DOPORUČENÍ RADY

ze dne 8. prosince 2022,

o celounijním koordinovaném přístupu za účelem posílení odolnosti kritické infrastruktury

(Text s významem pro EHP)

(2023/C 20/01)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 a čl. 292 první a druhou větu této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Má-li být zabezpečeno fungování vnitřního trhu, je v zájmu všech členských států a Unie jako celku jasně určit a chránit relevantní kritickou infrastrukturu, která v rámci uvedeného trhu poskytuje základní služby, zejména v klíčových odvětvích, jako je energetika, digitální infrastruktura, doprava a vesmír, jakož i kritickou infrastrukturu se značným přeshraničním významem (1), jejíž narušení by mohlo mít významný dopad na ostatní členské státy.

(2)

Toto doporučení, které je nezávazným aktem, je důkazem politické vůle členských států vzájemně spolupracovat, jakož i jejich odhodlání provádět doporučená opatření, která jsou zdůrazněna v pětibodovém plánu vydaném předsedkyní Evropské komise, a to při plném respektování pravomocí členských států. Zároveň tímto doporučením není dotčena ochrana základních zájmů národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti nebo obrany členských států a od žádného členského státu by se nemělo očekávat, že bude sdílet informace, které uvedené zájmy poškozují.

(3)

Přestože primární odpovědnost za zajištění bezpečnosti a poskytování základních služeb ze strany kritické infrastruktury nesou členské státy a provozovatelé jejich kritické infrastruktury, je vhodná zvýšená koordinace na úrovni Unie, zejména s ohledem na vyvíjející se hrozby, které mohou mít dopad na několik členských států současně, jako je útočná válka Ruska proti Ukrajině a hybridní kampaně namířené proti členským státům, nebo které mohou mít dopad na odolnost a řádné fungování unijní ekonomiky, vnitřního trhu a společnosti jako takové. Zvláštní pozornost by měla být věnována kritické infrastruktuře mimo území členských států, jako je podmořská kritická infrastruktura nebo energetická infrastruktura na moři.

(4)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 20. a 21. října 2022 ostře odsoudila sabotáže páchané na kritické infrastruktuře, jako například poškození plynovodů Nord Stream, a uvedla, že Unie bude na jakékoli úmyslné poškození kritické infrastruktury nebo na jiné hybridní akce jednotně a důrazně reagovat.

(5)

S ohledem na rychle se vyvíjející formy hrozeb by měla být přednostně přijata opatření ke zvýšení odolnosti v klíčových odvětvích, jako je energetika, digitální infrastruktura, doprava a vesmír, a v dalších relevantních odvětvích určených členskými státy. Tato opatření by se měla zaměřit na posílení odolnosti kritické infrastruktury s přihlédnutím k relevantním rizikům, zejména kaskádovým účinkům, narušení dodavatelských řetězců, závislosti, dopadům změny klimatu, nespolehlivým prodejcům a partnerům a hybridním hrozbám a kampaním, včetně zahraniční manipulace s informacemi a vměšování. Co se týče vnitrostátní kritické infrastruktury, měla by být vzhledem k možným důsledkům upřednostněna kritická infrastruktura, která má značný přeshraniční význam. Členské státy se vyzývají, aby ve vhodných případech tato opatření ke zvýšení odolnosti neprodleně zavedly a zároveň zachovaly přístup stanovený ve vyvíjejícím se právním rámci.

(6)

Ochrana evropské kritické infrastruktury v odvětví energetiky a dopravy je v současné době upravena směrnicí Rady 2008/114/ES (2) a bezpečnost sítí a informačních systémů v celé Unii se zaměřením na kybernetické hrozby je zajištěna směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 (3). S cílem zajistit vyšší společnou úroveň odolnosti a ochrany kritické infrastruktury, kybernetické bezpečnosti a finančního trhu se stávající právní rámec mění a doplňuje prostřednictvím přijetí nových pravidel vztahujících se na kritické subjekty („směrnice CER“), posílených pravidel k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii („směrnice NIS2“) a nových pravidel pro digitální provozní odolnost finančního sektoru („nařízení DORA“).

(7)

Členské státy by měly v souladu s unijním a vnitrostátním právem využívat všechny dostupné nástroje, aby dosáhly pokroku a pomohly posílit fyzickou a kybernetickou odolnost. V tomto ohledu by měla být kritická infrastruktura chápána tak, že zahrnuje relevantní kritickou infrastrukturu, která byla určena členským státem na vnitrostátní úrovni nebo která byla označena za evropskou kritickou infrastrukturu podle směrnice 2008/114/ES, i kritické subjekty, které mají být určeny podle směrnice CER, nebo případně subjekty podle směrnice NIS2. Pojmem „odolnost“ by se měla rozumět schopnost kritické infrastruktury předcházet událostem, které významně narušují nebo mohou výrazně narušit poskytování základních služeb na vnitřním trhu, tj. služeb, které mají zásadní význam pro zachování životně důležitých společenských a ekonomických funkcí, veřejné bezpečnosti a bezpečnosti obecně, zdraví obyvatelstva nebo životního prostředí, chránit před těmito událostmi, reagovat na ně, odolávat jim, zmírňovat je, absorbovat je, přizpůsobovat se jim nebo se z nich zotavovat.

(8)

Je třeba svolat vnitrostátní odborníky s cílem koordinovat činnost zaměřenou na dosažení vyšší společné úrovně odolnosti a ochrany kritické infrastruktury, která má být zavedena novými pravidly platnými pro kritické subjekty. Tato koordinovaná činnost by umožnila spolupráci mezi členskými státy a sdílení informací o činnostech, jako je vypracování metodik pro určení základních služeb poskytovaných kritickou infrastrukturou. Komise již uvedené odborníky začala svolávat a usnadňovat jejich činnost a má v úmyslu v této práci pokračovat. Jakmile vstoupí směrnice CER v platnost a bude zřízena skupina pro odolnost kritických subjektů podle této směrnice, měla by dotyčná skupina v této anticipační činnosti pokračovat v souladu se svými úkoly.

(9)

S ohledem na změnu forem hrozeb by měl být dále rozvíjen potenciál provádění zátěžových testů kritické infrastruktury na vnitrostátní úrovni, neboť tyto testy by mohly být užitečné pro posílení odolnosti kritické infrastruktury. Vzhledem ke zvláštnímu významu odvětví energetiky a důsledkům, které z jeho možného narušení pro celou Unii vyplývají, by právě toto odvětví mohlo by mít z provádění zátěžových testů na základě společně dohodnutých zásad největší užitek. Uvedené testy spadají do pravomoci členských států, které by měly provozovatele kritické infrastruktury k provádění těchto testů podněcovat a podporovat je v něm, pokud je to vyhodnoceno jako přínosné a v souladu s jejich vnitrostátními právními rámci.

(10)

V zájmu zajištění koordinované a účinné reakce na současné a předpokládané hrozby se Komise vyzývá, aby členským státům poskytla dodatečnou podporu, zejména poskytováním relevantních informací ve formě brífinků, nezávazných příruček a pokynů. Posouzení hrozeb by měla zajišťovat Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), zejména prostřednictvím Zpravodajského a informačního centra EU a jeho střediska pro hybridní hrozby, za podpory zpravodajského ředitelství Vojenského štábu EU (EUMS) v rámci společné zpravodajsko-analytické složky (SIAC). Komise se rovněž vyzývá, aby ve spolupráci s členskými státy podporovala využívání výzkumných a inovačních projektů financovaných Unií.

(11)

Vzhledem k rostoucí vzájemné závislosti fyzické a digitální infrastruktury mohou nepřátelské činnosti v kyberprostoru zaměřené na kritické oblasti vést k narušení nebo poškození fyzické infrastruktury a sabotáž fyzické infrastruktury může znemožnit přístup k digitálním službám. Členské státy se vyzývají, aby co nejdříve urychlily přípravné práce zaměřené na provedení a uplatňování nového právního rámce vztahujícího se na kritické subjekty a posíleného právního rámce pro kybernetickou bezpečnost a vycházely přitom ze zkušeností získaných v rámci skupiny pro spolupráci, zřízené směrnicí (EU) 2016/1148 (dále jen „skupina pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací“), přičemž je třeba mít na paměti lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a skutečnost, že by tyto přípravné práce měly postupovat souběžným a soudržným způsobem.

(12)

Kromě zlepšování připravenosti je rovněž důležité posílit schopnosti rychlé a účinné reakce v případě narušení základních služeb poskytovaných kritickou infrastrukturou. Toto doporučení proto obsahuje opatření na unijní i vnitrostátní úrovni, přičemž mimo jiné zdůrazňuje podpůrnou úlohu a přidanou hodnotu, jíž lze dosáhnout zavedením posílené spolupráce a výměny informací v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (4), a využíváním relevantních prostředků Kosmického programu Unie, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 (5).

(13)

Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) a skupina pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací ve spolupráci s příslušnými civilními a vojenskými orgány a agenturami a zavedenými sítěmi, včetně Evropské sítě styčných organizací pro řešení kybernetických krizí (EU-CyCLONe), mají provádět hodnocení rizik a vypracovávat rizikové scénáře. V návaznosti na společnou ministerskou výzvu z Nevers kromě toho skupina pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací za podpory Komise a Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) a ve spolupráci se Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) v současné době provádí posouzení rizik. Obě činnosti budou probíhat soudržně a v koordinaci s vypracováváním scénářů v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, včetně událostí v oblasti kybernetické bezpečnosti a jejich reálného dopadu, na nichž v současné době pracují Komise a členské státy. Předpokládá se, že v zájmu účinnosti, účelnosti a soudržnosti a za účelem řádného uplatňování tohoto doporučení budou výsledky těchto činností zohledněny na vnitrostátní úrovni.

(14)

Za účelem okamžitého posílení připravenosti a schopnosti reakce na rozsáhlé kybernetické bezpečnostní incidenty zřídila Komise prostřednictvím dalšího financování přiděleného agentuře ENISA krátkodobý program, který má členským státům poskytnout podporu. Navrhované služby mimo jiné zahrnují opatření v oblasti připravenosti, jako je penetrační testování subjektů s cílem určit zranitelná místa. Uvedený program rovněž může posílit možnosti pomoci členským státům v případě rozsáhlého kybernetického bezpečnostního incidentu s dopadem na kritické subjekty. Jedná se o první krok v souladu se závěry Rady ze dne 23. května 2022 o rozvoji kybernetické pozice Evropské unie („závěry Rady o kybernetické pozici EU“), v nichž se požaduje, aby Komise předložila návrh fondu pro reakci na mimořádné události v oblasti kybernetické bezpečnosti. Členské státy by měly tyto příležitosti plně využívat v souladu s platnými požadavky a vyzývají se, aby pokračovaly v práci v oblasti řešení kybernetických krizí na úrovni Unie, zejména pravidelným sledováním a vyhodnocováním pokroku dosaženého při provádění plánu pro řešení kybernetických krizí, který v nedávné době vypracovala Rada. Tento plán je „živým dokumentem“ a v případě potřeby by měl být přezkoumán a aktualizován.

(15)

Zásadní význam pro celosvětovou konektivitu i konektivitu uvnitř EU mají globální podmořské komunikační kabely. Vzhledem ke značné délce těchto kabelů a jejich instalaci na mořském dně je podmořské vizuální monitorování většiny kabelových úseků mimořádně náročné. Sdílená jurisdikce a další jurisdikční otázky týkající se těchto kabelů představují specifický případ pro evropskou a mezinárodní spolupráci v oblasti ochrany a obnovy infrastruktury. Je proto nezbytné doplnit probíhající a plánovaná posouzení rizik týkající se digitální a fyzické infrastruktury, na nichž jsou digitální služby založeny, o specifická posouzení rizik a o možnosti zmírňujících opatření týkajících se podmořských komunikačních kabelů. Členské státy vyzývají Komisi, aby za tímto účelem provedla studie a svá zjištění s nimi sdílela.

(16)

Hrozby související s digitální infrastrukturou, například v souvislosti s energetickými technologiemi zahrnujícími digitální součásti, mohou mít dopad rovněž na odvětví energetiky a dopravy. Bezpečnost souvisejících dodavatelských řetězců je důležitá pro kontinuitu poskytování základních služeb a pro strategickou kontrolu nad kritickou infrastrukturou v odvětví energetiky. Uvedené okolnosti by měly být zohledněny při přijímání opatření ke zvýšení odolnosti kritické infrastruktury v souladu s tímto doporučením.

(17)

Vzhledem k rostoucímu významu kosmické infrastruktury, pozemních prostředků souvisejících s oblastí kosmu, včetně výrobních zařízení, a služeb využívajících kosmického prostoru pro činnosti související s bezpečností je nezbytné zajistit odolnost a ochranu unijních kosmických prostředků a služeb a jejich pozemního segmentu v rámci Unie. Ze stejných důvodů je rovněž nezbytné v rámci tohoto doporučení také strukturovaněji využívat kosmická data a služby poskytované kosmickými systémy a programy pro účely dohledu a sledování a v zájmu ochrany kritické infrastruktury v jiných odvětvích. V připravované kosmické strategii EU pro bezpečnost a obranu budou v tomto ohledu navržena vhodná opatření, která by měla být při provádění tohoto doporučení zohledněna.

(18)

Spolupráce na mezinárodní úrovni je rovněž nezbytná pro účinné řešení rizik pro kritickou infrastrukturu, mimo jiné v mezinárodních vodách. Členské státy se tudíž vyzývají, aby spolupracovaly s Komisí a vysokým představitelem a aby v zájmu dosažení uvedené spolupráce podnikly určité kroky, přičemž by měly mít na paměti, že veškeré takové kroky smí být učiněny pouze v souladu s jejich příslušnými úkoly a povinnostmi podle práva Unie, zejména podle ustanovení Smluv týkajících se vnějších vztahů.

(19)

Jak je stanoveno ve sdělení ze dne 15. února 2022 nazvaném „Příspěvek Komise k evropské obraně“, v zájmu podpory „Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu – Za Evropskou unii, která chrání své občany, hodnoty a zájmy a přispívá k mezinárodnímu míru a bezpečnosti“ Komise do roku 2023 posoudí ve spolupráci s vysokým představitelem a členskými státy základní hodnoty odvětvové hybridní odolnosti s cílem určit nedostatky a potřeby, jakož i kroky k jejich řešení. Uvedená iniciativa by měla být podkladem pro činnost v rámci tohoto doporučení a měla by pomoci posílit sdílení informací a koordinaci opatření pro další zvýšení odolnosti, včetně odolnosti kritické infrastruktury.

(20)

Strategie EU pro námořní bezpečnost z roku 2014 a její revidovaný akční plán obsahovaly výzvu ke zvýšené ochraně kritické námořní infrastruktury, včetně podmořské, a zejména infrastruktury námořní dopravy a energetické a komunikační infrastruktury, mimo jiné zvýšením povědomí o situaci na moři prostřednictvím lepší interoperability a zjednodušené výměny informací (povinné i dobrovolné). Zmíněná strategie a akční plán se v současné době aktualizují a budou zahrnovat posílená opatření, jejichž cílem je ochrana kritické námořní infrastruktury. Uvedená opatření by měla doplňovat toto doporučení.

(21)

Posílení odolnosti kritické infrastruktury přispívá k širšímu úsilí o boj proti hybridním hrozbám a kampaním namířeným proti Unii a jejím členským státům. Toto doporučení vychází ze společného sdělení Evropskému parlamentu a Radě nazvaného „Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám – reakce Evropské unie“. Opatření č. 1 společného rámce, tedy průzkum týkající se hybridních rizik, hraje klíčovou úlohu při určování zranitelných míst, která mohou potenciálně ovlivnit vnitrostátní a celoevropské struktury a sítě. Kromě toho provádění závěrů Rady ze dne 21. června 2022 o rámci pro koordinovanou reakci EU na hybridní kampaně zajistí důraznější koordinovanou činnost prostřednictvím uplatňování souboru hybridních nástrojů EU ve všech dotčených oblastech.

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

KAPITOLA I: CÍL, OBLAST PŮSOBNOSTI A STANOVENÍ PRIORIT

1.

Toto doporučení stanoví řadu cílených opatření na unijní i vnitrostátní úrovni na podporu a posílení odolnosti kritické infrastruktury, a to na dobrovolném základě, se zaměřením na kritickou infrastrukturu se značným přeshraničním významem a v rámci určených klíčových odvětvích, jako je energetika, digitální infrastruktura, doprava a vesmír. Tato cílená opatření spočívají v lepší připravenosti, posílené reakci a mezinárodní spolupráci.

2.

Informace sdílené v zájmu naplnění cílů tohoto doporučení, které jsou důvěrné podle unijních a vnitrostátních pravidel, jakož i pravidel pro zachovávání důvěrnosti obchodních informací, by se měly vyměňovat s Komisí a dalšími relevantními orgány pouze v případě, že je taková výměna nutná pro řádné uplatňování tohoto doporučení. Tímto doporučením není dotčena ochrana základních zájmů národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti nebo obrany členských států a od žádného členského státu by se nemělo očekávat, že bude sdílet informace, které jsou s těmito zájmy v rozporu.

KAPITOLA II: LEPŠÍ PŘIPRAVENOST

Opatření na úrovni členských států

3.

Členské státy by měly zvážit přístup zohledňující všechna rizika při aktualizaci svých posouzení rizik nebo svých stávajících rovnocenných analýz v souladu s vyvíjející se povahou stávajících hrozeb pro jejich kritickou infrastrukturu, zejména v určených klíčových odvětvích a pokud možno ve všech odvětvích, na něž se vztahuje připravovaný nový právní rámec použitelný na kritické subjekty.

4.

Členské státy se vyzývají, aby urychlily přípravné práce a pokud možno přijaly opatření ke zvýšení odolnosti, jak je stanoveno v připravovaném právním rámci použitelném na kritické subjekty, se zvláštním zaměřením na spolupráci a sdílení relevantních informací mezi členskými státy a s Komisí, na určování kritických subjektů se značným přeshraničním významem a na posílení podpory pro určené kritické subjekty s cílem zlepšit jejich odolnost.

5.

Členské státy by měly podporovat odbornou přípravu a cvičení odborníků a jejich vzájemné sdílení osvědčených postupů a získaných poznatků. Členské státy by měly odborníky vybízet k účasti na stávajících vzdělávacích vnitrostátních i mezinárodních platformách, například v rámci mechanismu civilní ochrany Unie.

6.

Členské státy by měly podněcovat a podporovat provozovatele kritické infrastruktury alespoň v odvětví energetiky v tom, aby v případě, že to bude přínosné, prováděli zátěžové testy podle zásad společně dohodnutých na úrovni Unie. Zátěžové testy by měly posoudit odolnost kritické infrastruktury vůči nepřátelským hrozbám způsobeným člověkem. Členské státy by proto měly usilovat o určení relevantní kritické infrastruktury, která má být testována, a co nejdříve, nejpozději však do konce prvního čtvrtletí roku 2023, konzultovat příslušné provozovatele kritické infrastruktury. Kromě toho by členské státy měly podporovat provozovatele kritické infrastruktury tak, aby uvedené testy provedli co nejdříve a usilovali o jejich dokončení do konce roku 2023, a to v souladu s vnitrostátním právem. Rada má v úmyslu posoudit aktuální stav provádění zátěžových testů do konce dubna 2023.

7.

Vzhledem k rychle se vyvíjejícím hrozbám pro kritickou infrastrukturu má zásadní význam zachování vysoké úrovně ochrany. Členské státy se vyzývají, aby vyčlenily dostatečné finanční zdroje na posílení kapacit svých relevantních vnitrostátních orgánů a podporovaly je tak, aby byly schopny zvýšit odolnost kritické infrastruktury. Členské státy se rovněž vyzývají, aby za účelem podpory orgánů odpovědných za řešení rozsáhlých kybernetických bezpečnostních incidentů pro ně vyčlenily dostatečné finanční zdroje a zajistily, aby jejich týmy pro reakci na počítačové bezpečnostní incidenty (týmy CSIRT) a příslušné orgány byly plně mobilizovány v rámci sítě CSIRT a EU-CyCLONe.

8.

Členské státy se vyzývají, aby v souladu s platnými požadavky využily potenciálních možností financování na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni k posílení odolnosti kritické infrastruktury v Unii jednak samy a jednak aby vybízely provozovatele kritické infrastruktury, aby těchto možností financování, a to například pro účely transevropských sítí, využívali v zájmu řešení celé škály významných hrozeb, především v rámci programů financovaných z Fondu pro vnitřní bezpečnost, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1149 (6), Evropského fondu pro regionální rozvoj, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 (7), mechanismu civilní ochrany Unie a plánu Komise REPowerEU. Členské státy se rovněž vyzývají, aby co nejlépe využívaly výsledků příslušných projektů v rámci výzkumných programů, jako je Horizont Evropa, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (8).

9.

Pokud jde o komunikační a síťovou infrastrukturu v Unii, skupina pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací se vyzývá, aby při současném plnění úkolů v souladu s článkem 11 směrnice (EU) 2016/1148 urychlila svou práci, která probíhá na základě společné ministerské výzvy z Nevers, na cíleném posuzování rizik a co nejdříve předložila první doporučení. Dotčené posouzení rizik by mělo poskytnout informace pro účely probíhajícího meziodvětvového hodnocení kybernetických rizik a scénářů, jak je požadováno v závěrech Rady o kybernetické pozici EU. Uvedená práce by navíc měla být prováděna při zajištění soudržnosti a doplňkovosti s prací, která je vykonávána v rámci pracovní osy skupiny pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací zaměřené na bezpečnost dodavatelského řetězce informačních a komunikačních technologií a v rámci dalších relevantních skupin.

10.

Skupina pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací se rovněž vyzývá, aby s podporou Komise a agentury ENISA pokračovala ve své práci v oblasti bezpečnosti digitální infrastruktury, a to i v souvislosti s podmořskou infrastrukturou, konkrétně podmořskými komunikačními kabely. Rovněž se vyzývá, aby zahájila svou práci týkající se kosmického odvětví, mimo jiné tím, že v případě potřeby vypracuje politické pokyny a metodiky pro řízení kybernetických bezpečnostních rizik na základě přístupu zohledňujícího všechna rizika a přístupu založeného na posouzení rizik pro subjekty působící v kosmickém odvětví s cílem zvýšit odolnost pozemní infrastruktury podporující poskytování služeb využívajících kosmického prostoru.

11.

Členské státy by měly plně využívat služeb připravenosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, které jsou nabízeny v rámci krátkodobého podpůrného programu Komise realizovaného ve spolupráci s agenturou ENISA, například penetračního testování pro zjištění zranitelných míst, a v této souvislosti se vyzývají, aby upřednostnily subjekty provozující kritickou infrastrukturu v odvětví energetiky, digitální infrastruktury a dopravy.

12.

Členské státy by měly plně využívat Evropské centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost (ECCC). Členské státy by měly vybízet svá národní koordinační centra k aktivní spolupráci s členy komunity v oblasti kybernetické bezpečnosti s cílem budovat na unijní i vnitrostátní úrovni kapacity za účelem lepší podpory provozovatelů základních služeb.

13.

Je důležité, aby členské státy dokázaly provést opatření doporučená v souboru nástrojů EU pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G, a zejména aby zavedly omezení týkající se vysoce rizikových dodavatelů vzhledem k tomu, že časová prodleva může zvýšit zranitelnost sítí v Unii, a rovněž aby posílily fyzickou a nefyzickou ochranu kritických a citlivých částí sítí 5G, mimo jiné prostřednictvím přísných kontrol přístupu k nim. Kromě toho by členské státy ve spolupráci s Komisí měly posoudit potřebu doplňkových opatření, aby byla zajištěna jednotná úroveň bezpečnosti a odolnosti sítí 5G.

14.

Členské státy by se společně s Komisí a agenturou ENISA měly zaměřit na provedení závěrů Rady ze dne 17. října 2022 o bezpečnosti dodavatelského řetězce IKT.

15.

Členské státy by měly zohlednit připravovaný síťový kodex pro aspekty kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny[...], a to na základě zkušeností získaných při provádění směrnice (EU) 2016/1148 a relevantních pokynů vypracovaných skupinou pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací, zejména jejího referenčního dokumentu o bezpečnostních opatřeních pro provozovatele základních služeb.

16.

Členské státy by měly rozvíjet využívání systémů Copernicus, Galileo a evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) pro účely dohledu s cílem sdílet relevantní informace s odborníky svolanými v souladu s bodem 15. Pro monitorování kritické infrastruktury a podporu předvídání krizí a reakce na ně by měly být účelně využívány schopnosti, které poskytuje unijní družicová komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM) Kosmického programu Unie.

Opatření na úrovni Unie

17.

Je třeba posílit dialog a spolupráci mezi jmenovanými odborníky členských států a s Komisí za účelem zvýšení fyzické odolnosti kritické infrastruktury, a to zejména: a) přispěním k přípravě, vývoji a propagaci společných dobrovolných nástrojů na podporu členských států při zvyšování této odolnosti, včetně metodik a rizikových scénářů; b) podporou členských států při provádění nového právního rámce vztahujícího se na kritické subjekty, mimo jiné vybídnutím Komise k včasnému přijetí aktu v přenesené pravomoci; c) podporou provádění zátěžových testů uvedených v bodě 6 na základě společných zásad, přičemž jako první přijdou na řadu testy zaměřené na nepřátelské hrozby způsobené člověkem v odvětví energetiky a poté budou následovat testy v dalších klíčových odvětvích, jakož i poskytováním podpory a poradenství při provádění těchto zátěžových testů, a to na žádost členského státu; d) využíváním jakékoli bezpečné platformy – jakmile bude zřízena Komisí – ke shromažďování, hodnocení a dobrovolnému sdílení osvědčených postupů, poznatků získaných na základě vnitrostátních zkušeností a dalších informací souvisejících s touto odolností. Práce uvedených jmenovaných odborníků by měla být zaměřena obzvláště na meziodvětvové závislosti a kritickou infrastrukturu se značným přeshraničním významem a měla by na ni ve vhodných případech navazovat činnost v rámci Rady a Komise.

18.

Členské státy se vyzývají, aby využívaly jakékoliv podpory poskytované Komisí, například v podobě vypracovávání příruček a pokynů, jako je příručka o ochraně kritické infrastruktury a veřejných prostor před systémy bezpilotních letadel, a nástrojů pro posuzování rizik. Evropská služba pro vnější činnost se vyzývá, aby zejména prostřednictvím Zpravodajského a informačního centra EU a jeho jednotky pro hybridní hrozby a za podpory zpravodajského ředitelství Vojenského štábu EU v rámci společné zpravodajsko-analytické složky (SIAC) pořádala brífinky o hrozbách pro kritickou infrastrukturu v Unii s cílem zlepšit situační povědomí.

19.

Členské státy by měly podporovat opatření přijatá Komisí k využití výsledků projektů týkajících se odolnosti kritické infrastruktury, které jsou financovány v rámci programů Unie pro výzkum a inovace. Rada bere na vědomí záměr Komise zvýšit v rámci rozpočtu přiděleného na program Horizont Evropa v kontextu víceletého finančního rámce na období 2021–2027 financování tohoto typu odolnosti, aniž by to bylo na úkor financování jiných výzkumných a inovačních projektů v oblasti civilní bezpečnosti v rámci programu Horizont Evropa.

20.

Vzhledem k úkolům stanoveným v závěrech Rady o kybernetické pozici EU se Komise, vysoký představitel a skupina pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací vyzývají, aby v souladu se svými příslušnými úkoly a povinnostmi podle práva Unie zintenzivnili spolupráci s relevantními sítěmi a civilními a vojenskými orgány a agenturami při hodnocení rizik a vytváření scénářů rizik v oblasti kybernetické bezpečnosti, a to zejména s ohledem na význam energetiky, digitální infrastruktury, dopravy a kosmické infrastruktury a vzájemnou závislost mezi odvětvími a členskými státy. Tato činnost by měla zohlednit související rizika pro infrastrukturu, kterou uvedená odvětví využívají. Tam, kde je to přínosné, by se hodnocení rizik a vytváření scénářů mohly provádět pravidelně a měly by doplňovat stávající nebo plánovaná posouzení rizik v uvedených odvětvích a vycházet z nich, přičemž by nemělo docházet ke zdvojování úsilí, a měly by být zdrojem informací pro diskuse o tom, jak posílit celkovou odolnost subjektů provozujících kritickou infrastrukturu a jak řešit zranitelná místa.

21.

Komise se vyzývá, aby v souladu se svými příslušnými úkoly v rámci řešení kybernetických krizí urychlila své činnosti na podporu připravenosti a reakce členských států na rozsáhlé incidenty v oblasti kybernetické bezpečnosti, a zejména aby: a) jako doplněk k relevantním posouzením rizik v kontextu bezpečnosti sítí a informací vypracovala komplexní studii (9), která zhodnotí podmořskou infrastrukturu, zejména podmořské komunikační kabely, jež propojují členské státy i Evropu globálně, přičemž závěry této studie by měly být sdíleny s členskými státy; b) podporovala připravenost a reakci členských států a orgánů, institucí a jiných subjektů Unie na rozsáhlé incidenty v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo významné incidenty v souladu s posíleným právním rámcem pro kybernetickou bezpečnost a dalšími relevantními platnými pravidly (10); c) urychlila vypracování hlavní koncepce fondu pro reakci na mimořádné události v oblasti kybernetické bezpečnosti, a to včetně řádné diskuse s členskými státy.

22.

Komise se vyzývá, aby zintenzivnila práci na anticipačních opatřeních zaměřených do budoucna, včetně spolupráce s členskými státy podle článků 6 a 10 rozhodnutí 1313/2013/EU a ve formě krizového plánování na podporu operační připravenosti Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) a její reakce na narušení kritické infrastruktury; zvýšila investice do preventivních přístupů a připravenosti obyvatelstva a posílila podporu v oblasti budování kapacit v rámci sítě znalostí Unie v oblasti civilní ochrany.

23.

Komise by měla podporovat využívání unijních prostředků dohledu (Copernicus, Galileo a EGNOS) s cílem pomoci členským státům při monitorování kritické infrastruktury a v relevantních případech jejich bezprostředního okolí a podporovat i další možnosti dohledu stanovené v Kosmickém programu Unie, jako je rámec pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru a rámec EU pro pozorování a sledování vesmíru.

24.

V relevantních případech a v souladu se svými příslušnými mandáty se agentury Unie a další relevantní subjekty vyzývají, aby v záležitostech týkajících se odolnosti kritické infrastruktury poskytly podporu, zejména takto: a) Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (EUROPOL), pokud jde o shromažďování informací, analýzy trestné činnosti a podporu při vyšetřování v rámci přeshraničních donucovacích opatření a ve vhodných a relevantních případech sdílení výsledků s členskými státy; b) Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA), pokud jde o záležitosti týkající se bezpečnosti a ochrany námořního odvětví v Unii, včetně služeb námořního dohledu v záležitostech týkajících se námořní bezpečnosti a ochrany; c) Agentura Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA) a Satelitní středisko Evropské unie (Satcen) mohou případně pomáhat prostřednictvím operací v rámci Kosmického programu Unie; d) Evropské centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost (ECCC) by mohlo, pokud jde o činnosti související s kybernetickou bezpečností, i ve spolupráci s agenturou ENISA podporovat inovace a průmyslovou politiku v oblasti kybernetické bezpečnosti.

KAPITOLA III: POSÍLENÁ REAKCE

Opatření na úrovni členských států

25.

Členské státy se vyzývají, aby: a) v relevantních případech pokračovaly v koordinaci své reakce a udržovaly přehled o meziodvětvové reakci na akutní narušení základních služeb poskytovaných kritickou infrastrukturou. Tyto úkoly by bylo možné provádět v rámci budoucího plánu koordinované reakce na narušení kritické infrastruktury se značným přeshraničním významem; stávajících integrovaných opatření EU pro politickou reakci na krize (IPCR) pro koordinaci politické reakce v případě kritické infrastruktury s přeshraničním významem; plánu pro rozsáhlé kybernetické bezpečnostní incidenty a krize podle doporučení Komise (EU) 2017/1584 (11); sítě EU-CyCLONe; v rámci pro koordinovanou reakci EU na hybridní kampaně a souboru hybridních nástrojů EU v případě hybridních hrozeb a kampaní a v rámci systému včasného varování v případě dezinformací; b) zintenzivnily výměnu informací na operační úrovni se střediskem ERCC v rámci mechanismu civilní ochrany Unie s cílem posílit včasné varování a koordinovat svou reakci v rámci tohoto mechanismu v případě narušení kritické infrastruktury se značným přeshraničním významem, čímž se v případě potřeby zajistí rychlejší reakce zprostředkovaná Unií; c) zvýšily svou připravenost reagovat v relevantních případech prostřednictvím stávajících nástrojů nebo nástrojů, které budou vyvinuty, na tato významná narušení uvedená v písmenu a); d) spolupracovaly na dalším rozvoji relevantních kapacit reakce v rámci Evropského souboru civilní ochrany (ECPP) a systému rescEU; e) vybízely provozovatele kritické infrastruktury a relevantní vnitrostátní orgány, aby zvýšili své kapacity tak, aby bylo možné rychle obnovit elementární výkonnost základních služeb poskytovaných těmito provozovateli kritické infrastruktury; f) vybízely provozovatele kritické infrastruktury, aby v případě přebudovávání své kritické infrastruktury vybudovali tuto infrastrukturu tak, aby byla co nejodolnější vůči kompletní řadě významných rizik, která pro ni mohou být relevantní, včetně při nepříznivých klimatických scénářích, a to při zohlednění přiměřenosti opatření, pokud jde o posouzení rizik a náklady.

26.

Členské státy se vyzývají, aby tam, kde je to možné, urychlily přípravné práce, jak je stanoveno v posíleném právním rámci v oblasti kybernetické bezpečnosti, tím, že se zaměří na posílení schopností vnitrostátních týmů CSIRT s ohledem na nové úkoly týmů CSIRT i na rozšířený počet subjektů z nových odvětví, že včas přezkoumají a zaktualizují své strategie kybernetické bezpečnosti a že co nejdříve přijmou národní plány reakce na incidenty a krize v oblasti kybernetické bezpečnosti, pokud dosud neexistují.

27.

Členské státy se vyzývají, aby na vnitrostátní úrovni zvážily nejvhodnější prostředky, jimiž zajistí, aby si relevantní zúčastněné strany byly vědomy nezbytnosti zvýšit odolnost kritické infrastruktury spoluprací s důvěryhodnými prodejci a partnery. Je důležité investovat do dodatečné kapacity, zejména v odvětvích, v nichž je stávající infrastruktura na konci své životnosti, např. infrastruktura podmořských komunikačních kabelů, aby bylo možné zajistit kontinuitu poskytování základních služeb v případě narušení a snížit nežádoucí závislost.

28.

Členské státy se vyzývají, aby věnovaly pozornost proaktivní strategické komunikaci na vnitrostátní úrovni v souvislosti s bojem proti hybridním hrozbám a kampaním a s ohledem na skutečnost, že protivníci se mohou snažit zapojovat do zahraniční manipulace s informacemi a vměšování tím, že budou ovlivňovat narativy ohledně incidentů zaměřených na kritickou infrastrukturu.

Opatření na úrovni Unie

29.

Komise se vyzývá, aby úzce spolupracovala s členskými státy na dalším rozvoji relevantních orgánů, nástrojů a kapacit pro reakci s cílem zvýšit operační připravenost k řešení bezprostředních a nepřímých dopadů významných narušení relevantních základních služeb poskytovaných kritickou infrastrukturou, zejména s odborníky a zdroji dostupnými prostřednictvím Evropského souboru civilní ochrany a systému rescEU v rámci mechanismu civilní ochrany Unie nebo budoucích týmů rychlé reakce na hybridní hrozby.

30.

Komise se vyzývá, aby s ohledem na vyvíjející se formy hrozeb a ve spolupráci s členskými státy v rámci mechanismu civilní ochrany Unie: a) průběžně analyzovala a testovala adekvátnost a operační připravenost stávajících kapacit pro reakci; b) pravidelně sledovala a zjišťovala potenciálně významné nedostatky kapacit pro reakci v rámci Evropského souboru civilní ochrany a kapacit rescEU; c) dále zintenzivňovala meziodvětvovou spolupráci s cílem zajistit adekvátní reakci na úrovni Unie a ve spolupráci s jedním nebo více členskými státy organizovala pravidelná školení nebo cvičení pro testování této spolupráce; d) dále rozvíjela středisko ERCC jako meziodvětvové centrum pro mimořádné situace na úrovni Unie ke koordinaci podpory pro postižené členské státy.

31.

Rada je odhodlána zahájit práci s cílem schválit plán koordinované reakce na narušení kritické infrastruktury se značným přeshraničním významem, který popisuje a stanoví cíle a způsoby spolupráce mezi členskými státy a orgány, institucemi a jinými subjekty Unie při reakci na incidenty namířené proti uvedené kritické infrastruktuře. Rada se zájmem očekává návrh tohoto plánu, vypracovaný |Komisí, který bude vycházet z podpory a přispění relevantních agentur Unie. Plán musí být plně soudržný a interoperabilní s revidovaným operačním protokolem Unie pro boj proti hybridním hrozbám („EU Playbook“), má zohledňovat stávající plán pro koordinovanou reakci na rozsáhlé přeshraniční kybernetické bezpečnostní incidenty (12) a krize a mandát sítě EU-CyCLONe stanovený ve směrnici NIS2 a zamezovat zdvojování struktur a činností. Tento plán by měl plně respektovat stávající opatření IPCR pro koordinaci reakce.

32.

Komise se vyzývá, aby vedla konzultace s relevantními zúčastněnými stranami a odborníky ohledně vhodných opatření v souvislosti s možnými významnými incidenty týkajícími se podmořské infrastruktury, která mají být předložena spolu s hodnotící studií uvedenou v bodě 20 písm. a), a aby dále rozvíjela krizové plánování, rizikové scénáře a cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám stanovené v rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

KAPITOLA IV: MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

Opatření na úrovni členských států

33.

Členské státy by měly ve vhodných případech a v souladu s právem Unie spolupracovat s relevantními třetími zeměmi, pokud jde o odolnost kritické infrastruktury se značným přeshraničním významem.

34.

Členské státy se vyzývají, aby spolupracovaly s Komisí a vysokým představitelem s cílem účinně řešit rizika pro kritickou infrastrukturu v mezinárodních vodách.

35.

Členské státy se vyzývají, aby ve spolupráci s Komisí a vysokým představitelem přispěly k urychlenému vývoji a zavedení souboru nástrojů EU proti hybridním hrozbám a prováděcích pokynů zmíněných v závěrech Rady ze dne 21. června 2022 o rámci pro koordinovanou reakci EU na hybridní kampaně a následně je používaly, aby byl uvedený rámec plně účinný, zejména při zvažování a přípravě komplexních a koordinovaných reakcí Unie na hybridní kampaně a hybridní hrozby, včetně hrozeb namířených proti provozovatelům kritické infrastruktury.

Opatření na úrovni Unie

36.

Komise a vysoký představitel se vyzývají, aby ve vhodných případech a v souladu se svými příslušnými úkoly a povinnostmi podle práva Unie podporovaly relevantní třetí země s cílem zvýšit odolnost kritické infrastruktury na jejich území, a zejména kritické infrastruktury, která je fyzicky propojena s jejich územím a územím členského státu.

37.

Komise a vysoký představitel v souladu se svými příslušnými úkoly a povinnostmi podle práva Unie posílí koordinaci s NATO v oblasti odolnosti kritické infrastruktury společného zájmu prostřednictvím strukturovaného dialogu mezi EU a NATO o odolnosti, a to při plném respektování pravomocí Unie a členských států v souladu se Smlouvami a klíčovými zásadami, jimiž se řídí spolupráce mezi EU a NATO, jak byly dohodnuty Evropskou radou, zejména zásadou reciprocity, inkluzivností a rozhodovací samostatností. V této souvislosti bude uvedená spolupráce pokračovat v rámci strukturovaného dialogu o odolnosti mezi EU a NATO, který je začleněn do stávajícího mechanismu fungujícího mezi zaměstnanci obou těchto subjektů a určeného pro provádění společných prohlášení, přičemž bude zajištěna plná transparentnost a účast všech členských států.

38.

Komise se vyzývá, aby v nezbytných a vhodných případech zvážila účast zástupců relevantních třetích zemí v rámci spolupráce a výměny informací mezi členskými státy v oblasti odolnosti kritické infrastruktury, která je fyzicky propojena s územím členského státu a územím třetí země.

---

(1)  Členské státy by měly posoudit tento význam v souladu se svými vnitrostátními postupy a mohou tak učinit mimo jiné na základě posouzení rizik, jakož i dopadu a povahy události.

(2)  Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).

(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 69).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1149 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost (Úř. věst. L 251, 15.7.2021, s. 94).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).

(9)  Tato studie by měla zahrnovat mapování jejích kapacit a redundancí, zranitelných míst, hrozeb a rizik pro dostupnost služeb, dopady výpadků ve fungování (transatlantických) podmořských kabelů na členské státy a Unii jako celek a zmírňování rizik, přičemž by měla zohledňovat citlivost těchto informací a potřebu je chránit.

(10)  Zvláštní pozornost by měla být rovněž věnována všem činnostem, které připravují účinnou koordinovanou reakci na úrovni Unie v případě závažného přeshraničního kybernetického incidentu nebo související hrozby, které by mohly mít systémový dopad na finanční sektor Unie, jak je stanoveno v novém právním rámci pro digitální provozní odolnost.

(11)  Doporučení Komise (EU) 2017/1584 ze dne 13. září 2017 o koordinované reakci na rozsáhlé kybernetické bezpečnostní incidenty a krize (Úř. věst. L 239, 19.9.2017, s. 36).

(12)  Doporučení Komise (EU) 2017/1584 ze dne 13. září 2017 o koordinované reakci na rozsáhlé kybernetické bezpečnostní incidenty a krize.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.10940 – CPPIB / MONTAGU / UNIVERSAL INVESTMENT / JV)

(Text s významem pro EHP)

(2023/C 20/02)

Dne 14. prosince 2022 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32022M10940. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.8102 – VALEO / FTE GROUP)

(Text s významem pro EHP)

(2023/C 20/03)

Dne 13. října 2017 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) ve spojení s čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32017M8102. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.10927 – ACTION LOGEMENT / AG2R LA MONDIALE / BNP PARIBAS / JV)

(Text s významem pro EHP)

(2023/C 20/04)

Dne 30. listopadu 2022 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v francouzštině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—	v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32022M10927. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Směnné kurzy vůči euru (1)

19. ledna 2023

(2023/C 20/05)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,0815
JPY	japonský jen	139,02
DKK	dánská koruna	7,4398
GBP	britská libra	0,87648
SEK	švédská koruna	11,1533
CHF	švýcarský frank	0,9921
ISK	islandská koruna	154,50
NOK	norská koruna	10,7460
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	23,924
HUF	maďarský forint	396,43
PLN	polský zlotý	4,7063
RON	rumunský lei	4,9265
TRY	turecká lira	20,3295
AUD	australský dolar	1,5726
CAD	kanadský dolar	1,4603
HKD	hongkongský dolar	8,4696
NZD	novozélandský dolar	1,6978
SGD	singapurský dolar	1,4326
KRW	jihokorejský won	1 340,52
ZAR	jihoafrický rand	18,6931
CNY	čínský juan	7,3424
IDR	indonéská rupie	16 429,66
MYR	malajsijský ringgit	4,6591
PHP	filipínské peso	59,099
RUB	ruský rubl
THB	thajský baht	35,803
BRL	brazilský real	5,6326
MXN	mexické peso	20,5437
INR	indická rupie	88,0460

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10976 – CNP GROUP / SIENNA GROUP / ECT GROUP)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2023/C 20/06)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10149 – KOREAN AIR LINES / ASIANA AIRLINES)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2023/C 20/07)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.11019 – PREMERENI / SUAS CLEAN ENERGY / JVs)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2023/C 20/08)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2023/C 20/09)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Melocotón de Cieza“

EU č.: PGI-ES-02644 – 16.10.2020

CHOP ( ) CHZO (X)

1.   Jméno (jména)

2.   Členský stát nebo třetí země

Španělsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.    Druh produktu

Třída 1.6 Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

3.2.    Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Broskve odrůd:

—	Baby Gold 6

—

Romea

Odrůda Baby Gold 6

Barva

U broskví odrůdy Baby Gold 6 pěstovaných v oblasti, na níž se vztahuje CHZO, má barevný odstín slupky vyšší hodnotu (79,23 ± 0,62), než mají plody ve srovnatelných oblastech (72,02 ± 3,71). Stejně tak i hodnota sytosti barvy dužiny je vyšší (46,10 ± 0,27), než mají broskve z jiných oblastí (42,34 ± 0,52). Tyto rozdíly přispívají ke vzniku žlutější dužiny v sytějším odstínu žluté.

Pevnost

V době sklizně vykazuje odrůda Baby Gold 6 hodnoty pevnosti (21,08* ± 0,68), což je o 7 % více než hodnoty zjištěné ve srovnatelné oblasti (19,72 ± 1,23). To výrazně zvyšuje rozdíl oproti srovnatelným oblastem při uvádění ovoce na trh, kdy hodnoty (19,01 ± 0,64) jsou přibližně o 16,34 % vyšší než hodnoty ve srovnatelné oblasti (16,34 ± 0,89).

Velikost

Minimální velikost: A (průměr: 67 – < 73 mm)

Maximální velikost: AAAA (průměr: > 90 mm)

Odrůda Romea

Barva

U broskví odrůdy Romea pěstovaných v oblasti, na níž se vztahuje CHZO, jsou nápadně vysoké hodnoty barevného odstínu slupky (78,21 ± 0,47) o 10 % vyšší než v jiných oblastech (70,98 ± 0,26). Stejně tak hodnota sytosti odstínu (56,13 ± 0,34) je o 26,6 % vyšší než v ostatních srovnatelných oblastech (44,34 ± 1,02). Tyto hodnoty způsobují žlutější barvu slupky.

Pevnost

Odrůda Romea má při uvedení na trh 14 dní po sklizni vysoké hodnoty pevnosti. Hodnoty pevnosti (16,55 ± 0,88) jsou o 30 % vyšší než v ostatních srovnatelných oblastech (12,51 ± 0,69).

Díky této pevnosti vykazují broskve z oblasti vlivu CHZO delší trvanlivost než broskve ze srovnatelné oblasti, což je dáno klimatickými podmínkami a fyzikálními a chemickými vlastnostmi půdy v dané oblasti. Ty jsou popsány v oddíle věnovaném zeměpisné souvislosti.

Velikost

Minimální velikost: A (průměr: 67 – < 73 mm)

Maximální velikost: AAAA (průměr: > 90 mm)

Organoleptické vlastnosti obou odrůd

—	Sladká intenzivní chuť, která je výsledkem dobré rovnováhy mezi obsahem cukru a celkovou kyselostí. Pevná a šťavnatá struktura. Příjemná vůně charakteristická pro broskve.

—	Barva: Slupka je světle žlutá až oranžová. Odrůda Romea může mít v místech kontaktu slupky se sluncem světle oranžový nebo načervenalý nádech.

—	Minimální pevnost při sklizni: 20 N.

—	Tvar: zaoblený. Plody odrůdy Baby Gold 6 mohou mít na vrcholu charakteristické mírné vyboulení.

3.3.    Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Není relevantní.

3.4.    Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny fáze produkce probíhají ve vymezené zeměpisné oblasti.

1.

Výsadba

2.	Zavlažování

3.

Hnojení

4.	Prořezávání

5.	Probírka 5.1 Probírka květů 5.2 Probírka plodů

6.

Sklizeň

3.5.    Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Není relevantní.

3.6.    Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Broskve s CHZO musí být opatřeny očíslovanou identifikační etiketou, která musí obsahovat logo CHZO. Povinně se uvádí specifické označení „Melocotón de Cieza“. Na etiketě musí být rovněž uveden oprávněný kontrolní subjekt, který působí jako subjekt pro certifikaci daného produktu. Kontrolní subjekt vydává nebo přiděluje etikety v sériích s odpovídajícími čísly a vždy je kontroluje. Etikety musí být v balírně připevněny tak, aby nebylo možné je znovu použít.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Vymezená hranice CHZO „Melocotón de Cieza“ je stanovena následovně, přičemž zahrnuje část obcí Cieza, Calasparra, Jumilla a Abarán:

—	na západě: sousedí s lokalitami Las Cañadas a Agua Amarga v obci Cieza,

—	na jihu: sousedí s lokalitami Rotas a El Macabeo v obci Calasparra,

—	na východě: sousedí s lokalitou Corona v obci Abarán a s vlakovým nádražím v Blance,

—	na severu: sousedí s obcí Jumilla v lokalitě El Boquerón.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Žádost o zápis CHZO „Melocotón de Cieza“ se podává na základě vlastností a pověsti produktu.

Zvláštní vlastnosti broskví pěstovaných v oblasti, na níž se vztahuje CHZO „Melocotón de Cieza“, a tedy souvislost mezi vlastnostmi, jakostí a původem produktu potvrzuje vědecká studie. Tuto studii provedla skupina pro posklizňovou úpravu a chlazení katedry potravinářské technologie a zemědělské techniky Vysoké technické školy pro agronomii Polytechnické univerzity v Cartageně. Název zněl: Srovnávací posklizňová studie odrůd Romea a Baby Gold 6 za účelem získání chráněného zeměpisného označení ,Melocotón de Cieza‘. Cartagena, červenec 2018. (https://melocotondecieza.com/estudio-upct/)

Tato zeměpisná hranice byla stanovena podle kritérií týkajících se půdy, klimatu a oblastí, kterým jsou odrůdy nesoucí toto CHZO lépe přizpůsobeny. Přidaná hodnota produktu „Melocotón de Cieza“ se zakládá na jeho specifických vlastnostech, které jsou do značné míry dány klimatickými, půdními a lidskými faktory, jež jsou pro oblast, na kterou se vztahuje CHZO, typické.

Přírodní faktory

Podnebí ve vymezené zeměpisné oblasti produkce je faktorem, který činí odrůdy Baby Gold 6 a Romea „Melocotón de Cieza“ charakteristickým produktem. V zimě se nízké noční teploty pohybují mezi –2 °C a 5 °C, zatímco nejvyšší teploty bývají v květnu (33 °C), červnu (37 °C) a červenci (41 °C). Kontrastní teploty dodávají těmto odrůdám broskví výraznou a charakteristickou velikost a barvu.

Na specifické vlastnosti produktu „Melocotón de Cieza“, pokud jde o odrůdy Romea a Baby Gold 6, má vliv extrémní středomořské podnebí oblasti, pro které jsou charakteristická velká letní sucha, kdy průměrné roční srážky dosahují sotva 300 mm. Jsou typické pro období rovnodennosti, přičemž měsíc říjen je tím, kdy prší nejvíce. Relativní blízkost Středozemního moře a nízká nadmořská výška území navíc způsobují, že průměrná roční teplota je v regionu Murcia nejvyšší. Tyto oblasti mají nejsušší podnebí v povodí řeky Segura. Všechny tyto faktory dohromady znamenají, že tyto odrůdy se díky svým specifickým vlastnostem odlišují od všech ostatních broskví stejných odrůd pěstovaných v jiných oblastech. Klíčový vliv na utváření těchto charakteristických vlastnosti má navíc zvláštní charakter řeky Segura, která zavlažuje pole v oblasti Cieza. Pokud jde o organoleptické vlastnosti obou odrůd, obsah rozpustných pevných látek v nich se odráží ve větší sladkosti a pevnosti.

Podle zprávy vydané správou povodí řeky Segury (Confederación Hidrográfica del Segura) (N/REF: IAMB-0015/2021) o kvalitě vody v úseku řeky Segura protékající obcí Cieza: „Řeka Segura, která protéká obcí Cieza, je klasifikována jako vodní útvar ‚ESES0701010111 Río Segura‘, a to od místa soutoku s řekou Quipar po přehradu Azud de Ojós.“ V závěrečném hodnocení a vodohospodářském plánu pro řeku Segura (Plan Hidrológico del Segura, PHDS) je celkový stav tohoto vodního útvaru hodnocen jako „dobrý“. Ekologický stav je hodnocen v pěti kategoriích od nejlepšího po nejhorší: velmi dobrý, dobrý, průměrný, špatný a velmi špatný. V tomto případě je stav „dobrý“. Existují dvě kategorie chemického stavu: „dobrý“ a „dobrého stavu nebylo nedosaženo“. V tomto případě je stav „dobrý“.

Půda

Půda v této pěstitelské oblasti je díky řadě společných faktorů pro pěstování tohoto peckovitého ovoce ideální. Hlavními vlastnostmi, které činí půdu ve spojení s klimatem jedinečnou, jsou: jílovitohlinitá a jílovitá struktura, obsah jílu nad 30 %, pH > 8,3, aktivní vápenec > 20 % a obsah organické hmoty mezi 1 % a 2 %. Tyto fyzikální a chemické vlastnosti spolu s mnoha dalšími vlastnostmi určují jakost, pevnost, trvanlivost i chuť, tedy – stručně řečeno – nezaměnitelné vlastnosti broskví se zeměpisnou DNA.

Neexistuje fyzikální, chemická ani půdní vlastnost, která by charakteristické vlastnosti „Melocotón de Cieza“ určovala sama jako jediná. Toto ovoce je výsledkem harmonické kombinace mnoha faktorů. Zvláštní význam mají ty, které se týkají půdy.

Produkční faktor

Charakteristickým rysem oblasti Cieza odlišujícím ji od ostatních oblastí je to, že metoda probírky květů i plodů je zcela řemeslná a provádí se květ po květu. Tím se odlišuje od jiných oblastí Španělska, kde zemědělští pracovníci používají k odstraňování přebytečných květů z každé větve probírací stroje.

Výsledkem používání tradiční metody je lepší výběr květů, který znamená kvalitnější ovoce.

Historické faktory a společenská reputace

Pokud jde o historické aspekty, existují důkazy o tom, že se broskve v Cieze vyskytovaly již ve třetím století př. n. l., a to ve skalních úkrytech v oblasti La Serreta, a později v některých vyschlých studnách domů v Siyâse, opevněné andaluské osadě rozprostírající se na horských svazích Monte del Castillo, která byla v průběhu 13. století opuštěna. Nalezeny byly také zbytky semen broskví, které nám poskytují důkazy o tehdejších zemědělských postupech prováděných v ciezských sadech.

Podíváme-li se do historie obyvatel Ciezy v dávných dobách, zjistíme, že všechny kultury byly nějakým způsobem se zemědělstvím spojeny, přičemž broskve hrály klíčovou roli.

V moderní době je průmyslový rozvoj oblasti spojen s významnou produkcí broskví. Odvětví konzervárenství bylo jedním z hlavních hnacích sil stojících za nárůstem a rozšířením pěstování broskví na celou oblast Cieza.

Ve městě Cieza je zavlažováno 8 448 hektarů obdělávané půdy. Z toho 5 861 hektarů, tj. asi 70 %, připadá na broskvoně (údaje Regionálního statistického centra Murcie (CREM)). Tyto údaje znamenají, že Cieza je obcí s největší produkcí broskví v Evropě přesahující 180 milionů kilogramů ročně.

Produkt „Melocotón de Cieza“ má zásadní vazbu na sociální prostředí obce, neboť více než 10 000 osob se živí činnostmi, které jsou ve své podstatě s tímto ovocem spojeny. To znamená, že lokální, regionální i celostátní dopad všeho, co s produktem „Melocotón de Cieza“ souvisí, je odrazem pověsti produktu zakořeněné v místní kultuře. Svědčí o tom různé oslavy, které jsou s produktem „Melocotón de Cieza“ spojené, jako je konference „Melocotón de Cieza“, a od 80. let 20. století pak slavnost broskví „Fiesta del Melocotón“. Mezi další akce patří národní konference o peckovinách. Kromě toho s produktem „Melocotón de Cieza“ přímo souvisí „Floración de Cieza“, turistická aktivita s mezinárodní pověstí. Ocenění „Melocotón de Oro“ – zlatá broskev – se každoročně uděluje jednotlivcům nebo institucím za jejich vynikající práci při podpoře rozvoje zemědělství v Cieze. Ocenění je uznáním významu broskví jako hybné síly ekonomiky města Cieza.

Existují i další důkazy proslulosti tohoto produktu zakořeněné v kultuře a jeho místním, regionálním, a dokonce i mezinárodním postavení. Mezi nejvýznamnější příklady využití produktu „Melocotón de Cieza“ v gastronomii patří „Manjar de Cieza“ [ciezská sušenka] a vánoční specialita „Murciatone“, jakož i další recepty, jako je broskvová granita a „Trenza de Melocotón de Cieza“ [moučník z „Melocotón de Cieza“] a také cukrářské výrobky, např. dort s „Melocotón de Cieza“.

Existují i tradiční hry jako „Melocotón Respondón“ [„drzá broskev“] a literární odkazy, např. kniha vydaná v roce 2017 s názvem Broskev v dějinách Ciezy. Tato kniha je souborem studií o počátcích zemědělství, zavlažovaných oblastech, pěstování peckovin a o nejrozšířenějších odrůdách, které se v této oblasti od starověku vysazovaly.

Produkt „Melocotón de Cieza“ se také objevuje i na nejvýznamnějších světových zemědělských veletrzích, jako např. Fruit Attraction a Fruit Logistic v Berlíně. Deník La Verdad mu v roce 2021 udělil cenu za nejlepší produkt.

Literatura

El melocotón en la historia de Cieza [Broskev v dějinách Ciezy]. Vydalo sdružení Asociación Cultural La Floración de Cieza. Tato kniha se zabývá sledováním dávnověkého vztahu obyvatel Ciezy k broskvím. O významu produktu „Melocotón de Cieza“ svědčí i to, že o něm byla vydána kniha.

Práce představuje kompilaci studií o počátcích zemědělství, zavlažovaných oblastech, pěstování a nejreprezentativnějších odrůdách broskví, které se v této oblasti vysazovaly již od starověku.

Kromě toho zahrnuje všechny činnosti a odvětví, které se v souvislosti s pěstováním broskví rozvinuly a měly na Ciezu významný socioekonomický dopad. Patří mezi ně konzervárenský průmysl, vývoz, literatura, malířství a kuchařství.

Odkaz na zveřejnění specifikace

Odkaz: PGI-ES-02644

Datum: 16. října 2020

Odkaz na publikaci: https://cutt.ly/AT5SvJA

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

Oznámení určené osobě ABDUL REHMAN MAKKI, jejíž jméno bylo na základě nařízení Komise (EU) 2023/140 zařazeno na seznam podle článků 2, 3 a 7 nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s organizacemi ISIL (Dá'iš) a Al-Kajdá

(2023/C 20/10)

---

(1)  Úř. věst. L 255, 21.9.2016, s. 25.

(2)  Úř. věst. L 19, 20.1.2023, s. 92.

(3)  Úř. věst. L 139, 29.5.2002, s. 9.