571. plenární zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru – pouze v prezenčním režimu, 13. 7. 2022 – 14. 7. 2022

22.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 443/1

Usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru: Příspěvek k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2023

(2022/C 443/01)

Zpravodajové:

Marija MINČEVA (sk. I)

Stefano PALMIERI (sk. II)

Kinga JOÓ (sk. III)

Právní základ	čl. 52 odst. 4 jednacího řádu
Přijato na plenárním zasedání	14.7.2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	196/0/0

1. Úvod

1.1

Pandemie i válka na Ukrajině ukazují, že je nezbytné, aby byla EU dobře připravena na neočekávaný vývoj. Tato potřeba vyzdvihuje úlohu prognostických činností při rozpoznávání případných málo patrných signálů a při nastiňování různých scénářů, což připravuje půdu pro tvůrce politik EU, sociální partnery a další aktéry občanské společnosti, aby mohli zlepšit svou odolnost a mohli se vypořádat s riziky a využít příležitostí. EHSV naléhavě žádá, aby strategické prognostické činnosti mnohem výrazněji zohledňovaly geopolitický vývoj, a to nejen v Evropě, ale i mimo ni (1), včetně jeho dopadů na bezpečnost, obchod a uprchlíky a jejich začlenění do přijímacích společností.

1.2

Během pandemie a války se rovněž opět projevilo, jakou sílu a význam má občanská společnost a její instituce v boji proti následkům krizí a při pomoci lidem. EHSV proto vyzývá Komisi, aby více uznávala důležitost občanské společnosti a jejích institucí tím, že jim poskytne významné místo v politice EU.

1.3

Globální síla EU vychází z jejích společných hodnot založených na demokracii, právním státu a jejím hospodářském a sociálním modelu. Na jednotlivých po sobě jdoucích otřesech se ukazuje, jak důležité je budovat odolnější evropskou ekonomiku a zmírnit druhotné dopady různých krizí (inflace, růst cen energií a surovin a nedostatky v zásobování, narušení dodavatelských řetězců). Evropa musí snížit svou závislost a míru, v níž je vystavena nespolehlivým dodavatelům, zároveň však také vytvářet koalice s podobně smýšlejícími partnery a diverzifikovat své zdroje zásobování.

1.4

Rusko a Ukrajina mají vedle energetiky významný podíl na dovozu kovů do EU, které jsou klíčové pro několik strategických průmyslových odvětví (2). Obě země jsou významnými vývozci řady zemědělských produktů, např. obilí či olejnin. Narušení vývozu z těchto zemí již vedlo k obrovskému celosvětovému nárůstu cen zemědělských komodit. Důsledky pociťují zejména nejchudší země světa, přičemž právě ti nejchudší lidé jimi budou postiženi nejvíce. V této souvislosti EHSV znovu vyzývá k urychlení rozvoje strategické a technologické autonomie Evropy a k nutnosti omezení naší závislosti v oblasti energetiky, kritických surovin a potravin (3).

1.5

Aby se předešlo drastickým hospodářským a sociálním dopadům, musí být energetická politika EU realistická a pomáhat budovat energetickou unii a dosáhnout cílů v oblasti klimatu, aniž by se zvýšila zátěž pro zranitelné spotřebitele a pracovníky a aniž by byla oslabena konkurenceschopnost evropských podniků. EU musí usilovat o dosažení svých ambiciózních cílů v oblasti klimatu a zároveň zajistit stabilitu a bezpečnost dodávek energie za cenu, která je pro podniky a občany přijatelná.

1.6

Evropská společnost byla už vážně zasažena pandemií a tato krize je dalším obrovským otřesem, který pociťují především ti nejzranitelnější členové naší společnosti. Hlavními zásadami, jimiž se musí řídit budoucí politiky EU, jsou mj. i solidarita a sociální konvergence. Důsledky reakce na válku na Ukrajině pocítí všichni, a musíme tedy zajistit, aby tato zátěž byla rozdělena spravedlivým způsobem. Komise by mohla pokračovat v dalších jednáních s členskými státy o potenciálních dlouhodobých nástrojích, tj. systémech zajištění v nezaměstnanosti, s cílem řešit systémové problémy, které probíhající krize ještě zhoršuje. Je třeba prozkoumat účinky a možné další využití mechanismu SURE a projednat je také se sociálními partnery.

1.7

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby zachovala zlepšování právní úpravy jako jednu z priorit, a vyzývá Komisi a normotvůrce EU, aby systém zlepšování právní úpravy EU soustavně prohlubovali a rozvíjeli ve všech jeho aspektech a aby při své činnosti systematicky využívali nástroje a pokyny pro zlepšování právní úpravy. Za tímto účelem EHSV vybízí Komisi, aby i nadále prosazovala zásady a nástroje zlepšování právní úpravy ve všech svých útvarech.

1.8

Přístup založený na udržitelném rozvoji by měl být přijat jako zastřešující a nedílný cíl všech politik, programů a opatření. Za účelem podpory oživení po krizi by Komise a členské státy měly určit a zavádět politiky a iniciativy, které jsou přínosné v hospodářské, sociální a environmentální oblasti současně, tj. posilují podnikatelské prostředí, zlepšují pracovní a životní podmínky a usnadňují přechod ke klimaticky neutrálnímu a oběhovému hospodářství.

1.9

Oživení a odolnost EU ve vztahu ke krizím nutně závisí na udržitelném růstu, sociální konvergenci, příznivém podnikatelském prostředí a pozitivním vývoji zaměstnanosti a pracovních podmínek v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, evropským pilířem sociálních práv a jeho akčním plánem a cíli udržitelného rozvoje. Veškerá přijatá politická opatření musí být povinně zaměřena na podporu udržitelné hospodářské činnosti, podnikání a vytváření pracovních míst a na zlepšení životních a pracovních podmínek.

1.10

Navzdory naléhavým problémům je nezbytné neztrácet ze zřetele nejen hlavní zásady, na nichž EU staví (např. efektivní provádění jednotného trhu), ale ani dlouhodobé potřeby, jako je klimatická neutralita do roku 2050 a boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, aby byla zajištěna úspěšná budoucnost pro občany a podniky. Komise by proto měla i nadále usnadňovat a podporovat investice do výzkumu a inovací, přičemž by měla náležitě zohlednit rostoucí potřebu větší odolnost vůči geoekonomickým, společenským, zdravotním a environmentálním rizikům a nalezení řešení těchto rizik.

1.11

Vedle posílení vnitřního trhu a snížení kritických závislostí vyžaduje dosažení silnějšího postavení ve světě také úspěch vývozu. Komise by se měla zabývat způsoby, jak zvýšit konkurenceschopnost evropských podniků obecně, a zejména jak napomoci posílení pozice podniků z EU na světových trzích technologií, výrobků a řešení reagujících na globální megatrendy a výzvy, jako je změna klimatu. Musí rovněž posílit schopnosti svého zdravotnictví, pokud jde o lepší výzkum a metodiku, aby bylo s to zvládnout nejen rostoucí poptávku po péči, ale i případné budoucí pandemie. To musí zahrnovat podporu rozvoje a mezinárodního propagování norem ze strany evropských podniků a inovátorů, neboť normy vytvářejí trhy.

1.12

Upevnění celosvětové úlohy EU vyžaduje pevnou jednotu a společné úsilí členských států. Komise by měla stavět na jednotě dosažené během krizí a najít způsoby, jak posílit oživení a dlouhodobou konkurenceschopnost EU a blahobyt občanů způsobem, který se bude stále více opírat o inovace a dovednosti, a nikoli o státní podporu či překážky bránící obchodu a spolupráci. Unie by se v rámci svých vztahů se zbytkem světa měla i nadále podílet na boji proti chudobě a na ochraně lidských práv.

2. Zelená dohoda pro Evropu

2.1

EHSV podpořil provádění Zelené dohody pro Evropu a poukázal na to, že musí probíhat sociálně spravedlivým způsobem a pod podmínkou zaručení potravinového zabezpečení v Evropě a bezpečnosti dodávek energie za dostupnou cenu. To se týká mimo jiné balíčku „Fit for 55“, který bude mít nerovnoměrný dopad na hospodářská odvětví, podniky regiony, komunity a jednotlivce v celé Evropě. EHSV zastává názor, že aktivní zapojení sociálních partnerů a příslušných organizací občanské společnosti je důležité jak ve fázi plánování, tak ve fázi provádění. Je nezbytné podporovat skupiny občanů a zainteresovaných stran při mobilizaci k aktivní účasti na přechodu k nízkouhlíkové společnosti.

2.2

EHSV konstatuje, že iniciativy týkající se Zelené dohody pro Evropu se musí v oblastech klimatu, energetiky, dopravy, budov, průmyslu, lesnictví a potravinářských systémů vzájemně doplňovat a posilovat za účelem dosažení konkurenceschopného, spravedlivého, klimaticky neutrálního a oběhového hospodářství EU. EHSV rovněž požaduje větší doplňkovost mezi ekologickou a digitální transformací.

2.3

EHSV požaduje, aby byl pro účely sledování pokroku při přechodu k hospodářsky, sociálně a environmentálně udržitelnému růstu v souladu se Zelenou dohodou vypracován soubor vhodných ukazatelů, který nebude založen pouze na HDP. Měl by být vypracován zkrácený srovnávací přehled „nad rámec HDP“ a následně zapracován do srovnávacího přehledu Zelené dohody pro Evropu a do procesu evropské správy ekonomických záležitostí. Musí rovněž sloužit jako podklad pro tvorbu politik, zlepšovat komunikaci a podporovat stanovování cílů.

2.4

EHSV podporuje cíl spočívající v tom, aby bylo na základě evropské klasifikace udržitelných činností zajištěno nasměrování investic k udržitelným projektům a činnostem. Komise za tímto účelem vypracovala soubor pravidel pro určení toho, co lze označit za ekologické (zelené) investice. EHSV požaduje nastavit klasifikaci tak, aby zohledňovala potřeby společnosti, například bezpečnost dodávek energie a základních surovin a komodit, a aby byla více zaměřena na aspekty sociální udržitelnosti, jako jsou pracovní a lidská práva, přičemž musí respektovat pravomoci členských států, různé systémy pracovněprávních vztahů a proveditelnost objektivního posouzení s ohledem na přístup k financování. EHSV již od počátku tvrdil, že Zelená dohoda může být a bude úspěšná jen v případě, pokud bude zároveň dohodou sociální. V souvislosti se sociálními aspekty klasifikace EHSV v současné době vypracovává stanovisko z vlastní iniciativy Sociální taxonomie – výzvy a příležitosti. Klasifikace by se měla používat také v souvislosti s normou EU pro zelené dluhopisy. EHSV považuje za důležité, aby byly klasifikace sladěny na mezinárodní úrovni v rámci mezinárodní platformy pro udržitelné financování.

2.5

EHSV žádá Komisi, aby v zájmu řešení sociálních a pracovněprávních otázek týkajících se Zelené dohody pro Evropu navrhla další politická opatření, která by sociální a pracovněprávní rozměr Zelené dohody pro Evropu posílila a uvedla do rovnováhy s ambiciózními sociálními cíli v souladu s prohlášením z Porta, evropským pilířem sociálních práv a pokyny MOP pro spravedlivou transformaci. EHSV zejména vyzývá orgány EU, aby zmapovaly a analyzovaly dopady ekologické transformace na zaměstnanost a dovednosti v jednotlivých zemích, regionech a odvětvích, včetně subdodavatelů a navazujících hodnotových řetězců. EHSV rovněž požaduje, aby vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu obsahovaly strategie spravedlivé transformace. Kromě toho je důležité předvídat a řídit změny ve světě práce, a to i prostřednictvím cílené podpory, jako je např. prohlubování potřebných dovedností, zajištění sociální ochrany a zapojení celé dotčené společnosti do formování průběhu transformace, stejně jako další návrhy na mobilizaci rozsáhlých veřejných a soukromých investic v zájmu podpory transformace a na výrazné zvýšení velikosti a oblasti využití Fondu pro spravedlivou transformaci, aby odpovídal výzvám, jimž čelí.

2.6

EHSV požaduje, aby bylo zajištěno, že regulační rámec EU umožní podnikům v EU, včetně malých a středních podniků, stát se průkopníky ekologického podnikání a zároveň zabrání riziku přemísťování výroby a bude chránit před dovozem výrobků s větším negativním dopadem na životní prostředí. To platí zejména pro energeticky náročná průmyslová odvětví. EHSV rovněž vyzývá k podpoře malých a středních podniků, aby lépe chápaly a zvládaly zvyšující se požadavky v oblasti klimatu a životního prostředí, které se jich přímo či nepřímo týkají.

2.7

EHSV požaduje, aby byla průmyslová odvětví výrazně podporována v inovační činnosti při vývoji a zavádění ekologických technologií, materiálů, výrobků, výrobních procesů a obchodních modelů, a to například prostřednictvím programů zaměřených na vodík, baterie, polovodiče, zachycování či využívání uhlíku a postupů oběhového hospodářství v různých oblastech, například v oblasti obalů.

2.8

V zájmu posílení celosvětového vlivu EU na zmírňování změny klimatu by EU měla zajistit takové podmínky hospodářské soutěže pro průmysl v EU, aby mohl využít vývozních příležitostí, které nabízí celosvětová poptávka po technologiích a řešeních v oblasti ochrany klimatu, a zvýšit tak pozitivní uhlíkovou stopu EU.

2.9

Průmyslová partnerství se osvědčila jako úspěšný způsob rozvoje rozsáhlých přeshraničních průmyslových projektů ve strategických oblastech. Tato průmyslová partnerství mají spolu s významnými projekty společného evropského zájmu zásadní význam pro oživení a prosazování evropských norem a klíčových technologií, zejména v oblastech, kde trh nepřináší potřebné výsledky nebo dochází k jeho narušování.

2.10

Měl by být upevněn pokrok směrem ke skutečné energetické unii, aby byla zaručena transformace energetiky na cenově dostupný, bezpečný, konkurenceschopný, stálý a udržitelný energetický systém. Vzhledem k současným problémům způsobeným rusko-ukrajinskou válkou by se Komise měla zaměřit na opatření, která budou nabízet největší přínos z hlediska všech cílů energetické unie a budou přispívat k řešení akutních problémů a dlouhodobých cílů současně.

2.11

Situace na Ukrajině vedla ke zveřejnění sdělení o REPowerEU (4), po němž následoval na žádost Evropské rady plán REPowerEU s příslušnými návrhy (5), který může výrazně urychlit energetickou nezávislost i udržitelnost Evropské unie, bude-li řádně proveden. Cíl dosažení nezávislosti na ruském zemním plynu a dalších fosilních palivech vyžaduje jak naléhavou diverzifikaci dodavatelů a energetických zdrojů, tak větší solidaritu a dlouhodobá opatření, která podpoří přechod k uhlíkové neutralitě s ohledem na charakteristiky jednotlivých členských států a regionů a dostupné alternativní zdroje. K zajištění úspěchu tohoto procesu je však třeba mobilizovat dostatečné soukromé a veřejné investice a plně využít mj. možností Fondu pro oživení a odolnost a fondů politiky soudržnosti. Jak již bylo uvedeno (6), snížení poptávky po ruském plynu o dvě třetiny do konce roku 2022 je nesnadný úkol a vyžadoval by diverzifikaci dodávek jednak – a především v krátkodobém horizontu – prostřednictvím zkapalněného zemního plynu (LNG) a biometanu, a jednak prostřednictvím energetické účinnosti a rozšíření obnovitelných zdrojů energie. Je třeba zamezit zablokování infrastruktury, které do budoucna omezí realistické alternativy, a investice je třeba co nejvíce směrovat k obnovitelným zdrojům energie a podpůrné infrastruktuře. Občanská společnost a sociální partneři musejí být do realizace těchto politických návrhů úzce zapojeni, aby se zajistilo jejich přijetí ve společnosti, udržitelnost a úspěšnost. Za účelem zvýšení úrovně reakce na vnější krize by bylo navíc třeba zřídit v Radě Evropské unie stálou koordinační strukturu.

2.12

Další integrace trhu s energií v EU bude hrát důležitou úlohu při zvyšování cenové dostupnosti a bezpečnosti dodávek energie. K tomu je nutná dostatečná kapacita propojení (7) a odpovídající infrastruktura, zejména v energetických „ostrovech“ (jako je Pyrenejský poloostrov (8)). Za účelem podpory konkurenční výhody EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a zajištění toho, aby zavádění obnovitelných zdrojů neohrozilo bezpečnost dodávek, by měl být vypracován realistický plán rozvoje a zavádění účinné infrastruktury pro energii z obnovitelných zdrojů, včetně skladovacích kapacit a dostatečného propojení přenosových soustav, aby bylo možné vyvážet navíc vyrobenou energii do jiných členských států. Má-li být infrastruktura pro čistou energii zavedena co nejdříve, musí členské státy urychlit postupy udělování povolení.

2.13

Za účelem zlepšení rovných podmínek by EU měla prosazovat globální stanovování cen uhlíku. Zdanění uhlíku by mělo být stanoveno a zefektivněno tak, aby symetricky odráželo dopad na klima a zohledňovalo opatření k zachycování uhlíku z atmosféry. EHSV by měl dále sledovat svůj cíl postupného ukončování dotací na ty zdroje energie, které jsou škodlivé pro klima a životní prostředí, přičemž je třeba zajistit, aby přechod na klimaticky neutrální ekonomiku probíhal spravedlivým způsobem.

2.14

Současný strmý nárůst cen energií představuje velkou hrozbu nejen z hlediska zvýšení energetické chudoby, ale i z hlediska ztráty konkurenceschopnosti pro podniky, které energii potřebují ke své činnosti. EHSV požaduje, aby byla přijata opatření, která by úspěšně zmírnila dopady zvýšených cen energie a zabránila energetické chudobě, a to nejen co se týče domácností v EU. Dočasná a přesně zacílená opatření k omezení dopadů prudkého nárůstu cen energie jsou nezbytná i k tomu, aby pomohla malým a středním podnikům a energeticky náročným průmyslovým odvětvím tuto krizi překonat.

2.15

V rámci dlouhodobých úvah o tom, jak trh s energií reaguje na otřesy, je nutné se zabývat základními příčinami zvyšování cen energie (v současné době cen plynu), jak doporučuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) na základě svého nedávného posouzení stávajícího uspořádání trhu s elektřinou a systému stanovování cen (9). Kromě toho by se mohlo uvažovat o přezkumu, pokud jde o trhy, na nichž je vysoká koncentrace dodávek energie, a kde tudíž hrozí, že může být narušen jejich obvyklý chod.

2.16

Transformace energetiky by se především měla soustředit na občany a spotřebitele, a to prostřednictvím podpory energetických společenství a vlastní odpovědnosti místních komunit a prostřednictvím přeměny spotřebitelů energie na samospotřebitele. EHSV požaduje, aby byly prováděny transparentní informační, konzultační a vzdělávací kampaně, které by podpořily zapojení občanů do transformace energetiky.

2.17

EHSV rovněž požaduje, aby se při přechodu k uhlíkově neutrální společnosti věnovala větší pozornost problémům, které jsou s tímto přechodem spojeny, zejména pokud jde o průmyslová odvětví, která z nejrůznějších technických nebo finančních důvodů potřebují čas, aby se přizpůsobily a udržely si svou konkurenceschopnost na trhu.

2.18

EHSV vítá aktualizaci nařízení o TEN-T, aby lépe odpovídalo aktuálním cílům a potřebám. Zvláštní pozornost je třeba věnovat určení priorit a vymezení sítě spojující všechna hlavní města, velká města, přístavy, letiště a terminály členských států na základě evropských koridorů. Tyto koridory by měly zahrnovat i „mosty přes moře“, bude-li to nutné, nebo častá pravidelná námořní spojení typu ro-ro mezi jednotlivými přístavy podél koridorů. V souvislosti s územní soudržností se EHSV domnívá, že u koridorů hlavní sítě musí být více zohledněn regionální, městský a místní rozměr. Rovněž je třeba rozpoznat mezery mezi technickými požadavky sítě TEN-T a požadavky na vojenskou mobilitu, aby bylo možné realizovat dvojí užití dopravní infrastruktury.

2.19

Vzhledem k poměrně dlouhé přípravě projektů TEN-T podporuje EHSV vytvoření evropského rámce regulace a financování, který by zajišťoval střednědobou a dlouhodobou stabilitu koridorů a projektů do doby, než bude dokončena evropská síť. EHSV rovněž požaduje okamžité přijetí vnitrostátních plánů běžného a mimořádného financování údržby infrastruktur TEN-T a plánu monitorování hlavní sítě na evropské úrovni.

2.20

Vzhledem k zásadní úloze letectví pro EU požaduje EHSV zaujmout komplexní a účinný přístup k podpoře oživení a růstu udržitelného letectví.

2.21

S cílem přispět k úsilí o snížení emisí ze silniční dopravy EHSV požaduje, aby byly vytvořeny příznivé regulační podmínky pro využívání větších a těžších nákladních vozidel a jízdních souprav v rámci dotčených členských států a mezi nimi. Evropská komise by měla zohlednit budoucí a specifické výzvy v oblasti nákladní dopravy a očekávaný nedostatek řidičů nákladních vozidel v nadcházejících letech, a to jak co se týče nedostatečné generační obměny, tak i náročných pracovních podmínek. V této souvislosti je důležité rozvíjet multimodální nákladní dopravu, aby vzrostla atraktivita železniční nákladní dopravy jako součásti celého logistického řetězce a zároveň se zlepšily pracovní podmínky pracovníků v dopravě.

2.22

EHSV vítá rozvoj rámce EU pro městskou mobilitu a požaduje větší inkluzivnost městské dopravy, zejména veřejné dopravy, a tím i podporu rovných příležitostí pro občany.

2.23

V zájmu posílení udržitelné a inteligentní mobility se EHSV zasazuje o to, aby Komise zahájila rozsáhlé digitální projekty v oblasti dopravy, které jsou klíčové např. pro účinnou multimodalitu a optimalizaci využití kapacit.

2.24

Vzhledem k tomu, že energetické, dopravní a digitální systémy jsou stále více propojeny, je třeba vytvářet integrované dopravní, digitální a energetické sítě. V zájmu zlepšení součinnosti a zvýšení odolnosti celkových infrastruktur EHSV požaduje, aby byl proveden přezkum hlavních problematických a slabých míst týkajících se vzájemného propojení těchto systémů, a to ze současného i z dlouhodobého hlediska.

2.25

EHSV rovněž požaduje, aby byla zvýšena odolnost energetické, dopravní a digitální sítě vůči změně klimatu, přírodním rizikům a člověkem způsobeným katastrofám za účelem vytvoření a zachování dlouhodobé hodnoty infrastruktury. Obecně EHSV požaduje, aby byla přijata opatření k posílení přizpůsobení se změně klimatu a jejím dopadům.

2.26

V zájmu zajištění udržitelnosti potravinových systémů a konkurenceschopnosti evropských výrobců vyzývá EHSV k podpoře otevřené strategické autonomie, včetně lepší autonomie v oblasti bílkovin, k zajištění vzájemnosti obchodních norem (ekonomických, sociálních, environmentálních), k podpoře výzkumu, posílení digitalizace, rozvoji inovativních technologií a osiv a k podpoře spravedlivých cen, které zahrnují vyšší vstupní náklady a náklady na vyšší udržitelnost.

2.27

Společná zemědělská politika a společná rybářská politika by měly významně přispět k udržitelnějším a odolnějším potravinovým systémům. Je třeba zajistit strukturovanou a širokou účast občanské společnosti na provádění strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“. Návrh legislativního rámce pro udržitelné potravinové systémy by měl obsahovat jasné cíle, ukazatele a spolehlivý monitorovací mechanismus a srovnávací přehled.

3. Evropa připravená na digitální věk

3.1

Během pandemie a válce na Ukrajině se projevil zásadní význam digitálních technologií a potřeba zvýšit digitální svrchovanost EU. EHSV vítá Digitální kompas a Cestu k digitální dekádě a požaduje účinné zavedení mechanismu správy a usnadnění rychlého uskutečnění jejich cílů. Pandemie rovněž upozornila na problémy, které mohou souviset s digitální transformací, a EHSV vyzývá k posílení sociálního dialogu na evropské a vnitrostátní úrovni a na úrovni průmyslových odvětví ve snaze zajistit, aby tato transformace byla také spravedlivá.

3.2

EHSV si je vědom rozhodujícího významu spolupráce Komise s členskými státy na hodnocení pokroku a posuzování nezbytných opatření k dosažení cílů, a to i prostřednictvím projektů ve více zemích. EHSV rovněž požaduje vypracování zprávy o stavu digitální dekády s cílem přispět ke sdílení znalostí a osvědčených postupů mezi členskými státy.

3.3

EHSV zdůrazňuje, že je třeba, aby byla digitální transformace udržitelná a zaměřená na člověka a byla prováděna inkluzivní způsobem, který vyhovuje všem, aniž by se dále prohlubovala stávající digitální propast nebo se vytvářely nové nerovnosti, a aby byly zajištěny náležité pracovní podmínky, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem a zdraví a bezpečnost pracovníků. Za tímto účelem je rovněž třeba předvídat a řídit změny ve světě práce, využívat sociální dialog na různých úrovních a zlepšovat potřebné dovednosti a vhodné pracovní podmínky, včetně práce na dálku a práce prostřednictvím platforem, a usilovat o zhodnocení tzv. „právo odpojit se“ na úrovni EU.

3.4

Investice do digitální infrastruktury zajišťující lepší dostupnost a do rozvoje jednotného trhu s daty jsou zásadními a nezbytnými podmínkami řádného digitálního rozvoje ve všech regionech EU. EHSV vyzývá k účinnému provádění opatření k podpoře volného pohybu údajů a zároveň k zajištění řádné ochrany údajů, soukromí a duševního vlastnictví.

3.5

EU by měla pokračovat v činění pokroku při vytváření bezpečného a autonomního systému konektivity založené na vesmírném propojení za účelem poskytování zaručených a odolných služeb družicové komunikace, který zvýší dostupnost vysokorychlostního širokopásmového a bezproblémového připojení v celé Evropě.

3.6

EHSV považuje za důležité pokračovat ve vývoji inteligentních dopravních systémů ve snaze o vytvoření společného evropského datového prostoru pro mobilitu, tj. o zlepšení účinnosti a předpokladů pro vylepšení pracovních podmínek, stejně jako pro bezproblémovou multimodalitu.

3.7

EHSV považuje za rozumné spoléhat se při zavádění digitálních finančních služeb na silné evropské účastníky trhu. Domnívá se, že je naléhavě zapotřebí přijmout opatření k posílení transparentnosti odvětví kryptoaktiv a k ochraně koncových uživatelů digitálních financí, zajištění finanční stability, ochraně integrity finančního sektoru EU a zajištění rovných podmínek pro jednotlivé subjekty v hospodářském a finančním systému, ale také k nasměrování odvětví kryptoaktiv k udržitelnějším a energeticky méně náročným provozním mechanismům.

3.8

Vzhledem k tomu, že dovednosti a kompetence jsou jedním ze zásadních faktorů digitální transformace, vyzývá EHSV k neustálému hledání nových způsobů, jak zvýšit počet špičkových talentů a jak zlepšit dovednosti a kompetence občanů a pracovníků, aby bylo možné lépe využívat příležitostí, které digitalizace přináší, a zvládat rizika s ní spojená.

3.9

Mají-li evropské společnosti dosáhnout posílení excelence EU v oblasti digitalizace, potřebují příznivé podmínky pro inovace, investice a provoz ve srovnání se zahraničními konkurenty. Vzhledem k tomu, že družstva jsou zvláště vhodná pro podporu inkluzivní účasti na správě digitálních platforem, naléhá EHSV na zahájení iniciativ na podporu rozvoje družstevních digitálních platforem.

3.10

V rámci podpory inovativních podniků je třeba zajistit, aby se všechny podniky, včetně mikropodniků, malých a středních podniků a podniků sociální ekonomiky, mohly podílet na pokroku a mít z něj prospěch. EHSV považuje za důležité zavádění umělé inteligence a dalších pokročilých technologií, ale je třeba rovněž uznat, že značný počet malých a středních podniků čelí velkým výzvám při zavádění byť jen základních digitálních technologií.

3.11

Je stále důležitější, aby všechny subjekty, včetně těch, které jsou součástí celého hodnotového řetězce, věnovaly náležitou pozornost kybernetické bezpečnosti. Během dosavadních krizí se stále více projevoval její význam pro zajištění řádného fungování hospodářství a společnosti a pro udržení mezinárodních vazeb. Proto je nezbytné posílit opatření členských států, včetně spolupráce podporované Komisí. Stále důležitější je také bojovat proti dezinformacím a zároveň zajistit, aby nebyly využívány jako záminka k omezování veřejných svobod, zejména svobody projevu.

3.12

EHSV vyzývá k mobilizaci veřejných i soukromých finančních prostředků za účelem usnadnění investic do výzkumu a inovací, vzdělávání a odborné přípravy a technické infrastruktury. Dalším obecným faktorem, jenž ovlivňuje digitální rozvoj, je regulační rámec. EHSV považuje za důležité zajistit, aby vyvíjející se regulace podporovala inovace a investice a rovné podmínky v souladu s lidskými právy a cíli v oblasti životního prostředí a klimatu.

3.13

Vzhledem k tomu, že digitalizace je i nadále důležitým faktorem globálního hospodářského růstu, je EHSV přesvědčen, že by politiky týkající se zdanění digitalizované ekonomiky měly usilovat o podporu hospodářského růstu a přeshraničního obchodu a investic, a ne jim bránit.

3.14

Rovné podmínky pro digitální aktivity založené na pravidlech jsou důležité i na mezinárodní úrovni a jednotný trh je odrazovým můstkem pro to, aby se EU stala vlivným a silným globálním aktérem. EHSV požaduje, aby byla k podpoře přístupu zaměřeného na člověka a důvěryhodnosti digitálních technologií využívána široká škála nástrojů – od diplomatických opatření až po spolupráci v oblasti inovací a obchodní dohody. Být globálním tvůrcem norem vyžaduje také globální konkurenceschopnost, která se opírá o pevnou spolupráci mezi členskými státy.

4. Hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí

4.1

Současný socioekonomický vývoj je doprovázen vysokou mírou nejistoty související se stále probíhající pandemií COVID-19 a dále jej zhoršuje válka na Ukrajině a rostoucí geopolitické napětí ve vztazích s Ruskem. Je naprosto nezbytné, aby členské státy účinně posilovaly a koordinovaly své hospodářské, zdravotní a sociální politiky, účinně řešily makroekonomické nerovnováhy a zajistily zdravé veřejné finance. Zároveň musí také zlepšit kvalitu a složení svých veřejných investic, aby zpřístupnily nezbytné finanční zdroje mj. i tím, že budou stimulovat soukromé investice, s cílem podpořit sociálně-ekologickou transformaci ekonomiky, která má zajistit vysokou úroveň zaměstnanosti, kvalitní pracovní místa, blahobyt a přiměřené příjmy, aniž by při tom klesla motivace lidí k aktivní účasti na trhu práce.

4.2

EU by se měla zaměřit na konkurenční výhodu pro průmysl a zaměstnanost v EU, které jsou klíčem k prosperitě, a na boj proti nerovnosti a chudobě v procesu oživení. Evropský pilíř sociálních práv je hlavním nástrojem sociální politiky EU, a proto by měl také být těžištěm strategie oživení, aby se zajistilo, že hospodářské a sociální oživení půjdou ruku v ruce. Zvláštní pozornost by měla EU věnovat i podpoře zranitelných skupin prostřednictvím aktivních a inkluzivních politik doprovázených základními a podpůrnými sociálními službami.

4.2.1

Nástroj Next Generation EU a Nástroj pro oživení a odolnost je třeba vzhledem k jejich konjunkturnímu úspěchu třeba hodnotit jako účinné nástroje, které mají sloužit k reakci na krizi způsobenou stávající válkou, jež bude mít pravděpodobně dramatické důsledky pro evropské hospodářství. Tyto nástroje doplňují stávající strukturální mechanismus na podporu hospodářského růstu a vzestupné konvergence, ochrany životních podmínek a zajištění sociálního smíru a stability v EU.

4.3

EU a vlády členských států by měly přijmout opatření ke zmírnění dopadů války na Ukrajině, a to jak s cílem minimalizovat nárůst cen a nákladů na energii pro rodiny a podniky, tak s cílem podpořit hospodářství a zaměstnanost přizpůsobením stávajících mimořádných opatření. Za účelem pomoci podnikům, aby se vyrovnaly s krizí a byly schopny vytvářet a udržet pracovní místa, by měla Komise průběžně sledovat dopady pandemie a války na podniky všech velikostí v EU a být připravena na nezbytná dočasná podpůrná opatření a zároveň zajistit spravedlivé podmínky hospodářské soutěže.

4.4

Cílem zasluhujícím jednoznačnou podporu je přesměrování investic tak, aby přispěly k přechodu EU na udržitelné hospodářství. Při tom je třeba se vyvarovat zavádějícího „lakování nazeleno“ či „předstírání udržitelnosti. EHSV očekává, že Komise aktivně zapojí sociální partnery a občanskou společnost do přípravy a provádění udržitelného financování.

4.5

Členské státy EU potřebují odpovídající fiskální prostor, aby mohly čelit nepříznivým hospodářským a sociálním dopadům války na Ukrajině. To dále zvyšuje potřebu revize rámce EU pro správu ekonomických záležitostí. Členské státy však musí v dobách pozitivního růstu konsolidovat své veřejné finance, aby mohly během období recese náležitě reagovat. I v této souvislosti EHSV opakuje své varování před předčasnou deaktivací obecné únikové doložky.

4.5.1

Kromě toho EHSV požaduje revidovaný a vyvážený rámec správy ekonomických záležitostí zaměřený na prosperitu, který bude přikládat stejnou váhu řadě klíčových politických cílů, jako je udržitelný růst podporující začlenění, plná zaměstnanost a důstojná práce, konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství a stabilní veřejné finance. Konkurenceschopné evropské hospodářství, které je rovněž sociálně a environmentálně udržitelné, je předpokladem pro větší blahobyt všech evropských občanů.

4.5.2

Ekonomiky, v nichž vnitrostátní fiskální politika uznává potřebu tvorby rezervních fondů v dobách růstu, přičemž nadále zajišťuje investice nezbytné pro budoucí prosperitu, budou kromě toho odolnější při potírání nepříznivých dopadů případného hospodářského útlumu.

4.5.3

Náležité prosazování Paktu o stabilitě a růstu, který bude po skončení probíhajícího přezkumu revidován a bude mít pokud možno zjednodušená pravidla a menší procykličnost a bude odrážet situaci po pandemii, bude nezbytné k tomu, aby se pomohlo členským státům se zajištěním udržitelnosti jejich veřejných financí, a posílila se tak důvěra investorů. Jakýkoliv budoucí fiskální rámec musí a) podporovat udržitelné veřejné finance s cílem zvýšit veřejné investice, b) umožnit důraznější anticyklickou politiku a c) povolit větší flexibilitu a rozlišení podle jednotlivých zemí, pokud jde o způsoby úpravy dluhu, a současně musí zaručovat udržitelnost veřejných financí. Za účelem přepracování fiskálního rámce EHSV konkrétně navrhuje mj. zavést především zlaté pravidlo pro veřejné investice, aniž by byla ohrožena střednědobá fiskální a finanční stabilita a hodnota eura, a to v kombinaci s výdajovým pravidlem.

4.5.4

V zájmu posílení demokratické odpovědnosti Unie musí v budoucím rámci správy ekonomických záležitostí EU nadále plnit významnou úlohu vnitrostátní parlamenty i Evropský parlament. EHSV vzal na vědomí myšlenku zřídit systém zajištění v nezaměstnanosti, který byl původně jednou z politických priorit Evropské komise. Komise by vzhledem k dopadům krize COVID-19 a současné války na Ukrajině mohla pokračovat v dalších jednáních s členskými státy a sociálními partnery o potenciálních dlouhodobých nástrojích, tj. systémech zajištění v nezaměstnanosti, s cílem řešit systémové problémy.

4.6

Nástroj SURE (10) sehrál při zmírňování dopadů pandemie zásadní úlohu a prokázal svou účinnost. Na základě těchto zkušeností EHSV požaduje, aby bylo posouzeno případné další využívání tohoto nástroje.

4.7

Prohlubování hospodářské a měnové unie jde ruku v ruce s posilováním správy ekonomických záležitostí, včetně dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů a posílení úlohy evropského semestru při zvyšování růstu, soudržnosti, inkluzivnosti, konkurenceschopnosti a konvergence.

4.8

EHSV se domnívá, že vzhledem k problémům, které způsobuje válka, a zejména vzhledem k rostoucí potřebě výdajů na obranu a energetiku by Evropská unie mohla zavést nové mechanismy vlastních zdrojů.

4.9

Roztříštěnost kapitálových trhů v členských státech nevytváří dostatečný prostor pro snazší přístup podniků k finančním zdrojům na jednotném kapitálovém trhu. Proto je s dokončením unie kapitálových trhů zapotřebí pokročit. Prohlubování unie kapitálových trhů a bankovní unie by se mělo zaměřit na posílení možností financování a podporu příspěvku soukromého sektoru k investičnímu úsilí. EHSV vyzývá, aby při tom byla nalezena správná rovnováha mezi sdílením rizik a snižováním rizik, a zejména vítá úsilí o posílení sledování systémových rizik vyplývajících z klimatické krize. Kromě toho je také důležité zohlednit rizika týkající se sociální udržitelnosti, která vzhledem k rozdílům ve svém rozložení ohrožují sociální soudržnost. Regulace finančního trhu by také měla upřednostňovat účinnost před složitostí a poskytovat vysokou úroveň ochrany spotřebitele.

4.10

Všechny zúčastněné strany by se měly podílet na vývoji a provádění opatření ke zlepšení finanční gramotnosti, účinnosti pravidel ochrany a snížení informační asymetrie mezi poskytovateli finančních služeb a občany.

4.11

Měl by být plně využit potenciál jednotného evropského trhu. Hospodářské výsledky by bylo možné zajistit lepším a účinnějším uplatňováním a vymáháním stávajících právních předpisů a jejich prohloubením. Další odstraňování překážek volného pohybu zboží a služeb přinese výhody všem – zákazníkům, pracovníkům i podnikům. Řádné fungování jednotného trhu závisí také na bezpečnosti a kvalitě zboží a služeb.

4.12

EHSV je znepokojen existencí nekalé daňové soutěže v EU, která podněcuje vyhýbání se daňovým povinnostem. Výbor je přesvědčen, že účinná měnová unie vyžaduje jednotnou fiskální politiku a soudržnost mezi fiskálními předpisy jejích členů. EHSV rovněž navrhuje vytvořit evropský pakt pro účinný boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz.

4.13

Nadměrná byrokracie vytváří zbytečné náklady pro ekonomiku i společnost. EU by se do budoucna neměla zaměřovat na mikromanagement, ale měla by se řídit zásadou zlepšování právní úpravy. To by však nemělo být na úkor přísných norem v oblasti ochrany spotřebitele, sociální a pracovněprávní ochrany a ochrany životního prostředí, jimiž se vyznačuje sociálně tržní hospodářství. Na evropské úrovni by se mohla zlepšit schopnost sociálních partnerů řešit problémy, například vyvažovat různé zájmy.

4.14

Podnikání představuje jednu z klíčových kompetencí pro zlepšení konkurenceschopnosti, inovací a blahobytu a pro rozvoj sociální a zelené ekonomiky, a to zejména v situaci oživení po pandemii. Jedním ze způsobů, jak snížit nezaměstnanost, zejména u mladých lidí, by mohla být podpora podnikatelského vzdělávání za účelem rozvoje podnikatelských dovedností. Podnikání ve všech svých podobách a odvětvích (včetně cestovního ruchu, průmyslu, ekonomiky platforem, sociální ekonomiky a svobodných povolání) je nezbytné pro hospodářský růst, inovace, zaměstnanost a sociální začlenění. Je důležité identifikovat obtíže, kterým čelí malé a střední podniky (zejména velmi malé podniky často rodinného charakteru) při přístupu na jednotný trh, konkrétně v souvislosti s ekologickou a digitální transformací, a reagovat na ně. EHSV vyzývá Komisi, aby v rámci svého pracovního programu přijala konkrétní opatření k odstranění již zjištěných překážek jednotného trhu (11).

4.15

EHSV podporuje přijetí kombinace hospodářských politik, které účinně využívají dostupné domácí zdroje, a to jak veřejné, tak soukromé, včetně finančních zdrojů vytvořených v rámci nástroje Next Generation EU a Nástroje pro oživení a odolnost. EHSV je znepokojen zjištěními o nedostatečném zapojení organizací občanské společnosti. Organizovaná občanská společnost požaduje formálnější postupy, které by usnadnily skutečnou výměnu názorů při provádění a hodnocení národních plánů pro oživení a odolnost. Zásada partnerství by měla sloužit jako plán pro účinný mechanismus zapojení občanské společnosti.

4.16

EHSV podporuje legislativní návrhy Komise v oblasti zdanění právnických osob a oceňuje jejich koordinaci s celosvětovými jednáními vedenými na úrovni OECD / inkluzivního rámce s cílem dosáhnout celosvětové dohody.

4.17

Výbor podporuje veškeré úsilí zaměřené na snížení nákladů evropských podniků a daňových orgánů na dodržování předpisů při navrhování nového daňového systému. Evropské podniky nesmí být v hospodářské soutěži znevýhodněny. Úplné provedení 2. pilíře dohody o globální dani bude složité a bude vyžadovat dlouhou dobu a značné úsilí ze strany podniků i daňových orgánů. Jednotné přijetí a současné provedení mezinárodně dohodnutých pravidel v EU a dalších obchodních blocích je ve svrchovaném zájmu EU a jejích členských států.

4.18

Sociální podnikání si zaslouží zvláštní pozornost vzhledem k úloze, kterou tato forma podnikání může hrát při překonávání krize. Provádění akčního plánu pro sociální ekonomiku bude plnit klíčovou úlohu při posilování tohoto odvětví. Vymezení specifického uceleného systému sociální ekonomiky v nové průmyslové strategii musí vyústit v přijetí konkrétních opatření, která učiní sociální ekonomiku ekologickou, digitální a odolnou.

4.19

Po pandemii vzrostla potřeba podpory kvalitní vzdělávací mobility pro všechny a narůstá potřeba uznávání výsledků učení, kterých bylo v jejím rámci dosaženo, proto EHSV podporuje vytvoření skutečného evropského vzdělávacího prostoru do roku 2025 pro vzdělávající se Evropu. Toho lze dosáhnout prostřednictvím financování a především prostřednictvím meziodvětvové spolupráce v oblasti vzdělávání.

4.20

Moderní spotřebitelská politika musí zajistit, aby spotřebitelé měli potřebná práva a ochranu. Díky jednotnému trhu je pro spotřebitele a podniky v EU mnohem jednodušší nakupovat a prodávat zboží a služby v přeshraničním kontextu, ať už on-line, nebo off-line. Vyžaduje to důvěru v trh, cílené právní předpisy a jejich účinné vymáhání. K odpovědnějšímu rozhodování musí spotřebitelům pomoci také informace a odborná příprava.

4.21

Je třeba zlepšit přístup k zapojení dobrovolníků a zvýšit jeho rozsah i kvalitu. Potenciál zapojení dobrovolníků všech věkových kategorií a různého původu by měl být prozkoumán a využit v rámci inovativních a flexibilních rámců, které budou vytvářet nové příležitosti. Rok 2025 by měla EU vyhlásit Evropským rokem dobrovolníků. Byl by to důstojný hold úsilí a působení dobrovolníků během krize COVID-19 a války na Ukrajině. Vyzdvihl by jejich význam pro zdraví a blahobyt v Evropě a jejich úlohu pro oživení a budoucnost Evropy.

4.22

Svobodná povolání jsou klíčovým sociálním a hospodářským faktorem ve všech členských státech a zajišťují důležité veřejné služby v oblastech, jako je zdravotnictví, spravedlnost, bezpečnost, jazyky a umění. Je proto nezbytné, aby bylo před přijetím evropských právních předpisů i po jejich přijetí provedeno zvláštní posouzení dopadů legislativních návrhů na svobodná povolání. V tomto ohledu by měl evropský zákonodárce zohlednit zejména nepříznivé dopady byrokratické zátěže na svobodná povolání.

5. Silnější Evropa ve světě

5.1

EHSV požaduje vytvoření otevřeného, spravedlivého, inkluzivního a předvídatelného mezinárodního obchodního prostředí, které bude všemožně podporovat demokracii, právní stát, mír a stabilitu a sociální a environmentální udržitelnost, a zavedení otevřeného a spravedlivého systému světového obchodu založeného na pravidlech. Evropa musí chránit pravidla globálního obchodu, zajistit rovné podmínky a docílit rovnováhy mezi strategickou autonomií a otevřeností mezinárodnímu obchodu tím, že bude podporovat stabilní průmyslovou základnu a odolné mezinárodní dodavatelské řetězce.

5.2

Vývoj v Číně v posledních letech i pokračující ruská agrese nicméně jasně ukazují, že rostoucí mezinárodní obchod nemusí nutně přispívat k posílení demokratických procesů. EU proto musí ve své obchodní politice prosazovat své základní hodnoty, jako je dodržování lidských práv, právní stát a svoboda sdělovacích prostředků.

5.3

EHSV považuje za důležité i nadále řešit kritickou závislost EU na třetích zemích. To se týká zejména oblastí energetiky, surovin, potravin, zdravotnických výrobků, infrastruktury a technologií. Týká se to také průmyslového rozměru bezpečnostní, obranné a vesmírné politiky. EU musí zejména přehodnotit svou nedostatečnou průmyslovou kapacitu a svou závislost na nespolehlivých partnerech.

5.4

Posílení otevřené strategické autonomie EU a její silnější globální úloha současně vyžaduje spolupráci s partnery v různých oblastech, včetně obchodu. EHSV požaduje, aby byla dokončena jednání o dvoustranných obchodních dohodách a rozvíjena mnohostranná spolupráce v rámci WTO. Aktuální příležitostí k posílení pozice EU by bylo také prohloubení vztahů s latinskoamerickými partnery na základě modernizovaných dohod.

5.5

EHSV upozorňuje na zásadní úlohu občanské společnosti v oblasti obchodu a vyzdvihuje nutnost posílení spolupráce s občanskou společností na mnoha úrovních – od přípravy až po monitorování obchodních nástrojů a dohod (dohod o volném obchodu, dohod o hospodářském partnerství a investičních dohod). To by pomohlo dosáhnout cílů nové obchodní strategie EU a zajistit, aby uzavřené obchodní dohody přispívaly k hospodářsky, sociálně a environmentálně udržitelnému rozvoji na straně EU i zemí, které jsou jejími obchodními partnery.

5.6

Je také nutné spolupracovat v oblasti dopravy, digitalizace a energetiky, kde se otevírají nové možnosti např. pro spolupráci mezi EU a USA. Koridory hlavní sítě musí být lépe propojeny se zbytkem světa pro potřeby nákladní i osobní dopravy. EHSV vyzývá k vytvoření fóra, které by napomáhalo propojení sítě TEN-T se zbytkem světa, včetně sousedních zemí.

5.7

EHSV se domnívá, že EU potřebuje proaktivnější a účinnější přístup k ochraně zájmů evropského průmyslu prostřednictvím vytvoření rovných podmínek hospodářské soutěže a boje proti nekalým obchodním praktikám, a to prostřednictvím stávajících obchodních právních rámců, zejména antidumpingových a antisubvenčních předpisů.

5.8

Výbor se domnívá, že je třeba posílit mezinárodní úlohu eura jako důležitého nástroje pro upevnění celosvětového postavení Evropy, a požaduje, aby byla věnována větší pozornost příčinám oslabení mezinárodní úlohy eura a aby byla dokončena hospodářská a měnová unie.

5.9

EHSV vyzývá Komisi, aby zvýšila úsilí o zavedení přístupu EU k obchodu a udržitelnému rozvoji v oblasti pracovních a environmentálních závazků do WTO. To by mělo zahrnovat i další úvahy o strukturovaném zapojení všech složek občanské společnosti do procesů WTO, neboť bez zapojení občanské společnosti nelze dosáhnout skutečné udržitelnosti.

5.10

Mechanismus civilní ochrany Unie již není kapacitně ani svým rozsahem schopen dostatečně reagovat na katastrofy související se změnou klimatu a četná rizika, která vyvstávají na území Unie i mimo ně. Vedle své obvyklé hlavní činnosti související s přírodními katastrofami bývá mechanismus využíván k řešení rizik, jako jsou pandemie, závažná průmyslová rizika, rozsáhlá znečištění moří, důsledky kybernetických útoků pro distribuční sítě elektřiny nebo pitné vody a veškerou základní infrastrukturu či řízení humanitárních krizí spojených s přistěhovalectvím.

5.11

Je třeba lépe řešit a koordinovat vazbu mezi krátkodobou civilní ochranou a dlouhodobým řízením humanitární pomoci. Za tímto účelem EHSV považuje za vhodné prozkoumat možnost zřídit evropskou agenturu pro civilní ochranu a humanitární pomoc, která by sloužila jako praktický mechanismus přijímání důraznějších opatření v oblasti zahraniční politiky.

5.12

EHSV konstatuje, že v řadě partnerských zemí stále chybí inkluzivní a participativní dialog a tvorba politik a že se prostor pro občanský a sociální dialog postupně zmenšuje, a to i přes podporu poskytovanou Komisí. EHSV navrhuje, aby Komise ve spolupráci s EHSV vytvořila pilotní projekt „srovnávacího přehledu občanského prostoru“ pro některé partnerské země, který by každoročně měřil stav občanského a sociálního dialogu, počínaje zeměmi západního Balkánu nebo zeměmi Euromedu.

6. Podpora evropského způsobu života

6.1

Téměř ve všech evropských zemích je třeba posílit zdravotní systémy, zaměřit se na prevenci a zajistit všem přístup ke kvalitním strukturám veřejného zdraví, základním zdravotním službám včetně vakcín a k dlouhodobé péči pro všechny. Otázky duševního zdraví vyžadují okamžitou strategickou reakci.

6.2

EHSV připomíná, že je zásadní podporovat silný a koordinovaný evropský ekosystém zdravotní péče s cílem přispívat ke strategické autonomii tohoto odvětví a technologické suverenitě EU a ke kvalitnějšímu životu občanů EU. Mělo by být provedeno mapování a analýza zdola nahoru s cílem posoudit přesnou povahu zjištěných závislostí a řešit slabá místa a nedostatek strategických materiálů.

6.3

Migrace je i nadále prioritní otázkou kvůli svému dopadu na demografii, hospodářství a politiky EU (v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí, trhu práce, integrační politiky, ochrany hranic, boje proti rasismu, xenofobii, populismu a diskriminaci). Je třeba dospět ke konečné podobě paktu EU o migraci a azylu a společného evropského azylového systému, a to na základě skutečné rovnováhy mezi solidaritou a odpovědností a povinnostmi EU a členských států podle mezinárodního práva.

6.4

Během uprchlické krize, která nastala v důsledku války na Ukrajině, byl zdůrazněn zásadní význam této oblasti a tato krize přinesla správný způsob reakce EU: kromě okamžité ochrany uprchlíků a zavedení dočasných povolení k pobytu a pracovních povolení je třeba přijmout naléhavá opatření k integraci do společnosti a na trhy práce členských států a poskytnout odpovídající finanční prostředky vládám i organizacím občanské společnosti působícím v terénu.

6.5

Rok 2022 je Evropským rokem mládeže a jeho cílem je ocenit oběti, které přinesli a přinášejí mladí lidé během pandemie COVID-19, a problémy, s nimiž se potýkali a potýkají, a poskytnout jim na všech úrovních možnost účasti, se zvláštním zaměřením na ekologické otázky, začlenění, digitální technologie a začleňování mládeže do všech politik v EU. Je velmi důležité, aby měl tento rok konkrétní ohlas a aby se iniciativy na úrovni EU zaměřovaly na mladé lidi každý rok. Komise by proto měla pokračovat v činnosti navazující na Evropský rok mládeže i v roce 2023 a v následujících letech.

7. Nový impuls pro evropskou demokracii

7.1

Je třeba přijmout opatření ke zlepšení občanského dialogu se zainteresovanými stranami a se skupinami ve společnosti a mezi nimi navzájem, aby mohly samy převzít odpovědnost za politiky, které se jich přímo dotýkají, a skutečně se na nich podílely, a podpořit tak úlohu občanů při budování budoucnosti Evropy.

7.2

Existuje několik zavedených formátů, které plní významnou úlohu při zapojování občanů na evropské úrovni, jako je například Evropská občanská iniciativa. Tyto formáty jsou však pro smysluplné zapojení občanů EU nedostatečné a je třeba, aby nástroje na zajištění účasti (včetně elektronické účasti) byly inkluzivnější, strukturovaně využívané a přístupné pro všechny a aby měly zejména větší dopad.

7.3

V rámci této koncepce by měla být rozšířena a posílena institucionální úloha EHSV jako uznávaného zástupce organizované občanské společnosti při poskytování poradenství ohledně tvorby politik EU, ale i jako prostředníka a garanta činností týkajících se participativní demokracie, jako je strukturovaný dialog s organizacemi občanské společnosti a občanské panely. Činorodá občanská společnost má pro demokratický život Evropské unie zásadní význam.

7.4

EHSV doporučuje, aby tvůrci politik EU vypracovali ucelené (vnitřní i vnější) strategie EU pro občanskou společnost, včetně politik stavějících na větším uznání tohoto sektoru a občanského dialogu (mj. prostřednictvím specifického pilíře v Akčním plánu pro evropskou demokracii, každoročního hodnocení dodržování zásady právního státu a strategie EU pro občanskou společnost), na příznivém právním rámci a vytvoření rovných podmínek v celé EU, na přístupu k veřejným finančním prostředkům a na mechanismech monitorování a ochrany na úrovni EU.

7.5

Je nezbytné se zaměřit na opatření, jež by měla být přijata v návaznosti na návrhy vzešlé z Konference o budoucnosti Evropy, aby bylo možné splnit požadavky občanů. EHSV očekává, že se všechny evropské orgány zaváží ke konstruktivní a ambiciózní účasti – v souladu se svou úlohou a pravomocemi – do všech fází přijímaných návazných opatření, včetně legislativních návrhů. EHSV je připraven dostát své úloze a zajistit řádnou návaznost na výsledky konference. V případě svolání konventu musí hrát Výbor významnou úlohu.

7.6

EHSV je přesvědčen, že v zájmu obnovení důvěry v rozšíření a posílení způsobů, jimiž Unie oslovuje své přirozené spojence na západním Balkáně, by EU měla tuto oblast jednoznačně zapojit do činností souvisejících s realizací výsledků Konference o budoucnosti Evropy.

7.7

Válka na Ukrajině si vynutila společný evropský postup a integraci v klíčových oblastech, jako je obrana a zahraniční politika, a to v rozsahu, který byl ještě před několika měsíci stěží představitelný. EHSV vítá závazek přijatý v rámci Versailleského prohlášení k intenzivnějšímu využívání Evropského mírového nástroje a zdůrazňuje, že by EU měla učinit kroky směrem k silnější politické integraci, což by mohlo podpořit společnou zahraniční politiku. EHSV vyzývá členské státy, aby okamžitě začaly pracovat na zavedení skutečného společného a účinného obranného systému, jenž by významně posílil obranyschopnost Evropy (12). Do rozhodnutí, které EU v tomto ohledu přijme, by měl být zapojen Evropský parlament, neboť je podle Smluv přímým zástupcem občanů.

7.8

Evropský parlament, stejně jako EHSV, sociální partneři a organizace občanské společnosti, se musí zapojit do plánů pro nepředvídané události, jejichž záměrem je čelit hospodářským důsledkům války. To platí zejména při navrhování jednotlivých bodů strategie REPowerEU.

7.9

EHSV zdůrazňuje, že je třeba čelit výzvám spojeným s aktivním zapojením mladých lidí do společnosti a do politických a rozhodovacích procesů, neboť děti a mladí lidé jsou generací, která bude muset splácet obrovský veřejný dluh, který nyní země vytvářejí, aby se vypořádaly s důsledky pandemie, a bude žít s důsledky opatření, která jsou nyní přijímána v rámci řešení změny klimatu a nové bezpečnostní situace v Evropě. Rovněž je třeba přijmout koordinovaný evropský přístup založený na silných politických a právních rámcích s cílem přerušit mezigenerační cyklus znevýhodnění. Je třeba pozorně sledovat, zda je plněn vytyčený ambiciózní cíl vymanit z chudoby co nejvíce dětí a mladých lidí.

7.10

EHSV zdůrazňuje, že genderová rovnost a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů by se měly řešit ve všech aspektech tvorby a provádění právních předpisů EU, zejména proto, že pandemie a hospodářský pokles, který způsobila, prohloubily nerovnováhu mezi muži a ženami.

7.11

Žádná reakce na výjimečné podmínky nesmí být v rozporu se zásadami právního státu ani nesmí ohrožovat demokracii, dělbu moci a základní práva evropských občanů. Je třeba zavést nové nástroje EU na ochranu a podporu základních práv a právního státu, například cyklus přezkumu právního státu a mechanismus, který má financování EU podmiňovat dodržováním základních práv a právního státu. To je třeba zohlednit zejména při přijímání citlivých dočasných rozhodnutí, jako je zákaz některých vysílacích stanic, omezení volného pohybu osob nebo jakýchkoli jiných rozhodnutí přijímaných během pandemie či války.

7.12

EHSV doporučil přijetí celoevropské charty práv a povinností venkova/měst a požaduje, aby byl vytvořen model správy Paktu pro venkov, na němž se budou podílet místní orgány i místní soukromé a neziskové podniky, které budou spolupracovat s místními demokratickými strukturami a sociálními partnery. Zajistí se tak, že budou zohledněny postoje místních subjektů a že bude možné tuto dlouhodobou vizi úspěšně realizovat.

7.13

Pokud jde o Zelenou dohodu pro Evropu, EHSV požaduje, aby byly zavedeny silné řídicí struktury, které by do přípravy opatření Zelené dohody pro Evropu zapojily všechna zainteresované strany, včetně:

—	vytvoření platformy zainteresovaných stran Evropského klimatického paktu, která by se skládala ze subjektů působících v oblasti klimatu na všech úrovních,

—	vytvoření fóra pro financování opatření v oblasti klimatu na úrovni EU s cílem zprostředkovat přístup k financování a odstranit překážky,

—	zaručení řádného zapojení stávajících struktur evropského sociálního dialogu,

—	motivování členských států, aby do přípravy vnitrostátních a regionálních plánů pro spravedlivou transformaci zapojily regionální orgány, sociální partnery a organizace občanské společnosti,

—	strukturálnějšího zapojení mládeže do rozhodovacího procesu v oblasti udržitelnosti a zařazení zástupců mládeže do oficiální delegace EU na zasedáních konference smluvních stran UNFCCC,

—	strukturálního propojení balíčku „Fit for 55“ s cíli udržitelného rozvoje stanovenými OSN,

—	navázání na úspěch společné činnosti Komise a EHSV na Evropské platformě zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství.

7.14

Orgány EU by rovněž měly uznat zásadní úlohu občanské společnosti při šíření kultury základních práv a právního státu a podporovat její účast na zprostředkovávání odpovídající komunikace o hodnotách a zásadách EU. V souladu s tím je třeba posílit úlohu občanské společnosti v cyklu přezkumu právního státu, a to i prostřednictvím fóra zainteresovaných stran.

7.15

EHSV navíc považuje za zásadní, aby bylo zajištěno zapojení zástupců občanské společnosti – včetně sociálních partnerů, organizací spotřebitelů a dalších zainteresovaných subjektů – do utváření, provádění a monitorování politického programu digitální dekády a souvisejících vnitrostátních plánů.

7.16

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby zachovala zlepšování právní úpravy jako jednu z priorit, a vyzývá Komisi včetně jejích útvarů a normotvůrce EU, aby systém zlepšování právní úpravy EU soustavně prohlubovali a rozvíjeli ve všech jeho aspektech a aby při své činnosti systematicky využívali nástroje a pokyny pro zlepšování právní úpravy.

7.17

EHSV zdůrazňuje, že by Komise měla každý legislativní návrh automaticky podložit kompletním posouzením dopadů. Komise by měla provést řádné posouzení dopadů také u všech připravovaných strategií, aby bylo možné včas zjistit dopady a lépe předvídat společné účinky jednotlivých iniciativ.

7.18

EHSV zdůrazňuje, že nástroje pro zlepšování právní úpravy musí zůstat politicky neutrální a musí být jasně odděleny od procesu přijímání politických rozhodnutí, jež má zůstat vyhrazeno k tomu určeným politickým subjektům s řádným mandátem.

Při postupech veřejných konzultací ohledně návrhů Komise je třeba dbát na zajištění a vyváženost příspěvků různých zainteresovaných stran. To vyžaduje revizi metodiky, aby bylo možné lépe oslovit organizace občanské společnosti na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni. EHSV zdůrazňuje, že on-line postupy musí být doplněny strukturovaným dialogem s organizacemi občanské společnosti ve všech fázích tvorby politiky, včetně fáze provádění a hodnocení.

7.19

EHSV vyzývá Komisi a zejména Společné výzkumné středisko, aby EHSV plně zapojily do svého prognostického cyklu a podporovaly jej při screeningu stávajících prognostických činností prováděných organizacemi občanské společnosti, odbory a podnikatelskými sdruženími.

7.20

Výbor rovněž vyzývá k neustálému posilování spolupráce při následném hodnocení různých iniciativ.

7.21

Jak během pandemie, tak během současné války na Ukrajině se ukázalo, jak naléhavá je potřeba dalších opatření na vnitrostátní i evropské úrovni, která by chránila svobodné a pluralitní sdělovací prostředky a kvalitní nezávislou žurnalistiku.

V Bruselu dne 14. července 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Úř. věst. C 290, 29.7.2022, s. 35.

(2) Usnesení EHSV Válka na Ukrajině a její hospodářský, sociální a environmentální dopad (Úř. věst. C 290, 29.7.2022, s. 1).

(3) Usnesení EHSV Válka na Ukrajině a její hospodářský, sociální a environmentální dopad (Úř. věst. C 290, 29.7.2022, s. 1).

(4) https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_22_1511

(5) https://ec.europa.eu/info/publications/key-documents-repowereu_cs

(6) Stanovisko EHSV REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii (Úř. věst. C 323, 26.8.2022, s. 123).

(7) Propojení již je jedním z cílů EU (minimálně 15 % do roku 2030, některé země však tohoto podílu zdaleka nedosahují): https://energy.ec.europa.eu/topics/infrastructure/electricity-interconnection-targets_cs

(8) Dokument Komise o „energetických ostrovech“: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/MEMO_18_4622

(9) Konečné posouzení uspořádání velkoobchodního trhu EU s elektřinou v EU provedené agenturou ACER

(10) Evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE).

(11) Viz například Business Journey on the Single Market: Practical Obstacles and Barriers (Cesta podniků na jednotný trh: praktické obtíže a překážky), SWD(2020) 54 final, Brusel, 10. března 2020.

(12) Úř. věst. C 290, 29.7.2022, s. 1.

571. plenární zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru – pouze v prezenčním režimu, 13. 7. 2022 – 14. 7. 2022

22.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 443/15

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Zdanění přeshraničních pracovníků na dálku a jejich zaměstnavatelů

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 443/02)

Zpravodaj:

Krister ANDERSSON

Rozhodnutí plenárního shromáždění	20. 1. 2022
Právní základ	čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	1. 7. /2022
Přijato na plenárním zasedání	13. 7. 2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	195/0/2

1. Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) si uvědomuje zvláštní problémy, které pro současné mezinárodní daňové systémy představuje nárůst přeshraniční práce na dálku. Týká se to zejména zdanění mezd a zdanění zisků společností.

1.2

EHSV souhlasí s Evropskou komisí, že přeshraniční zaměstnanci pracující na dálku by mohli být vystaveni dvojímu zdanění svých příjmů, což by vedlo ke zdlouhavým a nákladným sporům mezi zaměstnanci a daňovými orgány členských států. V závislosti na tom, jak jednotlivé země pro účely daní zacházejí s příjmy ze zahraničí, by zaměstnanci mohli být také povinni podat dvě samostatná daňová přiznání, případně v různých termínech z důvodu rozdílných lhůt pro podání daňového přiznání v jednotlivých členských státech. Zátěž spojená s dodržováním předpisů vytváří překážky, které brání efektivnímu fungování jednotného trhu. Je zapotřebí, aby členské státy těmto překážkám věnovaly náležitou pozornost při podepisování dvoustranných daňových dohod.

1.3

Z hlediska zdanění zisků společností může v souvislosti s mezinárodními pracovníky na dálku dojít k tomu, že neúmyslně vznikne stálá provozovna společnosti v zemi jiné, než je její vlastní. V takovém případě by byla společnost nucena přesně rozdělit své podnikové příjmy mezi tato dvě místa, a podléhala by tak různým povinnostem při podávání daňových přiznání a placení daní.

1.4

EHSV vítá dočasná daňová opatření, která členské státy přijaly v době vrcholící pandemie, a pokyny, které během pandemie vydala OECD. Tato opatření umožnila přeshraničním zaměstnancům a zaměstnavatelům pokračovat v podnikatelské činnosti a zajistila, aby obě strany nebyly vystaveny dvojímu zdanění, což podnikům umožnilo i nadále v tomto důležitém období podporovat hospodářství a pracovníky v EU.

1.5

EHSV zdůrazňuje, jak je důležité, aby byly daňové systémy dále aktualizovány, aby odpovídaly potřebám současného pracovního prostředí. Mezinárodní rámec daně z příjmů právnických osob byl nedávno přepracován na základě dohody o inkluzivním rámci OECD/G20 pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS), který je tvořen dvěma pilíři. Pokud budou zaměstnanci stále častěji vykonávat zaměstnání prostřednictvím práce na dálku, může se stát, že bude zapotřebí přezkoumat také mezinárodní pravidla zdanění fyzických osob. Pravidla musí být především snadno splnitelná.

1.6

EHSV považuje za zásadní, aby daňová pravidla týkající se přeshraniční práce na dálku zajistila, že nebude docházet k dvojímu zdanění ani neúmyslnému nezdanění, a to jak u zaměstnanců, tak u zaměstnavatelů. Pro zajištění toho, aby společnosti všech velikostí mohly nabízet možnost práce na dálku, je důležité odstranit nebo alespoň minimalizovat veškeré administrativní povinnosti související se zdaněním přeshraničních pracovníků na dálku.

1.7

EHSV sice uznává, že země mají právo rozhodovat o tom, zda a v jaké výši budou vybírat daně, ale zásady zdanění přeshraniční práce na dálku by měly být pokud možno dohodnuty na celosvětové úrovni. Vzhledem k neodmyslitelné mobilitě uvnitř EU v rámci volného pohybu na jednotném trhu však existují důvody, proč se touto otázkou zabývat na úrovni EU dříve, než bude nalezeno globální řešení. I když jsou možné různé přístupy, je důležité, aby bylo v EU dosaženo vysoké míry koordinace.

1.8

EHSV zdůrazňuje, že pravidla by měla být jednoduchá jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Jednou z možností by bylo, aby se členské státy dohodly, že zaměstnance budou zdaňovat pouze tehdy, pokud počet odpracovaných dní v zemi přesáhne 96 dní za kalendářní rok. EHSV poukazuje na to, že v inkluzivním rámci OECD byl v souvislosti s daňovými otázkami použit mnohostranný nástroj, který má usnadnit rychlé zavádění nových daňových předpisů.

1.9

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby zvážila, zda by bylo možné zřídit jedno správní místo, jako je tomu v oblasti DPH. To by vyžadovalo, aby u přeshraničních pracovníků na dálku zaměstnavatel vykazoval počet dní, které pracovníci na dálku odpracovali v zemi svého bydliště a v zemi, kde se nachází zaměstnavatel. Na základě těchto informací by daňové orgány mohly posoudit, ve které zemi by příjmy podléhaly zdanění nebo jaká část příjmů by podléhala zdanění v jednotlivých zemích.

1.10

Systém jednoho správního místa vyvinutý pro přeshraniční pracovníky na dálku může sloužit jako první krok k vytvoření infrastruktury, která umožní zaměstnancům a zaměstnavatelům omezit daňové spory mezi členskými státy a zároveň zajistí, že daně budou vybírány správně, aniž by jednotlivec musel podávat daňové přiznání ve více zemích.

2. Souvislosti

2.1

Pandemie COVID-19 bezprecedentním způsobem změnila životy pracovníků a podniků. Jedním z nejvýraznějších trendů během této pandemie – kdy byla za účelem snížení přenosu viru způsobujícího onemocnění COVID-19 zavedena cestovní omezení a vládní omezení počtu zaměstnanců přítomných v kancelářích – byl nárůst práce na dálku (1). Podniky a zaměstnanci vyvinuli značné úsilí za účelem digitalizace svých každodenních činností (např. v souvislosti s on-line nástroji pro setkávání), a to v zájmu usnadnění práce z domova. Podniky tak mohly i nadále poskytovat (nezbytné) zboží a služby zákazníkům, a tím podporovat hospodářství, zaměstnanost, obchod a hospodářský růst EU.

2.2

Díky zkrácení doby dojíždění je práce na dálku spojena s větší flexibilitou, která může snížit stres zaměstnanců a umožnit lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem (2). Nárůst práce na dálku může navíc přispět k dosažení cíle EU týkajícího se uhlíkové neutrality. Vzhledem k tomu, že velký podíl emisí v EU pochází z dopravy, by mohl nárůst práce na dálku vést ke snížení emisí uhlíku a úbytku dopravních zácp (3). Přechodem na práci na dálku se pravděpodobně sníží potřeba kancelářských prostor, čímž se sníží náklady na emise kancelářských budov (např. na vytápění a chlazení).

2.3

Jak se blížíme k „postcovidové“ éře s vysokou mírou proočkovanosti v celé EU, očekáváme sice, že se někteří zaměstnanci vrátí do svých kanceláří, ale je nepravděpodobné, že by se rostoucí trend práce na dálku zcela zvrátil. V průzkumu nadace Eurofound z března 2021 se 46 % zaměstnanců v EU vyjádřilo, že by po skončení pandemie upřednostnilo nadále pracovat „denně“ nebo „několikrát týdně“ z domova (4). V důsledku toho se také očekává, že se práce na dálku stane součástí naší pracovní kultury.

2.4

Nárůst přeshraniční práce na dálku přináší současným daňovým systémům problémy. Ačkoli fenomén přeshraniční práce není nový, možnost, aby zaměstnanci pracovali na dálku z domova z jiné země, vyvolává otázky z hlediska mezinárodních daňových pravidel, zejména pokud zaměstnanci pracují podstatnou část pracovních dnů ze země svého bydliště nebo ze třetí země, a nikoli v obvyklém místě výkonu činnosti. Týká se to zejména zdanění mezd a zdanění zisků společností. Takové případy mohou nastat zejména v některých ohniskových regionech („hotspot regions“), které leží v blízkosti jiných členských států, ale růst a rozvoj telekonferenčních nástrojů pravděpodobně povede k nárůstu těchto případů v širším měřítku.

2.5

Pokud jde o zdanění mezd, pracovníci s bydlištěm v jednom členském státě (jurisdikce bydliště), kteří však pracují pro společnost se sídlem v jiném členském státě (jurisdikce zdroje), mohou podléhat dvojímu zdanění, kdy jsou příjmy předmětem zdanění v obou jurisdikcích. Aby se tomuto scénáři předešlo, uzavírají země dvoustranné smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které se často řídí vzorovou úmluvou OECD o daních z příjmu a majetku. Tato vzorová úmluva stanoví obecnou zásadu, že příjmy ze zaměstnání by měly být zdaněny pouze v jurisdikci bydliště. Je-li však práce vykonávána v jiném státě (tj. ve státě zdroje), může stát zdroje zdanit příjem připadající na dny odpracované v tomto státě za předpokladu, že zaměstnanec pobývá ve státě zdroje alespoň 183 dní v roce, nebo je odměna vyplácena zaměstnavatelem ve státě zdroje, nebo je odměna hrazena stálou provozovnou zaměstnavatele ve státě zdroje.

2.6

V souladu se vzorovou úmluvou OECD o daních z příjmu a majetku bude u zaměstnance, který má bydliště v jiné zemi, než je země, v níž obvykle vykonává pracovní činnost, prvního dne provedeno rozdělení práva zdanění příjmu ze zaměstnání mezi jurisdikci bydliště a jurisdikci zdroje na poměrném základě.

2.7

Aby se předešlo okamžitému rozdělování příjmů za přeshraniční práci a vzhledem k tomu, že vzorová úmluva OECD je předlohou, kterou se členské státy nemusí řídit, zavedly některé země odlišná pravidla, například struktury de minimis. V tomto případě je příjem zaměstnance zdaněn výhradně v zemi bydliště za předpokladu, že zaměstnanec nepřekročí určitý počet dní, kdy není přítomen v obvyklém místě výkonu činnosti (5).

2.8

V důsledku opatření přijatých během pandemie, jako je zavedení přísných karanténních požadavků a omezení přeshraničního cestování, bylo mnoho pracovníků, zejména příhraničních, nuceno pracovat na dálku v zemi svého bydliště, a nikoli v zemi, v níž obvykle vykonávají činnost. V důsledku pandemie COVID-19 přijala řada členských států dočasná opatření, aby se zabránilo tomu, že jurisdikce zdroje přijdou o celé své právo zdanění. Členské státy se dohodly na „memorandech o porozumění“, podle nichž se všechny dny odpracované z domova považovaly za činnost vykonanou v členském státě, kde se pracovní činnost obvykle vykonává. To se vztahovalo pouze na pracovníky, jichž se týkala výjimečná situace způsobená pandemií COVID-19, a nikoli na přeshraniční pracovníky, kteří pracovali na dálku již před jejím vypuknutím. Platnost těchto dočasných opatření zřejmě nebude po 30. červnu 2022 prodloužena a země se opět vrátí k obecným strukturám vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku nebo strukturám de minimis. I OECD vydala pokyny týkající se zdanění příjmů „uvízlých pracovníků“ (zaměstnanci, kteří na dlouhou dobu uvízli v jurisdikci zdroje z důvodu cestovních omezení zavedených v souvislosti s pandemií COVID-19, pravidel karantény atd.) (6).

2.9

Podle Evropské komise (7) by přeshraniční zaměstnanci pracující na dálku mohli být vystaveni dvojímu zdanění svých příjmů, což by vedlo k (zdlouhavým a nákladným) sporům mezi zaměstnanci a členskými státy. V závislosti na tom, jak jednotlivé země pro účely daní zacházejí s příjmy ze zahraničí, by zaměstnanci mohli být také povinni podat dvě samostatná daňová přiznání, případně v různých termínech z důvodu rozdílných lhůt pro podání daňového přiznání v jednotlivých členských státech. Kromě toho by mohly nastat komplikace, když by bylo nutné přesně rozdělit určité daňové náklady nezbytné pro dosažení příjmů mezi oba členské státy. Zaměstnanci vykonávající přeshraniční práci na dálku mohou také přijít o daňová zvýhodnění nebo slevy na dani.

2.10

V případě daňových nerezidentů, jejichž příjmy pocházejí ze dvou či více členských států (například mobilní pracovníci, sezónní pracovníci, sportovci, umělci a osoby pobírající důchod), se zpravidla nebere v potaz jejich osobní a rodinná situace, jako je tomu v případě daňových rezidentů. V souladu s rozsudkem ve věci Schumacker (8) jsou však členské státy povinny toto daňové zvýhodnění daňovým nerezidentům poskytnout, pokud příjmy daného poplatníka pocházejí výhradně nebo téměř výhradně z daného členského státu. Některé členské státy pro přiznání nároku na toto daňové zvýhodnění požadují, aby poplatník v daném členském státě pobíral minimálně 90 % svých celkových příjmů. Tato skutečnost může bránit volnému pohybu – pokud totiž příjmy pocházející z jiných členských států přesáhnou 10 % podíl celkových příjmů, povede to přinejmenším k částečné ztrátě nároku na toto daňové zvýhodnění, protože poplatník už nebude splňovat požadovaný limit, a tento nárok mu tak již nebude moci být přiznán v plném rozsahu. Členské státy by měly umožnit, aby byla vzata v potaz osobní a rodinná situace nerezidentů, jestliže daný daňový poplatník ve státě zdroje pobírá 75 % svých příjmů.

2.11

Zátěž spojená s dodržováním předpisů vytváří překážky, které brání efektivnímu fungování jednotného trhu. Je zapotřebí, aby členské státy těmto překážkám věnovaly náležitou pozornost při podepisování dvoustranných daňových dohod.

2.12

2.13

Mnohé společnosti, zejména malé a střední podniky bez mezinárodní struktury, si nemusí být vědomy toho, že se zaměstnanci pracujícími z jiné země jim mohou vzniknout funkce a podstata, a že pro ně tudíž budou platit povinnosti týkající se rozdělování zisku a požadavky na dodržování pravidel převodních cen, jakož i požadavky na podávání zpráv. Malé a střední podniky nemusí mít daňové oddělení ani přístup k poradcům a jejich náklady na dodržování předpisů jsou již nyní velmi vysoké. Ve studii Evropské komise se odhaduje, že společnosti v EU a Spojeném království ročně vynaloží na splnění povinností souvisejících s daní z příjmů právnických osob, DPH, daněmi a odvody z mezd, daněmi z nemovitostí a místními daněmi celkovou částku ve výši přibližně 204 miliard EUR. Průměrný podnik vynaloží na plnění svých daňových povinností ročně částku odpovídající 1,9 % jeho obratu (9). Jakékoli další zvýšení může ohrozit životaschopnost podniku.

2.14

Vzhledem k obavám vyplývajícím z možnosti, že v důsledku přeshraniční práce na dálku bude docházet k vytváření stálých provozoven, vydala OECD v dubnu 2020 a březnu 2021 k tomuto tématu pokyny (10). OECD usoudila, že mimořádná a dočasná změna místa, kde zaměstnanci pracují, by neměla dát vzniknout novým stálým provozovnám zaměstnavatele (11). Obecně OECD uvedla, že i když část činnosti podniku může být vykonávána v místě, jako je domov jednotlivce, nemělo by to vést k závěru, že toto místo má daný podnik k dispozici, jen proto, že toto místo využívá jednotlivec (např. zaměstnanec), který pro tento podnik pracuje. Dále uvedla, že pokud je zaměstnanec nucen pracovat z domova kvůli pandemii COVID-19 a opatřením v oblasti veřejného zdraví, postrádá to dostatečnou míru trvalosti nebo kontinuity potřebnou k tomu, aby bylo možné jeho domov považovat za stálou provozovnu zaměstnavatele.

2.15

OECD sice zdůraznila mimořádnou povahu pandemie COVID-19, nicméně poznamenala, že pokud by zaměstnanci pokračovali v práci z domova i po pandemii COVID-19, čímž by jejich práce z domova získala určitou míru trvalosti nebo kontinuity, nemuselo by to nutně vést (…) ke vzniku stálé provozovny podniku. Takové situace by podle OECD vyžadovaly další posouzení konkrétních skutečností a okolností. U osob na pozicích s rozhodovacími pravomocemi si daňové orgány často kladou otázku, zda byla případně vytvořena stálá provozovna.

3. Obecné připomínky

3.1

EHSV velmi vítá skutečnost, že se podniky a pracovníci během pandemie COVID-19 snažili pokračovat v obchodní činnosti s využitím digitálních nástrojů. Nebývalé okolnosti pandemie COVID-19 a související opatření v oblasti veřejného zdraví donutily podniky a pracovníky přizpůsobit své pracovní prostředí, aby mohli pokračovat v obchodní činnosti a dodávat zboží a poskytovat služby, a tím podporovat hospodářství, zaměstnanost a růst v EU.

3.2

Vzhledem k tomu, že díky dalšímu pokroku v oblasti on-line kancelářských nástrojů (např. software pro pořádání schůzí on-line) budou moci někteří zaměstnanci ve stále větší míře vykonávat pracovní činnosti z domova, a to s větší nebo stejnou efektivitou, očekáváme, že počet (přeshraničních) pracovníků na dálku v EU poroste. Zákonodárci musí této nové situaci přizpůsobit stávající předpisy.

3.3

Ačkoli se možnost práce na dálku může lišit v závislosti na odvětví a pracovní pozici, EHSV se domnívá, že nárůst práce na dálku by měl být pokud možno vítán a podporován. Kromě toho, že poskytne větší flexibilitu zaměstnancům, může být přínosem i pro širší agendu EU v rámci Zelené dohody, neboť se sníží počet osob dojíždějících do práce, a tím i emise z dopravy a znečištění ovzduší. EHSV si je vědom zvláštního významu tohoto tématu pro EU a volný pohyb pracovníků na jednotném trhu.

3.4

EHSV si uvědomuje, že nárůst přeshraniční práce na dálku přináší mezinárodnímu daňovému systému zvláštní problémy. EHSV upozorňuje na překážky, které zaměstnanci zaznamenali v přeshraničních pracovních situacích již před pandemií (12). EHSV vítá dočasná daňová opatření, která členské státy přijaly v době vrcholící pandemie, a pokyny, které během pandemie vydala OECD. Tato opatření umožnila přeshraničním zaměstnancům a zaměstnavatelům pokračovat v obchodní činnosti a zajistila, aby obě strany nebyly vystaveny dvojímu zdanění, což podnikům umožnilo i nadále v tomto důležitém období podporovat hospodářství a pracovníky v EU.

3.5

EHSV však zdůrazňuje, jak je důležité, aby byly daňové systémy dále aktualizovány, aby odpovídaly potřebám současného pracovního prostředí. Zejména je důležité, aby zaměstnavatelé nebyli při zavádění dohod o práci na dálku odrazováni od nabírání zaměstnanců mimo svou jurisdikci z důvodu daňových překážek. Stejně tak by daňová pravidla neměla být překážkou pro zaměstnance, když se ucházejí o práci v zahraničí.

3.6

3.7

Mezinárodní rámec daně z příjmů právnických osob byl nedávno přepracován na základě dohody o inkluzivním rámci OECD pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS), který je tvořen dvěma pilíři. Pokud budou zaměstnanci stále častěji vykonávat zaměstnání prostřednictvím práce na dálku, může se stát, že bude zapotřebí přezkoumat také mezinárodní pravidla zdanění fyzických osob. Pravidla musí být především snadno splnitelná.

3.8

EHSV vítá diskuse, které Evropská komise zahájila na toto téma s cílem aktualizovat daňové systémy tak, aby odrážely současné pracovní prostředí založené na zvýšené míře práce na dálku, a to jak s členskými státy, tak se zúčastněnými stranami Platformy pro řádnou správu daní. EHSV odkazuje na předchozí diskuse, které byly na toto téma vedeny v rámci sdělení Odstranění přeshraničních daňových překážek ve prospěch občanů EU a zprávy expertní skupiny Evropské komise Ways to Tackle Cross-Border Tax Obstacles Facing Individuals in the EU (Způsoby řešení přeshraničních daňových překážek, kterým čelí fyzické osoby v rámci EU) (14).

4. Konkrétní připomínky

4.1

Uznáváme sice, že země mají právo rozhodovat o tom, zda a v jaké výši budou vybírat daně, ale zásady zdanění přeshraniční práce na dálku by měly být pokud možno dohodnuty na celosvětové úrovni. Vzhledem k neodmyslitelné mobilitě uvnitř EU v rámci volného pohybu na jednotném trhu však existují důvody, proč se touto otázkou zabývat na úrovni EU dříve, než bude nalezeno globální řešení. I když jsou možné různé přístupy, je důležité, aby bylo dosaženo vysoké míry koordinace mezi členskými státy EU a pokud možno i se třetími zeměmi (se Spojeným královstvím, Švýcarskem a dalšími zeměmi).

4.2

Pravidla by měla být jednoduchá jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Jednou z možností by bylo, aby se členské státy dohodly, že zaměstnance budou zdaňovat pouze tehdy, pokud počet odpracovaných dní v zemi přesáhne 96 dní za kalendářní rok. EHSV poukazuje na to, že v inkluzivním rámci OECD byl v souvislosti s daňovými otázkami použit mnohostranný nástroj, který má usnadnit rychlé zavádění nových daňových předpisů.

4.3

Zdá se, že by bylo namístě zavést ambiciózní pravidla umožňující přeshraniční práci na dálku. Pokud by se uplatňovalo pravidlo 183 dnů, zaměstnanci by získali větší flexibilitu a bylo by pravděpodobnější, že bude dosaženo environmentálních cílů. S rostoucím počtem dnů se zvyšuje také potřeba zavedení nějakého normalizovaného systému podávání zpráv a může být nutné vytvořit nějaký kompenzační mechanismus pro převod daňových příjmů mezi zeměmi (15).

4.4

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby zvážila, zda by bylo možné zřídit jedno správní místo, jako je tomu v oblasti DPH (16). To by vyžadovalo, aby u přeshraničních pracovníků na dálku zaměstnavatel vykazoval počet dní, které pracovníci na dálku odpracovali v zemi svého bydliště a v zemi, kde se nachází zaměstnavatel. Na základě těchto informací by daňové orgány mohly posoudit, ve které zemi by příjmy podléhaly zdanění nebo jaká část příjmů by podléhala zdanění v jednotlivých zemích. Toto doporučení podpořila expertní skupina Evropské komise ve své zprávě Ways to tackle cross border tax obstacles facing individuals in the EU (Způsoby řešení přeshraničních daňových překážek, kterým čelí fyzické osoby v rámci EU) (17). Systém kompenzace daňových příjmů mezi zeměmi by mohl být propojen s informacemi hlášenými v jednom správním místě. Daňový poplatník by měl mít co do činění pouze s jednou daňovou správou.

4.5

Zaměstnavatel musí obvykle srážet daň ze mzdy nebo platu zaměstnance. Kromě toho se často zvlášť odvádějí příspěvky na sociální zabezpečení do veřejných důchodových systémů a na další sociální výhody pro zaměstnance, které jsou však založeny na příjmu zaměstnance (18). Administrativní zátěž by výrazně snížilo, kdyby tyto odvody mohl za zaměstnance odvádět zaměstnavatel tak, aby jedno správní místo přidělilo prostředky příslušné přijímající zemi. Takový systém by vyžadoval úzkou spolupráci mezi daňovými orgány a elektronické podání.

4.6

EHSV v minulosti již několikrát vyzval k užší spolupráci mezi daňovými orgány členských států. Tato spolupráce by zjednodušila život běžným občanům i podnikům a vytvořila by větší možnosti pro účinnější boj proti podvodům a daňovým únikům. V boji proti daňovým únikům je prvořadé, aby bylo snadné dodržovat předpisy.

4.7

V Bruselu dne 13. července 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Přestože si uvědomujeme význam pracovních smluv, příspěvků na sociální zabezpečení, důchodových práv, otázek (tělesného a duševního) zdraví a bezpečnosti, dopadu na organizace trhu práce, konkurenceschopnosti atd., v tomto stanovisku se zaměřujeme na přímé zdanění zaměstnanců a zaměstnavatelů v situaci, kdy je zaměstnanec zaměstnán v podniku v jedné zemi a zároveň vykonává po omezenou část pracovní doby práci ze zahraničí pomocí nástrojů práce na dálku. Stanovisko se netýká vyslaných pracovníků, příhraničních pracovníků (kteří jsou definováni ve dvoustranných dohodách) ani samostatně výdělečně činných osob, které se zabývají přeshraničním prodejem.

(2) The impact of teleworking and digital work on workers and society (Dopad práce na dálku a digitální práce na pracovníky a společnost).

(3) The impact of teleworking and digital work on workers and society (Dopad práce na dálku a digitální práce na pracovníky a společnost).

(4) Eurofound: Labour market change: Teleworkability and the COVID-19 crisis: a new digital divide? (Změny na trhu práce – možnost práce na dálku a krize způsobená pandemií COVID-19: nová digitální propast?). Pracovní dokument WPEF20020.

(5) Tyto struktury zahrnují práci na dálku, ale také školení a služební cesty.

(6) Updated Guidance on Tax Treaties and the Impact of the covid-19 Pandemic (Aktualizované pokyny týkající se daňových úmluv a dopadu pandemie COVID-19), OECD.

(7) Tax in an Increasingly Mobile Working Environment: Challenges and Opportunities (Daně ve stále mobilnějším pracovním prostředí – výzvy a příležitosti), expertní skupina Komise Platforma pro řádnou správu daní.

(8) Viz rozsudek Soudního dvora ze dne 14. února 1995 ve věci C-279/93 Schumacker.

(9) Tax Compliance Costs for SMEs: an Update and a Complement: Final Report (Náklady na dodržování daňových předpisů pro malé a střední podniky – aktualizace a doplnění: závěrečná zpráva), 2022.

(10) Updated guidance on tax treaties and the impact of the COVID-19 pandemic (Aktualizované pokyny týkající se daňových úmluv a dopadu pandemie COVID-19) OECD Secretariat analysis of tax treaties and the impact of the COVID-19 crisis (Analýza sekretariátu OECD týkající se daňových úmluv a dopadu krize COVID-19).

(11) OECD Secretariat analysis of tax treaties and the impact of the COVID-19 crisis (Analýza sekretariátu OECD týkající se daňových úmluv a dopadu krize COVID-19).

(12) Viz sdělení Komise Odstranění přeshraničních daňových překážek ve prospěch občanů EU (COM(2010) 769 final), strana 3: „Občané EU, kteří se odstěhují dočasně či trvale do zahraničí za prací nebo kteří denně dojíždějí do práce do sousední země, si stěžují především na problémy spojené se získáváním přídavků, daňových úlev a odpočtů od cizích daňových správ. Často si rovněž stěžují na vyšší progresivní daňové sazby pro nerezidenty a vyšší zdanění příjmů ze zahraničí. Dalším výrazným problémem je dvojí zdanění, které vyplývá z konfliktů v souvislosti s daňovým domicilem, omezeními výše započtené daně v rámci bilaterálních smluv o zamezení dvojího zdanění i z důvodu neexistence takových smluv v určitých případech.“

(13) Pracovníci, kteří po pandemii trvale žijí v jiné zemi EU, než kde sídlí daný podnik, a pracují na dálku, budou čelit mnoha otázkám: který systém sociálního zabezpečení bude pro ně relevantní, kterému správci daně bude muset zaměstnavatel odvádět daně z jejich příjmů, bude zaměstnavatel moci nadále odvádět srážkovou daň, bude muset být pracovní poměr registrován na příslušných úřadech práce v nové zemi bydliště pracovníka, jaké pracovněprávní předpisy by se měly na pracovní poměr vztahovat atd.

(14) Ways to tackle cross-border tax obstacles facing individuals within the EU (Způsoby řešení přeshraničních daňových překážek, kterým čelí fyzické osoby v rámci EU).

(15) Kompenzační systém vytvořený pro mezinárodní zdanění právnických osob spočívá v přidělení části zisku vysoce ziskových společností zemi prodeje (částka A v 1. pilíři). Je důležité, aby jakýkoli kompenzační systém mezi zeměmi v souvislosti s přeshraniční prací na dálku byl co nejjednodušší. Klíčovými parametry, které je třeba vzít v úvahu, by měly být počet dní a dosažený příjem.

(16) Jedno správní místo pro DPH (zjednodušené jedno správní místo) zavedla EU, aby snížila zátěž podniků, které prodávají spotřebitelům v jiných členských státech EU. Jedno správní místo umožňuje podnikům podat jediné přiznání k DPH, v němž deklarují prodej ve více členských státech EU, místo aby se musely registrovat k DPH v každé zemi.

(17) Ways to tackle cross-border tax obstacles facing individuals within the EU (Způsoby řešení přeshraničních daňových překážek, kterým čelí fyzické osoby v rámci EU).

(18) EHSV si je vědom toho, že bude nutné věnovat pozornost také tomu, jaký dopad bude mít odvádění příspěvků na sociální zabezpečení v různých zemích z hlediska některých dávek, například důchodů. Bude se touto otázkou zřejmě zabývat v budoucnu.

22.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 443/22

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k Tématu digitální identita, svrchovanost v oblasti údajů a zajištění spravedlivé digitální transformace pro občany v éře informační společnosti

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 443/03)

Zpravodaj:

Dumitru FORNEA

Právní základ	čl. 52 odst. 2 jednacího řádu stanovisko z vlastní iniciativy
Rozhodnutí předsednictva EHSV	20.1.2022
Odpovědná sekce	Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato v sekci	21.6.2022
Přijato na plenárním zasedání	14.7.2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	179/1/3

1. Závěry a doporučení

1.1

Technologický pokrok a rozvoj digitálních technologií, biotechnologií a elektronických komunikačních systémů vytvořily rozsáhlé příležitosti, jak upevnit po hospodářské stránce prosperující a inkluzivnější a spravedlivější společnost. Současně se objevila řada nebezpečných hrozeb pro lidstvo.

1.2

Aby byla zachována bezpečnost lidstva a sociální struktura nezbytná pro to, aby každý člověk mohl vést naplňující život na této planetě, musíme zajistit, aby nové nástroje správy a řízení, které se zavádí v rámci digitální a průmyslové revoluce, člověka neutlačovaly a nepodmiňovaly jeho každodenní život povinným zapojením se do digitálních technologických systémů, které budou ovládány nedemokratickým způsobem.

1.3

Veřejné instituce jsou zranitelné vůči nestátním subjektům s přímým přístupem ke znalostem, patentům, technologiím a investičním prostředkům. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) je přesvědčen, že při přípravě všech budoucích politik musí být zohledněna otázka evropské technologické suverenity a že právní předpisy musí být doplněny o výslovnou a plně použitelnou právní úpravu a společné normy ve všech členských státech.

1.4

Technologický rozvoj může mít dopad na práva a svobody řady občanů. EHSV požaduje, aby všechna odvětví, která využívají osobní údaje a biometrické údaje, byla regulována jasně a při plném respektování základních lidských práv, a aby bylo odpovídajícím způsobem upraveno obecné nařízení o ochraně osobních údajů.

1.5

EHSV je přesvědčen, že digitální identita, digitální způsoby platby a začlenění do platforem virtuální a rozšířené reality by měly zůstat nástroji, které pouze doplňují fyzickou existenci, kterou jsme znali před zavedením těchto technologií, a neměly by zcela a rušivě nahradit jiná existenční schémata, která si lidé vytvořili a zdokonalili za tisíce let své existence.

1.6

EHSV vyzývá k tomu, aby všechny budoucí legislativní návrhy týkající se digitální identity obsahovaly jasná protidiskriminační ustanovení, a je naprosto proti zavedení systému, který by na evropské občany podrobně dohlížel, sledoval by je a/nebo by monitoroval jejich aktivity a chování. Kromě toho považuje za nezbytné, aby byla do prováděcího procesu důsledně zapojena organizovaná občanská společnost.

1.7

EHSV dospěl k závěru, že jakákoliv iniciativa sloužící k začlenění občanů do systému evropské digitální identity by měla vycházet z posouzení dopadů a z komplexních sociologických průzkumů. Konečné rozhodnutí by mělo být učiněno pouze s informovaným a svobodně uděleným souhlasem daného občana.

1.8

EHSV je přesvědčen, že máme-li demokraticky přejít ke spravedlivé digitální společnosti, která bude akceptována občany EU, musí Evropská komise provést posouzení dopadů týkající se:

—	obrovské a nepřetržité potřeby energie, která je nezbytná pro provoz globální technologické infrastruktury na podporu nepřerušovaného a zabezpečeného přístupu k digitálnímu systému, který má za cíl vykonávat kritické a strategické funkce lidské společnosti,

—	dopadu digitalizace a automatizace lidské interakce na kvalitu života a pracovní podmínky, zejména pokud jde o lidské vztahy, rozsáhlejší výskyt pocitu osamělosti, problémy v oblasti duševního zdraví, snížení kognitivní a emoční inteligence a zvýšené riziko společenského odcizení,

—	politických, hospodářských a sociálních opatření nezbytných pro to, aby se společnost přizpůsobila dramatickým kvantitativním změnám na trhu práce,

—	kybernetické bezpečnosti, v kontextu stále větší rozmanitosti a složitosti hackerských činností a s ohledem na podmínky zrychleného rozvoje internetu věcí, kvůli kterému jsou přístupové protokoly zranitelné a propustné.

1.9

EHSV je toho názoru, že bezpečnost údajů by měla být neoddiskutovatelnou podmínkou, a je zklamán tím, že v legislativním návrhu Komise nemá nejvyšší prioritu zabezpečení budoucí evropské peněženky digitální identity.

1.10

EHSV se domnívá, že ve všech legislativních návrzích EU týkajících se umělé inteligence musí být jasně stanovena plná odpovědnost za případné chyby. Je třeba dosáhnout náležité rovnováhy mezi nezveřejňováním obchodních tajemství a zajištěním transparentního a vysledovatelného vývoje.

1.11

EHSV byl první evropskou institucí, která vyzvala k přijetí přístupu „člověk ve velení“ (human in command), a opakuje, že za tímto účelem je zapotřebí několika různých úrovní kontroly.

1.12

EHSV je zcela proti soukromým databázím rozpoznávání obličeje (s výjimkou situací, kdy slouží k odhalování trestné činnosti) a proti jakémukoliv systému bodového hodnocení sociálního kreditu, protože tyto prvky jsou v rozporu se základními právy a hodnotami EU.

1.13

EHSV se domnívá, že údaje vytvořené v EU by měly být uchovávány na území EU a měly by být chráněny před jakýmkoliv přístupem ze třetích zemí. Kromě toho se domnívá, že informovaný souhlas s používáním údajů musí být vyžadován v případě osobních i neosobních údajů, a v tomto ohledu opětovně vyzývá k odpovídající úpravě obecného nařízení o ochraně osobních údajů.

1.14

EHSV je znepokojen narůstajícími rozdíly mezi členskými státy a nedostatečnou ochranou zranitelných skupin a opětovně vyzývá k tomu, aby bylo v EU prosazováno takové digitální začleňování, při němž nebude nikdo opomíjen. Zvláštní pozornost je třeba věnovat starším lidem.

1.15

EHSV vyzývá k vytvoření silného evropského systému digitálního vzdělávání, který dokáže připravit pracovníky na technologické výzvy a pomoci jim získat kvalitní pracovní místa. Ve všech členských státech musí být prováděny programy na podporu digitální gramotnosti spolu s programy celoživotního digitálního učení, výukou slovní zásoby a praktickou odbornou přípravou.

1.16

EHSV se domnívá, že je naprosto nezbytné zapojit do procesu digitální transformace zaměstnance, aby se seznámili s budoucími riziky a příležitostmi, a bylo tak možné předávat znalosti a osvojovat si nové dovednosti.

2. Souvislosti

2.1

Evropští občané mají zájem o novinky v oblasti zavádění řešení založených na digitálních technologiích, které by jim usnadnily administrativní postupy nezbytné pro jednání s orgány nebo v každodenním životě ve společnosti. Smyslem tohoto stanoviska je upozornit vnitrostátní a evropské politické činitele na to, jaké nepříznivé sociální důsledky může rychlejší zavádění digitálních technologií podle organizované občanské společnosti mít.

2.2

Pandemie COVID-19 urychlila digitální transformaci společnosti a přinutila občany, aby začali využívat nové technologie při práci, studiu a jiných každodenních činnostech. Umožnila podnikům a občanům, aby se zlepšili a pokročili v digitální oblasti.

2.3

Přínosy rozsáhlého zavedení digitální identity jsou obšírně vysvětleny v různých dokumentech evropských orgánů a celosvětových mezinárodních organizací. V tomto ohledu je nejnovějším dokumentem návrh nařízení o zřízení rámce pro evropskou digitální identitu (1), jenž byl zveřejněn dne 3. června 2021.

2.4

Cílem Evropské komise je vytvořit evropský rámec digitální identity přepracováním stávajícího rámce, tak aby alespoň 80 % občanů mělo do roku 2030 možnost využívat řešení v oblasti elektronické identifikace k získání přístupu k základním veřejným službám (2). Veřejné orgány musí disponovat nezbytnými lidskými a finančními zdroji, aby byly schopny sledovat a využívat nové digitální technologie.

2.5

Na podporu tohoto tvrzení je třeba poukázat na to, že z indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) (3), který Evropská komise zveřejnila v roce 2021, vyplývá, že v roce 2020 činil podíl lidí s alespoň základními digitálními dovednostmi 56 %. Velká část obyvatelstva EU však dosud nemá žádné základní digitální dovednosti, i když jsou pro většinu pracovních míst nezbytné. Řada občanů uvádí, že má digitální dovednosti, ale při bližším pohledu je patrné, že mají pouze schopnost základního využívání možností, jež nabízí internet (surfování a sociální sítě) a softwarové balíčky Microsoft Office nebo Mac OS.

2.6

Pokud jde o umělou inteligenci, z nedávné studie vydané Evropskou investiční bankou (4) vyplývá, že Evropa stále zaostává za jinými hospodářskými velmocemi světa. Uvádí se v ní, že investice USA a Číny dohromady představují více než 80 % z částky 25 miliard EUR ročních kapitálových investic do technologií umělé inteligence a blockchain. Investice EU činí pouze 7 % a celková investiční mezera dosahuje výše 5 až 10 miliard EUR ročně.

2.7

Komise navrhuje tuto mezeru překlenout a investovat do umělé inteligence 1 miliardu EUR ročně, což by mělo být doplněno soukromými investicemi a vlastními zdroji členských států. Cílem je dosáhnout investic v hodnotě 20 miliard EUR ročně do konce nadcházejícího desetiletí (5).

3. Obecné připomínky

3.1

Technologický pokrok obecně a rozvoj digitálních technologií, biotechnologií a elektronických komunikačních systémů v posledních dvou desetiletích vytvořily v globálním měřítku obrovské příležitosti, jak upevnit po hospodářské stránce prosperující a inkluzivnější a spravedlivější společnost.

3.2

Vzhledem k absenci nové společenské smlouvy a regulačního rámce uzpůsobeného těmto novým technologiím s disruptivním dopadem se současně objevila řada nebezpečných hrozeb pro lidstvo (jako je ztráta pracovních míst kvůli pokrokům v automatizaci a jejímu zavádění, porušování ochrany soukromí, předpojatost v algoritmech způsobená nekvalitními údaji, volatilita trhu atd.), zejména v důsledku soustavných pokusů globálních technologických gigantů prosazovat své produkty a služby, při nichž obcházejí platné právní předpisy na mezinárodní a vnitrostátní úrovni, které zaručují základní lidská práva.

3.3

Mezinárodní a vnitrostátní vládní instituce jsou zranitelné vůči nestátním subjektům s přímým přístupem ke znalostem, patentům, technologiím a investičním prostředkům, neboť zaměstnanci těchto institucí často nechápou plný rozsah společenského dopadu nových technologií na práva občanů a spotřebitelů. EHSV je přesvědčen, že při přípravě všech budoucích politik musí být zohledněna otázka technologické suverenity EU.

3.4

EHSV vyzývá k tomu, aby byly právní předpisy vyjasněny a doplněny o výslovnou a plně použitelnou právní úpravu a společné normy ve všech členských státech, včetně souvisejících povinností, pokud jde o skutečnost, že technologie spojené s digitální identitou jsou z velké části spravovány počítačovými algoritmy a umělou inteligencí, která nemůže nést odpovědnost za chyby, které činí.

3.5

Existuje již celá řada doložených a podrobně prostudovaných případů, kdy byli lidé dotčeni špatnými rozhodnutími počítačových algoritmů a umělé inteligence a neprávem za ně pykali. Například subjekty přijímající rozhodnutí v oblasti bezpečnostních a policejních složek mohou být uvedeny v omyl nesprávnými výsledky počítačových algoritmů, jako je „umělá inteligence“, „rozpoznávání obličeje“, „strojové učení“, „analýza dat a predikce“ a „časové harmonogramy a hodnocení“ atd. To pak má dopad na práva a svobody mnoha občanů.

3.6

Právní předpisy, které budou vypracovány v oblasti digitální identity a souvisejících technologií, proto budou muset být založeny především na naprosté transparentnosti, správném a úplném informování uživatelů a svobodném informovaném souhlasu a musí zajistit plnou ochranu pro všechna slabá místa sítí mobilní komunikace v kybernetické oblasti a jejich zařízení atd. Z těchto důvodů EHSV žádá, aby všechna odvětví, která využívají osobní údaje a biometrické údaje, jako je digitální identita nebo sítě mobilních komunikací 5G, umělá inteligence a tak dále, byla regulována jasně a při plném respektování základních lidských práv.

4. Konkrétní připomínky

Digitální identita

4.1

Při zavádění digitální identity v Evropě hraje zásadní roli správa údajů, aby bylo možné ochránit občany a zabezpečit jejich soukromí. Je třeba zajistit plný soulad s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR).

4.2

Evropští občané jsou středobodem všech programů a politik prováděných v EU. EHSV oceňuje a podporuje návrh týkající se zavedení digitální identity pro všechny Evropany (6), který předložila Komise a v němž se uvádí, že rozhodnutí, zda bude či nebude používat digitální identitu, záleží na daném jednotlivci. Domnívá se však, že je podceňován dopad vyloučení některých občanů, kteří se pro digitální identitu nerozhodnou. Žádá, aby bylo v právních předpisech EU jednoznačně zakotveno právo být zapomenut a právo odpojit se.

4.3

EHSV vyzývá k tomu, aby všechny budoucí legislativní návrhy týkající se tohoto tématu obsahovaly jasná protidiskriminační ustanovení. Bez ohledu na to, z jakého důvodu se občan rozhodne tuto funkci nevyužívat (například z důvodu ochrany údajů nebo anonymity), nesmí být ve srovnání s aktivními uživateli znevýhodněn nebo marginalizován. Údaje jednotlivce by měly vždy zůstat majetkem příslušné osoby a základem používání digitální identity musí být ochrana lidských práv. EHSV navrhuje, aby byla digitální identita občanů EU v každém členském státě spravována veřejným orgánem, který bude fungovat pod dohledem státu a bude podléhat demokratické kontrole ze strany parlamentu. Jedině tak bude možné zaručit ochranu a zabezpečení údajů a respektování soukromého života.

4.4

Zavedení digitální identity v Evropě by mělo mít za cíl umožnit spotřebitelům bezpečnou a snadnou konektivitu. Mimo jiné musí zajistit lepší poskytování údajů a veřejných služeb, lepší cílené vládní programy a větší účinnost trhu s úvěry. EHSV je zastáncem tohoto scénáře. Konstatuje však, že používání digitální identity zahrnuje řadu rizik, pokud jde o ochranu soukromí a údajů, a je naprosto proti zavedení systému, který by na evropské občany podrobně dohlížel, sledoval by je a/nebo by monitoroval jejich aktivity a chování.

4.5

Důležitým aspektem používání digitální identity je kybernetická bezpečnost, protože existuje vysoké riziko hackingu důležitých osobních a finančních údajů. EHSV se zájmem očekává předložení konečného znění navrhovaného právního předpisu a uzavření dohody mezi členskými státy o normách, technických specifikacích a aspektech interoperability, k čemuž by mělo dojít do října 2022. Domnívá se, že do procesu provádění musí být plně zapojena organizovaná občanská společnost, včetně sociálních partnerů, nevládních organizací a akademické obce.

4.6

Jedním z největších rizik spojených s používáním digitální identity jsou podvody. Phishingové zprávy, které dnes všichni dostáváme, budou ještě četnější a jejich terčem budou nejzranitelnější skupiny v Evropě. EHSV se domnívá, že bezpečnostní otázky týkající se této záležitosti nebyly důkladně kvantifikovány, a je zklamán tím, v návrhu Komise, kterým se zřizuje rámec pro evropskou digitální identitu, nemá nejvyšší prioritu zabezpečení budoucí peněženky digitální identity. V jiných částech světa, kde byly zavedeny podobné systémy, došlo k podvodům s využitím syntetické identity a EU by se před zavedením tohoto systému měla seznámit s těmito problémy a vyřešit je. EHSV je tudíž toho názoru, že bezpečnost údajů by měla být neoddiskutovatelnou podmínkou.

Umělá inteligence

4.7

Umělá inteligence má zásadní význam pro pokrok v zavádění jednotného digitálního trhu a pro jeho další rozvoj. Umělá inteligence je založená na algoritmech, které vyžadují obrovské objemy soukromých dat a metadat. Společnost potřebuje těžit z technologických pokroků a aplikované vědy založené na algoritmech. Při zavádění technologií umělé inteligence však musí být zajištěno, aby s těmito programy dokázaly zacházet marginalizované komunity a aby se neprohlubovaly stávající sociální nerovnosti.

4.8

EHSV byl první evropskou institucí, která vyzvala k zaujetí přístupu „člověk ve velení“ (human in command) v souvislosti se systémy umělé inteligence (7). EHSV znovu zdůrazňuje, že je mimořádně důležité, aby lidé měli poslední slovo a plnou kontrolu v rámci procesů rozhodování, pokud jde o strojové postupy.

4.9

Jako argument pro netransparentní vývoj umělé inteligence může posloužit ochrana duševního vlastnictví. EHSV se domnívá, že je třeba dosáhnout náležité rovnováhy mezi nezveřejňováním obchodních tajemství a zajištěním transparentního a vysledovatelného vývoje. Kromě toho musí být ve všech legislativních návrzích EU týkajících se umělé inteligence jasně stanovena odpovědnost za případné chyby. Tu by měli nést vývojáři, programátoři, návrháři umělé inteligence a právoplatní majitelé.

4.10

EHSV se domnívá, že technologie umělé inteligence musí být zaváděny sociálně udržitelným způsobem a se zohledněním lidských práv, evropských hodnot, genderové rovnosti, kulturní rozmanitosti, zájmů znevýhodněných skupin a práv duševního vlastnictví.

4.11

Je třeba dosáhnout dalšího pokroku v souvislosti s obecným nařízením o ochraně osobních údajů s cílem zajistit, aby byly algoritmy plně v souladu s evropským právem. EHSV žádá, aby byla vypracována společná etická pravidla, která zaručí volný přístup ke zdrojovým kódům algoritmů.

4.12

Umělá inteligence může přispět k dosažení cílů v oblasti klimatu a životního prostředí. Je však nutné zohlednit obrovské množství energie, které je k používání těchto digitálních systémů nezbytné, a také další výzvy související s internalizací externích nákladů. EHSV navrhuje, aby byl tento aspekt důkladněji monitorován, a vyzývá digitální podniky k dalšímu snížení emisí uhlíku.

4.13

V klíčových oblastech (jako je obrana nebo kybernetická bezpečnost) musí být zaručeno, že budou mít lidé kontrolu nad roboty. EHSV žádá, aby byl za tímto účelem na úrovni EU přijat zcela konkrétní rámec. Upozorňuje rovněž, že musí vždy existovat možnost, aby zasáhla lidská ruka a opravila případné chyby automatizovaného rozhodovacího systému.

4.14

4.15

Pokud jde o sociální aspekty, je EHSV znepokojen tím, že vývoj umělé inteligence bude mít obrovský dopad na trhy práce a může způsobit krizi nezaměstnanosti. Kromě toho může mít dopad na lidské chování a vést k lenosti a povrchnosti.

Data velkého objemu

4.16

EHSV vítá akt o datech (8), který Komise zveřejnila v únoru 2022. Spatřuje v něm etický rámec pro transparentní zpracovávání osobních údajů, který dává plnou kontrolu občanům a podnikům, jež tyto údaje vytvářejí. Tento akt rovněž umožňuje, aby byly údaje využívány větším počtem zainteresovaných stran a občanů, což má rozsáhlejší výhody pro spotřebitele, podniky a veřejné orgány. Přispívá tedy k vytvoření spravedlivé ekonomiky založené na datech.

4.17

Veřejné orgány a několik velkých technologických společností, jako jsou Google, Facebook (Meta), TikTok nebo Amazon, mají nyní k dispozici velké objemy dat. Bohužel z nich dnes může těžit jen omezený počet zainteresovaných stran a EHSV je znepokojen tím, že údaje vytvořené v EU jsou uchovávány, zpracovávány a vytvářejí hodnoty mimo Evropu (9). Domnívá se, že EU jen stěží dosáhne digitální suverenity, pokud nebude mít své vlastní giganty na poli digitálních technologií a pokud nebudou evropské údaje uchovávány na území EU a chráněny před jakýmkoliv přístupem ze třetích zemí.

4.18

Při správě dat velkého objemu musí být vždy respektována lidská práva zakotvená v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie (10), zejména pokud se v procesu rozhodování používají algoritmy. Poskytovatelé cloudových služeb se sídlem v EU představují pouze malou část mezinárodního trhu, kterému z velké části dominují společnosti z USA. To staví EU do znevýhodněné situace a omezuje investiční možnosti na trhu zpracování údajů. Podvazuje to rovněž konkurenceschopnost velkých společností a jejich příležitosti k růstu a získávání trhů a brání malým a středním podnikům v expanzi. EHSV vítá sdělení Komise s názvem Politika hospodářské soutěže připravená na nové výzvy (11) a skutečnost, že byl při utváření budoucího rámce EU pro hospodářskou soutěž položen důraz na digitální transformaci.

4.19

EHSV se domnívá, že informovaný souhlas s používáním údajů musí být vyžadován v případě osobních i neosobních údajů. Opětovně vyzývá k odpovídající úpravě obecného nařízení o ochraně osobních údajů.

Spravedlivá digitální transformace a digitální gramotnost v EU

4.20

EHSV poukazuje na to, že se trh práce mění a že si stále více hospodářských odvětví stěžuje na nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Konstatuje rovněž, že upadají kvalifikace a nedostává se speciálních teoretických i praktických znalostí.

4.21

EHSV v minulosti ve svých stanoviscích vyzval k tomu, aby bylo v EU prosazováno takové digitální začleňování, při němž nebude nikdo opomíjen. Od té doby uplynulo již několik let, ale rozdíly mezi členskými státy se dále prohlubují a ještě stále nejsou chráněny zranitelné skupiny, především starší lidé, kteří čelí největšímu riziku.

4.22

EHSV je znepokojen stávající digitální propastí v EU a vyzývá k tomu, aby byly ve všech členských státech koordinovaně prováděny programy na podporu digitální gramotnosti a aby bylo v EU skutečně zavedeno celoživotní digitální učení, mj. i díky využívání řešení s otevřeným zdrojovým kódem jakožto bezplatné alternativy řešení komerčních. Získávání digitálních dovedností začíná výukou slovní zásoby a končí praktickou odbornou přípravou.

4.23

Je naprosto nezbytné zapojit do procesu digitální transformace zaměstnance, aby se seznámili s budoucími riziky i příležitostmi. Měnící se pracovní prostředí vyžaduje předávání znalostí a osvojení si nových dovedností, ale také lepší pracovní podmínky pro lidi pracující prostřednictvím digitálních pracovních platforem.

4.24

EHSV vyzývá k vytvoření silného evropského systému digitálního vzdělávání, který dokáže připravit pracovníky na technologické výzvy a pomoci jim získat kvalitní pracovní místa, a v této souvislosti připomíná rámcovou dohodu evropských sociálních partnerů týkající se digitalizace.

4.25

EHSV již v minulosti upozornil na to, že je nutné ještě více se zaměřit na získávání náležitých dovedností v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (12).

V Bruselu dne 14. července 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 910/2014, pokud jde o zřízení rámce pro evropskou digitální identitu,(COM(2021) 281 final).

(2) Digitální identita pro občany EU.

(3) https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/desi.

(4) EIB study: Artificial intelligence, blockchain and the future of Europe: How disruptive technologies create opportunities for a green and digital economy (Studie EIB: Umělá inteligence, blockchain a budoucnost Evropy: jak přelomové technologie vytvářejí příležitosti pro zelenou a digitální ekonomiku).

(5) Evropská komise – Evropský přístup k umělé inteligenci.

(6) Digitální identita pro občany EU, COM(2021) 281 final.

(7) Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 1.

(8) Evropská komise – Akt o datech.

(9) Eurostat uvádí, že v roce 2020 používalo pouze 36 % podniků v EU cloudové služby – většinou pro účely elektronické pošty a ukládání – a ke slovu při tom přišlo pouze 19 % společností poskytujících tyto služby.

(10) Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391.

(11) Sdělení Komise Politika hospodářské soutěže připravená na nové výzvy, COM(2021) 713 final.

(12) Úř. věst. C 14, 15.1.2020, s. 46, Úř. věst. C 10, 11.1.2021, s. 40, Úř. věst. C 228, 5.7.2019, s. 16, Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 6, Úř. věst. C 374, 16.9.2021, s. 11.

22.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 443/29

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Analýza úlohy organizované občanské společnosti v rámci nové dohody mezi EU a Organizací afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS), včetně situace v oblasti dohod o hospodářském partnerství v tomto rámci

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 443/04)

Zpravodaj:

Carlos TRINDADE

Rozhodnutí plenárního shromáždění	21. 10. 2021
Právní základ	čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Vnější vztahy
Přijato v sekci	9. 6. 2022
Přijato na plenárním zasedání	13. 7. 2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	170/0/1

1. Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) konstatuje, že Evropská unie (EU) již před delší dobou přijala rámec hodnot a cílů, jimiž se řídí její vztahy s africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT), zejména v oblasti demokracie, řádné správy věcí veřejných a lidských práv, udržitelného růstu podporujícího začlenění a důstojných pracovních míst, mobility a migrace jako příležitostí, lidského rozvoje, životního prostředí a ochoty „spojit síly na celosvětové scéně v oblastech společného zájmu“. Pokud jde o vztahy se sousedními třetími zeměmi, je tento rámec doplněn o bezpečnostní cíl.

1.2

EHSV souhlasí s tímto rámcem hodnot a cílů, na němž EU založila své vztahy v oblasti obchodu a rozvojové spolupráce, které byly stanoveny v různých mezinárodních smlouvách uzavřených se zeměmi AKP od roku 1960.

1.3

EHSV obecně podporuje novou dohodu a doufá, že ji strany budou moci rychle podepsat, oceňuje značné úsilí, které vynaložily, a důležité závazky, které přijaly, přičemž jako referenční rámec byly použity cíle udržitelného rozvoje OSN.

1.4

EHSV zejména důrazně navrhuje Komisi, aby byla nad strukturou rozvojové spolupráce, z níž vychází nová dohoda a dohody o hospodářském partnerství, provedena důkladná reflexe a aby v této souvislosti byla přijata nová rozhodnutí, a to s ohledem na zkušenosti z pandemie COVID-19 (v tomto smyslu je třeba se zabývat otázkou kritické zdravotnické infrastruktury) a geopolitické důsledky války na Ukrajině (a mimo jiné na otázky potravinového zabezpečení, cen energií a hrozeb pro demokracii). EHSV zdůrazňuje, že v důsledku těchto dvou zásadních globálních událostí, které zásadně změnily celosvětový kontext, je nyní ve státech AKT zapotřebí komplexnější a naléhavější reakce vyžadující odlišnou mezinárodní spolupráci, než je ta současná.

1.5

EHSV s potěšením konstatuje, že nová dohoda uznává důležitou úlohu organizací občanské společnosti a sociálních partnerů, a oceňuje signatářské strany za toto uznání.

1.6

EHSV zdůrazňuje a velmi oceňuje, že nová dohoda jak ve svém společném základě, tak v jednotlivých regionálních protokolech opakovaně, i když v různých formulacích, zdůrazňuje význam zajištění formálních mechanismů pro účast, informování, slyšení a strukturované konzultace občanské společnosti (neboli „institucionálních mechanismů“).

1.7

EHSV konstatuje, že organizace občanské společnosti a sociální partneři mají své vlastní institucionalizační mechanismy, jejichž prostřednictvím mohou oficiálně vyjadřovat své postoje, návrhy a kritiku. Je nezbytné, aby existovaly institucionální mechanismy, které – bez ohledu na to, jak se budou nazývat (hospodářské, sociální a kulturní rady, poradní sbory, fóra, platformy, sítě organizací občanské společnosti, stálé konference nebo jakkoli jinak) – budou regulovány zákonem a budou fungovat formalizovaným způsobem a jejichž prostřednictvím budou moci organizace občanské společnosti, které se zapojují do občanského dialogu, a sociální partneři, kteří se účastní sociálního dialogu, přispívat k diskusi ve veřejném a demokratickém prostoru. Takto provedená formalizace těchto institucionálních mechanismů zvyšuje odolnost společnosti, neboť posiluje občanství a demokratický život.

1.8

Pokud jde o organizace občanské společnosti, sociální partnery a institucionální mechanismy, EHSV konstatuje, že situace v EU a ve státech AKT je vzhledem k hospodářským, sociálním, kulturním a politickým rozdílům mezi regiony, subregiony a zeměmi velmi různorodá. Ve státech AKT je stěžejní skutečností neformální ekonomika, kterou nelze ignorovat a kterou je třeba zohlednit v práci organizací občanské společnosti a sociálních partnerů, jakož i při provádění a fungování institucionálních mechanismů, protože jinak nebude mít z výsledků nové dohody prospěch celé obyvatelstvo. EHSV potvrzuje, že je naprosto nezbytné najít řešení, jak překonat stávající obtíže, zejména pokud jde o technickou kapacitu a finanční podporu organizací občanské společnosti a sociálních partnerů. EHSV se domnívá, že v rámci EU a OAKTS existuje řada osvědčených postupů, které by měly být identifikovány, aby je bylo možné opakovat v jiných zemích. Příkladem je monitorovací výbor AKT-EU, který je schopen se tohoto úkolu ujmout.

1.9

Pokud jde o zapojení do tohoto procesu, EHSV se snaží uplatňovat stanovené institucionální mechanismy a prosazovat a podporovat organizace občanské společnosti a sociální partnery v zemích AKT, neboť uznává, že tyto subjekty jsou hybnou silou udržitelného rozvoje, zejména v souvislosti s cílem udržitelného rozvoje OSN č. 17.

1.10

EHSV navrhuje, aby si Komise stanovila za cíl vytvořit v souladu se strukturou nové dohody čtyři institucionální mechanismy: jeden mezi EU a OAKTS opírající se o společný základ, druhý s Afrikou, třetí s Karibikem a čtvrtý s Tichomořím, opírající se vždy o jednotlivé regionální protokoly, které s těmito regiony uzavřela.

1.11

EHSV Komisi dále navrhuje, aby byly v rámci dohod o hospodářském partnerství vytvořeny poradní výbory. EHSV konstatuje, že úloha organizací občanské společnosti / sociálních partnerů v rámci dohod o hospodářském partnerství je nezastupitelná a je nutné ji posílit. V této souvislosti EHSV podporuje doporučení obsažená ve stanovisku REX/536, která by měla být provedena v rámci stávajících a budoucích dohod o hospodářském partnerství, a domnívá se, že Poradní výbor CARIFORUM-EU je vynikajícím příkladem osvědčených postupů, které by měly být šířeny a reprodukovány.

1.12

EHSV důrazně navrhuje Komisi, aby v budoucnu byly různé institucionální mechanismy, které budou fungovat v rámci EU-OAKTS (společný základ + regionální protokoly + dohody o hospodářském partnerství), řádně koordinovány s cílem vytvořit synergie a optimalizovat zdroje, zejména ty finanční. Institucionální mechanismy, které se cíleně a s přesností zaměřují na své poslání, fungují jako síť a jako jednotný a strukturovaný systém, tak prokáží svůj význam z hlediska odolnosti společnosti, hospodářského růstu a blahobytu občanů.

1.13

EHSV Komisi důrazně navrhuje, aby zajistila finanční nástroje na podporu programů a studií a prognóz týkajících se skutečného stavu organizací občanské společnosti a sociálních partnerů ve státech AKT, s ohledem na jejich potřeby, pokud jde o schopnost zaujmout vedoucí úlohu, technickou robustnost organizací a provádění stanovených institucionálních mechanismů. EHSV zdůrazňuje, že cílem je přispět tímto způsobem k tomu, aby byla v rámci nové dohody posílena existence demokratických organizací občanské společnosti / sociálních partnerů, kteří budou provádět kompetentní opatření a jejichž členové se budou aktivně zapojovat.

1.14

EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila činnost monitorovacího výboru AKT-EU EHSV, jenž je v současnosti jediným institucionálním mechanismem v rámci nové dohody EU-OAKTS a jehož úloha v rámci tohoto procesu bude posílena, zejména prostřednictvím strukturovaného dialogu, přičemž jeho úkolem bude i) poskytovat příslušným institucím relevantní zprávy, návrhy a stanoviska; ii) mobilizovat zúčastněné strany ze zemí AKT a iii) podílet se na zavádění plánovaných institucionálních mechanismů.

2. Obecné připomínky k historickým souvislostem a strategickým cílům

2.1

Evropská unie přijala v roce 2016 v rámci obnoveného partnerství se zeměmi Organizace afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS) soubor priorit společného zájmu, které byly potvrzeny v následujících dokumentech a které se týkají demokracie, řádné správy věcí veřejných a lidských práv, udržitelného růstu podporujícího začlenění a důstojných pracovních míst, mobility a migrace jako příležitosti, lidského rozvoje, životního prostředí a „spojení sil na celosvětové scéně v oblastech společného zájmu“ (1), k čemuž přidala s ohledem na své bezprostřední sousedy bezpečnostní cíle. Díky této systematizaci tak došlo ke konsolidaci cílů, které si Evropská unie v této oblasti stanovila dříve.

2.2

EU tyto cíle naplňovala prostřednictvím mezinárodních dohod, nejprve prostřednictvím úmluvy z Yaoundé, poté prostřednictvím dohod z Lomé, následně formou dohody z Cotonou a nyní jednáními o dohodě navazující na dohodu z Cotonou. Současně s těmito dohodami EU také s některými státy nebo skupinami států AKT uzavírala dohody o hospodářském partnerství.

2.3

Dohody o hospodářském partnerství jsou nejobecnějším hospodářským nástrojem pro provádění její strategie a jejich cílem je podpořit „hladkou a postupnou integraci států AKT do světové ekonomiky“ a vymýcení chudoby. Současně zdůrazňují, že při jednáních je třeba zohlednit rozdíly v úrovni rozvoje, jež existují mezi smluvními stranami, a jejich ekonomická, sociální a environmentální specifika, zejména pak míru neformálnosti ekonomiky v rámci jednotlivých států či subregionů.

2.4

EHSV se domnívá, že s ohledem na zkušenosti získané z pandemie týkající se mimo jiné potíží, které způsobila ve zdravotnických systémech, jejího negativního dopadu na hospodářství, následného nárůstu sociálních nerovností a chudoby, strukturálních problémů, které způsobila v oblasti přístupu k lékům a očkovacím látkám nebo jejich výroby, účinnosti digitálních nástrojů, ohrožení lidských práv a demokracie nebo značné ekonomické závislosti, kterou vyvolala, je zřejmé, že je třeba přehodnotit strukturu rozvojové spolupráce, což je třeba zohlednit při provádění a přepracovávání strategií mezi EU a OAKTS.

3. Konkrétní připomínky k dohodě navazující na dohodu z Cotonou

3.1

V roce 2015 bylo provedeno hodnocení patnáctileté existence dohody z Cotonou, v jehož rámci byly identifikovány její úspěchy a nedostatky.

3.2

Platnost dohody z Cotonou měla skončit v únoru 2020. Vzhledem k citlivosti některých projednávaných otázek a pandemii však nebylo možné dohodu obnovit včas a Evropská unie a OAKTS text obnovené dohody o partnerství, běžně označované jako „dohoda navazující na dohodu z Cotonou“ (nová dohoda), parafovaly teprve v dubnu 2021.

3.3

Aby se zohlednila různorodost signatářských zemí a zajistilo se individuální uplatňování nové dohody v každém z regionů, má tato dohoda podobu společného základu, který je doplněn třemi regionálními protokoly (pro Afriku, Karibik a Tichomoří), z nichž každý je závazný. Vzhledem ke složitosti této struktury bude muset monitorovací výbor EU-AKT v budoucnu zaujmout proaktivnější přístup.

3.4

Priority nové dohody odrážejí závazek stran dosáhnout cílů udržitelného rozvoje OSN a jsou rozděleny do šesti oblastí: i) lidská práva, demokracie a správa věcí veřejných, ii) mír a bezpečnost, iii) lidský rozvoj, zahrnující zdraví, vzdělávání, sanitaci, potravinové zabezpečení, sociální soudržnost, kulturu a rovnost žen a mužů, jakož i závazky v oblasti rozvojové spolupráce, iv) udržitelný hospodářský růst a rozvoj podporující začlenění, a to i z hlediska dohod o hospodářském partnerství, v) udržitelnost životního prostředí a změna klimatu a vi) migrace a mobilita. Pro organizace občanské společnosti a sociální partnery mají tyto priority zásadní význam.

3.5

Kromě těchto priorit je třeba se zabývat dopady pandemie COVID-19 v EU a zemích AKT, jak z hlediska boje proti rizikům útoků na demokracii, tak z hlediska hospodářské a sociální obnovy, a to v kontextu, kdy se očekává, že státy AKP budou mít potíže s oživením a že v důsledku toho dojde k nárůstu chudoby a nerovnosti.

3.6

EHSV zejména konstatuje, že – jak ukázala pandemie – problém kritické infrastruktury v zemích AKT zůstává stále palčivý. Udržitelný rozvoj je zcela závislý na existenci odolných infrastrukturních zařízení, která stimulují a podporují hospodářskou činnost a sociální pokrok a hrají rozhodující roli při dosahování cílů udržitelného rozvoje, tedy cílů Agendy OSN 2030 a Agendy 2063 Africké unie. EHSV zdůrazňuje, že rozvojová spolupráce je i nadále nezbytnou, i když ne postačující podmínkou pro jejich naplnění, a zdůrazňuje, že je důležité ji v zemích AKT posílit.

3.7

V této souvislosti EHSV zdůrazňuje zejména význam kritické zdravotnické infrastruktury. Pro zajištění blahobytu obyvatel zemí AKP a jejich trvalého rozvoje je nezbytné, aby zde byla zdravotní péče snadno přístupná, určená všem a obecně bezplatná. Zejména rychlý přístup k očkovacím látkám (patenty a místní technická výrobní kapacita) poskytne společnostem zemí AKT nezbytnou odolnost pro případ budoucích (případných) pandemií. EHSV poukazuje na to, že tato důležitá otázka do nové dohody nebyla zahrnuta, a vyzývá EU a OAKTS, aby ji zohlednily v rámci provádění dohody.

3.8

EHSV se domnívá, že vzhledem k současné evropské a celosvětové geopolitické situaci, a zejména k důsledkům války na Ukrajině (mj. pokud jde o potravinové zabezpečení, ceny energie a ohrožení demokracie), musí nová dohoda zohlednit dopad, který bude mít na rozvojovou spolupráci obecně a na dohody o hospodářském partnerství zvláště. EHSV varuje, že současná situace vede k většímu soupeření o vliv v zemích AKT, a vyzývá EU, aby zvýšila své kapacity pro spolupráci s těmito zeměmi, zejména v hospodářské, sociální a kulturní oblasti.

3.9

Pokud jde o formální mechanismy pro účast, informování, slyšení a strukturované konzultace občanské společnosti (institucionální mechanismy), Výbor vítá postoje, které zaujímá nová dohoda, konkrétně když uvádí, že strany musí vytvořit „(…) otevřené a transparentní mechanismy strukturovaných konzultací (..)“ (2) , že „(…) zavádějí mechanismy pro (…) konzultace“ (3), že „(…) zřizují a rozvíjejí mechanismy konzultací a dialogů (…)“ (4) nebo že „(…) stanoví mechanismy konzultací a dialogu“ (5).

4. Konkrétní připomínky k dohodám o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi

4.1

Jednání o devíti takových dohodách vedla ke vstupu v platnost sedmi z nich, uzavřených s 32 ze 79 zemí AKT (z nichž čtrnáct se nachází v Karibiku, čtrnáct v Africe a čtyři v Tichomoří). Z těchto sedmi dohod je pět prováděno prozatímně, protože dosud nebyly ratifikovány všemi členskými státy EU. Zbylé dvě dohody, se západní a východní Afrikou, zatím nedospěly do fáze prozatímního provádění, protože jejich podpis a ratifikace africkými zeměmi se opozdily, dalších 21 států jednání o těchto dohodách uzavřelo, ale dohody ještě nebyly provedeny.

4.2

EHSV zdůrazňuje, že dohody o hospodářském partnerství s sebou nesou jak příležitosti, tak rizika. Je zásadně důležité zajistit rovnocenné partnerství, které přinese hospodářský růst a současně zajistí dobré životní podmínky a sociální spravedlnost. Zásadní význam pro realizaci těchto cílů má činnost organizací občanské společnosti / sociálních partnerů.

4.3

Organizace občanské společnosti a sociální partneři v EU i v partnerských státech však k dohodám o strategickém partnerství mají jisté námitky.

4.4

Kritika namířená proti dohodám o hospodářském partnerství se týká jejich pojetí a také zpomalení, které by mohly způsobit v rozvoji výroby v zemích AKT, a to i v případě, že obsahují ustanovení na ochranu jejich průmyslových odvětví, mimo jiné zemědělského zpracovatelského průmyslu. Volný obchod mezi EU a OAKTS sice patří mezi přínosy dohod o hospodářském partnerství, měl však v několika případech nepříznivý účinek, a to snížení příjmů z cel, zejména v důsledku snížení daní týkajících se zahraničního obchodu, nemluvě o tom, že kvůli rozdílům v hospodářském vývoji mezi EU a zeměmi AKT může ohrozit mikropodniky, malé a střední podniky nebo družstva, které tvoří základ rodinné ekonomiky, na což řada organizací občanské společnosti a sociálních partnerů důrazně upozorňovala.

4.5

Úloha občanské společnosti je v dohodách o hospodářském partnerství zohledněna různými způsoby a nabývá rozdílných podob. Pokud jde o vyjednávání těchto dohod a jejich monitorování, je organizacím, které ji tvoří, přisuzována rovněž velmi různorodá váha. Například dohoda s Pobřežím slonoviny vedla k vytvoření Úmluvy o občanské společnosti Pobřeží slonoviny (Convention de la société civile ivoirienne – CSCI), která zahájila projekt (6) sledování dopadu dohody na domácí hospodářství. Zaměření interních jednání na téma udržitelného rozvoje navíc omezuje vliv, který by občanská společnost mohla mít v jiných oblastech.

4.6

Některé dohody o hospodářské spolupráci stanoví další orgány, například smíšený parlamentní výbor: to je případ dohod podepsaných se státy CARIFORA a západní Afriky.

4.7

Vzhledem k tomu, že v dohodách o hospodářské spolupráci je výslovně uvedeno, že jsou součástí priorit dohody z Cotonou, nabízí revidovaná verze dohody signatářským stranám příležitost podpořit širší, harmonizovanou a institucionalizovanou účast organizací občanské společnosti a sociálních partnerů, kterou je třeba plně využít, a to i proto, že pokrok v této oblasti je pomalý, jak je patrné z přezkumu provádění dohody, který Evropská unie provedla v roce 2021. Nejúčinnějším způsobem, jakým lze provádět tyto institucionální mechanismy stanovené v dohodách o hospodářském partnerství, je včasné a podrobné informování organizací občanské společnosti / sociálních partnerů – ze strany veřejných institucí – o tomto procesu a jejich přizvání ke strukturované účasti a k předkládání studií a odůvodněných návrhů.

5. Konkrétní připomínky k definici, reprezentativnosti, činnosti a institucionalizaci občanské společnosti a sociálních partnerů

5.1

EHSV si klade za cíl být „zástupcem evropské občanské společnosti“. Jde o poradní orgán Evropské unie zřízený podle článku 13 Smlouvy o Evropské unii, který sestává z 329 členů zastupujících hospodářské zájmy (skupina I), zájmy pracovníků (skupina II) a zájmy organizací občanské společnosti (skupina III) a jenž je evropským institucionálním mechanismem, jehož prostřednictvím tyto zájmové skupiny vyjadřují v rámci strukturovaného dialogu své názory na otázky týkající se Evropské unie.

5.2

EHSV připomíná, že organizace občanské společnosti zahrnují sdružení, která sledují širokou škálu různých cílů, zastupují své členy a plní ve společnosti funkci, jež spočívá v prosazování dobrých životních podmínek obyvatelstva, podpoře sociálního začlenění a boje proti vyloučení, ochraně sociálních, hospodářských, kulturních a profesních práv a zájmů obyvatelstva nebo skupiny osob, ochraně životního prostředí a boji proti změnám klimatu, obraně lidských práv a oznamování nepravostí (dohledu), dále v upozorňování a vyvíjení nátlaku na mocenské orgány za účelem ochrany zájmů svých členů a prosazování společenských hodnot.

5.3

Ekonomický, sociální a politický kontext, v němž tyto organizace, tvořící tak širokou a rozmanitou paletu, působí, hraje rozhodující roli při vymezování jejich působnosti, a proto je důležité, aby se navzdory významu a zásluhám jejich činnosti nepředpokládalo, že jsou hlavními společenskými aktéry prosazujícími udržitelný rozvoj.

5.4

EHSV zdůrazňuje, že právě v rámci této mnohotvárné reality je třeba odpovídajícím způsobem vnímat vysoký stupeň neformálnosti v rámci ekonomiky a společnosti, který obecně panuje ve státech AKT, neboť ten charakterizuje a silně determinuje všechny sociální, organizační a institucionální vztahy. V této souvislosti se organizace občanské společnosti a sociální partneři obecně potýkají se značnými obtížemi, které se týkají zakládání subjektů, organizování a institucionálního fungování, finančního zajištění a formálního jednání. Těmto organizacím občanské společnosti a sociálním partnerům by měla být poskytnuta mimořádná finanční podpora, jinak budou jen stěží schopni přispívat svou účastí a svými aktivitami k udržitelnému rozvoji, uplatňování občanství a zajišťování demokratické odolnosti svých zemí.

5.5

Činnost organizací občanské společnosti závisí na tom, jakou úlohu ve společnosti chtějí plnit (zda spíše občanskou, nebo spíše politickou), na jejich velikosti, společenském významu, který jim přisuzují jejich členové a společenství, v němž se nacházejí, na tom, jak moc vůdčí úlohu zastávají, a také na zdrojích, které potřebují k dosažení svých cílů, a zejména v tomto ohledu na podmínkách, které jim stanoví jejich dárci.

5.6

Obecně lze říci, že slabiny organizací občanské společnosti vedou k tomu, že o finanční prostředky soupeří nejen mezi sebou navzájem, ale někdy i s veřejnými orgány. Tyto slabiny komplikují jejich činnost a účast ve vnitrostátních nebo mezinárodních institucionálních mechanismech. Mohou se také stát závislými na dárcích nebo na vládách svých zemí.

5.7

Odbory a podnikatelské svazy, které jsou sdruženy pod pojmem „sociální partneři“, jsou zařazeny mezi organizace občanské společnosti, ale vzhledem ke své specifičnosti mají ve vztahu k nim vlastní odlišnou identitu. Sociální partneři zastupují své členy a hájí jejich zájmy, zejména ekonomické, a to jak před svrchovanými orgány prostřednictvím zvláštních mechanismů konzultací a vyjednávání, tak i ve vzájemných vztazích, zejména prostřednictvím kolektivního vyjednávání a uzavírání kolektivních smluv. Mají jasnou strukturu, je jednoznačné, jaké zájmy zastupují, mají nepopiratelnou kontinuitu, uznávané historické zkušenosti, dobře zavedenou a definovanou oblast činnosti a vztahů a obecně schopnost samofinancování.

6. Konkrétní připomínky k dohodě navazující na dohodu z Cotonou a k občanské společnosti a sociálním partnerům

6.1 Občanská společnost a sociální partneři v dohodě navazující na dohodu z Cotonou

6.1.1

Nová dohoda ve svém společném základu i v každém ze tří regionálních protokolů přiznává občanské společnosti aktivní úlohu, aniž by ji však konkretizovala, neboť ponechává na signatářských stranách, OAKTS a Evropské unii, úkol vymezit institucionální rámec této účasti, zejména vytvořením institucionálních mechanismů. Zásadní otázkou tedy bude určení způsobu, jakým se zajistí zapojení organizací občanské společnosti a sociálních partnerů do tohoto procesu, a to jak na vnitrostátní, tak na nadnárodní úrovni.

6.1.2

Zohledněním základních organizačních parametrů, jako je právní forma těchto subjektů, jejich reprezentativnost, výběr jejich zástupců nebo minimální hranice pro četnost schůzek, se vytvoří řada dynamických faktorů, které posílí úlohu organizací občanské společnosti a sociálních partnerů, jež jsou do tohoto procesu zapojeni.

6.1.3

Tyto zúčastněné strany hrají v tomto procesu specifickou roli, která souvisí s jejich vlastními zájmy a liší se od role politických stran ve společnosti. Účast organizací občanské společnosti a sociálních partnerů by měla být podporována prostřednictvím konkrétních činností a měla by jít nad rámec obecných diskusí. Díky studiím, stanoviskům a návrhům, které předkládají institucím, budou přispívat k debatám a rozhodnutím. Existence institucionálních mechanismů, které aktivně zapojují zúčastněné strany do procesů, jsou samosprávné a založené na dobře zavedených pravidlech postupu, šíří informace a interagují prostřednictvím konzultací a strukturovaného dialogu, je nejlepším příspěvkem organizací občanské společnosti a sociálních partnerů k existenci „otevřené veřejné správy“ (7).

6.1.4

Obzvláště důležité jsou finanční aspekty. Bez dostatečného, transparentního financování splňujícího přísné podmínky nebude možné zajistit účast organizací občanské společnosti a sociálních partnerů na jednáních, ale především na předběžném aplikovaném výzkumu, jehož součástí je sběr údajů, realizace studií a příprava stanovisek.

6.2 Současná situace občanské společnosti a sociálních partnerů ve státech AKT

6.2.1 Evropa

V Evropě existují tisíce a tisíce sdružení, organizací, federací, konfederací, platforem a fór na vnitrostátní nebo evropské úrovni, které patří buď k organizacím občanské společnosti, nebo k podnikatelskému sektoru – ať už jde o soukromé firmy, mikropodniky a malé podniky, nebo o firmy veřejného či sociálního sektoru –, nebo jsou součástí sektoru odborů s určitým stupněm organizační harmonizace.

6.2.2 Afrika, Karibik a Tichomoří

6.2.2.1

V případě států AKT vedla hospodářská, sociální, politická a historická situace v jednotlivých regionech, subregionech a státech k velké rozmanitosti struktur organizací občanské společnosti a sociálních partnerů a v několika případech k absenci vzájemné interakce, přičemž zároveň zde existuje mnoho příkladů osvědčených postupů a také mnoho problémů a nedostatků.

6.2.2.2

Kromě toho mají organizace občanské společnosti /sociální partneři potíže se získáváním obecných či specifických informací o nové dohodě nebo dohodách o hospodářském partnerství (pokud existují), nebo tyto informace vůbec nejsou k dispozici. Obecně také není prostor pro účast a strukturovanou diskusi s veřejnými institucemi.

6.2.2.3

Vzhledem k této různorodé skutečnosti je třeba obě situace posoudit na místě, aby bylo možné šířit příklady osvědčených postupů a řešit problémy a nedostatky, zvýšit tak vážnost organizací občanské společnosti a sociálních partnerů a posílit jejich úlohu. Díky tomu bude možné podpořit stávající institucionální mechanismy nebo podnítit vytváření nových.

6.2.3 Monitorovací výbor EU-AKT

V současné době se v rámci vztahů mezi Evropskou unií a zeměmi AKT mohou organizace občanské společnosti a sociální partneři opírat o monitorovací výbor EU-AKT, který je začleněn do EHSV a je paritně složen z dvanácti členů EHSV (Evropské unie) a dvanácti delegátů, v současné době osmi pro Afriku, dvou pro Karibik a dvou pro Tichomoří. Ti zastupují organizace občanské společnosti a sociální partnery ze zemí AKT a jsou jmenováni organizovanou občanskou společností každého z regionů, na něž se dohoda vztahuje, s náležitým ohledem na rovnováhu zájmů.

7. Konkrétní připomínky k propagaci a podpoře organizací občanské společnosti a sociálních partnerů coby hnací síly udržitelného rozvoje

7.1

EHSV považuje za nesmírně důležité dát stanoveným institucionálním mechanismům formální podobu a uvádí, že to je v tomto ohledu jeho hlavním cílem.

7.2

EHSV důrazně doporučuje Komisi, aby po konečném podpisu nové dohody převzala iniciativu a navrhla OAKTS a dotčeným zemím, aby zajistily politické, organizační a finanční podmínky nezbytné k vytvoření těchto institucionálních mechanismů.

7.3

EHSV důrazně vyzývá OAKTS, aby se do tohoto procesu stejně rozhodně zapojila i ona.

7.4

EHSV konstatuje, že struktura nové dohody předpokládá vytvoření institucionálního mechanismu, který se bude vztahovat ke společnému základu a bude zahrnovat zástupce EU a OAKTS. Regionální protokoly zároveň umožňují zřízení institucionálního mechanismu v každém regionu, tedy v Africe, Karibiku a Tichomoří, na němž se budou podílet zástupci daného regionu a EU. Měl by tedy být zaveden systém založený na čtyřech institucionálních mechanismech (1 + 3), pokrývající celou oblast nové dohody.

7.5

EHSV konstatuje, že v rámci dohod o partnerství se počítá také s institucionálními mechanismy, poradními výbory, jako je tomu v případě dohod uzavřených se státy CARIFORA, západní Afriky a východní Afriky.

7.6

Poukazuje zejména na to, že tento soubor institucionálních mechanismů bude vyžadovat velké organizační úsilí a úsilí zaměřené na fungování formou sítě jako jeden strukturovaný systém, s cílem vytvořit synergie, zabránit zdvojování a rozptýlení zdrojů, zejména finančních, a optimalizovat jejich využití.

7.7

EHSV navrhuje, aby Komise vyzvala delegace Evropské unie v zemích OAKTS k podpoře projektů organizací občanské společnosti a sociálních partnerů, zejména těch, které jsou zaměřeny na zvyšování povědomí a na vzdělávání a zvyšování dovedností jejich členů a vedoucích pracovníků, na zlepšení technické odolnosti organizací a na posílení vytváření institucionálních mechanismů. Doporučuje, aby Komise při posuzování kladných stránek jednotlivých návrhů upřednostnila ty od organizací občanské společnosti a sociálních partnerů ze zemí AKT.

7.8

EHSV navrhuje, aby Komise vytvořila programy, které by s ohledem na provádění institucionálních mechanismů poskytly příležitost prošetřit na místě skutečnost, potenciál a obtíže organizací občanské společnosti a sociálních partnerů, jakož i různých existujících struktur, jako jsou platformy, fóra atd., s cílem shromáždit příklady osvědčených postupů, které již existují v rámci vztahů mezi EU a OAKTS a měly by být šířeny. Doporučuje, aby se do těchto šetření rozhodujícím způsobem kvantitativně i kvalitativně zapojily organizace občanské společnosti a sociální partneři v zemích AKT.

7.9

EHSV zdůrazňuje, že aby mohl monitorovací výbor AKT-EU lépe přispívat k tomuto procesu a plnit své poslání, bude třeba, aby byl organizačně posílen, a sice pokud jde o zdroje, členy a delegáty.

7.10

EHSV důrazně doporučuje Komisi, aby bylo financování tohoto procesu začleněno do stávajících finančních nástrojů. Zdůrazňuje zejména, že pokud mají organizace občanské společnosti a sociální partneři vykonávat svou činnost, musí být financováni, neboť jejich samofinancování není dostatečné. Připomíná, že vzhledem k zeměpisné působnosti nové dohody vyžaduje řádné fungování institucionálních mechanismů a účast organizací občanské společnosti a sociálních partnerů finanční prostředky, které nemají k dispozici. I při použití přísných metod kontroly řízení a moderních digitálních technologií je stále nezbytné poskytovat těmto organizacím ekonomickou podporu. Výbor důrazně vyzývá EU, OAKTS a členské státy, aby přijaly programy, které budou konkrétně podporovat činnost těchto organizací občanské společnosti a sociálních partnerů, jakož i fungování institucionálních mechanismů.

V Bruselu dne 13. července 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě – Obnovené partnerství se zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří, 2016, s. 5-6.

(2) Společný základ dohody, článek 95.

(3) Regionální protokol pro Afriku, článek 5.

(4) Regionální protokol pro Karibik, článek 7.

(5) Regionální protokol pro Tichomoří, článek 7.

(6) Podpora posílení provozních kapacit organizací občanské společnosti Pobřeží slonoviny, pokud jde o občanské monitorování prozatímní dohody o hospodářském partnerství v Pobřeží slonoviny.

(7) Zásada, kterou definovala OECD.

22.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 443/37

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Činnost nové Rady EU–USA pro obchod a technologie – priority pro podniky, pracovníky a spotřebitele a potřebná ochranná opatření

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 443/05)

Zpravodaj:	Timo VUORI
Spoluzpravodajka:	Tanja BUZEK

Rozhodnutí plenárního shromáždění	21. 10. 2021
Právní základ	čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Vnější vztahy
Přijato v sekci	9. 6. 2022
Přijato na plenárním zasedání	14. 7. 2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	173/0/4

1. Závěry a doporučení

1.1

Budování pozitivní transatlantické agendy. Rada EU–USA pro obchod a technologie může tvořit jádro agendy pro restartování našeho partnerství pomocí důvěryhodných způsobů spolupráce. Přestože se naše transatlantické ekonomiky podílejí zhruba na polovině celosvětového HDP a na významné části světových obchodních a investičních toků, naše vztahy stále narážejí na překážky bránící obchodu, investicím, práci, cestování a studiu na obou stranách Atlantiku.

1.2

Převzetí iniciativy při ochraně našeho obchodu založeného na hodnotách a pravidlech. V geopoliticky neklidné době je velkou odpovědností předních světových ekonomik, EU a USA, aby společně s dalšími podobně smýšlejícími partnery prosazovaly moderní rámec spolupráce v oblasti obchodu a technologií, který by podporoval otevřenou a udržitelnou ekonomiku a volný a spravedlivý obchod a respektoval demokratické hodnoty, důstojnou práci a lidská práva.

1.3

Potřeba reagovat na narušení trhu. Vzhledem k řadě krizí, které nyní probíhají, musí transatlantičtí partneři urychleně nalézt způsoby, jak posílit odolnost našich otevřených demokratických společností, včetně zajištění našich globálních hodnotových a dodavatelských řetězců a energetické bezpečnosti, zejména s ohledem na naléhavou potřebu nahradit dodávky energie a surovin z Ruska. Kromě toho musí EU a USA vynaložit větší úsilí na posílení multilateralismu a na řešení problémů souvisejících se změnou klimatu, aby zajistily, že nebude narušován volný a spravedlivý obchod, a na řešení problému narušování trhu ze strany autoritářských států.

1.4

Budování důvěry založené na oboustranné a stabilní spolupráci. Obě strany se musí zapojit do budování struktury stálého dialogu Rady EU–USA pro obchod a technologie, aby bylo dosaženo konkrétních výsledků v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, a to nezávisle na politických volebních cyklech a změnách ve vedení. Kromě toho musí EU a USA v rámci Rady EU–USA pro obchod a technologie usilovat o strategičtější a horizontálnější přístup k otázkám obchodu a technologií. Všech deset pracovních skupin v rámci Rady EU–USA pro obchod a technologie by se mělo snažit o holistický a účinně koordinovaný přístup ke spolupráci, který by zajistil, že nebude zbytečně docházet k uplatňování izolovaných přístupů.

1.5

Posilování zapojení zúčastněných stran. Aby se předešlo neúspěchům předchozích ambiciózních obchodních jednání, je jedinou cestou k dosažení cílů Rady EU–USA pro obchod a technologie transparentnost a intenzivní zapojení zúčastněných stran na obou stranách Atlantiku. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se proto bude aktivně angažovat v strukturách této Rady a bude usilovat o to, aby byl do zasedání ministrů v jejím rámci zapojen jako jedinečný zainteresovaný subjekt občanské společnosti. V této souvislosti EHSV znovu vyjadřuje politování nad tím, že nebyla obnovena činnost skupiny odborníků pro obchodní dohody a že nebyla zřízena žádná srovnatelná stálá struktura pro konzultaci se zainteresovanými stranami.

1.6

Konkrétní transatlantický dialog v oblasti práce. EHSV v minulosti vyjádřil podporu transatlantickým dialogům týkajícím se podniků a spotřebitelů, a proto vítá nedávné prohlášení ministrů z Paříže o ustavení třístranného dialogu v oblasti obchodu a práce, jímž se vytvoří formální způsob pro sociální partnery na obou stranách Atlantiku, jak poskytovat podklady a podněty pro postupy v rámci Rady EU–USA pro obchod a technologie a jak formovat transatlantické obchodní a investiční vztahy. EHSV v této souvislosti naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby se zabývala nerovnováhou demokracie v oblasti práce kvůli tomu, že nebylo ratifikováno šest základních úmluv MOP, a jejím dopadem na rovné podmínky v obchodě.

2. Obecné připomínky – rostoucí potřeba užšího partnerství mezi EU a USA

2.1

EHSV v transatlantickém dialogu: EHSV již řadu let sleduje transatlantické politické a obchodní otázky a formuluje postoje organizované občanské společnosti EU. Kromě toho EHSV udržuje pravidelný dialog jak s orgány EU, tak s vládou USA a zejména s občanskou společností na druhé straně Atlantiku. Zahájení činnosti nové Rady EU–USA pro obchod a technologie s deseti pracovními skupinami a pravidelnými slyšeními vyžaduje, aby EHSV aktualizoval svůj postoj k jejím prioritám.

2.2

Odpovědnost předních světových ekonomik: EHSV zdůrazňuje, že mezi EU a USA stále existují nejužší dvoustranné obchodní a investiční vazby a nejpropojenější hospodářské vztahy na světě. Ačkoli USA již nejsou největším zdrojem dovozu zboží do EU, neboť je v roce 2021 předstihla Čína, zůstávají zdaleka největším obchodním a investičním partnerem EU. Transatlantické vztahy určují globální ekonomiku v podmínkách těžce zkoušeného mnohostranného obchodního systému, který byl ovlivněn krizí WTO, dva roky trvající pandemií COVID-19 a nyní válkou na Ukrajině. Buď EU, nebo USA se nachází v postavení největšího obchodního a investičního partnera téměř všech ostatních zemí světové ekonomiky. Transatlantické partnerství není samoúčelné, ale musí vycházet ze společných hodnot a zájmů a společné odpovědnosti. EU a USA by měly být oporou demokracie, míru a bezpečnosti na celém světě a dodržování zásad právního státu a lidských práv pro všechny (1).

2.3

Podnět k užšímu strategickému partnerství mezi EU a USA: EHSV konstatuje, že vzhledem k tomu, že světem nyní otřásá nečekaně mnoho krizí, nastal pro přední světové ekonomiky – EU a USA spolu s dalšími podobně smýšlejícími demokratickými státy s otevřeným tržním hospodářstvím založeným na pravidlech – rozhodující okamžik, aby prohloubily svou politickou a hospodářskou spolupráci s cílem chránit naše univerzální hodnoty a posílit prosperitu, demokracii, právní stát, bezpečnost a lidská práva. Z toho všeho se jako zcela nezbytná priorita při vedení mezinárodní politiky ukázal mír. Zároveň bychom již neměli tolerovat žádné jednání, kterým státy porušují mezinárodní řád, ani „černé pasažéry“ v mezinárodním obchodu.

2.4

Klíčová úloha obchodu a technologií v geopolitice: EHSV opakuje, že obchod a technologie nejsou jen otázkami regulace, ale zásadními nástroji ochrany a podpory těchto univerzálních hodnot po celém světě. EU a USA musí prohloubit svou spolupráci a dosáhnout konkrétních výsledků na mnohostranné i dvoustranné úrovni. Rada EU–USA pro obchod a technologie poskytuje pro takovou strategickou spolupráci na vysoké úrovni v oblasti obchodu a technologií jedinečnou příležitost. Tato spolupráce by překonávala stávající ad hoc úpravu spolupráce a přesahovala rámec voleb a změn v řízení institucí v EU a USA.

2.5

Platforma pro dialog a spolupráci: Rada EU–USA pro obchod a technologie není a neměla by být vnímána jako opakování Transatlantického partnerství v oblasti obchodu a investic (TTIP), ačkoli z tohoto neúspěšného jednání si lze vzít užitečná ponaučení. Cíle a postupy Rady EU–USA pro obchod a technologie nesmějí zpochybňovat orgány EU a její rozhodovací postupy, přičemž je třeba posílit zapojení zúčastněných stran. Nesmí být zpochybňovány normy EU, které odrážejí naše hodnoty, a ústředním prvkem přístupu EU ke stanovování norem je zejména zásada předběžné opatrnosti. EHSV sdílí názor, že spolupráce v oblasti norem rovněž souvisí s různými právními rámci a vyžaduje podrobné analýzy technických otázek, jakož i posouzení hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů, které by měly být prováděny případ od případu. Například nová obecná rámcová dohoda pro toky údajů ukazuje, že EU a USA mohou v citlivých otázkách dosáhnout shody.

2.6

Silná podpora zúčastněných stran: EHSV konstatuje, že podniky a další subjekty občanské společnosti v EU i USA již vyjádřily všeobecnou podporu Radě EU–USA pro obchod a technologie a stanoveným tématům v rámci všech deseti pracovních skupin. Zdá se, že transatlantičtí partneři vidí přidanou hodnotu strategického transatlantického partnerství a užší spolupráce v oblasti regulace. Stále existují zbytečné překážky pro obchod, investice a práci. Transatlantičtí partneři by navíc mohli společně posílit svou globální konkurenceschopnost na světovém trhu, což jde ruku v ruce s cíli udržitelného rozvoje, sociální spravedlnosti, dodržování lidských práv a přísných norem v oblasti práce a životního prostředí. Aby však bylo možné dosáhnout výsledků, musí obě strany vzájemně znát své cíle, přístupy a prostředky, aby mohly vytvořit nový společný rámec pro obchod.

2.7

Lepší zapojení zúčastněných stran po neúspěšných dialozích občanské společnosti mezi EU a USA: EHSV zdůrazňuje, že posílení dialogu občanské společnosti je v transatlantickém kontextu zásadním prvkem, a to i pokud jde o Radu EU–USA pro obchod a technologie. V této souvislosti je obzvláště naléhavá potřeba společného dialogu o občanských právech, odolnosti vůči dezinformacím, svobodě sdělovacích prostředků, ochraně klimatu, sociálních právech, ochraně spotřebitele a o podpoře demokracie (2). Transatlantické partnerství může být vystřídáno ještě užší transatlantickou integrací našich ekonomik, včetně společného rámce pro obchod, technologie a investice.

3. Konkrétní připomínky – klíčové priority pro podniky, pracovníky a spotřebitele

3.1

EHSV se domnívá, že Rada EU–USA pro obchod a technologie je důkazem vzájemného propojení dvou největších ekonomik světa a zároveň slouží jako jedinečné fórum pro budování větší spolupráce v otázkách obchodní politiky a regulace trhu na obou stranách Atlantiku. EHSV se proto domnívá, že by se Rada EU–USA pro obchod a technologie měla zaměřit na některé klíčové priority z hlediska podniků, pracovníků a spotřebitelů.

3.2

Moderní mnohostranný obchod založený na pravidlech: EU a USA musí společně zaujmout odpovědnou a vedoucí úlohu v rámci Světové obchodní organizace (WTO) a zasadit se o zavedení účinného mnohostranného modelu, který bude zahrnovat progresivní obchodní politiku, v níž budou zohledněny i environmentální a sociální aspekty (3). EU i USA se potýkají s problémy způsobenými praktikami netržních ekonomik narušujícími trh, včetně nespravedlivého a diskriminačního jednání souvisejícího se státními podniky, státními dotacemi, odvody a daněmi.

3.3

Vedení reformy WTO: vzhledem k ústřednímu postavení WTO v otázce vybudování účinné multilaterální struktury pro progresivní obchodní agendu zohledňující environmentální a sociální problematiku by se Rada EU–USA pro obchod a technologie měla zaměřit na způsoby, jak zlepšit mnohostranný obchodní systém WTO a její mechanismus pro řešení sporů. EU a USA musí stát v čele ambiciózní reformy WTO a prosazovat pro ni moderní agendu, prolomit tabuizaci některých témat (např. sociálních aspektů obchodu) a řešit aktuální i nadcházející výzvy v oblasti udržitelnosti. Z toho důvodu EHSV vyzývá EU a USA, aby se s klíčovými obchodními partnery dohodly na strategické spolupráci k řešení prioritních multilaterálních otázek (4).

3.4

Důstojná práce v mezinárodním obchodu (5): EHSV naléhavě vyzývá EU a USA, aby podporovaly užší spolupráci mezi WTO a Mezinárodní organizací práce (MOP) s cílem prosazovat důstojnou práci a pracovní normy prostřednictvím obchodních nástrojů. Nedávné zvolení nových generálních ředitelů v obou organizacích by mělo přispět k novému impulzu v této oblasti. Součástí diskuse o reformě WTO, kterou vedou EU a USA, by mělo být zajištění dodržování mezinárodních pracovních norem, jak je stanovuje a monitoruje MOP. EHSV vítá návrh USA, aby se v rámci probíhajících jednání WTO o subvencích na rybolov řešil celosvětový problém, který představuje nucená práce na rybářských plavidlech. Výbor považuje tento návrh za pozitivní příklad a za příležitost, jak toto ambiciózní přehodnocení posílit (6). Transatlantičtí partneři by měli dále využívat své spolupráce a usilovat o silnější právní základ pro začlenění základních pracovních práv MOP do WTO (7). Mezi dvoustranné otázky společného zájmu v oblasti práce by měly patřit srovnávací přístupy ke kapitolám o obchodu a udržitelném rozvoji a jejich účinná vymahatelnost v dohodách o volném obchodu (8). EHSV již dlouho požaduje vylepšený přístup umožňující prosazování za použití sankcí, pokud jde o kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, a vítá inovativní nástroje prosazování obsažené v Dohodě mezi USA, Mexikem a Kanadou (USMCA) (9).

3.5

Spolupráce na mezinárodních fórech: Rada EU–USA pro obchod a technologie by mohla být fórem pro přípravu posílené spolupráce v oblasti práce a zaměstnanosti na mezinárodních fórech, zejména v rámci MOP a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tato posílená spolupráce by měla zahrnovat podporu a prosazování náležité péče. Rada EU–USA pro obchod a technologie by měla podporovat společné budování kapacit, zejména pro podporu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) na celém světě, a rozvíjet společné projekty, například v oblasti zajišťování zdrojů pro inspekci práce ve třetích zemích. Živnou půdu pro spolupráci by poskytlo očekávané zařazení úmluv o BOZP mezi základní pracovní normy MOP. Problémem, který vyvolává vážné společné obavy, je nucená práce, a je třeba koordinovat přístupy EU a USA, zejména pokud jde o dovoz zboží vyrobeného pomocí těchto praktik v Číně. Globální rozšíření nových forem zaměstnávání, zejména práce prostřednictvím platforem, v jehož čele stojí společnosti z USA a EU, by mělo být projednáno v příslušných pracovních skupinách Rady EU–USA pro obchod a technologie se zohledněním příspěvků ze strany zaměstnanců.

3.6

Odolnost a udržitelnost v globálních dodavatelských řetězcích: Rada EU–USA pro obchod a technologie by měla vypracovat strategie pro vybudování větší odolnosti zajištěním udržitelnosti globálních dodavatelských řetězců a jejich řádného fungování. EU a USA by měly určit společná zranitelná místa a spolupracovat, například v oblasti dostupnosti kritických surovin a produktů, jako jsou polovodiče. Transatlantičtí partneři by také měli okamžitě upozornit na normalizovaný přístup k bezpečnosti dodávek energie, který by byl plně v souladu s ambiciózní agendou v oblasti udržitelnosti, jako je Zelená dohoda pro Evropu. Kromě toho by měli zvážit společná opatření ke zlepšení příslušných výrobních kapacit, investic a logistiky. Rada EU–USA pro obchod a technologie by měla usilovat o společnou povinnou náležitou péči v dodavatelských řetězcích, založenou na osvědčených postupech, s cílem vytvořit model pro globální požadavky na udržitelnost v hodnotových řetězcích.

3.7

Podpora zelené ekonomiky: Rada EU–USA pro obchod a technologie by se měla zaměřit na spolupráci v oblasti klimatu a ekologických technologií a politik spravedlivé transformace. EU a USA by měly prosazovat mezinárodní rámec a normy pro zmírňování změny klimatu, oběhové hospodářství, udržitelné financování, energeticky úsporné technologie, ekologické a sociální normy při zadávání veřejných zakázek, používání ekoznaček a podávání zpráv o udržitelnosti. Transatlantičtí partneři by dále měli usilovat o vytvoření mnohostranného rámce pro liberalizaci obchodu s environmentálním zbožím v rámci stávajících iniciativ, konkrétně dohody o environmentálních produktech (EGA), strukturovaných diskusí o obchodu a udržitelnosti životního prostředí (TESSD) a neformálního dialogu o znečišťování plasty (IDP). Rada EU–USA pro obchod a technologie by se měla zaměřit na účinné a koordinované mechanismy uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) s cílem vytvořit model pro globální rámec a zabránit obchodním konfliktům mezi EU a USA.

3.8

Digitalizace a nové ekonomiky: Rada EU–USA pro obchod a technologie by se měla zaměřit na spolupráci týkající se technologických norem, výzkumu a politik v oblasti umělé inteligence (UI), internetu věcí, technologií 6G, baterií, kvantových technologií a technologie blockchain. Rámec by měl podporovat inovace a normalizaci, ale musí zahrnovat zásadní nezbytné politické ohledy. Oblasti nových technologií, jako je umělá inteligence, mají často také rozměr pracoviště, který vyžaduje solidní strategie v oblasti umělé inteligence a údajů, jež by nejprve stanovily evropský právní a podpůrný rámec založený na lidských právech, a tedy zahrnující etická pravidla, pracovní práva a práva odborů. Přestože není možné mít na obou stranách naprosto stejná pravidla, cílem by měla být interoperabilita rámců. Dále je třeba vyjasnit společné regulační požadavky na klimaticky neutrální technologie, biotechnologie a zdravotnické technologie. EU a USA by měly prosazovat zásady mezinárodních norem založené na hodnotách, aby si v těchto nových ekonomikách udržely globální vedoucí postavení. Rada EU–USA pro obchod a technologie by také měla posílit odolnost našich demokratických společností s cílem předcházet cíleným dezinformačním kampaním, které jsou vedeny s využitím umělé inteligence, a prostřednictvím lepšího zabezpečení informačních a komunikačních technologií (IKT) čelit státem podporovaným kybernetickým útokům.

3.9

Údaje a soukromí: Rada EU–USA pro obchod a technologie by se měla zaměřit na spolupráci s cílem zajistit, aby v budoucnu sdílení digitálních technologií a údajů mezi USA a EU umožňovalo otevřený mezinárodní ekosystém pro výzkum, vývoj a inovace nejmodernějších technologií, které budou sloužit zákazníkům a občanům po celém světě, a to při zajištění jejich základního práva na ochranu údajů a zachování politického prostoru pro veřejný přístup k údajům a jejich kontrolu a možnosti regulace digitálních nadnárodních společností. Kromě toho by EU a USA měly urychleně přijmout nový rámec pro předávání údajů, který by řešil problémy, jež vedly ke zneplatnění štítu pro ochranu osobních údajů, a prosazovat společné hodnoty ochrany soukromí a bezpečnosti.

3.10

Kontroly vývozu: Rada EU–USA pro obchod a technologie by se měla zabývat nově vznikajícími a základními technologiemi a zajistit klíčovou úlohu mnohostranných režimů pro kontrolu vývozu, protože ty jsou pro EU i USA velmi důležité z hlediska podpory demokracie, lidských práv a otevřené společnosti s tržním hospodářstvím. Účinné obchodní sankce například vyžadují účinnou kontrolu vývozu uplatňovanou vůči státům, které zneužívají obchod a technologie a podkopávají mír, bezpečnost a lidská práva. EU a USA by měly spolupracovat na budování spojenectví s podobně smýšlejícími partnery, aby mohly řešit výzvy a zajistit rovné podmínky.

3.11

Normalizace: Rada EU–USA pro obchod a technologie by se měla zaměřit na spolupráci mezi normalizačními organizacemi a na omezené zásady vzájemného uznávání. Systémy normalizace v USA a v EU se navzájem liší. Zejména zásada „jeden výrobek, jedna norma platná pro všechny“, která tvoří jeden z pilířů jednotného trhu EU, se v USA neuplatňuje. V Evropě po přijetí nové normy přestávají platit normy vnitrostátní, jež jsou s ní v rozporu, zatímco na trhu USA souběžně platí odlišné normy, takže pro malé a střední podniky je obtížné rozpoznat, která by mohla nejlépe odpovídat jejich produktové řadě. Často se jedná o malé podniky s omezenými zdroji, které se úzce specializují na určitý nikový trh, na němž staví svou konkurenceschopnost.

3.12

Malé a střední podniky: spolupráce v oblasti regulace v rámci Rady EU–USA pro obchod a technologie může hrát důležitou úlohu při usnadňování obchodu a investic a zvyšování konkurenceschopnosti, zejména malých podniků. Obzvláště malé a střední podniky očekávají, že se jim otevřou nové příležitosti, neboť na rozdíl od velkých podniků nemají prostředky na to, aby se dokázaly vyznat v odlišném právním prostředí na obou stranách Atlantiku. Větší slučitelnost regulačních režimů by současně velkým podnikům umožnila, aby mezi EU a USA využily úspor z rozsahu (10).

3.13

Potraviny a zemědělství: podle názoru EHSV je důležité, že kromě činnosti Rady EU–USA pro obchod a technologie vytvořily EU a USA novou platformu pro transatlantickou spolupráci v oblasti zemědělství, jejímž cílem je řešit globální výzvy v oblasti udržitelnosti, změny klimatu a potravinového zabezpečení. Mezinárodní spolupráce v boji proti změně klimatu a na podporu udržitelnosti má zásadní význam pro zmírnění drsné a obtížné budoucnosti, která nás jako globální společnost čeká. Tuto výzvu ještě umocnila válka na Ukrajině a její bezprostřední dopad na globální dodávky potravin. Změna klimatu již hluboce a zásadně ovlivňuje živobytí zemědělců, od extrémních výkyvů počasí po velké sucho, od povodní po lesní požáry a další katastrofické události, které ohrožují naše města a komunity. EU a USA se musí této výzvě postavit.

3.14

Spotřebitelé: v rámci činnosti Rady EU–USA pro obchod a technologie je důležité zavést ochranná opatření, která zajistí, že proces spolupráce v oblasti regulace nebude využíván k podkopávání sociálních, pracovních, spotřebitelských a environmentálních norem. Měl by se spíše zaměřit na jejich harmonizaci a zdokonalení. Pokud budou tyto podmínky splněny, bude to mít nejen ekonomické přínosy, ale mohlo by to také usnadnit činnost regulačních orgánů prostřednictvím dosažení cílů veřejné politiky. Transatlantickou spolupráci lze kromě toho rozvíjet sdílením analýz, systémů včasného varování před nebezpečnými produkty a službami ze třetích zemí a prostřednictvím dialogu o lepším prosazování právních předpisů. EU a USA musí v rámci odklonu od povinné konvergence, o kterou formálně usilovalo Transatlantické partnerství v oblasti obchodu a investic, tuto novou agendu dobrovolné spolupráce správně nastavit, aby pomohly svým občanům čelit novým výzvám tohoto kritického období.

4. Řešení obav a potřebná ochranná opatření

4.1

Rada EU–USA pro obchod a technologie představuje nejlepší příležitost ukázat, že EU a USA mohou podnikat konkrétní kroky ke skutečné spolupráci v oblasti obchodu a technologií, a prokázat, že jejich vztahy jsou založeny na smysluplném partnerství. Aby však tato rada dosáhla úspěchu, musí vyřešit některé zásadní otázky:

—	pevný strategický závazek ze strany vedení EU i USA,

—	jasná sdílená vize cílů a postupů Rady EU–USA pro obchod a technologie,

—	potřeba vytvářet přidanou hodnotu prostřednictvím spolupráce a dosahovat pozitivních, konkrétních výsledků,

—	potřeba zahájit několik aktivit zaměřených na rozvoj společných přístupů ke společným normám,

—	nutnost stanovit jasný postup pro řešení podrobných technických otázek,

—	budování účinných mechanismů pro informování o politickém rozhodování jak v EU, tak v USA,

—	budování postupu aktivního a strukturovaného zapojení zúčastněných stran s podniky, odborovými organizacemi a dalšími subjekty občanské společnosti,

—

budování přístupu založeného na plynulé koordinaci, soudržnosti a ucelenosti v rámci celého procesu činnosti; stavění na poznatcích získaných z jednání o Transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic a z předchozích dvoustranných aktivit, pokud jde o postup, transparentnost a informování veřejnosti,

—	odpovědnost za to, aby se občanská společnost na obou stranách Atlantiku na tomto procesu informovaně podílela.

4.2

Pro EHSV byla v rámci transatlantické spolupráce v oblasti regulace vždy zásadní vysoká úroveň ochrany veřejného zájmu EU. Důrazně znovu potvrzuje, že ochrana stávajících vysokých standardů je základním požadavkem. Kromě posílení obchodních příležitostí by spolupráce v oblasti regulace měla také zlepšit bezpečnost, zdraví a ekonomické a sociální životní podmínky občanů na obou stranách Atlantiku. EHSV žádá o další ujištění, že například nedojde ke změnám právních předpisů EU v oblasti potravin a že EU zachová omezení týkající se hormonů, růstových stimulátorů a geneticky modifikovaných organismů (11).

4.3

EHSV naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby se v rámci Rady EU–USA pro obchod a technologie zabývala nerovnováhou demokracie v oblasti práce a jejím dopadem na rovné podmínky v obchodě. EHSV opakuje, že USA ratifikovaly pouze dvě z osmi základních pracovních úmluv MOP a neratifikovaly zejména klíčovou úmluvu č. 87 o svobodě sdružování a č. 98 o právu na kolektivní vyjednávání (12).

5. Smysluplné zapojení zúčastněných stran po zkušenostech s procesem Transatlantického partnerství v oblasti obchodu a investic

5.1

EHSV zdůrazňuje, že postup Rady EU–USA pro obchod a technologie by měl být transparentní, odpovědný a měl by smysluplně zapojovat skupiny veřejného zájmu. To by mělo jít ruku v ruce se zlepšenou a aktivní politikou komunikace o povaze této rady. Nejdůležitější je, aby agenda spolupráce zůstala platformou pro informování a výměnu osvědčených postupů a nestala se automatickým nástrojem pro vzájemné ovlivňování legislativních a rozhodovacích postupů nebo odrazování od zlepšování ochrany.

5.2

Aby se předešlo izolovanému přístupu, musí mít zainteresované strany možnost přispívat do všech deseti pracovních skupin. Zatímco pracovní skupina pro globální obchodní výzvy je průřezovější povahy a představuje hlavní fórum pro diskuse ohledně práce, příslušné obavy vyvstávají, co se týče působnosti řady dalších pracovních skupin, zejména pokud jde o otázky dodavatelských řetězců, umělou inteligenci a další nově vznikající technologie a ochranu údajů.

5.3

EHSV považuje za ústřední cíle této spolupráce ochranu a blahobyt spotřebitelů. Různé dialogy v rámci Rady EU–USA pro obchod a technologie musí být pro zúčastněné strany transparentní. Při rozvíjení spolupráce v oblasti regulace musí hrát vedoucí úlohu příslušné regulační orgány a odvětvoví odborníci.

5.4

Kromě cílených setkání zaměřených na dialog s občanskou společností by měly být před každým zasedáním Rady EU–USA pro obchod a technologie a po něm naplánovány přípravné a hodnotící schůze zúčastněných stran. Bývalá poradní skupina k TTIP, kterou zřídilo GŘ pro obchod, je cenným příkladem konzultací se zúčastněnými stranami, do jakých by měl být zapojen i EHSV. Bylo to také fórum, kde mohly členské organizace lépe porozumět výzvám a příležitostem obchodu pro různé zájmy, které zastupovaly ostatní organizace. Tato poradní skupina přispěla k budování vztahů mezi různými organizacemi.

5.5

V této souvislosti EHSV znovu vyjadřuje politování nad tím, že nebyla obnovena činnost skupiny odborníků pro obchodní dohody. Jednalo se o velmi pozitivní krok v rámci strategie Komise pro zlepšení zapojení občanské společnosti do obchodní politiky a zvýšení transparentnosti. Tato skupina odborníků také logicky navazovala na poradní skupinu k TTIP.

5.6

EHSV v minulosti vyjádřil podporu transatlantickým dialogům týkajícím se podniků a spotřebitelů a vyzval k uznání obdobného transatlantického dialogu v oblasti práce.

V Bruselu dne 14. července 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 56.

(2) Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 56.

(3) Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 56.

(4) Úř. věst. C 374, 16.9.2021, s. 73.

(5) EHSV předložil konkrétní doporučení zveřejněná v Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 197. stanovisko SOC/727, Důstojná práce na celém světě, zpravodajka: Maria del Carmen Barrera Chamorro, přijato v září 2022.

(6) Úř. věst. C 374, 16.9.2021, s. 73.

(7) Možným dalším postupem by mohlo být výkladové prohlášení podle čl. IX odst. 2 Dohody o WTO, které by potvrdilo výklad výjimky „veřejné morálky“ (článek XX dohody GATT 1994 a článek XIV dohody GATS) tak, aby zahrnovalo základní pracovní práva MOP a nastínilo možnou úlohu rozhodnutí MOP v případném soudním řízení v této věci.

(8) Dobrým příkladem, na kterém lze stavět, je Comparative Analysis of Trade and Sustainable Development Provisions in Free Trade Agreements (Srovnávací analýza ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji v dohodách o volném obchodu), LSE, únor 2022, kterou zadala EU, zejména s ohledem na mechanismus rychlé reakce v dohodě mezi USA, Mexikem a Kanadou (USMCA), https://www.lse.ac.uk/business/consulting/assets/documents/TSD-Final-Report-Feb-2022.pdf .

(9) Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 40.

(10) Úř. věst. C 487, 28.12.2016, s. 30.

(11) Úř. věst. C 487, 28.12.2016, s. 30.

(12) Seznam neratifikovaných základních úmluv týkajících se práce obsahuje ještě úmluvu č. 29 o nucené práci, úmluvu č. 100 o stejném odměňování, úmluvu č. 111 o diskriminaci (zaměstnání a povolání) a úmluvu č. 138 o nejnižším věku.

22.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 443/44

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Politika v oblasti mládeže v zemích západního Balkánu jakožto součást agendy inovací pro západní Balkán

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 443/06)

Zpravodaj:	Ionuț SIBIAN
Spoluzpravodaj:	Andrej ZORKO

Rozhodnutí plenárního shromáždění	20. 1. 2022
Právní základ	čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Vnější vztahy
Přijato v sekci	9. 6. 2022
Přijato na plenárním zasedání	13. 7. 2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	165/2/1

1. Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) oceňuje pokrok při vytváření spolehlivých rámců politiky v oblasti mládeže a vyzývá vlády partnerů ze západního Balkánu, aby dále investovaly do fakticky podložených politik v oblasti mládeže, které řeší problémy rozvoje mládeže. EHSV se domnívá, že pro zajištění úspěšného udržitelného rozvoje v místních komunitách je zásadní, aby vývoj institucí, programů a politik vycházel z toho, co mladí lidé považují z hlediska lidského rozvoje za hodnotné. EHSV je rovněž přesvědčen, že nutnou podmínkou pozitivních změn jsou dostatečné a transparentní rozpočtové prostředky na rozvoj politiky v oblasti mládeže a zlepšení situace mladých lidí.

1.2

EHSV vyzývá vlády zemí západního Balkánu, aby se řídily klíčovými dokumenty Evropské unie (EU), které se týkají politiky v oblasti mládeže, a dále rozvíjely vnitrostátní politiky v této oblasti a umožnily mladým lidem podílet se na tvorbě politik.

1.3

EHSV se domnívá, že předpokladem pro informované politiky a podpůrná opatření pro mladé lidi, zejména pro zranitelné skupiny mladých lidí, je systematické shromažďování vysoce kvalitních údajů zohledňujících mládež. Především je třeba výrazně zlepšit systém sběru a zpracování údajů týkajících se sociálního rozměru zapojení mládeže (1).

1.4

EHSV je toho názoru, že v rámci boje proti chudobě a zlepšování kvality vzdělávání je klíčové zapojit sociální partnery a organizace občanské společnosti, aby bylo možné provést širší reformu s cílem zlepšit sociální práva a vyhlídky mladých lidí. Sociální partneři a další organizace občanské společnosti by v dialogu o sociálních a hospodářských reformách měli hrát větší úlohu. Přímá podpora od EU by měla zaručit, že budou názory sociálních partnerů a organizací občanské společnosti skutečně zohledněny.

1.5

EHSV vyzývá k posílení programů EU a regionálních struktur s cílem oslovit více mladých lidí ze zemí západního Balkánu a poskytnout jim příležitosti ke vzdělávání, mobilitě, dobrovolnické činnosti a získání zaměstnání.

1.6

EHSV vyzývá k většímu zaměření na odborné vzdělávání a přípravu, a to kombinováním programů učňovské přípravy s akademickým vzděláváním na sekundární a terciární úrovni. Výbor se domnívá, že je třeba posílit úzkou spolupráci mezi politikou v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a podnikatelskou sférou a zaměřit se více na dovednosti než na kvalifikace.

1.7

EHSV vítá hospodářský a investiční plán pro západní Balkán a vyzývá ke zlepšení účasti na trhu práce, především co se týče mladých lidí a žen, znevýhodněných skupin a menšin, zejména Romů. Uskutečňování tohoto plánu by mělo zajistit maximalizování přínosů pro mladé lidi.

1.8

EHSV požaduje, aby byly záruky pro mladé lidi na západním Balkáně uplatňovány podle doporučení Rady o posílení záruk pro mladé lidi (2).

1.9

V zájmu uplatňování záruk pro mladé lidi na západním Balkáně EHSV vyzývá, aby byly v zemích tohoto regionu navýšeny kapacity veřejných služeb zaměstnanosti a počty jejich zaměstnanců.

1.10

EHSV upozorňuje na to, že při řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí je důležitá spolupráce mezi různými partnery. Měla by být navázána partnerství napříč všemi úrovněmi správy mezi poskytovateli záruk pro mladé lidi a příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou sociální partneři, instituce poskytující vzdělávání a odbornou přípravu, mládežnické organizace a další organizace občanské společnosti.

1.11

EHSV se domnívá, že je třeba věnovat pozornost i podporu budování kapacit sociálních partnerů a rozvoji sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání s cílem zmírnit problém nejistých pracovních podmínek a zlepšit kvalitu pracovních míst. EHSV také vyzývá sociální partnery, kteří v zemích západního Balkánu působí na celostátní a odvětvové úrovni, aby mladé lidi do všech svých činností, včetně kolektivního vyjednávání.

1.12

Vzhledem k příležitostem, které jsou spojeny s vyhlášením roku 2022 Evropským rokem mládeže, je EHSV přesvědčen, že by přístup spočívající v řešení problémů, jimž mladí lidé čelí, a v přiblížení Evropy mladým lidem neměl být omezen pouze na mladé lidi žijící v EU, ale měl by se týkat i mladých lidí ze všech partnerských zemí západního Balkánu.

1.13

EHSV vyzývá EU a naše partnery ze zemí západního Balkánu, aby v souladu se strategií EU pro mládež zavedli nástroj spočívající v ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi. Tento nástroj by zajistil zohlednění mladých lidí jako faktoru při tvorbě politik a bylo by díky němu možné vytvářet lépe zaměřené politiky a identifikovat opatření, která by případně byla zapotřebí k předcházení negativnímu dopadu na mladé lidi.

1.14

EHSV se domnívá, že je třeba, aby vlády západobalkánských partnerů vyvinuly úsilí a stanovily regionální spolupráci jako politickou prioritu. V rámci napomáhání této transformaci a prosazování regionální spolupráce jako politické priority by EU měla západní Balkán podporovat, pokud jde o určování klíčových oblastí a postupů, které by mohly pomoci přinést změny pro občany všech zemí západního Balkánu, a zejména pro mladé lidi.

1.15

Závěry ze summitu se západním Balkánem konaného v roce 2021 v Berlíně v rámci berlínského procesu (3) zdůrazňují potřebu posílení mládežnických organizací a sítí. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby dále prozkoumala možnosti podpory příslušných mládežnických struktur – např. národních rad mládeže a zastřešujících mládežnických organizací na západním Balkáně – na regionální úrovni, což by umožnilo vést regionální dialog o politice v oblasti mládeže.

1.16

EHSV se domnívá, že je třeba dále usilovat o posílení politického vzdělávání a zastoupení mladých lidí, a to jak v rámci běžné politiky, tak prostřednictvím mládežnických struktur, např. národních rad mládeže či místních nebo obecních rad. EHSV proto vyzývá orgány a instituce EU, aby západní Balkán dále podporovaly ve zlepšování zapojení mládeže.

1.17

EHSV vítá skutečnost, že agenda inovací pro západní Balkán předpokládá další opatření na podporu zapojení západního Balkánu do všech programů EU týkajících se výzkumu, inovací, vzdělávání, kultury, mládeže a sportu. Vzhledem k pozitivní korelaci mezi mobilitou v oblasti vzdělávání nebo odborné přípravy a občanskou a politickou angažovaností mladých lidí může další úsilí v tomto ohledu vést ke zlepšení, co se týče zapojení a angažovanosti mládeže.

1.18

EHSV připomíná, že mladí lidé mají velký význam pro budoucnost západního Balkánu, a proto je důležité přijmout konkrétní opatření s cílem učinit z tohoto regionu místo s vyhlídkami do budoucna a příležitostmi pro mladé lidi, což by jim umožnilo zde zůstat a prosperovat (4). Včasné zapojení mladých lidí do přípravy a zavádění sociálních a politických změn je nesmírně důležité.

2. Úvod

2.1

Podle Eurostatu (5) žije na západním Balkáně přibližně 3,6 milionu mladých lidí, což představuje asi 21 % celkového počtu obyvatel. Nejvyšší podíl mládeže na celkové populaci má Kosovo (*1) (26,29 %), následuje Albánie (23,4 %), Bosna a Hercegovina (20,37 %), Severní Makedonie (20,32 %), Černá Hora (19,49 %) a Srbsko (16,8 %). Poměr mužů a žen v populaci mladých lidí je u všech západobalkánských partnerů podobný, přičemž podíl mužů je v populaci mladých lidí mírně vyšší – muži tvoří 51,16 % populace mladých lidí na západním Balkáně a ženy 48,84 % (6).

2.2

Partneři ze západního Balkánu dosáhli značného pokroku, pokud jde o další zavádění a upevňování rámce politiky v oblasti mládeže, a to přijetím příslušných zákonů, strategií a akčních plánů. Dosud však nebyl v oblasti mládeže vytvořen plně funkční systém, který by zajišťoval účinné posílení postavení mladých lidí a jejich angažovanost a účast na rozhodování. Existují zde různá slabá místa, od širších politických problémů a nedostatečné ochoty upřednostnit problematiku mládeže prostřednictvím interinstitucionální a meziodvětvové politiky až po velmi specifické druhy obtíží při systematickém sledování a hodnocení tvorby a provádění politiky v oblasti mládeže a shromažďování a zveřejňování údajů (7).

2.3

V zájmu prosazování dobrých životních podmínek mladých lidí je třeba věnovat pozornost také dodržování práv dítěte. Udržitelná politická opatření v tomto ohledu zvyšují blahobyt dětí a dále podporují kvalitní přechod do období dospívání a mladé dospělosti.

3. Rozvoj lidského kapitálu

3.1

Pokud jde o vyhlídky mladých lidí na zaměstnání a jejich profesní rozvoj a sociální začlenění v regionu, mají klíčový význam úroveň a relevantnost vzdělání. Vzdělávací systémy však stále vykazují nedostatky co do uspokojení potřeb všech studentů a vybavení mladých absolventů odpovídajícími dovednostmi. Nedostatečná nebo neúčinná propojení s dalšími oblastmi politiky, jako je zaměstnanost, ekonomika, sociální služby a sociální ochrana, mají za následek to, že mnoha dětem a mladým lidem hrozí předčasné ukončení školní docházky, sociální vyloučení a chudoba (8).

3.2

V zájmu vybudování dynamické ekonomiky musí země západního Balkánu investovat do znalostí a rozvoje dovedností mladých lidí. Pro pokrok v úsilí o rozvoj mají zásadní význam reformy vzdělávacího systému (9). V zemích západního Balkánu je ještě stále třeba výsledky vzdělávacích systémů zlepšovat a zajistit, aby mladí lidé získávali základní dovednosti, a snížit rozdíl oproti výsledkům EU.

3.3

Dlouhodobým problémem je emigrace ze západního Balkánu, která je způsobena hospodářskými, sociálními a institucionálními problémy a ohrožuje vyhlídky tohoto regionu na rozvoj. Je pravděpodobné, že emigrace bude ve většině regionu v dohledné době pokračovat. To by nicméně nemělo bránit přijetí vhodných politik k udržení mladých lidí v tomto regionu. Lidé se k odchodu rozhodují z různých důvodů, ty se však často soustřeďují kolem skutečnosti, že kdyby v regionu zůstali, bude pro ně a jejich rodiny obtížné dosáhnout vysoké kvality života. Odliv mozků snižuje v tomto regionu lidský kapitál, který je nezbytný pro hospodářský růst, zatímco stávající sociální infrastruktura nedokáže zkvalitnit životní podmínky těch, kteří zůstávají. Musí být rovněž přijata odpovídající opatření na celostátní úrovni, která by zvrátila trend „odlivu mozků“ a umožnila „mobilitu mozků“.

3.4

Odliv lidí zůstává hlavním problémem většiny zemí západního Balkánu, protože má dopad na hospodářské, sociální a politické vyhlídky tohoto regionu, který stále hospodářsky zaostává za EU. Celkový počet lidí, kteří region opustili, je obtížné přesně zachytit. Údaje ukazují (10), že odliv lidí z regionu pokračuje. V letech 2012 až 2018 odcházelo z tohoto regionu do zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v průměru 155 000 osob ročně, přičemž jen v roce 2018 to bylo 175 000 osob (11).

3.5

Studie zdůrazňují, že vedle lepších ekonomických vyhlídek v zahraničí hrají významnou úlohu coby faktor motivující k emigraci také kvalita a důvěryhodnost veřejných institucí. Analýza MMF (2016) (12) ukázala, že i když všechny druhy migrantů hledají v zahraničí lepší ekonomické příležitosti, osoby s vyšší kvalifikací byly k odchodu motivovány také kvalitou domácích institucí (korupce a nepotismus při získávání zaměstnání) a pro osoby s nižší kvalifikací byly atraktivní větší a spolehlivější systémy sociálních dávek v zahraničí (13). Klíčovým faktorem odlivu migrantů je vysoká míra korupce v regionu, přičemž situaci ještě zhoršuje skutečnost, že 63 % osob v regionu nedůvěřuje soudnictví a zákonodárství (14).

3.6

Mladí lidé v tomto regionu velmi touží odejít do zahraničí za lepšími příležitostmi, což přispívá k velmi vychýlenému podílu mladých lidí na celkovém počtu vystěhovalců. Například v Bosně a Hercegovině, Severní Makedonii a Albánii si více než 50 % mladých lidí přeje žít a pracovat v zahraničí po dobu delší než 20 let, což signalizuje potenciálně významnou dlouhodobou ztrátu pro demografickou a ekonomickou budoucnost tohoto regionu (15). Vysoká míra migrace mládeže ze západního Balkánu pramení zejména z toho, že mladí lidé nemohou získat kvalitní vzdělání (a i po získání titulu jsou jejich ekonomické příležitosti omezené), což mnohé z nich nutí hledat možnosti vzdělávání v zahraničí. V roce 2018 studovalo v zahraničí 6 % studentů z tohoto regionu ve věku pro studium na vysoké škole (průměr EU byl 3 %).

3.7

Sociální infrastruktura západního Balkánu dostatečně nepodporuje schopnost tohoto regionu rozvíjet a udržovat silnou základnu lidského kapitálu, zejména v souvislosti s odlivem lidského kapitálu prostřednictvím odlivu mozků. Odvětví vzdělávání ve většině těchto zemí se potýká s nedostatkem finančních prostředků a zdrojů, což má za následek to, že přístup ke vzdělávání ani jeho výsledky nejsou optimální. A kvůli nedostatečným výsledkům vzdělávání pak zase chybí potřebné dovednosti, které budou příští generace potřebovat, aby mohly splnit požadavky stávajících podniků a pomoci rozvíjet podniky nové.

3.8

Pro zvýšení konkurenceschopnosti a řešení problému nezaměstnanosti je zásadní maximalizace hodnoty lidského kapitálu. Dnešní pracovníci musí být vybaveni řadou přenositelných dovedností, musí být schopni se přizpůsobit a mít podnikatelský přístup. Zároveň je však nutné jim zaručit přiměřené sociální zabezpečení.

3.9

Je třeba reformovat současné vzdělávací systémy a osnovy a posílit uplatnitelnost mladších generací na trhu práce prostřednictvím podpory odborného vzdělávání a přípravy (OVP), digitálního vzdělávání a podnikatelských předmětů.

3.10

Je třeba podporovat a propagovat podnikatelské schopnosti mladých lidí. Tvůrci politik musí zajistit příznivé prostředí k tomu, aby mladí lidé mohli založit vlastní podnik a stát se podnikateli, a podporovat začínající podniky a poskytovat jim snadnější přístup k finančním prostředkům.

3.11

V dnešním rychle se rozvíjejícím světě jsou zásadní boj proti změně klimatu, nové obchodní modely, výzkumné a inovační kapacity a vývoj nových technologických řešení pro ekologickou transformaci. Proto je důležité zvýšit počet mladých lidí, a zejména mladých žen, se schopnostmi v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) a digitálními dovednostmi.

3.12

Ekologická transformace proměňuje stávající pracovní místa, přičemž některá z nich kvůli ní zanikají, a vytváří pracovní místa nová, jež vyžadují nové zelené a digitální dovednosti. Systém vzdělávání a odborné přípravy se rostoucí poptávce po nových dovednostech musí přizpůsobit. Programy vzdělávání a odborné přípravy by měly být upraveny, aby odpovídaly vyvíjejícím se potřebám podniků a souběžné ekologické a digitální transformaci.

4. Problémy spojené s nezaměstnaností mladých lidí v zemích západního Balkánu

4.1

Hlavní výzvy, kterým čelí politika zaměstnanosti mladých lidí v tomto regionu, jsou: koordinace zúčastněných stran na různých úrovních správy a v různých oblastech politiky (zaměstnanost, vzdělávání, bydlení, zdravotnictví); nedostatky v kvalitě vzdělávacích systémů a ve výuce dovedností požadovaných na trhu práce; neefektivita v procesu hledání zaměstnání, která vede k nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a zdlouhavému přechodu ze školy a univerzit do zaměstnání; převaha nejistých zaměstnání v některých ekonomikách; nedostatek volných pracovních míst pro mladé lidi; nedostatek zařízení péče o děti, která by podporovala ženy vracející se do zaměstnání, a vysoká míra neformálního zaměstnávání.

4.2

Mladí lidé na západním Balkáně mají na trhu práce v tomto regionu nepříznivé postavení. V roce 2020 byla míra zaměstnanosti mladých lidí ve věkové skupině 15–24 let v celém regionu západního Balkánu nižší než 27 %, zatímco míra nezaměstnanosti mladých lidí ve věkové skupině 15–24 let byla vyšší než 26 % (ve srovnání s pouhými 16,8 % pro tuto věkovou skupinu ve 27 státech EU) a v Kosovu dosahovala téměř 50 % (16).

4.3

Podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), ve věkové skupině 15–24 let činí na západním Balkáně v průměru 23,7 %, v rozmezí od 15,9 % v Srbsku po 37,4 % v Kosovu, zatímco v EU je to u věkové skupiny 15–24 let pouze 11,1 % (17).

4.4

Dlouhodobá nezaměstnanost se týká téměř dvou třetin mladých nezaměstnaných v Severní Makedonii, Bosně a Hercegovině a Kosovu a dvou třetin nezaměstnaných mladých žen v Černé Hoře.

4.5

Míra ekonomické aktivity mladých lidí byla rovněž nižší než v EU a v oblasti ekonomické aktivity existuje velký rozdíl mezi pohlavími, což částečně odráží nedostatek zařízení péče o děti pro mladé matky, které chtějí vstoupit na trh práce. Rozdíl mezi pohlavími se projevuje také v míře zaměstnanosti mladých žen, která je všude v tomto regionu nižší než míra zaměstnanosti mladých mužů. Tam, kde je míra nezaměstnanosti mladých lidí nejvyšší (Bosna a Hercegovina, Kosovo, Severní Makedonie, Srbsko), je míra nezaměstnanosti mladých žen vyšší než míra nezaměstnanosti mladých mužů. Naopak v Albánii a Černé Hoře je míra nezaměstnanosti mladých žen nižší než míra nezaměstnanosti mladých mužů, stejně jako v EU.

4.6

Mladí lidé mají na trzích práce nejisté postavení. Ve všech ekonomikách tohoto regionu mají mladí lidé vyšší podíl smluv na dobu určitou než v EU, a to zejména v Kosovu a Černé Hoře, kde mají tento typ smlouvy více než tři čtvrtiny zaměstnaných mladých lidí, zatímco v Srbsku je to více než polovina. Nejisté zaměstnání tohoto typu může nepříznivě ovlivnit životní podmínky jednotlivců a produktivitu ekonomik.

4.7

Řešení potřeb mladého obyvatelstva by se mělo stát prioritou, především vzhledem k vysokému počtu osob, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Je třeba zdůraznit, že jsou zapotřebí opatření založená na příkladu záruk EU pro mladé lidi, a to tím spíše v době krize. To pomůže poskytnout mladým lidem nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo stáže, čímž jim budou také nabídnuta řešení a vyhlídky a přispěje se k řešení problému odlivu mozků.

5. Mladí lidé ze zemí západního Balkánu jako významná síla regionální spolupráce a podpory evropské integrace

5.1

Prosperita a sbližování s EU by se měly opírat o zásadu inkluzivnosti, důvěry a spolupráce. EHSV poukazuje na závazek vlád zemí západního Balkánu respektovat při provádění reforem z podnětu EU a při uskutečňování investičních plánů základní evropské hodnoty, jako jsou demokracie, právní stát a základní práva, a dále též princip smíření (18).

5.2

EHSV souhlasí s tím, že regionální spolupráce na západním Balkáně má zásadní význam pro proces rozšíření a měla by být dále posílena, aby se stala hnací silou transformace. Přesvědčivá perspektiva přistoupení je klíčovou pobídkou a hnací silou transformace v regionu. Je to klíčový nástroj na podporu demokracie, právního státu a dodržování základních práv, jež jsou rovněž hlavními motory hospodářské integrace a základní oporou při podpoře regionálního usmíření a stability (19).

5.3

EHSV oceňuje, že v posledních letech bylo zahájeno několik klíčových evropských a regionálních iniciativ, zejména pro region západního Balkánu, s cílem přiblížit tento region EU, ale také posílit spolupráci mezi mladými lidmi. EU zůstává hlavním strategickým partnerem tohoto regionu a poskytuje finanční prostředky a podporu prostřednictvím různých programů (NPP, Erasmus+ atd.). Na základě úspěšného příkladu Francouzsko-německého úřadu pro mládež byla v roce 2016 založena Regionální kancelář pro spolupráci mládeže (RYCO), jejímž cílem je podporovat mezi mladými lidmi v tomto regionu ducha smíření a spolupráce prostřednictvím programů výměny mládeže.

5.4

Regionální kancelář pro spolupráci mládeže hraje důležitou úlohu při posilování spolupráce a smíření mezi mladými lidmi na západním Balkáně. Zásadní význam má podpora ze strany EU při zefektivňování regionální spolupráce mládeže, která je nezbytným prvkem pro dosažení míru a stability v tomto regionu. Úloha mladých lidí při zlepšování vyhlídek tohoto regionu by neměla být posilována pouze prostřednictvím úsilí Regionální kanceláře pro spolupráci mládeže.

5.5

Evropské hlavní město mládeže je titul, který uděluje Evropské fórum mládeže. Jeho cílem je posilovat postavení mladých lidí, podporovat jejich zapojení a posilovat evropskou identitu ve městech. V roce 2022 se Evropským hlavním městem mládeže stala Tirana. Hlavním záměrem tohoto titulu, jehož letošním sloganem je „Activate Youth“ (Aktivovat mládež), je podpořit aktivní zapojení se zaměřením na současné i budoucí potřeby mladých lidí. Program zahrnuje aktivity zaměřené na podporu dobrovolnictví, posílení postavení mládežnických organizací a vytváření sítí a synergií mezi mladými lidmi z celé Evropy.

5.6

Úspěšné provádění agendy inovací pro západní Balkán by měly dále podporovat intenzivnější spolupráce a činnosti vzájemného učení organizované společně orgány a institucemi EU a stranami ze západního Balkánu zainteresovanými v politice v oblasti mládeže.

5.7

Úsilí o zapojení západního Balkánu do programů EU pro mládež by mělo být koordinováno s probíhajícími programy, jež nabízí Regionální kancelář pro spolupráci mládeže. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby pomohla zemím západního Balkánu hledat způsoby, jak v rámci regionu zavést nové programy mobility.

6. Zesílení hlasu mladých lidí ze zemí západního Balkánu

6.1

Politickým programem EU v souvislosti s agendou inovací pro západní Balkán je podpořit tvorbu politiky podloženou fakty (20). Zásadním požadavkem EU na všechny země v předvstupní fázi je, aby disponovaly spolehlivými a transparentními statistikami (21).

6.2

Cílem strategie EU pro mládež na období 2019–2027 je podporovat a prosazovat inkluzivní demokratickou účast všech mladých lidí na demokratických procesech a ve společnosti, aktivně je zapojovat, podporovat zastoupení mládeže na místní, regionální a celostátní úrovni a zkoumat a prosazovat využívání inovativních a alternativních forem demokratické účasti, např. nástrojů digitální demokracie (22).

6.3

Dialog EU s mládeží je zavedený mechanismus pro dialog mezi mladými lidmi a činiteli s rozhodovací pravomocí. EHSV vítá návrhy Komise vycházet z tohoto mechanismu a zavést jej do rámce regionální spolupráce na západním Balkáně, čímž se zajistí, že při vymezování priorit politiky v oblasti mládeže budou zohledněny názory a potřeby mladých lidí a mládežnických organizací. Kromě toho by měly být v zemích západního Balkánu podporovány a propagovány stávající participativní procesy a mechanismy, do nichž jsou zapojeni mladí lidé.

6.4

Podle indexu zapojení mládeže (23) jsou mladí lidé na západním Balkáně stále velmi nedostatečně zastoupeni v politickém životě. Nedávné údaje ukazují, že naprostá většina lidí (78 %) se domnívá, že mladí lidé by měli mít v politice větší slovo (24).

6.5

EHSV důrazně podporuje zapojení mladých lidí do procesů rozhodování o otázkách, které se jich týkají. Vedle účasti jednotlivců je při zlepšování postavení mladých lidí v politické, hospodářské a sociální oblasti zásadní úloha mládežnických organizací. Jak již bylo zdůrazněno v nařízení o NPP III a v rámci metodiky rozšíření, je tudíž nutné upozornit na to, že pro uspokojování potřeb mladých lidí má velký význam financování a podpora organizací občanské společnosti.

6.6

Socioekonomický status a dosažené vzdělání jsou považovány za důležité prediktory tendence jednotlivců volit nebo se jinak politicky angažovat. Statistická analýza na regionální úrovni vykresluje konzistentní obraz socioekonomických nerovností, s nimiž je spjata angažovanost mladých lidí v regionu západního Balkánu (25).

V Bruselu dne 13. července 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Youth Participation Index for 2020 (Index zapojení mládeže za rok 2020), Nadace Any a Vladeho Divacových, strana 31.

(2) Doporučení Rady ze dne 30. října 2020 o mostu k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi a o nahrazení doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (Úř. věst. C 372, 4.11.2020, s. 1).

(3) Summit se západním Balkánem v rámci berlínského procesu, Berlín, 2021: závěry předsedy.

(4) Závěrečné prohlášení z 8. fóra občanské společnosti zemí západního Balkánu.

(5) Basic figures on Western Balkans and Turkey, Factsheet (Základní údaje o západním Balkáně a Turecku, informativní přehled), vydání z roku 2022.

(*1) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(6) Rada pro regionální spolupráci, Mapping of Youth Policies and Identification of Existing Support and Gaps in the Financing of Youth Actions in the Western Balkans – Comparative report (Mapování politik v oblasti mládeže a identifikace stávající podpory a nedostatků ve financování opatření týkajících se mládeže ze zemí západního Balkánu – srovnávací zpráva), leden 2021, strana 4.

(7) Rada pro regionální spolupráci, Mapping of Youth Policies and Identification of Existing Support and Gaps in the Financing of Youth Actions in the Western Balkans – Comparative report (Mapování politik v oblasti mládeže a identifikace stávající podpory a nedostatků ve financování opatření týkajících se mládeže ze zemí západního Balkánu – srovnávací zpráva), leden 2021, strana 4.

(8) Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF), Unlocking youth potential in South Eastern Europe and Turkey: Skills development for labour market and social inclusion (Uvolnění potenciálu mládeže v jihovýchodní Evropě a Turecku: Rozvoj dovedností pro trh práce a sociální začlenění), 2020.

(9) Výsledky programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) za rok 2018 ukazují vysokou míru nedostatečných výsledků (žáci, kteří nedosahují 2. úrovně na škále PISA ve čtení, matematice a přírodních vědách) v klíčových dovednostech téměř ve všech zemích západního Balkánu.

(10) Rozvojová banka Rady Evropy: Social Infrastructure in the Western Balkans- Increasing the region’s economic resilience, enhancing human capital and counteracting the effects of brain drain (Sociální infrastruktura v zemích západního Balkánu – zvýšit hospodářskou odolnost regionu, posílit lidský kapitál a bojovat proti následkům odlivu mozků), listopad 2021.

(11) Přesnost údajů o migraci v regionu západního Balkánu je zatížena různými problémy, které limitují možnosti komplexního srovnání mezi jednotlivými zeměmi.

(12) Emigration and Its Economic Impact on Eastern Europe (Emigrace a její hospodářské dopady ve východní Evropě), 2016.

(13) Sociální dávky v zemích západního Balkánu mohou být nerovnoměrné co do pokrytí a převody dávek se mohou opožďovat.

(14) Rada pro regionální spolupráci, Balkan Barometer 2020: Public Opinion Survey (Balkánský barometr: Průzkum veřejného mínění 2020).

(15) Lavrič, Tomanović a Jusić, FES Youth Study Southeast Europe 2018/2019 (Studie nadace Friedrich-Ebert-Stiftung týkající se mládeže v jihovýchodní Evropě v letech 2018/19).

(16) Rada pro regionální spolupráci, Study on Youth Employment in the Western Balkans (Studie o zaměstnanosti mladých lidí v zemích západního Balkánu), 2021.

(17) Rada pro regionální spolupráci, Study on Youth Employment in the Western Balkans (Studie o zaměstnanosti mladých lidí v zemích západního Balkánu), 2021.

(18) REX/184 – Závěrečné prohlášení z 8. fóra občanské společnosti zemí západního Balkánu, strana 3.

(19) Úř. věst. C 220, 9.6.2021, s. 88.

(20) Agenda pro západní Balkán v oblasti inovací, výzkumu, vzdělávání, kultury, mládeže a sportu.

(21) Evropská komise – kapitoly acquis / kapitoly jednání.

(22) Zapojovat, propojovat a posilovat mladé lidi: nová strategie EU pro mládež (COM(2018) 269 final).

(23) Index zapojení mládeže za rok 2020, Nadace Any a Vladeho Divacových.

(24) Nadace Friedrich-Ebert-Stiftung (2019), Jusić, Political alienation of a precarious generation (Politické odcizení nejisté generace), s. 5.

(25) Nadace Friedrich-Ebert-Stiftung (2019), Jusić, Political alienation of a precarious generation (Politické odcizení nejisté generace), s. 5.

22.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 443/51

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu – přínosy jednotného trhu

(průzkumné stanovisko)

(2022/C 443/07)

Zpravodaj:	Philip VON BROCKDORFF
Spoluzpravodajka:	Émilie PROUZET

Žádost o vypracování stanoviska	předsednictví Rady Evropské unie, 26. 1. 2022
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	27. 6. 2022
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	63/1/1
Přijato na plenárním zasedání	13. 7. 2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	194/0/3

1. Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se domnívá, že cílem jednotného trhu je zlepšit životní podmínky prostřednictvím sociální a hospodářské konvergence, která by měla snížit nerovnosti a zajistit, aby se prohlubující se sociální nerovnováha nestala v konečném důsledku vážnou překážkou evropské integrace.

1.2

EHSV je toho názoru, že vnitrostátní právní předpisy, které by mohly být na překážku vnitřnímu trhu, se musí oznamovat Evropské komisi a musí být předmětem připomínek a hodnocení. Jinak by tyto postupy zůstaly neúčinné a vytvářely by zbytečné překážky.

1.3

Pokud jde o vnitrostátní certifikaci, EHSV doporučuje, aby se členské státy zavázaly k méně restriktivním vnitrostátním opatřením prostřednictvím „posílené spolupráce“.

1.4

EHSV rovněž vyzývá k účinnému provádění a vymáhání směrnic, které už byly projednány a prošly schválením, jako je například balíček týkající se zlepšování právní úpravy.

1.5

EHSV je přesvědčen, že akt o digitálních službách (1) a akt o digitálních trzích (2) představují klíčový krok k dosažení rovných podmínek pro všechny hospodářské subjekty na digitálních trzích. Prioritou by také měla být maximální harmonizace v oblasti působnosti aktu o digitálních trzích.

1.6

Pro evropské inovace, růst podniků a podporu jednotného digitálního trhu má stejně tak zásadní význam volný tok údajů.

1.7

EHSV poukazuje na to, že územní omezení dodávek brání rozvoji jednotného trhu, a vyzývá Komisi, aby se zabývala protisoutěžními účinky těchto dodávek.

1.8

EHSV doporučuje koordinovaný přístup členských států k uvádění výrobků postižených krizí na Ukrajině na trh. Krize vyvolaná ruskou agresí způsobila obrovská omezení dodávek.

1.9

EHSV doporučuje přijetí účinnějších vnitrostátních politických opatření a poskytování pobídek pro mobilitu s důrazem na aktivní politiky trhu práce, jako jsou dávky při zaměstnání pro pracovníky z EU.

1.10

EHSV uznává, že unie kapitálových trhů je složitý projekt, zároveň však konstatuje, že v EU stále existuje 27 kapitálových a finančních trhů, které nefungují jako jeden celek, což oslabuje potenciál jednotného trhu.

1.11

V této době velké nejistoty je nutné zajistit takovou politiku hospodářské soutěže, která se bude zejména zaměřovat na uskutečnění transformací, k nimž se EU zavázala. Kromě toho nesmí být povolena žádná forma obchodního, sociálního, regulačního, daňového ani environmentálního dumpingu, který narušuje hospodářskou soutěž.

1.12

EHSV je rovněž toho názoru, že by měla být přijata politika „otevřené strategické autonomie“, zejména v klíčových odvětvích, která by pomohla budovat odolnost, rozvíjet diverzifikaci a ambiciózní obchodní agendu.

2. Souvislosti návrhu

2.1 Cíl jednotného trhu

2.1.1

Cílem jednotného trhu EU bylo odstranění překážek pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob ve snaze zvýšit produktivitu a konkurenceschopnost v celé EU.

2.2 Společná odpovědnost za jednotný trh

2.2.1

Za fungování jednotného trhu nesou společnou odpovědnost EU a členské státy. V současné době však stále existuje mnoho rozdílů ve výkladu a uplatňování práva EU. V řadě případů lze tyto rozdíly považovat za neodůvodněné nebo nepřiměřené a v každém případě představují překážku volného pohybu osob, zboží a služeb.

2.3 Odpovědnost členských států

2.3.1

Objektivně mohou pro rozdíly mezi členskými státy existovat oprávněné důvody, ne vždy jsou však tyto důvody sdělovány a někdy se členské státy nesnaží o nalezení rovnováhy mezi důvody na vnitrostátní úrovni s možnými nepříznivými dopady na jednotný trh. V důsledku toho v EU stále existuje řada regulačních i neregulačních překážek, které způsobují, že jednotný trh je stále „nedokončený“ a roztříštěný, jako např.:

—	vnitrostátní právní předpisy, které jsou odůvodněny tím, že jde údajně o uplatnění zásady subsidiarity,

—	neuznávání předpokládané zásady vzájemného uznávání,

—

stále častější provádění právních předpisů EU do vnitrostátního práva způsobem, který překračuje rámec jeho podstaty, jinak známé jako „gold-plating“, a provádění, při němž vnitrostátní vlády a parlamenty nerespektují znění právních předpisů EU, které bylo schváleno na úrovni Unie. Řada překážek, které mají dopad na jednotný trh, ve skutečnosti vyplývá z nesprávného nebo neúplného uplatňování právních předpisů EU a z toho, že členské státy uplatňují vnitrostátní předpisy, které jsou v rozporu s cíli jednotného trhu. Nepřesné nebo nesprávné provádění ze strany členských států a nedostatečné prosazování ze strany Komise má proto škodlivé důsledky pro občany i podniky jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni,

—

uplatňování připravovaných evropských opatření na vnitrostátní úrovni, kdy se vlády a parlamenty snaží předjímat uplatňování politik EU tím, že upřednostňují vnitrostátní zájmy, přestože Komise politiky EU teprve připravuje. Příkladem tohoto uplatňování je politika EU v oblasti oběhového hospodářství.

—	převažující vnitrostátní zájmy v otázkách strategických evropských odvětví.

2.4 Ekonomické náklady vyplývající z omezení jednotného trhu

2.4.1

Výše uvedené příklady ilustrují hlavní náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu, přičemž řada studií ve skutečnosti upozorňuje na obrovské hospodářské zisky vyplývající z „dokončeného“ jednotného trhu. Podle souhrnné zprávy Evropského parlamentu se tyto zisky pohybují v rozmezí 650 miliard až 1,1 bilionu EUR ročně, což odpovídá 5 až 8,6 % HDP EU (3).

2.4.2

Organizace RAND Europe zkoumala ve stejné studii pro Evropský parlament hospodářský dopad snížení obchodních překážek na jednotný trh. Podle této studie by dopad zlepšení obchodních toků, hospodářského růstu a tvorby pracovních míst v důsledku nižších obchodních překážek vedl k ekonomickým přínosům ve výši 183 až 269 miliard EUR ročně (4).

2.4.3

Z hlediska ztracených potenciálních přínosů je důležitý také odhad Komise týkající se plně integrovaného jednotného digitálního trhu EU. Podle Komise by podpořil inovace, přinesl ekonomice EU ročně 415 miliard EUR a vytvořil statisíce nových pracovních míst (5).

2.4.4

To vše ukazuje na výrazné potenciální hospodářské přínosy (a související sociální přínosy), které by přinesl dokončenější jednotný trh. Jinak řečeno, jedná se o celkové hospodářské náklady, resp. přidanou hodnotu a kolektivní veřejné statky, o které přicházíme v důsledku neexistence společného evropského postupu.

2.4.5

Navzdory jistým omezením dosud vnitřní trh pomáhal zachovávat a podporovat hospodářskou prosperitu EU. Konkurenceschopnost a odolnost hospodářství EU je však třeba posílit dalšími reformami jednotného trhu a řešením strategických závislostí. V EU je rovněž třeba podporovat podnikatelskou kulturu, v níž se inovativním podnikům všech velikostí, zejména mikropodnikům, malým a středním podnikům, ale i začínajícím podnikům, dostane účinnější podpory a v níž budou moci prosperovat, aby přispívaly k odolnější a soudržnější společnosti. Stejně důležité je, že dobře fungující jednotný trh usnadní naplnění vize sociálnější Evropy: Evropy, která staví blahobyt občanů na první místo svého politického programu a pomáhá zabránit snižování ochrany v sociální oblasti.

3. Omezení

3.1

K existujícím omezením patří ta, jež jsou spojena s regulací, vnitrostátními právními předpisy, daňovými otázkami, logistikou a zásobováním a dalšími méně výraznými rozdíly mezi členskými státy EU, které stále ztěžují obchod v rámci EU.

3.2

Rozvoj klíčových hospodářských odvětví, jako jsou služby, které zůstávají roztříštěné v rámci jednotlivých států, brzdí také následující omezení:

—	historicky restriktivní vnitrostátní předpisy, které jsou často odůvodňovány zásadou subsidiarity,

—	chybné provádění a uplatňování směrnice o službách, které brání svobodě usazování, volnému pohybu služeb a volnému poskytování služeb,

—	vnitrostátní obchodní právo bránící podnikatelům v jejich způsobu výkonu hospodářské činnosti. Tyto právní normy často narušují konkurenceschopnost odvětví, jsou protekcionistické a ztěžují investice důvěryhodných a řádně podnikajících hospodářských subjektů v jiných členských státech.

—

vnitrostátní požadavky, které brání volnému pohybu zboží. Členské státy často neoznamují nové vnitrostátní technické požadavky postupem stanoveným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (6) a neuplatňují zásadu vzájemného uznávání u neharmonizovaných činností, jako je tomu např. v případě směrnic provedených do vnitrostátního práva způsobem, který překračuje rámec jejich ustanovení atd.

3.3

EHSV poukazuje na to, že řízení o porušení Smlouvy je zdlouhavé, nákladné a jeho výsledek nejistý. Pro podniky to znamená příliš vysoké náklady a odrazuje je to od rozšiřování podnikání nebo investování v jiné části EU. Tato omezení navíc připravují spotřebitele o větší výběr, lepší služby a nižší ceny. EHSV rovněž vyzývá Komisi, aby byla při zahajování řízení o nesplnění povinnosti rozhodnější.

3.4

Tyto náklady ovlivňují širší ekonomiku, omezují konkurenceschopnost, růstový potenciál a další rozvoj systému tržního hospodářství.

3.5

Jako na každou ekonomiku i na EU doléhají vnější otřesy, ale reakce na ně a způsob, jakým trhy reagují, jsou v zásadě určovány politikami jednotlivých členských států na domácí úrovni a opatřeními přijatými ke stimulaci ekonomického chování. Během války na Ukrajině se projevila závislost EU na globálních hodnotových řetězcích. Prohlubující se krize pravděpodobně zasáhne jednotlivá odvětví různě, není však pochyb o tom, že se objevily trhliny ve struktuře jednotného trhu, zejména omezení volného pohybu zboží a služeb a základních komodit.

3.6

V neposlední řadě je třeba poznamenat, že přibližně 82 % výrobků, s nimiž se obchoduje v rámci jednotného trhu, podléhá harmonizovaným pravidlům a přibližně 18 % obchodu se zbožím uvnitř EU podléhá vzájemnému uznávání. Stále se však objevují nové případy vnitrostátních technických pravidel, která jsou podle všeho v rozporu s právem EU. Kromě toho se v řadě členských států v poslední době prudce zvýšil počet vnitrostátních požadavků na označování potravin a nápojů, které jsou odůvodňovány ochranou spotřebitelů a životního prostředí. Zároveň nefunguje bez problémů ani zásada vzájemného uznávání. Důkazem toho je, že 71 % malých a středních podniků, které předložily žádost v rámci stávajícího systému vzájemného uznávání u neharmonizovaného zboží, byl odepřen přístup na trh.

4. Řešení omezení

4.1

Níže uvedená opatření by pomohla dosáhnout některých z potenciálních hospodářských přínosů vyplývajících z jednotného trhu.

4.2 Efektivnější využívání stávajících nástrojů

4.2.1

EHSV je toho názoru, že návrhy vnitrostátních předpisů, které by mohly být překážkou vnitřního trhu, musí být oznámeny Komisi a musí být předmětem připomínek a hodnocení. Bez odhodlání členských států oznamovat a připomínkovat/hodnotit návrhy předpisů zůstanou tyto postupy neúčinné. Proto je zapotřebí účinnějšího dohledu na podporu harmonizace regulace trhu výrobků v členských státech EU. Jako příklad lze uvést maloobchodní sektor, který v poslední době zasáhl prudký nárůst vnitrostátních omezení ve formě povolování a požadavků na místní obsah. To je v rozporu s články 28 a 30 Smlouvy, kdy se na nákupy výrobků, které už byly legálně uvedeny na jednotný trh, často uplatňují vnitrostátní požadavky na opakované zkoušky. Pokud jde o služby, EHSV je rovněž toho názoru, že oznamovací postup podle směrnice o službách nefunguje tak, jak se očekávalo. Pokud jde o svobodu usazování, EHSV s politováním konstatuje, že členské státy dosud nedosáhly kompromisu ohledně návrhu tzv. směrnice o oznamování. Tato směrnice by posílila povinnost členských států oznamovat Komisi návrhy zákonů nebo nařízení o povolovacích režimech pro služby (a tedy i pro územní plánování) (7). EHSV rovněž naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby poskytovaly podrobnější informace o odůvodnění a přiměřenosti v případě, že členské státy oznamují technické předpisy. Je také důležité zajistit, aby oznámené požadavky byly náležitě kontrolovány bez ohledu na to, jaký postup oznámení se použije (8). EHSV je přesvědčen, že vyřešení podstaty problému by vyžadovalo další legislativní posun od minimální harmonizace k maximální harmonizaci.

4.2.2

Další oblastí, která vyvolává obavy, je uplatňování opatření, která zabraňují plánované regulaci EU, jako je vnitrostátní certifikace, uplatňovaná výslovně se záměrem zajišťovat určitou úroveň ochrany, zejména v zemědělsko-potravinářském odvětví. Podle názoru EHSV jsou taková omezení jednoznačně protekcionistická, když jsou však odhalena, je proces vedoucí k jejich zrušení často pomalý a náročný, takže tato omezení pro maloobchodníky zůstávají v platnosti příliš dlouho. EHSV je přesvědčen, že ve snaze zabránit takové situaci, by se členské státy mohly místo toho zavázat k méně restriktivním vnitrostátním opatřením prostřednictvím „posílené spolupráce“, kterou Smlouva umožňuje. EHSV rovněž poukazuje na panevropský osobní penzijní produkt jako na standardní rámec na podporu jednotného trhu, který by mohl být uplatňován i v jiných oblastech.

4.2.3

EHSV se rovněž domnívá, že účinným nástrojem pro řešení těchto problémů by mohl být evropský semestr, zejména prostřednictvím přiměřených opatření ze strany Komise v případě, kdy nejsou dodržovány závazky vyplývající z doporučení pro jednotlivé země, včetně případného pozastavení finančních prostředků EU. To je v souladu s příručkou pro členské státy týkající se plánů pro oživení a odolnost, v níž Evropská komise klade důraz na odstranění regulačních i neregulačních překážek vnitřního trhu a také na to, za jakých podmínek musí členské státy splnit požadavky evropského semestru.

4.2.4

V neposlední řadě EHSV požaduje, aby byly účinně prováděny a vymáhány už projednané a schválené směrnice. V této souvislosti by se Komise a členské státy měly zavázat k provádění balíčku zlepšování právní úpravy, a to na základě kvalitního posouzení dopadů.

4.3 Využití potenciálu jednotného digitálního trhu

4.3.1

EHSV je přesvědčen, že rostoucí digitální ekonomika v Evropě poskytuje příležitosti pro hospodářský růst, přičemž potenciální ekonomické zisky lze uskutečnit prostřednictvím větší integrace digitálních služeb v členských státech.

4.3.2

V této souvislosti je EHSV přesvědčen, že akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích jsou jedním z klíčových kroků k dosažení rovných podmínek pro všechny hospodářské subjekty na digitálních trzích. Tím, že se akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích zaměřují na konkrétní služby bez ohledu na místo, kde je poskytovatel služeb usazen, nebo na právo platné pro poskytování služeb, řeší smysluplně otázku rovného zacházení s evropskými a celosvětovými subjekty online. Kromě toho je prvořadou prioritou EHSV zabránit tomu, aby množící se vnitrostátní právní předpisy dále netříštily vnitřní trh.

4.3.3

Významných finančních zisků by se dalo dosáhnout také větším využíváním online služeb a zlepšením digitální infrastruktury v EU. V této souvislosti Komise doporučuje přejít na plně funkční režim elektronického zadávání veřejných zakázek a elektronické fakturace. Z odhadů vyplývá působivý předpoklad, že úplný přechod na elektronické zadávání veřejných zakázek by mohl přinést 50 až 75 miliard EUR ročně (9).

4.3.4

EHSV zastává názor, že pro evropské inovace, růst podniků všech velikostí, vytváření pracovních míst a dosažení jednotného digitálního trhu je nezbytný volný tok údajů. Právní předpisy na jeho podporu už existují. Je však třeba se vyvarovat jakýchkoli neodůvodněných požadavků na lokalizaci údajů.

4.4 Odstranění omezení dodávek

4.4.1

EHSV konstatuje, že nařízení o zeměpisném blokování z roku 2018 pomohla usnadnit obchodování v rámci EU. Evropští spotřebitelé jsou však stále vystaveni zeměpisnému blokování zboží a služeb. EHSV upozorňuje na existenci přetrvávajících územních omezení dodávek, které se mohou projevovat různými postupy, jako je odmítání dodávek nebo hrozba zastavení dodávek určitému distributorovi, omezování množství dostupných pro prodej členskými státy; nevysvětlitelné rozdíly v sortimentu a cenách výrobků mezi členskými státy nebo omezování jazykových možností na balení výrobků. EHSV zdůrazňuje, že územní omezení dodávek brání rozvoji jednotného trhu a jeho potenciálním výhodám pro spotřebitele, a vyzývá Komisi, aby se zabývala protisoutěžními účinky územních omezení dodávek za účelem dosažení plně funkčního jednotného trhu.

4.4.2

Ruská invaze na Ukrajinu odhalila obrovská rizika pro energetickou bezpečnost a potravinové zabezpečení, která vyžadují jednotný strategický přístup EU. EHSV je přesvědčen, že dobře fungující jednotný trh může tuto strategii podpořit a také zmírnit některé cenové tlaky, které rychle snižují kupní sílu v celé EU. V této souvislosti EHSV vítá snahy na úrovni EU o spolupráci při společném nákupu plynu (na dobrovolné bázi) ve snaze zmírnit tlak na ceny energie.

4.4.3

EHSV však vyjadřuje politování nad tím, že se členské státy dosud nepokusily o koordinovaný přístup k dalším výrobkům dotčeným krizí na Ukrajině.

4.5 Posílení přeshraniční mobility pracovníků a odborníků

4.5.1

Přeshraniční mobilita pracovníků a odborníků v EU představuje i nadále problém, který omezuje nabídku a způsobuje nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi v odvětvích, jako jsou informační technologie a odvětví vyspělých technologií, a to navzdory politikám EU zaměřeným na usnadnění volného pohybu osob. Z evropských a vnitrostátních údajů vyplývá, že úroveň mobility mezi jednotlivými zeměmi i v rámci nich zůstává nízká i v mezinárodním srovnání.

4.5.2

EHSV konkrétně doporučuje účinnější vnitrostátní politická opatření, která by poskytovala pobídky pro mobilitu s důrazem na aktivní politiky trhu práce, jako jsou dávky při zaměstnání pro pracovníky z EU a třetích zemí s právním postavením uprchlíka. V této souvislosti se EHSV domnívá, že hostitelské země by mohly dále podpořit mobilitu tím, že by uchazečům o zaměstnání nabízely finanční pobídky, aby přijali práci v jiném členském státě nebo regionu. Kromě toho je třeba dále usilovat o zlepšení informovanosti o pracovních místech v jiných zemích EU a pomoci při stěhování s cílem poskytnout logistickou podporu v zemi určení – např. při hledání ubytování, registraci pro daňové účely, hledání školy pro děti, případně pomoci při hledání práce pro partnery atd. EHSV však upozorňuje, že dosavadní nesystematický přístup má na mobilitu pracovních sil v EU nepříznivý vliv. Je třeba se vyvarovat vytváření dalších nesourodých politik zejména na vnitrostátní úrovni.

4.5.3

Uznávání diplomů a kvalifikací, které je nezbytné pro obsazení volných pracovních míst v oborech, v nichž přetrvává nedostatek pracovních sil, zůstává problémem v celé EU. EHSV zastává názor, že stávající systém je stále příliš závislý na jednotlivých vládách, přičemž členské státy mají možnost uplatňovat svá vlastní pravidla. Komise by měla zajistit, aby se ve všech členských státech uplatňoval harmonizovanější přístup k uznávání diplomů a jiných kvalifikací.

4.5.4

K posílení mobility pracovních sil a odborníků v EU může dojít pouze za předpokladu lepšího prosazování stávajících předpisů, přístupu k informacím a spolupráce mezi členskými státy. EHSV konstatuje, že jednotlivé členské státy mohou být zdrženlivé vůči dalším reformám jednotného trhu z obavy, že by mohly vést k potenciálním krátkodobým ztrátám pracovních míst a ztrátám pro odvětví, zejména v zemích, které už nyní zaostávají, a také v zemích/odvětvích s nízkou produktivitou. K řešení tohoto problému by teoreticky mohl přispět volný pohyb pracovních sil, ale z vnitrostátního hlediska by to mezitím mohlo vést ke ztrátě zdrojů a potenciálnímu odlivu mozků/kvalifikací.

4.6 Posílení kapitálových toků a finančních služeb v EU

4.6.1

Stejný argument platí i v případě kapitálových trhů EU. EHSV uznává, že unie kapitálových trhů je komplexní projekt, jehož cílem je prohloubit a rozšířit integraci kapitálových trhů členských států EU. To vyžaduje přijetí opatření a změn právních předpisů v nejrůznějších oblastech a zahrnuje odpovědnost nejen na úrovni EU, ale také na úrovni jednotlivých členských států. EHSV konstatuje, že dokončení unie kapitálových trhů je v roce 2022 stále ještě vzdáleným cílem. Navzdory určitému pokroku, zejména díky balíčku EU týkajícího se oživení kapitálových trhů, má EU stále ještě 27 kapitálových trhů, které nefungují jako jeden celek. Finanční sektor je v Evropě i nadále výrazně segmentován na úrovni jednotlivých států, přičemž střadatelé i investoři jsou do značné míry závislí na vnitrostátních podmínkách. To platí i pro finanční služby obecně, včetně retailových finančních služeb a domácích úspor.

4.6.2

Podle EHSV tato skutečnost ztěžuje hospodářské oživení a hladké fungování jednotného trhu. Hospodářské přínosy unie kapitálových trhů jsou zřejmé, ale její dokončení vyžaduje jak politickou podporu ze strany jednotlivých členských států, tak účinné přijetí iniciativ vedených Komisí, včetně těch, které jsou zaměřeny na posílení mezinárodní úlohy eura. Kromě toho nelze podceňovat úlohu digitalizace při napomáhání vzniku unie kapitálových trhů.

4.7 Mnohem silnější politická vůle k odstranění omezení jednotného trhu

4.7.1

V této době velké nejistoty by EHSV uvítal, kdyby se politika v oblasti hospodářské soutěže zaměřovala zejména na uskutečnění transformací, které zahájila sama EU. Ty budou vyžadovat ambiciózní obchodní a investiční politiky, mimořádné veřejné a soukromé investice, inovace, další sociální, hospodářský a environmentální pokrok a dobře fungující jednotný trh. To vše se musí opírat o právní a finanční rámec, který zajistí rovné podmínky na trhu pro všechny zúčastněné strany, všechny regiony a občany v celé EU. Jde nám především o integritu a neroztříštěnost našeho vnitřního trhu. Nejdůležitějšími faktory jsou dobře fungující jednotný trh a politika hospodářské soutěže, které umožňují podnikům a spotřebitelům přístup na rozsáhlý konkurenční trh za rovných podmínek, čímž podporují efektivitu a inovace a vytvářejí prostředí, v němž mohou úspěšné podniky růst.

4.7.2

Harmonizace a odstranění překážek volného pohybu na území Unie podle našeho názoru umožňují rozvoj hospodářské soutěže, inovace a zvýšení produktivity. Nesmí být povolena žádná forma obchodního, sociálního, regulačního, daňového ani environmentálního dumpingu, který narušuje hospodářskou soutěž. EHSV od všech členských států očekává, že budou tento zákaz dodržovat, a od externích partnerů požaduje, aby respektovali naše základní hodnoty a práva, ať už v sociální, obchodní nebo environmentální oblasti.

4.7.3

EHSV upozorňuje, že jednotný trh by už neměl být považován za jakousi „výstavní“ verzi globální obchodní dohody, jejíž vlastnosti by mohly být upraveny při vyjednávání. Jednotný trh je mnohem víc než jen to. Jde v něm také o zlepšení životních podmínek prostřednictvím sociální a hospodářské konvergence, jejímž cílem je snížit nerovnost a zajistit, aby se prohlubující se sociální nerovnováha a všeobecný nárůst chudoby nakonec nestaly vážnou překážkou evropské integrace. V této souvislosti EHSV zdůrazňuje význam základních sociálních práv a práv pracovníků na důstojnou mzdu a důstojné pracovní podmínky, a to nejen ve vzájemném vztahu s hospodářskými svobodami, ale také ve vztahu k vnitřnímu trhu a trhu práce, hospodářské soutěži a všem dalším politickým opatřením Unie, mimo jiné v oblastech, jako je správa ekonomických záležitostí, obchod, digitalizace a životní prostředí. Cílem je rovněž zajistit a posílit autonomii sociálních partnerů a vytvořit jasnou vazbu na dodržování a podporu kolektivních sociálních práv. Kromě toho je nezbytné dbát i na to, aby byla základní práva plně chráněna a zaručena ve smlouvách.

4.7.4

EHSV uznává, že jednotný trh musí neustále reagovat na technologické změny, globalizaci, vývoj v oblasti vzdělávání, trhu práce a kapitálových trhů a v neposlední řadě na globální krize a konflikty. V současnosti není prostor pro návrhy, které by nereflektovaly měnící se situaci – při navrhování právních předpisů je třeba zohlednit stávající krizi a nové okolnosti.

4.7.5

EHSV je rovněž toho názoru, že by měla být přijata politika „otevřené strategické autonomie“, zejména v klíčových odvětvích. Ta by pomohla dosáhnout odolnosti prostřednictvím otevřenosti, ambiciózního obchodního programu, spolupráce s podobně smýšlejícími partnery, diverzifikace a zamezení protekcionismu.

4.7.6

Závěrem EHSV s politováním konstatuje, že téměř 30 let po vytvoření jednotného evropského trhu je vnitřní trh stále nedokončený.

V Bruselu dne 13. července 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) COM(2020) 825 final (Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 70).

(2) COM(2020) 842 final (Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 64).

(3) https://www.rand.org/blog/2017/11/why-the-eu-single-market-has-still-not-reached-its.html

(4) https://www.rand.org/blog/2017/11/why-the-eu-single-market-has-still-not-reached-its.html

(5) https://www.rand.org/blog/2017/11/why-the-eu-single-market-has-still-not-reached-its.html

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).

(7) 2016/0398(COD), https://eur-lex.europa.eu/procedure/CS/2016_398

(8) Studie o posuzování proporcionality členskými státy při přijímání požadavků týkajících se maloobchodních provozoven podle směrnice 2006/123/ES.

(9) https://www.rand.org/blog/2017/11/why-the-eu-single-market-has-still-not-reached-its.html

22.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 443/58

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Zdanění digitální ekonomiky

(průzkumné stanovisko na žádost českého předsednictví)

(2022/C 443/08)

Zpravodaj:	Benjamin RIZZO
Spoluzpravodaj:	Petru Sorin DANDEA

Žádost o vypracování stanoviska	26. 1. 2022, dopis ministra pro evropské záležitosti Mikuláše BEKA
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	1. 7. 2022
Přijato na plenárním zasedání	13. 7. 2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	200/0/1

1. Závěry a doporučení

1.1

Pro Evropskou unii i další regulační orgány ve světě se stalo stěžejním úkolem sestavit odpovídající zásady a pravidla zdanění digitální ekonomiky tak, aby bylo možno modernizovat fiskální politiky a přizpůsobit je současným i budoucím potřebám.

1.2

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) navrhuje, aby jakmile bude dosaženo mezinárodní dohody o pilíři 1 inkluzivního rámce OECD/G20 pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku, byla příslušná pravidla urychleně provedena v EU, a to koordinovaně a v rámci souběžné iniciativy s ostatními hlavními obchodními partnery.

1.3

EHSV se domnívá, že EU může být v otázce zdanění digitální ekonomiky lídrem. Tuto úlohu by však měla hrát v rámci mezinárodní dohody dosažené na úrovni OECD/G20, jako tomu již je v případě pilíře 2 v souvislosti s mechanismem proti erozi základu daně.

1.4

EHSV považuje za zásadně důležité provést pilíř 1 i pilíř 2 do předpisů EU, jakmile to bude proveditelné, a to s vysokou mírou souladu s mezinárodní dohodou, která bude sjednána na úrovni OECD/G20. Pilíře 1 a 2 je nutno považovat za komplexní a vzájemně integrovaný balíček pravidel.

1.5

EHSV konstatuje, že evropská legislativní iniciativa zaměřená na zdanění digitální ekonomiky by mohla být velmi prospěšná pro vnitřní trh a nepochybně by vytvořila účinnější rámec než jednotlivé iniciativy na úrovni členských států. Zavedení nekoordinovaných a oddělených pravidel v jednotlivých členských státech by prohloubilo fragmentaci napříč EU, vyvolalo daňovou nejistotu a stavělo překážky konkurenceschopnosti.

1.6

EHSV podporuje mezinárodní dohodu o pilíři 1, jejímž cílem by mělo být dosažení účinného systému zdanění, který bude respektovat zásady neutrality a rovného zacházení a současně bude schopen na jedné straně zachovat potenciál inovací zakotvený v digitální ekonomice a na druhé straně zajistit, aby vysoce digitalizované podniky přispívaly spravedlivým dílem do vnitrostátních rozpočtů a společnosti.

1.7

EHSV vyzývá ke sjednání mezinárodní dohody o pilíři 1, která se v maximální možné míře vyvaruje zavedení příliš složitých pravidel a jejím cílem bude transparentnost, předvídatelnost a administrativní zjednodušení s nízkými náklady na jejich dodržování. Nadměrně komplikovaný systém by pochopitelně vytvořil příležitosti k obcházení nově dohodnutých pravidel a snižoval jejich účinnost.

1.8

EHSV zdůrazňuje, že kvalitně navržené mezinárodní předpisy pro zdanění digitálních podniků přispějí k předcházení daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem a pomohou vytvořit spravedlivý, stabilní a progresivní daňový systém. Klíčovým zájmem je zajištění rovných podmínek zdanění příjmu právnických osob, neboť v uplynulých letech mohly podniky v určitých členských státech využívat zvláštní daňová pravidla a podstatně tak snižovat svou skutečnou daňovou sazbu.

1.9

Podle názoru EHSV by měl správně nastavený regulační rámec zdanění digitální ekonomiky zohledňovat zásadní závislost na nehmotných aktivech, kterou digitalizace přinesla. Tato aktiva mohutně posílila možnost podniků rozvíjet příslušnou podnikatelskou činnost v určité jurisdikci, aniž by zde byly fyzicky přítomny.

1.10

EHSV poukazuje na skutečnost, že digitální podniky k tvorbě hodnoty často využívají data uživatelů. Tento způsob tvorby hodnoty není v současných daňových systémech podchycen, a mezi tvorbou hodnoty a zdaněním tak vzniká nesoulad. Tuto konkrétní otázku by měl náležitě vyřešit pilíř 1.

1.11

EHSV znovu připomíná, že je i nadále nanejvýš důležité postupovat tak, aby nevznikalo riziko dvojího zdanění ani nezamýšleného nezdanění v žádné jurisdikci a současně evropským podnikům vznikly co nejmenší náklady na dodržování nových pravidel. Proto by dohoda o pilíři 1 a pravidla jeho provedení měla být harmonizací různých iniciativ, které již členské státy zahájily, aby nedošlo ke vzniku rozporů a mezer ve výsledných předpisech.

1.12

EHSV upřímně věří, že bude možno co nejdříve dosáhnout životaschopné dohody o pilíři 1 v mezinárodním měřítku i na úrovni EU, a vyjadřuje politování nad překážkami, které dosud brání úspěšnému dokončení tak zásadní dohody.

2. Základní souvislosti

2.1

Současná pravidla zdanění příjmu právnických osob vycházejí ze zásad, které byly vytvořeny počátkem 20. století a během doby prošly určitými úpravami. V dnešní době již nevyhovují danému účelu a pro globalizovanou a digitalizovanou ekonomiku nejsou vhodná. Znamená to, že daňové příjmy nejsou spravedlivě rozdělovány do určitých zemí a nadále se tolerují škodlivé daňové praktiky na úkor veřejných financí a spravedlivé hospodářské soutěže.

2.2

Pro Evropskou unii i další regulační orgány po celém světě se tak stalo stěžejním úkolem sestavit odpovídající zásady a pravidla zdanění digitální ekonomiky tak, aby bylo možno modernizovat fiskální politiky a přizpůsobit je současným i budoucím potřebám.

2.3

Inkluzivní rámec OECD/G20 pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku spočívá na dvou pilířích a zabývá se tím, jak řešit daňové problémy vyplývající ze stále digitalizovanější a globalizovanější ekonomiky.

2.4

Cílem pilíře 1 je zajistit spravedlivější rozdělení zisků a daňových práv mezi státy, pokud jde o největší nadnárodní podniky, zejména pak digitální společnosti. Pilíř 1 především přikáže nadnárodním podnikům, aby část svých daní z příjmu odváděly tam, kde se nacházejí jejich spotřebitelé a uživatelé, a vytvoří tak vazbu mezi ziskem a místem, kde se nacházejí příslušní uživatelé a spotřebitelé.

2.5

Dohoda o přerozdělení zisku v rámci pilíře 1 zahrnuje odstranění a pozastavení daní z digitálních služeb a dalších obdobných opatření, což uvolní obchodní napětí vyvolané nestabilitou mezinárodního daňového systému.

2.6

Cílem pilíře 2 je zajistit, aby velké nadnárodní podniky, zejména digitální, odváděly minimální efektivní sazbu daně z příjmu právnických osob ve výši 15 procent. Má být nastaven regulační rámec, který bude úspěšně odrazovat od přesouvání zisku a bránit škodlivé daňové soutěži mezi jurisdikcemi. Dosažením globální minimální sazby daně z příjmu právnických osob, kterou státy využijí k ochraně svého daňového základu, by se tak mohlo podařit efektivně odstranit omezení hospodářské soutěže související s touto daní. EHSV naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby urychleně dospěly k politické dohodě o těchto pravidlech, a vyjadřuje politování nad skutečností, že konečného konsensu zatím nebylo dosaženo.

2.7

Mezinárodní dohody o pilíři 2 a inkluzivním rámci bylo dosaženo na fóru OECD/G20 a jejich náležité provedení orgány EU proběhlo formou návrhu směrnice, který se nyní projednává v Radě (1).

2.8

Společný mezinárodní konsensus v tomto ohledu se v rámci OECD/G20 stále tvoří, jak potvrzuje nedávná konzultace OECD k pilíři 1, která shromažďuje zpětnou vazbu od veřejnosti k navrženým pravidlům, i když tato pravidla „neodrážejí konsensus nad podstatou tohoto dokumentu“ (2).

2.9

Evropská komise zveřejnila legislativní návrh zdanění digitální ekonomiky již v roce 2018, ten se však neprosadil zejména proto, že neexistovala široká mezinárodní shoda na pravidlech, která mají být zavedena podle pilíře 1.

2.10

Orgány EU mezitím schválily Akt o digitálních trzích (DMA), který má za úkol regulovat konkurenční strukturu digitálních trhů. EU zde k regulaci zaujala originální, komplexní přístup, který se liší od pojetí ostatních významných obchodních bloků, jako jsou USA, Čína a další, rozvíjející se země.

2.11

EHSV se domnívá, že po vzoru aktu o digitálních trzích může být EU lídrem též v otázce zdanění digitální ekonomiky. Tuto úlohu by však měla hrát v rámci mezinárodní dohody dosažené na úrovni OECD/G20, jako tomu již je v případě pilíře 2.

3. Obecné připomínky

3.1

EHSV je pevně přesvědčen, že v souvislosti s digitalizací ekonomiky musí být veškeré změny pravidel pro rozdělení práv na zdanění zisku mezi jednotlivými zeměmi koordinovány v celosvětovém měřítku, aby bylo možné lépe využívat výhody globalizace, přičemž je zapotřebí uplatňovat řádnou a účinnou správu na globální úrovni a globální pravidla. Konkrétní řešení proto musí být výsledkem široké mezinárodní dohody, k níž se připojí co největší počet daňových jurisdikcí. Kromě toho by měly být řádně zohledněny různé dopady a návaznosti nových pravidel v malých členských státech na jedné straně a ve státech větších na straně druhé.

3.2

EHSV oceňuje výrazný rozmach hospodářství plynoucí z digitalizace i její pozitivní vlivy na naši společnost, stejně jako značný potenciál digitalizace posilovat daňovou správu, kde slouží jako nástroj ke zlepšování služeb ve prospěch státních rozpočtů a občanů. Na bedrech EU bude spočívat úkol pomoci daňovým orgánům členských států a koordinovat jejich postup při zvládání nového režimu a rychle se měnícího ekonomického prostředí.

3.3

EHSV souhlasí se závěrem konečné zprávy OECD/G20 k akčnímu plánu v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) a jeho opatření 1 z roku 2015, že digitální ekonomika se stále více stává ekonomikou samou o sobě. Mnohé podniky se během let digitalizovaly impozantní měrou a tento proces ještě zrychlil během nedávných omezení volného pohybu osob v souvislosti s pandemií COVID-19. Tento trend je nicméně často počátkem odloučení obřích zisků digitálních platforem od míst, kde se fyzicky nacházejí platící uživatele a spotřebitelé. V budoucnu by se tento jev mohl rovněž stát tématem diskuse o povinnostech v oblasti sociálního zabezpečení.

3.4

Jakmile bude dosaženo mezinárodní dohody o pilíři 1 inkluzivního rámce OECD/G20, v níž bude nalezen kompromis mezi dosud vyjádřenými postoji, navrhuje EHSV, aby – podobně jako tomu bylo předtím u pilíře 2 – byl pilíř 1 urychleně proveden do předpisů EU, a to koordinovaně s ostatními hlavními obchodními partnery, čímž dojde ke konsolidaci vnitřního trhu v souladu s články 113–115 Smlouvy.

3.5

EHSV považuje za zásadně důležité provést pilíř 1 i pilíř 2 do předpisů EU, jakmile to bude proveditelné, a to s vysokou mírou souladu s mezinárodní dohodou sjednanou na úrovni OECD/G20. Pilíře 1 a 2 je nutno považovat za komplexní a vzájemně integrovaný balíček pravidel, která mají být urychleně zavedena v celé EU.

3.6

EHSV konstatuje, že evropská legislativní iniciativa zaměřená na zdanění digitální ekonomiky by mohla být velmi prospěšná pro vnitřní trh a nepochybně by vytvořila účinnější rámec než jednotlivé iniciativy na úrovni členských států. Zavedení nekoordinovaných a oddělených pravidel v jednotlivých členských státech, která by vycházela z různých daňových zásad a kritérií, by prohloubilo fragmentaci napříč EU, vyvolalo daňovou nejistotu a stavělo překážky konkurenceschopnosti. EHSV podporuje vytvoření mechanismu řešení sporů, který by členským státům umožnil řešit případné problémy.

3.7

Cílem mezinárodní dohody o pilíři 1 by mělo být dosažení účinného systému zdanění, který bude respektovat zásady neutrality a rovného zacházení a bude schopen: i) zachovat potenciál inovací zakotvený v digitální ekonomice a ii) zajistit, aby vysoce digitalizované podniky přispívaly spravedlivým dílem do vnitrostátních rozpočtů a společnosti.

3.8

3.9

EHSV zdůrazňuje, že kvalitně navržené mezinárodní předpisy pro zdanění digitálních podniků budou schopny bránit daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem a pomohou vytvořit spravedlivý, progresivní, stabilní a efektivní daňový systém.

3.10

EHSV zdůrazňuje, že pilíř 2 pak účinně zavede dvě vnitrostátní pravidla, která je třeba prosadit, a to konkrétně:

vzájemně propojená vnitrostátní pravidla (globální pravidla proti erozi základu daně), tj.: i) pravidlo o zahrnutí příjmů, které uvaluje dorovnávací daň na mateřskou společnost s ohledem na nízce zdaněný příjem členského subjektu skupiny, a ii) pravidlo pro nedostatečně zdaněné platby, které zakazuje odpočty nebo vyžaduje odpovídající úpravu v rozsahu, v němž nízce zdaněný příjem členského subjektu nepodléhá dani podle pravidla o zahrnutí příjmů;

B.	smluvní pravidlo zdanitelnosti, které umožňuje jurisdikcím, kde se nachází zdroj příjmu, zavést omezené zdanění u zdroje pro některé platby mezi spřízněnými stranami, které podléhají dani nižší, než je minimální sazba.

4. Konkrétní připomínky

4.1

EHSV považuje rovné podmínky v oblasti zdanění zisků právnických osob za klíčový požadavek. V uplynulých letech mohly některé podniky v určitých členských státech využívat zvláštní daňová pravidla a snižovat tak svou skutečnou daňovou sazbu. K tomuto výsledku přispěla též nedostatečná transparentnost a v několika citlivých případech se jednalo o nadnárodní společnosti působící v oblasti digitálních služeb.

4.2

Podle názoru EHSV by měl správně nastavený regulační rámec zdanění digitální ekonomiky zohledňovat zásadní závislost na nehmotných aktivech, kterou digitalizace přinesla. Tato aktiva mohutně posílila možnost podniků rozvíjet významnou podnikatelskou činnost v určité jurisdikci, aniž by zde byly fyzicky přítomny. Tomuto novému ekonomickému prostředí je třeba též přizpůsobit současná mezinárodní daňová pravidla a zásady.

4.3

EHSV poukazuje na skutečnost, že digitální podniky jsou při tvorbě obsahu výrazně závislé na nehmotných aktivech, a to zejména v tom smyslu, že k tvorbě hodnoty využívají data uživatelů. Tento způsob tvorby hodnoty není v současných daňových systémech podchycen, a mezi tvorbou hodnoty a zdaněním tak vzniká nesoulad. Tuto konkrétní otázku by měl náležitě vyřešit pilíř 1.

4.4

EHSV znovu připomíná, že je nanejvýš důležité postupovat tak, aby nevznikalo riziko dvojího zdanění ani nezamýšleného nezdanění v žádné jurisdikci a současně evropským podnikům vznikly co nejmenší náklady na dodržování nových pravidel. Proto by dohoda o pilíři 1 a pravidla jeho provedení měla být harmonizací různých iniciativ, které již členské státy zahájily, neboť tyto odlišnosti by mohly vést ke vzniku rozporů a mezer ve výsledných předpisech.

4.5

EHSV připomíná, že jedním z klíčových faktorů, z nichž pramení zájem pokračovat v náročném úsilí o dosažení globálního konsensu v pilíři 1 dle návrhu OECD, je množství jednostranných digitálních daní a z něj plynoucí možnost řady jurisdikcí uplatňovat daňová práva různými, často vzájemně se překrývajícími způsoby, na tytéž zisky.

4.6

Pilíř 1 by tak měl být zárukou, že podniky nebudou podléhat vnitrostátním daním z digitálních služeb a dalším obdobným opatřením. To je klíčovým předpokladem k dosažení konsensu několika hlavních jurisdikcí nad pilířem 1 a k zajištění toho, aby nevznikla nová pravidla, proti nimž by do budoucna mohla být vznesena námitka „diskriminace“ podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO), a nedošlo k nezamýšleným důsledkům z hlediska mezinárodního obchodu.

4.7

EHSV upřímně věří, že bude možno co nejdříve dosáhnout životaschopné mezinárodní dohody o pilíři 1, a vyjadřuje politování nad překážkami, které dosud brání jejímu úspěšnému dokončení.

4.8

Podle názoru EHSV by po provedení pilířů 1 a 2 měly být služby poskytované prostřednictvím platforem, které využívají evropští spotřebitelé, plně začleněny do systému DPH, neboť jde o zásadní součást problematiky zdanění digitální ekonomiky. Je však třeba poznamenat, že zákazníci využívající služeb digitální komunikace a sociálních sítí mají k těmto službám přístup bez zjevného zpoplatnění, což vyvolává otázku, jak DPH rozumně uplatňovat. Příjmy z DPH představují v rozpočtu EU vlastní zdroj a EHSV považuje za důležité zahrnout i digitální služby do základu daně.

4.9

EHSV považuje za nezbytné zajistit přiměřenou rovnováhu mezi přerozdělením daní z příjmu právnických osob mezi čistě vývozní a čistě dovozní země, stejně jako mezi země poskytovatelů a země spotřebitelů, aby jednotlivým zemím nevznikly překážky bránící mj. plnění jejich sociálních a environmentálních cílů.

4.10

EHSV konstatuje, že digitalizace je nejen náročná, ale také vytváří pro daňové orgány nové příležitosti. Rozsáhlé objemy dat třetích stran, které mají daňové orgány k dispozici, umožňují větší automatizaci vykazování, a šetří tak oběma stranám čas a peníze. Shromažďování dat lze též využít k boji proti nedostatečnému vykazování, daňovým únikům či podvodům. Softwarová řešení, která daňové orgány v několika jurisdikcích používají k záznamu dat o prodeji v okamžiku provedení transakce – kde lze data předložit přímo daňovým orgánům – již v některých zemích významně zvýšila příjmy z DPH.

4.11

EHSV závěrem odkazuje na rozsáhlejší a podrobnější pojednání ke konkrétním otázkám, která vyjádřil ve svém stanovisku Balíček legislativních opatření proti praní peněz (3) a obou svých stanoviscích k boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem: Zdanění podniků pro 21. století (4) a Boj proti využívání krycích subjektů (5).

V Bruselu dne 13. července 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Viz stanovisko EHSV Minimální efektivní zdanění podniků (Úř. věst. C 290, 29.7.2022, s. 52).

(2) OECD Consultation on the Draft Rules for Nexus and Revenues Sourcing Under Pillar 1 (Konzultace OECD k návrhu pravidel pro zdanitelné vztahy a zdroje příjmů v rámci pilíře 1) – Částka A, 4. února 2022.

(3) Stanovisko EHSV Balíček legislativních opatření proti praní peněz (Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 89).

(4) Stanovisko EHSV Zdanění podniků pro 21. století (Úř. věst. C 275, 18.7.2022, s. 40).

(5) Stanovisko EHSV Boj proti využívání krycích subjektů (Úř. věst. C 290, 29.7.2022, s. 45).

22.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 443/63

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Genderová rovnost

(průzkumné stanovisko na žádost českého předsednictví)

(2022/C 443/09)

Zpravodajka:

Milena ANGELOVA

Žádost českého předsednictví Rady	26. 1. 2022
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	22. 6. 2022
Přijato na plenárním zasedání	13. 7. 2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	194/13/13

1. Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) zdůrazňuje, že v zájmu úspěšného a udržitelného posílení genderové rovnosti je nezbytné pěstovat celoživotní kulturu genderové rovnosti, která bude prostupovat celým cyklem života a bude skýtat opatření přizpůsobená specifickým charakteristikám a potřebám každé fáze života. Jedná se o kulturní záležitost, a proto jí nelze dosáhnout pouze prostřednictvím jednotlivých politik a opatření, nýbrž vyžaduje uznání, ztotožnění a neustálé úsilí ze strany všech aktérů společnosti.

1.2

Celoživotní kulturu genderové rovnosti je třeba kultivovat od raného dětství tím, že půjdeme dětem v rodině příkladem a s touto praxí se bude pokračovat v mateřských školách a v průběhu všech fází školního vzdělávání. EHSV vyzývá členské státy, aby prostřednictvím své vzdělávací politiky posílily genderově neutrální výuku, pokud jde o znalosti a sociální dovednosti, jakož i kontexty vzdělávání bez genderových stereotypů.

1.3

Aby celoživotní kultura genderové rovnosti přetrvala i dále, je třeba podporovat genderovou rovnost ve všech hospodářských a společenských činnostech, včetně podnikání, veřejných služeb a politického života. EHSV se domnívá, že nezbytným prostředkem k posunu vpřed je systematické udržování genderové rovnosti v různých kontextech.

1.4

EHSV doporučuje, aby členské státy za podpory ze strany Komise a EHSV a spolu se sociálními partnery a příslušnými organizacemi občanské společnosti zahájily rozsáhlou osvětovou a informační kampaň zaměřenou na propagaci celoživotní kultury genderové rovnosti. Zvláštní pozornost by měla být věnována ústřední úloze jak tradičních, tak sociálních médií jakožto platforem pro utváření postojů.

1.5

Tato kampaň by měla upozornit osoby s rozhodovací pravomocí na stav a pokrok v oblasti genderové rovnosti v dotyčném členském státě a povzbudit členské státy, aby u sebe navzájem hledaly inspiraci a sdílely osvědčené postupy. Političtí aktéři, osoby s rozhodovací pravomocí a veřejné organizace by také měli jít příkladem tím, že budou zlepšovat genderovou rovnost v rámci svých činností.

1.6

Nesmírně důležitá je genderová rovnost z hlediska účasti na politickém rozhodování na celostátní, regionální a obecní úrovni, a to vzhledem k významnému dopadu politických rozhodnutí na život občanů. V zájmu zvýšení podílu žen v politice na všech úrovních je nutné posílit povědomí voličů i stran, které nominují kandidáty, a podpořit vznik takové kultury, která ženám pomůže a umožní aktivně se zapojit do politického života.

1.7

Zlepšení genderové rovnosti vyžaduje zavedení opatření v několika oblastech politiky. EHSV proto znovu vyzývá tvůrce politik na všech úrovních, aby se řídili zásadou genderového mainstreamingu a začleňovali aspekt genderové rovnosti do všech rozhodnutí, včetně rozhodnutí ve věcích týkajících se rozpočtu, investic a financování, a v rámci zadávání veřejných zakázek.

1.8

Vzhledem k výzvám, které přináší stárnutí populace a potřeba kvalifikované pracovní síly, hraje inkluzivnost trhů práce ještě důležitější roli. Je tedy naprosto nezbytné odstranit veškeré překážky a poskytovat pobídky pro celkovou účast žen na trzích práce, bez ohledu na povolání, úkoly nebo věk. Genderovou rovnost lze posílit například pomocí pružného uspořádání práce, rodičovské dovolené a zdanění a dalších pobídek. Kromě legislativního rámce je třeba stanovit praktická opatření, a to prostřednictvím kolektivního vyjednávání mezi sociálními partnery.

1.9

Vzhledem k tomu, že oživení po pandemii musí probíhat v souladu s ekologickou a digitální transformací, mají ještě větší význam dovednosti v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM). Z hlediska genderové rovnosti a předcházení segregaci je důležité zvýšit atraktivitu těchto oborů pro dívky a zároveň přilákat více chlapců ke studiu pečovatelských a pedagogických oborů a k výkonu souvisejících profesí. Tyto aspekty je třeba začlenit do poradenství pro volbu povolání a do opatření sloužících k udržení zaměstnanců.

1.10

EHSV považuje za zcela zásadní podporovat vedoucí postavení žen v podnicích, ve veřejných organizacích a v organizacích sociálních partnerů. Vyzývá členské státy, podnikatelské organizace a sociální partnery, aby zřídily programy odborné přípravy a poradenství zaměřené na ženy vykonávající vedoucí funkce a ženy ucházející se o ředitelské místo ve veřejných organizacích nebo o pozice v řídících a dozorčích orgánech a ve vyšším vedení podniků, odborových svazů a soukromých organizací. EHSV rovněž vítá, že Evropský parlament a Rada nedávno dosáhly politické dohody ohledně směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách, a vyzývá orgány EU, aby co nejdříve přikročily k rychlému a účinnému uvedení této směrnice v platnost.

1.11

Je rovněž nezbytné odstranit veškeré překážky bránící podnikání žen. Základním předpokladem pro provozování podnikatelské činnosti je přístup k finančním prostředkům, a proto musí být ženám zaručen rovný přístup k soukromému i veřejnému financování. EHSV mimoto žádá, aby členské státy investovaly odpovídající veřejné prostředky do projektů, které posilují genderovou rovnost, mj. v oblasti digitální a pečovatelské infrastruktury.

1.12

EHSV vyzývá k tomu, aby byla genderové rovnosti věnována náležitá pozornost při řešení otázky ukrajinských uprchlíků. To se týká podpory přístupu dětí k péči a vzdělávání, začleňování žen na trhy práce prostřednictvím kvalitních pracovních příležitostí a přístupu ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví.

2. Obecné připomínky

2.1

Toto stanovisko je reakcí na žádost českého předsednictví o posouzení pokroku v oblasti genderové rovnosti a také nástrojů a opatření k jejímu posílení z několika hledisek, jako je kontext období po pandemii, oživení a zaměstnanosti, posílení postavení mladých lidí, vzdělávání a dovedností, podnikání a podnikového vedení, rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, jakož i otázky migrace a uprchlíků, mimo jiné z důvodu války na Ukrajině. EHSV se na tyto otázky zaměřil již v minulosti ve svých předchozích stanoviscích a mnoha dalšími aspekty genderové rovnosti se zabývá v jiných stanoviscích (1), která se týkají otázek souvisejících například s pracovními podmínkami a platy, pečovatelskou infrastrukturou, chudobou a energetickou chudobou a genderově podmíněným násilím.

2.2

Hlavní příčinou toho, že jsou lidé opomíjeni, je zakořeněná diskriminace, včetně diskriminace genderové. EHSV zdůrazňuje, že genderová rovnost je zakotvena v hodnotách EU (2) a že je nutné zaujmout při odstraňování nerovností a prosazování rovnosti mezi ženami a muži holistický a horizontální přístup. V zájmu úspěšného a udržitelného posílení genderové rovnosti je nezbytné pěstovat celoživotní kulturu genderové rovnosti, která bude prostupovat celým cyklem života a bude skýtat opatření přizpůsobená specifickým charakteristikám a potřebám každé fáze života.

2.3

Celoživotní kulturu genderové rovnosti je třeba kultivovat od raného dětství tím, že půjdeme dětem v rodině příkladem a budeme dbát na rovná práva a rovné povinnosti každého člena rodiny, ukazovat tolerantní chování jako normu a respektovat soukromý prostor a čas každého. Je třeba vyvarovat se veškerých předsudků ohledně rozdělení činností, úkolů a práce v rodině na „ženské“ a „mužské“, stejně jako ukazování a vyučování jakýchkoli jiných forem nerovného chování. Tato kultura musí být založena na učení se praxí a začínat již v době, kdy se o děti v kojeneckém a batolecím věku budou starat stejným dílem oba rodiče, kteří se budou v péči pravidelně střídat – na základě vzájemné podpory, aby si oba mohli zachovat svá práva na soukromí, práci a odpočinek. EHSV vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby vynaložily veškeré úsilí s cílem umožnit oběma rodičům sladění soukromého a pracovního života a poskytnout rodinám odpovídající možnosti. V tomto ohledu je mimořádně důležité účinně provést směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem a zajistit přístupné a cenově dostupné předškolní vzdělávání a péči.

2.4

Integrace dětí do společnosti začíná, jakmile začnou chodit do jeslí a poté do mateřské školy. Proto se tyto typy pečovatelských zařízení musí intenzivně zaměřit na výuku a zprostředkování celoživotní kultury genderové rovnosti. Prostá skutečnost, že mnoho z těchto zařízení zaměstnává převážně ženy, posiluje stereotyp či přesvědčení, že výchova dětí a péče o ně je ženský úkol.

2.5

Dalším klíčovým krokem je poskytovat mladým lidem genderově neutrální výuku a kontexty vzdělávání bez genderových stereotypů v průběhu celé školní docházky. Význam těchto kroků je v mnoha členských státech podceňován. Je například nezbytné pěstovat zájem dětí o předměty STEM na základě toho, jak na tyto podněty reaguje jejich mozek, nikoli na základě jejich pohlaví, aby tak mohl být jejich talent a potenciál plně stimulován, rozvíjen a využit ve prospěch pozdějších fází jejich života. Kromě aspektu znalostí je stejně důležité zabezpečit, aby děti a mladí lidé získávali sociální a další nezbytné dovednosti a rozvíjeli svou emoční inteligenci genderově neutrálním způsobem, aniž by docházelo ke škatulkování nebo vytváření předsudků. Je rovněž nutné oprostit se od genderových stereotypů souvisejících se vzhledem.

2.6

Podpora sebeúcty a sebevědomí dětí a mladých lidí je základním faktorem celoživotní kultury genderové rovnosti a může v optimálním případě navodit pozitivní postoj, který položí základ pro vnímání a uplatňování rovnosti po zbytek jejich života.

2.7

Poskytování poradenství pro volbu povolání způsobem, který respektuje genderovou rovnost, hraje důležitou roli, pokud jde o posilování genderové rovnosti, podporu profesního rozvoje a udržení pracovního místa a předcházení segregaci v oblasti studia a povolání. Je důležité zvýšit atraktivitu oborů STEM pro dívky, ale zároveň také přilákat více chlapců ke studiu pedagogických a pečovatelských oborů a k výkonu souvisejících profesí, zejména s ohledem na rostoucí potřebu poskytování péče v důsledku stárnutí populace (3).

2.8

Aby celoživotní kultura genderové rovnosti přetrvala v průběhu celého dospělého života, je třeba podporovat genderovou rovnost jak v rodinném životě, tak ve veškerých hospodářských a společenských činnostech, včetně podnikání, veřejných služeb a politického života. Jedná se o kulturní záležitost, a proto jí nelze dosáhnout pouze prostřednictvím jednotlivých politik a opatření, nýbrž vyžaduje uznání, ztotožnění a neustálé úsilí ze strany všech aktérů společnosti. Švédský přístup – švédská vláda se označila za „feministickou vládu“ – je jedním z příkladů, jak zajistit, aby byly znalosti a zkušenosti mužů i žen využívány k podpoře pokroku ve všech oblastech společnosti (4).

2.9

EHSV se domnívá, že nezbytným prostředkem k posunu vpřed je systematické udržování genderové rovnosti v různých kontextech a vytvoření odpovídajícího právního a politického rámce. EHSV doporučuje, aby členské státy za podpory ze strany Komise a EHSV a spolu se sociálními partnery a příslušnými organizacemi občanské společnosti zahájily rozsáhlou osvětovou a informační kampaň zaměřenou na propagaci celoživotní kultury genderové rovnosti. Zvláštní pozornost by měla být věnována ústřední úloze jak tradičních, tak sociálních médií jakožto platforem pro utváření postojů, mj. prostřednictvím reklamy.

2.10

Tato kampaň by měla upozornit osoby s rozhodovací pravomocí na stav a pokrok v oblasti genderové rovnosti v dotyčném členském státě měřený například indexem rovnosti žen a mužů. Měla by rovněž povzbudit členské státy, aby u sebe navzájem hledaly inspiraci a sdílely osvědčené postupy. Veřejné orgány a organizace by měly jít příkladem tím, že budou zlepšovat genderovou rovnost v rámci svých činností. EHSV se domnívá, že by bylo vhodné, aby tyto subjekty – a rovněž odborové svazy a organizace zaměstnavatelů a občanská společnost – otevřeně informovaly o tom, jaká je situace ohledně vyváženosti zastoupení žen a mužů v jejich řídících a dozorčích orgánech. Aby se dosáhlo pozitivního vnímání napříč celou společností, měla by tato kampaň oslovovat zejména muže a chlapce přesvědčivými sděleními o výhodách genderové rovnosti.

2.11

Nesmírně důležitá je genderová rovnost z hlediska účasti na politickém rozhodování na celostátní, regionální a obecní úrovni, a to vzhledem k významnému dopadu politických rozhodnutí na život občanů. V zájmu zvýšení podílu žen v politice je nutné posílit povědomí voličů i stran, které nominují kandidáty.

2.12

Zlepšení genderové rovnosti vyžaduje zavedení opatření v několika oblastech politiky. EHSV proto znovu vyzývá tvůrce politik na příslušných úrovních, aby se řídili zásadou mainstreamingu a začleňovali aspekt genderové rovnosti do všech rozhodnutí, včetně rozhodnutí ve věcích týkajících se rozpočtu, investic a financování, a v rámci zadávání veřejných zakázek. Začleňování genderového hlediska musí být rovněž náležitě monitorováno a vyhodnocováno. Kromě toho je nutné zaujmout ke genderové rovnosti holistický přístup a věnovat zvláštní pozornost situacím, kdy se otázka genderu prolíná s jinými aspekty, například s otázkou zdravotního postižení, etnického původu, samoživitelství, sociálně-ekonomického postavení, věku nebo sexuální orientace.

2.13

EHSV vybízí všechny orgány EU, členské státy a zainteresované strany, aby aktivně využívaly výsledky záslužné činnosti Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE), například co se týče údajů a statistik rozlišených na základě pohlaví. Chtěl by také poukázat na význam aktivního zapojení sociálních partnerů do prosazování genderové rovnosti – ta totiž v mnoha ohledech přímo souvisí s trhem práce a s pracovními podmínkami. Klíčovým nástrojem pro dosažení genderové rovnosti ve světě práce je kolektivní vyjednávání. Je rovněž důležité, aby byl EHSV využíván jako aktivní platforma pro podporu celoživotní kultury genderové rovnosti.

3. Konkrétní připomínky – zaměstnanost v kontextu oživení po pandemii

3.1

Pandemie COVID-19 se sice dotkla žen i mužů, avšak odlišným způsobem. V důsledku této krize může dojít k tomu, že přijde vniveč pokrok, jehož členské státy v oblasti snižování genderových nerovností dosáhly za uplynulých deset let. Pandemie nejenom ovlivnila rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, ale postihla ženy rovněž ve větší míře ztrátou zaměstnání nebo dočasnou nezaměstnaností, neboť zasáhla především odvětví, v nichž pracují převážně ženy (5). Ženy podnikatelky musely také v důsledku pandemie v porovnání s muži mnohem častěji ukončit svou činnost. Největší rozdíly mezi ženami a muži byly zaznamenány v Evropě a v Severní Americe, kde byl počet případů ukončení podnikatelské činnosti u žen o 50 % vyšší než u mužů (6).

3.2

Z hlediska genderové rovnosti a rozmanitosti je klíčovou výzvou v rámci oživení po pandemii zajistit, aby národní plány pro oživení a odolnost zohledňovaly genderové aspekty a zahrnovaly konkrétní opatření k posílení genderové rovnosti na trhu práce. Je rovněž zapotřebí přijmout opatření s cílem vytvořit správné podmínky pro podnikání a výkon podnikatelské činnosti, včetně podpůrného fiskálního rámce a odstranění překážek bránících podnikání žen.

3.3

Potřeba odstranění překážek a poskytování pobídek se týká celkové účasti žen na trzích práce, bez ohledu na povolání a úkoly. Platí to pro ženy všech věkových kategorií. Ačkoli je zásadní zapojit do trhů práce mladé lidi zajištěním kvalitních pracovních příležitostí, je také důležité poskytnout příležitost starším lidem, aby sami mohli náležitě přispívat (7). Vzhledem k výzvám, které přináší stárnutí populace a stále výraznější nedostatek kvalifikované pracovní síly v některých odvětvích, hraje inkluzivnost trhů práce ještě důležitější roli, a to i z makroekonomického hlediska.

3.4

EHSV zdůrazňuje, že je nutné ambiciózním a účinným způsobem provést směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem. Praktická opatření, která umožní zajistit lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem rodičů, musí být stanovena prostřednictvím kolektivního vyjednávání, které je nejvhodnějším nástrojem pro nalezení těch nejlepších řešení a postupů s přihlédnutím k zájmům pracovníků i podniků. Vedle pružného uspořádání práce a pružné a placené rodičovské dovolené lze genderovou rovnost posílit také pomocí zdanění a dalších pobídek pro setrvání žen na trhu práce. Vyplácení náležité mzdy během otcovské dovolené, zejména v prvních měsících, by otce motivovalo k tomu, aby si vzali delší volno. Umožnilo by jim to vytvořit si bližší vztah s dítětem a matky by se mohly zotavit a nalézt lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Oddělené zdanění příjmů manželů slouží jako pobídka k aktivní účasti obou rodičů na trhu práce. Je také třeba si uvědomit, že opatření, která umožňují a podporují výkon práce, pomáhají také zajistit důstojnější důchody.

3.5

I když se účast žen na trhu práce v posledním desetiletí zvýšila, stále zde existuje jasná genderová segregace (8). Nerovnosti v přístupu žen ke vzdělávání a ekonomickým příležitostem přetrvávají, i když jsou v Evropě v porovnání s jinými částmi světa nejnižší (9), s určitými rozdíly mezi západní a východní Evropou. EHSV v minulosti vyzval rovněž k tomu, aby byla ve všech oblastech a odvětvích neprodleně učiněna opatření k odstranění rozdílů v odměňování a ve výši důchodů žen a mužů, a to zejména prostřednictvím závazných opatření v oblasti transparentnosti odměňování (10). Zdůrazňuje, že rozdíly v odměňování prohlubují rozdíly ve výši důchodů, přičemž ohroženy jsou v tomto smyslu zvláště ženy.

Volbu povolání žen navíc ovlivňuje kulturní kontext a tradiční stereotypy. Mnohem více žen než mužů pracuje například ve školství, pečovatelských službách, zdravotnictví a sociálním sektoru, zatímco muži dominují v odvětvích, jako je stavebnictví a těžký průmysl.

3.6

Při prosazování genderové rovnosti v rámci inkluzivního a udržitelného programu průmyslového rozvoje je třeba směřovat úsilí nejen k posílení konkurenceschopnosti hospodářských odvětví, kde ženy již pracují ve značném počtu, ale také k zajištění toho, aby se mohly zapojit do nových odvětví a rolí. Začlenění žen do nových odvětví a povolání, ze kterých byly dříve vyloučeny, pak zase přinese prosperitu rozvíjejícím se odvětvím, poněvadž budou mít plně k dispozici bohatší a rozmanitější spektrum dovedností. Je naprosto nezbytné poskytnout jim kvalitní pracovní místa, aby v těchto nových odvětvích nepřetrvávaly stávající genderové nerovnosti.

3.7

Genderovou segregaci lze pozorovat i ve vzdělávání. Ženy sice absolvují terciární vzdělávání a účastní se celoživotního učení, upřednostňují však jiné předměty než přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematiku. Vzhledem k tomu, že oživení po pandemii musí probíhat v souladu s ekologickou a digitální transformací, mají dovednosti v oborech STEM ještě větší význam. Vedle funkčních dovedností hrají důležitou roli dovednosti emoční (tj. osobní a sociální), které jsou základním předpokladem z hlediska odolnosti, duševní síly, řešení konfliktů, spolupráce a věcné komunikace. V budoucnu bude určitě nutné klást důraz na rozumovou i emoční inteligenci. Celoživotní kultura genderové rovnosti musí zahrnovat emoční vzdělávání – Světové ekonomické fórum totiž v roce 2021 uvedlo, že mezi sedm nejdůležitějších lidských dovedností patří kreativita, emoční inteligence a schopnost řešit složité problémy (11).

3.8

Pokud jde o digitální transformaci, je patrná jasná genderová segregace ve vzdělávání a na trzích práce z hlediska rozdělení absolventů IKT oborů, specialistů na IKT i vědců a inženýrů v odvětvích pokročilých technologií.

3.9

Je naprosto nezbytné podpořit zájem dívek o obory STEM, aby se mohly úspěšně zapojit do profesí budoucnosti. Kromě toho je nutné zavést cílená opatření a programy rozvoje, jež pomohou přilákat dívky k práci v těchto oborech a udržet je v nich. Za 10 let bude 9 z 10 pracovních míst vyžadovat digitální dovednosti (12). Ve světě práce dojde v budoucnu k posunu v poptávce směrem k technologickým odborníkům, jako jsou počítačoví inženýři a specialisté na IKT. Ženy tvoří 65 % evropských zaměstnanců, ale pouze 17 % evropské pracovní síly v oblasti IKT, zatímco v roce 2026 budou 57 % pracovních míst, která budou nahrazena technologiemi, zaujímat ženy (13).

3.10

Je mimořádně důležité zapojit ženy do vývoje umělé inteligence i z toho důvodu, aby se předešlo vytváření algoritmů, které jsou založeny na zkreslených datech o realitě, a poskytují tak zkreslené výsledky. Mimoto je nutné zaujmout v této oblasti meziodvětvový přístup. Jelikož přístup k vysokorychlostnímu připojení a digitální dovednosti navíc tvoří nezbytný základ pro úspěšnou digitální transformaci, měly by být dostupné a přístupné všem bez ohledu na pohlaví, věk, zdravotní postižení, sociálně-ekonomické prostředí nebo zeměpisnou polohu.

3.11

Nedostatečné zastoupení žen v technologických oborech je problematické také z hlediska ekologické transformace, protože změna klimatu a environmentální problémy vyžadují vyvíjení a zavádění mnoha druhů technologických řešení.

3.12

Ačkoli digitální i zelené dovednosti musí být považovány za nedílnou součást každého povolání, mají potenciál přitáhnout spíše mladé lidi než starší pracovníky. Na druhé straně existuje zjevný rozdíl mezi pracovními dovednostmi v oblasti IKT, které zahrnují správu dat a stolní typografii, a digitální gramotností běžně spojovanou s mladými lidmi, jako je zasílání zpráv a volnočasové používání internetu.

3.13

Kromě kompetencí v oborech STEM je také důležité podporovat dívky ve studiu oborů ekonomie a managementu, aby byly připraveny na vedoucí pozice. Dále je důležité vést je k tomu, aby se naučily podnikatelským dovednostem a dovednostem v oblasti řízení rizik, a posílit jejich sebevědomí, aby je nestihl tzv. syndrom podvodníka nebo aby se tohoto syndromu dokázaly zbavit (14). Pokud jde o reakci žen na stresové situace, zdá se, že inklinují spíše k projevům introvertního charakteru než k projevům extrovertním. Ženy tedy nevyhledávají příliš viditelné pozice, neboť se bojí negativních připomínek, které si berou osobně, mají pocit, že nejsou dostatečně kvalifikované, pokud nesplňují či nepřekračují všechny požadavky stanovené v popisu dané pozice, a nechtějí být přijaty pouze na základě kvót pro zastoupení žen. Mnohdy to má spojitost s (nevědomými) postoji a obavami. Zlepšování dovedností a kompetencí vyžaduje praktická opatření na úrovni metod výuky a učení a rovněž poradenství pro volbu povolání, tyto cíle by však měly být spojeny také s obecným programem zvyšování povědomí o celoživotní kultuře genderové rovnosti.

3.14

Jedním z konkrétních aspektů, jimiž je třeba se zabývat, jsou genderové stereotypy ve zdravotnictví, které jsou způsobeny nedostatečným výzkumem, mužsky orientovaným vzděláváním, nesprávnými diagnózami a nedostatečnou léčbou. Neznalost pohlavních a genderových rozdílů napříč lékařskými obory snadno vede k nesprávné diagnóze nebo léčbě, protože ženské příznaky se liší od mužských nebo protože je dávkování léčivých přípravků založeno na klinických hodnoceních, která jsou prováděna převážně na mužích. Chybí také výzkum specifických onemocnění a stavů žen, jako je endometrióza a menopauza, a data z výzkumů rozlišená podle pohlaví, což ztěžuje pochopení mechanismů stojících za zdravotními problémy a brání pokusům najít vhodné řešení, například co se týče vyššího rizika, že se u žen rozvine dlouhodobá forma onemocnění COVID-19.

3.15

EHSV zdůrazňuje, že je nutné zohlednit a řešit genderové stereotypy a pohlavní a genderové rozdíly ve všech evropských zdravotních a farmaceutických strategiích, aby se předešlo negativnímu dopadu neobjektivní medicíny na účast žen na trhu práce. Je rovněž nezbytné, aby bylo plně respektováno právo žen svobodně rozhodovat o vlastním těle.

4. Konkrétní připomínky – rovnováha mezi pracovním a soukromým životem

4.1

Genderová rovnost, pokud jde o rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, je velmi důležitá pro hospodářství a společnost, jelikož úzce souvisí s dobrými životními podmínkami, celkovou zaměstnaností a účastí na trzích práce, jakož i s kariérou a pozicemi ve veřejném i soukromém sektoru. To platí pro různé úkoly a odpovědnosti v podnicích, administrativě a politickém rozhodování.

4.2

Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem představuje pro ženy větší výzvu než pro muže, protože ženy mají větší podíl na neplacených domácích pracích a pečovatelských povinnostech. Podle indexu rovnosti žen a mužů (15) (16) se od roku 2010 snížilo hodnocení EU v oblasti času, který měří rozdělení domácích prací a pečovatelských povinností. Výrazné rozdíly mezi členskými státy odrážejí rozdíly ve vnitrostátních systémech a rodinných kulturách.

4.3

Pandemie zvýšila tlak na rodiny, co se týče rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. To platí především pro ženy a matky samoživitelky. Naopak existují určité náznaky zmenšení genderových rozdílů v oblasti péče o děti díky tomu, že oba rodiče pracují na dálku (17). Práce na dálku může poskytnout mnoho příležitostí, jak přispět ke genderové rovnosti, a lepší koordinace může být přínosná. EHSV nicméně upozornil, že je nutné dbát na to, aby práce z domova ještě více neprohloubila nerovnoměrné rozdělení domácích prací mezi ženami a muži (18). Pandemie ovlivnila rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem žen na různých pozicích, včetně podnikatelek, vedoucích pracovnic a zaměstnankyň. Je třeba mít na paměti, že ženy mají mnohdy odlišné vnímání odpovědnosti, pokud jde o „péči o druhé“.

4.4

Mnoho faktorů souvisejících s genderovou rovností závisí na vnitrostátní sociální infrastruktuře, která hraje důležitou roli při dosahování větší účasti na trzích práce a lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Zcela zjevně sem patří systém péče, rodičovská dovolená, vzdělávací systém a opatření v oblasti zaměstnanosti.

4.5

EHSV připomíná své předchozí návrhy (19) a považuje za důležité, aby členské státy ambiciózně, účinně a včas provedly směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem ve vnitrostátním právu, aby tak rodinám poskytly náležité a rovnější možnosti. V této souvislosti je mj. nutné se zasadit o to, aby oba rodiče mohli čerpat lépe placenou rodičovskou dovolenou. Zároveň se při provádění této směrnice musí brát ohled i na potřeby podniků, zejména malých a středních podniků.

4.6

EHSV zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy investovaly do různých pečovatelských infrastruktur, včetně péče o děti, mimoškolní péče, péče o seniory a péče o osoby se zdravotním postižením, a zajistily tak jejich přístupnost a cenovou dostupnost pro všechny. Vyzývá členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery vytvořily vhodné nástroje, které rodinám zaručí snadný a účinný přístup k podpůrným a pečovatelským službám.

4.7

Aby se zlepšila genderová rovnost s ohledem na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, bude se navíc muset na všech úrovních změnit způsob myšlení. V tomto směru je mimořádně důležité omezit a prolomit stereotypní nahlížení na role v rodině a uplatňovat takové postupy zaměstnávání, které podporují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem žen i mužů.

5. Konkrétní připomínky – vedoucí pozice

5.1

Ačkoli jsou genderová rovnost a zákaz diskriminace při práci zakotveny v právních předpisech, rovnoprávná účast žen a mužů ve vedení podniků je podporována nejen poskytováním rovných příležitostí, ale také širšími ekonomickými a společenskými výhodami, které přináší díky svému přispívání k rozsáhlejším perspektivám, kreativitě a konkurenceschopnosti (20). Je v zájmu podniků, aby využívaly vyššího vzdělání a talentu žen tím, že budou podporovat jejich zastoupení v řídících a dozorčích orgánech a na jiných vedoucích pozicích. Za tímto účelem je nutné zaručit, aby si všichni dobře uvědomovali přínosy rozmanitosti, ale také to, jaké negativní důsledky to pro jednotlivce a pro celou společnost bude mít, jestliže nebude rozmanitost podporována ve všech oblastech.

5.2

I když je zde ještě velký prostor pro zlepšení, k největšímu pokroku v hodnocení EU v indexu rovnosti žen a mužů od roku 2010 došlo v oblasti moci, která měří pokrok v politickém a ekonomickém rozhodování. Nejvýraznějším zlepšením bylo větší zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech největších podniků kótovaných na burze. To z velké části vysvětluje celkové zvýšení skóre indexu (21).

5.3

Jednotlivé členské státy používají k posílení genderové diverzity v řídících a dozorčích orgánech podniků různé prostředky (22) liší a jsou mezi nimi jasné rozdíly, pokud jde o současný stav a pokrok dosažený v průběhu času. Některé členské státy přijaly povinné vnitrostátní kvóty pro velké podniky kótované na burze, přičemž kvóty se pohybují v rozmezí od 25 % do 40 % (23). Na druhé straně řada členských států překračuje průměr EU nebo dosáhla značného pokroku, aniž by měla zavedené kvóty, a spoléhá na samoregulaci. Ve Francii, kde byly příslušné právní předpisy zavedeny v roce 2011, tvoří ženy více než 40 % členů řídících a dozorčích orgánů a v osmi zemích je to více než jedna třetina. Některé členské státy však mají méně než 10 % podíl. Průměrný podíl v EU se pohybuje kolem 30 %.

5.4

Rozdíly se týkají i jednotlivých podniků. Zatímco podniky na předních místech prokázaly značný pokrok, na spodním konci žebříčku lze pozorovat menší změny (24). Za zmínku také stojí, že ačkoli jsou členové řídících a dozorčích orgánů často představiteli výkonného vedení, zdá se, že země, které si vedou nejlépe, pokud jde o podíl žen na pozicích generálních ředitelů ve velkých společnostech, nejsou tytéž jako země, které si vedou nejlépe, pokud jde o podíl členů podnikových řídících a dozorčích orgánů (25).

5.5

Zdá se tedy, že pro rozdíly mezi členskými státy neexistuje jen jedno vysvětlení. To se dá očekávat, jelikož ve vývoji situace v oblasti genderové rovnosti hrají významnou roli rozdíly ve vnitrostátních tradicích a kulturách. Mimořádně důležitou úlohu hraje podpora pozitivního rozvoje, sdílení osvědčených postupů a poučení se ze zkušeností ostatních.

5.6

EHSV rovněž připomíná závěry a doporučení, jež v této věci formuloval (26), a vítá skutečnost, že Evropský parlament a Rada nedávno dosáhly politické dohody ohledně směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách, kterou navrhla Komise v roce 2012. EHSV vyzývá orgány EU, aby co nejdříve přikročily k rychlému a účinnému uvedení této směrnice v platnost. Členské státy mají tu nejlepší pozici, aby po konzultaci se sociálními partnery rozhodly o nejlepších a nejvhodnějších praktických opatřeních ke zvýšení podílu žen v podnikových řídících a dozorčích orgánech, přičemž je třeba mít na paměti, že složení řídících a dozorčích orgánů určují vlastníci podniků.

5.7

EHSV považuje za důležité podporovat vedoucí postavení žen prostřednictvím společných programů zaměřených na ženy vykonávající vedoucí funkce a ženy ucházející se o pozice v řídících a dozorčích orgánech a ve vyšším vedení podniků a prostřednictvím individuální odborné přípravy a poradenství (27). Vybízí podniky, aby do těchto programů investovaly, a domnívá se, že by mohly být rovněž podporovány z prostředků EU. Povýšení žen do vedoucích pozic v podnicích by mělo být doprovázeno také rovným odměňováním ve srovnání s muži na stejných pozicích, v souladu se zásadou stejné odměny za stejnou práci, s níž se EHSV plně ztotožňuje.

6. Konkrétní připomínky – podnikání

6.1

Při podpoře podnikání je třeba plně využít potenciál kreativity a schopností žen. Ženy podnikatelky také ukázaly, že jsou silné a odolné tváří v tvář krizím a chaosu (28).

6.2

I podnikajících žen se závažně dotkla pandemie. Na svých bedrech nesly neúměrný podíl pečovatelských povinností, což ještě zhoršila nedostupnost služeb péče o děti a také opatření omezující volný pohyb osob. Přesto se mnoha podnikatelkám podařilo využít nový podnikatelský kontext ve svůj prospěch a inspirovat ostatní, zejména další ženy, aby se také pustily do podnikatelské činnosti a založily nové podniky. To má pozitivní důsledky, například v podobě vytváření pracovních míst, které pak přispívá k dobrým životním podmínkám.

6.3

Evropa má jeden z nejnižších podílů podnikajících žen ve srovnání s jinými částmi světa (5,7 % oproti světovému průměru 11 %). Jedním z vysvětlení je, že ve srovnání s jinými částmi světa mají ženy v evropských zemích více jiných možností zaměstnání. Nicméně nejčastěji uváděným důvodem pro zahájení podnikání byl nadále nedostatek práce, a to spíše u žen než u mužů (29).

6.4

Základním předpokladem pro provozování podnikatelské činnosti je přístup k finančním prostředkům, a proto musí být ženám zaručen rovný přístup k soukromému i veřejnému financování. EHSV vyzývá k posouzení kritérií příslušných zdrojů financování, jako je Nástroj pro oživení a odolnost, s cílem podpořit rovnost v podnikání a také investice do projektů, které posilují genderovou rovnost, včetně digitální a pečovatelské infrastruktury.

6.5

Pokud ženy v Evropě podnikají, pak mají s mnohem větší pravděpodobností menší počet zaměstnanců (1 až 5), nebo jsou samostatně výdělečně činné. Ženy ve vyšších věkových skupinách častěji vedou podniky. Přestože ženy považují podnikání za atraktivní možnost a přestože jsou v průměru vysoce vzdělané, uvádějí, že jim chybí podnikatelský duch, pokud jde o identifikaci nových obchodních příležitostí, dovednosti potřebné k zahájení podnikatelské činnosti a nutnost nenechat se odradit strachem z neúspěchu (30).

6.6

Spolu s kulturními důvody mohou k tomuto způsobu vnímání přispívat problémy spojené se sladěním pracovních a rodinných povinností. To může mít za následek, že se ženy podnikatelky drží určitých odvětví a zdráhají se své podnikání rozvíjet. Chceme-li ženy pobídnout k podnikání, musíme jim pomoci překonat tyto představy a omezující faktory (31). V souladu s programem zlepšování právní úpravy – který je hlavní strategií na úrovni EU mající zajistit, aby právní předpisy EU celkově umožňovaly dosáhnout daných cílů co nejefektivnějším a nejúčinnějším způsobem – by bylo možné poskytnout další pobídky přijetím opatření ke zjednodušení administrativních postupů a snížení nákladů na dodržování předpisů, aniž by došlo k oslabení ochrany, kterou poskytují příslušné právní předpisy (32).

7. Konkrétní připomínky – ukrajinští uprchlíci

7.1

Ruská invaze na Ukrajinu způsobila bezprecedentní humanitární krizi, včetně příchodu stovek tisíc uprchlíků – zejména žen a dětí – hledajících azyl v členských státech EU. Všechny členské státy dělají s pomocí občanské společnosti vše pro to, aby se o uprchlíky postaraly, ubytovaly je a začlenily je na trhy práce. Existuje však mnoho problémů, které vyžadují lépe koordinovaná řešení (33).

7.2

Vzhledem k tomu, že většinu uprchlíků tvoří ženy s dětmi, představuje zásadní překážku nedostatečný přístup ke službám sociální péče, jeslím, školkám a školám, neboť ženám brání v začlenění na trh práce. Kromě toho má z hlediska integrace stěžejní význam překonání jazykové bariéry, uznání dosaženého vzdělání a kvalifikace uprchlíků a co nejrychlejší změna kvalifikace a prohloubení dovedností. Mezi nástroje potřebné k řešení tohoto problému patří také zabezpečení nezbytných prostředků pro práci na dálku, jako je připojení k internetu a příslušná zařízení.

7.3

EHSV žádá, aby členské státy zaujaly koordinovanější přístup při uplatňování pokynů uvedených v dokumentu Policy guidance on supporting the inclusion of Ukrainian refugees in education: considerations, key principles and practices (34) (Politické pokyny na podporu začleňování ukrajinských uprchlíků do vzdělávání – úvahy, základní zásady a postupy). Vyzývá rovněž Evropskou komisi, aby aktivovala veškeré možnosti financování, zejména na pomoc těm členským státům, které přijímají obrovský počet uprchlíků.

7.4

Během války a na útěku před ozbrojeným konfliktem se ženy mohou snáze stát obětí sexuálního vykořisťování a zneužívání. Znásilnění je často používáno jako válečná zbraň. Je mimořádně důležité zajistit ukrajinským ženám, které přicházejí v uprchlické vlně, a především pak obětem znásilnění přístup ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně antikoncepce, nouzové antikoncepce, bezpečného umělého přerušení těhotenství a posttraumatické psychologické péče. Ženy by nikdy neměly být nuceny, aby pokračovaly v nechtěném těhotenství. Skutečnost, že v některých členských státech tyto služby nejsou k dispozici, by jim nikdy neměla bránit v tom, aby opustily zemi, v níž nepanuje bezpečí. Všechny členské státy musí zajistit, aby měli všichni uprchlíci přístup k těmto službám. Obecně vzato je nutné proaktivně všem uprchlíkům poskytnout posttraumatickou péči, poněvadž v opačném případě vznikne velice úrodná půda pro pozdější konflikty a negativní emoce, které budou danou zemi stát spoustu peněz. Je naprosto nezbytné zavést snadno dostupné hybridní formy podpory a důsledně podporovat financování startupů v této oblasti.

7.5

Dalším problémem, který je třeba řešit, je očkovací status uprchlíků, zejména dětí. Díky tomu, že EU má dobře vyvinuté očkovací programy pro děti, se podařilo zcela vymýtit mnoho nebezpečných nemocí, například poliomyelitidu, pravé neštovice, některé typy hepatitidy atd. Aby si členské státy mohly tyto výsledky udržet, musí naplno využít své systémy zdravotní péče. V tomto procesu by mohly být velmi nápomocné pokyny na úrovni EU. Další komplikace vyplývají ze skutečnosti, že v mnoha členských státech je přístup k sociální péči, například školkám nebo školám, podmíněn statusem dokončeného očkování.

7.6

Je třeba využít budoucí poválečnou obnovu Ukrajiny jako příležitost k posílení genderové rovnosti mezi Ukrajinci, mj. vybudováním vzdělávací, zdravotnické, sociální a digitální infrastruktury.

V Bruselu dne 13. července 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Stanovisko SOC/723 (zatím nebylo zveřejněno v Úředním věstníku), Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 77, Úř. věst. C 240, 16.7.2019, s. 3, Úř. věst. C 228, 5.7.2019, s. 103.

(2) Viz například článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, článek 21 Listiny základních práv a článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(3) Úř. věst. C 194, 12.5.2022, s. 19..

(4) https://sweden.se/life/equality/gender-equality

(5) Úř. věst. C 220, 9.6.2021, s. 13.

(6) Global Entrepreneurship Monitor.

(7) Viz též další genderové aspekty související se stárnutím populace, které jsou popsány v tomto stanovisku: Úř. věst. C 194, 12.5.2022, s. 19.

(8) EIGE.

(9) Index genderových rozdílů.

(10) Úř. věst. C 341, 24.8.2021, s. 84.

(11) Startup UP’N’CHANGE (www.upnchange.com), který působí v digitálním odvětví a jejž založily ženy, dokázal s využitím důkladných znalostí v oblasti psychologie a odborného vedení vytvořit jednoduché digitální nástroje, s jejichž pomocí mohou lidé rozvíjet své osobní, sociální a tvůrčí dovednosti. Záměrem tohoto startupu je uvolnit prostřednictvím digitálních nástrojů potenciál zaměstnanců a pracovních týmů, aby daná organizace mohla dosáhnout udržitelného úspěchu. Díky vhodným dovednostem totiž může probíhat efektivní spolupráce. Efektivní spolupráce pak umožňuje zavádět inovace. A inovace zase přinášejí růst, který prospívá všem.

(12) Výroční zasedání Světového ekonomického fóra v roce 2020.

(13) Tamtéž.

(14) Syndrom podvodníka, jehož příznakem jsou pochyby o vlastních schopnostech a dovednostech, může například vést k tomu, že se daná osoba nebude chtít ucházet o vedoucí nebo příliš viditelnou pozici. Zejména pro velmi přemýšlivé osobnosti, které mají tendenci se ve stresových situacích stáhnout do sebe, bývá obtížné jednat s lidmi, z nichž vyzařuje silné sebevědomí.

(15) EIGE, https://eige.europa.eu/publications/gender-equality-index-2020-report/progress-gender-equality-most-notable-company-boards

(16) Eurofound.

(17) Sevilla, A. a Smith, S., 2020.

(18) Úř. věst. C 220, 9.6.2021, s. 13.

(19) Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 44.

(20) Viz též Úř. věst. C 318, 23.12.2009, s. 15 a Úř. věst. C 341, 21.11.2013, s. 6

(21) Statistický přehled EIGE: genderová vyváženost v podnikových řídících a dozorčích orgánech v roce 2020.

(22) EIGE.

(23) https://eige.europa.eu/news/countries-legislated-quotas-could-achieve-gender-balance-parliaments-2026-those-without-may-take-close-twenty-years

(24) European Women on Boards (Evropské ženy v řídících a dozorčích orgánech podniků), https://europeanwomenonboards.eu/wp-content/uploads/2021/01/EWoB-Gender-Diversity-Index-2020.pdf

(25) Různé zdroje kombinované Finskou obchodní a průmyslovou komorou: https://naisjohtajat.fi/wp-content/uploads/sites/28/2019/01/women-directors-and-executives-report-2018.pdf

(26) Úř. věst. C 133, 9.5.2013, s. 68

(27) Skvělým příkladem jsou vzdělávací a podpůrné programy, které nabízí Rakouská hospodářská komora (WKÖ): https://www.wko.at/service/Women_in_Business.html

(28) Women’s Entrepreneurship 2020/21: Thriving Through Crisis (Podnikání žen 2020/21: jak prosperovat během krize). Vydalo sdružení Global Entrepreneurship Research Association, London Business School, ISBN: 978-1-9160178-8-7.

(29) Tamtéž.

(30) Global Entrepreneurship Monitor.

(31) Viz též Úř. věst. C 299, 4.10.2012, s. 24.

(32) SME focus – Long-term strategy for the European industrial future (Zaměřeno na malé a střední podniky – dlouhodobá strategie pro budoucnost evropského průmyslu), tematická sekce EP Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života, generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie, Evropský parlament, autor: Stephanus Johannes SMIT, PE 648.776, duben 2020.

(33) Viz návrhy uvedené v tomto stanovisku: Úř. věst. C 242, 23.7.2015, s. 9.

(34) https://www.schooleducationgateway.eu/en/pub/resources/publications/policy-guidance-on-refugees.htm

PŘÍLOHA

Následující pozměňovací návrh byl v průběhu jednání zamítnut, získal však nejméně čtvrtinu odevzdaných hlasů (čl. 43 odst. 2 jednacího řádu):

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 1

Předkládají:

ANGELOVA Milena

BLIJLEVENS René

KONTKANEN Mira-Maria

Marija MINČEVA

PILAWSKI Lech

VADÁSZ Borbála

SOC/731 Genderová rovnost

Odstavec 3.5

Změnit:

Stanovisko sekce

Pozměňovací návrh

I když se účast žen na trhu práce v posledním desetiletí zvýšila, stále zde existuje jasná genderová segregace (1). Nerovnosti v přístupu žen ke vzdělávání a ekonomickým příležitostem přetrvávají, i když jsou v Evropě v porovnání s jinými částmi světa nejnižší (2), s určitými rozdíly mezi západní a východní Evropou. EHSV v minulosti vyzval rovněž k tomu, aby byla ve všech oblastech a odvětvích neprodleně učiněna opatření k odstranění rozdílů v odměňování a ve výši důchodů žen a mužů, a to zejména prostřednictvím závazných opatření v oblasti transparentnosti odměňování (3). Zdůrazňuje, že rozdíly v odměňování prohlubují rozdíly ve výši důchodů, přičemž ohroženy jsou v tomto smyslu zvláště ženy.

I když se účast žen na trhu práce v posledním desetiletí zvýšila, stále zde existuje jasná genderová segregace (1). Nerovnosti v přístupu žen ke vzdělávání a ekonomickým příležitostem přetrvávají, i když jsou v Evropě v porovnání s jinými částmi světa nejnižší (2), s určitými rozdíly mezi západní a východní Evropou. EHSV v minulosti vyzval rovněž k tomu, aby byla ve všech oblastech a odvětvích neprodleně učiněna opatření k odstranění rozdílů v odměňování a ve výši důchodů žen a mužů, a to zejména opatření na podporu transparentnosti odměňování (3). Zdůrazňuje, že rozdíly v odměňování prohlubují rozdíly ve výši důchodů, přičemž ohroženy jsou v tomto smyslu zvláště ženy.

Výsledek hlasování:

pro:	93
proti:	114
zdrželi se hlasování:	12

(1) EIGE.

(2) Index genderových rozdílů.

(3) SOC/678.

(1) EIGE.

(2) Index genderových rozdílů.

(3) SOC/678.

571. plenární zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru – pouze v prezenčním režimu, 13. 7. 2022 – 14. 7. 2022

22.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 443/75

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2005/29/ES a 2011/83/EU, pokud jde o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci prostřednictvím lepší ochrany před nekalými praktikami a lepších informací

(COM(2022) 143 final – 2022/0092 (COD))

(2022/C 443/10)

Zpravodaj:	Thierry LIBAERT
Spoluzpravodaj:	Gonçalo LOBO XAVIER

	Rada Evropské unie, 12. 4. 2022
	Evropský parlament, 7. 4. 2022
Právní základ	článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	27. 6. 2022
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	82/0/3
Přijato na plenárním zasedání	14. 7. 2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	209/0/1

1. Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) podporuje návrhy Evropské komise na posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci. Vyzývá Komisi, aby si zachovala vysokou úroveň ambicí, neboť se jedná o opatření s pozitivním hospodářským, sociálním a environmentálním dopadem.

1.2

EHSV zdůrazňuje, že je třeba učinit vše pro to, aby byly spotřebitelům systematicky poskytovány informace, zejména o náhradních dílech a návodech k opravě, jakož i o plánovaných aktualizacích softwaru.

1.3

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby byla ambiciózní a zakotvila v předpisu ukazatel opravitelnosti pro domácí spotřebiče a přístroje. Tento ukazatel musí odrážet očekávání spotřebitelů, a to jak z hlediska rozmanitosti výrobků, na které se vztahuje, tak z hlediska zohledňovaných kritérií.

1.4

EHSV se domnívá, že kromě opravitelnosti výrobků musí Komise napříště prosazovat též zásadu jednoduchého a harmonizovaného označení udržitelnosti výrobků.

1.5

Je třeba též podpořit vzdělávání nových opravářů a posílení kompetencí stávajících aktérů jako nezbytný předpoklad rozvoje oprav, který pro náš kontinent představuje významný zdroj zaměstnanosti. EHSV rovněž vyzývá Evropu, aby snížila svoji závislost na surovinách a posílila svoji kapacitu na poli oprav a zajištění náhradních dílů. Podobně Evropa potřebuje seriózní a účinnou politiku v oblasti reindustrializace. Nedávné krize totiž odhalily slabiny, které je třeba pojmout jako příležitosti k oživení.

1.6

Kromě nutnosti prosazovat uvádění zákonné záruční lhůty je třeba lépe chránit spotřebitele před záměnou zákonné a obchodní záruky. Navíc je v rámci záruky třeba podporovat přednost opravy před výměnou za nový kus, aniž by však byla omezena svobodná volba spotřebitele při výběru způsobu nápravy.

1.7

V zájmu podpory prodlužování životnosti výrobků EHSV schvaluje doplnění nových obchodních praktik na seznam jednání, která jsou považována za klamavá. Ve třech bodech však EHSV žádá Komisi, aby šla nad rámec povinnosti informovat:

—	postupy zavedené za účelem zkrácení životnosti výrobku: podle EHSV by měly být mezi klamavé obchodní praktiky zařazeny tyto postupy, ne pouhá absence informací o nich.

—	neopravitelnost určitého zboží: i v tomto případě lze za klamavé obchodní praktiky považovat záměrné bránění opravě, nikoliv pouze neexistenci informací o dané problematice;

—	aktualizace, které mohou způsobit poruchy: zde je třeba zavést vratnost aktualizace.

1.8

Posílení postavení spotřebitelů musí být doprovázeno lepší ochranou před klamavou reklamou. V tomto smyslu musí být do právního rámce upravujícího reklamu lépe začleněny cíle udržitelného rozvoje.

1.9

Z reklamy tak musí být odstraněna veškerá neopodstatněná tvrzení, často například o uhlíkové neutralitě, a veškeré odkazy na chování, které je v rozporu s ochranou životního prostředí a zachováním přírodních zdrojů, nebo jeho znázorňování. Posílit je dále nutno kapacity ke kontrole ekologicky zaměřených tvrzení.

1.10

Aby se předešlo nedorozuměním a vzhledem k šíření často samozvaných označení environmentální povahy, musí Evropská komise více prosazovat evropskou ekoznačku a nutnost certifikačních postupů při jejím udělování.

1.11

EHSV vyzývá EU, aby v zájmu varování před klamavými obchodními praktikami posílila ochranu oznamovatelů (whistleblowerů) ve věci ekologických vlastností výrobků.

1.12

EHSV závěrem vyzývá Komisi, aby podporovala výrazné zvyšování povědomí spotřebitelů o otázkách spojených s odpovědnou spotřebou.

2. Shrnutí dokumentu Komise

2.1

Cílem návrhu projednávané směrnice je posílit práva spotřebitelů změnou dvou směrnic, které chrání zájmy spotřebitelů na úrovni EU: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES (1) o nekalých obchodních praktikách a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU (2) o právech spotřebitelů. Návrh má přispět k oběhovému, čistému a ekologickému hospodářství EU tím, že spotřebitelům umožní přijímat informovaná rozhodnutí o koupi a přispívat tak k udržitelnější spotřebě. Zaměřuje se rovněž na nekalé obchodní praktiky, které spotřebitele klamáním odvádějí od možností udržitelné spotřeby.

2.2

Návrh byl jednou z iniciativ stanovených v Novém programu pro spotřebitele (3) a v Akčním plánu pro oběhové hospodářství (4) a navazuje na Zelenou dohodu pro Evropu (5).

2.3

Návrh obsahuje řadu opatření, která mají aktualizovat stávající právní předpisy v oblasti ochrany spotřebitele s cílem zajistit ochranu spotřebitelů a umožnit jim aktivně přispět k ekologické transformaci. Směrnice o právech spotřebitelů v současné době vyžaduje, aby obchodníci spotřebitelům poskytovali informace o hlavních vlastnostech zboží nebo služeb.

2.4

Jelikož však neexistuje požadavek poskytovat informace o neexistenci obchodních záruk na trvanlivost, směrnice výrobce dostatečně nemotivuje k tomu, aby tyto záruky spotřebitelům poskytovali. Výzkum ukazuje, že v případech, kdy jsou spotřební výrobky nabízeny s obchodní zárukou, jsou informace o těchto obchodních zárukách a o způsobu, jakým jsou spotřebitelům účtovány, často nejasné, nepřesné nebo neúplné, což spotřebitelům ztěžuje porovnání výrobků a odlišení obchodní záruky od (povinné) zákonné záruky (6).

2.5

Směrnice navíc neobsahuje zvláštní požadavky na poskytování informací o opravitelnosti zboží spotřebitelům. Tyto informace, které by pomohly prosadit opravu zboží, a byly by tedy obzvlášť užitečné k většímu zapojení spotřebitelů do oběhového hospodářství, v místě prodeje z velké části chybí. Nedávné studie ukazují, že až 80 % spotřebitelů v EU prohlašuje za obtížné nalézt informace o tom, jak snadné je opravit určitý výrobek (7).

3. Obecné připomínky

3.1

Většina evropských spotřebitelů si v dnešní době stěžuje na nedostatek informací o dopadech spotřeby na životní prostředí. Potvrdila to i veřejná konzultace, kterou uspořádala Evropská komise. Z průzkumu Eurobarometru z roku 2012 na téma „Chování a postoje evropských spotřebitelů k ekologickým výrobkům“ vyplynulo, že 92 % evropských respondentů podporuje poskytování informací o životnosti výrobků.

3.2

Tento nedostatek informací je škodlivý, neboť jasné a čitelné informace mohou podpořit změnu chování. Tento účinek potvrdil i EHSV, který ve své studii, do níž se zapojilo 3 000 evropských spotřebitelů, provedl simulaci zobrazení životnosti výrobků každodenní spotřeby na stránkách internetového obchodu. Podle studie vede zobrazení životnosti výrobků k tomu, že se prodá o 56 % více výrobků s dlouhou životností.

3.3

Nedostatek informací pro spotřebitele má velký společenský význam Nižší kupní síla je pak dalším důvodem pomoci středním a znevýhodněným sociálním skupinám vydat se směrem k upřednostnění oprav a odpovědnější spotřebě. Zlepšení informovanosti spotřebitelů jednoduchými způsoby je jedním ze způsobů, jak pomoci zpřístupnit odpovědnou spotřebu těm nejzranitelnějším.

3.4

Lepší informovanost spotřebitelů přispívá k posílení podnikatelského modelu evropských podniků. V prostředí ohroženém dumpingem spojeným s dovozem levných výrobků se mikropodniky, malé a střední podniky a jejich odběratelé mohou zviditelnit u spotřebitelů; budou tak moci propagovat kvalitu výrobků evropského původu.

3.5

Z nadcházejícího legislativního vývoje mohou těžit i evropští maloobchodníci a kamenné obchody, protože mohou zvýšit svou komparativní výhodu oproti internetovým prodejcům. Nové informace, které se poskytují spotřebiteli, totiž posilují poradenskou úlohu fyzického prodejce. Tento vývoj přispívá ke zvýšení zaměstnanosti v EU. K tomu Evropa nutně potřebuje náležitě připravené lidské zdroje. EHSV proto vyzývá Komisi, aby podpořila odbornou přípravu v podnicích, zejména pak malých a středních.

3.6

Jakkoli je nutné poskytovat vhodné informace o životním prostředí, je důležité zajistit, aby byly zohledněny všechny dopady na životní prostředí. Mezi ústřední témata veřejné diskuse patří dopady na klima měřené ve formě emisí skleníkových plynů, ty však tvoří pouze část dopadů na životní prostředí. Z analýzy životního cyklu výrobků tak vyplývá, že dopad většiny spotřebního zboží na životní prostředí souvisí s těžbou zdrojů a výrobou výrobků, a proto je prioritou z hlediska životního prostředí prodloužení jejich životnosti.

3.7

Ve všech těchto ohledech však průměrná spotřeba Evropanů není z hlediska životního prostředí udržitelná. Podle výpočtu ekologické stopy by například životní styl Evropana vyžadoval ekvivalent 2,8 planety Země.

3.8

Z koncepce výrobků často přímo vyplývá jejich kratší životnost, ať už kvůli technickým postupům, překážkám bránícím opravám nebo softwarovým řešením. Výsledné předčasné zastarávání je jedním z hlavních důvodů nespokojenosti spotřebitelů, kteří jsou obětí výrazně nerovného přístupu k informacím.

3.9

V neposlední řadě EHSV konstatuje, že válka na Ukrajině ještě více zvyšuje nutnost posílit evropskou strategickou autonomii. Z tohoto hlediska je třeba podporovat iniciativy, které přispívají k delší životnosti výrobků, zejména těch, které využívají strategické kovy.

4. Konkrétní připomínky

4.1 Poskytování dalších informací o trvanlivosti zboží spotřebitelům

4.1.1

Vzhledem k důležitosti otázek týkajících se životnosti výrobků je nutné posílit informovanost spotřebitelů. V tomto smyslu je návrh Komise vítán, neboť jeho cílem je systematizovat poskytování informací o dostupnosti náhradních dílů, návodů k použití nebo době, po kterou jsou poskytovány aktualizace softwaru.

4.1.2

Je třeba mít na paměti, že nedostatek informací je sice na závadu, právě tak škodlivá je však i jejich přemíra nebo přílišná technická podrobnost.

4.1.3

EHSV upozorňuje Komisi na možné nevýhody nových informací nabízených prostřednictvím elektronického štítku nebo kódu QR. Kromě toho, že tyto techniky mají další digitální dopad na životní prostředí, je třeba mít na paměti, že každý další krok (nutnost vytáhnout chytrý telefon, kliknout, zaznamenat atd.) je další překážkou odpovědné spotřeby.

4.1.4

Návrh Komise je krokem správným směrem, neboť propojuje otázku komunikace s otázkou předčasného zastarávání výrobků. Prvním krokem ke zlepšení informovanosti spotřebitelů by mělo být zavedení hodnocení opravitelnosti u co největšího počtu výrobků, jako je tomu od roku 2021 ve Francii. Opravitelnost je přitom jedním z nejsnáze měřitelných aspektů trvanlivosti výrobku.

4.1.5

Aby bylo možné dostát uvedeným výzvám, musí být hodnocení opravitelnosti ambiciózní alespoň ve dvou ohledech. Na jedné straně by se mělo vztahovat na co nejvíce elektrických, elektronických a domácích spotřebičů. Za druhé je opravitelnost třeba posuzovat ze všech hledisek, včetně nákladů na opravu (cena náhradních dílů), dostupnosti náhradních dílů a podmínek softwarové podpory.

4.1.6

EHSV se domnívá, že ambiciózní politika informování spotřebitelů by se neměla omezovat na opravitelnost. Spotřebitelé očekávají především to, že výrobky vydrží dlouhodobě funkční, nikoli to, že je lze opravit. EHSV se ostatně k tomuto tématu již vyjádřil (8). EU by měla vypracovat jednoduchý ukazatel, který by poskytoval informace o trvanlivosti výrobku včetně jeho opravitelnosti, ale také odolnosti a možnostech modernizace. Nepřímo to také napomůže reindustrializaci Evropy. Tuto zásadu, jejíž uplatňování je samozřejmě třeba projednat se zúčastněnými stranami a které musí být postupné, musí Komise do svých návrhů zahrnout, jinak tím riskuje, že opomene jedno z hlavních očekávání spotřebitelů.

4.1.7

Pro posílení informovanosti spotřebitelů je třeba dále pracovat na zárukách. Evropská komise musí především potvrdit jednoduchou zásadu: existence a délka záruční povinnosti (směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 (9)) musí být u veškerého dotčeného zboží uvedena všude, ať už v kamenných obchodech, nebo na internetu. Před přidáváním nových práv musí mít přednost prosazování práva již platného.

4.1.8

EHSV vítá, že byly zohledněny obtíže, které mohou mít spotřebitelé při rozlišování mezi obchodními a zákonnými zárukami. Komise proto správně dbá na to, aby tyto obchodní záruky nepůsobily zmatení.

4.1.9

Aby se zvýšil pozitivní vliv záruky na ochranu životního prostředí, mohla by podporovat opravu poškozeného zboží, a nikoliv jeho nahrazení novým. EU může podporovat přednost opravy před výměnou v případě poruchy tím, že oprava bude pro spotřebitele představovat jednodušší, rychlejší a pohodlnější možnost.

4.1.10

Vedle této úpravy může k této změně směřování spotřeby přispět v ještě větší míře zvyšování informovanosti občanů. Proto je třeba, aby EU podporovala nebo dokonce iniciovala kampaně zaměřené na správné návyky odpovědné spotřeby (informovanost, použité zboží, opravy, údržba výrobků), a to zejména s podporou organizované občanské společnosti, která může v souvislosti s tímto návrhem hrát zásadní roli.

4.2 Posílení ustanovení nad rámec povinnosti informovat

4.2.1

Pokud by Evropská unie postihovala pouze absenci informací, otevřela by cestu k legalizaci těchto praktik, které jsou však neslučitelné s ochranou spotřebitele a životního prostředí. EU nemůže pouze zakázat absenci informací o postupech, jejichž cílem je omezit životnost výrobku, ale musí zakázat tyto praktiky jako takové. Jinými slovy, nebylo by pochopitelné, kdyby EU vyslala signál, že je plánované zastarávání přípustné, pokud je doplněno informacemi pro spotřebitele. Toto ustanovení by mělo výrobcům dát jasně najevo, že výrobky v Evropě nemohou být konstruovány tak, aby se předčasně porouchaly.

4.2.2

I u ostatních formulací ve směrnici hrozí, že nebudou dostatečně chránit spotřebitele. Nestačí, aby byl výrobce povinen informovat spotřebitele, že zboží není opravitelné. Zakázat je třeba úmyslnou neopravitelnost zboží jako takovou.

4.2.3

EHSV i Evropské komisi je známo, že aktualizace softwaru často instalují paměťově a energeticky náročný software, který zkracuje životnost připojených zařízení. Právní předpisy by neměly pouze vyžadovat, aby výrobce informoval spotřebitele o nežádoucích účincích aktualizace. Opět si lze snadno představit, jak může být tato informace skryta uprostřed záplavy pozitivních informací o této aktualizaci, a v důsledku toho s ní spotřebitel souhlasí.

4.3 Regulace a sankcionování praktik, které zhoršují postavení spotřebitelů

4.3.1

Jak Komise správně upozorňuje, jsou praktiky „lakování nazeleno“ jednou z hlavních překážek informování spotřebitelů v zájmu podpory ekologické transformace. Návrh směrnice správně poukazuje na nutnost postihovat obecná environmentální tvrzení, která nelze objektivně doložit nebo prokázat.

4.3.2

EHSV vítá zákaz uvádění označení udržitelnosti, které nepodléhají formálnímu systému certifikace. Tuto potřebu by mohl naplnit postupný a koordinovaný vývoj evropského hodnocení, jak je navržen v tomto stanovisku.

4.3.3

Další environmentální tvrzení často řádnému poskytování informací spotřebitelům spíše škodí. Je oprávněné zakazovat tvrzení o ekologických přednostech, pokud se týkají pouze jedné vlastnosti výrobku nebo jsou pouhým uplatněním zákonných povinností či standardních postupů.

4.3.4

Podpora odpovědné spotřeby znamená také posílení označení osvědčujících seriózní přístup k životnímu prostředí. V tomto ohledu se evropská ekoznačka i přes dosažený pokrok stále ještě dostatečně nepoužívá. Měla by být poskytnuta podpora přístupnosti tohoto označení a připravena vhodná komunikační kampaň.

4.3.5

V logické návaznosti na tyto kroky musí právní rámec týkající se reklamy lépe začlenit zásady udržitelného rozvoje, včetně striktní regulace reklamy na výrobky, které nejvíce znečišťují životní prostředí, což je v souladu s nedávným stanoviskem EHSV k této otázce (10).

4.3.6

Ve stejném duchu platí, že má-li se reklama vyvarovat používání environmentálních tvrzení o celém výrobku, která se ve skutečnosti týkají pouze určitých jeho prvků, je třeba také zakázat veškerá neopodstatněná tvrzení, často například o uhlíkové neutralitě, a veškeré odkazy na chování, které je v rozporu s ochranou životního prostředí a zachováním přírodních zdrojů, nebo jeho znázorňování. Kromě toho by se reklama měla vyvarovat jakéhokoli znázorňování, které by mohlo zlehčovat nebo propagovat postupy či myšlenky, jež jsou v rozporu s cíli udržitelného rozvoje.

4.3.7

Pro včasné varování před klamavými obchodními praktikami je často nutné mít informace přímo od těch, kdo výrobky uvádí na trh. Dnes je však v této oblasti málo oznamovatelů, protože se obávají represí. Na tyto oznamovatele by se měl vztahovat postup oznamování uvedený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 (11).

Všechna tato ustanovení budou plně účinná pouze tehdy, pokud budou koordinována s hospodářskými subjekty, které zastupují jak velké, tak malé a střední podniky, a se sociálními partnery, sdruženími spotřebitelů a v širším smyslu s občanskou společností. EHSV považuje tuto politiku za stěžejní, neboť uplatňuje konkurenční tržní model, který je přizpůsoben otázkám životního prostředí, dbá na spotřebitele a konkurenceschopnost evropských hospodářských subjektů a je slučitelný s otázkami evropské strategické autonomie.

V Bruselu dne 14. července 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11. 6. 2005, s. 22).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22. 11. 2011, s. 64).

(3) COM(2020) 696 final ze dne 13. listopadu 2020.

(4) COM(2020) 98 final ze dne 11. března 2020.

(5) COM(2019) 640 final ze dne 11. prosince 2019.

(6) Evropská komise, Consumer market study on the functioning of legal and commercial guarantees for consumers in the EU (Studie spotřebitelského trhu o fungování zákonných a obchodních záruk pro spotřebitele v EU), 2015. Podpůrná studie k posouzení dopadů Evropské komise: Study on Empowering Consumers Towards the Green Transition (Studie o posílení postavení spotřebitelů na cestě k ekologické transformaci), červenec 2021. Commercial warranties: are they worth the money? (Obchodní záruky: stojí za ty peníze?), ECC-Net, duben 2019.

(7) Evropská komise, Behavioural Study on Consumers’ engagement in the circular economy (Behaviorální studie účasti spotřebitelů v oběhovém hospodářství), 2018, s. 81.

(8) Úř. věst. C 67, 6. 3. 2014, s. 23.

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží, o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a o zrušení směrnice 1999/44/ES (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 28).

(10) Úř. věst. C 105, 4. 3. 2022, s. 6.

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).

22.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 443/81

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937

[COM(2022) 71 final]

(2022/C 443/11)

Zpravodajka:

Antje GERSTEIN

Žádost o vypracování stanoviska	Evropský parlament, 4. 4. 2022 Rada Evropské unie, 5. 4. 2022
Právní základ	čl. 50 odst. 1, čl. 50 odst. 2 písm. g) a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	27. 6. 2022
Přijato na plenárním zasedání	14. 7. 2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	179/6/14

1. Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) návrh vítá jako důležitý krok k vytvoření soudržného legislativního rámce EU pro udržitelnou správu a řízení společností a náležitou péči, který prosazuje dodržování lidských práv jako povinnost podniků a členů orgánů společností. Cílem by mělo být dosažení právní jistoty pro podniky, jejich zaměstnance a všechny ostatní zúčastněné strany.

1.2

EHSV proto vyzývá spolunormotvůrce, aby měli na paměti myšlenku rovných podmínek a usilovali o plnou harmonizaci alespoň klíčových ustanovení, aby se zabránilo vzniku narušujících rozdílů mezi prováděcími předpisy členských států.

1.3

EHSV vyzdvihuje velký význam obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv. Je to referenční dokument, který jasně vymezuje povinnosti a odpovědnost všech subjektů (států, podniků, občanské společnosti, odborových svazů a zástupců zaměstnanců) spolu s třípilířovým modelem „chránit, respektovat a napravovat“ s cílem zlepšit situaci v oblasti lidských práv v rámci dodavatelských a hodnotových řetězců na celém světě. Závazky států podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv vyžadují, aby státy dodržovaly, chránily a naplňovaly lidská práva jednotlivců v rámci svého území a/nebo jurisdikce.

1.4

Systémové a udržitelné změny v praxi lze dosáhnout jen prostřednictvím podpory zemí, aby mohly lépe plnit svou povinnost chránit lidská práva. Společnosti mají jasnou odpovědnost za dodržování lidských práv, nemohou však nahradit kritickou úlohu a řádné fungování státu. V této souvislosti EHSV vítá ohlášenou legislativní iniciativu Komise, která se bude konkrétně zabývat nucenou prací.

1.5

EHSV požaduje, aby směrnice jasně rozlišovala mezi nepříznivými dopady, které jsou způsobeny nebo ovlivněny podnikem, a dopady, které nejsou způsobeny nebo ovlivněny podnikem, ale přímo souvisejí s jeho operacemi, výrobky nebo službami v rámci obchodního vztahu. Mělo by v ní být uznáno, že náležitá péče vyžaduje přístup založený na rizicích a může zahrnovat stanovení priorit na základě posouzení rizik.

1.6

EHSV by rád zdůraznil, že tvůrci politik musí mít na paměti složité postavení mikropodniků a malých a středních podniků a zajistit, aby byly na evropské i vnitrostátní úrovni připraveny podpůrné nástroje, jakmile vstoupí v platnost právní předpisy týkající se náležité péče.

1.7

Provádění náležité péče je nepřetržitý proces, v němž je faktorem úspěchu zapojení odborových svazů a zástupců pracovníků. EHSV vyzývá ke zvážení dalšího rozvoje rámce EU pro udržitelnou správu a řízení společností. V této souvislosti poskytuje vedení a podporu stávající zapojení organizovaných a volených zástupců zaměstnanců, například na základě činnosti evropských rad zaměstnanců nebo mezinárodních rámcových dohod, případně i do řídících a dozorčích orgánů společností.

1.8

EHSV je znepokojen tím, že návrh Komise obsahuje četné nejasné právní pojmy, jež umožňují různý výklad. Považuje proto za nezbytné lépe definovat pojmy jako „zavedené obchodní vztahy“, „konec hodnotového řetězce“ a „vhodná opatření“, neboť definují/ovlivňují/určují nejen oblast působnosti směrnice, ale také související požadavky náležité péče, sankce a odpovědnost.

1.9

EHSV žádá, aby byl návrh jasnější, pokud jde o skupiny společností a povinnosti náležité péče. EHSV se domnívá, že namísto odkazu na „společnost“ (čl. 3 písm. a)) by byl vhodnější a konzistentnější odkaz na „skupinu společností“, pokud jde o mechanismy zveřejňování informací, postupy podávání zpráv, zpracovávání zpráv a stížností a úsilí v oblasti vzdělávání v rámci společnosti.

2. Návrh Komise v souvislostech

2.1

Lidská práva jsou pro Evropskou unii, její členské státy, evropské podniky, pracovníky a občanskou společnost jednou z prioritních oblastí zájmu. Přechod Unie na klimaticky neutrální a zelenou ekonomiku a její ambiciózní plán na splnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje (1) jsou hnací silou intenzivního zapojení EU do agendy v oblasti podnikání a lidských práv. EHSV plně podporuje stávající mezinárodní normy – zejména obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv (2) a pokyny OECD pro nadnárodní společnosti (3) – a jejich rozsáhlé úspěchy a klade velký důraz na soudržnost politik s těmito nástroji. Tripartitní deklarace MOP o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky však obsahuje rovněž rozsáhlý seznam deklarací a práv vztahujících se k nadnárodním společnostem a práci, který také konkrétně uvádí úmluvy a doporučení ohledně bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti, a měla by být zohledněna. EHSV rovněž požaduje soudržnost mezi vnitrostátními politikami a evropskými právními předpisy, které se v současné době připravují a týkají se podobných oblastí nebo taktéž obsahují pravidla náležité péče. Příkladem takových právních předpisů jsou směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (4), návrh nařízení o produktech, které nepřispívají k odlesňování (5), návrh nového nařízení o bateriích (6), Iniciativa pro udržitelné výrobky (7), taxonomie EU pro udržitelné investice (8) nebo připravovaná legislativní iniciativa Komise, která by měla účinně zakázat uvádět na trh EU produkty vyrobené za použití nucené práce (zákaz uvádění na trh) (9).

2.2

Poté, co některé členské státy (10) vydaly vnitrostátní právní předpisy týkající se náležité péče podniků, se objevil sílící požadavek na vytvoření rovných evropských podmínek pro společnosti v rámci Unie a na zamezení roztříštěnosti. V této souvislosti předložila Evropská komise tento návrh horizontálního rámce, jenž by měl podniky motivovat k tomu, aby svým dílem přispívaly k dodržování lidských práv a ochraně životního prostředí.

3. Obecné připomínky

3.1

Bezprecedentní útok Ruska na Ukrajinu do značné míry mění geopolitickou situaci a vyvolal zásadní přehodnocení hospodářských vztahů a závislostí v naší globalizované ekonomice, čímž urychlil úsilí Evropy o větší nezávislost v klíčových strategických oblastech. Následné široké přizpůsobování našich dodavatelských řetězců bude vyžadovat, abychom se zamysleli nad vztahem mezi náležitou péčí a povinností řídit se sankcemi, jež vyplývají z politického rozhodnutí a omezují rozsah podnikání. EHSV tedy požaduje přístup, který bude praktický, zohlední novou realitu podnikání a bude nápomocen při poskytování naléhavě potřebného poradenství.

3.2

S ohledem na vysokou složitost dnešních dodavatelských řetězců musí důkladnost dostat přednost před rychlostí – podrobná koncepce této směrnice vyžaduje smysl pro přiměřenost. Vedle plného dodržování mezinárodních norem a nástrojů v oblasti lidských práv by výchozím bodem vždy mělo být, jak prakticky a účinně začlenit dobře zavedené prvky obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokyny OECD pro nadnárodní společnosti společně s pečlivým posouzením důsledků/dopadů této směrnice na různé typy evropských společností (např. na mikropodniky a malé a střední podniky, na holdingové struktury působící na mezinárodní úrovni).

3.3

EHSV zdůrazňuje, že navrhovaná směrnice je pouze jedním prvkem mnohem komplexnějšího programu EU na podporu environmentální udržitelnosti, důstojné práce a lidských práv na celém světě. Systémové a udržitelné změny v praxi lze dosáhnout jen prostřednictvím podpory zemí, aby mohly lépe plnit svou povinnost chránit lidská práva. Společnosti mají jasnou povinnost dodržovat lidská práva, nemohou však nahradit kritickou úlohu a řádné fungování státu, zejména povinnost státu chránit před zneužíváním lidských práv na svém území a ve své jurisdikci přijetím vhodných kroků, jejichž cílem je předcházet zneužívání lidských práv, vyšetřovat jej, trestat jej a napravovat jej prostřednictvím účinných politik, právních a správních předpisů a rozhodnutí soudu.

3.4

Společnosti jsou povinny dodržovat platné právní předpisy a nesou odpovědnost za dodržování lidských práv v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv. Musí zavést fungující proces náležité péče, aby zajistily dodržování lidských práv v rámci hodnotových řetězců. Státy a jejich vládní orgány mají povinnost porušování lidských práv stíhat. Právě ony jsou garanty lidských práv a odpovídajících mezinárodních úmluv. Státy mají po právu donucovací pravomoci, jež společnosti nemají a nikdy by mít neměly. Patří mezi ně provádění inspekcí na pracovištích, udělování pokut, zabavování majetku, odebírání podnikatelských oprávnění, zatýkání podezřelých, obviňování údajných pachatelů a trestání odnětím svobody těch, kteří byli odsouzeni.

3.5

EHSV zdůrazňuje, že je i nadále zapotřebí upřednostňovat zelenou transformaci spolu se sociální ochranou a ochranou lidských práv, včetně práv odborů a pracovníků. Organizace občanské společnosti rovněž musí hrát klíčovou úlohu při tvorbě spolehlivé transparentnosti ohledně porušování lidských a environmentálních práv a při dohledu nad požadavkem taxonomie EU, aby investice dodržovaly zásadu „významně nepoškozovat“ a minimální záruky (11).

3.6

Odbory a zástupci zaměstnanců si jsou dobře vědomi toho, kde může dojít k případnému pochybení. EHSV tedy poukazuje na to, že je důležité zapojit zástupce zaměstnanců a odbory do procesu vytváření (mapování rizik) postupů náležité péče, jakož i do jejího sledování (provádění) a oznamování případů porušení předpisů (mechanismy varování). Přechod k sociálnějšímu a ekologičtějšímu hospodářství lze zvládnout pouze za pomoci přínosného sociálního partnerství.

3.7

EHSV konstatuje, že seznam mezinárodních lidských práv, na kterých by měla být směrnice založena, musí být jasně definován, aby podniky získaly právní jistotu, kterou potřebují v mezinárodním obchodním životě. EHSV zastává názor, že náležitá péče podniků by se měla rozšířit i na zkoumání norem v oblasti lidských práv uznaných v obecných zásadách OSN v oblasti podnikání a lidských práv (12), které sestávají ze zásad souvisejících s klíčovými pracovními normami MOP (zákaz nucené práce, dětské práce a diskriminace a svoboda sdružování), Všeobecnou deklarací lidských práv (13), Mezinárodním paktem o občanských a politických právech (14) a Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech (15). Hodnoty a zásady, které slouží jako vodítko Evropské unii coby celku, kromě toho určují Listina základních práv Evropské unie (16), Evropská úmluva Rady Evropy o ochraně lidských práv (17), Evropská sociální charta (18) a Tripartitní deklarace MOP o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky (19).

3.8

EHSV se domnívá, že směrnici je třeba jednoznačně zlepšit za účelem větší harmonizace, právní jasnosti a jistoty. Povinný rámec náležité péče by byl zajištěn uplatňováním dohodnuté normy, která by byla vynucována přiměřenými, účinnými a odrazujícími sankcemi, zatímco odpovědnost by vznikala porušením jasně definovaného souboru lidských práv.

4. Konkrétní připomínky

4.1

EHSV je znepokojen tím, že návrh Komise obsahuje četné nejasné právní pojmy, jež umožňují různý výklad a mohou být vnitrostátními orgány a soudy uplatňovány různě. EHSV se zejména domnívá, že je nezbytné lépe definovat pojem „zavedené obchodní vztahy“, neboť je určující nejen pro oblast působnosti směrnice, ale také pro požadavky náležité péče, sankce a odpovědnost za škody. Spolehlivější definici vyžaduje také pojem „konec hodnotového řetězce“. Není úkolem podniku, aby kontroloval činnost svých klientů a přebíral za ni odpovědnost (20). Je třeba lépe definovat a příklady podpořit „vhodná opatření“, která mají společnosti přijmout, aby byly zbaveny odpovědnosti. V neposlední řadě nejsou jasné navrhované povinnosti členů orgánů společností spočívající v zohlednění příspěvků „zúčastněných stran“.

4.2

Hodnotový řetězec, jak je nastíněn v návrhu směrnice, zahrnuje nejen přímé a nepřímé dodavatele, tj. činnosti „na začátku hodnotového řetězce“, ale také používání a případně odstraňování produktů nebo služeb, tj. činnosti „na konci hodnotového řetězce“ nebo na konci životnosti. Sledování činností „na konci hodnotového řetězce“ ve skutečnosti vede k různým velmi praktickým problémům. Zejména sledování produktu poté, co byl umístěn na trh, bude pravděpodobně ještě obtížnější než sledování nákupu surovin nebo součástek. To platí zejména pro recyklované výrobky, u nichž může být sledování často nemožné.

4.3

Od podniků by se mělo očekávat, že své postupy náležité péče v oblasti lidských práv koncipují tak, aby byly založeny na posuzování rizik a byly přiměřené jejich potenciálním a skutečným dopadům. EHSV se proto domnívá, že je nezbytné odpovídajícím způsobem upravit oblast působnosti, aby zahrnovala buď přímé smluvní partnery, nebo nepřímé partnery. Druhým uvedeným způsobem pak pouze tehdy, je-li za daných okolností přiměřené očekávat, že budou přijata vhodná opatření k zabránění, zmírnění, ukončení nebo minimalizaci rozsahu nepříznivého dopadu, například v případech vysokého stupně vertikální integrace. Tuto vyzkoušenou a otestovanou metodu odpovědnosti již lze nalézt ve stávajících právních předpisech, například v předpisech týkajících se sledovatelnosti, jak ji upravuje základní nařízení EU (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (21)). To v podstatě vyžaduje, aby společnosti vytvořily systémy a postupy na základě zásady „jeden krok zpět – jeden krok vpřed“ s cílem určit, kdo jsou přímí dodavatelé a přímí kupující (s výjimkou konečných spotřebitelů) jejich produktů. Dobře zavedený přístup je vhodný, protože každá jednotlivá strana v hodnotovém řetězci může být jednoznačně zodpovědná za postupy, které může skutečně ovlivnit.

4.4

Přístup založený na posouzení rizik může rovněž zahrnovat odvětvovou metodu: EHSV vítá skutečnost, že navrhovaná směrnice uznává, že politiky náležité péče obsahují určitá odvětvová specifika, která je třeba vzít v úvahu. EHSV vyzývá spolunormotvůrce, aby zohlednili důležité mnohostranné iniciativy a normy, které byly vypracovány ve zvláště zranitelných oblastech (k nimž patří např. kakao, banány a palmový olej).

4.5

EHSV připomíná, že obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv č. 15 a 22 vyžadují opravné prostředky v případech, kdy podnik sám způsobil porušení lidských práv nebo k němu přispěl. Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv nicméně nevyžadují, aby společnost zajistila opravné prostředky, pokud je nepříznivý dopad způsoben jinou společností v dodavatelském řetězci. Tato ustanovení tedy odrážejí základní právní předpoklad, že odpovědnost by měla existovat pouze tam, kde existuje jasná a předvídatelná souvislost mezi poškozením oběti a podnikem, který je za toto poškození odpovědný. Podobně také pokyny OECD pro nadnárodní společnosti zdůrazňují, že snaha předcházet nepříznivým dopadům v dodavatelských řetězcích nepřenáší odpovědnost ze subjektu, který tento nepříznivý dopad způsobuje, na podnik, s nímž má obchodní vztah. EHSV se domnívá, že v zájmu soudržnosti by i podle směrnice EU měla být společnost odpovědná podle občanského práva pouze tehdy, pokud sama přímo způsobila porušení lidských práv nebo k němu přispěla (tj. způsobila jej částečně).

4.6

EHSV souhlasí s přístupem Komise, podle nějž musí být vnitrostátní orgány vybaveny sankcemi, které jsou „účinné, přiměřené a odrazující“. V případě zanedbání a úmyslu by příslušný orgán měl mít možnost stanovit náležité pokuty. Rozsah sankcí by však měl být definován na evropské úrovni.

4.7

EHSV požaduje, aby byl návrh jasnější, pokud jde o skupiny společností a povinnosti náležité péče. Zdá se, že současné znění, zejména definice „společnosti“ (čl. 3 písm. a)) naznačuje, že požadavky směrnice se týkají spíše jednotlivých společností, nikoli skupin společností. To by znamenalo, že se společnost z členského státu s dceřinými společnostmi, na něž se vztahuje tato směrnice, činnými v jiných členských státech musí řídit rozhodnutími několika odlišných orgánů dohledu, což je v praxi obtížné a složitější. Řešení na úrovni skupiny přináší několik výhod, jako je větší soudržnost, pokud jde o mechanismy zveřejňování informací, postupy podávání zpráv, zpracovávání zpráv a stížností nebo o školení a osvětu v rámci společnosti. To uznává návrh směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, který stanoví výjimku pro dceřiné společnosti, pokud existuje podávání zpráv na úrovni skupiny. Řešení na úrovni skupiny je vhodnější pro zvládání rozdílů ve vnitrostátních právních předpisech, které se pravděpodobně objeví během provádění této směrnice ve všech 27 členských státech, a může sloužit ke sladění s nejvyšším jmenovatelem, nebo dokonce k jeho překročení. Z těchto důvodů se EHSV domnívá, že by v oblasti náležité péče mělo být upřednostněno řešení na úrovni skupiny.

4.8

Navzdory tomu, že se povinnost náležité péče vztahuje primárně na velké podniky, budou nepřímo dotčeny i mikropodniky a malé a střední podniky, neboť společnosti, na něž se tato směrnice vztahuje, zvýší své požadavky ohledně provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, vykazování nefinančních informací a řízení svého vlastního dodavatelského řetězce. Vynaložit související značné úsilí je snazší pro velké společnosti než pro společnosti menší, na něž se zatím tento typ legislativy nevztahoval. Menší společnosti mají zejména menší vliv na řešení rizik v oblasti lidských práv ve svém dodavatelském řetězci a mnohem méně zdrojů pro provádění komplexních posouzení rizik. EHSV navrhuje, aby Evropská komise vytvořila asistenční službu, která bude poskytovat snadno dostupné informace o rizicích v oblasti lidských práv v jednotlivých zemích a regionech. Zúčastněné strany by měly mít možnost s touto asistenční službou a s partnerskými zeměmi nebo regiony spolupracovat. Tato asistenční služba by měla také podporovat budování kapacit dodavatelů ve třetích zemích v oblasti lidských práv a posílení jejich environmentální výkonnosti. EHSV dále vyzývá členské státy, aby poskytovaly pomoc, a to zejména mikropodnikům a malým a středním podnikům, praktickým, konkrétním a účinným způsobem, která bude zasazena do rámce strukturální spolupráce s dotčenými zastupitelskými organizacemi. EHSV považuje za nanejvýš důležité, aby bylo vymezení společností, na něž se tato směrnice vztahuje, v souladu s ostatními příslušnými právními předpisy EU uvedenými v odstavci 2.1.

4.9

EHSV konstatuje, že Komise do návrhu výslovně začleňuje finanční odvětví. Udržitelné finance zahrnují dodržování lidských práv a jsou důležitým prvkem transformace hospodářství na cestě k posílení jeho ekologické a sociální stránky. Návrh však zůstává neurčitý, pokud jde o postupy ověřování pro úvěry nebo financování, a je třeba se obávat, že ustanovení směrnice, která se výslovně nevztahují na mikropodniky a malé a střední podniky, budou nepřímo de facto rozšířena. Mikropodniky a malé a střední podniky budou nepřímo dotčeny coby dodavatelé v dodavatelském řetězci, a budou tedy čelit obrovským výzvám.

4.10

EHSV uznává, že udržitelná správa a řízení společností jsou spojeny s jasným a důvěryhodným závazkem členů orgánů společností, mimo jiné vytvořit v rámci společnosti spolehlivý a fungující postup náležité péče. Slouží k určení odpovědnosti podniků za dopady jejich činnosti. EHSV odkazuje na směrnici o právech akcionářů, která objasňuje, jak souvisí výkonnost společností a členů jejich orgánů s environmentálními, sociálními a správními záležitostmi (22). EHSV konstatuje, že k povinnostem členů orgánů společností musí patřit povinnosti týkající se spolehlivé náležité péče založené na systému sankcí v případech, kdy je podniky nedodržují. Dosažení ekologické, sociální a hospodářské udržitelnosti by mělo být cílem všech zúčastněných stran podniku, nejen akcionářů. V řadě členských států EU jsou zaměstnanci povinně zastoupeni v řídících a dozorčích orgánech. Tyto vnitrostátní právní předpisy a pravidla je třeba dodržovat.

4.11

EHSV vzal na vědomí, že sám Výbor pro kontrolu regulace Evropské komise odmítl prvky přesahující náležitou péči, přičemž mimo jiné uvedl, že „není jasné, […] proč je nezbytné upravit povinnosti členů orgánů společností vedle povinností vztahujících se k náležité péči“, a že je zapotřebí „lépe vysvětlit a posoudit přidanou hodnotu úpravy povinností členů orgánů společností vhledem k tomu, že náležitá péče již vyžaduje řízení rizik a závazek týkající se zájmů zúčastněných stran“ (23). V této souvislosti se EHSV domnívá, že je třeba povinnosti členů orgánů společností dále rozpracovat a lépe sladit s cíli Zelené dohody.

V Bruselu dne 14. července 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Rezoluce A/RES/70/1

(2) Tyto obecné zásady schválila Rada OSN pro lidská práva ve své rezoluci 17/4 ze dne 16. června 2011 (A/HRC/RES/17/4).

(3) OECD (2011), OECD Guidelines for Multinational Enterprises (Pokyny OECD pro nadnárodní společnosti), OECD Publishing, http://dx.doi.org/10.1787/9789264115415-en

(4) COM(2021) 189 final; Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 51.

(5) COM(2021) 706 final

(6) COM(2020) 798 final

(7) COM(2022) 142 final

(8) Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.

(9) https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13480-Ucinny-zakaz-produktu-ktere-byly-vyrobeny-vytezeny-nebo-sklizeny-za-pouziti-nucene-prace_cs

(10) Francie (Loi relative au devoir de vigilance, 2017), Německo (Sorgfaltspflichtengesetz, 2021), Nizozemsko (Wet zorgplicht kinderarbeid, 2019).

(11) Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 105.

(12) Obecná zásada OSN č. 12 (komentář, odstavec 2).

(13) Rezoluce A/RES/217 (III).

(14) Rezoluce A/RES/2200A (XXI).

(15) Rezoluce A/RES/2200A (XXI).

(16) Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391.

(17) https://www.echr.coe.int/documents/convention_ces.pdf.

(18) https://rm.coe.int/CoERMPublicCommonSearchServices/DisplayDCTMContent?documentId=090000168048b059.

(19) Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 136.

(20) Příslušná pravidla lze nalézt v právu EU týkajícím se navazujících operací, tj. pokud jde o kontrolu vývozu citlivých materiálů (zboží dvojího užití a vojenského materiálu).

(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(22) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32017L0828&from=CS, článek 9a.

(23) https://ec.europa.eu/transparency/documents-register/detail?ref=SEC(2022)95&lang=cs

22.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 443/87

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 909/2014, pokud jde o disciplínu při vypořádání, přeshraniční poskytování služeb, spolupráci v oblasti dohledu, poskytování bankovních doplňkových služeb a požadavky na centrální depozitáře cenných papírů ze třetích zemí

(COM(2022) 120 final – 2022/0074 (COD))

(2022/C 443/12)

Zpravodaj:	Kęstutis KUPŠYS
Spoluzpravodaj:	Christophe LEFÈVRE

Žádosti o vypracování stanoviska	Rada Evropské unie, 12.4.2022 Evropský parlament, 4.4.2022
Právní základ	články 114 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	1.7.2022
Přijato na plenárním zasedání	14.7.2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	185/0/1

1. Závěry a doporučení

1.1

Výbor obecně považuje řešení pěti hlavních problémů zjištěných během procesu přezkumu nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů (CSDR), která Komise navrhla, za dostatečná a účinná. Díky účinnějším postupům vypořádání v EU se kapitálové trhy stanou atraktivnějšími pro emitenty i investory a my budeme o krok blíže k vytvoření unie kapitálových trhů (UKT).

1.2

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá přiměřené iniciativy Komise, které mají nahradit stávající požadavky pasportizace oznamováním, jakož i návrh na lepší spolupráci v oblasti dohledu zřízením vhodných, nikoli však duplicitních kolegií orgánů dohledu.

1.3

Pokud jde o poskytování bankovních doplňkových služeb, Výbor vidí další příležitosti v řešeních založených na vypořádání v penězích centrální banky. Pro další snížení řady různých rizik by se měla více využívat stávající platforma pro vypořádání cenných papírů v penězích centrální banky ve více měnách TARGET2-Securities (T2S).

1.4

EHSV považuje za přínosné doplnit stávající návrh Komise o ustanovení o uznání ústřední úlohy T2S pro evropskou infrastrukturu vypořádání obchodů s cennými papíry a zároveň vyřešit, byť pouze částečně, otázku nedostatečného rozvoje bankovních doplňkových služeb mezi centrálními depozitáři cenných papírů.

1.5

EHSV konstatuje, že nejkontroverznější část návrhu – „dvoustupňový“ přístup k možnému zavedení povinných náhradních koupí – zůstává vhodným kompromisním řešením. Povinné náhradní koupě neměly přicházet do úvahy, dokud nebudou podrobně přezkoumány základní příčiny selhání vypořádání a nebude jasné, zda uspokojivé výsledky nepřinesou jiná opatření ke snížení selhání vypořádání.

1.6

Výbor si je plně vědom toho, že pilotní režim technologie sdíleného registru (DLT) tvoří důležitou součást legislativního kontextu přezkumu nařízení CSDR. Upozorňuje však, že vytvoření „regulačního pískoviště“ nesmí být precedentem pro snížení stávajících standardů chování na trhu a ochrany investorů. Centrální depozitáři by měli mít hlavní slovo ve správě sítí DLT, definovaných způsobem, který snižuje riziko protistrany. EHSV dále podporuje silnější pravidla dozoru pro vymáhání sankcí a navrhuje, aby nařízení CSDR centrálním depozitářům, emitentům a účastníkům uložilo vytvoření životaschopného a stálého mechanismu pro výměnu a sdílení údajů důležitých pro uplatňování společných evropských sankcí.

2. Úvod

2.1

Centrální depozitáři cenných papírů jsou subjekty, které drží a spravují cenné papíry a umožňují zpracování obchodů s cennými papíry prostřednictvím zaknihování (1). Centrální depozitáři provozují infrastrukturu, která zajišťuje dokončení obchodu s cennými papíry. Tato hlavní služba centrálních depozitářů se obvykle označuje jako „vypořádání“. V EU vypořádávají stávající centrální depozitáři (2) transakce v hodnotě více než 1 000 bilionů EUR ročně (což je více než sedmdesátinásobek hrubého domácího produktu EU (3) nebo sedmnáctinásobek zůstatkové hodnoty všech cenných papírů na účtech centrálních depozitářů (4)). Centrální depozitáři poskytují také další základní služby, jako je i) služba registrace, tj. sledování nově emitovaných cenných papírů, a ii) služba centrální evidence, tj. zaznamenávání každé změny v držení těchto cenných papírů. Pro centrální depozitáře působící v rámci národních hranic existovaly po desetiletí osvědčené a účinné postupy, ale s rostoucím propojením trhů a v důsledku nárůstu přeshraničních transakcí v Evropě zřetelně vyvstala potřeba harmonizace přeshraničního vypořádání a dalších služeb.

2.2

Nařízení z roku 2014, zavedené po finanční krizi v roce 2008, vstoupilo v platnost 17. září 2014, s postupným prováděním (5). Přineslo zásadní zlepšení v prostředí po uzavření obchodu, včetně stanovení standardizované doby vypořádání, zlepšení disciplíny při přeshraničním vypořádání, zavedení jednotných pravidel pro centrální depozitáře v EU (např. udělování licencí, povolení, dohled) a zajištění svobody emitenta cenných papírů při výběru centrálního depozitáře.

2.3

Jedno z hlavních zlepšení, které nařízení přineslo, se týkalo disciplíny při vypořádání – opatření k prevenci selhání vypořádání a k řešení těchto selhání, pokud k nim dojde. Jak však ukázalo další posouzení, tato opatření nebyla dostatečná, neboť ukazatele selhání vypořádání v EU zůstaly výrazně horší než v jiných finančních centrech, a to i s ohledem na vysokou roztříštěnost kapitálových trhů EU ve srovnání s extrémně homogenními trhy v jiných částech světa (6).

2.4

V nařízení bylo zakotveno i další významné zlepšení zaměřené na usnadnění přeshraničních kapitálových toků – svoboda poskytovat služby v jiném členském státě (neboli „pasportizace“, podobně jako dobře fungující celoevropský rámec pro bankovnictví), a stalo se pro centrální depozitáře podnětem k rozšíření jejich činnosti přes hranice států. V nařízení bylo rovněž definováno poskytování bankovních doplňkových služeb (služeb, které podporují vypořádání obchodů s cennými papíry) ze strany centrálních depozitářů cenných papírů při přísném dodržování zvláštních obezřetnostních požadavků k úvěrovým rizikům spojeným s těmito službami. Právní rámec však nevedl k žádoucí úrovni integrace systému služeb vypořádání v EU, neboť centrální depozitáři se k poskytování doplňkových služeb či nákladnému postupu pasportizace staví zdrženlivě.

2.5

V březnu 2022 Komise v souladu s článkem 75 nařízení, který jí ukládal provést přezkum, předložila návrh na přezkum nařízení z roku 2014 (dále jen „přezkum nařízení CSDR“ nebo „přezkum“). Ten se zabývá následujícími pěti hlavními otázkami:

(i)	zatěžující požadavky pasportizace;

(ii)	slabá spolupráce v oblasti dohledu;

(iii)

nepřiměřené požadavky na poskytování bankovních doplňkových služeb;

(iv)	nedostatky vedoucí k selhání vypořádání;

(v)	nedostatečné informace o činnostech poskytovaných centrálními depozitáři ze třetích zemí v EU.

2.6

Téměř současně se vstupem nařízení CSDR v platnost byla 22. června 2015 spuštěna T2S jako první platforma pro vypořádání cenných papírů v penězích centrální banky ve více měnách (7), která však byla vyvinuta samostatně. Pro klienty centrálních depozitářů cenných papírů (obvykle banky), kteří jsou připojeni k platformě T2S, to znamená možnost volby mezi vypořádáním v eurech v penězích komerčních bank nebo v penězích centrální banky. Vypořádáním cenných papírů v penězích centrální banky prostřednictvím T2S mohou centrální depozitáři cenných papírů nabídnout svým klientům přístup k jednotnému fondu likvidity služeb TARGET v rámci Eurosystému pro zajištění, platby a vypořádání obchodů s cennými papíry. Výrazně se tak snížila likvidita potřebná k vypořádání transakcí v celé Evropě. Na náklady to však z různých důvodů nemělo žádný vliv, především proto, že stále existuje roztříštěnost trhu napříč měnovými liniemi: v roce 2019 se poplatky T2S za obchod „dodání proti zaplacení“ zvýšily z 15 eurocentů na 23,5 eurocentů (8). T2S zůstává mimo oblast působnosti návrhu Komise na přezkum nařízení CSDR z března 2022

3. Obecné připomínky

3.1

Jak je uvedeno ve stanovisku EHSV „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky (nový akční plán)“ (9), Výbor vítá iniciativy Komise k dosažení ambiciózní vize UKT, která má umožnit tok kapitálu v EU ve prospěch spotřebitelů, investorů a podniků. Z 16 opatření uvedených v akčním plánu UKT je jedním z nejdůležitějších zlepšení přeshraničního poskytování služeb vypořádání (opatření č. 13), neboť nedostatky stávajícího nařízení jsou zjevné a předpokládá se, že rychlá legislativní opatření posunou UKT kupředu.

3.2

Pokud jde o pět hlavních problémů, které Komise identifikovala a které vedly k přezkumu, Výbor považuje navrhovaný postup za dostatečný a účinný.

3.3

Návrh nahradit stávající požadavky pasportizace, které jsou považovány za nejasné nebo zatěžující, oznamováním (což znamená, že členské státy nemohou žádost centrálního depozitáře odmítnout), je významným krokem k harmoničtějšímu a propojenějšímu vypořádacímu systému, který povede ke snížení nákladů centrálních depozitářů, již chtějí poskytovat přeshraniční služby. Zatím však nelze říci, jak se tato podpůrná opatření projeví v úsporách nákladů pro emitenty a investory. Zvláštní pozornost je třeba věnovat tomu, aby si orgány dohledu v hostitelských zemích zachovaly dohled nad trhem.

3.4

Potřeba snížit náklady a zároveň zlepšit spolupráci v oblasti dohledu vedla Komisi k návrhu na zřízení kolegií orgánů dohledu, který EHSV rozhodně podporuje jako vhodné a vyvážené opatření. Výbor vítá zavedení pouze jednoho kolegia pro centrální depozitáře namísto dvou samostatných kolegií, aby centrální depozitář nepodléhal současně „kolegiu pro pasportizaci“ a „kolegiu na úrovni skupiny“. To by mělo ušetřit náklady a přispět k dosažení značné součinnosti v oblasti dohledu.

3.5

Jedno z hlavních zlepšení rámce poskytování bankovních doplňkových služeb se týká změny čl. 54 odst. 4 nařízení, kterou Výbor velmi podporuje, neboť umožňuje centrálním depozitářům žádat o poskytování výše uvedených služeb nejen určené úvěrové instituce, ale i jiné centrální depozitáře.

3.5.1

EHSV však uznává, že tento krok by mohl potenciálně zvýšit rizika pro finanční stabilitu. Ačkoli EHSV spatřuje přínos v cíli zlepšení poskytování přeshraničních služeb v důsledku snížení překážek pro poskytování bankovních doplňkových služeb a souzní s touto myšlenkou, vidí příležitosti v řešeních založených na vypořádání v penězích centrální banky, které je ze své podstaty bezpečnější. To by bylo nepochybně třeba řešit z velké části mimo rámec CSDR – např. rozšířením T2S, rozvojem velkoobchodních digitálních měn centrálních bank, odstraněním právních překážek atd.

3.5.2

Není však jasné, zda je vhodná cesta, kterou zvolila Komise, tedy pověřit Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) vypracováním návrhu regulačních technických norem, které by definovaly prahovou hodnotu, pod níž mohou tyto bankovní doplňkové služby poskytovat úvěrové instituce. Pozitivní je, že nastavení prahové hodnoty by nejlépe provedl tento orgán a Komise má v případě potřeby větší manévrovací prostor. Bez ohledu na výše uvedené skutečnosti EHSV při různých příležitostech (10) upozorňoval na to, že spolunormotvůrci jsou zbaveni pravomoci rozhodovat o významných otázkách projednávaného legislativního aktu. EHSV se proto vyslovuje pro to, aby byly důležité otázky hospodářské politiky přijímány řádným legislativním postupem (11).

3.6

Kroky ke zlepšení disciplíny při vypořádání jsou velmi vítané. Výbor rovněž podporuje poskytnutí vysvětlení a výjimek týkajících se disciplíny při vypořádání, které se v revizi několikrát objevují. Zvláště důležité je rozhodnutí Komise vyhnout se okamžitému zavedení povinné náhradní koupě; tyto náhradní koupě by se mohly začít uplatňovat, teprve jakmile sám režim sankcí nesníží výskyt selhání vypořádání v Evropské unii. Zdá se, že zavedení mechanismů předávání, které by zabránily kaskádě povinné náhradní koupě, zmírňuje základní nedostatky (nebo obavy z ne zcela ideálního uplatňování) navrhovaného režimu povinné náhradní koupě. Výbor považuje tento „dvoustupňový“ přístup k povinným náhradním koupím za obezřetný a domnívá se, že evropské kapitálové trhu se tak z dlouhodobého hlediska stanou atraktivnějšími pro emitenty i investory.

3.7

Ustanovení týkající se centrálních depozitářů cenných papírů ze třetích zemí jsou obzvláště důležitá v souvislosti se snahou EU o otevřenou strategickou autonomii. EHSV vítá požadavek zavedený v pozměněném článku 25 nařízení CSDR, aby centrální depozitáři, kteří mají v úmyslu poskytovat služby vypořádání podle práva některého členského státu, předložili oznámení Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA). Výbor rovněž podporuje opatření zavedená přezkumem, která upravují další aspekty činnosti centrálních depozitářů ze třetích zemí v EU, což vede k rovným podmínkám a lepšímu konkurenčnímu prostředí.

4. Konkrétní připomínky

Úloha T2S

4.1

EHSV se vzhledem ke značnému významu T2S domnívá, že by měl být vytvořen soudržný rámec dohledu a dozoru nad úlohou této platformy v celkovém vypořádacím systému. Současné dobrovolné dohody mezi Evropskou centrální bankou (ECB), Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA), příslušnými vnitrostátními orgány dohledu nad centrálními depozitáři cenných papírů, kteří se účastní T2S, a centrálními bankami vykonávajícími dohled nad centrálními depozitáři cenných papírů by měly být aktualizovány tak, aby nový legislativní rámec stanovil jasné role všech zúčastněných orgánů: příslušných vnitrostátních orgánů, centrálních bank a ECB jako hlavních dohlížitelů a ESMA jako orgánu dohledu. Tento posílený rámec by mohl mít podobu kolegia orgánů dohledu.

4.2

EHSV proto vyzývá spolunormotvůrce, aby do oblasti působnosti CSDR zahrnuli platformu pro systémové vypořádání T2S a vytvořili podmínky pro široké přijetí vypořádání prostřednictvím nástroje T2S v EU (12). To je nezbytné k tomu, aby tento víceměnový systém konečně fungoval naplno, a to i přes pochopitelné výhrady centrálních bank a centrálních depozitářů cenných papírů v zemích mimo eurozónu. Uznána a do legislativního návrhu zahrnuta by měla být též úloha T2S při harmonizaci datových a informačních toků jako zásadní aspekt pro efektivní poskytování služeb ze strany centrálních depozitářů.

4.3

V současné době je T2S monitorován na základě několika zásad pro infrastruktury finančních trhů, které jsou součástí rámce dohledu ECB – jedná se o „lehký“ přístup, který uznává systémový význam této platformy pro Evropský hospodářský prostor. Výbor nevidí žádné kolize právní úpravy, které by narušovaly nespornou nezávislost ECB, protože T2S lze považovat za infrastrukturní nástroj pro účastníky finančního trhu, kterou je z řady důvodů lépe rozvíjet pod „střechou“ ECB, a nikoli jinde. Zapojení ECB do vypořádání obchodů s cennými papíry prostřednictvím této platformy je navíc úkrokem stranou od klasických funkcí centrální banky, což jasně vede k nutnosti zahrnout T2S do nařízení CSDR, aby byl regulační rámec soudržný a účinný.

Monitorování disciplíny při vypořádání

4.4

EHSV konstatuje, že nejkontroverznější část návrhu – možné zavedení povinné náhradní koupě prováděné „dvoustupňově“ – zůstává vhodným kompromisním řešením, dokud nebude jasné, zda uspokojivé výsledky nepřinesou jiná opatření ke snížení selhání vypořádání.

4.5

Výbor se však domnívá, že rychlé řešení této otázky povede k lepšímu a hlubšímu pochopení příčin selhání vypořádání. EHSV proto žádá o stanovení termínu pro vyhodnocení pokroku v oblasti ukazatelů selhání při vypořádání a základních příčin selhání, a to formou veřejné zprávy, kterou vypracuje příslušný orgán, ideálně do 12 měsíců od vstupu režimu sankcí v platnost.

4.6

Existují sice názory, že je třeba povinné náhradní koupě zcela zrušit, EHSV je ale vzhledem k nepřijatelně vysokému počtu případů selhání při vypořádání (i ve srovnání s jinými významnými finančními jurisdikcemi) zdrženlivější. Odstranění významné politické možnosti ze souboru nástrojů Komise by situaci v tomto ohledu nezlepšilo. Přijetí prováděcího aktu se v tomto konkrétním případě jeví jako vhodná možnost.

4.7

Výbor uznává, že existuje velmi účinný způsob, jak dosáhnout rychlého poklesu počtu selhání při vypořádání – zvýšení stávajících sankcí, dokud nebude dosaženo správné rovnováhy. Zvláštní pozornost by měla být věnována selháním při vypořádání zahrnujícím praktiky „krátkého prodeje“. Povinné náhradní koupě by se mohly stát poslední možností připravenou k provedení s mimořádnou opatrností po náležité konzultaci s účastníky trhu, pokud selže vše ostatní.

4.8

Před přijetím jakéhokoliv opatření je třeba věnovat zvláštní pozornost opatřením zaměřeným na zkrácení řetězců zprostředkovatelů. Je třeba pečlivě analyzovat příčiny širokého využití tzv. „pre-matchingu“ (předběžného spárování instrukcí). Vzhledem k tomu, že k řadě (technických) selhání dochází vlivem prodlev v dlouhých řetězcích vypořádání, nelze povinné náhradní koupě ukládat bez zohlednění tohoto faktoru a bez přijetí vhodných opatření ke zkrácení řetězců vypořádání.

Vypořádání „digitálních aktiv“ v rámci vypořádacího systému centrálního depozitáře

4.9

Vzestup „digitálních aktiv“ zvýraznil funkční provázanost služeb obchodování a vypořádání daného aktiva. Obrovský potenciál skýtá přijetí technologie DLT ve finančním odvětví i jiných oborech. Má-li obchodování a vypořádání „tradičních“ aktiv zůstat konkurenceschopné s obchodováním a vypořádáním „digitálních aktiv“, měli by mít centrální depozitáři možnost snadno zřizovat vlastní systém obchodování pro nástroje, s nimiž vypořádávají obchody. Výbor si je plně vědom toho, že pilotní režim DLT tvoří důležitou součást legislativního kontextu přezkumu nařízení CSDR. Výbor podporuje odložení jakékoli změny nařízení CSDR za účelem plného využití potenciálu DLT do doby, než bude přijat návrh Komise týkající se výše uvedeného pilotního režimu. Jako přechodné opatření však Výbor navrhuje možnost zřízení mnohostranného obchodního systému (MTF) pro nástroje, které jsou vypořádávány v rámci vypořádacího systému centrálního depozitáře. Udržování MTF by mělo být považováno za doplňkovou službu ve smyslu části 1 oddílu B přílohy nařízení CSDR.

4.10

Výbor upozorňuje, že vytvoření „regulačního pískoviště“ nesmí být precedentem pro snížení stávajících standardů chování na trhu a ochrany investorů. Přesun procesů vypořádání zcela do sítí využívajících DLT zvyšuje efektivitu, protože snižuje související transakční náklady a riziko spojené se zkrácením příliš dlouhého řetězce zprostředkovatelů. Riziko protistrany však nezmizí jen díky využití sítí DLT. Je nezbytné zajistit, aby požadavky na účast v těchto sítích byly definovány způsobem, který snižuje riziko protistrany. Při správě infrastruktury by měli hrát klíčovou úlohu centrální depozitáři.

Vymáhání sankcí

4.11

Přezkum nařízení CSDR přichází v mimořádně náročné době – uprostřed války Ruska proti Ukrajině. Infrastruktura evropského finančního trhu byla navržena tak, aby byla schopna takové otřesy překonat, její (systémově) důležitá část – síť centrálních depozitářů cenných papírů – má nyní navíc zásadní význam při zajišťování řádného provádění západních sankcí vůči Rusku na operativní úrovni. EHSV vyzývá Komisi, aby poskytla nezbytné pokyny pro případy, kdy opatření související se sankcemi vstupují na „neprobádaná území“, což vede k nejistotě mezi účastníky trhu. Některá ustanovení těchto „provizorních rychlých“ pokynů lze rovněž zvážit pro použití při dalším zlepšování návrhu přezkumu, aby více vyhovoval budoucím výzvám.

4.12

EHSV v kontextu mezinárodního vývoje navrhuje, aby nařízení CSDR centrálním depozitářům, emitentům a účastníkům vytvoření životaschopného a stálého mechanismu pro výměnu a sdílení údajů důležitých pro uplatňování společných evropských sankcí. Nemělo by docházet k situaci, kdy je nějaký krok vynechán pouze proto, že jednotliví účastníci nejsou schopni dospět k závěru, který by jinak měl být jednoduchý nebo alespoň dosažitelný (tj. při společném posuzování). Je na místě se ptát, zda by nařízení CSDR mělo být považováno za vhodný právní nástroj k tomuto účelu; Výbor nicméně podporuje silnější pravidla dozoru pro vymáhání sankcí.

V Bruselu dne 14. července 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Cenné papíry mohou být drženy v listinné nebo dematerializované podobě.

(2) Existuje 26 centrálních depozitářů cenných papírů a dva mezinárodní centrální depozitáři cenných papírů. Zdroj: rejstřík orgánu ESMA.

(3) Na základě údajů Eurostatu o HDP za rok 2021,tj. 14,4 bilionu EUR.

(4) Na konci roku 2020 byly ve vypořádacích systémech v EU cenné papíry v hodnotě více než 56 bilionů EUR. Údaje získané prostřednictvím databáze statistik Evropské centrální banky Obchodování s cennými papíry, zúčtování a vypořádání. Konzultováno dne 4. května 2022.

(5) Úř. věst. C 299, 4.10.2012, s. 76.

(6) Míra selhání vypořádání u akcií, počítaná jako procento z celkového počtu transakcí, klesla před otřesy na trhu v souvislosti s krizí COVID-19 na 3 %, ale od té doby se opět zvýšila na 4,5 %. Jako procento hodnoty se poměr z 6 % před březnem 2020 zvýšil na 9 % v lednu 2021. Zdroj: Zpráva o posouzení dopadů (Impact Assessment Report). Zkušenosti z trhu však ukazují, že většina „selhání“ nastává proto, že pokyn k vypořádání se dostane do vypořádacího systému prostřednictvím řetězce zprostředkovatelů až po dni, který koncové strany určily jako „zamýšlený den vypořádání“.

(7) Systém TARGET2-Securities. V současné době je k T2S připojeno 19 centrálních depozitářů cenných papírů z 20 evropských zemí. Od října 2018 je v T2S k dispozici také vypořádání v dánské koruně.

(8) Stanovování cen v systému TARGET2-Securities

(9) Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 20.

(10) Naposledy ve stanovisku EHSV Přezkum směrnice Solventnost II přijatém v únoru 2022, viz bod 2.3 (Úř. věst. C 275, 18.7.2022, s. 45).

(11) Stanovisko EHSV Přezkum směrnice Solventnost II (Úř. věst. C 275, 18.7.2022, s. 45).

(12) S výjimkou dánské koruny nelze prostřednictvím systému T2S provádět vypořádání v žádné jiné měně mimo eurozónu, neboť příslušné subjekty mimo eurozónu s připojením váhají a zaujímají vyčkávací postoj.

22.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 443/93

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí

(COM(2022)105 final)

(2022/C 443/13)

Zpravodaj:	José Antonio MORENO DÍAZ
Spoluzpravodajka:	Ody NEISINGH

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 02/05/2022
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědný orgán	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	22/06/2022
Přijato na plenárním zasedání	13/07/2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	200/7/7

1. Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá regulatorní novinku, kterou díky svému průřezovému přístupu představuje směrnice o potírání násilí vůči ženám, jež je společností velmi žádána.

1.2

Stejně tak je vzhledem k dosahu a rozšíření četných forem násilí páchaného na ženách nezbytné, aby politiky zaměřené na potírání těchto forem násilí nebyly politikami neutrálními, nýbrž aby byly utvářeny na základě jasného a jednoznačného genderového hlediska, které bude vyjádřeno způsobem usnadňujícím pochopení jeho potřebnosti a účinnosti.

1.3

EHSV by rád znovu uvedl, že považuje za nezbytné a naléhavé prosazovat ratifikaci Úmluvy č. 190 MOP o násilí a obtěžování a Istambulské úmluvy ze strany všech členských států, které tak dosud neučinily, a rovněž ze strany samotné EU.

1.4

EHSV se domnívá, že je třeba do této směrnice zahrnout všechny formy násilí vůči ženám, jako je mimo jiné institucionální násilí, sexuální a reprodukční vykořisťování, obtěžování na pracovišti, genderově podmíněné násilí v rodinném prostředí, podání toxických látek za účelem zneužití, obtěžování na ulici, sexuální obtěžování na základě pohlaví či genderu nebo nucená sterilizace žen se zdravotním postižením.

1.5

EHSV má za to, že by měla být zvolena možnost zahrnout násilí vůči ženám mezi tzv. „eurozločiny“, o nichž se hovoří v čl. 83 odst. 1 SFEU.

1.6

EHSV se domnívá, že do rámce sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání by měla být zahrnuta konkrétní opatření, jejichž cílem bude zaručit obětem násilí vůči ženám možnost zachovat si zaměstnání a těm, které zaměstnání nemají, zajistit profesní začlenění.

1.7

EHSV se domnívá, že v souladu s postojem EP a s Úmluvou o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) je třeba používat namísto pojmu „sexuální pracovnice“ pojem „ženy živící se prostitucí“.

1.8

Výbor se domnívá, že za přitěžující okolnosti je třeba považovat aspekty, jako je existence předchozích výhrůžek adresovaných oběti nebo jejímu blízkému okolí či rodině a účel zisku.

1.9

Stejně tak je třeba i nadále věnovat zvláštní pozornost ženám a dívkám z etnických nebo kulturních menšin (jako jsou například Romové), migrantkám, zejména těm s neoprávněným pobytem, a dívkám a ženám v postavení uprchlic, které utíkají před válkou.

1.10

EHSV požaduje, aby byla zvláštní pozornost věnována také ženám se zdravotním postižením, které jsou více vystaveny genderově podmíněnému násilí i útokům kvůli samotnému zdravotnímu postižení.

1.11

V souvislosti s kybernetickým obtěžováním má za to, že by jej samy o sobě měly představovat chybějící souhlas a veřejné odhalení.

1.12

Výbor se domnívá, že odeslání obětí ke službám podpory by mělo být prováděno nejen včas a koordinovaně, ale také prioritně a co nejrychleji.

1.13

EHSV žádá Evropskou komisi, aby začlenila zdravotní služby, včetně služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, do seznamu základních služeb podpory pro oběti a aby naléhavě vyzvala všechny členské státy EU, aby neodkladně odstranily všechny překážky, jež ztěžují přístup k antikoncepci v akutních případech a ke službám umělého přerušení těhotenství se souhlasem těhotné ženy po znásilnění.

1.14

1.15

EHSV se domnívá, že ve všech podpůrných mechanismech a opatřeních pro oběti sexuálního násilí by měla být rovněž výslovně uvedena dostupnost a bezplatnost.

1.16

Výbor upozorňuje, že skutečnost, že poradenské služby a služby péče stanovené pro případy sexuálního obtěžování na pracovišti budou mít pouze externí povahu – přičemž není zmíněn význam sociálního dialogu, kolektivního vyjednávání a nezbytné účasti sociálních subjektů a jednání s nimi –, je limitující.

1.17

Vzhledem k úloze, kterou má vzdělávání při utváření genderových rolí a stereotypů, by se jeho preventivní funkce (realizovaná zejména prostřednictvím komplexního vzdělávání v oblasti sexuality) měla promítnout v rámci všech vzdělávacích etap a do institucionální spolupráce by měla být výslovně začleněna účast pedagogické komunity, organizací občanské společnosti (zejména feministických sdružení), sociálních partnerů a dotčených komunit.

1.18

Výbor míní, že zájem dítěte by měl převažovat nad systémem návštěv, pokud existují odůvodněné pochybnosti ohledně možnosti zaručit kontakt bezpečný jak z fyzického, tak z emočního hlediska.

1.19

Výbor vítá skutečnost, že do směrnice bylo začleněno mrzačení ženských pohlavních orgánů jako konkrétní trestný čin.

1.20

EHSV se domnívá, že porušení sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v širším smyslu slova, jako je násilí v oblasti porodnictví a gynekologie, nucené těhotenství a odepření péče v souvislosti s potratem, by měla být rovněž potírána coby násilí vůči ženám. EHSV také se znepokojením konstatuje, že do definice násilí vůči ženám nejsou zahrnuta stávající omezení týkající se svobodného a bezpečného umělého přerušení těhotenství se souhlasem těhotné ženy, jakož i obtěžování, kterému především v blízkém okolí klinik čelí ženy, jež se pro uvedenou možnost rozhodnou.

1.21

Výbor se znepokojením konstatuje, že se v návrhu nehovoří o rozvoji plnohodnotného života v podmínkách svobody a rovnosti pro sirotky po obětech násilí vůči ženám.

1.22

EHSV vyjadřuje své hluboké znepokojení ohledně toho, že činnost extrémní pravice si za cíl svého boje vybrala návrhy týkající se genderové rovnosti, a zejména ohledně systematického popírání strukturálního násilí vůči ženám, tedy toho násilí, které je na nich pácháno prostě proto, že jsou ženami. Uvedené popírání nejen ztěžuje rovné soužití, ale útočí rovněž na hodnoty a zásady zakotvené v článku 2 SEU.

1.23

Výbor doporučuje, aby směrnice obsahovala finanční protokol, díky němuž bude možné zajistit účinné provádění přijatých opatření prostřednictvím odpovídajícího veřejného financování.

2. Obecné připomínky

2.1

Násilí vůči ženám je vrcholným projevem diskriminace žen. Je mechanismem kontroly založeném na nerovnosti mezi ženami a muži, která jej zase umožňuje a přiživuje.

2.2

2.3

Evropská strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 si jako jeden ze základních cílů stanovila ukončení genderově podmíněného násilí. K jejím dalším cílům rovněž patří boj proti genderovým stereotypům, odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů v zaměstnání a v rámci pečovatelských povinností, zajištění rovného zastoupení žen a mužů v různých hospodářských odvětvích a dosažení vyrovnaného zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích a v politice.

2.4

Násilí vůči ženám a dívkám je jednou z nejvíce přetrvávajících forem genderově podmíněné diskriminace a porušují se jím lidská práva. V EU se polovina žen (53 %) vyhýbá určitým místům nebo situacím z obavy z fyzického nebo sexuálního napadení (1) a třetina uvádí, že se staly obětí fyzického nebo sexuálního násilí (33 %).

2.5

Vzhledem k dosahu a rozšíření četných forem násilí páchaného na ženách, je nezbytné, aby politiky zaměřené na potírání těchto forem násilí nebyly politikami neutrálními, nýbrž aby byly utvářeny na základě jasného a jednoznačného genderového hlediska, které bude vyjádřeno způsobem usnadňujícím pochopení jeho potřebnosti a účinnosti.

2.6

Každodenně jsou ženy ohroženy možností násilí na pracovišti, zejména pak ty, které pracují v odvětví dopravy (63 % z nich uvádí, že v poslední době bylo minimálně jednou vystaveno násilí) (2) a v odvětví služeb a prodeje (3).

2.7

Vzrostlo také domácí násilí, a to kvůli opatřením omezujícím volný pohyb osob nařízeným s cílem zmírnit zdravotní krizi způsobenou pandemií COVID-19 (4).

2.8

EHSV vítá skutečnost, že záměrem návrhu směrnice je prevence a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, s cílem zajistit vysokou míru bezpečnosti a možnost v plné míře požívat základních práv, včetně práva na rovné zacházení bez diskriminace. Ačkoli chápeme, že trestněprávní přístup je v rámci potírání násilí vůči ženám nezbytný, je naprosto nutné, aby byl doprovázen holistickým a komplexním přístupem s cílem předcházet násilí machistické povahy a toto násilí potírat a vymýtit.

3. Konkrétní připomínky

3.1

EHSV vítá regulatorní novinku, kterou díky svému průřezovému přístupu představuje směrnice o potírání násilí vůči ženám. Upozorňuje však, že je nezbytné aktivovat protokoly a provádět kampaně zaměřené na zvyšování povědomí a kvalifikace odborníků, aby se zabránilo jak institucionálnímu násilí, tak obviňování obětí kvůli externím faktorům, jež s danými násilnými činy nijak nesouvisí, jako je vzhled nebo chování oběti, její postavení, původ nebo jakákoli jiná vlastnost či situace.

3.2

EHSV sice hodnotí pozitivně skutečnost, že díky tomu, že byly do směrnice zahrnuty definice některých forem násilí vůči ženám, se vyjasnily pojmy a trestní souvislosti, je však nezbytné, aby se návrh zabýval všemi formami genderově podmíněného násilí vůči ženám a aby zahrnoval obecnou definici genderově podmíněného násilí, jako je definice uvedená v článcích 1 a 2 Deklarace Organizace spojených národů o odstranění násilí páchaného na ženách z roku 1993 nebo v článku 3 Istambulské úmluvy.

3.3

EHSV má za to, že měla být zvolena možnost zahrnout násilí vůči ženám mezi tzv. „eurozločiny“, o nichž se hovoří v čl. 83 odst. 1 SFEU.

3.4

EHSV vítá kriminalizaci násilí na základě pouhé absence souhlasu, aniž by bylo vyžadováno použití násilí nebo hrozby, aby bylo násilí stíhatelné. Tato právní definice tento trestný čin zahrnuje v souladu s Istambulskou úmluvou – uvedený pojem musí být uplatňován na nové formy znásilnění, jako je podání toxických látek za účelem zneužití.

3.5

Výbor uznává, že je důležité začlenit zvláštní opatření určená na ochranu obětí genderově podmíněného násilí v rodinném prostředí a pro jejich přístup ke spravedlnosti. EHSV nicméně požaduje, aby byla tato forma násilí zahrnuta mezi akty klasifikované podle směrnice jako trestné činy a současně byl stanoven společný rámec v oblasti trestů, přitěžujících okolností, jurisdikce a promlčení.

3.6

Více než polovina Evropanek uvádí, že se někdy stala obětí sexuálního obtěžování (55 %) (5), a proto se EHSV domnívá, že směrnice nemůže tuto formu násilí vůči ženám ignorovat ani ve svém návrhu definice ani v systému trestů, přitěžujících okolností, jurisdikce a promlčení (6).

3.7

Třetina žen, které se staly obětí sexuální obtěžování, jej zažila v pracovním prostředí (7). Proto EHSV považuje za nezbytné, aby se směrnice zabývala uvedenou formou násilí, jakož i provedením a aktualizací – ze strany zaměstnavatelů – konkrétních opatření zaměřených na potírání sexuálního obtěžování a obtěžování na základě pohlaví v pracovním prostředí, včetně kybernetického násilí nebo kybernetického obtěžování (8). EHSV proto požaduje, aby byl do návrhu zahrnut trestný čin obtěžování na pracovišti.

3.8

Nepřímé násilí, které zažívají ženy prostřednictvím násilí namířeného proti osobám z jejich blízkého okolí či rodiny s cílem napadnout je emočně, se projevuje zejména vůči jejich dětem. EHSV míní, že zájem dítěte by měl převažovat nad systémem návštěv, pokud existují odůvodněné pochybnosti ohledně možnosti zaručit kontakt s nezletilým, který bude bezpečný jak z fyzického, tak z emočního hlediska.

3.9

S ohledem na to, že ekonomická samostatnost je základním prvkem posilování postavení obětí násilí v rodinném prostředí a jejich zotavení, EHSV se znepokojením konstatuje, že nejsou zahrnuta konkrétní opatření v rámci sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání, jejichž cílem by bylo zaručit těmto osobám možnost zachovat si zaměstnání a těm, které zaměstnání nemají, zajistit profesní začlenění.

3.10

Vzhledem k tomu, že je EHSV obeznámen s výsledky zprávy Evropského parlamentu o pohlavním vykořisťování a prostituci a jejich dopadu na rovnost žen a mužů (9), a v souladu s článkem 6 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a obecným doporučením č. 38 Výboru pro odstranění diskriminace žen ze dne 6. listopadu 2020 ohledně obchodování s ženami a dívkami v souvislosti s celosvětovou migrací má za to, že je vhodné hovořit o daných ženách jako o „ženách živících se prostitucí“, nikoli jako o „sexuálních pracovnicích“.

3.11

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU (10) považuje za neplatný souhlas oběti, pokud je získán za použití hrozeb, síly či nátlaku, zneužití moci či zranitelného postavení nebo poskytnutím či obdržením platby či výhod s cílem získat souhlas osoby. EHSV se domnívá, že kuplířství nebo zisk pocházející ze sexuálního vykořisťování jiné osoby by měly být zahrnuty v rámci trestů stanovených v kapitole 2 směrnice, jež se zabývá „trestnými činy týkajícími se sexuálního vykořisťování“.

3.12

EHSV sdílí znepokojení zvláštní zpravodajky Rady OSN pro lidská práva (11) ohledně nárůstu tzv. náhradního mateřství. Souhlasí s vyjádřením Evropského parlamentu (12), který jej považuje za určitou formu reprodukčního vykořisťování, jež poškozuje důstojnost ženy. Domnívá se proto, že uvedenou praktiku (pokud jde o právní úkon se ziskem nebo přínosem pro kteroukoli ze stran, včetně reklamy) je třeba považovat za formu násilí vůči ženám a zařadit na stejnou úroveň jako sexuální vykořisťování (a začlenit ji do kapitoly 2 a do článku 1).

3.13

Násilí vůči ženám představuje nejrozšířenější porušení lidských práv v Unii, ale jeho prevalence je větší mezi ženami a dívkami ve zranitelném postavení, a proto je třeba i nadále věnovat zvláštní pozornost ženám a dívkám z etnických nebo kulturních menšin, jako jsou například Romové.

3.14

EHSV podporuje všechna náležitá legislativní opatření zaměřená na ochranu žen se zdravotním postižením před veškerými formami vykořisťování, násilí a zneužívání, včetně aspektů založených na pohlaví, jakož i vhodná opatření pro prevenci těchto činů, zejména náležité formy pomoci a podpory pro ženy se zdravotním postižením zohledňující genderové otázky. Za tím účelem EHSV podporuje myšlenku, aby na všechna zařízení a programy navržené pro péči o ženy se zdravotním postižením účinně dohlížely nezávislé orgány.

3.15

Stejně tak EHSV kvituje všechna vhodná opatření na podporu fyzického, kognitivního a psychologického zotavení, rehabilitace a opětovného sociálního začlenění žen se zdravotním postižením, které se stanou obětí některé z forem násilí nebo zneužití, a to mimo jiné tím, že jim budou poskytnuty služby ochrany. Vyžaduje, aby byla zvláštní pozornost věnována rovněž ženám se zdravotním postižením, které jsou více vystaveny genderově podmíněnému násilí i útokům kvůli samotnému zdravotnímu postižení (nucená sterilizace, zbavení právní způsobilosti ze strany členů rodiny).

3.16

Migrantky, zejména ty s neoprávněným pobytem, musí být chráněny tím, že pokud zformulují oznámení, bude jim okamžitě udělen samostatný a dočasný průkaz o povolení k pobytu (13). Stejně tak pokud během procedury vyjde najevo, že nemají legální doklady, nemělo by se přistupovat k informování příslušných migračních orgánů.

3.17

EHSV velmi pozitivně hodnotí začlenění kybernetického obtěžování a sdílení intimního nebo zmanipulovaného materiálu bez souhlasu mezi formy násilí vůči ženám a dívkám, vyjadřuje však své znepokojení ohledně požadavku, který stanoví, že má-li být toto jednání považováno za trestný čin, je nutné, aby byl materiál poskytnut „velkému počtu (…) uživatelů“. Jde o nepřesný, nekonkrétní a velmi subjektivní požadavek, který se nezabývá skutečným poškozením pověsti, jež může být někdy větší, pokud je materiál sdílen pouze s osobami z nejužšího sociálního, rodinného nebo pracovního prostředí. Výbor se domnívá, že chybějící souhlas a veřejné odhalení by měly samy o sobě představovat kybernetické obtěžování, aniž by se hodnotilo, zda byl materiál sdílen s velkým počtem uživatelů, nebo zda jich bylo velké množství či zda jich bylo dost (čl. 7 písm. a) a b), čl. 8 písm. c) a čl. 9 písm. a)).

3.18

Rozšíření používání internetu a sociálních sítí způsobuje, že sdílení materiálu se sexuálním obsahem bez souhlasu je stále častější praktikou, s větším dopadem, a proto oběti více poškozuje. Výbor vyjadřuje své znepokojení ohledně rozšíření této praktiky a má za to, že tresty a promlčecí lhůta stanovené pro tento trestný čin (článek 7) by měly odpovídat těm, jež jsou stanoveny v článcích 12 a 15 pro čin kybernetického pronásledování (článek 8).

3.19

EHSV pozitivně hodnotí zavedení cílené odborné přípravy pro orgány příslušné pro přijímání a postupování trestních oznámení týkajících se trestných činů stanovených ve směrnici, domnívá se však, že by kromě toho měla být stanovena konkrétní opatření zaměřená na kontrolu a hodnocení účinnosti systému, jakož i konkrétní sankce pro případ, že příslušné orgány nedodrží zásadu náležité péče (čl. 37 odst. 6).

3.20

Výbor vítá požadavek „dostatečných“ zkušeností u osob, útvarů nebo služeb, které vyšetřují a stíhají násilí vůči ženám a dívkám, zejména v případě právníků, orgánů a zaměstnanců soudů, soudců, státních zástupců, advokátů, asistentů poskytujících podporu obětem a útvarů poskytujících služby restorativní justice, zdravotnických pracovníků, sociálních služeb, vzdělávacích a dalších relevantních pracovníků, kteří by mohli přijít do kontaktu se zranitelnými skupinami nebo oběťmi. EHSV nicméně upozorňuje na to, že vnímání dostatečnosti či nedostatečnosti zkušeností může být subjektivní záležitost. Vzhledem k tomu, že jednou z hlavních chyb při intervenci v dané věci je právě chybějící odborná příprava a povědomí zapojených subjektů, doporučuje, aby byla cílená odborná příprava vyžadována nejen pro odborníky, kteří dále postupují trestní oznámení nebo jsou v kontaktu s oběťmi, ale také pro ty, kteří jsou zapojeni do vyšetřování či stíhání stanoveného v kapitole 3 (čl. 17 odst. 1).

3.21

To, jak rychle se obětem dostane péče, je zásadním faktorem dosažení odpovídajícího zotavení, rehabilitace a regenerace. EHSV se proto domnívá, že odeslání obětí ke službám podpory by mělo být prováděno nejen včas a koordinovaně, ale také prioritně a co nejrychleji (čl. 20 odst. 2).

3.22

Proto EHSV vítá opatření navržená s cílem zajistit přístup obětí ke komplexním, přizpůsobeným, obecným a specializovaným službám podpory, které budou odpovídat jejich zvláštním potřebám. Vyjadřuje však politování nad tím, že v seznamu služeb odborné podpory, kterou mají členské státy poskytovat obětem (čl. 27 odst. 1), je uvedena pouze podpora v právní etapě nebo při vyšetřování a soudním řízení, a nikoliv přístup ke zdravotním službám, včetně služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, jež mají pro oběti zásadní význam. Kromě toho EHSV konstatuje s velkým znepokojením, že nejsou konkrétně uvedeny služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně antikoncepce v akutních případech a potratu, tedy služby podpory, které jsou nejen nezbytné, ale také neodkladné, a k nimž musí mít oběti sexuálního násilí přístup (článek 28). Podle OSN a Evropského soudu pro lidská práva může povinnost donosit dítě, které je výsledkem znásilnění, představovat formu krutého, nelidského a ponižujícího násilí, což je závažné. EHSV žádá Evropskou komisi, aby začlenila zdravotní služby, včetně služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, do seznamu základních služeb podpory pro oběti a aby naléhavě vyzvala všechny členské státy EU, aby neodkladně odstranily všechny překážky, jež ztěžují přístup k antikoncepci v akutních případech a ke službám umělého přerušení těhotenství se souhlasem těhotné ženy po znásilnění.

3.23

Vysídlené ženy a ženy utíkající před ozbrojeným konfliktem jsou vystaveny zvýšenému riziku genderově podmíněného násilí. Sexuální násilí je často používáno jako válečná zbraň a ženám a dívkám ve větší míře hrozí, že se stanou oběťmi obchodování s lidmi a pohlavního vykořisťování. EHSV zdůrazňuje, že podpora, ochrana a přístup k nezbytným zdravotním službám, jako je péče v případě psychických traumat a přístup ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, mimo jiné k antikoncepci v akutních případech a potratu, jsou nanejvýš důležité a měly by být zajištěny ve všech evropských zemích.

3.24

Výbor zastává názor, že soudní omezující příkazy a příkazy mimořádné ochrany v zájmu zajištění fyzické a psychologické integrity obětí musí nutně zahrnovat opatření, jež zamezí tomu, aby pachatel oběť obtěžoval nebo se k ní fyzicky přibližoval. A to nejen pokud jde o omezení nebo zákaz vstupu do obydlí nebo na pracoviště (čl. 21 odst. 1), ale také pokud jde o veřejný prostor obecně, přičemž je třeba zahrnout případy, kdy by přiblížení mezi obětí a pachatelem mohlo být považováno za nebezpečné či podezřelé chování porušující zákon (čl. 21 odst. 2).

3.25

EHSV vítá přístupnost a bezplatnost telefonních linek pomoci obětem a specializované péče v krizových centrech pro pomoc obětem sexuálního násilí, domnívá se však, že přístupnost a bezplatnost je třeba také výslovně zahrnout do všech podpůrných mechanismů a opatření pro oběti sexuálního násilí, do preventivních opatření za účelem informování o právech, která jim náležejí, jakož i v souvislosti s řízením týkajícím se soudní ochrany a odškodnění.

3.26

Výbor vítá začlenění specializované pomoci v případě sexuálního obtěžování v pracovním prostředí a pověření, aby byla řešena preventivní opatření na úrovni členských států, upozorňuje však na to, že skutečnost, že stanovené poradenské služby a služby péče budou mít pouze externí povahu (článek 30) a že není zmíněn význam sociálního dialogu, kolektivního vyjednávání a nezbytné účasti sociálních subjektů – a zejména odborů, které jsou legitimními zástupci zájmů a práv pracovníků – a jednání s nimi, je limitující. Stejně tak se znepokojením a překvapením konstatuje, že je v tomto typu násilí vůči ženám zvažována „mediace“.

3.27

V tomto smyslu považuje EHSV za nezbytné a naléhavé prosazovat ratifikaci Úmluvy č. 190 MOP o násilí a obtěžování a Istambulské úmluvy ze strany všech členských států, které je dosud neratifikovaly, a rovněž ze strany samotné EU.

3.28

Výbor vítá začlenění preventivních opatření namířených proti genderově podmíněnému násilí v oblasti vzdělávání, včetně většího důrazu na komplexní sexuální výchovu. Avšak vzhledem k úloze, kterou má vzdělávání při utváření genderových rolí a stereotypů, by se měl uvedený mandát promítnout v rámci všech vzdělávacích etap, ať už budou jakékoli, a do institucionální spolupráce by měla být výslovně začleněna účast pedagogické komunity, organizací občanské společnosti (zejména feministických sdružení), sociálních partnerů a dotčených komunit (čl. 36 odst. 2).

3.29

Stejně tak EHSV pozitivně hodnotí spolupráci a koordinaci členských států při shromažďování údajů a při zjišťování příčin, prevalence a dopadů násilí vůči ženám, má však pochybnosti, zda z pouhé výzvy k akci, již představuje výraz „podporují“ uvedený v čl. 44 odst. 7, bude možné vyvodit skutečný závazek, přičemž se domnívá, že by bylo mnohem účinnější a ambicióznější stanovit povinnost přijmout specifická a konkrétní opatření v určité lhůtě (čl. 44 odst. 7).

3.30

V případě diaspor migrantů, které se nacházejí v různých státech Unie coby hostitelských zemích, je třeba vzít v úvahu formy násilí vůči ženám a dívkám, jež jsou součástí kulturních zvyklostí jejich původních komunit. Výbor proto vítá skutečnost, že bylo do směrnice zahrnuto mrzačení ženských pohlavních orgánů jako konkrétní trestný čin, upozorňuje však, že je zapotřebí maximální opatrnost, aby se kampaně zaměřené na zvyšování povědomí a na prevenci vyhýbaly stigmatizaci žen náležejících k těmto komunitám a aby se přístup zohledňující kulturní aspekty stanovený v čl. 37 odst. 2 v souvislosti se zjišťováním následků uplatňoval také na preventivní kampaně. Výbor se domnívá, že v tomto smyslu je zásadním aspektem práce se samotnými komunitami a v jejich rámci s cílem předcházet kulturním významům této praxe a odstranit je (čl. 36 odst. 6) (14).

3.31

EHSV vítá skutečnost, že nucený potrat a nucená sterilizace jsou uznány jako konkrétní formy násilí. Porušení sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v širším smyslu slova, jako je násilí v oblasti porodnictví a gynekologie, nuceného těhotenství a odepření péče v souvislosti s potratem, by měla být rovněž potírána coby násilí vůči ženám. EHSV také se znepokojením konstatuje, že do definice násilí vůči ženám nejsou zahrnuta stávající omezení týkající se svobodného a bezpečného umělého přerušení těhotenství se souhlasem těhotné ženy, jakož i obtěžování, kterému především v blízkém okolí klinik čelí ženy, jež se pro uvedenou možnost rozhodnou.

3.32

Výbor se znepokojením konstatuje, že se v návrhu nehovoří o rozvoji plnohodnotného života v podmínkách svobody a rovnosti pro sirotky po obětech násilí vůči ženám: nezbytným předpokladem toho je, aby mohli překonat svou zvláštní zranitelnost vyplývající z násilí, které zažili, a znásobenou případným zavražděním jejich matek, a domoci se nápravy. V tomto posledním případě je zásadní usnadnit jim přístup k občanskoprávnímu odškodnění za trestné činy, které na nich byly spáchány, a zrychlit řízení o pozůstalosti v době po spáchání trestného činu s cílem urychleně jim umožnit získat přístup k jejich majetku a dědickým právům (15).

3.33

Výbor s politováním konstatuje, že nebyl předložen žádný finanční protokol, jenž by tuto směrnici podložil, a že proto není zaručeno veřejné financování této směrnice a služeb a opatření, které navrhuje.

V Bruselu dne 13. července 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) FRA (2014), Násilí na ženách: průzkum napříč EU.

(2) ETF (2019), Time's Up for Violence Against Women (Čas ukončit násilí na ženách).

(3) Eurofound (2017), 6th European Working Condition Survey (6. průzkum pracovních podmínek v Evropě).

(4) Evropská unie (2021), 2021 report on gender equality in the EU (Zpráva o genderové rovnosti v EU z roku 2021).

(5) Studie založená na vzorku 42 000 žen. Zdroj: Násilí na ženách: průzkum napříč EU, Agentura Evropské unie pro základní práva, 2014.

(6) S ohledem na závazky přijaté na dnech věnovaných iniciativě Me Too pořádaných v únoru 2019 v Evropském parlamentu, v jejichž rámci zazněl požadavek, aby kandidáti a kandidátky v květnových volbách přijali rozhodný závazek s cílem potírat konkrétně sexuální obtěžování.

(7) Studie založená na vzorku 42 000 žen. Zdroj: Násilí na ženách: průzkum napříč EU, Agentura Evropské unie pro základní práva, 2014.

(8) V tomto smyslu vyzdvihuje jako správnou praxi ve Španělsku článek 48 základního zákona 3/2007 ze dne 22. března o věcné rovnosti žen a mužů.

(9) Zpráva Evropského parlamentu o pohlavním vykořisťování a prostituci a jejich dopadu na rovnost žen a mužů (2013/2103(INI)). Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví. Zpravodajka: Mary Honeyball. A7-0071/2014. 3.2.2014. Viz také usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. února 2021 o provádění směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí (2020/2029(INI)).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1).

(11) Organizace spojených národů. Rada pro lidská práva. Report of the Special Rapporteur on the sale and sexual exploitation of children, including child prostitution, child pornography and other child sexual abuse material (Zpráva zvláštní zpravodajky o prodeji a sexuálním vykořisťování dětí, včetně dětské prostituce, využívání dětí v pornografii a dalších materiálech, které ukazují sexuální zneužívání dětí). A/HRC/37/60. Rada pro lidská práva, 37. zasedání od 26. února do 23. března 2018.

(12) Jak obhajuje usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2015 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2014 a o politice Evropské unie v této oblasti, 2015/2229(INI), které odsuzuje náhradní mateřství či existenci „náhradních rodiček“, protože tato praktika „znevažuje lidskou důstojnost ženy, neboť její tělo a jeho reprodukční funkce jsou využívány jakožto komodita“, vyzývá, aby byla bezodkladně prozkoumána zákonnost této praktiky v rámci různých nástrojů v oblasti lidských práv, a vybízí k jejímu zákazu, neboť „spočívá v reprodukčním vykořisťování a využívání lidského těla pro finanční nebo jiný zisk, zejména v případě zranitelných žen v rozvojových zemích“.

(13) V této oblasti představuje správnou praxi španělský zákon o přistěhovalectví (článek 31a základního zákona 4/2000).

(14) The Multisectorial Academic Program to prevent and combat female Genital Mutilation (Víceodvětvový akademický program zaměřený na prevenci mrzačení ženských pohlavních orgánů a jeho potírání) (FGM/C). Evropská komise 2016–2018.

(15) V tomto smyslu považuje za správnou praxi ve Španělsku základní zákon 2/2022 ze dne 21. března o zlepšení ochrany sirotků, kteří se stali obětmi genderově podmíněného násilí.

22.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 443/101

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů COVID-19 – zachování připravenosti a reakce EU: výhled do budoucna

[COM(2022) 190 final]

(2022/C 443/14)

Hlavní zpravodajka:

Sára FELSZEGHI

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 28. 6. 2022
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato na plenárním zasedání	13. 7. 2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	199/0/4

1. Závěry a doporučení

1.1

Pandemie COVID-19 způsobila a nadále působí značné škody, které mají dopad jak na každodenní život občanů, tak na zdraví, hospodářství jednotlivých států a společnost. Na základě nabytých zkušeností a ponaučení a také na základě výzkumu v této oblasti může EHSV navrhnout dlouhodobá řešení, díky nimž bude EU lépe připravena udržitelně čelit zdravotním hrozbám souvisejícím s onemocněním COVID-19, ale i s dalšími infekčními nemocemi, a posílit a zlepšit společnou reakci členských států a koordinaci na celosvětové úrovni.

1.2

EHSV se domnívá, že by EU měla za tímto účelem rozvíjet schopnost okamžité reakce, mimo jiné takové, při níž by byly využity stávající nástroje, aby byla připravena ihned reagovat na vznik nových variant nebo vypuknutí jiné pandemie. Doporučuje vypracovat strategii, která by zohledňovala specifika jednotlivých členských států a byla orientovaná stejným směrem a díky níž bychom měli k dispozici komplexní soubor nástrojů, jenž by zahrnoval všechny aspekty prevence (očkování, preventivní zdravotní opatření, vzdělávání, komunikace atd.), léčby (léčivé přípravky, péče o pacienty, léčebná rehabilitace, péče atd.), rehabilitace (v pracovním či školním prostředím) a dlouhodobé péče (se zvláštním důrazem na osoby trpící tzv. dlouhým covidem) a zaručoval by přístup ke stávajícím a budoucím hospodářským zdrojům.

1.3

Jedním z pilířů prevence je očkování. V rámci epidemiologického řetězce (zdroj infekce, cesta přenosu, vnímavý organismus) umožňuje blokovat současně dva důležité články (zdroj infekce a vnímavý organismus). Je proto nezbytné tuto strategii průběžně analyzovat a během provádění do ní začleňovat nové prvky. Po překonání počátečních obtíží má dnes EU a většina jejích členských států očkovací strategii. Strategie EU pro očkovací látky umožnila přístup k bezpečným a účinným očkovacím látkám v dostatečném počtu pro všechny. V několika členských státech však míra proočkovanosti stagnuje nebo je nižší než optimální prahová hodnota. (1) Riziko je vyšší i kvůli nižší účinnosti vakcíny u osob, které dosud neobdržely posilovací dávku (do této kategorie spadá i zhruba 9 milionů osob ve věku 60 let a více). (2)

1.4

EHSV se domnívá, že tuto situaci lze vysvětlit především sníženou ostražitostí, neúčinnými informačními a vzdělávacími kampaněmi a dezinformacemi. Doporučuje proto zintenzivnit komunikaci v EU i v členských státech, včas odhalovat dezinformace a přijímat nezbytná protiopatření a zajistit vývoj a nákup nových komplexních očkovacích látek, které budou chránit jak před novými variantami, tak před komplexní infekcí (např. COVID-19 a chřipka).

1.5

Vzhledem k tomu, že pandemie, jíž čelíme, je celosvětová, nemůžeme své úvahy o očkování omezovat pouze na členské státy EU. EHSV proto jednoznačně podporuje úsilí EU a některých členských států podporovat v souladu se zásadou solidarity („tým Evropa“) partnerské země (3) a Africkou unii (jak bylo oznámeno na summitu v únoru 2022) nejen v oblasti očkování, ale také při zvládání zdravotních a socioekonomických důsledků pandemie.

1.6

Dalším důležitým prvkem opatření pro boj proti pandemii je, aby jednotlivé členské státy vymezily a plnily úkoly v oblasti veřejného zdraví, což spadá do rámce opatření ke zmírnění rizik. EHSV má za to, že by v tomto ohledu měly hrát významnou úlohu orgány EU, konkrétně co se týče koordinace a technického vedení, a to s cílem posílit plnění a účinnost úkolů v oblasti veřejného zdraví a zaručit odolný systém ochrany.

1.7

S klesající intenzitou epidemického rizika upravily jednotlivé země své strategie testování. Testy se provádějí pouze u osob s příznaky infekce COVID-19 a jejich přímých kontaktů, u osob, u nichž hrozí těžký průběh onemocnění, a u osob, které jsou v pravidelném kontaktu se zranitelnými skupinami obyvatelstva (např. u pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách). Vzhledem k tomu, že tento přístup snižuje počet testovaných osob, bude pravděpodobně komplikované interpretovat epidemiologické údaje. Souběžně s těmito revidovanými strategiemi testování je proto rovněž důležité zaručit spolehlivost testů a epidemiologickou reprezentativnost s cílem poskytnout užitečné referenční hodnoty vypovídající o epidemiologických trendech a umožňující rychlou reakci.

1.8

Jednotlivé členské státy používají rychlé antigenní testy jako způsob dalšího posílení své celkové testovací kapacity, zejména v případě omezených kapacit na PCR testy nebo tam, kde klinické potřeby vyžadují rychlejší provedení testů. Výbor pro zdravotní bezpečnost EU zřídil specializovanou technickou pracovní skupinu, která pravidelně přezkoumává a aktualizuje společný seznam EU rychlých antigenních testů splňujících specifická kritéria účinnosti pro detekci viru SARS-CoV-2 (4) s cílem snížit počet falešně pozitivních a falešně negativních výsledků (což je důležité pro získání realistické představy o epidemiologické situaci a pro zvýšení účinnosti protipandemických opatření) a zajistit spolehlivou detekci infekcí způsobených novými mutacemi.

1.9

Pokud jde o další opatření pro boj proti epidemii, je třeba obzvláště vyzdvihnout ventilaci. Na význam častého přirozeného větrání je nutné neustále upozorňovat. Jedná se o snadné opatření a stačí na něj jen myslet. Jinak je tomu u mechanického větrání. Pokud nelze ventilační systém účinně dezinfikovat nebo není-li ventilace dostatečná, přenáší se SARS-CoV-2 především ve vnitřních prostorách (např. kanceláře, pracoviště, vzdělávací zařízení, nákupní střediska atd.). Členské státy by proto měly zvážit použití zařízení s vysoce kvalitními filtry (5), zejména na výše uvedených místech. Za tímto účelem budou muset vyvinout další úsilí (v oblasti technických inovací a finančních zdrojů). Vzhledem k tomu, že intenzita pandemie ochabuje, zrušila většina členských států povinné nošení roušek (s výjimkou zdravotnických zařízení). EHSV nicméně doporučuje, aby zejména zranitelné skupiny (osoby starší 60 let, osoby trpící chronickým onemocněním, neočkované osoby atd.) na frekventovaných místech, v špatně větraných prostorách, ve veřejné dopravě apod. roušky i nadále nosily a aby dodržovaly dostatečný odstup a dezinfikovaly si ruce, čímž by se rovněž snížilo riziko infekce a pravděpodobnost opětovného vypuknutí epidemie.

1.10

EHSV schvaluje a podporuje názor expertů, že cílem epidemiologického dohledu by již neměla být identifikace a hlášení všech případů, ale spíše získávání spolehlivých odhadů intenzity komunitního přenosu, dopadu závažných průběhů onemocnění a účinnosti očkovacích látek. Členské státy by měly využít digitalizace zdravotnických informací a vypracovat strategie pro obnovení sentinelových systémů dohledu (6) nad akutními respiračními infekcemi založených na primární a sekundární péči a zároveň posílit další monitorovací systémy, jako je dohled nad odpadními vodami. Aby bylo možné tyto údaje interpretovat, je nezbytné co nejdříve definovat kritéria pro jednotný systém hlášení, za který by nesly společnou odpovědnost EU a členské státy.

1.11

Mají-li občané členských států potřebná opatření pro boj proti pandemii akceptovat a aktivně se na nich podílet, musejí chápat příčinné souvislosti. EHSV doporučuje vytvořit vzdělávací systém zahrnující síť zdravotní péče, školní vzdělávání, vzdělávání na pracovišti a sdělovací prostředky. Za přípravu nezbytných učebních materiálů by měly odpovídat nejen členské státy, ale také EU a WHO. Tím by se mohla výrazně zvýšit proočkovanost obyvatelstva a jeho spolupráce v oblasti prevence epidemie a snížila by se pravděpodobnost toho, že se falešné zprávy budou šířit a budou považovány za pravdivé.

1.12

Někteří aktéři zneužili pandemie k tomu, aby prostřednictvím manipulace s informacemi a vměšování se, včetně dezinformací, ve svůj prospěch přiživili a prohloubili nejistotu, strach a oprávněné obavy občanů, čímž ohrozili jejich životy, a především oslabili účinnou reakci na pandemii a podkopali důvěru veřejnosti v instituce, které pandemii COVID-19 řeší. Kromě opatření, která Unie a její členské státy dosud přijaly, doporučuje EHSV členským státům zavést systém sledování a certifikace, jenž by vedle odhalování falešných zpráv „označoval“ informace ověřené experty, a potvrzoval tak jejich pravost a pravdivost. Tyto informace by měly být předmětem intenzivní komunikační kampaně, aby se s nimi mohli seznámit občané členských států, a to ve svém mateřském jazyce.

1.13

Léčba onemocnění COVID-19 je složitým úkolem: zahrnuje nejen medikaci, ale také péči o pacienty, léčebnou a profesní rehabilitaci a dlouhodobou péči. EHSV doporučuje, aby byly vypracovány technické dokumenty (pokyny), jež by zahrnovaly všechny prvky léčby a byly by průběžně aktualizovány a dostupné on-line (v úředních jazycích každého členského státu).

1.14

Mezi těmito prvky má vedle vlastní léčby klíčový význam pro zdraví a dobré životní podmínky mladých lidí a pracovníků rehabilitace. Úspěch profesní rehabilitace či rehabilitace ve školním prostředí zaručuje pracovní/školní zdravotní služba, neboť její průběh individuálně uzpůsobí s ohledem na pracovní zátěž a náročnost, čímž se výrazně snižuje počet dní pracovní neschopnosti a absencí, urychluje se proces rehabilitace a usnadňuje se opětovné začlenění. EHSV proto doporučuje, aby poté, co pacient prodělá rehabilitaci ve zdravotnickém zařízení, mohl absolvovat rehabilitaci organizovanou pracovní/školní zdravotní službou. Právní a materiální podmínky pro úspěšnou rehabilitaci by měly být vytvořeny na úrovni jednotlivých členských států. Měly by být výsledkem spolupráce mezi zaměstnavatelem (vytvářejícím potřebné pracovní podmínky), pracovní/školní zdravotní službou (zabezpečující pracovní prostředí, které je individuálně uzpůsobené pro rehabilitaci) a pracovníkem (coby aktivním účastníkem). To přinese rovněž značné výhody z hlediska veřejného zdraví a hospodářství jak pro členské státy, tak pro Unii.

1.15

COVID-19 je komplexním onemocněním s přímým i nepřímým dopadem na zdraví. Ačkoli ještě nejsou známy všechny jeho účinky, víme, že se jedná o zánětlivé onemocnění postihující téměř všechny orgány (srdce, plíce, mozek, pohybové ústrojí, ledviny, zažívací orgány atd.), kdy u pacientů přetrvávají příznaky ještě týdny, či dokonce měsíce poté, co se zotavili z akutní fáze onemocnění – tomuto jevu se říká „dlouhý covid“. Tyto osoby potřebují specializovanou péči a rehabilitaci. EHSV doporučuje, aby souběžně s (odbornou a ekonomickou) podporou EU jednotlivé členské státy napomohly tomu, aby pracovní zdravotní služby poskytovaly preventivní péči v oblasti duševního zdraví snadno dostupnou pracovníkům (specialisté v oblasti duševního zdraví nebo psychologové, v souladu s právními předpisy platnými v daném členském státě), což by mohlo přispět k rehabilitaci osob s duševním onemocněním (zhoršení kognitivních schopností, snížená schopnost učení a různé stupně deprese). Tento přístup je odůvodněný i vzhledem k tomu, že se duševní onemocnění neobjevují pouze ve spojitosti s „dlouhým covidem“. Depresi mohou vyvolat i okolnosti související s pandemií (omezení volného pohybu osob, nejistota, strach, osamělost atd.), přičemž deprese často vede k závislosti, či dokonce v nejzávažnějších případech k sebevraždě, což má závažné důsledky pro veřejné zdraví, jakož i pro hospodářství a společnost.

1.16

Členské státy EU nejsou stejně hospodářsky silné. V zájmu zajištění udržitelnosti, účinnosti a koordinace jak v rámci systémů zdravotní péče a veřejného zdraví, tak ve zdravotnickém průmyslu EHSV doporučuje vyčlenit na technickou strategii zvláštní finanční zdroje EU (vedle těch, které jsou již k dispozici), které členským státům umožní vytvořit účinné, udržitelné a odolné systémy ochrany na stejné úrovni.

2. Shrnutí zaujatého postoje

Pandemie COVID-19 měla řadu rozsáhlých dopadů na veřejné zdraví, na naše systémy zdravotní péče, ekonomiku a na náš celkový způsob života. Návrhy Výboru obsažené v části Závěry a doporučení navazují na dosavadní opatření EU zaměřená na snižování rizik a budou i nadále podporovat udržitelnost, účinnost a odolnost systému. Výbor má za to, že ústup pandemie je pouze dočasný, a přestože je zmírnění opatření ke snížení rizik velmi užitečné, zejména pro občany, systémy zdravotní péče a hospodářské subjekty, musíme se připravit na eventualitu, že pandemie opět nabere na síle, a je tudíž nezbytné neztrácet ostražitost. EHSV doufá, že přijetí jeho návrhů dále posílí schopnost EU a členských států předcházet zdravotním krizím a připravit se a reagovat na ně, zvládat udržitelným způsobem zdravotní rizika spojená nejen s onemocněním COVID-19, ale i s jinými přenosnými nemocemi a posílit a zlepšit reakci členských států a koordinaci mezi nimi i na celosvětové úrovni.

3. Navrhované změny

3.1

Je důležité, aby orgány EU – vedle stávající strategie a s cílem rozšířit její oblast působnosti – vypracovaly strategii, která by zohledňovala specifika jednotlivých členských států a byla orientována stejným směrem a díky níž bychom měli k dispozici komplexní soubor nástrojů, jenž by zahrnoval všechny aspekty prevence (očkování, preventivní zdravotní opatření, vzdělávání, komunikace atd.), léčby (léčivé přípravky, péče o pacienty, léčebná rehabilitace, péče atd.), rehabilitace (v pracovním či školním prostředí) a dlouhodobé péče (se zvláštním důrazem na osoby trpící tzv. dlouhým covidem) a zaručoval by přístup ke stávajícím a budoucím hospodářským zdrojům.

3.2

Výbor doporučuje zintenzivnit komunikaci a posílit sdělovací prostředky v EU i v členských státech, včas odhalovat dezinformace a přijímat nezbytná protiopatření a zajistit vývoj a nákup nových komplexních očkovacích látek, které budou chránit jak před novými variantami, tak před komplexní infekcí (např. COVID-19 a chřipka).

3.3

Aby se zabránilo dezinformacím, měl by být zaveden systém sledování a certifikace, který by vedle odhalování falešných zpráv „označoval“ informace ověřené experty, a potvrzoval tak jejich důvěryhodnost a pravdivost, což by bylo užitečné pro všechny občany Unie.

3.4

Orgány EU by měly hrát významnou koordinační úlohu a podporovat proces, jehož cílem je posílit plnění a účinnost úkolů v oblasti veřejného zdraví a zaručit odolný systém ochrany, a to poskytováním technických pokynů a souběžného a náležitého informování občanské společnosti.

3.5

V zájmu odstranění hospodářské nerovnováhy v oblasti ochrany zdraví by měly být vyčleněny zvláštní finanční zdroje (a rozšířeny stávající zdroje financování).

3.6

EHSV doporučuje vytvořit ve všech členských státech vzdělávací systém zahrnující síť zdravotní péče, školní vzdělávání, vzdělávání na pracovišti a sdělovací prostředky. Za přípravu učebních materiálů, jež jsou za tímto účelem zapotřebí, odpovídají členské státy, ale měly by se na ní podílet také EU a WHO.

3.7

Pacient musí mít po prodělání rehabilitace ve zdravotnickém zařízení možnost absolvovat rehabilitaci organizovanou pracovní/školní zdravotní službou. Právní a materiální podmínky pro úspěšnou rehabilitaci by měly být vytvořeny v souladu se specifiky jednotlivých států. Měly by být výsledkem spolupráce mezi zaměstnavatelem (vytvářejícím potřebné pracovní podmínky), pracovní/školní zdravotní službou (zabezpečující pracovní prostředí, které je individuálně uzpůsobené pro rehabilitaci) a pracovníkem (coby aktivním účastníkem).

4. Obecné připomínky

4.1

Výbor se domnívá, že strategie Evropské komise (7), jejímž cílem je zajistit, aby obecné politické cíle Unie byly stanovovány společně orgány EU a členskými státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy má zcela zásadní význam. Patří mezi ně reakce Evropské komise na pandemii koronaviru (8) a její plán na podporu oživení (9). Dvěma základními prvky největšího balíčku opatření na podporu oživení, který byl kdy v Evropě financován, jsou dlouhodobý rozpočet EU a dočasný nástroj na podporu oživení NextGeneration EU.

4.2

Skutečnost, že souběžně s přípravou tohoto stanoviska se vypracovává návrh stanoviska z vlastní iniciativy (INT/989) týkající se připravenosti na mimořádné situace, jen podtrhuje důležitost posuzovaných návrhů. Cílem uvedeného stanoviska z vlastní iniciativy je umožnit EHSV přispět k diskusím a budoucím opatřením v oblasti připravenosti na mimořádné situace, zejména pokud jde o dopad na podniky z hlediska jednotného trhu, výroby a spotřeby.

4.3

V jiném stanovisku (10) EHSV prezentuje svůj postoj k návrhu Komise na zřízení Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA), jehož úkolem je předcházet přeshraničním mimořádným situacím v oblasti zdraví, odhalovat je a rychle na ně reagovat. EHSV tuto iniciativu vítá, je však znepokojen velmi omezenou úlohou, která bude v rámci činnosti úřadu HERA příslušet Evropskému parlamentu, regionálním orgánům, zdravotním pojišťovnám a organizacím občanské společnosti, a doporučuje zaručit větší transparentnost v souvislosti s finančními prostředky přidělenými úřadu HERA a jeho výdaji a přizpůsobit strukturu tohoto úřadu.

4.4

V dalším stanovisku (11) vyjadřuje EHSV názor, že „digitální zelený certifikát“ by měl minimalizovat obtíže spojené s cestováním a usnadnit pohyb cestujících osob během pandemie COVID-19. Výbor však zdůrazňuje, že držení tohoto certifikátu by nemělo cestující osvobozovat od dodržování dalších opatření ke snížení rizika, ale mělo by být považováno za přechodnou strategii pro země, které požadují stálý mechanismus soustavného přehodnocování po jeho přijetí.

4.5

EHSV vítá, že v nedávné době vypracoval několik stanovisek, jež jsou úzce spjata s připraveností na krizi COVID-19. Jedním z nich je i stanovisko SOC/665 (12), v němž se zdůrazňuje zejména to, že EU a členské státy musí zajistit, aby měl každý člověk rovný přístup ke kvalitním službám v oblasti zdravotní a sociální péče, přijmout vhodná opatření ke zlepšení pracovních podmínek a také zdraví a bezpečnosti pracovníků ve zdravotnictví a zajistit, aby přístup k očkování zůstal veřejným statkem a aby inovace a řešení v oblasti zdravotnictví byly dostupné všem, bez ohledu na výši příjmu, členský stát nebo region, ve kterém bydlí. Vzhledem k obnovenému mandátu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) EHSV zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby hlavní náplní činnosti tohoto střediska bylo zmírňování nerovností v oblasti zdraví v EU a aby byla v této souvislosti věnována náležitá pozornost i nepřenosným nemocem. Pokud jde o posílenou úlohou Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), Výbor důrazně požaduje, aby v řídících skupinách pro léčivé přípravky a zdravotnické prostředky byla zastoupena občanská společnost a sociální partneři a aby s nimi byly vedeny smysluplné konzultace.

4.6

V dalším stanovisku (13) pak EHSV vyzývá k co nejrychlejšímu zavedení evropského mechanismu koordinace a rychlého zásahu. Je nezbytné neprodleně vytvořit pracovní skupinu tvořenou odborníky, která by zajišťovala koordinaci znalostí a zdrojů s cílem vytvořit síť propojující nejlepší virologická a epidemiologická centra a nejlepší diagnostické kapacity. EHSV se domnívá, že program v oblasti zdraví umožní dosáhnout hmatatelných výsledků pouze v případě, že bude upřednostněn inkluzivní přístup, na jehož základě budou zahrnuty mezinárodní organizace (mj. Světová zdravotnická organizace), Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením a zainteresované subjekty ze zdravotnictví, které jsou nejlépe obeznámeny se situací lidí v praxi. Při tom je rovněž třeba provádět pravidelná hodnocení cílů.

4.7

V jiném stanovisku (14) vyjadřuje EHSV potěšení nad skutečností, že z nové farmaceutické strategie pro Evropu je zřejmý záměr Komise nejen podporovat konkurenceschopnost farmaceutického průmyslu, ale také zajistit dodávky bezpečných, vysoce kvalitních a cenově dostupných léčivých přípravků a finanční udržitelnost zdravotnických systémů členských států. Zároveň v něm Výbor zdůrazňuje ústřední úlohu fungujícího, spravedlivého a účinného vnitřního trhu, který na jedné straně podporuje a odměňuje skutečné lékařské inovace, jež přinášejí skutečnou přidanou hodnotu pro zdravotní péči, a na straně druhé posiluje hospodářskou soutěž umožňující zajistit spravedlivý přístup k léčivým přípravkům a jejich cenovou dostupnost.

V Bruselu dne 13. července 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) https://www.ecdc.europa.eu/en/news-events

(2) Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) – Stav očkování proti COVID-19 v EU – přehled, https://health.ec.europa.eu/health-security-and-infectious-diseases/crisis-management_cs

(3) https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/fs_22_870

(4) Technická pracovní skupina pro diagnostické testy na covid-19, https://health.ec.europa.eu/health-security-and-infectious-diseases/crisis-management_cs#technick%C3%A1-pracovn%C3%AD-skupina-pro-diagnostick%C3%A9-testy-na-covid-19

(5) Například samostatná zařízení na čištění vzduchu vybavená buď vysoce účinnými filtry pro odlučování částic ze vzduchu (HEPA) nebo filtry se srovnatelnou účinností a ultrafialovým germicidním zářením (UVGI), zařízení v potrubích topných, větracích a klimatizačních systémů nebo zařízení umístěná dostatečně vysoko v místnostech (UVGI v horních částech místností).

(6) Sentinelový dohled je sledování míry výskytu specifických onemocnění/stavů prostřednictvím dobrovolné sítě lékařů, laboratoří a oddělení veřejného zdraví s cílem posoudit stabilitu nebo změnu zdravotní úrovně populace.

(7) https://ec.europa.eu/info/strategy_cs

(8) https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/coronavirus-response_cs

(9) https://ec.europa.eu/info/strategy/recovery-plan-europe_cs

(10) Úř. věst. C 275, 18.7.2022, s. 58.

(11) Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 146.

(12) Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 109.

(13) Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 251.

(14) Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 53.

22.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 443/106

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Strategie EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky

(COM(2022) 141 final)

(2022/C 443/15)

Zpravodaj:	Florian MARIN
Spoluzpravodaj:	Antonello PEZZINI

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 2.5.2022
Právní základ	článek 304 Smlouvy o funogvání Evropské unie
Odpovědná sekce	Poradní komise pro průmyslové změny
Přijato v CCMI	24.6.2022
Přijato na plenárním zasedání	14.7.2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	202/0/2

1. Závěry a doporučení

1.1

Textilní průmysl může přispívat k plnění environmentálních cílů EU a musí převzít odpovědnost za dopad, který má na životní prostředí. Je nutné dosáhnout správné rovnováhy mezi náklady konce životnosti, které ponesou výrobci textilu, a konkurenceschopností tohoto průmyslu.

1.2

Aby mohl textilní ekosystém přijmout oběhovou a digitální transformaci, potřebuje vhodná a flexibilní opatření, která zohlední jeho specifika. Nedílnou součástí strategie v oblasti textilních výrobků musí být kreativita a udržitelné inovace.

1.3

Výbor podporuje obsáhlé požadavky na označování týkající se stupně recyklace a stopy textilních výrobků, které může spotřebitele motivovat k upřednostňování udržitelných výrobků a kvality před kvantitou. To však bude vyžadovat důkladné posouzení dopadů a rozsáhlou informační kampaň na evropské úrovni.

1.4

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) je znepokojen praktikami nekalé hospodářské soutěže a požaduje zvýšený dozor nad trhem s dováženými výrobky a lepší koordinaci a spolupráci mezi vnitrostátními donucovacími orgány. Výbor vyzývá k přijetí opatření, která zajistí rovnováhu mezi subjekty v rámci dodavatelských řetězců v textilním odvětví, a doporučuje, aby byly stanoveny globální osvědčené postupy v oblasti udržitelnosti, jež budou plně v souladu s technickými normami CEN, CENELEC a ETSI. Současně zdůrazňuje, že existuje právo na ochranu zdraví a životního prostředí.

1.5

Považuje za nezbytné posílit stávající i budoucí obchodní dohody a v rámci všeobecného systému preferencí zavést v případě rozvojových zemí ustanovení o udržitelnosti a ochraně lidských práv.

1.6

Výbor očekával, že bude u tohoto odvětví kladen větší důraz na sociální aspekty, neboť ekologická transformace musí být současně transformací spravedlivou. Je třeba vypracovat další iniciativy související se sociálním dialogem a kolektivním vyjednáváním.

1.7

Výbor poukazuje na to, že jsou zapotřebí investice a programy, které umožní konsolidovat kapacity kontrolních institucí a provozní možnosti sociálních partnerů, pokud jde o monitorování globálních dohod, základních práv a práv pracovníků. Ke snižování rozdílů mezi členskými státy a regiony musí přispívat inteligentní využívání fondů soudržnosti.

1.8

EHSV se domnívá, že členským státům je třeba poskytnout doplňkovou pomoc v souvislosti s přeshraniční spoluprací, dozorem nad trhem, účinnými kontrolami a harmonizovanými normami, a požaduje, aby byl zaveden postup monitorování na nadnárodní úrovni.

1.9

Výbor podporuje zavedení povinnosti náležité péče pro všechny podniky v EU, přičemž malým a středním podnikům by za účelem dodržování předpisů měla být poskytnuta zvláštní podpora, a požaduje, aby byla přijata přísná opatření zakazující udržování hospodářských vztahů se subjekty, které využívají dětskou práci nebo nezajišťují důstojné pracovní podmínky, jak je uvedeno v základních úmluvách MOP.

1.10

V případě, že jsou v textilním odvětví investovány finanční prostředky EU, měla by být při financování projektů uplatňována sociální a environmentální kritéria. EHSV požaduje cílenou iniciativu EU zaměřenou na zlepšení sociálního zabezpečení, pracovních podmínek, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a mezd v tomto odvětví, přičemž je třeba zapojit sociální partnery jak v rámci EU, tak i mimo ni.

1.11

Přechod na nové udržitelné obchodní modely založené na ekodesignu vyžaduje, aby byly přijaty účinné politiky týkající se materiálů a designu, výroby a distribuce výrobků, rozvoje trhu, používání a opětovného využívání výrobků a sběru a recyklace. To musí být doprovázeno většími možnostmi financování a pobídkami, které místním výrobcům umožní nasměrovat výrobní procesy k vysoce kvalitním, trvanlivým a recyklovatelným výrobkům.

1.12

Budoucí režim rozšířené odpovědnosti výrobce by měl podporovat recyklaci vláken textilií na nová vlákna, nikoli nepravé procesy oběhového hospodářství, přičemž souběžně musí být ve všech regionech všech členských států, a to i ve venkovských oblastech, vytvořen dostatečný počet sběrných míst.

1.13

EHSV vyzývá k zahájení vnitrostátních kampaní na podporu pracovních příležitostí v textilním odvětví, jakož i programů zaměřených na financování prohlubování dovedností pracovníků a změny jejich kvalifikace, a k zavedení programů odborné a učňovské přípravy.

1.14

Výbor požaduje, aby byla v Unii pro jednotlivá odvětví zavedena specifická a harmonizovaná sociální a environmentální pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Měl by být vytvořen evropský tripartitní výbor zahrnující sociální partnery a organizace občanské společnosti, který bude monitorovat a podporovat sociální a environmentální kritéria v rámci nákupních postupů.

2. Aspekty týkající se konkurenceschopnosti

2.1

EHSV bere na vědomí ambice představené ve sdělení Evropské komise (1), nicméně má za to, že toto sdělení je pouhým přehledem nezbytných kroků a budoucích legislativních opatření, závazků a aktů v přenesené pravomoci, spíše než textem nabízejícím konkrétní opatření, jež budou selektivně zaměřena na cíle textilního odvětví a jejich plnění. Výbor byl připraven zapojit se do podrobnější diskuse, kterou dychtivě očekával, oceňuje však zahájení diskuse o textilních výrobcích a domnívá se, že 16 ohlášených budoucích legislativních iniciativ by mělo být soudržných, reálných a vymahatelných.

2.2

Textilní ekosystém je mimořádně složitý, neboť každá složka má zvláštní vlastnosti vyžadující vhodná a přizpůsobitelná opatření. Aby byla zajištěna vhodná transformace v oběhový a udržitelný textilní průmysl v digitální éře, je nutné řešit tyto zvláštnosti přiměřeně a postupně, nikoliv na základě univerzálního přístupu. Produktivitu a výkonnost tohoto odvětví ještě více zatěžuje válka na Ukrajině a nárůst cen energií.

2.3

V důsledku rychlého rozmachu nakupování na internetu se textilní podniky potýkají s problémem konkurenceschopnosti a toto odvětví se obtížně prosazuje, zejména proti velkým platformám. Zvláštní pozornost je nutné věnovat podnikům, které provozují svou činnost v několika členských státech a ve třetích zemích. EHSV se domnívá, že je zapotřebí regulovat digitální trhy a zavést postup monitorování na nadnárodní úrovni a rovněž poskytnout členským státům doplňkovou pomoc v souvislosti s přeshraniční spoluprací, dozorem nad trhem, účinnými kontrolami a harmonizovanými normami.

2.4

Mezi faktory, které přispívají k porušování lidských a pracovních práv, patří nákupní politika, vztahy mezi značkami a různými subdodavateli, vysoké objemy a nízké ceny. Faktorem, který může oslabit snahy výrobců o dodržování pracovních a lidských práv a environmentálních podmínek, je velký vliv značek na úrovni dodavatelského řetězce. EHSV vyzývá k přijetí opatření, která zajistí rovnováhu mezi subjekty v rámci dodavatelských řetězců. Výbor navíc důrazně doporučuje, aby strategie EU pro textilní výrobky a všechna budoucí související opatření náležitě a vhodným způsobem zohledňovala zvláštnosti malých a středních podniků a aby všem opatřením předcházela a tato opatření doprovázela konkrétní analýza dopadů.

2.5

EHSV je znepokojen praktikami nekalé hospodářské soutěže a požaduje zvýšený dozor nad trhem s dováženými výrobky, zejména v souvislosti s konečnými výrobky ze třetích zemí, které vstupují na jednotný trh. Aby byly spotřebitelům nabízeny bezpečné výrobky splňující předpisy, je nezbytná lepší koordinace a spolupráce mezi vnitrostátními donucovacími orgány.

2.6

EHSV upozorňuje, že požadavky na ekodesign kladené na textilní odvětví se musí týkat trvanlivosti, recyklovatelnosti, opravitelnosti a opětovné použitelnosti výrobků, jakož i omezení používání chemických látek a rovněž sociálních práv, a to vysoce nad rámec „klasických“ aspektů návrhářství. Konstatuje, že je nutné nalézt rovnováhu mezi náklady konce životnosti, které ponesou výrobci textilu, a konkurenceschopností tohoto průmyslu.

2.7

K podpoře důstojné práce, spravedlivých dodavatelských řetězců a sociálního dialogu na odvětvové úrovni mohou přispět dohody o volném obchodu. Výbor se domnívá, že je naléhavě nutné posílit kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji ve stávajících i budoucích obchodních dohodách a v rámci všeobecného systému preferencí zavést v případě rozvojových zemí ustanovení o udržitelnosti a ochraně lidských práv. V procesu vyjednávání zahrnujícím sociální partnery a občanskou společnost je třeba využívat předběžná a následná posouzení dopadů na lidská práva a životní prostředí, přičemž tato posouzení by měla pokrývat dlouhý časový úsek v rámci daného podniku.

2.8

Je vhodné a nutné zapojit a podporovat podniky sociální ekonomiky a nevládní organizace, které mohou významně přispět k tomu, aby textilní ekosystém dosáhl daných cílů v oblasti životního prostředí. EHSV se domnívá, že EU by měla s ohledem na hmotnost plastů používaných při výrobě oděvů zvážit uvalení daně na primární syntetická vlákna, s cílem omezit používání primárních plastů. Opravné procesy, sběr, třídění a recyklace odpadu by navíc měly zohledňovat prostorové rozložení průmyslu, regionální a geopolitické cíle a rozvoj venkova.

3. Udržitelnost, oběhovost a ekologická transformace

3.1

EHSV by rád zdůraznil, že bez ohledu na budoucí vývoj, pokud jde o přechod na odolnější, udržitelnější a více digitalizovaný textilní ekosystém, skýtá prodloužení životnosti výrobků větší přínosy než recyklace. Výbor rovněž konstatuje, že je zapotřebí vytvořit skutečný trh EU s recyklovanými surovinami, a domnívá se, že EU může v případě, že budou dodržovány požadavky na recyklaci, zaujmout vedoucí postavení ve světě v oblasti recyklovaných textilních materiálů. Přispět k tomu může i Evropská platforma zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství (2).

3.2

EHSV podporuje povinnost zlepšit sledovatelnost a transparentnost v souvislosti s množstvím výrobků, které velké podniky vyřazují a likvidují. Výbor dále žádá spolunormotvůrce, aby podpořili posílení postavení Komise tak, aby mohla zakázat likvidaci neprodaných textilních výrobků a v případě potřeby podpořit jejich darování znevýhodněným skupinám či subjektům zapojeným do charitativní činnosti.

3.3

Významný dopad na životní prostředí má znečištění mikroplasty způsobené stávajícím designem textilních výrobků. EHSV podporuje závěr Komise, že tato skutečnost je převážně dána stávajícími výrobními procesy, zejména pak trendem „rychlé módy“.

3.4

EHSV upozorňuje, že k tomu, aby podniky mohly zavést technologie automatizovaného třídění textilních výrobků, které nejsou znovu nositelné, a vybudovat lepší recyklační zařízení, a případně navrhnout místní a regionální recyklační centra a třídírny, potřebují finanční podporu. Subjekty působící v tomto průmyslu se musí dále zaměřit zejména na vybudování infrastruktury pro opravy oděvů, například sklady a obchody. V této souvislosti Výbor projevuje uznání iniciativě organizace EURATEX, jejímž cílem je zřídit v blízkosti evropských oblastí zaměřených na výrobu textilu a oděvů pět textilních recyklačních center, která budou určena pro sběr, třídění, zpracování a recyklaci průmyslového a spotřebitelského textilního odpadu a odpadu z fáze výroby. Výbor se domnívá, že jsou zapotřebí technické, environmentální, sociální a energetické normy pro recyklované výrobky a že by měly být provedeny a uplatňovány na úrovni ISO a začleněny do mezinárodních obchodních dohod.

3.5

EHSV je znepokojen tím, že textilní odpad může být vyvážen jako použité výrobky, a je toho názoru, že na úrovni EU je třeba okamžitě přijmout opatření. Napříč všemi hodnotovými řetězci je nutné provádět účinné kontroly chemických látek. EHSV dále vyzývá k tomu, aby byly využívány globální osvědčené postupy v oblasti udržitelnosti, podle nichž musí kupující i vlastníci značek vyžadovat dodržování technických norem organizací CEN, CENELEC a ETSI a toto dodržování kontrolovat.

3.6

Domnívá se, že v Unii musí být pro účely zadávání veřejných zakázek vypracována zvláštní a harmonizovaná sociální a environmentální pravidla pro jednotlivá odvětví, která usnadní přeshraniční účast a rovné podmínky, přičemž konečným cílem je zavedení povinných a harmonizovaných systémů v celé EU. Měl by být vytvořen evropský tripartitní výbor zahrnující sociální partnery a organizace občanské společnosti, který bude v textilním průmyslu monitorovat a podporovat sociální a environmentální kritéria u nákupních postupů.

4. Spotřebitelé a digitalizace

4.1

EHSV žádá Evropskou komisi, aby vypracovala posouzení dopadů týkající se možností, jak zlepšit označování textilních produktů vyráběných či prodávaných na vnitřním trhu. Je nezbytné zajistit spravedlivý přístup spotřebitelů k informacím o opravitelnosti a sledovatelnosti a k informacím uvedeným na digitálním štítku. Výbor je toho názoru, že zavedení obsáhlých požadavků na označování stupně recyklace a stopy textilních výrobků by se mohlo stát významným podnětem pro spotřebitele, aby upřednostňovali udržitelné textilní výrobky.

4.2

EHSV se domnívá, že rozsáhlá informační kampaň na evropské úrovni může občanům pomoci s přijímáním informovaných a udržitelných rozhodnutí, přičemž je třeba motivovat spotřebitele k tomu, aby se rozhodovali pro kvalitu, nikoli pro kvantitu, a to například odlišnými sazbami DPH pro udržitelné/neudržitelné výrobky na vnitřním trhu.

4.3

Pro monitorování dodavatelských řetězců jsou důležité transparentní a společně sdílené údaje o výrobcích, recyklovaných a opětovně použitých složkách, likvidaci zboží, chemických látkách použitých ve výrobním procesu, dopadu výrobního procesu v sociální a pracovněprávní oblasti a dopadu na životní prostředí, a to u každé společnosti v dodavatelském řetězci. V zájmu zlepšení situace textilního odvětví, pokud jde o oblast životního prostředí a sociální oblast, je naprosto nutné také vytvořit rámec pro otevřená data a zajistit spotřebitelům, občanské společnosti a sociálním partnerům volný přístup. EHSV se domnívá, že je nezbytné vzít v potaz digitální gramotnost spotřebitelů a že by údaje o obsahu měly být zacíleny na všechny zainteresované subjekty v dodavatelském řetězci. Je nutné dosáhnout správné rovnováhy mezi potřebou transparentních údajů a ochranou práv k průmyslovému vlastnictví.

4.4

EHSV je znepokojen skutečností, že na nové textilní výrobky je recyklováno méně než 1 % textilních výrobků po celém světě (3), přičemž je toho názoru, že budoucí režim rozšířené odpovědnosti výrobce by měl poskytovat vhodné pobídky k podpoře recyklace vláken textilií na nová vlákna, nikoli nepravých procesů oběhového hospodářství, jakým je například využívání polyesterů z recyklovaných plastových lahví.

5. Vzdělávání a pracovní podmínky

5.1

Výbor poukazuje na to, že mohla být věnována větší pozornost sociálním aspektům v textilním odvětví, přičemž by uvítal více iniciativ. Ekologická transformace musí být zároveň transformací spravedlivou a Výbor je zklamán tím, že nebyly oznámeny další iniciativy týkající se sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání.

5.2

Spravedlivé přerozdělování přidané hodnoty v rámci dodavatelských řetězců a odpovědnější výrobky vyžadují konsolidaci kolektivního vyjednávání, omezení atypických forem zaměstnávání a řádné kontroly pracovních podmínek. Vedle transformace textilního odvětví směrem k udržitelné výrobě a k využívání digitálních technologií jsou naléhavě zapotřebí kvalifikovaní pracovníci. Ve srovnání s předchozími lety toto odvětví nyní potřebuje spíše středně a vysoce kvalifikované zaměstnance.

5.3

Potýká se s vážným problémem stárnutí zaměstnanců, přičemž mladá generace nepovažuje pracovní místa v textilním odvětví za atraktivní. Většinu pracovníků představují ženy, což na tento ekosystém klade větší sociální tlak. Zvláštní pozornost je třeba věnovat aspektům venkova, drobným zemědělcům a jejich úloze v globálních dodavatelských řetězcích. Výbor vyzývá k zahájení konkrétních kampaní ve všech členských státech na podporu pracovních příležitostí v textilním odvětví, jakož i programů financování zaměřených na prohlubování dovedností stávajících pracovníků a změnu jejich kvalifikace, a k zavedení programů odborné a učňovské přípravy ve všech členských státech s cílem vytvořit vysoce kvalitní pracovní místa v textilním odvětví. Finanční instituce by do svých výkonnostních norem měly zahrnout i podmínky sociálního charakteru coby smluvní podmínku pro poskytnutí financování.

5.4

Porušování pracovních práv a podmínek (nejisté zaměstnání, bídné mzdy, chybějící bezpečnost a ochrana zdraví při práci, nucená práce) nadále představuje problém a různé dobrovolné iniciativy (sociální audity, globální dohody, kodexy chování) se ukázaly jako nedostatečné. EHSV vyzývá k budování kapacit kontrolních institucí a k jejich konsolidaci, požaduje soudržnost a sblížení kontrolních metod a kritérií, školení pro kontrolory a spolupráci se sociálními partnery a občanskou společností jak v rámci EU, tak i mimo ni. Mimořádný význam mají investice do zvyšování provozních možností sociálních partnerů za účelem sledování globálních dohod, základních práv a práv pracovníků. K omezování rozdílů mezi členskými státy a regiony v EU je třeba inteligentně využívat fondy soudržnosti.

5.5

Cesta směrem k udržitelnosti a sociální spravedlnosti vyžaduje v kontextu velmi složitých a roztříštěných hodnotových řetězců doplňkové přístupy. Asymetrické rozdělení moci a praktiky nekalé soutěže připravily půdu pro vykořisťování pracovníků a vznik výrobního modelu, který nerespektuje možnosti životního prostředí. EHSV se domnívá, že pro účely řádného provádění strategie a dodržování lidských práv a práv pracovníků a environmentálních podmínek – aby se předešlo ponižujícímu vykořisťování pracovníků – je nezbytný mechanismus pro podávání a vyřizování stížností na evropské úrovni i v každém členském státě, do něhož bude zapojena organizovaná občanská společnost.

5.6

EHSV oceňuje nedávné zveřejnění návrhu směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (4), a domnívá se, že povinnost náležité péče pro všechny podniky v EU je nezbytná, přičemž malým a středním podnikům by za účelem dodržování předpisů měla být poskytnuta zvláštní podpora. Požaduje, aby byla přijata přísná opatření zakazující udržování hospodářských vztahů se subjekty, které využívají dětskou práci nebo nedodržují důstojné pracovní podmínky, jak je uvedeno v základních úmluvách MOP. Výbor si dále všímá stávajících omezení v některých zemích týkajících se činnosti odborových svazů, která podle něho vedla k průmyslovým haváriím, krutým a nelidským pracovním podmínkám, mzdám, jež stačí jen na pokrytí základních výdajů, nedostatku základních ochranných prostředků apod.

5.7

Svoboda sdružování, právo zakládat odborové svazy nebo se stát jejich členem a účast na kolektivním vyjednávání by neměly pro pracovníky v textilním odvětví představovat překážky. V případě, že jsou v textilním odvětví investovány finanční prostředky EU, měla by být při financování projektů uplatňována sociální a environmentální kritéria, jež jsou součástí hodnoticí tabulky. Vzhledem ke zvláštní povaze textilního odvětví požaduje EHSV cílenou iniciativu EU zaměřenou na zlepšení sociálního zabezpečení, pracovních podmínek, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a mezd výhradně v tomto průmyslu, přičemž je třeba zapojit sociální partnery jak v rámci EU, tak i mimo ni.

6. Financování a investice

6.1

Výbor se domnívá, že upevnění konkurenceschopnosti evropského textilního odvětví a snížení jeho uhlíkové stopy se odvíjí od integrované a provázané výrobkové politiky doplněné o důslednější regulaci, tržní nástroje a pobídky, nové normy a poskytování náležitých informací spotřebitelům, výrobcům a dalším zainteresovaným stranám. Riziko úniku uhlíku lze snížit díky mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, jenž může zajistit, aby ceny dovážených výrobků v plné míře zohledňovaly environmentální stopu.

6.2

Přechod na nové udržitelné obchodní modely vyžaduje, aby byly přijaty účinné politiky týkající se materiálů a designu, výroby a distribuce výrobků, rozvoje trhu, používání a opětovného využívání výrobků a sběru a recyklace, přičemž jej musí doplnit větší možnosti financování a pobídky, které místním výrobcům umožní změnit výrobní procesy, hledat a zavádět nové technologie, přijmout politiky udržitelného nakládání s odpady a využívat velká množství dostupných údajů a která budou současně podporovat kulturní tvořivost. EHSV uznává úlohu kreativních textilních odvětví při vytváření inovativních řešení, jež mají pozitivní dopad na další odvětví a přispívají k podpoře evropské konkurenceschopnosti.

6.3

Klimatické závazky je nutné uplatňovat na úrovni dodavatelského řetězce, neboť značky nejsou vlastníky továren, v nichž se výrobky vyrábějí. Rovněž je třeba poskytovat pobídky společnostem, které jsou klimaticky neutrální a využívají výhradně energii z obnovitelných zdrojů. K zajištění strategických investic, hospodářského růstu, dosažení prosperity a tvorby pracovních míst, zejména v případě malých a středních podniků, může přispět maximální využití finančních prostředků vyčleněných v rámci nástroje NextGenerationEU.

6.4

Textilní odvětví potřebuje společný evropský rámec a finanční podporu, aby mohlo produkovat vysoce kvalitní, trvanlivé a recyklovatelné výrobky. Lze toho dosáhnout značnými investicemi do výzkumu a vývoje a rozsáhlými evropskými programy, které budou financovat a podporovat spolupráci velkých společností a malých a středních podniků, přičemž je třeba přímo zapojit sociální partnery, akademickou obec a další zainteresované strany.

6.5

Zavedení režimu rozšířené odpovědnosti výrobce musí souběžně provázet vytvoření dostatečného počtu sběrných míst ve všech regionech všech členských států, a to i ve venkovských oblastech. EHSV požaduje, aby byla přijata zvláštní opatření zaměřená na malé a střední podniky, jež jim umožní navýšit kapacity pro zajištění sledovatelnosti a transparentnosti na úrovni dodavatelského řetězce a která zajistí řádné spojení s výrobci, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat mikropodnikům a malým podnikům.

V Bruselu dne 14. července 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Strategie EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky.

(2) Evropská platforma zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství.

(3) Evropská komise – Strategie pro textilní výrobky.

(4) Návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a příloha.

22.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 443/112

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k Plánu v oblasti bezpečnostních a obranných technologií

(COM(2022) 61 final)

(2022/C 443/16)

Zpravodaj:	Maurizio MENSI
Spoluzpravodaj:	Jan PIE

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 2.5.2022
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědný orgán	Poradní komise pro průmyslové změny
Přijato v CCMI	24.6.2022
Přijato na plenárním zasedání	14.7.2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	165/1/3

1. Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) plně podporuje cíle plánu kritických technologií pro bezpečnost a obranu, který přichází ve zvláště správný čas vzhledem k ruské agresi vůči Ukrajině. Těmito cíli jsou posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací a snížení strategické závislosti EU v oblasti technologií a hodnotových řetězců s kritickým významem pro bezpečnost a obranu.

1.2

EHSV vítá ambiciózní cíl vypracovat komplexní přístup, který by přesahoval dělicí linii mezi civilním a vojenským sektorem a kombinoval zapojení EU i jednotlivých členských států. Jedná se složitý a náročný záměr, který nelze realizovat přes noc, je však třeba usilovat o jeho rychlé provedení. Invaze na Ukrajinu jasně ukázala, že je třeba jednat mnohem rychleji než obvykle.

1.3

EHSV vyzývá členské státy, aby jejich okamžité reakce na ruskou agresi vůči Ukrajině byly v souladu s obsahem a cíli plánu, který je vyjádřením dlouhodobých záměrů. Krátkodobé investice do národní obrany je třeba koordinovat na evropské úrovni, aby nedocházelo k další fragmentaci a duplicitám. Nákupy hotových řešení od třetích zemí nesmí brzdit probíhající či plánované evropské rozvojové projekty.

1.4

Pokud jde o Observatoř pro kritické technologie, doporučuje EHSV zajistit pro ni jasné řízení, dostatečné zdroje a silné institucionální postavení. EHSV vítá návrh úzké spolupráce s členskými státy a vyzývá též k vytvoření fóra pro výměnu informací s průmyslem, který nejlépe zná potřebné technologie, dodavatelské řetězce a oblasti kritické závislosti.

1.5

EHSV považuje za nutné zajistit přenos výsledků práce observatoře do plánů a jejich další rozpracování do stěžejních iniciativ. Přechody mezi jednotlivými fázemi technologie a průmyslového cyklu lze úspěšně zvládnout pouze v případě, že bude jasně dáno, kdo je garantem dané iniciativy a kdo za co nese odpovědnost. Soudržnost a synergie jsou zapotřebí nejen horizontálně mezi civilními a obrannými programy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, ale také ve směru vertikálním od programů týkajících se výzkumu, technologického rozvoje a inovací k programům zaměřeným na uvedení do praxe.

1.6

EHSV považuje za zásadně důležité zjednodušit a racionalizovat programy a nástroje EU na podporu výzkumu, technologického rozvoje a inovací tak, aby to bylo ku prospěchu jejich příjemcům.

1.7

EHSV navrhuje vytvořit online jednotné kontaktní místo pro malé a střední podniky a začínající podniky, jakýsi „stánek pro malé a střední podniky z EU“, kde by bylo možno zadat údaje dle předepsaného vzorce a nechat si sestavit individualizovaný přehled nejvhodnějších programů EU, z nichž lze čerpat podporu.

2. Souvislosti

2.1

Tento plán pro technologie s kritickým významem pro bezpečnost a obranu se předkládá jako odpověď na žádost o navržení postupu k posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací a ke snížení strategické závislosti EU v oblasti technologií a hodnotových řetězců s kritickým významem pro bezpečnost a obranu, kterou vyslovila Evropská rada na svém zasedání ve dnech 25. a 26. února 2021.

2.2

Aktualizace „Nové průmyslové strategie 2020 (Budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy, květen 2021)“ potvrzuje, že vedoucí postavení v oblasti technologií zůstává klíčovou hnací silou konkurenceschopnosti a inovací EU, zejména pokud jde o tzv. „kritické technologie“. Akční plán Komise pro synergie mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem z února 2021 uznal rostoucí význam přelomových a základních technologií pocházejících z civilní oblasti pro bezpečnost a obranu Evropy a potřebu podporovat vzájemné obohacování mezi civilními a obrannými technologiemi.

2.3

Odtud rozhodnutí vypracovat plán, tj. strategický dokument zaměřený na přípravu komplexního přístupu k obranným a bezpečnostním technologiím, který by přesahoval dělicí linii mezi civilním a vojenským sektorem a kombinoval celounijní programy s programy členských států. Cílem plánu je posílit technologickou suverenitu Evropy v klíčových strategických odvětvích díky vyšší soudržnosti všech souvisejících politik a nástrojů EU od programu Horizont Evropa po Evropský obranný fond, od aktu o čipech (1) po akt o datech (2), od nařízení o kontrole přímých zahraničních investic (3) po nařízení o kontrole zahraničních subvencí (4) a od navrhované směrnice NIS 2 (5) po směrnici o odolnosti kritických subjektů (6). V dokumentu je nastíněn široký koncepční politický rámec zahrnující několik vzájemně propojených témat, který se má stát součástí Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu EU (7). Zveřejněn byl společně se sdělením o příspěvku Komise k evropské obraně, které vyzývá k budování integrovanějšího a konkurenceschopnějšího evropského obranného trhu v neustále se vyvíjejícím geopolitickém a technologickém kontextu, a to především posilováním spolupráce v rámci EU, snižováním nákladů a zvyšováním operační účinnosti.

2.4

Plán pro technologie s kritickým významem pro bezpečnost a obranu nastiňuje cestu ke zvýšení konkurenceschopnosti a odolnosti bezpečnostního a obranného sektoru EU s využitím následujících prvků: mapování technologií s kritickým významem a strategické závislosti, monitorování a posuzování kritických technologií a dodavatelských řetězců, technologických nedostatků a závislosti (prostřednictvím chystané Observatoře EU pro kritické technologie), podpora výzkumu a inovací v oblasti dvojího užití na úrovni EU, výzva členským státům, aby v rámci Strategického kompasu rozvíjely celounijní koordinovaný přístup k technologiím s kritickým významem, podpora inovací a podnikání v oblasti bezpečnosti a obrany řadou nových nástrojů a zřízení Programu EU pro inovace v oblasti obrany společně s Evropskou obrannou agenturou s cílem sloučit úsilí obou stran „pod jednu střechu“.

2.5

Důležitým aspektem plánu je cíl snížit zjištěné závislosti v oblasti kritických technologií a hodnotových řetězců. V této souvislosti Komise navrhuje dle možností integrovat obranná hlediska do klíčových průmyslových a technologických iniciativ EU (např. aliancí a standardů), podávat zprávy o potřebě posuzovat rizika dodavatelských řetězců kritické infrastruktury (zejména v digitální oblasti) a posílit prověřování přímých zahraničních investic snahou přesvědčit všechny členské státy ke zřízení vnitrostátních mechanismů prověřování.

3. Obecné připomínky

3.1

Plán odpovídajícím způsobem reaguje na vývoj technologického prostředí, v němž technologie s kritickým významem pro obranu a bezpečnost rostoucí měrou stojí na inovacích původem z komerčních sektorů. EHSV vítá záměr Komise vypracovat komplexní přístup, který by přesahoval dělicí linii mezi civilním a vojenským sektorem a kombinoval zapojení EU i jednotlivých členských států. Bude to však úkol náročný a složitý, neboť předpokládá celkové přepracování přístupu nynějšího. Takový záměr nelze realizovat přes noc, je však třeba jej provést rychle. EHSV je pevně přesvědčen, že ruskou invazi na Ukrajinu je nutno vnímat jako jasný signál, že je třeba jednat mnohem rychleji než obvykle.

3.2

Současně EHSV zdůrazňuje, že plán je projektem dlouhodobým a nelze dopustit narušení aktuálního rozhodování členských států o veřejných zakázkách, jimiž chtějí co nejrychleji řešit nejnaléhavější kapacitní nedostatky. EHSV je pevně přesvědčen, že krátkodobé investice do národní obrany je třeba koordinovat na evropské úrovni, aby nedocházelo k další fragmentaci a duplicitám. Nákupy hotových řešení od třetích zemí nesmí oslabovat evropskou technologickou a průmyslovou základu narušením probíhajících či plánovaných evropských rozvojových projektů.

3.3

EHSV se rovněž domnívá, že je třeba usilovat o součinnost a zaměřit se nejen na jednotlivé technologie a hodnotové řetězce, ale také na ucelený systém, v němž tyto hodnotové řetězce figurují. Je zřejmé, že přenos technologií bude (nebo začne) nejpravděpodobněji probíhat mezi podniky v rámci takového systému.

3.4

Pozornost, která je v plánu věnována technologiím dvojího užití a součinnosti mezi bezpečnostním, obranným a kosmickým průmyslem, je důležitým předpokladem dosažení cílů EU v těchto oblastech. Dvojí užití ani součinnost však nejsou cíli samy o sobě, ani jako prostředky nepostačují. Zastřešujícím cílem plánu je zajistit pro EU odolnost a schopnost bránit se též proti rozsáhlým útokům (hybridním i vojenským). Z toho plyne, že musíme také navýšit investice do obrany a bezpečnosti a do plánu zařadit i „čistě“ obranné technologie.

3.5

EHSV vyzývá Komisi, aby posoudila hospodářské a sociální náklady oblastí kritické závislosti a absence technologické suverenity v obraně.

4. Konkrétní připomínky

4.1

Základem navrženého přístupu bude Observatoř pro kritické technologie. Bude určovat, monitorovat a analyzovat kritické technologie, jejich možné použití a související hodnotové a dodavatelské řetězce a monitorovat technologické nedostatky a základní příčiny strategické závislosti a zranitelných míst. Ke splnění těchto úkolů je podle názoru EHSV nutno zajistit pro observatoř značné zdroje, silné institucionální postavení a jasné řízení.

4.2

EHSV se domnívá, že je třeba porozumět tomu, jak bude observatoř zřízena a jak bude fungovat v praxi. Má-li naplnit svůj mandát, bude si muset vytyčit cíle, pravidla a kritéria posuzování technologií. K určení, které technologie jsou kritické, bude muset úzce navázat na procesy definice a plánování kapacit. K propojení kapacit s technologiemi pak bude muset vytvořit vhodnou taxonomii, která bude v ideálním případě použitelná v obranném, bezpečnostním i kosmickém průmyslu. Je tudíž nezbytné zajistit úzkou spolupráci observatoře s Evropskou obrannou agenturou a dalšími. K určení oblastí kritické závislosti pak observatoř musí shromáždit rozsáhlé znalosti a porozumět fungování souvisejících hodnotových a dodavatelských řetězců.

4.3

Plánuje se předložení utajované zprávy členským státům každé dva roky. EHSV nad takto dlouhým intervalem mezi zprávami pociťuje určitou pochybnost, uvážíme-li překotný vývoj technologického a průmyslového prostředí. Informace, které observatoř shromáždí, budou vysoce citlivé, neboť mapování otázek kritické závislosti probíhá stejně jako hlášení zranitelných míst, a proto je třeba informace řádně utajit a spravovat tak, aby bylo možno rozhodování rychle přizpůsobit změnám strategického prostředí.

4.4

Plán rovněž počítá s tím, že v rámci observatoře bude ve spolupráci s členskými státy zřízena skupina odborníků, která zajistí výměnu informací v utajovaném režimu. EHSV se silně zasazuje za vytvoření pevné a trvalé vazby mezi evropským obranným, bezpečnostním a kosmickým průmyslem, neboť tato odvětví nejlépe znají dodavatelské řetězce a oblasti kritické závislosti. Je třeba nalézt vhodné mechanismy k důvěryhodné výměně utajovaných informací s průmyslem.

4.5

EHSV dále považuje za zásadně potřebné zajistit přenos výsledků práce observatoře do plánů a jejich další rozpracování do stěžejních iniciativ. Přechody mezi jednotlivými fázemi technologického a průmyslového cyklu lze úspěšně zvládnout pouze v případě, že bude na každém stupni jasně dáno, kdo je garantem a kdo za co nese odpovědnost. Soudržnost a synergie jsou proto zapotřebí nejen horizontálně mezi civilním a obranným výzkumem, technologickým rozvojem a inovacemi, ale také ve směru vertikálním od programů týkajících se výzkumu, technologického rozvoje a inovací k programům zaměřeným na uvedení do praxe.

4.6

K posílení kybernetické bezpečnosti a kybernetické obrany navrhuje Komise regulační opatření v oblasti kybernetické odolnosti a hodlá požádat evropské normalizační organizace, aby vypracovaly harmonizované normy kybernetické bezpečnosti a ochrany soukromí. Spolu s členskými státy též posílí připravenost na rozsáhlé kybernetické incidenty. EHSV je pevně přesvědčen, že kybernetické schopnosti je nutno rozvíjet nejen v defenzivním, ale také v ofenzivním pojetí.

4.7

EHSV se domnívá, že programy a nástroje EU na podporu výzkumu, technologického rozvoje a inovací, uvedené v plánu v rámečku 2 (na stranách 7 a 9), jsou složité a nedostatečně koordinované. Je proto třeba je zjednodušit a racionalizovat tak, aby to bylo ku prospěchu jejich příjemců. Pro malé a střední podniky a začínající podniky se navrhuje jednotné kontaktní místo. V pilotní fázi za účasti malých a středních podniků v obranném a bezpečnostním průmyslu by tento „stánek pro malé a střední podniky z EU“ umožnil zadat údaje dle předepsaného vzorce a nechat si sestavit úvodní přehled nejvhodnějších programů EU, z nichž lze čerpat podporu.

4.8

Plán správně poukazuje na skutečnost, že EU má kromě programů a nástrojů na podporu výzkumu, technologického rozvoje a inovací i další politické nástroje, které mohou přispět ke snížení strategické závislosti v oblasti bezpečnosti a obrany. EHSV se domnívá, že tyto nástroje jsou důležitým prostředkem k posunu z fáze vývoje do fáze industrializace, tj. převedením výsledků výzkumu, technologického rozvoje a inovací do tržní praxe.

4.9

Zásadním problémem je též zajistit, aby členské státy EU po vyvinutí kritické technologie s částečnou finanční podporou EU nakupovaly u evropských dodavatelů. Bez konsistentní nákupní politiky na úrovni EU i jednotlivých členských států podle názoru EHSV hrozí, že evropské trhy nebudou vlivem své fragmentace a celkově omezené velikosti v celosvětovém měřítku schopny dosáhnout potřebných úspor z rozsahu ke snížení nákladů ani vyvinout dostatečnou aktivitu k zajištění životaschopnosti nově začínajících podniků. Jako celek je společný evropský trh potenciálně velmi rozsáhlý, výdaje však nejsou koordinovány (8).

V Bruselu dne 14. července 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Akt o čipech pro Evropu, COM(2022) 45 final, 8. února 2022.

(2) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání (Akt o datech), COM(2022) 68 final, 23. února 2022.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie (Úř. věst. L 79 I, 21.3.2019, s. 1).

(4) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh, COM(2021) 223 final, 5. května 2021.

(5) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148, COM(2020) 823 final, 16. prosince 2020.

(6) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o posílení odolnosti kritických subjektů, COM(2020) 829 final, 16. prosince 2020.

(7) Rada Evropské unie, Brusel, 21. března 2022.

(8) Spojené státy vydávají na obranu 750 miliard USD ročně, výdaje Číny se pohybují mezi 200 a 300 miliardami USD (zdroje vykazují značný rozptyl), zatímco NATO (přesněji jeho evropské členské země, bez Spojeného království a Turecka, avšak včetně Norska) vydává 250,7 miliardy USD.

22.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 443/116

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k Návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zeměpisných označeních Evropské unie pro víno, lihoviny a zemědělské produkty a o režimech jakosti zemědělských produktů, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2017/1001 a (EU) 2019/787 a zrušuje nařízení (EU) č. 1151/2012

(COM(2022) 134 final – 2022/0089 (COD))

(2022/C 443/17)

Zpravodaj:

Decebal-Ștefăniță PADURE

Žádost o vypracování stanoviska	Evropský parlament, 7.4.2022 Rada, 12.4.2022
Právní základ	čl. 192 odst. 1 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	30.6.2022
Přijato na plenárním zasedání	13.7.2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	203/0/1

1. Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá iniciativu Komise spočívající v předložení návrhu nového nařízení, které posílí současný systém zeměpisných označení pro zemědělské produkty, lihoviny a víno. Příspěvek zeměpisných označení k rozvoji venkovských oblastí a ochraně místní komunity, krajiny a kulturního dědictví je zásadní a zaslouží si ten nejlepší a nejúčinnější možný systém. Tato činnost spojená s konkrétními regiony, jejich know-how, územím a kulturou existovala již dlouho předtím, než pro ni byl vytvořen právní základ EU. Je nezbytné tento systém zachovat a zaručit jeho nejvyšší možnou ochranu.

1.2

EHSV by rád zdůraznil, že zeměpisná označení jsou již dobře fungujícím systémem, který prošel nedávnou revizí (2021), kdy byla přijata revize nařízení (EU) č. 1308/2013 o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty (1). EHSV vyzývá Evropský parlament a Radu, aby tuto skutečnost vzaly v potaz a důkladně posoudily a navrhly všechny změny předložené v nové revizi, aby se zajistilo skutečné posílení systému.

1.3

EHSV se domnívá, že zeměpisná označení představují velmi specifický systém, který zahrnuje mnohem více než právo duševního vlastnictví a neměl by být spravován jako ochranná známka. Z tohoto důvodu EHSV vyzývá orgány EU, aby před přijetím jakéhokoli rozhodnutí pečlivě zhodnotily potřebu a přidanou hodnotu přenesení úkolů správy zeměpisných označení z GŘ AGRI na externí agenturu. Je také důležité posoudit, zda má pověřená agentura odborné předpoklady a potřebné znalosti, aby byla schopná přenesené úkoly náležitě spravovat. Hlavním subjektem odpovědným za správu zeměpisných označení by mělo zůstat GŘ AGRI, zatímco GŘ GROW by mělo zajistit uznání a ochranu tohoto systému na mezinárodní úrovni prostřednictvím obchodních dohod a zvyšování informovanosti.

1.4

EHSV se domnívá, že jakékoli přenesení pravomocí by mělo být přesně a podrobně popsáno v hlavní části nařízení a mělo by být omezeno na administrativní úkoly. Veškerá rozhodnutí týkající se žádostí o zeměpisné označení, jejich změn, zrušení nebo námitek vůči nim by měla zůstat výhradně v rukou GŘ AGRI. Návrh by měl kromě toho jasně stanovit, že registrace zeměpisných označení a jakékoli další postupy související se správou zeměpisných označení by měly zůstat zcela bezplatné, a to bez ohledu na to, která organizace tento proces provádí.

1.5

EHSV vítá možnost začlenění závazků udržitelnosti do zeměpisných označení. Vyzývá však spolunormotvůrce, aby vedli konzultace s producenty produktů se zeměpisným označením s cílem posoudit, zda zahrnout tyto závazky udržitelnosti přímo do specifikací zeměpisných označení, nebo zda je začleňovat ad hoc.

1.6

EHSV se domnívá, že kritéria pro uznávání závazků udržitelnosti by měla být zahrnuta přímo do nařízení, a nikoli prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, které budou přijaty později, aby byla poskytnuta právní jistota seskupením producentů, která chtějí takové závazky přijmout.

1.7

Je nanejvýš důležité co nejvíce posílit a podpořit postavení seskupení producentů. V důsledku toho EHSV vítá návrh poskytnout těmto seskupením pravomoci týkající se používání produktů se zeměpisným označením jako přísady a jejich ochrany na internetu. Seskupením producentů by však měly být rovněž poskytnuty dodatečné prostředky mimo rozpočet společné zemědělské politiky, aby mohly tyto pravomoci vykonávat.

1.8

Pokud jde o interní správu a složení seskupení producentů, EHSV vyzývá spolunormotvůrce, aby tento aspekt návrhu konzultovali s organizacemi producentů produktů se zeměpisným označením. Vyzývá je rovněž, aby zajistili, že malí producenti produktů se zeměpisným označením nebudou v rámci těchto seskupení znevýhodněni oproti velkým producentům.

1.9

Ochrana zeměpisných označení je obecně nanejvýš důležitá. V tomto ohledu je zásadní rovněž ochrana před připomínáním a EHSV vítá veškeré prvky, které by mohly tuto ochranu posílit. EHSV se však obává, že zahrnutí podrobné definice připomínání by mohlo být kontraproduktivní, protože by nebyla přizpůsobena těmto praktikám, které se v průběhu času vyvíjejí. EHSV doporučuje tuto definici vypustit a místo toho se opírat o judikaturu Evropského soudního dvora.

1.10

Aby se zajistilo, že budou spotřebitelé nakupující produkty se zeměpisným označením plně informováni, doporučuje EHSV používat QR kód odkazující na informace týkající se zeměpisných označení v rejstříku eAmbrosia, jakož i na internetové stránky producenta a jeho osvědčení výrobce.

1.11

Pro úspěch zeměpisných označení je zásadní informovanost spotřebitelů. EHSV žádá, aby politika EU na propagaci zemědělských produktů výrazně podporovala zeměpisná označení a aby producenti produktů se zeměpisným označením těžili z marketingové podpory a odborných znalostí poskytovaných Komisí nebo členskými státy. Jsme také přesvědčeni, že členské státy by měly podporovat udělování bodů navíc produktům s certifikací zeměpisného označení během procesů zadávání veřejných zakázek. EHSV dále doporučuje, aby bylo v návrhu stanoveno, že budou zavedeny osvětové kampaně pro systém zeměpisných označení, v jejichž rámci budou na veřejných vnitrostátních a evropských televizních kanálech šířeny informace veřejného zájmu.

1.12

V neposlední řadě EHSV vyzývá spolunormotvůrce, aby do nařízení začlenili opatření na podporu systému zeměpisných označení mezi producenty a aby jim poskytli odborné znalosti a administrativní podporu, které potřebují k registraci svých produktů, a veškeré další nezbytné formy pomoci, a to zejména v regionech, které jsou v systému zeměpisných označení nedostatečně zastoupeny.

2. Úvod

2.1

Zeměpisná označení jsou nástrojem, který umožňuje identifikovat produkty, jejichž vlastnosti, věhlas a další charakteristické vlastnosti jsou spojeny s lidskými a přírodními prvky navázanými na konkrétní region. Zeměpisná označení jsou oficiálně uznávána a zakotvena v právu EU (2) od roku 1970 pro víno a od roku 1992 pro zemědělské produkty.

2.2

Tato politika EU představuje skutečný úspěch, jelikož zvýšila příjmy producentů tím, že vytvořila přidanou hodnotu pro jejich produkty (v průměru je cena produktu se zeměpisným označením 2,11krát vyšší než cena srovnatelného produktu bez zeměpisného označení), ale také podpořila rozvoj regionů a venkovských komunit, které jsou jejich nedílnou součástí. Zeměpisná označení také hrála důležitou roli při zachování některých specifických zemědělských postupů, odrůd rostlin a starých plemen zvířat. Nyní představují 7 % celkových zemědělsko-potravinářských prodejů v EU a 15,5 % jejího celkového vývozu (3).

2.3

Zeměpisná označení jsou svou povahou úzce provázána s konkrétními regiony a místními venkovskými komunitami. Prostřednictvím tohoto privilegovaného spojení a své ekonomické přidané hodnoty přispívají zeměpisná označení nejen k hospodářskému rozvoji konkrétních regionů a komunit, ale také k zachování, a dokonce posílení místního kulturního dědictví a identity.

2.4

Nerozpojitelná vazba mezi zeměpisným označením a jeho regionem také představuje skvělý nástroj pro zamezení delokalizaci a pro zachování pracovních míst v evropských venkovských oblastech.

2.5

Vzhledem ke své velmi zvláštní formě správy prostřednictvím seskupení producentů spojených s konkrétními regiony, která nabízí prvovýrobcům určitý stupeň kontroly nad jejich distribucí, zeměpisná označení rovněž prokázala, že vytvářejí hodnotu v počátečních stupních hodnotového řetězce, která přináší prospěch prvovýrobcům.

2.6

Toto ukotvení v regionu, jeho lidech a územích je jádrem zeměpisných označení a odlišuje je od značek, které jsou spojeny s podniky.

2.7

V souvislosti se zavedením nové společné zemědělské politiky (SZP), jejíž konečná verze byla přijata v roce 2021, a konkrétněji v souvislosti s revizí nařízení o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty, bylo v systému zeměpisných označení provedeno několik změn. Jejich cílem bylo zmírnit administrativní zátěž pro producenty a posílit jejich kontrolu nad zeměpisnými označeními jejich produktů při současném zachování vysoké úrovně kvality spojené s těmito produkty. Tyto úpravy byly odvětvím vnímány mimořádně pozitivně.

2.8

V rámci strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ se Komise rozhodla přistoupit k nové revizi systému zeměpisných označení, aby jej dále zlepšila a zvýšila jeho příspěvek k udržitelnosti. Dne 31. března 2022 Evropská komise zveřejnila návrh nařízení o zeměpisných označeních pro víno, lihoviny a zemědělské produkty a o režimech jakosti, kterým se mění nařízení (EU) 1308/213, (EU) 2017/1001 a (EU) 2019/787 a zrušuje nařízení (EU) 1151/2012 (4). Mezi oznámené cíle návrhu patří dále zefektivnit systém, zlepšit ochranu a kontroly zeměpisných označení, posílit postavení seskupení producentů a lépe začlenit udržitelnost.

3. Obecné připomínky

3.1

EHSV vítá cíle Komise a má za to, že přesně určila prvky, které je třeba upravit, aby se tento již dobře fungující systém dále zlepšil, jako např.: zjednodušení a harmonizace některých postupů, možnost zahrnout do výroby produktů se zeměpisným označením dobrovolné závazky udržitelnosti, posílení postavení seskupení producentů prostřednictvím dodatečných práv, posílení ochrany zeměpisných označení na internetu nebo lepší prosazování kontrol.

3.2

Ačkoli tento návrh podporuje platné cíle a přesně určil prvky, které vyžadují určité úpravy, aby jich bylo dosaženo, EHSV vyjadřuje jisté obavy ohledně některých navrhovaných úprav těchto prvků.

3.3

EHSV by rovněž rád zdůraznil, že systém zeměpisných označení již dobře funguje a byl již vylepšen revizí nařízení o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty v roce 2021. Je proto nezbytné, aby byla tato nová revize pečlivě navržena tak, aby posílila celý systém i nedávnou revizi. EHSV se domnívá, že orgány EU by měly důsledně dbát na to, aby se vyhnuly jakémukoli ukvapenému jednání, které by mohlo vést k revizi, jež by byla v rozporu se stanovenými cíli, a tím tuto úspěšnou politiku oslabila.

3.4

Aby se zajistilo, že tato nová revize systém zeměpisných označení skutečně posílí, je podle názoru EHSV nanejvýš důležité do procesu co nejvíce zapojit producenty produktů se zeměpisným označením a naslouchat jejich odborným znalostem, potřebám a přáním.

4. Konkrétní připomínky

4.1

Zjednodušení postupu registrace zeměpisných označení, jehož cílem je zvýšit atraktivitu tohoto režimu pro producenty, nesmí vést ke ztrátě důvěryhodnosti systému pro spotřebitele. Úspěch zeměpisných označení je postaven na jejich pověsti kvality a autentičnosti pro spotřebitele. Při zjednodušování postupu registrace musíme být opatrní, abychom tyto prvky neohrozili.

4.2

Návrh slučuje všechny postupy registrace, změn, zrušení a ochrany zeměpisných označení pro zemědělské produkty, víno a lihoviny. Pokud jde o kontroly, slučuje postupy pro zemědělské produkty a lihoviny, zatímco zeměpisná označení pro víno si zachovávají svá vlastní pravidla. EHSV toto zefektivnění postupů vítá, ale rád by zdůraznil, že není třeba zacházet dále, aby byla zachována specifika každého odvětví.

4.3

EHSV vítá zavedení možnosti volby mezi podáním námitky nebo pouhým „prohlášením o námitce“ do tří měsíců od zveřejnění žádosti o zápis produktu Komisí. Toto „prohlášení o námitce“, což je komentář/poznámka o zápis produktu, která však nenapadá jeho registraci, pravděpodobně zmírní administrativní zátěž spojenou s vyřizováním námitek.

4.4

Zeměpisná označení představují jedinečný typ práv duševního vlastnictví, který se velmi liší od ochranných známek, a to díky své neoddělitelné vazbě na konkrétní region, jeho kulturu, venkovské komunity, krajinu a historii zemědělských postupů. S ohledem na tato specifika zpochybňujeme návrh Komise převést některé prvky správy zeměpisných označení na Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) nebo jakoukoli jinou agenturu, která nemá technické zemědělské znalosti a hluboké porozumění povaze zeměpisných označení, jimiž disponuje pouze GŘ AGRI. V této souvislosti by měla být prokázána potřeba jakéhokoli přenesení úkolů a také kapacita agentury určené k provádění takových úkolů. Kromě toho se EHSV s ohledem na důležitost vazby mezi zeměpisnými označeními a zemědělstvím i na politickou citlivost spojenou s jejich správou domnívá, že veškerá rozhodnutí týkající se registrací, námitkových řízení nebo změn by měla zůstat výhradně v rukou GŘ AGRI.

4.5

Přenesení úkolů na úřad EUIPO, jak je popsáno v návrhu, je velmi neurčité. Vzhledem k rizikům spojeným s přenesením úkolů správy zeměpisných označení na subjekt bez zvláštních zemědělských znalostí se EHSV domnívá, že jakékoli pověření by mělo být přesně podrobně popsáno a vymezeno přímo v nařízení, a nikoli prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.

4.6

Sledování činnosti úřadu EUIPO, pokud jde o správu zeměpisných označení, jak je stanoveno v návrhu, se nezdá být dostatečné k zajištění řádné správy zeměpisných označení. Aby bylo zajištěno náležité sledování, měla by být přímo v návrhu stanovena přesná hodnoticí kritéria. EHSV se rovněž domnívá, že Evropský parlament a Rada by měly být oprávněny přidělit svěřené úkoly zpět GŘ AGRI v případě, že sledování odhalí nedostatky ve správě úkolů ze strany úřadu EUIPO.

4.7

Vzhledem k významu zeměpisných označení pro obchod EU by mělo GŘ GROW do všech obchodních dohod začlenit uznávání a ochranu zeměpisných označení EU a podporovat je na mezinárodní úrovni.

4.8

Návrh zavádí možnost pro seskupení producentů výrobků se zeměpisným označením začlenit do požadavků na zeměpisná označení závazky udržitelnosti. V tomto ohledu by EHSV rád zdůraznil, že zeměpisná označení již obsahují prvky udržitelnosti, a to vzhledem k jejich charakteristické povaze zakořeněné v jejich blízkosti k regionu, místní venkovské komunitě a krajině. V této souvislosti EHSV oceňuje ambici návrhu zachovat zahrnutí dalších závazků udržitelnosti pro zeměpisná označení na bázi dobrovolnosti. Nicméně možnost producentů zvýšit udržitelnost svých produktů jistě představuje dobrou příležitost k dalšímu posílení příspěvku zeměpisných označení k udržitelnosti.

4.9

Udržitelnost se skládá ze tří různých pilířů: environmentálního, ekonomického a sociálního. Je nezbytné zajistit, aby závazky udržitelnosti pro zeměpisná označení odrážely každý z těchto tří pilířů, neboť zeměpisná označení mohou přispívat nejen k udržitelnosti životního prostředí, ale také k hospodářské a sociální udržitelnosti, a to zásluhou zaměstnanosti a přidané hodnoty, kterou ve venkovských oblastech vytvářejí.

4.10

Návrh předpokládá začlenění závazků udržitelnosti přímo do specifikací zeměpisného označení. To by znamenalo, že zahrnutí nebo úprava těchto závazků udržitelnosti by byla poměrně komplikovaná a časově náročná, protože by vyžadovala projít procesem změny zeměpisných označení. Znamenalo by to také, že všichni producenti takových produktů se zeměpisným označením by se těmito závazky udržitelnosti museli řídit, a nemohli by se tak na trhu vzájemně odlišovat na základě udržitelnosti svých produktů. Rozlišení na trhu mezi producenty produktů se stejným zeměpisným označením se často stává problémem velkých zeměpisných označení. Z těchto důvodů se EHSV domnívá, že by orgány EU měly vést konzultace s producenty produktů se zeměpisným označením, aby posoudily, zda by závazky udržitelnosti měly být přímo začleněny do specifikace zeměpisných označení, nebo zda by bylo vhodnější je do systému začleňovat ad hoc.

4.11

EHSV se domnívá, že možnost přijmout akty v přenesené pravomoci, které by stanovily kritéria pro uznání stávajících norem udržitelnosti v pozdější fázi, staví producenty do situace nejistoty, která by je mohla od přijímání závazků udržitelnosti pro produkty se zeměpisným označením odradit.

4.12

Úloha seskupení producentů produktů se zeměpisným označením, která musí spravovat a rozvíjet svá vlastní zeměpisná označení, aby chránila konkrétní produkt, svou pověst a spotřebitele, nesmí být oslabena, ale naopak posílena.

4.13

Zapojení veřejných činitelů a organizací spotřebitelů do vnitřního fungování seskupení producentů, jak je ukotveno v návrhu, by mohlo práci těchto seskupení ještě více zkomplikovat.

4.14

Vzhledem k tomu, že systém zeměpisných označení by měl zůstat prostředkem ochrany zemědělců, uznání seskupení producentů, jak je navrženo v čl. 33 odst. 2, by mělo být založeno pouze na podílu zastoupených producentů, a nikoli na podílu produkce se zeměpisným označením vyrobené seskupením producentů. V opačném případě by měly orgány EU do návrhu zahrnout nástroje, které by umožnily zabránit případům, kdy by menšina velkých producentů produktů se zeměpisným označením blokovala rozhodnutí, která podporuje velká většina producentů produktů se stejným zeměpisným označením.

4.15

Důvod pro zřízení rozlišování mezi dvěma různými typy seskupení producentů uvedený v návrhu není zcela jasný. EHSV si klade otázku, zda by to nemohlo správu zeměpisných označení spíše ještě více zkomplikovat než zlepšit.

4.16

Návrh definuje „seskupení producentů“ jako „sdružení složené převážně z producentů nebo zpracovatelů stejného produktu, bez ohledu na jeho právní formu“. Tato definice nezahrnuje producenty surovin. Vzhledem k zásadní roli, kterou hrají producenti surovin v chráněných označeních původu (CHOP), by mohlo být vhodné požádat o jejich zařazení do „uznaných seskupení producentů“ pro CHOP.

4.17

EHSV vítá návrh Komise poskytnout seskupením producentů určitou kontrolu nad užíváním produktu se zeměpisným označením zahrnutým jako přísada v produktu v názvu potraviny a při uvádění na trh souvisejícího zpracovaného produktu. To by posílilo schopnost seskupení producentů kontrolovat pověst vysoké kvality svého produktu.

4.18

Zeměpisná označení jsou vzhledem ke své přidané hodnotě zvláště oblíbeným terčem podvodných praktik. EHSV považuje za zásadní posílit jejich ochranu a zlepšit kontroly. Návrh obsahuje některé zajímavé prvky týkající se tohoto aspektu, mezi něž patří: zlepšená spolupráce a výměna informací a vzájemná pomoc mezi členskými státy i s Komisí, zřízení certifikace pro producenty produktů se zeměpisným označením nebo možnost zrušit či převést doménové jméno. Zdá se, že některé další návrhy specifičtější pro ochranu zeměpisných označení na internetu postrádají ambice nebo požadované nástroje k vynucení takové ochrany. EHSV zdůrazňuje, že výrobci by měli mít právo hájit své produkty, ale v žádném případě by za to neměli nést odpovědnost. Odpovědnost za ochranu zeměpisných označení by měla i nadále spočívat na Komisi a členských státech, které by měly vyvinout veškeré nezbytné úsilí k zajištění této ochrany.

4.19

EHSV považuje za mimořádně důležité chránit zeměpisná označení před podvodnými praktikami připomínání. Tato ochrana byla do právních předpisů upravujících systém zeměpisných označení již zahrnuta. Návrh doplňuje definici připomínání. Výbor se domnívá, že poskytnutím velmi přesné definice připomínání hrozí oslabení ochrany před těmito praktikami, které se v průběhu času vyvíjejí. EHSV doporučuje tuto definici vypustit a místo toho se opírat o judikaturu Evropského soudního dvora.

4.20

Aktuálně je registrováno více než 3 300 zeměpisných označení. Přibližně 80 % těchto zeměpisných označení se však nachází pouze v šesti členských státech EU (5). To jasně dokládá nedostatečné zastoupení mnoha členských států EU v systému zeměpisných označení. Kromě toho existuje riziko, že se tato propast rozšíří, jelikož členské státy s mnoha zeměpisnými označeními získávají odborné znalosti v oblasti praktické a administrativní správy, z čehož mohou mít prospěch noví producenti, kteří chtějí své produkty zaregistrovat, zatímco producenti v jiných členských státech si budou připadat na registraci svých produktů nedostatečně připraveni. EHSV lituje, že návrh neobsahuje opatření, jež by usnadňovala a podporovala registraci zeměpisných označení nových subjektů a tento systém mezi nimi propagovala.

4.21

Hodnocení Komise zveřejněné v roce 2021 zdůrazňuje skutečnost, že zeměpisná označení v některých zemích stále sužuje nedostatečné povědomí spotřebitelů (6). V tomto ohledu jsou zásadní marketingové a propagační kampaně, jak dokazuje dopad kampaní EU na propagaci zeměpisných označení. EHSV se domnívá, že revize systému by měla zahrnovat nástroje na podporu propagace zeměpisných označení a zvyšování povědomí o nich.

4.22

Návrh zavádí vytvoření osvědčení pro producenty splňující specifikace zeměpisného označení. EHSV se domnívá, že pokud by byla tato osvědčení pečlivě navržena a dobře spravována, mohla by usnadnit obchod a zároveň zachovat vysokou úroveň ochrany proti podvodům. Na toto osvědčení by mohl rovněž přímo odkazovat QR kód produktů se zeměpisným označením.

5. Závěrečná připomínka

5.1

Systém zeměpisných označení je mimořádně úspěšnou politikou EU, která umožnila uchovat jedinečné „know how“ a kulturní dědictví a zároveň zvýšit příjmy producentů a oživit venkovské oblasti. Jak je uvedeno v hodnocení Komise zveřejněném v roce 2021 (7), tato politika je relativně účinná, přičemž změny zavedené novým nařízením o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty tuto politiku dále posílily. Nová revize, jak je předložena v návrhu Komise, navrhuje některé dodatečné úpravy, které by potenciálně mohly účinnost této politiky ještě zvýšit. Nicméně další navrhované úpravy vyžadují určité objasnění, zatímco jiné, jako je zapojení úřadu EUIPO, pravděpodobně přinášejí riziko zkomplikování postupů nebo oslabení charakteristické povahy systému zeměpisných označení, která byla jádrem jeho úspěchu. Hlavním subjektem odpovědným za správu zeměpisných označení by mělo zůstat GŘ AGRI, zatímco GŘ GROW by mělo zajistit uznání a ochranu tohoto systému na mezinárodní úrovni prostřednictvím obchodních dohod a zvyšování informovanosti.

V Bruselu dne 13. července 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2117 ze dne 2. prosince 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 262).

(2) https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/c1d86ba1-7b09-11eb-9ac9-01aa75ed71a1

(3) https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/c1d86ba1-7b09-11eb-9ac9-01aa75ed71a1

(4) COM(2022) 134 final.

(5) https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/c1d86ba1-7b09-11eb-9ac9-01aa75ed71a1

(6) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=SWD:2021:427:FIN

(7) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=SWD:2021:427:FIN

22.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 443/123

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Udržitelné výrobky jako standard

(COM(2022) 140 final)

a k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků a o zrušení směrnice 2009/125/ES

(COM(2022) 142 final – 2022/0095(COD))

(2022/C 443/18)

Zpravodaj:

Thomas WAGSONNER

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 16. 5. 2022 Evropský parlament, 2. 5. 2022 Rada, 10/06/2022
Právní základ	čl. 192 odst. 1 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	30/06/2022
Datum přijetí na plenárním zasedání	14. 7. 2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	205/1/4

1. Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) oceňuje návrhy předložené v rámci akčního plánu pro oběhové hospodářství a v tomto stanovisku podporuje zejména úsilí o posílení udržitelnosti výrobků. Za nezbytný považuje rovněž harmonizovaný právní přístup. Poznamenává také, že návrh nového nařízení o ekodesignu je vzhledem k velkému počtu aktů v přenesené pravomoci do značné míry stále nejasný. Dále pak EHSV navrhuje, aby se rychleji a s většími ambicemi pracovalo na nezbytném snížení spotřeby surovin a na ochraně klimatu.

1.2

EHSV upozorňuje zejména na to, že tento přístup oběhového hospodářství může být úspěšný pouze tehdy, bude-li zajištěno náležité zapojení a informování všech hospodářských subjektů – výrobců, spotřebitelů, pracovníků – i veřejných orgánů. Nutnou podmínkou řádného provádění je stanovení odpovídajících pravidel, která musí být jasná, vhodná a soudržná, aby byly udržitelným výrobkům v hospodářské soutěži poskytnuty spravedlivé vyhlídky.

1.3

Oceňuje nové prvky nařízení, jako je rozšíření oblasti působnosti, nové požadavky na ekodesign (životnost, opravitelnost, recyklace, dopad na životní prostředí, emise CO2 atd.), jakož i požadavky na informace poskytované prostřednictvím digitálního pasu výrobku a štítků, přičemž zdůrazňuje význam správných a vhodných informací, zejména pro spotřebitele.

1.4

EHSV podporuje zákaz ničení neprodaného zboží, jímž se rozumí nové, vrácené nebo opravitelné zboží. Vítá rovněž skutečnost, že nařízení ve spojení s balíčkem pro oběhové hospodářství řeší stávající závažné problémy, jako je uvádění nepravdivých ekologických informací (tzv. greenwashing) nebo plánované zastarávání.

1.5

Podpůrným orgánem s řadou úkolů při jeho provádění je Fórum o ekodesignu. V rámci tohoto fóra by měli dostat příležitost k předkládání svých nápadů a návrhů na zlepšení tohoto procesu všechny zúčastněné strany a zástupci občanské společnosti, včetně sociálních partnerů.

1.6

EHSV si je vědom výzev, před nimiž stojí výrobci a podniky, zejména malé a střední podniky, přičemž je každopádně třeba zabránit zbytečné administrativní zátěži. Vidí také příležitost dosáhnout díky udržitelným normám pro výrobky nové evropské úrovně výroby „Made in Europe“.

1.7

Nástroje týkající se prohlášení o shodě a samoregulace poskytují prostor pro podnikání. Účinná a koordinovaná kontrola mezi jednotlivými členskými státy a dobré spotřebitelské informace posilují důvěru v přechod od lineárního k oběhovému hospodářství.

1.8

EHSV však musí s politováním konstatovat, že nařízení nezohledňuje sociální rozměr. Odkaz na návrh Komise týkající se směrnice o náležité péči podniků se jeví jako nedostatečný.

2. Souvislosti

2.1

Lineární hospodářský systém je náročný na spotřebu globálních zdrojů. Mezi konferencemi OSN o změně klimatu v Paříži a v Glasgow bylo spotřebováno více než půl bilionu tun nových zdrojů. Ve zprávě o nedostatcích v oběhovosti z roku 2022 (1) se uvádí, že v celosvětovém měřítku je recyklováno pouze 8,6 % použitých výrobků, tzn., že nedostatky v oběhovosti dosahují více než 90 %. Ke snížení spotřeby zdrojů může účinným způsobem přispět oběhové hospodářství.

2.2

Evropa uznala, že zdroje je nutné chránit. Evropská komise navrhla Zelenou dohodu, strategii růstu EU pro spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou účinně využívající zdroje. Potřebu přijmout opatření zvyšují problémy dodavatelského řetězce, které způsobila pandemie a ruská invaze na Ukrajinu. Podniky a spotřebitelé se potýkají s nedostatečnou nabídkou a zvyšováním cen v celé řadě oblastí.

2.3

Na konci března 2022 představila Evropská komise v rámci akčního plánu pro oběhové hospodářství konkrétně tyto iniciativy:

—	sdělení Komise Udržitelné výrobky jako standard,

—	návrh nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků,

—	pracovní plán pro ekodesign a označování energetickými štítky na období 2022–2024,

—	strategie EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky,

—	návrh revize nařízení o stavebních výrobcích,

—	návrh na zapojení spotřebitelů do ekologické transformace.

2.4

Toto stanovisko se zabývá sdělením Udržitelné výrobky jako standard (COM(2022) 140 final) a návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků a o zrušení směrnice 2009/125/ES (COM(2022) 142 final – 2022/0095 (COD)).

2.5

Ve sdělení se zdůrazňuje, že je třeba přehodnotit dominantní lineární hospodářský model a učinit kroky, které povedou k oběhovému hospodářství. Celoevropsky harmonizovaný přístup posílí konkurenceschopnost, vytvoří pracovní místa a nabídne spotřebitelům udržitelné výrobky. Předpokladem toho je nový přístup k výrobě produktů, který půjde nad rámec současných minimálních požadavků (REACH, označování energetickými štítky, balení atd.).

2.6

Oblast působnosti nového nařízení o ekodesignu se podstatně rozšíří a v podobě odvětvových iniciativ pro textil, stavebních výrobky atd. přispěje k zachování zdrojů a k energetické účinnosti. Zejména nová ustanovení, která mají zvýšit životnost výrobků (životnost, opravitelnost, lepší recyklace atd.) a kvalitu informací o výrobku prostřednictvím digitálního pasu výrobku, budou od podniků vyžadovat, aby předkládaly transparentní údaje o vlastnostech svých výrobků a o dopadech jejich životního cyklu. Spotřebitelé tak budou mít možnost výrobky splňující evropské cíle v oblasti udržitelnosti porovnávat, a tedy i hodnotit.

2.7

Požadavky na výrobky stanovené v nařízení o ekodesignu jsou doplněny dalšími doprovodnými opatřeními. Postavení a důvěra spotřebitelů budou posíleny prostřednictvím povinných informací o přínosech výrobků pro životní prostředí, o možnostech jejich opravy a o jejich životnosti, jakož i prostřednictvím zákazu uvádění nepravdivých ekologických informací (tzv. greenwashing). Kontroly výrobků prováděné veřejnými orgány a transparentní sledování souladu s kritérii pro výrobky poskytují jistotu, že bude možné vybírat z vysoce kvalitních výrobků, a zaručují tak hospodářským subjektům rovné podmínky.

3. Obecné připomínky

3.1

EHSV vyjadřuje svou zásadní podporu cílům oběhového hospodářství a iniciativě pro udržitelné výrobky, neboť udržitelnost zde spojuje environmentální, hospodářské i sociální aspekty. To znamená, že všechny hospodářské subjekty musí splňovat nezbytné, nové a náročné požadavky. Podniky jsou povinny zaměřit svou výrobu a design výrobků na udržitelnost a poskytovat o tom informace. Spotřebitelé to musejí chápat a na základě informací odpovědně činit „správná“ rozhodnutí. Výbor v této souvislosti považuje za nezbytné provádění vhodných osvětových kampaní ke zvyšování informovanosti. Prostřednictvím účinné kontroly musí být zajištěno, aby byly stanovené cíle splněny, a nikoliv oslabeny, protože by to poškodilo dobré jméno Evropy a posílilo „ekoskeptický“ postoj. Cíl je možné formulovat spíše takto: kvalitní pracovní místa, lepší rozvoj, komplexní přístup a vzdělaní spotřebitelé a zákazníci.

3.2

Toto nařízení a oběhové hospodářství zavádí nové standardy. Mají-li se tyto požadavky setkat s přijetím, stát se součástí života a vést k rozvoji oběhového hospodářství, je třeba rozhodným a aktivním způsobem zapojit všechny hospodářské činitele, tj. spotřebitele, výrobce, podnikatele, odbory, výzkumné instituce. V této souvislosti bude třeba poskytovat vhodné informace o možnostech a cílech a ve správný včas zapojovat zainteresované subjekty.

3.3

EHSV podporuje harmonizovaný přístup nařízení a aktů v přenesené pravomoci, který má zabránit roztříštěnosti a zohlednit specifické vlastnosti výrobků, jejich cenovou dostupnost pro spotřebitele a hospodářskou soutěž. Udržitelné výrobky jsou evropskou příležitostí pro podniky, inovace a pracovní místa a zohledňují přání spotřebitelů týkající se dopadů na životní prostředí a delší životnosti výrobků.

3.4

EHSV vítá rozšíření oblasti působnosti na větší množství výrobků i zvýšení požadavků. Konstatuje, že výrobní podniky se musejí vyrovnat s novými požadavky, například v podobě digitálního pasu výrobku, pravidel týkajících se neprodaného zboží a pravidel specifických pro jednotlivé druhy výrobků, což je však pro vybudování oběhového hospodářství je to nezbytné. Zároveň se tak zavede nový standard „Made in Europe“. Vzniknou rovněž nové příležitosti pro průmysl v oblasti designu, likvidace a oprav.

3.5

EHSV připomíná, že je třeba zajistit soudržnost všech dotčených oblastí právních předpisů. K té patří i časová a obsahová soudržnost tohoto akčního plánu, aby se jeho účinnost nesnižovala rozdělováním právních předpisů na dílčí segmenty a zaváděním rozdílných postupů v jednotlivých členských státech. Neméně důležité je však zajistit také soudržnost s dalšími oblastmi právních předpisů, které jsou důležité z hlediska podpory, jako je nedávno předložená směrnice Evropské komise o náležité péči podniků, právní předpisy týkající se nakládání s odpady, které jsou důležité pro recyklaci, včetně vývozních opatření, nařízení o dozoru nad trhem atd.

3.6

EHSV uznává, že je třeba přijímat akty v přenesené pravomoci, a protože je v této souvislosti stále řada nejasností, žádá Evropskou komisi, aby předložila také podrobnější průvodní pracovní plán. Cílem je zajistit, aby se akty v přenesené pravomoci vztahovaly na mnoho výrobků. Zároveň by měly být již v rané fázi zapojeny organizace občanské společnosti a odborové svazy.

3.7

EHSV konstatuje, že nařízení o ekodesignu je velmi komplexním právním předpisem, který povede ke změně hospodářského modelu. Považuje za velmi důležité, aby byl jeho obsah proveden rychle, ale také dobře. Pro provádění aktů v přenesené pravomoci je proto zapotřebí zajistit odpovídající lidské zdroje. Vzhledem k tomu, že nové požadavky jsou uloženy také spotřebitelům, podnikům, opravnám a kontrolním orgánům, považuje EHSV rovněž za nezbytné zapojit do informačního procesu odpovídajícím způsobem všechny hospodářské subjekty.

3.8

Veřejné subjekty by měly být v rámci zadávání veřejných zakázek mezi prvními, kdo bude zadávat ekologické zakázky. Většího efektu by však bylo možné dosáhnout i tím, že by se ekologické zadávání zakázek stalo podmínkou také v pokynech pro financování podpory nebo dotací, jako jsou např. různé investiční programy EU pro podniky nebo třetí strany.

3.9

EHSV konstatuje, že požadavky na ekodesign by měly přinášet výhody spotřebitelům a že by tyto výhody měly být jasné a snadno rozpoznatelné. Rozsáhlé požadavky, které přinese nové nařízení o ekodesignu, mohou zvýšit pořizovací cenu výrobků, zároveň však vznikají i úspory nákladů díky lepší funkčnosti, životnosti, modernizovatelnosti a opravitelnosti výrobků a jejich vyšší hodnotě na konci životnosti. Energeticky účinnější spotřebiče mohou ušetřit energii a peníze. Výrobky s dlouhou životností jsou rovněž hospodárnější. Díky novému návrhu směrnice by spotřebitelé mohli ušetřit v průměru 285 EUR (2) ročně. Nařízení klade důraz na cenovou dostupnost, přičemž by měly být zohledněny různé rozpočty domácností, aby se ekodesign nestal exkluzivním. Proto je o to důležitější poskytnout spotřebitelům finanční podporu při prvním nákupu a opravě udržitelných výrobků.

3.10 Ekologické aspekty

3.10.1

Ekodesign je úkolem pro oběhové myšlení, přičemž EHSV klade důraz zejména na tyto body:

—

legislativa a kontrolní opatření: zmírňující opatření či výjimky stanovené v aktech v přenesené pravomoci nebo v rámci dobrovolných závazků, jakož i možnosti obcházení pravidel a nedostatky v oblasti kontroly, by byly v rozporu se stanovenými cíli. Požadavky na ekodesign, výkonnost a informace, včetně parametrů výrobků, by měly být náležitě konzistentní,

—

podniky mají už v konstrukční fázi myslet na to, jaké dopady bude mít jejich výrobek na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu, na jeho dlouhodobé používání, snadnou údržbou a opravitelnost, a případně i na to, jaké následné produkty z něj mohou vznikat. Pozornost je také třeba znovu začít věnovat normalizaci výrobků. Příkladem mohou být různé rozměry pneumatik nebo dobíjecích kabelů,

—	spotřebitelé by při rozhodování o koupi měli obdržet základní informace o dopadu na životní prostředí, životnosti, možnosti opravy, následném použití a způsobu likvidace výrobku.

3.10.2

Recyklace je vedle dlouhodobého používání výrobku a jeho opětovného užití dalším způsobem účinného využívání zdrojů, kterým se nařízení zabývá. Cílem je zvýšit obsah recyklovaných materiálů ve výrobcích, recyklovatelnost výrobků a hodnotu recyklačního a opravárenského odvětví. EHSV tento cíl podporuje, poukazuje však na to, že stále existují určité technické, právní a koncepční překážky, které je třeba překonat.

Uvažování v duchu koloběhu materiálů ukazuje, jak rozsáhlé jsou změny, které je třeba provést. Jako příklad lze uvést to, že vyšší míra recyklace by se měla shodovat s minimálními kvótami pro obsah recyklovaných materiálů, nebo to, že teoretická recyklovatelnost výrobků (3) by měla být v souladu s technickými možnostmi jejich recyklace a s praktickým prováděním recyklačních opatření. Například v oblasti umělých hmot je zapotřebí provést celou řadu designových a výrobních změn do té míry, že druhotné suroviny nejsou postaveny na roveň primárním surovinám (4).

Recyklace je rovněž příležitostí pro Evropu: do Evropy se například dovážejí cenné rudy, buď v podobě surovin, nebo výrobků, které po svém použití skončí takříkajíc „bezplatně“ v odpadu nebo jsou odeslány do světa – patří mezi ně zejména automobily a elektronický odpad. Měly být považovány za cenné suroviny a podle toho by se s nimi mělo zacházet. Demontáž, nové zpracování a recyklace jsou prospěšné pro klima, ale vytvářejí také velkou přidanou hodnotu a pracovní místa (5). Velmi důležité je ovšem i to, aby všechna taková opatření zohledňovala hospodářskou, environmentální a sociální rovnováhu.

3.10.3

EHSV vítá návrh, aby byla přijata opatření vztahující se na neprodané zboží, přičemž v tomto ohledu lze postupovat ambiciózněji. Ničení neporušených výrobků, včetně nových, vrácených nebo opravitelných výrobků, je z hlediska společnosti nežádoucí, protože jde o plýtvání zdroji. První krok má podle návrhu Komise spočívat pouze v tom, že podniky povedou dokumentaci, přičemž na malé a střední podniky se toto opatření nebude vztahovat. EHSV to však považuje za nedostatečné. Pouhá možnost přijetí přísnějších opatření prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci vyvolává pochybnosti ohledně účinného plnění cílů. EHSV podporuje zákaz ničení neprodaných výrobků, pokud nejsou nebezpečné. Podniky a maloobchodní platformy by měly být motivovány rovněž k tomu, aby si vytvářely obchodní postupy, které umožní výrazně snížit počet vracených výrobků a neprodaných zásob. Spotřebitelé by měli být rovněž informováni o dopadu vráceného zboží na životní prostředí.

3.11 Hospodářské aspekty

3.11.1

EHSV poznamenává, že návrh nařízení je z hlediska malých a středních podniků v zásadě přínosem, ale zároveň ho vnímá s určitou skepsí. Malé a střední podniky mají k dispozici pouze omezené (lidské) zdroje. Podpůrná opatření uvedená v nařízení by se měla zaměřit zejména na řešení potřeb a nutných požadavků malých a středních podniků. Malé a střední podniky však budou mít patrně i potíže týkající se přístupu k veřejným zakázkám spojeným s novými požadavky. Je proto třeba hledat řešení, která jim umožní se těchto řízení účastnit. S ohledem na malé a střední podniky je tedy nutné zajistit, aby se nařízení o udržitelných výrobcích a předpisy týkající se konkrétních výrobků vhodně doplňovaly. Tímto způsobem by se mělo zabránit zdvojování nákladů a administrativní zátěže.

3.11.2

Pro zajištění dlouhé životnosti výrobku mají klíčovou roli opravárenské podniky. Měly by proto být vytvořeny podmínky, které poskytovatelům opravárenských služeb, podnikům sociální ekonomiky zabývajícím se opětovným použitím výrobků a občanským či místním opravářským iniciativám usnadní nalezení jejich místa v rámci tohoto oběhového modelu. Například v Německu a Rakousku se opravárenským iniciativám osvědčilo uzavírat pojištění oprav, které je zároveň opravňuje k opravám.

3.12

Nové oběhové obchodní modely (6) jsou ve sdělení označeny jako důležitý nástroj. Tyto modely musejí být pro podniky a spotřebitele atraktivní, bezproblémový a iniciativní a musí zajišťovat důstojné pracovní podmínky. Takové modely již v praxi existují, např. ekonomika sdílení, produkt jako služba, použití za úplatu atd. EHSV navrhuje, aby byly stávající platformy osvědčených postupů přizpůsobeny aktuálním výzvám oběhového hospodářství prostřednictvím pobídek k jejich využívání. Jako aktuální příklad lze uvést iniciativy znovuzískávání surovin ze stavebního odpadu – kde se novým uživatelům nabízejí stavební materiály po demolici či rekonstrukci – nebo opravárenské sítě, kde se mohou kontaktovat spotřebitelé a opraváři. Řada databází však není pro dodavatele ani zákazníky příliš atraktivní.

3.13

EHSV upozorňuje na to, že je třeba zvýšit povědomí spotřebitelů o udržitelných opatřeních a používat výrobky až do konce jejich životnosti. Vědecké studie (7) ukazují, že funkční, ale již nepoužívané výrobky (např. notebooky, mobilní telefony, opékače atd.) se v domácnostech hromadí po dobu až šesti let. Je proto zapotřebí přijmout vhodné pobídky, které budou spotřebitele motivovat k tomu, aby ponechávali nepoužívané předměty v oběhu.

3.14 Sociální aspekty

3.14.1

EHSV však musí s politováním konstatovat, že nařízení nezohledňuje sociální rozměr. Odkaz na návrh Komise týkající se směrnice o náležité péči podniků (8) se jeví jako nedostatečný, neboť tato směrnice jednoznačně upřednostňuje procesuálně zaměřený přístup k celosvětovým hodnotovým řetězcům, a sociální otázky specifické pro konkrétní výrobky v ní nemohly být dostatečně zohledněny. EHSV výslovně zdůrazňuje, že z hlediska udržitelnosti je nezbytné zabývat se vždy všemi třemi rozměry, tedy hospodářskou, sociální a environmentální udržitelností. Vyzývá proto Komisi, aby nařízení ještě jednou přezkoumala z hlediska otázky, zda by nebylo užitečné do něj zapracovat také sociální aspekty specifické pro jednotlivé výrobky.

3.14.2

EHSV poukazuje na to, že zelená pracovní místa nejsou automaticky udržitelná, nejsou-li zohledněny všechny cíle udržitelného rozvoje. Musí být zajištěno dodržování pracovních norem, zejména z důvodů hospodářské soutěže.

3.14.3

Projekt evropských sociálních partnerů (9) se zabýval dopadem oběhového hospodářství na zaměstnanost a pracovní podmínky. Díky přechodu na oběhové hospodářství by se mohlo podařit vytvořit do roku 2030 250 000 až 700 000 pracovních míst. Dopady v jednotlivých odvětvích a regionech se však značně liší. Nadprůměrně profitovat z něj budou odvětví odpadového hospodářství a opravárenství, naopak těžební a chemické odvětví bude zasaženo spíše negativně. Nezbytná bude rovněž náležitě vzdělaná pracovní síla (např. v oblasti odpadového hospodářství). Obecně je třeba dbát na to, aby byla k dispozici kvalitní pracovní místa a aby byly vypláceny důstojné mzdy. EHSV vyjadřuje politování nad tím, že Komise v současné době neplánuje sociální dialog, který by umožnil zohlednit důsledky přechodu na oběhové hospodářství pro pracovníky.

4. Konkrétní připomínky

4.1 Informace v digitálním pasu výrobku a na štítcích a ekoznačkách

4.1.1

EHSV vítá, že digitální pas výrobku bude umožňovat přístup k souhrnným informacím o výrobku. Tyto informace by měly být cíleným a uživatelsky vstřícným způsobem přístupné všem subjektům v rámci celého dodavatelského řetězce. Obsah by měl spotřebitelům sloužit jako základ pro rozhodování o koupi výrobku, jeho opětovném použití, opravě a likvidaci v kontextu oběhového hospodářství. Patří sem takové údaje, jako je množství obsah CO2 ve výrobku, podíl vzácných zemin, obsah nebezpečných látek, nerecyklovatelné materiály, seznam opravitelných dílů, jejich dostupnost nebo v případě softwaru jeho kompatibilita a náklady. Možnost uvádět v digitálním pasu výrobku informace o dalších aspektech udržitelnosti je vítána (10). Výbor navrhuje, aby digitální pas výrobku obsahoval také index oprav s uvedením informací o opravitelnosti, a to zejména důležitých dílů podléhajících opotřebení, o ceně náhradních dílů a jejich dostupnosti v průběhu času, jakož i informace o pracovních podmínkách, za nichž byly výrobky vyrobeny. Základní informace týkající se např. záruky a obsahu CO2 ve výrobku by měly být spotřebitelům zpřístupněny rovněž ve fyzické podobě.

Digitální pas výrobku by se neměl stát nástrojem, který bude podnikům vázat další zdroje (na shromažďování údajů), ale mělo by jim stačit využít již existující systémy. Požadavku na poskytování stále transparentnějších, ale zároveň citlivých údajů si však může vyžádat rovněž přezkum soudržnosti rozhodnutí o právech průmyslového vlastnictví.

4.1.2 Štítky

Účelem štítků je poskytovat spotřebitelům informace o výrobku, které budou teprve stanoveny v aktech v přenesené pravomoci. EHSV klade na poskytování správných, zřetelných a jasných informací zákazníkům velký důraz, přičemž zásadní význam mají informace o dopadu na klima, obsahu a složení, dodržování pracovněprávních norem, životnosti a opravitelnosti.

4.1.3 Ekoznačky

Mnoho výrobků a služeb je certifikováno evropskou ekoznačkou na základě odborného posudku. Cílem je usnadnit spotřebitelům identifikaci výrobků šetrných k životnímu prostředí, s dlouhou životností a vysoké kvality, a umožnit srovnání s ostatními výrobky. Požadavky na ekoznačku však mohou nanejvýš doplňovat, nikoli nahrazovat právní předpisy vycházející z nařízení o ekodesignu výrobků, přičemž kontrola ze strany veřejných orgánů podle nařízení o ekodesignu musí zahrnovat rovněž informace o ekoznačkách.

4.2 Online tržiště

Důležité je vytvoření rovných podmínek pro všechny účastníky trhu. Pravidla odpovědnosti pro online tržiště by proto měla být uplatňována zejména v situaci, kdy žádný jiný subjekt v dodavatelském řetězci nepřijme opatření proti nevyhovujícímu výrobku (11).

4.3

Dozor nad trhem – kontrola, zákazy, pokuty – je svěřen členským státům a příslušné informace o porušení předpisů jsou uveřejňovány v Informačním a komunikačním systému pro dozor nad trhem (ICSMS), což je evropský systém podávání zpráv a informací o výrobcích, u nichž bylo zjištěno, že jsou nevyhovující nebo nebezpečné. EHSV podporuje návrh na rozšíření a zlepšení dozoru nad trhem, neboť 10–25 % prověřovaných výrobků není v souladu se směrnicí o ekodesignu (12). Aby mohly členské státy plnit své úkoly, musí být pro dozor nad trhem vyhrazeny odpovídající zdroje. Zejména v případě nesouladu s právními předpisy by mělo být zajištěno, aby orgány dozoru nad trhem případy takového nesouladu výrobků náležitě sledovaly. Bohužel se opakovaně objevují negativní příklady toho, že posuzování shody je obcházeno, jak se nedávno ukázalo v případě roušek používaných jako ochrana proti nákaze koronavirem. Příslušné orgány by vždy měly provádět namátkové kontroly. Zapojeny by měly být i spotřebitelské organizace jako kompetentní oznamovatelé případů porušení předpisů. To by – vedle směrnice o zástupných žalobách – přispívalo ke včasné a účinné ochraně kolektivních zájmů spotřebitelů. Účinný dozor nad trhem ve všech členských státech vyžaduje velmi aktivní úlohu Evropské komise v této oblasti, aby bylo zajištěno, že všechny podniky v evropském hospodářském prostoru budou mít díky stejné úrovni kontrol rovné podmínky. EHSV dále upozorňuje na potenciál zlepšení, pokud jde o fungování a informace internetových stránek systému ICSMS.

4.4

Fórum o ekodesignu a zapojení všech zúčastněných stran do tohoto procesu je vítané, zároveň je však třeba dbát na efektivní fungování a na určení odpovědností a zajištění dovedností a zdrojů pro plnění stanovených úkolů. Fórum například nemůže provádět hodnocení samoregulačních opatření – to je úkolem příslušného orgánu, příp. Evropské komise.

4.5

Samoregulace jako alternativní nástroj aktu v přenesené pravomoci pro určitou skupinu výrobků by měla být výjimkou. Pokud je využita, měly by se její požadavky na jasnost, pokrytí trhu a kvalitu blížit aktům v přenesené pravomoci.

4.6

EHSV by chtěl v souvislosti s touto otázkou výslovně odkázat na Evropskou platformu zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství (13). Tato iniciativa, kterou vznikla ze společného podnětu EHSV a Evropské komise v březnu 2017, podporuje nová partnerství a další rozvoj řešení pro oběhové hospodářství v celé Evropě. Má rovněž upozorňovat na významný přínos oběhového hospodářství k provádění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

V Bruselu dne 14. července 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Circle Economy: The Circularity Gap Report 2022 (Oběhové hospodářství: zpráva o nedostatcích v oběhovosti za rok 2022), PACE (Projektová platforma pro urychlení oběhového hospodářství).

(2) https://ec.europa.eu/info/energy-climate-change-environment/standards-tools-and-labels/products-labelling-rules-and-requirements/energy-label-and-ecodesign/about_cs

(3) Pomberger, R. (2020), Über theoretische, praktische und reale Recyclingfähigkeit (O teoretické, praktické a skutečné recyklovatelnosti) https://doi.org/10.1007/s00506-020-00721-5, https://doi.org/10.1007/s00506-019-00648-6

(4) Sdělení Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství, COM(2018) 28 final.

(5) Úř. věst. C 220, 9.6.2021, s. 118.

(6) Viz INT/778, Inovace jako motor nových obchodních modelů (průzkumné stanovisko) (Úř. věst. C 303, 19.8.2016, s. 28).

(7) Veřejné slyšení NAT/851, prezentace pana Gudruna Obersteinera, 29. dubna 2022.

(8) COM(2022) 71 final.

(9) https://www.etuc.org/en/publication/european-social-partners-project-circular-economy-and-world-work-0

(10) COM(2022) 142 final – 2022/0095 (COD), 26. bod odůvodnění.

(11) Viz INT/957, Směrnice o bezpečnosti výrobků / revize (Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 99). V tomto stanovisku se již řeší důležité aspekty bezpečnosti výrobků.

(12) J. Bürger / G. Paulinger, Arbeiterkammer Wien (2022), https://emedien.arbeiterkammer.at/viewer/resolver?urn=urn:nbn:at:at-akw:g-5230098, s. 88.

(13) https://circulareconomy.europa.eu/platform/

22.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 443/130

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) a směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů

(COM(2022) 156 final – 2022/0104 (COD))

a k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ohlašování environmentálních údajů průmyslovými zařízeními a o zřízení portálu průmyslových emisí

(COM(2022) 157 final – 2022/0105 (COD))

(2022/C 443/19)

Zpravodaj:

Stojan ČUKANOV

Žádosti o vypracování stanoviska	Evropský parlament, 2. 5. 2022 (pro COM(2022) 156 final) Evropský parlament, 5. 5. 2022 (pro COM(2022) 157 final) Rada, 10. 5. 2022
Právní základ	čl. 192 odst. 1 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	30. 6. 2022
Datum přijetí na plenárním zasedání	14. 7. 2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	183/3/1

1. Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) rozhodně podporuje kombinovaný přístup a soudržnost politik na ochranu ekosystémů a lidského zdraví před negativními dopady znečištění za současných vedlejších přínosů pro občany a průmysl v EU. EHSV proto vítá návrh na přezkum směrnice o průmyslových emisích (1) a návrh nařízení o evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR).

1.2

EHSV se domnívá, že nadcházejících deset let bude kritických pro ambice Zelené dohody pro Evropu do roku 2050 v oblasti nulového znečištění a životního prostředí bez toxických látek a že nyní více než kdy dříve potřebujeme flexibilitu a jasnost regulačního procesu.

V souvislosti se směrnicí o průmyslových emisích:

1.3

Revidovaný čl. 15 odst. 3 navrhuje jako nový standard, aby autoři povolení stanovili „nejpřísnější možné mezní hodnoty emisí, které odpovídají nejnižším emisím dosažitelným na základě uplatnění BAT [nejlepších dostupných technik] v daném zařízení“. EHSV považuje toto vyjasnění za vítané a v souladu se záměrem směrnice o průmyslových emisích předcházet znečištění u zdroje. Při udělování povolení je třeba vzít v úvahu přesný rozsah a oblast technologie, aby bylo možné použít příslušné srovnání BAT.

1.4

EHSV zdůrazňuje, že je zapotřebí vyjasnit následující body: na jakém základě a s jakými kritérii proveditelnosti by provozovatel měl provést analýzu proveditelnosti? Bude kromě referenční zprávy Společného výzkumného střediska o referenčních dokumentech o nejlepších dostupných technikách (BREF) zahrnovat další poskytovatele techniky, nevládní organizace a dotčenou veřejnost, aby byla potvrzena platnost této analýzy? Jaká je úloha orgánu udělujících povolení?

1.5

EHSV se domnívá, že v zájmu zefektivnění ustanovení by bylo možné provést následující zlepšení: propojení s kritérii pro určení BAT (současná příloha III), aby měli provozovatelé možnost zdůvodnit příslušný efekt napříč složkami, který by mohl zabránit dosažení navrhovaných úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami. Návrh by měl stanovit maximální dobu platnosti výjimky, např. [3] / [4] roky, aby provozovatelům, kteří výjimky využívají opakovaně / po dlouhou dobu, neposkytoval přílišnou konkurenční výhodu. Předběžná konzultace s nejméně třemi nezávislými poskytovateli techniky by umožnila zohlednit různé průmyslové zájmy. Měly by být stanoveny jasnější podmínky, např. úplné posouzení dopadů navrhovaných možností pro maximální slučitelnost s nejpřísnějšími BAT, včetně souladu s normou kvality životního prostředí a slučitelnosti tohoto posouzení s cílem nulového znečištění.

1.6

EHSV důrazně doporučuje pozorně sledovat plnění cílů Zelené dohody a zároveň stanovit hlavní ukazatele s ohledem na cíle různých složek.

1.7

EHSV souhlasí s Evropským účetním dvorem, že zásada „znečišťovatel platí“ by měla získat jasný význam. Vedle peněžně vyjádřeného poměru ekonomických nákladů vůči sociálním přínosům by v zájmu transparentnosti a úplnosti měly být analyzovány i sociální náklady vůči ukazatelům sociálních přínosů a přínosů pro životní prostředí. Přínosy pro životní prostředí by měly zahrnovat přínosy pro zdraví a ochranu klimatu. Metoda nákladů na škody by měla používat pouze metody, které více chrání, např. metoda tzv. hodnoty statistické délky života Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) uzpůsobená úrovním cen OECD/USA.

1.8

EHSV se domnívá, že výzva, kterou je třeba překonat, nespočívá v identifikaci průlomových technik (inovací), ale spíše v jejich zavádění v průmyslovém měřítku. Klíčová překážka může souviset s neúspěšnou internalizací externích nákladů. Prostředky získané z použití úrovně nákladů na škody by mohly být přesměrovány do nového „fondu EU pro odstranění znečištění a transformaci průmyslu“ nebo do jiných již existujících fondů, jako jsou fondy modernizace a inovací. Provozovatelé by pak měli mít možnost žádat o využití těchto fondů v rámci soutěžního nabídkového řízení, aby se zajistily pobídky pro transformaci potřebnou k plnění Zelené dohody pro Evropu. Je třeba náležitě dbát na to, aby přeměna a transformace podporovaly místní a udržitelný hospodářský rozvoj, který je plně v souladu se sociálně akceptovatelnou „spravedlivou transformací“. Podpora by měla být poskytována těm průmyslovým odvětvím a službám, které skutečně přispívají k plnění cílů Zelené dohody pro Evropu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat skutečnosti, že veškeré prostředky poskytnuté na podporu transformace musí být spravovány na úrovni EU, přičemž je nutné se vyhnout jakýmkoli režimům státní podpory a podporovat harmonizovaný celoevropský systém, který bude v souladu se zásadami jednotného trhu EU.

1.9

EHSV se domnívá, že ochrana klimatu je důležitá a že uvedený rámec přináší kombinovaný přístup různých dostupných nástrojů. Přijímání opatření k prevenci znečištění by nemělo záviset na tom, zda existuje ekonomické opodstatnění pro ochranu klimatu. EHSV důrazně podporuje kombinovaný přístup a soudržnost politik s vedlejšími přínosy. Ustanovení čl. 9 odst. 1 omezuje členské státy při stanovování dalších opatření pro provozovatele podléhající systému EU pro obchodování s emisemi, a proto se navrhuje jeho vypuštění. Jeho vypuštěním se na průmysl nebudou ihned vztahovat mezní hodnoty emisí skleníkových plynů.

1.10

EHSV se domnívá, že aktualizace evropské záchranné sítě tak, aby byla v souladu s nejmodernějšími standardy BAT, by mohla výrazně zlepšit účinnost zavádění BAT a přínosy pro veřejnost, zejména u velkých spalovacích zařízení.

1.11

EHSV rovněž zdůrazňuje, že je třeba zlepšit rovné podmínky – v případě spalování odpadů se soulad s mezními hodnotami emisí zajišťuje během skutečné provozní doby, u provozovatelů velkých spalovacích zařízení nemusí provozovatelé brát zřetel na emise vznikající během doby uvádění do provozu a odstavování. EHSV považuje případný provoz při poruše čistícího zařízení za nepřijatelný.

1.12

V zájmu přiměřeného a nákladově efektivního provádění směrnice EHSV důrazně doporučuje, aby byla oblast působnosti směrnice v případě extenzivního chovu hospodářských zvířat upravena na základě intenzity chovu vyjádřené v počtu dobytčích jednotek na hektar. Je třeba náležitě zohlednit chov hospodářských zvířat ve volném výběhu.

1.13

Navrhují se určité možnosti zlepšení posuzování souladu. Podrobnosti však budou stanoveny v prováděcím aktu, který bude přijat až dva roky po vstupu nové směrnice v platnost. EHSV se domnívá, že je to příliš pozdě a že by již nyní měla být stanovena ustanovení, která vyžadují minimální četnost kalibrace monitorovacích zařízení a požadavky na úroveň nejistoty měření, která nesmí překročit úroveň odpovídající úrovni dosahované nejmodernějšími měřicími zařízeními.

1.14

EHSV vidí určitý přínos v podpoře větších než jen dílčích zlepšení na úrovni zařízení, kdy je žádoucí rychlejší a důkladnější transformace metod výroby. Jako prioritní oblasti jsou navrženy tyto činnosti: výroba/uchovávání energie, kvalita vody a zásobování vodou, transformace výroby rostlinných/živočišných bílkovin a jiných potravin a nápojů, hospodaření se zdroji, náhrada chemických látek vzbuzujících obavy, rekultivace/úrodnost půdy.

V souvislosti s portálem průmyslových emisí (E-PRTR):

1.15

Návrh nedokázal stanovit účinnější využití informací o výkonnosti, které již byly získány v rámci výroční zprávy o splnění požadavků (čl. 14 odst. 1 směrnice o průmyslových emisích) a které mají být použity pro účely srovnávání a dodržování předpisů. Harmonizovaný informační formulář pro podávání zpráv s povinným obsahem pro výroční zprávu o splnění požadavků, který by umožnil automatické získávání těchto informací v rámci portálu agentury EEA, by výrazně zlepšil přístup různých skupin koncových uživatelů ke klíčovým informacím o výkonnosti na úrovni EU.

1.16

EHSV zdůraznil, že by se dosáhlo lepšího přístupu k informacím o výkonnosti v souvislosti s oddíly týkajícími se systému environmentálního řízení. Mnohé z těchto prvků (např. využívání zdrojů a opětovné využívání vody, předcházení vzniku odpadů, nahrazování a používání nebezpečných látek) se navrhuje ohlašovat již v rámci E-PRTR. Zefektivnění ohlašování souvisejícího se směrnicí o průmyslových emisích za účelem integrace informací na portálu by tedy snížilo administrativní zátěž a vytvořilo přidanou hodnotu užitečnosti těchto informací.

1.17

Zachování prahových hodnot pro ohlašování zvýší administrativní zátěž příslušných orgánů kvůli dalším krokům posuzování potřebným k ověření, zda jsou překročeny prahové hodnoty znečišťujících látek. Tam, kde jsou údaje z monitorování k dispozici, by měly být využívány, a tedy i ohlašovány, jinak by se ztratily zajímavé informace o příčinách úniků pod prahovými hodnotami pro ohlašování. EHSV proto nesouhlasí s prahovými hodnotami pro ohlašování.

1.18

Seznam znečišťujících látek podléhajících povinnosti pro ohlašování se od roku 2004 nezměnil. EHSV není přesvědčen o tom, že je vhodné odkládat zařazení identifikovaných znečišťujících látek vzbuzujících obavy na seznam. Všechny znečišťující látky uvedené v článku 14 již podléhají ohlašovací povinnosti. EHSV nevidí přidanou hodnotu v pouhém odkazování na již povolené látky vzbuzující mimořádné obavy uvedené v příloze XIV, když se ustanovení směrnice o průmyslových emisích týkají „nebezpečných látek“. EHSV se proto domnívá, že širší seznam látek s vlastnostmi vzbuzujícími obavy by měl být uveden přímo v příloze II PRTR jako povinné hlášení kódů odpadů EU.

1.19

EHSV se domnívá, že portál agentury EEA by měl umožnit srovnání limitů povolení udělených podobným zařízením, pokud jde o jejich prevenci v oblasti znečištění a životního prostředí, a to v ideálním případě na celosvětové úrovni. EHSV doporučuje začlenit informace, které jsou již získávány na základě požadavků směrnice o průmyslových emisích / BAT a systému environmentálního řízení. Článek 1 kyjevského Protokolu o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (PRTR) odkazuje na trojí cíl PRTR zlepšit přístup veřejnosti k informacím, což by rovněž usnadnilo účast veřejnosti na rozhodování o životním prostředí a přispělo k prevenci a snižování znečištění životního prostředí. Poslední dva uvedené cíle nebyly dostatečně pokryty.

1.20

A nakonec má EHSV za to, že umožnění srovnání výkonu v oblasti životního prostředí a podpory plnění požadavků na úrovni EU, vytvoření informačních systémů pro údržbu a podporu a vzájemné propojení úsilí za tímto účelem (rozpočet a nástroje) by uspokojilo mnohem širší a rozmanitější zájmy skupin koncových uživatelů a rovněž by stimulovalo průmysl k další výměně osvědčených postupů v oblasti prevence znečištění.

2. Souvislosti

2.1

Směrnice o průmyslových emisích 2010/75/EU je nejdůležitějším nástrojem EU pro předcházení znečištění u zdroje integrovaným způsobem v zájmu dosažení vysoké úrovně celkové ochrany životního prostředí u rozsáhlých průmyslových činností. Má proto potenciál dát konkrétní význam vlastnímu cíli nulového znečištění a přispěje rovněž ke zlepšení zdraví. Jeho přezkum je zkouškou pro subjekty s rozhodovací pravomocí v EU, aby prostřednictvím konkrétních ustanovení ukázaly, že uvádění cílů Zelené dohody pro Evropu do praxe myslí vážně.

2.2

Hodnocení bylo zahájeno v rámci Zelené dohody pro Evropu. Názory zástupců určitých profesních sdružení průmyslových subjektů a zástupců občanské společnosti se různí, ale je tomu tak i uvnitř skupin zúčastněných stran v odvětví.

2.3

Revidovaný návrh směrnice o průmyslových emisích byl přezkoumán společně s přezkumem nařízení (ES) č. 166/2006 (2), kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR), jež provádí kyjevský Protokol EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek z roku 2006 (3).

2.4

Celkový přehled revidovaného návrhu směrnice o průmyslových emisích: Deklarovaný cíl Evropské komise je přeměnit právní předpis na rámec zaměřený na budoucnost, který je způsobilý k tomu, aby doprovázel proces průmyslové transformace potřebný pro ekologickou transformaci, a opírá se o následující hlavní stavební kameny: 1. zlepšení účinnosti; 2. inovace; 3. zdroje a chemické látky; 4. dekarbonizace. Realizace těchto stavebních kamenů přímo závisí na návrhu oblasti působnosti směrnice o průmyslových emisích stanovené v její příloze I, což by se dalo považovat za pátý stavební kámen.

2.5

Celkový přehled revidovaného návrhu o E-PRTR: revidovaný návrh nařízení o ohlašování environmentálních údajů průmyslovými zařízeními a o zřízení portálu průmyslových emisí usiluje o zlepšení integrace toku ohlašovaných údajů prostřednictvím centralizované online databáze (portál průmyslových emisí agentury EEA (4)), podávání zpráv o využívání zdrojů a uvádění informací do souvislostí. Cílem je pokrýt alespoň 90 % informací o úniku. Seznam znečišťujících látek a prahové hodnoty pro ohlašování úniku zůstaly beze změny.

3. Obecné připomínky (směrnice o průmyslových emisích)

3.1

Hlavními očekáváními občanské společnosti (5) je dosáhnout ochrany klimatu prostřednictvím „kombinovaného přístupu“ (řízení a regulace a systém EU ETS), přepracování jejího rozsahu, ukazatelů výkonnosti pro řízení transformace, omezení flexibility a větší ambice v oblasti povolování a na budoucnost zaměřeného procesu určování BAT, v němž jsou na prvním místě veřejné zájmy.

3.2

Z pohledu průmyslu jsou postoje rozmanitější.

3.2.1

Pátý, průřezový cíl, uvedený v bodě 2.4, však postrádá klíčovou složku, konkrétně dodatečnou potřebu energie z obnovitelných zdrojů nad rámec energetické účinnosti.

3.2.2

Je třeba provést srovnávací analýzu, aby se předešlo neharmonizovaným vícenásobným (dvoj- až čtyřnásobným) právním předpisům týkajícím se stejných emisí, což by mohlo vést ke zmatkům. Například u nosičů energie se systém ETS jeví jako více motivující než ostatní souběžná pravidla.

3.2.3

Proces vydávání povolení by měl být zefektivněn, zintenzivněn a zjednodušen. Je třeba rozvíjet kapacity orgánů a lépe připravovat procesy, aby se postup zrychlil a zefektivnil. Očekává se, že návrh na souhrn povolení může pomoci tyto obavy řešit.

3.2.4

Je zapotřebí vyladěná rovnováha mezi sankcemi (negativní motivace) a pobídkami, a to ve prospěch pobídek, aby se dříve dosáhlo výsledků v oblasti prevence/snižování znečištění.

3.3

Sdružení zastupující zaměstnance návrh vítají. Zaměstnanci se angažují v ekologické transformaci průmyslu a připomínají, že se nejedná o technologickou, ale spíše o sociální výzvu. Je třeba věnovat náležitou péči tomu, aby přínos z širšího úsilí o prevenci znečistění pro širší veřejnost a zaměstnance, které je nezbytné pro realizaci Zelené dohody pro Evropu, byl plně v souladu se spravedlivou transformací. Sdružení zaměstnanců se domnívají, že přísnější evropská pravidla pro ochranu životního prostředí a lidského zdraví podporují pracovní sílu a vznik kvalitních pracovních míst, kde se samotný průmysl stává udržitelným. Existují dobré příklady, např. přechod na zelenou ocel ve Švédsku. Přísnější normy pro znečišťování mohou pomoci přilákat investice, aby průmyslová infrastruktura EU naplnila cíl nulového znečištění. Sdružení zaměstnanců podporují zrychlení úsilí o náhradu rizikových a nebezpečných látek vyráběných a používaných v rámci průmyslových činností, a podporují tedy lepší transparentnost a uživatelsky vstřícný přístup k informacím o systémech nakládání s chemickými látkami.

4. Konkrétní připomínky (přezkum směrnice o průmyslových emisích)

4.1 Stavební kámen 1: přísnější zavádění BAT v rámci udělování povolení

4.1.1

Návrh uznává jako hlavní nedostatek to, že většina podmínek povolení odpovídá nejmírnějším úrovním znečištění povoleným v rámci příslušných úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) (čl. 15 odst. 3). Revidovaný čl. 15 odst. 3 navrhuje jako nový standard, aby autoři povolení stanovili „nejpřísnější možné mezní hodnoty emisí, které odpovídají nejnižším emisím dosažitelným na základě uplatnění BAT v daném zařízení“. EHSV považuje toto vyjasnění za vítané a v souladu se záměrem směrnice o průmyslových emisích předcházet znečištění u zdroje. Při udělování povolení je třeba vzít v úvahu přesný rozsah a oblast technologie, aby bylo možné použít příslušné srovnání BAT.

4.1.2

Uvedením „přísného“, ale technicky proveditelného rozsahu v posledním odstavci by se zajistila jeho vnitřní soudržnost a uvedl by se více do souladu se Zelenou dohodou pro Evropu.

4.1.3

Návrh umožňuje provozovateli analyzovat „proveditelnost splnění nejpřísnějšího limitu rozsahu BAT-AEL“ a „prokázat nejlepší výkonnost, které může toto zařízení použitím BAT dosáhnout, jak je popsáno v závěrech o BAT“. Toto ustanovení je třeba vyjasnit (viz doporučení).

Ustanovení o výjimkách (čl. 15 odst. 4)

4.1.4

Uvedení zákazu jakýchkoli výjimek, pokud by „mohly ohrozit“ soulad s normami kvality životního prostředí, převádí preventivní a obezřetnostní přístup do jasnějšího právního znění, a má proto podporu, stejně jako potřeba dalších požadavků na monitorování pro měření dopadu na přijímající prostředí.

Vyjasnění metody provádění posouzení nákladů a přínosů

4.1.5

Metoda posouzení nákladů a přínosů je navržena v nové příloze II jako součást nových zásad, které je třeba dodržovat při udělování výjimek. Přínosy pro životní prostředí by měly zahrnovat přínosy pro zdraví a ochranu klimatu. Metoda nákladů na škody by měla používat pouze metody, které více chrání, např. metoda tzv. hodnoty statistické délky života uzpůsobená úrovním cen OECD/USA na základě zprávy agentury EEA (zpráva ETC/ATNI z dubna 2020) (6).

4.1.6

Zlepšená metoda posouzení nákladů a přínosů by se měla používat také pro stanovení výše sankcí a náhrady škody, ale také pro určení toho, co by mělo být považováno za „ekonomicky přijatelné“ v kontextu určení BAT. Použití této metody pro systematickou internalizaci externích nákladů by rovněž umožnilo vytvářet dodatečné zdroje, které by mohly být přerozděleny na podporu zavádění nově vznikajících průlomových technik.

Vypouštění odpadních vod

4.1.7

Byly zpřísněny požadavky na dosažení rovnocennosti úrovní ochrany v případě nepřímého vypouštění odpadních vod (čl. 15 odst. 1). Většina zúčastněných stran, konkrétně občanská společnost a vodárenský průmysl, změny provedené v novém návrhu vcelku podporuje, protože doplňují podmínky, za nichž může k nepřímému vypouštění docházet. Pozitivní je, že se klade důraz na rovnocennost zatížení znečištěním a že tím není ve všech případech dotčen článek 18 (soulad s normou kvality životního prostředí). Mohla by být použita důraznější formulace s cílem zakázat ředění a měl by být stanoven přístup „nulové tolerance“ pro seznam obtížně rozložitelných znečišťujících látek v souladu s povinností nezhoršovat stav, která se uplatňuje v souvislosti s ochranou vod.

4.1.8

Ustanovení by mohlo mít větší přidanou hodnotu, pokud by byla cílová hodnota bioeliminace / biologické rozložitelnosti, jichž má být dosaženo, stanovena v každém místě úniku.

Omezení flexibility prostřednictvím aktualizace záchranné sítě EU

4.1.9

Požadavek, aby pouze velká spalovací zařízení spalující hnědé uhlí nepřekračovala přísné limity rozsahu BAT-AEL, mohl zabránit ročnímu zatížení v podobě nákladů na škody na zdraví ve výši nejméně 42,2 miliardy EUR. Vzhledem k tomu, že minimální závazné požadavky uvedené v příloze V vycházejí z údajů o emisích z let 2000–2001, se EHSV domnívá, že mezní hodnoty emisí stanovené v příloze V, jakož i ustanovení o režimu dodržování právních předpisů, by měly být změněny tak, aby odpovídaly přísnému rozsahu úrovní energetické účinnosti spojených s nejlepšími dostupnými technikami a úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami pro velká spalovací zařízení spalující uhlí / hnědé uhlí, jež jsou uvedeny v revidovaném dokumentu BREF3 pro velká spalovací zařízení z roku 2017. V návrhu chybí jakékoli odůvodnění, proč nebyla zastaralá záchranná síť EU revidována.

Další nedostatky, které negativně ovlivňují účinnost cílů směrnice o průmyslových emisích

4.1.10

Jasnější opatření (např. omezení provozu) s povinností založenou na výsledcích by měla být upřesněna v právním textu článku 18 týkajícího se norem kvality životního prostředí, aby bylo zajištěno, že příslušný orgán bude povinen přijmout předběžná opatření (např. „bezpečnostní nárazník“ pro dodržování norem kvality životního prostředí). Uvítali bychom explicitní odkaz v čl. 21 odst. 5 na národní program omezování znečištění ovzduší, vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, jakož i na pokyny WHO ke kvalitě ovzduší (7); čl. 3 odst. 6 by měl být odpovídajícím způsobem změněn.

Posílení informací o výkonnosti za rovných podmínek a podpora dodržování předpisů

4.1.11

Návrh nevyužil příležitost zajistit účinnější využití informací o výkonnosti, které jsou již generovány v rámci výroční zprávy o splnění požadavků (čl. 14 odst. 1 směrnice o průmyslových emisích). Harmonizovaný informační formulář pro ohlašování, který by umožnil automatické získávání těchto informací v rámci portálu agentury EEA, by výrazně zlepšil přístup ke klíčovým informacím o výkonnosti.

4.1.12

EHSV se domnívá, že by již měla být stanovena ustanovení na podporu dodržování předpisů, jako je minimální četnost kalibrace monitorovacích zařízení, úrovně nejistoty měření, které nelze překročit, sladění s nejnovějším stavem techniky.

Posílení aarhuských práv

4.1.13

Došlo ke zlepšení některých aspektů týkajících se účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně, což bylo rovněž vyvoláno případem Výboru pro dohled nad dodržováním Aarhuské úmluvy (8). Nové záruky podle článku 25 se týkají účinných opravných prostředků a přístupu k soudům a jsou vítány. EHSV se však domnívá, že ustanovení článku 25 by mělo být změněno tak, aby zahrnovalo všechna jednání nebo opomenutí učiněná podle směrnice o průmyslových emisích, nejen ty, které se týkají článku 24. Kromě toho by mělo být provedeno pečlivé systematické šetření, zda a do jaké míry jsou nároky na důvěrné obchodní informace v souladu s příslušným aarhuským rámcem.

4.2 Stavební kámen 2: „Podpora inovací“

4.2.1

EHSV konstatuje, že návrh nestanoví jasné nástroje a pobídky na podporu smysluplných „inovací“. Zaprvé není jasné, čeho mají tyto inovace dosáhnout, a to kvůli chybějícím klíčovým ukazatelům výkonnosti a cílům orientovaným na výsledky. Přijímají se některá ustanovení, která by měla řídit zavádění „nově vznikajících technik“. Kritéria pro posouzení toho, co je nově vznikající technika, jsou však založena pouze na úrovních technologické připravenosti.

4.2.2

EHSV zdůrazňuje, že termín pro dosažení „transformace“ do roku 2050 je v rozporu s cíli EU v oblasti znečištění a snižování emisí a s omezeními v podobě mezí naší planety. Milníky a klíčové ukazatele výkonnosti by měly být definovány nyní v rámci vědecky podloženého procesu a měly by výslovně zahrnovat nevládní organizace a jiné příslušné zúčastněné strany.

4.2.3

Ostatní zúčastněné strany by měly mít formální úlohu při tvorbě transformačních plánů a při výměně informací o BREF EU. Jako vhodnější se jeví seznam zúčastněných stran uvedený v ustanovení o inovačním centru pro průmyslovou transformaci a emise (INCITE), včetně agentury EEA. Mělo by se podpořit vyváženější zapojení různých zájmových skupin a zapojení akademické obce a dalších nevládních organizací zabývajících se ochranou zdraví.

4.2.4

EHSV se domnívá, že by měly být vypracovány klíčové ukazatele výkonnosti s jasnými časově vymezenými akčními cíli, které by mohly být doplněny například do přílohy III směrnice o průmyslových emisích, která se týká kritérií pro určení BAT. Tyto klíčové ukazatele výkonnosti by mohly být použity jako vodítko pro přezkumy dokumentů BREF i pro proces plánů transformace. Tyto přezkumy by měly probíhat v dobře navrženém a včasném procesu s milníky, které lze plánovat s předstihem, aby se zajistily včasné signály a řádná podpora plánování.

4.2.5

EHSV navrhuje stanovit minimální zásady, které zajistí, že prevence znečištění bude upřednostňována před jeho snižováním, a provést kontrolu slučitelnosti, zda jsou identifikované (nově vznikající) techniky slučitelné s dosažením acquis a stanovených cílů „nulového znečištění“.

4.3 Stavební kámen 3: Zdroje a chemické látky

4.3.1

Ustanovení čl. 15 odst. 3 písm. a), které požaduje, aby se mezní hodnoty environmentální výkonnosti pohybovaly v rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) a úrovní environmentální výkonnosti spojených s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEPL), není dostatečně v souladu s požadavkem, aby provozovatelé uplatňovali BAT, a měl by odpovídat přísné úrovni rozsahu BAT-AEPL, které se vztahují k normám pro „nová zařízení“, kde je v příslušném závěru o BAT provedeno rozlišení. EHSV vítá silnější úlohu BAT týkajících se využívání zdrojů. Ty jsou nejen přínosem pro životní prostředí a lidské zdraví, ale poskytují provozovatelům také ekonomické opodstatnění.

4.3.2

Sdružení zastupující zaměstnance a nevládní organizace rovněž zdůrazňují přínosy nahrazení nebezpečných a rizikových látek a prevence, což v konečném důsledku povede ke snížení počtu nemocí z povolání, jako je rakovina (která je hlavní příčinou úmrtí v práci). EHSV zdůraznil, že lepšího přístupu k informacím o výkonnosti a jejich interpretace bude dosaženo přímým začleněním do portálu agentury EEA.

4.4 Stavební kámen 4: Podpora dekarbonizace

4.4.1

Návrh je nedostatečný, pokud jde o přizpůsobení směrnice o průmyslových emisích ochraně klimatu. EHSV má za to, že ochrana klimatu je důležitá. EHSV důrazně podporuje kombinovaný přístup a soudržnost politik přinášející vedlejší přínosy.

4.4.2

Občanská společnost navrhla, aby byla do textu směrnice o průmyslových emisích začleněna následující ustanovení: „klimatická neutralita“ by měla být doplněna jako doplňkové kritérium BAT; čl. 9 odst. 1 by měl být vypuštěn; opatření pro dekarbonizaci jsou stanovena také v rámci transformačních plánů, např. 100 g CO2eq/kWh od 1. ledna 2035 a 0 g CO2e/kWh nejpozději do roku 2040. Povinná elektrifikace a povinný přechod na jiná paliva.

4.4.3

Průmysl zastává odlišný názor a místo toho by zvolil individuální přístup, dokud nebudou známy případné účinky posílené směrnice o systému EU pro obchodování s emisemi. Upřednostňuje návrh Evropské komise odložit přezkum na polovinu roku 2028. Hlavním argumentem je, že systém EU ETS je flexibilnější pro provozovatele, aby se mohli sami rozhodnout, která opatření je efektivní zavést z hlediska nákladové efektivnosti.

4.5 Přepracování/rozšíření oblasti působnosti (odvětvové body)

Intenzivní živočišná výroba (zahrnutí skotu, revidované prahové hodnoty pro drůbež a prasata)

4.5.1

Evropská komise navrhla některé změny týkající se průmyslového chovu hospodářských zvířat na základě dobytčích jednotek (DJ) (9). Komise očekává související přínos pro zdraví ve výši 5,5 miliardy EUR ročně, přičemž náklady na dodržování předpisů se odhadují na přibližně 265 milionů EUR.

4.5.2

Hlavní změny se týkají povolovacího režimu, přičemž v nové kapitole VIa je navržen „jednodušší“ povolovací režim. Podle EHSV není zjevné, jak bude snížení znečištění dosaženo pouhým rozšířením oblasti působnosti. Opatření, která mají být provedena prostřednictvím „provozních pravidel“ (článek 70i), zatím nejsou definována a podléhala by aktu v přenesené pravomoci Evropské komise. Lhůta pro dosažení souladu vypadá na rok 2030.

4.5.3

Hlavní obavy občanské společnosti se týkají možnosti členských států využívat registrační systém, což je v rozporu s tím, aby požadavky byly stanoveny v povolovacích řízeních případ od případu (např. stav přijímajícího prostředí, zejména v případě dusičnanů a rozmetávání statkových hnojiv živočišného původu). To by znamenalo ústup od činností, které jsou v současnosti regulovány v oddíle 6.6 (prasata a drůbež) směrnice o průmyslových emisích. Chybí přímé propojení s potřebou dodržování norem kvality životního prostředí a přijímací kapacity půdy. Mělo by být zahrnuto i znečištění z akvakultury. A konečně, v článku 70f jsou použity vágní formulace, pokud jde o významnost problémů.

4.5.4

Postoj dotčených zastupujících organizací je následující: zahrnutí chovu skotu se zdá být předčasné: hodnoty emisí související s rozmetáváním statkových hnojiv živočišného původu nelze správně změřit, ale spíše se odhadují podle typu vstupní výživy; i odhady ukazují rozptyl více než +/– 100 % okolo průměru; to je ještě nejistější u chovu založeného na pastvě, kde jsou emise rozptýlené; není k dispozici žádná studie Společného výzkumného střediska, ani není žádná na seznamu připravovaných studií; chybí znalosti a kapacity provozovatelů při shromažďování, poskytování a vykazování tohoto typu údajů.

4.5.5

Účelem směrnice o průmyslových emisích je obecně vysoká úroveň ochrany životního prostředí v případě velkých průmyslových zařízení. Návrh Komise spočívá v tom, že se ustanovení směrnice o průmyslových emisích budou vztahovat i na ty zemědělské podniky, jejichž stavy čítají 150 dobytčích jednotek a více (jako „spodní hranice“), bez ohledu na použitou technologii chovu. V praxi to znamená, že tak bude do oblasti působnosti této směrnice spadat celá řada rodinných zemědělských podniků, na něž by se měl vztahovat stejný režim jako na jiná velká průmyslová zařízení (zabývající se např. výrobou cementu nebo oceli). V zájmu přiměřeného a nákladově efektivního provádění směrnice EHSV důrazně doporučuje, aby byla tato spodní hranice pro podniky chovající hospodářská zvířata zvýšena na základě nového odpovídajícího posouzení dopadu technologií chovu.

4.5.6

EHSV se domnívá, že by se měl vyjasnit obsah provozních pravidel (70i), konkrétně těch, která by byla nejúčinnější při plnění stanovených cílů prevence znečištění a zároveň přiměřená pro provozovatele. Rozlišuje se, zda jsou zvířata ve vnitřních zařízeních chována pouze sezónně, či nikoli, a jaký typ opatření by měl být přijat pro hospodaření se statkovými hnojivy. EHSV doporučuje další pobídky pro chovy, které vykazují osvědčené ekologické postupy, zejména ekologické zemědělství a jiné zemědělské postupy, které respektují dobré životní podmínky zvířat a jsou volnými chovy, pokud možno pro místně přizpůsobená, místní a vzácná plemena. Nový rámec by měl podporovat udržitelné postupy a neměl by motivovat k optimalizaci intenzivních metod chovu hospodářských zvířat, např. pomocí většího počtu opatření pro kontrolu ovzduší na konci procesu. Dokument systému pro environmentální řízení podniků a audit z roku 2018 o odvětvovém referenčním dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení v odvětví zemědělství (10) poskytuje užitečnou inspiraci pro měřítka excelence, která by mohla sloužit jako užitečný základ pro definování těchto norem.

4.5.7

Akvakultura je komplexní ekosystém, který kromě emisí zajišťuje synergické přínosy pro životní prostředí, jako jsou mikroklima, kontrola teploty, kvalita ovzduší, vodní domácnosti, zachycování uhlíku, biologická rozmanitost atd. Emise tedy nelze hodnotit izolovaně. Neexistuje podrobná analytická studie Společného výzkumného střediska, a to ani na seznamu dokumentů BREF. Vzhledem k vysokému počtu stávajících technologií, z nichž některé jsou z hlediska klimatu čistě neutrální, je zapotřebí velmi přesná definice variant BAT.

Těžba nerostných surovin

4.5.8

Evropská komise navrhuje zahrnout do oblasti působnosti několik druhů těžby nerostných surovin a kovů. EHSV toto zařazení podporuje, protože může mít významný dopad na životní prostředí, podporuje ekologicky šetrný průzkum zdrojů, které mají být těženy co nejefektivnějším způsobem, a tím by se zlepšilo přijetí ze strany veřejnosti. Očekává se, že poptávka po kritických nerostných surovinách v EU výrazně poroste, což znamená další tlak na nové těžební činnosti. Ve většině případů jsou tyto činnosti již regulovány na vnitrostátní úrovni a přístup EU by podpořil rovné podmínky.

Zahrnutí výroby gigawatthodinových baterií

4.5.9

Návrh Evropské komise doporučuje zahrnout do oblasti působnosti směrnice o průmyslových emisích výrobu lithium-iontových baterií a montáž bateriových článků / napájecích sad s výrobní kapacitou přesahující 3,5 GWh ročně. EHSV toto zařazení podporuje vzhledem k novým zjištěním o vysokém potenciálním dopadu těchto činností, zejména pokud jde o spotřebu vody a používání nebezpečných kovů. Vzhledem k elektrifikaci dopravy a dalším použitím se jedná o rychle rostoucí odvětví. Není však jasné, proč byl původní návrh prahové kapacity 2,5 GWh na poslední chvíli snížen.

Skládkování

4.5.10

Evropská komise navrhuje zpřísnění požadavků vztahujících se na skládky, nejedná se tedy o rozšíření oblasti působnosti. Stanovení BAT pro skládkování by zlepšilo dopady skládkování na životní prostředí a klima, zejména pokud jde o prevenci/zachycování emisí metanu. Směrnice o skládkách odpadů (11) pochází z roku 1999 a v rozporu s tím, co tato směrnice uvádí, neexistují žádné normy BAT pro skládkování. Je také výslovně uvedeno, že biologická úprava zahrnuje činnosti anaerobní úpravy (v oddíle 5.3). EHSV obě tato vyjasnění podporuje.

5. Obecné připomínky (přezkum evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek – E-PRTR)

5.1

PRTR musí sloužit alespoň třem vzájemně propojeným cílům, jak je uvedeno v článku 1 kyjevského Protokolu o PRTR (viz bod 1.18).

5.2

EHSV se domnívá, že moderní a snadno použitelné integrované datové portály jsou klíčem k zajištění sledování pokroku v oblasti prevence znečištění a veřejné odpovědnosti. EHSV sice vítá některá nová ustanovení, jako je systematické podávání zpráv o vstupech (spotřeba, materiály, dopady na dodavatelský řetězec), uvádění informací do souvislostí, podávání zpráv o rozptýlených emisích, maximální vstřícnost k uživatelům a integrace různých toků zpráv, existují však vážné obavy ohledně konkrétnějších požadavků, tj. jak umožnit srovnávání a podporu dodržování předpisů.

6. Konkrétní připomínky (přezkum evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek – E-PRTR)

6.1

EHSV není přesvědčen o tom, že odklad zařazení identifikovaných znečišťujících látek vzbuzujících obavy na seznam je vhodným řešením.

6.2

EHSV se domnívá, že občané mají oprávněný zájem dostávat užitečné informace o ekologické stopě výrobků.

6.3

Evropská komise uvádí cíl „zachycení alespoň 90 % úniků každé znečišťující látky do ovzduší, vod a půdy (…), zahrnutí nulových prahových hodnot pro látky, které představují obzvláště velké nebezpečí pro životní prostředí nebo lidské zdraví“. Tento cíl je vítán.

6.4

Zachování prahových hodnot pro ohlašování zvýší administrativní zátěž pro příslušné orgány. Existují-li údaje z monitorování, měly by být využívány, a tedy i ohlašovány. Na základě výše uvedeného EHSV nesouhlasí s prahovými hodnotami pro ohlašování.

6.5

EHSV se domnívá, že lze zlepšit účinnost a efektivitu ohlašování. Provozovatelé by měli mít možnost přímo nahlásit na portálu agentury EEA údaje z monitorování, které jsou totiž většinou založeny na systémech kontinuálního monitorování emisí. V mnoha zemích EU, ale také v Číně a USA jsou nezpracované údaje kontinuálního monitorování emisí rovnou zveřejňovány v reálném čase (nebo do jednoho měsíce) v centralizované databázi. Tuto funkci agentura EEA zatím nenabízí. EHSV má za to, že umožnění přímého dálkového přenosu údajů provozovateli do agentury EEA by zbavilo příslušné orgány části administrativní zátěže a zátěže spojené s posuzováním souladu a zároveň by to umožnilo časově úspornější přístup k informacím pro různé koncové uživatele. Příslušnému orgánu by zůstala odpovědnost za validaci a vymáhání prostřednictvím zvláštních přístupových práv. Datové záznamy by mohly být označeny podle svého stavu (čekající na validaci / validované).

V Bruselu dne 14. července 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1).

(3) https://unece.org/environment-policy/public-participation/prtrs-protocol-text

(4) https://industry.eea.europa.eu/

(5) https://eeb.org/library/ngo-preliminary-assessment-of-the-european-commissions-proposal-for-revised-ied-and-e-prtr

(6) https://www.eionet.europa.eu/etcs/etc-atni/products/etc-atni-reports/etc-atni-report-04-2020-costs-of-air-pollution-from-european-industrial-facilities-200820132017

(7) https://www.who.int/news-room/feature-stories/detail/what-are-the-who-air-quality-guidelines

(8) ACCC/C/2014/121 EU: https://unece.org/acccc2014121-european-union

(9) Faktory DJ vycházejí z přílohy II prováděcího nařízení Komise (EU) č. 808/2014.

(10) Rozhodnutí Komise (EU) 2018/813 ze dne 14. května 2018 o odvětvovém referenčním dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení, odvětvových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví zemědělství podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (Úř. věst. L 145, 8.6.2018, s. 1), https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32018D0813

(11) Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1), https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A31999L0031

22.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 443/140

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Bezpečnost dodávek a dostupné ceny energie: varianty okamžitých opatření a příprava na příští zimu

(COM(2022) 138 final)

(2022/C 443/20)

Zpravodajka:

Alena MASTANTUONO

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 2.5.2022
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato v sekci	21.6.2022
Přijato na plenárním zasedání	13.7.2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	188/3/13

1. Závěry a doporučení

1.1

Na toto sdělení je třeba nahlížet v celkovém kontextu iniciativy REPowerEU, jejímž hlavním cílem je zbavit se závislosti na ruských fosilních palivech. Situace je vážná a vyžaduje bezprecedentní reakci a nejvyšší míru solidarity a důvěry mezi členskými státy EU. Evropa potřebuje účinný plán, který by stanovil různé scénáře nedostatku energie a nastínil, jak by tyto situace měly být řešeny prostřednictvím společných opatření členských států EU. Zároveň by se měl zabývat tím, jakým způsobem by měla být co nejúčinněji využívána energetická infrastruktura a jak by měla být dále rozvíjena. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vybízí členské státy, aby přijaly společná opatření s cílem reagovat na potřebu mít k dispozici vhodnou infrastrukturu a účinně ji využívat.

1.2

Menší závislost na ruském plynu znamená větší autonomii a vyžaduje intenzivnější využívání zdrojů dostupných v EU, tedy mimo jiné i rychlé zavádění obnovitelných zdrojů. Aby mohla čelit nedostatečným dodávkám energie, měla by EU tudíž co nejvíce využívat dostupné zdroje a svou stávající kapacitu. Místní zdroje však nebudou stačit nebo nebudou snadno dostupné. EU proto musí navázat nová partnerství se spolehlivými zeměmi. V této souvislosti EHSV zdůrazňuje, že při zakládání partnerství v oblasti energetiky se zeměmi, jež nejsou členy EU, je třeba mít s opatrností na zřeteli důsledky závislosti na zemích, které nesdílejí hodnoty EU nebo které je možné označit za režimy, s nimiž EU nemá přátelské vztahy.

1.3

Hlavní příčinou současných vysokých cen elektřiny je plyn, který je tlačí směrem vzhůru. Jediným ideálním řešením tohoto problému by bylo zvýšit výrobu a využívání elektřiny z nefosilních zdrojů do té míry, aby byla uspokojena veškerá poptávka po elektřině.

1.4

1.5

Nejrealističtější formou mimořádných opatření je bezpochyby přímá podpora. Členské státy by tato opatření mohly financovat i s pomocí vyšších příjmů z DPH a daní z energie. Každé podpůrné opatření zaměřené na zmírnění krize by mělo být dočasné a přesně zacílené na ty, kteří jsou postiženi nejvíce, ať už se jedná o občany, malé a střední podniky, nebo energeticky náročná průmyslová odvětví. Ve sdělení se však neuvádí, že značné úsilí o snížení spotřeby plynu musí vyvinout i spotřebitelé. Kompenzace, které nepovedou ke snížení spotřeby plynu, proto nejsou udržitelnou možností.

1.6

Situace by měla být řešena pouze cílenými dočasnými opatřeními v těch členských státech, v nichž budou účinky nejméně rušivé z hlediska trhu EU, nebo opatřeními na úrovni EU, která neohrozí úsilí v oblasti dekarbonizace nebo dodávky energie. Obecně lze říci, že s intervencemi na trhu je spojeno riziko, že naruší plnění dlouhodobějších cílů tím, že v rámci energetického průmyslu způsobí investiční nejistotu a budou odrazovat od dekarbonizace. EHSV souhlasí se závěry agentury ACER, že se prokázalo, že trh s elektřinou funguje dobře, neboť nenastalo omezování dodávek nebo dokonce výpadky elektřiny v některých oblastech.

2. Obecné připomínky

2.1

Poté, co se Kreml rozhodl odříznout některé evropské země od dodávek plynu, pochopili vedoucí představitelé Evropy, že situace je vážná a vyžaduje bezprecedentní reakci a nejvyšší míru solidarity a důvěry mezi členskými státy EU. Evropa potřebuje účinný plán, který by stanovil různé scénáře nedostatku energie a nastínil, jak by tyto situace měly být řešeny prostřednictvím společných opatření členských států EU. Zároveň by se měl zabývat tím, jakým způsobem by měla být co nejúčinněji využívána energetická infrastruktura.

2.2

Na toto sdělení je třeba nahlížet v celkovém kontextu iniciativy REPowerEU, jejímž hlavním cílem je zbavit se závislosti na ruských fosilních palivech. V tomto ohledu EHSV odkazuje na svá předchozí stanoviska (1), v nichž vyjádřil své názory a postoje ohledně krátkodobých i dlouhodobých opatření, jejichž cílem je reagovat na výzvy spojené s tímto problémem.

2.3

Sdělení se zaměřuje na krátkodobá opatření, jejichž cílem je zajistit bezpečnost dodávek a dostupné ceny, na tato opatření je však třeba nahlížet v kontextu dlouhodobějších cílů. Dle EHSV má zásadní význam trvalé a důsledné naplňování všech základních cílů udržitelného energetického systému: bezpečnosti dodávek energie, přiměřených nákladů a cen a udržitelnosti z hlediska životního prostředí. Je třeba uznat, že realizace mnohých opatření, zejména velkých investic, v praxi trvá delší dobu a že k překonání naléhavé situace může být zapotřebí přijmout kompromisní krátkodobá opatření.

2.4

Bez komplexního přístupu hrozí, že budou akutní příznaky řešeny pomocí opatření, která budou v lepším případě neúčinná, nebo budou dokonce kontraproduktivní z hlediska naplňování základních cílů. Naprostou prioritou Evropské unie musí být zajištění rovného přístupu k energii za dostupné ceny a dodávek energie za rozumné náklady, přičemž současně je třeba usilovat o klimatickou neutralitu.

3. Konkrétní připomínky – zajištění dodávek plynu za rozumné náklady

3.1

Sdělení navrhuje společná evropská opatření k řešení otázky dodávek plynu. Opatření zahrnují partnerství EU se třetími zeměmi a usnadnění společných nákupů, jakož i společnou politiku v oblasti skladování plynu.

3.2

Menší závislost na ruském plynu znamená větší autonomii a vyžaduje intenzivnější využívání zdrojů dostupných v EU, včetně zavádění obnovitelných zdrojů. Aby mohla čelit nedostatku dodávek energie, měla by EU tudíž co nejvíce využívat dostupné zdroje a svou stávající kapacitu.

3.3

Místní zdroje však evidentně nebudou stačit nebo nebudou snadno dostupné. EU proto musí navázat nová partnerství se spolehlivými zeměmi. V této souvislosti EHSV zdůrazňuje, že při zakládání partnerství v oblasti energetiky se zeměmi, jež nejsou členy EU, je třeba mít s opatrností na zřeteli důsledky závislosti na zemích, které nesdílejí hodnoty EU nebo které je možné označit za režimy, s nimiž EU nemá přátelské vztahy.

3.4

EU by proto měla důkladně analyzovat výhody a nevýhody dovozu vodíku ze třetích zemí a rovněž hledat vhodná řešení v rámci Evropské unie.

3.5

Při zabezpečení dodávek plynu plní ústřední úlohu LNG terminály, zásobníky plynu a plynovody pro diverzifikované dodávky. Aby bylo možné udržitelným způsobem využívat zdroje dostupné v rámci EU, bude muset Evropa významně zainvestovat do infrastruktury a do výzkumu, vývoje a inovací. EHSV vybízí členské státy, aby přijaly společná opatření s cílem reagovat na potřebu mít k dispozici vhodnou infrastrukturu a účinně ji využívat. EHSV upozorňuje na probíhající projekty, jako je společný pronájem plovoucího terminálu LNG Finskem a Estonskem.

3.6

EHSV důrazně podporuje nová pravidla pro skladování plynu, na kterých se rychle shodli evropští spolunormotvůrci. Dobře naplněné zásobníky plynu pomohou se zajištěním bezpečné zimy 2022/2023, s ochranou před cenovými šoky a s ochranou Evropanů před energetickou chudobou a podpoří rovněž konkurenceschopnost evropských podniků.

3.7

V souladu se svým stanoviskem Politika EU v oblasti skladování plynu (2) považuje EHSV spolupráci se třetími zeměmi za doplňkové opatření k investicím do nové infrastruktury, která zvýší energetickou bezpečnost Evropy. EHSV vyzývá Radu a Parlament, aby zvážily využití zásobníků plynu ve spolehlivých sousedních zemích včetně Ukrajiny, což by přispělo k zajištění bezpečnosti dodávek.

4. Konkrétní připomínky – řešení otázky vysokých cen elektřiny

4.1

Prudký vzestup cen energie, který následoval po skončení pandemie a který se dále prohloubil v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, postihuje širokou škálu spotřebitelů a přispívá k nárůstu energetické chudoby v celé Evropě. Osoby, které se s ní potýkaly již dříve, jsou na tom čím dál hůře, a chudobou jsou nyní ohroženi i ti spotřebitelé, kteří v minulosti neměli s placením účtů za energii žádné problémy.

4.2

Komise již zveřejnila několik iniciativ zaměřených na řešení otázky vysokých cen energie a jejich dopadů, včetně souboru opatření a podpor (3) a možností představených ve sdělení REPowerEU na podporu zranitelných občanů a nejvíce postižených podniků – jako jsou ty z energeticky náročných odvětví –, s cílem snížit výrobní náklady a posílit úsilí v oblasti dekarbonizace. EHSV vítá zahrnutí malých a středních podniků do rámce podpůrných opatření a považuje to za zásadní krok.

4.3

EHSV vítá analýzu přínosů a nevýhod různých variant řešení otázky vysokých cen elektřiny a jejich dopadů na občany a podniky, kterou Komise předkládá v tomto sdělení. Uvedené varianty řešení nabízejí dva typy opatření: finanční podporu zaměřenou na zmírnění dopadů vysokých cen a intervence na trzích, jejichž cílem je ovlivnit samotné ceny energií.

4.4

4.5

Jak se ve sdělení správně uvádí, ideální řešení neexistuje. Jakákoli intervence na trhu s energiemi bude mít negativní důsledky. V mnoha případech budou mít podobu narušení trhu, fiskálních nákladů, narušení dodávek nebo negativního dopadu na investice či na chování spotřebitelů. Stručně řečeno, může to ovlivnit úsilí o dekarbonizaci nebo ohrozit bezpečnost dodávek.

4.6

Obrázek nastíněný Komisí tak potvrzuje složitost situace, kdy Evropa čelí trojí výzvě – ta se týká energetické bezpečnosti, dostupnosti cen a boje proti změně klimatu. To opět podtrhuje potřebu komplexního přístupu ke všem politikám a opatřením, aby bylo možné zajistit, že budou v souladu s cílem celkové udržitelnosti energetického systému a že se budou na naplňování tohoto cíle podílet.

4.7

Jak je uvedeno v dokumentu, univerzální řešení neexistuje. Členským státům je tak ponechán prostor k tomu, aby našly nejvhodnější řešení pro svou zemi. V případě unijního trhu s energií by však intervence v kterémkoli místě mohla mít dopad na zbytek trhu. Situace by měla být řešena pouze cílenými dočasnými opatřeními v těch členských státech, v nichž budou účinky nejméně rušivé z hlediska trhu EU, nebo opatřeními na úrovni EU, která neohrozí úsilí v oblasti dekarbonizace nebo dodávky energie.

4.8

V souladu s nedávno zveřejněnou zprávou agentury ACER (4) souhlasí EHSV se závěrem, že se prokázalo, že trh s elektřinou funguje dobře, neboť nenastalo omezování dodávek nebo dokonce výpadky elektřiny v některých oblastech. ACER situaci vyhodnotila tak, že stávající uspořádání trhu by mělo být zachováno. Navíc se pravděpodobně prokáže, že některá dlouhodobější zlepšení budou mít klíčový význam pro to, aby rámec mohl naplnit cíle ambiciózního plánu EU v oblasti dekarbonizace na příštích 10 až 15 let a aby související náklady byly nižší, při současném zajištění bezpečnosti dodávek. EHSV zdůrazňuje, že veškeré změny v uspořádání trhu musí být podloženy pečlivou analýzou jejich hospodářských, sociálních a environmentálních důsledků.

4.9

EHSV souhlasí s Komisí, že hlavní příčinou současných vysokých cen elektřiny je plyn, který je také tlačí směrem vzhůru také prostřednictvím marginálních cen. Ideálním řešením tohoto problému by bylo zvýšit výrobu a využívání elektřiny z nefosilních zdrojů až do té míry, aby byla uspokojena veškerá poptávka po elektřině.

4.10

EHSV považuje cenové stropy nebo jiné intervence na velkoobchodních trzích s energií za problematické, neboť by narušily nezbytné cenové signály a bylo by v jejich důsledku složité stanovit „náležité“ úrovně cen. Fiskální opatření, jako jsou „daně z neočekávaných zisků“, nesnižují ceny, ale jsou spíše považována za zdroj příjmů. Obecně lze říci, že s intervencemi na trhu je spojeno riziko, že naruší plnění dlouhodobějších cílů tím, že v rámci energetického průmyslu způsobí investiční nejistotu a budou odrazovat od dekarbonizace.

V Bruselu dne 13. července 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Úř. věst. C 323, 26.8.2022, s. 123 a Úř. věst. C 323, 26.8.2022, s. 129.

(2) Úř. věst. C 323, 26.8.2022, s. 129.

(3) COM(2021) 660 final.

(4) Konečné posouzení uspořádání velkoobchodního trhu EU s elektřinou v EU provedené agenturou ACER.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 443

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 65 22. listopadu 2022

Obsah		Strana
	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	USNESENÍ
	Evropský hospodářský a sociální výbor
	571. plenární zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru – pouze v prezenčním režimu, 13. 7. 2022 – 14. 7. 2022
2022/C 443/01	Usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru: Příspěvek k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2023	1
	STANOVISKA
	Evropský hospodářský a sociální výbor
	571. plenární zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru – pouze v prezenčním režimu, 13. 7. 2022 – 14. 7. 2022
2022/C 443/02	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Zdanění přeshraničních pracovníků na dálku a jejich zaměstnavatelů (stanovisko z vlastní iniciativy)	15
2022/C 443/03	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k Tématu digitální identita, svrchovanost v oblasti údajů a zajištění spravedlivé digitální transformace pro občany v éře informační společnosti (stanovisko z vlastní iniciativy)	22
2022/C 443/04	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Analýza úlohy organizované občanské společnosti v rámci nové dohody mezi EU a Organizací afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS), včetně situace v oblasti dohod o hospodářském partnerství v tomto rámci (stanovisko z vlastní iniciativy)	29
2022/C 443/05	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Činnost nové Rady EU–USA pro obchod a technologie – priority pro podniky, pracovníky a spotřebitele a potřebná ochranná opatření (stanovisko z vlastní iniciativy)	37
2022/C 443/06	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Politika v oblasti mládeže v zemích západního Balkánu jakožto součást agendy inovací pro západní Balkán (stanovisko z vlastní iniciativy)	44
2022/C 443/07	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu – přínosy jednotného trhu (průzkumné stanovisko)	51
2022/C 443/08	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Zdanění digitální ekonomiky (průzkumné stanovisko na žádost českého předsednictví)	58
2022/C 443/09	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Genderová rovnost (průzkumné stanovisko na žádost českého předsednictví)	63

	III Přípravné akty
	Evropský hospodářský a sociální výbor
	571. plenární zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru – pouze v prezenčním režimu, 13. 7. 2022 – 14. 7. 2022
2022/C 443/10	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2005/29/ES a 2011/83/EU, pokud jde o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci prostřednictvím lepší ochrany před nekalými praktikami a lepších informací (COM(2022) 143 final – 2022/0092 (COD))	75
2022/C 443/11	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 [COM(2022) 71 final]	81
2022/C 443/12	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 909/2014, pokud jde o disciplínu při vypořádání, přeshraniční poskytování služeb, spolupráci v oblasti dohledu, poskytování bankovních doplňkových služeb a požadavky na centrální depozitáře cenných papírů ze třetích zemí (COM(2022) 120 final – 2022/0074 (COD))	87
2022/C 443/13	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (COM(2022)105 final)	93
2022/C 443/14	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů COVID-19 – zachování připravenosti a reakce EU: výhled do budoucna [COM(2022) 190 final]	101
2022/C 443/15	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Strategie EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky (COM(2022) 141 final)	106
2022/C 443/16	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k Plánu v oblasti bezpečnostních a obranných technologií (COM(2022) 61 final)	112
2022/C 443/17	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k Návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zeměpisných označeních Evropské unie pro víno, lihoviny a zemědělské produkty a o režimech jakosti zemědělských produktů, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2017/1001 a (EU) 2019/787 a zrušuje nařízení (EU) č. 1151/2012 (COM(2022) 134 final – 2022/0089 (COD))	116
2022/C 443/18	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Udržitelné výrobky jako standard (COM(2022) 140 final) a k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků a o zrušení směrnice 2009/125/ES (COM(2022) 142 final – 2022/0095(COD))	123
2022/C 443/19	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) a směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (COM(2022) 156 final – 2022/0104 (COD)) a k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ohlašování environmentálních údajů průmyslovými zařízeními a o zřízení portálu průmyslových emisí (COM(2022) 157 final – 2022/0105 (COD))	130
2022/C 443/20	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Bezpečnost dodávek a dostupné ceny energie: varianty okamžitých opatření a příprava na příští zimu (COM(2022) 138 final)	140
2022/C 443/21	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k Návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví zvláštní a dočasná opatření s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu týkající se dokladů řidičů vydaných Ukrajinou v souladu s jejími právními předpisy (COM(2022) 313 final – 2022/0204 (COD))	144
2022/C 443/22	Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (COM(2022) 222 final	145

Žádost o vypracování stanoviska	Rada, 28.6.2022 Evropský parlament, 4.7.2022
Právní základ	články 91 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato na plenárním zasedání	13.7.2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	195/4/3

Žádost o vypracování stanoviska	Evropský parlament, 6. 6. 2022 Rada Evropské unie, 15. 6. 2022
Právní základ	články 91 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato na plenárním zasedání	13. 7. 2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	201/2/1