ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 25. října 2022,

o jmenování členů a náhradníků Poradního výboru pro volný pohyb pracovníků za Dánsko, Německo, Řecko, Chorvatsko, Itálii, Kypr, Lucembursko, Maltu a Portugalsko

(2022/C 481/01)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie (1), a zejména na články 23 a 24 uvedeného nařízení,

s ohledem na kandidátské listiny předložené Radě vládami Dánska, Německa, Řecka, Chorvatska, Itálie, Kypru, Lucemburska, Malty a Portugalska,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rada jmenovala rozhodnutím ze dne 20. září 2022 (2) členy a náhradníky Poradního výboru pro volný pohyb pracovníků na období od 25. září 2022 do 24. září 2024.

(2)	Vlády Dánska, Německa, Řecka, Chorvatska, Itálie, Kypru, Lucemburska, Malty a Portugalska předložily seznamy kandidátů na několik míst, která je třeba obsadit,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

---

(1)  Úř. věst. L 141, 27.5.2011, s. 1.

(2)  Rozhodnutí Rady ze dne 20. září 2022 o jmenování členů a náhradníků Poradního výboru pro volný pohyb pracovníků (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

Směnné kurzy vůči euru (1)

16. prosince 2022

(2022/C 481/02)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,0619
JPY	japonský jen	145,53
DKK	dánská koruna	7,4379
GBP	britská libra	0,87233
SEK	švédská koruna	11,0153
CHF	švýcarský frank	0,9879
ISK	islandská koruna	150,10
NOK	norská koruna	10,4833
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	24,262
HUF	maďarský forint	407,10
PLN	polský zlotý	4,6925
RON	rumunský lei	4,9213
TRY	turecká lira	19,8039
AUD	australský dolar	1,5866
CAD	kanadský dolar	1,4506
HKD	hongkongský dolar	8,2632
NZD	novozélandský dolar	1,6687
SGD	singapurský dolar	1,4413
KRW	jihokorejský won	1 389,70
ZAR	jihoafrický rand	18,6708
CNY	čínský juan	7,4037
HRK	chorvatská kuna	7,5385
IDR	indonéská rupie	16 575,47
MYR	malajsijský ringgit	4,6984
PHP	filipínské peso	58,967
RUB	ruský rubl
THB	thajský baht	37,145
BRL	brazilský real	5,6233
MXN	mexické peso	21,0634
INR	indická rupie	87,8240

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10987 – BAIN CAPITAL / CAVERION)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 481/03)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10919 – APOLLO / ATLAS AIR WORLDWIDE HOLDINGS)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 481/04)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2022/C 481/05)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Rökt Vättersik“

EU č: PDO-SE-02591 – 7.11.2019

CHOP (x) CHZO ( )

1.   Název (názvy) [(CHOP či CHZO)]

„Rökt Vättersik“

2.   Členský stát nebo třetí země

Švédsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.    Druh produktu

Třída 1.7 Čerstvé ryby, měkkýši a korýši a výrobky z nich získané

3.2.    Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Rökt Vättersik“ je síh (Coregonus ssp.) z jezera Vättern, který se udí v udírně.

„Rökt Vättersik“ se prodává nebalený, nebo, pro delší trvanlivost, vakuově balený.

Má tyto vlastnosti:

Velikost: obvykle 0,3 až 0,6 kg, ale jsou možné i větší exempláře.

Tuk: 0,5–2,5 %. Obsah tuku se liší podle místa rybolovu.

Vnější barva: od tmavě nugátové s fialovým nádechem (záda) a barvy tmavého cafe latte s mosazným nádechem (břicho) až po světlý mosazný lesk.

Barva masa: různé světlé a tmavší odstíny hnědi caput mortuum s nádechem nugátově hnědé.

Konzistence: rybí maso má výraznou chuť po propečení a na skus je příjemně pevné.

Chuť: intenzivní slaná chuť a výrazná kouřová příchuť s lehkým sladkokyselým tónem dehtu.

Vůně: hluboká a výrazná vůně kouře

3.3.    Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Síh se živí především glaciálními relikty v podobě drobných korýšů (Mysis sp., Pallasea sp. a Pontoporeia sp.), rybími jikrami, plži, mušlemi, korýši a malými rybami, které se přirozeně vyskytují v jezeře Vättern.

Síh (Coregonus ssp.) z jezera Vättern je známý jako „Vättersik“.

3.4.    Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny kroky procesu produkce, od výlovu ryb, které se přirozeně vyskytují v jezeře Vättern, až po produkci „Rökt Vättersik“ prostřednictvím následného uzení ryb, musí probíhat v zeměpisné oblasti popsané v bodě 4.

3.5.    Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6.    Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Oblast produkce „Rökt Vättersik“ tvoří jezero Vättern a okolní pozemky v okruhu 10 km od linie vody při normálním stavu vody.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Souvislost mezi zeměpisnou oblastí a charakteristikami „Rökt Vättersik“ je založena jak na přírodních podmínkách v zeměpisné oblasti, tak na lidských faktorech.

Popis přírodních faktorů, jež přispívají ke spojení s vymezenou oblastí

Jezero Vättern, páté největší jezero v Evropě, se od dnešního Baltského moře oddělilo přibližně před 8 000 lety. Dnes je hladina jezera 88,5 m nad hladinou Baltského moře.

Izolace od ostatních vodních systémů způsobila, že se populace síha (Coregonus ssp.) v jezeře Vättern vyvíjela odděleně od ostatních populací bílých ryb a nyní je od nich geneticky odlišná.

Jezero Vättern je typické studenovodní jezero chudé na živiny (průměrná teplota vody se pohybuje okolo 10 °C) s čistou vodou (průhlednost vody je kolem 15 m) a pomalou výměnou vody (přibližně 60 let).

Chladná voda je vhodným prostředím pro typické studenovodní druhy, jako je například síh z jezera Vättern, a pro glaciální relikty v podobě korýšů, kteří jsou jeho hlavním zdrojem potravy.

V důsledku studené vody jezera Vättern, která je chudá na živiny, je síh z jezera Vättern štíhlejší (obsah tuku je 0,5–2,5 % v závislosti na ročním období a místě odlovu) a menší (obvykle 0,3–0,6 kg) než síh ulovený v jiných vodních systémech.

Díky nízkému obsahu tuku má „Rökt Vättersik“ výrazně pevnější maso a vyznačuje se na skus příjemnější tuhostí než jiné, na trhu běžně dostupné, druhy uzených ryb. Nízký obsah tuku přispívá také k tomu, že chuť „Rökt Vättersik“ je jemnější a vybranější než u jiných běžných druhů uzených ryb.

Popis lidských faktorů, jež přispívají k souvislosti s vymezenou oblastí

Z historického hlediska měla produkce „Rökt Vättersik“ pro obyvatele žijící u jezera Vättern velký význam. Rybáři si „Rökt Vättersik“ tradičně udili a prodávali sami. Tato tradice je stále živá, ačkoliv dnes existují i lidé, kteří síha pocházejícího z jezera Vättern buď jenom loví, nebo pouze udí.

Lovení a uzení síha je tradičním řemeslem založeným na takových znalostech, jako je například chování síha v jezeře Vättern, nebo způsob uzení libové ryby, které se získávají po generace a často v rodinách předávají.

Síh se vyskytuje na různých místech a v různých hloubkách jezera Vättern v závislosti na faktorech, jako je dostupnost potravy a roční období. V období od srpna do listopadu žije síh v mělkých vodách v hloubce do 30 metrů poblíž míst tření. Od prosince se síh pohybuje ve stále větších hloubkách, takže koncem února se loví v hloubce 90–120 metrů. V mělčích oblastech jezera Vättern bývá na jaře potrava lépe dostupná, což znamená, že se síh vrací do mělčích míst jezera.

Při lovu síha musí rybáři vědět, jakým způsobem sezónně migruje za účelem vyhledání potravy. Na jezeře si vybírají taková místa k lovu, kde se síh v danou dobu s největší pravděpodobností vyskytne.

Při uzení síha je třeba proces uzení přizpůsobit řadě faktorů, aby produkt získal vlastnosti „Rökt Vättersik“. Proces uzení musí být přizpůsoben ročnímu období, podnebí a tlaku vzduchu. Na proces uzení má vliv také místo a roční období, kdy se ryby loví, neboť obsah tuku v nich se liší v návaznosti na tyto faktory.

Obeznámenost se specifickými vlastnostmi každé udírny – kolik kouře pec produkuje a jak je v ní rozváděn – má pro vlastnosti konečného produktu rovněž rozhodující význam.

Vzhledem k tomu, že každá udírna má svá specifika, dodržují uzenáři postup uzení s tím, že jej přizpůsobí své vlastní udírně. V závislosti na konstrukci udírny se může stát, že během procesu uzení v udírně je nutné ryby (síhy) přemisťovat tak, aby bylo zajištěno jejich rovnoměrné vyuzení. Vyvíjení kouře v udírně se řídí střídavým používáním sušeného a vlhkostí nasáklého, popřípadě čerstvě nařezaného dřeva.

Doba uzení se liší v závislosti na teplotě (obvykle 70–80 °C) a způsobu vyvíjení kouře v udírně. O tom, kdy je ryba hotová, rozhoduje uzenář podle konzistence masa, vůně a pevnosti ploutví.

Odkaz na zveřejnění specifikace produktu

https://www.livsmedelsverket.se/globalassets/foretag-regler-kontroll/livsmedelsinformation-markning-halsopastaenden/skyddade-beteckningar/ansokan_vattersik_2022_07_07.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2022/C 481/06)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

„JEDNOTNÝ DOKUMENT“

„Αφρίνα / Αfrina“

ΕU č.: PGI-GR-02822 - 6.12.2021

CHOP ( ) CHZO (X)

1.   Název (názvy) [(CHOP či CHZO)]

„Αφρίνα / Αfrina“

2.   Členský stát nebo třetí země

Řecko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.    Druh produktu

Třída 2.6 Sůl

3.2.    Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Αφρίνα / Afrina“ je solný květ (fleur de sel), který je produkován výhradně v „bílých“ slaniscích v okolí města Mesolongi. Jedná se o nezpracovanou mořskou sůl, která neobsahuje žádné přísady a po sběru neprochází žádnou úpravou.

„Αφρίνα / Afrina“ obsahuje jemné bílé krystaly chloridu sodného, které se za příznivých klimatických podmínek (vítr, teplota a sluneční svit) tvoří na povrchu solného roztoku v krystalizačních nádržích. Díky vysokému obsahu hořčíku je méně slaná než běžná sůl a má mírně nahořklou chuť. Proto je vhodnou přísadou do syrových nebo pečených pokrmů, či dokonce i do dezertů. Je bohatá na stopové prvky – kovy obsažené v mořské vodě, a to zejména na hořčík (Mg).

Sůl „Aφρίνα / Afrina“ se sbírá pouze ručně a má organoleptické, fyzikální a chemické vlastnosti uvedené v tabulkách 1 a 2.

Tabulka 1.

Organoleptické a fyzikální vlastnosti

Vzhled	bílé krystaly
Chuť	slaná
Vůně	bez vůně
Granulometrie	> 3 mm 0 % 1–3 mm 45–55 % < 1 mm 45–55 %

Tabulka 2.

Chemické složení

Chemický parametr	Obsah (%)
Vlhkost	1,0 –5,0
Nerozpustné ve vodě	0,020 –0,120
Vápník (v sušině)	0,010 –0,300
Hořčík (v sušině)	0,060 –0,300
Sírany (v sušině)	0,200 –1,100
NaCl (v sušině)	97,0 –99,5

3.3.    Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

—

3.4.    Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Činnosti, které se musí odehrávat v zeměpisné oblasti, jsou:

—	extrakce z mořské vody;

—	cirkulace extrahované vody v odpařovacích jezírkách;

—	přívod do krystalizačních nádrží;

—

sběr,

—	přirozené odvodnění soli „Αφρίνα / Afrina“.

3.5.    Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6.    Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast, v níž se produkuje „Αφρίνα / Afrina“, se podle historických, zeměpisných a antropologických kritérií nachází v obci Iera Polis Mesolongiou v regionální jednotce Aitoloakarnania v regionu Západní Řecko a je vymezena zeměpisnými hranicemi „bílého“ slaniska:

—	severně od slanisek Foinikia;

—	východně až severovýchodně od staré státní silnice Mesolongi-Aitolikos;

—	západně od laguny Mesolongi;

—	jižně až jihovýchodně od obecní jednotky Iera Polis Mesolongiou.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Sůl „Αφρίνα / Afrina“ se produkuje v laguně Mesolongi a získala si vynikající pověst a značný věhlas v Řecku i v zahraničí. Pověst produktu a jeho vlastnosti dané jeho zeměpisným původem proto tvoří základ jeho vazby na zeměpisnou oblast.

Tato pověst se zakládá především na konzistenci a chuti, které jsou dány specifickým mikroklimatem solných pánví a laguny Mesolongi, a tradičním ručním sběrem, který se v průběhu let prakticky nezměnil.

Solné pánve Mesolongi jsou ideálním produkčním prostředím, které je chráněno Ramsarskou úmluvou a sítí Natura 2000. K pověsti produktu přispívá jedinečnost ekosystému solné pánve Mesolongi a věhlas laguny Mesolongi, o níž psal již Homér jako o „překrásném jezeře“. Profesor Christos Siasos (Agrinioculture, 2014) popisuje Mesolongi jako „krajinu bílého pokladu“.

Aktivní povrchy solných pánví (odpařovací jezírka a krystalizační nádrže) jsou jílovité, neboť jíl nepropouští vodu. Mořská voda kondenzuje v odpařovacích jezírkách a sůl krystalizuje v nádržích. Krystalizační nádrže mají po celé své délce i šířce rovný povrch. To znamená, že i malé vlny mohou přinést sůl „Αφρίνα / Afrina“ na okraje nádrží, kde se pak sbírá.

Produkce soli „Αφρίνα / Afrina“ vyžaduje, aby docházelo k nepřetržitému procesu odpařování/koncentrace dostatečného množství mořské vody, a to až do okamžiku, kdy začne obsah soli krystalizovat. Ke koncentraci dochází přirozeně díky sluneční energii a převládajícímu mikroklimatu, tj. určité rychlosti větru, teplotě a relativní vlhkosti. Aby slaná voda zkoncentrovala, potřebuje k tomu kromě slunečního svitu také silný vítr, zejména v letním období, zatímco aby vykrystalizovala sůl, nesmí se během produkčního období vyskytovat vydatné srážky.

Na povrchu krystalizačních nádrží, které jsou velké, se tvoří tenká vrstva krystalů soli. Povrchovou vrstvu těchto krystalů pak západní větry odnášejí na východní stranu nádrží, kde se nakonec krystaly soli „Αφρίνα / Afrina“ sbírají.

Důležitý je rovněž lidský faktor, neboť tradiční sběr, jehož způsob se po léta prakticky nezměnil, rovněž přispěl k vytvoření a udržení dobré pověsti produktu. Kvalifikovaní pracovníci sbírají krystaly soli „Αφρίνα / Afrina“ ručně pomocí dřevěných nástrojů a díky jejich odborné přípravě a praktickým zkušenostem je zajištěna jednotnost hotového produktu. Identifikace a oddělení produktu vyžaduje zkušenosti a dovednosti. Tato tradiční technika se předává z generace na generaci.

Ruční sběr krystalů povrchové soli zajišťuje vysokou čistotu produktu, který je zcela bez kalu (neboť krystaly nepřicházejí do styku se dnem krystalizační nádrže) a má přirozeně bílou barvu. Proto se produkt nemusí promývat, díky čemuž má vyšší obsah anorganických solí, zejména rozpustných hořečnatých solí. Obsah hořčíku v soli „Αφρίνα / Afrina“ tedy převyšuje obsah hořčíku nacházející se v ostatních běžných a zpracovaných komerčních solích, což jí dodává specifickou chuť (mírně nahořklá, méně slaná), a tato sůl se pak ideálně hodí pro dochucení syrových nebo pečených pokrmů, a dokonce i dezertů.

„Αφρίνα / Afrina“ je tradiční název pro solný květ (fleur de sel), který se produkuje v oblasti Mesolongi. Samotné slovo „Αφρίνα / Afrina“, které pochází ze slova „pěna“ (afrós), označuje způsob vzniku produktu. Spisovatel K. A. Stasinopoulos ve své knize Mesolongi (1925) napsal: „V laguně se vytváří také prvotřídní přirozeně odpařovaná sůl Afrina. Mírné vlny, které se tříští o břehy laguny, vytvářejí pěnu. Vlivem slunečního tepla pěna kondenzuje a vzniká Afrina“.

Pověst produktu potvrzuje mnoho historických a bibliografických odkazů.

První historické zmínky o „Αφρίνα / Afrina“ pocházejí z počátku minulého století. K. A. Stasinopoulos ve své knize To alas (Sůl) (1906) napsal, že „nejlepší ze všech přirozeně odpařovaných solí a obecně ze všech řeckých solí je Afrina z Mesolongi“. „Αφρίνα / Afrina“ byla uznávána jako produkt vynikající kvality a chuti, který byl velmi vyhledáván jako luxusní dárek (Mesolongi, K. A. Stasinopoulos, 1925).

Její chuť a konzistence si získala velké uznání odborníků – například v knize To alas (Sůl) (1906) spisovatel K. A. Stasinopoulos napsal: „pěna je bílá jako sníh a jemná jako éter“. Profesor Christos Siasos (Agrinioculture, 2014) navíc uvádí ještě další charakteristiky: „Vítr vytváří okolo krystalizačních nádrží vločky, které vznikají ještě předtím, než se z nich vytěží sůl. Z těchto vloček se pak v oblasti vyrábí solný květ (fleur de sel) zvaný Afrina. Afrina se sbírá ručně. Je považována za nejlepší a nejchutnější sůl. Má výraznou konzistenci, rozplývá se v ústech a rozpoutává doslova explozi chutí“.

Spisovatelka Akakia Kordosi z Mesolongi ve své cenami ověnčené knize Mluvit mesolongským dialektem (1979), která obsahuje okolo 2000 místních slov a výrazů, poznamenala: „Afrina: solná pěna“.

Theodora Petanidou, profesorka na Egejské univerzitě, ve své knize „SŮL – sůl v evropské historii a kultuře“ (1997) píše, že „Afrina je v oblasti Mesolongi tradičním názvem pro malé množství krystalů soli, které se tvoří na povrchu solného roztoku“.

Současné zmínky v tisku a na internetu, v rozhlase, televizi a dále ve specializovaných pořadech o vaření tuto zvláště dobrou pověst a renomé produktu udržují a posilují.

Sůl „Αφρίνα / Afrina“ používá mnoho známých šéfkuchařů. Jedním z příkladů je pokrm, za který mladý šéfkuchař Nikos Billis získal ocenění na festivalu San Pellegrino, kde zastupoval středomořské země (Gastronomos, 2016). I Stelios Parliaros, George Calombaris, Sotiris Kontizas, Argyros Barbarigos a další používají ve svých pokrmech sůl „Αφρίνα / Afrina“.

Za zmínku stojí informace, že v roce 2019 bylo v oblasti Tourlida v Mesolongi založeno první řecké muzeum soli, což potvrzuje pověst tohoto regionu a jeho úzkou vazbu na sůl.

Vynikající kvalita soli „Αφρίνα / Afrina“ je v posledních letech všeobecně uznávána. Ne náhodou na mezinárodních soutěžích v oblasti jídel a chutí získala dvě ocenění – v roce 2016 stříbrnou medaili na soutěži Olymp Awards Food and Beverage Competition konané v Aténách a v roce 2020 pak vyznamenání na soutěži Great Taste awards v Londýně. Za zmínku stojí i skutečnost, že sůl „Αφρίνα / Afrina“ byla vybrána jako upomínkový dárek pro vedoucí představitele účastnící se summitu jižních zemí EU, který se konal v roce 2016 v Aténách.

Odkaz na zveřejnění specifikace

http://www.minagric.gr/images/stories/docs/agrotis/POP-PGE/2021/prodiagrafes_afrina280622.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.