13.12.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 473/1

DOPORUČENÍ RADY

ze dne 9. prosince 2022,

o posílení prevence prostřednictvím včasného odhalování: nový přístup EU ke screeningu nádorových onemocnění, kterým se nahrazuje doporučení Rady 2003/878/ES

(2022/C 473/01)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 168 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 168 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie má být při vymezení a provádění všech politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. Činnost Unie má politiku členských států doplňovat a má být zaměřena na zlepšování veřejného zdraví, předcházení lidským nemocem a odstraňování příčin ohrožení tělesného a duševního zdraví. Tato činnost zahrnuje boj proti nejzávažnějším chorobám podporou výzkumu jejich příčin, přenosu a jejich předcházení, jakož i zdravotnické informace, zdravotní výchovu a sledování.

(2)	Další rozvoj programů screeningu nádorových onemocnění by měl probíhat v souladu s vnitrostátními právními předpisy a vnitrostátními a regionálními pravomocemi v oblasti organizace a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče v souladu s čl. 168 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(3)

Nádorové onemocnění je závažným onemocněním a příčinou úmrtí v celé Evropě. V roce 2020 bylo v Unii nádorové onemocnění diagnostikováno přibližně u 2,7 milionu lidí. Na základě extrapolace údajů za rok 2020 se odhaduje, že každý druhý občan Unie během svého života onemocní nádorovým onemocněním s dlouhodobými následky pro kvalitu života a pouze polovina všech pacientů s nádorovým onemocněním zůstane naživu.

(4)

Doporučení Rady 2003/878/ES (1) stanoví doporučení týkající se screeningu nádorových onemocnění v Unii. Vybízí členské státy EU k zavádění plošných screeningových programů se zajištěním kvality a významně přispělo ke zlepšení screeningu nádorových onemocnění a zajištění toho, aby přístup k organizovaným screeningům měla převážná většina osob v cílových věkových skupinách, a to ze všech socioekonomických skupin a z celého území.

(5)	Kromě toho proběhla na úrovni Unie jednání o řízení, organizačních požadavcích a hodnocení screeningu nádorových onemocnění a výměna informací, jakož i zkušeností získaných v rámci opatření týkajících se screeningu nádorových onemocnění za podpory programu EU pro zdraví (2).

(6)

Screening umožňuje odhalit nádorová onemocnění v raném stadiu, případně ještě předtím, než se stanou invazivními. Některé léze je pak možné léčit účinněji a je větší šance, že se pacienti mohou vyléčit. Hlavním ukazatelem účinnosti screeningu je snížení úmrtnosti na danou příčinu nebo snížení výskytu invazivních nádorových onemocnění.

(7)

Z důkazů vyplývá účinnost screeningu u rakoviny prsu, tlustého střeva a konečníku, děložního čípku, (v omezené míře ) plic a prostaty a za určitých okolností i u rakoviny žaludku. K posouzení proveditelnosti jakéhokoli screeningového programu by měla být použita všechna Wilsonova a Jungnerova kritéria (3) pro odpovědný screening, jakož i další kritéria stanovená WHO (4).

(8)

Screening je proces testování přítomnosti onemocnění u osob, u nichž nebyly zjištěny žádné příznaky. Kromě příznivého účinku na úmrtnost na danou příčinu a na výskyt invazivních nádorových onemocnění má screening i svá přirozená omezení, která mohou mít na vyšetřovanou populaci negativní dopady. Mezi ně patří falešně pozitivní výsledky, které mohou vyvolat úzkost a vyžadovat další testování, které může přinášet potenciální rizika, falešně negativní výsledky poskytující falešné ujištění a vedoucí k prodlevám v diagnostice, nadměrná diagnóza (tj. detekce nádorových onemocnění, u nichž se neočekává, že během života pacienta vyvolají příznaky) a následná nadměrná léčba. Před zahájením nových organizovaných programů screeningu nádorových onemocnění by si poskytovatelé zdravotní péče měli být v celém rozsahu vědomi potenciálního přínosu a všech rizik screeningu daného typu nádorových onemocnění. Kromě toho musí být tyto přínosy a rizika prezentovány srozumitelným způsobem, který jednotlivým občanům umožní dát s účastí ve screeningových programech informovaný souhlas.

(9)	Před přijetím rozhodnutí o zavedení programů screeningu nádorových onemocnění je třeba zvážit etické, právní, sociální, zdravotní, organizační a socioekonomické aspekty a aspekty genderové rovnosti, kapacity zdravotní péče a zdrojů.

(10)

Je třeba náležitě zohlednit specifické potřeby mužů a žen, starších osob, osob se zdravotním postižením, znevýhodněných nebo marginalizovaných skupin, jako jsou osoby s menšinovým rasovým nebo etnickým původem, obtížně dosažitelných osob, osob, které na pozvání na screening nereagují, nízkopříjmových skupin, bývalých onkologických pacientů a osob, které mohou být vystaveny vyššímu riziku vzniku nádorových onemocnění, například osob s genetickou nebo dědičnou dispozicí, s chronickým onemocněním jater nebo s riziky souvisejícími se životním stylem, životním prostředím a povoláním.

(11)

Dále by měly být náležitě zohledněny individuální potřeby osob se zdravotním postižením, pokud jde o podporu nebo zvláštní pomoc v přístupu ke screeningu nádorových onemocnění nebo pokud jde o uzpůsobená klinická zařízení, jakož i potřeby osob ve vzdálených regionech, pro něž je přístup ke službám screeningu nádorových onemocnění v jejich regionech spojen s velkými obtížemi.

(12)

Přínosů pro veřejné zdraví a nákladové efektivity screeningového programu, včetně možného dopadu na úspory nákladů na systémy zdravotní a dlouhodobé péče, je dosaženo, pokud je program prováděn postupně, organizovaně a systematicky, pokud zahrnuje cílovou populaci a řídí se aktuálními vědecky podloženými evropskými pokyny se zajištěním kvality, které by měly zajistit odpovídající monitorování kvality screeningových programů.

(13)	Nákladová efektivita screeningu nádorových onemocnění závisí na několika faktorech, jako je epidemiologická situace, související náklady, organizace a poskytování zdravotní péče jakož i dostatečně velká účast cílové skupiny.

(14)	Systematické zavádění screeningu vyžaduje řízení, organizaci se systémem kontaktování/opětovného kontaktování a se zajištěním kvality na všech úrovních a účinné, odpovídající, dostupné a přístupné diagnostické a léčebné služby i služby následné péče podle vědecky podložených pokynů.

(15)

K provádění organizovaných screeningových programů jsou zapotřebí náležité datové systémy. Tyto systémy by měly zahrnovat seznam všech kategorií osob, na něž se screeningové programy zaměřují, a údaje o všech screeningových zkouškách, hodnoceních a konečných diagnózách, včetně údajů týkajících se stádia nádorového onemocnění zjištěného v rámci screeningových programů.

(16)

Veškeré postupy shromažďování, ukládání, předávání a analýzy údajů ve zdravotnických registrech a dalších příslušných vnitrostátních a regionálních úředních nástrojích musí být plně v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (5). Kromě toho by tyto postupy měly pokud možno usilovat o sladění a interoperabilitu s postupy shromažďování, ukládání a předávání údajů, které již byly vyvinuty v rámci jiných iniciativ, včetně evropských referenčních sítí zaměřených na nádorová onemocnění.

(17)

Ve sdělení Komise o usnadnění digitální transformace v oblasti zdravotnictví a péče na jednotném digitálním trhu, posílení postavení občanů a budování zdravější společnosti jsou stanoveny zásady, které mají pomoci zajistit interoperabilitu se systémy pro shromažďování, ukládání a předávání údajů, již vyvinuté v rámci jiných iniciativ (6), a to v plném souladu s platnými právními předpisy o ochraně údajů.

(18)	Součástí kvalitního screeningu je analýza průběhu a výsledků screeningu a rychlé oznámení těchto výsledků populaci a poskytovatelům screeningu.

(19)

Tuto analýzu usnadňuje propojení a interoperabilita údajů o screeningu a příslušných informací s registry nádorových onemocnění a údaji o incidenci a úmrtnosti. Sekundární využití údajů ze screeningových programů je cenným zdrojem pro výzkum nádorových onemocnění a technologický pokrok v onkologické péči, zejména v kombinaci s dalšími zdroji údajů, jako jsou genomické údaje. Tyto sekundární údaje by mohly být získávány v rámci evropských digitálních infrastruktur a v plném souladu s nařízením (EU) 2016/679.

(20)	Předpokladem vysoce kvalitního screeningu je odpovídající odborná příprava pracovníků.

(21)	Pro screeningové zkoušky nádorových onemocnění byly stanoveny specifické ukazatele výkonnosti. Ty by měly být pravidelně monitorovány.

(22)

Je nejvýš důležité, aby pro zajištění náležité organizace a kontroly kvality byly ve všech členských státech k dispozici odpovídající lidské a finanční zdroje. Ke spolufinancování části nezbytných investic a výdajů včetně výzkumu by mohly být využity evropské prostředky přidělené na politiku soudržnosti, zejména Fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond plus, jakož i programy EU pro zdraví a Horizont Evropa.

(23)	Měla by být přijata opatření k zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu screeningu, s náležitým zohledněním případné potřeby zaměřit se na určité socioekonomické skupiny nebo oblasti se zhoršeným přístupem ke zdravotnickým zařízením.

(24)

Etickým, právním a sociálním předpokladem je, že screening nádorových onemocnění by měl být bezpříznakovým, plně informovaným osobám nabízen pouze tehdy, pokud jsou dobře známá rizika a přínosy účasti na screeningovém programu, pokud přínosy převažují nad riziky a nákladová efektivita screeningu je přijatelná. Toto posouzení by mělo být na vnitrostátní úrovni nedílnou součástí zavádění.

(25)	Screeningové metody, které tyto přísné předpoklady v současné době splňují, jsou uvedeny v příloze.

(26)

Screeningové zkoušky uvedené v příloze by měly být plošně nabízeny pouze v případě, že screeningový program splňuje Wilsonova a Jungnerova kritéria odpovědného screeningu, jakož i další kritéria stanovená Světovou zdravotnickou organizací. Screeningové zkoušky by měly být nabízeny pouze v rámci organizovaných screeningových programů se zajištěním kvality na všech úrovních a za předpokladu, že jsou k dispozici spolehlivé informace o přínosech a rizicích, odpovídající zdroje pro screening, následné doplňkové diagnostické postupy a případně léčba osob s pozitivní screeningovou zkouškou.

(27)

Kromě toho se screeningové zkoušky uvedené v příloze, zejména pak screening nádorových onemocnění plic, prostaty a žaludku, mohou zavádět postupně, aby bylo zajištěno postupné a náležité plánování, pilotní projekty a zavádění screeningových programů v rámci vnitrostátních priorit. Screening bude zaváděn s podporou vědecky podložených evropských pokynů a systémů zajišťování kvality s cílem pomoci zajistit zavádění a monitorování screeningových programů. Je třeba poznamenat, že při zavádění nových screeningových programů je třeba zohlednit vnitrostátní kontexty, tj. lidské a finanční zdroje, cenovou dostupnost a kapacitu zdravotní péče v členských státech.

(28)

Doporučené screeningové zkoušky uvedené v příloze by měly být důkladně zváženy a rozhodnutí členských států o zavedení doporučených screeningových zkoušek by mělo vycházet z dostupných odborných poznatků, ze stanovení priorit pro lidské a finanční zdroje, jakož i z kapacity zdravotní péče v jednotlivých členských státech a z dostupnosti evropských pokynů a systémů zajišťování kvality za účelem monitorování kvality screeningových programů.

(29)

Zavádění nových programů nebo technik screeningu nádorových onemocnění zahrnujících ionizující záření musí být plně v souladu s ustanoveními směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom (7), mimo jiné i pokud jde o odpovědnost členských států zajistit, aby příslušní odborníci prošli v souvislosti s touto technikou odpovídající odbornou přípravou o aspektech radiační ochrany; aby byly zavedeny programy zajištění kvality a kontroly kvality radiologického vybavení; aby bylo provedeno hodnocení dávek záření a stanovení diagnostických referenčních úrovní a zajištěno zapojení radiologického fyzika do optimalizace zobrazovacích postupů.

(30)

Screeningové metodiky jsou předmětem neustálého vývoje. Použití doporučených screeningových metodik by proto mělo být spojeno se současným systematickým posuzováním kvality, použitelnosti a nákladové efektivnosti nových metod, pokud to dostupné údaje odůvodňují. Probíhající a nadcházející činnost, včetně vypracování evropských pokynů a systémů zajišťování kvality, může vést k určení nových screeningových postupů a nových metod, které by mohly testy uvedené v příloze nakonec nahradit nebo doplnit nebo které by mohly být použitelné u jiných typů nádorových onemocnění.

(31)	Mezinárodní technická spolupráce, zejména v rámci Mezinárodní agentury WHO pro výzkum nádorových onemocnění, může přispět ke zlepšení screeningových programů a pokynů v EU i v celosvětovém měřítku.

(32)

Prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady 2021/2282 (8) o hodnocení zdravotnických technologií může Evropská unie podpořit dobrovolnou spolupráci mezi členskými státy s cílem poskytnout reálné důkazy týkající se diagnostiky používané jako doplnění v preventivních nebo screeningových programech.

(33)	Dne 28. května 2008 vyzvala Rada ve svých závěrech o zmírnění dopadů rakoviny Komisi, aby prozkoumala překážky úspěšného zavádění osvědčených screeningových metod a zajistila členským státům střednědobou a dlouhodobou vědeckou a odbornou podporu při provádění doporučení 2003/878/ES.

(34)

V květnu 2017 bylo ve druhé zprávě o provádění doporučení 2003/878/ES doporučeno, aby bylo uvedené doporučení Rady aktualizováno, protože od roku 2003 byly v členských státech EU validovány a zavedeny nové screeningové zkoušky a protokoly, a aby do něj byly začleněny politiky pravidelné aktualizace pokynů pro screening nádorových onemocnění a zpráv o provádění.

(35)

Dne 22. dubna 2021 udělila Komise prostřednictvím svého mechanismu vědeckého poradenství mandát skupině hlavních vědeckých poradců, aby připravila vědecká doporučení týkající se zlepšení screeningu nádorových onemocnění v celé Unii, zejména se zaměřením na: i) otázku, jak zajistit, aby do stávajících programů screeningu nádorových onemocnění děložního čípku, tlustého střeva a konečníku a prsu byly začleněny nejnovější vědecké poznatky; ii) vědecký základ pro rozšíření programů screeningu nádorových onemocnění na další typy nádorových onemocnění, např. nádorových onemocnění plic, prostaty a žaludku, a jejich proveditelnost v celé Unii a iii) hlavní vědecké prvky, které je třeba v celé Unii zohlednit při optimalizaci screeningu a včasné diagnostiky nádorových onemocnění na základě rizik.

(36)	Dne 30. června 2021 Komise vydala nové vědecky podložené evropské pokyny a systém zajišťování kvality týkající se nádorových onemocnění prsu (9) a představila Evropský systém informací o rakovině (10) jako klíčový systém pro sledování a prognózování dopadů nádorových onemocnění.

(37)

Dne 10. prosince 2021 Rada ve svých závěrech o posílení evropské zdravotní unie připomněla, že zdravotní, ekonomické a sociální nejistoty v důsledku pandemie COVID-19 v době značného tlaku vyvíjeného na nemocniční zařízení narušily programy na podporu zdraví a prevence a negativně ovlivnily přístup ke včasné diagnostice a léčbě nádorových onemocnění a že to mohlo mít nepříznivý vliv na výskyt nádorových onemocnění a míru přežití.

(38)

Kromě toho Rada v těchto závěrech vyzvala Komisi, aby podle potřeby zajistila účinné provádění Evropského plánu boje proti rakovině a podporovala členské státy při provádění účinných opatření v rámci boje proti nádorovým onemocněním prostřednictvím vhodných nástrojů a prostředků, mimo jiné i zvážením předložení návrhu na aktualizaci doporučení 2003/878/ES.

(39)

Dne 3. února 2021 Komise ve svém sdělení „Evropský plán boje proti rakovině“, COM(2021) 44 final, oznámila vytvoření nového programu screeningu nádorových onemocnění podporovaného EU, který má členským státům pomoci zajistit, aby do roku 2025 bylo 90 % obyvatel EU, kteří mají nárok na screening nádorových onemocnění prsu, děložního čípku a tlustého střeva a konečníku, nabídnuto screeningové vyšetření. Program bude podpořen z finančních prostředků Unie a zaměří se na zlepšení ve třech klíčových oblastech: v přístupu, kvalitě a diagnostice.

(40)

Nový program screeningu nádorových onemocnění podporovaný EU v rámci „Evropského plánu boje proti rakovině“ rovněž předpokládá revizi doporučení Rady 2003/878/ES, včetně aktualizace testů používaných u nádorových onemocnění prsu, děložního čípku a tlustého střeva a konečníku, a možné rozšíření organizovaných screeningových programů na další typy nádorových onemocnění, zejména nádorových onemocnění plic, prostaty a žaludku, s ohledem na nové vědecky podložené poznatky.

(41)

Dne 2. března 2022 vydala skupina hlavních vědeckých poradců Komise vědecké stanovisko „Screening rakoviny v Evropské unii“ týkající se zlepšení screeningu nádorových onemocnění v celé Unii. Toto stanovisko doporučilo aktualizovat metodiku a testy screeningu nádorových onemocnění prsu, děložního čípku a tlustého střeva a konečníku a rozšířit organizované programy screeningu nádorových onemocnění na nádorová onemocnění plic, prostaty a za určitých okolností i žaludku, jak je uvedeno v příloze. Stanovisko vycházelo ze zprávy „Zlepšení screeningu nádorových onemocnění v Evropské unii“ vypracované na základě přezkumu důkazů konsorciem SAPEA (Science Advice for Policy by European Academies).

(42)	Skupina hlavních vědeckých poradců působící v rámci Komise rovněž doporučila využít rychle se rozvíjejících technologických možností a vědeckých poznatků k optimalizaci včasné diagnostiky a screeningu nádorových onemocnění na základě rizik v celé Unii.

(43)

Dne 16. února 2022 přijal Evropský parlament usnesení „Posilování Evropy v boji proti rakovině – směrem ke komplexní a koordinované strategii“, v němž zohlednil rovněž pracovní dokument svého zvláštního výboru pro boj proti rakovině ze dne 27. října 2020 s názvem „Příspěvky zvláštního výboru pro boj proti rakovině zaměřené na ovlivnění budoucího evropského plánu boje proti rakovině“. Toto usnesení podpořilo zahájení nového programu screeningu nádorových onemocnění podporovaného EU, jak bylo oznámeno v evropském plánu boje proti rakovině.

(44)

Usnesení rovněž vyzvalo Komisi, aby na základě nejnovějších vědeckých poznatků zahrnula do programu i další typy nádorových onemocnění, se stanovením jasných cílů u každého typu, a aby každé dva roky vyhodnocovala výsledky Programu onkologického screeningu z hlediska rovného přístupu cílové populace, sledovala nerovnosti mezi členskými státy a regiony, navrhovala vhodná nová opatření a aby screeningové programy uváděla do souladu s nejnovějšími výsledky výzkumu v oblasti screeningu nádorových onemocnění.

DOPORUČUJE ČLENSKÝM STÁTŮM:

Zavádění programů screeningu nádorových onemocnění

Nabízet v rámci vnitrostátních priorit vědecky podložený screening nádorových onemocnění zaměřený na pacienta se zohledněním základních zásad bezpečnosti, etiky, zapojení veřejnosti a rovnosti prostřednictvím systematických plošných programů a ve vhodných a relevantních případech nabízet „screening nádorových onemocnění založený na stratifikaci rizika“; typy nádorových onemocnění a příslušné cílové populace, které je třeba zohlednit, jsou uvedeny v příloze;

2)	zavádět dostupné screeningové programy v souladu s evropskými pokyny a systémy zajišťování kvality, pokud existují, a to postupně a se zohledněním dostupných lidských a finančních zdrojů, jakož i zdrojů zdravotní péče pro provádění screeningových programů v rámci vnitrostátních priorit;

usnadnit vývoj pilotních protokolů, pokynů a ukazatelů pro „screening nádorových onemocnění založený na stratifikaci rizika“ pro vysoce kvalitní a dostupné programy screeningu nádorových onemocnění na celostátní a případně regionální úrovni, s adekvátním územním pokrytím zahrnujícím venkovské a odlehlé oblasti;

zajistit, aby byly účastníkům screeningu při rozhodování o účasti ve screeningových programech prezentovány přínosy a rizika, včetně možnosti nadměrné diagnostiky a nadměrné léčby, a to srozumitelným způsobem, což může případně zahrnovat kontakt účastníka se zdravotnickým pracovníkem a což jednotlivcům umožní vyjádřit informovaný souhlas, a aby byly zohledněny zásady zdravotní gramotnosti a informovaného rozhodování za účelem zvýšení účasti a rovnosti;

pro osoby s pozitivní screeningovou zkouškou zajistit odpovídající, včasné a doplňující diagnostické postupy a léčbu; nabídnout poskytování následné péče a psychologické podpory, pokud je to nezbytné, možné a relevantní, tj. s ohledem na lidské a finanční zdroje, jakož i kapacitu zdravotní péče v členských státech;

6)	dát k dispozici lidské a finanční zdroje, aby byla zajištěna odpovídající organizace a kontrola kvality, uzpůsobená potřebám na vnitrostátní úrovni;

posoudit celostátní nebo regionální zavedení programu screeningu nádorových onemocnění v závislosti na zátěži, kterou představují, a dostupných zdrojích zdravotní péče, vedlejších účincích a nákladové efektivnosti screeningu nádorových onemocnění a zkušenostech z vědeckých studií a pilotních projektů, a přijmout související rozhodnutí;

8)	usilovat o zřízení soustavného systému kontaktování / opětovného kontaktování a zajištění kvality na všech příslušných úrovních společně s účinnými a odpovídajícími diagnostickými a léčebnými službami i službami následné péče na základě vědecky podložených pokynů;

9)	zajistit, aby byly náležitě dodržovány právní předpisy o ochraně údajů;

Registrace a správa údajů o screeningu

10)	používat k provádění organizovaných programů screeningu nádorových onemocnění vhodné datové systémy;

11)	vhodnými prostředky zajistit, aby byly k účasti v programu vyzvány všechny osoby, na něž se program screeningu nádorových onemocnění zaměřuje;

12)	zaměřit se na shromažďování, správu a vyhodnocování údajů o všech screeningových zkouškách, hodnoceních a konečných diagnózách, včetně údajů týkajících se stadia nádorového onemocnění zjištěného v rámci programů screeningu nádorových onemocnění;

13)

shromažďovat, spravovat a vyhodnocovat údaje a ve vhodných případech zvážit jejich zpřístupnění pro výzkum nádorových onemocnění, mimo jiné za účelem výzkumu provádění a vývoje lepších technologických možností pro včasnou diagnostiku a prevenci nádorových onemocnění, a to v plném souladu s platnými právními předpisy o ochraně údajů;

Monitorování

14)	pravidelně monitorovat průběh a výsledky organizovaného screeningu nádorových onemocnění a tyto výsledky rychle sdělovat veřejnosti a pracovníkům, kteří screening provádějí;

15)

usilovat o zajištění vhodného zpracování údajů a informací v Evropském systému informací o rakovině, aby bylo možné monitorovat ukazatele výkonnosti a dopadu screeningu nádorových onemocnění i další doplňující informace, a to v plném souladu s platnými právními předpisy o ochraně údajů. Toto monitorování by mělo být prováděno s ohledem na kapacitu a zdroje v členských státech a nemělo by pro systémy zdravotní péče představovat zbytečnou zátěž spojenou s registrací;

Odborná příprava

16)	poskytnout náležitou odbornou přípravu pracovníkům na všech úrovních, aby byli schopni poskytovat vysoce kvalitní screening.

Účast

17)	při nabízení organizovaného screeningu nádorových onemocnění usilovat o vysokou míru účasti na základě plně informovaného souhlasu;

18)	přijmout opatření k zajištění rovného přístupu ke screeningu s náležitým zohledněním případné potřeby zaměřit se v dané zemi na konkrétní socioekonomické a marginalizované skupiny nebo regiony;

19)	vhodnými prostředky zajistit, aby osoby se zdravotním postižením i lidé žijící ve venkovských a odlehlých oblastech měli přístup ke službám screeningu nádorových onemocnění a aby klinická zařízení pro screening nádorových onemocnění byla vhodná pro osoby se zdravotním postižením.

Zavádění nových screeningových zkoušek se zohledněním výsledků mezinárodního výzkumu

20)	zavádět nové screeningové zkoušky na nádorová onemocnění do běžné zdravotní péče až po jejich vyhodnocení v randomizovaných kontrolovaných hodnoceních, a pouze pokud existují přesvědčivé vědecké důkazy o jejich účinnosti;

21)	kromě hodnocení zaměřených na specifické parametry screeningu a úmrtnost provádět také hodnocení zaměřená na následné diagnostické a léčebné postupy, klinické výsledky, vedlejší účinky, morbiditu a kvalitu života;

22)	posuzovat úroveň důkazů týkajících se účinků nových metod na základě shromáždění výsledků hodnocení z reprezentativních prostředí;

23)	zvážit zavedení potenciálně slibných nových screeningových zkoušek do běžné zdravotní péče, jakmile budou jejich důkazy přesvědčivé a budou zohledněny další relevantní aspekty, jako například nákladová efektivnost a organizační aspekty v různých systémech zdravotní péče;

24)	zvážit zavedení potenciálně slibných nových modifikací již zavedených screeningových zkoušek do běžné zdravotní péče, jakmile bude úspěšně vyhodnocena účinnost modifikace, případně s využitím jiných epidemiologicky validovaných zástupných parametrů;

Zpráva o provádění a následná opatření

25)

podat Komisi zprávu o provádění tohoto doporučení do tří let od jeho přijetí a následně podávat zprávy každé čtyři roky, aby bylo možné sledovat provádění tohoto doporučení v Unii. Podávání zpráv by mělo být prováděno tak, aby pro členské státy a jejich systémy zdravotní péče nepředstavovalo zbytečnou zátěž spojenou s podáváním zpráv či registrací.

VÍTÁ ZÁMĚR KOMISE:

na základě informací poskytnutých členskými státy podat nejpozději do konce čtvrtého roku od data přijetí tohoto doporučení zprávu o provádění programů screeningu nádorových onemocnění; případně ve spolupráci s členskými státy posoudit, do jaké míry jsou navrhovaná opatření účinná, a ve spolupráci s členskými státy zvážit potřebu dalších opatření;

podporovat spolupráci mezi členskými státy v oblasti výzkumu a výměny osvědčených postupů, pokud jde o screening nádorových onemocnění, s cílem vyvíjet a vyhodnocovat nové screeningové metody nebo zlepšovat metody stávající, zejména pokud jde o včasné prediktory/zkoušky, skóre nebo algoritmy, aby se omezila nadměrná diagnóza a nadměrná léčba;

podporovat evropský výzkum v oblasti screeningu nádorových onemocnění, včetně rychlého vypracování evropských pokynů a systémů zajišťování kvality, s cílem zajistit, aby byly screeningy nádorových onemocnění uvedené v příloze včasné, vědecky podložené, nákladově efektivní, plně funkční a kvalitní. Kromě toho přispět k prezentaci sociálních a ekonomických rizik a přínosů těchto programů;

úzce spolupracovat s členskými státy na překonávání právních a technických překážek s cílem zlepšit interoperabilitu mezi registry nádorových onemocnění a screeningovými registry, dalšími celostátními a regionálními informačními systémy v oblasti nádorových onemocnění, Evropským systémem informací o rakovině, evropskými referenčními sítěmi zaměřenými na nádorová onemocnění, evropskými digitálními infrastrukturami a dalšími příslušnými zdroji údajů a infrastrukturami, a to v plném souladu s platnými právními předpisy o ochraně údajů a při zamezení zdvojování činností a předávaní informací;

doplnit na požádání v relevantních případech úsilí členských států poskytováním technické podpory při informačních činnostech pro širokou veřejnost a zúčastněné strany o přínosech a rizicích účasti na screeningových programech, s přihlédnutím k zásadám zdravotní gramotnosti a informovaného rozhodování za účelem zvýšení účasti a rovnosti.

Komise by měla opatření obsažená v tomto doporučení ve spolupráci s členskými státy pravidelně přezkoumávat. Kromě podávání zpráv o provádění programů screeningu nádorových onemocnění (viz bod 1) výše) by Komise měla o této činnosti pravidelně podávat zprávy Radě.

Doporučení (2003/878/ES) se nahrazuje tímto doporučením.

V Bruselu dne 9. prosinci 2022.

Za Radu

předseda

V. VÁLEK

(1) Úř. věst. L 327, 16.12.2003, s. 34.

(2) https://www.ipaac.eu/

(3) Wilson JMG, Jungner G; Principles and Practice of Screening for Disease (Zásady a provádění screeningu nemocí), Světová zdravotnická organizace, 1968

(4) https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/270163/PMC2647421.pdf

(5) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(6) V oblasti působnosti uvedeného sdělení například: registry nádorových onemocnění, další vnitrostátní a regionální informační systémy v oblasti nádorových onemocnění, Evropský systém informací o rakovině (ESCIS), evropské referenční sítě a další relevantní zdroje údajů a infrastruktury.

(7) Úř. věst. L 13, 17.1.2014, s. 1.

(8) Úř. věst. 458, 22.12.2021, s. 1.

(9) https://healthcare-quality.jrc.ec.europa.eu/ecibc

(10) https://ecis.jrc.ec.europa.eu/

PŘÍLOHA

Technické specifikace pro níže uvedené screeningy nádorových onemocnění, které splňují požadavky doporučení, budou blíže popsány v evropských pokynech se systémy zajištění kvality. Členské státy se vyzývají, aby provedly posouzení svých celostátních a regionálních systémů řízení a správy screeningů nádorových onemocnění s cílem umožnit včasné a účinné provedení jakýchkoli nových nebo aktualizovaných evropských pokynů.

V příloze je zohledněno vědecké stanovisko (1) skupiny hlavních vědeckých poradců týkající se zlepšení screeningu nádorových onemocnění v celé EU. V tomto vědeckém stanovisku se navrhuje rozšíření organizovaných programů screeningu nádorových onemocnění na nádorová onemocnění plic a prostaty a v zemích s nejvyšší mírou výskytu nádorových onemocnění žaludku a s úmrtnosti na ně, také na tato nádorová onemocnění. Jsou však zapotřebí další důkazy o reálné účinnosti, nákladové efektivnosti a proveditelnosti konkrétních screeningových strategií.

Členské státy se vyzývají, aby zvážily zavedení níže uvedených screeningů nádorových onemocnění, a to na základě přesvědčivých vědeckých důkazů, a aby současně na celostátní nebo regionální úrovni, v závislosti na zátěži, kterou onemocnění představuje, a na dostupných zdrojích zdravotní péče, posoudily vedlejší účinky a nákladovou efektivnost screeningu nádorových onemocnění a zkušenosti z vědeckých studií a pilotních projektů a přijaly příslušná rozhodnutí. U osob se zvýšeným rizikem vzniku konkrétního nádorového onemocnění by členské státy měly zvážit specifické programy s rozšířenou cílovou populací a intenzitou, při zohlednění vědeckého poradenství a místního kontextu.

Nádorová onemocnění prsu:

S ohledem na důkazy uvedené v evropských pokynech (2) se doporučuje screening nádorových onemocnění prsu pomocí mamografie u žen ve věku od 50 do 69 let. Navrhuje se snížení dolní věkové hranice na 45 let a zvýšení horní věkové hranice na 74 let. Navrhuje se používání digitální tomosyntézy prsu nebo digitální mamografie. Je-li to z lékařského hlediska vhodné, mělo by být zváženo vyšetření magnetickou rezonancí (MRI).

Nádorová onemocnění děložního čípku:

Jako upřednostňovanou screeningovou zkoušku u žen ve věku od 30 do 65 let provádět testování na lidský papilomavirus (HPV) pouze za pomoci klinicky validovaných testů, a to v intervalu 5 nebo více let Zvážit přizpůsobení věku a intervalů individuálnímu riziku na základě záznamů o očkování proti HPV u jednotlivých osob a zvážit rovněž možnost nabídky testovacích sad, které by ženám, a zejména osobám, které nereagují na pozvánky na screening, umožňovaly samotestování.

Nádorová onemocnění tlustého střeva a konečníku:

Za preferovaný screeningový test ve věku od 50 do 74 let pro odeslání osoby k následné kolonoskopii je považován kvantitativní fekální imunochemický test (FIT). Kvantitativní informace z výsledků testů FIT mohou být na základě dalšího výzkumu použity k provádění strategií přizpůsobených riziku, se zavedením prahových hodnot definovaných podle pohlaví, věku a dřívějších výsledků testů. Endoskopii lze použít jako primární nástroj k provádění kombinovaných strategií.

Nádorová onemocnění plic:

Vzhledem k předběžným důkazům ve prospěch screeningu pomocí nízkodávkové výpočetní tomografie a vzhledem k nutnosti přístupu postupného zavádění by jednotlivé země měly posoudit proveditelnost a účinnost tohoto programu, například pomocí prováděcích studií. Program by měl zahrnovat přístupy primární a sekundární prevence, počínaje vysoce rizikovými jedinci. Zvláštní pozornost by měla být věnována identifikaci a výběru vysoce rizikových profilů, počínaje těžkými kuřáky a bývalými těžkými kuřáky, přičemž členské státy by měly dále zkoumat způsoby, jak oslovit a vybídnout k účasti vybranou cílovou skupinu, neboť neexistuje například žádná systematická dokumentace údajů o kuřáctví. Pozornost by navíc měla být věnována identifikaci a výběru dalších vysoce rizikových profilů.

Nádorová onemocnění prostaty:

Vzhledem k předběžným důkazům a značnému množství probíhajícího oportunního screeningu by jednotlivé země měly zvážit přístup postupného zavádění, včetně pilotních projektů a dalšího výzkumu, s cílem vyhodnotit proveditelnost a účinnost zavedení organizovaných programů (3) zaměřených na zajištění vhodného vedení a kvality na základě testování prostatického specifického antigenu (PSA) u mužů v kombinaci s dodatečným vyšetřením magnetickou rezonancí (MRI) jako následným testem.

Nádorová onemocnění žaludku:

V zemích a regionech v rámci zemí s vysokou mírou výskytu rakoviny žaludku a úmrtnosti na ni je třeba zvážit strategie screeningu a léčby u bakterie Helicobacter pylori, včetně prováděcích studií. Screening by se měl zaměřit také na strategie identifikace a sledování pacientů s prekancerózními lézemi žaludku, které s infekcí bakterií Helicobacter pylori nesouvisejí.

(1) Vědecké stanovisko skupiny hlavních vědeckých poradců týkající se zlepšení screeningu nádorových onemocnění v celé EU: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/519a9bf4-9f5b-11ec-83e1-01aa75ed71a1

(2) Evropské pokyny pro screening a diagnostiku nádorových onemocnění prsu | ECIBC (europa.eu)

(3) cancer-screening-workshop-report-01.pdf (sapea.info)

13.12.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 473/19

Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

(2022/C 473/08)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1)

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY

„Beaujolais“

PDO-FR-A0934-AM02

Datum oznámení: 28. 9. 2022

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1. Zeměpisná označení a doplňková označení

V kapitole I části II bodě 4 specifikace produktu se ruší slova „nebo názvu obce, z níž pocházejí hrozny“. Cílem této změny, která spočívá v odstranění možnosti vyrábět vína současně s označením „primeur“ nebo „nouveau“ a názvem obce, z níž pocházejí hrozny, je stanovit totožnost vín známých jako „vin de garde“, tedy vín určených ke zrání, s označením „Beaujolais“ za nimiž následuje název obce, z níž pocházejí hrozny.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

2. Zeměpisná oblast

V kapitole I části IV bodě 1 písm. a), b) a c) specifikace produktu se slova „jsou zajištěny“ nahrazují slovem „probíhají“ a za slova „níže uvedených obcí“ se doplňují slova „na základě oficiálního zeměpisného kodexu z roku 2021“.

Tato redakční změna umožňuje uvést odkaz na zeměpisnou oblast podle oficiálního zeměpisného kodexu, který vydává institut INSEE (Národní institut pro statistiku a ekonomické studie), ve verzi z roku 2021, a zajistit tak vymezení zeměpisné oblasti rovněž z právního hlediska.

Seznam obcí, které tvoří zeměpisnou oblast, byl spolu s jejich názvy aktualizován, aniž byl změněn rozsah zeměpisné oblasti, s cílem zohlednit administrativní změny, ke kterým došlo a které jsou uvedeny v oficiálním zeměpisném kodexu.

Jednotný dokument se mění v bodě 6.

V části IV bodě 1 se rovněž doplňuje věta za účelem informování o zpřístupnění kartografických dokumentů týkajících se zeměpisné oblasti na internetových stránkách Národního ústavu pro kontrolu původu a jakosti (Institut National de lOrigine et de la Qualité, INAO).

3. Oblast v bezprostřední blízkosti

V kapitole I části IV bodě 3 písm. a) specifikace produktu se za slova „níže uvedených obcí“ vkládají slova „na základě oficiálního zeměpisného kodexu z roku 2021“.

Tato redakční změna umožňuje uvést odkaz na oblast v bezprostřední blízkosti podle oficiálního zeměpisného kodexu zveřejněného institutem INSEE ve verzi z roku 2021.

Doplnění tohoto odkazu umožňuje právně zajistit definici oblasti v bezprostřední blízkosti.

Seznam obcí, které tvoří oblast v bezprostřední blízkosti, byl aktualizován, aniž byl změněn její rozsah, s cílem zohlednit administrativní změny, k nimž došlo.

V důsledku toho se mění položka „Dodatečné podmínky“ jednotného dokumentu.

4. Pravidla vyvazování a výšky olistění

V kapitole I části VI bodě 1 písm. c) specifikace produktu se z ustanovení týkajícího se výšky olistění nevyvazované vinné révy určené k výrobě červených a růžových vín vypouštějí slova „je nejméně také“. Jedná se o opravu redakční chyby ve stávající specifikaci.

Uvedené změny nemají vliv na jednotný dokument.

5. Zvláštní předpisy pro přepravu sklizených hroznů

V kapitole I části VII bodě 1 písm. b) specifikace produktu se zrušuje ustanovení týkající se výšky sklizených hroznů v nádobách, v nichž jsou tyto hrozny přepravovány z vinice do vinifikačního zařízení, v souvislosti s mechanickou sklizní hroznů určených k výrobě červených a růžových vín.

Tuto praxi si výrobci osvojili a neměla by být nadále považována za výrobní pravidlo.

Jednotný dokument se mění v položce „Zvláštní enologické postupy“.

6. Vína, která jsou způsobilá pro označení „primeur“ nebo „nouveau“

V kapitole I části VIII bodě 1 specifikace produktu se doplňuje ustanovení týkající se objemu produkce vín, která mohou nést označeni „primeur“ nebo „nouveau“, které bylo dříve uvedeno v kapitole I části IX bodě 2 písm. a). Vzhledem k tomu, že se toto ustanovení týká objemu produkce, mělo by být uvedeno v bodě týkajícím se výnosů.

Aby vína více odpovídala identitě „vin de garde“ vín s označením „Villages“, přičítá se při výpočtu tohoto objemu koeficient specifický pro tato vína, který je nižší než u vín „Beaujolais“ bez tohoto označení.

Je rovněž stanoveno, na které plochy vinařství lze tyto koeficienty použít.

Uvedené změny nemají vliv na jednotný dokument.

7. Řízení teploty

V kapitole I části IX bodě 1 písm. f) specifikace se zrušuje ustanovení týkající se zařízení pro vinifikaci hroznů z mechanické sklizně. Sklepy jsou v dnešní době řádně vybaveny a výrobci vína s tímto označením považují obecné ustanovení za dostatečné.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

8. Ustanovení podle druhu produktu

V kapitole I části IX bodě 2 písm. a) specifikace produktu se zrušuje ustanovení týkající se objemu produkce vína s označením „primeur“ nebo „nouveau“.

Doplňuje se rovněž písmeno c) týkající se data, od něhož mohou být vína s označením „primeur“ nebo „nouveau“ dána do oběhu mezi oprávněnými skladovateli. Dodržení tohoto termínu (38. den před třetím čtvrtkem listopadu roku sklizně) je totiž nezbytné pro zachování kvality vín, neboť při příliš časné přepravě hrozí, že se nehotová vína během přepravy znehodnotí.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

9. Ustanovení týkající se balení

V kapitole I části IX bodě 3 písm. a) specifikace produktu se prodlužuje doba uchovávání zpráv o výsledcích rozborů provedených před zabalením vína ze šesti měsíců na jeden rok, aby se usnadnily kontroly u hospodářských subjektů.

V bodě 3 písm. b) se lhůta pro balení vín s označením „primeur“ nebo „nouveau“ prodlužuje z 1. na 31. prosince roku sklizně, aby se zamezilo případnému zřeknutí se označení „primeur“ nebo „nouveau“. Důsledkem takového zřeknutí se je, že se na trh uvádějí vína, která byla vyrobena tak, aby měla vlastnosti vína „primeur“, ale jsou pak prodávána bez tohoto označení na etiketě.

Uvedené změny nemají vliv na jednotný dokument.

10. Oběh mezi oprávněnými skladovateli

V kapitole I části IX bodě 5 specifikace produktu se zrušuje písmeno b) o datu uvedení vín do oběhu mezi oprávněnými skladovateli.

Toto vypuštění je v souladu s doplněním písmene c) do bodu „Ustanovení podle druhu produktu“ pro vína s označením „primeur“ nebo „nouveau“.

V části IX bodě 5 se název mění tak, že se vypouští výraz „oběhu produktů a“.

V části IX bodě 5 se zrušuje název písmene a).

Tyto změny ve specifikaci produktu nemají vliv na jednotný dokument.

11. Popis přírodních faktorů, jež přispívají ke spojení s vymezenou oblastí

V kapitole I části X bodě 1 písm. a) specifikace se mění počet obcí tvořících zeměpisnou oblast, aby se zohlednily provedené administrativní změny.

Jednotný dokument je dotčen v části „Souvislost se zeměpisnou oblastí“.

12. Popis lidských faktorů, jež přispívají ke spojení s vymezenou oblastí

V kapitole I části X bodě 1 písm. b) specifikace se údaje za odvětví z roku 2008 vypouštějí a nahrazují se údaji z roku 2018.

Jednotný dokument je dotčen v části „Souvislost se zeměpisnou oblastí“.

13. Informace o jakosti a vlastnostech výrobků

V kapitole I oddílu X bodu 2 specifikace byly změněny organoleptické popisy produktů zejména s ohledem na požadavky nařízení (EU) č. 1308/2013.

Jednotný dokument se mění v položce „Popis vína“.

14. Přechodná opatření

V kapitole I části XI se ruší bod 1 a bod 2 písm. b). Související přechodná opatření jsou nyní neplatná. Číslování odstavců v části XI se mění tak, aby zohlednilo tato vypuštění.

Bod 2 (dříve bod 3) odpovídající přechodnému opatření týkajícímu se minimální hustoty výsadby se mění. Povolení k částečnému vyklučení vinic platné k 28. listopadu 2004 se totiž prodlužuje z roku 2015 do roku 2031. Tato výjimka se nyní vztahuje na všechna červená a růžová vína, nikoliv pouze na vína s CHOP „Beaujolais“ bez označení. Na nově vyklučené vinice se použije specifický koeficient snížení, aby se umožnilo urychlení restrukturalizace vinice v obtížné hospodářské situaci neumožňující opětovnou výsadbu ve velkém, a aby se usnadnila mechanizace vinice, a tím se snížilo používání glyfosátu.

Zavádí se také nové přechodné opatření týkající se vín s označením „Beaujolais“, za nímž následuje název obce, z níž pocházejí hrozny, a doplňuje ho údaj „primeur“ nebo „nouveau“. Vzhledem k tomu, že toto označení již není pro tato vína podle specifikace povoleno, zavádí se pro uvádění těchto vín na trh přechodné období až do sklizně 2025 včetně, aby hospodářské subjekty, které tento nárok uplatňují alespoň od sklizně 2018, mohly přizpůsobit svou nabídku.

Uvedené změny nemají vliv na jednotný dokument.

15. Oznamovací povinnost

V kapitole I části II specifikace se výraz „inspekce“ nahrazuje výrazem „kontrola“, neboť orgán pro ochranu a řízení označení se rozhodl změnit způsob kontroly.

V kapitole I části II specifikace se doplňuje prohlášení o záměru vyrábět. Toto prohlášení se vztahuje pouze na vína s označením „primeur“ nebo „nouveau“ a týká se ploch, druhu produktu (barvy atd.) a objemů těchto vín. Cílem je zjistit před sklizní objemy vín, která by mohla být označena jako „primeur“, aby bylo možné zpřesnit výpočet koeficientu pro určení objemů vín, která mohou být zpracována jako „primeur“, a omezit tak objemy těchto vín, která by nemohla být z důvodu nedostatečné poptávky s tímto označením prodávána.

Toto prohlášení lze měnit do 15. srpna před sklizní.

Číslování v části XI se mění tak, aby zohlednilo tato doplnění.

V bodě 2 (dříve bod 1) se mění písmeno a) tak, aby byly upřesněny informace požadované v prohlášení o nároku.

V bodech 3, 4, 6, 7 a 8 se mění ustanovení týkající se lhůt pro plnění oznamovací povinnosti, aby se usnadnilo provádění kontrol.

V bodě 3 se upřesňuje, že výrobky mohou být staženy až poté, co byl oprávněný kontrolní orgán informován o následných krocích učiněných v souvislosti s tímto prohlášením.

V bodě 4 se doplňuje, že předložení záznamů uvedených v článku D.645-18-II zákoníku pro zemědělství a mořský rybolov oprávněnému kontrolnímu orgánu ze strany hospodářského subjektu se rovná prohlášení o uvolnění ke spotřebě.

Bod 5 nyní umožňuje systém čtvrtletního souhrnného hlášení pro hlášení uvedená v bodech 4 a 7, a to bez ohledu na objem nebo počet úkonů prováděných hospodářskými subjekty. Doplňuje se rovněž odkaz na oznámení o stažení z trhu (bod 8). Je stanoveno, že tato souhrnná hlášení musí být zaslána kontrolnímu orgánu nejméně 10 dní před koncem čtvrtletí.

V bodě 6 se upřesňuje, že stažení šarží nebaleného vína určených k odeslání mimo vnitrostátní území se může uskutečnit až poté, co byl oprávněný kontrolní orgán informován o krocích přijatých v návaznosti na prohlášení týkající se odeslání mimo vnitrostátní území.

V bodě 8 jsou upřesněny způsoby oznámení o stažení z trhu.

Uvedené změny nemají vliv na jednotný dokument.

16. Údaje o kontrolním subjektu

V kapitole III části II specifikace byla aktualizována adresa kontrolního subjektu.

První odstavec byl upraven a druhý vypuštěn, aby byl text v souladu s novými redakčními pravidly.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

17. Moštové odrůdy

Odrůdy uvedené ve specifikaci byly v původním jednotném dokumentu (2011) zařazeny do kategorie: Moštové odrůdy zařazené do seznamu, který sestavila organizace OIV.

V první verzi specifikace byly uvedeny hlavní a vedlejší odrůdy.

V tomto jednotném dokumentu byly hlavní odrůdy zařazeny jako „Odrůdy“ a v části „Dodatečné podmínky“ vedlejší odrůdy jako „Druhotné odrůdy“

Jednotný dokument se mění v bodě 7.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1. Název (názvy)

Beaujolais

2. Typ zeměpisného označení:

CHOP – chráněné označení původu

3. Druhy výrobků z révy vinné

Víno

4. Popis vína

1. Bílá vína, bílá vína s označením „Villages“ nebo názvem obce, z níž pocházejí hrozny

STRUČNÝ POPIS

Bílá vína mají krásnou zářivou barvu, plnou vůni s vůní bělomasého ovoce a citrusových plodů a příjemnou a vyváženou dochutí. Stejně jako bílá vína Villages mají někdy nádech vanilky, pokud zrály v sudu. Bílá vína Villages mají podle široké škály stupnice barev zlatavou barvu, v aromatech často vynikají tóny květin a minerálů, chuť je plná a vyvážená. Bílá vína mají minimální přirozený obsah alkoholu 10,5 % objemových a po obohacení nepřekračuje celkový obsah alkoholu ve vínech 13 % objemových. Bílá vína s označením „Villages“ nebo s názvem obce, z níž pocházejí hrozny, mají minimální přirozený obsah alkoholu 11 % objemových a po obohacení nepřekračuje celkový obsah alkoholu ve vínech 13,5 % objemových.

Obsah fermentovatelných cukrů (hotová vína připravená k uvedení na trh ke spotřebě) je nejvýše 3 g/l nebo nejvýše 4 g/l, pokud je celková kyselost (H2SO4) nejméně 2,7 g/l.

Obsah těkavých kyselin je nejvýše 14,17 miliekvivalentů na litr (hotová vína připravená k uvedení na trh ke spotřebě).

Ostatní analytické charakteristické vlastnosti jsou stanoveny právními předpisy Společenství.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

2. Červená a růžová vína

STRUČNÝ POPIS

Červená vína mají světlou barvu a jsou známá svou ovocnou vůní a tím, že jsou svěží s ovocnými a květinovými tóny, které jsou znatelné i u nejmladších vín. Růžová vína mají obvykle jasnou barvu, svěží vůni, v ústech je cítit červené ovoce, chuť je jemná, vláčná a osvěžující a nejlépe chutnají mladá. Vína s označením „primeur“ nebo „nouveau“, které je vyhrazeno červeným a růžovým vínům, mají zářivou barvu, která je méně intenzivní než u archivních vín, jsou svěží a lahodná s aromatickou, ovocnou a nakyslou chutí. Jsou určena k rychlé spotřebě 6–12 měsíců od výroby. Červená a růžová vína mají minimální přirozený obsah alkoholu 10 % objemových a po obohacení nepřekračuje celkový obsah alkoholu ve vínech 12,5 % objemových. Obsah fermentovatelných cukrů (hotová vína připravená k uvedení na trh ke spotřebě) je nejvýše 3 g/l. Obsah těkavých kyselin je nejvýše 14,17 miliekvivalentů na litr (hotová vína připravená k uvedení na trh ke spotřebě) nebo nejvýše 10,2 miliekvivalentů na litr (nebalená šarže) u vín s označením „primeur“ nebo „nouveau“. Vína s označením „primeur“ nebo „nouveau“ mají celkový obsah SO2 nejvýše 100 miligramů na litr u červených vín a nejvýše 150 miligramů na litr u růžových vín (hotová vína připravená k uvedení na trh ke spotřebě ve smyslu článku D. 645-18-I zákoníku pro zemědělství a mořský rybolov).

Ostatní analytické charakteristické vlastnosti jsou stanoveny právními předpisy Společenství.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

3. Červená nebo růžová vína s označením „Villages“ nebo „Supérieur“ nebo s názvem obce, z níž pocházejí hrozny

STRUČNÝ POPIS

Červená vína s označením „Villages“ mají výraznější barvu, zřetelnou vůni, chuť je silná, strukturovaná a harmonická. Lze je archivovat několik let. Růžová vína s označením „Villages“, která jsou vzácnější a vyhledávanější, mají barvu mezi pomelem a broskví a nabízejí vůni nakyslého červeného ovoce, v ústech jsou plná a svěží, vláčná a osvěžující.

Červená a růžová vína s označením „Villages“ nebo „supérieur“ nebo s názvem obce, z níž hrozny pocházejí, mají minimální přirozený obsah alkoholu 10,5 % objemových, který po obohacení nepřekračuje celkový obsah alkoholu 13 %.

Obsah fermentovatelných cukrů (hotová vína připravená k uvedení na trh ke spotřebě) je nejvýše 3 g/l.

Obsah těkavých kyselin je nejvýše 14,17 miliekvivalentů na litr (hotová vína připravená k uvedení na trh ke spotřebě).

Ostatní analytické charakteristické vlastnosti jsou stanoveny právními předpisy Společenství.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

5. Enologické postupy

5.1. Zvláštní enologické postupy

Zvláštní enologické postupy

—	U červených vín jsou povoleny omezené metody obohacování, a to do výše limitní hodnoty koncentrace 10 %.

—	Při výrobě růžových vín je zakázáno používání enologického dřevěného uhlí, a to jak samostatně, tak ve směsi v přípravcích.

—	Pro zachování raného charakteru, který je specifický pro červená a růžová vína, která mohou používat označení „primeur“ nebo „nouveau“:

—	Vína se vyrábějí výhradně z hroznů sklizených ve stejném roce.

—	Doba kvašení vína je nejvýše 10 dnů.

—	Červená vína po obohacení nepřekročí celkový obsah alkoholu ve výši 12,5 %.

—	Bílá vína po obohacení nepřekročí celkový obsah alkoholu ve výši 13 %.

—	Kromě uvedených ustanovení musí vína z hlediska enologických postupů splňovat povinnosti stanovené na úrovni EU a v zákoníku zemědělství a mořského rybolovu.

Pěstební postupy

—	Hustota výsadby

Vinice mají minimální hustotou výsadby 5 000 rostlin na hektar.

Spon mezi řadami je nejvýše 2,50 metru a spon výsadby mezi keři v téže řadě je přinejmenším 0,80 metru.

Při dodržení hustoty výsadby nejméně 5 000 keřů na hektar, může být pro účely mechanizace vzdálenost mezi řadami vinné révy až 3 metry.

Pěstební postupy

—	Pravidla řezu

Řez se provádí nejpozději do 15. května.

Vína pocházejí z vinic, na nichž se provádí řez podle následujících ustanovení:

Bílá vína

—	buď jednoduchým Guyotovým řezem s nejvýše osmi oky na tažeň a s jedním čípkem s nejvýše dvěma očky,

—	nebo tzv. maconským řezem: na každém keři se nechává jeden tažeň s nejvýše 12 očky a jedním čípkem s nejvýše dvěma očky.

Červená a růžová vína

Nejvýše s 10 očky na keř:

—	bud krátkým řezem (typu Gobelet, do vějíře, jednoduchým či dvojitým kordonovým řezem Royat anebo tzv. řezem „charmet“) s 3 až 5 čípky s nejvýše dvěma očky. Za účelem zmlazení může každý keř rovněž nést jeden čípek s nejvýše dvěma očky vytvořený z výhonku vyrážejícího ze starých kmínků,

—	buď jednoduchým Guyotovým řezem s nejvýše šesti očky na tažeň a s jedním čípkem s nejvýše dvěma očky,

—	nebo se dvěma tažni s nejvýše 3 očky.

Při řezu za účelem tvarování nebo při změně způsobu řezu se řez révy provádí s nejvýše 12 očky na keř.

—	Ustanovení týkající se mechanické sklizně na pozemcích určených k výrobě červeného nebo růžového vína

—	Nádoby jsou vyrobeny z inertního materiálu určeného pro potravinářské účely.

—	Stroje a zařízení používané při sklizni a přepravě sklizených hroznů mají systém odtoku vody nebo vhodné ochrany.

5.2. Maximální výnosy

1.	Bílá vína 75 hektolitrů na hektar

2.	Červená a růžová vína 65 hektolitrů na hektar

3.	Červená vína s označením „Supérieur“ 63 hektolitrů na hektar

4.	Červená nebo růžová vína s označením „Villages“ nebo s názvem obce, z níž pocházejí hrozny 63 hektolitrů na hektar

5.	Bílá vína s označením „Villages“ nebo s názvem obce, z níž pocházejí hrozny 73 hektolitrů na hektar

6. Vymezená zeměpisná oblast

– Sklizeň hroznů, vinifikace, výroba a zrání vín probíhá na území následujících obcí (na základě oficiálního zeměpisného kodexu z roku 2021):

—

Departement Rhône: Alix, Anse, L'Arbresle, Les Ardillats, Arnas, Bagnols, Beaujeu, Belleville-en-Beaujolais, Belmont-d’Azergues, Blacé, Le Breuil, Bully, Cercié, Chambost-Allières, Chamelet, Charentay, Charnay, Châtillon, Chazay-d’Azergues, Chénas, Chessy, Chiroubles, Cogny, Corcelles-en-Beaujolais, Denicé, Emeringes, Fleurie, Frontenas, Gleizé, Juliénas, Jullié, Lacenas, Lachassagne, Lancié, Lantignié, Légny, Létra, Limas, Lozanne, Lucenay, Marchampt, Marcy, Moiré, Montmelas-Saint-Sorlin, Morancé, Odenas, Le Perréon, Pommiers, Porte des Pierres Dorées, Quincié-en-Beaujolais, Régnié-Durette, Rivolet, Saint-Clément-sur-Valsonne, Saint-Cyr-le-Chatoux, Saint-Didier-sur-Beaujeu, Saint-Etienne-des-Oullières, Saint-Etienne-la-Varenne, Saint-Georges-de-Reneins, Saint-Germain-Nuelles, Saint-Jean-des-Vignes, Saint-Julien, Saint-Just-d’Avray, Saint-Lager, Saint-Romain-de-Popey, Saint-Vérand, Sainte-Paule, Salles-Arbuissonnas-en-Beaujolais, Sarcey, Ternand, Theizé, Val d’Oingt, Vaux-en-Beaujolais, Vauxrenard, Vernay, Ville-sur-Jarnioux, Villié-Morgon, Vindry-sur-Turdine (pouze část odpovídající území bývalých obcí Dareizé, Les Olmes a Saint-Loup),

—	Departement Saône-et-Loire: Chaintré, Chânes, La Chapelle-de-Guinchay, Chasselas, Crêches-sur-Saône, Leynes, Pruzilly, Romanèche-Thorins, Saint-Amour-Bellevue, Saint-Symphorien-d’Ancelles, Saint-Vérand.

U označení „Villages“ sklizeň hroznů, vinifikace, výroba a zrání vín probíhá na území následujících obcí (na základě oficiálního zeměpisného kodexu z roku 2021):

—

v departementu Rhône: Les Ardillats, Beaujeu, Blacé, Cercié, Charentay, Chénas, Chiroubles, Denicé, Emeringes, Fleurie, Juliénas, Jullié, Lancié, Lantignié, Marchampt, Montmelas-Saint-Sorlin, Odenas, Le Perréon, Quincié-en-Beaujolais, Régnié-Durette, Rivolet, Saint-Didier-sur-Beaujeu, Saint-Etienne-des-Oullières, Saint-Etienne-la-Varenne, Saint-Julien, Saint-Lager, Salles-Arbuissonnas-en-Beaujolais, Vaux-en-Beaujolais, Vauxrenard, Villié-Morgon,

—	v departementu Saône-et-Loire: Chânes, La Chapelle-de-Guinchay, Leynes, Pruzilly, Romanèche-Thorins, Saint-Amour-Bellevue, Saint-Symphorien-d’Ancelles, Saint-Vérand.

Sklizeň hroznů, vinifikace, výroba a zrání vín, která mohou využívat chráněného označení původu „Beaujolais“, za nímž následuje název obce, z níž pocházejí hrozny, probíhá na území následujících obcí (na základě oficiálního zeměpisného kodexu z roku 2021):

—

v departementu Rhône: Les Ardillats, Beaujeu, Blacé, Cercié, Charentay, Denicé, Emeringes, Jullié, Lancié, Lantignié, Marchampt, Montmelas-Saint-Sorlin, Odenas, Le Perréon, Quincié-en-Beaujolais, Rivolet, Saint-Didier-sur-Beaujeu, Saint-Etienne-des-Oullières, Saint-Etienne-la-Varenne, Saint-Julien, Saint-Lager, Salles-Arbuissonnas-en-Beaujolais, Vaux-en-Beaujolais, Vauxrenard,

—	v departementu Saône-et-Loire: Chânes, La Chapelle-de-Guinchay, Leynes, Pruzilly, Romanèche-Thorins, Saint-Symphorien-d’Ancelles.

Kartografické dokumenty zobrazující zeměpisnou oblast jsou k nahlédnutí na webových stránkách Národního ústavu pro kontrolu původu a jakosti (Institut National de l’Origine et de la Qualité, INAO).

7. Moštová odrůda (moštové odrůdy)

Chardonnay B

Gamay N

8. Popis souvislostí

8.1. Popis přírodních faktorů, jež přispívají ke spojení s vymezenou oblastí

Zeměpisná oblast se nachází na východním okraji Francouzského středohoří, nad údolím řeky Saôny, uprostřed regionu, který jí dal jméno. Vinice se rozprostírají mezi městy Lyon a Mâcon, v délce 55 kilometrů od severu k jihu a 15 až 20 kilometrů od východu k západu, mezi nížinou řeky Saôny, přítoku Rhôny, a pohořím Monts du Beaujolais, v nadmořské výšce 180 až 550 metrů.

Zeměpisná oblast tak zahrnuje území 77 obcí v departementu Rhône a 11 obcí v departementu Saône-et-Loire.

Oblast produkce vymezená pro označení „Villages“ se nachází v severní polovině zeměpisné oblasti a zahrnuje třicet obcí v departementu Rhône a osm obcí v departementu Saône-et-Loire.

Ve vinařské oblasti Beaujolais se vyskytují dvě hlavní skupiny geologických útvarů.

Na severu jsou to někdejší prvohorní útvary, které tvoří zaoblené vrcholky kopců. Jedná se o horniny vzniklé během hercynského vrásnění, žuly, porfyry, břidlice a často metamorfované sopečné sedimentární horniny. Zvětráváním těchto hornin vznikají písčité nebo jílovité půdy s kyselou reakcí.

Na jihu vystupují novější sedimentární útvary (trias a jura, z období druhohor). Jedná se převážně o vápencové skály, které vytvářejí výraznější reliéf než na severu a jsou uspořádány do protáhlých kopců. Půdy jsou obecně jílovitější a hlubší.

Na úpatí svahů se za čtvrtohorními útvary, které tvoří staré fluviální terasy, koluvia a náplavové kužely, skrývá staré podloží.

Ať už je podloží jakékoliv, svahy jsou orientovány převážně na východ a na jih.

V oblasti panuje klima zeslabeného oceánského typu s vlivy jak kontinentálními (letní bouřky, mrznoucí mlhy v zimních měsících), tak jižními (letní vedra, maximum srážek na podzim a na jaře).

Vrchovina „Monts du Beaujolais“ hraje stěžejní úlohu při ochraně před západními větry, když zmírňuje oceánský vliv. Fénový efekt vzniklý díky této vrchovině vysušuje oceánský vzduch, což snižuje oblačnost a snižuje množství srážek.

Významnou roli v místním klimatu hraje také široké údolí řeky Saôny, které usměrňuje jižní vzdušné masy, zvyšuje světelnost a tlumí teplotní rozdíly.

8.2. Popis lidských faktorů, jež přispívají ke spojení s vymezenou oblastí

„Pěstování vinné révy se v regionu Lyonnais definitivně prosadilo až ve 3. století našeho letopočtu.“ [Viala P. et Vermorel V., 1902]. V roce 280 n. l. povolil císař Probus Galům pěstovat vinnou révu, zejména v pohoří Monts d’Or nedaleko Lyonu.

V 18. století se obchod s vínem z Beaujolais rozšířil, což vedlo k velkým změnám na vinicích. V té době se začala utvářet krajina, kterou známe z roku 2009. Přelomovým obdobím pro vinice bylo 19. století, v němž došlo k rychlému růstu měst, industrializaci a rozvoji dopravní infrastruktury. Jih se zaměřil na výrobu lehkých, ovocných a osvěžujících vín, kterými zásoboval sousední lyonský trh. Sever, více orientovaný na Mâcon a trhy severní Francie, upřednostňoval výrobu koncentrovanějších vín, vhodných pro archivaci a přepravu.

Na konci 20. let 20. století byla zakládána první vinařská družstva, po nichž v 50. letech 20. století následovala druhá generace vinařství, která přispěla k celkovému zlepšení kvality vín a umožnila rozvoj a racionalizaci výroby vína Beaujolais.

Chráněné označení původu „Beaujolais“ bylo uznáno nařízením ze dne 12. září 1937. Výrobci ze severních obcí, jejichž silná vína vhodná k archivaci kontrastovala s lehčími a ovocnějšími víny z jihu, se chtěli odlišit a požádali o uznání zvláštního chráněného označení původu. Jejich úsilí vedlo v roce 1943 ke zveřejnění seznamu 31 obcí, které měly právo připojit k názvu „Beaujolais“ své jméno. Dne 21. dubna 1950 bylo těchto 31 obcí sdruženo do jednoho celku s dodatkem „Villages“.

Beaujolais je jedinou vinařskou oblastí s tak vysokým podílem mladého vína, zejména díky schopnosti odrůdy Gamay N produkovat rané víno. Již v 19. století několik velmi profesionálních obchodníků s vínem nakoupilo víno „pod lisem“, ihned ho odvezlo a v následujících týdnech nabídlo jako „Beaujolais nouveau“ distributorům, majitelům kaváren a restaurací v Paříži a Lyonu. Kvašení vín se často završuje během přepravy, což je nejlépe chrání před jakýmkoliv zhoršením kvality.

Historie „Beaujolais nouveau“ je spojena se změnami právních předpisů. V roce 1951 požádal Vinařský svaz v Beaujolais o možnost prodávat svá vína „en primeur“ před datem 15. prosince a této žádosti bylo vyhověno 13. listopadu 1951, kdy bylo zveřejněno úřední oznámení Úřadu pro výběr nepřímých daní upřesňující podmínky, „za nichž mohou být některá vína s chráněným označením původu od nynějška uváděna na trh bez nutnosti čekání na všeobecné uvolnění do prodeje 15. prosince.“ Tak se oficiálně zrodil fenomén „Beaujolais Nouveau“. Až v roce 1985 se však „Beaujolais Nouveau“ začalo uvádět na spotřebitelský trh třetí čtvrtek v listopadu.

Od 60. let 20. století se objem prodaného vína výrazně zvyšoval a v polovině 80. let dosáhl přibližně 500 000 hektolitrů, nikdy však nepřekročil polovinu celkové produkce Beaujolais. Aby byla vína „primeur“ po dokončení jablečno-mléčného kvašení rychle hotová a měla svěží, lehký, aromatický a ovocný charakter, volí výrobci v závislosti na ročníku pozemky, na nichž vína dozrávají nejdříve, provádějí kratší macerace a vybírají kupáže, které odhalují svěží charakter hroznů a specifické vůně kvašení. Kvůli těmto technickým překážkám omezují všechna vinařství produkci „primeur“ jen na část sklizně.

Vinice se věnuje výrobě červených, růžových a bílých vín. Hlavní odrůdou pro výrobu červených a růžových vín je Gamay N. Pro zajištění plodnosti této odrůdy se réva prořezává krátkým řezem, převážně „řezem typu Gobelet“, kordonovým řezem na čípky.

Bílá vína se vyrábějí pouze z odrůdy Chardonnay B.

Pro maximální zachování ovocného charakteru používají výrobci typickou beaujolaiskou vinifikaci vycházející ze „semi-karbonické macerace“.

Vinice „Beaujolais“ se vyznačují nevelkou rozlohou pozemků (v průměru 0,3 ha), a nabízejí tak krajinu s mozaikou vinic. V roce 2018 se vína s CHOP Beaujolais vyráběla na ploše přibližně 4 500 hektarů, což představuje produkci 240 000 hektolitrů, a vína s označením „Villages“ nebo s názvem obce, z níž pocházejí hrozny, se vyráběla na ploše přibližně 3 700 hektarů, přičemž roční objem produkce činil téměř 200 000 hektolitrů, který zajišťovalo 1 900 pěstitelů, devět družstevních sklepů a několik obchodníků s vínem.

8.3. Příčinné souvislosti

Vinice „Beaujolais“ se rozprostírá v délce asi padesáti kilometrů od jihu Mâconu až k branám Lyonu a jedná se o původní vinici. Krajina vnitrozemí sice dosahuje 1 000 metrů nadmořské výšky, avšak poloha vinice nepřesahuje 550 metrů. Z velké části se rozkládá na svazích vystavených vycházejícímu slunci, pro něž je charakteristické mírné podnebí s pravidelnými srážkami a jasným světelným prostředím, které již připomíná jih a údolí Rhôny. Štít tvořený pohořím „Monts du Beaujolais“ na západě zajišťuje zeměpisné oblasti světelné a srážkové podmínky, které jsou obzvláště příznivé pro zrání, koncentraci a dobrý zdravotní stav hroznů.

Přestože se zdá, že je tato zeměpisná oblast jednotná, nabízí určitou rozmanitost, a to jak z hlediska geologie, tak i krajiny. Tato rozmanitost se odráží v nabídce vín. Na severu na kyselých půdách jsou spíše silná a dobře vybarvená, na jihu na převážně vápencovém podloží jsou obecně ovocnější a lehčí.

Pozemky určené ke sklizni hroznů se nacházejí na chudých, dobře propustných půdách žulových a jílovito-vápenatých svahů. Reliéf krajiny, která je široce otevřená směrem na východ, chrání hrozny před ranní rosou, zatímco nadmořská výška svahů ochraňuje vinici před častými zimními mlhami v údolí řeky Saôny.

Vinná réva určená k výrobě vín s označením „Villages“ se vysazuje pouze na pozemcích s kyselými půdami v severní části zeměpisné oblasti, na prvohorních podložích nebo na následných čtvrtohorních nánosech.

V průběhu generací se lidé naučili využívat vlastností svého území a přizpůsobili techniky vinifikace odrůdy Gamay N. Díky specifickému projevu této odrůdy získala vinice „Beaujolais“ jedinečný charakter spočívající ve velmi silné orientaci na výrobu mladých vín. Tato nová vína jsou svou povahou mladá, odhalující aromatickou bohatost ročníku a dávající tušit sílu a vyváženost, jež se projeví možná delší macerací, ale především dobou zrání. U vín s označením „primeur“ nebo „nouveau“ je tedy proces vinifikace zaměřen na podporu ovocnosti, pružnosti a svěžesti. Macerace vín určených ke zrání je obvykle důkladnější, aby se rozvinula aromatická komplexnost a tříslovinová struktura, která je příznivá pro dobré zrání.

Jílovité půdy zeměpisné oblasti s chráněným označením původu „Beaujolais“ umožňují výrobu svěžích kupáží s bohatou barvou. Pozemky určené k výrobě vín s označením „Villages“, které se nacházejí na písčitých půdách pocházejících z krystalických hornin, nabízejí možnost výroby vyvážených a harmonických vín s dlouhou aromatickou dochutí.

I když by vína dokázala snadno spotřebovat lyonská aglomerace, dokázala tato vinice dlouho před vybudováním železnice směřovat významnou část své produkce do Paříže. V 19. a 20. století využívala vína „Beaujolais“ dynamiku, kterou jim poskytovala proslulost v Paříži a Lyonu, k zajištění distribuce po celé Francii a ve světě. „Beaujolais“ je někdy označováno jako „třetí lyonská řeka“ po Saoně a Rhoně, což odkazuje na jeho popularitu. Od 19. století pěstitelé a obchodníci tradičně uváděli svou úrodu na trh velmi brzy. Od 50. let 20. století místní prodejci organizovali a prosazovali uvádění raných vín na trh.

Celá řada degustačních sklepů a zbrusu nová vinařská stezka lákají spotřebitele a umožňují jim objevovat bohatství vína „Beaujolais“.

9. Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

Oblast v bezprostřední blízkosti

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Oblast v bezprostřední blízkosti, vymezená odchylkou pro vinifikaci, výrobu a zrání vín, je na základě oficiálního zeměpisného kodexu z roku 2021 tvořena územím těchto obcí:

—

Departement Côted’Or: Agencourt, Aloxe-Corton, Ancey, Arcenant, Argilly, Autricourt, Auxey-Duresses, Baubigny, Beaune, Belan-sur-Ource, Bévy, Bissey-la-Côte, Bligny-lès-Beaune, Boncourt-le-Bois, Bouix, Bouze-lès-Beaune, Brion-sur-Ource, Brochon, Cérilly, Chamboeuf, Chambolle-Musigny, Channay, Charrey-sur-Seine, Chassagne-Montrachet, Châtillon-sur-Seine, Chaumont-le-Bois, Chaux, Chenôve, Chevannes, Chorey-lès-Beaune, Collonges-lès-Bévy, Combertault, Comblanchien, Corcelles-les-Arts, Corcelles-les-Monts, Corgoloin, Cormot-Vauchignon, Corpeau, Couchey, Curley, Curtil-Vergy, Daix, Dijon, Ebaty, Echevronne, Epernay-sous-Gevrey, L'Etang-Vergy, Etrochey, Fixin, Flagey-Echézeaux, Flavignerot, Fleurey-sur-Ouche, Fussey, Gerland, Gevrey-Chambertin, Gilly-lès-Cîteaux, Gomméville, Grancey-sur-Ource, Griselles, Ladoix-Serrigny, Lantenay, Larrey, Levernois, Magny-lès-Villers, Mâlain, Marcenay, Marey-lès-Fussey, Marsannay-la-Côte, Massingy, Mavilly-Mandelot, Meloisey, Merceuil, Messanges, Meuilley, Meursanges, Meursault, Molesme, Montagny-lès-Beaune, Monthelie, Montliot-et-Courcelles, Morey-Saint-Denis, Mosson, Nantoux, Nicey, Noiron-sur-Seine, Nolay, Nuits-Saint-Georges, Obtrée, Pernand-Vergelesses, Perrigny-lès-Dijon, Plombières-lès-Dijon, Poinçon-lès-Larrey, Pommard, Pothières, Premeaux-Prissey, Prusly-sur-Ource, Puligny-Montrachet, Quincey, Reulle-Vergy, La Rochepot, Ruffey-lès-Beaune, Saint-Aubin, Saint-Bernard, Saint-Philibert, Saint-Romain, Sainte-Colombe-sur-Seine, Sainte-Marie-la-Blanche, Santenay, Savigny-lès-Beaune, Segrois, Tailly, Talant, Thoires, Valforêt (pouze část odpovídající území bývalé obce Clémencey), Vannaire, Velars-sur-Ouche, Vertault, Vignoles, Villars-Fontaine, Villebichot, Villedieu, Villers-la-Faye, Villers-Patras, Villy-le-Moutier, Vix, Volnay, Vosne-Romanée, Vougeot.

Oblast v bezprostřední blízkosti

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Oblast v bezprostřední blízkosti, vymezená odchylkou pro vinifikaci, výrobu a zrání vín, je na základě oficiálního zeměpisného kodexu z roku 2021 tvořena územím těchto obcí:

—	Departement Rhône: Chasselay, Dardilly, Deux-Grosnes (pouze část odpovídající území bývalé obce Avenas), Dracé, Fleurieux-sur-l'Arbresle, Sain-Bel, Taponas, Villefranche-sur-Saône,

—

Departement Saône-et-Loire: Aluze, Ameugny, Azé, Barizey, Beaumont-sur-Grosne, Berzé-la-Ville, Berzé-le-Châtel, Bissey-sous-Cruchaud, Bissy-la-Mâconnaise, Bissy-sous-Uxelles, Bissy-sur-Fley, Blanot, Bonnay, Bouzeron, Boyer, Bray, Bresse-sur-Grosne, Burgy, Burnand, Bussières, Buxy, Cersot, Chagny, Chalon-sur-Saône, Chamilly, Champagny-sous-Uxelles, Champforgeuil, Change, Chapaize, La Chapelle-de-Bragny, La Chapelle-sous-Brancion, Charbonnières, Chardonnay, La Charmée, Charnay-lès-Mâcon, Charrecey, Chassey-le-Camp, Château, Châtenoy-le-Royal, Chaudenay, Cheilly-lès-Maranges, Chenôves, Chevagny-les-Chevrières, Chissey-lès-Mâcon, Clessé, Cluny, Cormatin, Cortambert, Cortevaix, Couches, Créot, Cruzille, Culles-les-Roches, Curtil-sous-Burnand, Davayé, Demigny, Dennevy, Dezize-lès-Maranges, Donzy-le-Pertuis, Dracy-le-Fort, Dracy-lès-Couches, Epertully, Etrigny, Farges-lès-Chalon, Farges-lès-Mâcon, Flagy, Fleurville, Fley, Fontaines, Fragnes-La Loyère (pouze část odpovídající území bývalé obce La Loyère), Fuissé, Genouilly, Germagny, Givry, Granges, Grevilly, Hurigny, Igé, Jalogny, Jambles, Jugy, Jully-lès-Buxy, Lacrost, Laives, Laizé, Lalheue, Lournand, Lugny, Mâcon, Malay, Mancey, Martailly-lès-Brancion, Massilly, Mellecey, Mercurey, Messey-sur-Grosne, Milly-Lamartine, Montagny-lès-Buxy, Montbellet, Montceaux-Ragny, Moroges, Nanton, Ozenay, Paris-l'Hôpital, Péronne, Pierreclos, Plottes, Préty, Prissé, Remigny, La Roche-Vineuse, Rosey, Royer, Rully, Saint-Albain, Saint-Ambreuil, Saint-Boil, Saint-Clément-sur-Guye, Saint-Denis-de-Vaux, Saint-Désert, Saint-Gengoux-de-Scissé, Saint-Gengoux-le-National, Saint-Germain-lès-Buxy, Saint-Gervais-sur-Couches, Saint-Gilles, Saint-Jean-de-Trézy, Saint-Jean-de-Vaux, Saint-Léger-sur-Dheune, Saint-Mard-de-Vaux, Saint-Martin-Belle-Roche, Saint-Martin-du-Tartre, Saint-Martin-sous-Montaigu, Saint-Maurice-de-Satonnay, Saint-Maurice-des-Champs, Saint-Maurice-lès-Couches, Saint-Pierre-de-Varennes, Saint-Rémy, Saint-Sernin-du-Plain, Saint-Vallerin, Saint-Ythaire, Saisy, La Salle, Salornay-sur-Guye, Sampigny-lès-Maranges, Sancé, Santilly, Sassangy, Saules, Savigny-sur-Grosne, Sennecey-le-Grand, Senozan, Sercy, Serrières, Sigy-le-Châtel, Sologny, Solutré-Pouilly, Taizé, Tournus, Uchizy, Varennes-lès-Mâcon, Vaux-en-Pré, Vergisson, Vers, Verzé, Le Villars, La Vineuse sur Fregande (pouze část odpovídající území bývalých obcí Donzy-le-National, Massy et La Vineuse), Vinzelles, Viré.

Oblast v bezprostřední blízkosti

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Oblast v bezprostřední blízkosti, vymezená odchylkou pro vinifikaci, výrobu a zrání vín, je na základě oficiálního zeměpisného kodexu z roku 2021 tvořena územím těchto obcí:

—

Departement Yonne: Aigremont, Annay-sur-Serein, Arcy-sur-Cure, Asquins, Augy, Auxerre, Avallon, Bazarnes, Beine, Bernouil, Béru, Bessy-sur-Cure, Bleigny-le-Carreau, Censy, Chablis, Champlay, Champs-sur-Yonne, Chamvres, La Chapelle-Vaupelteigne, Charentenay, Châtel-Gérard, Chemilly-sur-Serein, Cheney, Chevannes, Chichée, Chitry, Collan, Coulangeron, Coulanges-la-Vineuse, Courgis, Cruzy-le-Châtel, Dannemoine, Deux-Rivières, Dyé, Epineuil, Escamps, Escolives-Sainte-Camille, Fleys, Fontenay-près-Chablis, Gy-l’Evêque, Héry, Irancy, Island, Joigny, Jouancy, Junay, Jussy, Lichères-près-Aigremont, Lignorelles, Ligny-le-Châtel, Lucy-sur-Cure, Maligny, Mélisey, Merry-Sec, Migé, Molay, Molosmes, Montholon (pouze část odpovídající území bývalých obcí Champvallon, Villiers-sur-Tholon et Volgré), Montigny-la-Resle, Mouffy, Moulins-en-Tonnerrois, Nitry, Noyers, Ouanne, Paroy-sur-Tholon, Pasilly, Pierre-Perthuis, Poilly-sur-Serein, Pontigny, Préhy, Quenne, Roffey, Rouvray, Saint-Bris-le-Vineux, Saint-Cyr-les-Colons, Saint-Père, Sainte-Pallaye, Sainte-Vertu, Sarry, Senan, Serrigny, Tharoiseau, Tissey , Tonnerre, Tronchoy, Val-de-Mercy, Vallan, Venouse, Venoy, Vermenton, Vézannes, Vézelay, Vézinnes, Villeneuve-Saint-Salves, Villy, Vincelles, Vincelottes, Viviers, Yrouerre.

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Doplňující ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

—	Název chráněného označení původu může být doplněn výrazem „Supérieur“.

—	Název chráněného označení původu může být doplněn výrazem „Villages“.

—	Název chráněného označení původu může být doplněn názvem obce, z níž pocházejí hrozny.

—	Název chráněného označení původu, bez ohledu na to, zda po něm následuje výraz „Villages“, může být doplněn označením „primeur“ nebo „nouveau“.

—	U vín s označením „primeur“ nebo „nouveau“ se povinně uvádí ročník.

—	Název obce, z níž pocházejí hrozny, je uveden po názvu chráněného označení původu a je vytištěn písmem, jehož rozměry jsou na výšku i na šířku stejně velké jako písmena tvořící název chráněného označení původu.

—	Označování vín s chráněným označením původu může uvádět menší zeměpisnou jednotku, pokud:

—	se jedná o název místa uvedeného v katastru,

—	tato jednotka je uvedena na prohlášení o sklizni. Název místa zapsaného v katastru je uveden bezprostředně po názvu chráněného označení původu a je vytištěn písmem, jehož rozměry nejsou na výšku ani na šířku větší, než je polovina velikosti písmen tvořících název kontrolovaného označení původu.

—	Označování vín s chráněným označením původu může uvádět větší zeměpisnou jednotku „Vin de Beaujolais“

Odkaz na specifikaci výrobku

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-fc518a15-dce5-4d62-b5f6-18cdbc38c8f2

(1) Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 473

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 65 13. prosince 2022

Obsah		Strana
	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	USNESENÍ
	Rada
2022/C 473/01	Doporučení Rady ze dne 9. prosince 2022, o posílení prevence prostřednictvím včasného odhalování: nový přístup EU ke screeningu nádorových onemocnění, kterým se nahrazuje doporučení Rady 2003/878/ES	1

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2022/C 473/02	Oznámení určené osobám a subjektu, na něž se vztahují opatření stanovená rozhodnutím Rady 2011/235/SZBP, prováděným prováděcím rozhodnutím Rady (SZBP) 2022/2433, a nařízením Rady (EU) č. 359/2011, prováděným prováděcím nařízením Rady (EU) 2022/2428, o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům s ohledem na situaci v Íránu	11
2022/C 473/03	Oznámení určené subjektům údajů, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2011/235/SZBP a nařízením Rady (EU) č. 359/2011 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům s ohledem na situaci v Íránu	13
2022/C 473/04	Oznámení určené osobám, subjektům a orgánům, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2014/145/SZBP ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/2432 a nařízením Rady (EU) č. 269/2014, prováděným prováděcím nařízením Rady (EU) 2022/2430, o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny	14
2022/C 473/05	Oznámení určené fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům nebo orgánům, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2014/145/SZBP ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/2432 a nařízením Rady (EU) č. 269/2014, prováděným prováděcím nařízením Rady (EU) 2022/2430, o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny	15
2022/C 473/06	Oznámení určené subjektům údajů, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2014/145/SZBP a nařízením Rady (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny	16
	Evropská komise
2022/C 473/07	Směnné kurzy vůči euru – 12. prosince 2022	18

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,0562
JPY	japonský jen	144,86
DKK	dánská koruna	7,4379
GBP	britská libra	0,86006
SEK	švédská koruna	10,9075
CHF	švýcarský frank	0,9855
ISK	islandská koruna	150,70
NOK	norská koruna	10,5548
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	24,307
HUF	maďarský forint	416,78
PLN	polský zlotý	4,6923
RON	rumunský lei	4,9318
TRY	turecká lira	19,6913
AUD	australský dolar	1,5625
CAD	kanadský dolar	1,4428
HKD	hongkongský dolar	8,2103
NZD	novozélandský dolar	1,6523
SGD	singapurský dolar	1,4284
KRW	jihokorejský won	1 377,93
ZAR	jihoafrický rand	18,4697
CNY	čínský juan	7,3670
HRK	chorvatská kuna	7,5540
IDR	indonéská rupie	16 524,63
MYR	malajsijský ringgit	4,6652
PHP	filipínské peso	58,788
RUB	ruský rubl
THB	thajský baht	36,708
BRL	brazilský real	5,5560
MXN	mexické peso	20,9047
INR	indická rupie	87,2530

	V Oznámení
	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2022/C 473/08	Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33	19