ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 465

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 65
6. prosince 2022


Obsah

Strana

 

 

EVROPSKÝ PARLAMENT
ZASEDÁNÍ 2022–2023
Dílčí zasedání od 2. do 5. května 2022
Přijaté texty ze dne 4. května 2022, které se týkají udělení absolutoria za plnění rozpočtu 2020, byly uveřejněny v Úř. věst. L 258, 5.10.2022 .
PŘIJATÉ TEXTY

1


 

I   Usnesení, doporučení a stanoviska

 

USNESENÍ

 

Evropský parlament

 

Úterý 3. května 2022

2022/C 465/01

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 Směrem k udržitelné modré ekonomice v EU: úloha odvětví rybolovu a akvakultury (2021/2188(INI))

2

2022/C 465/02

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 o akčním plánu EU pro ekologické zemědělství (2021/2239(INI))

22

2022/C 465/03

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 o pronásledování menšin z důvodu náboženského přesvědčení nebo vyznání (2021/2055(INI))

33

2022/C 465/04

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 Na cestě ke strategii EU na podporu vzdělávání dětí na celém světě: zmírňování dopadu pandemie COVID-19 (2021/2209(INI))

44

2022/C 465/05

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 o dosažení ekonomické nezávislosti žen prostřednictvím podnikání a samostatné výdělečné činnosti (2021/2080(INI))

54

2022/C 465/06

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 o umělé inteligenci v digitálním věku (2020/2266(INI))

65

 

Středa 4. května 2022

2022/C 465/07

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. května 2022 o opatřeních v návaznosti na Konferenci o budoucnosti Evropy (2022/2648(RSP))

109

 

Čtvrtek 5. května 2022

2022/C 465/08

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2022 o případu Osmana Kavaly v Turecku (2022/2656(RSP))

112

2022/C 465/09

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2022 o zprávách o pokračování odebírání orgánů v Číně (2022/2657(RSP))

117

2022/C 465/10

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2022 o soustavném tvrdém potlačování politické opozice v Kambodži (2022/2658(RSP))

120

2022/C 465/11

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2022 o politice v oblasti hospodářské soutěže – výroční zpráva za rok 2021 (2021/2185(INI))

124

2022/C 465/12

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2022 o ohrožení stability, bezpečnosti a demokracie v západní a sahelské Africe (2022/2650(RSP))

137

2022/C 465/13

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2022 o probíhajících slyšeních podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU týkajících se Polska a Maďarska (2022/2647(RSP))

147

2022/C 465/14

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2022 o aktuálním stavu spolupráce mezi EU a Moldavskem (2022/2651(RSP))

151

2022/C 465/15

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2022 o dopadu války proti Ukrajině na ženy (2022/2633(RSP))

155

2022/C 465/16

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2022 o dopadu ruské nezákonné agresivní války proti Ukrajině na odvětví dopravy a cestovního ruchu EU (2022/2643(RSP))

164


 

III   Přípravné akty

 

Evropský parlament

 

Úterý 3. května 2022

2022/C 465/17

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 o návrhu nařízení Rady o volbě poslanců Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, kterým se ruší rozhodnutí Rady (76/787/ESUO, EHS, Euratom) a Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách připojený k tomuto rozhodnutí (2020/2220(INL) – 2022/0902(APP))

171

2022/C 465/18

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 3. května 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění přílohy IV a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách (COM(2021)0656 – C9-0396/2021 – 2021/0340(COD))

199

2022/C 465/19

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o prodloužení doby použitelnosti volitelného mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání některého zboží a poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů a mechanismu rychlé reakce proti podvodům v oblasti DPH (COM(2022)0039 – C9-0053/2022 – 2022/0027(CNS))

209

2022/C 465/20

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 k návrhu rozhodnutí Rady o uplatňování ustanovení schengenského acquis v oblasti Schengenského informačního systému v Kyperské republice (COM(2021)0472 – C9-0350/2021 – 2021/0266(NLE))

210

2022/C 465/21

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 o návrhu, aby byl Lefteris Christoforou jmenován členem Účetního dvora (C9-0042/2022 – 2022/0802(NLE))

211

2022/C 465/22

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 o návrhu, aby byl George Marius Hyzler jmenován členem Účetního dvora (C9-0043/2022 – 2022/0803(NLE))

212

 

Středa 4. května 2022

2022/C 465/23

P9_TA(2022)0142
Posílení mandátu Europolu: spolupráce se soukromými subjekty, zpracování osobních údajů a podpora výzkumu a inovací ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. května 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/794, pokud jde o spolupráci Europolu se soukromými subjekty, zpracování osobních údajů Europolem na podporu vyšetřování trestné činnosti a úlohu Europolu v oblasti výzkumu a inovací (COM(2020)0796 – C9-0401/2020 – 2020/0349(COD))
P9_TC1-COD(2020)0349
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. května 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/ …, kterým se mění nařízení (EU) 2016/794, pokud jde o spolupráci Europolu se soukromými subjekty, zpracování osobních údajů Europolem pro usnadnění trestního vyšetřování a úlohu Europolu v oblasti výzkumu a inovací

213

2022/C 465/24

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 4. května 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (COM(2021)0223 – C9-0167/2021 – 2021/0114(COD))

217

2022/C 465/25

Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 8. dubna 2022, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2306, pokud jde o přechodná ustanovení pro potvrzení o kontrole vydávaná na Ukrajině (C(2022)02164 – 2022/2637(DEA))

255

 

Čtvrtek 5. května 2022

2022/C 465/26

P9_TA(2022)0198
Přechodná pravidla pro balení a označení na obalu veterinárních léčivých přípravků
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví přechodná pravidla pro balení a označení na obalu veterinárních léčivých přípravků registrovaných v souladu se směrnicí 2001/82/ES a nařízením (ES) č. 726/2004 (COM(2022)0076 – C9-0054/2022 – 2022/0053(COD))
P9_TC1-COD(2022)0053
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. května 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/…, kterým se stanoví přechodná pravidla pro balení a označení na obalu veterinárních léčivých přípravků registrovaných v souladu se směrnicí 2001/82/ES nebo nařízením (ES) č. 726/2004

257


Vysvětlivky k použitým symbolům

*

Postup konzultace

***

Postup souhlasu

***I

Řádný legislativní postup: první čtení

***II

Řádný legislativní postup: druhé čtení

***III

Řádný legislativní postup: třetí čtení

(Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu)

Pozměňovací návrhy Parlamentu:

Nové části textu jsou označeny tučně kurzivou . Vypuštěné části textu jsou označeny buď symbolem ▌nebo přeškrtnuty. Nahrazení se vyznačují tak, že nový text se označí tučně kurzivou a nahrazený text se vymaže nebo přeškrtne.

CS

 


6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/1


EVROPSKÝ PARLAMENT

ZASEDÁNÍ 2022–2023

Dílčí zasedání od 2. do 5. května 2022

Přijaté texty ze dne 4. května 2022, které se týkají udělení absolutoria za plnění rozpočtu 2020, byly uveřejněny v Úř. věst. L 258, 5.10.2022 .

PŘIJATÉ TEXTY

 


I Usnesení, doporučení a stanoviska

USNESENÍ

Evropský parlament

Úterý 3. května 2022

6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/2


P9_TA(2022)0135

Směrem k udržitelné modré ekonomice v EU: úloha odvětví rybolovu a akvakultury

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 Směrem k udržitelné modré ekonomice v EU: úloha odvětví rybolovu a akvakultury (2021/2188(INI))

(2022/C 465/01)

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. května 2021 o novém přístupu pro udržitelnou modrou ekonomiku v EU: přeměna modré ekonomiky EU pro udržitelnou budoucnost (COM(2021)0240),

s ohledem na články 3, 4, 13, 38, 43 a 349 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004 (2) (ENRAF),

s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (3),

s ohledem na sedmý akční program pro životní prostředí (EAP) a v něm obsažené pojmy, jako jsou meze naší planety a ekologické limity,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (4),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (5),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (6),

s ohledem na politickou dohodu mezi Parlamentem a Radou ze dne 11. března 2021 o Nástroji pro propojení Evropy na období 2021–2027,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380) a na své usnesení ze dne 9. června 2021 na toto téma (7),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381) a na své usnesení ze dne 20. října 2021 na toto téma (8),

s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Zpráva o modré ekonomice EU za rok 2021“ (9),

s ohledem na zprávu Komise z března 2021 o „kritériích udržitelnosti pro modrou ekonomiku“ (10),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. května 2021 nazvané „Strategické zásady pro udržitelnější a konkurenceschopnější akvakulturu EU na období 2021–2030“ (COM(2021)0236),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. července 2020 nazvané „Nový přístup k námořní strategii pro oblast Atlantského oceánu – 2. akční plán pro oblast Atlantiku: aktualizovaný akční plán pro udržitelnou, odolnou a konkurenceschopnou modrou ekonomiku v oblasti Atlantského oceánu v Evropské unii“ (COM(2020)0329),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. prosince 2020 s názvem „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ (COM(2020)0789),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. listopadu 2020 nazvané „Strategie EU pro využití potenciálu obnovitelné energie na moři pro klimaticky neutrální budoucnost“ (COM(2020)0741),

s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o využití potenciálu výzkumu a inovací v modré ekonomice pro vytvoření pracovních příležitostí a růstu (11),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2018 nazvané „Mezinárodní správa oceánů: agenda pro budoucnost našich oceánů v souvislosti s cíli udržitelného rozvoje do roku 2030“ (12),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o dopadu odpadků v moři na rybolov (13),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2021 o novém přístupu k námořní strategii pro oblast Atlantského oceánu (14),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 o dopadu mořských větrných parků a ostatních systémů výroby energie z obnovitelných zdrojů na odvětví rybolovu (15),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2021 o posílení partnerství s nejvzdálenějšími regiony Unie (16),

s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Paříži (Pařížská dohoda),

s ohledem na celosvětové pokyny a mezinárodní normy pro rybolov a akvakulturu, které vypracovala Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) ve spolupráci s EU jakožto členem,

s ohledem na zprávu organizace FAO nazvanou „Stav rybolovu a akvakultury ve světě 2020: udržitelnost v akci“,

s ohledem na iniciativu týkající se sítě modrých rybářských přístavů, kterou v červenci 2018 zahájila organizace FAO,

s ohledem na strategie modrého růstu na období 2016–2020 a 2021–2027 iniciované v přístavu ve městě Vigo (17),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ke sdělení Komise o novém přístupu pro udržitelnou modrou ekonomiku v EU – přeměně modré ekonomiky EU pro udržitelnou budoucnost (COM(2021)0240),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 2. prosince 2021 k udržitelné modré ekonomice a akvakultuře (NAT-VVI/020),

s ohledem na příslušnost parlamentního Výboru pro dopravu a cestovní ruch pro otázky námořního plánování a integrované námořní politiky,

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro dopravu a cestovní ruch,

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0089/2022),

A.

vzhledem k tomu, že modrá ekonomika EU zajišťuje 4,5 milionu přímých pracovních míst a zahrnuje všechna odvětví a sektory související s oceány, moři a pobřežími, ať už působí v mořském prostředí (např. lodní doprava, osobní námořní doprava, rybolov, výroba energie) nebo na pevnině (např. přístavy, loděnice, pobřežní cestovní ruch, akvakultura na pevnině); vzhledem k tomu, že se jedná o široký a rychle se vyvíjející segment našeho hospodářství, který v uplynulém desetiletí přijal významná opatření k modernizaci a diverzifikaci a který bude hrát důležitou úlohu při zlepšování environmentálního, sociálního a hospodářského rozvoje;

B.

vzhledem k tomu, že kdybychom celosvětovou modrou ekonomiku přirovnali k národnímu hospodářství, byla by sedmou největší ekonomikou na světě a oceán by jako hospodářská jednotka byl členem skupiny G7; vzhledem k tomu, že modrá ekonomika působí v největším ekosystému planety, neboť v oceánech se nachází 80 % všech forem života; vzhledem k tomu, že oceán nás obklopuje, živí nás a poskytuje nám zdroje, jež mají zásadní význam pro lidské zdraví, nemluvě o síti hospodářských vztahů;

C.

vzhledem k tomu, že rozvoj modré ekonomiky by mohl významně podpořit růst a hospodářský rozvoj, jakož i tvorbu pracovních míst, zejména v pobřežních a ostrovních zemích a regionech a v nejvzdálenějších regionech;

D.

vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu, zejména segment drobného, pobřežního a tradičního rybolovu, nebylo ve strategii EU pro modrou ekonomiku dostatečně zohledněno;

E.

vzhledem k tomu, že modrá ekonomika bude dále poskytovat nové příležitosti a vytvářet pracovní místa, zejména v oblastech, jako je obnovitelná energie z moří, modrá bioekonomika, biotechnologie a odsolování;

F.

vzhledem k tomu, že odvětvové priority pro rozvoj modré ekonomiky se mohou v jednotlivých členských státech lišit, a to na jedné straně v závislosti na výsledcích rozvoje tradičních nebo zavedených odvětví a na druhé straně na stávajících zdrojích a rozvojovém potenciálu nově vznikajících odvětví v jednotlivých členských státech;

G.

vzhledem k tomu, že využívání potenciálu modré ekonomiky nesmí sloužit jako záminka k tomu, aby se moře a oceány podřizovaly formám využívání zdrojů a modelům růstu, které se již ukázaly jako neudržitelné; vzhledem k tomu, že mořské a oceánské zdroje musí být využívány zásadně v souladu s potřebou jejich řádného řízení a ochrany, aniž by se měnila rovnováha mořských ekosystémů;

H.

vzhledem k tomu, že směrnice o územním plánování námořních prostor stanoví, že členské státy musí zohlednit vzájemné působení činností a způsobů využití, jako je akvakultura, rybolov a zařízení a infrastruktura pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jakož i podmořské kabely, a podporovat koexistenci příslušných činností a uplatňovat ekosystémový přístup;

I.

vzhledem k tomu, že modrá ekonomika, která se vyvíjí v rámci ekologických limitů, a tedy nejen rybolov a akvakultura, ale všechna dotčená mořská odvětví, musí rovněž obecně respektovat environmentální, sociální a hospodářský pilíř, má-li být považována za udržitelnou;

J.

vzhledem k tomu, že cílem společné rybářské politiky (SRP) je zaručit náležité zachování a řádné řízení mořských biologických zdrojů a zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a byly řízeny způsobem, jenž je v souladu s cílem dosáhnout přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti a přispět k dostupnosti dodávek potravin;

K.

vzhledem k tomu, že SRP by měla podporovat růst produktivity, důstojnou životní úroveň v odvětví rybolovu, včetně drobného rybolovu, a stabilní trhy a měla by zajistit dostupnost potravin;

L.

vzhledem k tomu, že podle cíle udržitelného rozvoje č. 14 je naprosto nezbytné chránit oceány, moře a mořské zdroje a podporovat jejich udržitelné využívání, zatímco podle cíle udržitelného rozvoje č. 2 je nezbytné zaručit zabezpečení potravin; vzhledem k tomu, že dílčí cíl 14.1 stanoví záměr zabránit do roku 2025 znečištění moří všeho druhu, zejména z činností na pevnině, včetně znečištění moří odpadky a živinami, a výrazně je snížit;

M.

vzhledem k tomu, že oceán má zásadní význam pro život na Zemi, neboť produkuje 50 % kyslíku v atmosféře, pohlcuje přibližně 25 % emisí oxidu uhličitého produkovaných člověkem a 90 % přebytečného tepla v klimatickém systému, a má význam i pro regulování globálního klimatu;

N.

vzhledem k tomu, že obnova, zachování, ochrana a udržitelné využívání biologické rozmanitosti moří má zásadní význam pro zdraví oceánů, jež obsahují miliony druhů, pro ochranu zdraví planety a pro budování základů pro mořské a námořní hospodářské činnosti;

O.

vzhledem k tomu, že shromažďování údajů pro vědecké monitorování a posuzování populací v mořích a oceánech, včetně posuzování toho, zda se tyto populace nacházejí v bezpečných biologických mezích, má pro jejich udržitelné řízení zásadní význam;

P.

vzhledem k tomu, že významné části oceánů a mořského dna jsou i nadále neprozkoumané, zejména hlubokomořské oblasti, a vzhledem k tomu, že je zapotřebí dalšího výzkumu, aby byla zajištěna plná udržitelnost veškerých činností v rámci modré ekonomiky;

Q.

vzhledem k tomu, že rybolov a akvakultura jsou v modré ekonomice klíčovými odvětvími a jsou významným zdrojem bílkovin a stopových živin, které jsou nezbytné pro zabezpečení potravin a lidské zdraví;

R.

vzhledem k tomu, že mořská biologická rozmanitost v Evropě je pod tlakem a vysoký podíl hodnocených mořských druhů a stanovišť se nachází v „nepříznivém“ nebo „neznámém stavu z hlediska ochrany“; vzhledem k tomu, že úbytek biologické rozmanitosti v mořích má významný environmentální, sociální a hospodářský dopad na odvětví rybolovu v EU, na pobřežní a ostrovní území a na nejvzdálenější regiony, a je proto třeba toto ubývání rozmanitosti zvrátit; vzhledem k tomu, že biologickou rozmanitost je třeba obnovovat ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami, zejména s odvětvím rybolovu a vědeckou komunitou;

S.

vzhledem k tomu, že pobřežní a ostrovní komunity jsou klíčovými aktéry v diskusi o potenciálu modré ekonomiky a způsobech jeho využití;

T.

vzhledem k tomu, že rybáři a chovatelé ryb v EU hrají v celé Unii zásadní úlohu, pokud jde o ochranu a podporu územní identity, kulturních tradic, zajišťování potravin, zaměstnanosti a příjmů;

U.

vzhledem k tomu, že drobný tradiční rybolov se vyznačuje specifickými rysy a má specifické potřeby;

V.

vzhledem k tomu, že odvětví rekreačního rybolovu může přispět k diverzifikaci příjmů pobřežních komunit jako vysoce hodnotná a udržitelná aktivita v oblasti cestovního ruchu;

W.

vzhledem k tomu, že ženy hrají v odvětví rybolovu a akvakultury významnou roli; vzhledem k tomu, že je třeba zvýšit jejich viditelnost a zajistit rovný přístup k zaměstnání v tomto odvětví, jakož i odpovídající právní uznání;

X.

vzhledem k tomu, že cíle udržitelného rozvoje OSN č. 3, 6, 9 a 12 zdůrazňují význam zdraví zvířat, kvalitní vody, udržitelných inovací a udržitelné spotřeby a výroby v modré ekonomice;

Y.

vzhledem k tomu, že zdraví a dobré životní podmínky vodních živočichů souvisejí s kvalitou potravinářských produktů; vzhledem k tomu, že špatné životní podmínky zvířat a špatný chov mohou zvýšit riziko onemocnění a chorob;

Z.

vzhledem k tomu, že zemědělství na pevnině má významný dopad na mořské ekosystémy a rybolov, zejména pak používání dusíkatých hnojiv a eutrofizace vodního prostředí;

AA.

vzhledem k tomu, že rybáři hrají velmi důležitou roli při sběru odpadků zanechaných v moři, ať už díky tomu, že provádějí cílené kampaně, nebo že náhodně sbírají odpadky během rybolovných činností;

AB.

vzhledem k tomu, že cílů stanovených na rok 2020, jimiž byl dobrý stav životního prostředí evropských moří a ukončení nadměrného rybolovu, nebylo dosaženo;

AC.

vzhledem k tomu, že v roce 2018 představovalo odvětví rybolovu v EU přibližně 163 600 pracovních míst, přičemž loďstva v roce 2019 ulovila přibližně 4,1 milionu tun živých ryb; vzhledem k tomu, že v roce 2018 byla v EU 27 vyprodukována 1,1 milionu tun vodních organismů v hodnotě 3,7 miliardy EUR (18);

AD.

vzhledem k tomu, že EU je čistým dovozcem produktů rybolovu a akvakultury a je i nadále závislá na dovozu většiny své spotřeby potravin z vodních zdrojů, neboť v roce 2018 se na celosvětové hodnotě dovozu podílela z 34 %; vzhledem k tomu, že produkty rybolovu dovážené do EU musí dodržovat přinejmenším podobné normy udržitelnosti jako produkty EU; vzhledem k tomu, že dovoz produktů rybolovu do EU musí být přímo spjat s udržitelnými pracovními místy v odvětvích dovozu, zpracování a maloobchodu;

AE.

vzhledem k tomu, že na rybolov, akvakulturu a pobřežní komunity v EU již mají dopad účinky změny klimatu; vzhledem k tomu, že klimatická krize má významný dopad na zdraví evropských moří, což má nepříznivý vliv na odolnost modré ekonomiky, zejména rybolovu a akvakultury;

AF.

vzhledem k tomu, že koronavirová pandemie zasáhla několik odvětví modré ekonomiky, zejména pobřežní a námořní cestovní ruch; vzhledem k tomu, že modrá ekonomika by mohla pomoci napravit hospodářské a sociální škody způsobené současnou krizí;

AG.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 měla významný hospodářský dopad na osoby zaměstnané v odvětví rybolovu a akvakultury v důsledku kombinovaných dopadů klesající poptávky a nevhodných podmínek na mnoha plavidlech pro zajištění zdraví a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že narušení trhu způsobené pandemií negativně ovlivnilo rybáře v celé EU; vzhledem k tomu, že rybáři přesto dokázali zajistit kvalitní dodávky potravin, a právě proto je třeba rybářům věnovat zvláštní pozornost, neboť jsou důležití pro zabezpečení dodávek potravin v EU;

AH.

vzhledem k tomu, že pandemická situace ukázala, jak je pro celosvětové zdraví a budoucnost potravinových systémů důležité odolné životní prostředí podporované udržitelnými postupy při správě jeho zdrojů;

AI.

vzhledem k tomu, že pobřežní komunity potřebují diverzifikovat své zdroje příjmů, aby ustály hospodářské a sociální otřesy;

AJ.

vzhledem k tomu, že pokud jde o diverzifikaci příjmů, pobřežní a odlehlé komunity musí pracovat na tom, aby byly odolné vůči otřesům, jako jsou otřesy vyvolané změnou klimatu;

AK.

vzhledem k tomu, že pilířem modré ekonomiky je námořní a pobřežní cestovní ruch, přičemž více než polovina turistických ubytovacích zařízení v EU se nachází v pobřežních oblastech a 30 % přenocování probíhá v přímořských střediscích; vzhledem k tomu, že sdělení Komise o cestovním ruchu a dopravě v roce 2020 a v dalších letech (COM(2020)0550) zdůrazňuje význam ochrany a obnovy krajinného a mořského přírodního kapitálu Evropy;

AL.

vzhledem k tomu, že námořní a pobřežní cestovní ruch představuje 60 % pracovních míst v modré ekonomice; vzhledem k tomu, že konkurenceschopná, odolná a sociálně spravedlivá modrá ekonomika potřebuje vysoce kvalifikované a zkušené odborníky; vzhledem k tomu, že „modrá pracovní místa“ mohou podpořit růst a profesní příležitosti;

AM.

vzhledem k tomu, že cestovní ruch spojený s rekreačním rybolovem má potenciál stát se novým zdrojem příjmů pro pobřežní komunity a zároveň zajistit udržitelnost a dobrý stav rybích populací a přinášet společenské a zdravotní výhody;

AN.

vzhledem k tomu, že rekreační rybolov je již nyní udržitelnou a vysoce hodnotnou alternativou cestovního ruchu a doplňkovou aktivitou mnoha obcí v Evropě; vzhledem k tomu, že zejména po pandemii způsobené onemocněním COVID-19 v řadě zemí roste zájem o rekreační rybolov;

AO.

vzhledem k tomu, že rozvoj udržitelné infrastruktury v pobřežních regionech napomůže zachování biologické rozmanitosti, pobřežních ekosystémů a krajiny, což posílí udržitelný rozvoj cestovního ruchu a hospodářství pobřežních regionů;

AP.

vzhledem k tomu, že modrá ekonomika má zásadní význam pro prosperitu nejvzdálenějších regionů, které jsou v důsledku své izolace obzvláště závislé na činnostech založených na modré ekonomice, jako je námořní doprava, lodní doprava a cestovní ruch;

AQ.

vzhledem k tomu, že přístavy hrají zásadní roli v plnění cílů udržitelné modré ekonomiky, a vzhledem k tomu, že zvýšení udržitelnosti přístavů podpoří udržitelný rozvoj pobřežních komunit; vzhledem k tomu, že přístavy jsou důležitými uzly z hlediska přepravy zboží a cestujících v nejvzdálenějších regionech;

AR.

vzhledem k tomu, že přístavy mají zásadní význam pro propojení a hospodářství regionů a zemí a hrají důležitou úlohu při podpoře udržitelného rozvoje, který přispívá k řešení úbytku biologické rozmanitosti, jak se uvádí v nové strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030; vzhledem k tomu, že se bude vyvíjet i úloha přístavů, neboť průmyslové prostředí v Evropě se mění (například díky rozvoji obnovitelných zdrojů energie na moři);

AS.

vzhledem k tomu, že loděnice EU by mohly využít příležitostí plynoucích z rychle rostoucího inovativního trhu s energeticky účinnými servisními plavidly;

AT.

vzhledem k tomu, že různé činnosti související s modrou ekonomikou v tomtéž prostoru vyvolávají konkurenci, znečištění a konflikty v oblasti řízení námořních prostor, které mají dopad především na rybolovnou činnost, a zejména na drobný rybolov a pobřežní komunity; vzhledem k tomu, že územní plánování námořních prostor má zásadní význam pro to, aby se zabránilo nárůstu konkurence a konfliktům v oblasti řízení námořních prostor;

AU.

vzhledem k tomu, že členské státy by měly prostřednictvím svých územních plánů námořních prostor přispívat k udržitelnému rozvoji energetických odvětví na moři, námořní dopravy, odvětví rybolovu a akvakultury a k zachování, ochraně a zlepšování životního prostředí, včetně odolnosti vůči dopadům změny klimatu; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu by měla být zájmům rybolovu a akvakultury věnována zvláštní pozornost a neměly by být odsunuty na okraj při pokračování práce členských států a následných revizích vnitrostátních územních plánů námořních prostor;

AV.

vzhledem k tomu, že cílem Pařížské dohody je omezit globální oteplování na úroveň výrazně nižší než 2, nejlépe 1,5 stupně Celsia ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí;

AW.

vzhledem k tomu, že zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu přináší důkazy o tom, že spojení vědeckých poznatků se znalostmi místních a původních obyvatel je přínosné pro zlepšení odolnosti;

AX.

vzhledem k tomu, že EU usiluje o dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 v souladu s cíli Zelené dohody; vzhledem k tomu, že EU navrhla cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 %; vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje energie na moři jsou jednou z možností, kterou mohou členské státy zvolit k dosažení tohoto cíle; vzhledem k tomu, že by měly hrát klíčovou roli při dosahování těchto cílů prostřednictvím integrovaného přístupu zohledňujícího tři pilíře udržitelnosti;

AY.

vzhledem k tomu, že v rámci strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 je třeba vypracovat návrh právně závazných cílů pro obnovu přírody v souladu s cílem chránit 30 % mořských oblastí EU, z čehož by 10 % mělo podléhat přísným ochranným opatřením;

AZ.

vzhledem k tomu, že pro každý z mořských regionů EU jsou zapotřebí zvláštní pokyny a řádné plánování, pokud jde o cíle, jichž má být dosaženo v chráněných mořských oblastech;

BA.

vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony jsou skutečnými přírodními laboratořemi s bohatou biologickou rozmanitostí a jsou opravdovými přírodními svatyněmi, které je třeba naléhavě chránit, zejména kvůli jejich převážně souostrovnímu charakteru a významným pobřežním oblastem;

BB.

vzhledem k tomu, že řízení ekosystémů vyžaduje holistický přístup, který zohledňuje všechny příčiny úbytku biologické rozmanitosti, jako je změna klimatu, okyselování oceánů, výskyt nepůvodních druhů, pobřežní eroze atd.; vzhledem k tomu, že je nezbytné přijmout globální vizi, rámec a ekosystémový přístup pro řízení a zachování mořských zdrojů;

BC.

vzhledem k tomu, že změna klimatu stále více mění rozšíření a migrační vzorce různých druhů ryb a ovlivňuje drobný rybolov v rozvojových zemích, které jsou vůči jejím dopadům zranitelnější;

BD.

vzhledem k tomu, že nezákonný rybolov je hlavní hrozbou pro mořské zdroje, neboť vyčerpává populace ryb, ničí mořská stanoviště, vytváří nekalou konkurenci a ohrožuje živobytí pobřežních komunit a ostrovní rybolov;

BE.

vzhledem k tomu, že pro splnění cílů udržitelnosti tohoto odvětví je nezbytné, aby členské státy zavedly jednoduchý, transparentní a účinný kontrolní režim EU v oblasti rybolovu;

BF.

vzhledem k tomu, že pokud jde o diverzifikaci spotřeby, je pro chování spotřebitelů zásadní přístup k informacím o výživových hodnotách, původu a místu produkce;

Globální přístup k modré ekonomice EU

1.

vítá novou strategii Komise pro udržitelnou modrou ekonomiku EU; vyjadřuje však politování nad tím, že pro různá odvětví, zejména pro rybolov a akvakulturu jako důležitá odvětví modré ekonomiky, nejsou stanoveny konkrétní cíle; poukazuje na to, že nové legislativní návrhy a akční plány musí být vždy založeny na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích a na posouzeních environmentálních, sociálních a hospodářských dopadů;

2.

požaduje širokou definici modré ekonomiky, která by zahrnovala všechny odvětvové a meziodvětvové činnosti související s oceány, moři a pobřežními oblastmi, včetně přímých a nepřímých podpůrných činností, a v níž by bylo náležitě zohledněno odvětví rybolovu; upozorňuje na průřezový význam inovací pro všechny tyto činnosti, ať už jsou tradiční, nebo nově vznikající;

3.

upozorňuje, že je nutné podporovat integrovaný přístup k různým odvětvím modré ekonomiky, uznat a respektovat priority členských států a podporovat je při naplňování těchto priorit;

4.

zdůrazňuje, že odvětví modré ekonomiky celkově hraje klíčovou úlohu zejména v nejvzdálenějších regionech a může přispět ke zmírnění dopadu klimatických změn, k podpoře řešení inspirovaných přírodou a lepšímu využívání mořských a vodních zdrojů;

5.

upozorňuje na negativní trendy a zřetelný úpadek některých tradičnějších odvětví modré ekonomiky (mimo jiné rybolovu, stavby a opravy lodí), zejména v regionech, kde tvoří skutečný základ hospodářství a stimulují ekonomické aktivity v obou směrech výrobního řetězce, vytvářejí pracovní místa a podporují růst; domnívá se, že žádná strategie modré ekonomiky by neměla opomíjet tyto činnosti a regiony a měla by klást důraz na potenciál inovací tento zaznamenaný úpadek zvrátit;

6.

zdůrazňuje, že podpora modré ekonomiky je klíčem k oživení hospodářství jako celku a k obnově hospodářských a sociálních aspektů několika odvětví, jako je doprava či cestovní ruch, jež byla vážně postižena pandemií COVID-19;

7.

vyzývá k lepšímu a koordinovanějšímu provádění všech dostupných finančních nástrojů, včetně strukturálních a investičních fondů, s cílem lépe podporovat strategii modré ekonomiky;

8.

vyzývá Komisi, aby v úzké koordinaci s členskými státy posoudila specifické potřeby odvětví rybolovu v souvislosti s financováním modré ekonomiky (na odvětvové, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni) s cílem využít jeho potenciál růstu a tvorby pracovních míst;

9.

zdůrazňuje, že rozvoj modré ekonomiky vyžaduje větší investice do znalostí a že pro lepší pochopení mořského prostředí musí EU a členské státy poskytnout značné finanční prostředky v rámci opatření, která zajistí kontinuitu a předvídatelnost v dlouhodobém horizontu;

10.

zdůrazňuje, že je zapotřebí poskytovat odpovídající finanční podporu modré ekonomice s cílem umožnit rozsáhlé investice do výzkumu, technologií a infrastruktury na úrovni EU a členských států; vyzývá proto Komisi a průmyslová odvětví, aby posoudily, jaký přínos by mělo vytvoření partnerství EU pro námořní dopravu, a to i se soukromým sektorem, na úrovni EU a na mezinárodní úrovni, jejichž cílem by bylo řešit současné problémy v oblasti mezinárodního obchodu a dodavatelského řetězce, podpořit inovace a konkurenceschopnost v rámci tohoto odvětví, přispět k dekarbonizaci, vytvořit infrastrukturu pro elektřinu z pevniny, pro nakládku a dodávky alternativních paliv v přístavech a nákladních terminálech a vypracovat pro přístavy na pobřeží Atlantiku a Středozemního a Baltského moře plány pro nakládání s odpady; vítá proto vytvoření evropského partnerství pro klimaticky neutrální, udržitelnou a produktivní modrou ekonomiku, jehož cílem je sladit priority členských států, regionů a EU v oblasti výzkumu a inovací;

11.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly nové projekty a nové nástroje pro všechny zúčastněné strany modré ekonomiky, aby při své činnosti vycházely z odpovědného a udržitelného využívání přírodních zdrojů, dekarbonizace a oběhového hospodářství; zdůrazňuje, že udržitelná modrá ekonomika se musí rozvíjet v rámci ekologických limitů, musí být založena na vědeckých doporučeních a podporovat zdravé mořské prostředí;

12.

zdůrazňuje, že vůči všem odvětvím modré ekonomiky je třeba uplatňovat integrovaný ekosystémový přístup;

13.

vyzývá Komisi, aby předložila legislativní a nelegislativní iniciativy, a to na základě posouzení dopadů těchto iniciativ na odvětví rybolovu a akvakultury, a zajistila, aby se modrá ekonomika stala základním pilířem pro plnění celkových cílů Zelené dohody pro Evropu a souvisejících následných strategií EU; zdůrazňuje, že transformace, kterou musí modrá ekonomika projít, bude hnací silou inovací a podnítí tvorbu pracovních míst a hospodářských příležitostí;

14.

zdůrazňuje, že pobřežní komunity a komunity závislé na oceánech mohou přispět k rozvoji udržitelného odvětví modré ekonomiky, které zohlední jejich zvláštní situaci a potřeby; zdůrazňuje, že mohou vést rozmanité pilotní projekty, jako jsou projekty týkající se technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů na moři, rozvoje činností inspirovaných přírodou a přínosu udržitelného rybolovu a akvakultury pro zdravé, odolné a bezpečné potravinové systémy;

15.

domnívá se, že pobřežní a ostrovní komunity, zejména ty, které se zabývají rybolovem, by měly být plně zapojeny do všech fází rozvoje modré ekonomiky, což je nezbytnou podmínkou pro využití jejího potenciálu z hlediska inovací, pracovních míst, prosperity a udržitelného rozvoje;

16.

zdůrazňuje, že je zapotřebí holistický přístup ke všem odvětvím modré ekonomiky, který náležitě zohlední jejich vzájemné vazby, aby se zajistilo, že činnosti jednoho odvětví nebudou bránit činnostem druhého odvětví nebo nepovedou ke vzájemným konfliktům; upozorňuje, že to má význam i pro ochranu mořského prostředí; zdůrazňuje potřebu inkluzivního a meziodvětvového územního plánování námořních prostor založeného na spolupráci; v této souvislosti zdůrazňuje význam účinného ekosystémového územního plánování námořních prostor pro dosažení ekologických, sociálních a hospodářských cílů, mimo jiné v souvislosti s přechodem na klimaticky neutrální společnost; je toho názoru, že územní plánování námořních prostor vytvoří synergie mezi odvětvími a zajistí živobytí rybářů; vyjadřuje politování nad tím, že většina členských států odložila vypracování územních plánů námořních prostor, jak požaduje směrnice 2014/89/EU; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby v roce 2022 včas předložila přezkum směrnice a v případě potřeby jej doplnila o nápravné iniciativy;

17.

zdůrazňuje, že iniciativy, které povedou k naplnění nové vize udržitelné modré ekonomiky v EU, musí brát v úvahu interakce mezi pevninou a mořem;

18.

zdůrazňuje, že je důležité uzavřít dvoustranné dohody o partnerství se třetími zeměmi, zejména dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a o boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu; zdůrazňuje, že dvoustranné dohody o partnerství by měly usilovat o dodržování nejvyšších kritérií environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti a měly by vycházet z nejlepších dostupných vědeckých poznatků;

19.

je znepokojen případy nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu mimo vody EU; připomíná, že nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, jejž usnadňuje plavba pod výhodnou vlajkou, ohrožuje zabezpečení potravin i živobytí obyvatel pobřežních zemí a zároveň vytváří živnou půdu pro pirátství; vyzývá k vytvoření silného globálního systému odrazujících sankcí a k zavedení mnohostranného přístupu k boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu; zdůrazňuje, že je třeba omezit používání výhodných vlajek a praktiky výměny vlajky a řešit překládku na moři, neboť se jedná o důležité nástroje pro odstranění mezer v předpisech o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu; obecněji vyzývá EU, aby posílila budování protikorupčních kapacit tím, že podpoří spolupráci mezi vnitrostátními agenturami, prohloubí mezinárodní spolupráci, zlepší dohled nad subjekty v oblasti rybolovu v rozvojových zemích s podporou EU a podpoří regionální střediska pro sledování, kontrolu a dohled a pracovní skupiny;

20.

zdůrazňuje, že proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu je třeba bojovat nepřetržitě, účinně a komplexně; vyzývá Komisi, aby přehodnotila svá jednání se státy, které dostaly tzv. žlutou kartu; zdůrazňuje význam sledovatelnosti produktů a zákazu dovozu mořských produktů pocházejících z nezákonného rybolovu; vyzývá členské státy, aby zaujaly skutečně tvrdý přístup k vykládkám lodí z podezřelých třetích zemí;

21.

zdůrazňuje, že je důležité posílit dialog se zeměmi ležícími na pobřeží Středozemního moře, zejména se zeměmi na jižním pobřeží, a zvýšit financování projektů zaměřených na mezinárodní spolupráci v odvětvích modré ekonomiky (Interreg Next Med, program Interreg Euro-MED na období 2021–2027, Switch Med atd.);

22.

zdůrazňuje, že některá loďstva ze zemí mimo EU, která provozují rybolov ve stejných oblastech a vyvážejí produkty rybolovu na evropský trh, mají nižší normy udržitelnosti, což má negativní dopad na konkurenceschopnost evropských rybářů;

23.

zdůrazňuje, že je třeba vytvořit rovné podmínky pro produkty dovážené ze třetích zemí a zajistit, aby všechny produkty rybolovu a akvakultury, které jsou spotřebovávány v EU, byly vyráběny v rámci udržitelných potravinových systémů a byly v souladu s cíli Zelené dohody; vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření k zajištění všeobecného spravedlivého konkurenčního prostředí v rámci Světové obchodní organizace, a zejména v obchodních dohodách EU;

24.

vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v posilování práv a zlepšování pracovních podmínek příslušníků třetích zemí pracujících na plavidlech EU a aby zajistily důstojnou mzdu pro všechny, kteří pracují v odvětví rybolovu a akvakultury a ve všech ostatních odvětvích modré ekonomiky;

25.

zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci a koordinovat opatření s probíhajícími mnohostrannými fóry, jako je Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, Úmluva o biologické rozmanitosti, jakož i Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 a další související mezinárodní a mnohostranné procesy, s cílem podpořit ochranu, zachování, udržitelné řízení a obnovu mořské a sladkovodní biologické rozmanitosti a zároveň přispět k dosažení dalších cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že COP15 v čínském Kunmingu nabízí dobrou příležitost dohodnout se na globálních opatřeních v tomto ohledu;

26.

bere na vědomí cíl chránit do roku 2030 30 % světových oceánů, varuje však, že by k tomu nemělo docházet na úkor zabezpečení potravin, rybářů a producentů akvakultury, původních obyvatel a místních komunit;

27.

vítá závazek Komise vyhlásit tři rozsáhlé chráněné mořské oblasti v Jižním oceánu; lituje, že se Komisi pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR) v roce 2021 opět nepodařilo dosáhnout dohody o těchto chráněných oblastech;

28.

zdůrazňuje úlohu místních a regionálních orgánů, které jsou odpovědné za pomoc při určování a vymezování dalších chráněných mořských oblastí spolu s členskými státy;

29.

připomíná, že rostoucí počet výzkumů, zejména zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu, ukazuje, že cílů v oblasti biologické rozmanitosti a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně se dosahuje lépe, pokud mají rybáři a místní komunity přímou kontrolu nad řízením zdrojů, na nichž závisí; zdůrazňuje, že ekosystémy spravované pobřežními komunitami patří k nejbohatším a nejproduktivnějším a rovněž přispívají k přizpůsobení pobřežních oblastí důsledkům změny klimatu; zdůrazňuje rizika „zabírání oceánů“ z hlediska územního plánování námořních prostor; zdůrazňuje proto, že je třeba zajistit drobný rybolov a odpovědnou správu držby a pohnat k odpovědnosti oprávněné osoby podniků EU působících v odvětví modré ekonomiky v případě, že jejich činnost porušuje lidská práva;

30.

vyzývá EU a partnerské země, aby se ve svých strategiích zaměřených na zmírňování změny klimatu spoléhaly na znalosti původních obyvatel a aby aktivně podporovaly participativní řízení, které se osvědčilo jako účinné při zvyšování odolnosti pobřežních komunit;

31.

domnívá se, že v rámci mezinárodní správy oceánů by se měl zaujmout meziodvětvový přístup k modré ekonomice a zároveň by se mělo zajistit rovné zacházení se všemi hospodářskými činnostmi na mořích; podporuje uznání oceánů za společný statek lidstva a žádá, aby dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu byly vždy v souladu s cíli udržitelného rozvoje pro rok 2030, environmentálními závazky a cíli EU a povinnostmi a cíli společné rybářské politiky;

32.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že odvětvová podpora poskytovaná v rámci dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu často nepřináší přímý prospěch místním rybářským a pobřežním komunitám ve třetích zemích, a proto vyzývá Komisi, aby úzce propojila dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu s plánováním udržitelného rozvoje EU;

33.

zdůrazňuje, že dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu se musí stát nástrojem pro rozvoj místních modrých ekonomik; domnívá se, že kvůli nedostatku údajů je obtížné posoudit přínos dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu k dosažení cílů udržitelného rozvoje v partnerských zemích; naléhavě vyzývá EU, aby zvýšila transparentnost, sběr údajů (zejména o úlovcích, registraci plavidel a pracovních podmínkách) a požadavky na podávání zpráv v dohodách o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a aby zavedla centralizovanou sociální a hospodářskou databázi pro všechna plavidla EU bez ohledu na to, kde vyvíjejí svou činnost;

34.

zdůrazňuje, že je třeba zapojit všechny zúčastněné strany do jednání o dohodách o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a během jejich provádění a zajistit, aby byly zohledněny potřeby komunit, jichž se tato partnerství týkají nejvíce;

35.

vyjadřuje politování nad nedostatečným monitorováním provádění a řádného využívání finančních prostředků; je znepokojen tím, že z odvětvové podpory v rámci dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu často nemají přímý prospěch drobní rybáři; vyzývá Komisi, aby úzce propojila dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu s rozvojovou pomocí EU za účelem zvýšení přidané hodnoty pro pobřežní komunity; dále vyzývá Komisi, aby aktivně zveřejňovala výroční zprávy o způsobech využívání odvětvové podpory s cílem lépe sledovat využívání veřejných prostředků EU;

36.

vítá úlohu regionálních úmluv pro mořské prostředí a regionálních organizací pro řízení rybolovu; vyzývá Komisi, aby navrhla ambiciózní mandáty regionálním organizacím pro řízení rybolovu s cílem chránit rybolovné zdroje v rozvojových zemích a mezinárodních vodách, zejména lepším řízením populací druhů, jako je tropický tuňák, snížením výmětů, uplatňováním přístupu předběžné opatrnosti k zajištění ochrany ohrožených druhů a zranitelných mořských ekosystémů a zlepšením dostupných údajů, dodržování předpisů a transparentnosti rozhodování;

37.

obecněji vyzývá ke zlepšení postupů řízení a monitorování rybolovu a k rozvoji používání ekoznaček a nových technologií, jako je blockchain, s cílem zlepšit sledovatelnost produktů;

38.

vyzývá EU, aby poskytla technickou pomoc výrobcům z rozvojových zemí, zejména drobným výrobcům;

39.

připomíná, že všechny státy zapojené do rybolovu v západní Africe by měly zřídit regionální organizaci pro řízení rybolovu – zejména kvůli lovu sdílených populací, jako jsou malé pelagické ryby –, jak to vyžaduje mezinárodní právo, příslušné vnitrostátní právní předpisy, celoafrické a regionální rybářské politiky a další nástroje; domnívá se, že tento režim řízení by měl být v souladu s přístupem předběžné opatrnosti a přístupem založeným na ekosystémech a měl by zajistit, aby celkové přípustné odlovy byly v rámci bezpečných biologických limitů;

40.

naléhavě vyzývá EU, aby účinně podporovala a chránila drobný rybolov v Africe, který je hlavním zdrojem obživy z oceánů, jakožto základní kámen budoucí modré pracovní skupiny EU-Afrika, například financováním provádění mezinárodních pokynů FAO pro udržitelný drobný rybolov;

41.

zdůrazňuje, že výroba rybí moučky a rybího tuku, kromě jiných faktorů, může přispívat v rozvojových zemích k nadměrnému rybolovu, zejména v západní Africe; vyzývá k zavedení povinných opatření náležité péče s cílem zajistit, aby celý dodavatelský řetězec odvětví mořských plodů byl spravedlivý, plně vysledovatelný, nevyužíval produkty nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a nebyl spojen s porušováním lidských práv, včetně obchodování s lidmi a otroctví;

42.

vítá úlohu regionálních úmluv pro mořské prostředí a regionálních organizací pro řízení rybolovu při posilování správy založené na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích, které by měly být snadno dostupné všem subjektům;

43.

vyzývá Komisi, aby navrhla ambiciózní mandáty regionálním organizacím pro řízení rybolovu s cílem chránit rybolovné zdroje v rozvojových zemích a mezinárodních vodách, zejména pokud jde o zlepšení řízení populací druhů, jako je tropický tuňák, snížení výmětů, uplatňování přístupu předběžné opatrnosti k ochraně ohrožených druhů a zranitelných mořských ekosystémů a zlepšení dostupnosti údajů, dodržování předpisů a transparentní rozhodování;

44.

vyzývá Komisi, aby aktivně usilovala o začlenění cílů v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování jejích dopadů do dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a do rozhodování regionálních organizací pro řízení rybolovu a podporovala je;

45.

vyzývá k přijetí opatření EU a členských států, která zvýší úsilí o zlepšení celosvětové správy rybolovu, zejména prostřednictvím mechanismů, jako je iniciativa pro transparentnost rybolovu (FiTI);

46.

připomíná, že udržitelné řízení zdrojů založené na nejlepších dostupných vědeckých doporučeních a nejlepších posouzeních socioekonomických dopadů musí být klíčovou prioritou pro dosažení cílů strategické agendy EU a musí být také zahrnuto do dvoustranných dohod o partnerství;

47.

zdůrazňuje, že modrá ekonomika zahrnuje více činností, jež jdou nad rámec činností tradičních, že rozvoj nových činností by měl být vždy doprovázen studiemi dopadu a že je nutné zaujmout transparentní vědecký přístup a zajistit účinné konzultace a rovnocenné zapojení všech dotčených odvětví, aby se usnadnila udržitelná organizace těchto činností v rámci modré ekonomiky;

48.

zdůrazňuje, že námořní odvětví je klíčovým článkem mezinárodního propojení, globálního obchodního systému, hospodářství EU, její konkurenceschopnosti a jejích regionů; zdůrazňuje, že je třeba posílit úlohu přístavů, investovat do inteligentních infrastruktur a rozvíjet a řídit přístavy, díky čemuž by bylo možné navýšit jejich kapacity, tak aby odpovídaly růstu obchodu;

49.

vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do přístavů na pobřeží EU, přičemž by se měly zaměřit na chybějící spojení s vnitrozemím s celkovým cílem zvýšit odolnost dopravy a proměnit přístavy v logistické platformy a strategické klastry pro multimodální dopravu a výrobu, ukládání a distribuci energie a pro cestovní ruch; zdůrazňuje, že je důležité, aby jedním z cílů Mezinárodní námořní organizace bylo vytvořit tržní nástroj pro snížení emisí skleníkových plynů z námořní dopravy, v jehož rámci bude uplatňován systém kompenzace emisí uhlíku v mezinárodní lodní dopravě a který zajistí realistickou cestu ke snížení emisí;

50.

zdůrazňuje, že cílem sdělení Komise o strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu je uvést první plavidla s nulovými emisemi na trh do roku 2030 a že EU již financovala rozsáhlý výzkum v oblasti hybridizace a elektrifikace plavidel prostřednictvím programu Horizont 2020; vyzývá Komisi, aby ještě zvýšila svou podporu pro elektrická plavidla na krátké trasy;

51.

vyzývá Komisi a členské státy, aby dokončily prioritní projekty zahrnuté do transevropské dopravní sítě (TEN-T) v Atlantiku a Středozemním a Baltském moři, zejména v přeshraničních oblastech a v souvislosti s budoucími hlavními směry TEN-T a Nástrojem pro propojení Evropy na období 2021–2027, aby podporovaly plný rozvoj mořských dálnic sítě TEN-T s cílem lépe integrovat pobřežní plavbu, ve větší míře distribuovat zboží prostřednictvím přístavů spojujících ostrovy s pevninou a rozvíjet komplexní multimodální dopravní systém a aby tuto síť zjednodušily a investovaly do ní odpovídající finanční prostředky; zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit plynulé a udržitelné dopravní řetězce pro cestující a náklad ve všech druzích dopravy, a zejména v železniční, námořní a vnitrozemské vodní dopravě; domnívá se, že tyto projekty by se měly zejména zaměřit na potřeby okrajových, ostrovních a nejvzdálenějších regionů Atlantiku a Středozemního a Baltského moře v oblasti propojenosti a dostupnosti;

52.

zdůrazňuje, že přístavy lze využít k posílení modré ekonomiky, neboť hrají zásadní úlohu v hospodářských činnostech tohoto odvětví, a k zajištění jejího přechodu k udržitelné a inteligentní mobilitě v souladu se zásadami Zelené dohody pro Evropu; vyzývá Komisi, aby vyčlenila více finančních prostředků EU na zlepšení účinnosti dopravy a přístupnosti hlavních přístavů TEN-T a na snížení nákladů, včetně investic do průběžného bagrování, prohlubování kanálů a dalších opatření na budování kapacit ve vybraných přístavech; připomíná Komisi a členským státům, že je třeba dále investovat do udržitelné a inteligentní přístavní infrastruktury, aby se přístavy mohly stát multimodálními uzly mobility a dopravy a energetickými uzly pro integrované elektrické soustavy, jakož i uzly využívajícími vodík a jiná alternativní paliva a zkušebními místy pro opětovné využívání odpadu a oběhové hospodářství;

53.

blahopřeje přístavu Vigo k tomu, že se stal průkopnickým přístavem EU, neboť jako první provedl evropskou strategii modrého růstu;

54.

vítá iniciativu FAO týkající se sítě modrých rybářských přístavů, jejímž cílem je vypracovat pokyny týkající se osvědčených mezinárodních postupů pro rybářské přístavy, které přecházejí na modely modré ekonomiky, a zlepšit tak jejich udržitelnost prostřednictvím ochrany životního prostředí a podpory sociálních a hospodářských přínosů; podporuje zřízení stálé kanceláře FAO v přístavu Vigo za účelem rozvoje a správy globální sítě modrých přístavů;

Odolnost, konkurenceschopnost a pracovní místa

55.

uznává, že úsilí EU o oživení se musí soustředit na cíle v oblasti udržitelnosti, konkurenceschopnosti a růstu; zdůrazňuje, že tuto transformaci je třeba podpořit udržitelnými finančními nástroji, např. prostřednictvím posílení veřejných a soukromých investic;

56.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly udržitelný rozvoj hodnotových řetězců drobného rybolovu a akvakultury (od rybáře ke spotřebiteli) tím, že budou prosazovat harmonizaci selektivních, nedestruktivních a energeticky účinných metod rybolovu a akvakultury, usnadňovat výměnu poznatků s výzkumnou obcí EU a podporovat udržitelné metody komercializace produktů rybolovu a současně snižovat administrativní zátěž;

57.

zdůrazňuje, že je třeba uznat socioekonomickou hodnotu rekreačního rybolovu a jeho příspěvek k udržitelné modré ekonomice v EU; zdůrazňuje, že je zapotřebí více kvalitnějších údajů o rekreačním rybolovu, včetně jeho příspěvku k odvětví cestovního ruchu, jeho interakcí s drobnými rybáři, jeho dopadů na životní prostředí a jeho socioekonomického významu;

58.

zdůrazňuje význam drobného pobřežního rybolovu pro modrou ekonomiku a pro kulturní identitu komunit v pobřežních oblastech a na ostrovech;

59.

vyzývá členské státy, aby při přidělování rybolovných práv plně využívaly transparentní a objektivní kritéria stanovená v článku 17 společné rybářské politiky;

60.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření ke zlepšení shromažďování údajů o rekreačním rybolovu na moři a ve vnitrozemských sladkovodních a brakických vodách s ohledem na dopad této činnosti na životní prostředí a její socioekonomickou hodnotu, a to s cílem zajistit spravedlivé a vyvážené řízení odvětví rybolovu a akvakultury, a aby podpořily větší investice do rozvoje činnosti v pobřežních komunitách;

61.

zdůrazňuje význam inkluzivního územního plánování námořních prostor pro to, aby se při rozvoji nových činností modré ekonomiky minimalizovalo soupeření o prostor na úkor jiných činností, jako je rybolov; zdůrazňuje, že rybolov a akvakultura hrají v modré ekonomice ústřední úlohu a musí být v rámci ní náležitě zviditelněny, a vyzývá proto k vypracování strategie na podporu interakcí mezi různými činnostmi v rámci modré námořní a pozemní ekonomiky způsobem, který bude prospěšný pro všechny;

62.

naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj komunitně vedených systémů výroby energie, které umožňují pobřežním komunitám, včetně rybářů, plně se podílet na plánování a rozvoji výroby obnovitelné energie a zároveň reinvestovat zisky zpět do místní komunity;

63.

vyzývá členské státy, aby v souladu s ustanoveními o územním plánování námořních prostor určily konkrétní historické a tradiční rybářské oblasti jako oblasti, které zůstanou bez obnovitelných zdrojů energie na moři;

64.

zdůrazňuje, že větrné elektrárny na moři by se měly stavět pouze tehdy, pokud lze zaručit, že to nebude mít žádné negativní environmentální a ekologické dopady ani hospodářské, sociálně-ekonomické a sociokulturní důsledky pro rybáře a producenty akvakultury v souladu s cíli modré ekonomiky a Zelené dohody pro Evropu;

65.

vítá iniciativy, jako je Středisko pro sledování mořské větrné energie (Marine Wind Power Observatory), což je fórum vytvořené regionální vládou Galicie, jehož cílem je prozkoumat příležitosti, které moře nabízí, a najít rovnováhu mezi různými způsoby jeho využívání, které by si mohly navzájem překážet, a do něhož je zapojen průmysl, odvětví námořního rybolovu a přidružené subjekty a organizace;

66.

bere na vědomí skutečnost, že těžební průmysl je v modré oceánské ekonomice rostoucím odvětvím; zdůrazňuje povinnost států zdržet se přijímání opatření, včetně rozsáhlých rozvojových projektů, která mohou nepříznivě ovlivnit živobytí vnitrozemských a mořských drobných rybářů, jejich území nebo přístupová práva, a jejich povinnost provádět ex ante hodnocení projektů těžebního průmyslu realizovaných soukromými subjekty s cílem posoudit jejich možné negativní dopady na lidská práva místních rybářských komunit;

67.

vyzývá k vytvoření fóra EU pro dialog, které by bylo transparentní a zajišťovalo účast všech zúčastněných stran a rovnováhu sil mezi nimi, s cílem podpořit meziodvětvovou spolupráci, sdílení zkušeností a řešení konfliktů;

68.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly konkrétní opatření, kterými podpoří investice do udržitelných postupů rybolovu a akvakultury, usnadní přístup k nim a plné využívání všech dostupných možností takových investic, a to v rámci nového Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF) a dalších programů EU, jako je mechanismus na podporu oživení a odolnosti nebo Horizont Evropa, a aby zajistily, aby pobřežní, vzdálené a zámořské komunity mohly diverzifikovat své hospodářství;

69.

vyzývá Komisi, aby při rozvoji turistických projektů souvisejících s rekreačním rybolovem vycházela z osvědčených postupů ENRAF a aby i nadále tyto projekty financovala prostřednictvím ENRAF;

70.

zdůrazňuje, že je třeba vypracovat komplexnější strategie pro přizpůsobení odvětví rybolovu a akvakultury a pobřežních oblastí důsledkům změny klimatu a jejímu dopadu na komunity a jejich živobytí; zdůrazňuje, že všechna odvětví musí přispívat ke zmírnění změny klimatu v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a 7. a 8. akčním programem pro životní prostředí;

71.

domnívá se, že SRP by měla zahrnovat sociální podmíněnost podobnou té, která byla vytvořena v rámci nové společné zemědělské politiky, na jejímž základě mohou být stanoveny sankce pro majitele rybářských lodí, producenty akvakultury a další příjemce podpory z ENRAF, pokud nezajistí odpovídající pracovní podmínky pro všechny své pracovníky, včetně sezónních a migrujících pracovníků; zdůrazňuje, že tato sociální podmíněnost má zásadní význam pro ochranu důstojnosti na pracovišti a sociálních práv pracovníků v odvětví rybolovu a akvakultury a přispívá k dosažení sociální spravedlnosti pro všechny;

72.

domnívá se, že větší jistota zaměstnání, bezpečnost a ochrana zdraví při práci a zdravé oceány poskytující lepší výdělky a sociální zabezpečení v odvětví rybolovu a akvakultury mají zásadní význam pro přilákání pracovníků z řad žen a mladších generací, čímž by se zajistilo omlazení a další pokračování těchto odvětví;

73.

vítá úlohu žen v hodnotových řetězcích udržitelného rybolovu a akvakultury, a proto žádá, aby jim byly zaručeny důstojné pracovní podmínky, rovné mzdy, sociální zabezpečení a viditelnost a zastoupení v rozhodovacích strukturách a procesech;

74.

zdůrazňuje, že rybolov a akvakultura hrají klíčovou úlohu při vytváření pracovních míst a udržení ekonomiky v mnoha částech EU a představují více než polovinu místních pracovních míst v mnoha pobřežních a ostrovních komunitách, zejména v nejvzdálenějších regionech;

75.

zdůrazňuje, že v zájmu zlepšení udržitelnosti, konkurenceschopnosti a hospodářské výkonnosti odvětví rybolovu a akvakultury je nezbytné zaručit hospodářským subjektům z EU rovné podmínky v rámci globální ekonomiky a zaměřit se na odborné vzdělávání, celoživotní učení, uznávání tohoto vzdělávání na evropské úrovni, poradenské služby a šíření technických a vědeckých poznatků a inovačních postupů, a uznat přínos obchodních sdružení v tomto ohledu;

76.

zdůrazňuje, že je třeba přidat hodnotu produktům rybolovu při prvním prodeji, zejména těm, které pocházejí z drobného řemeslného rybolovu, aby se zvýšily příjmy a mzdy rybářů;

77.

vyzývá Komisi, aby rozvíjela nové formy udržitelného námořního a pobřežního cestovního ruchu, podporovala nové formy cestovního ruchu, poskytovala dodatečné zdroje příjmů a zvyšovala celoroční zaměstnanost s cílem zvýšit hodnotu námořních a pobřežních oblastí a zároveň chránit životní prostředí, modré kulturní dědictví a mořská a pobřežní stanoviště; zdůrazňuje význam oběhového hospodářství v odvětví cestovního ruchu pro rozvoj udržitelnějších postupů, které přispívají k místnímu rozvoji; uznává, že odvětví cestovního ruchu by mělo spolupracovat s pobřežními komunitami a že je třeba ho podporovat s cílem zvýšit účinnost a udržitelnost infrastruktury a konkurenceschopnost mořských a turistických středisek;

78.

uznává, že pobřežní cestovní ruch může mít na rozvojové země pozitivní dopad, ale v případě rozvíjení strategií masového cestovního ruchu může být také škodlivý a vést k omezení přístupu k potravinám a jejich spotřebě pro místní spotřebitele a k ničení mořského prostředí a kulturní identity; vyzývá EU, aby podporovala modely cestovního ruchu, které budou spravedlivé a budou mít jen omezený dopad;

79.

zdůrazňuje, že je třeba zachovat náš přírodní kapitál a dědictví, aby se podpořil udržitelný cestovní ruch (např. ekoturistika), a vyzývá členské státy, aby chránily biologickou rozmanitost tím, že urychleně provedou opatření (včetně přeshraničních) na ochranu mořských ekosystémů s cílem chránit, obnovit a podporovat mořské a pobřežní ekosystémy, a to i prostřednictvím mořských sítí Natura 2000;

80.

vyzývá Komisi, aby do souvisejících činností a programů zahrnula udržitelný námořní, ostrovní a pobřežní cestovní ruch, podporovala iniciativy, které podněcují diverzifikaci pobřežního, námořního a mořského cestovního ruchu a omezila sezónnost turistických aktivit a zaměstnanosti; zdůrazňuje, že je třeba shromažďovat lepší údaje o přínosu rekreačního rybářského cestovního ruchu pro pobřežní a ostrovní hospodářství;

81.

zdůrazňuje význam modré ekonomiky v nejvzdálenějších regionech, zejména pro tamější odvětví cestovního ruchu; vyzývá proto Komisi, aby vytvořila program pro dopravu speciálně zaměřený na odlehlost a ostrovní charakter (POSEI Doprava), který by přímo řešil potřeby ostrovů a nejvzdálenějších regionů a podporoval provozování některých obchodních linek, které na tyto ostrovy a do těchto regionů vedou;

82.

podporuje udržitelné postupy v pobřežním a námořním cestovním ruchu, neboť mají zásadní význam pro konkurenceschopnost oblasti Atlantského oceánu a Středozemního a Baltského moře a pro vytváření pracovních míst s vysokou hodnotou v oblasti vzdělávání a odborné přípravy související s modrou ekonomikou; zdůrazňuje, že specifická odborná příprava týkající se činností modré ekonomiky by přispěla ke zvýšení povědomí o mořských ekosystémech a o nezbytnosti jejich ochrany;

83.

vyzývá Komisi, aby vedla rozsáhlé konzultace s regionálními a místními orgány a všemi zúčastněnými stranami s cílem najít individualizovaná řešení pro místní a regionální komunity;

84.

žádá Komisi, aby posoudila možná řešení na podporu odolnosti odvětví cestovního ruchu vůči dopadům budoucích pandemií nebo jiných narušujících událostí, které ohrožují činnost v oblasti cestovního ruchu, a aby předložila vhodné iniciativy na zlepšení pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání pracovníků v tomto odvětví s cílem zvýšit jeho atraktivitu a přispět k plnému využití potenciálu modré ekonomiky;

85.

podtrhuje význam odvětví jachtingu a plachtění pro námořní cestovní ruch; zdůrazňuje úlohu místní kultury a gastronomie při rozvoji evropského pobřežního cestovního ruchu a význam cestovního ruchu nabízejícího pláže, potápění či rybaření a ekoturistiky, vodních sportů a odvětví výletních plaveb;

86.

zdůrazňuje význam chráněných mořských oblastí jako nástroje na ochranu oceánů; domnívá se, že tyto oblasti představují příležitost pro rozvoj vědeckého cestovního ruchu;

87.

vítá, že se Komise zaměřuje na udržitelný a „pomalý“ cestovní ruch a že usiluje o vytvoření podpůrných balíčků („Plán pro místní zelené dohody“) na podporu ekologické transformace měst a regionů; upozorňuje na potenciál odlehlých ostrovů a pobřežních komunit, které by mohly v této transformaci hrát vedoucí úlohu;

88.

vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly přínos mořského rekreačního rybolovu a cestovního ruchu, který vytváří pro modrou ekonomiku, a potenciál tohoto odvětví poskytovat další hospodářské příležitosti v pobřežních komunitách;

89.

vyjadřuje politování nad tím, že potenciál modré ekonomiky nebyl dostatečně zohledněn při vypracovávání a hodnocení národních plánů pro oživení a odolnost financovaných z nástroje NextGenerationEU;

90.

vyzývá k vytvoření vhodného finančního rámce na podporu rozvoje modré ekonomiky a vytváření pracovních míst, který by integroval a koordinoval různé dostupné finanční nástroje – strukturální a investiční fondy (ENRAF, EFRR, ESF, Fond soudržnosti), Horizont Evropa 2021–2027 a další; upozorňuje, že je třeba podporovat lepší přizpůsobení těchto nástrojů potřebám zúčastněných stran a široké rozšíření stávajících možností;

91.

vyzývá k tomu, aby na úrovni EU proběhla s dotyčným odvětvím diskuse, při níž by se zohlednily závažné socioekonomické dopady pravidel pro měření rybolovné kapacity a jejich dopad na rybolov a život rybářů, přičemž je zároveň třeba zachovat přísnou kontrolu rybolovné kapacity;

92.

zdůrazňuje strategický význam činností v oblasti stavby a oprav lodí a jejich propojení s dalšími odvětvími, jako je námořní cestovní ruch; domnívá se, že snaha o technologické inovace a vysoký stupeň specializace, které by mohly vést k růstu přidané hodnoty, by mohly vytvořit souvislosti méně vystavené mezinárodní konkurenci a mohly by pomoci zvrátit pokles, kterým toto odvětví prochází; trvá na tom, že by měla být poskytnuta zvláštní podpora na oživení a modernizaci loďařského průmyslu v členských státech v jeho různých formách;

93.

konstatuje, že tradiční a malá loďstva EU jsou velmi zastaralá, zejména v nejvzdálenějších regionech, jejich plavidla mají velmi vysoké průměrné stáří a jsou nebezpečná jak pro lidi, kteří na nich pracují, tak pro samotné úlovky, a znovu zdůrazňuje, že je třeba, aby fond ENRAF podpořil nákup nových plavidel, aniž by to vedlo ke zvýšení úlovků, při dodržení maximálních udržitelných výnosů, což přispěje ke zlepšení jejich environmentální výkonnosti;

94.

připomíná, že rybářská plavidla nejvzdálenějších regionů jsou v některých případech ve velmi špatném stavu a ohrožují bezpečnost rybářů a životní prostředí; v této souvislosti považuje za nezbytné nalézt řešení ke zlepšení bezpečnosti a pracovních podmínek rybářů, snížení emisí CO2 a zlepšení podmínek pro lov a uchovávání úlovku; zdůrazňuje, že je třeba zajistit kontinuitu poskytování zdravých a kvalitních bílkovin za podmínek, které jsou zcela bezpečné, s menším dopadem na životní prostředí a bez zvyšování rybolovné kapacity;

95.

vyzývá Komisi a Radu, aby vytvořily podpůrný nástroj podobný programu POSEI pro rybolov s cílem zmírnit dopady ostrovní povahy nejvzdálenějších regionů;

96.

zdůrazňuje potenciál udržitelného využívání námořního rozměru EU v Atlantiku, který vyžaduje vyváženější investice do ostrovů, nejvzdálenějších regionů a pobřežních přístavů, jakož i rozšíření mnoha jejich kotvišť a zvýšení jejich skladovací kapacity a vybavení pro manipulaci s nákladem, což je pro produkty rybolovu a akvakultury velmi důležité;

Modrá transformace

97.

vyzývá k vytvoření nástrojů, které umožní udržitelné využívání mořských zdrojů a diverzifikaci mořské ekonomiky, mimo jiné prostřednictvím podpory vytváření nových produktů spojených s rybolovnými činnostmi a produktů z nich odvozených, které mohou přidat hodnotu našemu kulturnímu a přírodnímu dědictví, zejména tím, že poskytnou kvalitní možnosti cestovního ruchu;

98.

zdůrazňuje, že je třeba vytvořit integrovaný rámec námořní politiky EU, který zajistí soulad mezi strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti, strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“, politikou v oblasti klimatu a SRP;

99.

domnívá se, že odvětví akvakultury by mělo i nadále sledovat a zlepšit některé parametry založené na fakticky podložených opatřeních, včetně dobrých životních podmínek ryb a intenzity chovu ryb; dále se domnívá, že by měly být provedeny studie posouzení dopadu na životní prostředí s cílem zlepšit dobré životní podmínky ryb, mimo jiné obohacením jejich životního prostředí, zachováním kvality vody v rámci limitů souvisejících s dobrými životními podmínkami zvířat jako způsobu, jak snížit výskyt nemocí a jejich šíření, omezit potřebu antibiotik a pokračovat ve snižování znečištění, dosahování lepších výsledků v oblasti klimatu a životního prostředí a zvyšování odolnosti vůči změně klimatu;

100.

konstatuje, že pro zlepšení udržitelnosti dotyčného odvětví je nutná diverzifikace druhů ryb v akvakultuře EU, včetně nízkotrofních a nemasožravých druhů;

101.

zdůrazňuje, že akvakultura skýtá značný potenciál, zejména pokud jde o vytváření pracovních míst a zabezpečení dodávek potravin, ale i usnadnění přechodu na udržitelné potravinové systémy; domnívá se, že je velmi důležité snížit tlak na mořské zdroje, a to rozvojem a zvýšením využívání alternativ a udržitelně spravovaných zdrojů krmiv kromě již ulovených volně žijících ryb, čímž se zvrátí úbytek biologické rozmanitosti v oceánech a mořích; zdůrazňuje, že využívání mořského prostoru pro účely akvakultury musí být řádně regulováno; v této souvislosti zdůrazňuje význam jasného a spolehlivého právního rámce, který podporuje přístup k vodě a poskytuje veškeré nezbytné záruky;

102.

konstatuje, že zvýšené používání rybí moučky a rybího tuku v akvakultuře EU může ohrozit udržitelnost volně žijících populací ryb ve vodách EU a třetích zemí;

103.

zdůrazňuje, že je třeba provést veškerá opatření k zajištění konkurenceschopného rozvoje rybolovu a akvakultury vzhledem k jejich významu pro zabezpečení dodávek potravin;

104.

zdůrazňuje, že odvětví rybolovu a akvakultury zajišťují zásobování bílkovinami, což má zásadní význam pro zabezpečení potravin a socioekonomický rozvoj místních komunit a vytváření pracovních míst na celém světě; připomíná zejména, že pro téměř jednu miliardu lidí žijících většinou v rozvojových zemích jsou ryby a mořské plody primárním zdrojem živočišných bílkovin; konstatuje, že více než 90 % světových rybářů a pracovníků v odvětví rybolovu závisí na drobném rybolovu; vyjadřuje politování nad tím, že pandemie COVID-19 měla na osoby zaměstnané v odvětví rybolovu a akvakultury významný dopad;

105.

zdůrazňuje, že udržitelné potraviny z oceánů, moří a sladkovodních zdrojů musí být produkovány pouze prostřednictvím zodpovědného rybolovu a udržitelné akvakultury a že všechny produkty rybolovu a akvakultury spotřebovávané v EU musí pocházet z udržitelných potravinových systémů, přičemž je třeba plně respektovat možnosti naší planety; vyzývá Komisi, aby na základě vědeckého poradenství vypracovala ukazatele udržitelnosti pro produkty rybolovu a akvakultury z EU a aby podobné normy udržitelnosti vyžadovala i u produktů dovážených na trh EU;

106.

zdůrazňuje, že EU je odpovědná za 1 % celosvětové produkce řas, a domnívá se proto, že by jejich produkci měly členské státy a fond ENRAF podporovat; zdůrazňuje, že řasy jsou jedním z budoucích řešení pro dosažení cílů Zelené dohody, ať už jde o jejich využívání pro zachycování oxidu uhličitého, nahrazení jiných materiálů v různých hospodářských odvětvích nebo jejich využití jako produktu pro lidskou spotřebu, neboť by mohly být hlavním zdrojem bílkoviny a kvalitních mikroživin;

107.

vyzývá Komisi, aby zvážila všechna řešení pro rozvoj možností produkce a využívání řas a aby se zabývala i možnostmi financování pro urychlení produkce řas; vyzývá Komisi, aby urychleně přijala opatření s cílem umožnit povolování řas jako nové potraviny tím, že sníží související náklady spojené s podáváním žádostí a umožní snadnější přístup na trh a zároveň zajistí kvalitu a bezpečnost výrobků;

108.

domnívá se, že je nezbytné podporovat modely udržitelné akvakultury, které by mohly přispět k zachování ekosystémů poskytujících ochranu proti dopadům změny klimatu; zdůrazňuje, že je důležité rozlišovat mezi produkcí a akvakulturou využívající bílkoviny, zejména pokud akvakultura využívající bílkoviny zahrnuje postupy, které vyvíjejí tlak na udržitelnost mořských zdrojů; domnívá se, že krmiva určená pro rybolov a akvakulturu by měla být vyráběna v rámci udržitelného zemědělství a rybolovu, a veškeré produkty získané z nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu nebo z nadměrného rybolovu by se proto měly vyloučit;

109.

domnívá se, že produkce mikrořas může omezit používání neudržitelné rybí moučky při rybolovu; zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet a podporovat ekologickou akvakulturu, která má velký růstový potenciál, a že lze za tímto účelem využít nástroje a finance EU; vyzývá ke zlepšení sběru, zpracování a šíření statistik o ekologické akvakultuře;

110.

vyzývá k tomu, aby byla SRP uplatňována plošně na všechna rybářská loďstva EU s cílem zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly řízeny tak, aby vytvářely socioekonomické přínosy, přispívaly k dostupnosti potravinářských produktů a minimalizovaly dopad konkrétních činností, které s nimi souvisí, na přírodní stanoviště a mořské ekosystémy a aby zároveň obnovovaly a udržovaly populace lovených druhů nad úrovněmi, které mohou vytvářet maximální udržitelný výnos; domnívá se, že SRP musí být uplatňována s přihlédnutím ke specifickým rysům jednotlivých mořských pánví;

111.

zdůrazňuje úlohu odvětví rybolovu a akvakultury a jejich pracovníků pro transformaci energetiky a zmírňování změny klimatu prostřednictvím dekarbonizace a podpory činností, jako je sběr odpadu v mořích, které přispívají k oběhovému hospodářství;

112.

varuje, že ukládání odpadu a všech typů znečišťujících látek, zejména plastů, do moří, poškozuje životní prostředí, má za následek závažné hospodářské ztráty pro odvětví rybolovu a další činnosti a v celém potravinovém řetězci má vliv na lidské zdraví; vítá rozhodnutí fondu ENRAF poskytovat rybářům finanční prostředky na sběr, opětovné použití a recyklaci ztraceného rybolovného zařízení a jiného mořského odpadu; vyjadřuje však politování nad zpožděním při dosahování cílů rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí a v tomto ohledu zdůrazňuje, že by měly být podporovány další osvětové kampaně a školení pro rybáře;

113.

vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivněji podporovaly modernizaci a udržitelný rozvoj odvětví rybolovu, zejména drobného rybolovu, s cílem zvýšit selektivitu rybolovných zařízení a snížit dopad rybolovu na životní prostředí;

114.

zdůrazňuje úlohu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření (19), které stanoví opatření na zachování zdrojů, jimiž se řídí způsob, místo a doba lovu, s cílem chránit citlivé druhy a stanoviště na vnitrostátní i regionální úrovni, zvýšit výnosy z rybolovu a zároveň snížit dopady na mořské ekosystémy, zejména prostřednictvím zvýšené selektivity;

115.

považuje za důležité průběžně shromažďovat údaje, aby bylo možné lépe posoudit kritéria udržitelnosti a zabránit vytváření rybolovných oblastí, v nichž jsou zjištěny zranitelné mořské ekosystémy;

116.

vyzývá EU, aby urychleně řešila škodlivé dopady rybolovných technik, jako jsou kontaktní zařízení pro lov při dně, unášené tenatové sítě, vlečné sítě pro lov při dně či zařízení s uzavíracím mechanismem, na klima, integritu mořského dna, rybí populace a citlivé druhy (jako vedlejší úlovek), a to i tím, že omezí jejich používání;

117.

vyzývá zejména k tomu, aby EU na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství zakázala používání škodlivých technik ve svých přísně chráněných mořských oblastech; vyzývá k tomu, aby byl fond ENRAF využíván k poskytování účinné podpory přechodu na selektivnější a méně škodlivé rybolovné techniky pro rybářská loďstva EU;

118.

vyzývá EU, aby zahájila a financovala vědecké výzkumné programy zaměřené na mapování mořských stanovišť bohatých na uhlík ve vodách EU, které by sloužily jako základ pro označení těchto oblastí za přísně chráněné mořské oblasti, s cílem chránit a obnovovat mořské úložiště uhlíku v souladu s Rámcovou úmluvou Organizace spojených národů o změně klimatu a chránit a obnovovat ekosystémy, zejména ekosystémy na mořském dně, v souladu s rámcovou směrnicí o strategii pro mořské prostředí, a chránit je před lidskou činností, která by mohla narušit a uvolnit uhlík do vodního sloupce, jako jsou rybolovné činnosti za použití kontaktních zařízení pro lov při dně;

119.

vyzývá EU, aby zakázala veškeré těžební průmyslové činnosti poškozující životní prostředí, jako je těžba fosilních paliv v chráněných mořských oblastech;

120.

zdůrazňuje, že hluboká moře jsou domovem nejrozmanitějších druhů a ekosystémů na Zemi, poskytují kritické environmentální statky a služby, včetně dlouhodobého pohlcování uhlíku, a vyznačují se environmentálními podmínkami, které je činí vysoce zranitelnými vůči lidskému narušení; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby podpořily mezinárodní moratorium na hlubinnou těžbu na mořském dně;

121.

vyzývá k vytvoření legislativních a nelegislativních nástrojů pro provádění strategie v oblasti biologické rozmanitosti a k posílení opatření zaměřených na splnění cílů rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí s cílem zachovat biologickou rozmanitost moří a obnovit poškozené ekosystémy a podpořit konkurenceschopnost v odvětví rybolovu, akvakultury a dalších souvisejících odvětvích;

122.

vítá závazek Komise přezkoumat rámcovou směrnici o strategii pro mořské prostředí; vyzývá Komisi, aby při přezkumu sladila směrnici s cíli Zelené dohody pro Evropu, strategie pro biologickou rozmanitost do roku 2030 a osmého akčního programu pro životní prostředí;

123.

vyzývá k přijetí naléhavých opatření pro boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, jenž je stále jednou z nejzávažnějších hrozeb pro zdraví ekosystémů a hospodářskou konkurenceschopnost samotného odvětví rybolovu; požaduje větší soudržnost mezi obchodní a rybářskou politikou EU s cílem zajistit účinnost boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

Spolupráce, znalosti a inovace

124.

vyzývá k větší spolupráci mezi akademickou obcí, výzkumnými a inovačními středisky, veřejnými orgány a tímto odvětvím s cílem prosazovat používání zařízení, metod, technik a postupů založených na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích, které budou moci zlepšit účinnost a bezpečnost při práci, hospodářský růst a konkurenceschopnost a environmentální udržitelnost; připomíná význam gramotnosti v oblasti oceánů pro varování společnosti a pro povzbuzení všech občanů a zúčastněných stran, aby k oceánům a jejich zdrojům přijali informovaný a odpovědný postoj;

125.

konstatuje, že spolehlivé, kvalitní a harmonizované údaje o oceánech jsou důležitým faktorem pro udržitelnou transformaci modré ekonomiky;

126.

zdůrazňuje, že potenciál strategie modré ekonomiky lze využít pouze prostřednictvím spolupráce všech zúčastněných stran; bere na vědomí rostoucí využívání dat a umělé inteligence v námořní dopravě; vyzývá Komisi, aby posoudila socioekonomický dopad automatizace a digitalizace tohoto odvětví;

127.

vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela a posilovala střediska vědeckých poznatků, jako je námořní služba Copernicus a Evropská námořní síť pro pozorování a sběr dat, které nabízejí neocenitelné poznatky o evropských mořích a oceánech; poukazuje na to, že rekreační rybaření zvyšuje znalosti o vodním prostředí i odhodlání toto prostředí chránit;

128.

vítá zřízení mise pro oceány v rámci programu Horizont 2030; vyzývá k zajištění větší jasnosti a lepší komunikace ohledně harmonogramu nabídkových řízení souvisejících s touto misí;

129.

zdůrazňuje, že je třeba harmonizovat sběr údajů z monitorování sociálně-ekonomických a environmentálních dopadů i z monitorování živých ekosystémů a rybích populací; zdůrazňuje, že shromažďované údaje by měly být zohledňovány rovněž s cílem regulovat dopady jiných činností na mořích;

130.

domnívá se, že omezení hrubé prostornosti jako kritérium pro měření rybolovné kapacity je třeba upravit tak, aby odrážela realitu odvětví a nutnost využívání modernějších, méně znečišťujících a energeticky účinnějších motorů; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby tato kritéria přezkoumala s cílem zlepšit bezpečnost a pracovní a životní podmínky a umožnit změny, které by zlepšily udržitelnost životního prostředí, přilákaly do odvětví více mladých pracovníků a zajistily menší dopad na životní prostředí a to, aby se nezvyšovala rybolovná kapacita;

131.

vyzývá Komisi, aby shromažďovala jednotné údaje, které by mohly umožnit inteligentní řízení pobřežního cestovního ruchu a zabránit tlaku na ekosystémy a místní komunity, jakož i konkurenci pro tradiční činnosti, jako je drobný a pobřežní rybolov;

132.

zdůrazňuje význam řízení a adaptačních opatření, která jsou nezbytná pro ochranu pobřežních komunit, stanovišť a biologické rozmanitosti a která by zajistila, aby prostředky byly účelně vynaloženy vzhledem k obrovským dopadům změny klimatu a z toho plynoucím nákladům; vyzývá Komisi, aby zavedla systém varování a pozorování v případě četnějšího výskytu bouří a povodní a aby zajistila odpovídající sledování životního prostředí a zdraví a prováděla výzkum v oblasti včasného varování; vyzývá Komisi, aby posoudila různé scénáře a opatření s cílem řešit případné zvyšování hladiny moří a intenzifikaci extrémních povětrnostních jevů;

133.

připomíná, že existují nástroje, jako je evropský program CleanSeaNet, jehož cílem je sledovat znečištění ropou; zdůrazňuje, že je nezbytná regionální spolupráce, a to i se třetími zeměmi, zejména ve Středozemním moři; vyzývá proto Komisi, aby zlepšila výměnu informací a prohloubila spolupráci mezi zeměmi; zdůrazňuje význam kooperativního, inkluzivního a meziodvětvového územního plánování námořních prostor, které zohledňuje socioekonomické a environmentální otázky a otázky biologické rozmanitosti; zdůrazňuje význam transformace energetiky, v jejímž rámci může odvětví modré ekonomiky podporovat technologie výroby energie z obnovitelných mořských zdrojů, jako je slapová energie, energie z mořských vln nebo solární či větrná energie; zdůrazňuje, že je důležité podporovat dekarbonizaci odvětví lodní a námořní dopravy, rozvíjet udržitelné technologie a více využívat nízkoemisní a obnovitelné zdroje energie;

134.

v rámci modré ekonomiky podporuje zásadu udržitelného rozvoje coby hnací sílu hospodářského růstu v EU, zejména v oblasti Atlantiku, Středomoří a Baltského moře, jako způsob, jak podpořit všechny odvětvové a meziodvětvové činnosti související s oceány, moři a pobřežními oblastmi, jako je námořní doprava, stavba lodí a jejich opravy, biotechnologie, udržitelný cestovní ruch, větrné elektrárny na moři, komerční a rekreační rybolov, akvakultura a energie z mořských vln a slapová energie; vyzývá Komisi, aby podporovala výzkum, vývoj a inovace, které přispívají k udržitelnému cestovnímu ruchu, účinnému využívání zdrojů a získávání energie z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje zejména, že obnovitelná energie z moří by se mohla stát do roku 2050 důležitou součástí evropského energetického systému; a vyzývá k vytvoření pobídek a financování pro investice do přístavní infrastruktury s cílem usnadnit údržbu odvětví výroby obnovitelné energie z moří;

135.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že EU získá vedoucí postavení v oblasti technologií a udrží jej, neztratí talenty a bude vyrábět energii, přičemž bude snižovat veškeré možné dopady na mořské prostředí;

136.

zdůrazňuje význam inovací v oblasti rybolovu pro zlepšení jeho environmentální i hospodářské výkonnosti a vyzývá k přijetí nového přístupu k inovacím, v jehož rámci by inovace a modernizace nevedly ke zvyšování rybolovných kapacit;

137.

naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby vzájemně spolupracovaly s cílem prosazovat a podporovat místní iniciativy zaměřené na zachování živobytí a tradic a kulturního dědictví spojeného s rybolovem a akvakulturou;

138.

vyzývá Komisi, aby s ohledem na křehkou pozici nejvzdálenějších regionů výrazně podporovala inovace a výzkum s cílem rozvíjet inovativní a environmentálně, sociálně a ekonomicky udržitelné postupy a techniky v oblasti rybolovu a akvakultury v těchto regionech, čímž tyto regiony získají vedoucí úlohu ve správě oceánů;

139.

zdůrazňuje, že odpad v mořích má v těchto regionech velký environmentální a sociálně-ekonomický dopad, a vyzývá proto Komisi, aby zřídila středisko pro boj proti znečištění moří plasty, a to nejlépe v některém z nejvzdálenějších regionů, které by se spolu se zúčastněnými stranami a sdruženími v oblasti rybolovu a akvakultury zaměřovalo na inovace, rozvoj a spolupráci a jehož úkolem by bylo přijímání strategií a politik udržitelnosti, které by mohly být uplatňovány i v jiných regionech;

140.

domnívá se, že je důležité zvyšovat pozitivní povědomí spotřebitelů o výživové hodnotě produktů rybolovu a akvakultury; poukazuje na to, že je nezbytné poskytnout spotřebitelům odpovídající informace, aby bylo možné změnit spotřební návyky a podpořit spotřebu méně známých mořských produktů z evropských vod;

141.

zdůrazňuje, že je nezbytné zvýšit povědomí spotřebitelů o produktech z řas, zajistit aby je více přijímali a zvýšit jejich povědomí o plýtvání potravinami; opakuje, že informovanost spotřebitelů musí být posílena prostřednictvím účinného označování, včetně označování udržitelnosti;

o

o o

142.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů a Evropskému sociálnímu a hospodářskému výboru.

(1)  Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.

(2)  Úř. věst L 247, 13.7.2021, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.

(4)  Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135.

(5)  Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27.

(6)  Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.

(7)  Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 25.

(8)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0425.

(9)  https://blueindicators.ec.europa.eu/sites/default/files/2021_06_BlueEconomy_Report-2021.pdf.

(10)  https://cinea.ec.europa.eu/system/files/2021-05/Sustainability%20criteria%20for%20the%20blue%20economy%20.pdf.

(11)  Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 64.

(12)  Úř. věst. C 458, 19.12.2018, s. 9.

(13)  Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 14.

(14)  Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 30.

(15)  Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 88.

(16)  Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 18.

(17)  http://bluegrowthvigo.eu/

(18)  https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Fishery_statistics#Fisheries:_the_factors_of_production.

(19)  Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105.


6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/22


P9_TA(2022)0136

Akční plán EU pro ekologické zemědělství

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 o akčním plánu EU pro ekologické zemědělství (2021/2239(INI))

(2022/C 465/02)

Evropský parlament,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na článek 39, čl. 192 odst. 1 a 349 této smlouvy,

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

s ohledem na Pařížskou dohodu dosaženou na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP21),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. března 2021 o akčním plánu pro podporu ekologické produkce (COM(2021)0141),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019)0640),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021 o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2021 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (4),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (5),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2117 ze dne 2. prosince 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (6),

s ohledem na závěry Rady ze dne 19. července 2021 o akčním plánu pro podporu ekologického zemědělství,

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o Evropské strategii na podporu bílkovinných plodin – podpora produkce bílkovinných plodin a luštěnin v evropském odvětví zemědělství (7),

s ohledem na závěry Rady ze dne 19. října 2020 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. září 2021 k akčnímu plánu pro podporu ekologické produkce,

s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 2. prosince 2021 k akčnímu plánu EU pro ekologické zemědělství,

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A9-0126/2022),

A.

vzhledem k tomu, že sdělení Komise o akčním plánu pro podporu ekologické produkce (akční plán pro ekologickou produkci) zdůrazňuje, že Zelená dohoda pro Evropu a strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, které zastřešuje, jsou klíčem ke zvládnutí přechodu k udržitelnějšímu potravinovému systému, a zejména ke zvýšení úsilí zemědělců o ochranu životního prostředí, zachování biologické rozmanitosti a řešení změny klimatu; vzhledem k tomu, že při dosahování tohoto cíle hraje klíčovou úlohu zemědělství obecně, a zejména pak ekologické zemědělství;

B.

vzhledem k tomu, že po 12 měsících je nyní připraven seznam téměř všech sekundárních právních předpisů potřebných pro vstup nařízení (EU) 2018/848 v platnost, avšak v případě nařízení v přenesené pravomoci upravujícího ekologickou produkci soli tomu tak není;

C.

vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci bude muset upřednostňovat přírodní procesy bez používání přísad a bez emisí uhlíku, které jsou typické pro produkci mořské soli, aby bylo možné ji certifikovat jako ekologickou;

D.

vzhledem k tomu, že evropský potravinový systém musí dodávat udržitelně vyráběné a výživné potraviny za dostupné ceny a zajišťovat potravinovou bezpečnost způsobem, který zajistí zdravou společnost a zdravou planetu, bude přispívat k sociálnímu a hospodářskému blahobytu, bude chránit zdraví ekosystémů i evropských občanů a zajistí rentabilitu zemědělské produkce, a tím i důstojné živobytí zemědělců; vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit, aby nárůst plochy využívané pro ekologické zemědělství odpovídal schopnosti trhu absorbovat ekologické produkty;

E.

vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů ukládá zemědělcům povinnost dodržovat přechodné období, během kterého musí uplatňovat všechna pravidla ekologické produkce;

F.

vzhledem k tomu, že toto období může trvat až 3 roky; vzhledem k tomu, že zemědělci musí v tomto období nést vyšší výrobní náklady, aniž by měli prospěch z vyšších tržních cen ekologických produktů;

G.

vzhledem k tomu, že ekologické zemědělství nabízí mnohé přínosy pro životní prostředí, včetně nižších emisí skleníkového plynu, a má potenciál pomáhat zemědělství při plnění jeho úlohy v boji proti změně klimatu a při řešení zásadních problémů, jako je ztráta pracovních příležitostí ve venkovských oblastech, snižující se úrodnost půdy a ztráta biologické rozmanitosti, jakož i odolnost vůči hospodářským změnám;

H.

vzhledem k tomu, že rozmanitost zemědělství a kratší řetězce mezi zemědělcem a spotřebitelem jsou významnými prvky zdravého a udržitelného potravinového systému;

I.

vzhledem k tomu, že ekologické zemědělství může přispět k dosažení ambiciózní rovnováhy z hlediska udržitelnosti z hospodářského, sociálního a environmentálního hlediska, podpořit ochranu půdy, vody a biologické rozmanitosti a dobré životní podmínky zvířat a nabídnout mladým lidem příležitost pracovat v zemědělství;

J.

vzhledem k tomu, že normy v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat jsou v EU jedny z nejvyšších na světě; vzhledem k tomu, že ekologická zemědělská půda má o 30 % vyšší biologickou rozmanitost, je prospěšná pro opylovače a omezuje používání umělých hnojiv a produktů na ochranu rostlin;

K.

vzhledem k tomu, že ekologické zemědělství může také přispět k oživení venkovských oblastí, tvorbě pracovních míst, udržitelnosti malých zemědělských podniků, sblížení spotřebitelů a výrobců, k posílení vazeb na místní ekonomiku a ke stimulaci pozitivních ekonomických multiplikátorů; vzhledem k tomu, že nová společná zemědělská politika (SZP) zavádí nová ambiciózní opatření na podporu udržitelné produkce, včetně ekologického zemědělství;

L.

vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit, aby spotřebitelé, kterým stále více záleží na kvalitě jejich stravy, jakož i gastronomické podniky mohli při nákupu potravin činit informovanější a odpovědnější rozhodnutí;

M.

vzhledem k tomu, že je nutné zajistit, aby byli spotřebitelé řádně informováni o přínosech konzumace ekologických produktů a aby byli chráněni před úmyslně zavádějícím označováním, balením a reklamou;

N.

vzhledem k tomu, že celková zemědělská plocha EU využívaná k ekologickému zemědělství vzrostla v roce 2019 na 13,8 milionu hektarů; vzhledem k tomu, že ekologické zemědělství se v současné době uplatňuje na 8,5 % celkové využívané zemědělské plochy EU; vzhledem k tomu, že mezi lety 2010 a 2019 se hodnota trhu EU s ekologickými produkty více než zdvojnásobila;

O.

vzhledem k tomu, že maloobchodní prodej ekologických produktů se mezi lety 2009 a 2019 zvýšil z 18 miliard EUR na 41 miliard EUR; vzhledem k tomu, že nárůst ekologické produkce v některých částech EU předstihuje rozvoj trhu s ekologickými produkty a že mezi členskými státy existují významné rozdíly, pokud jde o spotřebu produktů ekologického hospodářství; vzhledem k tomu, že produkce ekologických produktů je v některých částech EU velmi omezená nebo vůbec neexistuje, přičemž mezi členskými státy existují velké rozdíly, pokud jde o plochu používanou pro ekologické zemědělství, jež se pohybuje od 0,5 % do 26,5 % dostupné zemědělské plochy;

P.

vzhledem k tomu, že akční plán pro ekologickou produkci zahrnuje 23 opatření, která poskytují pevný základ pro udržitelný rozvoj odvětví ekologické produkce; vzhledem k tomu, že se v roce 2024 plánuje přezkum akčního plánu pro ekologickou produkci v polovině období a že byl zaveden každoroční „Den ekologické produkce EU“, který představuje příležitost ke zlepšení viditelnosti a uznání ekologického zemědělství a ke zvýšení povědomí o přínosech ekologické produkce, neboť ekologičtí zemědělci jsou považováni za „průkopníky udržitelného zemědělství“;

Q.

vzhledem k tomu, že cílem nařízení (EU) 2018/848, které bude platit od 1. ledna 2022, je zejména zvýšit důvěru spotřebitelů v ekologické produkty prostřednictvím přísnějších kontrol a pravidel pro dovoz;

R.

vzhledem k tomu, že strategické pokyny pro udržitelnější a konkurenceschopnější akvakulturu EU na období 2021–2030 byly zveřejněny v květnu 2021 a budou rozpracovány v národních strategických plánech;

Obecné připomínky

1.

vítá sdělení Komise o akčním plánu pro rozvoj ekologické produkce, cíl zvýšit do roku 2030 zemědělskou plochu EU používanou pro ekologické zemědělství prostřednictvím rozvoje nabídky a poptávky i skutečnost, že Komise uznala ekologické zemědělství jako jednu z hlavních složek na cestě EU k udržitelnějším potravinovým systémům, využívání udržitelnějších zemědělských postupů, účinnějšímu využívání obnovitelných zdrojů, zajištění vyšších standardů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a pomoci při zajišťování vyšších příjmů evropským zemědělcům;

2.

vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadů, pokud jde o podíl zemědělské plochy EU používané pro ekologické zemědělství; domnívá se, že rozvoj ekologického zemědělství poskytuje mnoho pozitivních externalit a přínosů pro zmírňování změny klimatu, biologickou rozmanitost a ochranu půdy a přispěje k dosahování cílů strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategií v oblasti biologické rozmanitosti; zároveň uznává, že potenciál přispět k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu mají i další metody v oblasti udržitelné produkce a zemědělství, jako jsou například integrovaná produkce a biologická kontrola;

3.

zdůrazňuje, že podíl zemědělské půdy využívané k ekologickému zemědělství se v jednotlivých členských státech značně liší; zdůrazňuje, že tato skutečnost musí být zohledněna při přípravě politik a nástrojů zaměřených na posílení ekologické produkce, a naléhavě vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost podpoře zaostávajících členských států;

4.

trvá na tom, že všechna opatření a nástroje, které jsou v této souvislosti navrhovány, by měly být založeny na důkladných analýzách a posouzeních dopadů; je toho názoru, že právní předpisy a akční plány pro ekologickou produkci musí poskytovat dostatečný prostor pro flexibilitu, aby bylo možné zohlednit rozdíly v povaze a podmínkách ekologického zemědělství v jednotlivých členských státech;

5.

poukazuje na to, že po zavedení nového nařízení (EU) 2018/848 o ekologické produkci v roce 2022 musí Komise zajistit spořádaný a uvážený přechod od starých právních předpisů EU v oblasti ekologické produkce, aby se odvětví ekologické produkce mohlo rychle a spolehlivě seznámit s novými pravidly; vyzývá Komisi, aby po pěti letech od zavedení nového nařízení provedla hodnocení jeho dopadu s cílem provést nezbytné úpravy;

6.

zdůrazňuje, že rozvoj a růst odvětví ekologické produkce a ekologických oblastí předpokládaný ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“, které hrají klíčovou úlohu při oživování a udržování dynamických venkovských oblastí, musí být řízeny trhem a doprovázeny celostním rozvojem dodavatelského řetězce, včetně zpracování, jakož i politickými opatřeními ke stimulaci další nabídky a poptávky po ekologických potravinách a k zajištění důvěry spotřebitelů;

7.

zdůrazňuje, že kombinace těchto přístupů by měla umožnit vyvážený rozvoj v souladu se schopností trhu absorbovat ekologickou produkci a zajistit tak budoucí ziskovost ekologického trhu a ekologického zemědělství v EU;

8.

v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba odstranit nadměrnou administrativní zátěž; zdůrazňuje, že přínosy ekologického zemědělství pro životní prostředí by neměly být podporovány pouze spotřebiteli ekologických produktů, kteří jsou ochotni platit vyšší cenu, ale rozpočet SZP by měl ekologické zemědělce také náležitě odměňovat za konkrétní veřejné statky, které poskytují prostřednictvím ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů, snižování vstupů a vyšších standardů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat;

9.

zdůrazňuje, že prioritou by měla být podpora zemědělské udržitelnosti a odolnosti potravinového systému EU a že ekologické zemědělství je klíčovým prvkem pro dosažení cílů v oblasti životního prostředí a klimatu; domnívá se, že udržitelné inovace v postupech, jako je ekologické zemědělství a obecněji agroekologie, mohou vést k větší rozmanitosti v rámci zemědělských systémů;

10.

zdůrazňuje, že koexistence různých zemědělských systémů je důležitá, neboť rozmanitost je klíčem k zabezpečení a odolnosti potravinového systému a prospívá udržitelnému rozvoji; upozorňuje na to, že neexistuje jediný model zemědělství, který by byl vhodný pro všechny země a regiony, a zdůrazňuje, že je třeba uznat přínosy různých modelů udržitelného zemědělství;

11.

zdůrazňuje, že je důležité pokračovat ve zvyšování ekologických výnosů, aby se zabránilo zvýšené ekologické stopě z produkce potravin v zemích mimo EU v době, kdy regiony EU více přecházejí na model ekologického zemědělství;

12.

upozorňuje na to, že má-li být akční plán EU úspěšný, musí stimulovat a mobilizovat členské státy i regionální a místní orgány, a to s ohledem na jejich specifika a odlišná východiska; dodává, že na rozvoj odvětví ekologické produkce by se v příslušných případech měly zaměřovat také regionální a místní akční plány pro ekologickou produkci;

13.

vyjadřuje proto názor, že členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby stanovily své vlastní vnitrostátní strategie pro ekologické zemědělství a vypracovaly své vlastní vnitrostátní nebo regionální akční plány pro ekologickou produkci v koordinaci s národními strategickými plány, jež by měly být velmi ambiciózní, pokud jde o rozvoj ekologického zemědělství, s realistickými a konkrétními cíli, opatřeními, časovými rámci a rozpočty, včetně pobídek pro zemědělce, které usnadní výběr a podpoří iniciativy vycházející zdola;

14.

vyzývá Komisi, aby při schvalování národních strategických plánů předložených členskými státy zajistila plné dodržování těchto podmínek a rovněž disponibilitu dostatečných finančních zdrojů a nejúčinnějších nástrojů, aby bylo možné dosáhnout příslušných cílů, pokud jde o rozvoj tohoto odvětví; zdůrazňuje potřebu výměny know-how a osvědčených postupů, neboť některé členské státy mají s navrhováním a prováděním ambiciózních vnitrostátních plánů více zkušeností;

15.

vyzývá Komisi, aby tyto výměny zařadila do rámce plánovaných navazujících veřejných zasedání; zdůrazňuje, že vnitrostátní akční plány pro ekologickou produkci by měly zajistit předvídatelnost a jasnost pro zemědělce a průmysl, a tím podpořit rozvoj ekologického zemědělství a komercializaci ekologických produktů;

16.

vítá rozšíření působnosti nařízení o ekologickém zemědělství na některé produkty úzce spojené se zemědělstvím, které nejsou uvedeny v příloze I SFEU, jako je například sůl; vyjadřuje však znepokojení nad zprávou o ekologické soli, kterou dne 6. srpna 2021 zveřejnila skupina odborníků pro technické poradenství v oblasti ekologické produkce (EGTOP), neboť se vyslovuje pro rozšíření ekologické značky EU na výrobní metody, které nesplňují zásady nařízení (EU) 2018/848; vyzývá proto Komisi, aby se doporučením skupiny EGTOP neřídila;

17.

zdůrazňuje, že by členské státy měly při navrhování, přijímání, přezkumu a provádění svých vnitrostátních nebo regionálních akčních plánů pro ekologickou produkci zapojit do konzultačního procesu všechny zúčastněné strany, zejména ekologické zemědělce a sdružení, družstva, místní a regionální orgány, zemědělsko-potravinářský průmysl v celém hodnotovém řetězci, velkoobchodníky se zemědělsko-potravinářskými produkty, zástupce spotřebitelů, soukromého sektoru a odvětví pohostinství, včetně velkých stravovacích zařízení a sdružení zaměřených na vzdělávání o potravinách, jakož i občany, s cílem dosáhnout co nejlepší součinnosti a cíle rozšíření plochy využívané k ekologickému zemědělství, jak je stanoveno v jejich národních strategických plánech;

18.

bere na vědomí, že ekologická produkce nabízí zemědělcům větší ekonomickou návratnost, ale často zahrnuje vyšší výrobní náklady, a proto je nutné, aby tržní ceny a přímá podpora postačovaly k pokrytí těchto nákladů, a umožňovaly tak zemědělcům spravedlivý výdělek;

19.

poukazuje na skutečnost, že vyšší spotřebitelské ceny mohou bránit expanzi, ale jsou v současné době pro zachování odvětví ekologické produkce nutné; připomíná, že v některých případech není pro ekologické zemědělské produkty místo na trhu, což zemědělce nutí prodávat je jako konvenční zemědělské produkty za nižší cenu;

20.

připomíná, že součástí ekologického zemědělství jsou velmi přísné normy produkce; zdůrazňuje, že je třeba řešit cenovou dostupnost, a tudíž i přístupnost ekologických produktů; zvláště zdůrazňuje, že producenti musí být podporováni v procesu přechodu na ekologickou produkci a musí mít prospěch z přidané hodnoty ekologického zemědělství; konstatuje, že stejně jako v případě konvenčních produktů by bylo jak pro zemědělce, tak pro spotřebitele přínosné lepší rozdělení hodnoty mezi subjekty v ekologickém potravinovém řetězci;

21.

bere na vědomí, že rozvoj ekologického odvětví umožní úspory z rozsahu v oblasti zpracování a logistiky, což zvýší efektivitu a povede k nižším nákladům; zdůrazňuje význam směrnice o nekalých obchodních praktikách pro rozvoj tohoto odvětví a zajištění toho, aby maloobchodníci neměli u ekologických produktů příliš vysoká zisková rozpětí; domnívá se rovněž, že ekologické produkty by mohly být zahrnuty do programů v rámci Fondu evropské pomoci nejchudším osobám, pokud bude k dispozici dostatečná nabídka;

22.

vítá skutečnost, že Komise pracuje na zlepšení celkových životních podmínek zvířat, a poukazuje na skutečnost, že podle průzkumu Eurobarometr z roku 2020 týkajícího se zemědělství spojuje 80 % občanů EU ekologické zemědělství s větším dodržováním dobrých životních podmínek zvířat; v této souvislosti podtrhuje význam podpory ekologického chovu hospodářských zvířat;

23.

zdůrazňuje, že je důležité urychlit rozvoj ekologické akvakultury a příslušného trhu v EU a posílit poptávku a důvěru spotřebitelů, pokud jde o tyto produkty; zdůrazňuje, že každý čtvrtý produkt rybolovu pochází z akvakultury; upozorňuje však, že vzhledem k tomu, že většinu spotřeby těchto produktů zajišťuje dovoz, který představuje 60 % celkové nabídky, existuje zde obrovský růstový potenciál, který musíme využít k rozvoji evropské akvakultury obecně, a zejména ekologické akvakultury;

24.

zdůrazňuje, že je třeba koordinovat opatření týkající se ekologické akvakultury s novými strategickými zásadami pro udržitelnější a konkurenceschopnější akvakulturu v EU na období 2021–2030, jakož i rozvoj tohoto odvětví v členských státech a regionech;

Stimulace poptávky a zajištění důvěry spotřebitele

25.

souhlasí s tím, aby Komise mezi spotřebiteli dále propagovala logo EU pro ekologickou produkci a šířila o něm informace, a to i prostřednictvím školních programů, což by mělo ekologickým produktům při revizi těchto programů zajistit větší prostor, jakož i v jiných institucích, jako jsou pečovatelské domy; podporuje propagaci místních log pro ekologickou produkci, která existují v několika členských státech a poskytují přinejmenším stejné záruky jako logo EU pro ekologickou produkci, s nímž jsou používána společně; konstatuje, že školní programy by měly být základem pro pedagogickou diskusi o výživě a udržitelných potravinách a měly by být doprovázeny opatřeními zaměřenými na informování a vzdělávání dětí o lepším stravování;

26.

zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité, aby na spotřebitelské průzkumy týkající se ekologických produktů navazovala opatření usilující o další zvýšení povědomí o přínosech ekologického zemědělství pro zdraví, dobré životní podmínky a vysokou kvalitu života, přičemž je nutné zajistit, aby nebyla ohrožena důvěra spotřebitelů v bezpečnost a udržitelnost konvenčních zemědělských metod v Unii; zdůrazňuje, že je třeba poskytovat přesné informace, aby se zajistilo, že nové iniciativy vyvíjené v oblasti označování udržitelných potravin neoslabí logo EU pro ekologickou produkci ani nebudou mást spotřebitele, pokud jde o jejich rozsah a význam;

27.

vyjadřuje znepokojení nad zavádějícími označeními, obaly a reklamou, které spotřebitelům ztěžují rozlišení konvenčních produktů od produktů ekologického zemědělství; konstatuje, že základem důvěry spotřebitelů v ekologické produkty je nařízení (EU) 2018/848 spolu s častými nezávislými kontrolami, a vyzývá členské státy, aby o logu EU pro ekologickou produkci jasně informovaly;

28.

zdůrazňuje úlohu, kterou mají při propagaci a podpoře loga EU pro ekologickou produkci hrát supermarkety a různé potravinové řetězce; očekává budoucí iniciativy Komise, které se zaměří na lepší orientaci spotřebitelů při výběru potravin prostřednictvím označování, propagace a informačních kampaní vycházejících ze spolehlivých, nezávislých a funkčních vědeckých základů a úplných a soudržných metodik; konstatuje, že povinné označování původu veškerých potravinářských výrobků EU má potenciál výrazně zvýšit transparentnost a sledovatelnost, a bránit tak podvodům a nezákonným výrobním metodám a zvyšovat důvěru spotřebitelů;

29.

připomíná, že požadavky profesionálních kuchyní se liší od požadavků domácností; zdůrazňuje, že je důležité vytvářet přidanou hodnotu pro dodavatelský řetězec a zvyšovat úroveň zpracování ekologických produktů, aby odpovídaly potřebám profesionálních kuchyní;

30.

domnívá se, že by v členských státech měl být více medializován přezkum zelených veřejných zakázek z roku 2019, aby se stal známějším a mohl sloužit jako silný podnět pro opatření zaměřená na propagaci ekologické produkce a podporu zdravější a ekologičtější stravy v institucích, jako jsou školy, nemocnice, domovy důchodců a věznice, a že tento přezkum může rovněž snížit množství odpadu z ekologických produktů v členských státech, v nichž existují přebytky; je přesvědčen, že orgány a instituce EU by měly jít příkladem ve svých vlastních zařízeních; domnívá se, že má-li se zvýšit využívání zelených veřejných zakázek, je nezbytné, aby probíhala koordinace s daným odvětvím prostřednictvím organizací, které je zastupují, a zajistil se tak hladký průběh zadávání těchto zakázek;

31.

vyzývá Komisi, aby pokračovala v prošetřování stávajících strukturálních a logistických překážek a podporovala používání kritérií zelených veřejných zakázek v členských státech, stejně jako kroky zaměřené na zlepšení informovanosti, vzdělávání a propagace ekologických produktů za účelem zvýšení účinnosti tohoto opatření; upozorňuje na skutečnost, že o zvýšení počtu zelených veřejných zakázek by se mělo rozhodovat na vnitrostátní úrovni v souladu s vnitrostátní poptávkou a cíli stanovenými ve vnitrostátních akčních plánech pro ekologickou produkci; domnívá se, že zelené veřejné zakázky musí klást velký důraz na ekologické produkty EU, což by podpořilo produkci a pomohlo EU, aby dosáhla svých cílů v oblasti klimatu;

32.

zdůrazňuje, že ekologická produkce a zpracování musí být rozvíjeny vhodným způsobem na regionální a místní úrovni se zapojením místních ekologických zemědělců; podporuje rozvoj regionálních udržitelných potravinových systémů založených na spolupráci všech zúčastněných stran v oblasti potravin; vyjadřuje politování nad nedostatkem ověřených údajů o využívání ekologických produktů ve veřejných jídelnách a restauracích;

33.

poukazuje na skutečnost, že místní, regionální a vnitrostátní orgány spolu se sdruženími zemědělců a velkoobchodníky se zemědělsko-potravinářskými produkty hrají důležitou úlohu při podpoře strukturování ekologického odvětví, pokud jde o produkci, kolektivní zpracování, logistiku a obchod, neboť usnadňují přístup ekologických zemědělců k půdě a vzájemnou spolupráci mezi producenty, mezi producenty a spotřebiteli a se stravovacími službami;

34.

dále zdůrazňuje úlohu, kterou mají hrát místní, regionální a vnitrostátní orgány při zvyšování povědomí veřejnosti o všech formách metod udržitelného zemědělství, dodávání ekologických produktů do jídelen a vytváření vzdělávacích programů pro předškolní zařízení a školy;

35.

v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že účinným nástrojem k překlenutí propasti mezi producenty a spotřebiteli jsou farmářské trhy na místní a regionální úrovni, které je třeba podporovat; připomíná rovněž, že místní a regionální orgány a sdružení zemědělců poskytují vysoce cennou technickou pomoc ekologickým zemědělcům a zemědělcům, kteří na ekologické zemědělství přecházejí, což má zásadní význam pro provádění těchto postupů a vyžaduje odpovídající financování ze společné zemědělské politiky a jiných zdrojů;

36.

zdůrazňuje, že všechny orgány musí zajistit, aby regulační rámec i nadále umožňoval a podněcoval rozvoj tohoto odvětví a současně omezoval administrativní zátěž na minimum; připomíná, že místní a regionální orgány v mnoha členských státech se již dlouho podílejí na podpoře rozvoje ekologického zemědělství, zejména prostřednictvím řízení a provádění programů rozvoje venkova;

37.

zdůrazňuje, že při zapojování místních a regionálních orgánů je v souladu se zásadami Územní agendy 2030 zapotřebí uplatňovat přístup zohledňující konkrétní místo, aby bylo možné řešit odlišné potřeby venkovských, příměstských a městských oblastí v celé Evropě;

38.

zdůrazňuje, že úspěch akčního plánu pro ekologickou produkci bude záviset na větším zapojení soukromého sektoru za účelem stimulace poptávky a zajištění spravedlivých příjmů pro zemědělce, a to zejména v zemích, kde jsou trhy s ekologickými produkty a ekologická produkce méně rozvinuty; vyzývá Komisi, aby určila soubor nástrojů, které členským státům umožní pobízet maloobchodní řetězce, aby aktivně pomáhaly propagovat spotřebu ekologických produktů a informovat o jejím významu a vytvářely místní ekologické dodavatelské řetězce; zdůrazňuje, že za zvýšením ekologické produkce musí být především vyšší soukromá poptávka, nikoliv výlučně politické pobídky;

39.

poukazuje na skutečnost, že je důležité zvýšit transparentnost dodavatelského řetězce ekologických potravin a dosáhnout lepší sledovatelnosti všech výrobních a distribučních procesů v souladu s požadavky evropských spotřebitelů, aby měli k dispozici více informací o původu a výrobních metodách potravin, které konzumují; vítá dobrovolné iniciativy maloobchodníků, kteří nakupují produkty z přechodného období za vyšší cenu, a domnívá se, že by tyto iniciativy měly být podporovány;

40.

bere na vědomí potíže maloobchodníků při nabízení těchto produktů z přechodného období spotřebitelům, jež jsou způsobeny neexistencí harmonizovaných pravidel pro uvádění na trh, a vyzývá Komisi, aby posoudila opatření, která by jejich uvádění na trh usnadnila, například harmonizované označování;

41.

zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se Komise, členské státy a zúčastněné strany aktivně podílely na určování způsobů, jimiž lze posílit stávající certifikační a kontrolní mechanismy, aby se zabránilo podvodům v oblasti ekologické produkce a obchodu s ekologickými produkty;

42.

domnívá se, že certifikační a kontrolní mechanismy musí lépe odpovídat skutečným podmínkám práce ekologických zemědělců a že tento proces musí být zjednodušen, a to i prostřednictvím řešení v oblasti informačních technologií;

43.

zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost postupům pro schvalování certifikačních subjektů; zdůrazňuje, že proces certifikace při přechodu na ekologické zemědělství je stále zdlouhavý a obtížně proveditelný a měl by být usnadněn, zejména pro malé zemědělce; domnívá se, že zemědělcům by měla být poskytována podpora při hrazení nákladů na certifikaci;

44.

zdůrazňuje, že je třeba zavést harmonizované evropské systémy certifikace vstupů pro ekologické zemědělství, aby se zabránilo hromadnému vzniku soukromých osvědčení s různými požadavky a kontrolními systémy; vyzývá Komisi, aby urychlila harmonizaci v celé EU prostřednictvím akčního plánu pro ekologickou produkci;

45.

naléhavě vyzývá Komisi, aby v koordinaci s členskými státy a v plném souladu se zásadou subsidiarity posílila celní kontroly prostřednictvím přímých a jednotných kontrolních mechanismů s cílem zabránit podvodům s potravinami a falšování a dovozu produktů, které nesplňují normy EU pro ekologickou produkci, jakož i předejít riziku, že bude odvětví ekologické produkce v EU znevýhodněno v hospodářské soutěži kvůli nedostatečnému sbližování norem na celosvětové úrovni a zvýšeným nákladům pro spotřebitele; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu většího zapojení příslušných celních orgánů, aby byla zaručena kvalita a bezpečnost ekologických produktů a zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž mezi producenty v EU i mimo ni;

46.

lituje, že v akčním plánu pro ekologickou produkci chybí zmínka o obtížích a vysokých nákladech, které pro toto odvětví vyplývají z nutnosti zavést vhodná opatření při pěstování, sklizni, přepravě, skladování a zpracování, aby se do řetězce ekologické produkce nedostaly nepovolené produkty, jako např. GMO;

47.

zdůrazňuje, že zemědělské produkty pocházející z EU jsou mezinárodně uznávány pro svou vysokou kvalitu; domnívá se, že v zájmu další mezinárodní propagace ekologických produktů EU jsou zapotřebí pozitivní opatření na podporu obchodu; v tomto ohledu uznává potenciální úlohu politiky EU v oblasti propagace ekologické produkce; zdůrazňuje, že tato politika by měla uznávat širokou škálu udržitelných produkčních metod, postupů a produktů v EU;

48.

poukazuje na to, že zeměpisná označení, která jsou podporována propagační politikou EU, výrazně přispívají k hospodářskému růstu v mnoha venkovských oblastech a jsou vlajkou evropského zemědělství; požaduje, aby Komise informovala Parlament o možnosti rozšíření trhu s ekologickými produkty a aby urychlila probíhající jednání s cílem dosáhnout přechodu od rovnocennosti k dodržování norem EU pro dovoz ekologických produktů;

49.

podporuje globální přechod k udržitelným potravinovým systémům; zastává názor, že opatření na úrovni EU, včetně zejména strategie vytýčené Zelenou dohodou, by měla být zaměřena na pravidelné zvyšování povědomí o životním prostředí v celosvětovém měřítku; lituje, že dohody o volném obchodu někdy nevěnují dostatečnou pozornost zjevným rozdílům v normách zemědělské produkce EU a třetích zemí, pokud jde o ochranu životního prostředí a dobré životní podmínky zvířat, což odrazuje zemědělce v EU od dalších investic do ochrany životního prostředí, včetně ekologické produkce;

Povzbuzení přechodu a posílení celého hodnotového řetězce

50.

domnívá se, že mají-li být naplněny ambice vnitrostátních strategických plánů, je nezbytný odpovídající rozpočet SZP a slučitelnost s ostatními evropskými fondy nebo programy, aby se vytvořily pobídky, které by zemědělce motivovaly k přechodu na postupy ekologického zemědělství a k jejich zachování, a to prostřednictvím dostatečně financovaných opatření pro rozvoj venkova nebo finančně přitažlivých ekorežimů či jejich kombinace;

51.

žádá, aby byly ekorežimy přístupné jak tradičním, tak ekologickým zemědělcům a aby byly koncipovány tak, aby byly slučitelné s agroenvironmentálně-klimatickými opatřeními a doplňovaly je; připomíná, že je důležité podporovat ekologické zemědělce i po fázi přechodu; vyzývá členské státy, aby podporovaly generační obměnu v ekologickém zemědělství prostřednictvím příslušných veřejných politik a podporovaly podnikání žen v zemědělství a rozvoj životaschopných malých a středních ekologických zemědělských podniků;

52.

vyjadřuje politování nad poklesem rozpočtu SZP v posledních dvou desetiletích, kdy jsou současně na odvětví zemědělství kladeny stále větší požadavky; konstatuje, že v rámci stávající SZP je pouze 1,8 % rozpočtu vynakládáno na opatření na podporu ekologického zemědělství, a vítá skutečnost, že nová SZP umožňuje zejména prostřednictvím ekorežimů a opatření pro rozvoj venkova členským státům větší flexibilitu při zvyšování částek určených na ekologické zemědělství;

53.

bere na vědomí potenciál krátkých, místních a sezónních a inteligentních potravinových dodavatelských řetězců a možností přímého uvádění na trh, včetně zemědělských trhů, pro ekologické producenty a venkovské ekonomiky s cílem zajistit přínosy v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat a zároveň zajistit příjmy, zachovat a vytvářet pracovní místa, zajistit životaschopnost venkovských oblastí a překlenout propast mezi producenty v EU a spotřebiteli; poukazuje na to, že pro udržitelný rozvoj odvětví ekologické produkce má zásadní význam rozvoj trhu;

54.

vyzývá členské státy, aby vyčlenily dostatečné prostředky na investice usnadňující rozvoj krátkých potravinových řetězců, a to například zvýšením počtu mobilních jatek nebo zpracovatelských zařízení v zemědělských podnicích; domnívá se, že při zadávání veřejných zakázek by mělo být prosazováno využívání místních dodavatelských řetězců; zdůrazňuje, že zaměření na místní produkci a krátké řetězce by nemělo vést k dalším překážkám na vnitřním trhu EU;

55.

vyzývá Komisi a členské státy, aby se aktivně podílely na zlepšování struktury ekologických dodavatelských řetězců a budování kapacit organizací ekologických producentů; naléhavě vyzývá členské státy, aby využívaly „odvětvové intervence“ a veškerá dostupná opatření ke zlepšení organizace ekologických producentů ve všech příslušných odvětvích a aby jim pomáhaly v případě dočasné nadprodukce;

56.

upozorňuje, že ekologické zemědělské podniky, jejichž produkce je objemově menší, a tudíž nákladnější, mohou mít menší vyjednávací sílu, pokud jde o obchodní smlouvy, a mohou být proto více vystaveny nekalým obchodním praktikám, zejména v podobě opožděných plateb za zboží podléhající rychlé zkáze, rušení smluv na poslední chvíli nebo nucení dodavatelů platit za neprodané a odpadní produkty; zdůrazňuje potřebu jasných smluvních podmínek a spravedlivého uznávání práce ekologických zemědělských producentů a domnívá se, že by měly být podporovány nástroje, jako jsou smlouvy v rámci dodavatelského řetězce;

57.

vítá, že Komise podporuje rozvoj biodistriktů, neboli ekoregionů, v rámci členských států, neboť jsou ze své povahy multifunkční, podporují krátké dodavatelské řetězce a vytvářejí synergie mimo jiné mezi zemědělci, spotřebiteli, zpracovatelskými podniky, maloobchodníky, odvětvím pohostinství a kulturními podniky; vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla informace o nástrojích, které by mohly využít na podporu rozvoje biodistriktů, se zvláštním důrazem na urbanizované oblasti; konstatuje, že jejich úspěch závisí na silné regionální integraci a zapojení místních a regionálních orgánů;

58.

zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité rozšířit strukturovanou výměnu znalostí a osvědčených postupů v oblasti ekologického zemědělství mezi členskými státy a zemědělci; zdůrazňuje přínosy intenzivnější spolupráce mezi vědci, zemědělskými vysokými školami a širším vzdělávacím sektorem, poradenskými službami nebo konzultanty, zemědělci a jejich sdruženími a organizacemi a společností; vyzdvihuje důležitou úlohu, kterou při rozvoji ekologické produkce hrají nezávislé zemědělské poradenské služby, jež musí členské státy zahrnout do svých strategických plánů SZP, a zdůrazňuje, že je třeba vyčlenit na tyto služby dostatečné finanční zdroje;

59.

konstatuje, že zpráva Společného výzkumného střediska „Modelování environmentálních a klimatických ambicí v odvětví zemědělství pomocí modelu CAPRI“ (8) uvádí, že je třeba zvýšit produktivitu ekologického zemědělství a hospodaření s živinami, kterou lze zlepšit mimo jiné pomocí přesného zemědělství, nových digitálních technologií a dalších inovativních technik;

60.

konstatuje, že inovativní digitální nástroje mají potenciál výrazně zvýšit transparentnost a sledovatelnost a bránit tak podvodům a nezákonným metodám produkce a zvyšovat důvěru spotřebitelů; vybízí proto Komisi, aby mimo jiné prostřednictvím strategických plánů SZP zajistila širší zavádění digitálních technologií, jako je přesné zemědělství a blockchain v ekologickém zemědělství; zdůrazňuje však, že tyto technologie doplňují systémový přístup k udržitelnosti ekologického zemědělství a že je třeba zajistit soukromí, ziskovost a nezávislost zemědělců, pokud jde o údaje;

Větší příspěvek ekologického zemědělství k udržitelnosti

61.

znovu zdůrazňuje význam výzkumu a inovací pro udržitelnost odvětví ekologického zemědělství a pro plnění společenských očekávání, pokud jde o biologickou rozmanitost, změnu klimatu a přizpůsobení se změně klimatu, dobré životní podmínky zvířat a účinné využívání zdrojů, a vítá záměr Komise vyčlenit finanční prostředky z programu Horizont Evropa na podporu těchto cílů; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba provádět výzkum a inovace s cílem podpořit přechod na ekologické zemědělství, včetně živočišné výroby, nalézt alternativy pro určité vstupy do zemědělství i zpracování s cílem zvýšit výnosy a zajistit dostupnost nezbytných bílkovinných krmiv, vitaminů, přípravků na ochranu rostlin, zejména řešení biologické kontroly, hnojiv a genetických zdrojů, aby se dále rozvíjely spolehlivé zemědělské systémy a zvýšila se tolerance vůči suchu, škůdcům a chorobám; vyzývá Komisi, aby stimulovala a podporovala spolupráci mezi výzkumnými komunitami zabývajícími se ekologickými a běžnými potravinami a ekologickým a tradičním zemědělstvím, zejména prostřednictvím evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělství (EIP AGRI);

62.

vybízí k uplatňování vědecky podloženého přístupu, pokud jde o úrodnost půdy a potřebu vyvíjet, přijímat a podněcovat inovace v oblasti nových rostlinných zdrojů živin v ekologickém zemědělství, včetně zvýšené recyklace živin prostřednictvím odpovídajícího zpracování a oddělení živin a případně hnojiv vyrobených z obnovitelných zdrojů, jako je odpad z biomasy a chlévská mrva, aby se zabránilo dlouhodobému nedostatku živin; připomíná význam chlévské mrvy jako organického hnojiva a podporuje její udržitelné využívání v pěstitelském cyklu; vyzývá Komisi, aby posoudila nové recyklované materiály, které obsahují základní rostlinné živiny (fosfor, draslík a dusík), z hlediska jejich budoucího zařazení na seznam vstupních materiálů nařízení (EU) 2018/848, v souladu se zásadami ekologického zemědělství a v zájmu zajištění kvality, bezpečnosti a důvěry spotřebitelů;

63.

vyzývá k dalšímu výzkumu a informacím v oblasti možných přínosů používání rostlinných biostimulantů a biologických pomocných půdních látek v systémech ekologického zemědělství a v oblasti toho, jak přispívají k absorpci živin a lepší výkonnosti v tomto modelu produkce, s cílem umožnit jejich širší využívání a pomoci snížit rozdíly mezi ekologickými a konvenčními výnosy; poukazuje na to, že problém nerovnováhy v rozpočtech na živiny v systémech ekologického zemědělství by mohla řešit podpora používání vhodné kombinace různých vnějších živin specifické pro daný zemědělský podnik, která by doplňovala biologickou fixaci dusíku;

64.

zdůrazňuje naléhavou potřebu rozvíjet produkci ekologických rostlinných bílkovin a stimulovat produkci ekologických luštěnin, včetně pícnin, v Evropské unii, aby se snížila závislost odvětví ekologické produkce na dovozu; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu vypracovala zvláštní strategický plán;

65.

vítá příspěvek ekologického zemědělství ke snížení používání syntetických pesticidů a vyzývá Komisi, aby při přípravě nových právních předpisů o udržitelném používání pesticidů definovala produkty biologické kontroly a zvýšila dostupnost řešení biologické kontroly a přírodních látek, které mají prostor pro mnohem širší používání, a to zlepšením a urychlením procesu hodnocení a povolování;

66.

připomíná Komisi a členským státům usnesení Parlamentu ze dne 15. února 2017 o pesticidech biologického původu představujících nízké riziko (9) a zdůrazňuje, že je třeba podporovat vývoj bezpečných, účinných a cenově dostupných alternativních přípravků na ochranu rostlin a podporovat jejich širší používání, zejména zjednodušením postupu povolování základních látek a rozšířením jejich používání jako důležité součásti rozvoje ekologické produkce; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit podmínky pro rovný přístup k ekologickým přípravkům na ochranu rostlin a hnojivům v členských státech; zdůrazňuje, že rezidua pesticidů, která jsou přítomna v životním prostředí, mohou potenciálně ovlivnit i ekologické produkty;

67.

poukazuje na to, že ekologičtí zemědělci, kteří v produkci zaručují vysoké environmentální normy, nesmí nést odpovědnost za rizika mimo svou kontrolu, a vyzývá Komisi, aby dále podporovala harmonizaci při nakládání se zjištěnými rezidui pesticidů;

68.

zdůrazňuje význam dostatečně dostupných, vysoce kvalitních ekologických osiv, heterogenního materiálu a vysoce výnosných odrůd rostlin, a to rovněž nativních a místně rozšířených odrůd; upozorňuje na jejich potenciál z hlediska posilování odolnosti vůči chorobám rostlin a dopadu změny klimatu; vybízí Komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí o zlepšení fungování trhu s ekologickými osivy, mimo jiné prostřednictvím zvláštních opatření, a je přesvědčen, že k dosažení tohoto cíle by pomohla přechodná období; vyzývá Komisi, aby zajistila přidělení dostatečných finančních prostředků na výzkum ekologických osiv a šlechtění zvířat;

69.

zdůrazňuje význam podpory programů na zachování a selekci místních plemen, která jsou vzhledem ke své odolnosti obzvláště vhodná pro ekologické zemědělství; zdůrazňuje, že je zapotřebí podporovat tradiční šlechtění plodin pro rozvoj zdravých a odolných odrůd a že jsou třeba moderní a inovativní metody vývoje nových ekologických osiv a zemědělských postupů při zachování vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí;

70.

v této souvislosti zdůrazňuje potenciální úlohu vědeckých inovací v oblasti šlechtění rostlin, zejména při zlepšování odolnosti odrůd, podpoře rozmanitosti genetických zdrojů a posilování systémů produkce potravin, přičemž připomíná, že používání geneticky modifikovaných osiv (GMO) není v ekologickém zemědělství povoleno;

71.

podporuje záměr Komise rozšířit analýzu středisek EU pro sledování trhu na ekologické produkty; zdůrazňuje, že je důležité zintenzívnit sběr a zlepšit dostupnost přesných a včasných údajů o odvětví ekologické produkce, a to i na regionální úrovni, aby bylo možné lépe ocenit jeho environmentální, hospodářské a sociální dopady;

72.

domnívá se, že by měly být zahrnuty údaje o přínosu tohoto odvětví k udržitelnosti životního prostředí spolu s údaji o výrobě, zpracování, spotřebě, a to i v odvětví pohostinství a ve veřejných jídelnách, o obchodu v rámci EU a se zeměmi mimo EU a o výstupních a maloobchodních cenách zemědělských podniků, preferencích spotřebitelů, strukturách dodavatelského řetězce, přidané hodnotě a podílu zemědělců v dodavatelských řetězcích; je přesvědčen, že tyto údaje mají zásadní význam pro utváření a sledování politiky EU v oblasti ekologické produkce a pro přijetí opatření k nápravě nerovnováhy nabídky a poptávky, hodnocení vývoje spotřeby a produkce a zvýšení transparentnosti a důvěry v odvětví;

73.

uznává potenciál společného evropského datového prostoru pro zemědělství, který by zvýšil znalosti a důvěru spotřebitelů a zlepšil sledovatelnost v rámci ekologického dodavatelského řetězce; zdůrazňuje, že má-li být stimulována poptávka, je nezbytné zjistit potřeby spotřebitelů prostřednictvím příslušných posouzení; vyzývá členské státy, aby lépe informovaly o hospodářských výsledcích ekologického zemědělství; vyzývá Komisi, aby provedla komplexní studie a analýzy dopadu nárůstu ekologického zemědělství na změnu klimatu a potravinovou bezpečnost v Evropské unii;

o

o o

74.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)  Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2.

(2)  Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1.

(3)  Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 25.

(4)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0425.

(5)  Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 262.

(7)  Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 2.

(8)  Barreiro Hurle, J., Bogonos, M., Himics, M., Hristov, J., Perez Dominguez, I., Sahoo, A., Salputra, G., Weiss, F., Baldoni, E. a Elleby, C., Modelling environmental and climate ambition in the agricultural sector with the CAPRI model (Modelování environmentálních a klimatických ambicí v odvětví zemědělství pomocí modelu CAPRI), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2021.

(9)  Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 184.


6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/33


P9_TA(2022)0137

Pronásledování menšin z důvodu náboženského přesvědčení nebo vyznání

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 o pronásledování menšin z důvodu náboženského přesvědčení nebo vyznání (2021/2055(INI))

(2022/C 465/03)

Evropský parlament,

s ohledem na články 2, 18 a 26 Všeobecné deklarace lidských práv,

s ohledem na články 2, 4, 18, 24, 26 a 27 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech,

s ohledem na články 2 a 13 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech,

s ohledem na články 6 a 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“),

s ohledem na článek 17 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na články 10, 14, 21 a 22 Listiny základních práv Evropské unie,

s ohledem na článek 9 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, článek 2 prvního protokolu k Úmluvě a článek 12 protokolu č. 12 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod,

s ohledem na Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948,

s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979,

s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,

s ohledem na Deklaraci Valného shromáždění OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře ze dne 25. listopadu 1981,

s ohledem na Deklaraci Valného shromáždění OSN o právech příslušníků národnostních, etnických, náboženských a jazykových menšin ze dne 18. prosince 1992,

s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 24. března 2011 o boji proti nesnášenlivosti, negativním stereotypům a stigmatizaci a diskriminaci osob na základě náboženství či víry a proti páchání násilí na těchto osobách a podněcování k násilí vůči nim,

s ohledem na akční plán z Rabatu ze dne 5. října 2012 o zákazu podpory národní, rasové nebo náboženské nenávisti, jež představuje podněcování k diskriminaci, nepřátelství nebo násilí,

s ohledem na rozhodnutí Valného shromáždění OSN ze dne 28. května 2019, kterým byl 22. srpen vyhlášen Mezinárodním dnem památky obětí násilných činů z důvodu jejich náboženského vyznání nebo přesvědčení,

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 21. ledna 2021 o podpoře kultury míru a tolerance s cílem chránit náboženské památky,

s ohledem na zprávy zvláštního zpravodaje OSN pro otázky menšin ze dne 15. července 2019 a 3. března 2021, které předložil Radě OSN pro lidská práva a v nichž se zabývá zejména pojmem „menšina“ a častými útoky proti menšinám prostřednictvím nenávistných projevů v sociálních médiích,

s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení ze dne 12. října 2020, v níž zdůrazňuje význam ochrany svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení pro všechny v zájmu úspěšného provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a uvádí, že příslušníkům náboženských menšin či menšin vyznávajících určité přesvědčení hrozí, že budou opomenuti,

s ohledem na výroční zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 28. prosince 2020 o právech příslušníků národnostních nebo etnických, náboženských a jazykových menšin,

s ohledem na Marrákešské prohlášení ze dne 27. ledna 2016 o právech náboženských menšin v komunitách s převážně muslimskou většinou,

s ohledem na závěry Rady ze dne 16. listopadu 2009 o svobodě náboženského vyznání nebo přesvědčení,

s ohledem na závěry Rady ze dne 21. února 2011 o nesnášenlivosti, diskriminaci a násilí na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení,

s ohledem na závěry Rady ze dne 22. února 2021 o prioritách EU v rámci fór OSN pro lidská práva v roce 2021,

s ohledem na obecné zásady EU ze dne 24. června 2013 týkající se prosazování a ochrany svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení,

s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv ze dne 18. března 2019 týkající se zajištění nediskriminace v rámci vnější činnosti,

s ohledem na zprávy zvláštního vyslance pro podporu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo Evropskou unii,

s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024, který má být financován prostřednictvím víceletého finančního rámce na období 2021–2027,

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (COM(2018)0460), a na pozměněný návrh tohoto nařízení (COM(2020)0459),

s ohledem na udělení Sacharovovy ceny Evropského parlamentu za svobodu myšlení Rá’ifu Badawímu v roce 2015, Nádiji Murádové a Lamji Hadží Bašárové v roce 2016 a Ilhamu Tohtimu v roce 2019,

s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2013 o diskriminaci na základě příslušnosti ke kastě (1), a zejména na bod 6 o náboženství jako průsečíkovém faktoru diskriminace a zneužívání,

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 o pokynech EU a mandátu zvláštního vyslance EU pro prosazování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2016 o systematickém masovém vyvražďování náboženských menšin tzv. Islámským státem v Iráku a Sýrii (ISIS/Dá'iš) (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o řešení případů porušování lidských práv v kontextu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně genocidy (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2018 o situaci v Sýrii (5),

s ohledem na svá usnesení ze dne 4. října 2018 o masovém svévolném zadržování Ujgurů a Kazachů v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang (6), ze dne 18. dubna 2019 o Číně, zejména o situaci náboženských a etnických menšin (7), ze dne 19. prosince 2019 o situaci Ujgurů v Číně („China Cables“) (8) a ze dne 17. prosince 2020 o nucené práci a situaci Ujgurů v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang (9),

s ohledem na svá usnesení ze dne 7. července (10) a 15. prosince 2016 (11), 14. září (12) a 14. prosince 2017 (13) a 19. září 2019 (14) o Myanmaru a situaci Rohingyů,

s ohledem na svá usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o situaci v oblasti svobod v Alžírsku (15) a ze dne 26. listopadu 2020 o zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v Alžírsku, zejména případu novináře Chálida Dráriního (16),

s ohledem na své usnesení ze dne 19. prosince 2019 o porušování lidských práv včetně svobody náboženského vyznání v Burkině Faso (17),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o Nigérii, zejména o nedávných teroristických útocích (18),

s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2021 o zákonech o rouhání v Pákistánu, zejména o případu Šagufty Kausarové a Šafqata Immánuíla (19), v němž je také citován případ Ásii Bíbí, své usnesení ze dne 14. dubna 2016 o Pákistánu, zejména o útoku v Láhauru (20), a na své usnesení ze dne 13. prosince 2018 o Íránu, zejména o případu Nasrín Sotúdeové (21),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 o zahraničně politických důsledcích rozšíření onemocnění COVID-19 (22),

s ohledem na své doporučení ze dne 29. dubna 2021 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se vztahů mezi EU a Indií (23),

s ohledem na své doporučení Radě ze dne 9. června 2021 k 75. a 76. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (24),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o lidských právech a demokracii ve světě a o politice Evropské unie v této oblasti – výroční zpráva za rok 2018 (25), a zejména na body 42, 43 a 45,

s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2021 o lidských právech a demokracii ve světě a o politice Evropské unie v této oblasti – výroční zpráva za rok 2019 (26), a zejména na body 103, 104, 106 a 107,

s ohledem na činnosti meziskupiny Evropského parlamentu pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení a náboženskou toleranci,

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0071/2022),

A.

vzhledem k tomu, že dohody OSN o lidských právech společně s mezinárodními a evropskými právními předpisy stanoví normy na ochranu práv příslušníků menšin vyznávajících určité přesvědčení nebo náboženských menšin jako nedílnou součást lidských práv;

B.

vzhledem k tomu, že právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání zahrnuje svobodu zvolit si, v co věřit či nevěřit, svobodu objevovat, dodržovat, měnit nebo opouštět náboženské vyznání nebo přesvědčení bez jakýchkoli omezení a svobodu vyjadřovat své náboženské vyznání nebo přesvědčení samostatně nebo v rámci společenství, ať už soukromě, nebo veřejně, pokud jde o bohoslužbu, výuku, provádění a zachovávání obřadů; vzhledem k tomu, že tato svoboda zahrnuje také právo náboženských, sekulárních a nekonfesních organizací na uznání právní subjektivity; vzhledem k tomu, že svoboda náboženského vyznání nebo přesvědčení zahrnuje rovněž právo vyjadřovat kritické nebo satirické názory na náboženství a náboženské autority jako legitimní vyjádření svobody myšlení nebo umělecké tvorby;

C.

vzhledem k tomu, že podle článku 21 Smlouvy o EU Evropská unie podporuje a hájí úctu k lidské důstojnosti a univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod jako součást hlavních směrů své zahraniční politiky;

D.

vzhledem k tomu, že svoboda náboženského vyznání nebo přesvědčení je porušována ve značném počtu zemí na celém světě; vzhledem k tomu, že velký počet lidí žije v zemích, které se dopouštějí hrubých porušení svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení nebo taková porušení tolerují;

E.

vzhledem k tomu, že diskriminace a pronásledování menšin na základě přesvědčení nebo náboženského vyznání se dopouštějí různí aktéři – státní, nestátní nebo kombinace obou – a může mít různé podoby, např. zabíjení, mučení, fyzické útoky, hromadná uvěznění, svévolná zatýkání, vynucená zmizení, mimosoudní popravy, nátlak, násilnou konverzi, únosy, předčasné a nucené sňatky, genderově podmíněné násilí, znásilňování, fyzické a psychické týrání, nucená kontrola porodnosti a potraty, nucená práce a přesídlování, obchodování s lidmi, výhrůžky, vyloučení, diskriminační a nespravedlivé zacházení, obtěžování, vyvlastňování, omezení přístupu k občanství, voleným funkcím, zaměstnání, vzdělávání, zdravotní péči, administrativním službám, ničení míst pro konání bohoslužeb, hřbitovů a kulturního dědictví a nenávistné projevy online a offline;

F.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 zvýšila v některých zemích pronásledování a násilí vůči menšinám vyznávajícím určité přesvědčení a náboženským menšinám; vzhledem k tomu, že zdravotní krize navíc poskytla některým zemím záminku k přijetí perzekučních opatření, jejichž účel s pandemií nesouvisí; vzhledem k tomu, že menšiny vyznávající určité přesvědčení a náboženské menšiny se staly obzvláště zranitelnými vůči nákaze onemocněním COVID-19 a úmrtnosti v důsledku nerovného přístupu k odpovídající zdravotní péči;

G.

vzhledem k tomu, že ženy patřící k menšinám vyznávajícím určité přesvědčení nebo náboženským menšinám jsou obzvláště ohroženy zvýšenou diskriminací a násilím, které jsou kombinací více faktorů, jako je pohlaví, náboženství, kasta, etnický původ, nerovnováha sil a patriarchát, a v některých případech jsou ospravedlněny důvody souvisejícími s náboženstvím nebo přesvědčením; vzhledem k tomu, že ženy se potýkají s většími obtížemi při uplatňování svého práva opustit společenství náboženského vyznání nebo přesvědčení v důsledku nedostatečné sociální nebo ekonomické nezávislosti, vyhrožování násilím či ztrátou péče o děti;

H.

vzhledem k tomu, že přetrvává genderově podmíněné násilí a diskriminace založená na náboženských zdůvodněních; vzhledem k tomu, že ženy a LGBTIQ+ osoby nadále čelí diskriminaci a násilí, které ve jménu náboženství páchají státní i nestátní aktéři; vzhledem k tomu, že státní i nestátní aktéři zakazují ve jménu náboženství i sexuální a reprodukční zdraví a práva, včetně potratu;

I.

vzhledem k tomu, že jakékoli pronásledování na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení si zaslouží co největší odsouzení a rychlou reakci ze strany národních vlád a mezinárodních aktérů;

J.

vzhledem k tomu, že praktiky týkající se domorodého přesvědčení nebo náboženství jsou součástí kulturní identity národů; vzhledem k tomu, že původní obyvatelé mají podle mezinárodních norem v oblasti lidských práv právo propagovat, rozvíjet a udržovat své institucionální struktury a své specifické zvyky, spiritualitu, tradice, postupy a praktiky;

K.

vzhledem k tomu, že téměř ve všech oblastech světa se zdá, že náboženským menšinám hrozí, že budou označeny za „teroristické skupiny“ a že členové budou zatčeni na základě obvinění z „extremismu“ nebo „nezákonné činnosti“; vzhledem k tomu, že některé vlády využívají imperativů národní bezpečnosti a protiteroristických opatření k tomu, aby kriminalizovaly členství v určitých náboženských skupinách či skupinách vyznávajících určité přesvědčení nebo jejich činnost; vzhledem k tomu, že tento přístup vážně ohrožuje výkon práva na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení;

L.

vzhledem k tomu, že menšiny vyznávající určité přesvědčení nebo náboženské menšiny často postrádají odpovídající národní zastoupení; vzhledem k tomu, že právní předpisy často vylučují potřeby a zájmy těchto menšin a vlády uplatňují řadu mimoprávních opatření, na jejichž základě jsou tyto menšiny pronásledovány, delegitimizovány nebo stigmatizovány;

M.

vzhledem k tomu, že v mnoha konfliktech a krizích po celém světě byly útoky na kulturní dědictví nástrojem symbolického násilí a politizace kulturního dědictví; vzhledem k tomu, že náboženské aspekty těchto konfliktů přímo přispěly k humanitárním krizím, vysídlování, migraci a porušování náboženských a kulturních práv a lidské důstojnosti; vzhledem k tomu, že tyto konflikty a krize mohou polarizovat společnosti, země, regiony, etnické skupiny a komunity a zvyšovat riziko násilných konfliktů; vzhledem k tomu, že ničení a rabování kulturního dědictví může být proto válečnou zbraní a varovným signálem budoucích masových zvěrstev; vzhledem k tomu, že toto ničení a plenění navíc představuje hlavní překážky pro dialog, mír a usmíření;

N.

vzhledem k tomu, že ničení kulturního dědictví ohrožuje komunity, zejména náboženské komunity, neboť je zbavuje významné části jejich identity; vzhledem k tomu, že extremistické skupiny a další strany konfliktu mohou snadno šířit svůj vliv v oblastech, kde byla oslabena identita a sociální soudržnost a posíleny rozpory v komunitách;

O.

vzhledem k tomu, že v případech mezinárodních trestných činů spáchaných kvůli náboženskému vyznání nebo přesvědčení využívají pachatelé, až na některé malé výjimky, beztrestnost, a proto mohou hrůzné činy pokračovat;

P.

vzhledem k tomu, že podle Úmluvy OSN o genocidě z roku 1948 mají státy a veřejné orgány povinnost nejen pachatele zločinů genocidy trestat, ale v první řadě také takovým zločinům předcházet;

1.

připomíná své neochvějné odhodlání prosazovat a chránit práva příslušníků menšin vyznávajících určité přesvědčení a náboženských menšin po celém světě, včetně jejich práva přijmout, změnit, zvolit si, projevit, vykonávat nebo opustit své přesvědčení nebo náboženské vyznání, a to v souladu se zásadou rovnosti a zásadou nediskriminace; co nejdůrazněji odsuzuje veškeré pronásledování, násilí, podněcování k násilí a teroristické činy namířené proti jakékoli menšině z důvodu přesvědčení či náboženského vyznání nebo z důvodu, že takové přesvědčení či vyznání nemá; zdůrazňuje, že v některých případech může porušování těchto lidských práv představovat genocidu nebo zločiny proti lidskosti; odsuzuje popírání nebo pokusy o bagatelizaci takového porušování a znovu potvrzuje své odhodlání k jejich vymýcení a podporu obětem;

2.

zdůrazňuje, že státy nesou prvořadou odpovědnost za prosazování a ochranu lidských práv příslušníků menšin vyznávajících určité přesvědčení nebo náboženských menšin, včetně jejich práva svobodně praktikovat své náboženské vyznání nebo přesvědčení a práva nevěřit, a chránit je před porušováním těchto práv, zejména před zločiny proti lidskosti a genocidou;

3.

je toho názoru, že bez ohledu na přesvědčení, náboženského vyznání, myšlení nebo svědomí je nezbytné podporovat a zajistit začlenění všech lidí do jejich společností a politického, sociálně-ekonomického a kulturního života a také zajistit respektování jejich důstojnosti, občanství, osobních práv a svobody;

4.

zdůrazňuje, že svoboda myšlení, svědomí, přesvědčení a náboženského vyznání, včetně svobody konat bohoslužbu, zachovávat obřady, zvyky a učení, svobody věřit či nevěřit, svobody zastávat teistické, neteistické, agnostické nebo ateistické názory a práva na odpadlictví jsou lidská práva chráněná mezinárodním právem; zdůrazňuje, že podpora a ochrana těchto práv přispěla k pokroku v oblasti lidských práv a demokracie v řadě případů, a to i v represivním prostředí; uznává, že porušování těchto práv často prohlubuje nebo vyvolává nesnášenlivost, která je často první známkou možného násilí a konfliktu;

5.

připomíná, že boj proti diskriminaci namířené proti všem menšinám bez ohledu na jejich tradice, přesvědčení či náboženské vyznání a podpora a ochrana poskytované jejich právům velmi výrazně napomáhá společenské a politické stabilitě, snižování chudoby, demokratické správě a předcházení konfliktům;

6.

zdůrazňuje, že pronásledování menšin kvůli přesvědčení nebo náboženskému vyznání se často prolíná s jinými odlišnými důvody, zejména s důvody souvisejícími s etnickou příslušností, pohlavím nebo kastou; upozorňuje na případy, kdy jsou skupiny vyznávající určité přesvědčení nebo náboženské skupiny pronásledovány, a to i v případech, kdy jsou silně přítomny na území státu nebo nejsou demograficky v menšině, ale nacházejí se ve zranitelné situaci, v jejímž důsledku jsou snadnými terči násilí a represí; rovněž zdůrazňuje, že konvertité, kteří opustí většinovou víru, mohou zažít vážné porušování svých lidských práv, včetně věznění, nuceného rozvodu, únosu, fyzického násilí a vraždy;

7.

je hluboce znepokojen vysokou mírou nátlaku, diskriminace, obtěžování, násilí a represí vůči příslušníkům menšin vyznávajících určité přesvědčení nebo náboženských menšin, což je celosvětovým jevem, který se v některých regionech zintenzivňuje; poznamenává, že postihuje mnoho náboženských komunit, mimo jiné buddhismus, křesťanství, hinduismus, islám a judaismus, jakož i skupiny lidí, kteří jsou ateisté, humanisté, agnostici nebo se neztotožňují s žádným přesvědčením nebo náboženstvím;

8.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že nenáboženské, sekulární a humanistické organizace čelí v řadě zemí na celém světě stále většímu pronásledování, včetně bezpříkladných vln podněcování k nenávisti a zabíjení; odsuzuje, že bezpočet jednotlivců a organizací občanské společnosti je napadáno za mírumilovné dotazy, kritiku či satiru náboženského přesvědčení; zdůrazňuje, že k tomuto setrvalému porušování jejich svobody myšlení a projevu dochází bez ohledu na zeměpisné a kulturní hranice, a to i v členských státech EU;

9.

zdůrazňuje, že mezi pachatele činů pronásledování patří autoritářské režimy, vlády, které mají sklon uplatňovat nadřazenost dominantního etnického nebo náboženského obyvatelstva nad menšinami, teroristické organizace, politické a náboženské extremistické strany nebo skupiny a někdy také rodinní příslušníci, přátelé a sousedé obětí, například když oběti změní své náboženské vyznání nebo se ho zřeknou;

10.

vítá pozitivní úlohu některých komunit vyznávající určité přesvědčení nebo náboženských komunit a nábožensky orientovaných nevládních organizací v humanitárních činnostech v oblastech konfliktů, v boji proti zhoršování životního prostředí, při prosazování míru a usmíření a při přispívání k rozvoji;

11.

uznává, že církve, náboženské společnosti a další instituce a sdružení určitého přesvědčení nebo náboženského vyznání hrají významnou úlohu v sociální struktuře rozvojových zemí;

12.

zdůrazňuje, že určité náboženské společnosti hrají strategicky významnou úlohu, neboť mají vliv na členy svých komunit a mohou je přesvědčit, aby pochopili a začali hájit práva osob u klíčových otázek, jako je HIV, sexuální a reprodukční zdravotní péče a emancipace žen a dívek;

13.

konstatuje, že církve a další instituce určitého přesvědčení nebo náboženského vyznání, jakož i náboženské společnosti jsou často jedinými poskytovateli zdravotní péče a dalších sociálních služeb v odlehlých oblastech některých rozvojových zemí a v prostředí náchylném ke konfliktům;

14.

má za to, že aktéři humanitární pomoci by měli být proškoleni ve specifických citlivých otázkách menšinových skupin vyznávajících určité náboženství či přesvědčení v prostředí, kde jsou lidé vysídleni, aby mohli poskytovat inkluzivnější pomoc a ochranu celé škále uprchlíků;

Řešení zásadních výzev vyvolaných pronásledováním náboženských menšin

15.

zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité zajistit, aby osoby dopouštějící se porušování lidských práv příslušníků menšin vyznávajících určité přesvědčení nebo náboženských menšin nesly za své činy odpovědnost; zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité provádět komplexní vyšetřování porušování lidských práv, zajistit obětem a jejich rodinám účinný přístup ke spravedlnosti a prostředkům nápravy a poskytnout jim odpovídající odškodnění; vyzývá EU a členské státy, aby urychleně spolupracovaly s příslušnými mechanismy a výbory OSN na zintenzivnění vyšetřování pokračujícího porušování lidských práv menšin vyznávajících určité přesvědčení nebo náboženských menšin na celém světě; v této souvislosti znovu potvrzuje svou podporu Mezinárodnímu trestnímu soudu a zdůrazňuje význam jeho úlohy při stíhání nejzávažnějších trestných činů; konstatuje, že Římský statut se vztahuje jak na zločiny proti lidskosti, tak na genocidu vůči skupinám na základě přesvědčení nebo náboženského vyznání a vytváří základní mezinárodní právní rámec pro boj proti beztrestnosti; vyzývá EU a její členské státy, aby zvýšily svou finanční podporu Mezinárodnímu trestnímu soudu, a vyzývá členské státy OSN, aby se v této souvislosti zavázaly k boji proti beztrestnosti prostřednictvím ratifikace Římského statutu; zdůrazňuje, že je třeba usilovat o předcházení násilným činům založeným na přesvědčení nebo náboženském vyznání, zejména mezinárodním zločinům, jako jsou genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a její členské státy zavedly mechanismy, které jim umožní sledovat včasné varovné signály a rizikové faktory, pokud jde o mezinárodní trestné činy, v souladu s analytickým rámcem OSN pro kruté zločiny, analyzovat je a poskytovat komplexní reakce, a to i v souladu s povinností předcházet zločinu genocidy a trestat jej;

16.

se znepokojením konstatuje, že většina trestných činů z nenávisti založených na přesvědčení a náboženství zůstává na celém světě nedostatečně hlášena a není stíhána; vyzývá Radu, Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a členské státy EU, aby spolupracovaly s třetími zeměmi na přijetí opatření pro předcházení trestným činům z nenávisti a na boji proti nim a na přijetí právních předpisů, které budou plně v souladu s mezinárodními normami v oblasti svobody projevu, přesvědčení a náboženského vyznání; vyzývá rovněž vlády, aby zavedly komplexní systémy shromažďování údajů o trestných činech z nenávisti a dalších diskriminačních činech namířených proti komunitám vyznávajícím určité přesvědčení nebo náboženským komunitám;

17.

vyzývá Radu a členské státy EU, aby v souladu s tím, co stanoví globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv, uplatňovaly sankce vůči jednotlivcům a subjektům, které jsou odpovědné za závažné nebo systematické zneužívání nebo porušování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení nebo jsou do nich zapojeny;

18.

je zděšen nárůstem v intenzitě pronásledování menšin vyznávající určité přesvědčení a náboženských menšin během pandemie COVID-19; odsuzuje skutečnost, že příslušníci menšin vyznávajících určité přesvědčení nebo náboženských menšin byli obviňováni z šíření viru COVID-19 a byli diskriminováni nebo jim byl na základě kritérií týkajících se přesvědčení nebo náboženství odpírán přístup k veřejné zdravotní péči, potravinám nebo humanitární pomoci;

19.

zdůrazňuje, že poskytování humanitární pomoci musí probíhat bez jakékoli diskriminace, a důrazně odsuzuje veškerou diskriminaci při distribuci humanitární pomoci na základě příslušnosti k určitému náboženství;

20.

vyzývá EU a její členské státy, aby uznaly práva, přesvědčení a hodnoty původního obyvatelstva a zavázaly se, že budou prostřednictvím vnější činnosti EU komplexně řešit konkrétní diskriminaci, které původní obyvatelstvo na základě svého přesvědčení čelí;

21.

je znepokojen uplatňováním náboženských zákonů o rouhání, které mají v některých zemích přednost před vnitrostátním právem; vyjadřuje politování nad tím, že ve snaze způsobit újmu příslušné komunitě jako celku jsou specificky a ve stále větší míře předmětem cílených útoků ženy a dívky z řad menšin vyznávajících určité přesvědčení nebo náboženských menšin; zdůrazňuje, že jsou zvláště vystaveny násilným útokům, únosům, znásilnění, sexuálnímu násilí a násilí na základě pohlaví, nucené konverzi, nucené sterilizaci a potratům, mrzačení ženských pohlavních orgánů, nuceným sňatkům a sňatkům v raném věku a věznění v domácnosti; ostře odsuzuje všechna tato porušování lidských práv, která jsou proti nim namířena, a zdůrazňuje, že opatření omezující volný pohyb osob přijatá během pandemie COVID-19 jejich situaci v oblasti lidských práv ještě znejistila a dále omezila jejich přístup k informacím;

22.

odsuzuje veškeré násilí, pronásledování, nátlak a diskriminaci jednotlivců na základě pohlaví nebo sexuální orientace a podněcování k nim, a to i ze strany náboženských vůdců nebo na základě náboženských motivů či přesvědčení; zdůrazňuje, že obrana „tradice“ nebo „veřejné mravnosti“ v žádném případě nesmí být v rozporu s mezinárodními ustanoveními v oblasti lidských práv, která musí státy dodržovat; upozorňuje zejména na diskriminaci v zaměstnání, vzdělávání, přístupu ke spravedlnosti a účinné právní ochraně, bydlení a zdravotní péči; vyjadřuje hluboké znepokojení nad zneužíváním a instrumentalizací přesvědčení nebo náboženství pro účely zavádění diskriminačních politik, zákonů, včetně trestněprávních předpisů, nebo omezení, která jsou v rozporu s právy osob LGBTIQ, žen a dívek a podkopávají je a omezují přístup k základním službám, jako je vzdělávání a zdravotní péče, včetně sexuálních a reprodukčních práv, ve všech případech kriminalizují potraty, kriminalizují cizoložství nebo usnadňují náboženské praktiky, jež porušují lidská práva; vyzývá ke zrušení příslušných politik, zákonů a omezení, často převáděných do vnitrostátních právních předpisů v podobě sekulárních omezení;

23.

odsuzuje náboženské kulty, jejichž činnost cílí na obyvatelstvo diaspor z rozvojových zemí prostřednictvím programů, které se snaží finančně těžit ze zranitelnosti těchto přistěhovaleckých komunit v Evropě, a jež podporují předpojaté světové náhledy, které často zahrnují homofobii, transfobii a misogynii;

24.

odsuzuje porušování lidských práv, pohlavní zneužívání, sektářství a finanční pochybení páchané náboženskými misemi a vůdci v několika rozvojových zemích;

25.

odsuzuje používání právních předpisů týkajících se bezpečnosti, rozvratné činnosti, narušování veřejného pořádku, podněcování k násilí a boje proti terorismu a extremismu jako nástrojů k pronásledování nebo kriminalizaci osob patřících k menšinám vyznávajícím určité přesvědčení nebo náboženským menšinám, k zákazu nebo omezení praktikování či vyjadřování jejich přesvědčení nebo náboženského vyznání, k uzavírání bohoslužebných míst a k odrazování od členství ve sdruženích vyznávajících určité přesvědčení nebo v náboženských sdruženích či od registrace těchto sdružení; vyzývá Komisi a ESVČ, aby důkladně sledovaly provádění těchto právních předpisů a aby na tuto problematiku soustavně upozorňovaly během dvoustranných dialogů s dotčenými vládami; naléhavě vyzývá členské státy EU, aby odmítaly veškeré žádosti zahraničních orgánů týkající se soudní a policejní spolupráce v individuálních soudních řízeních, pokud jsou založeny na podobných právních předpisech;

26.

důrazně odsuzuje každou praxi nuceného zadržování ve státem provozovaných převýchovných táborech, nucené práce nebo vykořisťování příslušníků menšin vyznávajících určité přesvědčení nebo náboženských menšin, jejichž cílem je mj. nutit tyto lidi, aby se vzdali svého náboženského vyznání a připojili se k dominantní kultuře, jazyku nebo způsobu myšlení; odsuzuje rovněž rozsáhlé využívání digitálních sledovacích technologií ke sledování a kontrole osob náležejících k menšinám vyznávajícím určité přesvědčení nebo náboženským menšinám a k represím namířeným proti nim;

27.

vyjadřuje politování nad omezováním přístupu k právní dokumentaci a registraci pro organizace i jednotlivce, kteří patří k náboženským menšinám nebo menšinám vyznávajícím určité přesvědčení, a připomíná, že právní identita je právem, které musí být zaručeno všem lidem rovným způsobem;

28.

vyjadřuje politování nad tím, že ve více než 70 zemích světa prosazují orgány trestní právo nebo usilují o zavedení nových právních předpisů, jež trestají rouhání, kacířství, odpadlictví, hanobení či urážky náboženství a konverzi, a to i trestem smrti; konstatuje, že právní předpisy, které již existují, jsou neúměrně využívány proti příslušníkům menšin vyznávajících určité přesvědčení nebo náboženských menšin a podporují atmosféru násilí, diskriminace a náboženské nesnášenlivosti, která může zahrnovat davové násilí namířené proti menšinovým komunitám a ničení bohoslužebných míst; vyzývá EU, aby zintenzívnila politický dialog se všemi dotčenými zeměmi ve snaze o zrušení těchto právních předpisů; zdůrazňuje, že pro vnější činnost EU zaměřenou na podporu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení by bylo přínosné, kdyby EU a členské státy spolupracovaly na celosvětovém zrušení zákonů o rouhání; vyzývá EU, aby šla v tomto ohledu příkladem tím, že vyřeší svou vnitřní situaci;

29.

zdůrazňuje, že je třeba chránit obránce lidských práv, právníky, nevládní organizace a aktivisty občanské společnosti, kteří podporují a brání osoby pronásledované na základě přesvědčení nebo náboženství; odsuzuje postihování rouhání a odpadlictví a jiné obviňování založené na náboženských důvodech s cílem zakročit proti těmto lidem a organizacím kvůli jejich legitimní činnosti, mj. na internetu a v sociálních médiích;

30.

zdůrazňuje, že státy, které mají povinnou vojenskou službu, by měly umožňovat odmítnutí této služby z důvodu svědomí, mj. z důvodu náboženského vyznání nebo přesvědčení, a nabízet alternativní civilní službu;

31.

domnívá se, že nedostatek znalostí a uznání rozmanitosti náboženství a přesvědčení jednotlivců a komunit může podněcovat předpojatost a stereotypy, jež se podílejí na růstu napětí, nedorozumění a diskriminačních postojů a na nedostatku respektu mezi jednotlivci; připomíná, že jak uvedla Rada OSN pro lidská práva, veřejné vzdělávání, které zahrnuje výuku určitého náboženského vyznání nebo přesvědčení, je v rozporu s právem na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání, pokud nejsou stanoveny nediskriminační výjimky nebo alternativy, které by vyhovovaly přáním dotčených osob a jejich opatrovníků;

32.

zdůrazňuje význam strategických přístupů a vzdělávacích iniciativ, které zahrnují vzdělávání a mezikulturní a mezináboženské dialogy, včetně dialogů náboženských vůdců a organizací občanské společnosti, pro boj proti pronásledování a netoleranci a proti nenávistným projevům vůči menšinám na základě přesvědčení nebo náboženství; zdůrazňuje, že mezikulturní a mezináboženské dialogy mohou sloužit jako katalyzátory pro rozvoj důvěry, úcty a porozumění a pro budování vzájemné úcty a usmíření s cílem naučit se žít pokojně a konstruktivně v multikulturním prostředí;

33.

konstatuje, že obzvláště zranitelní extremistickými ideologiemi jsou mladí lidé v rozvojových zemích a že kvalitní vzdělání je jedním z klíčových prvků boje proti radikalizaci; konstatuje, že extremistická hnutí často zneužívají nedostatečnou přítomnost státu ve venkovských oblastech;

34.

vyjadřuje politování nad tím, že platformy a sítě sociálních médií jsou stále více využívány jako prostor pro zastrašování a podněcování k nenávisti a násilí; zdůrazňuje, že menšiny vyznávající určité přesvědčení nebo náboženské menšiny nepřestávají být vystaveny nenávistným projevům online i offline ze strany jednotlivců a organizovaných skupin napříč politickým a náboženským spektrem, a vyzývá vlády, aby se tímto problémem zabývaly a bojovaly proti němu;

Posílení zahraniční politiky EU v oblasti lidských práv a vnější činnosti s cílem chránit svobodu náboženského vyznání a přesvědčení příslušníků menšinových skupin

35.

bere na vědomí, že funkce zvláštního vyslance EU pro prosazování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU je již více než rok neobsazena; znovu vyzývá Radu a Komisi, aby provedly transparentní a komplexní posouzení účinnosti a přidané hodnoty této funkce, poskytly jí odpovídající zdroje a institucionální mandát, kapacitu a povinnosti zvláštního vyslance odpovídajícím způsobem podpořily; znovu vyzývá Komisi, aby zajistila transparentnost jmenování, mandátu a činností zvláštního vyslance a jeho povinností v oblasti podávání zpráv; zdůrazňuje, že povinnosti zvláštního vyslance by se měly zaměřovat na prosazování svobody myšlení, svědomí, náboženského vyznání a přesvědčení i na prosazování práva nevěřit, práva na odpadlictví od víry a práva zastávat ateistické názory a měly by se věnovat i situaci ohrožených nevěřících; doporučuje, aby zvláštní vyslanec úzce spolupracoval se zvláštním zástupcem EU pro lidská práva a pracovní skupinou Rady pro lidská práva (COHOM) a jejich činnost doplňoval;

36.

vyzývá Radu, Komisi, ESVČ a členské státy EU, aby v souladu s akčním plánem EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 považovaly řešení případů pronásledování z důvodu náboženského vyznání nebo přesvědčení za prioritu zahraniční politiky EU v oblasti lidských práv; zdůrazňuje, že k ochraně a prosazování svobody přesvědčení nebo náboženského vyznání je zapotřebí mnohovrstevný přístup, na němž se podílí více aktérů a jenž zahrnuje lidská práva, dialog, mediaci a řešení konfliktů a předcházení konfliktům ve spolupráci s četnými státními i nestátními subjekty, jako jsou organizace založené na víře, náboženští vůdci, skupiny nevěřících, organizace občanské společnosti a obránci lidských práv; vyzývá k posílení spolupráce s iniciativami OSN v této oblasti; opětovně žádá, aby byl pravidelně prováděn veřejný přezkum obecných zásad EU týkajících se svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, který umožní posoudit jejich uplatňování a povede k návrhům na jejich aktualizaci; konstatuje, že pokyny EU předpokládají, že po uplynutí tříletého období vyhodnotí jejich provádění pracovní skupina COHOM, avšak dosud žádné takové hodnocení nebylo předloženo ani zveřejněno; domnívá se, že toto hodnocení by mělo upozornit na osvědčené postupy, určit oblasti, v nichž je třeba dosáhnout zlepšení, a v souladu se stanoveným harmonogramem a milníky poskytnout konkrétní doporučení ohledně provádění pokynů; žádá, aby bylo toto hodnocení zahrnuto do výročních zpráv EU o stavu lidských práv a demokracie ve světě; dále žádá, aby byly Parlamentu pravidelně předkládány zprávy o pokroku při provádění těchto obecných zásad;

37.

vyzývá EU a její členské státy, aby posílily právní a institucionální ochranné mechanismy s cílem zaručit lidská práva osob patřících k menšinám vyznávajícím určité přesvědčení či náboženským menšinám a všech osob ve zranitelné situaci, včetně žen a dívek, osob různého etnického původu či kasty, seniorů a zdravotně postižených osob, migrantů, uprchlíků a vnitřně vysídlených osob a osob LGBTIQ, a dosáhnout toho, aby byly na základě svých základních práv plně chráněny a nebyly kvůli svému přesvědčení nebo náboženskému vyznání terčem diskriminace;

38.

zdůrazňuje, že instrumentalizace náboženství a přesvědčení představuje na celém světě významný zdroj konfliktů; zdůrazňuje, že pronásledování a diskriminace na základě náboženského vyznání a přesvědčení nutí mnoho jednotlivců a komunit k migraci nebo k vnitřnímu vysídlení; vyzývá Komisi a členské státy EU, aby pomáhaly všem vysídleným osobám, včetně osob náležejících k menšinám vyznávajícím určité přesvědčení nebo k náboženským menšinám, které se chtějí dobrovolně vrátit do svého domovského území, pokud to materiální a bezpečnostní podmínky umožňují a již pominuly okolnosti, které vedly k jejich odchodu, zejména tím, že budou přispívat na jejich živobytí a na obnovu jejich obydlí a základní infrastruktury, jako jsou školy a nemocnice;

39.

vyzývá EU a její partnery, aby uvažovali o tom, že budou mapovat úlohu, již hrají náboženství v konkrétních konfliktech, že budou určovat stávající pozitivní opatření náboženských vůdců v rámci úsilí o budování míru a zapojovat se do nich, analyzovat konflikty a předcházet jim a naslouchat různým hlasům zástupců většinových i menšinových náboženských skupin a hodnotit je;

40.

upozorňuje na skutečnost, že násilí namířené proti náboženským menšinám v průběhu konfliktů může rovněž učinit tyto menšiny zranitelnými vůči dalším útokům, pokud se ocitnou v situaci uprchlíků, a to v důsledku mylného chápání humanitárních zásad neutrality a univerzality a široce rozšířených představ o náboženství jako o něčem, co buď není nezbytně nutné, nebo je polarizující;

41.

naléhavě vyzývá ESVČ a delegace EU, aby do strategií jednotlivých zemí v oblasti lidských práv a demokracie na období 2021–2024 zahrnuly cíle konkrétně související s pronásledováním menšin na základě přesvědčení nebo náboženského vyznání ve všech relevantních situacích; vyzývá ESVČ a delegace EU, aby během dialogů o lidských právech s partnerskými zeměmi a na fórech OSN o lidských právech soustavně upozorňovaly na obecné otázky i konkrétní případy týkající se pronásledování či diskriminace menšin vyznávajících určité přesvědčení nebo náboženských menšin a uplatňovaly při tom přístup, jenž se zaměřuje na výsledky a zahrnuje hledisko rovnosti žen a mužů; opakuje svou výzvu, aby poslanci Parlamentu získali k obsahu těchto strategií pro jednotlivé země přístup; konstatuje, že ateismus a nenáboženské skupiny rychle rostou a v rámci politik EU by s nimi mělo být zacházeno stejně;

42.

upozorňuje na skutečnost, že v některých zemích jsou hlavními původci diskriminace namířené proti menšinám nestátní aktéři; vyzývá Komisi a členské státy, aby se nezaměřovaly pouze na diskriminaci, které se dopouštějí státní orgány, a aby s partnerskými zeměmi spolupracovaly na řešení příčin společenské diskriminace menšin, a zvláště se při tom zaměřovaly na verbální projevy nenávisti;

43.

vyzývá delegace EU a zastoupení členských států, aby podporovaly obránce lidských práv a novináře, kteří se zaměřují na menšiny vyznávající určité přesvědčení nebo náboženské menšiny, a aby případně usnadnily vydávání mimořádných víz a poskytly těmto osobám, jsou-li ohroženy, dočasné útočiště v členských státech EU;

44.

vyzývá Komisi, aby podporovala organizace občanské společnosti a sociální kampaně, které prosazují pochopení skupin vyznávajících jiné než většinové přesvědčení nebo náboženství a informovanost o nich, zejména pak humanistů a ateistů v zemích, v nichž čelí obzvláště závažným formám diskriminace;

45.

vyzývá Komisi a ESVČ, aby důkladně sledovaly situaci v oblasti lidských práv, pokud jde o menšiny vyznávající určité přesvědčení nebo náboženské menšiny v třetích zemích, a způsob, jakým tyto země plní související závazky v rámci dvoustranných dohod s EU; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu přezkoumala zejména způsobilost třetích zemí v rámci všeobecného systému preferencí; je zastáncem systému, který uděluje preference třetí zemi postupně na základě toho, jak dodržuje své závazky v oblasti lidských práv, mj. pokud jde o svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení;

46.

zdůrazňuje, že EU by měla zohledňovat konkrétní problémy, jimž náboženské, etnické a jazykové menšiny často čelí při přístupu k humanitární pomoci z důvodu marginalizace, cílených útoků či špatného socioekonomického postavení; vyzývá Komisi, aby posoudila, jak účinný mají menšiny přístup k humanitární pomoci, a aby zajistila, aby její humanitární politika menšiny neopomíjela;

47.

vyjadřuje lítost nad ničením a poškozováním náboženských objektů, které tvoří nedílnou součást kulturního dědictví, a vyzývá k jejich ochraně a obnově; doporučuje EU, aby ochranu kulturního dědictví začlenila do své vnější činnosti v rámci zahraniční politiky s cílem zachovat mír, podporovat usmíření a předcházet konfliktům; doporučuje EU, aby spolupráce v oblasti kulturního dědictví využívala v rámci opatření k budování důvěry v mírových procesech;

48.

vyzývá Komisi, aby v rámci tematického programu pro lidská práva Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa zajistila odpovídající financování témat souvisejících s ochranou příslušníků menšin vyznávajících určité přesvědčení nebo náboženských menšin; vyzývá EU, aby zajistila dodržování zásad pluralismu, neutrality a spravedlnosti a aby se při přidělování finančních prostředků pro tyto účely důsledně zdržela posilování politik nebo právních předpisů, které upřednostňují jednu víru nebo náboženskou skupinu před ostatními;

49.

doporučuje posílit mnohostrannou angažovanost EU s cílem prosazovat a začleňovat respektování menšin vyznávajících určité přesvědčení a náboženských menšin do politik v oblasti lidských práv na celém světě; vyzývá EU a její členské státy, aby posílily spolupráci s OSN, Radou Evropy a Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) s cílem zintenzívnit otevřený a konstruktivní dialog s Africkou unií, Organizací amerických států, Sdružením národů jihovýchodní Asie, Organizací islámské spolupráce a dalšími regionálními organizacemi a aby navazovaly spojenectví s třetími zeměmi nebo skupinami podobně smýšlejících států, jež by umožnila reagovat na mezinárodní úrovni na otázky lidských práv, jimž menšiny vyznávající určité přesvědčení a náboženské menšiny čelí, zejména ty nejzranitelnější nebo ty, na něž se cílí v oblastech konfliktů; doporučuje EU, aby byla i nadále hlavním předkladatelem rezolucí týkajících se svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání na Valném shromáždění OSN a v Radě OSN pro lidská práva; vyzývá ke společným iniciativám EU a OSN, které by řešily pronásledování a diskriminaci menšin vyznávajících určité přesvědčení a náboženských menšin i nevěřících; vyzývá EU, aby posílila spolupráci s Radou OSN pro lidská práva, zejména prostřednictvím zvláštních postupů Rady OSN pro lidská práva, Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva a zvláštního zpravodaje pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení; dále doporučuje, aby zvláštní vyslanci pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení ve všech členských státech EU sdíleli osvědčené postupy a úzce spolupracovali;

50.

zdůrazňuje význam 22. srpna jako Mezinárodního dne památky obětí násilných činů z důvodu jejich náboženského vyznání nebo přesvědčení; vyzývá Radu, Komisi a členské státy EU, aby ve svých plánech věnovaly tomuto dni zvláštní pozornost a aby s menšinami vyznávajícími určité přesvědčení a náboženskými menšinami aktivně spolupracovaly a prokázaly tak odhodlání prosazovat a chránit jejich svobody a usilovat o předcházení budoucím projevům násilí a nesnášenlivosti namířeným proti nim;

o

o o

51.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva a vládám a parlamentům členských států a Organizaci spojených národů.

(1)  Úř. věst. C 181, 19.5.2016, s. 69.

(2)  Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 30.

(3)  Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 77.

(4)  Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 69.

(5)  Úř. věst. C 162, 10.5.2019, s. 119.

(6)  Úř. věst. C 11, 13.1.2020, s. 25.

(7)  Úř. věst. C 158, 30.4.2021, s. 2.

(8)  Úř. věst. C 255, 29.6.2021, s. 60.

(9)  Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 114.

(10)  Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 134.

(11)  Úř. věst. C 238, 6.7.2018, s. 112.

(12)  Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 109.

(13)  Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 91.

(14)  Úř. věst. C 171, 6.5.2021, s. 12.

(15)  Úř. věst. C 232, 16.6.2021, s. 12.

(16)  Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 126.

(17)  Úř. věst. C 255, 29.6.2021, s. 45.

(18)  Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 83.

(19)  Úř. věst. C 506, 15.12.2021, s. 77.

(20)  Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 151.

(21)  Úř. věst. C 388, 13.11.2020, s. 127.

(22)  Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 63.

(23)  Úř. věst. C 506, 15.12.2021, s. 109.

(24)  Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 150.

(25)  Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 25.

(26)  Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 94.


6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/44


P9_TA(2022)0138

Strategie EU na podporu vzdělávání dětí na celém světě

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 Na cestě ke strategii EU na podporu vzdělávání dětí na celém světě: zmírňování dopadu pandemie COVID-19 (2021/2209(INI))

(2022/C 465/04)

Evropský parlament,

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989,

s ohledem na článek 26 Všeobecné deklarace lidských práv, článek 18 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, článek 13 a 14 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a článek 10 Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen,

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN přijaté v roce 2015 a na zprávu OSN o cílech udržitelného rozvoje z roku 2021,

s ohledem na obecné připomínky Výboru OSN pro práva dítěte (1),

s ohledem na pokyny OSN o alternativní péči o děti ze dne 18. prosince 2009,

s ohledem na globální studii OSN o dětech zbavených osobní svobody ze dne 11. července 2019,

s ohledem na politickou zprávu OSN ze dne 15. dubna 2020 nazvanou „Dopad onemocnění COVID-19 na děti“ a na kladnou reakci na tuto zprávu, která vznikla pod společným vedením EU a skupiny latinskoamerických a karibských států a kterou podepsalo 173 zemí,

s ohledem na politickou reakci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ze dne 19. října 2020 nazvanou „Jaký je dopad pandemie COVID-19 na přistěhovalce a jejich děti?“,

s ohledem na Úmluvu UNESCO proti diskriminaci ve vzdělání, přijatou dne 14. prosince 1960,

s ohledem na brožuru UNICEF, UNESCO a Světové banky nazvanou „Úkol: obnova vzdělávání v roce 2021“,

s ohledem na čl. 49 Charty Organizace amerických států z roku 1967,

s ohledem na čl. 11 Africké charty práv a blaha dítěte z roku 1990,

s ohledem na články 17 a 25 Africké charty lidských práv a práv národů z roku 1981,

s ohledem na čl. 31 Charty Organizace amerických států z roku 2012,

s ohledem na článek 14 Listiny základních práv Evropské unie,

s ohledem na čl. 3 odst. 5 a článek 21 Smlouvy o Evropské unii,

s ohledem na zprávu rozvojového programu OSN z dubna 2021 nazvanou „Nikoho nenechat pozadu: Dopad onemocnění COVID-19 na cíle udržitelného rozvoje“,

s ohledem na evropskou záruku pro děti,

s ohledem na vyhlášení roku 2021 Mezinárodním rokem odstranění dětské práce a na přístup nulové tolerance k dětské práci uplatňovaný Komisí,

s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2019 o právech dětí u příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2021 o syrském konfliktu – deset let po povstání (3),

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro kulturu a vzdělávání,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0058/2022),

A.

vzhledem k tomu, že celosvětově zemřelo kvůli pandemii COVID-19 téměř pět milionů lidí, což vlády na celém světě přimělo přijímat mimořádná opatření, aby šíření viru COVID-19 zabránily, včetně zavírání škol a omezování přístupu do vzdělávacích zařízení;

B.

vzhledem k tomu, že nové varianty zesilují zdravotní krizi způsobenou onemocněním COVID-19, zatímco konflikty a další krize, včetně klimatické krize, nadále zvyšují riziko, že děti po celém světě nedosáhnou minimální úrovně znalostí;

C.

vzhledem k tomu, že přístup ke vzdělání je mezinárodně uznaným základním lidským právem, které je nezbytné k výkonu ostatních lidských práv; vzhledem k tomu, že právo na vzdělání znamená, že základní vzdělání je povinné a univerzální a je přístupné všem;

D.

vzhledem k tomu, že UNICEF odhaduje, že více než 168 milionů dětí přišlo o celý rok vzdělávání kvůli uzavření škol v důsledku omezení volného pohybu osob kvůli onemocnění COVID-19, zatímco údaje UNESCO ukazují, že vzdělávání bylo výrazně narušeno u 800 milionů studentů na celém světě, kteří ztratili v průměru dvě třetiny akademického roku;

E.

vzhledem k tomu, že od března 2020 bylo 194 zemí nuceno zavřít kvůli pandemii COVID-19 školy na celostátní úrovni, což mělo celosvětově dopad na více než 1,8 miliardy žáků, kteří byli odříznuti od přístupu ke vzdělávání a od dalších životně důležitých přínosů, které školy poskytují; vzhledem k tomu, že v některých regionech jsou školy stále uzavřeny; vzhledem k tomu, že uzavření škol stále více vystavuje děti násilí, zneužívání a vykořisťování, a to i v domácím prostředí; vzhledem k tomu, že částečné nebo úplné uzavření škol má největší dopad na zranitelné děti a děti na okraji společnosti, neboť zvyšuje existující rozdíly ve vzdělávacích systémech a narušuje všechny aspekty jejich každodenního života;

F.

vzhledem k tomu, že třetina dětí na celém světě nemá podle UNICEF přístup k internetu, což vytváří překážku v přístupu k distančnímu/digitálnímu učení; vzhledem k tomu, že programy distančního vzdělávání a výuky zůstanou potřeba i po pandemii COVID-19, zejména v zemích postižených přírodními katastrofami a konflikty; vzhledem k tomu, že online-učení vytvořilo pro učitele nové výzvy, co se týče toho, jak usnadnit studentům učení a udržet sociální interakci; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 a urychleně přijatá inovativní opatření přijatá k zajištění nepřetržitého vzdělávání dětí představují příležitost k novému pojetí vzdělávání, které jsou více orientované na budoucnost, jsou inkluzivní, flexibilní a odolné; vzhledem k tomu, že programy distančního vzdělávání musí být přístupné všem dětem, zohledňovat socioekonomické výzvy, jimž mohou děti čelit, jakož i nedostatečný přístup k internetu, vysílání nebo digitálním médiím;

G.

vzhledem k tomu, že hospodářské důsledky pandemie COVID-19 pro rodiče zase měly dopad na zdraví, dobré životní podmínky a přístup jejich dětí ke vzdělání; vzhledem k tomu, že uzavření škol vedlo k tomu, že rodiče nebyli připraveni na distanční výuku z domova; vzhledem k tomu, že někteří pracující rodiče bez finančních prostředků nebo jiných možností byli nuceni nechat své děti doma samotné a jiní, většinou ženy, byli nuceni opustit práci, což rodiny přivedlo do chudoby;

H.

vzhledem k tomu, že více než 90 % zemí zavedlo určitou formu distančního vzdělávání během nouzového uzavírání škol; vzhledem k tomu, že distanční vzdělávání bylo většinou přínosem pro děti v základním a středním vzdělávání, zatímco děti předškolního věku byly vystaveny riziku, že nebudou připraveny na základní školu;

I.

vzhledem k tomu, že děti ve školním věku na celém světě přišly od začátku pandemie COVID-19 kvůli zavřeným školám již o zhruba 1,8 bilionu hodin prezenční výuky a více než 39 miliard školních jídel (4);

J.

vzhledem k tomu, že již dlouho před pandemií COVID-19 čelil svět globální vzdělávací krizi, která byla způsobena nejen ztíženým přístupem ke vzdělání v důsledku chudoby, dlouhého dojíždění do nejbližší školy, škodlivých genderových norem, diskriminace zranitelných skupin, environmentálních rizik a konfliktů, ale také vyučováním, které nemusí nutně vést ke vzdělávání; vzhledem k tomu, že pandemie zhoršila kritickou situaci dětí v řadě konfliktních oblastí, která se často vyznačuje mimo jiné rostoucí nejistotou, větší zranitelností vůči dopadu změny klimatu a útoky na vzdělávací instituce, v důsledku čehož jsou děti vystaveny zvýšenému riziku naverbování do konfliktu, což představuje závažné porušení práv dětí a mezinárodního humanitárního práva; vzhledem k tomu, že 617 milionů dětí a dospívajících na celém světě není schopno dosáhnout minimální úrovně dovedností v oblasti čtení (5) a matematiky, přestože dvě třetiny z nich chodí do školy;

K.

vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 zničilo výsledky v oblasti vzdělávání, jichž bylo dosaženo za 20 let; vzhledem k tomu, že dalších 101 milionů dětí – 9 % dětí z 1. až 8. ročníku – kleslo v roce 2020 pod minimální úroveň čtenářské dovednosti (6);

L.

vzhledem k tomu, že podle odhadů nedosáhne do roku 2030 dalších 825 milionů dětí dospělosti s dovednostmi sekundárního vzdělávání, které potřebují k životu a práci; vzhledem k tomu, že miliony dětí a mladých lidí, kteří chodí pravidelně do školy, nerozvíjí znalosti a dovednosti, jež potřebují, aby úspěšně vstoupili na pracovní trh, dosáhli plnohodnotného potenciálu a byli prospěšní svým komunitám;

M.

vzhledem k tomu, že uzavírání škol má obrovský ekonomický dopad, neboť dětem a mladým lidem brání v tom, aby plně rozvíjeli nezbytné dovednosti, dosáhli plnohodnotného potenciálu a připravili se na život, což často vede k nezaměstnanosti a následně zvyšuje nerovnost, což vede k omezeným příležitostem;

N.

vzhledem k tomu, že podle OSN hrozí celosvětově 11 milionům účastníků základního a středoškolského vzdělávání – z nichž 5,2 milionu jsou dívky –, že se po uzavření škol v důsledku onemocnění COVID-19 ke vzdělávání již nevrátí (7); vzhledem k tomu, že čím déle jsou děti mimo školu, tím vyšší je pravděpodobnost, že vůbec nedokončí školní docházku; vzhledem k tomu, že tato situace může ohrozit výsledky dosažené v oblasti vzdělávání a dosahování cílů udržitelného rozvoje, a zejména cíle, které se týkají snižování chudoby, zdraví a dobrých životních podmínek a kvalitního vzdělávání;

O.

vzhledem k tomu, že uzavírání škol má různý dopad na rovnost žen a mužů a nese s sebou riziko prohlubování nerovností; vzhledem k tomu, že podle odhadů může uzavírání škol během krizí vést k nárůstu případů těhotenství dospívajících dívek; vzhledem k tomu, že dívky, které nechodí do školy, jsou vystaveny neúměrnému riziku nuceného sňatku v raném věku a sexuálního vykořisťování; vzhledem k tomu, že podle odhadů by v příštím desetiletí mohlo dojít k dalším dvěma milionům případů mrzačení ženských pohlavních orgánů; vzhledem k tomu, že podle odhadů může být významnému počtu dívek znemožněn návrat do škol po jejich otevření kvůli určitým diskriminačním politikám, které těhotným dívkám a mladým matkám zakazují školní docházku;

P.

vzhledem k tomu, že 129 milionů dívek na celém světě nechodí do školy, z čehož 32 milionů je ve věku základní školní docházky, 30 milionů ve věku nižší střední školy a 67 milionů ve věku vyšší střední školy; vzhledem k tomu, že méně než polovina zemí na celém světě dosáhla rovného zastoupení žen a mužů v účasti na základním vzdělávání; vzhledem k tomu, že přechod k distančnímu vzdělávání vystavuje děti, zejména dívky, z nejchudších a nejzranitelnějších domácností značnému riziku, že trvale ukončí školní docházku nebo ji na delší dobu přeruší;

Q.

vzhledem k tomu, že 9 z 10 zemí, kde je pro dívky nejobtížnější získat vzdělání, se nachází v subsaharské-Africe a zbývající zemí je Afghánistán, kde Tálibán fakticky připravil dívky o vzdělání po základní škole tím, že nařídil znovuotevření středních škol pouze pro chlapce; vzhledem k tomu, že nejasná politika Tálibánu a nejasné a nesplněné sliby ohledně vzdělávání dívek vyvolávají u milionů afghánských dívek pochopitelný strach o jejich vzdělání; vzhledem k tomu, že se objevilo několik mezinárodních iniciativ ze strany univerzit a soukromých osob, které afghánským dívkám a ženám nabízejí distanční učení;

R.

vzhledem k tomu, že podle několika vnitrostátních a regionálních donucovacích orgánů jsou děti, které nechodí do školy, – mimo jiné zejména dívky a děti ze znevýhodněného prostředí, jako jsou např. děti z řad menšin, děti žijící na venkově, děti původních obyvatel a děti migrantů, včetně uprchlíků, děti se zdravotním postižením, děti v péči státu a děti, které kvůli pandemii COVID-19 přišly o rodiče nebo prarodiče, – neúměrně zranitelné vůči vykořisťování, dětské práci a domácímu násilí, mimo jiné jsou svědky násilí a vystaveny šikaně na internetu a dalším trestným činům, jako je sexuální vykořisťování a zneužívání (8);

S.

vzhledem k tomu, že podle odhadů Světové banky by mohlo celosvětové uzavření škol v délce pěti měsíců vést, kromě obrovských sociálních nákladů, ke ztrátám v oblasti vzdělávání, jež mají současnou hodnotu 10 bilionů USD; vzhledem k tomu, že ztráty v oblasti vzdělávání mohou stát ekonomiky až 161 milionů USD denně;

T.

vzhledem k tomu, že uzavírání škol bylo bohužel pro omezení šíření onemocnění COVID-19 klíčové; vzhledem k tomu, že školy nejsou jen místem, kde se děti učí, ale jsou rovněž místem setkávání a středisky pro duševní zdraví a psychosociální podporu; vzhledem k tomu, že podle organizací UNESCO a UNICEF nemá uzavírání škol dopad pouze na právo na vzdělávání, ale také na právo na zdraví, neboť více než 80 milionů dětí nedostalo kvůli uzavření škol základní očkování; vzhledem k tomu, že uzavření škol znamená, že učitelé nemohou sledovat známky zneužívání nebo nedostatečné řádné péče ze strany rodičů; vzhledem k tomu, že podle úřadu pro výzkum UNICEF – pracovního dokumentu Innocenti a Světového potravinového programu má uzavření škol rovněž dopad na právo na dobrou výživu a přístup ke každodennímu jídlu; vzhledem k tomu, že školní potravinové programy mohou motivovat nejzranitelnější děti k návratu do školy; vzhledem k tomu, že uzavírání škol má vážné důsledky na duševní zdraví dětí, jež mohou být ve svých domovech vystaveny násilí a stresu; vzhledem k tomu, že uzavření škol může mít akutní a dlouhodobé psychosociální důsledky, včetně deprese, zvýšené úzkosti a sebevražd, neboť děti jsou zbaveny společenského kontaktu;

U.

vzhledem k tomu, že předčasné ukončení školní docházky zvyšuje sociální nerovnost a může mít dopad na stabilitu a prosperitu země, což ohrožuje budoucnost milionů dětí na světě a závažným způsobem ovlivňuje celou generaci; vzhledem k tomu, že vzdělávání se pro boj proti extremismu a radikalizaci dětí a mladých lidí ukázalo jako zásadní;

V.

vzhledem k tomu, že podle zprávy UNHCR o vzdělávání za rok 2021 zůstává polovina všech dětí uprchlíků bez školní docházky; vzhledem k tomu, že děti uprchlíků jsou vyloučeny z možností distančního vzdělávání; vzhledem k tomu, že přelidnění, jež je charakteristické pro životní podmínky dětských uprchlíků, zejména těch, kteří žijí v uprchlických táborech, často usnadňuje šíření viru a brání dodržování hygienických předpisů; vzhledem k tomu, že situace v souvislosti s onemocněním COVID-19 v táborech představuje pro děti problém, neboť mnoho dětí má oslabený imunitní systém nebo trpí jinými zdravotními problémy již během jejich vývinu, což je vystavuje vyššímu riziku závažnějšího průběhu onemocnění tímto smrtelným virem; vzhledem k tomu, že většina uprchlických táborů nemá vhodné zdravotnické služby, které by odpovídajícím způsobem reagovaly na potřeby dětí a jejich rodin;

W.

vzhledem k tomu, že nerovnoměrná distribuce očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 na celém světě neúměrně postihuje země s nízkými příjmy;

1.

uznává a oceňuje práci učitelů, pedagogů všeho druhu a podpůrných pracovníků, kteří se rychle přizpůsobili pandemii COVID-19 a zajistili pokračování vzdělávacího procesu pro děti a dospívající; oceňuje iniciativy mezinárodních a místních organizací občanské společnosti, soukromých občanů a podniků, jejichž cílem je poskytnout dětem informační a komunikační technologie, kurzy distančního vzdělávání a další učební materiály, zejména v zemích, kde mají děti omezený přístup k distančnímu učení nebo nemají žádný přístup k učení; naléhavě vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby v celosvětovém úsilí o zmírnění dopadu pandemie COVID-19 na přístup dětí ke vzdělání prosazovaly přístup založený na právech dítěte, který vychází ze zásad nediskriminace, jednání v nejlepším zájmu dítěte a účasti dítěte;

2.

uznává, že vzdělávání je průřezovou oblastí, která je relevantní pro všechny rozměry udržitelného rozvoje;

3.

vítá závazky přijaté na Světové konferenci UNESCO o vzdělávání pro udržitelný rozvoj v roce 2021 a přijetí Berlínské deklarace; trvá na zajištění kvalitního vzdělávání pro všechny děti jako prostředku pro dosažení všech cílů udržitelného rozvoje OSN a vyzdvihuje význam začlenění udržitelného rozvoje do všech úrovní vzdělávání a odborné přípravy od raného dětství až po terciární vzdělávání a vzdělávání dospělých, včetně odborného vzdělávání a přípravy, neformálního vzdělávání a informálního učení;

4.

trvá na tom, že EU by měla hrát vedoucí úlohu jako vzdělávací mocnost, která členským státům umožňuje plně uplatňovat jejich možnosti podpory vzdělávání dětí ve světě a prosazovat jejich přesvědčení v této věci; zdůrazňuje klíčovou úlohu budoucího evropského vzdělávacího prostoru, který je důležitou příležitostí pro větší mezinárodní spolupráci v oblasti budování synergií ve vzdělávání v Evropě i mimo ni s cílem rozvíjet společné přístupy a řešení společných výzev; naléhavě vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí a vytvořila za tímto účelem strategie, včetně jasného plánu a cílů;

5.

zdůrazňuje, že je klíčově důležité, aby bylo zajištěno právo dětí na vzdělávání a každé dítě mělo příležitost vrátit se do školy, a vyzývá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a členské státy, aby podporovaly orgány třetích zemí při upřednostňování znovuotevírání škol v jejich plánech na podporu oživení, včetně podpory učitelů, pokud jde o pomoc dětem s dohnáním zameškané výuky, a podpory-dobrých životních podmínek dětí, neboť školy jsou klíčové pro jejich vzdělávání, bezpečnost, zdraví, výživu a celkový dobrý stav; vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby podporovaly orgány třetích zemí při zajišťování toho, aby všechny děti mohly požívat svého práva na základní vzdělání, a aby podnikly kroky k zajištění dostupnosti středoškolského vzdělávání a přístupu k němu; dále vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby podporovaly orgány třetích zemí ve vývoji a zavádění digitálních metod výuky a učení a aby usnadnily přístup k internetu pro všechny;

6.

domnívá se, že národní plány obnovy a programy pomoci prováděné EU a mezinárodními finančními institucemi musí jako prioritu stanovit zlepšení mobilizace domácích zdrojů, ochranu a výrazné zvýšení domácích výdajů v sociálních odvětvích, zejména v oblasti vzdělávání a zdravotnictví, a zlepšení kvality těchto výdajů; v této souvislosti trvá na zajištění spravedlivého přidělování a financování, aby nebyly opomenuty znevýhodněné, chudé a marginalizované děti – se zvláštním ohledem na dívky –, mladí lidé a rodiny; zdůrazňuje, že veškeré úsilí o zmírnění dopadu pandemie COVID-19 na přístup ke vzdělání se musí řídit nejlepšími zájmy dětí a že tato opatření musí respektovat práva dětí být informovány a mít možnost vyjádřit svůj názor;

7.

zdůrazňuje, že je nezbytné zohlednit sociální situaci rodičů a podporovat rodiny, jejichž příjem byl v důsledku hospodářského dopadu pandemie COVID-19 snížen;

8.

uznává, že kvalitní vzdělávání musí být prioritou oficiální rozvojové pomoci EU a členských států;

9.

poznamenává, že nucená vysídlení vedou k rostoucímu počtu lidí v uprchlických zařízeních; vyzývá Komisi, aby podporovala předávání dovedností v uprchlických táborech a rozsáhlou pomoc se vzděláváním uprchlíků a vysídlených osob, a podporovala tak jejich integraci a zapojení do výdělečných činností;

10.

je znepokojen přetrvávajícím finančním dopadem pandemie na financování vzdělávání, neboť většina členských států UNESCO ještě nedosáhla hranice 4–6 % HDP či 15–20 % veřejných výdajů;

11.

poukazuje na nespravedlnost v úsilí o řešení pandemie v důsledku nerovného přístupu k očkovacím látkám, což vede k nerovným kapacitám v oblasti ochrany; zdůrazňuje, že pandemii lze ukončit pouze tehdy, bude-li tak učiněno v celosvětovém měřítku, a že očkovací látky musí být přístupné všem; vyzývá členské státy, aby navýšily své příspěvky k programu OSN COVAX a jeho celkovou efektivitu s cílem zaručit adekvátní přístup třetích zemí k očkovacím látkám proti onemocnění COVID-19, a umožnit jim tak zahájit vnitrostátní očkovací kampaně proti tomuto onemocnění, jež budou v souladu s pokyny stanovenými příslušnými vnitrostátními orgány v oblasti veřejného zdraví a Světovou zdravotnickou organizací, aby byl zajištěn rychlý návrat do škol; naléhavě vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby úzce spolupracovaly se svými transatlantickými spojenci a mezinárodními partnery s cílem zvýšit celosvětové dodávky očkovacích látek proti onemocnění COVID-19, zajistit spravedlivé rozdělení mezi země a obyvatelstvo, které to nejvíce potřebují, a usilovat o zlepšení celosvětového přístupu k cenově dostupným léčivým přípravkům souvisejícím s onemocněním COVID-19 a o řešení celosvětového omezení výroby a nedostatku dodávek;

12.

naléhavě vyzývá EU, aby ve spolupráci s USA a dalšími členy Světové obchodní organizace (WTO) rozšířila výrobu a škálu možností dodávek s cílem zajistit rovný přístup k diagnostice, očkovacím látkám, terapeutickým prostředkům a dalším relevantním zdravotnickým produktům potřebným k omezení šíření, prevenci a léčbě onemocnění COVID-19 a aby zajistila, že těchto cílů bude dosaženo před konáním 12. ministerské konference WTO;

13.

vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby podporovaly orgány třetích zemí při financování a provádění opatření v zájmu „bezpečných škol“, mimo jiné poskytováním hygienických potřeb a sdílením informací o mytí rukou a dalších hygienických opatřeních, jakož i o zachování kontinuity stravovacích služeb pro děti školního věku a dospívající; zdůrazňuje, že stravování ve školách a čistá voda mají zásadní význam pro zajištění výživy, růstu a vývoje dětí, neboť silně motivují děti – zejména dívky a děti z nejchudších a nejvíce marginalizovaných komunit – k návratu do školy po zrušení omezení; zdůrazňuje v této souvislosti klíčovou úlohu, kterou mohou učitelé a aktéři občanské společnosti, včetně náboženských organizací a společenství a nevládních organizací, hrát při podpoře zdraví a boji proti pandemii COVID-19 a také při podpoře dětí a jejich rodin při překonávání výzev a obtíží vyvolaných zdravotní krizí, zlepšování jejich životních podmínek a poskytování programů odborné přípravy a vzdělávání;

14.

vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby podporovaly orgány třetích zemí při zavádění plánů pro zmírňování a řízení rizik v oblasti vzdělávání prostřednictvím plánování odolnosti; zdůrazňuje, že je důležité vypracovávat a zajišťovat pohotovostní plány a plány reakce na krizi již nyní, aby se snížilo riziko přenosu onemocnění COVID-19 ve školách a minimalizoval se dopad uzavírání škol na děti a jejich rodiny, zejména na ty nejchudší a nejmarginalizovanější z nich a na ty s těžkým zdravotním postižením; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba upřednostnit děti v oblastech zasažených konfliktem a jejich přístup ke kvalitnímu vzdělávání;

15.

upozorňuje na dopad, který by uzavření škol mohlo mít na pracovní povinnosti rodičů, kteří se současně starají o své děti; zdůrazňuje, že je důležité poskytnout pracujícím rodičům patřičné zdroje a poradenství v oblasti distančního vzdělávání, mimoškolních aktivit a metod psychologické podpory pro sladění práce z domova a domácí výuky;

16.

zdůrazňuje, že je důležité poskytovat vzdělávací a psychosociální podporu dětem a rodinám, jež musí být v domácí izolaci kvůli minimalizaci rizika přenosu nákazy, s cílem zmírnit stres a úzkost v daných domácnostech;

17.

vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy k podpoře orgánů třetích zemí, aby iniciativně vydávaly pokyny o osvědčených postupech v oblasti distančního vzdělávání a zajišťovaly používání vhodných a bezpečných nástrojů, učebních osnov a technologií, jež musejí být zpřístupněny dětem z rodin s nízkými příjmy, dětem na venkově, dětem původních obyvatel a dětem migrantů, marginalizovaným dětem a dětem se zdravotním postižením nebo poruchami učení, dětem v alternativní péči, dětem v detenčních zařízeních a dětem žijícím v odlehlých oblastech nebo v prostředích, kde jsou zbaveny osobní svobody nebo kde není všudypřítomný přístup k internetu; poukazuje na potenciál digitálního vzdělávání, které může vzdělávacím institucím umožnit rychle a plošně komunikovat se všemi dětmi a současně rozvíjet partnerství a pracovat se širokou škálou aktérů z občanské společnosti i z veřejného a soukromého sektoru; trvá však na tom, že investice do digitálního vzdělávání musí usilovat o zmenšení digitální propasti a musí být specifické pro daný kontext, musí být v souladu s nejlepším zájmem dítěte a nesmí být na úkor podpory základní vzdělávací infrastruktury a pracovníků ani osobního učení; připomíná však, že přístup k digitálním technologiím nebyl během pandemie stále ještě spravedlivý ani rozšířený; domnívá se, že v tomto odvětví jsou zapotřebí značné investice, a to jak z hlediska odborné přípravy, tak z hlediska financování; vyzývá EU a její členské státy, aby i nadále poskytovaly dostupné vzdělávací zdroje a otevřený přístup k digitálním nástrojům pro učitele, rodiče a studenty; v tomto ohledu zdůrazňuje, že v souvislosti se všemi digitálními nástroji musí být zaručeno soukromí dětí a ochrana osobních údajů a že je třeba náležitě zohlednit obsah zohledňující rovnost žen a mužů a různé skutečnosti v životě dětí;

18.

vyzývá Komisi a ESVČ, aby v souladu s referenční úrovní pro vzdělávání v nástroji Globální Evropa ve výši 10 % zachovaly dostatečné financování vzdělávání prostřednictvím všech finančních nástrojů EU, jež mají k dispozici, a uvolnily větší finanční prostředky s cílem zvýšit odolnost vůči probíhajícím i budoucím krizím;

19.

vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby podporovaly orgány třetích zemí při zajišťování náležité péče o děti, včetně zavedení pohotovostního plánu pro péči o děti, jež osiří nebo jsou ponechány bez náležité péče kvůli vážným případům onemocnění COVID-19, které vyžadují hospitalizaci dospělých pečovatelů;

20.

vyzývá Komisi, aby v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa – vytvořila vazbu mezi možnými investičními aktivitami snižujícími rizika a finanční podporou přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě, zejména pokud jde o vytvoření řádné infrastruktury a odborné přípravy pro učitele;

21.

vyzývá Komisi a ESVČ, aby podporovaly vlády třetích zemí při budování a dalším rozvoji silnějších vzdělávacích systémů zohledňujících rovnost žen a mužů a inkluzivních vzdělávacích systémů, které by doprovázelo odstranění všech forem genderově podmíněného násilí páchaného na ženách a dívkách; připomíná, že OSN stanovila přístup žen ke vzdělání jako základní právo; domnívá se, že zvyšování vzdělávání dívek a podpora účasti žen ve vzdělávání a profesní dráze v přírodních vědách, technologiích, inženýrství a matematice (STEM) by měly být prioritním cílem politiky EU a mezinárodního rozvojového společenství; v této souvislosti trvá na tom, že je třeba, aby dívky měly možnost dokončit své vzdělání a měly přístup k informacím a službám odpovídajícím věku bez diskriminace a genderových předsudků a s rovnými příležitostmi k využití svého potenciálu; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné řešit genderové překážky ve vzdělávání, jako jsou zákony, politiky a škodlivé sociálně-kulturní normy, které brání dívkám v dalším vzdělávání v případě těhotenství, manželství nebo mateřství; podporuje řešení genderových stereotypů a škodlivých společensko-kulturních norem prostřednictvím vzdělávání a prevenci násilí prostřednictvím vzdělávacích programů zohledňujících rovnost žen a mužů;

22.

odsuzuje skutečnost, že miliony dívek na celém světě nemají přístup ke vzdělání, a jsou tak vystaveny závislosti a vyššímu riziku násilí a vykořisťování, zejména v případech, kdy je ženám a dívkám systematicky odpírán přístup ke vzdělání, práci a veřejnému životu ze strany orgánů, které jsou u moci; odmítá zneužívání a instrumentalizaci všech praktik, které diskriminují v přístupu ke vzdělání a ukládají uzavření škol; žádá o ukončení těchto praktik a naléhavě vyzývá ke znovuotevření všech škol pro dívky a ženy;

23.

vyzývá Komisi a ESVČ, aby zachovaly a dále posilovaly úspěchy dosažené v posledních 20 letech v oblasti vzdělávání žen a dívek v Afghánistánu; naléhavě žádá, aby byly v rámci balíčku humanitární pomoci EU pro Afghánistán přiděleny potřebné finanční prostředky, které mezinárodním a místní organizacím pomohou prosadit znovuotevření vzdělávacích zařízení pro ženy a dívky a jako dočasné opatření rozvíjet programy distančního vzdělávání; vyzývá k tomu, aby byla podobná pozornost věnována vzdělávání afghánských dětí a mladých lidí v zemích, které poskytují útočiště afghánským uprchlíkům;

24.

zdůrazňuje, že všem lidem musí být zaručeno právo na vzdělání a informace o sexuálním a reprodukčním zdraví, plánování rodiny, moderních antikoncepčních metodách, bezpečném a legálním potratu a zdravotní péči o matku a dítě a poporodní a novorozenecké péči;

25.

vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, jakož i vlády třetích zemí, aby vypracovaly konkrétní programy pro řešení a zmírňování dopadu šíření onemocnění COVID-19 v oblasti duševního zdraví a psychosociálního dopadu na děti, učitele a jejich komunity a aby vypracovaly zvláštní preventivní kampaně zaměřené na děti, rodiče a učitele, jež se budou zabývat riziky při používání internetu, jako je obtěžování, obchodování s lidmi, sexuální zneužívání a kybernetická šikana, a také aby podporovaly zvláštní plány na pomoc dětem, které se staly oběťmi těchto praktik, a jejich rodičům;

26.

podtrhuje, že je nutné mít k dispozici komplexní programy sexuální výchovy přiměřené věku a založené na faktech, aby se snížila zranitelnost dívek a mladých žen v souvislosti s předčasným otěhotněním a neplánovaným těhotenstvím, dětskými sňatky, prostitucí, přenosem HIV a genderově podmíněným násilím;

27.

poznamenává, že navzdory různým krokům EU a pomoci, kterou poskytuje, je poměr žáků ke kvalifikovaným pedagogům v subsaharském regionu i nadále vysoký; poukazuje na průměr, který v tomto regionu činí 58 žáků na jednoho kvalifikovaného učitele na úrovni základního školství a 43 žáků na jednoho kvalifikovaného učitele na středoškolské úrovni; poukazuje na to, že mnohé rozvojové země mají potíže s efektivním využíváním zdrojů a že vyšší výdaje na vzdělávání velmi často neznamenají další vzdělávání a zlepšení lidského kapitálu; zdůrazňuje důležitou roli učitelů na všech úrovních z hlediska usnadňování učení, dále podtrhuje význam technologií pro učení a účinné řízení škol a vzdělávacích systémů v těchto zemích; připomíná, že podle organizace UNESCO je třeba najmout nejméně 15 milionů učitelů, má-li se v subsaharské Africe do roku 2030 dosáhnout cílů spojených se vzděláváním, což by bylo v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 4;

28.

vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby podporovaly orgány partnerských zemí při řešení problémů v jejich vzdělávacích systémech s cílem umožnit jim přestát budoucí krize, jakož i při zvyšování odolnosti a inkluzivity těchto systémů, provádění programů na obnovu vzdělávání a ochrany vzdělávacích rozpočtů s investicemi do kvalitního, cenově dostupného a inkluzivního vzdělávání, včetně investic do vzdělávacích technologických nástrojů, odborné přípravy učitelů a dalších zdrojů, s cílem zajistit, aby děti a mladí lidé později v životě plně dosáhly svého potenciálu, byli do života připraveni a nepromeškaly příležitosti ke vstupu na trh práce, přičemž musí být respektovány vzdělávací potřeby a práva každého dítěte; zdůrazňuje, že programy distančního vzdělávání určené k řešení budoucích krizí musí zahrnovat různé učební materiály, včetně těch tištěných, aby byly přístupné nejvíce znevýhodněným a marginalizovaným dětem;

29.

vítá Pařížskou deklaraci UNESCO: Celosvětová výzva k investicím do budoucnosti vzdělávání; vyzývá země na celém světě, aby vzdělání považovaly za investici, nikoli za výdaj; věří, že předpokladem k vymýcení chudoby a zlepšení životních podmínek je odpovídající a efektivní finanční pomoc v oblasti vzdělávání, a to zejména v době, kdy jsou veřejné finance stále omezenější v důsledku vzájemně si konkurujících nároků v těžce zasažených odvětvích, jako je zdravotnictví a vzdělávání; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby výrazně zvýšily financování vzdělávání ve svých strategiích mezinárodního rozvoje a pomoci;

30.

zdůrazňuje, že z hlediska stimulace hospodářského rozvoje rozvojových zemí jsou mladí lidé nejcennější devizou;

31.

připomíná, že světové společenství je odhodláno do roku 2030 zlepšit kvalitu vzdělávání (cíl udržitelného rozvoje č. 4);

32.

vyzývá ke zvýšení počtu mezinárodních vzdělávacích výměn mezi mladými lidmi v Africe a EU prostřednictvím programů, jako je Erasmus a Erasmus pro mladé podnikatele, jehož cílem je pomoci novým podnikatelům získat dovednosti potřebné k řízení podniků;

33.

vyzývá členské státy, aby zohlednily skutečnost, že zdravotní krize způsobená onemocněním COVID-19 zhoršila situaci osob zadržovaných v táborech v Sýrii, a aby neprodleně repatriovaly všechny evropské děti zadržované v těchto táborech, a zajistily tak, že prvořadým hlediskem bude nejlepší zájem dítěte;

34.

zdůrazňuje, že je důležité, aby byly do plánů na podporu oživení zahrnuty programy odborné přípravy a „druhé šance“ s cílem pomoci dětem a mladým lidem vstoupit na trh práce; vyzývá Komisi, ESVČ, členské státy a třetí země, aby mladým lidem nabízely žádoucí vyhlídky do budoucna;

35.

zdůrazňuje, že je důležité doplnit investice do odborné přípravy a vzdělávání podporou vzniku pracovních míst s cílem poskytnout příští generaci mladých lidí v Africe a dalších rozvojových regionech lepší vyhlídky do budoucna; poukazuje na to, že pro splnění cíle udržitelného rozvoje č. 8, který se týká přístupu k důstojné práci, má obzvláště velký význam partnerství veřejného a soukromého sektoru; podtrhuje význam sekundárního vzdělávání a odborné přípravy, které jsou zásadní pro zaměstnatelnost mladých lidí a udržitelný rozvoj; dále poznamenává, že rostoucí mladá populace v Africe potřebuje především podporu kvalitního vzdělávání a zlepšení odborné přípravy v oblasti dovedností, aby bylo možné zvýšit její mobilitu a přístup na trhy a upevnit její práva;

36.

vyzývá EU, aby ve spolupráci se soukromým sektorem a v zájmu zužitkování lidského kapitálu podporovala investice do odborné přípravy a celoživotního učení a posilování vzdělávacích struktur;

37.

poukazuje na význam neustálého profesního rozvoje a větší finanční podpory učitelů, aby byli schopni řešit ztráty v oblasti vzdělávání u svých studentů a zohledňovat přitom jejich individuální sociální a rodinné podmínky a duševní zdraví a zařadit do své výuky digitální technologie; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba chopit se příležitosti a využít finanční prostředky na oživení po pandemii COVID-19 a urychleně přijatá inovativní opatření, která během pandemie sloužila k zajištění distančního vzdělávání, k novému pojetí vzdělávání a budování systémů, které jsou více orientované na budoucnost, inkluzivní, flexibilní a odolné; domnívá se, že tyto nové přístupy musí řešit ztráty v oblasti vzdělávání, předcházet předčasnému ukončování školní docházky a zajistit sociální a emocionální blaho studentů, učitelů a zaměstnanců;

38.

zdůrazňuje úlohu neformálního a informálního vzdělávání, občanské výchovy a dobrovolnictví; vyzývá Komisi, aby podpořila třetí země při zlepšování uznávání sociálních dovedností; trvá na podpoře postupů mezigenerační solidarity a mentoringu s cílem omezit nerovnosti, vyloučení nebo předčasné ukončování školní docházky;

39.

vyzývá k rychlejšímu celosvětovému předávání znalostí a rychlejší mobilitě na všech úrovních vzdělávacího systému a mezi zeměmi a regiony i v jejich rámci, přičemž uznává složitou a kontroverzní historii mezinárodních vztahů a vyzdvihuje, že je důležité informovat prostřednictvím vzdělávání o kulturním dědictví, kulturní identitě, historii, umění a globálním občanství; bere na vědomí potenciál kombinace online výměn a cestování za tímto účelem;

40.

zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet a posilovat osvětovou činnost týkající se změny klimatu a ochrany životního prostředí a jejich dopadu na děti a budoucí generace; žádá, aby se vzdělávání v oblasti životního prostředí stalo klíčovou součástí školních osnov;

41.

zdůrazňuje významnou úlohu tělesné výchovy ve školách, neboť pohybová aktivita a zdravý životní styl jsou klíčem ke zlepšení zdraví žáků; vyzývá proto Komisi a ESVČ, aby poskytly součinnost vnitrostátním orgánům při zajišťování dostatečných a bezpečných sportovních zařízení ve školách a odborné přípravy kvalifikovaných učitelů tělesné výchovy;

42.

upozorňuje, že je nutné využít synergií mezi kulturou a vzděláváním k utváření udržitelné, inkluzivní a odolné společnosti; v této souvislosti vyzývá Komisi a ESVČ, aby podporovaly vnitrostátní orgány při začleňování umění a kultury do učebních osnov a mimoškolních aktivit s cílem obohatit vzdělávací a studijní zkušenosti žáků ve třetích zemích;

43.

domnívá se, že vlády jednotlivých zemí – a jejich příslušné celostátní, regionální či místní orgány – musí při vysvětlování opatření, jež byla přijata s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19, s dětmi komunikovat způsobem přiměřeným jejich věku, aby se zvýšila jejich informovanost, pokud jde o dopad, rizika a hrozby spojené s tímto onemocněním, a aby znaly svá práva;

44.

zdůrazňuje význam získávání dovedností, zejména prostřednictvím prezenční výuky, které dětem umožní rozvoj v průběhu celého života, jako jsou mezilidské vztahy, studijní dovednosti, empatie a spolupráce; zdůrazňuje, že je důležité, aby se děti mohly zapojit do her a volnočasových aktivit, jež jsou klíčovým prvkem jejich rozvoje, jak je uznáno v článku 31 Úmluvy OSN o právech dítěte; vyzývá k přijetí opatření na podporu zapojení dětí do volnočasových a kulturních aktivit, které jsou právem samy o sobě, ale také prostředkem ke zlepšení duševního zdraví a celkové pohody dětí;

45.

opakuje svou výzvu všem členským státům OSN, které tak dosud neučinily, aby ratifikovaly Úmluvu OSN o právech dítěte, přičemž zdůrazňuje, že je důležité zajistit účinnost tohoto klíčového nástroje v oblasti lidských práv na celém světě;

46.

zdůrazňuje, že je třeba řádně vyhodnocovat, sledovat a monitorovat dopad iniciativ prováděných během krize, aby bylo možné zjistit nedostatky a mezery a určit, jak je lze napravit;

47.

zavazuje se zajistit, aby se vzdělávání stalo klíčovým tématem diskusí v rámci činnosti parlamentních delegací, zejména prostřednictvím společných parlamentních shromáždění, jako je Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU;

48.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Zejména na obecnou připomínku č. 5 k obecným prováděcím opatřením Úmluvy o právech dítěte, č. 6 o zacházení s nezletilými osobami bez doprovodu a odloučenými od rodiny mimo zemi původu, č. 10 o právech dětí v soudním systému pro mladistvé, č. 12 o právu dítěte být vyslyšeno, č. 13 o právu dítěte na svobodu od všech forem násilí, č. 14 o právu dítěte na prvořadé zohlednění jeho zájmů, č. 15 o právu dítěte na nejvyšší dosažitelnou úroveň zdraví a č. 16 o povinnostech státu týkajících se dopadu podnikatelského sektoru na práva dětí.

(2)  Úř. věst. C 232, 16.6.2021, s. 2.

(3)  Úř. věst. C 474, 24.11.2021, s. 130.

(4)  Výzkumný úřad UNICEF, COVID-19: Nechybí jim jen výuka ve třídě – dopad uzavírání škol na výživu dětí (COVID-19: Missing More Than a Classroom – The impact of school closures on children’s nutrition), leden 2021.

(5)  UNESCO, Informativní přehled č. 46, Více než polovina dětí a dospívajících na celém světě se neúčastní vzdělávání (More Than One-Half of Children and Adolescents Are Not Learning Worldwide), září 2017.

(6)  Zpráva OSN o cílech udržitelného rozvoje 2021, 15. července 2021.

(7)  UNESCO, Kolika studentům hrozí, že se nevrátí do školy? (How many students are at risk of not returning to school?), 30. července 2020.

(8)  Tisková zpráva Europolu ze dne 19. června 2020 nazvaná „Využívání izolace: sexuální predátoři se během pandemie COVID stále častěji zaměřují na děti“.


6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/54


P9_TA(2022)0139

Dosažení ekonomické nezávislosti žen prostřednictvím podnikání a samostatné výdělečné činnosti

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 o dosažení ekonomické nezávislosti žen prostřednictvím podnikání a samostatné výdělečné činnosti (2021/2080(INI))

(2022/C 465/05)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na čl. 21 odst. 1, článek 23 na čl. 33 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ (COM(2020)0103),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvané „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ (COM(2020)0274),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané „Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),

s ohledem na studii generálního ředitelství Komise pro komunikační sítě, obsah a technologie z roku 2020 nazvanou „Ženy v digitálním věku“,

s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o vnějších faktorech, které jsou překážkou podnikání žen v Evropě (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen v digitálním věku (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o posílení hospodářského postavení žen v soukromém a veřejném sektoru v EU (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o emancipaci žen a dívek prostřednictvím digitálního sektoru (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o překlenování digitální propasti mezi ženami a muži: účast žen v digitální ekonomice (5),

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě krize způsobené onemocněním COVID-19 a pokrizového období (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o strategii EU pro rovnost žen a mužů (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. června 2021 o prosazování rovnosti žen a mužů ve vzdělávání a zaměstnání v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (obory STEM) (8),

s ohledem na studii nazvanou „Professional Status of Rural Women in the EU“ (Profesní postavení žen ve venkovských oblastech v EU), kterou v květnu 2019 zveřejnila tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti ve svém generálním ředitelství pro vnitřní politiky,

s ohledem na studii nazvanou „Enhancing Women’s Economic Empowerment through Entrepreneurship and Business Leadership in OECD Countries“ (Posílení hospodářského postavení žen prostřednictvím podnikání a vedoucího postavení podniků v zemích OECD), kterou v roce 2014 zveřejnilo ředitelství pro zaměstnanost, práci a sociální věci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD),

s ohledem na studii nazvanou „International Survey of Adult Financial Literacy“ (Mezinárodní průzkum finanční gramotnosti dospělých), kterou zveřejnila OECD v roce 2020,

s ohledem na kapitolu 2 studie s názvem „The Missing Entrepreneurs 2019: Policies for Inclusive Entrepreneurship“ (Chybějící podnikatelé 2019: politiky pro inkluzivní podnikání), kterou zveřejnila OECD v prosinci 2019,

s ohledem na index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE),

s ohledem na článek 6 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením,

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů,

s ohledem na srovnávací přehled zapojení žen do digitální oblasti,

s ohledem na studii nazvanou „Women’s entrepreneurship and self-employment, including aspects of gendered Corporate Social Responsibility“ (Podnikání a samostatná výdělečná činnost žen, včetně aspektů genderové sociální odpovědnosti podniků), kterou v květnu 2020 zveřejnila tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti ve svém generálním ředitelství pro vnitřní politiky,

s ohledem na studii nazvanou „Funding women entrepreneurs – How to empower growth“ (Financování podnikatelek – jak posílit růst), kterou v červnu 2020 zveřejnila Evropská investiční banka v rámci inovačního finančního poradenství,

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0096/2022),

A.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou a klíčovým cílem EU, jakož i nezbytným předpokladem pro to, aby ženy a dívky mohly plně požívat lidských práv, a je zásadní pro posílení jejich postavení, rozvoj jejich plného potenciálu a vytvoření udržitelné společnosti podporující začlenění; vzhledem k tomu, že diskriminace na základě pohlaví založená na stereotypech a nerovnostech ve spojení s diskriminací z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám mimo jiné z důvodu jejich pohlaví, rasy, etnického nebo sociálního původu nebo zdravotního postižení, sexuální orientace, genderové identity nebo genderového vyjádření má negativní sociální a hospodářské důsledky a má dopad na způsob, jakým ženy čelí výzvám, a to i při podnikání a zahájení samostatné výdělečné činnosti;

B.

vzhledem k tomu, že podnikání žen podporuje emancipaci a posílení postavení žen; vzhledem k tomu, že v období 2014–2018 byl medián ročního příjmu podnikatelů na plný úvazek stejný pro muže a ženy (9); vzhledem k tomu, že ekonomická nezávislost a posílení postavení žen mají zásadní význam pro uplatňování práv žen a rovnosti žen a mužů a zahrnují možnost rovnocenně se účastnit trhů práce, přístup k výrobním zdrojům a kontrolu nad nimi, kontrolu nad vlastním časem, životem a tělem, seberealizaci a smysluplnou účast na hospodářském rozhodování na všech úrovních; vzhledem k tomu, že podpora ekonomické nezávislosti vyžaduje posílení podnikání a samostatné výdělečné činnosti žen a musí být doprovázena vhodnými opatřeními k zajištění rovné účasti žen na trhu práce, stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci, přístupu k důstojné práci a sdílení a uznávání domácích a pečovatelských povinností;

C.

vzhledem k tomu, že ženy jsou nejcennějším a největším nevyužitým zdrojem podnikatelského a vůdčího potenciálu v Evropě; vzhledem k tomu, že v letech 2014–2018 bylo u žen v zemích OECD dvakrát větší pravděpodobnost, že zahájí vlastní podnikání, než u žen v EU (10); vzhledem k tomu, že podnikatelky a ženy samostatně výdělečně činné jsou nedostatečně využívaným zdrojem udržitelného hospodářského růstu, tvorby pracovních míst a inovačního potenciálu, a vzhledem k tomu, že podpora tohoto zdroje růstu je důležitým nástrojem pro posílení ekonomického postavení a nezávislosti žen; vzhledem k tomu, že posílení ekonomického postavení žen podporuje produktivitu a zvyšuje hospodářskou diverzifikaci a rovnost příjmů; vzhledem k tomu, že samostatnou výdělečnou činnost je třeba uznat jako formu práce, která pomáhá vytvářet pracovní místa a snižovat nezaměstnanost; vzhledem k tomu, že studie ukazují, že ženy mají často jiný styl řízení a vedení než muži a že genderová rozmanitost v týmech je pro společnost a ekonomiku přínosem (11); vzhledem k tomu, že podpora podnikatelek a samostatně výdělečně činných žen by rovněž posílila konkurenceschopnost EU, a proto by EU a její členské státy měly podporovat veškerou podnikatelskou činnost, která vytváří pracovní místa a příjmy, a tím i přidanou hodnotu pro podniky a společnost;

D.

vzhledem k tomu, že ženy ve venkovských a znevýhodněných regionech se častěji zapojují do podnikání a samostatné výdělečné činnosti než ženy v městských a hospodářsky prosperujících regionech (12); vzhledem k tomu, že pracovní příležitosti pro ženy ve venkovských oblastech EU jsou horší než pro muže ve venkovských oblastech a pro ženy v městských oblastech; vzhledem k tomu, že podíl samostatně výdělečně činných žen ve venkovských oblastech je mírně vyšší než jejich podíl obecně; vzhledem k tomu, že 30 % zemědělských podniků v EU řídí ženy jako osoby samostatně výdělečně činné (13);

E.

vzhledem k tomu, že relativní nedostatek podnikatelek by měl být považován za nevyužitý zdroj inovací a rozvoje, zejména v souvislosti s ekologickou a digitální transformací Evropy a jejím hospodářským oživením po krizi způsobené onemocněním COVID-19; vzhledem k tomu, že krize způsobená onemocněním COVID-19 neúměrně postihla ženy, zejména ty, které pracují v nejistých zaměstnáních, feminizovaných odvětvích a neformální ekonomice, což mělo na ně významný dopad, pokud jde o ekonomiku a zaměstnanost, a to z důvodu nárůstu pečovatelských a domácích povinností, omezeného přístupu k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům, jakož i genderově podmíněného násilí a obtěžování; vzhledem k tomu, že podpora většího počtu žen, aby vstoupily na digitální trh práce, by mohla evropskému hospodářství přinést růst HDP o 16 miliard EUR; vzhledem k tomu, že zlepšení rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen v podnikání je klíčem k urychlení a posílení evropského oživení;

F.

vzhledem k tomu, že Evropská unie zaostává za USA a Čínou, pokud jde o vývoj technologií, například v oblasti umělé inteligence a technologií blockchain; vzhledem k tomu, že v dubnu 2021 byly nejhodnotnějšími začínajícími podniky na světě především čínské a americké společnosti; vzhledem k tomu, že by Evropská unie měla uznávat a podporovat inovační schopnosti evropských žen ve vývoji technologií;

G.

vzhledem k tomu, že v EU představují ženy pouze 34,4 % osob samostatně výdělečně činných a 30 % začínajících podnikatelů, což potvrzuje, že největší rozdíly mezi ženami a muži v podnikatelské činnosti se vyskytují v Evropě a Severní Americe (14); vzhledem k tomu, že pouze 34 % manažerských pozic v EU zastávají ženy (15); vzhledem k tomu, že předchozí zkušenosti v řídících funkcích poskytují jednotlivcům nezbytné dovednosti a sebevědomí k vedení vlastního podnikání (16); vzhledem k tomu, že nedostatek sociální ochrany, jako je placená nemocenská, mateřská, otcovská a rodičovská dovolená, může být v některých členských státech pro ženy samostatně výdělečně činné problematický; vzhledem k tomu, že ženy samostatně výdělečně činné jsou více ohroženy tím, že upadnou do chudoby;

H.

vzhledem k tomu, že zakládání a provozování podniku je v EU kvůli různým byrokratickým a administrativním požadavkům a postupům složité, což brání tomu, aby se více žen stalo podnikatelkami; vzhledem k tomu, že při podnikání čelí ženy jiným překážkám než muži, zejména hospodářské, legislativní a sociální povahy; vzhledem k tomu, že tyto překážky jsou vytvářeny na základě genderových stereotypů, které přispívají ke genderové segregaci ve vzdělávání, nedostatku specifické odborné přípravy, nižší míře podnikatelské důvěry, horšímu přístupu k informacím, finanční a vládní podpoře a méně nástrojům pro sociální a podnikatelské sítě, genderovým předsudkům a obtížím při slaďování pracovního a rodinného života v důsledku nedostatku pečovatelské infrastruktury, zejména péče o děti, a kvůli stereotypu, že ženy vykonávají většinu péče a práce v domácnosti; vzhledem k tomu, že ženy častěji než muži uvádějí pružnou pracovní dobu jako motivaci k podnikání a samostatné výdělečné činnosti (17); vzhledem k tomu, že podnikání žen a samostatná výdělečná činnost mohou být rovněž cenným nástrojem pro sladění pracovního a osobního života; vzhledem k tomu, že od roku 2014 do roku 2018 se pouze 34,5 % žen v EU a 37,7 % žen v zemích OECD domnívalo, že mají nezbytné dovednosti a znalosti, aby mohly začít podnikat; vzhledem k tomu, že ženy téměř o 10 % častěji hlásí strach ze selhání než muži (18); vzhledem k tomu, že mezi muži a ženami existuje výrazný rozdíl ve finanční gramotnosti; vzhledem k tomu, že tento rozdíl působí jako překážka pro ženy při přístupu k finančním prostředkům a celkově jim brání v sebevědomé účasti na ekonomických a finančních činnostech (19);

I.

vzhledem k tomu, že škodlivé struktury a stereotypy udržují nerovnost; vzhledem k tomu, že tradiční genderové role a stereotypy stále ovlivňují rozdělení práce v domácnosti, ve vzdělávání, na pracovištích i ve společnosti; vzhledem k tomu, že neplacenou pečovatelskou a domácí práci většinou vykonávají ženy, což má dopad na zaměstnanost a kariérní postup a zvyšuje rozdíly v odměňování a důchodech žen a mužů; vzhledem k tomu, že opatření ke slaďování pracovního a soukromého života, jako je směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, musí členské státy urychleně a řádně provést a doplnit je dalšími opatřeními s cílem zapojit více mužů do neplacené práce;

J.

vzhledem k tomu, že přístup k sítím, mentorství a podpora podnikatelek jako vzorů jsou důležité pro povzbuzení žen, aby považovaly podnikání za kariéru, a pro posílení ekonomického postavení žen; vzhledem k tomu, že rozmanitost vzorů může přitahovat ženy z různých prostředí;

K.

vzhledem k tomu, že některé soukromé společnosti zahrnuly opatření, jako je mentorství, vytváření sítí a podpora pro zlepšení přístupu žen k financování a technologiím na podporu podnikání žen, do svých strategií sociální odpovědnosti podniků;

L.

vzhledem k tomu, že statistiky ukazují, že ženy podnikatelky čelí při získávání finančních prostředků a kapitálu větším potížím než muži; vzhledem k tomu, že společnosti vedené ženami stále tvoří velmi malý podíl příjemců investic; vzhledem k tomu, že v roce 2018 obdržely zakládající týmy tvořené výhradně muži 93 % veškerého kapitálu investovaného do evropských technologických společností (20); vzhledem k tomu, že pouze 32 % finančních prostředků rizikového kapitálu bylo přiděleno společnostem s alespoň jednou ženou ve výkonné funkci (21); vzhledem k tomu, že inovace žen jsou méně často označovány a uznávány jako inovace a slibné nápady; vzhledem k tomu, že navzdory menší finanční podpoře pro podniky vedené ženami v zemích střední a východní Evropy je kapitálová produktivita těchto podniků o 96 % vyšší než u podniků založených muži (22);

M.

vzhledem k tomu, že údaje ukazují, že podnikatelky vytvářejí vyšší příjmy, přestože dostávají nižší finanční podporu;

N.

vzhledem k tomu, že pouze 10 % podnikatelských andělů v Evropě tvoří ženy (23) a ženy jsou obzvláště nedostatečně zastoupeny mezi soukromými kapitálovými investory v oblasti digitalizace; vzhledem k tomu, že pouze 10 % všech vedoucích pozic ve společnostech soukromého kapitálu a rizikového kapitálu v celosvětovém měřítku (24) zastávají ženy; vzhledem k tomu, že z několika studií vyplývá, že investiční manažeři obvykle poskytují kapitál a pracovní příležitosti osobám podobným jim samotným, což vede ke znevýhodnění žen a zejména žen pocházejících z různých prostředí a čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, mimo jiné kvůli svému rasovému, etnickému nebo sociálně ekonomickému zázemí; vzhledem k tomu, že u firem rizikového kapitálu s partnerkami je dvakrát až třikrát vyšší pravděpodobnost, že investují do podniků vedených ženami (25); vzhledem k tomu, že nedostatek žen v rozhodovacích funkcích ve firmách rizikového kapitálu je jedním z hlavních zdrojů přetrvávajícího rozdílu ve financování podniků řízených ženami v EU (26); vzhledem k tomu, že další hlavní příčinou přetrvávajícího rozdílu ve financování podniků řízených ženami v EU je skutečnost, že u žen je méně pravděpodobné než u mužů, že ženy méně často než muži vyhledávají externí financování, jako jsou bankovní půjčky, rizikový kapitál nebo financování ze státních programů, a místo toho se uchylují k samofinancování prostřednictvím osobních úspor nebo financování od rodinných příslušníků (27); vzhledem k tomu, že pro vytvoření nezbytných podmínek financování a základní sítě investorek, které společnostem vedeným ženami pomohou, mají zásadní význam prováděcí opatření k dosažení spravedlivého zastoupení žen a vytvoření genderově vyváženého finančního ekosystému, vytvoření příznivějšího prostředí na úrovni EU a poskytnutí dostatečných rozpočtových zdrojů;

O.

vzhledem k tomu, že šest členských států vytvořilo 11 soukromých fondů, aby zaplnily nedostatek finančních prostředků pro podnikatelky, a že tyto fondy využívají genderová hlediska, která podporují rozmanitost v jejich investičních kritériích; vzhledem k tomu, že některé z těchto fondů obdržely podporu na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni EU, což svědčí o významné úloze veřejných politik při podpoře podnikání (28);

P.

vzhledem k tomu, že existují problémy s účinným měřením podnikání v EU;

Q.

vzhledem k tomu, že méně než 8 % generálních ředitelů předních společností jsou ženy;

R.

vzhledem k tomu, že 59 % vědců a inženýrů v EU v roce 2018 tvořili muži a pouze 41 % ženy, což představuje rozdíl 18 % (29); vzhledem k tomu, že sociální normy, stereotypy, kulturní odrazování a genderová očekávání ohledně volby povolání, které jsou často posilovány vzdělávacím obsahem a učebními osnovami, patří ke dvěma hlavním faktorům genderové segregace ve vysokoškolském vzdělávání a na trhu práce;

S.

vzhledem k tomu, že pro zajištění diverzifikace obsahu a produktů je zásadní, aby Evropa měla tolik podnikatelek kolik podnikatelů; vzhledem k tomu, že v letech 2014 až 2018 nabízely začínající podniky v EU vedené ženami nové produkty a služby ve stejném rozsahu jako začínající podniky vedené muži (30), což ukazuje, že ženy a muži si v inovacích vedou stejně dobře; vzhledem k tomu, že podpora většího počtu žen, aby se staly podnikatelkami, může zlepšit kvalitu a rozmanitost inovací, produktů a služeb;

T.

vzhledem k tomu, že Evropská síť vyslankyň v oblasti podnikání dosud uspořádala více než 650 vnitrostátních setkání a oslovila více než 61 000 potenciálních podnikatelek; vzhledem k tomu, že její vyslankyně podpořily vytvoření více než 250 nových podniků vedených ženami a několik dalších klubů pro vytváření sítí a podporu podnikání pro ženy (31);

U.

vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo více lidí, kteří znali někoho, kdo ukončil podnikání, než těch, kteří znali někoho, kdo ho zahájil (32), což připomíná, že je důležité rozvíjet vhodné podmínky pro všechny druhy podnikání a udržovat spojení s jinými ekonomikami, aby bylo možné nadále věnovat pozornost novým příležitostem a zachovat pracovní místa budoucnosti;

V.

vzhledem k tomu, že rozdíly v odměňování žen a mužů v EU činí 14,1 % a v posledním desetiletí se změnily jen nepatrně; vzhledem k tomu, že přibližně 24 % z těchto rozdílů souvisí s nadměrným zastoupením žen v relativně málo placených odvětvích, jako je péče, zdravotnictví a vzdělávání;

W.

vzhledem k tomu, že podnikání vyžaduje znalosti a dovednosti; vzhledem k tomu, že zvyšování úrovně dosaženého vzdělání žen a dívek přispívá k posílení jejich hospodářského postavení a k inkluzivnějšímu hospodářskému růstu; vzhledem k tomu, že celoživotní vzdělávání, prohlubování dovedností a rekvalifikace, zejména s cílem držet krok s rychlou technologickou a digitální transformací, zvyšují jejich profesní příležitosti a jsou důležité pro zdraví, dobré životní podmínky a kvalitu života žen a dívek;

X.

vzhledem k tomu, že podnikání by mělo být přístupné všem ženám, včetně žen se zdravotním postižením, starších žen a žen pocházejících z rasových nebo etnických menšin; vzhledem k tomu, že pro ženy se zdravotním postižením může být obtížnější zahájit vlastní podnikání; vzhledem k tomu, že podnikání starších žen není podporováno, ačkoli by mělo být vnímáno jako cenný a nevyužitý potenciál hospodářského růstu; vzhledem k tomu, že podpora podnikání mezi migrantkami může nabídnout velké příležitosti pro jejich začlenění na trh práce a posílit jejich ekonomickou nezávislost a postavení;

Podnikatelské programy, vzdělávání a budování kompetencí

1.

zdůrazňuje, že podnikání žen přispívá ke zvýšení ekonomické nezávislosti žen a k posílení jejich postavení, což je základní předpoklad pro dosažení společnosti založené na rovnosti žen a mužů, a mělo by být podporováno a prosazováno v celé EU; konstatuje, že ekonomická nezávislost žen posiluje jejich rovnou účast na trhu práce, nabízí kontrolu nad výrobními zdroji a větší účast na hospodářském rozhodování na všech úrovních, jakož i posílení ekonomického postavení a sebeurčení, což je zásadní pro uplatňování práv žen a rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že každá žena, která chce podnikat, by měla být povzbuzována k tomu, aby tento krok učinila, neboť podnikání vytváří pracovní místa a příjmy, a tím přidanou hodnotu pro podniky i celou společnost; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o zvýšení míry zaměstnanosti žen v Evropě a usnadnila jejich přístup na trh práce, například poskytnutím větších pobídek na podporu podnikání žen; vítá návrh směrnice o transparentnosti odměňování, který předložila Komise;

2.

vyjadřuje politování nad tím, že ženy nezahajují podnikání a neprovozují podniky v takové míře jako muži; naléhavě vyzývá členské státy, aby zavedly reformy vstřícné k podnikání, které podpoří rovnost a zvýší podnikání žen; vyzývá k tomu, aby byly na úrovni EU důkladně prozkoumány potřeby žen a jejich účast na trhu práce, jakož i horizontální a vertikální segregace na trhu práce;

3.

vítá iniciativy Komise jako „Women TechEU“, program Evropské rady pro inovace na podporu žen ve vedoucích pozicích a vytvoření různých evropských sítí pro podnikatelky; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto iniciativy aktivněji prosazovaly tím, že se zaměří na růstový potenciál EU a podporu úspěchů podnikatelek v celé jejich rozmanitosti; vybízí Komisi, aby posílila sítě zaměřené na podnikání žen na evropské úrovni s cílem podpořit inovace a spolupráci mezi vnitrostátními, unijními a mezinárodními sítěmi; konstatuje, že další přeshraniční spolupráce mezi podnikatelkami může posílit vnitřní trh Evropské unie;

4.

vyzývá Komisi a členské státy, aby do svých iniciativ zahrnuly partnerství veřejného a soukromého sektoru, neboť soukromé společnosti mohou hrát cennou úlohu jako poradci a poskytovat podnikajícím ženám relevantní a specializované dovednosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby usnadnila vytváření celoevropských sítí podnikatelek a podporovala jejich spolupráci; vyzývá Komisi, aby vytvořila programy, které podpoří kreativitu v oblasti inovací, zajistí podnikání na trhu práce a zajistí, aby ženy mohly společnosti přinášet přidanou hodnotu;

5.

zdůrazňuje, že mentorské vztahy mezi zkušenými a začínajícími podnikateli mohou být prospěšné pro obě strany a mohou pomoci zvýšit povědomí o podnikání, bojovat proti pochybnostem týkajícím se rizik v podnikatelském sektoru a podpořit výměnu informací a poradenství mezi podnikatelkami;

6.

zdůrazňuje, že je nezbytné a důležité uznat a podporovat podnikatelky a investorky jako vzory a mentorky a zajistit, aby tyto vzory zastupovaly ženy v celé jejich rozmanitosti; v této souvislosti bere na vědomí cenu EU pro ženy inovátorky za rok 2021 a evropskou síť vyslankyň v podnikání, která vybízí ženy, aby zvažovaly kariéru podnikatelek; vyzývá Komisi, aby vyzdvihla přední ženy podnikatelky a investorky jako vzory tím, že zahájí celoevropskou kampaň zvyšující povědomí o potenciálu podnikání a zaměřenou převážně na ženy, a aby provedla případové studie podnikatelek;

7.

vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy vypracovala strategii pro zajištění výrazného zastoupení všech žen z různých prostředí v rozhodovacích funkcích a s konkrétními kroky a politickými opatřeními na podporu posílení jejich ekonomického postavení; vyzývá k zajištění toho, aby veškerá opatření v oblasti podnikání žen zahrnovala meziodvětvovou perspektivu s cílem zajistit, aby všechny ženy obdržely příslušnou pomoc a podporu a aby žádná žena nezůstala opomenuta;

8.

vítá veřejné a soukromé programy pro podnikatelky v členských státech, které zahrnují vytváření sítí, mentorství, odbornou přípravu, odborné vedení a konzultační služby a odborné poradenství v právních a daňových záležitostech s cílem pomáhat podnikatelkám a podpořit jejich ekonomickou nezávislost; konstatuje, že veřejně dostupné zprávy a svědectví ze sedmi členských států ukazují pozitivní dopad těchto programů; naléhavě vyzývá Komisi a EIGE, aby shromažďovaly údaje ze všech členských států rozčleněné podle pohlaví a analyzovaly dopad programů na podporu podnikání žen; vyzývá Komisi a členské státy, aby sdílely osvědčené postupy s cílem posílit a zvýšit podíl podnikatelek a samostatně výdělečně činných žen v EU; vyzývá členské státy, aby podporovaly komplexní strategii odborné přípravy s cílem poskytovat různé úrovně odborné přípravy, od zvyšování povědomí a informovanosti až po specializovanou a pokročilou odbornou přípravu, a aby uznaly různé možnosti a omezení konkrétního podnikatelského prostředí a širokou škálu charakteristik a potřeb podnikatelek se zvláštním důrazem na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí jednotná kontaktní místa, která nabízejí například kurzy a odbornou přípravu v rámci široké škály oborů, jako je účetnictví a marketing, pro podnikatele s malými nebo žádnými zkušenostmi nebo kvalifikací; konstatuje, že tato iniciativa může pobídnout více žen k tomu, aby se staly podnikatelkami;

9.

vyzývá Komisi a EIGE, aby poskytovaly aktuální a srovnatelné statistické údaje pro účely analýzy hospodářského významu podnikatelů a osob samostatně výdělečně činných a různých kategorií v rámci podnikání a samostatně výdělečně činných osob v průmyslu a údaje o pohlaví, s cílem zjistit podíl podnikatelek a samostatně výdělečně činných žen; znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily shromažďování údajů, statistik, výzkumů a analýz rozčleněných podle pohlaví, zejména pokud jde o účast žen na trhu práce a v oblastech, jako je neformální zaměstnávání, podnikání, přístup k financování a ke zdravotnickým službám, neplacená práce, chudoba a dopad systémů sociální ochrany; připomíná v tomto ohledu úlohu institutu EIGE a vyzývá Komisi, aby tyto údaje využívala k účinnému provádění posouzení dopadu jeho politiky a programů na rovnost žen a mužů a politiky a programů ostatních agentur a orgánů EU;

10.

vyzývá zejména k větší podpoře a zvyšování informovanosti o předmětech STEM, digitálním vzdělávání a finanční gramotnosti se zaměřením na ženy s cílem bojovat proti převládajícím stereotypům ve vzdělávání, odborné přípravě, kurikulech škol a kariérním poradenství; vyzývá k zajištění toho, aby do těchto odvětví vstupovalo více žen, což by umožnilo rozmanitější styl řízení a vedení, přineslo těmto odvětvím přidanou hodnotu a přispělo k jejich rozvoji; zdůrazňuje, že je důležité rozšířit rozsah podnikání žen tak, aby zahrnovalo více odvětví než STEM a IT, a podporovat různé formy podnikání; vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly opatření k lepší diverzifikaci podnikání a k podpoře sociálních a kolektivních forem podnikání žen; vítá zvláštní odbornou přípravu, výzkum a studie v oblasti podnikání; zdůrazňuje, že je důležité podporovat vzdělávání a kariéru žen v oblasti financí s cílem podpořit rozvoj spolehlivé sítě investorek, a současně zdůrazňuje, že je třeba posílit postavení žen, aby byly ekonomicky nezávislé a prosperovaly jako podnikatelky;

11.

vyjadřuje politování nad tím, že ženy jsou nedostatečně zastoupeny ve vedoucích pozicích, a zdůrazňuje, že je třeba prosazovat rovnost žen a mužů na všech úrovních rozhodování v podnikání a řízení; vyzývá k rychlému projednání směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech; zdůrazňuje, že je nezbytné poskytovat více kvalitnějších informací o podnikání jako atraktivní kariérní možnosti jak pro mladé ženy ve školách, tak pro ženy mimo pracovní sílu, které uvažují o zahájení práce nebo návratu do ní; vyzývá Komisi, aby prosazovala programy na podporu podnikání starších osob, a konstatuje, že se mohou dostat k ženám, které trh práce opomíjí; zdůrazňuje, že je nezbytné prosazovat politiku stimulující rychle rostoucí firmy, jakož i růst a rozvoj středních a větších podniků s cílem zajistit, aby se více žen stalo podnikatelkami, a podporovat udržitelný růst; vyzývá členské státy a Komisi, aby mezi podnikatelkami dále zvyšovaly povědomí o podpůrných politických opatřeních a snižovaly byrokratické a administrativní překážky v přístupu k programům zaměřeným na podporu podnikání; vítá úsilí o podporu ze strany odborníků a konzultantů, kteří jako instruktoři mohou budovat důvěru podnikatelek a radit jim ve všech fázích podnikatelského procesu, s přihlédnutím ke všem souvisejícím aspektům, včetně otázek týkajících se právních předpisů, daní, správy, ekonomie a účetnictví, jakož i právních, formálních, pracovních a náborových otázek;

12.

vyzývá k tomu, aby byl uznán podnikatelský potenciál žen ve všech odvětvích a ve všech oblastech vzdělávání, včetně těch, v nichž převládají ženy, například ve zdravotnictví a ve školství; zdůrazňuje, že je nutné zaměstnancům a osobám, které přecházejí ze zaměstnání na samostatnou výdělečnou činnost, nabídnout příležitosti k další odborné přípravě a rekvalifikaci; vyzývá Komisi, aby podporovala celoživotní učení pro všechny; zdůrazňuje, že podnikatelský rozměr musí být rovněž uznán ve všech programech pro mládež na evropské úrovni; vybízí členské státy a regionální a místní orgány, aby investovaly do programů rekvalifikace a prohlubování dovedností zaměřených na samostatně výdělečně činné ženy a podnikatelky se zvláštním zaměřením na rekvalifikaci v oblasti finanční gramotnosti;

Přístup ke kapitálu

13.

zdůrazňuje, že je třeba uznat podnikání a samostatnou výdělečnou činnost žen jako výnosné investice a zdroje hospodářského růstu a vytváření pracovních míst;

14.

vyzývá členské státy a Komisi, aby zvýšily informovanost a usnadnily podnikatelkám a samostatně výdělečně činným ženám přístup k financování, včetně alternativních forem financování, a zajistily tak dostupnost a dosažitelnost finančních prostředků; konstatuje, že podnikatelky s větší pravděpodobností využívají alternativní zdroje, například skupinové úvěrování a platformy pro financování; konstatuje, že v některých případech se ukázalo, že mikroúvěry úspěšně motivují více žen k zahájení vlastního podnikání; uznává dopad politik financování a pozitivní důsledky, které mohou mít pro ženy; vybízí členské státy a regionální a místní orgány, aby využívaly stávající evropské strukturální fondy k tomu, aby se zaměřily na podnikatelky a samostatně výdělečně činné ženy a podporovaly je; naléhavě vyzývá Komisi, aby zřídila evropskou síť investorů zohledňujících genderové hledisko; domnívá se, že tato síť bude moci podnikům vedeným ženami poskytovat příslušné kontakty, sítě a možnosti financování; zdůrazňuje, že je třeba vést osvětové a informační kampaně o současných a budoucích možnostech financování ze strany EU pro podnikatelky s cílem poskytnout individualizovanou podporu majitelkám podniků a podnikatelkám a zvýšit viditelnost žen ve vedoucích pozicích, aby mohly poskytnout silnější vzory a prolomit současné stereotypy; naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla akční plán pro podnikání žen jako součást iniciativy pro malé podniky a jako součást tohoto akčního plánu celoevropskou akci v oblasti podnikání, inovací a investic, na níž se sejdou vědci, podnikatelé, začínající podniky a především investoři soukromého kapitálu, s cílem podpořit nové podnikatelské příležitosti žen;

15.

vítá úsilí specializovaných soukromých investičních fondů, které do svých investičních hodnocení začleňují genderová kritéria, s cílem reagovat na nedostatečné financování podniků vedených ženami; vyzývá Komisi, aby podporovala programy společného investování s fondy rizikového kapitálu a investory typu „business angels“, které se zaměřují na ženy, a také mentorské programy pro podnikatelky; domnívá se, že takové výrazné opatření by podpořilo příslušný ekosystém od nejnižší úrovně;

16.

vítá veřejné a soukromé fondy, které provádějí politiky genderové rovnosti, rozmanitosti a inkluzivnosti; v této souvislosti bere na vědomí iniciativu závazků v oblasti rozmanitosti, která je první iniciativou na světě, kde se soukromé finanční fondy zavázaly měřit a sledovat zastoupení žen a mužů a každoročně svá zjištění zveřejňovat;

17.

zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou plní mikroúvěry při zlepšování finančního začlenění žen díky tomu, že překonávají tržní a sociální překážky na finančních trzích; konstatuje, že výhodou mikrofinancování je to, že podnikatelkám nabízí možnost silných pobídek k zakládání udržitelných podniků, neboť musí půjčku splatit, a že tento nástroj je určen speciálně pro potřeby osob, které mají potíže s přístupem k tradičním úvěrům;

18.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v celé Unii systematicky sledovaly a monitorovaly údaje rozčleněné podle pohlaví s cílem zajistit kvalitní údaje o unijních a vnitrostátních programech financování; dále připomíná, že je důležité shromažďovat údaje o rovnosti s cílem získat informace o prolínajících se zkušenostech s diskriminací, a zdůrazňuje, že by to mohlo v budoucnu sloužit jako základ pro informovanější politická rozhodnutí a pro posílení ekonomické nezávislosti žen; konstatuje, že podnikatelský rozměr žen musí být uznán při vytváření politik týkajících se podnikání a malých a středních podniků, aby byl zajištěn odpovídající politický rámec, který podpoří podnikání žen a inovace prostřednictvím rozmanitosti;

Lepší rámec pro podnikatelky

19.

vyzývá členské státy, aby provedly doporučení Rady z roku 2019 o zajištění účinného přístupu k systémům a nárokům sociální ochrany, včetně důchodů a dovolených, pro všechny osoby samostatně výdělečně činné a aby uplatňovaly všechny zásady stanovené v evropském pilíři sociálních práv jako způsob, jak zamezit diskriminaci a podpořit rovnost žen a mužů;

20.

vyzývá členské státy a Komisi, aby ve všech fázích procesu navrhování podpůrných opatření pro podnikatelky začleňovaly hledisko rovnosti žen a mužů a aby konzultovaly s různorodou skupinou potenciálních a současných podnikatelek s cílem zajistit, aby tato podpůrná opatření byla sladěna a odpovídala jejich očekáváním a potřebám;

21.

zdůrazňuje, že je třeba odstranit administrativní překážky bránící zahájení podnikání, aby se role podnikatelek nebo osob samostatně výdělečně činných stala atraktivnější pro ženy, včetně žen z řad přistěhovalců; vyzývá členské státy, aby zvážily vytvoření standardizovaných administrativních balíčků, kterými by se podnikatelé měli řídit v raných fázích počátku podnikání; domnívá se, že tím se sníží administrativní zátěž při interakci s místními orgány, jako jsou daňové orgány, obecní úřady atd.;

22.

zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet evropský inovační ekosystém s cílem posílit postavení žen při vytváření udržitelných a ziskových podniků a inovací s cílem posílit konkurenceschopnost EU, hospodářský růst a tvorbu pracovních míst;

23.

vyzývá Komisi, aby neprodleně provedla opatření stanovená ve svém sdělení o zlepšování právní úpravy a ve své strategii pro malé a střední podniky;

24.

zdůrazňuje, že jsou zapotřebí pokyny a zjednodušené formuláře, postupy a procesy, které by pomohly samostatně výdělečně činným podnikatelkám orientovat se v regulačním prostředí, například za účelem vývozu; konstatuje, že mikropodniky a zejména malé a střední podniky se již nyní potýkají s nedostatkem zdrojů pro zvládání povinnosti dodržovat předpisy ve všech členských státech; vybízí Komisi a členské státy, aby vyhodnotily a v případě potřeby zlepšily pokyny a správu;

25.

vítá program Komise pro zlepšování právní úpravy; domnívá se, že ochota Komise uplatňovat přístup „jeden přijmout – jeden zrušit“ je důležitým krokem k minimalizaci administrativní zátěže pro podniky, včetně začínajících podniků a malých a středních podniků, díky čemuž je pro ženy přitažlivější stát se podnikatelkami nebo osobami samostatně výdělečně činnými;

26.

vyzývá členské státy, aby zvážily posílení daňových pobídek nebo flexibilních daňových struktur s cílem zlepšit rámcové podmínky pro podnikání a samostatnou výdělečnou činnost; jako příklad uvádí zdanění podnikatelů v raných fázích, kdy zdanění pouze příjmů nebo odložení daňových plateb za účelem zajištění kapitálu může zvýšit atraktivitu podnikání nebo samostatné výdělečné činnosti pro ženy;

27.

zdůrazňuje význam rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a kvalitních a dostupných sociálních služeb jako základních předpokladů pro podnikatelky a ženy samostatně výdělečně činné; uznává, že podnikání žen a samostatná výdělečná činnost poskytují flexibilitu pro dosažení lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem; uznává, že je důležité umožnit rovnoměrné rozdělení domácích a pečovatelských povinností s cílem dosáhnout rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, která je nezbytná k tomu, aby se ženy mohly zapojit do podnikání a samostatné výdělečné činnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem prostřednictvím lepší mateřské, otcovské, rodičovské a pečovatelské dovolené, pružné pracovní doby a zařízení péče o děti na místě a podporou práce na dálku; zdůrazňuje, že pracovní doba a rozvržení pracovní doby ve venkovských a městských oblastech se značně liší a že je důležité nabídnout péči o děti přizpůsobenou specifickým potřebám žen v různých oblastech; vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby podporovaly sociální rámce, například pro seniory a závislé osoby, a aby poskytovaly flexibilnější služby péče o děti a příležitosti pro rodičovskou dovolenou, neboť jsou nezbytné pro to, aby více žen chtělo a mohlo se stát podnikatelkami; vyzývá členské státy, aby provedly barcelonské cíle a zajistily pokrytí těchto potřeb prostřednictvím investic do přístupných a cenově dostupných kvalitních pečovatelských služeb a aby je modernizovaly tak, aby ženy nemusely volit mezi rodinou a účastí na trhu práce; zdůrazňuje, že rozšíření a zlepšení možností žen stát se podnikatelkami může hrát zásadní úlohu při odstraňování rozdílů v odměňování žen a mužů v členských státech; vítá opatření, která již některé členské státy v této věci přijaly, a naléhavě je vyzývá, aby zajistily přístup ke kvalitním službám péče o děti a dlouhodobé péče, podporovaly přístup pro osoby samostatně výdělečně činné a urychleně a plně provedly a uplatňovaly směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, a vyzývá Komisi, aby tuto oblast účinně sledovala; uznává rozdíly mezi jednotlivými státy v oblasti sociální politiky a dodržování zásady subsidiarity; zdůrazňuje, že je v zájmu členských států podporovat pracovní modely vstřícné k rodině;

28.

je znepokojen tím, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 10/21 o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU dospěl k závěru, že Komise náležitě neprovedla začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a nedostatečně využila údaje a ukazatele rozčleněné podle pohlaví; vyzývá Komisi, aby zavedla sestavování rozpočtu zohledňující rovnost žen a mužů s cílem zajistit, aby ženy a muži měli z veřejných výdajů stejný prospěch, a to i v rámci nástroje NextGenerationEU a všech opatření na podporu hospodářského oživení;

o

o o

29.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 35.

(2)  Úř. věst. C 66, 21.2.2018, s. 44.

(3)  Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 6.

(4)  Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 28.

(5)  Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 232.

(6)  Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 191.

(7)  Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 208.

(8)  Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 137.

(9)  OECD, The Missing Entrepreneurs – Policies for Inclusive Entrepreneurship, OECD Publishing, Paříž, 2019.

(10)  OECD, The Missing Entrepreneurs – Policies for Inclusive Entrepreneurship, OECD Publishing, Paříž, 2019.

(11)  Bajcar, B. a Babiak, J., „Gender Differences in Leadership Styles: Who Leads more Destructively?“, 34. konference IBIMA, Madrid, listopad 2019: https://www.researchgate.net/publication/337534934_Gender_Differences_in_Leadership_Styles_Who_Leads_more_Destructively.

(12)  Tematická sekce Evropského parlamentu Občanská práva a ústavní záležitosti, „The professional status of rural women in the EU“, Brusel, květen 2019:https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2019/608868/IPOL_STU(2019)608868_EN.pdf.

(13)  Tamtéž.

(14)  Global Entrepreneurship Monitor, Women’s Entrepreneurship 2020/21: Thriving Through Class, Londýn, 2021:

https://gemconsortium.org/report/gem-202021-womens-entrepreneurship-report-thriving-through-crisis.

(15)  Eurofound, Women in Management, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2020.

(16)  Foss, L., Henry, C., Ahl, H. a Mikalsen, G., „Women’s entrepreneurship policy research: a 30-year review of the evidence“, Small Business Economics, 53(2), s. 409–429.

(17)  OECD, The Missing Entrepreneurs – Policies for Inclusive Entrepreneurship, OECD Publishing, Paříž, 2019.

(18)  Tamtéž.

(19)  OECD, OECD/INFE 2020 International Survey of Adult Financial Literacy, OECD Publishing, Paříž, 2020.

(20)  Skonieczna, A. a Castellano, L., „Gender Smart Financing. Investing In and With Women: Opportunities for Europe“, European Economy Discussion Papers, č. 129, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, červenec 2020.

(21)  Evropská komise a Evropská investiční banka, Funding women entrepreneurs: How to empower growth, 2018.

(22)  Women in VC, Experior Venture Fund and Unconventional Ventures, Funding in the CEE Region Through the Lens of Gender diversity and Positive Impact, 2021.

(23)  EBAN, Statistics Compendium – European early Stage Market Statistics, EBAN, Brusel, 2019.

(24)  International Finance Corporation, Moving Towards Gender Balance in Private Equity and Venture Capital, International Finance Corporation, Washington DC, 2019.

(25)  Women in VC, Experior Venture Fund and Unconventional Ventures, „Funding in the CEE Region Through the Lens of Gender Diversity and Positive Impact“, on-line.

(26)  Evropská komise, Gender Smart Financing. Investing In and With Women: Opportunities for Europe, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2020.

(27)  OECD, The Missing Entrepreneurs – Policies for Inclusive Entrepreneurship, OECD Publishing, Paříž, 2021.

(28)  Eurofound, Female entrepreneurship: Public and private funding, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2019.

(29)  Eurostat, „Women in science and technology“, Products Eurostat News, 2. října 2020.

(30)  OECD, The Missing Entrepreneurs – Policies for Inclusive Entrepreneurship, OECD Publishing, Paříž, 2019.

(31)  https://ec.europa.eu/growth/smes/supporting-entrepreneurship/women-entrepreneurs/support-tools-and-networks-women_en

(32)  Global Entrepreneurship Monitor, 2021/2022 Global Report – Opportunity Amid Disruption, GEM, Londýn, 2022: https://www.gemconsortium.org/reports/latest-global-report.


6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/65


P9_TA(2022)0140

Umělá inteligence v digitálním věku

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 o umělé inteligenci v digitálním věku (2020/2266(INI))

(2022/C 465/06)

Evropský parlament,

s ohledem na články 4, 16, 26, 114, 169, 173, 179, 180, 181 a 187 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte a obecnou připomínku č. 25 Výboru OSN pro práva dítěte ze dne 2. března 2021, která se týká práv dítěte ve vztahu k digitálnímu prostředí,

s ohledem na doporučení Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) ohledně etiky umělé inteligence, které přijala generální konference UNESCO na svém 41. zasedání dne 24. listopadu 2021,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (1) a na pokyny pro zlepšování právní úpravy,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. března 2021 o strategii EU pro práva dítěte (COM(2021)0142),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 o stavu schopností EU v oblasti kybernetické obrany (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2021 o výzvách a vyhlídkách mnohostranných režimů kontroly zbraní hromadného ničení a odzbrojení (3),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů – GDPR) (4),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (5),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (6),

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 21. dubna 2021, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci) a mění určité legislativní akty Unie (COM(2021)0206),

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. listopadu 2020 o evropské správě dat (akt o správě dat) (COM(2020)0767),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1807 ze dne 14. listopadu 2018 o rámci pro volný tok neosobních údajů v Evropské unii (7),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (8),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb (9),

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2021/1173 ze dne 13. července 2021, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku a zrušuje nařízení (EU) 2018/1488 (10),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. dubna 2018 s názvem „Umělá inteligence pro Evropu“ (COM(2018)0237),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. prosince 2018 o koordinovaném plánu v oblasti umělé inteligence (COM(2018)0795),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. dubna 2019 o budování důvěry v umělou inteligenci zaměřenou na člověka (COM(2019)0168),

s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 19. února 2020 s názvem „O umělé inteligenci – evropský přístup k excelenci a důvěře“ (COM(2020)0065),

vítá zelenou knihu Komise ze dne 27. ledna 2021 s názvem „Stárnutí: Podpora mezigenerační solidarity a odpovědnosti“ (COM(2021)0050);

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 s názvem „Evropská strategie pro data“ (COM(2020)0066),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 s názvem „Utváření digitální budoucnosti Evropy“ (COM(2020)0067),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 s názvem „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102) a ze dne 5. května 2021 s názvem „Aktualizace nové průmyslové strategie: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy (COM(2021)0350),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 s názvem „Akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027 – Nové nastavení vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk“ (COM(2020)0624),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. března 2021 s názvem „Digitální kompas 2030: evropské pojetí digitální dekády“ (COM(2021)0118).

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. září 2021, kterým se zavádí program 2030 s názvem „Cesta k digitální dekádě“ (COM(2021)0574),

s ohledem na studii Komise ze dne 28. července 2020 s názvem „European enterprise survey on the use of technologies based on artificial intelligence“ (Průzkum o využívání technologií založených na umělé inteligenci v evropských podnicích),

s ohledem na studii Komise ze dne 26. listopadu 2020 s názvem „Energy-efficient cloud computing technologies and policies for an eco-friendly cloud market“ (Energeticky účinné cloud computingové technologie a politiky pro ekologicky šetrný trh v oblasti cloud computingu),

s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ze dne 19. února 2020 o dopadech umělé inteligence, internetu věcí a robotiky na bezpečnost a odpovědnost (COM(2020)0064),

s ohledem na závěry Rady ze dne 22. března 2021 o strategii kybernetické bezpečnosti EU pro digitální desetiletí,

s ohledem na zprávu odborné skupiny na vysoké úrovni pro umělou inteligenci působící v rámci Komise ze dne 8. dubna 2019 s názvem „Ethics Guidelines for trustworthy AI“ (Etické pokyny pro důvěryhodnou umělou inteligenci),

s ohledem na zprávu odborné skupiny na vysoké úrovni pro umělou inteligenci působící v rámci Komise ze dne 8. dubna 2019 s názvem „A definition of AI: main capabilities and disciplines“ (Definování umělé inteligence: hlavní kapacity a obory),

s ohledem na zprávu odborné skupiny na vysoké úrovni pro umělou inteligenci ze dne 26. června 2019 s názvem „Policy and investment recommendations for trustworthy Artificial Intelligence“ (Politická a investiční doporučení pro důvěryhodnou umělou inteligenci),

s ohledem na studii UNESCO z března 2019 s názvem „I’d blush if I could: closing gender divides in digital skills through education“ (Cítil bych stud, kdybych mohl: odstranění rozdílů mezi ženami a muži v oblasti digitálních dovedností pomocí vzdělávání),

s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva ze dne 14. prosince 2020 s názvem „Getting the future right – Artificial intelligence and fundamental rights“ (Porozumění budoucímu vývoji – umělá inteligence a základní práva),

s ohledem na doporučení Rady Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ze dne 22. května 2019 ohledně umělé inteligence,

s ohledem na platformu OSN pro dialog o umělé inteligenci „Umělá inteligence pro přínosný globální summit“,

s ohledem na prohlášení skupiny G20 o zásadách umělé inteligence ze dne 9. června 2019,

s ohledem na zprávu Světové zdravotnické organizace ze dne 28. června 2021 o umělé inteligenci ve zdravotnictví a šest hlavních zásad pro její navrhování a používání,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru z vlastní iniciativy ze dne 31. května 2017 s názvem „Umělá inteligence – dopady umělé inteligence na jednotný trh (digitální), výrobu, spotřebu, zaměstnanost a společnost“ (11),

s ohledem na zprávu skupiny odborníků pro odpovědnost a nové technologie – sestava pro nové technologie ze dne 21. listopadu 2019 s názvem „Liability for Artificial Intelligence and other emerging digital technologies“ (Odpovědnost za umělou inteligenci a další nové digitální technologie),

s ohledem na publikaci Dočasného výboru Rady Evropy pro umělou inteligenci (CAHAI) z prosince 2020 s názvem „Towards Regulation of AI systems – Global perspectives on the development of a legal framework on Artificial Intelligence systems based on the Council of Europe’s standards on human rights, democracy and the rule of law“ (Na cestě k regulaci systémů umělé inteligence – globální perspektivy vývoje právního rámce pro systémy umělé inteligence založeného na normách Rady Evropy v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu),

s ohledem na pracovní dokument Evropského univerzitního institutu z října 2020 nazvaný „Models of Law and regulation for AI“ (Právní modely a regulace umělé inteligence),

s ohledem na společnou zprávu společnosti Trend Micro Research, OSN a Europolu ze dne 19. listopadu 2020 s názvem „Malicious Uses and Abuses of Artificial Intelligence“ (Zlovolné využívání a zneužívání umělé inteligence),

s ohledem na politické směry Evropské komise na období 2019–2024 s názvem „Unie, která si klade vyšší cíle: moje agenda pro Evropu“,

s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. července 2020 ve věci C-311/18 (Schrems II),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 obsahující doporučení Komisi o občanskoprávních pravidlech pro robotiku (12),

s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu (13),

s ohledem na své usnesení ze dne 6. října 2021 o rámci politiky EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu na období 2021–2030 – Další kroky směrem k „vizi nulových obětí na cestách“ (14),

s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2018 o autonomních zbraňových systémech (15),

s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2019 o komplexní evropské průmyslové politice v oblasti umělé inteligence a robotiky (16),

s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2020 s názvem „Automatické rozhodovací procesy: zajištění ochrany spotřebitele a volného pohybu zboží a služeb“ (17),

s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2020 obsahující doporučení Komisi k režimu občanskoprávní odpovědnosti za umělou inteligenci (18),

s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2020 o právech duševního vlastnictví při vývoji technologií umělé inteligence (19),

s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2020 obsahující doporučení Komisi k rámci pro etické aspekty umělé inteligence, robotiky a souvisejících technologií (20),

s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2021 na téma „Umělá inteligence: otázky výkladu a uplatňování mezinárodního práva v míře, v níž se to týká EU, v oblastech civilního a vojenského využití a státní správy mimo oblast trestního práva“ (21),

s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o přípravě digitální budoucnosti Evropy: odstranění překážek fungování jednotného digitálního trhu a lepší využívání umělé inteligence pro evropské spotřebitele (22),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o evropské strategii pro data (23),

s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 o umělé inteligenci ve vzdělávání, kultuře a v audiovizuálním odvětví (24),

s ohledem na své usnesení ze dne 6. října 2021 o umělé inteligenci v trestním právu a jejím využívání policií a soudními orgány v trestních věcech (25),

s ohledem na studii generálního ředitelství pro vnitřní politiky (GŘ IPOL) z června 2021 s názvem „Artificial Intelligence diplomacy – Artificial Intelligence governance as a new European Union external policy tool“ (Diplomacie v oblasti umělé inteligence – správa umělé inteligence jako nový nástroj vnější politiky Evropské unie),

s ohledem na studii GŘ IPOL z května 2021 s názvem „Challenges and limits of an open source approach to Artificial Intelligence“ (Výzvy a omezení přístupu k umělé inteligenci založeného na otevřeném zdroji),

s ohledem na sdělení GŘ IPOL z května 2021 s názvem „Artificial Intelligence market and capital flows – AI and the financial sector at crossroads“ (Trh umělé inteligence a kapitálové toky – umělá inteligence a finanční sektor na rozcestí),

s ohledem na studii GŘ IPOL z června 2021 s názvem „Improving working conditions using Artificial Intelligence“ (Zlepšování pracovních podmínek s využitím umělé inteligence),

s ohledem na studii GŘ IPOL z května 2021 s názvem „The role of Artificial Intelligence in the European Green Deal“ (Význam umělé inteligence pro Zelenou dohodu pro Evropu),

s ohledem na studii GŘ IPOL z července 2021 s názvem „Artificial Intelligence in smart cities and urban mobility“ (Umělá inteligence v inteligentních městech a městské mobilitě),

s ohledem na studii GŘ IPOL z července 2021 s názvem „Artificial Intelligence and public services“ (Umělá inteligence a veřejné služby),

s ohledem na studii GŘ IPOL z července 2021 s názvem „European Union data challenge“ (Problematika údajů v Evropské unii),

s ohledem na studii GŘ IPOL z června 2020 s názvem „Opportunities of Artificial Intelligence“ (Příležitosti spojené s umělou inteligencí),

s ohledem na studii GŘ IPOL z října 2021 s názvem „Europe’s Digital Decade and Autonomy“ (Evropská digitální dekáda a soběstačnost),

s ohledem na studii GŘ IPOL z ledna 2022 s názvem „Identification and assessment of existing and draft EU legislation in the digital field“ (Identifikace a posouzení stávajících a navrhovaných právních předpisů EU v digitální oblasti),

s ohledem na studii Výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) ze září 2020 s názvem „Civil liability regime for artificial intelligence – European added value assessment“ (Režim občanskoprávní odpovědnosti za umělou inteligenci – posouzení evropské přidané hodnoty),

s ohledem na studii oddělení vědeckých prognóz EPRS z prosince 2020 s názvem „Data subjects, digital surveillance, AI and the future of work“ (Subjekty údajů, digitální sledování, umělá inteligence a budoucnost práce),

s ohledem na studii EPRS ze září 2020 s názvem „European framework on ethical aspects of artificial intelligence, robotics and related technologies“ (Evropský rámec pro etické aspekty umělé inteligence, robotiky a souvisejících technologií),

s ohledem na studii EPRS z března 2020 s názvem „The ethics of artificial intelligence: Issues and initiatives“ (Etika umělé inteligence: témata a iniciativy),

s ohledem na studii EPRS z června 2020 s názvem „Opportunities of Artificial Intelligence: How does it work, why does it matter, and what can we do about it?“ (Příležitosti spojené s umělou inteligencí: jak funguje, proč je důležitá a čeho s ní můžeme dosáhnout?),

s ohledem na studii EPRS z července 2020 s názvem „Artificial Intelligence and Law enforcement – Impact on Fundamental Rights“ (Umělá inteligence a prosazování práva – dopad na základní práva),

s ohledem na studii EPRS z června 2020 s názvem „The impact of the General Data Protection Regulation (GDPR) on artificial intelligence“ (Dopad obecného nařízení o ochraně osobních údajů na umělou inteligenci),

s ohledem na studii EPRS z dubna 2020 s názvem „The White Paper on Artificial Intelligence“ (Bílá kniha o umělé inteligenci),

s ohledem na studii EPRS ze září 2021 s názvem „Regulating facial recognition in the EU“ (Regulace rozpoznávání obličeje v EU),

s ohledem na studii EPRS z února 2021 s názvem „The future of work: Trends, challenges and potential initiatives“ (Budoucnost práce: trendy, výzvy a potenciální iniciativy),

s ohledem na studii EPRS z června 2021 s názvem „Robo-advisors: How do they fit in the existing EU regulatory framework, in particular with regard to investor protection?“ (Robotičtí poradci: jak zapadají do stávajícího regulačního rámce EU, zejména pokud jde o ochranu investorů?),

s ohledem na studii EPRS ze září 2021 s názvem „China’s ambitions in artificial intelligence“ (Cíle Číny v oblasti umělé inteligence),

s ohledem na studii EPRS z června 2021 s názvem „What if we chose new metaphors for artificial intelligence?“ (Což abychom zvolili nové metafory pro umělou inteligenci?),

s ohledem na studii EPRS z ledna 2018 s názvem „Understanding artificial intelligence“ (Jak chápat umělou inteligenci),

s ohledem na studii EPRS z listopadu 2021 s názvem „Tackling deepfakes in European Policy“ (Boj proti fenoménu deepfake prostřednictvím evropské politiky),

s ohledem na pracovní dokument Zvláštního výboru pro umělou inteligenci v digitálním věku (AIDA) z února 2021 s názvem „Artificial Intelligence and Health“ (Umělá inteligence a zdraví),

s ohledem na pracovní dokument zvláštního výboru AIDA z března 2021 s názvem „Artificial Intelligence and the Green Deal“ (Umělá inteligence a Zelená dohoda),

s ohledem na pracovní dokument zvláštního výboru AIDA z března 2021 s názvem „The External Policy Dimensions of AI“ (Zahraničněpolitické rozměry umělé inteligence),

s ohledem na pracovní dokument zvláštního výboru AIDA z května 2021 s názvem „AI and Competitiveness“ (Umělá inteligence a konkurenceschopnost),

s ohledem na pracovní dokument zvláštního výboru AIDA z června 2021 s názvem „AI and the Future of Democracy“ (Umělá inteligence a budoucnost demokracie),

s ohledem na pracovní dokument zvláštního výboru AIDA z června 2021 s názvem „AI and the Labour Market“ (Umělá inteligence a trh práce),

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Zvláštního výboru pro umělou inteligenci v digitálním věku (A9-0088/2022),

1.    Úvod

1.

konstatuje, že svět stojí na pokraji čtvrté průmyslové revoluce; poukazuje na to, že oproti třem jejím předchozím vlnám, které přineslo zavedení parního stroje, elektřiny a poté počítačů, čerpá čtvrtá vlna svou energii z velkého množství dat v kombinaci s výkonnými algoritmy a výpočetní kapacitou; zdůrazňuje, že současná digitální revoluce je utvářena celosvětovým rozsahem, rychlým sbližováním a obrovským dopadem vznikajících průlomových technologií na státy, ekonomiky, společnost, mezinárodní vztahy i na životní prostředí; bere na vědomí, že radikální změna tohoto rozsahu odlišně ovlivňuje různé vrstvy společnosti v závislosti na jejich cílech, zeměpisném umístění nebo sociálně-ekonomických podmínkách; zdůrazňuje, že digitální transformace musí být utvářena při plném dodržování základních práv a takovým způsobem, aby digitální technologie sloužily lidstvu;

2.

konstatuje, že digitální revoluce zároveň vyvolala celosvětovou konkurenci v důsledku obrovské hospodářské hodnoty a technologických kapacit, které se nashromáždily v ekonomikách, které vynakládají nejvíce zdrojů na výzkum, vývoj a uvádění aplikací UI na trh; konstatuje, že digitální konkurenceschopnost a otevřená strategická soběstačnost se v několika zemích staly ústředním politickým cílem; zdůrazňuje, že subjekty s rozhodovací pravomocí si stále více uvědomují, že nové technologie by mohly ovlivnit geopolitické mocenské postavení celých zemí;

3.

poukazuje na to, že Evropa, která po staletí stanovovala mezinárodní normy, měla převahu v technologickém pokroku a vedla špičkovou výrobu a zavádění technologií, z tohoto důvodu na digitálním trhu zaostává, vyvíjí a investuje mnohem méně než přední ekonomiky, jako jsou USA nebo Čína, a zároveň zůstává relativně konkurenceschopná, pokud jde o výsledky tematického výzkumu UI; bere na vědomí riziko, že evropské subjekty budou při utváření globálních norem a rozvoji technologií a evropských hodnot upozaděny;

4.

za prvé zdůrazňuje, že digitální nástroje se čím dál více stávají nástrojem manipulace a zneužívání v rukou některých korporátních subjektů i v rukou autokratických vlád s cílem oslabit demokratické politické systémy, což může vést ke střetu mezi politickými systémy; tvrdí, že digitální špionáž, sabotážní operace, války v malém měřítku a dezinformační kampaně ohrožují demokratické společnosti;

5.

zdůrazňuje, že povaha digitálních obchodních modelů umožňuje vysokou míru škálovatelnosti a síťových účinků; poukazuje na to, že mnoho digitálních trhů se vyznačuje vysokou mírou tržní koncentrace, což umožňuje malému počtu technologických platforem, z nichž většina je v současné době usazena v USA, vést komercializaci průlomových technologických inovací, přilákat nejlepší nápady, talenty a společnosti a dosahovat mimořádné ziskovosti; upozorňuje na to, že dominantní postavení na trhu v ekonomice založené na datech se pravděpodobně rozšíří do nově vznikající ekonomiky umělé inteligence; poukazuje na to, že pouze osm z dnešních 200 největších digitálních společností má sídlo v EU; zdůrazňuje, že dokončení skutečného jednotného digitálního trhu má v tomto ohledu nejvyšší význam;

6.

zdůrazňuje, že v důsledku toho se celosvětová soutěž o vedoucí postavení v oblasti technologií stala v EU prioritou; zdůrazňuje, že pokud EU nebude jednat rychle a odvážně, bude nakonec muset dodržovat pravidla a normy stanovené jinými aktéry a riskovat škodlivé dopady na politickou stabilitu, sociální zabezpečení, základní práva, individuální svobody a hospodářskou konkurenceschopnost;

7.

zastává názor, že UI je jednou z klíčových rozvíjejících se technologií v rámci čtvrté průmyslové revoluce; konstatuje, že UI je hnací silou digitální ekonomiky, neboť umožňuje zavádění inovativních produktů a služeb, má sílu rozšířit výběr pro spotřebitele a může zvýšit účinnost výrobních procesů; konstatuje, že se očekává, že UI přispěje do roku 2030 ke globálnímu hospodářství více než 11 biliony EUR; zároveň zdůrazňuje, že technologie UI mohou omezit lidské působení; zdůrazňuje, že umělá inteligence by měla zůstat důvěryhodnou technologií zaměřenou na člověka a že by neměla nahrazovat lidskou autonomii ani být předpokladem pro ztrátu osobní svobody; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby tato čtvrtá průmyslová revoluce byla inkluzivní a nikoho neopomíjela;

8.

tvrdí, že probíhá celosvětová soutěž o vedoucí postavení v oblasti UI; poukazuje na to, že technologie UI jsou příslibem obrovské ekonomické hodnoty pro ekonomiky, které tyto technologie ziskově vyvíjejí, vyrábějí a přijímají, jakož i pro země, v nichž k vytváření této hodnoty dochází; zdůrazňuje, že umělá inteligence není všemocnou technologií, ale účinným souborem nástrojů a technik, které mohou být ku prospěchu společnosti; tvrdí, že fungování technologií závisí na tom, jak jsou navrženy; poukazuje na to, že EU oznámila svůj záměr stát se průkopníkem na poli regulačního rámce pro UI; zdůrazňuje však, že je zásadní, aby EU byla s to definovat regulační přístup, včetně ochrany základních práv a svobod, a jednat jako globální tvůrce norem; zdůrazňuje proto význam evropské konkurenceschopnosti v oblasti umělé inteligence a schopnosti EU utvářet regulační prostředí na mezinárodní úrovni; zdůrazňuje, že některé způsoby použití UI mohou představovat individuální a společenská rizika, která mohou ohrozit základní práva, a proto by se jimi měli zabývat tvůrci politik, což by vedlo k tomu, že by se umělá inteligence stala účinným nástrojem, který bude sloužit lidem a společnosti a zároveň sledovat společné blaho a obecný zájem;

9.

konstatuje, že k tomu, aby evropští aktéři uspěli v digitálním věku a stali se technologickými lídry v oblasti UI, je zapotřebí jasného regulačního rámce, politického závazku a progresivnějšího myšlení, které v současnosti často chybí; dochází k závěru, že na základě tohoto přístupu mohou mít občané i podniky v EU prospěch z umělé inteligence, jakož i velké příležitosti, které takový přístup nabízí ke zvýšení konkurenceschopnosti, a to i pokud jde o prosperitu a dobré životní podmínky; zdůrazňuje, že regulační rámce musí být koncipovány tak, aby nevytvářely neodůvodněné překážky, které by evropským subjektům bránily v úspěchu v digitálním věku, zejména pro začínající podniky a malé a střední podniky; zdůrazňuje, že soukromé a veřejné investice by měly být podstatně navýšeny, aby se vytvořilo prostředí, ve kterém na našem kontinentu bude vznikat a rozvíjet se více evropských úspěšných projektů;

10.

zdůrazňuje, že rychlý technologický pokrok zavedený umělou inteligencí je stále více neoddělitelný od většiny oblastí lidské činnosti a bude mít dopad i na živobytí každého, kdo postrádá dovednosti potřebné k tomu, aby se těmto novým technologiím dostatečně rychle přizpůsobil; poukazuje na to, že ačkoli dosažení digitální gramotnosti prostřednictvím prohlubování dovedností a změny kvalifikace může pomoci řešit mnohé z výsledných sociálně-ekonomických problémů, měly by být tyto dopady řešeny také v souvislosti se systémy sociálního zabezpečení, městskou a venkovskou infrastrukturou a demokratickými procesy;

11.

zdůrazňuje, že při digitální transformaci je třeba zohlednit cíle a zájmy žen a zranitelných skupin; v této souvislosti zdůrazňuje, že v roce 2018 tvořily ženy celosvětově pouze 22 % osob profesně činných v oblasti UI, což je problém, který slouží pouze k udržování a upevňování stereotypů a předpojatosti; uznává, že při používání technologií UI je třeba zachovat rovnost před zákonem, ochranu soukromí, svobodu projevu a zajistit účast na kulturním a politickém životě, zejména pro menšinové komunity;

2.    Možné příležitosti, rizika a překážky při používání umělé inteligence: šest případových studií, jimiž se zabýval zvláštní výbor AIDA

12.

připomíná, že UI je založena na softwaru využívajícím pravděpodobnostní modely a algoritmickou předpověď pro soubor konkrétních cílů; poukazuje na to, že pojem „umělá inteligence“ je zastřešující pojem, který zahrnuje širokou škálu starých a nových technologií, technik a přístupů, které lze lépe pojmout jako „systémy umělé inteligence“, což odkazuje na jakékoli strojové systémy, které mají často jen o málo více společného než to, že jsou řízeny daným souborem cílů definovaných člověkem s různou mírou autonomie při výkonu své činnosti, a které jsou zapojeny do předpovědí, doporučení nebo rozhodování na základě dostupných dat; konstatuje, že zatímco některé z těchto technologií jsou již široce využívány, jiné se teprve vyvíjejí, nebo jsou dokonce jen ve stadiu spekulativních konceptů, které v budoucnu mohou, ale také nemusejí existovat;

13.

poukazuje na to, že existuje značný rozdíl mezi symbolickou UI, která představovala hlavní koncepci UI od 50. do 90. let 20. století, a UI založenou na strojovém učení, která začala převládat od začátku tohoto století; poznamenává, že během první vlny probíhal vývoj UI tak, že znalosti a zkušenosti odborníků byly kódovány v souboru pravidel, který poté stroj prováděl;

14.

konstatuje, že ve druhé vlně automatizované procesy učení algoritmů založené na zpracování velkého množství dat, schopnost slučovat vstupy z více různých zdrojů a tvořit komplexní znázornění daného prostředí a identifikace vzorců učinily systémy umělé inteligence složitějšími, autonomnějšími a neprůhlednějšími, což může vést k obtížněji vysvětlitelným výsledkům; zdůrazňuje, že současnou UI lze proto rozdělit do mnoha různých podoblastí a technik, kdy například hluboké učení je podoblastí strojového učení, která sama je jednou z podoblastí UI;

15.

konstatuje, že ačkoli se dnešní umělá inteligence stala mnohem účinnější a výkonnější než symbolická umělá inteligence, může díky významnému zvýšení výpočetních kapacit vyřešit pouze jasně vymezené úkoly v konkrétních oblastech, jako jsou šachové partie nebo rozpoznávání obrazu, a její programování není koncipováno tak, aby plně uznávalo činnosti, které systém UI provádí; zdůrazňuje, že systémy UI – na rozdíl od toho, co naznačuje jejich název – nedisponují „inteligencí“ v lidském slova smyslu; proto je označována jako „úzká“ nebo „slabá“ UI, která není ničím více než nástrojem poskytujícím doporučení a předpovědi; konstatuje například, že samořídící automobily fungují prostřednictvím kombinace různých jednoúlohových systémů umělé inteligence, které jsou společně schopny poskytnout trojrozměrnou mapu okolí vozidla, aby se tak jeho operační systém mohl rozhodovat;

16.

zdůrazňuje, že mnohé obavy spojené s UI jsou založeny na hypotetických konceptech, jako je všeobecná umělá inteligence, umělá superinteligence a singularita, což by teoreticky mohlo vést k tomu, že strojová inteligence bude v mnoha oblastech překonávat inteligenci lidskou; zdůrazňuje, že existují pochybnosti o tom, zda lze této spekulativní umělé inteligence dosáhnout pomocí našich technologií a zákonů vědy; domnívá se však, že rizika, která v současné době představuje rozhodování na základě UI, musí řešit zákonodárci, neboť je zcela jednoznačné, že škodlivé účinky, jako je rasová diskriminace a diskriminace na základě pohlaví, již lze přičíst konkrétním případům, kdy byla UI použita bez dostatečných záruk;

17.

zdůrazňuje, že většina systémů UI, které se v současné době používají, je málo riziková; odkazuje například na automatický překlad, „stroje Eureka“, hrací přístroje a roboty, které provádějí opakující se produkční procesy; dochází k závěru, že některé případy použití lze klasifikovat jako rizikové a že vyžadují regulační opatření a účinné záruky, pokud ještě nebyly zavedeny;

18.

vybízí k veřejné diskuzi o tom, jak prozkoumat obrovský potenciál umělé UI s ohledem na základní evropské hodnoty a na zásady transparentnosti, vysvětlitelnosti, spravedlnosti, přičitatelnosti, odpovědnosti a důvěryhodnosti, jakož i na zásadu, že umělá inteligence a robotika by měly být zaměřeny na člověka a rozvíjeny tak, aby člověka doplňovaly; zdůrazňuje, že ve značném počtu oblastí lidského života, od udržitelnosti po zdravotní péči, může UI poskytovat uživatelům a odborníkům výhody jako pomocný nástroj, který umocňuje schopnosti lidí, aniž by omezoval jejich kapacitu svobodně jednat a rozhodovat se; zdůrazňuje, že sjednané etické zásady a závazky v oblasti UI by měly být uvedeny do praxe ve všech oblastech uplatňování umělé inteligence a měly by se opírat o nezbytné záruky, které zvýší důvěru občanů, kterým tak bude umožněno z umělé inteligence těžit;

19.

zdůrazňuje, že míra rizika konkrétní aplikace umělé inteligence se výrazně liší v závislosti na pravděpodobnosti vzniku újmy a na její závažnosti; zdůrazňuje proto, že by se tomu měly přizpůsobit právní požadavky v souladu s přístupem založeným na rizicích a v odůvodněných případech s náležitým přihlédnutím k zásadě předběžné opatrnosti; zdůrazňuje, že v takovýchto současných nebo budoucích případech, kdy systémy umělé inteligence v konkrétním případě použití představují vysoké riziko pro základní a lidská práva, je nutný plný lidský dohled a regulační zásah a že vzhledem k rychlosti technologického vývoje musí být regulace vysoce rizikových systémů umělé inteligence pružná a schopná obstát i v budoucnosti;

20.

uvádí, že tato zpráva se podrobně zabývá šesti případovými studiemi v oblasti umělé inteligence a nastiňuje příležitosti, které umělá inteligence nabízí v příslušném odvětví, rizika, která je třeba řešit, a překážky, které Evropě brání v plném využití přínosů umělé inteligence; zdůrazňuje, že tyto případové studie představují některé z nejdůležitějších současných případů využití umělé inteligence a zároveň odrážejí některá hlavní témata veřejných slyšení, která Zvláštní výbor pro umělou inteligenci v digitálním věku (AIDA) během svého mandátu uspořádal, jmenovitě téma zdravotnictví, Zelené dohody, vnější politiky a bezpečnosti, konkurenceschopnosti, budoucnosti demokracie a trhu práce;

a)   Umělá inteligence a zdraví

21.

konstatuje, že metodická analýza velkých objemů dat, včetně analýzy pomocí umělé inteligence, může ve zdravotnictví odhalit nová řešení nebo zlepšit stávající postupy, které by mohly výrazně urychlit vědecký výzkum, zachraňovat lidské životy a zlepšit péči o pacienty tím, že nabídnou inovativní léčbu a lepší diagnostiku a posílí prostředí podporující zdravý životní styl; zdůrazňuje, že systémy umělé inteligence mohou rovněž přispívat k dostupnosti, odolnosti a udržitelnosti zdravotnických systémů a zároveň přinést evropskému odvětví IKT a zdravotnictví konkurenční výhodu, pokud budou odpovídajícím způsobem řízena inherentní rizika;

22.

zdůrazňuje, že používání umělé inteligence ve zdravotnictví by se mělo opírat o přísné etické požadavky, jako je rovný přístup ke zdravotní péči, soukromí, odpovědnost, transparentnost, vysvětlitelnost, spolehlivost, inkluzivnost a reprezentativnost datových souborů a stálý lidský dohled; zdůrazňuje, že při navrhování systémů založených na umělé inteligenci je třeba brát v potaz riziko, že zdroje budou jednotlivcům přiděleny nesprávně na základě chybné nebo předpojaté kategorizace, upřednostňování nebo špatného fungování technologie, což povede k nesprávné diagnóze, špatnému zacházení nebo k neposkytnutí léčby; je přesvědčen, že pro všechny zdravotnické aplikace by měly platit nejvyšší etické normy a že etická pravidla by měla být stanovena již ve velmi rané fázi jejich vývoje a návrhu, tj. etika již od návrhu; zdůrazňuje, že automatizované rozhodování využívané ve zdravotnických aplikacích může ohrožovat dobré životní podmínky- pacientů a jejich základní práva, a zdůrazňuje, že umělá inteligence proto musí ve zdravotnictví hrát podpůrnou úlohu, přičemž by měl být vždy zachován odborný lidský dohled; vyzývá k tomu, aby umělá inteligence využívaná v lékařské diagnostice ve veřejných systémech zdravotní péče zachovávala vztah mezi pacientem a lékařem a byla vždy v souladu s Hippokratovou přísaha; konstatuje však, že umělá inteligence zlepšuje přesnost screeningu a v některých případech již předčí diagnostiku lékařů; má za to, že stávající rámce odpovědnosti neposkytují dostatečnou právní jistotu a nezaručují pacientům právo na soudní nápravu v případě chybné diagnózy a nesprávné léčby prostřednictvím umělé inteligence; v této souvislosti vítá připravovaný legislativní návrh týkající se odpovědnosti za umělou inteligenci; konstatuje, že je důležité chránit zdravotnické pracovníky jako uživatele systémů umělé inteligence i pacienty jako koncové příjemce a poskytovat jim dostatečné a transparentní informace;

23.

zdůrazňuje, že řešení založená na umělé inteligenci se již používají nebo testují v klinickém prostředí s cílem podpořit diagnostiku, prognózu, léčbu a zapojení pacientů, a tím urychlit a zlepšit léčbu a omezit zbytečné zásahy; dále konstatuje, že umělá inteligence může zlepšit personalizovanou medicínu a péči o pacienty; konstatuje, že umělá inteligence v současné době pokrývá širokou škálu oblastí zdraví, včetně veřejného zdraví, pečovatelských služeb, péče o vlastní osobu a systémů zdravotní péče; poznamenává, že důležitou úlohu hrají data; domnívá se, že existují slibná uplatnění umělé inteligence při zjišťování informací ze snímků a v dalších lékařských přístrojích poskytujících vstupní informace pro následnou analýzu, a konstatuje, že algoritmy hlubokého učení mohou podle očekávání rovněž přinést kvantitativní skok v různých klinických úlohách;

24.

poukazuje na to, že je možné používat technologie umělé inteligence při výzkumu, vývoji a masové výrobě léčiv a že umělá inteligence může urychlit vývoj nových léčiv, léčebných postupů a očkovacích látek při nižších nákladech; domnívá se, že umělá inteligence může pomoci předvídat výsledky léčby a reakci na ni a může lékařům umožnit upravit s větší mírou přesnosti léčebné strategie podle individuálních genetických nebo fyziologických charakteristik, pokud vychází z vysoce kvalitních údajů a správných předpokladů, a zvyšovat tak účinnost preventivní péče za předpokladu, že budou splněny všechny etické požadavky týkající se odborného dohledu nad klinickým ověřováním umělé inteligence, ochrany soukromí, ochrany údajů a informovaného souhlasu; konstatuje, že data velkého objemu v oblasti zdravotnictví lze analyzovat pomocí umělé inteligence a urychlit tak jejich zpracování; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byla vysoce výkonná výpočetní technika interoperabilní s umělou inteligencí, neboť hlavní hospodářská odvětví, včetně výroby, zdravotnictví a farmaceutického průmyslu, jsou závislá na vysoce výkonné výpočetní technice;

25.

zdůrazňuje, že řešení založená na umělé inteligenci mají potenciál přizpůsobit léčbu a vývoj léčiv specifickým potřebám pacientů a posílit spolupráci se zúčastněnými stranami a účastníky systému zdravotní péče; konstatuje, že umělá inteligence a přístup k relevantním, aktualizovaným a kvalitním anonymizovaným a reprezentativním datovým souborům v souladu s pravidly EU o ochraně osobních údajů pomáhají zdravotnickým pracovníkům poskytovat pacientům lepší péči a personalizovanou zpětnou vazbu, poradenství a podporu, čímž podporují bezpečnost pacientů a zvyšují účinnost léčby; zdůrazňuje, že to může být zvláště užitečné při výběru a přezkoumávání rostoucího souboru vědeckých poznatků za účelem získání relevantních poznatků pro zdravotnické pracovníky; zdůrazňuje, že občané všech členských států by měli mít možnost sdílet své zdravotní údaje s poskytovateli a orgány zdravotní péče podle svého výběru; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba vytvořit pobídky pro zvyšování kvalifikace, rekvalifikaci a přípravu na změnu zaměstnání pracovníků ve zdravotnictví;

26.

domnívá se, že boj proti onemocnění COVID-19 urychlil výzkum a zavádění nových technologií, zejména aplikací umělé inteligence, ve snaze o účinnější odhalování případů, lepší klinickou péči a výzkum v oblasti léčby onemocnění a zdůraznil užitečnost umělé inteligence i význam financování a vysoce kvalitních dat pro efektivní monitorování a modelování šíření nakažlivých nemocí v budoucnosti, a to v souladu s právními předpisy na ochranu údajů; konstatuje však, že zkušenosti s aplikacemi umělé inteligence během pandemie COVID-19 odhalily některá omezení ve využívání umělé inteligence v lékařské diagnostice (26);

27.

zdůrazňuje schopnost systémů umělé inteligence zmírňovat zátěž zdravotnických systémů, a zejména zdravotnických pracovníků, a přispívat k řešením, jak zajistit péči o rychle stárnoucí obyvatelstvo v Evropě a ve světě a chránit je před nebezpečnými nemocemi;

28.

zdůrazňuje, že používání bezpečných a účinných aplikací umělé inteligence pro administrativní úkoly nevyžadující lidskou činnost může zdravotníkům ušetřit mnoho času, který mohou místo toho věnovat interakci s pacienty;

29.

zdůrazňuje, že zdravotnické aplikace pro spotřebitele založené na umělé inteligenci mohou pomoci sledovat zdravotní stav jedince prostřednictvím běžných zařízení, jako jsou chytré telefony, které uživatelům umožňují poskytovat dobrovolně údaje, jež mohou být základem pro včasné varování a upozornění na život ohrožující onemocnění, jako je mrtvice nebo srdeční zástava; zdůrazňuje, že aplikace v oblasti zdraví založené na umělé inteligenci mohou rovněž podporovat zdravé chování a umožnit jedincům odpovědnou péči o sebe, a to tím, že pacientům poskytnou další prostředky pro sledování jejich vlastního zdravotního stavu a životního stylu a zlepší přesnost screeningu prováděného zdravotníky; upozorňuje však, že osobní údaje o zdravotním stavu jsou obzvláště citlivé a že existuje riziko porušení nebo zneužití údajů v této souvislosti, a zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat přísné normy kybernetické bezpečnosti pro všechny aplikace v oblasti zdraví;

30.

zdůrazňuje, že umělá inteligence ve zdravotnictví je mimořádně závislá na velkém množství osobních údajů, na jejich sdílení, vysoké kvalitě údajů, jejich dostupnosti a interoperabilitě, protože jedině tak je možné v plné míře využívat potenciálu umělé inteligence ve zdravotnictví; zdůrazňuje, že je třeba usnadnit propojení elektronických zdravotních záznamů se systémy elektronických receptů, aby měli zdravotničtí pracovníci podílející se na péči o pacienta přístup k potřebným informacím o pacientovi, pokud s tím pacient souhlasí;

31.

vítá vytvoření evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví, který má shromažďovat data velmi vysoké kvality pro použití ve zdravotnictví; domnívá se, že propojení a interoperabilita infrastruktur vysoce výkonné výpočetní techniky s evropským prostorem pro data z oblasti veřejného zdraví by zajistily dostupnost rozsáhlých a kvalitních souborů údajů o zdravotním stavu, které jsou důležité pro výzkum a léčbu patologií, zejména vzácných a dětských onemocnění;

32.

zdůrazňuje, že je třeba budovat důvěru podporou interoperability a větší spolupráce mezi různými zdravotnickými pracovníky, kteří pečují o stejné pacienty; zdůrazňuje, že je třeba nabízet zdravotnickým pracovníkům odbornou přípravu v oblasti technik a přístupů umělé inteligence; zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti nedůvěře, například využitím plného potenciálu anonymizace a pseudoanonymizace údajů, a lépe informovat občany, zdravotníky a rozhodovací orgány o využití, přínosech a rizicích umělé inteligence v oblasti zdraví, jakož i vývojáře umělé inteligence o výzvách a rizicích spojených se zpracováním citlivých údajů v této oblasti;

33.

dále se domnívá, že pro podporu atmosféry důvěry mezi občany a pro přiměřenou ochranu údajů o zdravotním stavu před možným zneužitím a nezákonným přístupem jsou nezbytné závazné a přísné etické a právní normy a vymahatelná práva na nápravu; souhlasí s Komisí, že občané by měli mít zabezpečený přístup ke komplexnímu elektronickému záznamu dat o svém zdraví a měli by mít nadále kontrolu nad osobními údaji o svém zdraví a možnost poskytovat je bezpečně, tj. při zajištění účinné ochrany osobních údajů a důkladné kybernetické bezpečnosti, oprávněným třetím stranám; zdůrazňuje, že neoprávněný přístup k údajům a jejich šíření by měly být zakázány a že ochrana osobních údajů pacientů musí být zaručena v souladu s právními předpisy o ochraně údajů;

34.

v této souvislosti zdůrazňuje riziko předpojatých rozhodnutí vedoucích k diskriminaci a porušování lidských práv; zdůrazňuje proto, že je třeba provádět nestranné kontroly používaných algoritmů a datových souborů a podporovat další výzkum metod a zkreslení obsažených v trénovaných systémech umělé inteligence, aby se zabránilo neetickým a diskriminačním závěrům v oblasti údajů o lidském zdraví;

35.

zdůrazňuje, že účinné a jednotné uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů v celé EU je potřebné k překonání problémů, jako je právní nejistota a nedostatečná spolupráce v odvětví zdravotnictví; zdůrazňuje, že v důsledku těchto problémů dochází v některých případech k vědeckým objevům se zpožděním a zdravotnický výzkum je zatěžován byrokratickou prací; zdůrazňuje, že vytvoření evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví, který zaručuje práva pacientů a přenositelnost údajů, by mohlo zvýšit spolupráci a podnítit sdílení dat pro výzkum a inovace v evropském zdravotnictví;

36.

konstatuje, že umělá inteligence může přispět k rychlému pokroku v oblasti nových technologií, jako je zobrazování mozku, které již mají důležité využití v medicíně, ale zároveň představují značná rizika z hlediska lidského faktoru a vyjádření základních práv, aniž by bylo nutné získat souhlas; je znepokojen nedostatkem právních předpisů týkajících se neurologických údajů a domnívá se, že EU by měla usilovat o to, aby se stala světovým lídrem ve vývoji bezpečných technologií v neurologii;

b)   Umělá inteligence a Zelená dohoda

37.

zdůrazňuje, že dvě klíčové priority Komise pro nadcházející roky jsou Evropa připravená na digitální věk a Zelená dohoda pro Evropu; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby digitální transformace přispěla k dosažení udržitelného rozvoje a podporovala ekologickou transformaci; domnívá se, že to vyžaduje urychlení inovací v souladu s cíli EU v oblasti klimatu a environmentálními normami; zdůrazňuje, že aplikace umělé inteligence mohou být přínosné pro životní prostředí a hospodářství a posílit prediktivní schopnosti, které mohou přispět k boji proti změně klimatu a k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a cíle EU stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem; shledává, že využívání umělé inteligence má potenciál snížit do roku 2030 celosvětové emise skleníkových plynů až o 4 % (27); konstatuje, že technologie IKT mohou podle některých odhadů snížit emise skleníkových plynů o desetinásobek své vlastní ekologické stopy (28), ale uznává, že to vyžaduje vědomá rozhodnutí o koncepci a regulační opatření; zároveň varuje, že rostoucí spotřeba energie při ukládání rozsáhlých datových souborů potřebných pro výcvik systémů umělé inteligence může mít rovněž negativní dopad; připomíná, že datový provoz a infrastruktura IKT spotřebovávají dnes přibližně 7 % světové elektřiny, přičemž se předpokládá, že se toto číslo bez vhodných záruk do roku 2030 zvýší na 13 %; dodává, že k tomuto negativnímu dopadu může přispět i intenzivní využívání surovin k výrobě mikroprocesorů a technologicky vyspělých zařízení využívajících umělou inteligenci; zdůrazňuje, že s cílem zajistit „velký dopad, ale malou stopu“ umělé inteligence na životní prostředí a klima je třeba zvážit tyto přímé i nepřímé negativní dopady na životní prostředí a systémy umělé inteligence musí být navrženy tak, aby podporovaly udržitelnou spotřebu, snižovaly využívání surovin a spotřebu energie, zabránily zbytečnému zpracování a předcházely škodám na životním prostředí; zdůrazňuje, že řešení dopadu odvětví IKT na životní prostředí si žádá příslušné informace a údaje;

38.

je znepokojen tím, že pouze šest členských států začlenilo do svého úsilí o splnění cílů Zelené dohody větší důraz na aplikace umělé inteligence; domnívá se, že umělá inteligence může sloužit ke sběru a třídění informací důležitých pro environmentální plánování, rozhodování a řízení a sledování pokroku v realizaci politik v oblasti životního prostředí, například pokud jde o čistší ovzduší, kde aplikace umělé inteligence umožňují monitorovat znečištění a varovat před nebezpečím; zdůrazňuje, že tato řešení založená na umělé inteligenci a digitální řešení by mohla být využívána ve větším počtu odvětví, aby tak řešení účinně využívající zdroje našla širší uplatnění;

39.

zdůrazňuje význam systémů založených na umělé inteligenci pro rozvoj inteligentních měst a vesnic prostřednictvím optimalizace využívání zdrojů a zlepšováním odolnosti infrastruktur, a to i předvídáním a snižováním provozu, inteligentním řízením energie, pomocí při mimořádných událostech a nakládáním s odpady, jako tomu je již v některých městech a obcích v EU; zdůrazňuje, že řešení založená na umělé inteligenci mohou dále napomáhat územnímu plánování, architektonickým, stavebním a inženýrským procesům a přispívat tak k omezování emisí, doby výstavby, nákladů a množství odpadu;

40.

zdůrazňuje, že transformace energetiky se může uskutečnit jen na základě digitalizace; poukazuje na to, že umělá inteligence umožňuje monitorovat, optimalizovat a snižovat spotřebu a výrobu energie a podporovat začleňování energie z obnovitelných zdrojů do stávajících rozvodných elektrických sítí; zdůrazňuje, že inteligentní měřiče, účinné osvětlení, cloud computing a distribuovaný software spolu se složkou umělé inteligence mají potenciál změnit vzorce využívání energie a podpořit její odpovědné používání;

41.

zdůrazňuje, že vzhledem k rostoucí složitosti systému energetické transformace spojeného s vyšší volatilitou výroby energie z obnovitelných zdrojů a změnami v řízení zatížení je rozsáhlejší automatické řízení nezbytným předpokladem pro zabezpečení dodávek energie; zdůrazňuje, že umělá inteligence má potenciál být prospěšná pro bezpečnost dodávek, zejména pokud jde o provoz, sledování, údržbu a kontrolu vodovodních, plynárenských a elektrických sítí; konstatuje však, že technologie sítí založené na umělé inteligenci přinesou miliony inteligentních součástí se stejnými slabými místy, čímž do energetických sítí přidají velký počet potenciálních bodů útoku a zvýší zranitelnost kritické infrastruktury, pokud nebudou zavedena příslušná ustanovení v oblasti kybernetické bezpečnosti; domnívá se, že inteligentní sítě vyžadují další investice a výzkum;

42.

domnívá se, že umělá inteligence a další digitální aplikace v oblasti mobility a dopravy mají potenciál optimalizovat dopravní toky a zvýšit bezpečnost silničního provozu, a to i prostřednictvím vyšší efektivity dopravních systémů; poukazuje na to, že umělá inteligence může přispět k projektování a hospodaření s energií energeticky účinných vozidel; zdůrazňuje, že se značně rozšířily možnosti dopravních služeb, spolujízdy a sdílení automobilů založených na mobilních aplikacích a že umělá inteligence se v těchto službách mobility často využívá v podobě účinného plánování tras a výběru místa pro vyzvednutí;

43.

domnívá se, že umělá inteligence může hrát transformační úlohu v odvětví zemědělství, protože podporuje vznik nových metod sklízení plodin, včetně předpovídání sklizně a hospodaření se zemědělskými zdroji; zdůrazňuje, že zemědělství je klíčovým odvětvím, v němž může umělá inteligence přispět ke snížení emisí a používání pesticidů, hnojiv, chemických látek a vody tím, že jejich používání omezí na přesné dávky a v úzce vymezených oblastech; zdůrazňuje také, že umělá inteligence může přispět k obnově biologické rozmanitosti monitorováním ohrožených druhů nebo sledováním odlesňovacích aktivit; zdůrazňuje, že je třeba vypracovat pokyny pro zavádění umělé inteligence a standardizované metody hodnocení na podporu „zelené umělé inteligence“ v oblastech, jako jsou inteligentní sítě, přesné zemědělství a inteligentní a udržitelná města a komunity; zastává názor, že umělá inteligence ve formě přesného zemědělství může optimalizovat zemědělskou- produkci potravin a v širším smyslu hospodaření s půdou, a to skrze lepší plánování využití půdy, předpovídání změn ve využívání půdy a sledování zdraví plodin, a současně má potenciál změnit předpovídání extrémních povětrnostních jevů;

44.

zdůrazňuje, že umělá inteligence může přispívat k oběhovému hospodářství tím, že zefektivní výrobní, spotřební a recyklační procesy a chování z hlediska využívání zdrojů a zvýší transparentnost využívání materiálů, například pokud jde o etické získávání surovin a snižování množství odpadu; upozorňuje na to, že díky umělé inteligenci mohou mít podniky lepší povědomí o svých emisích, a to i v rámci hodnotových řetězců, čímž jim UI pomáhá přizpůsobovat se a plnit individuální emisní cíle; zdůrazňuje, že digitální nástroje mohou podnikům pomoci přijmout nezbytná opatření vedoucí k udržitelnějšímu chování, a to zejména malým a středním podnikům, které by na to jinak nemusely mít dostatečné zdroje;

45.

zdůrazňuje, že v současné době není možné využívat umělou inteligenci k úplnému měření dopadů na životní prostředí; domnívá se, že je zapotřebí vypracovat více studií o úloze umělé inteligence při snižování dopadů na životní prostředí; zdůrazňuje, že je třeba shromáždit více údajů o životním prostředí, aby bylo možné získat lepší přehled a dosáhnout většího pokroku za pomoci řešení v oblasti umělé inteligence; zdůrazňuje, že využívání umělé inteligence k systematickému propojování údajů o emisích CO2 s údaji o výrobních a spotřebních vzorcích, dodavatelských řetězcích a logistických trasách by mohlo vést k odhalování činností, které mají pozitivní nebo negativní dopad;

c)   Zahraniční politika a bezpečnostní rozměr umělé inteligence

46.

opakuje, že EU usiluje o dosažení celosvětové dohody o společných normách pro odpovědné používání umělé inteligence, což má mimořádný význam; je nicméně v zásadě přesvědčen, že podobně smýšlející demokracie mohou spolupracovat s cílem utvářet společně mezinárodní diskusi o rámci pro umělou inteligenci, která dodržuje lidská práva a zásady právního státu, spolupracovat na dosažení určitých společných norem a zásad, technických a etických standardů a pokynů pro odpovědné chování států, zejména pod záštitou mezivládních organizací, jako jsou OSN a OECD, a podporovat tak multilateralismus, udržitelný rozvoj, interoperabilitu a sdílení údajů na mezinárodní scéně; podporuje činnost otevřené pracovní skupiny OSN pro informační a komunikační technologie a mezinárodní bezpečnost; zdůrazňuje, že opatření na budování důvěry mají zásadní význam pro zvýšení úrovně dialogu a důvěry; vyzývá proto k větší transparentnosti při používání umělé inteligence s cílem zajistit větší odpovědnost;

47.

vítá nedávné mnohostranné iniciativy zaměřené na vypracování pokynů a norem pro eticky odpovědné používání umělé inteligence, jako jsou zásady OECD pro umělou inteligenci, globální partnerství v oblasti umělé inteligence, doporučení UNESCO o etice umělé inteligence, globální summit platformy „AI for Good“, doporučení Rady Evropy ohledně možného právního rámce pro umělou inteligenci a politické pokyny UNICEF týkající se umělé inteligence pro děti; vítá práci na normách pro umělou inteligenci, která probíhá na mezinárodní úrovni, a pokrok dosažený v souvislosti s normami Mezinárodní organizace pro normalizaci týkajícími se dopadů umělé inteligence na správu;

48.

vítá rovněž zřízení a zprovoznění Rady EU–USA pro obchod a technologie (TTC); vítá výsledek prvního zasedání TTC v Pittsburghu; považuje TTC za potenciální fórum pro globální koordinaci mezi Evropskou unií a Spojenými státy za účelem stanovení celosvětových pravidel pro umělou inteligenci a globálních technologických norem, které chrání naše společné hodnoty, za účelem podpory společných investic, výzkumu a vývoje a za účelem užší politické koordinace v mezinárodních institucích v otázkách souvisejících s technologiemi a umělou inteligencí;

49.

zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou může EU hrát při stanovování globálních norem jako první blok na světě, který zavede právní předpisy týkající se umělé inteligence; zdůrazňuje, že právní rámec Unie v oblasti umělé inteligence by z Evropy mohl učinit světového lídra v tomto odvětví, a proto je třeba jej prosazovat po celém světě prostřednictvím spolupráce se všemi mezinárodními partnery, přičemž je třeba pokračovat také v kritickém a na etických zásadách založeném dialogu se třetími zeměmi, které mají alternativní modely řízení a normy v oblasti umělé inteligence;

50.

konstatuje, že čínská vláda podepsala normy a dohody o spolupráci s 52 zeměmi v rámci své iniciativy Jedno pásmo, jedna cesta; varuje, že vzhledem k tomu, že některé z těchto norem, včetně norem týkajících se technologií umělé inteligence, a zejména pokud jde o vládní dohled a individuální svobody, nejsou v souladu s lidskými právy a hodnotami EU, představují aktivity Číny v oblasti norem pro EU výzvu;

51.

zdůrazňuje, že technologie umělé inteligence, zejména ty, které nebyly koncipovány a vyvíjeny za pomoci explicitních kontrolních postupů a které jsou používány nesprávně a bez dohledu ve vojenských velitelských štábech nebo v zařízeních pro odpalování raket, s sebou nesou obzvláště významná rizika a mohly by eskalovat automatický vzájemný konflikt;

52.

konstatuje, že nasazení systémů umělé inteligence ve vývoji v oblasti obrany se považuje za přelomovou změnu ve vojenských operacích díky analýze údajů, schopnosti odrážet větší složitost situace, potenciálu zlepšit přesnost cílů, optimalizovat logistiku a zapojit se do ozbrojených konfliktů s menším rizikem fyzické újmy pro civilní obyvatelstvo a vlastní vojenský personál, jakož i díky využívání údajů k rozvoji způsobů činnosti, jako je simulace boje; varuje však, že by to mohlo vést ke snížení prahu pro použití síly, a tím k většímu počtu konfliktů; připomíná, že stroje nemohou přijímat rozhodnutí jako lidé, kteří se rozhodují na základě právní zásady rozlišování mezi civilními a vojenskými cíli a zásady proporcionality a obezřetnosti; připomíná, že lidé by měli mít kontrolu nad rozhodnutím rozmísťovat a používat zbraně a nést odpovědnost za použití smrtící síly a za rozhodnutí týkající se života a smrti; je toho názoru, že zbraňové systémy založené na umělé inteligenci by měly podléhat globálním normám a mezinárodnímu etickému kodexu chování s cílem podpořit zavádění technologií umělé inteligence ve vojenských operacích, a to při plném dodržování mezinárodního humanitárního práva a právních předpisů v oblasti lidských práv a v souladu s právem a hodnotami Unie;

53.

je znepokojen vojenským výzkumem a vývojem technologií v oblasti smrtících autonomních zbraňových systémů bez smysluplné lidské kontroly, které probíhají v některých zemích; poznamenává, že tyto smrtící autonomní zbraňové systémy jsou ve vojenských konfliktech používány již nyní; připomíná, že Parlament opakovaně vyzýval k mezinárodnímu zákazu vývoje, výroby a používání smrtících autonomních zbraňových systémů a k zahájení účinných jednání o jejich zákazu; zdůrazňuje, že systémy umělé inteligence nesmí za žádných okolností nahradit lidské rozhodování, jehož součástí jsou právní zásady rozlišování, přiměřenosti a prevence;

54.

konstatuje zejména, že technologie umělé inteligence s sebou může nést potenciální rizika jako prostředek pro vedení různých forem hybridní války a zahraničního vměšování; upřesňuje, že ji lze například využít k vyvolání dezinformací, a to využíváním botů nebo falešných účtů na sociálních médiích, ke zneužití vzájemné závislosti jako zbraně shromažďováním cenných informací nebo znemožněním přístupu protivníků k síti, k narušování hospodářských a finančních systémů jiných zemí, ke znečišťování politické diskuse a upřednostňování extremistických skupin nebo k manipulaci s volbami s cílem destabilizovat demokracie;

55.

poukazuje na to, že technologie umělé inteligence by rovněž mohly zahrnovat malware využívající umělou inteligenci, krádeže identity, kontaminace dat nebo jiné formy nepřátelského strojového učení, které v jiných systémech umělé inteligence způsobí chybný výklad vstupních údajů; poukazuje zejména na nárůst počtu tzv. deepfakes, které nejsou nutně kybernetickými útoky, ale vyvolávají pochybnosti o pravosti veškerého digitálního obsahu, včetně videosnímků, a proto je třeba jim věnovat zvláštní pozornost, pokud jde o požadavky na transparentnost; varuje, že tzv. deepfakes mohou přispět k obecné atmosféře nedůvěry veřejnosti vůči umělé inteligenci a k hlubší sociálně-politické polarizaci v našich společnostech;

56.

domnívá se, že používání systémů umělé inteligence ve značném množství hlavní kritické infrastruktury, jako jsou energetické a dopravní sítě, kosmické odvětví, potravinový řetězec, bankovní a finanční infrastruktura a nemocniční zařízení, vytvořilo nová zranitelná místa, která vyžadují důkladná opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti, aby se předešlo hrozbám; v tomto ohledu upozorňuje na význam spolupráce a sdílení informací a opatření na úrovni EU i členských států; zdůrazňuje, že je důležité posilovat odolnost kritických subjektů vůči hybridním hrozbám;

57.

varuje, že schopnosti umělé inteligence mohou rovněž představovat bezpečnostní rizika, neboť lidé mohou v důsledku toho důvěřovat umělé inteligenci více než svému vlastnímu úsudku; konstatuje, že zapojení lidského prvku jako nápravného mechanismu není ve všech případech proveditelné; konstatuje, že experimenty ukázaly, že umělá inteligence tak může získat vyšší míru samostatnosti, než odpovídá podpůrné úloze, pro kterou byla původně navržena, a to znamená, že se lidé se připravují o příležitosti získávat zkušenosti se systémy umělé inteligence a zlepšovat v tomto oboru své dovednosti a znalosti; zdůrazňuje proto, že vysoce rizikové systémy umělé inteligence vyžadují bezpečnost již od návrhu a smysluplný lidský dohled založený na vhodné odborné přípravě, jakož i přiměřené záruky bezpečnosti a ochrany soukromí, aby bylo možné toto automatizační zkreslení překonat;

58.

zdůrazňuje však, že umělá inteligence může být použita k předvídání výpadků elektrického proudu a zjišťování potřeb v oblasti údržby s větší přesností; také upřesňuje, že může být použita k syntéze velkého množství dat prostřednictvím automatizované extrakce informací nebo automatizované klasifikace informací a k odhalování určitých specifických vzorců; zdůrazňuje, že tyto funkce by umožnily lépe předvídat a posuzovat míru ohrožení a zranitelná místa systému, urychlit rozhodovací procesy, zlepšit reaktivitu a účinněji zabezpečit koncová zařízení;

59.

zdůrazňuje zejména potenciál, který by donucovacím orgánům umožnil identifikovat trestnou činnost a bojovat proti ní za pomoci technologie umělé inteligence; zdůrazňuje, že tyto postupy v oblasti prosazování práva související s umělou inteligencí však vyžadují plné dodržování základních práv, přísný demokratický dohled, stanovení jasných pravidel transparentnosti, silnou infrastrukturu IT, lidský dohled, vysoce kvalifikované zaměstnance a přístup k relevantním a kvalitním údajů;

d)   Umělá inteligence a hospodářská soutěž

60.

konstatuje, že v blízké budoucnosti bude stále více produktů a služeb v rámci celého hodnotového řetězce propojeno, přičemž umělá inteligence a automatizace budou hrát důležitou úlohu v mnoha výrobních procesech, operacích a obchodních modelech; zdůrazňuje mimořádný význam základního výzkumu pro rozvoj průmyslových ekosystémů umělé inteligence, jakož i značných investic na podporu digitální veřejné správy a modernizace digitální infrastruktury;

61.

konstatuje, že navzdory výraznému nárůstu rizikového kapitálu a dalšího financování v rané fázi, k němuž došlo v posledních dvou letech, mnoho evropských průmyslových odvětví zaostává a současný objem prostředků financování v EU je stále nedostatečný a měl by se podstatně navýšit, aby se vyrovnal dynamice předních ekosystémů umělé inteligence, např. v Silicon Valley i jinde; podtrhuje zvláštní strukturu inovačního ekosystému EU tvořenou klastry a sítěmi na rozdíl od centralizovaných (a státem podporovaných) inovačních ekosystémů;

62.

zdůrazňuje, že umělá inteligence může zásadním způsobem změnit konkurenceschopnost průmyslu EU a má potenciál zvýšit produktivitu, urychlit inovace, zlepšit výrobní procesy a pomoci monitorovat odolnost evropských dodavatelských řetězců;

63.

poukazuje na riziko narušení dodavatelských řetězců v důsledku hospodářského oddělení či katastrofických událostí, jako jsou pandemie nebo jevy spojené se změnou klimatu; zdůrazňuje, že využívání umělé inteligence může přispět k odhalení vzorců narušení dodavatelských řetězců a poskytnout informace pro prediktivní údržbu, což by mohlo podpořit diverzifikaci dodavatelů;

64.

konstatuje, že společnosti, které iniciovaly digitální převrat, díky tomu často získaly významné podíly na trhu; konstatuje, že podle nedávných studií se tento trend pravděpodobně zopakuje s ještě větší intenzitou, neboť společnosti, které zavádějí umělou inteligenci, často shromažďují velké množství dat, což jim zpravidla přináší konkurenční výhodu; je znepokojen riziky koncentrace trhu, která z toho vyplývají, na úkor malých a středních podniků a začínajících podniků;

65.

zdůrazňuje, že tento výhled je velmi znepokojivý, protože největší zavedené technologické společnosti, které budou mít zároveň dominantní postavení v oblasti technologií umělé inteligence, kontrolují přístup na trh a získávají pro sebe většinu vytvářené hodnoty; zdůrazňuje, že data, která jsou hnací silou odvětví umělé inteligence, shromažďují v naprosté většině tytéž velké technologické společnosti, které uživatelům nabízejí přístup ke službám výměnou za data a sledování cílených reklam, a že stávající dominantní postavení těchto společností na trhu se pravděpodobně samo o sobě stane faktorem, který jejich dominantní postavení na trhu ještě posílí; poukazuje na to, že řada z těchto technologických společností se nachází mimo EU, avšak dokáží si přivlastnit hodnotu vytvořenou údaji o evropských zákaznících, a získat tak konkurenční výhodu;

66.

vítá nedávné sdělení Komise, které vyzývá k aktualizaci pravidel hospodářské soutěže tak, aby obstála v digitálním věku (29), a zdůrazňuje klíčovou úlohu opatření ex ante, včetně budoucího aktu o digitálních trzích, v boji proti koncentraci dříve, než dojde k jejímu vzniku; zdůrazňuje dále úlohu, kterou při řešení této otázky může sehrát normalizace a spolupráce v oblasti regulace tím, že usnadní celosvětový vývoj produktů a služeb bez ohledu na jejich fyzické umístění;

67.

zdůrazňuje, že ústřední úlohu při zavádění technologií umělé inteligence hrají v EU malé a střední podniky a začínající podniky, protože představují většinu všech společností a jsou kriticky významným zdrojem inovací; poznamenává však, že slibné začínající podniky v oblasti umělé inteligence čelí značným překážkám při rozšiřování své činnosti v Evropě v důsledku neúplného jednotného digitálního trhu a rozdílů v regulaci v mnoha členských státech nebo jsou v případě rozšíření své činnosti odkoupeny velkými technologickými společnostmi; vyjadřuje politování nad tím, že malé a střední podniky často čelí nedostatku finančních prostředků, složitým administrativním postupům, nedostatku odpovídajících dovedností a špatnému přístupu k informacím; konstatuje, že orgány EU pro hospodářskou soutěž v minulosti ve většině případů povolily převzetí evropských společností vyvíjejících činnost v oblasti umělé inteligence a robotiky zahraničními subjekty;

68.

zdůrazňuje, že intenzivní využívání algoritmů, např. pro stanovování cen, by se rovněž mohlo stát zdrojem zcela nových problémů v rámci jednotného trhu, úzce souvisejících právě s UI; konstatuje, že pro antimonopolní orgány by například mohlo být obtížné prokázat koluzi v oblasti stanovování cen mezi systémy, které by ke stanovování cen využívaly UI; dále dodává, že několik málo poskytovatelů UI, kteří se již účastní obchodování na burze, by mohlo představovat systémové riziko pro finanční trhy, a to i prostřednictvím koluze; zdůrazňuje, že algoritmická koluze může být velmi obtížně identifikovatelná, neboť systémy založené na UI nemusí mezi sebou komunikovat způsobem, jakým za účelem koluze mezi sebou komunikují lidé, což může znemožnit prokázání úmyslu uchýlit se ke koluzi; zdůrazňuje riziko, které to představuje pro stabilitu trhu, a potřebu, aby orgány EU a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž vypracovaly vhodné strategie a nástroje; dále zdůrazňuje systémové riziko pro finanční trhy vyplývající z rozsáhlého využívání algoritmických obchodních modelů a systémů bez jakékoli lidské interakce, které v minulosti výrazně zesílily pohyby na trhu a pravděpodobně tak v budoucnu učiní znovu;

69.

konstatuje, že mnoho společností zabývajících se v EU umělou inteligencí naráží v současné době na právní nejistotu ohledně možnosti bezpečného vývoje vlastních produktů a služeb, a to v důsledku byrokratických překážek, překrývání mezi stávajícími právními předpisy pro toto odvětví a neexistence zavedených standardů a norem UI;

70.

zdůrazňuje, že společnosti čelí v oblasti UI výzvě, pokud jde o kontrolu kvality a ochranu spotřebitele; dochází k závěru, že transparentnost a důvěryhodnost jsou předpokladem k zajištění konkurenční výhody společností EU, neboť tato hlediska budou v budoucnu rozhodovat o tom, zda určitý výrobek nebo služba najde nakonec své místo na trhu;

71.

konstatuje, že ačkoli 26 % vysoce hodnotných výzkumných publikací o UI pochází z Evropy, pouze čtyři z třiceti nejlepších žadatelů (13 %) a 7 % podniků, které se na celém světě zabývají patentováním UI, jsou evropské;

72.

domnívá se, že právní předpisy EU v oblasti duševního vlastnictví vyžadují harmonizaci a jasné a transparentní prosazování a vyvážený, vymahatelný a předvídatelný rámec, který by evropským podnikům, zejména malým a středním podnikům a začínajícím podnikům, umožňoval zajistit ochranu duševního vlastnictví;

73.

je znepokojen tím, že malé a střední podniky využívají ochranu duševního vlastnictví v malé míře, jelikož si nejsou plně vědomy svých práv a nemají dostatek zdrojů na jejich vymáhání; zdůrazňuje význam informací a statistik o ochraně duševního vlastnictví mezi malými a středními podniky působícími v odvětvích vyžadujících vysokou úroveň znalostí a vítá úsilí, včetně zjednodušených registračních postupů a nižších správních poplatků, s cílem poskytnout malým a středním podnikům a začínajícím podnikům lepší znalosti a usnadnit jim přístup k ochraně duševního vlastnictví; konstatuje, že s cílem pomoci společnostem v EU chránit jejich práva duševního vlastnictví v oblasti UI by mělo být posíleno postavení EU jako tvůrce celosvětových norem; zdůrazňuje, že mezinárodní konkurenceschopnost a přitažlivost vycházejí ze silného a odolného jednotného trhu, a to i pokud jde o ochranu a vymáhání práv duševního vlastnictví;

74.

konstatuje, že analýza dat, jakož i přístup k neosobním údajům a jejich sdílení a opakované použití, jsou již dnes zásadní pro mnoho produktů a služeb založených na využívání dat, ale budou důležité pro vývoj a zavádění vznikajících systémů UI; zdůrazňuje nicméně, že většina neosobních údajů generovaných v EU zůstává dosud nevyužita a že jednotný trh s daty je stále ještě ve stádiu vznikání;

75.

poukazuje na to, že je důležité usnadnit přístup k datům a sdílení dat a otevřeným normám a technologiím s otevřeným zdrojovým kódem jako způsob, jak posílit investice a podpořit inovace v oblasti technologií umělé inteligence v EU; poukazuje konkrétně na to, že pro vývojáře UI by byla užitečná lepší harmonizace výkladů vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů a pokynů týkajících se smíšených souborů údajů a metod anonymizace;

76.

zdůrazňuje úlohu, kterou může UI hrát při podpoře donucovacích opatření ze strany evropských a vnitrostátních orgánů, zejména v oblasti cel a dozoru nad trhem; je toho názoru, že prostřednictvím UI lze zvýšit účinnost a nákladovou efektivnost obchodu a celních postupů tím, že se zvýší dodržování předpisů a zajistí se, aby na jednotný trh vstupovaly pouze bezpečné výrobky; poukazuje na příklad systému kanadské agentury pro posuzování a správu příjmů (CARM), který značně zjednodušuje dovozní a vývozní postupy za použití kvalifikovaného posouzení rizik UI a efektivnější digitalizované správy informací, které snižují potřebu zdlouhavých kontrol;

e)   UI a trh práce

77.

konstatuje, že UI stále více ovlivňuje trh práce, pracoviště a sociální oblast a že dopady technologických změn na práci a zaměstnanost jsou mnohostranné; zdůrazňuje, že využívání UI v této oblasti vede k řadě etických a právních problémů a výzev v oblasti zaměstnanosti; je znepokojen tím, že pokud jde o trh práce, mohla by digitalizace vést k reorganizaci pracovní síly a k možnému zániku některých odvětví zaměstnanosti; domnívá se, že přijetí UI ve spojení s nezbytnou podpůrnou infrastrukturou, vzděláváním a odbornou přípravou by mohlo zvýšit kapitál a pracovní produktivitu, inovace, udržitelný růst a tvorbu pracovních míst;

78.

zdůrazňuje, že ačkoli UI může nahradit některé úkoly, včetně rutinních, těžkých, namáhavých nebo nebezpečných úkolů, mohla by rovněž pomoci zlepšit dovednosti, zvýšit kvalitu práce a vytvořit nová, hodnotnější pracovní místa a ponechat více času na motivaci a kariérní rozvoj; zdůrazňuje, že UI již v současné době nahrazuje nebo doplňuje člověka v určitých dílčích úkolech, ale že významné souhrnné důsledky UI pro trh práce nejsou dosud zjistitelné (30); zdůrazňuje nicméně, že pokud UI zvýší množství vysoce kvalifikovaných povolání a nahradí profese s nízkou kvalifikací, může vést ke zvýšení příjmové nerovnosti; dodává, že veškeré hospodářské a sociální důsledky, které z toho vyplývají, je třeba zmírnit vhodnými opatřeními, výzkumem a prozíravostí a připravit se na ně investováním do rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovní síly se zaměřením na nedostatečně zastoupené skupiny, jako jsou ženy a menšiny, kterých se tato transformace pravděpodobně dotkne nejvíce, a podporou rozmanitosti ve všech fázích vývoje systémů UI; je znepokojen tím, že by UI mohla produkovat procesy ztráty kvalifikace a vytvářet a začleňovat špatně placenou, málo autonomní práci a rozšiřovat atypickou, flexibilní (nebo „zakázkovou“) práci; zdůrazňuje, že algoritmické řízení by mohlo vést k nerovnováze moci mezi vedením a zaměstnanci a k nejasnosti rozhodování;

79.

zdůrazňuje, že zavádění UI je příležitostí k podpoře významných kulturních změn v rámci organizací, včetně zvýšení bezpečnosti na pracovišti, zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, poskytnutí práva odpojit se a zlepšení příležitostí k efektivní odborné přípravě a poradenství pro zaměstnance; v tomto ohledu poukazuje na doporučení OECD, v nichž se zdůrazňuje, že automatizace by mohla rovněž vést ke snížení pracovní doby, a tím zlepšit životní podmínky a zdraví pracovníků; je toho názoru, že aplikace UI rozšiřující lidský potenciál by mohly rovněž vytvářet nové pracovní příležitosti, zejména pro osoby, které v důsledku svého omezení (zdravotní postižení nebo životní podmínky) mohly dosud vykonávat pouze méně kvalifikovanou práci; zdůrazňuje, že je třeba využívat pomoc v oblasti UI na pracovišti s cílem poskytnout lidem čas na zlepšení kvality jejich výstupů namísto pouhého zvyšování pracovní zátěže;

80.

odsuzuje zvýšené sledování osob za využití UI na pracovišti, k němuž často dochází bez vědomí pracovníků, natož s jejich souhlasem, zejména v souvislosti s prací z domova; trvá na tom, že tato praxe by neměla být povolena, neboť je v naprostém rozporu se základním právem na soukromí, ochranou údajů a lidskou důstojností pracovníka a se sociálními a pracovními právy a má rovněž negativní dopad na duševní zdraví pracovníků z důvodu značné míry zásahu do soukromí, plošného nebo nerozlišujícího účinku a chybějících záruk pro dotčené osoby;

81.

je znepokojen tím, že podobné riziko dohledu ze strany umělé inteligence existuje i ve školním prostředí, neboť systémy umělé inteligence jsou ve školách stále častěji přijímány, což oslabuje základní práva dětí; konstatuje, že důsledky UI pro soukromí, bezpečnost a ochranu dětí dosahují širokého spektra, od výhod spojených se schopností porozumět hrozbám, jimž děti čelí, s větší specifičností a přesností, až po rizika spojená s nezamýšleným porušováním soukromí; zdůrazňuje, že pozitivní i negativní důsledky pro soukromí, bezpečnost a ochranu dětí vyžadují pečlivé posouzení a odpovídající záruky; dále zdůrazňuje, že zvláštní pozornost dětem je třeba věnovat při vývoji systémů UI s cílem zaručit jim ochranu vzhledem k jejich obzvláště citlivé povaze a specifické zranitelnosti;

82.

zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité poskytnout jednotlivcům ve všech fázích života komplexní programy rozvoje dovedností s cílem umožnit jim zůstat produktivní na neustále se vyvíjejícím pracovišti a zabránit jejich vyloučení z trhu práce; domnívá se, že zásadní význam má adaptace pracovní síly formou vzdělávání, celoživotního učení a rekvalifikace v oblasti UI; zdůrazňuje, že stávající koncepce učení a práce jsou stále do značné míry definovány předdigitálním světem, což přispívá k prohlubování rozdílů v dovednostech a k nové digitální propasti mezi občany, kteří nemají přístup k zabezpečenému digitálnímu prostoru; zdůrazňuje, že zvyšování digitální gramotnosti přispívá k dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN, zejména cílů v oblasti vzdělávání, lidského kapitálu a infrastruktury; zdůrazňuje, že v důsledku krize COVID-19 došlo k nabytí znalostí o nových formách práce a učení a že je třeba se těmito přínosy dále zabývat;

83.

zdůrazňuje, že v zájmu plného využití výhod digitalizace musí Unie zajistit, aby byl každý digitálně gramotný a měl digitální dovednosti; je přesvědčen, že digitální gramotnost je předpokladem pro to, aby občané umělé inteligenci důvěřovali a byli si vědomi jejích dopadů; zdůrazňuje, že je důležité začlenit základní odbornou přípravu v oblasti digitálních dovedností a UI do vnitrostátních vzdělávacích systémů; domnívá se, že zavádění a rozvoj technologie UI v oblasti menšinových jazyků by mohlo vést k posílení jejich znalostí a používání; zdůrazňuje, že více než 70 % podniků hlásí nedostatek zaměstnanců s odpovídajícími digitálními dovednostmi a dovednostmi v oblasti UI a označuje to za překážku pro investice; je znepokojen tím, že od roku 2019 bylo v EU 7,8 milionu odborníků na IKT s předchozím ročním tempem růstu 4,2 %, což je mnohem méně než 20 milionů odborníků, kteří jsou podle prognózy Komise zapotřebí v klíčových oblastech, jako je datová analýza;

84.

je znepokojen velkým nepoměrem žen a mužů v této oblasti, kdy na šest odborníků v oboru IKT a na tři absolventy oborů přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) připadá pouze jedna žena (31); se znepokojením konstatuje, že rozdíly mezi ženami a muži přetrvávají zejména v oblasti začínajících podniků, kde v roce 2019 bylo 92 USD z každých 100 USD investovaných do evropských technologických společností poskytnuto zakládajícím týmům složeným výhradně z mužů; doporučuje iniciativy zaměřené na podporu žen v oborech STEM s cílem odstranit celkový nedostatek dovedností v tomto odvětví; zdůrazňuje, že tento nedostatek nevyhnutelně vede k neobjektivním algoritmům; zdůrazňuje, že je důležité posílit postavení dívek a motivovat je ke studiu oborů STEM a odstranit rozdíly mezi ženami a muži v této oblasti;

f)   UI a budoucnost demokracie

85.

konstatuje, že UI může na jedné straně pomoci při budování transparentnějšího a efektivnějšího veřejného sektoru, ale na druhé straně je technický vývoj v oblasti UI, často založený na logice růstu a zisků, velmi rychlý a dynamický, v důsledku čehož je pro tvůrce politiky obtížné dostatečně porozumět tomu, jak nové aplikace UI fungují a jaké výsledky mohou přinést, ačkoli mají povinnost poskytnout rámec, který zajistí, aby UI byla v souladu se základními právy a mohla být využívána ve prospěch společnosti; zdůrazňuje, že odborné prognózy budoucího dopadu UI se rovněž liší, což naznačuje, že je obtížné i pro ně předvídat výsledky zavádění nových technologií UI; zdůrazňuje proto, že tato nejistota vyžaduje, aby zákonodárci při regulaci UI řádně zohledňovali zásadu předběžné opatrnosti; domnívá se, že je zásadně důležité vést konzultace s odborníky s různými odbornými znalostmi a z různých prostředí, aby bylo možné vytvořit spolehlivé a funkční právní předpisy, které obstojí i v budoucnu; varuje před právní nejistotou, která může být jednou z největších překážek inovací; v této souvislosti konstatuje, že je důležité podporovat gramotnost občanů v oblasti UI, včetně zvolených zástupců a vnitrostátních orgánů;

86.

varuje, že legislativní cykly jsou proto často neslučitelné s tempem technologického pokroku, což tvůrce politik nutí, aby se to snažili dohnat a upřednostňovat regulaci případů použití, které jsou již na trhu; poukazuje na to, že řádnému regulačnímu přístupu k UI musí předcházet vyčerpávající analýza proporcionality a nezbytnosti, aby nedocházelo k omezování inovací a konkurenceschopnosti podniků EU;

87.

zdůrazňuje, že využívání UI k získávání biometrických údajů by mohlo být jak rušivé a škodlivé, tak i prospěšné pro jednotlivce i pro širokou veřejnost;

88.

se znepokojením konstatuje, že tyto technologie UI vyvolávají zásadní etické a právní otázky; konstatuje, že určité technologie UI umožňují automatizaci zpracování informací v bezprecedentním měřítku, což otevírá cestu k hromadnému sledování a dalšímu nezákonným zásahům a představuje riziko pro základní práva, zejména právo na soukromí a ochranu údajů;

89.

zdůrazňuje, že řada autoritářských režimů používá systémy UI ke kontrole, hromadnému sledování, špehování, monitorování a klasifikaci svých občanů a omezování jejich svobody pohybu; zdůrazňuje, že jakákoli forma normativního hodnocení občanů veřejnými orgány, zejména v oblasti prosazování práva, správy hranic a soudnictví, stejně jako jeho použití ze strany soukromých společností nebo jedinců vede ke ztrátě autonomie a soukromí, přináší rizika diskriminace a není v souladu s evropskými hodnotami; připomíná, že na technologie, jako je kybernetický dohled a biometrické rozpoznávání, které lze k těmto účelům použít, se vztahuje nařízení EU o kontrole vývozu; je mimořádně znepokojen a odsuzuje případy, kdy společnosti z EU prodávají autoritářským režimům ve třetích zemích biometrické systémy, jejichž používání by bylo v EU nezákonné;

90.

konstatuje, že dominantní technologické platformy mají v současnosti nejen značnou kontrolu nad přístupem k informacím a jejich šířením, ale využívají také technologie UI, které jim umožňují získávat větší množství informací o totožnosti a chování dané osoby a znalostí o historii jejího rozhodování; domnívá se, že takové profilování představuje riziko pro demokratické systémy i pro ochranu základních práv a autonomii občanů; zdůrazňuje, že to vytváří nerovnováhu sil a představuje systémová rizika, která by mohla mít dopad na demokracii;

91.

poukazuje na to, že digitální platformy mohou, a to i prostřednictvím tržních aplikací založených na UI, být využívány k zahraničním zásahům a k šíření dezinformací a technologií „deepfake“ a fungují jako sítě propagandy, trollování a obtěžování s cílem narušovat volební procesy; zdůrazňuje, že strojové učení umožňuje zejména cílené využívání osobních údajů k manipulaci nic netušících voličů tím, že vytváří personalizované a přesvědčivé zprávy; zdůrazňuje význam přísných povinností týkajících se transparentnosti, které jsou účinně prosazovány;

92.

zdůrazňuje nicméně, že UI lze rovněž využívat k omezování protidemokratických a neetických aktivit na platformách a k zastavení šíření falešných zpráv a nenávistných výroků, i když zkoušky její schopnosti porozumět obsahu specifickému pro daný kontext prozatím ukazují omezené výsledky; je znepokojen tím, že projevy vedoucí k rozdělování společnosti mohou vést ke zvyšování pozornosti uživatelů, a jejich odstranění by tak bylo v přímém rozporu s obchodním modelem těchto platforem, který je založen na stupňování pozornosti uživatelů; je toho názoru, že řešení využívající UI musí být před jejich konečným použitím založena na plném dodržování svobody projevu a přesvědčení a na přesvědčivých důkazech v jejich prospěch;

93.

zdůrazňuje, že předpojatost ve fungování systémů UI, zejména pokud jde o systémy hlubokého učení, je často důsledkem nedostatku různorodých a kvalitních nácvikových a testovacích údajů, jako je tomu například tehdy, když se používají datové soubory, které v dostatečné míře nevypovídají o zranitelných skupinách, nebo když je předpojaté už samotné vymezení úkolů či nastavení požadavků; konstatuje, že předpojatost může být dána i nedostatečnou rozmanitostí v týmech vývojářů, které opakují vnitřní předpojatost, omezeným objemem nácvikových a testovacích údajů nebo předpojatostí vývojáře UI, který vytvořil nevyhovující algoritmus; poukazuje na to, že odůvodněná diferenciace bývá někdy také záměrná, aby se za určitých okolností učenlivost UI zlepšila;

94.

zdůrazňuje, že strukturální předsudky existující v naší společnosti by neměly být opakovány nebo dokonce zvyšovány prostřednictvím nekvalitních datových souborů; má tím na mysli, že algoritmy se učí být stejně diskriminační jako data, s nimiž pracují, a v důsledku nekvalitních nácvikových dat nebo předpojatostí a diskriminace, které vypozorují ve společnosti, pak mohou navrhovat rozhodnutí, která jsou nutně diskriminační, což zhoršuje diskriminaci ve společnosti; konstatuje však, že předpojatost UI lze občas opravit; dochází k závěru, že je proto nezbytné uplatňovat technické prostředky a zavést různé kontrolní vrstvy systémů UI, včetně softwaru, algoritmů a dat, které používají a produkují, aby se toto riziko minimalizovalo; zastává názor, že UI může a měla by být využívána k omezení předpojatosti a diskriminace a k podpoře rovných práv a pozitivní společenské změny v našich společnostech, a to i prostřednictvím normativních požadavků na datové soubory používané k výcviku systémů umělé inteligence; zdůrazňuje, že jedním z nejúčinnějších způsobů, jak omezit předpojatost v systémech umělé inteligence, je zajistit, aby bylo v rámci možností podle práva Unie k dispozici maximální množství neosobních údajů pro účely nácviku a strojového učení;

g)

Závěry, které jsou společné pro všech šest případových studií

95.

konstatuje, že s přijetím technologií UI jsou spojeny jasné společenské přínosy a příležitosti, které lze využít pouze tehdy, budou-li v EU řešeny průřezové překážky, a to v souladu se základními právy, hodnotami a právními předpisy; konstatuje, že překážky bránící úspěšnému uplatňování UI ve všech analyzovaných oblastech lze spatřovat zejména v překrývání právních předpisů, roztříštěnosti trhu, byrokratických překážkách, nedostatku dostupné digitální infrastruktury a digitálních dovedností v širší společnosti a nedostatečných investicích do výzkumu a vývoje;

96.

z prošetřovaných případových studií dále vyvozuje, že existují určité případy použití, které jsou rizikové nebo škodlivé, ale že se nemusí nutně jednat o specifické technologie UI samotné, ale o jejich oblasti použití; uznává, že budoucí regulace musí řešit oprávněné obavy týkající se těchto rizik, aby se technologie UI mohly v EU široce uplatňovat;

97.

konstatuje, že jakkoli je důležité zkoumat a kategorizovat možná rizika, která s sebou nese UI, případové studie svědčí o tom, že technologie UI nám mohou poskytnout účinná protiopatření, která jsou schopna tato rizika zmírnit nebo jim zcela zamezit; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že UI je v širším kontextu vznikajících technologií stále v počátečních fázích svého vývoje, její plný potenciál a rizika nejsou jistá; poukazuje na to, že je třeba se zabývat nejen riziky pro jednotlivce, ale také širšími společenskými škodami a nehmotnými individuálními škodami; zdůrazňuje významnou nerovnováhu tržní síly na trzích s daty a přilehlé ekonomice UI; zdůrazňuje, že spravedlivá hospodářská soutěž a odstranění překážek, které začínajícím podnikům a malým a středním podnikům brání v hospodářské soutěži, mají zásadní význam pro spravedlivé rozdělení potenciálních přínosů UI z hospodářského a společenského hlediska, které jsou v EU i v celosvětovém měřítku zřejmě značné;

3.    Postavení EU v celosvětové soutěži na poli UI

98.

bere na vědomí tvrdou globální konkurenci v oblasti UI, v níž EU dosud nesplnila své ambice; v následujících částech se snaží zhodnotit globální konkurenceschopnost EU na poli UI na základě srovnání s konkurenceschopností Číny a USA, přičemž se zaměřuje na tři klíčové body: regulační přístup, postavení na trhu a investice; uznává však, že nadnárodní trhy a korporace nelze snadno vymezit přes hranice států, neboť většina technologických společností má zákazníky, akcionáře, zaměstnance a dodavatele v mnoha různých zemích;

a)   Regulační přístup

99.

konstatuje, že USA dosud nezavedly horizontální právní předpisy v digitální oblasti a zatím se zaměřují na odvětvové právní předpisy a usnadňování investic, a to i prostřednictvím daňových opatření týkajících se inovací v soukromém sektoru, zejména u svých technologických gigantů a předních univerzit; konstatuje, že navzdory nedávnému vývoji, který ukazuje na aktivnější úlohu tvorby politik, přístup USA dosud většinou odrážel zaměření na poskytování právního poradenství podnikům, investice do výzkumných projektů a odstraňování vnímaných překážek bránících inovacím;

100.

zdůrazňuje, že zákon o americké iniciativě pro UI z roku 2019 přinesl mírnou změnu v přístupu, jelikož kromě přesměrování financování, rekvalifikace pracovníků a posílení digitální infrastruktury vláda USA oznámila vypracování společných norem pro důvěryhodnou UI; konstatuje však, že výsledných 10 zásad bylo formulováno velmi obecně, tak aby každá vládní agentura mohla stanovit zvláštní odvětvové předpisy; očekává, že ačkoli stávající vláda USA plánuje předložit v roce 2022 nový zákon o právech, který má omezit škody způsobené UI, přístup USA bude i nadále vycházet z potřeb trhu;

101.

upozorňuje na to, že čínský prezident Si Ťin-pching již v roce 2013 zdůraznil význam technologií v geopolitice, úlohu veřejných politik při vymezování dlouhodobých cílů a skutečnost, že technologie UI nabízí příležitost znovu prokázat svou vojenskou sílu; dále zdůrazňuje, že v návaznosti na to čínská vláda v roce 2015 předložila plán „Made in China 2025“ a v roce 2017 plán rozvoje UI nové generace, přičemž cílem obou těchto plánů je to, aby se Čína stala do roku 2030 v oblasti UI světovým lídrem; konstatuje, že v čínské bílé knize o normalizaci v oblasti UI z roku 2018 bylo následně nastíněno, jak může socialistické tržní hospodářství vytvářet mezinárodní normy a jak se může strategicky zapojit do činnosti mezinárodních normalizačních organizací; bere na vědomí zavedení pravidel pro doporučovací systémy a etického kodexu pro UI v Číně;

102.

konstatuje, že na celosvětové úrovni Čína aktivně podporuje mezinárodní partnerství v oblasti UI jako způsob, jak vyvážet své vlastní metody dohledu založené na UI, systém sociálního hodnocení a cenzurní strategie; zdůrazňuje, že k šíření čínského vlivu a její technologie UI po celém světě jsou využívány rovněž značné investice v zahraničí v rámci iniciativy Digitální hedvábná stezka, což by mohlo mít vedle zavádění technologických norem nebo zachování technologické konkurenceschopnosti dalekosáhlé důsledky; dochází k závěru, že přístup čínské vlády je proto založen na zavádění UI v samotné Číně, ale i na vývozu technologií UI na základě předem určených norem, jež jsou v souladu s ideologií čínské vlády;

103.

konstatuje, že Komise zahájila svou činnost v oblasti regulace umělé inteligence v roce 2018 zveřejněním evropské strategie pro umělou inteligenci, zřízením expertní skupiny na vysoké úrovni a zavedením koordinovaného plánu (32) na podporu evropské UI („AI made in Europe“); konstatuje, že bílá kniha o umělé inteligenci z roku 2020 navrhla řadu opatření a možností politiky s ohledem na budoucí regulaci UI a nakonec vyústila v horizontální akt o UI (33), který byl představen společně s revidovaným koordinovaným plánem pro UI (34) v květnu 2021; poukazuje na to, že v červnu 2021 zveřejnilo 20 členských států vnitrostátní strategie v oblasti UI, zatímco plány dalších sedmi členských států jsou nyní v závěrečných přípravných fázích jejich přijetí;

104.

zdůrazňuje, že základem regulačního přístupu EU je velká pozornost věnovaná vytvoření evropského digitálního jednotného trhu a etickým otázkám v souladu se základními hodnotami v oblasti lidských práv a demokratickými zásadami; uznává, že vytvoření prvního světového regulačního rámce pro UI by mohlo poskytnout EU moc a výhodu „prvního tahu“ při stanovování mezinárodních norem pro UI, které budou založeny na základních právech a úspěšném vývozu „důvěryhodné UI“ zaměřené na člověka do celého světa; zdůrazňuje, že tento přístup je třeba podpořit regulační koordinací a sbližováním s mezinárodními partnery;

b)   Situace na trhu

105.

je si vědom toho, že v celosvětovém měřítku má mnoho ze 100 předních společností působících v oblasti UI sídlo v USA a že jen málo jich sídlí v EU; konstatuje, že USA rovněž vedou v celkovém počtu začínajících podniků v oblasti UI;

106.

poukazuje na to, že v posledních letech byly některé evropské digitální společnosti odkoupeny technologickými giganty z USA; vítá ambici Komise řešit akvizice, které mohou mít významný dopad na účinnou hospodářskou soutěž na digitálním trhu, a omezit „smrtící společnosti“; poukazuje nicméně na to, že akvizice může být v některých případech hlavním cílem začínajících tvůrců a jejich investorů, což je jedna z legitimních metod, jak těžit z jejich myšlenek;

107.

zdůrazňuje, že zatímco USA a Čína se snaží využívání technologií UI ve veřejném i soukromém sektoru urychlit, EU je se zaváděním UI pozadu; konstatuje, že v roce 2020 využívalo technologie UI pouze 7 % unijních společností s nejméně 10 zaměstnanci, přičemž mezi členskými státy i mezi různými podnikatelskými odvětvími existují značné rozdíly;

108.

je znepokojen tím, že zatímco USA a Čína mají jednotný digitální trh s uceleným souborem pravidel, jednotný digitální trh EU ještě není dokončen a přetrvávají na něm neopodstatněné překážky; zdůrazňuje, že vývoj produktů a služeb UI by mohl být dále zpomalen probíhající prací na 27 různých vnitrostátních strategiích pro UI;

109.

poukazuje rovněž na skutečnost, že rozporuplnosti v právních předpisech EU, překrývání jednotlivých legislativních iniciativ, rozpory mezi právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy, rozdíly v právních výkladech a nedůsledné prosazování práva v jednotlivých členských státech brání vytvoření spravedlivých podmínek a mohou pro evropské podniky vytvořit právní nejistotu, jelikož pro ně může být obtížné určit, zda jsou jejich inovace v oblasti UI v souladu s právem EU;

110.

konstatuje, že roztříštěnost trhu pro společnosti zabývající se UI je dále zhoršována nedostatkem společných standardů a norem v některých odvětvích, včetně interoperability údajů; vyjadřuje politování nad regulačním rizikem vyplývajícím ze zpoždění právních předpisů, jako je nařízení o soukromí a elektronických komunikacích; jako příklad uvádí skutečnost, že vývojáři UI v EU se kvůli nedokončenému evropskému digitálnímu jednotnému trhu potýkají s problémem ohledně dat, který jejich americké ani čínské protějšky neznají; konstatuje, že mnohdy nemají dostatek kvalitních dat, na kterých by mohli své algoritmy vycvičit a testovat, a zápasí s nedostatkem odvětvových datových prostor a meziodvětvové interoperability, ale i s omezeními týkajícími se přeshraničních datových toků;

c)   Investice

111.

konstatuje, že evropské společnosti a vlády investují do technologií UI mnohem méně než USA nebo Čína; poukazuje na to, že ačkoli soukromé investice do odvětví UI v EU výrazně rostou, EU nadále investuje do UI výrazně méně než jiné přední regiony s tím, že USA a Čína se na ročních kapitálových investicích do UI a technologii blockchain ve výši 25 miliard EUR podílejí více než 80 %, zatímco podíl EU činí pouze 7 %, tj. přibližně 1,75 miliardy EUR; zdůrazňuje, že likvidita finančních trhů EU pro technologické společnosti nadále postrádá rozsah srovnatelných trhů v USA; konstatuje, že USA zaujímají vedoucí postavení také v oblasti financování rizikového kapitálu a soukromého kapitálu, což je obzvláště důležité pro začínající podniky, které se zabývají UI, protože zatímco v USA šlo v roce 2019 o částku 12,6 miliardy EUR, v Číně se jednalo o 4,9 miliardy EUR a v EU 2,8 miliardy EUR; konstatuje, že v důsledku toho evropští podnikatelé v oblasti UI odchází na druhou stranu Atlantiku a své podnikání rozvíjí ve větším měřítku v USA;

112.

uvádí, že při započtení vnitrostátních iniciativ jsou odhadované roční veřejné investice EU do UI ve výši 1 miliardy EUR (35) mnohem nižší než v USA, kde se ročně investuje 5,1 miliardy EUR, a v Číně, kde je to až 6,8 miliardy EUR (36); konstatuje však, že mezi lety 2017 a 2020 se veřejné financování EU určené na výzkum a inovace v oblasti UI zvýšilo o 70 % ve srovnání s předchozím obdobím a že v roce 2019 investovala EU do UI 7,9 až 9 miliard EUR, což bylo o 39 % více než v předchozím roce; uznává a vítá, že Komise plánuje dále zvýšit investice prostřednictvím programů Digitální Evropa, Horizont Evropa a InvestEU, evropských strukturálních a investičních fondů, Evropského investičního fondu, Nástroje pro propojení Evropy v oblasti telekomunikací a různých programů politiky soudržnosti, což bude dále doplněno a podpořeno cílem výdajů na digitální transformaci ve výši nejméně 20 %, jak bylo dohodnuto Komisí a členskými státy v rámci Nástroje pro oživení a odolnost; nicméně poukazuje na nedávnou zprávu Evropské investiční banky, která vyčísluje investiční mezeru v oblasti technologií UI a technologie blockchain v EU na 5–10 miliard EUR ročně;

113.

zdůrazňuje, že společnosti zabývající se v EU umělou inteligencí čelí tvrdé konkurenci z hlediska kvalifikovaných zaměstnanců, což ztěžuje skutečnost, že 42 % obyvatel EU postrádá základní digitální dovednosti; zdůrazňuje, že je třeba proškolit a přilákat podstatně vyšší počet příslušně vzdělaných absolventů, včetně žen, k práci v digitálním odvětví;

114.

konstatuje, že ačkoli má EU vynikající společenství výzkumných pracovníků v oblasti UI, zůstává i nadále problémem odliv mozků; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí opatření, která by přilákala přední výzkumné pracovníky; konstatuje, že EU vynaložila v roce 2020 na výzkum a vývoj pouze 2,32 % svého HDP, zatímco USA vydávaly 3,08 %; připomíná, že členské státy musí dodržovat svůj závazek investovat 3 % svého HDP do výzkumu a vývoje, aby byla zajištěna strategická autonomie Unie v digitální oblasti;

115.

konstatuje, že digitální infrastrukturu EU je třeba výrazně aktualizovat, neboť k síti 5G se v EU může připojit pouze 25 % obyvatel oproti 76 % obyvatel USA; konstatuje, že EU postrádá dostatečnou vysoce výkonnou digitální infrastrukturu s interoperabilními datovými prostory, vysokou přenosovou rychlostí a objemovou kapacitou, spolehlivým fungováním a krátkými zpožděními; zdůrazňuje, že je třeba podporovat evropské ekosystémy UI s klastry excelence;

d)   Závěr

116.

dospívá k závěru, že celkovým lídrem v oblasti UI jsou nadále USA, které vedou v mnoha kategoriích s tím, že společnosti se sídlem v USA jsou napřed ve vývoji technologií v oblastech, jako je cloud computing a vysoce výkonná výpočetní kapacita, ale také pokud jde o investice, přilákání talentů v oblasti UI, výzkum a infrastrukturu; zdůrazňuje však, že Čína, která ještě před pár lety za USA ve všech ukazatelích stále výrazně zaostávala, je rychle dohání; uznává, že obě země mají výhodu uceleného jednotného trhu a silnějšího odhodlání udržet si vedoucí postavení v oblasti UI;

117.

zdůrazňuje, že navzdory silnému postavení EU v oblasti průmyslového softwaru a robotiky aktéři EU v mnoha kategoriích stále zaostávají za svými protějšky z USA a Číny; zdůrazňuje, že EU by měla vypracovat ambiciózní plán pro evropskou umělou inteligenci zaměřenou na člověka; konstatuje však, že EU je napřed v oblasti regulačních přístupů; poukazuje na to, že životaschopná strategie EU pro zvýšení konkurenceschopnosti v oblasti UI se musí zaměřovat na výzkum a inovace, dovednosti, infrastrukturu a investice a zároveň se snažit o vytvoření do budoucna orientovaného, horizontálního a k inovacím vstřícného regulačního rámce pro vývoj a využívání UI a zajistit dodržování základních práv občanů EU a zásad právního státu;

118.

zdůrazňuje, že brexit měl negativní dopad na úsilí EU o posílení její globální stopy UI, neboť Spojené království bylo jednou z předních zemí EU v této oblasti; zdůrazňuje však, že by Spojené království mělo zůstat cenným partnerem EU, který posílí konkurenceschopnost obou partnerů a podpoří společné regulační výhledy při stanovování celosvětových norem;

119.

dochází k závěru, že EU v současné době ještě zdaleka nedosáhla svého cíle stát se konkurenceschopnou v oblasti UI na celosvětové úrovni a mohla by v některých kategoriích ještě více zaostávat; trvá na tom, že rychlé kroky v souvislosti s níže uvedeným plánem EU pro UI představují příležitost ke změně této situace;

120.

poznamenává, že vzhledem k tomu, že EU nemá legislativní pravomoc, která by jí umožňovala zabývat se všemi body uvedenými v plánu EU pro UI, zvláštní výbor doporučuje pokračovat v rozhovorech a politických procesech na vysoké úrovni mezi orgány EU a členskými státy s cílem prosadit harmonizovanější přístup k UI a pomoci členským státům koordinovat jejich úsilí; v tomto ohledu odkazuje na lisabonskou agendu EU z roku 2000, která se navzdory kritice po dobu 20 let výrazně podílela na určování politické orientace EU a udržování reformního tlaku na členské státy;

4.    „Evropa připravená na digitální věk“ – Plán pro získání globálního vedoucího postavení

a)   Příznivé regulační prostředí

i.   TVORBA PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

121.

vyzývá Komisi, aby pro nové právní předpisy týkající se digitální oblasti, například pokud jde o UI, navrhovala pouze legislativní akty v podobě nařízení, protože jednotný digitální trh musí projít procesem skutečné harmonizace; je přesvědčen, že vzhledem k rychlému technologickému rozvoji by právní předpisy v digitální oblasti měly být vždy flexibilní, založené na zásadách, technologicky neutrální, schopné obstát i v budoucnu a přiměřené a tam, kde je to vhodné, uplatňovat přístup založený na posouzení rizik, který bude založen na dodržování základních práv a zabrání zbytečné další administrativní zátěži pro malé a střední podniky, začínající podniky, akademickou obec a výzkum; zdůrazňuje rovněž, že důležitá je vysoká míra právní jistoty, a že všechny právní texty by proto měly obsahovat spolehlivá, praktická a jednoznačná kritéria použitelnosti, definice a povinnosti, pokud jde o prodej, používání a vývoj technologií UI;

122.

je přesvědčen, že klíčovým prvkem pro úspěch strategie EU v oblasti umělé inteligence je program zlepšování právní úpravy; zdůrazňuje, že před navržením nových legislativních aktů je třeba se zaměřit na mechanismy přezkumu, přizpůsobení, provádění a prosazování již existujících právních předpisů;

123.

vyzývá Komisi, aby před vydáním nových digitálních návrhů v oblastech, jako je umělá inteligence, prováděla hloubková posouzení dopadu ex ante s odpovídajícím výhledem a analýzou rizik; zdůrazňuje, že v těchto posouzeních dopadu by měla Komise systematicky mapovat a hodnotit platné právní předpisy v dané oblasti, aby nedocházelo k překrývání či konfliktům norem;

124.

doporučuje, aby nové předpisy v digitálních oblastech, jako je UI, byly vždy spojeny s propagací evropských norem vytvořených zúčastněnými stranami; je toho názoru, že EU by měla usilovat o to, aby nedocházelo k roztříštěnosti různých norem, a soudí, že mezinárodní normy jsou sice užitečným vodítkem, nicméně EU by měla přednostně vyvíjet normy vlastní; zdůrazňuje, že tyto normy by měly být výsledkem spravedlivé soutěže o nejlepší normy v EU, na něž by Unie a normalizační organizace EU měly reagovat; konstatuje, že technické normy a konstrukční postupy by pak mohly být kombinovány se systémy označování, což by mohl být způsob, jak poskytovat důvěryhodné služby a produkty; poukazuje na úlohu normalizačních organizací EU při vypracovávání nejmodernějších technických norem; vyzývá Komisi, aby urychlila vydávání normalizačních pověření evropským normalizačním organizacím v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci (37);

125.

vysvětluje, že otevřená certifikační platforma by rovněž mohla vytvořit prostředím důvěry, které by zahrnovalo vlády, občanskou společnost, podnikovou sféru a další zúčastněné strany;

126.

žádá, aby Parlament, Komise a Rada zlepšily svou schopnost řešit spory o vnitřní pravomoci, pokud jde o zastřešující témata, jako je umělá inteligence, neboť takové spory by mohly zpomalit legislativní postup a negativně promítnout do toho, kdy dané právní předpisy vstoupí v platnost;

ii.   SPRÁVA A PROSAZOVÁNÍ

127.

požaduje, aby legislativa v oblasti UI byla v celé Unii jednotně koordinována, prováděna a prosazována;

128.

vysvětluje, že slibnou metodou řízení jsou konzultační fóra zúčastněných stran, jako je sbor pro datové inovace, který má být zřízen aktem o správě dat, nebo Evropská aliance pro umělou inteligenci, která zahrnuje partnerství soukromého a veřejného sektoru, jako je Evropská aliance pro průmyslová data, edge a cloud; konstatuje, že tento přístup umožňuje ekosystému umělé inteligence EU uvést do praxe její zásady, hodnoty a cíle a odrážet společenské zájmy na úrovni softwarového kódu;

129.

zdůrazňuje, že tzv. pacing problem (kdy se technologie vyvíjejí rychleji než jejich regulace) vyžaduje, abychom se zaměřili zvláště na účinné provádění ex post, které je úkolem soudů a regulačních agentur, a na přístupy ex ante, které řeší právní problémy způsobené novými technologiemi; doporučuje proto, aby se využívala tzv. regulační pískoviště, která by vývojářům UI poskytla jedinečnou možnost k tomu, aby mohli rychle a flexibilně provádět kontrolované experimenty pod dohledem příslušných orgánů; konstatuje, že tato regulační pískoviště by fungovala jako experimentálními prostory, v nichž by systémy UI a nové obchodní modely mohly být před vstupem na trh testovány v reálných podmínkách v kontrolovaném prostředí;

iii.   PRÁVNÍ RÁMEC PRO UMĚLOU INTELIGENCI

130.

zdůrazňuje, že základním cílem digitální strategie EU a strategie pro umělou inteligenci je vytvořit v digitalizovaném světě „evropskou cestu“; konstatuje, že tento přístup by se měl orientovat na člověka, měl by být důvěryhodný, měl by se řídit etickými zásady a měl by vycházet z koncepce sociálně tržního hospodářství; zdůrazňuje, že ústředním bodem veškerých legislativních úvah by měl vždy být jednotlivec a ochrana jeho základních práv;

131.

souhlasí se závěrem, který Komise učinila ve své bílé knize o umělé inteligenci z roku 2020, totiž že je třeba vytvořit právní rámec pro umělou inteligenci založený na hodnocení rizik, který by zahrnoval jednak přísné etické normy založené na transparentnosti a kontrole a jednak předpisy o bezpečnosti výrobků, příslušná pravidla odpovědnosti a odvětvové předpisy a který by současně poskytoval dostatečnou flexibilitu a právní jistotu podnikům a uživatelům a zaručoval rovné tržní podmínky podporující používání UI a inovace v této oblasti;

132.

poukazuje na to, že cennou inspirací pro definici umělé inteligence v právních předpisech by mohly být pojmy, terminologie a normy vypracované OECD; zdůrazňuje, že tím by EU získala výhodu při formování budoucího mezinárodního systému řízení UI;

133.

je přesvědčen, že ne vždy platí, že regulována by měla být umělá inteligence jako technologie – naopak rozsah regulačního zásahu by měl být úměrný typu rizik pro jednotlivce nebo společnost, který je spojen s užíváním konkrétního systému UI; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité rozlišovat mezi způsoby použití UI s vysokým rizikem a s nízkým rizikem; dospívá k závěru, že první kategorie vyžaduje další přísné legislativní záruky, zatímco u „nízkorizikového“ použití mohou v mnoha případech postačovat požadavky na transparentnost pro koncové uživatele a spotřebitele;

134.

upřesňuje, že klasifikace systémů UI jako „vysoce rizikových“ by měla vycházet z jejich konkrétního použití a kontextu, povahy, pravděpodobnosti, závažnosti a potenciální nevratnosti újmy týkající se základních práv a zdravotních a bezpečnostních pravidel, jak jsou stanovena v právu Unie; zdůrazňuje, že tato klasifikace by měla být doprovázena pokyny a podporou výměny osvědčených postupů pro vývojáře UI; zdůrazňuje, že musí být vždy respektováno právo na soukromí a že vývojáři UI by měli zaručit, že budou plně dodržována pravidla ochrany údajů;

135.

zdůrazňuje, že umělá inteligence, u níž je pravděpodobné, že bude komunikovat s dětmi nebo je jinak ovlivňovat, musí zohledňovat jejich práva a zranitelnost a že koncepce i výchozí nastavení těchto systémů musí být v souladu s nejvyššími dostupnými normami bezpečnosti a ochrany soukromí;

136.

konstatuje, že systémy UI fungují jinak v prostředí mezipodnikových vztahů (B2B) a v prostředí vztahů mezi podniky a spotřebiteli (B2C); poukazuje na to, že je nutné, aby práva spotřebitelů byla chráněna prostřednictvím právních předpisů na ochranu spotřebitele; zdůrazňuje, že ačkoli podniky mají možnost řešit problémy odpovědnosti a jiné právní problémy přímo, rychle a bez vysokých nákladů smlouvami, které uzavírají se svými obchodními partnery, někdy může být potřeba přijímat právní předpisy na ochranu menších podniků, kterým hrozí, že se stanou obětí zneužívání tržní síly dominantními subjekty prostřednictvím „lock-in“ efektu v obchodní nebo technologické oblasti, překážkami vstupu na trh nebo problémy spojenými s informační asymetrií; zdůrazňuje, že je rovněž nezbytné, aby malé a střední podniky a začínající podniky investující do technologií UI nebyly nadměrně zatěžovány příliš složitými legislativními požadavky, což by je znevýhodnilo ve srovnání s většími společnostmi, které mají zdroje na to, aby provozovali velká právní oddělení a útvary zabývající se dodržováním předpisů;

137.

zdůrazňuje, že k dosud nevyřešeným etickým otázkám, které vyvstávají v důsledku nových technologických možností vyplývajících z prodeje a používání aplikací umělé inteligence, je třeba přistupovat principiálním způsobem, který by mohl zahrnovat i zásadu neškodnosti, princip respektování lidské důstojnosti a základních práv nebo ochranu demokratického procesu; konstatuje, že dalšími důležitými prvky při utváření ekonomiky umělé inteligence jsou osvědčené postupy v oblasti vývoje UI, jako je umělá inteligence zaměřená na člověka, odpovědná správa a zásady transparentnosti a vysvětlitelnosti, jakož i zásady udržitelné umělé inteligence, které by byly plně v souladu s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030;

138.

uznává, že není vždy možné, aby byly algoritmy umělé inteligence zcela „zbaveny předsudků“, neboť ideálního cíle, kterým jsou údaje bez chyb, je velmi obtížné nebo téměř nemožné dosáhnout; konstatuje, že v reálném provozu mohou systémy umělé inteligence navzdory tomu, že byly řádně testovány, vést k neobjektivním výsledkům, pokud jsou použity v prostředí, jehož parametry se liší od původních trénovacích a testovacích dat; zdůrazňuje, že EU by měla usilovat o zlepšení transparentnosti datových souborů a algoritmů, velmi úzce spolupracovat s vývojáři UI s cílem vyvážit, omezovat strukturální společenské předsudky a zvážit povinná pravidla náležité péče v oblasti lidských práv v rané fázi vývoje;

139.

domnívá se, že přiměřené povinnosti týkající se transparentnosti a vysvětlitelnosti systémů UI mohou být sice v mnohých případech užitečné, ale nemusí být vždy proveditelné; konstatuje, že práva duševního vlastnictví a obchodní tajemství musí být chráněna před nelegálními postupy, jako je průmyslová špionáž;

140.

konstatuje, že legislativní rámec ochrany duševního vlastnictví musí i nadále motivovat a chránit inovátory v oblasti UI formou patentů zajišťujících odměnu za vývoj a zveřejnění jejich výtvorů; konstatuje, že stávající právní předpisy jsou většinou formulovány tak, aby obstály i v budoucnu, navrhuje však určité úpravy, jako je vložení ustanovení o otevřeném zdrojovém kódu a o tom, že by ve vhodných případech byla ve výběrových řízením stanovena povinnost používat UI řešení s otevřeným kódem; navrhuje nové formy udělování patentových licencí, které zajistí, že regiony budou mít k dispozici nástroje a iniciativy, které by si jinak nemohly dovolit;

141.

domnívá se, že pro zajištění bezpečnosti a důvěryhodnosti systémů umělé inteligence na trhu by mohlo být užitečné stanovit povinnost předběžného vlastního hodnocení rizik na základě jednoznačných pravidel a norem a dále posouzení dopadu na ochranu údajů, doplněné o posouzení shody prováděné třetí stranou s příslušným a vhodným označením CE a s následným prosazováním prostřednictvím dozoru nad trhem; je přesvědčen, že pokud nemá dojít k vytlačení MSP z trhu, měly by normy a pokyny týkající se souladu s právními předpisy o UI týkajícími se UI vznikat v úzké spolupráci s malými podniky, měly by být v co největší možné míře harmonizovány na mezinárodní úrovni a měly by být k dispozici bezplatně;

142.

konstatuje, že v zájmu zvýšení bezpečnosti výrobků a spolehlivějšího odhalování závad by měli mít vývojáři pracující na vysoce rizikové UI povinnost bezpečně uchovávat a zpřístupňovat protokolů algoritmické činnosti; domnívá se, že v příslušných případech by vývojáři měli koncipovat vysoce rizikové systémy UI tak, aby v nich byly zabudovány mechanismy, které lidské obsluze umožní okamžitě, rychle a bezpečně zastavit automatickou činnost („tlačítko stop“), a aby součástí celého procesu byl lidský prvek; domnívá se, že výstupy a rozhodovací procesy systémů umělé inteligence by měly být vždy srozumitelné pro člověka;

143.

uvědomuje si, že systémy UI vyvolávají řadu právních otázek a že je nutné uvažovat o revizi určitých částí současných pravidel pro odpovědnost; s zájmem proto očekává legislativní návrh Komise o odpovědnosti za umělou inteligenci; zdůrazňuje, že směrnice o odpovědnosti za výrobky (38) a vnitrostátní režimy subjektivní odpovědnosti mohou v zásadě zůstat jádrem právní úpravy, která by měla chránit před většinou škod způsobenými umělou inteligencí; zdůrazňuje, že v některých případech by mohlo docházet k nežádoucím výsledkům, upozorňuje však na to, že při revizi bude nutné v každém případě zohlednit stávající právní předpisy a vycházet z jednoznačně zjištěných nedostatků, přičemž novelizovaná právní úprava by měla být schopna obstát dlouhodobě a mělo by být možné ji účinně provádět a zajišťovat ochranu jednotlivců v EU;

144.

zdůrazňuje, že pokud jde o chápání rizik, neměla by právní úprava stanovovat stejný rozsah osobní odpovědnosti u dětí jako u dospělých;

145.

konstatuje, že lze uvažovat o určitých změnách v právní definici „výrobku“ (včetně integrovaných softwarových aplikací, digitálních služeb a meziproduktové závislosti) a v definici „výrobce“ (včetně provozovatele backendových služeb, poskytovatele služeb a poskytovatele údajů), aby bylo za škody způsobené těmito technologiemi možné obdržet náhradu; zdůrazňuje však, že je třeba se vyvarovat toho, aby definice „výrobku“ byla příliš široká nebo příliš úzká;

146.

poukazuje na to, že vzhledem k charakteristikám systémů umělé inteligence – tedy jejich složitosti, konektivitě, neprůhlednosti, zranitelnosti, proměnlivosti v důsledku aktualizací, schopnosti autonomního učení a autonomního rozhodování a velkému počtu subjektů zapojených do jejich vývoje, zavádění a používání – je velmi obtížně zajistit, aby unijní a vnitrostátní právní úpravy odpovědnosti byly skutečně účinné; domnívá se proto, že ačkoli evropské a vnitrostátní režimy odpovědnosti fungují dobře a není nutné je celkově přepracovávat, určité konkrétní a koordinované úpravy jsou nezbytné, má-li se zamezit tomu, aby osoby, které utrpěly újmu nebo jejichž majetek je poškozen, zůstávaly bez náhrady; upřesňuje, že zatímco na vysoce rizikové systémy UI by se měly vztahovat právní předpisy o objektivní odpovědnosti ve spojení s povinným pojistným krytím, ostatní činnosti, zařízení nebo procesy řízené systémy UI, by měly – pokud způsobí škodu nebo nemajetkovou újmu – i nadále podléhat odpovědnosti subjektivní; domnívá se, že v zájmu poškozené osoby by měla nicméně platit presumpce zavinění provozovatelem, ledaže provozovatel může doložit, že splnil požadavky náležité péče;

iv.   PROBLEMATIKA OCHRANY ÚDAJŮ V EU

147.

bere na vědomí závěry, které učinila Komise ve svém sdělení z roku 2020 „Evropská strategie pro data“ a Parlament ve svém usnesení ze dne 25. března 2021 na stejné téma, v nichž se uvádí, že vytvoření jednotného evropského datového prostoru doprovázené rozvojem odvětvových datových prostorů a zaměření na společné normy má klíčový význam pro zajištění rychlé škálovatelnosti řešení v oblasti umělé inteligence v EU i mimo ni, jakož i pro zajištění otevřené strategické autonomie a hospodářské prosperity EU; připomíná, že mezi dostupností vysoce kvalitních dat a rozvojem UI aplikací existuje těsná spojitost; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba v rámci EU zavést spolehlivé, spolehlivé a interoperabilní cloudové služby a řešení využívající decentralizovanou analýzu dat a hraniční architekturu; vyzývá Komisi, aby vyjasnila práva držitelů společně vytvořených neosobních údajů na přístup k těmto údajům, jejich využívání a sdílení; zdůrazňuje, že přístup k údajům musí být technicky možný, a to i prostřednictvím interoperabilních standardizovaných rozhraní a interoperabilního softwaru; zdůrazňuje, že překážky bránící sdílení údajů způsobují pokles inovací a hospodářské soutěže a rozvoj oligopolních tržních struktur, u nichž hrozí, že vytvoří pro aplikace UI trvalý příbuzný trh (adjacent market);

148.

poukazuje na to, že klíčový význam má otevření datových sil a podpora přístupu badatelů a podniků v oblasti UI k datům, jak je uvedeno v usnesení EP o evropské strategii v oblasti dat; zdůrazňuje, že nerovnováha na trhu způsobená tím, že soukromé společnosti rostoucí měrou omezují přístup k datům, zvyšuje překážky pro vstup na trh a brání širšímu přístupu k datům a jejich užívání, což dopadá zejména na startupy a badatele, kteří potřebují získat licence na data, aby mohli trénovat své algoritmy; zdůrazňuje, že je třeba zajistit požadovanou právní jistotu a interoperabilní technickou infrastrukturu a zároveň motivovat držitele dat v Evropě, aby dali k dispozici velké množství nevyužitých údajů; soudí, že jedním z nástrojů k dosažení tohoto cíle může být dobrovolné sdílení údajů mezi podniky na základě vyvážených smluvních ujednání; konstatuje však, že z důvodu rozdílů ve vyjednávací síle nebo v odborných znalostech smluvní ujednání B2B nutně nezaručují odpovídající přístup MSP k údajům; zdůrazňuje, že trhy s otevřenými daty usnadňují sdílení dat, neboť pomáhají společnostem a výzkumným pracovníkům v oblasti umělé inteligence získávat nebo udělovat licence na data od těch subjektů, které chtějí na těchto trzích data zpřístupnit, tj. data zahrnující datové katalogy a umožňující držitelům dat a uživatelům vyjednávat o transakcích v oblasti sdílení dat; vítá v této souvislosti pravidla pro interoperabilní služby zprostředkování dat, kterou poskytuje akt o správě dat;

149.

vítá iniciativy evropské cloudové federace, jako je Evropská aliance pro průmyslová data, edge a cloud a projekt GAIA-X, jejichž cílem je rozvíjet sjednocenou datovou infrastrukturu a vytvořit ekosystém, který umožní škálovatelnost, interoperabilitu a sebeurčení poskytovatelů údajů; konstatuje, že soubor pravidel EU v oblasti cloud computingu, který je kompilací stávajících právních předpisů a samoregulačních iniciativ, by rovněž pomohl převést společné zásady a hodnoty EU do proveditelných procesů a kontrol pro odborníky z praxe;

150.

doporučuje, aby byla dále zvyšována interoperabilita údajů a aby byly zavedeny společné normy s cílem usnadnit tok dat mezi různými počítačovými systémy a subjekty, zvýšit sdílení údajů mezi zeměmi a odvětvími a umožnit rozsáhlé vytváření vysoce kvalitních datových souborů; konstatuje, že při snaze o rychlejší sdílení dat může hrát důležitou úlohu i podpora otevřených standardů, softwaru s otevřeným zdrojovým kódem, licencí Creative Commons a otevřených API; zdůrazňuje, že pro usnadňování volného pohybu dat v evropské ekonomice založené na datech jsou důležité také společné evropské datové prostory;

151.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily důslednější dodržování spravedlivých smluvních podmínek v rámci pravidel hospodářské soutěže s cílem řešit nerovnováhy v tržní síle, aniž by byla neodůvodněně narušena smluvní svoboda, a dále je žádá, aby antitrustovým orgánů poskytly prostředky a zdrojů k tomu, aby mohly čelit tendencím k datové koncentraci; zdůrazňuje, že evropské datové prostory by společnostem umožnily užší vzájemnou spolupráci, a proto se domnívá, že podniky potřebují lepší pokyny a více právní jasnosti, pokud jde o právo hospodářské soutěže a spolupráci v oblasti sdílení a sdílení údajů; zdůrazňuje, že spolupráce v oblasti dat, mimo jiné pro účely trénování aplikací umělé inteligence nebo v odvětví internetu věcí, nesmí za žádných okolností usnadňovat vytváření kartelů ani vytvářet překážky pro nové účastníky na trhu; zdůrazňuje, že je důležité vyjasnit smluvní práva vývojářů umělé inteligence a společností, které přispívají k vytváření dat prostřednictvím algoritmů nebo zařízení připojených k internetu věcí, a zejména práva na přístup k údajům a přenositelnost údajů, práva vyzvat jiný subjekt, aby přestal používat určité údaje, a práva na opravu či vymazání dat;

152.

vyzývá členské státy, aby ve vztahu k údajům uchovávaným státem urychleně provedly směrnici o otevřených datech (39) a řádně uplatňovaly akt o správě dat a aby v ideálním případě bezplatně zpřístupňovaly datové soubory s vysokou hodnotou a poskytovaly je ve strojově čitelných formátech a interoperabilních rozhraních pro programování API; zdůrazňuje, že tato iniciativa by snížila náklady veřejných orgánů na šíření a opakované použití jejich údajů a pomohla by výzkumným pracovníkům a společnostem v EU výrazně zlepšit jejich digitální technologie v oblastech, jako je umělá inteligence;

153.

vyzývá k jednotnému uplatňování GDPR v celé EU cestou účinného a rychlého uplatnění mechanismu jednotnosti a sladěním rozdílných vnitrostátních různých vnitrostátních výkladů této právní úpravy; soudí, že orgány pro ochranu údajů potřebují lepší prostředky pro výkon svých pravomocí, mimo jiné technické a odborné znalosti;

154.

bere na vědomí praktické pokyny k zpracování smíšených datových souborů, které Komise vydala v roce 2019; poukazuje na to, že vzhledem nejistotě ohledně toho, zda jsou údaje dostatečně anonymizovány, je pro výzkumné pracovníky a společnosti zabývající se umělou inteligencí často nejlepší možností datové soubory nesdílet;

155.

domnívá se, že stanovisko 05/2014 pracovní skupiny pro ochranu údajů zřízené podle článku 29 ze dne 10. dubna 2014 o technikách anonymizace představuje užitečný přehled, který by mohl být dále rozvíjen; vyzývá Evropský sbor pro ochranu údajů (EDPB), aby přijal pokyny vycházející z konkrétních možností použití a relevantní situací pro různé typy správců a zpracovatelů údajů a pro různé situace zpracování, včetně kontrolního seznamu se všemi požadavky, které musí být splněny, aby údaje byly dostatečně anonymizovány; konstatuje však, že techniky anonymizace nejsou v současné době schopny zaručit plnou a úplnou ochranu soukromí, jak ukazují pokusy, v nichž moderní systémy umělé inteligence dokáží osobu znovu identifikovat;

156.

žádá EDPB, aby vydal více pokynů pro výzkumné pracovníky a společnosti v oblastech, jako je umělá inteligence, pokud jde o to, jak účinně zpracovávat osobní údaje mimo EU způsobem, který by byl v souladu s GDPR;

157.

navrhuje proto, aby bylo financováno více výzkumu v oblasti standardizace metody „soukromí již od návrhu“ a aby byla podporována kryptografická řešení a strojové učení, které chrání soukromí, neboť je zásadní zajistit, aby bylo možné používat vysoce kvalitní data k trénování algoritmů a plnění úkolů UI, aniž by došlo k narušení soukromí; konstatuje, že slibné jsou také datové trusty, certifikace vysoce rizikových aplikací, systémy pro správu osobních informací a používání syntetických dat;

158.

vybízí EU a její členské státy, aby využily nedávno vytvořený projekt OECD týkající se důvěryhodného přístupu státu k osobním údajům v držení soukromého sektoru jako referenční bod pro tvůrce politických opatření všude na světě ve snaze o hledání mezinárodních řešení a o sbližování právních předpisů týkajících se osvědčených postupů v této oblasti; v této souvislosti zdůrazňuje, že svobodný tok dat a metadat přes státní hranice je důležitým faktorem digitálních inovací v Evropě, ovšem musí být při něm plně dodržen unijní acquis v oblasti ochrany údajů; vyzývá proto Komisi, aby neukládala požadavky na lokalizaci údajů, pokud to není nutné z důvodu ochrany základních práva včetně ochrany údajů, s výjimkou omezených, přiměřených a řádně odůvodněných případů, kdy je taková politika v zájmu EU nebo je nezbytná pro dodržování našich vysokých evropských standardů;

159.

vyzývá Komisi, aby reagovala na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, které zneplatnilo štít EU-USA na ochranu soukromí, a aby přijala veškerá opatření k tomu, aby nové rozhodnutí o odpovídající ochraně týkající se USA bylo plně v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů, Listinou základních práv Evropské unie a všemi aspekty tohoto rozsudku, a aby zároveň zjednodušila transatlantické toky údajů; vyzývá Komisi, aby pokračovala v jednáních o přiměřenosti údajů s dalšími třetími zeměmi, neboť se jedná o nejlepší způsob, jak podpořit politiku EU v oblasti ochrany soukromí a umožnit mezinárodní výměnu údajů;

b)   Dokončení jednotného digitálního trhu

i.   NÁRODNÍ STRATEGIE UMĚLÉ INTELIGENCE

160.

vyzývá členské státy, aby přezkoumaly své národní strategie v oblasti UI, vypracované v souladu s „koordinovaným plánem pro umělou inteligenci“, neboť převážná většina z nich je neurčitá a postrádá jasné cíle, a to i pokud jde o digitální vzdělávání celé společnosti a pokročilé kvalifikace specialistů; doporučuje členským státům, aby formulovaly konkrétnější, kvantifikovatelnější a specifičtější opatření a zároveň se snažily vytvářet synergie;

161.

vyzývá Komisi, aby členským státům pomohla stanovit priority a co nejvíce sladit vnitrostátní strategie v oblasti umělé inteligence a regulační prostředí s cílem zajistit jednotný postup v celé EU; poukazuje na to, že ačkoli je rozmanitost vnitrostátních přístupů dobrým způsobem, jak stanovit osvědčené postupy, vývojáři a badatelé v oblasti UI by čelili velkým překážkám, pokud by měli v každém z 27 členských států podléhat odlišným provozním parametrům a regulačním povinnostem;

ii.   TRŽNÍ PŘEKÁŽKY

162.

vyzývá Komisi, aby pokračovala ve své snaze o odstraňování neodůvodněných překážek, které brání úplnému dokončení jednotného digitálního trhu, včetně územní diskriminace, neúplného vzájemného uznávání odborných kvalifikací, příliš zatěžujících postupů přístupu na trh, vysokých regulačních nákladů a nejednotných postupů posuzování shody, a aby se zabývala častým využíváním výjimek, které vedou k rozdílným pravidlům v různých členských státech; zdůrazňuje, že pro společnosti působící v přeshraničním prostředí jsou celounijní pravidla týkající se umělé inteligence na rozdíl od roztříštěného přístupu jednotlivých zemí vítaným vývojem, který pomůže podpořit vedoucí postavení Evropy ve vývoje a používání umělé inteligence;

163.

vyzývá Komisi, aby urychlila realizaci skutečné unie kapitálových trhů; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit přístup k finančním zdrojům, zejména pro malé a střední podniky, startupy a rychle se rozvíjející podniky;

164.

zdůrazňuje, že je třeba urychleně uzavřít jednání o všech projednávaných legislativních návrzích zaměřených na dokončení jednotného digitálního trhu;

165.

vyzývá Komisi, aby zajistila důsledné prosazování pravidel jednotného trhu;

166.

konstatuje, že nový legislativní rámec by měl být pečlivě aktualizován a sladěn s digitálními produkty a službami; navrhuje, aby byl kladen důraz na modernizaci a zjednodušení postupů pro dodržování předpisů, a to cestou zavedení digitálních alternativ ke stávajícím analogovým a papírovým prostředkům, neboť tyto digitální nástroje by společnostem umožnily používat například digitální označení CE a elektronické označování nebo poskytovat bezpečnostní pokyny v digitálním formátu;

167.

vybízí Komisi, aby podporovala offline podniky, které chtějí vstoupit na internet; vybízí k dalším informačním kampaním zaměřeným na malé a střední podniky a začínající podniky s ohledem na nové a budoucí právní předpisy EU v této oblasti, jakož i k intenzivnějšímu prosazování pravidel dozoru nad trhem v zájmu zvýšení důvěry evropských spotřebitelů;

iii.   ROVNÉ PODMÍNKY

168.

je přesvědčen, že je třeba reformovat stávající vnitrostátní a evropské rámce hospodářské soutěže a antimonopolní rámce, aby bylo možné lépe postihovat případy zneužívání tržní síly a algoritmické koluze v digitální ekonomice, např. pokud jde o shromažďování dat, a lépe čelit rizikům nově vznikajících monopolů, aniž by byly ohroženy inovace; vítá proto očekávané schválení aktu o digitálních trzích; žádá, aby byla zvláštní pozornost věnována potenciálním problémům v oblasti hospodářské soutěže v oblasti umělé inteligence;

169.

konstatuje, že tato reforma by měla posílit empirický přístup a více zohlednit hodnotu údajů a síťové účinky, zavést jasná pravidla pro platformy s dominantním postavením na trhu a zvýšit právní jistotu pro spolupráci v digitální ekonomice;

170.

v této souvislosti konstatuje, že Komise by měla zdokonalit své postupy pro vymezení trhů, aby bylo možné trhy definovat přesněji a v souladu s moderními tržními podmínkami v digitálním odvětví definovala trhy a přitom prováděla dynamickou analýzu a z dlouhodobého hlediska posuzovala existenci konkurenčních tlaků;

171.

vyzývá Komisi a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, aby zvýšily své úsilí o průběžné monitorování digitálních trhů, a identifikovaly tak konkurenční omezení a překážky v oblasti hospodářské soutěže a následně častěji ukládaly nápravná opatření společnostem, které zneužívají své dominantní postavení nebo se chovají v rozporu s pravidly hospodářské soutěže;

172.

vyzývá členské státy, aby podstatně zvýšily financování a technickou kapacitu orgánů pro hospodářskou soutěž s cílem zajistit účinné a rychlé prosazování pravidel hospodářské soutěže v rychle se rozvíjející a složité digitální ekonomice; zdůrazňuje, že orgány pro hospodářskou soutěž by měly rychleji řešit případy zneužívání dominantního postavení a v případě potřeby uplatňovat předběžná opatření v zájmu zachování a rozvoje spravedlivé soutěže a současně zaručit pro podniky opravné prostředky;

c)   Zelená digitální infrastruktura

i.   PŘIPOJENÍ A VÝPOČETNÍ VÝKON

173.

vyzývá Komisi, aby přijala opatření, kterými uskuteční svůj plán podnítit formou pobídek 75 % evropských podniků k tomu, aby do roku 2030 začaly využívat cloud computing, big data a UI s cílem udržet si celosvětovou konkurenceschopnost a zintenzivnit činnost v oblasti klimatické neutrality s cílem dosáhnout příslušných cílů do roku 2050; domnívá se, že vyčlenění 2,07 miliardy EUR na financování digitální infrastruktury v rámci Nástroje pro propojení Evropy je nedostatečné;

174.

zdůrazňuje, že posun v objemu a zpracování údajů pro UI rovněž vyžaduje vývoj a zavádění nových technologií zpracování údajů, které budou zahrnovat i ty nejšpičkovější technologie, a že je proto nutné opustit centralizované modely infrastruktury založené na cloud computingu a směřovat k decentralizaci kapacit pro zpracování údajů; naléhavě vyzývá k posílení investic a výzkumu v oblasti distribuovaných počítačových klastrů, edge uzlů a digitálních mikrokontrolorů; konstatuje, že přechod k širokému využívání edgeových řešení může být náročnější na zdroje, neboť přínosy optimalizace sdružování se ztrácejí, a zdůrazňuje, poměr nákladů a přínosů edgeových infrastruktur z hlediska životního prostředí by měly být zkoumány na systémové úrovni v evropské strategii pro cloud computing, včetně optimalizace spotřeby energie spojené s umělou inteligencí;

175.

zdůrazňuje, že UI vyžaduje výkonný hardware, aby bylo možné používat sofistikované algoritmy, včetně vysoce výkonné a kvantové výpočetní techniky a internetu věcí; požaduje soustavné zvyšování cíleného veřejného a soukromého financování inovativních řešení ke snižování spotřeby energie, včetně softwarového ekodesignu; požaduje, aby byly na základě osvědčených postupů vypracovány normy pro měření, kolik zdrojů spotřebovává digitální infrastruktura na úrovni EU; je znepokojen celosvětovou krizí výroby mikroprocesorů a vítá proto návrh „čipového zákona“, který navrhuje Komise a jehož cílem je snížit současnou závislost EU na zahraničních dodavatelích; upozorňuje však na to, že by na trhu mohla v budoucnu vzniknout nadměrná kapacita, a doporučuje pečlivě zvážit celý investiční cyklus;

176.

zdůrazňuje, že pokud má infrastruktura pro UI dobře fungovat a být rychlá, musí jejím základem být férová a přitom bezpečná vysokorychlostní digitální konektivita, což vyžaduje, aby doku 2030 byly ve všech městských oblastech vybudovány sítě 5G, byl zaručen široký přístup k ultrarychlým širokopásmovým sítích, existovala politika přidělování rádiového spektra, která bude předvídatelná, bude podporovat dlouhodobé investice a nebude narušovat hospodářskou soutěž; vyzývá členské státy, aby pokračovaly v provádění souboru nástrojů 5G; žádá, aby v zájmu usnadnění zavádění sítí byla uvedena do praxe směrnice o snížení nákladů na širokopásmové připojení (40); vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadů 5G z hlediska udržitelnosti; zdůrazňuje, že Unie by měla mít komunikační strategii, která by čelila dezinformacím o sítích 5G; poukazuje na to, že široká a inkluzivní diskuse v konečném důsledku přispěje k vytvoření důvěry mezi občany, pokud jde o opatření směřující k trvalému rozvoji mobilních sítí;

177.

vyzývá Komisi, aby stanovila harmonogramy a finanční pobídky pro členské státy, města, regiony a průmysl a aby urychlila správní postupy týkající se schvalování sítí 5G; požaduje, aby regionům, kde budování sítě 5G nezajišťuje soukromý sektor, bylo poskytnuto více finančních prostředků, aby přístup k vysokorychlostnímu připojení mohly získat také odlehlé komunity a přispělo se k překlenutí digitální propasti; vyzývá k podpoře projektů širokopásmového připojení a konektivity v rámci víceletého finančního rámce s tím, že místní orgány by k těmto veřejným prostředkům měly mít snazší přístup, aby se zabránilo jejich nedostatečnému využívání;

178.

vyzývá Komisi, aby posoudila vzájemné vazby mezi umělou inteligencí a další vlnou digitální infrastruktury, což Evropě umožní převzít vedoucí úlohu v sítích nové generace (6G);

179.

vyzývá k vypracování jasné strategie pro budování optických sítí a zavádění širokopásmového připojení ve venkovských oblastech, což je klíčové i pro technologie náročné na data, jako je UI; vyzývá v této souvislosti k tomu, aby Evropská investiční banka více podporovala projekty konektivity ve venkovských oblastech;

180.

zdůrazňuje, že pro budování sítí a jejich rychlý rozvoj v zájmu dosažení cílů Digitálního kompasu jsou zapotřebí dohody o sdílení infrastruktury, které mají rovněž klíčový význam pro podporu udržitelnosti a snižování spotřeby energie; zdůrazňuje však, že toto úsilí je stále na počátku a musí být dále rozšířeno;

ii.   UDRŽITELNOST

181.

žádá EU, aby se postavila do čela snah o to, aby zelená digitální infrastruktura byla do roku 2030 klimaticky neutrální a energeticky účinná v souladu s cíli Pařížské dohody a byla začleněna do politického programu Zelené dohody pro Evropu, a to i cestou posuzování environmentálního dopadu rozsáhlého zavádění systémů UI s ohledem na zvýšení energetické potřeby vývoje a provozu těchto technologií; vyzývá ke koordinovanému a mnohostrannému globálnímu jednání, které povede k využívání UI v boji proti změně klimatu, zhoršování životního prostředí a ztrátě biologické rozmanitosti;

182.

vyzývá k využívání umělé inteligence ke sledování spotřeby energie v obcích a k vypracování opatření v oblasti energetické účinnosti;

183.

uznává povahu některých rozsáhlých aplikací umělé inteligence náročných na data a zdroje a jejich příslušné dopady na životní prostředí; připomíná, že má-li být evropská umělá inteligence udržitelná a environmentálně odpovědná, měly by být systémy umělé inteligence utvářeny, vyvíjeny a zaváděny s ohledem na dosažení ekologické transformace, klimatické neutrality a oběhového hospodářství;

184.

vyzývá Komisi, aby podněcovala využívání energeticky účinných datových center, která mohou podpořit uhlíkovou neutralitu;

185.

zdůrazňuje, že stávající nedostatečné sdílení informací ze strany datových center brání přijetí odpovídajících veřejných opatření a získání komparativního přehledu o vlivu datových center na životní prostředí; vyzývá ke značnému zvýšení počtu posouzení dopadu na životní prostředí prováděných při vývoji umělé inteligence; vyzývá k vypracování požadavků s cílem zajistit, aby byly k dispozici vhodné důkazy pro měření environmentální stopy rozsáhlých aplikací umělé inteligence; poukazuje na to, že jsou zapotřebí jasná pravidla a pokyny pro posuzování dopadů umělé inteligence na životní prostředí, a to včetně posuzování životního cyklu na základě více kritérií; požaduje otevřený přístup ke klíčovým environmentálním ukazatelům výkonnosti datových center, vypracování standardů EU a vytvoření značek EU pro zelený cloud computing;

186.

požaduje plán oběhového hospodářství pro digitální technologie a umělou inteligenci a zdůrazňuje, že EU by měla zajistit silný recyklační řetězec IKT;

187.

doporučuje podporovat využívání řešení založených na umělé inteligenci, v souladu se souběžnou ekologickou a digitální transformací ve všech odvětvích s cílem koordinovat udržitelné standardy pro podniky a umožnit monitorování energetické účinnosti a shromažďování informací o emisích a životních cyklech výrobků;

188.

vyzývá Komisi, aby zahájila výběrová řízení a mise pro řešení v oblasti umělé inteligence, která budou řešit konkrétní problémy v oblasti životního prostředí, a aby tuto složku posílila v rámci programů Horizont Evropa a Digitální Evropa; připomíná, že projekty týkající se potenciálu umělé inteligence při řešení otázek životního prostředí by měly být prováděny na základě odpovědného a etického výzkumu a inovací;

189.

vyzývá Komisi, aby vypracovala environmentální kritéria a podmínila přidělování rozpočtu EU, financování a zadávání veřejných zakázek na umělou inteligenci jejich environmentální výkonností;

190.

vyzývá Komisi, aby podporovala inteligentní města, zahrnující inteligentní budovy, inteligentní sítě, propojené automobily, platformy mobility, veřejné služby a logistiku; podporuje vytvoření společného souboru osvědčených postupů pro projekty a aplikace; zdůrazňuje, že inteligentní města vyžadují dobrou spolupráci mezi státem a místní samosprávou a také mezi jejich agenturami a soukromými subjekty;

191.

zdůrazňuje, že je třeba definovat zásady, které zajistí, aby příslušné údaje o klimatu a udržitelnosti mohly být začleněny do vytváření nových datových prostorů týkajících se udržitelnosti;

192.

vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy a soukromým sektorem při zřizování a podpoře zkušebních zařízení, kde mohou být aplikace umělé inteligence testovány z hlediska udržitelnosti, a aby poskytovala poradenství ohledně toho, jak zlepšit environmentální stopu těchto aplikací; vybízí k přizpůsobení stávajících zkušebních zařízení tak, aby se zaměřovala na případy použití v oběhové výrobě;

193.

vyzývá Komisi, aby podporovala soudržnou udržitelnou dopravní infrastrukturu, která využívá umělou inteligenci ke zvýšení účinnosti, snížení znečištění a podpoře přizpůsobivosti potřebám uživatelů;

d)   Ekosystém excelence

i.   TALENTY

194.

vyzývá Komisi, aby vytvořila rámec pro individuální dovednosti v oblasti UI, který bude vycházet z rámce digitálních kompetencí, občanům, pracovníkům a podnikům poskytne relevantní možnosti odborné přípravy a učení v oblasti UI a zlepší sdílení znalostí, osvědčených postupů a zvýší mediální a datovou gramotnost mezi organizacemi a podniky na úrovni EU i jejích členských států; žádá Komisi, aby rychle vytvořila takovýto rámec kompetencí s využitím stávajících vzdělávacích programů v oblasti umělé inteligence; doporučuje, aby byl zřízen evropský prostor pro shromažďování údajů o dovednostech v oblasti UI, který by ve všech členských státech podporoval evropskou odbornou přípravu týkající se těchto dovedností na odvětvové a regionální úrovni; zdůrazňuje, že získávání a výuka digitálních dovedností a dovedností v oblasti umělé inteligence musí být přístupné všem, zejména ženám a zranitelným skupinám; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly bezplatné online kurzy, které zlepšují základní odbornou přípravu v oblasti UI;

195.

naléhavě vyzývá k investicím do výzkumu ve snaze lépe pochopit strukturální trendy na pracovním trhu související s umělou inteligencí, včetně toho, jaké dovednosti jsou více požadované nebo v budoucnu mohou být nedostatkové, a zohlednit to v programech rekvalifikace zaměstnanců;

196.

se znepokojením bere na vědomí nedostatek cílených a systematických opatření v oblasti odborného vzdělávání dospělých; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvářely politiky zahrnující vhodné investice do rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovní síly, a také informovaly občany o tom, jak fungují algoritmy a jaký mají dopad na jejich každodenní život; vyzývá k tomu, aby byla věnována zvláštní pozornost osobám, které přišly o práci nebo u nichž v důsledku digitální transformace hrozí, že o ni přijdou, s cílem připravit je na práci s technologiemi souvisejícími s umělou inteligencí a IKT; vyzývá Komisi, aby podněcovala mnohostranná partnerství v oblasti dovedností a investovala do nich s cílem vyzkoušet osvědčené postupy; doporučuje sledovat vytváření kvalitních pracovních míst souvisejících s umělou inteligencí v EU;

197.

zdůrazňuje, že stávající digitální propast lze odstranit pouze cílenými a inkluzivními opatřeními zaměřenými na ženy i starší osoby, a vyzývá proto k významným investicím do cílených opatření zaměřených na zvyšování kvalifikace a vzdělávání s cílem tyto digitální rozdíly odstranit; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly kulturu rovného postavení mužů a žen a pracovních podmínek v tomto ohledu;

198.

vyzývá Komisi, aby prosazovala rovnost žen a mužů ve společnostech zabývajících se činnostmi souvisejícími s umělou inteligencí a IKT, a to i prostřednictvím financování projektů vedených ženami v digitálním odvětví, a aby podporovala minimální počet výzkumných pracovnic účastnících se výběrových řízení na financování výzkumu v oblasti umělé inteligence a IKT;

199.

zdůrazňuje, že je třeba řešit nedostatek talentů zajištěním růstu, atraktivity a udržení špičkových talentů; naléhavě vyzývá Komisi, aby splnila svůj cíl, kterým je zaměstnávat v EU 20 milionů odborníků na IKT; zdůrazňuje, že má-li si EU udržet špičkové talenty v oblasti umělé inteligence a zabránit odlivu mozků, musí umožnit konkurenceschopné platy, lepší pracovní podmínky, přeshraniční spolupráci a konkurenceschopnou infrastrukturu;

200.

zdůrazňuje přidanou hodnotu zjednodušeného a racionalizovaného rámce Unie pro přilákání mezinárodních talentů v odvětví technologií s cílem umožnit tok talentů a mobilitu v rámci EU a ze zahraničí, zlepšit přístup mezinárodních talentů na trh práce Unie a přilákat velmi žádané pracovníky a studenty; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí nové inovativní nástroje a právní předpisy, které pomohou propojit zaměstnavatele s potenciálními pracovníky v oblasti IKT, řešit nedostatky na trhu práce a usnadnit uznávání mezinárodních kvalifikací a dovedností; doporučuje, aby byl vytvořen fond talentů EU a platforma pro párování, která by sloužila jako jednotné kontaktní místo pro mezinárodní talenty, kteří se chtějí ucházet o práci v EU, a pro zaměstnavatele, kteří hledají potenciální zaměstnance v zahraničí; vyzývá Komisi, aby rozšířila rozsah působnosti modré karty EU s cílem zajistit, aby Evropa zůstala otevřená globálním talentům;

201.

vyzývá Komisi, aby řešila zvýšenou poptávku po práci na dálku přes hranice členských států s cílem umožnit zaměstnancům EU a mezinárodním pracovníkům pracovat na dálku v jiném členském státě, než ve kterém mají bydliště; v této souvislosti doporučuje komplexní přezkum legislativních a dalších překážek pro práci na dálku a jejich řešení v následných legislativních návrzích;

202.

zdůrazňuje, že je třeba posílit soudržnost inovací mezi regiony a napříč členskými státy EU, jelikož talenty nejsou rozmístěny rovnoměrně;

203.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily náležitou ochranu práv a dobrých životních podmínek pracovníků, jako je nediskriminace, soukromí, autonomie a lidská důstojnost při používání umělé inteligence a algoritmického řízení, a to i pokud jde o nevhodné postupy sledování; zdůrazňuje, že pokud se používá UI v pracovním prostředí, musí být zaměstnavatelé transparentní, pokud jde o způsob jejího použití a její vliv na pracovní podmínky, a zdůrazňuje, že pracovníci by vždy měli být informování a konzultování předtím, než se začnou používat přístroje a postupy založené na UI; poukazuje na skutečnost, že algoritmy musí mít vždy lidský dohled a že jejich rozhodnutí musí být odpovědná, napadnutelná a případně vratná; domnívá se, že je třeba podporovat odbornou přípravu vývojářů algoritmů v etických, transparentních a protidiskriminačních otázkách;

204.

vyzývá k vypracování evropské strategie pro bezpečné používání umělé inteligence, pokud jde o děti, která by měla informovat dětí o interakci s UI s cílem chránit je před riziky a potenciální újmou;

205.

žádá členské státy, aby digitální dovednosti a gramotnost začlenily do základního vzdělávání a celoživotního učení; požaduje vysoce výkonný vzdělávací systém v oblasti umělé inteligence, který podporuje digitální gramotnost, dovednosti a digitální odolnost již od raného věku, počínaje primárním vzděláváním; zdůrazňuje, že rozvoj účinných osnov digitálního vzdělávání vyžaduje politickou vůli, dostatečné zdroje a vědecký výzkum; vyzývá Komisi, aby prosazovala zavedení kurzů v oblasti umělé inteligence a výpočetních kompetencí ve všech evropských školách, univerzitách a vzdělávacích institucích; zdůrazňuje, že tento rozvoj dovedností je potřebný jak ve vzdělávání dospělých, tak v základním nebo středním vzdělávání; požaduje komplexní a důslednou politickou iniciativu Komise a členských států v oblasti dovedností a vzdělávání v oblasti umělé inteligence na úrovni EU a také legislativní iniciativu týkající se umělé inteligence na pracovišti;

206.

upozorňuje na potřebu multidisciplinárních vysokoškolských osnov zaměřených na digitální dovednosti a dovednosti v oblasti umělé inteligence, a to i v oblasti zdraví, a mezioborových výzkumných středisek; domnívá se, že by měly být rovněž zdůrazněny cesty k dalšímu vzdělávání zaměřenému na umělou inteligenci (např. magisterské a doktorandské studium a studium na částečný úvazek);

207.

vyzývá členské státy, aby upřednostňovaly rozvoj inovativních výukových metod a osnov v oblasti STEM a programování, a zejména aby zvýšily kvalitu matematické a statistické analýzy s cílem porozumět algoritmům umělé inteligence; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly akademické obory STEM s cílem zvýšit počet studentů v těchto oborech; zdůrazňuje, že pro podporu digitálních dovedností budou mít zásadní význam i další obory, které interagují s obory STEM;

208.

vybízí členské státy, aby podporovaly účast žen ve studijních oborech a profesích v oblasti STEM, IKT a umělé inteligence pro dosažení rovnosti žen a mužů, a to i stanovením cíle pro účast výzkumných pracovnic v projektech v oblasti STEM a umělé inteligence;

209.

zdůrazňuje, že digitální vzdělávání by mělo rovněž zvyšovat povědomí o aspektech každodenního života, které mohou být potenciálně ovlivněny strojovým učením, včetně doporučovacích nástrojů, cílené reklamy, algoritmů sociálních médií a tzv. deep fakes; zdůrazňuje, že digitální odolnost vyžaduje další mediální vzdělávání, které pomůže zasadit nové digitální dovednosti a dovednosti související s umělou inteligencí do kontextu, a proto požaduje podporu nových i již existujících přístupných kurzů gramotnosti týkající se UI pro všechny občany;

210.

vyzývá k přijetí opatření, která zajistí, aby každé vzdělávací zařízení mělo širokopásmový přístup a silnou infrastrukturu pro digitální učení; zdůrazňuje, že evropským univerzitám a jejich sítím je třeba poskytnout odpovídající výpočetní zdroje potřebné pro výcvik modelů umělé inteligence, které jsou stále dražší; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby učitelé měli nezbytné dovednosti a nástroje v oblasti umělé inteligence; vyzývá k většímu zaměření na technickou přípravu učitelů a rozvoj inovativních výukových a učebních nástrojů;

211.

požaduje investice do iniciativ zaměřených na dovednosti mladých lidí v oblasti programování s cílem podpořit dovednosti a vysoké kvalifikace mladých lidí v oblasti umělé inteligence, včetně akademií programování, programů letních škol a stipendií zaměřených na umělou inteligenci; je toho názoru, že stáže EU v oblasti digitálních příležitostí by měly být dále rozšířeny na odborné vzdělávání;

ii.   VÝZKUM

212.

vyzývá EU, aby zvýšila investice do výzkumu klíčových technologií umělé inteligenci a jiných, jako je robotika, kvantová výpočetní technika, mikroelektronika, internet věcí, nanotechnologie a 3D tisk; vyzývá Komisi, aby vypracovala a udržovala evropský strategický plán výzkumu pro umělou inteligenci, který se bude věnovat významným interdisciplinárním problémům, k jejichž řešení může přispět UI; zdůrazňuje, že investice by měly být zaměřeny na využívání případů, které pravděpodobně povedou ke zvýšení udržitelných řešení, blahobytu a začlenění do společnosti;

213.

vybízí všechny členské státy, aby věnovaly větší část svého HDP na výzkum digitálních technologií; naléhavě vyzývá k dalšímu posílení programu Horizont Evropa, zejména pokud jde o partnerství v oblasti UI, dat a robotiky a Evropskou radu pro inovace; naléhavě vyzývá k rozšíření programu Digitální Evropa a domnívá se, že jeho přidělené finanční prostředky ve výši 7,6 miliard EUR je třeba navýšit;

214.

zdůrazňuje, že je třeba upřednostnit výzkum na úrovni EU v oblasti umělé inteligence; vyzývá Komisi k zjednodušení struktury financování výzkumu, včetně požadavků a postupů pro podávání žádostí o granty; zdůrazňuje, že v zájmu podpory dlouhodobého plánování je třeba s využitím evropského plánu výzkumu UI zlepšit kvalitu a konzistentnost přezkumů návrhů a zvýšit předvídatelnost nástrojů financování a jejich načasování; vyzývá Komisi, aby financovala větší počet aplikací v oblasti umělé inteligence díky kombinování různých nástrojů, jako je Evropská rada pro výzkum, akce „Marie Curie“, Evropská rada pro inovace a Evropský inovační a technologický institut;

215.

vyzývá Komisi a členské státy, aby upřednostňovaly financování výzkumu umělé inteligence, který se zaměřuje na udržitelnou a sociálně odpovědnou umělou inteligenci, přispívající k hledání řešení, která chrání a podporují základní práva, a aby nefinancovaly programy, které nepřijatelně ohrožují tato práva, např. financování systémů hromadného sledování, bodování občanů a jiných systémů, které mohou potenciálně vést k negativním společenským dopadům, a technologií, které přispívají k poškozování životního prostředí;

216.

vybízí k vytvoření většího počtu učitelských míst v oboru UI na evropských univerzitách, zavedení odpovídajících platů v oblasti výzkumu UI a vynakládání většího objemu veřejných finančních prostředků, aby bylo možné náležitě vzdělávat a udržet si stávající a příští generaci výzkumných pracovníků a talentů a zabránit odlivu mozků; zdůrazňuje, že je třeba omezit byrokratické překážky pro univerzitní výzkumné pracovníky, pokud jde o přístup k finančním prostředkům, a vyzývá Komisi, aby poskytla nástroje k rozšíření digitální propojenosti univerzit v jednotlivých členských státech i mezi nimi; naléhavě vyzývá k vytvoření horizontálních sítí pro UI, které budou propojovat evropské univerzity, výzkumné instituce a soukromý sektor, a také specializovaných multidisciplinárních výzkumných středisek pro umělou inteligenci;

217.

doporučuje, aby univerzity posílily financování projektů aplikovaného výzkumu, v nichž jsou zohledněny dimenze umělé inteligence;

218.

vyzývá Komisi, aby zlepšila přenos znalostí mezi výzkumem umělé inteligence a veřejností tím, že vytvoří podnikatelské sítě a kontaktní místa s právníky a podnikatelskými konzultanty na univerzitách, zřídí občanské panely, vědecké a společenské platformy a zapojí veřejnost do přípravy výzkumných programů v oblasti umělé inteligence; zdůrazňuje význam, který má hladký přechod z akademického světa do průmyslu, a přidanou hodnotu blízkosti mezi těmito prostředími pro úspěšné a dynamické ekosystémy a průmyslová centra umělé inteligence;

219.

zdůrazňuje, že v EU je třeba urychlit přenos znalostí od výzkumu a vědy k aplikacím UI v průmyslu a veřejném sektoru; vítá vytvoření specializovaného partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti UI; vyzývá Komisi, aby zřídila evropská datová centra pro UI, na jejichž rozvoji se budou společně podílet průmysl a občanská společnost; zdůrazňuje význam zkušebních zařízení pro UI; zejména zmiňuje společný podnik pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku, společný podnik pro klíčové digitální technologie a společný podnik pro inteligentní sítě a systémy;

220.

požaduje zřízení majáků umělé inteligence v rámci programu Horizont Evropa, které budou vycházet ze stávajících a budoucích sítí regionálních středisek excelence v oblasti umělé inteligence, s cílem vybudovat alianci silných evropských výzkumných organizací, které budou sdílet společný plán na podporu excelence v základním a aplikovaném výzkumu, sladí vnitrostátní úsilí v oblasti umělé inteligence, podpoří inovace a investice, přilákají a udrží talenty v oblasti umělé inteligence v Evropě a vytvoří synergie a úspory z rozsahu; domnívá se, že koncepce majáku má potenciál přilákat nejlepší a nejbystřejší lidi ze zahraničí a přinést do Evropy značné soukromé investice;

221.

dodává, že majáky umělé inteligence, ve spolupráci s dalšími výzkumnými institucemi a průmyslem, by měly být dostatečně financovány; zdůrazňuje přínosy dobře udržovaných regulačních pískovišť pro testování produktů, služeb a přístupů umělé inteligence v kontrolovaném skutečném prostředí předtím, než jsou uvedeny na trh;

222.

poukazuje na to, že dalším důležitým krokem při budování ekosystému excelence v oblasti UI založeného na klastrech univerzit a průmyslu je určení evropských center pro digitální inovace (EDIH) v rámci programu Digitální Evropa; kritizuje však skutečnost, že kritéria pro označení EDIH jsou i nadále neurčitá, a proto se evropská centra pro digitální inovace v Evropě liší, pokud jde o jejich schopnosti a rozvoj, a že jejich součinnost s jinými digitálními centry, která určil Evropský inovační a technologický institut (EIT), a s centry určenými v rámci programu Horizont Evropa zůstává nejasná; navrhuje proto větší koordinaci, vynakládání úsilí a vytvoření souborného klastru decentralizovaných center UI, která budou vzájemně spolupracovat a která budou založena na celounijním rámci pro právní expertizu, data, financování a pobídky; vítá iniciativy Komise, jako je Startup Europe a Startup Europe Mediterranean, jejichž cílem je vytvořit sítě začínajících podniků v celé EU i mimo ni, a podpořit tak výměnu nápadů a příležitosti k podnikání a navazování kontaktů;

223.

navrhuje zvětšit rozsah a provést harmonizaci stávajících iniciativ, jako je Evropská laboratoř pro učení a inteligentní systémy a Konfederace laboratoří pro výzkum umělé inteligence v Evropě, a stěžejních projektů, jako je HumanE AI Network a AI4EU, s cílem podpořit ambiciózní, kooperativní a celounijní cíle a projekty v oblasti výzkumu a vývoje;

e)   Ekosystém důvěry

i.   SPOLEČNOST A UI

224.

navrhuje, aby EU a její členské státy kromě navrhované odborné přípravy v oblasti umělé inteligence vytvářely osvětové kampaně a v jejich rámci pořádaly i veřejné diskuse na místní úrovni, které by představovaly další způsob, jak oslovit a informovat občany a posílit je v jejich porozumění příležitostem, rizikům a společenskému, právnímu a etickému dopadu UI s cílem dále přispět k důvěryhodnosti umělé inteligence a k její demokratizaci; je přesvědčen, že by to spolu s vytvořením jasného a spolehlivého právního rámce pro umělou inteligenci zaměřenou na člověka a důvěryhodnou umělou inteligenci přispělo ke snížení obav občanů, které mohou být spojeny s rozsáhlým používáním umělé inteligence v Evropě;

225.

vyzývá EU k zajištění toho, aby rozvoj, rozšiřování a používání UI plně respektovaly demokratické zásady a základní práva a dodržovaly zákony způsobem, který je schopen bojovat proti mechanismům sledování a nezasahuje nepřijatelně do voleb ani nepřispívá k šíření dezinformací;

226.

zdůrazňuje, že vlády a podniky by měly používat a nakupovat pouze důvěryhodné systémy UI, které jsou vytvořeny tak, aby respektovaly práva pracovníků a podporovaly kvalitní vzdělávání a digitální gramotnost a nezvětšovaly rozdíly mezi pohlavími nebo nepřispívaly k diskriminaci tím, že brání rovným příležitostem pro všechny;

227.

podporuje úpravy právních předpisů na ochranu spotřebitele jako další způsob, jak vybudovat důvěru v UI, například tím, že spotřebitelé budou mít právo vědět, zda jsou v interakci s umělou inteligencí, což jim umožní trvat na lidském přezkumu rozhodnutí učiněných umělou inteligencí, a tím, že jim budou poskytnuty prostředky k boji proti komerčnímu sledování nebo personalizované tvorbě cen;

228.

zdůrazňuje, že zavádění určitých technologií umělé inteligence na pracovišti, jako jsou technologie využívající údaje pracovníků, by mělo probíhat po konzultaci se zástupci zaměstnanců a sociálními partnery; poukazuje na to, že pracovníci a jejich zástupci by měli mít možnost požadovat od zaměstnavatelů informace o tom, které údaje jsou shromažďovány, kde jsou tyto údaje uchovávány, o tom, jak jsou tyto údaje zpracovávány, a o zavedených zárukách na jejich ochranu;

229.

vyzývá EU k zajištění toho, aby systémy umělé inteligence odrážely její kulturní rozmanitost a mnohojazyčnost, která zabrání předpojatosti a diskriminaci; zdůrazňuje, že v zájmu řešení předpojatosti v oblasti UI je třeba podporovat rozmanitost v týmech, které vyvíjejí a provádějí konkrétní aplikace UI a posuzují jejich rizika; zdůrazňuje, že je třeba, aby k hodnocení algoritmů umělé inteligence byly používány údaje rozčleněné podle pohlaví a aby byla genderová analýza součástí všech posouzení rizik UI;

230.

zdůrazňuje význam neustálého výzkumu a monitorování dopadů UI na různé aspekty společnosti, jak na vnitrostátní, tak na unijní úrovni; navrhuje, aby byl v tomto směru zapojen Eurostat a další agentury EU;

231.

zdůrazňuje, že na základě výsledků monitorovacího systému by mohl být zvážen evropský fond pro transformaci, který by pomohl řešit například ztráty pracovních míst ve zranitelných odvětvích nebo regionech;

ii.   ELEKTRONICKÁ VEŘEJNÁ SPRÁVA (EGOVERNANCE)

232.

vyzývá členské státy, aby plnily Tallinské prohlášení o elektronické veřejné správě, zaměřily své služby na občany a zavedly mechanismy, které zajistí, aby na všech úrovních veřejné správy byly všem občanům poskytovány interoperabilní, personalizované, uživatelsky vstřícné, komplexní a hranicemi států neomezované digitální veřejné služby založené na UI; je toho názoru, že cílem by mělo být zajistit občanům v příštích pěti letech poskytování digitalizovaných služeb elektronické veřejné správy založené na UI, a přitom stále zajišťovat lidskou interakci; připomíná, že v tomto ohledu budou hrát klíčovou roli finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost a národní plány pro oživení a odolnost; vyzývá veřejné orgány, aby podporovaly a rozvíjely UI ve veřejném sektoru; vítá revizi nařízení eIDAS (41) a jeho úlohu při podpoře poskytování digitálních veřejných služeb; zdůrazňuje, že nikdo by neměl být opomenut a že by vždy měly být k dispozici i offline alternativy;

233.

vyzývá Komisi, aby obnovila akční plán „eGovernment“ a vytvořila synergie s programem Digitální Evropa na podporu orgánů veřejné správy při přijímání umělé inteligence v souladu s evropskou strategií pro software s otevřeným zdrojovým kódem;

234.

zdůrazňuje, že elektronická veřejná správa hraje významnou úlohu při rozvoji ekonomiky založené na datech a digitálních inovací na jednotném digitálním trhu; konstatuje, že spolupráce a sdílení osvědčených postupů mezi orgány veřejné správy a přes hranice jsou zásadní součástí zavádění elektronické veřejné správy v celé EU; vyzývá k zavedení standardizovaných a zjednodušených postupů veřejné správy pro účinnější výměny mezi členskými státy EU a všemi úrovněmi správy;

235.

konstatuje, že pro rozvoj vysoce kvalitních on-line služeb jsou zapotřebí kvalifikovaní odborníci; zdůrazňuje, že je třeba posílit vládní politiky v oblasti náboru zaměstnanců a odborné přípravy pro digitálně kvalifikované osoby se znalostmi v oblasti umělé inteligence;

236.

vyzývá k urychlení zavádění jednotné digitální brány a k podpoře rozvoje interoperabilních platforem, které nabízejí přeshraniční služby v EU, a zároveň k dodržování společných bezpečnostních norem ve všech členských státech; zdůrazňuje, že je třeba zvážit případné rozšíření služeb nad rámec jejich omezeného souboru, na nějž se v současnosti vztahuje nařízení (EU) 2018/1724 (42), kterým se zřizuje jednotná digitální brána;

237.

klade důraz na to, aby platformy pro veřejné konzultace orgánů EU a členských států zvýšily účast a přístup k digitálním informacím; doporučuje investovat do zlepšení použitelnosti a přístupnosti, jako je poskytování souhrnů a informací ve více jazycích, jakož i do specializovaného marketingu a cíleného informování platforem pro digitální zapojení veřejnosti;

238.

doporučuje zintenzivnit interaktivní a osobní dialogy s občany EU prostřednictvím konzultací s občany on-line, formátů dialogu se zúčastněnými stranami nebo digitálních funkcí pro připomínkování právních předpisů a iniciativ EU;

iii.   ELEKTRONICKÉ ZDRAVOTNICTVÍ (EHEALTH)

239.

vyzývá k tomu, aby ve zdravotnictví byla v souvislosti s UI uplatňována koncepce zaměřená na člověka a přístup založený na důkazech, přičemž důraz by měl být kladen na poskytování personalizované, nákladově efektivní a vysoce kvalitní zdravotní péče orientované na potřeby pacientů, vytvořené v úzké spolupráci se zdravotnickými pracovníky a pacienty, se zachováním lidského dohledu a rozhodování; naléhavě vyzývá k prioritnímu financování, vytyčení strategických cílů, podpoře spolupráce a přijímání aplikací UI v oblasti zdravotní péče jako kritického odvětví, v němž příležitosti nabízené umělou inteligencí mohou mít obrovský přínos pro zdraví a dobré životní podmínky občanů, pokud budou odpovídajícím způsobem řízena inherentní rizika;

240.

zdůrazňuje, že využívání umělé inteligence ve zdravotnických zařízeních by mělo být podporováno jako nástroj, který pomáhá zdravotnickým pracovníkům a snižuje jejich zátěž a umožňuje jim zaměřit se na jejich klinické úkoly, a nikoli k nahrazení zdravotnických pracovníků nebo jako nezávislý subjekt v rámci systémů zdravotní péče; zdůrazňuje, že je třeba zajistit takovou úroveň kvality, bezpečnosti a zabezpečení, která je srovnatelná s regulačním schvalovacím procesem u léčivých přípravků, očkovacích látek a zdravotnických prostředků; požaduje metodu podobnou klinickému hodnocení, kterou by se testovala přiměřenost a monitorovalo by se zavádění umělé inteligence v klinickém prostředí; domnívá se, že by bylo přínosné posoudit, které zdravotnické služby mohou být eticky a odpovědně automatizovány;

241.

domnívá se, že rovný přístup ke zdravotní péči jako princip by měl být rozšířen na aplikace umělé inteligence související se zdravím, včetně systémů pro zjišťování nemocí, zvládání chronických onemocnění, poskytování zdravotnických služeb a objevování léků; zdůrazňuje nutnost přijetí vhodných opatření k řešení rizik spojených se zdravím, pokud jde o digitální propast, algoritmickou předpojatost a diskriminaci, marginalizaci zranitelných osob nebo kulturních menšin, které mají omezený přístup ke zdravotní péči;

242.

připomíná postoj Parlamentu, že pojišťovnám nebo jakýmkoli jiným poskytovatelům služeb, kteří mají přístup k informacím uloženým v aplikacích elektronického zdravotnictví, by nemělo být povoleno používat tyto údaje za účelem diskriminace při stanovování cen;

243.

je přesvědčen, že stávající projekty a iniciativy EU, jako je EU pro zdraví, evropský prostor pro data z oblasti veřejného zdraví a evropská platforma pro registraci vzácných onemocnění, jsou kroky správným směrem, neboť umožňují členským státům sdílet zdroje, posilovat přínosnou spolupráci mezi zdravotnickými systémy a bezpečnou výměnu vysoce kvalitních údajů pro výzkum a inovace respektující soukromí;

244.

vyzývá k řádnému právnímu zakotvení a nastavení „rámce pro UI v oblasti zdraví“ na úrovni Unie; zdůrazňuje, že v důsledku rozvoje technologií umělé inteligence se řada úrovní rizika v průběhu času vyvíjí;

245.

zdůrazňuje, že je třeba poskytnout více pokynů ohledně zpracování zdravotních údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů, aby bylo možno využít plný potenciál umělé inteligence ve prospěch jednotlivců, a přitom respektovat základní práva; vyzývá Komisi, aby rychleji a lépe harmonizovala standardy upravující toto zpracování, včetně sdílení, anonymizace a interoperability, zdravotních údajů ve všech členských státech;

246.

vyzývá Komisi, aby podporovala začleňování etických pravidel ve všech fázích vývoje, navrhování a používání aplikací umělé inteligence; zdůrazňuje, že je třeba podporovat další výzkum metod a předpojatosti, které jsou součástí trénovaného systému umělé inteligence, aby se zabránilo neetickým a diskriminačním závěrům při uplatnění na data o lidském zdraví; doporučuje vytvořit kodex chování EU pro zpracovávání údajů o zdravotním stavu v plném souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů;

247.

vyzývá Komisi, aby zvážila iniciativu o neuroprávech s cílem chránit lidský mozek před zasahováním, manipulací a kontrolou ze strany neurotechnologií založených na umělé inteligenci; vybízí Komisi, aby na úrovni OSN prosazovala agendu neuropráv s cílem zahrnout neuropráva do Všeobecné deklarace lidských práv, a to konkrétně pokud jde o právo na identitu, svobodnou vůli, duševní soukromí, rovný přístup k pokroku v oblasti zlepšování funkčnosti mozku a ochranu před algoritmickou předpojatostí;

248.

žádá Komisi, aby zvážila právní rámec pro on-line lékařské konzultace;

249.

zdůrazňuje, že jsou zapotřebí opatření, která podporují rovný přístup ke zdravotní péči a zvyšují ochotu poskytovatelů zdravotní péče používat řešení založená na UI;

250.

vyzývá Komisi, aby podpořila vytvoření mechanismu spolupráce v tomto kontextu a fungování evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví s cílem podpořit sdílení údajů o zdravotním stavu a rozvoj elektronických zdravotních záznamů v souladu s platnými právními předpisy; naléhavě požaduje zlepšení kvality dostupných údajů pro každého občana EU umožněním řádného fungování digitálních nástrojů (např. na základě algoritmů pro samoučení nebo analýzy dat velkého objemu); doporučuje, aby údaje uložené v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů byly k dispozici pro další výzkum a také pro vývoj nových léků a personalizované léčby;

251.

zdůrazňuje, že digitální dovednosti a dovednosti v oblasti umělé inteligence musí být zahrnuty do vzdělávání zdravotnických pracovníků, stejně jako znalost právních předpisů EU pro ochranu údajů a nakládání s citlivými údaji, včetně podpory anonymizace údajů;

252.

požaduje pokyny týkající se použitelnosti rámců odpovědnosti a harmonizovaných schvalovacích režimů pro lékařské aplikace a léčivé přípravky založené na umělé inteligenci, které jsou vyvíjeny nebo testovány prostřednictvím umělé inteligence a strojového učení; zdůrazňuje, že při jakékoli budoucí regulační reformě by měly být řešeny škody způsobené nedostatečným přidělováním zdrojů nebo neposkytnutím péče prostřednictvím doporučovacích systémů založených na umělé inteligenci ve zdravotnictví; zdůrazňuje, že pro certifikaci a schvalování zdravotnických aplikací v souladu s odpovědnostními riziky jsou zapotřebí vhodné osvědčené postupy, normy a kritéria;

253.

vyzývá Komisi, aby poskytla a využívala prediktivní modely pandemie zaměřené na člověka, v jejichž rámci budou v reálném čase sdružovány různé datové soubory, které budou sloužit jako podklad pro rozhodování;

f)   Průmyslová strategie

i.   STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A INVESTICE

254.

je přesvědčen, že EU by měla postavit umělou inteligenci a ekonomiku založenou na datech do centra ambiciózní průmyslové strategie s cílem umožnit inovativním společnostem a podnikatelům, aby soutěžili o nejlepší technologické a podnikatelské inovace v Evropě a ve světě, upevnit otevřenou strategickou autonomii EU a zároveň stanovit spolehlivé právní, etické, technologické a bezpečnostní normy pro všechny systémy a složky umělé inteligence, které jsou určeny k použití na jednotném trhu EU;

255.

vybízí Komisi, aby využívala analýzu dat velkého objemu založenou na umělé inteligenci k tomu, aby pomáhala provádět zátěžové testy s cílem posoudit odolnost hodnotových řetězců a zmapovat oblasti závislosti;

256.

naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla komplexní analýzu silných a slabých stránek s cílem zjistit slabá místa, nalézt kritické oblasti a vysoce rizikové oblasti závislosti EU, určit realistické technické a ekonomické vyhlídky v souvislosti s umělou inteligencí a posoudit dopady ve všech odvětvích evropského průmyslu; zdůrazňuje, že Komise by za tímto účelem měla spolupracovat s příslušnými zúčastněnými stranami;

257.

navrhuje, aby EU a základě této analýzy formulovala a přijala dlouhodobou strategii v odvětví umělé inteligence s jasnou vizí pro následujících deset let, která bude pokračováním digitálního kompasu; vysvětluje, že tato strategie by měla být doplněna monitorovacím systémem s klíčovými ukazateli výkonnosti a každoročními aktualizacemi; zdůrazňuje však, že je třeba konsolidovat a zefektivnit obrovský počet jednotlivých iniciativ, které Komise zahájila na podporu odvětví umělé inteligence EU, a poté je začlenit do této nové strategie pro odvětví umělé inteligence;

258.

vyzývá Komisi, aby zvážila, jak by bylo možné celkovou průmyslovou strategii doplnit cílenými veřejnými investicemi; zdůrazňuje však, že přílišné využívání necílených programů investic do složitých technologií může v některých případech vést k riziku narušení účinného rozložení kapitálu a k promarněným investicím; v této souvislosti zdůrazňuje, že posílení postavení podniků, podnikatelů a výzkumných pracovníků, aby mohli vyvíjet a uvádět na trh technologická řešení v oblasti umělé inteligence založená na soukromém podnikání, je ústřední součástí průmyslové strategie EU, a to mimo jiné prosazováním rovných podmínek a dokončením jednotného digitálního trhu a unie kapitálových trhů; navrhuje, aby byl usnadněn přístup k financování, zejména k nástrojům rizikového financování, a to především v případě financování v rané fázi; domnívá se, že podíl zdrojů vyčleněných na umělou inteligenci v rámci programů InvestEU a Digitální Evropa by měl být přezkoumán a případně výrazně navýšen;

259.

zdůrazňuje, že je potřeba urychleně provést nedávno přijatý rámec EU pro prověřování přímých zahraničních investic (43) a nedávno zrevidované nařízení o režimu EU pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití (44); konstatuje, že umělá inteligence, stejně jako robotika a jiná digitální infrastruktura, by se měly pokládat za kritické odvětví; konstatuje, že ochrana práv duševního vlastnictví a odliv kritických technologií by měly podléhat mnohem důkladnějšímu vymáhání;

260.

zdůrazňuje, že je zásadní, aby se Evropa vybavila odpovídající digitální infrastrukturou; vítá iniciativy, jako je evropská iniciativa pro procesory, nově navržený akt o čipech a společný podnik pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku;

ii.   MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY A ZAČÍNAJÍCÍ PODNIKY

261.

navrhuje, aby byla začínajícím podnikům v oblasti umělé inteligence poskytována podpora na úrovni EU a vlád, a to prostřednictvím přístupu k soukromému kapitálu a kvalifikovaným zaměstnancům, schopnosti pořizovat vysoce kvalitní datové soubory pro trénování algoritmů a schopnosti rozšiřovat svou činnost přes hranice členských států; dále zdůrazňuje, že velmi účinným nástrojem veřejné politiky na podporu ekonomiky začínajících podniků je účinné prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže s cílem zabránit zneužívání dominantní tržní síly a bojovat proti překážkám vstupu na trh; v této souvislosti zdůrazňuje, že EU by měla vyvinout větší úsilí a nabídnout malým a středním podnikům a začínajícím podnikům možnosti a služby v oblasti rozvoje; domnívá se, že to by mohlo také zahrnovat zavedení systému vzájemné podpory, který by propojoval zkušené podniky zaměřené na umělou inteligenci s menšími podniky, které chtějí tuto technologii zavést; zdůrazňuje, že skutečnost, že začínající podniky a podnikatelé si nemohou dovolit rozsáhlé právní týmy, často představuje překážku jejich vstupu do složitého regulačního prostředí; zdůrazňuje, že je třeba, aby malé a střední podniky měly přístup ke konkrétní právní a technické podpoře; zdůrazňuje rovněž, že je třeba podporovat partnerství, v jejichž rámci by mohly společnosti založené na umělé inteligenci a subjekty vstupující na trh spolupracovat; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytovaly lepší poradenství a konkrétnější podporu prostřednictvím sítí, digitálních uzlů, školitelů v oblasti UI, odborného vedení podniků, návštěv na místě a právních poraden; zdůrazňuje význam výměnných programů, jako je Erasmus pro mladé podnikatele, a podtrhuje, že by měly být dále rozvíjeny a podporovány;

262.

navrhuje snížit administrativní zátěž malých a středních podniků a začínajících podniků působících v oblasti umělé inteligence, například zefektivněním povinností v oblasti podávání zpráv, informací nebo dokumentace a poskytnutím pokynů týkajících se společných norem občanského práva procesního, které by měly být přijaty na vnitrostátní úrovni; žádá, aby byla urychleně provedena jednotná digitální brána za účelem zřízení jednotného internetového portálu EU v různých jazycích, který by obsahoval informace o všech nezbytných postupech a formalitách pro působení v jiné zemi EU; zdůrazňuje, že všechna jednotná kontaktní místa zřízená na vnitrostátní úrovni by měla být snadno přístupná prostřednictvím jednotné digitální brány a měla by poskytovat informace a nabízet administrativní služby v členských státech, a to i pokud jde o předpisy týkající se DPH a informace o požadavcích na poskytování služeb, v přístupném jazyce a v plné dostupnosti, včetně vyškolených pracovníků asistenční služby, kteří poskytují účinnou a uživatelsky přívětivou podporu;

263.

konstatuje, že mezi možné způsoby, jak EU a její členské státy mohou podporovat malé a střední podniky a začínající podniky, patří: daňové úlevy za účelem hloubkového výzkumu, lepší přístup k počítačovým kapacitám a kvalitním datovým souborům, podpora průzkumu nových technologií a vzdělávání, odborné přípravy a rekvalifikace zaměstnanců v oblasti UI;

264.

zdůrazňuje, že malé a střední podniky a začínající podniky působící v oblasti umělé inteligence potřebují lepší přístup k veřejným zakázkám; naléhavě vyzývá Komisi, aby přepracovala postupy podávání žádostí o účast ve veřejných nabídkových řízeních a o financování z programů EU s cílem dát začínajícím podnikům a malým a středním podnikům spravedlivou příležitost získat projekty v rámci veřejných zakázek a granty na výzkum a vývoj; připomíná v tomto ohledu úspěšné programy GovTech, které podpořily zapojení malých podniků do veřejných zakázek v digitální oblasti; zdůrazňuje, že by měly být propagovány také režimy akciových opcí pro začínající podniky působící v oblasti umělé inteligence v celé Evropě;

iii.   MEZINÁRODNÍ SCÉNA

265.

poukazuje na to, že EU by měla jít příkladem a vytvořit silnou mezinárodní technologickou alianci založenou na základních hodnotách, která bude spolupracovat s podobně smýšlejícími partnery s cílem zavést společné regulační normy, využívat osvědčených postupů v oblasti UI, práv na ochranu soukromí, datových toků a pravidel hospodářské soutěže a odstranit strategická slabá místa na základě vzájemného sdílení silných stránek a slučování zdrojů v oblastech, kde je to vzájemně prospěšné; zdůrazňuje, že EU by měla rovněž na příslušných mnohostranných a dvoustranných fórech, například v rámci systému OSN, OECD, Rady Evropy, Světové obchodní organizace, Světového ekonomického fóra a skupiny G20, aktivně podporovat prohloubenou mezinárodní spolupráci v oblasti etické a důvěryhodné umělé inteligence zaměřené na člověka; vítá zejména zřízení Rady EU–USA pro obchod a technologie, která uvádí spolupráci v oblasti norem umělé inteligence jako svou klíčovou prioritu a uvádí, že vzhledem ke svému strategickému potenciálu musí být posílena meziparlamentním rozměrem, do něhož by byl zapojen Evropský parlament a Kongres USA;

266.

navrhuje, aby byla rovněž zřízena zvláštní transatlantická pracovní skupina pro umělou inteligenci, jejímiž členy budou zástupci vlád, normalizačních organizací, soukromého sektoru a občanské společnosti a která bude pracovat na společných normách a etických pokynech pro umělou inteligenci; navrhuje zřídit dlouhodobou platformu pro výměnu informací o umělé inteligenci a dalších důležitých digitálních a obchodních otázkách, která bude vycházet ze stávající Rady pro obchod a technologie, společně s dalšími podobně smýšlejícími partnery;

267.

zdůrazňuje, že EU by měla prosazovat sociálně odpovědné a etické využívání umělé inteligence a spolupracovat s mezinárodními normalizačními organizacemi na dalším zlepšování norem v oblasti etiky, bezpečnosti, spolehlivosti, interoperability a zabezpečení; vítá nedávné normalizační iniciativy, které zahájily subjekty, jako je společný technický výbor Mezinárodní organizace pro normalizaci a Mezinárodní elektrotechnická komise, jejichž cílem je celosvětově harmonizovat rozdílné kodexy umělé inteligence; kromě toho zdůrazňuje, že Evropa by měla prosazovat a rozvíjet normy, a to i v oblastech inteligentní výroby, internetu věcí, robotiky a analýzy dat; navrhuje poskytovat lepší podporu akademickým pracovníkům, občanské společnosti a malým a středním podnikům, aby se účastnili normalizačních fór;

268.

podporuje iniciativu Světové obchodní organizace v oblasti elektronického obchodu, jejímž cílem je vytvořit inkluzivní, kvalitní, komerčně smysluplnou, fakticky podloženou a cílenou strategii, která by lépe řešila překážky digitálního obchodu; zdůrazňuje, že dohoda by měla rovněž odrážet zásady řádné správy věcí veřejných a poskytnout vládám možnost bojovat proti digitálnímu protekcionismu a zároveň chránit a podporovat důvěru spotřebitelů a vytvářet skutečnou hodnotu pro globální ekonomiku;

269.

navrhuje, aby se Komise i nadále zabývala neopodstatněnými obchodními překážkami, zejména necelními překážkami nebo omezeními přístupu na trh, kterým čelí evropské společnosti působící v odvětví UI ve třetích zemích; zdůrazňuje, že k utváření mezinárodní diskuze o umělé inteligenci a k prosazování evropských etických zásad v této oblasti by měla být využívána i obchodní a rozvojová politika a politika sousedství;

g)   Bezpečnost

i.   UMĚLÁ INTELIGENCE A VYMÁHÁNÍ PRÁVA

270.

zdůrazňuje, že je důležité, aby donucovací orgány byly schopny identifikovat trestnou činnost podporovanou technologií umělé inteligence a bojovat proti ní;

271.

zdůrazňuje, že při zneužití umělé inteligence při prosazování práva může dojít k újmě, včetně automatizované diskriminace a nezákonného zacházení s občany, zatímco prostředky nápravy jsou nedostatečné; naléhavě vyzývá členské státy, aby uplatňovaly smysluplné požadavky na lidský dohled a zaručily těm, kteří podléhají rozhodnutím přijatým umělou inteligencí, prostředky nápravy;

272.

navrhuje, aby se EU podílela na právně nevynutitelných přístupech, které zavedl Výzkumný institut OSN pro otázky meziregionálního zločinu a trestní spravedlnosti, jenž vyvinul funkční nástroje UI a zahájil partnerství s Interpolem, které slouží jako jedinečné fórum pro dialog a spolupráci v oblasti umělé inteligence mezi donucovacími orgány, průmyslem, akademickou obcí a občanskou společností, a to v plném souladu s acquis EU v oblasti ochrany údajů a soukromí;

273.

bere na vědomí úlohu Europolu při vývoji, trénování a validaci nástrojů UI pro boj proti organizované trestné činnosti, terorismu a kyberkriminalitě, a to v partnerství s evropským inspektorem ochrany údajů a při plném respektování základních hodnot EU, zejména zásady nediskriminace a presumpce neviny;

274.

vyzývá Komisi, aby posílila finanční a lidské zdroje Evropského inovačního centra pro vnitřní bezpečnost; vítá úsilí Eurojustu, Agentury Evropské unie pro základní práva a Europolu o vytvoření souboru univerzálních zásad odpovědnosti za používání umělé inteligence odborníky z praxe v oblasti spravedlnosti a vnitřní bezpečnosti (rámec AP4AI); vyzývá Komisi, aby této iniciativě poskytla zvláštní finanční podporu, aby mohla prosazovat normy odpovědnosti a hodnoty EU v oblasti umělé inteligence;

ii.   KYBERNETICKÁ BEZPEČNOST

275.

žádá členské státy, aby posílily spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti na evropské úrovni, a umožnily tak EU a členským státům lépe sdílet zdroje, účinněji koordinovat a zefektivnit vnitrostátní strategie v oblasti kybernetické bezpečnosti, zintenzivnit budování kapacit a zvyšovat povědomí v této oblasti a rychle poskytovat znalosti a technickou pomoc v oblasti kybernetické bezpečnosti malým a středním podnikům, ale i jiným, tradičnějším odvětvím;

276.

vybízí EU, aby se ujala vedení, pokud jde o vývoj přísných kryptografických a dalších bezpečnostních norem, které vnášejí důvěru a interoperabilitu do systémů umělé inteligence; zdůrazňuje, že základem pro dosažení mezinárodní konvergence v oblasti dohledu nad riziky IKT by měly být stávající mezinárodní normy, které by se měly v největší možné míře zohledňovat;

277.

navrhuje zavedení horizontálních požadavků na kybernetickou bezpečnost, které budou vycházet ze stávajících právních předpisů a případně z nových horizontálních legislativních aktů, s cílem zabránit roztříštěnosti a zajistit konzistentní přístup ke kybernetické bezpečnosti napříč všemi skupinami produktů; konstatuje, že produkty umělé inteligence na jednotném digitálním trhu, které nesou označení CE, by mohly v budoucnu představovat jak vysokou úroveň fyzické bezpečnosti, tak úroveň kybernetické odolnosti odpovídající riziku, a svědčit o souladu s příslušnými právními předpisy EU;

278.

navrhuje, aby členské státy stimulovaly požadavky na kybernetickou bezpečnost systémů UI prostřednictvím politik zadávání veřejných zakázek, mimo jiné tím, že při zadávání veřejných zakázek na aplikace umělé inteligence stanoví určité povinné etické a bezpečnostní zásady, zejména v kritických odvětvích;

279.

žádá, aby Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) prováděla odvětvová posouzení bezpečnostních rizik, počínaje odvětvími veřejného i soukromého sektoru, která jsou zapojena do nejrizikovějšího a nejcitlivějšího využívání umělé inteligence a která mají nejvyšší potenciál způsobovat negativní dopady na lidské zdraví, bezpečnost, zabezpečení a základní práva; zdůrazňuje, že agentura ENISA by spolu s Evropským centrem kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a sítí národních koordinačních center měla posuzovat kybernetické bezpečnostní incidenty s cílem identifikovat nedostatky a nová slabá místa a včas poskytovat orgánům EU poradenství ohledně vhodných nápravných opatření;

280.

vybízí společnosti, které využívají, vyvíjejí nebo zavádějí systémy založené na umělé inteligenci, a které působí na jednotném digitálním trhu, aby vypracovaly jasnou a nezávisle vyhodnocenou strategii kybernetické bezpečnosti založenou na individuální rizikové situaci; vybízí k začlenění systémů umělé inteligence do modelování hrozeb a řízení bezpečnostních rizik; navrhuje, aby Komise, agentura ENISA a vnitrostátní orgány tento proces podporovaly;

281.

konstatuje, že požadavky na kybernetickou bezpečnost produktů umělé inteligence by se měly týkat celého životního cyklu; zdůrazňuje, že musí být rovněž jasné, že každá společnost v dodavatelském řetězci musí hrát svou úlohu a přispívat k vytváření odolných produktů umělé inteligence; poukazuje na to, že nové požadavky by měly být založeny na souvisejícím riziku specifické skupiny výrobků a míře vlivu na úroveň rizika, aby se zabránilo nepřiměřené zátěži pro malé a střední podniky a začínající podniky;

282.

navrhuje, aby při vývoji celounijního systému certifikace pro důvěryhodnou umělou inteligenci byly rovněž zohledněny stávající iniciativy v některých členských státech, jako je německý katalog kritérií shody služeb umělé inteligence nebo maltský certifikační program umělé inteligence;

iii.   KYBERNETICKÁ OBRANA

283.

naléhavě vyzývá členské státy, aby pokračovaly v aktivní politice evropské kybernetické diplomacie tím, že odsoudí kybernetické útoky podporované ze zahraničí, včetně těch, které využívají umělou inteligenci, a poukázaly na jejich původce a aby přitom využily všech nástrojů diplomacie EU; vítá skutečnost, že soubor kybernetických nástrojů EU zahrnuje ukončení finanční pomoci a sankce vůči těm zemím nebo jejich zástupcům, kteří jsou zapojeni do nepřátelské činnosti v kyberprostoru nebo hybridních útoků, včetně dezinformačních kampaní, nebo financují kyberkriminalitu; uznává, že kybernetická obrana využívající UI je do určité míry účinnější, pokud také zahrnuje některé ofenzivní prostředky a opatření, za předpokladu, že jejich použití je v souladu s mezinárodním právem;

284.

dále navrhuje posílit kapacity v oblasti kybernetické bezpečnosti v rámci Evropské obranné agentury, mimo jiné využíváním systémů založených na umělé inteligenci, které by podporovaly koordinovanou a rychlou reakci na kybernetické útoky; doporučuje sledovat provádění politik kybernetické obrany v každém členském státě a posuzovat přidělování příslušných zdrojů v rámci EU;

285.

zdůrazňuje, že je třeba analyzovat dopad UI na evropskou bezpečnost a ve spolupráci s členskými státy, soukromou sférou, výzkumnými pracovníky, vědci a občanskou společností vypracovat doporučení, jak řešit nové bezpečnostní výzvy na úrovni EU;

286.

vybízí členské státy, aby přijaly opatření, která odměňují odhalování slabých míst a podporují audity produktů, systémů a procesů založených na umělé inteligenci;

iv.   VOJENSKÉ VYUŽITÍ UMĚLÉ INTELIGENCE

287.

konstatuje, že jakékoli použití vojenské umělé inteligence musí podléhat přísným mechanismům lidské kontroly a dohledu, etickým zásadám a plnému dodržování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva; kromě toho konstatuje, že EU by měla ve spolupráci se svými podobně smýšlejícími partnery usilovat o vytvoření mezinárodního rámce pro bezpečný výzkum, vývoj a používání zbraní podporovaných umělou inteligencí, který posiluje mezinárodní humanitární právo, a to i v kontextu práva ozbrojených konfliktů; připomíná mezinárodní normy a zásady, jako je proporcionalita síly, které je třeba při vývoji a používání nových vojenských technologií dodržovat;

288.

konstatuje, že technologie založené na umělé inteligenci jsou čím dál důležitější součástí vojenského vybavení a strategie; zdůrazňuje, že výlučné využívání UI k vojenským účelům nebo k účelům souvisejícím s národní bezpečností by mělo být přísně odděleno od případů civilního využití; připomíná, že otázkami souvisejícími se vznikajícími technologiemi ve vojenské oblasti, včetně otázek souvisejících s umělou inteligencí, se zabývá skupina vládních odborníků na vznikající technologie v oblasti smrtících autonomních zbraňových systémů, v níž jsou zastoupeny členské státy EU;

289.

vítá budoucí strategický kompas EU, který má poskytnout rámec a určitou úroveň ambicí při řešení bezpečnostních a obranných aspektů umělé inteligence; připomíná, že stálá strukturovaná spolupráce v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky a Evropský obranný fond umožní členským státům a Unii posílit investice, schopnosti a interoperabilitu v oblasti nových technologií, včetně umělé inteligence;

290.

konstatuje, že EU by měla pokládat UI za klíčovou složku technologické suverenity Evropy;

291.

dochází k závěru, že členské státy by měly i nadále školit svůj vojenský personál s cílem zajistit, aby měl nezbytné digitální dovednosti pro využívání umělé inteligence v řídících, operačních a komunikačních systémech; vítá přístup Evropského obranného fondu ke smrtícím autonomním zbraňovým systémům a jeho čl. 10 odst. 6; zdůrazňuje význam Evropského obranného fondu při podpoře přeshraniční spolupráce mezi zeměmi EU v oblasti vojenského výzkumu umělé inteligence, rozvoji nejmodernějších obranných technologií a budování potřebné infrastruktury, zejména datových center s velkými kybernetickými kapacitami;

292.

vyzývá Radu, aby přijala společný postoj k autonomním zbraňovým systémům, který zajistí účinnou lidskou kontrolu nad jejich kritickými funkcemi; trvá na tom, aby bylo zahájeno mezinárodní jednání o právně závazném nástroji, který by zakázal plně autonomní zbraňové systémy; konstatuje, že v takovéto mezinárodní dohodě by se mělo stanovit, že všechny smrtící zbraně na bázi umělé inteligence musí podléhat smysluplnému lidskému dohledu a kontrole, což znamená, že člověk zůstává v aktivním zapojení, a nese tedy konečnou odpovědnost za rozhodnutí zvolit cíl a provést smrtící úder;

293.

vyzývá k užší spolupráci s NATO v oblasti kybernetické obrany a vyzývá spojence NATO, aby podpořili mnohostranné úsilí o regulaci vojenského využívání umělé inteligence;

5.    Závěr: výzva k urychlenému jednání

294.

domnívá se, že probíhající digitální transformace, v níž umělá inteligence sehrává klíčovou úlohu, vyvolala globální soutěž o vedoucí pozici v technologické oblasti; zdůrazňuje, že EU zatím zaostává, což má za následek riziko, že budoucí technologické normy budou vyvíjeny bez dostatečného přispění EU a často nedemokratickými aktéry, což představuje výzvu pro politickou stabilitu a hospodářskou konkurenceschopnost; dochází k závěru, že EU musí vystupovat jako celosvětová autorita při tvorbě norem v oblasti UI;

295.

zdůrazňuje, že umělá inteligence, ačkoli je často prezentována jako nepředvídatelná hrozba, může být účinným digitálním nástrojem a hybnou silou změn v mnoha důležitých ohledech, mimo jiné tím, že nabízí inovativní produkty a služby, rozšiřuje výběr pro spotřebitele a zefektivňuje výrobní procesy; konstatuje, že přijetí technologií UI nabízí jasné výhody a příležitosti pro celou společnost, a to i v oblasti zdravotní péče, udržitelnosti, bezpečnosti a konkurenceschopnosti; zdůrazňuje, že zároveň hrozí, že technologie UI omezí lidský faktor a nahradí lidskou autonomii; zdůrazňuje, že tyto přínosy i rizika by měly být vodítkem a podkladem pro regulaci UI a pro komunikaci s veřejností na toto téma;

296.

zdůrazňuje, že EU má potenciál formovat mezinárodní diskusi o UI a vytvářet společná pravidla a normy na globální úrovni, které podporují důvěryhodný a udržitelný přístup k UI zaměřený na člověka, který je v plném souladu se základními právy; zdůrazňuje však, že příležitost k upevnění tohoto specificky evropského přístupu k UI na mezinárodní scéně vyžaduje rychlá opatření, a EU se proto musí brzy dohodnout na společné strategii a regulačním rámci v oblasti UI; zdůrazňuje, že utváření mezinárodních technologických norem a standardů vyžaduje užší koordinaci a spolupráci s podobně smýšlejícími demokratickými partnery;

297.

zdůrazňuje, že EU v současné době ještě zdaleka nedosáhla svého cíle stát se konkurenceschopnou v oblasti UI na celosvětové scéně; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zajistit harmonizovaná pravidla a normy, právní jistotu a rovné podmínky s cílem podpořit zavádění umělé inteligence a inovací v této oblasti, a to i odstraněním zbytečných administrativních překážek pro začínající podniky, malé a střední podniky a občanskou společnost; uznává, že radikální změna tohoto rozsahu má na různé části společnosti různé dopady, a zdůrazňuje, že digitální transformace musí probíhat v plném souladu se základními právy; vyzývá Komisi, členské státy a Parlament, včetně jeho příslušných výborů, aby se řídily doporučeními obsaženými v plánu EU pro umělou inteligenci;

298.

vyzývá k vytvoření regulačního prostředí pro umělou inteligenci, které zajistí účinnou správu a ochranu základních práv a zároveň usnadní konkurenční přístup k digitálním trhům pro subjekty všech velikostí, a to v zájmu podpory inovací a hospodářského růstu ve prospěch všech; zdůrazňuje, že předpokladem odpovídajícího rozvoje a trénování umělé inteligence je konkurenceschopná, přístupná a spravedlivá ekonomika využívající data založená na společných normách; poukazuje v této souvislosti na riziko, že koncentrace trhu v ekonomice založené na datech se rozšíří do ekonomiky pro aplikace umělé inteligence;

299.

dochází k závěru, že pokrok v digitálních ambicích EU v oblastech, jako je umělá inteligence, vyžaduje mnohem větší míru integrace a harmonizace na jednotném digitálním trhu s cílem podpořit přeshraniční výměnu a zaručit, aby v celé EU platila stejná pravidla a normy; v této souvislosti zdůrazňuje, že orgány EU musí bojovat proti zneužívání tržní síly, aby zajistily rovné podmínky;

300.

dochází k závěru, že je třeba přijmout nezbytné kroky k zajištění toho, aby digitální transformace podporovala ekologickou transformaci a nebránila jí; dochází k závěru, že systémy UI vyžadují spolehlivou infrastrukturu a možnosti konektivity; zdůrazňuje, že digitální infrastruktura v souladu se Zelenou dohodou se zaměří na všechna odvětví a hodnotové řetězce a měla by se řídit zásadami oběhového hospodářství; zdůrazňuje, že umělá inteligence však nebude funkční bez odpovídajícího zavedení digitální infrastruktury, včetně širokopásmového připojení, optických vláken, okrajových uzlů a sítí 5G; zdůrazňuje, že pro dosažení klimaticky neutrální digitální infrastruktury do roku 2030 je důležité zmírnit rostoucí spotřebu energie a využívání zdrojů;

301.

zdůrazňuje, že rychlý technologický pokrok, který umělá inteligence zavedla, ovlivní také živobytí všech, kteří nemají dovednosti potřebné k tomu, aby se těmto novým technologiím dostatečně rychle přizpůsobili; poukazuje na to, že prohlubování dovedností a rekvalifikace mohou pomoci řešit mnohé z výsledných sociálně-ekonomických problémů, zdůrazňuje však, že tyto dopady by měly být řešeny také v souvislosti se systémy sociálního zabezpečení, městskou a venkovskou infrastrukturou a demokratickými procesy; dochází k závěru, že v zájmu podpory zavádění inovací v oblasti UI, zvýšení přijímání aplikací na bázi umělé inteligenci a zajištění toho, aby nikdo nezůstal opomenut, je nezbytné lidem poskytnout prostředky k získání digitálních dovedností; zdůrazňuje, že má-li se zvýšit digitální gramotnost a odolnost, je třeba začínat se vzděláváním založeným na oborech IKT a STEM brzy, přičemž toto vzdělávání musí zůstat dostupné ve všech fázích života; domnívá se, že zásadní význam mají iniciativy zaměřené na vytváření ekosystémů excelence v oblasti UI, přilákání talentů v tomto oboru do EU a boj proti odlivu mozků;

302.

zdůrazňuje, že je důležité řešit výzvy související s UI v oblasti základních práv, a umožnit tak, aby se UI stala účinným nástrojem, který bude sloužit lidem a společnosti a zároveň sledovat společné blaho a obecný zájem; dochází k závěru, že v zájmu budování důvěry občanů v UI je třeba chránit jejich základní práva ve všech oblastech života, a to i v souvislosti s používáním UI ve veřejné sféře a na pracovišti; zdůrazňuje zejména, že při digitální transformaci je třeba zohledňovat práva, cíle a zájmy žen a menšinových komunit; zdůrazňuje, že veřejné služby a jejich správní struktury musí jít příkladem; zdůrazňuje, že EU musí urychlit zavádění systémů založených na umělé inteligenci do elektronické správy s cílem usnadnit bezpečné využívání UI ve veřejné správě; dále zdůrazňuje, že umělá inteligence může přinést nová řešení v oblasti zdravotní péče, pokud budou náležitě řízena rizika a zásada spravedlivého přístupu ke zdravotní péči bude v plné míře rozšířena i na aplikace umělé inteligence v oblasti zdraví;

303.

dochází k závěru, že strategie EU v oblasti UI by neměla přehlížet vojenské a bezpečnostní otázky a obavy, které vyvstávají v souvislosti s celosvětovým zaváděním technologií UI; zdůrazňuje, že je třeba posílit mezinárodní spolupráci s podobně smýšlejícími partnery, aby bylo možné chránit základní práva a zároveň spolupracovat na minimalizaci nových technologických hrozeb;

o

o o

304.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 132, 24.3.2022, s. 102.

(3)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0504.

(4)  Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 59.

(8)  Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 149.

(9)  Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 256, 19.7.2021, s. 3.

(11)  Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 1.

(12)  Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 239.

(13)  Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 163.

(14)  Úř. věst. C 132, 24.3.2022, s. 45.

(15)  Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 86.

(16)  Úř. věst. C 449, 23.12.2020, s. 37.

(17)  Úř. věst. C 294, 23.7.2021, s. 14.

(18)  Úř. věst. C 404, 6.10.2021, s. 107.

(19)  Úř. věst. C 404, 6.10.2021, s. 129.

(20)  Úř. věst. C 404, 6.10.2021, s. 63.

(21)  Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 34.

(22)  Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 204.

(23)  Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 37.

(24)  Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 28.

(25)  Úř. věst. C 132, 24.3.2022, s. 17.

(26)  Roberts, M., Driggs, D., Thorpe, M. a kol., „Common pitfalls and recommendations for using machine learning to detect and prognosticate for COVID-19 using chest radiographs and CT scans“ (Společná úskalí a doporučení pro používání strojového učení pro detekci a prognózování onemocnění COVID-19 pomocí rentgenu hrudníku a výpočetní tomografie), Nature Machine Intelligence, 3, s. 199–217, 15. března 2021.

(27)  Studie GŘ IPOL „Opportunities of Artificial Intelligence“ (Příležitosti spojené s umělou inteligencí), červen 2020.

(28)  Pracovní dokument zvláštního výboru AIDA „Artificial Intelligence and the Green Deal“ (Umělá inteligence a Zelená dohoda), březen 2021.

(29)  Sdělení Komise ze dne 18. listopadu 2021 nazvané „Politika hospodářské soutěže připravená na nové výzvy“ (COM(2021)0713).

(30)  Acemoglu, D., et al., AI and Jobs: Evidence from Online Vacancies, National Bureau of Economic Research (Národní úřad pro hospodářský výzkum), prosinec 2020.

(31)  Sdělení Komise ze dne 9. března 2021 nazvané „Digitální kompas 2030: evropské pojetí digitální dekády“ (COM(2021)0118).

(32)  Evropská komise, „Koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence“ (COM(2018)0795).

(33)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci) a mění určité legislativní akty Unie (COM(2021)0206).

(34)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o podpoře evropského přístupu k umělé inteligenci (COM(2021)0205).

(35)  Údaje z roku 2018.

(36)  Koerner, K. (How) will the EU become an AI superstar? Deutsche Bank, březen 2020.

(37)  Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12.

(38)  Směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (Úř. věst. L 210, 7.8.1985, s. 29).

(39)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(40)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU ze dne 15. května 2014 o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací (Úř. věst. L 155, 23.5.2014, s. 1).

(41)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).

(42)  Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1.

(43)  Úř. věst. L 79 I, 21.3.2019, s. 1.

(44)  Úř. věst. L 206, 11.6.2021, s. 1.


Středa 4. května 2022

6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/109


P9_TA(2022)0141

Opatření v návaznosti na Konferenci o budoucnosti Evropy

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. května 2022 o opatřeních v návaznosti na Konferenci o budoucnosti Evropy (2022/2648(RSP))

(2022/C 465/07)

Evropský parlament,

s ohledem na jednací řád Konference o budoucnosti Evropy (dále jen „konference“), který schválila výkonná rada a který byl zveřejněn na vícejazyčné digitální platformě konference,

s ohledem na závěry devíti tematických pracovních skupin konference, které dne 30. dubna 2022 schválilo plenární zasedání konference,

s ohledem na zprávu o příspěvcích na vícejazyčné digitální platformě Konference o budoucnosti Evropy zveřejněnou v únoru 2022,

s ohledem na příspěvky jednotlivých členských států na vícejazyčné digitální platformě Konference o budoucnosti Evropy zveřejněné v únoru 2022,

s ohledem na zprávy vnitrostátních panelových diskusí občanů a vnitrostátních akcí zveřejněné na vícejazyčné digitální platformě konference,

s ohledem na zprávu o námětech mladých lidí pro Konferenci o budoucnosti Evropy zveřejněnou na závěr Evropského setkání mládeže ve dnech 8. a 9. října 2021,

s ohledem na doporučení 1. evropské panelové diskuse občanů s názvem „Silnější ekonomika, sociální spravedlnost a zaměstnanost / mládež, sport, kultura a vzdělávání / digitální transformace“,

s ohledem na doporučení 2. evropské panelové diskuse občanů s názvem „Evropská demokracie / hodnoty, práva, právní stát, bezpečnost“,

s ohledem na doporučení 3. evropské panelové diskuse občanů s názvem „Změna klimatu, životní prostředí / zdraví“,

s ohledem na doporučení 4. evropské panelové diskuse občanů s názvem „EU ve světě, migrace“,

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o postoji Evropského parlamentu ke Konferenci o budoucnosti Evropy (1).

s ohledem na svá usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy (2), ze dne 16. února 2017 k možnému vývoji a změnám současného institucionálního uspořádání Evropské unie (3), ze dne 13. února 2019 o stavu diskuse o budoucnosti Evropy (4) a ze dne 26. listopadu 2020 o bilanci evropských voleb (5),

s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Evropská unie zažívá ve srovnání s rokem, kdy byl proces konference zahájen, nebývalou situaci, která vyžaduje nový impuls pro evropskou integraci a ještě důraznější společný postup a solidaritu, neboť na evropský kontinent se vrací válka;

B.

vzhledem k tomu, že EU bude posuzována podle své schopnosti překonat současné krize, a měla by se proto snažit být silnější;

C.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament konferenci v plném rozsahu podpořil s přesvědčením, že EU je třeba reformovat, aby byla schopna řešit nejen současné, ale i budoucí výzvy;

D.

vzhledem k tomu, že závěry konference budou muset řešit také všechny důsledky invaze Ruska na Ukrajinu, a to v období po pandemii, které je samo velmi náročné;

E.

vzhledem k tomu, že návrhy vyplývající z účasti občanů, které se promítly do závěrů konference, vyžadují, aby se Evropská unie stala demokratičtější, bezpečnější, účinnější, více prosperující, spravedlivější, udržitelnější, schopnější jednat a aby byla vlivnějším aktérem ve světě;

F.

vzhledem k tomu, že EU by měla být vybavena dostatečnými a přiměřenými prostředky k dosažení výše uvedených cílů, což opět podtrhuje potřebu zlepšit způsob, jakým orgány fungují;

G.

vzhledem k tomu, že EU by proto měla mít k dispozici nástroje, které jí umožní reagovat na důležité nadnárodní výzvy v oblasti bezpečnosti, zdraví, změny klimatu a životního prostředí, migrace, digitalizace, obrany, daní, boje proti nerovnostem, hospodářských a sociálních politik a geopolitiky;

H.

vzhledem k tomu, že kromě legislativních návrhů je třeba zahájit proces institucionálních reforem, aby bylo možné provést doporučení a naplnit očekávání občanů, kteří se do procesu zapojili;

I.

vzhledem k tomu, že nové politiky a v některých případech změny Smlouvy nejsou nezbytné jako prostředky samy o sobě, ale v zájmu všech Evropanů, a to s cílem přetvořit EU způsobem, který zaručí její otevřenou strategickou autonomii, bezpečnost, udržitelnost a konkurenceschopnost, zlepšení životních a pracovních podmínek a dodržování zásad právního státu a základních práv;

J.

vzhledem k tomu, že konference opět ukazuje, že jakákoli reforma Unie vyžaduje plné zapojení Parlamentu, Komise, Rady a příslušných zúčastněných stran, jakož i přímou spolupráci s občany;

K.

vzhledem k tomu, že zkušenosti z konference potvrzují, že je důležité posílit všechny možné způsoby dialogu a spolupráce mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty;

1.

vítá závěry konference, které byly schváleny na jejím plenárním zasedání dne 30. dubna 2022;

2.

vyjadřuje uspokojení nad ambiciózními a konstruktivními návrhy, které konference formulovala a které vycházejí z doporučení a myšlenek vzešlých z evropských a vnitrostátních panelových diskusí občanů, Evropského setkání mládeže a z on-line platformy; vítá skutečnost, že závěry konference byly vypracovány v rámci procesu řízeného občany, a poukazuje na význam zapojení občanů v evropské demokracii;

3.

domnívá se, že konference vedla k inovativní a úspěšné účasti evropských občanů a poskytla evropským orgánům další příležitost ke komplexnímu dialogu o budoucnosti Unie mezi občany, vnitrostátními parlamenty, regionálními a místními orgány, sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti;

4.

zdůrazňuje význam parlamentního rozměru procesu konference a vyjadřuje přání podporovat a posilovat dialog a spolupráci mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem;

5.

domnívá se, že větší úloha v rozhodovacím procesu EU jde ruku v ruce s demokratičtějšími, transparentnějšími a odpovědnějšími orgány EU; kromě toho podporuje trvalé zapojení občanů do tohoto procesu a konzultace s nimi;

6.

poukazuje na to, že poslední krize vyžadují společná evropská řešení; domnívá se, že konference byla jedinečnou příležitostí k tomu, aby EU v tomto ohledu předložila návrhy zaměřené na budoucnost;

7.

domnívá se, že ruská agrese vůči Ukrajině dokazuje, že potřebujeme geopoliticky silnější EU, která by ve světě vystupovala jednotně a uplatňovala společnou politiku v oblasti bezpečnosti, obrany, energetiky a migrace, a to na základě společného postupu a plné solidarity;

8.

připomíná, že v reakci na pandemii COVID-19 prokázala EU svou schopnost jednat a prosazovat inovativní a společná řešení v oblasti zdraví, hospodářského růstu a sociální soudržnosti; je toho názoru, že tato pozitivní opatření je třeba přeměnit v nový stálý institucionální a politický rámec;

9.

zdůrazňuje, že závěry konference ukazují, že je naléhavě nutné, aby EU hrála vedoucí úlohu při řešení změny klimatu, ochraně biologické rozmanitosti a podpoře udržitelnosti;

10.

poukazuje na to, že je třeba naplňovat závěry konference a očekávání občanů tím, že se bude pracovat na ambiciózních změnách v některých z nejdůležitějších oblastí evropské politiky;

11.

je přesvědčen, že hlubší politické integrace a skutečné demokracie, jak je zdůrazněno v závěrech konference, lze dosáhnout prostřednictvím práva Evropského parlamentu na legislativní iniciativu a zrušením jednomyslného rozhodování v Radě;

12.

uznává, že závěry konference vyžadují změny Smlouvy, mimo jiné pokud jde o zjednodušení institucionální struktury EU, větší transparentnost a odpovědnost v rozhodovacím procesu a nové diskuse o pravomocích EU;

13.

podporuje, jak je zdůrazněno v závěrech pracovních skupin konference, posun směrem k udržitelnému, inkluzivnímu a odolnému modelu růstu, posílení konkurenceschopnosti a odolnosti hospodářství EU se zvláštním důrazem na malé a střední podniky, které jsou páteří našeho hospodářství, a kontrolu konkurenceschopnosti, plné provedení evropského pilíře sociálních práv, včetně jeho příslušných hlavních cílů pro rok 2030; zavedení protokolu o sociálním pokroku a prosazování investic orientovaných na budoucnost se zaměřením na spravedlivou, ekologickou a digitální transformaci se silným sociálním rozměrem, včetně rovnosti žen a mužů, a to i s přihlédnutím k příkladům nástroje NextGenerationEU a evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE);

14.

domnívá se, že je nezbytné zaměřit se na činnosti navazující na návrhy konference, aby bylo možné vyhovět požadavkům občanů; očekává, že se všechny evropské orgány zaváží ke konstruktivnímu a ambicióznímu přístupu v souladu se svými úlohami a pravomocemi ve všech fázích navazujících opatření, a to i prostřednictvím legislativních návrhů;

15.

je připraven plnit svou úlohu a zajistit odpovídající kroky, které budou navazovat na výsledek konference; vyzývá proto ke svolání konventu aktivací postupu pro revizi Smluv stanoveného v článku 48 Smlouvy o Evropské unii, a vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti, aby v souladu s tím zahájil nezbytný postup;

16.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)  Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 71.

(2)  Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 215.

(3)  Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 201.

(4)  Úř. věst. C 449, 23.12.2020, s. 90.

(5)  Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 98.


Čtvrtek 5. května 2022

6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/112


P9_TA(2022)0199

Případ Osmana Kavaly v Turecku

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2022 o případu Osmana Kavaly v Turecku (2022/2656(RSP))

(2022/C 465/08)

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o Turecku, zejména na usnesení ze dne 19. května 2021 o zprávě Komise o Turecku za roky 2019–2020 (1) a na usnesení ze dne 21. ledna 2021 o situaci v oblasti lidských práv v Turecku, zejména o případu Selahattina Demirtaşe a dalších vězňů svědomí (2);

s ohledem na prohlášení stálého zpravodaje Parlamentu pro Turecko a předsedy delegace ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Turecko ze dne 21. dubna 2022 o závěrečném jednání v rámci soudního řízení týkajícího se případu Gezi a na jejich prohlášení ze dne 18. prosince 2020 o soudním rozhodnutí týkajícím se Osmana Kavaly a s ohledem na prohlášení předsedy delegace ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Turecko ze dne 20. února 2020 o zadržování Osmana Kavaly,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2021 o politice rozšíření EU (COM(2021)0644) a na doprovodnou zprávu o Turecku za rok 2021 (SWD(2021)0290),

s ohledem na závěry Rady ze dne 24. června 2021 a na předchozí příslušné závěry Rady a Evropské rady,

s ohledem na závěry Rady ze dne 14. prosince 2021 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení,

s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 26. dubna 2022 o odsouzení pana Osmana Kavaly a na předchozí prohlášení Evropské služby pro vnější činnost ohledně této věci,

s ohledem na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ze dne 10. prosince 2019 ve věci Kavala vs. Turecko (28749/18), který se stal dne 11. května 2020 pravomocným,

s ohledem na příslušná usnesení Výboru ministrů Rady Evropy, včetně prozatímního usnesení ze dne 2. prosince 2021 o výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kavala proti Turecku, a na prozatímní usnesení ze dne 2. února 2022 o tomtéž, které v důsledku toho, že se Turecko odmítlo řídit rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva z roku 2019 a Osmana Kavalu propustit, vedlo k zahájení řízení pro nesplnění povinností proti Turecku,

s ohledem na reakci generálního tajemníka Rady Evropy ze dne 18. února 2020 na rozsudek týkající se Osmana Kavaly v Turecku a na reakci komisařky Rady Evropy pro lidská práva ze dne 19. února 2020 na opakované zatčení Osmana Kavaly,

s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech ze dne 4. listopadu 1950, jíž je Turecko smluvní stranou,

s ohledem na článek 46 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP), v němž se uvádí, že se „Vysoké smluvní strany […] budou řídit pravomocnými rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve všech sporech, jichž jsou stranou“, a tudíž s ohledem na povinnost Turecka provést všechny rozsudky Evropského soudu pro lidská práva,

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který přijalo dne 19. prosince 1966 Valné shromáždění OSN a jehož je Turecko smluvní stranou, a zejména na jeho článek 9, který se týká svévolného zatýkání a zadržování,

s ohledem na rozhodnutí 13. istanbulského vrchního trestního soudu v případu Gezi ze dne 25. dubna 2022,

s ohledem na rozhodnutí 30. istanbulského vrchního trestního soudu v případu Gezi ze dne 18. února 2020,

s ohledem na obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv,

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948,

s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dne 25. dubna 2022 odsoudil 13. istanbulský vrchní trestní soud, kterému předsedal soudce Mesut Özdemir, filantropa a význačného obránce lidských práv Osmana Kavalu k doživotnímu trestu odnětí svobody bez možnosti propuštění poté, co jej uznal vinným z pokusu o svržení vlády, že jej však zprostil obvinění ze špionáže; vzhledem k tomu, že k 18 letům odnětí svobody bylo na základě stejného obvinění odsouzeno sedm dalších obžalovaných, včetně architektky Mücelly Yapıcıové, právníka Cana Atalaye, urbanisty Tayfuna Kahramana, ředitele Evropské školy politologie Boğaziçi Aliho Hakana Altınaye, zakladatele Istanbulské univerzity Bilgi Yiğita Aliho Ekmekçiho, filmové producentky Çiğdem Mater Utkuové a dokumentaristky Mine Özerdenové; vzhledem k tomu, že soud nařídil jejich okamžité zatčení v soudní síni; vzhledem k tomu, že jejich obvinění je politicky motivováno a nikdy nebylo dokázáno, a to ani v rozsudku ze dne 25. dubna 2022;

B.

vzhledem k tomu, že Osman Kavala byl nejdříve dne 1. listopadu 2017 zatčen na základě obvinění týkajícího se protestů v parku Gezi v roce 2013 a pokusu o puč v roce 2016; vzhledem k tomu, že proces Gezi byl zahájen v červnu 2019; vzhledem k tomu, že pan Kavala byl obviněn z financování a organizování protestů v parku Gezi; vzhledem k tomu, že dne 18. února 2020 zprostil 30. istanbulský vrchní trestní soud pana Kavalu obvinění v procesu Gezi a nařídil jeho okamžité propuštění poté, co uvedl, že neexistují žádné konkrétní věcné důkazy, které by potvrzovaly, že došlo ke spáchání uvedených trestných činů; vzhledem k tomu, že tento soud zprostil obvinění také Mücellu Yapıcıovou, Cana Atalaye, Tayfuna Kahramana, Aliho Hakana Altınaye, Yiğita Aksakoğlua, Yiğita Aliho Ekmekçiho, Çiğdem Mater Utkuovou a Mine Özerdenovou; vzhledem k tomu, že pan Kavala byl v době zproštění obvinění jediným obviněným, který se stále nacházel ve vazbě, kde byl na základě nepodložených obvinění nezákonně držen od 18. října 2017;

C.

vzhledem k tomu, že dne 22. ledna 2021 třetí trestní senát istanbulského okresního soudu, který je odvolacím soudem, rozsudek, podle něhož byli pan Kavala a dalších osm obviněných zproštěni obvinění, zrušil;

D.

vzhledem k tomu, že s odvoláním na obvinění vznesená proti obviněným v této věci soud odůvodnil zrušení rozsudku tím, že se při přijímání předchozího rozhodnutí nepřihlédlo k takovým důkazům, jako jsou informace uváděné na sociálních médiích obviněných, jejich tisková prohlášení a hesla, která skandovali;

E.

vzhledem k tomu, že po dobu trestního řízení zůstávalo sedm obviněných, včetně novináře Cana Dündara a herce Mehmeta Aliho Alabory, v zahraničí; vzhledem k tomu, že soud oddělil jejich případ od případu devíti obviněných, kteří se stále nacházeli v zemi, a vydal na ně zatykač; vzhledem k tomu, že svým rozhodnutím ze dne 18. února 2020 soud zatýkací rozkazy zrušil;

F.

vzhledem k tomu, že jen několik hodin po zproštění obvinění a předtím, než bylo možné rozhodnutí o jeho propuštění provést, byl pan Kavala na příkaz nejvyššího istanbulského státního zastupce İrfana Fidana v souladu s článkem 309 tureckého trestního zákoníku na základě obvinění z pokusu o podkopání ústavního pořádku v souvislosti se souběžně probíhajícím šetřením jeho údajného zapojení do pokusu o puč, který proběhl dne 15. července 2016, znovu zatčen a převezen do policejní vazby;

G.

vzhledem k tomu, že dne 19. února 2020 turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan rozsudek 30. istanbulského vrchního trestního soudu odsoudil a prohlásil, že zproštění obvinění pana Kavaly je součástí intrik zosnovaných osobami, které „chtějí v některých zemích vyvolávat povstání a nepokoje“, a nazval tyto osoby „zlovolnými nepřáteli státu a jeho občanů“; vzhledem k tomu, že prohlášení prezidenta Erdoğana a dalších vysoce postavených činitelů aktivně podrývají nezávislost tureckého soudnictví;

H.

vzhledem k tomu, že proti rozhodnutí o zproštění obvinění se odvolalo také státní zastupitelství a že se státní zástupce Edip Şahiner dožadoval zrušení tohoto rozhodnutí, aby tak trestní řízení uměle prodlužoval;

I.

vzhledem k tomu, že po prohlášení prezidenta Erdoğana zahájila Rada soudců a státních zástupců, jež odpovídá za jmenování soudců a správní záležitosti, vyšetřování tří soudců, kteří zprostili pana Kavalu a jeho osm spoluobviněných obvinění, a uvedla, že jejich rozhodnutí obsahuje chyby; vzhledem k tomu, že disciplinární řízení vůči těmto soudcům představuje podle všeho přímé vměšování do jejich rozhodovací pravomoci a může mít odrazující účinek na nezávislost všech členů soudnictví;

J.

vzhledem k tomu, že v souladu s tureckým zákonem č. 7188 o novelizaci trestního zákoníku a některých zákonů může být osoba podezřelá z terorismu nebo trestných činů proti státu zadržována před zahájením soudního řízení ve vazbě nejvýše po dobu dvou let; vhledem k tomu, že vyšetřování pana Kavaly podle článku 309 tureckého trestního zákoníku bylo zahájeno dne 25. února 2018; vzhledem k tomu, že skutečnost, že pan Kavala nebyl dne 25. února 2020 propuštěn, je proto porušením tureckého trestního zákoníku;

K.

vzhledem k tomu, že skutečnost, že vrchní státní zastupitelství v Istanbulu neprovedlo po opětovném zatčení pana Kavaly nový výslech, ukazuje na to, že od vydání propouštěcího rozkazu ex offo dne 11. října 2019 nebyly nalezeny žádné další důkazy, které by dokládaly obvinění podle článku 309 tureckého trestního zákoníku; vzhledem k tomu, že absence nových důkazů dokládá, že k opětovnému zatčení pana Kavaly na základě stejného obvinění neexistují důvěryhodné důvody;

L.

vzhledem k tomu, že jak uvedla komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovićová, opětovné zatčení pana Kavaly je příkladem týrání; vzhledem k tomu, že je represivní rozhodnutí o opětovném zatčení pana Kavaly jasným porušením jak státního, tak i mezinárodního práva; vzhledem k tomu, že celé trestní řízení vedené proti němu je jen řadou soudních manévrů a nesrovnalostí, prohlubovaných na základě politického vměšování, jejichž hlavním cílem je prodloužit panu Kavalovi vazbu;

M.

vzhledem k tomu, že kromě jiných iracionálních rozhodnutí byl mezi srpnem 2021 a únorem 2022 případ Gezi sloučen s tzv. procesem Çarşı, v němž bylo zproštění obvinění obžalovaných rovněž zrušeno; vzhledem k tomu, že soudce předsedající 30. istanbulskému vrchnímu trestnímu soudu, Mahmut Başbuğ, který o sloučení případů požádal, byl tentýž soudce, který jejich sloučení podepsal na 13. vrchním trestním soudu poté, co byl na tento soud dočasně jmenován; vzhledem k tomu, že později, v únoru 2022, 13. vrchní trestní soud rozhodl, že případy znovu rozdělí, a to bez zjevného důvodu; vzhledem k tomu, že jeden ze soudců soudního kolegia 13. nejvyššího trestního soudu pro soudní řízení konané dne 25. dubna 2022, Murat Bircan, kandidoval v roce 2018 za vládnoucí stranu do Velkého národního shromáždění;

N.

vzhledem k tomu, že dne 10. prosince 2019 ESLP rozhodl, že zadržování pana Kavaly je v rozporu s čl. 5 odst. 1 EÚLP kvůli chybějícímu důvodnému podezření, s čl. 5 odst. 4 této úmluvy kvůli absenci rychlého soudního přezkumu ze strany ústavního soudu a s článkem 18 ve spojení s čl. 5 odst. 1 této úmluvy, jelikož je jeho zadržování politicky motivované a jeho účelem je zajistit odrazující účinek na obránce lidských práv;

O.

vzhledem k tomu, že rozsudek ESLP se týká jak obvinění vznesených proti panu Kavalovi podle článku 312 tureckého trestního zákoníku za jeho údajnou účast na protestech v parku Gezi, tak obvinění, která proti němu byla vznesena podle článku 309 tohoto zákoníku za jeho údajné zapojení do neúspěšného puče, k němuž došlo dne 15. července 2016;

P.

vzhledem k tomu, že v rozsudku ESLP se požaduje, aby turecké orgány zajistily okamžité propuštění pana Kavaly; vzhledem k tomu, že v souvislosti s jeho propuštěním nedošlo k žádnému pokroku, a to navzdory závaznému rozsudku ESLP z roku 2019 a dvěma prozatímním usnesením Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 2. prosince 2021 a ze dne 2. února 2022, na základě nichž bylo proti Turecku zahájeno řízení o nesplnění povinnosti, jelikož odmítlo vykonat právně závazný rozsudek ESLP a okamžitě pana Kavalu propustit, což zvyšuje obavy EU ohledně toho, jak turecké soudy dodržují mezinárodní a unijní normy;

Q.

vzhledem k tomu, že turecká vládnoucí strana opakovaně narušuje právní stát, demokratické normy a normy v oblasti lidských práv tím, že často zasahuje proti politickým oponentům a obráncům lidských práv, kteří jsou v řadě případů obviňováni z terorismu, jenž je definován velmi široce;

R.

vzhledem k tomu, že poté, co několik členských států EU vydalo prohlášení odsuzující pokračující zadržování pana Kavaly, začalo Turecko hrozit tím, že deset jejich velvyslanců v Turecku prohlásí za nežádoucí osoby;

S.

vzhledem k tomu, že Turecko jako kandidátská země EU musí dodržovat nejvyšší standardy demokracie, včetně lidských práv, právního státu, základních svobod a univerzálního práva na spravedlivý proces, a striktně uplatňovat zásadu presumpce neviny a právo na řádný proces;

T.

vzhledem k tomu, že Turecko je od 9. srpna 1949 členem Rady Evropy, a je tedy povinno dodržovat EÚLP a vykonávat rozsudky ESLP;

1.

co nejdůrazněji odsuzuje nedávné rozhodnutí 13. istanbulského vrchního trestního soudu, kterým byl Osmanu Kavalovi uložen zpřísněný trest doživotního odnětí svobody, a to po více než čtyřech a půl letech nespravedlivého a nezákonného zadržování a méně než tři měsíce poté, co Výbor ministrů Rady Evropy zahájil proti Turecku řízení o nesplnění povinnosti kvůli tomu, že odmítá vykonat právně závazný rozsudek ESLP; domnívá se, že obvinění, na jejichž základě byl odsouzen, jsou neodůvodněná, a jejich skrytým záměrem je tohoto obhájce lidských práv umlčet a odradit v Turecku kritické hlasy; stejně tak se rozhodně staví proti tomu, že spolu s ním byli odsouzeni další obžalovaní, tj. Mücella Yapıcıová, Can Atalay, Tayfun Kahraman, Ali Hakan Altınay, Yiğit Ali Ekmekçi, Çiğdem Mater Utkuová a Mine Özerdenová;

2.

vyzývá k okamžitému bezpodmínečnému propuštění Osmana Kavaly v souladu s rozsudkem ESLP z roku 2019, k okamžitému zrušení všech obvinění, která proti němu byla vznesena, k plnému zaručení jeho práv a svobod a k okamžitému propuštění ostatních sedmi obžalovaných v tomto procesu; odsuzuje skutečnost, že Osman Kavala je od října 2017 nepřetržitě zbaven svobody, a vyzývá Turecko, aby jednalo v souladu se svými mezinárodními a vnitrostátními závazky;

3.

vyjadřuje plnou solidaritu Osmanu Kavalovi, ostatním obžalovaným v procesu Gezi i jejich rodinám;

4.

je hluboce znepokojen tím, že se v Turecku i nadále zhoršuje situace v oblasti dodržování základních práv, svobod a zásad právního státu, a to zejména po neúspěšném puči; vyzývá turecké orgány, aby ukončily soudní pronásledování obránců lidských práv, akademických pracovníků, novinářů, duchovních vůdců a právníků;

5.

vyzývá Turecko jako člena Rady Evropy, aby plně provádělo všechny rozsudky ESLP v souladu s článkem 46 EÚLP, což je absolutní povinnost, která vyplývá z členství Turecka v Radě Evropy a je zakotvena v turecké ústavě; zdůrazňuje, že skutečnost, že Turecko v případu Osmana Kavaly odmítlo vykonat rozhodnutí ESLP, dále zvyšuje obavy EU, pokud jde o dodržování mezinárodních a evropských norem tureckými soudy;

6.

odsuzuje a odmítá pokračující úsilí a snahy prodloužit věznění pana Kavaly, a to navzdory absenci věrohodných nebo hmatatelných důkazů, prostřednictvím celé řady složitých úhybných soudních manévrů, včetně slučování a oddělování případů a neustálých nesrovnalostí, které jsou v naprostém rozporu s normami spravedlivého procesu a slouží politickým účelům;

7.

je zděšen skutečností, že 13. istanbulský vrchní trestní soud uložil Osmanu Kavalovi zpřísněný trest doživotního odnětí svobody za údajný pokus o násilné svržení vlády a použití násilí, což je v očividném rozporu s tím, že ESLP toto obvinění ve svých rozsudcích již výslovně zamítl;

8.

vítá opakující se rozhodnutí Výboru ministrů Rady Evropy požadující propuštění pana Kavaly, která vyvrcholila historickým zahájením řízení o nesplnění povinnosti prostřednictvím prozatímních usnesení z prosince 2021 a února 2022 kvůli tomu, že se Turecko odmítlo řídit konečným rozsudkem ESLP; konstatuje, že řízení o nesplnění povinnosti poukazuje na to, jak závažným způsobem Turecko porušuje své povinnosti člena Rady Evropy a kandidátské země EU; vyzývá Výbor ministrů Rady Evropy, aby přijal nezbytná opatření k zajištění toho, aby turecká vláda bez dalšího prodlení vykonala rozsudek ESLP;

9.

odsuzuje turecké orgány za jejich ponižující a nelidské zacházení s panem Kavalou, které porušuje jeho práva zakotvená v EÚLP, Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a tureckých státních zákonech i jeho lidskou důstojnost zakotvenou v článku 17 ústavy Turecké republiky; vyzývá Turecko, aby pana Kavalu přestalo zastrašovat a zaručilo mu jeho lidská práva zakotvená v turecké ústavě a v unijním a mezinárodním právu;

10.

odsuzuje rozhodnutí turecké Rady soudců a státních zástupců zahájit vyšetřování tří soudců, kteří pana Kavalu kategoricky a jednoznačně zprostili obvinění; je zděšen tím, že na druhé straně byl bývalý istanbulský zastupující státní zástupce Hasan Yılmaz, odpovědný za druhé obvinění vznesené proti panu Kavalovi, následně jmenován náměstkem ministra spravedlnosti a členem Rady soudců a státních zástupců z moci úřední;

11.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad incidenty, které naznačují jasné zasahování vlády do soudních záležitostí souvisejících se stíháním pana Kavaly; je hluboce znepokojen tím, že turecké soudy a orgány nerespektují rozsudky ESLP a část soudů se stále častěji neřídí rozsudky tureckého ústavního soudu; trvá na tom, aby turecké orgány přijaly veškerá možná opatření k řešení současného zoufalého stavu soudnictví a k obnovení jeho nezávislosti v souladu s článkem 6 EÚLP, a zajistily tak nestrannost všech tureckých soudních orgánů a chránily je před politickým vměšováním;

12.

naléhavě žádá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi a členské státy, aby při jednáních se svými tureckými protějšky i nadále poukazovali na případ pana Kavaly i všech ostatních svévolně zadržovaných obránců lidských práv, právníků, novinářů, politiků a akademických pracovníků a dalších osob a aby jim poskytovali diplomatickou a politickou podporu, včetně pozorování soudních řízení a sledování případů; vyzývá k tomu, aby se soudního řízení s panem Kavalou a ostatními obžalovanými zúčastnila delegace Evropského parlamentu, pokud bude toto řízení pokračovat; bere na vědomí, že existuje možnost podat proti poslednímu soudnímu rozhodnutí odvolání u tureckého kasačního soudu a ústavního soudu;

13.

žádá Komisi a členské státy, aby ve větší míře využívaly granty na mimořádnou pomoc pro obránce lidských práv a aby zajistily plné uplatňování obecných zásad EU týkajících se ochránců lidských práv;

14.

zdůrazňuje, že panu Kavalovi a ostatním tureckým občanům v podobné situaci může být v případě potřeby udělen politický azyl v EU;

15.

konstatuje, že rozhodnutím otevřeně se postavit proti závazným rozhodnutím ESLP ve věci Osmana Kavaly a dalších obviněných současná turecká vláda úmyslně ničí veškeré naděje na to, že by za stávajících okolností mohl být znovuotevřen proces přistoupení k EU a otevřeny nové nebo uzavřeny projednané kapitoly; připomíná Evropské radě, že jakékoli zlepšení oficiálních vztahů mezi EU a Tureckem a jakýkoli pokrok v pozitivní agendě nabízené v závěrech Evropské rady z června 2021, března 2021 a prosince 2020 by měly záviset na skutečném zlepšení situace v oblasti občanských a lidských práv a právního státu v Turecku;

16.

pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení předala Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a tureckému prezidentovi, vládě a parlamentu, a žádá, aby bylo toto usnesení přeloženo do turečtiny.

(1)  Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 81.

(2)  Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 247.


6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/117


P9_TA(2022)0200

Zprávy o pokračujícím odebírání orgánů v Číně

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2022 o zprávách o pokračování odebírání orgánů v Číně (2022/2657(RSP))

(2022/C 465/09)

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o vztazích mezi EU a Čínou,

s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o nedobrovolném odebírání orgánů v Číně (1),

s ohledem na studii „Sborník ze semináře ‚Nedobrovolné odebírání orgánů v Číně‘“, kterou zveřejnilo dne 12. dubna 2016 generální ředitelství pro vnitřní politiky (2),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/53/EU ze dne 7. července 2010 o jakostních a bezpečnostních normách pro lidské orgány určené k transplantaci (3),

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948 a na Listinu základních práv Evropské unie z roku 2009, zejména na její článek 3 o právu na nedotknutelnost lidské osobnosti,

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, které Čína ratifikovala dne 4. října 1988,

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidskými orgány,

s ohledem na istanbulskou deklaraci o nezákonném obchodování s orgány a transplantační turistice,

s ohledem na Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidia, kterou Čína podepsala v roce 1949,

s ohledem na prohlášení odborníků OSN na lidská práva ze dne 14. června 2021 o zprávách o údajném odebírání orgánů v Číně zacíleném na menšiny,

s ohledem na slyšení o odebírání orgánů v Číně, které uspořádal dne 29. listopadu 2021 podvýbor pro lidská práva,

s ohledem na konečný rozsudek nezávislého tribunálu pro nucené odebírání orgánů vězňům svědomí v Číně („čínský tribunál“) vydaný dne 1. března 2020,

s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že ústředním bodem vztahů EU s Čínou je prosazování a dodržování lidských práv, demokracie a právního státu, a to v souladu se závazkem EU prosazovat tyto hodnoty ve své vnější činnosti a se závazkem Číny dodržovat tyto hodnoty ve vlastním rozvoji a mezinárodní spolupráci;

B.

vzhledem k tomu, že od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga k moci v březnu 2013 se situace lidských práv v Číně nepřestává zhoršovat; vzhledem k tomu, že čínská vláda zaujímá k lidským právům a právnímu státu stále nepřátelštější postoj;

C.

vzhledem k tomu, že se na celém světě každoročně provede 10 000 nezákonných transplantací lidských orgánů; vzhledem k tomu, že obchod s lidskými orgány vytváří podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zisky přesahující 1 miliardu EUR ročně;

D.

vzhledem k tomu, že v Čínské lidové republice je míra dobrovolného dárcovství orgánů z důvodu tradičních přesvědčení mimořádně nízká; vzhledem k tomu, že Čínská lidová republika provedla v roce 1984 předpisy, které povolily odebírání orgánů popraveným vězňům; vzhledem k tomu, že Čína prohlásila, že v roce 2015 přestala orgány popravených vězňů používat a zahájila vnitrostátní systém dárcovství, avšak tuto praxi zcela nezakázala, takže stále zůstává legální;

E.

vzhledem k tomu, že systém transplantace orgánů v Číně nesplňuje požadavky WHO na transparentnost a zpětnou sledovatelnost při získávání orgánů, a vzhledem k tomu, že se čínská vláda brání nezávislé kontrole systému; vzhledem k tomu, že podmínkou etického dárcovství orgánů je dobrovolný a informovaný souhlas;

F.

vzhledem k tomu, že to, k čemu při nuceném odebrání orgánu dochází, je nutné chápat jako usmrcení člověka bez jeho souhlasu za účelem odebrání orgánů k transplantaci někomu jinému; vzhledem k tomu, že tuto praxi je nutné považovat za neslýchané a nepřijatelné porušování základního práva na život;

G.

vzhledem k tomu, že v souvislosti s tvrzeními o nedobrovolném odebírání orgánů vězňům vyjádřili své znepokojení Výbor OSN proti mučení a zvláštní zpravodaj OSN pro otázky mučení a jiného krutého, nelidského a ponižujícího zacházení nebo trestání a vyzvali vládu Čínské lidové republiky, aby zlepšila odpovědnost a transparentnost systému transplantace orgánů a trestala osoby odpovědné za jeho zneužívání;

H.

vzhledem k tomu, že čínský tribunál (4) vydal v březnu 2020 konečný rozsudek, v němž dospěl k závěru, že k nucenému odebírání orgánů docházelo v celé Číně ve značném rozsahu řadu let a že jedním, a pravděpodobně hlavním zdrojem orgánů byli stoupenci hnutí Fa-lun-kung; vzhledem k tomu, že čínská vláda odmítla před tribunálem vypovídat;

I.

vzhledem k tomu, že velká závislost na popravených a žijících vězních coby zdroje orgánů k transplantaci s sebou nese celou řadu nepřijatelných porušování lidských práv a lékařské etiky;

J.

vzhledem k tomu, že podle prohlášení odborníků OSN na lidská práva ze dne 10. června 2021 jsou k dispozici důvěryhodné informace o tom, že zadržovaní příslušníci etnických, jazykových nebo náboženských menšin v Číně prošli lékařskými prohlídkami, včetně krevních testů a vyšetření orgánů, jako je ultrazvuk a rentgen, které jsou nezbytné pro určení vhodnosti orgánů k transplantaci, aniž by k tomu dali svobodný, dobrovolný a informovaný souhlas;

K.

vzhledem k tomu, že odborníci OSN na lidská práva upozorňovali na tuto otázku čínskou vládu již v letech 2006 a 2007; vzhledem k tomu, že odpovědi čínské vlády neobsahovaly údaje, jako jsou informace o zdrojích orgánů používaných k transplantacím nebo o systémech sdílení informací, které by mohly pomoci při identifikaci a ochraně obětí obchodování s orgány a při účinném vyšetřování a stíhání obchodníků s orgány;

L.

vzhledem k tomu, že čínská vláda obvinění z odebírání orgánů odmítá, zejména pak v odpovědi adresované Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, a opakovaně a kategoricky popírá, že by byli stoupenci hnutí Fa-lun-kung kvůli orgánům zabíjeni;

1.

vyjadřuje vážné znepokojení nad zprávami o soustavném, systematickém, nelidském a státem schvalovaném odebírání orgánů vězňům v Čínské lidové republice, zvláště stoupencům hnutí Fa-lun-kung a příslušníkům dalších menšin, jako jsou Ujgurové, Tibeťané a křesťané;

2.

připomíná, že Čína ratifikovala Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, která stanoví absolutní a bezpodmínečný zákaz mučení a jiného krutého, nelidského a ponižujícího zacházení nebo trestání;

3.

domnívá se, že praxe odebírání orgánů žijícím vězňům odsouzeným k trestu smrti a vězňům svědomí v Čínské lidové republice může představovat zločiny proti lidskosti ve smyslu článku 7 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu; naléhavě vyzývá Čínskou lidovou republiku, aby Římský statut podepsala a přistoupila k němu;

4.

vyzývá čínské orgány, aby na zprávy o odebírání orgánů rychle reagovaly a aby povolily nezávislé monitorování mezinárodním mechanismům v oblasti lidských práv, mj. Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva;

5.

vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným nezávislým dohledem nad tím, zda vězni nebo zadržované osoby udělují k dárcovství orgánů platný souhlas; odsuzuje skutečnost, že čínské orgány neposkytují dostatek informací v souvislosti se zprávami o tom, že je rodinám zemřelých zadržovaných osob a vězňů bráněno uplatňovat nárok na jejich těla;

6.

naléhavě vyzývá čínské orgány, aby vyžadovaly a zajišťovaly svobodný a informovaný souhlas vězňů nebo zadržovaných osob s lékařskými prohlídkami a aby v souladu s mezinárodními úmluvami přijaly regulační rámec pro dobrovolný a transparentní systém dárcovství orgánů;

7.

vyzývá EU a členské státy, aby na záležitost odebírání orgánů v Číně upozorňovaly při každém dialogu o lidských právech; trvá na tom, aby EU a její členské státy veřejně odsoudily zneužívání transplantací orgánů v Číně; vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytná opatření s cílem zabránit transplantační turistice svých občanů do Číny a zvýšit povědomí o této otázce mezi svými občany, kteří cestují do Číny;

8.

vítá návštěvu vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové v Číně; naléhavě vyzývá OSN, aby během této návštěvy pokračovala ve vyšetřování obchodování s orgány;

9.

vyzývá EU a členské státy, aby na otázku nuceného odebírání orgánů upozorňovaly v rámci spolupráce s třetími zeměmi, zejména s partnery v oblasti Perského zálivu, kde čínská transplantační centra propagovala „halál orgány“ Ujgurů a příslušníků muslimských menšin v Číně;

10.

vyzývá Čínu, aby plně dodržovala požadavky WHO na transparentnost a zpětnou sledovatelnost při získávání orgánů;

11.

vyzývá členské státy, aby zajistily, aby jejich úmluvy a dohody o spolupráci s třetími zeměmi, včetně Číny, v oblasti zdraví a výzkumu byly v souladu s etickými zásadami EU, pokud jde o dárcovství orgánů a využívání částí a produktů lidského těla pro vědecké účely; vyzývá příslušné instituce v členských státech, aby posoudily a přehodnotily podmínky své spolupráce s čínskými institucemi v oblasti transplantačního lékařství, výzkumu a odborné přípravy;

12.

požaduje, aby čínské orgány umožnily otevřený a neomezený reálný přístup do Sin-ťiangu vysokému komisaři OSN pro lidská práva a držitelům mandátu v rámci mechanismů zvláštního postupu Rady OSN pro lidská práva; žádá čínskou vládu, aby v této věci spolupracovala se subjekty OSN; naléhavě vyzývá Radu OSN pro lidská práva, aby se otázkou nuceného odebírání orgánů přednostně zabývala;

13.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Čínské lidové republiky a vysokému komisaři OSN pro lidská práva.

(1)  Úř. věst. C 468, 15.12.2016, s. 208.

(2)  Studie „Proceedings of the Workshop ‚Organ Harvesting in China‘“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce A – Hospodářská a vědecká politika, 12. dubna 2016.

(3)  Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 14.

(4)  https://chinatribunal.com/.


6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/120


P9_TA(2022)0201

Soustavné tvrdé potlačování politické opozice v Kambodži

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2022 o soustavném tvrdém potlačování politické opozice v Kambodži (2022/2658(RSP))

(2022/C 465/10)

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o Kambodži,

s ohledem na předchozí zprávy a prohlášení zvláštního zpravodaje OSN o stavu lidských práv v Kambodži,

s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 12. února 2020 o odnětí části celních preferencí poskytnutých Kambodži v rámci obchodního režimu EU „Vše kromě zbraní“ (EBA), a to s platností od 12. srpna 2020,

s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat,

s ohledem na prohlášení delegace EU při OSN ze dne 29. března 2022 o interaktivních rozhovorech se zvláštním zpravodajem pro Kambodžu na 49. zasedání Rady OSN pro lidská práva,

s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva 48/23 ze dne 11. října 2021 o poradenských službách a technické pomoci pro Kambodžu,

s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro lidská práva ze dne 30. března 2022 ke třetí pravidelné zprávě o Kambodži,

s ohledem na dohodu o spolupráci mezi Evropským společenstvím a Kambodžským královstvím, která byla podepsána v Lucemburku dne 29. dubna 1997 (1),

s ohledem na komplexní dohodu o míru v Kambodži ze dne 23. října 1991, zejména na článek 15 této dohody, v němž se strany, včetně mezinárodních signatářů, zavázaly k dodržování lidských práv a základních svobod v Kambodži,

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948 a na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ze dne 16. prosince 1966,

s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dne 16. listopadu 2017 Nejvyšší soud Kambodže oznámil rozpuštění největší opoziční strany, Kambodžské národní strany záchrany (CNRP);

B.

vzhledem k tomu, že již od rozpuštění CNRP Nejvyšším soudem před volbami, které proběhly v roce 2018, vyhrožuje kambodžská vláda členům politické opozice tvrdými represemi, což je nutí k odchodu do exilu kvůli obavám ze svévolného zatýkání a odvetných opatření; vzhledem k tomu, že vláda v roce 2017 zahájila zátah na nezávislé sdělovací prostředky, organizace občanské společnosti a politickou opozici a že v tvrdých opatřeních pokračuje i v letech 2021 a 2022;

C.

vzhledem k tomu, že premiér Hun Sen je u moci téměř nepřetržitě 37 let a že vládnoucí Kambodžská lidová strana má absolutní kontrolu nad veřejnými a legislativními orgány;

D.

vzhledem k tomu, že v červnu 2022 se v Kambodži konají komunální volby a že příští všeobecné volby by měly proběhnout v červenci 2023; vzhledem k tomu, že stav lidských práv v Kambodži se před blížícími komunálními volbami v červnu 2022 a před celostátními volbami v příštím roce dostal do kritického bodu, protože vláda zesílila útoky na politickou opozici, novináře, nezávislé sdělovací prostředky a občanskou společnost pod záminkou opatření proti pandemii COVID-19; vzhledem k tomu, že kambodžská celostátní volební komise vyškrtla z volebního seznamu více než 100 kandidátů opoziční strany Sama Rainsyho (Candlelight Party) (2), kteří se chtěli dne 5. června 2022 účastnit celostátních komunálních voleb;

E.

vzhledem k tomu, že po vydání soudních předvolání v roce 2020 byly v roce 2021 zahájeny masové procesy s více než 100 členy opozice a obránci lidských práv za to, že využívali svého práva na svobodu projevu a pokojné shromažďování; vzhledem k tomu, že tyto procesy provázely nesrovnalosti a porušování lidských práv, mimo jiné nebyly předloženy věrohodné důkazy, bylo porušováno právo na spravedlivý proces, nebyly dodržovány záruky spravedlivého procesu a několik soudních řízení proběhlo v nepřítomnosti obžalovaných; vzhledem k tomu, že v současné době je ve vězeních zadržováno více než 60 obránců lidských práv, včetně předáků odborových svazů a environmentálních aktivistů;

F.

vzhledem k tomu, že v březnu 2021 bylo devět čelních představitelů politických stran, včetně Sama Rainsyho, v nepřítomnosti shledáno vinnými z „pokusu o spáchání zločinu“ a „útoku“ podle § 27 a 451 trestního zákoníku a byly nad nimi vyneseny rozsudky v délce 25 let odnětí svobody; vzhledem k tomu, že Sam Rainsy, Mu Sochuaová a další opoziční politici byli souzeni v nepřítomnosti, protože jim nebyl povolen návrat do Kambodže, aby se mohli hájit před soudem;

G.

vzhledem k tomu, že mezitím byl propuštěn na kauci za omezujících podmínek Kem Sokha a soudní řízení proti jeho osobě bylo odloženo na téměř dva roky navzdory opakovaným žádostem o obnovení procesu; vzhledem k tomu, že jeho proces byl opět zahájen v lednu 2022, avšak že jeho ukončení je v nedohlednu, takže mu je odepřeno základní právo účasti na politickém životě;

H.

vzhledem k tomu, že předseda CNRP Kem Sokha byl zatčen v září 2017 a stále čelí vykonstruovanému obvinění z vlastizrady;

I.

vzhledem k tomu, že dne 17. března 2022 městský soud v Phnompenhu odsoudil politické oponenty vládnoucí strany k odnětí svobody ve výši pět až deset let bez možnosti propuštění na kauci; vzhledem k tomu, že v týž den městský soud v Phnompenhu shledal vinnými 20 opozičních politiků a aktivistů na základě vágních obvinění z „podněcování“ a „spiknutí“ a uložil jim dlouhé tresty odnětí svobody;

J.

vzhledem k tomu, že v listopadu 2021 byli z Thajska do Kambodže násilně navráceni Veourn Veasna, Voeung Samnang a Lanh Thavryová – všichni příznivci CNRP se statusem uprchlíka uznaným vysokým komisařem OSN pro uprchlíky – a poté zatčeni na základě obvinění z podněcování k trestnému činu a porušování zákonů přijatých v souvislosti s pandemií COVID-19;

K.

vzhledem k tomu, že v srpnu 2021 byl předseda odborových svazů Rong Chhun a s ním i bývalí členové politické opozice Sar Kanikaová a Ton Nimol usvědčeni z „podněcování k trestnému činu a sociálním nepokojům“ a odsouzeni k odnětí svobody od 20 měsíců do dvou let a k vysoké pokutě ve výši 400 milionů rielů (téměř 95 000 EUR); vzhledem k tomu, že v listopadu 2021 byli Rong Chhun, Sar Kanikaová, Ton Nimol a další aktivisté, kteří byli zadrženi ve stejnou dobu, podmínečně propuštěni a zatím zůstávají na svobodě; vzhledem k tomu, že vláda se opakovaně a disproporčně během pokojných protestů zaměřovala na ženy ve snaze je rozehnat;

L.

vzhledem k tomu, že více než 60 doložených politických vězňů se nachází ve vyšetřovací vazbě a že představitelům politické opozice, místním aktivistům a členům odborů hrozí zatčení, zadržování nebo nezákonné věznění; vzhledem k tomu, že od roku 2015 se počet vězňů v Kambodži více než zdvojnásobil a že podle údajů vlády se v kambodžských vězeních, která mají oficiálně kapacitu pro 8 804 vězňů, nachází 38 977 osob; vzhledem k tomu, že v důsledku dramaticky přeplněných věznic dochází k porušování práv vězňů, kteří často nemají přístup k čisté vodě nebo lékařské péči; vzhledem k tomu, že vláda nepřijala ani dostatečná opatření k tomu, aby ve věznicích zabránila vážnému vypuknutí epidemie COVID-19;

M.

vzhledem k tomu, že podle zpráv bylo v posledních dvou měsících zatčeno pět kandidátů strany Sama Rainsyho; vzhledem k tomu, že další kandidáti byli přinuceni své kandidatury stáhnout, aby se vyhnuli vykonstruovanému stíhání na základě obvinění např. ze spiknutí; vzhledem k tomu, že vláda již dříve použila podobná nařčení k tomu, aby vyloučila opoziční strany a kandidáty; vzhledem k tomu, že v roce 2021 orgány odmítly zaregistrovat Kambodžskou národní stranu srdce, jejíhož zakladatele nyní vyšetřuje ministerstvo vnitra; vzhledem k tomu, že v uplynulých týdnech státní volební komise, kterou kontroluje Kambodžská lidová strana, vyloučila velký počet kandidátů strany Sama Rainsyho z nadcházejících voleb; vzhledem k tomu, že v důsledku rozhodnutí soudů bylo zcela zrušeno několik kandidátních listin v 11 okrscích;

N.

vzhledem k tomu, že v březnu 2021 vláda přijala nový, široce pojatý zákon o opatřeních pro prevenci šíření onemocnění COVID-19 a dalších vážných, nebezpečných a nakažlivých chorob, který za porušení koronavirových opatření umožňuje ukládat až dvacetileté odnětí svobody a další nepřiměřené tresty;

O.

vzhledem k tomu, že v únoru 2021 vláda přijala vyhlášku, která zpřísňuje kontrolu internetu a online dohled rozšiřuje na uživatele internetu, kteří vůči vládě zaujímají kritický postoj; vzhledem k tomu, že v březnu 2022 oznámila pozastavení uplatňování vyhlášky na dobu neurčitou;

1.

odsuzuje stíhání opozičních politiků, odborářů, obránců lidských práv, novinářů, ochránců životního prostředí, studentů a dalších osob za vyjádření jejich názorů, které je organizováno předsedou vlády Hun Senem a jeho Kambodžskou lidovou stranou; žádá kambodžského premiéra a jeho vládu, aby okamžitě ukončili veškeré formy zastrašování a pronásledování, včetně soudní šikany představitelů opozice, odborářů, ochránců lidských práv a zástupců sdělovacích prostředků a občanské společnosti; žádá bezpečnostní složky, aby se zdržely zbytečného a nepřiměřeného použití síly vůči účastníkům pokojných protestů;

2.

odsuzuje rozpuštění CNRP a opakuje svou výzvu, aby byli Kem Sokha, Sam Rainsy, Mu Sochuaová a další představitelé opozice okamžitě zproštěni obvinění; naléhavě vyzývá kambodžské orgány, aby okamžitě propustily všechny vězně svědomí i ty, kteří byli zadrženi za výkon své legitimní práce nebo uplatňování svých práv, včetně novinářů, obránců lidských práv, ekologických aktivistů a odborářů; vyzývá kambodžské orgány, aby nezávisle vyšetřily veškerá obvinění z pronásledování, zastrašování, svévolného zatýkání a mučení členů opozičních stran a aktérů občanské společnosti a násilných činů proti nim a aby postavily pachatele před soud;

3.

zdůrazňuje, že soudní řízení s představiteli politické opozice, aktivisty občanské společnosti, obránci lidských práv, novináři a běžnými občany jsou vedena v naprostém rozporu s mezinárodními normami pro spravedlivé soudní řízení; vyzývá vládu, aby provedla reformu zpolitizovaného soudnictví, zajistila všem právo na řádný proces a okamžitě a bezpodmínečně propustila všechny politické vězně; vyzývá kambodžské orgány, aby zajistily naprostou nezávislost a nestrannost soudního systému a přijaly účinná právní a jiná opatření k řešení dramatické přeplněnosti věznic, včetně ukončení vyšetřovací vazby;

4.

naléhavě vyzývá kambodžské orgány, aby zajistily rychlé a nestranné vyšetření všech údajných mimosoudních poprav, včetně případů Sin Khona a Kema Leyho, a trestní stíhání pachatelů; vyzývá kambodžské orgány, aby přijaly veškerá opatření nezbytná k zabránění a zastavení tohoto zabíjení;

5.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad zhoršením situace v oblasti lidských práv v Kambodži v souvislosti s nadcházejícími místními volbami v červnu 2022 a celostátními volbami v roce 2023, včetně omezení nezávislého zpravodajství, kriminalizace svobody projevu a faktického zákazu pokojného shromažďování; naléhavě vyzývá kambodžské orgány, aby ukončily veškerá protiprávní omezení bránící občanům v zapojení do veřejných záležitostí a aby zajistily, že všechny politické strany budou moci vést rovnoprávnou, svobodnou a transparentní volební kampaň počínaje nadcházejícími komunálními volbami dne 5. června 2022 a celostátními volbami v červenci 2023;

6.

je hluboce znepokojen sledováním aktivit na internetu, které provádí vláda, a ohrožením svobody projevu a práva na soukromí; vyzývá kambodžské orgány, aby zrušily zákon z února 2022 o národní internetové bráně, který vládě umožňuje sledovat veškeré dění na internetu a urychlovat soudní řízení proti osobám, které podávají zprávy o vládních nebo policejních opatřeních; vyzývá kambodžskou vládu, aby zrušila všechny represivní zákony, zejména zákon o politických stranách, zákon o odborových organizacích a všechny ostatní právní předpisy omezující svobodu projevu a politické svobody, a zákony, které nejsou plně v souladu s mezinárodními normami a mezinárodními závazky Kambodže;

7.

vyjadřuje znepokojení nad intenzivnějšími zásahy proti ekologickým aktivistům včetně aktivistů bránících vlastnická práva k půdě, na něž se zejména zaměřovaly nedávné masové soudní procesy; v této souvislosti vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v Kambodži údajně vzrostla během pandemie nezákonná těžba dřeva v chráněných lesích, a vyzývá EU a členské státy, aby podporovaly mezinárodní koordinaci s cílem zabránit nelegálnímu vývozu jakéhokoli nepovoleného zboží z Kambodže;

8.

připomíná podnikům se sídlem v EU, že je třeba důkladně uplatňovat zásadu náležité péče v oblasti lidských práv a životního prostředí a zajistit, aby neměly žádné vazby na politické vůdce nebo vedoucí představitele bezpečnostních sil v Kambodži, kteří jsou odpovědní za závažné porušování lidských práv a rozpuštění opozice a následné represe vůči ní, na subjekty vlastněné nebo ovládané těmito vůdci ani na subjekty, které mají užitek z nezákonné těžby dřeva a zabírání půdy;

9.

vyzývá EU, členské státy a mezinárodní společenství, aby s ohledem na úlohu Kambodže jako předsednické země Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) této příležitosti využily, vyvinuly tlak a přijaly veřejná opatření s cílem poskytnout ochranu aktivistům a obráncům lidských práv a podpořit politické strany v boji o obnovení alespoň části politického a občanského prostoru v očekávání nadcházejících komunálních voleb dne 5. června 2022 a celostátních voleb v roce 2023; zdůrazňuje, že aktuální vývoj dále oslabuje důvěryhodnost kambodžské vlády, pokud jde o realizaci pozitivní agendy v oblasti lidských práv v tomto regionu i o úlohu Kambodže jako předsednické země sdružení ASEAN;

10.

opětovně vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby situaci v Kambodži pozorně sledoval, zejména s cílem zajistit, aby strana Sama Rainsyho nebyla rozpuštěna za absurdních podmínek, jako tomu bylo v případě CNRP;

11.

opakuje svou výzvu k zavedení cílených sankcí a naléhavě vyzývá Radu, aby v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv přijala omezující opatření, včetně zákazů cestování a zmrazení majetku, vůči politickým vůdcům a vedoucím představitelům bezpečnostních sil, jakož i proti jejich hospodářským zájmům, s cílem pohnat k odpovědnosti všechny osoby odpovědné za závažné porušování lidských práv a rozpuštění a následné represe vůči opozici v Kambodži;

12.

vyzývá Komisi, aby velmi bedlivě sledovala nadcházející místní volby a byla připravena využít všech dostupných nástrojů, včetně úplného pozastavení statusu Kambodže v obchodním režimu „Vše kromě zbraní“ a dalších sankcí, pokud by volební pozorovatelé nalezli důkazy o nespravedlivých volbách;

13.

naléhavě vyzývá Komisi, aby ve všech svých vztazích s kambodžskou vládou trvala na jasně vymezených kritériích v oblasti lidských práv a aby na problematické otázky zdůrazněné v tomto usnesení, včetně statusu Kambodže v režimu „Vše kromě zbraní“, upozorňovala v rámci pokračujících posílených kontaktů s kambodžskými orgány; vyzývá Komisi, aby situaci důkladně sledovala a posoudila dopad částečného pozastavení režimu „Vše kromě zbraní“ na nejzranitelnější skupiny občanské společnosti;

14.

vyzývá Komisi, aby sledovala veškerou dvoustrannou finanční podporu kambodžské vládě a zajistila, aby dvoustranná finanční podpora byla poskytována kambodžským organizacím občanské společnosti a opozičním stranám;

15.

pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení předala Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi Sdružení národů jihovýchodní Asie a vládě, předsedovi vlády a Národnímu shromáždění Kambodže.

(1)  Úř. věst. L 269, 19.10.1999, s. 18.

(2)  CNRP vznikla v roce 2012 sloučením strany Sama Rainsyho a Strany pro lidská práva. Po nuceném rozpuštění CNRP v roce 2018 byla strana Sama Rainsyho obnovena a nyní je v Kambodži hlavní opoziční stranou.


6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/124


P9_TA(2022)0202

Politika v oblasti hospodářské soutěže – výroční zpráva za rok 2021

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2022 o politice v oblasti hospodářské soutěže – výroční zpráva za rok 2021 (2021/2185(INI))

(2022/C 465/11)

Evropský parlament,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její články 101 až 109,

s ohledem na příslušná pravidla, pokyny, usnesení, veřejné konzultace, sdělení a dokumenty Komise týkající se hospodářské soutěže,

s ohledem na zprávu Komise ze dne 7. července 2021 o politice hospodářské soutěže v roce 2020 (COM(2021)0373) a na pracovní dokument útvarů Komise zveřejněný téhož dne jako průvodní dokument (SWD(2021)0177),

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021 o politice v oblasti hospodářské soutěže – výroční zpráva za rok 2020 (1),

s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ECON-VII/015 ke zprávě Komise ze dne 7. července 2021 o politice hospodářské soutěže v roce 2020 (COM(2021)0373),

s ohledem na opatření Komise přijatá v návaznosti na usnesení Parlamentu ze dne 18. června 2020 o politice v oblasti hospodářské soutěže – výroční zpráva za rok 2019 (2),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. března 2020, 3. dubna 2020, 8. května 2020, 29. června 2020, 13. října 2020, 28. ledna 2021 a 18. listopadu 2021 o dočasném rámci pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím rozšíření onemocnění COVID-19 (C(2021)8442),

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh, který dne 5. května 2021 předložila Komise (COM(2021)0223),

s ohledem na první výroční zprávu Komise o prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie ze dne 23. listopadu 2021 (3),

s ohledem na regulační balíček zahrnující návrhy Komise ze dne 15. prosince 2020 týkající se nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) (COM(2020)0825) a o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví (akt o digitálních trzích) (COM(2020)0842),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1 ze dne 11. prosince 2018 o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu (4),

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 12. července 2021 o hodnocení sdělení Komise ze dne 9. prosince 1997 o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství (SWD(2021)0199),

s ohledem na podpůrnou studii doprovázející hodnocení sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství, kterou zadalo Generální ředitelství Komise pro hospodářskou soutěž (GŘ COMP) a která byla zveřejněna v červnu 2021 (5),

s ohledem na zprávu zvláštních poradců s názvem „Politika hospodářské soutěže v digitálním věku“, kterou zadalo GŘ COMP a která byla zveřejněna v roce 2019 (6),

s ohledem na zprávu nazvanou „Zranitelnost spotřebitelů na klíčových trzích v Evropské unii“, která byla vypracována pro Generální ředitelství Komise pro spravedlnost a spotřebitele (7) a zveřejněna v roce 2016,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. listopadu 2021 nazvané „Politika hospodářské soutěže připravená na nové výzvy“ (COM(2021)0713) a jeho přílohu,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (8),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. prosince 2021 o pokynech pro státní podporu v oblasti klimatu, ochrany životního prostředí a energetiky na rok 2022 (9),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. prosince 2021 o pokynech ke státní podpoře investic v rámci rizikového financování (10),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. prosince 2021 o pokynech k uplatňování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže na kolektivní smlouvy týkající se pracovních podmínek samostatně výdělečně činných osob (C(2021)8838),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102) a na sdělení Komise ze dne 5. května 2021, kterým byla tato strategie aktualizována (COM(2021)0350),

s ohledem na nařízení Komise (EU) 2021/1237 ze dne 23. července 2021 o změně nařízení (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (11),

s ohledem na sdělení Komise, ze dne 21. prosince 2021 o schválení obsahu návrhu sdělení Komise o pokynech pro státní podporu v oblasti klimatu, ochrany životního prostředí a energetiky na rok 2022, (C(2021)9817),

s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2021 o pokynech pro státní podporu v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí (CEEAG) (12),

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora (EÚD) č. 24/2020 nazvanou „Postupy Komise v oblasti kontroly fúzí v EU a antimonopolních řízení: potřeba zvýšení dohledu nad trhem“,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. března 2021 nazvané „Pokyny Komise k používání mechanismu postoupení případu stanoveného v článku 22 nařízení o spojování na určité kategorie případů“ (C(2021)1959),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. července 2021 o schválení obsahu návrhu nařízení Komise o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (C(2021)5026) a jeho přílohu a přílohu ke sdělení Komise ze dne 9. července 2021 o oznámení Komise ohledně pokynů k vertikálním omezením (C(2021)5038),

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích a který dne 14. července 2021 předložila Komise (COM(2021)0564),

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0064/2022),

A.

vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti hospodářské soutěže hraje zásadní úlohu – zejména v dobách nejistoty a dvojí transformace – při zajišťování účinné hospodářské soutěže s cílem podpořit inovace, tvorbu pracovních míst, růst, konkurenceschopnost a podnikání, vytvářet spravedlivé hospodářské podmínky zejména podněcováním inovací, které pomáhají rozvíjet nové technologie, jež nám naopak mohou pomoci udělat více, ale zároveň méně poškozovat životní prostředí, a prosazovat efektivní umisťování zdrojů, poskytovat větší výběr a spravedlivé ceny pro spotřebitele a posilovat odolnost jednotného trhu;

B.

vzhledem k tomu, že cílem politiky hospodářské soutěže Unie je zajistit ochranu hospodářské soutěže na vnitřním trhu; vzhledem k tomu, že politika hospodářské soutěže má nepopiratelný dopad na konkrétní hospodářské zájmy koncových uživatelů, kteří nakupují zboží nebo služby;

C.

vzhledem k tomu, že Komise bezprostředně reagovala na propuknutí pandemie COVID-19 přijetím zvláštních pravidel hospodářské soutěže, která by měla zůstat dočasná;

D.

vzhledem k tomu, že politika v oblasti hospodářské soutěže musí podněcovat podniky k investicím a zavádění pokročilejší digitální infrastruktury a nástrojů (např. technologie cloudu, mikroprocesorů a umělé inteligence) a méně znečišťujících a účinnějších výrobních technologií;

E.

vzhledem k tomu, že Komise potřebuje vhodný a účinný soubor nástrojů, metod a způsobů s cílem zajistit striktní prosazování hospodářské soutěže, prosazovat pravidla hospodářské soutěže a řádně zajistit jejich jednotné provádění, a přispět tak ke klíčovým politickým prioritám; vzhledem k tomu, že Komise musí jednat nestranně a objektivně, aby byla zachována důvěryhodnost politiky EU v oblasti hospodářské soutěže;

F.

vzhledem k tomu, že odpovídající regulační rámec pro politiku hospodářské soutěže je nezbytný k tomu, aby se celý trh EU stal atraktivnějším pro mezinárodní společnosti a pro investory, kteří chtějí působit v EU, a také s cílem podporovat silnější výrobní základnu EU a vytvářet v Unii pracovní místa;

G.

vzhledem k tomu, že při zajišťování nestrannosti a důvěryhodnosti politiky hospodářské soutěže je nanejvýš důležitá politická nezávislost vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž;

H.

vzhledem k tomu, že vyvážené sladění pravidel hospodářské soutěže Unie s jejími průmyslovými a mezinárodními obchodními politikami má zásadní význam pro přemístění činností v rámci hodnotového řetězce zpět do EU a pro posílení globální konkurenceschopnosti;

I.

vzhledem k tomu, že digitální trhy jsou stále koncentrovanější a hrozí riziko, že vykáží nižší úroveň investic do inovací a budou celkově narušeny v důsledku zhoršující se dynamiky trhu a zvýšené tržní síly;

J.

vzhledem k tomu, že ceny energetických komodit dosáhly v Evropě nebývale vysoké úrovně, přičemž ceny plynu byly na podzim 2021 o 400 % vyšší než na jaře téhož roku, mimo jiné z důvodu nedostatečné globální konkurenceschopnosti na trhu s dodávkami plynu;

K.

vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti hospodářské soutěže by měla být vhodná pro udržitelnou souběžnou transformaci;

L.

vzhledem k tomu, že mezinárodní výměna a spolupráce mají zásadní význam pro dosažení rovných podmínek na celosvětové úrovni a v hospodářské soutěži; vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti hospodářské soutěže musí být pilířem, na němž je založena integrita a odolnost jednotného trhu, a zároveň přispívat k dosažení priorit Unie, zejména tak, že koordinovaným způsobem usnadní souběžnou digitální a ekologickou transformaci;

M.

vzhledem k tomu, že mezinárodní spolupráce a nové nástroje, jako je nařízení o zahraničních subvencích, mají zásadní význam pro zajištění toho, aby země mimo EU byly odrazovány od narušujícího dotování podniků působících v Unii, v souladu s pravidly jednotného trhu, která takové postupy ze strany členských států a podniků v EU zakazují; vzhledem k tomu, že EU by měla v tomto ohledu sledovat a pečlivě monitorovat politiku a postupy třetích zemí a subjektů;

N.

vzhledem k tomu, že je zapotřebí posílená koordinace mezi cíli unijní politiky v rámci Zelené dohody a Pařížské dohody na straně jedné a pravidly hospodářské soutěže na straně druhé;

Obecně

1.

zdůrazňuje, že je třeba náležitě zohlednit výzvy vyplývající z pandemie COVID-19 a že hlavní zásadou by mělo být uvážlivé postupné ukončování zvláštních podpůrných opatření progresivním a přiměřeným způsobem, přičemž je třeba zajistit plný soulad s právními předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže a zároveň zachovat rovné podmínky a konkurenceschopnost našich společností, zejména pokud jde o potřeby průmyslu v EU; poukazuje na to, že s postupujícím hospodářským oživením by podpůrná opatření měla být postupně specifičtější a nakonec by měla být postupně ukončena; zdůrazňuje, že je třeba zabránit lavinovému efektu a předejít asymetrickému oživení a riziku ještě větších rozdílů v rámci jednotného trhu;

2.

zdůrazňuje, že pro zajištění řádného fungování jednotného trhu má zásadní význam politika v oblasti hospodářské soutěže, jejímž cílem je zajistit rovné podmínky ve všech odvětvích a tak podněcovat inovace a kvalitu a zároveň poskytnout spotřebitelům širší možnost volby; upozorňuje na škodlivé praktiky vyplývající z politiky doporučené maloobchodní ceny, které narušují vnitřní trh a hospodářskou soutěž mezi společnostmi;

3.

zdůrazňuje, že by EU neměla být příliš závislá na globálních dodavatelských řetězcích, zejména v odvětvích, která byla označena za důležitá pro strategickou autonomii a pro odolné a udržitelné hospodářství a která se během pandemie ukázala jako křehká;

4.

bere na vědomí konzultaci Komise ohledně vydání pokynů k uplatňování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže na kolektivní smlouvy týkající se pracovních podmínek samostatně výdělečně činných osob; vyzývá Komisi, aby do pokynů zahrnula všechny samostatně výdělečně činné osoby, a to jak on-line, tak off-line;

5.

domnívá se, že zvýšená konkurence na trhu výrobků snižuje ziskové marže a cenovou úroveň, a přispívá tak ke zmírnění inflace;

6.

požaduje, aby byl vytvořen účinný systém dobře uzpůsobených a doplňujících se regulačních nástrojů a nástrojů pro prosazování pravidel hospodářské soutěže s cílem usnadnit digitální a ekologickou transformaci a také průmyslový rozvoj a konvergenci podporující udržitelný hospodářský růst a vytváření pracovních míst v EU; konstatuje, že souběžná transformace musí být procesem vytvářejícím pracovní místa a představovat pro podniky v EU příležitost získat při provádění transformace konkurenční výhodu, čímž se posílí konkurenceschopnost EU; upozorňuje na evropský právní rámec pro klima, jehož cílů lze skutečně dosáhnout pouze prostřednictvím soukromých a veřejných investic;

7.

vítá skutečnost, že politika EU v oblasti hospodářské soutěže má prokazatelně účinné výsledky, pokud jde o reakci na nový vývoj na trhu; vyzývá k silné a účinné politice hospodářské soutěže a k jejímu prosazování s cílem poskytnout hospodářství EU schopnost nastoupit cestu k oživení a dosáhnout souběžné ekologické a digitální transformace udržitelným a sociálně a územně inkluzivním způsobem; zdůrazňuje, že jakékoli úpravy musí zajistit, aby politika EU v oblasti hospodářské soutěže nadále podněcovala inovace v rámci souběžné transformace, podporovala odolnost jednotného trhu a zachovala vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství a zároveň zajistila, aby zákazníci měli prospěch ze spravedlivých cen;

8.

zdůrazňuje, že páteří evropského hospodářství jsou malé a střední podniky (MSP), které představují 99,8 % všech podniků v EU; konstatuje, že díky tomu, že MSP výrazným způsobem přispívají k vytváření pracovních míst a přidané hodnoty, jsou klíčové k zajištění hospodářského růstu a sociální integrace v EU; vyjadřuje politování nad skutečností, že navzdory příležitostem k růstu mohou mít MSP obtíže s přístupem k financování;

9.

vítá doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2021 týkající se neutrality hospodářské soutěže a vyzývá Komisi, aby neutralitu hospodářské soutěže zachovala v regulačním prostředí vnitřního trhu;

10.

připomíná, že služby představují co do výše hrubé přidané hodnoty největší odvětví hospodářské činnosti v EU a že jednotný trh služeb značně zaostává za jednotným trhem zboží; zdůrazňuje, že je třeba řešit zbývající neodůvodněné překážky v rozvoji jednotného trhu služeb, mimo jiné prostřednictvím vymáhání pravidel hospodářské soutěže; vítá v této souvislosti společnou iniciativu o domácí regulaci služeb, kterou přijala Světová obchodní organizace (WTO) s cílem snížit byrokracii v oblasti obchodu se službami;

11.

připomíná zprávu Mezinárodního měnového fondu z roku 2021 o hospodářské soutěži, inovacích a růstu podporujícím začlenění, v níž se uvádí, že hospodářská soutěž a růst založený na inovacích mají zásadní význam pro zvýšení produktivity a pro podporu širokého růstu; konstatuje, že se ve zprávě rovněž uvádí, že politika na podporu inovací by mohla také zlepšit dynamiku podnikání a snížit tržní sílu;

12.

znovu potvrzuje, že je zapotřebí hloubkový přezkum a účinné provádění stávajících nástrojů v oblasti hospodářské soutěže a případně vytvoření nových nástrojů vhodných pro vyšetřování na digitálních trzích;

13.

zdůrazňuje, že při prosazování politiky v oblasti hospodářské soutěže je třeba odpovídajícím způsobem reagovat na nové výzvy zvýšením účinnosti při vyšetřování pomocí využívání nových nástrojů vycházejících z výpočetních prostředků (např. data velkého objemu, umělá inteligence a strojové učení/hluboké učení);

14.

domnívá se, že hloubkový přezkum by se měl zaměřit na zajištění integrity jednotného trhu, na podporu udržitelného a inkluzivního hospodářského růstu ve prospěch spotřebitelů a na posílení práv spotřebitelů on-line i off-line; domnívá se však, že by se výjimečná opatření neměla za žádných okolností stát příležitostí k nasměrování veřejných finančních prostředků – ať již vnitrostátních či unijních – do kapitalizace podniků, které jsou ekonomicky neudržitelné nebo nemají žádný skutečný strategický význam pro veřejnost;

15.

bere na vědomí obezřetnost Komise při prosazování pravidel státní podpory v oblasti daní a vyzývá Komisi, aby byla obezřetná i nadále; konstatuje však, že několik nedávných rozhodnutí Komise ve významných případech týkajících se hospodářské soutěže v oblasti daní zrušil Tribunál Evropské unie; vyzývá Komisi, aby z rozsudků vyvodila nezbytné ponaučení s cílem minimalizovat rizika zrušení v budoucích případech v této oblasti;

Politická reakce na pandemii COVID-19

16.

bere na vědomí šestiměsíční obnovení dočasného rámce pro opatření v oblasti státní podpory, který byl ustaven v reakci na krizi COVID-19 a je navržen tak, aby urychlil oživení; zdůrazňuje, že důvodem obnovy bylo prodloužení hospodářských dopadů krize COVID-19 v několika klíčových odvětvích v důsledku vzniku nových variant viru; připomíná, že režimy státní podpory jsou vytvářeny na úrovni členských států, což může potenciálně vytvořit nerovné podmínky pro podniky působící na jednotném trhu; naléhavě vyzývá Komisi, aby tyto narušující účinky monitorovala; naléhavě vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala možnou roztříštěnost evropské průmyslové strategie a předcházela jí;

17.

vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila včasné posouzení dočasného rámce státní podpory, aby Evropský parlament mohl vést solidní politickou diskusi založenou na faktech a aby mohla být v budoucnu vykonána práce na politice EU v oblasti hospodářské soutěže;

18.

konstatuje, že národní plány na podporu oživení a odolnosti jsou vhodnými nástroji k urychlení oživení a k řešení strukturálních změn v národních ekonomikách; domnívá se, že opatření státní podpory, která jsou součástí národních plánů pro oživení a odolnost, by měla být řešena pružně a přednostně; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována investicím prováděným v rámci národních plánů pro oživení a odolnost s cílem umožnit střednědobý rozvoj účasti soukromého sektoru; připomíná, že opatření národního plánu pro oživení a odolnost musí splňovat všechny požadavky stanovené v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost (13), zejména zelený a digitální pilíř;

19.

vítá plánované hodnocení pravidel v oblasti zdravotnických a sociálních služeb obecného hospodářského zájmu s cílem zajistit, aby tato pravidla plnila své cíle a byla vhodná pro svůj účel; připomíná, že je třeba poskytovat kvalitní služby obecného hospodářského zájmu občanům;

20.

znovu opakuje, že povolení státní podpory pro služby obecného hospodářského zájmu má stále zásadní význam pro zachování více komunit v celé Evropě, zejména pokud jde o státní podporu izolovaných, vzdálených nebo okrajových regionů Unie;

21.

zdůrazňuje obtíže, které pandemie způsobila v odvětví pohostinství v Unii; uznává pomoc zaměřenou na toto odvětví;

22.

zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise a členské státy přijaly plán pro období po pandemii- COVID-19 s cílem ukončit veřejnou podporu poskytovanou v souvislosti s pandemií COVID-19 zajištěním nenarušující a lépe zacílené státní podpory, aby nedošlo k narušení hospodářského oživení, konkurenceschopnosti a růstu a s cílem zajistit kvalitní pracovní místa; zdůrazňuje, že významná částka státní podpory byla přidělena na podporu podniků při zmírňování důsledků opatření proti šíření pandemie; zdůrazňuje, že v průběhu tohoto procesu je třeba zvážit dynamiku vnitřního trhu, kdy jsou velké členské státy schopny poskytovat větší státní podporu než menší členské státy, což může vést k roztříštěnosti jednotného trhu;

23.

konstatuje, že podpůrná opatření poskytnutá během krize COVID-19 byla mimořádná a nezbytná s ohledem na bezprecedentní zdravotní a hospodářskou krizi, ale že se mimořádná úroveň veřejné podpory nesmí stát novou běžnou situací;

24.

zdůrazňuje, že v plánu pro období po pandemii COVID-19 je nutné zohlednit malé a střední podniky z venkovských a méně rozvinutých oblastí, kterým je třeba poskytnout přístup na širší trhy, a odstranit územní problémy vyplývající ze zeměpisných znevýhodnění, s cílem poskytnout těmto MSP stejnou podporu, spravedlivé příležitosti a vyvážený rozvoj na celém jednotném trhu;

Politika v oblasti hospodářské soutěže v souvislosti s prosazováním a globalizací

25.

zdůrazňuje, že je důležité zabezpečit konkurenceschopnost evropských podniků v kontextu narůstající globální hospodářské soutěže, usilovat o vzájemnost a zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž na jednotném trhu; konstatuje, že při rozhodování o vymezení relevantního trhu v případech hospodářské soutěže a kontroly spojování podniků je třeba pečlivě analyzovat mezinárodní prostředí; vyzývá Komisi, aby vypracovala inkluzivní a širokou perspektivu, pokud jde o relevantní trh, s cílem poskytnout evropským společnostem příležitost účinně konkurovat v globalizovaném prostředí; zdůrazňuje nezbytnost rovných podmínek;

26.

zdůrazňuje význam strukturovaného globálního dialogu a spolupráce při prosazování politiky hospodářské soutěže, zejména pokud jde o otázky státní podpory;

27.

vítá úsilí Komise o zlepšení prosazování pravidel jednotného trhu uvedených ve směrnici o testu přiměřenosti u regulovaných povolání (14) tím, že zahajuje řízení o nesplnění povinnosti; vyzývá členské státy, aby při zavádění vnitrostátních pravidel řádně prováděly test přiměřenosti; zdůrazňuje, že nedostatečné řádné provádění pravidel EU pro test přiměřenosti by nakonec mohlo znevýhodnit spotřebitele v podobě příliš vysokých cen, ohrozit rozvoj inovativních služeb nebo dokonce vést k horšímu přístupu ke službám;

28.

vítá návrh Komise týkající se nového nařízení o zahraničních subvencích, jehož cílem je snížit dopady, které by mohly narušit jednotný trh, odstranit rozdíly v prosazování práva, chránit zájmy Unie a zajistit rovné podmínky pro evropské společnosti a všechny podniky působící na mezinárodním trhu pomocí využití nástrojů EU v oblasti práva hospodářské soutěže a jejich hlavních stavebních kamenů; zdůrazňuje, že je důležité prosazovat evropský regulační rámec povzbuzující zahraniční investice a podnikání ze strany mezinárodních společností v EU;

29.

zdůrazňuje, že pravidla EU pro státní podporu by se měla vztahovat na všechny společnosti působící na jednotném trhu; zdůrazňuje, že Unie by měla zůstat otevřená přímým zahraničním investicím, a upozorňuje na cílené politiky a investice zaměřené na relokalizaci pracovních míst a podporu pozitivních sociálních a environmentálních externalit; vyzývá Komisi, aby soudržným způsobem prováděla přezkumy spojování podniků, prověřování přímých zahraničních investic a kontrolu zahraničních subvencí;

30.

konstatuje, že vnitrostátní daňové politiky a opatření mohou mít dopad na výběr daní v jiných členských státech; opakuje, že zdanění by někdy mohlo být využito k poskytování nepřímé státní podpory, čímž by se vytvořily nerovné podmínky na vnitřním trhu, a zdůrazňuje proto, že Komise doporučila, aby členské státy neposkytovaly finanční podporu společnostem s vazbami na daňové ráje; připomíná výzvu Rady Komisi, aby zvážila, jak řešit narušení soutěže v důsledku účasti uchazečů, kteří daňové ráje využívají pro účely vyhýbání se daňovým povinnostem;

31.

připomíná, že empirická analýza provedená v rámci studie OECD z roku 2021 dospěla k závěru, že financování pod tržní úrovní mohlo v řadě odvětví přispět k nadměrné kapacitě, přičemž se zdá, že subvence rovněž negativně korelují s produktivitou podniků; konstatuje, že zjištění OECD rovněž vyvolala značné obavy ohledně nedostatečné transparentnosti, pokud jde o financování pod tržní úrovní; domnívá se, že EU by se měla účinně zaměřit na tyto negativní dopady zahraničních subvencí na vnitřní trh s ohledem na možné negativní účinky regulace, včetně administrativní a regulační zátěže, odvetných opatření a dopadů na investice a růst;

32.

vyzývá Komisi, aby politiku v oblasti hospodářské soutěže nadále důsledně a nestranně prosazovala a současně usilovala o trvalý konstruktivní dialog a spolupráci ohledně hlavních technologických a ekonomických otázek s podobně smýšlejícími partnery a zúčastněnými stranami; zdůrazňuje význam vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž při zachování trhů a zajištění rovných podmínek během pandemie COVID-19; zdůrazňuje jejich zvýšenou úlohu v záležitostech týkajících se ekonomiky platforem;

33.

vítá zřízení Rady EU-USA pro obchod a technologie a zahájení společného dialogu mezi EU a USA o politice hospodářské soutěže v oblasti technologií (TCPD), které budou usilovat o prohloubení hospodářských a transatlantických vztahů založených na společných hodnotách; konstatuje, že se transformace pravidel EU s ohledem na společnosti provozující digitální platformy odráží ve srovnatelných legislativních iniciativách a jednotlivých šetřeních v USA;

34.

zdůrazňuje, že specializované dohody o spolupráci se zeměmi mimo EU v oblasti politiky hospodářské soutěže mohou smysluplně přispět k její účinnosti, a uznává význam vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž při prosazování a zajišťování uplatňování politiky EU v oblasti hospodářské soutěže;

Politika v oblasti hospodářské soutěže a státní podpora vhodné pro nové výzvy

35.

vítá, že Parlamentu v prosinci 2021 schválil mandát pro jednání o aktu o digitálních trzích ve znění přijatém v plénu a zdůrazňuje, že Parlament je připraven pracovat na zrychleném uzavření jednání o aktu o digitálních trzích a vstupu nových pravidel v platnost;

36.

vyzývá Komisi, aby zajistila bezproblémové a rychlé provedení nových regulačních opatření, zajistila při tom součinnost a vyhnula se překrývání se stávajícími nebo nadcházejícími opatřeními nebo jejich zdvojování;

37.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že regulační úkoly a úkoly týkající se prosazování pravidel hospodářské soutěže budou pohotově a transparentně delegovány v rámci jejích útvarů s cílem odstranit neefektivnost a administrativní zátěž; opakuje, že omezený přístup k příslušným údajům může účastníkům bránit ve vstupu na trh; zdůrazňuje, že digitální transformace zvyšuje potřebu přizpůsobit politiku hospodářské soutěže; domnívá se, že je třeba zajistit zvláštní odborné znalosti z digitální oblasti; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby věnovala dostatečné a náležité lidské a finanční zdroje na organizaci prosazování aktu o digitálních trzích; domnívá se, že doplňkové případy týkající se antimonopolních opatření a aktu o digitálních trzích, ať už na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni EU, by měly těžit z posílené koordinace a prosazování, a to přijetím nového nástroje do stávajícího rámce pro hospodářskou soutěž;

38.

vyzývá Komisi, aby zlepšila transparentnost procesu hodnocení státní podpory, který by měl zahrnovat jasné odůvodnění, popis státní podpory a měřitelné ukazatele umožňující následné monitorování a hodnocení; zdůrazňuje proto, že je třeba monitorovat ex post účinné provádění schválených případů státní podpory; domnívá se, že by měly být zveřejněny i výsledky konzultační fáze;

39.

vítá nedávný rozsudek Tribunálu Evropské unie (15), který potvrzuje posouzení Komise týkající se zneužívání dominantního postavení na trhu a je příkladem účinného uplatnění tradičních pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže v kontextu digitální ekonomiky, zejména pokud jde o akt o digitálních službách a interakci globálních digitálních platforem s ostatními evropskými společnostmi; konstatuje však, že právní postupy ve věcech porušování antitrustových právních předpisů (16) jsou zdlouhavé, a očekává, že nové nástroje, které jsou k dispozici v rámci aktu o digitálních trzích, pomohou řešit protisoutěžní chování rychleji;

40.

vítá přezkum nástrojů EU v oblasti práva hospodářské soutěže, jak ho nastínila Komise ve svém sdělení ze dne 18. listopadu 2021; připomíná však, že by to nemělo vylučovat vytvoření nových nástrojů, pokud to bude nezbytné a lepší využívání nástrojů stávajících; domnívá se, že posuzování hospodářské soutěže by se mělo přizpůsobit tomu, jak je prosazována politika hospodářské soutěže EU, a také měnící se dynamice trhu;

41.

vítá odhodlání Komise zabývat se nespravedlivými podmínkami s cílem podpořit cenovou transparentnost a zamezit nespravedlivým a nerozumným obchodním praktikám; upozorňuje na rostoucí výskyt vykořisťovatelských a vylučujících praktik, jako je například autopreference;

42.

připomíná doporučení Účetního dvora (EÚD) (17), v nichž se uvádí, že Komise by měla zaujmout aktivnější přístup tím, že bude shromažďovat a zpracovávat informace, jež jsou pro trh relevantní, konzistentním a nákladově efektivním způsobem a vybírat případy, jež mají být prošetřeny, na základě jasně vážených kritérií, například pomocí bodového systému; zdůrazňuje, že v souladu s doporučeními EÚD je třeba, aby nová pravidla zlepšila podávání zpráv o výsledcích donucovacích opatření namísto toho, aby se zaměřovala na podávání zpráv o činnostech;

43.

připomíná, že chování usilující o zisk by mělo být akceptováno a nemělo by být bez objektivního důvodu založeného na faktech obviňováno z toho, že je v rozporu s hospodářskou soutěží, připomíná, že protisoutěžní chování je zakázáno a hypersoutěžní chování nikoli; poukazuje na to, že nabídka, jež je svou výhodností obzvláště přitažlivá pro mnoho spotřebitelů, není sama o sobě dostatečným důvodem k obavám; vyzývá Komisi, aby rozlišovala mezi těmito druhy chování při prosazování antimonopolních pravidel;

44.

vítá pokračující přezkum pravidel státní podpory, jehož cílem je zajistit soudržnost s již zavedenými i novými regulačními zásadami, jež se týkají souběžné transformace;

45.

zdůrazňuje, že Komise hodnotí případy státní podpory případ od případu, a zdůrazňuje, že by se měla zvýšit transparentnost procesu hodnocení jednotlivých případů státní podpory; uznává, že důležité projekty společného evropského zájmu (IPCEI) jsou významným nástrojem vzhledem k jasné a dobře zdokumentované existenci případů, v nichž došlo k selhání trhu; opakuje, že státní podpora přidělovaná na významné projekty společného evropského zájmu by měla být zpravidla vynakládána na výzkum a vývoj;

46.

bere na vědomí plánovanou revizi souvisejících oddílů obecného nařízení o blokových výjimkách (18);

47.

bere na vědomí nové pokyny Komise o pravidlech státní podpory v oblasti klimatu, ochrany životního prostředí a energetiky i její úsilí posílit pokyny z roku 2014 s cílem uvést je do souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a podporuje přijetí nových pokynů v zájmu dosažení rovnováhy mezi hospodářskou a environmentální udržitelností; trvá na tom, že environmentálně udržitelná státní podpora je klíčem ke splnění cílů EU v oblasti klimatu, energetiky a ochrany životního prostředí a zároveň k zajištění spravedlivé transformace; tvrdí, že veřejné a soukromé investice do technologií potřebných pro ekologickou transformaci jsou klíčem k naplnění evropského právního rámce pro klima, a zejména k rozvoji průlomových inovativních řešení a příslušných technologií, které jsou nezbytné pro dosažení cíle klimatické neutrality; zdůrazňuje, že kvůli ambicím balíčku „Fit for 55“ bude nutné, aby některá konkrétní odvětví energetiky obdržela určitou míru veřejné podpory, která jim pomůže se s transformací vypořádat;

48.

žádá, aby se v hlavních směrech přihlédlo k těm, kteří trpí v důsledku zvýšení nákladů na energii, a aby se zároveň zohlednil dopad, který to bude mít na hospodářství EU a její vnější konkurenceschopnost, a sociálně-ekonomický dopad, který bude mít zvýšení cen energie i konečného zboží na občany EU;

49.

vítá novou kapitolu pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí (CEEAG) věnovanou podpoře při brzkém ukončování činnosti související s uhlím, ropnými břidlicemi a rašelinou; zdůrazňuje, že pozvolný ústup od využívání uhlí je jednou z nejdůležitějších hnacích sil dekarbonizace, a připomíná své usnesení ze dne 20. října 2021, ve kterém vyzval k zavedení jasných záruk pro postupné ukončování používání fosilních paliv, a že součástí těchto záruk může být stanovení závazných dat pro ukončení činnosti; dále připomíná, že se v tomto usnesení uvádí, že pravidla státní podpory by neměla způsobovat ustrnutí v oblasti emisí skleníkových plynů nebo vytváření uvízlých aktiv, ani k tomu přispívat, a žádá Komisi, aby monitorovala a uplatňovala opatření, která pokud možno zabrání efektu ustrnutí, a to způsobem, který bude plně v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a zároveň zachová oživení po krizi způsobené pandemií COVID-19, tvorbu pracovních míst v EU a konkurenceschopnost;

50.

domnívá se, že pro podporu transformace EU je nezbytné začleňování ekologických a digitálních strategií; vyzývá Komisi, aby tento přístup začlenila do budoucích podmínek pro státní podporu tím, že po vypršení platnosti posoudí nařízení o podpoře de minimis (19); poznamenává, že stropy pro podporu de minimis by měly být přezkoumány, zejména s ohledem na reálnou hospodářskou situaci, s níž se členské státy potýkají, přičemž respektuje cíle, jichž má být dosaženo v oblasti životního prostředí, energetiky a digitální transformace;

51.

je znepokojen tím, jak se konektivita ostrovních, okrajových a odlehlých regionů v EU v období mimo sezónu prakticky zastaví na úkor obyvatel a podniků v těchto regionech; vyzývá Komisi, aby věnovala náležitou pozornost rozhodnutím o státní podpoře, pokud jde o konektivitu ostrovních, okrajových a odlehlých regionů EU, zejména proto, že byly obzvláště zasaženy pandemií;

52.

vyzývá k obezřetnosti při konsolidaci leteckého průmyslu v EU s ohledem na obrovské částky státní podpory schválené pro některé unijní letecké společnosti, aby se zajistilo, že tyto společnosti nebudou mít v důsledku toho možnost zlikvidovat nebo převzít menší konkurenty v EU;

53.

konstatuje, že na několika specifických trzích s finančními daty působí více dodavatelů, a přestože žádný z nich nemá dominantní podíl na trhu, konkurence je stále velmi nízká; konstatuje, že stávající opatření na posílení hospodářské soutěže na tomto trhu jsou nedostatečná;

54.

uznává, že zdroje pro generální ředitelství Komise pro hospodářskou soutěž (GŘ COMP) by měly odpovídat jeho pracovní zátěži a rozsahu úkolů; domnívá se, že je třeba zajistit zvláštní odborné znalosti z oblasti digitálního hospodářství;

55.

zdůrazňuje, že prostředí metaverse podléhá příslušným legislativním rámcům, jako je rámec ochrany soukromí a údajů, digitální legislativa a rámec hospodářské soutěže; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby aktivně zajišťovala, aby společnosti a subjekty, které prostředí metaverse využívají a působí v něm, výše uvedené legislativní rámce dodržovaly;

56.

vyjadřuje politování nad dřívějšími likvidačními akvizicemi mimo působnost nařízení ES o spojování podniků (20);

Spojování podniků

57.

naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila úsilí na splnění svého závazku přezkoumat své sdělení o definici příslušného trhu pro účely práva hospodářské soutěže EU; konstatuje, že Komise zveřejnila výzvu k předložení faktických podkladů k revizi a aktualizaci jejího sdělení o definici trhu; zdůrazňuje, že tento přezkum by měl být aktualizován a přizpůsoben tak, aby odrážel rostoucí globální konkurenci, budoucí stav hospodářské soutěže a souběžnou transformaci, včetně vyvíjejících se tržních charakteristik digitálního tržního ekosystému, mnohostranných trhů, významu dat a trhů s nulovými cenami;

58.

připomíná, že data jsou zdrojem značné hospodářské síly, a domnívá se, že při definování digitálních trhů by měly být zohledněny nepeněžní faktory;

59.

vyzývá Komisi, aby zvážila přezkum pokynů ke spojování podniků tak, aby zohledňovaly výzvy, které to přináší pro konkurenceschopnost průmyslu EU; vítá úlohu útvaru pro priority a strategickou koordinaci GŘ COMP, který GŘ COMP umožní během vyšetřování případů využívat odborné poznatky všech generálních ředitelství Komise; domnívá se, že odborné poznatky, o něž se opírá průmyslová a odvětvová strategie Komise, by mohly být posíleny tak, aby pomáhaly vyšetřovacím týmům GŘ COMP při určování proveditelnosti a důsledků nápravných opatření ve vztahu k prioritám Komise;

60.

uznává přínos nařízení ES o spojování podniků k řádnému fungování vnitřního trhu a vyzývá Komisi, aby i nadále prosazovala jeho hlavní zásady a vymáhala jejich dodržování;

61.

zdůrazňuje, že cena není ve všech případech v digitální ekonomice všezahrnujícím parametrem pro definici trhu; zdůrazňuje, že na digitálních trzích s nulovými cenami mají spotřebitelé přístup k produktům a službám výměnou za své údaje a na oplátku jsou vystaveni profilování a reklamě, kde jsou vhodnějšími parametry např. kvalita, soukromí, zpracování údajů a pozornost; připomíná, že testování na základě ceny není jedinou metodou, kterou má Komise k dispozici při vymezování relevantního výrobkového trhu;

62.

zdůrazňuje, že technické prostředky a shromažďování osobních údajů s významem pro personalizaci on-line a cenovou diskriminaci, jsou rozsáhlé, rychle se vyvíjejí a je obtížné je odhalit; připomíná, že internetová tržiště, platformy a sociální média mohou využívat datovou analýzu a techniky profilování s cílem zlepšit účinnost reklamy až na úroveň jednotlivých spotřebitelů, personalizovat pořadí nabídek nebo měnit ceny tak, aby odrážely náklady na poskytování služeb na míru jednotlivým zákazníkům;

63.

potvrzuje, že v oblasti digitálního trhu jsou klíčová data; vyzývá proto Komisi, aby co nejlépe využila zákona o digitálních trzích a předložila další legislativní návrhy ve stejném duchu jako akt o datech;

64.

oceňuje pokyny Komise týkající se určitých aspektů článku 22 nařízení ES o spojování; vyjadřuje však obavy, že tato iniciativa nemusí být dostatečná pro přizpůsobení nařízení potřebám moderních obchodních modelů, jako jsou například akvizice vedoucí k zániku kupovaného začínajícího podniku, čímž jsou ohroženy inovace; vyzývá Komisi, aby vyjasnila praktické uplatňování svých pokynů a zajistila, že budou zvládnutelné jak pro vnitrostátní orgány, tak pro fúzující strany;

65.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala svá pravidla pro spojování podniků a akvizice, pokud jde o posuzování osobních údajů; vyzývá zejména Komisi, aby při rozhodování o digitálních fúzích a akvizicích plně zvažovala a hodnotila aktiva osobních údajů stejným způsobem jako všechna ostatní tradiční fyzická aktiva; naléhavě žádá Komisi, aby při hodnocení digitálních fúzí zaujala širší pohled a posoudila dopad koncentrace dat; konstatuje, že akvizice určitých společností, které mají konkrétní zdroje údajů, může vést ke koncentraci kontroly nad hodnotnými a nereplikovatelnými zdroji údajů a k lepšímu přístupu k datům pro fúzující strany než pro jejich konkurenty; zdůrazňuje, že konsolidace údajů prostřednictvím spojování podniků může posílit dominantní postavení nebo umožnit nabyvatelskému subjektu využít tržní sílu a někdy vzbudit obavy z uzavření trhu;

66.

vyzývá Komisi, aby navázala na stávající iniciativy na posílení spolupráce mezi regulačními orgány v oblasti antimonopolních pravidel a ochrany údajů s cílem kontrolovat zneužívání podnikových údajů a zabránit společnostem ve využívání údajů spotřebitelů k získání nespravedlivé konkurenční výhody;

67.

konstatuje, že prahové hodnoty obratu nemusí být vhodné k odhalení všech případů, které by měly orgány pro ochranu hospodářské soutěže při spojování podniků prověřit;

68.

uvádí, že vnitrostátní orgány by měly mít možnost využívat informace získané uplatňováním článku 12 aktu o digitálních trzích s cílem požádat o přezkum spojení podle článku 22 nařízení o spojování podniků;

Antimonopolní režim a kartely

69.

podporuje podstatný přezkum současného režimu pro vertikální dohody, doladění pravidel „bezpečného přístavu“ a přijetí pravidel, jež budou odpovídat potřebám elektronického obchodu a podniků provozujících platformy, a to s cílem zabránit tržním omezením, které jsou důsledkem ambivalentních účinků těchto dohod, a zároveň zajistit sladění se současnými pravidly pro digitální trhy;

70.

domnívá se, že zejména antimonopolní řízení jsou v posledních letech příliš zdlouhavá, čímž se zpomalují naléhavá rozhodnutí a následně oslabuje účinnost vymáhání práva v oblasti hospodářské soutěže, zejména v případě rychle rostoucích digitálních trhů; poukazuje proto na to, že akt o digitálních trzích, stejně jako antimonopolní řízení, jsou velmi potřebné;

71.

bere na vědomí, že Komise zahájila antimonopolní šetření možného protisoutěžního jednání v odvětví technologií internetové reklamy; navrhuje, aby Komise provedla studii trhu v tomto odvětví v EU a prozkoumala otázky, které mají dopad na hospodářskou soutěž;

72.

konstatuje, že odvětví spotřebitelského internetu věcí se v nadcházejících letech výrazně rozšíří, ale uznává, že v tomto odvětví stále existují nedostatky, jako je nedostatečná interoperabilita, což by mohlo omezit hospodářskou soutěž a výběr pro spotřebitele; vyzývá Komisi, aby připravila podrobnou analýzu takovýchto potenciálních dopadů na vnitřní trh, včetně analýzy nákladů a přínosů jakéhokoli regulačního zásahu; vítá odvětvové šetření Komise týkající se internetu věcí a vyzývá Komisi, aby v případě potřeby přijala další opatření ohledně norem, přenositelnosti údajů a přístupu;

73.

i nadále jej hluboce znepokojuje rozsáhlá koncentrace v zemědělském a potravinovém řetězci ES; opakovaně vyzývá Komisi, aby bezodkladně provedla hloubkovou analýzu rozsahu a dopadu nákupních společenství a zároveň věnovala zvláštní pozornost zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a větší transparentnosti obchodních praktik supermarketů a hypermarketů, zejména pokud tyto praktiky ovlivňují hodnotu značky a výběr výrobků nebo omezují inovace a vedou k nižší srovnatelnosti cen;

74.

konstatuje, že nařízení o blokových výjimkách (VBER) (21) pro vertikální dohody a související pokyny k vertikálním omezením (22) nejsou dostatečně přizpůsobeny nedávnému vývoji na trhu, zejména nárůstu online prodeje a online platforem; rovněž konstatuje, že Komise v současné době pracuje na svém návrhu na lepší přizpůsobení nařízení a pokynů; zdůrazňuje, že panují obavy týkající se odvětví zboží dlouhodobé spotřeby, kde výrobci přímo konkurují distribuční síti úpravou smluvních podmínek vertikálního distribučního vztahu, čímž distributory znevýhodňují v hospodářské soutěži a vytlačují malé a střední podniky z trhu; zdůrazňuje, že digitalizace odvětví zboží dlouhodobé spotřeby vyvolává také obavy, pokud jde o hospodářskou soutěž; žádá Komisi, aby zajistila, že jakákoli budoucí revize zohlední zneužívání selektivních dohod o distribuci, označování a další opatření, jejichž cílem je předcházet prodeji, distribuci a dalšímu prodeji zboží přes hranice.

75.

domnívá se, že rozlišení obsažené v návrhu pokynů k revizi nařízení o vertikálních blokových výjimkách (VBER) mezi udržováním cen při dalším prodeji, narušením trhu a minimální inzerovanou cenou, která by mohla být za určitých okolností a podmínek povolena, by mohlo představovat nástroj na podporu malých a středních podniků v tom, aby ustály agresivní cenovou konkurenci na internetových tržištích; žádá proto Komisi, aby za tímto účelem v pokynech objasnila podmínky, za nichž minimální inzerované cena nepředstavuje stanovení cen pro další prodej;

76.

znovu vyzývá Komisi, aby se zabývala protisoutěžním účinkem územních omezení dodávek s cílem dosáhnout plně funkčního jednotného trhu a využít jeho potenciálních výhod pro spotřebitele; opakuje, že k územním omezením dodávek může docházet prostřednictvím různých praktik, jako jsou odmítnutí dodávek, vyhrožování přerušením dodávek určitému distributorovi, omezování množství k prodeji, nevysvětlené rozdíly v nabídce produktů a cenách mezi členskými státy a omezení jazykových možností na obalu výrobku;

77.

připomíná svou předchozí výzvu, aby Komise monitorovala a odstranila jakékoli neodůvodněné zeměpisné blokování a další překážky v přeshraničním online prodeji, jež nadále přetrvávají, jak bylo zjištěno při prvním krátkodobém přezkumu nařízení o zeměpisném blokování (23); v této souvislosti bere na vědomí zahájení dialogu se zúčastněnými stranami;

78.

poukazuje na význam spolupráce vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž; zdůrazňuje, že jejich příspěvek k prosazování je základním kamenem aktu o digitálních trzích v jeho současné podobě; vyzývá Komisi, aby důkladně posoudila provádění směrnice (EU) 2019/1 (24); vítá provedení směrnice (EU) 2019/1 ve vnitrostátním právu členských států, jež posiluje postavení vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž tak, aby mohly politiku hospodářské soutěže účinněji prosazovat; zdůrazňuje, že posílené vyšetřovací a rozhodovací kapacity vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, jakož i dostatečné lidské a finanční zdroje umožní lepší nezávislé a nestranné prosazování pravidel hospodářské soutěže; doporučuje zvýšit analytickou kapacitu vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, aby mohly lépe řešit složité otázky, které vznikají při prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže na digitálních trzích; dále doporučuje vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž, aby spolupracovaly na sdílení osvědčených postupů a spolupracovaly i s dalšími příslušnými orgány, které uplatňují multidisciplinární přístup k odstraňování izolovaných donucovacích opatření, neboť jednání narušující hospodářskou soutěž může rovněž narušit oblast ochrany údajů nebo spotřebitelského práva;

79.

zdůrazňuje, že je důležité zaručit nezávislost vnitrostátních orgánů dohledu a hospodářské soutěže, a připomíná, že je třeba zajistit účinnější komunikační a informační kanály a spolupráci na úrovni EU; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba těmto orgánům poskytnout nezbytné lidské, finanční a technologické zdroje pro řádné plnění jejich úkolů; v neposlední řadě poukazuje na to, že je důležité zachovat nejpřísnější požadavky na transparentnost a nezávislost, pokud jde o mandáty těchto orgánů, od mechanismů jmenování až po pravidla pro přístup k informacím;

80.

zdůrazňuje, že prosazování práva musí zůstat nezávislé a musí se opírat o kontrolní nástroje vhodné pro daný účel a nezbytné lidské zdroje s vhodnou kvalifikací, aby bylo možné účinně řešit rostoucí počet stále náročnějších typů případů;

81.

připomíná, že nebylo možné provést hloubkovou analýzu směrnice 2014/104/EU (25) kvůli jejímu opožděnému provedení ve vnitrostátním právu a nedostatku příslušných informací o soudních řízeních; vyzývá nicméně Komisi, aby provádění této směrnice neustále sledovala a aby výsledky analýzy zveřejnila;

82.

domnívá se, že Parlament by měl hrát aktivní úlohu v politické diskuzi o politice hospodářské soutěže; konstatuje, že Parlament by se měl jako pozorovatel více podílet na činnosti pracovních a expertních skupin, jako je například Mezinárodní síť pro hospodářskou soutěž (ICN) a OECD, neboť tak bude lépe obeznámen s danou problematikou a bude mít vždy aktuální informace, takže bude lépe připraven na svou úlohu spolunormotvůrce; zdůrazňuje, že Parlament by se měl účastnit Evropských týdnů hospodářské soutěže a dalších setkání, na něž jsou zváni zástupci členských států; konstatuje, že pracovní skupina pro hospodářskou soutěž je užitečným nástrojem na podporu výměn mezi Evropským parlamentem a GŘ pro hospodářskou soutěž;

83.

odsuzuje ruskou nevyprovokovanou a neodůvodněnou agresi proti Ukrajině; vítá mimořádná opatření, která EU zavádí na pomoc ukrajinskému lidu; podporuje opatření zaměřená na nevládní organizace a podniky, které pomáhají uprchlíkům prchajícím do Unie ze zemí postižených válkou;

84.

vyzývá Komisi, aby situaci pečlivě sledovala a případně využila nezbytné flexibility rámce EU pro státní podporu, a umožnila tak členským státům poskytnout podporu společnostem a odvětvím, které jsou nejvíce postiženy probíhající ruskou vojenskou agresí proti Ukrajině a které budou poškozeny sankcemi uvalenými na Rusko;

o

o o

85.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, vnitrostátním parlamentům členských států a vnitrostátním, a případně regionálním, orgánům členských států pro hospodářskou soutěž.

(1)  Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 2.

(2)  Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 22.

(3)  Zpráva Komise ze dne 23. listopadu 2021 s názvem „První výroční zpráva o prověřování přímých zahraničních investic do Unie“ (COM(2021)0714).

(4)  Úř. věst. L 11, 14.1.2019, s. 3.

(5)  https://competition-policy.ec.europa.eu/system/files/2021-06/kd0221712enn_market_definition_notice_2021_1.pdf

(6)  Evropská komise, Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž, Montjoye, Y., Schweitzer, H., Crémer, J., Competition policy for the digital era („Politika hospodářské soutěže v digitálním věku“), Úřad pro publikace, 2019, https://data.europa.eu/doi/10.2763/407537.

(7)  Evropská komise, Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny, „Zranitelnost spotřebitelů na klíčových trzích v Evropské unii: závěrečná zpráva“, Úřad pro publikace, 2016, https://data.europa.eu/doi/10.2818/056024

(8)  Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1.

(9)  Úř. věst. C 80, 18.2.2022, s. 1.

(10)  Úř. věst. C 508, 16.12.2021, s. 1

(11)  Úř. věst. L 270, 29.7.2021, s. 39.

(12)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0441.

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/958 ze dne 28. června 2018 o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání (Úř. věst. L 173, 9.7.2018, s. 25).

(15)  Rozsudek Tribunálu ze dne 10. listopadu 2021, Google a Alphabet v. Komise, T – 12/17, EU:T:2021:763.

(16)  Tamtéž.

(17)  Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora (EÚD) č. 24/2020 nazvanou „Postupy Komise v oblasti kontroly fúzí v EU a antimonopolních řízení: potřeba zvýšení dohledu nad trhem, 19. listopadu 2020.

(18)  Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1.

(19)  Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1.

(20)  Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

(21)  Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (Úř. věst. L 102, 23.4.2010, s. 1).

(22)  Úř. věst. C 130, 19.5.2010, s. 1.

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302 ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu (Úř. věst. L 60 I, 2.3.2018, s. 1).

(24)  Úř. věst. L 11, 14.1.2019, s. 3.

(25)  Úř. věst. L 349, 5.12.2014, s. 1.


6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/137


P9_TA(2022)0203

Ohrožení stability, bezpečnosti a demokracie v západní a sahelské Africe

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2022 o ohrožení stability, bezpečnosti a demokracie v západní a sahelské Africe (2022/2650(RSP))

(2022/C 465/12)

Evropský parlament,

s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2020 o bezpečnostní spolupráci mezi EU a Afrikou v oblasti Sahelu, západní Afriky a Afrického rohu (1) a ze dne 25. března 2021 o nové strategii EU-Afrika – partnerství pro udržitelný a inkluzivní rozvoj (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o situaci v Čadu (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2021 o porušování lidských práv soukromými vojenskými a bezpečnostními společnostmi, zejména Wagnerovou skupinou (4);

s ohledem na svá usnesení ze dne 17. února 2022 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky – výroční zpráva za rok 2021 (5) a o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2021 (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2022 o agresi Ruska vůči Ukrajině (7),

s ohledem na 41. zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění Organizace afrických, karibských a tichomořských států (AKT) a EU, které se konalo ve francouzském Štrasburku ve dnech 1. až 3. dubna 2022,

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

s ohledem na protokol Hospodářského společenství států západní Afriky (ECOWAS) o demokracii a řádné správě,

s ohledem na Agendu 2063 Africké unie (AU),

s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,

s ohledem na Africkou chartu pro demokracii, volby a správu věcí veřejných,

s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů proti korupci (UNCAC), která vstoupila v platnost dne 14. prosince 2005,

s ohledem na dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (8) (dohoda z Cotonou), v pozměněném znění z let 2005 a 2010 (9),

s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a cíle udržitelného rozvoje OSN, zejména cíl č. 16, jímž je podpora spravedlivých, mírových a inkluzivních společností v zájmu udržitelného rozvoje,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (10),

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 9. března 2020 nazvané „Směrem ke komplexní strategii s Afrikou“ (JOIN(2020)0004),

s ohledem na strategii pro rozvoj a bezpečnost zemí skupiny G5 Sahel ze září 2016, rámec pro integrovaná prioritní opatření z února 2020, Sahelskou alianci a Partnerství pro stabilitu a bezpečnost v oblasti Sahelu,

s ohledem na společné prohlášení členů Evropské rady a členských států skupiny G5 Sahel ze dne 28. dubna 2020,

s ohledem na společné prohlášení z druhého zasedání ministrů zahraničních věcí Africké unie (AU) a EU, které se konalo ve dnech 25. a 26. října 2021,

s ohledem na konferenci o Sahelu, která se konala v Paříži dne 17. února 2022,

s ohledem na společné prohlášení ze šestého summitu AU-EU, který se konal ve dnech 17.–18. února 2022,

s ohledem na závěry Rady ze dne 21. února 2022 o prodloužení a posílení provádění koncepce koordinované přítomnosti na moři v Guinejském zálivu,

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/253 ze dne 25. února 2020, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2018/906 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro oblast Sahelu (11),

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2590 (2021) ze dne 30. srpna 2021 o obnovení sankcí uložených rezolucí Rady bezpečnosti č. 2374 (2017) a o prodloužení mandátu panelu odborníků pro Mali do 30. září 2022,

s ohledem na zprávu generálního tajemníka pro Radu bezpečnosti OSN ze dne 11. listopadu 2021 o společných silách skupiny G5 Sahel,

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. A/ES-11/1 ze dne 1. března 2022 o agresi vůči Ukrajině,

s ohledem na program OSN pro ženy, mír a bezpečnost,

s ohledem na prohlášení Rady Africké unie pro mír a bezpečnost ze dne 31. ledna 2022 o situaci v Burkině Faso,

s ohledem na sdělení předsedy Komise AU ze dne 6. srpna 2021 v návaznosti na teroristické útoky proti Burkině Faso, Mali, Nigeru a Čadu,

s ohledem na sdělení předsedy Komise AU ze dne 24. ledna 2022 o situaci v Burkině Faso,

s ohledem na mimořádný summit hlav států a předsedů vlád ECOWAS o politické situaci v Burkině Faso, Guineji a Mali, který se konal dne 3. února 2022,

s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella ze dne 26. ledna 2022 o Burkině Faso,

s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 21. června 2017 o bezpečnostní situaci v sahelsko-saharské oblasti,

s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 11. března 2021 o demokracii a dodržování ústav v EU a zemích AKT, ze dne 28. září 2021 o úloze, kterou mohou parlamenty hrát při posilování mezinárodní bezpečnosti, a ze dne 21. listopadu 2019 o dopadu sociálních médií na správu věcí veřejných, rozvoj, demokracii a stabilitu,

s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že prohlubující se hrozby chudoby, nedostatečný přístup k základním sociálním službám, změna klimatu, teroristické ozbrojené skupiny, rostoucí násilí mezi komunitami kvůli půdě a zdrojům, nedostatek potravin, vysídlování lidí a genderově podmíněné násilí vedou v dotčených regionech ke složité situaci nestability a nejistoty;

B.

vzhledem k tomu, že Sahel a západní Afrika hrají zásadní úlohu, pokud jde o bezpečnost a stabilitu celého afrického kontinentu; vzhledem k tomu, že se bezpečnostní situace v těchto regionech během posledních let prudce zhoršila a představuje závažnou hrozbu pro regionální a mezinárodní stabilitu; vzhledem k tomu, že násilí v Sahelu od pádu Kaddáfího režimu v Libyi v roce 2011 neustále narůstá a v důsledku toho se Sahel řadí k regionům, v nichž dochází k nejmasovějšímu šíření nedovolených ručních palných zbraní; vzhledem k tomu, že Sahel je jedním z nejchudších regionů na světě;

C.

vzhledem k tomu, že v roce 2013 zahájila francouzská armáda na žádost malijské vlády operaci Serval, jejímž cílem bylo vytlačit ze severu Mali džihádistické a jiné vojenské povstalecké skupiny, které začaly pronikat do centrální části Mali; vzhledem k tomu, že francouzská armáda cíl této mise úspěšně splnila;

D.

vzhledem k tomu, že v posledních letech byla zahájena řada mezinárodních misí a iniciativ, včetně Multidimenzionální integrované mise OSN pro stabilizaci Mali (MINUSMA) v roce 2013, mise Evropské unie zaměřené na budování kapacit v Nigeru v roce 2012, výcvikové mise Evropské unie v Mali v roce 2013, mise Evropské unie zaměřené na budování kapacit v Mali v roce 2014, operace Barkhane v roce 2014, skupiny G5 Sahel v roce 2014, společných sil skupiny G5 Sahel v roce 2017, Sahelské aliance v roce 2017, Koalice pro oblast Sahelu v roce 2020 a zásahové sil Takuba v roce 2020; vzhledem k tomu, že v posledním desetiletí nasadily africké bezpečnostní instituce do mírových operací na kontinentu tisíce vojáků; vzhledem k tomu, že tyto zásahy dosud nedokázaly vyřešit bezpečnostní výzvy v regionu;

E.

vzhledem k tomu, že při bojích za bezpečnost v oblasti Sahelu bylo zabito více než 200 členů mírových sil OSN a více než 50 francouzských vojáků misí Serval a Barkhane, jakož i řada afrických vojáků; vzhledem k tomu, že mnoho evropských vojáků a vojáků OSN bylo během svého nasazení v regionu zraněno;

F.

vzhledem k tomu, že navzdory četným mírovým snahám zemí Sahelu a mezinárodního společenství zůstává situace v regionu velmi nestabilní; vzhledem k tomu, že teroristické skupiny, včetně islamistických teroristů spojených s ISIS, jako je Boko Haram a Islámský stát v provincii Západní Afriky (ISWAP), zvýšily svou přítomnost v oblasti Sahelu a západní Afriky a jsou odpovědné za masové zabíjení, mučení, sexuální násilí, násilná zmizení, rabování a nucené vysídlování; vzhledem k tomu, že v roce 2020 došlo k prudkému nárůstu počtu zabití připisovaných mimo jiné islamistickému násilí, přičemž podle Afrického centra pro strategická studia bylo hlášeno celkem 4 250 úmrtí; vzhledem k tomu, že v sedmi zemích Sahelu bylo násilně vysídleno více než 7,7 milionu lidí; vzhledem k tomu, že v tomto regionu jsou v současné době více než 3 miliony vnitřně vysídlených osob;

G.

vzhledem k tomu, že v důsledku různých vzájemně propojených krizí vzrostly humanitární potřeby; vzhledem k tomu, že v současné době potřebuje ve střední části Sahelu naléhavou humanitární pomoc 20 milionů osob; vzhledem k tomu, že krizí jsou ohroženy a zasaženy především ženy a děti;

H.

vzhledem k tomu, že bezpečnost, rozvoj a ochrana základních lidských práv se vzájemně posilují a jsou nezbytné pro nastolení trvalého míru; vzhledem k tomu, že tohoto udržitelného míru lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li odstraněny základní příčiny nestability, včetně chudoby, korupce, hladu a nedostatku zdrojů;

I.

vzhledem k tomu, že bezpečnostní výzvy v západní Africe a v oblasti Sahelu se v jednotlivých zemích liší svou povahou; vzhledem k tomu, že tyto výzvy zahrnují činnost teroristických organizací napojených na mezinárodní džihádistické sítě, etnické a kmenové konflikty, střety ohledně přístupu k přírodním zdrojům, mimosoudní aktivity milicí a bezpečnostních služeb, ozbrojená povstání, separatistické konflikty a politické násilí a násilí v průběhu voleb;

J.

vzhledem k tomu, že bezpečnost Evropy a Afriky jsou úzce propojeny; vzhledem k tomu, že teroristé, ozbrojené skupiny, milice a obchodníci s lidmi využívají v regionu řadu složitých, vzájemně se překrývajících problémů, včetně chudoby, nedostatečného přístupu k základním sociálním službám, nedostatku potravin, odlesňování, zhoršování životního prostředí, slabých institucí, korupce a nedostatečné důvěry ve stát;

K.

vzhledem k tomu, že změna klimatu má na tento region vážný dopad; vzhledem k tomu, že tento problém může vést k další destabilizaci; vzhledem k tomu, že v západní Africe a oblasti Sahelu existuje vážné riziko radikalizace v důsledku ekonomické, sociální a environmentální marginalizace;

L.

vzhledem k tomu, že na ohrožení celkové stability zemí v oblasti Sahelu a západní Afriky se rovněž podílí dluhová zátěž;

M.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 ještě více oslabila kapacitu řešit tyto bezpečnostní problémy;

N.

vzhledem k tomu, že upevňování demokracie v západní a sahelské Africe je dále oslabováno vojenskými převraty, nedemokratickými ústavními změnami, tvrdými zásahy proti protestům obyvatelstva, omezováním svobody shromažďování, projevu a tisku a restrikcemi namířenými proti opozičním stranám a politikům;

O.

vzhledem k tomu, že upevňování demokracie v západní a sahelské Africe kromě bezpečnostních hrozeb oslabuje i korupce, tvrdé zásahy proti protestům a shromažďování obyvatelstva, omezování svobody projevu a tisku, restrikce namířené proti opozičním stranám a politikům, nedodržování funkčních období prezidentů a jiných ústavních ustanovení a kapacitní problémy při zajišťování inkluzivních a transparentních voleb pro vysídlené obyvatelstvo;

P.

vzhledem k tomu, že EU, AU, společenství ECOWAS a další mezinárodní organizace v posledních dvaceti letech vyslaly do západoafrických a sahelských zemí volební pozorovatelské mise; vzhledem k tomu, že byly zveřejněny komplexní zprávy obsahující důležitá doporučení k reformám, z nichž byla uskutečněna jen některá;

Q.

vzhledem k tomu, že podle indexu vnímání korupce z roku 2021 je míra korupce v západní Africe nerovnoměrná, přičemž Kapverdy a Senegal patří v oblasti protikorupčních reforem mezi nejúspěšnější a Libérie, Mali a Nigérie mezi nejhorší;

R.

vzhledem k tomu, že rostoucí bezpečnostní problémy a nespokojenost veřejnosti s vládami a mezinárodním společenstvím vedly k řadě veřejných demonstrací požadujících další vládní reformy a zlepšení bezpečnostní situace; vzhledem k tomu, že obvinění z korupce a nepotismu vůči regionálním vládním orgánům přetrvávají již dlouhou dobu a vedou k trvalému poklesu důvěry a spokojenosti s vládami a jejich institucemi;

S.

vzhledem k tomu, že celkový stav spolupráce v oblasti demokracie a bezpečnosti v oblasti Sahelu prodělal obrovské zhoršení, když vojenské síly v Mali a Burkině Faso svrhly vlády, konkrétně v Mali v srpnu 2020, a opět v květnu 2021, kdy armáda sesadila tutéž vládu, kterou dříve sama dosadila, a poté v lednu 2022, kdy došlo k státnímu převratu v Burkině Faso; vzhledem k tomu, že tyto události odráží hluboce zakořeněnou krizi v regionu;

T.

vzhledem k tomu, že ECOWAS a AU při mnoha příležitostech organizovaly výměny a návštěvy Mali a Burkiny Faso s cílem zprostředkovat a dosáhnout kompromisů mezi různými aktéry; vzhledem k tomu, že společenství ECOWAS při mnoha příležitostech zdůraznilo, že je důležité stanovit jasný harmonogram pro návrat k demokratickým procesům, včetně stanovení blízkého termínu demokratických voleb;

U.

vzhledem k tomu, že po státním převratu v Guineji v září 2021 a zatčení prezidenta Alphy Condého, který byl nedávno propuštěn, zůstane tato země vyloučena ze společenství ECOWAS, dokud nebude obnoven ústavní pořádek; vzhledem k tomu, že vojenské orgány dostaly lhůtu do 25. dubna 2022, aby poskytly podrobný plán přechodu; vzhledem k tomu, že k tomuto datu požádaly o novou lhůtu pro předložení harmonogramu přechodu;

V.

vzhledem k tomu, že dodržování vnitrostátního ústavního pořádku a právního státu je stejně důležité pro zajištění míru a stability jako pro boj proti terorismu a zajištění vojenské bezpečnosti; vzhledem k tomu, že dodržování demokratických zásad, včetně pořádání transparentních a inkluzivních voleb, má zásadní význam pro zajištění širokého veřejného mandátu vlád; vzhledem k tomu, že občané podporují skutečné demokratické procesy a usilují o spravedlivou účast na těchto procesech;

W.

vzhledem k tomu, že zapojení národních parlamentů do rozhodování o bezpečnostních otázkách má zásadní význam pro rozvoj dlouhodobé bezpečnosti a společenské stability;

X.

vzhledem k tomu, že bezpečnost, rozvoj a ochrana základních lidských práv se vzájemně posilují a jsou nezbytné pro nastolení trvalého míru;

Y.

vzhledem k tomu, že zužující se prostor pro organizace občanské společnosti a svobodu tisku v některých zemích západní a sahelské Afriky znamená pro demokracii, právní stát a základní práva vážný problém;

Z.

vzhledem k tomu, že Evropská unie je odhodlána podporovat bezpečnost a rozvoj západní Afriky a oblasti Sahelu prostřednictvím politických, diplomatických a humanitárních partnerství, zahrnujících mimo jiné technickou podporu reformy bezpečnostního sektoru, vojenského a policejního výcviku, volebních procesů a odpovědnosti a posilování občanské společnosti;

AA.

vzhledem k tomu, že AU je blízkým partnerem EU v úsilí o mír a stabilitu; vzhledem k tomu, že cíle regionálních bezpečnostních aktérů, včetně společenství ECOWAS a afrických pohotovostních sil AU, se překrývají se zájmem EU pomáhat zemím, které se potýkají s obtížemi, zajistit mír a prosperitu; vzhledem k tomu, že se vedoucí představitelé EU a AU dohodli na posílení mírové a bezpečnostní spolupráce na africkém kontinentu; vzhledem k tomu, že účelem memoranda o porozumění mezi AU a EU týkajícího se míru, bezpečnosti a správy věcí veřejných a Evropského mírového nástroje je bojovat proti nestabilitě, radikalizaci, násilnému extremismu a terorismu a řešit celý cyklus konfliktů integrovaným přístupem;

AB.

vzhledem k tomu, že skupina G5 Sahel, kterou podporují EU a AU, zajišťuje bezpečnost a regionální rozvoj ve snaze bojovat proti terorismu a zajistit stabilitu v oblasti Sahelu; vzhledem k tomu, že skupina G5 Sahel čelí výzvám, aby prokázala pokrok a udržela si veřejnou podporu; vzhledem k tomu, že činnosti financované EU v oblasti předcházení konfliktům, mediace, dialogu a usmíření jsou stále omezené;

AC.

vzhledem k tomu, že veškeré úsilí mezinárodního společenství zahrnuje velmi silné prvky reforem demokratického a bezpečnostního sektoru; vzhledem k tomu, že většina zemí v regionu trpí nedostatečnou schopností státu účinně provádět tolik potřebné reformy;

AD.

vzhledem k tomu, že přítomnost zahraničních soukromých vojenských a bezpečnostních společností v západní Africe nadále destabilizuje bezpečnostní a politické prostředí v regionu; vzhledem k tomu, že od konce roku 2021, kdy vojenská junta pozvala do Mali tzv. Wagnerovu skupinu, operuje tato zástupná skupina žoldnéřů ruské vlády na území této země; vzhledem k tomu, že Wagnerova skupina údajně spoléhá na ruskou vojenskou infrastrukturu a ruské ministerstvo obrany je zapojeno do financování, náboru, výcviku a ochrany jejích příslušníků; vzhledem k tomu, že Wagnerova skupina je obviněna ze závažného porušování lidských práv;

AE.

vzhledem k tomu, že odborníci OSN společně dospěli k závěru, že Wagnerova skupina ve Středoafrické republice hrubě a systematicky porušuje lidská práva, včetně hromadných sumárních poprav, svévolného zadržování, sexuálního násilí, rabování, násilných zmizení a mučení během výslechů;

AF.

vzhledem k tomu, že Rusko nadále aktivně šíří dezinformace v celé oblasti Sahelu s cílem delegitimizovat evropské iniciativy, jež jsou zaměřené na zajištění stability a bezpečnosti na pomoc tomuto regionu;

AG.

vzhledem k tomu, že EU a její mise v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky jsou předmětem dezinformačních kampaní a naléhavě potřebují získat prostředky pro účinnou strategickou komunikaci; vzhledem k tomu, že dezinformace zašly tak daleko, že falešně obvinily francouzskou armádu z masové vraždy v oblasti Gossi v Mali, ačkoli důkazy ukazují, že za děsivý a zavádějící výmysl jsou odpovědní Malijci a cizinci podezřelí z příslušnosti k Wagnerově skupině;

AH.

vzhledem k tomu, že v důsledku četných obstrukcí ze strany malijských prozatímních orgánů dospěli mezinárodní aktéři k závěru, že situace v Mali již nesplňuje podmínky pro pokračování jejich vojenské angažovanosti v této zemi;

AI.

vzhledem k tomu, že na žádost svých afrických partnerů se evropští a mezinárodní aktéři dohodli, že budou pokračovat ve společné činnosti potírání terorismu v oblasti Sahelu, včetně Nigeru a Guinejského zálivu, a zahájili s nimi politické a vojenské konzultace s cílem stanovit do června 2022 podmínky této společné činnosti;

AJ.

vzhledem k tomu, že situace v oblasti Sahelu úzce souvisí se situací v Guinejském zálivu; vzhledem k tomu, že bezpečnostní hrozbou v Guinejském zálivu je i nadále pirátství; vzhledem k tomu, že Rada prodloužila provádění koncepce koordinované přítomnosti na moři v Guinejském zálivu o dva roky;

1.

důrazně odsuzuje násilí a ztráty na životech, k nimž dochází v západní Africe a v oblasti Sahelu, včetně případů zneužívání spáchaných v rámci vojenských operací, a vyjadřuje znepokojení nad rostoucí nestabilitou v Sahelu, která podkopává bezpečnost a stabilitu dotčených zemí, což má závažné regionální a mezinárodní důsledky; vyjadřuje solidaritu a soustrast rodinám všech obětí teroristických útoků v celém regionu; opakuje, že rozhodně podporuje lid západní a sahelské Afriky v jeho touze po míru, lidských právech, bezpečnosti, stabilitě, hospodářském rozvoji a společenském i demokratickém pokroku; oceňuje četné snahy místních a mezinárodních aktérů na podporu míru a pokroku v celém regionu; uznává, že bezpečnostní situace v oblasti Sahelu je i nadále mimořádnou výzvou a že mnoho civilistů se v důsledku nedostatečné bezpečnosti stalo obětí teroristických útoků;

2.

zdůrazňuje, že komplexní reakce na výzvy, jimž západní Afrika a Sahel čelí, vyžaduje koordinaci mezi politikami v oblasti bezpečnosti, klimatu, rozvoje a obchodu;

3.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad stavem demokracie v oblasti Sahelu a nedávnými státními převraty v tomto regionu; vyzývá všechny osobnosti, které stojí v čele státních převratů, aby stanovily jasná omezení, co se týče délky období politické transformace, aby byl zajištěn rychlý návrat k ústavnímu pořádku, právnímu státu a civilním vládám a aby bylo možné uspořádat transparentní a inkluzivní volby;

4.

důrazně opakuje svůj postoj, že jakákoli dlouhodobá bezpečnostní a politická spolupráce s aktéry EU si žádá realistické plánování, pokud jde o návrat k demokracii, včetně jasných a měřitelných milníků; připomíná, že nebudou-li takové realistické plány vypracovány, bude zpochybněna veškerá budoucí spolupráce s aktéry EU;

5.

konstatuje, že státní převraty oslabují snahy posílit právní stát a prosadit demokratickou legitimitu vládních opatření; připomíná, že skutečná demokratická transformace a reformy musí vycházet od civilních subjektů a umožňovat plné a aktivní zapojení organizací občanské společnosti, žen, mladých lidí a opozičních stran; naléhavě vyzývá orgány v západní a sahelské Africe, aby dodržovaly a chránily svobodu sdělovacích prostředků a svobodu shromažďování, sdružování a projevu;

6.

zdůrazňuje, že v celém regionu je nutné vést skutečné národní dialogy zahrnující všechny složky občanské společnosti, aby bylo možné vytýčit jasnou budoucí vizi demokracie, včetně konkrétních cílů, na nichž se společně dohodnou a jež budou sdílet různé nevojenské a nestátní subjekty; vyzývá mezinárodní společenství, aby se nabídlo jako prostředník, který umožní, aby se tento dialog uskutečnil;

7.

zdůrazňuje, že nejlepším způsobem, jak řešit četné výzvy, jimž region čelí, je jednota; podporuje proto opatření, jež oznámila AU, a opatření přijatá společenstvím ECOWAS na obranu demokracie a právního státu;

8.

vyzývá vojenské představitele všech států v oblasti Sahelu, aby splnili své mezinárodní závazky, včetně plného dodržování lidských práv; podporuje úsilí společenství ECOWAS o vypracování plánu reforem v oblasti lidských práv a odpovědnosti, aby se zabránilo dalšímu porušování lidských práv v rámci uceleného úsilí o vyřešení jednotlivých krizí;

9.

připomíná, že Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa nepodporuje financování některých operací spojených s vojenským sektorem nebo sektorem státní bezpečnosti, či operací, které mohou vést k porušování lidských práv v partnerských zemích; uznává četné výzvy, jimž oblasti Sahelu a Sahary čelí, jako jsou změna klimatu, hospodářské krize a teroristické útoky; vyzývá Evropu, aby projevila větší solidaritu tím, že bude tento region politicky a vojensky podporovat, a to i prostřednictvím Evropského mírového nástroje, dostatečným výcvikem v používání zbraní na podporu obrany, rozvoje a dodržování lidských práv; vyzývá všechny členské státy EU, aby dostály svým závazkům v oblasti lidských práv a zdržely se transferů zbraní, které by mohly podněcovat porušování lidských práv v západní a sahelské Africe;

10.

připomíná důležitou úlohu, kterou mohou při utváření prosperující budoucnosti tohoto regionu hrát mladí Afričané; vyzývá k většímu zapojení a aktivní účasti žen v demokratickém rozhodování na všech úrovních i v úsilí o dosažení míru a usmíření; odsuzuje využívání sexuálního násilí a všech forem zastrašování v konfliktech;

11.

zdůrazňuje, že prohlubující se chudoba obyvatel vytváří sociálně-ekonomický základ pro rozvoj zločineckých a teroristických skupin; zdůrazňuje, že nedostatečný přístup obyvatel ke klíčovým veřejným službám, jako je voda, hygienická zařízení, zdravotnictví nebo vzdělávání, je sociálně-ekonomickým podhoubím pro rozvoj terorismu; zdůrazňuje význam vzdělávání, jež vytváří podmínky pro hospodářský růst, budování demokratické společnosti a předcházení extremismu;

12.

zdůrazňuje úlohu vnitrostátních parlamentů v oblasti stability a demokratizace; vyzývá státy společenství ECOWAS, aby do řešení bezpečnostních otázek zapojily i vnitrostátní a regionální demokratické orgány; domnívá se, že jakýkoli zásah tohoto typu ze strany EU by měl být předmětem diskuse v rámci příslušného vnitrostátního parlamentu; vyzývá EU a státy společenství ECOWAS, aby posílily koordinaci bezpečnostní, rozvojové a humanitární pomoci a podpory demokracie s cílem zajistit integrovaný přístup k míru a bezpečnosti v zájmu trvalého udržitelného rozvoje v celém regionu;

13.

poukazuje na významný přínos EU a jejích členských států, pokud jde o rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc, a vítá činnost Sahelské aliance na podporu rozvojového úsilí, v jehož čele stojí vlády států skupiny G5 Sahel; vyzývá k zajištění plného fungování skupiny G5 Sahel a k tomu, aby s ní členské státy EU v tomto ohledu úzce spolupracovaly prostřednictvím budování finančních kapacit, výměny vojenského vybavení a poskytování účinného výcviku ve vojenských a civilních operacích;

14.

zdůrazňuje, že zlepšení bezpečnostní situace v regionu bude vyžadovat řešení základních příčin násilí a konfliktů, včetně chudoby, změny klimatu, vysídlování a nedostatečného přístupu ke vzdělání a příležitostem, což ještě zhoršila pandemie COVID-19; uznává, že základní příčiny násilného extremismu a terorismu jsou složité; zdůrazňuje, že je třeba posílit hospodářství tohoto regionu, podpořit vytváření pracovních míst a položit základy udržitelného dlouhodobého rozvoje; vyzývá EU, aby své investice a rozvojovou spolupráci zaměřila na řešení základních příčin terorismu a nejistoty;

15.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad prudkým zhoršením v oblasti zajišťování potravin v západní a sahelské Africe, které v současné době postihuje desítky milionů lidí v důsledku přetrvávající a rostoucí zranitelnosti zemědělských potravinových systémů a dodavatelských řetězců těchto regionů; zdůrazňuje, že západní Afrika a oblast Sahelu jsou závislé na dodávkách pšenice pocházející z Ukrajiny; vyjadřuje vážné znepokojení nad alarmujícími krátkodobými a střednědobými důsledky pro zajišťování potravin v západní Africe a v oblasti Sahelu, jež přinesla nevyprovokovaná válka Ruska proti Ukrajině, a nad alarmujícím rizikem, že tato válka zapříčiní novou, nebezpečnou krizi výživy a hlad;

16.

uznává práva zemí západní Afriky a Sahelu na potravinovou soběstačnost jako prostředek k dosažení výživového zabezpečení a snížení chudoby, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost ženám a rodinným zemědělským podnikům, s cílem zabezpečit dodávky cenově dostupných a přístupných potravin;

17.

uznává, že EU je předním světovým dárcem humanitární a rozvojové pomoci; žádá Unii a její členské státy, aby finanční podporu a humanitární pomoc posílily a reagovaly tak na naléhavé potřeby dotčených obyvatel; vyjadřuje politování nad tím, že několik členských států EU nedosáhlo cíle věnovat 0,7 % svého hrubého národního důchodu na oficiální rozvojovou pomoc;

18.

zdůrazňuje, že je důležité umožnit volný přístup k humanitární pomoci a základním službám v oblastech konfliktů, a to i pro osoby žijící na územích mimo kontrolu vlády; připomíná, že všechny strany musí dodržovat mezinárodní humanitární právo, aby se zabránilo veškerým rizikům odklonu humanitární pomoci; zdůrazňuje význam toho, aby poskytování humanitární pomoci bylo vnímáno jako neutrální a nestranné a aby byla zajištěna bezpečnost humanitárních pracovníků;

19.

vítá pokrok, jehož některé země dosáhly v oblasti potírání korupce; naléhavě vyzývá africké státy a státy EU, aby bojovaly proti veškerému korupčnímu jednání; zdůrazňuje souvislost mezi korupcí a trestnými činy proti životnímu prostředí, jež představují rostoucí hrozbu pro dosažení cílů udržitelného rozvoje; konstatuje, že řešení nestability v regionu je předpokladem pro dosažení pokroku v oblasti celosvětové bezpečnosti a při plnění cílů udržitelného rozvoje; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby rozvíjely protikorupční politiku prostřednictvím posíleného budování kapacit, pokud jde o trestné činy, které EU, Interpol a Program OSN pro životní prostředí uznávají jako trestné činy proti životnímu prostředí;

20.

připomíná, že stále důležitějším faktorem regionální stability v západní Africe a v oblasti Sahelu je změna klimatu; vyzývá státy západní Afriky a Sahelu, aby spolupracovaly s členskými státy EU na řešení negativních dopadů změny klimatu na bezpečnost a stabilitu v tomto regionu;

21.

připomíná, že k boji proti terorismu a k řešení domácích problémů jsou nezbytné silné instituce; zdůrazňuje, že je důležité znovu definovat strategii boje proti terorismu a násilnému extremismu ve všech dotčených regionech, a to v souladu s mezinárodními normami, a vyzývá k tomu, aby byli všichni pachatelé těchto činů pohnáni k odpovědnosti a postaveni před soud;

22.

vyzývá státní orgány v celém regionu, aby dekriminalizovaly sexuální aktivity mezi osobami stejného pohlaví a zajistily práva LGBTI osob; zdůrazňuje, že osoby, které prchají před pronásledováním kvůli tomu, že jsou LGBTI, musí mít nárok na mezinárodní ochranu v EU;

23.

zdůrazňuje závazek EU ke komplexnímu zapojení v tomto regionu, co se týče politické podpory, technické a finanční pomoci, zejména pokud jde o reformy bezpečnostního sektoru, vojenský výcvik a podporu ochrany a posilování občanské společnosti, které mají zásadní význam pro řešení bezpečnostních hrozeb; vyzývá společenství ECOWAS a členské státy EU, aby účinně prováděly memorandum o porozumění v oblasti míru, bezpečnosti a správy věcí veřejných;

24.

zdůrazňuje, že účelem humanitární a rozvojové pomoci EU je předcházet utrpení civilního obyvatelstva a zlepšovat jeho základní životní podmínky; připomíná, že udržitelný rozvoj v Africe je možný pouze kombinací lidského kapitálu a vnější rozvojové podpory; připomíná, že migrace by neměla vést k odlivu mozků; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci se svými mezinárodními partnery a příslušnými mezinárodními institucemi urychleně vyhodnotily veškeré dostupné prostředky, jak zabránit jakémukoli selhání při splácení dluhu afrických zemí;

25.

vyjadřuje svou podporu angažovanosti OSN, EU a regionálních aktérů v západní Africe a oblasti Sahelu s cílem udržovat mír a poskytovat vojenský výcvik a technickou pomoc, zejména prostřednictvím výcvikových misí EU a misí zaměřených na budování kapacit, a iniciativám společenství ECOWAS a Africké unie;

26.

je hluboce znepokojen vysokým počtem případů velmi závažného porušování lidských práv ze strany malijských bezpečnostních sil oznámených Multidimenzionální integrovanou misí Organizace spojených národů pro stabilizaci Mali (MINUSMA), jež by podle humanitárního práva mohly naplňovat skutkovou podstatu válečných zločinů; bere na vědomí rozhodnutí místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pozastavit část výcviku poskytovaného výcvikovou misí EU v Mali a misí EU pro budování kapacit v Mali malijským ozbrojeným silám a národní stráži a naléhavě vyzývá k pozastavení jakékoli další pomoci EU malijskému bezpečnostnímu sektoru, dokud se všechny trestné činy nedostanou před soud;

27.

uznává, že různé mezinárodní mise nedosáhly svého hlavního cíle, kterým je dosažení trvalého míru v regionu, a že je proto zapotřebí reflexe ohledně mandátů a úlohy příslušných mezinárodních misí a politik; zdůrazňuje, že revize mandátů a závazků EU by se měla zaměřit na to, aby byla spolupráce se zeměmi západní Afriky a oblasti Sahelu spíše preventivního rázu; naléhavě vyzývá země společenství ECOWAS a EU, aby společně zaujaly nový přístup k reformě bezpečnostního sektoru a k pomoci v oblasti bezpečnosti;

28.

odsuzuje dezinformace o EU a jejích misích v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky; vyzývá EU, aby si zajistila všechny prostředky, které jsou nezbytné pro účinnější strategickou komunikaci;

29.

zdůrazňuje, že veškerá podpora ze strany EU a mezinárodního společenství by měla být vnímána pouze jako doplněk k úsilí vyvíjenému na vnitrostátní a regionální úrovni; připomíná, že musí být zachována odpovědnost hostitelských zemí za všechny iniciativy, které na jejich území probíhají; připomíná, že tyto iniciativy, mají-li být úspěšné, musí proto podporovat čelní političtí činitelé a představitelé dané společnosti;

30.

uznává, že navzdory přetrvávajícím bezpečnostním výzvám bylo v boji proti ozbrojeným islamistickým skupinám dosaženo pokroku; opakuje, že je třeba bojovat proti teroristické propagandě a náborovým iniciativám v rámci širších strategií boje proti náchylnosti k terorismu a náboru teroristů; zároveň zdůrazňuje, že je třeba motivovat bojovníky, aby opouštěli násilné extremistické skupiny, a zvýšit úsilí o deradikalizaci a opětovné začlenění těchto bojovníků do společnosti;

31.

ostře kritizuje rozhodnutí malijské vlády bránit spolupráci s evropskými aktéry, které bylo mimo jiné vyjádřeno tím, že dne 2. května 2022 vypověděla dvě klíčové dohody, konkrétně dohodu o postavení sil, kterou se stanoví právní rámec pro přítomnost francouzských a evropských ozbrojených misí Barchan a Takuba v Mali, a smlouvu z roku 2014 o spolupráci v oblasti obrany uzavřenou mezi Mali a Francií; ostře odsuzuje požadavek Mali z ledna 2022, aby dánský a francouzský kontingent opustil území této země, jakož i odmítnutí udělit německému letadlu povolení k letu malijským vzdušným prostorem;

32.

odsuzuje rostoucí přítomnost ruské Wagnerovy skupiny podporované Kremlem v oblasti Sahelu; je pevně přesvědčen, že zapojení Wagnerovy skupiny v západní Africe je v rozporu s cílem dosáhnout v tomto regionu míru, bezpečnosti a stability a neslučuje se s bezpečnostní a obranou spoluprací s EU; vyzývá všechny země, aby prověřily aktivity Wagnerovy skupiny, zejména ve Středoafrické republice; vyjadřuje své nejhlubší znepokojení nad množstvím případů porušování lidských práv a nad porušováním mezinárodního humanitárního práva ze strany této skupiny, o čemž se objevují další a další svědectví; důrazně odsuzuje zločiny spáchané v západní Africe a v oblasti Sahelu Wagnerovou skupinou a dalšími soukromými vojenskými a bezpečnostními společnostmi;

33.

vyzývá všechny země, které spolupracují nebo zvažují spolupráci s Wagnerovou skupinou, aby vzaly v úvahu vývoj na Ukrajině, kde ruský režim vede brutální a nehumánní válku a bezostyšně porušuje mezinárodní právo; vyzývá všechny státy, aby si přestaly dělat iluze ohledně skutečných cílů jakékoli ruské angažovanosti v jejich zemích a aby uznaly, že Rusko a jeho Wagnerova skupina sledují pouze své vlastní zájmy a použijí veškerou sílu, kterou považují za nezbytnou, jak je patrné na Ukrajině a jinde, kde civilní obyvatelstvo platí vysokou cenu;

34.

připomíná, že bezpečnostní situace v oblasti Sahelu, pobřežních států západní Afriky a Maghrebu je úzce propojena; žádá o vyhodnocení nedostatků, které brání výcvikovým misím EU v plnění jejich zamýšleného účelu, kterým je náležitý výcvik ozbrojených sil v partnerských zemích s cílem bojovat proti džihádismu; žádá, aby budoucí výcvikové mise EU probíhaly bez těchto nedostatků;

35.

opakuje, že v souvislosti s přemístěním operace Barchan do Nigeru je třeba se poučit a reakci více zaměřit na prevenci a komplexnější přístup ke správě věcí veřejných, bezpečnosti a rozvojové pomoci;

36.

zdůrazňuje, že mezinárodní společenství by mělo zintenzivnit hospodářskou a politickou spolupráci se zeměmi, které jsou ochotny projít reformami a dosáhnout výsledků, aby mohly jít příkladem ostatním zemím tohoto regionu a přispět ke stabilizaci celé oblasti; vítá, že některé země usilují o demokratizaci; zdůrazňuje skutečnost, že regionální úspěchy, například v pobřežní oblasti západní Afriky, mohou hrát roli při stabilizaci celého regionu, a domnívá se tudíž, že tyto kladné příklady je třeba dále iniciovat a podporovat;

37.

opakuje, že jedním z klíčových úkolů každé vlády je ochrana a bezpečnost civilního obyvatelstva, a zdůrazňuje, že je třeba přijmout další opatření ke zlepšení této ochrany; navrhuje, aby taková opatření zahrnovala neozbrojené způsoby civilní ochrany, které již OSN úspěšně uplatňuje v jiných situacích konfliktu;

38.

poukazuje zejména na to, že je důležité vypracovat bezpečnostní strategie se smysluplným zapojením žen, které jsou nejistotou a násilím neúměrně zasaženy, a mladých lidí, jejichž budoucnost – stejně jako budoucnost regionu – bude záviset na přístupu ke vzdělání a zaměstnání jako prostředku k udržení mírového rozvoje a odrazování od náboru džihádistů; vyzývá země v tomto regionu a mezinárodní společenství, aby i nadále podporovaly provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2250 (2015) o mládeži, míru a bezpečnosti, a znovu opakuje, že podporuje provádění agendy OSN pro ženy, mír a bezpečnost v oblasti Sahelu;

39.

vítá rozhodnutí Rady o prodloužení a rozšíření provádění koncepce koordinované přítomnosti na moři v Guinejském zálivu; vyzývá Radu, aby zvážila posílení koncepce v Guinejském zálivu leteckými prostředky; vyzývá k většímu zapojení pobřežních států Guinejského zálivu a prohloubení spolupráce s nimi prostřednictvím Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa a Evropského mírového nástroje;

40.

vítá úlohu, kterou hrají volební pozorovatelské mise při podpoře a posilování demokratického procesu; připomíná, že členské státy EU a země západní Afriky a Sahelu si zvou oficiální pozorovatelské mise, a naléhavě vyzývá vlády zemí západní Afriky a Sahelu, aby tak i nadále činily jako součást konání transparentních a inkluzivních voleb, v nichž proběhne skutečná soutěž;

41.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě AKT-EU, Radě ministrů AKT, členským státům Africké unie a sekretariátům společenství ECOWAS, iniciativy z Accry a skupiny G5 Sahel.

(1)  Úř. věst. C 385, 22.9.2021, s. 24.

(2)  Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 80.

(3)  Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 166.

(4)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0482.

(5)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0040.

(6)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0039.

(7)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0052.

(8)  Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.

(9)  Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.

(10)  Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 54 I, 26.2.2020, s. 9.


6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/147


P9_TA(2022)0204

Probíhající slyšení podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU týkající se Polska a Maďarska

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2022 o probíhajících slyšeních podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU týkajících se Polska a Maďarska (2022/2647(RSP))

(2022/C 465/13)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 2 a čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“),

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2018 o návrhu, aby Rada podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii rozhodla, že existuje zřejmé nebezpečí, že Maďarsko závažně poruší hodnoty, na nichž je Evropská unie založena (1),

s ohledem na odůvodněný návrh Komise podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU ze dne 20. prosince 2017 týkající se otázky právního státu v Polsku: návrh rozhodnutí Rady o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky (COM(2017)0835),

s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o rozhodnutí Komise aktivovat čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU v souvislosti se situací v Polsku (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o probíhajících slyšeních podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU týkajících se Polska a Maďarska (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2020 o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2020 o stavu základních práv v Evropské unii – výroční zpráva za období 2018–2019 (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2021 o zprávě Komise o stavu právního státu za rok 2020 (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2021 o porušování práva EU a práv občanů z řad osob LGBTIQ v Maďarsku v důsledku legislativních změn přijatých maďarským parlamentem (9),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o svobodě médií a dalším zhoršování situace v oblasti právního státu v Polsku (10),

s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2021 o krizi právního státu v Polsku a zásadě přednosti práva EU (11),

s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2021 o prvním výročí de facto zákazu interrupcí v Polsku (12),

s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie,

s ohledem na standardní postupy slyšení uvedené v čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU, které schválila Rada dne 18. července 2019,

s ohledem na rozhodnutí sboru komisařů ze dne 27. dubna 2022 zahájit řízení proti Maďarsku podle nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu (13),

s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin; vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou zakotveny v článku 2 Smlouvy o EU, odrážejí se v Listině základních práv EU a jsou součástí mezinárodních dohod o lidských právech; vzhledem k tomu, že tyto společné hodnoty, které se všechny členské státy dobrovolně zavázaly dodržovat, tvoří základ práv, jež požívají osoby žijící v Unii;

B.

vzhledem k tomu, že jakékoli zřejmé nebezpečí závažného porušení hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU některým členským státem se netýká pouze členského státu, v němž takové riziko vznikne, ale má dopad i na ostatní členské státy, na jejich vzájemnou důvěru a na samotnou podstatu Unie a základní práva jejích občanů zaručená právem Unie;

C.

vzhledem k tomu, že čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU představuje preventivní fázi, která Unii poskytuje možnost zasáhnout v případě zřejmého nebezpečí závažného porušení společných hodnot; vzhledem k tomu, že v preventivní fázi má být s dotčeným členským státem navázán dialog, jehož cílem je předejít případnému pozastavení určitých práv vyplývajících z uplatňování Smluv;

D.

vzhledem k tomu, že Komise a Parlament aktivovaly čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU v souvislosti se situací v Polsku a Maďarsku poté, co došly k závěru, že lze důvodně předpokládat, že v těchto zemích existuje zřejmé nebezpečí vážného porušení základních hodnot Unie;

E.

vzhledem k tomu, že praxe pořádání slyšení se mezi jednotlivými předsednictvími Rady značně liší; vzhledem k tomu, že Rada zatím v rámci Rady pro obecné záležitosti uspořádala pět slyšení s Polskem a tři slyšení s Maďarskem;

1.

bere na vědomí slyšení pořádaná Radou podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU v reakci na situaci v Polsku a Maďarsku, v nichž jsou ohroženy hodnoty stanovené v článku 2; vyjadřuje politování nad tím, že v Polsku ani v Maďarsku slyšení nevedla ke zlepšení stavu právního státu, demokracie a základních práv a že se situace v obou zemích od zahájení postupu podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU nadále zhoršuje, jak dokládají četné zprávy a prohlášení Komise a mezinárodních institucí, např. OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Rady Evropy, a jak potvrzuje několik rozhodnutí Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva;

2.

vyzývá Radu, aby projevila skutečné odhodlání k dosažení smysluplného pokroku v probíhajících postupech podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU v souladu se svými povinnostmi chránit hodnoty podle článku 2 Smlouvy o EU, jak jí to ukládají Smlouvy;

3.

domnívá se, že předpokladem pro účinné použití postupu podle čl. 7 odst. 1 by mělo být dostatečně časté pořádání slyšení, a to řádnou formou; v tomto ohledu vítá, že francouzské předsednictví pokračuje se slyšeními v obou postupech; se znepokojením však konstatuje, že tato slyšení nejsou navzdory opakovaným žádostem Parlamentu pořádána pravidelně, ani strukturovaným a otevřeným způsobem; naléhá na budoucí předsednictví, aby slyšení pořádala pravidelně a alespoň jednou během výkonu mandátu; vyzývá Radu, aby zajistila, že se při slyšeních podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU bude řešit také aktuální vývoj včetně nových případů porušování základních práv;

4.

znovu poukazuje na provázanost právního státu, demokracie a základních práv a připomíná Radě a Komisi, že Parlament dlouhodobě požaduje, aby při hodnocení stavu právního státu v členských státech bylo zohledňováno soustavné porušování demokracie a základních práv v celé Unii, včetně útoků na svobodu sdělovacích prostředků a novinářů, na menšiny, migranty, práva žen a osob LGBTIQ a svobodu sdružování a shromažďování;

5.

vyzývá Radu, aby po každém slyšení zveřejnila podrobný zápis a aby Parlamentu podala náležitou zprávu; zdůrazňuje, že slyšení musí být objektivní, transparentní a založená na faktech a že dotčené členské státy musí v dobré víře spolupracovat během celého procesu v duchu loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU;

6.

zdůrazňuje, že slyšení budou efektivní pouze tehdy, pokud se bude Rada následně zabývat konkrétními doporučeními, která byla pro dotčené členské státy vydána v souladu s čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU; naléhá na Radu, aby vzhledem k rychle se zhoršující situaci v obou zemích tato doporučení urychleně přijala a stanovila jasné lhůty pro jejich splnění; zdůrazňuje, že Rada nemusí rozhodovat jednomyslně, pokud jde o určení toho, zda hrozí zřejmé nebezpečí závažného porušení hodnot Unie podle čl. 7 odst. 1, nebo o vydání konkrétních doporučení členským státům; navrhuje, aby Komise a Rada v případě pokračujícího zhoršování situace projednaly další kroky k ochraně hodnot stanovených v článku 2 Smlouvy o EU;

7.

Je hluboce znepokojen skutečností, že standardní postupy pro slyšení uvedené v čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU nezajišťují Parlamentu stejné postavení, jako má Komise; trvá na tom, že Parlament by měl být přizván k formálním jednáním Rady na základě práva podnětu a zásady loajální spolupráce mezi orgány podle čl. 13 odst. 2 Smlouvy o EU; znovu vyzývá Radu, aby Parlamentu neprodleně poskytovala vyčerpávající informace v každé fázi postupu;

8.

vyjadřuje politování nad tím, že několik předsednictví Rady nenalezlo čas na setkání se všemi příslušnými parlamentními výbory, ačkoli jim byla zaslána oficiální pozvání; vyzývá budoucí ministry, kteří budou předsedat Radě pro obecné záležitosti, aby alespoň jednou za každé předsednictví vystoupili před příslušnými parlamentními výbory a Parlament o těchto postupech informovali;

9.

vyzývá všechny členské státy, aby respektovaly nadřazenost práva EU, a doporučuje, aby Rada projednala hrozby pro nadřazenost práva EU v různých probíhajících řízeních podle čl. 7 odst. 1; považuje za obzvláště nepřijatelné, že Polsko a Maďarsko soustavně neprovádějí značný počet rozsudků vydaných Soudním dvorem EU a Evropským soudem pro lidská práva; naléhavě vyzývá Radu, aby tuto skutečnost zohlednila při posuzování zřejmého rizika závažného porušení hodnot stanovených v článku 2 Smlouvy o EU;

10.

vyzývá Komisi, aby plně využila veškeré nástroje, které má k dispozici k řešení případů, kdy Polsko a Maďarsko poruší základní hodnoty Unie stanovené v článku 2 Smlouvy o EU, zejména zrychlená řízení o nesplnění povinnosti a podání žádostí u Soudního dvora EU o předběžná opatření a rovněž nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu;

11.

vyzývá Komisi a Radu, aby neschvalovaly vnitrostátní plány Polska a Maďarska v rámci facility na podporu oživení a odolnosti, dokud obě země plně nesplní všechna doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru v oblasti právního státu a dokud neprovedou všechny příslušné rozsudky Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva (14); připomíná, že Komise by měla využít všech nástrojů, které má k dispozici, aby zajistila, že občané a obyvatelé dotčených členských států nebudou zbaveni výhod finančních prostředků EU v důsledku toho, že jejich vlády porušují zásadu právního státu;

12.

zastává názor, že nejnovější vývoj probíhajících slyšení podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU opět zdůrazňuje, že je bezprostředně nutné vytvořit mechanismus EU pro demokracii, právní stát a základní práva, jak navrhuje Parlament, a to formou interinstitucionální dohody a stálého politického cyklu o demokracii, právním státu a základních právech v rámci orgánů EU; vyjadřuje politování nad tím, že Komise a Rada odmítly zahájit jednání o této interinstitucionální dohodě a že v posledních šesti letech nebylo dosaženo žádného pokroku; opětovně vyzývá Komisi a Radu, aby ve věci této dohody okamžitě zahájily jednání s Parlamentem;

13.

bere na vědomí skutečnost, že dne 27. dubna 2022 Komise konečně zahájila formální postup proti Maďarsku podle nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu, kdy bylo odesláno písemné oznámení; očekává, že Komise bude co nejdříve pokračovat v dalších krocích, a očekává, že Rada přijme politický závazek, že tento postup neprodleně a v prvořadém zájmu úspěšně dokončí;

14.

se znepokojením konstatuje, že Komise nezahájila taková řízení s Polskem, a vyzývá Komisi, aby podle tohoto nařízení provedla další posouzení a podnikla další kroky; dále vyjadřuje politování nad tím, že Komise uplatňuje nejužší výklad nařízení při posuzování porušení zásad právního státu v členském státě tím, že prakticky vyloučí možnost, že existuje vážné riziko mající vliv na finanční řízení Unie a její finanční zájmy, pročež není naplněna podmínka pro aktivaci mechanismu podmíněnosti; opakuje, že nařízení jasně stanoví, že ohrožení nezávislosti soudnictví představuje porušení zásad právního státu;

15.

vyzývá ministry Rady pro obecné záležitosti, aby během příštího slyšení podle čl. 7 odst. 1 o Maďarsku, které se má konat na konci května, plně zohlednili zjištění Komise obsažená v jejím písemném oznámení Maďarsku; zdůrazňuje, že zjištění Komise by měla být dostatečným důvodem k tomu, aby Rada přijala doporučení v rámci postupu podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU;

16.

připomíná zjištění z pracovních cest Parlamentu do Budapešti ve dnech 29. září až 1. října 2021 (15) a do Varšavy ve dnech 21. až 23. února 2022 (16), která popisují různá porušení ze strany Maďarska a Polska v oblasti demokracie, právního státu a základních práv, zejména pokud jde o nezávislost soudnictví, svobodu sdělovacích prostředků, útoky na aktéry občanské společnosti a další zhoršování stavu práv osob LGBTIQ+ a práv žen, a údajné používání špionážního softwaru Pegasus; vyzývá Radu, aby tato zjištění plně využila, až bude pracovat na postupech podle čl. 7 odst. 1;

17.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Komisi, Radě, prezidentům, vládám a parlamentům Polska a Maďarska a vládám a parlamentům ostatních členských států.

(1)  Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 66.

(2)  Úř. věst. C 129, 5.4.2019, s. 13.

(3)  Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 91.

(4)  Úř. věst. C 385, 22.9.2021, s. 317.

(5)  Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 162.

(6)  Úř. věst. C 395, 29.9.2021, s. 2.

(7)  Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 107.

(8)  Úř. věst. C 81, 18.2.2022, s. 27.

(9)  Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 218.

(10)  Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 151.

(11)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0439.

(12)  Přijaté texty, P9_TA(2021)0455.

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1).

(14)  To zahrnuje mimo jiné splnění všech 11 kritérií stanovených v článku 19 a příloze V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(15)  Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, „Zpráva o pracovní cestě týkající se delegace ad hoc do Budapešti, Maďarsko, ve dnech 29. září až 1. října 2021“, 26. listopadu 2021: https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/LIBE-CR-699096_EN.pdf.

(16)  Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, „Zpráva o pracovní-cestě týkající se společné vyšetřovací mise výborů LIBE a AFET do Varšavy, Polsko, ve dnech 21.–23. února 2022“, 31. března 2022: https://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2014_2019/plmrep/COMMITTEES/LIBE/DV/2022/03-31/Missionreport_EN.pdf.


6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/151


P9_TA(2022)0205

Aktuální stav spolupráce mezi EU a Moldavskem

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2022 o aktuálním stavu spolupráce mezi EU a Moldavskem (2022/2651(RSP))

(2022/C 465/14)

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o Moldavské republice a zemích Východního partnerství,

s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé (1), jejíž součástí je prohloubená a komplexní zóna volného obchodu a která vstoupila plně v platnost dne 1. července 2016 (AA/DCFTA),

s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2020 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskou republikou (2),

s ohledem na žádost Moldavské republiky o členství v EU předloženou dne 3. března 2022,

s ohledem na Versailleské prohlášení ze dne 10. a 11. března 2022,

s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella ze dne 29. dubna 2022 k nedávným bezpečnostním incidentům v Podněstří,

s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Moldavská republika je neúměrně zasažena ruskou agresí proti Ukrajině, zejména v důsledku toho, že do ní od začátku invaze přišlo více než 450 000 uprchlíků, z nichž téměř 100 000 v zemi zůstává, což představuje nejvyšší počet uprchlíků na obyvatele ze všech zemí, které uprchlíky z Ukrajiny přijaly, ale i v důsledku narušení obchodních vztahů a zvýšení cen energie a dopravy;

B.

vzhledem k tomu, že Moldavská republika dne 3. března 2022 podala žádost o přistoupení k EU, čímž potvrdila, že moldavské orgány a velká část obyvatelstva jsou již dlouho odhodlány postoupit dále na cestě evropské integrace své země;

C.

vzhledem k tomu, že Evropská unie a její členské státy poskytly Moldavské republice finanční a věcnou pomoc při zvládání dopadů ruské invaze na Ukrajinu, včetně 13 milionů EUR na humanitární pomoc, 15 milionů EUR na správní podporu pro dočasně vysídlené osoby, 15 milionů EUR na podporu mise EU pro pomoc na hranicích Moldavska a Ukrajiny (EUBAM) a věcnou pomoc v rámci mechanismu civilní ochrany EU; vzhledem k tomu, že při spuštění platformy na podporu Moldavska dne 5. dubna 2022 přislíbily EU, její členské státy, země G7 a další podobně smýšlející státy 659,5 milionu EUR; vzhledem k tomu, že EU poskytla Moldavsku 60 milionů EUR prostřednictvím nového programu rozpočtové podpory s cílem zmírnit dopad rostoucích cen energie na nejzranitelnější osoby;

D.

vzhledem k tomu, že dne 17. března 2022 byla mezi EU a Moldavskem podepsána dohoda o spolupráci v oblasti správy hranic, jež umožňuje agentuře Frontex podporovat moldavské orgány při každodenní správě hranic a činnostech týkajících se zabezpečení hranic;

E.

vzhledem k tomu, že od počátku ruské války proti Ukrajině panují v Moldavsku obavy z možných operací pod falešnou vlajkou;

F.

vzhledem k tomu, že v podněsterském regionu Moldavské republiky udržuje Rusko nejméně 1 500 vojáků a kromě toho v oblasti působí dalších 5 000 vojáků z tzv. ozbrojených sil Podněstří;

G.

vzhledem k tomu, že dne 22. dubna 2022 prohlásil generálmajor Rustam Minněkajev, zástupce velitele ruské ústřední vojenské oblasti, že jedním z cílů probíhající ruské invaze na Ukrajině je vytvořit pozemní koridor do Podněstří; vzhledem k tomu, že generálmajor Minněkajev navíc nepravdivě prohlásil, že v Podněstří dochází k utlačování rusky mluvících obyvatel;

H.

vzhledem k tomu, že ve dnech 25., 26. a 27. dubna 2022 došlo v Podněstří k řadě bezpečnostních incidentů, včetně granátového útoku na budovu tzv. ministerstva státní bezpečnosti v Tiraspolu, výbuchů, které poškodily rozhlasové vysílače ve vesnici Majak, a údajných výstřelů v blízkosti muničního skladu v Kolbasně;

I.

vzhledem k tomu, že ve skladu v Kolbasně, který se nachází v Podněstří na ukrajinsko-moldavské hranici, je uloženo přibližně 22 000 tun střeliva a vojenského vybavení sovětské provenience, které střeží operační skupina ruských sil (OGRF); vzhledem k tomu, že navzdory závazkům přijatým v roce 1999 a znovu v roce 2021 Ruská federace nezajistila úplné zničení těchto zbraní; vzhledem k tomu, že přetrvávají obavy, že by toto vybavení mohlo být použito v ozbrojených konfliktech buď při provádění operací, nebo k vyvíjení tlaku na moldavské a ukrajinské orgány;

J.

vzhledem k tomu, že Rusko používá vývoz plynu do Moldavska jako nástroj k prosazování hospodářských a geopolitických zájmů Kremlu v této zemi, přičemž jako příklad z poslední doby může sloužit umělé vytvořená krize v oblasti dodávek plynu, k níž došlo ke konci roku 2021;

K.

vzhledem k tomu, že hlavní dodávky elektřiny pro Moldavsko pocházejí z Podněstří, a to z elektrárny vlastněné ruskou společností Inter RAO;

1.

oceňuje velkou míru solidarity, již vůči ukrajinským uprchlíkům, kteří prchají před ruskou agresí a před ničením ukrajinských měst a pácháním zvěrstev a válečných zločinů ze strany Ruska, projevují občané Moldavské republiky tím, že tisícům z nich nabízejí přístřeší ve svých domovech; vítá úsilí orgánů Moldavské republiky o podporu ukrajinských uprchlíků;

2.

vyjadřuje své přesvědčení, že EU musí projevit stejnou míru solidarity s moldavským obyvatelstvem a co nejrozhodněji podpořit úsilí této země o řešení důsledků ruské agresivní války;

3.

připomíná, že zvládání situace téměř 100 000 uprchlíků, kteří nalezli v Moldavské republice útočiště, a těch, kteří přes ni procházejí, představuje rostoucí finanční zátěž pro moldavský stát, který se již teď nachází v nejisté finanční situaci v důsledku hospodářského zpomalení spojeného s pandemií COVID-19 a zvýšení cen plynu uměle vyvolaného společností Gazprom;

4.

konstatuje, že čím déle ruská agresivní válka proti Ukrajině trvá, tím více humanitární, bezpečnostní a sociálně-ekonomické pomoci bude Moldavská republika potřebovat; vítá skutečnost, že Evropský parlament a Rada nedávno přijaly makrofinanční pomoc Moldavské republice ve výši 150 milionů EUR, jež je určena na pokrytí části jejích potřeb vnějšího financování; vyzývá proto Komisi, aby dále zvýšila finanční a technickou pomoc Moldavské republice, mj. prostřednictvím nového návrhu makrofinanční pomoci; zdůrazňuje, že vypracování nového návrhu makrofinanční pomoci má zásadní význam, neboť nedávno přijatý balíček Komise vypracovala ještě před konfliktem na Ukrajině; trvá na tom, že nový návrh makrofinanční pomoci by se měl skládat především z grantů, nikoli půjček, s cílem stabilizovat socioekonomickou situaci Moldavska a posílit celkovou odolnost země; zdůrazňuje, že zásadní význam z hlediska hospodářské obnovy Moldavské republiky má plán její hospodářské obnovy ve výši až 600 milionů EUR;

5.

vítá skutečnost, že členské státy EU, země G7, mezinárodní partneři a podobně smýšlející státy zřídily platformu na podporu Moldavska, jejímž cílem je mobilizovat a koordinovat mezinárodní podporu, což je jasným signálem závazku Unie a jejích partnerů k evropské budoucnosti Moldavské republiky; naléhavě vyzývá všechny partnery platformy, aby zajistili včasné vyplacení svých závazků a v případě změny potřeb Moldavska urychleně navýšili finanční prostředky;

6.

vyzývá Komisi, aby pokračovala v poskytování humanitární podpory prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU, který byl aktivován dne 25. února 2022, podpory správy hranic prostřednictvím agentury Frontex a přemístěné mise EUBAM a podpory přesunu osob do členských států EU v rámci Platformy solidarity;

7.

vyzývá Komisi a Radu, aby rozšířily mandát mise EUBAM pro pomoc na hranicích Moldavska a Ukrajiny s cílem reagovat na současnou mimořádnou situaci, která je důsledkem příchodu velkého počtu uprchlíků z Ukrajiny, a zajistit, aby tato mise mohla orgánům poskytovat smysluplnou podporu při přijímání uprchlíků;

8.

vyzývá Komisi, aby s ohledem na narušení dodavatelských řetězců a vývozních trhů Moldavské republiky předložila další návrhy zaměřené na zajištění úplné liberalizace dopravy a obchodu s EU, jako je pozastavení dovozních cel na veškerý moldavský vývoz do EU, zvýšení kvót pro moldavské zemědělské produkty a usnadnění přístupu moldavských občanů na pracovní trh EU;

9.

zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou Moldavská republika stále hraje pro bezpečnost a stabilitu východní hranice EU v souvislosti s humanitární krizí způsobenou ruskou válečnou agresí proti Ukrajině;

10.

znovu vyzývá Komisi a moldavské orgány, aby zohlednily zvláštní potřeby žen a dětí, jež představují převážnou většinu ukrajinských uprchlíků, již v současné době v Moldavsku pobývají; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily zvláštní podpůrné programy pro ženy a děti z řad uprchlíků, jimž hrozí obchodování s lidmi, zejména specializovanou podporu pro oběti takových trestných činů a násilí na základě pohlaví;

11.

vítá skutečnost, že dne 3. března 2022 podalo Moldavsko žádost o členství v EU; vyzývá orgány EU, aby Moldavské republice udělily status kandidátské země v souladu s článkem 49 Smlouvy o Evropské unii a na základě zásluh, a aby pokračovaly v úsilí o integraci této země do jednotného trhu EU a aby podporovaly odvětvovou spolupráci; vyzývá Komisi, aby urychleně dokončila své posouzení a aby během celého procesu poskytovala Moldavské republice plnou pomoc;

12.

aniž by předjímal obsah stanoviska Komise, zdůrazňuje skutečnost, že moldavské orgány jsou nepochybně na správné cestě, když přijímají klíčové reformy, zejména v oblasti demokracie, právního státu a lidských práv, jež zemi zajistí splnění kodaňských kritérií, která musí přistupující země splnit, a jejichž cílem je provádění dohody o přidružení / prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu v plné míře; vybízí moldavské orgány, aby pokračovaly v reformách, které zlepší život občanů a přiblíží zemi evropským standardům;

13.

žádá, aby byl na zasedání Evropské rady v červnu 2022 vyslán v souvislosti s evropským směřováním Moldavské republiky jasný a pevný politický signál;

14.

zdůrazňuje, že podobně jako v případě Ukrajiny jsou konkrétní vyhlídky na přistoupení k EU něčím, co dává této zemi naději a co bude v době extrémní nejistoty a materiálního strádání působit jako morální vzpruha;

15.

vyzývá k posílení spolupráce mezi členskými státy a moldavskými orgány při vyšetřování bankovních podvodů z roku 2014, a zejména při zajišťování repatriace odcizeného majetku a stíhání odpovědných osob;

16.

vyzývá EU, aby poskytla zvýšenou administrativní a technickou pomoc tím, že vytvoří podpůrnou skupinu pro Moldavsko, podobnou stávající podpůrné skupině pro Ukrajinu (SGUA), která zvýší přítomnost zaměstnanců EU v Moldavsku a umožní rozšíření zmíněného druhu pomoci i na tuto zemi; domnívá se, že s ohledem na nedávnou žádost Moldavské republiky o členství v EU je zřízení této podpůrné skupiny naléhavě nutné;

17.

zdůrazňuje, že je nepřijatelné, aby Rusko používalo své dodávky plynu jako zbraň k vyvíjení politického nátlaku na Moldavskou republiku s cílem ovlivnit její politickou trajektorii a geopolitickou orientaci, zejména po prezidentských volbách v roce 2020 a parlamentních volbách v roce 2021;

18.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly Moldavskou republiku k zajišťování její energetické nezávislosti, propojení, diverzifikace a účinnosti a k urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie; vyzývá moldavské orgány, aby zachovaly závazky země jakožto člena Energetického společenství provádět třetí energetický balíček EU, zejména pokud jde o oddělení přenosu a distribuce plynu a elektřiny;

19.

vítá závěry Evropské rady ze zasedání ve dnech 24. a 25. března 2022; vyzývá členské státy, aby společně nakupovaly zemní plyn, zkapalněný zemní plyn a vodík prostřednictvím společné platformy, která je přístupná i státům západního Balkánu a třem přidruženým zemím Východního partnerství; opakuje v této souvislosti svou výzvu k okamžitému uvalení embarga na ruský plyn; vyzývá moldavské orgány a Komisi, aby spolupracovaly na jasném posouzení potřeb Moldavské republiky, pokud jde o skladování plynu v nadcházejícím období;

20.

vítá úspěšné izolační testy, které nedávno provedly Moldavská republika a Ukrajina, když dočasně odpojily své elektrické rozvodné sítě od Ruska a Běloruska a následně je synchronizovaly s rozvodnou sítí kontinentální Evropy; naléhavě vyzývá orgány EU, aby využily nouzové finanční prostředky k rychlému připojení Moldavska k elektrické síti/elektrizační soustavě EU a aby zvýšily finanční a technickou podporu EU nezbytnou k zajištění odolnosti Moldavska vůči takovému vnějšímu tlaku souvisejícímu s energetikou;

21.

vyjadřuje vážné znepokojení nad nedávnými událostmi na území Podněstří a odsuzuje je jako nebezpečné provokace, jež přicházejí ve velmi nestabilní bezpečnostní situaci; vyzývá k uklidnění s cílem zachovat bezpečnost a dobré životní podmínky obyvatel žijících na obou stranách řeky Dněstr a v sousedních zemích; vítá v tomto ohledu klidnou a omezenou reakci orgánů v Kišiněvě, které přispívají k podpoře prostředí příznivého pro mírové a trvalé urovnání konfliktu;

22.

znovu opakuje, že rozhodně a neochvějně podporuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Moldavské republiky v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic;

23.

vyjadřuje znepokojení nad hrozbou pro bezpečnost a životní prostředí v regionu i mimo ni, kterou představuje munice skladovaná ve skladu v Kolbasně, a vyzývá mezinárodní společenství, aby podpořilo úsilí moldavských orgánů o odstranění nebo zničení těchto nebezpečných zbraní;

24.

odmítá prohlášení faktických podněsterských orgánů ze dne 3. března 2022, v němž se uvádí, že postup osídlení dospěl do konce, a které obsahuje novou výzvu k uznání tzv. nezávislosti Podněstří; vyzývá Ruskou federaci, aby v souladu s opakovanými žádostmi moldavských orgánů a s ohledem na svrchovanost a územní celistvost Moldavské republiky bezpodmínečně stáhla veškeré své vojenské síly a zbraně z Podněstří;

25.

připomíná, že podporuje komplexní, mírové a trvalé politické urovnání podněsterského konfliktu, které se bude zakládat na svrchovanosti a územní celistvosti Moldavské republiky v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic, a jehož součástí bude zvláštní status Podněstří uvnitř životaschopného moldavského státu a které současně neovlivní evropské ambice této země; připomíná výhody a hospodářské příležitosti pro společnosti a obyvatelstvo na obou stranách řeky Dněstr, které přinese uplatňování prohloubené a komplexní zóny volného obchodu na celém území Moldavské republiky;

26.

vítá nedávné iniciativy a rozhodnutí zvýšit podporu v oblasti bezpečnosti, zejména zahájením politického a bezpečnostního dialogu na vysoké úrovni mezi EU a Moldavskou republikou a prostřednictvím významných opatření pomoci v rámci evropského mírového nástroje; připomíná, že je třeba i nadále posilovat spolupráci mezi EU a Moldavskem v oblasti bezpečnosti a obrany, a vyzývá obě strany, aby plně využívaly příslušné platformy; vyzývá Radu a členské státy, aby vzhledem k bezpečnostním výzvám, kterým Moldavsko čelí, nabídly ozbrojeným silám Moldavské republiky naléhavou pomoc při budování kapacit;

27.

oceňuje nedávné kroky moldavských orgánů proti ruské propagandě, jimiž je dočasný zákaz několika ruských internetových stránek věnovaných dezinformacím, jenž byl uložen v rámci výjimečného stavu, a zákaz proruských vojenských symbolů; vyzývá Komisi a moldavské orgány, aby více oslovovaly obyvatelstvo podněsterského regionu Moldavské republiky;

28.

naléhavě vyzývá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost a členské státy, aby Moldavsku pomohly s jeho kybernetickou bezpečností a strategickou komunikací s cílem zlepšit jeho odolnost vůči možným ruským útokům a podpořit práci novinářů a organizací občanské společnosti usilujících o boj proti dezinformacím; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly další opatření proti zahraničnímu vměšování a dezinformacím a aby v tomto ohledu Moldavsko podporovaly;

29.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečností politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a prezidentovi, vládě a parlamentu Moldavské republiky.

(1)  Úř. věst. L 260, 30.8.2014, s. 4.

(2)  Úř. věst. C 404, 6.10.2021, s. 136.


6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/155


P9_TA(2022)0206

Dopad války proti Ukrajině na ženy

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2022 o dopadu války proti Ukrajině na ženy (2022/2633(RSP))

(2022/C 465/15)

Evropský parlament,

s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a články 8, 10, 78 a 83 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu ze dne 17. července 1998,

s ohledem na Ženevské úmluvy, zejména na Úmluvu (IV) o ochraně civilních osob za války,

s ohledem na deklaraci OSN ze dne 20. prosince 1993 o odstranění násilí páchaného na ženách z roku 1993,

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1325 o ženách, míru a bezpečnosti ze dne 31. října 2000 a navazující rezoluci č. 1820 (ze dne 19. června 2008); č. 1888 (ze dne 30. září 2009); č. 1889 (ze dne 5. října 2009); č. 1960 (ze dne 16. prosince 2010); č. 2106 (ze dne 24. června 2013); č. 2122 (ze dne 18. října 2013); č. 2242 (ze dne 13. října 2015); č. 2467 (ze dne 23. dubna 2019) a č. 2493 (ze dne 29. října 2019),

s ohledem na Úmluvu OSN o omezení případů bezdomovectví ze dne 30. srpna 1961,

s ohledem na globální pakt OSN o uprchlících z roku 2018,

s ohledem na obecné doporučení č. 38 (2020) Výboru pro odstranění diskriminace žen ze dne 6. listopadu 2020 ohledně obchodování s ženami a dívkami v souvislosti s celosvětovou migrací,

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy ze dne 11. května 2011 o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulskou úmluvu),

s ohledem na směrnici Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (1) (směrnice o dočasné ochraně),

s ohledem na prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana (2),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (3),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. dubna 2021 o strategii EU pro boj proti obchodování s lidmi na období 2021–2025 (COM(2021)0171),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. března 2022 nazvané Přijímání lidí prchajících před válkou na Ukrajině – Příprava Evropy na naplnění potřeb (COM(2022)0131),

s ohledem na návrh směrnice Komise ze dne 8. března 2022 o boji proti násilí na ženách a domácímu násilí (COM(2022)0105),

s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2022 o agresi Ruska vůči Ukrajině (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. dubna 2022 o ochraně EU poskytované dětem a mladým lidem prchajícím před válkou na Ukrajině (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2020 o rovnosti žen a mužů v zahraniční a bezpečnostní politice EU (6),

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku nazvané Akční plán EU pro rovnost žen a mužů (GAP) III – ambiciózní agenda pro genderovou rovnost a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti EU (JOIN(2020)0017),

s ohledem na otázku předloženou Komisi ve věci dopadu války proti Ukrajině na ženy (O-00015/2022 – B9-0012/2022),

s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

A.

vzhledem k tomu, že ruská invaze na Ukrajinu přinutila velký počet lidí k útěku ze země; vzhledem k tomu, že od začátku ruské agrese proti Ukrajině zahájené dne 24. února 2022 uprchlo podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z Ukrajiny do EU přibližně 5 milionů uprchlíků (7); vzhledem k tomu, že podle odhadů tvoří 90 % uprchlíků ženy a děti (8);

B.

vzhledem k tomu, že dalších 7,1 milionu (9) lidí je vnitřně vysídleno v rámci Ukrajiny, včetně žen a dětí, které potřebují lékařskou péči a péči v oblasti duševního zdraví, možnost zaměstnání, řádnou školní docházku pro děti a ubytování a ochranu před sexuálním a genderově podmíněným násilím; vzhledem k tomu, že 13,5 % nově vysídlených osob mělo předchozí zkušenost s vysídlením v letech 2014–2015; vzhledem k tomu, že vnitřní vysídlení zatěžuje ukrajinské obce, přičemž zvláště postiženy jsou ženy v regionech, které jsou považovány za tranzitní; vzhledem k tomu, že je třeba zajistit řádnou podporu obcím, které hostí vnitřně vysídlené osoby;

C.

vzhledem k tomu, že ženy často přicházejí do EU se svými dětmi nebo s dětmi své širší rodiny či přátel; vzhledem k tomu, že dosud bylo zaregistrováno přibližně 2 300 nezletilých osob bez doprovodu; vzhledem k tomu, že podle zpráv mezinárodních organizací jsou odhady těchto počtů vyšší; vzhledem k tomu, že děti z pečovatelských zařízení, jako jsou dětské domovy, nejsou považovány za děti bez doprovodu; vzhledem k tomu, že z nejnovějších zpráv vyplývá, že přibližně půl milionu ukrajinských civilistů bylo násilně deportováno, včetně mnoha žen a dětí (10); vzhledem k tomu, že více než 2 300 dětí bylo uneseno a násilně vysídleno do Ruska; připomíná, že podle Ženevské úmluvy jsou „hromadné nebo jednotlivé nucené přesuny, jakož i deportace chráněných osob z obsazeného území […] zakázány“;

D.

vzhledem k tomu, že do Polska uprchlo asi 2,8 milionu lidí, do Rumunska asi 763 000, do Maďarska 476 000 a na Slovensko 346 000 lidí; vzhledem k tomu, že významná část uprchlíků cestuje dále do jiných členských států; vzhledem k tomu, že z Polska se do jiných členských států přesunul přibližně 1 milion uprchlíků, přičemž 1,5 milionu uprchlíků zůstává v Polsku, což z Polska činí zemi s nejvyšším podílem uprchlíků na obyvatele v rámci EU; vzhledem k tomu, že druhou zemí v tomto žebříčku je v současnosti Rakousko, následované Českou republikou a poté Estonskem (11); vzhledem k tomu, že ženy bez kontaktů v zemích, jako je Polsko, jsou ubytovány ve veřejných ubytovnách a sportovních halách; vzhledem k tomu, že je třeba překonat tato dočasná řešení a vypracovat systémová řešení, která zajistí, že ženy nebudou zůstávat ve veřejných útulcích, kde čelí chudobě a jsou vystavovány dalším traumatům; vzhledem k tomu, že je naléhavě třeba zajistit bezpečné ubytování pro ženy, zejména těhotné ženy, starší ženy a oběti sexuálního násilí;

E.

vzhledem k tomu, že přibližně 428 000 uprchlíků odešlo z Ukrajiny přes Moldavsko; vzhledem k tomu, že v Moldavsku stále zůstává přibližně 100 000 uprchlíků, což značně zatěžuje infrastrukturu a služby v zemi; vzhledem k tomu, že v rámci platformy solidarity EU se sedm členských států EU, včetně Francie, Irska, Litvy, Německa, Nizozemska, Španělska, Rakouska a Norska, zavázalo přijmout 14 500 osob, které dosud prošly přes Moldavsko;

F.

vzhledem k tomu, že během humanitární krize a krize spojené s vysídlením jsou zvláště ohroženy ženy a dívky, neboť ty se i nadále neúměrně často stávají obětí diskriminace na základě genderových norem a genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že první příchozí uprchlíci z Ukrajiny měli většinou kontakty v EU, většina lidí, která přichází nyní, se nemá v EU na koho obrátit, ani nemá žádnou podpůrnou síť;

G.

vzhledem k tomu, že občané EU, občanská společnost a členské státy reagovaly na příchod uprchlíků z Ukrajiny nebývalým projevem solidarity; vzhledem k tomu, že Rada Evropské unie poprvé aktivovala směrnici o dočasné ochraně, která poskytuje osobám, které této dočasné ochrany požívají – a to po dobu nejméně jednoho roku s možností prodloužení –, povolení k pobytu a přístup k zaměstnání, vhodnému ubytování nebo bydlení, v případě potřeby k sociální pomoci nebo prostředkům na živobytí, ke zdravotní a lékařské péči a nezletilým osobám ke vzdělání, stejně jako možnost sloučení rodin;

H.

vzhledem k tomu, že uplatňování směrnice o dočasné ochraně je poměrně nejednotné a nejméně osm členských států se rozhodlo nezahrnout do její působnosti osoby s povolením k dlouhodobému pobytu a další státní příslušníky třetích zemí na Ukrajině; vzhledem k tomu, že uprchlíci na Ukrajině a další osoby s rovnocennou ochranou často nemohou cestovat po EU, protože jejich cestovní doklady některé členské státy neuznávají; vzhledem k tomu, že pro ženy, které čelí druhému vysídlení, je tato situace spojena s vážnými problémy (12);

I.

vzhledem k tomu, že většinu úsilí o zmírnění situace uprchlíků, z nichž většinu tvoří ženy, dosud zajišťovaly nevládní organizace působící na místě, občanská společnost a dobrovolníci, ale také místní vládní instituce a orgány; vzhledem k tomu, že zajištění dobré spolupráce mezi organizacemi na místní a mezinárodní úrovni vyžaduje neustálou podporu a že jejich koordinace se od začátku konfliktu, kdy nastal příliv uprchlíků, zlepšuje; vzhledem k tomu, že místní subjekty plní důležitou součást organizační struktury v hostitelských zemích; vzhledem k tomu, že členské státy mají zákonnou povinnost zajistit ochranu uprchlíků podle mezinárodního práva a práva EU, včetně směrnice o dočasné ochraně, a proto musí zvýšit své úsilí, aby usnadnily koordinaci na místě a zajistily lepší rozdělení úkolů;

J.

vzhledem k tomu, že zvláštní pozornost by měla být věnována situaci uprchlic, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, jako jsou romské ženy, černošské ženy, ženy bez státní příslušnosti, ženy se zdravotním postižením, migrantky, ženy z rasializovaných skupin a LGBTIQ+ osoby, včetně transgenderově orientovaných žen, jejichž identita nemusí být uznávána, zejména v Polsku a Maďarsku, kde byla přijata opatření proti LGBTIQ+ osobám; vzhledem k tomu, že zvláštní pozornost by měla být věnována také ženám z rasializovaných skupin afrického původu a státním příslušníkům třetích zemí na hraničních přechodech; vzhledem k tomu, že diskriminace a genderově podmíněné násilí, které tyto skupiny žen zažívají na hranicích, často nejsou hlášeny a dokumentovány, což znamená, že zůstávají neviditelné;

K.

vzhledem k tomu, že starší ženy, zejména ty, které se nemají v EU na koho obrátit, jsou často ohroženy izolací bez rodinných nebo širších společenských vazeb; vzhledem k tomu, že jsou obzvláště zranitelné kvůli jazykovým bariérám a nedostatečnému přístupu k sociálním a podpůrným službám, včetně přístupu k lékům a potravinám;

L.

vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině má zvláštní dopad na ženy, včetně těch, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a prohlubuje už existující nerovnosti; vzhledem k tomu, že většina ukrajinských domácností je nyní závislá na ženách a nachází se v nejistém a velmi zranitelném postavení v důsledku pokračujícího vážného nedostatku potravin, vody a energie na Ukrajině;

M.

vzhledem k tomu, že mnoho žen zůstalo na Ukrajině a bylo mobilizováno k boji nebo k poskytování nebojové podpory; vzhledem k tomu, že ženy tvoří přibližně 15 % ukrajinské armády a v současné době se přibližně 300 000 žen nachází na bojišti; vzhledem k tomu, že na Ukrajině byly některé vojačky zajaty; vzhledem k tomu, že existují informace o tom, že ukrajinské vojačky jsou v zajetí mučeny, ponižovány a vystaveny sexuálnímu násilí; vzhledem k tomu, že zprávy o tomto špatném zacházení jsou alarmující; vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité dodržovat ustanovení Ženevské úmluvy o lidském zacházení s válečnými zajatci (článek 13); vzhledem k tomu, že ženy rovněž tvoří druhou linii obrany a poskytují nebojovou i důležitou logistickou podporu, včetně pomoci při evakuaci civilistů; vzhledem k tomu, že na Ukrajině zůstaly ženy, které buď nesměly opustit zemi, jako například ženy pracující v kritické infrastruktuře, nebo nebyly ochotny či schopny zemi opustit;

N.

vzhledem k tomu, že přibývá neoficiálních zpráv od přeživších, ale také zpráv zpravodajských služeb o sexuálním násilí během konfliktu; vzhledem k tomu, že se množí zprávy o tom, že ruská armáda stále častěji používá proti civilnímu obyvatelstvu na Ukrajině znásilňování, sexuální obtěžování, mučení, hromadné popravy a genocidu jako válečné zbraně;

O.

vzhledem k tomu, že používání sexuálního a genderově podmíněného násilí jako zbraně je válečným zločinem, a mělo by tedy být stíháno podle ustanovení mezinárodního práva a Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, zejména jeho článků 7 a 8, které definují znásilnění, sexuální otroctví, nucenou prostituci, nucené těhotenství a nucenou sterilizaci nebo jakoukoli formu sexuálního násilí jako zločiny proti lidskosti a válečné zločiny a staví je na roveň mučení a jiným závažným válečným zločinům, a to bez ohledu na to, zda jsou tyto činy páchány během mezinárodních nebo vnitrostátních konfliktů systematicky, či nikoli, včetně těch, které se týkají sexuálního a jiného násilí na ženách a dívkách;

P.

vzhledem k tomu, že konkrétní výsledky při zajišťování spravedlnosti pro oběti sexuálního násilí u Mezinárodního trestního soudu jsou stále nedostatečné a že existují případy odsouzení v této oblasti, které byly zrušeny (rozsudek nad Jeanem Pierrem Bembou z Demokratické republiky Kongo);

Q.

vzhledem k tomu, že nedostatečná dostupnost a přístupnost vhodných služeb pro uprchlíky v oblasti genderově podmíněného násilí, včetně přijímacích středisek, zůstává i nadále jedním z významných problémů; vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby reakce na tuto krizi zahrnovala prevenci genderově podmíněného násilí a služby okamžité reakce;

R.

vzhledem k tomu, že masové vysídlování a příliv uprchlíků v důsledku války na Ukrajině vede k nárůstu obchodování s lidmi; vzhledem k tomu, že existují četné neoficiální zprávy o rizicích obchodování s lidmi, pokud jde o uprchlíky, zejména ženy a nezletilé osoby bez doprovodu, které se dostaly do rukou obchodníků s lidmi nebo jsou pohřešovány, přičemž obchodníci s lidmi často zneužívají zranitelné postavení uprchlíků a vydávají se za dopravce nabízející odvoz autem, a to na obou stranách hranic nebo na vlakových či autobusových nádražích;

S.

vzhledem k tomu, že v současné době čeká na Ukrajině na porod přibližně 80 000 žen; vzhledem k tomu, že obtížná situace na místě vede k tomu, že ženy, které jsou stále v zemi, nemají řádný přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům; vzhledem k tomu, že přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům je stále obtížnější i pro uprchlíky přicházející do EU;

T.

vzhledem k tomu, že ženy potřebují přístup k celé škále služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně antikoncepce, nouzové antikoncepce, legální a bezpečné potratové péče, předporodní péče a kvalifikované pomoci při porodu; vzhledem k tomu, že přístup k nouzové antikoncepci je v Polsku a Maďarsku značně ztížen kvůli požadavkům na lékařský předpis; vzhledem k tomu, že v případě Polska, Rumunska a Slovenska existují ekonomické překážky v přístupu k těmto základním službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, neboť nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění ani z dotačních programů, což vede k významným nákladovým překážkám, neboť uprchlíci musí hradit veškeré náklady z vlastních prostředků nebo požádat o pomoc místní organizace občanské společnosti, aby za ně tyto náklady uhradily; vzhledem k tomu, že v Polsku platí téměř úplný zákaz potratů;

U.

vzhledem k tomu, že na obhájce a nevládní organizace se telefonicky obrací stovky těhotných žen prchajících z Ukrajiny, které nemohou ukončit těhotenství kvůli faktickému zákazu potratů v Polsku; vzhledem k tomu, že farmakologické ukončení těhotenství není na Slovensku legální a v Maďarsku není dostupné; vzhledem k tomu, že mnoho žen bylo během konfliktu znásilněno ruskými agresory, je na Ukrajině a v hostitelských a tranzitních zemích zásadní přístup k nouzové antikoncepci, postexpoziční profylaxi a bezpečným a legálním potratovým službám; vzhledem k tomu, že všechny hostitelské země včetně Polska musí splnit svou povinnost, a to i podle vnitrostátního práva, a zaručit přístup k potratové péči ženám, které otěhotněly v důsledku znásilnění; vzhledem k tomu, že služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv jsou základními zdravotnickými službami a členské státy by k nim měly zajistit přístup pro všechny, včetně přístupu k bezpečné a legální péči a službám umělého přerušení těhotenství za všech okolností;

V.

vzhledem k tomu, že ukrajinské právní předpisy umožňují náhradní mateřství a že Ukrajina představuje více než čtvrtinu světového trhu s komerčním náhradním mateřstvím a že se v zemi ročně narodí přibližně 2 000 až 2 500 dětí v rámci náhradního mateřství; vzhledem k tomu, že náhradní matky se kvůli válce potýkají s velkými obtížemi při pokračování těhotenství v podmínkách, které přispívají k jejich dobrým životním podmínkám, jakož i při přístupu ke zdravotnickým službám během těhotenství, porodu a šestinedělí; vzhledem k tomu, že některé agentury pro náhradní mateřství požádaly náhradní matky, aby před porodem neutíkaly z Ukrajiny; vzhledem k tomu, že novorozené děti jsou obzvláště zranitelné a že válka ztěžuje zamýšleným rodičům převzetí rodičovské zodpovědnosti a veřejným institucím, aby v případě potřeby převzaly opatrovnictví a péči za přiměřených podmínek;

1.

znovu co nejdůrazněji odsuzuje nezákonnou, nevyprovokovanou a neoprávněnou vojenskou agresi Ruské federace proti Ukrajině a její invazi na Ukrajinu a odsuzuje veškeré válečné zločiny páchané na civilním obyvatelstvu, včetně žen a dívek v celé jejich rozmanitosti;

2.

znovu vyzývá orgány EU, aby usilovaly o urychlené udělení statusu kandidátské země EU Ukrajině v souladu s článkem 49 Smlouvy o EU a na základě dosažených zásluh, a aby mezitím pokračovaly v úsilí o integraci Ukrajiny do jednotného trhu EU v souladu s dohodou o přidružení za účelem zajištění odpovídající ochrany pro ukrajinské ženy a dívky;

3.

chválí solidaritu, kterou občané EU, občanská společnost, členské státy i samotná EU projevují vůči Ukrajině a lidem prchajícím z Ukrajiny; poukazuje na to, že od začátku války usilují o zmírnění situace uprchlic z Ukrajiny organizace občanské společnosti působící na místě, zejména místní ženské organizace, ale i dobrovolníci, místní orgány a místní a vnitrostátní vlády, zejména sousedních členských států a zemí, stejně jako mezinárodní organizace;

4.

zdůrazňuje, že jakýkoli druh diskriminace, včetně diskriminace na základě státní příslušnosti, postavení související s druhem pobytu, přesvědčení nebo náboženského vyznání, rasy, barvy pleti, etnického původu, pohlaví, věku, sexuální orientace, genderové identity, socioekonomického původu, genetických rysů, zdravotního postižení nebo jazyka, je nepřijatelný a je třeba mu aktivně předcházet;

5.

žádá Komisi, aby zajistila správné a úplné provádění směrnice o dočasné ochraně ve všech 27 členských státech a aby zajistila, že uprchlice před válkou na Ukrajině budou plně využívat práv v ní zakotvených, zejména pokud jde o zdravotnické služby, mateřství, péči o děti a přístup na trh práce; domnívá se, že Parlamentní výbor pro přidružení EU-Ukrajina by měl v souladu se svým aktualizovaným mandátem plnit úlohu dohledu nad uplatňováním této směrnice v členských státech sousedících s Ukrajinou; vyzývá k hladkému a rovnoměrnému provádění, aby bylo zajištěno rovnoměrné uplatňování směrnice o dočasné ochraně na státní příslušníky třetích zemí s povolením k dlouhodobému pobytu a další skupiny státních příslušníků třetích zemí, kteří prchají před válkou na Ukrajině;

6.

důrazně odsuzuje používání sexuálního a genderově podmíněného násilí jako válečné zbraně a zdůrazňuje, že se jedná o válečný zločin, stejně jako sexuální a genderově podmíněné násilí v tranzitních střediscích na Ukrajině a v celé EU; vyjadřuje znepokojení nad rostoucím počtem zpráv o obchodování s lidmi, sexuálním násilí, vykořisťování, znásilňování a zneužívání, kterým čelí ženy a děti prchající z Ukrajiny a přicházející do Evropy; vyzývá země EU, aby se zabývaly specifickými potřebami žen a dívek v přijímacích střediscích a zajistily, aby byly v komunitách bezodkladně dostupné služby a postupy pro ohlašování genderově podmíněného násilí a mechanismy řešení stížností v této oblasti v jazycích a formátech přístupných všem skupinám; vyzývá EU a hostitelské a tranzitní země, aby zaručily přístup ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, zejména k nouzové antikoncepci, postexpoziční profylaxi a potratové péči, a to i pro osoby, které se staly oběťmi znásilnění; požaduje, aby EU a její členské státy podporovaly místní, vnitrostátní a mezinárodní organizace poskytující služby a přístřeší ženám a dívkám z řad uprchlíků, které se staly oběťmi genderově podmíněného násilí;

7.

vítá začlenění žen prchajících před ozbrojeným konfliktem a požadavek na poskytnutí zvláštní podpory do návrhu směrnice Komise o genderově podmíněném násilí; konstatuje, že vysídlení a uprchlictví v důsledku války na Ukrajině je do značné míry genderově podmíněné; vyzývá EU, aby její reakce na krizi zohledňovala rovnost pohlaví a aby přiznala prioritu ochraně před sexuálním a genderově podmíněným násilím a přístupu všech uprchlíků z Ukrajiny, včetně těch, kteří se stále nacházejí v zemi, k základním službám sexuálního a reprodukčního zdraví;

8.

upozorňuje na potřebu specializované podpory pro ženy a dívky, které se staly oběťmi nebo svědky násilí a sexuálního zneužívání, a vyzývá členské státy, aby vytvořily takové podpůrné programy s odpovídající psychologickou podporou a poradenstvím a podporou a poradenstvím v oblasti duševního zdraví, které jim umožní překonat traumatické zážitky; zdůrazňuje, že je třeba na Ukrajině a v EU zavést řádné mechanismy pro ohlašování a dokumentaci, včetně koordinace shromažďování svědectví obětí, aby bylo možné předat případy k trestnímu stíhání Mezinárodnímu trestnímu soudu a pohnat pachatele k odpovědnosti; vyzývá EU, aby toto úsilí podpořila finančními prostředky, odbornými znalostmi a logistikou; zdůrazňuje, že je třeba zřídit platformu pro evidování případů sexuálního a genderově podmíněného násilí v souvislosti s válkou, a to i proto, aby byly zajištěny odpovídající podmínky, jako jsou specializovaní tlumočníci;

9.

důrazně odsuzuje deportaci, převoz a relokaci ukrajinských žen a jejich dětí do Ruska, o čemž rozsáhle informují sdělovací prostředky a skupiny zabývající se lidskými právy, a je touto situací hluboce znepokojen; zdůrazňuje, že toto jednání je v rozporu s Ženevskými úmluvami; trvá na tom, aby všichni ukrajinští občané, kteří byli násilně deportováni do Ruska, byli okamžitě navráceni na Ukrajinu;

10.

vyjadřuje znepokojení nad životními podmínkami a místem pobytu osob uvězněných ruskými silami, zejména vězněných žen, neboť ty jsou vystaveny zvláštním druhům násilí na základě pohlaví; vyzývá proto Mezinárodní výbor Červeného kříže, aby převzal odpovědnost za zjištění místa pobytu vězněných žen a zabezpečení toho, aby s nimi bylo zacházeno spravedlivě a humánně;

11.

poukazuje na to, že ženy a dívky potřebují neustálý přístup ke službám sexuálního a reprodukčního zdraví během konfliktu a vysídlení, včetně přístupu k bezpečnému porodu, službám plánování rodiny, legálnímu a bezpečnému potratu nebo klinickému řešení znásilnění; požaduje, aby bylo zabezpečeno finanční krytí na poskytování základních a životně důležitých služeb sexuálního a reprodukčního zdraví v souladu s balíčkem minimálních počátečních služeb OSN; vítá návrh Komise zřídit v hostitelských zemích třídící střediska, která by uprchlíkům poskytovala naléhavou zdravotní péči a zajišťovala jejich okamžitý přesun do jiných členských států EU; upozorňuje, že tato třídící střediska musí identifikovat časově naléhavé potřeby v oblasti služeb sexuálního a reprodukčního zdraví, jako je nouzová antikoncepce, legální a bezpečná potratová péče a pohotovostní porodnická péče, stejně jako potřebu přítomnosti odborníků na sexuální a genderově podmíněné násilí; vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatnily další opatření, prostředky a mechanismy EU k reakci na potřeby Ukrajinců v oblasti ochrany před sexuálním a genderově podmíněným násilím a v oblasti služeb sexuálního a reprodukčního zdraví, zejména tím, že požádají o zařazení zboží v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví do mechanismu civilní ochrany Unie a zašlou v rámci humanitárních balíčků a konvojů na Ukrajinu a do sousedních tranzitních nebo hostitelských zemí uprchlíků zdravotnické soupravy pro důstojné podmínky, včetně antikoncepce a souprav pro sexuální a reprodukční zdraví, zejména tam, kde je to nezbytné k překonání vnitrostátních omezení služeb sexuálního a reprodukčního zdraví;

12.

zdůrazňuje, že obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování a pro jiné účely zůstává jedním z největších rizik ohrožujících ženy a děti prchající z Ukrajiny, které se nacházejí ve zvláště zranitelném postavení; konstatuje, že už před válkou patřily ukrajinské ženy k nejčastějším obětem obchodování s lidmi směřujícího do EU; naléhavě vyzývá členské státy, aby ženám a dívkám z řad uprchlíků zaručily bezpečí a svobodu před sexuálním vykořisťováním, a to i zajištěním bezpečné a koordinované přepravy mezi členskými státy; naléhavě vyzývá členské státy a EU, aby urychleně odhalovaly a stíhaly sítě obchodníků s lidmi, které těží ze sexuálního vykořisťování žen a dívek z řad uprchlíků; opakuje, že prostituce přispívá k obchodování se zranitelnými ženami; vybízí EU, aby podpořila Ukrajinu v investicích do zvyšování povědomí o boji proti obchodování s lidmi a do preventivních opatření na ukrajinské straně, například šířením informací o těchto rizicích; zdůrazňuje, že náhradní matky se nacházejí v situaci zvláštní zranitelnosti a nejistoty; důrazně trvá na tom, že hlavním zájmem je život žen a že by jim nemělo být bráněno opustit Ukrajinu, pokud si tak přejí; připomíná, že sexuální vykořisťování pro účely náhradního mateřství a reprodukce je nepřijatelné a je porušováním lidské důstojnosti a lidských práv;

13.

odsuzuje praxi náhradního mateřství, která může vystavovat ženy na celém světě vykořisťování, zejména ty, které jsou chudší a zranitelné, například v souvislosti s válkou; žádá EU a její členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost ochraně náhradních matek během těhotenství, porodu a šestinedělí a aby respektovaly všechna jejich práva, jakož i práva novorozenců;

14.

zdůrazňuje závažný dopad náhradního mateřství na ženy, jejich práva a zdraví, negativní důsledky pro rovnost žen a mužů a výzvy vyplývající z přeshraničních důsledků této praxe, jako tomu bylo v případě žen a dětí postižených válkou proti Ukrajině; žádá EU a její členské státy, aby prozkoumaly rozsah tohoto odvětví, socioekonomickou situaci a situaci těhotných žen, jakož i důsledky pro jejich fyzické a duševní zdraví a pro dobré životní podmínky dětí; vyzývá k zavedení závazných opatření k řešení náhradního mateřství a k ochraně práv žen a novorozenců;

15.

vítá, že Komise aktivovala spolupráci v rámci sítě vnitrostátních zpravodajů pro otázky obchodování s lidmi a v tomto ohledu aktivovala i policejní spolupráci v oblasti boje proti obchodování s lidmi, včetně platformy EMPACT, stejně jako vyslání týmů Europolu do zemí sousedících s Ukrajinou; požaduje, aby toto úsilí bylo podpořeno dostatečnými finančními prostředky na úrovni EU;

16.

vítá společný desetibodový plán předložený ministrům vnitra dne 28. března 2022, který zahrnuje plán Komise na posílení evropské koordinace v oblasti přijímání osob prchajících před válkou na Ukrajině; konstatuje, že v rámci tohoto desetibodového plánu jsou navrženy standardní operační postupy a pokyny pro přijímání a podporu dětí a přemístění nezletilých osob bez doprovodu; vítá, že v rámci tohoto desetibodového plánu byl vypracován společný plán boje proti obchodování s lidmi, který vychází ze strategie EU pro boj proti obchodování s lidmi (2021–2025), a to pod vedením koordinátora EU pro boj proti obchodování s lidmi; žádá o jeho urychlené přijetí; požaduje, aby byly provedeny další investice do opatření proti obchodování s lidmi na Ukrajině, jako je například celoevropská bezplatná a monitorovaná telefonní linka pro oběti z řad uprchlíků nebo osob ohrožených obchodováním s lidmi či sexuálním a genderově podmíněným násilím v ukrajinštině;

17.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily koordinaci na hraničních přechodech a v přijímacích zařízeních a zajistily přesnou registraci uprchlíků a jejich přístup k potřebným dokladům; vítá registrační program pro dobrovolníky pomáhající uprchlíkům, který slouží k udržení přehledu o osobách poskytujících pomoc; vyzývá Komisi, aby dále zvýšila úsilí v oblasti prevence a boje proti trestným činům páchaným na uprchlicích, jako je obchodování s lidmi, sexuální a genderově podmíněné násilí, vykořisťování a zneužívání; zdůrazňuje, že veškeré obchodování s lidmi, zejména za účelem sexuálního vykořisťování kuplíři, majiteli nevěstinců a osobami zakupujícími sexuální služby, ale také pro jiné účely, je jedním z největších rizik pro uprchlice a děti prchající z Ukrajiny; vyzývá policejní složky členských států a Europol, aby monitorovaly tranzitní místa, která využívají obchodníci s lidmi, jako jsou vlaková a autobusová nádraží, čerpací stanice, dálnice nebo letiště, přes něž mohou pašovat své oběti, a také přijímací střediska pro uprchlíky, kde se mohou oběti stávat terčem jejich útoků, a aby na těchto místech prováděly osvětové kampaně;

18.

vybízí členské státy, aby využívaly pomoc, kterou nabízejí agentury EU v souvislosti s přijímáním uprchlíků a uprchlic; zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit celoevropskou platformu pro registraci osob žádajících o dočasnou ochranu, jak navrhuje Komise, která je potřebná zejména za účelem podpory úsilí o vysledování nezletilých osob bez doprovodu a slučování rodin, ale také s ohledem na osoby ohrožené obchodováním s lidmi, jako jsou ženy a dívky;

19.

vyzývá Komisi, aby urychleně připravila a zavedla jednotné pokyny pro přijímání a podporu dětí, zejména mladých dívek a starších žen, a to i během postupů přemísťování dětí bez doprovodu, poskytování dočasné náhradní péče a slučování dětí s rodinnými příslušníky;

20.

zdůrazňuje, že hostitelské členské státy musí poskytovat podporu milionům uprchlíků z Ukrajiny, zejména ženám a dětem, což má dopad na jejich sociální služby, zdravotní péči, péči o děti a vzdělávání; vyzývá proto Komisi, aby provedla podrobnou analýzu potřeb a přizpůsobila stávající politiky, včetně finančních nástrojů, jako jsou strukturální fondy, tak, aby zachovávaly přístup zohledňující genderové aspekty; vyzývá Komisi, aby v plnění tohoto úkolu členské státy co nejvíce podporovala a věnovala zvláštní pozornost ženám a mladým dívkám; oceňuje úsilí členských států o sdílení odpovědnosti prostřednictvím platformy solidarity a vyzývá k dalšímu prohlubování této spolupráce;

21.

konstatuje, že pro uprchlice má zásadní význam, aby získaly co nejdříve přístup ke zdroji obživy, včetně možnosti pracovat a vydělávat; požaduje zavedení speciálních programů a jazykových kurzů, jakož i všeobecného přístupu k péči o děti s cílem usnadnit integraci na trhu práce v EU;

22.

zdůrazňuje, že je třeba zohlednit potřeby žen, které jsou vystaveny diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a to z důvodu rasy nebo etnického původu, zdravotního postižení, národnosti, sexuální orientace, genderové identity nebo projevu, včetně těch, které zažily sexuální násilí, zejména tím, že se jim dostane bezpečného a vhodného přijetí nebo péče a bude zajištěno, aby na hraničních přechodech nedocházelo k žádné diskriminaci; zdůrazňuje potřebu shromažďovat a analyzovat údaje rozdělené podle pohlaví, věku, zdravotního postižení, státní příslušnosti a místa určení (pokud je známo) s cílem podpořit krátkodobé a dlouhodobé plánování vhodných služeb a zařízení; vyzývá Komisi, aby zajistila, že romské ženy prchající z Ukrajiny nebudou diskriminovány a budou se moci pohybovat v rámci EU; vyzývá členské státy, aby zajistily jejich ochranu při provádění směrnice o dočasné ochraně;

23.

vítá finanční prostředky EU poskytované uprchlíkům z Ukrajiny, mimo jiné prostřednictvím programu pomoci při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU), Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) a Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě (CARE), které by umožnily zemím a regionům EU poskytnout nouzovou podporu lidem prchajícím před ruskou invazí na Ukrajinu; žádá, aby tyto prostředky zohledňovaly genderové aspekty; trvá na tom, že Parlament by měl dohlížet na to, jak jsou prostředky vynakládány, zejména v zemích, kde dochází k porušování zásad právního státu, jako je Polsko a Maďarsko; připomíná, že zásada začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a genderového rozpočtování je jednou z hlavních zásad EU;

24.

poukazuje na to, že organizace občanské společnosti potřebují větší přímou finanční a hmotnou podporu ze strany EU a jejích členských států za účelem usnadnění koordinace na místě a zajištění lepšího rozdělení různých odpovědností; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily koordinaci humanitární pomoci ve spolupráci s občanskou společností a mezinárodními organizacemi, včetně Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), orgánu OSN pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen, Populačního fondu OSN, Světové zdravotnické organizace a dalších agentur OSN, jakož i Mezinárodní organizace pro migraci a Mezinárodního výboru Červeného kříže, a aby zajistily okamžitý a přímý přístup k financování pro organizace občanské společnosti poskytující pomoc ukrajinským uprchlíkům, zejména pro organizace zabývající se genderovou rovností, sexuálním a reprodukčním zdravím a právy a právy žen a pro obránkyně lidských práv ve všech tranzitních členských státech a členských státech hostících uprchlíky a zejména v zemích, v nichž jsou uplatňována omezení na sexuální a reprodukční zdraví a práva; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zapojení organizací občanské společnosti a konzultovaly s nimi a s místními orgány dostupnost finančních prostředků a způsob jejich využívání a přidělování;

25.

vyzývá orgány EU a členské státy, aby úzce konzultovaly s organizacemi bojujícími za práva žen, dívek a marginalizovaných skupin, zejména na místě, a to i při přijímání politických rozhodnutí týkajících se této války; požaduje, aby byla poskytnuta zvláštní podpora a ochrana obránkyním lidských práv, které stále působí na Ukrajině;

26.

poukazuje na obrovské množství práce, které odvedly nevládní organizace a aktivistické skupiny, jež pomáhají ženám v přístupu k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům, a na skutečnost, že jejich členové riskují vlastní svobodu, jako například Justyna Wydrzyńská, která byla obviněna podle polského drakonického zákona proti potratům za to, že poskytla pilulky pro farmakologické ukončení těhotenství jiné ženě; vyzývá Komisi, aby tyto obránkyně lidských práv chránila a podporovala před případným pronásledováním;

27.

upozorňuje na specifické potíže, kterým čelí rodiny LGBTIQ+ při překračování hranic; zdůrazňuje, že dětem párů stejného pohlaví hrozí, že budou odloučeny od jednoho, nebo i obou rodičů; vyzývá členské státy, aby při provádění směrnice o dočasné ochraně zohledňovaly faktickou podobu příslušných partnerství a rodin;

28.

poukazuje na obtížnou situaci a překážky, s nimiž se potýkají transgenderově orientované osoby, včetně trans žen nebo transgenderově orientovaných a intersexuálních žen, které mají v pasu uvedeno mužského pohlaví a kterým je bráněno v útěku z Ukrajiny; připomíná, že transgenderově orientované osoby, jejichž doklady totožnosti neodpovídají jejich identitě, nemohou projít vnitřními kontrolními stanovišti a mohou být vyloučeny z opatření civilní ochrany; poukazuje na to, že kapacita přijímacích táborů, které pro ně zřídili dobrovolníci a občanská společnost, nestačí pro všechny; zdůrazňuje, že transgenderově orientované osoby mají obtížný přístup k hormonální léčbě; připomíná, že tyto léčebné postupy a další specifické léčivé přípravky pro transgenderově orientované a intersexuální osoby zařazuje WHO mezi esenciální léčiva, a proto by měly být zahrnuty do balíčků humanitární pomoci; vyzývá proto Komisi, aby v tomto ohledu poskytla finanční podporu a koordinační pomoc EU; vyzývá EU, aby požádala Ukrajinu o zjednodušení postupů tak, aby tyto ženy mohly opustit Ukrajinu; vyzývá členské státy EU, aby těmto ženám po překročení hranic poskytly odpovídající léčivé přípravky a léčbu;

29.

domnívá se, že je třeba zajistit řádnou podporu obcím na Ukrajině, které hostí vnitřně vysídlené osoby, aby mohly zůstat ve své zemi, než jim situace umožní návrat domů; vítá úsilí Komise v souvislosti s potřebami vnitřně vysídlených žen a dívek;

30.

připomíná rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti a všechny její následné rezoluce a vyzývá k jejich provádění; trvá na zapojení žen v celé jejich rozmanitosti a marginalizovaných skupin do předcházení konfliktům, jejich řešení, zprostředkování míru a mírových jednání ve všech oblastech, a vyzývá proto orgány EU, aby vytvořily pracovní skupinu, do níž budou zapojeny ženy a občanská společnost na místě; požaduje, aby nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) poskytoval pomoc ve formě prostředků na školení pro ženy a nevládní organizace na Ukrajině s cílem umožnit jim účastnit se řešení konfliktů a úsilí o obnovu po skončení konfliktu; vyzývá orgány EU a členské státy, aby v rámci svého úsilí o ukončení této války věnovaly zvláštní pozornost genderové rovnosti;

31.

upozorňuje na obtížnou situaci, v níž se nachází Moldavsko, pokud jde o zatíženou infrastrukturu a služby; vítá přísliby relokace v rámci platformy solidarity, které se týkají pomoci Moldavsku v jeho úsilí o přijímání uprchlíků z Ukrajiny; vyzývá členské státy a Komisi, aby pokračovaly v úsilí o další pomoc Moldavsku prostřednictvím sdílení odpovědnosti a poskytování konkrétní pomoci s cílem uspokojit potřeby žen a dívek z řad uprchlíků;

32.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Organizaci spojených národů, Radě Evropy a prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny.

(1)  Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12.

(2)  Úř. věst. L 71, 4.3.2022, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.

(4)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0052.

(5)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0120.

(6)  Úř. věst. C 404, 6.10.2021, s. 202.

(7)  https://data2.unhcr.org/en/situations/ukraine

(8)  https://www.unrefugees.org/emergencies/ukraine/

(9)  https://www.iom.int/news/71-million-people-displaced-war-ukraine-iom-survey

(10)  https://www.reuters.com/world/europe/moscow-has-deported-500000-people-russia-ukraine-lawmaker-says-2022-04-20/

(11)  https://data2.unhcr.org/en/situations/ukraine#:~:text=Share%20this%20page%3A-,Ukraine%20Situation%3A%20Moldova%20Refugee%20Border%20Monitoring,(14%2D03%2D2022)&text=Almost%20three%20million%20refugees%20have,displaced%20to%20Moldova%20(UNHCR)

(12)  https://ecre.org/wp-content/uploads/2022/03/Information-Sheet-%E2%80%93-Access-to-territory-asylum-procedures-and-reception-conditions-for-Ukrainian-nationals-in-European-countries.pdf


6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/164


P9_TA(2022)0207

Dopad ruské nezákonné agresivní války proti Ukrajině na odvětví dopravy a cestovního ruchu EU

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2022 o dopadu ruské nezákonné agresivní války proti Ukrajině na odvětví dopravy a cestovního ruchu EU (2022/2643(RSP))

(2022/C 465/16)

Evropský parlament,

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2022/334 ze dne 28. února 2022 (1),

s ohledem na akční plán „Strategický kompas pro bezpečnost a obranu – Za Evropskou unii, která chrání své občany, hodnoty a zájmy a přispívá k mezinárodnímu míru a bezpečnosti“, který schválila Rada dne 21. března 2022 a potvrdila Evropská rada dne 25. března 2022,

s ohledem na neformální schůzku ministrů dopravy konanou dne 8. dubna 2022,

s ohledem na globální pakt o uprchlících z roku 2018,

s ohledem na versailleské prohlášení hlav států a předsedů vlád EU ze dne 11. března 2022,

s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2022 o ruské agresi vůči Ukrajině (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2022 o potřebě naléhavého akčního plánu EU s cílem zajistit potravinové zabezpečení v EU i mimo ni s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. dubna 2022 o závěrech zasedání Evropské rady konaného ve dnech 24. a 25. března 2022: aktuální situace, pokud jde o válku proti Ukrajině a sankce EU vůči Rusku a jejich uplatňování (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. dubna 2022 o ochraně EU poskytované dětem a mladým lidem prchajícím před válkou na Ukrajině (5),

s ohledem na desetibodový plán Mezinárodní energetické agentury na snížení používání ropy,

s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro dopravu a cestovní ruch,

A.

vzhledem k tomu, že EU zareagovala na nezákonnou, nevyprovokovanou a bezdůvodnou agresivní válku Ruska proti Ukrajině přijetím pěti souborů sankcí;

B.

vzhledem k tomu, že se očekává, že nová vlna sankcí bude mít na Rusko tvrdší dopad v odvětví silniční a námořní dopravy;

C.

vzhledem k tomu, že dne 28. února 2022 Rusko na oplátku zakázalo používat ruský vzdušný prostor, což se dotklo leteckých společností 36 zemí, včetně členských států EU;

D.

vzhledem k tomu, že Evropská rada ve víceletém finančním rámci na období 2021 až 2027 snížila prostředky v návrhu rozpočtové položky pro vojenskou mobilitu z 6,5 na 1,69 miliardy EUR;

E.

vzhledem k tomu, že v důsledku uzavření ukrajinského vzdušného prostoru došlo v Evropě k zastavení asi 3,3 % osobní letecké přepravy dodatečně ke zrušeným komerčním letům mezi Ruskem a Evropou, které se v roce 2021 podílely na evropské dopravě 5,7 %;

F.

vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo v přístavech členských států EU ohlášeno 8 848 zastávek asi 535 lodí plujících pod ruskou vlajkou;

G.

vzhledem k tomu, že situace v Černém a Azovském moři se zhoršuje, protože ruská flotila tento region blokuje a některé oblasti v obou mořích byly prohlášeny za válečné zóny kvůli reálnému ohrožení bezpečnosti námořní dopravy;

H.

vzhledem k tomu, že ruské námořnictvo napadlo v této oblasti plavidla, která mají vlastníky nebo provozovatele v EU;

I.

vzhledem k tomu, že ukrajinští a ruští námořníci tvoří až 14,5 % celosvětové pracovní síly v námořní dopravě a že flotila EU je na nich silně závislá;

J.

vzhledem k tomu, že vzrůstají obavy o celkovou bezpečnost a provozuschopnost obousměrného železničního a námořního spojení s Ukrajinou;

K.

vzhledem k tomu, že v uplynulých měsících byl zaznamenán vzestupný trend v cenách pohonných hmot a že tuto situaci zhoršuje nezákonná agresivní válka Ruska proti Ukrajině, a vzhledem k tomu, že palivo představuje pro poskytovatele dopravních služeb a uživatele jednu z nejdražších položek;

L.

vzhledem k tomu, že turistické destinace v mnoha zemích EU budou po dvou letech pandemie, které již toto odvětví silně zdecimovaly, opět tvrdě postiženy;

1.   

opakuje, že důrazně odsuzuje útočnou válku Ruské federace proti Ukrajině i zapojení Běloruska do této války, a požaduje, aby Rusko na Ukrajině okamžitě ukončilo veškeré vojenské aktivity a bezpodmínečně stáhlo všechny síly a vojenské vybavení z celého mezinárodně uznávaného území Ukrajiny;

2.   

vítá, že EU přijala v reakci na napadení Ukrajiny Ruskem bezprecedentní sankce, které dále přitvrzuje, a vyzývá EU, aby pokračovala s posuzováním a přijímáním dalších účinných sankcí v dopravě a tak oslabila financování Putinovy vojenské mašinérie; zdůrazňuje, že je to poprvé, co se sankce EU vůči Rusku cíleně zaměřily na odvětví dopravy;

3.   

připomíná, že doprava je jedním ze strategických nástrojů, které EU využívá k solidární logistické podpoře Ukrajiny a jejích trpících obyvatel formou dodávek humanitární pomoci a evakuace a přepravy uprchlíků;

4.   

důrazně odsuzuje záměrné útoky ruských sil na dopravní infrastrukturu na Ukrajině, které ukrajinským orgánům zabraňují v evakuaci civilistů a v dodávkách základního zboží a zásob lidem v nouzi; naléhavě vyzývá EU, aby Ukrajině poskytla finanční pomoc na obnovu její dopravní infrastruktury;

5.   

vítá opatření přijatá Komisí, která mají členským státům, poskytovatelům dopravních služeb a pracovníkům v dopravě pomoci zajišťovat i nadále provoz a přepravu uprchlíků z Ukrajiny a dodávky humanitární pomoci; oceňuje odvahu dopravních pracovníků na Ukrajině, kteří nasazují své životy a pokračují v přepravě osob a zboží;

6.   

vítá operační pokyny Komise k zajištění tranzitu Ukrajinců bez platných dokladů na palubách dopravních prostředků společností EU;

7.   

vyjadřuje hluboké uznání evropským poskytovatelům dopravních služeb za to, že ukrajinským občanům nabídli bezplatnou železniční, autobusovou, lodní a leteckou dopravu, a oceňuje četné iniciativy různých sdružení i jednotlivců v celé EU, kteří zajišťují bezplatnou přepravu zboží a osob k ukrajinským hranicím a zpět; zdůrazňuje, že mnoho Ukrajinců, kteří se chtějí vrátit do své země nebo se snaží dostat k nějakému ubytování v jiném členském státě, si nemůže dovolit zaplatit jízdné; vyzývá provozovatele železniční dopravy, aby i nadále poskytovali Ukrajincům bezplatný přístup k vlakům bez rezervace i k nezarezervovaným místům;

8.   

poukazuje na to, že pokračující konflikt a ruská odvetná opatření v odpověď na sankce EU doléhají i na odvětví dopravy, které je vážně narušeno bez ohledu na typ přepravy;

9.   

upozorňuje na skutečnost, že k hlavním důsledkům patří rostoucí ceny pohonných hmot a narušení logistických a dodavatelských řetězců, což postihuje všechny typy dopravy a na trzích vytváří velkou nejistotu;

10.   

domnívá se, že by měli být podpořeni poskytovatelé dopravních služeb se sídlem v EU nebo s vlastníkem v EU, kteří mají vazby na ruský trh a svou činnost se snaží z Ruska přeorientovat jinam;

11.   

vyzývá Komisi, aby bezodkladně posoudila hospodářské a sociální důsledky války ve všech odvětvích dopravy na trhu EU a v nezbytných případech urychleně poskytla podporu, mimo jiné pomocí dalších legislativních a finančních opatření, ke zmírnění negativních dopadů a zajištění rovných podmínek a řádné a spravedlivé soutěže ve všech evropských dopravních odvětvích;

12.   

zdůrazňuje, že krize by neměla žádným způsobem dočasně nebo trvale oslabit práva pracovníků v dopravě;

Letecká doprava

13.

vyjadřuje znepokojení nad tvrdými dopady konfliktu na leteckou dopravu, neboť kvůli provozním nákladům zdražuje přeprava osob a zboží; zdůrazňuje, že letecké společnosti byly v důsledku sankcí a uzavření vzdušného prostoru nuceny zrušit nebo přesměrovat své lety; dále poukazuje na to, že maximální nezbytné prodloužení trasy, aby se letoun vyhnul ruskému a běloruskému vzdušnému prostoru, se při každé cestě pohybuje mezi třemi až čtyřmi hodinami (zastávky navíc, a tedy dodatečné náklady), což způsobuje problémy s doplňováním paliva a prodlužuje pracovní dobu posádky nad rámec stanovený v právních předpisech EU;

14.

poukazuje na to, že Ukrajina a Rusko patří k hlavním producentům titanu, což je nejdůležitější kov pro výrobu letadel, a že by se pokračující konflikt mohl v blízké budoucnosti odrazit na jeho dodávkách;

15.

vyzývá Komisi, aby posoudila a případně předložila strategii pro podporu aerolinek EU a jejich zaměstnanců, na něž tvrdě dolehla nejprve pandemie COVID-19 a nyní zákaz přeletů nad Ruskem a Běloruskem, rostoucí ceny pohonných hmot a klesající poptávka; zdůrazňuje však, že je nutné všem leteckým společnostem zajistit rovné podmínky a spravedlivou soutěž, zejména při poskytování finanční podpory;

16.

vyjadřuje politování nad tím, že Rusko v jasném rozporu s Úmluvou o mezinárodním civilním letectví (chicagskou úmluvou) přijalo zákon, který umožňuje zaregistrování letadel pronajatých od zahraničních společností v ruském leteckém rejstříku jako vlastního majetku; trvá na tom, že takovou krádež nelze tolerovat, a požaduje okamžité navrácení dotčených letadel zákonným vlastníkům; vítá rozhodnutí Komise, aby byly na seznam pro leteckou bezpečnost přidány ruské letecké společnosti, které provozují letadla přeregistrovaná do ruského leteckého rejstříku, protože ruské orgány nemají věrohodné kapacity pro dohled nad letovou způsobilostí stovek takto nově registrovaných letadel; zdůrazňuje, že ruské orgány ponesou výlučnou zodpovědnost za ohrožení životů vlastních občanů, pokud tato ukradená letadla uvedou v ruském vzdušném prostoru do provozu, aniž by byly schopny splnit nezbytné požadavky na bezpečnost;

17.

požaduje, aby EU nepřestala usilovat o to, aby žoldnéřům z Wagnerovy skupiny a zahraničním bojovníkům, například ze Sýrie, zabránila zapojit se do akcí na ukrajinském bojišti a páchat zvěrstva na civilním obyvatelstvu; žádá proto vysokého představitele, aby zejména vyzval vlády Turecka, Gruzie, Ázerbájdžánu a Iráku a vlády republik ve střední Asii, aby svůj vzdušný prostor uzavřely všem ruským, íránským a syrským vojenským nebo charterovým letadlům i všem pravidelným leteckým linkám, které žoldnéře přepravují; žádá, aby EU zařadila na černou listinu všechny letecké společnosti, které se na těchto přesunech podílejí;

Námořní doprava

18.

vítá třetí pilíř pátého souboru sankcí vůči Rusku přijatý Komisí, který lodím pod ruskou vlajkou a plavidlům provozovaným Ruskem zakazuje přístup do přístavů EU; domnívá se, že v tomto ohledu by mohla významnou úlohu hrát Evropská agentura pro námořní bezpečnost a poskytnout jasný seznam ruských plavidel, kterým mají být uzavřeny přístavy EU, včetně plavidel, která od 24. února 2022 změnila vlajku nebo registraci;

19.

žádá však, aby nezůstalo jen u těchto opatření, má-li se zabránit jejich obcházení, a aby všem lodím bez ohledu na vlastníka či provozovatele, které se na své trase zastavují v ruských přístavech, s výjimkou nezbytných a opodstatněných humanitárních důvodů, bylo zakázáno vplout do přístavů EU; vítá dobrovolné rozhodnutí několika světově největších rejdařských společností se sídlem v Evropě zastavit až do odvolání rezervace přepravního prostoru pro přepravu zboží z a do Ruska;

20.

žádá, aby všem plavidlům, která chtějí využívat přístavy EU, bylo zakázáno doplňovat pohonné hmoty v ruských přístavech nebo z ruských tankovacích lodí na moři;

21.

domnívá se, že Evropská agentura pro námořní bezpečnost by měla v tomto ohledu vydat pokyny k jednotnému uplatňování těchto sankcí, aby všem přístavům EU zajistila rovné podmínky;

22.

vyzývá vlády a příslušné veřejné orgány na vnitrostátní i unijní úrovni, aby přijaly odpovědnost a vyčlenily dostatek zaměstnanců a zdrojů na zajištění hladkého uplatňování opatření, aby se zabránilo dalším prodlevám v již narušeném dodavatelském řetězci;

23.

bere na vědomí, že v rizikových regionech je blokován velký počet lodí; podporuje výzvy Komise a členských států, aby byla bezodkladně zajištěna bezpečnost mezinárodní lodní dopravy v této oblasti a zejména bezpečnost námořníků; žádá, aby byly urychleně doplněny životně důležité zásoby posádek blokovaných lodí a aby byl vytvořen bezpečný námořní koridor pro bezpečnou evakuaci posádek a lodí z rizikových a válečných oblastí v Černém a Azovském moři;

24.

vyjadřuje politování nad tím, že nedávno několik volně plovoucích námořních min ohrožovalo životy posádek a cestujících i mezinárodní obchodní trasy v Černém moři, a žádá mezinárodní podporu pro odminování pobřežních zemí;

25.

vyjadřuje znepokojení nad dopady mezinárodní lodní dopravy, logistiky, dodavatelského řetězce a cen pohonných hmot, zejména sazeb za nákladní dopravu na námořní odvětví;

Železniční doprava

26.

vyjadřuje politování nad tím, že zatím nebyl vydán přímý zákaz spolupráce se společností Ruské dráhy; bere však na vědomí, že Ruské dráhy byly přidány na seznam právnických osob a subjektů, na něž se vztahují finanční omezení;

27.

poukazuje na to, že Ruskem mohou stále projíždět vlaky, zejména nákladní vlaky operující mezi Evropou a Čínou; konstatuje však, že konflikt má na nákladní železniční dopravu mezi Asií a Evropou dramatický dopad, což vytváří nejistotu pro železniční společnosti a společnosti převážející náklad;

28.

zdůrazňuje, že nákladním vlakům brání v cestě fyzické překážky a že na hranicích Ukrajiny se zeměmi EU se vytvářejí fronty tisíců vagónů s nákladem; vyzývá Komisi, aby podpořila Ukrajinu v úsilí o odklánění dopravy a vytváření nových spojů a zrychlených obchodních tras, což je obzvláště urgentní pro zajištění přepravy zboží podléhajícího rychlé zkáze, jako je pšenice; vítá v tomto ohledu iniciativu „Getreidebrücke“, v jejímž rámci spolupracují ukrajinští provozovatelé železniční dopravy s provozovateli této dopravy z EU s cílem zajistit přepravu zemědělských produktů a strojů na Ukrajinu a zpět; podobně vítá úsilí Rumunska o obnovu nepoužívaných železničních tratí, které spojují Rumunsko s Ukrajinou a které by mohly dále zmírnit tlak na dopravní trasy v rámci Ukrajiny a z Ukrajiny; domnívá se, že EU by měla tyto iniciativy podporovat a usnadňovat;

29.

vyzývá Komisi, aby podporovala Ukrajinu a její úsilí o posílení železničních spojení mezi Ukrajinou a EU;

30.

oceňuje hrdinství pracovníků v ukrajinské železniční dopravě, kteří jsou navzdory tomu, že jsou neustále v ohrožení života, odhodláni evakuovat ukrajinské obyvatelstvo z válečných zón, pokračovat v přepravě pošty, důchodových dávek, léčivých přípravků, materiální humanitární pomoci a potravin, přepravovat majetek vnitrostátních společností, institucí a organizací do bezpečných ukrajinských regionů a zajistit, aby mohla pokračovat mezinárodní obchodní spolupráce a aby mohly být zachovány aktivní diplomatické kontakty na nejvyšší úrovni;

31.

domnívá se, že ruský útok na Ukrajinu a z něj vyplývající potřeby EU v oblasti dopravy poukazují na to, že železniční systém EU musí pojmout větší objemy cestujících i nákladu; vyzývá proto členské státy, aby urychlily standardizaci, harmonizaci a interoperabilitu železničních systémů všech členských států, a žádá Komisi, aby i nadále sledovala provádění těchto kroků a zbývající nedostatky;

32.

vyzývá Komisi, aby okamžitě zahájila jednání s Ukrajinou o liberalizaci mezinárodní železniční a vnitrozemské vodní nákladní dopravy s cílem zabezpečit dopravní trasy a zaručit nepřerušené dodavatelské řetězce pro zemědělské produkty a další komodity putující do Evropy a do zbytku světa;

33.

vyzdvihuje hrdinství několika běloruských zaměstnanců železnic, kteří sabotovali rozmisťování ruských vojenských sil útočících na Ukrajinu, a vyzývá všechny občany v Rusku a Bělorusku, aby následovali jejich příklad občanského odporu vůči brutální vojenské agresi;

Silniční doprava

34.

vítá opatření Komise, která mají zajistit návrat evropských řidičů kamionů z oblasti konfliktu a silniční přepravu zboží na Ukrajinu a do Moldavska;

35.

vítá nedávné sankce, které zakazují silničním dopravcům se sídlem v Rusku a Bělorusku přepravovat zboží po silnici na území Evropské unie, neboť výrazně omezí přístup ruského průmyslu ke klíčovému zboží;

36.

poukazuje na to, že přeprava zboží na Ukrajinu a do sousedních členských států s velkým přílivem uprchlíků může narážet na regulační překážky; vítá kroky Komise, jejichž účelem je objasnit členským státům určitá opatření, jež usnadní provozování silniční dopravy za výjimečných okolností daných ruskou agresí na Ukrajině, a vybízet je k uplatňování těchto opatření, například k vydávání dočasných karet řidiče ukrajinským řidičům působícím v EU, kteří se nemohou vrátit na Ukrajinu, aby obnovili propadlou kartu, nebo k povolování dočasných výjimek z pravidel pro dobu řízení a odpočinku s tím, že řidičům budou současně zaručeny dobré pracovní podmínky a bezpečnost, výjimek z úhrady mýtného pro přepravu považovanou za službu v nouzové situaci a výjimek pro povolení k přepravě všech produktů potřebných k zajištění lékařské péče; zdůrazňuje skutečnost, že ukrajinští řidiči kamionů v Evropě jsou v důsledku války v jejich zemi pod velkým tlakem; vyzývá Komisi, aby zavedla strategii, která by ukrajinským řidičům kamionů pomohla dostat se za rodinami, jež před válkou odešly do států Evropské unie, a zajistila, aby členské státy poskytovaly pomoc řidičům, kteří ji potřebují;

37.

vyzývá Komisi, aby i nadále hledala možnosti, jak podporovat dopravu cestujících nebo jakéhokoli druhu zboží na Ukrajinu a do jejích sousedních států, jež jsou členy EU, a zpět jakožto humanitární pomoc a jak zajistit nezbytné úlevy z mýtného a poplatků za pozemní komunikace, přístup během víkendů, daňové úlevy atd.;

38.

podporuje okamžité uzavření dohody o silniční přepravě zboží mezi Evropskou unií a Ukrajinou a vyzývá Komisi a členské státy, aby tuto dohodu okamžitě začaly prozatímně provádět;

39.

podporuje návrh Komise uzavřít s Ukrajinou a Moldavskem dohodu o dopravě, a částečně tak pro jejich dopravce liberalizovat silniční dopravu, aby bylo možné přesunout přepravu důležitého vývozního zboží z námořních tras, které nyní v důsledku ruské vojenské agrese nelze využívat, a zvýšit využití námořních přístavů EU pro vývoz zboží z Ukrajiny a dovoz zboží na Ukrajinu; v tomto ohledu důrazně podporuje rychlou obnovu ukončeného železničního a vodního spojení zejména mezi Ukrajinou a Rumunskem;

40.

zdůrazňuje, že je zcela zásadní, aby se otevřely zelené dopravní koridory na Ukrajinu a z ní s cílem poskytnout Ukrajině veškeré nezbytné vstupy ke zvýšení její zemědělské produkce (např. pesticidy, hnojiva a osiva) a umožnit další zemědělské výměny s Ukrajinou;

Transevropská dopravní síť (TEN-T) a vojenská mobilita

41.

vítá sdělení Komise o rozšíření transevropské dopravní sítě (TEN-T) do sousedních třetích zemí a naléhavě žádá, aby při příležitosti probíhajícího přezkumu TEN-T byl kladen důraz na mnohem vyšší investice do dopravní infrastruktury spojů se západním Balkánem, Moldavskem, Gruzií a Ukrajinou; mimoto žádá Komisi, Radu a Parlament, aby nynější revizi TEN-T společně využily jako příležitost k přezkumu nových map TEN-T, jež byly navrženy v prosinci 2021, a aby navrhly dodatek pro Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii zejména s cílem zcela se přizpůsobit novým potřebám v oblasti dopravy způsobeným ruskou nezákonnou agresivní válkou na Ukrajině; požaduje také, aby Komise navrhla Dopravní společenství EU a „východní Evropy“ nebo „východního partnerství“, včetně investičního rámce pro východní Evropu, které by se mohlo částečně inspirovat Dopravním společenstvím se západním Balkánem;

42.

zdůrazňuje, že je třeba, aby projekt EU týkající se vojenské mobility byl mnohem ambicióznější, a v tomto směru vítá závazek členských států EU urychlit pokračující snahy o posílení vojenské mobility v EU;

43.

opakuje, že hluboce lituje rozhodnutí Evropské rady při schvalování částek víceletého finančního rámce na období 2021–2027 zásadně snížit konečné finanční prostředky pro rozpočtovou položku „vojenská mobilita“, která byla nově vytvořena v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF II) na období 2021–2027, a kritizuje fakt, že tato chyba nyní ohrožuje naši společnou evropskou bezpečnost; vyzývá Komisi, aby našla a předložila způsoby, jak zásadně navýšit prostředky v rozpočtové položce „vojenská mobilita“, jež je součástí programu CEF II, a navrhuje, aby v tomto ohledu byly uvolněny nevyužité prostředky přidělené na Nástroj pro oživení a odolnost; zdůrazňuje, že v zájmu zajištění optimální přeshraniční spolupráce a mobility v rámci Unie je důležité, aby jednotlivé aspekty vojenské mobility byly důkladně posouzeny a řešeny jak z hlediska infrastruktury, tak z hlediska financování; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby navrhla cílenou podporu velkých infrastrukturních projektů, které zajišťují lepší propojení všech členských států, a aby posílila dopravní infrastrukturu se západním Balkánem, Moldavskem, Gruzií a Ukrajinou; požaduje zejména posílení veškeré hlavní infrastruktury dvojího užití, jež vede k východní hranici Unie;

44.

vyzývá Komisi, aby členským státům EU poskytla finanční prostředky, které jsou nezbytné pro rozvoj strategické infrastruktury dvojího užití, jíž je zapotřebí ke splnění stávajících a budoucích potřeb; zdůrazňuje, že EU musí být schopna lépe posuzovat a kontrolovat vlastnictví a investice v oblasti strategické infrastruktury, neboť se jedná o klíčový aspekt pro zaručení bezpečnosti EU a našich občanů;

45.

vyzývá Komisi, aby podrobněji objasnila iniciativu „Global Gateway“ a podpořila společné investice do infrastruktury zejména v těch zemích, které s námi sdílejí univerzální hodnoty; místo toho, aby ponechala volný prostor autokraciím, musí Evropa nabídnout alternativu pro investice do infrastruktury v chudších třetích zemích, která bude jednak ekonomicky zajímavá a jednak založená na hodnotách; v tomto úsilí by se měla Evropa spojit s dalšími velkými demokraciemi, např. s USA, Spojeným královstvím, Kanadou, Austrálií, Japonskem nebo Jižní Koreou;

Nárůst cen energií v dopravě

46.

zdůrazňuje, že vyšší ceny energií v kombinaci s vyššími cenami v dopravě budou mít dopad na všechny občany, zejména na domácnosti s nízkými příjmy, a že bude hrozit větší riziko chudoby v dopravě; mimoto podtrhuje skutečnost, že vyšší náklady na pohonné hmoty v letecké, silniční a námořní dopravě mají přímý dopad na konečné ceny zboží a služeb a že nárůst cen pohonných hmot ovlivňuje oživení cestovního ruchu po pandemii;

47.

vítá sdělení Komise s názvem „REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii“ a souhlasí s tím, že je třeba rychle zbavit evropskou energetiku závislosti na ruských energetických zdrojích, což může být současně příležitostí k urychlení transformace energetiky; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že Komise se zatím nezabývala problémem nárůstu cen pohonných hmot pro dopravce; vyzývá Komisi, aby důkladně analyzovala hospodářský dopad cen pohonných hmot na dopravu a mobilitu v EU a aby v reakci na rostoucí ceny v dopravě přijala další opatření v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu;

48.

vítá mimořádná opatření, která byla přijata v několika členských státech za účelem zmírnění nárůstu cen pohonných hmot, jako jsou dočasná daňová snížení, a vyzývá Komisi, aby navrhla koordinovaná a společná kritéria EU a vnitrostátním orgánům usnadnila jejich přijímání;

49.

vyzývá Komisi a především vnitrostátní, regionální a místní orgány, aby v souladu s desetibodovým plánem Mezinárodní energetické agentury zavedly opatření na snížení spotřeby ropy, k nimž patří větší využívání práce z domova, neděle ve městech bez aut, větší podpora veřejné dopravy, mikromobility, pěší chůze a jízdy na kole, větší využití sdílení automobilů, prosazování efektivních jízd nákladních vozidel a dodávek zboží, využití pokud možno vysokorychlostních a nočních vlakových spojů místo letecké dopravy, omezení leteckých služebních cest, jestliže existují jiné možnosti, rozsáhlejší zavádění elektrických a účinnějších vozidel;

50.

zdůrazňuje, že v souladu s cíli EU v oblasti klimatu je naléhavě nutné výrazně zvýšit v Unii domácí výrobu, dodávky a skladování obnovitelných paliv/energie a dále posílit diverzifikaci dodávek energie v Evropské unii, a to i prostřednictvím krátkodobého dovozu alternativních pohonných hmot, mj. do přístavních terminálů EU pro zkapalněný zemní plyn jako přechodné palivo, přičemž je třeba pečlivě bránit efektu zakonzervování stávajícího stavu a uvíznutí aktiv; dále podtrhuje, že je zapotřebí posílit energetická propojení mezi členskými státy, zejména mezi Iberským poloostrovem a zbytkem Evropy;

51.

domnívá se, že je třeba podporovat součinnost a doplňkovost sítí TEN-T a TEN-E a současně zcela zajistit stávající a budoucí možnosti a objemy financování pro rozvoj TEN-T;

Cestovní ruch

52.

zdůrazňuje, že pokračující nezákonná agrese Ruska na Ukrajině mimořádně těžce poznamenala odvětví cestovního ruchu, zejména v příhraničních oblastech; turisté odmítají cesty do některých členských států EU, například do Polska, Rumunska, na Slovensko, do Bulharska či pobaltských států kvůli jejich blízkosti k ukrajinským hranicím a obavám z války; navzdory vlastním problémům pomáhá odvětví cestovního ruchu těchto zemí uprchlíkům z Ukrajiny; požaduje proto společnou evropskou politiku v oblasti cestovního ruchu a zejména akční plán s účinnou finanční podporou, který by tomuto odvětví a nejvíce zasaženým destinacím pomohl překonat poslední krize způsobené onemocněním COVID-19 a ruskou zločinnou agresí na Ukrajině;

53.

opakuje, že rozhodně podporuje vytvoření evropského mechanismu pro řešení krize v oblasti cestovního ruchu EU, aby bylo možné adekvátně a rychle reagovat na krize velkého rozsahu, jako jsou pandemie, války a humanitární krize způsobené dopady změny klimatu; zdůrazňuje, že je důležité zahrnout do něj řešení krátkodobého nedostatku finančních prostředků způsobeného takovými krizemi a rovněž zajistit střednědobé a dlouhodobé rámce a strategie;

54.

podtrhuje skutečnost, že rostoucí náklady na energii a potraviny, které se v důsledku války ještě zvyšují, znásobí náklady pro podniky cestovního ruchu a celý hodnotový řetězec, zejména pro malé a střední podniky, které po dvou letech pandemie bojují o přežití; vyzývá proto členské státy, aby prostřednictvím daňových politik a zejména daňových úlev zajistily potřebnou pomoc, a vyzývá Komisi, aby využila fondy EU ke zlepšení likvidity malých a středních podniků; v tomto ohledu zdůrazňuje, že oživení tohoto odvětví se ještě zpozdí, a vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále poskytovaly stávající veřejnou podporu, mimo jiné odkladem úhrad vzniklých závazků;

55.

poukazuje na to, že pandemie COVID-19 a současná válečná krize na Ukrajině ukázaly, že je naléhavě nutné zřídit agenturu EU pro cestovní ruch; domnívá se, že pro oživení odvětví cestovního ruchu v EU je jako krátkodobé řešení naprostým imperativem koordinace a že v rámci stávajících agentur by mělo být rychle zřízeno zvláštní oddělení pro cestovní ruch, které by mělo být pověřeno vytvořením nové „značky cestovního ruchu EU“, jež by propagovala Evropu jako bezpečnou, udržitelnou a inteligentní destinaci pro každého; vyzývá ke společné kampani EU, jejímž účelem by bylo propagovat Evropu s cílem přilákat turisty do destinací, do nichž nejčastěji mířili ruští a ukrajinští turisté;

56.

vyzývá členské státy, aby v EU podporovaly hotely a služby krátkodobého pronájmu poskytující ubytování ukrajinským uprchlíkům;

57.

vítá skutečnost, že podniky cestovního ruchu již najímají zaměstnance mezi ukrajinskými uprchlíky, a žádá Komisi, aby tyto kroky podpořila zřízením dočasného finančního programu EU, který by řešil nedostatek pracovních sil v cestovním ruchu, což je typický problém tohoto odvětví po pandemii;

o

o o

58.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)  Úř. věst. L 57, 28.2.2022, s. 1.

(2)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0052.

(3)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0099.

(4)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0121.

(5)  Přijaté texty, P9_TA(2022)0120.


III Přípravné akty

Evropský parlament

Úterý 3. května 2022

6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/171


P9_TA(2022)0129

Volba poslanců Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 o návrhu nařízení Rady o volbě poslanců Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, kterým se ruší rozhodnutí Rady (76/787/ESUO, EHS, Euratom) a Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách připojený k tomuto rozhodnutí (2020/2220(INL) – 2022/0902(APP))

(2022/C 465/17)

Evropský parlament,

s ohledem na deklaraci ze dne 9. května 1950, v níž bylo navrženo vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli jakožto první krok k evropské federaci,

s ohledem na Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách („akt o volbách“) připojený k rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom ze dne 20. září 1976 ve znění pozměněném rozhodnutím Rady 2002/772/ES, Euratom, ze dne 25. června a 23. září 2002 (1) a rozhodnutím Rady (EU, Euratom) 2018/994 ze dne 13. července 2018 (2),

s ohledem na Smlouvy a zejména na články 2, 3, 9, 10 a 14 a čl. 17 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), na články 8 a 22, čl. 223 odst. 1 a článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie (Dále jen „Smlouva o fungování EU“) a na článek 2 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

s ohledem na Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 93/109/ES ze dne 6. prosince 1993, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky (3),

s ohledem na svá předchozí usnesení o postupu voleb do Evropského parlamentu, a zejména na usnesení ze dne 15. července 1998 o návrhu postupu voleb, který je založen na společných zásadách pro volbu poslanců Evropského parlamentu (4), své usnesení ze dne 22. listopadu 2012 o volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 (5), své usnesení ze dne 4. července 2013 o zlepšení praktických opatření pro konání evropských voleb v roce 2014 (6), a své usnesení ze dne 11. listopadu 2015 o reformě volebního práva Evropské unie (7);

s ohledem na svá usnesení ze dne 13. března 2013 (8) a 7. února 2018 (9) o složení Evropského parlamentu,

s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2020 o bilanci evropských voleb (10),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (11), a zejména na články 13, 21 a 31 tohoto nařízení,

s ohledem na rámcovou dohodu ze dne 20. října 2010 o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí,

s ohledem na informační zprávu Evropského hospodářského a sociálního výboru o skutečných právech osob se zdravotním postižením volit ve volbách do Evropského parlamentu přijatou na plenárním zasedání dne 20. března 2019 (12) a na jeho dodatkové stanovisko o nutnosti zaručit osobám se zdravotním postižením reálné právo volit ve volbách do Evropského parlamentu, které bylo přijato dne 2. prosince 2020 (13),

s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů (dále jen „Úmluva“) o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU a všechny členské státy ratifikovaly v roce 2010, a na její článek 29 o účasti na politickém a veřejném životě,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané „Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021-2030“(COM(2021)0101),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. prosince 2020 o evropském akčním plánu pro demokracii (COM(2020)0790),

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), a zejména na její články 11, 21, 23 a 39,

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, zejména na zásadu 1 tohoto pilíře,

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, a zejména na článek 25 tohoto paktu,

s ohledem na činnost Meziparlamentní unie pro rovnost žen a mužů, zejména na akční plán pro parlamenty s rovným přístupem k ženám a mužům,

s ohledem na projev o stavu Unie v roce 2021, v němž Ursula von der Leyenová oznámila, že rok 2022 bude rokem mládeže,

s ohledem na návrh Komise, aby byl rok 2022 Evropským rokem mládeže,

s ohledem na články 46 a 54 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A9-0083/2022),

A.

vzhledem k tomu, že od roku 1976, kdy akt o volbách poprvé připravil půdu pro volbu zástupců Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, Evropský parlament soustavně požaduje reformu evropského volebního práva a směřuje k jednotnějšímu a evropštějšímu volebnímu postupu;

B.

vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva nabídla pozitivní krok vpřed tím, že potvrdila právo Evropského parlamentu iniciovat návrh na přijetí volebního aktu, jakož i na složení Parlamentu;

C.

vzhledem k tomu, že další důležité změny v Lisabonské smlouvě se týkaly jednak znění článku 14 Smlouvy o EU, v němž se uvádí, že Parlament se skládá ze zástupců občanů Unie, a nikoli ze zástupců lidu členských států, a jednak zmínky o úloze Parlamentu při volbě předsedy Komise, který by měl být zvolen s ohledem na výsledky voleb do Evropského parlamentu;

D.

vzhledem k tomu, že postup voleb v roce 2014 představuje precedens pro úlohu Parlamentu při výběru předsedy Komise; vzhledem k tomu, že se nepodařilo, aby se tento postup stal součástí celkové reformy evropského volebního práva, což přispělo po evropských volbách v roce 2019 ke vzniku politické situace, v níž nebyl princip vedoucího kandidáta uplatněn; vzhledem k tomu, že pokud jde o jmenování kandidáta na předsedu Komise, vytvořením koaliční většiny v nově zvoleném Parlamentu by měl být pověřen vedoucí kandidát, jehož evropský volební subjekt získal celkově nejvyšší počet hlasů; vzhledem k tomu, že pokud nelze dosáhnout koaliční většiny, měl by být tento úkol přidělen dalšímu vedoucímu kandidátovi; vzhledem k tomu, že Parlament očekává, že předseda Evropské rady bude konzultovat zmíněné vedoucí představitele evropských volebních subjektů a parlamentních skupin s cílem poskytnout informace pro proces nominace, a že se domnívá, že tento postup spojený s vedoucím kandidátem by mohl být formalizován politickou dohodou mezi evropskými volebními subjekty a interinstitucionální dohodou mezi Parlamentem a Evropskou radou;

E.

vzhledem k tomu, že některá společná ustanovení stávajícího aktu o evropských volbách naznačují, kde by bylo možné provést nezbytná zlepšení, včetně ustanovení o tom, že kandidáti jsou voleni podle zásad poměrného zastoupení na základě kandidátních listin nebo jednotlivých převoditelných hlasů, ustanovení, která dávají členským státům volnost, pokud jde o vytváření volebních obvodů na národní úrovni; ustanovení o zavedení 5 % uzavírací klauzule ve vnitrostátních volebních obvodech jako prostředku, který zaručí, že Parlament bude schopen fungovat, a ustanovení o zákazu toho, aby poslanci EP vykonávali dvojí mandát ve vnitrostátním parlamentu a v Evropském parlamentu;

F.

vzhledem k tomu, že navzdory určitým pokrokům v definování společných standardů volebních postupů pro Evropský parlament se dnes evropské volby stále řídí převážně vnitrostátními právními předpisy, a proto je zapotřebí dalšího zlepšení, aby byl vytvořen skutečně jednotný postup pro evropské volby;

G.

vzhledem k tomu, že volební účast zaznamenaná v evropských volbách v roce 2019 byla nejvyšší ze všech účastí ve volbách do Evropského parlamentu za posledních 20 let; vzhledem k tomu, že v míře účasti jsou velké rozdíly mezi členskými státy; vzhledem k tomu, že zvýšená volební účast je pozitivním signálem toho, že občané Unie – a zejména nejmladší generace – se stále více zajímají o rozvoj evropské integrace, jak rovněž vyplývá z výsledků zvláštního průzkumu Eurobarometru ze dne 9. března 2021; vzhledem k tomu, že tato míra stále znamená, že se zúčastnila pouze polovina občanů Unie; vzhledem k tomu, že zvýšený zájem o evropské volby signalizuje, že občané Unie požadují od Unie rychlé kroky v oblasti změny klimatu, oživení ekonomiky, ochrany lidských práv a právního státu, migrace a úlohy Evropské unie v mezinárodních vztazích; vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout úsilí v oblasti komunikace za účelem zvýšení zájmu občanů o evropské otázky a o úlohu evropských politických stran a nadací v tomto ohledu;

H.

vzhledem k tomu, že trend rostoucí volební účasti lze zlepšit, pokud se posílí vazba a odpovědnost mezi voliči a kandidáty a bude se rozvíjet unijní rozměr;

I.

vzhledem k tomu, že fungující volební systém vytváří důvěru a podporu mezi obyvatelstvem a zvyšuje víru občanů Unie v to, že dokáží demokraticky změnit společnost hlasováním ve volbách;

J.

vzhledem k tomu, že ke schválení rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2018/994 ze dne 13. července 2018 členskými státy stále ještě nedošlo, což však nevylučuje nezbytné změny ve volebních systémech Unie;

K.

vzhledem k tomu, že rostoucí politická dynamika napříč Evropou by mohla být příležitostí k zavedení prvků a ustanovení, která posílí evropský rozměr voleb;

L.

vzhledem k tomu, že správný přístup k reformě evropského volebního práva by měl být založen na dodržování zásad subsidiarity a proporcionality a na zavedení společných minimálních norem;

M.

vzhledem k tomu, že cílem reformy volebního postupu Evropského parlamentu by mělo být rozšíření demokratické a nadnárodní veřejné diskuse a rozměru evropských voleb a demokratické legitimity rozhodovacího procesu Unie, posílení občanství v Unii, zlepšení fungování Evropského parlamentu a správy Unie, zajištění větší legitimity činnosti Evropského parlamentu a jeho výraznějšího legislativního rozměru tím, že získá skutečnou zákonodárnou iniciativu, posílení zásad volební rovnosti a rovných příležitostí, zejména mezi ženami a muži, zvýšení efektivity systému organizace evropských voleb a přiblížení poslanců Evropského parlamentu jejich voličům, zejména těm nejmladším;

N.

vzhledem k tomu, že v doporučení č. 16 evropské panelové diskuse občanů na téma „Evropská demokracie; hodnoty a práva, právní stát, bezpečnost“ v rámci Konference o budoucnosti Evropy se pro Evropský parlament požaduje takový volební zákon, který by harmonizoval volební podmínky (věk voličů, datum voleb, požadavky na volební obvody, kandidáty, politické strany a jejich financování), a pro evropské občany právo volit různé strany na úrovni Evropské unie tvořené kandidáty z více členských států a současně požaduje, aby občané mohli během dostatečně dlouhého přechodného období volit jak vnitrostátní, tak nadnárodní strany;

O.

vzhledem k tomu, že ve zprávě o námětech mladých lidí, která vzešla z Evropského setkání mládeže (EYE) pořádaného 22. a 23. října 2021, se navrhuje používat nadnárodní kandidátní listiny, kdy by voliči dostali seznam vnitrostátních kandidátů a mimoto další seznam s kandidáty ze všech členských států; vzhledem k tomu, že uvedená zpráva se rovněž vyslovuje pro prosazení postupu vedoucího kandidáta;

P.

vzhledem k tomu, že ve třetí průběžné zprávě vícejazyčné digitální platformy Konference o budoucnosti Evropy se uvádí, že jedním z nejprojednávanějších návrhů a obecně podporovanou myšlenkou je vytvoření celounijních nadnárodních kandidátních listin;

Q.

vzhledem k tomu, že politická dohoda uzavřená v polovině období pod názvem „Naše priority pro Evropany“, kterou dne 17. ledna 2022 podpořili vedoucí představitelé skupin PPE, S&D a Renew, obsahuje výzvu k tomu, aby „do příštích evropských voleb byl zaveden postup vedoucího kandidáta kombinovaný s nadnárodními listinami s dostatečným počtem mandátů“;

R.

vzhledem k tomu, že je třeba zohlednit zásady proporcionality a rovných příležitostí, pokud jde o menšiny, které jsou v Evropském parlamentu nedostatečně zastoupeny; vzhledem k tomu, že přibližně 20 poslanců ze 705 se hlásí k menšině (= 2,8 %) (14); vzhledem k tomu, že Benátská komise uznává úlohu zaručených mandátů vyhrazených pro příslušníky národnostních menšin, nižších volebních prahů v poměrných volebních systémech pro strany zastupující národnostní menšiny nebo vymezení volebních obvodů s cílem posílit účast menšin na rozhodovacích procesech (15);

S.

vzhledem k tomu, že možnost rozvoje jednotného volebního postupu na základě přímých všeobecných voleb je zakotvena ve Smlouvách od roku 1957;

T.

vzhledem k tomu, že právo všech občanů Unie podílet se rovnoprávně na demokratickém životě Unie by bylo podpořeno větší harmonizací postupu voleb do Evropského parlamentu ve všech členských státech, což by rovněž posílilo politický rozměr evropské integrace;

U.

vzhledem k tomu, že evropské politické strany přispívají „k utváření evropského politického vědomí“, a proto by měly hrát výraznější úlohu v kampaních pro volby do Evropského parlamentu s cílem zlepšit jejich viditelnost a ozřejmit souvislost mezi hlasováním pro určitou vnitrostátní stranu a dopadem hlasování na velikost evropské politické skupiny v Evropském parlamentu a na jmenování předsedy Komise;

V.

vzhledem k tomu, že sdružení voličů nebo volební subjekty, které nepatří k žádné evropské politické straně, jsou vyzvány, aby hrály úlohu v kampaních před volbami do Evropského parlamentu za účelem zvýšení zapojení občanů do volebních procesů;

W.

vzhledem k tomu, že proces jmenování kandidátů ve volbách do Evropského parlamentu se v jednotlivých členských státech a mezi stranami podstatně liší, zejména pokud jde o transparentnost, demokratické standardy a standardy rovnosti žen a mužů; avšak vzhledem k tomu, že otevřené, transparentní a demokratické postupy pro výběr kandidátů, které berou v potaz rovnost žen a mužů, jsou nezbytné k vybudování důvěry v politický systém;

X.

vzhledem k tomu, že lhůty pro uzavření kandidátních listin před evropskými volbami se v jednotlivých členských státech značně liší a v současnosti se pohybují od 17 dnů do 83 dnů; vzhledem k tomu, že kandidáti a voliči v celé Unii se tak dostávají do nerovného postavení, pokud jde o dobu, kdy je třeba vést kampaň nebo se zamyslet nad tím, komu dát hlas;

Y.

vzhledem k tomu, že lhůty pro uzavření seznamů voličů před evropskými volbami se v jednotlivých členských státech značně liší a mohly by ztížit či dokonce znemožnit výměnu informací o voličích mezi členskými státy (jejímž účelem je zamezit dvojímu hlasování);

Z.

vzhledem k tomu, že zavedení celounijního volebního obvodu, v němž by na předním místě kandidátních listin byl u každé skupiny spřízněných politických stran uveden kandidát na funkci předsedy Evropské komise, by posílilo evropskou demokracii a dále legitimizovalo volbu předsedy nebo předsedkyně Komise a jeho nebo její odpovědnost; vzhledem k tomu, že by to mohlo přispět k vytvoření evropského politického prostoru, a volby do Evropského parlamentu by tak byly skutečně založeny na evropských otázkách, a nikoli na otázkách výlučně národního zájmu;

AA.

vzhledem k tomu, že hlavy států a předsedové vlád se na neformálním zasedání dne 23. února 2018 rozhodli pokračovat ve svých úvahách, jakož i v technické, právní a politické práci na možnosti sestavit pro volby do Evropského parlamentu v roce 2024 nadnárodní kandidátní listiny;

AB.

vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy umožňují svým občanům hlasovat ze zahraničí, a mezi těmi, které tak činí, se podmínky pro získání práva volit značně liší; vzhledem k tomu, že udělení práva účastnit se voleb všem občanům Unie, kteří mají bydliště mimo území Unie, by přispělo k volební rovnosti; vzhledem k tomu, že členské státy musí nicméně lépe koordinovat své správní systémy s cílem předejit tomu, že voliči budou hlasovat ve dvou různých členských státech;

AC.

vzhledem k tomu, že mnoho osob se zdravotním postižením chce volit ve volební místnosti; vzhledem k tomu, že ve 12 členských státech vnitrostátní předpisy neumožňují přejít z volební místnosti přidělené na základě místa bydliště do jiné, která je vhodnější s ohledem na postižení voliče; vzhledem k tomu, že článek 29 úmluvy výslovně stanoví, že smluvní státy se zavazují zajistit, aby se osoby se zdravotním postižením mohly účinně a plně účastnit politického a veřejného života na rovnoprávném základě s ostatními; vzhledem k tomu, že by měly být odstraněny veškeré překážky pro hlasování osob se zdravotním postižením a pro jejich způsobilost kandidovat, zejména právní překážky pro dospělé osoby se zdravotním postižením prohlášené za právně nezpůsobilé, a v průběhu celého volebního procesu by měl být zaručen přístup, a to i prostřednictvím dalších systémů účasti pro výkon volebního práva, zejména prostřednictvím korespondenčního hlasování;

AD.

vzhledem k tomu, že by na úrovni Unie měl být zřízen volební orgán fungující jako nezávislý orgán, který by zajišťoval řádné uplatňování evropského volebního práva a který by měl formu sítě jednotných kontaktních míst členských států, což by usnadnilo přístup k informacím o pravidlech, kterými se řídí evropské volby, zefektivnilo celý proces, zajistilo správu celounijního volebního obvodu a posílilo evropský charakter voleb;

AE.

vzhledem k tomu, že korespondenční hlasování by mohlo poskytnout většímu počtu voličů možnost volit a mohlo by průběh evropských voleb zefektivnit a zatraktivnit je pro voliče, při čemž by byly zajištěny nejpřísnější normy ochrany údajů a hlasování ve volebních místnostech by bylo stále normou; vzhledem k tomu, že členské státy mohou v souladu se svými vnitrostátními tradicemi nabízet doplňkové volební nástroje, jako je hlasování v zastoupení, elektronické hlasování nebo hlasování přes internet; vzhledem k tomu, že mnoho vnitrostátních subjektů pro ochranu digitálních svobod vyjádřilo výhrady k hlasování on-line; vzhledem k tomu, že hlasování on-line představuje zvýšené obtíže, pokud jde o základní zásady, jimiž se řídí volební operace (tajnost hlasování, osobní a svobodná povaha hlasování, upřímnost volebních operací, účinná kontrola hlasování a následná kontrola ze strany volebního soudce); vzhledem k tomu, že tyto obtíže lze vyřešit společným regulačním rámcem a postupem, v němž budou zaručeny nejpřísnější normy ochrany údajů, integrita voleb, transparentnost, spolehlivost a tajnost hlasování;

AF.

vzhledem k tomu, že čl. 7 odst. 1 Aktu o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách ze dne 20. září 1976 stanoví, že „funkce člena Evropského parlamentu je neslučitelná s funkcí člena Komise“;

1.

navrhuje reformu volebního postupu s cílem konkrétním způsobem utvářet evropskou veřejnou sféru, a to předložením návrhu na společné minimální normy a legislativní změny v dostatečném předstihu před evropskými volbami v roce 2024;

2.

domnívá se, že je nezbytné zlepšit transparentnost a demokratickou odpovědnost Parlamentu posílením evropského rozměru voleb, zejména tím, že se evropské volby změní v jednotné evropské volby, především vytvořením celounijního volebního obvodu, a nepůjde již o soubor 27 samostatných vnitrostátních voleb, což je způsob, jakým jsou zejména evropské volby pořádány dnes;

3.

domnívá se, že evropské politické strany, sdružení voličů a jiné evropské volební subjekty by měly hrát v evropských volbách významnější úlohu, měly by být pro voliče jasně viditelné a měly by být dostatečně podporovány a financovány, aby mohly plnit svou úlohu;

4.

připomíná, že odlišné volební kultury vyústily v řadu různých volebních systémů a rozdílná volební práva v Unii; domnívá se, že společné minimální demokratické normy zakotvené v evropském volebním právu mohou podpořit skutečnou veřejnou evropskou diskusi a zajistit rovnost občanů Unie, a to i pokud jde o: právo volit, právo registrovat stranu, sdružení voličů nebo jiné volební subjekty a právo kandidovat ve volbách; přístup k hlasování; navrhování kandidátů, včetně rovnosti žen a mužů; dostupnost hlasování pro všechny občany, zejména pro osoby se zdravotním postižením, a průběh samotného volebního dne;

5.

vyzývá k vytvoření společného rámce s referenčními hodnotami a minimálními standardy pro volební pravidla v celé Unii a navrhuje zaměřit se na důslednou koordinaci s vnitrostátními opatřeními pro provádění základních prvků jeho návrhů;

6.

vyzývá orgány Unie, aby vzaly v potaz priority vytyčené občany Unie v rámci Konference o budoucnosti Evropy;

7.

bere na vědomí úlohu Komise jako prostředníka v institucionálních rozhovorech mezi Evropským parlamentem a Radou o reformě evropského volebního práva; domnívá se, že je nezbytné zapojit se do konstruktivního dialogu s Komisí mimo jiné s cílem vyhodnotit výsledky evropské sítě pro spolupráci v oblasti voleb, která byla zřízena v roce 2019, a inspirovat se těmito výsledky;

8.

zdůrazňuje vazby mezi navrhovanými opatřeními pro přezkum aktu o volbách a jednacím řádem Parlamentu, nařízením (EU, Euratom) č. 1141/2014 a akčním plánem Evropské komise pro demokracii z prosince 2020, zejména pokud jde o prvky jako:

skutečnost, že se volby zejména řídí pravidly platnými pouze v rámci konkrétní jurisdikce nebo které nemusely být formulovány s ohledem na on-line prostor bez hranic,

spolupráce mezi regulačními orgány členských států, kterou je zapotřebí posílit,

transparentnost v politické reklamě a komunikaci, jež by se měla odrazit i v ustanoveních volebního práva;

9.

domnívá se, že klíčovým prvkem pro zlepšení zastoupení ve volbách je rovnost žen a mužů; vítá skutečnost, že v minulých volbách se situace týkající se rovnosti žen a mužů celkově zlepšila, zdůrazňuje však, že mezi členskými státy existují značné rozdíly, přičemž některé členské státy nezvolily do Parlamentu ani jednu ženu; vyzývá k zavedení opatření, která ženám i mužům zajistí prostřednictvím střídavých seznamů nebo kvót stejnou příležitost být zvolen/a, aniž by byla porušována práva nebinárních osob;

10.

lituje skutečnosti, že většina národnostních a jazykových menšin není v Evropském parlamentu obvykle zastoupena; v této souvislosti poukazuje na účinnou překážku, kterou představují volební prahy pro strany zastupující menšinové komunity kandidující v jednotlivých celostátních volebních obvodech nebo ve velkých, hustě osídlených volebních obvodech; domnívá se proto, že evropské volební právo by mělo stanovit možné výjimky z vnitrostátně stanovených prahů pro subjekty zastupující uznané národnostní a jazykové menšiny;

11.

považuje za zásadní, aby jak evropské, tak vnitrostátní politické strany a sdružení voličů a jiné evropské volební subjekty uplatňovaly demokratické, informované a transparentní postupy pro výběr kandidátů do Evropského parlamentu, včetně vedoucího kandidáta, a zajistily tak přímé zapojení jednotlivých občanů, kteří jsou členy politických stran, včetně mimo jiné volby delegátů; domnívá se, že takovýto demokratický výběr by měly doprovázet nezbytné informace o schopnostech a dosavadních výsledcích aspirujících kandidátů;

12.

domnívá se, že všichni evropští voliči by měli mít možnost volit upřednostňovaného kandidáta na předsedu Komise a že vedoucí kandidáti by měli mít možnost kandidovat ve všech členských státech na celounijních kandidátních listinách, měli by být nominováni evropskou politickou stranou, evropským sdružením voličů nebo jiným evropským volebním subjektem a měli by předložit společný volební program;

13.

vyzývá evropské politické strany, evropská sdružení voličů a evropské volební subjekty, aby nominovaly své kandidáty na funkci předsedy Komise nejméně 12 týdnů před volbami; domnívá se, že by měly být zajištěny závazné demokratické postupy a transparentnost výběru; očekává, že kandidáti budou zařazeni na první místo na příslušném seznamu celounijního volebního obvodu;

14.

vyzývá k většímu zviditelnění evropských politických stran, evropských sdružení voličů a jiných evropských volebních subjektů prostřednictvím mediálních kampaní, volebních lístků a všech volebních materiálů; stanoví, že vnitrostátní strany a sdružení voličů by měly během volební kampaně případně oznámit své vazby na evropské politické strany nebo jiné evropské volební subjekty a k odpovídajícímu vedoucímu kandidátovi;

15.

konstatuje, že koordinovaná mediální strategie na evropské úrovni, která by zajistila pokrytí a monitorování evropských voleb, by pomohla zvýšit zájem občanů o tyto volby;

16.

očekává, že, pokud jde o jmenování kandidáta na předsedu Komise, vedoucí představitelé evropských politických stran a parlamentních skupin společně určí, koho sdělí Evropské radě jako svého kandidáta na základě výsledku evropských voleb a většiny v nově zvoleném Parlamentu; očekává, že předseda Evropské rady bude konzultovat uvedené vedoucí představitele evropských volebních subjektů a parlamentních skupin s cílem poskytnout informace pro proces nominace; domnívá se, že tento postup spojený s vedoucím kandidátem by mohl být formalizován politickou dohodou mezi evropskými volebními subjekty a interinstitucionální dohodou mezi Parlamentem a Evropskou radou;

17.

navrhuje, aby byla zavedena praxe, podle níž by zainteresované parlamentní skupiny uzavřely „parlamentní dohodu“ s cílem zajistit politické kroky navazující na evropské volby, přičemž by tato dohoda byla cestou, jak před jmenováním Komise získat většinu v Parlamentu;

18.

domnívá se, že vytvoření celounijního volebního obvodu, z něhož má být voleno dvacet osm poslanců Evropského parlamentu bez jakéhokoli dopadu na počet poslanců Evropského parlamentu volených v jednotlivých členských státech a v jehož čele stojí kandidát každého politického směru na funkci předsedy Komise, je příležitostí k posílení demokratického a nadnárodního rozměru evropských voleb; domnívá se, že cíle vytvoření celounijního volebního obvodu lze dosáhnout pouze tehdy, bude-li zajištěna genderová, jakož i geografická vyváženost, a to tím, že bude zaručeno, že menší členské státy nebudou ve srovnání s většími členskými státy znevýhodněny; v tomto ohledu navrhuje, aby pro kandidátní listiny celounijního volebního obvodu bylo stanoveno závazné geografické zastoupení, a vybízí evropské politické strany, evropská sdružení voličů a jiné evropské volební subjekty, aby na celoevropské listiny nominovaly kandidáty ze všech členských států;

19.

zdůrazňuje, že vytvoření celounijního volebního obvodu, v němž by byli poslanci voleni na základě nadnárodních kandidátních listin, je v souladu se Smlouvami, především s čl. 14 odst. 2 Smlouvy o EU; domnívá se, že podpora jednotného evropského volebního práva s celounijními kandidátními listinami a závazného systému vedoucích kandidátů nabývá na politické dynamice;

20.

domnívá se, že celounijní kandidátní listiny jsou nástrojem, který lze využít k dosažení reprezentativnosti a vytvoření funkčních evropských politických stran a sdružení voličů;

21.

navrhuje, aby byla pro každý subjekt, který je oprávněn předložit seznam kandidátů na poslance Evropského parlamentu v celounijním volebním obvodu, platila společná ustanovení upravující výdaje spojené s kampaní před evropskými volbami; vyzývá k důsledné koordinaci s nadcházející revizí nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 v této věci;

22.

domnívá se, že financování evropských politických stran a dalších evropských volebních subjektů ze souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo z jakéhokoli jiného zdroje může být použito k financování kampaní vedených evropskými volebními subjekty v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu v celounijním volebním obvodu, jichž se účastní ony samy nebo jejich členové; domnívá se, že financování a omezení volebních nákladů ve vnitrostátních volebních obvodech se má v každém členském státě řídit vnitrostátními předpisy;

23.

připomíná, že minimální věk pro způsobilost kandidovat ve 27 členských státech se pohybuje mezi 18 a 25 lety věku a minimální věk pro právo volit se pohybuje mezi 16 a 18 lety věku; vyzývá k zavedení jednotného harmonizovaného věku pro pasivní a aktivní volební právo ve všech členských státech, kterým doporučuje, aby zavedly minimální věkovou hranici pro právo volit na 16 let věku, aniž by tím byly dotčeny stávající ústavní předpisy, které stanoví minimální věkovou hranici pro účast ve volbách na 18 nebo 17 let věku; je toho názoru, že přiznání volebního práva ve věku 16 let věku by odráželo stávající práva a povinnosti, které mladí Evropané v některých členských státech již mají;

24.

navrhuje zavést možnost dočasného nahrazení poslanců, kteří jsou na mateřské, otcovské či rodičovské dovolené nebo se nacházejí v dlouhodobé pracovní neschopnosti;

25.

domnívá se, že transparentnost volebního procesu a přístup ke spolehlivým informacím jsou zásadními prvky pro zvyšování evropského politického povědomí a zajištění volební účasti dostatečně vysoké na to, aby reprezentovala mandát od voličů; zdůrazňuje, že občané by měli být s dostatečným předstihem – zejména 12 týdnů před volbami – informováni o kandidátech v evropských volbách a o přidružení vnitrostátních politických stran nebo volebních sdružení k evropské politické straně nebo evropskému volebnímu sdružení;

26.

navrhuje, aby byla přijata opatření a zavedeny záruky, které zabrání zahraničnímu vměšování do volebního procesu;

27.

zdůrazňuje, že lhůty pro uzavření seznamu voličů před evropskými volbami se v jednotlivých členských státech značně liší; navrhuje zavést evropský seznam voličů a stanovit společný standard pro sestavení a uzavření vnitrostátního seznamu voličů nejpozději čtrnáct týdnů před dnem konání voleb s cílem zvýšit přesnost informací o voličích a usnadnit jejich výměnu mezi členskými státy, jakož i usnadnit předcházení dvojímu hlasování a zajistit, aby toto dvojí hlasování, ať už bude výsledkem administrativní chyby, nebo porušení volebního práva, podléhalo účinným, přiměřeným a odrazujícím sankcím na vnitrostátní úrovni a aby výsledkem bylo, že členské státy přijmou nápravná opatření;

28.

navrhuje zřízení Evropského volebního úřadu pověřeného koordinací informací o evropských volbách, sledováním provádění společných norem evropského volebního práva a řešením souvisejících sporů, správou seznamu evropských voličů, vyhlašováním volebních výsledků a dohledem nad výměnou informací o hlasování občanů Unie mimo jejich domovskou zemi; domnívá se, že takový úřad by mohl usnadnit účinnou výměnu informací, zejména sdílení osvědčených postupů mezi vnitrostátními orgány; navrhuje, aby hlavním úkolem Evropského volebního úřadu byla správa rejstříku kandidátních listin pro celounijní obvod; vyzývá rozpočtové orgány k zajištění toho, aby měl Evropský volební úřad dostatečné zdroje k plnění svých úkolů;

29.

navrhuje, aby byly stanoveny společné minimální standardy, které by zavedly jednotné požadavky na sestavování kandidátních listin;

30.

domnívá se, že je nezbytné usnadnit přístup k evropským volbám a zaručit, aby všechny osoby oprávněné volit, včetně občanů Unie žijících mimo svou zemi původu, osob bez trvalého pobytu, osob žijících v uzavřených rezidenčních zařízeních, osob bez domova a osob ve výkonu trestu odnětí svobody, mohly toto právo uplatnit; vyzývá členské státy, aby zajistily rovný přístup k informacím a možnost hlasovat pro všechny občany, včetně osob se zdravotním postižením, například tím, že umožní pronájem upravených prostor, pokud k tomuto účelu nejsou veřejné prostory uzpůsobeny;

31.

vyzývá členské státy, aby zavedly opatření s cílem maximalizovat přístupnost voleb pro občany se zdravotním postižením, která se budou mimo jiné a případně vztahovat na informace o hlasování a registraci, volebních místnostech, volebních kabinách a zařízeních a hlasovacích lístcích; doporučuje zavést vhodná opatření přizpůsobená vnitrostátním volebním postupům, aby se usnadnilo hlasování občanů se zdravotním postižením, například možnost výběru volební místnosti, uzavřené volební místnosti na klíčových místech a používání asistenčních technologií, formátů a technik, například Braillova písma, velkého písma, zvukových informací, hmatových šablon, snadno čitelných informací a sdělení ve znakovém jazyce; vyzývá členské státy, aby osobám se zdravotním postižením v případě potřeby a na jejich žádost umožnily asistenci při volbě prostřednictvím osoby, kterou si samy zvolí;

32.

vyzývá členské státy, aby zavedly společná pravidla umožňující, aby všichni občané Unie, včetně těch, kteří žijí nebo pracují ve třetí zemi, měli právo hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu;

33.

je přesvědčen, že zavedení korespondenčního hlasování je nezbytné pro voliče, kteří se v den voleb nemohou dostavit do volebních místností, a že by mohlo zefektivnit průběh evropských voleb a zvýšit přitažlivost těchto voleb pro voliče nacházející se ve specifické nebo výjimečné situaci; vyzývá členské státy, aby zvážily možné zavedení doplňkových inovačních nástrojů, jako je přednostní fyzické hlasování a hlasování v zastoupení, jakož i elektronické a online hlasování, a to v souladu se svými vnitrostátními tradicemi, s přihlédnutím k doporučením Rady Evropy v těchto oblastech a s vhodnými zárukami k zajištění spolehlivosti, integrity, utajení hlasování, přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, transparentnosti při navrhování a zavádění elektronických a internetových systémů, možnosti ručního nebo elektronického přepočítávání, aniž by byla ohrožena důvěrnost hlasování, a ochrany osobních údajů v souladu s platným právem Unie;

34.

je přesvědčen, že zavedení společného evropského termínu voleb by vedlo k ucelenějším celoevropským volbám, a navrhuje proto stanovit 9. květen jako den evropských voleb bez ohledu na den v týdnu, na který připadne, a s možností, že se tento den stane státním svátkem; považuje za důležité, aby první předběžné oficiální výsledky voleb byly vyhlašovány souběžně ve všech členských státech v den voleb v 21:00 SEČ;

35.

domnívá se, že je důležité zajistit, aby po každých volbách byla vypracována zpráva o provádění s cílem zhodnotit fungování postupu evropských voleb a v případě potřeby navrhnout zlepšení;

36.

navrhuje revizi Smluv, která by zajistila slučitelnost funkce člena Evropské komise s funkcí poslance Evropského parlamentu v období mezi ustavením Parlamentu a zvolením Komise;

37.

vyzývá k revizi Smluv, a zejména článku 223 Smlouvy o fungování EU, který se týká ustanovení nezbytných pro volbu poslanců Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, v tom smyslu, aby se upustilo od jednomyslnosti Rady a ratifikace členskými státy a rozhodovalo se kvalifikovanou většinou v Radě;

38.

přijímá návrh uvedený v příloze a předkládá jej Radě;

39.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto legislativní usnesení spolu s přiloženým návrhem Evropské radě, Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

(1)  Úř. věst. L 283, 21.10.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 178, 16.7.2018, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 329, 30.12.1993, s. 34.

(4)  Úř. věst. C 292, 21.09.1998, s. 66.

(5)  Úř. věst C 419, 16.12.2015, s. 185.

(6)  Úř. věst. C 75, 26.2.2016, s. 109.

(7)  Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 7.

(8)  Úř. věst C 36, 29.1.2016, s. 56.

(9)  Úř. věst C 463, 21.12.2018, s. 83.

(10)  Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 98.

(11)  Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1.

(12)  https://www.eesc.europa.eu/en/our-work/opinions-information-reports/information-reports/real-right-persons-disabilities-vote-european-parliament-elections-information-report.

(13)  https://www.eesc.europa.eu/en/our-work/opinions-information-reports/opinions/need-guarantee-real-rights-persons-disabilities-vote-european-parliament-elections-additional-opinion.

(14)  Vychází z údajů Meziskupiny Evropského parlamentu pro tradiční menšiny, národní komunity a jazyky.

(15)  Kompilace stanovisek a zpráv Benátské komise týkajících se volebních systémů a národnostních menšin CDL-PI(2019)004, zejména její zprávy o volebním právu a národnostních menšinách CDL-INF (2000).


PŘÍLOHA K USNESENÍ

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o volbě poslanců Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, o zrušení rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom a o aktu o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách připojeném k tomuto rozhodnutí

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 223 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropského parlamentu,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Akt o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách (1) (dále jen „akt o volbě“), jenž je připojen k rozhodnutí 76/787/ESUO, EHS, Euratom (2), vstoupil v platnost dne 1. července 1978 a byl následně pozměněn rozhodnutím 2002/772/ES, Euratom (3) a rozhodnutím Rady (EU, Euratom) 2018/994 (4).

(2)

Podle čl. 223 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU) stanoví nezbytná ustanovení pro volbu poslanců Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách na základě návrhu Evropského parlamentu Rada zvláštním legislativním postupem jednomyslně a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

(3)

Článek 8 Smlouvy o fungování EU stanoví zásadu zohledňování rovnosti žen a mužů, podle níž by Unie měla usilovat o odstranění nerovností mezi muži a ženami a podporovat rovnost žen a mužů ve všech svých činnostech.

(4)

Lisabonská smlouva Evropskému parlamentu nejen svěřila legislativní iniciativu v souvislosti s ustanoveními týkajícím se volby jeho poslanců, ale rovněž změnila charakter mandátu poslanců Evropského parlamentu a učinila je přímými zástupci občanů Unie. Jedná se o zásadní změny, které by měly být zohledněny v modernizovaném evropském volebním právu tím, že budou začleněny nové prvky, jejichž cílem je posílit demokratickou legitimitu a přesněji zohlednit rozsah úlohy a pravomocí Evropského parlamentu.

(5)

Navzdory ustanovením aktu o volbě volby do Evropského parlamentu z velké části upravují vnitrostátní předpisy, které se v jednotlivých členských státech značně liší, což vede k existenci řady různých volebních systémů. Volby do Evropského parlamentu se konají v různé dny a hlasy jsou odevzdávány vnitrostátním stranám s vnitrostátními kandidáty na základě vnitrostátních programů. Sblížení těchto různých volebních systémů přijetím jednotné evropské právní úpravy voleb založené na jasných společných zásadách a pravidlech by zajistilo rovnost všech občanů Unie a posílilo by evropský veřejný prostor.

(6)

Volební uzavírací klauzule jsou součástí politického systému v mnoha členských státech a přispívají k rozvoji stabilní dynamiky mezi vládou a opozicí na půdě parlamentu. Za účelem zajištění spravedlivé politické soutěže by tyto uzavírací klauzule neměly být vyšší než 5 %.

(7)

Neměly by ani mít vliv na možnost národnostních a jazykových menšin účastnit se politického života Unie a být zastoupeny v Evropském parlamentu. Uznané národnostní nebo jazykové menšiny by měly mít prospěch z výjimek z jakýchkoli uzavíracích klauzulí stanovených na vnitrostátní úrovni. Výjimky z vnitrostátních uzavíracích klauzulí by se měly vztahovat i na politické strany nebo sdružení voličů kandidujících v evropských volbách ve čtvrtině členských států, které do svých hlasovacích lístků zahrnou názvy a loga evropských subjektů, k nimž jsou přidruženy.

(8)

Podle čl. 17 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU) kandidáta na předsedu Komise navrhuje Evropská rada s přihlédnutím k evropským volbám a poté jej volí Evropský parlament. S cílem toto právo řádně vyjádřit je třeba vytvořit takový evropský veřejný prostor, jenž všem evropským voličům umožní označit jimi upřednostňovaného kandidáta na předsedu Komise. Aby toho bylo dosaženo, je třeba, aby vedoucí kandidáti nominovaní evropskými politickými stranami, evropskými sdruženími voličů nebo evropskými volebními subjekty mohli ve všech členských státech hájit společný volební program. Aby bylo dosaženo většiny v Parlamentu před jmenováním Komise, měly by zainteresované parlamentní skupiny zavést postup uzavírání „dohod na volební období“, které zajistí návaznost na evropské volby v podobě politických kroků. Prostřednictvím procesu, který by měl být formalizován na základě politické dohody mezi evropskými politickými subjekty, by měl být vedoucí kandidát, jehož evropský politický subjekt získal nejvyšší počet křesel, nejprve pověřen vytvořením koaliční většiny v nově zvoleném Parlamentu, pokud jde o jmenování kandidáta na předsedu Komise. V případě, že nelze dosáhnout koaliční většiny, měl by být tento úkol předán v pořadí dalšímu vedoucímu kandidátovi. Za účelem informování o procesu nominace by měl předseda Evropské rady konzultovat uvedené vedoucí představitele evropských politických subjektů a parlamentních skupin. Proces výběru vedoucího kandidáta by mohl být formalizován politickou dohodou mezi evropskými politickými subjekty a interinstitucionální dohodou mezi Parlamentem a Evropskou radou.

(9)

Vedle stávajících vnitrostátních volebních obvodů by měl být vytvořen celounijní volební obvod, v němž budou v čele kandidátních listin stát kandidáti na funkci předsedy Komise z každé politické „rodiny“, s cílem posílit demokratický a celoevropský charakter evropských voleb. Na tento celounijní volební obvod by se měla vztahovat podrobná a jasná pravidla, která zajistí, aby kandidátní listina respektovala zásady rovnosti žen a mužů a zeměpisné proporcionality a reprezentativnosti, a zejména aby byly plně zohledněny zájmy malých a středních členských států.

(10)

Evropské politické strany, evropská sdružení voličů a jiné evropské volební subjekty hrají klíčovou roli při podpoře skutečně evropské politické diskuze. Podle čl. 10 odst. 4 Smlouvy o EU „[p]olitické strany na evropské úrovni přispívají k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie“. Evropské politické strany, evropská sdružení voličů a jiné evropské volební subjekty by proto měly hrát v evropském volebním procesu ústřední roli. Měly by proto dostat možnost plně se účastnit evropských volebních kampaní a předkládat celounijní kandidátní listiny, aby se tak s nimi mohli voliči seznámit a zvýšila se jejich viditelnost u voličů, a to jak na hlasovacích lístcích, tak v materiálech a publikacích v rámci kampaně.

(11)

Podmínky pro výběr kandidátů a pro oznamování kandidatur by měly být opodstatněné, spravedlivé, demokratické a přiměřené a měly by respektovat zásady stanovené Kodexem osvědčených postupů ve volebních záležitostech Evropské komise Rady Evropy pro demokracii prostřednictvím práva (Benátská komise). V evropském akčním plánu pro demokracii (5) se Komise zavázala k podpoře demokratické účasti, což zahrnuje inkluzivnost a rovnost při demokratické účasti, jakož i genderovou vyváženost v oblasti politiky a rozhodovacích procesů. Ve své strategii pro rovnost žen a mužů na období let 2020–2025 (6) Komise uvedla, že „zajištění rovných příležitostí pro účast na společenském dění má pro zastupitelskou demokracii zásadní význam na všech úrovních“. Rovnost žen a mužů, jakož i demokratické a transparentní postupy a informovaná rozhodnutí o výběru kandidátů ve volbách do Evropského parlamentu, včetně vedoucích kandidátů, jsou klíčovými prvky pro zajištění rovných podmínek pro všechny evropské volební subjekty a pro posílení reprezentativnosti a demokracie. Z důvodu rovnosti by se tyto zásady měly vztahovat na všechny kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu jak ve vnitrostátních volebních obvodech, tak ve volebním obvodu pro celou Unii.

(12)

Transparentnost volebních postupů a přístup ke spolehlivým a včasným informacím o voličích a kandidátech jsou důležité pro zajištění spolehlivosti volebních procesů, zvýšení evropského politického povědomí a zajištění vysoké voličské účasti. Je důležité usnadňovat výměnu informací o voličích mezi členskými státy s cílem zabránit dvojímu hlasování. Kromě toho by občané Unie měli být s dostatečným předstihem před volbami do Evropského parlamentu informováni o kandidátech kandidujících v těchto volbách a případně o přidružení vnitrostátních politických stran k evropské politické straně. Je proto třeba vytvořit evropský seznam voličů a zavést povinné lhůty pro sestavení seznamů voličů na evropské a vnitrostátní úrovni, stejně jako kandidátních listin.

(13)

Evropský volební úřad vykonávající nezávislý mandát ve složení z členů s potřebnými odbornými znalostmi a zkušenostmi má zásadní význam pro správu celounijního volebního obvodu. Mezi klíčové úkoly tohoto orgánu by mělo patřit sledování provádění tohoto nařízení a řešení sporů, pokud jde o společné normy evropského volebního práva, správu evropského seznamu voličů, vyhlašování výsledků voleb a zajištění účinné výměny informací a osvědčených postupů mezi vnitrostátními orgány.

(14)

S cílem zajistit, aby evropské volební subjekty měly k dispozici dostatečné finanční prostředky na předávání svých sdělení a komunikaci svých politických programů občanům Unie, měly by být na volební kampaň v celounijním volebním obvodu vyčleněny odpovídající finanční prostředky.

(15)

S cílem podpořit účast voličů ve volbách do Evropského parlamentu by měly členské státy stanovit možnost korespondenčního hlasování a mohly by rovněž umožnit přednostní fyzické hlasování a hlasování v zastoupení. S ohledem na doporučení Rady v tomto ohledu a s cílem plně využít možností, které nabízí technologický vývoj, by členské státy mohly rovněž povolit elektronické hlasování a hlasování na internetu a současně zajistit přístupnost elektronických a internetových systémů, spolehlivost výsledků prostřednictvím možnosti započítání, utajení hlasování, ochranu osobních údajů v souladu s platným právem Unie a plnou transparentnost při navrhování a zavádění elektronických a internetových systémů, jakož i přístupnost pro osoby se zdravotním postižením a pro všechny občany.

(16)

Občané Unie mají právo účastnit se na jejím demokratickém životě, a to zejména hlasováním nebo kandidaturou ve volbách do Evropského parlamentu. Právo volit a být volen, přístup k informacím a možnost hlasování by rovněž měly být zajištěny na rovnoprávném základě pro všechny občany, včetně osob se zdravotním postižením. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření, která umožní všem občanům Unie vykonávat právo volit ve volbách do Evropského parlamentu, včetně těch, kteří mají bydliště nebo pracují v zemích mimo Unii, nemají trvalý pobyt, potýkají se s bezdomovectvím, odpykávají si v Unii trest odnětí svobody nebo těch, kteří žijí v uzavřených rezidenčních zařízeních, jako jsou nemocnice, psychiatrická zařízení a jiná zdravotnická zařízení, důchodová a ošetřovatelská zařízení pro seniory nebo pobytová zařízení pro osoby se zdravotním postižením. Členské státy by měly zejména zavést vhodná opatření, aby lidé žijící v uzavřených pobytových zařízeních mohli vykonávat své právo volit. Při zajišťování přístupu k informacím, materiálům týkajícím se hlasování a volebním místnostem by měly být zohledněny zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením.

(17)

Minimální věk pro výkon práva volit a práva být volen se ve 27 členských státech liší a pohybuje se v rozmezí od 16 do 18 let věku. V celé Unii by měl být zaveden jednotný harmonizovaný minimální věk pro hlasování a kandidaturu s cílem zajistit rovnost a zabránit diskriminaci v přístupu k nejzákladnějším občanským a politickým právům. Aniž to bude mít dopad na stávající ústavní řády, které stanoví minimální věkovou hranici pro účast ve volbách na 18 nebo 17 let věku, měla by být minimální věková hranice pro účast ve volbách stanovena na 16 let věku. Minimální věk pro způsobilost kandidovat ve volbách by měl být stanoven na 18 let věku. Bez ohledu na způsobilost k právům a právním úkonům by všechny osoby se zdravotním postižením měly požívat politických práv na rovnoprávném základě s ostatními.

(18)

Lhůty pro předložení kandidátních listin pro volby do Evropského parlamentu a pro sestavení seznamů voličů před evropskými volbami se v jednotlivých členských státech značně liší. S cílem zajistit, aby kandidáti a voliči v celé Unii měli k dispozici stejný čas pro vedení kampaní nebo ke zvažování svých kroků a aby se usnadnila výměna informací o voličích mezi členskými státy, by měly být lhůty pro předložení kandidátních listin a pro sestavení seznamů voličů v celé Unii tytéž.

(19)

S cílem zajistit, aby evropské politické strany, evropská sdružení voličů a jiné evropské volební subjekty byly dostatečně viditelné, jsou zapotřebí jasná a transparentní pravidla týkající se kampaní a oficiálních volebních materiálů. Tato pravidla by měla evropským politickým stranám, evropským sdružením voličů a jiným evropským volebním subjektům umožnit využívat jakékoli formy veřejné komunikace a materiály pro volební kampaně. Tato pravidla by měla evropským politickým stranám, evropským sdružením voličů a jiným evropským volebním subjektům umožnit uvádět své přidružení v jakékoli formě veřejné komunikace, v materiálech k volebním kampaním a v oficiálních volebních listinách, jako jsou hlasovací lístky. Členské státy by měly zajistit, aby se evropským politickým stranám, evropským sdružením voličů a jiným evropským volebním subjektům dostalo rovného zacházení a rovných příležitostí, pokud jde o volební kampaň týkající se celounijního volebního obvodu.

(20)

Volební akt z roku 1976 stanovil společné období konání voleb, přičemž členským státům svěřil pravomoc stanovit přesné datum a čas voleb v rámci tohoto vymezeného období. Skutečně celoevropské volby vyžadují společný evropský den, kdy proběhne hlasování. Volby do Evropského parlamentu by se měly konat 9. května, v Den Evropy, kdy si připomínáme výročí Schumanovy deklarace ze dne 9. května 1950. Výsledky voleb by měly být vyhlášeny Evropským volebním úřadem a zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.

(21)

V případě, že poslanec Evropského parlamentu zvolený ve vnitrostátním volebním obvodu odstoupí, zemře nebo mu byl mandát odebrán, by měl být uvolněný mandát obsazen v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Volná místa poslanců Evropského parlamentu zvolených v celounijním volebním obvodu by měla být obsazena kandidátem v pořadí následujícím na příslušné kandidátní listině. V případě mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené a vážného onemocnění poslance Evropského parlamentu by mělo být rovněž možné jeho dočasné nahrazení.

(22)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o technické požadavky, včetně formátu a údajů, které mají být poskytovány, pro účely sestavení evropského seznamu voličů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (7).

(23)

Jelikož cíle tohoto nařízení, tedy přijetí ustanovení nezbytných pro volbu poslanců Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách v souladu s jednotným volebním postupem, pokud jde o celounijní volební obvod, s ohledem na zásady společné všem členským státům, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na unijní úrovni, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví ustanovení nezbytná pro volbu poslanců Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách v souladu s jednotným volebním postupem, pokud jde o celounijní volební obvod uvedený v článku 15, a se zásadami společnými všem členským státům.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

(1)

„politickou stranou“ sdružení občanů, které sleduje politické cíle a je buď uznáno, nebo zřízeno v souladu s právním řádem alespoň jednoho členského státu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 (8) a které sdružuje členy, kteří mají v úmyslu vytvořit evropskou koalici vnitrostátních politických stran nebo vnitrostátní sdružení voličů či se k těmto subjektům připojit s cílem předložit kandidátní listinu pro celounijní volební obvod a vést v něm kampaň;

(2)

„sdružením voličů“ sdružení občanů, které sleduje politické cíle a které, byť není politickou stranou, je registrováno jako sdružení občanů podle příslušných vnitrostátních ustanovení a sdružuje členy, kteří mají v úmyslu utvořit evropskou koalici vnitrostátních politických stran či sdružení voličů nebo se k těmto subjektům připojit s cílem předložit kandidátní listinu a vést kampaň v celounijním volebním obvodu;

(3)

„evropskou koalicí vnitrostátních politických stran nebo sdruženími voličů“ volební spojenectví vnitrostátních politických stran nebo vnitrostátních sdružení voličů, které jsou registrovány nejméně v jedné čtvrtině členských států, přičemž tento počet se případně zaokrouhlí na nejbližší celé číslo, s tím, že toto volební spojenectví předloží kandidátní listinu pro celounijní volební obvod, ve kterém vede kampaň;

(4)

„evropskou politickou stranou“ politické spojenectví vnitrostátních politických stran, které sleduje politické cíle a je registrováno u Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 1141/2014 pro účely předložení kandidátní listiny a vedení kampaně v celounijním volebním obvodu;

(5)

„evropským sdružením voličů“ nadnárodní sdružení občanů registrované v alespoň jedné čtvrtině členských států, které zastupuje nejméně 0,02 % obyvatelstva daných členských států s hlasovacím právem a sleduje politické cíle, avšak není zavedenou evropskou politickou stranou a je uznáno pro účely předložení kandidátní listiny a vedení kampaně v celounijním volebním obvodu;

(6)

„evropskou volební koalicí“ volební spojenectví dvou nebo více evropských politických stran či evropských sdružení voličů, které sestaví kandidátní listinu a vede kampaň v celoevropském volebním obvodu a ke kterému se mohou připojit vnitrostátní politické strany nebo vnitrostátní sdružení voličů, pokud nejsou přidruženy k evropské politické straně;

(7)

„politickým spojenectvím“ strukturovaná spolupráce mezi politickými stranami nebo občany v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 1141/2014;

(8)

„evropským volebním subjektem“ evropská koalice vnitrostátních politických stran nebo sdružení voličů, evropská politická strana, evropské sdružení voličů, evropská volební koalice nebo politické spojenectví;

(9)

„celounijní kandidátní listinou“ kandidátní listina podaná v celounijním volebním obvodu evropským volebním subjektem.

Článek 3

Vnitrostátní úprava

Volební postup pro volbu poslanců Evropského parlamentu se řídí tímto nařízením. Záležitosti, na něž se toto nařízení nevztahuje, se v každém členském státě řídí vnitrostátními předpisy.

Těmito vnitrostátními předpisy nesmí být dotčen poměrný charakter volebního systému.

Tyto předpisy vždy zajistí dodržování demokratických norem, což se odrazí v demokratických a přiměřených požadavcích na registraci politické strany nebo sdružení voličů a na předložení kandidátních listin pro vnitrostátní volební obvody a pro celounijní volební obvod.

Článek 4

Volební právo

1.   Každý občan Unie od 16 let věku, včetně osob se zdravotním postižením bez ohledu na jejich svéprávnost, má právo volit ve volbách do Evropského parlamentu, aniž jsou dotčeny stávající ústavní řády, které stanoví minimální věkovou hranici pro účast ve volbách na 18 nebo 17 let věku.

2.   Při volbách poslanců Evropského parlamentu ve vnitrostátních volebních obvodech nebo v celounijním volebním obvodu může každý oprávněný občan Unie volit pouze jednou.

3.   Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem zajistit, aby dvojí hlasování ve volbách do Evropského parlamentu podléhalo účinným, přiměřeným a odrazujícím sankcím.

Článek 5

Právo být volen

1.   Každý občan Unie od 18 let věku má právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu, a to buď ve vnitrostátním, nebo v celounijním volebním obvodu, nebo v obou.

2.   Žádný občan Unie, který má právo být volen, nesmí být při volbách do Evropského parlamentu volen ve více než jednom vnitrostátním volebním obvodu ani být uveden na více než jedné kandidátní listině za vnitrostátní volební obvod nebo na více než jedné celounijní kandidátní listině.

Článek 6

Výkon volebního práva

1.   Členské státy zajistí, aby všichni občané Unie, včetně těch, kteří žijí nebo pracují ve třetí zemi, osob bez trvalého pobytu, osob žijících v uzavřených rezidenčních zařízeních, osob bez domova nebo osob ve výkonu trestu odnětí svobody v Unii, mohli vykonávat své právo volit ve volbách do Evropského parlamentu.

2.   Pokud jde o občany ve výkonu trestu odnětí svobody v Unii, není odstavcem 1 dotčeno vnitrostátní právo ani soudní rozhodnutí vydaná v souladu s vnitrostátním právem.

Článek 7

Přístupnost

1.   Členské státy zajistí, aby všichni občané, včetně osob se zdravotním postižením, měli rovný přístup k příslušným materiálům, volebním zařízením a volebním místnostem.

2.   Na základě svých vnitrostátních systémů hlasování přijmou členské státy vhodná opatření s cílem usnadnit osobám se zdravotním postižením výkon práva volit nezávisle a při zajištění důvěrnosti.

3.   Členské státy zaručí osobám se zdravotním postižením na jejich žádost pomoc při hlasování, a to prostřednictvím osoby podle jejich vlastního výběru.

Článek 8

Korespondenční hlasování

1.   Členské státy zajistí ve volbách do Evropského parlamentu možnost korespondenčního hlasování, a to i pro občany žijící ve třetí zemi, a přijmou opatření, která zajistí, aby bylo korespondenční hlasování přístupné, zejména pro osoby se zdravotním postižením. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření s cílem zajistit spolehlivost a důvěrnost hlasování a ochranu osobních údajů v souladu s platným právem Unie.

2.   Členské státy mohou poskytnout dodatečné možnosti hlasování prostřednictvím fyzického hlasování, hlasování na základě plné moci a hlasování prostřednictvím elektronických a internetových systémů.

Pro účely elektronického či internetového hlasování a hlasování na základě plné moci členské státy přijmou opatření nezbytná pro zajištění spolehlivosti, integrity a důvěrnosti hlasování při navrhování a zavádění elektronických a internetových systémů a možnosti provádět ruční nebo elektronické přepočítávání, aniž by byla ohrožena důvěrnost hlasování a ochrana osobních údajů v souladu s platným právem Unie.

Článek 9

Sestavení vnitrostátních seznamů voličů a evropského seznamu voličů

1.   Seznam voličů v každém členském státě musí být sestaven nejpozději čtrnáct týdnů přede dnem konání voleb podle čl. 19 odst. 1, což umožní odhalit případy dvojího hlasování ve volbách do Evropského parlamentu a předcházet jim. Chyby v seznamu voličů mohou být opravovány až do dne konání voleb.

2.   Pro účely sestavení evropského seznamu voličů poskytují příslušné vnitrostátní orgány Evropskému volebnímu úřadu všechny potřebné údaje v souladu s článkem 18. Kritéria uplatňovaná pro účely registrace ve vnitrostátním seznamu voličů upravují vnitrostátní předpisy.

3.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví technické požadavky, včetně formátu a údajů, které mají být poskytnuty pro vytvoření seznamu evropských voličů pro účely provádění odstavce 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 29.

Článek 10

Zásady výběru kandidátů

1.   Všechny politické strany, sdružení voličů, volební aliance a evropské volební subjekty účastnící se voleb do Evropského parlamentu dodržují při výběru svých kandidátů pro volby do Evropského parlamentu demokratické postupy, transparentnost a rovnost žen a mužů prostřednictvím opatření, jejichž cílem je zajistit, aby všechny způsobilé osoby měly rovné příležitosti ke zvolení, a složení Evropského parlamentu, které odráží rozmanitost Evropské unie. Rovnosti žen a mužů se dosáhne v závislosti na volebních systémech členských států a v každém případě v celounijním volebním obvodu prostřednictvím střídavých seznamů nebo kvót, aniž by byla porušena práva nebinárních osob.

2.   Člen politické strany, sdružení voličů či evropského volebního subjektu může podat odůvodněnou stížnost na nedodržení kritérií pro demokratické postupy, transparentnost a rovnost žen a mužů stanovených v tomto článku u příslušného vnitrostátního orgánu nebo Evropského volebního úřadu.

Článek 11

Předkládání kandidátních listin

1.   Lhůta pro předložení kandidátních listin pro volby do Evropského parlamentu je dvanáct týdnů přede dnem konání voleb uvedeným v čl. 19 odst. 1.

2.   Nejpozději 12 týdnů přede dnem konání voleb předloží evropské volební subjekty Evropskému volebnímu úřadu dokument prokazující, že všichni kandidáti souhlasí se svým zařazením na celounijní kandidátní listinu. Tento doklad uvádí úplná jména uchazečů a čísla jejich průkazu totožnosti nebo cestovního pasu. Je podepsán kandidáty a je v něm uvedeno datum a místo podpisu.

Článek 12

Volební systém

1.   Volby probíhají všeobecným a přímým hlasováním a jsou rovné, svobodné a tajné. Každý volič disponuje dvěma hlasy: jedním pro zvolení poslanců Evropského parlamentu ve vnitrostátních volebních obvodech a druhým pro zvolení poslanců Evropského parlamentu v celounijním volebním obvodu.

2.   Poslanci Evropského parlamentu jsou voleni jako zástupci občanů Unie podle zásad poměrného zastoupení ve vnitrostátních volebních obvodech a v celounijním volebním obvodu.

3.   Ve vnitrostátních volebních obvodech jsou poslanci Evropského parlamentu voleni prostřednictvím systému poměrného zastoupení jakéhokoli druhu, který se v členských státech běžně používá.

4.   V celounijním volebním obvodu jsou poslanci Evropského parlamentu voleni na základě systému uzavřených kandidátních listin.

Článek 13

Uzavírací klauzule

1.   Členské státy mohou stanovit minimální prahovou hodnotu pro přidělení mandátů. Na vnitrostátní úrovni nesmí být tento práh vyšší než 5 % odevzdaných platných hlasů.

2.   Pro vnitrostátní volební obvody s více než 60 mandáty se stanoví prahová hodnota a tato hodnota nesmí být nižší než 3,5 % platných hlasů odevzdaných v daném volebním obvodu.

3.   Prahovými hodnotami uvedenými v odstavcích 1 a 2 nejsou dotčeny výjimky stanovené ve vnitrostátním právu pro politické strany nebo sdružení voličů zastupující uznané národnostní nebo jazykové menšiny.

4.   Z vnitrostátních prahových hodnot stanovených v odstavci 2 se udělí výjimka pro politické strany nebo sdružení voličů, které jsou registrovány ve čtvrtině členských států a získají alespoň jeden milion hlasů v celé Unii, a které do svého vnitrostátního hlasovacího lístku zahrnou jediný název a logo evropského volebního subjektu, k němuž jsou přidruženy, případně upravené podle jazyků dotčených členských států.

5.   V celounijním volebním obvodu uvedeném v článku 15 se nepoužije žádný minimální práh pro přidělení mandátů.

Článek 14

Vnitrostátní volební obvody

Aniž je dotčen článek 15, členské státy mohou podle své konkrétní vnitrostátní situace zřídit pro volby do Evropského parlamentu jeden volební obvod nebo rozdělit své volební území jiným způsobem na menší celky, aniž tím je obecně dotčen poměrný charakter volebního systému.

Členské státy mohou vytvořit jednočlenné volební obvody zastupující jazykové nebo etnické menšiny, zámořské státní příslušníky, nejvzdálenější regiony nebo zámořská území v souladu s vnitrostátními předpisy, aniž by byla dotčena poměrná povaha volebního systému.

Článek 15

Celounijní volební obvod

1.   Jeden volební obvod tvoří celé území Evropské unie, z něhož se při prvních volbách poslanců Evropského parlamentu po vstupu tohoto nařízení v platnost zvolí 28 poslanců Evropského parlamentu.

Pro následné volby poslanců Evropského parlamentu se velikost celounijního volebního obvodu určí rozhodnutím Evropské rady, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu.

2.   Volbou kandidátů v celounijním volebním obvodu nejsou dotčeni poslanci Evropského parlamentu volení v jednotlivých členských státech.

3.   Všechny evropské volební subjekty v souladu s článkem 2 mohou Evropskému volebnímu úřadu předkládat celounijní kandidátní listiny.

4.   Každý evropský volební subjekt smí předložit nejvýše jednu celounijní kandidátní listinu. Vnitrostátní strany a vnitrostátní sdružení voličů mohou podpořit pouze jednu celounijní listinu.

5.   Hlasovací lístky obsahující seznam kandidátů pro celounijní volební obvod nesou název a logo příslušného evropského volebního subjektu.

6.   Pokud kandidát žije ve třetí zemi, je jeho místem bydliště pro účely sestavení celounijní kandidátní listiny jeho poslední místo bydliště před odchodem z Evropské unie. V případě kandidátů, kteří se narodili a mají bydliště ve třetí zemi, odpovídá místo bydliště pro účely sestavení celounijní kandidátní listiny členskému státu, jehož je kandidát státním příslušníkem.

7.   Počet kandidátů na listinách pro celounijní volební obvod se rovná počtu mandátů uvedenému v odstavci 1.

8.   Celounijní kandidátní listiny sestavují evropské volební subjekty v souladu se zásadami stanovenými v čl. 10 odst. 1.

9.   Za účelem zajištění zeměpisné vyváženosti jsou celounijní kandidátní listiny rozděleny do oddílů o třech místech. Každé z těchto tří míst se vyplní jedním kandidátem pocházejícím z každé ze tří skupin členských států definovaných v příloze I s praktickým příkladem v příloze II.

10.   Pořadí kandidátů pobývajících v kterémkoli členském státě v každé ze tří skupin členských států uvedených v příloze I je v každém oddílu listiny se třemi místy odlišné až do místa listiny odpovídajícího číslu získanému vydělením celkového počtu mandátů dvěma, v případě potřeby zaokrouhlenému nahoru na nejbližší celé číslo.

11.   Celkový počet obyvatel členských států vypočítá Komise (Eurostat) na základě nejnovějších údajů poskytnutých členskými státy podle metodiky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 (9).

12.   Rozdělení mandátů do celounijních kandidátních listin na základě souhrnných výsledků v celounijním volebním obvodu se provádí v souladu s D’Hondtovou metodou takto:

a)

počet hlasů, které získali kandidáti, je uveden ve sloupci v pořadí od nejvyššího po nejnižší;

b)

počet hlasů, které získali jednotliví kandidáti, se vydělí čísly 1, 2, 3 atd. až do čísla, které se rovná počtu mandátů odpovídajícímu danému volebnímu obvodu; výsledkem je tabulka, jejíž vzor je uveden v příloze III. Mandáty jsou přiděleny kandidátům, kteří mají v tabulce nejvyšší poměr, a to v sestupném pořadí;

c)

pokud se dva mandáty odpovídající různým kandidaturám vyskytnou na seznamu kvocientů na témže místě, je mandát přidělen listině s nejvyšším počtem získaných hlasů. Pokud mají dva kandidáti stejný počet hlasů, první takový případ rozhodne los, následující případy jsou řešeny alternativně.

13.   Provozovatelé veřejnoprávního vysílání na evropské a vnitrostátní úrovni poskytnou vysílací čas v poměru k výsledkům předchozích voleb do celounijního volebního obvodu, přičemž každé celounijní kandidátní listině poskytnou určitý minimální vysílací čas.

Článek 16

Financování volebních kampaní evropských volebních subjektů

Ustanovení kapitol IV a V nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 se použijí obdobně na financování volebních kampaní evropských volebních subjektů.

Článek 17

Společná ustanovení týkající se volebních kampaní

1.   Volební kampaň začíná nejdříve osm týdnů přede dnem konání voleb.

2.   Volební kampaně sestávají z výzvy voličům, aby hlasovali ve volbách do Evropského parlamentu prostřednictvím tištěných nebo digitálních materiálů a dalších formátů veřejné komunikace, mediální reklamy a veřejných akcí. Volební materiály obsahují logo a odkaz na volební manifest či program evropského volebního subjektu, k němuž je vnitrostátní politická strana přidružena.

3.   Volební materiály musí být přístupné osobám se zdravotním postižením.

4.   Ve vnitrostátních volebních obvodech jsou hlasovací lístky používané ve volbách do Evropského parlamentu jednotné, ve stejné míře zviditelňují jména, zkratky, symboly a loga vnitrostátních politických stran nebo vnitrostátních sdružení voličů, pokud existují, stejně jako jména, zkratky, symboly a loga evropských volebních subjektů, jsou-li k některému z nich přidruženy, a obsahují seznam jmen kandidátů a případně náhradníků v pořadí, v němž jsou uvedeni na příslušných kandidátních listinách.

5.   Pravidla upravující doručování volebních materiálů voličům v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu jsou shodná s pravidly pro volby na celostátní, regionální a místní úrovni v daném členském státě.

6.   Členské státy zajistí, aby při volební kampani v celounijním volebním obvodu měly evropské volební subjekty zajištěno stejné zacházení a příležitosti jako vnitrostátní strany a vnitrostátní sdružení voličů.

7.   Členské státy zavedou evropské 48hodinové období volebního klidu přede dnem konání voleb, během něhož není dovoleno ptát se voličů na jejich volební záměry.

Článek 18

Kontaktní orgány

1.   Každý členský stát určí kontaktní orgán, který bude příslušný pro výměnu údajů o voličích nezbytných pro sestavení evropského seznamu voličů v souladu s čl. 9 odst. 2 a o kandidátech se svými protějšky v ostatních členských státech a s Evropským volebním úřadem zřízeným v souladu s článkem 28.

2.   Kontaktní orgán uvedený v odstavci 1 zahájí v souladu s platným právem Unie v oblasti ochrany osobních údajů předávání údajů uvedených v článcích 9 a 10 směrnice Rady 93/109/ES (10) o občanech Unie, kteří byli zapsáni na vnitrostátní a evropský seznam voličů nebo kandidují v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky, těmto svým protějškům a Evropskému volebnímu úřadu nejpozději šest týdnů přede dnem konání voleb.

Článek 19

Den konání voleb

1.   Volby do Evropského parlamentu se konají dne 9. května posledního roku volebního období podle článku 20 (dále jen „den konání voleb“).

2.   Během otevírací doby volebních místností a později než půl hodiny před otevřením volebních místností je zakázána jakákoli politická činnost ve volebních místnostech nebo v jejich blízkosti, aniž je dotčena jakákoli činnost pořádaná na oslavu Dne Evropy v členských státech.

3.   Volby ve všech členských státech skončí ve 21:00 místního času v den konání voleb. S ohledem na časový rozdíl se mohou v zámořských zemích a územích Unie volby do Evropského parlamentu konat dne 8. května posledního roku volebního období.

4.   Členské státy zveřejňují oficiální i prozatímní výsledky svého sčítání hlasů až po skončení voleb podle odstavce 3 v tom členském státě, jehož voliči hlasují jako poslední.

5.   Členské státy mohou vyhlásit den konání voleb za státní svátek.

Článek 20

Stanovení a zveřejnění volebních výsledků

1.   Výsledky voleb v celounijním volebním obvodu a ve vnitrostátních volebních obvodech vyhlašuje, v tomto pořadí, Evropský volební úřad na základě informací poskytnutých kontaktními orgány.

2.   Oficiální volební výsledky se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 21

Parlamentní volební období a mandát

1.   Pětileté období, na které jsou poslanci Evropského parlamentu zvoleni, začíná zahájením prvního zasedání po volbách (dále jen „volební období“).

2.   Funkční období poslanců Evropského parlamentu začíná a končí současně s obdobím uvedeným v odstavci 1 (dále jen „mandát“).

Článek 22

Svolání Parlamentu

Krom povinnosti uvedené v článku 229 Smlouvy o fungování Evropské unie se Evropský parlament sejde, aniž by musel být svolán, první úterý po uplynutí lhůty jednoho měsíce ode dne konání voleb.

Článek 23

Ověřování pověřovacích listin

Evropský parlament ověří pověřovací listiny poslanců Evropského parlamentu.

Přitom přihlíží k výsledkům oficiálně vyhlášeným členskými státy a Evropským volebním úřadem.

Článek 24

Neslučitelnost funkcí

1.   Funkce poslance Evropského parlamentu je neslučitelná s funkcemi:

člena vlády členského státu,

poslance vnitrostátního nebo regionálního parlamentu či shromáždění s legislativními pravomocemi,

člena Evropské komise,

soudce, generálního advokáta nebo tajemníka Soudního dvora Evropské unie,

člena výkonné rady Evropské centrální banky,

člena Účetního dvora,

evropského veřejného ochránce práv,

člena Evropského hospodářského a sociálního výboru,

člena Výboru regionů,

člena výborů nebo jiných subjektů vytvořených na základě Smlouvy o fungování Evropské unie nebo Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii za účelem správy finančních prostředků Unie nebo k provádění stálých přímých správních úkolů,

člena správní rady, řídícího výboru nebo zaměstnance Evropské investiční banky,

činného úředníka nebo zaměstnance orgánů a institucí Evropské unie nebo k ní připojených specializovaných subjektů nebo Evropské centrální banky.

2.   Členské státy mohou přijmout další vnitrostátní pravidla týkající se neslučitelnosti s funkcí poslance Evropského parlamentu.

3.   Poslanci Evropského parlamentu, na které se v průběhu volebního období začnou vztahovat odstavce 1 a 2, jsou nahrazeni v souladu s článkem 27.

Článek 25

Vnější parlamentní činnost

Po zvolení určí poslanci Evropského parlamentu obec a případně region v členském státě, v němž mají bydliště, z nichž budou vykonávat vnější parlamentní činnost.

Článek 26

Osobní a nezávislé hlasování

1.   Poslanci Evropského parlamentu hlasují jednotlivě a osobně. Nejsou vázáni žádnými pokyny a mandát, který obdrží, není vázaný.

2.   Poslanci Evropského parlamentu požívají výsad a imunit podle Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a to od okamžiku, kdy je oficiálně vyhlášeno jejich zvolení do Evropského parlamentu.

Článek 27

Uvolněné funkce

1.   Mandát se uvolní zánikem mandátu poslance Evropského parlamentu v případě jeho odstoupení či úmrtí, nebo pokud je mandátu zbaven.

2.   Pokud poslanec Evropského parlamentu zvolený v celounijním volebním obvodu zemře, odstoupí nebo je zbaven mandátu, předseda Evropského parlamentu o tom neprodleně informuje Evropský volební úřad.

Uvolněný mandát se obsadí dalším kandidátem na kandidátní listině, na níž byl původně zvolen poslanec, který zemřel, odstoupil nebo byl zbaven mandátu.

3.   S výhradou jiných ustanovení tohoto nařízení stanoví každý členský stát vhodné postupy pro obsazení mandátu, který se uvolní během daného volebního období, na zbytek tohoto období.

4.   Jestliže právní předpisy členského státu výslovně stanoví možnost zbavení poslance Evropského parlamentu mandátu, zaniká jeho mandát podle uvedených právních předpisů. Příslušné vnitrostátní orgány o tom uvědomí Evropský parlament.

5.   Uvolní-li se mandát odstoupením nebo úmrtím, uvědomí o tom předseda Evropského parlamentu neprodleně příslušné orgány dotčeného členského státu a Evropský volební úřad.

6.   Pokud Parlament vyhlásí uvolnění mandátu poslance zvoleného v celounijním volebním obvodu, informuje o tom předseda Parlamentu Evropský volební úřad a vyzve jej, aby tento mandát neprodleně obsadil na zbytek funkčního období.

Uvolněný mandát poslance Evropského parlamentu zvoleného v celounijním volebním obvodu je obsazen následujícím kandidátem v pořadí na příslušné listině.

7.   Parlament může na žádost dotčeného poslance a po dohodě s dotčeným členským státem nebo Evropským volebním úřadem navrhnout dočasné nahrazení příslušného poslance v souvislosti s mateřskou, otcovskou nebo rodičovskou dovolenou nebo závažným onemocněním.

Pokud se mandát dočasně uvolní z některého z důvodů uvedených v prvním pododstavci, je dotčený poslanec dočasně nahrazen na dobu šestnáct týdnů dalším kandidátem na příslušné listině, který se může rozhodnout, zda mandát dočasně obsadí, či nikoli. Odmítnutí obsadit uvolněný mandát nemá za následek ztrátu místa na příslušném seznamu pro budoucí uvolněné mandáty. Uvedené období šestnáct týdnů může být prodlouženo.

Článek 28

Evropský volební úřad

1.   Zřizuje se Evropský volební úřad (dále jen „Evropský volební úřad“) s cílem:

a)

zajistit řádné provádění tohoto nařízení a vést a monitorovat volební proces v celounijním volebním obvodu;

b)

vymezit postup pro stížnosti podle čl. 10 odst. 2, pokud jde o celounijní volební obvod;

c)

vykonávat všechny funkce související s volebním procesem v celounijním volebním obvodu a udržovat styk s kontaktními orgány uvedenými v článku 18;

d)

ověřovat, zda evropské volební subjekty splňují podmínky pro předkládání celounijních kandidátních listin podle článku 15;

e)

spravovat evropský seznam voličů zavedený článkem 9;

f)

vyhlašovat volební výsledky v souladu s článkem 20;

g)

rozhodovat ve sporech, které vznikají s ohledem na ustanovení tohoto nařízení, s výjimkou sporů týkajících se ustanovení vnitrostátních předpisů, na něž toto nařízení odkazuje.

Evropský volební úřad může rovněž poskytnout pomoc v případě obtíží týkajících se výkladu kandidátních listin předložených vnitrostátními orgány.

2.   Evropský volební úřad je nezávislý a své úkoly vykonává v plném souladu s tímto nařízením.

3.   Evropský volební úřad vyhlásí celounijní kandidátní listiny jedenáct týdnů přede dnem konání voleb.

Úřad zřídí a spravuje rejstřík různých kandidátních listin pro celounijní volební obvod předložených evropskými volebními subjekty. Informace uvedené v rejstříku se zveřejní.

Ve svých rozhodnutích úřad plně zohledňuje základní právo volit a být volen.

4.   Každý členský stát jmenuje jednoho člena Evropského volebního úřadu vybraného z profesorů práva nebo politologie a dalších odborníků na volební systémy na základě jejich profesních kvalit a při respektování vyváženého zastoupení žen a mužů. Členové Evropského volebního úřadu volí v samostatných hlasováních prostou většinou jeho předsedu, místopředsedu a tajemníka. Evropský volební úřad usiluje o přijímání rozhodnutí na základě konsensu. Není-li možné přijmout rozhodnutí na základě konsensu, rozhodne Evropský volební úřad prostou většinou hlasů.

Všichni členové Evropského volebního úřadu vykonávají svou funkci nezávisle. Nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádného orgánu nebo vlády ani od jiné instituce či subjektu. Nesmějí být poslanci ani bývalými poslanci Evropského parlamentu, vnitrostátních parlamentů ani členy vlád členských států. Mimoto nesmějí zastávat žádnou volenou funkci ani být současným či bývalým úředníkem či jiným zaměstnancem orgánu Unie nebo evropské politické strany, evropského sdružení voličů nebo evropské politické nadace.

Členové úřadu jsou jmenováni na pětileté období, které může být jednou prodlouženo.

5.   Evropský volební úřad je zastupován svým předsedou, který zajišťuje provádění veškerých rozhodnutí Úřadu jeho jménem.

Předseda Evropského volebního úřadu se zdrží jednání, které je neslučitelné s povahou jeho povinností.

Pokud člen Evropského volebního úřadu, včetně jeho předsedy, přestane splňovat podmínky požadované pro výkon jeho povinností, může být odvolán hlasem nejméně tří pětin členů Evropského volebního úřadu, a to na základě zprávy uvádějící odůvodnění návrhu na odvolání.

Pětileté funkční období Evropského volebního úřadu začíná dva a půl roku po začátku volebního období Parlamentu. První mandát Evropského volebního úřadu začíná co nejdříve po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Místo uvolněné v Evropském volebním úřadu z důvodu odstoupení, odchodu do důchodu, odvolání nebo úmrtí člena se obsadí stejným postupem jako při původním jmenování.

6.   Evropský volební úřad má právní subjektivitu a disponuje nezbytnými kancelářskými prostorami, pracovníky, službami a administrativní podporou, které mu umožňují vykonávat své úkoly.

7.   Evropský volební úřad předloží Evropskému parlamentu do devíti měsíců od konání evropských voleb zprávu o organizaci evropských voleb a o provádění tohoto nařízení a plnění jeho cílů.

8.   Náklady Evropského volebního úřadu, včetně odměn jeho členů, jsou financovány z prostředků souhrnného rozpočtu Unie.

Tyto rozpočtové prostředky musí dostačovat k zajištění plného a nezávislého fungování Evropského volebního úřadu. Předseda Evropského volebního úřadu předloží Evropskému parlamentu návrh rozpočtového plánu tohoto úřadu a tento plán se zveřejní. Povinnostmi schvalující osoby ve vztahu k uvedeným prostředkům pověří Evropský parlament předsedu Evropského volebního úřadu.

Článek 29

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 30

Zrušení

1.   Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, který je přílohou rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom, se zrušuje.

2.   Odkazy na zrušený akt se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 31

Ustanovení o přezkumu

Evropský parlament nejpozději jeden rok po každých evropských volbách předloží po konzultaci s Evropským volebním úřadem zprávu o celkovém fungování tohoto nařízení, kterou případně doplní legislativním návrhem na jeho změnu.

Článek 32

Vstup v platnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po jeho schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními požadavky.

2.   Členské státy oznámí generálnímu sekretariátu Rady dokončení svých vnitrostátních postupů.

PŘÍLOHA I

TABULKA – 27 ČLENSKÝCH STÁTŮ EU ROZDĚLENÝCH DO KATEGORIÍ PODLE POČTU OBYVATEL

Kategorie

Členský stát

Celk. obyvatelé

Skupina A

(37,9  milionu – 83,1  milionu)

Německo

83 166 711

Francie

67 320 216

Itálie

59 641 488

Španělsko

47 332 614

Polsko

37 958 138

Skupina B

(6,9  milionu – 19,3  milionu)

Rumunsko

19 328 838

Nizozemsko

17 407 585

Belgie

11 522 440

Řecko

10 718 565

Česko

10 693 939

Švédsko

10 327 589

Portugalsko

10 295 909

Maďarsko

9 769 526

Rakousko

8 901 064

Bulharsko

6 951 482

Skupina C

(0,5  milionu – 5,8  milionu)

Dánsko

5 822 763

Finsko

5 525 292

Slovensko

5 457 873

Irsko

4 964 440

Chorvatsko

4 058 165

Litva

2 794 090

Slovinsko

2 095 861

Lotyšsko

1 907 675

Estonsko

1 328 976

Kypr

888 005

Lucembursko

626 108

Malta

514 564

Zdroj: https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tps00001/default/table?lang=en

PŘÍLOHA II

Praktický příklad celounijní listiny za použití tří kategorií členských států s 28 mandáty.

A1, A2, A3, A4, A5, B1, B2, B3, B4, B5, B7, B8, B9, B10, C1, C2, C3, C4, C5, C6, C7, C8, C9, C10, C11, C12 jsou příklady kandidátů z členských států rozdělených do kategorií podle počtu obyvatel

Příklad celounijní listiny

Oddíly

Pořadí

Kandidáti z:

Oddíl 1

1

A1

2

B7

3

C7

Oddíl 2

4

B10

5

C5

6

A3

Oddíl 3

7

A2

8

C3

9

B7

Oddíl 4

10

B5

11

C3

12

A4

Oddíl 5

13

A5

14

C12

15

B9

Oddíl 6

16

A4

17

A2

18

B2

Oddíl 7

19

B3

20

A1

21

B8

Oddíl 8

22

C1

23

C2

24

B4

Oddíl 9

25

A5

26

C8

27

B1

Oddíl 10

28

B7

PŘÍLOHA III

Praktický příklad – D’Hondtova metoda

Praktický příklad: Ve volebním obvodě, v němž se volí 5 poslanců, byl odevzdán 1 000 000 platných hlasů.

A (350 000 hlasů), B (300 000 hlasů), C (150 000 hlasů), D (100 000 hlasů), E (70 000 hlasů), F (30 000 hlasů)

Rozdělení

1

2

3

4

5

A

350 000

175 000

116 666

87 500

70 000

B

300 000

150 000

100 000

75 000

60 000

C

150 000

75 000

50 000

37 500

30 000

D

100 000

50 000

33 333

25 000

20 000

E

70 000

35 000

23 333

17 500

14 000

F

30 000

15 000

10 000

7 500

6 000

A tudíž obdrží 2 mandáty, B obdrží 2 mandáty a C obdrží 1 mandát.


(1)  Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 5.

(2)  Rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom ze dne 20. září 1976 (Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Rady 2002/772/ES, Euratom ze dne 25. června a ze dne 23. září 2002, kterým se mění Akt o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, jenž je připojen k rozhodnutí 76/787/ESUO, EHS, Euratom (Úř. věst. L 283, 21.10.2002, s. 1).

(4)  Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2018/994 ze dne 13. července 2018, kterým se mění Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, jenž je připojen k rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom ze dne 20. září 1976 (Úř. věst. L 178, 16.7.2018, s. 1), není v platnosti.

(5)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o evropském akčním plánu pro demokracii (COM(2020)0790).

(6)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o evropské demografické statistice (Úř. věst. L 330, 10.12.2013, s. 39).

(10)  Směrnice Rady 93/109/ES ze dne 6. prosince 1993, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky (Úř. věst. L 329, 30.12.1993, s. 34).


6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/199


P9_TA(2022)0130

Změna přílohy IV a V nařízení (EU) 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách ***I

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 3. května 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění přílohy IV a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách (COM(2021)0656 – C9-0396/2021 – 2021/0340(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2022/C 465/18)

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)

Na sedmém zasedání konference smluvních stran, které se konalo ve dnech 4. až 15. května 2015, bylo schváleno zařazení pentachlorfenolu a jeho solí a esterů (dále jen „pentachlorfenol“) do přílohy A úmluvy. Na devátém zasedání konference smluvních stran, které se konalo ve dnech 29. dubna až 10. května 2019, bylo schváleno zařazení dikofolu a kyseliny perfluoroktanové (dále jen „PFOA“), jejích solí a sloučenin příbuzných PFOA do přílohy A úmluvy. S ohledem na uvedené změny úmluvy a s cílem zajistit, aby se s odpady obsahujícími tyto látky nakládalo v souladu s ustanoveními úmluvy, je nezbytné změnit přílohy IV a V nařízení (EU) 2019/1021 zařazením pentachlorfenolu, dikofolu a kyseliny perfluoroktanové (PFOA), jejích solí a sloučenin příbuzných PFOA do příloh a uvedením jejich odpovídajících koncentračních limitů.

(2)

Na sedmém zasedání konference smluvních stran, které se konalo ve dnech 4. až 15. května 2015, bylo schváleno zařazení pentachlorfenolu a jeho solí a esterů (dále jen „pentachlorfenol“) do přílohy A úmluvy. Na devátém zasedání konference smluvních stran, které se konalo ve dnech 29. dubna až 10. května 2019, bylo schváleno zařazení dikofolu a kyseliny perfluoroktanové (dále jen „PFOA“), jejích solí a sloučenin příbuzných PFOA do přílohy A úmluvy. S ohledem na uvedené změny úmluvy a s cílem zajistit, aby se s odpady obsahujícími tyto látky nakládalo v souladu s ustanoveními úmluvy, je nezbytné změnit přílohy IV a V nařízení (EU) 2019/1021 zařazením pentachlorfenolu, dikofolu a kyseliny perfluoroktanové (PFOA), jejích solí a sloučenin příbuzných PFOA do příloh a  rovněž uvedením jejich odpovídajících koncentračních limitů.

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)

Pentachlorfenol byl již dříve zařazen na seznamy v přílohách IV a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 (23) nařízením Komise (EU) 2019/636 (24), přičemž hodnota podle přílohy IV byla 100 mg/kg a hodnota podle přílohy V 1 000  mg/kg. Nařízení (ES) č. 850/2004 bylo zrušeno nařízením (EU) 2019/1021, ale pentachlorfenol byl v uvedeném nařízení neúmyslně vynechán. Je proto nezbytné změnit přílohy IV a V nařízení (EU) 2019/1021 tak, aby pentachlorfenol zahrnovaly.

(3)

Pentachlorfenol byl již dříve zařazen na seznamy v přílohách IV a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 (23) nařízením Komise (EU) 2019/636 (24), přičemž hodnota podle přílohy IV byla 100 mg/kg a hodnota podle přílohy V 1 000  mg/kg. Nařízení (ES) č. 850/2004 bylo zrušeno nařízením (EU) 2019/1021, ale pentachlorfenol byl v uvedeném nařízení neúmyslně vynechán. Je proto nezbytné změnit přílohy IV a V nařízení (EU) 2019/1021 tak, aby pentachlorfenol nyní zahrnovaly.

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)

Přílohy IV a V nařízení (EU) 2019/1021 již obsahují koncentrační limity pro tyto látky nebo skupiny látek: a) suma koncentrací tetrabromdifenyletheru, pentabromdifenyletheru, hexabromdifenyletheru, heptabromdifenyletheru a dekabromdifenyletheru (s výjimkou dekabromdifenyletheru, který není uveden v příloze V uvedeného nařízení); b) hexabromcyklododekan; c) chlorované alkany, C10-C13 (chlorované parafiny s krátkým řetězcem) (SCCP) a d) polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/PCDF). Podle čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2019/1021 je vhodné změnit koncentrační limity v příloze IV pro tyto látky s cílem přizpůsobit jejich mezní hodnoty vědeckému a technickému pokroku. Aby byl zajištěn soulad se seznamem polybromovaných difenyletherů (PBDE) uvedených v příloze IV nařízení (EU) 2019/1021, měla by být látka dekabromdifenylether zařazena mezi PBDE uvedené ve třetím sloupci přílohy V uvedeného nařízení.

(4)

Přílohy IV a V nařízení (EU) 2019/1021 již obsahují koncentrační limity pro tyto látky nebo skupiny látek: a) suma koncentrací tetrabromdifenyletheru, pentabromdifenyletheru, hexabromdifenyletheru, heptabromdifenyletheru a dekabromdifenyletheru (s výjimkou dekabromdifenyletheru, který není uveden v příloze V uvedeného nařízení); b) hexabromcyklododekan; c) chlorované alkany, C10-C13 (chlorované parafiny s krátkým řetězcem) (SCCP) a d) polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/PCDF). Podle čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2019/1021 je vhodné změnit koncentrační limity v příloze IV pro tyto látky s cílem přizpůsobit jejich mezní hodnoty na základě vědeckého a technického pokroku. Aby byl zajištěn soulad se seznamem polybromovaných difenyletherů (PBDE) uvedených v příloze IV nařízení (EU) 2019/1021, měla by být látka dekabromdifenylether zařazena mezi PBDE uvedené ve třetím sloupci přílohy V uvedeného nařízení.

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a)

Perfluorhexansulfonová kyselina (PFHxS), její soli a sloučeniny příbuzné PFHxS navrhl Výbor pro hodnocení perzistentních organických znečišťujících látek (POPRC) zařadit do přílohy A úmluvy bez zvláštních výjimek  (5a) po dokončení rizikového profilu a hodnocení rizik pro tyto látky. Rozhodnutí o zařazení PFHxS, jeho solí a sloučenin příbuzných PFHxS se má uskutečnit ve Stockholmské úmluvě COP-10, která byla původně naplánována na červenec 2021, a nyní se má uskutečnit v červnu 2022 v důsledku negativního vývoje pandemie onemocnění COVID-19 v mnoha evropských zemích. S ohledem na cíle úmluvy je proto vhodné, na základě současného posouzení dopadů  (5b) a s cílem zajistit, aby se s odpady obsahujícími tyto látky nakládalo v souladu s ustanoveními úmluvy, změnit již přílohy IV a V nařízení (EU) 2019/1021 zařazením perfluorhexansulfonové kyseliny (PFHxS), jejích solí a sloučenin příbuzných PFHxS do příloh a uvedením jejich odpovídajících koncentračních limitů. Komise by měla tyto změny příloh IV a V zohlednit v jiných přílohách nařízení (EU) 2019/1021, aby byla zajištěna jednotnost.

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)

Koncentrační limity, které se navrhují pro přílohy IV a V nařízení (EU) 2019/1021, byly stanoveny pomocí stejné metodiky, která byla použita ke stanovení koncentračních limitů při předchozích změnách příloh IV a V nařízení (ES) č. 850/2004. Navržené koncentrační limity by měly zajistit dosažení cíle vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí, jenž souvisí se zničením a nevratnou přeměnou dotčených látek. Tyto limity by rovněž měly zohlednit širší politický cíl dosažení klimaticky neutrálního a oběhového hospodářství , který je zakotvený v Zelené dohodě pro Evropu (26).

(6)

Koncentrační limity, které se navrhují pro přílohy IV a V nařízení (EU) 2019/1021, byly stanoveny pomocí stejné metodiky, která byla použita ke stanovení koncentračních limitů při předchozích změnách příloh IV a V nařízení (ES) č. 850/2004. Navržené koncentrační limity by měly vycházet ze zásady předběžné opatrnosti stanovené ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EEU“) a jejich cílem by mělo být pokud možno eliminovat uvolňování perzistentních organických znečišťujících látek do životního prostředí, aby bylo dosaženo cíle vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí, jenž souvisí se zničením a nevratnou přeměnou dotčených látek. Tyto limity by rovněž měly zohlednit širší politický cíl , jímž je dosažení cíle nulového znečištění pro životní prostředí bez toxických látek , více recyklace, snížení emisí skleníkových plynů, rozvoj cyklů netoxických materiálů, v nichž by zakázané látky neměly být znovu uváděny na trh EU prostřednictvím recyklačních činností, a oběhové hospodářství zakotvené v Zelené dohodě pro Evropu (26).

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)

Koncentrační limity uvedené v přílohách IV a V nařízení (EU) 2019/1021 by měly být soudržné a měly by přispívat k provádění sdělení Komise ze dne 14. října 2020 s názvem „Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek – K životnímu prostředí bez toxických látek“, které navrhuje komplexní soubor opatření, jež by řešila používání per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin a kontaminaci těmito látkami.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6b)

Aby se zabránilo smíchání kontaminovaného odpadu s jiným odpadem nebo materiály a pro zajištění lepší sledovatelnosti a účinného nakládání se všemi odpady obsahujícími perzistentní organické znečišťující látky je třeba zabránit jakémukoli nesouladu mezi ustanoveními, která se zabývají odpady obsahujícími perzistentní organické znečišťující látky, jak bylo původně upraveno nařízením (ES) č. 850/2004, jež je nyní zrušeno prostřednictvím nařízení (EU) 2019/1021, a pozdějšími úpravami. Komise by proto měla posoudit, zda je vhodné uznat, že odpad, který obsahuje perzistentní organické znečišťující látky překračující koncentrační limity uvedené v příloze IV nařízení (EU) 2019/1021, má být klasifikován jako nebezpečný, a případně předložit legislativní návrh na změnu směrnice 2009/98/ES nebo rozhodnutí 2014/955/EU, nebo případně obojího.

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Článek 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 1a

Komise posoudí, zda by bylo vhodné změnit směrnici 2008/98/ES o odpadech nebo rozhodnutí Komise 2014/955/EU  (1a) nebo obojí, s cílem uznat, že odpady obsahující perzistentní organické znečišťující látky překračující koncentrační limity uvedené v příloze IV nařízení (EU) 2019/1021 mají být klasifikovány jako nebezpečné, a případně na základě tohoto posouzení a nejpozději 18 měsíců po vstupu tohoto právního předpisu v platnost předloží legislativní návrh na změnu směrnice nebo rozhodnutí, nebo případně obojího.

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Příloha I – odst. 1 – bod 1 – písm. a – tabulka

Nařízení (EU) 2019/1021

Příloha IV – tabulka

Znění navržené Komisí

„Pentachlorfenol, jeho soli a estery

87-86-5 a další

201-778-6 a další

100 mg/kg

Dikofol

115-32-2

204-082-0

50 mg/kg

Kyselina perfluoroktanová (PFOA), její soli a sloučeniny příbuzné PFOA

335-67-1 a další

206-397-9 a další

1 mg/kg

 

 

 

( PFOA a její soli),

 

 

 

40 mg/kg

 

 

 

(sloučeniny příbuzné PFOA )“

Pozměňovací návrh

„Pentachlorfenol (PCF), jeho soli a estery

87-86-5 a další

201-778-6 a další

100 mg/kg

Dikofol

115-32-2

204-082-0

50 mg/kg

Kyselina perfluoroktanová (PFOA), její soli a sloučeniny příbuzné PFOA

335-67-1 a další

206-397-9 a další

0,1  mg/kg

 

 

 

(PFOA a její soli),

 

 

 

20 mg/kg

 

 

 

(suma sloučenin příbuzných PFOA)“

Kyselina perfluorhexansulfonová (PFHxS), její soli a sloučeniny příbuzné PFHxS

355-46-4 a další

355-46-4 a další

0,1  mg/kg

 

 

 

( PFHxS a její soli),

 

 

 

20 mg/kg

 

 

 

(sloučeniny příbuzné PFHxS )“

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení

Příloha I – odst. 1 – bod 1 – písm. b – tabulka

Nařízení (EU) 2019/1021

Příloha IV – tabulka

Znění navržené Komisí

„Chlorované alkany, C10-C13 (chlorované parafiny s krátkým řetězcem) (SCCP)

85535-84-8

287-476-5

1 500  mg/kg

Pozměňovací návrh

„Chlorované alkany, C10-C13 (chlorované parafiny s krátkým řetězcem) (SCCP)

85535-84-8

287-476-5

420 mg/kg

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení

Příloha I – odst. 1 – bod 1 – písm. c – tabulka

Nařízení (EU) 2019/1021

Příloha IV – tabulka

Znění navržené Komisí

„Tetrabromdifenylether C12H6Br4O

40088-47-9 a další

254-787-2 a další

Suma koncentrací tetrabromdifenyletheru, pentabromdifenyletheru, hexabromdifenyletheru, heptabromdifenyletheru a dekabromdifenyletheru:

Pentabromdifenylether C12H5Br5O

32534-81-9 a další

251-084-2 a další

Hexabromdifenylether C12H4Br6O

36483-60-0 a další

253-058-6 a další

Heptabromdifenylether C12H3Br7O

68928-80-3 a další

273-031-2 a další

Bis(pentabromfenyl)ether (dekabromdifenyl ether; dekaBDE) C12Br10O

1163-19-5 a další

214-604-9 a další

 

 

 

a)

do [Úřad pro publikace, uveďte prosím datum dne před datem uvedeným v následujícím bodě], 500 mg/kg

 

 

 

b )

od [Úřad pro publikace, uveďte prosím datum po pěti letech ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost], 200 mg/kg nebo, je-li vyšší, sumu koncentrací těchto látek, pokud jsou přítomny ve směsích nebo výrobcích, jak je stanoveno v příloze I čtvrtém sloupci bodu 2 pro látky tetrabromdifenylether, pentabromdifenylether, hexabromdifenylether, heptabromdifenylether a dekabromdifenylether.“

Pozměňovací návrh

„Tetrabromdifenylether C12H6Br4O

40088-47-9 a další

254-787-2 a další

Suma koncentrací tetrabromdifenyletheru C12H6Br4O , pentabromdifenyletheru C12H5Br5O , hexabromdifenyletheru C12H4Br6O , heptabromdifenyletheru C12H3Br7O , adekabromdifenyl etheru C12Br10O :

Pentabromdifenylether C12H5Br5O

32534-81-9 a další

251-084-2 a další

Hexabromdifenylether C12H4Br6O

36483-60-0 a další

253-058-6 a další

Heptabromdifenylether C12H3Br7O

68928-80-3 a další

273-031-2 a další

Bis(pentabromfenyl)ether (dekabromdifenyl ether; dekaBDE) C12Br10O

1163-19-5 a další

214-604-9 a další

 

 

 

a)

do [Úřad pro publikace, uveďte prosím datum dne před datem uvedeným v následujícím bodě], 200 mg/kg Komise přezkoumá tento koncentrační limit a případně a v souladu se Smlouvami přijme legislativní návrh na snížení této hodnoty nejpozději do [Úř. věst., vložte prosím datum pět let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

 

 

 

b)

vypouští se

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení

Příloha I – odst. 1 – bod 1 – písm. d – tabulka

Nařízení (EU) 2019/1021

Příloha IV – tabulka

Znění navržené Komisí

„Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/PCDF) a polychlorované bifenyly s dioxinovým efektem (PCB s dioxinovým efektem)

 

 

5 μg/kg  (2)

Pozměňovací návrh

„Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/PCDF) a polychlorované bifenyly s dioxinovým efektem (PCB s dioxinovým efektem)

 

 

1 μg/kg  (2)

Pozměňovací návrh 13

Návrh nařízení

Příloha I – odst. 1 – bod 1 – písm. e – tabulka

Nařízení (EU) 2019/1021

Příloha IV – tabulka

Znění navržené Komisí

„Hexabromcyklododekan(4)

25637-99-4, 3194-55-6, 134237-50-6, 134237-51-7, 134237-52-8

247-148-4 221-695-9

500 mg/kg

Pozměňovací návrh

„Hexabromcyklododekan(4)

25637-99-4, 3194-55-6, 134237-50-6, 134237-51-7, 134237-52-8

247-148-4 221-695-9

a)

do [Úřad pro publikace, uveďte prosím datum dne před datem uvedeným v následujícím bodě], 200 mg/kg

 

 

 

Komise přezkoumá tento koncentrační limit a případně a v souladu se Smlouvami přijme legislativní návrh na snížení této hodnoty na 100 mg / kg nejpozději [Úř. věst., vložte prosím datum pět let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení

Příloha I – odst. 1 – bod 2 – písm. a – písm. iv (nové)

Nařízení (EU) 2019/1021

Příloha V – část 2 – tabulka

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Kyselina perfluorhexansulfonová (PFHxS), její soli a sloučeniny příbuzné PFHxS: 50 mg/kg (PFHxS a její soli), 2 000  mg/kg (sloučeniny příbuzné PFHxS).


(1)  Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0092/2022).

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 7).

(24)  Nařízení Komise (EU) 2019/636 ze dne 23. dubna 2019, kterým se mění přílohy IV a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 109, 24.4.2019, s. 6).

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 7).

(24)  Nařízení Komise (EU) 2019/636 ze dne 23. dubna 2019, kterým se mění přílohy IV a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 109, 24.4.2019, s. 6).

(5a)   POPRC-15/1

(5b)   SWD(2021)0300

(26)  COM(2019)0640

(26)  COM(2019)0640

(1a)   Rozhodnutí Komise ze dne 18. prosince 2014, kterým se mění rozhodnutí 2000/532/ES o seznamu odpadů podle směrnice 2008/98/ES

(2)  Limit se vypočítá jako suma PCDD, PCDF a PCB s dioxinovým efektem podle faktorů toxické rovnocennosti (TEF) stanovených v tabulce v příloze V části 2 třetím pododstavci.“

(2)  Limit se vypočítá jako suma PCDD, PCDF a PCB s dioxinovým efektem podle faktorů toxické rovnocennosti (TEF) stanovených v tabulce v příloze V části 2 třetím pododstavci.“


6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/209


P9_TA(2022)0131

Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH): prodloužení doby použitelnosti volitelného mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání některého zboží a poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů a mechanismu rychlé reakce proti podvodům v oblasti DPH *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o prodloužení doby použitelnosti volitelného mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání některého zboží a poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů a mechanismu rychlé reakce proti podvodům v oblasti DPH (COM(2022)0039 – C9-0053/2022 – 2022/0027(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

(2022/C 465/19)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2022)0039),

s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C9-0053/2022),

s ohledem na článek 82 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0128/2022),

1.

schvaluje návrh Komise;

2.

žádá Komisi, aby před jakýmkoli dalším prodloužením doby jeho uplatňování provedla posouzení účinků mechanismu přenesení daňové povinnosti;

3.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

5.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/210


P9_TA(2022)0132

Uplatňování ustanovení schengenského acquis v oblasti Schengenského informačního systému na Kypru *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 k návrhu rozhodnutí Rady o uplatňování ustanovení schengenského acquis v oblasti Schengenského informačního systému v Kyperské republice (COM(2021)0472 – C9-0350/2021 – 2021/0266(NLE))

(Konzultace)

(2022/C 465/20)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2021)0472),

s ohledem na čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C9-0350/2021),

s ohledem na článek 82 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0082/2022),

1.

schvaluje návrh Komise;

2.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi.

6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/211


P9_TA(2022)0133

Jmenování člena Účetního dvora – Lefteris Christoforou

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 o návrhu, aby byl Lefteris Christoforou jmenován členem Účetního dvora (C9-0042/2022 – 2022/0802(NLE))

(Konzultace)

(2022/C 465/21)

Evropský parlament,

s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C9-0042/2022),

s ohledem na článek 129 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0132/2022),

A.

vzhledem k tomu, že dopisem ze dne 10. února 2022 Rada konzultovala s Evropským parlamentem návrh, aby byl Lefteris Christoforou jmenován členem Účetního dvora;

B.

vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu zhodnotil kvalifikaci navrhovaného kandidáta, zejména s ohledem na podmínky uvedené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie; vzhledem k tomu, že v rámci tohoto hodnocení kandidát výboru postoupil svůj životopis, jakož i odpovědi na písemný dotazník, který mu byl zaslán;

C.

vzhledem k tomu, že výbor poté dne 21. dubna 2022 uspořádal slyšení, během kterého kandidát učinil předběžné prohlášení a poté odpověděl na otázky členů výboru;

1.

vydává kladné stanovisko k návrhu Rady, aby byl Lefteris Christoforou jmenován členem Účetního dvora;

2.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států.

6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/212


P9_TA(2022)0134

Jmenování člena Účetního dvora – George Marius Hyzler

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 o návrhu, aby byl George Marius Hyzler jmenován členem Účetního dvora (C9-0043/2022 – 2022/0803(NLE))

(Konzultace)

(2022/C 465/22)

Evropský parlament,

s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C9-0043/2022),

s ohledem na článek 129 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0130/2022),

A.

vzhledem k tomu, že dopisem ze dne 10. února 2022 Rada konzultovala s Evropským parlamentem návrh, aby byl George Marius Hyzler jmenován členem Účetního dvora;

B.

vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu zhodnotil kvalifikaci navrhovaného kandidáta, zejména s ohledem na podmínky uvedené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie; vzhledem k tomu, že v rámci tohoto hodnocení kandidát výboru postoupil svůj životopis, jakož i odpovědi na písemný dotazník, který mu byl zaslán;

C.

vzhledem k tomu, že výbor poté dne 21. dubna 2022 uspořádal slyšení, během kterého kandidát učinil předběžné prohlášení a poté odpověděl na otázky členů výboru;

1.

vydává kladné stanovisko k návrhu Rady, aby byl George Marius Hyzler jmenován členem Účetního dvora;

2.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států.

Středa 4. května 2022

6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/213


P9_TA(2022)0142

Posílení mandátu Europolu: spolupráce se soukromými subjekty, zpracování osobních údajů a podpora výzkumu a inovací ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. května 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/794, pokud jde o spolupráci Europolu se soukromými subjekty, zpracování osobních údajů Europolem na podporu vyšetřování trestné činnosti a úlohu Europolu v oblasti výzkumu a inovací (COM(2020)0796 – C9-0401/2020 – 2020/0349(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2022/C 465/23)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0796),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 88 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0401/2020),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 11. února 2022 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0290/2021),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

bere na vědomí prohlášení Komise, která jsou přílohou tohoto usnesení a budou zveřejněna v řadě C Úředního věstníku Evropské unie;

3.

bere na vědomí prohlášení Rady, které je přílohou tohoto usnesení a bude zveřejněno v řadě C Úředního věstníku Evropské unie;

4.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

5.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

P9_TC1-COD(2020)0349

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. května 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/ …, kterým se mění nařízení (EU) 2016/794, pokud jde o spolupráci Europolu se soukromými subjekty, zpracování osobních údajů Europolem pro usnadnění trestního vyšetřování a úlohu Europolu v oblasti výzkumu a inovací

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2022/991.)


PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Komise k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/991  (1)

Prohlášení Komise k provádění mechanismu umožňujícího Europolu navrhovat vkládání záznamů do Schengenského informačního systému

Tři roky po vstupu tohoto nařízení, kterým se mění nařízení (EU) 2016/794, v platnost podá Komise v rámci hodnocení, které provede podle čl. 68 odst. 3 nařízení (EU) 2016/794, zprávu o provozním dopadu nového mechanismu stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. r) nařízení (EU) 2016/794. V rámci tohoto mechanismu může Europol na základě údajů, jež obdržel od třetích zemí nebo mezinárodních organizací, navrhovat členským státům, aby do Schengenského informačního systému vložily informační záznamy v zájmu Unie o osobách zapojených do terorismu nebo závažné a organizované trestné činnosti. Komise toto hodnocení provede na základě zpráv, jež Europol předloží, o učiněných návrzích na záznamy do Schengenského informačního systému a o následných záznamech, které členské státy do Schengenského informačního systému vložily.

Prohlášení Komise k vztahům mezi Europolem a Úřadem evropského veřejného žalobce

Podle názoru Komise nemohou ustanovení o vztazích mezi Europolem a Úřadem evropského veřejného žalobce („EPPO“) stanovená v článku 20a nařízení (EU) 2016/794 omezovat povinnosti Europolu vyplývající z čl. 24 odst. 1 nařízení Rady (EU) 2017/1939, a musí být tudíž vykládána a uplatňována v souladu s posledně uvedeným článkem.

Prohlášení Komise k ustanovením týkajícím se spolupráce Europolu s třetími zeměmi

Pokud jde o pravidla spolupráce Europolu s třetími zeměmi, Komise poukazuje na to, že jakékoli předávání osobních údajů z Europolu do třetí země na základě „právně závazného nástroje“ vyžaduje mezinárodní dohodu podle článku 218 Smlouvy, jak je již stanoveno v čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/794. Komise rovněž poukazuje na to, že jakékoli předávání osobních údajů z Europolu do třetí země na základě posouzení vhodných záruk provedeného Europolem musí splňovat požadavky stanovené judikaturou (2) Soudního dvora Evropské unie, což vyžaduje, aby Europol dospěl k závěru, že úroveň ochrany údajů v dané třetí zemi zajišťuje z hlediska ochrany údajů zásadní rovnocennost. Umožnění předávání údajů na základě takového posouzení bez nutnosti předchozího souhlasu evropského inspektora ochrany údajů podle čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) 2016/794 povede k riziku následného zásahu evropského inspektora ochrany údajů na základě odlišného posouzení záruk ochrany údajů, a mohlo by tak negativně ovlivnit spolupráci v oblasti prosazování práva.

Prohlášení Komise k posílení spolupráce mezi Europolem a Interpolem

Komise připomíná, že v rámci probíhajících jednání o dohodě o spolupráci mezi Evropskou unií a Mezinárodní organizací kriminální policie (Interpol) a v souladu se směrnicemi pro jednání vydanými Radou (3) usiluje Komise o posílení spolupráce mezi Europolem a Interpolem, s přihlédnutím k nejnovějšímu vývoji v boji proti terorismu a přeshraniční a nadnárodní závažné organizované trestné činnosti, jakož i k současným operativním potřebám a mandátu Europolu. Komise v souladu se směrnicemi pro jednání vydanými Radou (4) usiluje o zajištění toho, aby dohoda stanovila právní základ pro povolení přístupu Europolu do příslušných databází Interpolu za účelem plnění jeho úkolů.

Prohlášení Rady o červených oznámeních Interpolu v rámci přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/991  (5)

V souvislosti s probíhající spoluprací mezi EU a Interpolem Rada vítá pokrok, jehož Interpol dosáhl při zavádění vnitřních mechanismů, jež ještě před zveřejněním a šířením červeného oznámení umožňují posoudit, zda nebyl porušen Statut Interpolu. Členské státy budou Interpol v tomto ohledu i nadále podporovat a vítají skutečnost, že zástupce Interpolu v pracovní skupině Rady informoval o úsilí, které je na úrovni Interpolu vynakládáno s cílem zamezit zneužívání červených oznámení k politickým účelům nebo k porušování lidských práv, a vyzvaly k dalším pravidelným výměnám mezi Interpolem a jeho národními ústřednami zaměřeným na tyto záležitosti, s cílem nadále zvyšovat informovanost o opatřeních, jež členské státy přijímají ve spolupráci s Interpolem. Rada bude i nadále podporovat Interpol při prosazování stávajících standardů a postupů INTERPOLU v oblasti kvality a souladu údajů a bude Interpol pravidelně vyzývat, aby informoval Radu na úrovni pracovní skupiny.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/991 ze dne 8. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2016/794, pokud jde o spolupráci Europolu se soukromými subjekty, zpracování osobních údajů Europolem na podporu vyšetřování trestné činnosti a úlohu Europolu v oblasti výzkumu a inovací (Úř. věst. L 169, 27.6.2022, s. 1).

(2)  Posudek 1/15, dohoda mezi EU a Kanadou o jmenné evidenci cestujících, EU:C:2017:592 (26.7.2017); rozsudek ze dne 6. října 2015, Schrems, C-362/14, EU:C:2015:650; rozsudek ze dne 16. července 2020, Schrems II, C-311/18, EU:C:2020:559.

(3)  Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1312 ze dne 19. července 2021 o zmocnění k zahájení jednání o dohodě o spolupráci mezi Evropskou unií a Mezinárodní organizací kriminální policie (ICPO-INTERPOL).

(4)  Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1312 ze dne 19. července 2021 o zmocnění k zahájení jednání o dohodě o spolupráci mezi Evropskou unií a Mezinárodní organizací kriminální policie (ICPO-INTERPOL).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/991 ze dne 8. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2016/794, pokud jde o spolupráci Europolu se soukromými subjekty, zpracování osobních údajů Europolem na podporu vyšetřování trestné činnosti a úlohu Europolu v oblasti výzkumu a inovací (Úř. věst. L 169, 27.6.2022, s. 1).


6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/217


P9_TA(2022)0143

Narušující zahraniční subvence ***I

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 4. května 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (COM(2021)0223 – C9-0167/2021 – 2021/0114(COD)) (1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2022/C 465/24)

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)

Zároveň by podniky mohly obdržet subvence od třetích zemí, které poskytnou veřejné prostředky, jež se pak využijí například k financování hospodářských činností na vnitřním trhu v některém z odvětví hospodářství, např. formou účasti ve veřejném zadávacím řízení nebo získání podniků, včetně podniků se strategickými aktivy, jako je kritická infrastruktura nebo inovativní technologie. Takové subvence v současné době nepodléhají pravidlům státní podpory Unie.

(2)

Zároveň by podniky mohly obdržet subvence od třetích zemí, jež se pak využijí například k financování hospodářských činností na vnitřním trhu v některém z odvětví hospodářství, např. formou účasti ve veřejném zadávacím řízení nebo získání podniků, včetně podniků se strategickými aktivy, jako je kritická infrastruktura nebo inovativní technologie. Takové subvence v současné době nepodléhají pravidlům státní podpory Unie. Podobné obavy se týkají i státních podniků.

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2a)

Ačkoli by se toto nařízení mělo vztahovat na všechna hospodářská odvětví, Komise by měla věnovat zvláštní pozornost těm odvětvím, která jsou ve strategickém zájmu Unie, a kritickým infrastrukturám, jako jsou infrastruktury uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452.

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a)

Měla by být zajištěna soudržnost a koordinace tohoto nařízení se stávajícími nástroji, jako je nařízení Rady (ES) č. 139/2004  (1a) , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU  (1b) , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452  (1c) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/…  (1d) . Při uplatňování těchto různých nástrojů by Komise měla věnovat pozornost zajištění účinného sdílení potřebných informací, aby byl zachován komplexní přístup.

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)

Měla by být stanovena pravidla a postupy pro šetření zahraničních subvencí, které skutečně nebo potenciálně narušují vnitřní trh, a v příslušných případech by tato narušení měla být napravena. Zahraniční subvence by mohly narušit vnitřní trh, pokud podnik využívající zahraniční subvence vykonává hospodářskou činnost v Unii. Toto nařízení by tedy mělo stanovit pravidla pro všechny podniky vykonávající hospodářskou činnost v Unii. Vzhledem k významu hospodářských činností, které vykonávají malé a střední podniky, a k jejich přínosu k plnění klíčových politických cílů Unie je zvláštní pozornost věnována dopadu tohoto nařízení na tyto podniky.

(6)

Měla by být stanovena pravidla a postupy pro šetření zahraničních subvencí, které skutečně nebo potenciálně narušují vnitřní trh, a v příslušných případech by tato narušení měla být napravena. Zahraniční subvence by mohly narušit vnitřní trh, pokud podnik využívající zahraniční subvence vykonává hospodářskou činnost v Unii. Řádné uplatňování a prosazování tohoto nařízení by mělo přispět k odolnosti vnitřního trhu vůči narušením způsobeným zahraničními subvencemi, a posílit tak otevřenou strategickou autonomii Unie. Toto nařízení by tedy mělo stanovit pravidla pro všechny podniky vykonávající hospodářskou činnost v Unii. Vzhledem k významu hospodářských činností, které vykonávají malé a střední podniky, a k jejich přínosu k plnění klíčových politických cílů Unie je zvláštní pozornost věnována dopadu tohoto nařízení na tyto podniky.

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7a)

Vzhledem k tomu, že příslušné orgány členských států jsou nedílnou součástí uplatňování tohoto nařízení, měly by členské státy zajistit, aby jejich orgány při uplatňování tohoto nařízení účinně spolupracovaly a koordinovaly svou činnost s Komisí. Komise by proto měla mít možnost navázat strukturovanou spolupráci za účelem sdílení informací a koordinace.

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)

Měl by existovat finanční příspěvek přímo nebo nepřímo poskytnutý orgány veřejné moci třetí země . Finanční příspěvek může být poskytnut prostřednictvím veřejných nebo soukromých podniků. To, zda veřejný subjekt poskytuje finanční příspěvek, by mělo být určeno na základě posouzení konkrétního případu s náležitým ohledem na prvky, jako jsou charakteristiky příslušného subjektu a právní a hospodářské prostředí převažující v  zemi, v níž daný subjekt působí, včetně úlohy vlády v  jejím hospodářství. Finanční příspěvky může poskytnout i soukromý subjekt, pokud jeho činnost lze připsat třetí zemi.

(9)

Měl by existovat finanční příspěvek poskytnutý přímo nebo nepřímo třetí zemí . Finanční příspěvek může být poskytnut prostřednictvím veřejných nebo soukromých podniků. To, zda veřejný subjekt poskytuje finanční příspěvek, by mělo být určeno na základě posouzení konkrétního případu s náležitým ohledem na prvky, jako jsou charakteristiky příslušného subjektu a právní a hospodářské prostředí převažující ve třetí zemi, v níž subjekt působí, včetně úlohy vlády v hospodářství této třetí země . Finanční příspěvky může poskytnout i soukromý subjekt, pokud jeho činnost lze připsat třetí zemi. Podpůrná opatření, která jsou ekonomicky rovnocenná finančnímu příspěvku, by měla být rovněž považována za finanční příspěvek. Takový finanční příspěvek by mohl rovněž zahrnovat situaci, kdy má příjemce zvýhodněný přístup na svůj domácí trh, a to prostřednictvím výlučných nebo zvláštních práv či prostřednictvím výjimek z platných pravidel, a to jak de iure, tak de facto, nebo rovnocenných opatření, pro poskytování zboží nebo služeb ve třetí zemi, které mu přiznávají vnitrostátní právní předpisy, nebo výhodu domácího závislého trhu v důsledku převládajících právních a hospodářských podmínek. To by mohlo vést k umělé konkurenční výhodě, která by mohla být využita na vnitřním trhu, a tím by se prohloubil rušivý účinek případných subvencí.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)

Tento finanční příspěvek by měl poskytovat výhodu podniku, který vykonává hospodářskou činnost na vnitřním trhu. Finanční příspěvek, který přináší prospěch subjektu, který nevykonává hospodářskou činnost, nepředstavuje zahraniční subvenci. Existence výhody by měla být určena na základě srovnatelných referenčních hodnot, jako je investiční praxe soukromých investorů, sazby financování dostupné na trhu, srovnatelný daňový režim nebo přiměřená odměna za dané zboží nebo službu. Nejsou-li k dispozici žádné přímo srovnatelné referenční hodnoty, mohly by se upravit stávající referenční hodnoty nebo stanovit alternativní referenční hodnoty na základě obecně uznávaných metod posuzování.

(10)

Finanční příspěvek by měl poskytovat výhodu podniku, který vykonává hospodářskou činnost na vnitřním trhu. Finanční příspěvek, který přináší prospěch subjektu, který nevykonává hospodářskou činnost, nepředstavuje zahraniční subvenci. Existence výhody by měla být určena na základě srovnatelných referenčních hodnot, jako je investiční praxe soukromých investorů, sazby financování dostupné na trhu, srovnatelný daňový režim nebo přiměřená odměna za dané zboží nebo službu. Nejsou-li k dispozici žádné přímo srovnatelné referenční hodnoty, mohly by se upravit stávající referenční hodnoty nebo stanovit alternativní referenční hodnoty na základě obecně uznávaných metod posuzování. Převodní ceny mohou poskytovat výhodu a mohou být považovány za rovnocenné finančnímu příspěvku, pokud nejsou v souladu s běžnými tržními podmínkami.

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11a)

Zahraniční subvence se považuje za poskytnutou od okamžiku, kdy má příjemce nárok na obdržení subvence. Skutečné vyplacení subvence není nezbytnou podmínkou pro zařazení subvence do oblasti působnosti tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)

Při uplatňování těchto ukazatelů by Komise mohla zohledňovat různé prvky, jako je výše subvence v absolutním vyjádření nebo ve srovnání s velikostí trhu nebo s hodnotou investice. Například u spojení, v jehož rámci zahraniční subvence pokrývá podstatnou část kupní ceny cílového podniku, je pravděpodobné, že narušuje hospodářskou soutěž. Podobně mohou způsobit narušení zahraniční subvence, které pokrývají podstatnou část odhadované hodnoty zakázky, která má být přidělena v zadávacím řízení. Je-li zahraniční subvence poskytnuta na provozní náklady, zdá se být pravděpodobnější, že způsobí narušení, než kdyby byla poskytnuta na investiční náklady. U zahraničních subvencí malým a středním podnikům lze považovat za méně pravděpodobné, že způsobí narušení, než u zahraničních subvencí velkým podnikům. Kromě toho je třeba zohledňovat charakteristiky trhu, a zejména podmínky hospodářské soutěže na trhu, jako jsou překážky vstupu na trh. Zahraniční subvence vedoucí k nadměrné kapacitě udržováním nerentabilních aktiv nebo podporou investic do rozšiřování kapacit, které by jinak vybudovány nebyly, pravděpodobně způsobí narušení. U zahraniční subvence příjemci, který vykazuje nízkou míru činnosti na vnitřním trhu, měřenou například z pohledu obratu dosaženého v Unii, je méně pravděpodobné, že způsobí narušení, než u zahraniční subvence příjemci, jehož rozsah činnosti na vnitřním trhu je významnější. A  konečně by mělo být narušení vnitřního trhu ve smyslu tohoto nařízení zpravidla považováno za nepravděpodobné u zahraničních subvencí nepřesahujících 5 milionů  EUR.

(14)

Při uplatňování těchto ukazatelů by Komise mohla zohledňovat různé prvky, jako je výše subvence v absolutním vyjádření nebo ve srovnání s velikostí trhu nebo s hodnotou investice. Například u spojení, v jehož rámci zahraniční subvence pokrývá podstatnou část kupní ceny cílového podniku, je pravděpodobné, že narušuje hospodářskou soutěž. Podobně mohou způsobit narušení zahraniční subvence, které pokrývají podstatnou část odhadované hodnoty zakázky, která má být přidělena v zadávacím řízení. Je-li zahraniční subvence poskytnuta na provozní náklady, zdá se být pravděpodobnější, že způsobí narušení, než kdyby byla poskytnuta na investiční náklady. U zahraničních subvencí malým a středním podnikům lze považovat za méně pravděpodobné, že způsobí narušení, než u zahraničních subvencí velkým podnikům. Kromě toho je třeba zohledňovat charakteristiky trhu, a zejména podmínky hospodářské soutěže na trhu, jako jsou překážky vstupu na trh. Zahraniční subvence vedoucí k nadměrné kapacitě udržováním nerentabilních aktiv nebo podporou investic do rozšiřování kapacit, které by jinak vybudovány nebo zakoupeny nebyly, pravděpodobně způsobí narušení. U zahraniční subvence příjemci, který vykazuje nízkou míru činnosti na vnitřním trhu, měřenou například z pohledu obratu dosaženého v Unii, je méně pravděpodobné, že způsobí narušení, než u zahraniční subvence příjemci, jehož rozsah činnosti na vnitřním trhu je významnější. Vývoj hospodářské činnosti lze rovněž zohlednit, aby Komise mohla přijmout opatření v případě, že je úroveň činnosti podniku nízká, ale očekává se, že výrazně poroste. Komise by měla být při posuzování narušení trhu schopna posoudit, zda má třetí země zaveden účinný systém kontroly subvencí, který je přinejmenším rovnocenný systému v Unii a který by snížil pravděpodobnost narušení vnitřního trhu ve smyslu tohoto nařízení v důsledku subvencí poskytovaných touto třetí zemí. Komise by proto měla vybízet třetí země, aby takové systémy kontroly subvencí rozvíjely, mimo jiné uzavíráním a prosazováním dvoustranných dohod, které obsahují hmotněprávní ustanovení o zásadě rovných podmínek, a vybízením třetích zemí, aby dodržovaly mezinárodní subvenční závazky a sladily s Unií iniciativy zaměřené na zlepšení mezinárodních pravidel pro subvence a neutralitu z hlediska hospodářské soutěže, zejména v rámci WTO. Narušení vnitřního trhu ve smyslu tohoto nařízení by mělo být zpravidla považováno za nepravděpodobné u zahraničních subvencí nepřesahujících 4 miliony  EUR Komise by měla vypracovat a zveřejnit pokyny s dalšími podrobnostmi pro posouzení rušivého charakteru subvence s cílem poskytnout právní jistotu všem účastníkům trhu. Pokyny by měly rovněž uvádět příklady a typické případy narušujících a nenarušujících subvencí.

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)

Komise by měla vzít v úvahu pozitivní účinky zahraniční subvence na rozvoj příslušné subvencované hospodářské činnosti. Komise by měla tyto pozitivní účinky posoudit vzhledem k negativním účinkům zahraniční subvence z hlediska narušení vnitřního trhu, aby mohla případně určit vhodné nápravné opatření nebo přijmout závazky. Toto vyvážení může vést také k závěru, že není nutné ukládat žádná nápravná opatření. U kategorií zahraničních subvencí, které s největší pravděpodobností narušují vnitřní trh, je méně pravděpodobné, že mají více pozitivních účinků než negativních.

(16)

Komise by měla být schopna vzít v úvahu pozitivní účinky zahraniční subvence na rozvoj příslušné subvencované hospodářské činnosti na vnitřním trhu a její příspěvek k dosažení cílů veřejné politiky, včetně sociálních cílů a cílů v oblasti životního prostředí . Komise by měla tyto pozitivní účinky posoudit vzhledem k negativním účinkům zahraniční subvence z hlediska narušení vnitřního trhu, aby mohla případně určit vhodné nápravné opatření nebo přijmout závazky. Toto vyvážení by mělo zohledňovat krátkodobé i dlouhodobé účinky a sledovat obecný cíl, jímž je řešit narušení trhu v důsledku zahraničních subvencí. Komise by ve své analýze měla zohlednit obecné zásady uplatňované při posuzování slučitelnosti státní podpory s jednotným trhem. Toto vyvážení může vést také k závěru, že není nutné ukládat žádná nápravná opatření. U kategorií zahraničních subvencí, které s největší pravděpodobností narušují vnitřní trh, je méně pravděpodobné, že mají více pozitivních účinků než negativních. Komise by rovněž měla vzít v úvahu pozitivní účinky subvencí poskytovaných za účelem nápravy vážného narušení hospodářství na vnitrostátní nebo celosvětové úrovni, jako je narušení v důsledku globálních zdravotních krizí. Komise by měla vypracovat pokyny pro ověřování vyváženosti, včetně pokynů pro to, jaká při něm mají být používána kritéria.

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(20a)

Prošetřovaný podnik by mohl nabídnout nebo Komise by mohla požadovat, že bude Komisi po přiměřenou dobu oznamovat svou účast v budoucích zadávacích řízeních v Unii. Předložení takového oznámení nebo odpověď či neposkytnutí odpovědi ze strany Komise nemůže u podniku vyvolat legitimní očekávání, že Komise v pozdější době u podniku účastnícího se zadávacího řízení nezahájí šetření ohledně možných zahraničních subvencí.

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)

Komise by měla mít pravomoc prozkoumat z vlastní iniciativy veškeré informace o zahraničních subvencích. Za tímto účelem je nutné stanovit postup sestávající ze dvou kroků, a to z předběžného přezkumu a hloubkového šetření.

(21)

Komise by měla mít pravomoc prozkoumat z vlastní iniciativy veškeré informace o zahraničních subvencích. Za tímto účelem je nutné stanovit postup sestávající ze dvou kroků, a to z předběžného přezkumu a hloubkového šetření. Komise by měla zveřejnit pokyny týkající se kritérií pro zahájení takového řízení. Komise by měla mít možnost jednat na základě informací získaných z jakéhokoli relevantního zdroje, včetně členských států a podniků nebo sociálních partnerů působících v celounijním měřítku. Komise by za tímto účelem měla zřídit kontaktní místo.

Pozměňovací návrh 13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22)

Komisi by měly být poskytnuty odpovídající vyšetřovací pravomoci za účelem shromáždění všech nezbytných informací. V průběhu celého postupu by tedy měla mít pravomoc požadovat informace od jakéhokoli podniku nebo sdružení podniků. Kromě toho by Komise měla mít pravomoc ukládat pokuty a penále za neposkytnutí požadovaných informací včas nebo za poskytnutí neúplných, nesprávných nebo zavádějících informací. Komise by mohla rovněž pokládat otázky členským státům nebo třetím zemím. Kromě toho by Komise měla mít pravomoc provádět zjišťovací návštěvy v prostorách podniku v Unii nebo se souhlasem podniku a dotčené třetí země v prostorách podniku ve třetí zemi. Komise by měla mít rovněž pravomoc přijmout rozhodnutí na základě dostupných údajů, pokud dotčený podnik nespolupracuje.

(22)

Komisi by měly být poskytnuty náležité vyšetřovací pravomoci a zdroje za účelem shromáždění všech nezbytných informací. V průběhu celého postupu by tedy měla mít pravomoc požadovat informace od jakéhokoli podniku nebo sdružení podniků. Kromě toho by Komise měla mít pravomoc ukládat pokuty a penále za neposkytnutí požadovaných informací včas nebo za poskytnutí neúplných, nesprávných nebo zavádějících informací. Za účelem posílení odrazujícího charakteru tohoto nařízení by mělo být možné uplatňovat v případě potřeby současně nápravná opatření, závazky, pokuty a penále. Komise by mohla rovněž pokládat otázky členským státům nebo třetím zemím. Kromě toho by Komise měla mít pravomoc provádět zjišťovací návštěvy v prostorách podniku v Unii nebo se souhlasem dotčené třetí země v prostorách podniku ve třetí zemi. Komise by měla mít rovněž pravomoc přijmout rozhodnutí na základě dostupných údajů, pokud dotčený podnik nespolupracuje.

Pozměňovací návrh 14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 26

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26)

Komise by měla mít vhodné nástroje k zajištění účinnosti závazků a nápravných opatření. Pokud dotčený podnik nedodržuje rozhodnutí se závazky, rozhodnutí o uložení nápravných opatření nebo rozhodnutí o nařízení předběžných opatření, měla by mít Komise pravomoc ukládat pokuty a penále.

(26)

Komise by měla mít vhodné nástroje k zajištění účinnosti závazků a nápravných opatření. Pokud dotčený podnik nedodržuje rozhodnutí se závazky, rozhodnutí o uložení nápravných opatření nebo rozhodnutí o nařízení předběžných opatření, měla by mít Komise pravomoc ukládat pokuty a penále dostatečně odrazujícího charakteru. Komise by při ukládání těchto pokut a penále měla zohlednit případy opakovaného neplnění povinností. Komise by měla přezkoumat účinnost opatření.

Pozměňovací návrh 15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 31

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31)

Není-li dosaženo prahové hodnoty oznamovací povinnosti, mohla by Komise požadovat oznámení o potenciálně subvencovaných spojeních, která ještě nebyla provedena, nebo oznámení o potenciálně subvencovaných nabídkách před tím, než bude zadána veřejná zakázka, pokud usoudí, že spojení nebo nabídka by zasluhovaly přezkum ex ante s ohledem na jejich dopad v Unii. Komise by měla mít rovněž možnost provést přezkum z vlastní iniciativy u již realizovaných spojení nebo zadaných veřejných zakázek.

(31)

Není-li dosaženo prahové hodnoty oznamovací povinnosti, měla by Komise požadovat oznámení o potenciálně subvencovaných spojeních, která ještě nebyla provedena, nebo oznámení o potenciálně subvencovaných nabídkách před tím, než bude zadána veřejná zakázka, pokud usoudí, že spojení nebo nabídka by zasluhovaly přezkum ex ante s ohledem na jejich dopad v Unii. Komise by měla mít rovněž možnost provést přezkum z vlastní iniciativy u již realizovaných spojení nebo zadaných veřejných zakázek.

Pozměňovací návrh 16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 32 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(32a)

V souvislosti s mechanismem přezkumu ex ante pro spojování by dotčené podniky měly mít možnost požádat o konzultace s Komisí před oznámením na základě dobré víry, a to výhradně s cílem získat pokyny ohledně toho, zda jsou splněny formální prahové hodnoty pro oznamování, či nikoli.

Pozměňovací návrh 17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 35

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35)

Mělo by být zajištěno, aby zásady, jimiž se řídí zadávání veřejných zakázek, zejména proporcionalita, nediskriminace, rovné zacházení a transparentnost, byly dodržovány u všech podniků zapojených do zadávacího řízení bez ohledu na šetření zahájená a probíhající podle tohoto nařízení.

(35)

Mělo by být zajištěno, aby zásady, jimiž se řídí zadávání veřejných zakázek, zejména proporcionalita, nediskriminace, rovné zacházení a transparentnost, byly dodržovány u všech podniků zapojených do zadávacího řízení bez ohledu na šetření zahájená a probíhající podle tohoto nařízení. Tímto nařízením nejsou dotčeny směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU, pokud jde o příslušné povinnosti v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva.

Pozměňovací návrh 18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 36

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(36)

Zahraniční subvence, které umožní podniku předložit nabídku, která je ve vztahu k souvisejícím stavebním pracím, dodávkám nebo službám nepřiměřeně výhodná, by měly být považovány za skutečně nebo potenciálně narušující zadávací řízení. Tato narušení by proto měla být posuzována na základě demonstrativního souboru ukazatelů popsaných v 13. a 14. bodě odůvodnění a na základě pojmu nepřiměřeně výhodná nabídka. Ukazatele by měly umožnit určení, jak zahraniční subvence narušuje hospodářskou soutěž tím, že zlepšuje konkurenční postavení podniku a umožňuje mu podat nepřiměřeně výhodnou nabídku. Podnikům by měla být poskytnuta příležitost odůvodnit, že nabídka není nepřiměřeně výhodná, mimo jiné předložením důkazů uvedených v čl. 69 odst. 2 směrnice 2014/24/EU. Zákaz zadání zakázky by se měl uplatnit pouze v případě, kdy výhodnost nabídky, při níž jsou využity zahraniční subvence, nelze odůvodnit, podniku, který nabídku podal, by byla zadána zakázka a tento podnik by nenabídl závazky, jež jsou považovány za přiměřené a dostatečné k úplnému a účinnému odstranění narušení.

(36)

Zahraniční subvence, které umožní podniku předložit nabídku, která je ve vztahu k souvisejícím stavebním pracím, dodávkám nebo službám nepřiměřeně výhodná, by měly být považovány za skutečně nebo potenciálně narušující zadávací řízení. Tato narušení by proto měla být posuzována na základě demonstrativního souboru ukazatelů popsaných v 13. a 14. bodě odůvodnění a na základě pojmu nepřiměřeně výhodná nabídka. Ukazatele by měly umožnit určení, jak zahraniční subvence narušuje hospodářskou soutěž tím, že zlepšuje konkurenční postavení podniku a umožňuje mu podat nepřiměřeně výhodnou nabídku. Podnikům by měla být poskytnuta příležitost odůvodnit, že nabídka není nepřiměřeně výhodná, mimo jiné předložením důkazů uvedených v čl. 69 odst. 2 směrnice 2014/24/EU. Zákaz zadání zakázky by se měl uplatnit pouze v případě, kdy výhodnost nabídky, při níž jsou využity zahraniční subvence, nelze odůvodnit, podniku, který nabídku podal, by byla zadána zakázka a tento podnik by nenabídl závazky, jež jsou považovány za přiměřené a dostatečné k úplnému a účinnému odstranění narušení. Přijetí rozhodnutí zakazujícího zadání zakázky vede k vyloučení dotyčného podniku z účasti v zadávacím řízení.

Pozměňovací návrh 19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 37

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(37)

Vzhledem k povaze mechanismu přezkumu ex ante pro spojování podniků a zadávání veřejných zakázek a k potřebě právní jistoty u těchto konkrétních transakcí nemůže Komise z vlastní iniciativy znovu přezkoumat spojení nebo nabídku předloženou v zadávacím řízení, jež byly oznámeny a posouzeny v rámci příslušných postupů. Finanční příspěvky, o nichž byla Komise informována prostřednictvím oznamovacího postupu, však mohou být významné i mimo postup spojení podniků nebo zadávání veřejných zakázek. Za účelem získání informací o zahraničních subvencích by Komise měla mít možnost zahájit šetření týkající se konkrétních hospodářských odvětví, určitých druhů hospodářské činnosti nebo použití konkrétních nástrojů zahraničních subvencí.

(37)

Vzhledem k povaze mechanismu přezkumu ex ante pro spojování podniků a zadávání veřejných zakázek a k potřebě právní jistoty u těchto konkrétních transakcí nemůže Komise z vlastní iniciativy znovu přezkoumat spojení nebo nabídku předloženou v zadávacím řízení, jež byly oznámeny a posouzeny v rámci příslušných postupů. Finanční příspěvky, o nichž byla Komise informována prostřednictvím oznamovacího postupu, však mohou být významné i mimo postup spojení podniků nebo zadávání veřejných zakázek. Za účelem získání informací o zahraničních subvencích by Komise měla mít možnost zahájit šetření týkající se konkrétních hospodářských odvětví, určitých druhů hospodářské činnosti nebo použití konkrétních nástrojů zahraničních subvencí. Komise by měla mít možnost použít informace získané z těchto šetření trhu k přezkumu některých transakcí v rámci postupů podle tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 43

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(43)

Provádění tohoto nařízení Unií by mělo být v souladu s právem Unie, Dohodou o WTO a se závazky učiněnými na základě jiných obchodních a investičních dohod, jejichž stranami jsou Unie nebo členské státy.

(43)

Provádění tohoto nařízení Unií by mělo být v souladu s právem Unie, Dohodou o WTO a se závazky učiněnými na základě jiných obchodních a investičních dohod, jejichž stranami jsou Unie nebo členské státy. Tímto nařízením by neměla být dotčena možnost vypracovat mnohostranná pravidla pro řešení narušujících subvencí.

Pozměňovací návrh 21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 43 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(43a)

S cílem podpořit rozvoj mnohostranných pravidel pro řešení narušujících subvencí a jejich základních příčin je nezbytné zahájit dialog se třetími zeměmi. Pokud Komise zjistí nebo má podezření na existenci systematicky narušujících zahraničních subvencí, měla by mít možnost zahájit s dotyčnou třetí zemí dialog s cílem prozkoumat možnosti, jak dosáhnout ukončení nebo změny narušujících subvencí s cílem odstranit jejich rušivé účinky na vnitřním trhu. Pokud dvoustranná dohoda mezi Unií a třetí zemí stanoví konzultační mechanismus vztahující se na zahraniční subvence, které systematicky narušují hospodářskou soutěž a které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, měl by být tento mechanismus použit k usnadnění dialogu se třetími zeměmi. Komise by rovněž měla mít možnost usilovat o ukončení nebo změnu narušujících zahraničních subvencí tím, že tuto záležitost předloží na jakémkoli příslušném mezinárodním fóru nebo prostřednictvím spolupráce s jakoukoli jinou třetí zemí, která je postižena stejnými systémově narušujícími subvencemi, nebo s jakoukoli zúčastněnou třetí zemí. Tento dialog by neměl Komisi bránit v zahájení nebo pokračování šetření podle tohoto nařízení ani by neměl představovat alternativu k nápravným opatřením. Komise by měla bez zbytečného odkladu informovat Evropský parlament a Radu o příslušném vývoji.

Pozměňovací návrh 22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 47

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(47)

Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci v souladu s článkem 291 Smlouvy . Tyto pravomoci by měly být uplatněny tak, že budou stanoveny forma a obsah oznámení o spojení podniků i o finančních příspěvcích v kontextu zadávacích řízení, podrobnosti o zveřejňování, forma a obsah požadavků na transparentnost, výpočet lhůt, podmínky a lhůty pro závazky a podrobná pravidla týkající se procesních kroků, pokud jde o šetření ohledně zadávacích řízení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(47)

Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být uplatněny tak, že budou stanoveny forma a obsah oznámení o spojení podniků i o finančních příspěvcích v kontextu zadávacích řízení, podrobnosti o zveřejňování, forma a obsah požadavků na transparentnost, výpočet lhůt, podmínky a lhůty pro závazky a podrobná pravidla týkající se procesních kroků, pokud jde o šetření ohledně zadávacích řízení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Komise by měla vykonávat tyto prováděcí pravomoci poprvé nejpozději do jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost.

Pozměňovací návrh 23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 47 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(47a)

Komise by měla mít možnost některé případy spojování podniků nebo zadávání veřejných zakázek, u nichž se jeví jako méně pravděpodobné, že naruší v důsledku zahraničních subvencí hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, řešit zjednodušeným postupem.

Pozměňovací návrh 24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 48

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(48)

V zájmu zajištění rovných podmínek na vnitřním trhu i v dlouhodobém horizontu a s cílem zajistit odpovídající pokrytí případů šetřených jak prostřednictvím oznámení, tak i z moci úřední, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty souladu s článkem 290 Smlouvy , pokud jde o změny prahových hodnot oznamovací povinnosti při spojování podniků a zadávacích řízeních, vynětí některých kategorií podniků z oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení, jakož i změnu lhůt předběžného přezkumu a hloubkového šetření oznámených spojení nebo oznámených finančních příspěvků v kontextu zadávacího řízení. Ve vztahu k finančním příspěvkům v kontextu zadávacího řízení by měla být pravomoc přijímat takové akty uplatňována způsobem, který zohledňuje zájmy malých a středních podniků. Je obzvláště důležité, aby Komise v  rámci přípravy těchto aktů vedla odpovídající konzultace, to i na odborné úrovni, aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů  (47). Zvláště pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měly Evropský parlament a Rada obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na jednání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci .

(48)

V zájmu zajištění rovných podmínek na vnitřním trhu i v dlouhodobém horizontu a s cílem zajistit odpovídající pokrytí případů šetřených jak prostřednictvím oznámení, tak i z moci úřední, by měla Komise nejpozději dva roky po vstupu tohoto nařízení platnost a poté každé tři roky vyhodnotit jeho fungování a účinnost , včetně prahových hodnot oznamovací povinnosti stanovených v článcích 18 a 27, a předložit toto hodnocení prostřednictvím zprávy Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva by měla obsahovat posouzení toho, zda není třeba toto nařízení pozměnit. Pokud zpráva navrhuje změnu nařízení, může ji doprovázet legislativní návrh, zejména pokud jde o změny prahových hodnot oznamovací povinnosti při spojování podniků a zadávacích řízeních, vynětí některých kategorií podniků z oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení, zavedení nižších prahových hodnot oznamovací povinnosti specifických pro určitá hospodářská odvětví nebo diferenciovaných prahových hodnot pro jednotlivé typy veřejných zakázek, jakož i změnu lhůt předběžného přezkumu a hloubkového šetření oznámených spojení nebo oznámených finančních příspěvků v kontextu zadávacího řízení. Ve vztahu k finančním příspěvkům v kontextu zadávacího řízení by mělo být hodnocení prováděno způsobem, který zohledňuje zájmy malých a středních podniků. Komise by měla rovněž využívat kvantifikované analýzy nákladů a přínosů a analýzy ex ante týkající se posouzení dopadu na investice a blahobyt spotřebitelů. V rámci svého hodnocení by Komise měla zvážit i zrušení tohoto nařízení, pokud se bude domnívat, že se nařízení stalo následkem vypracování mnohostranných pravidel pro řešení narušujících subvencí zcela nadbytečným .

Pozměňovací návrh 25

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Toto nařízení stanoví pravidla a postupy pro šetření zahraničních subvencí, které narušují vnitřní trh, a pro nápravu těchto narušení. K těmto narušením může dojít v souvislosti s jakoukoli hospodářskou činností, zejména pak v případě spojování podniků a při zadávacích řízeních.

1.   Toto nařízení stanoví pravidla a postupy pro šetření zahraničních subvencí, které narušují vnitřní trh, a pro nápravu těchto narušení , a to s cílem zajistit rovné podmínky . K těmto narušením může dojít v souvislosti s jakoukoli hospodářskou činností, zejména pak v případě spojování podniků a při zadávacích řízeních.

Pozměňovací návrh 26

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. a – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

finanční příspěvek zahrnuje:

a)

finanční příspěvek mimo jiné zahrnuje:

Pozměňovací návrh 27

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. a – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)

převod finančních prostředků nebo závazků, jako jsou kapitálové injekce, granty, úvěry, úvěrové záruky, daňové pobídky, započtení provozních ztrát, kompenzace finančního zatížení uloženého orgány veřejné moci, prominutí dluhu, kapitalizace pohledávek nebo restrukturalizace dluhu;

i)

převod finančních prostředků nebo závazků, jako jsou kapitálové injekce, granty, úvěry, úvěrové záruky, daňové pobídky, daňové úlevy, započtení provozních ztrát, kompenzace finančního zatížení uloženého orgány veřejné moci, prominutí dluhu, kapitalizace pohledávek nebo restrukturalizace dluhu;

Pozměňovací návrh 28

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. a – bod ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)

zřeknutí se příjmů, které jsou jinak splatné, nebo

ii)

zřeknutí se příjmů, které jsou jinak splatné,

Pozměňovací návrh 29

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. a – bod ii a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iia)

nedostatečně odměňovaná zvláštní nebo výlučná práva, nebo

Pozměňovací návrh 30

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – písm. a – písm. iii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii)

dodávku nebo nákup zboží či služeb;

iii)

dodávku nebo nákup zboží či služeb , pokud se taková dodávka nebo nákup neuskuteční na základě soutěžního, transparentního, nediskriminačního nabídkového řízení bez podmínek ;

Pozměňovací návrh 31

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Existence narušení vnitřního trhu se předpokládá, pokud zahraniční subvence může zlepšit konkurenční postavení dotčeného podniku na vnitřním trhu a pokud přitom skutečně nebo potenciálně negativně ovlivní hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. To, zda dochází k narušení vnitřního trhu, se určí na základě ukazatelů, k nimž může patřit :

1.   Existence narušení vnitřního trhu se předpokládá, pokud zahraniční subvence může zlepšit konkurenční postavení dotčeného podniku na vnitřním trhu a pokud přitom skutečně nebo potenciálně negativně ovlivní hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. To, zda dochází k narušení vnitřního trhu, se určí na základě ukazatelů, k nimž mimo jiné patří :

Pozměňovací návrh 32

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)

situace podniku a dotčených trhů;

c)

situace podniku , včetně jeho velikosti, a dotčených trhů , a zejména posouzení toho, zda je dotčený podnik ve vlastnictví orgánů třetí země, pod jejich kontrolou nebo pod jejich strategickým dohledem či zda se řídí jejich pokyny ;

Pozměňovací návrh 33

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)

úroveň hospodářské činnosti dotčeného podniku na vnitřním trhu;

d)

úroveň a  vývoj hospodářské činnosti dotčeného podniku na vnitřním trhu i na jeho domácím trhu;

Pozměňovací návrh 34

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Zahraniční subvence pravděpodobně nenaruší vnitřní trh, pokud je její celková částka nižší než 5 milionů  EUR za období jakýchkoli tří po sobě následujících účetních období.

2.   Zahraniční subvence pravděpodobně nenaruší vnitřní trh, pokud je její celková částka nižší než 4 miliony  EUR za období jakýchkoli tří po sobě následujících účetních období.

Pozměňovací návrh 35

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.     Komise může vzít v úvahu, zda má třetí země zaveden systém kontroly subvencí, který podle Komise poskytuje záruky de iure i de facto, že úroveň ochrany před nepatřičnými zásahy státu do tržních sil a před nekalou hospodářskou soutěží je přinejmenším rovnocenná úrovni ochrany v Unii, zda byla subvence v rámci tohoto systému povolena a zda se toto povolení jeví relevantním i z hlediska účinků na vnitřní trh.

Pozměňovací návrh 36

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2b.     V zájmu zajištění účinnosti a transparentnosti zveřejní Komise nejpozději 24 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost pokyny pro uplatňování tohoto článku, včetně vysvětlení a příkladů použití každého ukazatele. Komise tyto pokyny v úzké spolupráci s členskými státy pravidelně aktualizuje a o provedených aktualizacích informuje Evropský parlament a Radu.

Pozměňovací návrh 37

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – bod 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.

subvence na financování vývozu poskytnutá třetí zemí, která není signatářem Ujednání OECD o státem podporovaných vývozních úvěrech;

Pozměňovací návrh 38

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – bod 2 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2b.

zahraniční subvence poskytnutá podniku působícímu v odvětví se strukturálním přebytkem kapacity;

Pozměňovací návrh 39

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Komise v odůvodněných případech porovná negativní účinky zahraniční subvence z hlediska narušení vnitřního trhu a pozitivní účinky na rozvoj příslušné hospodářské činnosti.

1.   Komise může v  odůvodněných případech porovnat negativní účinky zahraniční subvence z hlediska narušení vnitřního trhu a pozitivní účinky na rozvoj příslušné hospodářské činnosti na vnitřním trhu .

Pozměňovací návrh 40

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.     Nejpozději 24 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost zveřejní Komise pokyny pro uplatňování tohoto článku, včetně kritérií, jež mají být při vyvažování použita. Komise tyto pokyny v úzké spolupráci s členskými státy pravidelně aktualizuje a o provedených aktualizacích informuje Evropský parlament a Radu.

Pozměňovací návrh 41

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.    Za účelem nápravy narušení vnitřního trhu, které je skutečně nebo potenciálně způsobeno zahraniční subvencí, Komise může uložit nápravná opatření. Dotčený podnik může rovněž nabídnout závazky .

1.    Aniž je dotčen článek 5, uloží Komise nápravná opatření za účelem nápravy narušení vnitřního trhu, které je skutečně nebo potenciálně způsobeno zahraniční subvencí, pokud nepřijala závazky nabídnuté dotčeným podnikem podle odstavce 1a .

Pozměňovací návrh 42

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.     Komise může přijmout závazky nabídnuté dotčeným podnikem, pokud tyto závazky narušení vnitřního trhu plně a účinně napraví. Na základě přijetí těchto závazků vydá Komise v souladu s čl. 9 odst. 3 rozhodnutí se závazky, jímž uloží příslušnému podniku jejich splnění jako závazné. Komise sleduje, zda podnik sjednané závazky dodržuje.

Pozměňovací návrh 43

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Závazky nebo nápravná opatření musí plně a účinně napravit narušení vnitřního trhu způsobené zahraniční subvencí.

2.   Závazky nebo nápravná opatření musí plně a účinně napravit narušení vnitřního trhu skutečně nebo potenciálně způsobené zahraniční subvencí.

Pozměňovací návrh 44

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 3 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Závazky nebo nápravná opatření mohou být následující:

3.   Závazky nebo nápravná opatření mohou být mimo jiné následující:

Pozměňovací návrh 45

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 3 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

nabídnutí přístupu za spravedlivých a nediskriminačních podmínek k infrastruktuře, která byla získána nebo podpořena prostřednictvím narušujících zahraničních subvencí, pokud již není tento spravedlivý a nediskriminační přístup stanoven v právních předpisech platných v Unii;

a)

nabídnutí přístupu za spravedlivých a nediskriminačních podmínek k infrastruktuře nebo zařízení , které byly získány nebo podpořeny prostřednictvím narušujících zahraničních subvencí, pokud již není tento spravedlivý a nediskriminační přístup stanoven v právních předpisech platných v Unii;

Pozměňovací návrh 46

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 3 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

snížení kapacity nebo omezení účasti na trhu;

b)

snížení kapacity nebo omezení účasti na trhu , a to i prostřednictvím dočasného omezení obchodní činnosti na vnitřním trhu ;

Pozměňovací návrh 47

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 3 – písm. h a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ha)

požadavek, aby dotčené podniky oznamovaly po přiměřenou dobu Komisi jakoukoli účast na budoucích zadávacích řízeních v Unii, pokud je odhadovaná hodnota veřejné zakázky pod prahovými hodnotami stanovenými v článku 27.

Pozměňovací návrh 48

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 3 – písm. h b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

hb)

požadavek, aby dotčené podniky přizpůsobily svou strukturu řízení.

Pozměňovací návrh 49

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Komise může stanovit požadavky týkající se podávání zpráv a požadavky na transparentnost.

4.   Komise stanoví požadavky týkající se podávání zpráv a požadavky na transparentnost.

Pozměňovací návrh 50

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.     Pokud podnik nabídne závazky, které plně a účinně napraví narušení vnitřního trhu, může je Komise přijmout a učinit je pro podnik závaznými v rámci rozhodnutí se závazky podle čl. 9 odst. 3.

vypouští se

Pozměňovací návrh 51

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.   Pokud dotčený podnik navrhne vrácení zahraniční subvence včetně odpovídající úrokové sazby, Komise toto vrácení přijme jako závazek, pokud si může ověřit, že vrácení je transparentní a  účinné , přičemž zohlední riziko obcházení tohoto nařízení.

6.   Pokud dotčený podnik navrhne vrácení zahraniční subvence včetně odpovídající úrokové sazby, Komise toto vrácení přijme jako závazek jen tehdy , pokud si může ověřit, že vrácení je transparentní a  rušivé účinky účinně a přiměřeně napravuje , přičemž zohlední riziko obcházení tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 52

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise může z vlastní iniciativy přezkoumat informace z jakéhokoli zdroje týkající se údajných narušujících zahraničních subvencí.

Komise může z vlastní iniciativy přezkoumat informace z jakéhokoli zdroje , včetně členských států a podniků nebo celounijních sociálních partnerů, týkající se údajných narušujících zahraničních subvencí.

 

Komise zřídí kontaktní místo, jehož prostřednictvím bude možno tyto informace důvěrně oznamovat.

 

Komise informuje veřejný orgán o veškerých přijatých následných opatřeních.

 

Příslušné veřejné orgány shromažďují údaje a vyměňují si je s Komisí.

 

Komise zveřejní pokyny pro kritéria pro zahájení přezkumu z moci úřední do 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

Pozměňovací návrh 53

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

informuje dotčený podnik a

b)

informuje dotčený podnik a  případně i členské státy a

Pozměňovací návrh 54

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Pokud Komise po předběžném posouzení dospěje k závěru, že pro zahájení hloubkového šetření neexistují dostatečné důvody buď proto, že žádná zahraniční subvence neexistuje, nebo proto, že neexistují žádné náznaky skutečného nebo potenciálního narušení vnitřního trhu, uzavře předběžný přezkum a informuje dotčený podnik.

3.   Pokud Komise po předběžném posouzení dospěje k závěru, že pro zahájení hloubkového šetření neexistují dostatečné důvody buď proto, že žádná zahraniční subvence neexistuje, nebo proto, že neexistují žádné náznaky skutečného nebo potenciálního narušení vnitřního trhu, uzavře předběžný přezkum a informuje dotčený podnik , dotčené členské státy a Evropský parlament .

Pozměňovací návrh 55

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Pokud Komise zjistí, že zahraniční subvence narušuje vnitřní trh podle článků 3 až 5 , může uložit nápravná opatření (dále jen „rozhodnutí s nápravnými opatřeními“).

2.   Pokud Komise zjistí, že zahraniční subvence narušuje vnitřní trh podle článků 3 a  4 , aniž je dotčen článek 5, uloží nápravná opatření (dále jen „rozhodnutí s nápravnými opatřeními“) , pokud nepřijme závazky podle odstavce 3 .

Pozměňovací návrh 56

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise může přijmout předběžná opatření, pokud:

Komise může přijmout předběžná opatření, a  to i během období předběžného přezkumu, pokud:

Pozměňovací návrh 57

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Předběžná opatření jsou časově omezená a mohou být prodloužena, pokud i nadále existují známky rušivých účinků nebo přetrvává riziko podstatného a nenapravitelného narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

Pozměňovací návrh 58

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.    Komise může provádět nezbytné inspekce podniků.

1.   Z a účelem plnění povinností, které jí ukládá toto nařízení, provádí Komise v případě potřeby inspekce podniků.

Pozměňovací návrh 59

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

vstupovat do budov a na pozemky dotčených podniků;

a)

vstupovat do budov, na pozemky a do dopravních prostředků dotčených podniků;

Pozměňovací návrh 60

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Za účelem plnění povinností, které Komisi ukládá toto nařízení, může Komise provádět inspekce na území třetí země za předpokladu, že dotčený podnik poskytl svůj souhlas a že vláda třetí země byla oficiálně informována a s inspekcí souhlasila. Ustanovení čl. 12 odst. 1 a 2 a čl. 12 odst. 3 písm. a) a b) se použijí obdobně.

Za účelem plnění povinností, které Komisi ukládá toto nařízení, může Komise provádět inspekce na území třetí země za předpokladu, že vláda třetí země byla oficiálně informována a s inspekcí souhlasila. Ustanovení čl. 12 odst. 1 a 2 a čl. 12 odst. 3 písm. a) a b) se použijí obdobně.

Pozměňovací návrh 61

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Komise může svým rozhodnutím uložit pokuty nebo penále, pokud dotčený podnik nebo sdružení podniků úmyslně nebo z nedbalosti:

1.   Komise svým rozhodnutím uloží pokuty nebo penále, pokud dotčený podnik nebo dotčené sdružení podniků úmyslně nebo z nedbalosti:

Pozměňovací návrh 62

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 5 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.   Pokud dotčený podnik nedodrží rozhodnutí se závazky podle čl. 9 odst. 3, rozhodnutí o nařízení předběžných opatření podle článku 10 nebo rozhodnutí o uložení nápravných opatřeních podle čl. 9 odst. 2, může Komise rozhodnutím uložit:

5.   Pokud dotčený podnik nebo dotčené sdružení podniků nedodrží rozhodnutí se závazky podle čl. 9 odst. 3, rozhodnutí o nařízení předběžných opatření podle článku 10 nebo rozhodnutí o uložení nápravných opatřeních podle čl. 9 odst. 2, může Komise rozhodnutím uložit:

Pozměňovací návrh 63

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 3 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

nabytý podnik nebo alespoň jeden z podniků účastnících se spojení je usazen v Unii a v Unii dosahuje celkového obratu nejméně 500  milionů EUR; a

a)

nabytý podnik nebo alespoň jeden z podniků účastnících se spojení je usazen v Unii a v Unii dosahuje celkového obratu nejméně 400  milionů EUR; a

Pozměňovací návrh 64

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 3 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

dotčené podniky obdržely během tří kalendářních let před oznámením souhrnný finanční příspěvek od třetích zemí ve výši přesahující 50 milionů EUR.

b)

všem dotčeným podnikům byl během tří kalendářních let před oznámením poskytnut souhrnný finanční příspěvek od třetích zemí ve výši přesahující 50 milionů EUR.

Pozměňovací návrh 65

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 4 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

samotný společný podnik nebo jeden z jeho mateřských podniků je usazen v Unii a v Unii dosahuje celkového obratu nejméně 500  milionů EUR; a

a)

samotný společný podnik je usazen v Unii a v Unii dosahuje celkového obratu nejméně 400  milionů EUR; a

Pozměňovací návrh 66

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 4 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

samotný společný podnik a jeho mateřské podniky obdržely během tří kalendářních let před oznámením souhrnný finanční příspěvek od třetích zemí ve výši přesahující 50 milionů EUR.

b)

samotnému společnému podniku a jeho mateřským podnikům byl během tří kalendářních let před oznámením poskytnut souhrnný finanční příspěvek od třetích zemí ve výši přesahující 50 milionů EUR.

Pozměňovací návrh 67

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Pokud dotčený podnik nesplní oznamovací povinnost, Komise může přezkoumat spojení podléhající této povinnosti v souladu s tímto nařízením tím, že si oznámení o tomto spojení vyžádá. V takovém případě není Komise vázána lhůtami uvedenými v čl. 23 odst. 1 a 4.

4.   Pokud dotčený podnik nesplní oznamovací povinnost, Komise přezkoumá spojení podléhající této povinnosti v souladu s tímto nařízením tím, že si oznámení o tomto spojení vyžádá. V takovém případě není Komise vázána lhůtami uvedenými v čl. 23 odst. 1 a 4.

Pozměňovací návrh 68

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.   Komise může požádat o předběžné oznámení jakéhokoli spojení, jež není spojením, které je nutno oznámit, ve smyslu článku 18, kdykoli před jeho uskutečněním, pokud má podezření, že dotčené podniky mohly v průběhu tří let před provedením tohoto spojení využívat zahraniční subvence. Toto spojení se pro účely tohoto nařízení považuje za spojení, které je nutno oznámit.

5.   Komise může požádat o předběžné oznámení jakéhokoli spojení, jež není spojením, které je nutno oznámit, ve smyslu článku 18, kdykoli před jeho uskutečněním, pokud má podezření, že dotčeným podnikům mohly být v průběhu tří let před provedením tohoto spojení poskytovány zahraniční subvence. Toto spojení se pro účely tohoto nařízení považuje za spojení, které je nutno oznámit.

Pozměňovací návrh 69

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Pro účely článku 28 zahraniční finanční příspěvek v zadávacím řízení v EU, který je nutno oznámit, se považuje za vzniklý, když odhadovaná hodnota dané veřejné zakázky je rovna nebo větší než 250 milionů EUR.

2.   Pro účely článku 28 tohoto nařízení zahraniční finanční příspěvek v zadávacím řízení v EU, který je nutno oznámit, se považuje za vzniklý, když odhadovaná celková hodnota dané veřejné zakázky , která se vypočítá podle ustanovení článku 5 směrnice 2014/24/EU a článku 16 směrnice 2014/25/EU, je rovna nebo větší než 200 milionů EUR.

Pozměňovací návrh 70

Návrh nařízení

Čl. 28 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Povinnost oznamovat zahraniční finanční příspěvky podle tohoto odstavce se vztahuje na hospodářské subjekty, skupiny hospodářských subjektů uvedené v čl. 26 odst. 2 směrnice 2014/23/EU, čl. 19 odst. 2 směrnice 2014/24/EU a čl. 37 odst. 2 směrnice 2014/25/EU, hlavní subdodavatele a hlavní dodavatele. Subdodavatel nebo dodavatel se považuje za hlavního, pokud jeho účast zajišťuje klíčové prvky plnění zakázky, a v každém případě, pokud ekonomický podíl jeho příspěvku přesahuje 30 % odhadované hodnoty zakázky.

2.   Povinnost oznamovat zahraniční finanční příspěvky podle tohoto odstavce se vztahuje na hospodářské subjekty, skupiny hospodářských subjektů uvedené v čl. 26 odst. 2 směrnice 2014/23/EU, čl. 19 odst. 2 směrnice 2014/24/EU a čl. 37 odst. 2 směrnice 2014/25/EU, hlavní subdodavatele a hlavní dodavatele. Subdodavatel nebo dodavatel se považuje za hlavního, pokud ekonomický podíl jeho příspěvku přesahuje 20  % odhadované hodnoty zakázky.

Pozměňovací návrh 71

Návrh nařízení

Čl. 28 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Pro skupiny hospodářských subjektů, hlavní subdodavatele a hlavní dodavatele zajistí oznámení vedoucí hospodářský subjekt.

3.   Pro skupiny hospodářských subjektů, hlavní subdodavatele a hlavní dodavatele zajistí oznámení vedoucí hospodářský subjekt. Vedoucí hospodářský subjekt neodpovídá za informace, které mu jeho hlavní subdodavatelé nebo hlavní dodavatelé poskytli.

Pozměňovací návrh 72

Návrh nařízení

Čl. 28 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.   Má-li Komise podezření, že podnik mohl v průběhu tří let před podáním nabídky nebo žádosti o účast v zadávacím řízení využívat zahraniční subvence, může požádat o oznámení zahraničních finančních příspěvků obdržených tímto podnikem v jakémkoli zadávacím řízení, které nepodléhá oznamovací povinnosti podle čl. 27 odst. 2 nebo které spadá do oblasti působnosti odstavce 5 tohoto článku, a to kdykoli před zadáním veřejné zakázky. Jakmile Komise požádá o oznámení takového finančního příspěvku, považuje se tento příspěvek v rámci zadávacího řízení za zahraniční finanční příspěvek podléhající oznamovací povinnosti.

6.   Má-li Komise podezření, že podniku mohly být v průběhu tří let před podáním nabídky nebo žádosti o účast v zadávacím řízení poskytnuty zahraniční subvence, může požádat o oznámení zahraničních finančních příspěvků obdržených tímto podnikem v jakémkoli zadávacím řízení, které nepodléhá oznamovací povinnosti podle čl. 27 odst. 2 nebo které spadá do oblasti působnosti odstavce 5 tohoto článku, a to kdykoli před zadáním veřejné zakázky. Jakmile Komise požádá o oznámení takového finančního příspěvku, považuje se tento příspěvek v rámci zadávacího řízení za zahraniční finanční příspěvek podléhající oznamovací povinnosti.

Pozměňovací návrh 73

Návrh nařízení

Čl. 29 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Komise provede předběžný přezkum nejpozději do 60 dnů po obdržení oznámení.

2.   Komise dokončí předběžný přezkum nejpozději do 40 dnů po obdržení oznámení.

Pozměňovací návrh 74

Návrh nařízení

Čl. 29 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Komise může přijmout rozhodnutí o ukončení hloubkového šetření nejpozději do 200 dnů po obdržení oznámení. Tato lhůta může být za výjimečných okolností po konzultaci s dotčeným veřejným zadavatelem nebo zadavatelem prodloužena.

4.   Komise může přijmout rozhodnutí o ukončení hloubkového šetření nejpozději do 120 dnů po obdržení oznámení. Tato lhůta může být za výjimečných okolností po konzultaci s dotčeným veřejným zadavatelem nebo zadavatelem prodloužena o 20 dnů .

Pozměňovací návrh 75

Návrh nařízení

Čl. 31 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Zakázka může být zadána podniku, který předkládá prohlášení podle článku 28, dříve než Komise přijme některé z rozhodnutí podle článku 30 nebo než uplyne lhůta stanovená v čl. 29 odst. 4, pouze pokud je při hodnocení nabídek zjištěno, že daný podnik v každém případě předložil ekonomicky nejvýhodnější nabídku.

3.   Zakázka může být zadána podniku, který předkládá prohlášení podle článku 28, dříve než Komise přijme některé z rozhodnutí podle článku 30 nebo než uplyne lhůta stanovená v čl. 29 odst. 4 tohoto nařízení , pouze pokud je při hodnocení nabídek zjištěno, že daný podnik v každém případě předložil ekonomicky nejvýhodnější nabídku , jak je stanoveno v čl . 67 odst. 2 směrnice 2014/24/EU a čl. 82 odst. 2 směrnice 2014/25/EU. Informace týkající se narušujících zahraničních subvencí, včetně podezření, že bylo učiněno nepravdivé prohlášení, mohou být oznámeny Komisi.

Pozměňovací návrh 76

Návrh nařízení

Čl. 31 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.   V každém případě musí veřejný zadavatel nebo zadavatel informovat Komisi o každém rozhodnutí, které se týká výsledku zadávacího řízení.

6.   V každém případě musí veřejný zadavatel nebo zadavatel bez zbytečného odkladu informovat Komisi o každém rozhodnutí, které se týká výsledku zadávacího řízení.

Pozměňovací návrh 77

Návrh nařízení

Čl. 31 – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.   Zásady, jimiž se řídí zadávání veřejných zakázek, včetně proporcionality, nediskriminace, rovného zacházení a  transparentnosti , jsou dodržovány u všech podniků zapojených do zadávacího řízení. Šetření týkající se zahraničních subvencí podle tohoto nařízení nevede k tomu, že by veřejný zadavatel nebo zadavatel s dotčeným podnikem jednal způsobem, který je s těmito zásadami v rozporu.

7.   Zásady, jimiž se řídí zadávání veřejných zakázek, včetně proporcionality, nediskriminace, rovného zacházení , transparentnosti dodržování povinností týkajících se platných environmentálních, sociálních a pracovněprávních předpisů a standardů v rámci plnění zakázky , jsou dodržovány u všech podniků zapojených do zadávacího řízení. Šetření týkající se zahraničních subvencí podle tohoto nařízení nevede k tomu, že by veřejný zadavatel nebo zadavatel s dotčeným podnikem jednal způsobem, který je s těmito zásadami v rozporu.

Pozměňovací návrh 78

Návrh nařízení

Čl. 32 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)   Kromě toho může Komise rozhodnutím uložit dotčeným podnikům pokuty nepřesahující 1 % jejich celkového obratu za předchozí účetní období, pokud úmyslně nebo z nedbalosti poskytnou v oznámení podle článku 28 nebo v  jeho doplnění nesprávné nebo zavádějící informace.

2.   Kromě toho může Komise rozhodnutím uložit dotčeným podnikům pokuty nepřesahující 1 % jejich celkového obratu za předchozí účetní období, pokud úmyslně nebo z nedbalosti poskytnou v oznámení a prohlášeních podle článku 28 nebo v  jejich doplnění nesprávné nebo zavádějící informace.

Pozměňovací návrh 79

Návrh nařízení

Čl. 33 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Finanční příspěvek oznámený v kontextu spojení podniků podle článku 19 může být významný a může být znovu posuzován ve vztahu k jiné hospodářské činnosti.

1.   Finanční příspěvek oznámený v kontextu spojení podniků podle článku 19 může být významný a může být znovu posuzován podle této směrnice ve vztahu k jiné hospodářské činnosti.

Pozměňovací návrh 80

Návrh nařízení

Čl. 33 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Finanční příspěvek oznámený v kontextu zadávacího řízení podle článku 28 může být významný a může být znovu posuzován ve vztahu k jiné hospodářské činnosti.

2.   Finanční příspěvek oznámený v kontextu zadávacího řízení podle článku 28 může být významný a může být znovu posuzován podle této směrnice ve vztahu k jiné hospodářské činnosti.

Pozměňovací návrh 81

Návrh nařízení

Čl. 34 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Pokud na základě dostupných informací vznikne důvodné podezření, že zahraniční subvence v určitém odvětví, pro určitý druh hospodářské činnosti nebo na základě určitého subvenčního nástroje mohou narušovat vnitřní trh, může Komise provést šetření trhu týkající se daného odvětví, daného druhu hospodářské činnosti nebo použití dotčeného subvenčního nástroje. V průběhu tohoto šetření trhu si může Komise vyžádat od dotčených podniků nebo sdružení podniků potřebné informace a může provádět nezbytné inspekce. Informace si Komise může vyžádat také od dotčeného členského státu nebo dotčené třetí země.

1.   Pokud na základě dostupných informací vznikne důvodné podezření, že zahraniční subvence v určitém odvětví, pro určitý druh hospodářské činnosti nebo na základě určitého subvenčního nástroje mohou narušovat vnitřní trh, provede Komise šetření trhu týkající se daného odvětví, daného druhu hospodářské činnosti nebo použití dotčeného subvenčního nástroje V průběhu tohoto šetření trhu si Komise vyžádá od dotčených podniků nebo sdružení podniků potřebné informace a může provádět nezbytné inspekce. Informace si Komise může vyžádat také od dotčeného členského státu nebo dotčené třetí země.

Pozměňovací návrh 82

Návrh nařízení

Čl. 34 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Komise může zveřejnit zprávu o výsledcích svého šetření trhu týkajícího se určitých odvětví, určitých druhů hospodářské činnosti nebo určitých subvenčních nástrojů a vyzvat zúčastněné strany k podání připomínek.

2.   Komise zveřejní v relevantních případech zprávu o výsledcích svého šetření trhu týkajícího se určitých odvětví, určitých druhů hospodářské činnosti nebo určitých subvenčních nástrojů a vyzvat zúčastněné strany k podání připomínek.

Pozměňovací návrh 83

Návrh nařízení

Článek 34 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 34a

 

Dialog se třetími zeměmi

 

1.     Pokud na základě šetření trhu podle článku 34 Komise zjistí, že třetí země uděluje zahraniční subvence, které systematicky narušují vnitřní trh, nebo pokud jiné dostupné informace odůvodňují podezření z existence takových subvencí, může Komise jménem Unie zahájit dialog s dotyčnou třetí zemí a prozkoumat možnosti, jak dosáhnout ukončení nebo změny subvencí s cílem odstranit jejich účinky narušující vnitřní trh.

 

2.     Tento dialog nebrání Komisi v přijetí dalších opatření podle ustanovení tohoto nařízení, včetně zahájení šetření nebo pokračování v něm či uplatňování prozatímních nebo nápravných opatření.

 

3.     Komise může usilovat o ukončení nebo změnu systematicky narušujících subvencí rovněž tím, že tuto záležitost předloží na jakémkoli příslušném mezinárodním fóru.

 

4.     Komise může jménem Unie zahájit konzultace nebo spolupráci s jakoukoli jinou třetí zemí, která je dotčena stejnými systematicky narušujícími subvencemi, nebo s jakoukoli zúčastněnou třetí zemí s cílem dosáhnout ukončení nebo změny dotyčných subvencí. To může případně zahrnovat koordinaci na příslušných mezinárodních fórech a koordinaci v reakci na tyto systematicky narušující subvence.

 

5.     Komise o takovém vývoji neprodleně informuje Evropský parlament a Radu.

Pozměňovací návrh 84

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Pravomoci Komise podle článku 9 podléhají promlčecí lhůtě deseti let, počínaje dnem, kdy je dotčenému podniku poskytnuta zahraniční subvence. Jakýmkoli opatřením přijatým Komisí podle článků 8, 11, 12 nebo 13 v souvislosti se zahraniční subvencí se promlčecí lhůta přeruší. Po každém přerušení začíná promlčecí lhůta běžet znovu od začátku.

1.   Pravomoci Komise podle článku 9 podléhají promlčecí lhůtě deseti let, počínaje dnem, kdy je dotčenému podniku poskytnuta zahraniční subvence. Jakýmkoli opatřením přijatým Komisí podle článků 8, 11, 12 , 13 nebo 34 v souvislosti se zahraniční subvencí se promlčecí lhůta přeruší. Po každém přerušení začíná promlčecí lhůta běžet znovu od začátku.

Pozměňovací návrh 85

Návrh nařízení

Čl. 40 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.     Tímto nařízením není dotčeno použití nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/…  (1a) .

Pozměňovací návrh 86

Návrh nařízení

Čl. 40 – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.   Šetření podle tohoto nařízení se neprovede a opatření se neuloží ani nezachovají v případě, že by toto šetření nebo opatření byly v rozporu se závazky Unie vyplývajícími z jakýchkoli příslušných mezinárodních dohod, které uzavřela. Podle tohoto nařízení se zejména nepřijme žádné opatření, které by představovalo určité opatření proti subvenci ve smyslu článku 32.1 Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Toto nařízení nebrání Unii ve výkonu jejích práv nebo plnění jejích povinností podle mezinárodních dohod.

7.   Šetření podle tohoto nařízení se neprovede a opatření se neuloží ani nezachovají v případě, že by toto šetření nebo opatření byly v rozporu se závazky Unie vyplývajícími z jakýchkoli příslušných mezinárodních dohod, které uzavřela. Podle tohoto nařízení se zejména nepřijme žádné opatření, které by představovalo určité opatření proti subvenci ve smyslu článku 32.1 Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a poskytnuté třetí zemí, která je členem Světové obchodní organizace . Toto nařízení nebrání Unii ve výkonu jejích práv nebo plnění jejích povinností podle mezinárodních dohod.

Pozměňovací návrh 87

Návrh nařízení

Čl. 42 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)

formy, obsahu a procesních podrobností oznámení o spojení podniků podle článku 19;

a)

formy, obsahu a procesních podrobností oznámení o spojení podniků podle článku 19 , a to i pokud jde o případný zjednodušený postup ;

Pozměňovací návrh 88

Návrh nařízení

Čl. 42 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)

formy, obsahu a procesních podrobností oznámení o zahraničních finančních příspěvcích při zadávacích řízeních podle článku 28;

b)

formy, obsahu a procesních podrobností oznámení o zahraničních finančních příspěvcích při zadávacích řízeních podle článku 28 , a to i pokud jde o případný zjednodušený postup ;

Pozměňovací návrh 89

Návrh nařízení

Čl. 42 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.     První prováděcí akt nebo akty zahrnující všechny prvky uvedené v odstavci 1 se přijmou nejpozději jeden rok ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Pozměňovací návrh 90

Návrh nařízení

Článek 44

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 44

vypouští se

Akty v přenesené pravomoci

 

1.    Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci pro účely:

 

a)

změny prahových hodnot oznamovací povinnosti stanovených v článcích 18 a 27 s ohledem na praktické zkušenosti Komise během prvních pěti let používání tohoto nařízení a s přihlédnutím k účinnosti tohoto používání;

 

b)

osvobození určitých kategorií dotčených podniků od oznamovací povinnosti podle článků 19 a 28 s ohledem na praktické zkušenosti Komise během prvních pěti let používání tohoto nařízení v případě, že tyto zkušenosti umožňují určit hospodářské činnosti, v jejichž případě není pravděpodobné, že zahraniční subvence naruší vnitřní trh;

 

c)

změny lhůt pro přezkum a hloubkové šetření stanovených v článcích 24 a 29.

 

2.     Akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1 se přijímají v souladu s článkem 45.

 

Pozměňovací návrh 91

Návrh nařízení

Článek 45

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 45

vypouští se

Výkon přenesené pravomoci

 

1.    Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

 

2.     Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 44 je svěřena Komisi na dobu neurčitou, která začíná dva roky od data vstupu tohoto nařízení v platnost.

 

3.     Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 44 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

 

4.     Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

 

5.     Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

 

6.     Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 44 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

 

Pozměňovací návrh 92

Návrh nařízení

Čl. 46 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Nejpozději do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, k níž případně připojí, bude-li to považovat za vhodné, příslušné legislativní návrhy .

1.     Nejpozději do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každé tři roky Komise přezkoumá a vyhodnotí fungování a účinnost tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o  jeho uplatňování . Tento přezkum zahrnuje posouzení prahových hodnot oznamovací povinnosti stanovených v článcích 18 a 27 a jejich dopadů na schopnost Komise účinně provádět toto nařízení .

Pozměňovací návrh 93

Návrh nařízení

Čl. 46 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.     Pokud zpráva doporučí změny tohoto nařízení a pokud to Komise považuje za vhodné s ohledem ke svým praktickým zkušenostem při uplatňování tohoto nařízení a s ohledem na účinnost jeho uplatňování, může být zpráva doplněna příslušnými legislativními návrhy, např. návrhem:

 

a)

změnit prahové hodnoty pro oznamování stanovené v článcích 18 a 27;

 

b)

osvobodit určité kategorie dotčených podniků, jako jsou státní investiční fondy a penzijní fondy jednající v dobré víře, od oznamovací povinnosti podle článků 19 a 28, zejména pokud praktické zkušenosti Komise umožňují určit hospodářské činnosti, v jejichž případě není pravděpodobné, že zahraniční subvence naruší vnitřní trh;

 

c)

stanovit zvláštní prahové hodnoty pro oznamování pro určitá hospodářská odvětví nebo diferenciované prahové hodnoty pro jednotlivé typy veřejných zakázek, zejména pokud praktické zkušenosti Komise umožňují určit hospodářské činnosti, u nichž je větší pravděpodobnost, že zahraniční subvence naruší vnitřní trh, a to i pokud jde o strategická odvětví a kritickou infrastrukturu;

 

d)

změnit lhůty pro přezkum a hloubkové šetření stanovené v článcích 24 a 29;

 

e)

zrušit toto nařízení, pokud se Komise bude domnívat, že mnohostranná pravidla pro řešení narušujících subvencí učinila toto nařízení zcela nadbytečným.

Pozměňovací návrh 94

Návrh nařízení

Čl. 47 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Toto nařízení se vztahuje na zahraniční subvence poskytnuté v průběhu deseti let před datem použitelnosti tohoto nařízení, pokud tyto zahraniční subvence narušují vnitřní trh po začátku použitelnosti tohoto nařízení.

1.   Toto nařízení se vztahuje na zahraniční subvence poskytnuté v průběhu sedmi let před datem použitelnosti tohoto nařízení, pokud tyto zahraniční subvence narušují vnitřní trh po začátku použitelnosti tohoto nařízení.


(1)  Věc byla vrácena k interinstitucionálnímu jednání příslušnému výboru podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0135/2022).

(1a)   Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

(1b)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(1c)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie (Úř. věst. L 79 I, 21.3.2019, s. 1.).

(1d)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/… o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb třetích zemí na trh Unie s veřejnými zakázkami a o postupech na podporu jednání o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami (nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek) (Úř. věst. L…).

(47)   Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(1a)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/… o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb třetích zemí na trh Unie s veřejnými zakázkami a o postupech na podporu jednání o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami (nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek) (Úř. věst. L…).


6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/255


P9_TA(2022)0197

Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: přechodná ustanovení pro potvrzení o kontrole vydávaná na Ukrajině

Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 8. dubna 2022, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2306, pokud jde o přechodná ustanovení pro potvrzení o kontrole vydávaná na Ukrajině (C(2022)02164 – 2022/2637(DEA))

(2022/C 465/25)

Evropský parlament,

s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2022)02164),

s ohledem na dopis Komise ze dne 11. dubna 2022, kterým Komise žádá Evropský parlament, aby uvedl, že nevysloví námitku proti nařízení v přenesené pravomoci,

s ohledem na dopis Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova předsedovi Konference předsedů ze dne 20. dubna 2022,

s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 (1) a zejména na čl. 38 odst. 8 písm. a) bod ii), čl. 46 odst. 7 písm. b a čl. 57 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na čl. 111 odst. 6 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení k rozhodnutí Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 111 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 3. května 2022, nebyla vyslovena žádná námitka,

A.

vzhledem k tomu, že ruská invaze na Ukrajinu dne 24. února 2022 představuje pro kontrolní orgány a kontrolní subjekty, které byly uznány pro účely vývozu ekologických produktů z Ukrajiny do Unie, mimořádnou a bezprecedentní výzvu, a vzhledem k tomu, že na Ukrajině jsou rovněž narušeny poštovní služby;

B.

vzhledem k tomu, že některé kontrolní orgány a kontrolní subjekty uznané na Ukrajině pro účely vývozu ekologických produktů do Unie nemohou vydávat potvrzení o kontrole s kvalifikovanou elektronickou pečetí podle čl. 5 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2306 (2), protože ne všechny tyto kontrolní orgány a kontrolní subjekty jsou elektronickou pečetí vybaveny.

C.

vzhledem k tomu, že kontrolní orgány a kontrolní subjekty nemohou využívat ani možnosti vydávat potvrzení o kontrole na papíře v souladu s přechodným ustanovením v čl. 11 odst. 1 (EU) 2021/2306 nařízení v přenesené pravomoci, neboť poštovní služby na Ukrajině jsou v současné době narušeny;

D.

s ohledem na význam zajištění toho, že ekologické produkty opouštějící Ukrajinu mohly být i nadále vyváženy do Unie, Komise navrhla v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2306, aby se umožnilo kontrolním orgánům a kontrolním subjektům na Ukrajině do 30. června 2022 vyhotovovat a předkládat potvrzení o kontrole v systému TRACES v elektronické podobě bez použití elektronické pečeti.

E.

s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu a nutnosti okamžité reakce by se toto nařízení mělo použít se zpětnou účinností ode dne 24. února 2022,

1.

prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1).

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2306 ze dne 21. října 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 o pravidla týkající se úředních kontrol zásilek ekologických produktů a produktů z přechodného období určených k dovozu do Unie a o pravidla týkající se potvrzení o kontrole (Úř. věst. L 461, 27.12.2021, s. 13).


Čtvrtek 5. května 2022

6.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 465/257


P9_TA(2022)0198

Přechodná pravidla pro balení a označení na obalu veterinárních léčivých přípravků

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví přechodná pravidla pro balení a označení na obalu veterinárních léčivých přípravků registrovaných v souladu se směrnicí 2001/82/ES a nařízením (ES) č. 726/2004 (COM(2022)0076 – C9-0054/2022 – 2022/0053(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2022/C 465/26)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2022)0076),

s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 114 a čl. 168 odst. 4 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0054/2022),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. března 2022 (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 27. dubna 2022 zavázal schválit postoj Parlamentu podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu,

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.


P9_TC1-COD(2022)0053

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. května 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/…, kterým se stanoví přechodná pravidla pro balení a označení na obalu veterinárních léčivých přípravků registrovaných v souladu se směrnicí 2001/82/ES nebo nařízením (ES) č. 726/2004

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2022/839.)