koordinace by měly posílit soudržnost, optimalizovat součinnost a podpořit konzistentní opatření napříč odvětvími, na všech úrovních správy, včetně regionů, a v případě všech orgánů a zúčastněných stran;

založené na znalostech a důkazech: na základě důkladného porozumění rizikům katastrof, včetně jejich hospodářských, environmentálních a sociálních dopadů. Za tímto účelem by se mělo dostat podpory výzkumu a inovacím i sdílení znalostí, včetně výsledků osvědčených postupů z výzkumu, výměně dat, průběžnému hodnocení a učení;

e)	inkluzivní: zajistit, aby nikdo nebyl opominut, a to tak, že se zohlední specifické potřeby a faktory zranitelnosti osob, jako jsou gender, věk, ekonomické, vzdělávací a sociální zázemí, zdravotní postižení a zeměpisná expozice specifickým rizikům

f)	udržitelné: zohledněním řešení vycházejících z přírody a vlivu změny klimatu a zhoršování stavu životního prostředí na rizika katastrof, prevence a zmírňování dopadů katastrof na životní prostředí se zvláštním důrazem na minimalizaci dopadů operací civilní ochrany na životní prostředí.

CÍLE UNIE V OBLASTI ODOLNOSTI VŮČI KATASTROFÁM

Posílení odolnosti vůči katastrofám v oblasti civilní ochrany vyžaduje přijetí opatření v těchto oblastech:

a)	předvídat – zlepšení posuzování rizik, jejich předvídání a plánování zvládání rizik katastrof;

b)	připravit se – zvýšení informovanosti obyvatelstva o rizicích a jeho připravenosti na ně;

c)	upozornit – zlepšení systémů včasného varování;

d)	reagovat – posílení kapacity mechanismu civilní ochrany Unie pro odezvu;

e)	zabezpečit – zajištění spolehlivého systému civilní ochrany.

Cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám uvedené v odstavci 5 jsou stanoveny v příloze tohoto doporučení.

Členské státy a Komise se vybízejí, aby v rámci mechanismu Unie k dosažení cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám přijaly nezbytná opatření a kroky. Vybízejí se k podpoře spolupráce s vnitrostátními, regionálními a mezinárodními partnery, organizacemi občanské společnosti a zúčastněnými stranami ze soukromého sektoru.

Vybízejí se k zajištění součinnosti a doplňkovosti s příslušnými mezinárodními, evropskými nebo vnitrostátními rámci, strategiemi, plány a programy v oblasti odolnosti, aby byla dále posílena celková schopnost Unie a členských států odolávat dopadům katastrof.

V souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) rozhodnutí č. 1313/2013/EU mají členské státy při dalším rozvoji a zdokonalování plánování zvládání rizik katastrof na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni, včetně přeshraniční spolupráce, zohledňovat zejména cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám a rizika související s katastrofami, které mají nebo mohou mít přeshraniční dopady na více zemí.

10.

Členské státy se vybízejí, aby se účastnily vzájemných hodnocení týkajících se posouzení schopnosti zvládání rizik uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. e) rozhodnutí č. 1313/2013/EU, a podpořily tak plnění cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám.

11.

Prostřednictvím sítě znalostí Unie v oblasti civilní ochrany vytvořené v souladu s článkem 13 rozhodnutí č. 1313/2013/EU a dalších opatření v rámci mechanismu Unie by Komise měla podporovat plnění cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám.

PŘEZKUM A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

12.

Cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám by měly být průběžně přezkoumávány a revidovány s ohledem na pokrok při jejich plnění a v důsledku nových okolností a měnících se potřeb, a to s přihlédnutím k vytváření scénářů a plánování zvládání katastrof podle čl. 10 odst. 1 rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

13.

Pro účely pravidelného dvouletého podávání zpráv podle čl. 34 odst. 2 rozhodnutí č. 1313/2013/EU se členské státy vyzývají k úzké spolupráci s Komisí za účelem vytvoření metodiky pro sledování pokroku při plnění cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám. Taková metodika by měla zahrnovat analýzu současného stavu a výchozích hodnot pro každou z oblastí, na které se cíle vztahují, a určení vhodného ukazatele.

14.

Členské státy se vybízejí, aby Komisi poskytovaly příslušné informace o plnění cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám.

V Bruselu dne 8. února 2023

Za Komisi

Janez LENARČIČ

člen Komise

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924.

(2) S ohledem na čl. 28 odst. 1 rozhodnutí č. 1313/2013/EU se odkazy na členské státy mají považovat za odkazy na zúčastněné státy, jak jsou definovány v čl. 4 bodě 12 rozhodnutí č. 1313/2013/EU. Mechanismu civilní ochrany Unie se účastní Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Island, Norsko, Severní Makedonie, Srbsko a Turecko.

(3) Významným příspěvkem k odezvě na katastrofy může být využití vojenských prostředků v rámci civilního velení s tím, že se jedná o krajní řešení. V případech, ve kterých je považováno za vhodné na podporu operací civilní ochrany využít vojenských kapacit, by spolupráce s ozbrojenými silami měla probíhat v souladu s podmínkami, postupy a kritérii stanovenými Radou nebo jejími příslušnými orgány pro zpřístupnění vojenských kapacit relevantních pro civilní ochranu pro potřeby mechanismu Unie a měla by být v souladu s příslušnými mezinárodními předpisy.

PŘÍLOHA

Cíl Unie týkající se odolnosti vůči katastrofám č. 1: Předvídat – Zlepšení posuzování rizik, jejich předvídání a plánování zvládání rizik katastrof

Dobré porozumění stávajícím a novým rizikům je předpokladem pro prevenci katastrof nebo pro zmírnění jejich nepříznivých důsledků. Členské státy a Komise by proto měly nadále zlepšovat svou schopnost identifikovat a posuzovat rizika katastrof, zejména ta, která mohou mít přeshraniční a meziodvětvové dopady. Celoevropské scénáře katastrof by měly zlepšit schopnost Unie předvídat budoucí krize a rizika ohrožující život a zdraví. Členské státy a Komise by rovněž měly vycházet z odvětvových a víceodvětvových posouzení rizik (1) . Členské státy a Komise by měly zavést anticipační opatření přijetím konkrétních opatření v oblasti prevence a připravenosti a plánování zvládání rizik na unijní, celostátní a odpovídající nižší úrovni. Členské státy by měly využívat prostředky dostupné v rámci mechanismu civilní ochrany Unie (dále jen „mechanismus Unie“) a dalších unijních fondů (2) k podpoře inteligentních investic do prevence katastrof, aby před katastrofami chránily své občany, přizpůsobily se změně klimatu a podpořily ekologickou transformaci.

Cíl: Do roku 2030 zlepšit schopnost Unie a členských států identifikovat a posuzovat relevantní rizika katastrof s možnými přeshraničními a meziodvětvovými dopady a využívat tyto informace k posílení činností v oblasti prevence katastrof a připravenosti na ně, včetně strategií ke snižování rizik, předvídání katastrof a plánování zvládání rizik i činností v oblasti odezvy.

K podpoře a kontrole realizace tohoto cíle by měly být sledovány následující specifické cíle:

Specifické cíle

1.1

Zlepšit schopnost vytváření scénářů v rámci celé Unie:

Do konce roku 2023 by měla Komise ve spolupráci s členskými státy dokončit vypracování klíčových přeshraničních meziodvětvových scénářů, které se týkají šestnácti hlavních rizik, jimž je Unie vystavena.

Členské státy by měly zajistit, aby se jejich scénáře pro případ katastrof promítly do celoevropských scénářů.

Scénáře by měly sloužit jako podklad pro následné činnosti Unie a členských států v oblasti prevence a připravenosti, včetně strategií pro snižování rizika katastrof, předvídání katastrof a plánování zvládání rizik, a také pro činnosti v oblasti odezvy.

Po roce 2023 by měly být scénáře průběžně aktualizovány a podle potřeby rozšiřovány.

1.2

Zlepšit posuzování rizik:

Komise by měla dále zlepšit přehled Unie o rizicích přírodních a člověkem způsobených katastrof v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. c) rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013 (3), aby poskytla komplexní evropský pohled na rizika katastrof. Přehled Unie o rizicích katastrof by měl vycházet z posouzení rizik na celostátní, nižší než celostátní a přeshraniční úrovni v oblasti civilní ochrany a příslušných posouzení rizik v celé Unii (4), jakož i z odvětvových a víceodvětvových posouzení rizik prováděných v souladu s právem Unie.

Posouzení rizik na úrovni Unie by mělo být založeno na lepší identifikaci a meziodvětvové analýze klíčových a nových rizik, jejich kaskádových účinků a zvláště ohrožených nebo zranitelných oblastí a skupin a mělo by zohledňovat oblasti v Unii, které podobným rizikům čelí.

Členské státy by měly dále zlepšovat posuzování rizik na celostátní a případně nižší úrovni a posuzování přeshraničních rizik. Posuzování rizik v členských státech by se mělo řídit přístupem zohledňujícím širokou škálu rizik. Členské státy by do něj měly zahrnout přezkum nových rizik a posouzení přeshraničních rizik, dopadů změny klimatu a kaskádových účinků. Posuzování rizik na celostátní, nižší než celostátní a přeshraniční úrovni v oblasti civilní ochrany by mělo vycházet z posouzení rizik prováděných v souvisejících oblastech politiky a mělo by je podporovat.

1.3

Zlepšit předvídavost:

Členské státy a Komise by měly vedle vytváření scénářů dále posílit činnosti v oblasti prognóz a předvídání rizik, jako je například mapování terénu, analýza a výzkum, aby bylo možné včas identifikovat současná a nová rizika a výzvy a podpořit přijímání adaptivních opatření nebo opatření v oblasti prevence či připravenosti, pokud jde o hrozící rušivé události.

1.4

Zlepšit plánování zvládání rizik:

Komise by měla zajistit, aby posouzení potřeb a nedostatků v oblasti kapacit mechanismu Unie vycházelo z meziodvětvových posouzení rizik a scénářů a řídilo se přístupem zohledňujícím širokou škálu rizik.

Členské státy by měly zajistit, aby strategie, rámce nebo plány zvládání rizik na celostátní a případně nižší než celostátní úrovni vycházely z přístupu zohledňujícího širokou škálu rizik. Strategie, rámce nebo plány by měly vycházet z příslušných scénářů a z přeshraniční a meziodvětvové spolupráce a měly by zajistit přizpůsobení se, prevenci a připravenost.

Členské státy by měly dále rozvíjet plány zvládání rizik pro přeshraniční rizika na základě lepší spolupráce v přeshraničních oblastech.

Za tímto účelem by Komise a členské státy měly případně zohlednit dopady změny klimatu, kaskádové účinky katastrof a specifické potřeby zranitelných skupin.

1.5

Zlepšit schopnost civilní ochrany vytvářet preventivní opatření:

Orgány civilní ochrany členských států by měly posílit své preventivní činnosti, včetně „obnovy k lepšímu“ po skončení katastrof (5), aby dosáhly vysoké úrovně ochrany.

Cíl Unie týkající se odolnosti vůči katastrofám č. 2: Připravit se – Zvýšení informovanosti obyvatelstva o rizicích a jeho připravenosti na ně

Obyvatelstvo, které si uvědomuje rizika a je na ně připraveno, je klíčovou součástí odolnosti vůči katastrofám, protože jednotlivci a komunity jsou často prvními postiženými a také prvními, kdo na katastrofy reagují. Informovanost veřejnosti o rizicích a dostatečné znalosti o tom, jak předcházet katastrofám, jak se na ně připravit a jak na ně reagovat, výrazně snižují jejich negativní důsledky. Tento cíl by měl zvýšit informovanost veřejnosti o rizicích katastrof a preventivních opatřeních, zlepšit vlastní ochranu a chování jednotlivců a komunit a jejich připravenost k odezvě na katastrofy a podpořit kulturu prevence rizik a důvěru v orgány civilní ochrany. Členské státy by měly s podporou Komise zintenzivnit komunikaci s veřejností, aby se prevence katastrof a připravenost na ně staly součástí každodenního života občanů, a podporovat občanskou angažovanost a dobrovolnické iniciativy v oblasti prevence katastrof a připravenosti na ně. Členské státy by podle potřeby měly spolupracovat s místními a regionálními orgány a s partnery, včetně soukromého sektoru a organizací občanské společnosti, a to i v přeshraničním kontextu.

Cíl: Do roku 2030 výrazně zvýšit úroveň informovanosti o rizicích katastrof a připravenosti obyvatel Unie v každém členském státě.

K podpoře a kontrole realizace tohoto cíle by měly být sledovány následující specifické cíle:

Specifické cíle

2.1

Zvýšit celkovou úroveň informovanosti o rizicích:

Členské státy by měly dále vytvářet strategie pro zvyšování informovanosti o rizicích a zintenzivnit související opatření, aby zajistily, že se mezi obyvatelstvem zvýší informovanost o regionálních a klíčových vnitrostátních rizicích. Strategie pro zvyšování informovanosti o rizicích by se měly případně týkat i sezónních obyvatel.

Komise by měla podporovat opatření členských států zaměřená na zvyšování informovanosti o rizicích a případně je doplnit opatřeními na úrovni Unie.

—	Do roku 2030 by mělo být 90 % obyvatel Unie (6) dobře informováno o rizicích katastrof ve svém regionu.

2.2

Zlepšit přístup veřejnosti k informacím o rizicích katastrof:

Orgány Unie a členských států by měly zajistit, aby obyvatelé Unie měli snadný přístup k informacím o rizicích katastrof a jejich možných dopadech.

Orgány Unie a členských států by měly při poskytování informací o rizicích katastrof zohledňovat specifické potřeby a situaci zranitelných skupin a osob se zdravotním postižením.

2.3

Zvýšit informovanost obyvatelstva o opatřeních v oblasti prevence rizik a připravenosti na ně a míru jejich přijetí:

Členské státy by měly zajistit, aby se obyvatelstvo, včetně zranitelných skupin a osob se zdravotním postižením, lépe seznámilo s opatřeními v oblasti prevence rizik a s kroky, které mohou v případě nejběžnějších katastrof podniknout. V důsledku toho by se měl zvýšit podíl obyvatel, kteří přijali opatření v oblasti prevence a připravenosti.

Komise by měla podporovat opatření členských států v oblasti prevence rizik a připravenosti veřejnosti a doplňovat je příslušnými opatřeními na úrovni Unie.

2.4

Posílit kulturu prevence rizik mezi obyvatelstvem:

Členské státy by měly přijmout tato opatření:

a)	zajistit, aby se mezi obyvatelstvem zlepšily znalosti o prevenci rizik, důvěra v příslušné orgány civilní ochrany a porozumění jejich poslání;

b)	zajistit, aby obyvatelstvo mělo schopnost posoudit spolehlivost informací o rizicích katastrof, včetně schopnosti identifikovat autoritativní zdroje těchto informací a varování;

c)	posílit zapojení veřejnosti a účast dobrovolníků na civilní ochraně.

Komise by měla podporovat opatření členských států k posílení kultury prevence rizik a doplnit je příslušnými opatřeními na úrovni Unie.

Cíl Unie týkající se odolnosti vůči katastrofám č. 3: Upozornit – Zlepšení systémů včasného varování

Pro předvídání katastrof a přípravu na ně mají zásadní význam účinné systémy včasného varování a sledování. Pomáhají orgánům veřejné moci a lidem ohroženým katastrofami včas jednat s cílem minimalizovat zranění, ztráty na životech a škody na majetku, životním prostředí a kulturním dědictví. Systémy včasného varování by měly být na úrovni Unie a členských států pravidelně posuzovány a zlepšovány. Měly by být posíleny klíčové funkce systémů včasného varování, jako je předpovídání, detekce, monitorování ohrožení a jejich dopadů a včasné a snadno srozumitelné varování obyvatelstva včetně zranitelných skupin. Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) by mělo aktivně podporovat členské státy a na vyžádání pomáhat orgánům civilní ochrany při rychlém posouzení dopadů zjištěných nebo předpokládaných událostí.

Cíl: Do roku 2030 zvýšit účinnost a interoperabilitu systémů včasného varování v Unii, aby bylo možné na katastrofy včas a účinně reagovat a předejít jejich nepříznivým dopadům nebo je zmírnit, se zvláštním důrazem na posílení včasného varování před riziky s přeshraničními dopady na více zemí a před klíčovými vnitrostátními riziky.

K podpoře a kontrole realizace tohoto cíle by měly být sledovány následující specifické cíle:

Specifické cíle

3.1

Zlepšit schopnost předpovídání, detekce a monitorování:

Komise, zejména středisko ERCC, příslušné subjekty Unie a členské státy by měly zlepšit svou schopnost předpovídat, zjišťovat a monitorovat ohrožení a dopady, a to i prostřednictvím lepší koordinace v případě přeshraničních rizik a lepší integrace a interoperability systémů.

Systémy detekce a předpovědi by měly případně zohledňovat změnu klimatu a zhoršování stavu životního prostředí.

3.2

Zlepšit varování veřejnosti:

Členské státy by měly posílit své systémy varování veřejnosti, aby bylo možné lépe informovat o rizicích, mimořádných událostech a krizích, o předpokládaných dopadech a o opatřeních, která je třeba přijmout. Měla by být podpořena koordinace mezi dotčenými orgány a službami. Měly by být jasně stanoveny informační toky a odpovědnost. Varování veřejnosti v členských státech by mělo vycházet z posílených opatření v oblasti varování při přeshraničních katastrofách.

Členské státy by měly zajistit, aby varování veřejnosti zohledňovalo vícejazyčné potřeby obyvatelstva, bylo inkluzivní a přizpůsobené specifickým potřebám zranitelných skupin, včetně osob se zdravotním postižením.

Varování by se k ohrožené populaci měla dostat včas a účinným způsobem.

Členské státy by měly zajistit, aby varovné signály a zprávy byly pro obyvatelstvo jasně srozumitelné.

Cíl Unie týkající se odolnosti vůči katastrofám č. 4: Reagovat – Posílení kapacity mechanismu civilní ochrany Unie pro odezvu

Žádosti o pomoc jsou stále častější a potřeby odezvy stále rozmanitější. Mechanismus Unie by měl být připraven reagovat na vznikající rizika a pravděpodobný nárůst přeshraničních katastrof ve více zemích. Mechanismus Unie by proto měl být posílen vhodným typem a počtem zdrojů, aby mohl i nadále účinně podporovat členské státy při reakci na katastrofy, které přesahují jejich vnitrostátní kapacity. Potřeby mechanismu Unie v oblasti kapacity pro odezvu by měly být pravidelně přezkoumávány. Komise by měla společně s členskými státy podle potřeby pokračovat v rozvoji příslušných kapacit pro odezvu v rámci Evropského souboru civilní ochrany a systému rescEU.

Cíl: Do roku 2024 dále rozvinout kapacitu mechanismu Unie pro odezvu, pokud jde o přírodní požáry, povodně, chemické, biologické, radiologické a jaderné události (CBRN), pátrací a záchranné operace a mimořádné události v oblasti zdraví. Do roku 2024 budou tento cíl a jeho specifické cíle dále rozvíjeny a budou doplněny kapacity v oblastech, jako je poskytování dočasného přístřeší, nouzové zásobování energií a doprava.

K podpoře a kontrole realizace tohoto cíle by měly být sledovány následující specifické cíle:

Specifické cíle (7)

4.1

V oblasti odezvy na přírodní požáry (8):

Mechanismus Unie by měl být schopen s kapacitami pro letecké hašení lesních požárů současně reagovat na potřeby alespoň v šesti členských státech, když jsou jejich vnitrostátní kapacity přetíženy, a to po dobu nejméně jednoho dne a nejvíce sedmi dnů.

Mechanismus Unie by zároveň měl být schopen s pozemními kapacitami pro boj s přírodními požáry současně reagovat na potřeby v alespoň čtyřech členských státech s přetíženými vnitrostátními kapacitami pro odezvu, a to po dobu nejméně sedmi a nejvýše čtrnácti dnů.

Kromě toho by měl být mechanismus Unie schopen vyslat poradní týmy a týmy pro posouzení v oblasti hašení požárů za účelem taktického poradenství při dvou současných žádostech o pomoc v důsledku přírodních požárů.

4.2

V oblasti odezvy na povodně:

Mechanismus Unie by měl být schopen reagovat na povodně, které současně postihnou alespoň tři členské státy s přetíženými vnitrostátními kapacitami pro odezvu. Tato odezva by měla poskytovat celkovou schopnost odčerpat alespoň 20 000 m3 vody za hodinu po dobu až 21 dnů.

Kromě toho by měl být mechanismus Unie schopen zajistit kontrolu šíření povodní, nakládání s odpady, posuzování stavu přehrad a rovněž povodňové pátrací a záchranné operace.

4.3

V oblasti odezvy v podobě pátracích a záchranných operací:

Mechanismus Unie by měl být schopen provádět pátrací a záchranné operace alespoň ve čtyřech členských státech současně v různých prostředích a při různých typech katastrof. Taková odezva zahrnuje operace po dobu 24 hodin denně po dobu sedmi dnů při pátracích a záchranných operacích ve městech ve středně těžkých podmínkách a po dobu deseti dnů při pátracích a záchranných operacích ve městech ve velmi těžkých podmínkách.

Pro specifické pátrací a záchranné operace v horách a jeskyních by měly být nasazeny další kapacity a také odborníci v oblasti vulkanologie, seismologie, posuzování stavu přehrad a stavebního inženýrství.

4.4

V oblasti odezvy na chemické, biologické, radiologické a jaderné incidenty:

Mechanismus Unie by měl být schopen reagovat na současné žádosti alespoň tří členských států týkající se potřeb dekontaminace, a to nepřetržitě po dobu nejméně čtrnácti dnů pro celkem 500 osob, včetně 50 zraněných osob, 15 000 m2 venkovních a 200 m2 vnitřních ploch za hodinu, včetně schopnosti dekontaminovat kritické vybavení nebo důkazy a za předpokladu, že dekontaminaci lze provádět vodou.

Kromě toho by měl být mechanismus Unie schopen reagovat na současné žádosti alespoň dvou členských států o monitorování radiologického a jaderného záření nepřetržitě po dobu nejméně deseti dnů pro celkem 100 osob, deset vozidel, 10 000 m2 venkovní plochy a 1 000 m2 vnitřní plochy za hodinu.

Mechanismus Unie by měl dále zajistit, aby byl schopen poskytovat specifické poradenství v oblasti CBRN prostřednictvím vlastního nasazení nebo podpory na dálku.

4.5

V oblasti odezvy na mimořádné události v oblasti zdraví (9):

Mechanismus Unie by měl být schopen reagovat alespoň na současné žádosti tří členských států, aby minimálně po dobu dvou týdnů pomáhal s ošetřováním celkem 800 ambulantních pacientů denně prostřednictvím zdravotnického záchranného týmu typu 1 (EMT1): moduly ambulantní neodkladné péče, zřídil operační sály pro celkem 60 hospitalizovaných pacientů prostřednictvím zdravotnického záchranného týmu typu 2 (EMT2): moduly nemocniční neodkladné chirurgické péče. Tato odezva zahrnuje schopnost provést minimálně 45 méně závažných chirurgických zákroků denně po dobu dvou týdnů.

Mechanismus Unie by měl být schopen reagovat na současné žádosti alespoň pěti členských států o zdravotní evakuaci s celkovou denní kapacitou 24 pacientů v intenzivní péči, 200 pacientů v neintenzivní péči a šesti pacientů s vysoce infekčním onemocněním po dobu maximálně čtrnácti dnů.

Mechanismus Unie by měl být schopen reagovat na současné žádosti alespoň tří členských států o mobilní laboratorní analýzu, včetně potenciálních kapacit v oblasti CBRN, s celkovou kapacitou 150 vzorků denně po dobu maximálně čtrnácti dnů.

Kromě toho by měl mechanismus Unie ve spolupráci s Úřadem pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) zajistit dostupnost kritických lékařských protiopatření, zejména léčebných přípravků a zdravotnických prostředků, aby bylo možné řešit závažné přeshraniční zdravotní hrozby.

Mechanismus Unie by navíc měl být schopen poskytovat specifické poradenství v oblasti veřejného zdraví a epidemiologie prostřednictvím nasazení příslušných odborníků na místě a podle potřeby prostřednictvím odborné podpory na dálku.

Cíl Unie týkající se odolnosti vůči katastrofám č. 5: Zabezpečit – Zajištění spolehlivého systému civilní ochrany

Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) a orgány civilní ochrany v členských státech by měly nadále posilovat kontinuitu své činnosti. Současně by měly přizpůsobit plánování kontinuity své činnosti přeshraničním katastrofám. Za tímto účelem by středisko ERCC a orgány civilní ochrany v členských státech měly zajistit meziodvětvovou a přeshraniční spolupráci a podporovat součinnost s partnery, jako je soukromý sektor, občanská společnost a dobrovolnické organizace. Mechanismus Unie by měl podporovat provádění zátěžových testů, aby se vyzkoušela kontinuita činnosti operačních středisek pro mimořádné události, a spolupracovat s členskými státy na následných krocích v souvislosti se získanými poznatky a doporučeními.

Cíl: Do roku 2027 zajistit kontinuitu činnosti střediska ERCC a partnerů v oblasti civilní ochrany v členských státech a zachovat jejich základní funkce, a to i v případě závažných katastrofických scénářů s kaskádovými meziodvětvovými a přeshraničními dopady, souběžných a opakujících se katastrof, dlouhodobých mimořádných událostí a nových rizik katastrof.

K podpoře a kontrole realizace tohoto cíle by měly být sledovány následující specifické cíle:

Specifické cíle

5.1

Zlepšení schopnosti plánovat kontinuitu činnosti:

Středisko ERCC a jeho protějšky z členských států by měly pravidelně revidovat plány a postupy, aby byly pružnější a lépe se přizpůsobovaly předpokládaným důsledkům současných i budoucích katastrof. Plány a postupy by měly vycházet ze scénářů a z analýzy dopadů. Podle potřeby by se měly týkat například těchto otázek: řízení personálu, pravidelných školení a cvičení, řízení dodavatelského řetězce a nutného vybavení, vytváření zásob, redundantních kapacit, odolnosti a bezpečnosti systémů informačních a komunikačních technologií (IKT).

5.2

Zlepšit schopnost meziodvětvové koordinace:

Středisko ERCC a jeho protějšky z členských států by měly:

posílit meziodvětvovou spolupráci a interoperabilitu postupů s cílem umožnit rychlé, účinné a efektivní zintenzivnění opatření v oblasti odezvy ze strany příslušných orgánů civilní ochrany, dalších příslušných služeb a partnerů, včetně poskytovatelů základních služeb, organizací občanské společnosti, dobrovolníků a případně akademické obce;

b)	v období mezi katastrofami udržovat a vytvářet meziodvětvové sítě a dohody mezi orgány a s příslušnými partnery.

5.3

Zlepšit schopnost přeshraniční spolupráce:

Středisko ERCC a jeho protějšky z členských států by měly:

a)	posílit přeshraniční spolupráci a interoperabilitu postupů, systémů a nástrojů s cílem umožnit účinnou a efektivní výměnu informací, usnadnit podporu operačních rozhodnutí a podporu hostitelské země;

b)	udržovat a vytvářet přeshraniční dohody mezi orgány civilní ochrany a dalšími příslušnými službami.

5.4

Zlepšit schopnost řízení komunikace a informací týkajících se rizik katastrof:

Středisko ERCC a jeho protějšky z členských států by měly:

a)	zvýšit interoperabilitu systémů a postupů, které podporují odezvu v oblasti civilní ochrany, a koordinaci opatření v oblasti odezvy mezi příslušnými orgány a partnery,

b)	zajistit, aby systémy a postupy řízení komunikace a informací podporovaly soudržnou komunikaci o rizicích, mimořádných událostech a krizích mezi příslušnými orgány a s příslušnými externími partnery.

5.5

Zlepšit schopnost hodnocení po skončení katastrofy:

Středisko ERCC a jeho protějšky z členských států by měly:

po skončení katastrofy systematicky uplatňovat získané poznatky. Získané poznatky by měly pokrývat celý cyklus zvládání katastrof (prevenci, připravenost, odezvu a oživení). Získané poznatky by měly zahrnovat orgány civilní ochrany a případně další příslušné orgány, služby a partnery zapojené do zvládání posuzované katastrofy;

b)	zajistit, aby se získané poznatky podle potřeby šířily a uplatňovaly v rámci celého cyklu zvládání katastrof.

(1) Posuzování rizik na různých úrovních správy a různými subjekty v závislosti na konkrétním případu je obsaženo například ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 164), v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2371 ze dne 23. listopadu 2022 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 1082/2013/EU (Úř. věst. L 314, 6.12.2022, s. 26), ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 1) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27).

(2) Příslušnými fondy Unie jsou například Nástroj pro oživení a odolnost, fondy politiky soudržnosti, Zemědělský fond pro rozvoj venkova, Nástroj pro technickou podporu a programy Horizont Evropa a LIFE.

(3) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).

(4) Mezi celounijní posouzení rizik patří například evropské posouzení rizik souvisejících se změnou klimatu, a to v návaznosti na bod 14 sdělení „Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“, COM(2021) 82 final ze dne 24. února 2021.

(5) „Obnova k lepšímu“ po katastrofě znamená, že se zohlední možná prevence, snižování rizika katastrof, ekologizace a další zásady a koncepční prvky udržitelného rozvoje, a nikoli pouze obnova stavu před katastrofou.

(6) Na základě definice obyvatelstva v průzkumech Eurobarometru v oblasti civilní ochrany: Obyvatelé členských států starší 15 let.

(7) Vymezení specifických cílů vychází z minimálních technických požadavků, pokud jde o kapacity pro odezvu v dané oblasti podle ustanovení příslušných prováděcích rozhodnutí Komise, a rovněž z provozních zkušeností a odborné zpětné vazby členských států v oblasti zavádění uvedených kapacit.

(8) Vzhledem k problémům s výrobou se očekává, že schopnost leteckého hašení lesních požárů by měla dosáhnout plné kapacity do roku 2030.

(9) Cíle týkající se odezvy na mimořádné události v oblasti zdraví nezahrnují kapacitu zdravotnického záchranného týmu typu 2 (EMT2) ze systému rescEU, který je ve vývoji a jehož plné zprovoznění se očekává po roce 2024.

15.2.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 56/19

Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2023/C 56/09)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Nordhessische Ahle Wurscht“ / „Nordhessische Ahle Worscht“

EU č.: PGI-DE-02173 – 18.5.2016

CHOP ( ) CHZO (X)

1. Název (názvy)

„Nordhessische Ahle Wurscht“ / „Nordhessische Ahle Worscht“

2. Členský stát nebo třetí země

Německo

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1 Druh produktu

Třída 1.2. Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.)

3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Nordhessische Ahle Wurscht“ je na vzduchu sušený nebo na vzduchu sušený a uzený tvrdý vepřový salám, který se vyrábí v regionu Severní Hesensko. Oproti typickým tvrdým salámům má poněkud drobivější a jemnější konzistenci a zanechává křehčí a jemnější pocit v ústech. Tato jemná chuť v ústech zůstává zachována bez ohledu na stupeň vysušení nebo stáří salámu. Prodává se jako „měkký“, „pevný“ nebo „tvrdý“ podle stupně zralosti. Název „Nordhessische Ahle Wurscht“ se vyskytuje v těchto podobách: „Feldkieker“, „Dürre Runde“ a „Stracke“.

Pokud jde o chemické požadavky, podle potřeby platí pokyny pro maso a masné výrobky:

Pro produkty „Stracke“ a „Dürre Runde“: Hodnoty analýzy: masné bílkoviny, které neobsahují bílkoviny pojivové tkáně: nejméně 12 %, masné bílkoviny, které neobsahují bílkoviny pojivové tkáně, v procentech masných bílkovin: histometricky nejméně 65 % obj., chemicky nejméně 75 % obj.

Pro produkt „Feldkieker“: Hodnoty analýzy: masné bílkoviny, které neobsahují bílkoviny pojivové tkáně: nejméně 12,5 %, masné bílkoviny, které neobsahují bílkoviny pojivové tkáně, v procentech masných bílkovin: histometricky nejméně 70 % obj., chemicky nejméně 80 % obj.

Velikost a hmotnost salámu „Nordhessische Ahle Wurscht“ se liší v závislosti na jeho tvaru. Po naplnění váží čerstvý salám „Stracke“ od 500 g do 3 000 g, salám „Dürre Runde“ od 350 g do 1 000 g a salám „Feldkieker“ od 800 g do 3 000 g. Během procesu zrání ztratí salám v důsledku sušení nejméně 30 % své hmotnosti. Salám má zpočátku tmavě červenou barvu s viditelnými bílými skvrnami tuku. V průběhu zrání salámu je červená barva čím dál intenzivnější.

Chuť se vyznačuje mírnou kyselostí a výraznou vyzrálou vůní.

3.3 Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Výroba „Nordhessische Ahle Wurscht“ klade zvláštní nároky na jakost masa. Salám se vyrábí převážně ze suchého, pevnějšího vepřového masa ze starších zvířat. Prasata se vykrmují déle, než je obvyklé, a to speciálně pro účely výroby salámu „Nordhessische Ahle Wurscht“. V době porážky musí mít prasata průměrnou živou hmotnost nejméně 125 kg nebo průměrnou hmotnost jatečně upravených těl nejméně 100 kg (průměrná hmotnost jatečně upravených těl v Německu v roce 2016 byla přibližně 94 kg).

Je prokázáno, že dlouhé přepravní cesty znamenají pro zvířata stres, který ovlivňuje jakost masa při porážce. Uvolňování hormonu adrenalinu u prasat mění vývoj hodnoty pH masa po porážce a jeho absorpci vody. Oba faktory mají rozhodující vliv na zrání salámu a jeho konzistenci, a tím i na jakost produktu „Nordhessische Ahle Wurscht“. Standardní doba přepravy z hospodářství na jatka je proto omezena na dvě hodiny. Porážky se konají výhradně v dané zeměpisné oblasti.

Prasata se nerozlišují podle plemene, ale podle hmotnosti jatečně upraveného těla, protože prasata vykrmovaná v Severním Hesensku jsou převážně kříženci mnoha plemen.

3.4 Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Porážky se konají výhradně v dané zeměpisné oblasti. Maso se porcuje a zpracovává ve výrobním závodě v zeměpisné oblasti. Proces zrání a následné sušení probíhá ve vhodném prostředí v dané zeměpisné oblasti.

3.5 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6 Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

V souladu s právními požadavky. Kromě toho je jméno a adresa výrobce uvedena buď na etiketě salámu, na přímo připevněném štítku nebo podobným způsobem.

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisnou oblastí je Severní Hesensko s těmito venkovskými okresy: Hersfeld-Rothenburg, Kassel, Marburg-Biedenkopf, Schwalm-Eder, Waldeck-Frankenberg, Werra-Meißner a město Kassel.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí

Souvislost se zeměpisnou oblastí vyplývá z pověsti a charakteristické jakosti produktu „Nordhessische Ahle Wurscht“, která je dána zpracováním čerstvě poraženého vepřového masa. Výroba náplně do salámu musí být dokončena nejpozději 12 hodin po porážce. Vyrábí se z vykostěného vepřového masa s nízkým obsahem šlach, které se získává z celého zvířete. Vepřové maso proto musí být kvalitní. Využívá se proto například starších prasat, která mají vyšší hmotnost jatečně upravených těl, což výrobu salámu „Nordhessische Ahle Wurscht“ odlišuje od výroby všech ostatních druhů salámů dostupných v Hesensku.

Dalším faktorem je proces zrání, který probíhá ve speciálně upravených místnostech, které jsou dodnes tradičně stavěny z hlíny. Toto specifické klima zlepšuje jakost salámu „Nordhessische Ahle Wurscht“. Časté jsou také místnosti známé jako „Wurschthimmel“ („salámové přístřešky“). Zde se salámy zavěšují ke stropu, aby dozrály. Vhodné jsou také klimatické komory a klimatické místnosti, v nichž se k regulaci teploty a vlhkosti používá technologických zařízení. Tyto různé způsoby zrání se také často kombinují.

Chuť se vyznačuje mírnou kyselostí a výraznou vyzrálou vůní. Vzniká snížením hodnoty pH během zrání masa, užitím soli a ledku a pomalým zráním ve specifickém klimatu místností určených ke zrání. Hlavním kořením je pepř, muškátový oříšek a v závislosti na oblasti i další místní koření, jako je kmín, hořčičné semínko a česnek. Přidání místních příchutí nemá na typické vlastnosti, vzhled ani strukturu salámu „Nordhessische Ahle Wurscht“ žádný vliv.

Dobrá pověst výrobku je dána jeho dlouhou tradicí, specifickou chutí a trendem regionálních produktů a návratu k tradičním výrobkům. To se odráží v existenci četných publikací a událostí, které salám „Nordhessische Ahle Wurscht“ oslavují.

Ve svém díle Nordhessisches Küchenbrevier (Průvodce severohesenskou kuchyní) připojil autor Heinrich Keim ke sbírce receptů, která obsahuje salám „Nordhessische Ahle Wurscht“, také „Nordhessische Wurstologie“ (Katalog severohesenských uzenin). V díle Nordhessische Ahle Worscht: Eine Wurst mit Kultstatus [„Nordhessische Ahle Worscht“: kultovní uzenina] věnoval této uzenářské specialitě celou esej.

Nejen v literatuře hraje salám „Nordhessische Ahle Wurscht“ stále významnou roli. Kolem severohesenské uzenářské speciality se rozvinula řada aktivit. Byly založeny různé spolky, které se snaží zachovat původní způsob výroby. Prvním byl v roce 2005 spolek Förderverein Nordhessische Ahle Wurscht e.V. V roce 2004 zařadilo sdružení Slow Food Germany produkt „Nordhessische Ahle Wurscht“ do své „Archy chutí“, aby podpořilo jeho tradiční způsob výroby a zachovalo jeho kulturní hodnotu.

Z iniciativy řeznických cechů se v roce 2011 konalo první mistrovství „Nordhessische Ahle Wurscht“, na kterém 130 severohesenských cechů představilo více než 300 uzenin a soutěžilo o ceny. Od té doby se soutěž koná každé dva roky. O výsledcích hojně informují například noviny Deutsche Handwerks Zeitung nebo regionální deník Hessisch-Niedersächsische Allgemeine.

Od roku 2011 pořádá spolek Förderverein Nordhessische Ahle Wurscht e.V. každoročně „Den Nordhessische Ahle Wurscht“.

Dobrá pověst, které se salám „Nordhessische Ahle Wurscht“ těší v regionu i mimo něj, je dána tím, že se jedná o tradiční produkt, který se v dané zeměpisné oblasti vyrábí již po staletí a za tu dobu si získal kultovní postavení.

Velké části Severního Hesenska byly v minulosti charakteristické svými lesy a zemědělstvím, což platí dodnes. Prasata mohl chovat téměř každý, protože se vyháněla do lesa na výkrm, a tak pro ně často dalšího krmiva nebylo potřeba. K podpoře venkovského obyvatelstva významně přispěly související domácí porážky.

Publikace Ahle Wurscht – Das europäische Schmeckewöhlerchen der Grimm-Heimat Nordhessen (Ahle Wurscht – evropská pochoutka z domova bratří Grimmů) sleduje původ salámu „Nordhessische Ahle Wurscht“ až do římských dob a ke kmeni Hermundurů, kteří nasekané maso uchovávali pomocí soli z řeky se slanou vodou (pravděpodobně z řeky Werra) a obchodovali jej s Římany.

Domácí porážky a nedostatek chladicích zařízení znamenaly, že čerstvě poražené maso muselo být okamžitě zpracováno. To je příčinou neobyčejné konzistence salámu „Nordhessische Ahle Wurscht“.

Tradice výroby salámu „Nordhessische Ahle Wurscht“ přetrvává dodnes. Zavedení řezníci zachovali tradici výroby tvrdých salámů i po pokračujícím úpadku domácích porážek. Znalosti o výrobě severohesenských uzenářských specialit jsou stále velmi rozšířené. Každý řezník má dodnes pro výrobu salámu „Nordhessische Ahle Wurscht“ své vlastní koření.

Odkaz na zveřejnění specifikace

https://register.dpma.de/DPMAregister/geo/detail.pdfdownload/40957

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

15.2.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 56/23

Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2023/C 56/10)

Zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Haricot de Soissons“

EU č.: PGI-FR-02805 – 11. 10. 2021

CHOP ( ) CHZO (X)

1. Název

„Haricot de Soissons“

2. Členský stát nebo třetí země

Francie

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1. Druh produktu

Třída 1.6 Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Haricot de Soissons“ jsou suché bílé fazole velkých zrn botanického druhu Phaseolus coccineus s těmito charakteristickými znaky:

—	velká zrna, přičemž hmotnost tisíce zrn je vyšší než 1 400 g,

—	ledvinovitý tvar,

—	jednotná slonovinová barva,

—	velikost nejméně 17 mm na délku a nejméně 10 mm na šířku,

—	obsah vlhkosti pohybující se mezi 12 a 17 %.

Prodávají se pouze ve formě suchých zrn.

Po máčení po dobu nejméně 12 hodin se při vaření nerozpadají.

Po uvaření jsou hlavními organoleptickými vlastnostmi produktu měkká a vláčná konzistence a jemná, neznatelná slupka.

3.3. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

—

3.4. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Fáze produkce od výsadby po sklizeň a výmlat probíhají v zeměpisné oblasti „Haricot de Soissons“.

3.5. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Fazole „Haricot de Soissons“ se dodávají ve spotřebitelském nebo velkoobchodním balení.

Balení fazolí ze sklizně z několika let do jedné šarže je zakázáno. Fazole se skladují na suchém místě chráněném před světlem.

3.6. Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Kromě povinných informací stanovených právními předpisy o označování potravin a jejich obchodní úpravě se v označení produktu uvedou do stejného zorného pole zapsaný název produktu a symbol CHZO Evropské unie.

Na etiketě musí být rovněž uvedeno označení „Phaseolus coccineus“.

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Oblast chráněného zeměpisného označení „Haricot de Soissons“ se nachází na území následujících okresů a obcí departementu Aisne:

—	celé okresy Château-Thierry, Laon a Soissons,

—

obce: Archon, Autels, Berlise, Brunehamel, Chaourse, Chéry-lès-Rozoy, Clermont-les-Fermes, Cuiry-lès-Iviers, Dagny-Lambercy, Dizy-le-Gros, Dohis, Dolignon, Grandrieux, Lislet, Montcornet, Montloué, Morgny-en-Thiérache, Noircourt, Parfondeval, Raillimont, Renneval, Résigny, Rouvroy-sur-Serre, Rozoy-sur-Serre, Sainte-Geneviève, Soize, Thuel, Vigneux-Hocquet, Ville-aux-Bois-lès-Dizy, Vincy-Reuil-et-Magny.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí

Souvislost se zeměpisnou oblastí je založena na pověsti a specifických vlastnostech fazolí „Haricot de Soissons“, které vyplývají z přírodních a lidských faktorů v zeměpisné oblasti. Jejich pěstování je dobře přizpůsobeno půdním a klimatickým podmínkám, které umožňují produkci fazolí s vlastnostmi, jimiž jsou proslulé a jež očekávají spotřebitelé i vlastníci restaurací.

Oblast produkce se nachází v departementu Aisne a tvoří ji roviny a údolí. Obec Soissons se nachází uprostřed oblasti produkce.

Zeměpisná oblast se vyznačuje zeslabeným oceánským podnebím s pevninským vlivem, pro které jsou typické časté srážky (v průměru 123 dní v roce), jež jsou ale v množství průměrné (přibližně 700 milimetrů za rok), s obecně mírnými teplotami s malými teplotními výkyvy, jen zřídka přerušovanými vlnami veder nebo tuhými zimami.

Riziko podzimních mrazů lze zvládnout díky pravidlům sklizně, která producenti uplatňují.

Zeměpisná oblast se vyznačuje skoro naprostou všudypřítomností vodních toků a mokřadů. Krajinu tak tvoří údolí řek Aisne, Ailette, Marne a Serre.

Půdy v této zeměpisné oblasti jsou bohaté na jemné složky a živiny. Mají dobrou filtrační schopnost, jsou málo blátivé, málo náchylné ke zhutnění a mají dobrou schopnost zadržovat vodu.

Departement Aisne je již od 18. století známý produkcí suchých fazolí. V této oblasti se pěstuje několik druhů a odrůd fazolí, ale pouze odrůdu „Haricot de Soissons“ producenti dodnes pěstují s využitím know-how zděděného po předcích.

Know-how pěstitelů se uplatňuje ve všech fázích pěstování „Haricot de Soissons“:

—	Výsadba se provádí na pozemcích vybraných podle svých agronomických vlastností v období, kdy nemůže dojít k vymrznutí plodiny. Rozestup mezi řádky usnadňuje provzdušňování a optimální vystavení rostlin slunci.

—	„Haricot de Soissons“ pochází z odrůdy Phaseolus coccineus, což jsou popínavé, odolné a velmi silné rostliny.

—	Rostlina se vyvazuje k opěrným konstrukcím, aby byla vedena vzhůru.

—	Optimální období pro sklizeň je, když jsou lusky suché a převážně hnědé. Sklizeň se provádí buď sklízením lusků v jedné nebo více fázích, nebo sklízením celé rostliny nejméně tři týdny po seříznutí rostlin.

—	Výmlat, třídění a skladování zajišťují zachování kvality a skladování zrn.

„Haricot de Soissons“ má velké fazole ledvinovitého tvaru a jednotné slonovinové barvy s obsahem vlhkosti 12 až 17 %.

Charakteristické vlastnosti „Haricot de Soissons“ jsou:

—	jemná slupka, která je po namočení na nejméně 12 hodin a po uvaření neznatelná,

—	při vaření se nerozpadají,

—	po uvaření jsou měkké a vláčné.

Vlastnosti fazolí „Haricot de Soissons“ vyplývají z přírodních faktorů oblasti a z know-how producentů.

Jemná slupka a jednotná slonovinová barva „Haricot de Soissons“ jsou výsledkem kombinace ne příliš horkého počasí během vegetačního cyklu a bujného růstu, zejména díky lehkým půdám, které se rychle zahřívají a mají dobrou schopnost zadržovat vodu.

Půdy mají poměrně vyváženou texturu, obsah jílu nepřesahuje 45 % a obsah písku 75 %, což je pro výsadbu a pěstování „Haricot de Soissons“ ideální.

Vyvazování umožňuje rostlině vyrůst do plné výšky, využívat výhodu optimálního slunečního záření a provzdušnění a častých dešťových srážek, aniž dochází k výskytu chorob.

Sklizeň lusků v jedné nebo více fázích nebo celých rostlin nejméně tři týdny po seříznutí rostlin je umožněna kvetením od června do září. Správné stanovení stupně zralosti zaručuje měkkost a vláčnou texturu zrna i neznatelnou slupku po uvaření.

Výmlat lusků za účelem oddělení zrn je součástí know-how, které umožňuje zachování celistvosti zrn, aniž dochází k jejich poškození nebo rozdrcení.

Pověst „Haricot de Soissons“ se vytvářela po staletí.

Obchod se suchými fazolemi se rozvíjel díky přítomnosti producentů a obchodníků v okolí Soissons, což přispělo k rozvoji produktu. „Tato malá provincie [generalité de Soissons] je velmi úrodná. Obzvláště se tu daří potravinám, jako jsou semena všeho druhu, s nimiž se čile obchoduje; zelenině, jako jsou fazole, které se vyvážejí velmi daleko, a artyčokům, které se posílají až do Paříže.“ (Zpráva o manufakturách, průmyslu a obchodu v Soissons ze dne 22. února 1787)

V roce 1804 se francouzský gastronomický kritik Grimod de la Reynière zmiňuje o historické proslulosti „Haricot de Soissons“: „Soissons je francouzská oblast, která je známá produkcí nejlepších fazolí.“ Soupis Národní rady pro kulinářské umění (Conseil National des Arts culinaires) uvádí, že „bílé fazole ze Soissons patřily v 18. století mezi nejoblíbenější luštěniny Pařížanů“.

Statistiky ministerstva zemědělství z roku 1928 dokládají, že většina producentů používala druh Phaseolus coccineus přizpůsobený přírodním faktorům regionu.

V soupisu kulinářského dědictví Francie odkazujícím na místní produkty a tradiční recepty (Albin Michel / CNAC – Région Picarde – vydání z roku 1999), jsou jako produkt typický pro tento region uvedeny fazole „Haricot de Soissons“.

Fazole „Haricot de Soissons“ jsou zařazeny do encyklopedie Larousse gastronomique (vydání z roku 1996 pod záštitou gastronomického výboru v čele s Joëlem Robuchonem), příručky o gastronomii, její historii a kulinářských technikách.

Současná dynamika odvětví „Haricot de Soissons“ je založena na přítomnosti nezávislých producentů a družstva, které vzniklo v roce 2003 a sdružuje více než 80 % producentů.

Pověst „Haricot de Soissons“ je doložena v tisku a v turistických informačních materiálech oblasti Aisne.

„Haricot de Soissons“ nechybí ani na jídelním lístku gastronomických restaurací. Šéfkuchař Lucas Vannier nabízí například filet z pražmy doplněný dušenými fazolemi Haricot de Soissons a konfitovanými rajčaty.

Festival „Haricot de Soissons“, který město Soissons založilo v roce 2005, je velmi úspěšný, každoročně přivítá 50 000 až 60 000 návštěvníků, na něž čekají nejrůznější aktivity a ochutnávky jídel.

Odkaz na zveřejnění specifikace

https://extranet.inao.gouv.fr/fichier/CDC-Haricot-de-Soissons-propre.pdf

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 56

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 66 15. února 2023

Obsah		Strana
	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	DOPORUČENÍ
	Evropská komise
2023/C 56/01	Doporučení Komise ze dne 8. února 2023, o cílech Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám	1

	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2023/C 56/02	Sdělení Komise – Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky na rok 2022 – Přijetí návrhu vhodných opatření předloženého Komisí podle čl. 108 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie všemi členskými státy (Podle čl. 32 odst. 1 nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie )	12
2023/C 56/03	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.10924 – PROXIMUS / ETHIAS / JV) ( 1 )	13

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2023/C 56/04	Směnné kurzy vůči euru – 14. února 2023	14
	Rada
2023/C 56/05	Oznámení určené Zimbabwe Defence Industries, subjektu, na nějž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2011/101/SZBP ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/339 a nařízením Rady (ES) č. 314/2004 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Zimbabwe	15
	Evropská komise
2023/C 56/06	Oznámení Komise o aktuální úrokové sazbě pro navrácení státní podpory a o referenční a diskontní sazbě použitelných od 1. března 2023 (Zveřejněno v souladu s článkem 10 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 )	16

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,0759
JPY	japonský jen	142,14
DKK	dánská koruna	7,4514
GBP	britská libra	0,88125
SEK	švédská koruna	11,1010
CHF	švýcarský frank	0,9870
ISK	islandská koruna	153,30
NOK	norská koruna	10,8778
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	23,749
HUF	maďarský forint	382,45
PLN	polský zlotý	4,7623
RON	rumunský lei	4,9010
TRY	turecká lira	20,2779
AUD	australský dolar	1,5411
CAD	kanadský dolar	1,4332
HKD	hongkongský dolar	8,4457
NZD	novozélandský dolar	1,6962
SGD	singapurský dolar	1,4270
KRW	jihokorejský won	1 362,59
ZAR	jihoafrický rand	19,1656
CNY	čínský juan	7,3314
IDR	indonéská rupie	16 303,53
MYR	malajsijský ringgit	4,6786
PHP	filipínské peso	58,992
RUB	ruský rubl
THB	thajský baht	36,387
BRL	brazilský real	5,5552
MXN	mexické peso	20,0122
INR	indická rupie	89,1227

	V Oznámení
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2023/C 56/07	INFORMAČNÍ OZNÁMENÍ – VEŘEJNÁ KONZULTACE – Vstup v platnost Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou Unií a Chilskou republikou o změnách dodatku I Dohody o obchodu s lihovinami a aromatizovanými nápoji (příloha VI) připojené k Dohodě, kterou se zakládá přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé	17
2023/C 56/08	INFORMAČNÍ OZNÁMENÍ – VEŘEJNÁ KONZULTACE – Vstup v platnost Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou Unií a Chilskou republikou o změnách dodatků I, II, V a VIII Dohody o obchodu s vínem (příloha V) připojené k Dohodě, kterou se zakládá přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé	18
2023/C 56/09	Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin	19
2023/C 56/10	Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin	23

Od	Do	AT	BE	BG	CY	CZ	DE	DK	EE	EL	ES	FI	FR	HR	HU	IE	IT	LT	LU	LV	MT	NL	PL	PT	RO	SE	SI	SK	UK
1.3.2023	…	3,06	3,06	1,10	3,06	7,43	3,06	2,92	3,06	3,06	3,06	3,06	3,06	3,06	15,10	3,06	3,06	3,06	3,06	3,06	3,06	3,06	7,62	3,06	8,31	2,96	3,06	3,06	3,52
1.2.2023	28.2.2023	2,56	2,56	0,79	2,56	7,43	2,56	2,92	2,56	2,56	2,56	2,56	2,56	2,56	15,10	2,56	2,56	2,56	2,56	2,56	2,56	2,56	7,62	2,56	8,31	2,44	2,56	2,56	2,77
1.1.2023	31.1.2023	2,56	2,56	0,36	2,56	7,43	2,56	2,92	2,56	2,56	2,56	2,56	2,56	2,56	15,10	2,56	2,56	2,56	2,56	2,56	2,56	2,56	7,62	2,56	8,31	2,44	2,56	2,56	2,77


	(1) Text s významem pro EHP.