27.12.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 493/2

P9_TA(2022)0222

Zpráva o Turecku za rok 2021

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2022 o zprávě Komise o Turecku za rok 2021 (2021/2250(INI))

(2022/C 493/01)

Evropský parlament,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2021 o politice rozšíření EU (COM(2021)0644) a na doprovodnou zprávu o Turecku za rok 2021 (SWD(2021)0290),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529 ze dne 15. září 2021, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III) (1),

—

s ohledem na rámec pro jednání s Tureckem ze dne 3. října 2005 a na skutečnost, že přistoupení Turecka k EU, stejně jako v případě všech přistupujících zemí, závisí na důsledném plnění kodaňských kritérií, a že je třeba, aby Turecko normalizovalo své vztahy se všemi členskými státy EU, včetně Kyperské republiky,

—

s ohledem na prohlášení Evropského společenství a jeho členských států ze dne 21. září 2005 v návaznosti na prohlášení učiněné Tureckem při podpisu dodatkového protokolu k ankarské dohodě dne 29. července 2005, včetně ustanovení, že nezbytnou součástí procesu jednání je uznání všech členských států a že Turecko musí podniknout kroky k normalizaci svých vztahů se všemi členskými státy a v plném rozsahu provést dodatkový protokol k ankarské dohodě ve vztahu ke všem členským státům odstraněním všech překážek volného pohybu zboží, včetně omezení dopravních prostředků, bez předsudků nebo diskriminace,

—	s ohledem na prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března 2016 a 29. listopadu 2015,

—	s ohledem na dohodu mezi Evropskou unií a Tureckou republikou o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob (2) („dohoda mezi EU a Tureckem o zpětném přebírání osob“),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 26. června 2018, 18. června 2019 a 14. prosince 2021 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení, na závěry Rady ze dne 15. července a 14. října 2019 o protiprávních vrtných činnostech Turecka ve východním Středomoří, na závěry Evropské rady ze dne 12. prosince 2019, 1.–2. a 15.–16. října 2020 a 24. června 2021, na všechny ostatní příslušné závěry Rady a Evropské rady, na prohlášení ministrů zahraničních věcí EU ze dne 15. května 2020 a na hlavní výsledky jejich videokonference ze dne 14. srpna 2020 o situaci ve východním Středomoří, s ohledem na výsledky neformálního zasedání ministrů zahraničních věcí EU v Gymnichu ve dnech 27.–28. srpna 2020 a na prohlášení členů Evropské rady ze dne 25. března 2021 o východním Středomoří,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1894 ze dne 11. listopadu 2019 o omezujících opatřeních vzhledem k nepovoleným vrtným činnostem Turecka ve východním Středomoří (3) obnovené rozhodnutím Rady (SZBP) 2020/1657 ze dne 6. listopadu 2020 (4) a rozhodnutím Rady (SZBP) 2021/1966 ze dne 11. listopadu 2021 (5),

—	s ohledem na členství Turecka v Radě Evropy a v NATO,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. května 2021„Pátá výroční zpráva o nástroji pro uprchlíky v Turecku“ (COM(2021)0255),

—

s ohledem na dopis Komisařky Rady Evropy pro lidská práva ze dne 25. února 2021, který se týkal omezování činnosti nevládních organizací a svobody sdružování ve jménu boje proti terorismu, a na dopis Komisařky Rady Evropy pro lidská práva ze dne 17. června 2021, který se týkal lidských práv LGBTI osob,

—

s ohledem na příslušná usnesení Výboru ministrů Rady Evropy, včetně prozatímních usnesení ze dne 2. února 2022 a ze dne 2. prosince 2021 o výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kavala proti Turecku, prozatímního usnesení ze dne 2. prosince 2021 o výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Selahattin Demirtaș v. Turecko (č. 2), prozatímního usnesení ze dne 16. září 2021 o výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kypr v. Turecko, usnesení ze dne 17. října 2007, prozatímního usnesení ze dne 9. března 2009 a následných devíti rozhodnutí o výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Ülke v. Turecko,

—

s ohledem na článek 46 Evropské úmluvy o lidských právech, v němž se smluvní strany zavazují, že se budou řídit konečným rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva ve všech sporech, jichž jsou stranami, a na z této skutečnosti vyplývající povinnost Turecka provést všechny rozsudky Evropského soudu pro lidská práva,

—

s ohledem na příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Kypru, včetně rezoluce 186(1964) ze dne 4. března 1964, která znovu potvrzuje svrchovanost Kyperské republiky, rezoluce 550(1984) ze dne 11. května 1984 o separatistických akcích na Kypru a rezoluce 789(1992) ze dne 25. listopadu 1992, v níž se všechny zúčastněné strany kyperské otázky naléhavě vyzývají, aby se zavázaly k opatřením na budování důvěry stanoveným v této rezoluci, a s ohledem na skutečnost, že je v těchto rezolucích uznáno, že snahy osídlit jakoukoli část Varoši jinými lidmi než jejími obyvateli jsou nepřípustné, a vyzýváno k tomu, aby byla tato oblast převedena pod správu Organizace spojených národů;

—	s ohledem na zákon č. 7262 z prosince 2020 o předcházení financování šíření zbraní hromadného ničení, který využívá opatření v oblasti boje proti terorismu jako instrument namířený proti občanské společnosti,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a lidská práva Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 6. ledna 2021 nazvanou „Omezení činnosti nevládních organizací v členských státech Rady Evropy“,

—	s ohledem na prohlášení UNESCO o istanbulském chrámu Hagia Sofia ze dne 10. července 2020,

—	s ohledem na světový index svobody tisku 2022 zveřejněný organizací Reportéři bez hranic, který Turecko řadí na 149. místo ze 180 zemí, na zprávu Amnesty International 2020/21 a na zprávu organizace Human Rights Watch o stavu lidských práv ve světě z roku 2022,

—

s ohledem na svá předchozí usnesení, zejména na usnesení ze dne 19. května 2021 o zprávách Komise o Turecku za roky 2019–2020 (6), ze dne 8. července 2021 o potlačování opozice v Turecku, konkrétně Lidově demokratické strany (HDP) (7), ze dne 21. ledna 2021 o situaci v oblasti lidských práv v Turecku, zejména o případu Selahattina Demirtaşe a dalších vězňů svědomí (8), ze dne 26. listopadu 2020 o rostoucím napětí ve Varoši po nezákonných aktivitách Turecka a potřebě bezodkladného obnovení rozhovorů (9), ze dne 15. dubna 2015 o stém výročí genocidy Arménů (10), ze dne 7. října 2021 o zprávě o provádění týkající se svěřenských fondů EU a nástroje pro uprchlíky v Turecku (11) a ze dne 24. listopadu 2021 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 5/2021 na rozpočtový rok 2021 – Humanitární pomoc pro uprchlíky v Turecku (12),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0149/2022),

vzhledem k tomu, že Turecko je jakožto kandidátská země na přistoupení k EU klíčovým partnerem, pokud jde o hospodářství, a důležitým sousedem a strategickým partnerem EU v zásadních oblastech společného zájmu, jako je obchod, migrace, veřejné zdraví, klima, ekologická transformace, bezpečnost a boj proti terorismu;

vzhledem k tomu, že míra hospodářské integrace s EU byla v roce 2020 i nadále vysoká a Turecko bylo šestým největším obchodním partnerem EU, zatímco EU zůstává zdaleka největším obchodním partnerem Turecka a jeho největším zdrojem přímých zahraničních investic; vzhledem k tomu, že Turecko v současné době čelí hospodářským a finančním potížím, které dále zhoršují hospodářský dopad pandemie;

vzhledem k tomu, že v poslední době bylo dosaženo pokroku při práci na bezpečnostním rozměru EU, který získává strukturu a obsah, a vzhledem k tomu, že Turecko je nesmírně cenným partnerem jakožto spojenec NATO a strategický partner, který má v Evropě klíčovou polohu a hraje zásadní geostrategickou úlohu v bezpečnostní struktuře Černého moře, a to zejména v souvislosti s bezpečností Ukrajiny, která čelí ruské agresi; vzhledem k tomu, že Turecko projevilo zdráhavost a předložilo politické podmínky pro přijetí Finska a Švédska do NATO; vzhledem k tomu, že je důležité, aby za současných závažných okolností všichni spojenci NATO jednali obezřetně a urychleně ratifikovali protokoly o přistoupení Finska a Švédska;

vzhledem k tomu, že Turecko poskytuje útočiště největšímu počtu uprchlíků na světě s téměř 4 miliony registrovaných uprchlíků ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu, a vzhledem k tomu, že finanční prostředky EU určené těmto komunitám prokázaly svůj význam, pokud jde o pomoc Turecku při rychlé reakci na humanitární a rozvojové potřeby uprchlíků a jejich hostitelských komunit;

vzhledem k tomu, že v návaznosti na kroky ke zmírnění napětí mezi EU a Tureckem, jakož i mezi Tureckem a některými členskými státy EU ve východním Středomoří, nabídla Evropská rada, že bude ve vztazích mezi EU a Tureckem rozvíjet pozitivnější dynamiku, pokud bude druhá strana i nadále reagovat konstruktivním úsilím; vzhledem k tomu, že se zejména Evropská rada vyjádřila, že je připravena spolupracovat s Tureckem v rámci postupného, proporcionálního a vratného procesu v řadě oblastí společného zájmu, a to v případě, že se podaří udržet zmírnění napětí mezi EU a Tureckem, které vzniklo v nedávné době, zejména v souvislosti se situací ve východním Středomoří, a že bude Turecko konstruktivně spolupracovat a plnit podmínky stanovené v předchozích závěrech Evropské rady, zejména závěry týkající se dobrých sousedských vztahů a dodržování lidských práva a mezinárodního práva;

vzhledem k tomu, že se od Turecka jako kandidátské země předpokládá ochota postupně přistupovat k acquis EU a dosáhnout s ním souladu ve všech aspektech, včetně hodnot, zájmů, norem a politik, dodržovat a plnit kodaňská kritéria, dosáhnout souladu s politikami a cíli EU a rozvíjet a udržovat dobré sousedské vztahy s EU a všemi jejími členskými státy bez diskriminace; vzhledem k tomu, že analýza zpráv EU z posledních let ukazuje, že vzdálenost Turecka od hodnot EU a jejího normativního rámce je stále velká, přičemž v základních oblastech, jako je dodržování mezinárodního práva, právní stát, lidská práva, individuální svobody, občanská práva a svoboda projevu a dobré sousedské vztahy, dokonce dochází k dalšímu vzdalování; vzhledem k tomu, že vazby mezi tureckou občanskou společností a prodemokratickými silami a EU jsou i nadále silné, neboť EU je pevně odhodlána poskytovat podporu tureckým občanům a organizacím, které prosazují evropské normy a hodnoty;

vzhledem k tomu, že v uplynulém roce zůstaly vztahy mezi EU a Tureckem obecně stabilní, neboť vedle pravidelných konfliktů a napjatých situací probíhala posílená spolupráce a dialog týkající se řady otázek; vzhledem k tomu, že toto usnesení odráží tuto situaci tím, že vítá pozitivní vývoj a poukazuje na další potenciál ve vztazích a zároveň upozorňuje na přetrvávající problémy, zejména pokud jde o právní stát a základní práva, které jsou v rozporu s kodaňskými kritérii, porušování mezinárodního práva nebo pokračující provokace vůči Kyperské republice; vzhledem k tomu, že pokud toto usnesení má patřičně posoudit pokrok nebo nedostatečný pokrok Turecka v oblasti lidských práv a právního státu jakožto ústřední bod přístupového procesu, je důležité popsat konkrétní mechanismy narušování svobod, které, pojaty společně, vedly k tomuto všeobecnému zhoršení z hlediska evropských standardů; vzhledem k tomu, že takovýto přístup neznamená pouhé vypracování dlouhého seznamu občanů a skupin trpících v důsledku těchto rozhodnutí, ale obnáší určení subjektů a orgánů veřejné správy, které jsou za tuto zhoršující se situaci odpovědné v konkrétní oblasti své činnosti; vzhledem k tomu, že kritika musí být spíše cílená než obecná;

Obecné hodnocení a nejnovější vývoj

znovu vyjadřuje znepokojení nad přetrvávající vzdáleností mezi EU a Tureckem, pokud jde o hodnoty a standardy, a nad přetrvávajícím nedostatkem politické vůle k provedení nezbytných reforem, které by řešily zejména vážné obavy týkající se právního státu a základních práv, které i nadále negativně ovlivňují proces přistoupení, a to navzdory opakovaným prohlášením Turecka o tom, že jeho cílem je přistoupení k EU; zdůrazňuje, že v posledních dvou letech dochází k neustálému zhoršování situace, pokud jde o závazky Turecka v souvislosti s procesem přistoupení; domnívá se, že bez jasného a výrazného pokroku v této oblasti si Parlament nedokáže představit obnovení přístupových jednání s Tureckem, která od roku 2018 fakticky stojí na mrtvém bodě; připomíná, že přistoupení k EU je a vždy bude procesem založeným na výsledcích, který je zcela závislý na objektivním pokroku, jehož každá země dosáhla;

konstatuje, že navzdory mírnému zlepšení celkových vztahů mezi EU a Tureckem v uplynulém roce a zejména v posledních měsících, kdy turecká vláda zaujala vstřícnější přístup ke spolupráci a přes pravidelné konflikty probíhala posílená spolupráce a dialog v řadě otázek, přičemž vztahy se sousedními členskými státy EU, zejména s Řeckem a Kyperskou republikou, byly i nadále problematické; vyjadřuje naději, že stávající problémy lze překonat a nahradit je trvalejší a skutečně pozitivní dynamikou; vítá nedávný dialog na vysoké úrovni mezi EU a Tureckem o změně klimatu, který se uskutečnil dne 16. září 2021, a skutečnost, že Turecko formulovalo svou vlastní Zelenou dohodu a zavedlo ambiciózní domácí politiku v oblasti klimatu a že dne 6. října 2021 ratifikovalo Pařížskou dohodu; vítá dialog na vysoké úrovni o migraci a bezpečnosti, který se uskutečnil dne 12. října 2021 a zaměřil se na posilování spolupráce při zvládání migrace, v boji proti obchodování s lidmi a organizovanému zločinu a při předcházení teroristickým útokům; vítá dialog na vysoké úrovni o veřejném zdraví, který se uskutečnil dne 1. prosince 2021 a v rámci něhož se diskuze zaměřila na posílení spolupráce v oblasti přeshraničních zdravotních hrozeb, mimo jiné v krátkodobém horizontu v boji proti pandemii COVID-19; oceňuje v této souvislosti vzájemné uznání certifikátů COVID-19 v srpnu 2021;

konstatuje, že i když přístupová jednání zůstávají pozastavena, Turecko aktualizovalo svůj národní akční plán pro přistoupení k EU na období let 2021–2023; bere dále na vědomí pokrok, jehož Turecko dosáhlo při dalším sbližování s acquis EU v oblastech, jako jsou právní předpisy týkající se hospodářské soutěže či vnitrostátní systém kvalifikací a Evropský výzkumný prostor, jakož i lepší výsledky Turecka v rámci programu Horizont 2020, které z tohoto sbližování vyplynuly;

znovu vyjadřuje pevné přesvědčení, že Turecko z hlediska politického, hospodářského i zahraničněpolitického zemí strategického významu, jakož i partnerem, který je klíčový pro stabilitu širšího regionu, a zásadním spojencem, s nímž si EU přeje obnovit vztahy založené na dialogu, respektu a vzájemné důvěře; z tohoto hlediska vítá nedávná prohlášení tureckých orgánů, která byla učiněna na nejvyšší úrovni a uváděla, že turecká vláda je znovu odhodlána usilovat o cestu do EU, ale naléhavě vyzývá turecké orgány, aby proměnily svá slova v činy a prokázaly toto odhodlání konkrétními fakty a rozhodnutími; domnívá se, že pokud to podmínky dovolí, měl by být dále posílen dialog s tureckými orgány a protějšky na všech úrovních, aby se tak přispělo k obnovení důvěry a omezila pravděpodobnost konfrontací v budoucnu, a to v souladu s postojem Evropské rady, která doporučuje spolupracovat s Tureckem v rámci postupného, proporcionálního a vratného procesu; vyzývá v této souvislosti Radu, aby obnovila pozastavený politický dialog na vysoké úrovni, odvětvové dialogy na vysoké úrovni o hospodářství, energetice a dopravě a Radu přidružení EU-Turecko, a to v návaznosti na zlepšení situace v oblasti základních svobod a právního státu;

vyjadřuje hluboké znepokojení nad současnou hospodářskou situací v Turecku, která v důsledku znehodnocení měny, prudce rostoucí inflace a neustále se zvyšujících životních nákladů uvrhuje stále větší počet lidí do problémů a chudoby; konstatuje, že ačkoli je současná situace výsledkem vývoje trvajícího řadu let, v prosinci 2021 vyústila v měnovou krizi, která prohlubuje stávající dopady pandemie na hospodářství; je znepokojen intervencemi prezidenta a souvisejícím nedostatkem důvěry v údajně nezávislé subjekty, jako je centrální banka a turecký statistický úřad (TÜIK); v této souvislosti konstatuje, že provozní nezávislost obou institucí je klíčovým kritériem pro přistoupení k EU; dále zdůrazňuje, že špatné výsledky Turecka, pokud jde o dodržování zásad právního státu, mají rovněž závažný dopad na pověst země a že nedostatek právní jistoty může vážně ovlivnit schopnost země přilákat zahraniční investice; domnívá se, že pevnější a užší vztah s EU by pomohl zmírnit některé obtíže a přispět ke zlepšení životní úrovně tureckého obyvatelstva;

konstatuje, že v říjnu 2021 zařadil Finanční akční výbor Turecko na seznam jurisdikcí, u nichž se má za to, že nejsou schopny bojovat proti praní špinavých peněz, financování terorismu a proti financování šíření zbraní hromadného ničení; vyjadřuje naději, že Turecko bude schopno rychle prokázat nezbytný pokrok při zlepšování provádění příslušných opatření v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu;

vyjadřuje vůli posílit a prohloubit vzájemné poznání a porozumění mezi tureckou společností a společnostmi členských států, podporovat kulturní růst a sociokulturní výměny a bojovat proti všem projevům sociálních, náboženských, etnických nebo kulturních předsudků; je plně odhodlán nadále podporovat nezávislou občanskou společnost v Turecku bez ohledu na budoucí možné okolnosti a rámec vztahů;

Právní stát a základní práva

vyjadřuje politování nad tím, že se v Turecku nadále zhoršuje situace v oblasti lidských práv a také v oblasti základních svobod, demokracie a právního státu; domnívá se, že současná represivní forma vlády, jejímiž hlavními pilíři jsou zneužívání právního rámce – zejména využíváním obvinění z terorismu a omezováním svobody projevu – a absence nezávislosti soudnictví, je záměrnou, vytrvalou a systematickou státní politikou, která byla vytvořena s cílem potlačit jakoukoli formu kritiky, ať už přímo, nebo prostřednictvím zastrašování; je zděšen skutečností, že turecké orgány jsou za účelem provádění této politiky ochotny bezostyšně a vytrvale ignorovat své mezinárodní a vnitrostátní právní závazky, jako jsou závazky vyplývající z členství Turecka v Radě Evropy;

trvá na tom, že stěžejní oblast základních práv a svobod, která je jádrem procesu přistoupení, nemůže být oddělena a izolována od celkových vztahů, a zdůrazňuje, že pro Parlament je tato oblast závažnou překážkou dalšího pokroku směrem k jakémukoli pozitivnímu programu, který by mohl být Turecku nabídnut a jenž by měl být podmíněn také plným respektováním mezinárodního práva a základních zásad dobrých sousedských vztahů a regionální spolupráce;

10.

vyzývá Turecko, aby v souladu s článkem 46 Evropské úmluvy o lidských právech plně provedlo všechny rozsudky Evropského soudu pro lidská práva, což je bezpodmínečná povinnost, která vyplývá z členství Turecka v Radě Evropy a je zakotvena v jeho ústavě; co nejdůrazněji odsuzuje nedávné rozhodnutí 13. trestního soudu pro těžké zločiny v Istanbulu, kterým byl Osmanu Kavalovi po více než čtyřech a půl letech nespravedlivého a nezákonného zadržování uložen trest doživotního odnětí svobody s přitěžujícími okolnostmi; domnívá se, že pan Kavala byl nezákonně odsouzen na základě neodůvodněných obvinění, přičemž účelem bylo umlčet a odradit kritické hlasy v Turecku; znovu vyzývá turecké orgány, aby jednaly v souladu se svými mezinárodními i vnitrostátními povinnostmi a aby se řídily konečným rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva v této věci a pana Kavalu okamžitě propustily; odsuzuje a odmítá pokračující pokusy a snahy prodloužit věznění pana Kavaly prostřednictvím celé řady složitých úhybných soudních manévrů, včetně slučování a oddělování případů a neustálých nesrovnalostí; je šokován skutečností, že doživotní trest odnětí s přitěžujícími okolnostmi, který soud vynesl, se zakládá na článku 312 tureckého trestního zákoníku (pokus o násilné svržení vlády a násilí), přestože Evropský soud pro lidská práva ve svých rozsudcích toto obvinění výslovně zamítl; bere na vědomí opakující se rozhodnutí Výboru ministrů Rady Evropy požadující propuštění pana Kavaly, která vyvrcholila historickým zahájením řízení o nesplnění povinnosti s Tureckem prostřednictvím prozatímních usnesení v prosinci 2021 a únoru 2022, a to na základě skutečnosti, že se Turecko odmítlo řídit konečným rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva; konstatuje, že řízení o nesplnění povinnosti poukazuje na to, jak závažným způsobem Turecko porušuje své povinnosti člena Rady Evropy a kandidátské země EU;

11.

znovu důrazně odsuzuje to, že Turecko na základě prezidentského dekretu odstoupilo od Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva), a vyjadřuje nad tímto krokem politování, neboť se jedná o rozhodnutí, které je obzvláště znepokojivé vzhledem k neustále velkému počtu femicid a jiných forem násilí v této zemi, a představuje zásadní krok zpět v úsilí o prosazování práv žen v zemi; znovu vyzývá tureckou vládu, aby změnila toto nepochopitelné rozhodnutí, neboť je zjevným porušením základních evropských hodnot a bude součástí hodnocení procesu přistoupení Turecka; vyzývá v této souvislosti turecké orgány, aby uplatňovaly politiku nulové tolerance a předcházely násilí páchanému na všech ženách a dívkách a bojovaly proti němu, aby podporovaly přeživší osoby a pohnaly pachatele k odpovědnosti tím, že mezitím plně provedou turecký zákon č. 6284 o ochraně rodiny a předcházení násilí páchanému na ženách a veškerá opatření uvedená v příslušné judikatuře Evropského soudu pro lidská práva; je hluboce znepokojen žalobou podanou Úřadem vrchního státního zastupitelství v Istanbulu pro trestnou činnost v oblasti duševního vlastnictví a průmyslu, jejímž cílem je uzavření platformy „Zastavíme femicidu“ (We Will Stop femicides (KCDP)), která je jednou z největších a nejvýznamnějších skupin pro práva žen v Turecku bojujících proti násilí na základě pohlaví, přičemž je tato skupina obviněna z porušování veřejné morálky;

12.

konstatuje, že je důležité v Turecku prosazovat svobodu shromažďovat se a demonstrovat, která je zakotvena v jeho ústavě a představuje pozitivní závazek vyplývající z jeho členství v Evropské úmluvě o lidských právech; vyjadřuje politování nad závažným zhoršením svobody shromažďování a demonstrací, která je stále více pod tlakem vzhledem k běžné praxi zákazů protestů a demonstrací a prodlužování těchto zákazů ze strany guvernérů provincií, nadměrnému používání síly proti pokojným demonstrantům a novinářům, kdy panuje obecná beztrestnost příslušníků donucovacích orgánů, a využívání správních pokut a stíhání, kterým jsou vystaveni demonstranti na základě obvinění z činnosti související s terorismem; je obzvláště znepokojen zákazem vydaným guvernérem provincie Van, který v této provincii platí již více než pět let; vyjadřuje politování nad útoky na novináře, ke kterým ze strany tureckých policejních sil dochází na veřejných protestech, mimo jiné na základě instrukcí z dubna 2021, které vydalo turecké generální bezpečnostní ředitelství (EGM) a na základě nichž byl dán tureckým policejním silám pokyn, aby zabránily mediálním záznamům protestů a demonstrací, přičemž tyto instrukce byly následně Státní radou odvolány; znovu vyzývá orgány, aby upustily od obvinění proti studentům Univerzity Boğaziçi, kteří jsou stíháni za uplatňování svého práva na pokojné shromažďování, a zdůrazňuje, že je důležité zajistit akademickou svobodu a autonomii univerzit; je v této souvislosti znepokojen nedávným rozhodnutím odvolat tři zvolené děkany z Univerzity Boğaziçi, jejíž současný rektor byl jmenován prezidentským dekretem v srpnu 2021; vítá prohlášení Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 4. února 2021, která připomněla, že pandemie COVID-19 nemůže být používána jako prostředek k umlčení kritických hlasů, a odsoudila nenávistné projevy vysoce postavených úředníků proti LGBTI studentům; důrazně odsuzuje nedávný násilný zásah policie proti 9. pochodu Pride na Univerzitě Boğaziçi, při němž byla proti studentům nezákonně použita nepřiměřená síla a bylo zadrženo mnoho účastníků;

13.

znovu vyjadřuje vážné znepokojení nad nepřiměřenými a svévolnými opatřeními, která omezují svobodu projevu; všímá si, že v poslední době došlo k dalšímu snížení počtu novinářů v tureckých věznicích a vzrostl počet zproštění obžaloby v případech vedeným proti novinářům; požaduje propuštění a zproštění obžaloby v případě všech novinářů, spisovatelů, zaměstnanců sdělovacích prostředků a uživatelů sociálních médií, kteří jsou i nadále nezákonně zadržováni jenom proto, že vykonávali své profese a uplatňovali svá občanská práva; vítá nedávná rozhodnutí Státní rady o zastavení uplatňování některých článků předpisů o novinářských průkazech a policejního oběžníku, které zakazovaly pořizování audiovizuálních záznamů na veřejných demonstracích; vyjadřuje však vážné znepokojení nad pokračujícím svévolným zatýkáním novinářů, zaměstnanců sdělovacích prostředků a uživatelů sociálních médií, nad systematickým používáním vágních obvinění z teroristických trestných činů k jejich umlčení, nad rostoucími omezeními a cenzurou na platformách sociálních médií a nad praxí vyšetřování a stíhání osob na základě obvinění, jako je údajné nerespektování islámských hodnot; je mimořádně šokován hrubým zneužíváním článku 299 tureckého trestního zákoníku o hanobení prezidenta, který může vést k uložení trestu odnětí svobody v délce jednoho roku až čtyř let; považuje za naprosto nepřiměřené, že od roku 2014, tedy prvního roku prezidenta Erdoğana v úřadu, bylo zahájeno více než 160 000 vyšetřování, bylo podáno více než 35 500 obžalob a více než 12 800 osob bylo odsouzeno za hanobení prezidenta; vyzývá turecké orgány, aby zákon o hanobení prezidenta změnily v souladu s rozsudky Evropského soud pro lidská práva a aby se řídily doporučeními Benátské komise s cílem uvést turecké právo v této věci do souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech; je obzvláště zděšen případem novinářky Sedef Kabaşové, která byla nedávno odsouzena 36. trestním soudem prvního stupně v Istanbulu ke dvěma letům a čtyřem měsícům odnětí svobody za údajnou „urážku prezidenta“ v živém vysílání v televizi TELE1 dne 14. ledna 2022; vyjadřuje politování nad tím, jak s ní bylo zacházeno poté, co byla zatčena při noční razii dne 22. ledna 2022, a stala se terčem veřejných útoků ze strany vyšších vládních úředníků a strávila 49 dní ve vyšetřovací vazbě, a odsuzuje skutečnost, že obžaloba, kterou připravilo státní zastupitelství v Istanbulu, požadovala trest odnětí svobody až na 12 let a 10 měsíců za různé trestné činy; považuje tento případ za jasný příklad zneužívání článku 299 s cílem zastrašit každého novináře nebo občana, který by chtěl kritizovat prezidenta nebo vládu; vyjadřuje znepokojení nad oběžníkem prezidenta o „tiskových a vysílacích činnostech“, který byl zveřejněn dne 28. ledna 2022, neboť by mohl vést k protiprávním omezením základních práv a svobod; je znepokojen tím, že ze všech členů Rady Evropy mělo Turecko v roce 2021 u Evropského soudu pro lidská práva nejvíce rozsudků týkajících se porušování svobody projevu, a vyjadřuje politování nad tím, že Turecko se stále řadí mezi země, v nichž je svoboda tisku nejvíce ohrožena;

14.

konstatuje, že pokračující stíhání, cenzura a obtěžování novinářů a nezávislých sdělovacích prostředků v Turecku nadále vyvolávají obavy a že je třeba je neprodleně řešit, neboť oslabují demokratický základ turecké společnosti; dále je znepokojen útoky na novináře a oponenty v Evropské unii; vyzývá předsedu turecké Nejvyšší rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RTÜK), aby upustil od ukládání nepřiměřených pokut a zákazů vysílání, které omezují legitimní svobodu projevu tureckých novinářů a provozovatelů vysílání; je znepokojen hrozbou RTÜK, že zablokuje mezinárodní média Deutsche Welle, Euronews a Voice of America, pokud nepožádají o vysílací licence, které by Radě umožňovaly dohled nad obsahem vysílání; vyzývá RTÜK, aby ukončila diskriminační represivní opatření namířená proti nezávislým provozovatelům vysílání; vyjadřuje politování nad rostoucím hospodářským vlivem vlády, včetně nedostatečné transparentnosti při rozdělování veřejných prostředků (reklama, zadávací řízení), což vládě umožňuje uplatňovat nad hromadnými sdělovacími prostředky téměř úplnou kontrolu; je znepokojen šířením státní propagandy státními a provládními sdělovacími prostředky; vyzývá předsedu Agentury pro tiskovou reklamu (BİK), aby zajistil, že zákazy veřejné reklamy nepovedou k potlačování nezávislého zpravodajství ve sdělovacích prostředcích, jako tomu bylo v případě deníku Evrensel, který představuje nejnižší bod v historii tureckého tisku; vyzývá ředitele pro komunikaci v turecké prezidentské kanceláři, aby zajistil, že žádosti o novinářské průkazy budou rychle vyřizovány, a přestal proti novinářům používat trestní oznámení a nepřátelskou rétoriku; vyzývá Velké národní shromáždění Turecka, aby navázalo na rozsudek tureckého Ústavního soudu z ledna 2022, v němž žádá o přeformulování článku 9 zákona o internetu s cílem chránit svobodu projevu a svobodu tisku; je obzvláště znepokojen případem novináře z řad kyperských Turků Alího Kişmira, kterému byl nedávno zakázán vstup do Turecka a který před soudem čelí obvinění za to, že kritizoval Ankaru;

15.

bere na vědomí, že v roce 2021 došlo v Turecku k přijetí čtvrtého a pátého justičního balíčku, které sice obsahují kroky správným směrem, jsou však omezené a neřeší hlavní problémy; tvrdí však, že současné problémy plynou nejen z problematických právních předpisů, ale jsou často způsobovány nedostatkem politické vůle provádět stávající odpovídající ustanovení; je i nadále znepokojen pokračujícím oslabováním právního státu a nezávislosti a nestrannosti soudnictví v Turecku ve spojení s odrazujícím účinkem hromadného propouštění, které vláda v posledních letech uplatňuje, jakož i veřejnými prohlášeními výkonných orgánů o probíhajících soudních řízeních, což ohrožuje nezávislost, nestrannost a celkovou schopnost soudnictví zajistit účinnou nápravu v případě porušování lidských práv; v této souvislosti s politováním konstatuje, že reformy soudnictví tyto zásadní nedostatky neřeší; zdůrazňuje, že se jedná o oblast, která je velmi znepokojivá, neboť představuje základní kámen fungujícího demokratického systému, který pracuje ve službách a ve prospěch obyvatelstva; bere na vědomí jmenování nového soudce tureckého ústavního soudu v lednu 2021 poté, co byl tento soudce pouhých dvacet dní členem kasačního soudu a dříve působil jako nejvyšší státní zástupce v Istanbulu, kde byl zapojen do kontroverzních řízení vedených mimo jiné proti Osmanu Kavalovi, demonstrantům z parku Gezi a novinářům Canu Dündarovi a Erdemu Gülovi; poukazuje na to, že hlavním důvodem k obavám v souvislosti s nedostatečnou nezávislostí soudnictví je Rada soudců a státních zástupců (HSK); opět požaduje, aby byly řešeny nedostatky ve struktuře a výběru členů této rady s cílem zajistit jejich nezávislost a ukončit svévolné rozhodování; důrazně odsuzuje propouštění a nucené odvolávání velkého počtu tureckých soudců a státních zástupců; připomíná, že každé propuštění a jmenování v rámci soudnictví by mělo být podrobeno obzvláště přísné kontrole, že výkonná moc nesmí mít možnost do soudnictví zasahovat nebo se pokoušet soudce ovlivňovat a že jmenování soudců se musí řídit zásadami nezávislosti a nestrannosti; je zděšen zprávami o systematickém pronásledování právníků zastupujících osoby obviněné z terorismu, kdy jsou právníci stíháni za tentýž trestný čin, který je přisuzován jejich klientům, nebo za související trestné činy, a to v takovém kontextu, který představuje jednoznačnou překážku uplatňování práva na spravedlivý proces a přístup ke spravedlnosti; naléhavě vyzývá tureckou vládu, aby zaručila nezávislou práci právníků a propustila všechny osoby, které jsou protiprávně zadržovány za pouhý výkon jejich zákonných povinností; s hlubokým znepokojením konstatuje, že navzdory formálnímu zrušení výjimečného stavu v červenci 2018 je i nadále silně pociťován jeho dopad na demokracii a základní práva a má stále dopad na mnoho jednotlivců z více než 152 000 státních zaměstnanců, včetně učitelů, lékařů a akademických pracovníků (za mír), právníků, soudců a státních zástupců, kteří byli svévolně propuštěni a byl jim udělen trvalý zákaz pracovat ve veřejném sektoru nebo dokonce ve svém povolání obecně; zdůrazňuje, že řada těchto propuštění má na propuštěné osoby i na jejich rodiny stále ničivé dopady, včetně trvalého společenského a profesního stigmatu; má vážné pochybnosti o fungování Vyšetřovací komise pro postupy v rámci výjimečného stavu, jakožto jednoho z interních prostředků nápravy, z důvodu její nedostatečné nezávislosti a nestrannosti; konstatuje, že svévolné rušení platnosti cestovních pasů i nadále představuje závažné porušení svobody pohybu, přestože došlo k určitému dílčímu zlepšení;

16.

vyjadřuje znepokojení nad rostoucím počtem stížností podávaných k Ústavnímu soudu v souvislosti s porušováním ústavních práv a nad nedostatečnými změnami, k nimž dochází v případě, kdy jsou takováto porušení odhalena; bere na vědomí nedávná prohlášení předsedy Ústavního soudu, v nichž uznal, že více než 73 % z více než 66 000 žádostí obdržených v roce 2021 se týkalo práva na spravedlivý proces, a označil tuto situaci za „zoufalou“; zpochybňuje zákonnost změn procesních pravidel soudu, které umožňují odložit rozhodnutí o jeden rok;

17.

bere na vědomí, že turecké orgány přijaly v březnu 2021 nový akční plán v oblasti lidských práv, který je v zásadě vítán; konstatuje však, že řada základních otázek zůstává nevyřešena a že závazek vlády bude měřen na základě míry provádění tohoto akčního plánu a reforem umožňujících zajistit, aby se vztahoval na všechny občany bez rozdílu; naléhavě vyzývá turecké orgány, aby zvýšily své úsilí o účinné řešení zoufalé situace Kurdů, Arménů a Asyřanů, a zejména bydlení a vzdělávání romské komunity, která se i nadále potýká s relativně vyšší mírou chudoby, nezaměstnanosti, diskriminace a vyloučení;

18.

vyzývá k plnému provedení rozsudků Evropského soudu pro lidská práva a prozatímních usnesení Výboru ministrů Rady Evropy týkajících se odmítnutí výkonu vojenské služby z důvodu svědomí; v této souvislosti bere na vědomí akční plán, který turecké orgány předložily Výboru ministrů, a vybízí je, aby vypracovaly další opatření s cílem zajistit prostřednictvím nezbytných právních předpisů spravedlivý a dostupný výkon práva odmítnout vojenskou službu z důvodu svědomí; vyjadřuje znepokojení nad tím, že od chvíle, kdy byla v roce 2017 k Ústavnímu soudu podána první žádost týkající se odmítnutí výkonu vojenské služby z důvodu svědomí, jejich počet stále roste, nejsou však vyřizovány a nedochází ani k základní komunikaci se žadateli; naléhavě žádá, aby byly provedeny nezbytné právní změny s cílem ukončit cyklus stíhání a trestů, jakož i veškeré omezování osob, které odmítají výkon vojenské služby z důvodu svědomí;

19.

vyzývá turecké orgány, aby podporovaly pozitivní a účinné reformy v oblasti svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání tím, že náboženským společenstvím umožní získat právní subjektivitu a právo vzdělávat a že budou uplatňovat doporučení Benátské komise týkající se statusu náboženských společenství, všechna příslušná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a rezoluce Rady Evropy, a to i v případě řeckých pravoslavných obyvatel ostrovů Gökçeada (Imbros) a Bozcaada (Tenedos); vyzývá tureckou vládu, aby v souladu s příslušnými rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ohledně povinné výuky náboženství a etiky a alevitských svatostánků zintenzivnila probíhající úsilí týkající se mimo jiné veřejného uznání alevitské identity a právního statusu a financování jejich svatostánků (džemevi); vyzývá turecké orgány, aby plně respektovaly historický a kulturní charakter kulturních a náboženských památek a symbolů, zejména těch, které byly zařazeny na seznam světového dědictví UNESCO; se znepokojením bere na vědomí nedávný vývoj týkající se historického kláštera Panagia Soumela, který je zařazen na seznam světového dědictví UNESCO; zdůrazňuje, že je třeba odstranit omezení týkající se vzdělávání, jmenování a nástupnictví duchovních, umožnit opětovné otevření semináře na ostrově Chalki, který je uzavřen od roku 1971, a odstranit veškeré překážky bránící jeho řádnému fungování; znovu vyzývá Turecko, aby respektovalo úlohu ekumenického patriarchátu pro pravoslavné křesťany na celém světě a aby uznalo jeho právní subjektivitu a veřejné používání církevního titulu ekumenického patriarchy; vyjadřuje politování nad tím, že od zrušení volebního nařízení pro nemuslimské nadace, k němuž došlo v roce 2013, stále ještě nebylo zveřejněno nařízení nové, což působí vážné problémy v oblasti řádné správy těchto nadací, neboť nemohou probíhat žádné volby; se znepokojením konstatuje, že jsou stále hlášeny nenávistné výroky a trestné činy z nenávisti namířené proti náboženským menšinám, zejména alevitům, křesťanům a židům, a že vyšetřování je i nadále neúčinné; naléhavě vyzývá turecké orgány, aby pachatele účinně stíhaly a aby řádně chránily všechny náboženské menšiny;

20.

vyjadřuje politování nad trvalým právním a administrativním tlakem turecké vlády na občanskou společnost, obránce lidských práv, právníky, novináře, akademické pracovníky, odboráře, etnické a náboženské menšiny a řadu tureckých občanů a nad neustále se zmenšujícím prostorem pro svobodné působení v Turecku; odsuzuje svévolné rušení organizací občanské společnosti, včetně předních nevládních organizací a sdělovacích prostředků hájících lidská práva; vyzývá Turecko, aby kritické nebo nesouhlasné hlasy, včetně hlasů obránců lidských práv, právníků, akademických pracovníků a novinářů, považovalo spíše za cenné příspěvky k sociálnímu dialogu než za destabilizující síly, aby tito lidé mohli fungovat v souladu se svými povinnostmi a v rámci své působnosti a svobodně vykonávat své povolání, čímž se zabezpečí zdravější demokracie i společnost jako celek; znovu vyzývá tureckou vládu, aby revidovala zákon o předcházení financování šíření zbraní hromadného ničení z prosince 2020, který tureckému ministerstvu vnitra a prezidentovi uděluje rozsáhlé pravomoci k omezování činnosti nevládních organizací, obchodních partnerství, nezávislých skupin a sdružení, a jehož zjevným cílem je dále omezovat a kontrolovat občanskou společnost; je znepokojen připomínkami komisaře pro lidská práva a parlamentního shromáždění Rady Evropy, kteří poukazují na to, že prvními organizacemi, u nichž byl proveden audit podle tohoto zákona, byly organizace hájící lidská práva; vyzývá EU a její členské státy, aby vyvíjely větší tlak na tureckou vládu a zvýšily svou podporu obráncům lidských práv a nezávislé občanské společnosti v Turecku, a to i prostřednictvím příslušných finančních nástrojů; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím Nástroje předvstupní pomoci (NPP III) a příslušných programů Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa poskytla dostatečné finanční prostředky pro občanskou společnost, nestátní subjekty a mezilidské kontakty s cílem upřednostňovat prodemokratické úsilí, které by mohlo přispět k vytvoření politické vůle nezbytné pro posílení vztahů mezi EU a Tureckem; vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnosti financování projektů společného zájmu místních samospráv; zdůrazňuje, že finanční pomoc v rámci NPP III je založena na podmíněnosti spojené s přístupem „základní zásady na prvním místě“, a v této souvislosti opakuje svůj požadavek, aby financování reforem v Turecku z NPP bylo poskytováno zcela transparentně a řízeno přímo EU nebo uznávanou mezinárodní institucí;

21.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad státem podněcovaným zhoršováním situace v oblasti lidských práv LGBTI osob, zejména pokud jde o fyzické útoky a trestné činy z nenávisti – především proti transgender osobám –, dlouhotrvající zákazy pochodů hrdosti po celé zemi, omezování svobody shromažďování, sdružování a projevu a cenzuru ve sdělovacích prostředcích i na internetu, a naléhavě vyzývá tureckou vládu, aby chránila rovná a zákonná práva těchto lidí; připomíná, že je třeba přijmout opatření, která zajistí, aby tyto svobody mohli bezpečně uplatňovat všichni občané; zdůrazňuje stále homofobnější postoj turecké vlády a nenávistné projevy vysoce postavených úředníků namířené proti LGBTI osobám, jejichž cílem je stigmatizovat a kriminalizovat komunitu LGBTI a které mohou být živnou půdou pro trestné činy z nenávisti a silným faktorem umožňujícím nárůst obtěžování, diskriminace a potenciálního násilí; připomíná, že povinnosti Turecka vyplývající z Evropské úmluvy o lidských právech s sebou nesou odpovědnost za boj proti diskriminaci a násilí vůči LGBTI osobám a naléhavě vyzývá turecké orgány, aby své závazky plnily; vyzývá k tomu, aby sexuální orientace, genderová identita a pohlavní znaky byly přidány do antidiskriminačního článku pracovního práva jako důvody, na něž se vztahuje zákaz diskriminace; poukazuje na využívání soudních řízení k umlčování obránců lidských práv, nevládních organizací a právníků a k omezování aktivismu, zejména obránců práv LGBTI osob; je znepokojen trestním vyšetřováním advokátních komor v Istanbulu, Ankaře a Diyarbakiru a případem účastníků pochodu hrdosti Blízkovýchodní technické univerzity v Ankaře v roce 2019; vítá skutečnost, že posledně jmenovaní byli zproštěni obžaloby; s hlubokým znepokojením sleduje probíhající soudní řízení proti výkonné radě a předsedovi advokátní komory v Ankaře, v jehož rámci nejvyšší státní zastupitelství v Ankaře požaduje až dva roky odnětí svobody za údajné „urážky veřejného činitele“, kterých se obvinění měli dopustit kritikou vedoucího ředitelství pro náboženské záležitosti (Diyanet) za otevřeně homofobní prohlášení, která učinil dne 14. dubna 2020, kdy uvedl, že „islám proklíná homosexualitu (…), protože homosexualita způsobuje onemocnění a úpadek generací“; naléhavě vyzývá turecké orgány, aby zavedly nezbytná zákonná opatření k ukončení jakékoli diskriminace na základě sexuální orientace a genderové identity v souladu s článkem 21 Listiny základních práv EU; vyzývá orgány, aby sladily trestněprávní předpisy týkající se homofobních a transfobních trestných činů z nenávisti s obecným politickým doporučením č. 7 Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti; naléhavě vyzývá Turecko, aby stáhlo veškerá obvinění proti pokojným účastníkům akcí na podporu LGBTI a zrušilo dlouhotrvající zákaz pochodů hrdosti;

22.

je hluboce znepokojen neustálými útoky namířenými proti opozičním stranám, zejména proti straně HDP a dalším, včetně Republikánské lidové strany (CHP), jako je vytváření tlaku, vynucování jejich rozpuštění a věznění jejich členů, což všechno podkopává řádné fungování demokratického systému; zdůrazňuje, že předpokladem demokracie je prostředí, ve kterém mohou politické strany, občanská společnost a sdělovací prostředky fungovat bez výhrůžek a svévolného omezování;

23.

s velkým znepokojením konstatuje, že turecké orgány se konkrétně a soustavně zaměřují na stranu HDP, starosty zvolené za tuto stranu a její stranické organizace, včetně její mládežnické organizace, což vyústilo v situaci, kdy je v současné době více než 4 000 členů této strany ve vězení; nadále důrazně odsuzuje pokračující zadržování Selahattina Demirtașe a Figen Yüksekdağové, bývalých spolupředsedů strany HDP, které trvá od listopadu 2016, a žádá, aby byli okamžitě propuštěni; je otřesen tím, že turecké orgány nadále ignorují a neuplatňují rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, která Turecku ukládají povinnost Selahattina Demirtaşe okamžitě propustit; rozhodně odsuzuje obžalobu, jejímž cílem je stranu HDP zrušit a vyloučit z politického života 451 osob, včetně většiny současného vedení této strany, kterou podal nejvyšší státní zástupce tureckého kasačního soudu a v červnu 2021 jednomyslně přijal turecký ústavní soud, což znamená, že tito lidé nebudou smět v příštích pěti letech vykonávat žádnou politickou činnost; připomíná, že Ústavní soud v minulosti zakázal šest prokurdských politických stran; s vážným znepokojením konstatuje, že případ rozpuštění strany HDP je vyvrcholením tvrdých zásahů proti této straně, k nimž dochází již několik let, a opakuje, že zákaz této strany by byl závažnou politickou chybou, protože by znamenal nevratné narušení pluralismu a demokratických zásad; dále zdůrazňuje úlohu 22. trestního soudu pro těžké zločiny v Ankaře v tzv. případu Kobane vedenému proti 108 osobám, včetně řady politiků HDP; poukazuje na zvláštní úlohu státního zástupce a požaduje vyjasnění, zejména pokud jde o údajné politické vměšování do tohoto případu; dále si klade otázku, jak se soudu podařilo za týden přezkoumat a přijmout 3 530 stránkový dokument, aniž by vyslechl obžalované;

24.

je znepokojen probíhajícím řízením proti místopředsedkyni CHP Gökçe Gökçenové v rámci vyšetřování celé výkonné rady strany kvůli zveřejnění a distribuci brožury; je šokován tím, že v jedné ze tří obžalob, které proti ní byly podány, obvinilo nejvyšší státní zastupitelství v Ankaře paní Gökçenovou v souvislosti s vydáním této brožury ze spáchání trestného činu fyzického útoku na prezidenta, který je trestán odnětím svobody v délce nejméně pěti let; konstatuje, že ačkoli 18. vrchní soud v Ankaře tuto obžalobu zamítl, další dvě obžaloby ve věci pomluvy, podněcování k nenávisti a hanobení prezidenta stále pokračují; je i nadále vážně znepokojen pokračujícím politickým a soudním pronásledováním Canan Kaftancıoğluové, předsedkyně CHP v Istanbulské provincii a rostoucím počtem žalob, které jsou proti ní podávány; odsuzuje nedávné rozhodnutí kasačního soudu, které potvrdil tři z pěti trestů uložených Canan Kaftancıoğluové, na základě nichž jí byla odňata svoboda na 4 roky a 11 měsíců a byl stanoven zákaz politické činnosti; je znepokojen svévolným protahováním procesu registrace Strany zelených Turecka, která požádala turecké ministerstvo vnitra o vydání osvědčení o vytvoření strany v den svého ustavení v září 2020, ale dosud jí toto osvědčení nebylo vydáno;

25.

odsuzuje opakované rušení poslaneckého mandátu opozičních poslanců, které vážně poškozuje pověst tureckého parlamentu jako demokratické instituce; v této souvislosti připomíná nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 1. února 2022, podle kterého představovalo zbavení 40 poslanců HDP imunity v roce 2016 porušení jejich práva na svobodu projevu a shromažďování; se znepokojením sleduje případ poslance strany HDP za Diyarbakır Semry Güzela, který je obviněn z údajného „členství v teroristické organizaci“ v souvislosti s fotografiemi pořízenými před pěti lety a jehož legislativní imunita byla dne 1. března 2022 zrušena;

26.

znovu odsuzuje rozhodnutí tureckých orgánů odvolat na základě sporných důkazů z funkce 150 demokraticky zvolených starostů a svévolně je nahradit nezvolenými správci jmenovanými ústřední vládou; odsuzuje skutečnost, že jen po posledních místních volbách, které se konaly dne 31. března 2019, odvolala vláda v jihovýchodním Turecku 48 z 65 demokraticky zvolených starostů strany HDP a mnohé z nich nahradila správci; je pevně přesvědčen, že tato protiprávní rozhodnutí oslabují demokracii na místní úrovni, představují přímý útok na její nejzákladnější zásady a připravují miliony voličů o jejich demokraticky zvolené zástupce; vyzývá Turecko, aby odvolané starosty dosadilo zpět do funkce; rozhodně kritizuje politická, legislativní a správní opatření, která turecká vláda přijala s cílem paralyzovat obce řízené starosty z opozičních stran v Istanbulu, Ankaře a İzmiru;

27.

bere na vědomí nedávné volební reformy přijaté bez konsensu mezi stranami a snížení volební prahové hodnoty z 10 % na 7 %, která je stále příliš vysoká; se znepokojením bere na vědomí změny ve výběrovém řízení do provinčních volebních komisí odpovědných za sčítání hlasů a odvolací postupy, které byly dosud složeny z nejvýše postavených soudců, ale nyní budou vybírány v loterii; znovu vyzývá Turecko, aby zlepšilo širší prostředí pro volby v celé zemi na všech úrovních tím, že zajistí svobodné a spravedlivé podmínky pro všechny kandidáty a strany a dosáhne souladu s doporučeními Benátské komise a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě;

28.

uznává, že Turecko má legitimní obavy o bezpečnost a právo bojovat proti terorismu; zdůrazňuje však, že toto právo musí být uplatňováno při plném respektování zásad právního státu, lidských práv a základních svobod; znovu důrazně a jednoznačně odsuzuje násilné teroristické útoky Kurdské strany pracujících (PKK), která je od roku 2002 na seznamu teroristických organizací vedeném EU; konstatuje, že je důležité, aby Turecko, EU a její členské státy úzce spolupracovaly v boji proti terorismu, včetně uskupení Dá’iš; naléhavě vyzývá turecké orgány, aby pokračovaly ve svém úsilí o rozvoj úzké spolupráce s EU v boji proti terorismu, praní peněz a financování terorismu a aby uvedly své právní předpisy týkající se terorismu a související postupy do souladu s evropskými ustanoveními; bere na vědomí probíhající jednání o mezinárodní dohodě o výměně osobních údajů mezi Europolem a tureckými orgány odpovědnými za boj proti trestné činnosti a terorismu; vyjadřuje naději, že tato jednání budou v souladu s evropskými normami v oblasti ochrany údajů a základních práv; znovu vyzývá Turecko, aby uvedlo své právní předpisy o ochraně údajů do souladu s normami EU, a mohlo tak spolupracovat s Europolem, a aby posílilo soubor předpisů, které mají být uplatňovány v boji proti praní peněz, financování terorismu a kyberkriminalitě;

29.

zdůrazňuje, že ustanovení proti terorismu jsou v Turecku stále příliš široká a jsou svévolně zneužívána k potlačování lidských práv a veškerých kritických hlasů v zemi, včetně hlasů novinářů, aktivistů a politických oponentů, a zdůrazňuje, že zneužíváním právních předpisů proti terorismu snižují orgány vážnost této stále existující hrozby; konstatuje, že v této souvislosti stále dochází k případům násilných zmizení; je hluboce znepokojen rozhodnutím ministra vnitra zahájit zvláštní vyšetřování městské samosprávy Istanbulu kvůli údajným teroristickým vazbám, jež se týká více než 550 jeho zaměstnanců, a opětovným soudním pronásledování Öztürka Türkdoğana, předního právníka v oblasti lidských práv a spolupředsedy Sdružení pro lidská práva (İHD), který je souzený 19. trestním soudem pro těžké zločiny v Ankaře na základě obvinění z „členství v nezákonné ozbrojené organizaci“, poté, co byl obžalován vrchním státním zastupitelstvím v Ankaře;

30.

je i nadále hluboce znepokojen situací Kurdů v zemi a situací na jihovýchodě Turecka, pokud jde o ochranu lidských práv, svobodu projevu a politickou účast; je obzvláště znepokojen četnými zprávami o tom, že příslušníci donucovacích orgánů se zapojují do mučení a špatného zacházení se zadrženými osobami, když reagují na vnímané a údajné bezpečnostní hrozby na jihovýchodě Turecka; odsuzuje opatření policejní vazby proti předním aktérům občanské společnosti a politickým oponentům v jihovýchodním Turecku a vyzývá Turecko, aby zajistilo ochranu a bezpečnost obránců lidských práv a neprodleně zahájilo nezávislé vyšetřování těchto případů; odsuzuje útlak etnických a náboženských menšin, včetně toho, že turecká ústava nadále zakazuje jazyky skupin, jako je kurdská komunita, jakožto mateřského jazyka ve vzdělávání a ve všech oblastech veřejného života; opakuje, že se jedná o porušení mezinárodního práva, které chrání práva osob uplatňovat svou příslušnost k etnické nebo náboženské menšině a vyjadřovat se tradičním jazykem své menšiny; poukazuje na to, že je naléhavě třeba obnovit důvěryhodný politický proces, který bude zahrnovat všechny zúčastněné strany a demokratické síly a povede k mírovému urovnání kurdské otázky;

31.

rozhodně odsuzuje nucené vydávání a únosy tureckých občanů pobývajících mimo Turecko, což je v rozporu se zásadou právního státu a základními lidskými právy; naléhavě vyzývá EU, aby se touto znepokojivou praxí zabývala ve svých vlastních členských státech, jakož i v kandidátských a přidružených zemích; je znepokojen pokusy turecké vlády ovlivňovat členy turecké diaspory v EU, například prostřednictvím Předsednictví pro Turky v zahraničí a související komunity (YTB) a Turecko-islámské unie pro náboženské záležitosti (DITIB), které by mohly zasahovat do demokratických procesů v některých členských státech; v této souvislosti odsuzuje nedávné nepřijatelné útoky tureckých provládních sdělovacích prostředků na několik švédských politiků, včetně poslankyně EP Evin Incirové, zahrnující dezinformace a nepodložená obvinění, mimo jiné z příslušnosti k terorismu; je znepokojen tím, že rasistické extrémně pravicové hnutí Ülkü Ocakları, známé také jako „Šedí vlci“, které je úzce propojené s vládní koaliční Stranou národního hnutí (MHP), se šíří jak v samotném v Turecku, tak v členských státech EU; vyzývá EU a její členské státy, aby přezkoumaly možnost zákazu jejich sdružení v zemích EU; vyzývá členské státy, aby pečlivě sledovaly rasistické aktivity této organizace a usilovaly o omezení jejího vlivu; vyzývá útvary strategické komunikace ESVČ, aby dokumentovaly podezření týkající se tureckých dezinformací, zejména v Africe, na západním Balkáně a v regionu Blízkého východu a severní Afriky, a aby o svých zjištěních informovaly Evropský parlament; vyjadřuje znepokojení nad tím, že Ujgurové žijící v Turecku jsou i nadále ohroženi zadržováním a deportací do třetích zemí, které by je poté mohly případně vydat do Číny, kde by byli pravděpodobně vystaveni vážnému pronásledování; vyzývá turecké orgány, aby pozastavily ratifikaci smlouvy o vydávání s Čínou;

32.

opět vyjadřuje své znepokojení nad tím, že Turecko odmítá provést doporučení Výboru Rady Evropy pro zabránění mučení, nelidskému či ponižujícímu zacházení a trestání; vyzývá Turecko, aby dodržovalo politiku nulové tolerance vůči mučení a řádně vyšetřilo neustávající a věrohodné zprávy o mučení, špatném zacházení a nelidském či ponižujícím zacházení během zadržení, výslechu nebo ve vazbě s cílem skoncovat s beztrestností a pohnat pachatele k odpovědnosti; vítá nedávnou změnu nařízení o věznicích, v němž byl pojem „prohledání svlečené osoby“ nahrazen „podrobným prohledáním“, a vyzývá ředitele generálního ředitelství věznic a vazebních věznic, aby zajistil jeho plné uplatňování „při respektování lidské důstojnosti a cti“, jak je uvedeno v pozměněném nařízení, neboť stále existují důvěryhodná tvrzení o pokračování této praxe, a to i v případě nezletilých osob navštěvujících věznice; je hluboce znepokojen situací v přeplněných tureckých věznicích, která zhoršuje smrtelné nebezpečí pandemie COVID-19 pro vězněné osoby; dále je hluboce znepokojen svévolným omezováním práv vězňů na lékařskou péči a návštěvy; zdůrazňuje, že podle údajů Sdružení lidských práv v Turecku (İHD) je v současné době nemocných 1 605 vězňů a 604 z nich je nemocných vážně; vyjadřuje politování nad pokračujícím vězněním bývalé poslankyně Aysel Tuğlukové navzdory jejímu velmi špatnému zdravotnímu stavu, který byl zjištěn na základě lékařských práv, jež státem kontrolovaná Rada soudního lékařství (ATK) následně zamítla; vyzývá k okamžitému propuštění Aysel Tuğlukové; je zděšen zprávami o zatýkání těhotných a žen po porodu a naléhavě žádá Turecko, aby všechny tyto ženy propustilo a ukončilo praxi zatýkání žen bezprostředně před porodem nebo po porodu; je znepokojen pronásledováním poslance HDP Ömera Faruka Gergerlioğlua, kterému bylo nedávno znemožněno cestovat do zahraničí, a byl vyšetřován úřadem nejvyššího státního zástupce v Kandıře – případ, který byl nedávno stažen –, a to na základě obvinění z „urážky státu a jeho orgánů“, „ovlivňování znalce“ a „schvalování trestné činnosti a pachatele trestné činnosti“ poté, co vyzval k propuštění Aysel Tuğlukové;

33.

je zděšen tím, že turecký veřejný ochránce práv s ohledem na vážnou situaci v oblasti základních práv v zemi nic nekoná; vyzývá vrchního veřejného ochránce práv Turecka, aby zajistil, že se jeho úřad stane užitečným nástrojem pro turecké občany a bude hrát aktivní úlohu při posilování kultury uplatňování opravných prostředků, což si tento orgán vytyčil jako jeden ze svých cílů; vyjadřuje politování nad tím, že ani veřejný ochránce práv, ani turecký institut pro lidská práva a rovné zacházení, jakožto dvě hlavní instituce pro lidská práva v zemi, nejsou z provozního, strukturálního ani finančního hlediska nezávislé; naléhavě vyzývá turecké orgány, aby přijaly vhodná opatření k tomu, aby tyto instituce v příslušných případech dodržovaly pařížské zásady a doporučení Komise o normách pro orgány pro rovné zacházení (13); vyjadřuje politování nad tím, že někteří členové institutu pro lidská práva a rovné zacházení vyjádřili negativní postoj k základním lidským právům, včetně rovnosti žen a mužů a práv žen a LGBTIQ osob, a vyslovili se pro odstoupení Turecka od Istanbulské úmluvy; vyzývá vyšetřovací výbor Velkého národního shromáždění Turecka pro lidská práva, aby plně uplatnil své rozsáhlé pravomoci vyšetřovat případy porušování lidských práv v Turecku a usilovat o zajištění odpovědnosti za toto porušování a aby navrhl legislativní změny, které zajistí sladění vnitrostátních právních předpisů s mezinárodními úmluvami o lidských právech, které Turecko podepsalo;

34.

připomíná, že svoboda odborů a sociální dialog mají zásadní význam pro rozvoj a prosperitu pluralitní společnosti; s politováním bere v této souvislosti na vědomí přetrvávající legislativní nedostatky v oblasti pracovních práv a práv odborových svazů a zdůrazňuje, že právo odborově se organizovat, právo na kolektivní vyjednávání a právo na stávku jsou základními právy pracovníků; je dále znepokojen tím, že zaměstnavatelé stále značně diskriminují odbory a propouští a obtěžují vedoucí představitele a členy některých odborů, a je znepokojen také vězněním těchto osob; je rovněž znepokojen systematickým propouštěním pracovníků, kteří se pokoušejí odborově se organizovat; vyzývá turecké orgány, aby dodržovaly základní normy Mezinárodní organizace práce, k nimž se země zavázala, aby odstranily překážky omezující výkon práv odborů a účinně využívaly sociální dialog, a to i pro opatření na podporu socioekonomického oživení po pandemii COVID-19;

Širší vztahy mezi EU a Tureckem a turecká zahraniční politika

35.

skutečně oceňuje, že turecké orgány jednoznačně podporují nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a odsuzují neodůvodněnou ruskou invazi na Ukrajinu a vojenskou agresi vůči této zemi; zdůrazňuje, že v současné náročné době je velmi důležité, aby EU a Turecko úzce spolupracovaly v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, a vítá v této souvislosti důsledné sladění Turecka s NATO a EU; zdůrazňuje, že Turecko je pro NATO spojencem a strategickým partnerem, s nímž sdílíme hlavní zájmy; oceňuje, že se Turecko rozhodlo uplatnit dokument z Montreux z roku 1936 a vyzvalo všechny státy přiléhající k Černému moři i jiným mořím, aby neumožnily plavbu svými úžinami; dále vítá, že Turecko nadále poskytuje finanční a humanitární pomoc Ukrajině a že turecká vláda otevřeně vystupuje jako prostředník mezi stranami konfliktu; vyzývá Turecko, aby se připojilo k sankcím a restriktivním opatřením, které EU přijala vůči ruským a běloruským orgánům a jednotlivcům odpovědným za nezákonnou agresi proti Ukrajině a za mnohá porušení mezinárodního práva, k nimž od začátku války dochází; v této souvislosti zdůrazňuje, že očekává, že Turecko v souladu se svým postojem k ruské agresi vůči Ukrajině zabrání tomu, aby se stalo bezpečným útočištěm pro ruský kapitál a investice, a poskytovalo tak prostor pro zcela zřejmé obcházení sankcí EU; vybízí Turecko, aby uzavřelo svůj vzdušný prostor ruským letadlům;

36.

oceňuje úsilí, které Turecko vynaložilo, aby mohlo i nadále poskytovat útočiště největšímu počtu uprchlíků na světě; v tomto ohledu vítá, že EU v Turecku nepřetržitě poskytuje finanční prostředky uprchlíkům a hostitelským komunitám, a vyjadřuje svůj závazek v této podpoře pokračovat i v budoucnu; vyzývá Komisi, aby při přidělování finančních prostředků v rámci nástupce nástroje pro uprchlíky v Turecku zajistila co nejvyšší transparentnost a přesnost a aby zajistila, že tyto prostředky budou primárně poskytovány přímo uprchlíkům a hostitelským komunitám a budou spravovány organizacemi, které zaručí odpovědnost a transparentnost; podporuje objektivní posouzení spolupráce mezi EU a Tureckem v otázkách uprchlíků a migrace a zdůrazňuje, že je důležité, aby obě strany dodržovaly své závazky vyplývající ze společného prohlášení EU a Turecka z roku 2016 a dohody mezi EU a Tureckem o zpětném přebírání osob ve vztahu ke všem členským státům, a tedy aby obnovily zpětné přebírání navracených osob z řeckých ostrovů, které bylo přerušeno v březnu 2020, nebo aby spustily dobrovolný program přijímání osob z humanitárních důvodů; trvá na tom, že ústředním bodem provádění prohlášení EU a Turecka musí být dodržování základních svobod; velmi oceňuje, že občanská společnost a místní orgány v Turecku zásadně přispívají k integraci uprchlíků; podporuje, aby měly konkrétní zranitelné skupiny lepší přístup ke službám ochrany; vyzývá tureckou vládu, aby zlepšila přístup syrských uprchlíků na trh práce a aby zavedla opatření, která zabrání tomu, aby generaci syrských dětí narozených v Turecku hrozilo, že nebudou mít žádnou státní příslušnost; uznává migrační tlak, jemuž Turecko čelí, nicméně důrazně nesouhlasí s jakýmkoli účelovým využíváním migrantů tureckou vládou; vyjadřuje znepokojení nad tím, že se stále objevují nové zprávy o navracení Afghánců a jiných osob zadržených ve snaze překročit hranice a o svévolných deportacích do Sýrie; odsuzuje převaděčství osob a porušování lidských práv, kterému jsou uprchlíci vystaveni v Turecku; trvá na tom, že uprchlíci by měli být navraceni pouze z vlastního rozhodnutí a pouze za předpokladu, že je to bezpečné, a vyzývá Turecko, aby mezinárodním a vnitrostátním organizacím poskytlo lepší přístup do deportačních středisek, aby mohly monitorovat osoby, které jsou v procesu navracení, a poskytovat jim pomoc; se znepokojením bere na vědomí informace o stále častějších rasistických a xenofobních útocích proti cizincům, používání protiuprchlické argumentace a rostoucí protiimigrační náladu v turecké politice a společnosti; konstatuje, že v roce 2021 byl zaznamenán další nárůst počtu žádostí o azyl na Kypru, a připomíná, že Turecko je povinno přijmout veškerá nezbytná opatření s cílem zabránit vytváření nových námořních nebo pozemních tras pro nelegální migraci z Turecka do EU;

37.

znovu vyjadřuje podporu stávající celní unii a vyzývá Turecko, aby dodržovalo své závazky, včetně odstranění necelních překážek volného pohybu; je přesvědčen, že posílení obchodních vztahů by mohlo přinést konkrétní výhody občanům Turecka i EU, a podporuje proto návrh Komise na zahájení jednání o modernizaci vzájemně prospěšné celní unie, jejíž součástí by byl účinný a účelný mechanismus pro urovnávání sporů; varuje však, že taková modernizace celní unie by musela být přísně podmíněna dodržováním lidských práv, základních svobod, mezinárodního práva a dobrých sousedských vztahů a že bude možná, pouze pokud Turecko plně provede dodatkový protokol k Ankarské dohodě ve vztahu ke všem členským státům bez výhrady a nediskriminačním způsobem; zdůrazňuje, že obě strany si musí být těchto podmínek týkajících se demokracie plně vědomy již od samého počátku jakýchkoli jednání, neboť Parlament neudělí souhlas s konečnou dohodou, pokud nebude v této oblasti dosaženo výsledků;

38.

poukazuje na to, že uvolnění vízového režimu by představovalo důležitý krok k usnadnění mezilidských kontaktů a že má zásadní význam pro turecké občany, zejména pro studenty, členy akademické obce, zástupce podniků a osoby s rodinnými vazbami v členských státech EU; připomíná, že proces uvolnění vízového režimu podpoří, jakmile budou splněny stanovené podmínky, a vybízí tureckou vládu, aby usilovala o harmonizaci své vízové politiky s vízovou politikou EU a aby plně dodržovala všech 72 kritérií stanovených v plánu uvolnění vízového režimu, a to nediskriminančním způsobem vůči všem členským státům; zdůrazňuje, že pokud jde o plnění šesti dosud nesplněných kritérií, Turecko dosáhlo jen velmi malého skutečného pokroku; konstatuje, že podle nového akčního plánu pro lidská práva by zbývající kritéria měla být splněna rychleji; zdůrazňuje, že pro zajištění základních práv a svobod je zásadní podmínkou revize tureckých protiteroristických právních předpisů a právních předpisů o ochraně údajů;

39.

vyjadřuje politování nad tím, že komisař Várhelyi nedávno reorganizoval Generální ředitelství Komise pro politiku sousedství a jednání o rozšíření (GŘ NEAR), v jehož rámci se oddělení odpovědné za Turecko začlenilo mezi oddělení odpovědná za jižní sousedství; domnívá se, že tento krok, který byl údajně učiněn v zájmu zefektivnění vnitřní organizace, je závažnou politickou chybou, kterou silně kritizuje nejen turecká vláda, ale také všichni proevropští turečtí aktéři;

40.

vítá, že se turecká vláda rozhodla ratifikovat Pařížskou klimatickou dohodu, že se zavázala stát se do roku 2053 uhlíkově neutrální a že oznámila, že se přizpůsobí Zelené dohodě pro Evropu; domnívá se, že provádění Zelené dohody pro Evropu je pro EU a Turecko významnou příležitostí ke sladění jejich obchodní a klimatické politiky, a vyzývá EU, aby s Tureckem v této souvislosti úzce koordinovala a podporovala ho v ambiciózních opatřeních na ochranu klimatu; bere na vědomí, že v oblasti ekologické transformace mohou spolupráci mezi EU a Tureckem napomoci agentury a průmyslové aliance EU; vyzývá Turecko, aby pokračovalo ve sbližování se směrnicemi a acquis EU v oblasti životního prostředí a klimatu; vyzývá tureckou vládu, aby dostála tomu, co oznámila, a vypracovala národní strategii a akční plán pro smysluplné snížení emisí CO2; oceňuje práci obránců environmentálních práv a varuje před katastrofálním dopadem velkých projektů veřejné infrastruktury na životní prostředí; bere na vědomí, že v roce 2021 byla zahájena stavba istanbulského průplavu, a zdůrazňuje varování ochránců životního prostředí a komory inženýrů v oblasti životního prostředí, podle kterých tento průplav ohrozí už tak slabé zásobování Istanbulu vodou, zdevastuje okolní ekosystém a naruší přirozenou rovnováhu mezi Černým a Marmarským mořem; vyzývá turecké orgány, aby na ochranu Marmarského moře přijaly okamžitá opatření a zakázaly veškeré projekty infrastruktury, které by jej dále znečišťovaly; vítá v tomto ohledu rozhodnutí turecké vlády udělit Marmarskému moři zvláštní status chráněného prostředí; znovu vyzývá tureckou vládu, aby zastavila své plány na výstavbu jaderné elektrárny Akkuyu a aby s vládami sousedních zemí konzultovala veškerý další vývoj projektu této elektrárny, která se má nacházet v oblasti ohrožené silnými zemětřeseními, což představuje vážnou hrozbu nejen pro Turecko, ale i pro celou oblast Středomoří;

41.

uznává, že Turecko může provádět vlastní zahraniční politiku v souladu se svými zájmy a cíli, ale očekává, že tuto politiku bude hájit prostřednictvím diplomacie a dialogu na základě mezinárodního práva a že jako kandidátská země bude svou politiku stále více sbližovat s politikou EU; domnívá se, že spolupráce mezi EU a Tureckem v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky má zásadní význam a že mají-li být budoucí bezpečnostní struktury EU, zejména v sousedství, účinné, bude zapotřebí, aby EU s Tureckem strategicky spolupracovala a lépe komunikovala; domnívá se, že v řadě oblastí zahraniční politiky, jako jsou záležitosti týkající se Ukrajiny a Afghánistánu, lze mezi EU a Tureckem dosáhnout intenzivnější spolupráce; připomíná rovněž, že EU a NATO jsou i nadále nejspolehlivějšími dlouhodobými partnery Turecka v rámci mezinárodní spolupráce v oblasti bezpečnosti, a vyzývá Turecko, aby si s ohledem na své postavení člena NATO a kandidátské země EU zachovalo politickou soudržnost v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky; vyzývá tureckou vládu, aby k žádostem Finska a Švédska o členství v NATO přistupovala v dobré víře, aby se konstruktivně zapojila do úsilí o vyřešení možných otevřených problémů v souladu s hodnotami a právními požadavky EU a aby se v tomto procesu zdržela jakéhokoli nepřiměřeného tlaku; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že ze všech kandidátských zemí je Turecko nejméně sladěno (14 %) se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP) a společnou bezpečnostní a obrannou politikou (SBOP), a znovu Turecko vyzývá, aby ze všeho nejdříve tento trend zvrátilo, neboť s ohledem na různé výzvy v regionu i na celém světě mají společná opatření velký potenciál; v této souvislosti se znepokojením konstatuje, že zahraniční politika Turecka byla v posledních letech v rozporu s prioritami EU v rámci SZBP, a to i pokud jde o Kavkaz, Sýrii, Libyi a Irák;

42.

oceňuje nedávné sblížení mezi Tureckem a Arménií, pokud jde o rozhodnutí navázat dvoustranné kontakty, jmenování zvláštních zástupců a obnovení letů mezi oběma zeměmi; domnívá se, že tento pokus představuje velmi pozitivní vývoj, který má příznivý dopad na prosperitu a bezpečnost v regionu; vybízí obě strany, aby v tomto úsilí pokračovaly s cílem plně normalizovat své vztahy, a vyzývá EU, aby tento proces aktivně podporovala; vybízí Turecko, aby připravilo půdu pro to, aby se turecký a arménský národ skutečně usmířily, včetně urovnání sporu týkajícího se genocidy Arménů, a aby plně dodržovalo své závazky chránit arménské a jiné kulturní dědictví; vyjadřuje naději, že by to mohlo vést k normalizaci vztahů na jižním Kavkazu; dále vítá diplomatické úsilí Turecka o normalizaci vztahů s různými zeměmi Blízkého východu, zejména s Izraelem; znovu vybízí Turecko, aby uznalo genocidu Arménů;

43.

konstatuje, že navzdory některým náznakům deeskalace ve východním Středomoří od poslední zprávy o Turecku byl v poslední době zaznamenán nový nárůst napětí; je si však plně vědom toho, že jakákoli pozitivní dynamika se může kdykoli zvrátit, zatímco základní problémy zůstávají nadále nevyřešeny; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že turečtí úředníci nedávno prohlásili, že zpochybňují svrchovanost Řecka nad některými jeho ostrovy, neboť tato prohlášení jsou kontraproduktivní a narušují bezpečnostní situaci v této oblasti; nadále žádá Turecko a všechny zúčastněné strany, aby se v dobré víře zapojily do urovnání sporů poklidným způsobem a aby se zdržely veškerých jednostranných kroků či hrozeb; nadále zejména vyzývá všechny strany, aby se v dobré víře a v souladu s mezinárodními pravidly a zásadami skutečně a kolektivně zapojily do jednání o vymezení výlučných ekonomických zón a kontinentálního šelfu; v této souvislosti odsuzuje zásahy tureckých válečných lodí proti výzkumným plavidlům, která provádějí průzkumy ve výlučné ekonomické zóně vymezené Kyperskou republikou; dále odsuzuje, že Turecko narušuje řecký vzdušný prostor, např. tím, že jeho letadla přelétají nad obydlenými oblastmi, a že tímto jednáním porušuje svrchovanost i svrchovaná práva členských států EU a mezinárodní právo; vyjadřuje svou plnou solidaritu Řecku a Kyperské republice; znovu potvrzuje právo Kyperské republiky uzavírat dvoustranné dohody týkající se její výlučné ekonomické zóny a provádět výzkum a těžbu svých přírodních zdrojů v plném souladu s mezinárodním právem; s politováním bere na vědomí, že dosud nebyla stažena hrozba casus belli, kterou v roce 1995 vyhlásilo Velké národní shromáždění Turecka proti Řecku; vítá pokračování informativních rozhovorů mezi Řeckem a Tureckem, jejichž cílem je řešit vymezení kontinentálního šelfu a výlučné ekonomické zóny v souladu s mezinárodním právem; znovu vyzývá tureckou vládu, aby podepsala a ratifikovala Úmluvu OSN o mořském právu, která je součástí acquis EU; podporuje vládu Kyperské republiky, která Turecko vyzvala, aby v dobré víře jednalo o námořní hranici mezi pobřežími obou zemí, nebo aby se obrátilo na Mezinárodní soudní dvůr, a vyzývá Turecko, aby výzvu Kypru přijalo; vítá, že Turecko přispělo k zabezpečení dodávek plynu propojením transanatolského plynovodu s dokončeným transjadranským plynovodem; znovu opakuje, že podporuje návrh Evropské rady uspořádat mnohostrannou konferenci o východním Středomoří, a zdůrazňuje, že Zelená dohoda pro Evropu a transformace energetiky by mohly ve východním Středomoří poskytnout významné příležitosti pro dosažení kooperativních, udržitelných a inkluzivních energetických řešení; vyzývá k tomu, aby se východní Středomoří stalo skutečným katalyzátorem vnějšího rozměru Zelené dohody;

44.

vyjadřuje politování nad tím, že dosud nebyl vyřešen kyperský problém, a zdůrazňuje, že jeho řešení v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a v dohodnutém rámci bude mít pozitivní dopad na vztahy Turecka s EU; znovu důrazně potvrzuje svůj názor, že jediným udržitelným řešením kyperského problému je spravedlivé, komplexní a životaschopné urovnání, včetně jeho vnějších aspektů, ke kterému by mělo dojít v rámci OSN a které by mělo být založené na federativním uspořádání dvou politicky rovných komunit a dvou zón s jedinou mezinárodní právní subjektivitou, jedinou suverenitou a jediným občanstvím, a to v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a mezinárodním právem a na základě dodržování zásad, na nichž je Unie založena; vyjadřuje politování nad tím, že turecká vláda upustila od dohodnutého základu řešení a rámce OSN a sama na Kypru usiluje o dvoustátní řešení; vyzývá Turecko, aby od tohoto nepřijatelného návrhu dvoustátního řešení upustilo; vyzývá Turecko, aby z Kypru stáhlo své jednotky a zdrželo se jakýchkoli jednostranných kroků, které by upevnily trvalé rozdělení ostrova, a aby nepodnikaly žádné kroky, které by mohly ovlivnit demografickou rovnováhu; odsuzuje podepsání tzv. hospodářského a finančního protokolu mezi Tureckem a oblastmi Kypru, které nejsou kontrolovány vládou; odsuzuje skutečnost, že Turecko nadále porušuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 550(1984) a č. 789(1992), které vyzývají Turecko, aby předalo oblast Varoša jejím legitimním obyvatelům pod dočasnou správu OSN tím, že podpoří otevření města Varoša veřejnosti; domnívá se, že Turecko tak narušuje vzájemnou důvěru, a tudíž i vyhlídky na obnovení přímých rozhovorů o komplexním řešení kyperského problému; vyjadřuje v této souvislosti vážné znepokojení nad nedávnými novými nezákonnými činnostmi v oplocené oblasti Varoša, které vedly k otevření nové části pláže, jakož i nad nedávným podpisem výše zmíněného „hospodářského a finančního protokolu“, jehož prostřednictvím bude Turecko financovat projekty na rekonstrukci Varoši; vyzývá tureckou vládu, aby se vrátila k dialogu založenému na formátu OSN, což je jediná schůdná cesta k usmíření; vyzývá k obnovení jednání o znovusjednocení Kypru pod záštitou generálního tajemníka OSN, a to co nejdříve a na základě toho, co bylo naposledy dojednáno v roce 2017 v Crans-Montana; vyzývá Turecko, aby v plném rozsahu splnilo své závazky a provedlo dodatkový protokol k ankarské dohodě, a to nediskriminačním způsobem ve vztahu ke všem členským státům, včetně Kyperské republiky; vyjadřuje politování nad tím, že Turecko v normalizaci svých vztahů s Kyperskou republikou stále ještě nedosáhlo pokroku; zdůrazňuje, že spolupráce se všemi členskými státy EU, včetně Kyperské republiky, má i nadále zásadní význam v oblastech, jako je spravedlnost a vnitřní věci, a pokud jde o právní předpisy v oblasti letectví a spojení v letovém provozu;

45.

vyzývá Turecko, aby poskytlo společenství kyperských Turků nezbytný prostor k tomu, aby jednalo v souladu se svou úlohou legitimní komunity na tomto ostrově, což je právo zaručené Ústavou Kyperské republiky; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o spolupráci se společenstvím kyperských Turků, a připomíná, že toto společenství patří do Evropské unie; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby ke sbližování obou komunit přistupovaly odvážněji; zdůrazňuje, že až dojde ke komplexnímu řešení kyperského problému, je třeba uplatňovat acquis EU na celém ostrově, a zároveň zdůrazňuje, že Kyperská republika je odpovědná za zintenzivnění svého úsilí o to, aby se kyperští Turci snadněji zapojili do EU; chválí důležitou práci Výboru pro pohřešované osoby složeného ze zástupců obou komunit a znovu oceňuje skutečnost, že po nejhorší fázi pandemie Turecko tomuto výboru postupně zlepšuje přístup k příslušným lokalitám, včetně vojenských oblastí; vyzývá Turecko, aby zvýšilo své úsilí o poskytování zásadně důležitých informací ze svých vojenských archivů a zlepšilo přístup ke svědkům v uzavřených oblastech; vyzývá Turecko, aby spolupracovalo s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy, při předcházení a boji proti nedovolenému obchodování a záměrnému ničení kulturního dědictví;

46.

připomíná, že odsoudil turecké vojenské zásahy v Sýrii, které představují závažné porušení mezinárodního práva a oslabují stabilitu a bezpečnost celého regionu; vyzývá Turecko, aby ukončilo nezákonnou okupaci severní Sýrie a Afrínu, a opakuje, že obavy o bezpečnost nemohou ospravedlnit jednostranné vojenské akce v cizí zemi; odsuzuje skutečnost, že Turecko a místní syrské frakce na územích okupovaných Tureckem beztrestně porušují práva civilistů a omezují jejich svobody; odsuzuje nelegitimní přesun syrských uprchlíků do severní Sýrie s cílem proměnit demografický profil syrské oblasti, kterou obývají zejména Kurdové; odsuzuje skutečnost, že Turecko i nadále nezákonně převádí syrské státní příslušníky do Turecka, aby čelili soudnímu řízení na základě obvinění z terorismu, která mohou vést až k doživotnímu odnětí svobody; odsuzuje pokračující turecké útoky na irácké území a vojenskou přítomnost Turecka na tomto území, zejména útoky na většinově jezídský region Sindžár, které brání návratu jezídů a křesťanů, kteří v roce 2014 uprchli z Islámského státu;

47.

vyzývá Turecko, aby se naplno zasazovalo o mírové řešení konfliktu v Libyi pod záštitou OSN; konstatuje, že přetrvávající zahraniční vměšování v Libyi nadále vážně narušuje provádění berlínského procesu vedeného OSN; vyzývá Turecko, aby plně dodržovalo zbrojní embargo uvalené Radou bezpečnosti OSN, plně spolupracovalo s vojenskou operací EU ve Středomoří IRINI (EUNAVFOR MED) a umožnilo účinnou spolupráci mezi touto operací a operací NATO nazvanou Sea Guardian; znovu odsuzuje podpis dvou memorand o porozumění mezi Tureckem a Libyí o komplexní bezpečnostní a vojenské spolupráci a o vymezení námořních zón, která jsou vzájemně propojena a jednoznačně porušují mezinárodní právo i příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN a svrchovaná práva členských států EU; vyzývá Turecko, aby zaujalo konstruktivnější přístup ke stabilizaci Somálska a posílilo v této věci svou politickou a operativní koordinaci s EU;

Další postup ve vztazích mezi EU a Tureckem

48.

trvá na tom, že demokracie, právní stát a základní práva by měly zůstat jádrem vztahů mezi EU a Tureckem, ať už bude rámec jakýkoli, a že by se tyto vztahy měly pevně opírat o zásady mezinárodního práva, multilateralismu a dobrých sousedských vztahů; znovu potvrzuje, že proces přistoupení a jeho přístup založený na hodnotách je hlavním rámcem pro vztahy mezi EU a Tureckem, neboť je stále nejsilnějším nástrojem k vyvíjení normativního tlaku a představuje nejlepší rámec pro udržení demokratických a proevropských ambicí turecké společnosti a podporu harmonizace s EU; konstatuje, že v této fázi nevidí důvod k tomu, aby změnil svůj podmíněný postoj, pokud jde o formální pozastavení přístupových jednání s Tureckem; konstatuje, že tím, že se současná turecká vláda rozhodla otevřeně se postavit závazným rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva týkajícím se případu Osmana Kavaly a dalších, záměrně upustila od veškerých ambicí na to, aby byl za současné situace znovuotevřen proces přistoupení k EU; vybízí obě strany, aby současný stav svých vztahů přezkoumaly prostřednictvím komplexního dialogu na vysoké úrovni a aby se souběžně s procesem přistoupení zabývaly tím, jakými dalšími způsoby by bylo možné znovu navázat přepracované, vyvážené a vzájemné partnerství, které je silně podmíněno demokracií, dodržováním zásad právního státu a základními právy a svobodami, např. prostřednictvím aktualizované dohody o přidružení;

49.

konstatuje, že současný stav vztahu mezi EU a Tureckem může snadno vést k neuspokojivým výsledkům; vyzývá obě strany k obnovení rovnováhy svého vztahu tím, že svou spolupráci budou stavět na pevných základech a společných zájmech, a také tím, že získají sebejistotu, díky které se budou moci postavit nedostatku vzájemné důvěry, a současně nebudou podnikat žádné jednostranné kroky a zdrží se výroků dmýchajících nenávist;

50.

domnívá se, že EU by měla pokračovat ve všech možných příkladech dialogu, společného porozumění a sbližování postojů s Tureckem; vyzývá Turecko, aby se zapojilo do konstruktivního dialogu v duchu dobré víry – mimo jiné o otázkách zahraniční politiky, kde se názory Turecka a EU liší – s cílem znovu nalézt společný základ a společné porozumění s EU, obnovit dialog a spolupráci v oblasti dobrých sousedských vztahů a znovu v Turecku zahájit proces reforem; konstatuje, že vzhledem k různým prioritám orgánů EU stanoveným ve stávajících rámcích upravujících vztahy mezi EU a Tureckem je velmi obtížné nalézt účinný způsob dalšího postupu; vyjadřuje politování nad tím, že ve vztahu k Turecku v EU chybí dlouhodobá strategie, soudržná politika a důsledné vedení; vyzývá předsedkyni Komise, předsedu Evropské rady a místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby prokázali silnější a strategické vedení založené na hodnotách a náležitou odpovědnost vůči Parlamentu; naléhavě vyzývá orgány EU a členské státy, aby k této záležitosti přistupovaly soudržně a efektivně, neboť se týká jednoho z našich největších sousedů a nejdůležitějších partnerů, a vyzývá k úzké spolupráci mezi všemi orgány EU; vyzývá ESVČ, aby v souvislosti se vztahy s Tureckem zintenzivnila transatlantický dialog a spolupráci s Bidenovou vládou;

51.

domnívá se, že jako nezbytný krok ke zlepšení celkového stavu vztahů musí obě strany používat zdvořilý jazyk, vyvinout úsilí v boji proti stávajícím předsudkům a mylným představám a umožnit objektivnější a úplnější náhled na obraz druhé strany ve veřejném mínění, a zvrátit tak zhoršování vzájemného vnímání; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby zahájila komunikační politiku zaměřenou na zvyšování povědomí turecké společnosti o EU; zdůrazňuje, že útočná, revizionistická a agresivní rétorika pouze posiluje extrémní postoje na obou stranách a že čistě konfrontační přístup hraje do karet těm, kdo se snaží od sebe EU a Turecko vzdálit;

52.

vyzývá k další integraci Turecka jakožto sousední země do dlouhodobých politických programů EU zaměřených na budoucnost v oblasti zásadně důležité ekologické a digitální transformace a v oblasti zdraví, a vyzývá Komisi, aby zůstala otevřená, pokud jde o to, které další oblasti politiky by mohly být zajímavé pro obě strany, například o způsoby, jakými by Turecko mohlo být dále začleněno do hodnotových řetězců EU; vítá pokračující aktivní účast turecké společnosti na programech EU, zejména v oblasti vzdělávání, inovací, mládeže a sportu, neboť tyto programy vytvářejí užší mezilidská partnerství a pomáhají synchronizovat ekologickou a digitální transformaci mezi EU a Tureckem; vítá v tomto ohledu dohody, které Turecku udělují status přidružení k programům Horizont Evropa, Erasmus+ a Evropský sbor solidarity na období 2021–2027; bere na vědomí, že Komise pro Turecko vytvořila investiční platformu; vyzývá k tomu, aby byla tato platforma plně v souladu s politickými prioritami EU a aby splňovala podmínky nově zřízeného Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) s cílem mezi evropskými a mezinárodními finančními institucemi určit a koordinovat vhodné investiční příležitosti na vnitrostátní i místní úrovni, a to s ohledem na ekologickou a digitální transformaci; zdůrazňuje, že úzké zapojení Parlamentu do strategické rady EFSD+, která je odpovědná za řízení investic a schvaluje vytváření investičních oken EFSD+, má zásadní význam pro zajištění demokratického dohledu nad tímto procesem;

53.

vítá, že Velké národní shromáždění Turecka nakonec souhlasilo s uspořádáním schůze Smíšeného parlamentního výboru EU-Turecko v březnu 2022, což byla první taková schůze od prosince 2018; trvá na tom, že parlamentní dialog zůstává velmi důležitou součástí vztahů mezi EU a Tureckem, a doufá, že Smíšený parlamentní výbor EU-Turecko bude řádně fungovat i v budoucnu;

o o

54.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení předsedovi Evropské rady, Radě, Komisi, jakož i prezidentovi, vládě a parlamentu Turecké republiky, a žádá, aby toto usnesení bylo přeloženo do turečtiny.

(1) Úř. věst. L 330, 20.9.2021, s. 1.

(2) Úř. věst. L 134, 7.5.2014, s. 3.

(3) Úř. věst. L 291, 12.11.2019, s. 47.

(4) Úř. věst. L 372 I, 9.11.2020, s. 16.

(5) Úř. věst. L 400, 12.11.2021, s. 157.

(6) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 81.

(7) Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 209.

(8) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 247.

(9) Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 143.

(10) Úř. věst. C 328, 6.9.2016, s. 2.

(11) Úř. věst. C 132, 24.3.2022, s. 88.

(12) Přijaté texty, P9_TA(2021)0466.

(13) Doporučení Komise (EU) 2018/951 ze dne 22. června 2018 o normách pro orgány pro rovné zacházení (Úř. věst L 167, 4.7.2018, s. 28).

27.12.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 493/19

P9_TA(2022)0223

Plán ESVČ pro změnu klimatu a obranu

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2022 o plánu ESVČ pro změnu klimatu a obranu (2021/2102(INI))

(2022/C 493/02)

Evropský parlament,

—	s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii (SEU), a zejména na články 42 a 43 této smlouvy,

—	s ohledem na cíle Unie v oblasti uhlíkové neutrality do roku 2030 a 2050,

—	s ohledem na plán pro změnu klimatu a obranu ze dne 9. listopadu 2020,

—	s ohledem na koncepci integrovaného přístupu ke změně klimatu a klimatické bezpečnosti ze dne 5. října 2021;

—	s ohledem na koncepci ochrany životního prostředí a energetickou optimalizaci EU pro vojenské operace a mise vedené EU,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond (1), zejména na 60. bod odůvodnění tohoto nařízení, ve kterém se stanoví 30 % příspěvek na klima, a na 61. bod odůvodnění, ve kterém se stanoví příspěvek ve výši 7,5 % a 10 % ročních výdajů do roku 2027 na boj proti úbytku biologické rozmanitosti,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (2) („nařízení o Nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci“), zejména pak na 49. bod odůvodnění, ve kterém se uvádí 30 % příspěvek na klima,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. července 2020 s názvem „Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu“ (COM(2020)0301),

—	s ohledem na akční plán NATO pro změnu klimatu a bezpečnost,

—	s ohledem na strategický dokument ESVČ z června 2016 „Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie“ a na navazující zprávy,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 22. ledna 2018 o integrovaném přístupu k vnějším konfliktům a krizím,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2018 o ženách, míru a bezpečnosti,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 20. ledna 2020 o diplomatické činnosti v oblasti klimatu,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 25. ledna 2021 o diplomatické činnosti v oblasti klimatu a energetiky – realizace vnějšího rozměru Zelené dohody pro Evropu,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 17. června 2020 a ze dne 10. května 2021 o bezpečnosti a obraně,

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 7. června 2017 nazvané „Strategický přístup k odolnosti ve vnější činnosti EU“ (JOIN(2017)0021),

—	s ohledem na výroční zprávu Komise o činnosti v roce 2020 – obranný průmysl a vesmír,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. února 2021 nazvané „Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“ (COM(2021)0082),

—	s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

—	s ohledem na výzkumnou zprávu Rady bezpečnosti Organizace spojených národů ze dne 21. června 2021 o změně klimatu,

—	s ohledem na rozhodnutí čelných představitelů NATO v červnu 2021 o klimatu a bezpečnosti,

—	s ohledem na zprávu o světovém klimatu a bezpečnosti Mezinárodní vojenské rady o klimatu a bezpečnosti z června 2021,

—	s ohledem na závěrečnou zprávu projektu BIOSEC z roku 2021 s názvem „Biologická rozmanitost a bezpečnost“, již v období 2016–2020 financovala Evropská rada pro výzkum (ERC),

—	s ohledem na projekt ADELPHI s názvem „Jak přestát riziko: hodnocení rizika spojeného s klimatem a bezpečností a prognóz“,

—	s ohledem na projekty spolufinancované EU, jako je „FREXUS: zlepšování bezpečnostní a klimatické odolnosti v křehkém kontextu prostřednictvím provázanosti vody-energetiky-potravinářství s bezpečností“ v regionu Sahelu,

—	s ohledem na dokumenty OSN o bezpečnosti osob a odpovědnosti za ochranu,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 o spolupráci mezi EU a NATO v rámci transatlantických vztahů (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2018 o diplomacii v oblasti klimatu (4),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0084/2022),

vzhledem k tomu, že ruská agresivní válka proti Ukrajině bezprecedentním způsobem zpochybňuje evropský bezpečnostní řád a vyvíjí tlak na všechna odvětví Unie a jejích členských států, aby se staly silnějšími, odolnějšími a nezávislejšími, zejména v oblasti obrany, bezpečnosti, kybernetické bezpečnosti a kritické infrastruktury, ale také v oblasti energetiky, včetně energetické účinnosti;

B.	vzhledem k tomu, že faktory životního prostředí mohou ovlivnit lidskou a státní bezpečnost různými přímými a nepřímými způsoby;

vzhledem k tomu, že změna klimatu a klimatické dopady, včetně zhoršování stavu životního prostředí, úbytku biologické rozmanitosti, odlesňování, desertifikace, extrémních metereologických jevů podporujících vznik konfliktů a krizí, nedostatku vody a potravin, znečištění ovzduší a přírodních katastrof, již nyní ohrožují místní, regionální a mezinárodní bezpečnost, stabilitu a mír; vzhledem k tomu, že změna klimatu, která je již viditelná a má podle prognóz ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zrychlit, se stala stále dominantnějším multiplikátorem rizik, neboť může vyhrocovat určité již existující faktory krizí (jako je nárůst ekonomických nerovností nebo silný politický útlak) a je třeba na ni nahlížet spolu s hybridními a kybernetickými hrozbami jako na novou bezpečnostní výzvu, která vyžaduje odpovídající zdroje;

vzhledem k tomu, že vazby mezi změnou klimatu a konflikty mohou být složité a konkrétní dopady změny klimatu na konflikty jsou většinou specifické pro daný kontext; vzhledem k tomu, že je třeba podporovat systematičtější a rozsáhlejší výměnu a vzájemné obohacování mezi vědeckými komunitami, které pracují na propojení mezi ochranou klimatu a bezpečností;

vzhledem k tomu, že změna klimatu zůstává ústředním bodem programu pro mír a bezpečnost jakožto největšího „multiplikátoru hrozeb“, který zhoršuje stávající sociální, hospodářská a environmentální rizika, která mohou podnítit nepokoje a potenciálně vést k násilným konfliktům; vzhledem k tomu, že změny životního prostředí a klimatu a jejich důsledky ve spojení s dalšími faktory zhoršují již existující zranitelnost, napětí a rizika, a ne vždy jsou samy o sobě spouštěčem nebo přímou příčinou ozbrojených mezistátních nebo mezinárodních konfliktů; vzhledem k tomu, že změna klimatu může mít různé dopady na bezpečnost lidí v závislosti na jejich pohlaví, socioekonomickém postavení, věku, sexuální orientaci, etnickém původu, náboženském vyznání (nebo jeho absenci), zdravotním postižení nebo nepostižení atd.; vzhledem k tomu, že zejména marginalizované skupiny jsou často neúměrně negativně ovlivněny změnou klimatu; vzhledem k tomu, že bezpečnostní rizika související se změnou klimatu postihují zejména ekonomicky znevýhodněné obyvatelstvo a mají sociálně-ekonomické dopady; vzhledem k tomu, že změna klimatu má negativní dopady na kulturní a přírodní dědictví postižených oblastí;

vzhledem k tomu, že klimatická krize ovlivňuje lidskou i státní bezpečnost; vzhledem k tomu, že změna klimatu různými způsoby interaguje s politickou, etnickou a socioekonomickou dynamikou a je bezprostřední hnací silou konfliktu, protože zvyšuje rizika katastrof a vyvíjí další tlak na ekosystémy, a tudíž ohrožuje obživu lidí, zásobování vodou a potravinami a kritickou infrastrukturu mimo jiné tím, že vede ke změně ve využití půdy a zhoršování stavu životního prostředí;

vzhledem k tomu, že stoupající hladina moří již způsobila záplavy a zasolování, což představuje významné bezpečnostní riziko a existenční riziko pro nízko položené pobřežní oblasti a ostrovy; vzhledem k tomu, že podle aktualizované zprávy Světové banky z roku 2021 „Roundswell report“ by změna klimatu mohla do roku 2050 donutit 216 milionů lidí k tomu, aby se v rámci svých zemí přestěhovali; vzhledem k tomu, že zpráva rovněž uvádí, že bezprostřední a konkrétní opatření mohou výrazně snížit rozsah klimatické migrace; vzhledem k tomu, že nedostatek vody má mnohostranný dopad na bezpečnost lidí a sociálně-politickou stabilitu; vzhledem k tomu, že v důsledku změny klimatu budou ovlivněny dodávky vody, zejména v rozvojových zemích, zatímco celosvětová poptávka po vodě poroste; vzhledem k tomu, že změna klimatu zvyšuje riziko sucha a záplav; vzhledem k tomu, že dopad změny klimatu na ceny potravin ohrožuje živobytí a vede k vysídlení, nemocem a hladomoru, což vede k nebývalé migraci;

vzhledem k tomu, že v oblasti Sahelu vedly dopady měnících se klimatických podmínek na dostupnost přírodních zdrojů spolu s faktory, jako je růst počtu obyvatel, slabá správa a problémy s vlastnictvím půdy, ke zvýšené konkurenci v oblasti vzácných přírodních zdrojů, zejména pokud jde o úrodnou půdu a vodu, což vedlo k napětí a konfliktům mezi komunitami a skupinami obyvatel usilujících o zajištění živobytí;

vzhledem k tomu, že změna klimatu je jedním z faktorů, které formují strategické prostředí, neboť umocňuje rizika a vytváří omezení; vzhledem k tomu, že klimatická krize má dopad na mezinárodní systém, v němž může zhoršit geopolitické napětí a změnit rovnováhu mezi hlavními mocnostmi; vzhledem k tomu, že problémy spojené se změnou klimatu zneužívají nepřátelské subjekty s cílem zvýšit svůj vliv nebo podpořit nepřátelské akce; vzhledem k tomu, že tání polárních ledovcového pokryvu zvyšuje geopolitické napětí, zejména v okolí severního pólu;

vzhledem k tomu, že ozbrojené síly USA přišly o více vojenské techniky a infrastruktury z důvodu přírodních katastrof než kvůli ozbrojeným konfliktům v Afghánistánu a Iráku dohromady; vzhledem k tomu, že Bidenova vláda vyvinula pozitivní úsilí v boji proti změně klimatu, mimo jiné tím, že znovu přistoupila k Pařížské dohodě a začlenila změnu klimatu do svých prozatímních národních bezpečnostních strategických pokynů;

K.	vzhledem k tomu, že ozbrojené síly patří k subjektům, které na celém světě spotřebovávají nejvíce fosilních paliv;

vzhledem k tomu, že domácí produkce ropy a zemního plynu v Unii neustále klesá; vhledem k tomu, že Unie je vysoce a stále více závislá na energii, přičemž všechny její členské státy jsou čistými dovozci energie z omezeného počtu třetích zemí a míra energetické závislosti se v období 2000-2019 zvýšila z 56 % na 61 %; vzhledem k tomu, že podle nedávné studie byla uhlíková stopa vojenského sektoru v roce 2019 v členských státech, včetně vnitrostátních ozbrojených sil i odvětví vojenských technologií se sídlem v EU, odhadnuta na přibližně 24,8 milionu tun ekvivalentu CO2; vzhledem k tomu, že transformace energetiky i vyspělé zbraňové systémy vyžadují přístup ke kritickým surovinám, jejichž dodavatelské řetězce vytvářejí nová slabá místa, pokud je ovládá omezený počet třetích zemí, i pro specializované MSP v evropském obranném prostoru, pokud je ovládá omezený počet třetích krajín;

vzhledem k tomu, že podle Evropské obranné agentury (EDA) představovaly pohonné hmoty 52 % spotřeby energie 22 členských států, které poskytly údaje za roky 2016 a 2017 (země představují 96,9 % celkových výdajů členských států Evropské obranné agentury na obranu); vzhledem k tomu, že podle téhož průzkumu agentury EDA představuje vojenská infrastruktura a budovy dalšího velkého odběratele energie, přičemž jen samotné vytápění v průměru tvořilo v roce 2017 32 % spotřeby energie ozbrojených sil členských států a 75 % této energie se získává z ropy a zemního plynu;

vzhledem k tomu, že kvůli ruské agresivní válce proti Ukrajině chtějí Unie a její členské státy ukončit dovoz fosilních paliv z Ruska; vzhledem k tomu, že v důsledku ruského útoku na evropský bezpečnostní řád musí být evropské ozbrojené síly rovněž více nezávislé na dovozu fosilních paliv a zároveň je třeba zvýšit jejich vojenskou sílu a účinnost misí;

O.	vzhledem k tomu, že některé členské státy EU využívají své rozsáhlé vojenské oblasti k ochraně biologické rozmanitosti, například tím, že brání vrtulníkovým letům nad oblastmi hnízdišť;

vzhledem k tomu, že trestná činnost proti životnímu prostředí je velmi častou trestnou činností na světě a představuje závažný bezpečnostní problém; vyzývá k užší spolupráci v této otázce mezi EU a partnerskými zeměmi, a to podporou států, které rozvíjejí své schopnosti bojovat proti trestné činnosti proti životnímu prostředí;

vzhledem k tomu, že trestná činnost proti životnímu prostředí se stala čtvrtým největším odvětvím trestné činnosti vytvářející výnosy na světě, přičemž roste třikrát rychleji než světová ekonomika; vk tomu, že zpráva INTERPOLU a UN z roku 2016 odhaduje, že výnosy z trestné činnosti proti životnímu prostředí dosahují až 258 miliard USD ročně, včetně nezákonného obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy, trestných činů v oblasti lesnictví a rybolovu, nezákonného obchodování s odpady a nezákonné těžby;

vzhledem k tomu, že podle zprávy INTERPOLU, střediska RHIPTO a globální iniciativy proti nadnárodní organizované trestné činnosti za rok 2018 je trestná činnost proti životnímu prostředí největší finanční hybnou silou konfliktů a největším zdrojem příjmů pro nestátní ozbrojené skupiny a teroristické organizace a jakožto zdroj příjmů tato trestná činnost předběhla tradiční nezákonné činnostmi, jako je únos za účelem výkupného a obchodování s drogami;

vzhledem k tomu, že odvětví dopravy není uvedeno v Pařížské dohodě z roku 2015 a je na vnitrostátních vládách, aby rozhodly, zda zařadí úsilí o zmírnění změny klimatu v odvětví obrany do vnitrostátních závazků týkajících se Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC); vzhledem k tomu, že aby bylo možné dosáhnout cílů Unie v oblasti uhlíkové neutrality a zachovat provozní účinnost, musí ke snižování emisí a zároveň k přizpůsobení se změně klimatu přispívat všechna odvětví; vzhledem k tomu, že Francie v září 2020 představila svou novou obrannou energetickou strategii obsahující 34 doporučení, jak snížit a optimalizovat spotřebu energie svých ozbrojených sil a posílit svou energetickou bezpečnost;

T.	vzhledem k tomu, že i malý jaderný konflikt by měl dramatické humanitární důsledky a měl by velmi negativní dopad na klima a vyvolal by hladomor a zkracování vegetačního období o několik let;

vzhledem k tomu, že bezpečnost musí být ústředním bodem uvažování v oblasti životního prostředí, aby bylo možné nalézt realistická, trvalá a účinná řešení v oblasti udržitelného rozvoje v zájmu bezpečnosti lidí a globální stability; vzhledem k tomu, že v důsledku toho musí vnější činnost Unie stále více zohledňovat změnu klimatu a životní prostředí jako významné bezpečnostní riziko a odpovídajícím způsobem přizpůsobit strategie a koncepce, postupy, civilní a vojenský hardware a infrastrukturu, rozvoj schopností včetně odborné přípravy a případně svůj institucionální rámec a mechanismy odpovědnosti; vzhledem k tomu, že bezpečnostní a obranná politika Unie a její nástroje by měly přímo přispívat k prevenci a omezování negativních dopadů klimatické krize na bezpečnost; vzhledem k tomu, že plný soubor nástrojů v oblasti správy věcí veřejných a budování míru musí řešit souvislost mezi klimatem a bezpečností;

vzhledem k tomu, že kvůli dopadům změny klimatu a dopadů v oblasti klimatu, v oblasti bezpečnosti je třeba přistupovat k opatřením v oblasti klimatické bezpečnosti, tj. předvídání dopadů změny klimatu na strategické prostředí a vojenské mise a přizpůsobení se těmto dopadům, a jejich financování tak, aby přispívala k obraně a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že cílem NDICI je vynaložit 30 % ze svého sedmiletého rozpočtu ve výši 80 miliard EUR na podporu opatření v oblasti klimatu a 7,5 až 10 % ročně na cíle v oblasti ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti;

Strategie a koncepce

zdůrazňuje, že v článku 21 SEU je stanoven jasný právní základ pro to, aby vnější činnost Unie a společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP) byly tváří v tvář hlavním výzvám 21. století, jejichž hlavním hybatelem je změna klimatu, schopny obstát; připomíná, že článek 21 SEU ukládá Unii následující povinnosti: „c) zachovávat mír, předcházet konfliktům a posilovat mezinárodní bezpečnost; […] f) vypracovat opatření pro ochranu a zlepšení kvality životního prostředí a udržitelné hospodaření se světovými přírodními zdroji…; pomáhat lidem, zemím a regionům čelícím přírodním nebo člověkem způsobeným pohromám“; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné urychlit a prohloubit integraci zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně citlivých vůči konfliktům do vnější, zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky Unie, zejména do společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP); konstatuje, že hlavními cíli misí a operací SBOP jsou v souladu s čl. 42 odst. 1 a čl. 43 odst. 1 SEU udržování míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti v místech, kde jsou nasazeny, přičemž je třeba zajistit jejich plnou operační účinnost;

zdůrazňuje, že je naléhavě nutné poučit se ze změněné bezpečnostní situace v Evropě v důsledku ruské agrese proti Ukrajině a urychlit procesy rozvoje vojenských schopností, jakož i projekty na zvýšení nezávislosti vojenských technologií na fosilních palivech a zároveň zvýšit účinnost misí a bojového ducha;

zdůrazňuje, že vzhledem k pokračující válce na evropském kontinentu musí být vždy zaručeno zásobování evropských ozbrojených sil energií, aby byla zajištěna řádná obrana území Unie a jejích občanů; uznává, že bezpečnost dodávek může vyžadovat pružná krátkodobá opatření;

je pevně přesvědčen, že vojenská činnost a vojenské technologie se musejí podílet na cílech Unie v oblasti uhlíkové neutrality tím, že budou přispívat k boji proti změně klimatu, aniž by to ohrozilo bezpečnost misí a oslabilo operační kapacity ozbrojených sil; v této souvislosti zdůrazňuje, že vnější činnost Unie a ozbrojených sil vnějších států by měla snížit jejich uhlíkovou stopu a negativní dopady na přírodní zdroje a biologickou rozmanitost;

zdůrazňuje, že je nezbytné lépe předvídat, aby bylo možné zabránit dopadům na ekosystém a klimatickým změnám, pokud by mohly zvyšovat tlak na ozbrojené síly nebo vytvářet regionální napětí;

zdůrazňuje, že je naléhavě nutné investovat do inteligentních, integrovaných a celospolečenských řešení, aby bylo dosaženo významného snížení emisí, a zabránilo se tak nejhorším dopadům změny klimatu, a zároveň významně investovat do klimatické odolnosti zemí, které ji potřebují, aby se zabránilo nestabilitě, konfliktům a závažným humanitárním katastrofám;

vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zajistil, že ochrana životního prostředí, boj proti změně klimatu a související vlivy budou přiměřeně začleněné do vnější činnosti Unie podle příkladu nařízení o NDICI; vyzývá k vypracování strategií, politik, postupů, opatření a schopností konkrétně zohledňujících oblast klimatu; vyzývá vysokého představitele, místopředsedu, aby zajistil, aby vývoj politiky Unie v oblasti klimatické bezpečnosti a obrany zahrnoval provádění přístupu založeného na lidské bezpečnosti; vítá záměr ESVČ, aby civilní a vojenské mise a operace SBOP vypracovaly a začlenily do své činnosti soubor opatření s cílem účinně provádět environmentální aspekty; podporuje posilování kapacit členských států začleňováním environmentálních aspektů do výcvikových programů civilních a vojenských misí prostřednictvím výměny osvědčených postupů a odborných znalostí;

vyzývá k vypracování konkrétních referenčních hodnot za účelem měření pokroku, pokud jde o provázanost změny klimatu na straně jedné a míru a konfliktu na straně druhé; vyzývá vysokého představitele, místopředsedu, aby každý druhý rok podával Parlamentu zprávu o dosaženém pokroku, pokud jde o využívání a plnění příslušných kritérií a ukazatelů; vyzývá členské státy, aby v příslušných případech začleňovaly znalosti o dopadech změny klimatu na bezpečnost do programů zahraniční vojenské pomoci;

zdůrazňuje, že je důležité zabývat se provázaností změny klimatu, bezpečnosti a obrany ve Strategickém kompasu s cílem určit jasné cíle a konkrétní opatření pro členské státy s cílem posílit energetickou účinnost ozbrojených sil a přizpůsobit se komplexním dopadům změny klimatu na bezpečnost ve střednědobém až dlouhodobějším horizontu, od strategického plánování, odborné přípravy a inovací až po rozvoj schopností v rámci EU;

10.

připomíná však, že nejistota má mnoho různých základních příčin, jako je chudoba, nestabilita státu, nedostatek veřejné infrastruktury a služeb, velmi omezený přístup k základnímu zboží, nedostatečné vzdělání, korupce atd., a že mezi tyto příčiny patří též změna klimatu;

11.

připomíná, že v Africe, a zejména v oblasti Sahelu, vyostřuje vzájemné působení změny klimatu s tradičními faktory konfliktu (mezi jiným selhání státu, nedostatek veřejných služeb, zhoršování bezpečnostní situace) násilí a terorismus;

12.

vyzývá k větší podpoře úsilí zaměřeného na boj proti změně klimatu a na posílení klimaticky neutrálních alternativ v bezprostředním sousedství EU, konkrétně v zemích západního Balkánu, Východního partnerství a jižního sousedství, s cílem předcházet případným bezpečnostním výzvám;

13.

zdůrazňuje, že v důsledku změny klimatu se Arktida v posledních 50 letech otepluje v průměru třikrát rychleji než zbytek planety; zdůrazňuje, že změna klimatu změnila geopolitickou situaci v Arktidě a vytváří geopolitickou výzvu pro EU; zdůrazňuje, že Arktida má pro EU strategický politický význam, a poukazuje na závazek EU být odpovědným aktérem, který usiluje o dlouhodobý udržitelný mírový rozvoj této oblasti; zdůrazňuje, že Arktida musí zůstat oblastí mírové spolupráce, a vyzývá k přijetí opatření, která by zabránila krokům vedoucím ke zvýšené militarizaci; připomíná, že členské státy EU Finsko, Švédsko a Dánsko jsou členy Arktické rady;

Plán pro změnu klimatu a obranu

14.

vítá plán pro změnu klimatu a obranu a vyzývá ESVČ, aby případně zajistila, spolu s příslušnými útvary Komise a agenturou EDA, komplexní provádění tří složek činnosti – operativního rozměru, rozvoje schopností a partnerství; vyzývá k opětovnému zamyšlení se nad časovými rámci pro přezkum plánu a zejména vyzývá k přezkumu celkových cílů mnohem dříve než v roce 2030; vyzývá členské státy, aby rozvíjely vnitrostátní struktury na podporu cílů; naléhavě vyzývá všechny subjekty, aby z tohoto procesu udělaly jednu ze svých priorit a aby rozvíjely a prováděly iniciativy v souladu s integrovaným přístupem; zdůrazňuje významnou úlohu ozbrojených sil, pokud jde o přizpůsobení se nejen změně klimatu, ale také zmírňování dopadu na změnu klimatu a životní prostředí, mimo jiné komplexním měřením a mapováním environmentální stopy ozbrojených sil, jak se navrhuje v plánu; naléhavě vyzývá vysokého představitele, místopředsedu, aby navrhl členským státům program okamžité činnosti, který sestává z prioritních opatření představených v plánu, jež mohou být provedena v krátkodobém horizontu;

15.

vítá zejména okamžitá a krátkodobá opatření plánu týkající se dopadu na období let 2020-2021, zejména vypracování nezatěžujícího procesu podávání zpráv spojeného s rozvojem měřicích kapacit a založeného na ukazatelích pokroku týkajících se environmentální stopy misí a operací SBOP, včetně energetiky, vodohospodářství, nakládání s odpady atd; poukazuje na nutnost vytvořit do roku 2024 podrobnější hodnocení zohledňující získané zkušenosti a osvědčené postupy a začlenit do zadávání veřejných zakázek přísnější požadavky na vhodná technická specifická opatření s cílem zmírnit přístup založený na životním cyklu, jak je uvedeno ve vojenské koncepci pro ochranu životního prostředí a energetickou účinnost vojenských operací vedených EU z roku 2012; zdůrazňuje, že otázky klimatu a životního prostředí je třeba systematicky začleňovat do vojenských technologií, výzkumu, zadávání veřejných zakázek a infrastruktury;

16.

vítá nedávné iniciativy Komise, Rady a ESVČ, pokud jde o diplomatické činnosti v oblasti klimatu, bezpečnosti a obrany, zejména politický rámec týkající se diplomatické činnosti v oblasti klimatu, plán pro změnu klimatu a obranu (dále jen „plán“) a koncepci integrovaného přístupu ke změně klimatu a klimatické bezpečnosti; vyzývá vysokého představitele, místopředsedu, aby zajistil, aby byly všechny jednotlivé koncepce náležitě provázány a sjednoceny v soudržném a jednotném rámci; zdůrazňuje, že výše uvedené je třeba považovat za prioritu, a vyzývá vysokého představitele, místopředsedu, aby do června 2023 podal zprávu o dosaženém pokroku;

17.

vyjadřuje politování nad tím, že plán nezdůrazňuje potenciál nových partnerství v oblasti energetiky, pokud jde o uspokojování očekávané budoucí vysoké poptávky Unie po nákladově konkurenceschopné energii z obnovitelných zdrojů a alternativních palivech, jež mohla představovat příležitost prospěšnou pro všechny strany a poskytnout nová fóra pro spolupráci a dialog, vzájemné hospodářské přínosy, větší bezpečnost dodávek a mezinárodní stabilitu; zdůrazňuje, že vzhledem ke svým vlastnostem je vodík jednou z možných náhrad fosilních paliv a prostředkem ke snížení emisí skleníkových plynů v ozbrojených silách;

18.

aby bylo možné začít přispívat ke zmírňování změny klimatu, vyzývá vysokého představitele, místopředsedu, aby do poloviny roku 2023 předložil hodnocení uhlíkové stopy a environmentálního dopadu vnější činnosti EU; s ohledem na citlivost posuzovaných informací, které poskytly mise a operace SBOP poukazuje na nutnost vyvinout do roku 2022 smysluplnou metodiku pro kvantifikaci emisí skleníkových plynů z veškeré bezpečnostní a obranné činnosti EU, včetně emisí z výroby, držení a demontáže, a řešit tak současný nedostatek spolehlivých a mezinárodně srovnatelných údajů; je přesvědčen, že by plán měl být použit k vytvoření rozvoje strategie a jasných vnitrostátních závazků na snížení vojenských emisí, včetně povinného podávání zpráv o vojenských emisích Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu a vnitrostátním parlamentům, protože nebudou-li podávány zprávy a nebude-li zajištěna transparentnost, nebude vyvíjen tlak na snížení emisí a nebude možné určit dopad jakýchkoliv závazků;

19.

vyzývá ke stanovení dobrovolných cílů ke snížení intenzity emisí skleníkových plynů při vojenských misích a operacích a k úsilí o dosažení klimatické neutrality do roku 2050, čímž se dále zvýší operační účinnost;

20.

navrhuje zahájit pilotní projekt pro měření a mapování emisí skleníkových plynů z misí a operací SBOP; je přesvědčen, že EUFOR Althea by byla v tomto ohledu dobrou volbou;

Komplexní a konzistentní přístup

21.

vyzývá ke koordinovaným krokům s cílem rychle snížit dopad i rozsah změny klimatu dramatickým snížením emisí, aby se v budoucnu zabránilo významným, závažným nebo katastrofálním důsledkům celosvětové bezpečnosti; zdůrazňuje, že je třeba zajistit odolnost vůči změně klimatu ve všech bezpečnostních prvcích, včetně infrastruktury, institucí a politik, a rychle se přizpůsobit jejím účinkům;

22.

rozhodně vítá skutečnost, že nový nástroj Unie Globální Evropa (NDICI) náležitě odráží naléhavost a význam rychlé, rozhodné a rozsáhlé vnější činnosti v oblasti klimatu; vítá v tomto ohledu, že nástroj NDICI zahrnuje opatření v oblasti klimatu a zajistí, aby 30 % z jeho sedmiletého rozpočtu ve výši 80 miliard EUR bylo určeno na opatření v oblasti klimatu; vyzývá Komisi, aby tyto cíle plně respektovala a aby do svých výpočtů zahrnovala pouze opatření s jasným klimatickým rozměrem; vítá skutečnost, že z financování jsou vyloučeny investice do fosilních paliv a opatření se škodlivými nebo výrazně nepříznivými účinky na životní prostředí a klima; rozhodně vítá politiku klimatické bezpečnosti nástroje NDICI – Globální Evropa (viz 3.1. písm. d) nařízení o Nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci); vyzývá Komisi, aby upřednostnila opatření usilující o dosažení komplexních a inkluzivních výsledků prostřednictvím provázanosti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí za účelem předcházení konfliktů a budování míru; vítá program nástroje NDICI v oblasti životního prostředí a změny klimatu, přičemž poukazuje na nutnost začlenit větší podporu pro nestabilní a konflikty zmítané státy v oblasti environmentální správy, včetně budování institucí; požaduje, aby byl v rámci programu pro mír, stabilitu a předcházení konfliktům v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa uvolněn plný potenciál pro environmentální budování míru; domnívá se, že přístup nástroje NDICI ke klimatické bezpečnosti by měl být referenčním bodem pro veškerou další vnější činnost Unie, a vyzývá vysokého představitele, místopředsedu Komise, aby zajistil, že zejména SBOP bude s tímto přístupem synchronizována; vyzývá Komisi a ESVČ, aby využily výsledků stávajícího výzkumu týkajícího se nově se objevujících zranitelných míst v oblasti klimatické bezpečnosti, zejména v oblasti Sahelu, Blízkého východu a východní Afriky;

23.

domnívá se, že klimatická bezpečnost by měla být plně začleněna do souboru nástrojů Unie pro předcházení konfliktům a řešení krizí, aby se posílila odolnost nestabilních států a zasaženého obyvatelstva;

24.

poukazuje na nutnost posílit schopnosti Unie v oblasti strategického výhledu, včasného varování, informovanosti o situaci a analýzy konfliktu za použití kvalitativních a kvantitativních údajů a inovativních metod z různých zdrojů; zdůrazňuje, že kromě systematické spolupráce s organizacemi občanské společnosti by ke strategickému výhledu, budování míru a výzkumu v oblasti klimatu a konfliktů měly přispívat rovněž vesmírné programy Unie, Satelitní středisko Evropské unie (Satcen) a Zpravodajské a informační centrum EU (INTCEN), oddělení ESVČ pro předcházení konfliktům, národní výzkumná střediska, analytická střediska, národní zpravodajské služby a Společné výzkumné středisko; domnívá se, že je nanejvýš důležité, aby tyto znalosti byly využívány k řádnému navrhování budoucích misí, operací a opatření s přihlédnutím k parametrům, které zahrnují měnící se povětrnostní podmínky až po místní politické souvislosti; oceňuje zásadní roli evropských vesmírných programů, jako je Copernicus, kterou hrají pro pochopení změny klimatu a monitorování emisí skleníkových plynů; připomíná, že decentralizované agentury EU, zejména Satcen, mají jedinečné kapacity pro shromažďování údajů o změně klimatu a jejích bezpečnostních aspektech po celém světě; konstatuje, že zásadní význam pro řešení bezpečnostních aspektů změny klimatu má rovněž vesmírný program EU; vítá pokračující úsilí Satelitního střediska Evropské unie v této oblasti;

25.

zdůrazňuje, že základem programů v oblasti klimatické bezpečnosti musí být zásada zakládání politiky a programů na datech; současně si je vědom omezení přístupů založených na datech velkého objemu a indexech kvantitativní environmentální zátěže, pokud jde o předcházení konfliktům, protože u nich hrozí, že se bude příliš málo pozornosti věnovat místnímu společenskému kontextu; připomíná, že v některých nestabilních zemích jsou spolehlivé údaje nedostupné, mimo jiné i v důsledku korupce a slabých správních struktur, a že v jejich případě by mohla být místo těchto údajů použita proxy data; domnívá se, že znalosti a iniciativy místního obyvatelstva a občanské společnosti hrají velmi důležitou roli v úsilí Unie o řešení dopadů změny klimatu na konflikty;

26.

vyzývá ESVČ a Komisi, aby zajistily, že včasné varování a analýza konfliktů budou odpovídajícím způsobem propojeny s včasnými opatřeními a reakcemi a že bude zavedena smysluplná strategická schopnost prognostiky; vítá v tomto ohledu probíhající analýzu konfliktů v přibližně 60 zemích, kterou provádí ESVČ; připomíná, že je nezbytné, aby opatření v oblasti klimatu zohledňovala konflikty s cílem zabránit neúmyslnému poškozování a přispívat k míru, kdykoli je to možné;

27.

zdůrazňuje, že je zapotřebí individuální přístup, včetně regionálně specifických analýz a iniciativ řízených na místní úrovni, který bude přizpůsoben konkrétní situaci na místě; zdůrazňuje, že aby bylo možné zajistit udržitelnost tohoto úsilí, je třeba posilovat odolnost komunit a podporovat místní vlastnictví a struktury místní správy, které podporují začlenění; zdůrazňuje, že inkluzivní a odpovědný přístup k místnímu obyvatelstvu a účinnější opatření v oblasti ochrany životního prostředí, jako je přístup k životně důležitým zdrojům, rovněž zvyšuje bezpečnost jednotek a personálu EU (bezpečnost misí); vyjadřuje svou plnou podporu ochráncům životního prostředí, neboť v některých částech světa čelí zvýšené represi; zdůrazňuje, že státy, které omezují schopnost ochránců životního prostředí jednat, škodí řadě osob, jejichž dovednosti jsou nejvíce zapotřebí, čímž poškozují také zájmy EU;

28.

vyzývá k mezinárodní spolupráci při řešení problémů souvisejících s environmentální migrací s cílem nalézt společná řešení; vyzývá k tomu, aby byl kladen zvláštní důraz na poskytování vhodné pomoci dětem a mladým lidem;

29.

je přesvědčen, že by mělo být posíleno budování míru v oblasti životního prostředí, neboť je jedním z celkově udržitelných a spravedlivých řešení, která řeší dopady změny klimatu, a může rovněž nabízet příležitosti k budování míru a současně podporovat dialog a spolupráci na místní, vnitrostátní a mezinárodní úrovni (např. pokud jde o řízení přírodních zdrojů, přístup k půdě a vodě, ochranu životního prostředí, snižování rizika katastrof, přijímání klimatických uprchlíků atd.) a nabízet příležitosti k přijetí transformačního přístupu k řešení základních příčin konfliktů a strukturálních hnacích sil marginalizace; zdůrazňuje, že je nutné posílit iniciativy v oblasti mediace před vypuknutím konfliktu, mimo jiné i prostřednictvím vyšší úrovně financování prostřednictvím nástroje NDICI – Globální Evropa; zdůrazňuje, že životním prostředím je třeba se zabývat v průběhu celého cyklu konfliktu a odpovídajícím způsobem řešit i situaci po jeho skončení, neboť konflikt může vést k tomu, že obyvatelstvo bude zranitelnější vůči environmentálním rizikům nebo že na území bez vlády dojde k nárůstu trestné činnosti proti životnímu prostředí nebo k devastaci životního prostředí (např. k odlesňování);

30.

zdůrazňuje, že opatření Unie v oblasti klimatu by měla podporovat začlenění, zaměřovat se na dosažení pokroku v oblasti genderové rovnosti, uplatňovat přístup EU založený na lidských právech, podporovat řádnou správu a provádět agendu v oblasti mládeže, míru a bezpečnosti a agendu žen, míru a bezpečnosti v souladu s akčním plánem EU pro rovnost žen a mužů III; vyzývá zejména k podpoře iniciativ organizací žen, mladých lidí a původních obyvatel na místní úrovni a k vyvození ponaučení z těchto iniciativ;

31.

rovněž zdůrazňuje, že je třeba nasadit odborníky na klimatickou bezpečnost do misí a operací SBOP, a vybízí členské státy, aby za tímto účelem poskytly své odborníky; navrhuje konkrétně pověřit delegace EU, aby zlepšily podávání zpráv o správě půdy a přírodních zdrojů, jakož i o souvisejícím socioekonomickém a politickém vývoji; zdůrazňuje, že je důležité pověřit také příslušné subjekty EU, aby pečlivě sledovaly situaci v regionech, které jsou silně postiženy změnou klimatu a zhoršováním stavu životního prostředí, jako je Sahel, Africký roh a Tichomoří, a aby vypracovaly mechanismy pro monitorování, hodnocení a dokumentaci dopadu, získaných zkušeností a osvědčených postupů v rámci úsilí o dosažení komplexních výsledků a informovaly o nich veřejnost, přičemž propojí přizpůsobování se změně klimatu s budováním míru;

32.

vítá větší zaměření na souvislost mezi klimatem a bezpečností a účast generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga na 26. konferenci smluvních stran OSN o změně klimatu v Glasgow (COP26) a vyzývá v tomto ohledu k navázání konkrétní spolupráce mezi EU a NATO;

Zohlednění provozního rozměru

33.

uznává, že mnoho misí SBOP probíhá v oblastech, které jsou vážně zasaženy změnou klimatu, což ještě zhoršuje problémy, se kterými se tyto mise potýkají;

34.

zdůrazňuje, že změna klimatu by mohla rovněž vést k vysídlování obyvatelstva a způsobovat problémy v oblastech operačního působení; vyzývá k tomu, aby byly bezpečnostní aspekty změny klimatu jednoznačně vnímány jako stěžejní faktor, který budou muset armády řešit, a to nejen kvůli jejím dopadům na vojenské operace, ale i v rámci předjímání rostoucí míry vnitřního vysídlování způsobeného změnou klimatu, která je již nyní vyšší než míra vysídlování v důsledku konfliktů; konstatuje však, že ozbrojené síly nejsou dostatečně připraveny na bezpečnostní důsledky měnícího se světového klimatu;

35.

podporuje začlenění přístupu zohledňujícího klima a je pevně přesvědčen, že je naléhavě nutné, aby členské státy schválily všechny mise a operace a všechna opatření v rámci Evropského mírového nástroje (EPF) s cílem více přispívat k integrovanému přístupu k boji proti výzvám v oblasti klimatické bezpečnosti, zejména v regionu Sahelu a Afrického rohu, čímž se rovněž napomůže snížení nákladů na operace (snížení spotřeby energie, využívání nových zdrojů energie) a současně se zlepší operační účinnost misí;

36.

poukazuje na to, že mise a operace SBOP a opatření v rámci nástroje EPF mohou přispívat k posilování odolnosti hostitelských zemí vůči změně klimatu, a zdůrazňuje, že pozitivní odkaz z hlediska jejich místní stopy by měl být začleněn do jejich výstupních strategií, aniž by to ovlivnilo hlavní úkoly v oblasti bezpečnosti a obrany, životaschopnost mise a operační účinnost a bezpečnost vojenského a civilního personálu; zdůrazňuje, že snížení operační závislosti na fosilních palivech přináší výhody z hlediska operační efektivnosti a účinnosti a přispívá k bezpečnosti personálu misí tím, že zkracuje logistické dodavatelské řetězce a posiluje důvěryhodnost uplatnění SBOP s ohledem na celosvětové vedoucí postavení EU v oblasti klimatu;

37.

připomíná, že všechny civilní a vojenské mise a operace SBOP a akce Evropského mírového nástroje by měly být součástí širší politické strategie, která má přispět k bezpečnosti lidí, a měly by usilovat o zvýšení bezpečnosti a stability na místě; zdůrazňuje, že je třeba začlenit klimatickou bezpečnost a budování míru v oblasti životního prostředí do aktualizovaných koncepcí EU týkajících se reformy bezpečnostního sektoru a odzbrojení, demobilizace a opětovného začlenění a posílit přitom odolnost příslušných struktur místní správy, zejména pokud jde o kvalitu bezpečnostních služeb, inkluzivnost (zvláště s ohledem na účast a práva žen, mladých lidí a marginalizovaných skupin v celé jejich rozmanitosti), odpovědnost a transparentnost;

38.

zdůrazňuje, že hlavní dopady změny klimatu v současné době vyžadují rozšíření civilních bezpečnostních misí, které nejsou součástí hlavních činností ozbrojených sil;

39.

vyzývá ESVČ, aby zaručila, že civilní mise a vojenské operace budou zohledňovat změnu klimatu již od návrhu; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zabránit tomu, aby činnosti Unie v nestabilních třetích zemích přispívaly k nedostatku zdrojů, rostoucím cenám životně důležitých zdrojů nebo zhoršování životního prostředí a znečištění; poukazuje na nutnost vyvinout infrastrukturu misí a dodavatelský řetězec tak, aby byly odolné vůči změně klimatu, citlivé k životnímu prostředí, co nejvíce uhlíkově neutrální a aby co nejlépe optimalizovaly spotřebu energie; domnívá se, že je nezbytné masivně investovat do výzkumu a vývoje uhlíkově neutrálních paliv a pohonných systémů pro vojenská vozidla na zemi, na moři a ve vzduchu a využívat nové technologie, jako jsou mobilní solární systémy, zejména v případě statických prvků, s cílem snížit závislost na fosilních palivech, přičemž je třeba zajistit co nejlepší soulad mezi provozní výkonností a ekologickou účinností, aniž by se vytvářely nové závislosti na zahraničních subjektech;

40.

navrhuje vytvořit výukový program pro kurz „školení školitelů“ v Evropské bezpečnostní a obranné škole s cílem začlenit otázky klimatu a životního prostředí do běžného systému vojenského výcviku na taktické a strategické úrovni; domnívá se, že tyto kurzy by měly být povinnou součástí odborné přípravy poradců v oblasti klimatické bezpečnosti, kteří se chtějí zúčastnit misí a operací SBOP, jakož i delegací EU;

41.

domnívá se, že uhlíkovou stopu vojenské infrastruktury lze optimalizovat snahou o větší energetickou účinnost, pokud jde o modernizaci a přizpůsobení využívání energie z obnovitelných zdrojů;

42.

vítá úsilí vynaložené na modernizaci s cílem přizpůsobit zařízení extrémním teplotním výkyvům způsobeným změnou klimatu, zejména modernizaci článků ekodesignu, aby byla zajištěna trvanlivost zařízení;

43.

zdůrazňuje, že je nutné posílit budování míru v oblasti životního prostředí a klimatickou bezpečnost EU tím, že se začlení úkoly a podpoří se snahy týkající se mediace, dialogu, ochrany civilistů, řešení konfliktů a usmíření s cílem zmírnit napětí způsobené změnou klimatu mezi různými komunitami soupeřícími o nedostatkové zdroje, jako je zemědělská půda nebo voda, které snadno posílí násilnické ozbrojené a extremistické skupiny nebo se transformuje do podoby ozbrojených konfliktů, nebo dokonce válek mezi státy; v této souvislosti zdůrazňuje, že přizpůsobené mise by se měly mimo jiné zaměřit na integrované budování míru, budování míru v oblasti životního prostředí a opatření na přizpůsobení se změně klimatu, jakož i na posílení civilních kapacit pro předcházení konfliktům; navrhuje, aby se tyto přizpůsobené mise soustředily na následující témata:

a)	nedostatek zdrojů způsobený změnou klimatu, který přispívá ke konfliktům a nestabilitě;

b)	kritická infrastruktura v nestabilních zemích a jak zajistit její odolnost z hlediska bezpečnosti;

c)	ochrana a obrana biologické rozmanitosti způsobem citlivým vůči konfliktům, zejména v ekosystémech v nestabilních a válkou zmítaných zemích;

Začleňování změny klimatu do rozvoje vojenských schopností

44.

konstatuje, že všechny vojenské schopnosti a útvary používané Unií a jejími členskými státy by měly přispívat k dosažení cílů EU v oblasti klimatu a přizpůsobit se stále náročnějším klimatickým podmínkám, aby byly schopny mimo jiné zaručit plnění svých úkolů doma a v zahraničí; pokud jde o přizpůsobení se změně klimatu, je přesvědčen, že je naléhavě nutné, aby stále náročnějším klimatickým podmínkám své schopnosti přizpůsobily také ozbrojené síly členských států;

45.

vyzývá k vyhodnocení dopadu, který mají měnící se vzorce počasí způsobené změnou klimatu a častější extrémní povětrnostní události na operační účinnost ozbrojených sil a na požadavky na schopnosti, které z toho mohou vyplývat;

46.

podtrhuje, že navýšení výdajů na obranu by s ohledem k tomu, že je nezbytné zachovat úroveň ambicí našich armád, nemělo vést k nárůstu emisí a že část výdajů na obranu by měla být vyčleněna na investice do technologií a schopností, které významně snižují emise, jako je elektrifikace a používání uhlíkově neutrálních paliv, a dále zdůrazňuje, že klimatické a environmentální aspekty se staly klíčovým motivačním faktorem; připomíná, že vojenští stratégové a osoby zabývající se plánováním v EU a NATO řeší otázku, jak mohou ozbrojené síly snížit svou uhlíkovou stopu, již více než deset let; vyzývá EU a NATO, aby vytvořily společnou metodiku, která by pomohla spojencům měřit emise skleníkových plynů pocházející z vojenských činností a zařízení a přijmout cíle v oblasti snižování emisí; připomíná, že snížení energetické stopy a poptávky po palivech má rovněž pozitivní dopad na bezpečnost a účinnost misí; vítá v tomto ohledu činnost agentury EDA, zejména politiku ekologizace, koncepci ekologické armády, její pracovní skupinu pro energetiku a životní prostředí, konzultační fórum pro udržitelnou energii v odvětví obrany a bezpečnosti a inkubační fórum o oběhovém hospodářství v evropské obraně; vyzývá k urychlení a rozšíření těchto projektů a k jejich nezávislému externímu hodnocení;

47.

konstatuje, že agentura EDA dospěla k závěru, že další snížení spotřeby fosilních paliv s sebou nese nižší náklady a snižuje emise a závislost na mimoevropských zdrojích a že může být významně snížen počet obětí, jelikož bude zapotřebí mnohem méně konvojů se zásobami paliv, na které se budou moci protivníci zaměřit, čímž se uvolní zdroje, které se používají na ochranu konvojů, a že celkové schopnosti budou efektivnější díky větší odolnosti, mobilitě a autonomii; připomíná, že zvýšení podílu dekarbonizovaných paliv používaných pro vojenské účely může kromě toho, že přispěje ke klimatické neutralitě, pomoci také zvýšit zabezpečení dodávek a zlepšit strategickou autonomii; zdůrazňuje, že vysoká poptávka po fosilních palivech a dlouhé dodavatelské trasy zvyšují náklady na mise a operace a bezpečnostní riziko pro personál misí a dodavatele;

48.

vyzývá GŘ DEFIS, členské státy, ESVČ a agenturu EDA, aby při poskytování příslušných finančních prostředků EU zaujaly přístup s nízkou energetickou, uhlíkovou a environmentální stopou již od návrhu a aby pravidelně podávaly zprávy o pokroku; zdůrazňuje, že je zvlášť důležité při zahajování iniciativ v oblasti výzkumu, vývoje, modernizace nebo sdružování a sdílení uplatňovat koordinovaný přístup na úrovni EU, zejména pokud jde o vojenské technologie a schopnosti a technologie a schopnosti dvojího užití; připomíná, že je strategicky důležité rozvíjet všechny technologické aspekty a řešit náklady vzniklé během celého životního cyklu, spolu s normalizací a certifikací na úrovni EU, aby byla zajištěna způsobilost vybavení k řešení dopadů klimatické krize; vítá, že Evropský obranný fond (EDF) přispívá k začleňování opatření v oblasti klimatu do politiky EU a k úsilí o dosažení celkového cíle 30 % výdajů z rozpočtu EU na klimatické cíle, což je cíl stanovený pro rozpočet EU na období 2021–2027; připomíná, že činnosti v oblasti výzkumu a vývoje mohou být zaměřeny na hledání řešení, která zlepší účinnost, sníží uhlíkovou stopu a přinesou udržitelné osvědčené postupy; vítá příslušnou investici ve výši 133 milionů EUR stanovenou v prvním ročním pracovním programu, ale konstatuje, že to představuje pouze 11 % celkového ročního rozpočtu EDF; připomíná úlohu nástroje NextGenerationEU pro opatření v oblasti klimatu a vyzývá členské státy, aby využívaly zdroje ze svých národních plánů obnovy k investicím do ekologické transformace své vojenské infrastruktury;

49.

zdůrazňuje, že je nutné navýšit investice do „ekologické“ obrany, zejména vyčleněním vyššího podílu vojenského výzkumu a vývoje a inovací v oblasti technologií dvojího užití (vybavení, energie atd.) financovaných z rozpočtu EU na uhlíkově neutrální paliva a pohonné systémy pro vojenská letadla, lodě a jiná vozidla, zejména pak s ohledem na stěžejní budoucí zbraňové systémy (např. budoucí systém vzdušného boje (FCAS) a základní evropský bitevní tank (EMBT)) a další systémy, které jsou vyvíjeny v rámcích zajištěných EU; zdůrazňuje, že tyto investice mají vzhledem ke své dvojí povaze významné vedlejší účinky na civilní odvětví, zejména na oslabené odvětví civilního letectví, které hledá méně energeticky náročné a nákladově efektivnější obchodní modely a technologie; je přesvědčen, že by se měl upřednostňovat ekodesign, aby se snížily environmentální dopady vojenského vybavení během celého jeho životního cyklu a současně se zajistil co nejlepší poměr mezi provozní výkonností a environmentální účinností; je přesvědčen, že by měla být prostřednictvím evropských dotací z EDF dále podporována a významně financována elektrifikace vojenských technologií, zejména pak elektrifikace zbraňových systémů, ale také elektrifikace související s ubytováním, kasárnami a souvisejícími systémy vytápění nebo chlazení, ať už v členských státech nebo ve vojenských táborech v době nasazení; připomíná, že přizpůsobení obranných prostředků a jejich použití změně klimatu je odpovědností, která je primárně v pravomoci členských států, a že EU jako taková zatím nemá vlastní kapacity;

50.

zdůrazňuje, že je třeba, aby EU neustále monitorovala a snižovala zranitelnost nebo závislost, kterou by mohla „elektrifikace“ evropských ozbrojených sil způsobit, zejména pokud jde o přístup k základním surovinám; zdůrazňuje, že „ekologizace“ evropských ozbrojených sil a jejich digitalizace nesmí za žádných okolností vytvářet nová slabá místa ani snižovat bezpečnost Evropy a evropských občanů;

51.

žádá, aby byla kritéria energetické účinnosti a zásady oběhového hospodářství začleněna do programů pro rozvoj schopností a do pokynů pro zadávání veřejných zakázek, a to na základě zkušeností a poznatků získaných členskými státy a v rámci činnosti agentury EDA; žádá členské státy, aby pracovaly na optimalizaci procesů a zajistily, že návrh, výroba a provoz systémů budou prováděny způsobem šetrným k životnímu prostředí v souladu se zásadami oběhovosti, zejména pokud jde o operační velitelství a terénní kanceláře; vyzývá k posílení úlohy agentury EDA, fondu EDF a stálé strukturované spolupráce (PESCO) při podpoře členských států, sdílení vnitrostátních osvědčených postupů a organizování pravidelných vzájemných výměn v oblasti ekologické obrany a zmírňování změny klimatu;

52.

domnívá se, že je načase vypracovat nové projekty PESCO, jejichž cílem bude stanovit normy a referenční hodnoty týkající se energetické účinnosti a vytvářet nové schopnosti nebo sdílet a modernizovat ty stávající; vyzývá členské státy, aby zvážily, zda je možné využít PESCO k vytvoření sboru vojenských techniků, kteří by se zaměřovali na boj proti přírodním katastrofám způsobeným změnou klimatu a na ochranu infrastruktury v nestabilních zemích; zdůrazňuje, že je důležité provádět pravidelné přezkumy, aby bylo možné posuzovat pokrok těchto projektů a co nejdříve řešit nedostatky; oceňuje úlohu, kterou hrají společné operace na záchranu civilistů při přírodních katastrofách, jako je francouzsko-nizozemský výcvik v oblasti zvládání katastrof HUREX v Karibiku;

53.

zdůrazňuje, že je třeba se zabývat změnou klimatu a zhoršováním stavu životního prostředí při budoucím přezkumu paktu pro civilní SBOP, především s ohledem na začleňování klimatických a environmentálních aspektů do operativních úkolů a politiky v oblasti odborné přípravy;

Zlepšení mezinárodní spolupráce a posílení multilateralismu

54.

připomíná význam spolupráce jako základního kamene vůdčí úlohy EU v boji proti změně klimatu, jak je stanoveno v plánu; vítá probíhající výměny mezi zaměstnanci s OSN a NATO a zdůrazňuje nutnost užší spolupráce v této oblasti; vyzývá ESVČ a příslušné útvary Komise, aby dále navazovaly dialog s jinými partnery, například s Africkou unií, Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Kanadou a Spojenými státy; zdůrazňuje, že je třeba se rovněž zabývat současným nedostatkem spolehlivých a mezinárodně srovnatelných údajů o spotřebě energie a emisích skleníkových plynů v odvětví obrany;

55.

zdůrazňuje, že politika v oblasti klimatické bezpečnosti se musí zaměřit nejen na přizpůsobení se otřesům, omezeným zdrojům a vyšší míře nepředvídatelnosti, ale také na podporu hlubších změn potřebných k obnovení ekologické stability a rovnováhy na celosvětové úrovni;

56.

žádá, aby bylo propojení mezi klimatem a bezpečností zahrnuto jako nová prioritní oblast do strategického partnerství OSN a EU pro mírové operace a řešení krizí;

57.

vítá, že NATO stanovilo cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050; poukazuje na to, že členem NATO je 22 členských států, a vyzývá vysokého představitele, místopředsedu, aby zajistil sjednocení cílů, referenčních hodnot a metodik v oblasti snižování emisí mezi členskými státy, neboť každý členský stát má jen jeden soubor ozbrojených sil; je přesvědčen, že NATO a EU by měly přistupovat ke klimatické bezpečnosti jako k nové oblasti spolupráce, ve které je třeba podnikat konkrétní kroky; konkrétně požaduje, aby byla změna klimatu a bezpečnost zahrnuta do třetího společného prohlášení EU a NATO jako nová a velmi konkrétní oblast spolupráce;

58.

zdůrazňuje důležitou úlohu parlamentní diplomacie při posilování mezinárodních vazeb v boji proti změně klimatu, a to i prostřednictvím činnosti výborů a delegací Evropského parlamentu, a vyzývá k většímu zaměření na souvislost mezi klimatem a bezpečností;

59.

zdůrazňuje, že nedostatek finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu je hlavní překážkou smysluplného řešení změny klimatu a budování klimatické bezpečnosti; vyjadřuje politování nad tím, že mezinárodní společenství v roce 2009 přislíbilo rozvojovým zemím 100 miliard USD na financování opatření v oblasti klimatu, avšak tento závazek se do konání konference COP26 stále nepodařilo splnit;

o o

60.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 149.

(2) Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1.

(3) Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 105.

(4) Úř. věst. C 118, 8.4.2020, s. 32.

27.12.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 493/32

P9_TA(2022)0224

EU a bezpečnostní výzvy v indicko-tichomořském regionu

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2022 o EU a bezpečnostních výzvách v indicko-tichomořském regionu (2021/2232(INI))

(2022/C 493/03)

Evropský parlament,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o nové strategii EU-Čína (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2022 o ruské agresi vůči Ukrajině (2),

—	s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ES-11/L.1 ze dne 2. března 2022, která odsuzuje napadení Ukrajiny Ruskem,

—	s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ES-11/L.2 ze dne 24. března 2022 o humanitárních důsledcích agrese vůči Ukrajině,

—	s ohledem na Strategický kompas EU, který schválila Evropská rada dne 24. března 2022,

—	s ohledem na společné prohlášení Ruské federace a Čínské lidové republiky ze dne 4. února 2022 o vstupu do nové éry mezinárodních vztahů a globálního udržitelného rozvoje,

—	s ohledem na ministerské fórum pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu konané dne 22. února 2022,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2021 o výzvách a vyhlídkách mnohostranných režimů kontroly zbraní hromadného ničení a odzbrojení (3),

—	s ohledem na své doporučení ze dne 21. října 2021 místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, týkající se politických vztahů a spolupráce mezi EU a Tchaj-wanem (4),

—	s ohledem na své doporučení ze dne 21. října 2020 Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se procesu 10. přezkumu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, kontroly jaderných zbraní a možností jaderného odzbrojování (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o konektivitě a vztazích mezi EU a Asií (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 18. dubna 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Rámcové dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Austrálií na straně druhé jménem Unie (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne úterý 3. října 2017 o politických vztazích EU se sdružením ASEAN (8),

—	s ohledem na své doporučení ze dne 29. dubna 2021 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se vztahů mezi EU a Indií (9),

—	s ohledem na svůj postoj přijatý dne 12. prosince 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Japonskem na straně druhé jménem Unie (10),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 o stavu schopností EU v oblasti kybernetické obrany (11),

—	s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 21. a 22. října 2021,

—	s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedy Komise, vysokého představitele ze dne 16. září 2021 o strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu (JOIN(2021)0024),

—	s ohledem na strategii Francie pro indicko-tichomořský region s názvem „Indicko-tichomořský region: pro Francii jedna z priorit“ aktualizovanou v červenci 2021,

—	s ohledem na konzultace na vysoké úrovni mezi EU a USA o indicko-tichomořském regionu ze dne 3. prosince 2021,

—	s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedy Komise, vysokého představitele ze dne 1. prosince 2021 o strategii Global Gateway (JOIN(2021)0030),

—	s ohledem na 13. summit Asie–Evropa (ASEM) ze dne 25. a 26. listopadu 2021,

—	s ohledem na koncepci integrovaného přístupu ke změně klimatu a klimatické bezpečnosti ze dne 5. října 2021,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 16. dubna 2021 týkající se strategie EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu,

—	s ohledem na bezpečnostní pakt AUKUS ze dne 15. září 2021,

—	s ohledem na komuniké ze summitu NATO v Bruselu ze dne 14. června 2021,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 17. června 2020 a ze dne 10. května 2021 o bezpečnosti a obraně,

—	s ohledem na partnerství EU–Indie v oblasti konektivity sjednané dne 8. května 2021,

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/2188 ze dne 22. prosince 2020, kterým se mění společná akce 2008/851/SZBP o vojenské operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska (12),

—	s ohledem na společné ministerské prohlášení EU–ASEAN ze dne 1. prosince 2020 o konektivitě,

—	s ohledem na summit EU–Čína ze dne 1. dubna 2022,

—	s ohledem na návštěvu předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové v Indii ve dnech 24.–25. dubna 2022,

—	s ohledem na summit EU–Japonsko ze dne 12. května 2022,

—	s ohledem na společné komuniké vydané ministry zahraničních věcí G7 dne 14. května 2022,

—	s ohledem na strategii Nizozemska pro indicko-tichomořský region ze dne 13. listopadu 2020 s názvem „Indicko-tichomořský region: Pokyny pro posílení spolupráce Nizozemska a EU s asijskými partnery“,

—	s ohledem na Plán pro změnu klimatu a obranu ze dne 9. listopadu 2020,

—	s ohledem na „Strategické pokyny pro indicko-tichomořský region“ německé spolkové vlády ze září 2020,

—	s ohledem na partnerství mezi EU a Japonskem v oblasti udržitelné konektivity a kvalitní infrastruktury uzavřené dne 27. září 2019,

—	s ohledem na příspěvek Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky k zasedání Evropské rady dne 12. března 2019 s názvem „EU-Čína – Strategický výhled“,

—	s ohledem na akční plán EU proti dezinformacím ze dne 5. prosince 2018,

—	s ohledem na rozhodnutí o vytvoření strategického partnerství EU-ASEAN přijaté na ministerském zasedání EU–ASEAN dne 21. ledna 2019,

—	s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Singapurem, která byla podepsána v Bruselu dne 19. října 2018,

—	s ohledem na společné prohlášení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky ze dne 19. září 2018 s názvem „Propojení Evropy a Asie – Základní prvky strategie EU“ (JOIN(2018)0031),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 28. května 2018 o posílené bezpečnostní spolupráci EU v Asii a s Asií,

—	s ohledem na společný akční plán sdružení ASEAN a EU na období 2018–2022,

—	s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Novým Zélandem a Evropskou unií ze dne 5. října 2016,

—	s ohledem na společný návrh rozhodnutí Rady ze dne 14. dubna 2016 o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Rámcové dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Austrálií na straně druhé (JOIN(2016)0008),

—	s ohledem na strategii Evropské unie pro námořní bezpečnost ze dne 24. června 2014,

—	s ohledem na Rámcovou dohodu ze dne 23. ledna 2013 mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé,

—	s ohledem na komuniké ze summitu ze dne 14. června 2021, které vydaly hlavy států a vlád účastnící se zasedání Severoatlantické rady v Bruselu,

—	s ohledem na rozhodnutí Stálého rozhodčího soudu ze dne 12. července 2016 v rozhodčím řízení o Jihočínském moři (Filipínská republika v. Čínská lidová republika),

—	s ohledem na vůbec první summit čtyřstranného dialogu o bezpečnosti (QUAD), který se konal dne 24. září 2021 za osobní účasti čelních politických představitelů Spojených států, Austrálie, Japonska a Indie,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o mořském právu (UNCLOS),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0085/2022),

vzhledem k tomu, že EU vymezuje indicko-tichomořský region od východního pobřeží Afriky až po tichomořské ostrovní státy; vzhledem k tomu, že indicko-tichomořský region je různorodým regionem, v němž žije 60 % světové populace a nachází se sedm členů skupiny G20 a je klíčovým faktorem v globálním mezinárodním řádu a domovem stále důležitějších politických, obchodních a bezpečnostních partnerů EU;

B.	vzhledem k tomu, že přibližně 90 % zahraničního obchodu EU je přepravováno po moři; vzhledem k tomu, že hlavní vodní cesty zásadního významu pro obchod EU, jako je Malacký průliv, Jihočínské moře a průliv Báb al-Mandab, se nacházejí v indicko-tichomořském regionu;

C.	vzhledem k tomu, že EU a země indicko-tichomořského regionu čelí stále podobnějším bezpečnostním i netradičním výzvám; vzhledem k tomu, že pohled EU na tento region ukazuje, že si uvědomila politickou potřebu převzít větší odpovědnost za řešení globálních bezpečnostních výzev;

vzhledem k tomu, že na pobídku prezidenta Si Ťin-pchinga podepsali prezidenti Číny a Ruska dne 4. února 2022 před zahajovacím ceremoniálem zimních olympijských her v Pekingu společný dokument; vzhledem k tomu, že ve společném prohlášení bylo mimo jiné uvedeno, že přátelství mezi těmito dvěma státy nemá „žádné limity“, a vzhledem k tomu, že se tímto prohlášením Čína poprvé oficiálně připojila k požadavku Ruska na zastavení rozšiřování NATO;

vzhledem k tomu, že podle zpráv sdělovacích prostředků požádali čínští představitelé během summitu dne 4. února 2022 vysoké ruské představitele, aby nenapadli Ukrajinu před koncem zimních olympijských her v Pekingu; vzhledem k tomu, že by to znamenalo, že vysocí čínští představitelé měli do jisté míry přímé informace o ruských válečných plánech nebo záměrech před zahájením agrese dne 24. února 2022;

vzhledem k tomu, že na summitu EU–Čína dne 1. dubna 2022 připomněla EU odpovědnost Číny jakožto globálního aktéra za udržování míru a stability a vyzvala Čínu, aby vzhledem k úloze, jež jí coby stálému členu Rady bezpečnosti OSN náleží na světové scéně, a k jejím mimořádně úzkým vztahům s Ruskem podpořila úsilí vynakládané v zájmu okamžitého ukončení krveprolévání na Ukrajině;

vzhledem k tomu, že v reakci na válku Ruska proti Ukrajině, která začala vojenskou invazí dne 24. února 2022, přijalo Valné shromáždění OSN dne 2. března 2022 rezoluci ES-11/1, ve které odsoudilo ruskou agresi proti Ukrajině, a to 141 hlasy pro, 5 proti, 35 zemí se zdrželo hlasování a 12 zemí nehlasovalo; vzhledem k tomu, že ani jedna země v indicko-tichomořském regionu nehlasovala proti této rezoluci a pouze Čína, Indie, Madagaskar, Mosambik, Laos, Jižní Afrika, Srí Lanka, Tanzanie a Vietnam se zdržely hlasování o konečném znění;

vzhledem k tomu, že nedávno přijaté společné sdělení o strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu, která je založena na zásadovém zapojení s dlouhodobou perspektivou, odráží hlubokou a nezbytnou změnu v nahlížení EU na své zájmy, příležitosti a výzvy v indicko-tichomořském regionu a svou ambici hrát větší úlohu při prosazování svých hodnot a zájmů v tomto regionu s rostoucím geopolitickým a hospodářským významem; vzhledem k tomu, že ústředním prvkem strategie je podpora otevřené, stabilní a na pravidlech založené regionální bezpečnostní architektury a budování pevných vztahů, udržitelných obchodních vazeb a bezpečnostní spolupráce s organizacemi a zeměmi indicko-tichomořského regionu; vzhledem k tomu, že na ministerském fóru pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu, které se konalo dne 22. února 2022, se setkali ministři zahraničních věcí členských států EU a přibližně 30 zemí indicko-tichomořského regionu, a vzhledem k tomu, že EU a její členské státy na tomto zasedání zdůraznily svou podporu zvýšené a dlouhodobé angažovanosti v indicko-tichomořském regionu prostřednictvím konkrétních opatření a posílením dialogu o bezpečnosti a obraně a dvoustranných vztahů s partnery v regionu;

vzhledem k tomu, že cílem společného sdělení o strategii Global Gateway je mobilizovat investice ve výši až 300 miliard EUR na podporu inteligentních, čistých a bezpečných spojení v digitálním, energetickém a dopravním odvětví a na posílení systémů zdravotnictví, vzdělávání a výzkumu po celém světě;

vzhledem k tomu, že v posledních letech dynamika v regionu, a zejména dynamika vycházející z Čínské lidové republiky, vyvolala intenzivní geopolitické soupeření a napětí, což se odrazilo ve zvyšování vojenských výdajů, posilování armády a v agresivnější rétorice ohrožující mezinárodní řád založený na pravidlech; vzhledem k tomu, že v indicko-tichomořském regionu tudíž vzniklo nové centrum regionálního a celosvětového soupeření; vzhledem k tomu, že neexistuje žádný zastřešující regionální bezpečnostní řád ani mechanismus budování důvěry, který by zmírnil výsledné problémy a napětí; vzhledem k tomu, že tato dynamika představuje vážné ohrožení stability a bezpečnosti regionu a celosvětového společenství s přímým dopadem na strategické zájmy EU jakožto klíčového politického a hospodářského partnera zemí tohoto regionu; vzhledem k tomu, že ideologický boj v regionu mezi autoritářstvím a demokracií může ovlivnit výsledek obdobných bojů na celém světě, a to i v sousedství Evropské unie; vzhledem k tomu, že stabilní a mírový indicko-tichomořský region založený na dodržování mezinárodního práva má zásadní význam pro zajištění bezpečnosti a zájmů EU; vzhledem k tomu, že řešení základních příčin nestability, jako je chudoba, sociální nespravedlnost a porušování lidských práv, je předpokladem pro zajištění míru a bezpečnosti v indicko-tichomořském regionu; vzhledem k tomu, že EU je odhodlána prosazovat bezpečnost lidí, mír, mezinárodní právo a lidská práva;

vzhledem k tomu, že EU je největším zahraničním investorem a poskytovatelem rozvojové pomoci v indicko-tichomořském regionu; vzhledem k tomu, že EU je důležitým obchodním partnerem a již se zeměmi v regionu uzavřela dohody o volném obchodu nebo o takovýchto dohodách jedná; vzhledem k tomu, že EU se již opírá o širokou síť partnerství a dohod s řadou zemí, jako je Japonsko, Korejská republika, Austrálie, Indie, Nový Zéland, Vietnam a Singapur, a s regionálními organizacemi, jako je Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a Organizace afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS); vzhledem k tomu, že EU je v regionu přítomna prostřednictvím svého členského státu Francie, zejména prostřednictvím francouzských zámořských departementů Réunion a Mayotte, jakož i francouzských jižních a antarktických území v Indickém oceánu a prostřednictvím Nové Kaledonie a francouzských zámořských společenství Francouzská Polynésie a Wallis a Futuna v Tichém oceánu; vzhledem k tomu, že tyto francouzské regiony jsou domovem přibližně 1,6 milionu občanů EU, včetně více než 7 000 vojáků; vzhledem k tomu, že EU je proto v indicko-tichomořském regionu rezidentním aktérem;

vzhledem k tomu, že více než polovina světových rybářských plavidel působí v Jihočínském moři, které samo o sobě představuje přibližně 12 % světového rybolovu; vzhledem k tomu, že EU uzavřela několik dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu se zeměmi indicko-tichomořského regionu (Federativní státy Mikronésie, Cookovy ostrovy, Šalamounovy ostrovy, Kiribati, Madagaskar, Mauricius, Mosambik a Seychely) a vzhledem k tomu, že rybářská flotila EU je přítomna jak v Indickém, tak v Tichém oceánu; vzhledem k tomu, že EU je aktivním členem několika regionálních organizací pro řízení rybolovu v indicko-tichomořské oblasti (Komise pro tuňáky Indického oceánu, smluvní strany Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu, Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu a regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří); vzhledem k tomu, že žádost EU o členství v Komisi pro rybolov v severním Tichém oceánu byla přijata dne 25. února 2021 a že EU vede dialog na vysoké úrovni o otázkách týkajících se oceánů a rybolovu s Austrálií, Indonésií, Japonskem a Novým Zélandem; vzhledem k tomu, že EU podepsala s Čínou dohodu o partnerství v oblasti oceánů; vzhledem k tomu, že rovněž vede dialog a má pracovní skupiny pro nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov s Koreou, Thajskem a Tchaj-wanem;

vzhledem k tomu, že zajištění stability a svobody plavby ve vodách indicko-tichomořského regionu má zásadní význam pro globální a regionální udržitelnost a mír a pro zajištění strategických zájmů EU; vzhledem k tomu, že se EU podílí na podpoře regionální námořní bezpečnosti v rámci operace společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) EUNAVFOR Atalanta; vzhledem k tomu, že partneři v indicko-tichomořském regionu uvítali operaci Atalanta a její zaměření na předcházení pirátství a ozbrojeným loupežím, jakož i na sledování obchodu se zbraněmi a drogami; vzhledem k tomu, že se EU a její členské státy zavázaly zvýšit svou stálou námořní přítomnost v regionu mimo jiné prostřednictvím koncepce koordinované přítomnosti na moři;

vzhledem k tomu, že Francie má v asijsko-tichomořské oblasti trvale rozmístěny vojenské kapacity; vzhledem k tomu, že by mohlo být důležité promyslet, jak by tyto stálé francouzské pozice – zejména Ozbrojené síly ve Francouzské Polynésii (FAPF) a Ozbrojené síly Nové Kaledonie (FANC) – mohly být využity pro případné evropské nasazení;

vzhledem k tomu, že rychlé posilování vojenských kapacit Číny, její stále asertivnější a expanzivnější chování v indicko-tichomořském regionu a její vojenské aktivity v Tchajwanském průlivu a ve Východočínském a Jihočínském moři, včetně akcí prováděných čínskou pobřežní stráží a námořními milicemi s cílem bránit svobodě plavby, zvyšují napětí v indicko-tichomořském regionu, stejně jako její záměrné a opakované narušování tchajwanského identifikačního pásma protivzdušné obrany, její kroky k ukončení nezávislosti a autonomie Hongkongu, budování vojenské přítomnosti na čínsko-indické hranici, její stále agresivnější rétorika a manipulativní dezinformace a mediální kampaně; požaduje, aby EU vypracovala strategii založenou na reálných podmínkách, která by jí v případě potřeby umožnila reagovat; varuje před nebezpečím urychlení závodů ve zbrojení v regionu,

vzhledem k tomu, že se sebejisté prosazování Číny v regionu neomezuje pouze na vojenskou oblast, ale projevuje se také v agresivních obchodních praktikách založených na diplomatickém nátlaku a agresivní politice dluhové diplomacie; vzhledem k tomu, že čínská hospodářská a finanční expanze v indicko-tichomořském regionu a v Evropě zahrnuje investice do kritické infrastruktury; vzhledem k tomu, že Čína se snaží získat politický vliv prostřednictvím svých hospodářských zájmů; vzhledem k tomu, že krize způsobená onemocněním COVID-19 ukázala, jak jsou důležité spolehlivé dodavatelské řetězce a vyváženější hospodářské vazby s Čínou;

vzhledem k tomu, že dne 12. července 2016 Stálý rozhodčí soud v přelomovém případu rozhodl, že neexistují žádné důkazy o tom, že by Čína historicky vykonávala výlučnou kontrolu nad územími, která si nárokuje v Jihočínském moři; vzhledem k tomu, že Čína toto rozhodnutí ignoruje a mimo jiné vybudovala vojenské základny na uměle vytvořených ostrovech;

vzhledem k tomu, že Čína prokázala nedostatek transparentnosti a neochotu zapojit se do rozhovorů o své potenciální účasti na mnohostranných nástrojích kontroly jaderných zbraní, což jí umožnilo bez překážek nashromáždit velký arzenál technologicky vyspělých balistických raket středního doletu, jako je Tung-feng 26 (DF 26);

vzhledem k tomu, že digitální transformace má stále větší dopad na strukturu mezinárodního systému; vzhledem k tomu, že stanovování mezinárodních norem a průlomové inovace v hraničních technologiích, jako je umělá inteligence, kvantové výpočty, 5G a 6G, mají pro EU a její digitální budoucnost strategický význam a že se na celém světě zvýšenou měrou soupeří o technologickou nadvládu, do níž Čína významně investuje;

vzhledem k tomu, že vedoucí představitelé Spojených států, Austrálie, Indie a Japonska na nedávném summitu QUAD ve společném prohlášení ze dne 24. května 2022 znovu zdůraznili zásady svobodného a otevřeného indicko-tichomořského regionu: svobodu, právní stát, demokratické hodnoty, svrchovanost a územní celistvost; vzhledem k tomu, že vedoucí představitelé oznámili řadu nových iniciativ zaměřených na prohloubení spolupráce v celém regionu, včetně indicko-tichomořského partnerství pro zvyšování informovanosti o námořní oblasti;

U.	vzhledem k tomu, že dne 23. května 2022 prezident USA Biden prohlásil, že pokud se Čína pokusí obsadit Tchaj-wan silou, zasáhnou Spojené státy vojensky;

vzhledem k tomu, že dne 24. května 2022 čtyři čínské bombardéry H-6 a dva ruské bombardéry TU-95 společně narušily vzdušný prostor Japonska a Korejské republiky, na což obě země odpověděly vysláním svých bojových letounů, které tyto lety sledovaly; vzhledem k tomu, že společné lety se uskutečnily ve stejný den, kdy se prezident Spojených států Biden v Tokiu setkal se svými protějšky na summitu QUAD;

vzhledem k tomu, že dne 23. května 2022 zahájily Spojené státy, Austrálie, Brunej Darussalam, Indie, Indonésie, Japonsko, Korejská republika, Malajsie, Nový Zéland, Filipínská republika, Singapur, Thajsko a Vietnam proces vytváření indicko-tichomořského hospodářského rámce pro prosperitu, jehož cílem je přispět ke spolupráci, stabilitě, prosperitě, rozvoji a míru v tomto regionu; vzhledem k tomu, že indicko-tichomořský hospodářský rámec pro prosperitu nabízí alternativu k rostoucí obchodní přítomnosti Číny v celém regionu;

vzhledem k tomu, že v dubnu 2022 podepsaly Čína a Šalamounovy ostrovy pakt o bezpečnostní spolupráci, který upoutal mezinárodní pozornost a vedl k posílení diplomatické přítomnosti a spolupráce s tichomořskými ostrovními zeměmi; vzhledem k tomu, že dne 30. května 2022 během návštěvy čínského ministra zahraničních věcí Wanga I v 10 tichomořských ostrovních zemích a v návaznosti na rostoucí obavy v těchto zemích Čína oznámila, že pozastaví plánovanou regionální dohodu s tichomořskými ostrovními státy nazvanou „Společná rozvojová vize Číny a tichomořských ostrovních zemí“, která měla zahrnovat volný obchod a bezpečnostní spolupráci, včetně oblastí, jako je odborná příprava policie, kybernetická bezpečnost, námořní mapování a přístup ke zdrojům; vzhledem k tomu, že předseda Federativních států Mikronésie David Panuelo označil tento návrh za „návrh jedinečné dohody v Tichomoří, který by představoval největší obrat v našich životech,“ a uvedl, že „by v nejlepším případě přinesl novou éru studené války a v nejhorším případě vedl ke světové válce“; vzhledem k tomu, že ačkoli se nepodařilo zajistit tuto dalekosáhlou dohodu, podepsala Čína během regionálních návštěv Wanga řadu menších dvoustranných dohod s tichomořskými státy;

vzhledem k tomu, že klimatická krize má dopad na mezinárodní systém, v němž může vyostřit geopolitické napětí; vzhledem k tomu, že Unie musí do své vnější činnosti stále více začleňovat změnu klimatu a zhoršování životního prostředí jako multiplikátory rizik a odpovídajícím způsobem přizpůsobovat své strategie, koncepce a postupy, a to i v indicko-tichomořském regionu;

Z.	vzhledem k tomu, že dne 15. prosince 1995 podepsaly členské státy ASEAN Smlouvu o zóně bez jaderných zbraní v jihovýchodní Asii (SEANWFZ), která představuje závazek zachovat region jihovýchodní Asie jako region bez jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného ničení;

Reakce EU na bezpečnostní výzvy v indicko-tichomořském regionu

vítá nedávno přijaté společné sdělení o strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu; uznává přínos této strategie jako prvního základního kamene jednotného přístupu EU k tomuto regionu a oceňuje inkluzivní a mnohotvárnou povahu strategie a začlenění bezpečnosti a obrany jako jedné ze sedmi prioritních oblastí; vyzývá EU, aby tuto strategii využila k účinnému zvyšování své přítomnosti a vlivu v tomto regionu tím, že bude prohlubovat strategické vazby, dialog zahrnující všechny strany a spolupráci s podobně smýšlejícími zeměmi a organizacemi tohoto regionu v otázkách bezpečnosti a obrany; je přesvědčen, že větší zapojení EU v tomto regionu založené na hodnotách by přispělo k regionální bezpečnosti a prosperitě a pomohlo by překonat regionální napětí a vytvořit vyváženější vztahy mezi regionálními hráči; připomíná, že strategie je projektem týmu Evropa a že dvoustranné dohody by měly podporovat přístup EU, jakož i schopnost společné reakce Unie na bezpečnostní výzvy; zdůrazňuje, že ochrana míru, stability a svobody plavby v indicko-tichomořském regionu má pro EU a její členské státy nadále prvořadý význam;

zdůrazňuje, že indicko-tichomořský region je velmi různorodý a že nelze uplatnit univerzální přístup; oceňuje ucelený přístup a pozitivní agendu obsaženou ve strategii EU a zdůrazňuje, že je třeba, aby se strategie neustále přizpůsobovala rychle se měnícímu rozložení sil, ale zůstala zároveň pevně zakotvena v evropských hodnotách, zásadách a normách, zejména v článku 21 Smlouvy o Evropské unii, který by měl sloužit jako normativní rámec pro zapojení EU v indicko-tichomořském regionu; zdůrazňuje význam provázanosti bezpečnosti, rozvoje a humanitárních otázek;

zdůrazňuje, že nezákonná a nevyprovokovaná ruská agresivní válka vůči Ukrajině, která začala dne 24. února 2022, bude mít hluboký a trvalý dopad na mezinárodní vztahy; poukazuje na to, že EU proto musí dále upevňovat své mezinárodní závazky stanovené ve Strategickém kompasu, a to zejména v klíčové strategické oblasti indicko-tichomořského regionu; ačkoli uznává užší vztah mezi Ruskem a Čínou, o čemž svědčí mimo jiné jejich společné prohlášení ze dne 4. února 2022, vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že čínské vedení jednoznačně neodsoudilo tuto nezákonnou válku, která porušuje všechny mezinárodní normy a právní předpisy a v jejímž důsledku zemřely tisíce vojáků a nevinných civilistů; důrazně vyzývá čínské vedení, aby dostálo svým povinnostem stálého člena Rady bezpečnosti OSN a aby nejen odsoudilo toto očividné porušení práva ze strany Ruské federace, ale aby rovněž využilo svých úzkých kontaktů s ruským prezidentem a naléhavě ho vyzvalo k okamžitému zastavení této násilné agresivní války, stažení všech jednotek z ukrajinského území a plnému respektování nezávislosti Ukrajiny a vůle jejího lidu žít v míru a svobodě;

vítá jednoznačnou podporu, kterou vyjádřily indicko-tichomořské země při hlasování Valného shromáždění OSN dne 2. března o rezoluci ES-11/L.1, v níž byla odsouzena ruská agrese vůči Ukrajině, a dne 24. března o rezoluci ES-11/L.2 o humanitárních důsledcích agrese vůči Ukrajině; připomíná, že proti této rezoluci nehlasovala ani jediná země regionu; je přesvědčen, že to vysílá velmi důrazný signál o celkové podpoře mezinárodního práva, míru a mezinárodní spolupráce v regionu; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že se spolu s Čínou se Indie, Madagaskar, Mosambik, Laos, Jihoafrická republika, Srí Lanka, Tanzanie a Vietnam rozhodly zdržet se hlasování o konečném znění; vybízí tyto země, aby nepřivíraly oči nad situací na Ukrajině, nad očividným porušováním mezinárodního práva a obrovským utrpením a zabíjením nevinných civilistů, a aby proto přehodnotily své postoje a připojily se k převážné většině mezinárodního společenství tím, že jednoznačně odsoudí ruskou agresivní válku a připojí se k mezinárodnímu úsilí o dosažení míru na Ukrajině a ochranu nevinných civilistů;

zdůrazňuje, že je třeba zajistit jednotu EU jako předpoklad pro naplnění ambicí EU v oblasti strategické suverenity v kontextu ruské agresivní války vůči Ukrajině a rostoucích mnohotvárných hrozeb a konkurence mezi mocnostmi, zejména Spojenými státy, Ruskem a Čínou; vyzývá k větší jednotě v Radě Evropské unie v otázce přijetí opatření proti nedemokratické politice a agresivnímu chování Číny, které ohrožuje svrchovanost jejích sousedů a stabilitu v indicko-tichomořském regionu; připomíná, že jednotný přístup EU se musí opírat o pragmatickou, zásadovou a na hodnotách založenou zahraniční a bezpečnostní politiku, která se snaží spolupracovat s partnery, pokud je to možné, a v případě potřeby jednat samostatně s cílem usilovat o strategickou solidaritu a suverenitu Unie, a musí být doprovázen důvěryhodnými nástroji zahraniční politiky, jakož i reformou jejího rozhodovacího procesu, zejména prostřednictvím přechodu k hlasování kvalifikovanou většinou, což by umožnilo rychle reagovat na závažné bezpečnostní výzvy a dosáhnout míru, lidské bezpečnosti, udržitelného rozvoje a demokracie; poukazuje na to, že rostoucí angažovanost USA v indicko-tichomořském regionu má dopad na evropskou bezpečnost, a proto znovu zdůrazňuje, že je zapotřebí akceschopná evropská obranná unie; zdůrazňuje, že pro spolupráci s partnery v indicko-tichomořském regionu a s ohledem na ruskou agresivní válku vůči Ukrajině musí EU posílit svou strategickou autonomii, aby mohla být účinným globálním partnerem; podporuje proto úmysl vytvořit kapacitu rychlého nasazení;

poukazuje na to, že EU je odhodlána prosazovat otevřenou a stabilní regionální bezpečnostní strukturu založenou na pravidlech a na dodržování demokracie, zásad právního státu, lidských práv a mezinárodního práva, včetně bezpečných námořních komunikačních kanálů, budování kapacit a posílené námořní přítomnosti, v souladu s právním rámcem vymezeným Úmluvou OSN o mořském právu (UNCLOS); vyzývá EU, aby pokračovala v plodných dvoustranných vztazích s partnery v tomto regionu, včetně afrických indicko-tichomořských zemí, a aby rovněž úzce spolupracovala s dalšími liberálními demokraciemi a historickými spojenci, jako je NATO, USA a Spojené království, zejména v souvislosti s ruskou agresivní válkou vůči Ukrajině a stále asertivnější a agresivnější Čínou, s cílem lépe řešit společné regionální a globální bezpečnostní výzvy; zdůrazňuje, že je třeba prosazovat společný cíl udržitelnosti a prosperity a posilovat multilateralismus prostřednictvím OSN a dalších mezinárodních organizací; připomíná, že nedodržování nebo explicitní porušování těchto hodnot a zásad by mělo negativní dopady na zásadní hospodářské a bezpečnostní zájmy EU, jakož i na její zapojení do dvoustranných a regionálních partnerství a mohlo by vést k sankcím;

vyzývá EU, aby plně využila svého postavení a své pověsti důvěryhodného, spolehlivého a autonomního globálního mírového aktéra v rostoucí geopolitické konkurenci mezi globálními a regionálními mocnostmi v indicko-tichomořském regionu; připomíná, že přínos angažovanosti EU v indicko-tichomořském regionu spočívá v komplexní škále opatření civilní a vojenské pomoci, včetně dobře rozvinutých nevojenských příspěvků; připomíná, že EU má rozsáhlou síť diplomatických prostředků ke zprostředkování dialogu, mediace, předcházení konfliktům, jejich řešení, kontrole zbraní, odzbrojení, nešíření zbraní a denuklearizace, jakož i právních řešení a odborných znalostí v oblasti multilateralismu a při vytváření opatření pro budování důvěry a boj proti korupci, které lze rovněž sdílet s partnery jednajícími v duchu dobré vůle; považuje za nezbytné posílit diplomatickou a konzulární síť členských států v regionu a hájit hodnoty a zájmy EU a jejích členských států; vyzývá EU, aby své příspěvky zemím v regionu a své diplomatické úsilí více propojila se svými hodnotami a zájmy; vyzývá EU, aby zintenzivnila komunikační úsilí týkající se indicko-tichomořské strategie a zapojila partnerské země do procesu provádění s cílem posílit bezpečnostní vztahy a přispět k dosažení cílů strategie;

vybízí EU, aby intenzivněji prosazovala se svými partnery v indicko-tichomořském regionu provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti, stejně jako rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2250, 2419 a 2535 o mládeži, míru a bezpečnosti a přidělení odpovídajících rozpočtových prostředků pro účinné provádění; zdůrazňuje význam a pozitivní přínos účasti žen na udržování a budování míru, včetně vyjednávání a misí;

Strategická suverenita opírající se o multilateralismus a mezinárodní řád založený na pravidlech

domnívá se, že ruská agresivní válka vůči Ukrajině, která je zjevným porušováním mezinárodního práva, stejně jako ruské odmítnutí zprostředkování a čestného jednání, představují vážnou hrozbu pro globální bezpečnost, mír a stabilitu a pro svobodnou a otevřenou komunikaci v námořní, letecké, vesmírné a kybernetické oblasti, jež jsou nezbytné pro mír a zachování regionálních a globálních obchodních tras; vybízí příslušné útvary Evropské služby pro vnější činnost, aby analyzovaly dopad ruské agresivní války vůči Ukrajině na politiku EU v indicko-tichomořské oblasti, jakož i možné důsledky regionálního konfliktu pro hospodářské a bezpečnostní zájmy EU, a aby současně posoudily, jak by EU mohla reagovat na zhoršující se bezpečnostní situaci v indicko-tichomořském regionu; vyjadřuje hluboké znepokojení nad dopadem války na Ukrajině na národní hospodářství zemí indicko-tichomořského regionu, zejména pokud jde o rostoucí ceny obilí, energie a hnojiv; připomíná stabilizační úlohu, kterou by EU mohla v tomto regionu hrát;

10.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad rychlým posilováním vojenské přítomnosti Číny, včetně nedávného oznámení o zkoušce nadzvukové střely, a nad jejím stále asertivnějším chováním, jehož cílem je mimo jiné prosazovat územní nároky ve Východočínském a Jihočínském moři; zdůrazňuje, že další tlak na regionální bezpečnost a stabilitu vytvářejí bezpečnostní hotspoty a nevyřešené otázky, jako je jaderný program Korejské lidově demokratické republiky, patová situace na čínsko-indických hranicích, tvrdé zásahy proti demokracii v Hongkongu a Macau, nedodržování závazků Číny podle vnitrostátního a mezinárodního práva v oblasti dodržování lidských práv, včetně práv menšin v Sin-ťiangu, Tibetu a Vnitřním Mongolsku, a ohrožení územní celistvosti Tchaj-wanu v podobě vojenských akcí ze strany Číny; odsuzuje čínskou diplomacii, která spočívá v zastrašování a manipulativních dezinformačních kampaních; dále vyjadřuje znepokojení nad zvýšenou přítomností Číny v jiných strategických oblastech, jako je Indický oceán, oblasti jižního Tichomoří a Oceánie a Arabské moře;

11.

připomíná, že dřívější rozdělení oslabilo schopnost EU zaujmout společný postoj vůči Číně; poukazuje na to, že přístup EU k Číně musí být jednotný, pragmatický, mnohotvárný a zásadový, včetně spolupráce v otázkách společného zájmu s globálním dopadem, jako je boj proti změně klimatu, musí být založen na lidských právech a mezinárodním právu, zahrnovat soupeření s Čínou, pokud jde o poskytování hospodářských, politických a strategických alternativ třetím zemím, a konfrontaci a případné postihování Číny v záležitostech, v nichž se naše názory podstatně liší, například při ochraně hodnot EU, jako je dodržování demokracie a lidských práv, a musí odsoudit násilné agrese vůči nezávislým zemím a pachatele těchto porušení, včetně osob, které jsou odpovědné za zabíjení nevinných civilistů ve válečných aktech, které může v současné době mezinárodní společenství sledovat v akcích Ruska na Ukrajině;

12.

vítá velmi vhodně načasovaný nový dialog EU-USA o Číně a zahájení konzultací EU-USA o indicko-tichomořském regionu a vyzývá ke koordinovanému přístupu s cílem prohloubit spolupráci v otázkách bezpečnosti, včetně transatlantického parlamentního dialogu směřujícího k posílení mnohostranných institucí a regionálních organizací, podpoře demokracie a posílení demokratické odolnosti v indicko-tichomořském regionu i mimo něj; vítá záměr USA posilovat regionální stabilitu, odolnost a bezpečnost; velmi vítá silnou jednotu transatlantického společenství, pokud jde o reakci na ruskou agresivní válku vůči Ukrajině, a považuje ji za velmi silný signál pro celý svět, že jsme odhodláni prosazovat naše hodnoty a že jsme připraveni hájit je v případě, že budou ohroženy;

13.

bere na vědomí nedávné uzavření třístranného bezpečnostního paktu AUKUS; vyjadřuje politování nad tím, že tento proces nebyl předem konzultován, a znovu vyjadřuje solidaritu s Francií; je pevně přesvědčen, že pro stabilitu regionu jsou důležité pevné vztahy mezi EU a Austrálií založené na vzájemné důvěře a konzultacích a že by tyto vztahy měly být dále rozvíjeny a neměly by být ovlivněny uzavřením dohody AUKUS; považuje pakty AUKUS a QUAD za důležité prvky regionální bezpečnostní struktury a zdůrazňuje, že účinná regionální bezpečnost vyžaduje otevřený a inkluzivní dialog, do něhož se zapojí příslušní regionální, nadregionální i mezinárodní aktéři; vyzývá proto místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby s příslušnými partnery prozkoumali možnosti pro stálý dialog s paktem AUKUS a zastoupení na zasedáních členů paktu QUAD také v nevojenských oblastech, jako je změna klimatu, technologie, zdravotnictví a obchod, s cílem sladit úsilí a posílit součinnost mezi našimi příslušnými strategiemi pro indicko-tichomořský region; zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet a posilovat rámec spolupráce mezi EU a Spojeným královstvím, a to i v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky; bere na vědomí nedostatečný zájem ze strany Spojeného království;

14.

poukazuje na zásadní úlohu konektivity v geopolitických vztazích EU a jejích členských států a vítá společné sdělení Komise a místopředsedy Komise, vysokého představitele o strategii EU „Global Gateway“ předložené v prosinci 2021, jejímž cílem je rostoucí udržitelná spolupráce s podobně smýšlejícími státy a využití měkké síly k prosazování evropských hodnot a zajištění pevných a trvalých partnerství; věří, že tato iniciativa by mohla být atraktivní alternativou k čínské strategii konektivity pro partnery EU v indicko-tichomořském regionu i mimo něj; zdůrazňuje význam spolupráce v oblasti konektivity pro EU a indicko-tichomořský region, aby mohly úspěšně čelit novým bezpečnostním výzvám, včetně kybernetické bezpečnosti, digitální konektivity a kritické infrastruktury, a je přesvědčen, že by to mělo zahrnovat také úsilí o zajištění bezpečnosti globální internetové infrastruktury, včetně podmořských kabelů; zdůrazňuje význam posílení bezpečnosti v oblasti klimatu a udržitelného rozvoje prostřednictvím investic do konektivity; vyzývá k urychlenému provádění této strategie v indicko-tichomořském regionu, a to i prostřednictvím realizace konkrétních a viditelných projektů;

15.

uznává, že Strategický kompas EU označuje indicko-tichomořský region jako region klíčového strategického zájmu EU a zároveň stanovuje konkrétní soubor cílů, kterých je třeba v tomto regionu dosáhnout, a požadované kapacity pro tyto účely, a to na základě společného posouzení hrozeb; zdůrazňuje, že EU musí dále zvýšit společné úsilí v oblasti rozvoje schopností, zejména v námořní oblasti, aby byla důvěryhodným bezpečnostním aktérem v regionu i na mezinárodní úrovni, a že se musí zaměřit na strategicky důležité projekty; doporučuje další spolupráci mezi EU a NATO s cílem reagovat na bezpečnostní výzvy související v oblasti bezpečnostních výzev souvisejících s indicko-tichomořským regionem, jak je uvedeno ve Strategickém kompasu EU;

Posílení partnerství s regionálními organizacemi a demokratickými zeměmi

16.

opakuje, že klíčovým prvkem strategie je posílení stávajících partnerství s regionálními aktéry a budování nových partnerství; zdůrazňuje, že jednotný postup EU a jejích tradičních spojenců v tomto regionu má zásadní význam pro dosažení stability; vítá skutečnost, že EU plánuje zintenzivnit dialogy s partnery o bezpečnosti a obraně, mimo jiné o boji proti terorismu, kybernetické bezpečnosti, nešíření zbraní a odzbrojení, budování kapacit, hybridních hrozbách, námořní bezpečnosti a boji proti vměšování a dezinformacím, zejména sdílením osvědčených postupů, zlepšováním strategické komunikace a shromažďováním důkazů s cílem zlepšit kolektivní přičítání odpovědnosti a sankce, posílit klimatickou bezpečnost a reakci na krize a zajistit účinnou mnohostrannou reakci na krizi způsobenou onemocněním COVID-19 a budoucí celosvětové zdravotní krize, a to vedle dialogů o vesmírné a námořní bezpečnosti; dále vítá skutečnost, že EU vysílá vojenské poradce do delegací EU v regionu, jako tomu bylo v Číně a Indonésii;

17.

poukazuje na dlouhodobou spolupráci mezi EU a sdružením ASEAN v otázkách bezpečnosti a obrany a vítá nedávné povýšení dvoustranných vztahů na strategické partnerství; opakuje, že je pevně odhodlán podporovat ústřední a inkluzivní mnohostrannou strukturu sdružení ASEAN; vyzývá EU, aby upevnila a rozšířila svou přítomnost v regionu prohloubením spolupráce se sdružením ASEAN a jeho členy; vyzývá sdružení ASEAN, aby zapojilo EU do zasedání ministrů obrany zemí ASEAN Plus a do východoasijského summitu; zdůrazňuje zásadní úlohu parlamentní diplomacie při posilování demokracie v regionu a prosazování lidských práv, a vybízí proto k vytvoření parlamentního shromáždění EU-ASEAN a k častějším a pravidelným parlamentním výměnám s tímto regionem, a to i při příležitostí 45. výročního summitu v Bruselu v roce 2022; zdůrazňuje, že EU by měla prozkoumat možnost zapojit se do opatření na budování kapacit se sdružením ASEAN v oblastech, jako je předcházení civilním konfliktům, mediace, budování míru a usmíření, a to i prostřednictvím spolupráce s dalšími regionálními partnery na těchto opatřeních;

18.

velmi vítá úzkou spolupráci s Austrálií, Japonskem, Korejskou republikou a Novým Zélandem v reakci na ruskou válku proti Ukrajině a vítá úzkou spolupráci mezi EU a těmito čtyřmi zeměmi, pokud jde o postihy Ruska a Běloruska za jejich nezákonné a nelidské činy; vítá posílení dialogu mezi NATO a jejími čtyřmi asijsko-tichomořskými partnery, konkrétně s Austrálií, Japonskem, Korejskou republikou a Novým Zélandem, jehož cílem je řešit průřezové bezpečnostní otázky a globální výzvy a zlepšit vzájemné situační povědomí o bezpečnostním vývoji v evropsko-atlantickém a indicko-tichomořském regionu, zejména setkání velvyslanců Severoatlantické rady NATO a velvyslanců čtyř asijsko-tichomořských zemí, známá jako „formát NAC+4“; vyzývá EU, aby navázala podobný dialog s těmito čtyřmi partnery v asijsko-tichomořském regionu; zdůrazňuje, že prioritní oblasti spolupráce s partnery by se měly zaměřit na budování kapacit, hybridní hrozby, nešíření zbraní a reakci na krize, kybernetickou obranu, civilní připravenost a agendu OSN pro ženy, mír a bezpečnost; vyzývá NATO, aby využilo svého procesu reflexe do roku 2030 k posílení spolupráce se svými partnery s cílem bránit sdílené hodnoty, upevnit demokracii v regionu, posilovat odolnost a prosazovat mezinárodní řád založený na pravidlech a zároveň zajistit větší soudržnost mezi politickými opatřeními týkajícími se Číny, a to při plném respektování autonomie rozhodování a jednání Evropské unie;

19.

vítá projekt „Posílení bezpečnostní spolupráce v Asii a s Asií“ a na podporu jeho provádění vybízí k pravidelným výměnám a studijním cestám pro vojenské důstojníky, které by usnadnily vzájemné porozumění a posílily společný strategický přístup;

20.

opět poukazuje na význam dobře zavedeného strategického partnerství mezi EU a Japonskem a zdůrazňuje naše partnerství v oblasti bezpečnosti, obrany a konektivity; konstatuje, že Japonsko je jediným partnerem v indicko-tichomořském regionu, který je výslovně zmíněn ve Strategickém kompasu EU; vítá výsledek 28. summitu EU–Japonsko, který se konal dne 12. května 2022 a na němž vedoucí představitelé znovu potvrdili svůj závazek posílit spolupráci v zájmu svobodného a otevřeného indicko-tichomořského regionu na základě sdílených hodnot a doplňkových strategií pro tento region; konstatuje, že Japonsko tradičně shromažďuje odborné znalosti a znalosti o spolupráci se zeměmi indicko-tichomořského regionu; požaduje proto, aby EU zintenzivnila spolupráci s Japonskem s cílem účinně posílit spolupráci v oblasti námořní bezpečnosti v regionu, zejména se sdružením ASEAN; vřele vítá účast Japonska na mezinárodním boji proti pirátům v Adenském zálivu, a to prostřednictvím společných cvičení s operací Atalanta EU NAVFOR; vyzývá oba partnery, aby prohloubili spolupráci v oblasti námořní bezpečnosti a dále rozvíjeli spolupráci v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) v oblastech, jako je zpravodajská činnost, budování kapacit a kybernetická bezpečnost; vítá závazek EU a Japonska zintenzivnit konzultace v oblasti odzbrojení a nešíření jaderných zbraní a v souvislosti s válkou na Ukrajině dále podporovat posílení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní; vyzývá EU a Japonsko, aby dále rozšířily konzultace v oblasti hybridních hrozeb, včetně dialogů o boji proti dezinformacím a vměšování státních a nestátních subjektů; velmi vítá úzkou spolupráci a sbližování Japonska s EU a USA v reakci na ruskou válku proti Ukrajině a zavedení sankcí, jež jsou odpovědí na toto zjevné porušení mezinárodního práva; vítá rychlé zahájení spolupráce a koordinace mezi EU a Japonskem s cílem udržet stabilitu světových trhů s energií a vyjadřuje uznání za solidaritu, kterou Japonsko projevilo při zajišťování cenově dostupných dodávek zkapalněného zemního plynu do EU;

21.

vyzývá EU, aby dále posilovala své strategické partnerství s Indií; vítá proto závazky EU a Indie v oblasti bezpečnosti a obrany a nedávné zahájení dialogu o námořní bezpečnosti; vyzývá obě strany, aby dále posilovaly svou operativní spolupráci na moři, včetně společných námořních cvičení a zastávek v přístavech, jakož i opatření na ochranu a podporu bezpečných námořních komunikačních tras, rovněž jako součást nedávno vytvořeného partnerství mezi EU a Indií v oblasti konektivity; dále vyzývá EU a Indii, aby posílily vzájemnou koordinaci a výměny s cílem posílit povědomí o námořní oblasti v indicko-tichomořském regionu; vítá návštěvu předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové v Indii ve dnech 24. a 25. dubna; zdůrazňuje, že se jedná o pozitivní krok směrem k posílení budoucích partnerství a prohloubení dvoustranné spolupráce v indicko-tichomořském regionu; konstatuje, že Indie je klíčovým partnerem při budování prostředí námořní bezpečnosti; opakuje, že stabilizace střední a jižní Asie by měla být hlavním cílem spolupráce mezi EU a Indií; vyjadřuje politování nad tím, že indická vláda jednoznačně neodsoudila nezákonnou válku Ruska proti Ukrajině, a vyzývá indickou vládu, aby svůj postoj přehodnotila s ohledem na jasně prokázané porušování mezinárodního práva ze strany Ruska; vyzývá Indii, která je největší světovou demokracií, aby nečinně nepřihlížela tomu, že Ukrajina, jedna z největších evropských demokracií, je brutálně napadena, a vyzývá indickou vládu, aby se vyslovila proti zabíjení nevinných civilistů a proti revizionistickým a brutálním akcím, které provádí Vladimir Putin;

22.

zdůrazňuje, že vztah mezi Evropskou unií a Austrálií má hluboké historické kořeny a pevné lidské vazby a je založen na společných hodnotách a zásadách, jako je mír, bezpečnost a dodržování zásad demokracie, lidských práv, rovnosti žen a mužů a právního státu, včetně mezinárodního práva; vítá pozitivní vývoj bezpečnostní a obranné spolupráce mezi EU a Austrálií v posledním desetiletí a zapojení Austrálie do operací EU pro řešení krizí; vyzývá oba partnery, aby dále posilovali koordinaci a součinnost s cílem podpořit bezpečnost a stabilitu v indicko-tichomořském regionu, a to i pokud jde o svobodu plavby, a aby se zapojili do diskusí s cílem určit oblasti společného zájmu pro budoucí spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany; konstatuje však, že vzájemnou důvěru ovlivnil nedostatek konzultací a informací ohledně dohody AUKUS; přeje si, aby v budoucnu existovala dobrá vzájemná spolupráce v oblasti obrany; velmi vítá úzkou spolupráci a sbližování Austrálie s EU a USA v reakci na ruskou válku proti Ukrajině a zavedení sankcí, jež jsou odpovědí na toto očividné porušení mezinárodního práva;

23.

vyjadřuje znepokojení nad nedávnou bezpečnostní dohodou Číny se Šalamounovými ostrovy, která by mohla mít důsledky pro bezpečnost indicko-tichomořského regionu; zdůrazňuje, že případná přítomnost čínského námořnictva na Šalamounových ostrovech by mohla vést k maření přístupu Austrálie k námořním trasám, a to jak pro obchodní, tak pro vojenské účely; zdůrazňuje, že svoboda plavby v indicko-tichomořských vodách má zásadní význam pro celosvětový a regionální mír a zajišťuje strategické zájmy EU a jejích partnerů;

24.

vítá dobrou spolupráci mezi EU a Korejskou republikou, a to i na poli bezpečnosti a obrany, varuje před jadernými aktivitami Korejské lidově demokratické republiky (KLDR), které jsou vážnou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost a pro celosvětové úsilí o odzbrojení a nešíření jaderných zbraní; důrazně odsuzuje intenzivní provokace KLDR od začátku roku 2022, včetně vystřelení tří balistických raket krátkého doletu z letiště Sunan poblíž Pchjongjangu dne 12. května, jakož i vystřelení tří balistických raket KLDR dne 25. května poté, co prezident Spojených států Biden odcestoval z Korejské republiky; s politováním konstatuje, že se jedná o 17. test zbraní hromadného ničení v letošním roce; zdůrazňuje klíčovou úlohu Korejské republiky při podpoře snah o úplné, ověřitelné a nezvratné zrušení jaderného programu a programu balistických raket KLDR; vyzývá vysokého představitele, místopředsedu Komise a členské státy, aby využili své důvěryhodnosti a odborných znalostí a aktivně k těmto snahám přispěli, mimo jiné podporou mírového a diplomatického řešení s KLDR v úzké koordinaci s našimi mezinárodními partnery; důrazně odsuzuje testy balistických raket a jaderných zbraní prováděné v KLDR a další činnosti související s šířením jaderných zbraní; vyzývá KLDR, aby urychleně podepsala a ratifikovala Smlouvu o všeobecném zákazu zkoušek (CTBT) a vrátila se k dodržování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a dohody o komplexních zárukách Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a zároveň uvedla v platnost dodatkový protokol k této dohodě; zdůrazňuje, že spolupráce mezi EU a Korejskou republikou v oblasti kybernetické bezpečnosti se ukázala jako účinný nástroj při řešení kybernetických útoků pocházejících z KLDR a dalších zemí regionu; vyzývá EU i Korejskou republiku, aby dále zintenzivnily společné úsilí v boji proti kyberkriminalitě a budování odolné infrastruktury; vyzývá EU a Korejskou republiku k prohloubení spolupráce v oblasti vesmírné politiky a technologií; velmi vítá úzkou spolupráci a sbližování Korejské republiky s EU a USA, pokud jde o reakci na ruskou válku proti Ukrajině a zavedení sankcí, jež jsou odpovědí na toto očividné porušení mezinárodního práva;

25.

považuje Tchaj-wan za klíčového partnera a demokratického spojence v indicko-tichomořském regionu a důrazně podporuje jeho demokratický vývoj; zdůrazňuje výraznou podporu, kterou EU poskytuje Tchaj-wanu, a přátelství s touto zemí a s ohledem na ruskou válku proti Ukrajině také důrazně odmítá veškeré pokusy čínské propagandy hledat podobnosti mezi ruskou válkou na Ukrajině a celkovou bezpečnostní situací Tchaj-wanu, neboť tyto situace se značně liší, a to jak historicky, tak z hlediska analýzy úlohy Tchaj-wanu v regionálním a globálním kontextu; vítá pozitivní úlohu, kterou Tchaj-wan hraje v podpoře míru a bezpečnosti v indicko-tichomořském regionu, a zejména v Tchajwanském průlivu; zdůrazňuje nutnost užší koordinace s podobně smýšlejícími partnery v zájmu zachování míru a stability v Tchajwanském průlivu; opakuje, že vztahy mezi Čínou a Tchaj-wanem by se měly rozvíjet konstruktivně prostřednictvím dialogů, bez nátlaku nebo destabilizačních taktik na obou stranách; zdůrazňuje, že se staví proti veškerým jednostranným krokům, které by mohly v Tchajwanském průlivu narušit status quo, a opět připomíná, že k žádné změně vztahů mezi Tchaj-wanem a Čínou nesmí dojít proti vůli občanů Tchaj-wanu; vyzývá EU, aby posílila stávající partnerství s Tchaj-wanem s cílem prosazovat společné hodnoty, jako je demokracie, lidská práva, právní stát a řádná správa věcí veřejných v indicko-tichomořském regionu, spolupracovat na tématech, jako jsou bezpečná námořní komunikace a otevřený a bezpečný vzdušný prostor, a vyvíjet společné úsilí v boji proti změně klimatu; podporuje užší spolupráci mezi příslušnými evropskými a tchajwanskými agenturami, nevládními organizacemi a think-tanky a opakuje, že podporuje účast Tchaj-wanu jako pozorovatele v mezinárodních organizacích, včetně Světové zdravotnické organizace; velmi vítá úzkou spolupráci a sbližování Tchaj-wanu s EU a USA v reakci na ruskou válku proti Ukrajině a zavedení sankcí, jež jsou odpovědí na toto očividné porušení mezinárodního práva;

26.

vítá pozitivní roli, kterou hraje Nový Zéland v otázkách míru a bezpečnosti v regionu; oceňuje, že v Dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Novým Zélandem je kladen velký důraz na boj proti šíření zbraní hromadného ničení a na boj proti nedovolenému obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi, mimo jiné při řešení otázky ekonomické odolnosti, která je klíčovým bezpečnostním rizikovým faktorem; oceňuje přínos Nového Zélandu k operaci EUNAVFOR Atalanta; vítá nedávné rozhodnutí smíšeného výboru prozkoumat další možnosti spolupráce v indicko-tichomořském regionu, zejména v oblasti námořní bezpečnosti, a posílit výměnu informací týkajících se boje proti terorismu, násilnému extremismu a teroristickému obsahu na internetu, jakož i proti zahraničnímu vměšování a dezinformacím; se zájmem očekává spolupráci na prosazování mezinárodního práva v regionu; velmi vítá úzkou spolupráci a sbližování Nového Zélandu s EU a USA v reakci na ruskou válku proti Ukrajině a zavedení sankcí, jež jsou odpovědí na toto očividné porušení mezinárodního práva;

27.

vyzývá EU, aby posílila spolupráci s tichomořskými státy jak prostřednictvím Fóra tichomořských ostrovů, tak prostřednictvím nové dohody mezi EU a Organizací afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS); navrhuje, aby do indicko-tichomořské strategie EU bylo zapojeno nové Smíšené parlamentní shromáždění EU-OAKTS, a zejména jeho regionální parlamentní shromáždění EU-Tichomoří;

28.

zdůrazňuje významný přínos indicko-tichomořských partnerů k misím a operacím SBOP EU prostřednictvím rámcových dohod a dohod o partnerství s Austrálií, Novým Zélandem, Korejskou republikou a Vietnamem, podtrhuje případné zvýšení tohoto přínosu a vyzývá k uzavření dalších rámcových dohod o partnerství s partnerskými zeměmi; podporuje úsilí indicko-tichomořských partnerů o rozvoj jejich vlastních mírových kapacit;

29.

vyzývá EU, aby přizvala podobně smýšlející indicko-tichomořské partnery k vybraným projektům stálé strukturované spolupráce za předpokladu, že účast třetích zemí bude výjimečná a bude o ní rozhodnuto případ od případu na základě dohodnutého souboru politických, věcných a právních podmínek; zdůrazňuje, že taková spolupráce by mohla být ve strategickém zájmu EU, mimo jiné pokud jde o poskytování technických odborných znalostí nebo dodatečných kapacit, a že by mohla zlepšit interoperabilitu a soudržnost, zejména v případě strategických partnerů, jako jsou demokracie v indicko-tichomořském regionu;

30.

vítá komuniké ministrů zahraničních věcí G7 ze dne 14. května 2022, v němž se zdůrazňuje význam zachování svobodného a otevřeného indicko-tichomořského regionu, který je inkluzivní a řídí se hodnotami základních svobod, právního státu, demokratických zásad, územní celistvosti a mírového a inkluzivního řešení sporů; důrazně podporuje závazek zemí G7 usilovat o dosažení tohoto cíle ochranou a prosazováním mezinárodního řádu založeného na pravidlech, zlepšováním regionálního propojení a posilováním národní odolnosti;

Svoboda globálních veřejných statků: základ vztahů mezi EU a indicko-tichomořským regionem

Rozměr námořní bezpečnosti

31.

zdůrazňuje, že mezi klíčové výzvy v indicko-tichomořském regionu patří námořní bezpečnost a svoboda plavby, které musí být zajištěny v souladu s mezinárodním právem, a zejména s Úmluvou OSN o mořském právu; vyzývá k posílení vnější činnosti EU – zejména diplomatických snah – s cílem posílit právní stát na moři a také námořní spolupráci se zeměmi indicko-tichomořského regionu; vyzývá všechny státy, které tak neučinily, aby urychleně ratifikovaly Úmluvu OSN o mořském právu; uvítal by rovněž vytvoření systematických a koordinovaných rámců, včetně společných cvičení, zastávek v přístavech a snah o potírání pirátství, které by zlepšily námořní diplomacii a přispěly k regionální námořní bezpečnosti;

32.

vyzývá EU a její členské státy, aby koordinovaně a autonomně posílily své vlastní námořní kapacity v regionu, a to i tím, že budou hledat způsoby, jak zajistit stálou a důvěryhodnou přítomnost evropských lodí v Indickém oceánu; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit kapacitu EU jako subjektu účinně zajišťujícího námořní bezpečnost, a zdůrazňuje, že je třeba vést diskusi a rozhodnout o výběru nejdůležitějších a nejnaléhavějších výzev, které lze reálně řešit s pomocí EU v úzké spolupráci s partnery v regionu, včetně ochrany jejích lodí a posádek; zdůrazňuje, že Francie je jediným členským státem se stálou vojenskou přítomností v Indickém oceánu; vítá skutečnost, že Nizozemsko a Německo poslaly do regionu fregaty; zdůrazňuje, že v budoucnu by mohlo proběhnout více námořních misí, včetně misí na úrovni EU, a že bude zapotřebí více takových misí, které budou součástí koordinovaného a komplexního přístupu k regionální bezpečnosti; vítá společná námořní cvičení, která se dosud uskutečnila v rámci operace EUNAVFOR Atalanta s Japonskem, Korejskou republikou, Indií, Vietnamem, Ománem a Džibutskem, a vybízí k posílení těchto společných cvičení; zdůrazňuje, že mise EUNAVFOR Atalanta hraje důležitou roli v námořní diplomacii; vítá její významný přínos k regionální bezpečnosti v Indickém oceánu, jehož dosahuje zejména tím, že úspěšně chrání plavidla Světového potravinového programu a drží na uzdě pirátství, a oceňuje součinnost s misí EUCAP Somálsko a misí EUTM Somálsko; oceňuje rovněž spolupráci s námořnictvem Nového Zélandu a USA a práci, která byla vykonána společně s operací NATO „Ocean Shield“ a s operací AGENOR, vojenským pilířem evropské iniciativy zaměřené na informovanost o situaci na moři v Hormuzském průlivu (EMASOH); vyzývá pobřežní členské státy, aby budovaly vojenské námořní kapacity s cílem posílit přítomnost a viditelnost EU v celosvětovém námořním odvětví, a vyzývá EU, aby rozšířila zeměpisnou působnost operace EUNAVFOR Atalanta tak, aby zasahovala hlouběji do Indického oceánu; vyzývá členské státy, které již zvýšily svou námořní přítomnost v indicko-tichomořském regionu, aby svůj přístup koordinovaly na fórech EU; v tomto ohledu vítá nedávné rozhodnutí Rady pro zahraniční věci zahájit uplatňování koncepce koordinované přítomnosti na moři v severozápadním Indickém oceánu vytvořením námořní oblasti zájmu, která pokrývá námořní oblast od Hormuzského průlivu po obratník Kozoroha a od severu Rudého moře směrem ke středu Indického oceánu, a to na základě individuálních prostředků členských států; vyzývá k výrazné součinnosti s operací EU NAVFOR Atalanta; vítá rychlé zahájení mise EUTM Mosambik;

33.

připomíná, že účinná námořní bezpečnost vyžaduje širší vizi námořní stability, která zohlední problémy s korupcí na pevnině a s právním státem, hlavní příčiny nezákonného rybolovu, nezákonného obchodování s drogami, zbraněmi a s lidmi, pirátství a dopad komerčních a průmyslových námořních činností na životní prostředí, včetně těžby fosilních zdrojů energie; vyzývá EU, aby se souběžně s tradičnějšími opatřeními v oblasti námořní bezpečnosti zabývala i těmito problémy;

34.

vítá společné námořní činnosti a vyzývá EU a partnery v indicko-tichomořském regionu, aby dále stavěli na stávajících rámcích námořní spolupráce; vyzývá EU, aby spolu se svými partnery vyhodnotila, zda je třeba vytvořit systém monitorování porušování mezinárodního námořního práva v indicko-tichomořském regionu; zdůrazňuje přidanou hodnotu zapojení EU do fór regionální spolupráce, jako je dialog EU-ASEAN na vysoké úrovni o spolupráci v oblasti námořní bezpečnosti, setkání Asie-Evropa a regionální fórum ASEAN;

35.

vyzývá EU, aby svou námořní přítomnost doplnila o posílené programy budování námořních kapacit pro podobně smýšlející partnery, mimo jiné tím, že bude pokračovat v projektech CRIMARIO I a II v rámci programu EU pro kritické námořní trasy a rozšíří spolupráci na opatřeních ke zvýšení informovanosti a sdílení informací o námořních oblastech; vyzývá EU, aby zvážila možnost rozšířit zeměpisnou působnost projektů CRIMARIO na jižní Tichomoří;

36.

poukazuje na skutečnost, že řízení rybolovu představuje důležitý aspekt mořského prostředí; naléhavě vyzývá EU, aby i nadále podporovala správu oceánů v tomto regionu a udržitelné řízení mořských zdrojů uplatňováním dohod o partnerství na poli udržitelného rybolovu a svým zapojením do regionálního řízení rybolovu; vyzývá EU, aby posílila spolupráci s podobně smýšlejícími mezinárodními partnery v boji proti nadměrnému rybolovu, nadměrné kapacitě a nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu v indicko-tichomořském regionu a aby systematicky zařazovala řízení rybolovu na program dialogů o námořní bezpečnosti se svými indicko-tichomořskými partnery; naléhavě vyzývá Unii, aby dále podporovala zlepšování životních a pracovních podmínek rybářů v indicko-tichomořském regionu v souladu s úmluvami a dalšími normami Mezinárodní organizace práce; vyzývá rovněž Komisi, aby při příští aktualizaci svého sdělení o mezinárodní správě oceánů, která je plánována na rok 2022, věnovala zvláštní pozornost aspektům bezpečnosti a obrany;

Aspekt technologií, kyberprostoru, letectví a vesmíru

37.

zdůrazňuje význam informací a kybernetické bezpečnosti jako součásti kritické infrastruktury globální ekonomiky a jejich význam pro ochranu demokracie před dezinformacemi a nepřátelskými útoky; vítá úsilí EU o další posílení spolupráce v oblasti kyberkriminality a budování kapacit pro kybernetickou odolnost partnerů v regionu; vybízí EU a indicko-tichomořské partnery k posílení spolupráce v boji proti hybridním hrozbám, včetně dezinformačních kampaní; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU koordinovala s podobně smýšlejícími indicko-tichomořskými partnery společné přičítání odpovědnosti a mechanismy zaměřené na sdílení důkazů a zpravodajských informací, které by sloužily jako základ pro kybernetické sankce; vybízí EU a NATO, aby sladily své strategie odpovídajících reakcí na kybernetické útoky pocházející z tohoto regionu; vyzývá Radu a Komisi, aby problém s dezinformacemi řešily obdobně jako dezinformace vznikající na východní hranici EU; navrhuje zřídit nezávislé strategické komunikační centrum EU pro indicko-tichomořský region se specializovaným personálem a zdroji jako součást delegace EU v tomto regionu;

38.

vítá spolupráci mezi EU a řadou indicko-tichomořských partnerů v oblasti kybernetické bezpečnosti a obrany; vyzývá EU, aby urychlila zřízení sítě EU pro kybernetickou diplomacii, jejímž cílem bude prosazovat normy a právní rámce v oblasti kybernetické bezpečnosti v tomto regionu; vyzývá EU a podobně smýšlející indicko-tichomořské země, aby podporovaly svobodný, otevřený a bezpečný kyperprostor založený na pravidlech a posílily mezinárodní regulaci kybernetické oblasti, mimo jiné prostřednictvím Budapešťské úmluvy, a aby podporovaly iniciativy v rámci OSN;

39.

naléhavě vyzývá EU, aby rozvíjela regionální a celosvětová partnerství s regionálními demokratickými výrobci klíčových technologií s cílem usilovat o celosvětovou alianci technologických demokracií, aby mohly být vytvořeny spravedlivé, otevřené a hodnotově orientované normy a standardy pro etické využívání technologií založené na pravidlech a zaměřené na člověka, které budou respektovat soukromí jednotlivých uživatelů, zejména pokud jde o umělou inteligenci a správu internetu; vyzývá k úzké spolupráci a koordinaci mezi EU a indicko-tichomořskými zeměmi, pokud jde o reakci na možné tlaky na globální dodavatelské řetězce a jejich zmírňování v důsledku mezinárodních sankcí uvalených na ruské podniky a hospodářská odvětví; vyzývá k posílení spolupráce s demokratickými indicko-tichomořskými partnery při vypracovávání globálních norem pro vojenské využití umělé inteligence a celosvětového zákazu plně autonomních zbraňových systémů; vyzývá ke koordinovanému celoevropskému strategickému přístupu k tomuto regionu s cílem zajistit dodávky kritických technologií a materiálů a posílit schopnost demokratických partnerů je vyrábět; požaduje přísné politické i technické požadavky, pokud jde o nákup těchto technologií od nedemokratických států v regionu, jako je Čína;

40.

vyzývá k rovnému a neomezenému přístupu do vzdušného prostoru na základě plného dodržování mezinárodního práva; podporuje závazek k otevřenému a volnému pohybu prostřednictvím iniciativ, jako je komplexní dohoda o letecké dopravě mezi EU a ASEAN;

41.

zdůrazňuje rostoucí význam vesmírného aspektu mezinárodní spolupráce a bezpečnosti; vyjadřuje obavy ze zvýšeného vývoje a šíření vesmírných zbraní, což zvyšuje nebezpečí závodů ve zbrojení; zdůrazňuje, že je třeba posílit regionální a celosvětovou spolupráci a dialog o vesmírných záležitostech, a to i prostřednictvím Úřadu OSN pro vesmírné záležitosti, jako prostředku ke zmírnění napětí a k zabránění zbrojení ve vesmíru; vyzývá EU, aby navázala na úspěšnou spolupráci v oblasti vesmírné politiky a technologií s Korejskou republikou a Japonskem a zahájila spolupráci v oblasti dovedností a technologií týkajících se vesmíru s dalšími regionálními partnery;

Netradiční bezpečnostní výzvy

42.

zdůrazňuje, že společným zájmem EU a indicko-tichomořských zemí, jakož i mezinárodního společenství jako celku, je boj proti násilnému extremismu a propagandě; vyzývá EU, aby vytvořila projekt prevence a boje proti násilnému extremismu (PCVE), včetně opatření zaměřených na posílení odolnosti vůči násilnému extremismu, jako je jednotná platforma pro boj proti extremismu v indicko-tichomořském regionu; vyzývá EU a podobně smýšlející indicko-tichomořské partnery, aby posílili spolupráci mezi zpravodajskými službami zaměřenými na boj proti terorismu, mimo jiné zintenzivněním akademických výměn; zdůrazňuje, že je třeba dále podporovat spolupráci mezi Europolem a Aseanapolem a mezi Europolem a vnitrostátními orgány pro prosazování práva s cílem usnadnit výměnu osvědčených postupů a odborných znalostí v klíčových oblastech zájmu, jako je boj proti terorismu, boj proti nadnárodní trestné činnosti, obchodování s lidmi a se zakázanými zbraněmi a převaděčství migrantů; připomíná, že obchodování s lidmi je i nadále problém v celém indicko-tichomořském regionu; vyzývá EU, aby podporovala regionální partnery při uplatňování protokolu OSN o obchodování s lidmi a regionálních iniciativ, jako je Úmluva sdružení ASEAN proti obchodování s lidmi, zejména se ženami a s dětmi;

43.

vyzývá k užší spolupráci s indicko-tichomořskými zeměmi na řešení bezpečnostních problémů, které vyvstaly v Afghánistánu po převzetí moci Tálibánem, včetně terorismu, obchodování s drogami a lidmi, řešení humanitární krize a ohrožení bezpečnosti obyvatel;

44.

zdůrazňuje, že velkým regionálním a celosvětovým bezpečnostním problémem v indicko-tichomořském regionu je i nadále riziko šíření jaderných zbraní a rychlého budování a rozmisťování nových technologicky vyspělých jaderných kapacit a raketových technologií; vyjadřuje hluboké znepokojení nad pokračujícím rozpadem systému odzbrojování a kontroly zbrojení; vyzývá EU a podobně smýšlející partnerské země k prohloubení spolupráce v otázkách jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných, chemických a biologických zbraní a podporuje provádění a všeobecnou platnost Smlouvy o obchodu se zbraněmi v indicko-tichomořském regionu; vyzývá EU, aby koordinovala svou činnost s podobně smýšlejícími partnery s cílem zapojit se do intenzivní diplomacie s Čínou, a to s ohledem na probíhající modernizaci jejího jaderného arzenálu, včetně nadzvukových střel schopných nést jaderné zbraně, v zájmu vytvoření nového všeobecného režimu kontroly zbraní a účinné struktury pro odzbrojení a nešíření zbraní, zejména pokud jde o možnou nástupkyni Smlouvy o likvidaci raket středního doletu a kratšího doletu a nové Smlouvy o omezení strategických zbraní, jejíž platnost skončí v roce 2026, s cílem chránit zájmy EU a mezinárodní bezpečnostní zájmy; žádá zachování a podporu stávajících mezinárodních smluv a nástrojů v oblasti odzbrojení a nešíření zbraní; vyzývá státy, které nepřistoupily ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní a mají takové zbraně, aby nešířily žádné vojenské jaderné technologie a aby se k této smlouvě připojily; oceňuje iniciativu EU týkající se center excelence pro zmírňování chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik (CBRN), která je financována z Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, a vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, aby i nadále posilovala odbornou přípravu a budování kapacit našich indicko-tichomořských partnerů; podporuje Smlouvu o zóně bez jaderných zbraní v jihovýchodní Asii (SEANWFZ) jakožto o regionu bez jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného ničení a zejména podporuje cíl prosazovat jaderné odzbrojení;

45.

připomíná, že indicko-tichomořský region je do velké míry vystaven změně klimatu, která v regionu způsobuje vážná bezpečnostní rizika; vybízí partnery EU v indicko-tichomořském regionu, aby zintenzivnili svou činnost v boji proti změně klimatu v souladu s cíli stanovenými v Pařížské dohodě, a vybízí EU, aby tyto partnery podporovala při provádění opatření ke snížení emisí a zmírnění změny klimatu a aby zvýšila jejich kapacity v oblasti posuzování, předvídání a řízení rizik souvisejících s provázaností bezpečnosti a klimatu; vyzývá EU, aby do centra strategické spolupráce EU s indicko-tichomořskými zeměmi zasadila bezpečnostní rizika spojená s klimatem a aby v rámci své angažovanosti v regionu plně uplatňovala Plán EU v oblasti změny klimatu a obrany;

46.

vítá plán EU na posílení její angažovanosti v humanitární pomoci poskytované indicko-tichomořskému regionu a v rozvoji kapacit pro pomoc při katastrofách; vyzývá EU a její indicko-tichomořské partnery, aby se předně zasazovali o prevenci katastrof a odolnost vůči nim a aby urychlili provádění sendajského rámce pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030;

o o

47.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

(1) Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 40.

(2) Přijaté texty, P9_TA(2022)0052.

(3) Přijaté texty, P9_TA(2021)0504.

(4) Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 170.

(5) Úř. věst. C 404, 6.10.2021, s. 240.

(6) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 117.

(7) Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 172.

(8) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 44.

(9) Úř. věst. C 506, 15.12.2021, s. 109.

(10) Úř. věst. C 388, 13.11.2020, s. 341.

(11) Úř. věst. C 132, 24.3.2022, s. 102.

(12) Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 74.

27.12.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 493/48

P9_TA(2022)0225

Ostrovy EU a politika soudržnosti

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2022 o ostrovech EU a politice soudržnosti: současná situace a budoucí výzvy (2021/2079(INI))

(2022/C 493/04)

Evropský parlament,

—	s ohledem na články 174, 175 a 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (1),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (2),

—	s ohledem na závěrečné prohlášení 40. výročního valného shromáždění ostrovní komise Konference okrajových přímořských regionů Evropy ze dne 15. dubna 2021,

—	s ohledem na 7. akční program pro životní prostředí a v něm stanovené koncepce,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 16. října 2020 o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030,

—	s ohledem na studii vypracovanou pro Výbor pro regionální rozvoj nazvanou „Ostrovy Evropské unie: Aktuální stav a budoucí výzvy“, zveřejněnou v březnu 2021,

—	s ohledem na studii vypracovanou pro Výbor pro regionální rozvoj nazvanou „Politika soudržnosti a změna klimatu“, zveřejněnou v březnu 2021,

—	s ohledem na nástroj na podporu oživení NextGenerationEU,

—	s ohledem na závěrečné prohlášení konference předsedů nejvzdálenějších regionů XXVI podepsané v Ponta Delgadě dne 18. listopadu 2021,

—	s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 10. prosince 2020 ke zprávě Evropské komise o provádění obnoveného strategického partnerství s nejvzdálenějšími regiony Evropské unie (3),

—	s ohledem na dohodu Rady ze dne 7. prosince 2021 o společném přístupu k aktualizaci pravidel EU pro sazby daně z přidané hodnoty (DPH),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2021 o přezkumu Fondu solidarity Evropské unie (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii: 7. zpráva Evropské komise (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2021 o cestě k posílení partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU (8),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (9),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

—	s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 14. října 2020 o udržitelném využívání přírodních zdrojů ve středomořských ostrovních podmínkách,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A9-0144/2022),

A.	vzhledem k tomu, že ostrovní regiony EU mají podle odhadů více než 20 milionů obyvatel (4,6 % z celkové populace EU); vzhledem k tomu, že evropská ostrovní populace žije na přibližně 2 400 ostrovech, které patří 13 členským státům;

B.	vzhledem k tomu, že evropské ostrovy, které čelí velkému počtu strukturálních problémů, jsou již z velké části v rámci společná klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) zařazeny do regionů úrovně NUTS 2 nebo NUTS 3;

vzhledem k tomu, že ostrovy často kombinují četná a trvalá přírodní znevýhodnění, jako je malá velikost, nízká hustota obyvatelstva na většině území, demografické výzvy, jako je sezónní demografický tlak, malé trhy, dvojí ostrovní povaha (ostrov a souostroví), obtížná topografie velmi podobná horským oblastem, závislost na námořní a letecké dopravě a závislost na malém množství produktů;

vzhledem k tomu, že demografické změny nemají stejný dopad na všechny země a regiony, ale mají větší dopad na regiony, které již zaostávají, což zhoršuje stávající územní a sociální nerovnosti; vzhledem k tomu, že vylidňování nejvíc postihuje venkovské, okrajové a nejvzdálenější regiony, včetně ostrovů, přičemž tyto oblasti opouštějí především mladí lidé a ženy, což zvyšuje podíl starších lidí žijících v těchto oblastech a může zvyšovat riziko sociální izolace;

vzhledem k tomu, že zvláštní charakteristiky ostrovů jsou uznány v článku 174 Smlouvy o fungování EU, a vzhledem k tomu, že stále chybí konkrétní uplatňování tohoto článku se zvláštním zřetelem na ostrovní území EU; vzhledem k tomu, že tyto charakteristiky by měly být zohledněny v politikách EU, zejména vypracováním zvláštní strategie, evropského akčního plánu a programu politiky pro ostrovy s jasně definovanými prioritami činnosti;

F.	vzhledem k tomu, že všechny ostrovní regiony jsou relativně méně rozvinuté a mají v porovnání s pevninskými regiony svého členského státu nižší HDP na obyvatele;

G.	vzhledem k tomu, že tři členské státy EU jsou ostrovy;

vzhledem k tomu, že fyzické odloučení ostrovů a jejich odlehlost od kontinentu představují další omezení, zejména pokud jde o trh práce, udržitelné dopravní spojení a mobilitu, dovoz surovin a spotřebních výrobků, přístup ostrovní produkce na sousední vnější trhy, vzdělávání, zdravotní péči, hospodářské činnosti, přístup k vodě a hygienické infrastruktuře, dodávky energie a zařízení pro nakládání s odpady; vzhledem k tomu, že toto zeměpisné odloučení výrazně více ztěžuje ekologickou transformaci těchto území a jejich vývoj směrem ke klimaticky neutrální ekonomice;

vzhledem k tomu, že pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost má zásadní význam rovný přístup ke kvalitním a inkluzivním opatřením týkajícím se získávání a prohlubování dovedností a změny kvalifikace a dále k informacím o zdrojích dovedností, k poradenství, vzdělávání a odborné přípravě pro všechny lidi, včetně osob žijících v řídce obydlených a vylidněných venkovských a odlehlých oblastech a na ostrovech;

vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování EU musí EU v případě nejvzdálenějších regionů, které se nacházejí v převážné většině na ostrovech, přijmout zvláštní opatření zaměřená zejména na stanovení podmínek pro uplatňování společných politik EU v těchto regionech, zejména v oblastech, jako jsou celní a obchodní politiky, fiskální politika, svobodná pásma, zemědělská politika a rybářská politika, podmínky pro dodávky surovin a základního spotřebního zboží, státní podpora a podmínky přístupu ke strukturálním fondům a horizontálním programům Unie; vzhledem k tomu, že zvláštní opatření ve všech těchto oblastech přispívají k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v EU;

vzhledem k tomu, že během pandemie COVID-19 se sezónním a vyslaným pracovníkům často nedostávalo základní zdravotní péče, důstojného ubytování, osobních ochranných prostředků a odpovídajících informací; vzhledem k tomu, že často měli pouze nedostatečný – nebo neměli žádný – přístup k systémům sociálního zabezpečení v hostitelských členských státech, a to i v případě nemocenských dávek a krátkodobé podpory v nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že mobilita pracovníků je vysoce závislá na dostupných dopravních prostředcích a že obzvláště postiženi jsou pracovníci žijící na ostrovech a v nejvzdálenějších regionech Unie;

vzhledem k tomu, že dlouhodobé sociální, hospodářské, environmentální a kulturní dopady krize způsobené onemocněním COVID-19 na ostrovní území EU jsou obzvláště znepokojivé a že evropské oživení musí zahrnovat ostrovy a nesmí vytvářet další regionální nerovnosti; vzhledem k tomu, že krize způsobená onemocněním COVID-19 ukázala, že ostrovní ekonomiky jsou vůči takovým událostem velmi zranitelné;

M.	vzhledem k tomu, že často vysoká míra nezaměstnanosti na ostrovech, která je zpravidla vyšší než na pevnině, byla vážně zhoršena krizí způsobenou onemocněním COVID-19, která měla dopad zejména na mladé lidi;

vzhledem k tomu, že ostrovy a nejvzdálenější regiony jsou změně klimatu vystaveny nejvíce a jsou postiženy rostoucí hladinou moří a pobřežní erozí, oteplováním a acidifikací moří a oceánů a zvýšenou četností a ničivým dopadem přírodních katastrof, jako jsou cyklóny, vulkanické erupce, lesní požáry a bouře, povodně, sucha a problémy s desertifikací, které mohou mít negativní dopad na zemědělství a dodávky potravin a mohou způsobit různé formy hospodářských, sociálních a environmentálních škod; vzhledem k tomu, že mohou být vynikajícími „testovacími“ místy pro různé procesy ekologické transformace a mnohé z nich usilují o dosažení energetické soběstačnosti prostřednictvím energie z obnovitelných zdrojů;

O.	vzhledem k tomu, že ostrovy mají mnoho předností, které je třeba lépe využívat;

P.	vzhledem k tomu, že ostrovy jsou výjimečně bohaté, pokud jde o biologickou rozmanitost a ekosystémy; vzhledem k tomu, že ostrovní ekosystémy jsou v mimořádné míře ohroženy dopady změny klimatu a měly by být chráněny;

Q.	vzhledem k tomu, že na mnoha ostrovech vnitrozemské oblasti zaostávají za pobřežními regiony, pokud jde o hospodářský rozvoj a dostupnost služeb;

vzhledem k tomu, že zemědělské podniky na ostrovech, z nichž většina má malou velikost, čelí překážkám vyplývajícím z jejich odlehlé polohy, izolovanosti a environmentálních podmínek, závislosti na energii z pevniny, omezené rozmanitosti produkce v důsledku místních a klimatických podmínek, vysoké závislosti na místních trzích, klimatické krize, zhoršování stavu životního prostředí, úbytku biologické rozmanitosti a chybějící základní infrastruktury, jako jsou silnice, dodávky vody, nakládání s odpady a digitální a zdravotní infrastruktura; vzhledem k tomu, že tyto strukturální obtíže jsou často umocněny absencí plně rozvinutých služeb obecného zájmu;

vzhledem k tomu, že ostrovy, zejména nejvzdálenější regiony, jsou velmi zranitelné vůči socioekonomickým krizím a přírodním katastrofám, jako jsou extrémní povětrnostní jevy a vulkanická aktivita; vzhledem k tomu, že ostrovy jsou kvůli své zeměpisné izolaci a obtížím v přístupu k základním dodávkám z pevninských území, jako je palivo či voda, vážněji zasaženy jevy, jako je pandemie COVID-19, které zemědělcům způsobují mimořádné obtíže; vzhledem k tomu, že ostrovní území v Unii představují 80 % biologické rozmanitosti Evropy, jsou domovem mnoha endemických druhů na kontinentu a mohou dokonce fungovat jako útočiště pro druhy, které jsou ohroženy nebo na pokraji vyhynutí, a zároveň představují životně důležitá zimoviště, místa zastávek nebo koncentrace migrujících ptáků, savců a bezobratlých, přičemž se na nich nachází krajina a environmentální bohatství, které vyžadují zvláštní ochranu;

vzhledem k tomu, že významná část socioekonomického rozvoje ostrovů je založena na odvětvích, která mají silný sezónní charakter, jako je tomu v případě zemědělství a cestovního ruchu; vzhledem k tomu, že zemědělci v ostrovních regionech trpí především sníženou konkurenceschopností, neboť musí nést vysoké náklady na dopravu a nemohou využívat úspor z rozsahu, protože půda je na mnoha ostrovech vzácným zdrojem; vzhledem k tomu, že ostrovy EU budou muset splnit požadavky strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, která je nedílnou součástí Zelené dohody pro Evropu, s cílem vytvořit spravedlivé a zdravé systémy dodávek potravin šetrné k životnímu prostředí; vzhledem k tomu, že tyto regiony mohou být značně znevýhodněny v důsledku hospodářské soutěže ze strany třetích zemí, které často nedodržují stejné výrobní normy v oblasti životního prostředí a bezpečnosti potravin a mají mnohem nižší náklady na pracovní sílu;

U.	vzhledem k tomu, že dopad strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ na zemědělskou produkci EU může mít v těchto regionech závažné důsledky vzhledem k jejich nízké konkurenceschopnosti, pokud jde o dovoz ze třetích zemí, a k problémům, kterým čelí při diverzifikaci své produkce;

vzhledem k tomu, že mořská a suchozemská biologická rozmanitost ostrovů je z velké části endemická, a tudíž křehčí; vzhledem k tomu, že zdrojem znepokojení pro ostrovy může být znečištění moří a pobřeží, jakož i nadměrný a nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, které mají zvýšený dopad na životní prostředí na ostrovech, což má velmi závažné důsledky pro zaměstnanost, odvětví drobného rybolovu a místní komunity;

W.	vzhledem k potenciálu nejvzdálenějších regionů a ostrovů ve strategických oblastech, které mají klíčový význam pro udržitelnou budoucnost Evropy, jako je čistá energie, biologická rozmanitost a ekoturistika;

Charakteristika a specifika ostrovů Evropské unie

uznává ostrovní povahu jako trvalé strukturální znevýhodnění; konstatuje, že je proto nezbytné vypracovat inkluzivní strategie, které ostrovům umožní čelit výzvám a překonávat překážky, jež jejich ostrovní povaha představuje;

připomíná, že článek 174 Smlouvy o fungování EU stanoví, že Unie musí věnovat zvláštní pozornost mimo jiné evropským ostrovům;

zdůrazňuje, že evropské ostrovy sice čelí společným výzvám, avšak mají různé zeměpisné rysy a institucionální uspořádání, a proto je nezbytné přijmout flexibilní řešení, která tato specifika zohlední;

vyjadřuje politování nad tím, že EU postrádá vizi pro evropské ostrovy, a vyzývá k rozvoji evropské vize ostrovů a ke zhodnocení silných stránek ostrovů;

poukazuje na to, že článek 349 Smlouvy o fungování EU rovněž řadí ostrovní povahu mezi podmínky, které brání rozvoji devíti nejvzdálenějších regionů, a uvádí ostrovní povahu jako jednu z podmínek, které zhoršují jejich strukturálně křehkou sociální a hospodářskou situaci; připomíná, že článek 349 Smlouvy o fungování EU stanoví pro tyto nejvzdálenější regiony zvláštní opatření; vyzývá k přijetí zvláštního nařízení pro nejvzdálenější regiony o společné organizaci trhů, aby bylo možné zohlednit zvláštní environmentální, zeměpisnou a sociální situaci těchto území, na něž se vztahuje článek 349 Smlouvy o fungování EU;

zdůrazňuje, že HDP a úroveň rozvoje evropských ostrovů jsou pod průměrem EU a zemí, jejichž jsou součástí;

zdůrazňuje, že jedna z hlavních nevýhod ostrovů spočívá v jejich geomorfologických a přírodních podmínkách; konstatuje, že ostrovy mají obvykle dvojí nebo trojí přírodní znevýhodnění, konkrétně ostrovní charakter, horský reliéf a jejich umístění v souostroví;

připomíná, že ostrovní povaha vede ke strukturálním problémům spojeným se závislostí na námořní a letecké dopravě, která je veřejnou službou, na níž závisí každodenní život evropských občanů žijících na ostrově, s dodatečnými náklady na dovoz a vývoz zboží, surovin, včetně energetických komodit, a na spotřebitelské výrobky, jakož i na přepravu osob;

zdůrazňuje, že v případě souostroví se tyto obtíže znásobují dvojí a někdy trojí mírou izolovaností;

10.

zdůrazňuje, že na ostrovech panuje nedostatek obyvatel, surovin a zdrojů všeho druhu, a připomíná, že na mnoha ostrovech je otázka přístupu k nezávadné pitné vodě a hygienickým zařízením, zejména pro všechny domácnosti, hlavním problémem života lidí a má klíčový význam pro rozvoj zemědělství, výrobu energie, udržitelnost ostrova a jeho kapacitu v oblasti turistického ruchu;

11.

zdůrazňuje, že izolace z důvodu ostrovní povahy znamená závislost na trzích pevninských a kontinentálních oblastech a zvyšuje náklady na některé služby, jako je nakládání s odpady, a na určité zboží, zejména pokud jde o malé nebo odlehlé ostrovy, které jsou vysoce závislé na dovozu;

12.

zdůrazňuje, že ostrovní ekonomiky jsou orientovány na primární a terciární sektor a že hyperspecializace oslabuje hospodářskou strukturu tím, že ji činí zranitelnější vůči hospodářským zpomalením a krizím; je znepokojen dlouhodobým vývojem, který může na mnoha ostrovech EU vytvořit hospodářství založené výhradně na cestovním ruchu, což vede k rizikům vyplývajícím ze sezónnosti, jako jsou např. rozdíly ve finančních zdrojích v hlavní sezóně turistické sezóně a mimo ni; zdůrazňuje proto, že je třeba diverzifikovat hospodářství ostrovů posílením jejich sekundárních sektorů s cílem dosáhnout řádné rovnováhy a rozmanitého trhu práce;

13.

se znepokojením bere na vědomí současné a dlouhodobé dopady krize vyvolané pandemií COVID-19, která na ostrovech EU dále zhoršuje již tak nejistou situaci v mnoha oblastech; se znepokojením si všímá, že významným faktorem nejisté situace je zhoršení v oblasti duševního zdraví, a to v důsledku izolace a omezených možností v rámci ostrovních oblastí;

14.

zdůrazňuje, že důsledky krize způsobená onemocněním COVID-19 jsou ještě mnohem závažnější na mnoha ostrovech a v nejvzdálenějších oblastech, což odráží i prudce rostoucí ceny námořní nákladní dopravy, a že dále prohlubují strukturální sociální a hospodářské obtíže, jimiž se tyto regiony vyznačují; konstatuje, že současné zvyšování cen tyto obtíže dále posílí;

15.

připomíná členským státům, že Nástroj pro oživení a odolnost by se měl zaměřit na snižování rozdílů mezi úrovní hospodářského, sociálního a územního rozvoje ostrovů a nejvzdálenějších regionů a rozvinutějších regionů; žádá Komisi, aby při předložení zprávy o přezkumu Evropskému parlamentu informovala o dodržování tohoto ustanovení v národních programech reforem;

Problémy a výzvy spojené s evropskými ostrovy

Změna klimatu a biologická rozmanitost

16.

zdůrazňuje, že biologická rozmanitost na ostrovech se vyznačuje jedinečnými biogeografickými, fylogenetickými a funkčními vlastnostmi, že ostrovy jsou domovem velké části biologické rozmanitosti světa a jsou hostiteli velkých chovných kongregací důležitých druhů, ale že také došlo k neúměrnému úbytku biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že má-li zachovat zemědělská produktivita ostrovů, zejména udržitelné tradiční produkty, a zajistit obživa lidí a současně přispět k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu, je třeba přijímat cílená regionální politiky a opatření, jako je např. koordinovaná technická pomoc za účelem ochrany a obnovy jedinečné biologické rozmanitosti ostrovů a zachování jejich vzácných přírodních zdrojů, jako je půda a voda; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily svou podporu zemědělcům využívajícím postupy, které jsou šetrné k biologické rozmanitosti, a to i prostřednictvím vyšší míry financování a spolufinancování;

17.

zdůrazňuje, že mnoho ostrovů má křehké životní prostředí a endemickou mořskou a suchozemskou biologickou rozmanitost a že rozvoj cestovního ruchu, zejména na některých středomořských ostrovech, dále zvyšuje antropogenní tlak na biologickou rozmanitost;

18.

požaduje cílené, udržitelné a účinné regionální politiky a opatření pro ostrovy zaměřené na posílení jejich schopnosti chránit a obnovovat svou jedinečnou biologickou rozmanitost, podporu modré ekonomiky zaměřené na udržitelný cestovní ruch a rybolov a podporu výzkumu mořského dna; vyzývá rovněž Komisi, aby posoudila dopad změny klimatu na ostrovy;

19.

připomíná, že ostrovy jsou změně klimatu vystaveny v největší míře, zejména pokud jde stoupající hladinu moří a oteplování a acidifikaci moří a oceánů, čím dál silnější dopad desfertifikace a nárůst přírodních katastrof;

20.

vyzývá Komisi, aby prozkoumala potřebu zlepšit Fond solidarity Unie s cílem přizpůsobit jej novým skutečnostem a hrozbám, jako jsou přírodní katastrofy nebo dopady změny klimatu, aby bylo možné skutečně řešit důsledky těchto jevů;

21.

vyzývá Komisi, aby se urychleně zabývala významem přizpůsobení stávajících nouzových mechanismů pro řešení stále závažnějších přírodních katastrof, jako je erupce sopky na ostrově La Palma (Španělsko), což je bezprecedentní sociální a hospodářská výzva, která vyžaduje přiměřenou reakci na způsobené škody;

22.

se znepokojením bere na vědomí rizika spojená s nadměrným rybolovem a znečištěním moří a pobřeží; v souvislosti s Pařížskou dohodou a Zelenou dohodou pro Evropu, včetně právního rámce pro klima, vyzývá ke zvláštní podpoře ostrovů, neboť tato podpora má zásadní význam pro to, aby byly ostrovy odpovídajícím způsobem adaptabilní, odolné a předvídavé, pokud jde o boj proti změně klimatu a přizpůsobování se této změně; požaduje, aby se nástroje pro kompenzaci negativních sociálních dopadů Zelené dohody pro Evropu používaly na ostrovech EU;

23.

žádá, aby byly posouzeny strategie prevence rizik přírodních katastrof, opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a politiky územního plánování s cílem zamezit nárůstu počtu domů a infrastruktury v povodňových pobřežních oblastech nebo na územích, kde je vyšší riziko sesuvu půdy;

Přístup k vodě a hospodaření s vodou

24.

domnívá se, že ostrovy mohou představovat impozantní „laboratoř“ pro postupy udržitelnosti v odvětvích, jako je čistá energie, oběhové hospodářství, inteligentní mobilita, nakládání s odpady a modrá ekonomika; domnívá se, že v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti a soběstačnosti ostrovních regionů je obzvláště třeba zkrátit distribuční řetězce, aby se snížily emise z přepravy surovin a zároveň podpořilo oběhové hospodářství;

25.

zdůrazňuje, že téměř všechny ostrovy se potýkají s rostoucí nejistotou, pokud jde o jejich environmentální aktiva, zejména vodní zdroje; vyzývá v této souvislosti Evropskou komisi, aby uvolnila dodatečné finanční prostředky na lepší podporu ostrovních regionů při přístupu k vodě a hospodaření s ní a aby přijala společnou politiku pro hospodaření s vodou na ostrovech;

26.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat čištění vody, zejména odpadních vod, a zajistit udržitelný koloběh vody; připomíná, že odsolování je často nákladné a neúčinné, pokud jde o zajištění celého zásobování vodou; připomíná rovněž výzvy spojené s nakládáním s odpady na ostrovních územích, která mají omezené zdroje na skladování a zpracování odpadu, zejména v hlavních turistických sezónách, během nichž se zvyšuje produkce odpadu; kromě toho zdůrazňuje strategickou úlohu oběhového hospodářství, která by měla být rozšířena zahrnutím sběru odpadu v mořích a jeho recyklace v rámci hospodářství;

Transformace energetiky

27.

požaduje zvláštní pravidla a finanční podporu s cílem pomoci ostrovům dosáhnout cílů klimatické neutrality, přičemž je třeba zohlednit dodatečné náklady spojené s odvětvími, jako je energetika a doprava, jakož dopad mobilních technologií na jejich energetické systémy; uznává, že je třeba poměrně velkých investic do řízení intermitentních obnovitelných zdrojů energie; požaduje, aby byly tyto náklady zohledněny v legislativním balíčku „Fit for 55“;

28.

zdůrazňuje potřebu legislativního balíčku „Fit for 55“ a příležitosti s ním spojené; je však toho názoru, že konkrétní provádění těchto legislativních opatření by mělo jít ruku v ruce s podporou hospodářské, sociální a územní soudržnosti, neboť ostrovy výhradně závisí na letecké a námořní dopravě;

29.

vyzývá k přijetí konkrétních kompenzačních opatření, která vyváží veškeré negativní důsledky pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost ostrovů spojené s procesem přechodu k čistšímu hospodářství a čistší společnosti, které mohou vzniknout v důsledku jejich závislosti na letectví a námořním odvětví;

30.

domnívá se, že je důležité pečlivě sledovat, zda jsou ostrovy plně začleněny do rozvoje zelené námořní infrastruktury; vyzývá k tomu, aby v rámci budování infrastruktury pro dekarbonizaci námořní dopravy byly ostrovy prioritou; zdůrazňuje, že v důsledku strukturálních problémů ostrovů jsou jejich občané a podniky ve větší míře vystaveni rostoucím cenám;

31.

připomíná, že vzhledem ke své malé velikosti a izolovaným energetickým systémům čelí ostrovy velké výzvě, pokud jde o dodávky energie, neboť v oblasti výroby elektřiny, dopravy a vytápění jsou zpravidla závislé na dovozu fosilních paliv;

32.

domnívá se, že využívání energie z obnovitelných zdrojů, včetně slapové energie, by mělo být prioritou, která přináší významné výhody ostrovům, přičemž by měly být zohledněny potřeby místních komunit, včetně zachování tradiční architektury ostrovů a místních stanovišť; vyzývá proto k podpoře rozvoje široké škály obnovitelných zdrojů energie v závislosti na zeměpisných rysech ostrovů; vítá programy zaměřené na vodík z obnovitelných zdrojů, které ostrovy zavedly;

33.

vyzývá, aby byla energetická autonomie založená na obnovitelných zdrojích vytýčena za cíl pro všechny evropské ostrovy a aby byl tento cíl podpořen nezbytnými finančními zdroji a zakládal se na postupném ukončení využívání fosilních paliv a zavedení opatření ke zvýšení potenciálu udržitelné energie z obnovitelných zdrojů; vyzývá k dalšímu výzkumu s cílem zajistit, aby byly obnovitelné zdroje energie na moři cenově dostupnější a odpovídaly zeměpisným charakteristikám různých mořských oblastí;

34.

zdůrazňuje, že má-li být dosaženo účinné ekologické transformace, je klíčové posílit správní kapacitu místních orgánů evropských ostrovů a rozvinout jejich potenciál, neboť umožňují hospodářskou, sociální a územní konkurenceschopnost a podporují občany v tom, aby se chovali způsobem, který je šetrnější ke klimatu; připomíná, že tento přechod rovněž závisí na silných politikách a iniciativách v oblasti výzkumu a inovací, které podporují spolupráci mezi místními zúčastněnými stranami a zároveň posilují širší využívání výzkumných zařízení na ostrovních územích;

35.

připomíná členským státům, že jejich vnitrostátní plány transformace, které stanoví Fond pro spravedlivou transformaci, musí zahrnovat konkrétní studii a analýzu pro každý z jejich ostrovů;

Hospodářský a sociální rozvoj

36.

zdůrazňuje význam podpory místní hospodářských struktur evropských ostrovů, zejména mikropodniků a malých a středních podniků;

37.

vyzývá členské státy, aby využívaly prostředky Evropského sociálního fondu plus (ESF+) a Evropského fondu pro regionální rozvoj na podporu vytváření kvalitních pracovních míst, prosazování lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a vytváření pracovních příležitostí v regionech ohrožených vylidňováním, se zvláštním důrazem na zlepšení účasti žen na trhu práce; zdůrazňuje význam poradenských služeb, celoživotního učení a programů pro rekvalifikaci a změnu kvalifikace pracovníků všech věkových kategorií;

38.

vyzývá k přijetí bezodkladných opatření proti vylidňování ostrovů a odlivu mozků a dovedností a ke zlepšení kvality života, a to zvýšením přístupnosti pro zranitelné osoby, a k podpoře místních podniků a ochraně pracovních míst a řešení problému stárnutí obyvatelstva; vyzývá rovněž, aby byl podpořen rozvoj institucí pro vzdělávání, odborné vzdělávání, získávání dovedností, inovativní a udržitelné podnikání a zaměstnanost pro obyvatele ostrovů, zejména pro ženy, jejichž míra nezaměstnanosti je na téměř všech ostrovních územích EU vyšší než u mužů, a pro mladé lidi;

39.

zdůrazňuje, že je případně třeba rozšířit dohodu Rady ze dne 7. prosince 2021 o aktualizaci pravidel EU týkajících se sazeb DPH pro všechny ostrovní oblasti v EU;

40.

připomíná, že krize způsobená onemocněním COVID-19 odhalila slabiny evropských ostrovů v oblasti zdraví; poukazuje proto na význam rozvoje a zkvalitnění zdravotnické infrastruktury, přístupu k péči a poskytování podpory pro motivaci zdravotnických pracovníků k tomu, aby se na ostrovech usadili, zejména pak na nejodlehlejších ostrovních územích;

41.

zdůrazňuje, že je třeba na místní úrovni podporovat úzkou spolupráci, mobilitu a výměnu znalostí mezi vzdělávacími, výzkumnými a technologickými inovačními institucemi, podniky a jednotlivými občany; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, aby se obyvatelé evropských ostrovů, zejména těch nejvzdálenějších od evropského kontinentu, mohli plným a rovnocenným způsobem účastnit evropských programů mobility, jako jsou Erasmus+, Evropský sbor solidarity, DiscoverEU nebo budoucí program ALMA (Aim, Learn, Master, Achieve – stanovit si cíl, učit se, osvojit si dovednost, dosáhnout cíle);

42.

připomíná význam programů EU, jako je záruka pro mladé lidi; vyzývá členské státy, aby tento program urychleně provedly v úzkém souladu s fondy EU, jako je ESF+, s cílem řešit situaci mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, přičemž je nutné obzvláště zohlednit ty, kteří žijí ve venkovských oblastech a regionech s přírodními nebo demografickými omezeními na trhu práce, včetně ostrovů, přičemž cílem je zajistit, aby všichni mladí lidé ve věku do 30 let dostali kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, odborného vzdělávání nebo přípravy, byli schopni rozvíjet dovednosti potřebné pro pracovní příležitosti v široké škále odvětví nebo aby jim byla nabídnuta placená učňovská příprava nebo stáž do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělávání;

43.

vítá úsilí o to, aby záruka pro mladé lidi byla inkluzivnější a aby se zabránilo jakékoli formě diskriminace, včetně diskriminace mladých lidí žijících ve vzdálených, venkovských nebo znevýhodněných městských oblastech nebo v zámořských územích a ostrovních regionech;

Kultura

44.

domnívá se, že kultura a rozvoj kulturního odvětví na ostrovech mají zásadní význam; domnívá se, že kulturní a jazyková identita ostrovů by měla být chráněna a podporována, a to i ve vzdělávacím prostředí, neboť na mnoha úrovních přispívá k posílení ostrovů, jakož i EU jako celku;

45.

vyzývá Komisi, aby rok 2024 vyhlásila Evropským rokem ostrovů;

Zemědělství a rybolov

46.

vyzývá Komisi, aby posoudila potřebu nařízení, které by stanovilo zvláštní opatření v oblasti zemědělství pro všechny ostrovy na úrovni NUTS 2 a NUTS 3 s cílem dosáhnout potravinové soběstačnosti a zvýšit konkurenceschopnost jejich produktů, aniž by byly dotčeny stávající nástroje, jako je program speciálně zaměřený na odlehlost a ostrovní charakter (POSEI) a nařízení, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři (10);

47.

vyzývá k přijetí opatření zaměřených na překlenutí hospodářských rozdílů mezi vnitrozemskými a pobřežními regiony, které na ostrovních územích velmi často přetrvávají;

48.

konstatuje, že ostrovní zemědělské a potravinářské produkty mají jedinečnou kvalitu vyplývající ze specifických mikroklimatických a topografických podmínek ostrovů; zdůrazňuje, že je třeba podporovat spotřebu zemědělských produktů z ostrovních a okrajových regionů prostřednictvím politiky soudržnosti; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly udržitelná řešení pro přepravu zemědělských produktů mezi většinou ostrovů a pevninou; domnívá se, že se tak zvýší konkurenceschopnost zejména menších ostrovů a zlepší postavení drobných zemědělců;

49.

zdůrazňuje, že v rámci ekologických mezí a při patřičném zohlednění zdravého půdního a mořského prostředí je třeba na ostrovech více podporovat udržitelný rozvoj, a to v oblasti zemědělství, lesního hospodářství a ochrany lesů, chovu zvířat, akvakultury, udržitelného rybolovu, místní produkce a modré ekonomiky, a to i prostřednictvím programů evropské spolupráce; považuje za nezbytné posílit podporu EU pro modernizaci zemědělské činnosti na ostrovech, mimo jiné prosazováním precizního zemědělství, a pomoci tak těmto regionům plnit cíle Zelené dohody pro Evropu;

50.

poukazuje na to, že zaostávání v rozvoji, kterým trpí ostrovní venkovské oblasti, je dále prohlubováno skutečností, že vzhledem k tomu, že většina ostrovů nemá dynamická města, nemohou ostrovy využívat efektu přelévání finančních prostředků z městských oblastí; konstatuje, že to vede ke snížení konkurenceschopnosti, zejména pokud jde o schopnost malých a středních podniků využívat úspory z rozsahu;

51.

zdůrazňuje význam územního plánování zaměřeného na účinné a účelné využívání půdy;

52.

zdůrazňuje, že je důležité oslovit lidi ve venkovských a odlehlých oblastech a více zpřístupnit a koncipovat možnosti prohlubování dovedností a změny kvalifikace pro osoby pracující v zemědělství, rybolovu, lesnictví a dalších pracovních místech v těchto regionech a poskytnout jim ekologické, digitální a veškeré další nezbytné dovednosti k lepšímu využití stávajících a budoucích příležitostí, které nabízí zelená a modrá ekonomika, a umožnit jim významně přispět k ochraně životního prostředí;

53.

zdůrazňuje, že neexistují udržitelná řešení pro přepravu zemědělských produktů mezi většinou ostrovů a pevninou, jakož i pro vývoz a dovoz zemědělských produktů z ostrovů a na ně, a vyzývá Komisi a členské státy, aby ve svých plánech rozvoje ostrovů EU podporovaly inovativní projekty zaměřené na ekologičtější spojení;

54.

vyzývá členské státy, aby využily všech dostupných nástrojů v rámci politiky soudržnosti a identifikovaly a podpořily příležitosti pro doplňkovost a součinnost mezi různými politikami a fondy EU s cílem posílit potravinové zabezpečení a soběstačnost ostrovů, včetně podpory využívání energie z obnovitelných zdrojů, a učinit z ostrovů nedílnou součást přechodu k udržitelným oběhovým potravinovým systémům a inteligentním venkovským oblastem, čímž se zeměpisná znevýhodnění promění v příležitosti; domnívá se, že podpora úlohy ostrovů v udržitelném potravinovém řetězci prostřednictvím nástrojů politiky EU, včetně politiky soudržnosti, by mohla vytvořit další pracovní příležitosti a zastavit trend vylidňování ostrovních regionů;

55.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat ziskové krátké řetězce šetrné k životnímu prostředí a rozvoj zemědělského odvětví, které se zaměří především na tradiční produkci s vysokou přidanou hodnotou, místní spotřebu a ekologická řešení a které bude napomáhat dosahování potravinové autonomie;

56.

zdůrazňuje, že je třeba dále provádět prohlášení z Corku II o lepším životě ve venkovských oblastech s cílem zamýšlet se nad výzvami a příležitostmi, s nimiž jsou v současnosti konfrontovány evropské ostrovy; vyzývá ke specifickému zahrnutí zvláštností nejvzdálenějších regionů a ostrovů v Egejském moři do dlouhodobé vize pro venkovské oblasti; vyzývá Komisi, aby během procesů regionálního plánování prosazovala ostrovní politiky na podporu udržitelného zemědělství, produkce potravin, agroturistiky, modré ekonomiky a propojení, a to i prostřednictvím financování nad rámec Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), řešení změny klimatu, ochrany biologické rozmanitosti, zavádění oběhového hospodářství a přechodu na energii z obnovitelných zdrojů; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby posoudila skutečné náklady spojené s ostrovním charakterem a dvojí ostrovní povahou souostroví, přičemž zohlední zranitelnost a pozitivní aspekty ostrovních, a zejména nejvzdálenějších regionů; domnívá se, že skutečné náklady způsobené ostrovní povahou těchto regionů by měly být zohledněny v politice soudržnosti EU a zároveň by mělo být provedeno posouzení dopadu iniciativ a opatření EU na ostrovech na základě aktuálních a harmonizovaných údajů; zdůrazňuje, že Středisko EU pro sledování venkovských oblastí představuje jedinečnou příležitost pro tvorbu odpovídajících a aktuálních kvalitních údajů pro ostrovní regiony, zaměřených mimo jiné na přístup k půdě, které vytvoří základy pro komplexní zemědělský a hospodářský rozvoj ostrovů;

57.

domnívá se, že živá zvířata by nadále měla být převážena po moři, a to vzhledem k tomu, že zemědělství některých ostrovů je silně závislé na vývozu, zejména na nejmenších ostrovech, které kvůli své velikosti a s tím spojené nedostatečné infrastruktuře nemohou převážet těla mrtvých zvířat po moři;

58.

považuje za nezbytné posílit podporu EU pro modernizaci zemědělské činnosti na ostrovech, mimo jiné prosazováním precizního zemědělství, a pomoci tak těmto regionům plnit cíle Zelené dohody;

59.

poukazuje však na to, že vzhledem k tomu, že strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ dále omezuje používání přípravků na ochranu rostlin v Unii, měla by také zohlednit specifika tropických a subtropických plodin v nejvzdálenějších regionech a omezit přístup na trhy Unie u produktů, které nesplňují unijní standardy;

60.

je přesvědčen, že pokud jde konkrétně o nejvzdálenější regiony, je třeba usilovat o soudržnost EU, a to prostřednictvím: posílení článku 349 Smlouvy o fungování EU, zejména konsolidací acquis EU platného v těchto regionech; zachování a posílení programu speciálně zaměřeného na odlehlost a ostrovní charakter (POSEI) a jeho rozpočtu, zejména jeho rozšířením do jiných odvětví než zemědělství, jako je rybolov, doprava, cestovní ruch atd.; a zajištění rozdílného zacházení s produkty z nejvzdálenějších regionů v rámci všech nových vyjednávání dohod o hospodářském partnerství a o volném obchodu a plná ochrana citlivých zemědělských produktů, jako jsou banány, rajčata, cukr, mléko, během těchto jednání;

61.

vyzývá k posílení specifického mechanismu v rámci SZP prostřednictvím programu POSEI s cílem snížit závislost nejvzdálenějších regionů na zemědělských a zemědělsko-potravinových dodávkách a posílit bezpečnost potravin a schopnost těchto regionů vstupovat na trhy, ať již na jejich území nebo jinde na území Unie; vyzývá za tímto účelem ke zvýšení rozpočtu programu POSEI od roku 2027 s cílem řešit rostoucí potřeby těchto vzdálených a ostrovních regionů a rozvíjet jejich místní produkci vzhledem k tomu, že je zatěžují významné dodatečné výrobní náklady;

62.

vyzývá Komisi, aby udržela dlouhodobou míru spolufinancování pro nejvzdálenější regiony u EZFRV na 85 % s cílem zajistit sociálně-ekonomický rozvoj těchto území, a tím zmírnit problémy vyplývající z jejich odlehlé polohy;

63.

vyzývá k přísnému dodržování evropských environmentálních a sociálních norem vztahujících se na tropické zboží ze zemí mimo EU a k zavedení systematických dovozních kvót pro tropické produkty z těchto zemí na základě stávajících obchodních toků; domnívá se, že by měly být zavedeny zvláštní mechanismy dohledu a sankcí za účelem kontroly dodržování těchto podmínek; doporučuje zavedení zásady souladu pro dovozy ze třetích zemí, zejména pro ekologické produkty;

64.

uznává, že pobřežní a nejvzdálenější regiony jsou historicky závislé na rybolovu a měly by těžit z finanční podpory, aby mohly konsolidovat pracovní místa v odvětví rybolovu a rozvíjet nová odvětví a vytvářet nová pracovní místa, zejména v drobném rybolovu; vyzývá členské státy, aby zavedly cílené politiky na ochranu stávajících pracovních míst, vytváření rozmanitých nových pracovních míst a na podporu digitalizace; zdůrazňuje, že je důležité zabránit jakékoli diskriminaci na trhu práce a chránit a podporovat zranitelné a znevýhodněné skupiny; podporuje kombinované využívání evropských strukturálních a investičních fondů s cílem vytvářet synergie a zároveň zamezit zdvojování činností;

65.

vyjadřuje znepokojení nad fyzickým a duševním zdravím pracovníků v odvětví rybolovu, které je často ohroženo v důsledku nejen toho, že práce na otevřeném moři je přirozeně nebezpečná, ale i toho, že používají plavidla, která nesplňují současné bezpečnostní předpisy, což zvyšuje vystavení těchto pracovníků pracovním úrazům, včetně závažných úrazů; vyzývá proto příslušné orgány, aby zajistily bezpečné a důstojné pracovní podmínky pro všechny pracovníky v tomto odvětví a rovné podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž mezi rybářskými společnostmi na celém světě, aniž by snížily evropské standardy; vyzývá členské státy, aby poskytovaly odpovídající podporu na zlepšení bezpečnosti loďstva a pracovních podmínek v souladu s požadavky na environmentální udržitelnost a se zvláštním zaměřením na drobný rybolov, zejména v ostrovních a nejvzdálenějších regionech, kde je průměrné stáří plavidel výrazně vyšší než v průmyslovém rybolovu; vítá iniciativu Komise usilovat o dosažení dohody o bezpečnosti rybářských plavidel;

Cestovní ruch

66.

konstatuje, že odvětví cestovního ruchu je hlavním přispěvatelem k hospodářskému růstu ostrovních regionů, pokud jde o příjmy a zaměstnanost; vyzývá proto Komisi, aby poskytla zvláštní dodatečnou finanční podporu udržitelnému cestovnímu ruchu na ostrovech, a pomáhala tím řešit problém sezónního turismu, podporovala inovativní pilotní projekty na podporu ekologičtějších a digitálních řešení, která budou odrážet cíle vyjádřené v Zelené dohodě pro Evropu, a pomáhala ostrovům, které jsou silně závislé na cestovním ruchu, diverzifikovat své ekonomiky; vyzývá rovněž Komisi, aby vytvořila evropskou značku udržitelného cestovního ruchu, která by umožnila propagovat výhody a úsilí ostrovů a ostrovních regionů v této oblasti;

67.

zdůrazňuje, že je třeba posílit jak integrovaný přístup k územnímu rozvoji ostrovů, jako jsou integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj, tak iniciativy, jako jsou inteligentní vesnice a evropská centra pro digitální inovace, s cílem podpořit udržitelné zemědělství a produkci potravin, s obzvláštním důrazem na postupy šetrné k životnímu prostředí a na udržitelnou agroturistiku; zdůrazňuje, že je důležité podporovat inteligentní využívání energie a vody s cílem zajistit, aby ostrovy co nejlépe využívaly své omezené zdroje;

Přístup k veřejným službám

68.

vyzývá k rozvíjení a zdokonalování dopravní infrastruktury ostrovů s cílem podporovat rozvoj udržitelné dopravy a modernizaci a ekologizaci silniční, letištní a přístavní infrastruktury při současném zajištění sociálně spravedlivé transformace; vyzývá zejména k podpoře veřejné a soukromé dopravy šetrné k životnímu prostředí;

69.

vyzývá k tomu, aby byly upřednostněny větší investice do základní infrastruktury s cílem zlepšit přístup všech domácností k pitné vodě a hygienickým službám;

70.

zdůrazňuje, že je třeba zajistit územní kontinuitu všech ostrovů prostřednictvím udržitelné námořní a letecké dopravy a důsledně dbát na to, aby nedocházelo k monopolním situacím, s výjimkou případů nedostatku pravidelných dopravních služeb v situaci volné hospodářské soutěže, které vyžadují uzavření dohod o veřejných službách; zdůrazňuje, že je důležité snížit náklady na přepravu osob i zboží, a to i prostřednictvím snížení cen jízdenek pro obyvatele, a zajistit bezpečnost a přiměřenost pozemních mostů a silničních spojení;

71.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že pracovní program Nástroje pro propojení Evropy na období 2021–2023 a programy evropské spolupráce přispějí k územní dostupnosti ostrovů; konstatuje, že zlepšení dostupnosti ostrovů a rozvoj udržitelných dopravních spojení s nimi a mezi nimi má zásadní význam pro jejich rozvoj a pro poskytování základních veřejných služeb, jako je vzdělávání a zdravotní a sociální péče; domnívá se, že zlepšení tohoto typu by se neměla omezovat pouze na pevninu nebo případně na členské státy EU;

72.

zdůrazňuje, zejména v souvislosti s krizí vyvolanou pandemií COVID-19, význam zlepšení zdravotnické infrastruktury, prosazování služeb telemedicíny a telepsychiatrie a modernizace primární zdravotní péče na ostrovech EU;

73.

zdůrazňuje, že rovné příležitosti pro všechny jsou klíčové, a vyzývá Komisi a členské státy, aby si jako prioritu vytyčily cíl překonat rozdíly v digitálních dovednostech tím, že zajistí, aby zranitelné regiony, včetně venkovských a odlehlých oblastí a znevýhodněných občanů, měly přístup k digitálnímu vzdělávání a odborné přípravě, minimálnímu požadovanému hardwaru, širokému přístupu k internetu a digitální podpoře a dalším technologickým výukovým nástrojům; zdůrazňuje, že těmto kategoriím musí být poskytnuta podpora, aby se zlepšily jejich digitální dovednosti, které potřebují, aby se mohly rozvíjet, a aby se zabránilo prohlubování nerovností a zajistilo se, že nikdo nebude opomenut;

74.

zdůrazňuje, že digitalizace a účinná digitální konektivita pro ostrovy jsou nejvyšší prioritou, zejména s cílem přispět k překonání zeměpisných znevýhodnění, jimž čelí, a zlepšit poskytování digitálních technologií a infrastruktur, služeb vzdělávání a odborné přípravy, jakož i elektronického zdravotnictví, včetně telemedicíny a telepsychiatrie, a dalších základních vládních služeb pro občany a malé a střední podniky, které mají pozitivní dopad na obchodní strategie a operace;

75.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byla udržována digitální infrastruktura spojující ostrovy EU se zbytkem světa, konkrétně vyčleněním dostatečných finančních prostředků z evropských fondů na výměnu zastaralých podmořských kabelů;

76.

je přesvědčen, že zejména na malých ostrovech je pro malé a střední podniky obtížné snadno získat přístup ke všem informacím o podpoře podnikání, rozvoji dovedností a příležitostech financovaných z prostředků EU; vyzývá v tomto ohledu k větší finanční podpoře, jakož i k pořádání posílených informačních setkání a poskytování poradenských služeb a odborné přípravy přizpůsobené konkrétním potřebám;

Migrace

77.

konstatuje, že některé ostrovy čelí příchodu velkého počtu migrantů, jejichž počet někdy výrazně přesahuje počet místních obyvatel, a že tyto ostrovy nejsou v situaci, které by jim umožňovala zajistit nezbytné ubytování a pomoc;

78.

upozorňuje na specifický a nepřiměřený tlak na azylové a přijímací systémy na ostrovech a okrajových ostrovech a v nejvzdálenějších regionech; vyzývá k tomu, aby evropský akční plán pro ostrovy uznal výše uvedenou realitu v oblasti azylu a migrace, která si žádá koordinovaná řešení na evropské úrovni, která by respektovala dobré životní podmínky a důstojnost jednotlivců a zároveň řešila příslušný tlak;

Přehodnocení režimů státní podpory a opatření ke snížení deficitu rozvoje

79.

vyzývá Komisi, aby vypracovala analýzu objemu státní podpory poskytované podnikům se sídlem v ostrovních regionech; domnívá se, že navzdory úsilí EU a členských států je naprosto nezbytné určit, zda a do jaké míry z těchto opatření měly prospěch podniky nacházející se na ostrovních územích, a odpovídajícím způsobem přehodnotit státní pravidla; v této souvislosti připomíná, že je důležité dále uvolnit státní podporu leteckým a námořním dopravním společnostem na těchto ostrovních územích s ohledem na jejich plnou závislost na těchto druzích dopravy;

80.

vyzývá k tomu, aby jakákoli budoucí revize legislativního rámce pro státní podporu podléhala posouzení dopadů založenému na konkrétních ukazatelích s cílem posoudit zaostávající konkurenceschopnost ekonomik ostrovních regionů, a to i s ohledem na důsledky balíčku „Fit for 55“ na tato území, a navrhnout zvláštní systém postupného snižování pro ostrovní území, jakmile mimořádná opatření stanovená v dočasném rámci pro státní podporu skončí po 31. prosinci 2021;

81.

vzhledem k jejich specifickým charakteristikám vyzývá k vytvoření podkategorie „ostrovy“, pokud se jedná o uplatňování pravidel regionální státní podpory na období 2021–2027, a ke zrušení stropů pro podporu de minimis pro evropské ostrovy a nejvzdálenější regiony, při jejichž překročení je vyžadováno povolení Komise;

82.

zdůrazňuje, že je zapotřebí pružnější přístup, který umožní účinnější využívání evropského financování na ostrovních územích a v nejvzdálenějších regionech, aniž by byly ohroženy příslušné standardy kvality a postupy monitorování;

83.

konstatuje, že stávající pravidlo de minimis omezuje konkurenceschopnost a způsobuje obtíže na evropských ostrovech a v nejvzdálenějších regionech; domnívá se, že aby se tato znevýhodnění snížila, měly by být všechny ostrovy v EU vyňaty z působnosti stropů pravidla de minimis; dále vyzývá Komisi, aby přizpůsobila pravidla pro státní podporu tak, aby dotace určené na kompenzaci ostrovní povahy nebyly považovány za státní podporu, ale právě za kompenzaci, která by evropským ostrovům a nejvzdálenějším regionům zajistila stejné postavení, jako mají jejich kontinentální protějšky;

84.

vyzývá k přehodnocení kritéria vzdálenosti (150 km) použitého při klasifikaci ostrovů jako příhraničních regionů způsobilých pro financování z programů přeshraniční spolupráce v rámci cíle územní spolupráce evropské politiky soudržnosti nebo v rámci evropské politiky sousedství, aby se zohlednila situace ostrovů; je přesvědčen, že pokud by bylo nutné stanovit určitý druh omezení, bylo by vhodnější, aby podmínka týkající se přeshraničního území byla uplatňována na úrovni mořských oblastí;

Specifická evropská politika přizpůsobená pro ostrovy

85.

zdůrazňuje, že nedostatek statistických údajů o ostrovech brání rozvoji cílených politik; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s článkem 174 Smlouvy o fungování EU zřídila Evropský institut pro znevýhodněná území, který by shromažďoval spolehlivé a souhrnné statistické údaje, včetně údajů rozčleněných podle pohlaví, které by se pravidelně aktualizovaly za použití harmonizovaných kritérií na všech správních úrovních; vyzývá Komisi, aby zdokonalila sběr statistických údajů o evropských ostrovech a aby do posouzení dopadu svých návrhů začlenila posuzování územního dopadu s cílem rozvíjet cílené politiky a vyhodnocovat, jaké dopady by navrhované právní předpisy měly na občany a podniky sídlící v různých regionech;

86.

zdůrazňuje, že na ostrovy se v současné době nevztahují právní předpisy EU týkající se územní klasifikace; vyzývá Komisi, aby na toto téma zahájila diskusi s cílem zahrnout ostrovy do společné klasifikace územních statistických jednotek a aby zvážila vytvoření programu podobného Evropské městské iniciativě na podporu partnerství mezi evropskými ostrovy s cílem zavést inovativní přístupy ke specifickým problémům ostrovů a sdílet osvědčené postupy a zavádět řešení, která jsou přínosná pro občany a podniky;

87.

vyzývá Komisi, aby vzala na vědomí studie, které již byly vypracovány evropskými ostrovy a které se týkají výzev a dodatečných nákladů spojených s ostrovní povahou, a aby vypracovala interdisciplinární analýzy týkající se demografických, geografických a hospodářských charakteristik ostrovních území s cílem zajistit, aby tyto regiony nebyly znevýhodněny v hospodářské soutěži v souvislosti s jejich zeměpisnou situací;

88.

žádá, aby byl vytvořen dodatečný rozpočtový příděl na pomoc evropským ostrovům při řešení jejich problémů a nerovného postavení a na pokrytí dodatečných nákladů spojených s evropskými ostrovy v rámci budoucí politiky soudržnosti; navrhuje rozšířit kontaktní místo pro ostrovy zřízením pracovní skupiny pro ostrovy v rámci Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku Komise;

89.

vyzývá Komisi, aby zohlednila přidělení rozpočtu na základě HDP na obyvatele s cílem pokrýt veškeré rozdíly mezi ostrovy;

Pakt ostrovů a evropský akční plán pro ostrovy

90.

vyzývá Komisi, aby provedla dynamické posouzení článku 174 Smlouvy o fungování EU a navázala na tento článek s cílem vytvořit evropskou agendu pro ostrovy a vypracovat evropskou strategii pro ostrovy založenou na této zprávě, která bude reagovat na místní potřeby a situaci a zohlední specifika každé mořské oblasti EU; vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o rozdílné situaci jednotlivých ostrovních území a zvážila strategii pro ostrovy s konkrétními návrhy;

91.

vyzývá k co nejrychlejšímu vypracování a provádění paktu o ostrovech se zapojením klíčových zúčastněných stran, konkrétně celostátních, regionálních a místních orgánů, hospodářských a sociálních subjektů, občanské společnosti, akademické obce a nevládních organizací, a to na základě modelu „městského paktu“ (Urban Pact) a budoucího „paktu pro venkov“ (Rural Pact);

92.

zdůrazňuje, že dialog s komunitami na ostrovech a mezi nimi má zásadní význam pro podporu blízkosti evropskému projektu, budování mostů mezi kulturami, podněcování zájmu o rozhodovací procesy a pro propagaci budování samotné Evropské unie;

o o

93.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a vnitrostátním a regionálním parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60.

(2) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1.

(3) Úř. věst. C 37, 2.2.2021, s. 57.

(4) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 2.

(5) Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 53.

(6) Úř. věst. C 316, 6.8.2021, s. 2.

(7) Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2.

(8) Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 18.

(9) Úř. věst. C 232, 16.6.2021, s. 28.

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 41).

27.12.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 493/70

P9_TA(2022)0236

Bezpečnost v oblasti Východního partnerství a úloha společné bezpečnostní a obranné politiky

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2022 o bezpečnosti v oblasti Východního partnerství a úloze společné bezpečnostní a obranné politiky (2021/2199(INI))

(2022/C 493/06)

Evropský parlament,

—	s ohledem na preambuli Smlouvy o Evropské unii (SEU), zejména na body tři, čtyři a šest,

—	s ohledem na hlavu V SEU, zejména na druhou kapitolu oddíl dva o ustanoveních o společné bezpečnostní a obranné politice (SBOP),

—

s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (1), Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé (2), Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé (3), Dohodu o komplexním a posíleném partnerství mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé (4) a na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé (5),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 z dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (6),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/887 ze dne 20. května 2021, kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center (7),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“) (8),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (9),

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/1792 ze dne 11. října 2021, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (10),

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 ze dne 22. března 2021 o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528 (11),

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/748 (12), 2021/749 (13) a 2021/750 (14) ze dne 6. května 2021 o účasti Kanady, Norského království a Spojených států amerických na projektu PESCO „Vojenská mobilita“,

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1537 ze dne 22. října 2020, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2019/797 o omezujících opatřeních proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy (15),

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1127 ze dne 30. července 2020, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2019/797 o omezujících opatřeních proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy (16),

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/797 ze dne 17. května 2019 o omezujících opatřeních proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy (17),

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce a stanoví seznam zúčastněných členských států (18),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/486/SZBP ze dne 22. července 2014 o poradní misi Evropské unie pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (EUAM Ukraine) (19) a rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/813 ze dne 20. května 2021, kterým se mění rozhodnutí 2014/486/SZBP o poradní misi Evropské unie pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (EUAM Ukraine) (20),

—	s ohledem na společnou akci Rady 2008/736/SZBP ze dne 15. září 2008 o Pozorovatelské misi Evropské unie v Gruzii (EUMM Georgia) (21) a rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1990 ze dne 3. prosince 2020, kterým se mění rozhodnutí 2010/452/SZBP o Pozorovatelské misi Evropské unie v Gruzii, EUMM Georgia (22),

—	s ohledem na roční pracovní program Evropského obranného fondu na rok 2021, který Komise přijala dne 30. června 2021,

—	s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. prosince 2020, který předložila Komise, o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (COM(2020)0823),

—	s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o odolnosti klíčových subjektů, který předložila Komise dne 16. prosince 2020 (COM(2020)0829),

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 16. prosince 2020 nazvané „Strategie kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu“ (JOIN(2020)0018),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. července 2020 o strategii bezpečnostní unie EU (COM(2020)0605),

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 13. září 2017 s názvem Odolnost, odrazování a obrana: budování silné kybernetické bezpečnosti pro EU (JOIN(2017)0450),

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 7. června 2017 nazvané „Strategický přístup k odolnosti ve vnější činnosti EU“ (JOIN(2017)0021),

—	s ohledem na neformální zasedání Evropské rady konané ve dnech 10. a 11. března 2022, formální zasedání Evropské rady konané ve dnech 24. a 25. března 2022 a mimořádný summit NATO dne 24. března 2022,

—	s ohledem na prohlášení členů Evropské rady ze dne 26. února 2021 o bezpečnosti a obraně,

—	s ohledem na novou strategickou agendu na období 2019–2024, kterou Evropská rada přijala dne 20. června 2019,

—	s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 20. prosince 2013, 26. června 2015, 15. prosince 2016, 9. března 2017, 22. června 2017, 20. listopadu 2017 a 15. prosince 2017,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 22. ledna 2018 o integrovaném přístupu k vnějším konfliktům a krizím a ze dne 24. ledna 2022 o bezpečnostní situaci v Evropě,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 25. listopadu 2013, 18. listopadu 2014, 18. května 2015, 27. června 2016, 14. listopadu 2016, 18. května 2017, 17. července 2017, 25. června 2018, 17. června 2019, 10. prosince 2019, 17. června 2020, 12. října 2020, 20. listopadu 2020, 7. prosince 2020 a 10. května 2021 o společné bezpečnostní a obranné politice,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 13. prosince 2021 o paktu pro civilní SBOP,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 20. listopadu 2020 o strategickém přezkumu stálé strukturované spolupráce 2020,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 16. června 2020 o vnější činnosti EU v oblasti předcházení a boje proti terorismu a násilnému extremismu,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2019 o dalším úsilí za účelem posílení odolnosti a boje proti hybridním hrozbám,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2018 o ženách, míru a bezpečnosti,

—	s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 19. listopadu 2018 o zřízení paktu pro civilní SBOP,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 19. června 2017 o rámci pro společnou diplomatickou reakci EU na nepřátelské činnosti v kyberprostoru („soubor nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky“),

—	s ohledem na závěrečnou zprávu prvního cyklu koordinovaného každoročního přezkumu (CARD), která byla předložena Radě na jejím zasedání dne 20. listopadu 2020,

—	s ohledem na globální strategii nazvanou „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa – Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie“, kterou dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

—	s ohledem na společná prohlášení ze summitů Východního partnerství, které se konaly v roce 2009 v Praze, v roce 2011 ve Varšavě, v roce 2013 ve Vilniusu, v roce 2015 v Rize a v letech 2017 a 2021 v Bruselu,

—	s ohledem na společné prohlášení parlamentních výborů pro zahraniční věci přidružené trojice i na prohlášení Polska a Litvy o posílení spolupráce v rámci monitorování lidských práv na území států Východního partnerství okupovaných Ruskem, které bylo přijato dne 13. prosince 2021,

—	s ohledem na Minský protokol ze dne 5. září 2014, Minské memorandum ze dne 19. září 2014 a soubor opatření k provedení minských dohod, který byl přijat a podepsán v Minsku dne 12. února 2015 a který jako celek schválila Rada bezpečnosti OSN v rezoluci č. 2202 (2015) ze dne 17. února 2015,

—	s ohledem na třístranná setkání předsedy Evropské rady Charlese Michela, prezidenta Ázerbájdžánské republiky Ilhama Alijeva a předsedy vlády Arménské republiky Nikola Pašinjana ve dnech 14. prosince 2021 a 6. dubna 2022,

—	s ohledem na společné prohlášení o spolupráci mezi EU a NATO ze dne 10. července 2018 a na společné prohlášení EU a NATO ze dne 8. července 2016,

—	s ohledem na šestou zprávu ze dne 17. května 2021 týkající se pokroku při provádění společného souboru návrhů, které byly dne 6. prosince 2016 a 5. prosince 2017 potvrzeny Radou EU a Severoatlantickou radou,

—	s ohledem na společný soubor 74 návrhů týkajících se provádění společného varšavského prohlášení, který byl dne 6. prosince 2016 a 5. prosince 2017 potvrzen Radou EU a Severoatlantickou radou,

—	s ohledem na společné prohlášení EU a OSN ze dne 24. ledna 2022 o posílení strategického partnerství OSN a EU pro mírové operace a řešení krizí: priority na období let 2022–2024,

—

s ohledem na Chartu OSN, Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (OBSE) z roku 1975, Pařížskou chartu pro novou Evropu z roku 1990, Kodex chování OBSE o politicko-vojenských aspektech bezpečnosti ze dne 3. prosince 1994, Memorandum o bezpečnostních zárukách v souvislosti s přistoupením Ukrajiny ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní ze dne 5. prosince 1994 (Budapešťské memorandum o bezpečnostních zárukách) a Vídeňský dokument ze dne 30. listopadu 2011 o opatřeních k budování důvěry a bezpečnosti,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 o spolupráci mezi EU a NATO v rámci transatlantických vztahů (23),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o válečných zajatcích po posledním konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem (24),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o provádění směrnice 2009/81/ES, pokud jde o zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, a směrnice 2009/43/ES, pokud jde o transfer produktů pro obranné účely (25),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. února 2021 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou (26),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2021 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky – výroční zpráva za rok 2020 (27),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2021 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2020 (28),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2020 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskou republikou (29),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2020 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Gruzií (30),

—	s ohledem na svá doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k Východnímu partnerství před summitem konaným v červnu 2020 (31),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2018 o vojenské mobilitě (32),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2018 o kybernetické obraně (33),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku, zejména na usnesení týkající se ruské činnosti na území států Východního partnerství, jeho protiprávní anexe Krymu, porušování práv krymských Tatarů ze strany Ruska, ruské okupace částí území Ukrajiny, Gruzie a Moldavské republiky a související činnosti spojené s vytyčováním hranic a nepřátelskou propagandou a dezinformacemi namířenými proti EU a zemím Východního partnerství ze strany Ruska,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0168/2022),

vzhledem k tomu, že Východní partnerství je součástí politiky sousedství EU a vzhledem k tomu, že EU uplatňuje komplexní přístup k bezpečnosti a odolnosti, jako například proti kybernetickým a hybridním hrozbám, jehož cílem je konkrétně posílit vztahy se šesti zeměmi Východního partnerství – Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou – s cílem přispět k podpoře míru, stability, odolnosti, sdílené prosperity, udržitelného rozvoje a reforem a lidské bezpečnosti v zemích východního sousedství Unie, posílit hospodářskou spolupráci, podpořit meziodvětvové reformy a přispět k celkové odolnosti těchto zemí v duchu sdílené odpovědnosti;

vzhledem k tomu, že Východní partnerství usiluje o podporu stability, prosperity a vzájemné spolupráce a o pokrok v dosahování nezbytných reforem; vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné posílit mírové řešení konfliktů v celém Východním partnerství, zejména prostřednictvím mnohostranných přístupů a fór, jako je OBSE; vzhledem k tomu, že je třeba vypracovat strategii, jak lépe řešit bezpečnostní aspekty politiky EU ve vztahu k Východnímu partnerství, přičemž je třeba vycházet z bezpečnostních potřeb příslušných partnerských zemí, neboť destabilizace regionu Východního partnerství představuje významnou globální hrozbu a ohrožení míru, stability a bezpečnosti zemí Východního partnerství a evropského kontinentu;

vzhledem k tomu, že Východní partnerství čelí v posledních letech závažnému porušování mezinárodního práva, bezpečnostním hrozbám a konfliktům, což vedlo k současné ruské agresi proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že bezpečnost a mír ve východním sousedství předpokládá respektování a dodržování mezinárodního práva, územní celistvosti a základních práv a svobod; vzhledem k tomu, že EU by měla učinit vše, co je v jejích silách, aby pomohla přidruženým zemím Východního partnerství získat zpět nezávislost a plnou kontrolu nad svým územím; vzhledem k tomu, že jasný závazek EU vůči evropské perspektivě přidružených zemí Východního partnerství má zásadní význam pro prodemokratické reformy a bezpečnost, stabilitu a prosperitu jejich společností;

vzhledem k tomu, že se EU a partnerské země Východního partnerství společně rozhodly prohloubit svou spolupráci v oblasti bezpečnosti, včetně posílení schopnosti zemí Východního partnerství čelit hybridním a kybernetickým hrozbám; vzhledem k tomu, že je rovněž třeba věnovat nadále pozornost konvenčním hrozbám s ohledem na nedávný vývoj, k němuž došlo v zemích Východního partnerství a Střední Asii;

vzhledem k tomu, že zásadní cíle Východního partnerství jsou prospěšné pro všechny sousední země, včetně Ruska, neboť přispívají k vytvoření stabilnějšího regionu prostřednictvím opatření, která zachovávají mezinárodní právo, respektují územní celistvost a smlouvy, jimiž se řídí vztahy mezi státy, a posilují řádnou správu věcí veřejných, demokracii, právní stát, respektování lidských práv a dobré sousedské vztahy tím, že podporují mír, stabilitu, sdílenou prosperitu a vyhlídky obyvatel všech zemí Východního partnerství; vzhledem k tomu, že destabilizace regionu Východního partnerství představuje významnou hrozbu pro mír, stabilitu a bezpečnost EU i celého světa;

F.	vzhledem k tomu, že summit Východního partnerství, který se konal dne 15. prosince 2021, opětovně potvrdil svrchované právo jednotlivých partnerů zvolit si úroveň ambicí a cílů ve svých vztazích s EU;

G.	vzhledem k tomu, že summit Východního partnerství v roce 2021 vyústil ve zvýšené úsilí o posílení odolnosti a strategické komunikace, jakož i boje proti dezinformacím a dialogu o bezpečnosti, kybernetické bezpečnosti a spolupráce v oblasti SBOP;

H.	vzhledem k tomu, že každá země v oblasti Východního partnerství EU, s výjimkou Běloruska, má na svém území územní konflikt, který pečlivě připravilo Rusko nebo je do něj zapojeno;

I.	vzhledem k tomu, že dne 22. února 2022 obě komory ruského parlamentu – Rada federace a Státní duma – jednomyslně schválily uznání ukrajinských separatistických regionů Doněcka a Luhanska jako nezávislých států;

J.	vzhledem k tomu, že dne 23. února 2022 ruský parlament odhlasoval, že prezident Putin může použít ruskou armádu mimo území země na „podporu separatistů na Ukrajině“;

vzhledem k tomu, že dne 24. února 2022 ruský prezident Vladimir Putin v předem nahraném televizním vysílání oznámil, že nařídil „zvláštní vojenskou operaci“ na východní Ukrajině; vzhledem k tomu, že o několik minut později došlo k raketovým útokům na desítky měst po celé zemi, včetně ukrajinského hlavního města; vzhledem k tomu, že za úsvitu vstoupily na východní Ukrajinu od ruských hranic – stejně jako z Běloruska na severu a z Krymu, který Rusko nezákonně anektovalo, na jihu – vojenské jednotky a obrněná vozidla;

L.	vzhledem k tomu, že dne 27. února 2022 prezident Putin rozhodl o uvedení ruských jaderných a raketových sil do nejvyššího stupně bojové pohotovosti;

vzhledem k tomu, že dne 24. února 2022 Rusko shromáždilo více než 200 000 vojáků v útočném uskupení na hranicích Ukrajiny a zároveň posílilo taktiku hybridní a kybernetické války proti zvoleným ukrajinským orgánům, zahájilo plnou invazi na Ukrajinu přes její severní, východní a jižní hranice a Černé moře, přičemž intenzivně bombardovalo civilní oblasti s využitím převahy svých vzdušných a námořních sil a zbraní; vzhledem k tomu, že se celkově jedná o největší vojenský konflikt v Evropě od druhé světové války;

N.	vzhledem k tomu, že i přes počáteční neúspěchy v důsledku silného ukrajinského odporu provádí ruské síly útočné operace a letecké a dělostřelecké/raketové útoky na pozice a infrastrukturu civilního obyvatelstva, včetně známých evakuačních koridorů;

O.	vzhledem k tomu, že dne 13. března 2022 Rusko vystupňovalo svou útočnou válku na Ukrajině úderem na velkou vojenskou základnu vzdálenou necelých 16 km od polských hranic, při němž zahynulo nejméně 35 osob a dalších 134 bylo zraněno, což dále zvýšilo napětí v regionu;

vzhledem k tomu, že Rusko prezidenta Putina pokračuje v útočné válce a nepřetržité hybridní válce proti některým zemím Východního partnerství, kterou podporuje stále přítomná hrozba síly v celém regionu, ozbrojená agrese a nezákonná okupace, aby udrželo státy politicky slabé a v nerovnováze a spojené se samozvanou sférou vlivu Moskvy, ve skutečnosti nerespektuje svrchované právo zemí Východního partnerství na územní celistvost, na vlastní zahraničněpolitická rozhodnutí a na volbu vlastních spojenectví, což je v rozporu s příslušnými zásadami OBSE zakotvenými v Helsinském závěrečném aktu z roku 1975, Pařížské chartě z roku 1990 a také v Istanbulském dokumentu (1999) a Astanské deklaraci (2010); vzhledem k tomu, že útočné akce Ruska a jeho pokusy oslabit evropský bezpečnostní řád jsou zdrojem nestability v regionu i mimo něj a mají za cíl oslabit a znehodnotit úlohu EU v regionu;

vzhledem k tomu, že přímá vojenská agrese Ruska proti Gruzii v roce 2008 a následná okupace 20 % jejího území, invaze, dočasná okupace a nezákonná anexe Krymu v roce 2014 a podpora separatistů v Doněcku a Luhansku destabilizují region a posloužily jako precedens, který vedl k útočné válce Ruska proti Ukrajině a k jasnému porušení svrchovanosti, nezávislosti, jednoty a územní celistvosti Gruzie a Ukrajiny; vzhledem k tomu, že EU tyto akce důrazně odsoudila a zopakovala své pevné odhodlání neuznat nezákonně anektované a okupované regiony Ruska, které Rusko využilo k útoku proti některým zemím Východního partnerství, což vedlo členské státy a EU k přijetí řady omezujících opatření; vzhledem k tomu, že Rusko svými činy prokázalo, že odmítá snahy přidružených zemí Východního partnerství o vstup do EU nebo NATO a je odhodláno čelit veškerým pokusům o podporu demokratického rozvoje v regionu, který považuje za sobě „blízké zahraničí“; vzhledem k tomu, že Kreml i nadále vnímá „blízké zahraničí“ jako ruskou sféru vlivu;

R.	vzhledem k tomu, že útočná válka Ruska proti Ukrajině odhaluje závažná bezpečnostní slabá místa členských států a zemí usilujících o členství v EU, zejména států v oblasti Baltského a Černého moře;

S.	vzhledem k tomu, že Bělorusko napomáhalo ruské útočné válce proti Ukrajině a umožnilo ruským ozbrojeným silám provést na běloruském území týdenní vojenské cvičení, než dovolilo, aby jeho území posloužilo jako odrazový můstek pro invazi na Ukrajinu;

vzhledem k tomu, že v září 2021 proběhlo společné ruské vojenské cvičení ZAPAD s Běloruskem a několika dalšími zeměmi Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti vedené Ruskem, do něhož bylo zapojeno až 200 000 vojáků, kteří v rámci netransparentní demonstrace síly nacvičovali vedení boje proti povstalcům, městskou válku a kybernetické útoky; vzhledem k tomu, že Rusko a Bělorusko pravidelně pořádají společná vojenská cvičení a schválily společnou vojenskou doktrínu; vzhledem k tomu, že společné rusko-běloruské vojenské cvičení nazvané Spojenecké odhodlání 2022 sloužilo jako důkaz toho, že se rychle zmenšuje rozdíl ve vojenských schopnostech Ruska, které stále více realizuje svůj cíl prohlubovat politické a vojenské vztahy se zeměmi Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti; vzhledem k tomu, že tato vojenská cvičení se ukázala být nácvikem pro případnou invazi a útočnou válku proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že ruské vojenské síly v Bělorusku představují hrozbu pro Ukrajinu, Polsko, Litvu a celou Evropu a mohlo by být součástí konečného plánu na podřízení si Běloruska a jeho okupaci;

vzhledem k tomu, že nelegitimní režim Alexandra Lukašenka ve snaze udržet se u moci utužuje vztahy s Putinovým Ruskem, souhlasil s prohloubením unie s Ruskem a s umístěním ruských vojsk na bělorusko-ukrajinské hranici a poskytuje logistickou a vojenskou podporu ruským jednotkám bojujícím ve válce agrese proti Ukrajině;

V.	vzhledem k tomu, že Bělorusko nese vinu za útočnou válku proti Ukrajině, neboť umožnilo a podpořilo ruskou invazi z běloruského území, čímž jasně prokázalo svou politickou loajalitu a vyvolalo přísný a zesílený sankční režim EU vůči Bělorusku;

W.	vzhledem k tomu, že žádná spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany by neměla zahrnovat nelegitimní režim Alexandra Lukašenka, neboť jakékoli potenciální aktivity by mohly být využity proti členským státům EU nebo k utlačování běloruského lidu;

vzhledem k tomu, že po masových demonstracích proti rozsáhlým volebním podvodům běloruský režim dále zvyšuje domácí a násilné represe proti velké části běloruských občanů, kteří usilují o demokratickou společnost, a upustil od svého cíle podporovat lepší vztahy s EU; vzhledem k tomu, že Bělorusko zvrátilo tendence k demokratizaci a v souvislosti s krizí na hranicích mezi EU a Běloruskem přistoupilo k účelovému využívání migrantů, a vzhledem k tomu, že pokračuje v likvidaci domácích snah o liberalizaci a v destabilizaci a rozdělování členských států EU s cílem dosáhnout zrušení cílených sankcí EU vůči osobám a subjektům odpovědným za brutální útlak; vzhledem k tomu, že Lukašenkův režim ohrožuje stabilitu v regionu tím, že vede hybridní válku, a v rozporu s leteckou bezpečností donutil let společnosti Ryanair přistát v Minsku, což vedlo EU k uvalení sankcí;

Y.	vzhledem k tomu, že dne 27. února 2022 Bělorusko schválilo novou ústavu, která se vzdává nejaderného statusu země;

vzhledem k tomu, že poté, co Rusko 21. února 2022 oficiálně uznalo Luhanskou a Doněckou lidovou republiku, ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že minské dohody „již neexistují“ a že za jejich rozpad může Ukrajina; vzhledem k tomu, že jednání v normandském formátu a minské dohody I a II jsou prozatím neúčinné a dosud se jejich pomocí nepodařilo ukončit ozbrojené střety mezi Ukrajinou a Ruskem podporovanými silami a nelegálními ozbrojenými formacemi v určitých oblastech Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny; vzhledem k tomu, že budoucnost normandského formátu a minských dohod I a II je značně nejistá, neboť mezinárodní ozbrojený konflikt na Ukrajině si už vyžádal tisíce mrtvých a vyhnal z domovů přibližně 10 milionů lidí a více než 4 miliony uprchlíků; vzhledem k tomu, že každodenní ostřelování a přestřelky nadále zraňují a zabíjí lidi;

AA.

vzhledem k tomu, že hrozby pro východní sousedství se netýkají pouze chování a činnosti Ruska, ale zahrnují i širokou škálu hrozeb, včetně vlivu jiných autoritářských režimů, terorismu, organizované trestné činnosti, obchodování s lidmi, korupce, účelového využívání nelegální migrace, dezinformací, změny klimatu, kybernetických útoků, šíření zbraní hromadného ničení, znečišťování životního prostředí v důsledku vojenských konfliktů, zbrojení v oblasti dodávek energie, hybridních akcí a řady dalších hrozeb ohrožujících soudržnost společností v sousedství;

AB.

vzhledem k tomu, že hybridní hrozby se vyznačují systematickou kombinací informační války, rychlého přemísťování sil, rozsáhlé kybernetické války a zvýšeného využívání nových a přelomových technologií od mořského dna až po vesmír, jež zahrnují pokročilá dýchací zařízení i vesmírné systémy sledování, a nasazení úderných systémů, což vše umožňuje vyspělá umělá inteligence, kvantová výpočetní technika, stále „inteligentnější“ technologie bezpilotních letounů, ofenzivní kybernetické schopnosti, nadzvukové raketové systémy, nanotechnologie a biologická válka;

AC.	vzhledem k tomu, že nelze pomíjet možnost, že Rusko přikročí k použití chemických, biologických, radiologických a jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že EU byla znepokojena narušením globální architektury odzbrojení, nešíření zbraní a kontroly zbrojení;

AD.

vzhledem k tomu, že ruské síly zahájily vojenské útoky na jaderné elektrárny v Černobylu a Záporoží, převzaly kontrolu nad těmito elektrárnami a několik týdnů držely jejich zaměstnance jako rukojmí, zatímco Mezinárodní agentuře pro atomovou energii byl znemožněn přístup k údajům přenášeným z těchto zařízení a ke sledování jaderného materiálu; vzhledem k tomu, že v případě pokračujících bojů mohou být cílem útoku i další jaderné elektrárny na Ukrajině;

AE.	vzhledem k tomu, že Moskva zahájila dezinformační kampaň, v níž tvrdí, že USA vyvíjejí na Ukrajině biologické zbraně; vzhledem k tomu, že čínské ministerstvo zahraničí podpořilo tvrzení Ruska;

AF.	vzhledem k tomu, že Rusko vyzvalo ke svolání zasedání Rady bezpečnosti OSN k projednání svých obvinění týkajících se použití biologických zbraní;

AG.	vzhledem k tomu, že ruská oficiální dezinformační kampaň možná připravuje půdu pro nasazení biologických zbraní; vzhledem k tomu, že dezinformace kolem biologických zbraní mohou být záminkou pro jejich případné použití;

AH.

vzhledem k tomu, že dezinformační kampaně podporované Ruskem a hybridní vměšování ohrožují rozvoj právního státu, demokratické instituce a evropskou perspektivu v zemích Východního partnerství; vzhledem k tomu, že dezinformace uvádějí obyvatelstvo v zemích Východního partnerství v omyl, šíří nedůvěru v demokratické procesy a tradiční sdělovací prostředky, polarizují společnosti, oslabují lidská práva a zhoršují podmínky menšin a zranitelných skupin a celkově mají nepříznivý vliv na vnitřní bezpečnost zemí Východního partnerství;

AI.

vzhledem k tomu, že Rusko usiluje o rozbití a přepracování evropské bezpečnostní architektury a vynucuje si od transatlantického společenství sliby, že nepřijme Ukrajinu a Gruzii do NATO, a požaduje stažení vojsk NATO z některých členských států EU, čímž nerespektuje základní zásady evropské bezpečnosti dohodnuté mezi evropskými zeměmi, včetně Ruska; vzhledem k tomu, že skutečnost, že ruská vojska vtrhla na Ukrajinu přes území Běloruska, které tak napomohlo ruské útočné válce proti Ukrajině, ukazuje, jaké kroky Rusko požaduje od svých spojenců, a nadále tak představuje vážnou hrozbu pro Polsko, pobaltské státy, ostatní země Východního partnerství a celou Evropu;

AJ.

vzhledem k tomu, že EU, NATO a jejich členské státy prosazují mírové diplomatické řešení, které by vedlo k okamžitému ukončení veškerých vojenských aktivit Ruska na Ukrajině a bezpodmínečnému stažení všech sil a vojenského vybavení z celého mezinárodně uznaného území Ukrajiny, přičemž členské státy se snaží posílit odolnost a schopnost Ukrajiny bránit se; vzhledem k tomu, že Rusko při dialogu a jednáních o situaci na Ukrajině schválně a záměrně ignorovalo Evropskou unii, ačkoli je v sázce bezpečnost EU; vzhledem k tomu, že bez evropských zemí nelze diskutovat o evropské bezpečnosti; vzhledem k tomu, že OBSE je jedinou evropskou organizací, která sdružuje všechny evropské země, včetně Ruska, Střední Asie a transatlantických partnerů; vzhledem k tomu, že OBSE je i nadále vhodným rámcem pro diskusi o tom, jak posílit společnou evropskou bezpečnostní architekturu v zájmu všech; vzhledem k tomu, že je vynakládáno značné úsilí na udržení intenzivní spolupráce mezi EU, jejími členskými státy a Spojenými státy a mezi samotnými členskými státy v souvislosti s útočnou válkou Ruska proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že intenzivní dvoustranná jednání o pokračující ruské útočné válce proti Ukrajině nepřinesla žádný průlom směrem k udržitelnému řešení této krize;

AK.

vzhledem k tomu, že Evropská rada a Rada pro zahraniční věci, včetně ministrů zahraničních věcí a obrany, se několikrát sešly, aby projednaly útočnou válku Ruska proti Ukrajině a rozhodly o strategii potupu EU; vzhledem k tomu, že EU čelí vojenskému útoku Ruské federace vůči Ukrajině stále přísnějšími sankcemi; vzhledem k tomu, že mezi poslanci Evropského parlamentu a místopředsedou Komise a vysokým představitelem proběhla výměna názorů na bezpečnostní architekturu Evropy ve světle ruské války proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že Výbor pro zahraniční věci a Podvýbor pro bezpečnost a obranu Evropského parlamentu uspořádaly ve dnech 30. ledna až 2. února 2022ad hoc misi na Ukrajinu;

AL.	vzhledem k tomu, že OBSE je i nadále vhodným rámcem pro diskusi o tom, jak posílit společnou evropskou bezpečnostní architekturu v zájmu všech;

AM.	vzhledem k tomu, že v přímé reakci na útok Ruska proti Ukrajině zvýšily členské státy EU, zejména Německo, výrazně své rozpočty na obranu;

AN.	vzhledem k tomu, že řada členských států poskytuje Ukrajině dvoustrannou vojenskou pomoc s cílem pomoci ukrajinským ozbrojeným silám při obraně svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny;

AO.

vzhledem k tomu, že řada členských států EU se rozhodla vyhovět žádostem Ukrajiny o vojenské vybavení; vzhledem k tomu, že několik členských států EU, počínaje pobaltskými státy a Polskem, poslalo na Ukrajinu zbraně a pomohlo ukrajinským ozbrojeným silám poskytnutím sofistikované výzbroje na obranu proti ruským invazním silám; vzhledem k tomu, že litevsko-polsko-ukrajinská brigáda je první a největší strukturou pro výcvik a manévrování mezi evropskými a ukrajinskými ozbrojenými silami;

AP.

vzhledem k tomu, že EU přijala dvě opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje, která přispějí k posílení schopností a odolnosti ukrajinských ozbrojených sil a k ochraně civilního obyvatelstva před pokračující vojenskou agresí; vzhledem k tomu, že z těchto opatření pomoci o celkové hodnotě 1,5 miliardy EUR bude financováno vybavení a zásoby pro ukrajinské ozbrojené síly, poprvé včetně smrtícího vybavení;

AQ.

vzhledem k tomu, že v listopadu 2021 Rada oznámila balíček čtrnácti nových projektů PESCO v oblasti pozemní, námořní, letecké, kybernetické a vesmírné bezpečnosti; vzhledem k tomu, že tým rychlé reakce pro kybernetickou bezpečnost financovaný z prostředků PESCO oznámil dne 22. února 2022 nasazení odborníků na kybernetickou bezpečnost, kteří mají pomoci v boji proti ruským kybernetickým útokům na ukrajinské subjekty;

AR.

vzhledem k tomu, že nově přijatý Strategický kompas musí SBOP poskytnout politické a strategické ambice, schopnosti a zdroje potřebné k dosažení pozitivních změn, zejména ve strategickém sousedství; vzhledem k tomu, že politická vůle členských států EU má pro provádění Strategického kompasu zásadní význam; vzhledem k tomu, že cílem Strategického kompasu je příznivě ovlivnit rychlost a robustnost společné reakce na geopolitické a globální výzvy, přičemž prioritou je skutečná evropská obrana proti prostředí vznikajících hrozeb;

AS.

vzhledem k tomu, že Komise přijala nový balíček mimořádné makrofinanční pomoci pro Ukrajinu ve výši 1,2 miliardy EUR, který má zemi pomoci čelit současným hospodářským a geopolitickým výzvám a řešit její finanční potřeby v důsledku agresivních akcí Ruska; vzhledem k tomu, že Komise rovněž přidělí Ukrajině dalších 120 milionů EUR, čímž výrazně zvýší svou dvoustrannou pomoc této zemi v oblasti grantů v tomto roce; vzhledem k tomu, že EU bude i nadále investovat do budoucnosti Ukrajiny prostřednictvím hospodářského a investičního plánu, jehož cílem je v příštích několika letech získat investice ve výši až 6,5 miliardy EUR;

AT.

vzhledem k tomu, že EU a její spojenci přijali v reakci na ruskou agresi vůči územní celistvosti Ukrajiny rozsáhlé a bezprecedentní balíčky sankcí a opatření, které omezují přístup Ruska na západní kapitálové trhy, zmrazují aktiva a zakazují transakce ve třech ruských bankách a rovněž vylučují klíčové banky ze systému SWIFT;

AU.

vzhledem k tomu, že sankce v energetickém odvětví ztěžují a prodražují modernizaci ropných rafinérií v Rusku; vzhledem k tomu, že EU zakázala vývoz, prodej nebo dodávky letadel a souvisejícího vybavení ruským leteckým společnostem, jakož i veškeré související opravy, údržbu nebo finanční služby; vzhledem k tomu, že Západ uzavřel vzdušný prostor pro všechna letadla vlastněná Ruskem, registrovaná v Rusku nebo kontrolovaná Ruskem; vzhledem k tomu, že tato letadla již nebudou moci přistávat na území EU a jejích spojenců, startovat z něj ani nad ním přelétat; vzhledem k tomu, že Západ rozšiřuje rozsah kontrol vývozu zboží dvojího užití, aby omezil přístup Ruska k důležitým technologiím, jako jsou polovodiče nebo špičkový software; vzhledem k tomu, že EU zakázala přístup ruským diplomatům a spřízněným skupinám a podnikatelům, jakož i ruským státním sdělovacím prostředkům Russia Today a Sputnik a jejich dceřiným společnostem; vzhledem k tomu, že pátý balíček sankcí EU zahrnuje dalších 217 osob a 18 subjektů a rozšiřuje sankční seznam o embargo na uhlí;

AV.

vzhledem k tomu, že sankce uvalené na Rusko a Bělorusko představují bezprecedentní projev jednoty členských států EU a způsobují značné hospodářské škody klíčovým pilířům ruské a běloruské ekonomiky, což mělo dosud za následek dočasný pád rublu, zvýšené riziko nesplacení dluhopisů, dočasné uzavření moskevské burzy, obrovské omezení obchodů s ruskou ropou a vyloučení Ruska z řady mezinárodních organizací;

AW.	vzhledem k tomu, že sankce proti Rusku způsobují skutečné škody a mohly by vyvolat recesi; vzhledem k tomu, že rubl se dočasně propadl, riziko nesplacení dluhopisů vzrostlo, moskevská burza byla uzavřena a obchody s ruskou ropou se stále více zlevňují;

AX.	vzhledem k tomu, že Ukrajina podala oficiální žádost o členství v EU dne 28. února 2022 a po ní rychle následovaly žádosti o členství v EU podané Moldavskou republikou a Gruzií dne 3. března 2022;

AY.

vzhledem k tomu, že v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině se členské státy potýkají s nebývalým počtem vysídlených osob, které prchají z Ukrajiny do bezpečí; vzhledem k tomu, že vysoký komisař OSN pro uprchlíky očekává, že uprchlíků bude 6 až 8 milionů; vzhledem k tomu, že většina uprchlíků utekla do sousedních členských států EU, zejména do Polska, Rumunska, Maďarska a na Slovensko, a také do už tak zranitelné země v sousedství Ukrajiny, Moldavské republiky, což vyvolalo obrovský tlak na přesídlení a poskytnutí pomoci; vzhledem k tomu, že Komise aktivovala mechanismus civilní ochrany EU na podporu Ukrajiny a sousedních zemí; vzhledem k tomu, že Komise přijala legislativní návrh nazvaný „Akce v rámci politiky soudržnosti na podpdoru uprchlíků v Evropě (CARE)“, vzhledem k tomu, že Komise předložila hlavní finanční nástroje, včetně 500 milionů EUR z rozpočtu EU, navrhovaného prodloužení období plnění pro prostředky, které mají členské státy k dispozici v rámci fondů v oblasti vnitřních věcí na období 2014–2020, a pro čerpání fondů v oblasti vnitřních věcí na období 2021–2027;

AZ.

vzhledem k tomu, že krátce po začátku ruské invaze se Evropská rada poprvé jednomyslně dohodla na aktivaci směrnice o dočasné ochraně (34), která všem ukrajinským občanům, uprchlíkům a dlouhodobě pobývajícím rezidentům prchajícím z Ukrajiny okamžitě poskytla status ochrany a přístup ke zdravotní péči, vzdělávání, práci a pobytu v EU;

BA.

vzhledem k tomu, že iniciativa Trojmoří, do níž je zapojeno dvanáct zemí ve východním a jižním křídle EU a v jejímž rámci spolupracuje přibližně 112 milionů občanů na rozvoji infrastruktury, energetiky, dopravy a digitálních sítí, představuje zásadní krok vpřed, který lze rozšířit o země Východního partnerství ve snaze o další posílení vazeb s EU;

BB.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament důrazně podporuje mezinárodní Krymskou platformu, kterou v srpnu 2021 v Kyjevě zahájila Ukrajina, členské státy EU a další mezinárodní partneři s cílem rozvinout iniciativu ukrajinského prezidenta; vzhledem k tomu, že tato platforma představuje důležitý formát pro konzultace a koordinaci, jehož cílem je zvýšit účinnost mezinárodní reakce na probíhající nezákonnou okupaci Krymu, znovu potvrdit neuznání anexe Krymu a dosáhnout ukončení okupace Krymu a jeho mírového návratu pod kontrolu Ukrajiny; vzhledem k tomu, že platforma reaguje na útočnou válku Ruska zvýšením mezinárodního tlaku na Kreml, zabráněním dalšímu porušování práv a ochranou obětí okupačního režimu;

BC.	vzhledem k tomu, že Rusko pokračuje v nezákonném vydávání ruských pasů ukrajinským občanům na dočasně okupovaných ukrajinských územích Doněcké a Luhanské oblasti;

BD.	vzhledem k tomu, že dne 26. února 2022 vypracovala Rada bezpečnosti OSN návrh textu odsuzujícího ruskou invazi na Ukrajinu, který Rusko vetovalo, přičemž Čína a Spojené arabské emiráty se zdržely hlasování;

BE.	vzhledem k tomu, že dne 2. března 2022 přijalo Valné shromáždění OSN nezávaznou rezoluci požadující okamžité zastavení ruské útočné války proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že hlasování bylo potvrzeno drtivou většinou 140 zemí, 5 zemí hlasovalo proti a 38 se zdrželo hlasování;

BF.	vzhledem k tomu, že dne 16. března 2022 prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan po návratu z návštěvy Ukrajiny prohlásil, že „pokud jsou útoky úmyslně vedeny proti civilnímu obyvatelstvu, jedná se o trestný čin, který můj úřad může vyšetřovat a stíhat“;

BG.	vzhledem k tomu, že dne 7. dubna 2022 Valné shromáždění OSN odhlasovalo pozastavení členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva;

BH.	vzhledem k tomu, že v reakci na nevyprovokovanou a neoprávněnou invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 rozmístilo NATO ve východní části aliance tisíce dalších pozemních, vzdušných a námořních obranných sil; vzhledem k tomu, že aliance aktivovala síly rychlé reakce NATO;

BI.	vzhledem k tomu, že NATO pomáhá koordinovat žádosti Ukrajiny o pomoc a podporuje své spojence při poskytování humanitární a nesmrtící pomoci;

BJ.	vzhledem k tomu, že NATO znovu potvrdilo svou politiku otevřených dveří; vzhledem k tomu, že spojenci NATO uvádějí své síly do pohotovosti a posílají další lodě a bojová letadla do rozmístění NATO ve východní Evropě, čímž posilují odstrašování a obranu spojeneckých sil;

BK.	vzhledem k tomu, že řada ruských bezpilotních letounů vstoupila do vzdušného prostoru několika členských států NATO a poté se zřítila na jejich území, čímž zjevně narušila vzdušný prostor členských států NATO;

BL.	vzhledem k tomu, že dne 8. března 2022 ukrajinský prezident Zelenskyj oznámil, že už nebude usilovat o vstup do NATO a že Ukrajina je ochotna přistoupit na kompromis ohledně statusu Ruskem kontrolovaných regionů Luhanské a Doněcké separatistické oblasti Ukrajiny;

BM.	vzhledem k tomu, že EU by měla na hrozby Kremlu reagovat nejen tvrdými bezpečnostními opatřeními, jako jsou dodávky zbraní na Ukrajinu, aby se mohla bránit, ale také využitím měkké síly evropských nástrojů, jako je například udělení statusu kandidátské země;

BN.

vzhledem k tomu, že SBOP musí být založena na ještě užší koordinaci a spolupráci s obranným a odstrašujícím postojem NATO a s politikou otevřených dveří při plném zohlednění bezpečnostních opatření členských států EU, a dále na potřebě úzké koordinace mezi EU a NATO s cílem zajistit soudržnost mezi Strategickým kompasem EU a příští strategickou koncepcí NATO; vzhledem k tomu, že některé země Východního partnerství usilují o vstup do NATO;

BO.

vzhledem k tomu, že v období od roku 2014 do začátku války poskytly Spojené státy Ukrajině více než 2,9 miliardy USD na podporu bezpečnostních kapacit – s ročním přídělem ve výši 393 milionů USD k roku 2021 –, což z Ukrajiny činí největšího samostatného příjemce vojenské pomoci ze zahraničí v Evropě, přičemž Spojené státy každý rok rovněž vycvičí čtyři brigády ukrajinských ozbrojených sil; vzhledem k tomu, že USA poskytly Ukrajině smrtící vybavení a nedávno oznámily poskytnutí pomoci ve výši 800 milionů USD, včetně těžkých zbraní, dělostřelectva, bezpilotních letounů a munice, čímž celková částka americké bezpečnostní pomoci Ukrajině od začátku války přesáhla 4 miliardy USD a stále se zvyšuje;

BP.

vzhledem k tomu, že dne 27. ledna 2022 podepsaly parlament Spojeného království a ukrajinská Nejvyšší rada dohodu o vojenských zakázkách, na jejichž základě budou Ukrajině v letech 2022 až 2023 poskytnuty investiční projekty; vzhledem k tomu, že vojenská dohoda má celkovou hodnotu 1,7 miliardy GBP a jejím cílem je rozšířit ukrajinské námořní schopnosti;

BQ.	vzhledem k tomu, že od 9. února 2022 dosáhla pomoc při mimořádných událostech Spojeného království Ukrajině výše 400 milionů GBP, a vzhledem k tomu, že Spojené království uvedlo do pohotovosti tisíc vojáků, kteří budou nasazeni ve východní Evropě, aby zajistili bezpečnost ukrajinských uprchlíků;

BR.	vzhledem k tomu, že Spojené království poskytuje výcvik více než 20 000 příslušníků ukrajinských ozbrojených sil zaměřený na budování kapacit a nesmrtící vybavení a dodalo obranné systémy; vzhledem k tomu, že Spojené království rovněž poskytlo Ukrajině smrtící zbrojní vybavení;

BS.

vzhledem k tomu, že Kanada zahájila operaci UNIFIER, program vojenského výcviku a spolupráce a projekt policejního výcviku a pomoci, v jejichž rámci byl poskytnut výcvik více než 30 000 příslušníků ukrajinských bezpečnostních sil a policejních složek a bylo Ukrajině poskytnuto taktické vybavení a zbraně; vzhledem k tomu, že v období od ledna do dubna 2022 Kanada vyčlenila na podporu Ukrajiny více než 118 milionů kanadských dolarů na vojenské vybavení a přidělila Ukrajině dalších 500 milionů kanadských dolarů na vojenskou pomoc ve fiskálním roce 2022–2023;

BT.	vzhledem k tomu, že Norsko darovalo Ukrajině protitankové zbraně a systémy protivzdušné obrany spolu s rozsáhlým balíčkem nesmrtící vojenské pomoci, jako jsou neprůstřelné vesty, přilby, polní dávky a další základní zásoby, a zároveň poskytlo podporu ve výši více než 40 milionů EUR;

BU.	vzhledem k tomu, že Japonsko poskytlo Ukrajině kromě půjčky ve výši 100 milionů USD i nesmrtící vojenskou pomoc, včetně neprůstřelných vest, přileb, generátorů energie a potravin;

BV.	vzhledem k tomu, že poradní výbor pro reformu obrany, složený z odborníků na vysoké úrovni ze Spojených států, Spojeného království, Kanady, Polska, Německa a Litvy, je nejvyšším mezinárodním poradním orgánem na Ukrajině;

BW.

vzhledem k tomu, že stále aktivnější úloha Číny v regionální soutěži o politický, sociální a hospodářský vliv v zemích Východního partnerství roste, neboť čínské investice, včetně iniciativy „Jedno pásmo, jedna cesta“, v sobě spojují levné úvěry, které zvyšují poměr dluhu k HDP s předpokládaným výsledkem v podobě zadluženosti zemí Východního partnerství, která povede k agresivnímu odškodňování, často ve formě vlastnictví strategické infrastruktury a politického přizpůsobení;

BX.

vzhledem k tomu, že vliv třetích zemí, zejména Íránu, v zemích Východního partnerství, se z velké části zaměřuje na jižní Kavkaz, kde stále roste dlouhodobý kulturní, náboženský, politický a hospodářský vliv Íránu, což může ohrozit bezpečnost a stabilitu některých zemí Východního partnerství v důsledku pokusů o atentát spojených s příslušníky íránských islámských revolučních gard v Gruzii a Ázerbájdžánu, což vyvolává další obavy o úsilí EU o podporu bezpečnosti, stability a dobrých sousedských vztahů mezi zeměmi Východního partnerství;

BY.

vzhledem k tomu, že 44denní konflikt vyvolaný Ázerbájdžánem zásadně změnil politickou, strategickou a operační situaci na jižním Kavkaze, měl za následek tisíce obětí, desetitisíce vysídlených osob a vedl k tomu, že Rusko rozmístilo na základě dohody o příměří z 10. listopadu 2020 přibližně 2 000 svých příslušníků tzv. mírových sil do Lačinského koridoru a v Náhorním Karabachu a jeho okolí; vzhledem k tomu, že mezi Ázerbájdžánem a Arménií nadále dochází k potyčkám a konflikt o Náhorní Karabach nebyl dosud vyřešen; vzhledem k tomu, že Rusko nebude schopno samo urovnat konflikt, který se zrodil v postsovětském prostoru; vzhledem k tomu, že nedostatečná strategická a diplomatická iniciativa EU umožňuje Rusku, Turecku, Íránu a dalším aktérům posilovat svůj vliv na jižním Kavkaze;

BZ.	vzhledem k tomu, že v důsledku pokračujících vojenských střetů mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami v Náhorním Karabachu došlo dne 8. března 2022 k poškození hlavního plynovodu, který dodává plyn do Náhorního Karabachu, a sporné území tak zůstalo bez přístupu k dodávkám energie;

CA.

vzhledem k tomu, že na začátku ledna 2022 zasáhly v Kazachstánu na žádost vlády této země ozbrojené síly Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (pod vedením ruské armády a včetně mimo jiné jednotek z Běloruska a Arménie), aby pomohly potlačit občanské nepokoje s cílem zajistit pokračování současného vládnoucího režimu a využít organizaci k podpoře svých zájmů;

CB.

vzhledem k tomu, že Ruská federace nadále posiluje svou nelegální vojenskou přítomnost na okupovaných gruzínských územích Abcházie a Jižní Osetie, intenzivněji zbrojí a pořádá vojenská cvičení, vydává ruské pasy a posiluje tzv. vytyčování hranic ve formě plotů z ostnatého drátu a dalších bariér podél správní hranice, čímž závažným způsobem destabilizuje bezpečnostní situaci v této oblasti a ohrožuje živobytí obyvatelstva v oblastech zasažených konfliktem;

CC.	vzhledem k tomu, že úspěch všech misí SBOP závisí na pevnosti jejich mandátu a na politické vůli a soudržnosti členských států EU a partnerských zemí, jakož i na ochotě členských států poskytnout své odborné znalosti, finanční prostředky, personál a zdroje;

CD.	vzhledem k tomu, že evropský útvar schopnosti civilního plánování a vedení (CPCC) bude muset zvážit, jak chránit rozmístěné mise pod vedením EU a civilní personál EU před těmito rostoucími hrozbami;

CE.

vzhledem k tomu, že mají-li mise SBOP dosáhnout svých cílů, měl by jejich mandát zahrnovat poradenství a výcvik, pokud jde o zvládání nových přelomových technologií, které rychle pronikají do prostředí „zamrzlých konfliktů“; vzhledem k tomu, že mise SBOP v přidružených zemích Východního partnerství musí pokračovat, dokud je přijímající země a členské státy považují za nezbytné k zajištění dosažení cílů misí;

CF.	vzhledem k tomu, že Rada v současné době projednává možnosti posílení přítomnosti SBOP na Ukrajině;

CG.

vzhledem k tomu, že poradní mise EU pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (EUAM Ukraine) je civilní mise zahájená v roce 2014 na žádost ukrajinské vlády, aby EU podpořila reformu donucovacích orgánů a institucí právního státu, a tím obnovila důvěru ukrajinských občanů po násilných událostech kolem ukrajinské revoluce;

CH.

vzhledem k tomu, že mise EUAM Ukraine určila pět prioritních oblastí, včetně národní a státní bezpečnosti, organizované a přeshraniční trestné činnosti, trestního soudnictví, bezpečnosti společenství a řízení policie a digitální transformace a inovace, pro podporu této reformy na Ukrajině s ročním rozpočtem 29,5 milionu EUR, 371 schválenými zaměstnanci včetně ukrajinských státních příslušníků a personálu ze třetích zemí a mandátem, který by měl být v roce 2024 prodloužen;

CI.

vzhledem k tomu, že mise EUAM zahrnuje tři oblasti: poskytování strategického poradenství pro vypracování strategických dokumentů a právních předpisů; podporu provádění reforem prostřednictvím praktického poradenství, školení a vybavení a podporu spolupráce a koordinace mezi Ukrajinou a mezinárodními aktéry s cílem zajistit soudržnost a úsilí o reformy;

CJ.

vzhledem k tomu, že mise EUAM Ukraine provádí svou činnost v partnerství s Národní bezpečnostní radou a se zahraniční zpravodajskou službou Ukrajiny; vzhledem k tomu, že mise EUAM Ukraine spolupracuje s ukrajinským soudním systémem prostřednictvím státních zástupců, aby byla zajištěna nezávislost a účinnost trestního stíhání; vzhledem k tomu, že mise EUAM Ukraine proškoluje a vybavuje ukrajinské policejní síly prostřednictvím svých regionálních místních kanceláří a spolupráce se sousedními provinciemi; vzhledem k tomu, že mise EUAM Ukraine soustřeďuje své iniciativy v oblasti policejního výcviku prostřednictvím poskytování strategického poradenství a „dialogu o bezpečnosti společenství“ a školí místní policii v klíčových oblastech;

CK.	vzhledem k tomu, že mise EUAM Ukraine spolupracuje s posouzením hrozeb závažné a organizované trestné činnosti (SOCTA), které provádí Europol, při pomoci ukrajinským orgánům při budování kapacit a integrované správě hranic;

CL.

vzhledem k tomu, že činnost mise EUAM Ukraine na podporu reformy ukrajinské bezpečnostní služby (SSU) zůstává prioritou a mise musí svou podporu zaměřit na provádění reformy s cílem zajistit, aby ukrajinská bezpečnostní služba postupně ukončila vyšetřovací pravomoci před zahájením soudního řízení, demilitarizovala tuto službu, aby si s dalšími bezpečnostními agenturami jasně rozdělila pravomoci, vykonávala účinný dohled a aby se s demokratickým vývojem zmenšovala; vzhledem k tomu, že podle návrhu zákona č. 3196 – bude-li řádně proveden – se bude SSU zaměřovat na kontrarozvědnou činnost, boj proti hrozbám pro bezpečnost státu, boj proti terorismu, kybernetickou bezpečnost, ochranu národní státnosti a územní celistvosti a ochranu státního tajemství; vzhledem k tomu, že reformy nezbytné k zajištění demokratického rozvoje vyžadují, aby ukrajinská bezpečnostní služba podstoupila: jasné oddělení funkcí, vynětí z vyšetřování hospodářské a korupční trestné činnosti (s výjimkou výjimečných případů, kdy to povolil nejvyšší státní zástupce), politickou nezávislost, demilitarizaci a další optimalizaci, větší transparentnost a odpovědnost a větší zaměření na ochranu kritické infrastruktury;

CM.

vzhledem k tomu, že pomoc mise EUAM Ukraine při zřizování Úřadu pro hospodářskou bezpečnost (BES), který se zaměřuje na boj proti finanční trestné činnosti na Ukrajině, je klíčovým reformním krokem; vzhledem k tomu, že transparentní výběr personálu úřadu BES a rozpuštění státní finanční správy mají zásadní význam pro postupné snižování vlivu oligarchů na ukrajinské hospodářství; vzhledem k tomu, že úřad BES má zdědit vyšetřovací pravomoci před zahájením soudního řízení v oblasti hospodářské bezpečnosti po ukrajinské bezpečnostní službě a musí podporovat úsilí Ukrajiny odolávat tlaku donucovacích orgánů;

CN.

vzhledem k tomu, že v roce 2020 zřídila mise EUAM Ukraine své čtvrté místní oddělení v Mariupolu s cílem podpořit provádění centrálně vedených reforem na regionální a místní úrovni, jako je školení a poradenství pro místní donucovací orgány, což odráží rostoucí úlohu mise EUAM Ukraine při posilování odolnosti Ukrajiny v celé zemi a přání Ukrajiny dosáhnout souladu s cíli SBOP; vzhledem k tomu, že místní oddělení v Mariupolu bylo evakuováno a následně zničeno v důsledku ruského vojenského útoku;

CO.	vzhledem k tomu, že v důsledku ruské invaze na Ukrajinu byl veškerý zahraniční personál nucen k bezpečné evakuaci ze země; vzhledem k tomu, že mise nadále udržuje kontakt s ukrajinskými protějšky a je připravena a čeká na další pokyny z ústředí EU;

CP.	vzhledem k tomu, že v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině byl veškerý personál členských států SBOP EUAM Ukraine Ukrajina evakuován;

CQ.

vzhledem k tomu, že mise EU pro pomoc na hranicích Moldavské republiky a Ukrajiny (EUBAM Moldova/Ukraine) je civilní misí, která byla zahájena v roce 2005; vzhledem k tomu, že tato mise má nevýkonný mandát k posílení kapacit pohraniční stráže, celních orgánů a donucovacích orgánů v oblasti správy hranic na Ukrajině a v Moldavské republice s ročním rozpočtem ve výši 12 milionů EUR, s více než 200 zaměstnanci a mandátem, který by měl být prodloužen v listopadu 2023;

CR.

vzhledem k tomu, že mise EUBAM Moldova/Ukraine pomáhá Moldavské republice a Ukrajině plnit závazky vyplývající z prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA) v rámci jejich dohod o přidružení s EU; vzhledem k tomu, že jejím úkolem je: boj proti celním podvodům, pašování drog, nelegální migraci a obchodování s lidmi; podpora usnadnění obchodu a integrované správy hranic a pomoc mírovému urovnání podněsterského konfliktu prostřednictvím procesu „5 + 2“;

CS.

vzhledem k tomu, že pašování tabáku, včetně padělaných výrobků, způsobuje státním rozpočtům Moldavské republiky, Ukrajiny a členských států ztráty v odhadované výši 10 miliard EUR ročně; vzhledem k tomu, že mise EUBAM Moldova/Ukraine v letech 2020–2021 zmařila mnoho pašeráckých operací a zabavila velké množství munice, tabáku, alkoholu, ethanolu a heroinu;

CT.	vzhledem k tomu, že mise EUBAM Moldova/Ukraine pomáhá pohraničním službám Moldavské republiky a Ukrajiny při vytváření obecných společných ukazatelů používaných pro identifikaci obětí obchodování s lidmi;

CU.

vzhledem k tomu, že pracovní skupina pro boj proti drogám mise EUBAM Moldova/Ukraine usiluje o zapojení partnerských služeb mise do dalších protidrogových orgánů v regionu; vzhledem k tomu, že mise EUBAM Moldova/Ukraine spolupracuje s řadou mezinárodních organizací včetně Europolu, agentury FRONTEX a organizace OBSE prostřednictvím své pracovní skupiny pro zbraně, společných operací ORION II a iniciativ „EU pro bezpečnost hranic“;

CV.

vzhledem k tomu, že mise EUBAM Moldova/Ukraine soustavně prosazuje znovuotevření mezinárodních dopravních koridorů, které protínají Podněstří, a vytváří technická opatření k budování důvěry mezi Kišiněvem a Tiraspolem v otázkách dopravy, cel, veterinární a rostlinolékařské oblasti a vymáhání práva a zasazují se o tato opatření;

CW.	vzhledem k tomu, že mise EUBAM Moldova/Ukraine přispívá činností zaměřenou na budování důvěry a sledováním přítomnosti v podněsterské části moldavsko-ukrajinské hranice k mírovému urovnání konfliktu v Podněstří;

CX.

vzhledem k tomu, že Ruská federace udržuje v Podněstří tzv. mírovou misi čítající přibližně 500 vojáků a operační skupinu ruských jednotek (OGRT) čítající přibližně 1 500 vojáků, vykonává kontrolu nad separatistickými ozbrojenými skupinami v Podněstří a každoročně pořádá více než 100 společných vojenských cvičení s Podněstřím; vzhledem k tomu, že je znepokojen pokusy separatistů z Tiraspolu dosáhnout uznání nezávislosti Podněstří dne 4. března 2022;

CY.	vzhledem k tomu, že v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině je vážně ohrožena bezpečnost mise SBOP EUBAM Moldova, což může vést k její případné evakuaci ze země;

CZ.

vzhledem k tomu, že pozorovatelská mise Evropské unie v Gruzii (EUMM Georgia) je civilní mise zahájená v roce 2008 v návaznosti na dohodu o šesti bodech zprostředkovanou EU, která ukončila válku mezi Gruzií a Ruskem; vzhledem k tomu, že mise EUMM Georgia během třinácti let své existence reprezentovala silný politický závazek EU vůči tomuto regionu tím, že přispívala k budování důvěry a normalizaci a zajišťovala stabilitu na místě mezi stranami zapojenými do konfliktu i v širším regionu;

DA.	vzhledem k tomu, že mise EUMM Georgia se v současné době účastní 325 členů, včetně více než 200 civilních pozorovatelů, a že má rozpočet 44,8 milionu EUR a její mandát by měl být v prosinci 2022 prodloužen;

DB.

vzhledem k tomu, že původní mandát z roku 2008 zůstává nezměněn, pokud jde o monitorování provádění dohody o příměří mezi Gruzií a Ruskem ze dne 12. srpna 2008, kterou zprostředkovala EU a která požaduje: zákaz používání násilí, ukončení nepřátelských akcí, umožnění přístupu k humanitární pomoci, návrat gruzínských ozbrojených sil do jejich obvyklých prostor, stažení ruských ozbrojených sil do pozic před konfliktem a zahájení mezinárodní diskuse o bezpečnosti a stabilitě Jižní Osetie a Abcházie;

DC.

vzhledem k tomu, že Rusko nedodržuje dohodu o příměří mezi Gruzií a Ruskem ze dne 12. srpna 2008, kterou zprostředkovala EU, neboť v separatistických regionech Abcházie a Jižní Osetie udržuje ozbrojené síly, agenty Federální bezpečnostní služby (FSB) a příslušníky pohraniční stráže Ruské federace; vzhledem k tomu, že neumožňuje zřízení mezinárodních bezpečnostních mechanismů na místě a rovněž brání misi EUMM Georgia ve vstupu na území okupovaná Ruskem, což je zásadní překážka pro dosažení cílů mise; vzhledem k tomu, že mandát mise EUMM Georgia platí na celém území Gruzie; vzhledem k tomu, že mise EUMM Georgia není schopna zabránit budování hranic ze strany Ruska, kdy dochází k posunu správních hranic na gruzínské území, ani dalšímu rozšiřování územní okupace Gruzie;

DD.

vzhledem k tomu, že zřejmé porušování dohody o příměří ze dne 12. srpna 2008 zprostředkované Evropskou unií a příměří Ruskou federací pokračuje a často se setkává s omezenými reakcemi nebo výzvami k akci ze strany členských států, případně na ně členské státy nereagují vůbec, což může Ruskou federaci podněcovat k tomu, aby prováděla více takových akcí; vzhledem k tomu, že dochází k nezákonnému zatýkání přes správní hranice a k nezákonným činnostem v souvislosti s „vytyčováním hranic“;

DE.

vzhledem k tomu, že mise EUMM Georgia není vzhledem ke svému mandátu a zaměření na monitorovací činnosti, budování civilních kompetencí a skutečnost, že vede činnosti zaměřené na budování důvěry prostřednictvím malých grantů a cílených projektů mezi oběma stranami, typickou civilní misí; vzhledem k tomu, že její mandát umožňuje zaměřovat se na hybridní hrozby, lidská práva, menšiny a environmentální aspekty bezpečnosti; vzhledem k tomu, že mise EUMM Georgia zřídila poradní výbor pro hybridní válku a udržuje pravidelné kontakty se styčným úřadem NATO a týmem, který provádí rozsáhlý balíček opatření NATO-Gruzie;

DF.

vzhledem k tomu, že mise EUMM Georgia usnadňuje zasedání mechanismu prevence incidentů a reakce na ně v Ergneti a zajišťuje pravidelnost těchto zasedání, která se zabývají bezpečnostní situací na místě a jichž se účastní gruzínská vláda, separatistické regiony a Ruská federace; vzhledem k tomu, že podobný mechanismus v abchazském Gali je bohužel pozastaven;

DG.	vzhledem k tomu, že mise EUMM Georgia musí neustále rozšiřovat své analytické zaměření a schopnosti řešit přetrvávající hybridní hrozby, a proto potřebuje dostatečný rozpočet a zdroje;

DH.

vzhledem k tomu, že mise EUMM Georgia je terčem dezinformačních činností, zejména ze strany sdělovacích prostředků a sociálních sítí v okupovaných regionech podporovaných Ruskem, což ji nutí, aby využívala své vnitřní zdroje k zajištění nezbytné spolupráce a hledala způsoby, jak bojovat proti dezinformacím;

DI.

vzhledem k tomu, že mise EUMM Georgia spravuje „horkou linku“, což je mechanismus budování důvěry, který slouží jako významný komunikační kanál pro naléhavé incidenty na místě, mezi vládou Gruzie a faktickými orgány v Abcházii a Jižní Osetii, včetně příslušníků pohraniční stráže Ruské federace působících v obou regionech, který funguje 24 hodin denně, sedm dní v týdnu; vzhledem k tomu, že tato horká linka byla v roce 2021 aktivována více než 2 100 krát; vzhledem k tomu, že EUMM Georgia podporuje formáty jednání a komunikační kanály tím, že se účastní ženevských mezinárodních jednání (GID) a spolupředsedá zasedáním mechanismu pro předcházení incidentům a reakci na ně (IPRM) v Ergneti;

DJ.	vzhledem k tomu, že dne 24. října 2019 poprvé za více než deset let překročili příslušníci pohraniční stráže FSB správní hranici, zadrželi pozorovatele EUMM Georgia a přinutili EU vyjednávat o jejich propuštění;

DK.

vzhledem k tomu, že úloha mise EUMM Georgia při řešení bezpečnostních a humanitárních potřeb místního obyvatelstva v oblastech zasažených konfliktem a usnadňování účinné výměny informací, například v souvislosti s lékařskými přechody nebo propuštěním osob a pozorovatelů mise EUMM Georgia zadržených na správních hranicích, jakož i při usnadňování osobních jednání na zasedáních mechanismu IPRM v Ergneti, významně zhodnocují důležitou roli, kterou mise EUMM Georgia hraje jak při přispívání k bezpečnosti a řešení konfliktů, tak při budování důvěry;

DL.	vzhledem k tomu, že Gruzie je jedním z největších přispěvatelů k misím SBOP v Africe v přepočtu na obyvatele;

DM.	vzhledem k tomu, že země Východního partnerství jsou i nadále velmi zranitelné vůči energetické nejistotě, zejména Moldavská republika a Ukrajina, které čelí opakovanému energetickému vydírání Ruskem;

DN.	vzhledem k tomu, že opatření EU ke zmírnění energetické nejistoty prostřednictvím diverzifikace zdrojů energie rovněž posílí bezpečnost a stabilitu ve východním regionu;

DO.

vzhledem k tomu, že Komise už přijala opatření ke snížení závislosti Evropy na jediném dodavateli prostřednictvím diverzifikace dodavatelů zemního plynu; vzhledem k tomu, že v reakci na dopady sankcí uvalených na Rusko a s cílem zastavit závislost na dovozu energie z Ruska vypracovala Komise nový plán, podle něhož má být do konce roku 2022 nahrazeno 100 miliard metrů krychlových dovozu plynu z Ruska navýšením dovozu zkapalněného zemního plynu a dovozu prostřednictvím plynovodu od jiných než ruských dodavatelů a větším objemem výroby a dovozu biometanu a vodíku z obnovitelných zdrojů; vzhledem k tomu, že cílem plánu je snížit využívání fosilních paliv v domácnostech, budovách, průmyslu a energetických systémech a posílit energetickou účinnost, zvýšit využívání obnovitelných zdrojů energie a elektrifikaci a řešit nedostatky v infrastruktuře;

opakuje závazek EU vůči svrchovanosti, územní celistvosti a politické nezávislosti zemí Východního partnerství v rámci jejich mezinárodně uznávaných hranic a zdůrazňuje svou jednoznačnou podporu těmto zásadám a podporuje rovněž jejich snahy plně prosazovat dodržování těchto zásad; zdůrazňuje v tomto ohledu význam jednoty a solidarity členských států;

co nejdůrazněji odsuzuje nevyprovokovanou a neoprávněnou útočnou válku Ruska proti Ukrajině a související akce v částech ukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti, které nejsou kontrolovány vládou, na nezákonně anektovaném Krymu a v Bělorusku; zdůrazňuje, že pokračující ruská agrese a rozšiřování vojenských aktivit na Ukrajině mají škodlivý dopad na evropskou a celosvětovou bezpečnost; opakuje svůj postoj, že partneři a spojenci by měli zvýšit svou vojenskou podporu Ukrajině a dodávky zbraní, což je v souladu s článkem 51 Charty OSN, který umožňuje individuální i kolektivní sebeobranu;

zdůrazňuje, že udržitelný mír a lidská bezpečnost v regionu Východního partnerství mají pro EU zásadní význam; co nejdůrazněji odsuzuje útočnou válku, kterou zahájila Ruská federace, a její účast na vojenské a kybernetické válce v regionu Východního partnerství; vyzývá k okamžitému ukončení útočné války proti Ukrajině a k úplnému a okamžitému stažení všech ruských vojsk ze všech Ruskem okupovaných území v zemích Východního partnerství a k ukončení vojenských akcí proti Ukrajině, které stojí životy civilistů i vojáků, způsobují vysídlení milionů lidí a brání socioekonomickému rozvoji; co nejdůrazněji odsuzuje útok na ukrajinská jaderná zařízení a jejich obsazení ruskými silami a domnívá se, že pokusy Ruska posílit svůj zhoubný vliv v regionu Východního partnerství prostřednictvím síly a nátlaku musí selhat; zdůrazňuje v tomto ohledu význam jednoty, solidarity a soudržnosti členských států; vyzývá k posílení spolupráce s podobně smýšlejícími demokratickými spojenci s cílem zmírnit negativní vliv velmocí z řad třetích zemí v regionu Východního partnerství a bojovat proti němu;

vítá závěry summitu zemí Východního partnerství v roce 2021 a další spolupráci mezi EU a zeměmi Východního partnerství; s ohledem na bezpečnostní výzvy, kterým země Východního partnerství čelí, zejména na pokračující útočnou válku Ruska proti Ukrajině, vleklé konflikty, otevřené vojenské akce, hybridní hrozby a vměšování se do demokratických procesů, navrhuje posílit spolupráci se zeměmi Východního partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany a zvýšit investice a pomoc v oblasti bezpečnosti, vojenství, zpravodajství a kybernetické spolupráce s přidruženými zeměmi Východního partnerství;

podporuje užší koordinaci a spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti s některými zeměmi Východního partnerství s cílem podpořit strategické cíle lidské bezpečnosti a udržitelného míru v celém regionu Východního partnerství i mimo něj a podpořit za tímto účelem uplatňování integrovaného přístupu prostřednictvím využití plného potenciálu SBOP ve spojení s příslušnými politickými nástroji; důrazně podporuje probíhající mise SBOP v přidružených zemích Východního partnerství; důrazně trvá na posílení bezpečnostního rozměru politiky EU v zemích Východního partnerství, na rozvoji strategických bezpečnostních partnerství s některými zeměmi Východního partnerství, na posílení dialogu a spolupráce v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky a na rozvoji aktivnější úlohy EU při deeskalaci stávajícího napětí, předcházení budoucím konfliktům, zprostředkování a na opatřeních na budování důvěry, jakož i při řešení konfliktů, v boji proti hybridním hrozbám, dezinformacím a propagandě, v pomoci a spolupráci v oblasti civilní obrany a v podpoře komplexního přezkumu bezpečnostního sektoru v zemích Východního partnerství, který určí oblasti obrany a bezpečnosti, jež je třeba zlepšit, a umožní EU a členským státům koordinovat svou podporu; domnívá se, že je zapotřebí dále podpořit slaďování a postupné sbližování zahraniční a bezpečnostní politiky EU a zemí Východního partnerství v souladu se závazky partnerů vůči EU; vyzývá země Východního partnerství, aby se připojily k politice sankcí EU vůči Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině;

zdůrazňuje, že mírové řešení probíhajících nebo nevyřešených konfliktů v regionu na základě mezinárodního práva a dobré sousedské vztahy jsou klíčem k budování a posilování odolných a udržitelných demokracií v rámci Východního partnerství; připomíná, že mír a bezpečnost vyžadují silné a veřejně odpovědné instituce, řádnou správu věcí veřejných a dodržování zásad právního státu; důrazně vybízí partnery Východního partnerství, aby se dále zapojili do příslušných reforem, neboť pouze vnitřní odolnost založená na silných a demokratických institucích umožní dosáhnout nezbytné odolnosti vůči vnějším hrozbám;

zdůrazňuje, že je třeba, aby EU nadále prosazovala prostředí příznivé pro urovnávání konfliktů a podporovala činnosti, které podporují důvěru a mezilidské kontakty mezi komunitami rozdělenými konflikty, aby upřednostnila úsilí a rozšířila financování preventivního budování míru, včetně preventivní diplomacie, jakož i mechanismů pro včasné varování a přijímání opatření;

vyzývá státy Východního partnerství, aby neustále usilovaly o pokračování spolupráce se sousedními zeměmi, která by zajistila prohloubení už tak plodné spolupráce a zabránila zbytečnému napětí, které může vznikat z nedořešených dvoustranných záležitostí;

vyzývá k většímu zaměření na usmíření a opětovné budování komunitních vazeb s ohledem na rozpory v regionu Východního partnerství; vybízí v této souvislosti k aktivní spolupráci s aktéry občanské společnosti, jakož i s náboženskými komunitami v oblastech, jako je analýza místních konfliktů, zprostředkování míru, usmíření a posilování sociální soudržnosti;

10.

vyzývá k užší koordinaci s OBSE s cílem řešit bezpečnostní výzvy v regionu Východního partnerství, zejména v oblasti obchodování s lidmi, kontroly zbraní, účelového využívání migrace, budování důvěry a usnadnění dialogu mezi všemi stranami krize;

11.

je nadále znepokojen pokračujícím narušováním teritoriálních vod a vzdušného prostoru zemí v oblasti Baltského moře, Černého moře a Azovského moře ze strany ruského režimu; vyzývá členské státy v oblasti Černého moře, aby v souvislosti s probíhající útočnou válkou proti Ukrajině zintenzivnily vojenskou spolupráci s partnery na východě Černého moře (Ukrajina, Gruzie a Moldavská republika), a to jak na dvoustranné úrovni, tak v rámci NATO; zdůrazňuje význam zapojení EU a NATO do spolupráce se zeměmi Východního partnerství v oblasti Černého moře s cílem zajistit bezpečnou a stabilní oblast Černého moře;

12.

vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a vybízí také členské státy, aby přispívaly ke spolupráci v rámci Mezinárodní krymské platformy s cílem řešit hybridní hrozby pro bezpečnost v širší oblasti Černého moře, které vyvolává nebo s nimiž souvisí ruská nezákonná okupace Krymu a militarizace Černého a Azovského moře;

13.

domnívá se, že iniciativa Trojmoří může sloužit jako jeden z formátů pro využívání investic, které podporují oboustrannou bezpečnost a stabilitu kritické infrastruktury, a je přesvědčen, že by měla být otevřena i pro země Východního partnerství v rámci stávajících evropských politik a programů, zejména Východního partnerství; zdůrazňuje, že tato iniciativa by měla úzce spolupracovat s EU, aby se zabránilo zdvojování úsilí a iniciativ a protichůdným přístupům; podporuje myšlenku, že EU by se měla ujmout vedení této iniciativy;

14.

vyzývá EU, aby zajistila ambicióznější agendu integrace pro Ukrajinu, která by mohla zahrnout praktické kroky pro první přechodnou fázi postupné plné integrace Ukrajiny do jednotného trhu EU; vyzývá Komisi, aby důkladně a na základě zásluh posoudila žádosti Gruzie, Ukrajiny a Moldavské republiky o status kandidátské země;

15.

prohlašuje, že je třeba, aby situaci průběžně sledovali členové Výboru Evropského parlamentu pro zahraniční věci a jeho podvýboru pro lidská práva;

Využití plného potenciálu SBOP v rámci Východního partnerství

16.

vítá skutečnost, že přijatý Strategický kompas věnuje odpovídající pozornost zemím Východního partnerství, včetně podpory Ukrajiny tváří v tvář ruské agresi a další odolnosti vůči ruským provokacím a hrozbám; zdůrazňuje, že je třeba zajistit jeho úzkou koordinaci a soudržnost s připravovanou strategickou koncepcí NATO na rok 2022, zejména v oblastech boje proti ruské agresi, kybernetické obrany a boje proti hybridní válce, dezinformacím a zahraničním manipulacím a zahraničnímu vměšování, neboť evropského bezpečnostního prostředí a evropské odolnosti nelze dosáhnout bez dlouhodobé bezpečnosti a odolnosti všech sousedů EU; konstatuje, že přístup EU musí být ucelený, včetně podpory demokratických a hospodářských reforem, posilování institucionální a společenské odolnosti a posilování bezpečnostních a obranných kapacit;

17.

vybízí členské státy, které jsou členy EU i NATO a vedou různé iniciativy NATO v oblasti budování kapacit se zeměmi Východního partnerství, aby zajistily, že úsilí v oblasti výcviku a předávání osvědčených postupů bude koordinováno s útvarem schopnosti vojenského plánování a vedení (MPCC EU) a CPCC; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby mise SBOP v přidružených zemích Východního partnerství byly úzce koordinovány se strategií a s kroky NATO v daném regionu;

18.

vybízí členské státy účastnící se stálé strukturované spolupráce, aby přizpůsobily projekty PESCO potřebám misí a operací SBOP EU, např. rozvojem vysoce šifrovaných bezpečných civilních komunikačních systémů, a aby v souladu s obecnými podmínkami pro účast třetích států na projektech PESCO zvážily možnost přizvání zemí Východního partnerství, které tyto obecné podmínky splňují; konstatuje, že zapojení strategických partnerů, jako jsou přidružené země Východního partnerství, do jednotlivých projektů PESCO může být ve strategickém zájmu EU a bylo by oboustranně prospěšné, neboť země Východního partnerství by získaly jedinečné kapacity a odborné znalosti, zejména pokud jde o řešení hybridních hrozeb a kybernetickou bezpečnost; v této souvislosti vítá vyslání odborníků týmu rychlé kybernetické reakce na Ukrajinu financovaného v rámci PESCO;

19.

vybízí EU a její členské státy, aby v případě potřeby rozšířily podpůrné mechanismy pro další účast zemí Východního partnerství na civilních a vojenských misích a operacích SBOP, mimo jiné prostřednictvím studijních či terénních cest, pracovních setkání, školení a kurzů SBOP atd., které by pomohly zvýšit interoperabilitu partnerů, rozvíjet společné postupy a společné akce; dále je vybízí ke spolupráci s většinou partnerů Východního partnerství v oblasti kybernetické bezpečnosti, včetně vzájemného sdílení zpravodajských informací a pomoci v oblasti kritické infrastruktury;

20.

zvažuje konzultace s některými partnery Východního partnerství v počátečních fázích misí/operací SBOP, zejména těch misí/operací, které partneři Východního partnerství hostí nebo budou hostit;

21.

zdůrazňuje význam aktivního zapojení a posílené poradenské úlohy Evropského parlamenty v rozhodovacím procesu s ohledem na SBOP, jak se provádí v regionu zemí Východního partnerství;

22.

vítá dohodu v Radě ze dne 13. dubna 2022 o třetí tranši vojenské podpory v rámci Evropského mírového nástroje v celkové výši 1,5 miliardy EUR za účelem zajištění smrtícího vojenského materiálu a pohonných hmot a ochranných prostředků a vyzývá k jejich okamžitému poskytnutí; zdůrazňuje, že vzhledem k útočné válce Ruska na Ukrajině a ke stále obtížnějšímu bezpečnostnímu prostředí, které ovlivňuje stabilitu a správu našich východních partnerů, je důležité, aby EU posílila naši spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany; vítá rozhodnutí Evropské rady ze dne 2. prosince 2021 využít Evropský mírový nástroj (EPF) a poskytnout Ukrajině 31 milionů EUR, Gruzii 12,75 milionu EUR a Moldavské republice 7 milionů EUR na pomoc při posilování jejich odolnosti a obranných schopností, zejména pokud jde o kybernetickou bezpečnost, zdravotnické, strojírenské, mobilní a logistické kapacity a boj proti dezinformacím; vybízí k dalšímu využívání evropského mírového nástroje ke zvýšení schopnosti přidržených zemí Východního partnerství, zejména těch, které čelí ozbrojené agresi, a těch, které hostí mise SBOP, při dalším řešení svých bezpečnostních potřeb v klíčových oblastech, jako je vybavení nezbytné pro výměnu zpravodajských informací prostřednictvím zabezpečených komunikačních linek a technické nástroje potřebné k boji proti ozbrojené agresi a hybridním hrozbám; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU zlepšila materiální a finanční podporu zemím Východního partnerství a zaměřila se také na budování kapacit s cílem zlepšit odolnost jednotlivých zemí Východního partnerství, zejména v oblasti boje proti dezinformačním kampaním a v oblasti národní obrany; zdůrazňuje, že EU musí vypracovat integrovaný přístup, aby byla schopna pomoci zemím Východního partnerství čelit vzájemně propojenému prostředí hrozeb;

23.

zdůrazňuje význam solidarity EU a členských států s Ukrajinou v souvislosti s nejistou bezpečnostní situací v řadě zemí Východního partnerství; vybízí EU a její členské státy, aby zajistily, že veškeré poskytování podpory vybavení prostřednictvím Evropského mírového nástroje zemím Východního partnerství bude přísně v souladu s příslušným mezinárodním právem týkajícím se dodávek vybavení ozbrojeným silám, bude v souladu s potřebami cílů podpory EU dané zemi Východního partnerství a bude případně prováděno v koordinaci s příslušnými iniciativami NATO v oblasti budování kapacit pro partnerské země a se strategickým plánováním, aby se zabránilo zbytečnému zdvojování činností a zvýšila se účinnost; vybízí členské státy, aby vytvořily nástroje vojenské pomoci, které některým zemím Východního partnerství umožní nakupovat vybavení od výrobců z EU; vyzývá členské státy, aby zmírnily administrativní postupy a neblokovaly tak už přijatá rozhodnutí o poskytnutí vybavení zemím Východního partnerství;

24.

vyzývá členské státy, aby zvýšily rozpočet Evropského mírového nástroje a umožnily tak EU posílit odolnost a obranné schopnosti zemí Východního partnerství, například v oblasti boje proti hybridním hrozbám;

25.

vybízí členské státy, aby dále posilovaly vojenskou odolnost Ukrajiny poskytováním zbraní, včetně protilodních, protiletadlových a protitankových zbraní; vítá rozhodnutí všech členských států poskytnout Ukrajině obranné smrtící vybavení s cílem posílit schopnost Ukrajiny bránit svou svrchovanost a územní celistvost;

26.

vítá zřízení „informačního střediska“ vojenského štábu EU; bere na vědomí, že Polsko se stalo logistickým střediskem, které zajišťuje, aby se k ukrajinským ozbrojeným silám dostaly veškeré materiální a finanční dodávky; vybízí členské státy, aby urychleně zvýšily počet a rozmístění personálu a zásob ve východních členských státech EU, zejména zabezpečeného komunikačního vybavení, zdravotnického materiálu a sofistikovaných zbraní;

27.

vybízí Komisi, aby v rámci inovativní finanční reakce na útočnou válku Ruska proti Ukrajině posoudila, kdy by bylo vhodné provést revizi víceletého finančního rámce, a aby vedle pokračujícího poskytování vojenské pomoci zemím Východního partnerství prostřednictvím Evropského mírového nástroje zvážila mimo jiné možnost vyšších výdajů na obranu, odprodeje ruských uhlovodíků, zmírnění socioekonomických důsledků války pro občany EU a zmírnění dluhového břemene;

28.

vítá, že Komise schválila nový program mimořádné makrofinanční pomoci pro Ukrajinu v hodnotě až 1,2 miliardy EUR, který přispěje k posílení makroekonomické stability Ukrajiny a její celkové odolnosti vzhledem k útočné válce Ruska proti Ukrajině a jejím dopadem na hospodářskou situaci; konstatuje, že EU a evropské finanční instituce přidělily této zemi od roku 2014 více než 17 miliard EUR ve formě grantů a úvěrů;

29.

vyzývá Komisi, aby posílila monitorování režimů sankcí s cílem zajistit soulad s existujícími režimy sankcí;

Posílení spolupráce s institucemi a nástroji

30.

vyzývá EU i spojence NATO, aby využili všech možných prostředků na podporu posílení vojenské a bezpečnostní spolupráce se zúčastněnými zeměmi Východního partnerství, neboť bez toho nelze zajistit bezpečnost a stabilitu regionu; vítá politiku otevřených dveří NATO, když bude udržovat úzké politické a operační vztahy s dotčenými kandidátskými zeměmi, konkrétně s Ukrajinou a Gruzií;

31.

zdůrazňuje význam intenzivních konzultací a posílené spolupráce mezi EU a NATO s ohledem na vyhrocující se situace, jako je současná útočná válka Ruska proti Ukrajině; zdůrazňuje, že tato spolupráce by měla zohledňovat bezpečnostní opatření všech členských států a měla by být založena na jednotě a solidaritě mezi členskými státy a na dodržování zásad týkajících se stávající evropské bezpečnostní architektury a mezinárodního práva, včetně svrchovanosti a územní celistvosti sousedních zemí; vyzývá transatlantickou komunitu, aby posílila a rozšířila stávající a budoucí úsilí v boji proti přímým i nepřímým útokům a činnostem Ruska namířeným proti Ukrajině, Gruzii a Moldavské republice;

32.

vyzývá EU, aby posílily spolupráci s NATO při podpoře budování obranných a bezpečnostních kapacit našich partnerů ve východním sousedství, mimo jiné prostřednictvím připravovaného společného prohlášení o spolupráci EU a NATO; vítá posílenou spolupráci mezi Spojenými státy, EU a jejími členskými státy a intenzivní diskuse probíhající v rámci NATO o bezpečnosti Evropy;

33.

vyzývá ESVČ, aby koordinovala hodnotící zprávy, posouzení hrozeb a politická sdělení s velvyslanectvími členských států a kontaktními kancelářemi NATO v přidružených zemích Východního partnerství;

34.

je znepokojen tím, že jeden člen NATO odkládá přístup Ukrajiny k Agentuře NATO pro podporu a zadávání zakázek, a to navzdory naléhavým potřebám a z důvodů nesouvisejících se současnou situací;

35.

je znepokojen tím, že členský stát NATO blokuje jednání mezi NATO a Ukrajinou na ministerské úrovni, a brání tak rozvoji tohoto partnerství;

36.

vybízí místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby v nadcházejícím dialogu mezi EU a USA o bezpečnosti a obraně, v dialogu mezi EU a USA o Rusku a v dialogu mezi EU a USA o Číně věnoval zvláštní pozornost bezpečnosti v oblasti Východního partnerství; konstatuje, že dialog o bezpečnosti mezi EU a USA představuje významnou příležitost k maximalizaci přidané hodnoty transatlantických vztahů v oblasti bezpečnosti a obrany a měl by věnovat dostatek času a zdrojů na zlepšení bezpečnostního prostředí v regionu Východního partnerství; konstatuje, že demokratické, stabilní a proevropské Východní partnerství je pro kremelský režim považováno za hrozbu, a je proto pod politickým a vojenským tlakem, a to zejména Ukrajina; připomíná, že o evropském bezpečnostním řádu nelze diskutovat bez evropských zemí; zdůrazňuje, že stabilita regionu Východního partnerství má zásadní význam pro bezpečnost celého evropského kontinentu;

37.

požaduje, aby EU podporovala vysoce kvalitní nezávislé sdělovací prostředky a novináře v zemích Východního partnerství s cílem posílit pluralitu, svobodu sdělovacích prostředků a právní stát, bojovat proti dezinformacím a posílit celkovou odolnost demokratických společností v zemích Východního partnerství;

38.

je znepokojen rostoucí manipulací s informacemi, dezinformacemi a hybridními hrozbami, které pramení zejména z Ruska, ale i od dalších aktérů, a které přímo postihují některá dějiště a mise SBOP a destabilizují celé regiony;

39.

odsuzuje snahu ruských orgánů udržet před vlastním obyvatelstvem úplné utajení probíhající útočné války proti Ukrajině, zejména tím, že útočnou válku proti Ukrajině označují za „zvláštní operaci“, ruší svobodu tisku a uvalují tvrdé právní sankce na jednotlivce a nezávislá média;

40.

zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a její členské státy posílily spolupráci s partnery v rámci Východního partnerství, zejména v oblasti strategické komunikace a boje proti dezinformacím a manipulaci s informacemi, jakož i proti jakémukoli zlovolnému zahraničnímu vměšování, s cílem posílit odolnost státu a společnosti a čelit oslabování a fragmentaci společností a institucí;

41.

vyzývá EU, aby usnadnila projekty pro vlády, občanské společnosti, nevládní organizace a další aktéry z přidružených zemí Východního partnerství, které jim pomohou v boji proti dezinformacím a hybridním hrozbám, a to i prostřednictvím důležité činnosti oddělení StratCom ESVČ s jejími pracovními skupinami, Střediskem EU pro analýzu zpravodajských informací (EU INTCEN) a Střediskem EU pro hybridní hrozby, systémem včasného varování, zavedenou spoluprací na administrativní úrovni mezi ESVČ, Komisí a Parlamentem, sítí pro boj proti dezinformacím vedenou Komisí a administrativní pracovní skupinou Parlamentu pro boj proti dezinformacím; vybízí členské státy, aby rozšířily účast přidružených zemí Východního partnerství na činnosti Evropského střediska pro boj proti hybridním hrozbám (Hybrid COE);

42.

zdůrazňuje zásadní význam posílení komunikace mezi EU a zeměmi Východního partnerství v oblasti strategické komunikace, boje proti dezinformacím a proti manipulaci s informacemi a také proti jakémukoli škodlivému zahraničnímu vměšování;

43.

vyzývá ESVČ, aby posílila kapacitu delegací EU v zemích Východního partnerství při vyvracení dezinformačních kampaní ohrožujících demokratické zásady, které jsou koordinovány zahraničními státními subjekty, zejména Ruskem; vyzývá k urychlené strukturované reakci na hybridní hrozby vůči misím SBOP, neboť se jedná o pokus o jejich delegitimizaci;

44.

vyzývá Radu, Komisi a ESVČ, aby prozkoumaly možnosti, jak podpořit budování kybernetických kapacit našich partnerů, například úpravu poradních mandátů tak, aby zahrnovaly specializovaný výcvik v oblastech boje proti hybridní válce a dezinformačním kampaním, kybernetické války a analýzy informací OSINT a zajistily tak, aby země Východního partnerství posílily technickou infrastrukturu nezbytnou pro kybernetickou odolnost; podporuje zahájení civilních kybernetických misí; bere na vědomí důležitou vzdělávací činnost Evropské bezpečnostní a obranné školy (EBOŠ) v oblasti kybernetické obrany a vítá cílené akce zaměřené na odbornou přípravu a vzdělávání, které Evropská bezpečnostní a obranná škola pořádá pro země Východního partnerství;

45.

vybízí EU, aby posílila své politiky v oblasti kybernetické bezpečnosti, neboť útočná válka na Ukrajině představuje znepokojivě vysoký potenciál bezprecedentní eskalace, a to i ze strany třetích stran;

46.

uznává úlohu občanské společnosti při formulování politiky a dohledu nad reformou bezpečnostního sektoru a požaduje, aby jí byla poskytována stálá podpora a financování, a pokud to okolnosti umožní, aby byla začleněna do významných projektů s cílem usnadnit větší odpovědnost a transparentnost v obranném a bezpečnostním sektoru;

47.

vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby zvýšily viditelnost misí SBOP v rámci Východního partnerství pomocí posílení jeho strategické komunikace a pomocí proaktivního boje proti dezinformacím namířeným proti nim tím, že tyto mise a zejména delegace EU zahrnou do svých politických sdělení, veřejně přístupných dokumentů a kontaktů s mezinárodním tiskem;

48.

zdůrazňuje, že je nezbytné, aby EU posílila své institucionální kapacity za účelem předcházení konfliktům, zprostředkování jednání, dialogu a zmírňování napětí v regionu Východního partnerství; zdůrazňuje, že by EU mohla hrát výraznější úlohu při přípravě opatření na budování důvěry a že by se mohla nadále podílet na úsilí o usmíření; žádá členské státy a ESVČ, aby usilovaly také o posílení vzdělávání a budování kapacit našich partnerů v rámci Východního partnerství, a to v oblasti kontroly zbraní, odzbrojení a nešíření zbraní; chválí v této souvislosti iniciativu středisek excelence EU pro zmírňování chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik v Tbilisi; vyzývá Komisi, aby pomocí společných činností v oblasti odborné přípravy a sdílení osvědčených postupů zvýšila budování kapacit zemí Východního partnerství s cílem zvýšit odolnost jejich kritických subjektů;

49.

vítá koncepci EU pro ochranu kulturního dědictví během konfliktů a krizí; domnívá se, že SBOP může přispět k řešení problémů v oblasti bezpečnosti, které souvisejí se zachováním a ochranou kulturního dědictví, a vítá možnosti k posouzení rozvoje tohoto úsilí v regionu Východního partnerství; konstatuje, že by pro proces řešení konfliktu a pro dosažení udržitelného urovnání bylo prospěšné zahrnout do mandátu mise ochranu kulturního dědictví a aspekt mezikulturního dialogu;

50.

vybízí členské státy, aby zajistily, že digitální transformace prováděná v zemích Východního partnerství bude chráněna před nepřátelskými aktivitami, a vybízí tak k dalšímu využívání stávajících stěžejních iniciativ EU v oblasti budování kybernetických kapacit v regionu – CyberEast a EU4Digital, aby zahrnovala vytvoření právních a správních struktur pro certifikaci softwaru a hardwaru, koordinaci vnitrostátních týmů skupiny pro reakci na počítačové hrozby a kybernetických forenzních a vyšetřovacích orgánů v celé Evropě; vyzývá Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost, aby úzce spolupracovalo s východními partnery EU na zlepšení kybernetické bezpečnosti v tomto regionu; vyzývá Radu, aby spolupracovala s Ukrajinou na posílení naší oboustranné kybernetické bezpečnosti a oboustranné odolnosti vůči kybernetickým hrozbám a hybridním útokům;

51.

vybízí členské státy, aby projevily větší politickou vůli a solidaritu a do misí SBOP v přidružených zemích Východního partnerství nasadily dostatečný počet dobře vycvičeného a kvalifikovaného personálu s cílem zajistit, aby byl v misích v celém regionu zastoupen velký počet členských států, a aby podporovaly větší účast třetích zemí v těchto misích, zejména v případě bývalých komunistických zemí, kde byly úspěšně dokončeny mise SBOP a které mají lepší porozumění místnímu kontextu; vítá účast většiny partnerských zemí Východního partnerství na misích a operacích SBOP ve třetích zemích v souladu s evropskými zájmy a hodnotami; podporuje spolupráci většího počtu členských států s partnery Východního partnerství v oblasti bezpečnosti, jako je litevsko-polsko-ukrajinská brigáda;

52.

vítá nasazení vojenských poradců pro mise a delegace EU a vybízí k úsilí o další posílení odborných znalostí v oblasti bezpečnosti a obrany v rámci delegací EU;

53.

považuje útočnou válku Ruska proti Ukrajině za varovný signál pro evropskou obranu, který by měl zajistit navýšení prostředků pro budoucí mise SBOP v regionu Východního partnerství, vyšší úroveň ambicí a revidované mandáty, aby mohly čelit výzvám, kterým čelí, v naději na dosažení cílů mise;

54.

vybízí členské státy, aby zaváděly účinnější kapacity sdílení zpravodajských informací v rámci misí SBOP a mezi nimi a aby zvláště zdůrazňovaly posílenou spolupráci a vysílání personálu z Europolu a Interpolu na velitelství misí SBOP, aby sdílení zpravodajských informací probíhalo hladce;

55.

vyzývá ESVČ, útvar schopnosti vojenského plánování a vedení (MPSC), útvar schopnosti civilního plánování a vedení (CPCC) a velení SBOP, aby podporovaly novou kulturu porozumění mezi civilními a vojenskými partnery založenou na posílených institucionálních vztazích a sdíleném povědomí a hodnocení, v úsilí o rozvoj komplexního rámce plánování a kultury;

56.

vybízí velení misí SBOP, aby vyzvalo k užší součinnosti s národními středisky společné odborné přípravy a hodnocení v zemích Východního partnerství;

57.

vyzývá útvar CPCC, útvar MPCC, Vojenský výbor Evropské unie (EUMC) a Vojenský štáb EU (EUMS), aby v co nejranější fázi vypracovaly model pro vytváření a sdílení osvědčených postupů a know-how, pokud jde o koncepce plánování kampaní nebo misí, zejména pokud jde o posuzování rizik a hrozeb, včasné varování a strategický výhled, a to s partnery, kteří mají zásadní význam pro úspěch kampaně;

58.

vyzývá Komisi, ESVČ, zejména útvar CPCC a EUMC, aby se výcvikem a odbornou přípravu lépe přizpůsobily vytváření meziagenturních pracovních skupin; vzhledem k tomu, že přístup SBOP k plánování, zdrojům a logistice zakládá potenciál jejího využití jako praktického centra odolnosti společnosti a obnovy vůči člověkem způsobeným katastrofám i přírodním katastrofám;

59.

vyzývá útvar CPCC a útvar MPCC, aby kladly důraz na význam profesionálního civilně-vojenského vzdělávání pro všechny pracovníky misí SBOP; naléhavě žádá EU a členské státy, aby poskytly personálu misí SBOP odpovídající vybavení a výcvik, aby byl pohotovější a odolnější; vybízí Komisi, aby rozšířila program vojenský Erasmus na důstojníky Východního partnerství, kteří by studovali na vojenských akademiích v celé EU; vyzývá EU, aby prozkoumala možnost rozšíření úlohy EBOŠ s cílem usnadnit výcvik příslušníků ozbrojených sil a národní obrany; podporuje důslednější a strukturovanější účast příslušných pracovníků na kurzech EBOŠ a spolupráci s mechanismy, jako je program profesního rozvoje;

60.

vybízí k rozšíření programu vojenský Erasmus tím, že budou přijímáni důstojnicí ze zemí Východního partnerství a budou jim financována studia na vojenských akademiích v celé EU;

61.

vybízí velitelství misí SBOP, aby vyzvalo k užší součinnosti s národními středisky společné odborné přípravy a hodnocení v přidružených zemích Východního partnerství, jako jsou společná velitelská místa a cvičení personálu zaměřená na možné scénáře a zahrnující civilní a vojenské vedoucí představitele z členských států EU, pracovníky misí SBOP a země Východního partnerství;

62.

vyzývá Komisi, ESVČ, CPCC a MPCC, aby posílily součinnost s dalšími oblastmi politiky a příslušnými zúčastněnými stranami s cílem zvýšit úsilí v oblasti preventivního budování míru, preventivní diplomacie, včasného varování, budování důvěry a zlepšit odolnost občanů vůči dezinformacím; vybízí členské státy, aby zvážily zapojení do společných cvičení se zeměmi Východního partnerství v oblastech, jako jsou námořní cvičení, společné letecké podpůrné operace a podpora míru;

63.

vyjadřuje znepokojení a naléhavě vyzývá k řešení převládající politizace obranných sil v některých zemích Východního partnerství a politických vlivů na ně, které vedou k politicky motivovanému odvolávání příslušníků vzdělaných a vyškolených v programech podporovaných EU, členskými státy a dalšími partnerskými zeměmi nebo k jejich přeložení na nižší pozici;

64.

zdůrazňuje význam, jaký má pro EU podpora úlohy žen a mladých lidí při budování míru v regionu Východního partnerství a prosazování agendy žen, míru a bezpečnosti a agendy v oblasti mládeže, míru a bezpečnosti v regionu Východního partnerství; zdůrazňuje, že je třeba sdílet osvědčené postupy týkající se genderové rovnosti a aspektů vojenských operací a civilních misí zohledňujících genderové aspekty (návrh, plánování, analýza, genderová vyváženost personálu atd.), a to využitím povinného výcviku EU pro personál misí a operací SBOP a zřízením specializovaných poradců pro otázky rovnosti žen a mužů pro každou misi a operaci SBOP;

Zajištění dalších politických a strategických schopností pro SBOP v oblasti Východního partnerství

65.

vyzývá Komisi, ESVČ a zvláště CPCC, aby zajistily, aby pro misi EUAM Ukraine byla i nadále prioritou reforma ukrajinské bezpečnostní služby a aby rozšířily oblast spolupráce s Ukrajinskou bezpečnostní službou týkající se kybernetické bezpečnosti s cílem bojovat proti terorismu a hybridním hrozbám, jakmile bude zrušen výjimečný stav;

66.

vybízí členské státy a EU, aby rozšířily spolupráci mise EUAM Ukraine na všechny protikorupční struktury zapojené do reformy sektoru civilní bezpečnosti a aby v podobě odborné přípravy a pokynů nebo na základě sdílení osvědčených postupů a společného stanovení budoucích priorit do spolupráce zahrnuly jak protikorupční aparát ukrajinského státu, národní úřad pro předcházení korupci a Vrchní protikorupční soud; vybízí členské státy, aby doporučily začlenění zástupců ukrajinských služeb a administrativy do probíhajících kurzů profesní přípravy, studií případů korupce a analýz důvodů neúspěšného vyšetřování a neúspěšného vymáhání odpovědnosti pachatelů s cílem pomáhat zaměstnancům v protikorupčních úlohách a zabránit tak opakování dřívějších chyb; vítá adaptabilitu misí SBOP v reakci na útočnou válku Ruska;

67.

vyzývá Komisi, ESVČ a útvar schopnosti civilního plánování a vedení (CPCC), aby zajistily, aby pro misi EUAM Ukraine byla i nadále prioritou reforma ukrajinské bezpečnostní služby, jakmile bude zrušen výjimečný stav, s cílem zajistit větší dohled, méně pravomocí pro předběžné vyšetřování a zajišťovacích zařízení, zmenšení a demilitarizaci ukrajinské bezpečnostní služby s tím, že bude každé čtvrtletí posuzováno provádění;

68.

vybízí členské státy a EU, aby více podporovaly úsilí mise EUAM Ukraine v oblasti digitalizace, které souvisí s reformou ukrajinského sektoru civilní bezpečnosti, a to prostřednictvím odborné přípravy a poskytování technologií, které podporují evidenci údajů, řízení lidských zdrojů a postupy podávání žádostí k soudu s cílem napomoci transparentnosti, budování komunitní důvěry a boji proti korupci; vítá závazek mise EUAM Ukraine, jímž je posílení úlohy žen v donucovacích orgánech;

69.

připomíná, že rozšířené mandáty musí být spojeny s odpovídajícími zdroji; je znepokojen rizikem rozptýlení, pokud se EUAM Ukraine bude věnovat širokým odvětvím, ale nebude mít k plnění svého poslání odpovídající prostředky; vybízí členské státy, aby odbornou složku poradní mise Evropské unie pro reformu sektoru civilní bezpečnosti posílily zástupci zvláštních služeb s cílem účinně provádět reformy a poskytovat praktické poradenství;

70.

vyzývá k rozšíření mandátu EUAM Ukraine na oblast boje proti hybridním hrozbám, strategické komunikace, digitálních technologií a kybernetické bezpečnosti s cílem posílit kapacitu ukrajinských vládních institucí vypořádat se s informačními hrozbami, jako je například využívání komunikací k narušování důvěry ve veřejné instituce, k šíření zavádějících informací a nepřátelské propagandy, k polarizaci společnosti a k vytváření negativního vnímání Ukrajiny ve světě;

71.

vybízí členské státy, aby posílily podporu Ukrajině v její snaze čelit ruské agresi a dále reformovat své odvětví obrany, které prochází zásadními reformami, které budou mít dlouhodobé důsledky pro ukrajinské ozbrojené síly, jejich schopnost zajistit bezpečnost Ukrajiny a důvěru veřejnosti; vyzývá členské státy, aby v návaznosti na politické urovnání mezi Ukrajinou a Ruskem urychleně přijaly rozhodnutí zahájit vojenskou poradní a výcvikovou misi SBOP, která by Ukrajině pomohla při operacích v hustě osídlených městských bojových oblastech, při asymetrickém a kybernetickém boji a při reformě systému profesionálního vojenského vzdělávání, což je nejvýznamnější oblast pro usnadnění změn a zajištění udržitelnosti transformace obranného systému;

72.

vyzývá EU a členské státy, aby důrazněji veřejně reagovaly na provokace proti EUMM Georgia, zejména porušování příměří; připomíná, že mandát EUMM Georgia se vztahuje na celé území mezinárodně uznaných hranic Gruzie, a trvá na neomezeném přístupu do gruzínských regionů Abcházie a Jižní Osetie;

73.

vyzývá Komisi a ESVČ, aby zajistily, aby velitelství EUMM Georgia byly poskytnuty odpovídající zdroje, zejména bezpečné informační a komunikační kanály, vybavení pro noční vidění, kvalitnější snímky a lepší kapacity pro shromažďování a analýzy informací z otevřených zdrojů (OSINT);

74.

vyzývá Radu, aby zachovala mise EUAM Ukraine, EUMM Georgia a EUBAM Moldova/Ukraine tak dlouho, jak bude nutné, na základě pravidelného posuzování jejich provádění a potřeb v souvislosti s prioritami SBOP, a podporuje jejich strukturu prodlouženého mandátu, jejímž cílem je zajistit, aby se snáze přizpůsobily změně situace na místě; vyzývá k pravidelnému posuzování potřeb ostatních doplňujících misí na základě priorit SBOP;

75.

opakuje podporu EU svrchovanosti a územní celistvosti Moldavské republiky, a úsilí, jež je vyvíjeno v rámci vyjednávacího procesu 5 + 2, s cílem dosáhnout mírového, trvalého, komplexního a politického urovnání podněsterského konfliktu na základě respektování svrchovanosti a územní celistvosti Moldavské republiky v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic se zvláštním statusem pro Podněstří, který by zajistil ochranu lidských práv také na územích, nad kterými v současnosti ústavní orgány nemají kontrolu; připomíná, že dne 22. června 2018 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci, v níž naléhavě vyzývá Ruskou federaci, aby bezpodmínečně stáhla své jednotky a zbrojní techniku z území Moldavské republiky, a znovu potvrzuje podporu okamžitému provádění této rezoluce;

76.

vyjadřuje znepokojení nad nedávným vývojem na území Podněstří a odsuzuje jej jako nebezpečné provokace ve velmi nestabilní bezpečnostní situaci; vyzývá k uklidnění s cílem zachovat bezpečnost a dobré životní podmínky obyvatel žijících na obou stranách řeky Dněstr a v sousedních zemích;

77.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad přetrvávajícím napětím na hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem v návaznosti na násilný konflikt na podzim roku 2020; vyzývá Radu a ESVČ, aby i nadále budovaly důvěru, snižovaly napětí a usilovaly o mírové urovnání mezi Arménií a Ázerbájdžánem; zdůrazňuje význam plné výměny a propuštění zadržených osob, řešení osudu pohřešovaných osob, usnadnění humanitárního odminování, zajištění bezpečného a volného pohybu civilistů v Náhorním Karabachu, pomoci obyvatelstvu postiženému konfliktem, opatření na budování důvěry, mezilidských kontaktů a podpory úsilí o obnovu a poukazuje na to, že zachování kulturního dědictví a mezikulturní dialog by byly přínosné pro proces řešení konfliktů; je toho názoru, že důsledky těchto nepřátelských akcí a přítomnost tzv. ruských mírových sil by neměly mít dopad na politický vývoj v Arménii a na budoucnost reformního programu této země;

78.

vítá výsledek schůzky na vysoké úrovni mezi předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, prezidentem Ázerbájdžánské republiky Ilhamem Alijevem a předsedou vlády Arménie Nikolem Pašinjanem, která se konala dne 14. prosince 2021, během níž oba vedoucí představitelé opětovně potvrdili svou ochotu pracovat na otevřených bilaterálních otázkách a zahájit jednání o vymezení hranic, při němž je Evropská unie připravena poskytnout technickou podporu; vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby podpořily zahájení jednání o vymezení a vyznačení státních hranic a udržitelnou dohodu, která povede k mírovému soužití;

79.

vyzývá EU a členské státy, aby nedopustily, aby se konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií stal neřešitelným;

80.

vyzývá Komisi, aby předcházela jakémukoli využívání financování EU na nezákonné technologie sledování, a vyzývá EU a členské státy, aby spolupracovaly s ázerbájdžánskou vládou s cílem ukončit využívání takovýchto nezákonných technologií sledování a represivní kybernetické bezpečnosti;

81.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad destabilizačními a teroristickými činy některých zemí, zejména Íránu, na jižním Kavkaze; důrazně odsuzuje veškeré teroristické činy; vítá bezpečnostní spolupráci mezi EU, jejími členskými státy a zeměmi Východního partnerství a plně podporuje další prohlubování spolupráce v boji proti terorismu; vyzývá ESVČ, aby co nejdříve zahájila dialog o bezpečnosti s Arménií, tak jak jej již vede s Ázerbájdžánem; vyzývá EU a členské státy, aby neopomíjely nedořešený konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií;

82.

zdůrazňuje rostoucí úlohu Číny v regionu Východního partnerství, například uzavřením dohody o volném obchodu s Gruzií; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU provedla strategické posouzení toho, jak může tato rostoucí úloha ovlivnit vliv EU v zemích Východního partnerství a spolupráci s nimi;

83.

vyzývá ESVČ, aby monitorovala rostoucí přítomnost Číny v zemích Východního partnerství, včetně důsledků (a potenciálních důsledků) pro vnitřní bezpečnost zemí Východního partnerství i pro širší geopolitickou situaci;

84.

uvědomuje si, že Peking se postavil proti hospodářským sankcím proti Rusku kvůli Ukrajině, které jsou podle něj jednostranné a neschválené Radou bezpečnosti OSN; zdůrazňuje, že Čína dosud neodsoudila ruské akce na Ukrajině ani neuznala, že Rusko napadlo Ukrajinu; konstatuje, že v Číně státní televize útočnou válku na Ukrajině z velké části ignoruje a tvrdí, že za invazi mohou USA a NATO;

85.

vyzývá k okamžitému uvalení embarga na dovoz ropy, uhlí, jaderného paliva a plynu z Ruska a k úplnému zastavení projektů Nord Stream I a II; poukazuje na to, že projekt Nord Stream II představuje pro Rusko důležitý nástroj ke zvýšení jeho politického a ekonomického vlivu na členské státy a země Východního partnerství; konstatuje, že v zemích Východního partnerství existuje vysoký potenciál pro využívání biopaliv, která mohou lépe využívat různé obnovitelné zdroje energie jako prostředek ke snížení energetické závislosti;

86.

vítá vůli vyjádřenou na posledním summitu Východního partnerství v prosinci 2021 využívat posílenou odvětvovou spolupráci v oblasti energetické bezpečnosti se zainteresovanými přidruženými partnery Východního partnerství; poukazuje na oblast klimatu a bezpečnosti jako na oblast možné budoucí spolupráce mezi EU a zeměmi Východního partnerství;

87.

vybízí členské státy, aby zvážily zřízení fondu pro země Východního partnerství zaměřeného na klima, který by zahrnul přeshraniční a regionální spolupráci, ochranu biologické rozmanitosti, udržitelné využívání přírodních zdrojů, výzkum a vzdělávání a zaměřil by se zejména na budování kapacit v oblasti zelených technologií na základě osvědčených postupů v členských státech;

o o

88.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Evropské radě, Radě Evropské unie, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, agenturám EU působícím v oblasti obrany a kybernetické bezpečnosti, generálnímu tajemníkovi NATO a vnitrostátním parlamentům členských států EU.

(1) Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.

(2) Úř. věst. L 261, 30.8.2014, s. 4.

(3) Úř. věst. L 260, 30.8.2014, s. 4.

(4) Úř. věst. L 23, 26.1.2018, s. 4.

(5) Úř. věst. L 246, 17.9.1999, s. 3.

(6) Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1.

(7) Úř. věst. L 202, 8.6.2021, s. 1.

(8) Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 15.

(9) Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1.

(10) Úř. věst. L 359 I, 11.10.2021, s. 6.

(11) Úř. věst. L 102, 24.3.2021, s. 14.

(12) Úř. věst. L 160, 7.5.2021, s. 106.

(13) Úř. věst. L 160, 7.5.2021, s. 109.

(14) Úř. věst. L 160, 7.5.2021, s. 112.

(15) Úř. věst. L 351 I, 22.10.2020, s. 5.

(16) Úř. věst. L 246, 30.7.2020, s. 12.

(17) Úř. věst. L 129 I, 17.5.2019, s. 13.

(18) Úř. věst. L 331, 14.12.2017, s. 57.

(19) Úř. věst. L 217, 23.7.2014, s. 42.

(20) Úř. věst. L 180, 21.5.2021, s. 149.

(21) Úř. věst. L 248, 17.9.2008, s. 26.

(22) Úř. věst. L 411, 7.12.2020, s. 1.

(23) Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 105.

(24) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 156.

(25) Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 54.

(26) Úř. věst. C 465, 17.11.2021, s. 87.

(27) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 78.

(28) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 64.

(29) Úř. věst. C 404, 6.10.2021, s. 136.

(30) Úř. věst. C 385, 22.9.2021, s. 40.

(31) Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 114.

(32) Úř. věst. C 388, 13.11.2020, s. 22.

(33) Úř. věst. C 28, 27.1.2020, s. 57.

(34) Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12).

27.12.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 493/120

P9_TA(2022)0243

Ohrožení práva na umělé přerušení těhotenství na celosvětové úrovni: možné zrušení práva na umělé přerušení těhotenství Nejvyšším soudem v USA

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2022 o ohrožení práva na umělé přerušení těhotenství na celosvětové úrovni: možné zrušení práva na umělé přerušení těhotenství Nejvyšším soudem v USA (Dokument 2022/2665(RSP))

(2022/C 493/12)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

—	s ohledem na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech z roku 1966,

—	s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979,

—	s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace z roku 1965,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte z roku 1989,

—	s ohledem na Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením přijatou v roce 2006,

—	s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN dohodnuté v roce 2015, a zejména na cíle 1, 3 a 5 týkající se ukončení chudoby, dobrého zdraví a blahobytu a rovnosti žen a mužů,

—	s ohledem na Pekingskou akční platformu z roku 1995 a na výsledky jejích hodnotících konferencí,

—	s ohledem na Mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji (ICPD) konanou v roce 1994 v Káhiře a na její akční program a na výsledky hodnotících konferencí,

—	s ohledem na summit v Nairobi v roce 2019 na téma Mezinárodní konference o populaci a rozvoji (ICPD+25): Urychlení příslibů, a na závazky zúčastněných stran v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv,

—	s ohledem na informační sérii Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) o sexuálním a reprodukčním zdraví a právech z roku 2020,

—	s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech z roku 1950,

—	s ohledem na pokyny Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2015 nazvané „Bezpečně prováděný potrat: technické a politické pokyny pro systémy zdravotní péče“,

—	s ohledem na pokyny WHO ze dne 8. března 2022 nazvané „Pokyny pro péči v souvislosti s umělým přerušením těhotenství“,

—	s ohledem na prohlášení Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 14. září 2021 nazvané „Odborníci OSN odsuzují další útoky proti právu na bezpečnou interrupci a spoluúčast Nejvyššího soudu“,

—	s ohledem na zprávu Populačního fondu OSN (UNFPA) o stavu světové populace z března 2022 nazvanou „Seeing the Unseen: The case for action in the neglected crisis of unintended pregnancy“ (Vidět neviditelné: Potřeba opatření v zanedbávané krizi nechtěného těhotenství),

—	s ohledem na zprávu Pew Research Center ze dne 6. května 2022 nazvanou „America's Abortion Quandary“ (Americké rozpaky z potratů),

—	s ohledem na ústavu Spojených států amerických,

—	s ohledem na rozsudek v případu Roe v. Wade, 410 US 113 (1973),

—

s ohledem na původní návrh většinového stanoviska Nejvyššího soudu Spojených států č. 19-1392 (1) z února 2022, který napsal soudce Samuel Alito k případu Thomas E. Dobbs, státní zdravotní úřední ministerstva zdravotnictví státu Mississippi, a další v. Jackson Women's Health Organization, a další a který v květnu 2022 unikl do tisku,

—	s ohledem na senátní návrh zákona č. 8 (SB 8) a související návrh zákona Sněmovny reprezentantů č. 1515 (HB 1515) v Texasu „týkající se potratů, včetně potratů po zjištění srdečního tepu nenarozeného dítěte, povolující soukromoprávní občanskoprávní žalobu“ ze září 2021,

—	s ohledem na Úmluvu Rady Evropy z roku 2014 o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu,

—	s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii,

—	s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie z roku 2009 (dále jen „Listina“),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 o právních předpisech souvisejících s umělým přerušením těhotenství v americkém státě Texas (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2021 o stavu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v EU v rámci zdraví žen (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2021 o prvním výročí de facto zákazu interrupcí v Polsku (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU (5),

—	s ohledem na akční plán EU pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti EU na období 2021–2025 (GAP III),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. února 2021 o budoucích výzvách v oblasti práv žen v Evropě: více než 25 let po Pekingské deklaraci a akční platformě (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2022 o dopadu války proti Ukrajině na ženy (7),

—	s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

vzhledem k tomu, že podle WHO jsou potraty nezbytnou součástí komplexních zdravotnických služeb a že přibližně 45 % všech interrupcí je nebezpečných, přičemž 97 % z nich se provádí v rozvojových zemích (8); vzhledem k tomu, že podle údajů UNFPA (9), dochází každoročně k 121 milionům nechtěných těhotenství, z nichž více než 60 % končí interrupcí; vzhledem k tomu, že v posledních letech měli odpůrci sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a autonomie žen významný vliv na vnitrostátní právní předpisy a politiku a že na celosvětové úrovni, mimo jiné v několika členských státech, byly přijaty regresivní iniciativy; vzhledem k tomu, že k tomuto trendu opět omezovat právo žen na potrat, který se projevuje po celém světě, přispívá i vzestup krajní pravice;

vzhledem k tomu, že Výbor pro odstranění diskriminace žen konstatoval, že kriminalizace interrupcí nemá odrazující účinek; vzhledem k tomu, že tam, kde je potrat kriminalizován a podléhá zákonným omezením, nemají všechny ženy podle informací pracovní skupiny OSN pro diskriminaci žen a dívek možnost bezpečného přerušení těhotenství vzhledem ke své socioekonomické situaci a interrupce se tak stává výsadou socioekonomicky zvýhodněných žen, zatímco ženy s omezenými prostředky jsou nuceny uchylovat se k nebezpečným a tajným potratům, které ohrožují jejich život a zdraví; vzhledem k tomu, že podle WHO je „podíl nebezpečných interrupcí výrazně vyšší v zemích s velmi restriktivními zákony o potratech než v zemích, v nichž jsou tyto zákony restriktivní méně“ (10);

vzhledem k tomu, že nebezpečné interrupce jsou hlavní příčinou úmrtí a nemocí matek, kterým lze předcházet; vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup k bezpečné a legální potratové péči je kritickým problémem veřejného zdraví a lidských práv; vzhledem k tomu, že zákaz interrupcí, který nutí ženy vyhledávat nebezpečné a tajné potraty, vede ke zvýšené mateřské úmrtnosti a nemocnosti;

vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud USA vytvořil precedens v přelomovém případu Roe v. Wade (1973), později potvrzený v případech Planned Parenthood v. Casey (1992) a Whole Woman’s Health v. Hellerstedt (2016), který v USA zaručuje ústavní právo na legální potrat před životaschopností plodu; vzhledem k tomu, že nedávno uniklý původní návrh většinového stanoviska Nejvyššího soudu, jehož autorem je soudce Samuel Alito v případu Thomas E. Dobbs, State Health Officer of the Mississippi Department of Health v. Jackson Women’s Health Organization, by zrušil rozsudek Roe v. Wade a zvrátil ústavní práva v USA; vzhledem k tomu, že se očekává, že Nejvyšší soud vydá konečné rozhodnutí do konce června 2022; vezmeme-li v úvahu, jaké možnosti rozhodnutí má Nejvyšší soud k dispozici, představuje uniknuvší návrh stanoviska z hlediska práva na potrat nejhorší možný výsledek, neboť umožňuje státům zakázat potrat v kterémkoli stadiu těhotenství a otevírá možnost úplného zákazu, což by ženy a dívky v USA zbavilo ochrany, kterou jim poskytují stávající práva;

vzhledem k tomu, že rozhodnutí Nejvyššího soudu, které by mohlo zrušit rozsudek Roe v. Wade, by ovlivnilo životy žen a dívek v celých Spojených státech a že škodlivé důsledky by nejvíce pocítily osoby nacházející se v obtížné situaci; vzhledem k tomu, že pokud by byl rozsudek Roe v. Wade zrušen, mohlo by to mít negativní dopad i na ostatní práva v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví; vzhledem k tomu, že omezení nebo zákaz práva na potrat v USA by měly nepřiměřený dopad na chudé ženy, zejména na rasově diskriminované ženy, včetně černošek, hispánských žen a žen z řad původního obyvatelstva, jakož i na ženy z venkovských oblastí, LGBTIQ osoby, ženy se zdravotním postižením, mladistvé, legální i nelegální migrantky a domácnosti s jedním rodičem, v jejichž čele stojí žena; vzhledem k tomu, že veřejné služby související s potraty mohou zajistit všeobecný přístup k bezpečné a legální interrupci pro všechny ženy, včetně těch, které se nacházejí v tísnivé socioekonomické situaci;

vzhledem k tomu, že uniklý návrh stanoviska navazuje na usilovné snahy o omezení a zákaz potratů v USA na úrovni jednotlivých států, které se objevují v posledních letech, a vzhledem k tomu, že od roku 2011 bylo ve státech USA přijato téměř 500 zákonů omezujících přístup k potratům; vzhledem k tomu, že omezení přístupu k potratům bude nutit ženy, zejména pokud nemají prostředky nebo informace, cestovat na velké vzdálenosti, donosit plod proti své vůli nebo provádět nebezpečné domácí potraty, což je rovněž vystaví riziku trestního stíhání;

vzhledem k tomu, že v Texasu byl nedávno schválen tzv. senátní návrh zákona č. 8 (Senate Bill 8, SB 8), který zakazuje potraty po zahájení srdeční aktivity plodu, tj. přibližně po šestém týdnu těhotenství, bez výjimek v případě znásilnění, incestu nebo poškození plodu neslučitelného s životem po narození; vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud USA umožnil, aby zákon vstoupil v platnost, a Texas se dokázal vyhnout soudnímu přezkumu jeho ústavnosti tím, že zprostil státní úředníky povinnosti zákon prosazovat a vytvořil právní cestu pro občany, aby za odměnu 10 000 USD žalovali každého, kdo v rozporu se zákazem provede interrupci nebo někomu pomůže k potratu, neboť zákon je obtížněji napadnutelný, pokud neexistuje subjekt, který by jako jediný nesl odpovědnost za jeho prosazování; vzhledem k tomu, že ustanovení umožňující občanům žalovat každého, kdo poskytuje služby v oblasti umělého přerušení těhotenství, otevírá stavidla šikaně a pronásledování;

H.	vzhledem k tomu, že nejméně dvanáct států přijalo, zavedlo nebo oznámilo svůj záměr zavést zákony kopírující texaský zákon SB 8; vzhledem k tomu, že zákonodárné sbory států Idaho a Oklahoma nedávno přijaly zákony zakazující potraty po vzoru SB 8, a to v případě Oklahomy i od okamžiku oplodnění;

vzhledem k tomu, že pokud by se Nejvyšší soud rozhodl zrušit rozsudek Roe v. Wade, rozhodování o zákonnosti potratů by se vrátilo do rukou států; vzhledem k tomu, že třináct států již přijalo tzv. aktivační zákony, které mají v případě zrušení rozsudku Roe v. Wade automaticky zakázat potraty nebo omezit přístup k nim; vzhledem k tomu, že je jisté nebo pravděpodobné, že pokud bude ústavní ochrana zrušena, omezí nebo zakáže potraty 26 států (včetně uvedených třinácti států), protože další státy by se mohly pokusit buď obnovit zákony přijaté před rokem 1973, jako například Michigan, Wisconsin a Západní Virginie, nebo uvést v platnost zákony, které byly po přijetí zablokovány soudy, jako například Alabama, Georgia, Iowa, Ohio a Jižní Karolína;

vzhledem k tomu, že k úmrtím v důsledku nebezpečných potratů dochází téměř bez výjimky v zemích, kde jsou potraty přísně omezeny; vzhledem k tomu, že podle odhadů by se počet ročních úmrtí matek v USA v důsledku nebezpečných potratů do druhého roku po vstupu zákazu v platnost zvýšil o 21 % (11); vzhledem k tomu, že těmto úmrtím lze zcela zamezit;

vzhledem k tomu, že těhotenství a porodní komplikace u dívek ve věku od 15 do 19 let patří celosvětově k nejčastějším příčinám jejich úmrtí; vzhledem k tomu, že Výbor pro práva dítěte (12) apeloval na všechny státy, aby potraty dekriminalizovaly a zajistily přístup dívek k legálním a bezpečným interrupcím; vzhledem k tomu, že případný zákaz potratů by mohl zvrátit klesající míru těhotenství mladistvých v USA; vzhledem k tomu, že u dospívajících matek je výrazně vyšší pravděpodobnost, že přeruší studium a budou čelit nezaměstnanosti, což prohlubuje past chudoby;

vzhledem k tomu, že v souvislosti s možným zrušením rozsudku Roe v. Wade rostou obavy o ochranu údajů; vzhledem k tomu, že prostřednictvím aplikací pro sledování menstruace nebo geolokačních nástrojů a vyhledávačů lze shromažďovat údaje o lidech, kteří navštívili potratovou kliniku, zakoupili si potratovou pilulku nebo hledali informace; vzhledem k tomu, že lidé provádějící tyto činnosti mohou být vytipováni jako cíl nebo mohou být shromážděné informace použity proti nim (13);

vzhledem k tomu, že nevládní organizace a konzervativní think-tanky, které se hlásí k americké křesťanské pravici, financují hnutí proti potratům po celém světě; vzhledem k významné výši tohoto financování; vzhledem k tomu, že pokud bude rozsudek Roe v. Wade zrušen, mohlo by to vyvolat prudký nárůst těchto peněžních toků a mohl by zesílit tlak ze strany skupin bojujících proti právu na potrat;

vzhledem k tomu, že pokud Nejvyšší soud zruší rozsudek Roe v. Wade, budou se skupiny bojující proti potratům cítit povzbuzeny a podpořeny v tom, aby vyvíjely tlak na vlády a soudy mimo USA s cílem omezit právo na potrat a ohrozit významné úspěchy za posledních několik desetiletí, kdy více než 60 zemí (14) reformovalo své zákony a politiky týkající se potratů s cílem odstranit omezení a překážky;

vzhledem k tomu, že navzdory tomu, že na celém světě včetně Evropy došlo k celkovému pokroku v ochraně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, jsou snahy o omezení práva na přístup k bezpečnému a legálnímu potratu velmi znepokojivé; vzhledem k tomu, že zrušení rozsudku Roe v. Wade by mohlo povzbudit hnutí proti potratům v Evropské unii; vzhledem k tomu, že Polsko je jediným členským státem EU, který ze svých zákonů odstranil jeden z důvodů pro potrat, když nelegitimní ústavní soud dne 22. října 2020 rozhodl o omezení dlouhodobě platných práv polských žen a de facto zavedl úplný zákaz potratů; vzhledem k tomu, že potraty jsou zakázány na Maltě; vzhledem k tomu, že farmakologické ukončení těhotenství v raném stadiu není legální na Slovensku a v Maďarsku není dostupné; vzhledem k tomu, že přístup k potratům se omezuje také v Itálii (15); vzhledem k tomu, že přístup k péči v souvislosti s potraty je odpírán i v jiných členských státech EU, v nedávné době například v Chorvatsku (16); vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby EU a její členské státy hájily sexuální a reprodukční zdraví a práva a zdůrazňovaly, že práva žen jsou nezadatelná a že je nelze zrušit ani oslabit; vzhledem k tomu, že je zásadní, aby EU a její členské státy nadále usilovaly o pokrok při zajišťování přístupu k bezpečné, legální a včasné péči v souvislosti s potraty v souladu s doporučeními a poznatky WHO;

vzhledem k tomu, že sexuální a reprodukční práva, včetně práva na bezpečný a legální potrat, patří k základním právům; vzhledem k tomu, že kriminalizace, zdržování a znemožňování bezpečných a legálních potratů představuje formu násilí na ženách a dívkách; vzhledem k tomu, že několik orgánů pro lidská práva uvedlo, že odepření bezpečného a legálního potratu může představovat mučení nebo kruté, nelidské a ponižující zacházení; vzhledem k tomu, že pokud v situaci, kdy jsou potraty zakázány, vedou nebezpečné potraty k úmrtím, měly by tyto případy být posuzovány jako „genderově podmíněné svévolné zabití, jemuž jsou vystaveny pouze ženy, a to v důsledku diskriminace zakotvené v zákoně“ (17);

vzhledem k tomu, že mezinárodní orgány pro lidská práva soustavně uvádějí, že kriminalizace a omezení potratů jsou v rozporu s mezinárodními závazky států v oblasti lidských práv, které jsou chráněny mezinárodním a evropským právem v oblasti lidských práv, jako je Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen a Evropská úmluva o lidských právech; vzhledem k tomu, že pokud jsou ženy a dívky nuceny vyhledávat tajné potraty, cestovat za účelem provedení potratu do jiných zemí nebo donosit plod proti své vůli, jsou porušena jejich lidská práva, tedy právo na život, tělesnou a duševní integritu, rovnost, nediskriminaci a zdraví; vzhledem k tomu, že zásada mezinárodního práva, podle níž nesmí být snižovány dosažené standardy, zakazuje státům přijímat opatření, která by oslabovala, omezovala nebo rušila stávající práva nebo nároky v oblasti rovnosti žen a mužů a sexuálního a reprodukčního zdraví a práv;

vzhledem k tomu, že v prohlášení odborníků OSN ze září 2021 (18) se uvádí, že „lidská práva jsou základními právy a že je nelze podřizovat kulturním, náboženským nebo politickým ideologiím“, a že „ideologicky nebo nábožensky motivované vměšování do záležitostí týkajících se veřejného zdraví se děje zejména na úkor zdraví a dobrého tělesného a duševního stavu žen a dívek“;

vzhledem k tomu, že předpokladem pro dosažení genderové, sociální a ekonomické rovnosti je zajištění přístupu ke komplexnímu sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům, věkově přiměřené, komplexní sexuální výchově a výchově a službám v oblasti vztahů, včetně plánování rodičovství, antikoncepčních metod a bezpečného, legálního a bezplatného potratu, jakož i respektování autonomie každého člověka a jeho schopnosti svobodně a informovaně rozhodovat o svém těle a životě; vzhledem k tomu, že spravedlivý přístup k péči související s potraty umožňuje ženám lépe rozhodovat o svém těle a zvyšuje jejich schopnost zlepšovat svou ekonomickou situaci;

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů, ukončení chudoby a vykořisťování na celém světě a zajištění zdravého života a blahobytu pro všechny jsou základními cíli stanovenými v cílech udržitelného rozvoje č. 5, 1 a 3; vzhledem k tomu, že v rámci cílů udržitelného rozvoje č. 3 a 5 se konkrétněji jedná o zajištění všeobecného přístupu k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a odstranění všech forem násilí a škodlivých praktik vůči ženám a dívkám; vzhledem k tomu, že všechny členské státy OSN, včetně USA a členských států EU, přijaly povinnosti a závazky respektovat a podporovat tyto cíle udržitelného rozvoje;

důrazně odsuzuje trend omezování práv žen a sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, k němuž dochází na celém světě, včetně USA a některých členských států EU; připomíná, že sexuální a reprodukční zdraví a práva jsou základními lidskými právy, která by měla být chráněna a posilována a která nemohou být žádným způsobem oslabována či komukoli odpírána; je hluboce znepokojen zejména tím, do jaké míry tyto zákazy prohloubí trauma obětí znásilnění a incestu;

vyjadřuje neochvějnou podporu ženám a dívkám v USA a solidaritu s nimi, jakož i těm, kteří se podílejí na poskytování a prosazování práva na legální a bezpečné potraty a přístup k nim v těchto náročných podmínkách;

připomíná Nejvyššímu soudu Spojených států, že je důležité, aby byl přelomový rozsudek Roe v. Wade z roku 1973 potvrzen, stejně jako ústavní ochrana práva na potrat v USA, která z něj vyplývá;

důrazně odsuzuje jakékoli omezování lidských práv a ústavních práv; vyzývá k přijetí opatření na ochranu práva na bezpečný a legální potrat v USA a k tomu, aby se USA zdržely veškerých regresivních kroků; vyzývá příslušné orgány USA na všech úrovních, aby v souladu s pokyny WHO ve věci potratů plně dekriminalizovaly přístup k souvisejícím službám a jejich poskytování, zaručily na svém území bezpečné, legální, bezplatné a kvalitní služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a umožnily jejich snadnou dostupnost pro všechny ženy a dívky;

vyzývá vládu státu Texas, aby urychleně zrušila senátní zákon č. 8; vyzývá vlády států Idaho a Oklahoma, aby zrušily podobné zákony, včetně zákona HB 4327 (Oklahoma); vyzývá všech 26 států USA, které mají aktivační zákony, platné zákony a další opatření týkající se zákazů a omezení potratů, aby je zrušily a aby zajistily plný soulad své legislativy s mezinárodně chráněnými lidskými právy žen a mezinárodními normami v oblasti lidských práv;

je hluboce znepokojen skutečností, že zákazy a jiná omezení potratů mají disproporční dopad na chudé ženy, zejména rasově diskriminované ženy, včetně černošek, hispánských žen a žen původního obyvatelstva, jakož i ženy z venkovských oblastí, LGBTIQ osoby, ženy se zdravotním postižením, mladistvé, migrantky, včetně nelegálních migrantek, a domácnosti s jedním rodičem, v jejichž čele stojí žena; zdůrazňuje, že ženy, které si kvůli finančním nebo logistickým překážkám nemohou dovolit cestovat na kliniky reprodukčního zdraví v sousedních státech nebo zemích, jsou vystaveny většímu riziku, že podstoupí nebezpečné a život ohrožující zákroky a že budou nuceny proti své vůli donosit plod, což je porušením lidských práv a formou genderového násilí (19);

vítá skutečnost, že federální zákon o zdraví a ochraně žen (Women’s Health and Protection Act), jehož cílem je chránit právo na potratovou péči v celých USA, byl schválen ve Sněmovně reprezentantů, ale hluboce lituje, že se jej nepodařilo prosadit v Senátu; vyzývá vládu USA a další příslušné orgány USA, aby respektovaly, naplňovaly a chránily lidská práva žen a dívek, včetně jejich práva na život, soukromí, zdraví a rovnost a nediskriminaci, jakož i jejich svobodu před diskriminací, násilím a mučením nebo krutým, nelidským a ponižujícím zacházením, a to zavedením a podporou federální právní ochrany pro přístup k bezpečným, legálním a kvalitním službám sexuálního a reprodukčního zdraví včetně potratů pro všechny ženy a dívky;

vybízí prezidenta Joea Bidena a jeho administrativu, aby posílili své úsilí a nadále podporovali právo na potrat, a naléhavě ho vyzývá, aby zajistil přístup k bezpečným a legálním potratům; vybízí vládu USA, aby vyvinula další úsilí s cílem zajistit, aby potraty a antikoncepce byly začleněny do poskytování komplexních informací, vzdělávání a služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv odpovídajících věku a aby byly dostupné všem; vítá skutečnost, že USA obnovily financování agentury OSN pro sexuální a reprodukční zdraví (UNFPA), a vyzývá vládu USA a další příslušné orgány USA, aby i nadále podporovaly sexuální a reprodukční zdraví a práva a činily tak i na půdě OSN a na dalších mnohostranných fórech;

apeluje na vládu a další příslušné orgány USA, aby zajistily odpovídající federální, ústavní a zákonnou ochranu práva na ukončení těhotenství, a dále naléhavě vyzývá vládu USA, aby plně dekriminalizovala potraty, což vyžaduje nejen ukončení trestání žen a dívek a dalších těhotných osob, poskytovatelů zdravotní péče a dalších osob, které pomáhají se službami v oblasti umělého přerušení těhotenství, ale také odstranění potratů z trestních zákonů jednotlivých států a zrušení všech dalších represivních zákonů, politik a postupů;

10.

důrazně vyzývá vládu USA a další příslušné orgány USA, aby rovněž odstranily všechny překážky bránící provádění potratů, včetně souhlasu třetí strany nebo oznámení třetí straně, povinných čekacích lhůt a schvalování soudci nebo lékařskými komisemi, a aby zaručily včasnou dostupnost interrupční péče v celé zemi; vyzývá vládu USA, aby zajistila, že tato služba bude poskytována bez diskriminace, obtěžování, nátlaku, strachu nebo zastrašování, s náležitým respektem k soukromí žen a důvěrnosti a s náležitou ochranou a respektem k poskytovatelům zdravotní péče;

11.

vyzývá vládu USA a další příslušné orgány USA, aby stanovily pravidla pro případy, kdy poskytovatelé zdravotní péče odmítají poskytnout legální služby související s potraty, mimo jiné na základě výhrady svědomí, přičemž tato pravidla nesmí ženám přístup k potratu zcela znemožnit;

12.

je znepokojen tím, že dochází k shromažďování a zneužívání údajů o osobách, které žádají o umělé přerušení těhotenství; vyzývá vládu USA, aby zajistila, že zákony a politiky v oblasti ochrany údajů budou v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv, a aby zaručila, že zpracování citlivých osobních údajů, jako jsou údaje a informace týkající se zdraví, bude respektovat práva jednotlivců a bude založeno na jejich svobodném, specifickém, informovaném a výslovném souhlasu se shromažďováním a zpracováním osobních údajů; vyzývá digitální distribuční služby, aby zajistily, že všechny aplikace budou dodržovat předpisy o používání a ochraně údajů;

13.

uznává úlohu, kterou hrají nevládní organizace jako poskytovatelé služeb a obhájci sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v USA, a vybízí je, aby ve své práci pokračovaly; prohlašuje, že tyto neziskové organizace potřebují na svou činnost náležité finanční prostředky; zdůrazňuje, že služby poskytované těmito nevládními organizacemi reagují na potřeby a lidská práva žen a dívek; zdůrazňuje, že jejich práce nemůže nahradit odpovědnost státu za zajištění přístupu k veřejným, legálním a bezpečným službám souvisejícím s potraty;

14.

vyzývá vládu USA, aby přijala nezbytná opatření k zajištění sociální podpory, zejména v případech domácností s matkami samoživitelkami a těhotenství dospívajících dívek, a to i prostřednictvím všeobecné péče o děti a zdravotní péče;

15.

vyzývá vládu USA, aby podepsala a ratifikovala všechny zbývající (20) úmluvy a protokoly OSN a regionální úmluvy o lidských právech, včetně Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979;

16.

je hluboce znepokojen důsledky pro práva žen na celém světě, které by mělo rozhodnutí Nejvyššího soudu USA zrušit rozsudek Roe v. Wade; má vážné obavy z toho, že to by mělo negativní dopad na prioritizaci a financování služeb sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, které již byly v USA i na celém světě masivně upozaděny a jsou podfinancovány; s obavami upozorňuje na to, že v zemích, které jsou silně závislé na pomoci USA v rámci programů veřejného zdraví, by jeho zrušení mohlo mít dopad na závazky těchto vlád v oblasti poskytování interrupcí a dalších reprodukčních práv;

17.

vítá nedávný pozitivní vývoj v oblasti práva na interrupci v Argentině, Mexiku, Ekvádoru, Kolumbii a Chile, který v Jižní Americe znamená významný krok vpřed ve věci práv žen, a vítá rovněž pokrok v dalších zemích světa, jako je Angola, Indie, Keňa, Nový Zéland, Severní Irsko, Jižní Korea a Thajsko;

18.

zdůrazňuje, že je důležité, aby se ženy a dívky mohly podílet na tvorbě zákonů a politik, které se jich dotýkají a mají vztah k jejich lidským právům, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, zejména péče související s potraty, a aby se jim dostalo spravedlnosti a právní ochrany, pokud by jejich práva byla porušena;

19.

poukazuje na nedostatečný přístup k antikoncepci a mnohé nenaplněné potřeby (21); zdůrazňuje, že za antikoncepci nepřiměřeně nesou ženy velkou odpovědnost, kterou by s nimi měli sdílet muži; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba vyvinout a propagovat antikoncepci pro muže, aby se snížil počet nechtěných těhotenství; zdůrazňuje, že prioritou by měl být boj proti sexuálnímu násilí a komplexní, věkově přiměřená a na vědeckých poznatcích založená sexuální a vztahová výchova pro všechny, široká škála kvalitních, dostupných, bezpečných, cenově dostupných a ve vhodných případech bezplatných antikoncepčních metod a pomůcek, poradenství v oblasti plánování rodiny a zdravotnické služby;

20.

vyzývá EU a členské státy, aby organizacím občanské společnosti ve Spojených státech, které v této zemi chrání, prosazují a poskytují sexuální a reprodukční zdraví a práva, poskytly veškerou možnou podporu, a to včetně finanční, čímž by vyjádřily, že se k těmto právům neochvějně hlásí; dále vyzývá členské státy, aby poskytly bezpečné útočiště všem lékařům, kterým by mohlo hrozit trestní stíhání nebo jiné formy pronásledování v důsledku jejich legitimní práce při provádění potratů;

21.

vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, Komisi a všechny členské státy EU, aby využily všech nástrojů, které mají k dispozici, a posílily svou činnost proti oslabování práv žen a sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, včetně kompenzace případného snížení financování sexuálního a reprodukčního zdraví a práv ze strany USA na celém světě, a aby ve svých vnějších vztazích důrazně prosazovaly a upřednostňovaly všeobecný přístup k bezpečným a legálním potratům a dalším aspektům sexuálního a reprodukčního zdraví a práv;

22.

vyzývá EU a její členské státy, aby naléhaly na vládu USA, aby zavedla federální právní ochranu práva na interrupci, a aby ve vztazích s USA na všech úrovních a na všech příslušných mezinárodních fórech upozorňovaly na to, že se jedná o formu násilí na ženách a dívkách; dále vyzývá delegaci EU v USA, aby se při spolupráci s příslušnými orgány USA a při provádění GAP III na místní úrovni prioritně věnovala sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům;

23.

vyzývá EU a její členské státy, aby důrazně podporovaly sexuální a reprodukční zdraví a práva pro všechny, mimo jiné prosazováním posílené právní ochrany v rámci hranic EU a odstraňováním překážek bránících výkonu těchto práv;

24.

vyzývá EU a její členské státy, aby právo na potrat zahrnuly do Listiny;

25.

vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, delegace EU a velvyslanectví členských států po celém světě, aby aktivně oslovovaly a chránily obránce lidských práv, kteří se zabývají sexuálním a reprodukčním zdravím a právy, zejména v zemích, kde je omezováno právo na potrat a přístup k němu;

26.

vyzývá místopředsedu Komise / vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštního představitele EU pro lidská práva a komisařku pro rovnost žen a mužů, aby v případě zrušení rozsudku Roe v. Wade zvážily, že toto porušení sexuálního a reprodukčního zdraví a práv žen a jejich práva na zdravotní péči odsoudí a stejně tak budou kritizovat právní nejistotu, kterou to způsobí při výměně názorů s představiteli USA;

27.

zdůrazňuje, že v souladu s Pekingskou akční platformou a akčním programem ICPD je třeba chránit právo všech jednotlivců na fyzickou integritu a autonomii a zajistit přístup k základním službám, které toto právo zajišťují; zdůrazňuje, že přístup ke zdravotní péči je základním právem člověka a že je povinností státu poskytovat a zaručit zdravotní péči všem; žádá, aby byl do strategií, politik a programů všeobecné zdravotní péče začleněn komplexní globální přístup v rámci základního balíčku opatření v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně opatření pro předcházení a zabránění nebezpečným a utajovaným interrupcím, jakož i poskytování postinterrupční péče; vyjadřuje politování nad tím, že zdravotní péče není v USA dostupná pro všechny; připomíná, že nucené a vymáhané pokračování těhotenství a nedostatek bezpečných a legálních potratů úzce souvisí s chudobou;

28.

znovu potvrzuje, že interrupce musí být vždy dobrovolným rozhodnutím na základě žádosti a svobodné vůle osoby v souladu s lékařskými standardy a dostupností, přístupností, cenou a bezpečností na základě pokynů WHO; vyzývá členské státy, aby zajistily všeobecný přístup k bezpečným a legálním potratům a respektovaly právo na svobodu, soukromí a nejlepší dostupnou zdravotní péči;

29.

naléhavě vyzývá členské státy, aby potraty dekriminalizovaly a odstranily a potíraly překážky bránící bezpečným a legálním potratům a přístupu k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a službám; vyzývá členské státy, aby zaručily přístup k bezpečným, legálním a bezplatným službám souvisejícím s potraty, k prenatální a mateřské zdravotní péči, dobrovolnému plánování rodiny, antikoncepci a službám pro mladé lidi a k prevenci, léčbě, péči a podpoře v souvislosti s HIV, a to bez jakékoli diskriminace;

30.

odsuzuje skutečnost, že ženy nemají přístup ke službám souvisejícím s potraty v důsledku praxe, která je běžná v některých členských státech, kdy lékaři a v některých případech celá zdravotnická zařízení odmítají poskytovat některé zdravotní služby na základě výhrady svědomí, což způsobuje, že potraty jsou odpírány z důvodu víry nebo přesvědčení, a životy a práva žen se tak ocitají v ohrožení; konstatuje, že výhrada svědomí bývá často uplatňována i v situacích, kdy odklad zákroku může ohrozit život nebo zdraví pacientky;

31.

naléhavě vyzývá Komisi, aby plně využila svých kompetencí v oblasti zdravotní politiky a aby v rámci programu EU pro zdraví na období 2021–2027 podporovala členské státy při zajišťování všeobecného přístupu k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům, při podpoře informovanosti a vzdělávání v oblasti zdraví, při posilování vnitrostátních systémů zdravotní péče a sbližování norem zdravotní péče směrem k vyšší úrovni s cílem snížit nerovnosti v oblasti zdraví v rámci členských států i mezi nimi a při usnadňování výměny osvědčených postupů mezi členskými státy, pokud jde o sexuální a reprodukční zdraví a práva; vyzývá členské státy, aby pokročily na cestě ke všeobecnému zdravotnímu pojištění, pro které je sexuální a reprodukční zdraví a práva zásadní;

32.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Evropské komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, prezidentovi Spojených států amerických a jeho vládě, Kongresu USA a Nejvyššímu soudu USA.

(1) https://www.politico.com/news/2022/05/02/supreme-court-abortion-draft-opinion-00029473

(2) Úř. věst. C 132, 24.3.2022, s. 189.

(3) Úř. věst. C 81, 18.2.2022, s. 43.

(4) Úř. věst. C 205, 20.5.2022, s. 44.

(5) Úř. věst. C 449, 23.12.2020, s. 102.

(6) Úř. věst. C 465, 17.11.2021, s. 160.

(7) Přijaté texty, P9_TA(2022)0206.

(8) https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/abortion

(9) Zpráva UNFPA o stavu světové populace, Seeing the Unseen: The case for action in the neglected crisis of unintended pregnancy (Vidět neviditelné: Potřeba opatření v zanedbávané krizi nechtěného těhotenství) z března 2022.

(10) https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/abortion

(11) https://ncpolicywatch.com/2022/05/05/study-shows-an-abortion-ban-may-lead-to-a-21-increase-in-pregnancy-related-deaths/

(12) Výbor OSN pro práva dítěte, Obecná připomínka č. 20 ze dne 6. prosince 2016 o uplatňování práv dítěte v období dospívání, bod 60.

(13) https://www.vice.com/en/article/m7vzjb/location-data-abortion-clinics-safegraph-planned-parenthood

(14) https://reproductiverights.org/maps/worlds-abortion-laws/

(15) https://search.coe.int/cm/Pages/result_details.aspx?ObjectId=0900001680687bdc; http://www.refreg.ep.parl.union.eu/RegData/etudes/BRIE/2018/608853/IPOL_BRI(2018)608853_EN.pdf

(16) https://www.roda.hr/en/news/support-for-accessible-safe-and-legal-termination-of-pregnancy-in-croatia.html

(17) https://view.officeapps.live.com/op/view.aspx?src=https%3A%2F%2Fwww.ohchr.org%2Fsites%2Fdefault%2Ffiles%2FHRBodies%2FHRC%2FRegularSessions%2FSession35%2FDocuments%2FA_HRC_35_23_AUV.docx&wdOrigin=BROWSELINK

(18) https://www.ohchr.org/en/statements/2021/09/united-states-un-experts-denounce-further-attacks-against-right-safe-abortion

(19) https://www.ohchr.org/Documents/Issues/Women/WRGS/SexualHealth/INFO_Abortion_WEB.pdf

(20) Včetně mimo jiné Opčního protokolu k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen (1999), Americké úmluvy o lidských právech (1969), Dodatkového protokolu k Americké úmluvě o lidských právech v oblasti hospodářských, sociálních a kulturních práv (1988), protokolu k Americké úmluvě o lidských právech o zrušení trestu smrti (1990), Prvního a Druhého opčního protokolu k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech (1966 a 1989), Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (1966), Opčního protokolu k Mezinárodnímu paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (2008), opčního protokolu k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (2002), Úmluvy OSN o právech dítěte (1989), Opčního protokolu k Úmluvě o právech dítěte o postupu při sdělování (2011), Mezinárodní úmluvy o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin (1990), Úmluvy o právním postavení uprchlíků (1951), Mezinárodní úmluvy na ochranu všech osob před nuceným zmizením (2006), Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (2006) a Opčního protokolu k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením (2006).

(21) Zpráva UNFPA o stavu světové populace, Seeing the Unseen: The case for action in the neglected crisis of unintended pregnancy“ (Vidět neviditelné: Potřeba opatření v zanedbávané krizi nechtěného těhotenství), 30. března 2022.

27.12.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 493/136

P9_TA(2022)0235

Zahraniční, bezpečnostní a obranná politika EU po ruské agresivní válce vůči Ukrajině

Doporučení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2022 Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkajícím se zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky EU po ruské agresivní válce vůči Ukrajině (2022/2039(INI))

(2022/C 493/15)

Evropský parlament,

—

s ohledem na hlavy II, III a V Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a na závazek stanovený v preambuli provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, a zejména na čl. 10 odst. 1 a 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 1, čl. 16 odst. 1, čl. 24 odst. 1, články 26, 36, 41, čl. 42 odst. 2, 3, 6 a 7, články 44, 45 a 46 a protokol č. 10 této smlouvy,

—	s ohledem na dokument nazvaný „Strategický kompas pro bezpečnost a obranu – Za Evropskou unii, která chrání své občany, hodnoty a zájmy a přispívá k mezinárodnímu míru a bezpečnosti“, a to ve znění, jež schválila Rada dne 21. března 2022 a potvrdila Evropská rada dne 25. března 2022,

—	s ohledem na Versailleské prohlášení hlav států a předsedů vlád EU ze dne 11. března 2022,

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. května 2022 nazvané „Analýza nedostatečných investic do obrany a další postup“ (JOIN(2022)0024),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2022 nazvané „Provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2021“ (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2022 nazvané „Provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2021“ (2),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. února 2022 nazvané „Příspěvek Komise k evropské obraně“ (COM(2022)0060),

—	s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 22. března 2021 o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528 (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 16. března 2017 o ústavních, právních a institucionálních dopadech společné bezpečnostní a obranné politiky: možnosti, které skýtá Lisabonská smlouva“ (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. dubna 2022 o závěrech zasedání Evropské rady konaného ve dnech 24.–25. března 2022: aktuální situace, pokud jde o válku proti Ukrajině a sankce EU vůči Rusku a jejich uplatňování (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2022 o potřebě naléhavého akčního plánu EU s cílem zajistit potravinové zabezpečení v EU i mimo ni s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2022 o agresi Ruska vůči Ukrajině (7),

—	s ohledem na prohlášení vedoucích představitelů Parlamentu o Ukrajině ze dne 16. a 24. února 2022,

—	s ohledem na zprávu o konečných závěrech Konference o budoucnosti Evropy z května 2022,

—	s ohledem na komuniké z bruselského summitu, které vydaly hlavy států a vlád účastnící se zasedání Severoatlantické rady v Bruselu dne 14. června 2021,

—	s ohledem na analýzu a doporučení reflexní skupiny jmenované generálním tajemníkem NATO ze dne 25. listopadu 2020 nazvanou „NATO 2030: Spojeni pro nový věk“,

—	s ohledem na rezoluce přijaté Valným shromážděním OSN dne 2. března 2022 o agresi proti Ukrajině, dne 24. března 2022 o humanitárních důsledcích agrese proti Ukrajině a dne 7. dubna 2022 o pozastavení členských práv Ruské federace v Radě pro lidská práva,

—	s ohledem na dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (8), včetně prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, která vstoupila v platnost dne 1. září 2017,

—	s ohledem na rozhodnutí Rady o omezujících opatřeních EU vůči Rusku v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině,

—	s ohledem na Dohodu o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (9) (dále jen „dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím“),

—	s ohledem na článek 118 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0164/2022),

vzhledem k tomu, že nevyprovokovaná a neodůvodněná vojenská agrese Ruské federace vůči Ukrajině, která následovala po ruské invazi do Gruzie v roce 2008 a jiných aktech agrese v dalších částech světa, je zjevným porušením mezinárodního práva, Charty OSN a zásad zakotvených v Helsinském závěrečném aktu z roku 1975, Budapešťském memorandu z roku 1994 a Pařížské chartě pro novou Evropu ze dne 21. listopadu 1990 a závažným způsobem podkopává evropskou a celosvětovou bezpečnost a stabilitu;

vzhledem k tomu, že Ruská federace nesplnila nařízení Mezinárodního soudního dvora ze dne 16. března 2022, v němž bylo Rusko jednoznačně vyzváno, aby okamžitě zastavilo vojenské operace a zajistilo, aby žádné vojenské nebo nepravidelné ozbrojené jednotky, které může řídit nebo podporovat, ani organizace a osoby, které mohou být pod jeho kontrolou nebo vedením, nepodnikaly žádné kroky k podpoře stávajících vojenských operací;

vzhledem k tomu, že ruská invaze na Ukrajinu představuje útok proti samotnému evropskému mírovému řádu, a ohrožuje tak základy, na nichž byla vybudována zahraniční, bezpečnostní a obranná politika EU; vzhledem k tomu, že přetrvávající pokusy Ruska vytvořit nestabilitu v sousedství EU i na celém světě a oslabit a důrazně revidovat evropský bezpečnostní řád vyžadují podstatné a rozhodné posílení soudržnosti a účinnosti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky EU;

D.	vzhledem k tomu, že v této válce, kterou Ruská federace vede proti Ukrajině od roku 2014, přicházejí o život tisíce Ukrajinců; vzhledem k tomu, že tisíce byly zraněny a více než 10 milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy nebo uprchlo do sousedních zemí;

E.	vzhledem k tomu, že ruské ozbrojené síly záměrně a bez rozdílu ostřelují civilní infrastrukturu, včetně domovů, krytů, školek, škol, nemocnic, pohotovostních a pečovatelských zařízení a vlakových a autobusových nádraží;

vzhledem k tomu, že podle vysoké komisařky OSN pro lidská práva tyto útoky způsobují nezměrné lidské utrpení a rovnají se válečným zločinům a zločinům proti lidskosti; vzhledem k tomu, že mučení a vraždy civilistů a rostoucí počet zpráv o obchodování s lidmi, sexuálním násilí, vykořisťování, znásilňování a zneužívání žen a dětí jsou brutální válečné zločiny, které je třeba urychleně vyšetřit a zdokumentovat, aby mohli být pachatelé souzeni; vzhledem k tomu, že probíhá mezinárodní vyšetřování zločinů spáchaných v Buče; vzhledem k tomu, že invaze na Ukrajinu může představovat zločin agrese ve smyslu článku 8a Římského statutu Mezinárodního trestního soudu a že zvěrstva páchaná ruskou armádou a jejími zástupci splňují definici genocidy podle Úmluvy OSN z roku 1948; vzhledem k tomu, že ti, kteří o těchto činech rozhodli a kteří je spáchali, musí být postaveni před mezinárodní trestní soud;

vzhledem k tomu, že ruská invaze na Ukrajinu přinesla do Evropy opět válku a my Evropané v Evropské unii nyní potřebujeme veškeré své odhodlání a rozhodnost, abychom chránili a bránili tuto Unii a hodnoty a zásady, které představuje, včetně zásady územní celistvosti, národní suverenity a mezinárodního pořádku založeného na pravidlech;

vzhledem k tomu, že neschopnost adekvátně reagovat na ruskou agresi proti Gruzii v roce 2008 a proti Ukrajině v roce 2014 přiměla Rusko, aby pokračovalo v agresivních vojenských a politických kampaních, včetně rozsáhlé invaze na Ukrajinu, a tím oslabilo a narušilo mezinárodní řád a stabilitu založené na pravidlech v Evropě i jinde;

I.	vzhledem k tomu, že strategickým cílem svobodného světa je podpořit Ukrajinu v jejím konečném vítězství proti ruskému agresorovi a znovu získat kontrolu nad mezinárodně uznávaným územím Ukrajiny;

J.	vzhledem k tomu, že agresivní válka Ruské federace vůči Ukrajině a její útok na evropský mírový řád probíhají na pozadí tvrdých represí vůči občanské společnosti a politické opozici v Rusku, jejichž cílem je zajistit přežití stále totalitnějšího režimu;

vzhledem k tomu, že obrana Evropy je především povinností všech evropských demokracií; vzhledem k tomu, že této povinnosti musí odpovídat přiměřené cíle v oblasti finančních a vojenských kapacit; vzhledem k tomu, že EU je odhodlána plnit svou úlohu v boji proti snahám Ruské federace zničit základy mezinárodní bezpečnosti a stability, a to i prostřednictvím úzké spolupráce s NATO, jež je základem kolektivní obrany svých členů; vzhledem k tomu, že dne 18. května 2022 Finsko a Švédsko oficiálně předložily své žádosti o členství v NATO; vzhledem k tomu, že je důležité, aby všichni spojenci NATO urychleně ratifikovali protokoly o přistoupení Finska a Švédska; vzhledem k tomu, že Turecko projevuje neochotu uvítat žádosti Finska a Švédska o členství v NATO; vzhledem k tomu, že čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU zůstává důležitým prvkem evropské bezpečnostní architektury, neboť poskytuje podporu a ochranu všem členským státům EU; vzhledem k tomu, že Parlament vyjádřil upřímnou vděčnost za obnovenou pomoc a spolupráci USA, pokud jde o ochranu a zajištění evropské územní obrany;

L.	vzhledem k tomu, že Ukrajina má základní právo na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN; vzhledem k tomu, že Parlament vzdává hold ukrajinskému lidu za jeho odvahu bránit svou zemi a naše společné hodnoty svobody a demokracie a bude ho nadále podporovat;

vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 1. března 2022 o ruské agresi vůči Ukrajině vyzval orgány EU, aby pracovaly na tom, aby byl Ukrajině udělen status kandidátské země EU a aby mezitím usilovaly o začlenění Ukrajiny do jednotného trhu EU v souladu s dohodou o přidružení mezi EU a Ukrajinou;

N.	vzhledem k tomu, že v rámci obnoveného mandátu poradní mise Evropské unie (EUAM) na Ukrajině bude mise zajišťovat úzkou spolupráci s Mezinárodním trestním soudem, agenturou EU Eurojust a členskými státy poskytujícími přímou podporu vyšetřování a stíhání mezinárodních zločinů na Ukrajině;

vzhledem k tomu, že by Parlament měl iniciovat hloubkovou analýzu důvodů, proč EU, její členské státy a podobně smýšlející partneři v rámci mezinárodního společenství nedokázaly odradit Rusko od agresivní války na Ukrajině, která porušuje Chartu OSN, a představuje tak útok na samotné jádro mírového a bezpečnostního řádu Evropy, na její hodnoty a prosperitu a její demokratické základy, a měl by vyvodit ponaučení z předchozích chyb v politice vůči Rusku, počínaje tím, že nebylo zajištěno plné dodržování dohody o příměří z 12. srpna 2008 vyjednané díky zprostředkování EU a neproběhlo vyšetřování případů porušování sankcí uvalených na Rusko od roku 2014;

P.	vzhledem k tomu, že Rada ve Strategickém kompasu uznala, že bezpečnost a stabilita na celém západním Balkáně stále ještě není samozřejmostí a že existuje riziko, že stávající zhoršení evropské bezpečnostní situace by mohlo eskalovat;

vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné zvýšit připravenost, aby bylo možné lépe zvládat celé spektrum krizí, zejména humanitárních a bezpečnostních; vzhledem k tomu, že Unie musí především včas využít všechny nástroje, které má k dispozici, aby chránila sebe a své obyvatele, své hodnoty a zájmy a přispěla k mezinárodnímu míru a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že je třeba, aby Unie spolupracovala se svými spojenci;

vzhledem k tomu, že ozbrojené konflikty neúměrně postihují ženy, dívky a zranitelné skupiny; vzhledem k tomu, že konstruktivní účast žen a dívek na předcházení konfliktům, na jejich řešení a na obnově vede k míru, který je udržitelnější; vzhledem k tomu, že se orgány EU zavázaly zohledňovat rovnost žen a mužů v rámci Akčního plánu pro rovnost žen a mužů III, který zahrnuje všechny oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP);

S.	vzhledem k tomu, že aktivní úloha Parlamentu a jeho politická podpora a demokratická kontrola při vytváření společné obranné politiky Unie a zavádění společné obrany by potvrdily a posílily reprezentativní a demokratické základy Unie;

T.	vzhledem k tomu, že fungování Unie je založeno na zastupitelské demokracii a že občané EU jsou na úrovni Unie přímo zastoupeni v Parlamentu;

U.	vzhledem k tomu, že každý orgán by měl plně využívat působnosti svěřené mu Smlouvami a v souladu s postupy, podmínkami a cíli v nich stanovenými; vzhledem k tomu, že orgány by měly mezi sebou loajálně spolupracovat;

vzhledem k tomu, že pravomoc Unie v otázkách SZBP se vztahuje na všechny oblasti zahraniční politiky a všechny otázky týkající se bezpečnosti Unie, včetně postupného vymezení společné obranné politiky, která by mohla vést ke společné obraně, pokud tak Evropská rada jednomyslně rozhodne, v souladu s článkem 24 a čl. 42 odst. 2 Smlouvy o EU;

W.	vzhledem k tomu, že konkrétní úloha Parlamentu v zahraniční, bezpečnostní a obranné politice EU je vymezena ve Smlouvách;

X.	vzhledem k tomu, že Parlament by měl společně s Radou vykonávat rozpočtovou funkci v této oblasti podle článku 41 Smlouvy o EU a svou politickou konzultační funkci podle článku 36 Smlouvy o EU;

vzhledem k tomu, že při přijímání rozhodnutí Evropské rady a Rady o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice se výkonný orgán Evropské unie skládá z vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Rady, Politického a bezpečnostního výboru a podřízených agentur; vzhledem k tomu, že článek 24 Smlouvy o EU uvádí, že „členské státy aktivně a bezvýhradně podporují zahraniční a bezpečnostní politiku Unie v duchu loajality a vzájemné solidarity a že „se zdrží jakéhokoli jednání, které je v rozporu se zájmy Unie nebo by mohlo ohrozit její účinnost jako soudržné síly v mezinárodních vztazích“;

Z.	vzhledem k tomu, že Parlament je jediným orgánem, který může legitimně vykonávat funkci politické kontroly a dohledu nad výkonnou mocí na úrovni Unie;

AA.	vzhledem k tomu, že prohlubování obranné spolupráce mezi členskými státy na úrovni Unie by mělo jít ruku v ruce s posilováním parlamentního dohledu a kontroly jak ze strany Evropského parlamentu, tak ze strany vnitrostátních parlamentů;

AB.

vzhledem k tomu, že místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, případně společně s Komisí, poskytne Parlamentu svá podrobná stanoviska k níže uvedeným doporučením, zejména pokud souvisí s rozpočtovou a politickou kontrolní funkcí Parlamentu v oblasti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky EU;

AC.	vzhledem k tomu, že spolupráce mezi členskými státy a partnery podle čl. 42 odst. 2 a článků 45 a 46 Smlouvy o EU by měla využívat právní identitu, výsady a imunity, které Smlouvy poskytují;

AD.	vzhledem k tomu, že cílem Unie je podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních;

AE.	vzhledem k tomu, že Unie musí společně se svými spojenci usilovat o posílení mírového a bezpečnostního pořádku, který kontinentu a jeho obyvatelům zajistí mír a bezpečnost, jaké si zaslouží; vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině odhalila nedostatky stávající globální bezpečnostní struktury;

AF.

vzhledem k tomu, že v důsledku mnohostranné povahy nepřátelských ruských akcí je důležité uvažovat o obraně svobodné Evropy holistickým způsobem zahrnujícím všechny kritické oblasti od obrany po mezinárodní spolupráci, sdělovací prostředky a kritickou civilní infrastrukturu, technologie, dodavatelské řetězce a energetiku;

AG.	vzhledem k tomu, že Unie je svědkem nejpřímějšího ohrožení své územní bezpečnosti od konce druhé světové války; vzhledem k tomu, že současná krize ukázala potřebu diskuse o rozpočtu EU, zejména vzhledem k probíhající diskusi o tom, jaký druh vojenského vybavení nebo podpory může EU poskytnout;

AH.	vzhledem k tomu, že je třeba naléhavě právně a technicky bojovat proti dezinformacím a propagandě, zejména v kandidátských a potenciálně kandidátských zemích pro členství v EU na západním Balkáně a v zemích Východního partnerství;

AI.	vzhledem k tomu, že Rada v březnu 2022 přijala Strategický kompas; vzhledem k tomu, že cílem Strategického kompasu je poskytnout Unii nástroje k tomu, aby byla účinným garantem bezpečnosti v nepřátelském prostředí a asertivnějším globálním aktérem pro mír a bezpečnost lidí;

AJ.	vzhledem k tomu, že všechny iniciativy EU zaměřené na posílení evropské obrany by měly být pravidelně aktualizovány v souladu se zjištěními Strategického kompasu a budoucími revizemi analýzy hrozeb;

AK.	vzhledem k tomu, že veškeré dodatečné zdroje přidělené ke splnění cíle vynakládat 2 % HDP na obranu by měly být využity koordinovaným a kooperativním způsobem a s plným využitím nástrojů EU v oblasti obrany, aby se překonaly nedostatky v kapacitách a posílila evropská obrana;

AL.	vzhledem k tomu, že plné využití úsilí EU v oblasti rozvoje společných obranných schopností, zejména stálé strukturované spolupráce (PESCO) a Evropského obranného fondu zvýší bezpečnost spojenců NATO i členských států;

AM.	vzhledem k tomu, že členské státy by se měly vyvarovat nekoordinovaných opatření, která by mohla dále prohloubit roztříštěnost a duplicitu technologické a průmyslové základny obrany Unie, a tím lépe využívat peníze daňových poplatníků;

AN.

vzhledem k tomu, že vymáhání sankcí zůstává jedním z klíčových prvků souboru nástrojů EU v boji proti válce Ruska proti Ukrajině, a vzhledem k tomu, že proto musí být na úrovni EU a členských států k dispozici všechny prostředky, aby se zajistilo, že sankce budou v plném rozsahu vymáhány; vzhledem k tomu, že Rada jednala rychle a jednotně a dosud přijala pět balíčků sankcí proti Rusku v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině, včetně sankcí vůči fyzickým osobám, jako je zmrazení majetku a cestovní omezení, hospodářských sankcí zaměřených na finanční, obchodní, energetické, dopravní, technologické a obranné odvětví, omezení v oblasti sdělovacích prostředků, diplomatických opatření, omezení hospodářských vztahů s Krymem a Sevastopolem a Doněckou a Luhanskou oblastí, které nejsou pod kontrolou vlády, a opatření týkajících se hospodářské spolupráce;

AO.	vzhledem k tomu, že ruská agrese vůči Ukrajině má sekundární dopady na makroúroveň mezinárodních vztahů, globálních spojenectví, průmyslové výroby, dodavatelských řetězců, a tím na potravinové zabezpečení a na živobytí lidí;

AP.	vzhledem k tomu, že Čínská lidová republika svými prohlášeními a činy projevuje podporu a sympatie k postoji Ruska, podporuje ruský narativ a zjevné lži a projevuje neochotu plně podpořit svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny;

AQ.	vzhledem k tomu, že SZBP je navrhována a prováděna Evropskou radou a Radou jednomyslně, s výjimkou případů, kdy Smlouvy stanoví výjimky, jako je tomu v článku 24 Smlouvy o EU;

AR.

vzhledem k tomu, že Parlament jako přímý zástupce občanů EU na úrovni Unie má v orgánech EU jedinečnou úlohu a hraje ústřední roli při zajišťování toho, aby rozhodování EU, včetně oblasti zahraniční politiky, bylo v souladu s přáním občanů, jak je uvedeno v závěrečné zprávě Konference o budoucnosti Evropy;

doporučuje Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku:

znovu zdůraznit silnou podporu územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic; poskytnout Ukrajině veškerou nezbytnou materiální, vojenskou, finanční a humanitární pomoc a připravit se na poskytnutí maximální pomoci s obnovou země po válce, neboť demokracie a svoboda závisí na prosperitě a hospodářské stabilitě; vytvořit právní nástroj umožňující konfiskovat zmrazený ruský majetek a finanční prostředky a použít je k reparacím a rekonstrukci Ukrajiny;

navázat na odhodlání a jednotu prokázané při vypuknutí války proti Ukrajině a urychleně dosáhnout společné úrovně ambicí; dosáhnout skutečného pokroku v oblasti zahraniční politiky a obranné spolupráce na úrovni EU, jak je uvedeno ve Versaillském prohlášení a v závěrech Rady ze dne 24. a 25. března 2022;

c)	souhlasit s tím, aby byl místopředseda Komise, vysoký představitel ex officio přítomen na vyjednávacích formátech iniciovaných nebo vedených členskými státy EU;

zavést hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech zahraniční politiky, jak je již stanoveno ve Smlouvách, například pokud jde o přijímání režimů osobních sankcí EU, a usilovat o rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou v Radě na zahraniční politiku, aby se zvýšila účinnost zahraniční politiky EU;

e)	zajistit, aby členské státy dodržovaly zásady Smluv EU, zejména článku 24 Smlouvy o EU, v němž se uvádí, že „členské státy aktivně a bezvýhradně podporují vnější a bezpečnostní politiku Unie v duchu loajality a vzájemné solidarity“;

co nejrychleji pokročit ve vytváření obranné unie s ambicióznějšími krátkodobými, střednědobými a dlouhodobými cíli, a to prováděním konkrétních opatření stanovených ve Strategickém kompasu, přičemž obranná unie by sloužila jako výchozí bod pro provádění společné obrany EU v souladu s ustanovením čl. 42 odst. 2 Smlouvy o EU;

zintenzivnit spolupráci s podobně smýšlejícími partnery na celém světě, zejména s transatlantickými spojenci v NATO, s cílem zachovat co nejsilnější možnou jednotu při obraně mezinárodního řádu založeného na pravidlech, a tím podporovat a bránit mír, demokratické zásady a dodržování lidských práv a zajistit, aby ekonomické závislosti nepřevážily nad obranou lidských práv a hodnot, které Unie zastává; zdůrazňovat zejména tuto spolupráci se zeměmi globálního Jihu a za tímto účelem využívat rozvojovou spolupráci a strategii globální brány; zdůraznit potřebu mezinárodní spolupráce v otázkách zabezpečení potravin;

h)	zřídit pravidelnou Radu ministrů obrany EU;

učinit ze strategické autonomie Unie zastřešující cíl ve všech oblastech a základní holistický přístup k její zahraniční, bezpečnostní a obranné politice a vnější činnosti, aby Unie mohla v případě potřeby jednat samostatně a pokud možno s partnery, a umožnit jí tak hrát důležitou roli na mezinárodní scéně; vytvořit nástroje pro boj proti ekonomickému nátlaku a pro co nejrychlejší dosažení potravinové soběstačnosti a plného zabezpečení dodávek energie s cílem snížit energetickou závislost; dále zajistit diverzifikaci dodavatelských řetězců, aby se zabránilo strategické závislosti na surovinách; v této souvislosti zajistit reciprocitu také v investiční a obchodní politice;

j)	spolupracovat se spojenci a partnery na řešení druhotných důsledků ruské agrese vůči Ukrajině, včetně zajišťování potravin v zemích mimo EU, zejména v sousedství Unie;

bojovat proti propagandě a dezinformačním kampaním v Unii a v jejím sousedství a posilovat spolupráci s partnery v kandidátských a potenciálně kandidátských zemích pro členství v EU a ve světě, mimo jiné tím, že urychleně vytvoří potřebné právní a technické kapacity, aby bylo možné čelit nepřátelskému zahraničnímu vměšování, jako je vměšování ze strany Ruska před a během jeho útočné války proti Ukrajině; posílit kapacity pracovní skupiny East StratCom Evropské služby pro vnější činnost; mít proaktivní, mnohojazyčnou a strategickou komunikační politiku;

Kroky navazující na přijetí Strategického kompasu

vyvodit ponaučení z využívání Evropského mírového nástroje s cílem podpořit Ukrajinu, zlepšit jeho akceschopnost a navázat na mechanismus informačního střediska, který byl poprvé zaveden během ukrajinské krize; zvážit zlepšení Evropského mírového nástroje pro zbývající část finančního období 2021–2027; uvažovat o různých možnostech posílení bezpečnosti a odolnosti přidružených partnerů EU využitím možností, které nabízí Strategický kompas, a zvýšením pomoci Gruzii a Moldavsku v rámci evropského mírového nástroje;

m)	urychleně zahájit diskusi o zřízení dalšího mimorozpočtového finančního nástroje, který by se zabýval celým životním cyklem vojenských schopností na úrovni EU od spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje a společného zadávání veřejných zakázek až po společnou údržbu, výcvik a bezpečnost dodávek;

výrazně posílit a zkvalitnit sdílení zpravodajských informací a spolupráci mezi členskými státy, a to i na úrovni Unie, a s podobně smýšlejícími partnery; zlepšit finanční a technické zdroje a schopnosti Zpravodajského a informačního centra EU a zpravodajského ředitelství Vojenského štábu Evropské unie; systematicky, pravidelně a často aktualizovat analýzu hrozeb, jak bylo přislíbeno ve Strategickém kompasu; zdůrazňuje, že analýza hrozeb by měla posílit strategickou kulturu Unie a poskytnout pokyny pro stanovení priorit politických cílů v oblasti bezpečnosti a obrany;

o)	přidělit Satelitnímu středisku EU (Satcen) stálé finanční prostředky Unie, aby mohlo i nadále přispívat k činnosti Unie v oblasti vesmírných snímků a shromažďování zpravodajských informací, a to i na podporu misí a operací SBOP;

urychleně pracovat na provádění nejnaléhavějších aspektů Strategického kompasu, včetně dalšího uvedení čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU do praxe, s přihlédnutím ke specifickému ústavnímu rámci a bezpečnostním opatřením všech členských států a přijetím konkrétních kroků k posílení odolnosti kritické infrastruktury v Unii, zlepšit bezpečnost dodávek, získat přesné a pevné závazky členských států, pokud jde o lepší výdaje na obranu, společné úsilí k řešení kapacitních nedostatků, zejména v oblasti strategických prostředků, společného výcviku a vojenského vzdělávání, zvýšeného úsilí o podporu strategické komunikace, posílení souboru nástrojů pro boj proti hybridním a kybernetickým hrozbám a proti dezinformacím; dále rozvíjet politiku EU v oblasti kybernetické obrany; pracovat na stanovení kolektivní odpovědnosti za nepřátelské kybernetické útoky; plně využívat režimy kybernetických sankcí EU vůči jednotlivcům, subjektům a orgánům odpovědným za různé kybernetické útoky namířené proti Ukrajině nebo do nich zapojených; posílit ochranu a bezpečnost institucí v Unii před kybernetickými útoky na úrovni EU a členských států; naléhavě posílit kapacity subjektů, které hrají strategickou úlohu v bezprostřední reakci na konflikty, v oblasti kybernetické obrany;

q)	pokračovat v práci na vypracování a uvedení návrhu kapacity rychlého nasazení do praxe a vzhledem k jeho významnému významu pro bezpečnostní a obrannou strukturu Unie dosáhnout provozní schopnosti podstatně dříve než v roce 2025;

naléhavě přezkoumat koncepci kapacity rychlého nasazení, která není dostatečně ambiciózní, a přepracovat svou složitou strukturu, která odpovídajícím způsobem neodpovídá naléhavým potřebám Unie, aby měla k dispozici velmi spolehlivou stálou mnohonárodní vojenskou jednotku, která by měla zahrnovat mnohonárodní pozemní brigádu s přibližně 5 000 vojáky a složkami vzdušných, námořních a zvláštních sil a jejíž vedoucí složky by měly být připraveny k nasazení do dvou až tří dnů;

s)	urychleně vyjasnit, jak bude v praxi prováděn článek 44 Smlouvy o EU s cílem zvýšit flexibilitu SBOP tím, že se skupině členských států, které jsou ochotny a schopny, umožní plánovat a provádět mise a operace v rámci EU jménem celé Unie;

usilovat o začlenění Spojeného království do rámce pro společnou spolupráci v oblasti obrany a zahraniční politiky prostřednictvím doplnění příslušných ustanovení do dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím s cílem maximalizovat možnosti spolupráce mezi EU a Spojeným královstvím;

urychleně pracovat na vytvoření plně funkčního vojenského velitelství EU pro operace, a to sloučením útvaru schopnosti vojenského plánování a vedení a ředitelství pro schopnosti civilního plánování a vedení s cílem vytvořit plnohodnotné civilně-vojenské operační velitelství s přihlédnutím k novému bezpečnostnímu prostředí;

v)	zřídit společné středisko pro získávání poznatků o situaci, které by bylo klíčovým nástrojem pro zlepšení strategického výhledu a strategické autonomie EU;

plně využít iniciativy na rozvoj kapacit EU, zejména Evropského obranného fondu a projektu PESCO, s cílem doplnit vojenské zásoby členských států a posílit obranné kapacity Unie, včetně protivzdušné a protiraketové obrany, a zároveň zvýšit účinnost projektu PESCO; uznat přidanou hodnotu další spolupráce s podobně smýšlejícími zeměmi na určitých konkrétních projektech v této souvislosti;

výrazně posílit civilní SBOP, pokud jde o dostupný personál, odbornou přípravu před nasazením, začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a rozpočet, a zajistit, aby se její mise zaměřovaly především na potřeby místního obyvatelstva v oblasti bezpečnosti, spravedlnosti a právního státu a aby byl začleněn silný parlamentní dohled nad odvětvím civilní bezpečnosti, jakož i transparentnost s cílem zvýšit udržitelnost modernizace a reforem;

y)	výrazně zvýšit investice do regionální a celosvětové kontroly zbraní, nešíření a odzbrojení, zejména mnohostranné přístupy, které omezují šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů;

podporovat zásadní činnost Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAIE) při zajišťování bezpečnosti ukrajinských jaderných zařízení; posílit celosvětovou strukturu v oblasti nešíření zbraní hromadného ničení, odzbrojení a kontroly zbraní; dále posílit svou připravenost v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti;

aa)	naléhavě vyzvat Komisi, aby neprodleně předložila režim bezpečnosti dodávek pro obranu, jak požadovala Evropská rada v roce 2013 a který se vzhledem k současné bezpečnostní situaci stal nanejvýš naléhavou záležitostí;

ab)	zlepšit začleňování žen a marginalizovaných skupin do předcházení konfliktům, jejich řešení, mediace a mírových jednání ve všech směrech a věnovat zvláštní pozornost rovnosti žen a mužů a právům žen, dívek a marginalizovaných skupin v rámci SZBP a SBOP, zejména v konfliktních situacích;

O dopadu na mise a operace SBOP

ac)

neprodleně přezkoumat a v případě potřeby posílit mandát poradní mise Evropské unie (EUAM) na Ukrajině a mise Evropské unie pro pomoc na hranicích (EUBAM) v Moldavsku a na Ukrajině v souladu s potřebami vyjádřenými ukrajinskými a moldavskými orgány s cílem přizpůsobit se nové geopolitické realitě a rychle a účinně podpořit ukrajinské a moldavské orgány;

ad)	zajistit obnovení rezolucí Rady bezpečnosti OSN, které umožní operacím EU SBOP plnit zásadní úkoly v zájmu globální bezpečnosti;

ae)

zlepšit vytváření sil a posílit personál, schopnost rychlé reakce, zdroje a strategickou komunikaci v rámci všech misí a operací SBOP, zvláště v případě zhoršené bezpečnostní situace, zejména pozorovatelské mise EU v Gruzii a operace ALTHEA v Bosně a Hercegovině, v takovém případě zajištěním dostupnosti a odpovídající připravenosti dostatečných záloh pro případ zhoršení bezpečnostní situace v Bosně a Hercegovině;

af)	zlepšit zpravodajskou kapacitu operací SBOP na místě a posílit informovanost o situaci;

ag)	posílit odolnost misí a operací SBOP v terénu proti kybernetickým a hybridním útokům, jako jsou dezinformační kampaně, jejichž cílem je poškodit jejich důvěryhodnost v očích místního obyvatelstva;

ah)	požadovat, aby země, v nichž probíhají mise a operace SBOP, posílily budování kapacit pro tyto mise a operace, aby mohly být ukončeny smlouvy se soukromými vojenskými a bezpečnostními společnostmi, které údajně porušují lidská práva;

O spolupráci mezi EU a NATO

ai)

urychleně dokončit práci na zásadním třetím společném prohlášení EU a NATO a zajistit, aby byly cíle a priority Strategického kompasu řádně zohledněny při přípravě a následném přijetí strategické koncepce NATO na summitu v Madridu; zajistit, aby Strategický kompas a strategická koncepce NATO byly v souladu a vedly ke zvýšení strategické doplňkovosti;

aj)	významně zvýšit financování a ve spolupráci s NATO urychlit provádění projektů souvisejících s klíčovým projektem vojenské mobility; zdůraznit, že je naprosto nezbytné zlepšit evropskou dopravní infrastrukturu a zjednodušit celní postupy, aby bylo možné včas rozmístit jednotky v celé Evropě;

ak)	zapojit se v rámci Unie a s NATO, s příslušnými zeměmi mimo EU a samotnou Ukrajinou do diskuse o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu;

al)

vybídnout členské státy EU, aby zvýšily své rozpočty a investice na obranu a aby uznaly cíl NATO vynakládat na obranu 2 % HDP v zájmu odstranění stávajících nedostatků v oblasti kapacit a zajištění řádné ochrany obyvatel EU vzhledem k rostoucí vojenské hrozbě ze strany Ruska v bezprostředním sousedství Unie;

am)	podporovat prohloubení posílené předsunuté přítomnosti NATO v členských státech EU, které jsou zeměpisně nejblíže ruskému agresorovi a tomuto konfliktu;

O rozšíření a vztazích se zeměmi evropského sousedství

an)

uznat, že evropská integrace zemí západního Balkánu je nezbytná pro dlouhodobou stabilitu a bezpečnost Evropské unie, a proto chce Parlament těmto zemím poskytnout věrohodnou perspektivu přistoupení do EU; vyzvat k větší politické a hospodářské pomoci a užší obchodní a bezpečnostní spolupráci s partnery Unie na západním Balkáně a v zemích Východního partnerství v rámci evropské politiky sousedství, a to i v oblasti chemického, biologického, radiologického a jaderného boje, kybernetické bezpečnosti a odolnosti kritických subjektů;

ao)

přezkoumat evropskou politiku sousedství s cílem důkladně posoudit dopad války Ruska proti Ukrajině na spolupráci v rámci Východního partnerství; dále vypracovat návrhy, jak pokračovat v posilování vazeb se zeměmi Východního partnerství v kontextu přímé vojenské agrese a dalších reálných bezpečnostních hrozeb, cílených dezinformačních kampaní, jakož i hospodářských a sociálních důsledků konfrontace s Ruskem, a to i z hlediska evropských aspirací Moldavska a Gruzie a dalšího pokroku v souvisejících reformách;

ap)	posílit diplomatickou přítomnost a angažovanost Unie v zemích, které projevují zájem o posílenou spolupráci s Unií, zejména v zemích Východního partnerství a na západním Balkáně, a v zemích, kde ruské vměšování ohrožuje jejich stabilitu, bezpečnost nebo demokratickou cestu;

aq)

urychleně posílit strategii rozšíření Unie a zároveň zajistit, aby politika rozšíření, vyhlídky na přistoupení a proces přistoupení přispívaly k posílení bezpečnosti a stability, demokracie a právního státu a hospodářské a sociální prosperity a aby byla zachována důvěryhodnost, soulad a účinnost činnosti EU a vnitřní soudržnost EU;

O parlamentní kontrole

ar)

zapojit Parlament do řádného dalšího provádění a kontroly Evropského mírového nástroje, což je mimorozpočtový nástroj; zajistit, aby byl Parlament smysluplně zapojen do kontroly, provádění a pravidelných přezkumů Strategického kompasu; podporovat výměny názorů s ministry členských států v Evropském parlamentu o tématech, která jsou aktuálními prioritami EU; připomenout důležitou úlohu vnitrostátních parlamentů v členských státech, zdůraznit klíčovou úlohu, kterou může hrát Parlamentní shromáždění NATO, a vyzvat k dalšímu posílení vztahů Evropského parlamentu s Parlamentním shromážděním NATO;

as)	nahradit jednostranné prohlášení o politické odpovědnosti dvoustrannou dohodou s místopředsedou Komise, vysokým představitelem, v níž se stanoví všechny aspekty vztahu;

O rozpočtových záležitostech

at)	zaměřit se na komplexní rozpočtovou funkci Parlamentu v zahraniční bezpečnostní a obranné politice podle čl. 14 odst. 1, čl. 16 odst. 1 a článku 41 Smlouvy o EU, zejména s ohledem na rozhodnutí přijatá podle čl. 42 odst. 2, článku 45 a 46 Smlouvy o EU;

au)

vyzvat EU a její členské státy, aby naplnily politickou vůli vyjádřenou ve Versailleském prohlášení a aby důrazně podporovaly a zvyšovaly úroveň ambicí společného sdělení ze dne 18. května 2022 o nedostatečných investicích do obrany a dalším postupu s cílem urychleně odstranit nedostatky zjištěné v tomto sdělení a koordinovaném každoročním přezkumu v oblasti obrany a zároveň zajistit skutečnou evropskou přidanou hodnotu; provádět odpovídající posouzení společných finančních prostředků Unie a nástrojů potřebných pro účinnější a důvěryhodnější bezpečnostní a obrannou politiku EU a rovněž podpořit možnosti synergií s jinými fondy EU, například doplněním Evropského obranného fondu pracovní skupinou pro společné zadávání veřejných zakázek a mechanismem společného zadávání veřejných zakázek s cílem posílit bezpečnost členských států EU a zajistit náležitou bezpečnost všem v Unii;

av)

plně využívat možnosti financování z rozpočtu Unie stanovené ve Smlouvách, jak je navrženo ve společném sdělení o nedostatečných investicích do obrany a dalším postupu s cílem usnadnit a provést revizi možností financování v rámci přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období s cílem poskytnout nezbytné navýšení prostředků na nástroje EU a příslušné iniciativy EU v oblasti obrany; posílit Evropský obranný fond a navýšit počet a význam projektů spolupráce v oblasti obranného průmyslu; snížit byrokratickou zátěž společností, které se účastní výběrových řízení, zejména malých a středních podniků; rozšířit Evropský mírový nástroj a projekt vojenské mobility; usnadnit financování vytváření sil pro operace SBOP, nasazení vojenských sil a cvičení s vyvedením vojsk; a urychleně provést opatření navržená jako příspěvek Komise k evropské obraně;

aw)

zajistit, aby návrh rozpočtu na rok 2023 obsahoval odpovídající financování Evropské obranné agentury, Satelitního střediska EU, projektu PESCO, plánovaného rychlého nasazení EU v rámci rozpočtu SZBP a, v rámci téže hlavy a případně dalších hlav, financování výše uvedených pobídek v souladu se Smlouvou;

ax)

zefektivnit a koordinovat oznámené úsilí členských států navýšit výdaje na obranu a urychleně vypracovat společný plán Komise a Evropské služby pro vnější činnost pro společné zadávání veřejných zakázek EU na vojenské systémy s cílem dosáhnout co nejlepší úrovně soudržnosti a vlivu na kolektivní bezpečnost a územní obranu Evropy, a to s cílem zabránit zdvojování a fragmentaci;

ay)	zlepšit možnosti financování evropského obranného průmyslu odstraněním vojenského vybavení ze seznamu vyloučených činností Evropské investiční banky;

O Ukrajině

az)	neprodleně poskytnout zbraně v souladu s potřebami vyjádřenými ukrajinskými orgány, zejména prostřednictvím Evropského mírového nástroje a mechanismu informačního střediska a v rámci dvoustranných dohod členských států s Ukrajinou;

ba)	přijmout, že Versailleské prohlášení uznává evropské aspirace Ukrajiny a její žádost o členství v EU, a udělit jí status kandidátské země EU jako jasný politický projev solidarity s ukrajinským lidem;

bb)	zdůraznit, že Ukrajina jako každá jiná země má svrchované právo rozhodovat o svých politických spojenectvích a hospodářské integraci sama bez zasahování jiných zemí;

bc)

podporovat vyšetřování válečných zločinů spáchaných Ruskem na Ukrajině, včetně výzvy ke zřízení zvláštního tribunálu OSN; zajistit, aby pachatelé válečných zločinů a porušování lidských práv byli pohnáni k odpovědnosti, a vyzvat EU a členské státy, aby Ukrajině pomohly při vyšetřování mezinárodních válečných zločinů;

O sankcích

bd)

zajistit komplexní monitorování sankcí ze strany EU a jejich uplatňování a vydat členským státům pokyny, jak tyto sankce řádně provádět a vymáhat; zavést sekundární sankce vůči subjektům a zemím mimo EU, které aktivně napomáhají vyhýbat se sankcím Unie vůči Rusku; spolupracovat s mezinárodními partnery na podrobném zkoumání dosavadního dopadu sankcí na Rusko; oslovit země mimo EU a zejména kandidátské země EU a podpořit větší sladění s omezujícími opatřeními EU;

be)	posílit schopnost Komise provádět omezující opatření a každý týden zveřejňovat klíčové statistiky;

bf)

řešit různé úrovně provádění cílených sankcí vůči osobám spojených s Kremlem v členských státech a ovlivňovat ty členské státy, které tak dosud neučinily, aby Ukrajině poskytly veškerou nezbytnou vojenskou, finanční a humanitární pomoc a aby uvalily plné embargo na dovoz ruského zemního plynu, ropy a uhlí do EU;

bg)	zavést diplomatickou ofenzívu ve všech státech, které se zdržely hlasování nebo hlasovaly proti rezolucím Valného shromáždění OSN, s cílem vysvětlit závažnost ruské agrese a potřebu jednomyslné reakce mezinárodního společenství;

bh)

uplatňovat holistický přístup vůči Ruské federaci a upustit od jakékoli selektivní spolupráce s Moskvou tváří v tvář brutálním činům a válečným zločinům organizovaným ruskou politickou elitou a páchaným ruskými jednotkami, jejich zástupci a žoldáky na Ukrajině i jinde; pohnat k odpovědnosti osoby s rozhodovací pravomocí odpovědné za tyto činy a postavit je před mezinárodní spravedlnost;

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto doporučení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2022)0039.

(2) Přijaté texty, P9_TA(2022)0040.

(3) Úř. věst. L 102, 24.3.2021, s. 14.

(4) Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 125.

(5) Přijaté texty, P9_TA(2022)0121.

(6) Přijaté texty, P9_TA(2022)0099.

(7) Přijaté texty, P9_TA(2022)0052.

(8) Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.

(9) Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 10.

27.12.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 493/158

P9_TA(2022)0230

Revize systému EU pro obchodování s emisemi v oblasti letectví ***I

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 8. června 2022 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o příspěvek letecké dopravy k cíli Unie snížit emise v celém hospodářství a o řádné zavedení celosvětového tržního opatření (COM(2021)0552 – C9-0319/2021 – 2021/0207(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2022/C 493/21)

Pozměňovací návrh 1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (10) vytvořila systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii s cílem podpořit snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem. Činnosti v oblasti letectví týkající se všech letů přilétajících na letiště nebo odlétajících z letiště v Unii byly začleněny do systému EU pro obchodování s emisemi směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES (11). Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 21. prosince 2011 (11a) rozhodl, že zahrnutí činností v oblasti letectví do systému EU pro obchodování s emisemi podle uvedené směrnice neporušuje mezinárodní právo.

Pozměňovací návrh 2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1a)

S cílem usnadnit pokrok na úrovni ICAO při vytváření globálního rámce pro snižování emisí z mezinárodní letecké dopravy přijala Unie řadu časově omezených výjimek, tzv. výjimek pozastavení působnosti, v jejichž rámci byly ze systému EU pro obchodování s emisemi vyloučeny všechny lety mimo EU. Poslední výjimka zavedená nařízením (EU) 2017/2392 platí do roku 2023.

Pozměňovací návrh 3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)

Pařížská dohoda přijatá v prosinci 2015 podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) (dále jen „Pařížská dohoda“) vstoupila v platnost v listopadu 2016 (12). Smluvní strany Pařížské dohody se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 oC ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 oC oproti období před industrializací. Aby bylo dosaženo cílů Pařížské dohody, musí k dosažení snížení emisí přispět všechna odvětví hospodářství, včetně mezinárodního letectví.

(2)

Ochrana životního prostředí je jednou z nejdůležitějších výzev, kterým čelí Unie i zbytek světa. Pařížská dohoda přijatá v prosinci 2015 podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) (dále jen „Pařížská dohoda“) vstoupila v platnost v listopadu 2016 (12). Smluvní strany Pařížské dohody se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 oC ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 oC oproti období před industrializací , při současném zohlednění zásady rovnosti a společných, i když rozdílných odpovědností a odpovídajících schopností, a se zřetelem na odlišné vnitrostátní podmínky . Vzhledem k tomu, že z odhadů odborníků oznámených na konferenci OSN o změně klimatu (COP26), která se konala ve městě Glasgow ve dnech 31. října až 13. listopadu 2021, vyplývá, že svět směřuje k nárůstu průměrné teploty v rozmezí od 1,8 oC do 2,4 oC, se smluvní strany ve svých závěrech konference COP26 dohodly, že udržení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 oC ve srovnání s úrovní před industrializací by výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu, a zavázaly se, že do konce roku 2022 posílí své cíle pro rok 2030, aby urychlily opatření v oblasti klimatu v tomto kritickém desetiletí a zajistily omezení globálního oteplování na úrovni 1,5 oC. Aby bylo dosaženo cílů Pařížské dohody, musí k dosažení snížení emisí přispět všechna odvětví hospodářství, včetně mezinárodního letectví.

Pozměňovací návrh 4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2a)

Letectví představuje 2–3 % celosvětových emisí CO2. Emise z letecké dopravy v Unii představují 3,7 % celkových emisí CO2. Odvětví letecké dopravy vytváří 15,7 % emisí z dopravy, což nezahrnuje emise jiných látek než CO2, a představuje tak po silniční dopravě druhý největší zdroj emisí skleníkových plynů z dopravy. V roce 2018 předpokládal Eurocontrol roční nárůst emisí z evropské letecké dopravy do roku 2040 o 53 % ve srovnání s rokem 2017. Potřeba přijmout opatření ke snížení emisí je stále naléhavější, jak uvedl Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) ve svých posledních zprávách, a to ve zprávě ze dne 7. srpna 2021 nazvané „Změna klimatu 2021: fyzikální základy“ a ze dne 28. února 2022 nazvané „Změna klimatu 2022: dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“. IPCC s velkou jistotou uvedl, že změna klimatu představuje hrozbu pro dobré životní podmínky lidí a zdraví planety a že jakýmkoli dalším zpožděním koordinovaných preventivních globálních opatření na přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování se promarní krátká a rychle mizící příležitost k zajištění udržitelné budoucnosti a možnosti přijatelného života pro všechny. Přináší nové odhady pravděpodobnosti překročení hranice globálního oteplování o 1,5 oC v nadcházejících desetiletích a konstatuje, že pokud nedojde k okamžitému, rychlému a rozsáhlému snížení emisí skleníkových plynů, bude omezení oteplování na úroveň blízkou 1,5 oC nebo dokonce 2 oC nedosažitelné. Unie by proto měla tuto naléhavou situaci řešit tím, že zintenzivní své úsilí a stane se mezinárodním lídrem v boji proti změně klimatu.

Pozměňovací návrh 5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2b)

Před krizí COVID-19 organizace ICAO odhadovala, že do roku 2040 by se emise z mezinárodní letecké dopravy mohly v porovnání s rokem 2020 zvýšit až o 150 %. Pandemie COVID-19 sice způsobila dočasné snížení letecké dopravy, avšak prognózy z období před pandemií COVID-19 předpokládají roční nárůst emisí z letecké dopravy do roku 2040 o 150 % na celosvětové úrovni ve srovnání s rokem 2020 a o 53 % na úrovni Unie ve srovnání s rokem 2017.

Pozměňovací návrh 6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)

Rada Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) přijala na desáté schůzi svého 214. zasedání dne 27. června 2018 první vydání mezinárodních norem a doporučených postupů v oblasti ochrany životního prostředí – Program kompenzace a snižování emisí uhlíku v mezinárodní letecké dopravě (CORSIA) (příloha 16, svazek IV Chicagské úmluvy). Unie a její členské státy pokračují v podpoře programu CORSIA a zavázaly se ho provádět od začátku pilotní fáze 2021–2023 (13).

(3)

Rada Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) přijala na desáté schůzi svého 214. zasedání dne 27. června 2018 první vydání mezinárodních norem a doporučených postupů v oblasti ochrany životního prostředí – Program kompenzace a snižování emisí uhlíku v mezinárodní letecké dopravě (CORSIA) (příloha 16, svazek IV Chicagské úmluvy). Unie a její členské státy provádí program CORSIA od začátku pilotní fáze 2021–2023 (13).

Pozměňovací návrh 7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)	Unie se v aktualizovaném vnitrostátně stanoveném závazku Unie a jejích členských států předloženém dne 17. prosince 2020 sekretariátu UNFCCC zavázala snížit do roku 2030 své čisté emise skleníkových plynů v celém hospodářství alespoň o 55 % v porovnání s úrovní z roku 1990 (16).

(6)	Unie se v aktualizovaných vnitrostátně stanovených příspěvcích Unie a jejích členských států předloženém dne 17. prosince 2020 sekretariátu UNFCCC zavázala snížit do roku 2030 své čisté emise skleníkových plynů v celém hospodářství alespoň o 55 % v porovnání s úrovní z roku 1990 (16).

Pozměňovací návrh 8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)

Unie právně zakotvila svůj cíl dosáhnout do roku 2050 v EU celohospodářské klimatické neutrality do nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (17). Toto nařízení rovněž stanoví závazný cíl Unie dosáhnout čistého domácího snížení emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení propadů) do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.

(7)

Unie právně zakotvila svůj cíl dosáhnout nejpozději do roku 2050 v EU celohospodářské klimatické neutrality a poté cíl dosáhnout negativních emisí, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (17). Toto nařízení rovněž stanoví v čl. 4 odst. 1 závazný cíl Unie dosáhnout čistého domácího snížení emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení propadů) do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.

Pozměňovací návrh 9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)

Účelem této změny směrnice 2003/87/ES je zavedení příspěvků Unie podle Pařížské dohody pro leteckou dopravu a regulačního rámce k dosažení závazného cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2030 spočívajícího v čistém domácím snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní z roku 1990, stanoveného v nařízení (EU) 2021/… .

(8)

Pozměňovací návrh 10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8a)

Kromě CO2 má letecká doprava vliv na klima prostřednictvím emisí jiných látek než CO2, jako jsou vodní páry (H2O), oxidy dusíku (NOx), oxid siřičitý (SO2) a částice sazí, jakož i prostřednictvím atmosférických procesů způsobených těmito emisemi, například vytvářením ozonu a cirrů z kondenzačních stop po letadle. Dopad emisí jiných látek než CO2 na klima závisí na druhu použitého paliva a motorů, místě emisí, zejména na letové hladině letadla, jeho pozici z hlediska zeměpisné šířky a délky, čase uvolnění emisí a na povětrnostních podmínkách. Na základě posouzení dopadů začlenění letecké dopravy do systému EU pro obchodování s emisemi skleníkových plynů (EU ETS) vypracovaného Komisí v roce 2006 bylo ve směrnici 2008/101/ES uznáno, že letecká doprava má dopad na globální klima v důsledku uvolňování emisí jiných látek než CO2. V čl. 30 odst. 4 směrnice 2003/87/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 se požaduje, aby Komise do 1. ledna 2020 předložila aktualizovanou analýzu dopadů letectví nesouvisejících s CO2, ke které případně připojí návrh, jak tyto dopady nejlépe řešit. Za účelem splnění tohoto požadavku provedla Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) aktualizovanou analýzu dopadů letectví na změnu klimatu, které nesouvisí s CO2, a dne 23. listopadu 2020 svou studii zveřejnila. Výsledky studie potvrdily dřívější předpoklady, totiž že dopad činností v oblasti letectví na klima, které nesouvisí s emisemi CO2, je celkově přinejmenším stejně důležitý jako dopad emisí CO2.

Pozměňovací návrh 11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8b)

Ze zjištění studie EASA ze dne 23. listopadu 2020 vyplývá, že emise jiných látek než CO2 z letecké dopravy již nelze v souladu se zásadou předběžné opatrnosti opomíjet. K dosažení snížení emisí podle Pařížské dohody jsou zapotřebí regulační opatření EU. Komise by proto měla vytvořit systém monitorování, vykazování a ověřování emisí jiných látek než CO2. Na základě výsledků tohoto systému by Komise měla nejpozději do 31. prosince 2026 na základě posouzení dopadů předložit legislativní návrh obsahující opatření ke snížení emisí jiných látek než CO2, a to rozšířením oblasti působnosti systému EU ETS na tyto emise. Až do přijetí legislativního návrhu, kterým se rozšiřuje oblast působnosti této směrnice na emise jiných látek než CO2, se ode dne 31. prosince 2027 emisní faktor CO2 pro emise z činností v oblasti letectví vynásobí koeficientem 1,8 , aby se zohlednily emisí jiných látek než CO2 z letecké dopravy, ode dne 31. prosince 2028 koeficientem 1,9 a ode dne 31. prosince 2029 koeficientem 2,0 . Koeficient by neměl překročit hodnotu 2,0 .

Pozměňovací návrh 12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)	Letecká doprava by měla přispět k úsilí o snížení emisí, které je nezbytné pro dosažení cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2030 . Proto by celkové množství povolenek pro leteckou dopravu mělo být konsolidováno a mělo by podléhat lineárnímu redukčnímu koeficientu.

(9)

Letecká doprava by měla přispět k úsilí o snížení emisí, které je nezbytné pro dosažení cílů Unie stanovených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1119 a v Pařížské dohodě . Proto by celkové množství povolenek pro leteckou dopravu mělo být konsolidováno a mělo by podléhat lineárnímu redukčnímu koeficientu.

Pozměňovací návrh 13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)	Dosažení vyššího cíle v oblasti klimatu bude vyžadovat nasměrování co největšího množství zdrojů na transformaci související s klimatem. V důsledku toho by měly být všechny příjmy z dražby, které nejsou zahrnuty do rozpočtu Unie, použity na účely související s klimatem.

(10)

Dosažení vyššího cíle v oblasti klimatu bude vyžadovat nasměrování co největšího množství zdrojů na transformaci související s klimatem , což by rovněž mělo být součástí spravedlivé transformace . V důsledku toho by měly být všechny příjmy z dražby, které nejsou zahrnuty do rozpočtu Unie, použity na účely související s klimatem. V odvětví letecké dopravy se předpokládá zvýšení příjmů z dražeb v důsledku postupného rušení bezplatných povolenek a uplatňování systému EU ETS na lety odlétající z EHP do třetí země. Část příjmů z dražby povolenek v letecké dopravě by měla být přidělena leteckému odvětví prostřednictvím fondu pro investice do oblasti klimatu k podpoře inovací zaměřených na snížení dopadů odvětví letectví na klima a životní prostředí. 15 % příjmů získaných z dražeb povolenek na emise z letů opouštějících EHP by mělo být přiděleno do fondů UNFCCC pro oblast klimatu na podporu mezinárodních opatření ke zmírnění dopadu změny klimatu na nejvíce ohrožené komunity. Zbylé příjmy by měly použít členské státy na opatření v souladu s čl. 10 odst. 3, zejména na opatření, která podporují sociální dialog a spravedlivou transformaci, pomáhají dekarbonizovat dopravní systém a podporují alternativy k letecké dopravě na dlouhé vzdálenosti s menším dopadem na klima.

Pozměňovací návrh 14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10a)

Při transformaci odvětví letecké dopravy na udržitelné letectví by měl být zohledněn sociální rozměr tohoto odvětví a jeho konkurenceschopnost, aby se zajistila sociální spravedlnost této transformace a odborná příprava, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovníků. Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o uplatňování této směrnice a jejím dopadu na vnitřní trh, pokud jde o odvětví letectví, se zvláštním zaměřením na sociální dopady.

Pozměňovací návrh 15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10b)

Lety do vzdálenosti 1 000 kilometrů a méně představují 6–9 % celkových emisí CO2 z letecké dopravy. Do doby, než dojde k technologickým průlomům a dostupnosti leteckých paliv a letadel s nulovými emisemi, měla by být zavedena opatření na podporu přechodu k alternativním, udržitelnějším druhům dopravy, zejména v segmentu regionálních letů a v menším rozsahu letů na krátkou vzdálenost, konkrétně letů na trasách kratších než 1 000 kilometrů.

Pozměňovací návrh 16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)	V souladu s čl. 28b odst. 3 směrnice 2003/87/ES má Unie posoudit program CORSIA organizace ICAO a podle potřeby jej provést způsobem, který je v souladu se závazkem Unie snížit d o roku 2030 emise v celém hospodářství.

(11)	V souladu s čl. 28b odst. 3 směrnice 2003/87/ES má Unie posoudit program CORSIA organizace ICAO a podle potřeby jej provést způsobem, který je v souladu se závazkem Unie snížit emise v celém hospodářství podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 a Pařížské dohody .

Pozměňovací návrh 17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11a)

Systém EU ETS se osvědčil jako účinný nástroj ke snižování emisí prostřednictvím předem určeného postupu, čímž zároveň motivuje k inovacím a průkopnickým projektům pro účinné snižování emisí, zatímco program CORSIA je mechanismem, který vyrovnává emise prostřednictvím kompenzací. Pokud jde o účinnost, z posouzení Komise týkajícího se „celosvětového tržního opatření (CORSIA) organizace ICAO podle článku 28b a za účelem studia přenášení nákladů podle článku 3d směrnice o EU ETS“ vyplývá, že úroveň ambicí programu CORSIA pro odvětví mezinárodní letecké dopravy není v souladu s celosvětovou úrovní ambicí, která je nutná k dodržení teplotních cílů Pařížské dohody. S cílem zajistit ambiciózní snížení emisí skleníkových plynů v odvětví letecké dopravy v souladu s Pařížskou dohodou a přispět k rovným podmínkám na mezinárodní úrovni a současně zajistit rovné zacházení na trasách by se systém EU ETS měl od 30. dubna [po vstupu této směrnice v platnost + 1] vztahovat na všechny lety odlétající z letišť nacházejících se v EHP. Unie svůj závazek přijatý v souvislosti s programem CORSIA potvrzuje. Aby se zohlednil závazek Unie a její souběžná účast v programu CORSIA, měla by být finanční hodnota výdajů na kredity používané pro program CORSIA na lety z EHP do třetích zemí, které se programu CORSIA účastní, odečitatelná od finančních závazků v rámci systému EU ETS.

Pozměňovací návrh 18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)

Celkové množství povolenek pro letectví by mělo být konsolidováno na úrovni přidělení pro lety odlétající z letiště v EHP a přilétající na letiště v EHP, ve Švýcarsku nebo ve Spojeném království . Přidělení pro rok 2024 by mělo být založeno na celkovém množství přiděleném aktivním provozovatelům letadel v roce 2023 sníženém o lineární redukční koeficient určený v článku 9 směrnice 2003/87/ES. Úroveň přidělení by měla být zvýšena, aby se zohlednily trasy, které nebyly zahrnuty do systému EU ETS v roce 2023, ale od roku 2024 dále se na ně systém EU ETS vztahuje.

(12)

Celkové množství povolenek pro letectví by mělo být konsolidováno na úrovni přidělení pro lety , na něž se vztahuje tato směrnice . Přidělení pro rok 2024 by mělo být založeno na celkovém množství přiděleném aktivním provozovatelům letadel v roce 2023 sníženém o lineární redukční koeficient určený v článku 9 směrnice 2003/87/ES. Úroveň přidělení by měla být zvýšena, aby se zohlednily trasy, které nebyly zahrnuty do systému EU ETS v roce 2023, ale od roku 2024 dále se na ně systém EU ETS vztahuje.

Pozměňovací návrh 19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)	Vyšší dražený podíl od roku následujícího po vstupu této změny směrnice 2003/87/ES v platnost by měl být pravidlem pro přidělování povolenek v leteckém odvětví, s přihlédnutím ke schopnosti odvětví přenést zvýšené náklady z CO2.

(13)

Vyšší dražený podíl od roku následujícího po vstupu této změny směrnice 2003/87/ES v platnost by měl být pravidlem pro přidělování povolenek v leteckém odvětví, což povede k postupnému ukončení přidělování bezplatných povolenek do roku 2025, s přihlédnutím ke schopnosti odvětví přenést zvýšené náklady z CO2.

Pozměňovací návrh 20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13b)

Směrnice o systému EU ETS by měla přispět k podpoře dekarbonizace letecké dopravy. Při této dekarbonizaci by mohl hrát roli přechod od používání fosilních paliv ke stále většímu využívání udržitelných leteckých paliv, zejména syntetických leteckých paliv. Vzhledem k velké konkurenci mezi provozovateli letadel, rozvoji trhu EU s udržitelnými leteckými palivy a významnému cenovému rozdílu mezi fosilním kerosinem a udržitelnými leteckými palivy by však tento přechod měl být podpořen pobídkami pro ty, kteří se k tomuto přechodu rozhodnou mezi prvními. V období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2029 by proto měly být povolenky přidělovány stejným způsobem jako rozdílová smlouva a pokrývat zbývající cenový rozdíl mezi fosilním kerosinem a udržitelnými leteckými palivy pro jednotlivé provozovatele letadel v poměru k množství použitých a vykázaných udržitelných leteckých paliv podle nařízení xxxx/xxxx [nařízení ReFuelEU] (1a) , s cílem motivovat subjekty, které se k přechodu rozhodnou mezi prvními, a podpořit vytvoření trhu Unie s udržitelnými leteckými palivy. V období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2029 by mělo být vyhrazeno 20 milionů povolenek a dalších 20 milionů povolenek by mělo být vyhrazeno v případě, že lety z EHP do třetích zemí budou součástí oblasti působnosti systému EU ETS pro stejné období. Tyto povolenky by měly pocházet ze souboru všech dostupných povolenek a měly by být využívány pouze pro lety, na něž se vztahuje systém EU ETS, a to nediskriminačním způsobem. Komise by měla zajistit, aby 70 % těchto povolenek bylo přiděleno konkrétně pro použití syntetických leteckých paliv, přičemž přednost by měla mít paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu. Komise by měla náležitě započítávat emise CO2 z fosilních paliv a uznat paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu pro provozovatele letadel, kteří je používají, jako paliva produkující nulové emise. Na základě hodnocení a posouzení dopadů by mohla Komise rozhodnout, že předloží legislativní návrh na přidělení omezeného množství povolenek s časovým omezením, které by nemělo přesáhnout 31. prosince 2034.

Pozměňovací návrh 21

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)

Směrnice 2003/87/ES by měla být rovněž pozměněna s ohledem na přijatelné jednotky pro dosažení souladu, aby byla zohledněna kritéria způsobilosti jednotek přijatá Radou ICAO na jejím 216. zasedání v březnu 2019 jako podstatný prvek programu CORSIA. Letecké společnosti se sídlem v Unii by měly mít možnost využívat u letů do třetích zemí, které jsou považovány za účastníky programu CORSIA, nebo z těchto zemí mezinárodní kredity pro dosažení souladu. Aby se zajistilo, že provádění programu CORSIA v Unii podporuje cíle Pařížské dohody a poskytuje pobídky k široké účasti v programu CORSIA, měly by kredity pocházet ze států, které jsou stranami Pařížské dohody a které se účastní programu CORSIA, a mělo by se zamezit dvojímu započtení kreditů.

(14)

Směrnice 2003/87/ES by měla být rovněž pozměněna s ohledem na přijatelné jednotky pro dosažení souladu, aby byla zohledněna kritéria způsobilosti jednotek přijatá Radou ICAO na jejím 216. zasedání v březnu 2019 jako podstatný prvek programu CORSIA. Letecké společnosti se sídlem v Unii by měly mít možnost využívat u letů do třetích zemí, které jsou považovány za účastníky programu CORSIA, nebo z těchto zemí mezinárodní kredity pro dosažení souladu s programem CORSIA . Aby se zajistilo, že provádění programu CORSIA v Unii podporuje cíle Pařížské dohody a poskytuje pobídky k široké účasti v programu CORSIA, měly by kredity pocházet ze států, které jsou stranami Pařížské dohody a které se účastní programu CORSIA, a mělo by se zamezit dvojímu započtení kreditů. Jakákoli odchylka od výchozího nastavení programu CORSIA stanoveného na období 2019–2020, s časově omezenou výjimkou pro roky 2021 až 2023, by měla být pro účely této směrnice považována za nesoulad.

Pozměňovací návrh 22

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)

Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro využívání mezinárodních kreditů v souladu s článkem 11a směrnice 2003/87/ES, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se přijetí seznamu kreditů, které jsou Radou ICAO považovány za přijatelné, pokud jde o jejich využití pro dosažení souladu programu CORSIA, a které splňují podmínky způsobilosti uvedené výše. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (18).

(15)

Pozměňovací návrh 23

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17a)

Na nadcházejícím shromáždění ICAO konaném jednou za tři roky a plánovaném na září 2022 by měly členské státy vynaložit maximální úsilí o dosažení dohody se svými protějšky o postupném každoročním snižování stanoveného výchozího nastavení na období 2019–2020 pro období po roce 2023, aby bylo zajištěno postupné sladění s lineárním faktorem uplatňovaným na systém EU ETS, a to i po roce 2035, v souladu s cílem Unie dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality.

Pozměňovací návrh 24

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)

Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro zařazení zemí, které jsou pro účely směrnice 2003/87/ES podle čl. 25a odst. 3 této směrnice považovány za země používající program CORSIA, na seznam, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ohledně přijetí a spravování seznamu států mimo země EHP, Švýcarsko a Spojené království, které jsou pro účely práva Unie považovány za účastníky programu CORSIA. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. Na základě informací uvedených v tomto seznamu a za účelem zvýšení transparentnosti, odpovědnosti a uživatelsky vstřícného přístupu k informacím by měla Komise zveřejnit seznam provozovatelů letadel, u nichž se má za to, že na lety do třetích zemí a z nich program CORSIA neuplatňují.

Pozměňovací návrh 25

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)

Jelikož má provádění a prosazování programu CORSIA u provozovatelů letadel se sídlem mimo Unii patřit výlučně do pravomoci domovské země těchto provozovatelů letadel , znamená zavádění programu CORSIA pro lety jiné než lety odlétající z letiště v EHP a přilétající na letiště v EHP, ve Švýcarsku nebo ve Spojeném království osvobození provozovatelů letadel se sídlem mimo Unii od povinností souvisejících s programem EU ETS pro tyto lety .

(19)

S cílem zajistit, aby emise nebyly započítávány dvakrát a aby byly řádně zohledněny kompenzační povinnosti v rámci programu CORSIA přesahující výchozí stav stanovený na úrovni roku 2019 pro období 2021 až 2023 a stanovený na průměrné úrovni období 2019–2020 na následující roky, měli by mít provozovatelé letadel možnost odečíst finanční hodnotu výdajů na kredity, jež použili v rámci programu CORSIA pro lety , na něž se vztahuje tato směrnice .

Pozměňovací návrh 26

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20a)

S cílem zajistit, aby program CORSIA vedl k jednotnému celosvětovému systému řešení emisí uhlíku z letecké dopravy před druhou a povinnou fází režimu ICAO v roce 2027, Unie důsledně prosazuje přísná prováděcí pravidla a správu a přiměřené zapojení do dobrovolné a povinné fáze programu CORSIA. V případě, že Komise rozhodne, že program CORSIA je jako opatření k dosažení cílů a závazků Unie v oblasti klimatu podle Pařížské dohody nedostatečný, měla by předložit legislativní návrh na ukončení dočasné odchylky pro lety přilétající na letiště nacházející se v EHP.

Pozměňovací návrh 27

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20b)

Unie by měla učinit vše pro posílení ustanovení programu CORSIA a podporu přijetí dlouhodobého cíle týkajícího se snížení celosvětových emisí z letecké dopravy, přičemž je třeba zachovat pravomoc Unie, pokud jde o směrnici 2003/87/ES, jak potvrdil Soudní dvůr Evropské unie (1a) .

Pozměňovací návrh 28

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20c)

Je nezbytné zajistit transparentnost údajů a je důležité zlepšit vymahatelnost programu CORSIA a přístup veřejnosti k informacím souvisejícím s programem CORSIA. Provozovatelé letadel by proto měli uživatelsky vstřícným způsobem hlásit své emise a kompenzace v procesu posuzování dopadu programu CORSIA na celosvětové snížení emisí CO2 a jeho úlohy při dosahování cílů Pařížské dohody.

Pozměňovací návrh 29

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)

Lety do většiny a z většiny nejméně rozvinutých zemí a malých ostrovních rozvojových států, jak je definuje Organizace spojených národů, které neprovádějí program CORSIA a nepatří mezi státy, jejichž HDP na obyvatele se rovná průměru Unie nebo jej překračuje, by měly být osvobozeny od povinností souvisejících se systémem EU ETS nebo programem CORSIA bez data ukončení této výjimky.

vypouští se

Pozměňovací návrhy 63 a 79

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)	Zvláštní pozornost by měla být věnována podpoře dostupnosti pro nejvzdálenější regiony Unie. Proto by měla být pro emise z letů mezi letištěm nacházejícím se v nejvzdálenějším regionu členského státu a letištěm nacházejícím se ve stejném členském státě poskytnuta odchylka od systému EU ETS.

(25)

Zvláštní pozornost by měla být věnována podpoře dostupnosti pro nejvzdálenější regiony Unie. Proto by měla být pro emise z letů mezi letištěm nacházejícím se v nejvzdálenějším regionu členského státu a letištěm nacházejícím se v jiném regionu EHP a pro lety mezi dvěma letišti nacházejícími se ve stejném nejvzdálenějším regionu poskytnuta odchylka od systému EU ETS.

Pozměňovací návrh 31

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26a)

Část příjmů z dražeb povolenek pro leteckou dopravu, jakož i příjmů ze sankcí zaplacených provozovateli letadel v souladu s článkem 16 směrnice 2003/87/ES by měla být přidělena do klimatického investičního fondu na podporu inovací v odvětví letectví zaměřených na zmírňování změny klimatu. Týká se to zejména projektů souvisejících s vývojem, používáním a zaváděním nových technologií a návrhů zaměřených na snižování celkových emisí skleníkových plynů z odvětví letectví, především v oblasti udržitelných leteckých paliv, jakož i návrhů zaměřených na snižování dopadu letectví na klima, zejména inovací týkajících se provozu, aeronautiky, draku letadel a průlomových inovací týkajících se motorů, letištní infrastruktury a elektrických letadel.

Pozměňovací návrh 32

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26b)

Investiční fond pro oblast klimatu by měl podporovat výzkum, vývoj a zavádění dekarbonizačních řešení, včetně technologií s nulovými emisemi, a snižovat dopady odvětví letectví na klima a životní prostředí. Měl by řešit zejména dopady emisí jiných látek než CO2 prostřednictvím zavádění technologií pro monitorování a vykazování a zlepšováním provozních řešení.

Pozměňovací návrh 33

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26c)

Vzhledem k rostoucím nákladům na emise uhlíku vyplývajícím z plné dražby povolenek v odvětví letectví mohou být provozovatelé letadel, kteří využívají uzlová letiště v rámci Unie, ekonomicky znevýhodněni ve srovnání s provozovateli letadel využívajícími uzlová letiště mimo Unii. Vzhledem k tomu, že lety do uzlových letišť třetích zemí nejsou v současné době zahrnuty do systému EU ETS, mohlo by to znamenat výhodu pro provozovatele letů mimo Unii, kde se uplatňují méně přísná opatření ke snížení emisí. To by mohlo vést k přesunu na tato uzlová letiště, a tudíž ke zvýšení emisí, což by nakonec mělo negativní dopady na globální oteplování. Rozšíření oblasti působnosti systému EU ETS na odlety a přílety z letišť mimo EHP, Švýcarsko a Spojené království by vedlo ke spravedlivější hospodářské soutěži a účinnějšímu snižování emisí skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh 34

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 27 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27a)

Komise by měla zvážit možné změny směrnice 2003/87/ES s ohledem na zjednodušení právní úpravy. Komise a orgány členských států by se měly průběžně přizpůsobovat osvědčeným správním postupům a přijímat veškerá opatření za účelem zjednodušení provádění směrnice 2003/87/ES, aby udržely administrativní zátěž na co nejnižší úrovni.

Pozměňovací návrh 35

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod - 1 (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 3 – písm. u a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(-1)

V článku 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„ua)	‚emisemi jiných látek než CO2 z letecké dopravy‘ rozumí uvolňování oxidů dusíku (NOx), částic sazí, oxidovaných druhů síry a vodních par z letadla vykonávajícího leteckou činnost uvedenou v příloze I.“

Pozměňovací návrh 36

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 3 c – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5a. 20 milionů z celkového množství povolenek uvedených v odstavci 5 tohoto článku se v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2029 vyhradí k přidělení stejným způsobem jako rozdílová smlouva, která pokrývá zbývající cenový rozdíl mezi fosilním petrolejem a udržitelnými leteckými palivy pro provozovatele letadel, kteří ve větší míře používají udržitelná letecká paliva, přičemž se upřednostní paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, na základě mandátů k přimíchávání uvedených v příloze I nařízení … [nařízení ReFuelEU] (*1) nebo nad jejich rámec a s přihlédnutím k vývoji cen těchto paliv. 70 % těchto povolenek se přidělí konkrétně na zvýšení používání syntetických leteckých paliv, přičemž se upřednostní paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu (RFNBO). Kromě toho se vyhradí 20 milionů povolenek z dodatečného množství povolenek vydaných z důvodu pokrytí emisí z letů odlétajících z letiště nacházejícího se v EHP do třetích zemí, jak je uvedeno v článku 3ea, k přidělení stejným způsobem jako rozdílová smlouva na období do 31. prosince 2029.

Pozměňovací návrh 37

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 3 c – odst. 5 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	5b. Celkové množství povolenek uvedené v odstavci 5a se přidělí stejným způsobem jako rozdílová smlouva pokrývající zbývající cenový rozdíl mezi fosilním petrolejem a udržitelnými leteckými palivy za účelem zvýšení míry používání udržitelných leteckých paliv, přičemž se upřednostní paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, a to na nediskriminačním základě, v souladu s informacemi oznámenými Evropské agentuře pro bezpečnost letectví podle článků 7, 8 a 9 nařízení … [nařízení ReFuelEU] (*) .
	Každý provozovatel letadel může požádat o přidělení povolenek na lety, na něž se vztahuje systém EU ETS, a to od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2029, na základě větší míry používání paliv uvedených v odstavci 5a.
	Množství povolenek je úměrné celkové úspoře emisí skleníkových plynů v souladu s přístupem k těmto palivům podle směrnice (EU) 2018/2001 a aktů v přenesené pravomoci uvedených v čl. 14 odst. 1 této směrnice.
	Komise zajistí, aby emise z paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu vyrobených za použití vodíku z obnovitelných zdrojů byly pro provozovatele letadel, kteří tato paliva používají, klasifikovány jako nulové emise, a to až do přijetí aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 14 odst. 1.
	Komise každoročně zveřejní podrobné informace o rozdílech v nákladech mezi petrolejem a udržitelnými leteckými palivy. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění této směrnice, pokud jde o podrobná pravidla pro přidělování povolenek pro leteckou dopravu za zvyšování používání udržitelných leteckých paliv tím, že se pokryje cenový rozdíl za tunu CO2 ušetřeného používáním těchto paliv namísto petroleje.
	Od 31. prosince 2028 Komise provádí každoroční hodnocení uplatňování tohoto odstavce a včas předkládá jeho výsledky Evropskému parlamentu a Radě. Na základě tohoto hodnocení a v návaznosti na posouzení dopadů může Komise případně předložit legislativní návrh na přidělení limitovaného množství časově omezených povolenek do 31. prosince 2034 provozovatelům letadel, kteří budou ve větší míře používat letecká paliva uvedená v čl. 3c odst. 5a.

Pozměňovací návrhy 65 a 80

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 3 c – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7. Odchylně od čl. 12 odst. 2a, čl. 14 odst. 3 a článku 16 považují členské státy požadavky stanovené v těchto ustanoveních za splněné a nepodniknou žádné kroky proti provozovatelům letadel, pokud jde o emise, ke kterým dojde do roku 2030 z letů mezi letištěm v nejvzdálenějším regionu členského státu a letištěm nacházejícím se ve stejném členském státu mimo tento nejvzdálenější region.“ ;

7. Odchylně od čl. 12 odst. 2a, čl. 14 odst. 3 a článku 16 považují členské státy požadavky stanovené v těchto ustanoveních za splněné a nepodniknou žádné kroky proti provozovatelům letadel, pokud jde o emise, ke kterým dojde do roku 2030 z letů mezi letištěm v nejvzdálenějším regionu členského státu a letištěm nacházejícím se v jiném regionu EHP a z letů mezi dvěma letišti nacházejícími se ve stejném nejvzdálenějším regionu ;

Pozměňovací návrh 39

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 3 d – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. V roce 2024 se vydraží 25 % z množství povolenek, které by byly přiděleny bezplatně, zveřejněného v souladu s článkem 3c.	1. V roce 2024 se vydraží 50 % z množství povolenek, které by byly přiděleny bezplatně, zveřejněného v souladu s článkem 3c.

Pozměňovací návrh 40

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 3 d – odst. 1 a

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1a. V roce 2025 se vydraží 50 % množství povolenek, které by byly v tomto roce přiděleny bezplatně, vypočteno ze zveřejnění v souladu s článkem 3c.	vypouští se

Pozměňovací návrh 41

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 3 d – odst. 1 b

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1b. V roce 2026 se vydraží 75 % množství povolenek, které by byly v tomto roce přiděleny bezplatně, vypočteno ze zveřejnění v souladu s článkem 3c.	vypouští se

Pozměňovací návrh 42

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 3 d – odst. 1c

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1c. Od 1. ledna 2027 se vydraží veškeré množství povolenek, které by byly v tomto roce přiděleny bezplatně. ’,	1c. Od 1. ledna 2025 se vydraží veškeré množství povolenek, které by byly v tomto roce přiděleny bezplatně , s výjimkou množství povolenek uvedeného v čl . 3c odst. 5a.

Pozměňovací návrh 43

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. d

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 3 d – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 s cílem doplnit tuto směrnici, pokud jde o podrobná opatření pro dražbu leteckých povolenek členskými státy v souladu s odstavci 1, 1a, 1b, 1c a 1d tohoto článku, včetně způsobů převodu podílu z příjmů z těchto dražeb do souhrnného rozpočtu Unie.;

Pozměňovací návrh 44

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. e

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 3 d – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Členské státy určují využití příjmů z dražeb povolenek, na které se vztahuje tato kapitola, s výjimkou příjmů stanovených jako vlastní zdroje v souladu s čl. 311 odst. 3 Smlouvy a zapsaných v souhrnném rozpočtu Unie . Členské státy využívají příjmy z dražeb povolenek v souladu s čl. 10 odst. 3.

4. Příjmy z dražeb povolenek pro leteckou dopravu , na které se vztahuje tato kapitola, s výjimkou příjmů stanovených jako vlastní zdroje v souladu s čl. 311 odst. 3 Smlouvy a zapsaných v souhrnném rozpočtu Unie , se použijí takto:

a)	75 % se použije na podporu inovací a nových technologií, včetně zavádění dekarbonizačních řešení v odvětví letecké dopravy prostřednictvím klimatického investičního fondu v souladu s čl. 10a odst. 8;

(b)	15 % příjmů z odlétajících letů uvedených v článku 3ea se použije na příspěvek do klimatických fondů UNFCCC, zejména do Zeleného klimatického fondu a Adaptačního fondu, na podporu mezinárodních opatření ke zmírnění dopadu změny klimatu na nejzranitelnější komunity;

(c)

zbývající příjmy se použijí způsobem stanoveným členskými státy v souladu s čl. 10 odst. 3, a to i na podporu projektů zaměřených na zajištění spravedlivé transformace v odvětví letecké dopravy, zejména na podporu sociálního dialogu mezi příslušnými zúčastněnými stranami v tomto odvětví, jakož i na odbornou přípravu, rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace pracovníků.

Pozměňovací návrh 45

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Článek 3 e a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3a)	vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 3ea

Letecké činnosti zahrnující třetí země

1. Od 30. dubna [rok vstupu této směrnice v platnost + 1] provozovatelé letadel vyřadí povolenky na emise z letů odlétajících z letiště nacházejícího se v EHP.

2. Od roku [rok vstupu této směrnice v platnost] se celkové množství povolenek, které mají být přiděleny na leteckou dopravu, zvýší o úroveň přidělených povolenek pro dodatečné odlétající lety uvedené v odstavci 1, které by se uskutečnily, pokud by se na ně v daném roce vztahoval systém EU ETS. Použije se lineární redukční koeficient stanovený v článku 9.

3. S cílem náležitě zohlednit kompenzační závazky programu CORSIA nad rámec výchozího stavu stanoveného na úrovni roku 2019 pro roky 2021–2023 a na průměrné úrovni z období 2019–2020 pro období od roku 2024 mají provozovatelé letadel možnost odečíst finanční hodnotu svých výdajů na kredity použité pro dosažení souladu s programem CORSIA u letů z EHP do třetích zemí, které jsou uvedeny v prováděcím aktu přijatém podle čl. 25a odst. 3.

Provozovatelé letadel každoročně zveřejňují informace o kompenzacích v rámci programu CORSIA zaplacených v předchozím roce za každou trasu a informují Komisi o těchto kompenzacích, pokud mají v úmyslu požádat o snížení svých požadavků na vyřazení povolenek. Komise stanoví finanční hodnotu kompenzací, které lze odečíst od požadavku na vyřazení povolenek v rámci systému EU ETS pro každou trasu. Komise v souladu s článkem 23 přijme akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění této směrnice, v nichž se určuje metodika a mechanismus pro tento odpočet. Za tímto účelem Komise považuje cenu povolenek EU ETS za průměrnou cenu v příslušném roce plnění podmínek.

Pokud Komise zjistí rozdíl mezi ověřenými emisemi a vyřazenými povolenkami pro daný rok, odpovídající množství povolenek se zruší.

4. Do 31. prosince 2027 Komise v souladu s článkem 28b této směrnice předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění účasti smluvních států ICAO v programu CORSIA a o celkových ambicích a ekologické vyváženosti programu CORSIA. Na základě výsledků této zprávy Komise případně předloží legislativní návrh k ukončení dočasné odchylky pro lety přilétající na letiště v EHP.“

Pozměňovací návrh 46

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 a (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 10 a – odst. 8 – pododstavec 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4a)	v čl. 10a odst. 8 se za druhý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Příjmy z dražeb povolenek v souvislosti s leteckými činnostmi a ze sankcí uvedených v čl. 16 odst. 3 přidělené do klimatického investičního fondu se poskytnou na projekty v oblasti letecké dopravy, které mají podpořit nový vývoj a inovace, zavádění dekarbonizačních řešení, rozvoj podpůrných mechanismů a vytvoření nezbytné infrastruktury, jež snižují celkové dopady na klima, včetně dopadů nesouvisejících s CO2, zejména prostřednictvím:

zavádění udržitelných leteckých paliv, a to přednostně paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu (RFNBO) vyrobených z vodíku z obnovitelných zdrojů a přímého zachycování ze vzduchu, a to i prostřednictvím rozdílových smluv o uhlíku, jejichž cílem je překlenout cenový rozdíl mezi palivy s nulovými emisemi a konvenčními palivy a snížit náklady na dodávky udržitelných leteckých paliv na letištích v Unii;

b)	zásadního zlepšení provozních řešení v oblasti letectví a trupů letadel v zájmu zmírnění emisí CO2 a jiných látek;

zavádění průlomových inovací motorů a nových pohonných technologií přispívajících ke snižování emisí z letecké dopravy, jako jsou bateriové a turboelektrické technologie a spalování vodíku v turbínách a palivových článcích, které napájejí elektrické motory, elektrická letadla a související letištní infrastrukturu;

d)	zavádění technologií pro monitorování a vykazování emisí CO2 i jiných látek z letecké dopravy;

e)	výzkumu vedoucího k technologickým inovacím v oblasti dopadů letecké dopravy nesouvisejících s CO2, včetně tvorby kondenzačních stop a cirrovité oblačnosti.

Popis projektů podporovaných z klimatického investičního fondu a informace o výši výdajů rozčleněných na úrovni projektů musí být transparentní, snadno přístupné veřejnosti a pravidelně aktualizované na internetových stránkách Komise. Komise zajistí, aby do postupů financování souvisejících s klimatickým investičním fondem byly inkluzivním způsobem zapojeny zúčastněné strany.“

Pozměňovací návrh 47

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 11 a – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

pocházejí ze země, která je uvedena v prováděcím aktu přijatém podle čl. 25a odst. 3 jako účastník programu kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (CORSIA). Tato podmínka se nevztahuje na emise před rokem 2027 ani na nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy, jak je definuje Organizace spojených národů, s výjimkou těch zemí, jejichž HDP na obyvatele se rovná průměru Unie nebo jej překračuje .

b)	pocházejí ze země, která je uvedena v prováděcím aktu přijatém podle čl. 25a odst. 3 jako účastník programu kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (CORSIA). Tato podmínka se nevztahuje na emise před 1. lednem 2027 .

Pozměňovací návrh 48

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 11 a – odst. 3 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobnější požadavky na opatření uvedená v prvním pododstavci, které mohou zahrnovat požadavky na vykazování a registr, a na seznam států nebo programů, které tato opatření uplatňují. Opatření zohlední flexibilitu přiznanou nejméně rozvinutým zemím a malým ostrovním rozvojovým státům. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.“;

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobnější požadavky na opatření uvedená v prvním pododstavci, které mohou zahrnovat požadavky na vykazování a registr, a na seznam států nebo programů, které tato opatření uplatňují. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.“;

Pozměňovací návrh 49

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. a

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 12 – odst. 6 – pododstavec 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

od 1. ledna 2019 produkuje roční emise CO2 vyšší než 10 000 tun z používání letadel s maximální schválenou vzletovou hmotností vyšší než 5 700 kg při provádění letů podle přílohy I kromě těch, které odlétají a přilétají v rámci jednoho členského státu (včetně nejvzdálenějších regionů tohoto členského státu).

od 1. ledna 2021 produkuje roční emise CO2 vyšší než 10 000 tun z používání letadel s maximální schválenou vzletovou hmotností vyšší než 5 700 kg při provádění letů podle přílohy I této směrnice a podle čl. 2 odst. 3 a 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1603 (1a) , kromě těch, které odlétají a přilétají v rámci jednoho členského státu (včetně nejvzdálenějších regionů tohoto členského státu).

Pozměňovací návrh 50

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 a (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 14 – odst. 1 – pododstavec 1

Platné znění

Pozměňovací návrh

(6a)	v čl. 14 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

Komise přijímá prováděcí akty týkající se podrobné úpravy monitorování a vykazování emisí a případně také údajů ve vztahu k činnostem uvedeným v příloze I a o monitorování a vykazování údajů o tunokilometrech pro účely podání žádosti podle článku 3e nebo 3f, které jsou založeny na zásadách monitorování a vykazování stanovených v příloze IV a na požadavcích stanovených v odstavci 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty rovněž určí potenciál globálního oteplování každého skleníkového plynu v požadavcích na monitorování a vykazování emisí daného plynu .

„Komise přijímá akty v přenesené pravomoci týkající se podrobné úpravy monitorování a vykazování emisí a případně také údajů ve vztahu k činnostem uvedeným v příloze I a o monitorování a vykazování údajů o tunokilometrech pro účely podání žádosti podle článku 3e nebo 3f, které jsou založeny na zásadách monitorování a vykazování stanovených v příloze IV a na požadavcích stanovených v odstavci 2 tohoto článku. Tyto akty v přenesené pravomoci rovněž určí potenciál globálního oteplování každého skleníkového plynu a dopady emisí jiných látek než CO2 z letecké dopravy v požadavcích na monitorování, vykazování a ověřování těchto plynů a emisí .“

Pozměňovací návrh 51

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 a (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 14 – odst. 2 – pododstavec 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6a)	v čl. 14 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Do [6 měsíců po vstupu této směrnice v platnost] přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 k doplnění této směrnice s cílem zavést systém monitorování, vykazování a ověřování emisí jiných látek než CO2 pro provozovatele letadel, na něž se tato směrnice vztahuje. Systém monitorování, vykazování a ověřování emisí jiných látek než CO2 musí obsahovat alespoň tyto údaje:

a)	průtok paliva;

b)	hmotnost letadla;

c)	vlhkost okolního prostředí;

d)	zeměpisnou šířku, délku a letovou výšku letadla;

e)	průměrnou vlhkost a teplotu;

f)	emisní indexy CO2, H2O, oxidu siřičitého (SO2) a NOx;

g)	ekvivalenty CO2 na let.

Do 31. prosince 2026 Komise na základě výsledků monitorování, vykazování a ověřování emisí jiných látek než CO2 předloží, po provedení posouzení dopadů a v případě potřeby, legislativní návrh na zmírnění těchto emisí rozšířením oblasti působnosti systému EU ETS na emise jiných látek než CO2 z letecké dopravy.

Do doby, než bude oblast působnosti této směrnice rozšířena tak, aby zahrnovala emise jiných látek než CO2 provozovatelů letadel uvedených ve druhém pododstavci, se emisní faktor CO2 pro emise z leteckých činností vynásobí od 31. prosince 2027 koeficientem 1,8 , od 31. prosince 2028 koeficientem 1,9 a od 31. prosince 2029 koeficientem 2,0 , aby byly zohledněny emise jiných látek než CO2 z letecké dopravy.

Od … [30 měsíců po vstupu této směrnice v platnost] Komise každoročně v rámci zprávy uvedené v čl. 10 odst. 5 předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích systému monitorování, vykazování a ověřování uvedeného ve třetím pododstavci.“

Pozměňovací návrh 52

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 a (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 14 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6a)	v článku 14 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3a. Veškeré údaje o emisích týkající se provozovatelů letadel sdělované členským státům a Komisi, včetně údajů sdělených v souladu s článkem 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1603, Komise uživatelsky přívětivým způsobem oznamuje a zveřejňuje podle jednotlivých provozovatelů letadel a dvojic letišť. Údaje za každý rok jsou zveřejňovány bez prodlení. Tyto údaje zahrnují alespoň tyto informace:

a)	údaje o emisích rozčleněné podle provozovatelů letadel a dvojic letišť;

b)	faktory zatížení, typ letadla, druh paliva a spotřebu paliva na dvojici letišť pro každého provozovatele letadel;

c)	výši kompenzace vypočtenou podle čl. 12 odst. 7;

d)	množství a typ způsobilých paliv použitých k částečné nebo úplné kompenzaci;

e)	množství a typ uhlíkových kreditů použitých k částečné nebo úplné kompenzaci;

f)	celkovou hmotnost nákladu a poštovních zásilek (v tunách) během vykazovaného období na dvojici letišť;“

Pozměňovací návrh 53

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 18 a – odst. 3 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)	aktualizuje počínaje rokem 2024 a minimálně každé dva roky seznam tak, aby obsahoval provozovatele letadel, kteří začali vykonávat činnost v odvětví letectví uvedenou v příloze I po uvedeném datu.“;

b)	aktualizuje počínaje rokem 2024 a poté minimálně každé dva roky seznam tak, aby obsahoval provozovatele letadel, kteří začali vykonávat činnost v odvětví letectví uvedenou v příloze I po uvedeném datu.“;

Pozměňovací návrh 54

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 25 a – odst. 2

Platné znění

Pozměňovací návrh

(9)	v článku 25a se odstavec 2 nahrazuje tímto:

2. Unie a jeho členské státy i nadále usilují o dosažení dohody o celosvětových opatřeních na snížení emisí skleníkových plynů z letectví. S ohledem na uvedenou dohodu Komise zváží, zda jsou změny této směrnice, pokud jde o provozovatele letadel, nezbytné.

„2. Unie a její členské státy i nadále usilují o dosažení dohody o celosvětových opatřeních na snížení emisí skleníkových plynů z letectví v souladu s cíli nařízení (EU) 2021/1119 a Pařížské dohody. S ohledem na uvedenou dohodu Komise zváží, zda jsou změny této směrnice, pokud jde o provozovatele letadel, nezbytné.“

Pozměňovací návrh 55

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 25 a – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Komise přijme prováděcí akt se seznamem zemí mimo země EHP, Švýcarsko a Spojené království, u nichž se má za to, že pro účely této směrnice uplatňují program CORSIA, s výchozím stavem z roku 2019 pro období 2021 až 2023 a s výchozím stavem z období 2019–2020 pro každý další následující rok . Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.

3. Komise alespoň jednou ročně přijme prováděcí akt se seznamem zemí mimo země EHP, Švýcarsko a Spojené království, u nichž se má za to, že pro účely této směrnice uplatňují program CORSIA, s výchozím stavem z roku 2019 pro období 2021 až 2023 a s výchozím stavem z období 2019–2020 pro každý rok od roku 2024 . Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.

Pozměňovací návrh 56

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 25 a – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)	v článku 25a se vkládá nový odstavec, který zní: „3a. Na základě seznamu vytvořeného podle odstavce 3 zveřejňuje Komise seznam provozovatelů letadel ze zemí, které se pro účely této směrnice nepovažují za země uplatňující program CORSIA u letů do třetích zemí nebo z nich.“

Pozměňovací návrh 57

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 25 a – odst. 6

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
6. Pokud jde o emise z letů do nejméně rozvinutých zemí a malých ostrovních rozvojových států, jak je definuje Organizace spojených národů, a z těchto zemí, které nejsou uvedeny v prováděcím aktu přijatém podle odstavce 3, zrušení jednotek se od provozovatelů letadel nevyžaduje.	vypouští se

Pozměňovací návrh 58

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 25 a – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7. Pokud Komise rozhodne, že dochází k významnému narušení hospodářské soutěže, jež je škodlivé pro provozovatele letadel, kteří jsou držiteli osvědčení leteckého provozovatele vydaného členským státem nebo jsou registrováni v členském státě, včetně jeho nejvzdálenějších regionů a (závislých) území, má Komise pravomoc přijmout prováděcí akty s cílem osvobodit tyto provozovatele letadel od požadavků na vyřazení podle čl. 12 odst. 8, pokud jde o emise z letů do těchto zemí a z těchto zemí. Narušení hospodářské soutěže může být způsobeno tím, že třetí země uplatňuje program CORSIA ve svém vnitrostátním právu méně přísným způsobem nebo že ustanovení programu CORSIA nevymáhá od všech provozovatelů letadel stejným způsobem. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2 .

7. Pokud Komise rozhodne, že dochází k významnému narušení hospodářské soutěže, jež je škodlivé pro provozovatele letadel, kteří jsou držiteli osvědčení leteckého provozovatele vydaného členským státem nebo jsou registrováni v členském státě, včetně jeho nejvzdálenějších regionů a (závislých) území, má Komise pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění této směrnice s cílem osvobodit tyto provozovatele letadel od požadavků na vyřazení podle čl. 12 odst. 8, pokud jde o emise z letů do těchto zemí a z těchto zemí. Narušení hospodářské soutěže může být způsobeno tím, že třetí země uplatňuje program CORSIA ve svém vnitrostátním právu méně přísným způsobem nebo že ustanovení programu CORSIA nevymáhá od všech provozovatelů letadel stejným způsobem. Komise rovněž zveřejní informace o tom, jak byla splněna kritéria uvedená v odstavci 7a .

Pozměňovací návrh 59

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 25 a – odst. 7 a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)

v článku 25a se vkládá nový odstavec, který zní:

„7a. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, kterými stanoví metodiku a kritéria pro určení významného narušení hospodářské soutěže podle odstavce 7 tohoto článku. Komise transparentním způsobem zveřejní informace o uplatňování aktu v přenesené pravomoci.“

Pozměňovací návrh 60

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 25 a – odst. 8 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)

v článku 25a se doplňuje nový odstavec, který zní:

„8a. Do 1. ledna 2027 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice, o příspěvku letecké dopravy k cílům nařízení (EU) 2021/1119 a Pařížské dohody, provádění programu CORSIA a o jeho dopadu na vnitřní trh Unie v oblasti letecké dopravy, na konkurenceschopnost a spravedlivou transformaci tohoto odvětví, zejména pokud jde o sociální dopady této směrnice, rekvalifikaci a prohlubování dovedností, jakož i o dopady na četnost využívání letecké dopravy a náklady pro cestující, zvlášť v případě osob s nižšími příjmy. Zpráva obsahuje doporučení, která se provedou bez zbytečného odkladu.“

Pozměňovací návrh 61

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 a (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Článek 28 b

Platné znění

Pozměňovací návrh

(9a)	článek 28b se nahrazuje tímto:

Článek 28b

„Článek 28b

Zprávy a přezkum Komise týkající se provádění celosvětového tržního opatření ICAO

1. Komise nejpozději dne 31. prosince 2018 a poté pravidelně podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku v jednáních ICAO za účelem provedení celosvětového tržního opatření, které se má na emise od roku 2021 vztahovat, zejména o:

1. Komise nejpozději dne 31. prosince 2026 a poté každé dva roky podává zprávu Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku v jednáních ICAO za účelem provedení celosvětového tržního opatření, které se má na emise od roku 2021 vztahovat, zejména o:

i)	příslušných nástrojích ICAO včetně standardů a doporučených postupů;

i)	příslušných nástrojích ICAO včetně standardů a doporučených postupů;

ii)	doporučeních ICAO schválených Radou důležitých pro celosvětové tržní opatření;

ii)	doporučeních ICAO schválených Radou důležitých pro celosvětové tržní opatření , včetně případných změn základních hodnot ;

iii)	zřízení celosvětového registru

iii)	zřízení celosvětového registru

iv)	opatřeních přijatých třetími zeměmi na vnitrostátní úrovni s cílem provést celosvětové tržní opatření tak, aby se začalo uplatňovat na emise od roku 2021;

iv)	opatřeních přijatých třetími zeměmi na vnitrostátní úrovni s cílem provést celosvětové tržní opatření tak, aby se začalo uplatňovat na emise od roku 2021;

v)	důsledcích výhrad třetích zemí a

v)	úrovni účasti třetích zemí , včetně důsledků jejich výhrad k této účasti a

vi)

dalším relevantním vývoji na mezinárodní úrovni a použitelných nástrojích. Komise v souladu s globálním přezkumem UNFCCC podává též zprávy o úsilí v oblasti plnění ambiciózního dlouhodobého cíle odvětví letectví v oblasti snižování emisí, jímž je snížit do roku 2050 emise CO2 z letectví o polovinu ve srovnání s úrovní roku 2005 .

vi)

dalším relevantním vývoji na mezinárodní úrovni a použitelných nástrojích.

Komise v souladu s globálním přezkumem Pařížské dohody podává též zprávy o úsilí v oblasti plnění ambiciózního dlouhodobého cíle odvětví letectví v oblasti snižování emisí, jímž je snížit do roku 2050 emise CO2 z letectví na čistou nulu .

2. Do dvanácti měsíců od přijetí příslušných nástrojů organizací ICAO a než začne fungovat celosvětové tržní opatření, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž zváží způsoby, jak prostřednictvím úpravy této směrnice provést tyto nástroje v právu Unie. Komise v této zprávě podle potřeby rovněž posoudí pravidla platná pro lety uvnitř EHP. Rovněž posoudí ambice a celkovou ekologickou vyváženost celosvětového tržního opatření, včetně jeho obecného záměru s ohledem na cíle vytyčené Pařížskou dohodou, míry účasti, jeho vymahatelnosti, transparentnosti, pokut za neplnění, postupů týkajících se zapojení veřejnosti, kvality kompenzačních kreditů, monitorování, vykazování a ověřování emisí, registrů, odpovědnosti a pravidel používání biopaliv. Zpráva kromě toho posoudí, zda není zapotřebí upravit ustanovení přijatá podle čl. 28c odst. 2.

2. Do roku 2027 Komise předloží Evropskému parlamentu tuto zprávu, v níž posoudí ekologickou vyváženost celosvětového tržního opatření ICAO , včetně jeho obecného záměru s ohledem na cíle vytyčené Pařížskou dohodou, míry účasti, jeho vymahatelnosti, transparentnosti, pokut za neplnění, postupů týkajících se zapojení veřejnosti, kvality kompenzačních kreditů, monitorování, vykazování a ověřování emisí, registrů, odpovědnosti a pravidel používání biopaliv.

3. Ke zprávě uvedené v odstavci 2 tohoto článku Komise případně připojí návrh určený Evropskému parlamentu a Radě, kterým se mění, ruší, rozšiřují nebo nahrazují odchylky stanovené v článku 28a, jenž bude v souladu se závazkem Unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů v celém hospodářství s cílem zajistit ekologickou vyváženost a účinnost opatření Unie v oblasti klimatu.

3. Ke zprávě uvedené v odstavci 2 tohoto článku Komise případně připojí návrh určený Evropskému parlamentu a Radě, kterým se mění, ruší, rozšiřují nebo nahrazují odchylky stanovené v článku 28a a jenž bude v souladu se závazkem Unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů v celém hospodářství a dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality s cílem zajistit ekologickou vyváženost a účinnost opatření Unie v oblasti klimatu.

3a. S cílem zdokonalit program CORSIA Unie a její členské státy v rámci organizace ICAO a prostřednictvím dvoustranné a mnohostranné diplomacie aktivně podporují dosažení lepší ekologické vyváženosti programu CORSIA, včetně kritérií udržitelnosti týkajících se kompenzací, a jeho prosazování a povzbuzují k širší mezinárodní účasti v tomto programu. Unie a její členské státy v rámci organizace ICAO podporují také další opatření v oblasti klimatu a ochrany životního prostředí, větší transparentnost a stanovení ambiciózního dlouhodobého cíle v oblasti snižování emisí, který by byl v souladu s Pařížskou dohodou.“;

Pozměňovací návrh 62

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 b (nový)

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9b)

v článku 30 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4a. Do 1. ledna 2026 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž vyhodnotí dopady na životní prostředí a klima a technickou a ekonomickou proveditelnost stanovení zvláštních požadavků pro segment regionálních letů a letů na krátkou vzdálenost s cílem snížit tyto dopady, včetně stanovení vyššího minimálního podílu udržitelných leteckých paliv, který bude uveden v nařízení xxxx/xxxx [nařízení ReFuelEU] (*2) , a možností alternativních tras pro tyto typy letů, přičemž se zohlední alternativní způsoby veřejné dopravy, které jsou pro pokrytí těchto služeb ve srovnatelném čase k dispozici.“

Pozměňovací návrh 72

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9

Směrnice 2003/87/ES

Čl. 30 – odst. 4 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9c)

v článku 30 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4b. Do 1. ledna 2025 předloží Komise za podpory Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu zřízeného podle článku 3 nařízení (EU) 2021/1119 analýzu opatření ke snížení dopadu letecké dopravy soukromými letadly na klima, k níž případně připojí návrh, jak toho nejlépe dosáhnout.“

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0155/2022).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES ze dne 19. listopadu 2008, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem začlenění činností v oblasti letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 8, 13.1.2009, s. 3).

(11a) Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. prosince 2011, Air Transport Association of America a další proti Secretary of State for Energy and Climate Change, C-366/10, ECLI:EU:C:2011:864.

(12) Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).

(13) Rozhodnutí Rady (EU) 2020/954 ze dne 25. června 2020 o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat v Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO), pokud jde o oznamování dobrovolné účasti v programu kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (CORSIA) od 1. ledna 2021 a o zvolenou možnost výpočtu kompenzačních požadavků vztahujících se na provozovatele letounů pro období 2021–2023 (Úř. věst. L 212, 3.7.2020, s. 14).

(16) https://www4.unfccc.int/sites/ndcstaging/PublishedDocuments/European%20Union%20First/EU_NDC_Submission_December%202020.pdf

(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(1a) [doplnit odkaz na nařízení ReFuelEU].

(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(1a) Rozsudek ze dne 21. prosince 2011, Air Transport Association of America a další v. Secretary of State for Energy and Climate Change, C-366/10, EU:C:2011:864.

(*1) [doplňte odkaz na nařízení FuelEU Maritime].

(*) [doplňte odkaz na nařízení FuelEU Maritime].

(1a) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1603 ze dne 18. července 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o opatření přijatá Mezinárodní organizací pro civilní letectví pro monitorování, vykazování a ověřování emisí z letectví pro účely provádění celosvětového tržního opatření (Úř. věst. L 250, 30.9.2019, s. 10).

(*2) [doplňte odkaz na nařízení FuelEU Maritime].

27.12.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 493/202

P9_TA(2022)0232

Závazné každoroční snižování emisí skleníkových plynů členskými státy (nařízení o sdílení úsilí) ***I

Pozměňovací návrhy (*) přijaté Evropským parlamentem dne 8. června 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody (COM(2021)0555 – C9-0321/2021 – 2021/0200(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2022/C 493/23)

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)

Pařížská dohoda, přijatá v prosinci 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), vstoupila v platnost v listopadu 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“). Její smluvní strany se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 oC ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 oC oproti období před industrializací , přičemž zohlední mimo jiné zásady rovnosti a společné, i když rozdílné odpovědnosti a odpovídajících schopností. Přijetím Klimatického paktu z o Glasgow v listopadu 2021 smluvní strany Pařížské dohody uznaly, že udržení nárůstu průměrné globální teploty na úrovni 1,5 oC by významně snížilo rizika a dopady změny klimatu, a zavázaly se do konce roku 2022 posílit své cíle pro rok 2030.

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1a)

Potřeba přijmout opatření ke snížení emisí je stále naléhavější, jak uvedl Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) ve svých posledních zprávách ze dne 7. srpna 2021 nazvané „Změna klimatu 2021: fyzikální základy“ a ze dne 28. února 2022 nazvané „Změna klimatu 2022: dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“. IPCC s velkou mírou jistoty uvedl, že změna klimatu představuje hrozbu pro dobré životní podmínky lidí a zdraví planety a že jakýmkoli dalším zpožděním koordinovaných preventivních globálních opatření k přizpůsobení se změně klimatu a jejímu zmírňování se promarní krátká a rychle mizející příležitost k zajištění udržitelné budoucnosti a možnosti přijatelného života pro všechny. IPCC přináší nové odhady pravděpodobnosti překročení hranice globálního oteplování o 1,5 o oC v o nadcházejících desetiletích a konstatuje, že pokud nedojde k okamžitému, rychlému a rozsáhlému snížení emisí skleníkových plynů, bude omezení globálního oteplování na úroveň blízkou 1,5 o oC nebo i 2 o oC nedosažitelné. Unie by proto měla tuto naléhavou situaci řešit tím, že zintenzivní své úsilí a stane se v o boji proti změně klimatu mezinárodním lídrem.

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)

V Zelené dohodě pro Evropu (31) se spojuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ zaměřených na dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2050 a stanovuje nová strategie růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje , ve které nebude mít hospodářský růst vazbu na využívání zdrojů . Dalším jejím cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace zároveň různým způsobem ovlivňuje ženy a muže a dopadá zvláště na některé znevýhodněné skupiny, jako jsou senioři, osoby se zdravotním postižením a osoby s menšinovým rasovým nebo etnickým původem. Transformace tedy musí být spravedlivá a inkluzivní a nikdo při ní nesmí zůstat opomenut.

(3)

Zelená dohoda pro Evropu (31) představuje výchozí bod pro dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a cíle dosáhnout poté záporných emisí, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (31a) . V této dohodě se spojuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ zaměřených na dosažení klimatické neutrality v Unii nejpozději do roku 2050 a stanovuje nová strategie růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje. Dalším jejím cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace zároveň různým způsobem ovlivňuje všechna pohlaví a dopadá zvláště na některé znevýhodněné skupiny, jako jsou senioři, osoby se zdravotním postižením , osoby zasažené energetickou chudobou nebo chudobou v oblasti dopravy a osoby s menšinovým rasovým nebo etnickým původem. Transformace se rovněž různě dotýká jednotlivých členských států a regionů. Musí tedy být spravedlivá a inkluzivní a nikdo při ní nesmí zůstat opomenut.

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3a)

Aby byly klimatické ambice stanovené v tomto nařízení sociálně přijatelné, měly by být doplněny rovnocennými sociálními ambicemi. Zvýšená úroveň ambicí znamená podstatné změny v zasažených odvětvích, které mohou mít sociální a pracovní dopady. Revidované cíle snižování emisí musí být doplněny dostatečnými finančními a politickými opatřeními, aby bylo zaručeno, že tyto cíle budou naplňovány sociálně spravedlivým způsobem. Opatření mohou mimo jiné zahrnovat posouzení dopadů na zaměstnanost, která hodnotí dopad na pracovní místa a pracovní podmínky na celostátní i regionální úrovni, jakož i přidělení vnitrostátních a unijních zdrojů na financování adaptačních opatření v sociální oblasti a vytváření kvalitních pracovních míst, rovnost žen a mužů, celoživotní učení, odborné vzdělávání a sociální ochranu a na zajištění účinného kolektivního vyjednávání. Je rovněž důležité, aby byly zajištěny včasné konzultace a účinné zapojení vnitrostátních sociálních partnerů v o odvětvích uvedených v článku 2 tohoto nařízení, pokud jde o vytvoření a uplatňování vnitrostátních opatření pro provádění tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3b)

Přechod na hospodářství Unie slučitelné s dosažením cíle klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 by navíc mohl mít zvláštní dopad na některá hospodářská odvětví, a zejména na zranitelné mikropodniky a malé a střední podniky v těchto odvětvích. Při provádění tohoto nařízení je důležité, aby členské státy vytvořily příznivé prostředí pro přechod těchto podniků na postupy, při nichž je produkováno menší a postupně nulové množství emisí skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3c)

Program OSN pro životní prostředí a Globální fórum OECD pro životní pro středí dospěly k závěru, že environmentální změny mají genderově specifické dopady. Genderově odlišené role jsou rovněž příčinou rozdílného účinku změny klimatu na každé pohlaví, a dopady změny klimatu tak zhoršují genderové nerovnosti.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)

V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (32) („evropský právní rámec pro klima“) Unie začlenila do právních předpisů cíl klimatické neutrality celého hospodářství do roku 2050. Tímto nařízením se rovněž stanoví závazný cíl Unie dosáhnout do roku 2030 alespoň 55 % domácího snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcení) ve srovnání s úrovněmi v roce 1990.

(4)

V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (32) („evropský právní rámec pro klima“) Unie začlenila do právních předpisů cíl klimatické neutrality celého hospodářství nejpozději do roku 2050 a cíl dosáhnout poté záporných emisí . Tímto nařízením se rovněž stanoví závazný cíl Unie dosáhnout do roku 2030 alespoň 55 % domácího snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcení) ve srovnání s úrovněmi v roce 1990. Dále stanoví, že při plnění tohoto cíle by mělo být upřednostněno rychlé a předvídatelné snižování emisí a zároveň by mělo být zlepšeno odstraňování emisí pomocí přírodních propadů. Příspěvek čistého pohlcení k cíli pro rok 2030 je omezen na 225 milionů tun ekvivalentu CO2, zatímco zbývající část cíle musí být dosažena snížením přímých emisí.

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)	V zájmu splnění těchto závazků, jakož i dosažení příspěvků Unie v rámci Pařížské dohody (33) přijatých na základě úmluvy UNFCCC, je potřeba upravit regulační rámec Unie pro dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů.

(5)	V zájmu splnění těchto závazků, jakož i dosažení vnitrostátně stanovených příspěvků Unie v rámci Pařížské dohody (33) přijaté na základě úmluvy UNFCCC, je potřeba upravit regulační rámec Unie pro dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)

Zatímco se obchodování s emisemi bude vztahovat také na emise skleníkových plynů ze silniční a námořní dopravy, jakož i z budov, oblast působnosti nařízení (EU) 2018/842 zůstane zachována. Nařízení (EU) 2018/842 se tedy bude nadále uplatňovat na emise skleníkových plynů z vnitrostátních plaveb, avšak nikoliv na emise z mezinárodních plaveb. Emise skleníkových plynů členských států v oblasti působnosti nařízení (EU) 2018/842, které se mají zohledňovat při kontrolách souladu, se budou nadále určovat po dokončení přezkumů inventur v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (34).

(7)

Zatímco se obchodování s emisemi může vztahovat také na emise skleníkových plynů ze silniční a námořní dopravy, jakož i z budov, oblast působnosti nařízení (EU) 2018/842 zůstane zachována. Nařízení (EU) 2018/842 se tedy bude nadále uplatňovat na emise skleníkových plynů z vnitrostátních plaveb, avšak nikoliv na emise z mezinárodních plaveb. Emise skleníkových plynů členských států v oblasti působnosti nařízení (EU) 2018/842, které se mají zohledňovat při kontrolách souladu, se budou nadále určovat po dokončení přezkumů inventur v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (34). V o některých odvětvích však emise v o minulých letech buď vzrostly, nebo zůstaly stabilní.

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)

V závěrech Evropské rady ze dne 11. prosince 2020 se uvádí, že cíl pro rok 2030 bude Unie plnit kolektivně při zajištění maximální nákladové efektivity, na tomto úsilí se budou podílet všechny členské státy v duchu spravedlnosti a solidarity a aniž by byl kdokoli opomenut. Nového cíle pro rok 2030 musí být dosaženo způsobem, který zachová konkurenceschopnost Unie a zohlední rozdílné výchozí pozice členských států, jejich specifické vnitrostátní podmínky a potenciál pro snížení emisí, a to také v případě ostrovních členských států a ostrovů, i vynaložené úsilí.

(9)

V závěrech Evropské rady ze dne 11. prosince 2020 se uvádí, že cíl pro rok 2030 bude Unie plnit kolektivně při zajištění maximální nákladové efektivity, na tomto úsilí se budou podílet všechny členské státy v duchu spravedlnosti a solidarity a aniž by byl kdokoli opomenut. Nového cíle pro rok 2030 musí být dosaženo způsobem, který zachová konkurenceschopnost Unie a zohlední rozdílné výchozí pozice členských států, již dosažené snížení emisí, jejich specifické vnitrostátní podmínky a potenciál pro snížení emisí, a to také v případě ostrovních členských států a ostrovů, i vynaložené úsilí.

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9a)

Po roce 2030 je nezbytné, aby Unie i každý členský stát dosáhly nejpozději do roku 2050 celounijního cíle klimatické neutrality, aby bylo poté možné dosáhnout negativních emisí. Nařízení (EU) 2018/842 by mělo zajistit, aby všechny členské státy byly přivedeny na emisní trajektorie a přijaly konkrétní dlouhodobé politiky, které povedou k dosažení tohoto cíle.

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)	V zájmu dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů o 55 % budou odvětví spadající pod nařízení (EU) 2018/842 muset postupně snižovat své emise, dokud v roce 2030 nedosáhnou snížení o 40 % ve srovnání s úrovněmi v roce 2005.

(10)	V zájmu naplnění závazků Unie vyplývajících z Pařížské dohody a dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 55 % budou všechna odvětví spadající pod nařízení (EU) 2018/842 muset postupně snižovat své emise, dokud v roce 2030 nedosáhnou snížení o 40 % ve srovnání s úrovněmi v roce 2005.

Pozměňovací návrh 13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)

Za tímto účelem musí být cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 zrevidován pro každý členský stát. Při revizi cíle snížení emisí skleníkových plynů je potřeba použít stejnou metodiku , jaká byla uplatněna při prvním přijetí nařízení (EU) 2018/842, v němž byly vnitrostátní příspěvky určeny po zvážení různých kapacit a možností nákladové efektivnosti v členských státech, aby tak bylo zajištěno spravedlivé a vyvážené sdílení úsilí. Snížení maximálních emisí skleníkových plynů v každém členském státě do roku 2030 by mělo být stanoveno ve vztahu k úrovni jeho přezkoumaných emisí skleníkových plynů v roce 2005, na něž se vztahuje toto nařízení, avšak s vyloučením ověřených emisí skleníkových plynů ze zařízení, která byla v provozu v roce 2005 a do systému EU obchodování s emisemi byla zahrnuta až po roce 2005.

(11)

Za tímto účelem musí být cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 zrevidován pro každý členský stát. Při revizi cíle snížení emisí skleníkových plynů se použije stejná metodika , jaká byla uplatněna při prvním přijetí nařízení (EU) 2018/842, v němž byly vnitrostátní příspěvky určeny po zvážení různých kapacit a možností nákladové efektivnosti v členských státech, aby tak bylo zajištěno spravedlivé a vyvážené sdílení úsilí . Rozdílné cíle členských států se však nesbližují, což by mělo být zohledněno při hodnocení toho, jak vnitrostátní cíle přispívají k dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 nákladově efektivním a spravedlivým způsobem. Snížení maximálních emisí skleníkových plynů v každém členském státě do roku 2030 by mělo být stanoveno ve vztahu k úrovni jeho přezkoumaných emisí skleníkových plynů v roce 2005, na něž se vztahuje toto nařízení, avšak s vyloučením ověřených emisí skleníkových plynů ze zařízení, která byla v provozu v roce 2005 a do systému EU obchodování s emisemi byla zahrnuta až po roce 2005.

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11a)

Sdělení Komise ze dne 14. října 2020 o strategii EU pro snižování emisí metanu poukázalo na to, že metan je silným skleníkovým plynem, který svým celkovým příspěvkem ke změně klimatu zaujímá druhé místo po oxidu uhličitém. Na molekulární úrovni je metan silnější než oxid uhličitý. I když metan zůstává v o atmosféře po kratší dobu než oxid uhličitý, má na klima významný vliv. V září 2021 vyhlásily Unie a Spojené státy Globální metanový závazek, k němuž se od té doby připojilo celkem více než 100 zemí. Signatáři tohoto závazku usilují o dosažení společného cíle snížit do roku 2030 celosvětové emise metanu alespoň o 30 % oproti roku 2020 a zlepšit standardy vykazování. Metan, oxid dusný a tzv. F-plyny představují téměř 20 % emisí skleníkových plynů v Unii. Vzhledem k o těmto závazkům a krátkodobé životnosti mnoha těchto skleníkových plynů je vhodné stanovit jeden nebo více cílů Unie pro všechny emise skleníkových plynů jiných než CO2 ve všech odvětvích.

Pozměňovací návrh 15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)

Dopady pandemie COVID-19 na hospodářství Unie a úroveň jejich emisí zatím nelze úplně vyčíslit. Na druhé straně Unie zavádí doposud největší stimulační balíček, který rovněž bude mít vliv na úroveň emisí. Vzhledem k této nejistotě bude vhodné prozkoumat údaje o emisích v roce 2025 a , bude-li to nutné , opětovně upravit roční emisní příděly .

(13)

Dopady pandemie COVID-19 na hospodářství Unie a úroveň jejich emisí zatím nelze úplně vyčíslit. Na druhé straně Unie zavádí doposud největší stimulační balíček, jehož cílem je zajistit ekologické oživení a který bude mít rovněž vliv na úroveň emisí. Je vhodné udržet stabilní, předvídatelný a ambiciózní regulační plán emisí po celé probíhající desetiletí s cílem zajistit nutné snížení emisí i bezpečnost plánování .

Pozměňovací návrhy 16 a 55

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)

Je tedy vhodné, aby se v roce 2025 aktualizovaly roční emisní příděly na období 2026–2030. Tato aktualizace by měla vycházet z komplexního přezkumu vnitrostátních inventurních údajů provedeného Komisí s cílem určit průměrné emise skleníkových plynů jednotlivých členských států během let 2021, 2022 a 2023.

vypouští se

Pozměňovací návrh 17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14a)

V souladu s nařízením (EU) 2021/1119 by mělo být prioritou snižování přímých emisí, které bude muset být doplněno zvýšeným pohlcováním CO2, s cílem dosáhnout klimatické neutrality. Nařízení (EU) 2021/1119 uznává, že propady uhlíku zahrnují přírodní a technologická řešení. Úloha technologických řešení pro pohlcování uhlíku byla rovněž řešena v několika zprávách Mezivládního panelu pro změnu klimatu, zejména v příspěvku pracovní skupiny III k šesté hodnotící zprávě. Je důležité, aby byl zaveden systém Unie pro certifikaci bezpečného a trvalého pohlcování uhlíku prostřednictvím technologických řešení, který členským státům a subjektům na trhu poskytne jasné vodítko, pokud jde o posílení tohoto pohlcování. Až bude takový systém certifikace v platnosti, lze provést analýzu započítávání těchto pohlcení podle práva Unie, včetně toho, zda započítávání těchto pohlcení ovlivňuje emise, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2018/842, a to při plném dodržení podmínek stanovených v o čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119. Tato pohlcení jsou dodatečná a nekompenzují nezbytné snížení emisí v o souladu s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119.

Pozměňovací návrh 18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)

Podle nařízení (EU) 2018/842 lze zrušení omezeného množství emisních povolenek v systému Evropské unie pro obchodování s emisemi zohlednit pro účely dosažení souladu některých členských států podle nařízení (EU) 2018/842. Vzhledem ke specifické struktuře maltského hospodářství je vnitrostátní cíl snížení emisí tohoto členského státu založený na hrubém domácím produktu na obyvatele mnohem vyšší než jeho potenciál k nákladově efektivnímu snížení emisí. Proto je vhodné zvýšit přístup Malty k výše uvedené možnosti flexibility, aniž by byl ohrožen cíl snížení emisí Unie do roku 2030. Členské státy, které mají na tuto flexibilitu nárok, ale v roce 2019 ji v o souvislosti s nařízením (EU) 2018/842 nevyužily, by měly mít možnost toto rozhodnutí revidovat, aby zohlednily nově navržené vnitrostátní cíle snižování emisí. Dotčené členské státy by rovněž měly mít možnost častěji revidovat své oznámené procentní podíly.

Pozměňovací návrh 19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16a)

S cílem zajistit dodržování minimálních příspěvků na období 2021–2030 podle nařízení (EU) 2018/842 v platném znění a motivovat členské státy k o jejich dodržování by měla být posílena nápravná opatření, která by měla být těsněji propojena s integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení (EU) 2018/1999. Pokud členský stát překročí své roční příděly emisí během dvou po sobě jdoucích let, měl by revidovat svůj integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, který mu byl předložen v souladu s nařízením (EU) 2018/1999, a zároveň by měl umožnit účast veřejnosti na tomto procesu.

Pozměňovací návrh 20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16b)

Unie a její členské státy jsou stranami Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí („Aarhuská úmluva“) (1a) . Veřejná kontrola a přístup ke spravedlnosti jsou zásadní součástí demokratických hodnot Unie a nástrojem k ochraně právního státu. Ve svém sdělení ze dne 14. října 2020 o zlepšení přístupu k o právní ochraně v záležitostech životního prostředí v EU a jejích členských státech Komise uznala, že přístup ke spravedlnosti není zaručen ve všech členských státech, a vyzvala Radu a Evropský parlament, aby do odvětvových právních předpisů začlenily explicitní ustanovení o přístupu k právní ochraně. Je proto vhodné zavést ustanovení pro zajištění přístupu veřejnosti ke spravedlnosti v případě opatření, kterými se provádí nařízení (EU) 2018/842 v platném znění.

Pozměňovací návrh 21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16c)

S cílem dosáhnout cílů nařízení (EU) 2018/842 ve znění pozdějších předpisů a dalších právních předpisů Unie, zejména cílů nařízení (EU) 2021/1119, by měly Unie a její členské státy při provádění politik využívat nejnovější vědecké poznatky. V celém nařízení (EU) 2018/842 ve znění pozdějších předpisů by proto mělo být případně zohledněno poradenství Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu zřízeného článkem 3 nařízení (EU) 2021/1119.

Pozměňovací návrh 22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)

Stanovení ambicióznějších cílů v rámci nařízení (EU) 2018/841 by vedlo ke snížení schopnosti členských států vytvářet čistá pohlcení, která lze využít pro dosažení souladu dle nařízení (EU) 2018/842. Navíc rozdělení využití flexibility LULUCF do dvou časových období dále omezí dostupnost čistých pohlcení pro účely dosažení souladu s nařízením (EU) 2018/842. V důsledku toho mohou některé členské státy čelit problémům při dosahování svých cílů vyplývajících z nařízení (EU) 2018/842, zatímco některé členské státy (stejné nebo jiné) mohou vytvářet čistá pohlcení, jež nebude možné využít pro dosažení souladu s nařízením (EU) 2018/842. Bude-li dosaženo cílů Unie stanovených v článku 3 nařízení (EU) 2021/1119, především pokud se jedná o maximální limit příspěvku čistých pohlcení, bude vhodné vytvořit nový dobrovolný mechanismus v podobě dodatečné rezervy, který pomůže členským státům při plnění povinností.

vypouští se

Pozměňovací návrh 23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18a)

Vzhledem k dlouhodobému rozměru účinné ochrany klimatu stanovené nařízením (EU) 2021/1119 a závazku Unie plnit cíle Pařížské dohody by jasnost ohledně jednotlivých dlouhodobých trajektorií snižování emisí členských států po roce 2030 umožnila přesnější plánování politik. Je proto vhodné zahrnout proces, který pro každý členský stát stanoví vnitrostátní trajektorie snižování emisí pro dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050.

Pozměňovací návrh 24

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod - 1 (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Název

Platné znění

Pozměňovací návrh

-1)	Název se nahrazuje tímto:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013

„Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 a následujícím období přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013“

Pozměňovací návrh 25

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1)	V článku 1 se údaj „30 %“ nahrazuje údajem „40 %“.

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Toto nařízení stanoví povinnosti členských států, pokud jde o jejich minimální příspěvky v období 2021–2030 ke splnění cíle Unie snížit do roku 2030 v odvětvích uvedených v článku 2 tohoto nařízení emise skleníkových plynů alespoň o 40 % oproti úrovním z roku 2005. Přispívá k dlouhodobému cíli klimatické neutrality v Unii nejpozději do roku 2050 s cílem dosáhnout následně negativních emisí. Přispívá tak k dosažení cílů nařízení (EU) 2021/1119 a Pařížské dohody. Toto nařízení rovněž stanoví pravidla pro určování ročních emisních přídělů a pro hodnocení pokroku členských států při dosahování jejich minimálních příspěvků a připravuje půdu pro stanovení cílů Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů po roce 2030 v o odvětvích, na něž se vztahuje článek 2 tohoto nařízení.“

Pozměňovací návrh 26

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 2 – odst. 1a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2a)

V článku 2 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a. Pro účely tohoto nařízení lze za biopaliva s nulovými emisemi považovat pouze biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy, která splňují kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (1a) . Pokud je podíl biopaliv a biokapalin, jakož i podíl paliv z biomasy spotřebovávaných v dopravě, která jsou vyrobena z potravinářských a krmných plodin, vyšší než maximální podíl stanovený v článku 26 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, nepovažují se tato paliva a tyto kapaliny pro účely tohoto nařízení za paliva s nulovými emisemi. Do ledna 2024 Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh za účelem změny pravidel týkajících se požadavků na stanovení a vykazování emisí skleníkových plynů zakotvených v o nařízení (EU) 2018/1999 podle tohoto článku.“

Pozměňovací návrhy 27, 57cp a 75

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 4 – odst. 2 a 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3)	V článku 4 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

3)	V článku 4 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. S výhradou možností flexibility podle článků 5, 6 a 7 tohoto nařízení a úpravy podle čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení a s přihlédnutím k případným odpočtům vyplývajícím z použití článku 7 rozhodnutí č. 406/2009/ES každý členský stát zajistí, aby jeho emise skleníkových plynů:

nepřekročily v letech 2021 a 2022 mezní hodnotu stanovenou prostřednictvím lineární trajektorie začínající na průměrné hodnotě jeho emisí skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018, stanovené podle odstavce 3 tohoto článku, a končící v roce 2030 na mezní hodnotě určené pro daný členský stát v příloze I tohoto nařízení. Počátek lineární trajektorie členského státu se nachází buď na pěti dvanáctinách vzdálenosti mezi roky 2019 a 2020, nebo v roce 2020, podle toho, která z příslušných hodnot povede k nižšímu přídělu daného členského státu;

nepřekročily v letech 2023 , 2024 a 2025 mezní hodnotu stanovenou prostřednictvím lineární trajektorie začínající v roce 2022 na hodnotě ročního emisního přídělu daného členského státu , stanoveného podle odstavce 3 tohoto článku pro daný rok , a končící v roce 2030 na mezní hodnotě určené pro daný členský stát ve sloupci 2 přílohy I tohoto nařízení;

nepřekročily v letech 2023 až 2030 mezní hodnotu stanovenou prostřednictvím lineární trajektorie na základě průměrné hodnoty jeho emisí skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018 , stanovené podle odstavce 3 tohoto článku, a končící v roce 2030 na mezní hodnotě určené pro daný členský stát v příloze I tohoto nařízení . Počátek lineární trajektorie členského státu se nachází buď na pěti dvanáctinách vzdálenosti mezi roky 2019 a 2020, nebo v roce 2020, podle toho, která z příslušných hodnot povede k nižšímu přídělu daného členského státu;

nepřekročily v období 2026–2030 mezní hodnotu stanovenou prostřednictvím lineární trajektorie začínající v roce 2024 na průměrné hodnotě jeho emisí skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023, oznámené členským státem podle článku 26 nařízení (EU) 2018/1999, a končící v roce 2030 na mezní hodnotě určené pro daný členský stát ve sloupci 2 přílohy I tohoto nařízení.

3. Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví roční emisní příděly pro každý členský stát pro jednotlivé roky v období 2021–2030 vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2 v souladu s lineárními trajektoriemi stanovenými v odstavci 2.

3. Po podrobných konzultacích s členskými státy Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví roční emisní příděly pro každý členský stát pro jednotlivé roky v období 2021–2030 vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2 v souladu s lineárními trajektoriemi stanovenými v odstavci 2.

Pro roky 2021 a 2022 stanoví roční emisní příděly na základě souhrnného přezkumu posledních vnitrostátních inventurních údajů za roky 2005 a 2016–2018, které členské státy předložily podle článku 7 nařízení (EU) č. 525/2013, a uvede pro každý členský stát hodnotu emisí skleníkových plynů v roce 2005 použitou ke stanovení těchto ročních emisních přídělů.

Pro roky 2023 , 2024 a 2025 stanoví roční emisní příděly na základě hodnoty emisí skleníkových plynů jednotlivých členských států za rok 2005 uvedené podle druhého pododstavce a přezkoumaných hodnot vnitrostátních inventurních údajů za roky 2016, 2017 a 2018 uvedených v druhém pododstavci.

Pro roky 2023 až 2030 stanoví roční emisní příděly na základě hodnoty emisí skleníkových plynů jednotlivých členských států za rok 2005 uvedené podle druhého pododstavce a přezkoumaných hodnot vnitrostátních inventurních údajů za roky 2016, 2017 a 2018 uvedených v druhém pododstavci.

Pro roky 2026–2030 stanoví roční emisní příděly na základě hodnoty emisí skleníkových plynů jednotlivých členských států za rok 2005 uvedené podle druhého pododstavce a na základě souhrnného přezkumu nejnovějších vnitrostátních inventurních údajů za roky 2021, 2022 a 2023, které členské státy předložily podle článku 26 nařízení (EU) 2018/1999.“

Pozměňovací návrh 28

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 4 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3a)

V článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„5a. „Opatření přijatá za účelem omezení emisí skleníkových plynů, jak je stanoveno v odstavcích 1, 2 a 3, se provádějí v souladu se spravedlivou transformací pro všechny. Komise přijme společné pokyny, v nichž určí metody podpory členských států při provádění spravedlivé transformace pro všechny.“

Pozměňovací návrh 29

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 b (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 4a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3b)	Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 4a

Minimální příspěvek ke snížení emisí skleníkových plynů jiných než CO2 pro rok 2030

1. Do července 2023 Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh, kterým se stanoví jeden nebo více cílů na úrovni Unie pro snížení emisí jiných než CO2, na něž se vztahuje čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení do roku 2030. Cíl nebo cíle musí být v souladu s odhadovaným snížením emisí nezbytným pro splnění cíle stanoveného v článku 1 tohoto nařízení a cíle stanoveného v článku 2 nařízení (EU) 2021/1119 a musí být navrženy po důkladné konzultaci s Vědeckým poradním výborem pro změnu klimatu.

2. Do 31. července 2023 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí celounijní snížení emisí jiných než CO2 plánovaná a provedená podle příslušných unijních a vnitrostátních právních předpisů a politik, včetně integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení (EU) 2018/1999 a strategických plánů společné zemědělské politiky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (1a) . Pokud Komise předloží legislativní návrh podle odstavce 1 a usoudí, že se neočekává, že snížení emisí jiných než CO2 dosáhne cíle nebo cílů uvedených v uvedeném odstavci, vydá doporučení pro dodatečná zmírňující opatření a členské státy přijmou vhodná opatření.

3. Pokud Komise ve zprávě uvedené v o odstavci 2 tohoto článku nebo ve svém ročním posouzení podle článku 26 nařízení (EU) 2018/1999 dospěje k závěru, že Unie nedosahuje dostatečného pokroku ke splnění minimálního příspěvku k emisím jiným než CO2 podle článku 1 tohoto nařízení, předloží případně Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrhy, které mohou za tímto účelem zahrnovat odvětvové cíle nebo odvětvová opatření nebo obojí.“

Pozměňovací návrh 30

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 c (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 5 – odst. 1 a 2

Platné znění

Pozměňovací návrh

3c)	V článku 5 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

1. S ohledem na roky 2021– 2025 si členský stát může pro následující rok vypůjčit množství až do výše 10 % ze svého ročního emisního přídělu.

„1. S ohledem na roky 2021– 2029 si členský stát může pro následující rok vypůjčit množství až do výše 5 % ze svého ročního emisního přídělu.“

2. S ohledem na roky 2026–2029 si členský stát může pro následující rok vypůjčit množství až do výše 5 % ze svého ročního emisního přídělu.

Pozměňovací návrh 31

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 d (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 5 – odst. 3 – písm. a

Platné znění

Pozměňovací návrh

3d)	V čl. 5 odst. 3 se písmeno a) nahrazuje tímto:

a )	s ohledem na rok 2021 nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu započítat do následujících let až do roku 2030 a

„a )	s ohledem na rok 2021 nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu až do výše 5 % svého ročního emisního přídělu pro daný rok započítat do následujících let až do roku 2025 a“

Pozměňovací návrh 32

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 e (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 5 – odst. 3 – písm. b

Platné znění

Pozměňovací návrh

3e)	V čl. 5 odst. 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

b)	s ohledem na roky 2022– 2029 nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu až do výše 30 % svého ročního emisního přídělu pro daný rok započítat do následujících let až do roku 2030 .

„b)	s ohledem na roky 2022– 2024 nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu až do výše 10 % svého ročního emisního přídělu pro daný rok započítat do následujících let až do roku 2025“.

Pozměňovací návrh 33

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 f (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 5 – odst. 3 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3f)

V čl. 5 odst. 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„ba)	s ohledem na roky 2026–2029 nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu až do výše 10 % svého ročního emisního přídělu pro daný rok započítat do následujících let až do roku 2030.“

Pozměňovací návrh 34

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 g (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 5 – odst. 4

Platné znění

Pozměňovací návrh

3g)	V článku 5 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

4. S ohledem na roky 2021–2025 může členský stát převést až 5 % svého ročního emisního přídělu na daný rok na jiný členský stát a s ohledem na roky 2026–2030 může převést až 10 % . Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem dosažení souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030 .

„4. S ohledem na roky 2021–2025 může členský stát převést až 5 % svého ročního emisního přídělu na daný rok na jiný členský stát. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem dosažení souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2025 .

S ohledem na roky 2026–2030 může členský stát převést až 5 % svého ročního emisního přídělu na daný rok na jiný členský stát. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem dosažení souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.

Členské státy informují Komisi o veškerých opatřeních přijatých podle tohoto odstavce včetně převodní ceny za tunu ekvivalentu CO2.“

Pozměňovací návrh 35

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 h (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 5 – odst. 6

Platné znění

Pozměňovací návrh

3h)	V článku 5 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

Členské státy mohou využít příjmy získané převodem ročních emisních přídělů podle odstavců 4 a 5 k boji proti změně klimatu v Unii nebo ve třetích zemích. Členské státy informují Komisi o veškerých uskutečněných aktivitách podle tohoto odstavce.

„Členské státy využijí příjmy získané převodem ročních emisních přídělů podle odstavců 4 a 5 k boji proti změně klimatu v Unii nebo ve třetích zemích. Členské státy informují Komisi o veškerých uskutečněných aktivitách podle tohoto odstavce a tyto informace zpřístupní ve snadno přístupné formě veřejnosti . Členský stát, který roční emisní příděly převede na jiný členský stát, zveřejní záznam o převodu a zpřístupní veřejnosti výši náhrady, kterou za příděly obdržel.“

Pozměňovací návrh 36

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 i (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 6 – odst. 3 – pododstavec 2

Platné znění

Pozměňovací návrh

3i)	V čl. 6 odst. 3 se pododstavec 2 nahrazuje tímto:

Členské státy uvedené v příloze II mohou rozhodnout, že oznámený procentní podíl během uvedeného období sníží, a to jednou v roce 2024 a jednou v roce 2027. V takovém případě o tomto rozhodnutí informuje dotčený členský stát Komisi do 31. prosince 2024, respektive do 31. prosince 2027.

„Členské státy uvedené v příloze II mohou rozhodnout, že své rozhodnutí o oznámení do roku 2023 změní a oznámený procentní podíl během uvedeného období sníží, a to jednou v roce 2024 a jednou v roce 2027. V takovém případě o tomto rozhodnutí informuje dotčený členský stát Komisi do 31. prosince 2023 , do 31. prosince 2024, respektive do 31. prosince 2027.“

Pozměňovací návrh 37

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 8

Platné znění

Pozměňovací návrh

5a)	Článek 8 se nahrazuje tímto:

Článek 8

„Článek 8

Nápravná opatření

1. Pokud Komise při svém každoročním posouzení podle článku 21 nařízení (EU) č. 525 / 2013 a po zohlednění zamýšleného využití možností flexibility uvedených v článcích 5, 6 a 7 tohoto nařízení zjistí, že některý členský stát nedosahuje dostatečného pokroku v plnění svých závazků podle článku 4 tohoto nařízení, předloží tento členský stát Komisi do tří měsíců plán nápravných opatření zahrnující:

1. Pokud Komise při svém každoročním posouzení podle článku 29 nařízení (EU) 2018 / 1999 a po zohlednění zamýšleného využití možností flexibility uvedených v článcích 5, 6 a 7 tohoto nařízení zjistí, že některý členský stát nedosahuje dostatečného pokroku v plnění svých závazků podle článku 4 tohoto nařízení, předloží tento členský stát Komisi do tří měsíců plán nápravných opatření zahrnující:

-a)	podrobné vysvětlení uvádějící důvody, proč členský stát nedosahuje dostatečného pokroku při plnění svých povinností podle článku 4 tohoto nařízení;

-ab)

celkovou výši finančních prostředků Unie, které členský stát obdržel na výdaje a investice související s klimatem a ekologickou transformací, a informace o tom, jak využití těchto prostředků přispělo k plnění jeho povinností podle článku 4 tohoto nařízení a jak hodlá tyto prostředky využít za účelem plnění uvedených povinností;

a)	dodatečná opatření, která členský stát provede, aby splnil své konkrétní povinnosti podle článku 4 tohoto nařízení, prostřednictvím vnitrostátních politik a opatření a provedení opatření Unie;

a)	dodatečná opatření, která členský stát provede, aby splnil své konkrétní povinnosti podle článku 4 tohoto nařízení, prostřednictvím vnitrostátních politik a opatření a provedení opatření Unie;

b)	přesný harmonogram provedení těchto opatření, který umožní posoudit každoroční pokrok dosažený při provádění.

b)	přesný harmonogram provedení těchto opatření, který umožní posoudit každoroční pokrok dosažený při provádění ; pokud členský stát zřídil vnitrostátní poradní orgán pro klima, požádá tento orgán při určování nezbytných opatření o radu;

ba)	výkaz množství dodatečného snížení emisí, jehož bude podle odhadů členského státu těmito opatřeními dosaženo, spolu s metodou použitou k odhadu tohoto dodatečného snížení emisí;

bb)	informace o tom, jak plán nápravných opatření posílí integrovaný vnitrostátní plán členského státu v oblasti energetiky a klimatu přijatý podle nařízení (EU) 2018/1999.

1a. Pokud členský stát překročí svůj roční emisní příděl ve dvou nebo více po sobě následujících letech, provede revizi svého integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a své dlouhodobé strategie podle nařízení (EU) 2018/1999. Členský stát dokončí tuto revizi do šesti měsíců. Komise vydá doporučení, v nichž určí, jak má revize integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu nebo vnitrostátní dlouhodobé strategie, nebo obojí, vypadat. Členský stát oznámí revidované plány Komisi spolu s prohlášením, v němž uvede, jak mají navrhované revize napravit jeho nedodržování ročních emisních přídělů a jak reagoval na případná doporučení Komise. Pokud integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu nebo dlouhodobá strategie zůstanou bez podstatných změn, zveřejní členský stát vysvětlení, v němž uvede důvody.

2. Při posuzování všech takových plánů nápravných opatření je Komisi nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí v souladu se svým ročním pracovním programem.

2. Při posuzování všech takových plánů nápravných opatření je Komisi nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí v souladu se svým ročním pracovním programem a Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu, zřízený článkem 3 nařízení (EU) 2021/1119 .

3. Komise může k plánům nápravných opatření předloženým podle odstavce 1 vydat stanovisko ohledně robustnosti dotčených nápravných opatření a v takovém případě tak učiní do čtyř měsíců od jejich obdržení. Dotyčný členský stát stanovisko Komise v co nejvyšší míře zohlední a může s ohledem na ně svůj plán nápravných opatření revidovat .

3. Komise vydá k plánům nápravných opatření předloženým podle odstavce 1 stanovisko ohledně robustnosti dotčených nápravných opatření a učiní tak do čtyř měsíců od jejich obdržení. Dotyčný členský stát stanovisko Komise v co nejvyšší míře zohlední a reviduje s ohledem na ně svůj plán nápravných opatření . Pokud se dotyčný členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí nezabývá, předloží Komisi odůvodnění .

3a. Plány nápravných opatření, stanoviska Komise i odpovědi a odůvodnění obdržené od členských států podle odstavců 1, 1a a 3 jsou přístupné veřejnosti.

3b. Při aktualizaci svého integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 uvedou členské státy odkazy na své plány nápravných opatření podle odstavců 1 a 1a a na případná stanoviska Komise vydaná podle tohoto článku.“

Pozměňovací návrh 38

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Pokud emise skleníkových plynů určitého členského státu v období 2021–2025 podle článku 4 nařízení (EU) 2018/841 překročily pohlcení stanovená podle článku 12 uvedeného nařízení, provede ústřední správce pro příslušné roky odpočet od ročních emisních přídělů tohoto členského státu odpovídající množství těchto nadměrných emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2.

„2. Pokud emise skleníkových plynů určitého členského státu buď v období 2021–2025 , nebo v období 2026–2030 podle článku 4 nařízení (EU) 2018/841 překročily pohlcení stanovená podle článku 12 uvedeného nařízení, provede ústřední správce pro příslušné roky odpočet od ročních emisních přídělů tohoto členského státu odpovídající množství těchto nadměrných emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2.“

Pozměňovací návrh 39

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 11a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7)	Vkládá se nový článek, který zní:

vypouští se

Článek 11a

Dodatečná rezerva

1. Pokud Unie do roku 2030 sníží čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (**) a s přihlédnutím k maximální mezní hodnotě příspěvku čistých pohlcení, stanoví se dodatečná rezerva v registru Unie.

2. Členské státy, které se rozhodnou, že nebudou přispívat do dodatečné rezervy nebo z ní čerpat, oznámí své rozhodnutí Komisi nejpozději šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

3. Dodatečnou rezervu tvoří čistá pohlcení, která zúčastněné členské státy vytvořily v období 2026–2030 nad rámec příslušných cílů podle nařízení (EU) 2018/841, po odpočtu obou z těchto položek:

a)	možností flexibility využitých podle článků 11 až 13b nařízení (EU) 2018/841;

b)	množství zohledněného pro účely dosažení souladu podle článku 7 tohoto nařízení.

4. Je-li stanovena dodatečná rezerva podle odstavce 1, zúčastněný členský stát z ní může čerpat, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	emise skleníkových plynů členského státu překračují jeho roční emisní příděly v období 2026–2030;

b)	členský stát vyčerpal možnosti flexibility podle čl. 5 odst. 2 a 3;

c)	členský stát v plné míře využil čistá pohlcení v souladu s článkem 7, i když toto množství nedosáhlo úrovně stanovené v příloze III, a

d)	členský stát neuskutečnil žádné čisté převody jiným členským státům podle článku 5.

5. Pokud členský stát splnil podmínky uvedené v odstavci 4 tohoto článku, obdrží z dodatečné rezervy dodatečné množství až do výše svého deficitu, aby dosáhl souladu podle článku 9.

Pokud výsledné společné množství, které mají obdržet všechny členské státy splňující podmínky uvedené v odstavci 4 tohoto článku, přesáhne množství vyčleněné pro dodatečnou rezervu podle odstavce 3 tohoto článku, množství, jež mají obdržet jednotlivé členské státy, se přiměřeně sníží.

Pozměňovací návrh 40

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 15

Platné znění

Pozměňovací návrh

7a)	Článek 15 se nahrazuje tímto:

Článek 15

„Článek 15

Přezkum

1. Toto nařízení bude průběžně přezkoumáváno s přihlédnutím mimo jiné k vývoji situace v členských státech, ke způsobu, jakým všechna odvětví hospodářství přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů, k vývoji na mezinárodní úrovni a k úsilí vyvíjenému za účelem dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody.

2. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do šesti měsíců po každém globálním hodnocení podle článku 14 Pařížské dohody zprávu o fungování tohoto nařízení, včetně rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou, pokud jde o roční emisní příděly, a také o přínosu tohoto nařízení k dosažení celkového cíle Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů k roku 2030 a jeho přínosu k dosažení cílů Pařížské dohody, a to zejména s ohledem na potřebu zavedení dalších politik a opatření Unie za účelem nezbytných snížení emisí skleníkových plynů ze strany Unie a členských států, včetně rámce pro období po roce 2030, a může případně předložit vhodné návrhy.

2. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do šesti měsíců po každém globálním hodnocení podle článku 14 Pařížské dohody zprávu o fungování tohoto nařízení, včetně rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou, pokud jde o roční emisní příděly, a také o příspěvku tohoto nařízení k cíli Unie v oblasti klimatické neutrality a k průběžným cílům Unie v oblasti klimatu podle článků 2 a 4 nařízení (EU) 2021/1119 a o jeho přínosu k dosažení cílů Pařížské dohody, a to zejména s ohledem na potřebu zavedení dalších politik a opatření Unie za účelem nezbytných snížení emisí skleníkových plynů ze strany Unie a členských států, včetně rámce pro období po roce 2030, a může případně předložit vhodné návrhy.

V těchto zprávách se zohlední strategie vypracované podle článku 4 nařízení (EU) č. 525 / 2013 s cílem přispět k vytvoření dlouhodobé unijní strategie.

V těchto zprávách se zohlední strategie vypracované podle článku 15 nařízení (EU) 2018 / 1999 s cílem přispět k vytvoření dlouhodobé unijní strategie.“

Pozměňovací návrh 41

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 b (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 15a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7b)	Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 15a

Soulad s cílem Unie a členských států v oblasti klimatické neutrality

1. Nejpozději do přijetí legislativního aktu, kterým se stanoví cíl Unie v oblasti klimatu do roku 2040 podle čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1119, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž uvede:

a)	vhodnost stávajících vnitrostátních cílů podle přílohy I tohoto nařízení, pokud jde o jejich příspěvek k dosažení cíle klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 podle nařízení (EU) 2021/1119 nákladově efektivním a spravedlivým způsobem;

b)	trajektorii snižování emisí skleníkových plynů v působnosti tohoto nařízení pro každý členský stát, přičemž tato trajektorie je slučitelná s cílem, aby každý členský stát dosáhl nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality.

2. Do šesti měsíců od zveřejnění zprávy uvedené v odstavci 1 předloží Komise návrhy na omezení emisí skleníkových plynů pro odvětví, na něž se vztahuje toto nařízení. Tyto návrhy zajistí nákladově efektivní a spravedlivé rozdělení úsilí o snížení emisí v celé Unii na základě trajektorií snižování emisí uvedených v odst. 1 písm. b).“

Pozměňovací návrh 42

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 c (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 15b (nový)

Platné znění

Pozměňovací návrh

7c)	Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 15b

Přístup ke spravedlnosti

1. Členské státy zajistí, aby osoby z řad dotčené veřejnosti, které splňují podmínky stanovené v odstavci 2, a to včetně fyzických i právnických osob nebo jejich sdružení, organizací či skupin, mohly v souladu s vnitrostátním právním řádem dosáhnout toho, aby soud nebo jiný nezávislý a nestranný orgán zřízený zákonem přezkoumal po stránce hmotné i procesní zákonnost rozhodnutí, aktů nebo nečinnosti, které:

a)	nejsou v souladu s právními povinnostmi stanovenými v článcích 4 až 8 tohoto nařízení; nebo

b)	na něž se vztahuje článek 10 nařízení (EU) 2018/1999.

Pro účely tohoto odstavce zahrnuje jednání nebo opomenutí, které není v souladu s právními povinnostmi podle článků 4 nebo 8, jednání nebo opomenutí týkající se politiky či opatření přijatých za účelem plnění těchto povinností, pokud dotčená politika či opatření k tomuto plnění dostatečně nepřispívají.

2. Má se za to, že osoby z řad dotčené veřejnosti splňují podmínky uvedené v odstavci 1, pokud:

a)	mají dostatečný zájem; nebo

b)	namítají porušování práva, pokud to správní procesní právo členského státu vyžaduje jako podmínku.

Co představuje dostatečný zájem, určí členské státy v souladu s cílem poskytnout osobám z řad dotčené veřejnosti široký přístup ke spravedlnosti a v souladu s Aarhuskou úmluvou. Za tímto účelem se má za to, že dostatečným zájmem pro účely tohoto odstavce je zájem jakékoli nevládní organizace, jež podporuje ochranu životního prostředí a splňuje požadavky vnitrostátních právních předpisů.

3. Odstavce 1 a 2 nevylučují možnost vyžádat si předběžné přezkoumání správním orgánem a nemají vliv na požadavek, aby byly před předáním věci k soudnímu přezkoumání vyčerpány postupy správního přezkoumávání, pokud to vyžaduje vnitrostátní právo. Každé takové řízení musí být spravedlivé, nestranné a včasné a nesmí být nepřiměřeně nákladné.

4. Členské státy zajistí, aby byly praktické informace o přístupu ke správnímu a soudnímu přezkumu snadno dostupné veřejnosti.“

Pozměňovací návrh 43

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 d (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7d)	Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 16a

Vědecké poradenství týkající se odvětví, na něž se vztahuje nařízení o ‚sdílení úsilí‘ nebo evropský právní rámec pro klima

V souladu s mandátem stanoveným v čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1119 je vyzván Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu, aby z vlastního podnětu poskytoval vědecké poradenství a vydával zprávy o trajektorii tohoto nařízení, o ročních úrovních emisí a flexibilitě a o jejich souladu s cíli v oblasti klimatu, a to zejména s cílem poskytnout informace pro jakoukoli následnou revizi tohoto nařízení. Komise doporučení výboru náležitě zohlední, nebo veřejně odůvodní, proč k němu nepřihlížela.“

(*) Odkazem na „cp“ v názvech přijatých pozměňovacích návrhů se rozumí odpovídající část těchto pozměňovacích návrhů.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru k interinstitucionálnímu jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0163/2022).

(31) Sdělení Komise – Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019)0640 final ze dne 11. prosince 2019.

(31a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(33) Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).

(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(1a) Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4.

(1a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).

(**) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

27.12.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 493/232

P9_TA(2022)0233

Využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) ***I

Pozměňovací návrhy (*1) přijaté Evropským parlamentem dne 8. června 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum (COM(2021)0554 – C9-0320/2021 – 2021/0201(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2022/C 493/24)

Pozměňovací návrh 1

Návrh legislativního usnesení

Právní východisko 4 a (nové)

Návrh legislativního usnesení

Pozměňovací návrh

–	s ohledem na zásadu subsidiarity, proporcionality a solidarity,

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Návrh	Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum	kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde zjednodušení podávání zpráv a pravidel souladu a stanovení cílů členských států pro období od roku 2026 do roku 2030 v odvětví využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum
(Text s významem pro EHP)	(Text s významem pro EHP)

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)

Pařížská dohoda přijatá v prosinci roku 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu roku 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“) (36). Její smluvní strany se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 oC ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 oC oproti období před industrializací. Přijetím Klimatického paktu z Glasgow smluvní strany Pařížské dohody uznaly, že omezení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 oC oproti období před průmyslovou revolucí by vedlo k výraznému omezení rizik a dopadu změny klimatu, a zavázaly se, že do konce roku 2022 zvýší v souladu se zjištěními Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) své cíle na rok 2030, aby odstranily rozdíly ve vytyčených ambicích. Toho by mělo být dosaženo způsobem, který se bude řídit zásadou rovnosti a společné, avšak rozdílné odpovědnosti a odpovídajících schopností, a se zřetelem na rozdílné podmínky členských států. Revize nařízení o využívání půdy, změnách v LULUCF je jedinečnou příležitostí, jak před 27. zasedáním konference smluvních stran (COP27) rámcové úmluvy UNFCCC v Egyptě přispět k posílení opatření Unie v oblasti klimatu.

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1a)

Politika a opatření Unie dosud nestačily k zastavení úbytku biologické rozmanitosti a k dosažení cílů v oblasti biologické rozmanitosti stanovených v Aiči pro rok 2020. Evropská agentura pro životní prostředí ve své zprávě „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020: znalosti pro transformaci na udržitelnou Evropu“ konstatuje, že „Evropa nadále ztrácí biologickou rozmanitost alarmujícím tempem a mnoho dohodnutých politických cílů nebude dosaženo. Hodnocení druhů a stanovišť chráněných podle směrnice o stanovištích vykazují převážně nepříznivý stav z hlediska ochrany, a to 60 % pro druhy a 77 % pro stanoviště.“ (1a) Ze zprávy Společného výzkumného střediska z roku 2021 vyplývá, že v Evropě zbývá pouze 4,9 milionu hektarů primárních a původních lesů, které jsou nezbytné pro zachování biologické rozmanitosti a zmírnění změny klimatu, což představuje pouze 3 % celkové rozlohy lesů v Unii a 1,2 % rozlohy pevniny Unie (1b) .

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1b)

Přes rozšiřování stromového porostu dochází od roku 2015 k výraznému snižování schopnosti lesů Unie odstraňovat uhlík a tento trend bude pokračovat. Do roku 2015 bylo zemědělství v Unii schopno odstranit přibližně 7 % celkových emisí v EU (přibližně 300 milionů tun ekvivalentu CO2) (1a) . Podle Evropské agentury pro životní prostředí dojde do roku 2030 k tomu, že stejná rozloha půdy bude schopna odstranit o 40 % méně ekvivalentu CO2 (1b) (v roce 2030 se sníží na - 185 milionů tun) (1c) . Tento nedávný pokles ukládání uhlíku je částečně způsoben nárůstem těžby dřeva. V letech 2021 až 2030 může navíc v důsledku klimatické změny dojít vzhledem k poruchám k omezení skladovacího potenciálu evropských lesů o 180 milionů tun CO2, což by vedlo k omezení očekávaného čistého propadu uhlíku o více než 50 % (1d) .

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1c)

Ve svém sdělení o Zelené dohodě pro Evropu ze dne 11. prosince 2019 vytyčila Komise novou strategii, která má být první etapou transformace Unie na uhlíkově neutrální a plně oběhovou ekonomiku bez toxických látek, která by byla udržitelná z hlediska životního prostředí a která by respektovala meze planety, a to nejpozději do roku 2050. Zelená dohoda pro Evropu má rovněž za cíl posílit celosvětově vyvíjené úsilí o uplatňování přístupu „jedno zdraví“, který uznává, že lidské zdraví, zdraví zvířat a zdravé a odolné životní prostředí jsou spolu úzce spojeny, a přispět k realizaci cílů Pařížské dohody, úmluvy o biologické rozmanitosti a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1d.	Ve zvláštní zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu se uvádí, že oceány hrají zásadní úlohu při absorpci a redistribuci přírodního a antropogenního oxidu uhličitého (CO2) a tepla a také při podpoře ekosystémů.

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)

Řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody jsou jádrem sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“ , které Komise přijala dne 11. prosince 2019 (28). S ohledem na velmi závažné dopady pandemie onemocnění COVID-19 na zdraví a hospodářský blahobyt občanů Unie nezbytnost a hodnota Zelené dohody pro Evropu jenom vzrostly .

(2)

Jádrem sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, které Komise přijala dne 11. prosince 2019 (28) , je zaujetí holistického přístupu k řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody spravedlivým a inkluzivním způsobem, v rámci něhož by nebyl nikdo opomenut. Je proto nezbytné, aby opatření přijímaná za účelem dosažení cílů tohoto nařízení zohledňovala zásadu „významně nepoškozovat“ a minimální záruky ve smyslu článků 17 a 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (28a) , ale také zásady zakotvené v evropském pilíři sociálních práv. Nezbytnost a hodnota Zelené dohody pro Evropu a potřeba jejího uplatňování udržitelným způsobem s ohledem na velmi závažné dopady pandemie onemocnění COVID-19 na zdraví , sociální soudržnost a blahobyt občanů Unie jen dále vzrostla .

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2a)

Sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ představuje zvýšení cílů Unie, pokud jde o ochranu biologické rozmanitosti a dobře fungujících ekosystémů a jejich obnovení. Vědecké poznatky, zprávy a doporučení týkající se zoonóz a pandemií, včetně zprávy ze semináře IPBES o ztrátě biologické rozmanitosti a pandemiích a zprávy Programu OSN pro životní prostředí ze dne 6. července 2020 nazvané „Jak předejít příští pandemii – Zoonózy a způsoby přerušení řetězce jejich přenosu“ ukázaly, že je důležité zastavit úbytek biologické rozmanitosti a při tvorbě politiky holisticky uplatňovat zásadu „jedno zdraví“, která odráží skutečnost, že lidské zdraví, zvířata a životní prostředí jsou vzájemně propojeny a že je v celé společnosti naléhavě nutné provést změny a dosáhnout transformace.

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2b)

Osmý akční program Unie pro životní prostředí se zaměřuje na urychlení ekologické transformace na klimaticky neutrální, udržitelné, odolné a konkurenceschopné oběhové hospodářství bez toxických látek, které by efektivně využívalo zdroje a bylo by založeno na obnovitelných zdrojích energie, a to spravedlivým, rovným a inkluzivním způsobem, a dále na ochranu, obnovu a zlepšení stavu životního prostředí, mimo jiné zastavením a zvrácením úbytku biologické rozmanitosti. Uznává se v něm, že zdravé životní prostředí je základem blahobytu všech lidí, kdy je zachována biologická rozmanitost, ekosystémy prosperují a kde je zajištěna ochrana a obnova přírody, což vede ke zvýšení odolnosti vůči změně klimatu, katastrofám souvisejícím s počasím a klimatem a dalším environmentálním rizikům.

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2c)

Program OSN pro životní prostředí a Globální fórum OECD pro životní prostředí poukázaly na to, že environmentální změny mají specifické dopady na ženy a muže. Genderově odlišné role vedou rovněž k tomu, že ženy a muži jsou vůči účinkům změny klimatu rozdílně vnímaví, a dopady změny klimatu tak zhoršují genderové nerovnosti. V osmém akčním programu pro životní prostředí je zohledňování rovnosti žen a mužů v politice v oblasti klimatu a životního prostředí, včetně začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do všech fází procesu tvorby politiky, definováno jako zásadní podmínka umožňující dosáhnout prioritních cílů programu, což vyžaduje úsilí Komise, členských států, regionálních a místních orgánů a případně zúčastněných stran.

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)	V aktualizovaném vnitrostátně stanoveném závazku ke snížení emisí předloženém sekretariátu UNFCCC dne 17. prosince 2020 se Unie zavázala snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v celém svém hospodářství nejméně o 55 % v porovnání s úrovněmi roku 1990 (29).

(3)

V aktualizovaném vnitrostátně stanoveném závazku ke snížení emisí předloženém sekretariátu UNFCCC dne 17. prosince 2020 se Unie zavázala snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v celém svém hospodářství nejméně o 55 % v porovnání s úrovní roku 1990 (29) , zatímco Evropský parlament vyzval ke snížení hrubých emisí skleníkových plynů v celém hospodářství Unie do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990 alespoň o 60 % .

Pozměňovací návrh 13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3a)

Snížení emisí metanu má zásadní význam z hlediska splnění cíle Pařížské dohody, kterým je omezit nárůst globální teploty na 1,5 oC do konce století. Ve zprávě Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) z roku 2021 se odhaduje, že rychlá akce v oblasti emisí metanu by mohla do roku 2045 snížit globální teplotu o 0,3 oC. Proto je naléhavě nutné, aby Unie přijala cíl na omezení emisí metanu a doprovodná závazná opatření, která by omezila emise metanu ze všech zdrojů, včetně biogenních.

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)

V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (30) Unie zakotvila v právním řádu cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality svého hospodářství . Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný závazek Unie snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcení) nejméně o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Očekává se, že k dosažení tohoto cíle přispějí všechna hospodářská odvětví, včetně odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví . Příspěvek čistého pohlcení k cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 je omezen na 225 milionů tun ekvivalentu CO2. V souvislosti s nařízením (EU) 2021/1119 Komise v příslušném prohlášení znovu potvrdila svůj záměr navrhnout revizi nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 (31) v souladu s cílem zvýšit do roku 2030 čisté pohlcení uhlíku na úroveň přesahující 300 milionů tun ekvivalentu CO2 v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví.

(4)

V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (30) Unie zakotvila v právním řádu cíl dosáhnout nejpozději do roku 2050 ve svém hospodářství rovnováhy mezi antropogenními emisemi podle zdrojů a pohlcováním emisí skleníkových plynů v Unii a následně dosáhnout záporných emisí . Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný závazek Unie snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcení) nejméně o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Očekává se, že k dosažení tohoto cíle přispějí všechna hospodářská odvětví, včetně odvětví LULUCF . S cílem zajistit do roku 2030 dostatečné úsilí o snížení emisí je příspěvek čistého pohlcení k cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 omezen na 225 milionů tun ekvivalentu CO2.

Pozměňovací návrh 15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4a)	Odvětví LULUCF je od začátku vykazovaného období v roce 1990 významným pohlcovačem uhlíku. Samotné lesnictví pohltilo v Unii od roku 1990 přibližně 400 milionů tun ekvivalentu CO2 ročně.

Pozměňovací návrh 16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4b)

K zajištění většího propojení mezi městskými oblastmi na jedné straně a venkovskými a vzdálenými oblastmi v celé Unii a mezi členskými státy na straně druhé je nezbytná výstavba nové dopravní infrastruktury. Taková výstavba však může zároveň přispět k umělému využívání půdy, což může zase snížit schopnost půdy absorbovat skleníkové plyny. Každé takové využívání půdy by mělo být zváženo z hlediska jeho potenciálu ke snižování emisí a jeho dopadu na klima, přičemž je třeba zohlednit nutnost zachovat rovnováhu mezi hospodářským, sociálním a environmentálním rozměrem. Členské státy by měly být vybízeny k zajištění toho, aby plánování, povolování a zavádění dopravní infrastruktury a infrastruktury cestovního ruchu přispívaly k udržitelnému plnění cílů tohoto nařízení, a k zajištění dobré údržby stávající infrastruktury a účinného využívání půdy z hlediska klimatu, zejména v sítích silniční dopravy.

Pozměňovací návrh 17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)

S cílem přispět k ambicióznějšímu snížení čistých emisí skleníkových plynů ze 40 % na nejméně 55 % oproti úrovni z roku 1990 by měly být pro každý členský stát stanoveny závazné roční cíle pro čisté pohlcení skleníkových plynů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v období 2026– 2030 (obdobně ke stanovení ročních emisních přídělů v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (32)), což povede k cílové hodnotě čistého pohlcení 310 milionů tun ekvivalentu CO2 v celé Unii v roce 2030. Metodika použitá ke stanovení vnitrostátních cílů na rok 2030 by měla zohlednit průměrné emise skleníkových plynů a jejich pohlcování z let 2016, 2017 a 2018, které vykazují jednotlivé členské státy, a měla by odrážet stávající výsledky, co se týče zmírňování v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví , a podíl každého členského státu na ploše obhospodařované půdy v Unii, a to s přihlédnutím ke schopnosti daného členského státu zlepšit svou výkonnost v odvětví prostřednictvím postupů obhospodařování půdy nebo změn ve využívání půdy, které jsou přínosem pro klima a biologickou rozmanitost.

(5)

S cílem zajistit, že odvětví LULUCF bude udržitelným a předvídatelným způsobem dlouhodobě přispívat k cíli Unie dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a následně k cíli dosáhnout záporných emisí, měly by být pro každý členský stát stanoveny závazné roční cíle pro čisté pohlcování skleníkových plynů v odvětví LULUCF na období nejméně do roku 2050, počínaje obdobím 2026 až 2030 (obdobně ke stanovení ročních emisních přídělů v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (32)), což povede k průběžnému cíli ve výši nejméně 310 milionů tun ekvivalentu CO2 v celé Unii v roce 2030 v souladu cíli Unie v oblasti klimatu, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/1119 . Metodika použitá ke stanovení vnitrostátních cílů na rok 2030 by měla zohlednit průměrné emise skleníkových plynů a jejich pohlcování z let 2016, 2017 a 2018, které vykazují jednotlivé členské státy, a měla by odrážet stávající výsledky, co se týče zmírňování v odvětví LULUCF , a podíl každého členského státu na ploše obhospodařované půdy v Unii, a to s přihlédnutím ke schopnosti daného členského státu zlepšit svou výkonnost v odvětví prostřednictvím obnovy, postupů obhospodařování půdy nebo změn ve využívání půdy, které jsou přínosem pro klima a biologickou rozmanitost. Pokud chtějí členské státy překročit rámec svých cílů, měly by k tomu být vybízeny.

Pozměňovací návrh 18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5a)

Ke globální klimatické krizi přispívá odlesňování a znehodnocování lesů, protože zvyšuje emise skleníkových plynů v důsledku lesních požárů, trvale omezuje kapacitu pohlcování uhlíku a odolnost postižené oblasti vůči změně klimatu a výrazně snižují její biologickou rozmanitost. Zastavení a odvrácení odlesňování má proto v boji proti změně klimatu zásadní význam, jak potvrdili vedoucí představitelé EU na konferenci COP26 v Glasgow. Návrh Komise, v němž se zakazuje dovoz a vývoz komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů (COM(2021)0366), bude proto důležitým podnětem k dalšímu posílení evropských vlastníků lesů v oblasti udržitelného obhospodařování lesů a boje proti odlesňování.

Pozměňovací návrh 19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5b)

Měla by se zavést ustanovení o mapování a monitorování, a to jak v terénu, tak při monitorování dálkovým průzkumem, s cílem požadovat, aby měly členské státy k dispozici geograficky jednoznačné informace k určení prioritních oblastí, které mají potenciál být obnoveny a které mají přispět k opatřením v oblasti klimatu. V rámci obecného zlepšení monitorování, podávání zpráv a ověřování se práce zaměří také na harmonizaci a zpřesnění databází činností a emisních faktorů s cílem zlepšit inventuru skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh 20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5c)

Půdní organický uhlík a zásobníky uhlíku z odumřelého dřeva, jejichž velká část následně zásobuje půdu uhlíkem, mají obzvláště velký význam z hlediska opatření v oblasti klimatu i pro ochranu biologické rozmanitosti v celé řadě kategorií, o nichž se podávají zprávy. Existují empirické důkazy o tom, že mrtvé dřevo v podobě hrubých úlomků dřeva působí jako úložiště uhlíku obdobně jako výrobky z vytěženého dřeva. Přispívá navíc k vytváření terestrického úložiště uhlíku v lesní půdě, které zabraňuje mineralizaci na CO2, přičemž ve zprávách by měly být náležitě zohledněny oba tyto mechanismy. V rámci výzkumu se dále potvrzují globální zákonitosti, jež jsou uváděny pro vertikální použitelnost organického uhlíku v lesních půdách, kdy je přibližně 55–65 % uloženo ve svrchních 30 cm půdy a zbývajících 40 % je uloženo ve větší hloubce až do 1 m, zejména u organických půd. S ohledem na to by mělo dojít ke změně nařízení.

Pozměňovací návrh 21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)

Závazné roční cíle pro čisté pohlcení skleníkových plynů by měly být stanoveny pro každý členský stát lineární trajektorií. Tato trajektorie by měla začínat v roce 2022 na základě průměrných emisí skleníkových plynů vykázaných daným členským státem v letech 2021, 2022 a 2023 a skončit v roce 2030 na hodnotě cíle stanoveného pro daný členský stát. Pro členské státy, které zdokonalují svou metodiku výpočtu emisí a pohlcení , by měla být zavedena koncepce technické opravy. Cíl tohoto členského státu by měl být doplněn o technickou opravu odpovídající dopadu změny metodiky na cíle a úsilí členského státu o jejich dosažení, aby byla respektována ekologická vyváženost.

(6)

Závazné roční cíle pro čisté pohlcení skleníkových plynů by měly být stanoveny pro každý členský stát lineární trajektorií. Tato trajektorie by měla začínat v roce 2022 na základě průměrných emisí skleníkových plynů vykázaných daným členským státem v letech 2021, 2022 a 2023 a skončit v roce 2030 na hodnotě cíle stanoveného pro daný členský stát. Pro členské státy, které zdokonalují svou metodiku výpočtu emisí a jejich pohlcování , by měla být zavedena koncepce technické opravy , která bude podléhat nezávislému vědeckému přezkumu . Cíl tohoto členského státu by měl být doplněn o technickou opravu odpovídající dopadu přesnější použité metodiky na cíle a úsilí členského státu o jejich dosažení, aby byla respektována ekologická vyváženost.

Pozměňovací návrh 22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6a)

Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) ve své zprávě o globálním hodnocení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb za rok 2019 poskytla nejnovější vědecké důkazy o probíhajícím celosvětovém úbytku biologické rozmanitosti. Úbytek biologické rozmanitosti urychluje změnu klimatu a výrazně zvyšuje zranitelnost vůči této změně. Dne 11. října 2021 zmocnila Rada Unie Komisi, aby jménem Unie potvrdila kchun-mingské prohlášení, čímž se Unie zavázala zvrátit současný úbytek biologické rozmanitosti a zajistit, aby nejpozději do roku 2030 znovu došlo k jejímu obnovování. Lesy a zdravá půda jsou nesmírně důležité z hlediska biologické rozmanitosti, ale také pro čištění vzduchu a vody, ukládání a pohlcování uhlíku a poskytování dlouhodobě udržitelných dřevěných výrobků. V nové strategii EU v oblasti lesnictví do roku 2030 a strategii EU pro ochranu půdy do roku 2030 se uznává potřeba chránit lesy a půdní ekosystémy v EU a zlepšovat jejich kvalitu a podporovat propracované udržitelné postupy hospodaření, které mohou vést k většímu pohlcování uhlíku a vyšší odolnosti lesů a půdy s ohledem na klimatickou krizi a krizi v oblasti biologické rozmanitosti.

Pozměňovací návrh 23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)

Ve sdělení ze dne 17. září 2020 nazvaném Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 (33) byla nastíněna možnost kombinovat emise jiných skleníkových plynů ze zemědělství než CO2 s čistým pohlcením souvisejícím s využíváním půdy , změnami ve využívání půdy a lesnictvím , a vytvořit tak nově regulované odvětví půdy. Tato kombinace přispěje k synergii mezi zmírňujícími opatřeními v odvětví půdy a umožní integrovanější tvorbu a provádění politik na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie. Za tímto účelem by měla být posílena povinnost členských států předkládat integrované plány zmírňování změny klimatu pro odvětví půdy .

(7)

Ve sdělení ze dne 17. září 2020 nazvaném Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 (33) byly nastíněny různé cesty a možnosti politiky k dosažení vyššího cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2030. Poukazuje se v něm na to , že dosažení klimatické neutrality bude vyžadovat výrazné zintenzivnění opatření Unie ve všech odvětvích hospodářství. Pokrok dosažený v jednom odvětví by neměl kompenzovat nedostatek pokroku v jiných odvětvích. Prioritou by mělo být zastavení uvolňování emisí z fosilních paliv. Pohlcování skleníkových plynů přírodními propady uhlíku je navíc křehké a potenciálně vratné , což vede k větší nejistotě při měření emisí a jejich pohlcování v odvětví půdy ve srovnání s jinými odvětvími . Riziko zvratu pohlcování uhlíku přirozenými propady uhlíku se dále zvyšuje v důsledku změny klimatu. V rámci výzkumu v oblasti klimatu se také ukazuje, že reakce klimatu na emise a jejich pohlcování je asymetrická, což znamená, že nelze srovnávat jednu tunu skleníkových plynů vypuštěných do atmosféry s jednou tunou pohlcených skleníkových plynů (33a) . Existují rovněž rozdíly mezi skleníkovými plyny s krátkou životností, jako je metan, a oxidem uhličitým, který může zůstat v atmosféře až 1 000 let. Proto by měl být cíl zvýšit pohlcování CO2 přirozenými propady uhlíku sledován striktně odděleně od cíle dosáhnout rychlého drastického snížení emisí skleníkových plynů z jiných odvětví , včetně jiných zemědělských emisí než emisí CO2 .

Pozměňovací návrh 24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)

Odvětví půdy se může přibližně do roku 2035 rychle stát klimaticky neutrálním, a to nákladově efektivním způsobem. Následně by mohlo přispět k většímu pohlcování skleníkových plynů než k uvolňování jejich emisí. Společný závazek, jehož cílem je dosáhnout klimatické neutrality v odvětví půdy v roce 2035 na úrovni EU, může poskytnout potřebnou jistotu při plánování, aby mohla být v krátkodobém horizontu stimulována zmírňující opatření v odvětví půdy, vzhledem k tomu, že může trvat mnoho let, než tato opatření přinesou požadované výsledky v oblasti zmírňování změny klimatu. Kromě toho se předpokládá, že odvětví půdy se v roce 2050 stane největším odvětvím v EU, pokud jde o tok skleníkových plynů. Je proto obzvláště důležité ukotvit toto odvětví na trajektorii, která může do roku 2050 účinně vést k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů. Do poloviny roku 2024 by členské státy měly předložit své aktualizované integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu v souladu s článkem 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/ 1999 . Tyto plány by měly zahrnovat příslušná opatření, jimiž každý členský stát nejlépe přispěje ke společnému cíli dosažení klimatické neutrality v odvětví půdy na úrovni EU v roce 2035 (34). Na základě těchto plánů by Komise měla navrhnout vnitrostátní cíle, které zajistí, aby emise skleníkových plynů a jejich pohlcování v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v celé Unii a emise jiných skleníkových plynů ze zemědělství než CO2 byly do roku 2035 alespoň vyrovnané. Na rozdíl od cíle EU , jímž je dosáhnout do roku 2035 klimatické neutrality v odvětví půdy, budou tyto vnitrostátní cíle pro každý členský stát závazné a vymahatelné .

(8)

Předpokládá se , že odvětví půdy se v roce 2050 stane největším odvětvím v EU, pokud jde o tok skleníkových plynů. Očekává se, že odvětví mající vztah k půdě budou přispívat k dosažení cíle klimatické neutrality rozdílným způsobem. Čistými producenty skleníkových plynů v Unii jsou v současné době zejména obdělávaná půda, travní porosty a mokřady, které však mají potenciál stát se zdrojem čistého pohlcování skleníkových plynů, především díky rozšiřování agrolesnictví, ekologického zemědělství a obnově mokřadů a rašelinišť. Je proto obzvláště důležité ukotvit každé jednotlivé odvětví na trajektorii, která může do roku 2050 účinně vést k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů. Do poloviny roku 2024 by členské státy měly předložit své aktualizované integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu v souladu s článkem 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/ 1999 (34). Tyto plány by měly zahrnovat příslušná opatření, jimiž každý členský stát nejlépe přispěje k cíli , kterým je zajistit spravedlivý příspěvek všech k dosažení tohoto cíle . Na základě těchto plánů a po zohlednění doporučení Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu a rozpočtu Unie na emise skleníkových plynů stanoveného v nařízení (EU) 2021/1119 by Komise měla navrhnout zvláštní cíle a opatření , aby se zajistilo spravedlivé rozdělení zátěže mezi všechna jednotlivá odvětví související s půdou a členskými státy .

Pozměňovací návrh 25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8a)

Největším pevninským úložištěm organického uhlíku jsou rašeliniště, avšak pokud by byla vysušena, mohla by se stát potenciálním zdrojem skleníkových plynů, což by přispělo ke klimatické krizi. V celosvětovém měřítku vypouštějí odvodněná rašeliniště ročně přibližně 2 Gt oxidu uhličitého, což odpovídá přibližně 5 % antropogenních emisí. Zlepšení správy a ochrany rašelinišť by proto mělo být považováno za prioritu, pokud jde o zvýšení absorpce skleníkových plynů, a tím o přispění ke zmírňování změny klimatu a k ochraně biologické rozmanitosti a půdy před erozí.

Pozměňovací návrh 26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8b)

Lesy jsou velmi přínosné z hlediska biologické rozmanitosti, stabilizace půdy, čištění vzduchu a vody a ukládání a pohlcování uhlíku a potenciálně poskytují dřevěné výrobky s dlouhou životností. Povaha a funkce lesů se však v celé Unii velmi liší, zejména mezi severem, kde je produkce dřeva rozšířenější, a jihem, kde je prioritou ochrana půdy, přičemž další specifické multifunkční typy lesů, jako je středomořský les nebo řídce zalesněné pastviny (dehesa), často vyžadují zvláštní ochranná a ekologická opatření a potřebují ke snížení emisí CO2 pomocí propadů dlouhé období. Tyto středomořské lesy jsou v důsledku přímých dopadů, jako je sucho nebo umírání lesů způsobené změnou teplot či rostoucí sucho, zranitelnější vůči změně klimatu. V této souvislosti by měl být jako jeden z nástrojů nutných k zajištění větší odolnosti lesů Unie použit index sucha.

Pozměňovací návrh 27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8c)

Při uplatňování tohoto nařízení je třeba vzít v úvahu článek 349 SFEU, v němž se uznává zvláštní zranitelnost nejvzdálenějších regionů vyplývající z jejich malé rozlohy, ostrovního charakteru, odlehlosti od pevninských regionů, složitého povrchu a klimatu a hospodářské závislosti na malém množství produktů, což je kombinace, která vážně omezuje jejich rozvoj a vytváří v mnoha oblastech, zejména v dopravě, značné dodatečné náklady. Vynakládané úsilí a cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů stanovené pro členské státy s nejvzdálenějšími regiony – Portugalsko, Španělsko a Francie – by se měly přizpůsobit obtížné situaci těchto regionů, přičemž je nutné vyvážit cíle v oblasti životního prostředí a vysoké sociální náklady v těchto regionech a přihlédnout k tomu, že jsou místem přibližně 80 % biologické rozmanitosti EU. Tyto členské státy proto musejí zapojit do přípravy svého vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu orgány nejvzdálenějších regionů, a zajistit tak spravedlivou transformaci.

Pozměňovací návrh 28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)

Aby se zvýšilo pohlcování skleníkových plynů, potřebují jednotliví zemědělci nebo správci lesů přímou pobídku k ukládání většího množství uhlíku na své půdě a ve svých lesích . V období do roku 2030 je třeba zavádět nové obchodní modely založené na pobídkách pro nízkouhlíkové zemědělství a na certifikaci pohlcování uhlíku . Tyto pobídky a obchodní modely posílí zmírňování změny klimatu v bioekonomice, mimo jiné využíváním trvanlivých výrobků z vytěženého dřeva, při plném dodržování ekologických zásad podporujících biologickou rozmanitost a oběhové hospodářství. Proto by kromě výrobků z vytěženého dřeva měly být zavedeny nové kategorie výrobků ukládajících uhlík . Nové obchodní modely, zemědělské postupy a postupy obhospodařování půdy za účelem posílení pohlcování přispívají k vyváženému územnímu rozvoji a hospodářskému růstu ve venkovských oblastech. Vytvářejí rovněž příležitosti k vzniku nových pracovních míst a poskytují pobídky pro příslušnou odbornou přípravu, změnu kvalifikace a prohlubování dovedností.

(10)

Aby se zvýšilo pohlcování skleníkových plynů, měli by být jednotliví zemědělci , vlastníci půdy a lesů nebo správci lesů vybízeni k ukládání většího množství uhlíku na své půdě a ve svých lesích , přičemž by se měly upřednostňovat přístupy založené na ekosystémech a postupy šetrné k biologické rozmanitosti, jako jsou postupy v oblasti lesnictví blízkého přírodě, prolesňování, obnova zásob uhlíku v lesích, rozšíření plochy věnované agrolesnictví, pohlcování uhlíku v půdě a obnova mokřadů, stejně jako další inovativní řešení . Tyto pobídky by rovněž měly posílit zmírňování změny klimatu a celkové snížení emisí napříč odvětvími v bioekonomice, mimo jiné využíváním trvanlivých výrobků z vytěženého dřeva, při plném dodržování ekologických zásad podporujících biologickou rozmanitost a oběhové hospodářství. Udržitelně získávané vytěžené dřevo s dlouhou životností a produkty biologického ukládání uhlíku mohou přispět k oběhovému biohospodářství tím, že budou sloužit jako náhrada za možnosti založené na fosilních palivech, avšak potenciál ukládání uhlíku v těchto produktech závisí na jejich životnosti. Přínos využití dřeva jako náhrady konkurenčních energií nebo materiálů s vyšší uhlíkovou stopou závisí také na způsobech jeho těžby, jeho dopravě a zpracování. Nové kategorie výrobků ukládajících uhlík proto mohou být zavedeny pouze tehdy, pokud mají dlouhou životnost, mají čistý pozitivní účinek na pohlcování uhlíku na základě posouzení životního cyklu, včetně dopadu na využívání půdy a změny ve využívání půdy spojené se zvýšenou těžbou, a za předpokladu, že budou dostupné údaje vědecky podložené, transparentní a ověřitelné . Je třeba, aby Komise rovněž zohlednila potřebu toho, aby životní cyklus výrobků pro ukládání uhlíku významně neomezoval dosahování environmentálních cílů ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852.

Pozměňovací návrh 29

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10a)

Podporovat ukládání uhlíku a přístupy šetrné k biologické rozmanitosti v lesích a na zemědělské půdě lze už na základě veřejného financování v rámci společné zemědělské politiky (SZP) a dalších programů Unie, které by mělo být navýšeno. Za účelem poskytnutí nezbytné individuální finanční podpory vlastníkům nebo správcům půdy a lesů k dosažení vyšších cílů v oblasti LULUCF by měly být mobilizovány strategické plány SZP a další veřejné nebo soukromé zdroje financování.

Pozměňovací návrh 30

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10b)

Aby se zajistil při dosahování cílů tohoto nařízení trvalý pokrok, měly by členské státy, které nesplní své roční cíle ve dvou po sobě jdoucích letech, zrevidovat svůj vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu a svou dlouhodobou strategii, aby zajistily přijetí dalších opatření k rozšíření všech úložišť a rezervoárů a ke snížení zranitelnosti půdy vůči přírodnímu narušování.

Pozměňovací návrh 31

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10c)

V zájmu zachování a posílení sociální soudržnosti musí být Zelená dohoda pro Evropu prováděna ekonomicky udržitelným a sociálně citlivým způsobem, aby byla zajištěna rovná a spravedlivá transformace, která by nikoho neopomíjela a která by podpořila rovnost žen a mužů. Náročnější cíle v odvětví využívání půdy a lesnictví mohou mít sociální, pracovní a hospodářský dopad. Vytvářejí rovněž příležitosti k novým kvalitním pracovním místům a poskytují pobídky pro příslušnou odbornou přípravu, rekvalifikaci a prohlubování dovedností. V rámci posuzování dopadu určitých opatření na zaměstnanost je proto důležité předvídat jejich dopad na pracovní místa a jejich výsledky související s pracovními místy, jak je stanoveno např. prostřednictvím referenční příručky MOP pro posuzování dopadu určitých opatření na zaměstnanost, a zajistit spravedlivou transformaci odvětví využívání půdy a lesnictví, aby se stala udržitelnějšími, a to za plného zapojení sociálních partnerů a příslušných organizací občanské společnosti do fáze plánování i provádění daných opatření, z čehož by měli prospěch správci lesů a půdy, zemědělci, pracovníci, životní prostředí a společnost obecně. Členské státy by měly tuto skutečnost v rámci své politiky náležitě zohlednit.

Pozměňovací návrh 32

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10d)

Potenciál ukládání uhlíku ve výrobcích ze dřeva je dán životností těchto výrobků, která se může pohybovat od několika dnů u letáku až po desítky či dokonce stovky let u dřevěné stavby. Přestože dřevěný výrobek představuje zásobu uhlíku, skutečný přínos těžby stromu závisí na době životnosti vyrobeného produktu, kterou je třeba porovnat s dobou životnosti dřeva v ekosystému, pokud by strom nebyl pokácen.

Pozměňovací návrh 33

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 e (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10e)

Měla by být dále projednána definice paludikultury s cílem rychle přejít na zemědělství na organických půdách, které by bylo šetrnější ke klimatu, zastavit odvodňování a obnovit přirozenou hladinu spodní vody.

Pozměňovací návrh 34

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 f (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10f)

V souladu s cílem Unie dosáhnout do roku 2050 nulového čistého záboru půdy je třeba zabránit přeměně přírodní a zemědělské půdy na zastavěné oblasti. Členské státy by proto měly do svých územních plánů zavést opatření určená ke kompenzaci jakéhokoli zastavění půdy v důsledku urbanizace.

Pozměňovací návrh 35

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)

S ohledem na specifika odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v každém členském státě, jakož i na skutečnost, že členské státy musí zvýšit svou výkonnost, aby dosáhly svých vnitrostátních závazných cílů, by členským státům měla být i nadále k dispozici celá řada možností flexibility, včetně obchodování s přebytky a rozšíření flexibility pro lesy, při současném respektování ekologické vyváženosti cílů.

(11)

S ohledem na specifika odvětví LULUCF v každém členském státě, jakož i na skutečnost, že členské státy musí zvýšit svou výkonnost, aby dosáhly svých vnitrostátních závazných cílů, by členským státům měla být i nadále k dispozici celá řada možností flexibility, včetně obchodování s přebytky za minimální cenu a rozšíření flexibility pro lesy, při současném respektování ekologické vyváženosti cílů.

Pozměňovací návrh 36

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)

V důsledku zrušení stávajících pravidel započítávání po roce 2025 jsou potřeba alternativní opatření pro přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry, škůdci a bouře, s cílem řešit nejistoty způsobené přírodními procesy nebo v důsledku změny klimatu v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví . V roce 2032 by měl být členským státům k dispozici mechanismus flexibility související s přírodními škodlivými činiteli za předpokladu, že již vyčerpaly všechny ostatní možnosti flexibility, které mají k dispozici, zavedly vhodná opatření ke snížení zranitelnosti své půdy vůči těmto škodlivým činitelům a zároveň se podařilo splnit cíl Unie v oblasti využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví pro rok 2030.

(12)

V důsledku zrušení stávajících pravidel započítávání po roce 2025 jsou potřeba alternativní opatření pro přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry, škůdci a bouře, s cílem řešit nejistoty způsobené přírodními procesy nebo narušení ekosystémů v důsledku změny klimatu v odvětví LULUCF, a to v případě, že tyto škodlivé činitele nebylo možné předvídat nebo jim nebylo možné předejít, a to zejména provedením adaptačních opatření . V roce 2032 by měl být členským státům k dispozici mechanismus flexibility související s přírodními škodlivými činiteli za předpokladu, že již vyčerpaly všechny ostatní možnosti flexibility, které mají k dispozici, a prokázaly, že zbývající přebytek přímo souvisí s dopadem škodlivých přírodních činitelů nebo narušení ekosystémů v důsledku změny klimatu, zavedly vhodná opatření ke zvýšení přirozených propadů uhlíku způsobem, který přispívá k podpoře biologické rozmanitosti, a snížily zranitelnost své půdy vůči těmto škodlivým činitelům, a zároveň se podařilo splnit cíl Unie v oblasti LULUCF pro rok 2030.

Pozměňovací návrh 37

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)

Stanovením závazných vnitrostátních ročních cílů pro pohlcení skleníkových plynů na základě vykazovaných emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování od roku 2026 by měla být stanovena pravidla pro plnění cílů. Zásady stanovené v nařízení (EU) 2018/842 by se měly použít obdobně, přičemž sankce za nedodržení by se měla vypočítat tak, že k údaji o emisích skleníkových plynů vykázaných členským státem v následujícím roce bude připočteno 108 % rozdílu mezi přiděleným cílem a čistým pohlcením vykázaným v daném roce.

(13)

Pozměňovací návrh 38

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13a)

Veřejná kontrola a přístup ke spravedlnosti jsou zásadní součástí demokratických hodnot Unie a nástrojem k ochraně právního státu. Občanská společnost hraje v členských státech zásadní úlohu strážce a poskytuje důležitou podporu při plnění cílů Zelené dohody pro Evropu. Členské státy by měly zajistit, aby občané a nevládní organizace měli přístup ke spravedlnosti, s cílem chránit jejich práva a bránit porušování tohoto nařízení na vnitrostátní úrovni. Aby bylo zajištěno, že toto právo bude moci být uplatňováno rovnoměrně ve všech členských státech, měl by být do tohoto nařízení doplněn článek týkající se přístupu ke spravedlnosti.

Pozměňovací návrh 39

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení nařízení (EU) 2018/841 týkajícího se stanovení ročních cílových přídělů pro členské státy by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci . Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (37).

(14)

Za účelem upřesnění požadavků stanovených v tomto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o stanovení ročních cílových přídělů pro členské státy určených na odvětví LULUCF, jakož i o metodu stanovení technické opravy, která má být přidána k cílům členských států, a o nezávislý odborný přezkum, v rámci něhož budou upřesněna minimální kritéria pro zahrnutí monitorování biologické rozmanitosti do systému pro monitorování půdy, a pokud jde o přijetí metodiky pro posouzení narušení ekosystémů vyvolaných změnou klimatu . Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni a aby byly tyto konzultace vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (36a) . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

Pozměňovací návrh 40

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15a)

V Evropě se národní inventarizace lesů (NIL) používají k poskytování informací pro posouzení ekosystémových služeb lesů. Systém monitorování inventarizace lesů se v jednotlivých zemích liší, neboť každá země má vlastní systém inventarizace lesů s vlastní metodikou. Komise a členské státy by měly tyto ukazatele, definici a různé systémy inventarizace harmonizovat a zavést konzistentní systém monitorování lesů v celé Unii.

Pozměňovací návrh 41

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)

Vzhledem ke změně cílů založených na vykazování je třeba emise skleníkových plynů a jejich pohlcování odhadnout s vyšší mírou přesnosti. Kromě toho sdělení Komise o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (38), sdělení o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivý, zdravý a k životnímu prostředí šetrný potravinový systém (39), Lesní strategie EU (40), revidovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (41) a sdělení Komise nazvané Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (42) budou vyžadovat lepší monitorování půdy, jež pomůže chránit a zvyšovat odolnost přírodních způsobů pohlcování uhlíku v celé Unii. Monitorování a vykazování emisí a pohlcení je třeba modernizovat pomocí pokročilých technologií dostupných v rámci programů Unie, jako je program Copernicus, a dalších digitálních údajů shromážděných v rámci společné zemědělské politiky, přičemž dojde k souběžné ekologické a digitální transformaci.

(16)

Vzhledem ke změně cílů založených na vykazování je třeba emise skleníkových plynů a jejich pohlcování odhadnout a měřit s vyšší mírou přesnosti. Kromě toho sdělení Komise o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (38), sdělení o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivý, zdravý a k životnímu prostředí šetrný potravinový systém (39), Strategie EU pro půdu (39a) , Lesní strategie EU (40), sdělení Komise o udržitelných uhlíkových cyklech (40a) , aktualizovaná strategie EU pro biohospodářství (40b) , revidovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/200 (41) a sdělení Komise nazvané Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (42) budou vyžadovat lepší monitorování půdy, jež pomůže chránit a zvyšovat odolnost přírodních způsobů pohlcování uhlíku v celé Unii , a vytváření pobídek pro součinnost politik Unie v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti . Satelitní a místní monitorování a vykazování emisí a pohlcení je třeba modernizovat pomocí pokročilých technologií dostupných v rámci programů Unie, jako je program Copernicus, a plného využití již existujících nástrojů, jako jsou průzkumy LUCAS (statistický průzkum využívání půdy / krajinného pokryvu), a dalších digitálních údajů shromážděných v rámci společné zemědělské politiky, přičemž dojde k souběžné ekologické a digitální transformaci. V této souvislosti by Komise měla členským státům poskytnout pomoc při uplatňování metodiky úrovně 3 od roku 2026 s cílem zajistit soudržnost a transparentnost údajů a pokračovat v práci na geoprostorových údajích GIS na úrovni Unie.

Pozměňovací návrh 42

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16a)

Za účelem splnění závazků přijatých v rámci strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a nové strategie EU v oblasti lesnictví do roku 2030 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny přílohy V nařízení (EU) 2018/1999 za účelem doplnění nových kategorií půdy k těm, na něž se vztahuje systém monitorování jednotek využití půdy podléhajících ochraně, a kategoriím, na něž se vztahuje systém monitorování jednotek využívání půdy podléhajících obnově.

Pozměňovací návrh 43

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)

Očekávané antropogenní změny ve využívání mořského a sladkovodního prostředí , například v důsledku plánovaného rozšíření výroby energie z moří, potenciální nárůst produkce akvakultury a zvyšující se úroveň ochrany přírody za účelem splnění cílů strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti ovlivní emise skleníkových plynů a jejich sekvestraci . V současné době nejsou tyto emise a pohlcení zahrnuty do standardních tabulek pro vykazování UNFCCC. Po přijetí metodiky vykazování Komise při provádění přezkumu v souladu s čl. 17 odst. 2 tohoto nařízení zváží podávání zpráv o pokroku , proveditelnosti analýzy a dopadu rozšířeného podávání zpráv na mořské a sladkovodní prostředí na základě nejnovějších vědeckých důkazů o těchto tocích.

(17)

Antropogenní změny emisí a pohlcování skleníkových plynů v mořských, pobřežních a sladkovodních ekosystémech mohou být významné a očekává se, že se budou v budoucnu měnit v důsledku změn ve využívání , například v důsledku plánovaného rozšíření výroby energie z moří, potenciálního nárůstu produkce akvakultury a zvyšující se úrovně ochrany přírody , která je nutná ke splnění cílů strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti . Pobřežní mokřady mají zvláštní význam pro biologickou rozmanitost v Unii, jakož i pro nejvzdálenější regiony a ekosystémy, jichž se týká vnější činnost Unie, a mohou vést k významnému snížení emisí skleníkových plynů jakožto tzv. ekosystémy modrého uhlíku. V současné době nejsou tyto emise a pohlcení zahrnuty do standardních tabulek pro vykazování UNFCCC. Po přijetí metodiky vykazování Komise při provádění přezkumu v souladu s čl. 17 odst. 2 tohoto nařízení zváží rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení tak , aby zahrnovala emise skleníkových plynů a pohlcování z mořských, pobřežních, včetně mokřadů v deltách, a sladkovodních ekosystémů na základě nejnovějších vědeckých důkazů o těchto tocích a jejich příčinách, a uplatní na tyto emise a pohlcování zvláštní cíle .

Pozměňovací návrh 44

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17a)

Nařízení LULUCF by mělo být pozměněno tak, aby bylo v souladu s článkem 6 Pařížské dohody a výsledky summitu o klimatu v Glasgow a zabránilo dvojímu započítávání. Současně by Unie a členské státy měly vybízet partnery a třetí strany, aby rovněž přijali dodatečná opatření v oblasti LULUCF na nadcházejících konferencích OSN o změně klimatu a na dalších mezinárodních akcích.

Pozměňovací návrh 47

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 1 – odst. 1 – písm. d b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(db)

závazků příslušných orgánů Unie a členských států přijmout nezbytná opatření ke zvýšení čistého pohlcení skleníkových plynů v odvětví LULUCF od roku 2031 s cílem přispět k plnění čl. 5 odst. 1 Pařížské dohody a zajistit udržitelný a předvídatelný dlouhodobý příspěvek přírodních propadů k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a k dosažení záporných emisí po tomto roce, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/1119;

Pozměňovací návrh 48

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 1 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(e)	závazků členských států přijmout nezbytná opatření zaměřená na společné dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2035 v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, včetně emisí ze zemědělství jiných než CO2.“;

vypouští se

Pozměňovací návrh 49

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 2 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Toto nařízení se vztahuje také na emise a pohlcování skleníkových plynů uvedených v oddílu A přílohy I, vykázané podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999, k nimž dojde na území členských států od roku 2031 v kterékoli z kategorií započítávání využití půdy uvedených v odst. 2 písm. a) až j) a/nebo v kterémkoli z níže uvedených odvětví:

vypouští se

a)	enterická fermentace;

b)	hospodaření se statkovými hnojivy;

c)	pěstování rýže;

d)	zemědělské půdy;

e)	řízené vypalování savan;

f)	spalování zemědělských zbytků na polích;

g)	vápnění půd;

h)	používání močoviny;

i)	„ostatní hnojiva obsahující uhlík“;

j)	„ostatní“.

Pozměňovací návrhy 97 a 50cp2

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Cíl Unie pro čisté pohlcení skleníkových plynů do roku 2030 činí 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součet cílů členských států stanovených v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a vychází z průměru údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018.	2. Cíl Unie pro čisté pohlcení skleníkových plynů v odvětví LULUCF do roku 2030 činí nejméně 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součet cílů členských států stanovených v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a vychází z průměru údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018. Tento cíl bude dále posílen dalšími opatřeními a iniciativami na úrovni Unie na podporu uhlíkového zemědělství s cílem zajistit do roku 2030 na úrovni Unie nejméně 50 milionů tun ekvivalentu CO2 čistých pohlcení. Tato opatření a iniciativy, jakož i metodika pro výpočet cílů a jejich rozdělení mezi členské státy se stanoví prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci, kterým se toto nařízení doplní jeden rok po vstupu tohoto právního předpisu v platnost.
Každý členský stát zajistí, aby s ohledem na možnosti flexibility stanovené v článcích 12 , 13 a 13b roční součet jeho emisí skleníkových plynů a pohlcení na jeho území a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) nepřekročil v žádném roce období 2026–2030 limit stanovený lineární trajektorií a skončil v roce 2030 na cílové hodnotě stanovené pro daný členský stát v příloze IIa. Lineární trajektorie členského státu začíná v roce 2022.	Každý členský stát zajistí, aby s ohledem na možnosti flexibility stanovené v článcích 12, 13 a 13b roční součet jeho emisí skleníkových plynů a pohlcení na jeho území a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) nepřekročil v žádném roce období 2026–2030 limit stanovený lineární trajektorií a skončil v roce 2030 na cílové hodnotě stanovené pro daný členský stát v příloze IIa. Lineární trajektorie členského státu začíná v roce 2022.

Pozměňovací návrh 51

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 3

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
3. Komise přijme prováděcí akty , kterými stanoví roční cíle založené na lineární trajektorii pro čistá pohlcení skleníkových plynů pro každý členský stát, a to pro každý rok v období 2026–2029, vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2. Tyto vnitrostátní trajektorie vycházejí z průměrných údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023 vykázaných jednotlivými členskými státy. U hodnoty čistých pohlcení ve výši 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součtu cílů pro členské státy stanovených v příloze IIa může být provedena technická oprava v důsledku změny metodiky provedené členskými státy. Metoda stanovení technické opravy, která má být přidána k cílům členských států, bude uvedena v těchto prováděcích aktech . Pro účely těchto prováděcích aktů provede Komise komplexní přezkum posledních údajů z národních inventur za roky 2021, 2022 a 2023, jež členské státy předložily podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999.	3. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 , aby tak doplnila toto nařízení tím, že stanoví roční cíle pro odvětví LULUCF založené na lineární trajektorii pro čistá pohlcení skleníkových plynů pro každý členský stát, a to pro každý rok v období 2026–2029, vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2. Tyto vnitrostátní trajektorie vycházejí z průměrných údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023 vykázaných jednotlivými členskými státy. U hodnoty čistých pohlcení ve výši nejméně 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součtu cílů pro členské státy stanovených v příloze IIa může být provedena technická oprava v důsledku změny metodiky provedené členskými státy , a to na základě nezávislého odborného přezkumu, který potvrdí nezbytnost a přiměřenost technické opravy na základě zvýšené přesnosti sledovaných a vykazovaných údajů . Metoda stanovení technické opravy, která má být přidána k cílům členských států, a nezávislého odborného přezkumu bude uvedena v těchto aktech v přenesené pravomoci a zveřejněna . Pro účely těchto aktů v přenesené pravomoci provede Komise komplexní přezkum posledních údajů z národních inventur za roky 2021, 2022 a 2023, jež členské státy předložily podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 16a.

Pozměňovací návrh 108

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3a. Pokud chtějí členské státy překročit rámec svých cílů, jsou k tomu vybízeny.

Pozměňovací návrh 53

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 3 b (nový)

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	3b. Příslušné orgány Unie a členské státy přijmou nezbytná opatření na úrovni Unie, respektive na vnitrostátní úrovni, aby od roku 2031 pokračovaly ve zvyšování čistého pohlcování skleníkových plynů v odvětví LULUCF, a přispěly tak k plnění čl. 5 odst. 1 Pařížské dohody a zajistily udržitelný a předvídatelný dlouhodobý příspěvek přírodních propadů k cíli Unie v oblasti klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 s cílem dosáhnout po tomto roce záporných emisí, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/1119.
	Do 1. ledna 2025 Komise s ohledem na doporučení Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu a rozpočet Unie na emise skleníkových plynů stanovený v nařízení (EU) 2021/1119 a na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených členskými státy do 30. června 2024 podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999 předloží návrh na změnu tohoto nařízení s cílem stanovit cíle Unie a členských států pro čisté pohlcování skleníkových plynů v oblasti využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví alespoň pro roky 2035, 2040, 2045 a 2050.

Pozměňovací návrh 54

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 4

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Cílem je dosáhnout v celé Unii do roku 2035 nulových čistých emisí skleníkových plynů v odvětvích uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. a) až j) a v následujících letech dosáhnout v celé Unii záporných emisí. Unie a členské státy přijmou nezbytná opatření umožňující společné dosažení cíle pro rok 2035. Komise do 31. prosince 2025 na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených každým členským státem podle článku 14 nařízení (EU) 2018/ 1999 do 30. června 2024 předloží návrhy na příspěvek každého členského státu k čistému snížení emisí .“;	4. Komise do 31. prosince 2024 na základě integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu a integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených každým členským státem podle článků 14 a 17 nařízení (EU) 2018/1999 do uvedeného data a s přihlédnutím k doporučení Evropské vědecké poradní rady pro změnu klimatu a rozpočtu Unie na emise skleníkových plynů stanovenému v nařízení (EU) 2021/1119 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku dosaženém při zvyšování čistých pohlcení skleníkových plynů z orné půdy, travních porostů a mokřadů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení a při snižování emisí skleníkových plynů ze zemědělství v rámci nařízení (EU) 2018/ 842 a o pokroku dosaženém při zvyšování čistých pohlcení skleníkových plynů z orné půdy, travních porostů a mokřadů v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu, které jsou v souladu s dlouhodobými cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119 .
	Tato zpráva zahrnuje posouzení dopadů zkoumající možnosti, včetně vnitrostátních cílů za účelem zajistit spravedlivý příspěvek každého odvětví a každého členského státu k cíli Unie v oblasti klimatické neutrality a průběžným klimatickým cílům Unie stanoveným v nařízení (EU) 2021/1119, přičemž zohlední cíle aktualizované biohospodářské strategie z roku 2018, udržitelné místní produkce potravin a potravinového zabezpečení, strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategii v oblasti biologické rozmanitosti, připravované právní předpisy týkající se udržitelného potravinového systému, posouzení synergií a kompromisů v souvislosti s rychlejším nahrazováním fosilních paliv biologickými produkty a posouzení dopadů až na úroveň zemědělských podniků.
	V návaznosti na tuto zprávu Komise předloží legislativní návrhy, považuje-li to za vhodné k zajištění příspěvků všech odvětví v souladu s unijním cílem klimatické neutrality a průběžnými klimatickými cíli Unie stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119.

Pozměňovací návrh 55

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4a. Při přijímání opatření ke splnění svých vnitrostátních cílů uvedených v odstavci 2 členské státy zohlední zásadu „významně nepoškozovat“ a minimální záruky ve smyslu článků 17 a 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (1 bis) , přičemž rovněž zohlední zásady zakotvené v evropském pilíři sociálních práv. Komise vydá pokyny k upřesnění společných pravidel a metodik k dosažení cíle stanoveného v tomto odstavci. Komisi se rovněž svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením minimálních kritérií pro začlenění monitorování biologické rozmanitosti do systémů monitorování půdy.

Pozměňovací návrh 57

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/841

Článek 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3a)	vkládá se nový článek 4a, který zní:

„Článek 4a

Finanční podpora a spravedlivý přechod na intenzivnější opatření v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v odvětví LULUCF

1. Do … [čtyři měsíce od vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí dostupnost a soudržnost všech stávajících finančních nástrojů Unie pro posílení zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně v odvětví LULUCF, s cílem přispět k dosažení cílů stanovených podle čl. 4 odst. 3 v souladu s čl. 4 odst. 4a. V této zprávě Komise případně vydá doporučení členským státům ohledně toho, jak je třeba změnit jejich strategické plány SZP podle článku 120 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 s cílem poskytnout nezbytnou a individuálně uzpůsobenou finanční podporu vlastníkům nebo správcům půdy a lesů za účelem dosažení cílů stanovených podle čl. 4 odst. 3 v souladu s čl. 4 odst. 4a, přičemž přednost má podpora ekosystémových přístupů v lesích, zemědělské půdě a agrolesnictví. Tato doporučení zohlední potřebu zajistit trvalost pohlcení, k nimž dochází prostřednictvím této finanční podpory, a riziko, že tato pohlcení budou kdykoli vypuštěna do atmosféry, ať už náhodně nebo úmyslně.

2. Pokud členské státy použijí veřejné příjmy z dražeb povolenek EU ETS podle směrnice 2003/87/ES na podporu opatření ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně přijatých vlastníky nebo správci půdy a lesů za účelem dosažení cílů stanovených podle čl. 4 odst. 3 v souladu s čl. 4 odst. 4a, upřednostní podporu ekosystémových přístupů k lesům a zemědělské půdě. Projekty se vybírají na základě objektivních, vědecky podložených a transparentních společných kritérií a odměňují postupy, jejichž přínos pro klima a životní prostředí je vědecky prokázán a které vedou k udržitelnému a dlouhodobému zvyšování ukládání uhlíku do půdy a biomasy a zároveň zajišťují vedlejší přínosy pro společnost.

3. Pro účely odstavce 3 Komise přijme pokyny, které stanoví společná kritéria pro výběr projektů, mimo jiné na základě stávajících pokynů přijatých Komisí. Před přijetím těchto pokynů Komise konzultuje Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu uvedený v článku 3 nařízení (EU) 2021/1119, jakož i občanskou společnost a příslušné zúčastněné strany.

4. Do 31. prosince 2022 Komise případně předloží legislativní návrh na vytvoření regulačního rámce pro certifikaci vědecky podložených, udržitelných, spolehlivých a trvalých pohlcení uhlíku, mimo jiné prostřednictvím postupů uhlíkového zemědělství, které zajistí ekologickou vyváženost a budou dodržovat ekologické zásady příznivé pro biologickou rozmanitost.

5. Do … [dva roky od vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každé dva roky vyhodnotí členské státy sociální a pracovní dopady, včetně dopadů na rovnost žen a mužů a pracovní podmínky, jak na vnitrostátní, tak na regionální úrovni, povinností stanovených v tomto nařízení v kterékoli z kategorií půdy a odvětví, na něž se vztahuje článek 2.“

Pozměňovací návrh 58

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 b (nový)

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 5 – odst. 1

Platné znění

Pozměňovací návrh

(3b)	v článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

1. Každý členský stát vypracuje a vede záznamy, které přesně zachycují emise a pohlcení vyplývající z kategorií započítávání využití půdy uvedených v článku 2. Členské státy zajistí přesnost, úplnost, jednotnost, srovnatelnost a transparentnost svých záznamů a ostatních údajů stanovených v tomto nařízení. Členské státy označí emise kladným znaménkem (+) a pohlcení záporným znaménkem (-).

„1. Každý členský stát vypracuje a vede záznamy, které přesně zachycují emise a pohlcení vyplývající z kategorií započítávání využití půdy uvedených v článku 2. Členské státy zajistí přesnost, úplnost, jednotnost , veřejnou dostupnost , srovnatelnost a transparentnost svých záznamů a ostatních údajů stanovených v tomto nařízení. Členské státy označí emise kladným znaménkem (+) a pohlcení záporným znaménkem (-).“

Pozměňovací návrh 59

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 c (nový)

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 5 – odst. 4

Platné znění

Pozměňovací návrh

(3c)	v článku 5 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

4. Členské státy ve svých záznamech zahrnou pro každou kategorii započítávání využití půdy veškeré změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku uvedených v oddílu B přílohy I. Členské státy se mohou rozhodnout, že do svých záznamů nezahrnou změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku, není-li zásobník uhlíku zdrojem. Tato možnost nezahrnout změny zásob uhlíku se nevztahuje na zásobníky uhlíku z nadzemní biomasy, mrtvé dřevní hmoty a výrobky z vytěženého dřeva v rámci kategorie započítávání využití půdy „obhospodařovaná lesní půda“.

„4. Členské státy ve svých záznamech zahrnou pro každou kategorii započítávání využití půdy veškeré změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku uvedených v oddílu B přílohy I. Členské státy se mohou rozhodnout, že do svých záznamů nezahrnou změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku, není-li zásobník uhlíku zdrojem. Tato možnost nezahrnout změny zásob uhlíku se nevztahuje na zásobníky uhlíku z nadzemní biomasy, organický a minerální uhlík v půdě, mrtvé dřevní hmoty a výrobky z vytěženého dřeva v rámci kategorie započítávání využití půdy ‚obhospodařovaná lesní půda‘.“

Pozměňovací návrh 60

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 d (nový)

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 5 – odst. 4 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3d)	v čl. 5 odst. 4 se vkládá nový pododstavec, který zní:

„Nejpozději do jednoho roku od [vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] přijme Komise akt v přenesené pravomoci, kterým na základě naměřených údajů stanoví rekalibrovanou hodnotu zásoby uhlíku hlavních kategorií původních lesů a pralesů Unie v kategorii obhospodařované lesní půdy.

Komise využije soubory údajů poskytnuté v rámci dokončených nebo právě probíhajících výzkumných projektů pro příslušné původní a staré lesní typy a využije další nástroje Unie k financování projektů pro lesní typy s nedostatkem údajů. V případě potřeby může být za tímto účelem vytvořena specializovaná výzva v rámci misí EU v programu Horizont Evropa týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně.“

Pozměňovací návrh 61

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 e (nový)

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 5 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3e)	v článku 5 se vkládá nový odstavec, který zní:

„5a. Sběr údajů bude dále posílen harmonizovaným sledováním vývoje obsahu organického uhlíku v půdě a faktorů, které ovlivňují stav půdy a její zásoby uhlíku, v celé Unii prostřednictvím každoročních průzkumů LUCAS (statistický průzkum využívání půdy / krajinného pokryvu) prováděných příslušnými útvary Evropské komise.“

Pozměňovací návrh 62

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. a

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 9 – název

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
„Výrobky pro ukládání uhlíku;“	Udržitelné výrobky pro ukládání uhlíku;

Pozměňovací návrh 63

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Komise přijme v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci za účelem změny odstavce 1 tohoto článku a přílohy V doplněním nových kategorií výrobků pro ukládání uhlíku, včetně výrobků z vytěženého dřeva, které pohlcují uhlík, a to na základě pokynů IPCC, tak jak byly přijaty konferencí smluvních stran UNFCCC nebo konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody, a při zajištění ekologické vyváženosti.

2. Komise přijme v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci za účelem změny odstavce 1 tohoto článku a přílohy V doplněním nových kategorií výrobků z vytěženého dřeva, které pohlcují uhlík, přičemž metodiky pro nové kategorie musí být vědecky podložené, transparentní a ověřitelné, musí zabraňovat dvojímu započítávání a musí se zakládat na pokynech IPCC, tak jak byly přijaty konferencí smluvních stran UNFCCC nebo konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody, a při zajištění ekologické vyváženosti.

Pozměňovací návrh 64

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b a (nové)

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 9 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ba)	vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a. Do šesti měsíců od vstupu v platnost legislativního aktu týkajícího se regulačního rámce Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku založeného na vědecky podložených požadavcích a pravidlech započítávání, pokud jde o kvalitu měření, normy pro monitorování, protokoly pro podávání zpráv a prostředky ověřování, zajištění ekologické vyváženosti a zabránění negativním dopadům na biologickou rozmanitost a ekosystémy, a v případě, že konference smluvních stran UNFCCC nebo konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody přijala nové pokyny IPCC, Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o možných přínosech a kompromisech, pokud jde o zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně a ochranu biologické rozmanitosti, pokud jde o začlenění udržitelně získaných biologických výrobků pro ukládání uhlíku s dlouhým poločasem rozpadu, které mají čistý pozitivní účinek na pohlcování uhlíku, a to na základě posouzení životního cyklu, včetně dopadu na využívání půdy a změny ve využívání půdy spojené se zvýšenou těžbou, a za předpokladu, že dostupné údaje jsou vědecky podložené, transparentní a ověřitelné. Ke zprávě Komise může být případně připojen legislativní návrh na odpovídající změnu tohoto nařízení při současném zajištění ekologické vyváženosti, zamezení dvojímu započítávání a zajištění co nejdelšího využívání a recyklace přírodních zdrojů a jejich přidělování na co nejcennější účely v každé fázi. Komise rovněž zohlední potřebu, aby životní cyklus výrobků pro ukládání uhlíku významně nepoškozoval jiné environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852.“

Pozměňovací návrh 65

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. a a (nové)

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 11 – odst. - 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

aa)	před odstavec 1 vkládá odstavec, který zní:

„-1. Pokud Komise zjistí, že členský stát nesplnil svůj roční cíl, jak se stanoví v čl. 4 odst. 3, ve dvou po sobě následujících letech, vydá tomuto členskému státu doporučení, v nichž určí vhodná dodatečná opatření v odvětví LULUCF k nápravě této situace. Komise tato doporučení zveřejní. Komise může tomuto členskému státu rovněž poskytnout dodatečnou technickou podporu.

Jsou-li vydána doporučení v souladu s prvním pododstavcem, dotčený členský stát do šesti měsíců od obdržení doporučení změní svůj vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu a dlouhodobou strategii podle článků 3 a 15 nařízení (EU) 2018/1999 s cílem přijmout dodatečná přiměřená opatření, přičemž zohlední doporučení přijatá Komisí. Tato opatření musí být řádně odůvodněna a opodstatněna.

Dotčený členský stát Komisi oznámí svůj revidovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu a dlouhodobou strategii spolu s prohlášením, v němž uvede, jak navrhovaná revize napraví nesplnění ročních cílů a jak byla zohledněna doporučení Komise.

Pokud se dotčený členský stát doporučeními Komise neřídí, zváží Komise přijetí nezbytných opatření v souladu se Smlouvami.“

Pozměňovací návrh 66

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. b

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 11 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členský stát může využít:

1. Aniž je dotčen odstavec - 1, členský stát může využít:

a)	obecnou flexibilitu stanovenou v článku 12; a

a)	obecnou flexibilitu stanovenou v článku 12; a

b)	flexibilitu obhospodařované lesní půdy stanovenou v článcích 13 a 13b ke splnění závazku uvedeného v článku 4.

b)	flexibilitu obhospodařované lesní půdy stanovenou v článku 13 a mechanismus podle článku 13b ke splnění závazků a cílů stanovených v článku 4.

Finsko může kromě možností flexibility uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b) použít dodatečné kompenzace podle článku 13a.

Pozměňovací návrh 67

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. b a (nové)

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 11 – odst. 2

Platné znění

Pozměňovací návrh

ba)	odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pokud některý členský stát neplní požadavky na monitorování stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. da) nařízení (EU) č. 525/2013, ústřední správce jmenovaný podle článku 20 směrnice 2003/87/ES (dále jen ‚ústřední správce‘) dočasně danému členskému státu zakáže převod nebo započtení podle čl. 12 odst. 2 a 3 tohoto nařízení nebo využití flexibility podle článku 13 tohoto nařízení.“

„2. Pokud některý členský stát neplní požadavky na monitorování stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. da) nařízení (EU) č. 525/2013, ústřední správce jmenovaný podle článku 20 směrnice 2003/87/ES (dále jen ‚ústřední správce‘) dočasně danému členskému státu zakáže převod podle čl. 12 odst. 2 tohoto nařízení nebo využití flexibility podle článku 13 tohoto nařízení.“

Pozměňovací návrh 68

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. -a (nové)

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 12 – odst. 2

Platné znění

Pozměňovací návrh

-a)	odstavec 2 se nahrazuje tímto:

2. Pokud celková pohlcení v některém členském státě překračují celkové emise po odečtení případného množství zohledněného podle článku 7 nařízení (EU) 2018/842 , může tento členský stát převést zbývající množství pohlcení na jiný členský stát. Převedené množství se zohlední při posuzování plnění závazku tohoto jiného členského státu podle článku 4 tohoto nařízení.

„2. Pokud celková pohlcení v některém členském státě překračují celkové emise za období 2021–2025 nebo pokud čisté pohlcení skleníkových plynů v členském státě převyšuje jeho roční cíl stanovený v čl. 4 odst. 3 , může tento členský stát převést zbývající množství pohlcení na jiný členský stát pod podmínkou, že přijímající členský stát uhradí příspěvek odpovídající přinejmenším ročnímu průměru uzavíracích cen povolenek EU ETS na společné dražební platformě během roku, kterého se převod týká . Převedené množství se zohlední při posuzování plnění závazku a cílů přijímajícího členského státu podle článku 4 tohoto nařízení.“

Pozměňovací návrh 69

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. b

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 12 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5. Členské státy mohou použít příjmy z převodů podle odstavce 2 k boji proti změně klimatu v Unii nebo ve třetích zemích a o veškerých těchto opatřeních informují Komisi .

5. Členské státy použijí veškeré příjmy z převodů podle odstavce 2 k financování opatření ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně v odvětví LULUCF v Unii nebo ve třetích zemích , včetně ekosystémových přístupů, přičemž zohlední zásadu „významně nepoškozovat“ a minimální záruky stanovené v článcích 17 a 18 nařízení (EU) 2020/852. Členské státy informují Komisi o použití těchto příjmů a o opatřeních přijatých ve zprávách uvedených v článku 19 nařízení (EU) 2018/1999 .

Pozměňovací návrh 70

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11

Nařízení (EU) 2018/841

Článek 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 13

Flexibilita obhospodařované lesní půdy

1. Pokud jsou v období 2021–2025 v určitém členském státě celkové emise v kategoriích započítávání využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 1 [při započítávání v souladu s tímto nařízením] vyšší než celková pohlcení, může tento členský stát za účelem dodržení čl. 4 odst. 1 využít flexibilitu obhospodařované lesní půdy stanovenou tímto článkem.

2. Pokud je v období 2021–2025 výsledek výpočtu podle čl. 8 odst. 1 kladný, je dotčený členský stát oprávněn kompenzovat výsledné emise za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a)	členský stát do své strategie předložené podle článku 15 nařízení (EU) 2018/1999 zahrnul již prováděná nebo plánovaná konkrétní opatření s cílem zajistit zachování nebo případně zvýšení propadů a rezervoárů z lesů; a

členský stát do své strategie předložené podle článku 15 nařízení (EU) 2018/1999 zahrnul již prováděná nebo plánovaná konkrétní opatření s cílem zajistit zachování nebo případně zvýšení propadů a rezervoárů z lesů způsobem, který přispívá k podpoře biologické rozmanitosti, a snížit zranitelnost půdy vůči přírodním škodlivým činitelům; a

aa)	členský stát dodržuje směrnici Rady 92/43/EHS () a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (*) ; a

b)	celkové emise v Unii nepřesahují celková pohlcení v kategoriích započítávání využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení v období 2021–2025.

b)	celkové emise v Unii nepřesahují celková pohlcení v kategoriích započítávání využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení v období 2021–2025.

Komise zajistí, aby se při posuzování toho, zda celkové emise v rámci Unie nepřekračují celková pohlcení, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. b), zabránilo dvojímu započtení v členských státech, zejména při uplatňování flexibilit stanovených v článku 12 tohoto nařízení a v čl. 7 odst. 1 a čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2018/842.

3. Kompenzace uvedená v odstavci 2 se může vztahovat pouze na propady zaúčtované jako emise oproti referenční úrovni pro lesy daného členského státu a nesmí překročit 50 % maximální výše kompenzace pro dotčený členský stát stanovené v příloze VII na období 2021–2025.

4. Členské státy předloží Komisi důkazy o dopadu přírodních škodlivých činitelů vypočteném podle přílohy VI, aby byly způsobilé pro kompenzace zbývajících propadů započítaných jako emise oproti referenční úrovni pro lesy, a to až do plné výše kompenzace nevyužité jinými členskými státy stanovené v příloze VII pro období 2021–2025. V případě, že žádost o kompenzaci přesáhne výši nevyužité dostupné kompenzace, rozdělí se kompenzace poměrným dílem mezi dotčené členské státy.

4. Členské státy předloží Komisi důkazy o dopadu přírodních škodlivých činitelů vypočteném podle přílohy VI, stejně jako o opatřeních, která plánují přijmout ve snaze podobnému působení v budoucnu předejít či jeho dopady zmírňovat, aby byly způsobilé pro kompenzace zbývajících propadů započítaných jako emise oproti referenční úrovni pro lesy, a to až do plné výše kompenzace nevyužité jinými členskými státy stanovené v příloze VII pro období 2021–2025. V případě, že žádost o kompenzaci přesáhne výši nevyužité dostupné kompenzace, rozdělí se kompenzace poměrným dílem mezi dotčené členské státy. Komise důkazy předložené členskými státy zveřejní.“ ;

Pozměňovací návrhy 94 a 98

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 13

Nařízení (EU) 2018/841

Článek 13 b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 13b

Mechanismus flexibility využívání půdy na období 2026–2030

Mechanismus pro přírodní škodlivé činitele na období 2026–2030

1. V registru Unie zřízeném podle článku 40 nařízení (EU) 2018/1999 se zavede mechanismus flexibility využívání půdy odpovídající množství až 178 milionů tun ekvivalentu CO2 s výhradou splnění cíle Unie uvedeného v čl. 4 odst. 2. Mechanismus flexibility je k dispozici navíc k flexibilitě stanovené v článku 12.

1. V registru Unie zřízeném podle článku 40 nařízení (EU) 2018/1999 se zavede mechanismus odpovídající množství až 178 milionů tun ekvivalentu CO2 s cílem zohlednit dopady přírodních škodlivých činitelů, pokud tyto činitele nebylo možné předvídat ani jim nebylo možné předejít, zejména prostřednictvím adaptačních opatření, a to s výhradou splnění cíle Unie uvedeného v čl. 4 odst. 2. Tento mechanismus je k dispozici navíc k flexibilitě stanovené v článku 12.

2. Pokud je v období 2026–2030 rozdíl, započtený a vykazovaný v souladu s tímto nařízením, mezi ročním součtem emisí skleníkových plynů a pohlcení na území členského státu a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) a odpovídajícím cílem kladný, může tento členský stát využít flexibilitu stanovenou v tomto článku, aby splnil svůj cíl stanovený podle čl. 4 odst. 2.

2. Pokud je v období 2026–2030 rozdíl, započtený a vykazovaný v souladu s tímto nařízením, mezi ročním součtem emisí skleníkových plynů a pohlcení na území členského státu a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) a odpovídajícím cílem kladný, může tento členský stát využít mechanismus stanovený v tomto článku, aby splnil svůj cíl stanovený podle čl. 4 odst. 2.

3. Pokud je v období 2026–2030 výsledek výpočtu podle odstavce 2 kladný, je dotčený členský stát oprávněn kompenzovat nadměrné emise za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

3. Pokud je v období 2026–2030 výsledek výpočtu podle odstavce 2 kladný, může členský stát použít mechanismus stanovený v tomto článku za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

-a)

členský stát poskytl Komisi dostatečné důkazy o tom, že tento kladný výsledek přímo souvisí s dopadem přírodních škodlivých činitelů na základě výpočtu podle přílohy VI. Komise důkazy předložené členskými státy zveřejní a může je odmítnout, pokud se po ověření informací obdržených od členského státu domnívá, že nejsou dostatečně odůvodněné nebo jsou nepřiměřené, a;

členský stát zahrnul do svého aktualizovaného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu předloženého podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 probíhající nebo plánovaná zvláštní opatření s cílem zajistit zachování nebo případně posílení všech propadů a rezervoárů půdy a snížit zranitelnost půdy vůči přírodním škodlivým činitelům;

členský stát změnil svůj integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu a dlouhodobou strategii podle čl. 11 odst. - 1 a přijal nová opatření k posílení všech půdních propadů a rezervoárů způsobem, který přispívá ke zvýšení biologické rozmanitosti a ke snížení zranitelnosti půdy vůči přírodním škodlivým činitelům a dopadu změny klimatu ;

b)	členský stát vyčerpal všechny ostatní možnosti flexibility dostupné podle článku 12 tohoto nařízení nebo čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842;

b)	členský stát vyčerpal všechny ostatní možnosti flexibility dostupné podle článku 12 tohoto nařízení nebo čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842;

ba)	členský stát dodržuje směrnice 92/43/EHS a 2009/147/ES; a;

c)	rozdíl mezi ročním úhrnem všech emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení na území Unie a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) a cílem Unie [310 milionů tun ekvivalentu CO 2 čistých pohlcení] je v období 2026–2030 záporný.

rozdíl mezi ročním úhrnem všech emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení na území Unie a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) a cílem Unie stanoveným v čl. 4 odst. 2 po vyčerpání všech ostatních možností flexibility dostupných podle článku 12 je v období 2026–2030 záporný.

Při posuzování toho, zda celkové emise v rámci Unie překračují celková pohlcená množství podle prvního pododstavce písm. c), Komise určí, zda je třeba zahrnout 20 % čistých pohlcených množství, která si členské státy neponechaly z období 2021–2025, a to na základě dopadu přírodních škodlivých činitelů a za použití informací předložených členskými státy v souladu s odstavcem 5 tohoto článku. Komise v tomto posouzení rovněž zajistí, aby členské státy zabránily dvojímu započtení, zejména při uplatňování flexibility stanovené v článku 12 tohoto nařízení a v čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842.

4. Výše kompenzace uvedené v odstavci 3 tohoto článku se může vztahovat pouze na propady zaúčtované jako emise oproti cíli daného členského státu stanovenému v příloze IIa tohoto nařízení a nesmí překročit 50 % maximální výše kompenzace pro dotčený členský stát stanovené v příloze VII pro období 2026–2030.

5. Členské státy předloží Komisi důkazy o dopadu přírodních škodlivých činitelů vypočteném podle přílohy VI, aby byly způsobilé pro kompenzace zbývajících propadů započítaných jako emise oproti cíli daného členského státu uvedenému příloze IIa, a to až do plné výše kompenzace nevyužité jinými členskými státy stanovené v příloze VII pro období 2026–2030. V případě, že žádost o kompenzaci přesáhne výši nevyužité dostupné kompenzace , rozdělí se kompenzace poměrným dílem mezi dotčené členské státy.

5. V případě, že žádost o kompenzaci přesáhne výši 178 milionů tun ekvivalentu CO2 dostupného v rámci mechanismu , rozdělí se kompenzace poměrným dílem mezi dotčené členské státy.

5a. Členské státy jsou oprávněny kompenzovat čisté propady nebo pohlcení započítané jako emise oproti cílům stanoveným pro tyto členské státy v čl. 4 odst. 2 pro období 2026–2030 až do maximální výše 50 milionů tun ekvivalentu CO2 pro Unii jako celek nevyužité kompenzace jinými členskými státy stanovené v příloze VII na období 2021–2025, po zohlednění odstavce 3 tohoto článku, za předpokladu, že tyto členské státy:

a)	vyčerpaly všechny ostatní možnosti flexibility dostupné podle článku 12 tohoto nařízení nebo čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842 a rovněž podle odstavce 3 tohoto článku;

předložily Komisi dostatečné důkazy o dopadu narušení ekosystémů způsobených změnou klimatu, který má za následek nadměrné emise nebo snižuje čisté pohlcené množství způsobem, který je mimo jejich kontrolu a který nebylo možné předvídat nebo mu předejít, zejména provedením dostatečných adaptačních opatření k zajištění odolnosti postižené oblasti vůči změně klimatu. Komise důkazy předložené členskými státy zveřejní a může je odmítnout, pokud se po ověření informací obdržených od členského státu domnívá, že nejsou dostatečně odůvodněné nebo jsou nepřiměřené;

zahrnuly do svého aktuálního integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu předloženého podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 zvláštní opatření s cílem zajistit zachování nebo případně posílení všech propadů a rezervoárů půdy a snížit zranitelnost půdy vůči narušení ekosystémů vyvolaných změnou klimatu, a;

V případě, že žádost o kompenzaci přesáhne maximální výši dostupné kompenzace, rozdělí se kompenzace poměrným dílem mezi dotčené členské státy.

5b. Do … [6 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 za účelem doplnění tohoto nařízení přijetím metodiky pro posuzování dopadu narušení ekosystémů vyvolaného změnou klimatu podle odst. 5a písm. b).

Pozměňovací návrh 72

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 14

Nařízení (EU) 2018/841

Článek 13 c

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Článek 13c	Článek 13c
Správa cílů	Správa cílů
Pokud přezkoumané emise skleníkových plynů a pohlcení členského státu v roce 2032 překročí roční cíle daného členského státu pro kterýkoli konkrétní rok období 2026–2030 , s přihlédnutím k flexibilitě uplatněné podle článků 12 a 13b , použije se toto opatření:	Pokud Komise na základě svého komplexního přezkumu provedeného v roce 2032 podle čl. 14 odst. 2 zjistí, že cíle a závazky členského státu stanovené podle článku 4 nebyly pro kterýkoli konkrétní rok období 2026–2030 splněny , použije se toto opatření:
K množství emisí skleníkových plynů vykázaných členským státem na následující rok se připočte množství odpovídající množství nadměrných čistých emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2 vynásobené koeficientem 1,08 v souladu s opatřeními přijatými podle článku 15.	K množství emisí skleníkových plynů vykázaných členským státem u kategorií půdy na následující rok se připočte množství odpovídající množství nadměrných čistých emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2 vynásobené koeficientem 1,08 v souladu s opatřeními přijatými podle článku 15.
	Pokud Komise zjistí, že členské státy toto nařízení nedodržují, přijme nezbytná opatření v souladu se Smlouvami.

Pozměňovací návrh 73

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 14 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/841

Článek 13 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14a)

vkládá se nový článek 13d, který zní:

„Článek 13d

Mezinárodní spolupráce

Pokud se členský stát rozhodne povolit použití uhlíkových kreditů z odvětví LULUCF ke kompenzaci ze strany veřejných nebo soukromých subjektů, a to i v souladu s čl. 6 odst. 2 nebo čl. 6 odst. 4 Pařížské dohody, množství převedených nebo použitých pohlcení se nezohledňuje pro účely plnění cíle dosažení ročních cílů daného členského státu stanovených v čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení.“

Pozměňovací návrh 74

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 15

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 14 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„1. Do 15. března 2027 pro období 2021–2025 a do 15. března 2032 pro období 2026–2030 předloží členské státy Komisi zprávu o souladu obsahující bilance celkových emisí a celkových pohlcení za příslušné období pro každou kategorii započítávání využití půdy uvedenou v čl. 2 odst. 1 písm. a) až f) pro období 2021–2025 a pro každou kategorii uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) pro období 2026–2030, a to s použitím pravidel započítávání stanovených v tomto nařízení.

Zpráva o souladu musí obsahovat posouzení:

a)	politik a opatření týkajících se kompromisů;

a)	politik a opatření týkajících se možných kompromisů s dalšími cíli a strategiemi Unie v oblasti životního prostředí, jako jsou cíle a strategie stanovené v osmém akčním programu pro životní prostředí a ve strategiích EU v oblasti biologické rozmanitosti a biohospodářství ;

aa)	opatření přijatých členskými státy za účelem dosažení souladu s čl. 4 odst. 4a;

b)	synergií mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně;

b)	synergií mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně , včetně politik a opatření ke snížení zranitelnosti půdy vůči přírodním škodlivým činitelům a klimatu ;

c)	synergií mezi zmírňováním změny klimatu a biologickou rozmanitostí.

c)	synergií mezi zmírňováním změny klimatu a biologickou rozmanitostí.

Zpráva musí rovněž obsahovat, v příslušných případech, podrobnosti o záměru využít flexibility podle článku 11 a související množství nebo o skutečném využití těchto flexibilit a související množství.“;

Zpráva o souladu vychází z ročních souborů údajů, včetně informací získaných ze systémů monitorování půdy, jako jsou průzkumy využívání půdy / krajinného pokryvu (LUCAS), s využitím vzorků o hloubce nejméně 30 cm a včetně všech relevantních parametrů ovlivňujících potenciál půdy zachycovat uhlík.“

Pozměňovací návrh 75

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 16 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/841

Článek 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16a)

Vkládá se nový článek 15a, který zní:

„Článek 15a

Přístup ke spravedlnosti

1. Členské státy zajistí, aby osoby z řad dotčené veřejnosti, které splňují podmínky stanovené v odstavci 2, měly v souladu s vnitrostátním právním řádem možnost dosáhnout přezkoumání soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem zřízeným ze zákona, aby mohly napadnout nesplnění právních povinností stanovených v článcích 4 až 10.

2. Osoby z řad dotčené veřejnosti mají přístup k přezkoumání uvedenému v odstavci 1, pokud:

a)	mají dostatečný zájem nebo

b)	namítají porušení práva, pokud to správní procesní právo členského státu vyžaduje jako podmínku.

To, co představuje dostatečný zájem, určí členské státy v souladu s cílem poskytnout osobám z řad dotčené veřejnosti široký přístup ke spravedlnosti a v souladu s Aarhuskou úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí.

Za tímto účelem se má za to, že dostatečným zájmem pro účely tohoto odstavce je zájem jakékoli nevládní organizace, jež prosazuje ochranu životního prostředí a splňuje požadavky vnitrostátních právních předpisů.

3. Odstavce 1 a 2 nevylučují možnost vyžádat si předběžné přezkoumání správním orgánem a nemají vliv na požadavek, aby byly před předáním věci k soudnímu přezkoumání vyčerpány postupy správního přezkoumání, pokud to vyžaduje vnitrostátní právo. Každé takové řízení musí být spravedlivé, nestranné a včasné a nesmí být nepřiměřeně nákladné.

4. Členské státy zajistí, aby byly praktické informace o přístupu ke správnímu a soudnímu přezkumu snadno dostupné veřejnosti.“;

Pozměňovací návrh 76

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 17

Nařízení (EU) 2018/841

Článek 16a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)	vkládá se nový článek 16a, který zní:

vypouští se

Článek 16a

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Výbor pro změnu klimatu zřízený podle čl. 44 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1999. Výborem se rozumí výbor ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (44) .

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011;

Pozměňovací návrh 77

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 18

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 17 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
2. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do šesti měsíců po […] globálním hodnocení dohodnutém podle článku 14 Pařížské dohody zprávu o fungování tohoto nařízení, zahrnující v příslušných případech posouzení dopadů flexibilit uvedených v článku 11 , jakož i o příspěvku tohoto nařízení k cíli Unie v oblasti celkového snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a o jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody , zejména pokud jde o potřebu dalších politik a opatření Unie s ohledem na nezbytné posílení snižování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v Unii .	2. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě v letech 2025 , 2027 a 2032 zprávu o pokroku , pokud jde o fungování tohoto nařízení a dosahování cílů stanovených v článku 4 .
	2a. Nejpozději šest měsíců po každém globálním hodnocení dohodnutém podle článku 14 Pařížské dohody předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o příspěvku tohoto nařízení k cíli Unie v oblasti klimatické neutrality a průběžným klimatickým cílům stanoveným v nařízení (EU) 2021/1119, k cílům Pařížské dohody a k dalším environmentálním cílům Unie a cílům Zelené dohody pro Evropu a jejích doprovodných příslušných strategií a právních předpisů, včetně posouzení dopadů možností flexibility uvedených v článku 11 na dosahování cílů tohoto nařízení. Zpráva posoudí potřebu dalších politik a opatření Unie s ohledem na nezbytné posílení snižování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v Unii a na potřebu dosáhnout cílů Unie v oblasti životního prostředí a zohlední veškerá budoucí zlepšení systému monitorování, shromažďování údajů a podávání zpráv o lesích a půdě. Zpráva zohlední nejlepší dostupné a nejnovější vědecké poznatky, včetně nejnovějších zpráv IPCC, IPBES a Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu uvedeného v článku 3 nařízení (EU) 2021/1119.
V návaznosti na tuto zprávu Komise dle svého uvážení předloží legislativní návrhy. Návrhy zejména stanoví roční cíle a správu zaměřené na cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2035 stanovený v čl. 4 odst. 4, další politiky a opatření Unie a rámec pro období po roce 2035, a to i v oblasti působnosti nařízení o emisích skleníkových plynů a jejich pohlcování v dalších odvětvích, jako je mořské a sladkovodní prostředí .	V návaznosti na tuto zprávu Komise dle svého uvážení předloží legislativní návrhy. Návrhy zejména stanoví další politiky a opatření Unie k dosažení cílů v oblasti LULUCF pro období po roce 2030 uvedených v čl. 4 odst. 3 a rozšíří oblast působnosti tohoto nařízení tak, aby zahrnovalo emise skleníkových plynů a jejich pohlcování z mořských, pobřežních a sladkovodních ekosystémů na základě spolehlivých vědeckých metodik, a stanoví další samostatné cíle čistého pohlcování pro tyto ekosystémy .
	2b. Po vstupu v platnost legislativního aktu týkajícího se regulačního rámce Unie pro obnovu přírody Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí soulad tohoto nařízení, zejména závazků a cílů stanovených v článku 4, s cíli stanovenými v uvedeném legislativním aktu. Ke zprávě mohou být případně připojeny legislativní návrhy na změnu tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 78

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 2

Nařízení (EU) 2018/1999

Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 1 – písm. ii

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
„závazky a vnitrostátní cíle členského státu týkající se čistých pohlcení skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2018/841 a příspěvky členského státu k dosažení cíle Unie dosáhnout do roku 2035 nulových čistých emisí skleníkových plynů a poté dosáhnout záporných emisí podle čl. 4 odst. 4 uvedeného nařízení ;“	závazky a vnitrostátní cíle členského státu týkající se čistých pohlcení skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2018/841;

Pozměňovací návrh 79

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 a (nový)

Nařízení (EU) 2018/1999

Čl. 26 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2a)	V čl. 26 odst. 6 se doplňuje následující písmeno:

„aa)

změny přílohy V části 3 písm. b) a c) za účelem doplnění kategorií půdy k těm, na něž se vztahuje systém monitorování jednotek využívání půdy podléhajících ochraně, respektive ke kategoriím, na něž se vztahuje systém monitorování jednotek využívání půdy podléhajících obnově, v souladu s příslušnými právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí.“;

Pozměňovací návrh 80

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 3 – písm. c

Nařízení (EU) 2018/1999

Čl. 38 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Po dokončení komplexního přezkumu provedeného podle odstavce 1 Komise pomocí prováděcích aktů určí celkový součet emisí pro příslušná léta na základě opravených údajů o inventurách pro jednotlivé členské státy rozdělený mezi údaje o emisích relevantní pro článek 9 nařízení (EU) 2018/842 a údaje o emisích zmíněné v části 1 písmeni c) přílohy V tohoto nařízení a určí celkový součet emisí a pohlcení relevantní pro článek 4 nařízení (EU) 2018/841.;

Po dokončení komplexního přezkumu provedeného podle odstavce 1 Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, kterými doplní toto nařízení stanovením celkového součtu emisí pro příslušná léta na základě opravených údajů o inventurách pro jednotlivé členské státy rozděleného mezi údaje o emisích relevantní pro článek 9 nařízení (EU) 2018/842 a údaje o emisích zmíněné v části 1 písmeni c) přílohy V tohoto nařízení a určí celkový součet emisí a pohlcení relevantní pro článek 4 nařízení (EU) 2018/841.

Pozměňovací návrh 81

Návrh nařízení

Příloha II

Nařízení (EU) 2018/841

Příloha II a – tabulka

Znění navržené Komisí

Cíl Unie a vnitrostátní cíle členských států týkající se čistých pohlcení skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 2, jichž má být dosaženo do roku 2030

Členský stát	Hodnota snížení čistých emisí skleníkových plynů v kilotunách ekvivalentu CO2 v roce 2030
Belgie	-1 352
Bulharsko	-9 718
Česká republika	-1 228
Dánsko	5 338
Německo	-30 840
Estonsko	-2 545
Irsko	3 728
Řecko	-4 373
Španělsko	-43 635
Francie	-34 046
Chorvatsko	-5 527
Itálie	-35 758
Kypr	-352
Lotyšsko	-644
Litva	-4 633
Lucembursko	-403
Maďarsko	-5 724
Malta	2
Nizozemsko	4 523
Rakousko	-5 650
Polsko	-38 098
Portugalsko	-1 358
Rumunsko	-25 665
Slovinsko	-146
Slovensko	-6 821
Finsko	-17 754
Švédsko	-47 321
EU 27	- 310 000

Pozměňovací návrh

Cíl Unie a vnitrostátní cíle členských států týkající se čistých pohlcení skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 2, jichž má být dosaženo do roku 2030

Členský stát	Hodnota snížení čistých emisí skleníkových plynů v kilotunách ekvivalentu CO2 v roce 2030
Belgie	nejméně -1 352
Bulharsko	nejméně -9 718
Česká republika	nejméně -1 228
Dánsko	nejméně 5 338
Německo	nejméně -30 840
Estonsko	nejméně -2 545
Irsko	nejméně 3 728
Řecko	nejméně -4 373
Španělsko	nejméně -43 635
Francie	nejméně -34 046
Chorvatsko	nejméně -5 527
Itálie	nejméně -35 758
Kypr	nejméně - 352
Lotyšsko	nejméně - 644
Litva	nejméně -4 633
Lucembursko	nejméně - 403
Maďarsko	nejméně -5 724
Malta	nejméně 2
Nizozemsko	nejméně 4 523
Rakousko	nejméně -5 650
Polsko	nejméně -38 098
Portugalsko	nejméně -1 358
Rumunsko	nejméně -25 665
Slovinsko	nejméně - 146
Slovensko	nejméně -6 821
Finsko	nejméně -17 754
Švédsko	nejméně -47 321
EU 27	nejméně - 310 000

Pozměňovací návrh 82

Návrh nařízení

Příloha III

Nařízení (EU) 2018/1999

Čl. V – část 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V příloze V nařízení (EU) 2018/1999 se část 3 nahrazuje tímto:

„Zeměpisně přesné údaje o změnách ve využívání půdy v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. Inventura skleníkových plynů funguje na základě elektronických databází a geografických informačních systémů a zahrnuje:

„Zeměpisně přesné údaje o změnách ve využívání půdy v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 , jejich doplněním z roku 2013 a aktualizovanou verzí z roku 2019 . Inventura skleníkových plynů funguje na základě elektronických databází a geografických informačních systémů , pro něž orgány Unie poskytují členským státům odpovídající podporu a pomoc s cílem zajistit soudržnost a transparentnost shromážděných údajů, a zahrnuje:

a)	systém monitorování jednotek využívání půdy s velkou zásobou uhlíku ve smyslu čl. 29 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001;

a)	systém monitorování jednotek využívání půdy s velkou zásobou uhlíku ve smyslu čl. 29 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001;

b)	systém monitorování jednotek využívání půdy, na které se vztahuje ochrana a které jsou definovány jako půda spadající do jedné nebo více z těchto kategorií:

b)	systém monitorování jednotek využívání půdy, na které se vztahuje ochrana a které jsou definovány jako půda spadající do jedné nebo více z těchto kategorií:

—	půda s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti ve smyslu čl. 29 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001,

—	půda s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti ve smyslu čl. 29 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001,

—	lokality významné pro Společenství a zvláštní oblasti ochrany vymezené v článku 4 směrnice Rady 92/43/EHS (1) a jednotky půdy, které do nich nespadají a na které se vztahují ochranná opatření podle čl. 6 odst. 1 a 2 uvedené směrnice za účelem splnění cílů ochrany lokalit,

—	lokality významné pro Společenství a zvláštní oblasti ochrany vymezené v článku 4 směrnice Rady 92/43/EHS (1) a jednotky půdy, které do nich nespadají a na které se vztahují ochranná opatření podle čl. 6 odst. 1 a 2 uvedené směrnice za účelem splnění cílů ochrany lokalit,

—	místa rozmnožování a místa odpočinku druhů uvedených v příloze IV směrnice 92/43/EHS, na něž se vztahují ochranná opatření podle článku 12 uvedené směrnice,

—	místa rozmnožování a místa odpočinku druhů uvedených v příloze IV směrnice 92/43/EHS, na něž se vztahují ochranná opatření podle článku 12 uvedené směrnice,

—

přírodní stanoviště uvedená v příloze I směrnice 92/43/EHS a stanoviště druhů uvedených v příloze II směrnice 92/43/EHS, která se nacházejí mimo lokality významné pro Společenství a zvláštní oblasti ochrany a která přispívají k tomu, aby tato stanoviště a druhy dosáhly příznivého stavu z hlediska ochrany podle článku 2 uvedené směrnice nebo na něž se mohou vztahovat preventivní a nápravná opatření podle směrnice 2004/35/ES (2);

—

—	zvláště chráněné oblasti označené podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (3) a jednotky půdy mimo tyto oblasti, na které se vztahují ochranná opatření podle článku 4 směrnice 2009/147/ES a čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43/EHS za účelem splnění cílů ochrany lokalit,

—	zvláště chráněné oblasti označené podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (3) a jednotky půdy mimo tyto oblasti, na které se vztahují ochranná opatření podle článku 4 směrnice 2009/147/ES a čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43/EHS za účelem splnění cílů ochrany lokalit,

—

jednotky půdy, na něž se vztahují opatření na ochranu ptáků, u nichž bylo nahlášeno, že nejsou v bezpečném stavu podle článku 12 směrnice 2009/147/ES, za účelem splnění požadavku podle čl. 4 odst. 4 druhé věty uvedené směrnice, kterým je předcházení znečišťování nebo poškozování stanovišť nebo splnění požadavku podle článku 3 uvedené směrnice na ochranu a zachování dostatečné rozmanitosti a rozlohy stanovišť pro různé druhy ptáků,

—

—	jakákoli jiná stanoviště, která členský stát vyhlásí pro účely rovnocenné účelům stanoveným ve směrnicích 92/42/EHS a 2009/147/ES,

—	jakákoli jiná stanoviště, která členský stát vyhlásí pro účely rovnocenné účelům stanoveným ve směrnicích 92/42/EHS a 2009/147/ES,

—	jednotky půdy, na něž se vztahují opatření požadovaná k ochraně a zamezení zhoršení ekologického stavu útvarů povrchových vod podle čl. 4 bodu iii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (4);

—	jednotky půdy, na něž se vztahují opatření požadovaná k ochraně a zamezení zhoršení ekologického stavu útvarů povrchových vod podle čl. 4 bodu iii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (4);

—	přirozená záplavová území nebo plochy pro zadržování povodní chráněná členskými státy v souvislosti se zvládáním povodňových rizik podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES (5);

—	přirozená záplavová území nebo plochy pro zadržování povodní chráněná členskými státy v souvislosti se zvládáním povodňových rizik podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES (5);

—	chráněné oblasti určené členskými státy za účelem dosažení cílů chráněných oblastí;

c)	systém monitorování jednotek využívání půdy, na které se vztahuje obnova a které jsou definovány jako půda spadající do jedné nebo více z těchto kategorií:

c)	systém monitorování jednotek využívání půdy, na které se vztahuje obnova a které jsou definovány jako půda spadající do jedné nebo více z těchto kategorií:

—

lokality významné pro Společenství, zvláštní oblasti ochrany a zvláště chráněné oblasti, jak jsou popsány v písmenu b) výše, spolu s jednotkami půdy, které do nich nespadají a u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná opatření pro obnovu nebo kompenzační opatření zaměřená na splnění cílů ochrany lokalit,

—

—	stanoviště druhů volně žijících ptáků uvedených v čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/147/ES nebo uvedených v příloze I uvedené směrnice, která se nacházejí mimo zvláště chráněné oblasti a u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná opatření pro obnovu pro účely směrnice 2009/147/ES,

—	stanoviště druhů volně žijících ptáků uvedených v čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/147/ES nebo uvedených v příloze I uvedené směrnice, která se nacházejí mimo zvláště chráněné oblasti a u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná opatření pro obnovu pro účely směrnice 2009/147/ES,

—

přírodní stanoviště uvedená v příloze I směrnice 92/43/EHS a stanoviště druhů uvedených v příloze II směrnice 92/43/EHS mimo lokality významné pro Společenství a zvláštní oblasti ochrany, u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná opatření pro obnovu za účelem dosažení příznivého stavu z hlediska ochrany podle směrnice 92/43/EHS a/nebo u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná nápravná opatření pro účely článku 6 směrnice 2004/35/ES,

—

—	oblasti označené jako oblasti vyžadující obnovu podle plánu na obnovu přírody platného v daném členském státě,

—	oblasti označené jako oblasti vyžadující obnovu nebo podléhající opatřením na zajištění toho, aby se jejich stav nezhoršoval, podle plánu na obnovu přírody platného v daném členském státě,

—	jednotky půdy, na něž se vztahují opatření požadovaná pro obnovení dobrého ekologického stavu útvarů povrchových vod podle čl. 4 bodu iii) směrnice 2000/60/ES nebo opatření požadovaná k opětovnému dosažení dobrého ekologického stavu těchto útvarů, pokud to vyžadují právní předpisy,

—	jednotky půdy, na něž se vztahují opatření požadovaná pro obnovení dobrého ekologického stavu útvarů povrchových vod podle čl. 4 bodu iii) směrnice 2000/60/ES nebo opatření požadovaná k opětovnému dosažení dobrého ekologického stavu těchto útvarů, pokud to vyžadují právní předpisy,

—	jednotky půdy, na něž se vztahují opatření pro znovuzřízení a obnovu mokřadů podle přílohy VI části B bodu vii) směrnice 2000/60/ES,

—	jednotky půdy, na něž se vztahují opatření pro znovuzřízení a obnovu mokřadů podle přílohy VI části B bodu vii) směrnice 2000/60/ES,

—	oblasti, které potřebují obnovu ekosystémů, aby bylo dosaženo dobrého stavu ekosystému v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (6);

—	oblasti, které potřebují obnovu ekosystémů, aby bylo dosaženo dobrého stavu ekosystému v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (6);

d)	systém monitorování jednotek využívání půdy s vysokým rizikem z hlediska klimatu:

d)	systém monitorování jednotek využívání půdy s vysokým rizikem z hlediska klimatu:

—	oblasti, na něž se vztahuje kompenzace za přírodní škodlivé činitele podle čl. 13b odst. 5 nařízení (EU) 2018/841,

—	oblasti, na něž se vztahuje kompenzace za přírodní škodlivé činitele podle čl. 13b odst. 5 nařízení (EU) 2018/841,

—	oblasti uvedené v čl. 5 odst. 1 směrnice 2007/60/ES,

—	oblasti uvedené v čl. 5 odst. 1 směrnice 2007/60/ES,

—	oblasti označené ve vnitrostátních strategiích členských států pro přizpůsobování se změně klimatu jako oblasti s vysokými přírodními a člověkem způsobenými riziky, na něž se vztahují opatření ke snižování rizika katastrof v souvislosti se změnou klimatu.

—	oblasti označené ve vnitrostátních strategiích členských států pro přizpůsobování se změně klimatu jako oblasti s vysokými přírodními a člověkem způsobenými riziky, na něž se vztahují opatření ke snižování rizika katastrof v souvislosti se změnou klimatu.

da)	systém monitorování zásob uhlíku v půdě, mimo jiné s využitím ročních souborů údajů z průzkumu využívání půdy / krajinného pokryvu (LUCAS).

Inventura skleníkových plynů umožní výměnu a integraci údajů mezi elektronickými databázemi a geografickými informačními systémy.

Inventura skleníkových plynů umožní výměnu a integraci údajů mezi elektronickými databázemi a geografickými informačními systémy i jejich srovnatelnost a veřejnou přístupnost .

Pro období 2021–2025 metodika úrovně přesnosti 1 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. V případě emisí a pohlcení pro zásobník uhlíku představující nejméně 25–30 % emisí nebo pohlcení v kategorii zdroje nebo propadu, jež je v národním inventurním systému členského státu upřednostněna, jelikož její odhad má významný vliv na celkovou inventuru skleníkových plynů v dané zemi z hlediska absolutní úrovně emisí a pohlcení, trendů emisí a pohlcení nebo nejistoty s ohledem na emise a pohlcení v kategoriích využití půdy, a od roku 2026 v případě všech odhadů emisí a pohlcení pro zásobníky uhlíku, alespoň metodika úrovně 2 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006.“

Pro období 2021–2025 metodika úrovně přesnosti 1 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 , jejich doplněním z roku 2013 a aktualizovanou verzí z roku 2019 . V případě emisí a pohlcení pro zásobník uhlíku představující nejméně 25–30 % emisí nebo pohlcení v kategorii zdroje nebo propadu, jež je v národním inventurním systému členského státu upřednostněna, jelikož její odhad má významný vliv na celkovou inventuru skleníkových plynů v dané zemi z hlediska absolutní úrovně emisí a pohlcení, trendů emisí a pohlcení nebo nejistoty s ohledem na emise a pohlcení v kategoriích využití půdy, a od roku 2026 v případě všech odhadů emisí a pohlcení pro zásobníky uhlíku, alespoň metodika úrovně 2 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 , jejich doplněním z roku 2013 a aktualizovanou verzí z roku 2019 .

Od roku 2026 budou členské státy používat metodiku úrovně přesnosti 3 v souladu s pokyny IPCC z roku 2006, jejich doplněním z roku 2013 a aktualizovanou verzí z roku 2019 pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 v případě všech odhadů emisí a pohlcení pro zásobníky uhlíku, které spadají do oblastí s jednotkami využívání půdy s velkou zásobou uhlíku podle písmene c) výše, plochy jednotek využití půdy, které jsou chráněny nebo jsou obnovovány, uvedené výše v písmenech d) a e) a plochy jednotek využívání půdy s velkými budoucími klimatickými riziky uvedenými výše v písmenu f).“.

(*1) Odkazem na „cp“ v názvech přijatých pozměňovacích návrhů se rozumí odpovídající část těchto pozměňovacích návrhů.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru k interinstitucionálnímu jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0161/2022).

(36) Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).

(1a) Evropská agentura pro životní prostředí, „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“, s. 74.

(1b) Barredo, J., Brailescu, C., Teller, A., Sabatini, F. M., Mauri, A. a Janousková, K., „Mapping and assessment of primary and old-growth forests in Europe“ (Mapování a hodnocení primárních a původních lesů v Evropě), EUR 30661 EN, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2021.

(1a) Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí č. 6/2019.

(1b) Evropská agentura pro životní prostředí, Total greenhouse gas emission trends and projections in Europe (Evropský trend a výhled, pokud jde o celkové emise skleníkových plynů) (https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/greenhouse-gas-emission-trends-6/assessment-3).

(1c) Evropská agentura pro životní prostředí, Total greenhouse gas emission trends and projections in Europe (Evropský trend a výhled, pokud jde o celkové emise skleníkových plynů) (https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/greenhouse-gas-emission-trends-6/assessment-3).

(1d) Seidl, R.; Schelhaas, M.-J.; Rammer, W.; Verkerk, P. J. (2014): Increasing forest disturbances in Europe and their impact on carbon storage (Rostoucí narušení lesů v Evropě a jeho dopad na ukládání uhlíku). Nature Climate Change 4 (9), s. 806–810. Odkaz: 10.1038/nclimate2318.

(28) COM(2019)0640 final.

(28a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(29) https://www4.unfccc.int/sites/ndcstaging/PublishedDocuments/European%20Union%20First/EU_NDC_Submission_December%202020.pdf

(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).

(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

(33) COM(2020) 562 final.

(33) COM(2020)0562.

(33a) Zickfeld K., Azevedo D., Mathesius S. et al. Asymmetry in the climate–carbon cycle response to positive and negative CO2 emissions (Asymetrie v reakci na pozitivní a záporné emise CO2 v cyklu změny klimatu a uhlíku). Nature Climate Change 11, s. 613-617 (2021).

(37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(36a) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(38) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“, (COM(2020)0380 final).

(39) COM(2020)0381 final.

(40) […]

(41) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(42) COM(2021)0082 final.

(39) COM(2020)0381 final.

(39a) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie EU pro půdu do roku 2030: Využití přínosů zdravé půdy pro lidi, potraviny, přírodu a klima“, (COM(2021)0699 final).

(40) […]

(40a) Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Udržitelné uhlíkové cykly (COM(2021)0800 final).

(40b) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Udržitelné biohospodářství pro Evropu: posílení vazby mezi hospodářstvím, společností a životním prostředím (COM(2018)0673 final).

(41) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(42) COM(2021)0082 final.

(1 bis) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(*) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(**) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(44) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(1) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

27.12.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 493/295

P9_TA(2022)0234

Normy emisí CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla ***I

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 8. června 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2019/631, pokud jde o zpřísnění výkonnostních norem pro emise CO2 pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu (COM(2021)0556 – C9-0322/2021 – 2021/0197(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2022/C 493/25)

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)

Pařížská dohoda přijatá v prosinci 2015 na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“). Její smluvní strany se dohodly, že udrží globální průměrný nárůst teploty výrazně pod 2 oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a budou usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí.

(1)

Pařížská dohoda přijatá v prosinci 2015 na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost volistopadu 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“). Její smluvní strany se dohodly, že udrží globální průměrný nárůst teploty výrazně pod 2 oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a budou usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. Přijetím Klimatického paktu z o Glasgow v listopadu 2021 jeho smluvní strany uznaly, že udržení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 oC nad úrovní před průmyslovou revolucí by výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu, a zavázaly se, že do konce roku 2022 posílí své cíle pro rok 2030, aby urychlily opatření v oblasti klimatu v o tomto kritickém desetiletí a odstranily rozdíl v ambicích, pokud jde o cíl 1,5 o oC.

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)

Řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody jsou jádrem sdělení o „Zelené dohodě pro Evropu“, které Komise přijala 11. prosince 2019 (23). Ve světle velmi závažných dopadů pandemie COVID-19 na zdraví a hospodářský blahobyt nezbytnost a hodnota Zelené dohody pro Evropu jen vzrostla.

(2)

Řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody jsou jádrem sdělení o „Zelené dohodě pro Evropu“, které Komise přijala 11. prosince 2019 (23). Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu vyzval k nezbytnému přechodu na klimaticky neutrální společnost nejpozději do roku 2050 a ve svém usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze vyhlásil stav nouze v oblasti klimatu a životního prostředí. Ve světle velmi závažných dopadů pandemie COVID-19 na zdraví a hospodářský blahobyt nezbytnost a hodnota Zelené dohody pro Evropu jen vzrostla.

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)

Zelená dohoda pro Evropu kombinuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ, jejichž cílem je dosáhnout klimatické neutrality v EU do roku 2050 , a vytyčuje novou strategii růstu, jejímž cílem je přeměnit Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderním a konkurenceschopným hospodářstvím účinně využívajícím zdroje, ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů . Jejím cílem je rovněž chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tento přechod se zároveň dotýká rozdílně žen a mužů a má zvláštní dopad na některé znevýhodněné skupiny, jako jsou starší lidé, osoby se zdravotním postižením a osoby s menšinovým rasovým nebo etnickým původem. Je proto třeba zajistit, aby byl přechod spravedlivý a inkluzivní a nikdo při něm nezůstal opomenut.

(3)

EU chce do roku 2050 vytyčit novou strategii růstu, jež bude zaměřena na transformaci Unie ve spravedlivou a prosperující společnost s moderním a konkurenceschopným hospodářstvím účinně využívajícím zdroje a s o dynamickými průmyslovými odvětvími , která budou ve svých oborech i nadále vedoucími světovými hráči a globální hnací silou inovací, při zajištění vysoce placených kvalitních pracovních míst v o Unii . Jejím cílem je rovněž chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. V o tomto smyslu stanoví osmý akční program pro životní prostředí, který trvá do roku 2030, cíl urychlit ekologický přechod na klimaticky neutrální, udržitelné, netoxické, na obnovitelných zdrojích založené, odolné a konkurenceschopné oběhové hospodářství, a to spravedlivým, rovným a inkluzivním způsobem, a chránit, obnovovat a zlepšovat stav životního prostředí, přičemž podporuje soubor opatření a iniciativ oznámených v rámci Zelené dohody pro Evropu a staví na nich. Tento přechod se zároveň dotýká rozdílně žen a mužů a má zvláštní dopad na některé znevýhodněné a zranitelné skupiny, jako jsou starší lidé, osoby se zdravotním postižením a osoby s menšinovým rasovým nebo etnickým původem a jednotlivci a domácnosti s nízkými nebo nižšími středními příjmy. Transformace bude mít navíc odlišný dopad na různé regiony Unie, zejména pokud jde o strukturálně znevýhodněné, okrajové a nejvzdálenější regiony. Je proto třeba zajistit, aby byl přechod spravedlivý a inkluzivní a nikdo při něm nezůstal opomenut.

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)

V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [--] (24) Unie zakotvila cíl klimatické neutrality v rámci celého hospodářství do roku 2050 do právních předpisů . Toto nařízení rovněž stanoví závazný cíl snížení čistých emisí skleníkových plynů v Unii (emisí po odečtení pohlcení) do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.

(5)

V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (24) Unie legislativně zakotvila cíl dosažení nulových čistých emisí nejpozději do roku 2050 a cíl dosáhnout v následujících letech záporných emisí . Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný domácí průběžný cíl Unie v oblasti klimatu snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů (tj. emise po odečtení pohlcení) alespoň o 55 % oproti hodnotám z roku 1990.

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)	Očekává se, že k dosažení tohoto snížení emisí přispějí všechna hospodářská odvětví, včetně odvětví silniční dopravy.

(6)

Očekává se, že k dosažení tohoto snížení emisí přispějí všechna hospodářská odvětví, včetně odvětví silniční dopravy. Odvětví dopravy je jediným odvětvím, v o němž emise od roku 1990 rostou. To zahrnuje silniční dopravu s lehkými a těžkými vozidly, která společně představují více než 70 % celkových emisí z dopravy.

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6a)	Je velmi důležité, aby individuální mobilita zůstala přístupná a cenově dostupná pro všechny, zejména pro osoby dojíždějící za prací, které nemají přístup ke kvalitní veřejné dopravě nebo jiným řešením v oblasti mobility.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6b)

Na konferenci OSN o změně klimatu, která se konala v roce 2021 v o Glasgow ve Spojeném království a která je známá jako COP26, byl přijat závazek urychlit celosvětový přechod na vozidla s nulovými emisemi. Rovněž byl přijat závazek, že tento přechod bude spravedlivý a udržitelný, aby žádný region ani komunita nezůstaly opomenuty, a konference zdůraznila význam zajištění spravedlivého přechodu pracovní síly a vytváření důstojných a kvalitních pracovních míst.

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)	Opatření stanovená v tomto nařízení jsou nezbytná jako součást soudržného a konzistentního rámce, který je nezbytný pro dosažení celkového cíle Unie snížit čisté emise skleníkových plynů.

(7)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou nezbytná jako součást soudržného a konzistentního rámce, který je nezbytný pro dosažení celkového cíle Unie snížit čisté emise skleníkových plynů i závislost Unie na dovážených fosilních palivech, včetně dovozů ropy, které jen v o roce 2018 představovaly 227,5 miliard EUR, přičemž ropa je nadále hlavním zdrojem energie spotřebovávané automobily a dodávkami (94 %). Při postupném ukončování spotřeby ropy je zásadní nepřecházet z jedné závislosti na druhou. Pro zajištění budoucí životaschopnosti evropského zpracovatelského průmyslu a posílení strategické autonomie Unie je nezbytné, aby Komise spolupracovala s členskými státy a zúčastněnými stranami z průmyslu na zabezpečení dodavatelského řetězce strategických materiálů a vzácných zemin, které jsou potřebné pro nízkouhlíkové a bezuhlíkové technologie.

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7a)	Zatímco revize tohoto nařízení je v o souladu s plněním environmentálních cílů, konkrétně s dekarbonizací silniční dopravy s cílem bojovat proti změně klimatu, měla by rovněž zohlednit významné průmyslové a sociální důsledky tohoto procesu, aby byla zaručena zaměstnanost a mobilita přístupná všem.

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)

Aby bylo do roku 2030 dosaženo snížení čistých emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990, je nutné zpřísnit požadavky na snížení emisí stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 (25) jak pro osobní automobily, tak pro lehká užitková vozidla. Je rovněž třeba stanovit jasný postup dalšího snižování emisí po roce 2030, aby se přispělo k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050. Bez ambiciózních opatření v oblasti snižování emisí skleníkových plynů v silniční dopravě by bylo zapotřebí vyššího snížení emisí v jiných odvětvích, včetně těch, kde je dekarbonizace náročnější.

(8)

Aby bylo do roku 2030 dosaženo snížení čistých emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990 a s cílem vytyčit jasnou cestu k dosažení tohoto cíle a přispět k nezbytnému snížení emisí před rokem 2030 , je nutné zpřísnit požadavky na snížení emisí stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 (25) jak pro osobní automobily, tak pro lehká užitková vozidla. Je rovněž třeba stanovit jasný postup dalšího snižování emisí po roce 2030, aby se přispělo k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050. Má-li být tento cíl splněn, bude dle nákladově optimálního scénáře nutné snížit emise v odvětví dopravy přibližně o 90 %, přičemž platí, že emise skleníkových plynů v odvětví dopravy v současnosti jako v jediném ze sektorů rostou. Současně je mimořádně důležité, aby doplňující legislativní akty Unie, jako je směrnice (EU) 2018/2001 (25a) , zajistily rychlé zavedení energie z obnovitelných zdrojů, aby byl vozový park Unie poháněn dodatečnou elektřinou z obnovitelných zdrojů. Bez ambiciózních opatření v oblasti snižování emisí skleníkových plynů v silniční dopravě by bylo zapotřebí vyššího snížení emisí v jiných odvětvích, včetně těch, kde je dekarbonizace náročnější. Digitální a ekologická transformace by proto měla také zohledňovat význam sociálního rozměru, a to v zájmu zajištění dostupné mobility pro všechny, včetně dopadu zdanění energie na cenovou dostupnost, přímého a nepřímého dopadu vyšších cen energie na dopravu v různých regionech Unie i odvětvových dopadů, s cílem zajistit zaměstnanost a konkurenceschopnost tohoto odvětví.

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8a)

Nedávné studie naznačují, že elektromobily na baterie jsou již v o několika segmentech automobilů konkurenceschopné s konvenčními automobily, pokud jde o celkové náklady na vlastnictví. Zvýšené normy CO2 pro osobní a lehká užitková vozidla urychlí snižování celkových nákladů na vlastnictví bateriových elektrických vozidel, čímž se stanou pro všechny skupiny spotřebitelů v celé Unii atraktivnějšími než vozidla se spalovacími motory. Ambicióznější normy CO2 pro osobní a lehká užitková vozidla na období 2025–2030 rovněž urychlí dekarbonizaci trhu s ojetými vozidly ve všech segmentech, což přinese větší výhody spotřebitelům s nižšími a středními příjmy.

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)

Zpřísněné požadavky na snižování emisí CO2 by měly motivovat ke zvyšování podílu vozidel s nulovými emisemi na trhu Unie a zároveň přinést výhody spotřebitelům a občanům, pokud jde o kvalitu ovzduší a úspory energie, a zajistit zachování inovací v hodnotovém řetězci automobilového průmyslu. V celosvětovém kontextu musí být také hodnotový řetězec automobilového průmyslu EU vedoucím aktérem probíhajícího přechodu na mobilitu s nulovými emisemi. Zpřísněné normy pro snižování emisí CO2 jsou při dosahování cílů pro vozový park, které stanovují, technologicky neutrální. K dosažení cíle nulových emisí pro vozový park jsou a zůstávají k dispozici různé technologie. Mezi vozidla s nulovými emisemi v současné době patří bateriová elektrická vozidla, vozidla poháněná palivovými články a další vozidla na vodíkový pohon a technologické inovace pokračují. Při tomto přechodu mohou i nadále hrát svou roli vozidla s nulovými a nízkými emisemi, mezi něž patří také výkonná plug-in hybridní elektrická vozidla.

(9)

Zpřísněné požadavky na snižování emisí CO2 by měly motivovat ke zvyšování podílu vozidel s nulovými emisemi na trhu Unie a zároveň přinést výhody spotřebitelům a občanům, pokud jde o kvalitu ovzduší , posílení energetické bezpečnosti a efektivity a z ní plynoucí úspory energie, a zajistit zachování inovací v hodnotovém řetězci automobilového průmyslu. V celosvětovém kontextu musí být také hodnotový řetězec automobilového průmyslu EU vedoucím aktérem probíhajícího přechodu na mobilitu s nulovými emisemi. Zpřísněné normy pro snižování emisí CO2 jsou při dosahování cílů pro vozový park, které stanovují, technologicky neutrální. Kodosažení cíle nulových emisí pro vozový park jsou a zůstávají k dispozici různé technologie. Mezi vozidla s nulovými emisemi v současné době patří bateriová elektrická vozidla, vozidla poháněná palivovými články a další vozidla na vodíkový pohon , přičemž technologické inovace pokračují. Při tomto přechodu mohou i nadále hrát svou roli vozidla sonulovými a nízkými emisemi, mezi něž patří také výkonná plug-in hybridní elektrická vozidla , pokud jsou zaručeny přesné a úplné údaje o výkonnosti těchto typů vozidel v souvislosti s emisemi .

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10a)

Technologické inovace jsou předpokladem dekarbonizace mobility v o Unii, a proto by měly být podporovány. Vzhledem k rostoucí mezinárodní konkurenci by Unie a členské státy měly pokračovat ve svém úsilí a zkoumat a rozvíjet iniciativy, které podporují součinnost v tomto odvětví, jako je Evropská bateriová aliance, a podporovat veřejné a soukromé investice do evropského výzkumu a inovací v oblasti automobilového průmyslu. Cílem by mělo být zachovat vedoucí postavení Evropy v o oblasti technologií v tomto odvětví, rozvíjet průmyslovou excelenci v oblasti technologií budoucnosti v Unii a zajistit dlouhodobou udržitelnost a konkurenceschopnost její průmyslové základny.

Pozměňovací návrh 15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10b)

Některé členské státy oznámily plány na urychlení zavádění vozidel s nulovými emisemi stanovením data ukončení používání nových osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel vypouštějících emise CO2 uvedených na trh na jejich území před datem stanoveným na úrovni Unie. Komise by měla určit možnosti, jak usnadnit členským státům přechod na lehká užitková vozidla s nulovými emisemi v souladu s těmito plány.

Pozměňovací návrh 16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10c)

Díky jasným regulačním signálům by měli být výrobci schopni přijímat investiční rozhodnutí. V důsledku absence těchto signálů by mohlo hrozit riziko, že automobilový průmysl v Unii ztratí konkurenceschopnost a vedoucí postavení v oblasti technologií, jestliže nebude rychle investovat, tak i podíl na světovém i domácím trhu.

Pozměňovací návrh 17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10d)

Pro vyjednávání a přijímání plánů spravedlivé územní transformace a vnitrostátních sociálních plánů pro klimatická opatření na úrovni výrobců, regionů a odvětví má zásadní význam posílení sociálního dialogu v o automobilovém průmyslu. Je nezbytné zajistit transformaci pracovní síly v určité zeměpisné oblasti, a to způsobem, který odráží možnosti regionu.

Pozměňovací návrh 18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)

Cíle v revidovaných výkonnostních normách pro emise CO2 by měla doplnit evropská strategie pro řešení výzev, které představuje rozšíření výroby vozidel s nulovými emisemi a souvisejících technologií, jakož i potřeba prohlubování dovedností a rekvalifikace pracovníků v tomto odvětví a ekonomická diverzifikace a přeměna činností. V případě potřeby by měla být zvážena finanční podpora na úrovni EU a členských států za účelem přilákání soukromých investic, mimo jiné prostřednictvím Evropského sociálního fondu plus, Fondu pro spravedlivou transformaci, Inovačního fondu, Nástroje pro oživení a odolnost a dalších nástrojů víceletého finančního rámce a nástroje Next Generation EU, a to v souladu s pravidly státní podpory. Revidovaná pravidla státní podpory v oblasti životního prostředí a energetiky umožní členským státům podporovat podniky při dekarbonizaci jejich výrobních procesů a zavádění ekologičtějších technologií v rámci nové průmyslové strategie.

(11)

Cíle v revidovaných výkonnostních normách pro emise CO2 by měla doplnit evropská strategie pro řešení výzev, které představuje rozšíření výroby vozidel sonulovými emisemi a souvisejících technologií, při zohlednění specifik jednotlivých členských států, jakož i potřeba prohlubování dovedností a rekvalifikace pracovníků v tomto odvětví a ekonomická diverzifikace a přeměna činností za současného udržení úrovní zaměstnanosti v automobilovém průmyslu v Unii. Zvláštní pozornost je třeba věnovat dopadu tohoto přechodu na mikropodniky a malé a střední podniky v dodavatelském řetězci. V případě potřeby by měla být přidělena finanční podpora na úrovni EU a členských států za účelem přilákání soukromých investic, mimo jiné prostřednictvím Evropského sociálního fondu plus, Fondu pro spravedlivou transformaci, Inovačního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Nástroje pro oživení a odolnost a dalších nástrojů víceletého finančního rámce a nástroje Next Generation EU, a to v souladu s pravidly státní podpory . Kromě toho by byl na úrovni Unie rovněž zapotřebí specializovaný tok finančních prostředků na transformaci v automobilovém odvětví, aby bylo možné řešit zejména případné negativní dopady na zaměstnanost. Revidovaná pravidla státní podpory v oblasti životního prostředí a energetiky umožní členským státům podporovat podniky při dekarbonizaci jejich výrobních procesů a zavádění ekologičtějších technologií v rámci nové průmyslové strategie.

Pozměňovací návrh 19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)

Aktualizovaná nová průmyslová strategie (26) předpokládá společné vypracování způsobů ekologické a digitální transformace ve spolupráci s průmyslem, veřejnými orgány, sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami. V této souvislosti by měl být vypracován způsob přechodu pro ekosystém mobility, který by doplnil transformaci hodnotového řetězce automobilového průmyslu , a to zcela transparentně a po konzultaci se všemi zúčastněnými stranami, mimo jiné zvážením zřízení zvláštního fóra pro sociální dialog v automobilovém odvětví . Tento způsob by měl brát v úvahu zejména malé a střední podniky , včetně mikropodniků, v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu, konzultace se sociálními partnery, včetně členských států, a také vycházet z doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu a z Evropské agendy dovedností s iniciativami, jako je Pakt pro dovednosti, s cílem mobilizovat soukromý sektor a další zúčastněné strany za účelem prohlubování dovedností a rekvalifikace evropské pracovní síly s ohledem na ekologickou a digitální transformaci. V rámci této cesty by se měla rovněž řešit vhodná opatření a pobídky na evropské a vnitrostátní úrovni s cílem zvýšit cenovou dostupnost a udržitelnost vozidel s nulovými emisemi. Měla by se rovněž řešit úloha, kterou mohou na této cestě sehrát veřejné zakázky, a v tomto ohledu by Komise měla zvážit revizi směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1161 (26a) s o cílem zajistit její soulad s cíli nařízení (EU) 2019/631. Pokrok dosažený v rámci tohoto uceleného způsobu transformace celého ekosystému mobility by měl být každý rok kontrolován v rámci zprávy o pokroku, kterou bude předkládat Komise a která se bude mimo jiné zabývat pokrokem v zavádění vozidel s nulovými emisemi, vývojem jejich cen a spotřebou energie, dopady na spotřebitele , využíváním vývoje alternativních paliv a zaváděním infrastruktury podle požadavků nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, vývojem podílu energie z obnovitelných zdrojů podle požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (26b) , potenciálem inovativních technologií k dosaženíklimaticky neutrální mobility, mezinárodníkonkurenceschopností, investicemi do hodnotového řetězce automobilového průmyslu, prohlubováním dovedností a rekvalifikací pracovníků a přeměnou činností zejména v regionech s vysokým podílem pracovních míst souvisejících s o hodnotovým řetězcem automobilového průmyslu a emisemi souvisejícími se stářím lehkých užitkových vozidel a současně zváží opatření zaměřená na synchronní, sociálně spravedlivé a environmentálně šetrné vyřazování starších vozidel . Zpráva o pokroku bude rovněž vycházet ze zpráv o pokroku, které členské státy předkládají v rámci nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva. Komise by měla při přípravě zprávy o pokroku, včetně výsledků sociálního dialogu, vést konzultace se sociálními partnery. Komise by měla rovněž konzultovat s širokou škálou nezávislých odborníků, zúčastněných stran a vnitrostátních a regionálních správních orgánů s cílem zajistit komplexní znalostní základnu. Inovace vododavatelském řetězci automobilového průmyslu pokračují. Inovativní technologie, jako je výroba e-paliv se zachycováním CO2 přímo ze vzduchu a vodíkové automobily s technologií palubního systému skladování uhlíku by vopřípadě dalšího rozvoje mohly nabídnout vyhlídky na cenově dostupnou klimaticky neutrální mobilitu. Komise by proto měla v rámci své zprávy o pokroku sledovat pokrok v oblasti inovací v tomto odvětví.

Pozměňovací návrh 20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12a)

Ačkoli se toto nařízení vztahuje pouze na nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla, je důležité, aby bylo v zájmu ochrany životního prostředí a zdraví občanů ve všech členských státech zahrnuto do komplexnějšího akčního plánu na úrovni Unie pro dekarbonizaci stávajícího vozového parku. Vzhledem ke své pomalé obměně zůstane současný vozový park v budoucnu ještě dlouho faktorem narušujícím environmentální výkonnost. Stávající trh s o ojetými znečišťujícími vozidly ve střední a východní Evropě navíc vytváří riziko přesunu znečištění do méně ekonomicky rozvinutých regionů Unie. Dosažení ambiciózních klimatických cílů do roku 2050 by mělo jít ruku v ruce s o právem všech občanů Unie na čistší ovzduší. Aby se urychlilo snižování emisí ze stávajícího vozového parku, je nanejvýš důležité, aby Komise co nejdříve navrhla legislativní opatření s cílem vytvořit rámec příznivý pro modernizaci vozidel a podpořit využívání technologií snižujících emise CO2, které jsou v současné době dostupné, jako jsou nízkouhlíková paliva nebo světla s nižší spotřebou energie, urychlit přechod na jiný druh nákladní a osobní dopravy a podpořit ekologičtější dopravní návyky, jako je spolujízda, tzv. „měkká mobilita“ a veřejná doprava ve městech, a řešit možné riziko úniku uhlíku z automobilového průmyslu v rámci Unie.

Pozměňovací návrh 21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12b)

V zájmu zajištění souladu s novým cílem Unie v oblasti klimatu do roku 2030, jakož i se zpřísněnými normami pro emise CO2, by měla být předložena aktualizace směrnice Evropského parlamentu Rady 2009/33/ES (26a) , včetně možnosti rozšířit její oblast působnosti na vozidla vlastněná nebo pronajímaná soukromou společností od určité velikosti vozového parku, s cílem podpořit rostoucí poptávku po vozidlech s o nulovými emisemi. Vzhledem k tomu, že vozidla z firemních vozových parků se rychleji dostávají na soukromý trh, umožnilo by to rychlejší vytvoření trhu s o ojetými vozidly s nulovými emisemi, což bude důležité zejména pro regiony, kde bude přechod obtížnější, a také by to přispělo k rychlejší cenové paritě s o konvenčními vozidly v celé Unii.

Pozměňovací návrh 22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)	Tyto cíle pro vozový park EU mají být doplněny nezbytným zaváděním infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU (27).

(13)

Tyto cíle pro vozový park EU by měly být doplněny nezbytným zaváděním infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, která je zásadně důležitá pro dosažení zpřísněných cílů. Z tohoto důvodu by vzhledem ke slabému a pomalému provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU (27) měly být zpřísněné cíle snižování emisí CO2 doplněny ambiciózním nařízením o infrastruktuře pro alternativní paliva, kterým by se stanovily ambiciózní závazné cíle pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva ve všech 27 členských státech. Tyto cíle by měly být doplněny ambiciózními cíli pro zavádění soukromých dobíjecích stanic v budovách podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (27a). V této souvislosti je prvořadé zachovat a zvyšovat investice do nezbytného zavádění infrastruktury.

Pozměňovací návrh 23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13a)

Vzhledem k tomu, že na světě je více než miliarda vozidel na fosilní paliva, která produkují více než 30 % celosvětových emisí CO2, je přestavba tepelných vozidel na elektrická doplňkovým řešením k nabídce tradičních výrobců, které umožňuje urychlit ekologickou transformaci a zároveň se opírá o oběhové hospodářství.

Pozměňovací návrh 24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)	Výrobcům by měla být poskytnuta dostatečná flexibilita pro postupné přizpůsobování jejich vozových parků, aby zvládli přechod na vozidla s nulovými emisemi nákladově efektivním způsobem, a proto je vhodné zachovat přístup snižování cílových úrovní v pětiletých krocích .

(14)

Výrobcům by měla být poskytnuta dostatečná flexibilita pro postupné přizpůsobování jejich vozových parků, aby zvládli přechod na vozidla s nulovými emisemi nákladově efektivním způsobem, který podpoří jejich konkurenceschopnost a připraví půdu pro další inovace, a zároveň by měla být zohledněna potřeba stanovit jednoznačnou trajektorii zavádění těchto vozidel, která zajistí, že odvětví silniční dopravy přispěje k cíli Unie vo oblasti klimatu do roku 2030 .

Pozměňovací návrh 25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)

Kvůli přísnějším cílům pro vozový park EU od roku 2030 budou muset výrobci na trh Unie uvést výrazně více vozidel s nulovými emisemi. V této souvislosti by mechanismus pobídek pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi přestal plnit svůj původní účel a hrozilo by, že bude narušena účinnost nařízení (EU) 2019/631. Pobídkový mechanismus pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi by proto měl být od roku 2030 zrušen. Před tímto datem, a tedy po celé toto desetiletí, bude pobídkový mechanismus pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi nadále podporovat zavádění vozidel s emisemi od nuly do 50 g CO2/km, včetně bateriových elektrických vozidel, elektromobilů s vodíkovými palivovými články a výkonných plug-in hybridních elektrických vozidel. Po tomto datu se plug-in hybridní elektrická vozidla budou i nadále započítávat do cílů pro vozový park, které musí výrobci vozidel splnit.

(15)

Kvůli přísnějším cílům pro vozový park EU budou muset výrobci na trh Unie uvést výrazně více vozidel s nulovými emisemi. V této souvislosti by mechanismus pobídek pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi přestal plnit svůj původní účel a hrozilo by, že bude narušena účinnost nařízení (EU) 2019/631. Pobídkový mechanismus pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi by proto měl být zrušen. Plug-in hybridní elektrická vozidla se budou i nadále započítávat do cílů pro vozový park, které musí výrobci vozidel splnit.

Pozměňovací návrh 26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15a)

Podle nařízení (EU) 2019/631 se snížení emisí dosažené díky inovacím, které není zohledněno ve zkoušce schválení typu, v současnosti zohledňuje prostřednictvím kreditů za ekologické inovace, které lze započítat do cíle snížení emisí výrobce. Snížení emisí, které lze nárokovat, je v současné době omezeno na 7 g/km na každého výrobce. Tato horní hranice by měla být upravena směrem dolů v souladu s přísnějšími cíli, aby se zajistilo, že systém zůstane omezen na skutečné inovace a nebude motivovat ke snižování ambicí v oblasti prodeje vozidel s nulovými emisemi.

Pozměňovací návrh 27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15b)

Podpora technologických i sociálních inovací je důležitou součástí podpory rychlejšího přechodu na mobilitu s nulovými emisemi. Pro inovace v ekosystému mobility jsou již k dispozici významné finanční prostředky, a to prostřednictvím různých nástrojů financování Unie, zejména programu Horizont Evropa, programu InvestEU, Fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Inovačního fondu a Nástroje pro oživení a odolnost. Přestože se očekává, že ambiciózní roční cíle snížení emisí CO2 podnítí inovace v o dodavatelském řetězci automobilového průmyslu, hlavním cílem tohoto nařízení je dosáhnout skutečného, účinného a ověřitelného snížení emisí CO2.

Pozměňovací návrh 28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16a)

Cílů stanovených v nařízení (EU) 2019/631 je částečně dosahováno prodejem hybridních elektrických vozidel s externím nabíjením (OVC-HEV). Emise z těchto vozidel se v současné době započítávají pomocí faktoru použití stanoveného v nařízení Komise (EU) 2017/1151 (1a) , který vyjadřuje podíl vzdálenosti ujeté na baterii v porovnání se vzdáleností ujetou na spalovací motor. Tento faktor použití se však nezakládá na reprezentativních údajích z reálného provozu, ale na odhadu. Komise v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) 2019/631 od 1. ledna 2021 shromažďuje údaje o spotřebě paliva v reálném provozu prostřednictvím palubních zařízení pro měření spotřeby paliva v osobních automobilech. Faktor použití pro hybridní elektrická vozidla s externím nabíjením by měl být na základě těchto údajů neprodleně revidován s cílem zajistit, aby odrážel emise v reálném provozu. Aktualizovaný faktor použití by měl platit nejpozději od roku 2025 a měl by být průběžně revidován, aby se zajistilo, že bude i nadále odrážet skutečné emise.

Pozměňovací návrh 30

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)	Aby bylo zajištěno spravedlivé rozdělení úsilí o snižování emisí, měly by být obě křivky limitních hodnot pro lehčí a těžší lehká užitková vozidla upraveny tak, aby odrážely zpřísněné cíle snižování emisí CO2.

vypouští se

Pozměňovací návrh 121

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)

S ohledem na zvýšené celkové cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a v zájmu zamezení možných účinků narušujících trh by měly být požadavky na snižování emisí pro všechny výrobce působící na trhu Unie sjednoceny, s výjimkou těch, kteří jsou odpovědní za méně než 1 000 nových vozidel registrovaných v kalendářním roce. V důsledku toho by měla být od roku 2030 ukončena možnost výrobců odpovědných za 1 000 až 10 000 osobních automobilů nebo 1 000 až 22 000 lehkých užitkových vozidel nově registrovaných v kalendářním roce požádat o výjimku z cílů pro specifické emise.

(21)

S ohledem na zvýšené celkové cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a v zájmu zamezení možných účinků narušujících trh by měly být požadavky na snižování emisí pro všechny výrobce působící na trhu Unie sjednoceny, s výjimkou těch, kteří jsou odpovědní za méně než 1 000 nových vozidel registrovaných v kalendářním roce. V důsledku toho by měla být od roku 2036 ukončena možnost výrobců odpovědných za 1 000 až 10 000 osobních automobilů nebo 1 000 až 22 000 lehkých užitkových vozidel nově registrovaných v kalendářním roce požádat o výjimku z cílů pro specifické emise.

Pozměňovací návrh 31

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23)	Pokrok dosažený podle nařízení (EU) 2019/631 při plnění cílů snižování emisí stanovených pro rok 2030 a další roky by měl být v roce 2026 přezkoumán. Při tomto přezkumu by měly být zohledněny všechny aspekty, které byly zohledněny ve dvouletých zprávách.

(23)	Pokrok dosažený podle nařízení (EU) 2019/631 při plnění cílů snižování emisí stanovených pro rok 2030 a další roky by měl být v roce 2027 přezkoumán. Při tomto přezkumu by měly být zohledněny všechny aspekty, které byly zohledněny v každoročních zprávách.

Pozměňovací návrh 32

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23a)

Je důležité posuzovat emise během celého životního cyklu lehkých užitkových vozidel na úrovni Unie. Za tímto účelem by Komise měla nejpozději do 31. prosince 2023 vypracovat společnou metodiku Unie pro posuzování a jednotné vykazování údajů o emisích CO2 vznikajících během celého životního cyklu lehkých užitkových vozidel, která jsou uváděna na trh Unie, s cílem získat celkový přehled o jejich dopadu na životní prostředí. Komise by měla přijmout navazující opatření včetně případných legislativních návrhů, kterými podpoří pokrok Unie při naplňování jejích ambicí v oblasti klimatu. Dále je důležité vypracovat metodiku pro posouzení celkové ekologické výkonnosti vozidel, která bude nejen započítávat emise CO2, ale i zohledňovat celkovou environmentální stopu.

Pozměňovací návrh 33

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24)

Možnost přidělit příjmy z poplatků za překročení emisí do zvláštního fondu nebo do příslušného programu byla posouzena podle čl. 15 odst. 5 nařízení (EU) 2019/631 se závěrem, že by to výrazně zvýšilo administrativní zátěž a zároveň by to nepřineslo přímý prospěch automobilovému odvětví při jeho transformaci . Příjmy z poplatků za překročení emisí mají být proto nadále považovány za příjmy souhrnného rozpočtu Unie v souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (EU) 2019/631.

(24)

Příjmy z poplatků za překročení emisí by měly být přiděleny na podporu spravedlivého přechodu na klimaticky neutrální hospodářství, a zejména na zmírnění případných negativních dopadů tohoto přechodu na zaměstnanost v o automobilovém odvětví. Komise by měla v o případě potřeby předložit návrh na vytvoření takového nástroje financování. Měly by být přitom zohledněny zejména zasažené regiony a komunity, které mohou být zranitelnější z důvodu přítomnosti intenzivního automobilového průmyslu nebo z důvodu zvláštních charakteristik, které přechod na silniční dopravu s nulovými emisemi ztěžují, jako je tomu v případě nejvzdálenějších regionů.

Pozměňovací návrh 74

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. -a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 1 – odst. 4 a

Platné znění

Pozměňovací návrh

-a)	v odstavci 4 se písmeno a) nahrazuje tímto:

a)	pro průměrné emise z vozového parku nových osobních automobilů se použije cíl, který se rovná 15 % snížení cíle pro rok 2021 stanoveného v souladu s částí A bodem 6.1.1 přílohy I;

„a)	Pro průměrné emise z vozového parku nových osobních automobilů se použije cíl, který se rovná 15 % snížení cíle pro rok 2021 stanoveného v souladu s částí A bodem 6.1.1 přílohy I , jak je stanoveno v nařízení (EU) 2019/631, s cílem respektovat výrobní cykly ;“

Pozměňovací návrh 35

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. -a a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 1 – odst. 4 – písm. b

Platné znění

Pozměňovací návrh

-aa)	v odstavci 4 se písmeno b) nahrazuje tímto:

b)	pro průměrné emise z vozového parku nových lehkých užitkových vozidel se použije cíl, který se rovná 15 % snížení cíle pro rok 2021 stanoveného v souladu s částí B bodem 6.1.1 přílohy I.

„b)	pro průměrné emise z vozového parku nových lehkých užitkových vozidel se použije cíl, který se rovná 15 % snížení cíle pro rok 2021 stanoveného v souladu s částí B bodem 6.1.1 přílohy I , jak je stanoveno v o nařízení (EU) 2019/631 .“

Pozměňovací návrh 36

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. c

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 1 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)	v odstavci 6 se slova „Od 1 . ledna 2025 “ nahrazují slovy „Od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2029“,

c)	odstavec 6 se zrušuje .

Pozměňovací návrh 37

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. a a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 3 – odst. 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

aa)	vkládá se nové písmeno, které zní:

„aa)	‚plug-in hybridním elektrickým vozidlem‘ neboli ‚PHEV‘ vozidlo poháněné kombinací elektromotoru s o dobíjecí baterií a spalovacího motoru, které mohou pracovat společně nebo odděleně;“

Pozměňovací návrh 38

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. b a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 3 – odst. 1 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ba)	the following point is inserted:

„ba)	‚firemním vozidlem‘ vozidlo ve vlastnictví nebo v nájmu soukromé společnosti, jak je definována v nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 (1a) , a používané pro obchodní účely;“

Pozměňovací návrh 41

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 7 – odst. 10

Platné znění

Pozměňovací návrh

aa)	odstavec 10 se nahrazuje tímto:

10. Nejpozději roku 2023 Komise posoudí možnost vytvoření společné metodiky Unie pro hodnocení a ucelené vykazování údajů o úplných emisích CO2 vznikajících během životního cyklu osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel, které jsou uvedeny na trh Unie. Toto posouzení předá Komise Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s návrhy na navazující opatření, například legislativními návrhy.

„10. Nejpozději roku 2023 Komise zveřejní zprávu, v níž stanoví společnou metodiku Unie pro hodnocení a ucelené vykazování údajů o úplných emisích CO2 vznikajících během životního cyklu osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel, které jsou uvedeny na trh Unie , včetně metodiky pro posuzování emisí CO2 během celého životního cyklu paliv a energie spotřebované těmito vozidly . Tuto zprávu předá Komise Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s návrhy na navazující opatření, například legislativními návrhy.“

Pozměňovací návrh 42

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a b (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 7 – odst. 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ab)	vkládá se nový odstavec 10a, který zní:

„10a. Od 1. ledna 2024 mohou výrobci dobrovolně předkládat údaje o emisích CO2 během životního cyklu osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel uvedených na trh Unie, jež jsou stanoveny v odstavci 10 tohoto článku, příslušným orgánům uvedeným v odstavci 6 tohoto článku a členským státům, které je následně oznámí Komisi v souladu s o odstavcem 2 tohoto článku. Od 1. ledna 2028 se tyto údaje začlení do informací uvedených v části A příloh II a III;“

Pozměňovací návrh 43

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 a (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 8 – odst. 4

Platné znění

Pozměňovací návrh

5a)	v článku 8 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

4. Částky poplatku za překročení emisí se považují za příjem souhrnného rozpočtu Unie.

Komise do 31. prosince 2023 předloží zprávu, v níž podrobně objasní potřebu cíleného financování k zajištění spravedlivé transformace v o automobilovém průmyslu s cílem zmírnit negativní dopady na zaměstnanost a jiné hospodářské dopady ve všech dotčených členských státech, zejména v oblastech a komunitách nejvíce postižených transformací. V případě potřeby ke zprávě připojí legislativní návrh na zřízení finančního nástroje Unie k uspokojení této potřeby a zejména za účelem koordinace a financování preventivních a reaktivních opatření zaměřených na restrukturalizaci na místní a regionální úrovni a financování odborné přípravy, rekvalifikace a prohlubování dovedností pracovníků v automobilovém průmyslu, včetně výrobců automobilů, jejich dodavatelů součástí a pomocných služeb údržby a oprav, zejména v malých a středních podnicích.

Finanční nástroj může mít podobu specializovaného nástroje financování, nebo může být součástí Sociálního fondu pro klimatická opatření nebo revidovaného Fondu pro spravedlivou transformaci. Na tento účel se přidělí veškeré příjmy z poplatků za překročení emisí.

Pozměňovací návrh 122

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 10 – odst. 2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
„Výjimku, o niž je požádáno podle odstavce 1, lze udělit z cílů pro specifické emise platných do kalendářního roku 2029 včetně.“;	„Výjimku, o niž je požádáno podle odstavce 1, lze udělit z cílů pro specifické emise platných do kalendářního roku 2035 včetně.“;

Pozměňovací návrh 44

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 a (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 10 – odst. 4 – pododstavec 1

Platné znění

Pozměňovací návrh

6a)	V článku 10 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

4. Žádost o výjimku z cíle pro specifické emise vypočítaného na základě části A bodů 1 až 4 a 6.3 přílohy I může podat výrobce, který je spolu se všemi svými spojenými podniky odpovědný za 10 000 až 300 000 nových osobních automobilů registrovaných za kalendářní rok v Unii.

„4. Žádost o výjimku z cíle pro specifické emise vypočítaného na základě části A bodů 1 až 4 a 6.3 přílohy I může na období do roku 2028 včetně podat výrobce, který je spolu se všemi svými spojenými podniky odpovědný za 10 000 až 300 000 nových osobních automobilů registrovaných za kalendářní rok v Unii.“

Pozměňovací návrh 45

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 b (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 11 – odst. 1

Platné znění

Pozměňovací návrh

6b)	v článku 11 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

1. Na žádost dodavatele nebo výrobce se zohlední snížení emisí CO2 dosažené použitím inovativních technologií nebo kombinací inovativních technologií (dále jen „inovativní technologické soubory“).

Tyto technologie zohlední, pouze pokud metodika použitá k jejich posouzení dokáže přinést ověřitelné, opakovatelné a srovnatelné výsledky.

Celkový příspěvek těchto technologií ke snížení průměrných specifických emisí CO2 každého výrobce může činit nejvýše 7 g CO2/km.

Celkový příspěvek těchto technologií ke snížení průměrných specifických emisí CO2 každého výrobce může činit nejvýše 7 g CO2/km do roku 2024;

—	5 g CO2/km od roku 2025;

—	4 g CO2/km od roku 2027;

—	2 g CO2/km od roku 2030 do roku 2034 včetně.

Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, jimiž změní toto nařízení tím, že upraví horní hranici stanovenou ve třetím pododstavci tohoto odstavce s účinkem od roku 2025 s cílem zohlednit technologický vývoj a zajistit vyrovnaný poměr mezi touto horní hranicí a průměrnými specifickými emisemi CO2 výrobců.

Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, jimiž změní toto nařízení tím, že upraví horní hranici stanovenou ve třetím pododstavci tohoto odstavce směrem dolů s účinkem od roku 2025 s cílem zohlednit technologický vývoj a zajistit vyrovnaný poměr mezi touto horní hranicí a průměrnými specifickými emisemi CO2 výrobců.

Pozměňovací návrh 46

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 c (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Článek 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6c)	vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 11a

Ekodesign

Aby se zajistilo, že přechod na mobilitu s nulovými emisemi plně přispěje k cílům Unie v oblasti energetické účinnosti a oběhového hospodářství, předloží Komise do 31. prosince 2023 podle potřeby návrhy týkající se stanovení minimálních požadavků na ekodesign všech nových osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel, včetně požadavků na energetickou účinnost, trvanlivost a opravitelnost základních dílů, jako jsou světla, elektronické součásti a baterie, minimálních požadavků na využití kovů, plastů a kritických surovin, s přihlédnutím k zásadám uplatňovaným na ostatní výrobky spojené se spotřebou energie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (1a) .

Pozměňovací návrh 47

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 d (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 12 – odst. 3

Platné znění

Pozměňovací návrh

6d)	V článku 12 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

3. Aby se předešlo zvětšování rozdílu mezi uvedenými emisemi a emisemi v reálném provozu, Komise do 1. června 2023 posoudí, jak by bylo možno využít údaje o spotřebě paliva a energie k zajištění toho, aby hodnoty emisí CO2 a spotřeby paliva nebo energie stanovené podle nařízení (ES) č. 715/2007 byly i nadále reprezentativní pro emise v reálném provozu v průběhu času u jednotlivých výrobců.

3. Aby se předešlo zvětšování rozdílu mezi uvedenými emisemi a emisemi v reálném provozu, Komise do 1. června 2023 posoudí, jak by bylo možno využít údaje o spotřebě paliva a energie v reálném provozu shromážděné podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/392 (1a) k zajištění toho, aby hodnoty emisí CO2 a spotřeby paliva nebo energie stanovené podle nařízení (ES) č. 715/2007 byly i nadále reprezentativní pro emise v reálném provozu v průběhu času u jednotlivých výrobců.

Komise sleduje vývoj rozdílu uvedeného v prvním pododstavci v letech 2021 až 2026, každoročně o něm podává zprávu a s cílem předejít jeho zvětšování v roce 2027 posoudí možnost vytvoření mechanismu pro úpravu průměrných specifických emisí CO2 výrobce od roku 2030 a případně předloží legislativní návrh na zavedení takového mechanismu .

Komise sleduje vývoj rozdílu uvedeného v prvním pododstavci od roku 2021, každoročně o něm podává zprávu a v případě potřeby předloží legislativní návrh, jakmile jsou k dispozici dostačené údaje a nejpozději do 31. prosince 2026, s cílem tento rozdíl odstranit přizpůsobením průměrných specifických emisí CO2 výrobce s využitím skutečných údajů shromážděných podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/392 .

Kromě toho Komise posoudí zejména používání údajů o spotřebě paliva a energie uvedených v odstavci 1 tohoto článku pro hybridní elektrická vozidla s o externím nabíjením (OVC-HEV). Na základě těchto údajů Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, kterými upraví faktory použití používané pro hybridní elektrická vozidla s externím nabíjením a zajistí, že údaje o emisích u těchto vozidel budou od roku 2025 reprezentativní pro jízdu v reálném provozu.

Pozměňovací návrh 48

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 e (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 12 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6e)	v článku 12 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4a. Do 31. prosince 2023 přijme Komise v souladu s článkem 17 akty v přenesené pravomoci, kterými doplní toto nařízení přijetím metodiky pro měření a porovnávání účinnosti vozidel s nulovými a nízkými emisemi na základě množství elektřiny, které potřebují k ujetí 100 kilometrů. Tato metodika zohledňuje zejména dopady spotřebované elektřiny na množství zdrojů, které vyžadují akumulátory energie v těchto vozidlech.

Nejpozději do 31. prosince 2024 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na stanovení minimálních prahových hodnot energetické účinnosti pro nové osobní automobily a lehká užitková vozidla s nulovými emisemi uváděná na trh Unie.“

Pozměňovací návrh 50

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9

Nařízení (EU) 2019/631

Článek 14 a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 14a

Zpráva o pokroku

Do 31. prosince 2025 a poté každé dva roky podá Komise zprávu o pokroku na cestě k mobilitě s nulovými emisemi. Zpráva zejména sleduje a posuzuje potřebu případných dalších opatření k usnadnění přechodu, a to i prostřednictvím finančních prostředků.

Do 31. prosince 2025 a poté každý rok podá Komise zprávu o pokroku na cestě k mobilitě s nulovými emisemi. Ve zprávě se zejména sleduje a posuzuje potřeba případných dalších opatření k usnadnění spravedlivého přechodu, a to i prostřednictvím finančních prostředků.

Komise ve zprávě zohlední všechny faktory, které přispívají k nákladově efektivnímu pokroku směrem ke klimatické neutralitě do roku 2050. To zahrnuje rozšíření vozidel s nulovými a nízkými emisemi, pokrok při dosahování cílů v oblasti zavádění infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, jak je požadováno v nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, potenciální přínos inovativních technologií k dosažení klimaticky neutrální mobility, dopad na spotřebitele, pokrok v sociálním dialogu, jakož i aspekty, které mají dále usnadnit ekonomicky životaschopný a sociálně spravedlivý přechod k mobilitě s nulovými emisemi.;

Komise ve zprávě zohlední všechny faktory, které přispívají k nákladově efektivnímu pokroku směrem ke klimatické neutralitě do roku 2050. To zahrnuje:

a)	pokrok , jehož bylo dosaženo při zavádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi a při zajišťování jejich cenové dostupnosti a energetické účinnosti,

b)	dopad na spotřebitele , zejména na spotřebitele s nízkými a středními příjmy, tempo zavádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi v těchto spotřebitelských segmentech a dostupnost a rozsah opatření na podporu jejich zavádění na úrovni Unie a členských států a na místní úrovni,

c)	trh s ojetými vozidly,

d)	pokrok při dostatečném zavádění veřejné a soukromé infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, mimo jiné pokrok při dosahování cílů, jak je požadováno v nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (1a) ,

e)	pokrok při zvyšování množství energie z obnovitelných zdrojů v Unii v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001,

f)	potenciální přínos inovačních technologií a udržitelných alternativních paliv, včetně syntetických paliv, k dosažení klimatické neutrality v odvětví dopravy,

g)	emise během životního cyklu nových osobních automobilů a nových lehkých užitkových vozidel uváděných na trh za použití metodiky přijaté v souladu s čl. 7 odst. 10,

h )	pokrok v sociálním dialogu a aspekty, které mají dále usnadnit ekonomicky životaschopný a sociálně spravedlivý přechod k silniční mobilitě s nulovými emisemi s ohledem na zaměstnanost a konkurenceschopnost,

dopad na zaměstnanost, který se má posuzovat na základě podrobného mapování rozvoje pracovních míst v automobilovém průmyslu a dopadu na regiony, v nichž se tato odvětví nacházejí, stejně jako opatření, mj. finanční opatření, na úrovni Unie a členských států nebo na místní úrovni ke zmírnění socioekonomických dopadů v těchto regionech, včetně programů zvyšování kvalifikace a rekvalifikace,

k)	možný příspěvek dodatečných vnitrostátních a unijních opatření zaměřených na snížení průměrného stáří, a tím i emisí z vozového parku lehkých vozidel, jako jsou opatření na podporu postupného vyřazování starších vozidel sociálně spravedlivým a environmentálně šetrným způsobem;

Pozměňovací návrh 51

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 14 a – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V souladu s doporučením Rady (EU)…/… [doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu] se členské státy vyzývají, aby s cílem řídit strukturální změny sociálně přijatelným způsobem a zabránit sociálnímu rozvratu vypracovaly v úzkém dialogu se sociálními partnery územní plán spravedlivé transformace svého automobilového průmyslu.

Pozměňovací návrh 80

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 a (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Článek 14 a a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9a)	Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 14aa

Další opatření na podporu poptávky po osobních automobilech a lehkých užitkových vozidlech s nulovými emisemi na trhu Unie

Do 28. února 2023 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na zvýšení podílu vozidel s nulovými emisemi ve veřejných a podnikových vozových parcích lehkých užitkových vozidel. Návrhy obsahují závazné mandáty v oblasti nulových emisí pro vlastníky a provozovatele podnikových a veřejných vozových parků, přičemž zohledňují regionální rozdíly.“

Pozměňovací návrh 53

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 a (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Článek 14 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

9a)	vkládá se nový článek 14b, který zní:

„Článek 14b

V souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) …/… [přepracovaná směrnice o energetické účinnosti] zohlední členské státy v rámci politického, plánovacího a investičního rozhodování souvisejícího se zaváděním infrastruktury v oblasti dobíjecích a plnicích stanic s alternativními palivy zásadu ‚energetická účinnost v první řadě‘, a to i pokud jde o energetickou účinnost různých technologií s nulovými emisemi od jejich zdroje až po výrobu.“

Pozměňovací návrh 54

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 b (nový)

Nařízení (EU) 2019/631

Článek 14 a b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

9b)	vkládá se nový článek 14ab, který zní:

„Článek 14ab

Další opatření na podporu přechodu na osobní automobily a lehká užitková vozidla s nulovými emisemi na trhu Unie

Do … [6 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme Komise v souladu s článkem 17 akt v přenesené pravomoci s cílem harmonizovat pravidla pro schvalování typu vozidel se spalovacími motory, která se budou přestavovat na vozidla na elektrický bateriový pohon nebo na pohon s využitím palivových článků, aby bylo možné zajistit schvalování celých sérií. V souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení Komise rovněž posoudí zavedení pravidla pro výpočet ekvivalentu CO2 u vozidel se spalovacími motory převedených na elektrický bateriový pohon baterií nebo na pohon s využitím palivových článků.“

Pozměňovací návrh 55

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. a

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 15 – odst. 1

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Komise v roce 2028 na základě dvouletých zpráv přezkoumá účinnost a dopad tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích tohoto přezkumu.	1. Komise do roku 2027 na základě každoročních zpráv důkladně přezkoumá účinnost a dopad tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích tohoto přezkumu.
Ke zprávě se případně přiloží návrh na změnu tohoto nařízení.	Ke zprávě se případně přiloží návrh na změnu tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 56

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. a a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 15 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

aa)	V článku 15 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a. V rámci přezkumu uvedeného v odstavci 1 Komise rovněž podá zprávu o emisích CO2 během životního cyklu nových osobních automobilů a nových lehkých užitkových vozidel, a to na základě metodiky stanovené v čl. 7 odst. 10. Ke zprávě případně přiloží legislativní návrh na doplnění tohoto nařízení, tak aby se zabývalo těmito emisemi.“

Pozměňovací návrh 57

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. b a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Čl. 15 – odst. 6

Platné znění

Pozměňovací návrh

ba)	odstavec 6 se nahrazuje tímto:

6. Komise do 31. prosince 2020 přezkoumá směrnici 1999/94/ES s přihlédnutím k potřebě poskytnout spotřebitelům přesné, důkladné a navzájem srovnatelné údaje o spotřebě paliva, emisích CO2 a emisích látek znečisťujících ovzduší u nových osobních automobilů uváděných na trh a posoudit možnosti zavedení označení nových lehkých užitkových vozidel z hlediska spotřeby paliva a emisí CO2. K tomuto přezkumu v případě potřeby připojí legislativní návrh.

„6. Komise do … [6 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] přepracuje směrnici 1999/94/ES s přihlédnutím k potřebě poskytnout spotřebitelům přesné, důkladné a navzájem srovnatelné údaje o spotřebě paliva o emisích CO2 a emisích látek znečisťujících ovzduší a o energetické účinnosti u nových osobních automobilů uváděných na trh v reálném provozu a posoudit možnosti zavedení označení nových lehkých užitkových vozidel z hlediska spotřeby paliva a emisí CO2.“

Pozměňovací návrh 60

Návrh nařízení

Příloha – odst. 1 – bod 1 – písm. f

Nařízení (EU) 2019/631

Příloha I – část A – bod 6.3.1- pododstavce 1-2

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Cíl pro specifické emise = referenční cíl pro specifické emise · faktor ZLEV	Cíl pro specifické emise = referenční cíl pro specifické emise
kde:	kde:
referenční cíl pro specifické emise je referenční cíl pro specifické emise CO2 určený podle bodu 6.2.1;	referenční cíl pro specifické emise je referenční cíl pro specifické emise CO2 určený podle bodu 6.2.1;
faktor ZLEV je (1 + y – x); pokud je však výsledek větší než 1,05 , použije se pro faktor ZLEV hodnota 1,05 , a pokud je výsledek menší než 1,0 , použije se hodnota 1,0 ;
kde:
y je podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi ve vozovém parku nových osobních automobilů daného výrobce, který se vypočítá jako podíl celkového počtu nových vozidel s nulovými a nízkými emisemi, kde se každé vozidlo počítá jako ZLEVspecifická hodnota podle následujícího vzorce, a celkového počtu nových osobních automobilů registrovaných v daném kalendářním roce:
C4932022CS15010120220608CS0019.000115021501P9_TC1-COD(2020)0350Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 8. června 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/1862, pokud jde o vkládání informačních záznamů o státních příslušnících třetích zemí do Schengenského informačního systému (SIS) v zájmu Unie(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2022/1190.)C4932022CS33210120220609CS0027.000133313331P9_TC1-COD(2012)0060Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 9. června 2022 k přijetí nařízení (EU) 2022/… Evropského parlamentu a Rady o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb třetích zemí na trhy Unie s veřejnými zakázkami a koncesemi a o postupech na podporu jednání o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami a koncesemi (nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek)(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2022/1031.)
Pro nové osobní automobily registrované v členských státech, v jejichž vozovém parku je podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi nižší než 60 % průměru Unie v roce 2017 a kde je méně než 1 000 nových vozidel s nulovými a nízkými emisemi registrovanými v roce 2017 (*) , se faktor ZLEVspecifická hodnota do roku 2029 včetně vypočítá podle tohoto vzorce:
C4932022CS15010120220608CS0019.000115021501P9_TC1-COD(2020)0350Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 8. června 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/1862, pokud jde o vkládání informačních záznamů o státních příslušnících třetích zemí do Schengenského informačního systému (SIS) v zájmu Unie(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2022/1190.)C4932022CS33210120220609CS0027.000133313331P9_TC1-COD(2012)0060Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 9. června 2022 k přijetí nařízení (EU) 2022/… Evropského parlamentu a Rady o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb třetích zemí na trhy Unie s veřejnými zakázkami a koncesemi a o postupech na podporu jednání o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami a koncesemi (nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek)(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2022/1031.)
Jestliže podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi ve vozovém parku členského státu u nových osobních automobilů registrovaných za některý rok v období 2025 až 2028 přesáhne 5 %, není tento členský stát způsobilý k použití multiplikátoru 1,85 v následujících letech;
x je 15 % v letech 2025 až 2029.

Pozměňovací návrh 78

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – bod 2 – písm. d

Nařízení (EU) 2019/631

Příloha I – část B – bod 6.2.2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

bod 6.2.2 se nahrazuje tímto:

„6.2.2

Referenční cíle pro specifické emise od roku 2030 do roku 2034

Referenční cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2030 + α· (TM-TM0)

kde

Cíl pro vozový park EU2030 je určen v souladu s bodem 6.1. 3 ;

α je a2030, L jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce rovna hodnotě TM0 nebo nižší, a a 2030,H , jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce vyšší než hodnota TM0;

kde:

a2030,L je

a2030,H je

průměrné emise2021 je vymezena v bodě 6.2.1

TM je vymezena v bodě 6.2.1

TM0 je vymezena v bodě 6.2.1“

bod 6.2.2 se nahrazuje tímto:

„6.2.2

Referenční cíle pro specifické emise od roku 2030 do roku 2034

Referenční cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2030 + α· (TM-TM0)

kde

Cíl pro vozový park EU2030 je určen v souladu s bodem 6.1. 2 ;

α je a2030, jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce rovna hodnotě TM0, nebo nižší, a a 2021 , jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce vyšší než hodnota TM0;

kde:

a2030 je

a2021 je vymezena v bodě 6.2.1

průměrné emise2021 je vymezena v bodě 6.2.1

TM je vymezena v bodě 6.2.1

TM0 je vymezena v bodě 6.2.1“

Pozměňovací návrh 79

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – bod 2 – písm. e

Nařízení (EU) 2019/631

Příloha I – část B – bod 6.2.3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

doplňuje se nový bod 6.2.3, který zní:

„6.2.3

Referenční cíle pro specifické emise od roku 2035

Referenční cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2035 + α· (TM-TM0)

kde

Cíl pro vozový park EU2035 je určen v souladu s bodem 6.1.3;

α je a2035, L jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce rovna hodnotě TM0 nebo nižší, a a 2035,H , jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce vyšší než hodnota TM0;

kde:

a2035,L je

a2035,H je

průměrné emise2021 je vymezena v bodě 6.2.1

TM je vymezena v bodě 6.2.1

TM0 je vymezena v bodě 6.2.1“

doplňuje se nový bod 6.2.3, který zní:

„6.2.3

Referenční cíle pro specifické emise od roku 2035

Referenční cíl pro specifické emise = cíl pro vozový park EU2035 + α· (TM-TM0)

kde

Cíl pro vozový park EU2035 je určen v souladu s bodem 6.1.3;

α je a2035, jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce rovna hodnotě TM0, nebo nižší, a a 2021 , jestliže je průměrná zkušební hmotnost nových lehkých užitkových vozidel výrobce vyšší než hodnota TM0;

kde:

a2035 je

a2021 je vymezena v bodě 6.2.1

průměrné emise2021 je vymezena v bodě 6.2.1

TM je vymezena v bodě 6.2.1

TM0 je vymezena v bodě 6.2.1“

Pozměňovací návrh 69

Návrh nařízení

Příloha – odst. 1 – bod 2 – písm. e a (nové)

Nařízení (EU) 2019/631

Příloha I – část B – bod 6.3.1

Platné znění

Pozměňovací návrh

ea)	v bodě 6.3.1 se pododstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

Cíl pro specifické emise = (referenční cíl pro specifické emise – (øcíle – cíl pro vozový park EU2025)) faktor ZLEV

„Cíl pro specifické emise = (referenční cíl pro specifické emise – (øcíle – cíl pro vozový park EU2025))

kde:

referenční cíl pro specifické emise je referenční cíl pro specifické emise daného výrobce určený v souladu s bodem 6.1.2;

øcíle je průměr všech referenčních cílů pro specifické emise určených v souladu s bodem 6.2.1 vážený počtem nových lehkých užitkových vozidel každého jednotlivého výrobce;

øcíle je průměr všech referenčních cílů pro specifické emise určených v souladu s bodem 6.2.1 vážený počtem nových lehkých užitkových vozidel každého jednotlivého výrobce;“

faktor ZLEV je (1 + y – x); pokud je však výsledek větší než 1,05 , použije se pro faktor ZLEV hodnota 1,05 , a pokud je výsledek menší než 1,0 , použije se hodnota 1,0 ;

kde:

y je podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi ve vozovém parku nových osobních automobilů daného výrobce, který se vypočítá jako podíl celkového počtu nových vozidel s nulovými a nízkými emisemi, kde se každé vozidlo počítá jako ZLEVspecifická hodnota podle následujícího vzorce, a celkového počtu nových osobních automobilů registrovaných v daném kalendářním roce [ROVNICE]

x je 15 %.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0150/2022).

(23) Sdělení Komise – Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019)0640 final ze dne 11. prosince 2019.

(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […/…] ze dne […] 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima), Úř. věst. L …/… .].

(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021 / 1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s . 1 ) .

(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13).

(25a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(26) Sdělení Komise – Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy, COM(2021)0350 final ze dne 5. května 2021.

(26a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1161 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 116).

(26b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(26a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých silničních vozidel na podporu nízkoemisní mobility (Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5).

(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).

(27a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

(1a) Nařízení Komise (EU) 2017/1151 ze dne 1. června 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, nařízení Komise (ES) č. 692/2008 a nařízení Komise (EU) č. 1230/2012 a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 692/2008 (Úř. věst. L 175, 7.7.2017, s. 1).

(1a) Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE) (Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 1).

(1a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10). “

(1a) 1a Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/392 ze dne 4. března 2021 o sledování a hlášení údajů týkajících se emisí CO2 z osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 a o zrušení prováděcích nařízení Komise (EU) č. 1014/2010, (EU) č. 293/2012, (EU) 2017/1152 a (EU) 2017/1153 (Úř. věst. L 77, 5.3.2021, s. 8).

(1a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

(*) Podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi v parku nových osobních automobilů členského státu v roce 2017 se vypočítá jako podíl celkového počtu nových vozidel s nulovými a nízkými emisemi registrovaných v roce 2017 a celkového počtu nových osobních automobilů registrovaných v témže roce.;

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 493

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 65 27. prosince 2022

	III Přípravné akty
	Evropský parlament
	Úterý 7. června 2022
2022/C 493/16	Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 7. června 2022 o jmenování Margreet Fröbergové do výběrové komise uvedené v čl. 14 odst. 3 nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (2022/2043(INS))	148
2022/C 493/17	Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2022 k návrhu rozhodnutí Rady o prodloužení platnosti Dohody o podpoře, poskytování a používání družicových navigačních systémů Galileo a GPS a navazujících aplikací mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy americkými na straně druhé (06531/2022 – C9-0147/2022 – 2022/0005(NLE))	149
	Středa 8. června 2022
2022/C 493/18	P9_TA(2022)0227 Posílení mandátu Europolu: vkládání záznamů do SIS ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/1862 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, pokud jde o vkládání záznamů Europolem (COM(2020)0791 – C9-0394/2020 – 2020/0350(COD)) P9_TC1-COD(2020)0350 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 8. června 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/1862, pokud jde o vkládání informačních záznamů o státních příslušnících třetích zemí do Schengenského informačního systému (SIS) v zájmu Unie	150
2022/C 493/19	Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2022 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Mauritánskou islámskou republikou o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a jejího prováděcího protokolu (COM(2021)0589 – 12208/2021 – C9-0419/2021 – 2021/0300(NLE))	151
2022/C 493/20	Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2022 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Mauritánskou islámskou republikou o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a jejího prováděcího protokolu (12208/2021 – C9-0419/2021 – 2021/0300M(NLE))	152
2022/C 493/21	Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 8. června 2022 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o příspěvek letecké dopravy k cíli Unie snížit emise v celém hospodářství a o řádné zavedení celosvětového tržního opatření (COM(2021)0552 – C9-0319/2021 – 2021/0207(COD))	158
2022/C 493/22	Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 8. června 2022 k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o oznámení kompenzace v souvislosti s celosvětovým tržním opatřením pro provozovatele letadel se sídlem v Unii (COM(2021)0567 – C9-0323/2021 – 2021/0204(COD))	198
2022/C 493/23	Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 8. června 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody (COM(2021)0555 – C9-0321/2021 – 2021/0200(COD))	202
2022/C 493/24	Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 8. června 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum (COM(2021)0554 – C9-0320/2021 – 2021/0201(COD))	232
2022/C 493/25	Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 8. června 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2019/631, pokud jde o zpřísnění výkonnostních norem pro emise CO2 pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu (COM(2021)0556 – C9-0322/2021 – 2021/0197(COD))	295
	Čtvrtek 9. června 2022
2022/C 493/26	P9_TA(2022)0241 Nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu zboží a služeb třetích zemí na vnitřní trh Unie s veřejnými zakázkami a o postupech na podporu jednání o přístupu zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami (COM(2016)0034 – C9-0018/2016 – 2012/0060(COD)) P9_TC1-COD(2012)0060 Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 9. června 2022 k přijetí nařízení (EU) 2022/… Evropského parlamentu a Rady o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb třetích zemí na trhy Unie s veřejnými zakázkami a koncesemi a o postupech na podporu jednání o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami a koncesemi (nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek)	332

Obsah		Strana

	EVROPSKÝ PARLAMENT ZASEDÁNÍ 2022–2023 Dílčí zasedání od 6. do 9. června 2022 PŘIJATÉ TEXTY	1

	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	USNESENÍ
	Evropský parlament
	Úterý 7. června 2022
2022/C 493/01	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2022 o zprávě Komise o Turecku za rok 2021 (2021/2250(INI))	2
2022/C 493/02	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2022 o plánu ESVČ pro změnu klimatu a obranu (2021/2102(INI))	19
2022/C 493/03	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2022 o EU a bezpečnostních výzvách v indicko-tichomořském regionu (2021/2232(INI))	32
2022/C 493/04	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2022 o ostrovech EU a politice soudržnosti: současná situace a budoucí výzvy (2021/2079(INI))	48
2022/C 493/05	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2022 o provádění článku 17 nařízení o společné rybářské politice (2021/2168(INI))	62
	Středa 8. června 2022
2022/C 493/06	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2022 o bezpečnosti v oblasti Východního partnerství a úloze společné bezpečnostní a obranné politiky (2021/2199(INI))	70
	Čtvrtek 9. června 2022
2022/C 493/07	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2022 o situaci v oblasti lidských práv v Sin-ťiangu, včetně sin-ťiangských policejních spisů (2022/2700(RSP))	96
2022/C 493/08	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2022 o využití justice jako represivního nástroje v Nikaragui (2022/2701(RSP))	100
2022/C 493/09	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2022 o porušování svobody sdělovacích prostředků a bezpečnosti novinářů v Gruzii (2022/2702(RSP))	104
2022/C 493/10	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2022 o právním státu a případném schválení polského národního plánu pro oživení (RRF) (2022/2703(RSP))	108
2022/C 493/11	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2022 o právu podnětu Parlamentu (2020/2132(INI))	112
2022/C 493/12	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2022 o ohrožení práva na umělé přerušení těhotenství na celosvětové úrovni: možné zrušení práva na umělé přerušení těhotenství Nejvyšším soudem v USA (Dokument 2022/2665(RSP))	120
2022/C 493/13	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2022 o výzvě ke svolání konventu k revizi Smluv (2022/2705(RSP))	130
2022/C 493/14	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2022 o novém obchodním nástroji pro zákaz výrobků vyrobených za použití nucené práce (2022/2611(RSP))	132
	DOPORUČENĺ
	Evropský parlament
	Středa 8. června 2022
2022/C 493/15	Doporučení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2022 Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkajícím se zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky EU po ruské agresivní válce vůči Ukrajině (2022/2039(INI))	136