Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2023/C 24/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 15, 16.1.2023

Dřívější publikace

Úř. věst. C 7, 9.1.2023

Úř. věst. C 482, 19.12.2022

Úř. věst. C 472, 12.12.2022

Úř. věst. C 463, 5.12.2022

Úř. věst. C 451, 28.11.2022

Úř. věst. C 441, 21.11.2022

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 22. listopadu 2022 – Evropská komise v. Rada Evropské unie

(Věc C-24/20) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Rozhodnutí (EU) 2019/1754 - Přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních - Článek 3 odst. 1 SFEU - Výlučná pravomoc Unie - Článek 207 SFEU - Společná obchodní politika - Obchodní aspekty duševního vlastnictví - Článek 218 odst. 6 SFEU - Právo iniciativy Evropské komise - Změna návrhu Komise Radou Evropské unie - Článek 293 odst. 1 SFEU - Použitelnost - Článek 4 odst. 3, čl. 13 odst. 2 a čl. 17 odst. 2 SEU - Článek 2 odst. 1 SFEU - Zásady svěření pravomocí, institucionální rovnováhy a loajální spolupráce“)

(2023/C 24/02)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: původně F. Castillo de la Torre, I. Naglis a J. Norris, poté F. Castillo de la Torre, M. Konstantinidis a J. Norris, zmocněnci)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. Antoniadis, M. Balta a A.-L. Meyer, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Belgické království (zástupkyně: M. Jacobs, C. Pochet a M. Van Regemorter, zmocněnkyně), Česká republika (zástupci: K. Najmanová, H. Pešková, M. Smolek a J. Vláčil, zmocněnci), Řecká republika (zástupci: K. Boskovits a M. Tassopoulou, zmocněnci), Francouzská republika (zástupci: G. Bain, J.-L. Carré, A.-L. Desjonquères a T. Stéhelin, zmocněnci), Chotvatská republika (zástupkyně: G. Vidović Mesarek, zmocněnkyně), Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnkyně, ve spolupráci s P. Gentilim, avvocato dello Stato), Maďarsko (zástupci: M. Z. Fehér a K. Szíjjártó, zmocněnci), Nizozemské království (zástupci: M. K. Bulterman a J. Langer, zmocněnci), Rakouská republika (zástupci: A. Posch, E. Samoilova, J. Schmoll, zmocněnci a H. Tichy), Portugalská republika (zástupci: původně P. Barros da Costa, L. Inez Fernandes, J. P. Palha a R. Solnado Cruz, zmocněnci, poté P. Barros da Costa, J. P. Palha a R. Solnado Cruz, zmocněnci)

Výrok

1.	Článek 3 a – v rozsahu, v němž obsahuje odkazy na členské státy – článek 4 rozhodnutí Rady (EU) 2019/1754 ze dne 7. října 2019 o přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních se zrušují.

2.

Účinky zrušených částí rozhodnutí 2019/1754 se zachovávají pouze v rozsahu, v němž se týkají členských států, které ke dni vyhlášení tohoto rozsudku již využily zmocnění, upraveného v článku 3 tohoto rozhodnutí, ratifikovat Ženevský akt Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních nebo k němu přistoupit společně s Evropskou unií, a to až do okamžiku, kdy v přiměřené lhůtě nepřesahující šest měsíců od tohoto data vstoupí v platnost nové rozhodnutí Rady Evropské unie.

3.	Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení.

4.	Belgické království, Česká republika, Řecká republika, Francouzská republika, Chorvatská republika, Italská republika, Maďarsko, Nizozemské království, Rakouská republika a Portugalská republika ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 77, 9.3.2020.

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 22. listopadu 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal d'arrondissement de Luxembourg – Lucembursko) – WM (C-37/20), Sovim SA (C-601/20) v. Luxembourg Business Registers

(Spojené věci C-37/20 a C-601/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu - Směrnice (EU) 2018/843, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 - Změna čl. 30 odst. 5 prvního pododstavce písm. c) posledně uvedené směrnice - Přístup jakékoli osoby z široké veřejnosti k informacím o skutečných majitelích - Platnost - Články 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie - Respektování soukromého a rodinného života - Ochrana osobních údajů“)

(2023/C 24/03)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal d'arrondissement de Luxembourg

Účastníci původního řízení

Žalobci: WM (C-37/20), Sovim SA (C-601/20)

Žalovaný: Luxembourg Business Registers

Výrok

Článek 1 bod 15 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU, je neplatný v rozsahu, v němž byl tímto ustanovením změněn čl. 30 odst. 5 první pododstavec písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES v tom smyslu, že v souladu s pozměněným zněním tohoto čl. 30 odst. 5 prvního pododstavce písm. c) musí členské státy zajistit, aby informace o skutečných majitelích společností a jiných právnických osob zapsaných v rejstříku na jejich území byly vždy k dispozici jakékoli osobě z široké veřejnosti.

---

(1)  Úř. věst. C 103, 30.3.2020.

Úř. věst. C 35, 1.2.2021.

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 24. listopadu 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Överklagandenämnden för studiestöd – Švédsko) – MCM v. Centrala studiestödsnämnden

(Věc C-638/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb osob - Článek 45 SFEU - Rovné zacházení - Sociální výhody - Nařízení (EU) č. 492/2011 - Článek 7 odst. 2 - Finanční podpora na vysokoškolské studium v jiném členském státě - Podmínka bydliště - Alternativní podmínka sociální integrace pro studenty-nerezidenty - Situace studenta, který je státním příslušníkem státu poskytujícího podporu a od svého narození pobývá ve státě studia“)

(2023/C 24/04)

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Överklagandenämnden för studiestöd

Účastníci původního řízení

Žalobce: MCM

Žalovaná: Centrala studiestödsnämnden

Výrok

Článek 45 SFEU a čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie

musí být vykládány v tom smyslu, že

tato ustanovení nebrání právní úpravě členského státu, která podmiňuje přiznání finanční podpory na studium v hostitelském členském státě pro dítě osoby, která opustila hostitelský členský stát, v němž pracovala, a vrátila se žít do prvního členského státu, jehož je státním příslušníkem, tím, že má dítě vytvořenou vazbu k členskému státu původu, v situaci, kdy dítě od narození pobývá v hostitelském členském státě a členský stát původu stanoví pro ostatní státní příslušníky, kteří nesplňují podmínku bydliště a žádají o takovou finanční podporu na studium v jiném členském státě, podmínku vazby k tomuto členskému státu původu.

---

(1)  Úř. věst. C 53, 15.2.2021.

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 22. listopadu 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Den Haag – Nizozemsko) – X v. Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid

(Věc C-69/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Prostor svobody, bezpečnosti a práva - Články 4, 7 a 19 Listiny základních práv Evropské unie - Zákaz nelidského či ponižujícího zacházení - Respektování soukromého a rodinného života - Ochrana v případě vystěhování, vyhoštění nebo vydání - Právo pobytu ze zdravotních důvodů - Společné normy a postupy v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí - Směrnice 2008/115/ES - Vážně nemocný státní příslušník třetí země - Léčba za účelem zmírnění bolesti - Nedostupnost léčby v zemi původu - Podmínky, za kterých musí být vyhoštění odloženo“)

(2023/C 24/05)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Den Haag

Účastníci původního řízení

Žalobce: X

Žalovaný: Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid

Výrok

1)

Článek 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, ve spojení s články 1 a 4 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i čl. 19 odst. 2 této Listiny musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby bylo přijato rozhodnutí o navrácení nebo vyhošťovací opatření vůči státnímu příslušníkovi třetí země, který neoprávněně pobývá na území členského státu a je vážně nemocný, existují-li závažné důvody se domnívat, že dotyčný bude v případě navrácení ve třetí zemi, do níž bude vyhoštěn, vystaven skutečnému nebezpečí značného, nezvratného a náhlého zvýšení bolesti, neboť v této zemi je zakázána analgetická léčba, která je jako jediná účinná. Členský stát nemůže stanovit pevnou lhůtu, během níž musí k takovému zvýšení dojít, aby nemohlo být vydáno toto rozhodnutí o navrácení nebo toto vyhošťovací opatření.

2)

Článek 5 a čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 2008/115, ve spojení s články 1 a 4 Listiny základních práv, jakož i čl. 19 odst. 2 této Listiny musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby příslušný vnitrostátní orgán zohlednil dopady samotného vyhošťovacího opatření na zdravotní stav státního příslušníka třetí země pouze za účelem posouzení, zda je tento státní příslušník schopen vycestovat.

3)

Směrnice 2008/115, ve spojení s článkem 7, jakož i články 1 a 4 Listiny základních práv musí být vykládána v tom smyslu, že — neukládá členskému státu, na jehož území státní příslušník třetí země pobývá neoprávněně, aby mu udělil povolení k pobytu, pokud vůči němu nemůže být vydáno rozhodnutí o navrácení ani vyhošťovací opatření z důvodu, že existují závažné důvody se domnívat, že bude v zemi, do níž má být navrácen, vystaven skutečnému nebezpečí náhlého, značného a nezvratného zvýšení bolesti způsobené jeho vážným onemocněním; — příslušný vnitrostátní orgán musí při posuzování, zda právo na respektování soukromého života uvedeného státního příslušníka brání tomu, aby vůči němu bylo vydáno rozhodnutí o navrácení nebo vyhošťovací opatření, zohlednit zdravotní stav tohoto státního příslušníka a péči, která je mu na tomto území poskytována z důvodu tohoto onemocnění, spolu se všemi dalšími relevantními skutečnostmi; — přijetí takového rozhodnutí nebo opatření neporušuje toto právo pouze z toho důvodu, že v případě navrácení do cílové země by byl tento státní příslušník vystaven riziku, že se jeho zdravotní stav zhorší, pokud takové riziko nedosahuje míry závažnosti vyžadované článkem 4 Listiny.

---

(1)  Úř. věst. C 163, 3.5.2021.

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 24. listopadu 2022 – Vincent Thunus a další v. Evropská investiční banka (EIB)

(Věc C-90/21 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Zaměstnanci Evropské investiční banky (EIB) - Odměňování - Roční úprava platů - Žaloba na neplatnost a žaloba na náhradu škody“)

(2023/C 24/06)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Vincent Thunus, Jaime Barragán, Marc D'hooge, Alexandra Felten, Christophe Nègre, Patrick Vanhoudt (zástupkyně: L. Levi, advokátka)

Další účastnice řízení: Evropská investiční banka (EIB) (zástupci: A. V. García Sanchez, T. Gilliams, J. Klein a E. Manoukian, zmocněnci, ve spolupráci s P.–E. Partschem, advokátem)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Vincentu Thunusovi, Jaime Barragánovi, Marcu D’hoogovi, Alexandře Felten, Christophu Nègrovi a Patricku Vanhoudtovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 228, 14.6.2021.

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 24. listopadu 2022 – Vincent Thunus a další v. Evropská investiční banka (EIB)

(Věc C-91/21 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Zaměstnanci Evropské investiční banky (EIB) - Odměňování - Roční úprava platů - Žaloba na neplatnost a žaloba na náhradu škody“)

(2023/C 24/07)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Vincent Thunus, Jaime Barragán, Marc D'hooge, Alexandra Felten, Christophe Nègre, Patrick Vanhoudt (zástupkyně: L. Levi, advokátka)

Další účastnice řízení: Evropská investiční banka (zástupci: A. V. García Sanchez, T. Gilliams, J. Klein a E. Manoukian, zmocněnci, ve spolupráci s P.–E. Partschem, advokátem)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Vincentu Thunusovi, Jaime Barragánovi, Marcu D’hoogovi, Alexandře Felten, Christophu Nègrovi a Patricku Vanhoudtovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 228, 14.6.2021.

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 24. listopadu 2022 – Evropská komise v. Polská republika

(Věc C-166/21) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Spotřební daň z alkoholu a alkoholických nápojů - Směrnice 92/83/EHS - Osvobození od harmonizované daně - Líh používaný k výrobě léčivých přípravků - Článek 27 odst. 1 písm. d) - Osvobození podmíněné tím, že je alkohol umístěn do režimu s podmíněným osvobozením od daně - Nemožnost získat vrácení již odvedené spotřební daně - Zásada proporcionality“)

(2023/C 24/08)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: původně C. Perrin a M. Siekierzyńska, poté C. Perrin a A. Stobiecka-Kuik, zmocněnci)

Žalovaná: Polská republika (zástupci: B. Majczyna a A. Kramarczyk-Szaładzińska, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Česká republika (zástupci: O. Serdula, M. Smolek a J. Vláčil, zmocněnci)

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Polskou republikou.

3)	Česká republika ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 148, 26.4.2021.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 24. listopadu 2022 – Evropský parlament v. Rada Evropské unie

(Věc C-259/21) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Společná rybářská politika - Nařízení (EU) 2021/92 - Stanovení rybolovných práv ve vodách Evropské unie a rybolovných práv, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací na rok 2021 - Zachování rybolovných zdrojů a ochrana mořských ekosystémů pomocí technických opatření - Články 15 až 17 a 20, jakož i čl. 59 druhý pododstavec - Článek 43 odst. 3 SFEU - Zneužití pravomoci - Zásada loajální spolupráce“)

(2023/C 24/09)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Evropský parlament (zástupci: I. Liukkonen a I. Terwinghe, zmocněnci)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: S. Falek, F. Naert a A. Nowak-Salles, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: A. Dawes, A. Stobiecka-Kuik a K. Walkerová, zmocněnci)

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Evropský parlament ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Radou Evropské unie.

3.	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 217, 7.6.2021.

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 24. listopadu 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Administrativen sad Sofia-grad – Bulharsko) – IG v. Varhoven administrativen sad

(Věc C-289/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie - Účinná právní ochrana - Vnitrostátní procesní pravidlo, které stanoví, že žaloba směřující ke zpochybnění slučitelnosti vnitrostátního ustanovení s unijním právem je bezpředmětná, pokud je ustanovení zrušeno ex nunc v průběhu řízení“)

(2023/C 24/10)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen sad Sofia-grad

Účastníci původního řízení

Žalobce: IG

Žalovaný: Varhoven administrativen sad

Výrok

Zásada efektivity, jak je zakotvena v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, musí být vykládána v tom smyslu, že brání procesnímu pravidlu členského státu, podle kterého v případě, že ustanovení vnitrostátního práva, které je zpochybněno žalobou na neplatnost z důvodu jeho rozporu s unijním právem, je zrušeno ex nunc, a od tohoto okamžiku tedy přestává vyvolávat účinky do budoucna, má se za to, že spor se stal bezpředmětným, takže není třeba o něm rozhodovat, aniž účastníci řízení mohou předem uplatnit případný zájem na pokračování řízení, a tedy aniž je tento zájem zohledněn.

---

(1)  Úř. věst. C 289, 19.7.2021.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 24. listopadu 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Korkein hallinto-oikeus – Finsko) – Řízení zahájené A

(Věc C-296/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Kontrola nabývání a držení palných zbraní - Směrnice 91/477/EHS - Část III přílohy I - Normy a techniky znehodnocování - Prováděcí nařízení (EU) 2015/2403 - Ověřování a osvědčování znehodnocení palných zbraní - Článek 3 - Ověřující subjekt určený vnitrostátním orgánem - Vydání osvědčení o znehodnocení - Subjekt neuvedený na seznamu zveřejňovaném Evropskou komisí - Převod znehodnocených palných zbraní v rámci Evropské unie - Článek 7 - Vzájemné uznávání“)

(2023/C 24/11)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein hallinto-oikeus

Účastníci původního řízení

Žalobce: A

Za účasti: Helsingin poliisilaitos, Poliisihallitus

Výrok

1)

Část III přílohy I směrnice Rady 91/477/EHS ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/51/ES ze dne 21. května 2008, a článek 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2403 ze dne 15. prosince 2015, kterým se stanoví společné pokyny o normách a technikách znehodnocování palných zbraní k zajištění toho, aby znehodnocené palné zbraně byly nevratně neschopné střelby, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby taková právnická osoba soukromého práva, jako je obchodní společnost, byla zahrnuta pojmem „ověřující subjekt“ použitým v odstavci 1 posledně uvedeného ustanovení, pokud je tato osoba uvedena na seznamu zveřejňovaném Evropskou komisí podle čl. 3 odst. 3 uvedeného prováděcího nařízení.

2)

Část III přílohy I směrnice 91/477, ve znění směrnice 2008/51, a čl. 7 odst. 2 prováděcího nařízení 2015/2403 musí být vykládány v tom smyslu, že pokud je osvědčení o znehodnocení palné zbraně vydáno „ověřujícím subjektem“, je členský stát, do kterého je znehodnocená palná zbraň převáděna, povinen toto osvědčení uznat, ledaže příslušné orgány tohoto členského státu při zběžné kontrole dotčené zbraně zjistí, že toto osvědčení zjevně nesplňuje požadavky stanovené v tomto prováděcím nařízení.

---

(1)  Úř. věst. C 289, 19.7.2021.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 24. listopadu 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de Primera Instancia no 4 de Castellón de la Plana – Španělsko) – Casilda v. Banco Cetelem SA

(Věc C-302/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Spor v původním řízení, který se stal bezpředmětným - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2023/C 24/12)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de Primera Instancia no 4 de Castellón de la Plana

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Casilda

Žalovaná: Banco Cetelem SA

Výrok

O žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané rozhodnutím Juzgado de Primera Instancia no 4 de Castelló de la Plana (soud prvního stupně č. 4 v Castelló de la Plana, Španělsko) ze dne 7. května 2021 není důvodné rozhodnout.

---

(1)  Úř. věst. C 382, 20.9.2021.

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 24. listopadu 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour de cassation – Belgie) – Tilman SA v. Unilever Supply Chain Company AG

(Věc C-358/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Justiční spolupráce v občanských věcech - Příslušnost a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech - Luganská úmluva II - Doložka o soudní příslušnosti - Formální náležitosti - Doložka obsažená ve všeobecných obchodních podmínkách - Všeobecné obchodní podmínky, které lze konzultovat a vytisknout z hypertextového odkazu uvedeného v písemně uzavřené smlouvě - Souhlas smluvních stran“)

(2023/C 24/13)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Tilman SA

Žalovaná: Unilever Supply Chain Company AG

Výrok

Článek 23 odst. 1 a 2 Úmluvy o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podepsané dne 30. října 2007, jejíž uzavření bylo schváleno jménem Evropského společenství rozhodnutím Rady 2009/430/ES ze dne 27. listopadu 2008

musí být vykládán v tom smyslu, že

doložka o soudní příslušnosti je právoplatně uzavřena, pokud je obsažena ve všeobecných obchodních podmínkách, na které písemně uzavřená smlouva odkazuje prostřednictvím hypertextového odkazu na internetovou stránku, kde se lze před podpisem uvedené smlouvy s uvedenými všeobecnými obchodními podmínkami seznámit, stáhnout si je a vytisknout si je, aniž by smluvní strana, vůči níž je tato doložka namítána, byla formálně vyzvána, aby s těmito všeobecnými obchodními podmínkami vyslovila souhlas zaškrtnutím políčka na uvedené internetové stránce.

---

(1)  Úř. věst. C 338, 23.8.2021.

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 24. listopadu 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Kúria – Maďarsko) – CIG Pannónia Életbiztosító Nyrt. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

(Věc C-458/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daně - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Článek 132 odst. 1 písm. c) - Osvobození některých činností od daně ve veřejném zájmu - Poskytnutí lékařské péče v rámci lékařských a nelékařských zdravotnických povolání - Služba používaná pojišťovnou k ověření správnosti diagnózy závažné nemoci, jakož i k vyhledání a poskytnutí nejlepší možné péče a léčby v zahraničí“)

(2023/C 24/14)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Kúria

Účastníci původního řízení

Účastnice řízení podávající vzájemný kasační opravný prostředek (navrhovatelka) a žalobkyně v prvním stupni: CIG Pannónia Életbiztosító Nyrt.

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel) a žalovaný v prvním stupni: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

Výrok

Článek 132 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty

musí být vykládán v tom smyslu, že

na plnění spočívající v ověření správnosti diagnózy závažné nemoci u pojištěného za účelem stanovení nejlepší možné zdravotní péče k uzdravení pojištěného a zajištění léčby v zahraničí, pokud je takové riziko kryto pojistnou smlouvou a pojištěný o to požádá, se nevztahuje osvobození od daně stanovené v tomto ustanovení.

---

(1)  Úř. věst. C 471, 22.11.2021.

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 24. listopadu 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Nürnberg – Německo) – A v. Finanzamt M

(Věc C-596/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daně - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Články 167 a 168 - Nárok na odpočet DPH odvedené na vstupu - Zásada zákazu daňových úniků - Dodavatelský řetězec - Odepření nároku na odpočet v případě daňového úniku - Osoba povinná k dani - Druhý pořizovatel zboží - Daňový únik týkající se části DPH splatné při prvním pořízení - Rozsah odepření nároku na odpočet“)

(2023/C 24/15)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Nürnberg

Účastníci původního řízení

Žalobce: A

Žalovaný: Finanzamt M

Výrok

1)

Články 167 a 168 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010, ve spojení se zásadou zákazu daňových úniků, musí být vykládány v tom smyslu, že druhému pořizovateli zboží může být odepřen nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) odvedené na vstupu z důvodu, že věděl nebo měl vědět o existenci úniku na DPH, kterého se dopustil původní prodávající při prvním prodeji, i když o tomto daňovém úniku věděl i první pořizovatel.

2)

Články 167 a 168 směrnice 2006/112/ES, ve znění směrnice 2010/45/EU, ve spojení se zásadou zákazu daňových úniků, musí být vykládány v tom smyslu, že druhému pořizovateli zboží, které bylo ve stadiu předcházejícím tomuto pořízení předmětem podvodného plnění týkajícího se pouze části daně z přidané hodnoty (DPH), kterou je stát oprávněn vybrat, musí být nárok na odpočet DPH odvedené na vstupu odepřen v plném rozsahu, pokud uvedený pořizovatel věděl nebo měl vědět, že je toto pořízení spojeno s daňovým únikem.

---

(1)  Úř. věst. C 513, 20.12.2021.

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 24. listopadu 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Raad van State – Belgie) – VZW Belgisch-Luxemburgse vereniging van de industrie van plantenbescherming (Belplant), dříve VZW Belgische Vereniging van de Industrie van Plantenbeschermingsmiddelen (PHYTOFAR) v. Vlaams Gewest

(Věc C-658/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Postup při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti - Směrnice (EU) 2015/1535 - Pojem ‚technický předpis‘ - Článek 1 odst. 1 - Vnitrostátní právní úprava zakazující používání pesticidů obsahujících glyfosát jednotlivci na pozemcích určených k soukromému užívání - Článek 5 odst. 1 - Povinnost členských států sdělit Evropské komisi každý návrh technického předpisu“)

(2023/C 24/16)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Žalobce: VZW Belgisch-Luxemburgse vereniging van de industrie van plantenbescherming (Belplant), dříve VZW Belgische Vereniging van de Industrie van Plantenbeschermingsmiddelen (PHYTOFAR)

Žalovaný: Vlaams Gewest

Výrok

Článek 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, vykládaný ve spojení s jejím článkem 5,

musí být vykládán v tom smyslu, že

vnitrostátní právní úprava, která zakazuje osobám, které nejsou držiteli vnitrostátního povolení určeného profesionálům, aby používaly na pozemcích určených k soukromému užívání pesticidy obsahující glyfosát, může představovat „technický předpis“ ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. d) a f) této směrnice, který musí být sdělen Evropské komisi na základě článku 5 uvedené směrnice, může-li uplatnění této vnitrostátní právní úpravy významně ovlivnit uvádění dotyčných výrobků na trh, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

---

(1)  Úř. věst. C 73, 14.2.2022.

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 24. listopadu 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour de cassation – Francie) – Cafpi SA, Aviva assurances SA v. Enedis SA

(Věc C-691/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 85/374/EHS - Článek 3 - Odpovědnost za vadné výrobky - Pojem ‚výrobce‘ - Provozovatel distribuční soustavy elektřiny, který mění napěťovou hladinu elektřiny za účelem její distribuce“)

(2023/C 24/17)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Cafpi SA, Aviva assurances SA

Žalovaná: Enedis SA

Výrok

Článek 3 odst. 1 směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/34/ES ze dne 10. května 1999,

musí být vykládán v tom smyslu, že

provozovatel distribuční soustavy elektřiny musí být považován za „výrobce“ ve smyslu tohoto ustanovení, pokud mění napěťovou hladinu elektřiny za účelem její distribuce konečnému zákazníkovi.

---

(1)  Úř. věst. C 64, 7.2.2022.

Usnesení Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 21. září 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour d'appel de Bruxelles – Belgie) – DA v. Romanian Air Traffic Services Administration (Romatsa) a další a FC a další v. Romanian Air Traffic Services Administration (Romatsa) a další

(Věc C-333/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora Evropské unie - Státní podpory - Články 107 a 108 SFEU - Dvoustranná dohoda o investicích - Rozhodčí doložka - Rumunsko - Rozhodčí nález, který přiznává výplatu náhrady škody - Rozhodnutí Evropské komise, kterým je tato výplata prohlášena za státní podporu neslučitelnou s vnitřním trhem a je nařízeno její navrácení - Nucený výkon rozhodčího nálezu před soudem jiného členského státu než toho, kterému je určeno rozhodnutí - Porušení unijního práva - Článek 19 SEU - Články 267 a 344 SFEU - Autonomie unijního práva“)

(2023/C 24/18)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Bruxelles

Účastníci původního řízení

Žalobci: DA a FC, European Food SA, Starmill SRL, Multipack SRL

Žalovaní: Romanian Air Traffic Services Administration (Romatsa), Rumunsko, Evropská komise, Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol), FC, European Food SA, Starmill SRL, Multipack SRL a Romanian Air Traffic Services Administration (Romatsa), Rumunsko, DA, Evropská komise, Organisation Romanian Air Traffic Services Administration (Romatsa), Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol)

Výrok

Unijní právo, konkrétně články 267 a 344 SFEU, musí být vykládáno v tom smyslu, že soud členského státu, ke kterému byl podán návrh na nucený výkon rozhodčího nálezu, který byl předmětem rozhodnutí Komise (EU) 2015/1470 ze dne 30. března 2015 o státní podpoře SA.38517 (2014/C) (ex 2014/NN) poskytnuté Rumunskem – Rozhodčí nález ve věci Micula v. Rumunsko ze dne 11. prosince 2013, je povinen vyloučit použití tohoto nálezu a nemůže tedy v žádném případě přistoupit k jeho výkonu s cílem umožnit oprávněným dosáhnout vyplacení náhrady škody, kterou jim nález přiznává.

---

(1)  Úř. věst. C 220, 1.7.2019.

Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 5. října 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rayonen sad – Pazardzhik – Bulharsko) – SF v. Teritorialna direktsia na Natsionalna agentsia za prihodite – Plovdiv

(Věc C-49/20) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Články 53 a 99 jednacího řádu Soudního dvora - Směrnice (EU) 2015/849 - Oblast působnosti - Vnitrostátní právní úprava, která vyžaduje, aby platby přesahující určitý limit, byly prováděny výlučně převodem nebo vkladem na platební účet“)

(2023/C 24/19)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Rayonen sad – Pazardzhik

Účastníci původního řízení

Žalobce: SF

Žalovaná: Teritorialna direktsia na Natsionalna agentsia za prihodite – Plovdiv

Výrok

Právní úprava členského státu, která stanoví, že platby na vnitrostátním území, které dosahují nebo přesahují částku stanovené prahové hodnoty, se provádí výlučně převodem nebo vkladem na platební účet, přičemž se nepřihlíží k subjektu nebo důvodu u plateb v hotovosti, ale zahrnují se bez rozdílu všechny platby v hotovosti mezi fyzickými a právnickými osobami, nespadá do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES.

---

(1)  Úř. věst. C 137, 27.4.2020.

Usnesení Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 12. října 2022 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Sądu Rejonowého dla Warszawy-Woli w Warszawie – Polsko) – R1, R2 (C-650/20) v. O1, O2 (C-650/20) a C (C-651/20) v. T, O (C-651/20)

(Spojené věci C-650/20 a C-651/20) (1)

(„Vyškrtnutí“)

(2023/C 24/20)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Rejonowy dla Warszawy-Woli w Warszawie

Účastníci původního řízení

Žalobci: R1, R2 (C-650/20), C (C-651/20)

Žalovaní: O1, O2 (C-650/20), T, O (C-651/20)

Výrok

Spojené věci C-650/20 a C-651/20 se vyškrtávají z rejstříku Soudního dvora.

---

(1)  Datum doručení: 30.11.2020.

Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 27. září 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht Kleve – Německo) – AB a další v. Ryanair DAC

(Věc C-307/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Letecká doprava - Nařízení (ES) č. 261/2004 - Společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v případě zrušení nebo významného zpoždění letů - Článek 5 odst. 1 písm. c) - Právo na náhradu škody v případě zrušení letu - Přepravní smlouva uzavřená prostřednictvím on-line zprostředkovatele služeb cestovního ruchu - Informace o zrušení letu sdělená prostřednictvím elektronické adresy automaticky vygenerované zprostředkovatelem služeb cestovního ruchu - Absence účinného informování cestujícího“)

(2023/C 24/21)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Kleve

Účastníci původního řízení

Žalobci: AB a další

Žalovaná: Ryanair DAC

Výrok

Článek 5 odst. 1 písm. c) a článek 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91,

musí být vykládány v tom smyslu, že

provozující letecký dopravce je povinen zaplatit náhradu škody podle těchto ustanovení v případě zrušení letu, o němž cestující nebyl informován alespoň dva týdny před plánovaným časem odletu, pokud tento dopravce zaslal informaci včas na jedinou e-mailovou adresu, která mu byla sdělena při rezervaci, avšak nevěděl, že tato adresa umožňuje kontaktovat pouze zprostředkovatele služeb cestovního ruchu, jehož prostřednictvím byla rezervace provedena, a nikoliv přímo cestujícího, a pokud tento zprostředkovatel nepředal informaci včas cestujícímu.

---

(1)  Úř. věst. C 310, 2.8.2021.

Usnesení Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 20. října 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Supremo Tribunal Administrativo – Portugalsko) – Instituto de Financiamento da Agricultura e Pescas IP (IFAP) v. AB, CD, EF

(Věc C-374/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 53 odst. 2 a článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 - Vlastní zdroje Evropské unie - Ochrana finančních zájmů Unie - Stíhání nesrovnalostí - Článek 4 - Přijetí správních opatření - Článek 3 odst. 1 - Promlčecí lhůta pro zahájení stíhání - Uplynutí - Dovolatelnost v rámci řízení o nuceném vymáhání pohledávky - Článek 3 odst. 2 - Lhůta pro výkon rozhodnutí - Použitelnost - Počátek běhu lhůty - Přerušení a stavění“)

(2023/C 24/22)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Supremo Tribunal Administrativo

Účastníci původního řízení

Žalobce: Instituto de Financiamento da Agricultura e Pescas IP (IFAP)

Žalovaní: AB, CD, EF

Výrok

1)

Článek 3 odst. 1 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství musí být vykládán v tom smyslu, že s výhradou dodržení zásad rovnocennosti a efektivity nebrání vnitrostátní právní úpravě, podle které je adresát rozhodnutí o vymáhání neoprávněně vyplacených částek, které bylo přijato po uplynutí promlčecí lhůty pro zahájení stíhání podle tohoto ustanovení, povinen pro účely jeho napadení uplatnit vadu tohoto rozhodnutí v určité prekluzivní lhůtě před příslušným správním soudem a již se nemůže bránit výkonu uvedeného rozhodnutí tím, že namítne stejnou vadu v rámci soudního řízení o nuceném vymáhání pohledávky, které proti němu bylo zahájeno.

2)

Článek 3 odst. 2 první pododstavec nařízení č. 2988/95 musí být vykládán v tom smyslu, že osoby, které nesou ve vztahu k dlužníkovi, jemuž je určeno rozhodnutí o vymáhání neoprávněně obdržených částek, subsidiární odpovědnost a na které bylo rozšířeno daňové exekuční řízení, musí mít možnost namítat uplynutí lhůty pro výkon rozhodnutí stanovené v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci tohoto nařízení nebo případně lhůty prodloužené podle čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení, aby zabránily nucenému vymáhání těchto částek.

3)

Článek 3 odst. 2 první pododstavec nařízení č. 2988/95 musí být vykládán v tom smyslu, že v případě výkonu rozhodnutí ukládajícího vrácení neoprávněně vybraných částek začíná lhůta pro výkon rozhodnutí, kterou stanoví, běžet ode dne, kdy se toto rozhodnutí stane konečným, to znamená ode dne uplynutí lhůt pro podání opravných prostředků nebo dne vyčerpání opravných prostředků.

---

(1)  Úř. věst. C 357, 6.9.2021.

Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 19. října 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Napoli – Itálie) – VB v. Comune di Portici

(Věc C-777/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Článek 49 SFEU - Svoboda usazování - Článek 56 SFEU - Volný pohyb služeb - Provoz na pozemních komunikacích - Registrace a zdanění motorových vozidel - Vozidlo registrované v členském státě - Řidič s bydlištěm v členském státě registrace vozidla i v jiném členském státě - Právní úprava členského státu zakazující osobám s bydlištěm na jeho území déle než 60 dnů, aby v tomto členském státě provozovaly vozidlo registrované v zahraničí“)

(2023/C 24/23)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Napoli

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: VB

Odpůrkyně: Comune di Portici

Výrok

Článek 49 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která osobě samostatně výdělečně činné, která má v členském státě bydliště déle než 60 dnů, zakazuje, aby v tomto členském státě provozovala vozidlo registrované v jiném členském státě, jestliže toto vozidlo není určeno k tomu, aby bylo trvale užíváno hlavně v prvně uvedeném členském státě, ani fakticky užíváno tímto způsobem.

---

(1)  Úř. věst. C 148, 4.4.2022.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Audiencia Nacional (Španělsko) dne 5. dubna 2022 – trestní řízení proti Abelovi

(Věc C-235/22)

(2023/C 24/24)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Audiencia Nacional

Účastník původního trestního řízení

Osoba, vůči níž se vede řízení o vydání: Abel

Další účastník řízení: Ministerio Fiscal

Předběžné otázky

1)

Musí být články 126 a 127 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii [Dohoda o vystoupení] (1) a čl. 18 odst. 1 a čl. 21 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie vykládány v tom smyslu, že se použijí na žádost třetího státu o vydání, vyřizovanou po skončení přechodného období stanoveného v Dohodě o vystoupení, ohledně občana Spojeného království, jenž měl v době ukončení Dohody o vystoupení a po něm bydliště v členském státě, pro skutky spáchané před platností a během platnosti Dohody o vystoupení? V případě záporné odpovědi:

2)

Musí být články 10, 12, 13, 14, 15, 126 a 127 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii [Dohoda o vystoupení] a článek 21 Smlouvy o fungování Evropské unie vykládány v tom smyslu, že judikatura vycházející z rozsudků SDEU ve věcech C-182/15 (Petruhhin) (2) , Pisciotti (C-191/16) (3) a C-897/19 PPU (I.N.) (4) je použitelná na žádost třetího státu o vydání týkající se britského státního příslušníka, který byl občanem Evropské unie v době skutkových okolností, jež odůvodňují žádost o vydání, a který nepřetržitě pobýval na území členského státu před platností a během platnosti Dohody o vystoupení? V případě záporné odpovědi:

3)

Je judikatura vycházející z rozsudků SDEU ve věcech C-182/15 (Petruhhin), Pisciotti (C-191/16) a C-897/19 PPU (I.N.) s ohledem na mechanismus justiční spolupráce v trestních věcech stanovený v článcích 62 až 65 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii a v hlavě VII části třetí Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé použitelná na žádost třetího státu o vydání týkající se britského státního příslušníka, který byl v době skutkových okolností, jež odůvodňují žádost o vydání, občanem Evropské unie a který před platností a během platnosti Dohody o vystoupení nepřetržitě pobýval na území členského státu?

---

(1)  Úř. věst. 2020, L 29, s. 7.

(2)  Rozsudek ze dne 9. září 2016, EU:C:2016:630.

(3)  Rozsudek ze dne 10. dubna 2018, EU:C:2018:222.

(4)  Rozsudek ze dne 2. dubna 2020, EU:C:2020:262.

Kasační opravný prostředek podaný dne 4. května 2022 Luisem Miguelem Novaisem proti usnesení Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 4. března 2022 ve věci T-66/22, Novais v. Portugalsko

(Věc C-295/22 P)

(2023/C 24/25)

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Luis Miguel Novais (zástupci: Á. Oliveira a C. Almeida Lopes, advokáti)

Další účastnice řízení: Portugalská republika

Usnesením ze dne 24. listopadu 2022 Soudní dvůr (šestý senát) zamítl kasační opravný prostředek jako zjevně neopodstatněný.

Kasační opravný prostředek podaný dne 9. května 2022 Union nationale des indépendants solidaires (UNIS) proti usnesení Tribunálu (desátého senátu) vydanému dne 8. března 2022 ve věci T-431/21, UNIS v. Komise

(Věc C-324/22 P)

(2023/C 24/26)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Union nationale des indépendants solidaires (UNIS) (zástupce: F. Ortega, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Usnesením ze dne 1. prosince 2022 Soudní dvůr (šestý senát) zamítl kasační opravný prostředek jako zjevně neopodstatněný a rozhodl, že účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek ponese vlastní náklady řízení.

Kasační opravný prostředek podaný dne 25. srpna 2022 Unite the Union proti usnesení Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 22. června 2022 ve věci T-739/20, Unite the Union v. EUIPO – WWRD Ireland (WATERFORD)

(Věc C-571/22 P)

(2023/C 24/27)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Unite the Union (zástupci: B. O’Connor a M. Hommé, advokáti)

Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), WWRD Ireland IPCO LLC

Usnesením ze dne 5. prosince 2022 Soudní dvůr (senát rozhodující o uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku) rozhodl, že kasační opravný prostředek není přijatelný a že společnost Unite the Union ponese vlastní náklady řízení.

Kasační opravný prostředek podaný dne 31. srpna 2022 Munich, S.L. proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 22. června 2022 ve věci T-502/20, Munich v. EUIPO – Tone Watch (MUNICH10A.T.M.)

(Věc C-577/22 P)

(2023/C 24/28)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Munich, S.L. (zástupci: J. Güell Serra, M. del Mar Guix Vilanova, advokáti)

Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), Tone Watch, S. L.

Usnesením ze dne 29. listopadu 2022 Soudní dvůr (senát rozhodující o přijatelnosti kasačních opravných prostředků) rozhodl, že kasační opravný prostředek je nepřijatelný a že Munich, S.L., ponese vlastní náklady řízení.

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. září 2022 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 6. července 2022 ve věci T-408/21, HB v. Evropská komise

(Věc C-597/22 P)

(2023/C 24/29)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: J. Baquero Cruz, J. Estrada de Solà a B. Araujo Arce, zmocněnci)

Další účastnice řízení: HB (zástupkyně: L. Levi, advokátka)

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie vydaný dne 6. července 2022 věci T-408/21, HB v. komise, v rozsahu, v němž zrušuje rozhodnutí Komise ze dne 5. května 2021 C(2021) 3339 final a C(2021) 3340 final,

—	vrátil věc Tribunálu, aby meritorně rozhodl o žalobě na neplatnost,

—	uložil HB náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uvádí Komise jediný důvod, vycházející z nesprávného právního posouzení.

Podle ní měl Tribunál nesprávně za to, že rozhodnutí C(2019) 7318 final a C(2019) 7319 final měla smluvní povahu.

V důsledku toho chybná kvalifikace smluvní povahy obou pohledávek zapříčinila podle judikatury ADR (C-584/17) nemístné zrušení rozhodnutí Komise ze dne 5. května 2021 C(2021) 3339 final a C(2021) 3340 final, která jsou předmětem kasačního opravného prostředku.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Rejonowym w Słupsku (Polsko) dne 19. září 2022 – trestní řízení proti M.S., J.W. a M.P.

(Věc C-603/22)

(2023/C 24/30)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Rejonowy w Słupsku

Účastníci původního řízení

M.S., J.W., M.P., Prokurator Rejonowy w Słupsku (Okresní státní zástupce ve Słupsku), D.G.- kurator ustanowiony dla M.B. i B.B. (opatrovník ustanovený pro M.B. a B.B.)

Předběžné otázky

1)

Musí být čl. 6 odst. 1, odst. 2, odst. 3 písm. a) a odst. 7 a článek 18 ve spojení s body 25, 26 a 27 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení (1), vykládány v tom smyslu, že jakmile je podezřelá osoba mladší 18 let obviněna, jsou orgány činné v trestním řízení povinny zajistit, aby byl dítěti nápomocen obhájce ex offo, pokud nemá zvoleného obhájce (z důvodu, že si dítě nebo osoba vykonávající rodičovskou odpovědnost takovou pomoc nezajistili sami), a aby byl obhájce přítomen při provádění úkonů přípravného řízení, jako je výslech nezletilého jako podezřelého, a že brání provedení úkonu výslechu nezletilého bez účasti obhájce?

2)

Musí být čl. 6 odst. 6 a 8 ve spojení s body 16, 30, 31 a 32 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení, vykládány v tom smyslu, že odchýlení se od práva na pomoc obhájce bez zbytečného odkladu není v žádném případě přípustné ve věcech trestných činů, za které lze uložit trest odnětí svobody, a že dočasná odchylka od uplatňování práva na pomoc obhájce ve smyslu čl. 6 odst. 8 směrnice je možná pouze v přípravném řízení a pouze za okolností striktně vyjmenovaných v čl. 6 odst. 8 písm. a) a b), které musí být výslovně uvedeny v rozhodnutí, které je v zásadě napadnutelné, přistoupit k výslechu v nepřítomnosti advokáta?

3)

V případě kladné odpovědi alespoň na jednu z otázek uvedených v bodech 1 a 2 – je tedy třeba výše uvedená ustanovení směrnice vykládat v tom smyslu, že brání takovým vnitrostátním ustanovením, jako jsou: a) článek 301 druhá věta trestního řádu, podle níž se výslech podezřelého provádí za účasti ustanoveného obhájce pouze na žádost podezřelého, přičemž nedostavení se obhájce k výslechu podezřelého nebrání jeho výslechu; b) článek 79 § 3 trestního řádu, podle něhož je v případě osoby mladší 18 let (čl. 79 § 1 bod 1 trestního řádu) účast obhájce povinná pouze při hlavním líčení a při těch jednáních, při nichž je účast obviněného povinná, tj. ve stadiu soudního řízení?

4)

Musí být ustanovení uvedená v otázkách č. 1 a 2, jakož i zásada přednosti a zásada přímého účinku směrnic vykládány v tom smyslu, že opravňují (nebo zavazují) vnitrostátní soud, který projednává trestní věc spadající do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení, a všechny státní orgány, aby nepřihlížely k ustanovením vnitrostátního práva, která jsou neslučitelná se směrnicí, jako jsou ustanovení uvedená v otázce č. 3, a aby v důsledku toho – vzhledem k uplynutí lhůty pro provedení směrnice – nahradily výše uvedenou vnitrostátní normu přímo účinnými normami směrnice?

5)

Musí být čl. 6 odst. 1, 2, 3 a 7 a článek 18 spolu s čl. 2 odst. 1 a 2 a body 11, 25 a 26 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení, ve spojení s článkem 13 a bodem 50 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2013/48/EU ze dne 22. října 2013 o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody (2), vykládány v tom smyslu, že členský stát zaručuje právní pomoc z úřední povinnosti podezřelým nebo obviněným v trestním řízení, kteří byli v době řízení dětmi, ale následně dosáhli věku 18 let, a že tato pomoc je povinná až do pravomocného skončení řízení?

6)	V případě kladné odpovědi na otázku č. 5 – musí být tedy výše uvedená ustanovení směrnice vykládána v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je čl. 79 § 1 bod 1 trestního řádu, podle kterého musí mít obviněný v trestním řízení obhájce pouze do dovršení 18 let?

7)

Musí být ustanovení uvedená v otázce č. 5, jakož i zásada přednosti a zásada přímého účinku směrnic vykládány v tom smyslu, že opravňují (nebo zavazují) vnitrostátní soud, který projednává trestní věc spadající do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení, a všechny státní orgány, aby nepřihlížely k ustanovením vnitrostátního práva, která jsou neslučitelná se směrnicí, jako jsou ustanovení uvedená v otázce č. 5, a aby použily ustanovení vnitrostátního práva, jako je čl. 79 § 2 trestního řádu vykládaná v souladu se směrnicí (prounijní výklad), tj. ponechaly obhájce ex offo obviněnému, který v době obvinění nedosáhl věku 18 let, ale následně v průběhu řízení dosáhl věku 18 let, a vůči němuž trestní řízení probíhá, až do pravomocného skončení řízení, za předpokladu, že je to nezbytné s ohledem na okolnosti bránící obhajobě, nebo také, aby – vzhledem k uplynutí lhůty pro provedení směrnice – nahradily výše uvedenou vnitrostátní normu přímo účinnými normami směrnice?

8)

Musí být čl. 4 odst. 1 až 3 ve spojení s body 18, 19 a 22 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení, a čl. 3 odst. 2 ve spojení s body 19 a 26 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení (3) vykládány v tom smyslu, že příslušné orgány (státní zastupitelství, policie) by měly nejpozději před prvním úředním výslechem podezřelého policií nebo jiným příslušným orgánem neprodleně informovat jak podezřelého, tak subjekt rodičovské odpovědnosti, o těch právech, která jsou nezbytná pro zajištění řádného řízení, a o procesních úkonech v řízení, včetně zejména povinnosti ustanovit nezletilému podezřelému obhájce, a o důsledcích neustanovení zvoleného obhájce nezletilému obviněnému (ustanovení obhájce ex offo), a pokud jde o děti, které jsou podezřelými, měly by být tyto informace podány jednoduchým a přístupným jazykem odpovídajícím věku nezletilého?

9)

Musí čl. 7 odst. 1 a 2 ve spojení s bodem 31 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem (4), ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. e) a odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení, vykládány v tom smyslu, že orgány členského státu, které vedou trestní řízení s podezřelým/obviněným dítětem, jsou povinny poučit podezřelé dítě o právu odepřít výpověď a o právu nevypovídat ve vlastní neprospěch, a to způsobem, který je srozumitelný a přiměřený věku podezřelého?

10)

Musí být čl. 4 odst. 1 až 3 ve spojení s body 18, 19 a 22 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení, a čl. 3 odst. 2 ve spojení s body 19 a 26 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení vykládány v tom smyslu, že požadavky stanovené ve výše uvedených ustanoveních nejsou splněny předáním obecného poučení krátce před výslechem nezletilého podezřelého bez zohlednění zvláštních práv vyplývajících z působnosti směrnice 2016/800, a navíc předáním tohoto poučení pouze podezřelému jednajícímu bez obhájce, aniž by toto poučení bylo předáno subjektu rodičovské odpovědnosti, a v situaci, kdy je toto poučení formulováno v jazyce nepřiměřeném věku podezřelého?

11)

Musí být články 18 a 19 ve spojení s bodem 26 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelé nebo obviněné v trestním řízení, a čl. 12 odst. 2 ve spojení s bodem 50 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/48/EU ze dne 22. října 2013 o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody spolu s čl. 7 odst. 1 a 2 ve spojení s čl. 10 odst. 2 a bodem 44 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem, jakož i zásada řádného soudního řízení vykládány v tom smyslu, že – pokud jde o vysvětlení podezřelého podaná během policejního výslechu provedeného bez přístupu k obhájci a bez toho, aby byl podezřelý řádně informován o svých právech, aniž by byl subjekt rodičovské odpovědnosti informován o právech a obecných aspektech průběhu řízení, na což má dítě nárok podle článku 4 směrnice 2016/800 – zavazují (nebo opravňují) vnitrostátní soud, který projednává trestní věc spadající do působnosti výše uvedených směrnic, a všechny státní orgány k tomu, aby zajistily účinek spočívající v tom, že se podezřelí/obvinění budou nacházet ve stejné situaci, v jaké by se nacházeli, kdyby k dotyčným porušením nedošlo, a aby se tedy k takovým důkazům nepřihlíželo, zejména pokud by informace získané při takovém výslechu v neprospěch takových osob měly být použity k jejich odsouzení?

12)

Musí být tedy ustanovení uvedená v otázce č. 11, jakož i zásada přednosti a zásada přímého účinku vykládány v tom smyslu, že vyžadují, aby vnitrostátní soud, který projednává trestní věc spadající do působnosti výše uvedených směrnic, a jakýkoli jiný státní orgán nepřihlížely k ustanovením vnitrostátního práva, která jsou s uvedenými směrnicemi neslučitelná, jako je článek 168a trestního řádu, podle něhož nelze prohlásit důkaz za nepřípustný pouze z toho důvodu, že byl získán v rozporu s procesními předpisy nebo trestným činem uvedeným v čl. 1 § 1 trestního zákoníku, ledaže byl důkaz získán v souvislosti s výkonem úředních povinností veřejného činitele v důsledku: vraždy, úmyslného ublížení na zdraví nebo zbavení svobody?

13)

Musí být čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelé nebo obviněné v trestním řízení, ve spojení s čl. 19 odst. 1 druhým pododstavcem SEU a zásadou efektivity v unijním právu, vykládán v tom smyslu, že státní zástupce, jakožto orgán podílející se na výkonu spravedlnosti, který dohlíží na dodržování zásad právního státu a zároveň zajišťuje přípravné řízení, má povinnost zajistit v přípravném řízení účinnou právní ochranu v rozsahu působnosti výše uvedené směrnice a že při účinném uplatňování unijního práva musí zaručit svou nezávislost a nestrannost[?]

14)

V případě kladné odpovědi na některou z otázek uvedených v bodech 1-4, 5-8, 9-12, a zejména v případě kladné odpovědi na otázku č. 13 – musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU (zásada účinné právní ochrany) ve spojení s článkem 2 SEU, zejména v souvislosti se zásadou dodržování zásad právního státu, jak je vykládána v judikatuře Soudního dvora (rozsudek ze dne 21. prosince 2021 ve spojených věcech C-357/19, C-379/19, C-547/19, C-811/19 a C-840/19, Înalta Curte de Casaţie şi Justiţie a Tribunalul Bihor, EU:C:2021:1034), a zásada nezávislosti soudů stanovená v čl. 19 odst. 1 druhém pododstavci SEU a článku 47 Listiny základních práv, jak je vykládána v judikatuře Soudního dvora (rozsudek ze dne 27. února 2018, Associação Sindical dos Juízes Portugueses, C-64/16, EU:C:2018:117), vykládány v tom smyslu, že tyto zásady z důvodu možnosti nepřímého nátlaku na soudce a možnosti nejvyššího státního zástupce dávat v tomto ohledu závazné pokyny státním zástupcům nižšího stupně brání vnitrostátní právní úpravě, která vyjadřuje závislost státního zastupitelství na výkonném orgánu, jako je ministr spravedlnosti, a brání rovněž existenci vnitrostátní právní úpravy, která omezuje nezávislost soudu a nezávislost státního zástupce při uplatňování unijního práva, zejména: a) článek 130 § 1 zákona ze dne 27. července 2001 o organizaci obecných soudů [Ustawa z dnia 27 lipca 2001 r. – Prawo o ustroju sądów powszechnych], který umožňuje ministru spravedlnosti – v souvislosti s povinností státního zástupce oznámit situaci, v níž soud rozhoduje s použitím unijního práva – nařídit okamžité přerušení výkonu funkce soudce až do vydání rozhodnutí kárného soudu, a to na dobu nejdéle jednoho měsíce, pokud se ministr spravedlnosti domnívá, že to vzhledem k povaze skutku, kterého se soudce dopustil a který je konkretizován přímým použitím unijního práva, vyžaduje vážnost soudu nebo důležitý zájem služby; b) článek 1 § 2, čl. 3 § 1 body 1 a 3 a čl. 7 § 1 až 6 a 8, jakož i čl. 13 § 1 a 2 zákona ze dne 28. srpna 2016 o státním zastupitelství [Ustawa z dnia 28 stycznia 2016 r. – Prawo o prokuraturze], z jejichž obsahu ve vzájemné souvislosti vyplývá, že ministr spravedlnosti, který je současně nejvyšším státním zástupcem a vedoucím orgánem státního zastupitelství, může vydávat příkazy závazné pro státní zástupce nižšího stupně i v rozsahu, v němž omezují nebo ztěžují přímé uplatňování unijního práva?

---

(1)  Úř. věst. 2016, L 132, s. 1.

(2)  Úř. věst. 2013, L 294, s. 1.

(3)  Úř. věst. 2012, L 142, s. 1.

(4)  Úř. věst. 2016, L 65, s. 1.

Kasační opravný prostředek podaný dne 23. září 2022 společností Tigercat International Inc. proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 13. července 2022 ve věci T-251/21, Tigercat International Inc. v. EUIPO

(Věc C-612/22 P)

(2023/C 24/31)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Tigercat International Inc. (zástupci: B. Führmeyer, Rechtsanwalt, E. B. Matthes, Rechtsanwalt)

Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), Caterpillar Inc.

Usnesením ze dne 5. prosince 2022 Soudní dvůr (senát rozhodující o přijatelnosti kasačních opravných prostředků) rozhodl, že kasační opravný prostředek není přijatelný a že společnost Tigercat International Inc. ponese vlastní náklady řízení.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de las Islas Baleares (Španělsko) dne 7. října 2022 – J. M. A. R. v. C. N. N., SA

(Věc C-631/22)

(2023/C 24/32)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Superior de Justicia de las Islas Baleares

Účastníci původního řízení

Odvolatel: J. M. A. R.

Odpůrkyně v odvolacím řízení: C. N. N., SA

Předběžné otázky

1)

Musí být článek 5 směrnice 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (1), s ohledem na body 16, 17, 20 a 21 jejího odůvodnění, články 21 a 26 Listiny základních práv Evropské unie a články 2 a 27 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (schválené rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 (2)), vykládán v tom smyslu, že brání uplatnění takové vnitrostátní právní úpravy, která stanoví automatické ukončení pracovního poměru z důvodu zdravotního postižení pracovníka (při uznání trvalé a úplné neschopnosti vykonávat obvyklé povolání bez vyhlídky na zlepšení), aniž by to bylo podmíněno předchozím splněním povinnosti podniku přijmout „přiměřené uspořádání“, jak vyžaduje článek 5 směrnice, za účelem zachování zaměstnání (nebo odůvodnit, že taková povinnost představuje neúměrné břemeno)?

2)

Musí být čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 směrnice 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, s ohledem na body 16, 17, 20 a 21 jejího odůvodnění, články 21 a 26 Listiny základních práv Evropské unie a články 2 a 27 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (schválené rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009), vykládány v tom smyslu, že automatické ukončení pracovního poměru pracovníka z důvodu zdravotního postižení (při uznání trvalé a úplné neschopnosti vykonávat obvyklé povolání), aniž by to bylo podmíněného předchozím splněním povinnosti přijmout „přiměřená uspořádání“, jak vyžaduje článek 5 směrnice, za účelem zachování zaměstnání (nebo předchozího odůvodnění, že taková povinnost představuje neúměrné břemeno), představuje přímou diskriminaci, i když vnitrostátní právní předpis takové ukončení stanoví?

---

(1)  Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. 2000, L 303, s. 16; Zvl. vyd. 05/04 s. 79).

(2)  Rozhodnutí Rady ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím (Úř. věst. 2010, L 23, s. 35).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Supremo (Španělsko) dne 10. října 2022 – AB Volvo v. Transsaqui S.L.

(Věc C-632/22)

(2023/C 24/33)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: AB Volvo

Odpůrkyně: Transsaqui S.L.

Předběžné otázky

1.-

Může být článek 47 Listiny základních práv Evropské unie ve spojení s článkem 101 Smlouvy o fungování Evropské unie, za okolností soudního sporu ohledně kartelové dohody týkající se nákladních vozidel, které jsou popsány v tomto předkládacím rozhodnutí, vykládán v tom smyslu, že předvolání mateřské společnosti, proti níž byla podána žaloba na náhradu škody způsobené dohodou omezující hospodářskou soutěž, se považuje za řádně provedené, pokud došlo k doručení (nebo k pokusu o doručení) v místě sídla dceřiné společnosti se sídlem ve státě, v němž probíhá soudní řízení, a mateřská společnost se sídlem v jiném členském státě se k řízení nedostavila a zůstala nepřítomná?

2.-

V případě kladné odpovědi na výše uvedenou otázku, je tento výklad článku 47 Listiny slučitelný s článkem 53 Listiny, a to s ohledem na judikaturu Tribunal Constitucional (Ústavní soud, Španělsko) týkající se předvolávání mateřských společností se sídlem v jiném členském státě ve sporech týkajících se kartelové dohody o nákladních vozidlech?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie) dne 11. října 2022 – Real Madrid Club de Fútbol, AE v. EE, Société Éditrice du Monde SA

(Věc C-633/22)

(2023/C 24/34)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Real Madrid Club de Fútbol, AE

Odpůrci: EE, Société Éditrice du Monde SA

Předběžné otázky

1)

Musí být články 34 a 36 nařízení Brusel I (1) a článek 11 Listiny základních práv Evropské unie vykládány v tom smyslu, že uložení povinnosti k náhradě škody za poškození dobré pověsti sportovního klubu prostřednictvím informace zveřejněné deníkem může zjevně porušovat svobodu projevu, a představovat tak důvod pro odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí?

2)

V případě kladné odpovědi, je třeba tato ustanovení vykládat v tom smyslu, že nepřiměřenost uložené povinnosti může být dožádaným soudem konstatována pouze tehdy, pokud je náhrada škody kvalifikována jako sankční buď soudem původu, nebo dožádaným soudem, a nikoliv pokud je přiznána jako náhrada nemajetkové újmy?

3)	Mají být tato ustanovení vykládána v tom smyslu, že dožádaný soud může vycházet pouze z odrazujícího účinku uložené povinnosti s ohledem na zdroje osoby, jíž byla povinnost uložena, nebo že může zohlednit i další faktory, jako je závažnost pochybení nebo rozsah újmy?

4)	Může být odrazující účinek s ohledem na zdroje deníku sám o sobě důvodem pro odmítnutí uznání nebo výkonu rozhodnutí z důvodu zjevného porušení základní zásady svobody tisku?

5)	Je třeba odrazujícím účinkem rozumět ohrožení finanční rovnováhy deníku, nebo může tento účinek spočívat pouze v zastrašujícím účinku?

6)	Měl by být odrazující účinek posuzován stejným způsobem ve vztahu ke společnosti vydávající deník a ve vztahu k novináři, jakožto fyzické osobě?

7)	Je obecná ekonomická situace tištěných novin relevantní okolností pro posouzení, zda kromě osudu dotčeného deníku může mít uložení povinnosti zastrašující účinek na všechna média?

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. 2001, L 12, s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sofijski gradski sad (Bulharsko) dne 10. října 2022 – trestní řízení proti OT, PG, CR, VT, MD

(Věc C-634/22)

(2023/C 24/35)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Sofijski gradski sad

Obžalovaní v trestním řízení

OT, PG, CR, VT, MD

Předběžné otázky

1.

Musí být článek 2, čl. 6 odst. 1 a 3, jakož i čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie vykládány v tom smyslu, že je narušena nezávislost soudu zrušeného přijatou novelou zakona za sadebnata vlast (zákon o organizaci soudů) (DV č. 32/26. dubna 2022, s účinností od 27. července 2022), přičemž soudy musí až do tohoto okamžiku a i poté pokračovat v projednávání věcí, ve kterých se již konala předběžná jednání, pokud je zrušení soudu odůvodněno tím, že je tak zaručena ústavní zásada nezávislosti soudnictví a ochrana ústavních práv občanů, ale není řádně prokázáno, jaké skutečnosti odůvodňují závěr, že tyto zásady byly porušeny?

2.

Musí být výše uvedená ustanovení unijního práva vykládána v tom smyslu, že brání takovým vnitrostátním pravidlům, jako jsou pravidla uvedená v zákoně o změně a doplnění zákona o organizaci soudů (DV č. 32/26. dubna 2022), která z výše uvedených důvodů vedou k úplnému zrušení nezávislého soudního orgánu v Bulharsku (specializovaný trestní soud) a k přeložení soudců (včetně soudce soudního kolegia, který rozhoduje v konkrétní trestní věci) z tohoto soudu na jiné soudy, ale ukládají těmto soudcům povinnost, aby nadále projednávali věci, které byly u zrušeného soudu zahájeny a jejichž projednávání již probíhá?

3.

V případě kladné odpovědi, jaké procesní úkony by měli – i s ohledem na přednost unijního práva – provést soudci právě zrušených soudů ve věcech zrušeného soudu (které jsou ze zákona povinni dokončit), a to i s ohledem na svou povinnost pečlivě zkoumat, zda se v těchto věcech sami vyloučí z projednávání a rozhodování věci? Jaké důsledky by to mělo pro procesní rozhodnutí právě zrušeného soudu ve věcech, které musí být dokončeny, a pro konečná rozhodnutí v těchto věcech?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Timişoara (Rumunsko) dne 11. října 2022 – SC Assofrutti Rom S.R.L v. Agenţia pentru Finanţarea Investiţiilor Rurale, Centrul Regional pentru Finanţarea Investiţiilor Rurale 5 Vest Timişoara

(Věc C-635/22)

(2023/C 24/36)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Timişoara

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: SC Assofrutti Rom S.R.L

Odpůrci: Agenţia pentru Finanţarea Investiţiilor Rurale, Centrul Regional pentru Finanţarea Investiţiilor Rurale 5 Vest Timişoara

Předběžné otázky

1)

Mohou být ustanovení článku 17 směrnice Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (1) vykládána v tom smyslu, že zakazují členským státům stanovit povinnost uskutečnit zadávací řízení před uvedením rozmnožovacího materiálu [Conformitas Agraria Communitatis (CAC)] na trh?

2)	Může být čl. 4 odst. 10 nařízení č. 1303/2013 (2) ve spojení s čl. 39 odst. 1 písm. a) a b) Smlouvy o fungování Evropské unie v takové situaci, jako je situace v projednávané věci, vykládán v tom smyslu, že brání požadavku uskutečnit zadávací řízení stanovené v PNDR 2014-2020 (pátá verze)?

---

(1)  Úř. věst. 2008, L 267, s. 8.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. 2013, L 347 s. 320).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 13. října 2022 – Compass Banca SpA v. Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato

(Věc C-646/22)

(2023/C 24/37)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Compass Banca SpA

Odpůrce: Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato

Předběžné otázky

1)

Neměl by být pojem „průměrný spotřebitel“ uvedený ve směrnici 2005/29/ES (1), chápaný jako spotřebitel, který má dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný – vzhledem k jeho pružnosti a neurčitosti – formulován s ohledem na nejlepší vědecké poznatky a zkušenosti, a v důsledku toho odkazovat nejen na klasický pojem homo oeconomicus, ale také na poznatky nejnovějších teorií omezené racionality, které ukázaly, že lidé často jednají tak, že omezí množství informací, které potřebují, a činí „nerozumná“ rozhodnutí ve srovnání s rozhodnutími, která by učinila hypoteticky pozorná a obezřetná osoba, tedy poznatky, které vyvolávají větší potřebu ochrany spotřebitele v případě – v moderní dynamice trhu stále častěji se opakujícího – nebezpečí kognitivního podmiňování?

2)

Může být obchodní praktika považována za agresivní sama o sobě, pokud se v důsledku rámování informací (framing) může zdát, že volba je povinná a bez alternativy, a to s ohledem na čl. 6 odst. 1 směrnice […], který považuje za klamavou obchodní praktiku, která jakýmkoli způsobem klame nebo může klamat průměrného spotřebitele „včetně celkového předvedení“?

3)

Odůvodňuje směrnice o nekalých obchodních praktikách pravomoc vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž a trh (jakmile je zjištěno nebezpečí psychologického podmiňování spojeného: 1) se stavem nouze, v němž se zájemci o financování obvykle nacházejí, 2) se složitostí smluv předkládaných spotřebiteli k podpisu, 3) se souběžností vázané nabídky, 4) s krátkostí doby vyhrazené k podpisu nabídky) stanovit výjimku ze zásady možnosti vázání mezi prodejem pojistných produktů a prodejem nesouvisejících finančních produktů tím, že se stanoví časový odstup 7 dnů mezi podpisy obou smluv?

4)

Brání v souvislosti s touto pravomocí potlačovat agresivní obchodní praktiky směrnice (EU) 2016/97 (2), a zejména její čl. 24 odst. 3, tomu, aby Úřad pro hospodářskou soutěž a trh rozhodnutí přijal rozhodnutí na základě čl. 2 písm. d) a j) a článků 4, 8 a 9 směrnice 2005/29/ES a vnitrostátních prováděcích právních předpisů poté, co byl zamítnut návrh na závazky v důsledku odmítnutí společnosti poskytující investiční služby, v případě vázaného prodeje finančního produktu a pojistného produktu, který s prvním produktem nesouvisí – a při existenci nebezpečí podmiňování spotřebitele spojeného s okolnostmi konkrétního případu, které lze rovněž odvodit ze složitosti dokumentace, kterou je třeba posoudit – poskytnout spotřebiteli spatium deliberandi [lhůtu na rozmyšlenou] v délce 7 dnů od formulování vázaného návrhu do podpisu pojistné smlouvy?

5)

Může skutečnost, že pouhé vázání dvou finančních a pojistných produktů je považováno za agresivní praktiku, představovat nepřípustný regulační akt a nepovede k tomu, že by obchodníkovi (a nikoli AGCM, jak by tomu mělo být) bylo uloženo břemeno (které je obtížné splnit) prokázat, že se nejedná o agresivní praktiku v rozporu se směrnicí 2005/29/ES (zejména proto, že uvedená směrnice neumožňuje členským státům přijmout přísnější opatření, než jsou ta, která jsou v ní definována, ani s cílem zajistit vyšší úroveň ochrany spotřebitele), nebo naopak takové přenesení důkazního břemene neexistuje, pokud na základě objektivních prvků existuje reálné nebezpečí podmínění spotřebitele, který potřebuje získat financování, komplexní vázanou nabídkou?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. 2005, L 149, s. 22).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (přepracované znění) (Úř. věst. 2016, L 26, s. 19).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione (Itálie) dne 20. října 2022 – Družstevní akciová společnost Ente Cambiano v. Agenzia delle Entrate

(Věc C-660/22)

(2023/C 24/38)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte suprema di cassazione

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: Družstevní akciová společnost Ente Cambiano

Odpůrkyně: Agenzia delle Entrate

Předběžná otázka

1)

Brání články 63 a následující a články 101, 102, 120 a 173 SFEU takové vnitrostátní právní úpravě, která, stejně jako čl. 2 odst. 3b a 3c nařízení vlády s mocí zákona č. 18 ze dne 14. února 2016, přeměněného se změnami zákonem č. 49 ze dne 8. dubna 2016, ve znění platném ratione temporis, podmiňuje možnost družstevních záložen, které měly ke dni 31. prosince 2015 vlastní kapitál vyšší než dvě stě milionů eur, místo vstupu do skupiny převést bankovní podnik na akciovou společnost, i nově založenou, oprávněnou k výkonu bankovních činností, s úpravou stanov tak, aby vyloučily výkon bankovních činností a zároveň zachovaly vzájemná ujednání stanovená v článku 2514 občanského zákoníku, a zajistí, aby byly členům poskytovány služby účelné pro zachování vztahu s přijímající akciovou společností, vzdělávání a informace o problematice spoření a podporu programů pomoci, zaplacením částky ve výši 20 % vlastního kapitálu ke dni 31. prosince 2015?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Düsseldorf (Německo) dne 8. listopadu 2022 – S. Ö. v. Duisburg

(Věc C-684/22)

(2023/C 24/39)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobce: S. Ö.

Žalované: Stadt Duisburg

Předběžné otázky

1.

Brání článek 20 SFEU právní úpravě, která stanoví, že v případě dobrovolného nabytí (neprivilegované) státní příslušnosti třetí země dochází ze zákona ke ztrátě státní příslušnosti členského státu, a tedy i občanství Unie, pokud k individuálnímu posouzení důsledků této ztráty dochází pouze tehdy, pokud dotyčný cizinec před nabytím cizí státní příslušnosti požádal o zachování původní státní příslušnosti a této žádosti bylo vyhověno?

2.

Pokud je třeba na první otázku odpovědět záporně: Musí být článek 20 SFEU vykládán v tom smyslu, že v řízení o zachování původní státní příslušnosti nelze stanovit podmínky, které by vedly k tomu, že by nebylo provedeno posouzení individuální situace dotyčné osoby a její rodiny s ohledem na důsledky ztráty statusu občana Unie nebo že by bylo nahrazeno jinými požadavky?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Düsseldorf (Německo) dne 8. listopadu 2022 – N. Ö. a M. Ö. v. Wuppertal

(Věc C-685/22)

(2023/C 24/40)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobci: N. Ö. a M. Ö.

Žalované: Stadt Wuppertal

Vorlagefragen

1.

Brání článek 20 SFEU právní úpravě, která stanoví, že v případě dobrovolného nabytí (neprivilegované) státní příslušnosti třetí země dochází ze zákona ke ztrátě státní příslušnosti členského státu, a tedy i občanství Unie, pokud k individuálnímu posouzení důsledků této ztráty dochází pouze tehdy, pokud dotyčný cizinec před nabytím cizí státní příslušnosti požádal o zachování původní státní příslušnosti a této žádosti bylo vyhověno?

2.

Pokud je třeba na první otázku odpovědět záporně: Musí být článek 20 SFEU vykládán v tom smyslu, že v řízení o zachování původní státní příslušnosti nelze stanovit podmínky, které by vedly k tomu, že by nebylo provedeno posouzení individuální situace dotyčné osoby a její rodiny s ohledem na důsledky ztráty statusu občana Unie nebo že by bylo nahrazeno jinými požadavky?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Düsseldorf (Německo) dne 8. listopadu 2022 – M. S. a S. S. v. Krefeld

(Věc C-686/22)

(2023/C 24/41)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobce: M. S. a S. S.

Žalované: Stadt Krefeld

Předběžné otázky

1.

Brání článek 20 SFEU právní úpravě, která stanoví, že v případě dobrovolného nabytí (neprivilegované) státní příslušnosti třetí země dochází ze zákona ke ztrátě státní příslušnosti členského státu, a tedy i občanství Unie, pokud k individuálnímu posouzení důsledků této ztráty dochází pouze tehdy, pokud dotyčný cizinec před nabytím cizí státní příslušnosti požádal o zachování původní státní příslušnosti a této žádosti bylo vyhověno?

2.

Pokud je třeba na první otázku odpovědět záporně: Musí být článek 20 SFEU vykládán v tom smyslu, že v řízení o zachování původní státní příslušnosti nelze stanovit podmínky, které by vedly k tomu, že by nebylo provedeno posouzení individuální situace dotyčné osoby a její rodiny s ohledem na důsledky ztráty statusu občana Unie nebo že by bylo nahrazeno jinými požadavky?

Usnesení předsedy desátého senátu Soudního dvora ze dne 5. října 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sądu Okręgowego w Warszawie – Polsko) – J.K., B.K. v. Przedsiębiorstwo Państwowe X

(Věc C-452/21) (1)

(2023/C 24/42)

Jednací jazyk: polština

Předseda desátého senátu Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 24, 17.1.2022.

Usnesení předsedy devátého senátu Soudního dvora ze dne 6. října 2022 – Ryanair DAC, Laudamotion GmbH v. Evropská komise

(Věc C-581/21) (1)

(2023/C 24/43)

Jednací jazyk: angličtina

Předseda devátého senátu Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 462, 15.11.2021.

Usnesení předsedy druhého senátu Soudního dvora ze dne 16. září 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour de cassation – Francie) – PB v. Geos SAS, Geos International Consulting Limited

(Věc C-639/21) (1)

(2023/C 24/44)

Jednací jazyk: francouzština

Předseda druhého senátu nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 2, 3.1.2022.

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 13. října 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Pesti Központi Kerületi Bíróság – Maďarsko) – PannonHitel Pénzügyi Zrt. v. Wizz Air Hungary Légiközlekedési Zrt. (Wizz Air Hungary Zrt.)

(Věc C-51/22) (1)

(2023/C 24/45)

Jednací jazyk: maďarština

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 165, 19.4.2022.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. listopadu 2022 – Sciessent v. Komise

(Věci T-122/20 a T-123/20) (1)

(„Biocidní přípravky - Účinné látky - Stříbrný zeolit a stříbrno-měďnatý zeolit - Neschválení pro použití v přípravcích typu 2 a 7 - Článek 4 a čl. 19 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 528/2012 - Účinnost - Účinné látky určené k použití v ošetřených předmětech - Posouzení účinnosti samotných ošetřených předmětů - Pravomoc Komise - Zásada zákazu diskriminace - Právní jistota - Legitimní očekávání“)

(2023/C 24/46)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sciessent LLC (Beverly, Massachusetts, Spojené státy) (zástupci: K. Van Maldegem a P. Sellar, advokáti, a V. McElwee, solicitor)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Dawes a R. Lindenthal, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Švédské království (zástupci: R. Shahsavan Eriksson, C. Meyer Seitz, A. Runeskjöld, M. Salborn Hodgson, H. Shev, H. Eklinder a O. Simonsson, zmocněnci), Evropská agentura pro chemické látky (zástupci: M. Heikkilä, C. Buchanan a T. Zbihlej, zmocněnci)

Předmět věci

Svými žalobami na základě článku 263 SFEU se žalobkyně, společnost Sciessent LLC, domáhá zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/1960 ze dne 26. listopadu 2019 o neschválení stříbrného zeolitu jako stávající účinné látky pro použití v biocidních přípravcích typu 2 a 7 (Úř. věst. 2019, L 306, s. 42), a prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/1973 ze dne 27. listopadu 2019 o neschválení stříbrno-mědnatého zeolitu jako stávající účinné látky pro použití v biocidních přípravcích typu 2 a 7 (Úř. věst. 2019, L 307, s. 58).

Výrok rozsudku

1)	Věci T-122/20 a T-123/20 se pro účely tohoto rozsudku spojují.

2)	Žaloby se zamítají.

3)	Společnost Sciessent LLC ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

4)	Švédské království a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 129, 20.4.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 23. listopadu 2022 – CWS Powder Coatings a další v. Komise

(Spojené věci T-279/20 a T-288/20 a věc T-283/20) (1)

(„Životní prostředí a ochrana lidského zdraví - Nařízení (ES) č. 1272/2008 - Klasifikace, označování a balení látek a směsí - Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/217 - Klasifikace oxidu titaničitého ve formě prášku obsahujícího 1 % nebo více částic o aerodynamickém průměru ≤ 10 μm - Kritéria pro klasifikaci látky jako karcinogenu - Spolehlivost a přijatelnost studií - Látka, která má inherentní vlastnost způsobovat rakovinu - Výpočet přetížení plic částicemi - Zjevně nesprávná posouzení“)

(2023/C 24/47)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně ve věci T-279/20: CWS Powder Coatings GmbH (Düren, Německo) (zástupci: R. van der Hout, C. Wagner a V. Lemonnier, advokáti)

Žalobkyně ve věci T-283/20: Billions Europe Ltd (Stockton-on-Tees, Spojené království) a 7 dalších žalobců, jejichž jména jsou uvedena v příloze rozsudku (zástupci: J.-P. Montfort, T. Delille a P. Chopova-Leprêtre, advokáti)

Žalobkyně ve věci T-288/20: Brillux GmbH & Co. KG (Münster, Německo), Daw SE (Ober-Ramstadt, Německo) (zástupci: R. van der Hout, C. Wagner a V. Lemonnier, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci ve spojených věcech T-279/20 a T-288/20: S. Delaude, R. Lindenthal a M. Noll Ehlers a ve věci T-283/20: A. Dawes, S. Delaude a R. Lindenthal, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalobkyni ve věci T-279/20: Billions Europe Ltd (Stockton-on-Tees) a 7 dalších vedlejších účastníků, jejichž jména jsou uvedena v příloze rozsudku (zástupci: J.-P. Montfort, T. Delille a P. Chopova-Leprêtre, advokáti), Ettengruber GmbH Abbruch a Tiefbau (Dachau, Německo), Ettengruber GmbH Recycling a Verwertung (Dachau) (zástupci: R. van der Hout, C. Wagner a V. Lemonnier, advokáti), TIGER Coatings GmbH & Co. KG (Wels, Rakousko) (zástupci: R. van der Hout, C. Wagner a V. Lemonnier, advokáti)

Vedlejší účastnící podporující žalobkyně ve věci T-283/20: Conseil européen de l’industrie chimique – European Chemical Industry Council (Cefic) (Brusel, Belgie) (zástupci: D. Abrahams, Z. Romata a H. Widemann, advokáti), Conseil européen de l’industrie des peintures, des encres d’imprimerie et des couleurs d’art (CEPE) (Brusel), British Coatings Federation Ltd (BCF) (Coventry, Spojené království), American Coatings Association, Inc. (ACA) (Washington, DC, Spojené státy) (zástupci: D. Waelbroeck a I. Antypas, advokáti), Mytilineos SA (Maroussi, Řecko), Delfi-Distomon Anonymos Metalleftiki Etaireia (Maroussi) (zástupci: J.-P. Montfort, T. Delille a P. Chopova-Leprêtre, advokáti)

Vedlejší účastníci podporující žalobkyně ve věci T-288/20: Billions Europe Ltd (Stockton-on-Tees) a 7 dalších vedlejších účastníků, jejichž jména jsou uvedena v příloze rozsudku (zástupci: J.-P. Montfort, T. Delille a P. Chopova-Leprêtre, advokáti), Sto SE & Co. KGaA (Stühlingen, Německo) (zástupci: R. van der Hout, C. Wagner a V. Lemonnier, advokáti), Rembrandtin Coatings GmbH (Vídeň, Rakousko) (zástupci: R. van der Hout, C. Wagner a V. Lemonnier, advokáti)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou ve spojených věcech T-279/20 a T-288/20 a ve věci T-283/20: Dánské království (zástupci: M. Søndahl Wolff, zmocněnec), Francouzská republika (zástupci ve spojených věcech T-279/20 a T-288/20: T. Stéhelin, W. Zemamta, G. Bain a J. L. Carré a ve věci T-283/20: E. de Moustier a M. Zemamta, zmocněnci), Nizozemské království (zástupci ve věci T-279/20: M. Bulterman a C. Schillemans, ve věci T-283/20: M. Bulterman a J. Langer a ve věci T-288/20 M. Bulterman, M. Langer a C. Schillemans, zmocněnci), Švédské království (zástupci ve spojených věcech T-279/20 a T-288/20: C. Meyer Seitz a ve věci T-283/20: O. Simonsson, C. Meyer Seitz, A. Runeskjöld, M. Salborn Hodgson, H. Shev, H. Eklinder a R. Shahsavan Eriksson, zmocněnci), Evropská agentura pro chemické látky (zástupci: A. Hautamäki a J. P. Trnka, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou ve věci T-283/20: Slovinská republika (zástupkyně: V. Klemenc, zmocněnkyně)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou ve spojených věcech T-279/20 a T-288/20: Evropský parlament (zástupci: C. Ionescu Dima, W. Kuzmienko a B. Schäfer, zmocněnci), Rada Evropské unie (zástupci: A.-L. Meyer a T. Haas, zmocněnci)

Předmět věci

Svými žalobami založenými na článku 263 SFEU se žalobkyně domáhají zrušení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/217 ze dne 4. října 2019, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí a kterým se uvedené nařízení opravuje (Úř. věst. 2020, L 44, s. 1) v rozsahu, v němž se týká harmonizované klasifikace a označování oxidu titaničitého ve formě prášku obsahujícího 1 % nebo více částic o aerodynamickém průměru ≤ 10 μm.

Výrok rozsudku

1)	Spojené věci T-279/20 a T-288/20 a věc T-283/20 se spojují pro účely tohoto rozsudku.

2)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/217 ze dne 4. října 2019, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí a kterým se uvedené nařízení opravuje, se zrušuje v rozsahu, v němž se týká harmonizované klasifikace a označování oxidu titaničitého ve formě prášku obsahujícího 1 % nebo více částic o aerodynamickém průměru ≤ 10 μm.

3)

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené ve věci T-279/20 společnostmi CWS Powder Coatings GmbH, Billions Europe Ltd a dalšími vedlejšími účastníky řízení, jejichž jméno je uvedeno v příloze, společnostmi Ettengruber GmbH Abbruch und Tiefbau, Ettengruber GmbH Recycling und Verwertung a TIGER Coatings GmbH & Co. KG, ve věci T-283/20, společností Billions Europe a dalšími žalobkyněmi, jejichž jména jsou uvedena v příloze, Conseil européen de l’industrie chimique – European Chemical Industry Council (Cefic), Conseil européen de l’industrie des peintures, des encres d’imprimerie et des couleurs d’art (CEPE), British Coatings Federation Ltd (BCF), American Coatings Association, Inc. (ACA), společnostmi Mytilineos SA a Delfi-Distomon Anonymos Metalleftiki Etaireia a ve věci T-288/20 společnostmi Brillux GmbH & Co. KG, Daw SE, Billions Europe a dalšími vedlejšími účastníky řízení, jejichž jména jsou uvedena v příloze, společností Sto SE & Co. KGaA a společností Rembrandtin Coatings GmbH.

4)	Dánské království, Francouzská republika, Nizozemské království, Švédské království, Republika Slovinsko, Evropský parlament, Rada Evropské unie a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 222, 6.7.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. listopadu 2022 – Nizozemsko v. Komise

(Věc T-469/20) (1)

(„Státní podpory - Nizozemský zákon zakazující využívání uhlí pro výrobu elektřiny - Předčasné uzavření uhelné elektrárny - Poskytnutí náhrady újmy - Rozhodnutí nevznášet námitky - Rozhodnutí, kterým se náhrada prohlašuje za slučitelnou s vnitřním trhem - Neexistence výslovné kvalifikace jako ‚státní podpory‘ - Žaloba na neplatnost - Napadnutelný akt - Přípustnost - Článek 4 odst. 3 nařízení (EU) 2015/1589 - Právní jistota“)

(2023/C 24/48)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobce: Nizozemské království (zástupci: M. Bulterman, M. de Ree a J. Langer, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: H. van Vliet, B. Stromsky a D. Recchia, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se Nizozemské království domáhá zrušení rozhodnutí Komise C(2020) 2998 final ze dne 12. května 2020 týkající se režimu podpory SA. 54537 (2020/NN) – Nizozemsko, zákaz využívání uhlí k výrobě elektřiny v Nizozemsku.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Komise C(2020) 2998 final ze dne 12. května 2020 týkající se režimu podpory SA. 54537 (2020/NN) – Nizozemsko, zákaz využívání uhlí k výrobě elektřiny v Nizozemsku, se zrušuje.

2)	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 348, 19.10.2020.

Rozsudek Tribunálu ze dne 23. listopadu 2022 – Bowden a Young v. Europol

(Věc T-72/21) (1)

(„Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Zaměstnanci Europolu - Vystoupení Spojeného království z Evropské unie - Ztráta státní příslušnosti členského státu - Rozvázání smlouvy - Článek 47 písm. b) bod iii) pracovního řádu ostatních zaměstnanců - Žádost o výjimku z podmínky přijetí stanovené v čl. 12 odst. 2 písm. a) pracovního řádu - Odmítnutí jejího poskytnutí - Povinnost uvést odůvodnění - Právo být vyslechnut - Délka administrativního řízení - Přiměřená lhůta - Legitimní očekávání - Rovné zacházení - Zájem služby - Povinnost řádné péče - Zjevně nesprávné posouzení“)

(2023/C 24/49)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Ian James Bowden (Haag, Nizozemsko) a Janey Young (Haag) (zástupkyně: N. de Montigny, advokátka)

Žalovaná: Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (zástupci: A. Nunzi, O. Sajin a C. Falmagne, zmocněnci, ve spolupráci s D. Waelbroeckem a A. Duron, advokáty)

Předmět

Svým návrhem založeným na článku 270 TFUE se žalobci domáhají zrušení rozhodnutí Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) ze dne 30. března 2020, kterými jim bylo odmítnuto poskytnutí výjimky z podmínky státního občanství stanovené v čl. 12, odst. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců, čímž došlo k ukončení jejich smluv na základě čl. 47 písm. b) bodu iii) pracovního řádu.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Ianu Jamesi Bowdenovi a Janey Young se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 98, 22.3.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. listopadu 2022 – Epsilon Data Management v. EUIPO – Epsilon Technologies (EPSILON TECHNOLOGIES)

(Věc T-512/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Obrazová ochranná známka Evropské unie EPSILON TECHNOLOGIES - Řádné užívání ochranné známky - Článek 18 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) a čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/1001 - Povaha užívání - Podoba, která se liší v prvcích neměnících rozlišovací způsobilost - Užívání pro služby, pro které byla známka zapsána“)

(2023/C 24/50)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Epsilon Data Management LLC (Plano, Texas, Spojené státy) (zástupci: J. Bussé a C. De Preter, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: I. Harrington, D. Gája a V. Ruzek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Epsilon Technologies, SL (Madrid, Španělsko) (zástupci: J. Carbonell Callicó a E. Felip Corrius, advokáti)

Předmět věci

Žalobou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 1. června 2021 (spojené věci R 1611/2020-5 a R 1839/2020-5).

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Epsilon Data Management LLC ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a společností Epsilon Technologies, SL.

---

(1)  Úř. věst. C 412, 11.10.2021.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. listopadu 2022 – Grupo Eig Multimedia v. EUIPO – Globalización de Valores CFC & GCI (FORO16)

(Věc T-796/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie FORO16 - Starší obrazové a slovní ochranné známky Evropské unie Cambio16, Energia16, Cambio16 radio - Starší národní obrazové a slovní ochranné známky Camb16, DEFENSA Y SEGURIDAD 16, CAMBIO16 DIGITAL, EVENTOS 16, Salón16 - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Skupina ochranných známek - Neexistence důkazů - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2023/C 24/51)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Grupo Eig Multimedia, SL (Madrid, Španělsko) (zástupce: D. Solana Giménez, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: S. Palmero Cabezas a R. Raponi, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Globalización de Valores CFC & GCI, SA (Mairena del Aljarafe, Španělsko) (zástupce: I. Sánchez Iglesias, advokát)

Předmět věci

Žalobou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zejména zrušení rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 20. října 2021 (věc R 1785/2020-2).

Výrok

1.	Žaloba se zamítá

2.	Společnosti Grupo Eig Multimedia, SL se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 84, 21.2.2022.

Rozsudek Tribunálu ze dne 23. listopadu 2022 – uwe JetStream v. EUIPO – (JET STREAM)

(Věc T-14/22) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie - Slovní ochranná známka JET STREAM - Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2023/C 24/52)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: uwe JetStream GmbH (Schwäbisch Gmünd, Německo) (zástupkyně: J. Schneider a C. Nemec, advokátky)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Hanf, zmocněnec)

Předmět věci

Svou žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 9. listopadu 2021 (věc R 1092/2021-4).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti uwe JetStream GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 119, 14.3.2022.

Usnesení Tribunálu ze dne 8. listopadu 2022 – Grupa „Lew“ v. EUIPO – Lechwerke (GRUPALEW.)

(Věc T-672/21) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie - Obrazová ochranná známka GRUPALEW. - Starší národní obrazová ochranná známka LEW - Relativní důvody pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Důkaz řádného užívání - Článek 10 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/625 - Článek 71 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci 2018/625 - Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2023/C 24/53)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Grupa „LEW“ S.A. (Čenstochová, Polsko) (zástupkyně: A. Korbela, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: M. Eberl a E. Markakis, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Lechwerke AG (Augsburg, Německo) (zástupkyně: N. Gerling, advokátka)

Předmět věci

Žalobou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 17. srpna 2021 (věc R 2763/2019-4).

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnost Grupa „LEW“ S.A. ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

3.	Společnost Lechwerke AG ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 502, 13.12.2021.

Usnesení Tribunálu ze dne 7. listopadu 2022 – Ortega Montero v. Parlament

(Věc T-161/22) (1)

(„Veřejná služba - Zastoupení zaměstnanců - Změna jednacího řádu výboru zaměstnanců Parlamentu - Jmenování zástupců zaměstnanců do statutárních a administrativních orgánů - Článek 90 odst. 2 služebního řádu - Nepřijetí opatření stanoveného služebním řádem - Předchozí podání stížnosti k OOJ - Lhůta pro podání - Opožděnost - Nepřípustnost“)

(2023/C 24/54)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Maria Del Carmen Ortega Montero (Brusel, Belgie) (zástupkyně: N. de Montigny, advokátka)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: K. Zejdová a M. Windisch, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou na základě článku 270 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení zaprvé rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 20. května 2021, kterým výše uvedený generální tajemník zamítl její stížnost ze dne 19. ledna 2021, zadruhé rozhodnutí ze dne 21. prosince 2021, kterým generální tajemník Parlamentu zamítl její druhou stížnost ze dne 18. srpna 2021, zatřetí změny článku 22 jednacího řádu výboru zaměstnanců přijaté dne 10. listopadu 2020, začtvrté hlasování výboru zaměstnanců ze dne 10. listopadu 2020 týkajícího se nahrazení zástupce uvedeného výboru jmenovaného ve výběrové komisi, jakož i všech aktů a rozhodnutí přijatých na základě článku 22 v pozměněném znění jednacího řádu uvedeného výboru, včetně výsledků hlasování ze dne 10. listopadu 2020, které se rovněž týkaly jmenování jeho zástupců do jednotlivých výborů a zastoupení.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Paní Maria Del Carmen Ortega Montero ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropským parlamentem.

---

(1)  Úř. věst. C 198, 16.5.2022.

Usnesení Tribunálu ze dne 8. listopadu 2022 – Growth Finance Plus v. EUIPO (doglover)

(Věc T-231/22) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie doglover - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001 - Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2023/C 24/55)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Growth Finance Plus AG (Gommiswald, Švýcarsko) (zástupce: H. Twelmeier, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Ringelhann a T. Klee, zmocněnci)

Předmět věci

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 14. února 2022 (věc R 720/2020-5).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Growth Finance Plus AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 237, 20.6.2022.

Usnesení Tribunálu ze dne 8. listopadu 2022 – Growth Finance Plus v. EUIPO (catlover)

(Věc T-232/22) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie catlover - Absolutní důvod pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001 - Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2023/C 24/56)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Growth Finance Plus AG (Gommiswald, Švýcarsko) (zástupce: H. Twelmeier, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Ringelhann a T. Klee, zmocněnci)

Předmět věci

Svou žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 7. února 2022 (věc R 717/2020-5).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Growth Finance Plus AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 237, 2.6.2022.

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 11. listopadu 2022 – Belaruskali v. Rada

(Věc T-528/22 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do ruské agrese proti Ukrajině - Návrh na odklad vykonatelnosti - Neexistence naléhavosti“)

(2023/C 24/57)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Belaruskali AAT (Soligorsk, Bělorusko) (zástupce: V. Ostrovskis, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: J. Rurarz, B. Driessen a A. Boggio Tomasaz, zmocněnci)

Předmět věci

Návrhem na základě článků 278 a 279 SFEU žalobkyně žádá o odklad vykonatelnosti prováděcího rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/881 ze dne 3. června 2022, kterým se provádí rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do agrese Ruska vůči Ukrajině (Úř. věst. 2022, L 153, s. 77), v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a prováděcího nařízení Rady (EU) 2022/876 ze dne 3. června 2022, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do ruské agrese proti Ukrajině (Úř. věst. 2022, L 153, s. 1), v rozsahu, v němž se týká žalobkyně.

Výrok

1)	Návrh na vydání předběžného opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Žaloba podaná dne 7. října 2022 – SD v. EMA

(Věc T-623/22)

(2023/C 24/58)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: SD (zástupkyně: A. Steindl, advokátka)

Žalovaná: Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí EMA ze dne 21. července 2022 (EMA/254928/2022), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce ze dne 4. května 2022, podané proti rozhodnutí EMA ze dne 8. dubna 2022 (EMA/191392/2022);

—	uložil v případě úspěchu žalobce EMA náhradu nákladů řízení a výdajů, které vynaložil, resp. ještě vynaloží žalobce, a v případě neúspěchu žalobce rozhodl z důvodu spravedlnosti podle čl. 135 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu, že EMA ponese vlastní náklady řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žaloba směřuje proti rozhodnutí EMA ze dne 21. července 2022 (EMA/254928/2022), kterým EMA odepřela žalobci zcela přístup ke třem dokumentům. Tyto dokumenty se týkají „specific obligation No. 1(a)“ (dále jen „SO1a“) jako část specifických závazků společnosti Comirnaty, stanovených v prováděcím rozhodnutí Komise C(2020) 9598 final ze dne 21. prosince 2021 (1).

Na podporu žaloby předkládá žalobce následující žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází ze skutečnosti, že napadené rozhodnutí je zcela nebo přinejmenším z části v rozporu s čl. 4 odst. 2 první odrážkou nařízení (ES) č. 1049/2001 (2) týkající se ochrany obchodních zájmů. Skrytí některých pasáží porušují další paralelně použitelné právní předpisy EMA, které měly být zohledněny v rámci kritéria výkladu a které byly v napadeném rozhodnutí nesprávně vyloženy. Dále je rozhodnutí z právního hlediska nesprávné, neboť vychází z obchodního tajemství a chyběly konkrétní důkazy o možné škodlivosti zveřejnění dokumentů SO1a pro společnost BionTech, které ve smyslu rozhodujícího kritéria pro registraci splňují požadavek zveřejnění. EMA je v rámci plnění svých úředních povinností povinna poskytnout žalobci právně bezvadný a úplný přístup ke spornému souboru údajů.

2.

Druhý žalobní důvod vychází ze skutečnosti, že napadené rozhodnutí je zcela nebo přinejmenším částečně v rozporu s čl. 4 odst. 2 poslední větou nařízení (ES) č. 1049/2001 týkající se existence převažujícího veřejného zájmu na zpřístupnění. Rozhodnutí je z právního hlediska nesprávné, protože EMA odmítá právní zájem na zpřístupnění dokumentů SO1a, i když žalobce ve svém odvolání dostatečně poukázal na souvislost mezi právní povahou dokumentů SO1a a přístupem k dokumentům podle nařízení (ES) č. 1049/2001.

---

(1)  Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2020, kterým se uděluje podmínečná registrace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 pro humánní léčivý přípravek „Comirnaty -mRNA vakcína proti onemocnění COVID 19“ (modifikovaný nukleosid).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001, L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03 s. 331).

Žaloba podaná dne 7. října 2022 – Rakousko v. Komise

(Věc T-625/22)

(2023/C 24/59)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Rakouská republika (zástupci: A. Posch, M. Klamert a F. Koppensteiner zmocněnci ve spolupráci s S. Lünenbürger, K. Reiterem a M. Kottmannnen. advokáty)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214 ze dne 9. března 2022, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, pokud jde o hospodářské činnosti v některých odvětvích energetiky, a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi, které bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie ze dne 15. července 2022, L 188, s. 1 až 45;

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně uvádí 16 žalobních důvodů. Prvních osm žalobních důvodů se týká jaderné energie, dalších osm žalobních důvodů se týká fosilního plynu.

Žalobní důvody týkající se jaderné energie:

1.

První žalobní důvod: Komise při přijímání napadeného nařízení porušila zásady a procesní postupy, které vyplývají z nařízení (EU) 2020/852 (1) a z Interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů. Posouzení dopadů a konzultace s veřejností nebylo v rozporu s právem provedeno. Skupina odborníků z členských států a platforma byla zapojena jen nedostatečným způsobem. Kromě toho chybí posouzení slučitelnosti napadeného nařízení s cíli evropského právního rámce pro klima, které vyžaduje jeho čl. 6 odst. 4.

2.

Druhý žalobní důvod: Napadené nařízení je v rozporu s čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852. Toto nařízení je od počátku použitelné jen na přechodné činnosti, které jsou intenzivní na CO2, a nevztahuje se proto na jadernou energii, která vypouští jen velmi málo CO2. Jaderná energie v každém případě nesplňuje specifické požadavky čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852. Napadené nařízení v této souvislosti trpí minimálně deficitem posouzení a nedostatečným odůvodněním. Je proto v rozporu i s čl. 19 odst. 1 písm. f) a g) nařízení (EU) 2020/852 a se zásadou předběžné opatrnosti, která je zakotvena v primárním právu.

3.

Třetí žalobní důvod: Klasifikace jaderné energie jako ekologicky trvale udržitelné energie je v rozporu se zásadou „významně nepoškozovat“ zakotvenou v článku 17 a čl. 19 odst. 1 písm. f) a g) nařízení (EU) 2020/852, jakož i se zásadou předběžné opatrnosti, která je zakotvena v primárním právu. Komise nedodržela úroveň ochrany a požadavky kladené na prokazování, které vyžaduje nařízení (EU) 2020/852. Komise podceňuje rizika vážného ohrožení několika chráněných environmentálních cílů v důsledku vážných havárií reaktorů a vysoce radioaktivního odpadu. Nelze rovněž s dostatečnou jistotou vyloučit vážné ohrožení environmentálního cíle přizpůsobení se změně klimatu. Navíc je porušen požadavek na analýzu životního cyklu. Pokud jde o tyto body, napadené nařízení trpí minimálně deficity posouzení a nedostatečným odůvodněním.

4.

Čtvrtý žalobní důvod: Technická screeningová kritéria stanovená v napadeném nařízení nemohou vyloučit významné narušení environmentálních cílů. Technická screeningová kritéria jsou v rozporu se zásadou „významně nepoškozovat“ zakotvenou v článku 17 a čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2020/852, jakož i se zásadou předběžné opatrnosti, která je zakotvena v primárním právu. I v této souvislosti nebyla dodržena úroveň ochrany a požadavky kladené na prokazování, nejen pokud jde o vážné havárie reaktorů a vysoce radioaktivní odpad, nýbrž i pokud jde o běžný provoz. Vážné ohrožení environmentálního cíle přizpůsobení se změně klimatu nebylo s dostatečnou jistotou vyloučeno. Technická screeningová kritéria stanovená v příloze II napadeného nařízení kromě toho zaostávají za kritérii, která jsou uvedena v příloze I, aniž by pro to existovalo odůvodnění. Pokud jde o technická screeningová kritéria, napadené nařízení trpí minimálně deficity posouzení a nedostatečným odůvodněním.

5.	Pátý žalobní důvod: V rozsahu, v němž napadené nařízení klasifikuje jadernou energii jako podstatný přínos k přizpůsobení se změně klimatu, je v rozporu s článkem 11 a čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2020/852 a se zásadou předběžné opatrnosti.

6.	Šestý žalobní důvod: Napadené nařízení je v rozporu s čl. 19 odst. 1 písm. k) nařízení (EU) 2020/852. Technická screeningová kritéria nesplňují požadavek snadné použitelnosti a snadného ověřování.

7.	Sedmý žalobní důvod: Napadené nařízení je vzhledem k roztříštěnosti trhu, která je spojena s klasifikací jaderné energie jako ekologicky trvale udržitelné energie, v rozporu s účelem nařízení (EU) 2020/852 a s požadavkem chránit jeho užitečný účinek.

8.

Osmý žalobní důvod: Výklad nařízení (EU) 2020/852, z něhož vychází napadené nařízení, v tom smyslu, že unijní normotvůrce ponechal tuto otázku otevřenou a přenechal ji Komisi, je v rozporu s výhradou podstatnosti zakotvenou v článku 290 SFEU. Tato výhrada vyžaduje, aby o zařazení jaderné energie do taxonomie rozhodl sám unijní normotvůrce. Unijní normotvůrce tomu vyhověl a klasifikaci jaderné energie jako ekologicky trvale udržitelné energie vyloučil.

Žalobní důvody týkající se fosilního plynu:

9.

První žalobní důvod: Pokud jde o hospodářské činnosti související s fosilním plynem, Komise při přijímání napadeného nařízení porušila zásady a procesní postupy, které vyplývají z nařízení (EU) 2020/852 a z Interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů. Argumentace uvedená v souvislosti s jadernou energií platí obdobně.

10.

Druhý žalobní důvod: Napadené nařízení je v rozporu s čl. 10 odst. 2 a čl. 19 odst. 1 písm. f) a g) nařízení (EU) 2020/852, jakož i se zásadou předběžné opatrnosti, která je zakotvena v primárním právu, přinejmenším v rozsahu, v němž pro činnosti související s fosilním plynem stanoví prahové hodnoty 270 g ekvivalentu CO2/kWh a ročně 550 kg ekvivalentu CO2/kW kapacity zařízení během 20 let. Napadené nařízení je založeno na protiprávním změkčení podmínky, že k přechodným činnostem ve smyslu čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 nesmí existovat žádná technologicky a ekonomicky dostupná alternativa. Tyto prahové hodnoty kromě toho nejsou v souladu s cílem 1,5 o C, který je zakotven v Pařížské dohodě, a s klimatickými cíli Unie. Vzhledem k tomu, že prahové hodnoty jsou spojeny pouze s přímými emisemi skleníkových plynů, je porušen rovněž požadavek analýzy celého životního cyklu. Prahové hodnoty rovněž zaostaly za nejlepšími výkony odvětví nebo průmyslu, zabránily vývoji nízkouhlíkových alternativ a vedly k nežádoucím efektům zakonzervování stávajícího stavu („lock-in“). Napadené nařízení trpí minimálně deficity posouzení a nedostatečným odůvodněním.

11.	Třetí žalobní důvod: Zařazení prahových hodnot 270 g a 550 kg do napadeného nařízení je v rozporu s požadavkem technologické neutrality jakož i se zásadou zákazu diskriminace, které jsou zakotveny v čl. 19 odst. 1 písm. a) a j) nařízení (EU) 2020/852.

12.

Čtvrtý žalobní důvod: Napadené nařízení je v rozporu se zásadou „významně nepoškozovat“ zakotvenou v článku 17 a čl. 19 odst. 1 písm. f) a g) nařízení (EU) 2020/852, jakož i se zásadou předběžné opatrnosti, která je zakotvena v primárním právu. V důsledku prahových hodnot 270 g a 550 kg nejenže chybí podstatný přínos k ochraně klimatu, ale tato ochrana je výrazně narušena.

13.	Pátý žalobní důvod: V rozsahu, v němž napadené nařízení klasifikuje fosilní plyn jako podstatný přínos k přizpůsobení se změně klimatu, je v rozporu s článkem 11 a čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2020/852 a se zásadou předběžné opatrnosti.

14.	Šestý žalobní důvod: Napadené nařízení je v rozporu s čl. 19 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852. Vzhledem k rostoucímu ekonomickému tlaku na fosilní plyn jako zdroj energie s sebou jeho zařazení do taxonomie nese přinejmenším značné riziko vytvoření bezcenných aktiv.

15.	Sedmý žalobní důvod: Napadené nařízení je v rozporu s čl. 19 odst. 1 písm. k) nařízení (EU) 2020/852. Technická screeningová kritéria nesplňují, pokud jde o fosilní plyn, požadavek snadné použitelnosti a snadného ověřování.

16.	Osmý žalobní důvod: Napadené nařízení je vzhledem k roztříštěnosti trhu, která je spojena s klasifikací fosilního plynu jako ekologicky trvale udržitelné energie, v rozporu s účelem nařízení (EU) 2020/852 a s požadavkem chránit jeho užitečný účinek.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. 2020, L 198, s. 13).

Žaloba podaná dne 10. října 2022 – Repasi v. Komise

(Věc T-628/22)

(2023/C 24/60)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: René Repasi (Karlsruhe, Německo) (zástupci: H. G. Kamann, D. Fouquet, Prof. F. Kainer a Prof. M. Nettesheim, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214 ze dne 9. března 2022, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, pokud jde o hospodářské činnosti v některých odvětvích energetiky, a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi, zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie, L 188, s. 1,

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce jeden žalobní důvod.

Napadené nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214 je údajně v rozporu s čl. 290 odst. 1 druhým pododstavcem SFEU ve spojení s článkem 2, čl. 10 odst. 1, čl. 13 odst. 1 a čl. 14 odst. 1 SEU, konkretizovanými parlamentními právy žalobce na účast na legislativním postupu na základě sekundárního práva, zejména podle čl. 6 odst. 1 první věty Aktu o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, článku 2f statutu poslanců Evropského parlamentu, jakož i článku 177 a čl. 218 odst. 1 jednacího řádu Evropského parlamentu.

Žalobce disponuje individuálním právem účasti na řádném legislativním postupu, které pro něj vyplývá z jeho postavení poslance Evropského parlamentu v souladu s článkem 2, čl. 10 odst. 1, čl. 13 odst. 1 a čl. 14 odst. 1 SEU, konkretizovanými parlamentními právy žalobce na účast na legislativním postupu na základě sekundárního práva, zejména podle čl. 6 odst. 1 první věty Aktu o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, článku 2f statutu poslanců Evropského parlamentu, jakož i článku 177 a čl. 218 odst. 1 jednacího řádu Evropského parlamentu. Přijetím napadeného nařízení v přenesené pravomoci na základě článku 290 SFEU namísto zahájení příslušného řádného legislativního postupu podle článku 289 SFEU na základě odpovídajícího návrhu porušila Evropská komise nejen legislativní pravomoci Evropského parlamentu podle čl. 14 odst. 1 SEU, článků 289 a 294 SFEU a zásadu institucionální rovnováhy podle čl. 13 odst. 2 druhé věty SEU, ale i individuální právo žalobce na účast na řádném legislativním postupu, bezprostředně a konkrétně. Poslanec Evropského parlamentu, jehož právo na účast na řádném legislativním postupu bylo porušeno, může u soudu napadnout porušení pravidel o rozdělení pravomoci, podstatných formálních předpisů nebo zneužití diskreční pravomoci jinými orgány Unie, a to prostřednictvím žaloby na neplatnost podle čl. 263 odst. 4 SFEU, aby tak dosáhl, že se věcí bude zabývat Evropský parlament.

Zařazení výroby elektrické energie prostřednictvím zemního plynu a jaderné energie mezi ekologicky udržitelné hospodářské činnosti ve smyslu nařízení (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 představuje – bez ohledu na politický názor- základní politickou otázku v oblasti ulehčení udržitelných investicí, která musí být podle čl. 290 odst. 1 druhého pododstavce SFEU vyhrazena legislativnímu aktu upravenému v článku 289 SFEU. Přijetím napadeného nařízení v přenesené pravomoci – bez ohledu na jeho hmotněprávní soulad – překročila Komise svoje pravomoci a porušila zásadu institucionální rovnováhy podle čl. 13 odst. 2 prvního pododstavce SEU. Současně nerespektovala legislativní pravomoc Evropského parlamentu a demokraticko – parlamentní právo žalobce na účast na řádném legislativním postupu.

Žaloba podaná dne 10. října 2022 – ZR v. EUIPO

(Věc T-634/22)

(2023/C 24/61)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: ZR (zástupci: S. Rodrigues a A. Champetier, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování EUIPO ze dne 14. prosince 2021, oznámené téhož dně, kterým byl žalobce uvědomen o zaplacení částky 5 000 eur v jeho prospěch, za účelem splnění povinností vyplývajících z rozsudku Tribunálu ze dne 13. ledna 2021 ve věci T-610/18, ZR v. EUIPO;

—	v případě potřeby zrušil rozhodnutí výkonného ředitele správní rady EUIPO ze dne 28. června 2022, oznámené téhož dne, kterým byla zamítnuta stížnost podaná na základě čl. 90 odst. 2 Služebního řadu úředníků Evropské unie proti rozhodnutí ze dne 14. prosince 2021;

—	přiznal mu náhradu majetkové a nemajetkové škody; a

—	uložil náhradu všech nákladů tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce následující žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení článku 266 SFEU a zásady rovného zacházení, jak je zakotvena v článku 20 Listiny základních práv Evropské unie, pokud jde o žalobce ve vztahu k ostatním uchazečům účastnícím se výběrového řízení. Částku 5 000 eur nelze považovat za stavějící žalobce do stejné situace, v jaké se nacházejí ostatní uchazeči, kteří v důsledku porušení této zásady byli zařazeni na rezervní seznam nebo získali vyšší náhradu.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení práva na obhajobu/práva na přístup k soudu, zakotveného v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, a zásad řádné správy, náležité péče a povinnosti uvést odůvodnění, zakotvených v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie. Pokud jde o porušení práva na obhajobu/práva na přístup k soudu, jediný důvod pro odmítnutí ze strany žalovaného zvážit možnost přeložení je založen na tom, že žalobce využil svého práva na opravný prostředek. Pouhá skutečnost, že žalobce podal opravný prostředek, nemůže být pádným důvodem pro správu k popření spravedlivého dosažení souladu s rozsudkem ve věci T-610/18, ZR v, EUIPO; Pokud jde o porušení zásad řádné správy, náležité péče a povinnosti uvést odůvodnění: — zaprvé žalovaný nevzal v úvahu všechny faktory, které by mohly ovlivnit jeho rozhodnutí, neboť právně obhajitelné možnosti byly odmítnuty a alternativní možnost byla ignorována; — zadruhé, komunikace se žalovaným založená na jedné možnosti, kterou správa zvažovala, může být jen stěží považována za široký dialog zaměřený na nalezení správného řešení.

Žaloba podaná dne 8. listopadu 2022 – van der Linde v. EIOÚ

(Věc T-678/22)

(2023/C 24/62)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Frank van der Linde (Nizozemsko) (zástupkyně: C. Forget, advokátka)

Žalovaný: Evropský inspektor ochrany údajů

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	potvrdil napadené rozhodnutí (1) v rozsahu, v němž Evropský inspektor ochrany údajů (EIOÚ) nařídil Europolu, aby žalobci v souladu s čl. 36 odst. 2 nařízení 2022/991 (2) zpřístupnil všechny údaje, které se jej týkají,

—

ve zbývající části zrušil rozhodnutí EIOÚ v rozsahu, v němž žalobci neposkytuje dostatečné záruky, jelikož nestanoví žádnou lhůtu, v níž musí být toto rozhodnutí provedeno, ani penále a vůči Europolu nestanoví žádnou dostatečnou sankci, v důsledku čehož byl žalobce fakticky připraven o právo na přístup k údajům ve smyslu článku 8 Listiny a o právo na účinnou soudní ochranu ve smyslu článku 47 Listiny,

—	podpůrně přiznal žalobci náhradu nemajetkové újmy, prozatím ve výši jednoho eura,

—	v každém případě rozhodl, že EIOÚ nahradí náklady ve výši vyčíslené žalobcem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby uplatňuje žalobce jeden žalobní důvod vycházející z porušení článků 8 a 47 Listiny základních práv EU.

---

(1)  Rozhodnutí Evropského inspektora ochrany údajů ze dne 8. září 2022 ve věci 2020 – 0908 týkající se stížnosti podané proti Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/991 ze dne 8. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2016/794, pokud jde o spolupráci Europolu se soukromými subjekty, zpracování osobních údajů Europolem pro usnadnění trestního vyšetřování a úlohu Europolu v oblasti výzkumu a inovací (Úř. věst. 2022, L 169, s. 1).

Žaloba podaná dne 14. listopadu 2022 – Španělsko v. Komise

(Věc T-681/22)

(2023/C 24/63)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Španělské království (zástupkyně: A. Gavela Llopis a M.J. Ruiz Sánchez, zmocněnkyně)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1614 (1) ze dne 15. září 2022, kterým se určují stávající oblasti hlubinného rybolovu a sestavuje seznam oblastí, v nichž se vyskytují nebo pravděpodobně vyskytují citlivé mořské ekosystémy, v rozsahu, v němž se týká sestavení seznamu oblastí, v nichž se vyskytují nebo pravděpodobně vyskytují citlivé mořské ekosystémy, uvedeného v článku 2 a příloze II tohoto nařízení;

—	podpůrně prohlásil čl. 9 odst. 6 a 7 nařízení 2016/2336 (2) za neplatný v souladu s článkem 277 SFEU;

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z toho, že prováděcí nařízení 2022/1614 v rozsahu, v němž stanoví oblasti, v nichž se vyskytují nebo pravděpodobně vyskytují citlivé mořské ekosystémy, porušuje základní nařízení a zásadu proporcionality. — Žalobce v tomto ohledu uvádí: 1) neprovedení analýzy vlivu pevných zařízení pro hlubinný rybolov je v rozporu se základním nařízením a zásadou proporcionality; 2) určení oblastí, v nichž se vyskytují nebo pravděpodobně vyskytují citlivé mořské ekosystémy, je v rozporu se základním nařízením a zásadou proporcionality.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z námitky protiprávnosti čl. 9 odst. 6 a 9 nařízení 2016/2336. — Žalobce v tomto ohledu uvádí: 1) odkaz na prováděcí akt k doplnění podstatných prvků nařízení 2016/2336 porušuje článek 291 SFEU; 2) plošný zákaz rybolovu pomocí zařízení pro lov při dně ve všech oblastech, v nichž se vyskytují nebo pravděpodobně vyskytují citlivé mořské ekosystémy, je v rozporu s pravidly společné rybářské politiky a zásadou proporcionality.

---

(1)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1614 ze dne 15. září 2022, kterým se určují stávající oblasti hlubinného rybolovu a sestavuje seznam oblastí, v nichž se vyskytují nebo pravděpodobně vyskytují citlivé mořské ekosystémy (Úř. věst. 2022, L 242, s. 1).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2336 ze dne 14. prosince 2016, kterým se stanoví zvláštní podmínky rybolovu hlubinných populací v severovýchodním Atlantiku a ustanovení pro rybolov v mezinárodních vodách severovýchodního Atlantiku a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2347/2002 (Úř. věst. 2016, L 354, s. 1).

Žaloba podaná dne 11. listopadu 2022 – Newalliance v. Komise

(Věc T-683/22)

(2023/C 24/64)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Newalliance Comércio Internacional, Lda (Zona Franca da Madeira) (Funchal, Portugalsko) (zástupkyně: S. Gemas Donário a S. Soares, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise C(2020) 8550 final ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpory SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN) poskytnuté Portugalskem ve prospěch svobodného pásma Madeiry (ZFM) – Režim III;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně pět žalobních důvodů, které jsou v podstatě totožné nebo podobné jako žalobní důvody uplatněné ve věci T-553/22, Thorn Investments v. Komise.

Žaloba podaná dne 11. listopadu 2022 – Norwood v. Komise

(Věc T-684/22)

(2023/C 24/65)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Norwood – Trading e Serviços, Lda (Zona Franca da Madeira) (Funchal, Portugalsko) (zástupkyně: S. Gemas Donário a S. Soares, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise C(2020) 8550 final ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpory SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN) poskytnuté Portugalskem ve prospěch svobodného pásma Madeiry (ZFM) – Režim III;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně pět žalobních důvodů, které jsou v podstatě totožné nebo podobné jako žalobní důvody uplatněné ve věci T-553/22, Thorn Investments v. Komise.

Žaloba podaná dne 11. listopadu 2022 – Lycatelcom v. Komise

(Věc T-685/22)

(2023/C 24/66)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Lycatelcom, Lda (Zona Franca da Madeira) (Funchal, Portugalsko) (zástupkyně: S. Gemas Donário a S. Soares, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise C(2020) 8550 final ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpory SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN) poskytnuté Portugalskem ve prospěch svobodného pásma Madeiry (ZFM) – Režim III;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně pět žalobních důvodů, které jsou v podstatě totožné nebo podobné jako žalobní důvody uplatněné ve věci T-553/22, Thorn Investments v. Komise.

Žaloba podaná dne 11. listopadu 2022 –Kingbird v. Komise

(Věc T-686/22)

(2023/C 24/67)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Kingbird – Consultores e Serviços, Lda (Zona Franca da Madeira) (Funchal, Portugalsko) (zástupkyně: S. Gemas Donário a S. Soares, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise C(2020) 8550 final ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpory SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN) poskytnuté Portugalskem ve prospěch svobodného pásma Madeiry (ZFM) – Režim III;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně pět žalobních důvodů, které jsou v podstatě totožné nebo podobné jako žalobní důvody uplatněné ve věci T-553/22, Thorn Investments v. Komise.

Žaloba podaná dne 11. listopadu 2022 – Standbycom v. Komise

(Věc T-687/22)

(2023/C 24/68)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Standbycom, Unipessoal, Lda (Zona Franca Da Madeira) (Funchal, Portugalsko) (zástupkyně: S. Gemas Donário a S. Soares, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise C(2020) 8550 final ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpory SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN) poskytnuté Portugalskem ve prospěch svobodného pásma Madeiry (ZFM) – Režim III;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně pět žalobních důvodů, které jsou v podstatě totožné nebo podobné jako žalobní důvody uplatněné ve věci T-553/22, Thorn Investments v. Komise.

Žaloba podaná dne 11. listopadu 2022 – Kiana v. Komise

(Věc T-690/22)

(2023/C 24/69)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Kiana, Lda (Funchal, Portugalsko) (zástupkyně: S. Gemas Donário a S. Soares, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise C(2020) 8550 final ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpory SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN) poskytnuté Portugalskem ve prospěch svobodného pásma Madeiry (ZFM) – Režim III;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně pět žalobních důvodů, které jsou v podstatě totožné nebo podobné jako žalobní důvody uplatněné ve věci T-553/22, Thorn Investments v. Komise.

Žaloba podaná dne 12. listopadu 2022 – Dabrezco Internacional v. Komise

(Věc T-692/22)

(2023/C 24/70)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Dabrezco Internacional, Lda (Zona Franca da Madeira) (Funchal, Portugalsko) (zástupkyně: S. Gemas Donário a S. Soares, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise C(2020) 8550 final ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpor SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN), který zavedlo Portugalsko ve prospěch svobodného pásma Madeiry (Zona Franca de Madeira; ZFM) – Režim III;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby uplatňuje žalobkyně pět žalobních důvodů, které jsou v podstatě totožné nebo podobné jako žalobní důvody uplatněné ve věci T-553/22, Thorn Investments v. Komise.

Žaloba podaná dne 12. listopadu 2022 – Hilza v. Komise

(Věc T-693/22)

(2023/C 24/71)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Hilza – Pharmaceuticals, Sociedade Unipessoal, Lda (Zona Franca da Madeira) (Funchal, Portugalsko) (zástupkyně: S. Gemas Donário a S. Soares, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise C(2020) 8550 final ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpor SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN) poskytnuté Portugalskem ve svobodném pásmu Madeiry (ZFM) – režim III;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně pět žalobních důvodů, které jsou v zásadě totožné nebo podobné jako žalobní důvody uplatněné ve věci T-553/22, Thorn Investments v. Komise.

Žaloba podaná dne 12. listopadu 2022 – Khayamedia v. Komise

(Věc T-695/22)

(2023/C 24/72)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Khayamedia Comércio Internacional de Eventos Desportivos, Lda (Zona Franca da Madeira) (Funchal, Portugalsko) (zástupkyně: S. Gemas Donário a S. Soares, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise C(2020) 8550 final ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpor SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN), který zavedlo Portugalsko ve prospěch svobodného pásma Madeiry (Zona Franca de Madeira; ZFM) – Režim III;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby uplatňuje žalobkyně pět žalobních důvodů, které jsou v podstatě totožné nebo podobné jako žalobní důvody uplatněné ve věci T-553/22, Thorn Investments v. Komise.

Žaloba podaná dne 12. listopadu 2022 – Fratelli Cosulich v. Komise

(Věc T-696/22)

(2023/C 24/73)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Fratelli Cosulich, Unipessoal, SA (Zona Franca da Madeira) (Funchal, Portugalsko) (zástupkyně: S. Gemas Donário a S. Soares, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise C(2020) 8550 final ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpor SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN), který zavedlo Portugalsko ve prospěch svobodného pásma Madeiry (Zona Franca de Madeira; ZFM) – Režim III;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby uplatňuje žalobkyně pět žalobních důvodů, které jsou v podstatě totožné nebo podobné jako žalobní důvody uplatněné ve věci T-553/22, Thorn Investments v. Komise.

Žaloba podaná dne 12. listopadu 2022 – Ommiacrest v. Komise

(Věc T-697/22)

(2023/C 24/74)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ommiacrest Trading, Lda (Zona Franca da Madeira) (Funchal, Portugalsko) (zástupkyně: S. Gemas Donário a S. Soares, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise C(2020) 8550 final ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpor SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN), který zavedlo Portugalsko ve prospěch svobodného pásma Madeiry (Zona Franca de Madeira; ZFM) – Režim III;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby uplatňuje žalobkyně pět žalobních důvodů, které jsou v podstatě totožné nebo podobné jako žalobní důvody uplatněné ve věci T-553/22, Thorn Investments v. Komise.

Žaloba podaná dne 12. listopadu 2022 – Swan Lake v. Komise

(Věc T-698/22)

(2023/C 24/75)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Swan Lake Serviços e Consultores, Sociedade Unipessoal, Lda (Zona Franca da Madeira) (Funchal, Portugalsko) (zástupkyně: S. Gemas Donário a S. Soares, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise C(2020) 8550 final ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpor SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN), který zavedlo Portugalsko ve prospěch svobodného pásma Madeiry (Zona Franca de Madeira; ZFM) – Režim III;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby uplatňuje žalobkyně pět žalobních důvodů, které jsou v podstatě totožné nebo podobné jako žalobní důvody uplatněné ve věci T-553/22, Thorn Investments v. Komise.

Žaloba podaná dne 12. listopadu 2022 – Seamist v. Komise

(Věc T-699/22)

(2023/C 24/76)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Seamist, Lda (Zona Franca da Madeira) (Funchal, Portugalsko) (zástupkyně: S. Gemas Donário a S. Soares, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise C(2020) 8550 final ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpor SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN), který zavedlo Portugalsko ve prospěch svobodného pásma Madeiry (Zona Franca de Madeira; ZFM) – Režim III;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby uplatňuje žalobkyně šest žalobních důvodů, které jsou v podstatě totožné nebo podobné jako žalobní důvody uplatněné ve věci T-553/22, Thorn Investments v. Komise.

Žaloba podaná dne 12. listopadu 2022 – Pamastock Investments v. Komise

(Věc T-701/22)

(2023/C 24/77)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Pamastock Investments, SA (Zona Franca da Madeira) (Funchal, Portugalsko) (zástupkyně: S. Gemas Donário a S. Soares, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise C(2020) 8550 final ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpory SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN) poskytnuté Portugalskem ve prospěch svobodného pásma Madeiry (ZFM) – Režim III;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně pět žalobních důvodů, které jsou v podstatě totožné nebo podobné jako žalobní důvody uplatněné ve věci T-553/22, Thorn Investements v. Komise.

Žaloba podaná dne 12. listopadu 2022 – TA v. Komise

(Věc T-702/22)

(2023/C 24/78)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: TA (zástupci: A. Ferreira Correia a R. da Palma Borges, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil články 1 a 4 napadeného rozhodnutí pro nedostatek odůvodnění nebo v rozsahu, v němž se vztahují na příjemce z důvodu, že mají pracovníky, kteří nejsou rezidenty v nejvzdálenějším regionu, nebo že jejich příjmy plynou ze zdroje mimo nejvzdálenější region;

—	uložil žalovanému orgánu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby proti rozhodnutí Komise 2022/1414 ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpory SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN) poskytnuté Portugalskem oblasti Zona Franca de Madeira (ZFM) – režim III [oznámeno pod číslem C(2020) 8550] (Úř. věst. 2022, L 217, s. 49) uvádí žalobkyně pět žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z nedostatku odůvodnění napadeného rozhodnutí

Druhý žalobní důvod vychází z nesprávných skutkových a právních zjištění napadeného rozhodnutí spočívajících v závěru, že výhody přiznané podnikům usazeným v regionu, které ovšem udržují vztahy mimo tento region, nejsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 SFEU.

Třetí žalobní důvod vychází z nesprávných skutkových a právních zjištění napadeného rozhodnutí spočívajících v závěru, že výhody přiznané podnikům usazeným v regionu, které ovšem udržují pracovněprávní vztahy s pracovníky, kteří trvale nepobývají v nejvzdálenějším regionu, nejsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 SFEU.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z nesprávných skutkových a právních zjištění napadeného rozhodnutí spočívajících v závěru, že výhody přiznané podnikům, které nepřesahují kvantitativní stropy stanovené v Pokynech k vnitrostátní regionální podpoře z roku 2007 a v obecném nařízení o blokových výjimkách z roku 2014, nejsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 SFEU.

Pátý žalobní důvod vychází z porušení obecných zásad unijního práva, jako jsou zásady právní jistoty, ochrany legitimního očekávání a legality.

Žaloba podaná dne 12. listopadu 2022 – Everblacks Towage v. Komise

(Věc T-703/22)

(2023/C 24/79)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Everblacks Towage – Serviços Marítimos, Sociedade Unipessoal, Lda (Zona Franca da Madeira) (Funchal, Portugalsko) (zástupci: A. Ferreira Correia a R. da Palma Borges, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil články 1 a 4 napadeného rozhodnutí;

—	uložil žalovanému orgánu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby proti rozhodnutí Komise 2022/1414 ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpory SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN) poskytnuté Portugalskem oblasti Zona Franca de Madeira (ZFM) – režim III [oznámeno pod číslem C(2020) 8550] (Úř. věst. 2022, L 217, s. 49) uvádí žalobkyně šest žalobních důvodů, které jsou v podstatě totožné nebo podobné jako žalobní důvody uplatněné ve věci T-702/22, TA v. Komise.

Žaloba podaná dne 12. listopadu 2022 – Poppysle v. Komise

(Věc T-704/22)

(2023/C 24/80)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Poppysle – Comércio Internacional e Serviços, Sociedade Unipessoal, Lda (Zona Franca da Madeira) (Funchal, Portugalsko) (zástupci: A. Ferreira Correia a R. da Palma Borges, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil články 1 a 4 napadeného rozhodnutí;

—	uložil žalovanému orgánu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby proti rozhodnutí Komise 2022/1414 ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpory SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN) poskytnuté Portugalskem oblasti Zona Franca de Madeira (ZFM) – režim III [oznámeno pod číslem C(2020) 8550] (Úř. věst. 2022, L 217, s. 49) uvádí žalobkyně šest žalobních důvodů, které jsou v podstatě totožné nebo podobné jako žalobní důvody uplatněné ve věci T-702/22, TA v. Komise.

Žaloba podaná dne 17. listopadu 2022 – Illumina v. Komise

(Věc T-709/22)

(2023/C 24/81)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Illumina, Inc. (Wilmington, Delaware, Spojené státy) (zástupci: D. Beard, B. Cullen a J. Holmes, Barristers, a F. González Díaz, M. Siragusa, G. Rizza, N. Latronico a L. Bitsakou, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise C(2022) 6454 final ze dne 6. září 2022, kterým se spojení prohlašuje za neslučitelné s vnitřním trhem a s fungováním dohody o EHP (Věc M.10188 – ILLUMINA / GRAIL);

—	rozhodl, že Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady, které žalobkyně vynaložila v tomto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně deset žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vychází z toho, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení tím, že neposoudila, zda operace spadá do územní působnosti nařízení EU o spojování podniků, a tím, že prohlásila, že má pravomoc operaci zkontrolovat a zakázat, aniž posoudila, zda má tato operace nezbytnou vazbu k EHP a zda by pravděpodobně měla v EHP okamžité a podstatné účinky.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila právo žalobkyně se v řízení účinně bránit tím, že nevydala doplňující oznámení námitek. Komise podstatně doplnila námitku, podle které by žalobkyně měla kapacitu a motivaci k vyloučení domnělých konkurentů společnosti GRAIL z trhu, a to zejména když v prvním dopise o skutkovém stavu předložila kvantitativní analýzu.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z toho, že Komise neunesla důkazní břemeno, a to buď na základě kritéria vysoké pravděpodobnosti, či vážení pravděpodobností.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, jakož i nesprávného skutkového zjištění a nesprávného posouzení skutkového stavu, když přijala definici relevantních trhů, která a) zavádí umělé rozlišování mezi fází vývoje NGS testů pro včasné odhalení rakoviny (early cancer detection, ECD) a fází uvádění těchto testů na trh, b) konstatuje zastupitelnost jednotlivých NGS testů ECD, DAC a MRD ve fázi předpokládaného vývoje, a c) konstatuje zastupitelnost inovací mezi NGS testy pro včasné odhalení více typů rakoviny (Galleri test společnosti GRAIL) a jednoho typu rakoviny.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z toho, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, jakož i nesprávného skutkového zjištění a nesprávného posouzení skutkového stavu tím, že při posuzování údajné schopnosti či motivace žalobkyně uplatňovat strategie uzavření vstupu a zvýšení efektivnosti v důsledku dané operace a jejích dopadů na účinnou hospodářskou soutěž nepovažovala otevřenou nabídku za součást skutkového rámce vyplývajícího z dané operace.

6.	Šestý žalobní důvod vychází z toho, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, jakož i nesprávného skutkového zjištění a nesprávného posouzení skutkového stavu, když tvrdila, že by daná operace vedla k tomu, že by společnost Illumina byla schopna vylučovat z trhu.

7.	Sedmý žalobní důvod vychází z toho, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, jakož i nesprávného skutkového zjištění a nesprávného posouzení skutkového stavu, když tvrdila, že společnost Illumina by měla motivaci k vylučování z trhu.

8.

Osmý žalobní důvod vychází z toho, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, jakož i nesprávného skutkového zjištění a nesprávného posouzení skutkového stavu, když tvrdila, že dotčená operace by měla přímý a nepříznivý dopad na účinnou hospodářskou soutěž v šesti referenčních zemích nebo v EHP.

9.

Devátý žalobní důvod vychází z toho, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, jakož i nesprávného skutkového zjištění a nesprávného posouzení skutkového stavu tím, že odmítla tvrzení účastníků řízení, podle kterých by dotčená operace urychlila uvedení Galleri na trh v EHP nejméně o pět let a zachránila tisíce životů a internalizace marží společnosti Illumina z prodeje NGS systémů společnosti GRAIL by odstranila dvojí marginalizaci a vedla k podstatným úsporám pro vnitrostátní zdravotní systémy členských států a pro daňové poplatníky, a to v důsledků snížení nákladů na léčbu rakoviny. Na rozdíl od toho, co tvrdí Komise, by zvýšení efektivnosti v důsledku dotčené operace bylo specifické pro spojení, ověřitelné a přínosné pro spotřebitele.

10.

Desátý žalobní důvod vychází z toho, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, jakož i nesprávného skutkového zjištění a nesprávného posouzení skutkového stavu tím, že odmítla rozsáhlá nápravná opatření navržená společností Illumina, která zahrnovala nejen otevřenou nabídku, ale i licence, vzdání se práv a závazky nevymáhat práva, které by usnadnily přístup konkurentů společnosti Illumina na předcházející trh a jejich rozšíření.

Žaloba podaná dne 14. listopadu 2022 – Nutmark v. Komise

(Věc T-714/22)

(2023/C 24/82)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Nutmark Lda (Zona Franca da Madeira) (Funchal, Portugalsko) (zástupci: P. Vidal Matos a F. Lança Martins, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí v plném rozsahu;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby proti rozhodnutí Komise (EU) 2022/1414 ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpory SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN) poskytnuté Portugalskem oblasti Zona Franca da Madeira (ZFM) – režim III (oznámeno pod číslem C(2020) 8550) (Úř. věst. 2022, L 217, s. 49) předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení vzhledem k nesprávnému určení referenčního systému, čímž byly porušeny čl. 4 odst. 2 SEU, čl. 107 odst. 1 SFEU a článek 263 SFEU.

Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, protože nebylo prokázáno, že režim III Zona Franca de Madeira představuje výjimku z referenčního daňového systému, která zavádí rozdíly mezi hospodářskými subjekty, jež jsou ve srovnatelné faktické a právní situaci, čímž byl porušen čl. 107 odst. 1 SFEU.

Třetí žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení splnění požadavků relevantních pro správné použití režimu III Zona Franca da Madeira v rozsahu, v němž Portugalská republika za tím účelem přijala kritéria, která jsou v souladu s čl. 107 odst. 1 SFEU.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, jelikož došlo k porušení zásad určitosti a právní jistoty uvedených v čl. 16 odst. 1 nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 SFEU.

Pátý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, jelikož bylo porušeno právo na soukromé vlastnictví, zakotvené v článku 1 dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv.

Žaloba podaná dne 14. listopadu 2022 – Piamark v. Komise

(Věc T-715/22)

(2023/C 24/83)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Piamark Lda (Zona Franca da Madeira) (Funchal, Portugalsko) (zástupci: P. Vidal Matos a F. Lança Martins, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí v plném rozsahu;

—	uložil Komise náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby proti rozhodnutí Komise (EU) 2022/1414 ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpory SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN) poskytnuté Portugalskem oblasti Zona Franca da Madeira (ZFM) – režim III (oznámeno pod číslem C(2020) 8550) (Úř. věst. 2022, L 217, s. 49) předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení vzhledem k nesprávnému určení referenčního systému, jelikož nebyla zohledněna suverenita Portugalské republiky při stanovení kritérií pro přístup k režimu III Zona Franca da Madeira a parametrů pro kontrolu plnění těchto kritérií, čímž byly porušeny čl. 4 odst. 2 SEU, čl. 107 odst. 1 SFEU a článek 263 SFEU.

Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení splnění požadavků relevantních pro správné použití režimu III Zona Franca da Madeira v rozsahu, v němž Portugalská republika za tím účelem přijala kritéria, která jsou v souladu s čl. 107 odst. 1 SFEU.

Třetí žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení vzhledem k tomu, že v napadeném rozhodnutí nebyla splněna povinnost uvést odůvodnění a nebylo prokázáno, že režim III Zona Franca de Madeira by mohl ovlivnit obchod mezi členskými státy a narušit hospodářskou soutěž, čímž byly porušeny čl. 107 odst. 1 SFEU, článek 263 SFEU a čl. 296 druhý pododstavec SFEU.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, jelikož došlo k porušení zásad určitosti a právní jistoty uvedených v čl. 16 odst. 1 nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 SFEU.

Pátý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, jelikož bylo porušeno právo na soukromé vlastnictví, zakotvené v článku 1 dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv.

Žaloba podaná dne 14. listopadu 2022 – Eutelsat Madeira v. Komise

(Věc T-718/22)

(2023/C 24/84)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Eutelsat Madeira, Unipessoal Lda (Zona Franca da Madeira) (Caniçal, Portugalsko) (zástupci: R. Bordalo Junqueiro, J. P. Lampreia, R. F. Costa a P. G. Marques, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	uznal legitimní zájem žalobkyně na podání této žaloby na neplatnost podle článku 236 SFEU;

—	považoval tuto žalobu na neplatnost za podanou v souladu s právem a přípustnou v souladu s článkem 263 SFEU;

—	zrušil napadené rozhodnutí podle článku 264 SFEU;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení a nákladů vynaložených žalobkyní.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby proti rozhodnutí Komise (EU) 2022/1414 ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpory SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN) poskytnuté Portugalskem oblasti Zona Franca da Madeira (ZFM) – režim III (oznámeno pod číslem C(2020) 8550) (Úř. věst. 2022, L 217, s. 49) předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z nesplnění povinnosti uvést odůvodnění.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásad legitimního očekávání a právní jistoty, jelikož napadené rozhodnutí mění podmínky schváleného režimu podpor, který je uplatňován konzistentně po desetiletí.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady zákazu diskriminace a zásady rovného zacházení, jelikož napadené rozhodnutí zachází stejným způsobem s příjemci, kteří přispěli k cílům režimu III, jako s těmi, kteří k nim nepřispěli.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení slučitelnosti režimu III Zona Franca de Madeira s rozhodnutím Komise C(2077) 3037 final a s pokyny k vnitrostátní regionální podpoře na období 2007–2013.

Žaloba podaná dne 15. listopadu 2022 – AFG v. Komise

(Věc T-722/22)

(2023/C 24/85)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: AFG SA (Zona Franca da Madeira) (Funchal, Portugalsko) (zástupci: S. S. Estima Martins, F. Castro Guedes a L. Seifert Guincho, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil články 1, 4, 5 a 6 rozhodnutí Komise (EU) 2022/1414 ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpory SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN) poskytnuté Portugalskem oblasti Zona Franca da Madeira (ZFM) – režim III, zveřejněné v  Úředním věstníku Evropské unie L 217 ze dne 22. srpna 2022, s. 49;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, jelikož sporné opatření nepředstavuje státní podporu, ovšem Komise konstatovala nesprávně, že tento režim je selektivní opatření, a z dalšího nesprávného posouzení vzhledem k tomu, že nebyla splněna povinnost uvést odůvodnění, zakotvená v článku 296 SFEU, pokud jde o analýzu požadavku selektivity.

Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, jelikož režim III Zona Franca de Madeira byl uplatňován v souladu s rozhodnutími Komise z roku 2007 a 2013 a s články 107 a 108 SFEU.

Třetí žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení vzhledem k porušení obecných zásad unijního práva, konkrétně zásad právní jistoty, ochrany legitimního očekávání a proporcionality.

Žaloba podaná dne 15. listopadu 2022 – Sonasurf Internacional a další v. Komise

(Věc T-723/22)

(2023/C 24/86)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Sonasurf Internacional – Shipping Lda (Zona Franca da Madeira) (Funchal, Portugalsko), Mastshipping – Shipping, Sociedade Unipessoal Lda (Zona Franca da Madeira) (Funchal), Latin Quarter – Serviços Marítimos Internacionais Lda (Zona Franca da Madeira) (Funchal) (zástupci: R. Bordalo Junqueiro, S. Fernandes de Almeida, R. F. Costa a P. G. Marques, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	uznal legitimní zájem žalobkyň na podání této žaloby na neplatnost podle článku 236 SFEU;

—	považoval tuto žalobu na neplatnost za podanou v souladu s právem a přípustnou v souladu s článkem 263 SFEU;

—	zrušil napadené rozhodnutí podle článku 264 SFEU;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení a nákladů vynaložených žalobkyněmi.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby proti rozhodnutí Komise (EU) 2022/1414 ze dne 4. prosince 2020 o režimu podpory SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN) poskytnuté Portugalskem oblasti Zona Franca da Madeira (ZFM) – režim III (oznámeno pod číslem C(2020) 8550) (Úř. věst. 2022, L 217, s. 49) předkládají žalobkyně čtyři žalobní důvody, které jsou v podstatě totožné nebo podobné jako důvody uplatňované v rámci věci T-718/22, Eutelsat Madeira v. Komise.

Žaloba podaná dne 21. listopadu 2022 – Odeon Cinemas Holdings v. EUIPO – Academy of Motion Picture Arts and Sciences (OSCAR)

(Věc T-727/22)

(2023/C 24/87)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Odeon Cinemas Holdings Ltd (London, Spojené království) (zástupce: L. Axel Karnøe Søndergaard, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Academy of Motion Picture Arts and Sciences (Beverly Hills, Kalifornie, Spojené státy)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie OSCAR – ochranná známka Evropské unie č. 2 931 038

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. září 2022 ve věci R 1841/2021-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení článku 58 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 22. listopadu 2022 – Industrias Lácteas Asturianas v. EUIPO – Qingdao United Dairy (NAMLAC)

(Věc T-728/22)

(2023/C 24/88)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Industrias Lácteas Asturianas, SA (Madrid, Španělsko) (zástupce: J. C. Riera Blanco, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Qingdao United Dairy Co. Ltd (Čching-tao, Čína)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie NAMLAC – Přihláška k zápisu č. 18 126 515

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. září 2022 ve věci R 1563/2021-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí;

Dovolávaný žalobní důvod

Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 22. listopadu 2022 – Complejo Agrícola Las Lomas v. Komise

(Věc T-729/22)

(2023/C 24/89)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Complejo Agrícola Las Lomas, SL (Madrid, Španělsko) (zástupce: J. Sedano Lorenzo, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

určil, že bod 4.1.8 strategického plánu SZP Španělska na období 2023–2027, schváleného prováděcím rozhodnutím Komise ze dne 31. srpna 2022, kterým se schvaluje strategický plán SZP Španělska na období 2023–2027 pro podporu Unie financovanou z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, jenž stanoví strop pro základní podporu příjmu na zemědělce ve výši 200 000 eur (dále jen „opatření“), je neplatný.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby uplatňuje žalobkyně tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení článku 17 nařízení (EU) 2021/2115 (1), kterým se stanoví pravidla podpory pro vnitrostátní strategické plány SZP a zrušuje nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013. — Nařízení (EU) 2021/2115 umožňuje členským státům určit, které z intervencí uvedených v kapitolách II, III a IV hlavy II nejlépe odpovídají jejich zvláštním potřebám a jak je propojit. Napadené rozhodnutí ovšem zahrnuje jinou intervenci, než s jakými počítá uvedený článek, což znamená překročení stropů a pravomocí Komise podle nařízení (EU) 2021/2115.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z naprosté neexistence analýzy a posouzení dopadu nekritického stropu ve výši 200 000 eur na základní podporu příjmu SZP. — Při přijímání napadeného rozhodnutí nebylo na španělské ani evropské úrovni provedeno žádné posouzení dopadu tohoto opatření. Kdyby byla provedena byť jen předběžná revize, vyšlo by najevo, že je opatření v rozporu s cíli SZP reprodukovanými v článcích 5 a 6 nařízení (EU) 2021/2115.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z narušení jednotného trhu a hospodářské soutěže na úkor španělských zemědělců. — Napadené rozhodnutí způsobuje vážné a neodůvodněné narušení vnitřního trhu, jakož i roztříštění SZP v jednom z jejich základních mechanismů. Opatření totiž staví španělské zemědělce do horšího postavení než jejich evropské protějšky

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality. — Opatření je v rozporu se zásadou proporcionality, jelikož není vhodné ani nezbytné k dosažení sledovaného cíle a zahrnuje nadměrné a neodůvodněné oběti pro vlastníky zemědělských podniků a jejich pracovníky, což není nijak kompenzováno uspokojováním jakéhokoli převažujícího veřejného zájmu.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. 2021, L 435, s. 1).

Žaloba podaná dne 24. listopadu 2022 – Kozicyn v. Rada

(Věc T-731/22)

(2023/C 24/90)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Andrej Anatoljevič Kozicyn (Věrchňaja Pyšma, Rusko) (zástupce: J. Grand d’Esnon, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) č. 2022/1530 ze dne 14. září 2022 (1), pokud jde o p. Kozicyna, a prováděcí nařízení Rady (EU) č. 2022/1529 ze dne 14. září 2022 (2), pokud jde o p. Kozicyna; a tím

—	určil, že čl. 2 odst. 1 písm. g) rozhodnutí Rady č. 2014/145/SZBP a čl. 3 odst. 1 písm. g) nařízení Rady (EU) 269/2014 jsou protiprávní, a

—	vyloučil použití těchto ustanovení prostřednictvím námitky protiprávnosti, nebo přinejmenším určil, že použití těchto ustanovení na p. Kozicyna je protiprávní; každopádně,

—	uložil Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení na základě čl. 140 písm. b) jednacího řádu Tribunálu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce osm žalobních důvodů, které jsou v podstatě totožné nebo podobné s žalobními důvody uplatněnými ve věci T-234/22, Ismailova v. Rada.

---

(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1530 ze dne 14. září 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 239, s. 149).

(2)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/1529 ze dne 14. září 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 239, s. 1).

Žaloba podaná dne 24. listopadu 2022 – Děripaska v. Rada

(Věc T-732/22)

(2023/C 24/91)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Oleg Vladimirovič Děripaska (Khutor Sokolsky, Rusko) (zástupce: T. Bontinck, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1530 ze dne 14. září 2022 (1) v rozsahu, v němž činí rozhodnutí Rady (SZBP) 2014/145 ze dne 17. března 2014, ve znění rozhodnutí (SZBP) 2022/582 ze dne 8. dubna 2022, kterým bylo žalobcovo jméno zařazeno do přílohy rozhodnutí 2014/145, použitelným až do 15. března 2023;

—	zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/1529 ze dne 14. září 2022 (2) v rozsahu, v němž ponechává jméno žalobce na seznamu uvedeném v příloze I nařízení (EU) 269/2014 ze dne 17. března 2014;

—	uložil Radě povinnost zaplatit předběžně částku 1 000 000 eur z titulu nemajetkové újmy vzniklé žalobci;

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z porušení práva na účinnou soudní ochranu a povinnosti uvést odůvodnění.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení v souvislosti s odůvodněním uplatněným Radou.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality a základních práv.

---

(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1530 ze dne 14. září 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 239, s. 149).

(2)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/1529 ze dne 14. září 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 239, s. 1).

Žaloba podaná dne 24. listopadu 2022 – Chudajnatov v. Rada

(Věc T-733/22)

(2023/C 24/92)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Eduard Jurjevič Chudajnatov (Moskva, Rusko) (zástupci: T. Bontinck, D. Rovetta a M. Moretto, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1530 ze dne 14. září 2022 (1) v rozsahu, v němž činí rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP ze dne 17. března 2014, ve znění rozhodnutí (SZBP) 2022/883 ze dne 3. června 2022, kterým bylo žalobcovo jméno zařazeno do přílohy rozhodnutí 2014/145, použitelným až do 15. března 2023;

—	zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/1529 ze dne 14. září 2022 (2) v rozsahu, v němž ponechává jméno žalobce na seznamu uvedeném v příloze I nařízení (EU) 269/2014 ze dne 17. března 2014, a

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody, které jsou v podstatě totožné nebo podobné s žalobními důvody uplatněnými ve věci T-732/22, Děripaska v. Rada.

---

(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1530 ze dne 14. září 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 239, s. 149).

(2)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/1529 ze dne 14. září 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 239, s. 1).

Žaloba podaná dne 25. listopadu 2022 – Pumpjanskij v. Rada

(Věc T-734/22)

(2023/C 24/93)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Alexandr Dmitrijevič Pumpjanskij (Ženeva, Švýcarsko) (zástupci: T. Bontinck, A. Guillerme a L. Burguin, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1530/SZBP ze dne 14. září 2022 (1) v rozsahu, v němž ponechává jméno žalobce pod č. 719 přílohy tohoto rozhodnutí;

—	zrušil prováděcí nařízení (EU) 2022/1529 ze dne 14. září 2022 (2) v rozsahu, v němž ponechává jméno žalobce pod č. 719 přílohy I tohoto nařízení;

—	uložil Radě povinnost zaplatit předběžně částku 100 000 eur z titulu nemajetkové újmy vzniklé žalobci a

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce pět žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vycházející z porušení práva na účinnou soudní ochranu a povinnosti uvést odůvodnění.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality a základních práv.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení zásad právní jistoty a rovného zacházení.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z porušení práva být vyslechnut.

---

(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1530 ze dne 14. září 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 239, s. 149).

(2)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/1529 ze dne 14. září 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 239, s. 1).

Žaloba podaná dne 25. listopadu 2022 – Falqui v. Parlament

(Věc T-735/22)

(2023/C 24/94)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Enrico Falqui (Florencie, Itálie) (zástupci: F. Sorrentino a A. Sandulli, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil oznámení Generálního ředitelství pro finance Evropského parlamentu – Ředitelství pro finanční a sociální práva poslanců – Oddělení pro odměňování a sociální práva poslanců – vedoucího oddělení II č. D310275 ze dne 26. září 2022

—	zrušil oznámení Generálního ředitelství pro finance Evropského parlamentu – Ředitelství pro finanční a sociální práva poslanců – Oddělení pro odměňování a sociální práva poslanců – vedoucího oddělení II č. D307559 ze dne 4. července 2022

—	přijal všechna potřebná opatření na ochranu práv žalobce,

—	uložil Evropskému parlamentu povinnost nahradit částky neoprávněně zadržené v průběhu řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 19. května a 9. července 2008, kterým se uplatňují „Prováděcí opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu“ — Žalobce v této souvislosti tvrdí, že podle čl. 75 odst. 2 rozhodnutí ze dne 19. května a 9. července, kterým se se uplatňují „Prováděcí opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu“ je nárok na starobní důchod, který vznikl nabytím účinnosti statutu „nadále platný“, přičemž předchozí odkaz na vnitrostátní právní úpravu upravenou v tzv. SID (pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům) je třeba chápat jako křížový odkaz (na právní předpisy platné v daném historickém okamžiku), jelikož nárok na důchod, který nabyli bývalí poslanci Evropského parlamentu před nabytím účinnosti statutu není možné měnit na základě právních předpisů přijatých později.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že Evropský parlament nezákonně uplatnil vnitrostátní právní úpravu, která je v rozporu se základními zásada právního řádu Unie, zejména se zásadou ochranu legitimního očekávání. Porušení zásady přednosti práva Unie. — V této souvislosti žalobce tvrdí, že Evropský parlament tím, že na bývalé poslance Evropského parlamentu zvolené v Itálii před nabytím účinnosti statutu automaticky uplatnil jakékoliv přehodnocení důchodu schválené ex post italskou poslaneckou sněmovnou, vystavil tyto poslance situaci trvalé nejistoty v souvislosti s jejich důchodovým zabezpečením, což je v rozporu se základními zásadami práva Unie, zejména se zásadou proporcionality a zásadou ochrany legitimního očekávání.

Žaloba podaná dne 25. listopadu 2022 – Campofrio Food Group v. EUIPO – Cerioti Holding (SNACK MI)

(Věc T-736/22)

(2023/C 24/95)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Campofrio Food Group, SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: J. Erdozain López a M. Del Río Aragó, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Cerioti Holding SA (Lucemburk, Lucembursko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie SNACK MI – Přihláška k zápisu č. 18 201 028

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 10. srpna 2022 ve věci R 59/2022-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí;

—	uložil EUIPO a společnosti Cerioti Holding SA, účastní-li se tohoto řízení, náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 24. listopadu 2022 – Pumpjanskaja v. Rada

(Věc T-737/22)

(2023/C 24/96)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Galina Jevgenjevna Pumpjanskaja (Jekatěrinburg, Rusko) (zástupci: G. Lansky, P. Goeth, A. Egger, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

na základě článku 263, čl. 275 druhého pododstavce a článku 277 SFEU rozhodl o nepoužitelnosti článku 2 odst. 1 posledního pododstavce rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP, ve znění rozhodnutí Rady 2022/329/SZBP, a článku 3 odst. 1 posledního pododstavce nařízení Rady (EU) 269/2014, ve znění nařízení Rady (EU) 2022/330 („sporná kritéria pro zařazení“);

—

na základě článku 263 SFEU zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1530 ze dne 14. září 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (1), jakož i prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/1529 ze dne 14. září 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (2) („napadené akty“), v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobkyně (záznam č. 724);

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení podle článku 134 jednacího řádu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby podle článku 263 SFEU uvádí žalobkyně:

1.	Žalobní důvod na základě článku 277 SFEU vycházející z toho, že sporná kritéria pro zařazení jsou v neřešitelném rozporu se zásadou předvídatelnosti, s hodnotami v ní obsaženými a s právním státem.

2.	První žalobní důvod vycházející z porušení práva žalobkyně na obhajobu.

3.	Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného posouzení ze strany Komise při zařazení jména žalobkyně do příloh sporných aktů.

4.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění stanovené v čl. 296 druhém pododstavci SFEU.

5.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení základních práv žalobkyně, včetně práva na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace a práva na vlastnictví.

---

(1)  Úř. věst. 2022, L 239, s. 149.

(2)  Úř. věst. 2022, L 239, s. 1.

Žaloba podaná dne 25. listopadu 2022 – Rotenberg v. Rada

(Věc T-738/22)

(2023/C 24/97)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Igor Rotenberg (Moskva, Rusko) (zástupci: D. Rovetta, M. Campa, M. Moretto a V. Villante, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1530 (1) ze dne 14. září 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny;

—	zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/1529 (2) ze dne 14. září 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny;

—

zrušil rozhodnutí Rady Evropské unie přijaté dopisem ze dne 16. září 2022, kterým byl žalobce ponechán na seznamu osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření podle rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP (3), ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1530, a podle nařízení Rady (EU) č. 269/2014 (4), provedeného prováděcím nařízením Rady (EU) 2022/1529 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny;

v rozsahu, v němž byl žalobce těmito akty zařazen na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření;

—	uložil Radě Evropské unie náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění, článku 296 SFEU a čl. 41 odst. 2 písm. c) Listiny základních práv Evropské unie; porušení práva na účinnou soudní ochranu a článku 47 Listiny základních práv.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení, neunesení důkazního břemene, porušení kritérií pro zařazování na seznam stanovených v čl. 1 odst. 1 písm. b) a d) a čl. 2 odst. 1 písm. d) a f) nařízení Rady 2014/145/SZBP ze dne 17. března 2014 a v čl. 3 odst. 1 písm. d) a f) nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014, která se obě týkají omezujících opatření vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality a žalobcových základních práv, porušení žalobcova základního práva na vlastnictví a svobody podnikání a porušení článků 16 a 17 Listiny základních práv.

---

(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1530 ze dne 14. září 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 239, s. 149).

(2)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/1529 ze dne 14. září 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 239, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2014, L 78, s. 16).

(4)  Nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2014, L 78, s. 6).