—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. května 2021 o novém přístupu pro udržitelnou modrou ekonomiku v EU: přeměna modré ekonomiky EU pro udržitelnou budoucnost (COM(2021)0240),

—

s ohledem na články 3, 4, 13, 38, 43 a 349 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice (1),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004 (2) (ENRAF),

—

s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (3),

—

s ohledem na sedmý akční program pro životní prostředí (EAP) a v něm obsažené pojmy, jako jsou meze naší planety a ekologické limity,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (4),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (5),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (6),

—

s ohledem na politickou dohodu mezi Parlamentem a Radou ze dne 11. března 2021 o Nástroji pro propojení Evropy na období 2021–2027,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380) a na své usnesení ze dne 9. června 2021 na toto téma (7),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381) a na své usnesení ze dne 20. října 2021 na toto téma (8),

—

s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Zpráva o modré ekonomice EU za rok 2021“ (9),

—

s ohledem na zprávu Komise z března 2021 o „kritériích udržitelnosti pro modrou ekonomiku“ (10),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. května 2021 nazvané „Strategické zásady pro udržitelnější a konkurenceschopnější akvakulturu EU na období 2021–2030“ (COM(2021)0236),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. července 2020 nazvané „Nový přístup k námořní strategii pro oblast Atlantského oceánu – 2. akční plán pro oblast Atlantiku: aktualizovaný akční plán pro udržitelnou, odolnou a konkurenceschopnou modrou ekonomiku v oblasti Atlantského oceánu v Evropské unii“ (COM(2020)0329),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. prosince 2020 s názvem „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ (COM(2020)0789),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. listopadu 2020 nazvané „Strategie EU pro využití potenciálu obnovitelné energie na moři pro klimaticky neutrální budoucnost“ (COM(2020)0741),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o využití potenciálu výzkumu a inovací v modré ekonomice pro vytvoření pracovních příležitostí a růstu (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2018 nazvané „Mezinárodní správa oceánů: agenda pro budoucnost našich oceánů v souvislosti s cíli udržitelného rozvoje do roku 2030“ (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o dopadu odpadků v moři na rybolov (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2021 o novém přístupu k námořní strategii pro oblast Atlantského oceánu (14),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 o dopadu mořských větrných parků a ostatních systémů výroby energie z obnovitelných zdrojů na odvětví rybolovu (15),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2021 o posílení partnerství s nejvzdálenějšími regiony Unie (16),

—

s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Paříži (Pařížská dohoda),

—

s ohledem na celosvětové pokyny a mezinárodní normy pro rybolov a akvakulturu, které vypracovala Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) ve spolupráci s EU jakožto členem,

—

s ohledem na zprávu organizace FAO nazvanou „Stav rybolovu a akvakultury ve světě 2020: udržitelnost v akci“,

—

s ohledem na iniciativu týkající se sítě modrých rybářských přístavů, kterou v červenci 2018 zahájila organizace FAO,

—

s ohledem na strategie modrého růstu na období 2016–2020 a 2021–2027 iniciované v přístavu ve městě Vigo (17),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ke sdělení Komise o novém přístupu pro udržitelnou modrou ekonomiku v EU – přeměně modré ekonomiky EU pro udržitelnou budoucnost (COM(2021)0240),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 2. prosince 2021 k udržitelné modré ekonomice a akvakultuře (NAT-VVI/020),

—

s ohledem na příslušnost parlamentního Výboru pro dopravu a cestovní ruch pro otázky námořního plánování a integrované námořní politiky,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro dopravu a cestovní ruch,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0089/2022),

A.

vzhledem k tomu, že modrá ekonomika EU zajišťuje 4,5 milionu přímých pracovních míst a zahrnuje všechna odvětví a sektory související s oceány, moři a pobřežími, ať už působí v mořském prostředí (např. lodní doprava, osobní námořní doprava, rybolov, výroba energie) nebo na pevnině (např. přístavy, loděnice, pobřežní cestovní ruch, akvakultura na pevnině); vzhledem k tomu, že se jedná o široký a rychle se vyvíjející segment našeho hospodářství, který v uplynulém desetiletí přijal významná opatření k modernizaci a diverzifikaci a který bude hrát důležitou úlohu při zlepšování environmentálního, sociálního a hospodářského rozvoje;

B.

vzhledem k tomu, že kdybychom celosvětovou modrou ekonomiku přirovnali k národnímu hospodářství, byla by sedmou největší ekonomikou na světě a oceán by jako hospodářská jednotka byl členem skupiny G7; vzhledem k tomu, že modrá ekonomika působí v největším ekosystému planety, neboť v oceánech se nachází 80 % všech forem života; vzhledem k tomu, že oceán nás obklopuje, živí nás a poskytuje nám zdroje, jež mají zásadní význam pro lidské zdraví, nemluvě o síti hospodářských vztahů;

C.

vzhledem k tomu, že rozvoj modré ekonomiky by mohl významně podpořit růst a hospodářský rozvoj, jakož i tvorbu pracovních míst, zejména v pobřežních a ostrovních zemích a regionech a v nejvzdálenějších regionech;

D.

vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu, zejména segment drobného, pobřežního a tradičního rybolovu, nebylo ve strategii EU pro modrou ekonomiku dostatečně zohledněno;

E.

vzhledem k tomu, že modrá ekonomika bude dále poskytovat nové příležitosti a vytvářet pracovní místa, zejména v oblastech, jako je obnovitelná energie z moří, modrá bioekonomika, biotechnologie a odsolování;

F.

vzhledem k tomu, že odvětvové priority pro rozvoj modré ekonomiky se mohou v jednotlivých členských státech lišit, a to na jedné straně v závislosti na výsledcích rozvoje tradičních nebo zavedených odvětví a na druhé straně na stávajících zdrojích a rozvojovém potenciálu nově vznikajících odvětví v jednotlivých členských státech;

G.

vzhledem k tomu, že využívání potenciálu modré ekonomiky nesmí sloužit jako záminka k tomu, aby se moře a oceány podřizovaly formám využívání zdrojů a modelům růstu, které se již ukázaly jako neudržitelné; vzhledem k tomu, že mořské a oceánské zdroje musí být využívány zásadně v souladu s potřebou jejich řádného řízení a ochrany, aniž by se měnila rovnováha mořských ekosystémů;

H.

vzhledem k tomu, že směrnice o územním plánování námořních prostor stanoví, že členské státy musí zohlednit vzájemné působení činností a způsobů využití, jako je akvakultura, rybolov a zařízení a infrastruktura pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jakož i podmořské kabely, a podporovat koexistenci příslušných činností a uplatňovat ekosystémový přístup;

I.

vzhledem k tomu, že modrá ekonomika, která se vyvíjí v rámci ekologických limitů, a tedy nejen rybolov a akvakultura, ale všechna dotčená mořská odvětví, musí rovněž obecně respektovat environmentální, sociální a hospodářský pilíř, má-li být považována za udržitelnou;

J.

vzhledem k tomu, že cílem společné rybářské politiky (SRP) je zaručit náležité zachování a řádné řízení mořských biologických zdrojů a zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a byly řízeny způsobem, jenž je v souladu s cílem dosáhnout přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti a přispět k dostupnosti dodávek potravin;

K.

vzhledem k tomu, že SRP by měla podporovat růst produktivity, důstojnou životní úroveň v odvětví rybolovu, včetně drobného rybolovu, a stabilní trhy a měla by zajistit dostupnost potravin;

L.

vzhledem k tomu, že podle cíle udržitelného rozvoje č. 14 je naprosto nezbytné chránit oceány, moře a mořské zdroje a podporovat jejich udržitelné využívání, zatímco podle cíle udržitelného rozvoje č. 2 je nezbytné zaručit zabezpečení potravin; vzhledem k tomu, že dílčí cíl 14.1 stanoví záměr zabránit do roku 2025 znečištění moří všeho druhu, zejména z činností na pevnině, včetně znečištění moří odpadky a živinami, a výrazně je snížit;

M.

vzhledem k tomu, že oceán má zásadní význam pro život na Zemi, neboť produkuje 50 % kyslíku v atmosféře, pohlcuje přibližně 25 % emisí oxidu uhličitého produkovaných člověkem a 90 % přebytečného tepla v klimatickém systému, a má význam i pro regulování globálního klimatu;

N.

vzhledem k tomu, že obnova, zachování, ochrana a udržitelné využívání biologické rozmanitosti moří má zásadní význam pro zdraví oceánů, jež obsahují miliony druhů, pro ochranu zdraví planety a pro budování základů pro mořské a námořní hospodářské činnosti;

O.

vzhledem k tomu, že shromažďování údajů pro vědecké monitorování a posuzování populací v mořích a oceánech, včetně posuzování toho, zda se tyto populace nacházejí v bezpečných biologických mezích, má pro jejich udržitelné řízení zásadní význam;

P.

vzhledem k tomu, že významné části oceánů a mořského dna jsou i nadále neprozkoumané, zejména hlubokomořské oblasti, a vzhledem k tomu, že je zapotřebí dalšího výzkumu, aby byla zajištěna plná udržitelnost veškerých činností v rámci modré ekonomiky;

Q.

vzhledem k tomu, že rybolov a akvakultura jsou v modré ekonomice klíčovými odvětvími a jsou významným zdrojem bílkovin a stopových živin, které jsou nezbytné pro zabezpečení potravin a lidské zdraví;

R.

vzhledem k tomu, že mořská biologická rozmanitost v Evropě je pod tlakem a vysoký podíl hodnocených mořských druhů a stanovišť se nachází v „nepříznivém“ nebo „neznámém stavu z hlediska ochrany“; vzhledem k tomu, že úbytek biologické rozmanitosti v mořích má významný environmentální, sociální a hospodářský dopad na odvětví rybolovu v EU, na pobřežní a ostrovní území a na nejvzdálenější regiony, a je proto třeba toto ubývání rozmanitosti zvrátit; vzhledem k tomu, že biologickou rozmanitost je třeba obnovovat ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami, zejména s odvětvím rybolovu a vědeckou komunitou;

S.

vzhledem k tomu, že pobřežní a ostrovní komunity jsou klíčovými aktéry v diskusi o potenciálu modré ekonomiky a způsobech jeho využití;

T.

vzhledem k tomu, že rybáři a chovatelé ryb v EU hrají v celé Unii zásadní úlohu, pokud jde o ochranu a podporu územní identity, kulturních tradic, zajišťování potravin, zaměstnanosti a příjmů;

U.

vzhledem k tomu, že drobný tradiční rybolov se vyznačuje specifickými rysy a má specifické potřeby;

V.

vzhledem k tomu, že odvětví rekreačního rybolovu může přispět k diverzifikaci příjmů pobřežních komunit jako vysoce hodnotná a udržitelná aktivita v oblasti cestovního ruchu;

W.

vzhledem k tomu, že ženy hrají v odvětví rybolovu a akvakultury významnou roli; vzhledem k tomu, že je třeba zvýšit jejich viditelnost a zajistit rovný přístup k zaměstnání v tomto odvětví, jakož i odpovídající právní uznání;

X.

vzhledem k tomu, že cíle udržitelného rozvoje OSN č. 3, 6, 9 a 12 zdůrazňují význam zdraví zvířat, kvalitní vody, udržitelných inovací a udržitelné spotřeby a výroby v modré ekonomice;

Y.

vzhledem k tomu, že zdraví a dobré životní podmínky vodních živočichů souvisejí s kvalitou potravinářských produktů; vzhledem k tomu, že špatné životní podmínky zvířat a špatný chov mohou zvýšit riziko onemocnění a chorob;

Z.

vzhledem k tomu, že zemědělství na pevnině má významný dopad na mořské ekosystémy a rybolov, zejména pak používání dusíkatých hnojiv a eutrofizace vodního prostředí;

AA.

vzhledem k tomu, že rybáři hrají velmi důležitou roli při sběru odpadků zanechaných v moři, ať už díky tomu, že provádějí cílené kampaně, nebo že náhodně sbírají odpadky během rybolovných činností;

AB.

vzhledem k tomu, že cílů stanovených na rok 2020, jimiž byl dobrý stav životního prostředí evropských moří a ukončení nadměrného rybolovu, nebylo dosaženo;

AC.

vzhledem k tomu, že v roce 2018 představovalo odvětví rybolovu v EU přibližně 163 600 pracovních míst, přičemž loďstva v roce 2019 ulovila přibližně 4,1 milionu tun živých ryb; vzhledem k tomu, že v roce 2018 byla v EU 27 vyprodukována 1,1 milionu tun vodních organismů v hodnotě 3,7 miliardy EUR (18);

AD.

vzhledem k tomu, že EU je čistým dovozcem produktů rybolovu a akvakultury a je i nadále závislá na dovozu většiny své spotřeby potravin z vodních zdrojů, neboť v roce 2018 se na celosvětové hodnotě dovozu podílela z 34 %; vzhledem k tomu, že produkty rybolovu dovážené do EU musí dodržovat přinejmenším podobné normy udržitelnosti jako produkty EU; vzhledem k tomu, že dovoz produktů rybolovu do EU musí být přímo spjat s udržitelnými pracovními místy v odvětvích dovozu, zpracování a maloobchodu;

AE.

vzhledem k tomu, že na rybolov, akvakulturu a pobřežní komunity v EU již mají dopad účinky změny klimatu; vzhledem k tomu, že klimatická krize má významný dopad na zdraví evropských moří, což má nepříznivý vliv na odolnost modré ekonomiky, zejména rybolovu a akvakultury;

AF.

vzhledem k tomu, že koronavirová pandemie zasáhla několik odvětví modré ekonomiky, zejména pobřežní a námořní cestovní ruch; vzhledem k tomu, že modrá ekonomika by mohla pomoci napravit hospodářské a sociální škody způsobené současnou krizí;

AG.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 měla významný hospodářský dopad na osoby zaměstnané v odvětví rybolovu a akvakultury v důsledku kombinovaných dopadů klesající poptávky a nevhodných podmínek na mnoha plavidlech pro zajištění zdraví a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že narušení trhu způsobené pandemií negativně ovlivnilo rybáře v celé EU; vzhledem k tomu, že rybáři přesto dokázali zajistit kvalitní dodávky potravin, a právě proto je třeba rybářům věnovat zvláštní pozornost, neboť jsou důležití pro zabezpečení dodávek potravin v EU;

AH.

vzhledem k tomu, že pandemická situace ukázala, jak je pro celosvětové zdraví a budoucnost potravinových systémů důležité odolné životní prostředí podporované udržitelnými postupy při správě jeho zdrojů;

AI.

vzhledem k tomu, že pobřežní komunity potřebují diverzifikovat své zdroje příjmů, aby ustály hospodářské a sociální otřesy;

AJ.

vzhledem k tomu, že pokud jde o diverzifikaci příjmů, pobřežní a odlehlé komunity musí pracovat na tom, aby byly odolné vůči otřesům, jako jsou otřesy vyvolané změnou klimatu;

AK.

vzhledem k tomu, že pilířem modré ekonomiky je námořní a pobřežní cestovní ruch, přičemž více než polovina turistických ubytovacích zařízení v EU se nachází v pobřežních oblastech a 30 % přenocování probíhá v přímořských střediscích; vzhledem k tomu, že sdělení Komise o cestovním ruchu a dopravě v roce 2020 a v dalších letech (COM(2020)0550) zdůrazňuje význam ochrany a obnovy krajinného a mořského přírodního kapitálu Evropy;

AL.

vzhledem k tomu, že námořní a pobřežní cestovní ruch představuje 60 % pracovních míst v modré ekonomice; vzhledem k tomu, že konkurenceschopná, odolná a sociálně spravedlivá modrá ekonomika potřebuje vysoce kvalifikované a zkušené odborníky; vzhledem k tomu, že „modrá pracovní místa“ mohou podpořit růst a profesní příležitosti;

AM.

vzhledem k tomu, že cestovní ruch spojený s rekreačním rybolovem má potenciál stát se novým zdrojem příjmů pro pobřežní komunity a zároveň zajistit udržitelnost a dobrý stav rybích populací a přinášet společenské a zdravotní výhody;

AN.

vzhledem k tomu, že rekreační rybolov je již nyní udržitelnou a vysoce hodnotnou alternativou cestovního ruchu a doplňkovou aktivitou mnoha obcí v Evropě; vzhledem k tomu, že zejména po pandemii způsobené onemocněním COVID-19 v řadě zemí roste zájem o rekreační rybolov;

AO.

vzhledem k tomu, že rozvoj udržitelné infrastruktury v pobřežních regionech napomůže zachování biologické rozmanitosti, pobřežních ekosystémů a krajiny, což posílí udržitelný rozvoj cestovního ruchu a hospodářství pobřežních regionů;

AP.

vzhledem k tomu, že modrá ekonomika má zásadní význam pro prosperitu nejvzdálenějších regionů, které jsou v důsledku své izolace obzvláště závislé na činnostech založených na modré ekonomice, jako je námořní doprava, lodní doprava a cestovní ruch;

AQ.

vzhledem k tomu, že přístavy hrají zásadní roli v plnění cílů udržitelné modré ekonomiky, a vzhledem k tomu, že zvýšení udržitelnosti přístavů podpoří udržitelný rozvoj pobřežních komunit; vzhledem k tomu, že přístavy jsou důležitými uzly z hlediska přepravy zboží a cestujících v nejvzdálenějších regionech;

AR.

vzhledem k tomu, že přístavy mají zásadní význam pro propojení a hospodářství regionů a zemí a hrají důležitou úlohu při podpoře udržitelného rozvoje, který přispívá k řešení úbytku biologické rozmanitosti, jak se uvádí v nové strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030; vzhledem k tomu, že se bude vyvíjet i úloha přístavů, neboť průmyslové prostředí v Evropě se mění (například díky rozvoji obnovitelných zdrojů energie na moři);

AS.

vzhledem k tomu, že loděnice EU by mohly využít příležitostí plynoucích z rychle rostoucího inovativního trhu s energeticky účinnými servisními plavidly;

AT.

vzhledem k tomu, že různé činnosti související s modrou ekonomikou v tomtéž prostoru vyvolávají konkurenci, znečištění a konflikty v oblasti řízení námořních prostor, které mají dopad především na rybolovnou činnost, a zejména na drobný rybolov a pobřežní komunity; vzhledem k tomu, že územní plánování námořních prostor má zásadní význam pro to, aby se zabránilo nárůstu konkurence a konfliktům v oblasti řízení námořních prostor;

AU.

vzhledem k tomu, že členské státy by měly prostřednictvím svých územních plánů námořních prostor přispívat k udržitelnému rozvoji energetických odvětví na moři, námořní dopravy, odvětví rybolovu a akvakultury a k zachování, ochraně a zlepšování životního prostředí, včetně odolnosti vůči dopadům změny klimatu; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu by měla být zájmům rybolovu a akvakultury věnována zvláštní pozornost a neměly by být odsunuty na okraj při pokračování práce členských států a následných revizích vnitrostátních územních plánů námořních prostor;

AV.

vzhledem k tomu, že cílem Pařížské dohody je omezit globální oteplování na úroveň výrazně nižší než 2, nejlépe 1,5 stupně Celsia ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí;

AW.

vzhledem k tomu, že zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu přináší důkazy o tom, že spojení vědeckých poznatků se znalostmi místních a původních obyvatel je přínosné pro zlepšení odolnosti;

AX.

vzhledem k tomu, že EU usiluje o dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 v souladu s cíli Zelené dohody; vzhledem k tomu, že EU navrhla cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 %; vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje energie na moři jsou jednou z možností, kterou mohou členské státy zvolit k dosažení tohoto cíle; vzhledem k tomu, že by měly hrát klíčovou roli při dosahování těchto cílů prostřednictvím integrovaného přístupu zohledňujícího tři pilíře udržitelnosti;

AY.

vzhledem k tomu, že v rámci strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 je třeba vypracovat návrh právně závazných cílů pro obnovu přírody v souladu s cílem chránit 30 % mořských oblastí EU, z čehož by 10 % mělo podléhat přísným ochranným opatřením;

AZ.

vzhledem k tomu, že pro každý z mořských regionů EU jsou zapotřebí zvláštní pokyny a řádné plánování, pokud jde o cíle, jichž má být dosaženo v chráněných mořských oblastech;

BA.

vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony jsou skutečnými přírodními laboratořemi s bohatou biologickou rozmanitostí a jsou opravdovými přírodními svatyněmi, které je třeba naléhavě chránit, zejména kvůli jejich převážně souostrovnímu charakteru a významným pobřežním oblastem;

BB.

vzhledem k tomu, že řízení ekosystémů vyžaduje holistický přístup, který zohledňuje všechny příčiny úbytku biologické rozmanitosti, jako je změna klimatu, okyselování oceánů, výskyt nepůvodních druhů, pobřežní eroze atd.; vzhledem k tomu, že je nezbytné přijmout globální vizi, rámec a ekosystémový přístup pro řízení a zachování mořských zdrojů;

BC.

vzhledem k tomu, že změna klimatu stále více mění rozšíření a migrační vzorce různých druhů ryb a ovlivňuje drobný rybolov v rozvojových zemích, které jsou vůči jejím dopadům zranitelnější;

BD.

vzhledem k tomu, že nezákonný rybolov je hlavní hrozbou pro mořské zdroje, neboť vyčerpává populace ryb, ničí mořská stanoviště, vytváří nekalou konkurenci a ohrožuje živobytí pobřežních komunit a ostrovní rybolov;

BE.

vzhledem k tomu, že pro splnění cílů udržitelnosti tohoto odvětví je nezbytné, aby členské státy zavedly jednoduchý, transparentní a účinný kontrolní režim EU v oblasti rybolovu;

BF.

vzhledem k tomu, že pokud jde o diverzifikaci spotřeby, je pro chování spotřebitelů zásadní přístup k informacím o výživových hodnotách, původu a místu produkce;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

75.

76.

77.

78.

79.

80.

81.

82.

83.

84.

85.

86.

87.

88.

89.

90.

91.

92.

93.

94.

95.

96.

97.

98.

99.

100.

101.

102.

103.

104.

105.

106.

107.

108.

109.

110.

111.

112.

113.

114.

115.

116.

117.

118.

119.

120.

121.

122.

123.

124.

125.

126.

127.

128.

129.

130.

131.

132.

133.

134.

135.

136.

137.

138.

139.

140.

141.

142.

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na článek 39, čl. 192 odst. 1 a 349 této smlouvy,

—

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

—

s ohledem na Pařížskou dohodu dosaženou na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP21),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. března 2021 o akčním plánu pro podporu ekologické produkce (COM(2021)0141),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019)0640),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (1),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021 o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2021 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (4),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (5),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2117 ze dne 2. prosince 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (6),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 19. července 2021 o akčním plánu pro podporu ekologického zemědělství,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o Evropské strategii na podporu bílkovinných plodin – podpora produkce bílkovinných plodin a luštěnin v evropském odvětví zemědělství (7),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 19. října 2020 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“,

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. září 2021 k akčnímu plánu pro podporu ekologické produkce,

—

s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 2. prosince 2021 k akčnímu plánu EU pro ekologické zemědělství,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A9-0126/2022),

A.

vzhledem k tomu, že sdělení Komise o akčním plánu pro podporu ekologické produkce (akční plán pro ekologickou produkci) zdůrazňuje, že Zelená dohoda pro Evropu a strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, které zastřešuje, jsou klíčem ke zvládnutí přechodu k udržitelnějšímu potravinovému systému, a zejména ke zvýšení úsilí zemědělců o ochranu životního prostředí, zachování biologické rozmanitosti a řešení změny klimatu; vzhledem k tomu, že při dosahování tohoto cíle hraje klíčovou úlohu zemědělství obecně, a zejména pak ekologické zemědělství;

B.

vzhledem k tomu, že po 12 měsících je nyní připraven seznam téměř všech sekundárních právních předpisů potřebných pro vstup nařízení (EU) 2018/848 v platnost, avšak v případě nařízení v přenesené pravomoci upravujícího ekologickou produkci soli tomu tak není;

C.

vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci bude muset upřednostňovat přírodní procesy bez používání přísad a bez emisí uhlíku, které jsou typické pro produkci mořské soli, aby bylo možné ji certifikovat jako ekologickou;

D.

vzhledem k tomu, že evropský potravinový systém musí dodávat udržitelně vyráběné a výživné potraviny za dostupné ceny a zajišťovat potravinovou bezpečnost způsobem, který zajistí zdravou společnost a zdravou planetu, bude přispívat k sociálnímu a hospodářskému blahobytu, bude chránit zdraví ekosystémů i evropských občanů a zajistí rentabilitu zemědělské produkce, a tím i důstojné živobytí zemědělců; vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit, aby nárůst plochy využívané pro ekologické zemědělství odpovídal schopnosti trhu absorbovat ekologické produkty;

E.

vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů ukládá zemědělcům povinnost dodržovat přechodné období, během kterého musí uplatňovat všechna pravidla ekologické produkce;

F.

vzhledem k tomu, že toto období může trvat až 3 roky; vzhledem k tomu, že zemědělci musí v tomto období nést vyšší výrobní náklady, aniž by měli prospěch z vyšších tržních cen ekologických produktů;

G.

vzhledem k tomu, že ekologické zemědělství nabízí mnohé přínosy pro životní prostředí, včetně nižších emisí skleníkového plynu, a má potenciál pomáhat zemědělství při plnění jeho úlohy v boji proti změně klimatu a při řešení zásadních problémů, jako je ztráta pracovních příležitostí ve venkovských oblastech, snižující se úrodnost půdy a ztráta biologické rozmanitosti, jakož i odolnost vůči hospodářským změnám;

H.

vzhledem k tomu, že rozmanitost zemědělství a kratší řetězce mezi zemědělcem a spotřebitelem jsou významnými prvky zdravého a udržitelného potravinového systému;

I.

vzhledem k tomu, že ekologické zemědělství může přispět k dosažení ambiciózní rovnováhy z hlediska udržitelnosti z hospodářského, sociálního a environmentálního hlediska, podpořit ochranu půdy, vody a biologické rozmanitosti a dobré životní podmínky zvířat a nabídnout mladým lidem příležitost pracovat v zemědělství;

J.

vzhledem k tomu, že normy v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat jsou v EU jedny z nejvyšších na světě; vzhledem k tomu, že ekologická zemědělská půda má o 30 % vyšší biologickou rozmanitost, je prospěšná pro opylovače a omezuje používání umělých hnojiv a produktů na ochranu rostlin;

K.

vzhledem k tomu, že ekologické zemědělství může také přispět k oživení venkovských oblastí, tvorbě pracovních míst, udržitelnosti malých zemědělských podniků, sblížení spotřebitelů a výrobců, k posílení vazeb na místní ekonomiku a ke stimulaci pozitivních ekonomických multiplikátorů; vzhledem k tomu, že nová společná zemědělská politika (SZP) zavádí nová ambiciózní opatření na podporu udržitelné produkce, včetně ekologického zemědělství;

L.

vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit, aby spotřebitelé, kterým stále více záleží na kvalitě jejich stravy, jakož i gastronomické podniky mohli při nákupu potravin činit informovanější a odpovědnější rozhodnutí;

M.

vzhledem k tomu, že je nutné zajistit, aby byli spotřebitelé řádně informováni o přínosech konzumace ekologických produktů a aby byli chráněni před úmyslně zavádějícím označováním, balením a reklamou;

N.

vzhledem k tomu, že celková zemědělská plocha EU využívaná k ekologickému zemědělství vzrostla v roce 2019 na 13,8 milionu hektarů; vzhledem k tomu, že ekologické zemědělství se v současné době uplatňuje na 8,5 % celkové využívané zemědělské plochy EU; vzhledem k tomu, že mezi lety 2010 a 2019 se hodnota trhu EU s ekologickými produkty více než zdvojnásobila;

O.

vzhledem k tomu, že maloobchodní prodej ekologických produktů se mezi lety 2009 a 2019 zvýšil z 18 miliard EUR na 41 miliard EUR; vzhledem k tomu, že nárůst ekologické produkce v některých částech EU předstihuje rozvoj trhu s ekologickými produkty a že mezi členskými státy existují významné rozdíly, pokud jde o spotřebu produktů ekologického hospodářství; vzhledem k tomu, že produkce ekologických produktů je v některých částech EU velmi omezená nebo vůbec neexistuje, přičemž mezi členskými státy existují velké rozdíly, pokud jde o plochu používanou pro ekologické zemědělství, jež se pohybuje od 0,5 % do 26,5 % dostupné zemědělské plochy;

P.

vzhledem k tomu, že akční plán pro ekologickou produkci zahrnuje 23 opatření, která poskytují pevný základ pro udržitelný rozvoj odvětví ekologické produkce; vzhledem k tomu, že se v roce 2024 plánuje přezkum akčního plánu pro ekologickou produkci v polovině období a že byl zaveden každoroční „Den ekologické produkce EU“, který představuje příležitost ke zlepšení viditelnosti a uznání ekologického zemědělství a ke zvýšení povědomí o přínosech ekologické produkce, neboť ekologičtí zemědělci jsou považováni za „průkopníky udržitelného zemědělství“;

Q.

vzhledem k tomu, že cílem nařízení (EU) 2018/848, které bude platit od 1. ledna 2022, je zejména zvýšit důvěru spotřebitelů v ekologické produkty prostřednictvím přísnějších kontrol a pravidel pro dovoz;

R.

vzhledem k tomu, že strategické pokyny pro udržitelnější a konkurenceschopnější akvakulturu EU na období 2021–2030 byly zveřejněny v květnu 2021 a budou rozpracovány v národních strategických plánech;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

—

s ohledem na články 2, 18 a 26 Všeobecné deklarace lidských práv,

—

s ohledem na články 2, 4, 18, 24, 26 a 27 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech,

—

s ohledem na články 2 a 13 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech,

—

s ohledem na články 6 a 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“),

—

s ohledem na článek 17 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na články 10, 14, 21 a 22 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na článek 9 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, článek 2 prvního protokolu k Úmluvě a článek 12 protokolu č. 12 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979,

—

s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,

—

s ohledem na Deklaraci Valného shromáždění OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře ze dne 25. listopadu 1981,

—

s ohledem na Deklaraci Valného shromáždění OSN o právech příslušníků národnostních, etnických, náboženských a jazykových menšin ze dne 18. prosince 1992,

—

s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 24. března 2011 o boji proti nesnášenlivosti, negativním stereotypům a stigmatizaci a diskriminaci osob na základě náboženství či víry a proti páchání násilí na těchto osobách a podněcování k násilí vůči nim,

—

s ohledem na akční plán z Rabatu ze dne 5. října 2012 o zákazu podpory národní, rasové nebo náboženské nenávisti, jež představuje podněcování k diskriminaci, nepřátelství nebo násilí,

—

s ohledem na rozhodnutí Valného shromáždění OSN ze dne 28. května 2019, kterým byl 22. srpen vyhlášen Mezinárodním dnem památky obětí násilných činů z důvodu jejich náboženského vyznání nebo přesvědčení,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 21. ledna 2021 o podpoře kultury míru a tolerance s cílem chránit náboženské památky,

—

s ohledem na zprávy zvláštního zpravodaje OSN pro otázky menšin ze dne 15. července 2019 a 3. března 2021, které předložil Radě OSN pro lidská práva a v nichž se zabývá zejména pojmem „menšina“ a častými útoky proti menšinám prostřednictvím nenávistných projevů v sociálních médiích,

—

s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení ze dne 12. října 2020, v níž zdůrazňuje význam ochrany svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení pro všechny v zájmu úspěšného provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a uvádí, že příslušníkům náboženských menšin či menšin vyznávajících určité přesvědčení hrozí, že budou opomenuti,

—

s ohledem na výroční zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 28. prosince 2020 o právech příslušníků národnostních nebo etnických, náboženských a jazykových menšin,

—

s ohledem na Marrákešské prohlášení ze dne 27. ledna 2016 o právech náboženských menšin v komunitách s převážně muslimskou většinou,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 16. listopadu 2009 o svobodě náboženského vyznání nebo přesvědčení,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 21. února 2011 o nesnášenlivosti, diskriminaci a násilí na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 22. února 2021 o prioritách EU v rámci fór OSN pro lidská práva v roce 2021,

—

s ohledem na obecné zásady EU ze dne 24. června 2013 týkající se prosazování a ochrany svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení,

—

s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv ze dne 18. března 2019 týkající se zajištění nediskriminace v rámci vnější činnosti,

—

s ohledem na zprávy zvláštního vyslance pro podporu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo Evropskou unii,

—

s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024, který má být financován prostřednictvím víceletého finančního rámce na období 2021–2027,

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (COM(2018)0460), a na pozměněný návrh tohoto nařízení (COM(2020)0459),

—

s ohledem na udělení Sacharovovy ceny Evropského parlamentu za svobodu myšlení Rá’ifu Badawímu v roce 2015, Nádiji Murádové a Lamji Hadží Bašárové v roce 2016 a Ilhamu Tohtimu v roce 2019,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2013 o diskriminaci na základě příslušnosti ke kastě (1), a zejména na bod 6 o náboženství jako průsečíkovém faktoru diskriminace a zneužívání,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 o pokynech EU a mandátu zvláštního vyslance EU pro prosazování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2016 o systematickém masovém vyvražďování náboženských menšin tzv. Islámským státem v Iráku a Sýrii (ISIS/Dá'iš) (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o řešení případů porušování lidských práv v kontextu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně genocidy (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2018 o situaci v Sýrii (5),

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 4. října 2018 o masovém svévolném zadržování Ujgurů a Kazachů v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang (6), ze dne 18. dubna 2019 o Číně, zejména o situaci náboženských a etnických menšin (7), ze dne 19. prosince 2019 o situaci Ujgurů v Číně („China Cables“) (8) a ze dne 17. prosince 2020 o nucené práci a situaci Ujgurů v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang (9),

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 7. července (10) a 15. prosince 2016 (11), 14. září (12) a 14. prosince 2017 (13) a 19. září 2019 (14) o Myanmaru a situaci Rohingyů,

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o situaci v oblasti svobod v Alžírsku (15) a ze dne 26. listopadu 2020 o zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v Alžírsku, zejména případu novináře Chálida Dráriního (16),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. prosince 2019 o porušování lidských práv včetně svobody náboženského vyznání v Burkině Faso (17),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o Nigérii, zejména o nedávných teroristických útocích (18),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2021 o zákonech o rouhání v Pákistánu, zejména o případu Šagufty Kausarové a Šafqata Immánuíla (19), v němž je také citován případ Ásii Bíbí, své usnesení ze dne 14. dubna 2016 o Pákistánu, zejména o útoku v Láhauru (20), a na své usnesení ze dne 13. prosince 2018 o Íránu, zejména o případu Nasrín Sotúdeové (21),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 o zahraničně politických důsledcích rozšíření onemocnění COVID-19 (22),

—

s ohledem na své doporučení ze dne 29. dubna 2021 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se vztahů mezi EU a Indií (23),

—

s ohledem na své doporučení Radě ze dne 9. června 2021 k 75. a 76. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (24),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o lidských právech a demokracii ve světě a o politice Evropské unie v této oblasti – výroční zpráva za rok 2018 (25), a zejména na body 42, 43 a 45,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2021 o lidských právech a demokracii ve světě a o politice Evropské unie v této oblasti – výroční zpráva za rok 2019 (26), a zejména na body 103, 104, 106 a 107,

—

s ohledem na činnosti meziskupiny Evropského parlamentu pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení a náboženskou toleranci,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0071/2022),

A.

vzhledem k tomu, že dohody OSN o lidských právech společně s mezinárodními a evropskými právními předpisy stanoví normy na ochranu práv příslušníků menšin vyznávajících určité přesvědčení nebo náboženských menšin jako nedílnou součást lidských práv;

B.

vzhledem k tomu, že právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání zahrnuje svobodu zvolit si, v co věřit či nevěřit, svobodu objevovat, dodržovat, měnit nebo opouštět náboženské vyznání nebo přesvědčení bez jakýchkoli omezení a svobodu vyjadřovat své náboženské vyznání nebo přesvědčení samostatně nebo v rámci společenství, ať už soukromě, nebo veřejně, pokud jde o bohoslužbu, výuku, provádění a zachovávání obřadů; vzhledem k tomu, že tato svoboda zahrnuje také právo náboženských, sekulárních a nekonfesních organizací na uznání právní subjektivity; vzhledem k tomu, že svoboda náboženského vyznání nebo přesvědčení zahrnuje rovněž právo vyjadřovat kritické nebo satirické názory na náboženství a náboženské autority jako legitimní vyjádření svobody myšlení nebo umělecké tvorby;

C.

vzhledem k tomu, že podle článku 21 Smlouvy o EU Evropská unie podporuje a hájí úctu k lidské důstojnosti a univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod jako součást hlavních směrů své zahraniční politiky;

D.

vzhledem k tomu, že svoboda náboženského vyznání nebo přesvědčení je porušována ve značném počtu zemí na celém světě; vzhledem k tomu, že velký počet lidí žije v zemích, které se dopouštějí hrubých porušení svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení nebo taková porušení tolerují;

E.

vzhledem k tomu, že diskriminace a pronásledování menšin na základě přesvědčení nebo náboženského vyznání se dopouštějí různí aktéři – státní, nestátní nebo kombinace obou – a může mít různé podoby, např. zabíjení, mučení, fyzické útoky, hromadná uvěznění, svévolná zatýkání, vynucená zmizení, mimosoudní popravy, nátlak, násilnou konverzi, únosy, předčasné a nucené sňatky, genderově podmíněné násilí, znásilňování, fyzické a psychické týrání, nucená kontrola porodnosti a potraty, nucená práce a přesídlování, obchodování s lidmi, výhrůžky, vyloučení, diskriminační a nespravedlivé zacházení, obtěžování, vyvlastňování, omezení přístupu k občanství, voleným funkcím, zaměstnání, vzdělávání, zdravotní péči, administrativním službám, ničení míst pro konání bohoslužeb, hřbitovů a kulturního dědictví a nenávistné projevy online a offline;

F.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 zvýšila v některých zemích pronásledování a násilí vůči menšinám vyznávajícím určité přesvědčení a náboženským menšinám; vzhledem k tomu, že zdravotní krize navíc poskytla některým zemím záminku k přijetí perzekučních opatření, jejichž účel s pandemií nesouvisí; vzhledem k tomu, že menšiny vyznávající určité přesvědčení a náboženské menšiny se staly obzvláště zranitelnými vůči nákaze onemocněním COVID-19 a úmrtnosti v důsledku nerovného přístupu k odpovídající zdravotní péči;

G.

vzhledem k tomu, že ženy patřící k menšinám vyznávajícím určité přesvědčení nebo náboženským menšinám jsou obzvláště ohroženy zvýšenou diskriminací a násilím, které jsou kombinací více faktorů, jako je pohlaví, náboženství, kasta, etnický původ, nerovnováha sil a patriarchát, a v některých případech jsou ospravedlněny důvody souvisejícími s náboženstvím nebo přesvědčením; vzhledem k tomu, že ženy se potýkají s většími obtížemi při uplatňování svého práva opustit společenství náboženského vyznání nebo přesvědčení v důsledku nedostatečné sociální nebo ekonomické nezávislosti, vyhrožování násilím či ztrátou péče o děti;

H.

vzhledem k tomu, že přetrvává genderově podmíněné násilí a diskriminace založená na náboženských zdůvodněních; vzhledem k tomu, že ženy a LGBTIQ+ osoby nadále čelí diskriminaci a násilí, které ve jménu náboženství páchají státní i nestátní aktéři; vzhledem k tomu, že státní i nestátní aktéři zakazují ve jménu náboženství i sexuální a reprodukční zdraví a práva, včetně potratu;

I.

vzhledem k tomu, že jakékoli pronásledování na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení si zaslouží co největší odsouzení a rychlou reakci ze strany národních vlád a mezinárodních aktérů;

J.

vzhledem k tomu, že praktiky týkající se domorodého přesvědčení nebo náboženství jsou součástí kulturní identity národů; vzhledem k tomu, že původní obyvatelé mají podle mezinárodních norem v oblasti lidských práv právo propagovat, rozvíjet a udržovat své institucionální struktury a své specifické zvyky, spiritualitu, tradice, postupy a praktiky;

K.

vzhledem k tomu, že téměř ve všech oblastech světa se zdá, že náboženským menšinám hrozí, že budou označeny za „teroristické skupiny“ a že členové budou zatčeni na základě obvinění z „extremismu“ nebo „nezákonné činnosti“; vzhledem k tomu, že některé vlády využívají imperativů národní bezpečnosti a protiteroristických opatření k tomu, aby kriminalizovaly členství v určitých náboženských skupinách či skupinách vyznávajících určité přesvědčení nebo jejich činnost; vzhledem k tomu, že tento přístup vážně ohrožuje výkon práva na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení;

L.

vzhledem k tomu, že menšiny vyznávající určité přesvědčení nebo náboženské menšiny často postrádají odpovídající národní zastoupení; vzhledem k tomu, že právní předpisy často vylučují potřeby a zájmy těchto menšin a vlády uplatňují řadu mimoprávních opatření, na jejichž základě jsou tyto menšiny pronásledovány, delegitimizovány nebo stigmatizovány;

M.

vzhledem k tomu, že v mnoha konfliktech a krizích po celém světě byly útoky na kulturní dědictví nástrojem symbolického násilí a politizace kulturního dědictví; vzhledem k tomu, že náboženské aspekty těchto konfliktů přímo přispěly k humanitárním krizím, vysídlování, migraci a porušování náboženských a kulturních práv a lidské důstojnosti; vzhledem k tomu, že tyto konflikty a krize mohou polarizovat společnosti, země, regiony, etnické skupiny a komunity a zvyšovat riziko násilných konfliktů; vzhledem k tomu, že ničení a rabování kulturního dědictví může být proto válečnou zbraní a varovným signálem budoucích masových zvěrstev; vzhledem k tomu, že toto ničení a plenění navíc představuje hlavní překážky pro dialog, mír a usmíření;

N.

vzhledem k tomu, že ničení kulturního dědictví ohrožuje komunity, zejména náboženské komunity, neboť je zbavuje významné části jejich identity; vzhledem k tomu, že extremistické skupiny a další strany konfliktu mohou snadno šířit svůj vliv v oblastech, kde byla oslabena identita a sociální soudržnost a posíleny rozpory v komunitách;

O.

vzhledem k tomu, že v případech mezinárodních trestných činů spáchaných kvůli náboženskému vyznání nebo přesvědčení využívají pachatelé, až na některé malé výjimky, beztrestnost, a proto mohou hrůzné činy pokračovat;

P.

vzhledem k tomu, že podle Úmluvy OSN o genocidě z roku 1948 mají státy a veřejné orgány povinnost nejen pachatele zločinů genocidy trestat, ale v první řadě také takovým zločinům předcházet;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989,

—

s ohledem na článek 26 Všeobecné deklarace lidských práv, článek 18 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, článek 13 a 14 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a článek 10 Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen,

—

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN přijaté v roce 2015 a na zprávu OSN o cílech udržitelného rozvoje z roku 2021,

—

s ohledem na obecné připomínky Výboru OSN pro práva dítěte (1),

—

s ohledem na pokyny OSN o alternativní péči o děti ze dne 18. prosince 2009,

—

s ohledem na globální studii OSN o dětech zbavených osobní svobody ze dne 11. července 2019,

—

s ohledem na politickou zprávu OSN ze dne 15. dubna 2020 nazvanou „Dopad onemocnění COVID-19 na děti“ a na kladnou reakci na tuto zprávu, která vznikla pod společným vedením EU a skupiny latinskoamerických a karibských států a kterou podepsalo 173 zemí,

—

s ohledem na politickou reakci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ze dne 19. října 2020 nazvanou „Jaký je dopad pandemie COVID-19 na přistěhovalce a jejich děti?“,

—

s ohledem na Úmluvu UNESCO proti diskriminaci ve vzdělání, přijatou dne 14. prosince 1960,

—

s ohledem na brožuru UNICEF, UNESCO a Světové banky nazvanou „Úkol: obnova vzdělávání v roce 2021“,

—

s ohledem na čl. 49 Charty Organizace amerických států z roku 1967,

—

s ohledem na čl. 11 Africké charty práv a blaha dítěte z roku 1990,

—

s ohledem na články 17 a 25 Africké charty lidských práv a práv národů z roku 1981,

—

s ohledem na čl. 31 Charty Organizace amerických států z roku 2012,

—

s ohledem na článek 14 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na čl. 3 odst. 5 a článek 21 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na zprávu rozvojového programu OSN z dubna 2021 nazvanou „Nikoho nenechat pozadu: Dopad onemocnění COVID-19 na cíle udržitelného rozvoje“,

—

s ohledem na evropskou záruku pro děti,

—

s ohledem na vyhlášení roku 2021 Mezinárodním rokem odstranění dětské práce a na přístup nulové tolerance k dětské práci uplatňovaný Komisí,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2019 o právech dětí u příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2021 o syrském konfliktu – deset let po povstání (3),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro kulturu a vzdělávání,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0058/2022),

A.

vzhledem k tomu, že celosvětově zemřelo kvůli pandemii COVID-19 téměř pět milionů lidí, což vlády na celém světě přimělo přijímat mimořádná opatření, aby šíření viru COVID-19 zabránily, včetně zavírání škol a omezování přístupu do vzdělávacích zařízení;

B.

vzhledem k tomu, že nové varianty zesilují zdravotní krizi způsobenou onemocněním COVID-19, zatímco konflikty a další krize, včetně klimatické krize, nadále zvyšují riziko, že děti po celém světě nedosáhnou minimální úrovně znalostí;

C.

vzhledem k tomu, že přístup ke vzdělání je mezinárodně uznaným základním lidským právem, které je nezbytné k výkonu ostatních lidských práv; vzhledem k tomu, že právo na vzdělání znamená, že základní vzdělání je povinné a univerzální a je přístupné všem;

D.

vzhledem k tomu, že UNICEF odhaduje, že více než 168 milionů dětí přišlo o celý rok vzdělávání kvůli uzavření škol v důsledku omezení volného pohybu osob kvůli onemocnění COVID-19, zatímco údaje UNESCO ukazují, že vzdělávání bylo výrazně narušeno u 800 milionů studentů na celém světě, kteří ztratili v průměru dvě třetiny akademického roku;

E.

vzhledem k tomu, že od března 2020 bylo 194 zemí nuceno zavřít kvůli pandemii COVID-19 školy na celostátní úrovni, což mělo celosvětově dopad na více než 1,8 miliardy žáků, kteří byli odříznuti od přístupu ke vzdělávání a od dalších životně důležitých přínosů, které školy poskytují; vzhledem k tomu, že v některých regionech jsou školy stále uzavřeny; vzhledem k tomu, že uzavření škol stále více vystavuje děti násilí, zneužívání a vykořisťování, a to i v domácím prostředí; vzhledem k tomu, že částečné nebo úplné uzavření škol má největší dopad na zranitelné děti a děti na okraji společnosti, neboť zvyšuje existující rozdíly ve vzdělávacích systémech a narušuje všechny aspekty jejich každodenního života;

F.

vzhledem k tomu, že třetina dětí na celém světě nemá podle UNICEF přístup k internetu, což vytváří překážku v přístupu k distančnímu/digitálnímu učení; vzhledem k tomu, že programy distančního vzdělávání a výuky zůstanou potřeba i po pandemii COVID-19, zejména v zemích postižených přírodními katastrofami a konflikty; vzhledem k tomu, že online-učení vytvořilo pro učitele nové výzvy, co se týče toho, jak usnadnit studentům učení a udržet sociální interakci; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 a urychleně přijatá inovativní opatření přijatá k zajištění nepřetržitého vzdělávání dětí představují příležitost k novému pojetí vzdělávání, které jsou více orientované na budoucnost, jsou inkluzivní, flexibilní a odolné; vzhledem k tomu, že programy distančního vzdělávání musí být přístupné všem dětem, zohledňovat socioekonomické výzvy, jimž mohou děti čelit, jakož i nedostatečný přístup k internetu, vysílání nebo digitálním médiím;

G.

vzhledem k tomu, že hospodářské důsledky pandemie COVID-19 pro rodiče zase měly dopad na zdraví, dobré životní podmínky a přístup jejich dětí ke vzdělání; vzhledem k tomu, že uzavření škol vedlo k tomu, že rodiče nebyli připraveni na distanční výuku z domova; vzhledem k tomu, že někteří pracující rodiče bez finančních prostředků nebo jiných možností byli nuceni nechat své děti doma samotné a jiní, většinou ženy, byli nuceni opustit práci, což rodiny přivedlo do chudoby;

H.

vzhledem k tomu, že více než 90 % zemí zavedlo určitou formu distančního vzdělávání během nouzového uzavírání škol; vzhledem k tomu, že distanční vzdělávání bylo většinou přínosem pro děti v základním a středním vzdělávání, zatímco děti předškolního věku byly vystaveny riziku, že nebudou připraveny na základní školu;

I.

vzhledem k tomu, že děti ve školním věku na celém světě přišly od začátku pandemie COVID-19 kvůli zavřeným školám již o zhruba 1,8 bilionu hodin prezenční výuky a více než 39 miliard školních jídel (4);

J.

vzhledem k tomu, že již dlouho před pandemií COVID-19 čelil svět globální vzdělávací krizi, která byla způsobena nejen ztíženým přístupem ke vzdělání v důsledku chudoby, dlouhého dojíždění do nejbližší školy, škodlivých genderových norem, diskriminace zranitelných skupin, environmentálních rizik a konfliktů, ale také vyučováním, které nemusí nutně vést ke vzdělávání; vzhledem k tomu, že pandemie zhoršila kritickou situaci dětí v řadě konfliktních oblastí, která se často vyznačuje mimo jiné rostoucí nejistotou, větší zranitelností vůči dopadu změny klimatu a útoky na vzdělávací instituce, v důsledku čehož jsou děti vystaveny zvýšenému riziku naverbování do konfliktu, což představuje závažné porušení práv dětí a mezinárodního humanitárního práva; vzhledem k tomu, že 617 milionů dětí a dospívajících na celém světě není schopno dosáhnout minimální úrovně dovedností v oblasti čtení (5) a matematiky, přestože dvě třetiny z nich chodí do školy;

K.

vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 zničilo výsledky v oblasti vzdělávání, jichž bylo dosaženo za 20 let; vzhledem k tomu, že dalších 101 milionů dětí – 9 % dětí z 1. až 8. ročníku – kleslo v roce 2020 pod minimální úroveň čtenářské dovednosti (6);

L.

vzhledem k tomu, že podle odhadů nedosáhne do roku 2030 dalších 825 milionů dětí dospělosti s dovednostmi sekundárního vzdělávání, které potřebují k životu a práci; vzhledem k tomu, že miliony dětí a mladých lidí, kteří chodí pravidelně do školy, nerozvíjí znalosti a dovednosti, jež potřebují, aby úspěšně vstoupili na pracovní trh, dosáhli plnohodnotného potenciálu a byli prospěšní svým komunitám;

M.

vzhledem k tomu, že uzavírání škol má obrovský ekonomický dopad, neboť dětem a mladým lidem brání v tom, aby plně rozvíjeli nezbytné dovednosti, dosáhli plnohodnotného potenciálu a připravili se na život, což často vede k nezaměstnanosti a následně zvyšuje nerovnost, což vede k omezeným příležitostem;

N.

vzhledem k tomu, že podle OSN hrozí celosvětově 11 milionům účastníků základního a středoškolského vzdělávání – z nichž 5,2 milionu jsou dívky –, že se po uzavření škol v důsledku onemocnění COVID-19 ke vzdělávání již nevrátí (7); vzhledem k tomu, že čím déle jsou děti mimo školu, tím vyšší je pravděpodobnost, že vůbec nedokončí školní docházku; vzhledem k tomu, že tato situace může ohrozit výsledky dosažené v oblasti vzdělávání a dosahování cílů udržitelného rozvoje, a zejména cíle, které se týkají snižování chudoby, zdraví a dobrých životních podmínek a kvalitního vzdělávání;

O.

vzhledem k tomu, že uzavírání škol má různý dopad na rovnost žen a mužů a nese s sebou riziko prohlubování nerovností; vzhledem k tomu, že podle odhadů může uzavírání škol během krizí vést k nárůstu případů těhotenství dospívajících dívek; vzhledem k tomu, že dívky, které nechodí do školy, jsou vystaveny neúměrnému riziku nuceného sňatku v raném věku a sexuálního vykořisťování; vzhledem k tomu, že podle odhadů by v příštím desetiletí mohlo dojít k dalším dvěma milionům případů mrzačení ženských pohlavních orgánů; vzhledem k tomu, že podle odhadů může být významnému počtu dívek znemožněn návrat do škol po jejich otevření kvůli určitým diskriminačním politikám, které těhotným dívkám a mladým matkám zakazují školní docházku;

P.

vzhledem k tomu, že 129 milionů dívek na celém světě nechodí do školy, z čehož 32 milionů je ve věku základní školní docházky, 30 milionů ve věku nižší střední školy a 67 milionů ve věku vyšší střední školy; vzhledem k tomu, že méně než polovina zemí na celém světě dosáhla rovného zastoupení žen a mužů v účasti na základním vzdělávání; vzhledem k tomu, že přechod k distančnímu vzdělávání vystavuje děti, zejména dívky, z nejchudších a nejzranitelnějších domácností značnému riziku, že trvale ukončí školní docházku nebo ji na delší dobu přeruší;

Q.

vzhledem k tomu, že 9 z 10 zemí, kde je pro dívky nejobtížnější získat vzdělání, se nachází v subsaharské-Africe a zbývající zemí je Afghánistán, kde Tálibán fakticky připravil dívky o vzdělání po základní škole tím, že nařídil znovuotevření středních škol pouze pro chlapce; vzhledem k tomu, že nejasná politika Tálibánu a nejasné a nesplněné sliby ohledně vzdělávání dívek vyvolávají u milionů afghánských dívek pochopitelný strach o jejich vzdělání; vzhledem k tomu, že se objevilo několik mezinárodních iniciativ ze strany univerzit a soukromých osob, které afghánským dívkám a ženám nabízejí distanční učení;

R.

vzhledem k tomu, že podle několika vnitrostátních a regionálních donucovacích orgánů jsou děti, které nechodí do školy, – mimo jiné zejména dívky a děti ze znevýhodněného prostředí, jako jsou např. děti z řad menšin, děti žijící na venkově, děti původních obyvatel a děti migrantů, včetně uprchlíků, děti se zdravotním postižením, děti v péči státu a děti, které kvůli pandemii COVID-19 přišly o rodiče nebo prarodiče, – neúměrně zranitelné vůči vykořisťování, dětské práci a domácímu násilí, mimo jiné jsou svědky násilí a vystaveny šikaně na internetu a dalším trestným činům, jako je sexuální vykořisťování a zneužívání (8);

S.

vzhledem k tomu, že podle odhadů Světové banky by mohlo celosvětové uzavření škol v délce pěti měsíců vést, kromě obrovských sociálních nákladů, ke ztrátám v oblasti vzdělávání, jež mají současnou hodnotu 10 bilionů USD; vzhledem k tomu, že ztráty v oblasti vzdělávání mohou stát ekonomiky až 161 milionů USD denně;

T.

vzhledem k tomu, že uzavírání škol bylo bohužel pro omezení šíření onemocnění COVID-19 klíčové; vzhledem k tomu, že školy nejsou jen místem, kde se děti učí, ale jsou rovněž místem setkávání a středisky pro duševní zdraví a psychosociální podporu; vzhledem k tomu, že podle organizací UNESCO a UNICEF nemá uzavírání škol dopad pouze na právo na vzdělávání, ale také na právo na zdraví, neboť více než 80 milionů dětí nedostalo kvůli uzavření škol základní očkování; vzhledem k tomu, že uzavření škol znamená, že učitelé nemohou sledovat známky zneužívání nebo nedostatečné řádné péče ze strany rodičů; vzhledem k tomu, že podle úřadu pro výzkum UNICEF – pracovního dokumentu Innocenti a Světového potravinového programu má uzavření škol rovněž dopad na právo na dobrou výživu a přístup ke každodennímu jídlu; vzhledem k tomu, že školní potravinové programy mohou motivovat nejzranitelnější děti k návratu do školy; vzhledem k tomu, že uzavírání škol má vážné důsledky na duševní zdraví dětí, jež mohou být ve svých domovech vystaveny násilí a stresu; vzhledem k tomu, že uzavření škol může mít akutní a dlouhodobé psychosociální důsledky, včetně deprese, zvýšené úzkosti a sebevražd, neboť děti jsou zbaveny společenského kontaktu;

U.

vzhledem k tomu, že předčasné ukončení školní docházky zvyšuje sociální nerovnost a může mít dopad na stabilitu a prosperitu země, což ohrožuje budoucnost milionů dětí na světě a závažným způsobem ovlivňuje celou generaci; vzhledem k tomu, že vzdělávání se pro boj proti extremismu a radikalizaci dětí a mladých lidí ukázalo jako zásadní;

V.

vzhledem k tomu, že podle zprávy UNHCR o vzdělávání za rok 2021 zůstává polovina všech dětí uprchlíků bez školní docházky; vzhledem k tomu, že děti uprchlíků jsou vyloučeny z možností distančního vzdělávání; vzhledem k tomu, že přelidnění, jež je charakteristické pro životní podmínky dětských uprchlíků, zejména těch, kteří žijí v uprchlických táborech, často usnadňuje šíření viru a brání dodržování hygienických předpisů; vzhledem k tomu, že situace v souvislosti s onemocněním COVID-19 v táborech představuje pro děti problém, neboť mnoho dětí má oslabený imunitní systém nebo trpí jinými zdravotními problémy již během jejich vývinu, což je vystavuje vyššímu riziku závažnějšího průběhu onemocnění tímto smrtelným virem; vzhledem k tomu, že většina uprchlických táborů nemá vhodné zdravotnické služby, které by odpovídajícím způsobem reagovaly na potřeby dětí a jejich rodin;

W.

vzhledem k tomu, že nerovnoměrná distribuce očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 na celém světě neúměrně postihuje země s nízkými příjmy;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

—

s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na čl. 21 odst. 1, článek 23 na čl. 33 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ (COM(2020)0103),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvané „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ (COM(2020)0274),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané „Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),

—

s ohledem na studii generálního ředitelství Komise pro komunikační sítě, obsah a technologie z roku 2020 nazvanou „Ženy v digitálním věku“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o vnějších faktorech, které jsou překážkou podnikání žen v Evropě (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen v digitálním věku (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o posílení hospodářského postavení žen v soukromém a veřejném sektoru v EU (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o emancipaci žen a dívek prostřednictvím digitálního sektoru (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o překlenování digitální propasti mezi ženami a muži: účast žen v digitální ekonomice (5),

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě krize způsobené onemocněním COVID-19 a pokrizového období (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o strategii EU pro rovnost žen a mužů (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. června 2021 o prosazování rovnosti žen a mužů ve vzdělávání a zaměstnání v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (obory STEM) (8),

—

s ohledem na studii nazvanou „Professional Status of Rural Women in the EU“ (Profesní postavení žen ve venkovských oblastech v EU), kterou v květnu 2019 zveřejnila tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti ve svém generálním ředitelství pro vnitřní politiky,

—

s ohledem na studii nazvanou „Enhancing Women’s Economic Empowerment through Entrepreneurship and Business Leadership in OECD Countries“ (Posílení hospodářského postavení žen prostřednictvím podnikání a vedoucího postavení podniků v zemích OECD), kterou v roce 2014 zveřejnilo ředitelství pro zaměstnanost, práci a sociální věci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD),

—

s ohledem na studii nazvanou „International Survey of Adult Financial Literacy“ (Mezinárodní průzkum finanční gramotnosti dospělých), kterou zveřejnila OECD v roce 2020,

—

s ohledem na kapitolu 2 studie s názvem „The Missing Entrepreneurs 2019: Policies for Inclusive Entrepreneurship“ (Chybějící podnikatelé 2019: politiky pro inkluzivní podnikání), kterou zveřejnila OECD v prosinci 2019,

—

s ohledem na index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE),

—

s ohledem na článek 6 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením,

—

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů,

—

s ohledem na srovnávací přehled zapojení žen do digitální oblasti,

—

s ohledem na studii nazvanou „Women’s entrepreneurship and self-employment, including aspects of gendered Corporate Social Responsibility“ (Podnikání a samostatná výdělečná činnost žen, včetně aspektů genderové sociální odpovědnosti podniků), kterou v květnu 2020 zveřejnila tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti ve svém generálním ředitelství pro vnitřní politiky,

—

s ohledem na studii nazvanou „Funding women entrepreneurs – How to empower growth“ (Financování podnikatelek – jak posílit růst), kterou v červnu 2020 zveřejnila Evropská investiční banka v rámci inovačního finančního poradenství,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0096/2022),

A.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou a klíčovým cílem EU, jakož i nezbytným předpokladem pro to, aby ženy a dívky mohly plně požívat lidských práv, a je zásadní pro posílení jejich postavení, rozvoj jejich plného potenciálu a vytvoření udržitelné společnosti podporující začlenění; vzhledem k tomu, že diskriminace na základě pohlaví založená na stereotypech a nerovnostech ve spojení s diskriminací z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám mimo jiné z důvodu jejich pohlaví, rasy, etnického nebo sociálního původu nebo zdravotního postižení, sexuální orientace, genderové identity nebo genderového vyjádření má negativní sociální a hospodářské důsledky a má dopad na způsob, jakým ženy čelí výzvám, a to i při podnikání a zahájení samostatné výdělečné činnosti;

B.

vzhledem k tomu, že podnikání žen podporuje emancipaci a posílení postavení žen; vzhledem k tomu, že v období 2014–2018 byl medián ročního příjmu podnikatelů na plný úvazek stejný pro muže a ženy (9); vzhledem k tomu, že ekonomická nezávislost a posílení postavení žen mají zásadní význam pro uplatňování práv žen a rovnosti žen a mužů a zahrnují možnost rovnocenně se účastnit trhů práce, přístup k výrobním zdrojům a kontrolu nad nimi, kontrolu nad vlastním časem, životem a tělem, seberealizaci a smysluplnou účast na hospodářském rozhodování na všech úrovních; vzhledem k tomu, že podpora ekonomické nezávislosti vyžaduje posílení podnikání a samostatné výdělečné činnosti žen a musí být doprovázena vhodnými opatřeními k zajištění rovné účasti žen na trhu práce, stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci, přístupu k důstojné práci a sdílení a uznávání domácích a pečovatelských povinností;

C.

vzhledem k tomu, že ženy jsou nejcennějším a největším nevyužitým zdrojem podnikatelského a vůdčího potenciálu v Evropě; vzhledem k tomu, že v letech 2014–2018 bylo u žen v zemích OECD dvakrát větší pravděpodobnost, že zahájí vlastní podnikání, než u žen v EU (10); vzhledem k tomu, že podnikatelky a ženy samostatně výdělečně činné jsou nedostatečně využívaným zdrojem udržitelného hospodářského růstu, tvorby pracovních míst a inovačního potenciálu, a vzhledem k tomu, že podpora tohoto zdroje růstu je důležitým nástrojem pro posílení ekonomického postavení a nezávislosti žen; vzhledem k tomu, že posílení ekonomického postavení žen podporuje produktivitu a zvyšuje hospodářskou diverzifikaci a rovnost příjmů; vzhledem k tomu, že samostatnou výdělečnou činnost je třeba uznat jako formu práce, která pomáhá vytvářet pracovní místa a snižovat nezaměstnanost; vzhledem k tomu, že studie ukazují, že ženy mají často jiný styl řízení a vedení než muži a že genderová rozmanitost v týmech je pro společnost a ekonomiku přínosem (11); vzhledem k tomu, že podpora podnikatelek a samostatně výdělečně činných žen by rovněž posílila konkurenceschopnost EU, a proto by EU a její členské státy měly podporovat veškerou podnikatelskou činnost, která vytváří pracovní místa a příjmy, a tím i přidanou hodnotu pro podniky a společnost;

D.

vzhledem k tomu, že ženy ve venkovských a znevýhodněných regionech se častěji zapojují do podnikání a samostatné výdělečné činnosti než ženy v městských a hospodářsky prosperujících regionech (12); vzhledem k tomu, že pracovní příležitosti pro ženy ve venkovských oblastech EU jsou horší než pro muže ve venkovských oblastech a pro ženy v městských oblastech; vzhledem k tomu, že podíl samostatně výdělečně činných žen ve venkovských oblastech je mírně vyšší než jejich podíl obecně; vzhledem k tomu, že 30 % zemědělských podniků v EU řídí ženy jako osoby samostatně výdělečně činné (13);

E.

vzhledem k tomu, že relativní nedostatek podnikatelek by měl být považován za nevyužitý zdroj inovací a rozvoje, zejména v souvislosti s ekologickou a digitální transformací Evropy a jejím hospodářským oživením po krizi způsobené onemocněním COVID-19; vzhledem k tomu, že krize způsobená onemocněním COVID-19 neúměrně postihla ženy, zejména ty, které pracují v nejistých zaměstnáních, feminizovaných odvětvích a neformální ekonomice, což mělo na ně významný dopad, pokud jde o ekonomiku a zaměstnanost, a to z důvodu nárůstu pečovatelských a domácích povinností, omezeného přístupu k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům, jakož i genderově podmíněného násilí a obtěžování; vzhledem k tomu, že podpora většího počtu žen, aby vstoupily na digitální trh práce, by mohla evropskému hospodářství přinést růst HDP o 16 miliard EUR; vzhledem k tomu, že zlepšení rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen v podnikání je klíčem k urychlení a posílení evropského oživení;

F.

vzhledem k tomu, že Evropská unie zaostává za USA a Čínou, pokud jde o vývoj technologií, například v oblasti umělé inteligence a technologií blockchain; vzhledem k tomu, že v dubnu 2021 byly nejhodnotnějšími začínajícími podniky na světě především čínské a americké společnosti; vzhledem k tomu, že by Evropská unie měla uznávat a podporovat inovační schopnosti evropských žen ve vývoji technologií;

G.

vzhledem k tomu, že v EU představují ženy pouze 34,4 % osob samostatně výdělečně činných a 30 % začínajících podnikatelů, což potvrzuje, že největší rozdíly mezi ženami a muži v podnikatelské činnosti se vyskytují v Evropě a Severní Americe (14); vzhledem k tomu, že pouze 34 % manažerských pozic v EU zastávají ženy (15); vzhledem k tomu, že předchozí zkušenosti v řídících funkcích poskytují jednotlivcům nezbytné dovednosti a sebevědomí k vedení vlastního podnikání (16); vzhledem k tomu, že nedostatek sociální ochrany, jako je placená nemocenská, mateřská, otcovská a rodičovská dovolená, může být v některých členských státech pro ženy samostatně výdělečně činné problematický; vzhledem k tomu, že ženy samostatně výdělečně činné jsou více ohroženy tím, že upadnou do chudoby;

H.

vzhledem k tomu, že zakládání a provozování podniku je v EU kvůli různým byrokratickým a administrativním požadavkům a postupům složité, což brání tomu, aby se více žen stalo podnikatelkami; vzhledem k tomu, že při podnikání čelí ženy jiným překážkám než muži, zejména hospodářské, legislativní a sociální povahy; vzhledem k tomu, že tyto překážky jsou vytvářeny na základě genderových stereotypů, které přispívají ke genderové segregaci ve vzdělávání, nedostatku specifické odborné přípravy, nižší míře podnikatelské důvěry, horšímu přístupu k informacím, finanční a vládní podpoře a méně nástrojům pro sociální a podnikatelské sítě, genderovým předsudkům a obtížím při slaďování pracovního a rodinného života v důsledku nedostatku pečovatelské infrastruktury, zejména péče o děti, a kvůli stereotypu, že ženy vykonávají většinu péče a práce v domácnosti; vzhledem k tomu, že ženy častěji než muži uvádějí pružnou pracovní dobu jako motivaci k podnikání a samostatné výdělečné činnosti (17); vzhledem k tomu, že podnikání žen a samostatná výdělečná činnost mohou být rovněž cenným nástrojem pro sladění pracovního a osobního života; vzhledem k tomu, že od roku 2014 do roku 2018 se pouze 34,5 % žen v EU a 37,7 % žen v zemích OECD domnívalo, že mají nezbytné dovednosti a znalosti, aby mohly začít podnikat; vzhledem k tomu, že ženy téměř o 10 % častěji hlásí strach ze selhání než muži (18); vzhledem k tomu, že mezi muži a ženami existuje výrazný rozdíl ve finanční gramotnosti; vzhledem k tomu, že tento rozdíl působí jako překážka pro ženy při přístupu k finančním prostředkům a celkově jim brání v sebevědomé účasti na ekonomických a finančních činnostech (19);

I.

vzhledem k tomu, že škodlivé struktury a stereotypy udržují nerovnost; vzhledem k tomu, že tradiční genderové role a stereotypy stále ovlivňují rozdělení práce v domácnosti, ve vzdělávání, na pracovištích i ve společnosti; vzhledem k tomu, že neplacenou pečovatelskou a domácí práci většinou vykonávají ženy, což má dopad na zaměstnanost a kariérní postup a zvyšuje rozdíly v odměňování a důchodech žen a mužů; vzhledem k tomu, že opatření ke slaďování pracovního a soukromého života, jako je směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, musí členské státy urychleně a řádně provést a doplnit je dalšími opatřeními s cílem zapojit více mužů do neplacené práce;

J.

vzhledem k tomu, že přístup k sítím, mentorství a podpora podnikatelek jako vzorů jsou důležité pro povzbuzení žen, aby považovaly podnikání za kariéru, a pro posílení ekonomického postavení žen; vzhledem k tomu, že rozmanitost vzorů může přitahovat ženy z různých prostředí;

K.

vzhledem k tomu, že některé soukromé společnosti zahrnuly opatření, jako je mentorství, vytváření sítí a podpora pro zlepšení přístupu žen k financování a technologiím na podporu podnikání žen, do svých strategií sociální odpovědnosti podniků;

L.

vzhledem k tomu, že statistiky ukazují, že ženy podnikatelky čelí při získávání finančních prostředků a kapitálu větším potížím než muži; vzhledem k tomu, že společnosti vedené ženami stále tvoří velmi malý podíl příjemců investic; vzhledem k tomu, že v roce 2018 obdržely zakládající týmy tvořené výhradně muži 93 % veškerého kapitálu investovaného do evropských technologických společností (20); vzhledem k tomu, že pouze 32 % finančních prostředků rizikového kapitálu bylo přiděleno společnostem s alespoň jednou ženou ve výkonné funkci (21); vzhledem k tomu, že inovace žen jsou méně často označovány a uznávány jako inovace a slibné nápady; vzhledem k tomu, že navzdory menší finanční podpoře pro podniky vedené ženami v zemích střední a východní Evropy je kapitálová produktivita těchto podniků o 96 % vyšší než u podniků založených muži (22);

M.

vzhledem k tomu, že údaje ukazují, že podnikatelky vytvářejí vyšší příjmy, přestože dostávají nižší finanční podporu;

N.

vzhledem k tomu, že pouze 10 % podnikatelských andělů v Evropě tvoří ženy (23) a ženy jsou obzvláště nedostatečně zastoupeny mezi soukromými kapitálovými investory v oblasti digitalizace; vzhledem k tomu, že pouze 10 % všech vedoucích pozic ve společnostech soukromého kapitálu a rizikového kapitálu v celosvětovém měřítku (24) zastávají ženy; vzhledem k tomu, že z několika studií vyplývá, že investiční manažeři obvykle poskytují kapitál a pracovní příležitosti osobám podobným jim samotným, což vede ke znevýhodnění žen a zejména žen pocházejících z různých prostředí a čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, mimo jiné kvůli svému rasovému, etnickému nebo sociálně ekonomickému zázemí; vzhledem k tomu, že u firem rizikového kapitálu s partnerkami je dvakrát až třikrát vyšší pravděpodobnost, že investují do podniků vedených ženami (25); vzhledem k tomu, že nedostatek žen v rozhodovacích funkcích ve firmách rizikového kapitálu je jedním z hlavních zdrojů přetrvávajícího rozdílu ve financování podniků řízených ženami v EU (26); vzhledem k tomu, že další hlavní příčinou přetrvávajícího rozdílu ve financování podniků řízených ženami v EU je skutečnost, že u žen je méně pravděpodobné než u mužů, že ženy méně často než muži vyhledávají externí financování, jako jsou bankovní půjčky, rizikový kapitál nebo financování ze státních programů, a místo toho se uchylují k samofinancování prostřednictvím osobních úspor nebo financování od rodinných příslušníků (27); vzhledem k tomu, že pro vytvoření nezbytných podmínek financování a základní sítě investorek, které společnostem vedeným ženami pomohou, mají zásadní význam prováděcí opatření k dosažení spravedlivého zastoupení žen a vytvoření genderově vyváženého finančního ekosystému, vytvoření příznivějšího prostředí na úrovni EU a poskytnutí dostatečných rozpočtových zdrojů;

O.

vzhledem k tomu, že šest členských států vytvořilo 11 soukromých fondů, aby zaplnily nedostatek finančních prostředků pro podnikatelky, a že tyto fondy využívají genderová hlediska, která podporují rozmanitost v jejich investičních kritériích; vzhledem k tomu, že některé z těchto fondů obdržely podporu na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni EU, což svědčí o významné úloze veřejných politik při podpoře podnikání (28);

P.

vzhledem k tomu, že existují problémy s účinným měřením podnikání v EU;

Q.

vzhledem k tomu, že méně než 8 % generálních ředitelů předních společností jsou ženy;

R.

vzhledem k tomu, že 59 % vědců a inženýrů v EU v roce 2018 tvořili muži a pouze 41 % ženy, což představuje rozdíl 18 % (29); vzhledem k tomu, že sociální normy, stereotypy, kulturní odrazování a genderová očekávání ohledně volby povolání, které jsou často posilovány vzdělávacím obsahem a učebními osnovami, patří ke dvěma hlavním faktorům genderové segregace ve vysokoškolském vzdělávání a na trhu práce;

S.

vzhledem k tomu, že pro zajištění diverzifikace obsahu a produktů je zásadní, aby Evropa měla tolik podnikatelek kolik podnikatelů; vzhledem k tomu, že v letech 2014 až 2018 nabízely začínající podniky v EU vedené ženami nové produkty a služby ve stejném rozsahu jako začínající podniky vedené muži (30), což ukazuje, že ženy a muži si v inovacích vedou stejně dobře; vzhledem k tomu, že podpora většího počtu žen, aby se staly podnikatelkami, může zlepšit kvalitu a rozmanitost inovací, produktů a služeb;

T.

vzhledem k tomu, že Evropská síť vyslankyň v oblasti podnikání dosud uspořádala více než 650 vnitrostátních setkání a oslovila více než 61 000 potenciálních podnikatelek; vzhledem k tomu, že její vyslankyně podpořily vytvoření více než 250 nových podniků vedených ženami a několik dalších klubů pro vytváření sítí a podporu podnikání pro ženy (31);

U.

vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo více lidí, kteří znali někoho, kdo ukončil podnikání, než těch, kteří znali někoho, kdo ho zahájil (32), což připomíná, že je důležité rozvíjet vhodné podmínky pro všechny druhy podnikání a udržovat spojení s jinými ekonomikami, aby bylo možné nadále věnovat pozornost novým příležitostem a zachovat pracovní místa budoucnosti;

V.

vzhledem k tomu, že rozdíly v odměňování žen a mužů v EU činí 14,1 % a v posledním desetiletí se změnily jen nepatrně; vzhledem k tomu, že přibližně 24 % z těchto rozdílů souvisí s nadměrným zastoupením žen v relativně málo placených odvětvích, jako je péče, zdravotnictví a vzdělávání;

W.

vzhledem k tomu, že podnikání vyžaduje znalosti a dovednosti; vzhledem k tomu, že zvyšování úrovně dosaženého vzdělání žen a dívek přispívá k posílení jejich hospodářského postavení a k inkluzivnějšímu hospodářskému růstu; vzhledem k tomu, že celoživotní vzdělávání, prohlubování dovedností a rekvalifikace, zejména s cílem držet krok s rychlou technologickou a digitální transformací, zvyšují jejich profesní příležitosti a jsou důležité pro zdraví, dobré životní podmínky a kvalitu života žen a dívek;

X.

vzhledem k tomu, že podnikání by mělo být přístupné všem ženám, včetně žen se zdravotním postižením, starších žen a žen pocházejících z rasových nebo etnických menšin; vzhledem k tomu, že pro ženy se zdravotním postižením může být obtížnější zahájit vlastní podnikání; vzhledem k tomu, že podnikání starších žen není podporováno, ačkoli by mělo být vnímáno jako cenný a nevyužitý potenciál hospodářského růstu; vzhledem k tomu, že podpora podnikání mezi migrantkami může nabídnout velké příležitosti pro jejich začlenění na trh práce a posílit jejich ekonomickou nezávislost a postavení;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.